Střední škola, Základní škola a Mateřská

škola pro sluchově postižené

Praha 5 – Radlice, Výmolova 169

Škola: Střední zdravotnická škola

Obor: Zubní technik

Celoplášťová kovová
korunka

Šárka Bobková
2006-2007
3. ročník
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

OBSAH

1) Úvod
2) Definice toho pojmu: Co znamená plášť korunky?
3) Jak vypadají: Plášťové korunky celkové vypadají tvarově, ale…
4) Funkce - na co se používá? K čemu slouží? Proč? Přímý a nepřímý postup?
5) Indikace + kontraindikace – pro celoplášťovou korunku celolitou ( v čem je výhoda a
nevýhoda)
6) Druhy korunek, jejich výhody a nevýhody, jaké jsou v tom rozdíly?
a) Korunky mezi pryskyřicí a kovem
b) Korunky mezi keramikou a kovem
c) korunky mezi kompozity a kovem

7) Různé korunky – (celolitá, částečná korunka, onlay, inlay, kořenová nástavba)

Můstky z kovu – jejich zpracování v laboratoři
Mezičleny – proplachovací a dotykové

8) Obecné preparační zásady a definice pojem preparace

Pojem preparace ( znamená to.. )
( k čemu slouží..)
9) Základní typy preparací
Bezschůdková preparace distálního zubu na celoplášťovou
korunku.
Bezschůdková preparace frontálního zubu na
celoplášťovou korunku.
Preparace s oblým schůdkem na celoplášťovou korunku.
Preparace s hranatým schůdkem na celoplášťovou
korunku.

10) Otiskování – druhy materiálů a jejich vlastnosti 1. zhotovení jednoduchého situačního

modelu
2. inviduální otiskovací lžíce
11) 1) Skusová šablona:
a) pro částečně ozubenou čelisti
b) pro bezzubou čelisti
2) Okluzní otisk

12) Litá kovová korunka odlehčená a masivní – jejich zpracování

13) Formovací hmoty a typy
14) Modelace přetvaru – zpracování vosku a zhotovení modelu přímým a nepřímým
postupem
15) Materiály kovové – typy a jejich vlastnosti

-2-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Úvod
V úvodu této práce bude, jak se umělé zuby vyrábějí od počátku do současnosti. Lidé si
opravují zuby již dlouhé časy. Dřívější doby byli náročné a bolestivé. Pro uměle dělané se
používali zvířecí kostí apod. Ale samozřejmě postupem času byli vylepšovány. Dnes je vše
modernější. Máme na to různé materiály, které jsou dnes známé.

Definice toho pojmu, co to znamená plášť korunky:

Plášť kryje přirozenou korunku, je to povrch
té korunky.
Celolité – např. odlévání kovu - celá korunka
je z kovu.

Jak vypadají:
Plášťové korunky celokovové (celolité) vypadají tvarově přirozeně, ale je vyrobená
z kovu což není estetický. Přirozený zub není na cizorodou látku zvyklý. Proto si
musí naše tělo zvyknout čili přijmout.

Funkce – na co se používá? K čemu slouží?:

Používá se to hlavně v laterárních úseku chrupu,
protože je neestetická. Jsou lidé i děti, kteří si
nechají udělat čili vyrobit z kovu při poškození zubní
korunky buď to úrazem nebo kazem, k úpravě
nevhodného tvaru nebo barvy přirozené korunky nebo
pro ty, kteří nemají zuby. Pomáhají nám, protože
tvoří velmi pevný a odolný plášť, ale nejsou estetické!

Kde a kdo je vyrobí?:

Takže máme dva postupy a to jsou přímé a nepřímé postupy.
To znamená přímým postupem dělá doktor v ordinaci přímo v ústech,
v tom je průběžná situace např. doktor vymodeluje korunky z vosku (volná
modelace) v ústech čili prefabrikátem, pak to pošle do laboratoře..
Nepřímým postupem modeluje jen laboratoř.

