Professional Documents
Culture Documents
C Z
KF!2008_katalog_cover03_final_4mm.indd 1
© PAV E L R E I S E N AU E R ( R E S P E K T )
KOMIKSFEST!
3. ROČNÍK / 1.–8. 11. / PRAHA
2008
TRONDHEIM (F) — TALBOT (UK) — ULF K. (D) — CLOWES (USA) — KIM DEITCH (USA)
GAWRONKIEWICZ (PL) — NIKKARIN (CZ) — PLACHÝ (CZ) — ČECH (CZ) — ZIMČÍK (CZ)
BIMBA (CZ) — KOMIKSOVÁ OCENĚNÍ MURIEL
KOMIKS UNLIMITED
BONUSY:
MOLESKINE KOMIKS
DVD: ANIMOVANÉ FILMY
27.10.2008 20:41:27
KF!2008_katalog_cover03_final_4mm.indd 2 27.10.2008 20:41:33
E DITO RIAL
Festival KomiksFEST! vznikl v roce 2006 a jeho základní myšlenkou bylo tehdy pomoci
etablovat v Čechách a na Moravě komiks jako svébytnou a respektovanou formu umění
pro dospělé, náročné čtenáře a diváky; tak jak je tomu například v západní Evropě nebo
v USA. Z původně drobné přehlídky se k dnešku přetavil do plnohodnotného multižánro-
vého festivalu, který záměrně rozrušuje hranice dřívějšího komiksového ghetta – i proto
zůstává stále ještě mottem „komiks unlimited!“ – a snaží se srozumitelnou formou pro-
pagovat komiks v jeho širokém záběru. Protože příznivců přibývá, dokonce i těch, kteří
festival podporují finančně, představí se nyní program silnější a koncentrovanější. Po
jediné loňské skutečné hvězdě Davidu B. z Francie, přijede letos hned několik zajímavých
a významných zahraničních hostů. Snad se lze těšit na konfrontaci nezávislého evrop-
ského komiksu s aktuální domácí scénou. Na nové knihy, výstavy, divadelní představení
a filmové projekce, workshopy a přednášky. Doufejme, že vedle ostatních nemai-
nstreamových kulturních produkcí vznikajících v plodné vodě současnosti, najde
patřičný ohlas také tvorba autorů, které vám chce KomiksFEST! představit.
KOMIKSY V KATALOGU
Letošní katalog představuje především komiksové práce našich hostí – domácích i za- Komiks
hraničních; upozorňuje ale také na ostatní oblasti, prezentované na festivalu (filmy, je svorníkem
divadlo, animaci), a to nejen upoutávkami, ale třeba v případě Zwigoffovy adaptace mezi výtvarným uměním,
Daniela Clowese i „zdrojovým“ komiksem Výtvarka: Odhalení (Art School Confidential). filmem a literaturou; z každého
Ukázkami ze svých prací přispěli eruptivní tvůrce a spoluzakladatel francouzské- čerpá trochu, někdy více, jindy méně.
ho vydavatelství L'Association Lewis Trondheim a žijící legenda britského komiksu Považuji jej za spřátelený animované-
Bryan Talbot. Rakouský minimalista Nicolas Mahler je autorem doprovodného sešitku mu filmu: také žije poměrně v ústraní,
SPAM. Německý poeta Ulf K. je autorem nejen lehce morbidního kraťasu Zpoždění, má oddané autory i příznivce, vytváří
ale jeho oblíbený Monsieur M. zdobí i letošní vizuál festivalu. Rumunský výtvarný novou realitu, je svébytný a nenahradi-
polymorf Alexandru Ciubotariu prezentuje jednu ze svých kratších prací, z výstavy telný. Však také jeden z nejlepších
Kočky a kocouři v polském komiksu jsme vybrali pasáž z dnes již legendárního alba (nejen animovaných) filmů, Persepolis,
Achtung, Zelig! dvojice Rosenberg/Gawronkiewicz. Domácí scénu pak zastupují z předlohy komiksu přímo vychází.
jak autoři z již etablované Generace nula Pavel Čech a Jiří Zimčík, ale i vycházející Je mi sympatické, že ke stvoření ko-
hvězdy mladší generace: mj. oceňovaný animátor Jaromír Plachý a Nikkarin s krátkým miksu stačí vedle nápadu pouze tužka
příběhem ze svého cyklu o Boovi. Na zapomínané a znovu objevované komiksové práce a papír, a že se do něj může pustit každý.
Bohumila Konečného – Bimby upozorňuje Tomáš Pospiszyl; do katalogu ale přispěli i Přeji KomiksFEST!u hodně zdaru, auto-
další historici a teoretici komiksu: Michal Jareš píše o rodu Deitchů (legenda animace rům ostrá ořezávátka a mnoho dobrých
Gene Deitch byl loni čestným předsedou poroty cen Muriel), Pavel Ryška pátrá po a nadšených vydavatelů!
společných kořenech komiksu a animovaného filmu v průkopnickém období na přelo-
mu 19. a 20. století. Samozřejmostí je prezentace cen Muriel a soupis komiksů, které MICHAEL A PAVL ÁTOVÁ
spadají do období od jejího loňského udělení.
