Melandrium

MAKROEKONOMIE
základnÌ kurs
Druhé p¯epracované vydánÌ
MojmÌr HelÌsek
MELANDRIUM
2002
»ást druhá: HlavnÌ makroekonomické nestability
8 Hospodá¯ské cykly
8.1 Charakteristika cyklu
Charakteristika cyklu. Fáze hospodá¯ského cyklu. Historick˝ v˝voj.
8.2 Mechanismus cyklu
KolÌsánÌ agregátnÌ poptávky a nabÌdky. Teorie konjunktury.
Multiplikátor a akcelerátor. Reálné hospodá¯ské cykly.
AlternativnÌ koncepce.
8.3 D˘sledky hospodá¯sk˝ch cykl˘
Ekonomické d˘sledky. Politické d˘sledky.
8.4 Proticyklická politika
Aktivistická keynesÌánská politika. AlternativnÌ p¯Ìstupy.
P¯edvÌdánÌ cykl˘, konjunkturnÌ indikátory.
HlavnÌ problémy. ShrnutÌ. CviËenÌ. Úkoly. Literatura.
9 NezamÏstnanost
9.1 Definice a mÏ¯enÌ nezamÏstnanosti

Ekonomicky aktivnÌ a neaktivnÌ obyvatelstvo.
MÌra nezamÏstnanosti. Skrytá nezamÏstnanost.
9.2 P¯ÌËiny nezamÏstnanosti a jejÌ formy
FrikËnÌ nezamÏstnanost. StrukturálnÌ nezamÏstnanost.
Plná zamÏstnanost. Trh práce. Cyklická nezamÏstnanost.
P¯irozená mÌra nezamÏstnanosti.
9.3 D˘sledky nezamÏstnanosti
Ekonomické d˘sledky. SociálnÌ d˘sledky.
9.4 SniûovánÌ nezamÏstnanosti
Dávky v nezamÏstnanosti. SniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti.
SniûovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti.
10 Inflace
10.1 Definice a mÏ¯enÌ inflace
Inflace a deflace. MÌra inflace. MÏ¯enÌ cenové hladiny.
Skrytá inflace. Nevyrovnaná inflace.
10.2 P¯ÌËiny a formy inflace
Poptávková inflace. Nákladová inflace. R˘st mezd a inflace.
"Dovoz inflace". SetrvaËná inflace. NAIRU.
10.3 D˘sledky inflace
Vliv inflace na reálné d˘chody. Vliv inflace
na reálnou hodnotu bohatstvÌ. DodateËné náklady.
Vliv inflace na ekonomickou aktivitu. StupnÏ závaûnosti inflace.
"... myölenky ekonomu a politick˝ch filosofu,
nechù jsou jiû správné nebo mylné, (jsou) mnohem
vlivnÏjöÌ, neû se vöeobecnÏ p¯edpokládá. Ve
skuteËnosti je svÏt témÏ¯ v˝luËnÏ jimi ovládán."
(J. M. Keynes, Obecná teorie, 1936)
P¯edmluva
V˝znam ekonomie formulovan˝ v˝öe snad m˘ûe nÏkomu p¯ipadat nadnesen˝
a spokojil by se s názorem J. Robinsonové: "Smyslem studia ekonomie nenÌ osvojit
si soubor hotov˝ch odpovÏdÌ na ekonomické otázky, ale nauËit se, jak se nedat
обмануть
oklamat od ekonom˘." Studium makroekonomie by urËitÏ mÏlo umoûnit
pochopenÌ fungovánÌ ekonomiky pokud jde o v˝voj souhrnn˝ch veliËin (jaké
jsou p¯ÌËiny inflace, proË existuje vysoká nezamÏstnanost, ËÌm je podmÌnÏn
ekonomick˝ r˘st, jaké jsou p¯ÌËiny deficitu obchodnÌ bilance apod.). Znalosti
makroekonomické problematiky dále poslouûÌ k orientaci v praktické
hospodá¯ské politice institucÌ, jako je vláda nebo centrálnÌ banka (jsou zásahy
tÏchto institucÌ nezbytné, mohou snÌûit inflaci nebo nezamÏstnanost, proË sniûovat
úrokovou sazbu nebo danÏ apod.). KromÏ vÏcného obsahu by toto studium mÏlo
téû p¯ispÏt ke zdokonalenÌ stylu myölenÌ a tvorby úsudk˘.
Obsahem této uËebnice je p¯eváûnÏ v˝klad standardnÌ makroekonomické
teorie na úrovni zhruba odpovÌdajÌcÌ základnÌmu (bakalá¯skému) stupni studia
ekonomické orientace. ' Forma v˝kladu vycházÌ ze skuteËnosti, ûe p¯i v˝uce
makroekonomie na vysoké ökole nebo fakultÏ ekonomického zamÏ¯enÌ je
nutno, vzhledem k nezbytné exaktnosti, pracovat s jistou mÌrou formalizace
(matematick˝ a grafick˝ aparát) a vûdy na urËité úrovni abstrakce. P¯i studiu této
uËebnice je proto t¯eba poËÌtat s jistou dávkou úsilÌ a soust¯edÏnosti. Text vznikl
na základÏ zkuöenostÌ s v˝ukou tohoto p¯edmÏtu na Vysoké ökole ekonomické
v Praze a komparacÌ s v˝ukou na jin˝ch vysok˝ch ökolách, mimo jiné téû v rámci
v˝zkumu v národnÌm i mezinárodnÌm mÏ¯Ìtku.
Je-li ¯eË o standardnÌ ekonomické teorii, jde o souËasné hlavnÌ názorové
Теченнях
proudy v rámci keynesiánské a neoklasické (zejména monetaristické) ekonomické
teorie. V˝bÏr moûn˝ch interpretacÌ ekonomie byl tedy veden snahou oсталанароВАной
vyváûené
апетности але
"zpravodajstvÌ" (¯eËeno slovy R. Dornbusche a S. Fischera), nikoliv v˝slovnou
preferencÌ urËité doktrÌny. K orientaci p¯i v˝bÏru problém˘ a p¯i hloubce jejich
zpracovánÌ (vËetnÏ intenzity pozornosti vÏnované jednotliv˝m názorov˝m
proud˘m) poslouûily vybrané v zahraniËÌ rozöÌ¯ené uËebnice ekonomie
uvedeného stupnÏ nároËnosti (viz seznam literatury).
Obsah je koordinován se st¯ednÏ pokroËil˝m kursem makroekonomie,
p¯ednáöen˝m v magisterském (inûen˝rském) stupni studia. Jako základnÌ studijnÌ
1) UËebnice vycházÌ zejména z pot¯eb Vysoké ökoly ekonomické v Praze. K p¯esnému

vymezenÌ p¯edmÏtu makroekonomie, p¯ednáöeného na Vysoké ökole ekonomické
v Praze, viz publikaci M. Mach, M. HelÌsek: Standardy p¯edmÏt˘ Makroekonomie I
a Makroekonomie II, Vysoká ökola ekonomická v Praze, 1997.
literaturu je moûno doporuËit Makroekonomii II. Pro magisterské (inûen˝rské)
studium 1. a 2. Ëást (Nakl. Melandrium, 3. vydánÌ 2001) M. Macha a dále uËebnici
autor˘ R. Dornbuscfre a S. Fischera Makroekonomie (öesté originálnÌ vydánÌ
1994, Ëesk˝ p¯eklad z téhoû roku z nakl. SPN a Nadace Economics). Nevyhnutelná
je dále propojenost v˝kladu s kursem mikroekonomie. Zde dob¯e poslouûÌ
nap¯. text L. Macákové a kol.: Mikroekonomie. ZákladnÌ kurs. Nakl. Melandrium,
7. vydánÌ 2002. P¯edchozÌ absolvovánÌ nenÌ sice nutné, studium makroekonomie
s jeho znalostÌ je vöakудобное
pohodlnÏjöÌ. UûiteËn˝m doplÚkem je specializovan˝ kurs
dÏjin ekonomick˝ch teoriÌ. Nevyhnutelné a do jisté mÌry i prospÏöné je ËásteËné
p¯ekr˝vánÌ s nÏkter˝mi jin˝mi ekonomick˝mi disciplÌnami.
Struktura textu sleduje následujÌcÌ postup:
- v prvnÌ Ëásti (kap. 1-7) jsou charakterizovány základnÌ makroekonomické
problémy,
- druhá Ëást (kap. 8 - 11) se zab˝vá hlavnÌmi makroekonomick˝mi nestabilitami,
- t¯etÌ Ëást (kap. 12 - 14) je vÏnována stabilizaËnÌm makroekonomick˝m
politikám.
Styl v˝kladu byl veden snahou spojit d˘kladnost a zároveÚ srozumitelnost
p¯i preferenci struËnosti (zdroje jsou vzácné, vzácn˝ je proto - ¯eËeno slovy
N. G. Mankiwa - i Ëas student˘). Rozmanit˝mi p¯Ìklady a ilustracemi je proto text
doprovázen jen v omezené mÌ¯e. P¯i hodnocenÌ tohoto stylu je t¯eba vzÌt v úvahu,
ûe studium literatury je jen jednou z forem zÌskávánÌ poznatk˘ a jejich zpracovánÌ
- vedle p¯ednáöek, cviËenÌ, konzultacÌ aj.
Pokud jde o formu textu: petitem (mal˝m pÌsmem) je odliöen v˝klad
up¯esÚujÌcÌ, doplÚujÌcÌ. Jsou jÌm téû uvedeny ilustrace a p¯Ìklady, jejichû opominutÌ
nenatropÌ mnoho ökody. P¯ehlédnuty by vöak nemÏly b˝t Ëásti "CviËenÌ"
a "Úkoly", které poslouûÌ k zafixovánÌ poznatk˘ a p¯iblÌûÌ moûnosti jejich aplikace.
V nÏkter˝ch "Úkolech" je navÌc mÌrnÏ doplnÏn v˝klad teorie. Problémy zadané
v Ëásti "CviËenÌ" by mÏly b˝t samostatnÏ zvládnuty po prostudovánÌ p¯Ìsluöné
kapitoly, na cviËenÌ probÌhajÌcÌch v rámci v˝uky by pak mÏly b˝t prodiskutovány
v˝sledky. Problémy obsaûené v Ëásti "Úkoly" vyûadujÌ studium dodateËné
literatury, vyhledávánÌ statistick˝ch zdroj˘ nebo speciálnÌ konzultaci s uËitelem.
K seznam˘m literatury: ke konci jednotliv˝ch kapitol je uvedena doplÚujÌcÌ
literatura p¯imÏ¯eného stupnÏ nároËnosti k vybran˝m problém˘m z dané
kapitoly, p¯iËemû preferována je zde p¯ÌstupnÏjöÌ literatura v ËeötinÏ. Na konci
uËebnice je dále uvedena doporuËená uËebnicová a encyklopedická literatura ke
studiu základnÌho (bakalá¯ského) kursu makroekonomie (p¯ÌpadnÏ p¯esahujÌcÌ do
st¯ednÏ pokroËilého kursu). Dále je zde literatura k dÏjinám ekonomick˝ch teoriÌ
a doporuËené statistické zdroje.
Statistické ilustrace se soust¯edÌ nejen na ekonomické reálie z »R, ale i na jiné
zemÏ s cÌlem porovnánÌ makroekonomického v˝voje.
ZnaËky jako nap¯. SRAS nebo LRPC jsou obvykle zaloûeny na principu tzv.
iniciálové zkratky, tj. jsou tvo¯eny poËáteËnÌmi pÌsmeny jednotliv˝ch slov, tvo¯ÌcÌch
p¯Ìsluöné názvy (úplné znÏnÌ nalezne Ëtená¯ v seznamu pouûit˝ch symbol˘
a znaËek). Tyto názvy p¯itom pouûÌvajÌ anglickou terminologii, aplikovanou bÏûnÏ
i v neanglicky psané literatu¯e.
P¯i zpracovánÌ tohoto textu jsem naslouchal p¯ipomÌnkám mnoha koleg˘. Jeho
úroveÚ revalvovaly zejména diskuse s následujÌcÌmi z nich:
prof. Ing. Miloö Mach, CSc, doc. Ing. Ivo Straka, CSc, doc. Ing. Pavel Sir˘Ëek,
Ph.D., Mgr. Pavel Neset, Ing. Stanislav Heczko, doc. Ing. Pavel JaniËko, CSc.
PhDr. Jaroslav Krameö, CSc. Ing. Ján Babin, CSc. (vöichni z katedry
makroekonomie VäE), doc. Ing. Jind¯ich Soukup, CSc. (katedra mikroekonomie
VäE), prof. Ing. VojtÏch SpÏváËek, DrSc, Mgr. Ing. VladimÌr TomöÌk, Ph.D.
(katedra hospodá¯ské politiky VäE) a jinÌ. Za dohledávánÌ materiál˘ dÏkuji
Ing. Tomáöi Pavelkovi.
Mé podÏkánÌ za cenné p¯ipomÌnky pat¯Ì také recenzent˘m této uËebnice,
kter˝mi byli:
prof. JUDr. Frantiöek Vencovsk˝ (Vysoká ökola ekonomická v Praze), doc. PhDr.
Kamil Fuchs, CSc. (Masarykova univerzity v BrnÏ), doc. Ing. Ji¯Ì Havel, CSc.
(Univerzita Karlova v Praze) a doc. Dr. Ing. Jan Frait (Vysoká ökola báÚská -
Technická univerzita v OstravÏ, prvnÌ vydánÌ).
Cenné byly také p¯ipomÌnky student˘ zÌskané bÏhem v˝uky, individuálnÌch
konzultacÌ a také z pravidelné studentské ankety po¯ádané kaûd˝ semestr na VäE.
DÏkuji za p¯ipomÌnky i vöem ostatnÌm.
V Praze 31.7. 2002 Doc. Ing. MojmÌr HelÌsek, CSc.

katedra makroekonomie
Vysoká ökola ekonomická v Praze
O autorovi:
Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. (nar. 1958) absolvoval národohospodá¯skou

fakultu VäE v Praze. V r. 1985 obhájil disertaËní práci na téma svÏtové peníze,
vr. 1993 habilitaËní práci na téma zahraniËní zadluûenost. Ktéto problematice
publikoval ¯adu statí a v˝zkumn˝ch zpráv. Od r. 1995 je garantem p¯edmÏtu
Makroekonomie I (základní kurs makroekonomie), vyuËovaného na VäE
v Praze, je zapojen ve v˝zkumn˝ch programech v oblasti v˝uky ekonomické
teorie. ZahraniËní zkuöenosti získal zejména bÏhem dvou semestr˘ studijního
pobytu na univerzitÏ v Curychu a p¯i návötÏvách dalöích západoevropsk˝ch
univerzit.
StruËn˝ obsah
P¯edmluva
1. Úvod do makroekonomie
»ást prvnÌ: ZákladnÌ makroekonomické problémy

2. Makroekonomick˝ produkt a d˘chod
3. Celkové v˝daje a produkt
4. AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka
5. Ekonomick˝ r˘st
6. PenÌze a trh penÏz
7. Otev¯ená ekonomika
8. Hospodá¯ské cykly
9. NezamÏstnanost
10. Inflace
11. VnÏjöÌ ekonomická rovnováha
»ást t¯etÌ: StabilizaËnÌ makroekonomické politiky

12. MÏnová politika
13. RozpoËet a fiskálnÌ politika
14. ZahraniËnÏekonomická politika
Seznam pouûit˝ch symbol˘ a znaËek

Literatura
Rejst¯Ìk jmenn˝
Rejst¯Ìk vÏcn˝
Podrobn˝ obsah
P¯edmluva
1 Úvod do makroekonomie
1.1 Mikroekonomie a makroekonomie

Ekonomie. Mikro- a makroekonomie. Vztah mikro- a makroekonomie.
PozitivnÌ a normativnÌ funkce makroekonomie.
1.2 Makroekonomické subjekty, makroekonomick˝ kolobÏh
Sektor domácnosti. Sektor podniky. Sektor vláda. Sektor zahraniËÌ.
Makroekonomick˝ kolobÏh.
1.3 ZákladnÌ makroekonomické veliËiny
Produkt. ZamÏstnanost. Cenová hladina. VnÏjöÌ ekonomická pozice.
1.4 StabilizaËnÌ makroekonomická politika
Makroekonomická stabilita. Fluktuace makroekonomick˝ch veliËin.
Liberalismus. Intervencionismus. StabilizaËnÌ politika.
StrukturálnÌ politika. Pror˘stová politika.
1.5 HlavnÌ proudy makroekonomie
Klasická a neoklasická ekonomie. Nová konzervativnÌ ekonomie.
Keynesiánská ekonomie. Nové keynesiánstvÌ.
»ást prvnÌ: ZákladnÌ makroekonomické problémy
2 Makroekonomick˝ produkt a d˘chod

2.1 Makroekonomick˝ v˝stup
V˝stup a HDP. HDP a ekonomick˝ blahobyt. NárodnÌ bohatstvÌ.
2.2 P¯idaná hodnota
Meziprodukty. P¯idaná hodnota. FinálnÌ statky.
Hrub˝ a Ëist˝ produkt, HDP a HNP.
2.3 NárodnÌ d˘chod
NárodnÌ d˘chod. DisponibilnÌ d˘chod.
2.4 UûitÌ produktu
V˝daje na finálnÌ statky. SrovnánÌ t¯Ì metod.
Produkt nominálnÌ a reáln˝.
2.5 ZákladnÌ makroekonomické identity
Identita. ZákladnÌ identity. Interpretace identit.
Identita investic a úspor.
3 Celkové v˝daje a produkt
3.1 Charakteristika modelu
Celkové plánované v˝daje. P¯edpoklady modelu.
3.2 Dvousektorov˝ model: spot¯eba a investice
Spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ. Úspory domácnostÌ.
Dlouhodob˝ v˝voj spot¯ebnÌch v˝daj˘. InvestiËnÌ v˝daje.
3.3 Rovnováûn˝ produkt. V˝dajov˝ multiplikátor
Rovnováûn˝ produkt. V˝dajov˝ multiplikátor. Paradox spo¯ivosti.
3.4 TrÌsektorov˝ model: vládnÌ v˝daje a danÏ
VládnÌ v˝daje. DanÏ. Rovnováûn˝ produkt. DalöÌ multiplikátory.
3.5 »ty¯sektorov˝ model: Ëist˝ export
»ist˝ export. Rovnováûn˝ produkt a v˝dajov˝ multiplikátor
v otev¯ené ekonomice. Multiplikátor Ëistého exportu.
4 AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka
4.1 AgregátnÌ poptávka

K¯ivka agregátnÌ poptávky. Poptávkové öoky.
4.2 AgregátnÌ nabÌdka - keynesiánsk˝ p¯Ìstup
ObecnÏ k agregátnÌ nabÌdce. Keynesiánsk˝ p¯Ìstup v krátkém obdobÌ.
NabÌdkové öoky. Dlouhé obdobÌ - potenciálnÌ produkt.
Nová keynesiánská ekonomie. Nepruûnost nominálnÌch mezd.
Nepruûnost cen.
4.3 AgregátnÌ nabÌdka v monetaristickém pojetÌ
PenÏûnÌ iluze. P¯irozená úroveÚ produktu. Dobrovolná nezamÏstnanost.
4.4 AgregátnÌ nabÌdka v klasickém pojetÌ
Klasická k¯ivka agregátnÌ nabÌdky. Nová klasická makroekonomie.
Model s nedokonal˝mi informacemi.
4.5 Makroekonomická rovnováha
Rovnováûn˝ produkt, rovnováûná cenová hladina.
Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha. KvantitativnÌ rovnice.
5 Ekonomick˝ r˘st
5.1 PojetÌ ekonomického r˘stu

Ekonomick˝ r˘st. MÏ¯enÌ v˝voje produktu. R˘st a rozvoj.
5.2 Zdroje ekonomického r˘stu
Sloûky zdroj˘ r˘stu. KvantitativnÌ a kvalitativnÌ zdroje.
Produktivita v˝robnÌch faktor˘. Kapitálová vybavenost práce.
R˘stové úËetnictvÌ. AgregátnÌ produkËnÌ funkce.
5.3 Modely ekonomického r˘stu
Klasické modely. Neoklasick˝ model. Keynesiánské modely.
Udrûiteln˝ rozvoj a globálnÌ problémy r˘stu. Teorie endogennÌho r˘stu.
5.4 Bariéry r˘stu, p¯ekonánÌ nerozvinutosti
Ekonomická úroveÚ. Ukazatel lidského rozvoje.
Bariéry ekonomického r˘stu. P¯ekonánÌ nerozvinutosti.
NerovnomÏrn˝ v˝voj.
5.5 Pror˘stová politika (ekonomie strany nabÌdky)
ZdanÏnÌ d˘chod˘. UplatnÏnÌ a v˝sledky.
6 PenÌze a trh penÏz
6.1 Funkce a formy penÏz

Funkce penÏz. Formy penÏz. PenÏûnÌ zásoba.
6.2 KomerËnÌ banky, centrálnÌ banka
FinanËnÌ zprost¯edkovatelé. KomerËnÌ banky. CentrálnÌ banka.
6.3 Tvorba penÏz
Zdroje tvorby penÏz. Multiplikovaná expanze bankovnÌch depozit.
Jednoduch˝ multiplikátor depozitnÌch penÏz. MÏnová báze.
Restrikce penÏûnÌ zásoby. RozöÌ¯enÌ multiplikátoru.
6.4 Trh penÏz, úroková sazba
Trh penÏz. Úroková sazba. NabÌdka penÏz. EndogennÌ penÌze.
Poptávka po penÏzÌch. Rovnováha na trhu penÏz.
7 Otev¯ená ekonomika
7.1 Otev¯enost ekonomiky

7.2 Teorie mezinárodnÌho obchodu
Model dvÏ zemÏ, dva v˝robky. RozöÌ¯enÌ modelu.
Dynamizace komparativnÌch v˝hod. KomparativnÌ v˝hod v praxi.
P¯Ìnosy z obchodu.
7.3 MezinárodnÌ pohyb kapitálu
P¯ÌËiny mezinárodnÌho pohybu kapitálu. ZhodnocenÌ finanËnÌch aktiv.
Krátkodob˝ a dlouhodob˝ kapitál.
7.4 MÏnov˝ kurs a jeho determinanty
MÏnov˝ kurs. MÏnov˝ trh. Kurs podle trhu aktiv.
Parita kupnÌch sil. ZnehodnocenÌ a podhodnocenÌ kursu.
Charakteristika cyklu. Fáze hospodá¯ského cyklu. Historick˝ v˝voj.
KolÌsánÌ agregátnÌ poptávky a nabÌdky. Teorie konjunktury.
Multiplikátor a akcelerátor. Reálné hospodá¯ské cykly.
AlternativnÌ koncepce.
Ekonomické d˘sledky. Politické d˘sledky.
Aktivistická keynesÌánská politika. AlternativnÌ p¯Ìstupy.
P¯edvÌdánÌ cykl˘, konjunkturnÌ indikátory.
9 NezamÏstnanost
9.1 Definice a mÏ¯enÌ nezamÏstnanosti

Ekonomicky aktivnÌ a neaktivnÌ obyvatelstvo.
MÌra nezamÏstnanosti. Skrytá nezamÏstnanost.
FrikËnÌ nezamÏstnanost. StrukturálnÌ nezamÏstnanost.
Plná zamÏstnanost. Trh práce. Cyklická nezamÏstnanost.
P¯irozená mÌra nezamÏstnanosti.
Ekonomické d˘sledky. SociálnÌ d˘sledky.
9.4 SniûovánÌ nezamÏstnanosti
Dávky v nezamÏstnanosti. SniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti.
SniûovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti.
10 Inflace
10.1 Definice a mÏ¯enÌ inflace
Inflace a deflace. MÌra inflace. MÏ¯enÌ cenové hladiny.
Skrytá inflace. Nevyrovnaná inflace.
Poptávková inflace. Nákladová inflace. R˘st mezd a inflace.
"Dovoz inflace". SetrvaËná inflace. NAIRU.
Vliv inflace na reálné d˘chody. Vliv inflace
na reálnou hodnotu bohatstvÌ. DodateËné náklady.
Vliv inflace na ekonomickou aktivitu. StupnÏ závaûnosti inflace.
10.4 ProtiinflaËnÌ politika
Regulace agregátnÌ poptávky. Monetaristick˝ p¯Ìstup.
D˘chodová politika.
10.5 Inflace a nezamÏstnanost. Phillipsovy k¯ivky
P˘vodnÌ Phillipsovy k¯ivky. RozöÌ¯enÌ Phillipsovy k¯ivky.
SniûovánÌ inflace. Nová klasická makroekonomie.
11 VnÏjöÌ ekonomická rovnováha
11.1 PlatebnÌ bilance, zahraniËnÌ zadluûenost

PlatebnÌ bilance. HorizontálnÌ struktura. VertikálnÌ struktura.
ZahraniËnÌ zadluûenost. Stadia zadluûenosti.
11.2 P¯ÌËiny a formy vnÏjöÌ nerovnováhy
Vyrovnan˝ Ëist˝ export. Vyrovnaná platebnÌ bilance.
11.3 D˘sledky vnÏjöÌ nerovnováhy
P¯ebytkov˝ Ëist˝ export. DeficitnÌ Ëist˝ export.
Nevyrovnaná platebnÌ bilance.
11.4 Mechanismus vnÏjöÌ rovnováhy
Cenov˝ mechanismus. D˘chodov˝ mechanismus. Kursov˝ mechanismus.
VyrovnánÌ celkové platebnÌ bilance.VládnÌ regulace vnÏjöÌ rovnováhy.
»ást t¯etÌ: StabilizaËnÌ makroekonomické politiky
12 MÏnová politika
12.1 CÌle a nástroje mÏnové politiky
Charakteristika mÏnové politiky. Nep¯Ìmé nástroje mÏnové politiky.
P¯Ìmé nástroje mÏnové politiky. CÌle mÏnové politiky.
12.2 Keynesiánsk˝ p¯Ìstup k mÏnové politice
Celková charakteristika. Keynesiánsk˝ transmisnÌ mechanismus.
Dlouhodob˝ úËinek mÏnové politiky. Bariéry úËinnosti.
MÏnová politika v otev¯ené ekonomice. Praktické uplatnÏnÌ.
12.3 Monetaristick˝ p¯Ìstup k mÏnové politice
Klasická v˝chodiska. KvantitativnÌ teorie penÏz. D˘chodová
rychlost obÏhu penÏz. Monetaristická verze KTP. Monetaristická
mÏnová politika. Bariéry úËinnosti. Praktické uplatnÏnÌ.
12.4 AlternativnÌ p¯Ìstupy
FixnÌ mÏnové kursy. ÚvÏrov˝ kanál mÏnové politiky.
P¯Ìmé cÌlovánÌ inflace.
13 RozpoËet a fiskálnÌ politika :
13.1 Charakteristika rozpoËtu
RozpoËtová soustava. P¯Ìjmy a v˝daje rozpoËtu. RozpoËtové saldo.
Velikost rozpoËtu.
13.2 Keynesiánská fiskálnÌ politika
Funkce rozpoËtu. Nástroje fiskálnÌ politiky.
StrukturálnÌ a cyklick˝ rozpoËet. CÌle fiskálnÌ politiky. Bariéry úËinnosti.
Klasick˝ p¯Ìpad. Monetaristick˝ p¯Ìstup.
Barrova - Ricardova hypotéza. Ekonomie strany nabÌdky.
13.4 VládnÌ deficity a dluhy
DlouhodobÏ vyrovnan˝ rozpoËet. Bariéry vyrovnanosti rozpoËtu.
Dopady ve¯ejného dluhu.
13.5 Koordinace mÏnové a fiskálnÌ politiky
ÿÌzenÌ agregátnÌ poptávky. ÿÌzenÌ struktury produktu.
14 ZahraniËnÏekonomická politika
14.1 Protekcionismus versus voln˝ obchod

Nástroje protekcionismu. CÌle protekcionismu.
D˘sledky protekcionismu. OprávnÏn˝ protekcionismus?
ProexportnÌ politika. Regulace mezinárodnÌho pohybu kapitálu.
14.2 Regulace mÏnov˝ch kurs˘
Kursy neregulované. Kursy regulované. Formy intervenovan˝ch kurs˘.
StabilnÌ a nestabilnÌ kursy. CÌle kursové regulace.
14.3 MezinárodnÌ koordinace ekonomick˝ch intervencÌ
P¯Ìnosy mezinárodnÌ koordinace. Formy mezinárodnÌ koordinace.
MezinárodnÌ mÏnov˝ fond a SvÏtová banka.
14.4 SjednocovánÌ národnÌch ekonomik
P¯Ìnosy sjednocenÌ. Mechanismus sjednocovánÌ. StupnÏ sjednocovánÌ.
P¯edpoklady hospodá¯ského sjednocenÌ. Evropská unie (popisná Ëást).

Literatura
1. UËebnicová a encyklopedická literatura
2. DoporuËné statistické zdroje
Rejst¯Ìk jmenn˝
Rejst¯Ìk vÏcn˝
1 Úvod do makroekonomie

1.2 Makroekonomické subjekty, makroekonomick˝ kolobÏh
„Ekonomie je to, co dÏlajÌ ekonomové", tvrdil J. Viner. S tÌmto vysvÏtlenÌm se

asi málokdo spokojÌ. V této kapitole bude charakterizován p¯edmÏt ekonomie
a úvodnÌ makroekonomické pojmy a souvislosti vËetnÏ v˝kladu stabilizaËnÌ
makroekonomické politiky.
Budeme charakterizovat hlavnÌ proudy v makroekonomické teorii a rozliöÌme
rozdÌlné zp˘soby vidÏnÌ (interpretace) ekonomické reality. S tÌmto rozliöovánÌm
se budeme setkávat v celém následujÌcÌm textu. Teprve po prostudovánÌ poslednÌ
kapitoly této uËebnice si promyslete prohláöenÌ nÏkolika americk˝ch autor˘: DÌky
Keynesovi jsme dnes vöichni keynesiánci. DÌky Friedmanovi jsme vöichni
monetaristé. A dÌky p¯ekotnÏ se vyvÌjejÌcÌmu poznánÌ jsme vöichni eklektiky.
Ekonomie
Obecná ekonomická teorie, zkrácenÏ ekonomie ' (z ¯eck˝ch slov oikos = d˘m,
nomos = pravidlo, zákon), je studium vybran˝ch oblastÌ hospodá¯ské aktivity.
Vymezit tento p¯edmÏt (objekt) poznánÌ souËasné standardnÌ ekonomie je moûno
nap¯. dvojÌm zp˘sobem:
1) v˝Ëtem (popisem) problém˘, které zkoumáme, a to v jisté mÌ¯e jejich
agregace: nap¯. proË a v jakém mnoûstvÌ jsou statky poptávány, podle jak˝ch
kritériÌ probÌhá jejich v˝roba, jak jsou oceÚovány, ËÌm je urËena zamÏstnanost
v˝robnÌch faktor˘ atd.
2) definicÌ - zobecnÏnÌm tÏchto problém˘, jako nap¯.:
- zkoumánÌ tvorby bohatstvÌ (A. Smith) nebo rozdÏlovánÌ v˝sledk˘ v˝roby
(D. Ricardo),
1) NejËastÏjöÌmi ekvivalenty jsou v angliËtinÏ economics, v nÏmËinÏ allgemeine

Volkswirtschaftslehre. D¯Ìve se Ëasto vyskytovalo oznaËenÌ politická ekonomie.
- nebo obecnÏji: chovánÌ lidÌ ve vztahu mezi cÌli a vzácn˝mi (omezen˝mi) zdroji,
které majÌ alternativnÌ vyuûitÌ (L. Robbins),
- a obdobnÏ: r˘zné zp˘soby vyuûitÌ vzácn˝ch zdroj˘ ve v˝robÏ uûiteËn˝ch
komodit a jejich rozdÏlenÌ mezi r˘zné skupiny (P. A. Samuelson),
- p¯edmÏt ekonomie byl dále rozöÌ¯en o zkoumánÌ podmÌnek zapojenÌ tÏchto
vzácn˝ch zdroj˘ do v˝roby (J. M. Keynes).
Mikroekonomie a makroekonomie
StandardnÌ ekonomie b˝vá zpravidla ËlenÏna na mikroekonomii a makro-
ekonomii.
Mikroekonomie se zab˝vá chovánÌm individuálnÌch ekonomick˝ch subjekt˘
(spot¯ebitele nebo podniku) za r˘zn˝ch okolnostÌ nebo situacÌ na dÌlËÌm trhu, jako
je trh urËitého statku nebo trh urËitého v˝robnÌho faktoru. P¯edmÏtem zájmu
mikroekonomie je tedy urËit˝ dÌlËÌ (parciálnÌ) segment ekonomiky, jako je
spot¯ebitel, podnik, trh, aù jsou zkoumány samostatnÏ (teorie dÌlËÌ rovnováhy),
nebo ve vazbÏ na jiné spot¯ebitele, podniky a trhy (teorie vöeobecné rovnováhy).
To naznaËuje ¯ecké slovo mikros (mal˝) v jejÌm názvu.
ÿecké slovo makros (velk˝) napovÌdá, ûe makroekonomie se zab˝vá
souhrnn˝mi (neboli agregátnÌmi) ekonomick˝mi jevy. Zkoumá faktory,
které determinujÌ úroveÚ agregátnÌch veliËin, a také vzájemné vztahy ve v˝voji
tÏchto veliËin. Zkoumá nap¯. spot¯ebnÌ nebo investiËnÌ v˝daje subjekt˘
(nap¯. domácnostÌ nebo podnik˘) agregovan˝ch v rámci celého národnÌho
hospodá¯stvÌ. Zab˝vá se souhrnn˝mi ekonomick˝mi veliËinami, nap¯. národnÌm
produktem (nikoliv v˝stupem individuálnÌho podniku) nebo vöeobecnou
cenovou hladinou (nikoliv cenou individuálnÌho statku). Zkoumá faktory, které
determinujÌ úroveÚ agregátnÌch veliËin, a také vzájemné vztahy ve v˝voji tÏchto
veliËin.
ObÏ disciplÌny se zab˝vajÌ také regulaËnÌmi zásahy vlády do p˘sobenÌ
trûnÌch sil: mikroekonomie regulacÌ dÌlËÌch subjekt˘ a trh˘, makroekonomie
usmÏrÚovánÌm agregátnÌch veliËin. Ekonomie (mikroekonomie a makro-
ekonomie) p¯edstavuje zároveÚ v˝chodisko ¯ady specializovan˝ch ekonomick˝ch
disciplin.
Vztah mikro- a makroekonomie

V rámci v˝uky a studia vystupujÌ obÏ disciplÌny, mikroekonomie
a makroekonomie, jako relativnÏ samostatné. ' Ve skuteËnosti vöak jejich
d˘sledné oddÏlenÌ nenÌ moûné. Jejich vzájemn˝ vztah b˝vá nejËastÏji
interpretován jako:
- mikroekonomická fundace (základy) makroekonomie, tzn. ûe v pozadÌ úvah
o v˝voji makroekonomick˝ch veliËin stojÌ, vÌce Ëi ménÏ d˘slednÏ, p¯edstavy
o urËitém chovánÌ mikroekonomick˝ch subjekt˘. To se projevuje téû v prolÌnánÌ
mikro- a makroekonomick˝ch problém˘ v celém následujÌcÌm textu. P¯itom je
1) ExplicitnÌ rozliöenÌ a zavedenÌ termÌnu makroekonomie provedl R. Frisch r. 1933.

nÏkdy moûné se v rámci v˝kladu makroekonomie odvolat na p¯Ìsluönou
kapitolu z mikroekonomie, p¯ÌpadnÏ je moûné tyto poznatky struËnÏ shrnout
(nap¯. mikroekonomické základy poptávky podnik˘ po investiËnÌch statcÌch
nebo pro chovánÌ agregátnÌ nabÌdky, dále mikroekonomické aspekty trhu práce
aj.). Jindy jsou mikroekonomická v˝chodiska souËástÌ v˝kladu makroekonomie
(nap¯. nepruûnost cen sluûeb v˝robnÌch faktor˘ a cen statk˘, trh penÏz, mÏnov˝
trh aj.).
- makroekonomick˝ rámec fungováni mikroekonomick˝ch proces˘, coû
znamená, ûe rozhodovánÌ mikroekonomick˝ch subjekt˘ je ovlivnÏno
makroekonomick˝mi okolnostmi (nap¯. individuálnÌ poptávka roste pod vlivem
optimistick˝ch oËekávánÌ budoucÌho hospodá¯ského v˝voje).
PozitivnÌ a normativnÌ funkce makroekonomie

Makroekonomie, s jejÌmû studiem právÏ zaËÌnáme, docházÌ ke svému
praktickému uplatnÏnÌ zejména ve vládnÌch opat¯enÌch smÏ¯ujÌcÌch k ovlivÚovánÌ
makroekonomick˝ch veliËin. Makroekonomická teorie tak plnÌ svou funkci
praktickou:
- jednak sv˝mi pozitivnÌmi sdÏlenÌmi, tj. teoretickou anal˝zou a interpretacÌ
skuteËnosti,
- jednak sv˝mi normativnÌmi soudy, tj. stanovenÌm urËitého pravidla, normy,
smÏru praktického jednánÌ (nap¯. udrûenÌ nÌzké nezamÏstnanosti nebo nÌzké
mÌry inflace, udrûenÌ vyrovnaného rozpoËtu apod.), vyjád¯eného nap¯. jako
politick˝ závazek vlády nebo jako zákonem zakotvené pravidlo.
1.2 Makroekonomické subjekty,

makroekonomick˝ kolobÏh
V˝voj ekonomiky je podmÌnÏn rozhodnutÌmi, p¯ijÌman˝mi ekonomick˝mi

subjekty. V mikroekonomii jde o podniky a spot¯ebitele, vystupujÌcÌ na daném
dÌlËÌm trhu. Makroekonomie zkoumá rozhodovánÌ subjekt˘, agregovan˝ch na
úrovni celého národnÌho hospodá¯stvÌ. Tyto subjekty mohou b˝t klasifikovány
nap¯. z hlediska jejich zapojenÌ do makroekonomického kolobÏhu statk˘, sluûeb
v˝robnÌch faktor˘, d˘chod˘ a v˝daj˘ jako Ëty¯i sektory: domácnosti, podniky,
vláda a zahraniËÌ.
Sektor domácnosti
Domácnosti jsou vlastnÌky v˝robnÌch faktor˘, tj. p˘dy, práce a kapitálov˝ch
statk˘ (od jin˝ch vlastnÌk˘ v˝robnÌch faktor˘ budeme abstrahovat). Tyto v˝robnÌ
faktory jsou vyuûÌvány v podnicÌch k v˝robÏ statk˘. Z vlastnictvÌ v˝robnÌch faktor˘
plynou domácnostem z podnik˘ p¯Ìsluöné d˘chody (mzdy, renty, zisky, dividendy,
nájemné atd.). Na základÏ p¯erozdÏlovánÌ d˘chod˘ zÌskávajÌ domácnosti téû
transferové d˘chody, zejména od vlády (od jin˝ch transferov˝ch d˘chod˘
domácnostÌ budeme abstrahovat) v podobÏ r˘zn˝ch sociálnÌch dávek, podpor
a p¯ÌspÏvk˘.
D˘chody domácnostÌ jsou vyuûity
- na zaplacenÌ danÌ,
- jako spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ (C) - domácnosti nakupujÌ od podnik˘
spot¯ebnÌ statky v podobÏ v˝robk˘ a sluûeb (nep¯ihlÌûÌme k p¯Ìm˝m nákup˘m
domácnostÌ v zahraniËÌ),
- k tvorbÏ osobnÌch úspor (PS).
Do sektoru domácnosti jsou zahrnovány zejména domácnosti osob
(v »R okolo 3,2 mil.), kromÏ nich existujÌ i tzv. ústavnÌ domácnosti, jako domovy
d˘chodc˘, kláötery, sirotËince apod.
Z této charakteristiky vypl˝vá, ûe domácnosti povaûujeme (kromÏ dalöích
vazeb uveden˝ch v kolobÏhu) za v˝luËnÏ spot¯ební jednotky, oddÏlujeme
od nich p¯ípadnou v˝robní aktivitu drobn˝ch podnikatel˘ (ta je souËástí
sektoru podniky). Sektor domácnosti se tím blíûí analogick˝m subjekt˘m
v mikroekonomii, tj. spot¯ebitel˘m. Chování spot¯ebitel˘ vöak vychází pouze
z individuálních preferencí jednotlivc˘ (osob), nezahrnuje jiné moûnosti, jako
jsou ústavní domácnosti. Dalöí odliönosti vypl˝vají z rozdíln˝ch podmínek
chování (viz v˝klad k¯ivky agregátní poptávky).
Sektor podniky
Podniky b˝vajÌ oznaËovány (bez nároku na srovnatelnost s právnickou nebo
jinou odbornou terminologiÌ) téû jako firmy nebo v˝robci. Podniky vyuûÌvajÌ sluûby
v˝robnÌch faktor˘ k v˝robÏ statk˘ (v˝robk˘ a sluûeb). Tyto statky poskytujÌ
(zpravidla prodávajÌ) vöem zb˝vajÌcÌm sektor˘m, Ëást statk˘ koluje v rámci
podnikového sektoru (tzv. meziprodukty).
Podniky zÌskávajÌ své d˘chody na základÏ v˝daj˘ ostatnÌch sektor˘ na nákup
produkce podnik˘. V˝daje na investiËnÌ statky, a to v˝daje soukromé (/) a vládnÌ
(G7), jsou financovány úsporami vöech sektor˘. KromÏ tÏchto d˘chod˘ zÌskávajÌ
podniky téû transferové d˘chody (zejména v podobÏ subvencÌ z vládnÌho
rozpoËtu).
D˘chody podnik˘ jsou vyuûity:
- na úhradu náklad˘ za v˝robnÌ faktory (mzdy, renty, úroky, vyplacenÌ dividend
a podobn˝ch podÌl˘ na zisku) vËetnÏ náklad˘ na suroviny, energii apod. (tzv.
meziprodukty),
- zaplacenÌ danÌ,
- v podnicÌch z˘stávajÌ tzv. hrubé úspory podnik˘ (GBS). Ty majÌ podobu
jednak d˘chod˘ ve v˝öi opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu, jednak zadrûen˝ch
(nevyplacen˝ch) zisk˘ - tzv. Ëist˝ch úspor podnik˘ (NBS).
Podniky mohou b˝t rozËlenÏny podle r˘zn˝ch kritérií. Pro pot¯eby systému
národního úËetnictví jsou rozliöovány p¯ibliûnÏ následující skupiny (koncem
roku 2000):
- nefinanËní podniky a korporace, kter˝ch je v »R 279 tisíc,
- finanËní instituce a spoleËnosti, vËetnÏ centrální banky a pojiöùovacích
institucí (p¯es 2 tisíce),
- vládní sektor úst¯ední a místní (okolo 15 tisíc jednotek), zjednoduöenÏ ¯eËeno
jde o ve¯ejnou správu a obranu, ve¯ejné i nÏkteré soukromé ökoly, zdravotnická
za¯ízení apod. (nezamÏÚujme tyto v˝robce - „vládu" - s vládou jako
p¯erozdÏlujícím makroekonomick˝m subjektem v kolobÏhu statk˘, sluûeb
v˝robních faktor˘, d˘chod˘ a v˝daj˘),
- samostatní rolníci, ûivnostníci a podobní samostatní podnikatelé-okolo 1664
tis. (v terminologii národních úËt˘ jde o tzv. „domácnosti" - nezamÏÚovat
s domácnostmi jako v˝luËnÏ spot¯ebními jednotkami v makroekonomickém
kolobÏhu). Z tohoto celkového poËtu ekonomick˝ch subjekt˘ zapsan˝ch do
statistick˝ch registr˘ vöak vyvíjela podnikatelskou Ëinnost jako hlavní povolání
necelá polovina.
- obËanská sdruûení, spolky a nadace, politické strany apod. (okolo 90 tis.).
V sektoru podniky jsou zahrnuti v˝robci jak z materiálnÌ v˝robnÌ sféry, tak i ze
sféry sluûeb, podniky ve ve¯ejném i soukromém vlastnictvÌ, ve sfé¯e trûnÌ i netrûnÌ
(podniky v netrûnÌ sfé¯e nehospoda¯Ì se ziskov˝m motivem, Ëasto jsou alespoÚ
ËásteËnÏ financovány vládou prost¯ednictvÌm vládnÌch nákup˘ statk˘ nebo
pomocÌ transfer˘).
Mezi podniky (v˝robce) pat¯Ì dále podle kritériÌ ekonomické teorie
i jednotlivci, kte¯Ì jsou soukrom˝mi vlastnÌky budov, byt˘ a jin˝ch nemovitostÌ,
které buÔ pronajÌmajÌ nebo uûÌvajÌ pro vlastnÌ pot¯ebu, i kdyû p¯itom nejsou
statisticky vykazováni jako podniky. Také pomocÌ tÏchto v˝robnÌch faktor˘
jsou poskytovány sluûby, které jsou (jak uvidÌme v kap. 2) zahrnuty do
makroekonomického produktu resp. d˘chodu.
Sektor vláda
Pojem vládaje Ëasto pouûÌván v r˘zn˝ch souvislostech. Je-li nap¯. ¯eË o vládni
regulaci, potom jde zpravidla o regulaci ze strany centrálnÌch i mÌstnÌch správnÌch
a zákonodárn˝ch institucÌ a téû (v öiröÌm smyslu) centrálnÌ banky. Tato regulace
se uskuteËÚuje pomocÌ rozpoËtov˝ch p¯Ìjm˘ a v˝daj˘, ovlivÚovánÌm úvÏrov˝ch
moûnostÌ komerËnÌch bank, regulacÌ cen a mezd, usmÏrÚovánÌm dovoz˘ a v˝voz˘
a dalöÌmi opat¯enÌmi. V anglicky psané literatu¯e se Ëasto v této souvislosti pouûÌvá
mÌsto v˝razu vláda pojem autority (authorities).
Jindy, nap¯. p¯i tvrzenÌ, ûe vládaje nejvÏtöÌm zamÏstnavatelem, jde o vládu ve
smyslu ve¯ejného (státnÌho a mÌstnÌho) sektoru, tedy o vöechny podniky ve
ve¯ejném vlastnictvÌ (nejËastÏji jde o podniky ve zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, ve¯ejné
správÏ a obranÏ, v energetice, spojÌch, dopravÏ, tÏûbÏ, bankovnictvÌ a jinde). '
V následujÌcÌm v˝kladu bude vláda jako makroekonomick˝ subjekt (sektor),
zapojen˝ do kolobÏhu statk˘, sluûeb v˝robnÌch faktor˘, d˘chod˘ a v˝daj˘,
p¯edstavována soustavou ve¯ejn˝ch rozpoËt˘. Tato soustava je tvo¯ena nap¯.
rozpoËty úst¯ednÌch a mÌstnÌch vlád (státnÌ rozpoËty, mÌstnÌ rozpoËty), rozpoËty
fond˘ hospoda¯ÌcÌch s povinn˝mi odvody (státnÌ fondy, fondy zdravotnÌho
pojiötÏnÌ aj.) a dalöÌmi.
1) NezamÏÚujme pojmy ve¯ejn˝ sektor s v˝robci, produkujÌcÌmi ve¯ejné statky nebo

s v˝robci, produkujÌcÌmi ve¯ejnÏ poskytované statky (viz kapitolu RozpoËet a fiskálnÌ
politika).
P¯Ìjmy vlády jsou tvo¯eny zejména danÏmi a povinn˝mi platbami na sociálnÌ
a zdravotnÌ zabezpeËenÌ, resp. pojiötÏnÌ. Celkové v˝daje vlády m˘ûeme pro úËely
makroekonomické teorie rozdÏlit na vládnÌ nákupy v˝robk˘ a sluûeb (G) a na
vládnÌ transferové platby (TR).
V p¯ÌpadÏ vládnÌch nákup˘ v˝robk˘ a sluûeb jde o v˝daje ve¯ejn˝ch rozpoËt˘,
za které vláda zÌskává odpovÌdajÌcÌ ekvivalent. Vláda nakupuje zejména produkci
podnik˘, jejichû hospoda¯enÌ je napojeno na rozpoËet a které jsou zpravidla ve
ve¯ejném vlastnictvÌ. P¯Ìkladem jsou podniky ve zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, ve¯ejné
správÏ, obranÏ apod. Vláda financuje v˝daje tÏchto podnik˘ (zejména bÏûné
provoznÌ náklady, jako mzdy, energie apod.) a jejich produkci tÌm nakupuje
a následnÏ poskytuje domácnostem (zdánlivÏ bezplatnÏ, ve skuteËnosti za Ëást
jejich d˘chod˘ v podobÏ danÌ), p¯ÌpadnÏ podnik˘m. Mezi vládnÌ nákupy pat¯Ì dále
nákupy investiËnÌch statk˘, financované z rozpoËtu (nap¯. ökoly nakupujÌ
poËÌtaËe). Z uvedeného vypl˝vá, ûe tyto vládnÌ nákupy se skládajÌ z vládnÌ spot¯eby
a z vládnÌch investic (Gc + Gj).
Zb˝vajÌcÌ vládnÌ v˝daje majÌ podobu transfer˘, tj. plateb, za které nenÌ zÌskána
odpovÌdajÌcÌ protihodnota (ekvivalent). Nejd˘leûitÏjöÌmi vládnÌmi transfery jsou
transfery domácnostem v podobÏ r˘zn˝ch sociálnÌch dávek, p¯ÌspÏvk˘ a podpor.
»ást vládnÌch transfer˘ p¯ipadá v podobÏ subvencÌ téû podnik˘m, aù uû ve
ve¯ejném nebo soukromém sektoru. Typické jsou subvence zemÏdÏlsk˝m
v˝robc˘m, ûelezniËnÌ dopravÏ, exportér˘m v podobÏ úrokov˝ch podpor aj. Mezi
vládnÌ transfery pat¯Ì i úroky z vládnÌho dluhu.
RozdÌl mezi p¯Ìjmy a v˝daji vlády vytvá¯Ì rozpoËtové saldo, a to buÔ kladné
(rozpoËtov˝ p¯ebytek), nebo záporné (rozpoËtov˝ deficit).
RozdÌl mezi p¯Ìjmy vlády na stranÏ jedné a transferov˝mi platbami
a spot¯ebnÌmi nákupy vlády na stranÏ druhé tvo¯Ì Ëisté vládnÌ úspory (NGS).
Sektor zahraniËÌ
P¯edchozÌ sektory zahrnujÌ domácÌ subjekty, oznaËované téû jako rezidenti
(tuzemci). Jde o subjekty, které majÌ sÌdlo v dané zemi (leûÌ zde jejich centrum
zájmu). RozhodujÌcÌ je tedy mÌsto p˘sobenÌ podniku nebo bydliötÏ osob, bez
ohledu nap¯. na to, kdo je vlastnÌkem podniku (m˘ûe to b˝t nap¯. zahraniËnÌ
subjekt) nebo na státnÌ p¯Ìsluönost osob. ZahraniËnÌ subjekty, tj. domácnosti,
podniky a vlády - nerezidenty (cizozemce) oznaËÌme souhrnnÏ jako sektor
zahraniËÌ.
ZahraniËÌ b˝vá d˘leûit˝m odbÏratelem domácÌch v˝robk˘ a sluûeb, zároveÚ
domácÌ podniky dováûejÌ v˝robky a sluûby ze zahraniËÌ. V makroekonomii budeme
sledovat vÏtöinou saldo tohoto obchodu, tj. export mÌnus import (tzv. Ëist˝ export
NX). KromÏ tohoto exportu a importu statk˘ se pozdÏji p¯i zkoumánÌ tok˘
d˘chod˘ setkáme s rozliöenÌm d˘chod˘ z v˝robnÌch faktor˘ ve vlastnictvÌ
domácÌch subjekt˘ (rezident˘), fungujÌcÌch v zahraniËÌ, a d˘chod˘ z v˝robnÌch
faktor˘ ve vlastnictvÌ nerezident˘, fungujÌcÌch doma.
Sektor zahraniËÌ téû m˘ûe sv˝mi úsporami doplÚovat národnÌ úspory, a to
v p¯ÌpadÏ p¯ev˝öenÌ importu nad exportem (nakupujeme na dluh p¯ÌpadnÏ
Ëerpáme devizové rezervy). V opaËném p¯ÌpadÏ (export je vÏtöÌ neû import) je Ëást
národnÌch úspor poskytována do zahraniËÌ.
Makroekonomick˝ kolobÏh
Vztahy mezi subjekty uveden˝ch Ëty¯ sektor˘ v podobÏ tok˘
- statk˘,
- sluûeb v˝robnÌch faktor˘,
- d˘chod˘,
- v˝daj˘,
jsou v hrub˝ch rysech znázornÏny v následujÌcÌm schématu makroekonomického
kolobÏhu (kolobÏhem se zab˝vali zejména F. Quesnay, K. Marx, v podobÏ
input - output anal˝zy W. Leontief). Princip kolobÏhu spoËÌvá v jeho uzav¯enosti,
tzn. ûe souhrn vcházejÌcÌch tok˘ do kaûdého pólu kolobÏhu (sektoru nebo skupiny
sektor˘) musÌ odpovÌdat souhrnu vycházejÌcÌch tok˘.
SLUéBY V›ROBNÍCH FAKTORŸ
DŸCHODY Z V.F., DANÃ ZE ZISKU, NEPÿÍMÉ DANÏ (- SUBVENCE)
ÚSPORY GBS
DANÏ
PODNIKY
ZAHRANI»Í DOMÁCNOSV VLÁDA (MEZIPRODUKTY)
ÚSPORY
TRANSFERY
ÚSPORY PS, NGS, - NX V›DAJE I + G,
V›DAJE C + GC+(X-M)
FINÁLNÍ STATKY (SPOTÿEBNÍ, INVESTI»NÍ, EXPORT • IMPORT)
Makroekonomick˝ kolobÏh znázorÚuje tok sluûeb v˝robnÌch faktor˘ mezi

domácnostmi a podniky. Na nÏj navazuje v dolnÌ Ëásti tok statk˘ (v˝robk˘
a sluûeb) mezi podniky (v˝robci) na stranÏ jedné a zb˝vajÌcÌmi sektory na stranÏ
druhé. V sektoru podniky je znázornÏn téû tok statk˘ uvnit¯ tohoto sektoru
- pozdÏji uvidÌme, ûe jde o tzv. meziprodukty.
V kolobÏhu je dále znázornÏn i tok d˘chod˘: domácnosti zÌskávajÌ d˘chody
z prodeje sluûeb v˝robnÌch faktor˘ podnik˘m (Ëást tÏchto d˘chod˘ jednak ve v˝öi
opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu, jednak v podobÏ nevyplacen˝ch zisk˘ vöak vytvá¯Ì
hrubé úspory podnik˘). Na nÏj navazuje ve spodnÌ Ëásti tok v˝daj˘ na nákupy
statk˘.
V˝daje na investiËnÌ statky pocházejÌ z kvazisektoru úspory (je nutn˝ kv˘li
uzav¯enosti kolobÏhu). Úspory jsou sice tvo¯eny vöemi sektory (p¯i vysoké
abstrakci by bylo moûno je p¯iËlenit pouze domácnostem), investiËnÌ statky vöak
navenek - na rozdÌl od schématu kolobÏhu - neopouötÏjÌ sektor podniky. Je proto
lépe hovo¯it o investiËnÌch v˝dajÌch podnik˘ neû o investiËnÌch v˝dajÌch
domácnostÌ.
V kolobÏhu je dále zobrazen pohyb Ëist˝ch danÌ (danÏ mÌnus transfery) mezi
domácnostmi a vládou a mezi podniky a vládou.
Ilustrace makroekonomického kolobÏhu je znázornÏna na obr. 1. 2.
DŸCHODY Z V.F. = 1000, DANÃ ZE ZISKU = 70, NEPÿÍMÉ DANÃ = 210, SUBVENCE = 40
NBS = 40
AMORTIZACE = 270
DANÃ
PODNIKY
ZAHRANI»Í DOMÁCNOSTI VLÁDA ÚSPORY
HDP = 1550
550
TRANSFERY
PS = 70, NGS = 60, -NX=100 (+10) I = 450, G. = 100
C = 800, Gc = 300, NX = -100
Obr. 1-2 Ilustrace makroekonomického kolobÏhu
Prameny: Statistické roËenky »R 1997 - 99
V˝chodiskem této ilustrace jsou národní úËty »R za r. 1996, údaje jsou

v mld. KË. Vzhledem k nutnému zjednoduöení a k dílËím odchylkám v p¯ístupu
národních úËt˘ na rozdíl od p¯ístupu ekonomické teorie jde pouze o orientaËní
údaje, jako nap¯. u vládních investiËních nákup˘ (vztahují se zejména na
rozpoËtové a p¯íspÏvkové organizace). V úsporách vlády je zohlednÏno
hospoda¯ení rozpoËt˘ státního a místních, státních fond˘ a zdravotních
pojiöùoven, relevantní ke kolobÏhu. Neziskové instituce jsou p¯iËlenÏny
k domácnostem. DanÏ ze zisk˘ podnik˘ jsou ztotoûnÏny s danÏmi z p¯íjm˘
právnick˝ch osob, danÏ z p¯íjm˘ fyzick˝ch osob vcházejí celé do osobních daní.
V˝öe daní (a vládou p¯ijat˝ch úrok˘) Ëiní 620 (z toho zdravotní a sociální
pojiötÏní 170), v˝öe vládou vyplacen˝ch transfer˘ 260. Export dosáhl 830,
import 930. Deficit bÏûného úËtu platební bilance vznikl deficitem A/X (- 100)
a ostatními poloûkami (-10).
Produkt
Makroekonomick˝ kolobÏh vyjad¯uje pohyb v˝chozÌ makroekonomické
veliËiny - produktu (a jemu odpovÌdajÌcÌho d˘chodu). ProzatÌm se spokojÌme se
silnÏ zjednoduöenou p¯edstavou o produktu jako souhrnu vöech vytvo¯en˝ch
statk˘ za rok - jde tedy o veliËinu rozmÏru "tok". V bÏûn˝ch informacÌch
o produktu b˝vá nejËastÏji uvádÏna mÌra jeho r˘stu, která vyjad¯uje procentuálnÌ
p¯Ìr˘stek mnoûstvÌ vytvo¯en˝ch statk˘. Nep¯esnÏ se téû hovo¯Ì o ekonomickém
r˘stu: m˘ûe dosahovat nap¯. + 3 % , ale i - 10 % roËnÏ. P¯esnÏji vzato jde
v uvedeném p¯ÌkladÏ o cyklické v˝kyvy produktu, zatÌmco ekonomick˝ r˘st
vyjad¯uje dlouhodob˝ trend v˝voje produktu (p¯ÌpadnÏ dlouhodob˝ trend v˝voje
produktu na 1 obyvatele).
ZamÏstnanost
K vytvo¯enÌ makroekonomického produktu je zapot¯ebÌ urËitého mnoûstvÌ
v˝robnÌch faktor˘, z nichû zvláötnÌ pozornost b˝vá vÏnována práci. Znamená to,
ûe s urËit˝m objemem produktu (a jeho zmÏnou) je spojena urËitá úroveÚ
zamÏstnanosti (resp. jejÌ zmÏna). D˘vodem zamÏ¯enÌ pozornosti právÏ na práci
jsou zejména d˘sledky nezamÏstnanosti Ëásti pracovnÌ sÌly, a to d˘sledky nejen
ekonomické, ale i sociálnÌ, p¯ÌpadnÏ politické. NezamÏstnanost je moûno
vyjád¯it v absolutnÌ v˝öi, ËastÏji vöak postaËÌ pouze mÌra nezamÏstnanosti, která
vyjad¯uje podÌl nezamÏstnan˝ch na celkové pracovnÌ sÌle (tj. zamÏstnan˝ch plus
nezamÏstnan˝ch osobách) dané zemÏ. Jak pozdÏji uvidÌme, nenÌ jednoduché
jednoznaËnÏ vymezit pojem nezamÏstnan˝. ProzatÌm budeme mÌt na mysli
ËlovÏka, hledajÌcÌho práci.
Cenová hladina
SouËásti vytvo¯eného produktu, tj. jednotlivé v˝robky a sluûby, majÌ svou
penÏûnÌ hodnotu, vyjád¯enou cenami. Tyto ceny se neustále mÏnÌ, zpravidla
rostou, v˝jimeËnÏ téû klesajÌ, p¯itom vöak kaûdá z nich povÏtöinou rozdÌln˝m
tempem. Pro pot¯eby zhodnocenÌ celkového cenového v˝voje nap¯. za kalendá¯nÌ
rok nenÌ úËelné a ani prakticky proveditelné vyjad¯ovat v˝voj vöech tÏchto
jednotliv˝ch cen. NamÌsto toho vystupuje dalöÌ makroekonomická veliËina, a to
vöeobecná cenová hladina v podobÏ r˘zn˝ch cenov˝ch index˘ (pro ve¯ejnost je
nejznámÏjöÌ index spot¯ebitelsk˝ch cen). Ty vyjad¯ujÌ prost¯ednictvÌm speciálnÌch
statistick˝ch metod vöeobecn˝ v˝voj cen statk˘. Jestliûe cenová hladina vzrostla
o 10 % (hovo¯Ìme o 10% mÌ¯e inflace), znamená to, ûe doölo k p¯evaûujÌcÌmu r˘stu
cen zhruba v tomto rozsahu, p¯iËemû ceny nÏkter˝ch statk˘ vzrostly vÌce, jiné
ménÏ, nÏkteré dokonce poklesly.
VnÏjöÌ ekonomická pozice
Vzhledem k rozt¯ÌötÏnosti v˝roby do ohraniËen˝ch státnÌch národohospo-
dá¯sk˝ch celk˘ vÏnujÌ makroekonomové dále pozornost pozici dané národnÌ
ekonomiky v˘Ëi zbytku svÏta (tzv. vnÏjöÌ ekonomická pozice). Ta b˝vá vyjad¯ována
rozmanitÏ, obecnÏ vöak souvisÌ s v˝vojem platebnÌ bilance dané zemÏ, která
vyjad¯uje (zjednoduöenÏ vzato) mezinárodnÌ obchod s v˝robky a sluûbami
a mezinárodnÌ pohyb kapitálu (pohledávek a závazk˘). P¯ebytky nebo schodky
této platebnÌ bilance (nebo jejich ËástÌ) majÌ závaûné dopady do vnit¯nÌ
ekonomické situace.
Uvedené Ëty¯i makroekonomické veliËiny (produkt, zamÏstnanost, cenová
hladina, pozice v˘Ëi zahraniËÌ) m˘ûeme povaûovat za základnÌ. KromÏ nich je
moûno vymezit ¯adu dalöÌch d˘leûit˝ch veliËin, jejichû formovánÌ, p¯ÌpadnÏ
regulovánÌ, je spÌöe odvozeno od v˝öe uveden˝ch hlavnÌch veliËin. Jde nap¯.
o agregátnÌ poptávku a agregátnÌ nabÌdku, ve¯ejn˝ rozpoËet a jeho saldo, o ve¯ejn˝
dluh, dále o penÏûnÌ zásobu, zahraniËnÌ dluh aj.
V˝voj Ëty¯ hlavnÌch makroekonomick˝ch veliËin je v tab. 1-1 ilustrován na
p¯Ìkladu ekonomiky »R.
Tab. 1-1 V˝voj vybran˝ch makroekonomick˝ch veliËin »R (%)
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
HDP (1) -1,2 -11,6 -0,5 0,1 2,2 5,9 4,3 -0,8 -1,2 -0,4 2,9
nezamÏst-
0,7 4,1 2,6 3,5 3,2 2,9 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8
nanost (2)
inflace (3) 9,7 56,6 11.1 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9
bÏûn˝ úËet
- - - 1,3 -1,9 -2,6 -7,4 -6,1 -2,4 -2,9 -4,5
(4)
Pozn.: (1) s.c. 1995, roËní zmÏna (3)

roËní pr˘mÏr, CPI
(2) (4)
registrovaná koncem roku saldo bÏûného úËtu platební bilance k HDP
Prameny: Statistické roËenky »R 1996, 2001
Makroekonomická stabilita
Stabilitou je v ekonomické teorii (mikroekonomii) obvykle oznaËována jedna
z vlastnostÌ rovnováhy, tj. stavu klidu nebo setrvaËnosti, kdy neexistujÌ tlaky na
zmÏnu dané veliËiny. AlternativnÏ m˘ûeme podmÌnku rovnováhy vyjád¯it jako
naplnÏnÌ (uskuteËnÏnÌ) plán˘ ekonomick˝ch subjekt˘. Tato rovnováha m˘ûe b˝t
stabilnÌ (tj. systém se do nÌ vracÌ) nebo labilnÌ (systém se od nÌ vzdaluje).
PojetÌ makroekonomické stability nenÌ jednotné. ObecnÏ jde z¯ejmÏ
o problém formulace ûádoucÌho (úspÏöného) stavu a v˝voje ekonomiky v podobÏ
normativnÏ vymezené a udrûované úrovnÏ (nebo dynamiky) makroekonomick˝ch
veliËin.
Zde budeme vycházet z p¯edstavy, ûe makroekonomickou stabilitu
p¯edstavuje:
- tempo r˘stu reálného produktu, odpovÌdajÌcÌ v˝voji tzv. potenciálnÌho
produktu,
- nÌzká mÌra nezamÏstnanosti na úrovni tzv. p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti,
- nÌzká mÌra inflace v rámci tzv. mÌrné inflace,
- vnÏjöÌ ekonomická rovnováha jako vyrovnaná platebnÌ bilance ve smyslu
kompenzace p¯ebytk˘ a deficit˘ jejÌch jednotliv˝ch souËástÌ.
Jde p¯itom o normativnÌ vymezenÌ kritériÌ makroekonomické stability. ExistujÌ
totiû nap¯. i p¯Ìstupy, podle kter˝ch by ûádoucÌm byl nulov˝ r˘st produktu,
p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti m˘ûe b˝t neúnosnÏ vysoká, mÌra inflace by mÏla
b˝t nulová nebo kriteriem úspÏönosti by mÏl b˝t maximálnÌ p¯ebytek platebnÌ
bilance a r˘st mÏnov˝ch rezerv.
NormativnÏ stanovené cíle makroekonomického v˝voje mohou b˝t

formulovány nap¯. v programech politick˝ch stran nebo ve vládních
programech a prohláöeních, p¯ípadnÏ v právních normách upravujících Ëinnost
dílËích institucí (v »R nap¯. Zákon o »NB). Existují vöak i öiroce pojaté právní
normy makroekonomického v˝voje, jako nap¯. Zákon na podporu stability
a hospodá¯ského r˘stu, p¯ijat˝ v SRN v r. 1967, ukládající Spolkové republice
i jednotliv˝m zemím „p¯ijímat opat¯ení p¯ispívající - p¯i udrûení trûního
hospodá¯ství - souËasnÏ ke stabilitÏ cenové hladiny, k vysoké zamÏstnanosti
a zahraniËnÏekonomické rovnováze p¯i stálém a p¯imÏ¯eném hospodá¯ském
r˘stu".
Fluktuace makroekonomick˝ch veliËin

V˝voj uveden˝ch makroekonomick˝ch veliËin se vöak v realitÏ velmi Ëasto
vyznaËuje nestabilitou v podobÏ cyklického kolÌsánÌ produktu, rostoucÌ mÌrou
nezamÏstnanosti a rostoucÌ mÌrou inflace, deficitem nebo p¯ebytkem platebnÌ
bilance. Tyto makroekonomické nestability (fluktuace makroekonomick˝ch
veliËin) je moûno oznaËit téû jako poruchy.
Ke kvantitativnímu vyjád¯ení míry nestability je zapot¯ebí syntetizovat

ukazatele v˝voje uveden˝ch veliËin. Nejjednoduööím (spíöe propagandistick˝m
neû vÏdeck˝m) p¯ístupem je souËet mÏr inflace a nezamÏstnanosti jako tzv.
ukazatel ekonomické mizérie (strádání). Ten b˝vá zdokonalován
zohlednÏním závaûnosti dílËích nestabilit (nap¯. podle pr˘zkum˘ preferencí
voliË˘ v USA je mí¯e nezamÏstnanosti v tomto ukazateli p¯i¯azována
öestinásobná hodnota). SloûitÏjöí ukazatele kvantifikují nestabilitu pomocí
odchylek skuteËn˝ch mÏr inflace a nezamÏstnanosti od jejich cílov˝ch úrovní.
Existence uveden˝ch nestabilit je prokazateln˝m faktem. Jinou otázkou jsou

jejich p¯ÌËiny a z nich plynoucÌ pot¯ebnost Ëi nepot¯ebnost jejich regulace ze strany
autorit (vlády, centrálnÌ banky apod.). ObdobnÏ jako v mikroekonomii, kde
existujÌ nejednotné názory nap¯. o pot¯ebÏ regulace externalit nebo o kultivaci
konkurenËnÌho prost¯edÌ vládou, vyznaËuje se téû makroekonomická teorie
v otázce vládnÌ regulace zásadnÏ rozdÌln˝mi názory. RozdÏlme je do dvou skupin,
na názory liberálnÌ a názory intervencionistické.
Liberalismus
Postoje liberálnÌ vycházejÌ z p¯edpokladu, ûe trhy se pruûnÏ p¯izp˘sobujÌ
zmÏnám v poptávce a nabÌdce zmÏnou cen. TrûnÌ ekonomika je
v makroekonomickém rozmÏru stabilnÌ v tom smyslu, ûe automaticky udrûuje
p¯irozen˝ stupeÚ vyuûitÌ v˝robnÌch faktor˘. Odchylky jsou zp˘sobeny p¯ÌËinami
neekonomick˝mi, zejména nevhodn˝mi zásahy autorit (jde o vládnÌ selhánÌ).
Vláda nemá podle tohoto p¯Ìstupu nárazovÏ usmÏrÚovat v˝voj makro-
ekonomick˝ch veliËin (korigovat trh). JejÌ úloha v ekonomice má b˝t velmi
omezená, a to (maximálnÏ):
- vytvá¯et právnÌ rámec podnikánÌ (nap¯. zabezpeËenÌ vlastnick˝ch práv
a smluvnÌch vztah˘),
- vytvá¯et podmÌnky pro stimulaci konkurence (protikartelové zákony aj.),
- zabezpeËovat produkci nÏkter˝ch ve¯ejn˝ch statk˘ (obrana apod.),
- zabezpeËovat stabilnÌ v˝voj mnoûstvÌ penÏz v ekonomice.
LiberálnÌmi principy se vyznaËujÌ nÏkteré proudy ekonomického myölenÌ,
zejména klasická ekonomie (klasick˝ liberalismus), neoklasická ekonomie a na ni
navazujÌcÌ monetaristická ekonomie a nová klasická makroekonomie, ËásteËnÏ
také ekonomie strany nabÌdky.1^
Intervencionismus
Opakem jsou názory intervencionistické, které na základÏ p¯edpoklad˘
zejména o nepruûnosti trh˘ práce docházÌ k závÏru o nemoûnosti automatického
udrûovánÌ vysoké úrovnÏ vyuûitÌ v˝robnÌch faktor˘. V tomto p¯ÌpadÏ jsou
makroekonomické poruchy, jako vysoká nezamÏstnanost a cyklické kolÌsánÌ
úrovnÏ produktu, trûnÌm selhánÌm. Podle tohoto p¯Ìstupu by autority mÏly do
ekonomiky systematicky zasahovat s cÌlem dosáhnout alespoÚ nÏkter˝ch
z uveden˝ch stabilit ("viditelná ruka" vlády).
Existuje uûöí a öiröí interpretace trûních selhání:
- Trûní selhání b˝vají nÏkdy redukována pouze na selhání trh˘ p¯i efektivní
alokaci zdroj˘ v d˘sledku existence nedokonalé konkurence, asymetrie
informací, ve¯ejn˝ch statk˘ a externalit (jde tedy o mikroekonomickou
záleûitost). »asto b˝vá uvádÏno i trûní selhání v podobÏ nerovnosti, tj. vysoce
nerovnomÏrného rozdÏlení d˘chod˘ a bohatství.
- V öiröím smyslu m˘ûeme povaûovat i v˝öe uvedené makroekonomické
nestability za trûní selhání.
- Za trûní selhání povaûují nÏkte¯í auto¯i i rozpor mezi trûní alokací zdroj˘
a obecnÏjöími (neekonomick˝mi) zájmy dané spoleËnosti. Vláda zde hraje
1) SouËástÌ liberálnÌho ekonomického myölenÌ je mj. také neoliberalismus, rozvÌjen˝

zejména v NÏmecku (nauka freiburské ökoly, ordoliberalismus) nebo v rámci
neorakouské ökoly (L. E. v. Mises, F. A. v. Hayek).
paternalistickou roli - prosazuje ve¯ejn˝ zájem (nap¯. vÏtöina vlád se snaûí
regulovat v˝robu a distribuci drog, prosazovat povinnou základní ökolní
docházku apod.)
Tyto intervencionistické p¯Ìstupy jsou tvo¯eny r˘zn˝mi proudy keynesiánské

ekonomie. Silnou averzi k volné h¯e trûnÌch sil projevovali i p¯edstavitelé
institucionálnÌ a neoinstitucionálnÌ ekonomie (ta se vöak v naöem v˝kladu objevÌ
jen ojedinÏle).
StabilizaËnÌ politika
K udrûovánÌ makroekonomické stability m˘ûe b˝t pouûita ¯ada dÌlËÌch politik,
rozliöen˝ch podle nástroj˘:
- Prost¯ednictvÌm ve¯ejn˝ch rozpoËtuje uskuteËÚována fiskálnÌ politika. Vláda
by mÏla svou fiskálnÌ politikou zejména doplÚovat nedostateËnou poptávku
soukromého sektoru.
- DalöÌ formou stimulace agregátnÌ poptávky je mÏnová politika centrálnÌ banky.
Ta spoËÌvá nejËasteji v tom, ûe centrálnÌ banka ovlivÚuje mnoûstvÌ penÏz
v ekonomice, tÌm téû úrokovou sazbu a tÌm i podnikatelskou aktivitu.
- Vláda téû m˘ûe vyuûÌvat obchodnÌ politiku k rozöÌ¯enÌ domácÌ v˝roby podporou
exportu nebo omezenÌm importu (cla, kvóty a jiné nástroje).
- Také regulace mÏnov˝ch kurs˘ je v˝znamn˝m nástrojem ovlivÚovánÌ domácÌ
ekonomické aktivity (zamÏstnanosti, produktu), cen i vnÏjöÌ ekonomické
pozice.
- ProtiinflaËnÏ m˘ûe p˘sobit d˘chodová politika (regulace cen a mezd).
Podle cÌl˘ je moûno stabilizaËnÌ politiku specifikovat nap¯. jako proticyklickou
politiku, politiku sledujÌcÌ udrûenÌ vysoké zamÏstnanosti, protiinflaËnÌ politiku
apod.
V intervencionistickém pojetÌ je stabilizaËnÌ politika pouûita jako aktivnÌ
nástroj k usmÏrÚovánÌ ekonomiky, jde tedy o aktivistickou politiku. PozdÏji
(v kapitolách o fiskálnÌ a mÏnové politice) budeme rozliöovat tuto politiku podle
mechanismu jejÌho fungovánÌ na
- diskreËnÌ politiku, neboli politiku s voln˝m rozhodovánÌm,
- politiku s pravidly, která je bÏûná v rámci fiskálnÌ politiky v podobÏ tzv.
vestavÏn˝ch stabilizátor˘; ménÏ bÏûná je v rámci mÏnové politiky.
Existenci nap¯. státnÌho rozpoËtu nebo regulaci mnoûstvÌ penÏz v ekonomice
nezpochybÚuje (obecnÏ vzato) ani liberálnÌ p¯Ìstup k fungovánÌ národnÌho
hospodá¯stvÌ. Nejde vöak o nástroje aktivnÌho usmÏrÚovánÌ makroekonomického
v˝voje, n˝brû o stanovenÌ pravidel nereagujÌcÌch ad hoc na mÏnÌcÌ se podmÌnky
v ekonomice (oznaËováno téû jako pravidlo pasivnÌ politiky).
V realitÏ se nÏkteré ekonomiky vyznaËujÌ aplikacÌ spÌöe liberálnÌch p¯Ìstup˘
(jako nap¯. USA nebo Velká Británie), jiná národnÌ hospodá¯stvÌ si naopak udrûujÌ
spÌöe intervencionistick˝ charakter (jako nap¯. evropské severské zemÏ, NizozemÌ
nebo SRN). BÏûné jsou také úËelové kompromisy. PozornÏ je t¯eba p¯itom
odliöovat rétoriku od faktického obsahu makroekonomické regulace.
StrukturálnÌ politika
Uvedené stabilizaËnÌ politiky (resp. jejich nástroje) budeme pozdÏji zkoumat
v souvislosti s jejich vztahem k v˝voji makroekonomick˝ch veliËin. LiberálnÌ nebo
intervencionistické p¯Ìstupy se vöak vztahujÌ také ke strukturálnÌmu v˝voji
národnÌho hospodá¯stvÌ. ObdobnÏ tedy m˘ûeme sledovat v˝raznÏ rozdÌlné názory
ke strukturálnÌ politice autorit, tj. k usmÏrÚovánÌ
- odvÏtvové struktury ekonomiky v podobÏ posilovánÌ konkurenceschopnosti
urËit˝ch odvÏtvÌ - jde tedy o kompetitivnÌ politiku (naz˝váno nep¯esnÏ téû
jako pr˘myslová politika),
- struktury v˝roby z hlediska zapojenÌ do mezinárodnÌ dÏlby práce (proexportnÌ
nebo protiimportnÌ politika),
- struktury v˝roby podle sofistikovanosti v˝stupu (podpora vÏdecky, v˝zkumnÏ
a technicky nároËné v˝roby),
- struktury podle regionálnÌho rozmÌstÏnÌ v˝roby (podpora rozvoje zaostal˝ch
oblastÌ),
- struktury hospodá¯stvÌ z hlediska velikosti v˝robc˘ a navazujÌcÌ tvorby
konkurenËnÌho prost¯edÌ (podpora mal˝ch a st¯ednÌch firem) a z jin˝ch
hledisek.
TradiËnÌ p¯Ìstup spoËÌvá ve vyuûÌvánÌ uveden˝ch politik (tj. fiskálnÌ, mÏnové,
obchodnÌ, kursové aj.) jako nástroj˘ strukturálnÌ politiky.1^ VÏtöinou p¯ipouötÌ
námitky (viz dále), zd˘razÚuje vöak p¯Ìnosy strukturálnÌch politik nad jejich
náklady.
LiberálnÌ názory odmÌtajÌ uplatÚovánÌ strukturálnÌch politik zejména z tÏchto
d˘vod˘:
- nejednoznaËnost kritéria nasmÏrovánÌ strukturálnÌ politiky, tedy urËenÌ
preferencÌ (vliv lobby, korupce atd.),
- neúplnost informacÌ, pot¯ebn˝ch k zam˝ölené regulaci,
- nespolehlivost regulaËnÌch mechanism˘ (Ëasová zpoûdÏnÌ, zneuûitÌ subvencÌ
apod.).
Úlohu autorit p¯i utvá¯enÌ hospodá¯sk˝ch struktur vidÌ tento smÏr v utvá¯enÌ
podmÌnek k p˘sobenÌ konkurence (vËetnÏ zahraniËnÌ).
Pror˘stová politika
V rámci makroekonomické vládnÌ regulace je moûno se také setkat (vedle
stabilizaËnÌ a strukturálnÌ politiky) s pror˘stovou politikou, tj. opat¯enÌmi
explicitnÏ zamÏ¯en˝mi na podporu ekonomického r˘stu. Jde o politiku
- stimulujÌcÌ zapojenÌ v˝robnÌch faktor˘,
- podporujÌcÌ technologick˝ rozvoj vËetnÏ investic do lidského kapitálu a investic
do infrastruktury (dopravnÌ, rozvodné a telekomunikaËnÌ sÌtÏ).
1) K tÏmto problém˘m se dostaneme pouze okrajovÏ p¯i zkoumánÌ rozvojov˝ch strategiÌ

a dále princip˘ volného obchodu a protekcionismu.
V kapitole o ekonomickém r˘stu se seznámÌme s p¯Ìstupem ekonomie strany
nabÌdky k tomuto problému.
V úvodu k této kapitole jsme se setkali s upozornÏnÌm na rozdÌlnou interpretaci

ekonomické reality. Tuto kapitolu proto uzav¯eme základnÌm p¯ehledem hlavnÌch
proud˘ v makroekonomické teorii. ' S postupem studia pochopÌme, jak na
základÏ rozdÌln˝ch v˝chodisek a p¯edpoklad˘ docházÌ r˘zné teoretické proudy p¯i
sledovánÌ stejné reality k rozdÌln˝m závÏr˘m.
Klasická a neoklasická ekonomie

