Cvičení 3: Kardinalistická a ordinalistická verze užitku

Odpovězte
1. Definujte pojem užitek.
2. Jaké verze užitku rozeznává ekonomická teorie? Jaký je mezi nimi rozdíl?
3. Jakou roli hraje pro spotřebitele cena?
4. Definujte indiferenční křivku. Na čem závisí její tvar?
5. Jaké jsou vlastnosti indiferenčních křivek.
6. Co rozumíme zákonem substituce.
7. Mohou se indiferenční křivky protínat? Proč?
8. Co platí o koších ležících na indiferenční křivce vzdálenější od počátku?
9. Pokud sní Karla třetí zmrzlinový pohár, co se stane s celkovým užitkem a co s mezním?
Může celkový užitek klesat? Budou mít Karla i její bratr Olda z téhle spotřeby stejný
užitek?
10. Definujte dokonalé substituty a dokonalé komplementy a uveďte příklady. Zakreslete
indiferenční křivky pro oba případy a vysvětlete jejich tvar.

D. Vypočítejte a zakreslete

1. Honza si v kantýně na svačinu kupuje nejčastěji bagety. Celkový užitek z konzumace

baget vidíme v tabulce. Jedna bageta stojí 20 Kč.

bagety 1 2 3 4 5 6
Celkový užitek (TU) 30 50 65 70 70 60
Mezní užitek (MU)

a) Určete výši mezního užitku z konzumace baget

b) Zakreslete do grafu
c) Určete bod nasycení
d) Kolik baget Honza nakoupí, pokud bude usilovat o maximalizaci užitku a proč?
e) Zakreslete poptávku Honzíka po bagetách

2. Petr chodí rád s kamarády do hospody (x) a také rád hraje počítačové hry (y). Oba statky
jsou pro něj tedy dobré. Má možnost rozhodnout se mezi 6 spotřebními koši.

Koš/statek x y
A 1 2
B 2 5
C 3 3
D 5 2
E 4 4
F 2 1

a) Zakreslete spotřební koše do grafu.

b) Petr nám sdělil, že koše B, C a D jsou pro něj stejně dobré a přináší mu stejný užitek. Co
můžeme říci o zbylých koších z hlediska Petrova užitku?

3. Zakreslete mapu indiferenčních křivek pro následující případy

a) Jana nakupuje sladkosti a nápoje

b) Jana pije kávu jedině s cukrem, do jedné kávy přijdou dvě kostky cukru
c) Karel pije kávu se smetanou, do jedné kávy jedna smetánka
d) Petra nakupuje drůbeží a vepřovou šunku – je jí úplně jedno, kterou koupí – rozhodující je
cena.