Indikace a kontraindikace – pro celoplášťovou korunku:

VÝHODA
- vyhovuje – velmi pevný a odolný
zevní plášť do laterárních úseku
- můžou se použít drahé ušlechtilé kovy
nebo obecné kovy

NEVÝHODA
- nepoužívá se dopředu – na frontální
úsek chrupu
- nevhodná měkký materiál pro

-3-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

laterární úsek chrupu (zlatá slitina)

- není pro děti – mají úzkou sklovinu

Druhy korunek, jejich výhody a nevýhody, jaké jsou v tom rozdíly?:

Korunky mezi kovem a pryskyřicí.

Korunky mezi kovem a keramiky.
Korunky mezi kovem a kompozity.

Pryskyřičná plášťová korunka je nejčastěji používanou korunkou ve frontální části chrupu.

Napodobuje vzhled původního zubu. Nehodí se k rekonstrukci hrbolkových zubů ani funkčně
zatěžovaných špičáků a molárů. Můžeme použít bezschůdkovou pryskyřičnou korunku jako
provizorní korunku. U dolních řezáků preparujeme schůdky pouze labiální a lingvální. Nesmíme
brousit proximální schůdky.
Keramická plášťová korunka je nejstarší, zhotovení je velmi náročné, složité a nákladné.
Nevýhodou je tvrdost. Všechny keramické hmoty a vakuové pece dovážíme. Přes všechny
nevýhody mají keramické korunky svoje uplatnění.

Při zhotovení korunky z pryskyřice s kovem musí být vazba spojená mechanická makroretence
nebo mikroretence.
Při zhotovení korunky z kompozitní s kovem musí být mechanická vazba speciální materiál. a
chemické / silanizace.
Při zhotovení korunky z keramiky s kovem použiju oxidaci.

Různé korunky, můstky a mezičleny( z hlediska tvaru, polohy a zpracování):

Korunky z kovu.

 celolitá
 poloplášťová neboli částečná
 onlay
 inlay
 kořenová nástavba

Zpracování různých typů korunek z kovu.

 Celolitá korunka tzv. masivní neboli odlehčená korunka. Zpracovávají se: str.viz11,12

 Poloplášťová korunka tzv. kombinovaná korunka. Zpracovává se nepřímým postupem(v

laboratoři).

-4-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

- dostanu otisk od pacienta

- kontrola otisku
- odlití otisku – dělený model
(thompsonův řez )viz.
- nastavení do artikulátoru(modely)
- kontrola prostoru na obou modelů
- izolace páhýlu
- modelace vosku anatomicky na
orální plošce a vestibulárně jen
kousek k incizální hraně nebo až ke
krčku
- předlitek
- ztuhnutí předlitku
- sejmutí předlitku
- modelace vosku odstraním
- kapnička
- na bloček přiložím fóliový ohřátý
vosk a přitlačím bloček k modelu
k páhýlu
- přidávání vosku na aprox.ploškách
- přilepíme na vestibulární část plošky
perličky za pomocí laku
- načepujeme
- zatmelíme
- zatuhnout
- vypalování v peci (vysokot.slit.rema
exat na 1050 stupňů
- odlévání kovů
- samovolné ochlazování
- broušení, gumování, leštění
- opískování vestibulární část, tam
kde bude fazeta
- conalor (krycí barva)
- připravíme pryskyřičné těsto ze
superpoint C + B
- modelace pryskyřice-fazeta
- polymerace v tlakovém polymeraci
- broušení, gumování,leštění, očistíme
- odevzdání do ordinace

 Onlay se zpracovává stejným způsobem jako inlay.

Odlití sádry – dělený model.

Modelace vosku v onlay.
Čepování.

-5-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Zatmelení – sádrová formovací.

hmota – gloria = expadenta.
Ztuhnutí.
Vypalování v peci (2hodiny).
Pomocí kleští předám model do
licího aparátu.
Odlévání kovu.
Opískování, broušení, gumování,
leštění, očištění model situace.
Odevzdání do ordinace.

