UMELE OSVETLENI ( CSN 36 0450, CSN EN 12 464 -1) _...md stejny vyznam jako osvétleni denni, miiZe je} vhodné doplnit, ale nikey ne nahradit pomaha vytvafet podminky pro vznik zrakové pohody * zrakovy vykon Zrakovy vikon je mnodstvi informact zpracovanfch zrakem za jednotia éasu. Svéteind citlivost zrakového orgénu neni jedinym Sinitelem, ktery ovliviiuje zrakovy vykon Zlovéka. Posldnim zraku totiZ neni jenom detekce svétla, ale piedeviim rozliSovini pozorovanych objekci podle rozméru, tvaru, kontrastu s pozadim, jejich barvy, povrchové struktury a umisténi v prostora. Proto se snazime docilit takové svételné poméry, pti kteryeh by byla nejlepSi viditelnost v zomém poli a nejvy88i zakovy vykon. * zrakova pohoda Zrakova pohoda je pijemny psychofyziologicky stav, potfebny pro tiéinnou prici a odpotinek, spliiuiici hygienické poZadavky. Zavisi pfedeviim na osvétlenosti a na jakosti osvétieni, ale také na stavu zraku a na viasmostech prostfedi, zejména na tvaru, barvé povrehi ana rozmisténi objekti v prostoru. ‘Zrakova nepohoda vede k k naruSeni zrakovych funke! a k oni tmavé. Projevuje se nepiiznivé na celkové kondici a ndladé Clovéka a na jeho vykonnosti. Pi osvétlovani must spravné fungovat systém POZOROVANY PREDMET - SVETLO — ZRAKOVY ORGANSVETLO.....je viditelné elektromagnetické vinéni, které zpisobi zrakovy vjem Optické zafeni od 100nm do 10° nm ( viditelné zaeni 380 - 780 nm ) 12 : 10 9 6 +— f—t+—_+ +4 0,001 0,01 01 1,0 10 100 1000 zafeni gama —_rentgenové zafeni 1 10 100. [mj tt 4 [om] 1000 1500 4 [nm] infratervené zifeni R-A 44 : 1 Ht ttt = | 42[nm] 2 5| Sih 2 2 feel eleiiaz Gi = 2/8 /s se fs eleieles EME § 5 &l & itt Le tap 2 8 888 $83 8g 2 = & = 38 B58 . 8 cm Zfeni je charakterizovano vinovou délkou 4, kterd je zavisld na rychlosti Sifeni zafeni. Ve vakuu se vinova délka uréi ze vztahu {am] vinové délka [nm } c _tychlost elektromasnetického zaieni vevakuu = [ ms" ] vy kmitoget_ | [ Hz} Zéteni: ultrafialové 100 - 400 am viditelné 380 - 780 nm infraéervené 780-1 mm ~ZAKLADNI SVETELNE TECHNICKE JEDNOTKY Srovndvaci rovina Rovi os ce max e csvitlent ‘ Tan aise eit abo urtjeosviden, Pro vein vitfnch posto je srovvat ovina shodna s pracovai rovinou. Obvykle se uvazuje 0,85 m nad podlahow. V néktery Ptipadech je pracovai rovina totozad s podlahow — napé, ‘Slocvitay, nebo + fi eas podlahou ~ nap. matetské Skoly 0,5 m mad podlahou. ~ Hine wes nad SVETELNY TOK © [Im] a a aes _audava kolik svétla vyza¥i zdroj do v8ech sméri. Jde 0 svételny vykon, ktery je posuzovan z hlediska lidského oka. SViTIVOST I [cd] Oo _udiva, kolik svételngho toku vyzaii svételny zdroj nebo svitidlo do prostorového Ghlu v uréitém sméru, ' Stéedni hodnota svitivosti bodového zdroje je urtena pomérem celkového svételného toku zdroje a prostorového ‘ihlu, do Kerého wyzafuje. Svitivost se udavé vétSinou graficky ¢arami svitivosti. Cary svitivosti Ize najit pro uréité poloroviny v katalogu jednotlivych svitidel. Potatek diagram lezi ve svételném stiedu