PrvnÌ v˝znamnÏjöÌ pohled na makroekonomické problémy je obsaûen
v klasické ekonomii (A. Smith, D. Ricardo aj.), která se vyznaËuje p¯edstavou
volnÏ fungujÌcÌch trh˘ a tudÌû v makroekonomickém rozmÏru (¯eËeno modernÌ
terminologiÌ) automaticky udrûované tzv. plné zamÏstnanosti. ObraznÏ vyjad¯uje
samoregulujÌcÌ trûnÌ systém jako p˘sobenÌ „neviditelné ruky" trhu (vyjád¯enÌ
A. Smitha z roku 1776). To spoËÌvá ve skuteËnosti, ûe jednotlivci sledujÌ pouze sv˘j
vlastnÌ prospÏch, p¯itom vöak, dÌky p˘sobenÌ trhu (nikoliv centrálnÌm ¯ÌzenÌm),
v˝robci uspokojujÌ pot¯eby kupujÌcÌch, docházÌ p¯itom k pot¯ebné dÏlbÏ práce
a k efektivnÌmu vyuûitÌ zdroj˘. TÌmto fungovánÌm trhu docházÌ zároveÚ ke
vöeobecné harmonii zájm˘ jednotlivce a spoleËnosti. Postoj jednotlivc˘ v˘Ëi vládÏ
je charakterizován heslem „laissez - faire" (nechtÏ nás konat).
Od poslednÌ t¯etiny 19. stol. zaËÌnajÌ v ekonomii p¯evládat neoklasické proudy,
postupnÏ prohlubujÌcÌ makroekonomickou anal˝zu s liberálnÌ orientacÌ (kromÏ
základ˘ standardnÌ ekonomické anal˝zy vytvo¯enÌ ¯ady dÌlËÌch
makroekonomick˝ch koncepcÌ - A. Marshall, pozdÏji A. C. Pigou, I. Fisher aj.).
Nová konzervativnÌ ekonomie

Jako pokraËovatel neoklasické ekonomie vykrystalizovala v 60. a 70. letech
20. stol. tzv. nová konzervativnÌ ekonomie (neboli neokonzervatismus) v podobÏ
zejména monetaristické teorie (s v˘dËÌm p¯edstavitelem M. Friedmanem,
dále zejména A. H. Meltzer, K. Brunner, P. D. Cagan aj.). Úst¯ednÌ role
v makroekonomick˝ch procesech je p¯ipisována penÏz˘m a mÏnové politice,
úloha vlády v jin˝ch smÏrech má b˝t minimálnÌ.
NovÏjöÌm smÏrem v nové konzervativnÌ ekonomii je nová klasická
makroekonomie (R. Lucas, T. Sargent, R. Barro, N. Wallace aj.). Ta inovuje
klasickou ekonomii zavedenÌm hypotézy racionálnÌch oËekávánÌ, coû znamená
(zjednoduöenÏ ¯eËeno), ûe racionálnÏ se chovajÌcÌ subjekty p¯edvÌdajÌ na základÏ
1) PodrobnÏjöÌ v˝klad specifick˝ch p¯Ìstup˘, jednotliv˝ch teoretick˝ch ökol je p¯edmÏtem

speciálnÌch kurs˘. DoporuËenou literaturu nalezne Ëtená¯ na konci uËebnice.
vöech relevantnÌch informacÌ budoucÌ hospodá¯sk˝ v˝voj, p¯iËemû neopakujÌ
své chyby (coû nevyluËuje moûnost navzájem se kompenzujÌcÌch náhodn˝ch chyb).
Za tÏchto okolnostÌ docházÌ nová klasická ekonomie opÏt k závÏru o automatické
tzv. plné zamÏstnanosti a neúËinnosti stabilizaËnÌ politiky.
DÌlËÌmi specificky zamÏ¯en˝mi smÏry, odvozen˝mi od neoklasického proudu
ekonomie, jsou dále ekonomie strany nabÌdky (A. Laffer, P. C. Roberts aj.), novÏji
pak teorie reálného hospodá¯ského cyklu (Ch. Plosser, J. Long, E. Prescott aj.),
která b˝vá nÏkdy p¯i¯azována k nové klasické makroekonomii.
Keynesiánská ekonomie
Keynesiánská ekonomie, jejÌû v˝chodiska vytvo¯il ve 30. letech J. M. Keynes,
reagovala na existenci vysoké nezamÏstnanosti a niËiv˝ch recesÌ. Poukazuje na
nedokonalosti trh˘ (trûnÌ selhánÌ) a zkoumá moûnosti vládnÌ regulace, zejména
fiskálnÌ politiky. Zd˘razÚuje poptávkové omezenÌ v˝roby, coû znamená, ûe celkové
v˝daje (zejména investiËnÌ) jsou nedostateËné pro dosaûenÌ tzv. plné
zamÏstnanosti. Keynesovo uËenÌ bylo rozvinuto, zejména ve smÏru dynamizace
rozpracovánÌm r˘stov˝ch teoriÌ, v postkeynesiánském smÏru (N. Kaldor,
J. Robinsonova aj.).
P˘vodnÌ keynesiánstvÌ bylo modifikováno zavedenÌm prvk˘ neoklasické
ekonomie neokeynesiánsk˝mi autory, jako byli a jsou J. R. Hicks, F. Modigliani,
J. Tobin, P. A. Samuelson, R. G. Lipsey aj. K tradiËnÏ poptávkové orientaci
keynesiánstvÌ byla p¯ipojena nabÌdková strana ekonomiky (trh práce), vÏtöÌ
pozornost zaËala b˝t téû vÏnována monetárnÌ politice, p˘vodnÌ orientace na
zkoumánÌ krátkého obdobÌ byla doplnÏna dlouhodob˝mi aspekty.
Nové keynesiánstvÌ
Od 80. let zaznamenala keynesiánská ekonomie pokraËovánÌ v podobÏ
tzv. nového keynesiánstvÌ (G. N. Mankiw, D. Romer, J. Stiglitz, O. Blanchard,
G. Akerlof, J. Yellenová aj.). Tento proud se snaûÌ doplnit obecné
rysy keynesiánské ekonomie (nevyuûité zdroje, vládnÌ intervence)
mikroekonomick˝mi základy. VysvÏtluje zejména proË mzdy a ceny reagujÌ
pomalu na v˝kyvy v poptávce a proË vysoká nezamÏstnanost m˘ûe b˝t
i dlouhodob˝m jevem.
Hlavní problémy
ekonomie tok sluûeb v˝robních faktor˘ a statk˘

mikroekonomie tok d˘chod˘ a tok v˝daj˘
makroekonomie osobní úspory
mikroekonomické základy makroekonomie hrubé úspory podnik˘
makroekonomick˝ rámec mikroekonomie Ëisté úspory vlády
pozitivní funkce makroekonomie stabilizaËní politika:
normativní funkce makroekonomie - liberalismus
makroekonomické subjekty: - intervencionismus
- domácnosti strukturální politika
- podniky hlavní proudy makroekonomie
- vláda
- zahraniËí
ShrnutÌ
• Ekonomie zkoumá alternativní moûnosti vyuûití vzácn˝ch zdroj˘.
Mikroekonomie se zab˝vá dílËími segmenty ekonomiky, makroekonomie
zkoumá agregátní veliËiny. Mikroekonomie vytvá¯í ËásteËnÏ v˝chodiska
makroekonomii, makroekonomie vytvá¯í rámec pro rozhodování
mikroekonomick˝ch subjekt˘.
• Ekonomická teorie formuluje své závÏry jako pozitivní sdÏlení nebo jako
normativní soudy.
• Makroekonomick˝mi subjekty jsou domácnosti (vlastníci v˝robních
faktor˘, spot¯ebitelé), podniky (v˝robci), vláda (p¯erozdÏlující soustava
rozpoËt˘) a zahraniËí.
• Makroekonomick˝ kolobÏh vyjad¯uje postavení Ëty¯ makroekonomick˝ch
subjekt˘ v tocích sluûeb v˝robních faktor˘ a statk˘ a v tocích d˘chod˘
a v˝daj˘. Kvazisektorem je sektor úspor, kter˝ umoûÚuje uzav¯enost
kolobÏhu.
• Základními makroekonomick˝mi veliËinami jsou produkt (jako nap¯. HDP),
zamÏstnanost (a s ní související míra nezamÏstnanosti), cenová hladina
(rostoucí tempem míry inflace), a vnÏjöí ekonomická pozice dané zemÏ
(vyjád¯ená stavem platební bilance).
• Makroekonomická stabilita je p¯edstavována normativnÏ vymezenou
úrovní (nebo dynamikou) vybran˝ch makroekonomick˝ch veliËin.
NejednotnÏ jsou interpretovány p¯íËiny faktick˝ch fluktuací tÏchto veliËin
a postoj˘ autorit k jejich regulaci.
• Liberální makroekonomové (jako nap¯. monetaristé) jsou p¯esvÏdËeni
o schopnostech ekonomiky samoËinnÏ udrûovat vysokou zamÏstnanost
nebo mírnou inflaci. Vlády a centrální banky by mÏly pouze vytvá¯et obecná
pravidla fungování ekonomiky (právní rámec podnikání, v˝voj mnoûství
penÏz apod.).
• Intervencionistické názory (zejména keynesiánci) poukazují na trûní
selhání, v makroekonomickém rozmÏru zejména na vysokou
nezamÏstnanost. Poûadují intenzivní zásahy autorit zejména pomocí
fiskální a mÏnové politiky.
• Mezi hlavní proudy makroekonomie pat¯í zejména klasická a neoklasická
ekonomie, monetarismus a nová klasická makroekonomie, p˘vodní
keynesiánská a postkeynesiánská ekonomie, neokeynesiánství a nové
keynesiánství.
CviËenÌ
1. Kter˝ z uveden˝ch problém˘ za¯adíte k p¯edmÏtu zájmu mikroekonomie a kter˝

k makroekonomii:
1) regulace nájemného destimuluje od v˝stavby nov˝ch byt˘,
2) v d˘sledku znehodnocení kursu domácí mÏny doölo ke zdraûení dováûen˝ch
vstup˘,
3) vláda by mÏla prost¯ednictvím své fiskální politiky udrûovat nízkou míru
nezamÏstnanosti,
4) vysoké zisky monopolních v˝robc˘ by mÏly b˝t maximálnÏ zdanÏny.
2. Které z uveden˝ch tvrzení v p¯edchozí otázce má charakter pozitivní a které je
normativního charakteru?
3. DoplÚte vybrané charakteristiky makroekonomick˝ch subjekt˘:
1) investiËní v˝daje jsou financovány jednak z podnikov˝ch zdroj˘ (/), jednak
z ,
2) hrubé úspory podnik˘ jsou tvo¯eny jednak nevyplacen˝mi zisky, jednak
3) vládní v˝daje se skládají jednak z nákup˘ (G), jednak z ,

4) vládní nákupy se skládají jednak z vládní spot¯eby (Gc), jednak
z ,
5) Ëisté úspory vlády zjistíme, odeËteme-li od p¯íjm˘ vlády spot¯ební nákupy vlády
a
4. Do vládních v˝daj˘ na nákupy v˝robk˘ a sluûeb pat¯í:
a) podpory v nezamÏstnanosti,
b) penze váleËn˝ch veterán˘,
c) platy vládních ú¯edník˘,
d) vöechny nabídky a - c,
e) ûádná z nabídek.
5. Paní K., nÏmecká státní p¯ísluönice bydlící trvale v »áslavi, je majitelkou podniku,
p˘sobícího na Novém ZélandÏ. RozhodnÏte, kterého statuje rezidentem:
1) domácnost paní K.,
2) její podnik.
6. Komentujte tvrzení interpretující makroekonomick˝ kolobÏh:
1) v˝daje vlády musí vûdy odpovídat vládním p¯íjm˘m,
2) investiËní v˝daje podnik˘ musí vûdy odpovídat úsporám podnik˘,
3) celkové v˝daje na finální statky musí vûdy odpovídat celkov˝m úsporám.
7. P¯i¯adili byste následující tvrzení stoupenci keynesiánství nebo monetarismu:
1) vláda se musí soust¯edit na zajiötÏní vysoké zamÏstnanosti,
2) vládní regulace má p¯eváûnÏ destabilizující úËinek,
3) ekonomika si samoËinnÏ udrûuje relativnÏ nízkou nezamÏstnanost,
4) Ëast˝m úkolem vlády je doplÚovat poptávku soukromého sektoru.
Úkoly
1. P. A. Samuelson zformuloval t¯i základní ekonomické problémy, které musí ¯eöit

kaûdá spoleËnost: - jaké druhy a mnoûství statk˘ se mají vyrábÏt,
- jak vyuûívat zdroje p¯i v˝robÏ tÏchto statk˘,
- pro koho mají b˝t statky vyrábÏny,
zkrácenÏ co, jak a pro koho vyrábÏt. PozdÏji doplnil tuto triádu Ëtvrtou otázkou,
podle jeho názoru "nejhluböí". UhodnÏte jakou (odpovÏÔ naleznete v jeho proslulé
uËebnici Ekonomie).
2. Sestavte Ëasovou ¯adu ukazatele ekonomické mizérie (strádání) pro »R
v posledních letech v jeho jednoduché i zdokonalené verzi (aplikujte p¯ístup z USA).
Komentujte.
3. Aktivistická stabilizaËní politika, popsaná v této kapitole, se zamÏ¯uje na stabilizaci
uveden˝ch základních makroekonomick˝ch veliËin. Obvykl˝ je vöak konfliktní vztah
mezi tÏmito veliËinami. Pokuste se objasnit:
- jak se budou vyvíjet ceny (inflace) a Ëist˝ export na stranÏ jedné,
- bude-li vláda stimulací poptávky sniûovat nezamÏstnanost a zvyöovat r˘st
produkce na stranÏ druhé.
Pokuste se znázornit tento problém v grafické podobÏ.
Literatura
Anal˝za makroekonomického v˝voje »R v roce 2001. »SÚ 2002.
FRIEDMAN, M.: Kapitalismus a svoboda. Praha, Liberální institut 1993. Kap. II, III
(úloha vlády v ekonomice).
HELÍSEK, M.: Vyuûití p˘vodních pramen˘ ve v˝uce makroekonomie. Politická
ekonomie 5/2001.
KEYNES, J. M.: Obecná teorie úroku, zamÏstnanosti a penÏz. Praha, Nakl. »SAV,
1963. Kap. 24 (úloha vlády v ekonomice).
NACHTIGAL, V.: »eská ekonomika v EvropÏ první poloviny 90. let. Politická
ekonomie 5/1997.
SLAN›, A., éÁK, M.: Hospodá¯ská politika. Praha, C. H. Beck 1999. Kap. 3 (zdroje
a koncepce hospodá¯ské politiky).
SOMERS, F.: Úloha vlády v r˘zn˝ch evropsk˝ch ekonomikách. Politická ekonomie
1/1996.
TOMäÍK, V.: Problémy v˝voje Ëeské ekonomiky v období 1993 - 97 (1., 2.). Finance
a úvÏr 3, 4/1999.
URBAN, L a kol.: Hospodá¯ská politika. Praha, Victoria Publishing 1994. Kap. 3
(stabilizaËní politika), kap. 4 (strukturální politika).
2 Makroekonomick˝ produkt a d˘chod
2.1 Makroekonomick˝ vystup

2.4 UûitÌ produktu
"éijeme v nové é¯e radosti poskytované statistikou" prohlásil J. M. Keynes

v souvislosti s poËátkem zpracovánÌ statistick˝ch údaj˘ do formy národnÌch úËt˘.
NárodnÌ úËetnictvÌ (S. Kuznets, R. Stone, J. E. Meade aj.) je povaûováno za
soustavu "neutrálnÌ", nezpochybÚovanou keynesiánci ani monetaristy. V naöem
v˝kladu se budeme zab˝vat pouze jeho základnÌmi souvislostmi, které nám umoûnÌ
charakterizovat v˝chozÌ makroekonomickou veliËinu, tj. produkt (d˘chod), jako
nap¯. hrub˝ domácÌ produkt {HDP). Prozkoumáme jeho tvorbu, rozdÏlovánÌ
a uûitÌ a naznaËÌme jeho mÏ¯enÌ.
2.1 Makroekonomick˝ v˝stup
V˝stup a HDP
V˝sledkem fungovánÌ urËitého národnÌho hospodá¯stvÌ za dané obdobÌ je jeho
v˝stup (output) v r˘zn˝ch podobách:
- v podobÏ vytvo¯en˝ch statk˘ (goods), tj. v˝robk˘ a sluûeb, které uspokojujÌ naöe
pot¯eby, a dále v podobÏ v˝stup˘ se záporn˝m uûitkem (tzv. zla, bads), jako
jsou nap¯. exhalace;
- jde jednak o v˝sledek v˝roby jako Ëinnosti spoleËensky organizované, jednak
provádÏné jednotlivci pro vlastnÌ pot¯ebu;
- Ëást makroekonomického v˝stupu p¯edstavuje statisticky zachycenou produkci,
Ëást je statisticky nezachycená (p¯ÌpadnÏ v˘bec nekvantifikovatelná).
Makroekonomick˝ produkt, pod kter˝m budeme mÌt nejËastÏji na mysli
hrub˝ domácÌ produkt (HDP), je p¯edstavován produkcÌ tzv. finálnÌch statk˘
novÏ vytvo¯en˝ch v daném obdobÌ (ËtvrtletÌ, rok), jako v˝sledek spoleËensky
organizované a statisticky zachycené Ëinnosti.
HDP a ekonomick˝ blahobyt
Blahobyt spoleËnosti je urËován nejen mnoûstvÌm a kvalitou vytvo¯en˝ch
a spot¯ebovan˝ch statk˘, obsaûen˝ch v ukazateli HDP, n˝brû je ovlivnÏn i jin˝mi
aspekty kvality ûivota. ÚroveÚ ekonomického blahobytu je ovlivnÏna dalöÌmi
okolnostmi, jako jsou zejména:
- Voln˝ Ëas jako jedna z forem öiroce pojÌmaného bohatstvÌ. Pokles HDP
v d˘sledku poklesu odpracovan˝ch hodin nemusÌ b˝t doprovázen poklesem
blahobytu - roste totiû uspokojenÌ plynoucÌ z volného Ëasu,
- V˝sledky práce domácnostÌ, které nejsou souËástÌ statisticky evidované
spoleËensky organizované v˝roby (domácÌ práce, práce na zahradÏ apod.).
Pokud bychom se pokusili ocenit v penÏzÌch tyto v˝robky a sluûby, nenÌ
vylouËeno, ûe by HDP vzrostl i o nÏkolik desÌtek procent, a to tÌm vÌce, ËÌm je
ekonomická úroveÚ dané zemÏ niûöÌ,
- Tzv. öedá (téû skrytá) ekonomika, tj. podnikatelská a zamÏstnanecká aktivita,
která je obecnÏ vzato sice legálnÌ, ale utajená, nenÌ ú¯ednÏ hláöená a evidovaná,
zejména z d˘vodu daÚov˝ch únik˘. DalöÌ p¯ÌËinou jsou organizaËnÌ problémy
v evidenci apod.
Objem v˝kon˘ této ekonomiky je odhadován v r˘zn˝ch zemích od 10 %
do 40 % HDP, v »R v r. 1996 na 18 % HDP. V posledních letech je Ëást
produkce öedé ekonomiky (odhadem) v nÏkter˝ch zemích, vËetnÏ »R,
p¯ipoËítávána k HDP.
Tzv. Ëerná ekonomika, tj. nelegální Ëinnosti, jako je v˝roba a distribuce drog
aj., tvo¯í spolu s öedou ekonomikou tzv. nezjiötÏnou ekonomiku. Z nelegální
(Ëerné) ekonomiky jsou v »R zapoËteny k HDP odhady za prodej kradeného
zboûí a za prostituci.1^
- Ekonomick˝ blahobyt sniûujÌ ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ.
NárodnÌ bohatstvÌ
KromÏ úzce Ëi öiroce pojatého ukazatele makroekonomického v˝stupu existujÌ
dále i pokusy o vyjád¯enÌ komplexnÏ pojatého národnÌho bohatstvÌ (veliËina
stavu). SvÏtová banka vyjad¯uje toto bohatstvÌ tak, ûe k aktiv˘m v pojetÌ národnÌch
úËt˘ (kapitálové statky apod.) p¯ipoËÌtává lidsk˝ kapitál, p¯ÌrodnÌ (nerostné,
energetické, lesnÌ) zdroje a zohledÚuje zneËiötÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ (emise
CO 2 ).
Takto vyjád¯ené bohatství na 1 obyvatele Ëinilo v r. 1997 v USA 462 tis. USD,
v »R 60 tis. USD, v Kongu (Demokratické republice) necelé 2 tis. USD.
1) V roce 1998 Ëinila p¯idaná hodnota vytvo¯ená prostitucÌ 4560 mil. KË, prodejem
kradeného zboûÌ (pouze aut) 305 mil. KË.
Meziprodukty
Informace o mnoûstvÌ jednotliv˝ch vyroben˝ch statk˘ (uhlÌ, aut, bot apod.),
aù uû v naturálnÌch jednotkách (tunách, kusech apod.), nebo v penÏûnÌm
vyjád¯enÌ, jsou d˘leûité pro r˘zné analytické úËely. Ke zjiötÏnÌ zkoumaného
makroekonomického produktu, vytvo¯eného za urËité obdobÌ, vöak nem˘ûeme
sËÌtat hodnotu absolutnÏ vöech vyroben˝ch v˝robk˘ a poskytnut˝ch sluûeb v tomto
obdobÌ. Tato tzv. celková produkce typu v˝robnÌho obratu by nap¯. v ekonomice
»R byla t¯ikrát vyööÌ, neû hodnota hledaného HDP. Je nutno vylouËit hodnotu
meziprodukt˘.
Meziprodukty jsou vstupy podnik˘ v podobÏ statk˘ jednorázovÏ spot¯ebo-
van˝ch nebo dále zpracovan˝ch a upraven˝ch ve v˝robÏ, jako zejména suroviny,
energie, palivo, polotovary, materiály, sluûby podnik˘m.
D˘vodem vylouËenÌ meziprodukt˘ z makroekonomick˝ch ukazatel˘ produkce
je nÏkolikanásobné zapoËÌtávánÌ jejich hodnoty, ke kterému by doölo p¯i sËÌtánÌ
hodnoty produkce vöech podnik˘.
P¯idaná hodnota
HDP zjistÌme jako souhrn p¯idané hodnoty vöech jednotliv˝ch v˝robc˘, resp.
ve vöech odvÏtvÌch. Ta je tvo¯ena hodnotou v˝stupu podniku v podobÏ
1
prodávaného produktu, ^ zmenöenou o hodnotu spot¯ebovan˝ch a zpracovan˝ch
meziprodukt˘.
Princip p¯idané hodnoty vyjad¯uje následujÌcÌ zjednoduöené schéma v˝roby aut
(p¯edpokládejme pro zjednoduöenÌ, ûe jedin˝mi spot¯ebovan˝mi meziprodukty
jsou v kaûdém podniku p¯esnÏ pouze v˝robky p¯edchozÌho v˝robce).
spot¯ebované p¯idaná hodnota

meziprodukty hodnota produkce
tÏûba rudy 0 50 50
ûelezárny 50 20 70
automobilka 70 110 180
obchodník s auty 180 20 200
celkem 300 200 500
Nap¯. hodnota, která byla vytvo¯ena ("p¯idána") p¯i v˝robÏ meziproduktu

ûelezná ruda, kterou vyrobí a prodá d˘lní podnik ûelezárnám, se dále objevuje
v hodnotÏ plech˘, dále opÏt v produkci automobilky atd. Stejn˝ ¯etÏz absolvuje
hodnota, vytvo¯ená ("p¯idaná") p¯i v˝robÏ meziproduktu plech atd. Zahrneme-li
do produktu pouze auto jako finální statek, objeví se v hodnotÏ
1) Produkce je ocenÏna trûnÌmi cenami. Ve statistické praxi jsou tedy v národo-

hospodá¯ském mÏ¯Ìtku v p¯idané hodnotÏ zahrnuty také nep¯Ìmé danÏ.
makroekonomického produktu hodnoty, vytvo¯ené ("p¯idané") p¯i v˝robÏ
zmínÏn˝ch vstup˘, pouze jednou.
FinálnÌ statky
P¯idaná hodnota vyjad¯uje hodnotu tzv. finálnÌho produktu, kter˝ má podobu
- spot¯ebnÌch statk˘, které jsou nakupovány domácnostmi nebo vládou; nejsou
nakupovány podniky, nevracejÌ se dále do v˝roby,
- investiËnÌch statk˘ vracejÌcÌch se do v˝roby, kde doplÚujÌ a rozöi¯ujÌ zásobu
kapitálov˝ch statk˘ a fungujÌ v podnicÌch jako jeden z v˝robnÌch faktor˘,
- exportovan˝ch statk˘.
P¯i rozliöenÌ statku na finálnÌ produkt a meziprodukt nezáleûÌ na naturálnÌ
podobÏ statk˘, n˝brû na zp˘sobu jejich uûitÌ ve sledovaném okamûiku. UhlÌ,
bankovnÌ sluûba nebo chléb mohou b˝t jak meziproduktem, vyuûÌvá-li je podnik
dále ve v˝robÏ, tak finálnÌm statkem, nap¯. spot¯ebujÌ-li je domácnosti nebo
jsou-li vyvezeny.
FinálnÌm statkem je v uvedeném p¯Ìkladu auto (m˘ûe slouûit jako spot¯ebnÌ
nebo investiËnÌ statek, p¯ÌpadnÏ m˘ûe b˝t exportováno). Hodnota tohoto
finálnÌho statku odpovÌdá p¯idané hodnotÏ na vöech stupnÌch v˝roby.
Jde o tzv. v˝robnÌ (téû odvÏtvovou) metodu zjiöùovánÌ makroekonomického
v˝stupu. Vzhledem k zahrnutÌ hodnoty opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu jde o tzv.
hrubou p¯idanou hodnotu.
Národohospodá¯ské statistiky vykazujÌ tvorbu produktu agregované obvykle
ve t¯ech skupinách odvÏtvÌ:
- primárnÌ sektor: zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ, rybolov, tÏûba,
- sekundárnÌ sektor: zpracovatelsk˝ pr˘mysl a stavebnictvÌ,
- terciárnÌ sektor: doprava, obchod, spoje, finanËnÌ a jiné sluûby, vËetnÏ nap¯.
ökolstvÌ, zdravotnictvÌ, ve¯ejné správy, obrany aj.
Hrub˝ a Ëist˝ produkty HDP a HNP

Uveden˝ ukazatel makroekonomického produktu b˝vá oznaËován jako hrub˝
produkt vzhledem k tomu, ûe je v nÏm zahrnuta i hodnota opot¯ebenÌ fixnÌho
kapitálu (p¯i jejÌm odeËtenÌ se jedná o Ëist˝ produkt).
Produkt m˘ûeme dále specifikovat jako
- hrub˝ domácÌ produkt (HDP): je v˝sledkem fungovánÌ v˝robnÌch faktor˘,
umÌstÏn˝ch v dané zemi ("doma"), bez ohledu na to , kdo je jejich vlastnÌkem,
- hrub˝ národnÌ produkt (HNP): p¯edstavuje v˝sledek fungovánÌ v˝robnÌch
faktor˘ ve vlastnictvÌ rezident˘ dané zemÏ. Statisticky je tato okolnost
zohlednÏna tÌm, ûe k HDP jsou p¯ipoËteny d˘chody z v˝robnÌch faktor˘ ve
vlastnictvÌ rezident˘ (tuzemc˘), které fungujÌ v zahraniËÌ, a odeËteny d˘chody
z v˝robnÌch faktor˘ ve vlastnictvÌ nerezident˘ (cizozemc˘), které fungujÌ v dané
národnÌ ekonomice. HDP je tedy zv˝öen, zkrácenÏ vyjád¯eno, o saldo
zahraniËnÌch d˘chod˘. Toto saldo m˘ûe b˝t jak kladné, tak nulové nebo
záporné.
Pro ilustraci: v roce 1995 byl HDP v USA o 20,4 mld. USD niûöí neû HNP,
v r. 2000 naopak vyööí o 12,1 mld. USD (coû vytvá¯ela v uveden˝ch letech
0,28 % a 0,12 % HDP). Srovnejte dále s problémem Ë. 2 v Úkolech v této kapitole.
V poslednÌch letech je ve statistick˝ch p¯ehledech preferován HDP p¯ed HNP

z d˘vodu uûöÌho spojenÌ s v˝vojem dané ekonomiky (zejména zamÏstnanosti,
investic). HNP je vöak nutné pouûÌt nap¯. pro zjiöùovánÌ disponibilnÌch d˘chod˘
nebo pro srovnánÌ ekonomické úrovnÏ.
NárodnÌ d˘chod
Jin˝m p¯Ìstupem ke zjiöùovánÌ makroekonomického produktu je d˘chodová
metoda. TvorbÏ statk˘ odpovÌdá tvorba d˘chod˘, plynoucÌch z poskytovánÌ sluûeb
v˝robnÌch faktor˘, pot¯ebn˝ch k vytvo¯enÌ dan˝ch statk˘. Tyto d˘chody jsou
zároveÚ nákladem na zÌskánÌ sluûeb v˝robnÌch faktor˘, proto je moûno oznaËit
tuto metodu téû jako nákladovou. Vyjád¯enÌm podÌlu jednotliv˝ch p¯Ìjemc˘
d˘chod˘ na celkovém d˘chodu je zároveÚ zhruba vyjád¯eno prvotnÌ rozdÏlenÌ
produktu. SËÌtáme následujÌcÌ d˘chody (vûdy p¯ed zdanÏnÌm): 1)
- mzdy a platy, vËetnÏ ostatnÌch náklad˘ zamÏstnavatel˘ na pracovnÌ sÌlu
(zejména sociálnÌ a zdravotnÌ pojiötÏnÌ);
- úroky zÌskané domácnostmi a vládou, a to úroky Ëisté, tj. p¯ijaté, mÌnus
vyplacené (úroky placené tÏmito sektory jsou p¯erozdÏlenÌm jin˝ch d˘chod˘);
- renty, zde chápané jako d˘chody, plynoucÌ domácnostem z vlastnictvÌ p˘dy
a nemovitostÌ. ObsahujÌ i tzv. imputované d˘chody (odhadem), tj. pomysln˝
p¯Ìjem, kter˝ by vlastnÌk vyplácel sám sobÏ p¯i pouûÌvánÌ své vlastnÌ nemovitosti;
- d˘chody ze sebezamÏstnánÌ (podnikatelé jako ûivnostnÌci apod.) z nichû se nedá
rozliöit sloûka pracovnÌho d˘chodu a d˘chodu z podnikánÌ;
- zisky ostatnÌch podnik˘ (p¯ed rozdÏlenÌm akcioná¯˘m a podÌlnÌk˘m). Zisky
jsou vyjád¯eny jako rozdÌl mezi p¯idanou hodnotou netto (tj. bez opot¯ebenÌ
fixnÌho kapitálu) a mzdami, bez nep¯Ìm˝ch danÌ.
Vykázané zisky podnik˘ mohou b˝t dále korigovány na makroekonomické
úrovni o vliv cenov˝ch zmÏn. V d˘sledku inflace, kdy aktuální reprodukËní cena
obnovovan˝ch zásob Ëi nahrazovaného fixního kapitálu je vyööí, neû byla
historická cena po¯izovací, musí b˝t zisky v d˘sledku vyööích skuteËn˝ch
náklad˘ sníûeny o tento inflaËní vzestup cen vstup˘ (jsou tedy odpoËteny
"fiktivní zisky").
1} Jde pouze o vysvÏtlenÌ principu. KonkrétnÌ statistické a úËetnÌ postupy jsou mnohem
podrobnÏjöÌ a sloûitÏjöÌ. PojetÌ d˘chod˘ pouûité v této metodÏ vyjád¯enÌ a rozdÏlenÌ
HDP se p¯itom odliöuje od pojetÌ d˘chod˘, pouûÌvaného v ekonomické teorii
(mikroekonomii).
SouËtem uveden˝ch d˘chod˘ zjistÌme tzv. Ëist˝ domácÌ d˘chod, po p¯ipoËtenÌ
znehodnocenÌ kapitálu jde o hrub˝ domácÌ d˘chod, p¯ÌpadnÏ se jedná o ukazatele
typu národnÌ d˘chod v závislosti na zohlednÏnÌ salda zahraniËnÌch d˘chod˘. Pod
zkrácen˝m pojmem národnÌ d˘chod se zpravidla má na mysli Ëist˝ národnÌ
d˘chod.
Vzhledem k p¯Ìbuznosti d˘chodov˝ch ukazatel˘ s ukazateli produktov˝mi b˝vá
nap¯Ìklad hrub˝ národnÌ d˘chod oznaËován téû jako hrub˝ národnÌ produkt
v cenách v˝robnÌch faktor˘, neboù p¯Ìsluön˝ d˘chodov˝ ukazatel je determinován
tÏmito cenami.
Pro p¯esnÏjöÌ kvantitativnÌ sblÌûenÌ obou typ˘ ukazatel˘ (tj. produktov˝ch
a d˘chodov˝ch), abstrahujeme-li od chyb a nep¯esnostÌ, je vöak nutno vzÌt dále
v úvahu nÏkteré poloûky, které vstupujÌ do vztahu mezi trûnÌ cenou statk˘
a d˘chody ze sluûeb v˝robnÌch faktor˘. Jde zejména (mimo jiné) o nep¯Ìmé danÏ,
obsaûené v trûnÌch cenách, a dále o subvence, které zÌskaly podniky a které zvyöujÌ
jejich d˘chody. Teprve p¯ipoËtenÌm nep¯Ìm˝ch danÌ a odeËtenÌm subvencÌ od
hrubého domácÌho (národnÌho) d˘chodu zÌskáme veliËinu totoûnou s hrub˝m
domácÌm (národnÌm) produktem v trûnÌch cenách.
DisponibilnÌ d˘chod
Pro pozdÏjöÌ anal˝zu budeme pot¯ebovat i jiné d˘chodové ukazatele, a to
osobni d˘chod, tj. celkov˝ d˘chod, kter˝ zÌskávajÌ domácnosti. OáHNP odeËteme
zejména:
- znehodnocenÌ kapitálu (zÌskáme Ëist˝ národnÌ produkt),
- danÏ ze zisk˘ podnik˘, veökeré p¯ÌspÏvky na sociálnÌ a zdravotnÌ pojiötÏnÌ,
nep¯Ìmé danÏ zmenöené o subvence,
- tu Ëást zisk˘ podnik˘, která zb˝vá zadrûená (nevyplacená akcioná¯˘m
a podÌlnÌk˘m) v podnicÌch - jde o Ëisté úspory podnik˘,
- odeËteme úroky zÌskané vládou a p¯ipoËteme úroky, které domácnosti hradÌ
podnikovému sektoru a téû úroky, které zÌskávajÌ ostatnÌ domácÌ sektory od
vlády.
Ke zjiötÏnÌ osobnÌho d˘chodu p¯ipoËteme k HNP dále transferové d˘chody,
které zÌskávajÌ domácnosti. OdeËteme-li od osobnÌho d˘chodu osobnÌ danÏ, které
platÌ domácnosti, jako nap¯. daÚ z p¯Ìjm˘ a danÏ majetkové, zÌskáme osobni
disponibilnÌ d˘chod (zkrácenÏ Ëasto oznaËen˝ pouze jako disponibilnÌ d˘chod).
Ten je vyuûit jednak ke tvorbÏ osobnÌch úspor, jednak ke spot¯ebnÌm v˝daj˘m
domácnostÌ (a také k platbám úrok˘ domácnostmi a k jejich transferov˝m platbám
do zahraniËÌ - od tÏchto poloûek odhlÌûÌme).
V agregovanÏjöí podobÏ je moûno osobní disponibilní d˘chod vyjád¯it

(s mal˝m zjednoduöením) téû tak, ûe od HNP odeËteme veökeré danÏ a hrubé
úspory podnik˘ a p¯ipoËteme veökeré transferové platby vlády.
Národní úËetnictví rozliöuje i dalöí formy disponibilních d˘chod˘, zejména
národní disponibilní d˘chod, coû je (zhruba) národní d˘chod plus saldo
bÏûn˝ch transferov˝ch p¯íjm˘ a plateb ze zahraniËí.
2.4 Uûiti produktu
V˝daje na finálnÌ statky

DalöÌm p¯Ìstupem ke zjiötÏnÌ makroekonomického produktu, a to z hlediska
jeho uûitÌ, je v˝dajová (neboli spot¯ebnÌ) metoda, která sËÌtá v˝daje na nákup
hodnoty, novÏ vytvo¯ené v dané ekonomice, neboli v˝daje na nákup finálnÌch
statk˘ (tedy spot¯ebnÌch statk˘, investiËnÌch statk˘ a exportovan˝ch statk˘). V »R
jde o základnÌ metodu. Jde o následujÌcÌ v˝daje:
1) V˝daje domácnostÌ na spot¯ebnÌ statky (C), jak v˝robky (u kter˝ch b˝vajÌ
rozliöeny p¯edmÏty dlouhodobé a krátkodobé spot¯eby) tak i sluûby. Jde o nejvÏtöÌ
v˝dajovou poloûku.
2) Soukromé v˝daje na investiËnÌ statky neboli hrubé soukromé investiËnÌ
v˝daje (/). ' Jde o v˝daje financované z podnikov˝ch zdroj˘ (nikoliv z ve¯ejn˝ch
rozpoËt˘).
Pod pojmem investiËnÌ statky (zkrácenÏ investice) budeme mÌt na mysli statky
doplÚujÌcÌ a rozöi¯ujÌcÌ fyzick˝ kapitál, vËetnÏ s nimi spojeného nehmotného
p¯ÌsluöenstvÌ (software apod.). Nejde tedy o investice ve smyslu finanËnÌho
investovánÌ (tvorba bankovnÌch vklad˘, nákup cenn˝ch papÌr˘ apod.) nebo
o investice do lidského kapitálu (zÌskánÌ, udrûenÌ a zv˝öenÌ kvalifikace).
Investice majÌ dvÏ souËásti:
- investice do fixnÌho kapitálu se vyznaËujÌ tÌm, ûe ve v˝robÏ docházÌ k jejich
postupnému znehodnocenÌ (opot¯ebenÌ); majÌ podobu novÏ vytvo¯en˝ch budov
(vËetnÏ obytn˝ch), staveb, stroj˘ a za¯ÌzenÌ apod.;
- investice do zásob jsou tvo¯eny p¯Ìr˘stkem zásob podnik˘, tj. rozdÌlem mezi
stavem zásob ke konci a na zaËátku sledovaného obdobÌ.
CelkovÏ jde o tzv. hrubé (brutto) investice (/#), jejichû hodnota m˘ûe b˝t
rozdÏlena do dvou ËástÌ:
- investice obnovovacÌ (restituËnÌ, IR) p¯ibliûnÏ odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ
znehodnocenÌ (opot¯ebenÌ, amortizace) stávajÌcÌch fixnÌch kapitálov˝ch statk˘,
úËetnÏ vyjád¯eného jako odpisy podle p¯Ìsluön˝ch norem,
- investice Ëisté (netto, IN), tj. hodnota investic v daném obdobÌ, která p¯evyöuje
hodnotu opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu, tedy rozöi¯uje hodnotu souËasného stavu
(zásoby) kapitálov˝ch statk˘.
PlatÌ tedy IB = IR + IN.
3) V˝daje vlády na nákupy v˝robk˘ a sluûeb (G). Tyto v˝daje je moûno

rozËlenit na vládnÌ v˝daje na investice a vládnÌ v˝daje na spot¯ebnÌ statky (tedy
G = Gj + Gc), nebo nap¯. na v˝daje vojenské a civilnÌ apod. P¯ipomeÚme si, ûe
p¯i pouûÌvánÌ pojmu vládnÌ v˝daje je t¯eba vûdy odliöit, zda jde o v˝daje na nákupy
(G) nebo o v˝daje transferové (77?), tj. takové, za které vláda nezÌskává p¯Ìsluönou
1) V dalöÌm v˝kladu je tato charakteristika doplnÏna o dalöÌ aspekt tÏchto v˝daj˘

("domácÌ" investice).
protihodnotu. Transferové v˝daje nep¯edstavujÌ nákup statk˘ vládou a jako
takové nemohou b˝t p¯ipoËteny k celkov˝m v˝daj˘m. P¯Ìjemci transfer˘ je vöak
ËásteËnÏ vydávajÌ na spot¯ebu p¯ÌpadnÏ na investice, kde jsou tedy zohlednÏny.
4) »ist˝ export (NX), tj. rozdÌl mezi exportem (X) a importem (M) v˝robk˘
a sluûeb: NX = X- M. »asto jde o zápornou veliËinu. Poloûku importu je nutno
odeËÌst od celkov˝ch v˝daj˘ (C + I + G + X), protoûe v hodnotÏ finálnÌch statk˘,
nakoupen˝ch domácÌmi subjekty (tzv. celkové domácÌ v˝daje, C + I + G) nebo
zahraniËnÌmi subjekty (X), je obsaûena téû hodnota, vytvo¯ená v zahraniËÌ (M).
OdeËtenÌm poloûky M tedy zÌskáme tzv. v˝daje na domácÌ statky.
Souhrn vöech uveden˝ch skupin v˝daj˘ p¯edstavuje penÏûnÌ hodnotu hrubého
domácÌho produktu (HDP) v trûnÌch cenách. M˘ûeme tedy shrnout:
HDP = C + I + G + NX
ZohlednÌme-li saldo zahraniËnÌch d˘chod˘, zÌskáme HNP. OdeËtenÌm
znehodnocenÌ kapitálu zjistÌme Ëist˝ domácÌ (národnÌ) produkt.
Uvedené rozËlenÏnÌ v˝daj˘ zohledÚuje specifické pot¯eby ekonomické teorie,
zejména specifikaci odliön˝ch zp˘sob˘ chovánÌ makroekonomick˝ch subjekt˘.
Ve statistick˝ch p¯Ìstupech b˝vá struktura v˝daj˘ na nákup jednotliv˝ch
souËástÌ HDP ËlenÏna následujÌcÌm zp˘sobem:
- koneËná spot¯eba, a to domácnostÌ a vlády (tedy C + Gc),
- hrubá tvorba kapitálu, a to fixnÌho kapitálu a p¯Ìr˘stku zásob (nerozliöeno na
/ a G/),
- Ëist˝ export (NX).
SrovnánÌ t¯Ì metod

V˝sledky vöech t¯Ì zp˘sob˘ vyjád¯enÌ makroekonomického produktu musÌ b˝t
shodné, abstrahujeme-li od statistick˝ch a evidenËnÌch nep¯esnostÌ a chyb. Toto
srovnánÌ vyjad¯uje následujÌcÌ schéma:
l|:;::;;l:::i;duc:hodová:^ô
mzd˝lufpí^^}^^^ spot¯eba domácností (C)
i r t i f i i SoukromÏ investice (/)
ycÏhachA^tó vlaShKn^^
i ûnetíddn Siát˝ export (NX)
V tabulce 2-1 je uvedena ilustrace tÏchto metod na p¯Ìkladu HDP v »R.

Tab. 2-1 HDP »R (1999, b.c.)
v˝robní metoda d˘chodová metoda spot¯efíní metoda

%
náhrady
tóneËná
sektor: ^|í=;5ÍÍWirí§fe 873;6 73,6
spot¯eba:
náhc˘m
majetkové a ;£••••••;•,••-v';'•••• : ;
V ; :-:: • -
podnika- domácností
primární 92,0 437,1 23,2 1017,4
telské
d˘chody
nep¯ímé
sekundární 632,9 37,7 danÏ mínus 188,2 10,0 vlády 371,9
subvence
znehodno-
terciární 953,9 56.8Í 38S)5 27,9
cení kapitálu
kapitáíM'
nep¯ímé
danÏ mínus 2Ó8|5 33;;Jtí|l^nJÍH(^ 327,1
subvenceW
Ëíét˝expibrt 1^27,7,.:;. -1;5

HDP 1887,3 10QP Wá^tiPM^ 1887,3 100,0 1887,3 100,0
Pozn.: ^ Na rozdíl od shrnutí v p¯edchozí tabulce jsou nep¯ímé danÏ mínus subvence na v˝robky
vyËlenÏny zvláöù z d˘vodu jejich nerozliöení podle odvÏtví.
® Meziprodukt v podobÏ finanËních sluûeb (FISIM 66,2 mld. KË) je pro zjednoduöení
odeËten od jednotliv˝ch sektor˘ ve v˝öi jejich podíl˘ na hrubé p¯idané hodnotÏ vËetnÏ
FISIM.
(3)
VËetnÏ v˝daj˘ neziskov˝ch institucí slouûících p¯eváûnÏ domácnostem.
Pramen: Statistická roËenka »R 2001
Produkt nominálnÌ a reáln˝

Uvedené ukazatele makroekonomického produktu jsou vyjád¯eny v penÏûnÌch
jednotkách. K ocenÏnÌ produkt˘ je moûno pouûÌt bÏûné ceny (ceny bÏûného roku).
V tomto p¯ÌpadÏ se jedná o tzv. nominálnÌ produkt. Pouûijeme-li stálé ceny
urËitého základnÌho roku, jde o produkt reáln˝. Jak˝ je smysl pouûÌvánÌ r˘zn˝ch
cen?
P¯i vyjád¯enÌ produktu v bÏûn˝ch cenách a p¯i jeho srovnánÌ s produktem
z p¯edchozÌho roku nenÌ z¯ejmé, zda zmÏna (zpravidla r˘st) nominálnÌho
produktu byla zp˘sobena vÏtöÌm fyzick˝m objemem vytvo¯en˝ch statk˘, nebo
pouh˝m vzestupem jejich cen, nebo obojÌm. PouûitÌ stál˝ch cen umoûÚuje vyjád¯it
fyzick˝ v˝voj produktu, tedy v˝voj celkového fyzického mnoûstvÌ v˝robk˘ a sluûeb.
SrovnánÌ v˝voje nominálnÌho a reálného produktu ilustruje tab. 2-2.
Tab. 2-2 V˝voj HDP CR (mld. KË)

International Financial Statistic (IMF), May 2002
Reáln˝ makroekonomick˝ produkt m˘ûeme zjistit ve v˝robnÌ (odvÏtvové)

metodÏ seËtenÌm reáln˝ch produkt˘ dÌlËÌch v˝robnÌch podskupin, kter˝ch mohou
b˝t desÌtky i stovky. Tyto produkty jsou zjiötÏny z nominálnÌch veliËin oËiötÏnÌm
od vlivu zmÏny cen tzv. deflovánÌm. To spoËÌvá ve vydÏlenÌ nominálnÌho produktu
cenov˝m indexem dané v˝robnÌ podskupiny.
ObdobnÏ ve v˝dajové (spot¯ebnÌ) metodÏ jsou jednotlivé nominálnÌ poloûky
v˝daj˘, ovöem hloubÏji rozËlenÏné (nap¯. spot¯ebnÌ v˝daje na potravinové
a nepotravinové zboûÌ, na sluûby atd.) deflovány cenov˝m indexem dané skupiny
statk˘.
Identita
Identita je vztah, kter˝ je definicÌ (zavádÌ nÏjakou promÏnnou) nebo je
odvozen z úËetnÌch vztah˘ a tudÌû vûdy platÌ. NÏkte¯Ì auto¯i odliöujÌ identity
znakem =, tedy nap¯. IB = IR + IN, Y=C + I + G + NX, a = 1/(1 - c) nebo
M - V=P • T. VÏtöinou vöak (stejnÏ jako v tomto textu) identity odliöovány
neb˝vajÌ a je pro nÏ pouûÌván znak bÏûn˝ pro rovnice (=).
ZákladnÌ identity
R˘zné zp˘soby vyjád¯enÌ a mÏ¯enÌ vytvo¯eného produktu a d˘chodu umoûÚujÌ
zformulovat d˘leûité kvantitativnÌ vztahy mezi nÏkter˝mi makroekonomick˝mi
veliËinami.
Vytvo¯en˝ produkt je moûno vyjád¯it souËtem jednotliv˝ch v˝daj˘:
Y= C + 1+ G + (X-M)
SouËástÌ v˝daj˘ / je také p¯Ìr˘stek zásob - tÌm je v identitÏ zohlednÏna
moûnost neprodané produkce. Pro lepöÌ srozumitelnost je moûno tuto zmÏnu
zásob povaûovat za prodej produkce podnikem sobÏ samému. Jde p¯itom stále
o skuteËnou v˝öi investic, kterou v následujÌcÌ kapitole odliöÌme od plánované v˝öe.
Vytvo¯enému produktu odpovÌdá p¯Ìsluön˝ d˘chod, vyjád¯en˝ r˘zn˝mi
formami jeho alokace:
- Jde o d˘chod v podobÏ osobnÌho disponibilnÌho d˘chodu, kter˝ je vyuûit
(zjednoduöenÏ vzato) na spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ (C) a na tvorbu osobnÌch
úspor (PS).
- »ást vytvo¯eného d˘chodu je p¯edstavována hrub˝mi úsporami podnik˘
(GBS). Jde o d˘chod ve v˝öi opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu a dále o zadrûené zisky.
- Zb˝vajÌcÌ Ëást d˘chodu má podobu tzv. Ëist˝ch danÌ (NT) jako rozdÌlu
mezi celkov˝mi danÏmi (TA) a transferov˝mi platbami vlády (TR), tedy
NT —TA- TR. P¯itom rozpoËtové saldo je vyjád¯eno: BS = TA - TR - G.
Y=C + PS + GBS + NT
SrovnánÌm obou vyjád¯enÌ dojdeme k následujÌcÌ identitÏ '
C + 1+ G + (X-M) =C + PS + GBS + (TA - TR)
neboli / + (X- M) = PS + GBS + BS
Interpretace identit
Identita vyjad¯uje skuteËné (namÏ¯ené) veliËiny. Plyne z definice produktu
a d˘chodu, je proto vûdy platná. ZároveÚ umoûÚuje vytvá¯enÌm dalöÌch identit
vytvo¯it v˝chodiska pro interpretaci vzájemné závislosti jednotliv˝ch makro-
ekonomick˝ch sektor˘, zejména vztahy mezi:
- financovánÌm investic / soukrom˝mi úsporami,
- hospoda¯enÌm ve¯ejného rozpoËtu,
- deficitem Ëistého exportu, resp. zahraniËnÌmi úsporami.
Uvedeme t¯i p¯Ìklady, bez hluböÌ anal˝zy vöak nelze vyvozovat bliûöÌ (nap¯.
kauzálnÌ) souvislosti. Ty musÌ b˝t zjiötÏny dalöÌ anal˝zou.
1) Soukromé investiËnÌ v˝daje mohou b˝t financovány úsporami soukrom˝mi
(tj. osobnÌmi a podnikov˝mi), rozpoËtov˝m p¯ebytkem nebo úsporami
zahraniËnÌmi. Pokud byly skuteËné soukromé investiËnÌ v˝daje nap¯. vyööÌ neû
v daném roce vytvo¯ené soukromé úspory, musel b˝t rozdÌl doprovázen buÔ
rozpoËtov˝m p¯ebytkem nebo deficitnÌm Ëist˝m exportem.2' To vypl˝vá z identity
I-(PS + GBS) = (TA -TR-G) + (M-X)
2) Pokud celkové vládnÌ v˝daje p¯ev˝öily vládnÌ p¯Ìjmy (danÏ), byl tento
rozpoËtov˝ deficit spojen buÔ s p¯ebytkem soukrom˝ch úspor nad uskuteËnÏn˝mi
soukrom˝mi investiËnÌmi v˝daji nebo s deficitnÌm Ëist˝m exportem. »asto tedy
docházÌ k tzv. dvojitému deficitu, tj. spojenÌ deficitu vládnÌho rozpoËtu s deficitem
Ëistého exportu:
(G + TR) -TA = (PS + GBS-I) + (M-X)
3) DeficitnÌ Ëist˝ export je spojen buÔ s doplnÏnÌm soukrom˝ch úspor nad
namÏ¯en˝mi soukrom˝mi investiËnÌmi v˝daji nebo s deficitnÌm vládnÌm
rozpoËtem:
1) Abstrahujeme od rozdÌlu mezi Ëist˝m exportem a saldem bÏûného úËtu platebnÌ

bilance.
2) PozdÏji (v kap. 11) uvidÌme, ûe deficit Ëistého exportu vede k r˘stu Ëistého
zahraniËnÌho dluhu dané ekonomiky.
X-M = (PS + GBS-I) + (TA -TR-G)
Identita investic a úspor

DalöÌ úpravy spoËÌvajÌ
- v oddÏlenÌ vládnÌch investiËnÌch nákup˘ Gi (od celkov˝ch vládnÌch nákup˘ G)
a v jejich p¯ipojenÌ k hrub˝m soukrom˝m investiËnÌm v˝daj˘m (/),
- ve vyjád¯enÌ Ëist˝ch úspor vlády (NGS) jako rozdÌlu mezi Ëist˝mi danÏmi
a spot¯ebnÌmi nákupy vlády: NGS = TA - TR - Gc.
I + Gi + (X-M) =PS + GBS + NGS
IT=ST
Levá strana identity p¯edstavuje celkové hrubé národnÌ investice. Jde o
- doplnÏnÌ zásoby kapitálov˝ch statk˘ ve v˝öi soukrom˝ch v˝daj˘ na investice /
(pro rozliöenÌ b˝vajÌ oznaËovány téû jako hrubé soukromé domácÌ investiËnÌ
v˝daje) a vládnÌch investic G/;
- Ëist˝ export X-M. »ist˝ export zároveÚ (zhruba) p¯edstavuje tzv. Ëisté
zahraniËnÌ investice NFI (tedy NX = NFI). Jde o investice ve smyslu zv˝öenÌ
finanËnÌch aktiv, NFI tedy znamenajÌ zv˝öenÌ aktiv nebo snÌûenÌ závazk˘ v˘Ëi
zahraniËÌ, celkovÏ tedy zv˝öenÌ Ëist˝ch aktiv v˘Ëi zahraniËÌ.
Pravá strana p¯edstavuje celkové hrubé národnÌ úspory, které jsou tvo¯eny:
- soukrom˝mi úsporami (PS + GBS),
- vládnÌmi úsporami (NGS),
- pokud jsou Ëisté zahraniËnÌ investice (NFI) zápornou veliËinou, doplÚujÌ jako
zahraniËnÌ úspory soukromé a vládnÌ národnÌ úspory.
Z identity plyne d˘leûit˝ závÏr: tvorbÏ úspor odpovÌdá tvorba aktiv, a to
reáln˝ch (v podobÏ investiËnÌch statk˘) nebo finanËnÌch (v podobÏ pohledávek
v˘Ëi zahraniËÌ).
Tabulka 2-3 srovnává podÌl investic (hrubou tvorbu kapitálu) a podÌl celkov˝ch
hrub˝ch národnÌch úspor na HDP a informuje dále o financovánÌ investic
národnÌmi a zahraniËnÌmi úsporami.
Tab. 2-3 Úspory a investice (2000)
:§6SkiWtórÍ3tíáiS
národní úspory
zahraniËních
Japonsko
NÏmecko := 0^ : í;é- : : '•',:'. •
14,9
Pramen: International Financial Statistics (IMF), May 2002
1) Abstrahujeme od rozdÌln˝ch smÏr˘ uûitÌ subvencÌ podnik˘m (nezohledÚujeme jejich

investiËnÌ vyuûitÌ).
Z tabulky vypl˝vá, ûe nÏkteré zemÏ doplÚujÌ své nedostateËné celkové hrubé
národnÌ úspory (ST) zahraniËnÌmi úsporami (jako nap¯. USA nebo »R), jiné
zemÏ (jako nap¯. Japonsko) poskytujÌ p¯ebytek úspor do zahraniËÌ.
Hlavní prabléniy
hrub˝ domácí produkt osobní disponibilní d˘chod
Ëist˝ ekonomick˝ blahobyt v˝daje C + 1 + G + NX
národní bohatství investice hrubé a Ëisté
mezipodukty metoda v˝robní, d˘chodová, spot¯ební
p¯idaná hodnota produkt nominální a reáln˝
finální statky / + (X-M) = PS + GBS + BS
hrub˝ a Ëist˝ produkt dvojit˝ deficit
HDP a HNP IT = ST
ShrnutÌ
• Hrub˝ domácí produkt je tvo¯en statky (v˝robky a sluûbami) vytvo¯en˝mi
v daném období v rámci spoleËensky organizované a statisticky zjiötÏné
v˝roby.
• »ist˝ ekonomick˝ blahobyt upravuje namÏ¯en˝ HDP o p¯ír˘stek volného
Ëasu, o v˝sledek práce pro vlastní pot¯ebu a v˝sledek öedé ekonomiky.
OdeËítá dále ökody na ûivotním prost¯edí.
• V˝robní metodou vyjád¯íme tvorbu HDP jako souhrn hrubé p¯idané
hodnoty, tj. rozdílu mezi hodnotou produkce a hodnotou spot¯ebovan˝ch
meziprodukt˘ (jako jsou suroviny, palivo apod.).
• D˘chodovou metodou vyjád¯íme rozdÏlení HDP jako souhrn prvotních
d˘chod˘ plynoucích z vlastnictví v˝robních faktor˘, dále upraven˝
o nep¯ímé danÏ a subvence podnik˘m. Od HDP odvodíme HNP a národní
d˘chod, dále osobní d˘chod a osobní disponibilní d˘chod.
• V˝dajovou metodou vyjád¯íme uûití HDP jako souhrn v˝daj˘ na finální
statky, tj. statky spot¯ební, investiËní a na Ëist˝ export (C + I + G + NX).
Vöechny t¯i metody musí teoreticky dát stejn˝ v˝sledek.
• Rozliöujeme HDP v trûních cenách a v cenách v˝robních faktor˘.
• OdeËtením hodnoty opot¯ebení fixního kapitálu od hrubého domácího
produktu zjistíme Ëist˝ domácí produkt.
• Nominální HDP je vyjád¯en v bÏûn˝ch cenách daného roku. Zahrnuje v˝voj
fyzického mnoûství produkt˘ i jejich ceny. Reáln˝ HDP, vyjad¯ující v˝voj
pouze fyzického mnoûství produkce, je vyjád¯en ve stál˝ch cenách
základního roku.
• Z úËetnictví HDP vypl˝vá identita I + (X-M) = PS + GBS + BS a identita
celkov˝ch hrub˝ch národních investic a celkov˝ch hrub˝ch národních
úspor (IT= ST).
CviËenÌ
1. V urËité ekonomice byly namÏ¯eny následující veliËiny (mld. KË), HDP = HNP:
vládní nákupy 340
Ëist˝ export -30
osobní danÏ 210
celkové v˝daje vlády 640
spot¯ební v˝daje domácností 650
hrubé soukromé domácí investice .. 220
nep¯ímé danÏ mínus subvence 220
import 40
opot¯ebení kapitálu 180
VypoËtÏte:
1) export,
2) transferové platby vlády,
3) Ëist˝ národní produkt v trûních cenách,
4) hrub˝ národní d˘chod.
2. V jiné ekonomice bylo namÏ¯eno (v mld. KË), HDP = HNP:
osobní úspory 270
transferové platby vlády 630
nep¯ímé danÏ mínus subvence ... 210
danÏ ze zisk˘ podnik˘ 140
osobnídanÏ 410
spot¯ební v˝daje domácností 2.400
VypoËtÏte:
1) osobní d˘chod,
2) osobní disponibilní d˘chod.
3. V dalöí ekonomice byly zjiötÏny tyto veliËiny (v mld. KË), HDP = HNP:
nevyplacené zisky 160
spot¯ební v˝daje domácností 3.300
export 660
p¯íjmy vlády (= danÏ) 780
import 680
vládní nákupy 450
Ëisté soukromé domácí investice ... 580
transferové platby vlády 540
VypoËtÏte:
1) Ëisté úspory podnik˘,
2) saldo vládního rozpoËtu,
3) osobní úspory.
4. Máme za úkol zjistit p¯idanou hodnotu. Od hodnoty produkce podniku odeËteme
mimo jiné téû:
a) zisk podniku,
b) hodnotu v˝robk˘, které podnik prodal,
c) danÏ ze zisku podniku,
d) hodnotu spot¯ebované elektrické energie,
e) dividendy, které podnik vyplatil.
5. Paní K., nÏmecká státní p¯ísluönice (kterou známe z p¯edchozí kapitoly), bydlící
trvale v »áslavi, je majitelkou podniku, p˘sobícího na Novém Zélandu. Zisk, kter˝
tento podnik vytvá¯í, je souËástí:
- Ëeského HA/P,
- Ëeského HDP,
- nÏmeckého HA/P,
- nÏmeckého HDP,
- HNP Nového Zélandu,
- HDP Nového Zélandu.
6. Komentujte tvrzení: jestliûe v daném roce ve sledované ekonomice reáln˝ produkt
vzrostl a cenová hladina poklesla, pak musel b˝t nominální produkt stabilní.
Úkoly
1. V rámci celkov˝ch v˝daj˘ na finální statky (C +1+ G + A/X) dochází v ¯adÏ ekonomik
Ëasto k tomu, ûe v˝daje na Ëist˝ export jsou záporné. Jak tomu je u investiËních
v˝daj˘?
1) Mohou b˝t investiËní v˝daje záporné? Za jak˝ch okolností?
2) Jde o ËistÏ teoretickou situaci nebo k ní dochází i v realitÏ (naleznete konkrétní
p¯íklad)?
ObÏ otázky aplikujte jednak na hrubé, jednak na Ëisté investiËní v˝daje.
2. Zopakujte si vztah mezi HDP a HNP. V textu je uveden p¯íklad rozdílného v˝voje
v USA. Nap¯. öv˝carská ekonomika se dlouhodobÏ vyznaËuje vyööím HNP nad HDP
ve v˝öi okolo 4 - 5 % HDP, naopak v p¯ípadÏ Itálie je HDP dlouhodobÏ vyööí neû
HNP ve v˝öi okolo 1% HDP. Jak vysvÏtlíte tyto rozdíly ? Pokuste se najít statistické
údaje pro »R a vysvÏtlit vztah HDP a HNP.
3. Z Ëíseln˝ch údaj˘ ilustrujících makroekonomick˝ kolobÏh v »R 1996 (kap. 1)
sestavte základní makroekonomické identity interpretující:
1) financování hrub˝ch soukrom˝ch investiËních v˝daj˘,
2) financování rozpoËtového deficitu,
3) vyuûití zahraniËních úspor.
Literatura
HRONOVÁ, S., HINDLS, R.: Národní úËetnictví: koncept a anal˝zy. Praha, C. H. Beck
2000.
JÍLEK, J.: Vlastnosti vybran˝ch variant Ëtvrtletních odhad˘ HDP. Politická ekonomie
4/1998.
ONDRUä, V.: Stínová ekonomika a národní úËty »R. Statistika 3/1999.
RoËní národní úËty »R 1999 (semidefinitivní sestava). »SÚ 2001.
SPÃVÁ»EK, V.: Systém národního úËetnictví. Politická ekonomie 3/1996.
STONE, R.: ÚËty spoleËnosti. In: Oslava ekonomie. P¯ednáöky laureát˘ Nobelovy
ceny za ekonomii. 2. vydání. Praha, Academia 1994.
3 Celkové v˝daje a produkt
Po charakteristice makroekonomického produktu, jeho vyjád¯enÌ a mÏ¯enÌ, se

budeme zab˝vat okolnostmi, které ovlivÚujÌ v˝voj tohoto produktu. Budeme
zkoumat podmÌnky ustálenÌ produktu na jeho rovnováûné úrovni (produkt se tedy
nebude mÏnit) a okolnosti, které vedou k jeho zmÏnÏ do nové rovnováûné úrovnÏ
(tedy k fluktuaci produktu). P¯ÌËinou tÏchto fluktuacÌ budou zmÏny ve v˝dajÌch
na nákup produktu. ProzatÌm nás budou zajÌmat pouze problémy krátkého obdobÌ
a pod vlivem jejich naléhavosti odsuneme zkoumánÌ dlouhodob˝ch perspektiv -
prostÏ „v dlouhém obdobÌ jsme vöichni mrtvÌ" (¯eËeno slovy zakladatele
keynesiánské ekonomie v r. 1923).
3.1 Charakteristika modelu
Celkové plánované v˝daje

V této kapitole vyjád¯Ìme podmÌnky rovnováûného produktu pomocÌ
keynesiánského v˝dajového modelu, naz˝vaného téû model s liniÌ 45° nebo model
s multiplikátorem (L. R. Klein, P. A. Samuelson, A. H. Hansen aj.). Jeho princip
spoËÌvá v tom, ûe srovnává vytvo¯en˝ produkt (resp. d˘chod) v daném obdobÌ
a tudÌû i skuteËné v˝daje na tento produkt s celkov˝mi v˝daji, které ekonomické
subjekty zam˝ölejÌ (plánujÌ) uËinit p¯i dané úrovni d˘chodu, tedy s plánovan˝mi
v˝daji.
VÌme jiû, ûe p¯i rozliöenÌ tÏchto v˝daj˘ podle jejich uûitÌ (a zároveÚ podle
subjekt˘) jsou v˝daje rozdÏleny na spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ (C), hrubé
soukromé investiËnÌ v˝daje (/), vládnÌ nákupy (G) a Ëist˝ export (NX). ZatÌmco
d¯Ìve byl souhrn tÏchto v˝daj˘ pouûit k vyjád¯enÌ vytvo¯eného HDP (jednalo se
tedy o skuteËné v˝daje), nynÌ budeme povaûovat tyto v˝daje za celkové plánované
(zam˝ölené) v˝daje:
AE = C + / + G + NX
V˝raz plánované Ëi zam˝ölené (ex ante) je alternativou k v˝daj˘m skuteËn˝m,
namÏ¯en˝m (ex post), p¯iËemû poloûkou zp˘sobujÌcÌ jejich rozdÌl jsou investiËnÌ
v˝daje, a to tvorba Ëi snÌûenÌ zásob.
Tyto celkové plánované v˝daje majÌ dvojÌ podobu:
- jednak jde o v˝daje autonomnÌ ve smyslu nezávislé na v˝öi d˘chodu,
- jednak jde o v˝daje indukované ve smyslu odvozené od d˘chodu, d˘chodem
vyvolané.
P¯edpoklady modelu
Model pracuje s následujÌcÌmi p¯edpoklady:
- V ekonomice existuje dostateËné mnoûstvÌ nevyuûit˝ch v˝robnÌch faktor˘
(nevyuûité kapacity kapitálu, vysoká nezamÏstnanost pracovnÌ sÌly). PozdÏji
uvidÌme, ûe jde o tzv. mezeru produktu.
- Podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku po domácÌ produkci,
a to buÔ bÏûnou v˝robou nebo ze sv˝ch zásob. Neexistuje tedy omezenÌ ze strany
nabÌdky, úroveÚ produktu je urËena pouze poptávkou.
- Pro zjednoduöenÌ abstrahujeme od hrub˝ch úspor podnik˘, tj. od existence té
Ëásti d˘chod˘ podnik˘, které majÌ podobu jednak zadrûen˝ch (nevyplacen˝ch)
zisk˘ a jednak d˘chod˘, odpovÌdajÌcÌch opot¯ebenÌ (znehodnocenÌ) fixnÌho
kapitálu. P¯edstavme si, ûe tyto úspory zÌskávajÌ domácnosti. MÌsto osobnÌch
úspor budeme proto v této kapitole hovo¯it o úsporách domácnostÌ.
- NominálnÌ mzdové sazby a cenová hladina jsou stabilnÌ. Tento p¯edpoklad
odstranÌme v následujÌcÌ kapitole. Jeho p¯Ìtomnost umoûÚuje ztotoûnit v˝voj
nominálnÌho a reálného produktu (tzn. r˘st poptávky se nerozkládá p¯i r˘stu
reálného produktu souËasnÏ do r˘stu cenové hladiny).
- Neuvaûujeme téû, ûe by se pod vlivem zmÏny d˘chodu mÏnila úroková sazba
(ta se mÏnÌ pouze pod vlivem mÏnové politiky).
Z p¯edpoklad˘ vypl˝vá, ûe tento model se blÌûÌ ekonomice procházejÌcÌ
sestupnou fázÌ své hospodá¯ské aktivity (fázÌ recese). Jeho omezenost je tedy
znaËná.
P¯i v˝kladu budeme postupovat od zjednoduöené ekonomiky s pouh˝mi dvÏma
sektory (domácnosti, podniky), dále p¯idáme sektor vláda a závÏrem bude úpln˝
Ëty¯sektorov˝ model se sektorem zahraniËÌ. Produktem (d˘chodem) budeme mÌt
na mysli HNP a jemu odpovÌdajÌcÌ d˘chodovou veliËinu a budeme ji znaËit Y.
V podmÌnkách pohyblivé cenové hladiny bychom museli explicitnÏ vyjád¯it, ûe jde
o reáln˝ produkt. Uvaûujeme-li fixnÌ cenovou hladinu, nenÌ nutno nominálnÌ
a reálné veliËiny rozliöovat.
3.2 Dvousektorov˝ model: spot¯eba a investice
NejjednoduööÌ podoba v˝dajového modelu uvaûuje existenci pouze sektor˘

domácnosti a podniky. V tomto svÏtÏ tedy neexistuje sektor vláda a tedy ani danÏ
a vládnÌ v˝daje, neexistuje ani sektor zahraniËÌ a tedy ani Ëist˝ export. Z uvedeného
vypl˝vá, ûe celkové v˝daje se skládajÌ pouze ze spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ
a ze soukrom˝ch investiËnÌch v˝daj˘. Z p¯edpoklad˘ dále vypl˝vá, ûe v tomto
jednoduchém modelu d˘chod (Y) odpovÌdá disponibilnÌmu d˘chodu (YD), tedy
Y=YD.
Spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ
V p¯edchozÌ kapitole jsme oznaËili d˘chod, kter˝ z˘stává domácnostem k jejich
uûitÌ, jako disponibilnÌ d˘chod (YD). V problematice závislosti spot¯ebnÌch v˝daj˘
na disponibilnÌm d˘chodu existujÌ rozmanité názory. Zde budeme vycházet ze
základnÌho keynesiánského pojetÌ makroekonomické krátkodobé spot¯ebnÌ
funkce, vyjad¯ujÌcÌ vztah mezi spot¯ebnÌmi v˝daji sektoru domácnostÌ a bÏûn˝m
disponibilnÌm d˘chodem tohoto sektoru. S r˘stem tohoto disponibilnÌho d˘chodu
rostou téû spot¯ebnÌ v˝daje. Pro úplnost charakteristiky tÏchto spot¯ebnÌch v˝daj˘
je rozËlenÌme na dvÏ Ëásti:
1) AutonomnÌ spot¯ebnÌ v˝daje (Ca), tj. v˝daje, které jsou na YD nezávislé.
Tyto spot¯ebnÌ v˝daje jsou vynaloûeny, i kdyû YD = 0 (p¯Ìkladem jsou nap¯.
p¯imÏ¯ené v˝daje v podobÏ nájemného, na potraviny apod.). Jejich financovánÌ
pocházÌ z ËerpánÌ d¯ÌvÏjöÌch úspor, z úvÏru nebo z jin˝ch zdroj˘ (domácnosti tvo¯Ì
tzv. záporné úspory).
2) Tyto autonomnÌ spot¯ebnÌ v˝daje jsou doprovázeny (s v˝jimkou situace, kdy
YD = 0) indukovan˝mi spot¯ebnÌmi v˝daji. Z kaûdé dalöÌ jednotky disponibilnÌho
d˘chodu, kterou domácnosti zÌskajÌ, je Ëást vynaloûena na spot¯ebu. PomÏru
tÏchto dodateËn˝ch spot¯ebnÌch v˝daj˘ k p¯Ìr˘stku disponibilnÌho d˘chodu
¯Ìkáme meznÌ (marginálnÌ) sklon ke spot¯ebÏ z disponibilnÌho d˘chodu (MPC, téû
c). PlatÌ tedy
kde A znamená p¯Ìr˘stek dané veliËiny.