OBSAH
Ulf K .: Monsieur M. obálka
Hosté 2
Hlavní porota 4
Odborná porota; Muriel 5
Daniel Clowes: Výtvarka: Odhalení 6
Michal Jareš: Gene, Kim, Simon, Seth – Sága rodu Deitchů / Profil 10
Kim Deitch: Boulevard Polámaných snů 12
Krystian Rosenberg, Krzysztof Gawronkiewicz: Achtung, Zelig! 19
KOMIKSFEST! 2008 – OFICIÁLNÍ KATALOG
Alexandru Ciubotariu: Dialogy #1 28 150 CZK
Pavel Ryška: Sleduj, jak se hýbu / Animovaný film 30
EDITOR: TOMÁŠ HIBI MATĚJÍČEK
Divadlo + film 33
(E-MAIL: INFO@KOMIKSFEST.CZ)
Bonusy 34 SENIOR EDITOR: JOACHIM DVOŘÁK
Lewis Trondheim: Maličkosti 35 DESIGN: FUNKFU (WWW.FUNKFU.NET)
SAZBA: SUBRATIONAL INDUSTRIES
Bryan Talbot: Pohádka o zlobivé kryse 39
TISK: M.I.B. PRODUCTION SERVICE
Ulf K .: Zpoždění 44
Pavel Čech: Ještě něco 46 V PRAZE V LISTOPADU 2008
VYDALA SEQENCE O.S. (WWW.SEQENCE.CZ)
Jiří Zimčík: Real-T magazín 50
ZA PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR
Jaromír Plachý: Koule a krychle VII 52 A NAKLADATELSTVÍ LABYRINT
Nikkarin: Lampa 54 (WWW.LABYRINT.NET).
AU T O R S K Á P R E Z E N TAC E
V P O DÁ N Í L E W I S E T R O N D H E I M A
PAVEL ČECH
„Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly PAVEL REISENAUER
a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borové- Výtvarníka, grafika a karikaturistu Pavla Reisenauera (1961)
ho lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku proslavily především obálky a ilustrace pro časopis Respekt.
Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé Je „zásadním odpůrcem prvoplánovitosti“, a také autorem
klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství... a pokouším se to jednoho nejbizarnějších domácích komiksů, surrealistně
namalovat na plátno a nebo o tom psát a kreslit knížky,“ před- existenciální Smrt po životě. V roce 2008 mu Respekt vydal
stavuje se na svém webu Pavel Čech (1968). Ze syté šrafury monografii 209 kreseb a 33 obrazů.
jeho kreseb a komiksů dýchá atmosféra verneovských ilu- www.respekt.cz
strací, hravá perspektiva zase evokuje dálky a fantazii, jeho
nápady vyvolávají úsměv a nostalgická zachvění. Je autorem
obrazů a objektů, ale i oceňovaným ilustrátorem i tvůrcem JIŘÍ ZIMČÍK
originálních dětských knížek (např. knížka O zahradě vyšla Jiřího Zimčíka (1976) charakterizuje až analytický přístup
jako Le jardin merveilleux ve Francii); v jeho tvorbě se najdou ke komiksu; na první pohled zaujme pevnou, precizní linkou
i dospělí, kteří dětskou duši nikdy neztratili. a vyčištěnou barevností. Jeho kresba se často zjednodušuje
www.pavelcech.wz.cz až na vitrážově statické, vyčištěné linie a barevné plochy,
jindy zas svou dynamikou připomene tvorbu futuristů. Ke
čtenářskému soustředění nutí i zvláštně zpomalené časování,
KAREL JERIE které jakoby rozjímalo nad každým políčkem, každou událost
Karel Jerie (1977) je členem mladé nastupující generace jak převracelo v hlavě. Dekonstruktivní příběhy ale neztrácejí
v komiksu, tak ve výtvarném umění – generace výtvarníků atmosféru, a za zdánlivě chladným, geometrickým stylem se
s profesní průpravou (vystudoval pražskou AVU), kterým je skrývá velká pozornost a také jemný, osobitý humor.
komiks stejně samozřejmým vyjadřovacím prostředkem, jako www.volny.cz/sektor_yx-c
olej a plátno. V komiksové kresbě ho charakterizuje silný cit
pro vyprávění, svižná, intuitivní kompozice a především bez-
precedentní práce s barvou. Ironie, nadsázka a pop-kulturní
mixáž, které jsme – byť ne vždy právem – zvyklí komiksu
přičítat, se projevují i v Jerieho výtvarné tvorbě. Za pomoci
vizuálních a žánrových crossoverů hledá hrdinství v součas-
nosti, stejně jako současnost v legendách…
www.galerie-nemecek.cz/karel-jerie.html
V I Z U Á LY
Galerie nerealizovaných
návrhů na vizuál
KomiksFEST!u 2008.
Z L E VA :
V L A D I M Í R „ A L A DA R “ S T R E J Č E K
( W W W. D R AW E T C .C Z )
JIŘÍ ZIMČÍK
( W W W.VO L N Y.C Z / S E K T O R _Y X- C )
NIKKARIN
( N I K K A R I N . H U M A N A R T.C Z )
LADISLAV NAGY
(1974) Absolvent FF UK v Praze, obor anglistika–filozofie.
Soustavně se zabývá současnou literaturou jako překlada-
tel a kritik. S komiksem se začal seznamovat hlavně skrze
současnou angloamerickou prózu a jako výrazový prostředek
jej velice zaujal.
Na začátku 60. let se totiž animátor Gene Deitch (1924), rodák z Chicaga, dostal do Prahy.
GENE, KIM, To byl již celkem známým autorem animáků, který pracoval například pro společnost
Terrytoons, kde vytvořil mj. první americký animovaný seriál pro televizi, s postavou
jménem Tom Terrific. Animované filmy tehdejšího socialistického Československa patři-
ly i díky státní podpoře k jedněm z nejvýraznějších vývozních artiklů. Studia loutkového
SIMON , SETH – filmu, Bratří v triku nebo zlínské (tehdy gottwaldovské) ateliéry vytvářely velmi slušnou
protiváhu ke zkomercializované poloze animované tvorby. Ta spočívala v poetických
nebo místy až snových a experimentálních snímcích. Jména jako Jiří Trnka, Břeti-
slav Pojar, Jiří Brdečka nebo Karel Zeman či Hermína Týrlová jsou všeobecně známá.
SÁGA RODU Gene Deitch svou původní krátkou pracovní návštěvu prodloužil na neurčito – potkal
zde totiž svou budoucí druhou ženu Zdenku, a do Spojených států se k rodině už nevrátil.
