Scribd Logo
Upload

Welcome to Scribd!

  • Sternberg Kognitivni Psychologie

    Uploaded by

    MsAlexa1998
    2K views281 pages
    Sternberg

    Copyright

    © © All Rights Reserved

    Available Formats

    PDF or read online from Scribd

    Did you find this document useful?

    Is this content inappropriate?

    Report this Document
    Sternberg

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    2K views281 pages

    Sternberg Kognitivni Psychologie

    Uploaded by

    MsAlexa1998
    Sternberg

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    of 281
    Kognitivni psychologie Robert J. Sternberg 2 portal KATALOGIZACE V KNIZE ~ NARODNI KNIHOVNA GR Sternberg, Robert J. bert J. ;z amerického Frantiek Koukolik]. ~ Vyd. 1. Praha ISBN 80-7178-31 159,95:165.194 ' kognitivni psyel utebnice ‘sborniky konferenet Preklad byl déstetné podporen grantem Grantové agentury GR & 406/99 1151. Pavodai amerieks vyding Cognitive Psychology (second edition) Copyright © 1996, 1999 by Harcourt, Ine. ‘Translation eopyright/Ceske vydani © Portal, s.r0., Praha 2002. All rights reserved. ‘Translation © Frantisek Koukolik, Rostislav Benak, Dagmar Brejlové, Jiti Foltyn, Mlustrations © Harcourt, Inc. a Portal, s.r. ISBN 80-7178-876-5 Obsah Pyedmluva 1 Uvod do kagnitivni Paychologitté predchitdei kognitivas psych Rané dialektika v psychologii poznént Od asocianismu k behaviorismu Gestalt psychologie 14 Vanik kognitivni psychologie 2... . Role psychobiologie ‘Nadech technologie: inzengirstvi a vSpoéetnt technika 15. Vyzkumné metody kognitivni psychologie Clle vpzkumu oo ieee eevee eee ee dednotlivé vjzkumné metody 1.6 Kiiéové otazky a oblasti kognitivni Beychologie wee Temata studiahognition paycholgie Prehled kapitol Shrnuti cece tent eeeee Pier snio mySleni . Kligova slova 2... eee Doporuéend literatura... 2 Kognitivnineurovéda . . 21 Organizace nervového systému: od neuronu k mozku Stavba a cinnost neuronu . Komunikace mezi neurony ‘ Urovné organizace nervouého systému OBSAK opsaH 22 Pohled na stavbu a fankei mozku ceceeees 61 4. Vnimani (percepce) 133 Postmortdlnt studie cee él 4.1 OdGiti kreprezentaci... 2.2... 136 Pokusy na zviFatech . . sees ee 62 i Nékteré zikladni pojmy fas fee 186 Zéznam elektrické éinnostimosku.. 0... 2.1... 62 | Percepéni stdlost (konstantnost uniméni) 139 Statické zobrazovact metody ... . 63 Vniméni prostorové hloubky ... E 43 Metabolické zobrazovdni .... 2... 63 Gestalt jako vyklad pereepce twarti ... +... ies M7 23. Mozek a kognitivnt procesy: mozkova kira a dali struktury .. 67 42 Teorie percepce .. . . 150 ‘Makroskopické anatomie mozku: koncov’, stredni a zadni mozek 70 150 Mozkové kira a lokalizace funket " 162 Shruti betes a 85 louéené obou teoretichych préstupi viene 164 Premfsleni o myslent : oo cies 86 Vijposetnt teorie percepce 165 Klitova slova . . nee 87 Teorie tuorby éasoprostorové hranice . 167 Doporuéend literatura . . eo 87 i 43 Cteni jako zpracovani {nformace odspodu vahéiru* i ,shora dola 168 beet cece eee eee - 169 3 Pozornostavédomi ....... ee 89 Lexikilné stranka étent . see. 110 3.1 Pozornost a védomi 90 44 Poruchy percepee . 474 Predvédomé zpracovént informact 91 Shrauti . fees fies cone + 176 Paroonnt Feenjch (kontrolovanseh) a automatichch proves 94 PFemgSleni o mySleni oe ie Habituace 99 Kligovaslova...... 2. oe +. 178 I sees 102 Doporuéendliteratura .. ee : 178 Detekce signdli : 102 ‘Jak detekujeme sina « : 104 5. Pamat: modely a vyzkumné metody cece eee ISL Baélost = on : 104 5.1 Jak se méti pamét? 182 Vyhledei ys is) Reprodukoe dats pamétiv poroudnt sich snorupoendoinin 182 83 Vybérova a rozdélena pozornost ua VysetFovdné implicitni a explicitné paméti.... Zékladné veory pro zkouméns vsbérové pozornosti ad 5.2 Tradiéni modely pam@ti Vybérovd pozornost ~teorie filtru a teorie 2tizencho profilu ... 116 Senzorické pamét ; 2 loené na jej c te. 120 Sperlingitv 0 16 pozornosti . . aaa Dalst rozpraco Rozdélend pozornost. ... 00... 000s evens + 23 Krdtkodoba pamét 3.4 Jak se na pozornost a védomi diva Kognitivni neurovéda? 125 Dlouhodobé pamée Posnerova teorie 125 5.3 Alternativni perspektivy, alternativni metafory Néétéinenova préice s evokow : 126 Grovné zpracovins informace Peychofarmakologicky pHistup . 127 Pracount pamet Marcelity model vztakic mezi percepet, pozornostt a védomim .. 128 ‘Model paméti jako vétsiho postu systémit . Shrouti ... o + 129 Konekcionisticky pohled Premyileni o mysleni + 130 Pamét'v rediném svété...... ee Kligova slova : 131 5.4 Neuropsychologie a neabyéejnd pameé . . . Doporuéend literatura, soos eee + 181 MimoFddnd pamét: mnemonici Porusend pamét: amnézie Role hipokampu a dalsich struktur . . oBsaw Shrnutl 2.0... ..0005 PremgSlenf o mySlent - Kiiéova slova on eee eee Doporatend literatura 6 Pamétové procesy 6.1 Kédovani a pres Formy Rédovdni eee Phesun informace ¢ krdthodobé do dlowhodobé paméti 62 Vybavovént Vybavovdni z krdtkodobé paméti .. 2.66... Vybavovéné z dlouhodobé : 63 Zkresleni paméti a procesy zapominani ferference a. teorie vyhasi Viiv kontextu na kédovdni a vybavovdnt Shrnuti be cbooccnoe Premgsleni o mysleni Kii@ova slova Doporuéend literatura 7 Reprezentace poznatkd: obrazy a vyroky . . 7.1 Mentélnf reprezentace poznatkia . . . . Vnéjst externi) reprezentace: vztah obrézkit a slov Piedstavivost Hypotéza duojtho kédu: a Vyrokoud hypotéea 72 Mentéini manipulace s predstavami Mentainé rotace Vedijemné porouna Prohliéeni predstav be 78 Syntéza pfedstav a vyrokt Epifenomeny a pozadované charakteristiky Mentélni modely Johnson-Lairda : Neuropaychologické doklady vice drubts kédovant 74 Orientace v prostoru a kognitivns mapy Krysy, véely a lidé yredstay Premgslent o mySleni - Kiiéova slova Doporuéené literatura logické obrazy versus symboly 208 209 209 209 211 212 212, 226 226 8 Reprezentace a organizace poznatkti 8.1 Organizace obsahd deklarativni paméti Pojmy a hategorie . Modely zalozené na sémantickych sitich Reprezentace prostrednictvim schémat 8.2. Reprezentace obsahi v procedurilni paméti Produkee a produkéni systém 83 Integrativn{ modely reprezentace obsahé dekdlarativni anedeklarativni paméti . . : Kombinovand reprezentace: ACT a ACT* | Modely zalozené na lidském mozku Paralelni zpracovdnt informace: konekeionisticky model Do jaké miry jsou kognitivnt procesy doménové obecné nebo doménové specifické? . . Shrnuti Pyemysleni o mySleni - Kiitové slova Doporuéend literatura. 