V dalöÌm v˝kladu budeme vÏtöinou pouûÌvat modelovou úroveÚ MPC = 2/3,
i kdyû v realitÏ dosahuje spÌöe okolo 90 - 95 %. P¯edpokládejme dále pro
zjednoduöenÌ, ûe MPC je konstantnÌ veliËinou, stabilnÌ p¯i jakékoli úrovni YD
(ve skuteËnosti MPC kolÌsá v závislosti na fázÌch hospodá¯ského cyklu), ûe nab˝vá
rozsahu v intervalu (0,1), a ûe je stejn˝ u r˘zn˝ch souËástÌ disponibilnÌho d˘chodu
domácnostÌ (nap¯. mezd, sociálnÌch dávek apod.).
Jestliûe z kaûdé dodateËné jednotky disponibilnÌho d˘chodu vynaloûÌ
domácnosti na spot¯ebnÌ v˝daje 2/3, pak také 2/3 z celého YD jsou vynaloûeny na
spot¯ebu. Spot¯ebnÌ funkci proto m˘ûeme zapsat:
C = Ca + cYD
PodÌl celkov˝ch spot¯ebnÌch v˝daj˘ na disponibilnÌm d˘chodu vyjad¯uje
tzv. pr˘mÏrn˝ sklon ke spot¯ebÏ z disponibilnÌho d˘chodu:
Z úpravy
vypl˝vá, ZQAPC V d˘sledku p¯Ìtomnosti Ca > 0 je s r˘stem YD klesajÌcÌ.

Dále: jestliûe C > YD, potom APC > 1 ,
C = YD, potom APC = 1 ,
C < YD, potom APC < 1.
NásledujÌcÌ graf vyjad¯uje v˝öe charakterizovanou spot¯ebnÌ funkci.
mm^mHgm
Z obr. 3-1 je patrné, ûe
- Linie C má podobu p¯Ìmky v d˘sledku konstantnÌho MPC.
- Sklon linie C je urËen MPC a je konstantnÌ. Na obrázku jej m˘ûeme vyjád¯it
nap¯. jako pomÏr AB/Z?£.Tento sklon je pozitivní v d˘sledku r˘stu spot¯ebnÌch
v˝daj˘ s r˘stem YD.
- APC je klesajÌcÌ s r˘stem YD. Nap¯. p¯i YD na úrovni X je APC = AX/OX
(APC je vyjád¯en ve sklonu linie 0A\ p¯i YD na úrovni Z je APC = DZ/OZ
(APC je vyjád¯en ve sklonu linie OD). '
Úspory domácnostÌ
Domácnosti vynakládajÌ pouze Ëást svého disponibilnÌho d˘chodu (resp. jeho
p¯Ìr˘stku) na spot¯ebnÌ v˝daje. Zb˝vajÌcÌ ËástÌ YD jsou pouze (pro zjednoduöenÌ)
osobnÌ úspory. Protoûe jsou (v tomto modelu) slouËeny s hrub˝mi úsporami
podnik˘, oznaËÌme je jako úspory domácnostÌ (S). Úspory domácnostÌ jsou tedy
nespot¯ebovanou ËástÌ disponibilnÌho d˘chodu, a proto
YD = C + S
1) SmÏrnice p¯Ìmky je pomÏrem zmÏny promÏnné na svislé ose ku zmÏnÏ promÏnné na

vodorovné ose. Sklon p¯Ìmky je absolutnÌ hodnotou smÏrnice p¯Ìmky. V tomto textu
nerozliöujeme mezi sklonem a smÏrnicÌ. K bliûöÌ interpretaci grafického vyjád¯enÌ
pr˘mÏrn˝ch a meznÌch veliËin viz pokroËil˝ kurs mikroekonomie.
V˝öe úspor je závislá na v˝öi disponibilnÌho d˘chodu - je urËená meznÌm
sklonem k úsporám z disponibilnÌho d˘chodu (MPS, téû s), tj. podÌlem p¯Ìr˘stku
úspor k p¯Ìr˘stku disponibilnÌho d˘chodu:
P¯ipustÌme-li existenci autonomnÌ spot¯eby, pak musÌ existovat téû autonomnÌ

úspory Sa ve stejné v˝öi jako Ca (tj. Sa = Ca), ale v záporné hodnotÏ (se záporn˝m
znaménkem). Úsporová funkce má tedy podobu
S = - Sa + sYD
V grafickém vyjád¯enÌ (v hornÌ Ëásti obr. 3-2) jsou úspory zachyceny
pomocÌ osy kvadrantu (linie pod úhlem 45°). Ta slouûÌ k vyjád¯enÌ situace, kdy
YD = C. Vzhledem k tomu, ûe c < 1, a Ca > 0, existuje p¯i dané spot¯ebnÌ funkci
právÏ jedna taková situace. Je znázornÏna bodem E -jde o bod vyrovnánÌ C s YD.
P¯i této úrovni YD jsou úspory S nulové.
Z grafu spot¯ebnÌ funkce vypl˝vá, ûe kladné úspory vznikajÌ aû od okamûiku,
kdy YD > C. Je-li YD < C, vznikajÌ jiû zmÌnÏné záporné úspory. Sklon linie S
v grafu úsporové funkce odpovÌdá MPS a je konstantnÌ p¯i jakékoliv úrovni YD.
ObdobnÏ jako u spot¯ebnÌch v˝daj˘ m˘ûeme rozliöit téû u úspor pr˘mÏrn˝
sklon k úsporám z disponibilnÌho d˘chodu:
Protoûe disponibilnÌ d˘chod je rozdÏlen pouze na spot¯ebnÌ v˝daje a úspory,

pomÏr obou zp˘sob˘ jeho pouûitÌ musÌ b˝t ve svém souËtu roven jedné:
APC + APS = 1
Totéû platÌ o meznÌch veliËinách:
MPC + MPS = 1
ZmÏna polohy linie spot¯ebnÌ a úsporové funkce vyjad¯uje skuteËnost, ûe p¯i
dané v˝öi YD je vynakládáno vÌce nebo ménÏ na spot¯ebu (a je ménÏ nebo vÌce
z daného YD uspo¯eno).
Tato zmÏna (nap¯. v podobÏ r˘stu spot¯ebnÌch v˝daj˘) m˘ûe b˝t
interpretována
- jako posun linie C nahoru (a linie S dol˘), tedy jako zmÏna autonomnÌ spot¯eby
a autonomnÌch úspor, jak je vyjád¯eno v obr. 3-2,
- nebo jako zmÏna MPC (a MPS), tedy jako zmÏna sklonu linie C (a linie S),
- nebo kombinace obojÌho.
Nadále uvaûujme jen posun C (S) nahoru a dol˘, neboli c je stabilnÌ
(coû jsme zavedli jiû v p¯edcházejÌcÌm v˝kladu).
•••••••
V kaûdém p¯ÌpadÏ docházÌ ke zmÏnÏ APC. To je zp˘sobeno ¯adou p¯ÌËin,
zejména:1^
- NejednoznaËn˝ je vliv úrokové sazby na úspory. Vzroste-li úroková sazba z 5 %
na 8 % p.a., budete vÌce spo¯it, abyste zÌskali vyööÌ úroky, nebo se spokojÌte se
stejnou sumou vyplacen˝ch úrok˘ a budete spo¯it ménÏ a vÌce spot¯ebovávat?
Je také moûné, ûe podÌl spot¯ebnÌch v˝daj˘ na disponibilnÌm d˘chodu (a tedy
pokles podÌlu úspor) bude ovlivnÏn moûnostÌ nákup˘ na úvÏr a zmÏnou
úrokové sazby: jejÌ pokles m˘ûe (prost¯ednictvÌm nákup˘ na úvÏr) z¯ejmÏ
stimulovat spot¯ebnÌ v˝daje. Reakce r˘zn˝ch subjekt˘ mohou b˝t rozdÌlné,
p¯iËemû v národohospodá¯ském mÏ¯Ìtku se tyto rozdÌly mohou i zhruba
vykompenzovat.
Interpretace vztahu úspor a úrokové sazby ve smyslu závislosti (klasická

a neoklasická ekonomie) nebo nezávislosti (keynesiánská ekonomie) má
v ekonomické teorii öiröí d˘sledky - viz nap¯. dále v˝klad formování úrokové
sazby v kapitole o penÏzích, dále keynesiánskou interpretaci hospodá¯sk˝ch
cykl˘ aj.
1) P¯edpokládáme zatÌm stabilnÌ cenovou hladinu. V kapitole o inflaci doplnÌme moûn˝

vliv inflace na spo¯ivost.
- Na tvorbu úspor má dále vliv existence bohatstvÌ domácnosti a jeho zmÏny.
Dojde-li nap¯. k v˝raznému r˘stu kurs˘ cenn˝ch papÌr˘, ¯ada domácnostÌ, které
takto zbohatly, zaËne ménÏ spo¯it. '
- Téû optimistická oËekáváni budoucÌho hospodá¯ského v˝voje povedou
domácnosti k tomu, ûe v souËasnosti zaËnou ménÏ spo¯it.
- ZohlednÌme-li na okamûik existenci vlády, najdeme dalöÌ faktory, ovlivÚujÌcÌ
spot¯ebnÌ funkci. Vliv m˘ûe mÌt systém sociálnÌho zabezpeËeni: poskytuje-li
ötÏdré podpory a dávky, domácnosti z daného disponibilnÌho d˘chodu ménÏ
spo¯Ì. Také vysoké zdanÏnÌ v˝nos˘ z úspor m˘ûe vést k omezenÌ tvorby úspor.
- Spot¯ebnÌ v˝daje jsou dále ovlivnÏny populaËnÌm v˝vojem: r˘st obyvatelstva
(p¯i daném disponibilnÌm d˘chodu) vede k r˘stu spot¯ebnÌch v˝daj˘.
Dlouhodob˝ v˝voj spot¯ebnÌch v˝daj˘

Doposud jsme vycházeli z p¯edpokladu, ûe s r˘stem YD klesá APC, tedy
ûe podÌl spot¯ebnÌch v˝daj˘ na disponibilnÌm d˘chodu se sniûuje (p¯i
absolutnÌm r˘stu spot¯ebnÌch v˝daj˘). Jde o tzv. (podle J. M. Keynese) "základnÌ
psychologick˝ zákon", spojen˝ se snahou o udrûenÌ obvyklé ûivotnÌ úrovnÏ.
V naöem p¯ístupu je tato skuteËnost vysvÏtlena existencí autonomních

spot¯ebních v˝daj˘ p¯i fixním MPC. SloûitÏjöí varianta klesajícího APC obsahuje
klesající MPC p¯i r˘stu YD. Za této situace s r˘stem YD klesá APC i p¯i Ca = 0.
K analogickému závÏru dojdeme p¯i sledovánÌ v˝voje spot¯ebnÌch v˝daj˘

v závislosti na klesajÌcÌm YD (nap¯. v recesi): APC je rostoucÌ, tedy spot¯ebnÌ
v˝daje sice klesajÌ, ale jejich podÌl na disponibilnÌm d˘chodu roste.
Tento v˝voj je moûno sledovat
- v uvedeném v˝voji makroekonomick˝ch veliËin v krátkém obdobÌ (obdobÌ
jednoho hospodá¯ského cyklu),
- v pr˘¯ezov˝ch údajÌch, tj. p¯i souËasném sledovánÌ jednotliv˝ch domácnostÌ
s r˘znÏ vysok˝m disponibilnÌm d˘chodem.
P¯i dlouhodobém sledovánÌ makroekonomick˝ch veliËin bylo zjiötÏno, ûe
- APC i MPC krátkodobÏ kolÌsajÌ nahoru i dol˘.
- Toto kolÌsánÌ je vyjád¯enÌm urËitého trendu, kter˝ svÏdËÌ o tom, ûe dlouhodobÏ
Ca = 0. DlouhodobÏ je p¯itom MPC stabilnÌ s r˘stem disponibilnÌho d˘chodu, '
a tedy APC = MPC.
Tuto skuteËnost schematicky vyjad¯uje obr. 3-3. Jednotlivé body v tomto grafu
vyjad¯ujÌ kombinaci YD a C v jednotliv˝ch letech. Krátkodobá rozkolÌsanost APC
(resp. MPC) se projevuje v tom, ûe tyto body neleûÌ na jedné p¯Ìmce, n˝brû jsou
rozpt˝leny. Dlouhodobá spot¯ebnÌ funkce je vyjád¯ena p¯Ìmkou (C = cYD),
proloûenou tÏmito body.
1) Jde o souËást tzv. efektu bohatstvÌ, se kter˝m se dále setkáme v kapitole o agregátnÌ
poptávce a nabÌdce.
2) Nap¯. v letech 1959 - 91 v USA byl pr˘mÏrn˝ podÌl C na YD 92 %, v Rakousku
v letech 1964-92 86 %av NÏmecku v letech 1962 - 88 87 %.
••HDBBHi
Uvedené chování spot¯ebních v˝daj˘ a úspor v p¯ípadÏ pr˘¯ezové anal˝zy,
krátkodobého a dlouhodobého makroekonomického v˝voje, je vysvÏtlováno
(vedle keynesiánské interpretace) i dalöími p¯ístupy:
Hypotéza ûivotního cyklu (F. Modigliani aj.) vysvÏtluje promÏnliv˝ podíl
úspor na disponibilním d˘chodu v pr˘¯ezové funkci ûivotním cyklem
domácností: v etapÏ vysok˝ch d˘chod˘ spot¯ební v˝daje odkládáme, tvo¯íme
vysoké úspory na stá¯í a splácíme dluhy, v etapÏ nízk˝ch d˘chod˘ úspory
Ëerpáme nebo se zadluûujeme. P¯itom se p¯edpokládá po cel˝ ûivot stabilní
úroveÚ spot¯ebních v˝daj˘. Krátkodobé kolísání makroekonomick˝ch
ukazatel˘ spot¯ebních v˝daj˘ (tj. roËní v˝kyvy APC) je spojeno s jiû zmínÏn˝mi
okolnostmi, nap¯. s kolísáním bohatství domácností, na coû reaguje tvorba
úspor, se zmÏnou sociálního zabezpeËení, dále s demografick˝mi vlivy a jin˝mi
okolnostmi. DlouhodobÏ je podle této hypotézy APC konstantní zejména pod
vlivem stabilní struktury spoleËnosti v rozdÏlení na bohaté a chudé.
Podle jiné (obdobné) hypotézy (M. Friedman) je spot¯eba odvozena od
permanentního d˘chodu, tj. od stabilního roËního pr˘mÏrného d˘chodu,
odvozeného z oËekávaného celoûivotního d˘chodu. BÏûn˝ disponibilní d˘chod
je p¯itom zpravidla odch˝len od permanentního d˘chodu. Spot¯eba vöak na tyto
odchylky nereaguje, resp. reaguje pouze tehdy, jsou-li tyto odchylky
povaûovány za trvalé (tj. promítnou-li se do permanentního d˘chodu). Kolísání
spot¯eby je tak silnÏ omezeno. Friedmanova hypotéza navíc rozliöuje pojmy
"spot¯ební v˝daje" a "spot¯eba", coû anal˝zu spot¯ebnífunkce dále komplikuje.
InvestiËnÌ v˝daje
Zb˝vajÌcÌ souËástÌ celkov˝ch plánovan˝ch v˝daj˘ jsou v dvousektorovém
v˝dajovém modelu hrubé soukromé domácÌ investiËnÌ v˝daje, které jsou tvo¯eny
v˝daji na nákup fixnÌho kapitálu a na zv˝öenÌ zásob. Na rozdÌl od spot¯ebnÌch
v˝daj˘ domácnostÌ budeme p¯edpokládat, ûe investiËnÌ v˝daje jsou na d˘chodu Y
zcela nezávislé (autonomnÌ), tedy/ = Ia . Nebudeme tedy uvaûovat závislost mezi
r˘stem d˘chodu a pot¯ebou dalöÌch investiËnÌch statk˘.^ Které okolnosti
povedou ke zmÏnÏ objemu plánovan˝ch investiËnÌch v˝daj˘ p¯i daném d˘chodu
(nap¯. k r˘stu z úrovnÏ Ij na I2, jak je znázornÏno v obr. 3-4)?
Plánované investiËnÌ v˝daje budou ovlivnÏny v prvnÌ ¯adÏ úrokovou sazbou
a jejÌm vztahem k oËekávanému Ëistému v˝nosu z daného investiËnÌho statku
(stroje, za¯ÌzenÌ, budovy apod.).
^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^
Jednoduch˝ model poptávky po investicÌch (tj. vztahu mezi objemem

plánovan˝ch investiËnÌch v˝daj˘ a úrokovou sazbou) p¯edpokládá po celou dobu
ûivotnosti investiËnÌho statku konstantnÌ oËekávan˝ roËnÌ Ëist˝ v˝nos daného
statku (tj. rozdÌl mezi trûbou za vyprodukované statky a náklady, jako mzdy,
materiál, energie, opot¯ebenÌ fixnÌho kapitálu apod., a téû po odeËtenÌ danÌ, pokud
by byly do modelu zahrnuty). Téû oËekávanou úrokovou sazbu (/) p¯edpokládáme
stabilnÌ v Ëase. P¯edpokládáme dále (pro zjednoduöenÌ), ûe nákup investiËnÌho
statku je plnÏ financován p˘jËen˝mi penÏzi (na úvÏr).
R˘zné investiËnÌ statky (investiËnÌ projekty) majÌ rozdÌlnou oËekávanou mÌru
v˝nosu neboli v˝nosnost (r), tj. pomÏr mezi oËekávan˝m roËnÌm Ëist˝m v˝nosem
a cenou investiËnÌho statku. P¯ÌËinou této skuteËnosti jsou nap¯. bariéry, omezujÌcÌ
konkurenci v˝robc˘, a tÌm i vyrovnávánÌ v˝nosnosti investic nebo rozdÌlná mÌra
rizika v r˘zn˝ch oborech a jiné okolnosti. Budeme dále p¯edpokládat, ûe
s poklesem v˝nosnosti se r˘st celkové hodnoty vöech plánovan˝ch investiËnÌch
projekt˘ zrychluje, neboli existuje vÌce moûnostÌ investovat do ménÏ v˝nosn˝ch
projekt˘ ve srovnánÌ s moûnostmi vÌce v˝nosn˝ch projekt˘. Tomu téû odpovÌdá
tvar k¯ivky poptávky po investicÌch / v obr. 3-5a). Pro zjednoduöenÌ se Ëasto
pouûÌvá vyhlazená k¯ivka - obr. 3-5b).
Obrázek 3-5a) vyjad¯uje r˘zné moûnosti investovánÌ, se¯azené podle
oËekávané v˝nosnosti investiËnÌch projekt˘ (p¯i dané produktivitÏ a cenÏ
investiËnÌch statk˘). NejménÏ moûnostÌ je investovat do vysoce v˝nosn˝ch
projekt˘: v˝nosnost 40 % nabÌzejÌ projekty v celkové v˝öi pouh˝ch 5 mld. KË.
3) Tuto závislost zavedeme v kapitole Hospodá¯ské cykly.

Naopak nejvÌce moûnostÌ (celkem ve v˝öi 50 mld. KË) nabÌzejÌ nÌzko v˝nosné
projekty (s pouh˝mi 5 % v˝nosnosti).
P¯i dané úrokové sazbÏ i1 budou poptávány investiËnÌ statky v celkové hodnotÏ
30 mld. KË, tj. pouze takové, u nichû r > i]. NevyplatÌ se investovat do tÏch
investiËnÌch statk˘, jejichû r < i2, neboù finanËnÌ aktiva p¯ináöejÌ vyööÌ nebo stejn˝
v˝nos (zúroËenÌ), neû je v˝nosnost investic. Pokud by úroková sazba byla na úrovni
i2, objem poptávan˝ch investic by se rozöÌ¯il na 110 mld. KË. K¯ivka poptávky po
investicÌch má proto negativnÌ sklon.
Pokud bychom v tomto modelu p¯edpokládali moûnost inflace, museli

bychom uvaûovat reálnou úrokovou sazbu, abychom vyjád¯ili v˝voj kupní síly
zúroËené sumy penÏz. Reálná úroková sazba b˝vá konvenËnÏ vyjad¯ována jako
rozdíl mezi nominální úrokovou sazbou a mírou inflace. V reálné hodnotÏ
bychom museli vyjád¯it téû r.
K problematice reálné úrokové sazby viz kapitolu o penÏzích.
SloûitÏjöÌ modely poptávky po investicÌch pracujÌ se souËasnou hodnotou (PV)

toku oËekávan˝ch budoucÌch v˝nos˘ (v daném p¯ÌpadÏ Ëist˝ch v˝nos˘
z investiËnÌho statku, tj. rozdÌlu mezi trûbou za prodanou produkci a bÏûn˝mi
provoznÌmi náklady, jako jsou mzdy, suroviny nebo energie). Tato souËasná
hodnota p¯edstavuje hodnotu toku budoucÌch v˝nos˘, diskontovanou stabilnÌ
úrokovou sazbou. OznaËÌme-li oËekávané budoucÌ Ëisté v˝nosy v jednotliv˝ch
letech Nj, N2 ..., potom
Poptávka po investicÌch bude zahrnovat ty projekty, u nichû Ëistá souËasná

hodnota (NPV), tj. PV po odeËtenÌ ceny, za kterou je dan˝ investiËnÌ statek
nabÌzen, je vÏtöÌ neû nula. V opaËném p¯ÌpadÏ (tzn. jestliûe NPV <0) se nevyplatÌ
penÏûnÌ prost¯edky vkládat do daného investiËnÌho statku, n˝brû je v˝hodnÏjöÌ je
p¯emÏnit v úroËené finanËnÌ aktivum. Pokud by úroková sazba byla niûöÌ, dojde
k r˘stu PV i NPV, a tedy i k r˘stu poptávky po investicÌch.
P˘vodní keynesiánská interpretace poptávky po investicích pracuje s tzv.
mezní efektivností investic (MEI), coû je úroková sazba, p¯i které se PV vyrovná
cenÏ, za kterou je dan˝ investiËní statek nabízen (neboli p¯i které NPV = 0).
Poptávka po investicích bude zahrnovat pouze hodnotu tÏch projekt˘,
u nichû je MEI vÏtöí, neû bÏûná úroková sazba. Pokles bÏûné úrokové sazby
pak povede k tomu, ûe se do této niûöí úrokové sazby vejdou i projekty s niûöí
MEL K¯ivka poptávky po investicích je proto klesající.
Vliv úrokové sazby na rozhodovánÌ o zam˝öleném poptávaném objemu

investiËnÌch statk˘ bude p¯itom rozdÌln˝ v r˘zn˝ch fázÌch cyklického v˝voje
(recesÌch nebo expanzÌch). Dá se p¯edpokládat, ûe v obdobÌ recese, kdy je znaËná
Ëást v˝robnÌch kapacit nevyuûita, bude mÌt pokles úrokové sazby jen slab˝ efekt
v podobÏ r˘stu poptávaného mnoûstvÌ investic, v obdobÌ expanze, kdy jsou v˝robnÌ
kapacity plnÏ vyuûity, tomu bude naopak.
ProzatÌm jsme zkoumali pouze vliv úrokové sazby na poptávku po investicÌch.
UveÔme dalöÌ okolnosti:
- Pokud bychom uvaûovali navÌc i existenci danÌ, pak r˘st zdanÏnÌ zisk˘ ze
zam˝ölen˝ch investiËnÌch projekt˘ téû sniûuje Ëisté v˝nosy, coû omezÌ poptávku
po investicÌch.
- RozhodovánÌ podnik˘ o investiËnÌch v˝dajÌch je p¯itom ovlivnÏno oËekávan˝m
v˝nosem z dané investice, a tedy i oËekávánÌm celkového budoucÌho
hospodá¯ského v˝voje (podnikatelskou d˘vÏrou, optimismem). V tÏchto
oËekávánÌch se m˘ûe projevit i subjektivnÌ zaloûenÌ (ûivotnÌ elán) podnikatel˘,
coû ËinÌ investiËnÌ v˝daje znaËnÏ rozkolÌsané.
- Poptávka po investicÌch je také ovlivnÏna populaËnÌm v˝vojem: r˘st populace
vede k r˘stu poptávky po investiËnÌch statcÌch v podobÏ byt˘ a dom˘.
V obr. 3-4 (Plánované investiËnÌ v˝daje) se vliv zmÏny úrokové sazby, zdanÏnÌ
a oËekávánÌ p¯i daném d˘chodu (Y) projevÌ v posunu linie / nahoru a dol˘. Vliv
zdanÏnÌ a oËekávánÌ se projevÌ také na linii /v obr. 3-5b (Poptávka po investicÌch)
- posunem doprava a doleva (resp. nahoru a dol˘).
3.3 Rovnováûn˝ produkt, v˝dajov˝ multiplikátor
Rovnováûn˝ produkt
ShrÚme dosavadnÌ poznatky: celkové plánované v˝daje (AE) jsou sloûeny
ze spot¯ebnÌch a investiËnÌch v˝daj˘, z nichû Ëást jsou v˝daje autonomnÌ
(A - Ca + I), Ëást indukované, tj. závislé na d˘chodu (cYD). Podle p¯edpoklad˘
je moûno ztotoûnit d˘chod (Y) s disponibilnÌm d˘chodem (YD), tedy Y = YD.
Obr. 3-6 znázorÚuje tyto celkové plánované v˝daje:
AE = A + cYD
SBlIilIliiî^liBlilMl
P¯ipomeÚme si, ûe jde stále o celkové zam˝ölené (plánované) v˝daje, které se

mohou liöit od v˝daj˘ skuteËnÏ proveden˝ch a namÏ¯en˝ch, tedy od vytvo¯eného
produktu (d˘chodu). Na obr. 3-7 je tomu tak nap¯. v p¯ÌpadÏ Yf p¯i této v˝öi
d˘chodu zam˝ölely podniky a domácnosti uskuteËnit celkové investiËnÌ
a spot¯ebnÌ v˝daje ve v˝öi AEj. Vytvo¯en˝ produkt Yj je vöak vÏtöÌ neû AEj
(Yj je vyjád¯en jednak na vodorovné ose, jednak jako vertikálnÌ vzdálenost mezi
Yj a osou kvadrantu). RozdÌl mezi Yj aAEjje tvo¯en neplánovan˝mi investicemi
v podobÏ neplánovan˝ch zásob (IUj) - Ëást produkce nenaöla odbyt a z˘stala
leûet na skladech. Jde vöak stále o souËást celkov˝ch skuteËn˝ch v˝daj˘
(tedy vytvo¯eného produktu), a to o souËást skuteËn˝ch investiËnÌch v˝daj˘.
V dalöÌm obdobÌ bude produkt (d˘chod) Yj klesat, aby byly neplánované zásoby
vyprodány.
V p¯ÌpadÏ produktu (a d˘chodu) Y2 doölo naopak k p¯ev˝öenÌ plánovan˝ch
v˝daj˘ nad skuteËn˝mi v˝daji. Jak je to moûné? Podniky byly nuceny uspokojit
Ëást poptávky ze zásob, které nezam˝ölely sniûovat (a to ve v˝öi IU2). V dalöÌm
obdobÌ proto budou v˝robu rozöi¯ovat, aby tento neplánovan˝ pokles zásob
doplnily.
Pouze je-li produkt (d˘chod) na úrovni YE, jsou-li tedy IU = 0, nedocházÌ ke
zmÏnÏ produktu a produkt je ve své rovnováûné úrovni. Tato úroveÚ produktu je
totoûná s celkov˝mi plánovan˝mi v˝daji, coû je v grafu naznaËeno bodem
vyrovnánÌ/: (YE = AEE).
VöimnÏte si dále v˝znamné souvislosti: v této rovnováûné situaci (YE) se úspory
z bÏûného d˘chodu, které vytvo¯ily domácnosti, p¯esnÏ rovnajÌ plánovan˝m
investiËnÌm v˝daj˘m. PlatÌ tedy vztah (identita)
S=I,
kter˝ m˘ûeme téû odvodit z jednoduché úvahy: srovnáme strukturu celkov˝ch
plánovan˝ch v˝daj˘ s kvantitativnÏ totoûnou veliËinou d˘chodu. V˝daje jsou
vynaloûeny na spot¯ebnÌ a investiËnÌ statky, d˘chod je pouûit na spot¯ebu
(autonomnÌ i indukovanou) a úspory (autonomnÌ i indukované), tedy
C + I =C + S, proto I = S.
liMIlHlilMiBiii
Vöechny úspory, vytvo¯ené bÏhem daného obdobÌ, byly upot¯ebeny
prost¯ednictvÌm r˘zn˝ch instrument˘ (úvÏr˘, obligacÌ, akciÌ apod.) k financovánÌ
plánovan˝ch investiËnÌch v˝daj˘, úspory se tedy p¯emÏnily v poptávku po
plánovan˝ch investicÌch. Naopak v p¯ÌpadÏ YÌ jsou úspory vÏtöÌ neû plánované
investiËnÌ v˝daje (Sj > I). V následujÌcÌm obdobÌ dojde k poklesu d˘chodu a tÌm
i úspor. V p¯ÌpadÏ Y2 jsou vytvo¯ené úspory menöÌ neû plánované investiËnÌ v˝daje
(S2 < /). Bude následovat r˘st Y a proto budou r˘st i úspory. Úspory se tedy
vyrovnávajÌ plánovan˝m investiËnÌm v˝daj˘m.
V p¯ÌpadÏ plánovan˝ch investiËnÌch v˝daj˘ je identita S = / vyjád¯enÌm
podmÌnky rovnováhy produktu. V p¯ÌpadÏ skuteËn˝ch (namÏ¯en˝ch) investiËnÌch
v˝daj˘ je vztah S - I platn˝ vûdy.
Pro pot¯eby dalöÌch model˘ (t¯Ì- a Ëty¯sektorového) zobecnÌme v˝daje I na
plánované nespot¯ebnÌ v˝daje. B˝vajÌ oznaËovány téû jako "vst¯iky" Ëi "injekce",
které stimulujÌ r˘st produktu. Úspory S zobecnÌme pojmem "úniky", neboù jde
o tu Ëást d˘chodu, která uniká ("ztrácÌ se") v tom smyslu, ûe se (v tomto modelu)
nestává v˝dajem domácnostÌ na nákup spot¯ebnÌch statk˘ (pozdÏji uvidÌme, ûe
musÌ jÌt o domácÌ produkci). Obecnou podmÌnkou rovnováûného produktu je tedy
rovnost celkov˝ch plánovan˝ch nespot¯ebnÌch v˝daj˘ (injekcÌ) a celkov˝ch únik˘.
M˘ûeme tedy shrnout podmÌnky rovnováûného produktu:
1) Y = AE,
2) IU = Y-AE = 0,
3) celkové plánované nespot¯ebnÌ v˝daje = celkové úniky.
V˝dajov˝ multiplikátor
Ke zmÏnÏ rovnováûného produktu v dosavadnÌm dvousektorovém modelu
docházÌ pod vlivem zmÏny autonomnÌch plánovan˝ch spot¯ebnÌch a investiËnÌch
v˝daj˘. Graficky (obr. 3-8) se tato zmÏna (nap¯. r˘st) projevÌ jako:
1) posun k¯ivky AE1 do AE{ vertikálnÏ o vzdálenost, danou p¯Ìr˘stkem
autonomnÌch v˝daj˘ (zmÏnu MPC a tÌm vyvolanou zmÏnu sklonu k¯ivky AE
nebudeme uvaûovat),
2) utvo¯enÌ nového bodu vyrovnánÌ £ / ,
3) r˘st rovnováûného produktu z nynÌ nerovnováûné úrovnÏ (Y7) do nové
rovnováûné úrovnÏ Y/.
Jak˝ bude p¯Ìr˘stek rovnováûného produktu? ZdánlivÏ bychom mohli
oËekávat nap¯. p¯i r˘stu investiËnÌch v˝daj˘ o 10 mld. KË (v d˘sledku nap¯.
optimistick˝ch vyhlÌdek podnik˘) p¯Ìr˘stek produktu a d˘chodu o tÏchto
10 mld. KË. Na prvnÌ pohled vöak v grafu na obr. 3-8 vidÌme, ûe tomu tak nenÌ.
P¯Ìr˘stek produktu je vÏtöÌ, je urËit˝m násobkem p¯Ìr˘stku autonomnÌch v˝daj˘.
Jak velk˝ je násobitel (multiplikátor) tohoto p¯Ìr˘stku AA? OdvodÌme jej
následovnÏ: podmÌnkou rovnováûného produktu je Y = AE. D˘chod Y je podle
p¯edpoklad˘ totoûn˝ s disponibilnÌm d˘chodem YD, proto
AE = A + cY, resp. Y = A + cY a odtud Y(l-c) =A,
resp. v p¯Ìr˘stkové podobÏ
kde AY= Y-Y a AÁ =A'-A.

V ˝ r a z o z n a Ë Ì m e symbolem a a nazveme jej jednoduch˝m v˝dajov˝m
multiplikátorem (násobitelem autonomnÌch v˝daj˘).
V p˘vodní podobÏ, zavedené do ekonomické teorie ve 30. letech britsk˝mi
ekonomy R. F. Kahnem a J. M. Keynesem, byl oznaËován jako investiËní
multiplikátor (v modifikované verzi téû jako multiplikátor zamÏstnanosti). Jeho
princip lze vöak aplikovat i na jiné v˝daje, nejen investiËní.
m&9^möM
Je z¯ejmé, ûe v˝öe multiplikátoru závisÌ na meznÌm sklonu ke spot¯ebÏ
z disponibilnÌho d˘chodu: ËÌm bude MPC vyööÌ, tÌm bude i a vyööÌ. Graficky se
tato zmÏna projevÌ v r˘stu sklonu k¯ivky AE (viz obr. 3-9).
WMSÃBBB^B^BÃSSBÃ
V obr. 3-9 je vyjád¯en p¯Ìr˘stek autonomnÌch v˝daj˘ z úrovnÏ A na úroveÚ
A'(ledy o AA). Dojde k p¯Ìr˘stku produktu, kter˝ je vöak v p¯ÌpadÏ Y2 vyööÌ
v d˘sledku vÏtöÌho MPC (vzrostl ze 2/3 na 3/4) a tedy i vÏtöÌho a.
Uveden˝ multiplikátor m˘ûeme vyjád¯it téû v podobÏ a = 1/s tedy jako
reciprokou hodnotu mezního sklonu k úsporám z disponibilního d˘chodu
(obecnÏ jde o reciprokou hodnotu tzv. mezní míry únik˘ z d˘chodu, MLR). »ím
vyööí bude MPS, tím slaböí bude úËinek multiplikátoru, neboù úspory p¯edstavují
únik z v˝daj˘ domácností.
Co je obsahem p¯Ìr˘stku produktu? P¯Ìr˘stek produktu je tvo¯en nejen statky,

vytvo¯en˝mi bezprost¯ednÏ v d˘sledku zv˝öenÌ autonomnÌch v˝daj˘
(autonomnÌch investiËnÌch nebo autonomnÌch spot¯ebnÌch v˝daj˘) v tzv. prvnÌm
v˝dajovém kole. Na tento vytvo¯en˝ produkt (a d˘chod) ve v˝öi AA totiû navazujÌ
(ve druhém v˝dajovém kole) indukované (odvozené) spot¯ebnÌ v˝daje
domácnostÌ, které z novÏ vytvo¯eného d˘chodu ve v˝öi AA vynaloûÌ Ëást, danou
sv˝m meznÌm sklonem ke spot¯ebÏ (tedy c • AA), na spot¯ebu a zbytek uspo¯Ì.
D˘chod, kter˝ vzniká v d˘sledku tÏchto indukovan˝ch spot¯ebnÌch v˝daj˘, je opÏt
ËásteËnÏ uspo¯en, ËásteËnÏ (ve t¯etÌm v˝dajovém kole) vynaloûen na spot¯ebu atd.
Tento proces m˘ûeme shrnout:
AY = AA + c • AA + c2 • A A + ...
Jde tedy o nekoneËnou geometrickou ¯adu, tvo¯enou Ëleny
a}
a2 = a2q
a = a C a
3 2l ~ ltf
"n = On-iqâitf'1
pro n blÌûÌcÌ se nekoneËnu.
SouËet této ¯ady (sn = a}+ a2+...+ an) ËinÌ V naöem p¯ÌpadÏ
aj = AA, q = c, tedy neboli opÏt dostaneme
neboli
V daném p¯ÌpadÏ: AY = 10 + 2/3 • 10 + (2/3)2 10 + ...
VöimnÏte si, ûe vzdálenost Yj Yjc je v obr. 3-8 (p¯i dodrûenÌ stejného mÏ¯Ìtka
na obou osách) skuteËnÏ t¯ikrát vÏtöÌ, neû AA. P¯Ìklad shrneme v tab. 3-1.
Graficky m˘ûeme multiplikaËnÌ proces vyjád¯it téû naËÌtánÌm (kumulacÌ)
celkov˝ch v˝daj˘ v jednotliv˝ch v˝dajov˝ch kolech v obr. 3-10.
Tab. 3-1 V˝dajov˝ multiplikátor
v^
f:'.V'-v';;6 S ;7::;; :;.';-••;.; 16,7

2 1 , 1 "•'" :;.; ;
: :
%;y-u ; í24,:i; : ;;:; ; ; . ; ; :
: :
WSIÃÃSiWöÃiÃ:.
IIlHlil^lilIHHliB
V naöem p¯Ìkladu jsme zvolili kladn˝ p¯Ìr˘stek autonomnÌch v˝daj˘.
MultiplikaËnÌ proces ovöem p˘sobÌ obousmÏrnÏ: tedy v p¯ÌpadÏ poklesu A
o 10 mld. KË ve srovnánÌ s p¯edchozÌm obdobÌm by rovnováûn˝ produkt (d˘chod)
poklesl o 30 mld. KË.
Paradox spo¯ivosti
V této souvislosti se dostáváme k tzv. paradoxu spo¯ivosti. Jde ojev, na jehoû
poËátku stojÌ zv˝öenÌ úspor domácnostÌ (tj. posun úsporové funkce rovnobÏûnÏ
nahoru). Toto zv˝öenÌ úspor m˘ûe b˝t chápáno jako podmÌnka r˘stu investiËnÌch
v˝daj˘, a tÌm i budoucÌho r˘stu zamÏstnanosti a produktu. V˝sledkem r˘stu úspor
je vöak paradoxnÏ nikoliv r˘st, n˝brû naopak pokles produktu. DalöÌm paradoxnÌm
d˘sledkem je následn˝ pokles úspor na jejich p˘vodnÌ úroveÚ.
Jak je to moûné? VysvÏtlenÌ spoËÌvá ve skuteËnosti, ûe r˘st úspor je doprovázen
poklesem spot¯ebnÌch v˝daj˘, kter˝ nenÌ niËÌm kompenzován. RozhodnutÌ
o zv˝öenÌ úspor nenÌ tedy v daném p¯ÌpadÏ spojeno se zv˝öenÌm plánovan˝ch
investiËnÌch v˝daj˘. ' K¯ivka celkov˝ch plánovan˝ch v˝daj˘ (AE) se posune dol˘
o stejnou vzdálenost, jako Ëinil posun k¯ivky úsporové funkce nahoru (viz obr.
3-11). Produkt klesá, klesajÌ proto také úspory, aû se vyrovnajÌ stabilnÌm
plánovan˝m investicÌm.
••••i
Hodnotit praktick˝ v˝znam v˝dajového multiplikátoru prozatÌm nemá smysl,
neboù dvousektorov˝ model je p¯Ìliö vzdálen˝ realitÏ. P¯esto si p¯ipomeÚme
d˘leûitou podmÌnku jeho fungovánÌ: cenová hladina je stabilnÌ a existuje dostatek
nevyuûit˝ch v˝robnÌch faktor˘. Pro úplnost modelu multiplikátoru jeötÏ
p¯ipomeÚme podmÌnku, ûe pod vlivem zmÏny celkov˝ch v˝daj˘ (a tÌm i Y)
nedocházÌ ke zmÏnÏ úrokové sazby. Tato podmÌnka z nÏj ËinÌ jednoduch˝ v˝dajov˝
1) Keynesiánsk˝ paradox spo¯ivosti tedy popÌrá neoklasickou interpretaci trhu kapitálu,

kde s rostoucÌ nabÌdkou úspor a klesajÌcÌ úrokovou sazbou roste poptávané mnoûstvÌ
kapitálu (blÌûe viz kurs mikroekonomie), p¯iËemû úspory se automaticky p¯emÏÚujÌ
v poptávku po kapitálu (v investiËnÌ v˝daje).
1
multiplikátor. ^ P¯ipomeÚme si také, ûe multiplikaËnÌ efekt p¯edpokládá
konstantnÌ v˝öi MPC p¯i jakékoliv úrovni Y (a téû konstantnÌ veliËiny "ù a "m " -
viz dále), nepoËÌtá s indukovan˝mi investiËnÌmi v˝daji a s úsporami podnik˘,
nebere také v úvahu vliv v˝voje mÏnov˝ch kurs˘. To vöe zkresluje úËinnost
multiplikaËnÌho procesu.
3.4 T¯Ìsektorov˝ model: vládnÌ v˝daje a danÏ
ZahrnutÌm sektoru vláda k dosavadnÌm sektor˘m domácnosti a podniky

vytvo¯Ìme t¯isektorov˝ model, kter˝ navÌc zohledÚuje:
- vládnÌ nákupy (G),
- transferové platby vlády (TR). Pro zjednoduöenÌ budeme uvaûovat pouze
transferové platby domácnostem. Transferové platby vlády sice nejsou
bezprost¯ednÏ v˝daji na nákup produkce (na rozdÌl od v˝daj˘ vlády na nákupy,
G), vcházejÌ vöak do disponibilnÌho d˘chodu domácnosti (p¯emÏÚujÌ se v C,
resp. S), proto se jimi musÌme zab˝vat.
- danÏ (TA), vËetnÏ povinného sociálnÌho, zdravotnÌho a podobného pojiötÏnÌ.
VládnÌ v˝daje
Pro zjednoduöenÌ budeme p¯edpokládat, ûe obÏ skupiny vládnÌch v˝daj˘ majÌ
autonomnÌ charakter, jsou tedy na v˝voji d˘chodu nezávislé:
G = Ga, TR = TRa
Tento p¯edpoklad splÚuje ¯ada vládnÌch v˝daj˘ v tom smyslu, ûe p¯i urËovánÌ
jejich v˝öe jsou prioritnÌ alokaËnÌ nebo redistribuËnÌ (p¯erozdÏlovacÌ) funkce
rozpoËtu. Ve skuteËnosti vöak ¯ada dalöÌch v˝daj˘ vykazuje závislost na v˝voji
d˘chodu, a to jako nástroje fiskálnÌ politiky (s klesajÌcÌm d˘chodem nap¯. rostou
v˝daje na "ve¯ejnÏ prospÏöné práce" a jiné v˝daje na financovánÌ nov˝ch
pracovnÌch mÌst, dávky v nezamÏstnanosti apod.). ^
DanÏ
Celkové danÏ (TA) rozdÏlÌme pro úËely tohoto modelu do dvou skupin:
- danÏ, jejichû v˝öe se mÏnÌ se zmÏnou d˘chodu. Jde zejména o danÏ z p¯Ìjm˘
- z mezd, zisk˘, úrok˘ apod. Celkovou velikost tÏchto danÌ vyjád¯Ìme v˝razem
tY, kde t p¯edstavuje podÌl danÌ, závisl˝ch na d˘chodu, na tomto d˘chodu
1) SloûitÏjöÌ v˝dajové násobitele, zahrnujÌcÌ vliv zmÏny úrokové sazby pod vlivem
zmÏny Y, jsou obsahem pokroËilého kursu makroekonomie (model IS - LM resp.
IS - LM - BP, kter˝ obsahuje i jiné neû v˝dajové multiplikátory). S uveden˝m vlivem
úrokové sazby se setkáme v naöem v˝kladu p¯i vytÏsÚovacÌm efektu v kapitole
o fiskálnÌ politice.
2) BliûöÌ rozbor této problematiky je obsaûen v kapitole FiskálnÌ politika.
a b˝vá (nep¯esnÏ) oznaËováno téû jako "sazba d˘chodové danÏ". PodÌl (sazba)
t tedy v sobÏ koncentruje procento zdanÏnÌ mezd, zisk˘ atd. (které je jednak
u r˘zn˝ch konkrétnÌch d˘chod˘ rozdÌlné, jednak se mÏnÌ u nÏkter˝ch d˘chod˘
se zmÏnou tohoto d˘chodu), jakoû i podÌl nÏkter˝ch dalöÌch danÌ na d˘chodu
Y. P¯edpokládejme, ûe podÌl (sazba) t celého souboru tÏchto danÌ na d˘chodu
yje p¯i zmÏnÏ tohoto d˘chodu konstantnÌ, a nab˝vá hodnoty v intervalu (0,1),
- danÏ na d˘chodu nezávislé, autonomnÌ, oznaËené TAa, jako nap¯. daÚ
z nemovitostÌ, daÚ dÏdická a darovacÌ apod.
PlatÌ tedy, ûe TA = (Y + TAa.
Analogicky jako v p¯ÌpadÏ podÌlu spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ na
disponibilnÌm d˘chodu m˘ûeme i v p¯ÌpadÏ podÌlu danÌ na d˘chodu rozliöit meznÌ
a pr˘mÏrné veliËiny. Sazba t p¯edstavuje meznÌ mÌru zdanÏni d˘chodu, vyjad¯uje
podÌl p¯Ìr˘stku danÌ k p¯Ìr˘stku d˘chodu:
Pr˘mÏrnou mÌru zdanÏnÌ d˘chodu, tj. podÌl celkov˝ch danÌ k celkovému

d˘chodu, vyjád¯Ìme
Je-li TAa > 0, pak pr˘mÏrná mÌra zdanÏnÌ s r˘stem d˘chodu klesá. V obr. 3-12
je konstantnÌ podÌl (sazba) t (tedy meznÌ mÌra zdanÏnÌ d˘chodu) vyjád¯en sklonem
p¯Ìmky TA, klesajÌcÌ pr˘mÏrná mÌra zdanÏnÌ je vyjád¯ena klesajÌcÌm sklonem
p¯Ìmek 0A a OB.
WÃHimiÃmÃaÃÃaÃm
Rovnováûn˝ produkt
NynÌ m˘ûeme shrnout celkové plánované v˝daje v t¯Ìsektorovém modelu
(a vyjád¯it je v obr. 3-13):
AE = C + I + G
ZahrnutÌm sektoru vláda se vöak komplikuje i rozloûenÌ d˘chodu, a to
v d˘sledku existence danÌ a transferov˝ch plateb vlády. D˘chod (Y) proto jiû
nem˘ûeme ztotoûnit s disponibilnÌm d˘chodem (ID), tedy Y* YD, n˝brû
Y = YD + TA - TR, tedy YD = Y-TA + TR.
Proto C = Ca + c(Y- TA + TR)
AE = Ca + c(Y- tY- TAa + TR) + I + G
AE =A+c(l-t)Y, kde A = Ca-cTAa + cTR + / + G
Z p¯edchozÌho v˝kladu vypl˝vá, ûe nynÌ je sklon spot¯ebnÌ funkce ovlivnÏn
nejen meznÌm sklonem ke spot¯ebÏ z YD (c), tedy rozdÏlenÌm disponibilnÌho
d˘chodu na spot¯ebu a únik v podobÏ úspor. Z d˘chodu domácnostÌ uniká dalöÌ
Ëást, která nenÌ vynaloûena na nákup spot¯ebnÌch statk˘, a to danÏ. V˝raz c (1 -1)
m˘ûeme nazvat meznÌm sklonem ke spot¯ebÏ z d˘chodu, kter˝ je vûdy menöÌ
neû c, je-li t > 0. Proto téû sklon p¯Ìmky AE je niûöÌ, neû v p¯edchozÌm
dvousektorovém modelu (spot¯ebnÌ funkce z tohoto modelu je v obr. 3-13
oznaËena C\ p¯iËemû c = 1/2 a / = 1/3). Dále téû poËátek této p¯Ìmky AE
(jejÌ pr˘seËÌk se svislou osou) je v˝öe, neboù doölo k rozöÌ¯enÌ autonomnÌch v˝daj˘
o G a v daném p¯ÌpadÏ téû o autonomnÌ spot¯ebnÌ v˝daje ve v˝öi
cTR-c TAa.
m^^^^^^^^^^^^^^m
PodmÌnky rovnováûného produktu jsou analogické jako ve dvousektorovém
modelu:
Y = AE, IU = 0.
T¯etÌ podmÌnku specifikujeme ve t¯Ìsektorovém modelu srovnánÌm struktury
celkov˝ch plánovan˝ch v˝daj˘ s kvantitativnÏ stejnou veliËinou d˘chodu
v následujÌcÌ identitÏ. V˝daje jsou vynaloûeny na nákup C, / a G, d˘chod je vyuûit
na spot¯ebu, k úsporám a je téû zdanÏn (od danÌ odeËÌtáme transfery vyplacené
vládou):
C + / + G = C + S + (TA - TR)
neboli / + G = S + (TA - TR)
V˝raz / + G (tedy celkové plánované nespot¯ebnÌ v˝daje) jsme oznaËili jako
vst¯iky (Ëili injekce), které stimulujÌ r˘st produktu. V˝raz S + (TA - TR)
p¯edstavuje celkové úniky. Jde (v tomto modelu) o tu Ëást d˘chodu, která nenÌ
vynaloûena domácnostmi na nákup spot¯ebnÌch statk˘. RozdÌl mezi danÏmi
a transfery p¯edstavuje Ëisté danÏ NT (NT -TA- TR). Celkové úniky majÌ proto
podobu S + NT.
PodmÌnkou rovnováhy produktu je rovnost celkov˝ch plánovan˝ch
nespot¯ebnÌch v˝daj˘ a celkov˝ch únik˘, tedy
/ + G = S + NT
Uveden˝ vztah m˘ûe b˝t doprovázen nerovnostÌ nap¯. I > S. Má-li vöak z˘stat
produkt ve své rovnováûné úrovni, musÌ souËasnÏ ve stejné v˝öi b˝t NT > G.
InvestiËnÌ v˝daje budou ËásteËnÏ financovány p¯ebytkov˝m rozpoËtov˝m saldem.
Jestliûe dojde k (I + G) > (S + NT), je dosavadnÌ produkt nerovnováûn˝
a následuje jeho r˘st, tedy roste i (S + NT) aû k nové vyööÌ úrovni rovnováûného
produktu.
DalöÌ multiplikátory
Z modelu rovnováûného produktu v t¯Ìsektorové ekonomice vypl˝vajÌ dále
závaûné závÏry pro úËinnost vládnÌch v˝daj˘ a danÌ:
1) Zv˝öenÌ (snÌûenÌ) vládnÌch nákup˘ (G) povede ke zv˝öenÌ (snÌûenÌ)
rovnováûného produktu, a to stejn˝m multiplikaËnÌm procesem, jako p¯i zv˝öenÌ
investiËnÌch v˝daj˘ v p¯edchozÌm dvousektorovém modelu. Vzhledem
k p¯Ìtomnosti sazby t vöak bude mÌt multiplikátor öiröÌ podobu:
AE =A +c(l-t)Y, AE = Y
Y=A + c(l-t)Y9 resp.
kde a p¯edstavuje jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor se sazbou d˘chodové

danÏ (/) a AA p¯edstavuje ACa nebo AI nebo AG.
Je-li / > 0, je a < a . Je to v d˘sledku vyööÌch únik˘ z d˘chod˘ domácnostÌ:
kromÏ tvorby úspor uniká nynÌ Ëást d˘chodu do danÌ. V naöem p¯Ìkladu Ëinil
(p¯i c = 2/3) a = 3. Zavedeme-li t = 1/4, bude a = 2.
2) »Ìm vyööÌ bude sazba t, tÌm menöÌ bude sklon k¯ivky C resp. k¯ivky AE
a tÌm niûöÌ bude rovnováûn˝ produkt. Naopak pokles t povede k r˘stu sklonu
k¯ivky AE a k r˘stu produktu. ZmÏna / dále ovlivnÌ téû velikost multiplikátoru
a a tÌm i úËinnost nap¯. vládnÌch nákup˘ nebo investiËnÌch v˝daj˘.
3) Multiplikátor transferov˝ch plateb vlády domácnostem m˘ûeme
mechanicky odvodit z p¯edchozÌch poznatk˘: je-li souËástÌ autonomnÌch v˝daj˘
téû cTR, pak
AY= acATR.
Zv˝öenÌ nap¯. podpor v nezamÏstnanosti ve v˝öi A77? povede jiû v prvnÌm
v˝dajovém kole ke zv˝öenÌ nákup˘ statk˘ nikoliv v plné v˝öi ATR, n˝brû pouze
z Ëásti, a to cATR, Ëást bude uspo¯ena (sATR). P¯edpokládáme p¯itom,
ûe transferové p¯Ìjmy domácnostÌ se nezdaÚujÌ.
ÚËinnost zv˝öenÌ transferov˝ch v˝daj˘ vlády (ATR) bude proto slaböÌ, neû
úËinnost zv˝öenÌ vládnÌch nákup˘ (AG) o stejnou Ëástku. Multiplikátor
transferov˝ch plateb (c oË) je pouze zlomkem multiplikátoru vládnÌch nákup˘
nebo investiËnÌch v˝daj˘,
4) Stejn˝ efekt jako zv˝öenÌ transfer˘, ale v záporné hodnotÏ, bude mÌt zv˝öenÌ
autonomnÌch danÌ (TAa). Multiplikátor autonomnÌch dani má proto podobu:
- c O» a p¯Ìr˘stek rovnováûného produktu bude Ëinit
AY=- ácATAa.
Pomocí multiplikátoru autonomních daní m˘ûeme dále odvodit (p¯i
p¯edpokladu t = 0) zajímavou souvislost: p¯i zv˝öení vládních nákup˘ (AG),
financovan˝ch zv˝öením autonomních daní (ATAa = AG) nebude p¯ír˘stek
produktu nulov˝, jak by se mohlo zdát p¯i povrchním pohledu. VysvÏtlením je
skuteËnost, ûe kladn˝ multiplikaËní efekt vládních nákup˘ má rozsah ocAG,
kdeûto záporn˝ multiplikaËní efekt daní pouze cotAG. Sami si odvoÔte
závÏr, ûe A/ = AG, tedy multiplikátor = 1. Saldo ve¯ejného rozpoËtu se p¯itom
nezmÏní: bylo-li nap¯. p˘vodnÏ nulové, z˘stane rozpoËet i nadále vyrovnan˝.
Uveden˝ jednotkov˝ multiplikátor b˝vá proto naz˝ván téû multiplikátorem
vyrovnaného rozpoËtu.
3.5 »ty¯sektorov˝ model: Ëist˝ export
ZahrnutÌm poslednÌho zb˝vajÌcÌho sektoru zahraniËÌ se v˝dajov˝ model stává

Ëty¯sektorov˝m. Celkové plánované v˝daje jsou rozöÌ¯eny o Ëist˝ export, tj. o rozdÌl
mezi exportem a importem (v˝vozem a dovozem v˝robk˘ a sluûeb).
Cisty export
Jaká je souvislost mezi v˝vojem d˘chodu (Y) a Ëist˝m exportem? Export
budeme povaûovat za autonomnÌ veliËinu (na domácÌm d˘chodu nezávislou), tedy
X = Xa. Import má odliöné vlastnosti. KromÏ své autonomnÌ sloûky (Ma) obsahuje
téû indukovanou sloûku, nebóf s r˘stem d˘chodu roste poptávka po zahraniËnÌm
zboûÌ. P¯edpokládejme dále, ûe z kaûdého p¯Ìr˘stku d˘chodu (AY) je vynaloûena
Ëást na nákup dováûen˝ch statk˘. PomÏr tÏchto v˝daj˘ na p¯Ìr˘stku d˘chodu
nazveme meznÌ sklon k importu z d˘chodu (MPM, téû m)\
Import má tedy podobu M -Ma + mY. Budeme p¯edpokládat, ûe m je fixnÌ

pro jakoukoliv úroveÚ d˘chodu, a ûe nab˝vá hodnoty v intervalu (0,1).
V˝voj Ëistého exportu je dán funkcÌ NX = NXa - mY, kde Nxa p¯edstavuje
autonomnÌ Ëist˝ export (NXa = X - Ma).
Pro názornost shrneme v˝voj Ëistého exportu v obr. 3-14. VöimnÏte si, ûe linie
M (a tedy i NX) má v d˘sledku konstantnÌho m tvar p¯Ìmky. Sklon linie importu
je dán meznÌm sklonem k importu z d˘chodu, sklon NX má stejnou hodnotu,
jenûe negativnÌ. V grafu dále vidÌme, ûe s r˘stem d˘chodu klesá kladná hodnota
NX, tedy klesá p¯ebytek Ëistého exportu. PostupnÏ se Ëist˝ export dostává k nule
(p¯i Yo: NX=0)a do deficitu, tedy M>XaNX<0.
IIIiiiiI^lHlil
Které okolnosti povedou ke zmÏnÏ Ëistého exportu p¯i daném d˘chodu Y,
neboli které faktory budou posunovat (za p¯edpokladu konstantnÌho m) k¯ivku
NX nahoru Ëi dol˘? Uvedeme tyto okolnosti na p¯Ìkladu poklesu X a r˘stu M, tedy
poklesu NX (k¯ivka NX\ obr. 3-15):
1) Pokles zahraniËnÌ poptávky a d˘chodu v d˘sledku cyklické fáze recese
v zahraniËÌ povede k poklesu X (fáze rozmachu v domácÌ ekonomice bude mÌt za
následek r˘st M, v tomto p¯ÌpadÏ jde vöak o posun po k¯ivce NX).
2) ZhodnocenÌ kursu domácÌ mÏny (tzv. nominálnÌho kursu: nap¯.
z 30 CZK/1 EUR na 28 CZK/1 EUR) povede ke zdraûenÌ exportovaného zboûÌ
a tudÌû i k poklesu X, naopak import bude levnÏjöÌ a proto M poroste.^
1) Jde pouze o hrubé souvislosti. PodrobnÏjöÌ vysvÏtlenÌ je obsaûeno v kapitole

o zahraniËnÏekonomicképolitice.
3) P¯ipustÌme-li zmÏny cen, pak jejich rychlejöÌ r˘st doma neû v zahraniËÌ
povede k poklesu X a r˘stu M.
4) PosÌlenÌ (oslabenÌ) protekcionistick˝ch neboli ochraná¯sk˝ch opat¯enÌ,
jako jsou cla, dovoznÌ kvóty apod., v zahraniËÌ (doma) a oslabenÌ (posÌlenÌ)
proexportnÌch opat¯enÌ v domácÌ (zahraniËnÌ) ekonomice oslabÌö (posÌlÌ M).
5) ZmÏna preferencÌ ze strany poptávajÌcÌch subjekt˘: zavede-li zahraniËnÌ
konkurence nap¯. lepöÌ dodacÌ podmÌnky nebo uskuteËnÌ inovaci daného
statku, povede to k poklesu X a r˘stu M. Preference mohou b˝t podmÌnÏny
i neekonomick˝mi motivy (nap¯. bojkot urËitého zboûÌ ze zahraniËÌ z politick˝ch
d˘vod˘).
nSBBHBHHHHB
Rovnováûn˝ produkt a v˝dajov˝ multiplikátor v otev¯ené ekonomice
Celkové plánované v˝daje majÌ nynÌ podobu:
AE = C + / +G + NX
neboli AE = A + c(l - t)Y-mY,
AE=A + [c(l-t)-m]Y,
kde A = Ca- cTAa + cTR + I + G + NXa.
P¯i srovnánÌ t¯Ì- a Ëty¯sektorového modelu zjistÌme následujÌcÌ rozdÌly:
- sklon k¯ivky AE2 je niûöÌ, neû sklon k¯ivky AE]. Je to zp˘sobeno dalöÌrr
únikem z d˘chodu: z kaûdého p¯Ìr˘stku d˘chodu Yje v otev¯ené ekonomice
vÏnována zvláötnÌ Ëást d˘chodu na nákup zahraniËnÌ (nikoliv domácf
produkce. ExistujÌ tedy celkovÏ trojÌ úniky z d˘chodu: do úspor, do danÌ a dc
importu (do zahraniËÌ). Sklon k¯ivky AE2 je dán meznÌm sklonem k v˝daj˘rr
z d˘chodu Y, tedy c(l -Ì) -m,
- autonomnÌ v˝daje se zmÏnily o NXa. P¯i dané v˝öi NXa v grafu doölo jednat
k r˘stu celkov˝ch autonomnÌch v˝daj˘, jednak k poklesu rovnováûnéhc
produktu (z Yj na Y2). Jde o náhodnÏ zvolené veliËiny X a Ma. P¯i jiné
kombinaci by mohl b˝t NXa záporn˝ a tedy pokles Y jeötÏ vyööÌ, nebo naopat
vysoká kladná hodnota NXa by mohla vést k r˘stu rovnováûného produktu.
mMMmÃmÃmsmssm
Produkt je ve Ëty¯sektorovém modelu rovnováûn˝ za znám˝ch podmÌnek:
Y = AE, IU = 0.
DalöÌ podmÌnka rovnováûného produktu, vyjád¯ená identitou celkov˝ch
plánovan˝ch nespot¯ebnÌch v˝daj˘ (injekcÌ) a celkov˝ch únik˘, má nynÌ podobu:
I+G+X = S + NT + M.
Má-li b˝t produkt rovnováûn˝, pak se celkové úniky (S + NT + M) musÌ
p¯emÏnit v poptávku po plánovan˝ch investicÌch, vládnÌch nákupech a po exportu.
V p¯ÌpadÏ, kdy nap¯. / > S (a G = NT) musÌ souËasnÏ ve stejné v˝öi b˝t M > X,
má-li z˘stat produkt ve své rovnováûné úrovni, neboli vysoké plánované investiËnÌ
v˝daje jsou doprovázeny deficitnÌm Ëist˝m exportem. DomácÌ úspory jsou
doplnÏny r˘stem zahraniËnÌch závazk˘, které se p¯emÏnÌ v poptávku po
dováûen˝ch statcÌch. V p¯ÌpadÏ S > I (a G = NT) zÌská Ëást úspor (ve v˝öi
rozdÌlu X > M) podobu pohledávek v˘Ëi zahraniËÌ (Ëistého p¯Ìr˘stku zahraniËnÌch
aktiv), které se p¯emÏnÌ v poptávku po exportu dané ekonomiky. V p¯ÌpadÏ, kdy
(7 + G + X) > (S + NT + M), je dosavadnÌ produkt nerovnováûn˝ a docházÌ k jeho
r˘stu do nové rovnováûné úrovnÏ.
Z rovnice celkov˝ch plánovan˝ch v˝daj˘ odvodÌme dále jednoduch˝ v˝dajov˝

multiplikátor v otev¯ené ekonomice (naz˝van˝ téû multiplikátorem se
zahraniËnÌm obchodem), kter˝ oznaËÌme oË:
AE =A +c(l-t)Y-mY
Y = A +c(l-t)Y-mY
resp.
AY= aAA
k d e , A A = AC nebo A I nebo A G , ANX , cATR, - cATA .

a a ' ' a
Je-li m > 0, pak a > a . Jakákoliv zmÏna autonomnÌch v˝daj˘ v otev¯ené
ekonomice bude mÌt slaböÌ úËinek na r˘st (resp. pokles) produktu, neû
v ekonomice bez zahraniËnÌho obchodu.
_ Byl-li v naöem p¯Ìkladu (p¯i c = 2/3 a / = 1/4) oË = 2, pak p¯i m = 1/5 je
O» =1,4. Proto nap¯. p¯Ìr˘stek vládnÌch nákup˘ (nebo exportu Ëi investiËnÌch
v˝daj˘), které smÏ¯ujÌ v˝hradnÏ na domácÌ statky, ve v˝öi 10 mld. KË povede
k r˘stu produktu o 14 mld. KË multiplikaËnÌm procesem, vyloûen˝m v˝öe
a k ustálenÌ nové úrovnÏ rovnováûného produktu.
ObdobnÏ jako u dvousektorového modelu m˘ûeme i v p¯ípadÏ t¯í a Ëty¯

sektor˘ vyjád¯it multiplikátor jako reciprokou hodnotu mezní míry únik˘
z d˘chodu (MMLR). Z p¯ír˘stku d˘chodu uniká v modelu:
- dvousektorovém: sAY, tedy a = -,
s
- t¯ísektorovém: s(AY-tAY)+ tAY tedy
- Ëty¯sektorovém: s(AY-tAY)+ tAY+ mAY tedy
Multiplikátor v otev¯ené ekonomice (a ) lze aplikovat nejen na jednotlivé

státnÌ národohospodá¯ské celky, n˝brû i na mÌstnÌ úrovni jako tzv. oblastnÌ
multiplikátory. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t zkoumánÌ úËinnosti v˝daj˘ mÌstnÌ správy
(AG) na r˘st v˝daj˘ (a tÌm i zamÏstnanosti) v daném regionu. VnÏjöÌ otev¯enost
b˝vá obvykle znaËná, multiplikátor bude proto z¯ejmÏ velmijiÌzk˝, snad i menöÌ
neû 1. Tento vliv Ëinitele m platÌ ovöem pro multiplikátor oË obecnÏ, nejen p¯i
jeho oblastnÌ aplikaci.
Multiplikátor Ëistého exportu

PomocÌ jednoduchého v˝dajového multiplikátoru oË m˘ûeme vyjád¯it téû vliv
zv˝öenÌ autonomnÌch v˝daj˘ na domácÌ statky (nap¯. AG) na v˝voj Ëistého exportu.
Jestliûe NX = NXa - mY, pak pod vlivem AG a tÌm i AY (ve v˝öi oË AG) bude
zmÏna Ëistého exportu následujÌcÌ:
ANX = -maAG (p¯i ANX* = 0).
V˝raz "- moË" je oznaËován jako multiplikátor Ëistého exportu. V p¯ÌpadÏ,
ûe zmÏna autonomnÌch v˝daj˘ bude mÌt podobu AX, bude zmÏna Ëistého exportu:
ANX = AX-m&AX.
Pokusme se naplnit multiplikátor a faktick˝mi údaji a tÌm ilustrovat úËinnost
zmÏny autonomnÌch v˝daj˘ (se vöemi v˝hradami a p¯edpoklady, uveden˝mi p¯i
obecné charakteristice multiplikátoru).1'
V p¯ÌpadÏ USA v 80. letech b˝vá uvádÏna hodnota c okolo 9/10, t okolo 1/3
a m okolo 0,15. Jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor pak vycházÌ okolo 1,8.
V dlouhodobém v˝voji tento multiplikátor v USA klesá: v 60. letech Ëinila jeho
hodnota p¯es 2 a v 70. letech okolo 2. Jako hlavnÌ p¯ÌËina poklesu b˝vá uvádÏn r˘st
meznÌho sklonu k importu z d˘chodu. V kratöÌch obdobÌch je p¯itom pozorováno
kolÌsánÌ hodnoty multiplikátoru v r˘zn˝ch fázÌch hospodá¯ského cyklu.
celkové plánované v˝daje rovnováûn˝ produkt:

spot¯ební v˝daje domácností - Y = AE
MPC, APC - IU = 0
úspory domácností - 1 + G + X = S + NT + M
MPS, APS jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor a, a, a
investiËní v˝daje oblastní multiplikátory
poptávka po investicích multiplikátor:
paradox spo¯ivosti - transferov˝ch plateb
TA = tY + TAa - autonomních daní
Ëist˝ export - vyrovnaného rozpoËtu
MPM - Ëistého exportu
ShrnutÌ
• Jednoduch˝ model rovnováûného produktu (produktu bez tlak˘ na jeho
zmÏnu) srovnává celkové plánované v˝daje se skuteËnÏ vytvo¯en˝m
produktem. Sv˝mi p¯edpoklady (nevyuûité v˝robní faktory, stabilní cenová
hladina aj.) se tento model blíûí ekonomice v cyklické fázi recese.
• »ást spot¯ebních v˝daj˘ a v˝daj˘ na import, celé investiËní v˝daje a vládní
nákupy a téû v˝daje na export povaûujeme za autonomní (na d˘chodu dané
ekonomiky nezávislé). Zb˝vající Ëást spot¯ebních v˝daj˘ a v˝daj˘ na import
jsou naopak na d˘chodu závislé. Také danÏ majíautonomnía indukovanou
sloûku.
1) K aplikaci na ekonomiku »R hledejte nápovÏdu v úkolu Ë. 1 v této kapitole.