svitidla.PROSTOROVY UHEL © [sr] a ..aihel, pod nimz je z dangho bodu P vidét urtity predmét. OSVETLENOST E [Ix] —————— ...udiva, jak je uréita plocha osvétlovina,t). kolik Im svételného toku dopada na 1m’. SVETLENT H (M) [imm”| aizejictho 2 piochy .astanovaje velikost svételného toku vJAS L [edm*] es -métitko pro vjem svétlosti svitictho nebo osvétiovaného télesa, jak je vnima lidské oko. Vidéna plocha Pozorovatel Svitici plocha ODRAZ, PROSTUP, POHLCENL Svételny tok ¢ dopadajici na uvazovany material se v obecném piipadé déli na tri Asti, a to na Uist p, kterd se odrazi, na &ést ¢ ;, kterd létkou projde, a na ast ¢ «, kterou litka poblt, O=O pt G+ ba prrtaal sviTIVOsST Led] — ' : PROSTOROVY UHEL SVETELNY TOK JAS w [sf] @ [lm] L[cd/m?] ] 7 OSVETLENI PLOCHA E(x] S{m?] SVETLENS [4 H [Um/m?]KRITERIA PRO HODNOCENI UMELEHO OSVETLENI _odvozena od funkénich ylastnosti zraku © KVANTITAVN © KVALITATIVNI. _. .osvétlenost, mérny rozlozeni a tiroveli jast, zabrana ostnéni, smér dopadu, odrazu a prostupu svétla, barva svétla, barevné podani ploch Osvétlenost ( intenzita osvétleni) E [1x "Em ( nahradila Ey.) — osvétlenost udrZovand, od 20 ~ 5 000 Ix (Em = 200 Ix... v prostordch s Rovnomérnost osvétleni. je uréena v zavis v osvétlovaném prostoru min | min = Emin: Ep pro pobyt__| 0,65 115 uvaly | alym pobytem lidi ) losti na délce pobytu udivatele 04 1:25 I kratkodoby_ 0,1 T10 T obéasny_ Mérng vykon p [imW"] Vyjadruje wdinnost svételného zdroje. Charakterizuje efektivnost piemény elektrické energie na svételnou. Svételny zdroj Obyéejne Zérovky Halogenové Zirovicy Vysokotlaké rut ove vibojky Kompakini zitivky Lineami zitivky Halogenidové vybojky ‘Vysokotlaké sodikové vibojiky Nizkotlaké sodtkove vibojky 7; [lm/W] 10-18 20+30 40+60 40287 50110 60+130 70150 100+200 S« KVALITATIVNI Teplota chromatitnosti T, Teplota rovnd teploté temého urtuje nabradni teplota chromatiéaosti. {K] iée. Uriuje se pouze u teplotnich 2droji, u ostatnich se Pro piedstavu :Semé t8leso (napt. Zeleznd tyé) je zahi{vino a% je barevay vjem stejny jako u srovndvancho 2droje. Teplota Zemého télesa pak uréuje teplotu chromatitnosti. 2500-2800 K 2800-3500 K 3500-5000 K $000 a vice K Teple bila Zarovky a zitivky 827, 927 Teple bilé/neutrélni Halogenové Zirovky a zitivky 830, 930 Bila/studena Denni svétlo Zafivky 840, 940 Vahled barvy svétla v zivislosti na nhradni teploté chromati¢nosti 3300 az 000K | ‘nad 5000 K, bly (newtrsin) denni (sudeny, modrobily) Nahradai teplota Vahled barry Svéteiné 2droje chromatiénosti (barevny t6a) do 3300K | teple bily ‘Barovicy, halogenové Zirovky, (Geevenobily) itivky teple bile, ‘vibojky vysokotlaké sodikové, vybojky halogenidové zitivigy bilé, chladné bile, vybojky cutové s luminoforem, | ybojky halogenidové, zativky denni, vybojky muiové diré, vybojicy halogenidové Dojem bareyného ténu svétla ziFivkového osvétleni v zivislosti na osvétlenosti Osvétlenast Bareyny tn svétla ® teple bily bily, denn do 700 eng rmatny. studeny 700 az, 3000 pifjemny