9 Povaha a osvojovént jazyka 9.1 Viastnosti jazyka Obeens popis Oavojovéat janyla Bs Stupné osvojovént jazyka™ Déditnost a prostredi Metaforichs jazyk . : 102 Jazyk v socidlnich souvislostech Retové akty . Predpoklady Ronverzace - oBSAH 285 287 287 292, 300 - 300 302, 302 305, 309 313, 314 316 318, . 817 348, 349 350 - 356 360 362, 364 365 - 367 OBSAH Jazyk a pohlavi : Diskure a porocumént Gtenému text. 10.8 Neuropsychologie jazyka : Studium logiskouich poskozent mozku a uyzkum evokovansich potencial Dalit metody Shrnutt 11 ReSeni probiéma a tvotivost 1L.1 Cyklus Fegeni problema 11.2 Typy probléma Dobre strukturované problémy Spainé strukturované problémy a tloha vhledu. 118 P¥ekazky a pomicky pti feSent problému jastaveni, zablokovdné a fixace Organizace znalostt Vrozené nadani a ziskané dovednosti. |... . 115 Tvotivost Rozsah tvorby Vedomosti Osobnost . . . oe Prostfedé paecseecosascan Integrované poj Shrnuti Piemysleni o mysleni . Kiivova slova Doporuéend literatura 12 Usuzovani a rozhodovani . . 12.1 Posuzovéni alternativ a rozhodovani Klasicka teorie rozhodovéni Metoda uspokojovdnt Vyluéovaet metoda . Heuristiky a predsudky. . 12.2 Deduktivnf usuzovéi Dalit pomiteky a prekazky deduktiontho usuzoudni 12.3. Induktivnf usuzovént Vyvozoudnd advéri o pittinnych vztazich. . Vyvozovdint fategort Analogie 12.4 Alternativni pohled na usuzové Shrnuti Pfemysleni o mysleni Kiigové slova . . 13.2 Vyvoj schopnosti zpracovavat informace Metakognitivnt schopnosti a vfvaj paméti Kvantitativnt schopnosti Vizuospacidini dovednosti... 0.2... ee 13.3 134 Moudrost a stérnuti Shrnuti Promgéleni o mysleni . Kiigova slova ce Doporuéend literatura 14.1 Méfitka a struktury in Déjiny testovdint a sk6rovds Testy inteligence : d analfea inteligence......... Zpracovavani informace a inteligence Teorie 2améFené na éasov prabsh zpracovévént informace . Teorie slozek a Fesent slotitsch problémic Biologické ziklady inteligence 148 Alternativni pohledy na inteligen Kulturné hontext a inteligence Gardner: multidimenziondln ‘Sternberg: triarchicka teorie M2 OBSAH 455 457 460 460 461 462 464 . 464 464 . 467 . 469 469 469 481 484 484 487 488 490 491 491 493 494 495 + 498 499 500 500 500 501 504 - B04 506 506 512 512 B15 517 519 - 519 522, 525 oBsaK 14.4 Uméld inteligence: potitatové simulace Mile byt potttavovy program ,inteligentni"? PfemySleni o mySleni . Kligova slova 5 Doporuéens literatura. Literatura... 2... Glossar 597 Rejstiik jmenny 615, 629 Rejstiik véony Pfedmluva Kaidy rok to byl risk a vidycky jsem prohrél. Za poslednich dvacet let jsem weil ‘kognitivai psychologii na Yaleové univerzit® mnohokrat a nikdy jsem nepouzil stejnou uéebnici dvakrét. Z riznych divodt: studentim nikdy zcela nevyho- vovala #édné kniha a mné také ne. Knihy byly ptiliS naroéné, nebo p¥ili8 jed- noduché, pi ce, nebo piili8 Siroce zamé¥ené, pHili8 zastaralé, nebo piili8 poplatné médnim trendim. Méli jsme k dispozici sluiné publikace, ale Z4dné z nich nebyla ta prava. Nakonec jsem se rozhod! viastn{ knihu. Byl to také risk, ale vyplatil se, nebot nyni vychdai druhé vydéni psychologie. V této piedmluvé bych chtél vysvétlit, o fem kniha je jak s nf pracovat, a uvést zmény, které byly ve druhém vydéni provedeny. Prof si pamatujete lidi, které jste potkali pred mnoha lety, ale nékdy vam piipads, Ze jste zapomnéli to, co jste se nautili na pednakach, krétee poté, co iste sloZili zavéretnou zkousku (nebo jest hi tésné ped ti Konverzovat's jednou osobou na vetirku a soutasné poslouchat jing, zajimavéjsi rozhovor kousek od vas? Prof jsou si lidé éasto jisti, Ze jejich odpovéd na otazku Je spravnd, ale ve skutetnosti tomu tak neni? To jsou tti z bezpottu otzek, na Ikteré maze odpovédet kognitivni psychologie. Kognitivnt psychologové studuji, jak lidé vnimaji, uéi se, pamatujt si a my: I kya je Kognitivni psychologie samostatny obor, souvisi s mnoha dalimi, im s neurovédou, informatikou, lingvistikou, antropologit takze v knize najdete néco ze viech téchto oblasti. Ma take vz jako je psychobiologie, vsvojova psychologic, cocidini psychologie a klinicka psychoio} Jenapriklad obtizné byt klinic ygem bez solidnich znalostéz kog- nitivnt psychologie, protoze z kognitivntho pristupu se v klinieké oblasti Zasto vychéizi jak v diagnostice, tak v terapii. Kognitivni psychologové také expe- rimentalné zkoumaji nékteré zajimavé koncepce, které se vynoFuji v Klinické teorii a praxi, kupiikladu podvédomy, PREDMLUVA Kognitivni psychologie je pro vas dilezita nejen jako studijni predmét, ale mie vam také usnadnit praci. Poznatky z kognitivn{ psychologie vam mohou napfiklad ukazat, jak se lépe pripravit na test, jak ofektivnéji fist nebo jak si zapamatovat obtiznou latku, Avéak abyste si 2iskali tyto dovednosti, je teba, abyste uméli s knihou dobie zachazet a nautili se vyuzivat pomiicky, které usnadiiujf went 1. Obsah uvedeng na zatatku kaZdé kapitoly podava piehled o jejich blavnich ‘tématech a pomiize vam vytvotit si pfedstavu, o em kapitola pojednavé. Hlavni otdzky, na které se snaii kapitola odpovédat, jsou uvedeny na 2a- athe. . Tuéné vytisténd slova v textu jsou jako kligova uvedena v zavéru kapitoly. Shrouti na konci kapitol odpovidd na otazky uvedené na zaéstku. Je zde ‘ukazano, do jaké miry na né véda se soutasnou irovni znalosti znd odpovéd. Zavereéné otszky vam pomahaji zékladni védo- mosti a zda onich dokazete premyslet riznymi zpasoby (analyticky, tvoriv8, prakticky). ‘Uvedend doporuéend literatura vas odkazuje na dala 2droje, kde mizete ‘tématu kapitoly. jit si slovni z4sobu kognitivas psychologie. Ramotok Vyzkousejte si, ktery se objevuje bshem celcho textu, vin ukazuje, jak Ize demonstrovat réizné jevy z kognitivnt psychologic. 