• Keynesiánská makroekonomická krátkodobá spot¯ební funkce odvozuje
v˝öi spot¯ebních v˝daj˘ domácností od bÏûného disponibilního d˘chodu,
dále od kolísání bohatství domácností, oËekávaného hospodá¯ského
v˝voje a jin˝ch okolností. NejednoznaËn˝ je vliv úrokové sazby.
• Poptávka po investicích (tj. vztah mezi oËekávanou úrokovou sazbou
a objemem plánovan˝ch investiËních v˝daj˘) vykazuje prost¯ednictvím
oËekávané v˝nosnosti investiËních statk˘ klesající pr˘bÏh. Dále je
ovlivnÏna zdanÏním zisk˘ nebo oËekávan˝m hospodá¯sk˝m v˝vojem.
• V˝voj Ëistého exportu bude ovlivnÏn fází hospodá¯ského cyklu doma
a v zahraniËí, v˝kyvy mÏnov˝ch kurs˘, v˝vojem cen doma a v zahraniËí,
protekcionistick˝mi nebo proexportními opat¯eními, zmÏnou preferencí
spot¯ebitel˘.
• Produkt je v rovnováûné úrovni, je-li stejnÏ velk˝ jako celkové plánované
v˝daje. Neplánované zásoby jsou p¯itom nulové a celkové plánované
nespot¯ební v˝daje ("injekce") se rovnají celkov˝m únik˘m.
• Jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor vyjad¯uje násobenou úËinnost zmÏny
autonomních v˝daj˘ na zmÏnu rovnováûného produktu. Obsahem tohoto
procesu je jednak zmÏna autonomních v˝daj˘, jednak zmÏna
indukovan˝ch spot¯ebních v˝daj˘. Niûöí úËinnost majímultiplikátory zmÏny
autonomních daní nebo transferov˝ch plateb vlády domácnostem.
• Ke zmÏnÏ rovnováûného produktu (k jeho fluktuaci) dochází pod vlivem
zmÏny autonomních v˝daj˘ (graficky vyjád¯eno posunem k¯ivky AE) nebo
zmÏny mezního sklonu ke spot¯ebÏ, mezní míry zdanÏní nebo mezního
sklonu k importu (mÏní se sklon k¯ivky AE).
CviËenÌ
1. Uvaûujme ekonomiku, ve které existují pouze sektor domácnosti a podniky, a kde
byl namÏ¯en v˝voj následujících veliËin (v mld. KË):
disponibilní d˘chod úspory domácností
1.600 150
2.000 250
2.400 350
2.800 450
Zapiöte rovnici spot¯ební funkce pro tuto ekonomiku.
2. Ve dvousektorové ekonomice dojde ke zv˝öení plánovan˝ch investiËních v˝daj˘
o 1 mld. KË, produkt následnÏ vzroste do nové rovnováûné úrovnÏ. Mezní sklon ke
spot¯ebÏ z disponibilního d˘chodu je 0,9. VypoËtÏte, jak se zmÏní spot¯ební v˝daje.
3. Zakreslete graf modelu rovnováûného produktu "d˘chod - v˝daje" a vyjád¯ete
v nÏm jak se projeví na rovnováûném produktu:
1) r˘st mezního sklonu k úsporám z disponibilního d˘chodu,
2) pokles sazby d˘chodové danÏ.
V uzav¯ené ekonomice dojde ke sníûení vládních nákup˘ o 7 mld. KË. Vláda zároveÚ
zv˝öí transferové platby domácnostem o 3 mld. KË. Mezní sklon ke spot¯ebÏ
z disponibilního d˘chodu Ëiní 4/5, sazba d˘chodové danÏ = 0. VypoËtÏte, jak se
zmÏní rovnováûn˝ produkt.
V uzav¯ené ekonomice dojde ke zmÏnÏ autonomních daní, a to tak, ûe se
rovnováûn˝ produkt zv˝öí o 45 mld. KË. Mezní sklon k úsporám z disponibilního
d˘chodu je 1/3, sazba d˘chodové danÏ je 1/4. VypoËtÏte uvedenou zmÏnu daní.
V následující tabulce (v mld. KË) opravte chyby (nezávisle promÏnnou je HNP),
Ma = 0,MPM = 0,1:
HNP export import Ëist˝ export
3000 360 300 -60
3300 360 320 -30
3600 360 360 0
3900 360 390 30
4200 350 420 60
Dále: 1) vyjád¯ete graficky,

2) vypoËtÏte sou¯adnice pr˘seËíku linií M a A/X.
7. Zkoumaná ekonomika se vyznaËuje následujícími koeficienty: mezní sklon
k úsporám z disponibilního d˘chodu = 1/3, sazba d˘chodové danÏ = 1/4, mezní
sklon k importu z d˘chodu = 1/10. VypoËtÏte (velikost zmÏny a smÏr zmÏny) vliv
poklesu exportu o 5 mld KË na:
1) rovnováûn˝ produkt,
2) Ëist˝ export.
Obojí vyjád¯ete graficky.
8. Klesá-li HDP zkoumané zemÏ a souËasnÏ klesá HDP v zahraniËí, pak pod vlivem
tÏchto okolností Ëist˝ export zkoumané zemÏ:
a) roste,
b) klesá,
c) stagnuje,
d) vöechny nabídky a - c,
e) nelze jednoznaËnÏ urËit.
Úkoly
1. V textu je uvedena praktická ilustrace hodnoty jednoduchého v˝dajového

multiplikátoru v USA. Pokuste se odhadnout jeho v˝öi pro »R. Mezní sklon k importu
kvantifikujte 0,4. Ostatní pot¯ebné údaje (orientaËnÏ) vyhledejte v této uËebnici (pro
zjednoduöení nahraÔte mezní veliËiny veliËinami pr˘mÏrn˝mi).
2. Na obrázku je grafické znázornÏní modelu rovnováûného produktu v otev¯ené
ekonomice. Srovnejte jej s obr. 3.16 a komentujte. Kter˝ p¯ípad je obecn˝ a kter˝
zvláötní?
3. V této kapitole p¯edpokládáme, ûe vláda vyplácí transferové platby pouze
domácnostem. P¯ipusùme nyní existenci transferov˝ch plateb v podobÏ subvencí
podnik˘m. Porovnejte jejich úËinek na rovnováûn˝ produkt s transferov˝mi platbami
domácnostem. Sestavte Ëíseln˝ p¯íklad.
4. V této kapitole téû pro zjednoduöení p¯edpokládáme autonomní charakter
soukrom˝ch plánovan˝ch investiËních v˝daj˘. P¯ipusùme nyní, ûe i tyto v˝daje mají
indukovanou sloûku (podobnÏ jako spot¯ební v˝daje domácností). ZnázornÏte tuto
situaci v grafu vyrovnání úspor s investicemi a interpretujte dopady prost¯ednictvím
paradoxu spo¯ivosti (tzv. silnÏjöí verze paradoxu spo¯ivosti).
Literatura
ALLEN, R. G. D.: Makroekonomická teorie (matematick˝ v˝klad). Praha, Academia

1975. Kap. 2 (spot¯ební a úsporová funkce, multiplikátor), kap. 4
(investiËní funkce, akcelerátor).
IZÁK, V.: Keynesiánská makroekonomie. Politická ekonomie 1/1991.
KEYNES, J. M.: Obecná teorie úroku, zamÏstnanosti a penÏz. Praha, Nakl. »SAV
1963. Kap. 8, 9,10 (spot¯ební a úsporová funkce, multiplikátor), kap. 11,
12 (investice).
KINDLEBERGER, CH. P.: SvÏtová ekonomika. Praha, Academia 1978. Kap. 16 (Ëist˝
export, multiplikátor v otev¯ené ekonomice).
MODIGLIANI, F.: éivotní cyklus, individuální úspory a bohatství národ˘. In: Oslava
ekonomie. P¯ednáöky laureát˘ Nobelovy ceny za ekonomii. 2. vydání.
Praha, Academia 1994.
4 AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka
4.1 AgregátnÌ poptávka

4.2 AgregátnÌ nabÌdka -keynesiáhsk˝ p¯Ìstup
4.3 AgregátnÌ nabÌdka y intÌtiétáristickéni pojetÌ
4.4 AgregátnÌ nabÌdka v klásiÏkÏm pÌ^ÏtÌ
4.5 Makroekonomická rbvndmná
Model s agregátnÌ poptávkou a agregátnÌ nabÌdkou (AD, AS) je pokraËovánÌm

v˝kladu rovnováûného produktu. Oproti p¯edchozÌmu v˝dajovému modelu
(sliniÌ 45°) zahrnuje do anal˝zy chovánÌ poptávajÌcÌch a nabÌzejÌcÌch subjekt˘
vliv promÏnlivé cenové hladiny. KromÏ alternativnÌho odvozenÌ rovnováûného
reálného produktu (Y) tedy navÌc obsahuje vysvÏtlenÌ rovnováûné cenové
hladiny (P).
Produkt je v tomto modelu v odborné literatu¯e nejËastÏji interpertován jako
HDP^ cenová hladina je vyjad¯ována pomocÌ deflátoru HDP (nÏkdy
prost¯ednictvÌm CPI).
Model AD -AS se dále zab˝vá makroekonomickou rovnováhou nejen
v krátkém, ale i v dlouhém obdobÌ. VysvÏtluje p¯ÌËiny krátkodob˝ch kolÌsánÌ
zamÏstnanosti a produktu a trend tÏchto veliËin v dlouhém obdobÌ.
Z Ëasové specifikace modelu AD - AS dále vypl˝vá, ûe zahrnuje také situaci
s vysok˝m vyuûitÌm v˝robnÌch faktor˘, tedy vedle poptávkového omezenÌ obsahuje
téû nabÌdkové omezenÌ tvorby produktu.
V˝chozÌm je p¯itom v tomto modelu chovánÌ trh˘ práce. Jeho rozdÌlná
interpretace je zásadnÌ zejména pro vysvÏtlenÌ vysoké nezamÏstnanosti. Po
prostudovánÌ této kapitoly (a pozdÏji téû kapitoly o nezamÏstnanosti) se m˘ûete
rozhodnout, zda p¯isoudÌte vÏtöÌ váhu strnulostem na trzÌch práce nebo v˝kyv˘m
v preferencÌch pracovnÌk˘. ÿeËeno slovy F. Modiglianiho (z r. 1977), zda „staËÌ
pouze uznat, ûe dlouhodobé smlouvy vedou ke mzdové rigiditÏ, takûe se vytvá¯Ì
znaËn˝ prostor pro stabilizaËnÌ politiku ... (nebo zda)... to, co se stalo ve 30. letech
v USA bylo tÏûk˝m záchvatem nakaûlivé lenosti."
1) ExistujÌ i odliöná pojetÌ poptávaného a nabÌzeného produktu, a to jejich vyjád¯enÌ

jako C + I + G+Xa HDP + M, která zde neuvazujeme.
4.1 Agregátni poptávka
K¯ivka agregátni poptávky

Agregátni poptávka p¯edstavuje objem celkov˝ch plánovan˝ch v˝daj˘ na
nákup produktu (Y) dané ekonomiky (v˝daje na domácÌ statky, C + I + G + NX)
p¯i urËité cenové hladinÏ (P). Se zmÏnou cenové hladiny se mÏnÌ i objem
poptávaného produktu.
Z dosavadního rozboru rovnováûného produktu vypl˝vá, ûe se produkt
(d˘chod) neustále p¯izp˘sobuje celkov˝m plánovan˝m v˝daj˘m, nesetrvává
v nerovnováûné úrovni. Aplikujme tuto skuteËnost i v p¯ípadÏ agregátni
poptávky: celkové plánované v˝daje zároveÚ p¯edstavují urËitou úroveÚ
vytvo¯eného produktu (d˘chodu). Kaûd˝ bod na k¯ivce>AD (vyjád¯ené dále) tedy
p¯edstavuje urËitou rovnováûnou úroveÚ produktu (d˘chodu), kdy plánované
v˝daje se rovnají skuteËn˝m v˝daj˘m.
Vztah mezi v˝vojem cenové hladiny a objemem poptávaného produktu má

charakter nep¯Ìmé závislosti, tedy s poklesem (r˘stem) cenové hladiny reálné
celkové plánované v˝daje rostou (klesajÌ). P¯ÌËin tohoto vztahu je nÏkolik:
1) Pokles cenové hladiny znamená, ûe k bÏûn˝m v˝daj˘m postaËuje drûba
niûöÌ nominálnÌ sumy penÏz. Klesá proto poptávka po penÏzÌch, roste poptávka
po ostatnÌch finanËnÌch aktivech (jako jsou nap¯. obligace), roste jejich cena
a klesá nominálnÌ úroková sazba (blÌûe viz kapitolu o penÏzÌch). Pokles úrokové
sazby se projevÌ pravdÏpodobnÏ nejsilnÏji u v˝daj˘ na investice, p¯ÌpadnÏ téû
u spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ na dlouhodobé spot¯ebnÌ statky, u vládnÌch
v˝daj˘ a (prost¯ednictvÌm mÏnÌcÌho se mÏnového kursu) p¯ÌpadnÏ téû u Ëistého
exportu. Jde o keynesiánskou interpretaci vztahu cenové hladiny a rostoucÌch
v˝daj˘, neboli o Keynes˘v efekt.
2) Mechanismus Keynesova efektu nevyluËuje situaci selhánÌ, kdy úroková
sazba neklesá, nebo kdy investiËnÌ v˝daje na ni nereagujÌ. Odezvou na tuto
skuteËnost je odliöná interpretace r˘stu poptávaného mnoûstvÌ produkce, která
pomÌjÌ vliv úrokové sazby. Jde o tzv. efekt bohatstvÌ:
- Domácnosti drûÌ Ëást sv˝ch finanËnÌch aktiv v podobÏ penÏz neboli penÏûnÌch
z˘statk˘. S poklesem cenové hladiny se sice nemÏnÌ nominálnÌ v˝öe tÏchto
penÏûnÌch z˘statk˘, roste vöak jejich reálná hodnota, tj. kupnÌ sÌla neboli
mnoûstvÌ statk˘, které je moûno si koupit za danou nominálnÌ sumu penÏz.
Domácnosti jsou proto bohatöÌ a automaticky vÌce utrácejÌ (udrûujÌ stabilnÌ
reálnou hodnotu sv˝ch penÏûnÌch z˘statk˘), rostou tedy jejich spot¯ebnÌ
v˝daje. ' Jde o tzv. efekt reáln˝ch penÏûnÌch z˘statk˘ jako sloûku efektu
bohatstvÌ, kter˝ b˝vá téû oznaËován jako Pigou˘v efekt (A. C. Pigou,
G. Haberler, D. Patinkin aj.).
1) PodrobnÏjöÌ anal˝za tohoto efektu, a to úËink˘ oËekávánÌ cenového v˝voje,

znovurozdÏlovánÌ a rozliöenÌ úËink˘ vnit¯nÌch a vnÏjöÌch penÏz je obsaûena
v pokroËilém kursu makroekonomie.
- DalöÌ vztah cenové hladiny a bohatstvÌ domácnostÌ je zprost¯edkován cenn˝mi
papÌry. Jak jiû bylo naznaËeno, pokles cenové hladiny bude spojen s poklesem
nominálnÌ úrokové sazby a s r˘stem cen cenn˝ch papÌr˘. Pokles cenové hladiny
tak opÏt vede k r˘stu bohatstvÌ domácnostÌ, a tÌm k r˘stu spot¯ebnÌch v˝daj˘.
3) Jestliûe klesá domácÌ cenová hladina, dá se oËekávat, ûe poroste poptávka
zahraniËnÌch subjekt˘ po zlevÚujÌcÌch se statcÌch dané ekonomiky. NavÌc m˘ûe
dojÌt k tomu, ûe poklesne domácÌ poptávka po relativnÏ draûöÌm dováûeném zboûÌ
a Ëást domácÌch v˝daj˘ se "p¯esmÏruje" na produkci domácÌ ekonomiky.1'
Nep¯Ìmo úmÏrnou závislost mezi cenovou hladinou (P) a poptávan˝m
mnoûstvÌm statk˘, které m˘ûeme povaûovat za rovnováûn˝ reáln˝ produkt (Y),
vyjad¯uje k¯ivka AD na obr. 4-1.
^^^^^^^^^^^^^^^^
KonkrétnÌ tvar k¯ivky AD je moûno interpretovat r˘znÏ. Budeme-li

p¯edpokládat (jak je tomu nap¯. v klasické ekonomii), ûe s pohybem po k¯ivce AD
docházÌ v˝luËnÏ ke zmÏnÏ P a Y, k¯ivka by mÏla mÌt tvar rovnoosé hyperboly.
To vypl˝vá z kvantitativnÌ rovnice (viz dále). ZmÏkËÌme-li tento p¯edpoklad,
nap¯. p¯ipustÌme-li (jak je tomu v keynesiánské ekonomii) zmÏnu rychlosti obÏhu
penÏz, tvar k¯ivky bude od rovnoosé hyperboly odliön˝.
NezamÏÚujme charakteristiku makroekonomické k¯ivky agregátní poptávky

(AD) s charakteristikou mikroekonomické k¯ivky trûní poptávky (D), a to
minimálnÏ ze dvou d˘vod˘:
1) Efekt zmÏny domácÌ cenové hladiny na Ëist˝ export (zmÏna exportu a zmÏna
importu) je podmÌnÏn ¯adou okolnostÌ, jako je v˝voj nominálnÌho mÏnového kursu
a zahraniËnÌch cen, cenové elasticity poptávky aj. (viz kapitolu o otev¯ené ekonomice
a o zahraniËnÏekonomicképolitice).
ÚrovnÏ nominálního produktu (d˘chodu) v jednotliv˝ch bodech k¯ivky AD
mohou b˝t rozdílné. Tím se k¯ivka agregátní poptávky (resp. její komponenta
C) liöí od k¯ivky trûní poptávky po urËitém spot¯ebním statku. Na dílËím trhu je
uvaûována pro danou k¯ivku D fixní úroveÚ nominálního d˘chodu spot¯ebitele,
zmÏna d˘chodu se tedy projevuje v posunu k¯ivky D.
Dalöí odliönost k¯ivek D a AD spoËívá v omezené (v extrémním p¯ípadÏ
nulové) moûnosti aplikovat substituËní efekt. Zatímco u k¯ivky D p¯edpokládáme
nemÏnné ceny ostatních statk˘, v p¯ípadÏ k¯ivky AD se mÏní ceny statk˘
vöeobecnÏ. Moûnost substituce v rámci domácího produktu tím zaniká,
vylouËena vöak není substituce domácích a zahraniËních statk˘.
Poptávkové öoky
V obr. 4-1 je dále vyznaËen posun k¯ivky AD do pozice v4D' a AD" (doprava
a doleva), tedy r˘st nebo pokles agregátnÌ poptávky, kdy subjekty zam˝ölejÌ p¯i
dané cenové hladinÏ nakoupit vÌce nebo ménÏ statk˘. Vûdy bychom mÏli
rozliöovat pojmy "zmÏna poptávky" ve smyslu posunu k¯ivky AD a "zmÏna
poptávaného mnoûstvÌ" ve smyslu pohybu po k¯ivce AD (totéû platÌ i pro pozdÏjöÌ
v˝klad agregátnÌ nabÌdky).
Jaké jsou p¯ÌËiny zmÏn agregátnÌ poptávky, tj. posun˘ k¯ivky AD (tzv.
poptávkové öoky)? NÏkteré z tÏchto p¯ÌËin jiû byly uvedeny v p¯edchozÌ kapitole
p¯i v˝kladu chovánÌ v˝daj˘ C, /, G a NX. Zopakujeme nejd˘leûitÏjöÌ z nich
(a doplnÌme) na p¯Ìkladech r˘stu AD a posunu k¯ivky do pozice AD} (p¯Ìklady
pozitivnÌch poptávkov˝ch öok˘, opakem jsou negativnÌ öoky):
- R˘st bohatstvÌ domácnostÌ (nap¯. r˘st cen akciÌ) vede k r˘stu spot¯ebnÌch
v˝daj˘.
- Pokles mÌry zdanÏnÌ osobnÌho d˘chodu vede k r˘stu osobnÌho disponibilnÌho
d˘chodu a tÌm i spot¯ebnÌch v˝daj˘. NiûöÌ mÌra zdanÏnÌ d˘chod˘ podnik˘ m˘ûe
vést k r˘stu jejich poptávky po investicÌch.
- Pokles úrokové sazby umoûÚuje realizovat ménÏ v˝nosné investiËnÌ projekty
a tÌm zvyöuje poptávku po investicÌch. OvlivÚuje p¯ÌpadnÏ i v˝daje C a G
(zlevÚuje nákupy na úvÏr). M˘ûe prost¯ednictvÌm vlivu mÏnov˝ch kurs˘ téû
stimulovat Ëist˝ export. ZmÏna úrokové sazby bude v tomto p¯ÌpadÏ v˝sledkem
mÏnové politiky centrálnÌ banky v podobÏ opat¯enÌ, která zvyöujÌ nominálnÌ
mnoûstvÌ penÏz v ekonomice (tzv. penÏûnÌ zásobu). Jde o tzv. nep¯Ìm˝
(keynesiánsk˝) model vztahu penÏûnÌ zásoby a AD.
- ZmÏna penÏûnÌ zásoby se m˘ûe projevit i p¯Ìmo v rostoucÌ poptávce po statcÌch
(nap¯. domácnosti p¯emÏÚujÌ Ëást penÏz, jejichû drûbu povaûujÌ za p¯ebyteËnou,
na nákup spot¯ebnÌch statk˘). Tuto interpretaci preferuje monetaristick˝
p¯Ìstup.
- Téû optimistická oËekávánÌ budoucÌho hospodá¯ského v˝voje ze strany
domácnostÌ a podnik˘ povedou k r˘stu agregátnÌ poptávky.
- R˘st populace povede k r˘stu spot¯ebnÌch v˝daj˘ p¯ÌpadnÏ i bytové v˝stavby.
- RozhodnutÌ vlády zv˝öit své nákupy (G) se promÌtne do r˘stu AD. Také r˘st
transferov˝ch v˝daj˘ vlády (TR) se projevÌ prost¯ednictvÌm r˘stu spot¯ebnÌch
a investiËnÌch v˝daj˘.
- Export bude stimulován zejména r˘stem zahraniËnÌho d˘chodu (fázÌ expanze
v zahraniËÌ) a r˘stem zahraniËnÌ cenové hladiny, znehodnocenÌm kursu domácÌ
mÏny, proexportnÌmi opat¯enÌmi vlády, odbouránÌm protekcionistick˝ch
opat¯enÌ zahraniËnÌch vlád.
- Vliv znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny na import m˘ûe b˝t doprovázen
ËásteËn˝m "p¯esmÏrovánÌm" v˝daj˘: p¯i relativnÌm zdraûenÌ dovoz˘
znehodnocenÌm tohoto kursu dojde k jejich ËásteËné substituci domácÌmi statky
(r˘st AD). Totéû platÌ pro reakci AD na zavedenÌ (nebo zv˝öenÌ) dovoznÌch cel
nebo jin˝ch ochraná¯sk˝ch opat¯enÌ a na r˘st zahraniËnÌch cen. '
- OËekávánÌ r˘stu cenové hladiny (resp. mÌry inflace) povede k tomu, ûe
v souËasnosti porostou plánované v˝daje.
- ÿada dalöÌch okolnostÌ, jako nap¯. administrativnÌ regulaËnÌ opat¯enÌ, zmÏna
preferencÌ spot¯ebitel˘ nap¯. v d˘sledku klimatick˝ch vliv˘, zdokonalenÌ
uûitn˝ch vlastnostÌ spot¯ebnÌch statk˘ (jedna z forem inovace) a jiné.
Z uvedeného p¯ehledu poptávkov˝ch öok˘ je z¯ejmé, ûe tyto faktory mohou
b˝t v˝sledkem
- jednak spontánnÌch trûnÌch proces˘,
- jednak zámÏrné regulace (vlády, centrálnÌ banky), tedy v˝sledkem politiky
mÏnové, fiskálnÌ, obchodnÌ nebo kursové.
V ekonomické teorii existujÌ v˝raznÏ rozdÌlné názory o úËincÌch této
(eventuálnÌ) vládnÌ regulace. V následujÌcÌm v˝kladu uvidÌme, ûe je t¯eba rozliöit
úËinky dlouhodobé a krátkodobé, a to jednak na reáln˝ produkt (a zamÏstnanost),
p¯ÌpadnÏ na jeho strukturu, jednak na cenovou hladinu.
V kombinaci s k¯ivkou agregátnÌ nabÌdky pozdÏji uvidÌme, ûe zmÏna agregátnÌ
poptávky m˘ûe mÌt r˘zné d˘sledky, a to
- zmÏnu reálného produktu p¯i stabilnÌ cenové hladinÏ,
- zmÏnu cenové hladiny p¯i stabilnÌm reálném produktu,
- zmÏnu reálného produktu i cenové hladiny.
Ekonomická teorie p¯ipouötí i moûnosti, kdy uvedené události nevedou ke
zmÏnÏ agregátní poptávky. Jde nap¯íklad o neúËinnost fiskální politiky v situaci,
kdy nastává tzv. úpln˝ vytÏsÚovací efekt v keynesiánském nebo klasickém
(s urËit˝m zjednoduöením i monetaristickém) p¯ípadÏ, o situace s neúËinnou
mÏnovou politikou a jiné.
Po anal˝ze problematiky inflace (tzv. inflaËních oËekávání) doplníme
permanentní posun k¯ivky AD v podobÏ p¯izp˘sobení mÏnové politiky.
1) Pro vliv zmÏny nominálnÌho mÏnového kursu na Ëist˝ export platÌ stejná poznámka,
jako p¯i odvozenÌ k¯ivky AD.
4.2 Agregátni nabÌdka - keynesiánsk˝ p¯istup
ObecnÏ k agregátni nabÌdce

Agregátni nabÌdka je p¯edstavována mnoûstvÌm produkce (Y), nabÌzen˝m p¯i
urËité cenové hladinÏ (P). P¯edstavme si, ûe zmÏna této agregátni nabÌdky bude
vyvolána r˘stem agregátni poptávky. Jak budou reagovat v˝robci? V úvahu
p¯icházejÌ t¯i moûnosti:
- dojde pouze k r˘stu produkce,
- dojde k r˘stu produkce i cenové hladiny,
- dojde pouze k r˘stu cenové hladiny.
Tyto r˘zné moûnosti (graficky vyjád¯ené r˘zn˝mi k¯ivkami agregátni nabÌdky)
jsou podmÌnÏny r˘zn˝mi okolnostmi v˝roby, zejména moûnostmi r˘stu
zamÏstnanosti práce a kapitálu a dále v˝vojem cen tÏchto vstup˘. P¯itom je nutno
rozliöovat tyto okolnosti v krátkém a dlouhém obdobÌ.
Po tomto obecném úvodu p¯ejdeme k prvnÌmu specifickému p¯Ìstupu, a to
keynesiánskému (resp. neokeynesiánskému) vysvÏtlenÌ chovánÌ agregátni nabÌdky
(F. Modigliani, S. Fischer aj.).
Keynesiánsk˝ p¯Ìstup v krátkém obdobÌ

P¯ipusùme nejprve, ûe v dané ekonomice existuje mnoûstvÌ nevyuûit˝ch
v˝robnÌch faktor˘ (znaËná nezamÏstnanost pracovnÌ sÌly, nevyuûité kapacity
stroj˘). Produkt je na nÌzké úrovni Y1 (obr. 4-2). P¯edstavme si dále, ûe za této
situace zaËne r˘st agregátni poptávka. DosavadnÌ produkt se stává
nerovnováûn˝m (vznikajÌ záporné neplánované zásoby atd0), v˝robci zaËnou
zapojovat vÌce vstup˘ a vyrábÏjÌ vÏtöÌ mnoûstvÌ produkce. Jak se bude vyvÌjet
cenová hladina? V˝znamnou okolnostÌ je v˝voj jednotkov˝ch (pr˘mÏrn˝ch)
náklad˘, a to ve dvojÌm smÏru:
1) Jednak v˝voj nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (W). Uvaûujme nejprve, ûe tyto
sazby jsou p¯i sledovaném r˘stu AD fixnÌ. Jaké jsou argumenty pro fixnÌ
nominálnÌ mzdové sazby? V ¯adÏ podnik˘ jsou uzav¯eny kolektivnÌ smlouvy,
platné minimálnÏ rok, ale zpravidla déle, jejichû souËástÌ jsou i dohody o pevn˝ch
mzdách.
Z hlediska zamÏstnavatel˘ je jejich v˝znam v tom, ûe nedocházÌ k Ëast˝m
zmÏnám ve mzdách, spojen˝m s nákladnou p¯estavbou podnikového mzdového
systému a doprovázen˝m konfliktnÌm vyjednávánÌm se zamÏstnanci (odbory).
Z hlediska zamÏstnanc˘ je mzdov˝mi dohodami zajiötÏna alespoÚ krátkodobá
jistota v˝dÏlk˘.
Také p¯i (dále uvedeném) poklesu AD p˘sobÌ mzdové dohody krátkodobÏ
stejnÏ — nominálnÌ mzdové sazby neklesajÌ ani p¯i r˘stu nezamÏstnanosti.
Mzdové dohody také nemusÌ b˝t v˝slovnÏ vyjád¯ené, n˝brû m˘ûe jÌt o implicitnÌ
dohody (mlËky dodrûované), v˝hodné pro obÏ strany.
2) Jednak v˝voj fyzického mnoûstvÌ pot¯ebn˝ch vstup˘, a tedy i náklad˘ na
jednotku produkce. M˘ûeme p¯edpokládat, ûe zpoËátku budou, spolu s rostoucÌ
zamÏstnanostÌ pracovnÌ sÌly, zapojovány do v˝roby i doposud nevyuûité kapacity
fixnÌho kapitálu, coû bude spojeno se stabilnÌm mnoûstvÌm vstup˘ pot¯ebn˝ch na
jednotku produkce. Produktivita práce je tudÌû konstantnÌ.
P¯edpokládáme p¯itom tvorbu cen statk˘ p¯iráûkou ke mzdov˝m náklad˘m.
V této p¯iráûce jsou obsaûeny vöechny ostatnÌ náklady - zejména náklady na ostatnÌ
v˝robnÌ faktory (vËetnÏ znehodnocenÌ kapitálu) p¯ÌpadnÏ i dalöÌ poloûky. V˝öe této
p¯iráûky je urËena sazbou (b), která je fixnÌ, coû znamená proporcionálnÌ r˘st
uveden˝ch náklad˘. Cena jednotky produkce bude dále ovlivnÏna produktivitou
práce. Tvorba cen je vyjád¯ena vzorcem
W(l + b)
P = >
a
kde W je nominálnÌ mzdová sazba (mzda za jednotku práce),
b je sazba zmÌnÏné p¯iráûky,
a je produktivita práce (mnoûstvÌ produkce p¯ipadajÌcÌ na jednotku práce).
V tomto p¯ÌpadÏ ani ceny vstup˘, ani fyzické mnoûstvÌ vstup˘ nezvyöujÌ
jednotkové (pr˘mÏrné) náklady a ceny statk˘ jsou fixnÌ.
S r˘steirMD (do AD2) bude za tÏchto okolnostÌ r˘st objem nabÌzené produkce
(do Y2) a cenová hladina p¯itom z˘stane nezmÏnÏna (obr. 4-2a). K¯ivka
krátkodobé agregátnÌ nabÌdky (SRAS) bude mÌt horizontálnÌ tvar. Tato k¯ivka
(resp. tato Ëást k¯ivky) SRAS b˝vá oznaËována jako keynesiánská k¯ivka AS, nebo
p¯esnÏji jako extrémnÌ keynesiánská verze.
WÃÃÃÃÃÃÃBBÃÃBBBÃMBÃÃ
DalöÌm r˘stem agregátnÌ poptávky dojde k zapojenÌ dalöÌho mnoûstvÌ
promÏnlivého v˝robnÌho vstupu (práce) k jiû plnÏ fungujÌcÌmu fixnÌmu kapitálu.
Klesá proto meznÌ fyzick˝ produkt práce (zákon klesajÌcÌch v˝nos˘ ') a tedy také
(v zásadÏ) pr˘mÏrn˝ fyzick˝ produkt práce (produktivita práce). Kaûdá nová
jednotka produkce vyûaduje vyööÌ pracovnÌ nároËnost. V˝sledkem rozöÌ¯enÌ v˝roby
bude r˘st mzdov˝ch náklad˘ na jednotku produkce (i p¯i fixnÌch nominálnÌch
mzdov˝ch sazbách) a p¯iráûky, zahrnujÌcÌ ostatnÌ náklady. Následuje tedy r˘st cen
statk˘, kter˝ se projevÌ v r˘stu cenové hladiny. K¯ivka krátkodobého chovánÌ
agregátnÌ nabÌdky tedy postupnÏ zÌská pozitivnÌ sklon, je rostoucÌ.
V p¯ír˘stku produktu se uplatÚuje multiplikaËní efekt r˘stu prvotních
autonomních v˝daj˘. Nejde vöak o plnou úËinnost jednoduchého v˝dajového
multiplikátoru a, neboù taje tlumena jiû d¯íve zmínÏn˝mi okolnostmi (zejména
r˘st úrokov˝ch sazeb a míry zdanÏní), dále je ovlivnÏna indukovan˝mi
investiËními v˝daji, p¯ípadnÏ vládními nákupy a jin˝mi okolnostmi. NovÏ je nyní
úËinnost multiplikátoru oslabena r˘stem cenové hladiny.
R˘st poptávky pokraËuje dále (do AD3)7 tedy v podmÌnkách nezamÏstnanosti

jiû silnÏ snÌûené. ChtÏjÌ-li podniky i nadále zvyöovat produkci, musÌ nap¯. zavádÏt
p¯esËasové hodiny nebo noËnÌ práci, coû se projeviv dalöÌm r˘stu cen. R˘st cenové
hladiny se o nÏco zrychlÌ a dosáhne úrovnÏ P2. RostoucÌ sklon k¯ivky SRAS b˝vá
oznaËován jako prvnÌ asymetrie chovánÌ agregátnÌ nabÌdky.
MnoûstvÌ pracovnÌ sÌly, schopné b˝t v daném obdobÌ zapojeno ve v˝robÏ, je
absolutnÏ limitováno. Pokud by poptávka rostla i nadále, budou ji v˝robci vyuûÌvat
ke zvyöovánÌ cen (a tÌm i zisk˘), aniû poroste objem nabÌzené produkce (Yj).
Varianty pozitivnÏ sklonÏné k¯ivky SRAS s fixnÌmi nominálnÌmi mzdov˝mi
sazbami a pruûn˝mi cenami statk˘ (s urËit˝mi odchylkami) b˝vajÌ v literatu¯e
oznaËovány jako p˘vodnÌ Ëi základnÌ keynesiánská verze i jinak (obr. 4-2b).
Podstatn˝m rysem keynesiánské k¯ivky SRAS je skuteËnost, ûe p¯i neustálém
r˘stu AD z˘stávajÌ nominálnÌ mzdové sazby fixnÌ. Stabilita nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb je zde d˘leûitou podmÌnkou zamÏstnávánÌ rostoucÌho poËtu
pracovnÌk˘, neboù do zv˝öen˝ch v˝nos˘ (v d˘sledku r˘stu cenové hladiny) se právÏ
vejdou zv˝öené mzdové náklady, které rostou v d˘sledku poklesu meznÌho
fyzického produktu práce, spojeného s r˘stem zamÏstnanosti. ProzatÌm nenÌ
uveden do pohybu r˘st cen, vyvolan˝ r˘stem nominálnÌch mzdov˝ch sazeb;
zamÏstnavatelé prozatÌm v tomto modelu nezvyöujÌ z v˝öe uveden˝ch d˘vod˘
nominálnÌ mzdové sazby.
NominálnÌ mzdové sazby z˘stávajÌ fixnÌ (strnulé, rigidnÌ) i p¯i r˘stu
zamÏstnanosti. DÌky poklesu reáln˝ch mzdov˝ch sazeb (nominálnÌ mzdové sazby
stagnujÌ, cenová hladina roste) jsou zamÏstnavatelé ochotni zamÏstnat dalöÌ
pracovnÌky a postupnÏ se sniûuje nezamÏstnanost. SouËasnÏ se vöak také zvyöuje
mnoûstvÌ nabÌzené práce, p¯esto ûe reálné mzdové sazby klesajÌ.
Tento v˝voj b˝vá vysvÏtlován nap¯. tÌm, ûe
1) Teorie meznÌ produktivity je v˝znamnou souËástÌ standardnÌ mikro ekonomie. MeznÌ

fyzick˝ produkt je p¯Ìr˘stkem celkového fyzického produktu, zp˘soben˝ zv˝öenÌm
mnoûstvÌ urËitého v˝robnÌho faktoru o jednotku p¯i nezmÏnÏném mnoûstvÌ a kvalitÏ
ostatnÌch v˝robnÌch faktor˘.
- pracovnÌci vÏnujÌ pozornost spÌöe stabilnÌm nominálnÌm mzdov˝m sazbám, neû
klesajÌcÌm reáln˝m mzdov˝m sazbám,
- nebo tÌm, ûe je ze strany pracovnÌk˘ doËasnÏ preferován r˘st zamÏstnanosti
p¯ed r˘stem mezd. '
NabÌdkové öoky
Co zp˘sobÌ posun SRAS do polohy SRAS' nebo SRAS" na obr. 4-3? P¯ÌËiny,
zp˘sobujÌcÌ posuny k¯ivky SRAS, b˝vajÌ oznaËovány jako tzv. nabÌdkové öoky.
Ty majÌ nÏkolik podob:
1) NominálnÌ nabÌdkové öoky v podobÏ zmÏny náklad˘ v d˘sledku zmÏn cen
vstup˘. KonkrétnÌmi p¯Ìklady jsou:
- r˘st náklad˘ na pracovnÌ sÌlu, nap¯. zv˝öenÌ nominálnÌch mzdov˝ch sazeb nebo
povinného sociálnÌho pojiötÏnÌ. P¯ÌËinou r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb je
zejména r˘st cenové hladiny a pokles reáln˝ch mzdov˝ch sazeb. Jinou p¯ÌËinou
m˘ûe b˝t rostoucÌ zdanÏnÌ osobnÌho d˘chodu, které zp˘sobuje pokles osobnÌho
disponibilnÌho d˘chodu, na coû reagujÌ pracovnÌci tlakem na r˘st nominálnÌch
mezd (r˘st mÌry zdanÏnÌ osobnÌho d˘chodu tedy p˘sobÌ jako negativnÌ
poptávkov˝ i nabÌdkov˝ öok). ExistujÌ i jiná vysvÏtlenÌ r˘stu nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb.
Tato zmÏna náklad˘ povede ke snaze v˝robc˘ zv˝öit ceny. P¯i kaûdé úrovni
produktu dojde proto ke zv˝öenÌ cenové hladiny a k¯ivka SRAS se posune
nahoru (p¯i poklesu cen vstup˘, tedy p¯i pozitivnÌm nabÌdkovém öoku, dol˘);
- dalöÌ p¯ÌËinou r˘stu cen vstup˘ je r˘st cen surovin na svÏtov˝ch trzÌch, nap¯.
v podobÏ ropn˝ch öok˘ v letech 1974 a 1979 - 80 (kartelová politika OPEC)
a 1990 (p¯epadenÌ Kuvajtu), r˘st cen dováûen˝ch vstup˘ v d˘sledku
znehodnocenÌ nominálnÌho kursu domácÌ mÏny nebo v d˘sledku zavedenÌ nebo
zv˝öenÌ dovoznÌch cel. V˝robc˘m rostou náklady, které promÌtajÌ do cen sv˝ch
produkt˘. K¯ivka SRAS se proto bude pohybovat nahoru, zejména pokud
bychom r˘st cenové hladiny vyjád¯ili pomocÌ indexu spot¯ebitelsk˝ch cen
(p¯i pozitivnÌm nabÌdkovém öoku dol˘). Je pravdÏpodobné, ûe tento nabÌdkov˝
öok bude doprovázen souËasnÏ poptávkov˝m öokem (r˘st zahraniËnÌ poptávky,
p¯evádÏnÌ poptávky na domácÌ substituty), coû bude zesilovat r˘st cenové
hladiny;
- jinou formou nabÌdkového öoku je r˘st danÌ, které p¯Ìmo zvyöujÌ ceny statk˘
(tzv. nep¯Ìmé danÏ), nebo danÌ z d˘chod˘ v˝robc˘ (jejich r˘st budou v˝robci
p¯enáöet do cen sv˝ch statk˘). K¯ivka SRAS se bude posunovat nahoru,
2) Reálné nabÌdkové öoky
- zmÏny v produktivitÏ v˝robnÌch faktor˘, jako nap¯. (v p¯ÌpadÏ pozitivnÌho
nabÌdkového öoku) zv˝öenÌ kvalifikace pracovnÌ sÌly, zdokonalenÌ technické
1) DalöÌ zp¯esnÏnÌ v˝kladu této k¯ivky SRAS (jejÌ dynamizace obdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ
AD) spoËÌvá v tom, ze k¯ivka je definována nikoliv pro danou fixnÌ nominálnÌ
mzdovou sazbu, n˝brû pro fixnÌ oËekávanou mÌru inflace a jÌ odpovÌdajÌcÌ tempo
r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb. Tato podmÌnka bude zavedena ve v˝kladu
inflace. ProzatÌm p¯edpokládejme, ze oËekávaná mÌra inflace je nulová.
úrovnÏ stroj˘, zv˝öenÌ úrodnosti p˘dy, mimo¯ádné zlepöenÌ klimatick˝ch
podmÌnek, p¯echod na kvalitnÏjöÌ nerostné suroviny apod.;
- podobu nabÌdkového öoku má také zv˝öenÌ (snÌûenÌ) kvanta disponibilnÌch
v˝robnÌch faktor˘, nap¯. rozöÌ¯enÌ nebo likvidace v˝robnÌch za¯ÌzenÌ,
p¯irozen˝ p¯Ìr˘stek nebo úbytek obyvatelstva nebo p¯Ìliv a odliv pracovnÌ sÌly
do zahraniËÌ, faktory ovlivÚujÌcÌ tzv. p¯irozenou mÌru nezamÏstnanosti (viz
kapitolu o nezamÏstnanosti) aj.
mmÃmÌsmmiö
HlavnÌ faktory r˘stu zásoby kapitálov˝ch statk˘ (zejména stroj˘, za¯ÌzenÌ,
budov a staveb) jiû byly vysvÏtleny p¯i v˝kladu poptávky po investicÌch. Tyto
faktory se projevujÌ (s uveden˝mi v˝hradami, zejména pokud jde o úrokovou
sazbu) nejen v agregátnÌ nabÌdce jako nabÌdkové öoky, kdy vedou ke zv˝öenÌ
v˝robnÌch kapacit (majÌ tedy kapacitotvorn˝ efekt). ProjevujÌ se téû, jak jiû vÌme,
v agregátnÌ poptávce tÌm, ûe zvyöujÌ celkové v˝daje. Vedou p¯itom k r˘stu
d˘chodu, majÌ tedy d˘chodotvorn˝ efekt. Investice tedy majÌ dvojÌ efekt: posunujÌ
(doleva, doprava) jak k¯ivku AD, a to pomÏrnÏ rychle, tak i k¯ivku SRAS, a to po
uplynutÌ delöÌho obdobÌ.
Uvedené reálné nabÌdkové öoky jsou okolnostmi, které urËujÌ kapacitnÌ
moûnosti ekonomiky: nap¯. s r˘stem produktivity investiËnÌch statk˘ nebo
s r˘stem jejich mnoûstvÌ vzroste objem maximálnÏ moûného produktu Yj
z obr. 4-2. Tyto nabÌdkové öoky jsou proto vyjád¯eny posunem k¯ivky SRAS
doprava a doleva. '
1) Z dalöÌho v˝kladu (v kapitole o ekonomickém r˘stu) vyplyne, ûe jde o faktory,

ovlivÚujÌcÌ velikost tzv. potenciálnÌho produktu neboli faktory ekonomického r˘stu.
ObdobnÏ jako u poptávkov˝ch öok˘ je moûno i u nabÌdkov˝ch öok˘ rozliöit,
zda jde o spontánnÌ procesy, nebo o cÌlevÏdomou vládnÌ regulaci, jako nap¯. zmÏna
daÚov˝ch sazeb nebo pohyb mÏnov˝ch kurs˘ (tyto p¯Ìklady vládnÌ regulace p˘sobÌ
souËasnÏ na agregátnÌ poptávku i na agregátnÌ nabÌdku).
Posuny k¯ivky SRAS jsou spojeny s negativnÏ sklonÏnou k¯ivkou AD, ve které
je vyööÌ (niûöÌ) reálné poptávané mnoûstvÌ statk˘ podmÌnÏno niûöÌ (vyööÌ) cenovou
hladinou. V˝sledn˝ efekt posunu pozitivnÏ sklonÏné k¯ivky SRAS se proto projevÌ
jako soubÏûná zmÏna cenové hladiny a reálného produktu, tedy jako posun k¯ivky
SRAS doleva nahoru nebo doprava dol˘.
Dlouhé obdobÌ - potenciálnÌ produkt

Dlouhodobé chovánÌ agregátnÌ nabÌdky vycházÌ z odliöného v˝voje
nominálnÌch mzdov˝ch sazeb ve srovnánÌ s krátk˝m obdobÌm. Na obr. 4-2 rostla
cenová hladina a z˘staly fixnÌ nominálnÌ mzdové sazby. V d˘sledku toho klesaly
reálné mzdové sazby.
Okolnosti, zp˘sobujÌcÌ strnulost nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, vöak p˘sobÌ
pouze krátkodobÏ. Dá se p¯edpokládat, ûe v podmÌnkách velmi vysoké
zamÏstnanosti se p¯i klesajÌcÌch reáln˝ch mzdách po Ëase zaËne sniûovat nabÌdka
práce a tÌm se prosadÌ r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (a dalöÌch náklad˘).
Graficky vyjád¯eno (obr. 4-4) projevÌ se tato zmÏna posunem k¯ivky SRAS
z p˘vodnÌ polohy SRASj nahoru do pozice SRAS2. R˘st mzdov˝ch náklad˘ povede
jednak k r˘stu cenové hladiny, jednak k poklesu zamÏstnanosti s následn˝m
opakovan˝m r˘stem nominálnÌch mzdov˝ch sazeb atd. V˝sledkem je pokles
poptávaného mnoûstvÌ statk˘ a pokles produktu na úroveÚ oznaËenou Y*.
R˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, a tÌm i r˘st cenové hladiny (která je
v opaËném smÏru ovlivnÏna téû rostoucÌm meznÌm fyzick˝m produktem práce)
a dále téû pokles poptávaného mnoûstvÌ statk˘ se p¯itom zastavÌ na úrovni, kdy
se poptávaná mnoûstvÌ práce vyrovnávajÌ s nabÌzen˝mi mnoûstvÌmi práce, tedy
p¯i rovnováze na trzÌch práce. P¯i této úrovni nominálnÌch mzdov˝ch sazeb
neexistuje nadbyteËná poptávka po práci, která by umoûÚovala pracovnÌk˘m
vytvá¯et tlak na r˘st nominálnÌch mezd. Neexistuje ani nadbyteËná nabÌdka práce,
která by zamÏstnavatel˘m umoûÚovala sniûovat nominálnÌ mzdy. NeexistujÌ tedy
tlaky na r˘st nebo pokles nominálnÌch mzdov˝ch sazeb.
P¯edstavme si vöak, ûe r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb by byl p¯Ìliö nÌzk˝.
Nová SRAS by se zastavila mezi SRASj a SRAS2 a produkt mezi 7* a Y3. Za této
situace je r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb nedostateËn˝ a nabÌzené mnoûstvÌ
práce je niûöÌ neû poptávané mnoûstvÌ. R˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb bude
tedy pokraËovat, dokud se k¯ivka SRAS nedostane do pozice SRAS2.
Kdyby naopak r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb byl p¯Ìliö vysok˝, nová k¯ivka
krátkodobé agregátnÌ nabÌdky by byla nad SRAS2 a produkt mezi Y2 a Y*.
NominálnÌ mzdové sazby by dosáhly úrovnÏ, kdy je nabÌzeno vÌce práce, neû je
poptáváno. ZamÏstnavatelé toho vyuûijÌ ke snÌûenÌ mzdov˝ch sazeb a k¯ivka SRAS
se opÏt dostane do pozice SRAS2. Produkt se tedy vracÌ k úrovni Y*, dokud jej
dalöÌ zmÏna agregátnÌ poptávky opÏt neodch˝lÌ.
WÃBÃÃÃBBÃRUÃmm
Stav zamÏstnanosti p¯i rovnováze na trzÌch práce p¯edstavuje v tomto modelu
tzv. plnou zamÏstnanost (L*), téû vysokou Ëi normálnÌ zamÏstnanost. Z tohoto
stavu zamÏstnanosti pracovnÌ sÌly je odvozen i stupeÚ vyuûitÌ ("zamÏstnanost")
fixnÌho kapitálu - tzv. plné vyuûitÌ v˝robnÌch kapacit. Hovo¯Ì se proto o plném
vyuûitÌ v˝robnÌch faktor˘.
V tomto jednoduchém modelu s rovnováhou na trzích práce existuje p¯i L*
pouze taková nezamÏstnanost, kdy nezamÏstnan˝mi jsou pouze lidé, hledající
lépe placenou práci, p¯ípadnÏ lidé zpracovávající informace o voln˝ch
pracovních místech. Z toho zároveÚ vypl˝vá, ûe tzv. plná zamÏstnanost
neznamená 100 % zamÏstnanost.
SloûitÏjöí model, bliûöí realitÏ, uvaûuje i existenci jiné formy nezamÏstnanosti
p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (strukturální nezamÏstnanost). V tÏchto podmínkách
neníL* nutnÏ spojena s rovnováhou na jednotliv˝ch dílËích trzích práce. Existuje
vöak rovnováha mezi neobsazen˝mi pracovními místy a poËtem
nezamÏstnan˝ch a tlaky na zmÏnu W se vzájemnÏ vyrovnávají. P¯i Y* vöak
neexistuje tzv. cyklická nezamÏstnanost (blíûe viz kapitolu o nezamÏstnanosti).
Jakoukoliv úroveÚ reálného produktu (Y) nazveme skuteËn˝ (aktuálnÌ)

produkt. V jediném p¯ÌpadÏ je tento produkt zároveÚ tzv. potenciálnÌm
produktem. Jde o produkt, vytvo¯en˝ p¯i uvedené tzv. plné zamÏstnanosti
a oznaËen˝ Y* (A. Okun).
ProzatÌm jsme se zab˝vali situacÌ, kdy agregátnÌ poptávka zvyöovala produkt
krátkodobÏ nad úroveÚ Y*. P¯edstavme si nynÌ, ûe se r˘st AD zastavÌ p¯ed touto
úrovnÌ, tj. pod Y*. Stejná situace m˘ûe nastat v d˘sledku poklesu agregátnÌ
poptávky, vyvolaném nap¯. poklesem autonomnÌch v˝daj˘: nap¯. v d˘sledku
pesimistick˝ch oËekávánÌ podnik˘ klesne poptávka po investicÌch a tento pokles
nenÌ vykompenzován r˘stem jin˝ch autonomnÌch v˝daj˘. Celkové plánované
„injekce" jsou nynÌ niûöÌ neû celkové úniky. VznikajÌ kladné neplánované zásoby,
zamÏstnanost a produkt proto reagujÌ poklesem. MeznÌ fyzick˝ produkt práce
roste, cenová hladina klesá. NominálnÌ mzdové sazby jsou p¯itom fixnÌ. NabÌzené
mnoûstvÌ práce je v této situaci vÏtöÌ, neû poptávané mnoûstvÌ.
Podle v˝öe uvedeného mechanismu by mÏl tento nÌzk˝ produkt b˝t
pouze krátkodobou úrovnÌ rovnováûného produktu. V podmÌnkách vysoké
nezamÏstnanosti totiû zamÏstnavatelé po Ëase prosadÌ snÌûenÌ nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb (v obr. 4-5 vyjád¯eno jako posun k¯ivky SRAS dol˘ do polohy
SRAS2). Dojde jednak k r˘stu zamÏstnanosti, jednak k poklesu cen s následn˝m
dalöÌm poklesem mezd atd. V˝sledkem je r˘st poptávaného mnoûstvÌ a produktu
na úroveÚ Y*. Pokles nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, tÌm i pokles cenové hladiny
(kter˝ je v opaËném smÏru ovlivnÏn souËasnÏ téû klesajÌcÌm meznÌm produktem
práce) a téû i r˘st poptávaného mnoûstvÌ statk˘ se zastavÌ p¯i dosaûenÌ rovnováhy
na trzÌch práce. Kdyby nominálnÌ mzdové sazby klesaly hloubÏji, narazÌ podniky
na nedostateËnou nabÌdku práce, coû by vedlo k r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch
sazeb.
mmamammmBm
V dlouhém obdobÌ se proto rovnováûn˝ produkt opÏt ustaluje na své
potenciálnÌ úrovni.
KrátkodobÏ se tedy zamÏstnanost m˘ûe zv˝öit nad úroveÚ L* (tato situace
b˝vá oznaËována jako p¯ezamÏstnanost) nebo pod úroveÚ L*
(podzamÏstnanost).1) Také rovnováûn˝ produkt Y, jehoû úroveÚ vyjad¯uje
1) V kapitole o nezamÏstnanosti oznaËÌme tuto podzamÏstnanost jako tzv.

cyklickou nezamÏstnanost. V keynesiánskÏ p¯Ìstupu jde o nedobrovolnou
cyklickou nezamÏstnanost. Také jejÌ grafické vyjád¯enÌ nalezneme v kapitole
o nezamÏstnanosti.
pr˘seËÌk k¯ivek AD a SRAS, se tedy m˘ûe pod vlivem poptávkov˝ch öok˘
odchylovat od produktu potenciálnÌho (nad F* nebo pod Y*). DlouhodobÏ se vöak
produkt neustále vracÌ k úrovni Y*.
Odchylka skuteËného produktu od jeho potenciálnÌ úrovnÏ p¯edstavuje tzv.
mezeru produktu. ObdobnÏ b˝vá i odchylka skuteËné zamÏstnanosti od tzv. plné
zamÏstnanosti oznaËována jako mezera zamÏstnanosti.1'
Se zmÏnou zamÏstnanosti (a s odklonem Y od Y*) je spojen r˘st nebo pokles
cenové hladiny (P). Pouze nep˘sobÌ-li poptávkové nebo nabÌdkové öoky, je cenová
hladina stabilnÌ. Plnou zamÏstnanost L * je moûno proto také alternativnÏ
charakterizovat jako zamÏstnanost, se kterou je spojena stabilita cenové hladiny.
Ve skuteËnosti vöak vûdy existují urËitá inflaËní oËekávání (udrûovaná
setrvaËn˝m r˘stem cen vstup˘), a proto i p¯i tzv. plné zamÏstnanosti existuje
urËit˝ r˘st cenové hladiny. K¯ivka SRAS se z tohoto d˘vodu posunuje neustále
nahoru. P¯esnÏjöí charakteristikou nezamÏstnanosti p¯i tzv. plné zamÏstnanosti
je tedy stabilní míra inflace. Proto b˝vá tato míra nezamÏstnanosti oznaËována
(s urËit˝m zjednoduöením) téû jako míra nezamÏstnanosti nezrychlující inflaci
(NAIRU). Blíûe viz kapitolu o inflaci, kde je pohyb k¯ivek AD a SRAS up¯esnÏn.
Dlouhodobá k¯ivka agregátnÌ nabÌdky (LRAS) má vertikálnÌ tvar a protÌná

vodorovnou osu na úrovni potenciálnÌho produktu Y*. R˘st nebo pokles agregátnÌ
poptávky, vyjád¯en˝ pohybem k¯ivky AD nahoru nebo dol˘, povede p¯i stabilnÌ
k¯ivce LRAS (k¯ivka LRASj v obr. 4-6) dlouhodobÏ pouze ke zmÏnÏ cenové
hladiny, a tÌm i nominálnÌho produktu. Reáln˝ produkt se nemÏnÌ. Nov˝
rovnováûn˝ bod E2 leûÌ p¯esnÏ nad p˘vodnÌm bodem rovnováhy E1.
BK^HHn
1) V odborné literatu¯e je moûno se setkat s oznaËenÌm mezery typu Y > Y* jako tzv.
inflaËnÌ mezery a mezery typu Y < Y* jako tzv. deflaËnÌ mezery.
DlouhodobÏ se reáln˝ produkt m˘ûe zv˝öit (snÌûit) jen tehdy, zv˝öÌ-li se
(poklesne-li) dlouhodobÏ potenciálnÌ produkt, posune-li se k¯ivka LRAS doprava
1
(nebo doleva), -* jako k¯ivka LRAS2 v obr. 4-6. P¯ÌËinami tohoto posunu jsou
dlouhodobÏ p˘sobÌcÌ okolnosti, oznaËené p¯i v˝kladu posun˘ k¯ivky SRAS jako
reálné nabÌdkové öoky.
Z v˝kladu dlouhodobé k¯ivky AS vypl˝vá téû délka krátkého (resp. dlouhého)
obdobÌ: jde o obdobÌ, po které se skuteËn˝ produkt odchyluje od potenciálnÌ
úrovnÏ, tedy pokud se p¯izp˘sobenÌm nominálnÌch mezd nedostavÌ rovnováha na
trzÌch práce.
»Ìm bude p¯izp˘sobovánÌ nominálnÌch mzdov˝ch sazeb zmÏnÏn˝m
podmÌnkám na trzÌch práce pruûnÏjöÌ, tÌm rychleji bude dosahováno produkËnÌho
potenciálu a tzv. plné zamÏstnanosti. Bariéry fixujÌcÌ nominálnÌ mzdové sazby vöak
mohou b˝t silnÏjöÌ a dlouhodobÏjöÌ, a to zejména smÏrem dol˘. NÌzká úroveÚ
produktu (pod 7*) a vysoká nezamÏstnanost pak budou trvat delöÌ obdobÌ.
ExistujÌ-li silné bariéry, bránÌcÌ automatické tendenci obnovenÌ tzv. plné
zamÏstnanosti, je moûn˝m v˝chodiskem tohoto obnovenÌ r˘st agregátni poptávky
(posun k¯ivky AD), aù uû je v˝sledkem samovolného ekonomického v˝voje (nap¯.
r˘st zahraniËnÌ poptávky) nebo je v˝sledkem vládnÌ regulace (mÏnová, fiskálnÌ,
kursová, obchodnÌ aj. politika).
Jinou moûnostÌ je r˘st agregátni nabÌdky ve smyslu posunu k¯ivky SRAS dol˘.
Nikoliv vöak z d˘vodu poklesu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (ty jsou fixovány),
n˝brû z ostatnÌch p¯ÌËin, jako nap¯. snÌûenÌ danÌ nebo pokles cen dováûen˝ch
surovin.
Nová keynesiánská ekonomie

V dosavadnÌm v˝kladu tradiËnÌho keynesiánského vysvÏtlenÌ kolÌsánÌ produktu
a zamÏstnanosti jsme vycházeli z krátkodobÏ fixnÌch nominálnÌch mzdov˝ch sazeb,
zaloûen˝ch na mzdov˝ch dohodách. ModernÌ smÏr keynesiánské teorie, tzv. nová
keynesiánská ekonomie (N. G. Mankiw, G. Akerlof, J. Stiglitz, J. Yellenová aj.)
se snaûÌ d˘kladnÏji od˘vodnit strnulost (resp. pomalé p¯izp˘sobovánÌ) mezd
a také cen (tedy i vöeobecné cenové hladiny), v obou p¯Ìpadech zejména smÏrem
dol˘. Makroekonomickou teorii tak doplÚuje mikroekonomick˝mi základy
vysvÏtlenÌm, proË se trhy nevyËiöùujÌ.
CÌlem tohoto zkoumánÌ p¯ÌËin strnulosti mezd a cen je vysvÏtlit, proË v˝öe
uvedená nezamÏstnanost m˘ûe b˝t i v˝raznÏ vysoká. P¯ipustÌme-li totiû stabilitu
cenové hladiny, pak se pokles agregátni poptávky projevuje v poklesu
zamÏstnanosti a produktu zvláöù silnÏ, neboù se nerozkládá ËásteËnÏ do poklesu
cen. Graficky je tuto situaci moûno vyjád¯it horizontálnÌ extrémnÌ keynesiánskou
k¯ivkou SRAS. Nové keynesiánstvÌ navÌc objasÚuje, proË m˘ûe pokles produktu
pod potenciálnÌ úroveÚ, spojen˝ s vysokou nezamÏstnanostÌ, p¯etrvávat
dlouhodobÏ i nÏkolik let, coû nem˘ûe b˝t vysvÏtleno pouze explicitnÌmi Ëi
implicitnÌmi mzdov˝mi dohodami.
1) Kposunu k¯ivky LRAS se vrátÌme v kapitole o ekonomickém r˘stu.

Moûnost souËasné stability mezd i cen p¯i poklesu AD opírá N. G. Mankiw
o úvahu o v˝voji reáln˝ch mzdov˝ch sazeb p¯i kolísání zamÏstnanosti
a produktu. Protich˘dn˝ pohyb tÏchto veliËin (proticyklick˝ v˝voj reáln˝ch
mezd) v pojetí tradiËního keynesiánství by znamenal, ûe „recese musí b˝t dosti
oblíbená" vzhledem k tomu, ûe vÏtöina pracovník˘ z˘stává i p¯i poklesu
zamÏstnanosti nadále zamÏstnána. Nová keynesiánská ekonomie proto
p¯edpokládá spíöe stabilní reálné mzdové sazby i p¯i kolísání zamÏstnanosti
a produkce (jejich acyklick˝ v˝voj).
Nepruûnost nominálnÌch mezd

V p¯ÌpadÏ r˘stu agregátnÌ poptávky a jejÌho vlivu na r˘st poptávky po
pracovnÌcÌch a tudÌû na r˘st mezd je nutno vzÌt v úvahu Ëasovou specifikaci
mzdov˝ch dohod v jednotliv˝ch odvÏtvÌch nebo dokonce podnicÌch. Mzdové
dohody (obvykle) nezaËÌnajÌ a nekonËÌ v celém národnÌm hospodá¯stvÌ jednotnÏ,
n˝brû docházÌ k p¯ekr˝váni mzdov˝ch dohod. D˘sledkem je skuteËnost, ûe p¯i
uzavÌránÌ nové (odvÏtvové, podnikové) mzdové dohody je tlak na r˘st mezd
zmÌrnÏn existujÌcÌmi niûöÌmi mzdami v okolÌ (v jin˝ch odvÏtvÌch Ëi podnicÌch).
Totéû platÌ i v obráceném smÏru. Mzdy se tak jen pomalu p¯izp˘sobujÌ zmÏnám
v poptávce (hovo¯Ì se o loudav˝ch mzdách).
Nepruûnost (rigidita) nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, z˘razÚovaná novou
keynesiánskou ekonomiÌ, vöak m˘ûe b˝t znaËná zejména smÏrem dol˘. Tato
odliöná pruûnost mezd (nahoru a dol˘) b˝vá oznaËována jako druhá asymetrie ve
v˝voji agregátnÌ nabÌdky. Jaké jsou jejÌ p¯ÌËiny?
1) R˘zné formy p˘sobenÌ tzv. efekti vnos tni mzdy, jako
- obava zamÏstnavatel˘ ze ztráty kvalifikovan˝ch pracovnÌk˘, které by bylo
obtÌûné zÌskávat zpÏt po uplynutÌ p¯echodného poklesu v˝roby (resp. je
nákladné vyökolit nové pracovnÌky),
- migrace pracovnÌk˘ je podmÌnÏna nekoordinovanostÌ p¯i sniûovánÌ mezd
v jednotliv˝ch podnicÌch a odvÏtvÌch,
- snaha motivovat pracovnÌky k dobr˝m v˝kon˘m a uöet¯it náklady na dozor.
2) DalöÌ bariérou poklesu mezd je jev, naz˝van˝ hystereze na trhu práce,
tj. zpÏtn˝ vliv nezamÏstnanosti na sebe samotnou:
- jednou z forem této hystereze je situace, kdy zájem na sniûovánÌ nezamÏst-
nanosti (coû je podmÌnÏno poklesem nominálnÌch mzdov˝ch sazeb) majÌ
nezamÏstnanÌ lidé (tzv. outside¯i), nikoliv zamÏstnanÌ (tzv. inside¯i), kte¯Ì vöak
p¯itom na v˝voj nominálnÌch mezd majÌ mnohem vÏtöÌ vliv (nap¯.
prost¯ednictvÌm odbor˘), neû outside¯i. S r˘stem nezamÏstnanosti se tak
nezvyöujÌ moûnosti jejÌho budoucÌho poklesu, a to v d˘sledku udrûovánÌ
vysok˝ch a neklesajÌcÌch nominálnÌch mzdov˝ch sazeb;
- jinou (navazujÌcÌ) formou hystereze je situace, kdy pracovnÌci, frustrovanÌ
dlouhodobou nezamÏstnanostÌ, rezignujÌ p¯i hledánÌ práce, opouötÏjÌ pracovnÌ
sÌlu a oslabujÌ tlak na pokles nominálnÌch mezd. '
1) S efektem hystereze na trhu práce se setkáme dále v kapitole o nezamÏstnanosti.

Nepruûnost cen
Pokles agregátnÌ poptávky m˘ûe b˝t dále doprovázen stabilnÌmi (tedy nikoliv
klesajÌcÌmi) cenami vyrábÏn˝ch statk˘, tudÌû i stabilnÌ vöeobecnou cenovou
hladinou. V˝öe uvedené tradiËnÌ vysvÏtlenÌ (p¯i naËrtnutÌ extrémnÌ keynesiánské
k¯ivky SRAS) vycházÌ mimo jiné z odvozenÌ cen p¯iráûkou k mzdov˝m náklad˘m.
Jsou-li tyto mzdy dlouhodobÏ fixnÌ, pak také ceny od nich odvozené z˘stávajÌ fixnÌ.
NovÌ keynesiánci doplÚujÌ dalöÌ p¯ÌËiny:
- Náklady na zmÏnu cen („menu costs", doslova náklady na zmÏnu jÌdelnÌho
lÌstku) v podobÏ nového p¯ecenÏnÌ zboûÌ (cenovky, cenÌky, evidence, katalogy
apod.), se¯izovánÌ prodejnÌch automat˘ atd. Tyto náklady mohou b˝t vyööÌ, neû
p¯Ìnosy plynoucÌ ze zmÏny cen, v˝robci proto se zmÏnou cen otálejÌ. I malé
„menu costs" tak mohou vést k velk˝m v˝kyv˘m v produkci a zamÏstnanosti. '
- Uzav¯ené kontrakty s fixnÌmi cenami dodávek. Smlouvy o dodávkách produkce,
uzavÌrané mezi v˝robci (vËetnÏ obchodnÌk˘) obsahujÌ nejen domluven˝ objem
produkce, ale také jejÌ ceny. Ceny jsou tak stanoven dlouho dop¯edu,
nepodléhajÌ v˝kyv˘m v poptávce, obdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ mezd.
- NeexistujÌcÌ koordinace podnik˘ p¯i zmÏnÏ cen. V˝robci vyËkávajÌ s poklesem
cen své produkce i p¯i klesajÌcÌ poptávce, neboù nemajÌ jistotu, ûe také jejich
dodavatelé snÌûÌ své ceny dodávek (meziprodukt˘). To platÌ téû o vztahu
obchodnÌk˘ ke koneËn˝m zákaznÌk˘m, kde stabilnÌ ceny poskytujÌ zákaznÌk˘m
urËit˝ komfort a tÌm i tyto zákaznÌky a odbyt udrûujÌ (analogicky jako v p¯ÌpadÏ
mezd jde o implicitnÌ kontrakty).
Podle v˝zkum˘ americk˝ch ekonom˘ z poËátku 90. let mÏní americké
podniky své ceny jednou do roka (39 % podnik˘) nebo jeötÏ ménÏ Ëasto (10 %),
nejv˝öe dvakrát mÏnísvé ceny 16 % podnik˘ atd. NejËastÏjöím vysvÏtlením malé
frekvence cenov˝ch zmÏn jsou z hlediska praktického rozhodování podnik˘
koordinaËní selhání, závislost cen na v˝voji náklad˘ (mezd) a udrûení „férového
vztahu" k zákazník˘m.
Uvedené p¯ÌËiny strnulosti (rigidity) resp. pomalého p¯izp˘sobovánÌ mezd

a cen je moûno rozdÏlit na rigidity nominálnÌ a reálné. NominálnÌ rigidity
znamenajÌ p¯ekáûky v pohybu nominálnÌch mezd a cen, jako jsou uvedené mzdové
a cenové dohody, p¯ekr˝vánÌ mzdov˝ch dohod, „menu costs" apod. Reálné rigidity
znamenajÌ strnulost mezd a cen vzhledem (relativnÏ) k jin˝m mzdám a cenám.
DocházÌ k nim z d˘vodu nekoordinovanosti mezd a cen, existence efektivnostnÌch
mezd nebo p¯i modelu insiders - outsiders.
1) Vliv „menu costs" se dá oËekávat zejména v situaci, kdy meznÌ náklady (MC) firem
jsou konstantnÌ a tudÌû ztráta zp˘sobená stabilitou ceny je velmi nÌzká.
4.3 Agregátni nabÌdka v monetaristickém pojetÌ
V monetaristickém p¯Ìstupu (M. Friedman, v p˘vodnÌ podobÏ 1967) je chovánÌ

agregátni nabÌdky podmÌnÏno odliön˝mi okolnostmi ve srovnánÌ s keynesiánskou
teoriÌ:
- nominálnÌ mzdové sazby (W) jsou dokonale pruûné (pohyblivé),
- subjekty na trzÌch práce (zamÏstnavatelé a zamÏstnanci) sledujÌ v˝voj reáln˝ch,
nikoliv nominálnÌch mzdov˝ch sazeb.
Dále je nutno, stejnÏ jako u keynesiánc˘, rozliöit krátké a dlouhé obdobÌ.
PenÏûnÌ iluze
VysvÏtlenÌ krátkodobého chovánÌ agregátni nabÌdky podle monetarist˘
docházÌ ke stejnému závÏru jako p¯edchozÌ keynesiánsk˝ (základnÌ) p¯Ìstup.
P¯i r˘stu agregátni poptávky roste jak mnoûstvÌ produkce (Y), tak i cenová hladina
(P). Graficky vyjád¯eno jde tudÌû o pozitivnÏ sklonÏnou k¯ivku krátkodobé
agregátni nabÌdky SRAS. Podstatn˝ rozdÌl spoËÌvá ve vysvÏtlenÌ mechanismu
tohoto chovánÌ, a to nesprávn˝m vnÌmánÌm v˝voje cenové hladiny ze strany
pracovnÌk˘. PodmÌnkou ochoty pracovnÌk˘ zv˝öit nabÌzené mnoûstvÌ práce je
v tomto modelu r˘st oËekávané reálné mzdové sazby. ZamÏstnavatelé sice zvyöujÌ
s rostoucÌ zamÏstnanostÌ nominálnÌ mzdové sazby (W), souËasnÏ proto roste
cenová hladina (P). P vöak p¯itom roste rychleji neû W (prosazuje se totiû navÌc
pokles produktivity práce), reálné mzdové sazby tudÌû klesajÌ, coû je nutn˝
p¯edpoklad rostoucÌ zamÏstnanosti.
P¯edpokládá se vöak, ûe pracovnÌci nedostateËnÏ zaregistrujÌ r˘st cenové
hladiny (p¯esnÏji vzato - po zabudovánÌ inflaËnÌch oËekávánÌ - jde o r˘st mÌry
inflace, a oËekávaná mÌra inflace je tedy niûöÌ, neû skuteËná). MylnÏ se domnÌvajÌ,
ûe reálné mzdy rostou a neprosazujÌ proto silnÏjöÌ r˘st nominálnÌch mezd (trpÌ tzv.
penÏûnÌ iluzÌ). W proto krátkodobÏ rostou pomaleji neû P, p¯estoûe neexistujÌ
bariéry jejich r˘stu (na rozdÌl od p¯edcházejÌcÌho keynesiánského p¯Ìstupu, kde se
p¯edpokládá zamÏ¯enost pozornosti pracovnÌk˘ na v˝voj nominálnÌch, nikoliv
reáln˝ch, mzdov˝ch sazeb a zároveÚ i bariéry pohybu tÏchto nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb). ZamÏstnavatelé majÌ p¯itom dostateËné informace o cenovém
v˝voji a o poklesu reáln˝ch mezd, proto roste zamÏstnanost a produkt.
P¯irozená úroveÚ produktu

V delöÌm obdobÌ vöak informaËnÌ bariéra pracovnÌk˘ mizÌ, pracovnÌci se
adaptujÌ r˘stu cen (jejich oËekávánÌ se tudÌû tvo¯Ì adaptivnÌm zp˘sobem, tj.
p¯izp˘sobujÌ se uplynulému v˝voji), W rostou rychleji (p¯esnÏji: skuteËné mÌ¯e
inflace se p¯izp˘sobÌ oËekávaná mÌra inflace). Vyjád¯eno modelem AD — AS:
docházÌ k dalöÌmu posunu krátkodobé k¯ivky agregátni nabÌdky SRAS nahoru ...
atd., jak je znázornÏno na obr. 4-4.
ZamÏstnanost klesá na úroveÚ tzv. p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti (w*) '
a produkt se dostává do své p¯irozené úrovnÏ (Y*). Cenová hladina se stabilizuje.
Pro w* je tudÌû (stejnÏ jako pro L*) typická stabilnÌ P. P¯esnÏji vzato, po
zabudovánÌ inflaËnÌch oËekávánÌ, jde o stabilnÌ mÌru inflace p¯i rovnosti
oËekávané a skuteËné mÌry inflace (viz kapitolu o inflaci).
Monetaristická p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti vyjad¯uje obdobnou úroveÚ
nezamÏstnanosti jako v˝öe uvedená keynesiánská nezamÏstnanost p¯i tzv. plné
zamÏstnanosti.
Dobrovolná nezamÏstnanost
Stejné závÏry platÌ i v p¯ÌpadÏ poklesu agregátnÌ poptávky: podniky
propouötÏjÌ, coû je doprovázeno poklesem nominálnÌch mzdov˝ch sazeb a cen.
Cenová hladina vöak klesá rychleji neû nominálnÌ mzdové sazby, neboù na ni navÌc
p˘sobÌ rostoucÌ produktivita práce (zamÏstnanÌ pracovnÌci jsou stále lépe vybaveni
kapitálem). Mylná interpretace cenového v˝voje pracovnÌky (domnÏle
nedostateËn˝ pokles cen) a z toho plynoucÌ závÏr o domnÏlém poklesu
reáln˝ch mezd p¯itom vede k tomu, ûe pracovnÌci preferuji voln˝ Ëas p¯ed pracÌ
a hledajÌ lépe placenou práci. NezamÏstnanost spojená s cyklick˝m kolÌsánÌm
produktu (Y < Y*) má proto dobrovoln˝ charakter.
Teprve po zÌskánÌ správn˝ch informacÌ o cenách zájem nezamÏstnan˝ch o práci
vede k tomu, ûe dále poklesnou nominálnÌ mzdové sazby. ZamÏstnanost vzroste
na p˘vodnÌ úroveÚ (w*), jak je vyjád¯eno na obr. 4-5.
4.4 AgregátnÌ nabÌdka v klasickém pojetÌ
Klasická k¯ivka agregátnÌ nabÌdky

P¯edpokládejme dále situaci, kdy nominálnÌ mzdové sazby i ceny vyrábÏn˝ch
statk˘ jsou dokonale pruûné v krátkém i dlouhém obdobÌ.
V p¯edchozÌch p¯Ìpadech (keynesiánském, monetaristickém) se neustále
naruöovala a obnovovala rovnováha na trzÌch práce a docházelo tudÌû také ke
kolÌsánÌ objemu zamÏstnané práce a objemu produkce. Uvaûujeme-li vöak
dokonale pruûné nominálnÌ mzdové sazby (a také bez informaËnÌch a podobn˝ch
bariér), pak jsou trhy práce neustále v rovnováze, tedy zamÏstnanost je neustále
na úrovni tzv. plné zamÏstnanosti (L*). Produkt je proto neustále právÏ na své
potenciálnÌ úrovni (Y*). '
V d˘sledku r˘stu agregátnÌ poptávky a r˘stu poptávky po práci sice rostou
nominálnÌ mzdy, souËasnÏ vöak stejnÏ rostou i ceny statk˘. Reálné mzdy, nabÌzené
1) O v˝voji trhu práce (o kterém se dá p¯edpokládat, ûe je neustále v rovnováze),

zaloûeném na asymetrii informacÌ o cenách, které majÌ k dispozici zamÏstnavatelé
a pracovnÌci, se zmÌnÌme v kapitole o nezamÏstnanosti.
2) Situace na trhu práce je graficky znázornÏna v kapitole o nezamÏstnanosti.
a poptávané mnoûstvÌ práce a zamÏstnanost se tudÌû nemÏnÌ. R˘st agregátnÌ
poptávky tak povede pouze k r˘stu cenové hladiny a nominálnÌch veliËin (mezd,
produktu). K¯ivka SRAS bude mÌt v tÏchto podmÌnkách tvar vertikály,
jak je vyjád¯eno v obr. 4-9. ObdobnÏ pokles agregátnÌ poptávky povede pouze
k poklesu cenové hladiny, reáln˝ produkt a zamÏstnanost se nezmÏnÌ.
^^ÃÃBÃBBnBÃÃÃBÃBBBU
K¯ivka SRAS je zároveÚ i k¯ivkou LRAS, neboù chovánÌ cen vstup˘ a cen statk˘
je stejné i v dlouhém obdobÌ. Jde o tzv. klasickou k¯ivku agegátnÌ nabÌdky, podle
p¯edpokladu klasické ekonomie dokonale vyËiötÏn˝ch trh˘.
Nová klasická makroekonomie