 Kořenová inlay čili nástavba:

- na otisku najdu dirku, na kterou budu modelovat kořenovou

nástavbu
- vezmu si lancetu a vytvořím do tvaru špičky a zpevním jí až dolů
do té dirky
- připravím kovový drát a na to ubrousím retenci
- nahřátý kovový drát nanesu pomocí kleští do dirky
- modelace z vosku do tvaru menšího zubu – jako pravý zub
- máme dva typy: jednoduchou a s čepičkou

- ta jednoduchá vypadá takto:

- ta s čepičkou vypadá takto:

- čepování ( dostracena )
- zatmelení ( můžeme i na jádro )- gloria
- odlévání kovu ( nízkotavitelnou slitinu )
- tuhnutí – ochlazení
- broušený ( ne uvnitř )
- opískování

Můstek z kovu.

Odlití otisku.
Ztuhnutí.
Dělený model.
Izolace.
Lakování.
Modelace vosku – anatomicky.
Čepování.
Zatmelení – prášek intervent a tekutina expasol
Po ztuhnutí do pece – vypalování. ( 800stupňů )

-6-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Tabulka vypalování v peci

10min.
800°C

10min.
600°C
ochlazení
10min.
250°C

Nastavení ( voda, vysokot. slitina, měření ).

Odlití kovu v licím aparátu.
Ochlazení, vyklepání, opískování.
Model zkouším zdali pasuje.
Broušení, gumování a opískování zespoda.
Vyčistění párovačkou okludoru a model situace.
Odevzdat do ordinace.

Mezičleny z kovu

Laboratorní zhotovení mezičlenů

Při modelaci mezičlenů dodržujeme všechny zásady:

Modelujeme správně
Redukujeme žvýkací plošky
Mezipilířové spojnice, dbáme na to, aby nevznikaly těžko přístupné kouty a plochy u
mezičleny dotykový musíme zajistit mechanickou odolnost celé konstrukce a dostatečnou
ochranou pryskyřičných nebo porcelánových doplňků. Pro usnadnění postupujeme tak, že
mezičleny vymodelujeme nejprve z růžového vosku, zhotovíme sádrový nálitek. Nálitek lze
během práce kdykoliv sejmout, je důležitou pomůckou pro podrobnější modelaci.
Nejsnáze se modelují mezičleny proplachovacího můstku

-7-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Mezičleny proplachovací

Mezipilířové konstrukce vložíme bloček vosku a sevřeme okludoru, otiskne se nám

reliéf celé žvýkací plošky antagonistů.
Pak vymodelujeme jednotlivé žvýkací plošky mezičlenů, vyznačíme odtokové rýhy,
částečně vymodelujeme i rozčlenění mezičlenů vestibulárně a linguárně
Pak zhotovíme sádrový odlitek, který fixujeme vymodelovaný voskový bloček
zhotovími žvýkacími ploškami ve správné poloze a pilířovým konstrukcím a dokončíme
modelaci i spodní plochy mezičlenů tím, že vosk odřezáváme a odškrabáváme.
Mezičleny musí být dostatečně silné, aby pod žvýkacím tlakem nepružily
Mezi spodní části mezičlenů a sliznicí dásňového výčnělku musí zůstat volný prostor
pro hygienické podmínky.
Není-li možné toto pravidlo dodržet, je lépe zhotovit mezičleny dotykové.

Mezičleny dotykové

Modelaci dotykový mezičlenů začínáme stejně jako u můstků proplachovacích.

Dodržujeme, aby na sliznici dosedal jen jeden materiál kov nebo pryskyřice,
porcelán. Nikdy neumísťujeme plošku s kterou se materiály mezičlenů stýkají.
Sliznice kde se pryskyřice dotýká, modelujeme nejprve celé žvýkací plošky a orální
část do poloviny celkové výšky mezičlenů (jen část, která bude z kovu)
Ukončíme výrazním schůdkem, který nám v sádrové odlitku bude vodítkem kde model
kovové konstrukce končí. Pak zhotovíme sádrový nálitek, přiřízneme a modelaci
kovové konstrukce dokončíme.