piijemny neutrdini ‘nad 3000 nadmémy, pifjemny, pigjemny nepfirozeny ivyIndex podani barev Ra [-1 Vejadtyje stuped shodnosti vjemu barey piedméth osvétlenych uvazovanym 2drojem svéda a barvy tychd piedméth osvétleaych smluvnim zdrojem svétla za stanovenych podminek. Za smluvai zéroj se da zjednoduené uvazovat teplotni zdroj svétla, Gili Sunce & obyéejna Hrovia. Svételny zdroj . RA Obyéejné tarovicy 100 Ealogenové Siroviry 100 Vysokotlaké rufove vjbojicy 10-60 Kompalmni zitivky 30-90 ineimi 40-80 Halogenidové vybojky 70 Vysokotlaké sodikové wybojicy 25-60-85 Nizkotlaké sodikové wfbojicy 0 ‘Hodnoceni jakosti podani barev v zivislosti na yéeobecném indexu podani barey R, ‘Vieobecay index podini barev R, ‘Charakteristika podani barev 90 az 100 vérné 70 az 90 dobre 50 az 70 priméméOSLNENI _nepfiznivy stav zraku, ten narusuje zrakovou pohodu a zhorsuje nebo dokonee znemodituje videni jas svitidel nebo Casti osvétlovaného prostort sviticich ploch na lesklych povr3ich prostoru kontrast ( siluetovy efekt } = zavojové osinéni podle nasledkti délime osinéni: “L, psychologické pozorovateiné a hisive % Rudivé osinéni namuSuje zrakovou pokodu a piitom zdénlivé neni zhorSeno nebo omezeno vidéni. Je to zpisobeno tim, Ze osliufici zdroj pouté pozomost na tikor mista, na keré by se méi zrak soustiedit. Disledkem je rozptyleni pozomost, pocit nepi{jemného stavu, zrakova nepohoda a nadmémé vzristé tinava. 2. fyziologické omeznujici —— ostepujies % omezujici stupném osinéni je omezujici oslnéni, pti némz jsou jiz métitelné naruSeny nékteré fimkce zraku, je ztieno rozemavani, videni se stiva namshavé, vanika pocit agjistoty, inavy a produktivita price klesd. ° x» oslepujici Oslepujici osinéni je tak intenzivni, te memodiuje vidini a trvd nékdy i urtitou dobu po zaniku piitiny osinéni. Jas, ktery vyvoliva oslepujici oslnéni se nazyva kriticky jas. Tomuto jasu neni jiz zrak schopen ptizpisobit se adaptaci. Kriticky jas zivisi na piedchazejicim stavu adaptace. QSVETELNE ZDROJE Svételny zdroj «. Phirodnf..........slunce, mésic, blesk, polarni zafe © Umély _.elektrina, chemie Zakladni principy pfemén Svételnd energie vmika pteménou elektrické energie. K tomuto daji mitée dochazet tremi zpisoby: 1. inkandescenee - vyzafovani svétla, zpisobené tepelnym buzenim, 2, yybuzeni atomi plynu nebo par kovi v elektromagnetickém poli, 3. luminiscence pevnjch latek. Inkandescence Vanik prichodem elekarického proudu pevnou vodivou létkou s vysokou teplotou tani napt. platina, wolfram, atd. Pevnd latka se roz#havi na poZadovanou teplotu, pii které dochazi kemisi viditelndho zifeni. ‘Na tomto principu pracuii Klasické Zérovky s wolframovym viéknem. ‘Vybuzeni atomi plynu nebo kovu v elektromagnetickém poli Jedné se v podstaté o peménu elektrické energic na kinetickou enevgii elektronil. Vybuzené clektrony se sri s molekulami plynt (halogenidy) nebo par kovi (sodik, rut, atd.), coz zplisobuje emisi optického zateni. Na tomto principu pracuji vybojky- Luminiscence