V˝klad chovánÌ agregátnÌ nabÌdky v pojetÌ nové klasické makroekonomie
(R. Lucas aj.) znamená v podstatÏ „vylepöenÌ" klasické k¯ivky, které ËásteËnÏ
vycházÌ z monetaristického p¯Ìstupu. P¯edpokládá tudÌû dokonale pruûné mzdy
i ceny a sledovánÌ reáln˝ch mzdov˝ch sazeb. VycházÌ dále z hypotézy racionálnÌch
oËekávánÌ. Tato oËekávánÌ znamenajÌ zejména, ûe
- ekonomické subjekty vyuûÌvajÌ (zÌskávajÌ, zpracovávajÌ, vyhodnocujÌ) optimálnÏ
vöechny dostupné informace,
- ËinÌ p¯eváûnÏ správná rozhodnutÌ,
- chyby, které ekonomické subjekty ve svém rozhodovánÌ uËinÌ, jsou pouze
náhodné, nikoliv systematické (neopakujÌ se — na rozdÌl od Friedmanova
p¯Ìstupu),
- náhodnÏ se vyskytujÌcÌ chyby nejsou jednostranné a ve velkém souboru subjekt˘
se vzájemnÏ kompenzujÌ.
P¯edstavme si, ûe v d˘sledku r˘stu mnoûstvÌ penÏz v ekonomice dojde k r˘stu
agregátnÌ poptávky (k poptávkovému öoku). CentrálnÌ banka p¯itom ve¯ejnost
zavËas dostateËnÏ informuje o tomto svém opat¯enÌ. Jestliûe ekonomické
subjekty tento poptávkov˝ öok oËekávajÌ a správnÏ p¯edvÌdajÌ jeho d˘sledky, pak
jejich racionálnÌ chovánÌ bude tento öok negovat. OËekávan˝ r˘st cenové hladiny
se ihned promÌtne do r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb a cen, coû neumoûnÌ
(i p¯i r˘stu cen) zamÏstnat vÌce pracovnÌk˘.
R˘st agregátnÌ poptávky se ve zmÏnÏ reálného produktu a zamÏstnanosti
v˘bec neprojevÌ. Jak v krátkém, tak i v dlouhém obdobÌ je reáln˝ produkt
neovlivnÏn, pouze roste cenová hladina. Tento závÏr je oznaËován jako teorém
o neúËinnosti makroekonomické stabilizaËnÌ politiky resp. o „bezbolestné"
protiinflaËnÌ politice. Grafick˝m znázornÏnÌm tohoto v˝sledku je klasická
(vertikálnÌ) k¯ivka agregátnÌ nabÌdky.
Model s nedokonal˝mi informacemi

Podle p¯Ìstupu nové klasické makroekonomie k odchylce produktu od
potenciálnÌ úrovnÏ m˘ûe dojÌt pouze na základÏ neoËekávan˝ch poptávkov˝ch
öok˘, spojen˝ch s myln˝m v˝kladem cenov˝ch relacÌ (tj. pomÏr˘ cen). Co to
znamená? Ekonomické subjekty sledujÌ správnÏ v˝voj cen pouze na svém
relevantnÌm trhu, neznajÌ p¯esnÏ vöeobecn˝ v˝voj cen. To platÌ jak pro
zamÏstnavatele (sledujÌ v˝voj cen sv˝ch v˝robk˘, mohou vöak nedostateËnÏ vnÌmat
v˝voj cen sv˝ch vstup˘, jako jsou suroviny apod.), tak i pro pracovnÌky (sledujÌ
v˝voj sv˝ch mezd, mohou vöak nedostateËnÏ vnÌmat v˝voj cen spot¯ebnÌho zboûÌ).
Na rozdÌl od p¯edchozÌho monetaristického (Friedmanova) modelu, kde pouze
pracovnÌci majÌ krátkodobÏ nedostateËné informace o cenách a zamÏÚujÌ
nominálnÌ a reálné mzdy, zde majÌ nedostateËné informace o vöeobecném v˝voji
cen vöechny subjekty.
Pokud je r˘st agregátnÌ poptávky neoËekávan˝ a p¯ekvapiv˝, m˘ûe b˝t
vöeobecn˝ r˘st cen mylnÏ zamÏÚován podniky za r˘st ceny právÏ jejich v˝robku
(m˘ûe b˝t mylnÏ povaûován za r˘st relativnÌ ceny). Totéû platÌ pro pracovnÌky
a jejich mzdy. Za tÏchto okolnostÌ racionálnÌ (ale chybné) oËekávánÌ v˝voje cen
m˘ûe vést podniky ke zv˝öenÌ produkce a pracovnÌky k ochotÏ vÌce pracovat.
Pom˝lenÌ je p¯itom u velkého poËtu subjekt˘ jednostranné. Naopak pokles AD
povede k tomu, ûe podniky budou ménÏ vyrábÏt a pracovnÌci budou dávat p¯ednost
volnému Ëasu p¯i hledánÌ lépe placené práce. K¯ivka krátkodobé agregátnÌ
nabÌdky (SRAS) bude mÌt pozitivnÌ sklon.
R. Lucas p¯irovnává národní hospodá¯ství k souostroví a jednotlivé subjekty

k izolovan˝m ostrov˘m. Obyvatelé daného souostroví jsou dob¯e informováni
o dÏní na svém ostrovÏ, neznají vöak, co se dÏje na jin˝ch ostrovech. Takov˝m
„ostrovem" jsou zamÏstnavatelé (podniky), kte¯í se mohou mylnÏ domnívat, ûe
rostou ceny jen jejich produkce a ostatní ceny statk˘ jsou fixní, nebo pracovníci,
kte¯í se mohou mylnÏ domnívat, ûe se zvyöují pouze jejich mzdy p¯i stabilitÏ
ostatních cen.
4.5 Makroekonomická rovnováha
Rovnováûn˝ produkt, rovnováûná cenová hladina

ÚroveÚ produktu, nabÌzeného podniky p¯i urËité cenové hladinÏ, p¯i které je
tento produkt stejnÏ velk˝ jako agregátnÌ poptávka (tedy jako celkové plánované
reálné v˝daje p¯i téûe cenové hladinÏ), je rovnováûnou úrovni produktu. P¯i této
úrovni produktu neexistujÌ tlaky na jeho zmÏnu (nadmÏrná nebo nedostateËná
poptávka nebo nabÌdka). Cenová hladina, p¯i které je poptávan˝ a nabÌzen˝
produkt rovnováûn˝, je rovnováûnou cenovou hladinou. Makroekonomická
rovnováha je v tomto modelu charakterizována kombinacÌ tÏchto dvou
rovnováûn˝ch veliËin.
Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha

Ke zmÏnÏ této rovnováhy docházÌ pod vlivem poptávkov˝ch a nabÌdkov˝ch
öok˘ (graficky vyjád¯eno posunem k¯iveky4D a SRAS). Pokud by se nap¯. v grafu
4-2 zastavil r˘st AD nap¯. na úrovni AD2, makroekonomická rovnováha by byla
charakterizována bodem E2, tj. rovnováûn˝m produktem Y2 a rovnováûnou
cenovou hladinou Pj. V tomto p¯ÌpadÏ jde vöak pouze o krátkodobou rovnováhu.
Jak úroveÚ produktu Y2, tak i cenová hladina P1 se budou postupnÏ mÏnit do jin˝ch
rovnováûn˝ch úrovnÌ, a to v d˘sledku nerovnováhy na trhu práce.
DlouhodobÏ se rovnováûn˝ reáln˝ produkt udrûuje na své potenciálnÌ úrovni
a zamÏstnanost na úrovni tzv. plné zamÏstnanosti. Makroekonomická rovnováha
v dlouhém obdobÌ je tedy charakterizována navÌc téû tzv. plnou zamÏstnanostÌ
(resp. p¯irozenou mÌrou nezamÏstnanosti).
KvantitativnÌ rovnice
Pod vlivem poptávkov˝ch nebo nabÌdkov˝ch öok˘ docházÌ ke zmÏnÏ
nominálnÌho produktu. ZmÏna nominálnÌho produktu musÌ b˝t v ekonomice, kde
pohyb statk˘ je zprost¯edkován penÏzi (abstrahujeme od moûnosti barterové
smÏny), doprovázena odpovÌdajÌcÌmi zmÏnami v penÏûnÌ sfé¯e.
VysvÏtlenÌ vypl˝vá z tzv. kvantitativnÌ rovnice (rovnice smÏny). Ve
zjednoduöené podobÏ
M- V = P T
vyjad¯uje symbolicky souvislost, ûe urËité mnoûstvÌ penÏz (M), obÌhajÌcÌ urËitou
transakËnÌ rychlostÌ (V), zprost¯edkuje za rok urËit˝ poËet transakcÌ (smÏnn˝ch
akt˘, T), ocenÏn˝ch urËit˝mi cenami (P). R˘st nominálnÌho produktu P • Y
zvyöuje objem transakcÌ, proto musÌ b˝t doprovázen r˘stem mnoûstvÌ penÏz
v ekonomice M nebo r˘stem transakËnÌ rychlosti V.
P • T by mÏl, celkovÏ vzato, p¯edstavovat penÏûní hodnotu vöech transakcí,

které peníze vdaném roce zprost¯edkují. MÏlo by jít tedy nejen o nominální HDP
(HNP), ale téû o transakce zprost¯edkující pohyb meziprodukt˘, kde se nap¯.
projevují zmÏny v organizaËní struktu¯e národního hospodá¯ství (co do poËtu
podnikov˝ch subjekt˘, kter˝mi v˝robek projde). Dále jde o transakce
s finanËními aktivy, nefinanËními aktivy mimo tvorbu produktu a o platby, které
nep¯edstavují smÏnu a jiné okolnosti.
Pro zjednoduöenÌ p¯edpokládejme stejné tempo v˝voje vöech transakcÌ, jako

je tempo v˝voje nominálnÌho HDP (HNP). V tomto p¯ÌpadÏ by bylo tempo
r˘stu M V stejnÏ velké, jako tempo r˘stu P • Y (tj. nominálnÌho produktu).
AproximativnÏ vyjád¯eno: souËet temp r˘stu M a V odpovÌdá souËtu temp
r˘stu P a Y. Symbolicky:
M (%) + v (%) = P (%) + Y (%)
Tato rovnice nám pozdÏji umoûnÌ zkoumat vztah mezi penÏûnÌ a reálnou sférou
ekonomiky, zejména d˘sledky mÏnové politiky. •'
* * *
Problematika agregátnÌ poptávky a agregátnÌ nabÌdky a jejich vlivu na
rovnováûn˝ produkt a rovnováûnou cenovou hladinu je v˝chodiskem pro ¯adu
dalöÌch témat:
- posunem k¯ivky LRAS se budeme zab˝vat v tématu ekonomick˝ r˘st,
- v˝kyvy aktuálnÌho produktu okolo potenciálnÌ úrovnÏ jsou obsahem
problematiky hospodá¯sk˝ch cykl˘ (teorie konjunktury),
- s v˝vojem produktu úzce souvisÌ problém nezamÏstnanosti,
- samostatná kapitola je vÏnována r˘stu cenové hladiny, tedy inflaci,
- pohyb k¯ivky AD p¯ÌpadnÏ i AS je zp˘soben mimo jiné mÏnovou, fiskálnÌ,
kursovou a obchodnÌ politikou, kter˝mi se také budeme dále zab˝vat.
Ve vöech uveden˝ch tématech se opÏt setkáme s pohyby k¯ivek agregátnÌ
poptávky a agregátnÌ nabÌdky.
Hlavní problémy
k¯ivka AD cyklická nedobrovolná nezamÏstnanost
poptávkové öoky efektivnostní mzdy
agregátní nabídka hystereze na trhu práce
fixní nominální mzdové sazby nepruûnost cen
horizontální k¯ivka AS monetaristické pojetí AS
pozitivnÏ sklonÏná k¯ivka AS p¯irozená míra nezamÏstnanosti
nabídkové öoky p¯irozená úroveÚ produktu
rovnováha na trzích práce klasická k¯ivka AS
tzv. plná zamÏstnanost hypotéza racionálních oËekávání
potenciální produkt rovnováûn˝ Y, rovnováûná P
dlouhodobá k¯ivka AS M -V = PT
1) PozdÏji do této rovnice zavedeme speciálnÌ p¯edpoklady, kauzálnÌ vztahy a pojem

d˘chodová rychlost obÏhu penÏz. KvantitativnÌ rovnice se tak stane základem tzv.
Fisherovy verze kvantitativnÌ teorie penÏz. S kvantitativnÌ teoriÌ penÏz se setkáme
v kapitole o mÏnové politice.
Shrnuti
• Model AD - AS pracuje s promÏnlivou cenovou hladinou, uvaûuje
poptávkové i nabídkové omezení ekonomiky.
• Klesající k¯ivka agregátní poptávky, tj. celkov˝ch v˝daj˘ (C + I + G + A/X)
p¯i urËité cenové hladinÏ, je vysvÏtlena Keynesov˝m efektem, efektem
bohatství a poptávkou zahraniËích subjekt˘.
• Posuny k¯ivky agregátní poptávky jsou zp˘sobeny poptávkov˝mi öoky. Ty
mohou b˝t v˝sledkem spontánních trûních proces˘ (zejména rozkolísanost
spot¯ebních a investiËních v˝daj˘) nebo regulaËními zásahy autorit
(zejména fiskální a mÏnová politika).
• Keynesiánské vysvÏtlení krátkodobé agregátní nabídky je zaloûeno na
fixních nominálních mzdov˝ch sazbách, podmínÏn˝ch mzdov˝mi
dohodami. K¯ivka SRAS je horizontální nebo rostoucí.
• Nabídkové öoky mají podobu zmÏn náklad˘ v d˘sledku zmÏn cen vstup˘
nebo podobu zmÏny produktivity v˝robních faktor˘ nebo jejich
disponibilního mnoûství.
• KrátkodobÏ skuteËn˝ produkt fluktuuje, dlouhodobÏ se udrûuje na své
potenciální úrovni, tj. úrovni p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (rovnováha na
trzích práce, stabilita cenové hladiny resp. míry inflace).
• Nové keynesiánství vysvÏtluje, ûe cyklická nedobrovolná nezamÏstnanost
m˘ûe b˝t i vysokou a dlouhodobou v d˘sledku nepruûnosti mezd
(efektivnostní mzdy, hystereze na trzích práce aj.) a nepruûnosti cen (menu
costs, smlouvy aj.).
• Monetaristické vysvÏtlení rostoucí k¯ivky SRAS spoËívá na krátkodobÏ
myln˝ch informacích pracovník˘ o cenách. DlouhodobÏ se vöak udrûuje
p¯irozená míra nezamÏstnanosti a p¯irozená úroveÚ produktu, p¯i kter˝ch
je stabilní cenová hladina (resp. míra inflace, rovnost skuteËné a oËekávané
míry inflace).
• Klasické pojetí agregátní nabídky vychází z neustálé rovnováhy na trzích
práce. K¯ivka AS je proto vertikální. Nová klasická makroekonomie je
zaloûena na hypotéze racionálních oËekávání. Ke kolísání zamÏstnanosti
a produktu m˘ûe dojít pouze neoËekávan˝m poptávkov˝m öokem p¯i
zámÏnÏ vöeobecného v˝voje cen a cenov˝ch relací.
• Rovnováûn˝ produkt a rovnováûná cenová hladina se mÏní pod vlivem
poptávkov˝ch a nabídkov˝ch öok˘. Dlouhodobá rovnováha se obvykle
vyznaËuje tzv. plnou zamÏstnaností.
• Z kvantitativní rovnice M V = P • T vypl˝vá, ûe zmÏny nominálního HDP
musí b˝t doprovázeny zmÏnou v mnoûství penÏz nebo rychlosti jejich
obÏhu.
CviËenÌ
1. Vyjád¯ete graficky, jak˝ vliv bude mít na agregátní poptávku:

1) pokles úrokové sazby,
2) sníûení sazby d˘chodové danÏ,
3) pokles cen akcií,
4) pokles populace.
2. Vyjád¯ete graficky, jak˝ vliv bude mít v krátkém období na agregátní nabídku:
1) r˘st cen ropy na svÏtov˝ch trzích,
2) katastrofální sucho postihující danou zemi
3) p¯íliv pracovní síly ze zahraniËí,
4) zv˝öení dovozních cel.
Pouûijte rostoucí k¯ivku agregátní nabídky.
3. P¯edpokládejme tvorbu cen statk˘ konstantní p¯iráûkou ke mzdov˝m náklad˘m.
Jak se budou tyto ceny vyvíjet, jestliûe:
1) nominální mzdové sazby i produktivita práce budou fixní,
2) nominální mzdové sazby jsou fixní, produktivita práce klesá,
3) obÏ veliËiny rostou.
4. Graficky znázornÏte chování agregátní nabídky:
1) podle klasického p¯ístupu v krátkém období a vyjád¯ete vliv poklesu produktivity
v˝robních faktor˘,
2) podle keynesiánského p¯ístupu v dlouhém období a vyjád¯ete vliv r˘stu
disponibilního mnoûství pracovník˘.
5. P¯edpokládejme extrémní keynesiánskou verzi chování agregátní nabídky. Jak se
bude pod vlivem poklesu agregátní poptávky vyvíjet:
1) zamÏstnanost,
2) reáln˝ produkt,
3) cenová hladina.
6. Uvaûujme ekonomiku s mÏnící se agregátní poptávkou (nap¯. pod vlivem mÏnové
politiky), která dlouhodobÏ roste (agregátní nabídka je beze zmÏny). Jak se její r˘st
projeví ve v˝voji:
1) zamÏstnanosti,
2) reálného produktu,
3) cenové hladiny,
a to: - podle názor˘ monetarist˘,
- podle názor˘ keynesiánsk˝ch ekonom˘?
7. Pigou˘v efekt vyjad¯uje vztah mezi:
a) investicemi a úrokovou sazbou,
b) exportem a mÏnov˝m kursem,
c) volbami a hospodá¯sk˝mi cykly,
d) vládními nákupy a v˝vojem produktu,
8. Jak se bude (p¯ibliûnÏ) vyvíjet nominální HDP, jestliûe penÏûní zásoba vzroste
o 10 % a rychlost obÏhu penÏz poklesne o 15 %?
Úkoly
1. Zamyslete se nad tvrzením: "Spo¯ivost je sice chvályhodnou vlastností, za urËit˝ch

okolností vöak m˘ûe ruinovat národní hospodá¯ství." Vyjád¯ete tento problém
grafem AD-AS (tento problém navazuje na p¯edchozí kapitolu - najdÏte a aplikujte
p¯ísluön˝ text).
2. Keynesiánská ekonomie zd˘razÚuje vliv odbor˘ na strnulost nominálních
mzdov˝ch sazeb. Odp˘rci tohoto p¯ístupu vöak poukazují na skuteËnost, ûe
odborová organizovanost zamÏstnanc˘ je v ¯adÏ zemí velmi nízká (v USA okolo
15 %, v Japonsku okolo 20 %, v NÏmecku okolo poloviny, o málo více nap¯.
v Norsku nebo ävédsku (zjistÏte jak je tomu v »R). Zamyslete se nad tÏmito
souvislostmi, vezmÏte p¯itom v úvahu obavy zamÏstnavatel˘ z pouhé moûnosti
zaloûení odbor˘, moûnost p¯echázení pracovník˘ a jiné okolnosti . Zvaûte do jaké
míry m˘ûe p˘sobit p¯ekr˝vání mzdov˝ch dohod v jednotliv˝ch podnicích
a odvÏtvích.
3. V grafu modelu AD - AS (s rostoucí k¯ivkou SRAS) vyjád¯ete celkovÏ, jak se m˘ûe
projevit v makroekonomické rovnováze znehodnocení kursu domácí mÏny.
Prodiskutujte tento problém podrobnÏji (zejména vliv na>AD).
Literatura
FRIEDMAN, M.: The Role of Monetary Policy. The American Economic Review,
March 1968
IZÁK, V.: Racionální oËekávání a nová klasická ekonomie. Politická ekonomie 2/1992.
1963. Kap. 19, 20, 21 (chování agregátní nabídky).
KOMÁREK, L: Standardní makroekonomické modely a jejich aplikace na podmínky
Ëeské ekonomiky v letech 1993 - 96. Politická ekonomie 6/1997.
MANKIW, N.G.: Small Menu Costs and Large Business Cycles: A Macroeconomic
Model of Monopoly. In: New Keynesian Economics. Volume 1. MIT1991.
MISHKIN, F. S.: Ekonomie penÏz, bankovnictví a finanËních trh˘. »asopis Finance
a úvÏr. Praha, Economia 1991. Kap. 22 (anal˝za AD, AS), kap. 26 (nová
klasická makroekonomie).
MODIGLIANI, F.: The Monetarist Controversy or Should we Forsake Stabilization
Policies ? The American Economic Review, March 1977.
SOJKA, M.: Monetarismus a nová klasická makroekonomie. Politická ekonomie
4/1994.
5 Ekonomick˝ r˘st
5.1 PojetÌ ekonornÌckého r˘stu

5.2 Zdroj e ekononiického r˘stu
5.3 Modely ékononiickÏho r˘stu
5.4 Bariéry r˘stujp¯Ï^
5.5 Prbr˘stová pólitilcá (ekonomie straijy nabÌdky)
Podle odhad˘ SvÏtové banky ûije nynÌ v rozvojov˝ch zemÌch (v tomto p¯Ìstupu
jde o zemÏ Asie, Afriky, Latinské Ameriky a v˝chodnÌ Evropy) 1,2 mld. lidÌ
v extrémnÌ chudobÏ. Jejich dennÌ p¯Ìjem nep¯evyöuje 1 dolar. V této kapitole
budeme zkoumat dlouhodobé produkËnÌ schopnosti národnÌho hospodá¯stvÌ, tedy
ekonomick˝ r˘st, zdroje a bariéry tohoto r˘stu.
Ukáûeme si vöak také, ûe tato problematika má öiröÌ spoleËenské souvislosti,
totiû otázku, zda "lidstvo má schopnost uËinit rozvoj trvale udrûiteln˝m - vyhovÏt
pot¯ebám p¯Ìtomnosti, aniû by ohrozilo uspokojenÌ pot¯eb budoucÌch generacÌ"
(¯eËeno slovy zprávy SvÏtové komise pro ûivotnÌ prost¯edÌ a rozvoj z r. 1987).
5.1 PojetÌ ekonomického r˘stu
Ekonomick˝ r˘st
DosavadnÌ v˝klad se zab˝val v˝vojem skuteËného (aktuálnÌho) reálného
produktu a d˘chodu a jeho kolÌsánÌm pod vlivem poptávkov˝ch a nabÌdkov˝ch
öok˘. Charakterizovali jsme dále potenciálnÌ reáln˝ produkt, jako produkt,
vytvo¯en˝ p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (resp. p¯i p¯irozené mÌ¯e nezamÏstnanosti).
S touto úrovnÌ zamÏstnanosti (resp. nezamÏstnanosti) je spojena rovnováha na
trzÌch práce (resp. stabilnÌ cenová hladina).1'
P¯i sledovánÌ r˘stu produktu je proto t¯eba odliöovat dvojÌ situaci:

- buÔ jde o zv˝öenÌ krátkodobé, po urËité dobÏ vyst¯Ìdané poklesem produktu,
- nebo jde o dlouhodob˝ trend, spojen˝ obvykle s vÌceménÏ plynul˝m zvyöovánÌm
produkËnÌch moûnostÌ ekonomiky.
1) P¯ipomeÚme si d˘leûitou poznámku: po vysvÏtlenÌ problematiky inflace rozöÌ¯Ìme

charakteristiku potenciálnÌho produktu tÌm, ûe jde spÌöe o stabilnÌ tempo r˘stu mezd
a cen (tedy o stabilnÌ mÌru inflace).
V prvnÌm p¯ÌpadÏ jde o r˘st skuteËného produktu ve smyslu jeho cyklického
kolÌsánÌ (viz kapitolu Hospodá¯ské cykly), ve druhém p¯ÌpadÏ jde o dlouhodob˝
r˘st potenciálnÌho produktu neboli o ekonomick˝ r˘st.
Teorie r˘stu se tedy zab˝vá dlouhodob˝m v˝vojem potenciálnÌho produktu.
Zkoumá zdroje r˘stu, které dlouhodobÏ podmiÚujÌ v˝voj potenciálnÌho produktu,
nikoliv krátkodobé v˝kyvy skuteËného produktu.
V nejuûöÌm pojetÌ ekonomického r˘stu jde o dlouhodob˝ r˘st potenciálnÌho
produktu na 1 obyvatele.
Dlouhodob˝ v˝voj potenciálního produktu je zjiöùován sloûit˝mi statistick˝mi
postupy. Pro bÏûnou pot¯ebu vystaËíme se zotoûnÏním dlouhodobého v˝voje
y* s dlouhodob˝m v˝vojem (trendem)skuteËného produktu a úrovnÏ Y* s úrovní
trendového skuteËného produktu.1^
V modelu AD-AS je v˝öe potenciálnÌho produktu vyjád¯ena umÌstÏnÌm

krátkodobé a dlouhodobé k¯ivky agregátnÌ nabÌdky SRAS a LRAS. S r˘stem
potenciálnÌho produktu se proto budou posunovat doprava téû k¯ivky SRAS
a LRAS 2) (Viz obr. 5.1.)
WÃamÃ^mmmm^
1) Dlouhodob˝ v˝voj potenciálnÌho produktu vykazoval pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯Ìr˘stek

v letech 1992 - 2001 (r. 2000 a 2001 jako prognóza) v zemÌch EU 2,2 % a v »R
1,5 %.
2) Faktory r˘stu potenciálnÌho produktu (neboli zdroje ekonomického r˘stu) musÌ b˝t
proto téû zároveÚ obsaûeny i mezi okolnostmi, které mÏnÌ polohu k¯ivky AS. StruËnÏ
jiû proto byly rozebrány v kapitole o agregátnÌ poptávce a nabÌdce.
V˝voj potenciálnÌho produktu je moûno znázornit téû posunem hranice
produkËnÌch moûnostÌ (PPF). Jde o k¯ivku, vyjad¯ujÌcÌ r˘zné moûné kombinace
v˝roby dvou skupin statk˘ (statky A, statky B) p¯i plném vyuûitÌ vöech v˝robnÌch
faktor˘, chápeme-li toto "plné vyuûitÌ" jako v˝öe popsanou tzv. plnou
zamÏstnanost.
Smyslem uvedené aplikace hranice produkËních moûností je hrubé

p¯iblíûení r˘stu potenciálního produktu. Jinou aplikací je anal˝za produkËní
efektivnosti - viz p¯ísluöné kapitoly z mikroekonomie, kde je téû odvozen tvar
PPF. S vyuûitím PPF se dále setkáme v kapitole Otev¯ená ekonomika.
MÏ¯enÌ v˝voje produktu

DosavadnÌ charakteristika ekonomického r˘stu jako dlouhodobého v˝voje
potenciálnÌho reálného produktu se t˝kala úzce teoretického vymezenÌ r˘stu.
Mimo oblast ekonomické teorie se vöak pojem ekonomick˝ r˘st Ëasto pouûÌvá jako
synonymum v˝voje skuteËného reálného produktu. Tento v˝voj m˘ûeme vyjád¯it
absolutnÏ (p¯Ìr˘stek v mld. KË jako rozdÌl produktu v obdobÌ t (Yt) a produktu
v p¯edchozÌm obdobÌ (Yt_i)), p¯ehlednÏjöÌ je vöak tempo r˘stu reálného
produktu:
Y
t ~ Yt - 1
gYt = • 100 (v%)
Y
t-\
Uveden˝m postupem je moûno vyjád¯it téû tempo r˘stu nominálnÌho
N
produktu: Za Y dosadÌme absolutnÌ v˝öi nominálnÌho produktu (Y ) za p¯Ìsluöná
obdobÌ. Na tempo r˘stu nominálnÌho produktu SyN m a JÌ v n v dvÏ okolnosti,
a to tempo r˘stu reálného produktu (gY) a tempo r˘stu cenové hladiny neboli mÌra
inflace (7c). ZjednoduöenÏ vyjád¯eno, zjistÌme tempo r˘stu r souËtem temp r˘stu
obou veliËin v daném obdobÌ:
äYNt = öyt + l Ì t
Vzrostl-li ve zkoumaném roce reáln˝ produkt o 2 % a cenová hladina vzrostla

o 3%, pak nominálnÌ produkt vzrostl p¯ibliûnÏ o 5 %.
P¯esn˝ v˝sledek v podobÏ indexu zjistÌme vynásobenÌm index˘ obou veliËin
(reálného produktu a cenové hladiny):
N
jestliûe Yt _ x = 1,00, Yt-i = 1,00, Pt-l = 1,00 a Yt = 1,02, Pt = 1,03,
pak rf = 1,00 • 1,02 • 1, 03 = 1,0506.
NominálnÌ produkt vzrostl v roce t o cca 5,1 %. Nep¯esnost se p¯itom zvyöuje
s délkou zkoumaného obdobÌ. Pokud vÌme, ûe za poslednÌch 10 let vzrostl reáln˝
produkt o 30 % a cenová hladina o 80 %, bylo by velmi nep¯esné tvrdit, ûe
nominálnÌ produkt vzrostl o 110 % (ve skuteËnosti vzrostl o 134 % ) .
Obdobn˝ p¯ístup je t¯eba respektovat p¯i sËítání temp r˘stu v Ëase: vzrostl-li
Y v uplynul˝ch dvou letech o 3 % a o 4 %, pak aproximativnÏ vzrostl Y za
uplynulé dva roky o 3 % + 4 % = 7 %. P¯esnÏ vzato vöak p¯ír˘stek Ëinil:
1,00- 1,03 • 1,04 = 1,0712, tedy 7,12 %. Byl-li p¯ír˘stek kaûd˝ rok stabilní
(nap¯. 3 %), pak za dva roky Ëinil aproximativnÏ 6 %, p¯esnÏ 6,09 %. ObecnÏ
jde v tomto p¯ípadÏ o princip sloûeného úroËení: Yt= Yt-ift + g / , k d e g = 0,03
a V,-7 = 1,00.
KromÏ v˝voje absolutnÌ v˝öe produktu je sledován i v˝voj relativnÌch ukazatel˘

produktu, nejËastÏji v˝voj produktu na 1 obyvatele, a to opÏt buÔ jeho absolutnÌ
zmÏna nebo jako tempo r˘stu. Za p¯edpokladu, ûe obyvatelstvo roste stejnÏ rychle
jako mnoûstvÌ pouûité práce (pracovnÌ vstup) L, m˘ûeme ztotoûnit tempo r˘stu
produktu na 1 obyvatele s tempem r˘stu produktu na jednotku pouûité práce, tedy
s tempem r˘stu produktivity práce:
Vyuûijeme-li k vyjád¯enÌ tempa r˘stu produktu na 1 obyvatele ukazatel˘ tempa

r˘stu produktu a tempa r˘stu obyvatelstva (v indexové podobÏ), zjistÌme
poûadovan˝ v˝sledek jako pomÏr index˘ produktu na 1 obyvatele v obdobÌ t
a v obdobÌ p¯edchozÌm (t - 1):
jestliûe Yt_j = 1,00, L,_ 7 = 1 , 0 0 , , Y t = 1,10 (neboli produkt
vzrostl o 10 %),
Lt = 1,03 (neboli obyvatelstvo Ëi mnoûstvÌ práce vzrostlo o 3 %),
\ob.
pak (1,068 - l,00)/l,00 vyjad¯uje tempo r˘stu gyt = 6,8 %.
AproximativnÏ je moûno toto tempo r˘stu zjistit jako rozdÌl mezi tempem r˘stu
7a tempem r˘stu L (10 % -3 % = 7 %).
I ob. =
gyt 8Y-8L
Ukazatel produktu na 1 obyvatele vyjad¯uje ekonomickou úroveÚ dané zemÏ,
analogicky tempo r˘stu produktu na 1 obyvatele vyjad¯uje v˝voj ekonomické
úrovnÏ. Je povaûováno za základnÌ ukazatel v˝voje ûivotnÌ úrovnÏ v dané zemi.
Jeho vypovÌdacÌ schopnost vöak m˘ûe b˝t velmi omezená v d˘sledku
nerovnomÏrného rozdÏlenÌ d˘chod˘. Proto je t¯eba sledovat téû tempo r˘stu
reáln˝ch mezd a jiné ukazatele.
Ekonomicky r˘st a rozvoj

Pojem ekonomick˝ rozvoj je obvykle pouûÌván v öiröÌm smyslu neû pojem
ekonomick˝ r˘st. Zahrnuje zpravidla i dalöÌ aspekty v˝voje ekonomiky, jako
strukturálnÌ zmÏny v národnÌm hospodá¯stvÌ, technologické zmÏny, zvyöovánÌ
ûivotnÌ úrovnÏ obyvatelstva aj.
V tomto smyslu je ekonomick˝ r˘st p¯edpokladem ekonomického rozvoje.
»asto jsou vöak pojmy ekonomick˝ r˘st a ekonomick˝ rozvoj pouûÌvány jako
synonyma.
5.2 Zdroje ekonomického r˘stu
Sloûky zdroj˘ r˘stu
Zdroje umoûÚujÌcÌ r˘st potenciálnÌho produktu jsou tvo¯eny nÏkolika
sloûkami, které mohou b˝t r˘znÏ strukturovány, nap¯.:
1) lidské zdroje, a to
- mnoûstvÌ práce,
- jejÌ kvalifikace (tj. vzdÏlánÌ, zruËnost, zkuöenosti apod.), oznaËovaná jako
"lidsk˝ kapitál" a náklady na jejÌ zÌskánÌ, zv˝öenÌ a udrûenÌ jako investice do
tohoto lidského kapitálu, dále jejÌ motivace a také schopnost podnikánÌ
(podnikatelsk˝ duch),
2) p¯ÌrodnÌ zdroje, a to
- mnoûstvÌ p˘dy a nerostného bohatstvÌ,
- kvalita tÏchto zdroj˘ (úrodnost p˘dy, kvalita nerost˘, klimatické podmÌnky
apod.),
3) kapitálové zdroje v podobÏ kapitálov˝ch statk˘, jejichû stav (zásoba) je
obnovován a rozöi¯ován investiËnÌmi statky. Pat¯Ì sem
- stroje a za¯ÌzenÌ, budovy, stavby, aj.
- technická úroveÚ tÏchto statk˘ - jejich v˝konnost, p¯esnost, pracovnÌ
a energetická nároËnost apod.
KvantitativnÌ a kvalitativnÌ zdroje

ObecnÏji je moûno tyto zdroje ekonomického r˘stu rozdÏlit do dvou skupin:
a) KvantitativnÌ zdroje r˘stu: do v˝roby jsou zapojována nová kvanta práce,
p¯ÌrodnÌch zdroj˘ a kapitálu se stejn˝mi kvalitativnÌmi charakteristikami. Je-li
ekonomick˝ r˘st zaloûen p¯eváûnÏ na tÏchto zdrojÌch, b˝vá oznaËován jako
extenzivnÌ r˘st.
b) KvalitativnÌ zdroje r˘stu: zvyöovánÌ kvalifikace pracovnÌk˘, vyuûÌvánÌ
kvalitnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch zdroj˘, rozvoj technické úrovnÏ fixnÌho kapitálu. Je-li
zdrojem r˘stu p¯eváûnÏ rozvoj kvalitativnÌch stránek v˝robnÌch faktor˘, hovo¯Ìme
o intenzivnÌm r˘stu.
VyuûitÌ vöech zdroj˘ r˘stu je vûdy podmÌnÏno jejich specifick˝m propojenÌm
(kombinacÌ) a zaËlenÏnÌm (alokacÌ) do p¯Ìsluön˝ch odvÏtvÌ v˝roby. V öiröÌm smyslu
proto m˘ûeme zahrnout mezi kvalitativnÌ zdroje r˘stu také
- dÏlbu práce v národnÌm i mezinárodnÌm mÏ¯Ìtku a s nÌ spojenou liberalizaci
mezinárodnÌho pohybu statk˘ i v˝robnÌch faktor˘,
- regulaci nebo deregulaci trh˘ vládami,
- informaËnÌ vybavenÌ v˝robc˘ podmÌnÏné rozvojem informaËnÌch technologiÌ
a p¯Ìstupem k informacÌm (v˝znam internetu).
V hospodá¯ské realitÏ docházÌ v rozvinut˝ch ekonomikách vûdy ke kombinaci
obou typ˘ zdroj˘, kvantitativnÌch i kvalitativnÌch. Jde p¯itom o takov˝ v˝voj zdroj˘
r˘stu, jejichû v˝sledkem je obvykle dlouhodob˝ r˘st (nikoliv stagnace nebo pokles)
potenciálnÌho produktu.
KvalitativnÌ zdroje r˘stu b˝vajÌ oznaËovány také jako technologická zmÏna
(technologick˝ pokrok nebo technologick˝ regres). Technologická zmÏna
v podobÏ zkvalitÚovánÌ kapitálov˝ch statk˘ b˝vá oznaËována jako zp¯edmÏtnÏná
technologická zmÏna, ostatnÌ jsou nezp¯edmÏtnÏnou technologickou zmÏnou.
Produktivita v˝robnÌch faktor˘

Technologická zmÏna ovlivÚuje produktivitu jednotlivého v˝robnÌho faktoru,
tj. schopnost daného v˝robnÌho faktoru vytvo¯it urËité mnoûstvÌ produkce.
Produktivita daného v˝robnÌho faktoru roste, jestliûe se stejn˝m mnoûstvÌm
tohoto v˝robnÌho faktoru (p¯i nezmÏnÏném mnoûstvÌ a kvalitÏ ostatnÌch faktor˘)
je moûné dÌky zlepöenÌ jeho kvality vytvo¯it vÏtöÌ produkt. Jinou p¯ÌËinou r˘stu
produktivity daného v˝robnÌho faktoru je zvyöovánÌ mnoûstvÌ nebo kvality
kooperujÌcÌch v˝robnÌch faktor˘.
Je moûno vymezit téû celkovou produktivitu v˝robnÌch faktor˘ jako mnoûstvÌ
produkce, p¯ipadajÌcÌ na dané mnoûstvÌ v˝robnÌch faktor˘ (jde tedy o úroveÚ
multifaktorové produktivity). K r˘stu této úrovnÏ docházÌ, jestliûe p¯i stejném
mnoûstvÌ pouûit˝ch v˝robnÌch faktor˘ lze dÌky technologickému pokroku vyrobit
vÏtöÌ produkt.
Kapitálová vybavenost práce

Pro pot¯eby dalöÌho v˝kladu je t¯eba se seznámit dále s veliËinou kapitálové
vybavenosti práce (pracovnÌho vstupu), tj. mnoûstvÌ kapitálu p¯ipadajÌcÌho na
jednotku práce (K/L, oznaËováno téû jako kapitálová intenzita práce). DocházÌ-li
k r˘stu t o h o t o pomÏru, jde o tzv. prohlubováni kapitálu. Tempo r˘stu
prohlubovánÌ kapitálu neboli tempo r˘stu kapitálové vybavenosti práce vyjád¯Ìme
p¯esnÏ vzato:
nebo pomocÌ index˘ kapitálu na jednotku práce v obdobÌ ¯ a v obdobÌ t - 1,

analogicky jako v p¯ÌpadÏ tempa r˘stu produktu na 1 obyvatele. AproximativnÏ
vyjád¯Ìme tempo r˘stu kapitálu na jednotku práce jako rozdÌl mezi tempem r˘stu
kapitálu a tempem r˘stu práce.
g = g
K/L K~gL
Jestliûe zásoba kapitálu roste stejnÏ rychle jako mnoûstvÌ pracovnÌ sÌly (tedy
pomÏr K/L je konstantnÌ resp. gK/L = 0 % ) , jde o tzv. rozöi¯ováni kapitálu.
R˘stové úËetnictvÌ
KonkrétnÌ kvantifikacÌ v˝znamu jednotliv˝ch zdroj˘ r˘stu produktu Y, resp.
potenciálnÌho produktu Y*, se zab˝vá r˘stové úËetnictvÌ. Jde o urËenÌ podÌl˘
tÏchto zdroj˘ na p¯Ìr˘stku produktu.
V˝chodiskem tohoto p¯Ìstupu je neoklasická teorie rozdÏlovánÌ d˘chodu na
bázi meznÌch produktivit jednotliv˝ch v˝robnÌch faktor˘ (viz p¯Ìsluönou kapitolu
z mikroekonomie). »ást produktu ve v˝öi MPPK • K p¯ipadá na kapitál (kde Kjt
zásoba pouûitého kapitálu a MPPK meznÌ fyzick˝ produkt kapitálu AY/AK), Ëást
produktu ve v˝öi MPPL • L p¯ipadá na práci (kde L je mnoûstvÌ pouûité práce
aMPPL meznÌ fyzick˝ produkt práce ÁY/AL). P¯edpokládáme-li, ûe podÌl
p¯ÌrodnÌch zdroj˘ je zanedbateln˝, pak
Y= MPPK K + MPPL L
P¯Ìr˘stek produktu pak bude záviset na p¯Ìr˘stcÌch kapitálu a práce:
AY = MPPK AK + MPPL • AL
Rovnici upravÌme nejprve do tempového tvaru
kde a p¯edstavujÌ tempo r˘stu kapitálu a práce a v˝razy
a p¯edstavujÌ podÌl kapitálu a práce na vytvo¯eném d˘chodu (Y)
v podmÌnkách dokonalé konkurence na trzÌch v˝robnÌch faktor˘.

Za p¯edpokladu konstantnÌch v˝nos˘ z rozsahu (tzn. nap¯. p¯i zdvojnásobenÌ
mnoûstvÌ vöech vstup˘ se zdvojnásobÌ téû objem v˝stupu, a to p¯i nemÏnnosti stavu
technologie) je souËet obou podÌl˘ roven 1. M˘ûeme proto zobecnit:
kde a
Ilustrujme tento postup na p¯Ìkladu USA: podÌl v˝robnÌch faktor˘ na

vytvá¯eném produktu v letech 1964 - 1994 Ëinil 72 % p¯ipadajÌcÌ na práci
a 28 % p¯ipadajÌcÌ na kapitál (podÌl faktoru p˘da je zanedbateln˝),
- pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯Ìr˘stek kapitálu Ëinil 4,1 % a práce 1,9 %,
- pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯Ìr˘stek produktu by tedy mÏl b˝t:
AY/Y = 0,28 • 0,041 + 0,72 • 0,019 = 0,025, neboli mÏlo by jÌt o p¯Ìr˘stek
cca 2,5 %,
- ve skuteËnosti vöak byl pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯Ìr˘stek reálného produktu 3,1 %.
RozdÌl 0,6 % p¯ipadá na celkovou produktivitu faktor˘ (technologick˝ pokrok),
- tedy kvantitativnÌ zdroje r˘stu se podÌlely na dlouhodobém r˘stu produktu
z 81 %, kvalitativnÌ zdroje z 19 %}'
Nakonec v rovnici r˘stového úËetnictvÌ formálnÏ zohlednÌme technologick˝
pokrok: K p¯edstavuje tempo r˘stu multifaktorové produktivity (p¯edpokládá se
tzv. neutrálnÌ technologicky pokrok, tj. pokrok projevujÌcÌ se stejnÏ v produktivitÏ
kapitálu i práce):
R˘stové úËetnictvÌ jt rmuz.nu iâîmuvai yz.ar uvûen˝ch p¯edpoklad˘) na

zkoumánÌ v˝voje produktu na 1 obyvatele. Vyjdeme z poslednÌ rovnice r˘stového
úËetnictvÌ:
od obou stran rovnice ouecieme tempo rusiu ouyvaielstva (= tempo r˘stu

pracovnÌho vstupu):
V˝raz na levé stranÏ rovnice p¯edstavuje tempo r˘stu reálného produktu na

1 obyvatele:
kde v˝raz v závorce vyjad¯uje tempo r˘stu prohlubovánÌ kapitálu.
Z této rovnice r˘stového úËetnictvÌ plyne d˘leûit˝ závÏr: tempo r˘stu produktu
na 1 obyvatele (a tedy i v˝voj ûivotnÌ úrovnÏ) závisÌ na v˝voji kapitálové
vybavenosti práce a na technologickém pokroku.
Aplikujeme-li tento postup na údaje o ekonomice USA z p¯edchozÌho v˝kladu,
pak: 3,1 % - 1,9 % = 0,28 (4,1 % - 1,9 %) + K,
1,2 % = 0,62 % + K,
coû znamená, ûe pr˘mÏrn˝ roËnÌ r˘st produktu na 1 obyvatele byl z 52 %
zp˘soben prohlubovánÌm kapitálu, ze 48 % k nÏmu p¯ispÏl technologick˝ pokrok.
AgregátnÌprodukËnÌfunkce
1) V p¯edchozÌm obdobÌ 1913 - 1964 vöak Ëinil podÌl kvalitativnÌch zdroj˘ 52 %.

»Ìselnou ilustraci pro »R hledejte v úkolu Ë. 1.
Uvedené souvislosti mezi v˝vojem produktu a faktory jeho r˘stu je moûno
vyjád¯it také pomocÌ agregátnÌ (makroekonomické) produkËnÌ funkce v obecné
podobÏ Y = F (K, L, A, T), kde Y p¯edstavuje makroekonomick˝ produkt, K, L,
A p¯edstavuje mnoûstvÌ kapitálu, práce a p˘dy, T p¯edstavuje stav technologie.
»asto pouûÌvanou je Cobbova - Douglasova produkËnÌ funkce v obecné
podobÏ (od p¯ÌrodnÌch zdroj˘m odhlÌûÌme):
a b
Y=T-K -L ,
kde koeficienty a, b znamenajÌ pruûnost Y v˘Ëi K, L, resp. podÌl K a L na
vytvo¯eném Y. Zachováme-li p¯edpoklad konstantnÌch v˝nos˘ z rozsahu, pak
fl = 9a 6 = 7-0.
Aplikujme tuto agregátnÌ produkËnÌ funkci na zmÌnÏn˝ p¯Ìklad USA (veliËiny
vyjad¯ujeme indexovÏ):
1,031 = T- l,041 0 ' 28 • l,0190'72
T= 1,006
Neboli pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯Ìr˘stek reálného produktu ve v˝öi 3,1 % se skládal
z p¯Ìnosu práce a kapitálu (2,5 %) a z p¯Ìnosu technologického pokroku (0,6 %).
5.3 Modely ekonomického r˘stu
DosavadnÌ v˝klad se zab˝val obecnou anal˝zou zdroj˘ ekonomického r˘stu

(tj. zdroj˘ r˘stu potenciálnÌho produktu) a neoklasick˝m p¯Ìstupem k urËenÌ
kvantitativnÌho podÌlu jednotliv˝ch zdroj˘ na ekonomickém r˘stu. Ekonomická
teorie obsahuje dále ¯adu konkrétnÏjöÌch p¯Ìstup˘ v podobÏ r˘zn˝ch r˘stov˝ch
model˘, které rozdÌlnÏ zohledÚujÌ v˝znam jednotliv˝ch zdroj˘ r˘stu a zkoumajÌ
rozmanité aspekty ekonomického r˘stu vËetnÏ omezenÌ r˘stu.
Klasické modely
Jeden z jednoduch˝ch klasick˝ch model˘ (T. R. Malthus) pracuje se
stagnujÌcÌm mnoûstvÌm a kvalitou p˘dy (veökerá p˘da je vyuûÌvána) a neuvaûuje
ani v˝znamnÏjöÌ r˘st mnoûstvÌ kapitálu, ani jeho technick˝ rozvoj. Jedin˝m
zdrojem ekonomického r˘stu je v tomto modelu r˘st obyvatelstva (mnoûstvÌ
pracovnÌch vstup˘), coû je vöak spojeno s klesajÌcÌm meznÌm produktem práce.
Tempo r˘stu produktu se postupnÏ sniûuje, aû se dostane pod tempo r˘stu
obyvatelstva. Klesá proto produkt na 1 obyvatele a klesajÌ reálné mzdy aû na
úroveÚ ûivotnÌho minima, kde se r˘st obyvatelstva (a tÌm i produktu) zastavÌ.
Zv˝öenÌ produktu na 1 obyvatele a reálné mzdy je moûné v tÏchto podmÌnkách
dosáhnout buÔ za cenu zv˝öené úmrtnosti (války, epidemie apod.), nebo snÌûenÌm
porodnosti. R˘st reáln˝ch mezd vöak povede k r˘stu ûivotnÌ úrovnÏ a k r˘stu
porodnosti (k r˘stu mnoûstvÌ práce) a opÏt k ustálenÌ produktu na úrovni,
odpovÌdajÌcÌ ûivotnÌmu minimu, s následnou stagnacÌ mnoûstvÌ obyvatelstva.
Dlouhodobé udrûovánÌ v˝öe reáln˝ch mezd na úrovni ûivotnÌho minima
p¯edstavuje v tomto modelu "ûelezn˝ zákon mzdov˝". P¯i této tzv. subsistenËnÌ
úrovni mezd dojde k nulovému r˘stu mnoûstvÌ práce a tÌm i k nulovému r˘stu
produktu.
Obdobn˝ je p¯Ìstup D. Ricarda, kter˝ p¯edpokládá postupn˝ p¯echod
k obdÏlávánÌ i nejménÏ úrodn˝ch p˘d a dosaûenÌ tzv. "stacionárnÌho stavu".
V tomto stavu pracovnÌci zÌskávajÌ uvedené subsistenËnÌ mzdy, zbyl˝ d˘chod se
dÏlÌ na vysoké renty vlastnÌk˘ p˘dy a minimálnÌ aû nulové zisky (bránÌcÌ investicÌm)
podnikatel˘. D. Ricardo vöak p¯ipouötÌ p¯Ìnos technologického pokroku a tÌm
i v˝chodisko ze "stacionárnÌho stavu" a zejména p¯edpokládá p¯Ìnos
1
mezinárodnÌho obchodu na r˘st produktu realizacÌ komparativnÌ v˝hody ^ (v tom
navazoval na A. Smitha, kter˝ zd˘razÚoval dÏlbu práce podmÌnÏnou
mezinárodnÌm obchodem jako motorem ekonomického r˘stu, dále pak akumulaci
kapitálu).
Neoklasick˝ model
Neoklasick˝ model ekonomického r˘stu (R. M. Solow) zohledÚuje existenci
v˝robnÌho faktoru kapitál a p¯edpokládá zároveÚ moûnost jeho neomezené
kombinace s pracÌ - m˘ûe proto docházet k prohlubovánÌ nebo rozöi¯ovánÌ
kapitálu (K). Model dále p¯edpokládá exogennÏ dané konstantnÌ tempo r˘stu
pracovnÌho vstupu (L).
1) Uvaûujme nejprve situaci, kdy neexistuje technologick˝ pokrok. R˘st
zásoby kapitálu p¯ipadajÌcÌho na pracovnÌka (r˘st kapitálového vybavenÌ práce)
bude záviset na objemu vytvo¯en˝ch úspor na pracovnÌka (ty jsou závislé
konstantnÌm pomÏrem, tzn. mÌrou úspor, na d˘chodu) a na tempu r˘stu
pracovnÌho vstupu. P¯i p¯Ìliö nÌzkém vybavenÌ práce kapitálem a tedy i p¯i nÌzk˝ch
nárocÌch na zajiötÏnÌ kapitálového vybavenÌ budou p¯ebyteËné úspory financovat
prohlubovánÌ kapitálu. K/L proto poroste. Porostou také nároky na zajiötÏnÌm/L
(vypl˝vajÌcÌ také z r˘stu L), dokud úspory na pracovnÌka nevystaËÌ p¯esnÏ na
financovánÌ nároku K/L. R˘st K/L se zastavÌ a docházÌ pouze k rozöi¯ovánÌ
kapitálu. Tempo r˘stu K tedy dosáhne tempa r˘stu L. V této situaci dojde k tzv.
r˘stu stálého stavu (kter˝ je zároveÚ rovnováûn˝m r˘stem). Z rovnice r˘stového
úËetnictvÌ
vypl˝vá, ûe p¯i bude tento r˘st stálého stavu
a
\ob
Ke zmÏnÏgy a ke zmÏnÏ produktu na 1 obyvatele (ovöem stále p¯i gy = 0%)
dojde v d˘sledku zmÏny v mÌ¯e úspor nebo zmÏny v r˘stu L.
2) P¯edpokládejme dále, ûe model bude obsahovat navÌc vliv neutrálnÌho
technologického pokroku projevujÌcÌho se v tempu r˘stu multifaktorové
1) Viz kapitolu Otev¯ená ekonomika.

produktivity K (p¯edpokládá se exogennÌ charakter technologického pokroku,
kter˝ "padá jako mana z nebes"). Nedojde ke stabilizaci tempa r˘stu produktu ve
v˝öi tempa r˘stu K a L a tÌm ani ke stagnaci produktu na 1 obyvatele, n˝brû
Keynesiánské modely
Ekonomick˝ r˘st v neoklasickém modeluje spojen s permanentnÏ vyËiötÏn˝mi
trhy v˝robnÌch faktor˘, neboli s neustálou tzv. plnou zamÏstnanostÌ. Keynesiánská
ekonomie se naopak zab˝vá hospodá¯stvÌm s nezamÏstnanostÌ vyööÌ, neû p¯i
tzv. plné zamÏstnanosti. Proto téû keynesiánské teorie r˘stu (jsou p¯edstavovány
zejména modely R. F. Harroda a E. D. Domara) zkoumajÌ podmÌnky
tzv. rovnováûného r˘stu jako r˘stu p¯i plné zamÏstnanosti zásoby kapitálu a p¯i
tzv. plné zamÏstnanosti pracovnÌ sÌly a okolnosti naruöujÌcÌ tento r˘st.
PodmÌnky tohoto rovnováûného r˘stu produktu jsou v daném modelu zaloûeny
na následujÌcÌch p¯edpokladech:
- r˘st mnoûstvÌ práce je dán exogennÏ (okolnostmi leûÌcÌmi mimo model). K práci
je p¯ipojen i vliv technologického pokroku, jde o tzv. efektivnÌ jednotku práce,
- existuje konstantnÌ podÌl úspor (S) na d˘chodu (Y), tedy S = s • Y = konst., kde
s = APS = MPS,
- existujÌ fixnÌ koeficienty pracovnÌ nároËnosti produkce (/ = L/Y) a kapitálové
nároËnosti produkce neboli kapitálov˝ koeficient (k = K/Y). K vytvo¯enÌ
jednotky produkce je tedy pot¯eba / jednotek práce a k jednotek kapitálu,
p¯iËemû se p¯edpokládá vzájemná nezamÏnitelnost tÏchto dvou vstup˘ a také
konstantnÌ v˝nosy z rozsahu,
- celkové plánované nespot¯ebnÌ v˝daje se rovnajÌ celkov˝m únik˘m,
zjednoduöenÏ ¯eËeno vöechny úspory jsou proinvestovány, neboli S = I
(z˘staneme na úrovni jednoduchého dvousektorového modelu).
K urËenÌ podmÌnky r˘stu produktu p¯i plné zamÏstnanosti zásoby kapitálu
vyjád¯Ìme nejprve p¯Ìr˘stek poptávaného produktu pomocÌ multiplikaËnÌho
efektu p¯Ìr˘stku investiËnÌch v˝daj˘:
Objem nabÌzeného produktu závisÌ na koeficientu k:
p¯iËemû (v daném p¯ÌpadÏ) AK = /.

P¯edpokládejme, ûe v situaci kdy nabÌzen˝ p¯Ìr˘stek produktu odpovÌdá
poptávanému p¯Ìr˘stku produktu, je zásoba kapitálu plnÏ zamÏstnána. Potom
1) Z tohoto hlediska by bylo moûné následujÌcÌ v˝klad za¯adit do kapitoly

o hospodá¯sk˝ch cyklech. TradiËnÏ vöak tato problematika b˝vá p¯iËleÚována
k ekonomickému r˘stu.
Je-li s = S/Y a / = 5, pak s = I/Y a p¯i konstantnÌm s také pomÏr I/Y je
konstantnÌ. Y musÌ proto r˘st stejnÏ rychle jako /, neboli
P r o t o j e podmÌnkou, vyjad¯ujÌcÌ tempo r˘stu produktu, které je

pot¯ebné k plnému vyuûitÌ zásoby kapitálu (p¯i daném nemÏnném koeficientu k
a. sklonu k úsporám s). Toto tempo r˘stu produktu zaruËÌ investor˘m realizaci
jejich oËekávánÌ (odsud "zaruËené" tempo r˘stu g^).
K obdobn˝m závÏr˘m je moûno dojít pomocí tzv. akceleraËního principu,
kter˝ vyjad¯uje závislost p¯ír˘stku kapitálu na zmÏnÏ produktu: AK = aAY, kde
1)
a je tzv. koeficient akcelerace neboli p¯ír˘stkov˝ kapitálov˝ koeficient. Je-li
S = sY, AK = / a I = S, pak aAY = sY a AY/Y = s/a (= gw). P¯edpokladem je
kvantitativní totoûnost kapitálového koeficientu (k) a akceleraËního koeficientu
(a).
K urËenÌ podmÌnky r˘stu produktu p¯i tzv. plné zamÏstnanosti pracovnÌ sÌly
(nebo p¯i jakékoliv konstantnÌ mÌ¯e nezamÏstnanosti) vyjdeme z fixnÌho
koeficientu pracovnÌ nároËnosti produkce / = L/Y resp. Y = L/l. K udrûenÌ tzv.
plné zamÏstnanosti pracovnÌ sÌly musÌ proto r˘st produkt stejn˝m tempem, jako
roste mnoûstvÌ práce resp. v˝öe uvedená efektivnÌ práce, zahrnujÌcÌ navÌc téû
technologick˝ pokrok. Toto tempo r˘stu produktu b˝vá oznaËováno v této
keynesiánské teorii jako p¯irozené tempo r˘stu gN.
Pro souËasné udrûenÌ plné zamÏstnanosti zásoby kapitálu a plné zamÏstnanosti
pracovnÌ sÌly tedy musÌ b˝t dodrûena podmÌnka tempa r˘stu produktu
gy = g\Y — ÃN- Takov˝ v˝voj produktu je vöak velmi nepravdÏpodobn˝ ("na ost¯Ì
noûe"), neboù úspory se automaticky nep¯emÏÚujÌ v plánované investice a r˘st
práce a technologick˝ pokrok majÌ své vlastnÌ Ëinitele.
äkola mezÌ r˘stu

Specifick˝ nestandardnÌ p¯Ìstup k problematice dlouhodobého v˝voje
produktu (nebo produktu na 1 obyvatele) zaujÌmajÌ auto¯i, oznaËovanÌ nÏkdy jako
ökola mezi r˘stu. Základy tohoto p¯Ìstupu byly vytvo¯eny osobnostmi, sdruûen˝mi
od konce 60. let v tzv. ÿÌmském klubu (¯ada zpráv, zejména D. a D. Meadowsovi).
Uveden˝ p¯Ìstup se vyznaËuje zkoumánÌm vzájemné podmÌnÏnosti
celosvÏtového v˝voje nÏkolika promÏnn˝ch: obyvatelstva, pr˘myslové produkce a
produkce potravin, zneËiötÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ a vyËerpánÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘.
Zkoumá dále v˝voj ukazatel˘ ûivotnÌ úrovnÏ, jako produkt na 1 obyvatele a st¯ednÌ
délka ûivota, p¯iËemû zohledÚuje situaci souËasné generace i generacÌ budoucÌch.
Auto¯i docházejÌ k r˘zn˝m model˘m v˝voje produktu:
1) S koeficientem akcelerace se setkáme dále v kapitole o hospodá¯sk˝ch cyklech.

1) P¯i pokraËujÌcÌm rychlém r˘stu obyvatelstva, spojeném s r˘stem produktu
a s poklesem neobnoviteln˝ch p¯ÌrodnÌch zdroj˘, doprovázeném rostoucÌm
zneËiötÏnÌm ûivotnÌho prost¯edÌ, zaËnou po Ëase p˘sobit limity r˘stu: vyËerpanost
p˘dy, nedostatek surovin a paliv, neschopnost p¯Ìrody absorbovat zneËiötÏnÌ.
V d˘sledku toho dojde k prudkému poklesu pr˘myslové i potravinové produkce
na 1 obyvatele. Tyto závÏry b˝vajÌ p¯irovnávány k MalthusovÏ p¯Ìstupu, jehoû
základem je rozpor mezi rychle rostoucÌm obyvatelstvem a nedostateËn˝m r˘stem
prost¯edk˘ k obûivÏ, a proto b˝vajÌ oznaËovány téû jako neomalthusiánstvÌ. Jejich
kritikové poukazujÌ zejména na nedocenÏnÌ technologického rozvoje (úsporné
technologie ¯eöÌcÌ nedostatek p¯ÌrodnÌch zdroj˘ a zmÌrÚujÌcÌ zneËiötÏnÌ) a na
zmÌrnÏnÌ tempa r˘stu obyvatelstva s r˘stem ûivotnÌ úrovnÏ (tedy obrácená
souvislost ve srovnánÌ s T. R. Malthusem).
2) Alternativou je regulace porodnosti aû k zastavenÌ r˘stu populace
a omezeni v˝roby nároËné na p¯ÌrodnÌ zdroje. TÌm se zpomalÌ aû zastavÌ zejména
r˘st pr˘myslové produkce a tÌm i omezÌ zneËiöùovánÌ. P¯i stagnujÌcÌm poËtu
obyvatelstva z˘stane za tÏchto podmÌnek dlouhodobÏ stabilnÌ (tedy nikoliv
klesajÌcÌ jako v prvnÌ variantÏ) objem pr˘myslové a potravinové produkce na
1 obyvatele.
Udrûiteln˝ rozvoj a globálnÌ problémy r˘stu

Koncepce udrûitelného rozvoje (sustainable development) p¯edstavuje takov˝
v˝voj v˝roby a spot¯eby, kter˝ umoûÚuje uspokojovánÌ dneönÌch pot¯eb tak, aby
nedoölo k omezenÌ v uspokojovánÌ tÏchto pot¯eb budoucÌch generacÌ.
Udrûitelnost p¯itom neznamená nulov˝ r˘st, zd˘razÚuje vöak "kvalitativnÌ rozvoj
p¯ed fyzickou expanzÌ".
KlÌËov˝ je vztah tohoto v˝voje k p¯ÌrodnÌm zdroj˘m. Udrûiteln˝ rozvoj je
podmÌnÏn (nap¯.) takov˝m jejich vyuûÌvánÌm, kdy
- v p¯ÌpadÏ obnovitelného zdroje (ryby, lesy apod.) je udrûena regeneraËnÌ
shopnost tohoto zdroje,
- v p¯ÌpadÏ neobnovitelného zdroje (nap¯. nerostné suroviny) je jeho vytÏûovánÌ
nahrazováno technologick˝m pokrokem,
- zneËiötÏnÌ a produkci odpad˘ je nutno redukovat na úroveÚ, únosnou pro jejich
p¯irozenou likvidaci p¯Ìrodou.
Praktická opat¯enÌ ve smÏru realizace udrûitelného rozvoje fakticky závisÌ na
v˘li jednotliv˝ch zemÌ (vlád), resp. jejich vlivu v mezinárodnÌch organizacÌch.
To je v rozporu s globálnÌm charakterem v˝öe uveden˝ch problém˘ a problém˘
navazujÌcÌch. V souhrnném p¯ehledu jde zejména o
- vyËerpánÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘,
- zneËiötÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ,
- nedostatek potravin,
- p¯elidnÏnÌ,
- nerovnomÏrnost hospodá¯ského v˝voje,
- migrace obyvatelstva aj.
Globalizace p¯edstavuje r˘st vzájemné propojenosti a závislosti národnÌch
ekonomik. Znamená to, ûe tyto problémy mohou mÌt d˘sledky nejen v zemi jejich
p˘vodu, n˝brû v celosvÏtovém rozmÏru (vËetnÏ p¯Ìpadn˝ch politick˝ch souvislostÌ
- konflikt kultur, resp. civilizacÌ, mezinárodnÌ terorismus, války, dále dopad˘ do
zmÏn klimatu, populaËnÌho a zdravotnÌho v˝voje aj.).
Teorie endogennÌho r˘stu

Od 80. let 20. stol. jsou vyvÌjeny nové teorie r˘stu (P. Romer, R. Lucas, R. Barro
aj.), reagujÌcÌ na sporné v˝povÏdi tradiËnÌho neoklasického (Solowova) modelu
r˘stu. Podle tohoto modelu by totiû dlouhodobÏ vzato mÏlo docházet
k vyrovnávánÌ jak ekonomické úrovnÏ vöech zemÌ {HDPII obyvatele), tak i tempa
r˘stu HDP/1 obyv. Tento závÏr vypl˝vá z p¯edpokladu nÌzké vybavenosti práce
kapitálem v ménÏ rozvinut˝ch zemÌch a z toho plynoucÌho vyööÌho meznÌho
fyzického produktu práce ve srovnánÌ s rozvinut˝mi zemÏmi. Tento rozdÌl by mÏl
stimulovat p¯Ìliv kapitálu do ménÏ rozvinut˝ch zemÌ a zvyöovat tempo r˘stu jejich
produktu (chudöÌ zemÏ rostou p¯echodnÏ rychleji neû zemÏ bohaté) a tÌm téû
produkt na 1 obyvatele. V˝sledkem by mÏla b˝t (zkratkovitÏ ¯eËeno)
- stejná ekonomická úroveÚ (HDP/1 obyvatele) ve vöech zemÌch,
- a také stejné tempo r˘stu produktu na 1 obyvatele vzhledem k tomu, ûe
technologick˝ pokrok je zde uvaûován jako exogennÌ (tj. nezávisl˝ na v˝voji
ekonomiky) a jako dostupn˝ stejnÏ vöem ekonomikám.
Teorie endogennÌho r˘stu se snaûÌ vysvÏtlit (mimo jiné) dlouhodobé
p¯etrvávánÌ rozdÌl˘ v obou smÏrech mezi rozvinut˝mi a ménÏ rozvinut˝mi
zemÏmi. VysvÏtlenÌ spoËÌvá v technologickém pokroku v podobÏ zkvalitÚovánÌ
fyzického i lidského kapitálu. Tento technologick˝ pokrok má endogennÌ
charakter - je generován silami uvnit¯ ekonomiky. Jak k tomu docházÌ?
Technologick˝ pokrok p¯ináöÌ pozitivnÌ externality, coû znamená, ûe nové
myölenky (zlepöenÌ, objevy) se öÌ¯Ì od p˘vodnÌch subjekt˘ (podnik˘) do celé
ekonomiky k dalöÌm subjekt˘m, neboù neexistuje dokonalá patentová ochrana,
a tÌm zvyöujÌ produktivitu jejich v˝robnÌch faktor˘. TÌm se zároveÚ vytvá¯Ì
prost¯edÌ pro vznik nov˝ch myölenek v tÏchto dalöÌch podnicÌch. P¯i zapojovánÌ
nov˝ch v˝robnÌch faktor˘ tak souËasnÏ docházÌ k r˘stu jejich produktivity (jsou
spojeny s objevy a zlepöenÌmi), neboli k rostoucÌm v˝nos˘m z rozsahu v˝robnÌch
faktor˘. TÌm se opÏt zlepöujÌ podmÌnky pro nové objevy a zdokonalenÌ v˝roby atd.
N. G. Mankiw p¯irovnává efekt pozitivní externality v podobÏ nové
technologie zavedené urËit˝m podnikem a prospívající dalöím podnik˘m tím,
ûe jim vytvá¯í základnu pro jejich vlastní budoucí v˝zkum, k prohláöení Isaaca
Newtona: „Pokud jsem vidÏl dále neû ostatní, pak to bylo proto, ûe jsem mohl
stát na ramenech gigant˘." Pozitivní externalita „postavení na ramenech" vöak
m˘ûe b˝t doprovázena negativní externalitou „ölápnutí na nohu"jinému v˝robci,
kter˝ se ve v˝zkumu také angaûuje, ale je s v˝sledkem p¯edbÏhnut. To m˘ûe
od v˝zkumu odrazovat.
Tento technologick˝ pokrok je p¯itom podmÌnÏn:

- urËitou v˝chozÌ kvantitativnÌ i kvalitativnÌ úrovnÌ fyzického i lidského kapitálu.
V˝znamné nové myölenky (objevy, zlepöenÌ) vznikajÌ aû p¯i urËité relativnÏ
vysoké ekonomické úrovni, která umoûÚuje financovat v˝zkum, zvyöovat
kvalifikaci pracovnÌk˘ apod.,
- urËit˝mi institucionálnÌmi podmÌnkami, jako jsou vládnÌ podpora v˝zkumu
(coû se dá od˘vodnit charakterem vÏdomostÌ jako ve¯ejného statku), tradiËnÌ
iniciativou pracovnÌk˘ aj.
EndogennÌho ekonomického r˘stu nelze tudÌû dosáhnout v jakékoliv
ekonomice pouh˝m jednorázov˝m poskytnutÌm modernÌho kapitálového vybavenÌ
a zaökolenÌm pracovnÌk˘, n˝brû je v˝sledkem dlouhodobého ekonomického
v˝voje.
5.4 Bariéry r˘stu, p¯ekonáni nerozvinutosti
Ekonomická úroveÚ
Makroekonomick˝ produkt slouûÌ jako jeden z ¯ady ukazatel˘ stavu a v˝voje
daného národnÌho hospodá¯stvÌ. AbsolutnÌ v˝öe produktu, vytvo¯eného za urËité
obdobÌ, b˝vá Ëasto pouûÌvána jako ukazatel tzv. ekonomické sÌly dané zemÏ.
RelativnÌ v˝öe produktu, tj. produkt vztaûen˝ nejËastÏji k celkovému poËtu
obyvatel (neboli nap¯. HNP/1 obyv.), vyjad¯uje ekonomickou úroveÚ dané zemÏ.
Pro hodnocenÌ ekonomické úrovnÏ urËité zemÏ je pot¯eba mezinárodni
srovnáni této úrovnÏ. P¯i tom vzniká problém p¯evodu produkt˘ jednotliv˝ch
zemÌ na spoleËnou penÏûnÌ jednotku (v praxi nejËastÏji USD).
K p¯epoËtu m˘ûeme pouûÌt aktuálnÌ nominálnÌ mÏnov˝ kurs k urËitému datu,
p¯ÌpadnÏ jeho pr˘mÏr za urËité obdobÌ. V˝sledky vöak nemusÌ b˝t vûdy smysluplné,
neboù mÏnov˝ kurs odráûÌ ¯adu vliv˘. V˝kyvy kursu (nap¯. jako regulaËnÌ opat¯enÌ
s cÌlem stimulace exportu) budou spojeny se zmÏnami ukazatele ekonomické
úrovnÏ, vyjád¯ené ve spoleËné mÏnové jednotce, bez ohledu na produkËnÌ
schopnosti dané ekonomiky. V Ëase pak m˘ûe dojÌt k velk˝m v˝kyv˘m v tomto
ukazateli v d˘sledku kursov˝ch v˝kyv˘, aniû by tyto zmÏny mÏly základ ve v˝voji
reálného produktu.Proto Ëasto b˝vá pro mÏnov˝ p¯epoËet pouûÌván p¯epoËet
podle parity (tj. rovnosti) kupnÌch sil národnÌch mÏn (nap¯. 13 CZK = 1 USD,
blÌûe viz kapitolu Otev¯ená ekonomika).
NásledujÌcÌ tabulka ilustruje ekonomickou úroveÚ vybran˝ch zemÌ pomocÌ
p¯epoËtu nominálnÌm kursem mÏn (MK) a paritou kupnÌch sil (PPP).
Tab. 5-1 Ekonomická úroveÚ vybran˝ch zemi (1999) [HNP/1 obyv., USD]
WmÃÃ,ÍMÍ&Ãä WiÃÃk
•:lS3i|9i;tíj
japonsko 3ÍO35 Sif25ÍÍtf:
NÏmecko ^f;23lt;Q;;
5020 12840 2230
3770 620
Pozn.: ( 1 ) pr˘mÏrn˝ kurs posledních 3 let Pramen: World Bank Atlas 2001
KromÏ p¯epoËtu produktu dané ûernÏ z národní penÏûní jednotky na USD
existují dalöí sloûité statistické metody, vyuûívající srovnání vybran˝ch
fyzick˝ch ukazatel˘ (v˝roba urËit˝ch statk˘, vybrané ukazatele sociálního
rozvoje) ve zkouman˝ch zemích. Z relací tÏchto ukazatel˘ se odvozuje relace
produkt˘ jednotliv˝ch zemí.
ZmÌnÏn˝ ukazatel ekonomické úrovnÏ slouûÌ k rozmanité klasifikaci

1
jednotliv˝ch zemÌ, nejËastÏji na rozvinuté a rozvojové (rozvÌjejÌcÌ se) zemÏ. )
Ekonomická úroveÚ, vyjád¯ená pomocÌ HNP/1 obyv., vöak zdaleka nevystihuje
celkovou vyspÏlost dané zemÏ. NÏkteré zemÏ, bÏûnÏ povaûované za rozvojové,
tomuto kritériu nevyhovujÌ (nap¯. nÏkteré ropné zemÏ), jiné zemÏ naopak toto
kriterium splÚujÌ, aËkoliv bÏûnÏ za rozvojové povaûovány nejsou. Pravá Ëást
tabulky 5-1 ilustruje v˝razné rozdÌly v ukazateli HNP/1 obyv. u 5 vybran˝ch zemÌ,
bÏûnÏ povaûovan˝ch za rozvojové zemÏ.
Ukazatel lidského rozvoje