Postup:
- z růžového vosku odškrabáme všechno to co vlastní kovové konstrukci nepatří, anebo
růžový vosk odstraníme úplně, přiložíme přiříznutí nálitek sádru dobře izolujeme a
vymodelujeme mezičleny z licího vosku.
- vosk vkapáváme v roztavení nebo do prostoru vytvořeného nálitkem vtlačujeme
změkčení fóliový vosk.po ukončení modelace musí být celá žvýkací ploška mezičlenů
nejméně 1mm silná, aby nepružila a nezlomila.
- orálně ukončujeme kovovou konstrukci uprostřed výšky, aby přechodní čára byla
v místech, která podlehají samočištění. Bukání a incilzální hrany mezičlenů
modelujeme pak, aby kov byl co nejméně viditelný, ale tak, aby hrany byly dostatečné
silné a nedeformovaly při kousání. Nesmí proto končit příliš tenkou a ostře seříznutou
plošku, modelaci ukončujeme náhlým zešikmení. Vymodelujeme retenci pro pryskyřice.
Retence modelujeme z voskového vlákna.

-8-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Obecné preparační zásady a definice pojem preparace

1) Při užití elektromotorové vrtačky je hlavním nástrojem v protetice rovný

násadec(kolénko).
2) Ruku vedoucí preparační nástroj fixujeme opřením o sousední zuby.
3) Preparační nástroje volíme v logickém sledu.
4) Nástroje musí být ostré a centrované.
5) Preparujeme šetrně a chráníme úzkostlivě zubní dřeň.
6) Dbáme, abychom nepoškodili měkké tkáně tváří a jazyka.
7) Je nutné chránit oči a dýchací cesty ochrannými brýlemi a štíty.
8) Chráníme speciálními krycími laky.

Základní typy preparací

1) bezschůdková preparace distálního zubu na celoplášťovou korunku

- preparace žvýkací plochy spočívá v jejím snížení o 1-1,5 mm

- preparace vestibulárních a orálních ploch spočívá v jejich úpravě do
- plochy mírně kónicky k žvýkací plošce
- preparace proximálních ploch musíme dosáhnout stejného tvaru jako u
- ploch předchozích
- úprava gingiválního okraje souvisí s předchozími dvěma fázemi a bezschůdkové
preparace je jejich součástí, okraj preparace je v prostoru mezi vrcholkem
marginální gingivy a dnem gingiválního chobotu
- ukončení preparace spočívá v ohlazení drsných ploch a přechodních hran mezi
postranními plochami jemnými papírovými terčíky nebo diamantovými špičkami a
kuželíky

2) bezschůdková preparace frontálního zubu na celoplášťovou korunku

­ preparace řezací hrany spočívá v jejím snížení o 1,5-2 mm s palatinálním sklonem

u horních zubů a lingválním sklonem u dolních
­ preparací palatinální plochy musíme dodržet její původní tvar konkávní nad
tuberculum dentále a konvexní pod ním

3) preparace s oblým schůdkem na celoplášťovou korunku

­ je třeba výrazněji obrousit všechny postranní plochy a jejich okraj zvýraznit

schůdkem s oblým přechodem na preparovanou plochu

4) preparace s hranatým schůdkem na celoplášťovou korunku

­ vyžaduje ještě výraznější preparaci postranních ploch, ukončenou hranatým,

pravoúhlým schůdkem, zakládáme ho nad dásňovým okrajem už při preparaci

-9-
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

postranních ploch
­ postupů pro celoplášťové korunky užijeme:
- bezschůdkovou preparaci pro
obroučkovou kovovou korunku
- preparaci s oblým schůdkem pro
litou
kovovou korunku nebo korunku
kombinovanou (fazetovanou)
- preparaci s hranatým schůdkem pro
korunku pryskyřičnou nebo
keramickou

Otiskování – druhy materiálů a jejich vlastnosti

Termoplastické hmoty – kompoziční a agarové hmoty

Chemoplastické hmoty – sádra, zinkoxideugenolové otiskovací hmoty, alginátové hmoty,
silikonové hmoty, polysulfidové hmoty, polyéterové hmoty.