Jednd se 0 vybuzeni a nisledném odbuzeni atomil v! Tato vhodna litka vysilé zéfeni, jehod intenzita je vi teploty. ‘Na tomto prineipu pracujf lasery, diody, atd.. jodnych plyni, par kovi, pevnych létek. nez teplotni zaeni hmoty za stejné =re -Ltiagaoe Ss L{siepecs |_paragenoeaer isis i | Ayauez | fyood ex] | NLA eaese | | wnyedwor 794 ueacyyos © pueag}yos © se] Lee] rece Tajoaka anew |{-{ One supe | __ sued |_(juprepuers LT jupiepueis prepuers |[ ponvere zoq_][ weponyaies | | L{juenonyen [ T J 1 1 a i 1 1 en) onompos ][ exoplusboreH |[ (6H) excyme N) eROHIPOS, GH eroamy_| JAONASOWH|[ _ANAOHYZ PT a BWTLONOSAA| ‘SAV ILONZIN jovuangoae s|[ 3xOISvDt BAOPOGAA JNLOTd3L grougz AN1aLaASSVITIDLA _skladaji seze svérelného zdroje a Gasti, které slow2i : ke zméné svéteingho toku (stinidia ), pripevnéni, ochrané svéteiného zdroje a pripojeni sv. Zdroje na rozvod elektického proudu Tridéni svitidel podle rozdéleni svéteiného toku Prey Fy & ‘* I 0 mm Vv v ‘Rozdéleni svételncho toku v % toku svitidia | ‘THida rozlozeni svt. EF toku iSvitidle do dolniho ‘do horniho I poloprostoru ‘poloprostora | r ipfimé ‘nad 80 ido 20 | 1 iprevané primé 160 ad 80 140 az 20 | mi i {40 a 60 ‘60.02.40 | Vv 3240 '80 2.60 | ¥ ido 20 “nad 80 Piehled stupfid ochrany krytim za znaékou IP 1. tislice - 0 - bez ochrany | = pied vaiknutim pevnych téies vétSich nez 50 mm fed vniknutim pevajch téles vét3ich ned 12,5 mm 3 - pied vniknutim pevnych téles vétsich nez 2,5 mm 4 pied vniknutim pevnych téles vétSich nez 1 mm. 5 - ped prachent 6- tpiné pfed prachem 2. Hislice 0- bez ochrany 1 pled svisle kapajici vodou 2.- pied kapajici vodou pii sklonu 15° 3 - pied dopadajieé vodou pti sklonu 60° (dé3t) 4 - pied sttikajiei vodou 5 - pied tryskajici vodou (tlakovou) 6 - pied intenzivné tryskajiei vodou 7 ~ pil docasném ponofeni 8 - pHi trvalém ponofeni apt. IP 65 znaéi svitidlo chrinéné pied prachem a tryskajic{ vodouOSVETLOVACI SOUSTAVY Osvétlovaci soustava je funkéné uceleny soubor osvétlovacich prostfedici (tj. svételnych. zérojii, svitidela jejich ptislu’enstvi, véemé napdjeni a ovlddéni), keeré vytvati v osvétlovaném prostomu svételné prostiedi v zavislosti na viasmostech, stavu, a rozmisténi téchto prostfedici a rovnéz na svételaych vlastnostech osvétlovaného prostoru a vném umisténého zafizeni. : Uéelem osvétlovaci soustavy je zajistit poZaiovanou trove zrakového vikonu a zrakové pohody pro uréitou dinnost s péijatelnou spolehlivostf, bezpetnosti osob a majetku a pti pliméfenych nakladech. Podle pouzitych primamich zdroji svétla a funkéniho rozsabu Ize osvétlovaci soustavy délit na: - soustavy denniho osvétleni = soustavy umélého osvétleni = soustavy sdruzeného osvétleni Soustavy umélého osvétleni Soustavy umélého s osvétleni zaji8tuji podminky pro zrakovou Sinnost pti nedostatku enniho osvétleni v prostorech se zanedbateinym dennim osvétlenim a v bezokeanich prostorech. Podle CSN 36 0450 se podle zdroje proudu a provozniho titelu rozlisuji tyto druky osvétlovacich