Gene Deitch přinesl do českých ateliérů velké množství podnětů (například zde bylo
natočeno několik pokračování Toma a Jerryho), sám díky spolupráci s českými filmaři
DEITC H Ů natočil řadu animovaných snímků, z nichž například protiválečný film Munro získal
Oscara. K dalším slavným postavám jeho animovaných filmů patřil například Nudnik,
se snímkem Obři z roku 1969 získal Gene Deitch cenu na filmovém festivalu v San Se-
TE X T: MICHAL JAREŠ bastianu (a následně bylo u nás jeho promítání zakázáno, protože byl až příliš kritický
k nastupující normalizaci). V období 70. a 80. let točil Deitch filmy také podle populár-
ních knížek pro děti (Maurice Sendak, Tomie DePaola), po roce 1989 je díky němu a jeho
PROLNUTÍ ANGLOAMERICKÉHO kontaktům udržen jinak upadající stav po zániku vytunelovaného Studia animovaného
KOMIKSU S NAŠÍM JE MNOHDY filmu. V případě Gene Deitche můžeme mluvit o úspěchu i v populární hudbě: díky
SPÍŠE NÁHODNÉ A PRO NÁS CHTĚNÉ: němu si u nás zahrál v roce 1964 folkový zpěvák Pete Seeger, který odstartoval ne-
VEDLE JMEN JAKO JAN STRNAD utuchající zájem o lidovou hudbu, spirituály a folk. Méně známá je však už pozice Gena
NEBO MAREK ČOLEK, ČI VEDLE Deitche jako autora komiksových stripů nebo obálek a ilustrací do časopisu The Record
NĚKTERÝCH ZIPPYHO VTIPŮ SOTVA Changer. To vše sice vznikalo v 50. letech, ale s postavou jménem Terr’ble Thompson
NA ČESKO(SLOVENSKO) NĚJAK se můžeme setkat až nyní, kdy je představena zásluhou nakladatelství Fantagraphics:
VÝRAZNĚJI NARAZÍME. obálky v knize The CAT on a Hot Thin Groove (2004), stripy v Terr’ble Thompson (2007)
KROMĚ JEDNOHO: A TÍM JE
JMÉNO DEITCH. DEITCHOVA JABLKA
Že jablko nepadá daleko od stromu, dokazují i jeho synové z prvního manželství:
Kim, Simon a Seth. Druzí dva jsou ve stínu svého otce i bratra: například Simon prolétl
undergroundovým comixem (například se objevil v sešitu Husband & Wife z roku 1971),
tu a tam pomůže svému slavnějšímu bratru Kimovi, ale věnuje se spíše animaci.
Nejznámějším autorem v oblasti komiksu je Kim Deitch (1944). Není sice tak známý jako
třeba Art Spiegelman nebo Robert Crumb,
ale patří k nejvýraznějším postavám newyor-
ského undergroundového comixu. Jeho první
komiksy se objevily v undergroundových
novinách jménem The East Village Other (zde
například jeho strip o Sunshine Girl), společně
s Billem Griffithem nebo Trinou Robbinsovou
publikoval i v dalších „podzemních“ perio-
dikách (třeba v Gothic Blimp Works z roku
1969, jehož byl Kim Deitch redaktorem). K jeho
hlavním postavám patří přisprostlý kocour
jménem Waldo, který se průběžně vrací do
jeho komiksů už od konce 60. let. Waldo (černý
kocour s číslicí 1 na břiše a trochu planda-
jícím přirozením) je z rodu neiluzivních, ne-
sentimentálních zvířecích postav, které jejich
autoři vymezovali vůči disneyovským posta-
vičkám. Zalíbení v kočičích hrdinech je pro
undergroundový komiks příznačné: tradice
vede od série Krazy Kat George Herrimana, a vedle Walda známe třeba kocoura Fritze
(Fritz the Cat) od Roberta Crumba, postavu Firkin the Cat od Hunta Emersona (který
mimo jiné vytvořil i další postavu kočky jménem PussPuss) nebo ironického kocoura
Tlustého Freddyho ze série The Fabulous Furry Freak Brothers od Gilberta Sheltona.
Waldo prý vznikl poté, co se Kim spolu se svým kamarádem Nathanem zkouřil, a je to
zdrsnělá inkarnace animovaných koček z krátkých filmů z 30. let (ne nadarmo je prý ko-
cour Felix jeho strýcem). Samotná postava se vysmívá zavedeným klišé, je to hrubozrn-
KIM DEITCH né zvíře, které má kladný vztah k alkoholu a ani drog se nebojí. V příběhu Hell to pay!
z Raw magazine č. 8 (1986) si třeba Waldo šlehne dávku heroinu. Waldo je prostě drsný
kocour se vším všudy, a může si blahopřát, že kočka má příslovečných devět životů.
Kim Deitch na přelomu 60. a 70. let nepatřil svým dílem k nejproduktivnějším under-
groundovým autorům, i když se jeho díla objevovala v nejrůznějších periodikách, ať už
to byl Laugh in the Dark (1971), Arcade nebo San Francisco Comix. Jeho trochu kostr-
batá a černobílá kresba měla možná daleko větší úspěch až s nástupem komiksové
alternativy – opět je součástí mnoha komiksových nezávislých periodik, ať je to
zmiňovaný Raw magazine, nebo Weirdo, Young Lust, Prime Cuts či Zero Zero (to je již
z počátku 90. let, zde vycházela například dosud v celku nevydaná grafická novela
The Search for Smilin‘ Ed). Kimovým typickým tématem je deziluzivnost, tvrdá iro-
nie k „zlatému věku“ amerických dějin i stálá bezvýchodnost a zklamání. Vše je ale
ozvláštňováno snovou optikou, takže brutalita (neřkuli incest) se jeví spíš ve světle
kabaretního výstupu nebo dokonce záměrné grotesky. Proto se velmi často vedle racio-
nálně uvažujících a jednajících postav setkáváme i s mimozemšťany, příšerami, nebo
mluvícími zvířaty (prasata a sloni nejsou výjimkou). To se projevuje ve většině jeho
vydaných sešitech i knihách, počínaje samostatným sešitem Corn Fed Comics z roku
1972. Pokračoval například tituly jako The Stuff of Dreams (za něj dokonce dostal
v roce 2003 Eisner Award), The Boulevard of Broken Dreams, Beyond the Pale nebo
Shadowland a Hollywoodland.
