JANACEK Mladi Dechovy sextet Youth Wind Sextet Die Jugend Blasersextett K vydani pfipravili / Edited by / Herausgegeben von Jan DoleZal - Leo’ Faltus Urtext Barenreiter Kassel - Basel - London - New York - Praha TP 528OBSAH / CONTENTS / INHALT ur x . XVIII I Allegro 1 I Andante sostenuto . 10 III Vivace ... 20 IV Allegro animato 28 Kromé této kapesni partitury je dostupné téz vydani hlasi (BA 9528). In addition to the present study score the performing parts (BA 9528) are also available. ‘Neben dieser Studienpartitur ist eine Stimmenausgabe (BA 9528) erhaltlich. Notovy text je piejat ze Souborného kriticksho vydani dél Leote Janata, ada E, svazek 6: Madi, editoti svazku Jan Dolezal a Leo’ Faltus, Editio Barenreiter Praha 72001. ‘Musical text reprinted from the Complete Critical Edition of the Works of Leo8 Jandéek, Series E, Volume 6: Youth, editors Jan Dolezal and Leo’ Faltus, Editio Barenreiter Praha *2001. Binzelausgabe aus: Kritische Gesamtausgabe der Werke von Leo’ Jandéek, Reihe E, Band 6: Die Jugend, Herausgeber Jan Dolezal und Leoé Faltus, Editio Barenreiter Praha *2001. © 2010 by Editio Barenreiter Praha ‘Vsechna prava vyhrazena / All rights reserved / Alle Rechte vorbehalten. Printed in the Czech Republic Pofizovani jakychkoli kopif je podle zakona zakézéno. Any unauthorized reproduction is prohibited by law. Vervielfaltigungen jeglicher Art sind gesetzlich verboten. ISMN 979-0-2601-0476-1PREDMLUVA KE VZNIKU D{LA V jubilejnim roce 1924, kdy Leo’ Jandéek (3. 7. 1854 - 12. 8, 1928) oslavil sedmdesdté naroze- niny, vzniklo nékolik hudebnich i literérnich praci, kterymi se skladatel vraci do doby své- ho mlédi. Podnétem k témto ohlédnutim moh- la byt pifprava prvni skladatelovy monogra- fie, u jejihod zrodu stl Max Brod, ktery si mnoho véci pfimo u Jandtka ovétoval. Rok 1924 byl také rokem premiéry Jeji pastorkyné v Berliné (17. biezna za tizeni Ericha Kleibera), které se Jandéek osobné zuitastnil; své dojmy shrnul ve fejetonu Berlin (vy8el 15. kvétna 1924)2 V Berling Janaékovi vytanula vzpomin- kana rok 1866, kdy byl jako fundatista augus- tinidnského kldétera sv. TomaSe na Starém Brné piitomen vpddu pruskych vojsk, a pravé ona se stala dva dny po uvefejnéni fejetonu podnétem ke vzniku hudebni reminiscence Pochod Modréékti. BEhem letnich prazdnin pak vanikl dechovy sextet Midi inspirovany d&t- stvim stravenym na rodnych Hukvaldech a ve zminéném klastefe. Brzy nato se Janééek pus- til také do literdrnfho zpracovani vzpominek na détska léta, které po astech 29. 248i a 3. Hi na zaslal redaktoru Lidovych novin Adolfu Veselému; vzpominky a charakteristiky d&l je8té tého’ roku Vesely vydal jako skladatelo- vu autobiografii pod ndzvem Leoi Jandtek: Pohled do Zivota i dil? Hudebnim protipélem téchto memoarii je dechovy sextet Mlddi. Na konci listopadu je&té vySel v Lidovych novi- nach Jandékiiv fejeton Li Harabia, ve kterém se autor vraci do doby pied padesati lety a pii- pominé si chvile stravené na Hukvaldech.? ‘Vzpominky a zérover védomi neuprosného 1 Jandek, Leos: Berlin JW XV/253). Lidové noviny XXII (1924), & 244 (15. 5), 8. 1. 2 Vesely, Adolf ed): Leos Jandéek: Pohled do Zivota i dila Fr. Borovy, Praha 1924. 3 Janaéek, LeoS: U Harabiga QW XV/a57). Lidové noviny YOOX (2924), &. 601 (30. 