soustav. ~ normalni osvétleni (osvétleni pro Cinnost v bezporuchovém stavu napdject soustavy) = poruchové osvétleni (osvétlent pti pieruseni dodavky elektrické energie z rozvodné soustavy normalniho osvétleni) = technologické osvétleni (osvétlent vytvétejici spolu s dalSimi tiniteli ptiznivé podminky pro pribéh technologickch procesii— biologickych, chemickych & fyzikdlnich - nebo zabratiujfei nedidoucim procestim.Normaini osvétleni - blavnj osvétleni (osvétleni za obvyklych provoznich podminek) = pomoené osvétleni (osvétleni pro pomoené price mimo blavni provoz — napt. iklid) - bezpesnostni osvétleni (osvétleni pti poruSe technologického zatizeni — pti poruie se rozsviti nebo ziistanou v provozu pouze svitidla s vaodnym krytim & nevybusnd) Hlavni osvétleni se dale d8ii = celkové osvétlent - odstupiiované osvétleni Kombinované osvétleni Celkové osvétieni se realizuje zpravidla rovnomémé rozmisténymi svitidly ( obvykle stejncho typu a fii stejné zavésné v¥8ce) po celém prostoru. Odstupfiované osvétleni se provédi jako méné energeticky néroénd varianta celkového osvétleni, kdy svétlo je soustfedéno na jednotliva pracovisté. Kombinované osvétleni je tvoteno celkovjm nebo odstupiiovanym osvétlenim dopinénym mistnim pfisvétlenim. Povaduje se za lepii variantu tam, kde z technickych nebo ekonomickych divodi nelze doséhnout pozadovanych parametri osvétlen{ na nékterych pracovnich mistech osvétlenim celkovsm nebo odstupiiovanym. Poruchové osvétieni = ndhradni (osvétleni pro nezbytné dokonéeni Sinnosti nebo pro zajisténi minimélnich poZadavici technologick¢ho osvétleni, aby nedoSlo ktrazu a nevanikly skody) = nowzové, inikové (osvétleni inikovych cest a dileZitych manipulatnich mist pHi pieruSeni dodavky elektrické energie) protidrazové (osvétleni s okamzitym nabéhem k zajiSténi bezpetnosti lidi pti trazové rizikové prici, napi. pti dobéhu stroji, pti pieruSeni dodavky energie pro hlavni osvétleni) Mistni osvétleni Se provadi ptidavnymi svitidly umisténymi vblizkosti zrakového tkolu a osvétlujfei pouze pracovni plochu,METODY NAVRHU Pro navrh osvétleni plati tato obecné kriteria: - dostateénd troveii osvétleni, - _ ptiméfené rozloZeni jasii ploch v zomém poli, = vyhodny pievazujici smér osvétleni a stinivost, - omezeni osinéni, = vhodné spekardini slozeni svétla a pfimétené podini barev. Faktory, ovliviiujici hospodarnost uméiého osvétleni = svételné 2éroje a jejich -viastnosti (mémy vykon, Zivotnost, atd.), = viastnosti prishwenstv, ~ volba svitidla a jejich viastnosti, napi. = qpisob osvétleni (piimé, neprimé, smi8ené, atd.), ~ viastnosti osvétlovaci soustavy, = zpisob ovlddani jednotlivych svitidel a jejich skupin, = zpiisob regulace osvétleai, : ~ tidrzba osvétlovaci soustavy a ostamich prvkai. Podklady pro vypoéet Stavebni pliny s uréenim svételnych viastnosti povrchii ~ odraznosti podlahy, stén a stropu. Podadavky na rozmisténi osvétlovacich téles— v zivislosti na poloze nabytku, technologie (aapé. vzduchotechnickych