10
www.fantagraphics.com
M I C H A L JA R E Š J E L I T E R Á R N Í K R I T I K , E D I T O R
O B T Ý D E N Í K U T VA R . J E H O KO M I K S OVO U S P E C I -
A L I Z AC Í J E N E Z ÁV I S LÝ A M E R I C K Ý
KO M I K S O D S V É H O Z R O D U P O S O U Č A S N O S T.
11
12
18
19
27
© A L E X A N D R U C I U B O TA R I U – W W W.C I U B I .G O. R O
28
FLIP S DOUTNÍKEM.
Z E S N Í M K U W I N S O R A M C C AY E
„ L I T T L E N E M O “. V I TAG R A P H , 19 11
SLEDUJ,
JAK SE
HÝBU!
TE X T: PAVEL RYŠK A
JA M E S S . B L AC K T O N : „T H E E N C H A N T E D D R AW I N G “ T H O M A S A . E D I S O N , I N C . 19 0 0
30
N A H O Ř E : Ú VO D N Í T I T U L E K A U K Á Z K A
KOMIKS: PRUŽNÝ SYSTÉM ZFORMOVANÝ SAZBOU Z E S N Í M K U JA M E S S . B L AC K T O N A „ H U M O R O U S
Komiks je dnes považován především za „nekonečně tvárný systém“ 5 , vyvázaný ze všech P H A S E S O F F U N N Y FAC E S “. V I TAG R A P H , 19 0 6 .
myslitelných omezení; jak obsahových, tak i technických a technologických. Komiks OBRÁZEK V TEXTU:
vnímáme jako součást širší rodiny grafických umění; jako fenomén s dlouhou a bohatou „ B U S T E R B R O W N “ R I C H A R DA O U T C AU LTA :
historií a s vyhlídkami na další existenci v elektronickém formátu, mimo tištěná média. P Ř E D L O H A H R A N ÝC H F I L M Ů A M A S KO T F I R M Y
BROWN SHOES.
K příběhu komiksu však patří také vyprávění Coultona Waugha 6 o událostech „jistého
únorového dne roku 1896“, kdy měl Charles Saalburgh zvlášť nekompromisním a zároveň
prozíravým způsobem použít nezvyklou žlutou barvu na noční košili Mickeyho Dugana.
Třebaže byly tyto události zpochybněny a později dokonce prohlášeny za mýtus 7, zů-
stává Waughovo vyprávění přinejmenším pokusem zajistit pro komiks pevné spojenec-
tví s určitou technologií. Waugh vycházel z nadšení fin de si è cle pro vědecko-technické
objevy; předpokládal, že by se na přelomu století sotva našel populární umělec, který 5 Thierr y Groensteen: Système de la bande
by odmítl využít technickou novinku; byl by stejně směšný jako vydavatel novin s ná- dessinée, 1999, česky Stavba komiksu,
Host 2005.
kladem jediného kusu 8 . Waugh, který sám kreslil pro noviny komiksový seriál 9 , pocho-
pitelně mluví o rotačkách a barvotisku. V roce 1896, kdy podle něj mělo dojít ke zrození
6 The Comics, jedna z prvních statí
komiksu, se však celá řada kreslířů karikatur a komiksových stripů poohlížela po o dějinách komiksu, poprvé publikovaná
uplatnění ve zbrusu novém médiu. Zajímavé je, jakým způsobem do něj vstoupili. v roce 1947. Úvodní příběh kapitoly „Na
počátku“ se týká kresby R. F. Outcaulta,
CO SI POČÍT PŘED OBJEKTIVEM z níž se díky moderním tiskovým barvám
Když dostal Dick Outcault, někdejší Edisonův zaměstnanec, šanci předvést své umění stal slavný The Yellow Kid.
ve filmu, naskicoval před kamerou Bustera Browna10 na velký arch papíru upevněný na
7 Přehledné shrnutí Waughových omylů
malířském stojanu. Přesně tak, jak si počínal při vystoupeních před publikem, žádosti-
a úmyslných dezinformací lze najít
vým vyzvědět, jak tyto kresby vznikají. Podobná představení provozovali také budoucí
v prvním svazku dějin komiksu Briana
experimentátoři s animací: James Blackton a Winsor McCay. Walkera: The Comics before 1945,
Harr y N. Abrams Inc., 2004.
31
V P R AVO : S T E V Ů V P Ř E D C H Ů D C E JA KO N O Č N Í
M Ů R A V K R E S L E N É M S T R I P U W I N S O R A M C C AY E
Z E S É R I E „ D R E A M O F T H E R A R E B I T F I E N D “.
12 McCayova role stvořitele-magika je Když byl v dubnu 1911 uveden Little Nemo, předcházel animované sekvenci hraný,
nejzřetelnější v programu z roku 1914, Blacktonem režírovaný prolog. Avšak už několik dní poté McCay kreslenou část Malého
kdy s bičem v ruce vydával příkazy, které Nema zakomponoval do vlastního živého vystoupení, v němž byl pánem celé situace 12 .
kreslená dinosauřice Gertie více či méně Jestliže předtím kresba pod jeho rukama ožívala, nyní mohla vést (pod dohledem svého
ochotně plnila.
stvořitele) víceméně samostatný život. Ačkoli není pravda, že šlo o první pokus rozhý-
13 Donald Crafton získal z pozůstalosti fran-
bat kresby, jak sebevědomě hlásal úvodní titulek snímku Little Nemo, dokázal McCay
couzského animátora Émile Cohla novino- převést do filmového média kresbu, aniž by ji byl nucen nějak modifikovat. To musel
vý výstřižek zprávy z roku 1933, referující uznat i Émile Cohl, který později s hořkostí sledoval, jak jsou jím vyvinuté postupy
o smrti Pata Sullivana, „tvůrce populárního přehlíženy ve prospěch pozdějších, ale známějších řešení jeho amerických rivalů 13 .