41), 5.5. éasu i neodvratitelnho konce jsou ostatné piitomny i v nové dokonéené a v listopadu 1924 poprvé provedené opete Pythody li8ky Bystrousky, stejné jako v pravé komponované opete Véc Makropulos, kde se sedmdesatilety autor zamy8li nad smyslem lidského byti a tragickymi disledky narueni principu smr- telnosti. Rok 1924 je tedy pro Janaéka rokem ohlédnuti a ujasnéni nékterych Zivotnich oté- zek. Pravé v tomto roce se rozhodl odejit z Mi- strovské Skoly prazské konzervatofe na za- slouzeny odpoéinek. Ale vratme se k dechovému sextetu Mlddi. Jak fe¥eno, skladatele k napsani Pochodu Mod- raékii, ktery se nésledné stal v upravené podo- bé désti sextetu, inspirovala névitéva Berlina. P¥ipomnéla mu dramatické chvile prusko- rakouské valky, kdy 12. tervence 1866 do Brna vpadla pruska vojska, jak o tom éeme ve zminéném fejetonu Berlin: ,Klésterni né- mésti starobrnénské plnilo se Sedi a Zerveni pruskych vojsk 0 prazdnindch r. 1866. Vitily plechové bubinky a viestély nad nimi vysoké pikoly. Drava hudba, Je8té mi dnes v u’ich Jedi a hui.” Dal&i vzpominku &teme ve skla- datelové autobiografii: ,Pfi8la valka v r. 1866 a v8ichni modratci’ se rozlitli. Krélové kldi ter oZivl nagimi,, ale hrozivéji ozZivlo celé n: mésti starobrnénské, kdy2 brzy nato se zjezi- lo bodaky pruskymi. Z hochii fundace zbyl jsem jediny.”* Velmi konkrétné se k tomuto zézitku Jandtek vraci v roce 1927 ve fejetonu Moje mésto: ,Bylo to roku 1866. Od Sv. Anny, nemocnice na Pekaiské ulici, do Krélové kla3- tera bylo pochiizky sem a tam. Radila chole- 1a, poh#bii mnoho a my zpévatci pii nich. Kla8terni ndmésti se plnilo Prugdky. Jako éer- né roje kdyby tam padaly. A véera tu jedté byli adi’, Utikali, Strouha mlynska od brany klaéternt [... lenivé a Spinavé tekla a vbihala 4 Viz poan. 1. 5 Viz pozn. 2, 5. 22.pod mistek. Z Pekaiské Slo se po miistku na KifZovou. U miistku kiiz. Vozatajstvo zbésile ujiZd&lo a tu v ndhlém zékruté smykl sebou a pievthl se viiz - méchy vylitly a z roztrée- nych se sypala kava. Uzky prismyk zatara- sen! Té viavy byl jsem svédkem.”* Ke vzpo- wné ve fejetonu Berlin pripojil Janatek sedmitaktovou hudebni ukézku pro pikolu, zvonky a bubny. Této ukdzce patrné piedchazela skica s ndzvem Siegesallee, uréend pikole, zvonkém a tamburindm, na které jsou zapsany poznamky k témuz fejetonu.” Skica ji2 ptimo piedjimé prvni verzi skladby Pochod Modrééki, jehoz autograf, vnovany Jandé- kovu vérnému opisovati Vaclavu Sedlétkovi (1879-1944), jinak flétnistovi operniho orches- tru Narodniho divadla v Brné, je datovan 1g. kvétna 1924. Tato prvni ucelend verze Po- chodu Modrééki je urena op&t pikole s dopro- vodem zvonkd a tamburiny &i klaviru. Na titulnim list Jandtek vysvétluje pojem mod- rakci: ,, Modratci.’ Viskajict si zpévééci z Kré- lové klaStera. Jsou modif jako modrét /Modraéci’ ~ starobrnénéti muzikanti a stu- denti v XVII. a XVIII. stoleti.” Sedlévek sklad- bu vzépati opsal,? avSak zda ji vefejné prove- dl, dolozeno nemame. Nevime ani to, jesti jiz v pribghu kompozice Pochodu Modritki mys- lel skladatel na dechovy sextet Mlédi. Jisté ovSem je, Ze byl v kvétnu a fervnu velmi za- méstnén; pracoval usilovné na Véci Makropu- los, korigoval Pthody liSky Bystrousky a v ne- posledni fad& se dtastnil Mezindrodniho hudebniho festivalu poédaného Mezindrod- ni spoleénosti pro soudobou hudbu v Praze, kde byla provedena s velkym ohlasem jeho Kita Kabanové. Sextet tedy zaéal Jandéek kom- ponovat patrné az v ervenci téhoz roku. JestliZe vime, pro® napsal Pochod Modrévkit pro pikolu, zvonky a tamburinu, méné jedno- 6 Jandéek, Leo’: Moje mésto JW XV/298). Lidové novi- ry XXXV (1927), & 648 (24, 12), 8. 