potrubi). Parametry prosttedi— vihkost, prasnost, teplota, akustika. Provozni hlediska ‘Vobran¢ technicko-ekonomické ukazatele pro hodnoceni osvétlovacieh ‘oustay Ukazatel ]_tednotka miéimé investiéni niklady na jednotku osvétiované plochy Kéjm= ‘mémé investiéai néklady na I m osvétlované plochy Kejm ‘mémy sv¥telny tok na jednotks osvétlované plochy nym? | smét spotfeba elelarické energie na jednotku osvétlované plochy | Whfm® mémé investiénénaklady na jednotka osvétlované plochy a 100 Ix | Kéjin’/100 tx :mémnj sv8telny tok na jednotku osvétlované plocty a 100 Ix Inj 100 bx _mémé spotfeba eleltrické energie na jednotku osvétlované plochy 100 ix ‘Wh /100 ix Metody vypoétu umélého osvétleni Metoda bodova Metoda tokova Metoda pomémébo piikonu epee “METODA POMERNEHO PRIKONU ‘Nefjednoduiti a nejméné ptesnd. Slou#i k piedbéinému orientaénimu névrhu osvétlovact soustavy. Zélezi na volbé zpisobu osvétleni, Siniteifch odrazu, Pottebny piikon na osvétlen{ urvitého prostoru apa lO Ew 100 [ Wim? ] nzmémny vjkon poudityeh zdroji [Im W]} Eye. podadovand osvétlenost. {1x ] Pomémé elekarické ptikony p k dosazeni priimémé osvétlenosti Ep = 100 kx i mémém vykonu svételnych zdrojd 10 im/W ‘Osvéteni — Cinitel misimostt ‘Stény a strop osvétiovaného prestoru o svete | stfedni [tmave 2 [ 25 I 28 | 30 24 1 19 | 20 L__22 pfimé 4 15 | 16 I 18 i ————— a 24 2 | | smiSené 24 20 a I a2 | 2 56 | 86 [1601 24 36 I 56 106 Lnepfime >4 26 I 40 I 74. Cinitel mistnosti 3 aa eh §....krat8{ rozmér mismosti | [™] . 1y...v¥Ska svitidel nad srovnvaci rovinon [™] %METODA TOKOVA LEA be = [im] ®. _ svételny tok zdrojt, které je potfeba instalovat [im] Ene mistné primémé a Casové minimdini bladina osvétlenosti A velikost osvétlované piechy [ m"] z — udriovaci Ginitel [=] ‘Ne Gimitel vyutiti pro vypocet osvétlenosti_ [-] Cinitel vyuiiti n, [i] zavisi na rozioZeni svételnho toku svitidel, odramosti povrchu stén a stropu ana tvara osvétlovangho prostoru. ‘Uddava se pro kaideé svitidlo zviast v zavisiosti na indexu mistnosti m a souéinitelich odraza podlaby, stéa a stopu. Cingueline by... vySka svitidel nad srovadvaci rovinou Usinnost svitidla 360 1200 300 180 200 206 360 « 1209 2004 909 2041200 oon x at nx 00 260 x 1200 15 5 u 8 S © 5 t 5 5 15 % 5 LOR aezew axle pease ae 34254 ax2ew rez leaew tow = 0,71 DLOR =0,71Zvolime si svitidla a svéteiné ziroje vaich obsazené. Vyjde ném svételny tok pHipadajici na jedno svitidlo. Podéienim vypoéteného svéteingho tokué. a svételného toka éyy jednoho svitidla ziskme poéet svitidel. Nezapomeiite zmeniit svételny tok svitidla o tinnost svitidla. Oe Rar=————___ [-] Pepe. Nz0R Zarovky ‘Standard 280 40W 2307 CL Stare 00 aa 000 ‘BEOADW 250 FR Eg? 27001001418 7000. (60 SOW 2500 CL E27 27001001710. 1000) $360.80 230V FR E27 3760 100 1a 710, 000. $60 75W 250 Cl E27 2700100 ——ta_330 7090. ‘R60 75 220V FR 2727001004930. 