Zhotovení jednoduchého situačního modelu:

- Příprava otisku ke zpracování. Části sádrového

otisku očistíme, vložíme do otiskovací lžíce a slepíme modelovacím nebo lepicím
voskem, povrch sádrového otisku izolujeme vodním sklem, roztokem saponátu,
alginátovým lakem nebo ponořením do stojaté studené vody na několik minut.
- otisky z ostatních materiálů fixované v lžíci opláchneme jen tekoucí vodou,
abychom je zbavili nečistot, slin, krevních sraženin.
abychom nepoškodili okraj modelu při odstraňování otisku z něho,
je třeba otisk předem orámovat.
- Příprava sádrové kaše: sádru dáme do studené vody, nejlépe destilované,
v gumovém kelímku.
- Vyplnění otisku sádrou.
Sádrovou kaši nanášíme opatrně do skleněného otisku, aby mohla zabíhat do
detailů, přitom vibrujeme otiskem buď ručně za rukojeť lžíce, nebo na vibrátoru,
abychom z kaše vypudili vzduch.
- Zhotovení podstavce modelu. Otisk překlopíme na odloženou hromádku sádrové
kaše tak, aby dno lžíce bylo rovnoběžné se spodní plochou budoucího modelu a
odstraníme velké přebytky kaše kolem lžíce, po dalších asi 10min odřízneme
podstavec nožem do tvaru pro horní nebo dolní čelist.
- Sejmutí otisku z modelu.
opatrně sejmeme samotnou otiskovací lžíci a potom otisk po částech rozlámeme,
abychom neulámali ojedinělé zuby. Sádrový otisk na modelu dáme napřed
nabobtnat do vody , otisk z termoplastické kompoziční hmoty změkčíme ponořením
do teplé vody. Alginátový otisk nikdy nenecháváme na modelu do druhého dne
jinak vyschne a ztvrdne. Odlomené zuby přilepíme opět k modelu vodostálým
rychleschnoucím lepidlem.

- 10 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

- Konečná úprava podstavce modelu,

dokončíme na speciální brusce,
spodní plocha podstavce má být rovnoběžná s rovinou okluze.

Zhotovení inviduální otiskovací lžíce:

- Zhotovujeme z pevného a nepružícího materiálu. Použijeme k tomu rychle

polymerující metakrylovou pryskyřici, šelakovou bazální destičku
- Podle předběžného otisku alginátovou hmotu zhotovíme nejprve z modelové sádry
jednoduchý situační model, na kterém zakreslí nejlépe ošetřující okraj budoucí
individuální otiskovací lžíce.
- Modelovacím voskem vykryjeme podsekřivá místa na zubech a alveolárním
výběžku čelisti.
- Pokud aplikujeme na ozubenou čelist alginátovou nebo silikonovou pastu, musíme
zhotovit napřed mezerník pro zajištění potřebné a stejnoměrné vrstvy otiskovací
hmoty.
- Mezerník zhotovíme tak:, že na situační model adaptujeme určitý počet plotének
růžového modelovacího vosku, překrytý tenkou cínovou fólií.
- Na okluzních ploškách několika zubů vyřízneme v mezerníku kanálky pro
vytvoření nárazníků proti přetlačením lžíce při otiskování.
- Pro aplikaci zinkoxideugenolové pasty nebo silikonového krému na bezzubou
čelist.
- Není potřeba mezerník vytvářet, stačí situační model naizolovat.
- Na izolovaný model licí nanášíme rychle polymerující metakrylovou pryskyřici.
nahřejeme a potom položíme šelakovou destičku na situační model pro horní
nebo dolní čelist, prsty přitlačíme k modelu. Přebytky odstraníme ostrým
modelovacím nožem a zhotovíme z nich rukojeť lžíce.