5. 7 Skica je ulozena v Janétkové archiva. Moravského zemského muzea v Brné (déle JA MZM), sign. A.23 520. 8 Autograf je ulozen v JA MZM, sign. A 51 851. 9 Opis je ulozen v JA MZM, sign. A 7431. Vv anaénd je odpovéd na ot4zku, prog je Mlddi urgeno svému obsazent: flétné resp. pikole, hoboji, Klarinetu, lesnimu rohu, fagotu a ba- sovému klarinetu. Moh! to byt odkaz na tra~ dici tzv. dechovych harmonif provozovanych v klaitefe sv, Tomége na Starém Brné od po- loviny 18. stoleti, které vyvrcholila po roce 1810 vznikem osmi az jedenéctitlenné decho- vé harmonie v obsazeni dva klarinety, dva hoboje, dva lesni rohy, dva fagoty a kontrafa- got (obsazené 1816-1822). Obsazeni mohlo byt vyjimetné rozStfeno napt. o 2 trubky. Od pa- desétych let 19. stoleté vSak kld8terni dechova harmonie upadala a Jandéek ji za¥il az v dobé, kdy jejf umélecké rover byla nevalnd. S4m na tyto hudebni produkce vzpomind v auto- biografii: ,Modratci byli znémi celému Brnu. Jejich ,harmonie’ vitala koncertem ministry (hr. Kolovrata) a jiné velmoze (hr. Zerotina).”" Je tedy patrné, Ze vzpominka na muzicirové- ni ve starobrnénském klé8te¥e byla pro Ja- naéka spojena pravé s dechovou harmonii. Dalsim popudem mohlo byt setkdni s vynika- jfeim francouzskym souborem Société moder- ne des instruments 4 vent na mezinérodnim festivalu soudobé hudby v Saleburku (ISCM — Weltmusikfest) v srpnu 1923. Soubor tam pro- vedl na koncerté, kde zaznéla také Janétkova houslové sonata, Rousselovo Divertimento pro dechové kvinteto a klavir. O necely rok poz- d8ji vystoupil soubor také v Brné na koncert poraédaném brnénskou konzervatofi 10. dubna 1924, kde byl Jandéek opét piitomen. Soubor zde znovu pfednes! Rousselovo Divertimento, dale klavirni kvintety Mozarta a Rimského- Korsakova a dechovy kvintet Foerstriv. ‘Mladi bylo komponovano na Hukvaldech, kam skladatel stale East&ji zajiZd&l. V prvnim rukopise (viz nize pramen E) moh! skladbu dokondit nejd¥ive 19. tervence 1924 (zavér prvni véty nese datum 17. ervence, druhé vty 19, Servence, étvrté vty 18. Eervence, tie- 10 O tom Sehnal, Jif: Die Blaserharmonie des Augustiner- ‘Hosters in Altbrinn. In: sbornik praci Filozofické fakul- ty brnénské univerzity, H 8, Brno 1973, 8. 125-135. 11 Viz pozn. 2, 5. 24.ti véta neni datovana). To také potvrzuji slova Janatkova dopisu Kamile Stisslové z 24. éer- vence 1924: ,Slozil jsem tu takové vzpominky z mlédi [...’" Tato prvni verze nesla nazev Mlady Zivot. Jako tieti 4st skladby Jandéek piepracoval Pochod Modrdtki. Jesté dnes jsou patrné v Sedlaékové opise Pochodu pozndmky tuzkou a Gervenou pastelkou k instrumentaci doprovodu. Druhé autografni verze nese v zavéru étvrté véty dataci 10. srpna 1924 (viz nize pramen A). Janaéek ji ndsledné nechal opsat Vaclavem Sedléékem; opis partitury byl dokonéen 28. srpna (viz nize pramen B). roveii s partiturou byly potizeny hlasy. Popr- vé méla skladba zaznit na koncerté praéské konzervatoie, vnovaném skladatelovu Zivot- nimu jubileu a koncipovaném jako podékova- ni u piilezitosti jeho odchodu do diichodu. Jandéek jiZ 5. srpna navrhl zafadit Mlddi na program tohoto koncertu s podminkou, Ze 8kola zajisti Gi zaplati opis materidlu.” Jan Branberger, administrativni spravce konzer- vatote, souhlasil, jak dokléda dopis z 15. srp- na 1924, a zéroveit Jandtka po%édal, aby ma- teridl byl opsén v Brné, tak aby bylo se studiem dila na konzervatoti zapotato hned po prazdninach. Dilo plénoval uvést v praz- ském Mozarteu 23. ifjna 1924." O Jandtkové zaméru svétit premiéru Mlédi posluchattim konzervatofe v3ak vime ze vzpominky z 2. biezna 1927: ,Vzpomindm si na zkou3ku /Miédf, jak si s tim nevédéli rady mladi pani konzervatoristé!’