峨筆訂どトトト狂卜・

ZiVr ODKAZY
RADA 2

トト
GRACCⅡ US BABEUF
PROJEVY,
こLANKY
A LISTY
STATNI NAKLADATELSTVi
PoLITiCKtt LiTERATuRY
 (;ltACCtIUS BABl,lUl'

l'll o.l Ii v Y, ZTvf,

('.Lr{NK}' oD KAZY
A [. t s'1'Y I?. SVAZEK, frADA

Picloiil Dr Stanislau Lyer

Strun()2, cena kart. 4,80 I(Js

lluborrf jc velkj soci6lni reformS-

tor XVIII. stolcti, ktcrf sc prvni
vyrnairuje z idealistick6ho pojim6-
ni rlljirr a kterj si uv6dornuje, ie
rk\jirry tvoii lidov6 masy, a nikoli
jcdnotlivci, ic jcjich hybnou silou
jsou hospodriisk6 pomdry. Lidov6
rnosy jsou nuceny bojovat proti
rncrrlind bohatfch, kteri je vykoii-
rtlrrjr: n ktcrii pouiivd vBcch pro-
stir:tlhri h tornrr, ally si svou nad-
vlrfu lrr rrrlricla. l"rancouzski burZoa-
nrrl rcvolrrcc z konco XVIII. stol.
noni pro llabcuf.r revoluci v pra.

︲
︲
︱
vi:rrr slova srrryslu, protoie nahra-

 
︱
dill jr:dno vyhoiisdovdni druhjm:

ヽ１
１
Iid sice uZ neni vykoiistovdn feu-

１
１
１
ddly, zato vlah tirn vice burioasii.

 
１ １
'flak hospodrii'skjch pomdrri tvoli

１
podstatu tiidniho bojtl, jejZ Ilabeuf
１

・・・
１

︲
ヽ
１

uazfv{ bojeln c}rudjch proti boha-

・
１

一一
１

・
・
１

・
一
t!m.Zptvtt dikta-

″
sice nesouhlasi s
卜

一
，

‘，′
turou Robcspierrovou, ale vjvo-
Ｉ

′
ｌ

je nucen doznat, i"e  

︲

jerrr urlflostl
＾¨
１

一
，

rcvoludnl vl6da, kteri se ujme

一．
１

．．
１

一
７
rnoci ve prosp6ch lidu, musl bit
１

 
ｉ

・
ｌ
ｌ
１
︲ １
１
１
１
 ￢

GRACCIUS

BABEUF

PROJEVY,
dIANKY
A LISTY

K OI.ITROLNI KUPOIq
Vazbu Prooedla
rJy KSA'
iskdrrta Rudc prdaor trydaoatelstvl
Praha II, Na Flotcnci 13
Kontrolwala : Ho lakoasM

1954
STATNl NAKLADATELSTVi
POLITICKЁ LITERATURY
 ￢
・Ⅲ = ￢

‖A:‖ :111♂ 1)v ЙlvoT

(:7(1)17()7)

::● ・::￨● ￨￨￨:,,:111,Ⅲ ′l:::。 liliky irrttilcOuzsk6 revO_

",;`1:i:ヽ γll:)。
￨:・ :。

￨“ :1",‖ :.:￨,,:11:￨“ ゛ャ:i日 :￨,1‐ ハl,、 l,1"::(1`):)Ft,:)()(::10:)ili()riginalitu

.￨ヽ

≒日 血 彪 戸 醐
柑 1搬 『 ‖ よ‖ 11・ ‖‖ふ1出 ￨=‖ i‖ ‖ ν
114:￨￨:i'「 ‖ヤ41ぼ ⅢⅢN,1、 ハ l,「「:Avi・ :K Aitい ‖

:1饉 1101“
・￨￨‖ ゛
れ彗
"‖
ゞ￨￨￨“ :り ￨￨,`■ ri :r`・ 1)v、 i“ :(.):",:::1::1:、 ぉlrivil
■11‖ 1高 :1lL:1111111・ (11ぃ ぃ:,1:1:`r。“
)(lilly:(loHll:l()ド c inu
`￨:ヶ `,`,ll`iム

は￨1凛 l席 棺1‖ ￨♯ III1111常 IW11‖ 羊#1羊:蹂熊 I‖ :

Llool ll・ :111i・ lLi::" 1,ll“

":,::: ::い
: ′
`t llkol vylll()(1lvat vttechna
￨ヤ ll・ ‖ 1“ :‖ ￨ll`ヽ ￨￨ll,ィ tl:yl,1)`ll`1:i“ li,1,11こ Hl(,vclmi star′ ch a jiЙ
“
llキ

欄‖1吼 ξ
l.f躙 1鯖 :II:胸 ‖
‖L∬ 鶴。
獄r∬
セ●ILJllハ ::`, ‖:￨11:い r:li::1),10HPO(:i FHk`110 ЙivOta,a t0 0d ObchOdu
l:1::!〕 ￨`￨:￨IV員 110{l.(l、 '￨,y:::Ⅲ 11::lil`lk`Z:l:llこ 8tninl,ProhFeも ila by se
lll“
`l,:￨￨ll l:￨IH,01:)`,Hi:Hv`h()Hl`tvll);1)rOtO byla Odkizina pOuze
‖ 二 濡‖ ‖
"‖
イ ∬』
1「 Is席 躍槻:T:北 ￨‖ lill‖ z羊 1‖

冊∵ ‖ 品中‖ tiTttFttF乳 ∬
:出
,「 器 器境 l‖

P‖ !:t:出 中 ∬
●｀ ち 差凛l総織 f職 CL∬
。 籍 111(1羊 t∫ IC↓
uvこ dOnlil tyto skuteこ nOsti:POznal,

蓋種革
l lllI● :′

妥
'(11〕

鸞
`::::IHi::1::`.illHnこ
訓 m赫 呵 cm鈍 宙 狙 m漑 輔 ゴ m面 姉 elltpll
I驚 r,W吼
・
l:￨ヽ 喘γ"`, vAlllヽ v● (11():。 hOtO zvysen6ho feudallliho vykOrisf。 _
 v5ni (,,pansk6 reakceo') objevuji ndzlriaky vztahri kapitalistic-
kych, a to nejen v zemEd6lstvi, n'ibri, tak6 v prfimyslu.
Y-bohatfch zem6d6lskfch krajich a takovi je pr6v6 pi-
se jii n6kteii bohati majitel6- pridy, m6Btan6 a n6kdy 畔椰 撫 榊 礫黛謬打1‖」1藍
1撚 ::幣mi∬ 冒蹴穏
kaldie
- nespokojuji pouhfm piijmem z pridy, nfbrt zav6d6ji
l需 111罵 黒
i Slechtici,
nov6 zprisoby jejiho obhospodaiovini. Hromadi pridu, uchvacuji 甜 .1ノ :

棚麗∬ill曝 耀 鳳 満留訛f∬ 群lTt淵

obecni pozemky, tyoii z nich velk6 uzavien6 celky, v nichZ
i
nov6 zprisoby hospodaieni: misto aby nechali pridu
-uplatilLrji
leZet ladern, os6vaji ji picninami, a tak zvyBuji zna6n8 jeji ll:鷲 lLst zallllё
vfnos. Fenou↓ e prospё Ch lidoV′ ch lllas zaこ al Babeuf

柵1霧嶽Lttltti難鐵榊
Ob6ti t6chto zm6n jo zase rolnik, protoZe uZ nemi uiitek
z obecnich pozemkri, odkud mdl diivi a kde mohl p6st, a z ohra-
pridy, kde p6sl ovrij dobytek po Znich nebo kdyZ prida
_zen6
ZT∬
Ⅷ写l:11胤 総iⅧI織 驚器h′ m daゴm lZ nふ
leE-ela ladem; je nucen prod5vat se jako n6denik majiteli pridy
nebo jeho pachtyii. A tak se nad starfm feud6lnim protikl;dem
mezi sedl6ky a p6ny zalin| tvoiit noqy' tiidni protiklad mezi
rolniky zproletarisovanfmi a vykoiistujicimi.
Z6rovei, se vznikem tohoto zem6d6lsk6ho kapitalismu zali-
naji se tak6 v Pikardii objevovat jak6si formy prrimyslov6ho
kapitalismu, a to nejen ve m6sr6, r. fbri. tak6 na venkov6.
Ye velkfch m6stech, jako jsou Amiens, Saint-Quentin a j.,
se dobie daii textilnim manufakturSm, kde pracuje Eetny a vel- 蹴餌獅訂1濯 鞠総聟i珊 :I∬留
諾鍔i∬:嘗 里
mi bidn6nijici proletari5t. Yedle tohoro koncentrovan6ho kapi-
talistick6ho prrimyslu zalirri vyrristat hapitalistickf prrimysl
rozptflenf: domici d6lnici, rn6stSti nebo venkov5ti iemeslnici,
kteii si cht6ji plivyd6l6vat tkanim l6tek, nemaji dosti penEz, aby
si nakoupili suroviny a stavy, a nemaji ani dostate6n6 obchodni
鯰
propagandu,za10労 il noviny nazvan6 Pikardsk′ dOpiSovatel(Le
znSmosti, aby mohli prodat sv6 vfrobky. Proto jsou fpln6 v ru- Cl淵 :灘
kou bohatfch podnikatehi, kteii jim dod6vaji suroviny a prod6- l:::認 it jeも tё vicei v zaFi 1791 byly volby do
dこ ni;poslaneck′ by b′ val byl
vaji jejich vfrobky. Postaveni tdchto domdcieh d6lniki, kteii zak。 .。 dirn6ho shromiЙ ・Illandit

%静舗 嶽 購 1鮮榊
jsou tvrd6 vykoiisdovini, neni o nic lep5i neZ postaveni ddlnikri
pracujicich v manufaktur6ch.
_Z tito situaco vyvodil Babeuf nEkolik pou6ek: nejprve pod
vlivem n6hterfch filosofri XYIII. stoleti, na piiklad J. l. nro-
sseaua a Morellyho, doHel k tomu, Ze prohl6sil soukromf majetek
za v6c nespravedlivou. Prvni sv6 komunistick6 theorie nadrtl
BabeufuZ pied Francouzskou revoluci ve svfch dopisech tajem-
niku arrask6 akaderrie Duboisu de Fosseuxl znova je proklamo-
嶽
prostFedky,jak k nこ IIlu doiit,Pr。
麟
lo滋 。 byI PrO,vou POpJaritu

7
 zvolen v z,efii L792 okresu, zosnovali proti n6mu
jeho nepi6tel6, kteii1prtvcem to?onr ko zlomeni vnitini kontrarevoluee a tiidniho sobectvi
se b6li jeho horlivosti, riklady fi;,;";-
jeho nerozvilililho iinu. pro toto volkolrrrrtroasie. Naprost6 svoboda demokratick!,ch zlizerri se
Yil.i ied-noho
tin" o,pad6l6ni lis_ nrrr jolr[ jevila jako nezbytn'i podminka, kterS stadi k tomu, aby
byl zbaven 116_f":k:: a postaven pf"d.ood;iyi;;;;;;
nucerr ut6ci do paiiile (zai6tkem roku I?S3). rlolirritivn6 zvitlzila politika postaven6 do sluZeb lidu. Domn616
tllvnlrrost t6to otizky ho osliuje a br6ni mu, aby podporoval
prolitiku Robespierrovu.
BABEUFOYA UEEDNICKA LETA V PAftIZI
I}ABEUF, VITDCE LIDU PO PADU ROBESPTERROVE
. -Pobyt
v Paiiili rozhodl o zformovini Babeufovy osobnosti.
Aly"l:*,rochopili drileZitost tohoto pobytu, musime si uv6do- 9. thermidorul svrhla velkoburioasie Robespierra a chopila
mit, dim byla Paiii v_rocc l?93. Bylo to nejv6t5i francouzsk6 ro znovu moci; jeji hlavni starosti bylo zabr6nit ustaveni lidov6
rrristol d6lnikri, iemeslnikri a drobnych
obchodnikri tu- brio vl6dy, kteri by mohla omezit jeji bohatstvi a jeji zisky. Jejim
daleko vice neZ jinde,tvoiili tam tak6 kompaLGt;;"il## cflcm bylo zav6st co nejdiive op6t hospodriiskou svobodu (to se
mezi.sansculottyl a verkoburioasii tam ryry pJ"asi stalo zru5enim. zikona o maximSlnich cen6ch koncem prosince
Bil tlta #;ffiJ. L794); zruieni tohoto zikora vziplti n6sledoval z6vratnf po-
tar,hdy-projevoval hlavn6 v otLzce zksobovhni.proroie
n6rod v6l6il na dvou frontdch, na vn.j.i i klcs pen6z (asign6tri), dimZ neust6le stoupaly ceny. To mElo
vnitini, Z6d"[
culotti politiku rekvisici,a dani, protole jen ona mohla ;;;;: dvoji n6sledek: jednak neust6le vzrristala bida lidu (n6sledkem
zajistit
z6sobov6ni a.velkfch m8st za piistupn6 .""y. Nffiii Iehoi vypukly v dubnu a kv6tnu 1795 hladov6 boui'e germina-
1rT64y
tomu velkoobchodnici, kteii tvoiili nel a.itezitgl
si i6sivekoiur- lov6 a prairialov6), jednak se zmohla tiida zbohatHkn (dik v6-
Zoasie, se srav.Ii prudce proti kaZd6mu
oor"rooenihospod6iskl lednfm dodSvk6m a nestydat6 spekulaci s potravinami), kteli
svobodyo protoze by je takov 6to oo.ezeni zbavilo
nu-riiuo ,"r- d6vali najevo okizalf piepych. Dosud nikdy se neprojevil proti-
mene jejich zisku, totii spekulace. elenov6 klad mezi burZoasii a lidem tak kiiklav6.
Hory,
spierrem, byli piesv6dEeii, r,e revoruci a n6rotr ""J;;Ril;- Babeuf, kterf pozdravil Robespierrriv p6d jako znoyazrozeti
itze zachreoit
i"T:- lid; proto-prosadili ddst tdchto poladavkri lidu: odhlaso- svobody a kterf se tim etal nevddomky dodasnfm spojencem
van zeJmena z6kon o vEeobecnfch maxim6lnich cen6ch reakce, si uvEdornil tuto situaci velmi rychle. Nejprve ve sv6m
(dne
Z!.-zarj.L793), kte{m se stanovily ceny Zivotni"t Deniku svobody tisku (Journal de la libert6 de la presse) vyn6Sel
potY"f.
jenZ b_1f zam6srn6n v zilsobovaci komisi m6sta do nebe ridastniky thermidorsk6ho pievratu a tupil Robespiera,
Pr,*"t,
rartze a pozdeji-nejprve
ve st6tni zflsobovaci komisi, tehdej5i velk6 brzy v5ak rozpoznal, Ze protilidov6 politika ridastnikri thermi-
hosp o d6isk6 pro b-t 6my dobie znar. ot'zkarozd.ieni
.p J.ffi ri"i
doru je politikou tiidni, provedl statedn6 sebekritiku a piiznal,
statkfr rj
T" jgdl jako ot6zka nejz6kladn6jEi, protoiyl k;;;: ile se zrrilJJ.. ,,Chipu se blesku pravdy," t6mito slovy zalin4t
nismus Babeufriv komunismem tftajicim se
roid6rov6ni statkri 28. iislo Tribuna lidu (Tribun du peuple).z P6t m6sicri po p6du
a nikoli jejieh v"yroby. Robespierrov6 se vrh6 Babeuf clo politiky a stavi se rozhodn6
Babeuf v5ak v t6to rozhodnd dob6 francouzsk6 v ielo boje s reakci. Tento boj vede jedin6 spr6vnfm sm6rem,
renublikv
pg-piedi politick dho Eiv ota;nech6pal prorurLoii;;;;;
"::lel I
vfjimedn6ho stavu, kte{ ru5i aZ do uzivieni miru demokra-
1 27. iervence 1793. Pozn. rcd.
r Babeuf zmdnil pied- mdsicem n6zev sv6ho denlkuo protoile, jak iikal,
tick6 svobody zarulenl ristavou z roku 1293, nech5pul ,,kaZd6 noviny maji mit v ndzva svat6 jm6no lidu". Zirovei zmEnil svoje
or.toort
kiestni jm6no na jm6no Gracchus ua pam6tku Gracchri, kteil ve druh6m
1 Zproletarisovand stoletl pied na5im letopoEtem bojovali v fumd proti nerovnosti ve spolei-
drobnd burioasieo lid. _ pozn, red.
nosti,
totiZ na prid6 tliclniho boje; prohla5uje: ,,Dnes je to v6lka boha-
tfch proti chudfm." Y5echny probl6my jiZ posuzuje se stano-
viska tiidniho boje: ,,misto aby soudil diktaturu jakobinri a
domn6lf liberalismus thermidorskf se stanoviska 6ist6 form6l-
niho, analysuje jejich tlidni obsah."L SnaLi se reorganisovat
a nadchnout demokraty, ukazuje st6le na pokrytectvi riiastniki
thermidoru. NeodvaZuje se v5ak je5t6 opustit pfiilu legality;
jestliZe mluvi o povstSni, je to jen povst6ni mirumilovn6. Piece
vEak ho pokl6claji vedouci thermidorsk6ho pievratu za dost ne-
bezpein6ho, takile ho v dnoru 1795 daji uv6znit, protoZe prf
nab6dal k povst6ni, k vraZd6m a k znideni sboru piedstavitehi
n6roda.
Za pobytr ve vEzeni v Arrasu a v Paiiiti se Babeuf setkal
s detnfmi revolucionAii, kteii budou pozd6ji tvoiit kSdry spik-
nuti ,,Rovnfchoo. Babeuf Siii tajuou korespondenci sv6 nSzory
nejen ve v6zeni, rfbfi i mimo n6. S6m hodn6 ziskal ze styku se
se svfmi spoluv6zni: vlivem Karla Germaina,ililka Helv6tiova',
se utvrdil jeho materialismus. Stoupenec Robespierrriv, Buo-
narotti, kterl/ se dobie vyznal ve vsech velkfch politickfch pro-
bl6rnech, m6l zkudenosti, kter6 dosud chyb6ly Babeufovi. Kdyi
v iijnu 1795 vy3el Babeuf z vlzeri, mohl iici; ,,Okovy despo-
tismu mi jen je5t6 vice zocelily duSi" a ,,despotismus mi v6era
dal rozhieBeni, byl bych jcho spoluvinnikemn kdybych se byl
v jeho odich neprovinilo'.
SPIKNUTI ,,ROVNYCH" ZA DIREKTORIA
Za Direktoria shledal Babeuf, Ze jsou ve vlSd6 tit lid6 q ile
vl6da prov6di touZ politiku, jakou prov6d6la po p6du Robe-
spierrov6. Proto se pustil ihned znovu do boje.
Tento boj veill nejen proti royalistrim a proti royalistick6mu
Direktoriu, nfbrlil takd proti republik6nrimo kteii se piidali vice
nebo m6n6 upiimnE k Direktoriu. Direktorium rozdilelo totiE
velmi obratn6 dobri mista? a tak si n6kter6 republik6ny ziskalo;
mimo to vyuiivalo rozporri mezi vlastenci (Babeuf tu piipominS
I Yiz R. Garaudy, Francouzsk6 zdroje vddeck6ho socialismu (Sources
frangaises du socialisme scientifique), str. 71.
r Helv6tius, atheistickf filosof a materialista XVIII. stoleti, Pozn. reil.
-
10
star6 heslo ,,rozdEl a panuj'o). Babeuf bojoval rovn6Z proti t6m,
kdo hl6sali obojakost, protoZe jeji ob6ti je lid.
ZvlilStE v6ak bojoval proti demoralisaci lidu, protoie roya'
list6 velmi obratnd man6vrovali, aby mohli namluvit lidovfm
mas5m, Ze piidinou v5eho zla je repubUk6nsk6 vl6da. To nebylo
nijak nesnadn6n protoZe politika Direktoria, veden6 hlavn6
strachem z liclu a nen6visti k n6mu, nakonec bidu mas jen zvf'
Bila. ,,Nutno proto,'o jak pravi Babeuf, ,,osvobodit lid od roya-
lismu." Proto je nutno mu uk6zat skuteEnou situaci. Bida lidu
neni zavinEna republik6nskou formou vl6dy, tlbtil jejim tlid-
nim zam6Ienim. Proto je tieba seskupit sansculotty pomoci
lidowych hesel. Prvni heslo, jeZ je mriZe srazit v 6ik, bude konsti-
tuce z prvniho roku republiky, kterou Babeuf stavi proti ne-
d6vn6 6stav6 z tietiho roku republiky, protoie ta umoZiuje
,,n6vrat Slechty do republiky'o a d.6vi vl6du nad Francii do ru-
kou,,vlastnikrim'0. Prod si Babeuf zvolil pr6v6 istavu z prvniho
roku republiky za heslo sjednoceni? Nejprve proto, Ze ji lid clobie
znal, potom proto, Ze to byla ristava vskutku demokratick5,
kter6 jedin6 mohla v6st lid ke kone6n6mu cili, ,,ke spoledn6mu
blahu".
D6le ukazuje Babeuf vlSdnoucimo Ze se musi vr6tit k z6sad.6m
hl6sanfm pieil 9. thermidorem, ,,aby mohli znovu nadchnout
lid". Sansculotti jdou s nim. AvEak Babeuf vidi dobie, i'e vl6da
je neschopnarozejit se s tiidni politikou. Aby bylo molno zvi-
t6zit, je nutno zan'echa;t ve5ker6ho reformismu a rozPoutat
tiictni boj. 35. dislo jeho ,,Tribuna lidu" vol6 Manifestem plebejri
lid k ozbrojen6mu boji, aby byla ustavena jedin6 spravedliv6
spoleEnost, spolednost komunistick6.
Tyto my5lenky Siii Babeuf svfmi novinami, broZurami a pla-
k6ty, i v politick6m klubu Pantheon; tam se totii shromaZdovali
republik6ni viech smErri. Babeufovi se tam podalilo ziskat po'
moci piStol, jako byli Buonarotti, Germain a Darth6, velmi
znaLn!' vliv. Ale Direktorium ho zbavuje poznen6hlu vlech
zilkorrnfch prostfedkri politick6 akce: zakilile mu 6asopis, d6
Bonapartem zaviitklub Pantheonapokusi se ho d6t zatknoutll
I Babeufudeiil policistu, kterf ho piiEel zatknout, a podaiilo se mu unik-
nout pomoci nosidir z paiiisk6 ltilrice,
 Babeufje od t6 doby nucen Zit jako psanec v tajnfch skrf5ich.
Y illegalitd piipravuje Babeuf povst6ni, kter6 m6 piin6st
osvobozeni, protoZe nelze jii, d6le v5hat. Hospod6isk6 situace
se st6v6 neudrZitelnou, o,bouii to a himi, nic jiZ bouii nemriZe
zastavit." Ale boj, kterf se piipravuje, musi bft organisovin:
to bude dilo spiknuti ,,Rovn;fcho'. Y bieznu L796 shrolmLiidi
Babeuf kolem sebe skupinu lidi, kteii maji piipravit povst6ni;
nejpleiln6jBi z nich jsou Darth6, Buonarotti, Felix de Peletier
a Sylvain Mar6chal. Je utvoiena pevn5 organisace: v jejim Eele
je tajnf vfkonnf v1y'bor, jemuZ podl6h6 jeden z6stupce na
m6stskf okres a p6t z6stupcri vojenskfch. Tito z6stupci nemEli
spojeni mezi sebou a nebyli v piim6m spojeni s vfkonnfm
vfborem.
NovS organisace neni uzavienou a isolovanou skupinou spik-
lencri; neni nikdy odd6lena od lidovych mas. Jejim rikole.m je
piipravit lid na povst6ni dinnosti propaga6ni a organisadni.
,,Rovni" pouiivali jiZ modernich prostiedkri, jak proniknout
k lidu: broZur, plak6tri i pisni. Skupiny spiklencri byly povdieny
vyvol6vat sb6h lidu, kter6mu vykl6daly hesla vfkonn6ho vf-
boru. Z6rovei" se m6ly tyto skupiny informovat piesn6 o potie-
b6ch a poZadavcich lidu. Podle t6chto informaci mdl vfkonnf
vfbor stanovit propagadni hesla, kter6 m6la mit nejvdt5i d6inek.
,,Rovni" jsou tedy jakousi avantgardou, jeilbyla ri.zce spojena
s lidem, kterf vedli ke ,,spoledn6rnu blahu".
Pro brannou akci se revoluciondii organisovali v mal6 isolo-
van6 skupiny: aby v piipad6 zatdeni ktyly ztrdty eo nejmeh5i.
Byla ziizena skladiSt6 zbrani a stieliva. Ale protoie tyto zbranE
nestadily, snaiil se vfkonnf vfbor (v tom m6l ostatn6 risp6ch)
nal4zt sympatie ve vojsku a v policii.
Adkoli neni piesn6 znima Babeufova riloha v tomto spiknuti,
vi se piesto, il,e ro'bl hlavn6 na starosti propagandu a Ze tam mEl
vridii postaveni. Yl6da se ostatn6 nedS oklamat.
Brzy je citit vysledky Babeufovy propagandy. Direktorium,
kter6 je znepokojeno rostoucim neklidem, sah6 st6le k piisn6j-
5im opatienim: n6silim d,6vi rozhSn6t skupiny lidi, ddvd zatf-
kat, wyhla5uje dne 10. kvitna 1796 vfjimednf stav. Brzy d6v6
zatknout na ud6ni zrid,ce Grisela hlavni riEastniky spiknuti,
mezi nimi i Babeufa. V d6lnickfch Etvrtich (v piedm6stich
０４
Saint-Antoine a Saint-Marceau) wypukly proto uepokoje, d6lnici
v5ak byli bez r6"Ielit6 organisacc bezmocni.
Aby mohli bft obialovani odsouzeni, bylo k tomu tieba
soudu, na n6jZ by bylo moZno se spolehnout a ktery by byl
chr6n6n piecl lidovfmi bouiemi. Pod z6minkou, Ze jeden ze
spiklencri, Droueto je Elenem parlamentu, ur6ilo Direktorium
vfjimednf soudo zvanf Yysokf soudni dvrir, kte{ musel zase-
dat v mal6m venkovsk6m m6st6 Yend6me, kde soud.ni pieliieni
mohlo sledovat jen poslucha6stvo m6nE detn6 a m6n6 nepokojn6.
Aby netli5til obranu, uznal Babeuf za nutn6 postupovat
stejnfm zpriaobem jako jeho spoluobZalovani. Piesto, ile byly
proti nim zivaZr€ drikazy, popirali, Ze piipravovali spiknuti;
piizndvali se jen k tomu, Ze ftodili na vl6du. Adkoli Babeufovi
prisobila tato taktika potii,e, plece se mu podaiilo vystupovat
pied soudem ne jako obZalovanf, nfbrZ jako Zalobce. Prominil
lavici obialovanfch v ie6nickou tribunun s niZ odhaloval lidu
nedestn6 prostiedky, jichl uZivala ilaloba (neipln6 nebo falSo-
van6 drikaz], podplSceni sv6dktr a j.). Zvl6it6 vSak uk6zal ve
sv6 delSi IeEi, ile tento proces je procesem utladovatehi proti
utladenfm, procesem proti republice a svobodd: ,rPorotci roz-
hodnou tento probl6m: Zristane Francie republikouo di se stane
monarchii?'o Proti tyranrim a proti tEm, kteii piipravovali
bonapartismus, h6jil ohniv6 pr6vo vzepiit se ritlakurklet6 za-
rudilo ProhliSeni priv dlovEka a ob6ana z roku 1789.
Tliclni rozsudek Vysok6ho soudniho dvora, vyslovenf dne
27.kvltna 1797, odsoudil Babeufa a Darth6a ua smrt, vdt5inu
ostatnich obialovanfch pak k deportaci. Babeuf a Darth6 so
pokusili probodnout se pied soudem, jenom sg vlak tLilce zra-
nili. Striviv5e noc plnou utrpeni, byli druh6ho dne vyvleieni
D.a popravni leSeni, kde hrdinsky zemieli.
Spiknuti ,,Rovnfch" bylo v odich soudasnikri poslednim po-
kusem demokratri uchopit se moci pieil konednly'm vitdzstvim
burZoasie a kapitalistick6ho reZimu. Babeuf ve sv6 obrand pro-
, hl6sil: ,,Jsme posledni republik6ni.'o A vskutku toto nezdaien6
''
spiknuti vrhlo Direktorium napravo a urychlilo jeho p6d a pIi-
chod vl6dy Bonapartovy. Babeufovo spiknuti m6 v5ak jinf
historickf v'iznam; je to prvni pokus zavist komunismus do
spoleinosti; opir6 se o tajnou revoludni organisaci, prl'n"i zn6mou
13
organisaci toho druhuo j"ji^_: rikolem je uv6st v pohyb lid, aby
vytvoiil novou spoleinost. Nerispdch spiknuti jakozto komunis'- zAv,q.ZNOST BABEUFOYYCH MYSLENEK
ti:kqhg hnutilyl nespornf; hospod6isLf vfvoj nepokroEil je5t6 V DEJINAcH SocIALISMU
tak daleko, tak-ie proletariit, o ,,ulz ." musi'opirat Lo*roisiick6
revoluce,. nebyl ani dost silnf, ani dost uvdhomElli. Ale pr6v6
tento,neri.sp6ch, piestoZe dva vridci spiknuti skoIr8ili t"rji"ky,
je st6$m piikladem oddanosti a oiEtavosti revoluini-vEci.
Tento piiklad znain6 ovlivnil prolet6isk6 hnuti XIX. stoleti.