kocourka Felixe, ale také animovaného McCay po úspěchu Malého Nema adaptoval během roku 1912 jednu z nočních můr
fi lmu vůbec“. Na okraj této noticky připsal svého vlastního seriálu Dream of the Rarebit Fiend. Realizace snímku známého jako
rozhořčený Cohl poznámku: „Sullivan ‚vy- How a Mosquito Operates byla ještě o poznání náročnější, než první pokus.
nalezl‘ animaci deset let po mně!“ Donald
Pro svůj třetí animovaný film (s dinosauřicí Gertie) si McCay najal pomocníka, aby ne-
Crafton: Before Mickey. The animated fi lm
1889–1928, Cambridge 1982.
hybné pozadí rozkreslil na deset tisíc samostatných listů. Přesto práce zabraly několik
měsíců. McCay ohlásil zahájení projektu na podzim roku 1912, ale výsledek představil
14 Americký historik Tom Gunning nazval teprve v únoru 1914. Další animace si vyžádaly ještě větší počet pokreslených papírů
období předcházející nadvládě vyprávění a ještě více času na dokončení. Tehdy už však byly k dispozici postupy vyvinuté
kinematografi í atrakcí, která „[…] neusi- Johnem Brayem a jeho zaměstnanci. Výrobní proces se díky ultrafánům urychlil
luje ani tak o to, aby byl divák vtažen do a animovaný film zamířil z vaudevillových pódií do nově vznikajících kin.
vyprávěného děje […], ale spíše o to, aby
si intenzivně uvědomoval fi lmový obraz,
Vrátíme-li se k naší úvodní otázce, mohli bychom onu prodlevu, která dělí počátky
upoutávající jeho zvědavost“.
Tom Gunning: Estetika úžasu. Raný fi lm
filmového média od prvního úspěšného pokusu předvést komiksový strip jako animaci,
a (ne)důvěřivý divák, in: Nová fi lmová vysvětlit náročností celého podniku. Taková odpověď však není zcela uspokojivá; ne
historie, Herrmann & synové, 2004 všechny rané experimenty s animací totiž vyžadovaly, tak jako snímky Winsora McCaye,
zhotovení velkého množství kreseb, z nichž každá se mírně lišila od předcházející.
Cohl nebo Blackton znali papírkové loutky složené z pohyblivých částí a tedy i způsob,
jak obejít pracné kreslení mnoha tisíc fází. Největší překážkou byla zřejmě samotná
skladba zobrazení kreslených stripů; narativní mechanismy komiksu – ve srovnání
s živelnou akcí „bleskového skicování“ – nebyly pro tvůrce raného filmu14 nijak zvlášť
přitažlivé.
PAV E L RY Š K A P Ř E D N Á Š Í D Ě J I N Y A N I M OVA N É H O F I L M U
N A P R A Ž S K É FA M U A H I S T O R I I KO M I K S U N A FAV U V B R N Ě .
Z L E VA :
P L A K ÁT K F I L M U G E R T I E T H E D I N O S AU R Z R O K U 19 14 .
W I N S O R M C C AY V H R A N É M P R O L O G U S N Í M K U „ L I T T L E N E M O “ Z R O K U 19 11.
M C C AY K R E S L Í M A L É H O N E M A . S N Í M E K Z F I L M U „ L I T T L E N E M O “ (19 11) .
32
33
MURDER SONG (3:45 min, 2006) Smrt nebo život?! Nápaditý komiksový videoklip
s noir atmosférou pro kapelu Nana Zorin obdržel 1. cenu na festivalu AniFest 2006
v kategorii animovaná znělka/videoklip.
RADEK DOSKOČIL (1977) Absolvoval na Katedře animované tvorby FAMU, pracuje
v animačním studiu Tobogang. Snímek Adamiti v Londýně pro skupinu Tři sestry
byl uveden v soutěžním výběru na MFF animace v Annecy 2008.
JSEM VĚTŠÍ A LEPŠÍ! (17 min, 2007) Může být herec v divadle nahrazen robotem?
Krátký sci-fi příběh z nedaleké budoucnosti, propojující živé herce a 3D animaci,
byl nominován na studentského Oscara.
MARTIN DUDA (1981) Po SUPŠ designu nábytku absolvoval studia animovaného filmu
na FAMU. Ve své biografii má další zajímavé filmy Kontakt (2004) a V.R. (2005), které
byly s úspěchem promítány na domácích a zahraničních festivalech.
BLOODY MERRY CHRISTMAS (12 min, 2007) Loutkový snímek vycházející z tradic
moderního amerického hororu. Vánoční stromek „pohodově“ terorizuje jednu zdánlivě
spořádanou rodinku přímo na Štědrý večer (cena studentské poroty na FAMUfestu).
JAN CECHL (1978) Studium na VOŠF Zlín absolvoval jako výtvarník a animátor na
málo známém papírkovém filmu Odboj v Hyžďákově (2000). Ve studiu animace pokraču-
je na FAMU. Dalším jeho filmem je Bim & Bim (2004).
POP (5:20 min, 2005) Černohumorná hříčka o zákulisí „výroby“ popkulturních ikon.
Film získal řadu ocenění (FAMUfest, MIXER, OFF Cinema Poznaň, AZYL Bratislava,
Ohne Cohle Vídeň).
ADRIAN KUKAL (1975) Režisér, výtvarník a dramaturg, spolupracuje s ČT. Absolvoval
na Katedře animované tvorby FAMU celovečerním projektem Proč miluji Prahu (2007).
Spoluzaložil umělecké sdružení KUFEJ-FEJKU (www.kufejfejku.com).
HROUDA (2 min, 2008) Vtipný kreslený blackout o životě „Malých“ mezi „Velkými“
získal dvě ocenění na festivalu AniFest 2008.