9. Rémetek Praktické uplatnént kognitivnt psychologie vam nazmatuje, jak mizete kognitivni psychologii vyuzivat v kazdodennim zivotd. ‘Tato uécbnice obsahuje integrujici koncept, kter¥ sjednocuje rozliéné témata, jek se objev itolach: Lidské poznavani se vyvijelo v prabéhu Zasu jako prostiedek adaptace na vnéjat prostfedi a tuto schopnost pFizpisobit se nazyvame inteligence. Prostfednictvim inteligence se vyrovnavame adap- tivnim zpisobem s mnoha zménami, které v nasem okoli probthaj ‘Atkoli kognitivnt psychologové spolu v mnoha obledech nesoublasi, vétSina anich se shodne na tom, Ze pozndvani ndm umotiiuje ispésné se pFizpisobit ‘okolnimu prostedi. Proto potfebujeme konstrukt, jako je lidské inteligence, abychom mohli ve zkratce vyjédrit tuto zékladni jednotu adaptivnich schop- nosti. Mazeme ji vidét pri studiu véech témat kognitivat psychologie. Napri- ‘lad rozmanita méteni psychofyziologicksho fungovani vybérové pozornosti — schopnosti vyladit se na uréité podnéty a opomenout jiné ~ maji také vatah k inteligenci a pfedpoklédame, Ze inteligentn{ osoba je ta, jez vi, na které in- formace pozornost zamétit a kterd data ignorovat. Razné jazykové dovednosti a schopnosti fesit problémy také souvist s inteligenci, jez je éasto pomoct nich mena. Lidské inteligence je tedy zfejmé prvek, ktery sjednocuje a #idf praci Tidského kognitivntho systému. Doufém, Ze se vam bude s knihou dobie pracovat a Ze pochopitemiij nadseny zéjem o kognitivni psychologii i moji hrdost na to, e jsem kognitivnt psycholog. PREOMLUVA Co je nového v druhém vydani? Béhem pouZivant prvniho vydani jsme redaktoti névory thkajie se witetnosttohoto text. Zpétna provadéni Fady pray, které by mély zefektivnit précis utebnict ra, ivnit pra if jak pro utitele, tek pro student. Coa lava’ zmeny ve drunem vydant jou néslodes 1. Vét8i pozornost je vén a kognitivni rovedé ji ivni neurovédé a jejimu vlivu na kog- nitivn{ psychologii. Kognitivni neurovédou se zabyva kapitola 2 a v cel mn textu se: objevujt: dali nové informace, které hovo#i o vztahu mezi kognitivni psychologit a kognitivni neurovédou. Vérim, Ze ve srovnani s dostupnymi, uéebnicemi kognitivnf psychologie ta moje nejvice zohlediiyje nové pozmatky z oblasti kognitivni neurovédy. V9razna aktualizace. Kognitivni psychologie. ici ijejiet itivns psychologie je rychle se ménici a vyvfjefes aoe a ae errant ne ‘érovni poznant, Pemisténi kapitol o paméti a o reprezentaci poznatka. Ve druhém vydani kapitoly o paméti (nyni 5 a 6) ptedchdzeji kapitolam o reprezentaci po- mnatka (aynt 7 a8). Toto uspofddant (spi8e neZ opatné po¥adi) je z hlediska ‘évarnostivyklad kognitivn psyhologo logit vie yore etsine -yutuficie V dasledku éetnych prant student dozvéddt se, jak v kazdodennim zivoté vyuiit to, co se na prednaskéch kognitivn’ paychologie nau, byl pFiddn novy didakticky prvek — Praktické uplatnént hognitiond paychologie, ktery se objevuje v pribéhu celého textu, " i Co jsme si ja i moji studenti prali, aby zustalo z prvniho vydani zachovano? Chtéli jsme, aby kniha spliiovala mnoéstvi pozadavkt: 1. Kombinaceivost a odbornosti. Znsém publikace, je jsou tak nestravitelng, Ze pouze silny Zaludek se s nimi doka%e vyrovnat, a zném knihy, které Sia jako eukrovd vata enadno se mzpus ale zlstane z nich mal, Tato uéebnice poskytuje studentiim néco ke Zvykant, ale také nco, co je lehoe stravitelné " oo Rovaovaha mezi pfitomnosti velkych témat kognitivnt psychologie a di razem na vJznamné detaily v tomto oboru. Snad v Z4dném jiném pre droven i jednotlive stromy. Nejlepsi zékladni otdzky. AvSak lcd, bylo tba, aby tyto 4 se metod a analyzy dat Kazdou kapitolu otevirém pfehledem podstatnych otazok, které se vzta- hhujfk tématu, a kondim ji shrmutim toho, eo jsme se v kapitole dozvédéli Tkdy? se v kapitoléch zabgvam zésadnimi problémy, studenti zde nalezmou PREDMLUVA mnotstvi detail, které kognitivnt psychologové potfebuji v oblasti teorie vyzkumu, ‘Vyvazenost uéeni novjm poznatkiim a ptemfSlenf 0 nauéeném. Zkusent kognitivni psychologové znaji waivat. Vedomosti bez pi prézdné. Pokousim se nal r Jejich vyuditi. Kazdé kapitola konéi riznymi otdzkami, které jsou zamé- Feny jak na porozuméni poznatkim, tak na analytické, tvorivé a praktické pfemysleni o nich. Tato organizace vychézi z mé triarchické teorie mySlenf. AvSak i kdyd s ni nesouhlasite, pravdépodobné wznate, Ze je diilezité oboji: ziskani vedomosti iischopnost pracovat s nimi, a to ne jednim, ale riznymi zpasoby. Studenti, \kte#i budou vyuzivat tuto uéebnici, se nauéi nejen zékladni myélenky a fakta z kognitivns psychologie, ale také, jak s nimi pracovat. Zohlediovént jak traditnich koncepti, tak novgch trendit v této oblasti. V knize jsou zastoupena vSechna dilezit4 traditni témata: vanik a povaha kognitivni psychologie (kapitola 1), pozornost a védomi (kapitola 3), vni- man{— percepee (kapi pamét (kapitoly 5 a 6), reprezentace poznatlct, (kapitoly 7 a 8), jazyk (kapitoly 9 a 10), FeSens problémé a tvotivost (kapi- tola 11) a usuzovani a rozhodovani (kapitola 12). Pidal jsem také t#i kapitoly o tématech, kterd vét8inou nebyvaji obsazena vjinych uéebnicich. Kognitivni neurovéda (kapitola 2) je zde uvedena proto, Ze délici Eéra mezi kognitivn{ psychologif a neurovédou se stava dim dal viee nezietelnou. Zatimeo pred dvaceti lety se kognitivni psychologové mohli obejit bez, porozuméni biologickym zakladium Kognitivni tinnosti, myslim, ze dnes je pro né tato znalost nezbytnd. zatimeo vyvojovi psychologové na déti. Sféry kognitivatho vyvoje a kognic tivni psychologie v podstaté splynuly a soudasni kognitivns si méli byt védomi, ze predmatem jejich z4jmu js Lidské a uméla inteligence (kapitola 14) ma pro kognit vetsi vyznam. Pred dvaceti lety v oblasti lidské inteligence pfevazovaly psychometrické (na testech zalozené) pristupy. Ve sféfe umelé inteligence dominovaly programy, které pracovaly jinak nez procesy lidského mySleni. Dnes jsou obé oblasti studia inteligence vice spjaty s kognitivnimi modely ‘toho, jak lidé zpracovévaji informace. Zafadil jsem lidskou i umélou inteli- PAREDMLUVA genci do téze kapitoly, protoze vétim, Ze eile jejich zkoumént jsou stejné — porozumét lidskému pozndvéni. Atkoli kniha konéi kapitolow o inteligenci, inteligence hraje dilezitou roli v celé knize, nebot je organizaénim ramcem, ynémi je kognitivns psychologie prezentov: Snaail jsme se vyvééit nejen traditni a nova témata, ale také starsf a no- vejai odkazy na literaturu. Z citaci