Babeuf je jedinf ze vHech velikfch revolucion6iri, kterf po-

zrral cel!,vfvoj Yelik6 francouzsk6 revoluce od jejiho vzniku
ail po vitilzstvi burloasie za Direktoria. Jeho politick6 Einnost
byla nejiiv6j5i v posledni dob6 revoluce, po p6du Robespierrov6,
v okamZiku, kdy soudasn6 burZoasni spoleEnost vit6zi hospod6i-
sky i politicky. Tato posledni f6ze revoluce siln6 poznamenala
Babeufovy theorie, takZe se jasn6 li5i i od pokrokovfch theorii
filosofri XYIII. stoleti i od theorii ostatnich revoluinich vtdcri.
Nicm6n6 nesmime zaponLilaat, Ze kapitalismus je teprve v po-
d6tcich, nemriZeme proto iekat od Babeufa prohlouben6 pozr.;iai
moderni burZoasni spoleinosti a obecn6 platn6 zivLry. Teprve
o pades6t let pozddji za pln6ho rozkvdtu kapitalistick6ho reiimu
mohli Marx a Engels napsat svrij I(omunistickf manifest.
BABEUFoYA oRIGrNALrrA. K rHEoRErrKtM
:ifil3irr-
Babeufova originalita tkvi hlavn6 v tom, Ze Babeuf piikl6d6
nejv6t5i drileZitost tiidnimu boji,l kterf se mu zd6 hlavni hyb-
nou silou d6jin.
Jak mohl Babeuf dojit k tomuto niv{rw? Nejprve vyvr6tila
revoluce idealistick6 pojeti d6jin raZen6 filosofy XYIII. stoleti,
kteii vid6li v historick6m vlvoji vfsledek dinnosti n6kolika
velikfch muiri. FrancouzskS revoluce byla jasnfm dokladem
toho, ie d6jiny piSi masy.

I Ye slovniku Babeufovi nenalezneme jeEti vfraz ,,tildni boj"; mluvi jen

o ,,vykoiisdovatelich a vykoiist'ovanfch", o ,,boji chudjch proti bohatjm",
o o,dvaceti ityiech milionech proti jednomu ,zlat6mr' milionu".

15
 Babeuf pozr
.
Ukazuje vSak, jak tento spoledenskf I6d je pies svou
sd6nlivou silu kiehkf a jak je nov6 revoluce nevyhnuteln6. Ne-
trl;**1111**,+i+;',ffi bi+*'jrhn,l rovnost ve spolednosti m6 za n6sledek koncentraci bohatstvi,
takie se st6le v6t5i a v6t5i masa nemriile udtilet pii iivot6:
**f i**-*[f+i*f
paa" n"f"rilrljr
umozni l'.*;,'*lyr*;.ffi
znadnd
,oto._rrlriisdovdni
,oysii. po
,,vzpoura chuilych proti bohatf^ j. uutnosti, kterou nelze po-
tla6it.o' Nutno se tak6 mimochodem obdivovat dialektick6 me-
a za-Direktoria tod6 Babeufov6n jeni se vysmiv6 tdm, ,rkteii si mysli, Ze to, co
nvr" r
"*rJiiiJ'fov€ vZdy bylo, musi bft st6leo', jenZ tak6 tvrdi, ie burZoasni spoleE-
I nost musi zmizet tak, jako zmrizela spolednost feud6lni.
Tato revoluce je nejen historickou nutnosti, rofbril je tak6
fi?f}#*;t*{,pgu?}f ;;s6r,'l opr6vnEn6, protoZe je na prospEch nesmirn6 v6tSiny. Podle uEeni
vridcri Francouzsk6 revolucel proklamuje Babeuf nezadateln6
pr6vo na povst6uio protoZe toto povst6ni ueni pokus o pievrat
"dj,i",#',iffi'""flT;i#ffi;ii,ily.t.,;;;",,.
:f"ilr"1"":'#ennavvkoii',tt*l{tT*1T1:.,;ii,#;
ffi
n6jak6 men5iny, rlbril obecni vzpoura potladen6ho lidu.
Tato revoluce [eznamen6 pouhou zm6nu osob vevl6d6. Pro-
toZe Babeuf poznal tiidfi r{z spoledenskfch ziizeni, stavi se
dilu... :"*'[[,i;::{Ji?"-,ffi ,",,.r,.","u"";;;;;"_
kF,i",rl;ff kteii ,,o"piiloZi liku
proti reformismu: star6 spole6nost nemriZe bft z6platov6na.;
Aby si tato vyk ,,2 bfval6ho mechanismu slouZiciho zloi6drim" nelze nic zacho-
van6 p os tav"rr, mensin vat. Nutno odstranit v5echny iiaily pocb,izejici z doby star6ho
;r?,o.it ll,"atelskd "trl*;;'1ffi reZimu a v5echno znovu zreorganisovat: tak se jiZ nejasnE
jiztudi,i;est6i;':u.-".t"*p""iffi |"ilf ff ;
uay"i",i"il;:ffi['ilifl ,i;:f*1,: jedn6tiidf 'r"*iJ.. u Babeufa objevuje my5lenkao Ze je nutno znidit mechanismus

ffi*i:'i#.$dfitffjfififfi star6ho vykoiisdovatelsk6ho st6tu. Nov6 organisace bude'mit

tak6, dokud nebude dosaZeno konedn6ho vit6zstvi revoluce, 16z
tiidniho st6tu; ,rrevoluini vl6dao' bude ,,mit za rikol upevnit
revoluci tak, aby byla na prospEch t6m, kteii ji podporuji, a
*il#;hi{+{ k z6hub6 tEch,kteii proti ni bojujf'.Dodasn6 zru5ivSechnysyo-
body a opie se o ,,sansculotty ve zbranioo, ,,o drobn6 obchodniky
a drobn6 ienoeslnikyo'. Babeuf tetly jeSt6 nemyslel na fiktaturu
;:',f JJ:Y.ffi? jj";:::.:',,,T"iIr,1,l1:';"#J*lii::
ffi
1 ","",y " n *il:;: 1i;*11 #ji"J
,:*:x",1,:*l:
bi'z]'
proletari6tuz, tiidy, kter6 tehdy byla na za66tku sv6ho vfvoje,
rfbrL na diktaturu ve prospEch lidu, ve prospdch pievaZujicl
v6t5iny, aby mohla bft rozdrcena men5ina vlastnik&. Tuto
"*; ruH:;,I# ""n""t '";,u"r";Iis6hnout "utna my5lenku revoludni diktatury, kterou pievzal Blanqui, pozil6ji
,tre=**r**t**1+#*,ii,,,ffi rozvinul Marx a zpiesnil Lenin.
1 ProhldEeni lidskfch prdv a r. 1789 a ristava z r. L793 zaruEovaly pr6vo
na odpor proti ritisku. Kdyi se opEt burioasie ujala moci, zruBila toto prdvo
6stavou z r. L795,
-:r',Tfl""It;lll,,i:::l,Ifi31:,Hr,",,T;:?.repubrik,nnenrdrov.k 2 Na tuto Babeufovu myilenku prisobily jist6 zku5enosti s revoludnl
vl6clou Robespierrovou.
16
BABEUF 2
17
 Rev01uce se輔 ak neuskuteこ ni sama sebouo Vypukne,疵
masy uvё dOm1 8V6 Postaveゴ ,svOu sau a stt cfIo Pak.Oz宙
J ntelich, o utlaEenfch a utlabovatelich, o chudfch
nOu
ふ¨ 釘 1恥 呻 fr:h, je jist6 neurditost. Z toho vyplyv6 jeho nedostatedn6
ぷ 機 1:TⅧ 拙 Ltt」 vlaetnictvi a jako piirozenf n6sledek utopidnost jeho
「 llnlrrrrrf nemohl jit v kritice vlastnictvi d6le, neZ 5li Rousseau
n Morclly. Jako oni stavi se na stanovisko 6ist6 mravni: sou-
Lrorrrd vlastnictvi je nespravedliv6. Nejprve proto, ile je zaloi,eno
nic velk6hO bez Ldu``。 nrr rrrisiln6m uchv6cenil; vzniklo z nisili a z podvopu a zniiilo
Nё k01ikl
kter6 jsOu vedeny nenivistf a ;trlvorlni ,,nev6domost, povEra a moc se spojily, aby
k zinikЦ :,,Nelze d10uho vladl mrnozily pravi poznini v6ci." Soukrom6 vlastnictvi je nespra-
NutnO b′ t v izk6m sptteni Slil vodliv6 tak6 proto, Ze nerovnost, kter6 je jeho drisledlcem, br5ni
uakutedn6ni spolein6ho blaha. Tato kritika je tedy kritikou

椰椰 ∬
躙 躙雌
6ist6 idealistickou; nezakl6d6 se na solidni hospod6isk6.analyse,
ktorou Babeuf samoziejm6 nemohl ud6lat.
Piesto byl vfvoj kapitalismu dosti pokrodilf, aby Babeuf
rnohl vytuBit ndkter6 jeho drileZit6 hospo'd5Isk6 drisledky. Jeho
atudie obchodu a obchodni konkurence je hlub5i a tak6 origi-
n6lndjSi; Babeuf jiZ tu5i krise z nadvfroby: o,Yyribi se v5elijak,

:鶉暉:盤
p6t6 pies dev|t6, nakonec vznikne nebezpedi, ie nebude, kdo by
to kupoval." Dokonce tu5i vfvoj k monopolu, z kter6ho budou
蹴 驚撒 競訛 t6ilit yitilzi.
ProtoZe je soukrom6 vlastnictvi zavrZenihodn6, je nutno vy-
HRANICE BABEUFOVA REVOLUё NiHO MYも LENl tvolit novou spoleinost, kde vlastnictvi nebude existovat: spo-
leEnost ,,Rovnfch".
Zrovra tak jako tehdej5i spoleEnost nemohla Babeufovi

■
亀 爾棚 鶴∬
盤
us svOie m16di.VelkOburを Oasie
umoinit vddechou kritiku vlastnictvin nepomohla mu ani nal1zt
vEdeck6 le5eni. Proto nikde u Babeufa nenalezneme jasn6 a

spekulacich(PO pFttadё
鸞 tstvi v ObchOdこ a ve 6nanこ nich
i Vこ em6m ObchOdこ ).PrimySI・ l10dernf_
hO typu se tepⅣ e zaこ ina rozvlet,Vも ude vlidne Feme31nick4
rve v z`rodku.P■ OtO si nemohl
systematick6 vysv6tlenf, jak6 budou ziHady komunistick6 spo-
leinosti. A to tim spi5e, Ze v tragick6 situaci, v jak6 byly lidov6
maslr nebylo moZno soustiedit lid kolem uieni zcela nov6ho
a jemu tdZko pochopiteln6ho. Bylo moZno jej soustiedit kolem
toho, co znal a co mohl pochopit: kolem demokratick6 ristavy

薄
をmlu宙 O vykO遣 s10van′ ch a
夕 svou pridu plotem a pfipadl na myElenku prohldsit: ,Toto je moje' a nalezl
■SIv.Karel Marx,MOrausuJlcf krilt■
a nebO kritick`mO■ 41ka.
z roku 1793, kolem hospod6iskfch a eoci6lnich opatfeni, jeZ
zavedl Robespierre. Proto Babeuf, kterf vid6l svrij hlavni rikol
1 Ye Spoledensk6 smlouvi oil J. J. Rousseaua iteme:
,,Prvnl, kdo odd6lil
ilosti hloup6 lidi, aby tomu uv6iili, byl zakladatelem soukrom6ho vlast-
nictvl."

18
19
v mobilisov6ni lidu, klade ziidka driraz na svrij komunistickf (rvooxl PoZNAMKA
syst6m.
Jeho komuuismus je komunismem spotiebniml, nikoli vf-
robnim; v5echny vfrobky, kter6 jsou vfsledkem spoleEn6 pr6ce,
jsou spoleinfm majetkem a jsou pak rozdileny v6em jednotliv-
cim podle jejich potieb. Price je povinn6 pro vSechny podle
jejich schopnostil uemluvi ee o kolektivni pr6ci. Y dobd Babeu-
fov6, kdy produkce byla po vftce individullni, nebylo moZno
pomf5let na socialisaci vfrobnich prostfedkri, tedy tak6 ne na
komunismus vfrobni.
Y tomto komunistick6m syst6mun o kter6m prohl6sil Marx, Z textfr tjkajicich se spiknuti ,,Rounjch" citujeme jen ty, htert
ne byl vskutku nejasnf a povrchni, mriZeme piece nal6zt n6kolik jsou mimo oiechnu pochybnost psdny rukou Babeufooou.
pozoruhodnf ch my5lenek: ve spole6nosti,,Rownf ch" se wfroba Pro jasnost jsme neseiailili texty chronologicky. Proto uadilime
znain6 rozyine, protoZe stroje jiZ nebudou zprisobovat neza- napieil poaiechnou chronologii oellelch uddlosti za Francouzskd
mdstnanost; bude moZno ud6lat jakfsi pl5n vfroby: to bude teuolucej o kterlch se mluoi o textech.
pr6v6 hlavni povinnosti vl6dy, kter6 so jiZ nebude ,,starat jen
o too aby poditala v6ci a osoby(62. Y t6to spolednosti se dlovik
zn.lni; pohromy ohroXujici spolednost zmizi a civilisace se roz-
vine.
Babeuf si zaslouiil, aby ho Marx nazval ,rzakladatelem prvni
aktivni komunistick6 spole6nosti", protoie si ujasnil smysl vf-
voje d6jin, postavil se v Eelo lidovfch mas, aby je uvddomil. Za-
platil svou piedvidavost a odvahu iivotem. Piesto, Ze spiknuti
,rRovnfch" bylo odsouzcno k neisp6chu, Ze Babeufova theorie
m6 slabiny snadno vysv6tliteln6, jde o theorii skutednd ko-
munistickou, kter6 byla jednim ze zdrojri theorie v6deck6ho
eocialismu.

I K t6to orientaci siluE piispEla jeho prdce v Zdsobovaci komisi mdgta

Paiiie a ve St6tnl zdsobovaci komisi.
I Srv. vjrok B. Engelse:,,Yl6da osob ustoupl iizeni v6ci a iizeni vfroby."
 POYSECHNA CHRONOLOGIE l, laruna 1793: Hora se zmocnl moci;
. porrorrdhld piem6na vl6dy ve vl6-
du rovoluCnl,
Babeuf rllerlnfkem v Z6sobovacl ko-
migi.
9, thcrmifur II. roku republiky.
17. teruence: Pdcl Robespierrivl za-
Cdtck thermidorsk6 reakce.
Babeuf poilporuje dCaetnlky therni-
t
doru.

28. frimaire III. rohu rcpublihy

Hhonl u&ilosri za Francouzshl re- Hlaont udfihsti o.Bobeufoo| liootd (78. prosinu 1794): Babafi pro-
oolucc v6ill sebekritiku; zaldtek ieho boie
proti stoupencrim thermidoru.
USTAYoDARNE SITRoUI'ZDENI Nioflse III.rchu republiky (prosinu
(9. Cervence l7B9-29, zdll L79l) 1794): Zraiefizdkora o maximdl-
nlch cen6ch; obnovenl hospoddl-
I`。 Eensence 1789: Dobyti Bastily. ek6 avobody.
17.れ ″ο c-5.i、 ● I“ Yentisc III. roku republi.lqr (fircr
vP饉 五
“ . 'Babeuf 1795): Babefi, uvEznEa v Arrasu
Srpen 7789: ProhldSenl prr{v CIovCka a pozd6ji v Pallii.
a obEona. 72. germinal a 7. ptairial III. roku
Kυ ttο 179θ ,PFvni zatё e壼 Babeu‐ republiky (1. duben a 20. kodten
fovO“pro agitaci v Pikard五 . 1795): ,,IJladov6 bouie", potla-
74. deroewe 7790: Sviltek federace. ien6 vojskem.

77. Eeroencs 7797: Krveptoliti na 13. unil1miaire IY. rcku (5. tijen
Martov6 poli. 1795): Royalistick6 bouie, potla-
Cen6 vl6dou I pomocl gansculottri.
ZAKONODARNE sHROMAZDЁ Nf 26. ocntlQmiaire IV. roku republilry
(1・ 蒟 en 1791-20。 z壼 11792) (18. Itjao 1795): Oavobozeni Ba-
beufovo.
2θ . ′ bれ α 1792: VyhI`も eni vllky. 3. brumaira IY.
rchu republiky (25.
“ itjen 1795): Amnestie demoLratri
10.srp“ α 1792:Sesaze通 ■r41e Lud‐ a opatienl proti royalistrim.
v`k,XVI.
17.z`F`1792:Babeuf zv。 len spr`▼ _ DIREKTORIUM
cem departementu Sollllxne. (27.蒟 en 1795-9.LstoPad 1799)

KONVENT Frimaire IY. rohu republiky (prosi-

(21.z働 1792-26。 1ln3 1795) nec 7795): Babeuf unikne zatteol
“ a ustoupl ilo illegality.
30. ledna 7793: ,,N6ta fal5ov6ni Vent6se IY. roku republilEr (biezet
listin"; Babeuf, zbaven gv6ho 6la- 1796): Ustavenl povetaleck6ho
du, uteCe do Paliie. vfboru spiknuti,,Rovnfch".

22 23
 誦
︱

︱
︱
Ｉ
Ⅷ
27. a 28. germinal It/. rcku rcpubliklt P RO J EYY,
Ⅷ (16.-17. duben 1796): Yfjimednf
Btav k potlaienl nepokojri vyvo- er,Aivrcv
lanfch Babeufem.
Ｉ

21. Jlordal IV. roku rcpubliky (17.

koiten 1796): Zati,enl Babeufovo. A LI STY
Ⅷ

B. prairial T. roku rcpubliky (27. ko[-

Ⅷ

ten1797): Poprava Babeufova po

skonienl procesu ve Yendfime.
Ⅷ
ＩⅧ
Ⅷ
Ⅷ
Ⅷ
Ⅷ
Ｉ
ＩⅧ
剛
Ⅶ
Ｉ ⅧＩ
Ｉ
Ｉ
ＩⅧ
日
︱
︱
︱
Ⅶ
︱
︱
︱Ⅷ︱
︱
日
︱Ⅷ ︱
︱
︱ Ⅷ︱
︱
︱
︲ Ｉ
引Ｉ
Ｉ

Ｉ
Ⅲ
引引
引
Ⅲ
ⅧⅢ
引Ⅷ ﹁
馴
馴
 I.
rfrinxf sol

I.TF`J五 Frα Lcο じz● λびreυ oJじ ce

`boJizα
REVOLUCE A T■ lDNi BOJ
Ps`れ o Po P`ご Rob● sPゴ ο
″ουtt P″ ′ ・ LZ`昴 ermiJOrsl`『 ealco,
dr“ げ ″αDレ oル ●
“ガα.0み α ly“ Lα z巧
“
`れ 。v/● υ
oル Sれ Ope“
J● οらげο:PoJJθ πttο ル “`“ αιら ア
bヴ ンoα`Baら
sjf,20υ O“ ● `poCλ
y10ttsFoυ α Jslo“`
`澪 “ “
ιttJ● `λ,α lyλ οttsFoDα πο ″fあ ,1,or`● yr`b`,IJαυ″ ら 中 可e
sじ JO“ “

Frこ れ “
ο ο zsL`ァ ωοJ“ ce. “ “ `け “ “
“

Rozeznavi=1。 v sySt6mu avPlinuVeFttn6 spravy dva proudy

StOiiCi navz■ om v Pttkr6m rOzPOru.Okol■ ostmi se mё ni saa
jednoho nebo druh6ho proudu;jen to vysvこ th jasnё v′ hOdy,
kter′Ch kaを d′ z niCh Stttdavё dosihlle.
Dom逝vim se,老 o oba dva smё ry chttti republiku,ale kattdチ
ji chce mit po sv6m.Jeden chce,aby byla bur差 Oas五 a eriStO‐
kratick魔 ,druh′ chCe,ab,se stala zcela hdOvOu a domokratickOu
≪ZiStda ji.Jedni cht● l republiku ovladattu jedゴ mm■ Onem
hdi,ktett byli vttdy“ PFiteL,tyrany,vydこ raこ i,utlaこ Ovateli a
pttaViCemi ostatnich av.991'Otyr口 ilio■ ,;druZi Chttti republiku
P■ O tё Chこ tyrladvacet miliolli lidi,ktett k nl polottili zaklady,
ktett je upevnili svou vlastni krvl,kteFi Zi宙 ,PodPOrtti vlast
a Zttiこ 1可 i Vttechny jtti pOtFeby,kteFi ji httf a umirtti prO jeif
bezpeこ nost a s14vuo Prvni strana chce,aby v republice byl Pa‐
t五 ciat a plebsl;chce,aby v ni byl IIlal′ POこ et lidi Privilegova‐
n′ Ch a Pinli,ktett by mё li vこ ehO nadbytek,zvllこ tё rOzkoこ i;chce,

1 Svoboiln6 obyvatelstvo etar6ho f,l*a ru dElilo za nejstar5l doby na dvd

\rrstvy: !. na patricidt, ktery m6l naprostou moc hospoddiskou (byli v ndm
velkostatkiii), kterf mEl viechny vfhody politick6, pr6vnl, n6boZensk6,
poilval ricty a j.; 2. na lid (plebs), kterf tvoiil vBechen zbytek svobodn6ho
obyvateletia a kterf byl vykoiisdov6n patriciji. Pod6tky iimskfch d6jio jsou
vyplnEny bojem tEchto dvou vrstev.

27
 ￢

aby vedle nich byl velikf polet tich, kteii by Zili jako heikrrir
a otroci. Druh6 strana chce pro v5echny nejenom rovnost lrrriv,

悧楡職鱗麗憾死Ij聯
rovnost theoretickou, nlbril tak6 z6konem zarudenf piim&Yorr y
blahobyt, dostatek vdech hmotnfch potleb, vlech soci6lnir:lr
vfhod, spravedliv6 a zaruden6 odm6iov6niptice, kterou kaZdi
kon6 ve prosp6ch celku.
Tribun liilu iis.29,
z niv6su III. roku republiky (konec prosipce L794).

Co je wribec politick6 revoluce?

je to vlastn6 Francouzsk6 revoluce?
椰 :麟織警鶴L螂轟雛
vttechny pFekiЙ ky a nesnize att do 9.therlnidorll,ale Zo od t6
Co
doby zaこ ala jit smこ rem opaё n′ m・・
・
Otevien6 v6lka mezi patriciji a plebeji, mezi bohatfmi a
chudymi. Trib“れ Jι J“ ,こ is.34,
To je velmi vLilnf probl6m. Dejme pozor na n6kter6 vfklady. z15。 brumairu IV。 ■oku republiky(6。 listoPadu 1795)。
Kdyi jsou lidov6 masy nSsledkem Spatnfch spoleienskych
ziizeni, zrewilivajicich sv6 mocio piivedeny na mizinu, poniZeny TiiDNl BOJ ZA`STAVODARNЁ HO SHROMAttDЁ Nl
a rnp6ji v tEikfch okovech, kdyi se Zivot v6t5iny stane tak tiii-
be`ん じ
οザ Jジ οごp。 あ rω oJ“ ce pο ‐
vf'm, ile jej ani nelze sn6st, pak obyiejn6 vypukne povst6ni 7 3omto覆
`“
L“ zJ■ 7α Zκ tte Bα
'L“

:聯鰯 聯 噺鱗輻
utlaienfch proti utlaEovatehim...
Yyjde najevo, i,e pievililnil v6t5ina ilenri spoleinosti je zba-
vena svfch pr6v a nema, co potiehuje. Neni tleba dlouho hle-
dat, abychom seznali, Ze to neni vinou piirody,kdyil nejzdra- ァ
●υο
ル● ■りζ
●pο zbyι αsυ ιれeJPο υ ory.
`わ
`Pο
v6j5i, nejpracovit6jEi a nejpodetn6jEi 66st n6roda mi n.6n6, loleil
potiebuje. Tato d6st n6loda neni nevd6iril,vildy vias zaopatii
dostatek toho, co je potfebi k Zivotu v5ech ditek vlasti... Neni .慟 究 篤移慮
慨淵鶴 :鰍務 ″1鶴 胤
懺軌″ 2
a ζes′ ι。
to jeji vinou, jestliie si mezi sebou Epatn6 rozd6li jeji dary; neni
`λ `γ
to jeji vinou, jestlile jsou nEkteii tak zlodinni a tak drzi, i,e 1-Revoludni ristavy picdchdaela vldy ProhldSeni lidskfch prdv' Prvni a
druh6 o nE oloupi, a ile druzi jsou tak slabi a tak hloupi, Ze se nejslavnEj6i je prohli5eni pr6v ilov6ka a otiana z r. L789i nejrevoluCn6j5i
nechaji oloupit. D6 se proto 6 urditosti zjistit, Ze piidinou ne- 5e vfut Prohiafeni z r, 1793, kter6
je dilem Robespie*a a jeho pi6tel z lforn
dostatkuo kterfm trpi v6tEina, je zbyteinf nadbyte!, kterly' m6 kayZ po 9. thermicloru uchv6tila-moc bohat6 burioasie, znetvoiila r. 1795
men5ina. Tuto menEinu tvoii ve stdt6 kasta vydiiduchri a vyko- P"onaf""i z r. L7B9 a vloZila do n6ho ProhliSeni povinnosti'
, Burioasnl tstava z r. 1791 nebtala zietel k z6sad6m vyslovenfrn v Pro-
iisfovatehi. .. hl65eni pr6v ilovEka a obiana, zvld6t6 nechtEla zav'st vSeobecn6 hlasovaci
pr6vo. 6bdan6, ktefi platili dai, jeZ se rovnala zhruba alespoil tiem dnrim
'pr6ce,
volili volitele, kieii sami musili platit minim6lni dai rovnajici se deseti
infrm pr6ce. Tito volitel6 pak volili poslance, kteii musili vlastnit pridu
I Heiloti byli otroci ve ttaroieck6m m6et6 Spart6; byli krut6 vykoiiedo- a platii vysokou dai ve vfli aspoi tiiceti dni prdce. Prvni a ilruhf ilruh
v6ni. obia,,.i, kieii maji jen omezen6 prdva, nazfvdt Babeuf ,,dleny atavu krejcar'

29
28
 L
1

Wi轟11憾ユ
P6nov6,
...ve Francii reiimu rozeznlvaly tii stavy:
ee za plede5l6ho
Slechta, duchovenstvo a tieti stav. Tieti stav, kterf byl piedrr,,",_ 輝 誉犠∬
躍揮 :

出 驚W灘 榊 皇
tem st6l6ho pohrddni, m6l jen malf vliv na vefejn6 oj"i. J"1,,,
bdzlivf , tiesouci se a slabf hlas bylo moiuo piili5 snadno pryr:-
kiiiet. Mdl vzhledom k sv6 poietnosti jen nepatrnf poiet z6-
stupcri, aby se mohlo iicirile m6 sv6 z6stupce jako stavy ostatni.
Nyni v5ak za nov6ho poi6dhu neni ve Francii jen jediny stav,
欄
滋ovat,POneChime vin■ mO老 nOst, abyste si salElli■ Ozviを 1li naさ
jak se snaii vl6da namluvit lidu, nfbri 6tyii stavy (mist" byoa- nyn可 嵐 pOttadavek¨ 。
lfch tii): etav hal6inikfi, stav destdkdiri, stav krejcarnikri a du- R鴨 滅1
k6tnikri. JestliZe v65 stav, p6nov6, to jest stav duk6tniki, jedinf :協 」鶴 〃
ze-vdech ityi stavri nem6 skutednou v6hu, nemriie ,"-"rpoi
zakrf't, te ndi stav, to jest stav ubohfch hal6inikri n e,,,6 il,6diou. ZBマ VA PROVЁ ST LIDOVOU REVOLUCI
z piistupu k veiejnfm riiadrim, zbaveni pr6va
,Isge_vylo_ydeni