JAROMÍR PLACHÝ (1986) V současné době studuje na Vysoké škole umělecko-průmys-
lové v Praze, obor Filmová a televizní grafika. Zabývá se animovaným filmem, volnou
i užitou grafikou (Vyšehrátky, AniFest 2008), a autorským komiksem.
PLASTIC PEOPLE (6:20 min, 2007) Břitká kreslená groteska o pomíjivosti „moderní“
ženské krásy (vítěz scenáristické soutěže AniFestu 2006, oceněn na Techfilmu Plzeň
a na Maremetraggio v Terstu).
PAVEL KOUTSKÝ (1957) Jeden z nejvýznamnějších českých animátorů, absolvent
VŠUP v Praze. Za většinu z třiceti svých snímků obdržel nepřeberné množství mezi-
národních cen (např. Stříbrný i Zlatý medvěd v Berlíně nebo Cena FIPRESCI
v Annecy); pedagog FAMU.
KARNEVAL ZVÍŘAT (10:45, 2006) Pestrá obrazová koláž ironicky pojímající lidskou
sexualitu od A až do Z. Film získal např. Grand Prix na festivalu AniFest 2006.
MICHAELA PAVLÁTOVÁ (1961) Absolventka VŠUP; téměř všechna její animovaná díla
byla oceněna (Zlatý medvěd, FIPRESCI, Grand Prix v Montrealu, nominace na Oscara
za Řeči, řeči, řeči, 1991). Pracuje jako pedagog na FAMU a VŠUP. Úspěšně se věnuje režii
hraných filmů (Děti noci, 2008).
34
35
38
39
43
44
45
46
49
50
51
52
53
54
55
Již jeho ilustrace pro Mladého hlasatele či další časopisy na konci třicátých a počátku
čtyřicátých let se vyznačují velkou pohybovou dynamikou a schopností zachytit krátký
časový okamžik. Použijeme-li hyperboly, Konečný nebyl – třeba jako Zdeněk Burian –
tvůrcem statických historických maleb, ale spíše pohotovým reportážním fotografem.
Mnohé jeho ilustrace a obálky jsou navíc inspirované kinematografickými postupy – od
úhlů pohledu až po figurální kompozice. Od filmu je to pak jen kousek k sekvenčnímu
obrazovému vyprávění. To, co mu naopak chybělo, byla přesnější výtvarná představa
o formálních možnostech komiksového vyprávění a v neposlední řadě i schopný scená-
rista, který by pro komiks uměl psát příběhy.
Z U Z A N K A A J E J Í S V Ě T, K V Ě T E N 19 47–19 4 8
Konečný nemohl hlouběji znát proměny světového komiksu po roce 1948. Vyprávění
pomocí obrázků a textových bublin však pro něj bylo přirozeným výrazovým prostřed-
kem, ovšem nedodržujícím klasické formální prvky komiksu. Dokazuje to obrázkový
seriál z konce padesátých let, který kreslil pro svou nemocnou dceru Evu. Nejde o ko-
miks skládající se s vedle sebe položených obrazových políček, ale o navazující čtvrtky
formátu A4 vždy s jediným výjevem groteskního pohádkového příběhu.
56
Postava v sobě spojovala různé charaktery známé z dobrodružné literatury a byla obo- UKÁZKY Z KOMIKSŮ B. KONEČNÉHO
hacena o nemalou dávku sexuální dráždivosti. K vytvoření systematického příběhu však JSOU K VIDĚNÍ NA ROZSÁHLÉ VÝSTAVĚ
nedošlo. Konečný stačil na základě Sadeckého chaotického scénáře vytvořit jen řadu typo- „BIMBA – DOBRODRUŽSTVÍ BOHUMILA
vých studií a drobnějších ukázek a komiksových fragmentů. Sadecký sliboval, že Amazonu KONEČNÉHO“, KTERÁ JE OTEVŘENA
prodá některému západoevropskému nakladatelství. Když v roce 1967 emigroval i s roz- VE VÝSTAVNÍCH SÁLECH OBECNÍHO
pracovanou Amazonou, Konečný byl nejprve znepokojen, ale doufal, že se přítel zachová DOMU V PRAZE DO 11. LEDNA 2009.
čestně a pokud se mu skutečně podaří Amazonu uplatnit, rozdělí se s ním nejen o honorář,
ale dostane se mu i patřičného autorského kreditu. Sadecký si však s nedokončeným
komiksem nevěděl rady a nebyl ani úspěšný při pokusech o jeho vydání. Po srpnové invazi
vojsk Varšavské smlouvy do Československa se rozhodl pro radikální krok. Amazoně
přimaloval rudou hvězdu na čelo a vytvořil z ní Octobrianu, fiktivní komiksovou hrdinku
ze Sovětského svazu. Vymyslel si na první pohled neuvěřitelnou legendu, která však měla
překvapivě úspěch: komiksové fragmenty údajně do západní Evropy propašoval ze Sovět- T. P O S P I S Z Y L : B O H U M I L KO N E Č N Ý,
2 . V Y DÁ N Í M O N O G R A F I E , A R B O R V I TA E 2 0 0 8
ského svazu. Tam ji vytváří tajná disidentská organizace, jejíž hlavní činností je rozvíjení
kultu Octobriany, pravého zosobnění ducha Říjnové revoluce. Různě pozměněné kresby
pak Sadecký roku 1971 publikoval v úspěšné knize Octobriana a ruský underground.
Kniha a její ohlas doputovaly i do Československa a ačkoliv neměl Konečný se zmuto-
vanou Octobrianou nic společného, aféra ho profesně i osobně poznamenala. Přesto
v letech 1974 –75 spolu s Gustavem Krumem ještě nakreslili komiks Král Madagaskaru.
Vycházel v Pionýrské stezce a libreto k němu napsal Jaroslav Weigl.
