Součin rozpustnosti

Laboratorní úloha č.2 Datum měření: 6.10.2021

Protokol č.1
Vypracovali: Katrin Hlavatá, Ondřej Smrček

1) Cíl práce:

Stanovení rozpustnosti, koncentračního a termodynamického součinu rozpustnosti, specifické

vodivosti, G°p,T,reakce a H°p,T,reakce disociace daného těžko rozpustného elektrolytu ve vodě při
laboratorní teplotě.

2) Teoretická část:
Součin rozpustnosti charakterizuje rozpustnost málo rozpustných sloučenin. Pro elektrolyt o
obecném složení KvkAva je součin rozpustnosti definován rovnicí:
vk vA
Sa =ak . a A
Sa – termodynamický součin rozpustnosti
ak, aA – aktivity kationtu K a aniontu A
vk, vA – stechiometrické koeficienty kationtu K a aniontu A

Součin rozpustnosti, respektive rozpustnost C v jednotkách molární koncentrace (mol/dm 3) daného

silného elektrolytu za teploty a tlaku ve vodě lze stanovit na základě měření specifické vodivosti
nasyceného roztoku této soli (ϰ – S.m)

Molární vodivost elektrolytu (Λ) je dána stechiometrickým součtem iontových vodivostí jednotlivých
iontů.
ϰ
Λ=ρ K ∙ λ K + ρ A ∙ λ A = 3
10 ∙ c
Λ – molární vodivost (S/m)
ρK, ρA – stechiometrické koeficienty kationtu a aniontu
λK, λA – iontové vodivosti daného iontu (S.m)
ϰ – specifická vodivost
c – koncentrace elektrolytu (mol.dm3)

Pro velmi nízké koncentrace iontů, což pro roztoky sraženin je obvykle splněno, lze za hodnoty λK, λA
dosazovat hodnoty λK∞, λA∞, což jsou iontové vodivosti při nekonečném zředění a je možné je nalézt
v tabulkách. Rozpustnost příslušné sraženiny je pak dána rovnicí:
ϰ∙ 10−3
c=
ρK ∙ λK ∞+ ρA ∙ λA ∞

Tuto rovnici lze za použití vhodného standardního stavu (c A = cK = cs, c0 = 1 mol.dm-3) upravit na tvar:
2
K s =c

1
Součin rozpustnosti představuje rovnovážnou konstantu disociace málo rozpustné soli na ionty
v roztoku, což je chemický proces, pro nějž lze změnu Gibbsovy energie vypočítat ze vztahu:
°
R ∙T ∙ ln K s=−∆ G p ,T reakce

R – univerzální plynová konstanta (8,314 J.K -1.mol-1)

T- teplota v K
lnKs – logaritmus hodnoty součinu rozpustnosti
G° - standardní změna Gibbsovy energie (J.mol -1)

3) Pracovní postup:

Všechno odměrné nádobí, včetně měřícího přístroje bylo řádně opláchnuto redestilovanou vodou.
Vodivostní cela byla následně vložena do měřící nádobky s magnetickým míchadlem. Bylo provedeno
experimentální měření specifické vodivosti redestilované vody, jejíž hodnota byla stanovena na
1,4*10- 4 (S.m) za laboratorní teploty 25°C. Od této hodnoty se posléze odečítaly jednotlivé hodnoty
vodivosti sraženiny kationtu Ag+ a aniontu Cl-. Sraženina kationtu Ag+ a aniontu Cl- byla připravena
vysrážením 20 ml 0,1M roztoku AgNO3 stejným objemem koncentrovaného činidla KCl. Sraženina
byla vyhodnocena jako málo rozpustná. Vzniklý produkt reakce byl následně 10x promyt
redestilovanou vodou. Promytá sraženina byla vpravena do vodivostní nádobky a přelita další
redestilovanou vodou. Přibližně 15 minut byla míchaná suspenze pozorována a měřena její
maximální hodnota specifické vodivosti. Měření bylo provedeno celkem 7x a to postupným
zvyšováním teplot po 5°C (25,5 - 55°C). Získané hodnoty byly zaznamenány do tabulky a využity pro
další výpočty.