710007 ‘R60 100W 220 Co E27 3700100113407 1000, ‘A80 10014250 FR E27 2700100 4a 1240 30007 d5 svételny tok jednoho svitidla (\idinnost svitidla . svételay tok 2droji ve svitidle) [im] Tv iéinnost svitidla nalemete vkatalogu vyrobce — {-} U zitivkovych svitidel je potteba vait vtivabu teplota chromatiénosti zdroje svétla. Psychologické pohoda. Pro zdroje s vy38i teplotou chromatignosti je zapotiebi i vyS8i hladina osvétlenost. Viz. Kruithofiv diagram nebo volit teplota chromatitnosti zdroje svétla s ohledem na tabulku sprvného pouziti zitivek od firmy Philips. Udrzovaci soucinitel z ‘Zabrnuje pouze idribou ovlivniteiné dinitele zmén dsvétleni Byv obvykie v rozmezi hodnot 0,5-0,7. hodnota z> 0,5 je pfedepsdna normou Z= Zp. Ly-Zy0-2e O-] 2% stémnuti 2droji, 2 stémuti a metisténi svitidel yo metigténi povrchu osvétlovaného prostoru Ze funkéni spoleblivost zdroj vaciné zdroje se ihned vyméauji —individualni vyména é Ze vadné zdroje se nevymériuji ihned, ale uceiené po skupinéch 8ZAKLADNi KRITERIA SDRUZENEHO OSVETLENI A METODY HODNOCEN{ CSN 36 0020 ~ Sdruzené osvétleni Sdruzené osvétleni..zamémé osvétleni vnitiniho prostoru souasné dennim s dopliujicim umélym osvétlenim © slozka den osvatleni je neustale proménné (rozlozenim svételného toku, spektralnim slozenim svétla) © slozka umélého osvétleni je relativn’ konstantni (spektralni sloZeni neménné) Vyznam sdruzeného osvétleni...2ajisténi pottebného osvétleni mistnosti nebo jejich éasti, kde neni zajisténo dostatecéné denni osvétleni pro danou zrakovou Ginnost. Podle systému sdruzeného osvétleni rozliSujeme: * Celkové sdruzené osvétleni — souéasné osvétleni denim s doplitujfcim celkovym nebo odstupiiovanym umélym osvatlenim « Mistni sdruzené osvétleni — souéasné osvétleni dennim osvétlenim, dopInéné mistnim osvétlenim na zastinéném vnitinim prostoru. Sdruzené osvétleni neni pti dlouhodobém pusobeni na Clovéka rovnocenné s dennim osvétlenim, avSak je podstatné priznivéjsi nez osvétleni umélé.Moinosti vyuiiti sdruzeného osvétleni: 1. Vnové navrhovanyeh objektech se sdruzené osvétleni navrhne pouze tehdy, kdy nemiize byt docileno dostateéného denniho osvétleni zvéznych objektivnich piitin (_ urbanistickych-husta zastavba, stavebné-konstruktnich-budovy se slozitou dispozici, technologickych- vyuziti takové technologie, ktera neumozituje ptistup denniho svétla, provoznich, mikroklimatickych..). V nové navrhovanych stavbach, kde je zajist&no vyhovujici denni osvétleni, je celkové sdruzené osvétleni zakizino! Modné vSak je kratkodob’ pouzit mistniho sdruzencho osvétleni. 2. Vbudovach stavajicich navrhujeme sdruzené__osvétleni v piipadech,kdy krdtkodob& nevyhovuje denni osvétleni pro momentalni ginnost (3koly-skupinova vyuéovani..) 