Pro v˝stiûnÏjöÌ charakteristiku rozvojov˝ch zemÌ je t¯eba vzÌt v úvahu dalöÌ
ukazatele, jako jsou nap¯Ìklad
- odvÏtvová struktura národnÌho hospodá¯stvÌ: pro rozvojové zemÏ je typická
jednostrannost této struktury, nap¯. v tÏûbÏ nerostn˝ch surovin nebo p¯i v˝robÏ
omezeného okruhu zemÏdÏlsk˝ch v˝robk˘ - obvykl˝ je vysok˝ podÌl
zemÏdÏlstvÌ na tvorbÏ HDP,
- na to navazujÌcÌ demografická struktura, typická vysok˝m podÌlem venkovského
obyvatelstva,
- jiné ukazatele, jako vöeobecnÏ nÌzká st¯ednÌ délka ûivota nebo vysoká mÌra
negramotnosti obyvatelstva.
Na tyto skuteËnosti reaguje öiröÌ p¯Ìstup k vyjád¯enÌ rozvinutosti urËité zemÏ,
kter˝ se snaûÌ zohlednit dalöÌ souvislosti celkového rozvoje spoleËnosti. K tomu
slouûÌ nap¯. ukazatel lidského rozvoje, kter˝ syntetizuje zejména (zjednoduöenÏ
vyjád¯eno)
- produkt na obyvatele, p¯epoËten˝ podle parity kupnÌch sil,
- st¯ednÌ délku ûivota,
- mÌru gramotnosti v zemi.
Ve srovnánÌ s prost˝m HNP/1 obyv. vykazuje tento ukazatel odliönou úroveÚ
zejména nÏkter˝ch rozvojov˝ch zemÌ. RelativnÏ p¯Ìzniv˝ ukazatel HNP/1 obyv. je
totiû zp˘soben v ¯adÏ rozvojov˝ch zemÌ nerostn˝m bohatstvÌm, zároveÚ je vöak
doprovázen sociálnÌ zaostalostÌ a tedy i nep¯Ìznivou v˝öÌ uvedeného ukazatele
rozvoje. Naopak v p¯ÌpadÏ vÏtöiny rozvinut˝ch zemÌ je po¯adÌ podle obou
ukazatel˘ zhruba stejné.
Podle „Zprávy o lidském rozvoji 2001" Programu OSN pro rozvoj (UNDP)
byly v r. 1999 na prvních místech ze 162 zemí podle ukazatele lidského rozvoje
1) V odborné literatu¯e b˝vajÌ rozvojové zemÏ charakterizovány nap¯. jako zemÏ, jejichû
HNP/1 obyv. je niûöÌ, neû 1/5 tohoto ukazatele v USA. SvÏtová bankaklasifikuje zemÏ
podle HNP/1 obyv.: zemÏ s nÌzk˝m d˘chodem v r. 1999pod 755 USD, se st¯ednÌm
d˘chodem od 9266 USD (p¯epoËteno t¯Ìlet˝m pr˘mÏrem mÏnového kursu). Tyto
zemÏ jsou podle SvÏtové banky „nÏkdy oznaËovány jako rozvojové zemÏ" — tato
klasifikace nemusÌ nutnÏ odráûet rozvojov˝ status.
Norsko, Austrálie a Kanada. Mezi deseti prvními zemÏmi není ûádná „bohatá"
novÏ industrializovaná zemÏ jako Hong-Kong nebo Singapur ani ropné zemÏ
jako Brunej nebo Kuvajt. Na konci seznamu stojí africké zemÏ Sierra LeonÏ,
Niger a Burundi, pat¯ící také mezi nejchudöí zemÏ podle HNPH obyv.
Bariéry ekonomického r˘stu

Faktick˝ v˝voj ekonomické úrovnÏ, tj. v˝voj reálného produktu na 1 obyvatele,
vykazuje v r˘zn˝ch zemÌch a regionech svÏta v˝raznÏ rozdÌlnou podobu - viz tab.
5-2.
]
Tab. 5-2 R˘st produktu na 1 obyvatele (v %, 1990 - 1999)^
USA 2,0 0,9

Japonsko 1,1 SR
NÏmecko 1,0 MaÔarsko ;:Í:::::;;K;1,4;;;
Brazílie
Sirigapur Angola
Pozn.: ^ pr˘mÏrné roËní tempo r˘stu reálného HDP na 1 obyvatele

Pramen: World Bank Atlas 2001
Jaké jsou p¯ÌËiny nÌzkého nebo dokonce záporného tempa r˘stu HNP/1 obyv.
v ¯adÏ zemÌ (jde zejména o zmÌnÏné rozvojové zemÏ, i kdyû nÌzk˝m ekonomick˝m
r˘stem jsou postiûeny i nÏkteré regiony v rozvinut˝ch zemÌch)? Obecná odpovÏÔ
ËásteËnÏ vypl˝vá z p¯edchozÌho v˝kladu ekonomického r˘stu a jeho zdroj˘.
Tempo r˘stu produktu na 1 obyvatele je závislé
- na tempu prohlubovánÌ kapitálu, tj. na v˝voji obyvatelstva (resp. práce) a na
v˝voji zásoby kapitálu,
- na v˝voji technologick˝ch zmÏn.
DalöÌm vysvÏtlenÌm jsou nedokonalé institucionálnÌ podmÌnky r˘stu.
ZaËnÏme v˝vojem obyvatelstva. Demografick˝ v˝voj dneönÌch rozvojov˝ch
zemÌ je moûno znázornit modelem s urËit˝mi obecn˝mi rysy resp. stadii:
1) poËáteËnÌ stadium je charakteristické vysokou mÌrou porodnosti a jen
o málo niûöÌ mÌrou úmrtnosti. V˝sledkem je pomal˝ r˘st obyvatelstva,
2) v dalöÌm stadiu p¯etrvává vysoká porodnost p¯i sniûujÌcÌ se mÌ¯e úmrtnosti
(zejména vlivem pokroku v medicÌnÏ, kvalitnÏjöÌ v˝ûivy apod.). Tento v˝voj
s vysok˝m p¯Ìr˘stkem obyvatelstva je naz˝ván populaËnÌ explozÌ,
3) v následujÌcÌm stadiu postupnÏ klesá mÌra porodnosti a r˘st obyvatelstva se
zpomaluje,
4) poslednÌ stadium se vyznaËuje stabilizovanou mÌrou porodnosti i úmrtnosti
a tedy i relativnÏ stabilnÌm nÌzk˝m (aû nulov˝m) r˘stem populace.
ZatÌmco v rozvinut˝ch ekonomikách roËnÌ tempo r˘stu obyvatelstva málokdy
p¯ekraËuje 1 %, v rozvojov˝ch zemÌch ËinÌ vÏtöinou nÏkolikanásobek, coû sniûuje
(i v p¯ÌpadÏ relativnÏ vysokého tempa r˘stu produktu v nÏkter˝ch zemÌch) r˘st
produktu na 1 obyvatele. P¯ÌËinou tohoto v˝voje je zmÌnÏná populaËnÌ exploze
jako d˘sledek snÌûenÌ mÌry úmrtnosti, Ëasto pod vlivem zahraniËnÌ pomoci
(zdravotnÌ a potravinová pomoc apod.) p¯i zachovánÌ vysoké porodnosti. Ta se
udrûuje navzdory vládnÌm regulaËnÌm program˘m pod vlivem faktor˘
neekonomick˝ch (nap¯. náboûensk˝ch) i ekonomick˝ch (p¯i neexistenci systému
sociálnÌho pojiötÏni je pot¯eba velké rodiny pro p¯Ìpad zabezpeËenÌ v nemoci a ve
St3Tlj.
NedostateËná zásoba kapitálov˝ch statk˘ b˝vá Ëasto povaûována za základnÌ
barieru ekonomického r˘stu. K rozöÌ¯enÌ a prohloubenÌ kapitálu vöak chybÌ tvorba
uspo¯. Ty vsak nemohou b˝t vytvo¯eny p¯i stávajÌcÌm nÌzkém produktu a d˘chodu
na 1 obyvatele, kter˝ je Ëasto na úrovni ûivotnÌho minima. Problém nedostatku
uspo¯ je navÌc zost¯ován tzv. únikem kapitálu, tj. zpravidla nelegálnÌm p¯esunem
uspo¯ do zahraniËÌ s cÌlem zv˝öenÌ, nebo alespoÚ udrûenÌ jejich kupnÌ sÌly
r lpa de V y s o k e i n f l a c e a n Ì z k é d o m á
V ?, . " bokové sazby), a jejich umÌstÏnÌ ve
stabilnÏjöÌm prost¯edÌ.
NÌzká produktivita práce (Y/L) se vöak nezv˝öÌ, dokud nevzroste zásoba
kapitálu na jednotku práce, tedy dokud nedojde k prohloubenÌ kapitálu To vöak
narazÌ na nedostateËné úspory. Vzniká bludn˝ kruh nerozvinutosti, schematicky
vyjád¯eny na obr. 5-2 (nap¯. G. Myrdal aj.).
Na problém nedostatku kapitálov˝ch statk˘ navazuje nedostateËn˝
SIHHHHHÍ
technologick˝ pokrok, neboù ten je ze znaËné Ëásti materializován pravÌ ve
fyzick˝ch kapitálov˝ch statcÌch (tzv. zp¯edmÏtnÏn˝ technologick˝ pokrok)
NedostateËnou úroveÚ vykazuje i kvalifikace pracovnÌ sÌly (nedostatek lidského
kapitálu), tedy dalöÌ v˝znamn˝ prvek technologického pokroku. Problém kvality
pracovnÌ sÌly je navÌc zost¯ován tzv. únikem mozk˘. Jde o to, ûe kvalifikovanÌ
pracovnici migrujÌ do rozvinut˝ch zemÌ s vyööÌ ûivotnÌ úrovnÌ.
KromÏ uveden˝ch ekonomick˝ch p¯ÌËin, p˘sobÌcÌch p¯i'udrûovánÌ p¯ÌpadnÏ
i prohlubovanÌ nerozvinutosti, p˘sobÌ i p¯ÌËiny neekonomické, nap¯. p¯ÌrodnÌ vlivv
a katastrofy, jako nap¯. sucha v Africe.
Bariéra rozvoje podnikánÌ m˘ûe mÌt dále podobu institucÌ, jako jsou nap¯.:
- právnÌ rámec podnikánÌ (smluvnÌ jistota, vynutitelnost vlastnick˝ch práv)
a byrokratick˝ (ú¯ednick˝) státnÌ aparát, zneuûÌvajÌcÌ své postavenÌ nap¯. p¯i
procedurách vzniku podnik˘, udÏlovánÌ licencÌ apod. ke korupci nebo p¯i
vyuûÌvánÌ rozvojové pomoci k osobnÌmi obohacenÌ,
- náboûenské, p¯Ìbuzenské, rodové a jiné vztahy, které se mohou stát bariérou
ekonomického r˘stu, stejnÏ tak i kulturnÌ tradice a zvyky v intenzitÏ práce,
- d˘leûitou roli (zejména pro zÌskánÌ zahraniËnÌch úspor) hraje téû politická
stabilita v dané zemi.
Tyto institucionálnÌ aspekty spoleËnosti mohou brzdit tvorbu zdroj˘
ekonomického r˘stu (omezovat práci, spo¯ivost a podnikavost), p¯ÌpadnÏ mohou
v˝sledky r˘stu orientovat neproduktivnÏ (nikoliv na rozöi¯ovánÌ a prohlubovánÌ
kapitálu a na technologick˝ rozvoj, n˝brû nap¯. na zbrojenÌ).
P¯ekonánÌ nerozvinutosti
Jaké jsou moûnosti zv˝öeni tempa ekonomického r˘stu? Tato otázka je souËástÌ
rozvojov˝ch strategiÌ, bÏûnÏ vztahovan˝ch zejména k problému p¯ekonánÌ
nerozvinutosti rozvojov˝ch zemÌ. Soust¯edÌ-li se prioritnÏ na ekonomick˝ r˘st, jde
o tradiËnÌ strategie, jejichû v˝chodiskem je start ekonomického r˘stu. Startem je
rozvoj v˝roby v urËitém odvÏtvÌ nebo odvÏtvÌch, kde rychl˝ r˘st produktu a
d˘chodu umoûnÌ tvorbu úspor, které umoûnÌ investovánÌ i v dalöÌch odvÏtvÌch, aû
k sebeudrûujÌcÌmu r˘stu celé ekonomiky. Tento start m˘ûe mÌt podobu nap¯.
soust¯edÏnÌ v˝roby do odvÏtvÌ vybaven˝ch vhodn˝mi p¯ÌrodnÌmi a klimatick˝mi
podmÌnkami (zemÏdÏlstvÌ, tÏûba surovin a navazujÌcÌ zpracovatelské v˝roby),
nebo v odvÏtvÌch, vyuûÌvajÌcÌch levnou pracovnÌ sÌlu. V praktick˝ch rozvojov˝ch
strategiÌch ölo zpravidla o rozvoj pr˘myslov˝ch odvÏtvÌ, tedy o tzv. industrializaci.
Tato specializace b˝vá zpravidla stimulována vládnÌ regulacÌ. Ta m˘ûe mÌt
podobu podpory v˝vozu (dotace, daÚové úlevy, vládnÌ záruky úvÏr˘ apod.), nebo
nahrazováni dovoz˘ (ochrana domácÌ v˝roby p¯ed zahraniËnÌ konkurencÌ zejména
tzv. nedospÏl˝ch odvÏtvÌ.)1'
Uvedená specializace, zaloûená na komparativnÌ v˝hodÏ (viz kap. Otev¯ená
ekonomika), p¯ináöÌ r˘st v˝nos˘. V d˘sledku velkého podÌlu dané komodity, jako
nap¯. ropy, kov˘, banán˘, kávy apod., na exportu dané zemÏ (tzv. monokulturnÌ
ekonomika), vöak zároveÚ vzniká nebezpeËÌ nadmÏrné zranitelnosti v˘Ëi v˝kyv˘m
v zahraniËnÌ poptávce a v˝kyv˘m cen exportovan˝ch komodit na svÏtov˝ch trzÌch.
SouËástÌ rozvojové strategie je také vyuûÌvánÌ rozmanité technické pomoci
(poradenstvÌ, sluûby expert˘, vzdÏlávánÌ pracovnÌ sÌly), poskytované rozvinut˝mi
zemÏmi, a zejména zahraniËnÌch finanËnÌch zdroj˘ (úspor) jako alternativy
nedostateËného domácÌho d˘chodu.
P¯ipomeÚme si základnÌ makroekonomickou identitu (kap. 2), vyjad¯ujÌcÌ
rovnost vytvo¯eného produktu (souhrnu celkov˝ch v˝daj˘) a odpovÌdajÌcÌho
d˘chodu (vyjád¯eného formami jeho alokace):
C + I+G + (X-M) = C + PS + GBS + NT,
1) K tomuto problému se vrátÌme p¯i anal˝ze protekcionismu v kapitole o zahraniËnÏ-

ekonomicképolitice.
neboli M-X= (I-PS- GBS) + (G - NT).
Identita vyjad¯uje skuteËnost, ûe nedostateËné úspory (osobnÌ i podnikové)
a Ëisté danÏ ve srovnánÌ s domácÌmi nespot¯ebnÌmi v˝daji (se soukrom˝mi
investiËnÌmi v˝daji a vládnÌmi nákupy) musÌ b˝t doprovázeny deficitnÌm Ëist˝m
exportem (tedy M > X).
Deficit Ëistého exportu je financován zejména zahraniËnÌmi úvÏry, které jsou
základnÌ souËástÌ zahraniËnÌho dluhu rozvojov˝ch zemÌ.1) Obecná strategie p¯i
p¯ijÌmánÌ úvÏr˘ spoËÌvá v p¯edstavÏ, ûe budou vyuûity p¯edevöÌm k financovánÌ
nákup˘ kapitálov˝ch statk˘. IdeálnÌ model m˘ûe mÌt nap¯. 3 fáze:
1) financovánÌ nákup˘ kapitálov˝ch statk˘ v zahraniËÌ (vËetnÏ p¯Ìpadn˝ch
materiál˘, surovin apod.) vede k rostoucÌmu zahraniËnÌmu dluhu,
2) je dosaûeno dostateËné zásoby kapitálu, p¯ijÌmánÌ úvÏr˘ vöak pokraËuje
zejména pro splácenÌ star˝ch dluh˘ a úrok˘. R˘st dluhu se zpomaluje,
3) s r˘stem produktu postupnÏ vzniká p¯ebytek úspor a Ëist˝ch danÌ nad
investicemi a vládnÌmi nákupy, umoûÚujÌcÌ splácet dluh. To je vyjád¯eno
podmÌnkou
X-M = (PS + GBS + ATT) - (7 + G).
P¯edpokladem ovöem je, ûe dostateËná Ëást vyprodukovan˝ch statk˘ nalezne
odbyt v zahraniËÌ.
SkuteËn˝ v˝voj se vöak m˘ûe podstatnÏ odchylovat od uvedeného modelu,
nap¯. jestliûe
- uskuteËnÏné investiËnÌ projekty nejsou dostateËnÏ produktivnÌ p¯ÌpadnÏ nejsou
dostateËnÏ konkurenceschopné v zahraniËÌ, nebo vyp˘jËené prost¯edky nejsou
v˘bec vynaloûeny na nákup kapitálov˝ch statk˘, n˝brû na spot¯ebu,
- pohyblivé úrokové sazby zv˝öÌ dluhovou sluûbu (tj. splátky jistiny plus úrok˘),
- pokles cen exportovan˝ch statk˘ a r˘st cen dováûen˝ch statk˘ oproti
p¯edpokládanému v˝voji neumoûÚuje vznik p¯ebytku Ëistého exportu a tudÌû
ani tvorbu úspor pro dluhovou sluûbu,
- obdobnÏ p˘sobÌ v˝kyvy mÏnov˝ch kurs˘. Jejich vliv se projevuje jednak v rámci
mezinárodnÌho obchodu, kdy zmÏna kurs˘ m˘ûe vést ke zhoröenÌ Ëistého
exportu zadluûené zemÏ. Dále jde o vliv mÏnov˝ch kurs˘ p¯i splácenÌ dluh˘:
zdraûuje-li se mÏna, ve které je dluh splatn˝ a exportnÌ p¯Ìjmy jsou p¯eváûnÏ v
jin˝ch mÏnách, je nutno ke splácenÌ dluh˘ stále vÌce vyváûet,
- v˝voj hospodá¯ského cyklu ve svÏtÏ omezÌ odbyt produkce zadluûené zemÏ, coû
m˘ûe b˝t zost¯eno zavádÏnÌm protekcionistick˝ch opat¯enÌ,
- s r˘stem d˘chodu dané zemÏ se nadmÏrnÏ zvyöuje jejÌ import,
- p¯ebytek X > Mm˘ûe mÌt téû podobu r˘stu zahraniËnÌch pohledávek, p¯iËemû
Ëasová struktura jejich splatnosti se m˘ûe dostat do rozporu s Ëasovou
strukturou splatnosti závazk˘, v horöÌm p¯ÌpadÏ se mohou stát tyto pohledávky
nedobytn˝mi.
1) K obecné charakteristice zahraniËnÌho dluhu viz kapitolu VnÏjöÌ ekonomická

rovnováha.
Konkrétní historick˝ v˝voj se vyhrotil v r. 1982 do tzv. dluhové krize
rozvojov˝ch zemí, kdy ¯ada z nich vyhlásila platební neschopnost. Krizi
podmínily a zesílily dva p¯edcházející ropné öoky a dále p˘sobily témÏ¯ vöechny
v˝öe uvedené faktory.
Po ¯adÏ mezinárodnÏ koordinovan˝ch záchrann˝ch program˘ (zejména ze
strany Mezinárodního mÏnového fondu a vlád vÏ¯itelsk˝ch zemí) v podobÏ
jednak reformních opat¯ení v ekonomikách zadluûen˝ch zemí, jednak opat¯ení
v˘Ëi samotnému dluhu, jako p¯esuny splátek dluh˘, nové úvÏry a odpuötÏní
Ëásti dluh˘, se situace v zahraniËní zadluûenosti u vÏtöiny rozvojov˝ch region˘
zlepöila. Zejména ¯ada africk˝ch zemí vöak je se sv˝mi dluhy stále v krizové
situaci.
P¯edchozÌ v˝klad tradiËnÌho p¯Ìstupu k rozvojov˝m strategiÌm se soust¯edil na

zabezpeËenÌ dostateËného r˘stu produktu. Odliön˝ alternativnÌ p¯Ìstup vycházÌ
z názoru, ûe samotn˝ ekonomick˝ r˘st, resp. jeho nastartovánÌ pro p¯ekonánÌ
nerozvinutosti nestaËÌ, n˝brû ûe jde zejména o problém rozdÏleni a p¯erozdÏleni
v˝sledk˘ ekonomického r˘stu, a to soustavou ve¯ejn˝ch rozpoËt˘. P¯erozdÏlenÌ
d˘chod˘ by mÏlo umoûnit v˝stavbu sociálnÌ infrastruktury (ökolstvÌ, zdravotnictvÌ,
sociálnÌ péËe) a podporu (subvencemi) tradiËnÌho zemÏdÏlského sektoru. Tato
podpora je, podle této koncepce, úËinnÏjöÌ cestou k urychlenÌ ekonomického
r˘stu, neû podpora modernÌch pr˘myslov˝ch v˝rob.
Obdobnou koncepcÌ v rámci alternativnÌho p¯Ìstupu k rozvojov˝m strategiÌm
je tzv. filosofie základnÌch pot¯eb. Ta spoËÌvá v p¯edstavÏ, ûe podstatné pro
rozvojovou strategii je, spolu s rozöi¯ovánÌm v˝roby, zabezpeËit uspokojovánÌ
základnÌch pot¯eb (v podobÏ osobnÌ spot¯eby a pot¯eb jako vzdÏlánÌ nebo
zdravotnÌ péËe) veökerého obyvatelstva.
NerovnomÏrn˝ v˝voj
Faktick˝ v˝voj v rozvojovém svÏtÏ vykázal rozdÌlné v˝sledky. Na jedné stranÏ
zvyöujÌ nÏkteré zemÏ dÌky vysokému tempu r˘stu produktu na 1 obyvatele svou
ekonomickou úroveÚ a majÌ reálnou nadÏji za¯adit se mezi rozvinuté ekonomiky.
Jde o tzv. novÏ industrializované zemÏ jako Hong-Kong, Tchaj-wan, Singapur,
JiûnÌ Korea, které od p¯elomu 50. a 60. let vyuûily strategie podpory exportu
a soukromého sektoru (p¯i jeho urËité vládnÌ regulaci) spÌöe neû nahrazovánÌ
dovoz˘ a podpory ve¯ejného sektoru. Mezi dalöÌ zemÏ, jdoucÌ touto cestou,
pat¯Ì zejména Indonésie, Thajsko, FilipÌny, Mexiko, Chile, Argentina. Jiné zemÏ
(nap¯. subsaharská Afrika) setrvávajÌ na velmi nÌzké ekonomické úrovni.
NerovnomÏrnost ekonomického v˝voje se vztahuje nejen na uvedené ilustrace
z rozvojového (tzv. t¯etÌho) svÏta, ale i na vyspÏlé zemÏ (srovnejme nap¯. NÏmecko
a Turecko nebo severnÌ a jiûnÌ Itálii) a transformujÌcÌ se zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ
Evropy. Tato nerovnomÏrnost pat¯Ì mezi v˝öe uvedené globálnÌ ekonomické
problémy. JednÌm z ¯ady jejÌch d˘sledk˘ je nap¯. mezinárodnÌ migrace
obyvatelstva a na ni navazujÌcÌ problémy asimilace, st¯etávánÌ kulturnÌch tradic
apod., coû je Ëast˝m zdrojem konflikt˘.
5.5 Pror˘stová politika (ekonomie strany nabÌdky)
Specifick˝ p¯Ìstup ke stimulaci ekonomického r˘stu ve smyslu r˘stu

potenciálnÌho produktu zastává smÏr ekonomického myölenÌ, oznaËovan˝ jako
ekonomie strany nabÌdky (A. Laffer aj.). Jde o smÏr ekonomické teorie, kter˝ je
obvykle interpretován jako pror˘stová politika ve smyslu dlouhodobého udrûenÌ
disponibilnÌch v˝robnÌch zdroj˘ ve v˝robÏ a jejich rozöi¯ovánÌ. ZároveÚ vöak
obsahuje i p¯Ìstup k zabezpeËenÌ stabilnÌ vysoké zamÏstnanosti, proto b˝vá nÏkdy
interpretován jako forma proticyklické politiky. '
ÚroveÚ produkce a jejÌ kolÌsánÌ vypl˝vá (podle tohoto p¯Ìstupu) z nabÌdky
v˝robc˘, a ta je podmÌnÏna mnoûstvÌm v˝robnÌch faktor˘ (kapitálu a práce),
zapojen˝ch do v˝roby. Ekonomie strany nabÌdky se proto orientuje na zkoumánÌ
faktor˘, které odrazujÌ nebo naopak stimulujÌ k práci, k tvorbÏ úspor
a k investovánÌ.
ZdanÏnÌ d˘chod˘
KlÌËov˝m faktorem této stimulace (nebo destimulace) je zdanÏnÌ d˘chod˘

ekonomick˝ch subjekt˘. Vysoké zdanÏnÌ pracovnÌho d˘chodu odrazuje
pracovnÌky od nabÌzenÌ dalöÌho mnoûstvÌ práce, neboù jejich náklad (tj. alternativnÌ
v˝nos - obÏtovan˝ voln˝ Ëas) je vÏtöÌ neû v˝nos, tj. vysoce zdanÏn˝ pracovnÌ d˘chod.
Tento problém m˘ûe b˝t navÌc zost¯en tzv. taxflacÌ (viz dále kap. o inflaci).
V extrémnÌ situaci m˘ûe dojÌt i k nulové nabÌdce práce, kdy podpora
v nezamÏstnanosti (spolu s jin˝mi sociálnÌmi dávkami) je vyööÌ, neû Ëist˝ pracovnÌ
d˘chod.
Vysoké zdanÏnÌ odrazuje téû od úspor (které jsou podmÌnkou tvorby kapitálu),
neboù odloûená spot¯eba nenÌ kompenzována dostateËnÏ vysok˝m v˝nosem
(úrokem po zdanÏnÌ).
Vysoké (nebo rostoucÌ) zdanÏnÌ tak vede k poklesu mnoûstvÌ vynaloûené práce
tvo¯ÌcÌ HDP (zv˝öÌ se naopak práce pro vlastnÌ pot¯ebu), k omezenÌ úspor a tvorby
kapitálu a tudÌû k nÌzkému produktu, naopak niûöÌ zdanÏnÌ stimuluje vysokou
zamÏstnanost, tvorbu kapitálu a tÌm i vysokou úroveÚ produktu.
Pror˘stová politika dále zahrnuje ¯adu dalöÌch opat¯enÌ stimulujÌcÌch rozvoj
zdroj˘ ekonomického r˘stu - nap¯. podporu investic do lidského kapitálu,
financovánÌ vÏdecko v˝zkumné aktivity nebo tvorbu infrastruktury (nap¯.
dopravnÌ, rozvodné a telekomunikaËnÌ sÌtÏ).
Ekonomie strany nabÌdky p¯itom nep¯edstavuje ucelen˝ makroekonomick˝
model, jde spÌöe o formulaci souboru pragmatick˝ch opat¯enÌ. '
1) K proticyklicképolitice viz kapitolu Hospodá¯ské cykly.

2) S ekonomiÌ strany nabÌdky (mj. s dopady do rozpoËtového hospoda¯enÌ v podobÏ
prohloubenÌ rozpoËtového deficitu) se setkáme dále v kapitole o fiskálnÌ politice.
UplatnÏnÌ a v˝sledky
Praktická realizace politiky, vycházejÌcÌ z ekonomie strany nabÌdky, poËátkem
80. let v USA (téû ve Velké Británii a jinde) v podobÏ daÚov˝ch reforem sniûujÌcÌch
daÚové zatÌûenÌ, byla skuteËnÏ doprovázena projevy expanze (po recesi z r. 1982).
JejÌ dopady vöak b˝vajÌ Ëasto interpretovány spÌöe jako povzbuzenÌ soukromé
spot¯eby a tedy vlivu na agregátnÌ poptávku, neû na agregátnÌ nabÌdku. KromÏ
snÌûenÌ daÚového zatÌûenÌ doölo souËasnÏ ke zv˝öenÌ ¯ady vládnÌch nákup˘, coû
dále (keynesiánsk˝m zp˘sobem) stimulovalo poptávku. Redukovány byly naopak
mnohé v˝daje v rámci sociálnÌch program˘.
ekonomick˝ r˘st globalizace

tempo r˘stu / a /
1
globální problémy r˘stu
tempo r˘stu Y na 1 obyvatele teorie endogenního r˘stu
kvantitativní a kvalitativní zdroje r˘stu ekonomická úroveÚ
extenzivní a intenzivní r˘st rozvojové zemÏ
produktivita v˝robních faktor˘ ukazatel lidského rozvoje
kapitálová vybavenost práce populaËní exploze
r˘stové úËetnictví: bludn˝ kruh nerozvinutosti
- r˘st/ institucionální bariéry r˘stu
- r˘st V/1 obyv. p¯ekonání nerozvinutosti:
agregátní produkËní funkce - start r˘stu, zahraniËní zadluûenost
Cobbova - Douglasova produkËní funkce - p¯erozdÏlení v˝sledk˘ r˘stu
klasické a neoklasické modely r˘stu novÏ industrializované zemÏ
keynesiánské modely r˘stu pror˘stová politika ekonomie
ökola mezí r˘stu strany nabídky
udrûiteln˝ rozvoj
ShrnutÌ
• Ekonomick˝m r˘stem rozumíme v ekonomické teorii dlouhodob˝ r˘st
potenciálního reálného produktu (p¯íp. produktu na 1 obyv.), na rozdíl od
krátkodob˝ch (cyklick˝ch) v˝kyv˘ aktuálního reálného produktu.
• Zdroje ekonomického r˘stu mají t¯i sloûky, a to zdroje lidské, p¯írodní
a kapitálové. Z jiného hlediska jde o zdroje kvantitativní a kvalitativní
(technologické zmÏny), kter˝m odpovídá extenzívní a intenzívní typ
ekonomického r˘stu. Technologick˝ pokrok je p¯íËinou r˘stu celkové
produktivity v˝robních faktor˘.
• R˘st vybavenosti práce kapitálem znamená prohlubování kapitálu, roste-li
kapitál i práce stejnÏ, jde o rozöi¯ování kapitálu.
• R˘stové úËetnictví vyjad¯uje p¯ínos jednotliv˝ch zdroj˘ ekonomického
r˘stu. První rovnice specifikuje zdroje r˘stu produktu, druhá rovnice zdroje
r˘stu produktu na 1 obyv.
• Agregátní (makroekonomická) produkËní funkce vyjad¯uje obecnÏ vztah
mezi pouûit˝mi vstupy vË. úrovnÏ technologie (K, L, A, 1) a vytvo¯en˝m
produktem (V).
• Rozmanité modely ekonomického r˘stu (klasické, neoklasické,
keynesiánské) zohledÚují rozdílnÏ v˝znam jednotliv˝ch zdroj˘ r˘stu
a formulují ¯adu podmínek r˘zn˝ch kvalit r˘stu.
• Koncepce trvale udrûitelného rozvoje hledá v˝chodiska z limit˘ r˘stu,
kter˝mi jsou zejména populaËní r˘st, omezenost p¯írodních zdroj˘,
zneËiötÏní ûivotního prost¯edí aj.
• Globalizace znamená rostoucí vzájemnou propojenost a závislost
národních ekonomik. V souvislosti s ekonomick˝m r˘stem se objevu ¯ada
globálních problém˘, p¯esahujících ze zemísvého p˘vodu do celého svÏta.
• Teorie endogenního r˘stu vysvÏtluje zaostávání ménÏ rozvinut˝ch zemí
v ekonomické úrovni a v r˘stu HDP/1 obyv. endogenním charakterem
technologického pokroku.
• Bariéry ekonomického r˘stu spoËívají v demografickém v˝voji (populaËní
e x p l o z e ) , nedostatku kapitálu (bludn˝ kruh nerozvinutosti),
v institucionálních p¯ekáûkách a jin˝ch okolnostech.
• P¯ekonání nerozvinutosti se soust¯edí na start ekonomického r˘stu
(v˝znam exportu, protekcionismu, rozvojové pomoci a zahraniËních úvÏr˘)
a na p¯erozdÏlení v˝sledk˘ r˘stu. V˝razn˝ch úspÏch˘ dosáhly novÏ
industrializované zemÏ.
• Ekonomie strany nabídky formuluje pror˘stovou politiku v podobÏ
stimulace k práci, úsporám a investování. K tomu má pomoci sníûení
zdanÏní d˘chod˘.
CviËenÌ
1. Zkoumáme reáln˝ produkt Ztotoûníme tempo r˘stu obyvatelstva a práce. Je-li

p¯ínos technologického pokroku k r˘stu produktu na 1 obyv. nulov˝ a dochází-li
souËasnÏ k prohlubování kapitálu, jak se bude vyvíjet produkt na 1 obyv.?
2. Pr˘mÏrná míra nezamÏstnanosti Ëiní 9 %, nominální produkt vzrostl o 15 %, reálná
úroková sazba je 0 % a tempo r˘stu reálného produktu mínus 3 %. Kolik Ëiní
(p¯ibliûnÏ) míra inflace?
3. P¯ipomeÚte si rovnici r˘stového úËetnictví. Znáte následující údaje:
- podíl práce na vytvo¯eném produktu Ëiní 3/4,
- pr˘mÏrné tempo r˘stu práce Ëiní 1 % roËnÏ,
- pr˘mÏrné tempo r˘stu kapitálu Ëiní 5 % roËnÏ,
- technologick˝ pokrok p¯ináöí p¯ír˘stek produktu 1,5 % roËnÏ.
1) vypoËtÏte pr˘mÏrné roËní tempo r˘stu (potenciálního) produktu,
2) urËete typ ekonomického r˘stu.
4. V dané ekonomice dochází k rozöi¯ování kapitálu, p¯iËemû zásoba kapitálu roste
v pr˘mÏru o 2 % roËnÏ. VypoËtÏte (p¯ibliûnÏ):
1) tempo r˘stu kapitálové vybavenosti práce,
2) tempo r˘stu práce,
3) tempo r˘stu (potenciálního) produktu (k tomu si sami doplÚte hodnotu urËité
veliËiny-jaké?).
5. Bariéry ekonomického r˘stu jsou ËásteËnÏ specifikovány v rovnici r˘stového
úËetnictví. Jiné bariéry zde vöak explicitnÏ uvedeny nejsou - o jaké jde. Rozeberte
je podrobnÏji.
6. Následující identita má slouûit k vysvÏtlení podmínky splácení zahraniËních dluh˘
(dosaûení p¯ebytkového Ëistého exportu). Opravte chybu.
X-M = (PS + GBS + NT) -(I-G)
7. Ekonomie strany nabídky doporuËuje k udrûení vysokého tempa ekonomického
r˘stu:
a) stimulovat agregátní poptávku nízkou úrokovou sazbou,
b) financovat tvorbu tzv. spoleËensky úËeln˝ch pracovních míst,
c) zvyöovat agregátní nabídku vöeobecnou pracovní povinností,
d) sniûovat míru zdanÏní d˘chod˘,
e) zvyöovat podpory v nezamÏstnanosti.
Úkoly
1. Pokuste se sestavit rovnici r˘stového úËetnictví pro ekonomiku »R pro období 1992
- 1999 (pouze jako p¯ibliûnou ilustraci). Podíl dvou v˝robních faktor˘ uvaûujme
stejn˝, pr˘mÏrné tempo r˘stu produktu Ëinilo 1 %, tempo r˘stu zásoby kapitálu
odhadneme na 2,3 % a práce na - 0,9 % roËnÏ. UrËete typ ekonomického r˘stu.
2. Sestrojte graf demografického v˝voje obyvatelstva jako "populaËní exploze".
Na vodorovné ose vyjád¯ete Ëas (4 fáze), na svislé ose vyjád¯ete míru porodnosti
a míru úmrtnosti. NápovÏdu hledejte v uËebnici Ekonomie P. A. Samuelsona
a W. D. Nordhause.
3. ZjistÏte pot¯ebné nejnovÏjöí údaje za poslední 1 - 2 roky a vypoËtÏte tempo r˘stu
AVDP/1 obyv. v »R, USA, Japonsku a NÏmecku. DoplÚte k tabulce 5.2.
Literatura
ALLEN, R. G. D.: Makroekonomická teorie (matematick˝ v˝klad). Praha, Academia

1975. Kap. 3 (makroekonomická produkËní funkce), kap. 11 (modely
r˘stu - Harrod, Domar), kap. 14 (modely r˘stu - Solow).
»IHÁK, M.: Od teorií r˘stu k politické ekonomii r˘stu (p¯íËiny a d˘sledky moderních
empirick˝ch studií o r˘stu). Finance a úvÏr 7/1998.
HÁJEK, M., BEZDÃK, V.: Odhad potenciálního produktu a produkËní mezery v »eské
republice. Politická ekonomie 4/2001.
HOLUB, A., ADAMCOVÁ, L.: Ekonomické zmÏny rozvojového svÏta. Politická
ekonomie 2/1994.
HOLUB, A., FOLT›N, J., ORDNUNG, N.: Rozvojová ekonomika. VäE v Praze 1995.
JENÍ»EK, V., FOLT›N, J.: Globální problémy ve svÏtové ekonomice. VäE v Praze
1998.
SOLOW, R.: Teorie r˘stu a co po ní. In: Oslava ekonomie. P¯ednáöky laureát˘
Nobelovy ceny za ekonomii. 2. vydání. Praha, Academia 1994.
STRAKA, I.: Ekonomie strany nabídky. Politická ekonomie 6/1994.
6 PenÌze a trh penÏz
"K obveselenÌ se strojÌ pokrm a radost ûivotu dává vÌno; penÌze vy¯eöÌ vöechno."
(Star˝ zákon, Kazatel, 10,19). UûiteËnost penÏz je nesporná, v ekonomické teorii
budeme formulovat jejich funkce ponÏkud exaktnÏji. Budeme také kvantifikovat
mnoûstvÌ penÏz v ekonomice. VyústÏnÌm této kapitoly bude keynesiánské
objasnÏnÌ toho, jak se utvá¯Ì na trhu penÏz úroková sazba.
6.1 Funkce a formy penÏz
Funkce penÏz
ModernÌ v˝roba má podobu v˝roby zboûÌ, tj. v˝roby statk˘ (v˝robk˘ a sluûeb)
pro smÏnu. Tato smÏna m˘ûe probÌhat bez p¯Ìtomnosti penÏz, jako tzv. barterová
smÏna, tedy jako p¯Ìmá v˝mÏna urËitého statku za jin˝.
Barterov˝ obchod je spojen nejen s primitivnÌmi poËátky hospodá¯ské aktivity
lidÌ. Objevuje se i v modernÌch spoleËnostech v situacÌch, kdy selhává penÏûnÌ
systém - nap¯. p¯i hyperinflaci nebo v mezinárodnÌch transakcÌch, kdy nejsou
p¯ijÌmány národnÌ mÏny obchodujÌcÌch partner˘, kte¯Ì souËasnÏ nemajÌ dostatek
mezinárodnÏ uznávan˝ch deviz.
SmÏna statk˘ je vyvolána specializacÌ v˝robc˘. K barterovému obchodu je
pot¯eba, aby mnoûstvÌ a druh smÏÚovan˝ch statk˘ p¯esnÏ odpovÌdal pot¯ebám
obou jejich v˝robc˘ (tzv. dvojitá náhoda barteru). V opaËném p¯ÌpadÏ musÌ dojÌt
k návaznému opakovánÌ smÏny, dokud v˝robce nezÌská poûadovanou komoditu.
Protoûe vöak tento typ smÏny je evidentnÏ tÏûkopádn˝ a nákladn˝, vedl rozvoj
specializace k vyËlenÏnÌ statk˘ (zboûÌ), které byly vöeobecnÏ p¯ijÌmány p¯i smÏnÏ,
tj. ke vzniku penÏz.
PenÌze p¯edstavujÌ vöeobecnÏ p¯ijÌman˝ prost¯edek smÏny. Znamená to, ûe
jako penÌze m˘ûe slouûit cokoliv, co je v dané dobÏ a v daném mÌstÏ vyuûÌváno
(aù uû na základÏ sv˝ch vÏcn˝ch vlastnostÌ, nebo na základÏ spoleËensk˝ch
institucÌ- domluvy nebo z donucenÌ) ekonomick˝mi subjekty p¯i smÏnÏ statk˘.
Prost¯edek smÏny je tedy primárnÌ funkcÌ penÏz.
Peníze jako prost¯edek smÏny p¯itom nemusí vystupovat vûdy souËasnÏ se
smÏnou statk˘. Nap¯. p¯i prodeji na úvÏr zprost¯edkují peníze pohyb statk˘
s Ëasov˝m odstupem. JeötÏ skrytÏjöí je zprost¯edkování pohybu statk˘ p¯i
placení daní. V nÏkter˝ch p¯ípadech peníze v˘bec nezprost¯edkují pohyb
statk˘, nap¯. platíme-li alimenty nebo penÏûní dary. NÏkdy se v tÏchto
souvislostech oznaËují peníze jako "platební prost¯edek".
DÌky tomu, ûe dan˝ objekt plnÌ funkci zprost¯edkovatele smÏny, m˘ûe plnit
zároveÚ i dalöÌ penÏûnÌ funkce. Jde o funkci zúËtovacÌ jednotky, která spoËÌvá
v tom, ûe penÌze vyjad¯ujÌ ceny statk˘. OceÚujÌ dále nejen smÏÚované statky, ale
jakákoliv hmotná i nehmotná aktiva. »inÌ tÌm tyto statky (aktiva) vzájemnÏ
srovnateln˝mi.
PenÌze slouûÌ dále jako uchovatel hodnoty, tj. jsou aktivem, jednou z forem
bohatstvÌ, a to formou, která p¯edstavuje vÌce Ëi ménÏ pohotovou kupnÌ sÌlu.
Ekonomické subjekty v této souvislosti nedrûÌ, alespoÚ vÏtöinou, penÌze kv˘li
penÏz˘m sam˝m, ale kv˘li moûnosti zÌskat za penÌze statky.
K zabezpeËenÌ uveden˝ch t¯Ì funkcÌ (tj. prost¯edku smÏny, zúËtovacÌ jednotky
a uchovatele hodnot) musÌ dan˝ objekt, aù je jeho forma jakákoliv, splÚovat urËité
vlastnosti, jako zejména fyzická stabilita, moûnost vysoké koncentrace kupnÌ sÌly,
dÏlitelnost, snadná p¯enosnost nebo p¯evoditelnost, ochrana p¯ed napodobenÌm.
Formy penÏz
1) Ve svém historickém v˝voji nab˝valy penÌze r˘zn˝ch forem, a to nejprve
formy zboûov˝ch (komoditnÌch) penÏz. älo o plnohodnotné penÌze, o penÌze
s vlastnÌ hodnotou. Historikové uvádÏjÌ r˘zné p¯Ìklady p¯echodnÏ pouûÌvan˝ch
prost¯edk˘ smÏny v r˘zn˝ch teritoriÌch, jako dobytek, plátno, koûeöiny, muöle,
obecné kovy aj. Sv˝mi vlastnostmi nakonec z ¯ady tÏchto smÏnn˝ch prost¯edk˘
p¯eváûily drahé kovy - zlato a st¯Ìbro.
Historicky vzato probíhal tento proces po nÏkolik tisíciletí, a to
nestejnomÏrnÏ v r˘zn˝ch oblastech (zemích). Rozöí¯ené vyuûívání penÏz
nastupuje teprve se zánikem feudální spoleËnosti, aËkoliv samotné peníze jsou
mnohem staröí. Do té doby byla smÏna (a v rámci ní i ËásteËné vyuûívání penÏz)
okrajov˝m jevem, p¯evládala naturální (samozásobitelná) v˝roba. Peníze
z drah˝ch kov˘ v podobÏ mincí se objevily poprvé z¯ejmÏ aû v 7. - 6. stol. p¯.
n. I. Oba drahé kovy byly v dalöím v˝voji vyuûívány s r˘znou intenzitou.
2) Zboûové penÌze byly postupnÏ nahrazeny modernÌmi formami penÏz.

Nejprve ölo o papÌrové penÌze. Bankovky vznikly jako speciálnÌ dluûnÌ úpisy ¯ady
komerËnÌch bank na základÏ uloûenÌ zlata v bance p¯ÌpadnÏ p¯i nákupu obchodnÌ
smÏnky bankou. Tyto bankovky byly smÏnitelné za zlato, a proto musely b˝t téû
(alespoÚ ËásteËnÏ) zlatem kryty. Na rozdÌl od toho jiná historická forma
papÌrov˝ch penÏz, a to státovky, vznikaly pouze z rozhodnutÌ vlády (panovnÌka)
o jejich emisi, obvykle bez jakéhokoliv krytÌ a smÏnitelnosti. Státovky byly
zpravidla vydávány v souvislosti s pot¯ebou financovat mimo¯ádné v˝daje
(nap¯. váleËné). Jejich nadmÏrná emise Ëasto konËila vyhláöenÌm jejich
neplatnosti. V souËasnosti jsou v˝jimeËn˝m jevem.
VyspÏlá podoba penÏûnÌho systému se zlatem se naz˝vala zlat˝ standard.
Ten existoval v r˘zn˝ch modifikacÌch zhruba jedno stoletÌ a zanikl v rámci
vnit¯nÌch penÏûnÌch obÏh˘ postupnÏ poËátkem 30. let dvacátého stoletÌ (probÏhla
tzv. demonetizace zlata). V mezinárodnÌch ekonomick˝ch vztazÌch se jeho urËité
prvky udrûely aû do zaËátku 70. let.1) V souËasnosti jiû tedy zlato nefunguje jako
penÌze ani p¯Ìmo, ani nep¯Ìmo, tj. prost¯ednictvÌm sv˝ch zástupc˘ -bankovek
smÏniteln˝ch za zlato. SouËasné penÌze jsou penÏzi nekryt˝mi neboli penÏzi
s nucen˝m obÏhem. Stejn˝ charakter jako papÌrové penÌze (p¯ÌpadnÏ penÌze
z plastické hmoty) majÌ téû drobné mince. SouËasné penÌze jsou p¯ijÌmány proto,
ûe jsou zákonem p¯edepsan˝m platidlem.
3) To platÌ nejen o hotovostnÌch penÏzÌch, tj. bankovkách (které jsou
v souËasnosti emitovány v˝luËnÏ centrálnÌmi bankami) a o drobn˝ch mincÌch, ale
i o p¯evládajÌcÌ formÏ penÏz, totiû o depozitnÌch penÏzÌch, tj. depozitech
v bankovnÌ soustavÏ (oznaËováno téû jako bankovnÌ, úËetnÌ nebo ûirové penÌze).
Tato depozita (vklady) je moûno rozdÏlit na
- depozita na poûádánÌ v typické podobÏ bÏûn˝ch úËt˘. VyznaËujÌ se tÌm, ûe je
moûno je (zhruba ¯eËeno) bez omezenÌ vybÌrat nebo na nÏ vypisovat öeky Ëi
pouûÌvat jiné nástroje k p¯evodu tÏchto penÏz,
- termÌnované vklady v pevné v˝öi (jako termÌnované úËty v bankách) a dále
úsporová depozita s promÏnliv˝m z˘statkem (jako nap¯. vkladnÌ knÌûky) apod.
PenÏûnÌ zásoba
S tÏmito základnÌmi poznatky o formách souËasn˝ch penÏz je moûno
charakterizovat tzv. penÏûnÌ zásobu (M), tj. mnoûstvÌ penÏz v ekonomice
k urËitému okamûiku (p¯i zkoumánÌ trhu penÏz budeme tuto veliËinu oznaËovat
jako nabÌdku penÏz). Tato penÏûnÌ zásoba je kvantifikována rozmanit˝mi
penÏûnÌmi agregáty, utvá¯en˝mi zejména rozËlenÏnÌm depozitnÌch penÏz.
K vyjád¯enÌ principu tohoto rozËlenÏnÌ je moûno pouûÌt následujÌcÌ p¯Ìstup:
- uûöÌ agregát = obÏûivo, tj. hotovostnÌ penÌze v obÏhu (tedy mimo bankovnÌ
soustavu) plus depozita na poûádánÌ,
- öiröÌ agregáty jsou tvo¯eny uûöÌm agregátem plus úsporová a termÌnovaná
depozita. Tyto öiröÌ penÏûnÌ agregáty jsou dále rozËleÚovány nap¯. podle
velikosti depozit, podle subjekt˘, které depozita tvo¯Ì nebo podle Ëasové
specifikace tÏchto depozit.
KonkrétnÌ detailnÌ národnÌ p¯Ìstupy jednotliv˝ch centrálnÌch bank ke sledovánÌ
penÏûnÌ zásoby jsou odliöné, vËetnÏ konstrukce specifick˝ch penÏûnÌch agregát˘.
ObecnÏ je moûno je oznaËit jako: M1 = uûöÌ agregát,
M 2 = öiröÌ agregát.
KromÏ této charakteristiky penÏûnÌ zásoby je moûno se setkat s pojmem
skoropenÌze (near money). Zpravidla (existujÌ vöak i jiná pojetÌ) jde o formu
bohatstvÌ, která sice nem˘ûe slouûit jako prost¯edek smÏny, m˘ûeme ji vöak
1) V této dobÏ doölo k zániku tzv. brettonwoodského mezinárodnÌho mÏnového

systému (viz kapitolu 14.2).
relativnÏ snadno a rychle smÏnit za penÌze. P¯Ìkladem jsou krátkodobé vládnÌ
pokladniËnÌ poukázky jako spolehlivé snadno prodejné cenné papÌry.
Ze schematického vymezenÌ struktury penÏûnÌ zásoby je z¯ejmé, ûe
s rozöi¯ovánÌm penÏûnÌch agregát˘ klesá jejich likvidita, tj. pohotovost slouûit jako
prost¯edek smÏny (Ëasová vázanost, poplatky za p¯edËasn˝ v˝bÏr) a naopak roste
jejich v˝nosnost (hotovost nenese ûádn˝ v˝nos, bÏûné úËty jsou úroËeny ménÏ neû
termÌnované vklady).
Nap¯. »eská národnÌ banka definuje:
- obÏûivo,
-Ml jako obÏûivo + netermÌnované korunové vklady,
- M 2 jako M1 + quasipenÌze (coû jsou termÌnované vklady, depozitnÌ smÏnky
a ostatnÌ dluhopisy, vklady rezident˘ v cizÌ mÏnÏ),
- L jako M 2 + státnÌ pokladniËnÌ poukázky + poukázky »NB v portfoliu
domácÌch nebankovnÌch subjekt˘.
Tab. 6-1 PenÏûní zásoba v »R koncem r. 2001 (mld. KË)
tÏrrrirnoyáné kofunove Vklady

;l : ::;;óH : ; : d^
lllllli
Pramen: http://www.cnb.cz
6.2 KomerËnÌ banky, centrálnÌ banka

FinanËnÌ zprost¯edkovatelé
FinanËnÌmi zprost¯edkovateli jsou instituce, zprost¯edkujÌcÌ pohyb penÏûnÌch
fond˘ od vÏ¯itel˘ (st¯adatel˘) k dluûnÌk˘m. Jejich souËástÌ je bankovnÌ soustava
neboli depozitnÌ instituce, které p¯ijÌmajÌ vklady a poskytujÌ úvÏry. Pro
zjednoduöenÌ je zredukujme na komerËnÌ banky, pat¯Ì sem vöak i ostatnÌ instituce,
ve kter˝ch vznikajÌ depozitnÌ penÌze (r˘zná spo¯itelnÌ a úvÏrová sdruûenÌ - nap¯.
druûstevnÌ, v »R naz˝vané "kampeliËky").
DalöÌmi finanËnÌmi zprost¯edkovateli jsou nebankovnÌ instituce (zejména
pojiöùovny, penzijnÌ a investiËnÌ fondy aj.), které majÌ p¯Ìjmy z pojistného nebo
z emise akciÌ a obligacÌ. Tvorbou "vklad˘" u tÏchto finanËnÌch zprost¯edkovatel˘
nevznikajÌ depozitnÌ penÌze.
V zemÌch s rozvinutou sÌtÌ finanËnÌch zprost¯edkovatel˘ existujÌ téû instituce,
jejichû zaËlenÏnÌ nenÌ jednoznaËné, jako nap¯. vzájemné fondy na penÏûnÌm trhu
(jde o finanËnÌ investiËnÌ spoleËnosti, na jejichû akcie je moûno s urËit˝mi
omezenÌmi vystavovat öeky).
KomerËnÌ banky
HlavnÌ ËinnostÌ komerËnÌch bank je zÌskávánÌ penÏûnÌch prost¯edk˘ (zejména
ve formÏ vklad˘) a poskytovánÌ úvÏr˘. To se téû odráûÌ v úËetnÌ bilanci (rozvaze)
banky. VöimnÏte si (v následujÌcÌ tabulce), ûe hlavnÌ souËástÌ pasiv (zdroj˘) banky
jsou depozita a v˝p˘jËky, hlavnÌ souËástÌ aktiv (uûitÌ) jsou pohledávky v podobÏ
úvÏr˘, cenn˝ch papÌr˘ a rezerv.
Poloûka rezervy ' p¯edstavuje tu Ëást aktiv komerËnÌch bank, která nenÌ vyuûita
nap¯. k poskytovánÌ úvÏr˘, nákupu cenn˝ch papÌr˘ apod., n˝brû je drûena jednak
jako hotovost v trezorech komerËnÌch bank, jednak jako vklady (rezervy)
u centrálnÌ banky.2) Banky drûÌ Ëást sv˝ch zdroj˘ v podobÏ rezerv z jednoduchého
d˘vodu: pot¯ebujÌ mÌt dostatek prost¯edk˘ pro p¯Ìpad nadmÏrn˝ch v˝bÏr˘ sv˝ch
klient˘, kdy bÏûn˝ p¯Ìliv nov˝ch depozit nestaËÌ pokr˝t jejich odliv. Je z¯ejmé, ûe
proti tomuto motivu drûby rezerv p˘sobÌ snaha o jejich minimalizaci. D˘vodem je
nÌzk˝ v˝nos tÏchto rezerv, neboù hotovost nesnese ûádn˝ v˝nos a rezervy
u centrálnÌ banky jsou buÔ pouze nÌzko úroËené nebo v˘bec neúroËené.
ÚËetní bilance komerËní banky XY k... (mld. penÏûních jednotek)
. rezervy ;: •;v,i:.^• ^;p3:íl;^;S;SP;S ^Jfáepózí^ 180
W;Í;;Í:70;;.
• :•; •.••:• '^0!fMSr^^^M^MfSS9

:
0': úvÏi˝;,;.;;- osùafHf (n|rc>zdeieny ziék a].) 40
ostatní (hmotn˝ majetek aj.)
;
: y¯âktivistc^Ïmf:^ sÏú 300
RozhodnutÌ o tom, jak vysoké rezervy bude komerËnÌ banka udrûovat, vöak
obvykle nezávisÌ pouze na nÌ samotné. S cÌlem dále zmÌnÏné stabilizace
bankovnÌho systému zpravidla urËujÌ centrálnÌ banky závazné povinné minimálnÌ
rezervy (PMR), a to podÌlem rezerv na daném typu depozit (tzv. sazbou PMR
neboli minimálnÌm rezervnÌm pomÏrem). DalöÌm cÌlem tohoto opat¯enÌ je vyuûÌvat
zmÏnu rezervnÌho pomÏru jako nástroje mÏnové politiky (viz p¯Ìsluönou kapitolu).
V naöem v˝kladu budeme uvaûovat jednotnou sazbu PMR v = R/D = 10 % neboli
1/10, kde R znamená rezervy a D depozita.
Banky mohou drûet také p¯ebyteËné (dobrovolné) rezervy.
1) NezamÏÚujme tuto poloûku s rezervami a rezervnÌmi fondy, které jsou souËástÌ pasÌv
(v p¯Ìkladu úËetnÌ bilance jsou zahrnuty mezi "ostatnÌmi pasÌvy").
2) V »R se za rezervy povaûujÌ jen tyto vklady.
CentrálnÌ banka
CentrálnÌ banka má zpravidla podobu jednotlivé instituce jako »eská národnÌ
banka.
V˝jimku tvo¯í zejména centrální banka USA v podobÏ Federálního rezervního
systému (Fed). Ten je tvo¯en 12 federálními rezervními bankami, které jsou
soukrom˝mi bankami, jednajícími ve ve¯ejném zájmu. ZmínÏn˝ch 12 bank
uskuteËÚuje mÏnovou politiku podle rozhodnutí centrálních orgán˘ Fedu. V
rámci Evropské unie p˘sobí Evropsk˝ systém centrálních bank, tvo¯en˝ od
r. 1998 Evropskou centrální bankou a centrálními bankami Ëlensk˝ch zemí EU.
HlavnÌmi úkoly centrálnÌ banky jsou:

1) UskuteËÚovat mÏnovou politiku, a to modelovÏ vzato buÔ dle vlastnÌho
uváûenÌ (volba cÌl˘, nástroj˘), nebo podle pokyn˘ vlády. V˝voj ve svÏtÏ smÏ¯uje
k posilovánÌ nezávislosti centrálnÌch bank (typick˝m p¯Ìkladem je Fed nebo »NB),
ty vöak zpravidla koordinujÌ svou politiku s ostatnÌmi regulaËnÌmi aktivitami
autorit (zejména s fiskálnÌ politikou).
Pot¯eba nezávislosti centrálnÌ banky na vládÏ b˝vá nejËastÏji od˘vodÚována
pot¯ebou eliminace vlivu volebnÌch cykl˘ ' a tÌm i rozkolÌsanosti mÏnové politiky.
HluböÌ anal˝za nezávislosti centrálnÌ banky by mÏla dále rozliöit nezávislost ve
volbÏ cÌl˘ mÏnové politiky (na rozdÌl nap¯. od zákonem uloûeného cÌle)
a nezávislost ve volbÏ nástroj˘ mÏnové politiky.
KonkrétnÌmi opat¯enÌmi centrálnÌ banky v rámci mÏnové politiky se zab˝vá
samostatná kapitola. Proto zde pouze vyjmenujeme nejv˝znamnÏjöÌ aktivity:
- operace na otev¯eném (volném) trhu,
- stanovenÌ povinn˝ch minimálnÌch rezerv,
- úvÏry komerËnÌm bankám a stanovenÌ s nimi spojen˝ch úrokov˝ch sazeb.
CentrálnÌ banky zpravidla neposkytujÌ úvÏry ostatnÌmu podnikovému sektoru
a vÏtöinou ani vládám.
Nap¯. »NB m˘ûe nakoupit od vlády »R krátkodobé státní pokladniËní

poukázky pouze do v˝öe 5 % p¯íjm˘ státního rozpoËtu v uplynulém roce.
2) Udrûovat stabilitu komerËnÌho bankovnÌho systému. Toho je dosahováno

zejména pomocÌ
- povinn˝ch minimálnÌch rezerv,
- úvÏr˘ komerËnÌm bankám (centrálnÌ banka vystupuje jako zap˘jËovatel
poslednÌ instance),
- prosazovánÌ pravidel obez¯etného podnikánÌ bank (zejména limitovánÌ
rizikov˝ch úvÏr˘, vyváûenost Ëasové struktury pohledávek a závazk˘ banky,
diverzifikace bankovnÌch aktiv aj.),
- pravidel vzniku bank (minimálnÌ v˝öe základnÌho kapitálu, personálnÌ vybavenÌ
aj-),
- v nÏkter˝ch zemÌch je souËástÌ tÏchto stabilizaËnÌch opat¯enÌ téû povinné
pojiötÏnÌ urËit˝ch bankovnÌch depozit.
1) Viz kapitolu Hospodá¯ské cykly.

Smyslem této regulace je zejména vytvo¯it jistotu vkladatel˘m a také zabránit
situaci, kdy nevznikajÌ nové vklady a naopak docházÌ k masovému vybÌránÌ vklad˘
(tzv. run na banky) a k hromadn˝m bankovnÌm bankrot˘m. Zkuöenosti z let Velké
deprese dokazujÌ, ûe neregulované bankovnÌ bankroty s sebou lavinovitÏ strhávajÌ,
v d˘sledku vzájemné závislosti dluûnÌk˘ a vÏ¯itel˘, ostatnÌ podnikov˝ sektor
(dominov˝ efekt).
3) K ostatnÌm aktivitám centrálnÌ banky pat¯Ì zpravidla:
- správa oficiálnÌch mÏnov˝ch (tj. devizov˝ch a zlat˝ch) rezerv. MÏnové rezervy
drûÌ centrálnÌ banky obvykle z d˘vodu zajiötÏnÌ pot¯ebn˝ch devizov˝ch zdroj˘
pro své klienty (tj. komerËnÌ banky) a téû pro kursové intervence.
- emise bankovek,
- Ëasto téû regulace mÏnového kursu tzv. kursov˝mi intervencemi,
- nÏkteré finanËnÌ operace uskuteËÚované pro vládu (nap¯. vedenÌ úËt˘ státnÌho
rozpoËtu) resp. instituce ve ve¯ejném sektoru.
NÏkteré z uveden˝ch funkcÌ centrálnÌ banky se odráûejÌ v jejÌ úËetnÌ bilanci.
VöimnÏte si zejména rezerv komerËnÌch bank (jsou pasÌvem - závazkem -
centrálnÌ banky), dále drûby vládnÌch cenn˝ch papÌr˘ (aktivum centrálnÌ banky)
jako v˝sledku operacÌ na otev¯eném trhu. V pohledávkách centrálnÌ banky jsou
dále d˘leûité úvÏry, poskytnuté komerËnÌm bankám.
ÚËetní bilance centrální banky k... (mld. penÏûních jednotek)
úvÏry kom 100
oficiální mÏnlivÏ réûÏrly 100

. ;:;..:o:statnjf:j;;:i:;:;j:^^ enriísÏc^ 100
150
l;ll-6of;. § ^
6.3 Tvorba penÏz
Zdroje tvorby penÏz

Proces vzniku penÏz p¯ÌpadnÏ stahovánÌ penÏz z obÏhu vysvÏtlÌme jako tzv.
multiplikovanou expanzi p¯ÌpadnÏ restrikci bankovnÌch depozit.
Uveden˝ multiplikaËnÌ proces uvaûujeme za následujÌcÌch zjednoduöujÌcÌch
p¯edpoklad˘:
1) neexistujÌ p¯ebyteËné rezervy (dobrovolné, nad povinn˝mi),
2) vöechny penÌze nab˝vajÌ podoby bankovnÌch depozit v daném bankovnÌm
systému, neunikajÌ tedy z bankovnÌ soustavy jako hotovost do obÏhu (jako
obÏûivo).
PoËátkem této expanze je skuteËnost, ûe se do bankovnÌho systému dostanou
nové penÌze (prvotnÌ p¯Ìr˘stek penÏz), a to nap¯.
- na základÏ nákup˘ vládnÌch cenn˝ch papÌr˘ centrálnÌ bankou na otev¯eném
trhu (od bank nebo nebankovnÌ ve¯ejnosti),
- úvÏrem centrálnÌ banky komerËnÌ bance,
- nebo téû p¯Ìliv penÏz ze zahraniËÌ - nap¯. US dolar˘ do bank v USA nebo
zahraniËnÌch mÏn, které komerËnÌ banka smÏnÌ u centrálnÌ banky za domácÌ
mÏnu aj.
Multiplikovaná expanze bankovnÌch depozit

Uvaûujme dále, ûe proces tvorby penÏz byl zahájen nákupem vládnÌch cenn˝ch
papÌr˘ centrálnÌ bankou ve v˝öi 100 penÏûnÌch jednotek. Tento p¯Ìliv (injekce)
nov˝ch penÏz se v bilanci komerËnÌch bank projevÌ nejprve (v prvnÌm stadiu):
- jednak jako r˘st jejich pasÌv (jako r˘st depozit klient˘, kte¯Ì prodali centrálnÌ
bance své vládnÌ obligace ve v˝öi 100).
- souËasnÏ se projevÌ jako r˘st jejich aktiv, a to v podobÏ zv˝öenÌ rezerv centrálnÌ
bankou (centrálnÌ banka nakoupila cenné papÌry ve v˝öi 100, o tuto sumu se
zv˝öÌ rezervy komerËnÌch bank u centrálnÌ banky).
NásledujÌcÌ zjednoduöené souhrnné bilance komerËnÌch bank (KB), a to
poËáteËnÌ bilance a bilance po zahájenÌ prvnÌho stadia penÏûnÌ expanze, vyjad¯ujÌ
v˝voj aktiv a pasÌv soustavy komerËnÌch bank.
PoËáteËní bilance KB Bilance KB po zahájení penÏûní expanze
rezervy depozita BS ^|($pb|ita ví 200

;
i^;iíáyÏr^ftg5 bstatríí 20
celkem WWBi §Mom celkem 220
KomerËnÌ banky jsou povinny drûet (v podobÏ hotovosti a vklad˘ u centrálnÌ

banky) urËité minimálnÌ rezervy. DobrovolnÏ sice mohou udrûovat i rezervy vyööÌ
(p¯ebyteËné), snaûÌ se vöak zpravidla o v˝nosnÏjöÌ vyuûitÌ penÏûnÌch zdroj˘.
P¯edpokládejme proto, ûe i komerËnÌ banky v naöem p¯ÌkladÏ zv˝öÌ své rezervy
pouze o 10 pen. jednotek na 20, tj. na minimálnÌ povinnou úroveÚ, danou sazbou
povinn˝ch minimálnÌch rezerv v = 1/10. Zbytek (90) se p¯emÏnÌ v jakákoliv jiná
aktiva - nap¯. je poskytnut jako úvÏry. Tento v˝voj vyjad¯uje souhrnná bilance
komerËnÌch bank po ukonËenÌ prvnÌho stadia expanze bankovnÌch depozit.
Bilance KB koncem prvního stadia
|Í|p|l
|é2||
Pro úplnost doplÚme i v˝voj úËetnÌ bilance centrálnÌ banky (CB).