® Janaéek se patrn’ ztitast- nil zkouSky 15. Hjna 1924, jelikoZ ty den m&l na praiské konzervatoti s Ceskym kvartetem piehravku svého prvniho smyécového kvar- tetu.!® Termin koncertu praZské konzervatote 12 Phibéitové, Svatava (ed): Hédanka zivota. Dopisy LLeo’e Jandizka Kamile Stésslové. Opus musicum, Brno 1990, 6. 121. 13 Kopie opisu dopisu je ulozena vJAMZM, sign. Abp99. 14 Dopis je ulozen v JA MZM, sign. B 552. 15 Dopis Leose Jandéka Janu Branbergerovi je ulozen vJAM2M, sign. B 1471 16 Dopis Karla Hoffmanna Leoti Jandékovi 213. 10. 3924 je uloZen v JA MZM, sign. D 514. se nakonec, z¥ejmé pro neschopnost hrétt dilo secvitit, 0 mésic posunul. Prvniho nastudovani se nakonec ujali br- néniti hudebnici. Jandéek dochazel na zkous- ky a provedl Yadu uprav v partituie iv par- tech. Svétova premiéra skladby se uskutetnila na slavnostnim koncert ke skladatelovu ju- bileu pofédaném Stétni hudebni a dramatic- kou konzervatoii v Brn v Besednim domé 21. Hijna 1924 pod nézvem Mlédi, Suita pro flét- ‘mu (pikolu), hobo}, Klarinet, lesni roh, fagot a baso- vy klarinet;” hrdli profesoti brnénské konzer- vatoie Josef Bok (flétna a pikola), Matéj Wagner (hobo}), Stanislav Krtitka (klarinet), Frantiek Jansky (lesni roh) a denové orchestru opery brnénského Nérodniho divadla Franti8ek BEi- za (fagot) a Karel Pavelka (basklarinet). Aé m&l koncert velky ohlas, proveden{ Mlédi skontilo kvaili technickym zévadam na néstrojich Ja- natkovym rozéarovénim. Klarinetista Stani- slav Krtitka na toto nastudovani vzpomina: /Tehdy Janatek po tispéchu Foerstrova decho- vého kvintetu a pak po zdatilém vystoupeni patizského dechového kvinteta ,Des instru- ments a vent, které propagovalo u nds s trva- lym zdarem v létech po prvni valce francouz- sky zpiisob hry na dievéné dechové néstroje, se rozhodl napsat v podobném nastrojovém slozeni sextet ptiléhavé nazvany ,Mlédi. Teil se na premiéru s d&tskou radosti. [...] Sextet studovali élenové operniho orchestru za osob- niho dohledu autora v jeho uéebné na konzer- vatofi. Pribéh zkouSek opravitoval k nejlep- Sim nadéjim. Skladatel podilel wéinkujici mengimi pozornostmi (fotografie, doutniky — sam nekouiil) a tak se blizila i premiéra. Zel, jeii prabeh byl postizen hned dvéma nehoda- mi, které ovsem nikdo neoéekaval. Prvni se tykala hoboje s potétetni vedouct melodii a byla snadno odstranéna. Druhi, jiz ke kon- ci dila ve IV. vété, byla povazlivajxi, kdyz na Klarinetu prasklo u zdvaéné klapky ndstroje pero bez nadéje na zdolani zévady béhem hry. A tak, Zel, zdvéretnd tést sextetu vyznéla 17 Program koncertu je ulozen v JA MZM, sign. JP 244. vsumléenym ndstrojem jako kvintet. V dosahu. bliiZictho se dokonéeni skladby poklédal po- stiZeny hraé [Krtitka hovoti o sobé samém, pozn. J. Z.] za uéelnéjgi, aby nebyla hra znova pieruSena, aby byla radéji dohrana v pati nd- strojich. Bouilivy aspéch sextetu u obecen- stva nic netu8iciho nemél na piitomného skla- datele ogividné nejmendfho tiéinku. VzruSen vytykal hrééi domnély poklesek, aniz dbal na jakékoliv vysvétlovani nehody. Jeho visetné iperko, perko’ zménilo se v halasnych protes- tech tvaif v tvai obecenstvu do roztrpéenych slov: Pan K{rtitka] délal jako kdy% hraje a ne- hrdl..’ a také v osobni domluvu: Napsal jsem sextet a ne kvintet’ Zasluhou pofadatelstva koncertu byl Mistr alespoit &ésteéné uklidnén, kdyz dostal ujiSténi o opakovani koncertu v nejbliz8i dob’.”"