u néktergch kapitol se mize zat, Ze se vy minulém desetileti nestalo skoro nie nového, zatimco u jingch mizeme na- byt dojmu, Ze kognitivni psychologie vmikla teprve pfed deseti lety. Clem této publikace bylo nalézt rovnovélhu mezi popisy Klasickych studif a mezi novéjsimi zajimavmi pfispévky v této oblasti . Poukaz na zékkladni jednotu kognitivnt psychologic. N: Hstvost lidskch procest poznavént. Tato jednotaje, podle me, vyiédFena po- {mem lidsks inteligenco. Prostfednetvim tohoto jednoduchého pojmu spo- eénost i védei z oblasti psychologie wzna cesy velmi rozdting, spojuje je hledni smyslupiného vyznamu a bovani se prostieds. . Vyvatenost riznych forem uéent a vyutovant. Studenti se nejlépe v dostavajf materidl v rozliéngch podobiich a uspofédany odlisnymi vykladem, 1 teh principi a doplngnim doporusené literatury, 2 nit by Serpat vice informaci o uvedeném tématu. Obsah uvedeny na zavéthu kaZdé kapitoly slouzi k vytvorent pfedbézné pfedstavy 0 tom, co bude nésledovat. Uvodni otézky a zavéreéné odpovédi pomahaji studentim uvédomit si 24- Kladni mySlenky probirancho tématu. Text zdiraziuje, jak souéasnd pojeti wplyvaji z mySlenek pfedchozich generaci badateli a jak ovliviwujt Kiivové otdcky, na které kognitivni psychologové hledaji odpovédi ve svych vyzku- mech, Podékovani Jsem vdééen mnoha lidem, ktefi prispéli ke vzniku této uéebnice. Editoti Barl MePeck, Lisa Hensleyova a Carol Wadaova mé podporovali od poéatku pro- kapitoly a pomohla dat Dayovi, grafiéti redakto¥i, Sarah Simsova a Sue Howardové, ktoré se staraly o zajiiténi priv na uveFejnéni obrazkti a fotografit, KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE Dekuji Jennifer Pardové, ktera mi pomhala pii revizi textu. Jsem vddény Marii Martinové a Gregory Politzerovi za jejich pomoc pii vytva¥eni databaze testi jez doprovéei tuto knihu.? Rada dal8ich lidi p¥ispéla k tomu, aby tato kniha byla presna a aktudlni. Dékuji vSem za jejich préci na tomto projektu. Jsou to: Tomas R. Alley, Clemson University Richard A. Block, Montana State University Edward Crothers, University of Colorado ~ Boulder David G. Elmes, Washington and Lee University Jody Esper, Valparaiso University Steven F. Faux, Drake University ickson Harris, Kansas State University James Hinrichs, University of lowa Rosemary Hornak, Meredith College James Hunsicker, Southwestern Oklahoma State University Peter Kaplan, University of Colorado ~Denver Dan Levin, Kent State University Kevin Morrin, Indiana Purdue University at Fort Wayne Elizabeth Weiss Ozorok, Allegheny College ‘Mike Stadler, University of Missouri ~ Columbia Holly Taylor, Tufts University \é Zena Alejandra Campos a mé dit Seth a Sara za jejich Ikdy jsem udebnici psal. Na z4vér chei podékovat vem, kteFi se ttastnilii mych vfzkumé na Yaleové univerzité a prispéli k mé pedagogické i'vyzkumné Ginnosti v oboru kognitivnt psychologic. RIS Poem. red: K pavodnime americkému wyd twoteny jak otevfenymi otiekami, tak dloham s¥ istuje soubor potitatuvyeh test, Které jeou srem odpovid, a eftanka prament, Kapitola 1 Uvod do kognitivni psychologie i psychologie in psychologie 1 2. Jak se psychologie vyvinula ve. lastmi studia se kognitivni psychologie vv sousasnosti zabjva? 1.1. Vymezeni kognitivni psychologie Co se 0 kognitivni psychologii v této knize dozvite? 1. Kognice: Lidé myst 2. Kognitioné psychologie: Védei ptemyalejt o toi 3. itiunt psychologie: Lidé remy omySlent lidi, KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE 4, Utitelé predavajtet studentizm poznatky o kognitiunt psychologii: To pocho- vf sami nebo Fed! kazdodenni problémy. Proé se objet» za mlhavého dne ned ve skutetnosti jsou, & nehody? Prot si lidé pamati ele s dafiovym podvodem), ale zapomenou jména ada lidi bojf état v letadle, ale jezdit autem v letadle? Nastinili jsme jen nékolik otdzek, na néé kognitivni psychologic 1d odpovédi, V této kapitole se postupné seznémime s kognitivni psychologii: nejdtive popiSeme historii studia mySlent lids; zamé¥ime se pfedeviim na otazky, které ji, kdyz pfemyélime 0 tom, jak myslf lid6. Po historickém exkurzu bude nasledovat struéng pfehled hlavnich metod a oblasti,jimiZ se kognitivni psychologie zabyva. Poznatky z této kapitoly ném posloui jako 2éklad pro vgklad kognitivns psychologie v ndsledujicich kapitoléch. Proé bychom se vlastné méli zabywvat historit tohoto oboru - & ktorshokoli jiného? Za prvé, pokud vime, odkud pfichazime, mizeme pak snadnéji urvit, ii. V pribéhu vivoje spoletiosti 3e pHistup ke zkouméni rizngch témat ménil, Presto Fada problemi zistava stejnd. Zattvrté Pri pohledu do minulosti miszeme objevit 2a eno, mizeme Zjistit, jak lidé my PH studiu uvedengch zékonitostf bylo napé 2jitténo, Ze vyvoj my’ zahrnuje dialektick9 proces. V dialektice se pracuje s terminem teze (tvrzent). Napiiklad jedna mySlenkové skola se jiz dlouho domniva, Ze Fada aspektit lidského chovaini (kupé.inteligence nebo osobnost) je dana pouze vrozengmi piedpoklady. Touto tezi se 2: védei, a pokud budou schopni do této oblasti hloubéji proniknout, je motné, Ze tato teze bude pfijata. Po uplynuti urtité doby vSak dalst védei zjstf, Ze navrhovand teze ma nékteré nedostatky, a nakonec (moznd i celkem brzy) vznikne antiteze (tvrzeni protifetici piivod- nimu tvrzenf). Kupifkladu jind mySlenkova skola dospéla k zévéru, Ze ¥ada aspekti lidského chovant je dana témét jen vychovow, tedy zdsadnim vlivem prostiedi, v némé vyriistdme a v némz pozddji Zijeme i jako dospéli jedinci Dive &i pozdéji diskuse mezi tezi a antitezi vede k syntéze, kterd slutuje nejvérohodneisi, pHipadné potvrzené rysy obou stran. Naptiklad p¥i diskusi 4_UVOD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE déditnost versus prostfedi dospéli védei k z4véru, Ze riizné aspekty lidského chovéni jsou dany interakei mezi vrozenymi vklady (geny) a ziskanymi vklady (v¥chova). Pokud tato syntéza ptispéje k blizSimu pochopent problému, bude Piijata jako nova teze, po ni bude ndsledovat nova antiteze, pak znovu syntéza atak dale. Takto vypozoroval dialekticky postup mydleni Georg Hegel (1770 az 1831), némeckg filozof, ktery ke svm védeckym nézorim dospél na zékladé syntézy nékterfch nézori svych predchided i souéasniké. 