Skusová šablona

Pro částečně ozubenou čelisti:

Pracovní postup:

- zakreslíme báze na alveolárních a patrových částech modelu

- zákres vedeme mimo podsekřivé prostory
- v dolním ozubeném frontálním úseku je horní okraj báze v okluzní třetině
lingválních plošek zubů
- v horním ozubeném frontálním úseku je dolní okraj báze ve střední a incizální
třetině palatinálních plošek zubů
- pak je důležité navlhčit model, aby se nepřilepil k sádře z prohřáté šelakové
hmoty, to znamená, že namočím ve vodě
- ale nesmí zůstat na modelu voda
- dále vykryjeme podsekřivé prostory voskem až k hranici obrysové linie, tím

- 11 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

nezabráníme sejmutí šelakové báze

- když už máme vykryté podsekřiviny voskem, dáme na to cínovou fólii
- pak nahřívám šelakovou destičku po obou stranách
- nesmíme je zdeformovat
- zahřátou destičku přiložím na navlhčený model
- upravujeme šelakovou destičku na orální plochu modelu a na bezzubé části
- musí se přesně spojit k modelu, žádné mezery
- vezmu si nožík a odstraním destičku přesahující na okraj na vestibulární straně
- ale neodstraňujeme destičku v podjazykové oblasti a u ozubených úseků
- zdvojíme patrové okraje otiskovací lžíce
- vložím vyztužovací třmeny
- vyztužení dolních šablon
- třmeny z drátu vkládáme do všech skusových šablon
- zakřivení třmene pomocí kleští nahřejeme nad kahanem
- pak ji vložíme na místo modelu dolní třetiny šelakové bázi
- drát dáme do šelakové báze
- překrytí výstužného třmenu, přesahující okraj šelakové báze (zesílení báze)
- vyztužení horních šablon
- většinou postačuje zdvojení zadního patrového okraje
- pozor na deformaci, proto dáváme třmen na patrovou část báze o větší vzdálenosti
- vyztužením báze získá povrch pevnou a tvrdou vrstvu
- pomocí frézy odstraníme místa v okolí zubů snímání a nasazování báze na model
- vrtáčkem uvolníme místo v podjazyku pro uzdičku
- dále vyrovnáme a vyhladíme ohřátím nožem povrch báze
- pro spojení s voskovými valy uděláme retenční zářezy hřebenovou část báze
- příprava nákusného valu buď z plotýnkového modelovacího vosku nebo z továrně
zhotovených přetvarů i
- vyberu si hotový přetvar z továrny, který nahřívám v teplé vodní lázni
45-50stupňů nebo nad plamenem, nesmí se roztavit hrany nákusného valu
- adaptace nákusného valu
- úprava výšky nákusného valu nad zbývajícími zuby pacienta
- připojení nákusného valu k bázi
- úprava šířky a délky nákusného valu

Pro bezzubou čelist:

Pracovní postup:

- nakreslím na model kam až bude přesahovat báze, nutné upřesnění

- navlhčení modelu
- nahřátí šelakové destičky
- adaptace šelakové destičky k modelům bezzubých čelistí
- úprava báze šablony (okraje)
- okraje báze prohříváme a upravíme k modelu
- při sejmutí upřesníme okraj báze

- 12 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

- vložím výztužný třmen

- příprava nákusného valu
- spojení nákusného valu k bázi
- úprava šířky a délky nákusného valu