* Kritika poté napsala, Ze skladba ztroskotala na technickych obtiZich. Také dal&i koncert, na kterém méla skladba zaznit a kde méli hrééi prvniho neStastného provedeni napravit své renomé, provazelo faux pas. Den pied slavnostnim orchestralnim koncertem pofédanym Klubem moravskych skladateli v Besednim domé 27. Hina 1924, na ktery bylo ve pfipraveno véetné vyti8ténych programt a ktery mél byt vyvrcholenim ja- nétkovskych oslav, vy8la v novindch zpréva, %e koncert se nekoné, jelikoZ bylo prodéno pouhych 22 listkt.!? Situace o to trapnéjsi, Ze Jandéek cht8l v¥t&%ek koncertu darovat stré- dajici dceti Bedticha Smetany Zdeiice Hey- duSkové.” Koncert se naitésti nakonec konal v pozdéjgim terminu 2. prosince 1924 a Mladi zaznélo dle kritiky ve skvélém provedent. Po- tieti zaznélo Mlddi v Praze, avSak nikoliv na koncertu konzervatofe, jak bylo ujednéno s Branbergerem. Kdy2 se totiZ ukdzalo, Ze konzervatoristé nezvlddnou néroénou sklad- 18 Strojopis vzpominky Stanislava Krtitky je wloen vJAMZM, sign. D 262 LJ. 19 Jandékitv koncert odeknut. Lidové noviny XXXII (1924), & 540 (26. 10), s. 7. 20 Zépisy ze schtizi Klubu moravskjch skladateltjsou ulozeny v Oddéleni d@jin hudby Moravského zemské- ho muzea, sign. G 335. VI bu nastudovat, byl koncert svéfen hrééiim Ceské filharmonie. Jandéek sice cht8l pivodné pozvat brnénské hudebniky, Ktef{ ji sextet znali, ale nakonec vdééné piijal nové FeSeni." Praiské premiéra dila se tedy odehréla na slavnostnim koncert ke skladatelovym sedm- desétindm, pofédaném Hudebni matici Umé- lecké besedy 23. listopadu 1924 v Méstském divadle na Krélovskych Vinohradech v nastu- dovani Dechového komorniho sdruzeni ées- kych filharmonika v obsazeni Josef Drechsler (pikola), Gustav Nespory (flétna), Alois Stancl (hobo)), Artur Holas (klarinet), Oldiich Seliger (lesni roh), Eduard Anderle (fagot) a Josef Pech (basklarinet). Koncert byl reprizovan 8. pro- since v Obecnim domé. Ve steiném nastudo- vani zaznél sextet také na III. komornim kon- certé Stétni konzervatoze hudby v Praze 28, listopadu v Mozarteu. Na téchto prazskjch provedenich byla skladba hrana patrné ve stejné verzi jako v Brné, jelikoz Janaéek zaslal do Prahy nedatovany Sedlatkiiv opis partitu- ry (viz. niZe pramen C) a parti, do niché re- daktor Hudebni matice Otakar Nebu’ka (4875-1952) zaznamenal 9. listopadu zmény dle poZadavki autora, provedené béhem prv- niho nastudované (viz niZe pramen F). Prazské kritika se 0 skladatelové novince vyjadfovala s obdivem a kladla ji do souvislosti s tvorbou Igora Stravinského. Je pochopitelné, Ze kaZdé nové dilo Janat- kova vrcholného skladatelského obdobi se t88ilo ihned nakladatelské piizni. Tak jizZ 19. Hjna 1924 ,projevila uprimny z4jem onové dilo komorni” Hudebni matice Umélecké be- sedy tisty tajemnika Vaclava Mikoty.” Jandéek véak nechtil dat dilo z ruky, dokud jej nesly- Bel. To, Ze byl Jandéek skutetné piitomen zkousce Dechového sdruzeni éeskych filhar- moniki v patek 21. listopadu 1924 mezi est- 21 Kopie dopisu Leose Jandéka Hudebni Matici 2.21. 10. 1924 je ulozena v JA MZM, sign. D 1620. 22 Mikottiv dopis Jandékovi je ulozen v JA MZM, sign. D 1198. 23 Kopie dopisu LeoSe Jandéka Hudebni matici z 1. 9. 11924 je ulo3ena v JA MZM, sign. D 1619.