1.2 Filozofické zaklady psychologie: racionalismus versus empirismus Kea kdy studium kognitivnf psychologie zatalo? Odpovéd na tuto otaz] iva v pochopeni toho, jak vlastné vznikla sama psychologie.. rické ziznamy sahaji daleko do minulosti, nemohou obsahovat informace o ne}- ranéjiich snahach lidi pochopit zpiisob lidského mySleni, Presto kroky ke koFe- nam psychologie sméFuji ke dvéma odliinym piistupim zabyvajfeim mysli. Jsou jimi: a) filozofie, ktera se snaii aspektit svéta, priéemé pracuje piedevsim s i stnich myslenek a zaZithi (intro- zn jologie a filozofie viastné pati mezi zékladni otézky dneSni psychologic. Kognitivni psychologové si napi ~Jsou psychické charaktoristiky li vrozené (zdédéné od roditt a nfm svétem)? Dal&{ otdzka ant: Jaky je ne eps zpasob zjistovan{ a chdpani odpovédi na otazky — pozorovai smyslech, nebo logické postupy zahrnujfetinterpretaci dostupngch informa: ™ i ¥adu dalsich védnich obori zésadné filozofové, Platon (asi 427-347 pi-n.1.) a jeho Zak Aristoteles Oba filozofové se ve svyich nézorech na povahu reality lisil. lualistické teorii forem uvadel, Zo realita nespotiva v konkrét- ich objektech (Icupk stoly a Zidle), které vnimame smysly, ale v abstraktnich forméch, jez dané objekty predstavujt. Z tohoto pohledu tedy realita neni ob- saiiena v konkrétnich objektech (napi.v Zidlich), kterych se mizeme dotknout akteré vidime, ale ve véingch abstraktnich idgjich objekti existujicich v na- Sich myslich. Aristoteles se naopak domn{val, Ze realita spotiva pouze ve svat Konkerét sly, a Platonovy intelektudlné formy (j.napi. idea Zidle) povazoval za odvozené aspekty konkrétaich objekté. Platon a Aristoteles méli odliny nézor i na zpiisob zkoumdni myslenek. Kaidy z nich upfednostiioval jinou metodu zkoumsni. Oba filozofové se tedy KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE nerozchézeli pouze v nézorech na pravdu, ale i v otdzee, jak pravdu zji8to- vat. Podle Platona je pozorovéini nedokonalch, konkrétnich objekté nebo éinti zavadéjici a odvadi nds od pravdy. Jeho pristup Ize definovat jako racionalis- ticky, protoze za cestu k védomostem je povazov: Aristoteles (pfirodovédec, biolog a filozof) se dom: k pravdé spotiva v pozorovsni vnéjstho svéta. Jeho pristup je proto empiricky, jelikod se domnivé, %e védomosti ziskvame empirickymi dikazy, k nim? do- spivaime na zakladé zkuSenosti a pozorovant. Aristoteliv ndzor nds v psychologit vede pFimo k empiriekéma vyziuma, usuzovant. Racionalistické teorie nemusej aviak data ziskand z bezpottu pozoro. tického ramee, zase nemuseji byt smysluplnd. Na Platonovo vnimédni svéta se mizeme divat jako na teri, Aristoteliiv empiricky piistup Ize povazovat za anti- tezi. Rada souéasngch psychologii se pokousi dospét kk syntéze obou piistupt: empiricka pozorovani zaklédajf na teorii a zdroveh vyuzivaji pozorovani pro ‘ively revize svych te V 17. stoleti se tyto protikladné nézory objevuji znovu, pichdzeji s mys- sty René Descarta (1596-1650) a britského 1704), Descartes podobni jako Platon uptednost- 1 UVOD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE prirozené podporovalo jeho twrzent, Ze lidé ptichdzeji na svét bez jakfchkoli znalosti, které musejf sbirat pravé prostfednictvim empirického pozorovéni, Lockovo pojeti tlovéka je oznatovéno jako tabula rasa (lat. vjraz pro ,nepopsa- nou desku*): pozn: cdme v prabéhu Zivota skrze zkusenosti. Podle Locka tedy studium uéenf predstavuje klié k pochopeni lidské mysli. Locke zastaval nézor, Ze vrozené znalosti neexistuji v 24dné podoba. V 18.stoletf dosahly diskuse o empirii a racionalismu svého vrcholu. Né- mecky filozof Immanuel Kant (1724-1804) v tomto sméru zahéjil proces dia- lektické syntézy. Pri diskusi o racionalismu v protikladu k empirismu véetné otazky, 2da jsou znalosti élovéka vrozené, &i pasivné ziskané zkusenosti, Kant rozhodné prohldsil, Ze dilezitou roli hraje jak racionalismus, tak i empirismus. Pi hleddnf pravdy musejf —podle jeho ndzoru - oba sméry spolupracovat. Vyfesil Kant tuto otzku jednou provédy? Pochopitelné ne. Védei se timto problémem zabgvaji i nadale, razné aspekty uvedenych diskust jsou podstatou. intelektualniho bad4nf. Kant vSak znovu a efektivné definoval fadu aspekta +éto problematiky, coz se jeho predchtidcim nepodatilo, Kantiw nezmémy viiv na filozofii a rozvoj védeckého vyzkumu lidského tla a jeho funket v 19. stoleti zsadné ovlivnily vznik psychologie jako védy na Konci 19. stoleti, prigemz ke ‘vaniku kognitivni psychologie doslo omnoho let pozdéji, na prelomu padestych, a Sedesétych let 20. stoleti. 1.3. Psychologiéti predchidci kogn psychologie Hlavnt psychologické ptistupy se opirajt o predchort pHistupy a reaguji na né Dialekticky proces, ktery se objevoval v pribéhu historie filozofie a rané faze v#voje psychologie, pasobi i v modern{ psychologii. Prvni psychologové si dals{ zakladnt otézku, jez dodnes mate kognitivni psychology: ,Mame se sn pochopit lidskou mysl studiem jojich struktur (tedy podobné jako zkoumame Jidské télo prostfednietvim anatomie), nebo studiem jejich funkct (podobni jako zkouméme télesné procesy prostrednictvim fyziologie)?* Atk chologie nebyla a% do poloviny 20. stoleti definovéna jako s: psychologie, otazky, jimit se zabjvd, predstavovaly 2akladnt otézky, na které se psychologové snaiili najit odpovéd v prvni poloviné 20. stolett. Rana dialektika v psychologii poznani ‘Strukturalismus Cilem strukturalismu, kters je celkové povazovsin za pryni vjznamnou my3- lenkovou Skolu v psyehologii, bylo pochopit strukturu (usporédani prvi) mys! a jejfch vjemt. Zakladnim procesem byla analyza vjemii 22 na jejich primarni KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE tavebni coutésti. Strukturalisté si napk. vybrali vjem kvétiny, analyzoval je a barvy, geometrické tvary, vztahy mezi slozkami a tak dale. Vganamnym predchadeem strukturalism byl némecky psycholog Wilhelm Woukt (18321920), Wandt se domnival, Ze optimalni metoda pro nécvils pro: went anabjay struktury mys spoéivé v introspektivnim studi smyslovyeh Jomo. Podle Wandta introspekce znamend. vnitinf pozorovant jednotl veh Tformact tak, jak prochézeji védomim, jako kdy2 vnimame potitiky pFi pororo- fmto postupem viastné analyzujeme své vjemy. “Ye Wundtovgeh Slépajch se vydala celé Fada dalsich vedeb, napk.jeho amo- ricky ak Edward Titchener (1867-1927). Titchener (1910) pfedpoklddal, te ‘Védomt je mono rozlozit na tfi elementérni stavy: ‘Ynimant (viz kop. 4), predstavy coby obrazy vytw to, co-vnimame (viz kap.4 a 7), a afekty coby * léska a nendvist. Prestoze nemélo Wundto psychologové kritizoval i zaméfent tohoto piistupu (tj-poditky jako zékladni tod (introspekei), struktury) Funkcionalismus: alternativa strukturalismu “slternativnt piistup ke strukturalismu pracoval twrzentm,e by se psycholo- gové mali zabswat procesy myslent, nikoli jen obsahem mySleni. Funkeionss ioe a Kladli otazky: ,Co lide délajé a proé to délajt™, zatimeo strukturalisté etazalis Jake jeou zakladni obsahy (tj. struktury) mysli?