Okluzní otisk

Užíváme tam, kde počet artikulujících antagonistů postačí bezpečně zajistit vzájemný vztah obou
čelistí. Vhodná otiskovací hmota se vloží mezi oba zubní oblouky, pacient sevře obě čelisti do
polohy centrální okluze. V otiskovací hmotě se vykreslí žvýkací plošky obou zubních oblouků a to
ve správném vzájemném vztahu. Okluzní otisku pořizujeme voskem, termoplastickýmu složenými
hmotami nebo sádrou. Z okluzních otisků pořízených sádrou, stentem nebo kerrem získáme
sádrový okludor tím, že postupně obě plochy otisku vylijeme sádrou. Změknout sádrové modely
obou protilehlých úseku ve správném vztahu. Tento způsob užíváme hlavně při náhradách nebo
při zhotovování kovových korunek. Závažnější práce nebo větší úseky čelistí, pak raději pořídíme
samostatné otisky obou čelistí, použijeme modelovací vosk. Do voskového okluzního otisku
zasadíme lehce a bez poškození samostatně zhotovené sádrové modely a tím zajistíme jejich
správný vztah. Modely pak zasádrujeme do okludoru nebo artikulátoru.

Kovová korunka masivní

Co to je?
To je celá litá korunka, je těžší než odlehčená korunka.
Její přenos žvýkacího tlaku je dentální.

Postup práce v ordinaci:

Doktor preparuje pacientovi zub a udělá otisk, tu pošle do laboratoře.

Postup práce v laboratoři:

Laboratoř otisk dostane a začne s tím pracovat čili modelovat.

Zkontroluje otisk, zdali tam není defekt, který tam nemá být. Otisk
namočím, aby se lehko sejmul sádrou. Potom uděláme dělený model,
metoda vodicích čepů a retenčních kroužků. Vezmeme si kelímek a
s vodou smíchám kamennou sádrou. Ještě předem musíme na otisku
označit tužkou střed pahýlu. Kamennou sádrou odlijeme a otisk
zapustíme retenčními kroužky. Po ztuhnutí otisku naizolujeme izolaci
saponátem okolo čepů. Smíchám další tvrdou sádru, z toho udělám
kopeček a model ponoříme. Po ztuhnutí sejmu otisk a nařežeme pilkou
na model pahýl. Naizolujeme a vytvoříme kapničku z voskové fólie
nebo z voskové lázně. Potom modelujeme korunku do anatomického
tvaru. Nesmíme zapomenout na krčkový uzávěr. Kontrolujeme i

- 13 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

okluzní plošky, mezery, bod kontaktu v okluzi i v artikulaci. Čepování

– licí čep spojím k většímu hrbolku šikmo. Připravíme podstavec a
kroužek s keramickým páskem, protože má prostor pro expanzi. Potom
přilepím voskem model protézy s licím čepem na prohlubeň. Odmaštím
a zatmelím formovací hmotou do kroužku. Po ztuhnutí formovací
hmoty odlomíme prohlubeň z kroužku ven. Pak položíme kroužek do
vypalovací pece (vypálení zbytku vosku a vyhřátí formy). Po vypálení
v peci přeneseme pomocí kleští do licího aparátu. Do tygliku dáme
kov. Po odlití kovu necháme kroužek ochladit. Licí formu
vyklepeme kladívkem z licího kroužku. Zbytky formovací hmoty
odstraníme pomocí přístroje pískovačem. Odlitek odřízneme frézou.
Model protézy obrousíme frézou s jemnými břity. Vygumujeme. Potom
vyleštíme pastou pomocí leštící vrtačky. A nakonec odevzdáme model
do ordinace.

Kovová odlehčená korunka

Laboratorní postup:
Odlití otisku.
Dělený model.
Izolace.
Místo pro cement dám vosk na pahýl.
Potom nanáším formovací hmotou na vosk pahýlu.
Kapničku..(krček ne)
Modelace vosku.
Kontrola sousedních zubů a protilehlý zub.
Čepování.
Nastavení toho přístroje.
Zatmelení.
Tuhnutí.
Vypalování v peci.
Odlití kovů.
Ochlazování.
Vyklepání.
Opískování, broušení, gumování, vyleštění.

- 14 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

Formovací hmoty a typy

Co to je?
Formovací hmota tzv. zatmelovaní hmota přemění model na protézu kovovou nebo pryskyřicí.