Bilance CB p¯ed nákupem cenn˝ch papír˘ Bilance CB po nákupu cenn˝ch papír˘
aktíva pasíva
cenné papíry 50 rezervy KB ;:
•;vip;;;|;v cenné papíry rezervy KB 110
ostatní 50 ostatní 90 ostatní 90
celkem 100 celkem 100 celkem 200 celkem 200
TÌm vöak proces tvorby penÏz nekonËÌ. Celá suma zap˘jËen˝ch prost¯edk˘ ve
v˝öi 90 se totiû objevÌ opÏt v bankách jako depozita. Jde o druhé stadium expanze
bankovnÌch depozit, ve kterém stejnÏ jako v prvnÌm stadiu drûÌ banky z depozit ve
v˝öi 90 povinné rezervy 9, zbytek (81) zap˘jËÌ, p¯ÌpadnÏ za nÏ nakoupÌ cenné
papÌry apod. Souhrnná bilance soustavy komerËnÌch bank po ukonËenÌ druhého
stadia expanze vyjad¯uje v˝sledn˝ stav rezerv a depozit.
Bilance KB koncem druhého stadia
aktiva pasíva
rezervy depozita 290
úvÏry 281 ostatní
célkern 310 celkem 31b
Cel˝ proces tvorby bankovnÌch depozit, ze kterého jsme popsali pouze prvnÌ
dvÏ stadia (tj. tvorbu 100 + 90 bankovnÌch depozit), se zastavÌ aû vyËerpánÌm
dÏlenÌ celého prvotnÌho p¯Ìr˘stku penÏz (100) na tvorbu nov˝ch rezerv. Shrneme
tento proces do následujÌcÌ tabulky.
Multiplikovaná expanze bankovních depozit
stadium nova depozita novÏ ú˝Ïry
celkem
Údaje z tabulky jsou dále zohlednÏny v souhrnné bilanci soustavy komerËnÌch

bank (po vöech stadiÌch) a v bilanci centrálnÌ banky.
KoneËné bilance bank
soustava komerËních bank centrální banka
aktiva pasíva
rezervy ;;;:11Í|: depozita cenné papíry rezervy KB 110
úvÏry 1 010 ostatní ;;i56:;ft ostatní 90
celkem 1 120 celkem 200 celkem 200
Jednoduch˝ multiplikátor depozitnÌch penÏz
P¯Ìr˘stek depozit je souËtem nekoneËné geometrické ¯ady
AD = 100 + 90 + 81 + ...
2
neboli AD = A/? + (1 - v) AR + (1 - v) AR + ...,
kde AR je prvotnÌ p¯Ìr˘stek penÏz odpovÌdajÌcÌ zmÏnÏ rezerv, 1 - v je podÌl,
kter˝ z kaûdého nového depozita vstupuje do multiplikaËnÌho procesu (v naöem
p¯Ìkladu 0,9), obecnÏ
s = aj + ajq + a\ q + ...
SouËet nekoneËné geometrické ¯ady vyjád¯Ìme
V naöem p¯Ìkladu
a\ - AR, q = 1-v, proto
Vztah mezi AD a AR odvodÌme téû následujÌcÌ úvahou. PrvotnÌ p¯Ìr˘stek

penÏz zároveÚ p¯edstavuje celkov˝ p¯Ìr˘stek rezerv v bankovnÌm systému
(zmÌnÏn˝ch 100 penÏûnÌch jednotek se postupnÏ rozpadne na 10 + 9 + 8,1 + ...),
tedy AR = 100. Tento p¯Ìr˘stek rezerv v bankovnÌ soustavÏ bude zároveÚ
urËit˝m procentem z p¯Ìr˘stku depozit, a to procentem, vyjad¯ujÌcÌm sazbu PMR
(rezervnÌ pomÏr) - v naöem p¯Ìkladu 10 % neboli 1/10, neboli AR = v AD.
Pro p¯Ìr˘stek depozit AD (tj. p¯Ìr˘stek depozitnÌch penÏz) proto platÌ
AD = (l/v) • AR.
VöimnÏte si, ûe sazba PMR (rezervní pomÏr) zde hraje klíËovou roli. Kdyby
byl nap¯. 20 %, byl by p¯i stejném p¯ír˘stku rezerv (100) p¯ír˘stek depozitních
penÏz pouze 500, p¯i 5 % by mnoûství penÏz vzrostlo o 2 000.
V˝raz l/v je o z n a Ë o v á n j a k o jednoduch˝ multiplikátor depozitnÌch

(bankovnÌch) penÏz (jde o zjednoduöenou podobu obecnÏjöÌho multiplikátoru
penÏûnÌ nabÌdky) a vyjad¯uje, o kolik se zvÏtöÌ penÏûnÌ zásoba v podobÏ p¯Ìr˘stku
depozitnÌch penÏz, zv˝öÌ-li se rezervy komerËnÌch bank o penÏûnÌ jednotku.
MÏnová báze
KlÌËov˝ v˝znam rezerv soustavy komerËnÌch bank spoËÌvá v tom, ûe od v˝öe
tÏchto rezerv, ovlivÚované centrálnÌ bankou, se odvÌjÌ penÏûnÌ zásoba, a to v mÌ¯e,
dané multiplikátorem. Proto téû b˝vajÌ tyto rezervy oznaËovány jako mÏnová báze
(neboli mocné penÌze). Uvedené zdroje prvotnÌho p¯Ìr˘stku penÏz, zvyöujÌcÌ
rezervy komerËnÌch bank, jsou tedy zároveÚ zdroji mÏnové báze (dalöÌm je nap¯.
Ëist˝ úvÏr vládÏ aj.).
SouËástÌ mÏnové báze je také obÏûivo, od kterého jsme odhlÌûeli. Zv˝öenÌ
obÏûiva se projevÌ ve stejném r˘stu penÏûnÌ zásoby, nemá vöak vliv na zmÏnu
mnoûstvÌ depozitnÌch penÏz. RozËlenÏnÌm mÏnové báze na rezervy a obÏûivo je
vyjád¯eno uûitÌ mÏnové báze.
Zkomplikujme náö p¯Ìklad existencÌ obÏûiva. KromÏ uveden˝ch nákup˘ za 100
penÏûnÌch jednotek nakoupÌ centrálnÌ banka dalöÌ vládnÌ obligace za 5 penÏûnÌch
jednotek. Tentokrát vöak zaplatÌ subjekt˘m prodávajÌcÌm vládnÌ cenné papÌry
emisÌ hotovosti, která obÌhá (nez˘stane tedy v trezorech komerËnÌch bank).
MÏnová báze vzroste o 5, stejnÏ tak i penÏûnÌ zásoba vzroste o 5.
Pro anal˝zu úËinnosti své mÏnové politiky rozliöujÌ centrálnÌ banky Ëást mÏnové
báze, která má podobu p˘jËek komerËnÌm bankám a Ëást v podobÏ nevyp˘jËené
báze, která je pod úËinnÏjöÌ kontrolou centrálnÌ banky.
Restrikce penÏûnÌ zásoby

Uveden˝ proces tvorby depozitnÌch penÏz funguje i v opaËném smÏru, tj. jako
multiplikovaná restrikce bankovnÌch depozit (téû destrukce, kontrakce). Jestliûe
nap¯. centrálnÌ banka prodá vládnÌ obligace v cenÏ 100, klesnou depozita bank
v prvnÌm stadiu o 100 a jejich rezervy centrálnÌ banka snÌûÌ téû o 100 (tj. ve v˝öi
odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ prodan˝ch obligacÌ). P¯i rezervnÌm pomÏru 10 % je vöak
p¯Ìpustn˝ pokles rezerv pouze o 10, proto musÌ banky v prvnÌm stadiu
multiplikované restrikce bankovnÌch depozit tyto rezervy doplnit (o 90) nap¯. tÌm,
ûe k tomu vyuûijÌ splátek poskytnut˝ch úvÏr˘ (poloûka "úvÏry" poklesne o 90) nebo
prodajÌ Ëást sv˝ch cenn˝ch papÌr˘.
Ve druhém stadiu proto v bankách poklesnou depozita o 90. K tomu je ovöem
nutné jednak stáhnout Ëást rezerv (ve v˝öi 9), jednak vyuûÌt splátek poskytnut˝ch
úvÏr˘ (p¯ÌpadnÏ prodeje cenn˝ch papÌr˘) ve v˝öi 81 atd.
RozöÌ¯enÌ multiplikátoru
OdstranÏnÌm zjednoduöujÌcÌch p¯edpoklad˘ p¯iblÌûÌme zkouman˝
multiplikátor realitÏ:
1) ÚËinnost multiplikátoru bude oslabena drûbou p¯ebyteËn˝ch rezerv (nad
povinn˝mi minimálnÌmi rezervami).
2) Oslabena bude také existencÌ obÏûiva. Ve skuteËnosti totiû (na rozdÌl od
naöich zjednoduöujÌcÌch p¯edpoklad˘) z kaûdého prvotnÌho p¯Ìr˘stku penÏz uniká
Ëást do obÏhu jako hotovost a multiplikaËnÌ mechanismus bankovnÌch depozit se
tÌm oslabuje.
3) V dalöÌm textu (v následujÌcÌ subkapitole) budeme povaûovat za penÌze
pouze Ëást penÏûnÌ zásoby, obecnÏ vymezené v˝öe (budeme vyluËovat urËitou Ëást
depozitnÌch penÏz). V tomto uûöÌm pojetÌ penÏz by byl multiplikátor depozitnÌch
penÏz dále modifikován (jeho hodnota by dále poklesla).
Vöechny tri uvedené okolnosti vykazujÌ vÏtöÌ Ëi menöÌ nestabilitu a proto téû
destabilizuji p¯Ìsluön˝ penÏûnÌ multiplikátor.
SloûitÏjöí varianty penÏûních multiplikátor˘ (jejichû teoretick˝ základ poloûil

J. E. Meade a rozöí¯il M. Friedman) jsou vysvÏtleny ve specializovan˝ch
p¯edmÏtech, vËetnÏ odvození p¯ísluön˝ch vzorc˘.
6.4 Trh penÏz, úroková sazba
Trh penÏz
JednÌm z v˝znamn˝ch faktor˘, ovlivÚujÌcÌch v˝voj makroekonomick˝ch veliËin,
je úroková sazba. V ekonomické teorii existujÌ r˘zné názory na to, jak se utvá¯Ì
a ËÌm je ovlivÚována konkrétnÌ v˝öe úrokové sazby. V následujÌcÌm v˝kladu
budeme vycházet z p¯edstavy, ûe úroková sazba se tvo¯Ì na trhu penÏz.
Jde o keynesiánskou teorii úroku, zaloûenou na preferenci likvidity
(J. M. Keynes). Alternativním p¯ístupem je neoklasické pojetí úrokové sazby,
podle které se tato tvo¯í na trhu kapitálu, tj. st¯etnutím poptávky po fondech,
urËen˝ch k realizaci investiËních projekt˘, a nabídkou tÏchto fond˘, tj. úspor.
Existují i jiné p¯ístupy.
Na penÏûnÌm trhu se st¯etává poptávka po penÏzÌch s nabÌdkou penÏz a utvá¯Ì

se nominálnÌ úroková sazba. ' Za penÌze budeme nadále povaûovat pouze urËit˝
segment obecnÏ charakterizované penÏûnÌ zásoby, a to tu jejÌ Ëást, která vykazuje
vysokou likviditu. Tak nap¯. nejvÌce likvidnÌ jsou hotovost a öekovatelná
depozita - mohou b˝t okamûitÏ pouûity k platbám. NiûöÌ stupeÚ likvidity vykazujÌ
nap¯. úsporová depozita s v˝povÏdnÌ lh˘tou - p¯i jejich v˝bÏru je t¯eba zaplatit
urËit˝ poplatek za nedodrûenÌ lh˘ty. JeötÏ niûöÌ stupeÚ likvidity vykazujÌ depozita
splatná k urËitému datu - nap¯. depozitnÌ certifikáty je moûno prodat p¯ede dnem
jejich splatnosti, náklady vöak mohou b˝t znaËné.
Takto vymezené penÌze (neboli penÏûnÌ z˘statky) b˝vajÌ nÏkdy ztotoûÚovány s
urËit˝mi penÏûnÌmi agregáty, a to nap¯. s M 1 nebo M 2 (jejichû pojetÌ je navÌc
u r˘zn˝ch centrálnÌch bank odliöné). Vzhledem k nejednotnosti ve vymezenÌ
penÏûnÌch agregát˘ a k jejich faktické promÏnlivosti oproti statistickému
sledovánÌ vystaËÌme s v˝öe uvedenou kvalitativnÌ charakteristikou penÏz.
Takto definované penÌze jsou jednoznaËnÏ nositeli p¯edevöÌm své primárnÌ
funkce, tj. prost¯edku smÏny, i kdyû nenÌ vylouËeno (jak uvidÌme dále), ûe mohou
b˝t drûeny jako uchovatel hodnoty. VyznaËujÌ se dále nÌzk˝m v˝nosem: hotovost
nenese ûádn˝ nominálnÌ v˝nos, bÏûné úËty jsou úroËeny mnohem ménÏ, neû
úsporová nebo termÌnovaná depozita. Pro zjednoduöenÌ budeme p¯epokládat,
ûe v˝nosnost penÏz je nulová.
Vöechna finanËnÌ aktiva rozËlenÌme na penÌze (v˝öe definované) a na ostatnÌ
(alternativnÌ) finanËnÌ aktiva, jako jsou zejména nÏkteré formy bankovnÌch
depozit, obligace a jiné úvÏrové pohledávky, akcie apod.
NezamÏÚujme uvedené pojetí penÏûního trhu ve smyslu ekonomické teorie
od odliöného pojetí v rámci bankovní a úvÏrové praxe. Zde b˝vá penÏûní trh
nejËastÏji interpretován jako mezibankovní trh s krátkodob˝mi penÏûními
prost¯edky, kter˝ umoûÚuje vyrovnání p¯ebytk˘ a deficit˘ likvidity úvÏrov˝ch
1) Na trhu penÏz budeme v základnÌm kursu makroekonomie uvaûovat pouze

nominálnÌ veliËiny (nominálnÌ úrokovou sazbu, nominálnÌ mnoûstvÌ penÏz).
PokroËil˝ kurs makroekonomie pracuje s reáln˝mi veliËinami.
institucí. Za kapitálov˝ trh je pak (v tomto prost¯edí) povaûován obvykle trh se
st¯ednÏdob˝mi a dlouhodob˝mi cenn˝mi papíry. V obou p¯ípadech vöak existují
i odliöná pojetí.
Úroková sazba
Pojem úroková sazba b˝vá bÏûnÏ pouûÌván ve v˝znamu pomÏru úroku
k vyp˘jËené sumÏ penÏz (jistinÏ). Vzhledem k v˝öe vymezenému pojetÌ penÏz vöak
budeme pojem úroková sazba pouûÌvat v öiröÌm smyslu, a to ve smyslu mÌry v˝nosu
alternativnÌch finanËnÌch aktiv. Pro naöe pot¯eby vystaËÌme s imaginárnÌ
jednotnou (obecnou) úrokovou sazbou. Nebudeme rozliöovat úrokové sazby (mÌry
v˝nosu) z r˘zn˝ch forem finaËnÌch aktiv, z depozit a úvÏr˘, z krátkodob˝ch
a dlouhodob˝ch fond˘ apod.
Na penÏûnÌm trhu se utvá¯Ì nominálnÌ úroková sazba (iN), vyjad¯ujÌcÌ
procentnÌ p¯Ìr˘stek dané sumy penÏz N (p¯esnÏji: alternativnÌho finanËnÌho
aktiva nap¯. v podobÏ termÌnovaného vkladu):
Reálná úroková sazba (iR) vyjad¯uje p¯Ìr˘stek kupnÌ sÌly dané sumy penÏz,
tzn. ûe promÌtá vliv v˝voje cenové hladiny (mÌry inflace n) do nominálnÌho
p¯Ìr˘stku penÏûnÌ sumy. VycházÌme ze srovnánÌ nominálnÏ zhodnocené sumy
penÏz N(l + i^) a zv˝öené hodnoty této sumy penÏz v souladu s mÌrou inflace
tak, aby kupnÌ sÌla byla stabilnÌ A^l + n). VeliËiny vyjad¯ujeme ve srovnatelném
obdobÌ a v setinách: nap¯. iN = 0,09 a 71 = 0,06 znamená, ûe nominálnÌ úroková
sazba dosahuje 9 % p. a. a roËnÌ mÌra inflace ËinÌ 6 %.
RozdÌl tÏchto veliËin jako podÌl na stabilnÌ kupnÌ sÌle udává reálnou úrokovou
sazbu:
Pro zjiötÏnÌ aproximativnÌ hodnoty reálné úrokové sazby upravÌme p¯edchozÌ

v˝raz do podoby
iR=(iN-n)l00-iRn (v%).
Vzhledem k zanedbatelné hodnotÏ iR • n je moûno definovat reálnou
úrokovou sazbu zjednoduöenÏ jako rozdÌl mezi nominálnÌ úrokovou sazbou
a mÌrou inflace (obojÌ v procentnÌm vyjád¯enÌ):
ÍR = ÍN - n .
V naöem p¯ÌkladÏ je p¯ibliûnÏ iR= iN- n= 9 % - 6 % = 3 %,
p¯esnÏ je iR = 2,83 %.
Uveden˝ vztah v podobÏ //v = //? + n je aplikován v neoklasickém modelu
urËení nominální úrokové sazby, p¯iËemû pracuje s oËekávanou (nikoliv
skuteËnou) mírou inflace. Jde o tzv. Fisherovu rovnici, resp. o Fisher˘v efekt
(nominální úroková sazba se mÏní pod vlivem zmÏny míry inflace).
NabÌdka penÏz
Na dÌlËÌm trhu urËitého statku vyjad¯ujeme vztah mezi mnoûstvÌm tohoto
statku a jeho cenou. "Statkem" jsou v daném p¯ÌpadÏ penÌze. MnoûstvÌ penÏz
v ekonomice (tj. penÏûnÌ zásoba) obÌhajÌcÌ urËitou rychlostÌ, p¯edstavuje na
penÏûnÌm trhu nabÌzené mnoûstvÌ penÏz. Cena tohoto "statku" je vyjád¯ena jako
náklad spojen˝ s drûbou penÏz neboli jako náklad p¯Ìleûitosti, tj. uöl˝ v˝nos - úrok
(vyjád¯en˝ úrokovou sazbou, /).
Vztah mezi nabÌzen˝m mnoûstvÌm penÏz a úrokovou sazbou (tj. nabÌdka
penÏz) b˝vá interpretován r˘znÏ. »asté je vyjád¯enÌ dokonale neelastické citlivosti
nabÌzeného mnoûstvÌ penÏz na úrokovou sazbu, kdy graf nabÌdky penÏz (MS) má
podobu vertikálnÌ linie (obr. 6-1).
BHBHHHR
VertikálnÌ tvar k¯ivky MS je podmÌnÏn p¯edpokladem, ûe komerËnÌ banky
nedrûÌ p¯ebyteËné rezervy. Je moûno uvaûovat i pozitivnÏ sklonÏnou k¯ivku MS.
KomerËnÌ banky v tomto p¯ÌpadÏ manévrujÌ se sv˝mi p¯ebyteËn˝mi
(dobrovoln˝mi) rezervami - zvyöujÌ je v p¯ÌpadÏ nedostateËn˝ch p¯ÌleûitostÌ
k v˝nosn˝m finanËnÌm investicÌm. VertikálnÌ k¯ivka MS se dá p¯edpokládat
zejména p¯i vysoké úrokové sazbÏ.
Z procesu expanze nebo restrikce depozitnÌch penÏz vypl˝vá klÌËová role
centrálnÌ banky p¯i v˝voji nabÌdky penÏz. Nákup nebo prodej vládnÌch cenn˝ch
papÌr˘, úvÏry komerËnÌm bankám, regulace p¯Ìlivu penÏz ze zahraniËÌ a jiná
opat¯enÌ, ovlivÚujÌcÌ mÏnovou bázi, vedou k expanzi nebo restrikci penÏûnÌ
zásoby. Poloha k¯ivky MS proto bude urËena rozhodnutÌm centrálnÌ banky: jejÌ
posun doleva bude zp˘soben restriktivnÌmi opat¯enÌmi a posun doprava
expanzivnÌmi opat¯enÌmi.
NabÌdka penÏz je v tomto p¯ÌpadÏ exogennÌ veliËinou - je urËena mÏnovou
politikou centrálnÌ banky. ExogennÌ interpretaci nabÌdky penÏz preferuje
monetaristická ekonomie.
EndogennÌ penÌze
Ve v˝öe uvedeném pojetÌ jsme uvaûovali (a také v následujÌcÌch kapitolách,
zejména v kapitole MÏnová politika, budeme uvaûovat) exogennÌ charakter
nabÌdky penÏz. Ekonomická teorie vöak p¯ipouötÌ i moûnost endogennÌ nabÌdky
penÏz, tj. jejÌ urËenÌ okolnostmi „zevnit¯ ekonomiky" mimo centrálnÌ banku
1
(postkeynesiánötÌ auto¯i, jako N. Kaldor, S. Weintraub, H. P. Minsky aj.). ^
NejËastÏjöÌ je dvojÌ vysvÏtlenÌ.
CentrálnÌ banka zcela uspokojuje poptávku komerËnÌch bank po úvÏrech
(komerËnÌ banky p¯itom vycházejÌ z poptávky podnik˘ po úvÏrech) neboli nabÌdka
penÏz se zcela p¯izp˘sobuje poptávce. K¯ivka nabÌdky penÏz (MS) má v tomto
p¯ÌpadÏ horizontálnÌ pr˘bÏh. ChovánÌ centrálnÌ banky je vysvÏtlováno tÌm, ûe chce
jednak zachovat stabilitu bankovnÌ soustavy, jednak udrûet svou vlastnÌ autoritu.
Druh˝m vysvÏtlenÌm jsou finanËnÌ inovace, které provádÏjÌ banky (nap¯.
vytvá¯enÌ nov˝ch finanËnÌch instrument˘ nepodléhajÌcÌch tvorbÏ rezerv) nebo
podniky (nap¯. si p˘jËujÌ navzájem) jako reakci na restriktivnÌ opat¯enÌ centrálnÌ
banky. NabÌdka penÏz se tak dostává mimo kontrolu centrálnÌ banky. Obecn˝m
projevem je zde zmÏna struktury aktiv a pasÌv bank a podnik˘, jde tedy
o strukturálnÌ p¯Ìstup.
Poptávka po penÏzÌch
Poptávka po penÏzÌch (MD) je p¯edstavována mnoûstvÌm penÏz, které jsou
ochotny drûet ekonomické subjekty p¯i urËité úrokové sazbÏ. Jaké jsou motivy
drûby penÏz, neboli proË ekonomické subjekty chtÏjÌ udrûovat Ëást sv˝ch
finanËnÌch aktiv ve vysoce likvidnÌ podobÏ (preferujÌ likviditu)?
1) BÏûnÏ uznávan˝ je tzv. transakËnÌ motiv (a od nÏj odvozená transakËnÌ
poptávka po penÏzÌch), coû znamená drûbu penÏz za úËelem nap¯. bÏûn˝ch v˝daj˘
domácnostÌ na spot¯ebnÌ p¯edmÏty, podnik˘ na mzdy, suroviny a uskuteËÚovánÌ
¯ady podobn˝ch transakcÌ a plateb. Tyto v˝daje zpravidla nejsou synchronizovány
s p¯Ìjmy (nap¯. mzdu pobÌráme jednou mÏsÌËnÏ, spot¯ebnÌ p¯edmÏty vöak
nakupujeme dennÏ), z Ëehoû plyne pot¯eba drûby urËitého mnoûstvÌ penÏz. Tato
poptávka po penÏzÌch vycházÌ z funkce penÏz jako prost¯edku smÏny.
TransakËnÌ poptávka po penÏzÌch je Ëasto interpretována jako necitlivá na
úrokovou sazbu. Za jist˝ch okolnostÌ je vöak moûno tuto citlivost uvaûovat. Znám˝
je model (W. J. Baumol, J. Tobin), kter˝ vycházÌ ze skuteËnosti, ûe úrok je
nákladem p¯Ìleûitosti drûby penÏz. To vede k ¯ÌzenÌ likvidity (transakËnÌ drûby
penÏz) v tom smyslu, ûe jsou minimalizovány "zahálejÌcÌ penÌze" jejich neustál˝m
p¯evádÏnÌm do krátkodob˝ch aktiv, v˝nosnÏjöÌch neû hotovost nebo bÏûné úËty.
1) EndogennÌ p¯Ìstup k nabÌdce penÏz aplikuje téû teorie reáln˝ch hospodá¯sk˝ch cykl˘
(viz kapitolu Hospodá¯ské cykly).
RostoucÌ úroková sazba pak bude stimulovat ¯ÌzenÌ likvidity a povede k poklesu
transakËnÌ drûby penÏz.
»iní-li nap¯. na poËátku mÏsíce transakËní drûba penÏz urËité domácnosti
10 000 KË a koncem mÏsíce 0 KË, je pr˘mÏrná drûba penÏz 5000 KË. Nakoupí-li
vöak domácnost poËátkem mÏsíce cenné papíry (nap¯. vládní pokladniËní
poukázky) se 14 denní splatností, poklesne pr˘mÏrná drûba penÏz na 2500 KË.
P¯itom drûí stále dostatek penÏz k transakËním úËel˘m.
Uveden˝ p¯Ìstup ¯ÌzenÌ transakËnÌ drûby penÏz je spojen s urËit˝mi náklady

v podobÏ vynaloûeného Ëasu, náklad˘ na zÌskánÌ a vyhodnocenÌ informacÌ,
bankovnÌ a zprost¯edkovatelské poplatky aj. (obraznÏ vyjád¯eno jako náklady
"oöoupávánÌ podráûek"). Dá se proto p¯edpokládat, ûe tato citlivost poptávky po
penÏzÌch na úrokovou sazbu bude spÌöe u velk˝ch nominálnÌch Ëástek, tj. zejména
u podnik˘.
Spolu s transakËním motivem drûby penÏz b˝vá Ëasto uznáván
i opatrnostní motiv, p¯edstavující drûbu penÏz pro p¯ípad neoËekávan˝ch
v˝daj˘ nebo neoËekávaného poklesu p¯íjm˘.
2) NejednoznaËn˝ je eventuálnÌ dalöÌ motiv drûby penÏz, naz˝van˝

(v p˘vodnÌm KeynesovÏ pojetÌ) spekulaËnÌ motiv. Jeho existence je spojena
s funkcÌ penÏz jako uchovatele hodnoty. SpekulaËnÌ motiv vycházÌ z nejistoty
v˝nos˘ alternativnÌch finanËnÌch aktiv, tj. jednak úrok˘, jednak kapitálové ztráty
nebo zisku v souvislosti s v˝vojem trûnÌch cen cenn˝ch papÌr˘.
SpekulaËnÌ charakter této poptávky spoËÌvá v úvaze, ûe p¯i nÌzké úrokové sazbÏ
a vysoké úrovni cen cenn˝ch papÌr˘ (mezi v˝vojem úrokové sazby a cenou cenn˝ch
papÌr˘ existuje nep¯Ìmo úmÏrná závislost) budou subjekty oËekávat pokles cen
cenn˝ch papÌr˘ (a r˘st úrokové sazby). Tento pokles znamená kapitálovou ztrátu,
preferována bude proto drûba penÏz. P¯i vysoké úrokové sazbÏ tomu bude naopak
(preferována bude drûba cenn˝ch papÌr˘).
SpekulaËnÌ motiv drûby penÏz je rozvinut v teorii portfolia, tj. souboru
finanËnÌch aktiv (J. Tobin), vysvÏtlujÌcÌ drûbu penÏz jako aktiva. Ta vycházÌ ze
skuteËnosti, ûe ekonomické subjekty vykazujÌ vyööÌ Ëi niûöÌ averzi k riziku, coû vede
k diversifikaci portfolia. Kdybychom totiû udrûovali vöechna svá aktiva (s v˝jimkou
transakËnÌ poptávky po penÏzÌch) v podobÏ nap¯. v˝nosn˝ch cenn˝ch papÌr˘,
podléháme riziku v˝kyv˘ jejich trûnÌ ceny a tÌm i kapitálové ztráty. VyööÌ v˝nos
v podobÏ úrokové sazby pak stimuluje k drûbÏ rizikovÏjöÌch aktiv a tedy i k niûöÌ
drûbÏ penÏz.
Uvedenou souvislost mezi celkov˝m poptávan˝m mnoûstvÌm penÏz
a nominálnÌ úrokovou sazbou vyjád¯Ìme pomocÌ grafu. Graf poptávky po penÏzÌch
odráûÌ skuteËnost, ûe poptávané mnoûstvÌ penÏz roste (klesá) s poklesem (r˘stem)
nominálnÌ úrokové sazby (jde o pohyb po k¯ivce MD).
Pro zjednoduöení je zvolen lineární pr˘bÏh k¯ivky MD. Dá se vöak
p¯edpokládat, ûe p¯i velmi nízké úrokové sazbÏ, kdy je její opÏtovn˝ r˘st velmi
aktuální, poroste (p¯i poklesu úrokové sazby) poptávané mnoûství penÏz
zvláöù silnÏ. Negativní sklon k¯ivky MD by proto p¯i nízké úrokové sazbÏ klesal
aû k vodorovné poloze. Anal˝za této situace, která b˝vá oznaËována jako past
likvidity, p¯ekraËuje rámec tohoto textu - blíûe viz pokroËil˝ kurs
makroekonomie.
Uveden˝ v˝voj poptávaného mnoûstvÌ penÏz (pohyb po k¯ivce MD) je t¯eba
odliöit od zmÏny poptávky po penÏzÌch ve smyslu pohybu k¯ivky MD samotné
(poptáváme vÌce Ëi ménÏ penÏz p¯i dané úrokové sazbÏ). K této zmÏnÏ docházÌ
zejména po vlivem následujÌcÌch faktor˘:
- s r˘stem cenové hladiny (P) bude r˘st téû mnoûstvÌ penÏz, pot¯ebné k nákupu
stejné sumy statk˘, tedy i transakËnÌ drûba penÏz,
- r˘st reálného d˘chodu (Y) je spojen s r˘stem transakcÌ (je nakupováno vÌce
vstup˘, vypláceno vÌce mezd, rostou spot¯ebnÌ v˝daje atd.),
- zmÏny vöech ostatnÌch transakcÌ a plateb, zprost¯edkovan˝ch penÏzi (nákup
finanËnÌch aktiv, nemovitostÌ a jin˝ch hmotn˝ch aktiv, platby danÌ apod.),
- v˝voj poËtu podnikov˝ch subjekt˘ v ekonomice - p˘vodnÌ vnitropodnikov˝
pohyb statk˘ je nahrazen mezipodnikovou smÏnou,
- zmÏna platebnÌch zvyklostÌ - nap¯. mzdy se zaËnou vyplácet nikoliv dvakrát, ale
pouze jednou mÏsÌËnÏ,
- finanËnÌ inovace ve smyslu urychlenÌ a zpruûnÏnÌ platebnÌho styku, p¯ÌpadnÏ
zv˝öenÌ jeho spolehlivosti povedou k poklesu poptávky po penÏzÌch,
- zmÏna preferencÌ p¯i utvá¯enÌ struktury aktiv (nap¯. poklesne-li naöe averze
k riziku, snÌûÌme drûbu penÏz) a jiné.
V grafickém vyjád¯enÌ dojde pod vlivem uveden˝ch faktor˘ k posunu k¯ivky
MD doprava nap¯. v d˘sledku r˘stu P nebo Y, doleva nap¯. v d˘sledku poklesu P
nebo Y (obr. 6-2).
•••••••••••i
V dosavadnÌm v˝kladu byla vÏnována pozornost p¯eváûnÏ keynesiánskému
pojetÌ poptávky po penÏzÌch vzhledem k tomu, ûe trh penÏz je imanentnÌ souËástÌ
keynesiánské teorie. UrËité smÏry ekonomického myölenÌ vöak existenci
spekulaËnÌho motivu resp. drûbu penÏz jako aktiv neuznávajÌ a neuznávajÌ tedy
citlivost MD na úrokovou sazbu (p¯ÌpadnÏ pouze v omezené mÌ¯e). Argumentem
je úvaha, ûe subjekty se snaûÌ uplatnit vöechna finanËnÌ aktiva (s v˝jimkou
transakËnÌ drûby penÏz) k v˝nos˘m, nikoliv je drûet jako tzv. zahálejÌcÌ aktiva.
S dalöÌmi p¯Ìstupy k poptávce po penÏzÌch se setkáme aû v kapitole o mÏnové
politice vzhledem k jejich souvislostem s kvantitativnÌ teoriÌ penÏz. Jde zejména
o p¯Ìstup cambridgesk˝ (závislost poptávky po penÏzÌch na nominálnÌm d˘chodu)
a monetaristick˝ (penÌze jsou jednou z forem ¯ady aktiv, jejichû struktura je
optimalizována).
Rovnováha na trhu penÏz

NominálnÌ úroková sazba neustále smÏ¯uje ke své rovnováûné úrovni, která je
v˝sledkem st¯etnutÌ poptávky po penÏzÌch a nabÌdky penÏz - viz obr. 6-3.
nHHHMHHHi
V obr. 6-3 je rovnováûná úroková sazba oznaËena ij. Poptávané mnoûstvÌ
penÏz se rovná nabÌzenému mnoûstvÌ (Mj). P¯edstavme si, ûe skuteËná úroková
sazba je na úrovni i2 . Znamená to, ûe poptávané mnoûstvÌ penÏz (M2) je niûöÌ neû
nabÌzené mnoûstvÌ (Mj). MnoûstvÌ penÏz, které jsou p¯i této úrokové sazbÏ
ochotny ekonomické subjekty drûet, je niûöÌ, neû mnoûstvÌ penÏz, které se
v ekonomice vyskytuje (tj. penÏûnÌ nabÌdka). Bude proto následovat p¯evod
penÏz do alternativnÌch finanËnÌch aktiv v podobÏ cenn˝ch papÌr˘ - nap¯.
obligacÌ, akciÌ. Poroste jejich cena a poklesne mÌra v˝nosnosti tÏchto aktiv, tj.
úroková sazba. Téû p¯evod nadmÏrného mnoûstvÌ penÏz nap¯. do termÌnovan˝ch
úËt˘ bude stimulovat pokles úrokové sazby. SouËasnÏ vöak klesajÌcÌ úroková sazba
povede k r˘stu poptávaného mnoûstvÌ penÏz.
Naopak p¯i úrokové sazbÏ i3 je poptávané mnoûstvÌ penÏz (M3) vyööÌ neû
nabÌzené mnoûstvÌ. ReakcÌ bude r˘st úrokové sazby a pokles poptávaného
mnoûstvÌ penÏz.
ZmÏna úrokové sazby z jedné rovnováûné úrovnÏ do jiné rovnováûné úrovnÏ
bude zp˘sobena zmÏnou poptávky po penÏzÌch nebo nabÌdky penÏz.
V obr. 6-4 je znázornÏna expanzivnÌ mÏnová politika centrálnÌ banky
v podobÏ zv˝öenÌ nabÌdky penÏz z úrovnÏ My do M2. NadmÏrné mnoûstvÌ
penÏz je p¯evádÏno do alternativnÌch finanËnÌch aktiv (nap¯. nákupem obligacÌ).
V˝sledkem je zmÏna rovnováhy na penÏûnÌm trhu (z Ej do E2) a pokles úrokové
sazby z iÌ na i2. SouËasnÏ dojde k poklesu transakËnÌ rychlosti obÏhu penÏz
(kterou jiû známe z kap. 4.2), neboù stejn˝ objem transakcÌ probÌhá p¯i vÏtöÌm
mnoûstvÌ penÏz v ekonomice.
BHHBHHHMBHBBBHHi
R˘st poptávky po penÏzÌch nap¯. v d˘sledku r˘stu cenové hladiny povede
k nové rovnováze na penÏûnÌm trhu. AlternativnÌ finanËnÌ aktiva jsou p¯evádÏna
do penÏz (nap¯. prodejem obligacÌ). Úroková sazba vzroste, penÏûnÌ nabÌdka se
nezmÏnÌ. Ekonomické subjekty budou ochotny drûet i po zv˝öenÌ poptávky po
penÏzÌch stejné mnoûstvÌ penÏz v d˘sledku vyööÌ v˝nosnosti alternativnÌch
finanËnÌch aktiv. ZároveÚ dojde k r˘stu transakËnÌ rychlosti obÏhu penÏz, neboù
vÏtöÌ objem transakcÌ (zp˘soben˝ r˘stem cenové hladiny) se uskuteËÚuje se
stejn˝m mnoûstvÌm penÏz.
Hlavní problémy
funkce penÏz úroková sazba nominální a reálná

formy penÏz nabídka penÏz
zákonem p¯edepsané platidlo exogenní a endogenní peníze
penÏûní agregáty M 1, M 2, L posun k¯ivky MS
aktiva a pasíva komerËních bank poptávka po penÏzích:
aktiva a pasíva centrální banky - transakËní motiv, opatrnostní motiv
povinné minimální rezervy - spekulaËní motiv, peníze jako aktivum
multiplikovaná expanze bankovních depozit posun k¯ivky MD
jednoduch˝ multiplikátor depozitních penÏz rovnováha na trhu penÏz
mÏnová báze kolísání úrokové sazby
peníze a ostatní finanËní aktiva kolísání rychlosti obÏhu penÏz
ShrnutÌ
• Peníze jsou vöeobecnÏ p¯ijíman˝m prost¯edkem smÏny. Dalöími funkcemi
penÏz jsou zúËtovací jednotka a uchovatel hodnoty.
• V poËátcích své historie mÏly peníze rozmanité formy zboûov˝ch penÏz
(zejména zlato a st¯íbro). Papírové peníze vystupují v podobÏ bankovek
p¯ípadnÏ státovek. Nejrozöí¯enÏjöí formou jsou bezhotovostní depozitní
peníze.
• PenÏûní zásoba b˝vá kvantifikována r˘zn˝mi penÏûními agregáty (M 0,
M 1, M 2, L). S rozöi¯ováním tÏchto agregát˘ klesá likvidita penÏz a roste
jejich v˝nosnost.
• Hlavními pasívy komerËních bank jsou depozita klient˘, hlavními aktivy
poskytnuté úvÏry. V aktivech jsou v˝znamné tzv. rezervy (povinné
minimální rezervy a p¯ebyteËné rezervy). Sazbu povinn˝ch minimálních
rezerv z depozit stanoví centrální banka.
• Úkolem centrální banky je uskuteËÚovat mÏnovou politiku, udrûovat
stabilitu komerËních bank a ¯ada dalöích (kursové intervence aj.).
• Peníze jsou tvo¯eny v procesu multiplikované expanze bankovních depozit
(okrajov˝ v˝znam má rozöi¯ování obÏûiva). Tato tvorba závisí na v˝öi
jednoduchého multiplikátoru depozitních penÏz a na zmÏnÏ rezerv
komerËních bank.
• MÏnová báze je tvo¯ena prvotními zdroji (p¯ír˘stky) penÏz, jako nákup
vládních cenn˝ch papír˘ centrální bankou aj., její uûití má podobu tvorby
rezerv komerËních bank a obÏûiva. Od v˝voje mÏnové báze se odvíjí zmÏna
penÏûní zásoby.
• Nabídka penÏz je p¯edstavována penÏûní zásobou. V˘Ëi úrokové sazbÏ je
necitlivá. Má exogenní charakter, tj. je pod kontrolou centrální banky.
• Teorie endogenních penÏz vysvÏtluje, proË centrální banka ztrácí kontrolu
nad nabídkou penÏz (horizontalistick˝ a strukturální p¯ístup).
• Poptávka po penÏzích je tvo¯ena jednak transakËní (a opatrnostní)
poptávkou, jednak spekulaËní poptávkou (b˝vá interpretována téû jako
poptávka po aktivech). V keynesiánském pojetí vykazuje poptávané
mnoûství penÏz nep¯ímo úmÏrnou závislost na úrokové sazbÏ.
• St¯etnutím poptávky a nabídky na trhu penÏz dochází k urËení rovnováûné
úrokové sazby (nominální). K jejízmÏnÏ dojde pod vlivem zmÏny okolností,
ovlivÚujících poptávku a nabídku penÏz.
• Reálnou úrokovou sazbu vypoËteme zjednoduöenÏ jako rozdíl mezi
nominální úrokovou sazbou a mírou inflace.
CviËeni
1. Rezervy komerËních bank jsou tvo¯eny mimo jiné:

a) hotovostními penÏzi u obyvatelstva,
b) vklady komerËních bank u centrální banky,
c) penÏûním agregátem M í ,
d) penÏûním agregátem M 2,
e) akciemi v aktivech komerËních bank.
2. Centrální banka prodá na otev¯eném (volném) trhu vládní obligace za 6 mld. KË
podnik˘m a domácnostem prost¯ednictvím jejich öekov˝ch úËt˘ u komerËních
bank. Povinná míra rezerv, kterou banky p¯esnÏ dodrûují, je 15 %. P¯edpokládáme,
ûe veöker˝ pohyb penÏz probíhá v rámci bankovního systému. VypoËtÏte:
1) celkové zmÏny v povinn˝ch minimálních rezervách komerËních bank,
2) zmÏnu v aktivech centrální banky,
3) celkovou zmÏnu v pasívech komerËních bank.
3. Centrální banka sníûila sazbu povinn˝ch minimálních rezerv z 10 % na 6 %
p¯i p˘vodní v˝öi rezerv 120 mld. KË. O kolik se zmÏnila penÏûní zásoba
(p¯edpokládáme neexistenci p¯ebyteËn˝ch rezerv a existenci pouze depozitních
penÏz).
4. Na grafu trhu penÏz vyjád¯ete zmÏny vedoucí k poklesu transakËní rychlosti obÏhu
penÏz:
1) p¯i stabilní poptávce po penÏzích,
2) p¯i stabilní nabídce penÏz.
5. K pohybu po k¯ivce poptávky po penÏzích (ke zmÏnÏ poptávaného mnoûství penÏz)
dojde tehdy, zmÏní-li se
6. Jestliûe nominální úroková sazba Ëiní 15 %, tempo r˘stu reálného produktu je mínus
3 % a roËní míra inflace 17 %, pak roËní reálná úroková sazba Ëiní p¯ibliûnÏ
%.
7. P¯edpokládejme, ûe úroková sazba se tvo¯í na trhu penÏz. Dojde-li k poklesu
nominálního HDP, jak se bude vyvíjet:
1) úroková sazba,
2) transakËní rychlost obÏhu penÏz.
8. DoplÚte: je-li reálná úroková sazba stabilní a míra inflace roste, pak nominální
úroková sazba
Úkoly
1. Pokuste se vytvo¯it po¯adí následujících forem finanËních aktiv:

- bÏûn˝ úËet,
- hotovost,
- stavební spo¯ení,
- vládní obligace,
- termínovan˝ vklad,
- akcie pr˘myslového podniku,
- vkladní kníûka,
a to z hlediska: 1) v˝nosnosti, 2) likvidity.
ObÏ po¯adí srovnejte a formulujte závÏry.
2. Povinné minimální rezervy komerËních bank v »R uloûené u centrální banky jsou
neúroËené. Jak˝ d˘sledek se dá oËekávat od uvaûovaného zavedení úroËení tÏchto
rezerv, a to: a) na tyto rezervy samotné, b) na v˝voj penÏûní zásoby.
3. Pokuste se graficky znázornit Baumol˘v - Tobin˘v model ¯ízení transakËní drûby
penÏz (aplikujte p¯íklad v textu).
4. Centrální banka b˝vá charakterizována jako "banka bank". ProË?

Literatura
ARLT, J., GUBA, M., RADKOVSK›, ä., SOJKA, M., STILLER, V.: Vliv vybran˝ch
faktor˘ na v˝voj poptávky po penÏzích v letech 1994 - 2000. Politická
ekonomie 5/2001.
GUBA, M.: PenÏûní agregáty v mÏnové politice vybran˝ch zemí. Finance a úvÏr
2/1998.
HAMPL, M.: Povinné minimální rezervy v instrumentáriu SB»S a »NB. Politická
ekonomie 3/1999.
HORSKÁ, H.: V˝voj penÏûního multiplikátoru v podmínkách pevného mÏnového
kursu a rozöí¯eného fluktuaËního pásma. Politická ekonomie 3/1998.
IZÁK, V.: Nabídka penÏz - endogenní nebo exogenní ? Finance a úvÏr 6/1995.
1963. Kap.13, 15 (poptávka po penÏzích, úroková sazba).
a úvÏr. Praha, Economia 1991. Kap. 2 (vymezení penÏz), kap. 8
(komerËní banka), kap. 12, 13 (tvorba penÏz), kap. 19 (poptávka po
penÏzích).
REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOÿÁK, P., BRADA, J.:
PenÏûní ekonomie a bankovnictví. 2. vydání. Praha, Management Press
1997. Kap. 4.1 (komerËníbanka), kap. 9.1 -9.3 (centrálníbanka), kap. 11
(poptávka po penÏzích - pokroËilá anal˝za), kap. 12 (nabídka penÏz -
pokroËilá anal˝za).
SEDLÁ»EK, P.: Postkeynesovská teorie penÏz - alternativní pohled. Politická
ekonomie 2/2002.
äMÍDKOVÁ, K., TŸMA, Z.: Soudobé evropské pojetí nezávislosti centrální banky.
Finance a úvÏr 9/1999.
7 Otev¯ená ekonomika
7.2 Te^
7.3;;:"•: !^û^rt|i|^^p^j^^||S|fti
: : :
;7M- ^:; :;3víÏ¯io\p
Specializace m˘ûe b˝t uûiteËná nejen pro jednotlivce, ale i pro celá národnÌ
hospodá¯stvÌ. Z této specializace vypl˝vá mezinárodnÌ obchod a dále (p¯Ìmo Ëi
nep¯Ìmo) i mezinárodnÌ pohyb kapitálu. Proto budeme zkoumat, proË a na základÏ
jak˝ch okolnostÌ se jednotlivé ekonomiky specializujÌ. Hned v úvodu je p¯itom
t¯eba zd˘raznit dynamick˝ charakter tÏchto okolnostÌ: "TradiËnÌ v˝robnÌ faktory:
p˘da, práce - a i kapitál, protoûe je tak mobilnÌ - jiû nezaruËujÌ konkurenËnÌ
v˝hodu té které zemi. Dnes je to ¯ÌzenÌ, znalost, know-how, které se staly
rozhodujÌcÌ v˝robnÌ silou." (P. Drucker, Managing for the Future).
7.1 Otev¯enost ekonomiky
Otev¯enost národnÌho hospodá¯stvÌ spoËÌvá v jeho zapojenÌ do mezinárodnÌch

ekonomick˝ch vztah˘, které jsou p¯edstavovány pohybem statk˘ (v˝robk˘
a sluûeb), sluûeb v˝robnÌch faktoru a finanËnÌch aktiv mezi rezidenty r˘zn˝ch
národnÌch ekonomik.
MÌra otev¯enosti b˝vá nejËastÏji vyjad¯ována pomocÌ pomÏru exportu v˝robk˘
a sluûeb k HDP. K ilustraci slouûÌ tab. 7-1.
Tab. 7-1 Velikost exportu (2000)
WÃÃÃWsöm
W&ÃÃÃÃÃÃ
Pramen: International Financial Statistics (IMF), May 2002
Jaké jsou p¯ÌËiny vysoce rozdÌlné mÌry otev¯enosti?

NÌzká mÌra otev¯enosti:
- v p¯ÌpadÏ rozvinut˝ch zemÌ bude hrát z¯ejmÏ rozhodujÌcÌ (i kdyû ne jedinou)
roli velk˝ vnit¯nÌ trh,
- u ménÏ rozvinut˝ch ekonomik budou mÌt vliv i vysoké náklady a nÌzká
konkurenceschopnost na svÏtov˝ch trzÌch,
Vysoká mÌra otev¯enosti:
- vysok˝ podÌl exportu m˘ûeme pozorovat u rozvinut˝ch zemÌ s mal˝m vnit¯nÌm
trhem (jde o tzv. malé otev¯ené ekonomiky),
- také ¯ada rozvojov˝ch zemÌ vykazuje relativnÏ vysok˝ podÌl exportu k HDP
v d˘sledku úzké specializace v˝roby, podmÌnÏné zejména p¯ÌrodnÌmi
podmÌnkami (tzv. monokulturnÌ ekonomika),
- jin˝m p¯Ìkladem silnÏ exportujÌcÌch zemÌ jsou tzv. novÏ industrializované zemÏ,
které se p¯i p¯ekonávánÌ své ekonomické nerozvinutosti orientujÌ silnÏ
proexportnÏ, Ëasto za intenzivnÌ vládnÌ podpory.
7.2 Teorie mezinárodnÌho obchodu
S mezinárodnÌm obchodem jsme se jiû setkali v p¯edchozÌch kapitolách.

Charakterizovali jsme jeho zapojenÌ v makroekonomickém kolobÏhu, vysvÏtlili
jsme si jeho postavenÌ v tvorbÏ a uûitÌ HDP a rozebrali jsme faktory, které majÌ
vliv na kolÌsánÌ exportu a importu. NynÌ se budeme zab˝vat vysvÏtlenÌm, proË
docházÌ k mezinárodnÌmu obchodu.
Model dvÏ zemÏ, dva v˝robky

Specializace v˝robc˘ v mezinárodnÌm mÏ¯Ìtku a na nÌ zaloûená struktura
mezinárodnÌho obchodu se statky (v˝robky a sluûbami) je podmÌnÏna rozdÌln˝mi
v˝robnÌmi podmÌnkami producent˘ v jednotliv˝ch národnÌch ekonomikách, a to
rozdÌln˝mi náklady na v˝robu daného statku (abstrahujeme od dopravnÌch
a podobn˝ch náklad˘). Pokud by se mezinárodnÌ obchod d˘slednÏ drûel
uvedeného principu, tj. specializace podle náklad˘ a probÌhal by jako voln˝
obchod (bez regulaËnÌch zásah˘ autorit), povede ke zv˝öenÌ efektivnosti v˝roby
v obchodujÌcÌch zemÌch. Z tohoto zv˝öenÌ efektivnosti v˝roby, kdy se stejn˝m
mnoûstvÌm v˝robnÌch faktor˘ je celkovÏ (ve vöech zemÌch) vytvá¯en vÏtöÌ produkt
neû p¯ed mezinárodnÌ specializacÌ, vypl˝vá zv˝öenÌ spot¯ebnÌch moûnostÌ - jde
o tzv. p¯Ìnosy z obchodu.
P¯Ìnosy z obchodu jsou tedy podmÌnÏny rozdÏlenÌm v˝robnÌch faktor˘ mezi
odvÏtvÌmi v kaûdé zemi na základÏ mezinárodnÌho srovnánÌ v˝robnÌch náklad˘.
MezinárodnÌ srovnánÌ v˝robnÌch náklad˘ na jednotku urËitého statku budeme
aplikovat na p¯Ìkladu se dvÏma zemÏmi (A, B) a se dvÏma statky (potraviny,
odÏvy).
Jde o teorii, jejíû základy vytvo¯ili klasikové ekonomické teorie spolu
s obhajobou volného obchodu (A. Smith, D. Ricardo, J. S. Milí, kromÏ klasik˘
téû G. Haberler aj.). KromÏ této teorie se m˘ûeme v odborné literatu¯e setkat
téû s vysvÏtlením p¯ínos˘ z obchodu s pouûitím indiferenËní anal˝zy.
V následujÌcÌ tabulce jsou vyjád¯eny náklady (pro zjednoduöenÌ zredukované

na mnoûstvÌ pracovnÌch hodin jako tzv. reálné náklady) na v˝robu jednotky
produkce v zemi A a v zemi B. P¯edpokládejme (prozatÌm), ûe tyto náklady jsou
konstantnÌ.
Ve zvoleném p¯Ìkladu zaostávajÌ v˝robci v zemi B u obou v˝robk˘ za zemÌ A,

neboli v˝robci v ztmiA jsou produktivnÏjöÌ jak ve v˝robÏ potravin, tak ve v˝robÏ
odÏv˘, majÌ u obou v˝robk˘ absolutnÌ v˝hodu. StupeÚ této v˝hody je vöak rozdÌln˝:
ve v˝robÏ potravin je zemÏ^4 t¯ikrát produktivnÏjöÌ, kdeûto ve v˝robÏ odÏv˘ pouze
2,5 krát. ZtmtA má proto tzv. komparativnÌ v˝hodu p¯i v˝robÏ potravin. ZemÏ
B má sice absolutnÌ nev˝hodu p¯i v˝robÏ obou v˝robk˘, jejÌ komparativnÌ v˝hoda
je vöak ve v˝robÏ odÏv˘ (náklady jsou zde pouze 2,5 krát vyööÌ ve srovnánÌ se zemÌ
A , kdeûto u v˝roby potravin t¯ikrát vyööÌ). ZobecnÏme: komparativnÌ v˝hoda
daného odvÏtviv jedné zemi oproti jiné zemi spoËÌvá v relativnÏ niûöÌch nákladech
ve srovnánÌ s jin˝mi odvÏtvÌmi. JejÌ urËenÌ spoËÌvá v nalezenÌ nejvyööÌ absolutnÌ
v˝hody nebo nejniûöÌ absolutnÌ nev˝hody.
Z uvedeného p¯Ìkladu vypl˝vá, ûe samotná absolutnÌ v˝hoda (bez komparativnÌ
v˝hody) k p¯Ìnos˘m z obchodu nestaËÌ. Pokud bychom nap¯Ìklad zvolili variantu,
kdy by k v˝robÏ jednotky odÏv˘ v zemi B bylo pot¯eba 6 hodin práce, komparativnÌ
v˝hoda by neexistovala.
Mikroekonomick˝ základ této problematiky spoËívá v rozdílné tzv. mezní

mí¯e transformace produktu (MRPT): t¯ikrát vyööí náklady na v˝robu potravin
v zemi B ve srovnání se zemí A by se vyrovnaly t¯ikrát vyööím náklad˘m ve
v˝robÏ odÏv˘, tudíû MRPT by byla stejná v obou zemích a v˝roba by byla (podle
tohoto kritéria) efektivní.
Pro zjednoduöení p¯edpokládejme, ûe MRPT je konstantní p¯i mÏnící se
struktu¯e produktu (neboli dále pouûité hranice produkËních moûností budou
mít tvar p¯ímek,1* jejichû sklony odpovídají MRPT). MRPT téû odpovídá pouûité
domácí smÏnné relaci resp. náklad˘m p¯íleûitosti v dané zemi.
AlternativnÏ je moûno komparativnÌ v˝hodu vyjád¯it téû pomocÌ náklad˘

p¯Ìleûitosti (na rozdÌl od reáln˝ch náklad˘). KomparativnÌ v˝hoda je soust¯edÏna
v daném odvÏtvÌ v té zemi, kde jsou nejniûöÌ náklady p¯Ìleûitosti: náklady
p¯Ìleûitosti u v˝roby jednotky potravin jsou v zemi A 1/2 jednotky odÏv˘, v zemi
B 3/5 odÏv˘. Náklady p¯Ìleûitosti v˝roby jednotky odÏv˘ jsou analogicky 2 a 5/3
jednotky potravin. DocházÌme tedy opÏt k závÏru, ûe zemÏ A se soust¯edÌ na
v˝robu potravin a zemÏ B na v˝robu odÏv˘.
1) K charakteristice hranice produkËnÌch moûnostÌ (PPF) viz kapitolu Ekonomick˝

r˘st.
Jak˝m mechanismem se p¯Ìnosy z obchodu realizujÌ a jak se rozdÏlÌ mezi
obchodujÌcÌ zemÏ? Vyjdeme z pomÏru, v jakém se budou uvedené statky
smÏÚovat, p¯iËemû pro zjednoduöenÌ vypustÌme z anal˝zy smÏny penÌze, a tÌm se
vyhneme deformacÌm plynoucÌm z pohyb˘ mÏnov˝ch kurs˘. Tento smÏnn˝ pomÏr
(relace), naz˝van˝ téû relativnÌ cenou, kter˝ musÌ odpovÌdat náklad˘m p¯Ìleûitosti,
je v jednotliv˝ch zemÌch následujÌcÌ:
- v zemi A je relativnÌ cena potravin, vyjád¯ená ve mnoûstvÌ odÏv˘, 1/2 jednotky
odÏv˘ (resp. relativnÌ cena odÏv˘ ËinÌ 2 jednotky potravin),
- v zemi B je relativnÌ cena potravin 3/5 odÏv˘ (resp. relativnÌ cena odÏv˘ ËinÌ
5/3 jednotky potravin),
- v˝robci potravin v zemi A mohou tudÌû smÏÚovat svou produkci v intervalu 1/2
- 3/5 jednotky odÏv˘,
- v˝robci odÏv˘ v zemi B pak smÏnÌ jednotku odÏv˘ za 5/3 - 2 jednotky potravin.
Moûnost dosáhnout vyööÌ relativnÌ ceny v zahraniËÌ ve srovnánÌ s domácÌ cenou,
resp. nakoupit levnÏji zahraniËnÌ v˝robky neû domácÌ, povede k exportu potravin
do zemÏ B a k exportu odÏv˘ do zemÏv4 . To bude mÌt za následek r˘st relativnÌ
ceny potravin u v˝robc˘ v zemi A (a jejÌ pokles u v˝robc˘ v zemi B), obdobnÏ
v p¯ÌpadÏ odÏv˘. Tento pohyb bude doprovázen postupn˝m p¯esunem v˝robnÌch
faktor˘ mezi uvaûovan˝mi dvÏma odvÏtvÌmi v obou zemÌch. Budeme dále
uvaûovat extrémnÌ modelovou situaci, kdy v zemi A zcela zanikne v˝roba odÏv˘
a v zemi B nikdo nebude vyrábÏt potraviny.
KonkrétnÌ mezinárodnÌ smÏnná relace, p¯i které bude obchod probÌhat, závisÌ
na momentálnÌm stavu poptávky po uveden˝ch statcÌch a jejich nabÌdce.
P¯edpokládejme úroveÚ této smÏnné relace (jde o libovolnÏ zvolené pomÏry
v daném intervalu):
1 jednotka potravin = 0,55 jednotky odÏv˘, neboli
1 jednotka odÏv˘ = 1,8 jednotky potravin.
Podstatné p¯itom je, ûe tato smÏnná relace se odchyluje od náklad˘ p¯Ìleûitosti
v obou zemÌch.
Teoretické zobecnÏní tohoto smÏnného pomÏru je vyjád¯eno pomocí tzv.
reciproËní poptávky: jde o poptávku ûerném po odÏvech, vyjád¯enou nabídkou
potravin (a o poptávku zemÏ B po potravinách, vyjád¯enou nabídkou odÏv˘).
ZmÏna tÏchto poptávek mÏní i smÏnnou relaci.
RozöÌ¯enÌ modelu
O principu komparativnÌ v˝hody m˘ûeme obecnÏ uvaûovat i ve sloûitÏjöÌm
modelu, kdy jde o specializaci a mezinárodnÌ obchod nikoliv pouze se dvÏma,
n˝brû s vÏtöÌm poËtem statk˘. V tomto p¯ÌpadÏ je moûno se¯adit jednotlivé statky
(odvÏtvÌ) podle stupnÏ komparativnÌ v˝hody z hlediska urËité zemÏ (A nebo B).
KonkrétnÌ stav svÏtové nabÌdky a poptávky povede k urËenÌ mezinárodnÌ
specializace jednotliv˝ch zemÌ na urËité statky (a téû k urËenÌ p¯Ìsluön˝ch
mezinárodnÌch smÏnn˝ch relacÌ).
DalöÌ rozöÌ¯enÌ tohoto modelu spoËÌvá v zahrnutÌ vÌce zemÌ (nikoliv pouze
dvou). KomparativnÌ v˝hodu jednotliv˝ch odvÏtvÌ v urËité zemi (A) by pak bylo
nutno zjiöùovat ve srovnánÌ s ostatnÌmi zemÏmi (B, C, D ...). Ty vystupujÌ v˘Ëi
urËité zemi (A) jako "zbytek svÏta", ve kterém se na svÏtov˝ch trzÌch urËujÌ náklady
na kaûd˝ jednotliv˝ statek srovnávané následnÏ s náklady v zemi A
Dynamizace komparativnÌch v˝hod

DalöÌ smÏr zkoumánÌ komparativnÌch v˝hod spoËÌvá v jejich dynamizaci.
KomparativnÌ v˝hody nejsou zdaleka podmÌnÏny pouze nemÏnn˝mi p¯ÌrodnÌmi
okolnostmi nebo historicky nahromadÏnou (akumulovanou) zásobou kapitálu.
ProzatÌm jsme p¯edpokládali konstantnÌ náklady na v˝robu v˝robk˘ (nap¯.
potravin a odÏv˘), pro zjednoduöenÌ zredukované na hodiny práce. Tyto náklady
vöak mohou klesat, coû následnÏ vede ke zmÏnÏ komparativnÌ v˝hody. D˘vody
mohou b˝t následujÌcÌ:
1) Úspory z rozsahu (v˝roby) neboli v˝hody z velkov˝roby, kdy s rostoucÌm
objemem produkce urËitého v˝robce klesajÌ pr˘mÏrné náklady. KromÏ vlivu
fixnÌch (reûijnÌch) náklad˘ jde o d˘sledek nap¯. slev p¯i velk˝ch odbÏrech surovin
apod., vyööÌ v˝konnosti v d˘sledku vyööÌ specializace v dÌlËÌch operacÌch,
v˝hodnÏjöÌ úvÏry atd. TÌmto faktorem m˘ûe b˝t vysvÏtlen mezinárodnÌ obchod
dvou zemÌ obousmÏrnÏ s produkty sice z jednoho odvÏtvÌ, avöak s vysok˝m
stupnÏm diferenciace.
2) UËeni se ze zkuöenosti: s osvojenÌm urËit˝ch znalostÌ, dovednostÌ apod.
bÏhem urËité doby v˝roby se v˝robnÌ faktory stávajÌ produktivnÏjöÌmi (docházÌ
k technologickému pokroku), a to p¯i jakémkoliv rozsahu v˝roby.
3) Jiná dynamizace komparativnÌ v˝hody vysvÏtluje jejÌ zÌskánÌ (a souËasnÏ
jejÌ mezinárodnÌ p¯esun) pomocÌ tzv. v˝robkového cyklu. Základ spoËÌvá ve
skuteËnosti, ûe poËáteËnÌ komparativnÌ v˝hoda, zaloûená na technologickém
pokroku (aplikace v˝sledk˘ nákladného v˝zkumu a v˝voje), je oslabována öÌ¯enÌm
daného v˝robku ve svÏtÏ. Technicky dokonalejöÌ v˝robnÌ za¯ÌzenÌ vËetnÏ
p¯Ìsluön˝ch v˝robnÌch postup˘ zÌskávajÌ dalöÌ zemÏ (coû muûe b˝t omezováno
nap¯. patentovou ochranou), které je kombinujÌ s levnou pracovnÌ silou (s nÌzk˝mi
mzdami). Tyto zemÏ tak uplatÚujÌ komparativnÌ v˝hodu v novém odvÏtvÌ -
viz nap¯. p¯esun v˝roby syntetick˝ch vláken nebo polovodiË˘ do rozvojov˝ch zemÌ.
V rámci tÏchto tzv. modernÌch (nebo dynamick˝ch) p¯Ìstup˘ k teorii
komparativnÌ v˝hody zd˘razÚujÌ nÏkte¯Ì auto¯i v˝znam intervencÌ autorit
(zejména rozvoj vzdÏlánÌ, v˝zkumu).
KomparativnÌ v˝hody v praxi

P¯i sledovánÌ praktického uplatnÏnÌ teorie komparativnÌch v˝hod je nutno
p¯ejÌt od vyjád¯enÌ náklad˘ v hodinách práce k jejich cenovému vyjád¯enÌ. TÌm
m˘ûeme v hrub˝ch rysech vysvÏtlit (E. Heckscher, B. Ohlin)
- velk˝ podÌl surovin, potravin apod. v exportu rozvojov˝ch zemÌ (hojnost
p¯ÌrodnÌch a levn˝ch pracovnÌch zdroj˘),
- velk˝ podÌl technologicky a kapitálovÏ nároËn˝ch v˝robk˘ v exportu vyspÏl˝ch
ekonomik (hojnost kapitálu a technologick˝ pokrok), souËasnÏ vöak totéû
v jejich importu (d˘sledek jednak vnitroodvÏtvové specializace, jednak
relativnÏ nÌzk˝ch cen surovin).
Praktické naplÚovánÌ principu komparativnÌ v˝hody p¯itom ve srovnánÌ se
zjednoduöen˝m modelem naváûÌ na ¯adu bariér, jako jsou zejména
- protekcionistická opat¯enÌ jako nap¯. dovoznÌ kvóty (viz kapitolu o obchodnÌ
politice),
- omezená meziodvÏtvová mobilita kapitálu a pracovnÌ sÌly (navazujÌcÌm
problémem je strukturálnÌ nezamÏstnanost),
- dopravnÌ náklady (v˝razn˝m p¯Ìkladem jsou sluûby), pojiöùovacÌ a jiné náklady,
nezohlednÏné v modelu,
- deformace cen v d˘sledku nap¯. subvencÌ exportér˘m nebo cel,
- a jiné.
Strukturu zahraniËnÌho obchodu »R ilustruje tab. 7-2.
Tab. 7-2 Struktura zahraniËního obchodu »R 1998 (v˝robky, %)
export import
stroje, dopravní prost¯edky, p¯ístroje 33,6 31,4
ostatní pr˘myslové zboûí a hotovÏ v˝robky 19,4
ûetezó, ocel, kovovÏ v˝robky 10,6
elektrické za¯ízení a spot¯ebiËe 10,0
chemikálie, oíÏje, hnojiva, plasty, lÏeiva 12,4"
v; ::::;-::Vsú roviny, ::palivá>::;:::" |Í:^1:Ó,4 -C •:
potraviny, o b i l o v i n y ^
Pramen: Statistické p¯ehledy »SÚ 3/1999
P¯Ìnosy z obchodu
P¯Ìnosy z obchodu vyniknou srovnánÌm produkËnÌch moûnostÌ (a následnÏ
také spot¯ebnÌch moûnostÌ) obou ekonomik p¯ed a po mezinárodnÌ specializaci.
V˝robnÌ schopnosti dané ekonomiky jsou vyjád¯eny jejÌ hranicÌ produkËnÌch
moûnostÌ (PPF). Uvaûujme, ûe kaûdá zemÏ má k dispozici 300 jednotek práce.
ZemÏ A m˘ûe proto izolovanÏ vyrobit (a spot¯ebovat) buÔ 300 jednotek potravin,
nebo 150 jednotek odÏv˘, nebo urËitou kombinaci mezi tÏmito moûnostmi
(analogicky zemÏ B). V˝robnÌ (a zároveÚ spot¯ebnÌ) moûnosti v kaûdé zemi
znázorÚuje na obr. 7-1 plná Ëára, vyjad¯ujÌcÌ PPF dané zemÏ -jejÌ sklon odpovÌdá
domácÌ smÏnné relaci v dané zemi (algebraicky).
Uvaûujme nap¯., ûe v zemici jsou v˝robnÌ kapacity soust¯edÏny p˘vodnÏ tak,
ûe se vyrábÌ 240 jednotek potravin a 30 jednotek odÏv˘, coû na obr. 7-1 vyjad¯uje
bod PA. Analogicky v zemi B jde nap¯. o 58 jednotek potravin a 25 jednotek
odÏv˘ (bod PB). Celkem je tedy p˘vodnÏ (p¯ed mezinárodnÌ specializacÌ)
vyrábÏno 298 jednotek potravin a 55 jednotek odÏv˘ (bod P^+B)-
Dojde-li k uvedené specializaci, rozöÌ¯Ì se v˝roba na 300 jednotek potravin
a 60 jednotek odÏv˘ (bod P' +B) p¯i vynaloûenÌ stejného mnoûstvÌ práce,
A
tj. 300 + 300 = 600 hodin.
aK^BÃBÃBmmmmm
Pohyb po k¯ivce PPFA+B (po svÏtové hranici produkËnÌch moûnostÌ) doleva
z^DodnP'A+B znamená, ûe v zemi B docházÌ k poklesu v˝roby odÏv˘ a k v˝robÏ
potravin. Daná Ëást k¯ivky PPFA+B má proto záporn˝ sklon 5/3 (algebraicky).
Pohyb doprava od tohoto bodu znamená, ûe v zemi A klesá v˝roba potravin
a roste v˝roba odÏv˘ - záporn˝ sklon 2 (algebraicky).
RozdÏlenÌ uvedeného p¯Ìnosu v podobÏ zv˝öenÌ spot¯ebnÌch moûnostÌ v obou
zemÌch odvodÌme pomocÌ hranice spot¯ebnÌch moûnostÌ, která je (p¯i dané
nemÏnné mezinárodnÌ smÏnné relaci) vyznaËena na obr. 7-2 p¯eruöovanou Ëarou.
ZemÏ A bude produkovat 300 jednotek potravin, které je moûno smÏnit za
165 jednotek odÏv˘, zemÏ B m˘ûe smÏnit sv˝ch 60 jednotek odÏv˘ za 108 (p¯esnÏji
109) jednotek potravin. Sklon obou liniÌ spot¯ebnÌch moûnostÌ je stejn˝ a odpovÌdá
mezinárodnÌ smÏnné relaci. Plnou Ëarou je vyjád¯ena hranice produkËnÌch
(a zároveÚ spot¯ebnÌch) moûnostÌ p¯ed mezinárodnÌ specializacÌ. Hranice
spot¯ebnÌch moûnostÌ po mezinárodnÌ specializaci jsou posunuty u obou zemÌ
smÏrem ven od hranic produkËnÌch moûnostÌ a doölo tedy ke zv˝öenÌ spot¯ebnÌch
moûnostÌ.
Jestliûe v zemM holdujÌ obûerstvÌ, zv˝öÌ svou spot¯ebu o 2 jednotky potravin
p¯i nezmÏnÏné spot¯ebÏ odÏv˘, a v zemi B vzroste spot¯eba odÏv˘ o 5 jednotek
p¯i stabilnÌ spot¯ebÏ potravin.
Zv˝öenÌ tÏchto spot¯ebnÌch moûnostÌ lze vyjád¯it téû prost¯ednictvÌm v˝voje
mnoûstvÌ práce, pot¯ebného na zÌskánÌ urËitého mnoûstvÌ statk˘. P¯ed
mezinárodnÌ specializacÌ a obchodem bylo pot¯eba vynaloûit v zemi A na koö ve
sloûenÌ po jedné jednotce obou statk˘ 3 hodiny práce, po p¯Ìsluöné specializaci
1 + 1,8 • 1 = 2,8 hodin, tj. o 6,7 % ménÏ (analogicky v zemi B o 3,1 %).
IlliiilililM
Doposud jsme uvaûovali situaci, kdy urËitá zemÏ vykazovala absolutnÌ v˝hodu
u obou v˝robk˘. JednoduööÌ situace nastává (v modelu se 2 zemÏmi a 2 v˝robky),
kdyû absolutnÌ v˝hody a tedy i komparativnÌ v˝hody jsou mezi zemÏmi rozdÏleny.
NásledujÌcÌ p¯Ìklad je opÏt vyjád¯en v hodinách pracovnÌch náklad˘ na jednotku
produkce.
ZemÏ A vykazuje absolutnÌ i komparativnÌ v˝hodu ve v˝robÏ potravin, zemÏ

B ve v˝robÏ odÏv˘. Vyjád¯enÌ p¯Ìnos˘ z obchodu je analogické jako v p¯edchozÌm
p¯ÌkladÏ.
7.3 MezinárodnÌ pohyb kapitálu
P¯ÌËiny mezinárodnÌho pohybu kapitálu

MezinárodnÌ pohyb kapitálu ' p¯edstavuje zmÏnu pohledávek a závazk˘
subjekt˘ dané ekonomiky (rezident˘) v˘Ëi zahraniËÌ. V praktické podobÏ jde
o p¯esuny penÏûnÌch fond˘ (hotovosti, bankovnÌch depozit) nebo cenn˝ch papÌr˘
(akciÌ, obligacÌ aj.), o poskytovánÌ nebo splácenÌ úvÏr˘ (finanËnÌch, zboûov˝ch)
apod. mezi subjekty r˘zn˝ch národnÌch ekonomik.
Tento pohyb je vyvolán
- jednak platbami za dodávky statk˘ (v˝robk˘ a sluûeb), aù uû promptnÌmi nebo
v podobÏ splátek úvÏr˘, dále za sluûby v˝robnÌch faktor˘ (jako platby úrok˘,
mezd, dividend apod.). Má téû podobu transferov˝ch plateb a také
intervenËnÌch operacÌ centrálnÌ banky p¯i regulaci mÏnov˝ch kurs˘;
- jednak (a to v p¯eváûné mÌ¯e) drûbou finanËnÌch aktiv jako jedné z forem
bohatstvÌ s cÌlem zhodnocenÌ finanËnÌch aktiv.
ZhodnocenÌ finanËnÌch aktiv

MezinárodnÌ pohyb tÏchto zhodnocujÌcÌch se finanËnÌch aktiv je podmÌnÏn:
1) RozdÌlnou oËekávanou v˝nosnostÌ finanËnÌch aktiv (jako obligacÌ, akciÌ,
úroËen˝ch depozit apod.) v r˘zn˝ch národnÌch ekonomikách. ObecnÏ vyjád¯eno
jde o rozdÌln˝ úrok ve smyslu imaginárnÌho jednotného v˝nosu z finanËnÌch aktiv
(úroky, dividendy, kapitálové v˝nosy dané kolÌsánÌm cen cenn˝ch papÌr˘ apod.).
Jednou z okolnostÌ, které ovlivÚujÌ v˝voj nominálnÌ úrokové sazby, je v˝voj
cenové hladiny, tedy mÌra inflace. V˝znamn˝m faktorem rozdÌlného zúroËenÌ
nap¯. bankovnÌch depozit nebo obligacÌ (tzv. úrokov˝ diferenciál), jsou proto
rozdÌlné oËekávané mÌry inflace (tzv. inflaËnÌ diferenciál) v jednotliv˝ch národnÌch
ekonomikách.
Bankovní depozita se tak p¯esouvají nap¯. ze SRN do USA, kde jsou ve
srovnání se SRN vyööí oËekávané úrokové sazby. ObdobnÏ budou zahraniËní
subjekty nakupovat americké obligace, p¯ináöející vyööí úrokov˝ v˝nos neû
obligace domácí, nebo v˝nos v podobÏ zmÏny cen cenn˝ch papír˘.
SpoleËnÏ s uveden˝mi v˝nosy hrajÌ roli ve v˝nosnosti finanËnÌch aktiv i dalöÌ

okolnosti, jako
- zdanÏnÌ v˝nos˘ a transakËnÌ náklady na po¯ÌzenÌ finanËnÌch aktiv. Budou-li tyto
okolnosti v˝nosnost sniûovat (zv˝öenÌ zdanÏnÌ, r˘st transakËnÌch náklad˘),
dojde k omezenÌ mezinárodnÌho pohybu finanËnÌch aktiv,
- vedle rozdÌlu v oËekávaném zúroËenÌ daného finanËnÌho aktiva je t¯eba p¯i
plánovánÌ finanËnÌch transakcÌ vzÌt v úvahu oËekávanou zmÏnu mÏnového
1) V˝raz kapitál se zde vyskytuje v odliöném smyslu (ve smyslu aktivum, obvykle
finanËnÌ), neû je v ekonomické teorii bÏûné (ve smyslu kapitálu jako v˝robnÌho
faktoru, jako kapitálov˝ch statk˘). EkvivalentnÌm názvem této subkapitoly by proto
mohl b˝t MezinárodnÌ pohyb finanËnÌch aktiv.
kursu: nap¯. oËekávan˝ r˘st kursu dolaru povede k r˘stu poptávky po
dolarov˝ch finanËnÌch aktivech. Tyto zmÏny v oËekávánÌ v˝voje mÏnov˝ch kurs˘
jsou podmÌnÏny okolnostmi jako oËekávan˝ v˝voj inflace doma a v zahraniËÌ
(porostou-li domácÌ ceny rychleji neû zahraniËnÌ, dá se oËekávat pokles kursu
domácÌ mÏny), oËekávan˝ v˝voj hospodá¯ského cyklu, obchodnÌ bilance,
preferencÌ apod. (viz subkapitolu o determinaci mÏnového kursu).
2) Likviditou daného aktiva, tj. moûnostÌ p¯emÏnit toto aktivum v jiné
aktivum (finanËnÌ nebo vÏcné).
3) Rizikem daného aktiva (zohlednÏn˝m rizikovou prémiÌ): je t¯eba
zohlednit mÌru spolehlivosti naplnÏnÌ dan˝ch oËekávánÌ, nap¯.
- dojde k odliönému v˝voji cen cenn˝ch papÌr˘, nebo dividendy Ëi úroky budou
kolÌsat,
- stejnÏ tak i kursové zmÏny se mohou ve skuteËnosti odchylovat od oËekávánÌ,
- daná pohledávka se dokonce m˘ûe stát zcela nebo ËásteËnÏ nedobytnou
(podniky se dostanou do úpadku, politické zmÏny vedou ke znárodnÏnÌ podnik˘
bez náhrady, ekonomické problémy dané zemÏ vedou k vyhláöenÌ platebnÌ
neschopnosti vlády apod.).
Ekonomické subjekty budou diversifikovat své portfolio (soubor finanËnÌch
aktiv) se zohlednÏnÌm také tohoto rizika. NenÌ proto p¯ekvapivé, ûe m˘ûe r˘st
poptávka po nÏmeck˝ch cenn˝ch papÌrech i p¯es jejich oËekávané niûöÌ zúroËenÌ
neû americk˝ch aktiv, a to nap¯. i p¯i oËekávané stabilitÏ mÏnového kursu. Tento
p¯Ìliv kapitálu do SRN m˘ûe b˝t d˘sledkem zv˝öené rizikovosti americk˝ch aktiv.
MezinárodnÌ pohyb kapitálu je ovlivnÏn, obdobnÏ jako mezinárodnÌ obchod
s v˝robky a sluûbami, téû vládni regulacÌ (viz kapitolu ZahraniËnÏekonomická
politika).
Krátkodob˝ a dlouhodob˝ kapitál

MezinárodnÌ pohyb finanËnÌch aktiv má r˘zn˝ charakter pokud jde o jejich
Ëasovou vázanost v dané národnÌ ekonomice.
Krátkodob˝ kapitál:
Jde o krátkodob˝ p¯Ìliv bankovnÌch depozit nebo úvÏr˘ nebo o nákup cenn˝ch
papÌr˘ s krátkodobou splatnostÌ (obvykle do jednoho roku). KrajnÌm p¯Ìpadem
jsou rychlé pohyby finanËnÌch aktiv, které se zamÏ¯ujÌ na krátkodobou zmÏnu
úrokové sazby, cen cenn˝ch papÌr˘, krátkodobé v˝kyvy mÏnov˝ch kurs˘ apod.
(arbitráûnÌ nebo spekulaËnÌ obchody). FinanËnÌ aktiva pak rychle migrujÌ z jedné
zemÏ do druhé - hovo¯Ì se o tzv. "horkém kapitálu".
Dlouhodob˝ kapitál:
Jde nap¯. o dlouhodobé úvÏry nebo nákupy velk˝ch balÌk˘ akciÌ, smÏ¯ujÌcÌ
k dlouhodobému ovládnutÌ podniku (tzv. p¯Ìmé zahraniËnÌ investice).
Dlouhodob˝ kapitál se orientuje nejen podle dlouhodobÏ oËekávané v˝nosnosti
a rizikovosti aktiv. Bere v úvahu i öiröÌ souvislosti, nap¯. p¯ekonávánÌ p¯ekáûek
v mezinárodnÌm obchodÏ (cla, kvóty aj.).
7.4 MÏnov˝ kurs a jeho determinanty
MÏnov˝ kurs
Pod pojmem nominálnÌ ' mÏnov˝ (smÏnn˝) kurs budeme rozumÏt cenu
urËité národnÌ penÏûnÌ jednotky vyjád¯enou v jin˝ch národnÌch penÏzÌch.
Nap¯. kurs (cena) amerického dolaru m˘ûe b˝t vyjád¯en: 26,40 CZK/1 USD nebo
100,5 JPY/l USD.
Jde o tzv. bilaterální kurs. MÏnov˝ kurs m˘ûe b˝t vyjád¯en také jako pomÏr
národních penÏz ke koöi zahraniËních mÏn - jde o tzv. efektivní kurs.
Specifick˝m p¯ípadem tÏchto koö˘ jsou nenárodní penÏûní jednotky jako SDR
nebo ECU.
Pro speciálnÌ úËely b˝vajÌ rozliöovány kursy deviz a kursy valut (tj. zahraniËnÌch
mÏn v hotovosti), kursy pohotové a termÌnové, kursy nákupnÌ a prodejnÌ apod. Pro
pot¯eby obecné ekonomické teorie vystaËÌme s nerozliöen˝m mÏnov˝m kursem.
Z hlediska vztahu k domácÌ mÏnÏ b˝vá kurs vyjad¯ován nejËastÏji tzv. p¯Ìm˝m
záznamem, tj. jako cena jednotky zahraniËnÌ mÏny vyjád¯ená v domácÌch
penÏzÌch (1 USD = 26,40 CZK). Nep¯Ìm˝ záznam postupuje obrácenÏ
(1 CZK = 0,038 USD).
MÏna je národnÌ formou penÏz. Transakce s penÏûnÌmi fondy v urËité
mÏnÏ p¯itom probÌhajÌ i mimo územÌ p¯Ìsluöné mate¯ské národnÌ ekonomiky -
nap¯. USD jsou uloûeny v evropsk˝ch bankách. Hovo¯Ì se o tzv. euromÏnách
(nap¯. eurodolarech). Jde vöak p¯itom o mÏny obÌhajÌcÌ i jinde neû v EvropÏ
(nap¯. asiodolary apod.). Evropa vöak z˘stává od konce 50. let, kdy trhy euromÏn
(obecnÏji: xenodeviz) vznikly, hlavnÌm centrem.
MÏnov˝ trh
»Ìm je urËena úroveÚ mÏnového kursu? JednÌm z vysvÏtlenÌ je formovánÌ kursu
na mÏnovém trhu. Kurs tedy závisÌ na v˝voji poptávky a nabÌdky penÏûnÌch fond˘
v dané mÏnÏ na jejÌm mÏnovém (neboli devizovém) trhu, p¯esnÏji na faktorech,
které tuto nabÌdku a poptávku ovlivÚujÌ. Jde (jako na kaûdém jiném dÌlËÌm trhu)
o tvorbu tzv. rovnováûné ceny, tedy rovnováûného mÏnového kursu. Obr. 7-3
vyjad¯uje konstituovánÌ kursu USD, vyjád¯eného v EUR. Uvaûujeme p¯itom
imaginárnÌ jednotn˝ mÏnov˝ trh dolar˘, ve skuteËnosti se vöak v r˘zn˝ch
finanËnÌch centrech utvá¯ejÌ kursy dolaru o nÏco málo rozdÌlné.
K¯ivka poptávky (FD) vyjad¯uje kombinace poptávan˝ch mnoûstvÌ dolar˘
(za které jsou nabÌzena eura) p¯i r˘zn˝ch úrovnÌch kursu dolaru. JejÌ klesajÌcÌ
pr˘bÏh, tj. r˘st poptávaného mnoûstvÌ p¯i poklesu kursu dolaru (pohyb po k¯ivce
FD) b˝vá vysvÏtlován skuteËnostÌ, ûe niûöÌ kurs USD umoûÚuje, za jinak
nezmÏnÏn˝ch okolnostÌ, za menöÌ mnoûstvÌ jiné mÏny (v naöem p¯Ìkladu EUR)
nakoupit stejné mnoûstvÌ statk˘ nebo finanËnÌch aktiv, ocenÏn˝ch fixnÌ dolarovou
cenou.Tyto statky (aktiva) jsou tudÌû pro drûitele eura levnÏjöÌ. P¯edpokládejme
proto, ûe poptávajÌ vÌce USD.
1) K reálnému mÏnovému kursu viz kapitolu ZahraniËnÏekonomická politika.