* Funkeionalisté ce domnivali, % Jké mysli a chovant je studium procest, Jak a proé mysl pracuje,nikol studium obsaha struktur @ preka mys Funk- ge odpovd na otk, jak a prod mys pracuje prave tak, funkcionalistickgch v2taht mezi specifickym prvotnim ‘em, tim, co pobizi k &innosti — termin pochdzi z latinského omnateni pro ostry bodec, kters1 zvizata) a specifickou otalednow reake! (neboli jedndnim &i odpovédi vztahujfei se k podnétu) ‘Kenksionalisté se shodovali v otézkch, jez si Kladli, avSak v nalézansch cdpovédich 8 vyuZivangch metodich pro hledanf odpovédi wi tale jednotni tnebyli, Dokonce mizeme tei, Ze byli jednotnf v soublasu s witvanim rrzngeh, tnoted, pokud dané metoda pomohla odpovédét na polobenou otazku. Wa Peionalisté tedy pfipoustéli uzivant jakkychkoli metod, pokud jimi do- epalsk-zodpovézent otazky. Proto je plirozené, e funkcionalismus ved! k prag- sptfiema, Pragmatismus véti, Ze poznatky jsou validizovény evou vyuditel- radote udélat? Pragmatici se nezabyvajt pouze zji8lovanim toho, co lidé ‘ale i otazkou, co mizeme délat s poznd- pont ijt se toho, co lidé dela. Pragmatic! mimo jiné vty daletitou oli ‘ayehologie uceni a paméti, protoze pomahé zlepSovat won det ve Seete- ‘Hlavaim privodeom funkcionalismu na cesté k pragmatismu byl Wiliam James (1842-1910), johoz hlavni funkcionalisticky pFinos k obora psychologie cionalisté se snazili jak pracuj podnétem (Gli sti nosti. Pracuji s otdizkou: ,Co s tim 4_UvoD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE spotival v jediné knize s nézvem Principles of Psychology (Zéklady ps} sBoovar0h Rog’ paycelogic pakench oltonsehprblencatovche cboru, napi-o pozornodt, védoml a vaimdnt, na jeho précicdkazuje dodnes, Sames dokézal, de jeding vekutku vivné dil spolu s-vYhornou povést joho autora mohou vyrazné napomoci pri budovant védniho oboru. ; Dalsim rangm pragmatikem, kterg zésadni méroa ent kognitivnf psychologie, byl John Dewey (1859-1952). Dewey se prosiavil pfodovdim sxim pragmatic pistupem k rien a Solnims wali Maho tvrzenikognitivatch paychologh a pedagogickch paychologa je zalo- Zeno privé na Dovovbo nizareh poehiejih 2 poet 20 ile: Pole Johna Deweyho je napk. pro efektivni uéens nezbytné pochopent divodu ween, je tfeba vidét, jaké maji znalosti praktické vyutiti, Dewey a jini pragmatici je dodnes kontroveranim tématem kognitivnich Mal by byt wyzicam hodnocen podle okam#itsho praktického pit- , nebo podle hloubky porozuméni lidskému mySleni? mil sougasné zamé- Praktické uplatnén’kognitin’ psychologle vés nize nap poss, i pogrrmerm, Voy za mas njeke cach, Posnteinomace tak ot a ‘pro nao bud Je mebude muse! edn po dune pana ishdva zvaeho _ Asocianismus: Integrujici syntéza Asocianismus je podobné jako funkcionalismus spise vlivnym zy 3. Ie no rigtdntpoychologckou Slow, Asotaismus se tava deka a se mohou udalosti nebo mySlenky spojovat v mysli jednu s acai aby i Kombploutont-Asociace mohou nape vyplivat:lisost (i span polozek vyskytujfcich se vedle sebe v priblizné stejném tase), podobnosti (ti. 5 sejov i pologeks podobnsmi rysy nebo viastnostmi) nebo protikladu (¥, spojovant ‘ekobsabusiich pans vlastnosti, napi horky-studeng, svétlo—tma, den—noc) N nci 19. stoleti asocianistické principy poprvé systematic y likove asolanate Hermann Ebbinghaus (450-1900) Zourel a sledoval last KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE procesy za vyuéitf pisnéjsich experimentélnich postupa, ne? jaké po- fundt (pracoval se ,systematickou experimentalni introspeket, jako je poéitani chyb, zaznamensivant reakénich zasit apod.). Metodou sebepozorovant pak zkoumal, é uéi a jak si pamatuji uéebni materidl na z4klad’ opakovdné, tedy ustavitného procvigovént uéebni létky. Svou vyzkumnou cin- nnosti dospél k pfevratnému experimentalnimu objevu asta opakovénimohou ‘vpaméti zpovnit duSevni asociace a v Sirsim slova smyslu Ize ici, Ze opakovani viz kap.6). vlivnym asocianistou byl Edward Lee Thorndike (1874-1949). Po- je kligem k vytwaren‘ asociaei odména. Thorndike tento princip “akon tiginku (1905). Zékon uvadt, Ze podnét bude vyvolavat uréitou re~ se organismus na- dy, je-li opakované za svou reakei odméhovan (od! dalsim reakeim), Bude-li tedy dité za spravné vyfeSeni matematickych tloh dostavat sladkosti, audi se je dobie ¥e8it, protoze si vytvotf asociace mezi spravnym YeSenim a sladkostmi. Od asocianismu k behaviorismu Dalit védei, soutasnici Thorndika, zkoumali vztah podnét-reakce na pokusech ze 2vitaty. Jejich metody se lisily od pristupu Thorndika ijeho spolupracovnilkat zastavajicich asocianismus. Zminéni vyzkumn‘ci proslapali cestu mezi asoci- anismem a nové vinikajicim behaviorismem. Néktefi z nich, podobné jako ‘Thorndike, zkoumali volni reakee (avéak nékdy postradajiet védomy aspekt, jak tomu bylo v Thorndikovgch pokusech), jini studovali reakce, které ne- byly zalofeny na volnich procesech, ale na zdadnlive nesouv’ prostitedi ‘Tento druh chovént zkoumal rusky fyziolog a nositel Nobelovy ceny Ivan Petrovié Pavlov (1849-1936). Svou vyzkumnon énnost zahéjil pozorovénim slinéni psi v reakei na pfichod laboratorntho technika, ktery zvitata krmil, ani by véak psi méli mognost zahlédnout potravu. Podle Pavlova takova re- lakce pfedstavovala druh uéeni, tzv. lasicky podminéné uéent, nad nimé psi ne- méli Zadnou védomou kontrol. V myslich psi se jistym druhem uéens, které nebylo podlozeno vali, vytvotilo spojeni mezi technikem a potravou (Pavlov, 1958). Pavlovova prakopnicka price v tomto sméra vydlézdila cestu v3 behaviorisma. Obzvldét zajimava byla pozdést pozorovant, jez provadél Ro- bert Rescorla (1967). Dospél k zavérn, Ze Ki nezahrnuje pouze asociace zalozené na dotasné styénosti (nape. sou- fasny viskyt potravy a podminéného podnétu), Utinné podmitiovéni vyzaduje i nepredvidatelny vyskyt (napé. viskyt potravy neni pokazdé spojen s podminé- nym podnétem; Rescorla a A. R. Wagner, 1972; A. R. Wagner a Rescorla, 1972). ‘Behaviorismus, jej% mizeme povazovat za extrémn{ verzi asocianismu, se zaméfuje vshradné na asociaci mezi prostfedim a pozorovatelnym chovanim. 