ぷ:惚脱:1%絆 豚几″鵬ZittiFttb馴 篤
k volb6 svych vridcri a fdastnit se jakfmkoli zprisobem
tTp6l
diskusi o spoleinfch v6cech, zkr6tka jsme vystaveni vdt5imu ル :
pohrdSni, net jaklmkdy nestoudni bohatci zalrnuli ne5dastnou Jπ ● 9.ILer"Ja,7“ .Pa・ ■ ガαι oλ れαJrt`υ 6syげ ο レαZ λο ,7α reυ OJ“ ca,
ctnost. Je proto zcela nemoiln6, abychom se nad6le dali klamat Jr“ ′
ザご げ づ。ア
・ ωο J“ αλ
cづο `t′ rrarω ο
″ c`pο dre Jり Ecrl籠 “ご
れ 。。
らλ sα
“ “
.

pieludem svobody, o jejiil, existenci by n6s chtEli piesvEddit
pr6v6 ti, kteii n6m ji vzali.
B6hem n6kolika milo dni, kdy N6rodni shrom6Zd6ni respek-
tovalo lidsk6 pr6va, kter6 samo prohl6silo, byli jsme pferi6d-
ieni, ie m-63e
i"j.ky vj.znamve spoledenskempoi6dkri a proto
jsme se odd6vali upiimn6 sladkfm pocitrim ldsky k vlasti.^Nyni
se v5ak pt6me:- je rr'oLr'l, abychom k ni tolik inuli, kdyZ nds
sama zapuzuje? Je m,oiln6, abychom m6li z6jem o macechu,
k1e1a wyh6ni, aikoli jsme ji dali upiimn 6 niruky sv6 synov.
16s
sk6 l6sky?
Ta-,-kde neni.prdv, neni tak6 povinnosti. Jakfm pr6vem
.bylte chtdli, p6nov6, abychom my, ktefi jsme pro viast jiZ
cizlyci.v6m jeEt6 pom6hali starat se o ni? Jak mriiete nepohrdat
na5imi dandmi, kter6 nedosahuji ceny ani tii dnli pr6c^e, kdyZ
ulkri a 6est6k6iri". [Ndzvy_mincl upravujeme podle ieskfch pomErri; (mem-
bres.des ordres de Ia piatole et de r'6cu), pistole a tolar, iranioursk6';rioce,
kter6 m6ly ptibliin6 cenu tii a desrti dnri pr6ee. pozn. prerer.l. obian6, kteii
platili m6lo danl nebo je neplatili vfibec, nemEli z6in6 pr6va poritickd;
Babeuf je :rrazfv6 n,Elony stavu krejcarnlkri...
`ん“
Je nutnO zaこ れtentO v首 00becn′ proces prOtilidu,je llutno zaこ it
vaku proti nこ mu a zahttit tuto vraZednou hOnbu na vも echnO,
co se kdy nttak′ m zpi80bem iこ astni10 rev01uce? Je nutnO
pachat tento troin480bn′ Z10all?」 es.lad tatOこ illllost V pOこ 4t‐
cich?Nikoli3 tOtO Vこ e Zatalo jiZ pFedこ asem a neゴ mottn6逝 ci,こ e
8e tO nyni zmirttuieo MOら nO Mci,kdytt jeも tこ neustalo na jihu
Francieヽ nattdё 通 neilepも iCh宙 astenct2,差 e Se tak pra宙 dehё
dtte?MOttno tO逝 cl,kdyz arm4dy二 lid hy■ ou hlady a bidou?
Mottno tO ttcl,kdyz se z nucene puJcky,ktera,Jak Se ttkalo,lllё la
P五 mこ t Pttavky,aby vrat■ y to,cO vyss61y z lidu,stala vlivem
Юzdё leni mttetku pumpa8,kter4 vysouも f zcela Poslednf pra‐
meny血 可etku neこ tastn6 tridy?Mottno to ttci,kdytt z4kOn
r N6zev novino kter6 vyd6val Babeuf v letech 1790-7791 v Nyonu
v Pikardii.
r Nardika na ,,bllf teror": royalistick6 bandf prondsledovaly a zabljely
s vlce nebo m6n6 otevienfm souhlasem vl6dy vlastence zvldItd v jiini
Francii.
s Yiz poztliji na str. 36 dldnek ,,Tililnl fnance".

り０
30

J
 L

１亀＝
z 3. brumairur, slabf to l6k proti reakinimu viedu, je katdf den
lo^d5:f6v6n ve svfch zdkladech a nikdo proti tomri neprotestu-
je? KdyZ se tento z1ko] t6m6i vribec neirov6di? KdyZ;, staie
19a;1? KdyZ je st6le ohroZen otvolinim, " i"ot, po-
a st6le
rr echiv6 rnf"ady nepi6tehim lidu, nej iilej Eim agentim lrr
kontrarevoluce?-n1_f_ospas
I(dyi koneinE kazdodenni i".*" .ykli'i"i ,u t'l
tohoto z6kona ochro,nlje a ohromuje malf podet ref"UUmnri
A l,r
kteii po vend6miairu v ffadechz? MoZno iici,'ile ru p"* lr:
-zbyli k
u6sledov6ui a 6tlak lidu-zmiriuje, kdyZ je jeho ilivot kail,ifr.
xlrrr"rl.
dnern tEi5i, protoie se st6le vice a vice ouo.sytn6 chtivlst
"h"6ri iici, ili ir rr.i,,,
a podporuje znehodnoceni pen6z3? MoZno se zmiriuie jr:rLrva
pron6sledov6ni a ritisk lidu, kdyz se paiizskf lid piiv6di do ,,"1-
ttrn, ht
vdtSi bidy a_kdyi, se mu ,asazi,r4e smrtelni raui
;ak s" pr6J6 vlochny'
ued6vno stalo tim, ie ne mu vezmou tii osmiuky ienn6 Ccho jso
a itvrt kila masa kar.df_ch p6t dni, kter6 n6m divali "nl"b.
z milosri, Ni6eho,
abychom nezemieli hladem? Jii se netvrdi, ie se tento ,n"Jf
barba
,:?:rr. d6v6-jen podle tohoto reZimu jsou
"!ldf.-.BohuZelo
vBichni chudi, vyjirnajs hrstku spekulautri a podvodn"ikri,
kter6 tento reZim chr6ni...
stalo s republik6nskou mravnosti? Kile jsou ty Ietn6
-Co.-."
z6rodky
l
nejkr6sndjlich ctnosti? Kam se poddra v5eobecnd ene"-
D6lat revol{ -u 3e spik-
gio,,-kteri byla zSrukou nejkr6snEj5i butoucnosti rod.ici se re- .\
nout se protr st,
publiky? Kam se pod6l ten plelolsky z6konik, ta skuteEn6 r, oll.ailit sejej desorga-
nisovat a mistor -frrrao. Dokud neni poraZeno too
liils\6 priva? Co je to ,u oo-.oo f"od6lni stavbu, kter6 ho nahra-
co za nic nestoji, -^ud neni piesuE stanoveno to, co by bylo
zuje? Co je to za barbaryn kteii za nim atoji? Jakle? Rytiisk6
dobr6, nemyslim, ile bylo dosti ud6l5no pro lidovou revoluci.
mravy! Star6 piedsudky,- kter6 jsou ,ooio kii5eny! 'pfcha
Ch6pu, Eelid,6, kteii si v5echno piisvojili, iikaji, Ze uZJe dost
z n6dh-ery a-vyzuamen6ni! pohrd6ni a uecitelnos, p"J;""oi,uoa
revoluce, kdyZ je revoluce piivedla k postaveni, kde se jim vf-
hromadn6 vridi masim obdanri! Nejoilporndj5i ilespotismus, ha- "
born6 daii, a to tak, ie osobnE si jiZ nemohou vice pi6t. Ano,
jist6, byla provedena.revoluce, ale pro n6. Y Turecku byla pro-
r rento z6ko4 zabraiovar piistupu k veiejnjm vedenb 6pln6 revoluce ve prosp6ch velk6ho sult6na. Revoluce
tiacrrim emigrantirm
a jejigh piibuznfm, zristal viak-v jen na papiie. byla riplnd provedena ve prosp6ch Bourbonrl za Ludvika XIY.,
._ '--I*:lkl na royalistick6 povstr{ni z li. ventl6miairu Iy. roku republiky za Ludvika XY. a za Ludvika XYI. Uzu6vim,ileje nyni riplnd
(-5._iijna 1795), kter6 mohla-burZoasni vl6da potladit jen s pomoci provedena pro t/r kiloi maji tepl6 mista, pro direktoryl a mlad6
sleilkem toho udElala n6kolik fstupkt, bohuzil vBakjen do^dasnfch,
[d;; ;;-
i star6 poslance; je tak6 provedena pro celf ,,zlat'io' milion.
lottrlm: uEkterfm z nich bylo no priHuajaovoreno si6t se veiejnfmi";;.;;-
riied- 'Tvrdim v5ak st6le, ie revoluce neni je5t6 provedena pro lid.
otky.
,i ZetTt-n! a neust6lf pokles revoludnich penEz (papirovfch asigndti)
m6l za n6eledek neslfchanf vzesrup cen a s nim i birlu'Iitr"; I dlenov6 Direktoria, vfkonn6 moci Francouzsk6 republiky; bylo jich
spekulantri. ""k;;i.k; p6t.

BABEII「 3
誦酬︱
︱︱
︱ ︱川躙剛︱
︱
z 3. brumairur, slabf ro l6k proti reakEnimu viedu, je
kaZdf den nebn6 sobectvi u tdch, kteii vl6dnou! Jejich jetlin6 n6klonnost
p*5:p6_v6n ve svfch z6kladech a nikdo proti tomri n"p"oJ"r.o- platici tiid6 bohatfch! Jejich ochrana tliily bohatfch, kter6
je? KdyZ se tento z,{kgn t6m6i vribec neirov6di?
Kdyn je st6le pom6haji zavraildit a ripl+6 oloupit nejuZitedndj 5i vrstvy! Zikor.,
a st6le
iil6l? KdyZ je st6le ohroZen oidvol6nim, hanebn6 poruSovanf, stal se odpornfm n6strojem bezuzdn6ho
nech6v6 rfii-ady ";;;;;;;:
nepi6tehim lidu, aejdilejiim^ag""rl* lupidstvi! Jak6 je existeuce lidu za t6chto stra5nfch okolnosti?
kontrarevoluce?^nqf-ospas
KdyZ kone6nE kaZdodenni
tohoto zikona ochrorr.r,j.e a ohromuje *aly po;ut ir.*" t1;t"a;ici se 6 bohov6! MIe hladem! Hyne v nedostatku vSeho druhu!
︱︱
︱

A tento katastrof6lni stav se dosud r.azfv| republikou! Obludy,

kteii
_zbyli
po vend6miairu v riradechz? ULZ"o ft"i,;; ";"bliil;;
." p;;- kter6 jste takto znetvoiily a zohyzdrly na5i kr6snou zemi, pie-
︱ ︱ ＝＝＝＝＝＝︱
︱＝︱＝

n6sledovini a ritlak lidu.zmiriuje, kdyZ je jeho Zivot

kaZjym s tailte se aspofi rouhat . . . ! Necl6vejte ji jm6no, jehoil, iif, nezaslu'
dnem tEz5io protoxe se stere vice a vice ouo.sytna huje, kdyZ jste ji napi'ed piiveilly do rozkladu a zohavily svfrn
a pod.poruje znehodnoceni pen6zs? MoZuo "h"ani "rtiolrt
iici, i,i se zmiriuie jedovatfm a odpornfm dechem!... Republika! MriZe existovat
pron6sledov6ni a ritisk lidu, kdyZ se paliZskf fia
pfi"aai a" tamo kde vidim bidu v nebf'val6 miie? Kde vidim, iak vitEzi
v6tBi bidy a,kdyil se mu zasai:uje s-"teln6 ,ani ""1_
ned6vno stalo tim, Ze se mu vezmou tii osminky lat
." pJJ; vBechny zloliny? Kde vidim tyranii, kter6 zm6nila jen jm6no?
a dtvrt kila masa kar,df_ch p6t dni, kter6 n6m divali "nl"b.
ieno6 feho jsem dos6hl, kdyi jsem pom6hal srazit na zem tyrana?
abychom uezemieli hladem) JiZ se netvrdi, Z" ," ;"";.;h;;;
, *ilr;;, NiEeho, jestliZe na jeho misto, jak vidim, piich6zeji tyrani je5t6
,::T"". d6v6-jen chudym. Bohuiel, podle tohoto ."Zi*;l;;i, barbar5t6j5i a nemilosrdndj 5i!. . .
vdichni chudio vyjim.alg hrstku spikulantri Tribun liilu, Eis, 40,
pod_.od*k,i,
kter6 tento reZim chr6ni... " z 5. vent6su IY. roku republiky (24. fnora L796).

.C1.r" stalo s republik6nskou mravnosti? Kde jsou ty detn6

z6rodky nejkr6snEjSich ctnosti? Kam se poddla o5iob"roa
gie-,_kter6 byla zirukou uejkrisndj5i buioucnosti rodici "or"-
D6lat revoluci, jii jsme n6kolikr6t iekli, co to je. To je spik'
se re_ uout se proti siavu, kterf nevyhovuje, to je snaZit se jej desorga'

ｌ
3$]iffZ Kam se pod6l ten plefelsky z6konik, ta skuteln6
nisovat a misto n6ho d6t n6co lep5iho. Dokud neni poraZeno to'

ｉ
lidsk6 priwa? Co je to za novou feuairhi stavbu, kter6
co za nic nestoji, a dokud neni piesnE stanoveno to, co by bylo

ｌ
ho nahra-
zuje? Co je to za barbary, kteii za nim stoji? Jakfue?

ｌ
Rytiisk6 dobr6o nemyslim, ie bylo dosti ud6l6no pro lidovou revoluci.
jsou znovu kiiieny! 'pi"i;

ｉ
mravy! Star6 pieds"d-kll
Ch6pu, Lelid6, kteii si v5echno pfisvojili, iikaji, Ze uZJe dost

Ｉ
︱

!t9r6_
︱︱ ︱

z n6dh_ery a vyznamendni! pohrd6ni a uecitelnor, p.";"""i,"ra

revoluce, kdyZ je revoluce piivedla k postaveni, kde se jim vf'

ｌ
hromailnE vridi masim obdanri! Nejodporn6jli despotismor,

ｌ
t"- "
︱

bornE daii, a to tak, Ze osobn6 si jiZ nemohou vice pi6t. Ano,

︱
︱

Ｉ
︱

jistEo byla provodena.revoluce, ale pro n6. Y Turecku byla pro-

Ｉ
︱
︱
︱

ユ
ved.ena ripln6 revoluce ve prosp6ch velk6ho sult6na. Revoluce
︱

zabraioval piistupu k veiejnfm 6iadrim emigrantrim

Ｆ
︱

-l.T_ento-z6ko4
. j-"jllh piibuznfm, -v jea
zristal v5ak byla dpln6 provedena ve prosp6ch Bourbonri. za Ludvika XIY.,

Ｉ
na papiie.
︱
︱
︱
︱

2 Nar6ika na rovalistick6
povst,ar z ti. vend6miairu ry. roku ,, Lrdrik" XY. a za Ludvika XYI. Uzn6vilro,, ile je nyni dplnd
電
︱

iijna 1?95), ktei6 mohla burZoa.sni;16d"';;;;, jen s pomoci repubriky

ｉ
(5.
lrrovedena pro tlr kdoi maji tepl6 mista, pro direktoryl a m1ad6
︱

liclu; n6-
︱
︱
︱

ｎ
︱

eledkem toho udElala n.kolik f,stupkri, bohuzer

lottrim: ndkterfm z nich bylo on ifitha;dorol"oo"loti"" ari.r"i"r, 購
i star6 poslance; je tak6 provedena pro celf ,,zlat!'o milion.
︱

,i6t ,u ,"fujoy_i""ir"r]-
,a;utl- Tvrd.im v5ak st6le, ie revoluce neni je5tE provedena pro lid.
肛
︱
︱
︱
︱

nlky.
t
︲
ｌ
︱

ZAwatni a neust6lf pokles revoludnich pen6z (papirovfch

asigu6ti)
︱
︱
︱
︱

nestfchanf vzesrup , ,-oi- i bidu'Iidu;;"i#;G r Clenov6 Direktoria, vfkoun6 moci Franeouzsk6 republiky; bylo jich
︱

:-"],:1^::"lr"Uek
spel(ulantu. ""o
︱

pEt.
︱
︱
︱
︱ ︱

32 BABEliF 3 33
︱
︱
︱
︱
︱ ︱
︱
︱
︱
︱
︱
︱ ︱
 師
訓
剛
Byl to v5ak lid, kdo iekl, Ze revoluce bude pro ndj; lid piisahal, by si kaild'| z nich tajnd pi51a, aby dodlo k sr5Zce'
剛
nomoZn6, Ze
te ji dokondi nebo ile zemrle. Neni jeEtE dohondena, protoZe nic i,ia :" tal ne5iastn!', il,ebY jist6-nezavrhl piilexitost zm6iit
︱ svd
︱
︱ kastou' kter6 piidit5
nebylo je5t6 vykon6no pro zajiSt6ni St6sti lidu, protoZe naopak ;;il ; ryuoli.t""r#skoo-a vyd-eradngu
je nen6vid6n
bylo vykondno v5echno, aby byl vyderp6v6n, aby se st6le iinul vElchno'bidu, jiZ trpi. Stav Lohatfch citi' jak
︱

︱
︱

li.lern, jejZ utiaduje: pomySleni na-to ho nuti li tornu'

pot s jeho iela, aby st6le tekla jeho krev do zlatfch n6dob aby si
ofal siioaci, kte.6 by rozru5ila, ripln6 potladilart'e a zastralila
︲︱

︱
︱

patiiclch hrstce odpornfch boh6Eri. Nutno proto pokraiovar

︱ ︱︲ ︱ ︱ ︱

v revoluci, a to do t6 doby, dokud se nestane revoluci lidu. Proto i.."zJv sansculotty, aby mohli lift rozdrceni tak' by ho ne'
︱
︱

musime ty, kteii si budou stEZovat na lidi, ktefi cht6ji st6le d6lat roohh IiZ nikdy rrr*pok"j o... t. Zfu-ov -en by r6di
znovu postavili'
v jehoZ stinu' jak
revoluci, zcela oprdvndn6 poklSdat za tepiiltele lidu. layUi." bylo moznc, tln starf drahf trrin,
︱ ｌ ｌ ｌ

︱
︱

Nyn6j5i vysoci p6ni rozum6ji podivn6 slovu revoluce, kd,yZ a"iriJ;1 by bylo moino l6pe upevnit piijemny rezim p6nri a
jit lidu'
︱

︱
︱

tvrdi, ile u n6s je jiZ revoluce provedena. At spiSe ieknou, ie rf.nrr] i<ayry byla cht6la iHa" se z6stupci
-"ly -*:
ｌ ｌ ｌ ｌ ｌ ︲ ｌ ｌ ｌ︱ ｌ ｌ ｌ

bfvalo nutno b6t se jak6hokoli

byla provedena kontrarevoluce! Revoluce, iikSm to je6t6 jed- zaiistila ieho pr6va, nebylo by
＝

nou, znamen6 St6sti pro vBechnyo a takov6 Bt6sti dosud neni. ;;;;;;"';;"iy ,oyuli.tilte'. ' ' Je tieba velmi litovat' re vl6da'
Jak tedy mriZe bft revoluce provedena? Kontrarevoluce je i;k; zd6, se"natolik od"l'ilt plltia republik5nrim' ie jsou
︱
︱

z9 Direkto-
ne5t6stim v6tBiny lidi, a to je pr6v6 n65 stav; je tedy provedena lp"a.rouoy'obavy,ilese od nich oaarti. Ztoho plyne,
︱
︱

kontrarevoluce! takto: M6me sv6 vojiky. DoSli jsme vSak

rium musi uvaz6vat
A piecc se jeEtE nikdo neodvilil;il blt tak nestydatf, aby tak daleko, Ze musime bft ovl6d6ni vojerrskou vl6dou?
︱ ロ ー ︲

︱
︱

pliznal a veiejn6 prohl6sil, ie vfsleilkem na5ich snah b6hem

Opis jeiln6 z listin nalezenfch u Babeufa'
Eesti let m6 bft kontrarevoluce! JeEtE jsou tak slu5ni, Le likaji,
︱
︱
ー ー ー ︲ー ー ー︲ ー Ｅ Ｉ

[e cilem t6chto snah byla jen revoluce, ale neiiki ae, ile je to
︱
︱

revoluce bohatfch ii ,,ctihodn6ho'o milionu. JestliZe jsou nuceni tiidy

na jedn6 stranE piipustit, ile pravi revoluce je jen ta revoluce, 2. Std,t ie nd,strojem oykof isloaatelshd
︱
︱

kterou provedl lid, le je to revoluce, jak6 lar^dbft; piipou5tdji-Ii

︲ 日 ︱ ︱

︱
︱

pak na druh6 stran6, Ze jsme dos6hli revoluce, kter6 se tfk6 jen 6r,oru zAKoN0
[epatrn6 i6sti n6roda, a ie takovito revoluce se nespornd na-
︲

︱
︱

zfv6 kontrarevolucl...r pak z toho plyne, Ze revoluci nutno YtechnyzilhonymojlpoilleBobeufozaikoluz,dkonitnailold.iluma-

日 ︱ ︲︱ ︱ ︱ ︱ ︱ 日︱ ︱ 日 ︱

tifl], l"teroi Aoieu| nazlud ,,kostow oyilira\i a wchuatiteli" '

jetn6
udElat znovu, jak to ostatnE piizn6vaji sami kontrarevolucio-
︱
︱

n6fi.
Clenov6 t6to kasty v6m iikaji, Ze podle zilkona se jim podaiilo
＝

Tribun liilu, Eis. 36,

A""fit v6t5inu jejlch bratii'-Ale Lrzy se poznalo'-'".:: t"l
z 20. frimairu IY. roku republiky (11. prosince L795). ziizerrri ustavenfch vl6dami'
︱
︲

jen straBn;fch
-ohio stet pomoci
soudit vl6dy' Brzy se pozn'it' Ze vlSdy- jsou
Proto nutno tak6
Ｉ ︱ ︱ Ｉ

Ｉ
Ｉ

BURZOASIE POTfr.EBUJE SPASITELE

tp"f""i""fty paticijri-vyd6rlfn' Brzy se beze vEi pochyby
tomu.napo'
p'oro6, ze vitXint mohla bft oloupena- jen proto'-Ze
Ｉ
ｌ
日 ︱ ︱ ｌＩ Ｅ Ｉｌ Ｉ Ｉ ■

Babeuf oelmi jasnd oidl, le se burioasie, laerd Zijc r:e ihojhn strachv,
jeilnak t)e sfiachu ze znoounastolenl stardho reiimu, jeilnah oo strachu Lanrty tak6 dstavni z6kony; ty pr6v6 umoZnily hrstcelidi'.aby
ｌ
︲

z lidoad ranoluce, rtrhne ilo ndru\t Bonapartoai.

," zmocnila. Tak z6kony lsoo vlasto6 straSnfm z6konikem
"S"no
ｌ
︲

Je vic neZ jist6, le v5echny Btrany, jak se zd5, jsou znepoko- IRoyalist6 se pokusili 13. vend6miairu IY. roku republiky
(5. rijna 1795)
jeny a Ze postaveni kaild.6 znichje tak pov6illiv6, ie by nebylo
ｌ ︱ ■ ■

ｌ
︲

evrhqout vl6du.
ｌ

ｌ
︲

34 35
■ ■ Ｉ■ ■ ■ ｌ ■ ■ ■Ｉ ■ ■
Ｉ
︲
ｌ
︲
Ｉ
︲
 lupiistvi, agko,li piilo ne_opraviuji k tomu, aby se vlastnictvi iL ;lr':tatlvacet frankfi pril kila, stouplo najednou na sto frankri
spoledn6ho bohatstvi octro v rokou *ure h.rtky
""u"lrii"i,i,
kteii jim vfludnE d.isponuji. Nechceme jit aL k pfifioa- n vico; a v5echno ostatni zboili zdraililo ve stejn6m pom6ru.
.ot o, Nortydati ministerbti patolizalov6 se odv6Zili napsat v novin6ch,
s,tadilo by se podivat na n6sredky. Je
iisi6, zejeJi nejuZite6n6i5i Lrr po vyhl6Seni z6kona ceny n6kterych piedmEtri znaln.d lilesly.
d6st n5roda zbave"'a majetku, mohro-se tak si6t;""
"a.r"atJ-
plgtic_h, jeZ umoZiuji z6kony, kter6 podpo""1i""U.*tioort Ilurrobn6 lhali. A to se mohlo st6t v dob6, kdy se ponechala t6m,
ctiZ6dost.
1 ktoli disponuji vHim, co kaZdf den potiebujeme, nejvraiedndjEi
noomezon6 svoboda urEovat je5tE libovoln6ji cenu v5ech pied'
rndtri? Kdy se jim ponechala tato neomezen6 svoboda loupit
z r5. bruma,"" r$11111 :!;;;r;,]t;. rstopadu tlss). u uchvacovat nejhrabivEjdim zprisobem? Co zi.Jeilit4mlto upirrim
na tom, Ze je zdaflujete? Tim na nich nejvy5 ilild'Lte z6lohu, ale
tfrioxi FINANCD oni vEdio kde ty penize vzit.
To je prvni ridinek tohoto z6kona. Nyni je nutn6 se podivat
Y tomto rozboru, hted ie na suou dobu neobydejnd bystrj, na jeho druhf ridinek. Je tieba dlouhfch riLvah, aby se kaZdf
odlwluje
Babeuf finanini politiku iireknria. Nejpnte uhiruir, zira*on
pfijdce, htert se zddnlia.d.t:!h6 bohatlch, ji, adkoli mi
rr"rr:"; piesv6ddil, ne kdyi, z6kon vfslovnd stanovi cenu asign6tu na
" i"*"gogiriy
zdkonem tiidnim, kterj-je "ir;, setinu jeho privodni ceny ve srovnSni s cenou zlatfch per.iz,t ile
iomu, aby jeitd
"r!:?-k je politiiou ,t* a"rlpfr iiir'irrr* to znamen6 posledni fizi znehodnoceni pfivodni miny? 'foto
dohazuje-, ie tato fi.nandnl politika krachu, *rria rrni bii"i-
torium do ndru\l lonfiareaoluce. etanovit, to znamen6 bft spolden ee v5emi kontrarevolucion6ii,
...Je5tE diive, neZ se trochu uvaZovalo a neZ se mohlo s emigranty, s cizimi kr6li, se vdemi nepi6teli lidu; to znamen6,
vy- Le ziruka papirowych pen6z, to je n6rodni majetek2, m6 v rukou
poi_igt, jak6 mohou bft konedn6 vfsledky nucen6
prijiky, velii n6roda jen cenu pochybnou a nepatrnou; to znamenA oznhm'it,
rychle se vlude zai,alo o piekot kiiiet:
republiku!"
,ioto op"ir"'"i7""1.-# Ze z devadesSti deviti procent hrozi nebezp edi, Le se nakonec pro-