Bohumil Konečný komiksy vytvářel spíše příležitostně vedle své hlavní specializace,
ilustrování dobrodružné literatury. I proto jeho komiksy někdy vypadají spíše jako sled
statických obrázků. Z Konečného díla i životního příběhu si můžeme odnést dvě důle-
žitá ponaučení. Za prvé: Ani v dobách zdánlivého odmítání komiks v Československu
zcela nevymizel. Za druhé: Pokud se vám nepovede vytvořit ten nejúžasnější komiks
ve vesmíru, nezoufejte. Může se objevit nějaký další autor, který vaši práci převezme,
zremixuje a dá ji zcela novou, třeba i světově úspěšnou podobu.
T O M Á Š P O S P I S Z Y L J E V Ý T VA R N Ý T E O R E T I K , P Ů S O B Í N A P R A Ž S K É FA M U .
J E AU T O R E M N Ě KO L I K A O D B O R N ÝC H K N I H A S T U D I Í .
TA J O M S T VO P R É R I E , M L A DÁ T VO R B A 19 6 4
T. P O S P I S Z Y L , P. B A B Á K : O C T O B R I A N A
A R U S K Ý U N D E R G R O U N D, L A BY R I N T 2 0 0 4
57
NA CENU (BB/ART)
Modré pilulky
(LABYRINT)
Kmen a jiné příběhy
Frederik Peeters Jaromír Plachý
(MOT) (SEQENCE o.s.)
MURIEL Rodinný ústav
Alison Bechdelová
Voleman 2
Jiří Grus
(ARGO) (KOREASTUDIO)
Hřebík Bomber
Jaromír Plachý Jaromír 99
(KOMIKSFEST! REVUE 01) (LABYRINT)
Moly a Tomy Šifra Mistra Hanky
Lucie Lomová (AARGH! 7) Karel Jerie
Ptačí perspektiva (GARAMOND)
Tomáš Kučerovský (AARGH! 7) Voleman 2
Jiří Grus
(KOREASTUDIO)
NEJLEPŠÍ PŘEKLAD:
SÍŇ SLÁVY:
NEJLEPŠÍ PROPAGAČNÍ POČIN:
Ondřej Sekora (in memoriam)
Generace Nula Miroslav Schönberg
(ANALPHABET BOOKS O.S.) Vlastislav Toman
Komiksárium
(SEQENCE O.S.)
KomiksFEST! 2007
(LABYRINT & SEQENCE O.S.)
NEJLEPŠÍ LETTERING:
Aargh! 7
(kol. autorů)
Padoucnice 6
(MOT)
Voleman 2
(Jiří Grus)
58
59
60
61
ÄǼ¶Ã¾ÏºÇ¯
www.hura.cz
www.myspace/hygienickastanice
NAŠE
AŠE TRIK
TRIKO VÁS
NIKDY NENECHÁ
NIK NE VE ŠTYCHU,
ˇ
ATŤ UŽ SE PUSTÍTE DO CE
CEHOKOLIV...
KDYKOLIV, KDEKOLIV!
VYTV
VY TVOŘ OŘTTE
E SI VL
VLAASSTN
TNÍ Z ZN
NAAČ
ČKU
KU!
KU!
kvvaalliitttní
k ní šp
ní paan
ně
ěls
lsk
ké
é trriiiko
koo + kv
k kvali
valliittn
va ní n
ní ně
ěmme
ecck
ká n
naažže
ehhllov
ovaaccí fó
fóli
lie = su
supe
per tr
triiččk
koo s vlast
last
la stn
níím p
pootisk
ttiisk
ske
emm
W W W. B U R N T H E S H I R T . C O M
trika s originálním designem a další veci co se dají nosit... mimojiné...
wW jPêBê·
OBê>
wdêêêêêOdB·
O êW· vdBêIꢪª©êWêêdB·
yêêêdB
ê
ꨪªê¡ªªê£ªª
ZZZDNWXDOQHF]
1HMDNWXiOQMÅt]SUiY\]GRPRYDD]H]DKUDQLmt
]DKUDQLmt
SCHLECHTFREUND
HOVORY Z REZIDENCE
MON S TRK ABARE T F R E DA BRU NOLDA UVÁD Í
5BLIBMU4UF[WSIMFK
.VTÓTFƦÓTUKFEOJN BOFNPDOFKƦMPWƩL0LBNäJUƩ
EFDIFN7PE[BƦÈULV WPQVTǀUFNPKÓ3F[JEFODJ
EPLPODF+FUPy
© MONSTRKABARET FREDA BRUNOLDA 2008
5PKFOFIPSÈ[OÈ
ES[PTU.PKFTUƩäFKOÓ
EÓMPOFOJäÈEOFK
QƻFSVÝPWBOFKLPJUVT
e S P Vn Ý K U t r I U
T N R á L U Í O S
N k T
www.tydenikA2.cz
inzeratA2.indd 1 14.10.2008 13:22:22
A JE po dovolený.
ještě, že to máme
nafocený...
Zpracovávání dat
druhý den ráno o 2 hodiny později V book-makeru Art-D
ZADEJTE VAŠE
FOTOGRAFIE ZADEJTE VAŠE TEXTY
Book-Maker
NO Jó, hned ti
pomůžu vybalit... a hotovo.
počkej chvilku. Už jen odeslat.
paráda!
to jsme my...
super... musím to
ukázat holkám.
