HALOGENY

CHARAKTERISTIKA SKUPINY
= „solitvorné“

 ns2 np5
 F, Cl, Br, I (At se k halogenům neřadí)
 poměrně velká vzájemná podobnost
o vysoká elektronegativita

o vysoká elektronová afinita (elektonogativita)

o tvoří dvouatomové molekuly X2

VLASTNOSTI HALOGENŮ

FLUOR – FLUORUM
 světle zelený plyn, silně reaktivní a toxický
 v přírodě se nachází pouze vázaný ve formě nerozpustných fluoridů

 CaF2 – fluorit (kazivec)

 Na3AlF6 – kryolit

 Ca5(PO4 )3F– apatit

 vyrábí se elektrolýzou směsi HF a KHF2

 využití – výroba freonů, HF, fluorované polymery (teflon – polytetrafluortereftalát, PTFE)
 CHLOR – CHLORUM

 žlutozelený, silně toxický plyn

 vyskytuje se především ve sloučeninách NaCl a KCl (pevných nebo v mořské vodě)
 vyrábí se elektrolýzou roztoku NaCl – solanky
 využití – výroba HCl, plastických materiálů (PVC, chloropren,...)
 příprava:

MnO2 + 4 HCl → MnCl2 + Cl2 + 4 H2O

2 KMnO4 + 16 HCl → 2 MnCl2 + 2 KCl + 5 Cl2 + 8 H2O

JÓD – IODUM

 tmavě fialová až šedočerná pevná látka

 při zahřívání sublimuje ve fialové páry
 velmi malé zastoupení v přírodě

v mořské vodě

v chilském ledku (NaNO3 s příměsí jodičnanů)

 výroba z jodičnanů v chilském ledku

2 IO3- + 5 HSO3- → 3 HSO4- + 2 SO4- + H2O + I2
 příprava
2 KI + Cl2 → 2 KCl + I2

CHEMICKÉ VLASTNOSTI HALOGENŮ

 všechny mají výrazné oxidační vlastnosti

F > Cl > Br > I

 fluor dokáže vyoxidovat kyslík z SiO2

2 F2 + SiO2 → SiF4 + O2

4 F2 + H2S → 2 HF + SF6

2 Cl2 + H2S → 2 HCl + SCl2

Br2 + H2S → 2 HBr + S

SLOUČENINY HALOGENŮ

Halogenovodíky

H2 + F2 → 2 HF - samovolně až explozivně

H2 + Cl2 → 2 HCl – je třeba iniciovat jiskrou

H2 + Br2 → 2 HBr – je třeba použít katalyzátoru

H2 + I2 ← 2 HI – převládá rozklad na prvky

 HF kapalina (tv=19,5 °C), ostatní kapaliny

 nejsilnější kyselinou je HI > HBr > HCl > HF

 kvůli délce a pevnosti vazby

HF

 připravuje se reakcí kyseliny sírové s CaF2

CaF2 + H2SO4 → CaSO4 + 2 HF

 leptá sklo, narušuje zubní sklovinu

4 HF + SiO2 → SiF4 + 2 H2O

HCl

 dříve se vyráběl reakcí NaCl s kyselinou sírovou

2 NaCl + H2SO4 → Na2SO4 + 2 HCl

 odtud triviální název - kyselina solná

 maximální koncentrace ve vodě je 38 %
 jedna ze základních anorganických látek

HBr

 příprava reakcí bromidu s kyselinou fosforečnou

NaBr + H3PO4 → HBr + NaH2PO4

HI

 příprava reakcí jodu se sulfanem

I2 + H2S → 2 HI + S
  halogen v molekule halogenovodíku se může pouze oxidovat => mívají redukční účinky

 nejsnáze se oxiduje jodovodík

2 HI + H2O2 → 2 H2O + I2
 pakliže se nějaká látka při reakci s HX oxiduje, musí docházet k redukci vodíku
Zn + 2 HCl → ZnCl2 + H2

Halogenidy

 iontové – s kovy, solný charakter

 kovalentní – s nekovy, zpravidla molekulové
 halogen lze vytěsnit halogenem nebo halogenovodíkem s nižším protonovým číslem