AvEak zdi se mi, sta6i jen trochu pozornosti k tomu, hl6si vlastnick6 pr6vo republiky na tento majetek za neplatn6,
poznalo, ile zilkon o prijice nijak niprosp6je, zato ..Sut
aby se zrovna tak jako piestalo platit vlastnick6 pr6vo, kter6, jak
U'"a" jsme se domnivali, jsme ziskali na majetek vSech odsouzen!'ch
nutn6 mir dvoji zhoubnf riiinek.
Tento dvoji zhoubnf fdinekje d6n uZ eamfm nLzvem spiklencri a v5ech tdch, kdoZ se ze strachu odstEhovali po bieznu
.kterf- se nazf.v6 ,Zilkon o nucen6 prijice postihujici
z6kona, 1793 (a piece tento majetek byl pozd6ji vr6cen majitehim, vf'
boh6de... bornfm to obdanfim, nebo jejich dristojnfm d6dicrim). To zna'
Tvrdim, ie tento n6zey je zilJ'rudr,f a"lilivj. pr^vg j"no
oar1, meni nakonec udinit problematickym trv6ni a zachov6ni re'
by mdl bjt tento: Z6kon o nucln6 prijice, tt""a portiUoi"
chud6 ;, publiky. A pak se tento zilt.on doporuiuje jako z6kon, kterf
i\ro,- kterf zajilduje
ne5t'astnfch chud6kri; ,ekon, -wyloupeui
posledniho';;j;;; jist6 zachr6ni republiku! A pro takovy zitkonjsou jeho prlvodci
kief Zasazirje smrtelnoo "*aoo na kaZd6m sv6m kroku zdraveni ohlu5ujicimi vykiitrrv souhlasu
m6nd republiky.
Zd,aite_ bohat6, jak chcete; protoZe maji v rukou a tisicerfmi vfkiiky: ,,Ll iliii naXi nsvoboditel6!'o
v5echno
spotiebni zb9Zi,
na
ryjdo3 vzdy ndjakf prostildek, jak se p";;; Tribun lidu, Eis. 39,
-chud6kovi,
IedaZe.bl.t" ipatrni, ie byste p...r"iU z 10. pluvidsu IY. roku republiky (30. ledna 1796).
jejich -lyti.ak
piehradu,_ kr"r"_l_-b-{ hrabivost'nemohla pflhoiit. A ;
jste pr5v6 ncudElali, kdyi jste IT. frimairu oihlasovali svrii 'r
(lied.rl piizndrl k devalvaci asign6tu vzhlerlern k zlatu.
z6kon o prijice. Co se pak st;lo? Maso, kter6 af"" Asign6ty byly zarudeny n6rodnlm majetliem' to je zkonfiskovanfm
*raf" a""".i majetkem cirkve a errigrantfi,

じ6
37
 ￢
. wttcHovA ■omuZeme nevこ dこ to Ukaztte nim Cestu,jak m■ Ovat a vvLled4‐
vat ctnost.Osvoboztte nas od l.louposti a od mnoha nejnebez‐

斃 働 鮮 I粥疑脚 こ
pOё n可 首iCh PFedsudkt.Uこ i nis PFesntti roZeznivat,co je 8Pra‐
vedl市6 a nespravedl市 6.Ukaztte nim,jaki jsOu lidsk`prava。
Umo滋 通可e nam,abyChom bez cizi Pomoci mohli zastavat iFady,
o kte■ 6 se marnё uchizi protekce bez vzdё linio Mitte v nis
vzbudit vlastenectvi,kter6,jak vime,upadlo v dObё pFed blaho‐
dirnou rev01ucl,jeЙ se pnpravuJe,V`PInOu neviZnost.¨
Na zpisobu v′ ChOVy lidi zavisl osudy na■ odi. vlidnouci
duchOv6 vttdy dobFe citJi zivaを nost t6to politick6 z16adyo Jako
nedOstatek vzdё linl umo老 nil iskoこ nё uchvacOvat a podvidё t,
dovolil tak6,aby tak zhoubnё rozmnottila svOu llloc satt feuda‐
lismu,vytvoFil proti PFirodё も
lechtick6 erby a glechtice a vy‐
tvoFil vraЙ edn′ zikOn fldeikonlisu2,kter′ zaiiStil nespravedlivこ
Velk′ mttetek・ A tak vzdё lini samo miЙ eこ 10vё ku zaiiStit Opё t
testn6 postavenf, kter6 mu pFisluも 1, a odstranit vも echno zlo,
knこ mutt dOこ 10 nisledkellll toho,Й e se rozも lFily rizn6 zhoubn6
■lzory,prOti nimを jsme se stavё h.
陶可 r(1789).
λα銹 ′

PLACENY TISK

ProE takovf nepokoj ? Jen proto, Ze se do toho mich6 Fouch6

g Nantesz.
A pro6 se do toho rnieh6? ProtoZe se samoziejmd star6 o to,
aby velejnost byla inforrnovSna jen se strany ministerstva,
protoZe si slibil, Ze bude mfm napov6dou, mfm korektorem...

r Fideikomis zarudoval ve Slechtickfch rodin6ch ned6len6 dddictvl nej-

starBimu z dlt\ taki,e majetek nemohl bfi rozkouskov6n. Fideikomis byl
zruBen r. 1789.
2 Fouch6,kterf se narodil u Nantes, se stal pozddji policejnim ministrem
Napoleonovfmr proslul za vl6dy Hory svfmi masakry a svou hrabivosti. Byl
jednim z vridcri ,,sekty riplatnjch", kter6 svrhla 9. therrnidoru ,onepodpla-

還犠灘y響署鶴轟 劇
titeln6ho" Robespierra. Od t6 doby byl nejpevndjBi oporou burioasni reakce.
KdyZ Babeuf vy5el z vEzeni v Arrasu a hledal penize pro svrij iasopis,
Fouch6 se ho marn6 pokouSel podplatit. Kdyi nem6l rispdch, zaplatil Fouch6
a jeho pi5tel6 emedce novin6ii, aby se vrhli na Tribuna lidu.

38 39
ｒ＝Ｈ＝＝＝＝＝
Tato v6c je pro veiejnost daleko zajimavEjBi, n;eil by si kdo
myslil...
Pletichy, jeL se tfkajf piiiin pokusu mne podplatit a pro-
stiedkri, kterych se k tomu pouiilo, jsou jiZ 66stedn6 vysvEtleny.
Zblvi mi jen odhalit drobn6 pletichy, literfch se pouiilo po
nezdaru vyjedn6v6ni, aby byl zneEkodn6n vliv toho, co napiXi,
a aby se vzbudil k tomu odpor, protoZe Fouch6 jii nemohl
oiek6vat, ie budu ps5t to, co by cht6l.
Musim piitisknout ke zdi ty podplacen6 iedniky, kteii v ka-
v6rn6ch i jinde poslu6n6 odiik5vali rikol, jejZ jim nadiktoval
hlavni vyj ednavad. Musim rovn Eil, n;ileilitL ztrestat f platn6 pis 6l-
ky, ktefi se dosti ochotn6 proprij6ili k tomu, Ze vyhlaEovali
v samfch futzich domn6l6 zloiiny, jeZ mi piidit6 ilovEk, kterf
je zd6nliv6 urden k tomu? aby byl v 6ele fiadu tvoiiciho veiejn6
min6ni.
Znime dobie ty podiizen6 agenty, kteii vykonali tak horlivd
svrij ikol. Diive mdli funkci daleko distojnEj5i: h6jili svobodu.
N6kteii z nich byli na5imi piete[. Odpustime jim, jestliZe pro-
hl6s1,ile byli svedeni. Jinak je budeme jmenovat plnfm jm6nem
a u5ijeme jim nov6 5aty, kter6, kdyZ budou od n6s, se tak rychle
neroztrhaji. ..
Yskutku, p6nov6, dovedete se dobie smluvit! Rrizn6 mlnEni
se snadno ztotoilni; podle toho, Ze vaSe frSze jsou si tak n6padni
podobn6, zdise skoro, ile,zatim co myse chceme obejit bez na-
povEdy, neni tomu tak u v6s. MoZno u v6s pozorovat velkf
rriiinek kaidodenni mor6lky, jejiZ podivuhodnS hesla jsou tato:
mir, svornost, klid, pokoj, aikoli t6m6i umir6me hlaily. Je ui
definitivnE stanoveno po Eesti letech risili dobft svobody
a Btdsti, Ze lid podlehne; je jiZ rozhodnuto, Ze je nutno ob6tovat
vEechno pro klid men5iny; v6tdina je zde na sv6t6 jen pro jeji
pot66eni. Ydtiina musi v5echno sn55ot a nesmi si st6Zovat;
nesmi se v nidem stav6t proti tiid6 piedurden6 k vl6d6, kter6
nesmi zaslechnout ani ten nejmenEi hlas nespokojenosti, kdyZ
ae ji azdi udinit vBechna opatfeni, pomoci nichZ by brzy Skrtla
z iad il,ivfeh lidi tfi dtvrtiny n6roda.
Tribun lirlu, Els. 35,
z 9. frimairu I\r. roku republiky (30. listopadu 1795).
40
JAK UTVAfr,I STAT VENEJNE MINENI
Kdyby se mohlo na to, abychom povalili Spatnd vl5dy, jen
iekat, ail se tukilili Spatnymi a aL se lid vyslovi proti nim, bylo
by to vskutku velnai pohodln6; nebl,lo by potieba nic ddlat,
abychom je pomohli povalit; staiilo by bft rp6livfmi, a pak by
na mnoho let byly jen sam6 dobr6 vl6dy na sv6t6; Francie by
byla nezristala dtru6ct stoleti pod Zeleznou knutou monarchie a
my bychom nehynuli uZ patn6ct m6sicri hladerno protoZe m6me
krutou a barbarskou vl6du patrici6tu.
Mindni bylo a bude vZdy p6nem svdta. Nic neni pravdiv6jBiho
neZtato zisad.a. Kdyn jstejiuZ na5li u Maxmili6na Robespier-
ra, kterf, mimochodem iedeno, v6d6l o ni tolik jako vy a j6,
zd| se, Ze byste si byli m6li vSimnout i toho, co o tom pravi d6le:
,,Min6ni jako v5em krSlovn6m se 6asto lid6 koii a klamou je.
Viditelni despotov6 potiebuji t6to neviditcln6 panovnice, aby
upevnili svou moc, a tak6 nic neopominou, aby ji ziskali. Osud
lidu je i,alostni, kdyZ je lid pouiov6n jen t6mi, kteii majt zijem
na tom, aby byl zni6eu."
Tribun liilu, dis. 35,
z 9. frimairu IY. roku republiky (30. listopailu 1795).
PofiJ.DEK A ZAVEDENY po[AnBr
Babeuf ukazuje, ia tato sloua majt sutij tflilnl ofznam. Sloonlk pald,ct
nenl stejn!'jako sloanlk chatrdt.
Protoie chceme ekuteind znovu prov6st revoluci, nazfvaji
n5s anarchisty, nespokojenci a rozvratniky. To je tj'L rozpor,
jako kdyZ nazfvaji kontrarevoluci revoluci. Organisace je
u t6ch p6nri rovndZ desorganisaci. Nazyv6m jeStE st6le desorga-
nisaci kaZdf poi6dek, ktery uspokojuje pranepatrnou menSinu
a kterf ubiji vdt5ina; nazjvilrrt rozvratniky ty, kteii pomohli
nebo pomShaji udrZovat tahovf poi6dek. Nazfvdm organisaci
poi6dek zcela opadnf, to je takovf, kterf zajiStuje Stdsti lido-
vfm rnas6m;nazfvdm, organis6tory ty, kteii se snaZi vypraco-
vat a zpiesnit z6sady, jeZ zaruiuji tak It'astnf vysledek. .A.le
kr6lovsk6 i Elechtick6 zdmky a pal6ce maji takovf slovnik, ie
41
v'n6m tytCil vfruzy maji t6mEI vildy vfznam zcela opadnf, nr:l
jakf mivaji v chatrdich. Ve Yersaillich a v Tuileriich vymzir se
,,anarchista, nespokojenec a rozvratnikot uZivalo v letech 1790,
L79l a 1792 neobyiejn6 6asto; ti, kdoZ jich uZivali, byli jedini:
pravfmi rozvratniky; ti, o nichi se pak takto mluvilo, byli
naopak lidmi, kteii cht6li pevn6 orgauisovat to, co desorganiso-
vali kr6lov5ti pochopov6. A tak je tomu je5t6 dnes. Ohiivaji se
a vytahuji t6m6i z t!'chi, mist star6 slova ,,anarchie a desorga-
nisace"o a pr6vE ti, kteii v5echno uvedli v nepol6dek, je vykii-
kuji nejzuiiv6ji a obraceji je co mo1o.6 nejvztekleji pr6v6 proti
t6m, ktefi jsou novymi organisStory nebo chtEji jimi b)rt z l6sky
k 6lov6ku.
z 20. rrimat"- nf'*[li3;dildirr.
prosince rzes).
POMLUYA ANEB ZLODEJ, XTNNY rfrrdf:
,,CHYfTE ZLODEJE!"
Provol6ni Direktoria cht6lo namluvit lidem, Zo jsme placeni
cizinou. Jako kdyby bylo moZno hloup5ji zreuilitjm6na pittooa
a I(oburkoval. Jako kdyby so nemuselo Direhtorium, :uilivil-k
ua konci kaZd6 sv6 vdty tuto vSedpi frizi, jiil jsou u5i v5ech
jiil ripln6 pfepln6ny, ob6vat, il,e ma vrhnu v tv6i pravdu, kter6,
a6koli na ui jeSt6 nikdo nepiiSelo je plesto velmi p6dn6: prohla-
5uji, Ze je nemoin6, aby l(oburk a Pitt mohli je5t6 nEkoho
podplatit, kdyZ potlplatili zakladatelo vl6dy, kter6 je tak schop-
o.i, aby se libila viem despotrim, a tak podobn6 t6 vl6d6, kterou
uilrZuji v5emi prostiedky, jeZ jim d6v6 tyranie. Jako kdyby
nebylo znimo, ile n.is Direktorium cht6lo podplatitz, abychom
se stali jeho spoluvinniky a abychom mohli Zit kliilnE a pod jeho
ochranou. Jako kilyby nebylo znimo, Ze jsme dali piednost
tomu sn65et kaildf den bidu a nebezpeii a vzdorovat velik6mu
1 \fiilliam Pitt, vedouci anglickf politik a zapiis6hlf
odprirce Francouzsk6
revoluce; kniZe sasko-koburskf, rakouskf mar56lek, vit6z nad Dumouriezem.
ob6 tato jm6oa byla ddv6na tdm, kteii byli podeziiv6ni z kontrarevoludnich
rejdri.
3 Direktorium se pokusilo Babeufa podplatit prostiednictvim
Fouch6ho.
42
mnoEstvi pochopri i poprawnimu le5eni, jen abychom vytrhli liil
z jeho barbarsk6ho otroctvi.
Tribun liilu, 6is. 43,
z 5. flor6alu IY. roku republiky (2a. dubra 1796).
VL.6.DA POVVSILA NEf,.EST NA SYSTEM
Zalttdov| vl5dy,l kterou nyni kaZdf ok6zale pohrd6, se ud6-
lalo pro veiejnou mravnost to, co nikdy nevykonaly absolutis-
tick6 reZimy v5ech dob. ObEansk6 pisn6, republik5nek6 hymny
zaznivaly diive ve v5ech divadlech; ta se stala Skolami zSsad
a ctnosti obdanskych. Otlporn6 prostituce zmizela, takie v Pa-
iiii nemuseli viildt otcov6 a matky rodin zarmucujici podivanou
na zlodin v cel6 jeho nestoudnosti a hnusn6 drzosti; piiklady
vibici k neiesti jiI ncsvid6ly m6ho mlad6ho syna nebo mou
mladou dceru a nel6kaly je k sob6, aby jim do duie a do tdla
naodkovaly jiz oil dtl6ho ml6di sv6 hnilobn6 jedy. Je to snad
proto, ie se v5echny absolutistick6 moci navzijem. sob6 podo-
baji aile lr,ajitfil, zijarm na tom, aby se PaiiZ stala tim, iim byla
za doby krelL totiZ druhou Persepoli,2 jakmile lid zratil pfi-f
dozor nad mray/r jejZ vykon6val piimo nebo prostlednictvim
svfch rifeilnikri. Velmi dobie si vzpomin6m, ile za svStku fo-
derace roku 17903 byl hr6lovskf dvrir, kterli dobie v6d6l, Ze
zk6za nrravn d6l6 z lidi otroky, tak pozorn'i, Le dal rozdilet
pro potiebu z6stupcri wyslanfch departementy rozs6hlf seznam
viech paiiZskfch milostnic. Kteii moderni Capetov6 se tak6
postarali o n6co takov6ho? Nestadi, Ze je v5ude vid6t ok6zal6
a drz6 uvolndni mravri. a ile na mne dor6ii na kaZd6m kroku,
je nutn6, aby k tomu bylo jeBt6 riiedni povolenio aby mi mohlo
veiejn6 nabizet, mn6 i m6mu zcela mlad6mu a stydliv6mu
synovi, adresy odpornfch brlohri neiesti, kr6tkf popis vynika-
jicich vlastnosti vSech prodejnych ZenBtin i tarify, lcter6 nutno
1 Mindna vl6da Robespierrova.
, Hlavni mdsto star6 persk6 iiEe, zndm6 svfm piepychem a rozmaiilosti.
3 Dne 14. dervence 1790 piiSlo do Paiiie 60.000 z6stupcri z cel6 Fraucie,
aby prohl6sili federaci vEech provincii a obci v jcden stdt.
43
l)!・
lil%`1 1li rЙ (,11`LohOtO trpk6ho a zhoubll16ho ovoceo St41c znOvll porobeni a hlad, jeZ jsou tisickr6t hor5i nei star6 otroctvi: proti
::%::O Vll(1こ lajf a pFedё lavtti z`kOny O vzdこ lanl lidu,Irlak011()()卜 () n6muZ pr6vem v5ichni pied Sesti lety povstali.
vこ ak v praxi dこ 1う i pFOZatinl z4kOny toho druhu,iak6 se nylll Nikoli, francouz5ti voj6ci nebudou podlymi pochopy ani
l)reSCnttti lidu."
krutfmi a slepfmi n6stroji nepi6tel lidu, a tudiZ i jich samfch;
tJじ こis.28,
Trtら れ ι vZilytvl6dy se vidy obklopovaly bajonety jen tehdy, jestliZe se
“ republiky(18.prosincb 1794).
z28,frimairu III.■ oku staly vinnfmi nebo jestliZe se cht6ly st6t je5t6 vice vinnfrni...
KdyZ je vl6dni moc spravedlivil, mi d,osti sily, jei, prflti z lidu.
Capet se pied 14. dervencem tak6 obklopil vojskem; nyni jin
VOJSKA SE POUttivA PROTI LIDU vime, jah6 m61 rimysly a jak6 zlodiny piipravoval a jak cht6l
zajistit jejich beztrestnost...l
υ
KttrをttCl■ yz`λ ο
π″ ″ rzttλ ο■y,pr`ptt」 α れJα αJjπ り れ。‐ NaBi voj6ci si vzpomenoa, ile tato Capetova armSda, adkoli
s,α こλιο レ,α け by′ Z“`P7cls,Fed′
λου λοFfsあ υαιe'sλ ιι」じ
ゥ,s`λ れοじα
“ι `ル ``tsLッ
l・
byla vychov5na v monarchick6 k6zni, se zachovala velmi dobien
λrtdsι
vzpomn6la si, ie pochizi z lidu1' francouzsk6 gardy lklonily
,デ

S`ι α,λ ι
`Jα Pttι ο
erι `. ガ υげ Sた 。,J゛ ″Dynο ZZjご .Bα ら。りrse nttο Jユ だ 3
obrα oι たυqノ S■ μ
"“
Sザ Zυ ο`υ
し,α`,Je
け Obratι οSυ “
ざけ PFOr:SPο Jο れ ιjslο ‐ p"Sky pied sansculotty: to je pfiklacl, kterf bude pledmEtem
υαι
θZ:. `p“ `"t“ “ obdivu v5ech nfsledujicich stoleti.
G ener dlni obhaj ob a B abeufoa o
Kdytt chttti VlldCi obё tovat lidOv6 masy menこ inё ,POtFebtti
k tomu cizi pOmoci;mysli,差 e ji nalez■ ou u lidl,O kter′ ch pak
pieil Vysolcfm souilnim daorem ae Venililmc-
prohlaも 可1,老 e jttiCh pOvinnosti je poslouchato K tomu dOchizl,
kdyZ vlida a zvricena kasta, kterou v′ luこ nё h街 1, pOZbyly

veも ker6hostudu:k tomu clochizl,Ldytt beze studu a ncPOkrytこ , 3. Lid si uadilomuje, de ie aykoiisfoadn
podPoroviny sv′ lllli hanebn′ IIlli SpOluvin■ liky,sv′ mi krutゾ Illlli
PROBUZENI Tfr TDNTHO YEDO1UI
naFizenilrni,kter6 se odvaЙ uif nazプ vat Zム kony,uz6kolllly vも ude
rlespravedlnOst, nttstraも n可 首i bidu a n● OdPOrn可 首1 0troctvi;
KclyZ mE ochudite tak,ile si jii nebudu moci koupit ani chl6b,
k tomu dochizi tehdy, kdytt lnira jeiich z10こ inti je dOvrさ ena
aui diivi, ani 5aty, tin., ile zprisobiteo ie toho v3eho bude m6lo,
a dlouha trpdivostliduie u kOnCe a ta tam jejeho lehkovё rnOst.
nebo Ze zwilite ceny, ile mi znernoinite, abych si n6co vyclilal
Za takOvァ ch OkOlnOsti se divtti na vOiSkO jako na s,ou sPisu.
praci, ile mi zacpete dsta, abych nemohl piedn6st sv6 spravedliv6
Ozb■ ojtti Paを e tё ch,kdoЙ trestaii krde,l aby mOhli zachovat
poZadavky..., piiv6dite md velmi rychle do beznad6je. Pak se
SVtt itiSk a uこ init jtt trVal′ m!Nastoli se vttenska Vlada,aby
.ro""o jiX samfm pudem sebez6chovy k tomu, abych
byl lid PFinucen POdrobit se takov6mu reを illlu,v nё m以 ,jak se "iti-
rozpoznal piidiny ev6 bicly; nemusim se ani dlouho nam6hat,
tvrdl,Je lnOを noシit bcz Potravy,bezも ati a bez svObOdy;cht荀 1,
abych poznal, Ze piidinou toho jste vY..., protoZe vy jste vEim'
aby nlallを e16っ synOv`,bratFi a rOdiこ e vllutili lidu ictu a aby,
vy jedini spravujete stet' vy jej iiilite, vy vSechno naiizujete.
bude‐ li tO nutn6,ubttcli SV6 dё ti, sv6彪 elly, otcc,bratry,sv6
Proto se obracim na v6s, jedin6 na v6s. HleilSm l6k proti tomu,
P■ ■tc16,sve pribuzl■ 6!Takto staveJl protlJed■ 16こ istilidu vOJaky
z lidl■ ,httijsou samilidem!POl13oci nich cht彎 l zaiiStit otroctvf,
I Ludvlk XVI. shromfZdil na poCritku iervence 1789 vojsko, aby mohl
rozehnat Generilni stavy' kter6 prohl6sily za N6rodnl shrom6Zd6nl' a aby
se

Francouzsk6 arm6da bojovala proti kr6hirn cel6 Evrop-v, aby zachrrinila tak mohl v z6rodku.udusit revoluci. Iid na to odpovid6l dobytim Bastily;
revoluci. to krriltv 6mysl zmafflo.

4`4 45

一 ヽ ‐
―
― 一

― 一
protore ilov6k, dokud dfch6, snaZi se zbavit zla. Prvni r:il,
kterf m6 napadne, je.nen6vist k v6m, odpor ke vBemu, co ri()Ir-
visi s v6mi. Nen6viddt, mit odpor k n6komu, to znameni vidirt
v n6m nepfftele. Nepiitele! Kdyi m6me n6jak6ho ncpiitck:,
chceme ud6lat dvd v6ci: prvni, zabr5nit mu, aby n6m mohl d6lo
Ekodit, druhou, pomstit se mu za zlo, kter6 n6m zprisobil.
Tfibun liilu, dis.3l^,
z 9. pluvi6su III. roku republiky (28. ledna 1795).
PopirSm tizor,r Ze by bylo bfvalo vfhodndjdi pro n6s, kdy'
bychom se byli narodili pozd6ji, abychom mohli liili.vyv6st
z bludfi o tak zvan6m privu na majetek. Kdo mi wFw6ti ndzor,
Le pr6v| nyndj5i doba je- k tomu nejpiizniv6jii? Ze je tisickr6t
plizniv6j5i neZ doba pied tisici lety? Nestiv6 se obyEejn6, ie lid6
pomf5leji na to, jak by znidili zlo, diive rei, se riplnE projevi.
Lid6, kdyi zavedli pr6vo na majeteko netuEiU v5echny nepiizni'
v6 n6sledky, jeil z toho mohou vyplynout.
ProtoZe trvalo dlouho, neil ae neblah6 n6sledky tohoto pr6va
citelnd projevily, nebylo by bfvalo lepEi, kdyby se byl n6wrh
na reformu vyskytl jiZ o ndkolik eet let diive. Potom kdyi
zlo propuklo a pocifovalo se, bylo ui zakoienEno? a to nadlouho
a tajn6. UZ to doSlo tak daleko, Ze je lid6 museli pokl6dat za
zcela piirozen6, uZ se ani dobie nev6d6lo, odkud poch6zi: ply-
nufo ze vXech okolnosti, na kter6 si arzkaid! b6hem dlouh6 doby
zvykl a kter6 se proto pokl6daly za nemEnnf a osudem urEenf
l5d; nevEdomost, povEra ibdzeil pied vrchnosti se spojily, aby
zamezily rozpozn:dni prav6 piiEiny nebo jakfkoli itok proti
zlu. AIe dnes, kdy se zhoubnf vied uZ tak roz5iiil, ile jiil rl.em.6,
co by zniiil..., nevidim pii6iny, prod by tento lid, kterf chce
samoziejmd sv6 dobro, nemohl bft veden k tomu, aby prohl6sil
slavnostnE sv6 pl6ni, Ze chce iit jenom ve st6t6 mirumilovn6
a vskutku Stastn6 spoleinosti. Adkoli nemohu dneso v dob6, kily
I Jde o mfn[fi, jei projevil Antonelle, upilmnf republik6n, kterf psal
do tetnjch novin, zvl66tE do Denlku svobodnjch lidi (Journal des hommee
Iibres). Byl g Babeufem obialov6n pied soudem ve Yend6me' ale byl osvo-
bozen.
46
1
zr,e:oLivini pr6va na uajetek ilostoupiio svdho vrcholu, iici, l'e
toto osudn6 ziizenri n:5 piiliS hlubok6 koieny, zd6 se mi naopak,
ile jiil ztratilo nejvit6i poiet svjch Iivnych vl6ken; ty jiil ne-
spojuji jeho hlavni opory, takZe strcm se d6 velmi snadno
vykoienit. Zbavte mnoho lidi majetku, dejte je na pospes
hrabiv6 chtivosti hrstky vydErairi, potom bude snadn6 vyrvat
koieny osudn6ho majetkov6ho ziizerri. Brzy ti, kteii byli olcu-
penio budou nuceni uvaZovat sami od sebe a dojit k tdmui
pozrdni, k jak6mu do5li ti, kteii uvaiovali pied nimi, te tatil
ploily patit v5em a zem6 nikomu... Francouzsk6 revoluce nim
podala ietn6 drikazy,ile zloi6dy, at' jsou sebestarEi, moZno vyLo-
ienit, Ze naopak jejich piebujelost a rinava z dlouh6ho Zivota
n6d6 jejich zniEeni co nejnal6hav6ji.l
Gracchus Babeuf
v Deniku sooboilnjch lidi (opis protokolfr procesu).
NENf MOZNO VEdNE DUSIT VULI LIDU
Myslite2 ...o i,erozhoitenf dvaceti ityi milionri licli nic nezna-
men6? Myslite..., Ze souhlas jednoho milionu slouZiciho zlatu
ml&ile vyviiit nutn6 u6sledky tohoto citu a zarudit tak trvAni
a beztrestnost vaBi tyranie a zachr6nit ji pied zkdzow?
V6m se podaiilo ripln6 znemoZnit, aby ee lid. sch6zel a radil;
sabrSnili jste, le se nikdo nemriie evobodn6 o v6e vyj6diit.
Potladili jste i sebenepatrnEj5i vfraz spokojenosti tim, ile p63ete
hanebnosti, coE nenl nikterak iidk6, nebot shled6v6m, ilo lo.e-
il6l6te nic jiu6ho neZ sam6 hanebnosti. Myslite si snad, ile vilm
to hodnE pomriZe? Prozatim zabrdnite tomu, Ze se projewy
nespokojenosti nerozrostou ve va5i piitomnosti, ale to je vBe-
chro. Zdi se mi, Ze jste tak ialostnE nemohouci jako dEti a ile ae
jim podobSte, kdyil si myslite jako ony, Le vda jiZ neni vidit,
kilyZ si zakryjete odi rukama. Cim vice myslim na toto srovn6nl,
tim se rrrizd.6 v&odn6j5i. Zd.6se, Ze si myslite,il,ekaildf v6s musl
pokl6dat za poctiv6 lifi, kdytr jste zabr6nili, aby se pied v6mi
l Zde mOを no pozOrovat,jak BabeuF mysL vBkutku dialekticky.
熙
B Zde se Babeuf Obrad na vl`du a,,milion boh`こ i“
,ktett ji podPoruJl.
47
iikalc, il,e zloliry jsou zlo6iuy. Y65,omyl je velmi velikf. Yy jste
II
jen zkoncentrovali q?bulnou silu, podkop je plipraven; kilyZ BABEUFOVA POLITIKA
sopedni l6va dlouho viela v mldicich ritrob6ch zem6, co se s ni
stane? Vybuohne,
VE SLUZBACH LIDU
I(ilybyste se nezajimali, jak jsem jin iekl, jen o n6d,hern6
pal6ce, o plepychov6 obydii, o zlatou ml6deZ ob6ho pohlavi,
kdybyste byii schopui sestoupit do strcrovnych piibytkri v6tdiny
obyvatelstva, ruce, kterfmi si zakrliv6te odi, by jii nem6ly
kouzelncu moc a vy byste vziplti poznali, Ze nemohlo stadit,
ile jste v noci zniEili Yolebni lclub a Ze jste dali vyhnat 6leny I ' JVa Poiiltku reaoluce
Jakobinsk6ho klubur kamenim, ie to nemohlo stadit k tomu,
abyste umlieli sto tisic myslicich mozkfr, kter6 dovedou jasn6 Tytotertvisouovftatvzdo-pisu:O:"'i-!::'^:.!:f;{rrl:;Jr'!!"rr#r',
rozchoctu
posouilit vaBe podinini a kter6 na nb nezapomenou, nybrZ *'air" irltiti Coupamu po lwneEndma*' mtt prosodch z retsoluce sama'
pouiiji toho v pravf Ias a na vhodn6m mist6. tehdv iin tu'zoo'i' liiialJ"ti-"-x" buri'oasie chrdnilo
(Irtaro z r' 1791 zooiulai""iii'"i"t"t't* p'drt'o''oiilto
Poznali byste, ile nyn,ije kandi chatrd akaLd.i sfpka klubem. ;:;i;;;ii;t:::ii,::-;!:i",**i:r:':i,t*y:'il::,r*wi"!i
Dejto jen prohliiet tyto neslisln6 ritulky voln6ho my5leni: hnu,l. BurZoaste zas
sesazent ktdle Luibika
nikdy nebudete mit dost Spichi. 77.Eensence 1 tlo ;;';:;;;";iou' t'*'9 ililal1791 wllr, ilo Za'koru'
77 9
i'l1""
tahoadmtoiTi"ii t'-t""yir'f 1o*rc dopise xt;;i politie*!
XW. y
Tribun liilu, Eis.3l, iltuniho
"n"*aaa#'"Toi'"7''vi1i1a'
ati cto!'
z 9. pludvisu III. ioku republiky (28. leilna 1795). ; ;;; ;;," ;;A i e *ir e d emokt oc