4) Výpočty:
−4
ϰ AgCl=ϰ−ϰ H 2 O ϰ H O=1,4 ·10 ( S . m)
2
k =−10580

∧¿
−3
c=ϰ AgCl ∙10 /∧

c=c Ag +¿
+c Cl ¿ ¿
−¿

2
K S =c

0
Δ G p , T , reakce=−R ∙ T ∙ ln K S

Δ H 0p ,T , reakce=−k ∙ R=−(−10580 ) ∙ 8,314=87962,12 ( J . mol−1) =87,962(kJ . mol−1 )

2
 5) Tabulky:

T (°C) T (K) ϰAgCl (S.m) c (mol.dm3) Ks Logaritmus Ks ΔG° (J.mol-1) T-1 (K)
25,5 298,65 0,00013 9,406E-06 8,847E-11 -23,15 57477 0,003348
30 303,15 0,00017 1,230E-05 1,513E-10 -22,61 56991 0,003299
35 308,15 0,00023 1,664E-05 2,769E-10 -22,01 56382 0,003245
40 313,15 0,00029 2,098E-05 4,403E-10 -21,54 56089 0,003193
45 318,15 0,00036 2,605E-05 6,785E-10 -21,11 55841 0,003143
50 323,15 0,00047 3,401E-05 1,156E-09 -20,58 55286 0,003095
54,7 327,85 0,00068 4,920E-05 2,421E-09 -19,84 54077 0,00305
Tabulka č.1 – Přehled všech počítaných jednotek potřebných pro určení hodnoty Gibbsovy energie a závislosti
součinu rozpustnosti na změně teploty.

ϰH2O (S.m) Teplota (K) R (J.K-1.mol-1)

0,00014 273,15 8,314

Druh iontu Ag+ Cl- Ag+ + Cl-

λ∞ (S.m2.mol-1) 61,9 76,31 138,21
Tabulka č.2 a 3 – Přehled hodnot využitých ve výpočtech

6) Grafy:

Graf č.1 – Závislost hodnoty součinu rozpustnosti na teplotě

2.500E-09

2.250E-09

2.000E-09

1.750E-09
Součin Rozpustnosti Ks

1.500E-09

1.250E-09

1.000E-09

7.500E-10

5.000E-10

2.500E-10

0.000E+00
298 303 308 313 318 323 328

Teplota (K)

3
 Graf č.2 - – Zobrazení závislosti logaritmovaného součinu rozpustnosti na T -1

T-1 (K)
-20.00
0.003048 0.003098 0.003148
f(x) = − 10580.3515774799 0.003198
x + 12.2686129473466 0.003248 0.003298 0.003348
R² = 0.992701129100854

-20.50

-21.00
Logaritmus Ks

-21.50

-22.00

-22.50

-23.00

-23.50

7) Závěr:

Konduktorem jsme provedli měření vodivosti redestilované vody při 25°C. Její hodnota specifické
vodivosti byla 0,00014 S.m. Stejná měření jsme dále zopakovali 7x pro sraženinu AgCl
v redestilované vodě (postup od 25,5 – 55°C). Ze získaných hodnot specifické vodivosti jsme
vypočítali termodynamický a koncentrační součin rozpustnosti, ΔG° p, T, reakce. Všechny hodnoty byly
zaznamenány do tabulky včetně použitých konstant. Nakonec jsme sestavili 2 grafy. Graf č.1 popisuje
závislost součinu rozpustnosti (Ks) na velikosti teploty (T). Graf č.2 ukazuje lineární regresní křivku na
základě závislosti hodnot součinu rozpustnosti a T -1. Rovnice zobrazená pod křivkou byla využita pro
finální výpočet hodnoty ΔH°p, T, reakce. Výsledná hodnota ΔH°p, T, reakce byla 87,962 kJ.mol-1.