1 UVOD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE Podle radikélnich behavioristit nejsou hypotézy 0 mySlenkach a mySlen{ nie vie nez pouhé spekulace, a aékoli mohou pattit do oblasti filozofie, v psychologii nemaji 24dné misto. ee Piedstavitelé behaviorismu Muem, ktery je obvykle uzndvan za otce radikélntho behaviorismu, je John stale je) velka dst price behavioristh zalozena na vyzkumech laboratoraich zvifat, pFedev3im krys, protoze u nich Ize mnohem Iépe ménit a kontrolovat vatahy mezi prostfedim a chovinim coby reakcemi na prostied ratomni zvifata emociondlné a fyziologicky na jednodusé rovni musi vyzkum jez mohou negativné poznamend- wat vfzkum idm, Zasadni problém pi vfakumu vita vk spotivavotdac, zda Ize wsledky vzkumt 2vitat zobechovat na dlovéka (tj. obeendji aplikovat na lidi, nejen na zviFata, jez byla predmetem vyzkumu) _ Od Sedesiitch let 20. stoleti je radiklns behaviorismus tzee spojovn s jed- nim z.jeho nejvyraz@jich zasténed, B.F.Skinnerem (1904-1990), Podle Skin- nera imohou byt prakticky vaechny druhy lidského chovéns, nejen uéeni, vy- svétleny chovénim vznikajieim jako reakce na prostfedi. Chovéni pfitom lze zkoumat na zvifatech. Skinner odmital dusevai mechanismy a domnival se, e véechny druby lidského chovani Ize vysvétlit operantnim podmitiovdntm zahrnujicim posilovéni, nebo naopak oslabovani zpasoba chovani, které jsou nepravidelné spojovany s vJskytem, nebo naopak absenci posileni (odmén) & frost, Skinner svou experimentélng anal¥zu chovéni aplikoval témé¥ na v8echno ~ véetné osvojovéni jazyka, FeSeni problémt ~ a dokonee i kontroly chovani ve spoleénosti. Behaviorismus — z velké éasti diky Skinnerové praci — dominoval psychologié a vyzkumnym metodam nékolik desitek let. Behavioristé odvazujici se nahlédnout do éerné skfifiky ina behavioristi se vyhybala pohledu do ,erné skiifiky" lidské mysli aza- astaval néjaky efl, at wZ se jednd o krysu v bluditi patrajfef po potravé, nebo o dlovéka snazictho se uniknoutz nepiijemné situace, ‘Tolman tedy mize byt povazovsn za praotce moderni kognitivai psychologie. KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE Novodobé kritika behaviorismu dale poukazujena jeho pfilignou omezenost Bandura, 1977). Tato kritika je zalozena jest na dalsim pfistupu, ktery spo- je vysledkem nejen primého pasobeni odmén, ale obsahuje ddinec pozoruje odmény a tresty tykajief se jinych jedined. ‘Tento p¥istup tedy Klade diiraz na to, jak pozorujeme a modelujeme vlastni chovéini podle vzoru chovani druhjch, take pracuje s uéenim zalozenym na piikladech. Uvedené pojeti socidlniho uéent otevira cestu k tivaham o procesech odebravajiefch se v mysti. Gestalt psychologie Jednim z nejostiej8ich kritikt: behaviorismu byla gestaltisticka psychologie. Podle gestaltistické (tvarové) psychologie’ psychologické jevy nejlépe po- chopime, budeme-Ii je vnimat jako usporédané, strukturované celky, nikoli je rozklddat na &ésti. Gestaltisticka psychologie byla viastné reakei nejen na rané behavioristické tendence interpretovat chovani na z4kladé podmifovant, ale i na strukturalistickou tendenci rozklédat dugevni procesy na zékladni po- thy. Vystiznym shrautim pojett gestaltistické psychologie je tvrzent ,celek se li8i od soudtu svych é4sti*. Cheeme-li tedy pochopit vjem kvétiny, musime vait v divahu ve3kerou zkuSenost. Vjem kvétiny nemizeme pochopit pouze na zéldad® popisu tvari, barev, velikosti atd. Viiv gestaltistické psychologie se nejvice projevil v oblasti vjzkumu vnimani tvaré (nap. Kohli 1.4 Vznik kognitivni psychologie Az dosua jame se zebywvali filozofickm a psychologickjm vjvojem vedoucim ke vaniku kognitivai psychologie. K rozvoji kognitivismu (presvédi Sina zpiisobi lidského chovéini mivZe byt pochopena, zi systémi, inzenyrstvi a vypoéetni technika. Role psychobiologie Je témét paradoxni, %e mezi prvnf odborniky, kteii zaéali zdtraztiovat po- tiebu piesahnout hranice behaviorismu, zkoumat témata, jez nelze vysvétlit Pozn.red. Némeckt slovo Gestalt se zpravila ani u nds nopfeklédé, Podle kontextu mu od- povidat priblizné vfrazy oelek nebo roar. Ceské o ivarové poycholgie® se nékayvatahje Jon na ,berlinksou skola", Jin pojet wystihuje oznatent ,celosint psychologic 1_WVOD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE pouhym podmifiovainim, a vytvorit nové metody, které by se nezabyvaly jen ex- ini manipulaci viivi prostfeds (Gardner, 1985), patiil bjvaly student Jobna Watsona — Karl Spencer Lashley (1890-1958). Lashley se velice zajimal © neuroanatomii (studium struktur mozku) a o otézku, jak organizace mozku iidi lidskou aktivitu. Lashley oponoval behavioristickému tvrzenf 0 tom, Ze lidsky mozek je jen pasivnt orgéin, ktery pouze reaguje na vlivy prostfedi. Mo- zek spite povaioval za aktivntho, dynamického organizdtora chovént. SnaZil se piijit na to, jak makroorganizace lidského mozku umozZhuje tak slozité, pFo- dem pfipravované a planované aktivity, jako je hudebni produkce, hrani her, poukivani jazyka, privemy Z4dnou z téchto oblasti nepovazoval za vfsledek ednoduchého podmifiovani. Podobny nézor, avéak v jiné roviné analyzy, zastaval i Donald Hebb (194% Byl prvaim psychologem, kter vystoupil s podrobnou, testovatelnou teorit ty kajici se zpiisobu, jakym mie mozek podporovat kognitivns procesy. Jeho vf- mamné préce poskytla stabilni zaklad pro nékteré souéasné tendence v kogni- tivni psychologii, Hebb se zajimal o zmény struktury neurdlnich spojiv mozku v dasledku uéenf. Jeho hlavni piinos spotiva v teorii bunééngich