(rstnve' PRo LID

liil nalezne
Ostava musl u6rodnim d6dicwim' ve kter6m
bft z6ruky
a"cha i-p19-'sv6 t6lo' kde
z6rovei potravu p""'"Jit iivot musi bft jasn6'
umoZfrujici pfty a*r*ti"l
*t*tf'fir
*ra.*""1r-t"k6
podepie"y :1T::2
olesn6 a kladn6; *#;r^ a proziravu tlzel,?r
ffiH"-#;1";6 ;;;;i** spolernosti
vrech hmotnlich pro'
vreobecn6 p*a"" ";#t?;;il#;5t6ni ttttS pochopen6 zr.amer'il
stiedkfr, jei, st'6le '***;"ii;;;" pro v5e-
oiedevBim zhkor-zi"'iil "nel-
p'o
-"s"tf"v ' vzd.llilr.i
6t6tni budovy'
'"uov, i" Sirokym l"'o'oft"- klenbv
'6kl;t;t *rr'"' ob{vat-' i'e iaro stavba bude
Potom se uz nikdo J"l;; ii kus po kuse zboiit'
otiesena v z6kradech J**." "urao
pokusi
;;ili;ty b'yla to'bolena spolein6 pec
I Yolebni klub byl lidovou spoleEnostl, soustiedujici levicov6 stoupence Kito by na vesnici
thermiiloru, kteii brzy pieili do oposice. Jakobinskf klub, ve kter6m se
ahromaZifovali zvl65f sansculotti a stoupeoci Hory, byl nejlepBi oporou Babeuf vid6l' ze jen aocia-
si socialistick6ho r6zu t6to.6etavy;
Robespierrovou. Oba dva kluby byly vl6ilou po thermialoru rozpu6tdny ';ffi"";r;;;a]istit skuteiuou demokracii'
a napadeny zlatou mlddeil (muscadiny). u";":
BABEUI' '{
439

■■■■■■
 zaaypdna I
etudna, kam chodi kaild! pro vodu?r
XILbyla odstavec fstavy musi bft jasn6 vyjddieu l,otil plcdstavitelem n6roda v N6rodnim shrom6Zd6ni? Nikoli,
^.azdJir a'definor6rr, nonl ctiZ6dostivf ani je5itnf, ani ziskuchtivf teno kterf, adkoli je
bft srozumitelnf nejv6t5imu io6tu rozumnfch lidi, nesrni
-musi (,|:(x)m rodiny, odsoudi se k naprostdmu str6d6ni tim, Ze se
*r:Tyr jrq .,r.
lil 1l.l'
aoy iT;t.pLiov_at
se nemohl 6t6t
dioj i oyu.a i r.o-
kofisti prohnanjch "ot
vfrobcri nebezpednVch
zfokn.o pro sebe a pro svou rodinu moinosti vyuZivat nejvfhocl-
theorii, zatemfiovairi,textri-, pnavickyct ;ffi#"#;;"J". rrlrjlich piileZitosti, ne bije takika poustevnick;fm Zivotem, aby
a dvojsmysln)rch taje;ek, ani Jsech tich p"r;1";;;;.i, trrohl p6stovat svobodnEji ob6ansk6 ctnosti, ie se vyd6v5 v ne-
"V-*l"v
paddlatehi-pr6vnikri, lrczpedi, Ze bude uvrZen do ial6ie a Ze ptopadne zuiiv6mu pro-
Lte;i spekriuji s teikoo . !6rkoo. #..i
tam byt vypoiit6ny jeden zi druhfm vlechny nisledov6ni, a to jen proto? aby byl 6ist pied svfm sv6domim;
kter6 tvoii svobodu v prav6m slova smyslu;"ro6i*'ra
dr"Iy-";";;, i,c konednd pohrd5 v5emi riiady a v5emi misty: kter6 by nevedly
nikdo nebude chtit ukl6d.t o livot n6kter6 ;;,;* k cili, jehoi chce dos6hnout, totii ke znideni zloi5dri...
z nich, protoZe s" Y tomto N6rodnim shrom6id6ni bych r6d viddl, aby opory
bude citit ohroien na ev6m vlastnim iivoti,
bude_li n6kter6 lidu l6pe a s vdtSim pochopenim poznaly jeho utrpeni a potieby,
z nich ohroZena...
aby byly odhodlan6jSi a pouZily k l6deni tak velk6ho zla jedi-
nr"Ty.Ijte, odkud vyrristaji koleny m.r.-ch zdsad,
-.51r^, uhodnete,
Enadno :,1
ile bych navrhoval, aby n6stupci poslancri n6ho ridinn6ho prostiedku: totiZ aby m6ly vice statednosti, aby
Ustavod6rn6ho shrom6id6oi p;"tu-,iti rAfUU chtdly rozhodnEji a vytrvaleji odstran6rri bidy a nev6domosti
."e ifi",'.f"?]
plitom neuietiili ani Pro-hl6Beii- pr6v,2 kier6 je podle a aby m6ly rn6nd such6 strohosti Robespiorrri a P6tiontil...
m6ho n6- Nechci Z6dnou poloveiejnost: i6dim pokurl moZno nejv6t5i
zoru nefpln6, piilid m6lo opoditatn.n. flrilolor;;;fit_
nepiesn6 a nejasn6. Je-v nErmnoho slov, " mistnost pro tribuny lidu v N6rodnirn shromiZd6ni. Chci, aby
.f" p.J i""ro *";;;: vBechny obecnr! dfiIoZit6 otizky byly probir6ny v plen6rnich
mluvnosti, piili. metafysickou, se skrfv6 zrddnd
snaha udinit ie schrizich, nikoli v komisich; tyto komise jsou jen semeniStdm
ne_skodnfm a a\iilit je-na pouhe zdl*,k;r"C";;.
a l6iky se v n6m takdokonlatepropt6taji,;ilG;;;;Hi.
N;;J pletich a skrytfch intrik, kde strany osnuji sv6 pl6ny ubijejici
Eeni-etudujeme, ihned rpororrl'"-.,2,"'i" svobodu a domlouvaji se, jak je prov6st. Zilddmjedinou petidni
to jcn l6dka, kterou kancel6i, kter6 by m6la h1avn6 za rikol shromaZdovat, zkoumat,
mohli nastrailit po:uze uspavaiilid". J"ji"n prlhl65eni
nou jakou m6 d6tsk6 chiestitko. piipou5ti
_a .i"il uv6cl6t v soulad pi5ni, i6dosti, upozorn6ni, pozn6mky, infor-
-cenu, .i* Jile mace, kter6 se tfkaji svobody a rovnosti. Je nutn6, aby mohl
rovnosti, ale s ietnfmi iyhradami, fte"C
i1l-1r.,r".b:dy-."
qovoluJi znetvoiit je pii jejich -a lid kaZdou hodinu projevit svou vrili a aby kaZdou hodinu byli
uplatiovdni zmirfiovat. ie jeho piedstavitel6 piipraveni tuto vfrli uspokojit, nebude-li dob-
opravnymi prostiedky, jei podlamriji jejich rniinek.
ie pochopena...
NARoDNI SIIR0MTZDENI vE SLUZBACH Molnost odejmout z6stupcrim lidu mand6t2 je hrozba uiite6n6
LIDU a nutn6l je z6roveil s veiejnosti hlasovini jednou z nejlep5ich
z6ruk pro lid...
-k Yedla by mE suad ctiZ6dostivost, ie5itnost nebo touha
tomuo abych touzil po rcizevide*tra";;Si*
po zisku
Dopis Coupdmu z 20. srpna 1791.
drii;; ;;;
r OdpovEd v5em tiro, kteil se divl, i,e lid jednomyslnE podporuje svrij
reiim, svou eocialietickou vl6du. I Dva vridei demokratri, Robeepierre a P6tion, byli hlavnlmi obhdjci lidu
, Jde o Prohl,Beni or6v ilovEka a obiana zr. l,t*9,kter6 v Z6konod6rn6m shrom6idEnl, ale zfretali vlivem sv6ho burioasnlho privodu
L ,stavd z roku r?9r. protoie byro arr.^ bylo piedebrou
r"J"..rlto ustavod,rn6ho shro- bes hlub5lho styku s lidem.
mdiddnl, m6lo piedevElm za 161il r"iat f."aefrrflaa. 2 Pied sovdtskou fstavou zavedla jedinE Paitiskd komuna zdkon, podle
nEhoi nohli bft volenl z6stupci lidu zbaveni maud6tu.
亀
50