Výroba:
Pro výrobu protéz z plastických hmot jsou sádra a pro výrobu kovových protéz jsou žáruvzdorné
materiály různého složení.

Jaké jsou jejich požadavky? 1) jednoduchá příprava

2) musí se vosk dobře přilnout k modelu
3) pevná forma po vysoušení a vypálení
4) po vypálení musí být forma prodyšná
5) nesmí obsahovat v sobě škodlivé látky
6) musí mít velkou expanzi, aby se při smrštění kovu vyrovnala

Formovací hmota obsahuje dvě základní složky a to jsou: žáruvzdorné ostřivo a pojivo

Žáruvzdorné ostřivo
Má dobrou vlastnost, vydrží dlouho v peci

Pojivo

Používá se různě podle typu formovacích hmot a jsou to sádrové, fosfátové a etylsilikátové
formovací hmoty.

Sádrové formovací hmoty – EXPADANTA, GLORIA SPECIÁL, DEGUVEST CALAFORNIA

- vhodné pro nízkotavitelné slitiny
- nesmí překročit 750°C, jinak by přerušila rozměrovou přesnost odlitku
- nesmí překročit 45min.
- může se používat v elektrické peci
- přísné dodržování mísícího poměru
- licí vosk musí být beze zbytky
- použít vakuovou míchačku
- musí být uschovány před vlhkostí

Pojivo je sádra
Ostřivo Si02 – Křemen, Krysobalit, Tridymit
- jejím úkolem je zvýšení teplotní expanze

Když chceme mít bezvadně odlitou strukturu, musíme dodržovat pravidla při práci formov.hmoty.
- doba tuhnutí – pomalejší tuhnutí
- pevnost tuhnutí – čím více prášků, tím větší pevnost a čím více vody, tím je
pevnost menší
- porózita (prodyšnost) formovací hmoty – více ostřiva tím je více hmota
prodyšnější

- 15 -
Plášťové korunky celolité Šárka Bobková

- vyrovnání objemových změn – cílem je přesný odlití

Změny formovací hmoty – několik dějů:

1) Objemové změny při tuhnutí form.hm. – expanze při tuhnutí – STUDENÁ EXPANZE
-ztuhlou formov. Hm. Ponoříme do vody – víc se expanduje

2) Objemové změny při zahřívání formov.hm. – TEPLOTNÍ EXPANZE

- při zahřívání sádra kontrahuje a ostřivo expanduje
-největší expanzi má Krysobalit

Velikost teplotní expanze závisí na obsahu ostřiva.

- řidší těsto má malou TEPLOTNÍ KONTRAKCE

3) Objemové změny při chladnutí zahřáté formy – teplotní

- důležité hned zatmelit – hned odlít roztavenou slitinu
- přesnější odlitek!

Fosfátové formovací hmoty – SILIKAN, SILIKAN UNIVERSAL, SILIKAN F., SILIKAN N.

- je citlivá na vodu
- jsou vhodné pro vysokotavitelnou slitinu
- nesmí překročit přes 1000°C

Ostřivo KŘEMEN A KRYSOBALIT

- obsahuje kovové oxidy a fosfáty

Při tuhnutí se zrnka ostřiva pevně stmelí.

Při zahřátí do 270°C pojivo ztrácí vodu a nad 300°C se uvolňuje čpavek.

Vlastnosti a použití

Celková expanze
Pevnost v tlaku
Musíme dodržovat mísicí poměr

- univerzální použitelné pro odlévání všech druhů protetických slitin

- hodí se pro palladiové stříbrné slitiny
- používá se i mísící tekutina podporující tepelnou expanzi KĚMIČITÝ SOL – čistá
voda

Etylsilikátová formov.hm. – se moc nepoužívá, je obtížná a složitá, ale má vynikající vlastnosti

Spájecí hmoty – má vyšší prodyšnost, protože je hrubá

- nemá expanzi

- 16 -