%ÆMP,BSMB+BSPNÆSB&SCFOBKFÁFTLPVPCEPCPVEÆMBCSBUÑÆ(SJNNÒ
BQBUÑÆLF[MBUÂNVGPOEVÁFTLÂQPIºELºÑTLÂUSBEJDF
TUSBOGPSNºUV# °
DFMPCBSFWOÂOBTJMOÂN
LÑÆEPWÂNQBQÆSV
Wº[ºOP
ÁFTLZq.$,Á
DJ[PKB[ZÁOÅ ÁFTLZ
BOHMJDLZ
OÅNFDLZ
GSBODPV[TLZ
tQBOÅMTLZ
JUBMTLZ
SVTLZ
KBQPOTLZ
ÁÆOTLZ
q,Á
-VDJF-PNPWº
qBCTPMWPWBMBESBNBUVSHJJOB%JWBEFMOÆGBLVMUÅ
".6BPESPLVKFOBWPMOÂOP[F7MFUFDIBxTFWÅOPWBMB
QÑFEFWtÆNBVUPSTLÂNVLPNJLTV"OÁBB1FQÆL
LUFSÖTFPCKFWPWBMWÁBTPQJTF
¡UZÑMÆTUFLBOºTMFEOÅWZtFMTPVCPSOÅWFUÑFDITWB[DÆDI%BMtÆLPNJLTPWPV
UWPSCVQVCMJLPWBMBWÁBTPQJTFDI.BUFÑÆEPVtLB
4WÅUBEJWBEMP
*OTUJOLU
BEBMtÆDI7SPDFTFKBLPWÒCFDQSWOÆLPNJLTPWÖUWÒSDF[¡3QSPTBEJMB
TBMCFNW[BISBOJÁÆqWF'SBODJJKÆWZtFMHSBGJDLÖSPNºO"OOBFODBWBMF
;BÁFTLPVWFS[JQPEOº[WFN"OOBOBÓUÅLVPSPLQP[EÅKJ-PNPWºPCESxFMB 1SºITSP
PDFOÅOÆ.VSJFM[BOFKMFQtÆQÒWPEOÆLOJIV%ºMFTFWÅOVKFLOJxOÆJMVTUSBDJ 1BUPÁLPWB
1SBIB
QSPEÅUJJQSPEPTQÅMÂ
QSBWJEFMOÅTQPMVQSBDVKFTFTQJTPWBUFMLPV*SFOPV UFM
GBY
%PVTLPWPVjJKFBQSBDVKFW1SB[F FNBJMQSBI!WPMOZD[
WÆDFJOGPSNBDÆOBXXXQSBID[
HLAVNÍ TŘÍDA
ČESKÉHO KOMIKSU
Xarium_inzosh_KF!2008_katalog.indd
X i i h KF!2008 k t l 70i dd 1
KF!2008_katalog02_final.indd 2526.10.2008
25.10.2008
10 2008 23
23:16:20
16 20
6:08:14
KO M I KS F E ST! 2 0 0 8 – B O N U S M O LE S KI N E
K D O J E G E O R G E A J A K Á J S O U J E H O TA J E M S T V Í ?
KomiksFEST! a GEORGE vyhlásily v rámci 3. ročníku KF! 2008 čtenářskou soutěž. Deset nejlepších prací po-
stoupilo do finále a ukázky z nich najdete ve 3. čísle KomiksFEST! revue. Zadáním bylo objevit nebo se alespoň
pokusit hledat tajemství, která George skrývá. A kdo je George? Na to odpověděla také šestice tuzemských
autorů: Jaromír Plachý, Andraste, Hza Bažant, Lucie Lomová, Lukáš Urbánek a Vladimir 518. Jejich krátké
příběhy se prezentují ve speciální limitované edici inspirované legendárními zápisníky Moleskine.
Zápisníky Moleskine si oblíbili nejen umělci a cestovatelé, ale takřka všichni, kdo rádi s sebou v kapse nosí GEORGE
své nápady, postřehy či vzpomínky. Projekt podpořil GEORGE (www.george.dj).
71
O B Á L K A KO M I K S F E S T ! R E V U E 0 2 ( 2 0 0 8 )
WWW.KOMIKSFEST.CZ
KONTAKT
PROGRAM: P R O D U KC E A M É D I A :
T O M Á Š H I B I M AT Ě J Í Č E K ( S E Q E N C E ) L E N K A VO JÁČ KOVÁ ( L A BY R I N T )
NUS:
E - M A I L : I N F O @ KO M I K S F E S T.C Z E - M A I L : L E N K A .VO JAC KOVA@ L A BY R I N T. N E T
TŘ BO
UVNI
T E L . : + 4 2 0 7 75 0 6 5 4 8 0 TEL.: +420 224 922 422
M A R JA N E S AT R A P I — M A X A N DE R S S ON — JA S ON
MU
K FIL
SPEC
IÁL U L F K . — E D GA R DU T K A — JA ROM Í R 9 9 — A A RGH!
JOE L A M B E RT — H Z A B A Ž A N T — P E T R K ORU N K A
20.8.2008 15:56:55
POŘÁDAJÍ
O B Á L K A KO M I K S F E S T ! R E V U E 0 1 ( 2 0 0 8 )
PARTNEŘI
GEORGE
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
O B Á L K A K ATA L O G U KO M I K S F E S T ! 2 0 0 7
SPOLUPRACUJÍCÍ INSTITUCE
,0.*,4'&45
13")"
-"'"#3*,"
%*7"%-0"3$)"
,*/047ÿ50;03
"%"-À¶.¶45"10$&-²13";&
,0.*,4:'*-.:7Å45"7:%*7"%-"%*4,6;&
%"7*%# '
+&"/"626*&3 #
."8*- %
(&/&%&*5$) 64$;
5*/5*/30(&3,308*","-0*4/&#&-
70-&."/.0/453,"#"3&5'3&%"#36/0-%"."/("'"4)*0/$*3,64,0.*,407²$&/:.63*&-
#"3#"3&--"%/¶%-06)«/0$4*.140/07*"-50*%4
KF!2008_katalog_cover03_final_4mm.indd 1
© PAV E L R E I S E N AU E R ( R E S P E K T )
KOMIKSFEST!
3. ROČNÍK / 1.–8. 11. / PRAHA
2008
TRONDHEIM (F) — TALBOT (UK) — ULF K. (D) — CLOWES (USA) — KIM DEITCH (USA)
GAWRONKIEWICZ (PL) — NIKKARIN (CZ) — PLACHÝ (CZ) — ČECH (CZ) — ZIMČÍK (CZ)
BIMBA (CZ) — KOMIKSOVÁ OCENĚNÍ MURIEL
KOMIKS UNLIMITED
BONUSY:
MOLESKINE KOMIKS
DVD: ANIMOVANÉ FILMY
27.10.2008 20:41:27