ピ０
 2. Po Robespierroui pdilu
je nutn,o ddlat noaou reaoluci
ZA NOYOU REYOLUCI
Babeuf jasnd tiili, ie teooluce z roku 1789 jen nahrailila jeihn oyho-
iisloodni drublm. Aby nastalo ,,spole\nd blaho", kteri je cilem spolei-
nnsti, ja nutno ddlat nouou reooluci, Ieterd zrsrdtl dosooadni mojelao!
systdm. A h tdto revoluci musl nutnE dojit.
Republika neni jedno nebo n6kolik slovo kter6 nemaji emysl.
Slova svoboda, rovnost, kter6 n6m byla st6le opakov5na, okouz-
lila za prvnich dnfr revoluce vade u5i, protoZe jste se domnivali,
ile zram'enaji udco piizniv6ho pro lid. Dnes v5ak v6m uZ nic
neiikaji, protoZe vidite, Ze jsou to jen pr6zdn6 slabiky, il,e iet
piikra5luji ltriv6 twrzeni. Yy vEak si musite z\o:va uv6domit, Ze
mohou a musi znamenat nEco velmi cenn6ho pro vEt5inu n6roda.
Revoluce... to neni Eiu, jehoi vfsledkem je uula. Tolik krve
netoklo proto, aby piineslo lidu jenom nejvEt5i bidu" Lid d6l6
revoluci, protoZe nejlepSi hybn6 sily spolednosti b1,ly zrridnfmi
reiimy dohn6ny af, tak daleko, Ze v6t5ina jejich uZitednfch
ilenri jiZ nemriZe zristat v postaveni, v jalc6m byla diive. Neciti
se jiZ v tomto postaveni dobie, citi potiebu zmEnit je, a proto
se hfb6, aby toho dosihla. Spolednost m6 v tomto piipailE
pravdu, protoie se vlastnE ustavila jen proto, aby byla ve sv6m
celku co nej5CastnEj5i; vidyt cilem spoleEnosti je spoledn6
5t6sti1...
Tak6 cilem revoluce je StEsti co nejv6t5iho po6tu lidi; proto
jestliZe neni tohoto cile dosaZenoo jestliZe si lid nepolepBil svoje
postaveni, o coi se snaZilo revoluce neni je5t6 u konce, ad si iikaiji
co cht6ji ti, kteii touiijen zav4st svou nadvl6du misto nadvl6dy
jin6, nebod kdyby byla revoluce skonienao byla byjenom velkfm
zlodinem...
Pitral jsem po piidin6ch toho, prod v urdit6 dob6 neni v6t5ina
lidi 5Jastn6. Zkourar.iri t6to ot6zky mi piivedlo k vysledku, kte{
jsem se odv6Zil uvelejnit v jednono z pxvrich disel vylfch po
13. vend6miaru:
r Babeuf zde opakuje formulaci a demokratick6 tstavy zr.1793"
52
,,Jsou doby, v nichZ posledni rfiiinky zhoubnfch z6konri spo-
leEnoeti jsou tyto: ve5ker6 bohatstvi v5ech lidi se stalo koiisti
ndkolika jeilnotlivcri. Klid, kterf je pfirozenf, kdyZ jsou v5ichni
Stastni, 6e potom nutnd ruBi. Protoie lidov6 masy nemohou ui
Zlt, pon6vadZ jim nic neni dostupn6, pondvadil narilil,eji jen na
tvrd6 srdce kastyr kter6 se vHeho zmocnila a takovyto stav
-
wyzna6uje dobu velkfch revoluci, urEuje riztEchto vfznalnfch
epoch piedpovdd6nfch v knize dasu vBeobecn!, zvrat v syst6-
mu majetku se st6v6, nevyhnutelnfm- a vzpoura chudfch proti
bohatfm se st6v6 nutnosti, kterou nemriZe nic potladit.oo
Gener dlni obhaj oba B abeufoa o
pied Vysohjm souilnim dntoremoe Vend,6me.
I,ROTI VI.HALOM
Po p,fr.du Robaspierroaf zniEila utt4znd rselkoburloasie oiechna demo-
kratickd opatlenl, jel u\iniloaldda Hory. Znoau zaaedlo zol,6itd hospoddi-
sknu saobod.u, a tlm zpfisobila finanCnl hisi, hter,6 jt jen prospdla a hcerd
uteilla lid do nejhorit bfuly. Babeuf chdpe tlm spl\e zdaainost situace, ie
sdm ji trpl, aE nenl das diskutoaat o rtstao\, ut nelze ddle fukat: nutno
jeilnat !
Neni doba pro to, aby se lid6 znepokojovali, tik6te. M6me
vl6du, jo nutno ji dopi6t Easu, aby mohla jit kupiedu. Trrdim,
ie lid ui nem6 6as hynout hladem, nemit diivi ani od6v; tvrdim,
Ze jiZ prodal sv6 posledni vdci, aby mohl jist; ui nemriie jist,
protoZe iiil nem6, oo by prodal, a piesto jsou ceny vSech nejnut-
n6j5ich v6ci kaZdfm dnem nepiistupn6j5i. Twrdim, ie jiil to tak
d6le nemriie jit, i,e je uZ dovoleno st6Zovat si na vl6du, jestliZe
nedovede ihned odstranit tento stra5nf stav; tvrdim, Le je
dovoleno, kdyZ se tak nestane, hledat takov6 prostiedky a na-
znaiit je...
Mluvite d6le o obdansk6 v6lce... jako kdybychom ji ui ne-
mdli! Jako kdyby nebyla v6lka bohatfch proti chudym nejhor5i
obianskou v6lkou! Zvl6Std kdyi bohati jsou ozbrojeni aZ po
zuby, kdeZto ostatni jsou bezbranni. Yy nechcete obdanskou
v6lku! A proto chcete, aby lid miel trp6liv6 hladem, zimou a ne-
dostatkem !.. . Rad6ji s nim bojujete v5emi moZnfmi zprisoby.. .
53
′‘︰１
１日Ｅ
 At' se jd_e-mdiit stejnfmi zbran6'ni s v5emi t6mi, kteii ho ubijeji.
Tato v6lka bude mit brzy pro n6j piiznirnf vfsledek, oto"fi
tr6peni v6tSiny n6roda. Je nutno, iik6te, jeduat politicky, otl_
kl6dat rozhodnuti, a to proto, abyste l6pe zajisiili sv6"itEz-
stvi...! Odkl6dat rozhodnuti! Jednat politicky! Mohu jednar
politicky a odkl6dat svd rozhodnuti, idyil, jsem jiz dva doy
nejedl? KdyZ vst6vSm kaZd6 r6no a nevim, zda bud.u musit
prodat sv6 posledni odien6 kalhoty, ko5ili, svrij starf kab6t ii
chat_rnou piikrfvku se sv6 postele? Budu-li muset prodat toto
v5echno najednou? Kdyi nevim, zda nebudu musit t tomu pii-
dat je5t6 n6co jin6ho, abych tak m6l pohromad6 ob"oorf.ou
i6stku pen6z, kterou potiobuji k tomu, abych se uZivil aspoi
jeden den? A co kdyi uZ nem6m a to je je5t6 hor5i nicl co
bych mohl prodat?... Drim uZ hoii; - -
a mluvim-li samoziejmE
o vod6, aby mohl blit uha[en, vy mi nad6vite a fiikfite, i,i tg
ueni pravda, ie je nutno jednat politicky! Zii.me na sopcen kter6
hrczi vybuchnout, a vy m6 vyzf,vlfie, abychbyl trpElivf !... vy,
kteii m6te takovou _rrp6livost, kteii jedn6te iak politicky, jak
se_ obdivuji vaBi chladnokrevnosti! Jsem piesvEdden, ile j*e
nikcly nepocitili nedostatek, protoie o_to* mluvite tak iez-
starostn6.
Tribun liilu, Eislo 35,
z 9. frimairu IY. roku republiky (80. listopadu 1,795).
K6Z bych byl tak necitelnf a neschopny pohnuti, aby mne
nedojimal pohled na takovou v5eobecnou fidu. Byl jsem pot"es-
t6n za to, Ze jsem velmi upiimn6 zloiedil stra5n6mu hladu a vBi
bid6 vznikl6 b6hem III. roku republiky. v t6 krut6 dob6 jsem
byl uv6zudn v Arrasu pro to, co jsem napsal na konci II. roku
republiky a na pod5tku fff. roku, postavil jsem se totiZ co nej-
rozhodndji proti zloiinrim reakce, jeZ byla tenkrit na vrchoiu
iinnosti. Tehdy jsem zanechal svou ienu a sv6 tii neboh6 d6ti
bez pomoci a v nejhrozn6j5i bid6. Y tomto jak6msi vyhnanstvi
jsem se dozv6ddl, i,e n6 d6ti, kter6 mdm tolik r6d, kter6 jsou
piedmEte,n m6 uejn6Zn6j5i l6sky, trp6ly a hynuly spolu s tofifa
ostatnimi Iidmi rizkosti za hrozn6ho hladu, o kte;y se doble
54
postaral lidovraiednf Boissy d'Anglasl. Mdl jsem sedmilerou
dcerku; brzy jsem se dozvEd6l hroznou zpr6wu, Ze zemiela
hladem, protoie d6vka chleba byla sniZena vrahem lidu o osminu
libry. KdyZ jsem spatiil druh6 sv6 d6ti v m6sici fruktidoru, na5el
jsem je tak vyhubl6, ie jsem je sotva poznal. Teuto obraz bidy
jsem viildl nejen ve sv6 rodindo tfbri tak6 ve srotisici jinfch
rodin, kter6 ziji kolem mne. Yelmi dobie jsem vid6l dosud velmi
zieteln6 stopy celkov6ho vyhladov6ni, kter6 postihlo pIev6Znou
vEtbinu paiiisk6ho obyvatelstva, m6lo za n6sledek, i,e tv6ie
skoro vBech byly vyhubl6, a zeslabilo lidi tak, Ze slabosti vr6-
vorali. Musim jedt6 dodat, Ze vyhladovovaci syst6m byl je5t6
v pln6m rozkvEtu, protoZe denni piid6l chleba na osobu byl zv-i-
Ben jen o ndkolik dekagrami. Znehodnoceni papirovfch pen6z
a jin6 podvodn6 pletichy zasazovaly st6le nov6 a nov6 r6nylidem,
kteii mili posledni penize. M6l jsem proto nejen drivody osobni,
lafbril tak6 dfrvody plynouci ze zijrnu o veicjnou vdco abych se
roz6ilil a proklinal ty straSn6 6asy a v&bcc dobu, kterfr tomu
pfedchSzela; byl jsem z toho tak rozhoidon, a to zcela pr6vem,
ie jsem to nizornE vylidil v novfch iislech sv6ho iasopisu.
Podlehl jsem prudk6mu n6valu sv6ho hndvu proti hanebnikrim,
kteii chtEli vyhladovdt lid a kteii pojali rimysl jej zniiit,
po-
koiit a ukovat mu v5emoin6 okovy.
Gener dlni obhaj ob a B abeufoo a
pieil Yysoktjnt soudnim doorern ae Vend6me.
LID SE ZACHRANI SAM
Nejsme tak zbabdli, abychom mohli uv6iit, Ze sami nic ne-
zm'iliem.e a Ze potiebujeme vl5dce. Yl6dcov6 d6laji revoluci jen
proto, aby mohli l6pe vl6dnout. My chceme tak6 d6lat revoluci,
ale jen proto, abychom zajistili lidu navZdycky 5t6sti prav6
demokracie. Sansculotti, odvrhn6me od sebe naivni nen6vist
k jednotlivfm osob6m, vtdyL bojujeme za chl6b, blahobyt a
svobodu!2 Nedejme se proto niiim oklamat. Neodvracejme svou
1 Jeileu ze stoupencfr thermidoru, pov6ienf zdsobov6nim; byl nazfvdn
,rlfladovf Boissy".
2 Babeuf zde r-yjadiuje tuto zdkladni my5lenku: necLce jen prostou
vfmdnu osob nebo vlddyo chce zmEnu spoleieusk6ho a politick6ho reiimu.
55
pozornost od skuteEn6ho piedm6tu sv6ho zijnu. RiUa- a opa-
kuji v6m toto: Je chyba, v6iite-li, Ze sami nic nezmriZete. Nikdy
nebude vykon6no nic velk6ho a hodn6ho lidu nikym jinfm ncZ
pr6v6 lidem, a to pr6v6 tam, kde licl bude s6m1. Proto nic nedir-
lejte, led kdybyste vid6li, ie n6co d6l6 lid a ie lid vystupujc
na jevi5t6. Neupadn6te ilo l6dky; nehledejte jinde sv6 osvobo-
ditele; neznejte jinli prapor nei prapor lidu!
Tribun lidu, Eislo 42,
z 24. germinalu IY. roku republiky (13. dubna L796).
DfJVERA V LID
Tato diplomacie, tato prohnand piedstiran6 opatrnost, tato
pokryteckS politika, kter6 je na hony vzd,ilena politice obrSncri
lidu a lidu sam6ho, kter6 se hodi jen tyranrim, kter6 vHak v po-
sledni dob6 pouZili vlastenci, tato politika je piipravila o nej-
kr6sn6j5i plody vit6zstvi z L3. vend6miairu2. Uvahy zaloi,end na
mnoZstvi piikladri mne piesv6dlily, Le v lidov6m st6t6 se musi
pravda projevovat vZdy jasn6 a piimo. Nutno ji st6le iikat,
nutno ji st6le rozhla5ovat; nutno tak6 v5emu lidu svdiovat to, co
se t)rke jeho nejdrilezit6j5ich zijtrl&. Opatrnost, aam'ldovfini,
tajn6 umlouvini urczi zvlS5tnimi skupinkami lidi, kteii o sob6
tvrdi, Ze chtdji vSechno urovnats, piispivaji jen k tomu, ie se
ubiji energie, Le se veiejn6 min6ni uvede v omyl, Ze se stane
ueurditfm, nerozhodnfm, a proto bezstarostnlim a otrockym;
piispiv6 tak6 k tomu, ie se tyrauii umoif,uje, aby se bez fie-
1 Srovnej slova Internacion{ly: ,rZachrdnai nejayiiich tu nenl,
ni Bfih ni cdsar, tibun tdi;
sami se spastne ts zdpolenl,
r detnr revicovr repubrik6ni," ;{:J1:l:y:;:^':r;T::* nad royaristy
13. vend6miairu, ke kter6mu platn6 piispEli sansculotti, budou moci piimdt
vl6du, aby provid6la lidovou politiku. PokouBeli se chytr6cky vyjedndvat,
jeilnak s vl6dou, aby ji nepod6sili, jednak s lidem, kterf chtEli piimEt k trpE-
livosti. Tento oportunismus v5ak skoudil jako vidycky tirn, ie Iid byl od-
zbrojen.
3 Babeuf tlm minl skupinku nEkolika lidi, ktefi prohlaBovalio Ze budou
rozhoddlmi mezi vlddou a [dem.
56
k6Zky mohla organisovat. Jsa pevnd piesv6dden, ile nelze vyko-
nat nic velk6ho bez lidu, myslim, ile aby se s nim mohlo ndco
vykonat, nutno mu iici v5echno a st5le je nutno mu ukazovat,
co je tleba ud6lat; krom6 toho je nutn6 m6n6 se b6t nevfhod
plynoucich ze zvefejn6nivlci, Eehoil vpdiv6 politikaieni, nebot
lze poditat s vfhodami plynoucimi z jeho obrovsk6 sily, kteri
vZdy udrZi v Sachu pletichy politikt... Je nutno si vypo6ist, co
v5echno se ztvilcL kdyZ se ponech6 veiejn6 min6ni v lhostejnosti,
bez potrawy a bez piedm6tu, kterf by je zajimal, a co v5echno se
zisk6, kdyZ se nab6d.6 k iinnosti, kdyZ se pouduje a kdyZ se
poukazuje na urditf cil1.
Prospeltt Tribuna liilu (bez data),
(iijen aZ listopad 1795).
VI]DCI LIDU
Bylo by nespr6vn6 slep6 dfiv6iovat v tyto lidi a mohlo by
to jen na5i v6c zkompromitovat... Zvl6lt6 bych nedrivdioval
tomu, kilo by cht6l ziskat, abych tak iekl, n6silim oblibu u lidu,
jiZ si nikdy nezaslouZil a jii, se naopak ukazoval vZdy nehod-
nfm. Nedrivdioval bych 6lov6ku, kter6ho obrovsk6 moc odd6-
lila od obdanstva a kterf by n5m kaildf den vzkazoval, abychom
se seskupili kolem n6ho. Tento 6lov6k nem6 jistd dobr6 6mysly.
Prostiedky, jichZ by pouiil, aby si ziskal naHi driv6ru, by byly
v mych odich dvojndsob podeziel6. Kdokoli si chce vymoci
oblibu u lidu postrannimi cestiikami, m.6 zridn4 dmysly. YEc,
kter6 se zastivirrc, je tak kr5sn6, Ze se v5ichni, kteii ji slouZi,
mohou vyjadiovat zcela otevien6. Nem6m r6d, kdyZ n6kdo po-
ttilivi podezielfch vyjednavadri, aby dal najevo sv6 6mysly.
To mi plipomin6 smlouvy uzaviran6 kr6li a intriky, jimiZ se
iidi. Ylastenci jsou d.nes v takov6 situaci, Ze se musi driet
pouze zAsad.
Cim vice je opr6vn6n6 a nutn6 nedfiv6ra vfr6i lidem, o nichZ
I Srovnej vfrok Marxriv: ,,Theorie se 6t6v6 materidlrri silou, jakmile
ovl6dne masy."
57
jsem pr6v6 raluvil, tim je samoziejmdj5i vyik6vat, dokud si
nezaslouii svfmi 6iny ve prosp6ch lidu rictu a dfiv6ruvlastencfi.
Builite'l,lidu
neboli Obhd.jce doaceti dtyi milion& utla\enjch liili, Eislo 5
ze 17. germinalu IY. roku republiky (6. dubna 1796).
JEDNOTU, JED,\OTU!
Tento text jasnd osodtluje shudl| reooludni oidcouskd olastrwsti Ba-
beufooy.
KilyZ Babeuf uk,6zal, ie rozholliilu je zpisoben jeho nepidteli, zolditi
rtplatnlm tiskem a ipicly, kreslt adin6 nebezpedi, lcterd hrozi se sfiany
royalistrt. Proti moci royalisticled strany, kter6 pom,frh'i ce$ stdtni apardt
o kterd byla tehdy nepiitelem 6islo jedna, je nutno postauit jeilnotu
ndroila. Babeuf ai, ie nemrtie uskutednit tuto jeilnotu na z6klad.d so6ho
komunistichdho prograttu: za heslo, lcolem hterdho chce seshupit lid, si
zuoli heslo co moZnd nejiiriiho alznamu,hterd mu pom&ie najisto uslcw-
telnit jednotu lidu a piimdt ho k iinnosti: demokratickou frstatsu z rokw
1793.
Pii5el okamZik, kdy se musi pi6tel6 svobody k sob6 co nej-
t6sn6ji piimknout a vzit. vithtE spiknuti, kter6 ohroZuji vlast.
PiiSel okam7ik naznadit si ccstu, po niI budeme muset krSdet
za velikfch udilosti, jeI se pfipravuji. Odvaha, kterou od urdit6
doby projevuji royalist6..., sv6ddi o nadch6zejici krisi, jeZ
bude tim stra5n6jdi, Ze se v5echny stranlr krer6 od thermidoru
II. roku republiky rozvraceji republiku, spojily.
Jen skupin6 ,oRovnfch'., t6to posv6tn6 det6 destnych a sta-
tednfch muZri, r.illetzi poviuost jedt6 jednou zachr6nit vlast
a osvoboait ji od vUech stran, kter6 se proti ni spikly... Obdan-
sk6 ctnost bude odm6ndna vitdzstvim jen tehdy, jesrliZe diny
svoboilnfch muZri vyplynou z nejdokonalejSi jednoty.
YSichni, jak se zd6, jsou piesvEddeni o t6to pravd6, ale ne
vSichni se ji iidi. Jsem v5ak velmi dalek toho, abych v6iil, Ze je
mezi vlastenci viditelnf rozkol, jak st6le tvrdi n6kteii lid6.
Domniv6m se naopak, ile tyto pov6sti o rozkolu jsou ziejm6
roztru5ov6ny jer proto, aby oslabily na5e sily a zastraSily
n6kter6 slaboohy. Mnozi lid6 v5ak, adkoli jsou piesvEddeni
o cen6 cile, kter6ho se m6 dosShnnut, d'rsud bloudi na t6to ne-
58
prav6 cestE politiky, jejii falesnost dok6zal tak skvEle Tribun
liclu. Tito liil6, jejichZ poEet sice kles6 kaZilfm dnemo chtdji tak6
vit6zstvi rovnosti, zniEeni aristokratismu z roku 1795 a roya-
lismu, chtdji tak6 5t6sti francouzsk6ho litlu. Oil skupiny ,,Rov-
nfch" se liSi jen cestou, kterou cht6ji dojit k cili; n6kteii z nich
jsou svedeni podvotlnfmi u6zory n6kolika riplatnfch otrokri,
jini se dali oklamat faleSnfmi theoriemi. Tyto drobn 6 rczdily . . .
by se dnes mohly st6t osuilnfmi. Staly by se maskou, pod niZ
by se k n5m vloudily chyby a zlodiny, ziskaly by si na5i drivEru
a slouZily by tim rldinndji vlastizr6dn6 v6ci, kter6 se zastdvaji.. .
V5ichni pi6tel6 svobody, kteii se do due5niho dne octli na kii-
vfch cest6ch, se musi vyslovit otevienE. Uil i'6dn.d lichoceni
veden6 tak zvanfmi politickfmi drivody. Nahradme je timto
stradlivfm pokiikem: ,,At zhyne tyranie a utladovatel6 lidu!"
Takovf byl nirzor, ktcrf jscm byl nucen piedloiit pi6tehim
svobody, abych je varoval plcd vlim zridnym na5ept5v6nim,
abych postavil proti royalismu vfrli oel6ho niroda a abych svo-
bod6 zajistil skv6l6 vitlzstvi. 'Iento niazor je,jak jsem se domni-
val, velmi d&leZitf. Nestoudnost royalistri od t6 doby, co jim
vl6ila poskytuje veiejnou ochranu a co pron6sleduje s vytrvalou
quiivosti pl6tele lid.u, krveladn6 radost, kterou mriZeme jistou
dobu pozorovat u vSech hrdinri vend6miairu, jsou jasnfmi dri-
kazy, ile v6ii v risp6ch svfch rimyshi. Pomoc, kterou jim posky-
tuji z6konod6rn6 sbory, vlechny sloZky veiejn6 spr6vy a
vojensk6 riiady, neneehivi nikoho na pochyb6ch, ile m.aii
k disposici mocn6 prostfedky. Pi5tehim svobody se vEak je5tE
nepodaiilo ilojit k takov6 jednomyslnosti, kterS jetliu6 je jejich
silou. Samolibost jedn6ch, slepi dtiv6iivost ilruhych vzdaluje,
abych tak iekl, n6kter6 lidi od spolein6ho zdjlrlrlu. Ztriceji se
zietele celf velkf cfl, kterf je m6 spojovat, a spi5e se zabivaii
malichernfmi drobnostmi, kter6 j e rozd6luji . . .
Podivejte se na nejsmutn6jSi dobu na5i revoluce: uvidite,
Ze nesvornost byla nejhrozndj5i zbrani, jit' firJi ctiZ6dostivci,
aby oilstranili obh6jce liilu... Neviite nepi6tele republiky
z bezprhvi, kter6 sp5chali na svobod6. Dokud vaBe po6in6ni
iidila nejuiSi jednota, dotud zristali pohlbeni v temnot6ch;
jakmile vSak se va5e sily rozdElily, zalali ukazovat svou odva-
hu.. .
59
 Spojme se kolem posv6tn6 archlr kolem fstavy z roku 1793.
K6Z lid, voj6.ci, v5ichni pi6tel6 svobody maji jedno jedin6 pi6ni,
pak budou pl6ny royalistri a patricijri zmaleny a lid zvitEzi.
Builitel liilu, Eislo 5,
L7 . germinaluIY. roku republiky (6. dubna 1796).
.ze
vYzVA K DRoBNYM VLASTNIKOM
Babeuf ukazuje iemeslnlkfim a ma$m obclwdnikim, ie jeilind oni
sami se mohou zachrdnit od hroziud a nalttosto€ konkurence aelkoburioa-
sie.
Co Harlatinstvi, prohnanosti? hrubych lli, nemotornfch vy-
t6Eek, otie$ch pomluv a co vbednich frizi je v proklamaci
Direktoria o domn6le vzbouieneckfch broZur6ch, projevech
a shrom6Zd6nich!1 ChtEli v5m namluvit, ile my chceme vyplenit
drobn6 obchodniky a prost6 dom6cnosti, jako kdyby nepiislu-
6elo jeclin6 vl6d6, aby provedla obratn6 toto plendni sama. Jako
kdyby ona nebyla vynaBla tajemstvi, jak moZno ne5tastn6
chud6ky donutit hladem, aby sami donesli k lichv6ii a ke vHem
tEm hohatym dareb6krim vbechno, co maji ve swfch prostych
dom6cnostech a svfch skrovnfch kr6mcich. Jako kdyby je5t6
zristalo n6co, co by bylo moZno ukr6st. Jako kdybychom proti
vrili vl6dy st6le jasn6 neprohlaSovali, Ze chceme posilit a zlepEit
existenci drobnfch obchodnikri a malfch dom6cnosti tim, ile
jim vr6time aspoi to, oE je oloupilo lupidstvi potvrzeri z6.ko-
nem. Jako kdyby nem6l bft drobnf majetek podle na6eho
upiimn6ho prohl6Seni zaji5t6n. Jako kdybychom st6le neiikali,
le chceme znidit jen obrovsk6 majetky, kdtZto v5em ostatnim
Ze chceme zajistit lep5i existenci...
ProhlSSeni Direktoria se obr6tilo k velkfm boh6drim, ke zn6-
mfm vlastnikrim, k velkfm zloddjrim. Jako krlybychom se jich
mohli b6t. Jako kdybychom se nemohli obr6tit na v6t5inu
1 Nar6Zka na vl6dnl proklamaci z 25. germinalu IV. roku republiky
(14. dubna 1796), kterd byla namiiena proti stoupencrim Babeufovjm,
o nichi se v ni -luvilo jako o lupiilch, anarchistech a buiidich, kteii cht6jt
rozclElit v6echen majetek na stejn6 dily, a to dokonce i nejprostil dom6cnosti
a drobu6 krdmky.
60
n6roda, sloZenou nejen z t6ch, kteii ui nic nemaji, nfbrZ tak6
z tic}., kteii maji jen prostiedn6 velkf majetek, z tilch, kterfm
nyni zbfvaji jen trosky bfval6ho majetku, kterf se rozplynul
a kterf se nadile rczpllvi n6sledkem straSn6ho syst6mu, kterf
nyni vl6dne.
Tribun liilu, Eislo 43,
z 5. floreSlu IY. roku republiky (24. dubna L796).
V-TZVA K YOJSKU
Babeuf pokl,6dd za nutn6 obrdtit se zal,rt$ ditklia| k tojdkimi;tnitini
armdily", jichi se uiiralo k potladoadni liiloajch hnuti. Ukazuje, ie
oy(li z liilu, ia je proto jejich pomoc pii potladoudni ranoludntho hnuti
zneucttoi. Babeuf jde oiak jeStC ddle: praot, ie jejich pooinrwstl je ddt
sad zbrand do sluieb lidu.
Co se n6m vykl6d6 o pozemcich?r O pensich, kter6 mSme
dostat jako odm6nu za na5e 6iny proti nepi6tehim revoluce?
Nikoli, tyto odm6ny nejsou pro n6s. To vdechno se n6m slibo-
valo v dob6, kdy n6s cht6li piemluvit k tomu, abychom vstou-
pili ilo vojska, a zahnali ty, kteli chtEli rozn6st na kopytech
Franciiz: nesmime v5ak si myslet, ile tyto sliby byly min6ny
vhlr^6. AZ se vr6time ke svfm otcfrm, kteff jsou iebr6ky, mu-
eime oiekSvat, ile budeme za t6to nestoudn6 vl6dy boh6dri
iebr6ky jako oni! Ze budeme jejich galejnikyt. i" budeme pra-
coyat za bidnou mzdu od risvitu do tmy! Ze si budeme moci
namodit malf kus 6ern6ho chleba, vyschl6ho ililtem slunce, jen
ve sv6m vlastnim potu! A to je5t6 budou Slastni ti z n6s,,kteii
si budou moci takto proillouZit svrij Zivot. Ostatek z n6s prijde
ilebrat. Uvidite vyslouiilce s dievEnou nohou, vyslouZilce, kteii
budou mit roztii6t6nou d6sei nebo ruku, jak chodi po ulicich
a cest6ch, uvidite je, jak se tLilce vlekou ke dveiim t6ch, kteii
oplfvaji bohatstvim, uvidite, jak mnozi z nich poniien6 prosi
o almuinu, jak v devades6ti deviti piipadech budou odmitnuti
s nad6vkami a jak u stych dveii dostanou almuZnu, tisicinu
1 Babeuf d6vri promlouvat voj6ku, kter6ho ick:i demobilisacc.
s Ynitinl kontrarevoluce vyzvala vEechny evropsk6 kr6le, uby zahrijili
vrilku proti Francii.
61
I
r--
 toho, zad se bude prod6vat chl6b, kterf by potiebovali k sui-
dani.
Dne 12. germinalu a prvniho prairialul potiisnily pluky
ziizer.i za revoluce, kter6 se vyznamenaly v bojich proti po-
choprim kr5hi, svou slSvu tim,Le poslechly dvou otrokri s tituly,
z nichrajeden se jmenuje Pichegru, druhf Menou, a pronSsledo-
valy s nimi lid od6nf v ciry a umirajici hlacly. Krlyby nebylo
tohoto jejich osudn6ho a hanebn6ho chov5ni, neZili bychom uZ
v otroctvi a netrp6li bidou! Tato bitva s lidem uddlala vojsku
vice hanby, neE mohou vyvLilit v5echna skv6l6 vitI"zstvi, jichil
dobylo. Francouzsk6 arm6dy musi mnoho vykonat, aby
tuto hanbu smazaly. Dostiv6 se jim projevri dikri za 13. vend6-
miaire; tehdy jste vy voj6ci zvitdzili, tehdy jste srazili k zemi
patricije a royalisty. To je dobr6. Ale pii tom si nutno vZdy uv6-
domit, kdo se rr5 bit. Stadi jen zvitlzit? Nikoli, nutno nadto
je6t6 tohoto vitdzstvi vyrtilit. A to pr6v6 jste ve vend6miairu
neudElali... Yy jste bojovdli a zvitlzili jen pro vl6du! Yy jste
mohli vyuZit sv6ho rozhodn6ho vitdzstvi pro licl a pro sebe;
rnisto toho v5ak vl6da, pro kterou jste tohoto vit6zstvi dobyli,
v6m vl,j6diila sv6 diky tim, Ze uvrhla jedt6 do vdtdiho otroctvi
lid i v6s. Nebudete rozumn6jli, aZ se naskytne piileiitost?
Buclete pii5t6 bojovat zalid.?
Yi,zva Tribuna lidu k vnitinimu vojsku,
Tribun liilu, iislo 41,
z 10. germinalu IY. roku republiky (30. biezna 1796).
1 Dne 12. germinalu a l. prairialu fII. roku republiky (1. dubna a 20. kv6t.
na 1?95) povstal paitiskf lid, dohndn k tomu bldouo proti thermidorsk6
vl6d6, kterd podporovala spekulanty a ty, kdo Iid vyhladovovali. ObE
hladov6 vzpoury skondily netspEcheh. Druh6 povst6nl, kter6 trvalo Ctyii
dny, bylo krvavE potladeno vojskem, jemui veleli geucrdlov6 Pichegru a
Meuou, kteil pomdhali royalistim.
62
Y'IZVA K POVSTANi
N6rode! Probud se k nadEji! Odhod otup6lost a zoufalstvi!...
Rozvesel se v nad6ji na Stastnou budoucnost! pi5telC krihi!
Zanechte my6lenky, i,ebi.d.a, kterou jste zahrnuli lid, ho defini-
tivn6 skloni pod jho jedin6ho diktdtora. A vy, patriciov6 a
boh66i! Tyrani republiky! Zarechte rovn€Z, a to vdichni na-
jednou, svych spekulaci na ritisk ndroda, kterf je5td riplnE neza-
pomnEl na to, Ze piisahal na svobodu. Jeho zrakrim se naskft6
daleko l6kav6j5i perspektiva, neil je v5echno to, 6im ho l6k6te.
Zlodinni tyrani! Y okamZiku, kdy myslite, ile lrrl8Li,ete bez :ne-
bezpeli srazit k zemi svou Zeleznou paZi ctnostnf lid, lid v6m
rlkiile, Ze je siln6jSi: osvobodi se ode v5ech va5ich hezprlvi a
okovri a vydobude si zase svly'ch privodnich a posvdtnfch pr6v.
JiZ piili5 dlouho zncu:zivirt.c joho volkomyslnosti, jiil pfilis
dlouho se vysmivitr: jcho smrtoln6mu zirpasu.. .
,,Lidr" iikitc, ,,ja ltez sily; trpi a urnir6, aniZ sc odvaZuje
st6Zovat si." llepublikinsk6 sv6tky rrcbudou poskvrntlny tako-
vlirnto poniiov6nim! Jm6no Francie nebude v oiich potomkri
takto zneuct6no. Ad jsou tyto i6dky sign6lem a bleskem, kterf
znovu oilivi a znovu povzbudi v5echno, co m6lo kdysi nad5eni
a odvahu! YSechno, co kdysi planulo jasnym plamenem pro
blaho lidu a pro dokonalou nez6vislost! At' si lid uv6dorrri, ci je
to ekutedn6 svoboda, jak si to uv6domoval diive! At slova rov-
nost, Rovni a lidovost jsou hesly, kter6 kolem sebe shrom6Zdi
viechny pi6tele liilu. At lid znovu piedloii k diskusi v5echny
hlarni zhsady, at se znovu bojuje o rovnost v prav6m slova
smyslu, o rovnost, o kter6 Ee jiil tolik rnluvilo, a o vlastnictvi!
At lid tentokritvvdli, jak je mravny, a aJ mu mravnost vnukne
takovou vytrvalost a nadseni, Ze dokonii zcela sv6 dilo! At'
vywiti z koiene viechna ta star6 barbarski ziizeni a ad na je-
jich_ mistech vyrostou ziizeni iizend piirodou a odvEkou spia-
vedlnosti. Ano, obecnibid.a lidu dos6hla vrcholu, uZ nemriZe
bft hor5i! UZ ji nelze jinak odstranit neZ naprostfm plevrateyn !
At konein6 nabude tato krut6 vdlka boh6dfi proti chudfm
po-vahy m6n6 neiestn6! At piestane vypadat tat, jako by na
jedn6 stran6 byla odvaha, a na druh6;en zbabdlost! Al ne5dastnf
lid koneEnd jednou odpovi tEm? kteii jej napadaji!... yyuZijml
63
{l
rl
 aoho, ile n6s donutilik tomu nejhorEimu! YykroEme kupiedu
bez otileri jako lid6, ktell jsou si vddomi sv6 sily: kr6iejme
plimo k rovnosti. M6jme pied oiima cil spoleEnosti: mEjme
na mysli spolein6 blaho!
Tribun liilu, iislo 35,
z 9. frimairu IY. roku republiky (30. listopadu 1795).
oPRJ.VNEN0ST PovSTANi
BabeuJ'ndkolikrdt uueill dioody, kterd ospraoeillfiujt ndsill jako jedin!
prostiedek, jak utinit piitrE socidlnlm nespraoedlnostem. Ye daou prunlch
fi.ryocich se odoolfuad na pitklady z ddjin, z Francouzskd reooluce. Ve rte-
tlm iryahu, ktert je theoretidtdjif, ukazuje, ie haidd poastdnt, kter6 md
zo fitel nahradit moc meniiny mocl odtiiny, je oprfutndni,
Nikdy jsem nezmdnil sw&j n6zor na zdaady; zm6nil jsem jen
r.izor na n6kter6 lidi. PiizuSv6m se dnes upfimnl, ile md mr:zi,
Ze jsem se diive dival nepi6telsky na revoludni vl6du, na Ro-
bespierra, Saint-Justa a jin61... Myslim, ile tito lid6 mEli sami
vdtSi cenu nei v5ichni revolucion6ii dohromady a i.e jejich
dikt6torsk6 vl6da byla neobyiejnd d.obie vymydlena. VBechno,
co se ud6lo od t6 doby, co jiZ neexistuji tito lid6 a jejich vl6da,
ospravedliuje rnoilne ripln6 mrij ln.lzot. Nesouhlasim zcela
s tebouz, ie sp6chali velk6 zloEiny a ile zahubili mnoho republi-
k6nri. Myslin^, ile jich nebylo tolik. Thermidorsk6 reakce jich
zahubila mnoho. Nechci zkoumat, zda H6bert a Chaumettei
byli nevinni. I kdyby to hyla pravda, plece vyjimdm z laich
Robespierra. Robespierre byl pr6vem hrdf na to, Ze on jefinf
byl schopen piiv6st revoluci k prav6mu cili. Sv6rlivi a prostiedni
I Babeuf provddi sebekritiku.
' Teuto dopis je adresov6n Bodsonovi, kterf byl stoupencem H6berto-
vfm.
s H6bert a Chaumette byli za revoluiai vl6dy vridci h6bertistri. ByIi velmi
ctii6dostivi, opiralise o chudinu, jeZ byla ne'spokojena; hijili z demagogie
jeji poiadavky, kter6 byly ostatnd opr6vnEny. Piihrdvali tak proti sv6 vfili
kontrarevoluci, protoilerozruBovali v okamiiku nejvdtdiho nebezpedi jednotu
revoluce. Robespierre potlral tuto frakci a revoludnl soud poslal jeji vfiilce
pod gilotinu,
64
jak soudil on s6m a jak snad odpovid6 i skuteEnosti, takovi
licl6,
lid6, twrdim, chtivi sl6vy a domf5livi, jako byl na piiklad
Chaumette, mohli bft podeziivini Robespierrem, Ze mu cht6ji
yyrvat vedeni revoluce. Tu ten, kterf m6l ve vEem iniciativu,
kterf byl piesvddden o svd vfludn6 schopnosti, musil se domni-
vat, ile tito sm65ni rivalovd, i kclyZ maji dobr6 rimysly, v5echno
brzdi a kazi. Myslim, i,e by byl iekl: ,,Uhasme z6pal tEchto do-
tErnfch pidimuZikri i jejich dobr6 rimysly." Domnivim. ee, ile
ud6lal dobie. Zdchtana dvaceti p6ti milionri lidi nemriie bft
vyyililena u5etienim ndkolika obojakfch jednotlivcri. Buditel
n6roda musi bft velkorysf. Musi sm6st v5echno, co mu br6ni
v cest6, co ho zdrZuje, vSechnoo co mrile br6nit v tom, aby vias
do5el k cili, kterf si piedsevzal. Ad jsou to dareb6ci nebo hlup6ci
nebo koneEn6 domf5livci a ctiLild,ostivci, to je jedno, tim hriio
pro n6. Prod vribec existuji? Robespierre v5echno toto vEd6l:
a 66sto6n6 proto se mu tak6 obdivuji. Piiv6di mI to k tomu,
abych v n6m viddl genia, kteryi m6l prav6 buditclsk6 my5lenky.
Je pravda, iletytojcho mySlcnky mohly em6st tobo i mne. A bylo
by ziietelo na tom, kdyby se uskutednilo nakonec spoledn6
blaho?
Dopis J osefu Bodsonoai,
z 9. vent6su IY. rokrr-republiky (28. fnora L796),
Toto chytrS,ekf tvrzeni, tato dfivtipn6 theologick6 pouika,
podle niZ je nutno, aby se lid seSel a odhlasoval opr6vn6nost
povst6ni, je itastn6 vymy5lena, protoZe zachovivil naoko de-
mokratick6 zisady, adkoli 6e vL ile naprostA nemoZnost tohoto
ieSeui zajiStuje form5ln6 kliil vl6d6 utiskovatehi. Po t6to str6nce
tomu tak nebylo dne 14. iervence a 10. srpna. Tehdy povstala
Paliil, a Paiiil, neni cel6 Francie... . Ani cel6 Paiit se tedy nedala
do pohybu; zristala klidn6 jen jedna tiida, kter6 riustivd vildy
klidn6... nikdy nevidi v lidov6m hnuti nic jin6ho neZ un6hleni
nezkrotn6ho davu... Tehdy se hnuljen dav a to, co ona tiida
r^azf'vd ch6trou. A at je paiiZsky dav sebedetnEjdi, piedstavuje
jen hrstku nespokojencri vzhledem k obyvatelstvu cel6 Francie.
A tak hnuti ze 14. Eervernce a z 10. srpna, kter6 jsou tak vychva-