3. Pii rekonstrukeich, modernizaci nebo u starSich objekti stavajicich celkové sdruzené osvétleni pouzivame v tom piipadé, 2e se nezméni tel mistnosti a tento typ osvétleni nam zlepsi dosud podminky denniho osvétleni. Pi navrhu sdruzeného osvétleni musime v2dy zohlednit souvislosti s ostatnimi faktory vnitiniho vybaveni objektu- vytépénim, chlazenim, vétrénim- tzn. optimalizovat energetickou bilanci budovy. Jednotlivé slozky sdruzengho osvétleni se navrhuji a posuzuji: © dennislozka podle z4sad ndvrhu denniho osvétleni © slozka doplitujiciho umélého osvétleni podle zisad pro umélé osvétleni. Pfi navrhu sdruzeného osvétleni tedy musime navrhnout obé tyto slozky a zabyvat se i vzajemnou vazbou mezi nimi.Zdroje dopliujiciho umélého osvétleni se voli z hlediska barevného podani svétla a hodnoty indexu podani barev ( R,) takové, aby svym spektralnim slozenim byly blizké dennimu syétlu. V prostorech s trvalym pobytem osob se doporutuji zdroje s indexem podani barev R, min.80, steplotou chromatiénosti T. v rozmezi 4000 — 5000 Ka svelkym mémnym vykonem (zpravidla jsou to vybojkové zdroje-zativky linedrni, kompaktni, vybojky, Z4rovky . je mo%né pouiit pouze vy odiivodnénych p¥ipadech ). Soustava dopliujiciho umélého osvétlent se navrhuje tak, aby byly dostate’né osvétleny a mély pfiméteny jas nejen vodorovné plochy v drovni srovnavaci roviny, ale také riizn& orientované svislé povrchy a st&ny i strop. Pro rozeznavani podrobnosti na pozorovaném pedmétu se povaduje za dostatetny pomeér jas povrchu pfedmétu a jasu oblohy vytvdiejici jeho pozadi nejméné 1:40. Podkladem pro navrh sdruzeného osvétleni je rozlozeni denni slozky ve vnitinim prostoru : = u nové navrienych budov pomoci vypoétu hodnot Ginitele denni osvétlenosti - vptipadé jiz stojiciho objektu mé¥enim pii rovnomémé zatazené obloze Mé¥eni se provadi cejchovanymi luxmetry v jednotlivych kontrolnich bodech na srovnavaci roviné vinteriéru a souéasné srovnavaci externi osvétlenost nezaclonné vodorovné roviny ve vnéjgim prostoru. 4.Regulace a ovlédani sdruzeného osvétleni je nezbytnou soutasti jeho ndvrhu. Stejné jako se navthuji obé slozky osvétleni — deni a dopliujici umélé — samostatné, tak i regulace a ovlédaci prvky obou slozek, pracujici v souladu, je nutng navrhnout a posoudit zvlast. Denni slozka musi byt co nejvice vyuzita a regulovéna tak, aby nemohly venikat rugivé vjemy -osinéni Regulujeme pomoci : © Rolet © Zaluzii © Markyz * Clon © Zavési Tato zaiizeni musi byt snadno ovladatelna a udrzovatelna Doplitujici_umélé_svétleni se musi regulovat v z4vislosti na podminkdch venkovniho denniho osvétleni = vmeniich prostorech s menSim podtem uZivatelii se ovléda ruéné - vrozsahlejsich prostorech s vétSim pogtem uvivatelli se voli ovladani automatické pomoci &idel (mize byt ruéni — méné efektivni) Umisténi éidel: I. nasmérovana ke svételné dinné éasti oblohy, kterd nejvice ovliviuje denni slozku osvétleni v daném prostoru musi byt chrén&na pfed ruSivymi vlivy dopliujiciho umélého osvétleni musi byt chranéna pied pfimym slunetnim svétlem 4. musi byt chrénéna pied Skodlivymi vlivy vnéjgiho prostfedi v hee Regulace se navrhuje: stupiiovitd — s postupnym zapinanim svitidel spojitd -stmivani Spinage ruéniho ovladani dopliujictho umélého osvétleni se zfetelné (barevné) odli8i od spinaéi ostatniho umélého osvétleni,-aby nedochdzelo k ziméné a nespravnému vyuzivani. Xe