shlukit, které piedstavuji koordinované neurdln{ struktury vyvijejici se na zékladé éasté stimulace a tvofi zéklad weeni v mozku, Bunéiné shluky se vyvij vislosti s naristajict schopnosti uréitého neuronu (nervové buiky) stimulovat vysilénim impulzi dalsi neurony. Mentalni reprezentace vnéjai udalosti by tedy piedstavovala hierarchickou strukturu mnohotetnych bunéénych shlukt, Napiiklad vase mentélni reprezentace babiéky miZe sestavat z bunéénych shlukd jeff tvaie, které jsou spojeny se shluky jejtho hlasu, jez jsou dale spo- jony se shluky dalich vlastnosti. Kdyz si na ni vzpomenete, aktivujeto kon- Zici Weelu jejf reprezentace. Hebbova préce dalece ptesdhla behaviordini ptistupy k uéenf, protoze umistila duSevni procesy do kontextu integrované &innosti nervového systému. Behavioristé nevyuzili pfileZitosti spojit se s teoretiky jako Lashley nebo Hebb. Behaviorista B.F. Skinner (1957) naopak napsal knihu vénovanou po- ky. A ti Lingvista Noam Chomsky (1959) sepsal ostte kriticky pfehled Skinnerovgeh nézora, Ve svém élénku upozornil jak na biologicks podklad, tak i na tvotivy potencial jazyka (nekonetny poset vét, jez mazeme vytvotit), Ktery postavil do kontrastu 5 nézorem behavioristi, Ze si jazyk osvojujeme na podkladé f. Dokonce i malé diti vytvateji zoela nové véty, za n&i ani nemohly byt v minulosti odménény. Chomsky se domnival, Ze pochopent Jazyka neni omezeno pouze tim, co jsme slySeli, ale Ze existuje vrozeng modul jenz je typicky pro vSechny lidi. Tento prosttedek umoz- y si 2 toho, co sly8i, odvodily gramatick pravidla svého Jazykového prostfeds. Tento prostfedek slouzi jako aktivni omezeni podtu po- volenyech gramatickgch konstrukel. Jedng se tedy o struktura mysli, nikoli o strukturu prostiedi. KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE Nadech technologie: inzenyrstvi a vypoéetni technika ‘Kromé rozvoje piirodnich véd ovlivnily vyvoj nablizenf na nické pokroky. Technologicky vivo} telekomunikaci a poditatt v gickému vsvoji v teorii psychologie, predevsim v oblas Na zékladé zkuSenosti ziskanyeh v oblasti poéitagového zpracovévani infor ‘maci zaéali psychologové hovotit o informaénich sstémech symbol éi Signdlfi reprezentujicich informace), omezenich tykajicfch se rozsahu zpraco- vdvané informace a o sériovém (jedna polozka za druhou, podobné jako na di- gitdlnim potitaéi) & paralelntm (dvé &i vice polozek zpracovévanych soutasné, podobné jako nékolik roznyeh zvukovych vin zroveit prendengch v teleko- munikatinich systémech) zpracovavanim informact. ‘Na konei padesdtych let 20.stoleti byli nékteti psychologové piekvapeni svadngm pristupem, na jeho2 zdkladé mélo byt mozné naprogramovat stroje tak, aby napodobovaly inteligentni zpracovavéni informaci. Roku 1956 byla slovni zésoba obohacena 0 nov termin: umélé inteligence (artificial intelli- gence, Al), je pfedstavovala pokus o vytvoreni inteligentnich systemt a pre- spracovvani informact (Merriam-Webster’s collegiate é inteligence se véak spiSe zajimali o ma- ‘ximalizaci tinnosti zpraco informaei ned o simulaci lidské inteligence a fekeni probléma. Napfiklad jedny z prvnich programé pro hrani Sachi vy- Kazovaly ,inteligenci* tak, Ze pracovaly s procesy virazné se odliSujicimi od procesit pouzivangch lidmi, Soutasné programy, nap. Deep Blue, ktery v roce {1997 porazil svétovou jedni¢ku Garri Kasparova, rovnéz funguji na odlisném ‘na jakém lidé hraji Sachy. Jak si asi dokazete ptedstavit, prvni po- ké inteligence ~ &i jen pokusy demonstrovat 8i, nez se ptedpokladalo. Vyzkumni pracov- nici brzy objevili dva kligové aspekty potitavové simulace: a) Fada tkont, které (napé. ryehlé vyndsobeni 123 456 789 x 987 654 32. nadné (napk rozpozn: je pro lidi obttins, obliteje kamarada), je pro potitate sl ia zavdtlea Sedesatych let 20. stoleti doslo ke spojent vivoje psychobiolo- sie, lingvistiey, antropologic, umélé inteligence a dale ke sjednocenf reakei Sa behaviorismus ze strany mnoha vyznamnych psychologt. Vysledkem byla bram, 1960; Newell, Shaw a Simon, 7 ye smyslu tradiéniho behaviorismu je nepfesné, protoze nic nevypovida o tom, jak lidé mysli, Tuto oblast behavioristé skutegné ignorovali. Obzvlasté ostrou itikou byla kniha Ulrica Neissera Cognitive Paychology (Kogni ssyeho- logie, 1967), ktera zviditelnila kognitivismus informovanim vysokoskolskych student, doktorandi a odbornika-o této vyvijejici se oblasti, Neisser definuje i jako studium toho, jak se I c ‘védomosti, Nasledné Allen New: havthli detailni modely lidskeho mysleni a FeSen{ problém od nejjednodus- 1 UVOD DO KOGNITIVNI PSYCHOLOGIE a po roviny nejsloits.V sedmndesstyh letech 20. stole byla ;chologie Siroce uznavand jako hlavni oblast studia psy se specifickym souborem vyzkumnych metod. perchologie 1.5 Vyzkumné metody kogni ni psychologie Cile vyzkumu Pro lep&i proniknutt do specifickych metod kognitivns psychologie musime Give pockopt lo wekumu Kognitiva’paychologte. Nektere rich a a prodstavime, Struéné Feéeno, tyto cfle zahmnuji sbér dat, jaich analyzu, to) tor formulacthypotés i aplikact poanatk vne vfzkumneho prostedt Visi se obrykle mati o skoumaném jou zskat oo nett podet informa HZ v této fazi mohou, ale nemusf, mit predbénou predstavu o vysledeich vy- zkumu. V ka#dém pHipadé je jejich vyzkum zaméten na ovis specie kognitivnich jeva, napi.jak lidé rozpozndvajf obligeje nebo jak ziskavaji vysoce odborné zkuSenosti (jak se stavaif experty). Sbér dat piedstavuje empiricky aspekt gové p¥istoupi k sel aci metod pouzivanych za im piipadé pracuji s konvergentnimi typy dikazi, které by ad8 praca ke by pedo. pote, Nek letnj poled na data ved ntti 24rd 1é zékonitosti, které ze sebranych dat vyplynou. Castaji se viak pracuje ji statistckmi metogami analey dat Sr dat a statisticksanalfaa pomshal védcim pf popisu kogit ziskat odpovéd i na otiizku jak a proé. To ‘mamené, tose vBdel ened nat zpsoby,jleby mob kogaici najen popeat, ale od toho, co mohou primo pozorovat, k tomu, co mie by" a , 2 1u, co mitze byt z pozorovant logicky odvozeno. ae toeicg PYedpokl4dejme, Ze chceme zkoumat néjaky aspekt. pozné 16 chpou informase » uishniich: Obwydle saneme u teorke ného komplexu obeenych vysvétlujiefeh principa tyk:

    You might also like