lov6na a kterfm se d6vaji kr6sn5, vzne5en6, velk6 a u5lechtil6
BABEUF 5
65
jm6na, byla v j6dru jen vzpourami, jejichZ pfivodce, paiiZsk6
ch6tra, by si zaslouZil nejnemilosrdn6jBi a nejvySSi trest. A vskut-
ku jiZ tii l6ta je i6dn6 trest6n.
Z Babeufoay iedi pii soudnim pieli\eni.
Yzhledem k z6sadin, kter6 se od sebe podstatnE li5i, neni
divu, Ze Zalobci a my se od sebe liSime ve vSech bodech a Ze jsme
doSli k ziv6rrim naprosto odliSnfm. To, co oni nazyvaji vrcho-
lern zla,je pro n6s nejv6tSim dobrem; co oni tazlvaji straSnfm
zlodinem, je pro n5s vrcholem ctnosti. Zatim co se oni rozn6Ziluji
nacl tim, Ze piichod revoluce zptisobil hoie mal6 hrstce mocnfch
tohoto sv6ta, my jsme lhali nad bidou, kterou vZdycky trp6la
masa lidu; plakali jsme nad v5emi tEmi, kter6 skosil hlad, nad
t6mi nem6n6 neStastnfmi, kteii hladem zesl6bli, nad t6mi, kter6
hanebn6 podvody s bankrotem, finandni operace a v5elijak6
machinace obraly o posledni jejich c6r. Zatirt co oni prol6vaji
slzy nad n6kolika ob6tmi z lad tdto privilegovan6 kasty, my
m6me soucit s tisici republik6ny, jejichL krev tekla na hranicich
zern6, a s tolilia jinfmi nedtastniky, kteii byli beztrestni za-
vraZd6ni po neblah6m reak6nim pievratu. Onindd.aji poiSdek,
ilild,aji pro onu trren5inu, kter6 jest jiZ mocn6 svfm bohatstvim,
dal5i vSemoZn6 vfhody; oni jmenuji poi6dkem otrockou z6vis-
lost t6m6i vSech lidi na t6to hrstce privilegovanfch. My to jme-
nujeme nepof5dkem, protoZe podle n6s je poi6dek jen tam, kde
vlichni jsou svobodni a Stastni.
Proto je podle nich touha po zm6n6 poiSdku, nastolen6ho
podle jejich nizorfr, a touha po tom dosadit misto n6ho poiSdek,
kterf jsme pr5v6 definovali, spiknutim... Podle t6to zdsady by
byly nirody odsouzeny ponechat si na v6in6 dasy kaZdou vl5du,
kteri se jednou ustavi, i kdyby byla sebeodporn6jSi a sebehor5i.
Usuzujeme-li takto, opou5time zcela zisada svrchovanosti n5-
rodri. Mluvi se jen o syst6mu vl6dy kr6lovsk6, v nEmZ vl5dnou
kr6lov6 z boili milosti. Podle tohoto syst6mu bylo hnuti, kter6
dne 14. dervence 1789 svrhlo dosavadni vl5du, zloiinnfm spik-
nutim.
Je daleko m6n6 chybnl iici, Ze spiknuti je touha svrhnout
66
z6konnou vl6du nebo zrubit ristavu, kter6 je liclem svobodnd
piijata.
B abeufoo a gener dlni obhaj oba
pieil soudnim duorem ae Venilime.
3. ObEaloaan! se stAud pieil Vysoklm soudninx
daorem ue Ven,dime Xalobcem
BABEUFOVO REVOLUEN1 POSLANI
Babeuf ndkolihrdt uyslouuje niizor, ie obialouani reuoluciondii mohou
pied. soud.nim d.oorem ayslouit su6reuoludni kredo. Zalditd a prunimfiryo-
ku, kter! je pln azneiendho lyrismu, zdtLraziiuje s uilechtilou d.flstojnostl
pieil tiidnd zaujatjmi soudci saou rtlohu uidce reuoluca.
To neni proccs proli .jr:rlnol.livr:firn, jii.jsrnr; to ft:hli; t.o je
proces proti rcprrbli<:c. .f r: Prot.o rrutno.jc.j vrisl. Pirrs rnirrirrri vFcch
tdch, ktefi jsou jirrrilro rrirzoru, sc vIi virZrrosli, lrrtr.jcst.irtnosti
a oddanosti, iak lo vylnrlrrjr; jolro tah volky vyzrrrrn...'l,itvizal
jsem se jiZ pfi prvnich vjslolit;h, Zc st; burlu hiriit. sc vIi vriirrost.i
a ullechtile, abych byl hoden vlech pravjr:h pi6tr:l vlasti i scbt:
sam6ho. Chci dodriet slovo...
Genie svobody! Jak velk6 diky ti musim vzd.6t za to, Zes mi
umoZnil bft v postaveni, v n6mZ jsem svobodndj5i neZ vSichni
ostatni lid6 pies to, Ze jsem sevien okovy! Jak je m6 postaveni
lir6sn6! Jak je kr5sn6 m6 pie! Dovoluje mi, abych mluvil jen a
jen pravdu co dim! piinutila by md vyjadiovat celou pravdu,
i krlyby m6- srdce nebylo ochotno tak udinit. Ad jsem spout6n
okovy, m6m pied nespodetnfm mnoZstvim utladenfch a neStast-
n!'c}^, z nichZ kaZd6mu se nedostal jako tnn.! za piibytek i,al6[,tt:-
vly'hodu, ie mohu mluvit. Oni ne5tastni trpi, jsou t't'rini, mulcrri,
takZe klesaji, trj,zrr.dni strachem, poniZov6ni co nejhanobni.iIim
zprisobem; v-rcholem ukrutnosti, kter5 na n6 dol6hh, .ir,' vlak [o,
ile jim ani neni dovoleno si postddovat,.. ZAd,e se dohonr:c od
nich (a to je to nejhor5i poniZeni!), aby chv6lili sv6 okovy, svri
nedtEsti a sv6 poniileni!... Jen my, vdziiov6, kteii jsmr.. obvinirni
ze stralnfch zlodinri, je5t6 mriieme a m6me piilciitost. (tu niiLnt
poskytuje zvlilEtni povaha naSi pie) hl6sat ke sv6 frti:&r voio.ini:
posv6tnou pravdu...
67
 Yy vlichni, kteii n6s sly5ite a kteii jste shromiZdEni v t6to
mistnosti, kteii jste soui6sti n6roda francouzsk6ho, jenZ se o n6-
co pozddji d.ozvi, co my plebejci iik6me, sdilejte s n5mi tuto
6tEchu, kter6 je na5i posledni z6chranou. Yyslechndte je5t6
jednou ie6, jeil v6m piipomene kr6sn6 dni demokratick6 re-
publiky, kter6 zde oZiji. JestliZe n6kter6 z jejich nejvErn6jBich
d6ti maji zhynout na tomto boji5ti, jestliZe maji svfmi hroby
zaL'iljit vSeobecnou hekatombu v5ech stoupencri svobody, ad
aspoi. historick6 anily zazr^amenaji slova pronesenS jejich umi-
rajicimi fstyo kter6 nejsou nehodna mudednikri za nejsv6tEjBi
v6c.
Z iedi pfi soudnim pialiieni,
sv. fI, str. 25L-253.
Jsou jeSt6 jini lid6 neI na5i soudcov6, a ti nds tak6 slyEi a
poslouchaji. Tak6 lid se zajirc,L o to, co iikime. Musime tady
st6le mluvit takn jako kdyby on byl pfitomen; musime proto
st6le mluvit ie6i pravdy z6konfi, zdsad., aEkoli lid zde piitomen
neni. Do t6 ulriry je dosud pro n6s situaco piizrrLivil, a to proto, Ze
s tim naSi nepi5tel6 souhlasi, protoZe si pieji reklamu, od nii
odek6vaji vfhody tak slep6, Ze ani nevidi, ile my z ni mSme spi5e
vfhody neZ oni; do t6 miry je je5t6, jak pravim, pro nis situace
piizniv6,Ee nic, co se zde d6je, neunikne lidu. Lid v cel6 Francii
pozornE sleduje na5i pli; m6 nejvySSi zijem poznat, zda jsme
nevinni Ei zd,a jsme zloiinoi. Pr6vE pied nim jako celkem se
ospravedliujeme; proto nic nezanedbejmo, abychom uvedli
k na6emu ospraveillnEni v5echno, co je nutn6 vzhledem k tomu,
ile nds pozoruje piimo lid, i vzhledem k tomu, il,e tato pie m6
pro n6j nesmirnf vfzr^am..
Z ieii pii souilnim pielideni,
sv.I, str.229.
68
TftTDNl PROCES
Pfed utdit ,,zlatdho milionu", kter! t,6dd rychlou spraaeillnost, pro-
hlaiuje se Babeuf obhdjcem utiskooanlch. Zemie-li,nastoupt po ndm jinl.
Kdo to tak siln6 kiidi? Uhodnete to lehce, piStel6 lidu. To
kii6i jeu ta kasta, kter6 se lo;az,ivl nepr6vem podestnou, ktera
je pouhym bodem vridi mase lidu, kter6 vSak je tak opov6Zliv6,
Ze prohla5uj e, ile je v5echno, a kter6 Zije v nedinnosti a z potu
velk6 v6t5inyi je to ta kastao kterS drze pokl6d6 za nic masu
lidu (piestote jen ta je uiite6n6), kter6 ji rdousi, kter6 ji nuti
umirat hlady, aEkoli st6le vyuZiv6 jejich paZi, jejiho rozumu a
jeji vyral4zavosti. Takovi je, republik6nio hrstka upirri, kteii,
jak se iik6, se bouii proti pomal6mu jednini tdch, kdo si dovolili
n5s ob6tovat. Takovi jsou ti, kterfm se zde kai;df usiluje libit.
Podestni lid6, budete uspokojeni! et6tc icdi pii prvnich zased.i-
nich Yysok6ho soudniho dvora, hnctl sc picsvtid6ite, jak se v6m
vyhovuje. A vy, kteii tvoiite hlavni a pievilnou 66st lidu, uvi-
dite,jak se sv6mi jcdnivosob6ch tdch, kteii nezradilivad e zijmy.
Vy tak6 jste to sly5eli, pi6tel6, ieho obh6jci a spoluriEastnici jeho
sl6vy : pr 6v6,,zlat!' miliono' i,6d,6 v aie ukiiZov6ni. Nerozpozn6te
mezi kliklavfmi hlasy t6 nenasytn6 hordy hlasy dvaceri dtyi
milionri utiskovanfch, jejichZ krhsnou pii m6te h6jit. Naiikaji
potichu, adkoli pailaji vysilenim, vzfvajice a piedn65ejice ev6
etesky du5im slavnfch mudednikri, kteii se jimi stali pied n5mi,
protoZe chtdli uskute6nit na zemi obecn6 5t6sti, a kteii v6m odk6-
zali vzne5enou povinnost d6le hl6sat tuto my5lenku; a povinnost
hl6sat ji odevzd6te druhym spravedlivfm, kteii budou tak6
horlivfmi zastin.ci lidu a kteii snad budou St'astn6j5i loreil vy
a va5i piedchridci. Ctnost neumir6; tyrani se mfli, v6ii-li, Ze jim
pomriZe krut6 pron6sledov6ni jejich odprircri , zniii jelo. tdla, duEe
dobr6ho 6lov6ka jen zm6ni svou schr6nku; jakmile bude jedna
schr6nka du5e zniEena o oiivi du5e schr6nky jin6, v nichZ probudi
opdt vzneEen9 vzr.Lty, kter6 nikdy nenechaji na pokoji vl6dnouei
zloiin.
Z iedi pii soudnim pieliieni,
sv. I, str.47l.
69
 KAZDoDENNT soI sEHnM PRoCESU
Adholi byla Bobeufoaa obrona ztiiena syst4mem obronlt hter4ho se
' Z iedi pii soudnim pielideni,
drieli uiichni obilalooani,totii Ze popirali saou rtdast na spiknutt,Babeu!'
neoynechd ani jeilinou piileiitost, aby se stal Zalobcem. Ndkolikrdt
uhazuje na nesprtond jedndni souilu, kter! md tiTdni charakter, oilmitd
jehn piisluinost, od.haluje ,,fi"ly o otoky", kterjch soud pouZiod proti
ndmu jako sudd.hi, jasnd uhozuje zaujatost souilcti, jejich podl1zaoou
uctioost uriEi alddd, nilcdy si nedd ozlt slooo. Tlm, Ze Babeuf bojuje kaiilo-
dennd proti souilnimuidilu, hdjt houieanatd zdsady sproueillnosti, a tirn
i udc lidu. Z tdchto piipadfi, kterC se d,6ly kaild! den pii pielidenT, mfiieme
uodst jcn nihterd a!fratky nl,fril olznadnd.
Kohopak vidime na t6to listin6 (sv6dkri, kter6 vede ialoba)?
Fizly a otroky, otroky a fizly. Jen si ji dobie prohl6dnEte: uvi-
dite na ni jm6na dlenri lidsk6 spodiny, vfkaly viech neiesti, usa-
zeninu v5ech nepravosti...
Zda budou tito svddkov6, proti kterfm se stavi spravedlnost,
z6kon, i my, sly5eni 6i uikoli, na tom nirnnezileili. Postadi n6m,
kdyZ upozornime spravedliv6 lidi na nedist6 prameny domn6$ch
drikazri, jeZ budou uvedeny, aby neprisobily nepiiznivd na ne-
vinnost a ctnost, pro kter6 budou platit a bojovat neust6le
v piimfch duSich dist6 a lidumiln6 zAsady,jeZ jsme vidy vyzni-
vali a hl6sali, kter6 neopustime ani pied branou hrobu a kter6
nezapieme ani pied soudci, kteii poru5uji zdkon, pied soudci
zarjarfmi a nespravedlivfmi, a tim m6nd pied hanebnfmi ila-
lobci, kteii se nedovedou ubr6nit nejneslu5ndjSi prchlivosti, vf-
buchfim nej odporndj Siho vzteku, nejneslfchan6j 5im projevfrra
pomstychtivosti proti republik6niim a proti v5emu, co je v re-
publice nejposv6tn6j5i. Nezapieme to ani pled Zalobci, jejichl
kaZd 6 slovo vydl6 zbezboLnj'ch rist j e ur6Zkou vzneSenf ch z6sad,,
rouh6nim proti lidu a jeho pr6vrim, z6keinou ranou dfkou
proti jeho v6rnfm obh6jcrim, otevienym pokusem pomoci jeho
nepl6tehim a stoupencrim kontrarevoluce...
Pieilseila soudu: ...Proti navrhovan6 listinE rnriZete jen na-
vrhnout opravn6 prostiedky uveden6 v odstavci 358.
Babeuf: Hned k tomu piijdu.
Pieilseila soudu: Rychle, nebo v6m odejmu slovo.
Babeuf : Takto to bude velmi pohodln6. Slibili jste nim, ile ni,s
budete soudit v naSich ilalilIich, ile r.is budete soudit viechny
70
6amotn6. Sudte n6s! Sudte n6s! Nechte mne dokon6it mou ie6.
JestliZe chcete mluvit misto mne, jen mluvte.
sv. f, str. 230-233.
D6kujeme naivnosti svEdka, zr.alce Guillaumar, ile vime, ile
nesta6ili proti n6m v5ichni sv6dkov6, kteii m6li byt slyleni
v t6to v6ci, i kilyby to byli fizlovl a vlSdni otroci, lid6 zkaieni
a spravedlnosti poznamenani; Ze nestadila cel6 tato listina
zpustlfch lidi, odpornfch oilpadki v5ech zlodirui; Ze nestadila
jejich vlastni zkaZenost; bylo nutno si je5t6 objednat podivn6
ovliviovini dlenri soudu, kterf n6m pr6v6 tim dok6zal, ie za-
pomn6l na v5echny sv6 povinnosti, a zvl65t6 na svou nez6vislost,
ile se ztotoiliiuje s nalimi Zalobci a ile slili jejich v65n6.. .
Je to snatl chyb:r lidi, ktoii iidi tento velkf proces, ile rl.irra
uebyl jedt6 vyiiznut .iuyk? OoZpak sc nim rrezabrafiuje mluvit,
jak je to jenorn nojviur: lntoi,n(.? Colpak rrirrn jiZ n6kolikr6t ne-
hrozili, lze nirn zakili fIastnit se piolitlcni a rze ll.is ponechaji
b6hcm svfch ic6i v ilalilii, aby mohli pohodln6ji soudit?
Z iedi pii soudnim pieliieni,
sv. I, str. 464-467.
kii\l no ndho, ie nemd sloao.
Bobeuf chce mluait, ale piedseda souilu
Babeuf: NeZ6d6m od v5s slovo, obracim se na ileny poroty.
(Hluk.) T6ili se... Chci iici jen jedno slovo.
Pieilseila soudu: Nem5te slovo.
Babeuf : Nedovolili jste n6m, abychom odpov6d6li veiejn6mu
ialobci: m6rne na to podle z6kona pr6vo; obZalovanf m6 vldy
pr6vo mluvit posledni. T6ili se dlenti poroty.
Pfeilseda soud.u: ObIane Babeufe!
Obialoaani: Mluvi k dlenrim poroty. (Yelkf hluk.)
Babeuf: TdLi se obianri dleni porot], vSech dohromady a
kaid6ho zvl65t.
Piedseda soudu: Ale vy nem5te slovo.
I Znalec pisma, kterj m6l svEddit proti Babeufovi, kterf ee vlak piiznal,
ie dal na sebe pfrsobit piedsedou soudu a veiejnjm ialobcem.
″‘
 Babeuf: Zaaam v6s o n6.
Bailly, oeiejnj Eahbce: To je straBnf skand6l.
,rAno, auoo" kiidi vSichni obialovani, ,rvy jej m6te na svE-
domi." (Yelkf hluk.)
Babeuf: TSii se obEanri ilenri poroty, zdakald! z nich nem6
prSvo piipomenout soudu, ile mi zachovivat pr6vo a slu5nost.
(Hluk pokraduje.)
Piedseda souilu: Soudni dvrir prohla5uje, Ze odroiuje lideni,
protoZe nelze jednat v nynEj5i podrSZd6n6 n5lad6, a Ze bude
seps6n protokol o tom, co se stalo.
ObZalovani vBichni vzkiiknou: ,,Ll i,ije rcpublika!" Potom
Germain zpiv6 sloku marseillaisy: o,Tieste se, tyrani..." Obtra-
lovaui zpivaji s nim, hrozice pdstmi ilenrim eoudniho dvora.
Z iedi pii soudnim pieli[eni,
sv. I, su. 425-427.
III
BABEUF, KOMUNISTICKf THEORETIK
7. Zniieni burYoasniho std,tu
Nejlep5im prostiedkem, jak wykoienit zloi6dy;je znidit jejich
hnizda, bez tohoto opatieni by mohlo jeEt6 vzniknout poku5eni
je obnovit! Kostel a sakristie piivol6vaji kndze, pal6c tyrana,
zirr'ek Slechtice, kl66terni cela mnicha, kas6rny vojirka, ilalili
vLzn6, popravni le5enl kata a jcho ob6J. Omezit jcnom starf
reZim ritisku, piedsudkri, povIry to znameni zniEit plody
revolucel nutno jej bud zniiit ripln6,- nebo vydat sc v nebezpeii,
Ze bude nutno za6it ztov'u' Je nutno, aby ti, kdol byli zbaveni
moci, nemohli se ji op6t snadno zmocnit; ani jiskra nad6je
nesmi osvdtlit jejich sobeckd n6iky. Proto kdybych mEl v rnce
zdzraEn'i proutek,'prom6nil bych jednak vSechno, co n6s tisni,
v prach minulosti, jednak bych vykouzli ze zem6 v5echno, co
ddd.6me a co je nutno k ustaveni spolednosti ,,Rovnfch'..
Dopis Germainoui
ze dne 10. thermidoru III. roku republiky (28. dervence L795).
JestliZe piijde velky den lidu a Iid bude vyjedn5vat se zloEinci
a bude od nich ilild.at jen poloviini spravedlnost, m.&ile si bft
t6m6i jist, ile niieho nedos6hne, podvodnick6 kasta ,rzlat6ho
milionuoo ho o5idi, bude st6le vlechno odkl6dat a pokusi se nic
nikdy neskondit. JestliZe Zidi naopak plnou spravedlnost, pak
je nucen vyj6diit vzneSen6 svou svrchovanou vfili a ukizat se
ve sv6 v5emocnosti; zprisobu, jakfm se vyj6dii, zprisobrimjed-
n6ni, jakfch pouZije, se vSechno nutnd podvoli, nic mu nemriZe
odporovat, dos6hne vEeho, co chce, a v5eho, co m5 mit. Polovi-
iat6 lidov6 zirkony, poloviiat6 prostiedky obnovy, prost6 zmlr-
73
n6ni zla, na kter6 se omezuje, jak se 2d6,, tvoje pi6ni, nemohou
mrit ilild,-f trvalf fdinek.
Vysoh! soud,ni dofir, Opis d,okumentfi,,
sv. II, str. 20.
2. Kritika kapitalistick6ho r edimu
Babeuf nemohl analysouat mechanismus kapitalistickdho syst6mu,
nebyl jeitd d.ost ayainut, ale uiddl podiuuhodnd piedt:ldaod ndhterd
kteri
jeho hlaoni d&sledky: uchtsdcent bohatstat neproduktianl meniirwu a
. anarchii zptisobenou konkurencf,
Obchodt, jak iikaji jeho obh6jci, musi vSechno oiivovat.
Musi zaopatiovat potraviny v5em svfm zamdstnancrim, od prv-
niho d6lnika, kterf pEstuje plodiny a zachilzi r" .oreyilarni, aZ
k vedoucimu tovArny, kter), iiili cel6 podniky, a k obchodnikovi,
kterf uv5di na filznf ch mistech vfrobky do ob6hu. Toto by
obchod m6l d6lat, ale ned6l6 to. M6 zaopatiovat potraviny v5em
svfm zam6stnancrim, mi je zaopatiovat kaZd6mu stejnou m6-
rou, ale zarirn to d6l6 m6rou nestejnou. Pt6m se, co znamen6
,devarles6t devdt 5patn6 obleienfch lidi ze sta, jeil potk6v6m bud
na venkov6, nebo ve m6stech. Po dikladn6m zkoum6ni sezrlrim.,
Ze jsou to vesmds zam6stnanci obchodu. Yidim, i,e chodi bez
koSilb, bez Satri a bez bot t6mdi v5ichni ti, kteli p6stuji len a kono-
pi, t6m6i vSichni ti, kteli piipravuji textilni suroviny, jak vlnu,
tak hedv6bi, t6m6i vSichni ti, kteii piedou, kteii wyr6bEji l6tky a
pl6tno, kteii vyd6l6vaji kriie, kteii zhotovuji obuv. Yidim tak6,
Ze nomaji t6m6i nic v5ichni ti? ktefi zhotovuji n6bytek, dom6ci
n6iadi i nSstroje, kteii prov6d6ji stavby... atd. JestliZe se pak
podiv6m na slabou menSinu, kter6 nem6 v nidem nedostatek,
vidim, Ze se skl6d6 (nemluv6 o statk6iich) ze vHech tEch, ktefi
nepiiloZi ruku k prici, ze vdech t6ch, kteii se spokoji jentim,, ile
poEitaji, kombinuji, skrfvaji, oilivaji a obnovuji v neust6le
jinfch form6ch velmi star6 spiknuti jedn6 i6sti proti celku. Tim
1 Babeuf d6v6 slovu obchod vlznar_ daleko SirBi nei my. Pro n6ho je to
uzavienf cyklus vfroby a prodeje zboZi.
74
chci fici, i,e oilivuji spiknuti, pomoci n6hoZ se podaii men5in6,
Z,e se hfbi mnoho pali, pli iemZ v5ak ti, kteii jimi hfbajf, ne-
maji z toho nic, a to hned od podStku. Takto se podaii nahro-
madit ve velk6m mnoZstvi penize v rukou zlodinnych spekulan
tfr, kteii se nejprve smluvi, ie budou st6le sniZovat mzdy pracu-
jicich, a pak se dohodnou bud mezi sebou, nebo s t6mi, kteff
rozd6luji to, co oni nahromadili, to jest s obchodniky,6e svymi
spoluzlod6ji, dohodnou se s nimi a stanovi cenu vdeho tak, aby
zboZi mohli za t.ut o cenu ziskat j en bohati a 6lenov6 j ejich spolku,
to jest ti, kteii rraji moinost nahromadit zlodinn6 ve svfch
rukou jako oni sami penize a tak se v5eho zmocnit. Proto ne-
mohou ty nesdisln6 t:uce) z nichi vlechno vyilo, nic mit, nic
dostat; a tak jsou pr6v6 ti, kteli vyr5b6ji, odsouzeni k bidd uebo
alespofi to m6lo, co jim nechaji, jest jen prizdnil p6na nebo
velmi huben6 zbytky. Tribun Gracchus je straSn6 rozhoiden,
kdyZ vidi takoqy'to rropoiidok. Obchod musi v5echno oZivovat,
musi poskytnout vlfZivu vBem svym zami:stnancrim. Ale co je
to obchod? Pokusmc se jej dc{inovat. CoZ to nejsou v5echny
iinnosti dohromady, jimiZ vznik6 surovina, jeZ ji piizprisobuji
rrizn6mu .ui,ivinitirlrr, ile ji zpracuji, a jeil ji uv6ddji do ob6hu?
Proto jsou v5ichni ti, kteii se ridastni n6kter6 z t6chto iinnosti,
zam6stnanci obchodu. Prod prvni zamdstnanci, to jest ti, kteii
ddlaji tvrirdi pr6ci, hlavni pr6ci, maji z toho neporovnateln6
men5i vfhody neZ posledni zam6stnanci, ro'eil na pliklad obchod-
nicil, kteii podle m6ho n6zoru d6laji nejpodladn6jli pr6ci,
to jest uv6d6ji do ob6hu vyrobky? To se vysv6tli samo sebou
a co nejprost6ji: obchodnici vykoiisduji jin6, kteii se nechaji
vykoiisdovat; kromd toho se spekulanti a obchodnici spojuji,
aby naprosto ovlSdli skutein6ho vj'robce, aby mu mohli st6le
iikat: pracuj hodn6, jez nilo,jinak nebudel mit pr6ci a nebude5
vribec jist. To je ten barbarskf zitkor. diktovanf kapitilem...
I(onkurence, misto aby se snaZila n6co zdokonalovat, skrfvS
dobr6 vfroblcy pod hromadami Spatnfch vfrobkri, kter6 jsou
vymy5leny jen proto, aby oslnily zikazniky,kteii si vyntutirrizk6
1V XYIII.
stoleti jsou obchodnici nejen distributory, nfbri tak6 vfrobci
zboZi. Obchod jeEtE ovlSdd vfrobu, I(romE toho se za vlidy thcrrnidorsk6ho
konventu a za Direktoria obchod prolinal ndslcdliem finarrtlni krise se spe-
kulaci.
75
 ceny jen tim, ile donuti d6lniky, aby si kazili svou d.ovednost
vyr6bEnim Epatnfch vfrobkri, aby se t6lesnE vyderp6vali, aby
ae nenajedli, aby ubili svou mravnost nedostatkem sv-Edomitosti.
Konkurence dopi6v6 vitlzstvijen tomu, kdo m6 nejvic pen6z;
po vit6zn6m zdpase vyristi v monopolul v rukou iitE
vzestupu cen. Konkurence vyr6bi, jak se ji wzd.6rp6t6ples dev6-
tQrbez ohledu na to, zdali najde kupce azdazrliiivelk6 mnoZstvi
Burovin, jichZ by se mohlo wyuZit l6pe, ale kter6 takto ueslouZi
k niiemu.
z r0. thermido", nr.?K',i '.,?#;W't2B. iervence rzgs).
3. Pront komunistichd nd,zory BabeuJoay
Jii roku 1787, kdyt-bylo Babeufooi sedmailoacet let, kl.aile si ja.snd
otd.zhu rornosti a socidlniho a hospo&iisk6ho id.du, hter! by tyt n"itnoa-
ndjit k zajiitdnr t6to roanosti. Are protoie tehdy jeitd irdinr'o"oin"r"od
star! feuddlni reZim,_n_emfiie ,o*oiiri*d Babeuf
iasnA studooat leapita-
listickau spolednost. Jeho ieieni mfile
fot proito jin poufujm sn"* o ,,iopit,
l*erd je naiho silnd ooliandnafiloroyy ifiiU. oridit| Rourr"ori"*'.
"tolil,
Yzhledem k celkovfm vddomostem, kter6 m6 liil nyni o tom?
b.y..b{lo jeho postaveni, kdyby spoledensk6 ziizeni bylo
i"I6
takov6,_ Ze by si v5ichni byli rovni? iu iy prida, na kter6 bydli,
uepatiila
.oi\o-_1, nfbri, v5em? Ze by koneinE vEechno tylo
spoledn6, i vfrobky prrimyslov6 v5eho druhu? Bylo by podobn6
?*,*m-opr6vndno podle z6konri piirody? Bylo ty ioifi, aby'
takovi spoleinost existovala abl, se prostiedky,
" rozdElej
jak zajistit naprosto spravedtiv6 ".Stymaj
"noa"e etku i
Dopis Duboisoai ile Fosseux
(z 21. blezna l7B7).
M6m tak r6d toho gener6lniho reformdtoralz Je vskutku
5koda, ile voli neridinn6 prostiedkys
... Zde se mi, Ze navrhuje
Babeuf ptedvidi koncentraci kapit6lu (trusty), kter6 m6 dva nejdrile-
._. .r-
Zit6j5i_ndsledky: zvtjieni cen a krisi ziadvfioby. "'
8 NardZka na anonymni
broZuru z r. L7ti6, i$iZ AetbaBabeufa uchvdtila.
a Charakteristick6 v6ta,
kterd jii okarrie'iluberfriv realismus.
76
vic lc'eil Zenevskf obEanl, o kter6m jsem sly5el n6kolikr6t, Zo je
snilek. Jeho sny byly vskutku spr6vn6, ale n65 spisovatel m6
je6t6 spr6vnEj5i. Tvrdi jako on, ilelid6 jsou si naprosto rovni, a
ie proto nemaji mit osobniho majetku, ale uiivat v5eho spolein6,
, u o" a to tako aby, kdyi se n6kdo narodi, nebyl ani piiliS bohatf, ani
piili5 chudf, ani m6n6 viilen, neZ jsou ti, kteii kolem n6ho Ziji.
Ale n65 reform6tor n6s neposili jako Rousseau do lesri, kde je
moino timto zprisobem Zit, kde bychom se nasytili ialudy spa-
danfmi s dubu, pak uhasili ilizei u prvniho potoka, kterf
najdeme, a nakonec si odpodinuli potl tfmZ dubem, kde jsme
zprvu nalezli potravu. Naopak n65 reform6tor n6s nechSv6 jist
Etyiikr6t denn6, obl6k6 n6s velmi elegantn6 a d,6vd kaZd6mu
z n6s, kteii jsme otci rodin, pEkn6 domky v cen6 tisice tolarri. To
znalr^enil obratnd spojit radosti spoledenskEho ilivota s radostmi
Zivota piirozen6ho a prost6ho.2
Yfborn6, to se mi hodi! Jsem rozhodnut, Ze budu mezi prv'
nimi, kteii se vystEhuji, aby zalidnili prvni republiku.s R6d se
podvolimvBemu, co sc tam budc zachovivat,jen kdyZ hudu moci
iitve 6t6sti,vspokojenostiabezobavoosud svfch d6ti a o osud
svrij. Jestliie se tam za takovfchto okolnosti odhodl6m ps6t'
budu r6do Ze uZ mnou nebudou pohrdat ti, ktefi si mysli, Ze
protoZe maji zam6stnSni, kter6 je u n6s nepr6vem vice vilileno,
maji prSvo se na mne divat pon6kud protektorsky; mn6 sam6mu
nebude d6lat potiii jednat s iemeslnikem, kterf md bude 6esat,
nebo s tim, kterf mi bude 5it boty, jako rovnf s rovnfm.a CoZ
neni naprosto nutn6, aby existovali tak6 tito uZitedni iemesl-
nici? Jestliie je jejich vkus nebo jejich plirozen6 vlohy vedly
I Jean Jacques Rousseau.
2 Babeuf nechce n6vrat k minulosti, Kornunistickd spolednost vyuiije
pokroku. Takto se osvobozuje od bdinjch my5lenek XVIII. stoleti, kter6
velebilo ,,dokrr6ho divocha", To je zase dal6i drikaz Babeufova realismu.
t Tato utopistick6 myllenka zaloi,it rm.al! stit, kde budou vyzkouieny
komunistick6 metody a jehoZ piiklad obr:iti ponen6hlu cr:lf svdt, bude
pozdEji picvzata a uvedena ve skutednost detnjmi socialisty prvni poloviny
XIX. stoleti (na piiklad Cabeterno Fourierem). Babeuf, ktery' se stane v6t5im
tealistou, pozddji tuto myllenku opusti.
' Filosofie XVIII. stoleti, filosofie burloasie, to jest tiidy, kter6 iila
t6m6i viludn6 z obchodu a z vlroby, ospravedl.ila prtici rukama (viz Di-
derot, ltousseau a pod.).
77
spiSe k tbmto povoldnim neZ ke studiu z6konri, m6 snad na n6
spoleinost pohliZet jako na jednotlivce rl.6rL zajimav6, reil je
ten, koho sklony nebo nad6ni veilly k dr6ze 6iednick6? V5ichni
nemohou bft vy5Ximi rfiieclniky; a ten, kdo se jim kone6nd stalo
se musel m6n6 nam6hat ro'eil neStastnf ddlnik, k n6mui byla
piiroda nevd6in6 a kterf se musel naudit nejprostdimu Iemeslu.
Je to snad chyba toho d6lnikq i'e se mu pii ro:arozerri nedostalo
v6tBiho nad6ni? M5 proto mit m6nE vfhod, neZ kdyby mu byl
osud dovolil, aby byl schopen iidit svrchovan6 celou republiku?
Dopis Duboisoai de Fosseux
(z B. iervence l7B7).
4. J ah bud,e organ,isoad,na komunistickd,
spolednost
K6il aL, nemfiZe men5ina, kter6 tyje z prilce jinfch, v5echno
spotfebuje a nem6 nic jin6ho na pr6ci neZ ukojit svou nenasyt-
nou chtivost, moiit hladem a bidou ohromnou v6t5inu, kteri
skuteEn6 vyribi a pracuje. I(6ijsouv5ichni dlenov6 t6to vdt5iny
z6rovefi vfrobci i spotiebiteli v t6 miie, Ze by byly uspokojeny
v5echny potleby v5ech, Ze by nikdo netrp6l ani bidou, ani piili5-
nou praci. Y nov6 obrozen6 spolednosti v5echno musi bft p6kn6
vyrovnan6; nic nesmi bft z6minkou k tomu, aby se n6kdo dral
do popiedi, aby se uplatnil, aby cht6l ovl6dat jin6. Nesmi tam
bft ani vy55iho, ani niZSiho mista, nesmi tam bft ani prvni, ani
posledni; risili i rimysly vdech dlenri spoleinosti (jednotlivci,
z n;icL:i, se skl6d6 spolednost, nejsou'nEeo jin6ho) musi neust6le
sm6iovat k jednomu velk6mu cili: k bratrstvi a k spoledn6mu
blahu, kter6 je nevyEerpatelnfm a v6dnfm zdrojem blahobytu
kaZd6ho jednotlivce. Je ui ias, aby masa lidu nebyla jakfmsi
st6dem, kter6 se stiih6 aZ na holou kriZi, kter6 se vraZdi nebo
kter6 se donuti, aby vraZdilo samo sehe. UZ nebude p6nri, lido-
jedri, tyranri, ctiZ6dostivcri, uZ nebude vykoiisdovatehi ani wy-
koiisdovanfch. St5le bude v5ude vl5dnout jen spravedlnost,
v6rnost, poctivosI a upiimnost. Al m6 kafd! povol6ni, kter6 by
'zastSval sv6domit6 a kter6 by mu zajistilo Sdastnf Zivot, ale nic
vic, protoZe vSichni potiebuji St6sti, rovnomdrn6 rozd6len6 mezi
Ｏｏ
″‘
vも echny.Nebudou ll老 obchodnici,mali ani velCi,ledaЙ e by se
SPOk可 通iS■ Ohou,jak jsme jiЙ naznaこ 通i,s■ OhOu Pouh′ ch
distributori. Att vこ ichni zamё stnanci ve vチ rObこ Zemё dё lsk6
i primyslov6 budou pracovat pro sPoleこ n6sklady a aを kattd′
z nich tallll bude posilat v′ ■
Obky V naturaliich,kter6 sim zho‐
tovl,a aЙ zamこ stnanci v distribuci,kteFi nebudou pracOvat pro
sebe,nフ brЙ pro celou velkou rodinu, dod可 l kattd6mu obこ anu
SteinOu a pFitom rozmanitouこ ist vttech vゞ ■ obki Ce16ho spole‐
こenstvll(za tO Se kaを d′ Obこ an bude snaを it je jeさ tこ rozhojnit a
zdokollalit),jsem pFesvё dё en, Ze tilxl nebude Obchod zniこ en,
n′brシ ユ aopak se zlepsl, prOtoを e bude prOsPlvat Vさ em. Podle
m6ho nizoru jen tento obchod je dobr′ ,P■ otOを e je pravチ In Opa‐
kenl nagehO kuptenl,jeを je nestOudn6,nemilosrdll16 a nepoctiv6
a jehOЙ Odpuzuiici Zneuttivini je jak′ msi SpOletenskァ m morem。
Att bude obchod l)予 ()mこ 11こ n podle nagehO pojeti,bude kOneこ
nこ
ivovat a po‐
pFiveden zpこ tkl)rav6 sv6`loz(),to iest Vこ CChno oを
skytovat st可 1lou ObЙ iVu vこ cm svジ m zalnёstnancimo A jeさ tё
nutno zdlirazniし jcdilu vこ c:aC Inime jak6koll povolini,POkud
nebudeme dこ tini,starci ncbo pOkud nebudeme nemocnl,vも ichni
budemejakプ Inisi zamё stnancitohoto ObchOdu,kter′ bude obsa‐
hovat vも echno a kde vこ echno bude naprosto rov■ 6;at jsou to
Vチ rObCi,tO jest rol五 ci a dё lnici,at Femesl通 ci,umё lci a uこ enci,
こ
i skladnici,at jsou to ti,kteFi budOu povこ Feni■ ozdllenilln zboを 1,
aby se dostalo do spOtFeby.Tak zmizi vも echen■ ozdil mezi wザ ‐
■obou a obchoderrt a tak budou vも echna povolinl PostaVena na
St● nこ こ estn6 misto.Vこ ichni vyribime a vliChni se`こ astnime
V′ mё ny V′ Obki3 VttiChni se zab′ vime nttak′ m Zamё stninim,
・
at uЙ jsme zemё dё lci nebo dё lniky こ i tFedniky nebo koneこ nё
obchodllliky; vこ ichni jslle stttnこ jak′ nliSi obchodniky vも ech
druhio Je samozFeiln6,こ e tu jde jen o obchod vnitFni;zahraniこ ¨
nl obchod,jestliZe nebude nebezpeこ n′ prO SpOleこ nOst,bude moci
b′t FiZen je■ l pohtikou, a to tak dlouho, dokua nebude vこ e‐
obecnё uskuteこ nё na velka zisada rovnOsti a obccn6hO bratrstvi.
Jen tehdy nebudou uを narody jak′ ■ llliSi k01oktivnlllli individui,
jeを nakazili despotov6 pFedsudky a zloこ iny,jeを jsou v ztteti
1 Tato vEta ukazuje jasnE, Ze Babeufriv komunismus ncni komunismem
vfrobnim, nyJ-brZ komunismem distribuinim.
79
libovolnfch hranic a jeZ jsou vrhdna pli kaZd6 piileiitosti do
v6lekn kter6 odporuji jojich z6jmim a kter6 jsou zhoubn6 pro
jejich svobodu.l Kruh lidstva se roz5iii a poznen6hla zm'izt
hranice, celnice i 5patn6 vl6dy.
,,Yy chcete znidit vfrobu," budou ai do omrzeui opakovat
obr6nci zastaralfch kr6mri. Jak jeu doch6zeji k tomuto tvrzeni?
NaSe ziizeni v5echno reglementuje a naprosto nic nem6ni; nic
aeru5i z toho, co dosud existuje, pokud to neporuSuje spravedl-
nost. To, co se nyni d616, bude se d6lat st6le, a budou to d6lat
tyt6i osoby. Rolnik zristane rolnikem, kov6i kov6iem, tkadlec
tkalcem; a tak tomu bude tak6 se vSemi ostatnimi pracujicimi.
Jen budou v5ichni pracujici roztlidEni podle sv6 pr6ce; spolei-
nost bude st6le informov6na o tom, co kaiclf d615, aby nebylo
vyrobeno ani piiliS mnohon ani piiliS m6tJ.ozboili.Ona sama bude
ur6ovat, kolik obdanri bude pracovat v kaZd6m oboru a kolik
mladfch lidi se bude vEnovat urdit6 pr6ci. Y5echno bude odpo-
vidat piesn6 potieb6m piitomnym i potieb6mo jak6 se v bu-
doucnu pravd6podobnd uk6Zi podle pravd6podobn6ho a snadno
vypo6itateln6ho vzrristu spolednosti.2 YEechny skutedn6 potieby
budou pIesn6 prostudovany a pln6 ukojeny rychlou distribuci,
jeZ pronikne do v5ech mist sebevice vzd6lenfch. Zanikne vf- ￨