F → Cl → Br → I

KBr + HF → KF + HBr

KBr + HCl → KCl + HBr

KBr + HBr →

KBr + HI → KI + HBr

 příprava halogenidů

o reakce HX s kovem, jeho oxidem či solí se slabší kyselinou

Ca + 2 HCl → CaCl2
MgO + 2 HCl → MgCl2 + H2
CaCO3 + 2 HCl → CaCl2 + CO2 + H2O

o reakce prvku s halogenem (přechodné kovy a nekovy

Ti + 2 Cl2 → TiCl4

S + 3 F2 → SF6

 významné halogenidy

o NaF - fluorizace vody, insekticidy a fungicidy, konzervace dřeva

o NaCl - kuchyňská sůl, posyp cest, výroba HCl, Na, NaOH, Cl2

o NH4Cl - „salmiak“, suché články, regulátor kyselosti, ustalovač

o CaCl2 - vysoušedlo, posyp cest

 o AgCl, AgBr – fotografie, bílé halogenidy stříbrné působením světla černají postupně se
vylučujícím stříbrem

o KI - jodizace soli, prevence některých účinků radioaktivného záření

Polyhalogenidy

 zejména jód může tvořit polyhalogenidy

 jód se ve vodě nerozpouští, rozpouští se ale v roztoku KI za vzniku Lugolova roztoku

 obsahuje anionty I3- až I9-

I2 + KI → KI3

Interhalové sloučeniny

 sloučeniny halogenu s halogenem

 nejjednodušší odpovídají poměru 1:1

 ClF, BrF, ICl,...

 fyzikální vlastnosti odpovídají průměru

 chemické vlastnosti vyplývají z rozdílné elektronegativity obou prvků

ClF + H2O → HClO + HF

 složitější mají i vyšší poměry

BrF3, BrF5, IF7,...

Oxidy halogenů

 OF2 – oxid fluorný, fluorid kyslíku

 ClO2

o značně nestálý zelený plyn, není anhydridem kyseliny

o reakcí s hydroxidy dochází k disproporcionaci

2 ClO2 + 2 OH- → ClO2- + ClO3- + H2O

 Cl2O6

o tmavočervená kapalina, stálejší než ClO2

o není anhydridem kyseliny

Cl2O6 + 2 NaOH → NaClO3 + NaClO4 + H2O

  Cl2O7

o bezbarvá olejovitá kapalina

o nejstálejší z oxidů chlóru

o značně reaktivní ve styku s organickými látkami

o anhydrid kyseliny chloristé

 BrO2

o podobný ClO2, ale méně stálý

 I2O5

o jediný oxid jódu

o nejstálejší z oxidů halogenů

o anhydrid kyseliny jodičné

Oxokyseliny

 HXO

o vznikají reakcí halogenu s vodou

Cl2 + H2O → HCl + HClO

 chlorová voda = HCl + HClO

 bromová voda = HBr + HBrO + Br2

o slabé kyseliny, HIO je spíše již hydroxid IOH

o velmi dobrá oxidační činidla, oxidační účinky klesají od HClO k HIO

o reakcí halogenu s hydroxidem vznikají soli

Cl2 + 2 NaOH → NaCl + NaClO

 o dochází u nich k disproporcionaci

2 ClO- → Cl- + ClO3-

 zejména za zvýšených teplot

o NaClO

 bělení a desinfekce

o Ca(Cl)(ClO)

 chlorové vápno, chlorid-chlornan vápenatý

 bělení a desinfekce

 HXO3

o silné kyseliny

o podléhají disproporcionaci

4 HClO3 → 3 HClO4 + HCl

o tepelně se rozkládají za vzniku kyslíku

2 ClO3- → 2 Cl- + 3 O2

o významné jsou spíše soli

 NaClO3 – herbicid (travex)

 KClO3 – složka zápalných směsí pro hlavičky zápalek

 KBrO3 – bromatometrie

 HXO4

o HClO4

 velmi silná kyselina

 za běžných podmínek neoxidující kyselina

Zn + 2 HClO4 → Zn(ClO4)2 + H2

 oxidační účinky má až za zvýšených teplot vůči organickým látkám

o HIO4

 mnohem slabší než HClO4

 ochotně váže další molekuly vody za vzniku H5IO6