roba snad proto, Ze ui nebude muset pracovat naslepo, nazdai-

brih, t6pat v nejistotE nebo v piebytku, nfbr? Ze bude rozumnd
iizera a vedena k tomu, aby v5em byla prospd5na a aby v5em
zajistila blahobyt? Nikoli, uebude vdin{:jii zmlrry krom6 t6to:
soukrom6 vfroba plestane bft vesm6s soukromou, jakmile

︱ト ー ー
v5echna odv6tvi vfroby zadnou bft k prospEchu velk6 rod.iny.8

ー ｌ ｌ ｉｌｌｌ ｌ
Katd6 ililna je soudisti velk6 dilny, zboili kaid6ho druhu je
urdeno pro velkf obchod a tvoii souE6st celkov6ho bohatstvi
republiky. Jsem si jist, ie tam nebude zneuzn6no m.6 pr6vo a ile
ｌ腱
．
m&j poilil tam nebud,e popir6n. Misto toho abych byl nucen, jak ●ＩＬＩ

鶴ギ躍:〕 :留
∬
L鷺 ‖ 胤
庶 常棚 :馴
se stivalo dIive, l6mat si hlavu tim, jak bych n6jakym zprisobem
Ｉ
，︱

oklamal sv6 bliZni tirn, i,e bych zvySoval z6sluhu sv6 pr6ce, ad uZ

r Srovnej velmi zndmou v6tu Jaurbsovu: ,,I(apitalismus nege v sob6 Sis"Ⅲ

v6lku, jako mrak nese v sobd bouii."
r Jak6si plinovan6 hospod6isrvi, kter6 by nahradilo anarchii ve vfrob6. ゝ
脚 e盤 鵬 鑑謂撚
,考
篤 轟串 30Cialisti“

I Zde opdt vidime, Ze Babeufriv komurismus neni komunisrnem vfrob- 30utё tted.
nim.
BABEUF 6 81

■■■■■■
80

zntllit? NaUe rovnost v distribuci plodri a vfrobkri v5ech odvdtvl
vfroby, kter6 budou d6ny na jednu hromadu, se zakl6d6 na
piisn6 povinnosti odv6d6t stejnfm dilem, aspoi do t6 miry,
pokud to dovoli piirozen6 raddrrl, at ui du5evni nebo tdlesn6.
Protoie bude jednou z hlavnich z6sad spoleEnosti, jak jsem ufi
pr6v6 iekl, piisnS povinnost spolupracovat, abychom m6li pr6vo
railivat vfsledkri pr6ce, nebude moci Zit v nov6 spolednosti il,ildrf
zahale6, a{ chce Ei nechce.r
5. VyiYi ciailisace a k.omunistickd spolednosti
Y noo6 spoletnosri, kterd osaobodi dloudka, rozhuetow umilnt, literatura
a addy. Neiesti i jind mraoni pohromy spoleinosti,hterizrodilsiar!reiin,
nouid.y zmizi. Yznikne rwo! iloodh, iloodk komunisticlrj,
jamo daleci. Naopak by jim dostalo podpory, aby 'nohly bft
se
obocn6 uiitedn6; pietvofily by se, kclyby ee jich uZivalo tak,l'a
by u6inily trivot viech je5t6 radostn6j5im. Um6ni, v6dy a vfroba
by se rozvijely a vltiibily tim, ie by hleilaly nov6 cestyl vzne'
5on6 oity, kter6 by uezbytn6 vznikly ve velk6 spoleinosti Etast'
nfch licli, by jim nutn6 vtiskly svou pedet. Piestaly by bft otro-'
ky, a protoLe by .uil, nebyly odsouzeny hrbit ee plett libow&li
mecen65ril, mohly by ee povzn6st k velkolepfm koncepcim,
kter6 jsou jefind hodny skuteEn6 kultury, jei v sob6 zahrnuje
apolein6 StEsti, a kter6 jefin6 jsou jejim charakteristickfn
znakem.
z r0. thermiu"., ,rfl3oT,'iJr:"T{ff r28. Eervonce l?es),

Tato vl6da zrr'rdi rrrezrr.iky, meze, zdi, zdm,ky u dveli, Bpory,

goudni procesy; odstrani krddeZe, wraZdy i vBechny zlo6iny;
odstrani soudy, vlzeni,sibenice, tresty, zoufalstvi, kter6 vEechna
tato zhoubni ziizeni zprisobuji; odstrani zivist, Z6rlivost, nena-
sytnost, pfchu, podvod, dvojakost, zkrStka v5echny neiesti.
V ni ui uebude (a to je jist6 to hlavni) kaZd6ho z n6s hlodat
obecnf, i6stednf a v6dnf strach o n65 osud zitra, za m6sic,
pii5tiho roku, o st6ii, o na5e dEti a o jejich d6ti.
Tribun liilu, Eislo 35,
z 9. frimairu IY. roku republiky (30. listopadu L795).

Ti, ktei( poruSuji spravedlnost a Iidskost tim, Le se piecp6vaji

plebytky ziskanfmi zreailivdrrim moci, tito dravci, st6le nasy-
ceni, a piece st6le chtivi, kteii, abymohli iit v klidu a spit zcela
bezpodn6 na ohromn6 koiisti, kterou uchv6tili, se pokou5eji
plesv6d6it dav hladovfch, Zd se eami chr6ni tim, Le se na jejich
pokyn ob6tuji, aby h6jili nedotknutelnost velk6ho piebytku,
kterf si oni zaopatiili. Tito zhoubni cizopasnici budou jist6
kiidet, ie chceme piiv6st spolednost zp6t do barbarsk6ho stavu;
budou n6s kreslit jako pusto5itele a nepi6tele v6do um6ni a vf-
roby. Ani umEni, ani vddy, anivfroba by nebyly ohroZeny, toho
1 Slechtici nebo bohatl m65t'an6, poilporujici um6lce, kteil vBak Lirm ztt['
r Podle zrisady ,,Kdo nepracuje, ad neji". celi svou nezivislost.
，０
０
´
 DODATEK
posLEDN[ BABEUFW Doprs ZrNE a ofrrnu
KilyE se Babeuf tlon:Cildl, Ee je odsouzen k smrti, pokusil se pled sou-
dem o sebeuraldu. Jsa smrtelnC zrandn, pl{e noc potorn tdsnd pieil popra.
uou tento dopis, kterj je tak ilojlmaa!, tak uilechtil! a kter! tah jasnd
ukazuje jeho lidskt olastnosti: jeho ndZnost h roilinl, jeho zoufalstal, le Ji
zanechdad n bldd a bez hmotndho zabezpedent, jeho neotiesitelnou pa)nott,
Itterd ho aede lc tomu, Ie nezapie w, zo| bojooal.
Dobrou noc, pi6tel6! Jsem pfipraven zahalit se do vEIn6
noci. Popisuji okolnosti, za nichil v6m piEi, piitelil, kter6mu pISi
oba dva dopisy, jeZ uvidite, popisuji mu je l6pe, neZ bych mohl
u6init piimo vim. Zd.6 se nei, Ze nic necitim, protoZe toho citim
piiliS mnoho. Odevzd6v6m v65 osud do jeho rukou. Bohulel
nevim, zda bude moci pro v6s ud6lat to, co od n6ho i,6ddm,
nevim, jak se k n6mu d.ostanete. YaEe l6ska ke m''6 v6s vedla
pies v5echny piek6iky nali bidy af, serr.l rydrZeli jste zde piea
v$echny nepiijemnosti a etr6d6ni; v65 vytwalf cit ke mn6. v6s
posiloval, abyste sledovali vSechny okamZiky tohoto dlouh6ho
a krut6ho procesu? jehoZ hoikf kalich jste vypili jako j6 ai ilo
dna; ale nevim, jak se v6m podaii vr6tit se tam? kde jste diivo
bydlili; nevim, zd.ali tam najdete pl6tele; nevim, jak bude ce.
nEna moje pam6tka, pies to, Ze jsem pfesv6dden, ie jsem eo
choval naprosto bezri.honnd; nevim konein6, co se stane se v5emi
republik6ny, s jejich rodinami a s jejich d6tmi uprostied roya.
listick6ho Sileni, kter6 bude n6sledkem kontrarevoluce. 0 moji
drazl pI6tel6! Jak mne tyto rivahy rczdfua1i v mfch poslednich
okamiicich! .., ZerllrYtt pro vlast, opustit rofinu? d6ti a drahou
r MlnEn F6lix Lepeletier, kterf se tak6 iiastnil spikauti Rovnfch,kterf
vlak byl soudem ve Vend6me osvobozen.
84
manlelku by bylo snesitelnEj5i, kdybych nevid6l, ile ie z*acena
gvoboda a v5ecLno to, co si pleji upiimni republik6ni a co je co
nejstra5n6ji pron6sledovano. MC drah6 d6ti, co 8e stane s v6mi?
Nemohu se ubr6nit pocitu nejhlub5i litosti... Nemyslete, [e
lituji toho, Ze jsem se obEtoval za nejkr6sn6jSi v6c; i kdyt ji ani
vBechoo m6 snaZeni neprosp6lo, splnil jsom svrij rikol"' -
Kdytryste mohli proti m6mu o6ek6vini pieiit stra5livou bouii,
kter6-nyni zuli nad republikou a nad v5imo co ji bylg v6a6;
kitybysie mohli Zit opUi klidnU arrallzt n6kolik pi6tel, kqfi by
v6m pomohli piekouat va5i bidu, doporu:'dil bych v6m, abyate
*iU s$olu v nip.ost6 svornosti; iloporudil bych gv6 ieu6,. aby
,u vychov6vat ddti s velkou laskavosti; doporudil bych
"o-uril,
tak6 swfm d6t"*, aby si zaslouZily dobroty sv6 matky- t'im, t'e
by ji ciily a ile by ji vZdy poslouchaly. Rodina mudednika za
.roLodo musi d6rpi,iklad velkcrfch ctnosti, aby si ziskala rictu
a l6sku v5ech dobrfch lidi. PI61 bych si, aby mA iler.a uiinila
vbechno, co ji budt moZn6, aby dala dobr6 vychov6ni mim
d6tem a ahy poZ6dala vBechny sv6 pI6tele, aby ji pom6hali ve
v5em, co by bylo moZno ud6lat pro vychovu d6ti' Yyzit6'n-
Emila, aby" poslechl pi6ni sv6ho otce, kterf ho tolik. miloval
a kter6ho'tak6 s6m miloval; vyzfvirm ho, aby tak udinil bez
otileni a co moilni nejdiive.
Pi6te16, douf6m, Ze v5ichni budcte na mne vzpominat a tre
budete o mnE 6asto mluvit. Douf5m, Ze uv6iite, Ze jsem v6s m6l
vBechny velmi r6d. Byl jsem piesv6dden, ile vds mohu udinit
Etastnfmi jen tim, Zo uskutednim spoledn6 blaho' Ztroskotal
jsem, ob6toval jsem se, umir6m tak6 pro v6s.
-
Mluvte hodn6 o mn6 s Kamilem, opakujte mu tislckr6t a
tisickr6t, Ze jsem ho n6Zn6 miloval.
Rekn6te tot6Z Gajovi, ai bude sehopon to pochopit'1
Lebois mi ozn6mil, Ze wytiskne jako zvl65tfi broZuru mou
obhajobu. Je nutno moji obhajobu co nejvice roz5iiit mezilidem'
Doporu6uji sv6 Zen6, sv6 dobr6 piitelkyni, abyani Baudouinovi,
uoil,"boi.ovi2, ani nikomu jin6mu neodevzdala opis m6 obha'
1 Emil, Kamil a Gaius byli diti Babeufovy. Gaius sc narodil vc Yonddme;
' i mu prdv6 Etyii mdsice.
byly
Ti.kufi a novindli, kteii se zavdzali, ie vytishnou Fdじi,kter6 Babeuf
pronesl ve Venil6me. ヽ
85
joby, dokuil nebude mit u sebe jeji spr6vnf toxt, aby ui byln OBSAH
jista, Ze se tato obhajoba nikdy neztrati. Dozvi5 so, rlrulr(r
piitelkynE, ie tato*obhajoba je cenn6 a ie bude vZdy dnrhfr
ctnostnym muZrim a pi6tehim jejich zem6. Po mnd zristano jon
jerlinf majetek: m6 povEst. Jsem si jist, ie Ty i Tv6 di:ti
naleznete velkou rit6chu v tom, ie se budete t65it z t6to dobr6
pov6sti. R6fi uslySite, jak citliv6 a uplimni srdce budou iikat,
kdyi budou mluvit o va5em manZelu a va5om otci: ,,Byl nejvfU
ctnostnf.oo
Sbohem. Jsem k zemi piipout6n jen vlSknem, kter6 piestiihno
zitiejSi den. Je to jist6, vim to piiliS dobie. Nutno podstoupit

５
tuto ob6J. Zliltd6 jsou siln6j5io ustupuji jim. Je sladk6 umirat Babeufriv Xivot (1 760-1797)

１
５
so svEdomim tak distfm, jako je moje; krut6 a nelidsk6 je vytrh- ZAvailnost Babeufovfch my5lenek v d6jin6ch eocialismu

２
１
nout mE z va5eho objeti, piedrazi pi6tel6, kteii jste vEim, co jsem Uvodni pozn6mka

２
２
m6l nejrad6ji ! ! !.. . Jitr odch6zimn n6sili je dokon6no... Sbohem, Pov5echn6 chronologie
sbohem, ebohem, desettisickr6t sbohem!...
Je5t6 n'co. NapiEte m6 matce a mfm sestr6m. PoElete jim PROJEVY, dLANT<V A LISTY 25
po5tou nebo jinou cestou mou obhajobu, jakmile bude wytidtEna.
ReknEte jim, jak jsem zemfel, a pokuste se tyto dobr6 lidi I. Tf,.IDNi BOJ 27

︱︱＝＝＝︱︱、
piesv6diit, Ze takov5 smrt je slavnS, a uikoli potupn6.

︱
1. Tiiilni boj za Francouzskd 27

︱
reooluce
Sbohem je5t6 jednou, moji drazi, pledrazi p[6tel6! Sbohem Revoluce a tiidni boj 27

︱︱ ︱︱︲
navZdy; ponoiuji se do ctnostn6ho sp6nku!... Tiiclni boj za Ustavod6rn6ho shrom6Zd6ni 29
Zbfvi prov6st lidovou revoluci 3I

＝︱
Ze 7. prafuialu V. roku republiky

︲＝＝︱
(z 27. kvdtna L797). Burioasie potiebuje spasitele 34

︲︱
︲︱′
2. Stdt je ndstrojem oylwiislouatelsltd tfiily 35

，
Ulohu zSkonri 35

ら
Tiidni finance 36
Yfchova 3B
Placenf tisk 39
Jak utvSii st6t velejn6 mlndni 4l
Poi6dek a zavedenf' pol6dek 4L
Pomluva aneb Zlod6j, kterli kfidi: ,,Chytte zlod6je!'6 42
Yl6da povf6ila neiest na syst6m 43
Yojska se pouZiv6 proti lidu 44
3. Liil si uadilomuje, ie je aykoiisloadn 45
Probuzeni tiidniho vddomi 45
Neni moZno vEin6 dusit vrili liclu 47

. )
 ”
IT. BABEUFOVA POLITIKA YE STUZBACII LIDU

４ ４ ５
９ ９ ０
1. Na poildtku revoluce
Ustava pro liil
N6roclni shrom6Zddni ve sluZb6ch lidu

５ ５ ５ ５ ５ ５ ５ ６ ６
２ ２ ３ ５ ６ ７ ８ ０ ．●
2. Po Robespienood pdilu je nutno ildlat novou reuoluci
Za novou revoluci
Proti v6halfrm
Lid se zachr6ni s6m
DrivEra v lid
Yridci liclu
Jednotu, jednotu!
Ylzva k drobnfm vlastnikim
Ylzva k vojsku
Yjzva k povst6ni

“
OprivnEnost povst6ni
3. Obialoaan! se std,ad pieil Vysokfin sowilnim ihsorem oe

６ ６ ６ ７
７ ７ ９ ０
Venildme ialobcem
Babeufovo revoludni poslini
Tiidni proces
KaZdodenni boj b6hem proce$u

７
３
III, BABEUF, KOMUNISTTCKV TIIEORETIK

７ ７ ７ ７ ８
３ ４ ６ ８ ２   ８
7. ZniEerfi burZoasniho stdtw
2. Kritiha kapitalistichdho reiimw
3. Prani komunistickd nd,zory Babeufoay
4. Jak buile organisoudna komunistichd spoleInost
5. Vy*{i cioilisace o homunistickd spolednosti

４ 斜
DODATEK
Posledni dopis Babeufriv {enE a d6tem
 ︱ ＝ 、
︲
GRACCIIUS
BABEUF
PRoJEvY, elANrcv A LISTY

JVdalo Stdtnl nakladatelstvl politicke hteratury, n. p. v Praze.

S6fredaktorka nakladatelstvi Jarmila Prokopovd. Odpov6ilnf
redaktor Miroslav Zfrna. Technick6 redaktorka Ludmila Fors-
tov6. Korektor V6clav Lendr.
Li"C odk^ry, iaila II, svazek 1?. 30102/3, 104.0??/SY, 307.
Saz. 6. VIIL l95il, tisk 14. X. 1954, D-06746, vy6lo v listo-
padu 1954. f. aut. vyd. Naklad 4.400. PAP 2,?1, aut. ar.
5,26, vyd. ar. 5,29, Pap. 7208-21, 84xI0B, B0 g. Vytiskla tis.
kSrna Rud6 pr6vo, vydavatelstvi Ustieilniho vfboru KSd,
Praha, se sazby garmonil Bodoni. 40/o. Cena kart. 4,80 Kdr.

︱
・
︱
 dikttttttrorr. MyilcrrIrr trlrtlttr'rtl
diktntury picvzrrl otl tti'1r,, lll,lt
qui, rrrrrolrr:rrr ;xrzrli'ji ii trrrllrtirlttrl
aZ u Murxe, rlrt tlr"r*1,',ll r'r .;t r,,r
pracoval V. I. llrrirr.
Revolrrct: st: ttt'ttrl.lt't *ttttttt.,1,'
nutno zorglltrisovrtt lirl 1.,,1,'ttt ;,,'r'
n6ho jidra.'l'irrtlo jrirlrtrrr trrt;l lryl
Btoupenci Ilubrilrlirvi. liltll hi ltl lJl

,rStoupettci rovlr(rsli".'l'i nt' t'lrti'il

stdt prvul ghttlttrtrott rtvoltri ttl
Etranout ktcrd lIr( blil rrvrtrrll,.rtr
dou budour:f novi: sprtlt'tltrorli rt rttt't
pracov&t pro,,$lx)l(:(rtri: lrltrlr,,".
Pil5tl spolc[nost rrrh lrjl porllt lln-
beufa zaloZclt tttt zer;trtlci't'ttJrli ttl
epotiebnlch stnlkir (rrikrtli vf r.lr-
nlch prosticdhir, ttk rlrrlcLo llrr
beuf jebtd ncdoJcl), jtjiclrl vf r.lrrr
mA b)rt do jist6 tlttry ltltitt.r'rittrt.
Teprve po uskut(tIIIIrtt tI('lrlo po
Zadavkri budc orlgtrrtrri'ttrt lrirltt rt

budou splni:Iry Jrit:rlpohlrr,ll' ;,r,'

kulturnl a tlrruvttt rozvr,l ltrl,rl vrt
Pro tyto rt:voltti'trl ttly'illrrl,l,
kter6 Baberrl hlrlsrrl ,,'11'1i, lt tt,,r t

n6ch n pro ktcr(i lryl 1,,,1,r ,r r , ,,.

nazvtl llo Jtrrivcttt l( rrr,'l l\1,,r

"
,rzaklitrlrrlrlcrn l,r r'rrl rrl,ltr rl 1 ,,

rrrtrrtisl ickri al rrrrr1,".

STATNI NAKLADATELSTVT
POLITICKE LITERATURY

Cena kart. 4,80 Kds ' 1. X. 53

30102ノ 3