K¯ivka nabÌdky (FS) vyjad¯uje kombinace nabÌzen˝ch mnoûstvÌ dolar˘
(za které jsou poptávány marky) p¯i r˘zn˝ch úrovnÌch kursu dolaru. JejÌ rostoucÌ
pr˘bÏh, tedy r˘st nabÌzeného mnoûstvÌ penÏûnÌch fond˘ v dolarech p¯i r˘stu kursu
dolaru (pohyb po k¯ivce FS), vypl˝vá ze skuteËnosti, ûe p¯i vyööÌm kursu (cenÏ)
dolaru zÌská vlastnÌk dolarov˝ch penÏûnÌch fond˘ za stejnou sumu dolar˘ vÏtöÌ
mnoûstvÌ jiné mÏny (EUR) a tÌm i vÏtöÌ mnoûstvÌ statk˘ Ëi aktiv, ocenÏn˝ch fixnÌ
cenou v EUR. Tyto statky (aktiva) budou tudÌû pro drûitele USD levnÏjöÌ.
P¯edpokládejme proto (s urËit˝m zjednoduöenÌm), ûe budou nabÌzet vÌce USD.
Které faktory ovlivÚujÌ poptávku a nabÌdku dolarov˝ch penÏûnÌch fond˘,
graficky vyjád¯eno posunem k¯ivek FD a FS doleva a doprava?
inraHHH
1) VysvÏtlenÌ spoËÌvá ËásteËnÏ ve v˝voji mezinárodnÌho obchodu, tedy
v poptávce a nabÌdce penÏûnÌch fond˘ v souvislosti s financovánÌm mezinárodnÌ
smÏny v˝robk˘ a sluûeb. Tato smÏna bude ovlivnÏna
- cenov˝mi podmÌnkami obchodu, a to vztahem cen daného statku
v obchodujÌcÌch ekonomikách. V˝voj cen obchodovan˝ch statk˘ vede ke zmÏnÏ
mÏnového kursu: porostou-li nap¯. ceny tÏchto statk˘ v USA rychleji neû v EU,
budou vznikat tlaky na pokles kursu dolaru (nabÌdka dolar˘ poroste, poptávka
po dolarech poklesne z d˘vodu rostoucÌho zájmu AmeriËan˘ o evropské zboûÌ
a klesajÌcÌho zájmu Evropan˘ o zboûÌ americké);
- v˝vojem hospodá¯ského cyklu a d˘chodu v jednotliv˝ch zemÌch: bude-li
probÌhat v zemÌch EU expanze, poroste z¯ejmÏ poptávka na trhu dolar˘ (s cÌlem
nakupovat vÌce americk˝ch statk˘), bude-li expanze vrcholit v USA, poroste
z¯ejmÏ nabÌdka dolar˘ k nákupu penÏûnÌch fond˘ v eurech a k financovánÌ
nákup˘ evropského zboûÌ;
- protekcionistick˝mi opat¯enÌmi, zejména cly a kvótami, které ovlivÚujÌ
mezinárodnÌ obchod (viz kapitolu o zahraniËnÏekonomické politice);
- také moûn˝mi zmÏnami preferencÌ na stranÏ kupujÌcÌch subjekt˘.
V nÏkter˝ch p¯ípadech je poptávka po dané národní mÏnÏ ovlivÚována
i speciálními vlivy: nap¯. ropa (bez ohledu na její p˘vod) je na svÏtov˝ch trzích
placena vÏtöinou v USD. V˝kyvy v poptávce, nabídce a cenÏ této komodity se
odráûí téû v poptávce po dolarech. Vliv této okolnosti m˘ûe b˝t v˝razn˝
i v krátkém období.
V˝öe uvedené okolnosti (podmÌnky mezinárodnÌho obchodu a podobn˝ch

plateb) se zpravidla nemÏnÌ náhle a prudce (skokem), proto se i do mÏnového
kursu promÌtajÌ spÌöe v delöÌm obdobÌ.
2) Od zaËátku 70. let, a to
- s rozpadem regulovaného systému relativnÏ fixnÌch mÏnov˝ch kurs˘,
- s rozvojem technick˝ch moûnostÌ mezinárodnÌch finanËnÌch transakcÌ,
- s nástupem deregulace mÏnov˝ch trh˘
je anal˝za pohyb˘ mÏnov˝ch kurs˘ soust¯edÏna na vysvÏtlenÌ pohybu poptávky
a nabÌdky penÏûnÌch fond˘ v r˘zn˝ch národnÌch mÏnách v d˘sledku rozdÌlné
oËekávané v˝nosnosti finanËnÌch aktiv (za p¯edpokladu jejich stejné likvidity
a rizika).1^
Poptávka po dolarov˝ch penÏûnÌch fondech v naöem p¯Ìkladu proto poroste
s cÌlem uloûenÌ a zúroËenÌ dolar˘ v bankách v USA, kde je oËekávána vyööÌ
úroková sazba ve srovnánÌ se zemÏmi EU (nabÌdka dolar˘ naopak poklesne).
Totéû platÌ nap¯. pro nákup americk˝ch obligacÌ, p¯ináöejÌcÌch vyööÌ úrok nebo
zhodnocenÌ v podobÏ oËekávaného r˘stu cen cenn˝ch papÌr˘. V úvahu je p¯itom
t¯eba vzÌt i zdanÏnÌ v˝nos˘ a transakËnÌ náklady, spojené s mezinárodnÌm
pohybem finanËnÌch aktiv. Do v˝nosnosti finanËnÌch aktiv se promÌtá téû v˝voj
mÏnov˝ch kurs˘ (p¯i zpÏtném p¯evodu aktiv do domácÌ mÏny), v˝znamnou roli
v poptávce a nabÌdce národnÌch mÏn hraje proto oËekávánÌ v˝voje mÏnového
kursu. Zejména p¯enáöenÌ tohoto oËekávaného kursového v˝voje do oËekávaného
zhodnocenÌ finanËnÌch aktiv, a tÌm i do souËasné poptávky a nabÌdky penÏûnÌch
fond˘ na mÏnov˝ch trzÌch, b˝vá povaûováno za rozhodujÌcÌ faktor Ëast˝ch v˝kyv˘
mÏnov˝ch kurs˘.
Vzhledem k tomu, ûe v celkov˝ch mezinárodnÌch tocÌch penÏûnÌch fond˘
vysoce p¯evaûujÌ transakce souvisejÌcÌ s uveden˝m pohybem finanËnÌch aktiv ve
srovnánÌ s transakcemi zaloûen˝mi na mezinárodnÌm obchodu, je vliv tÏchto
faktor˘ na mÏnov˝ kurs zdaleka p¯evaûujÌcÌ. Tyto faktory se p¯itom projevujÌ ve
v˝voji poptávky a nabÌdky penÏûnÌch fond˘ v dané národnÌ mÏnÏ a tÌm i v jejÌm
kursu i ve velmi krátk˝ch obdobÌch, a to i v˝raznÏ. Velk˝ vliv p¯itom majÌ arbitráûnÌ
a spekulaËnÌ operace (pohyb "horkého kapitálu").
Poptávka a nabÌdka národnÌch mÏn, spojená s v˝nosem p¯i mezinárodnÌm
pohybu finanËnÌch aktiv, je vöak podmÌnÏna i pohybem dlouhodobého kapitálu,
jako jsou dlouhodobé úvÏry a podÌly v podobÏ p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic.
1) P¯esnÏjöÌ souvislosti byly rozebrány v podkapitole o mezinárodnÌm pohybu kapitálu.

3) Poptávka a nabÌdka penÏûnÌch fond˘ (v naöem p¯Ìkladu dolarov˝ch) se
dále bude mÏnit pod vlivem tzv. kursov˝ch intervenci. Jde o nákup a prodej dolar˘
ze strany autorit (konkrétnÏ zpravidla centrálnÌch bank) s cÌlem regulace
mÏnov˝ch kurs˘ s následn˝mi dopady do v˝voje Ëistého exportu, zamÏstnanosti
atd. SouËasnÏ docházÌ ke zv˝öenÌ nebo snÌûenÌ mÏnov˝ch rezerv centrálnÌch bank.
Rovnováûn˝ mÏnov˝ kurs je v naöem p¯Ìkladu trhu dolar˘ urËen vyrovnánÌm
poptávaného a nabÌzeného mnoûstvÌ dolar˘. K jeho zmÏnÏ dojde zmÏnou
poptávky nebo nabÌdky -jako nap¯. poklesem poptávky v d˘sledku oslabenÌ zájmu
o americké zboûÌ, nástupu cyklické fáze recese v zahraniËÌ nebo obavy finanËnÌch
investor˘ ze zv˝öeného zdanÏnÌ úrok˘ z americk˝ch obligacÌ (viz obr. 7-4). Pokud
by se kurs dolaru udrûoval na p˘vodnÌ úrovni (1,50 EUR/1 USD), stal by se
nerovnováûn˝m - poptávané mnoûstvÌ by bylo niûöÌ neû nabÌzené mnoûstvÌ dolar˘.
Kurs proto klesá na novou (niûöÌ) rovnováûnou úroveÚ, kde se obÏ mnoûstvÌ
vyrovnajÌ.
FS
imÃimmsÃÃÃÃHÃÃmmÃöm
V realitÏ p˘sobÌ na mÏnov˝ kurs souËasnÏ mnoho faktor˘, které se navzájem

doplÚujÌ nebo kompenzujÌ, takûe v˝sledkem m˘ûe b˝t i stabilita kursu, jak je
ilustrováno na obr. 7-5. Zde doölo k r˘stu poptávky po dolarech, nap¯. v d˘sledku
r˘stu zájmu finanËnÌch investor˘ o americké cenné papÌry a souËasnÏ k r˘stu
nabÌdky dolar˘, nap¯. v d˘sledku r˘stu importu do USA.
Uvedené vztahy na mÏnovém trhu dolar˘, kde jsou drûiteli eura poptávány
dolary a zároveÚ jsou tÏmto drûitel˘m eura dolary nabÌzeny, je moûno vyjád¯it téû
obrácenÏ: na mÏnovém trhu marek budou penÏûnÌ fondy v eurech poptávány
drûiteli dolar˘ a zároveÚ budou tÏmto drûitel˘m penÏûnÌch fond˘ v dolarech eura
nabÌzeny. Události uvedené jako p¯Ìklad p¯ÌËin vedoucÌch k poklesu poptávky po
USD a tÌm i k poklesu (znehodnocenÌ) kursu dolaru se nynÌ projevÌ v poklesu
nabÌdky na mÏnovém trhu eura a v r˘stu (zhodnocenÌ) kursu eura (viz obr, 7-6).
•••••••••••i
Ilillllllilil
Analogicky si odvoÔte, proË se nap¯. r˘st nabÌdky na mÏnovém trhu dolar˘
projevÌ jako r˘st poptávky na mÏnovém trhu marek, p¯iËemû obojÌ vede k poklesu
kursu USD a k r˘stu kursu EUR.
Kurs podle trhu aktiv (parita úrokov˝ch sazeb)

DosavadnÌ vysvÏtlenÌ determinace mÏnového kursu na mÏnovém trhu pracuje
s toky penÏûnÌch fond˘ (v eurech, dolarech apod.), poptávan˝ch a nabÌzen˝ch za
rozmanit˝m úËelem. ModernÌ alternativnÌ vysvÏtlenÌ determinace mÏnového
kursu pracuje se stavy (zásobami) finaËnÌch aktiv, jako jsou úroËená depozita nebo
cenné papÌry, znÏjÌcÌ na r˘znou mÏnu (odsud: kurs podle trhu aktiv). MÏnov˝ kurs
je v této interpretaci urËen relativnÌ cenou finanËnÌch aktiv neboli pomÏrem
finanËnÌch aktiv denominovan˝ch v r˘zn˝ch mÏnách. Co to znamená?
Uvaûujme finanËnÌ aktiva v EUR a USD, která majÌ (pro zjednoduöenÌ) stejn˝
stupeÚ likvidity, jsou obÏ spojená s nulov˝m rizikem, nevyûadujÌ ûádné transakËnÌ
1
a podobné náklady, a také neexistenci devizové regulace. ' FinanËnÌ aktiva budou
za tÏchto okolnostÌ drûena v závislosti na jejich oËekávan˝ch v˝nosnostech, které
jsou urËeny
- zúroËenÌm aktiv (nominálnÌmi úrokov˝mi sazbami v EvropÏ a v USA).
P¯ipomeÚme si p¯edpoklad z kapitoly o penÏzÌch: uvaûujeme (v daném
národnÌm hospodá¯stvÌ) imaginárnÌ jednotnou úrokovou sazbu z r˘zn˝ch
finanËnÌch aktiv (termÌnovan˝ch vklad˘, obligacÌ apod.). Tyto úrokové sazby
jsou v r˘zn˝ch národnÌch hospodá¯stvÌch odliöné, mj. pod vlivem rozdÌln˝ch mÏr
inflace,
- v p¯ÌpadÏ zahraniËnÌho finanËnÌho aktiva také oËekávan˝m v˝vojem mÏnového
kursu, neboù po uplynutÌ doby splatnosti tohoto aktiva jej p¯evádÌme do domácÌ
mÏny, obvykle p¯i mÏnovém kursu, odliöném od souËasného kursu.
Existuje-li voln˝ pohyb finanËnÌch aktiv mezi zemÏmi (spolu s dalöÌmi
uveden˝mi p¯edpoklady), budou se oËekávané v˝nosnosti finanËnÌch aktiv
denominovan˝ch v r˘zn˝ch mÏnách neustále vyrovnávat, a to kolÌsánÌm
souËasného mÏnového kursu. FinanËnÌ investor pak bude indiferentnÌ nap¯.
v drûbÏ aktiv 1,50 EUR nebo 1 USD, neboù p¯i dan˝ch úrokov˝ch sazbách
a daném oËekávaném mÏnovém kursu majÌ obÏ aktiva stejnou oËekávanou
v˝nosnost (hovo¯Ì se o paritÏ úrokov˝ch sazeb). RelativnÌ cena finanËnÌch aktiv
(1,50 EUR = 1 USD) tak urËuje souËasn˝ kurs (1,50 EUR/1 USD).
Uvaûujme nap¯. úrokovou sazbu v EU 5 %, v USA 3 %. P¯edpokládejme dále

oËekávan˝ kurs 1,53 EUR/1 USD. OËekávané znehodnocení eura Ëiní p¯ibliûnÏ
2 % (5 % = 3 % + 2%). Za tÏchto okolností bude kurs determinovan˝ trhem
aktiv Ëinit právÏ 1,50 EUR/1 USD, neboù obÏ finanËní aktiva mají stejnou
oËekávanou v˝nosnost (5 %).
SouËasn˝ mÏnov˝ kurs se bude pod vlivem kolÌsánÌ poptávky po finanËnÌch

aktivech mÏnit, dokud nevyrovná oËekávané v˝nosnosti obou finanËnÌch aktiv
(p¯i dan˝ch úrokov˝ch sazbách a daném oËekávaném mÏnovém kursu). Dojde-li
nap¯. k r˘stu úrokové sazby v USA, kurs 1,50 EUR/1 USD vzroste tak, aby se
oËekávané v˝nosnosti vyrovnaly.
P¯i nové úrokové sazbÏ v USA 4 % (a nezmÏnÏném oËekávaném kursu 1,53
EUR/1 USD) bude nová úroveÚ kursu 1,52 EUR/1 USD. OËekáváme nyní
znehodnocení eura p¯ibliûnÏ pouze 1 %, coû opÏt povede ke stejné oËekávané
v˝nosnosti (5 %).
1) Tyto p¯edpoklady vytvá¯ejÌ podmÌnky pro tzv. dokonalou kapitálovou mobilitu, která
je do ekonomické teorie zavedena v pokroËilém kursu.
Parita kupnÌch sil
VysvÏtlenÌ mÏnového kursu paritou kupnÌch sil (PPP) vycházÌ z cenov˝ch
podmÌnek mezinárodnÌho obchodu.
P¯edpokládejme nap¯. v˝chozÌ kurs dolaru 1,50 EUR/1 USD. P¯edpokládejme
dále, ûe cena urËitého statku je v USA 10 USD a cena identického statku v EvropÏ
ËinÌ 12 EUR, tedy pro subjekty drûÌcÌ dolary (ztotoûnÌme je s americk˝mi dovozci)
je jeho cena 8 USD. Vzhledem k tomuto rozdÌlu poroste poptávka americk˝ch
dovozc˘ po tomto statku z Evropy a zaËnou probÌhat následujÌcÌ zmÏny:
- poroste nabÌdka dolar˘ (a zároveÚ poroste poptávka po euru) a kurs dolaru
bude klesat (a kurs eura poroste),
- zaËne klesat cena daného statku v USA (v USD) a poroste cena daného statku
v EvropÏ (v EUR).
P¯edpokládejme dále, ûe tyto procesy probÌhajÌ u vöech statk˘, které jsou
p¯edmÏtem mezinárodnÌho obchodu mezi tÏmito dvÏma zemÏmi (oblastmi).
Cenu jednoho statku m˘ûeme nahradit cenou celého souboru uveden˝ch
statk˘ (v USD a v EUR). Procesy, vedoucÌ ke zmÏnÏ cen a mÏnového kursu,
se zastavÌ, jakmile p¯i daném kursu bude kaûd˝ jednotliv˝ statek v obou zemÌch
ocenÏn stejnou (jedinou) cenou, p¯epoËtenou v jedné mÏnÏ. MÏnov˝ kurs
potom bude odpovÌdat pomÏru cen dvou uveden˝ch soubor˘ statk˘, bude tedy
urËen rovnostÌ (paritou) kupnÌch sil urËitého mnoûstvÌ národnÌch penÏûnÌch
jednotek. Jestliûe nap¯. na dan˝ koö vynaloûÌme v pr˘mÏru v EvropÏ 89 EUR
a v USA 100 USD, pak z rovnosti kupnÌch sil 89 EUR = 100 USD vypl˝vá kurs
dolaru 0,89 EUR/1 USD.
V˝öe uvedená teorie kurs˘ podle cenov˝ch hladin je naz˝vána absolutní
verzí teorie parity kupních sil (D. Ricardo, G. Cassel). PokroËil˝ kurs
makroekonomie pojednává i o relativní verzi této teorie, která pracuje s tempy
r˘stu cenov˝ch hladin (s inflaËním diferenciálem).
V p¯edchozÌm v˝kladu byly pouûity d˘leûité p¯edpoklady, a to

- neexistujÌ dopravnÌ a podobné náklady (na pojiötÏnÌ, konverzi mÏn, informace
apod.),
- nep˘sobÌ faktory naruöujÌcÌ princip volné tvorby trûnÌch cen (nap¯. subvence
exportér˘m) nebo deformace cen nap¯. cly,
- neexistujÌ p¯ekáûky v mezinárodnÌm pohybu statk˘ jako jsou dovoznÌ kvóty,
- srovnávané statky jsou identické.
P¯i splnÏnÌ tÏchto p¯edpoklad˘ a p¯i absenci ¯ady ostatnÌch faktor˘,
ovlivÚujÌcÌch mÏnov˝ kurs (viz v˝öe), by se kurs udrûoval okolo úrovnÏ, dané
pomÏrem cen zmÌnÏn˝ch soubor˘ statk˘.
Reálná existence tÏchto podmÌnek je vöak prakticky vylouËena a rovnováûn˝
mÏnov˝ kurs proto ve skuteËnosti m˘ûe dosáhnout úrovnÏ dané paritou kupnÌch
sil jen náhodnÏ. »asto ani dlouhodobá tendence v˝voje bilaterálnÌch kurs˘
nevykazuje smÏ¯ovánÌ k této úrovni, a to zejména nejsou-li rozdÌly ve v˝voji
cenov˝ch hladin v˝razné (se znaËnou nep¯esnostÌ m˘ûeme v˝voj cen souboru
obchodovan˝ch statk˘ ztotoûnit s v˝vojem vöeobecn˝ch cenov˝ch hladin v dan˝ch
dvou zemÌch, p¯esnÏjöÌ by byly deflátory soubor˘ pouze obchodovan˝ch statk˘).
Je tomu jak v p¯ÌpadÏ kursu, utvá¯eného v˝luËnÏ trûnÌmi silami, kdy
dlouhodobÏ p˘sobÌ faktory, které mÏnov˝ kurs odklánÏjÌ od této úrovnÏ, tak
v p¯ÌpadÏ regulovaného kursu, neboù cÌlem regulace nemusÌ b˝t parita kupnÌch sil.
Pro ilustraci poslouûÌ následujÌcÌ grafy (obr. 7-7). '
PomÏry národnÌch penÏûnÌch jednotek, urËené paritou jejich kupnÌch sil, majÌ
vöak v˝znam jako p¯epoËÌtacÌ koeficient v makroekonomick˝ch anal˝zách. '
Setkali jsme se s nÌm p¯i vyjád¯enÌ ekonomické úrovnÏ {HDP 11 obyv.): podstatnÏ
rozdÌlné v˝sledky zjistÌme p¯i pouûitÌ mÏnového kursu 28 CZK/1 USD
a p¯epoËtem podle parity kupnÌch sil nap¯. 13 CZK/1 USD.
PomÏr mÏnového kursu k paritÏ p¯edstavuje tzv. index ERDI (v naöem
p¯ÌkladÏ ËinÌ 2,2). Je-li vÏtöÌ neû 1, p˘sobÌ daná úroveÚ kursu a cenov˝ch hladin
stimulativnÏ na v˝voj Ëistého exportu. Pokles ERDI bude zp˘soben buÔ rychlejöÌm
r˘stem cen v »R ve srovnánÌ s USA, nebo poklesem kursu dolaru a znamená
oslabenÌ konkurenËnÌ schopnosti Ëesk˝ch v˝robc˘ na svÏtov˝ch trzÌch.
WÃBÃÃÃKSÃBÃSÃBÃBBKÃÃk
Prameny: International Financial Statistics, IMF, May 2002
Main Economic Indicators. OECD, r˘zná Ëísla
Pozn.: Místo DEM jde od r. 1999 o EUR.
ZnehodnocenÌ a podhodnocenÌ kursu

Pokles kursu dané mÏny b˝vá oznaËován jako znehodnoceni (depreciace)
kursu dané mÏny, r˘st jako zhodnocenÌ (apreciace) tohoto kursu. DocházÌ-li ke
znehodnocenÌ kursu dané mÏny (viz nap¯. znehodnocenÌ kursu dolaru na obr. 7-4),
1) DalöÌ statistické údaje o mÏnov˝ch kursech a PPP hledejte v úkolu c. 2.

2) V˝poËet PPP obvykle pouûÌvá koö statk˘ reprezentujÌcÌ HDP srovnávan˝ch zemÌ.
znamená to, ûe za jejÌ jednotku zÌskáme ménÏ jiné národnÌ mÏny, tedy i menöÌ
mnoûstvÌ zahraniËnÌch statk˘ nebo finanËnÌch aktiv, klesá tedy jejÌ vnÏjöÌ kupnÌ
sÌla. ZkrácenÏ se proto hovo¯Ì téû o vnÏjöÌm znehodnocenÌ dané mÏny - na rozdÌl
od vnit¯nÌho znehodnocenÌ, tedy poklesu vnit¯nÌ kupnÌ sÌly, zp˘sobeného domácÌ
inflacÌ. Analogicky zhodnocenÌ kursu dané národnÌ mÏny p¯edstavuje r˘st vnÏjöÌ
kupnÌ sÌly dané národnÌ penÏûnÌ jednotky.
V kursové terminologii se rovnÏû vyskytujÌ v˝razy podhodnocenÌ nebo
nadhodnocenÌ kursu. Jejich pouûitÌ vöak vûdy musÌ b˝t spojeno s uvedenÌm
veliËiny, v˘Ëi které je kurs pod- nebo nadhodnocen, nap¯.
- v˘Ëi paritÏ kupnÌch sil (v uvedeném p¯ÌkladÏ ERDIje kurs koruny podhodnocen
v˘Ëi paritÏ),
- v˘Ëi tzv. fundamentálnÌm veliËinám, zejména v˝voji Ëistého exportu, kter˝ se
promÌtá do v˝voje platebnÌ bilance, HDP a zamÏstnanosti,
- v˘Ëi svému trendu aj.
Hlavní pùéljlémy
níra otev¯enosti krátkodob˝ a dlouhodob˝ kapitál

absolutní a komparativní v˝hoda "hork˝ kapitál"
smÏnné pomÏry mÏnov˝ trh
zmÏna komparativní v˝hody kursové intervence
D¯ínosy z obchodu euromÏny
národní hranice produkËních moûností kurs podle trhu aktiv
svÏtová hranice produkËních moûností parita kupních sil
národní hranice spot¯ebních moûností ERDI
oËekávaná v˝nosnost finanËních aktiv znehodnocení a zhodnocení kursu
oËekávaná zmÏna mÏnového kursu podhodnocení a nadhodnocení kursu
ikvidita a riziko finanËního aktiva
ShrnutÌ
• Míru otev¯enosti ekonomiky je moûno vyjád¯it podílem exportu k HDP. Její

v˝öe je ovlivnÏna velikostí vnit¯ního trhu, konkurenceschopností,
odvÏtvovou strukturou ekonomiky a dalöími faktory.
• V podmínkách volného obchodu se bude mezinárodní specializace
národních ekonomik ve v˝robÏ a obchodu vyvíjet podle srovnání náklad˘
a povede k p¯ínos˘m z obchodu (zv˝öení v˝robních i spot¯ebních
moûností). K vyjád¯ení principu mezinárodní specializace a jejího p¯ínosu
slouûí model dvÏ zemÏ - dva v˝robky, rozöí¯en˝ na mnoho zemí a mnoho
v˝robk˘.
• Absolutní v˝hoda ve v˝robÏ urËitého statku spoËívá v absolutnÏ niûöích
nákladech ve srovnání se zahraniËím. Komparativní v˝hoda spoËívá
v relativnÏ niûöích nákladech, tj. v nalezení nejvyööí absolutní v˝hody nebo
nejniûöí absolutní nev˝hody.
• Dynamizace komparativních v˝hod je podmínÏna zmÏnou náklad˘
v d˘sledku nap¯. úspor z rozsahu, uËení se ze zkuöeností nebo
v˝robkového cyklu.
• Bariérami v uplatÚování komparativních v˝hod jsou protekcionismus,
omezená mobilita v˝robních faktor˘, cenová regulace, kolísání mÏnov˝ch
kurs˘ a jiné.
• Mezinárodní pohyb kapitálu znamená zmÏnu pohledávek a závazk˘
rezident˘ v˘Ëi zahraniËí. P¯íËinami tÏchto zmÏn jsou platby za dodávky
zboûí (a podobné platby) a zejména oËekávané zhodnocení finanËních
aktiv.
• OËekávané zhodnocení finanËních aktiv bere v úvahu oËekávanou
v˝nosnost, likviditu a riziko daného aktiva.
• Rozliöujeme krátkodob˝ a dlouhodob˝ pohyb kapitálu.
• MÏnov˝ kurs je cenou národní penÏûní jednotky vyjád¯enou v jin˝ch
národních penÏzích. Formuje se na mÏnovém trhu st¯etnutím poptávky
a nabídky dané mÏny.
• Mezi faktory ovlivÚujícími zmÏnu poptávky a nabídky mÏny (a tím i zmÏnu
rovnováûného kursu) pat¯í cenové a jiné podmínky obchodu, faktory
ovlivÚující mezinárodní pohyb kapitálu a kursové intervence centrálních
bank.
• Teorie kursu podle trhu aktiv interpretuje úroveÚ kursu jako relativní cenu
finanËních aktiv denominovan˝ch v r˘zn˝ch mÏnách p¯i stejné oËekávané
v˝nosnosti tÏchto aktiv.
• Parita kupních sil je koeficientem, kter˝ vyjad¯uje rovnost kupních sil
urËitého mnoûství dvou národních penÏûních jednotek. Kurs dosahuje této
parity jen v˝jimeËnÏ.
• Znehodnocení (pokles) kursu znamená pokles vnÏjöí kupní síly dané mÏny.
Podhodnocení kursu vyjad¯uje jeho nedostateËnou úroveÚ v˘Ëi urËité
veliËinÏ.
CviËenÌ
1. V tabulkách vyjad¯ujících pracovní nároËnost jednotky produkce doplÚte údaje tak,
aby p¯i tÏchto nákladech k p¯ínos˘m z obchodu: 1) doölo, 2) nedoölo.
1) 2)
zemÏ A zemÏ B zemÏ A zemÏ B
potraviny 2 potraviny 2
odÏvy 3 odÏvy 3
2. Komentujte tvrzení: nemá-li zemÏ A ve srovnání se zemí B absolutní v˝hodu ani

u jednoho ze dvou v˝robk˘, pak nutnÏ musí dojít k p¯ínos˘m z obchodu. Ke své
odpovÏdi vytvo¯te Ëíselnou ilustraci.
3. Tabulka vyjad¯uje následující náklady práce:
zemÏ A zemÏ B
potraviny 3 1
odÏvy 4 2
UrËete komparativní v˝hody, zvolte si nÏkter˝ z mezinárodních smÏnn˝ch pomÏr˘:

odÏvy : potraviny
1 1
1 1,5
1 2
a vypoËtÏte p¯ínosy z obchodu pomocí spot¯ebních koö˘.
4. »esk˝ finanËní investor srovnává podmínky doma a v SRN k vytvo¯ení roËního
termínovaného vkladu v bance. Likvidita aktiv doma a v zahraniËí a jejich riziko je
stejné, zdanÏní v˝nos˘ také, transakËní náklady zanedbáme. Za jak˝ch okolností
bude investovat v SRN, je-li oËekávané zúroËení doma vyööí neû v zahraniËí?
5. Zakreslete mÏnov˝ trh s poËáteËním rovnováûn˝m kursem 200 JPY/1 USD
a vyjád¯ete:
1) vliv silného poklesu úrokov˝ch sazeb v USA,
2) vliv r˘stu dovozu japonsk˝ch aut do USA.
6. P¯edchozí p¯íklad aplikujte na trhu japonsk˝ch jen˘, poptávan˝ch a nabízen˝ch za
americké dolary.
7. Vyjád¯ete graficky mÏnov˝ trh EUR, na kterém se »NB sv˝mi kursov˝mi interven-
cemi prost¯ednictvím sv˝ch mÏnov˝ch rezerv snaûí udrûet fixní kurs 30 CZK/1 EUR
v podmínkách rostoucího zájmu nÏmeck˝ch finanËních investor˘ o Ëeská finanËní
aktiva. »ím m˘ûe b˝t zp˘soben tento rostoucí zájem?
8. MÏnov˝ kurs je na úrovni 35 CZK/1 USD. Koeficient ERDI je vÏtöí neû 1. Znamená
to, ûe HDP »R vyjád¯en˝ v USD p¯epoËten˝ kursem je ve srovnání s p¯epoËtem
pomocí parity kupních sil:
a) vÏtöí,
b) menöí
c) stejn˝
d) nelze jednoznaËnÏ urËit,
e) ûádná odpovÏÔ není správná.
Úkoly
1. Pokuste se vysvÏtlit p¯íËiny struktury zahraniËního obchodu »R z tabulky 7-2.

2. Máte k dispozici následující údaje:
ERDI CZK/DEM x CZK/1 DEM

1993 3,89 17,64
1994 3,61 17,75
1995 3,45 18,52
1996 3,15 18,06
1997 3,01 18,28
1998 2,79 18,33
ERDI CZK/EUR x CZK/1 EUR
1999 2,47 36,88
2000 2,42 35,61
2001 2,27 34,08
Prameny: Hospodá¯ské noviny 5. 3. 1999, V˝roËní zpráva »NB 1998.

WIIW Research Reports. No. 283. February 2002.
VypoËtÏte parity kupních sil nap¯. pro poËátek a konec sledovaného období
a interpretujte tyto v˝sledky ve vztahu k zahraniËnímu obchodu »R.
3. P¯ipomeÚte si, jak˝ vliv bude mít r˘st HDP zkoumané ekonomiky na v˝voj kursu
domácí mÏny prost¯ednictvím mezinárodního obchodu. Rozöi¯me tyto poznatky
dále úvahou, ûe rychlejöí r˘st zkoumané ekonomiky (ve srovnání se zahraniËím)
povede k r˘stu oËekávané v˝nosnosti finanËních aktiv této ekonomiky. Jaké závÏry
vytvo¯íte pro v˝voj mÏnového kursu?
Literatura
DUR»ÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. Praha, Management Press

2000. Kap. 1.4, 3.2, 3.3 (determinace mÏnového kursu), kap. 9, 10.1
(mezinárodní pohyb kapitálu - pokroËilá anal˝za).
FRAIT, J.: Mezinárodní penÏûní teorie. VäB - TU Ostrava 1996. Kap. 4, 5, 6, 8
(determinace mÏnového kursu - pokroËilá anal˝za).
HOLMAN, R.: DÏjiny teorií mezinárodního obchodu. VäE v Praze 1990.
KINDLEBERGER, CH. P.: SvÏtová ekonomika. Praha, Academia 1978. Kap. 2, 3
(teorie mezinárodního obchodu).
KUBISTA, V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy. Praha, Nakl. HZ Edition 1999.
Kap. 1 (teorie mezinárodního obchodu), kap. 4 (mezinárodní pohyb
kapitálu).
a úvÏr, Economia, Praha 1991. Kap. 27 (determinace mÏnového kursu).
8.3 D^
8.4 ^:;::;P:¯dtiËy|| ||j||gp^í^||g^;:i^
TradiËnÌm uËebnicov˝m p¯Ìkladem cyklického poklesu hospodá¯ské aktivity je

Velká deprese z let 1929 - 33. Za poËátek této deprese b˝vá oznaËován krach na
newyorské burze koncem ¯Ìjna 1929, samotn˝ pokles produkce vöak byl
zaznamenán aû od r. 1930. V USA bylo dosaûeno dna této deprese v r. 1933, kdy
objem reálného HDP byl o 30 % niûöÌ ve srovnánÌ s r. 1929 a poËet registrovan˝ch
nezamÏstnan˝ch dosáhl 13,2 mil. (25 % pracovnÌ sÌly). Také v »SR nastoupila tato
deprese v r. 1930 a svého dna dosáhla v r. 1933, kdy byla pr˘myslová produkce
o 40 % niûöÌ neû v r. 1929 a nezamÏstnanost postihla podle r˘zn˝ch odhad˘
0,92-1,3 mil. osob.
Aû srovnáte tyto údaje s recesemi v pováleËném obdobÌ, nep¯ekvapÌ vás, ûe
Velká deprese vyvolávala obavy ze zániku trûnÌ ekonomiky zaloûené na svobodÏ
podnikánÌ. Je proto mnoha autory povaûována za jeden z impuls˘ rozvoje
ekonomické teorie keynesiánského typu, orientované ve smÏru intenzivnÌch
vládnÌch hospodá¯sk˝ch intervencÌ, zmÌrÚujÌcÌch p˘sobenÌ trûnÌch sil. V praxi vöak
intervencionistická politika (jako New Deal F. D. Roosevelta v USA nebo
hospodá¯ská politika H. Schachta v NÏmecku) neËekala na Keynesovu Obecnou
teorii z r. 1936 a ani Ëekat nemohla.
Charakteristika cyklu
V obecném smyslu je moûno hospodá¯ské cykly charakterizovat jako v˝kyvy
(fluktuace) v ekonomické aktivitÏ v podobÏ opakovaného kolÌsánÌ reálného
produktu, zamÏstnanosti, investic, zisk˘ a jin˝ch veliËin. P¯i praktickém sledovánÌ
hospodá¯sk˝ch cykl˘ se pozornost soust¯edÌ obvykle pouze na v˝kyvy aktuálnÌho
reálného produktu.
ZákladnÌ specifikace hospodá¯sk˝ch cykl˘ spoËÌvá v jejich Ëasové dimenzi.
1) Je moûno sledovat nap¯. krátkodobé kolÌsánÌ reálného produktu
v jednotliv˝ch odvÏtvÌch v nÏkolikamÏsÌËnÌch po sobÏ následujÌcÌch obdobÌch pod
vlivem sezónnÌch událostÌ (vliv poËasÌ v zemÏdÏlstvÌ a stavebnictvÌ, rostoucÌ
poptávka p¯ed vánocemi, vliv dovolen˝ch v létÏ apod.).
2) Samostatn˝m problémem jsou tzv. dlouhé KondratÏvovy vlny (v délce
50 - 60 let), které jsou v r˘zn˝ch hypotézách vysvÏtlovány takov˝mi událostmi,
jako jsou nap¯. války, objevy nov˝ch naleziöù zlata nebo klimatické zmÏny, dále
rozöi¯ovánÌ svÏtového trhu (nap¯. rozvojem koloniálnÌch soustav), velk˝mi
investiËnÌmi cykly do infrastruktury (v˝stavba ûeleznic) a jin˝mi okolnostmi.
RozöÌ¯ená je dále teorie, podle které jsou p¯ÌËinami dlouh˝ch vln tzv. inovace,
a to inovace vyööÌch ¯ád˘. '
Podle inovaËní teorie bylo doposud zaznamenáno nÏkolik dlouh˝ch vln
(existují odliöná vymezení):
- první vlna (1780 - 1842) zaËala s tzv. pr˘myslovou revolucí a s rozöí¯ením
parního stroje a následovnÏ dalöích strojov˝ch mechanism˘,
- druhá vlna (1842 - 98) souvisela s rozmachem ûeleznic, lodní dopravy
a ocelá¯ského pr˘myslu,
- t¯etí vlna byla vyvolána elektroenergetikou, elektrotechnikou, nástupem
automobil˘ a letadel (oznaËováno jako technickovÏdecká revoluce),
- Ëtvrtá vlna souvisela s tzv. vÏdeckotechnickou revolucí, jejíû základem je
rozvoj elektronického pr˘myslu (polovodiËe, tranzistory, pozdÏji mikroËipy),
jaderná energetika a dalöí. Její zaËátek b˝vá umisùován buÔ po skonËení druhé
svÏtové války nebo pozdÏji do 50. let,
- podle nÏkter˝ch názor˘ koncem 90. let zaËala pátá vlna rozöi¯ováním
investic v oblasti informatik y a t e l e k o m u n i k a c í zaloûen˝ch na
mikrotechnologiích - tzv. informaËní revoluce (opomíjíme zatím názory
o nástupu öesté vlny).
3) NásledujÌcÌ v˝klad bude vÏnován cykl˘m, oznaËovan˝m jako Juglarovy

st¯ednÏdobé hospodá¯ské (téû obchodnÌ nebo pr˘myslové) cykly, nebo jako
konjunkturnÌ kolÌsánÌ Ëi konjunkturnÌ cyklus.
Fáze hospodá¯ského cyklu

Ekonomická realita vykazuje neustálé v˝kyvy ve v˝voji reálného produktu,
neustále docházÌ ke st¯ÌdánÌ kratöÌch Ëi delöÌch obdobÌ pomalejöÌho nebo
rychlejöÌho r˘stu nebo poklesu produktu, p¯ÌpadnÏ jeho stagnace. Jde o fluktuaci
skuteËného produktu (cyklická neboli konjunkturnÌ kolÌsáni), a to dlouhodobÏ
okolo trendu (dráhy), kter˝m je dlouhodob˝ v˝voj potenciálnÌho produktu
(ekonomick˝ r˘st).
ModelovÏ vzato obsahuje hospodá¯sk˝ cyklus dvÏ fáze, a to
- fáze kontrakce, tj. smröùovánÌ (poklesu) reálného produktu, která je zakonËena
dolnÌm bodem obratu (sedlo, dno),
- fáze expanze (téû rozmach, vzestup), tj. r˘st reálného produktu. Na konci této
fáze docházÌ k hornÌmu bodu obratu (vrchol).
1) K inovacÌm viz dále v˝klad mechanismu cyklu.

Obr. 8-1 znázorÚuje princip st¯ÌdánÌ tÏchto fázÌ, tedy fluktuaci skuteËného
reálného produktu (jeho roËnÌho objemu). Trendem produktu je p¯itom
dlouhodob˝ v˝voj potenciálnÌho reálného produktu. Cyklické v˝kyvy p¯itom
mohou po urËitou dobu probÌhat i nad nebo pod (coû je ËastÏjöÌ) trendovou liniÌ.
Cyklus je obdobÌm mezi dvÏma stejn˝mi body obratu.
IBI^HMi
Jiné grafické znázornÏnÌ cyklického v˝voje zachycuje zmÏnu (p¯Ìr˘stek)
produktu v daném obdobÌ oproti p¯Ìsluönému p¯edchozÌmu obdobÌ (v minulém
roce) buÔ absolutnÏ
AY=Yt-Yt_,
nebo v procentnÌm vyjád¯enÌ, tedy
AY = [(Yt - Yt- i)/Yt-1] -100 (v %).
Podstatné pro danou fázi je nikoliv v˝öe zmÏny produktu (vysoká Ëi nÌzká),
n˝brû jejÌ kladn˝ Ëi záporn˝ smÏr (viz obr. 8-2).
V ekonomické teorii je pojetÌ cyklu zp¯esnÏno na sledovánÌ zpravidla
ËtvrtletnÌho produktu, a to na meziroËnÌ srovnánÌ ËtvrtletnÌch ukazatel˘ zmÏny
produktu. Trvá-li kontrakce dva a vÌce po sobÏ následujÌcÌch ËtvrtletÌ
(v meziroËnÌm srovnánÌ), b˝vá oznaËována jako recese. ZvláötÏ dlouhé a hluboké
recese jsou naz˝vány depresemi. ObdobÌ, kdy produkt vykazuje nulové p¯Ìr˘stky,
je obdobÌm stagnace.
Pojetí fází cyklu a pouûívaná terminologie vykazují u r˘zn˝ch autor˘ urËité

odchylky. Za recesi (oznaËovaná téû jako krize) b˝vá nÏkdy povaûován pouh˝
pokles tempa r˘stu, nikoliv tedy jen absolutní pokles produktu (záporn˝ r˘st).
ZvláötÏ prudká kontrakce b˝vá naz˝vána téû propad (slump), v˝razná expanze
jako boom. PoËátek fáze expanze b˝vá nÏkdy oznaËován jako oûivení.
ZjiöùovánÌ v˝voje reálného produktu je p¯itom vûdy spojeno s urËitou
1
nevyhnutelnou nep¯esnostÌ ^. To je zp˘sobeno ¯adou d˘vod˘, zejména
- nedostateËnou kvalitou v˝chozÌch údaj˘, jako nap¯. (v p¯ÌpadÏ v˝robnÌ metody)
o produkci mal˝ch podnik˘ nebo o Ëásti produkce v podobÏ zemÏdÏlsk˝ch
v˝robk˘ (kvalifikované odhady). V p¯ÌpadÏ d˘chodové metody je obtÌûné nap¯.
odhadnout imputované d˘chody, v p¯ÌpadÏ spot¯ebnÌ metody lze mÌt
pochybnosti o p¯esnosti rodinn˝ch úËt˘ nebo zejména o evidenci zmÏn stavu
zásob (zde vzniká dále zkreslenÌ v d˘sledku nerozliöenÌ jejich likvidace, která
se fakticky do HDP nepromÌtá, statisticky vöak ano);
- p¯i zjiöùovánÌ reálného produktu tzv. deflovánÌm nominálnÌch hodnot produkce
dÌlËÌch v˝robnÌch podskupin (nebo dÌlËÌch skupin v˝daj˘) docházÌ ke zkreslenÌ
nep¯esnostmi p¯i zjiötÏnÌ hodnoty deflátoru (blÌûe viz kapitolu o inflaci).
P¯i srovnávání Ëtvrtletních údaj˘ o HDP je nutno pracovat s tzv. oËiötÏn˝mi
údaji, coû znamená zejména zohlednit vliv rozdílného poËtu pracovních dní ve
Ëtvrtletích, p¯ípadnÏ i jiné sezónní okolnosti.
Fluktuaci aktuálnÌho reálného roËnÌho produktu (v daném p¯ÌpadÏ HNP)

a trend jeho v˝voje a dále roËnÌ procentnÌ p¯Ìr˘stky aktuálnÌho reálného produktu
(v daném p¯ÌpadÏ HDP) ilustrujÌ v grafech 8-3 a 8-4 konkrétnÌ p¯Ìklady
z ekonomiky USA (s. c. 1982).
VöimnÏte si korespondence v˝voje aktuálnÌho produktu v obou grafech. Dále
si vöimnÏte, ûe dlouhodobÏ rostoucÌ trend produktu (tj. dlouhodob˝ v˝voj
potenciálnÌho produktu) v grafu 8-3 odpovÌdá p¯eváûnÏ kladn˝m p¯Ìr˘stk˘m
v grafu 8-4.
1) StejnÏ jako i v p¯Ìpadech mÏ¯enÌ jin˝ch makroekonomick˝ch veliËin, jako mÌry

nezamÏstnanosti, mÌry inflace nebo platebnÌ bilance (viz p¯Ìsluöné kapitoly).
Ve fázi kontrakce (recese) docházÌ
- k odbytov˝m potÌûÌm a k r˘stu zásob,
- k poklesu zisk˘ podnik˘,
- zkracuje se pracovnÌ doba, roste nezamÏstnanost,
- klesá reáln˝ produkt,
- podniky omezujÌ investovánÌ,
- v˝voj cen statk˘ a cenové hladiny nenÌ jednoznaËn˝:
a) Recese zp˘sobená poklesem agregátnÌ poptávky je spojena s poklesem
cenové hladiny (v realitÏ jde, jak jiû bylo naznaËeno, spÌöe o pokles mÌry inflace).
IHHHHHnHi
:
^Ã^mSÃ^^^^m^Hm^^^^^K^^^^^^^m^^^^mÃm^^B^KÍm
Prameny: OECD Economic Outlook, International Financial Statistics (IMF)

b) Recese zp˘sobená r˘stem cen vstup˘ (nap¯. cena ropy na svÏtov˝ch trzÌch)
je spojena s r˘stem cenové hladiny. Pokles produktu a rostoucÌ nezamÏstnanost
spojená s r˘stem cenové hladiny (p¯esnÏji: s r˘stem mÌry inflace) b˝vá naz˝vána
stagflace -jde o spojenÌ slov stagnace a inflace. '
Fáze expanze je doprovázena analogick˝mi jevy, avöak v opaËném smÏru:
roste zamÏstnanost a produkt atd. I zde je moûno rozliöit dvÏ moûnosti v˝voje
cenové hladiny (p¯esnÏji: mÌry inflace):
a) Expanze stimulovaná r˘stem agregátnÌ poptávky je obvykle doprovázena
r˘stem cenové hladiny. To je zvláöù typické pro ekonomiku, kde je dosaûeno tzv.
plné zamÏstnanosti (a potenciálnÌho produktu). Tato situace b˝vá oznaËována
jako „p¯eh¯átÌ konjunktury".
b) P¯i expanzi vyvolané pozitivnÌm nabÌdkov˝m öokem docházÌ k poklesu
cenové hladiny (resp. mÌry inflace).
Historick˝ v˝voj
V konkrétnÌm historickém v˝voji vykazujÌ jednotlivé fáze cyklu resp. celé
hospodá¯ské cykly znaËné rozdÌly, pokud jde o délku fázÌ, hloubku poklesu
produktu a zamÏstnanosti, ve v˝voji mÌry inflace atd. Cyklick˝ v˝voj p¯itom nemusÌ
probÌhat synchronnÏ v jednotliv˝ch zemÌch, tzn. ûe nÏkteré zemÏ mohou vykazovat
fázi expanze, zatÌmco v jin˝ch probÌhá recese (mezinárodnÌ asynchronnost cyklu).
V˝razné a ËasovÏ delöÌ recese vöak zpravidla postihujÌ vÌce Ëi ménÏ souËasnÏ
vöechny ekonomiky.
Tab. 8-1 RoËní tempa r˘stu reálného HDP ve vybran˝ch zemích (%)
iio^dy:;:llbqip;
iiíliliiBÃö
Japonsko
NÏrné
Mmmm lili
Prameny: Main Economic Indicators. OECD. May 2002
Za nejhluböí recesi b˝vá povaûována tzv. Velká deprese z let 1929 - 33.
Po druhé svÏtové válce doölo k závaûn˝m recesím zejména v polovinÏ 70. let,
poËátkem 80.let (tyto dvÏ recese byly spojeny s prvním a druh˝m ropn˝m
öokem) a poËátkem 90. let.
Uvedené recese je moûno vysledovat i v obr. 8-3. Jde o recese v USA
v letech 1974 - 75, 1980 - 82 (s "p¯estávkou" v r. 1981). V˝voj v posledních
letech ve vybran˝ch zemích charakterizuje obr. 8-5.
1) V odborné literatu¯e se tedy ustálilo oznaËenÌ stagflace pro souËasn˝ pokles produktu
a r˘st cen (resp. mÌry inflace). NÏkdy je vöak pro tento v˝voj pouûÌvánÌ oznaËenÌ
slumpflace a stagflacÌ se má na mysli pouhá stagnace (stabilita) produktu spojená
s inflacÌ.
I o/
1 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
;
: A \ná i i/ i ;; ; V i i / ^ i' i N .• i 7/\\\i ii / \ A M
! ! : :
; : i i li i i 7 : i ! : i : i ; ; M : i \ í / W i Mi : i M
; ; ; ; , j ; ; ; i\ i | , : ; \ \ • \ : j • i | \i/ i i i : i , ! ; ' i Japonsko
mrmmmÃÃM
W
7990 "• 7997 ^ 1992 " 1993 "' 1994 "1995 "1996 " 1997 "' 1998 " 7999 " 2000 " 2001 "
Pozn.: Graf znázorÚuje meziroËní Ëtvrtletníp¯ír˘stky reálného HDP v %.
Pramen: Quaterly National Accounts, OECD. 4/2001

Main Economic Indicators, OECD. May 2002
KolÌsánÌ agregátnÌ poptávky a nabÌdky

VysvÏtlenÌ st¯ÌdánÌ (opakovánÌ) jednotliv˝ch fázÌ hospodá¯ského cyklu tedy
mechamsmu cyklu, vycházÌ v tradiËnÌm pojetÌ z kolÌsánÌ agregátnÌ poptávky'nebo
agregatni nabÌdky, tedy z p¯ÌËin jednotliv˝ch poptávkov˝ch a nabÌdkov˝ch öok˘
Ruzna vysvÏtlenÌ proto specifikujÌ nebo naopak zobecÚujÌ tyto v˝kyvy v agregátnÌ
poptávce nebo agregátnÌ nabÌdce a tÌm i objasÚujÌ p¯ÌËiny st¯Ìdavého kolÌsánÌ
reálného produktu (a dále téû zamÏstnanosti a obecnÏ hospodá¯ské aktivity) Na
obr. 8-6 je vyjád¯ená kontrakce zp˘sobená poptávkov˝m a nabÌdkov˝m öokem
WÃÃÃÃÃÃBÃÃBBÃÃÃÃÃSM
RozkolÌsanost agregátnÌ poptávky nebo agregátnÌ nabÌdky, vedoucÌ ke kolÌsánÌ

ekonomické aktivity m˘ûe b˝t zp˘sobeno jednotliv˝mi spÌöe nahodil˝mi událostmi
(Ëasto i neekonomick˝mi p¯ÌËinami), zasahujÌcÌmi danou ekonomiku, jako nap¯.:
- v˝razné zv˝öenÌ vládnÌch v˝daj˘ nap¯. na zbrojenÌ,
- siln˝ nár˘st cen surovin na svÏtov˝ch trzÌch, zejména ropy - tzv. ropné öoky,
- p¯ÌrodnÌ katastrofy, války apod.,
- malé otev¯ené ekonomiky (s velk˝m podÌlem exportu na HDP) jsou intenzivnÏ
vystaveny vlivu kolÌsánÌ zahraniËnÌ poptávky.
»asto jsou vöak hospodá¯ské cykly p¯ipisovány systematicky p˘sobÌcÌm
p¯ÌËinám se specifick˝mi vazbami. TÌmto vysvÏtlenÌm cykl˘ se zab˝vajÌ r˘zné
teorie konjunktury.
1}
Teorie konjunktury
Keynesiánsk˝ p¯Ìstup k interpretaci hospodá¯sk˝ch cykl˘ (zejména

J. M. Keynes) se zamÏ¯uje na rozkolÌsanost agregátnÌ poptávky pod vlivem v˝kyv˘
v investiËnÌch a spot¯ebnÌch v˝dajÌch, které jsou vyvolány nap¯. pesimistick˝mi
oËekávánÌmi podnik˘ (v˝kyvy v oËekávané v˝nosnosti investic) a domácnostÌ,
nebo v˝kyvy v bohatstvÌ (nap¯. pokles cen cenn˝ch papÌr˘). D˘leûitou okolnostÌ
p¯itom je skuteËnost, ûe v˝padek tÏchto v˝daj˘ nenÌ nahrazen jin˝mi v˝daji, coû
p¯edpokládala p¯edkeynesiánská ekonomie na základÏ Sayova zákona trh˘.
1) VÏtöina tÏchto teoriÌ je implicitnÏ obsaûena ve v˝kladu makroekonomické rovnováhy

pomocÌ modelu agregátnÌ poptávka — agregátnÌ nabÌdka.
Podle tohoto zákona kaûdá nabídka zároveÚ vytvá¯í odpovídající poptávku
(poptávka je vûdy stejnÏ velká jako nabízen˝ produkt), neboù, zjednoduöenÏ
¯eËeno, v˝robci vyrábÏjí a prodávají, aby obratem nakoupili.
Rozvinutá verze tohoto zákona pracuje s neoklasickou teorií úrokové sazby
generované trhem kapitálu: nespot¯ebovaná Ëást d˘chodu zvyöuje úspory
a s následn˝m poklesem úrokové sazby roste poptávané mnoûství investiËních
statk˘ - pruûná úroková sazba tedy automaticky vyrovnává úspory a investice.
P¯ipomeÚme si, ûe vysvÏtlenÌ kolÌsánÌ reálného produktu pod vlivem kolÌsánÌ

agregátnÌ poptávky je podmÌnÏno specifick˝mi keynesiánsk˝mi p¯edpoklady.
V tradiËnÌm v˝kladu jde o stabilnÌ nominálnÌ mzdové sazby, které alespoÚ
krátkodobÏ umoûÚujÌ kolÌsánÌ zamÏstnanosti a tÌm téû produktu. V p¯Ìstupu
nového keynesiánstvÌ jsou navÌc uvaûovány i stabilnÌ ceny (a stabilnÌ vöeobecná
cenová hladina; k¯ivka krátkodobé agregátnÌ nabÌdky SRAS je tudÌû horizontálnÌ),
coû má za následek zvláöù siln˝ dopad poklesu agregátnÌ poptávky do poklesu
zamÏstnanosti a produktu.
V monetaristickém pojetÌ je rozkolÌsanost agregátnÌ poptávky podmÌnÏna
penÏûnÌ iluzÌ pracovnÌk˘ (jejich nesprávn˝mi inflaËnÌmi oËekávánÌmi).
Monetaristické vysvÏtlenÌ cyklického kolÌsánÌ hospodá¯ské aktivity p¯itom
jednostrannÏ p¯ipouötÌ pouze vliv mÏnové politiky (v˝kyvy v penÏûnÌ nabÌdce) na
agregátnÌ poptávku. ZpochybÚuje moûnost dalöÌch vliv˘, jako je nap¯. fiskálnÌ
politika nebo v˝kyvy v autonomnÌch v˝dajÌch soukromého sektoru. Hospodá¯ské
cykly (vËetnÏ nap¯. Velké deprese) jsou tak vyvolány nevhodnou mÏnovou
politikou centrálnÌch bank (blÌûe viz kapitolu MÏnová politika).
Nová klasická makroekonomie, zaloûená na hypotéze racionálnÌch oËekávánÌ,
p¯ipouötÌ efekt neoËekávané zmÏny agregátnÌ poptávky na produkt pouze za
p¯edpokladu krátkodobÏ mylné interpretace v˝voje cenov˝ch relacÌ podniky
a pracovnÌky. Pouze neËekaná zmÏna (nap¯. r˘st) agregátnÌ poptávky m˘ûe zmást
ekonomické subjekty tak, ûe vöeobecn˝ r˘st cen povaûujÌ za r˘st cen právÏ své
produkce a také r˘st mezd je vnÌmán izolovanÏ od r˘stu cen. Mylné (i kdyû
racionálnÌ) oËekávánÌ tÏchto subjekt˘ umoûnÌ krátkodob˝ v˝kyv produktu.
Monetaristick˝ v˝klad kolísání produktu a p¯ístup zaloûen˝ na hypotéze

racionálních oËekávání b˝vá nÏkdy charakterizován téû jako "rovnováûn˝
hospodá¯sk˝ cyklus" vzhledem k tomu, ûe na základÏ specifick˝ch interpretací
v˝voje cenové hladiny jsou trhy práce neustále v rovnováze.
1
Teorie politického hospodá¯ského cyklu ^ vycházÌ z názoru, ûe rozhodujÌcÌmi
p¯ÌËinami fluktuace produktu jsou intervencionistické zásahy autorit, zejména
mÏnová a fiskálnÌ politika. KolÌsánÌ typu této politiky, tj. politika expanzivnÌ,
stimulujÌcÌ r˘st zamÏstnanosti a produktu, nebo naopak politika restriktivnÌ,
brzdÌcÌ r˘st cenové hladiny, je dáno rytmem voleb. P¯ed blÌûÌcÌmi se volbami
preferujÌ politikové prvnÌ (expanzivnÌ) typ politiky, povaûovan˝ za populárnÌ,
s cÌlem zÌskat resp. udrûet hlasy voliË˘ a tÌm téû zÌskat resp. udrûet mocenskou
1) Teoretick˝m (mikroekonomick˝m) základem tohoto p¯Ìstupu je teorie ve¯ejné volby,

podle které se vlády (politikové) rozhodujÌ nikoliv s cÌlem rozvÌjet spoleËensk˝
blahobyt, n˝brû s cÌlem maximalizovat sv˘j vlastnÌ uûitek.
pozici a vöe z toho plynoucÌ. Ihned po volbách je vöak preferován boj s inflacÌ
a charakter makroekonomické politiky se obracÌ na restriktivnÌ, coû je povaûováno
v tomto modelu za nepopulárnÌ.
Jiné p¯ÌËiny cyklického v˝voje akcentuje inovaËnÌ teorie (J. A. Schumpeter),
podle které jsou st¯ednÏdobé cykly zp˘sobeny inovacemi, tj. tv˘rËÌmi Ëiny
v ekonomice, vznikajÌcÌmi na základÏ invence (tj. nápad˘, objev˘). Jde o obdobn˝
p¯Ìstup jako u v˝öe uveden˝ch dlouh˝ch vln, aplikovan˝ na inovace niûöÌch ¯ád˘
vedoucÌ k cykl˘m v kratöÌm obdobÌ. Fáze hospodá¯ského poklesu je p¯itom
interpretována jako ozdravn˝ proces (tvo¯ivá destrukce), bÏhem kterého zanikajÌ
neperspektivnÌ investice.
Inovace majÌ r˘zné formy, jako
- vznik nov˝ch v˝robk˘,
- pouûitÌ nov˝ch v˝robnÌch metod,
- zÌskánÌ nov˝ch trh˘,
- zÌskánÌ nov˝ch zdroj˘ surovin,
- zavedenÌ nové organizace v˝roby - nap¯. nové formy podnik˘.
Inovace se neobjevujÌ plynule, neustále, n˝brû ve skocÌch. Jsou následnÏ
masovÏ aplikovány a p¯ináöejÌ vznik dalöÌch inovacÌ (shluky inovacÌ). Jsou
dále imitovány a vedou k ekonomickému rozmachu. Jakmile se jejich
potenciál vyËerpá, nastává ekonomick˝ útlum (ten je souËasnÏ podmÌnÏn
nedostatkem penÏûnÌch prost¯edk˘ v ekonomice). Inovace p¯itom majÌ (podle
J. A. Schumpetera) endogennÌ charakter, neboli kapitalistické podnikánÌ se
vyznaËuje neustál˝mi inovaËnÌmi snahami individuálnÌch podnikatel˘ v honbÏ za
ziskem.
Multiplikátor a akcelerátor
Odr˘dou keynesiánského p¯istupuje vysvÏtlenÌ mechanismu cyklu (s d˘razem
na investiËnÌ v˝daje) pomocÌ spojenÌ akcelerátoru s multiplikátorem
(P. A. Samuelson).
AkceleraËnÌ princip (v jednoduché podobÏ) je zaloûen na vztahu mezi
objemem vytvá¯ené produkce a stavem kapitálu (pro jednoduchost uvaûujme
pouze fixnÌ kapitál, bez zásob), pot¯ebného k v˝robÏ daného produktu.
Dosahuje-li tento pomÏr (tzv. koeficient kapitálové nároËnosti produkce K/Y
neboli kapitálov˝ koeficient) hodnotu nap¯. 2, znamená to, ûe k v˝robÏ produkce
v hodnotÏ 100 mld. pen. jednotek je pot¯eba stavu kapitálu ve v˝öi 200 mld. pen.
jednotek. Obdobná souvislost platÌ pro p¯Ìr˘stkové veliËiny: vzroste-li produkt
o 10, je t¯eba zv˝öit stav fixnÌho kapitálu o 20 (neboli hodnota Ëist˝ch investic IN
ËinÌ 20 mld. pen. jednotek). Tzv. p¯Ìr˘stkov˝ kapitálov˝ koeficient (AK/AY) má
v tomto p¯ÌpadÏ stejnou hodnotu (tj. 2). Tento koeficient b˝vá oznaËován jako
koeficient akcelerace, zkrácenÏ akcelerátor (a). '
Vzroste-li objem vyrábÏné produkce, vzroste i poptávka po investicÌch. KromÏ
restituËnÌch investic IR, pot¯ebn˝ch pro nahrazovánÌ opot¯ebeného fixnÌho
1) S tÌmto koeficientem (A. Aftalion) jsme se jiû setkali p¯i v˝kladu keynesiánské teorie
ekonomického r˘stu, a to p¯i vysvÏtlenÌ zaruËeného tempa mstu (Harrod˘v p¯Ìstup).
kapitálu, které majÌ autonomnÌ charakter, tedy vznikajÌ indukované investice.
Celkové hrubé investice tedy dosahujÌ v˝öe
I = a • AY+IR.
P¯edstavme si nynÌ, ûe poËáteËnÌ poptávkov˝ öok zp˘sobÌ r˘st produktu (AY).

Tento AY povede prost¯ednictvÌm akceleraËnÌho principu k r˘stu poptávky po
investicÌch. Z uvedeného vztahu je patrné, ûe investiËnÌ v˝daje majÌ zrychlen˝
(akcelerovan˝) r˘st ve srovnánÌ s r˘stem produktu.
P¯edpokládejme, ûe restituËní investice autonomního charakteru jsou
konstantní, tedy na / nemá vliv nap¯. zmÏna úrokové sazby, ale pouze zmÏna
Y. P¯edpokládejme téû, ûe do v˝roby jsou jiû zapojeny vöechny souËásti fixního
kapitálu. Ve v˝chozím období je Y = 100 mld., stav fixního kapitálu je 200 mld.
a / = lfí = 20 mld. Vzroste-li Y o 10 mld. (tj. o 10 %), povede to k r˘stu /
o 20 mld., tj. na 40 mld. penÏûních jednotek (o 100 %).
Na r˘st investiËnÌch v˝daj˘ je dále napojen multiplikaËnÌ efekt, kter˝ zp˘sobÌ

dalöÌ r˘st poptávky a produktu (dalöÌ AY). Následuje dalöÌ r˘st investiËnÌch v˝daj˘
atd. PostupnÏ vöak r˘st poptávky a produktu narazÌ (i p¯es posun k¯ivky LRAS)
na kapacitnÌ moûnosti ekonomiky a AY bude nulov˝. ÚroveÚ aktuálnÌho produktu
je na hornÌm bodu obratu. AkceleraËnÌ princip zaËne fungovat v obráceném
smÏru: s nulov˝m r˘stem produktu prudce poklesne poptávka po investicÌch.
V˝daje / klesajÌ (neboli AI < 0) ve srovnánÌ s p¯edchozÌm obdobÌm, neboù
indukované investiËnÌ v˝daje (a • AY) jsou nulové. Produkt poklesne a tento pokles
je prohlouben p˘sobenÌm multiplikátoru.
S poklesem produkce omezÌ podniky i obnovu zásoby kapitálu (IR poklesnou
na minimálnÌ úroveÚ). PokraËuje-li znehodnocenÌ fixnÌho kapitálu, klesá hodnota
zásoby kapitálu, neboli Ëisté investiËnÌ v˝daje jsou záporné. Hrubé investiËnÌ
v˝daje vöak nemohou b˝t záporné, abstrahujeme-li (pouze v tomto modelu) od
zásob. Proto se pokles produktu zastavÌ.
P¯Ìr˘stky produktu jsou nulové aû do okamûiku, kdy podniky zahájÌ nákup
investiËnÌch statk˘ s cÌlem obnovit fyzicky opot¯ebené a technicky zastaralé Ëásti
fixnÌho kapitálu. Následuje p¯Ìr˘stek produktu (AY > 0) s multiplikaËnÌm efektem
atd.
Empirické vysledovánÌ mechanismu samogenerujÌcÌch hospodá¯sk˝ch cykl˘
naráûÌ na neustálé p˘sobenÌ vnÏjöÌch p¯ÌËin (öok˘) a z toho plynoucÌ obtÌûnost
separace uvedeného mechanismu. KromÏ toho je tato teorie nespolehlivá
v p¯edpokladu p˘sobenÌ akcelerátoru: p¯edpokládá, ûe poptávka po investicÌch
(AI) poroste v d˘sledku akceleraËnÌho principu po zahájenÌ fáze expanze, tedy
v obdobÌ po recesi, kdy by se dalo oËekávat spÌöe zapojenÌ nevyuûit˝ch v˝robnÌch
kapacit, neû nákup nového za¯ÌzenÌ.
Reálné hospodá¯ské cykly

Nov˝m smÏrem v makroekonomii je od 80. let teorie reáln˝ch hospodá¯sk˝ch
cykl˘ (Ch. Plosser, J. Long, E. Prescott aj.). Jde o nabÌdkovÏ orientovanou teorii
(na rozdÌl od poptávkovÏ orientovan˝ch keynesiánsk˝ch a monetaristick˝ch
p¯Ìstup˘ nebo nové klasické makroekonomie), která se nevyjad¯uje v tradiËnÌch
pojmech modelu s agregátnÌ poptávkou a nabÌdkou. Tato teorie rozliöuje
poËáteËnÌ impuls nástupu cyklické fáze expanze nebo recese a mechanismus
udrûovánÌ cyklu.
PoËáteËnÌm impulsem jsou exogennÌ reálné öoky jako okolnosti ovlivÚujÌcÌ
produktivitu v˝robnÌch faktor˘, tedy zejména technologické zmÏny, mimo¯ádné
klimatické v˝kyvy apod. DalöÌm reáln˝m öokem je zmÏna vládnÌch (nap¯.
zbrojnÌch) v˝daj˘. Tyto okolnosti vedou k r˘stu produktu a tÌm také k r˘stu
reáln˝ch d˘chod˘ (reáln˝ch mezd a úrok˘). V˝znamné je, ûe teorie reáln˝ch
hospodá¯sk˝ch cykl˘ odmÌtá v˝znam kolÌsánÌ nominálnÌ penÏûnÌ zásoby resp.
v˝znam mÏnové politiky centrálnÌ banky na v˝voj produktu (mimo jiné také tÌm
se liöÌ od vysvÏtlenÌ cykl˘ novou klasickou makroekonomiÌ). PenÌze majÌ v tomto
p¯Ìstupu endogennÌ charakter, tj. jejich v˝voj se pasivnÏ p¯izp˘sobuje v˝voji
produktu, nikoliv naopak.
Mechanismus udrûovánÌ cyklu je zaloûen na stimulaci ekonomick˝ch
subjekt˘ k vyööÌ aktivitÏ r˘stem reáln˝ch d˘chod˘ (nebo naopak). Jde o tzv.
intertemporálnÌ (meziËasovou) substituci mezi pracÌ a voln˝m Ëasem. KolÌsánÌ
produktu je odvozeno z objemu zamÏstnané práce, kter˝ závisÌ na ochotÏ
pracovnÌk˘ pracovat v tzv. „dobr˝ch Ëasech" (jsou-li reálné d˘chody vysoké) nebo
preferovat voln˝ Ëas ve „öpatn˝ch Ëasech" (jsou-li reálné d˘chody nÌzké).
V „dobr˝ch Ëasech" roste objem vynaloûené práce a také úspory (ménÏ se
spot¯ebovává a vÌce spo¯Ì), roste-li reálná úroková sazba. Proto je také moûno vÌce
investovat. TÌm vöÌm se poËáteËnÌ öok öÌ¯Ì do budoucÌch obdobÌ. Jakmile vliv
poËáteËnÌho öoku odeznÌ a reálné d˘chody klesajÌ, klesá téû ekonomická aktivita.
V literatu¯e je moûno se pro snadnÏjöí porozumÏní setkat s následujícím

p¯íkladem. Pracovník zam˝ölí p¯i dané reálné mzdÏ odpracovat v následujících
dvou letech celkem 4000 hodin. Pokud by tato mzda byla stabilní, pracoval by
kaûd˝ rok právÏ po 2000 hodinách. Bude-li vöak v prvním roce mzda vyööí neû
v následujícím roce, bude pracovat nap¯. 2200 hodin (s p¯esËasy, bez dovolené
apod.), v následujícím roce jen 1800 hodin. Tím dosáhne vyööí reálné mzdy neû
p¯i rovnomÏrném rozloûení práce.
Analogicky jako teorie hospodá¯ského cyklu vysvÏtlená monetaristickou nebo

novou klasickou makroekonomiÌ je i teorie reálného hospodá¯ského cyklu
rovnováûnou teoriÌ cykl˘. Trhy práce jsou neustále v rovnováze ve smyslu
neexistence nedobrovolné nezamÏstnanosti; nenÌ zde rozdÌlu mezi poptávan˝m
a nabÌzen˝m mnoûstvÌm práce. TradiËnÌ terminologiÌ ¯eËeno: existuje neustále tzv.
plná zamÏstnanost a produkt je neustále na své potenciálnÌ úrovni. KolÌsánÌ
produktu je kolÌsánÌm samotného potenciálnÌho produktu.
AlternativnÌ koncepce
Pro úplnost je t¯eba dodat, ûe kromÏ v˝öe uveden˝ch (a historicky vzato
modernÏjöÌch) teoriÌ vznikla ¯ada jin˝ch p¯Ìstup˘, vysvÏtlujÌcÌch kolÌsánÌ
hospodá¯ské aktivity, které zde nebudeme blÌûe rozebÌrat. Do historie ekonomie
se v˝raznÏji zapsaly nap¯. následujÌcÌ:
- hospodá¯ská aktivita je ovlivnÏna v˝skytem skvrn na Slunci (W. S. Jevons),
- "krize z nadv˝roby" (K. Marx), podmÌnÏné nedostateËnou koupÏschopnostÌ
obyvatelstva,
- penÏûnÌ teorie vysvÏtlujÌcÌ specifick˝m zp˘sobem vliv kolÌsánÌ úrokové sazby na
investice (K. Wicksell, L. E. v. Mises, F. A. v. Hayek) a jiné.
Ekonomické d˘sledky
1) Z¯ejmÏ nejv˝raznÏjöÌm d˘sledkem cyklického kolÌsánÌ ekonomické
aktivity je r˘st nezamÏstnanosti v cyklické fázi kontrakce (recese) a s tÌm spojená
ztráta produkce ve srovnánÌ s potenciálnÌmi v˝robnÌmi moûnostmi ekonomiky
(tedy rozdÌl mezi Y a Y*, tzv. mezera produktu). Praktick˝m dopadem nÌzkého
objemu vytvo¯ené produkce je pokles ekonomické úrovnÏ (HDP/1 obyv.) a z toho
vypl˝vajÌcÌ pokles ûivotni úrovnÏ obyvatelstva (resp. jejÌ podstatné Ëásti,
tj. spot¯eby soukromé i vládnÌ).
2) Vysoká nezamÏstnanost s sebou p¯ináöÌ dalöÌ specifické negativnÌ
d˘sledky ekonomické i sociálnÌ (viz p¯Ìsluönou kapitolu).
3) KolÌsánÌ konjunktury s sebou dále p¯ináöÌ nestabilitu cenové hladiny
s neûádoucÌmi d˘sledky zejména v p¯ÌpadÏ r˘stu mÌry inflace, a to jednak
v p¯ÌpadÏ mezery produktu Y > Y* ("p¯eh¯átÌ konjunktury", d˘sledek pozitivnÌho
poptávkového öoku zejména v ekonomice s tzv. plnou zamÏstnanostÌ), jednak
v p¯ÌpadÏ mezery produktu Y < y* (stagflace, d˘sledek negativnÌho nominálnÌho
nabÌdkového öoku).
4) Cyklické kolÌsánÌ ekonomické aktivity se promÌtá také do rozkolÌsanosti
zb˝vajÌcÌ hlavnÌ makroekonomické veliËiny, tj. vnÏjöÌ ekonomické pozice.
Bezprost¯ednÌ vazba souvisÌ s indukovan˝m importem. S jeho r˘stem ve fázi
expanze se Ëist˝ export zhoröuje (klesá jeho p¯ebytek nebo se zvyöuje jeho deficit),
ve fázi recese je tomu naopak.
Politické d˘sledky
Závaûné ekonomické problémy, k jejichû koncentraci docházÌ v obdobÌch
recesÌ a depresÌ, jsou doprovázeny také problémy politick˝mi. To vypl˝vá
z poklesu ûivotnÌ úrovnÏ a z následné radikalizace postiûen˝ch skupin
obyvatelstva. Následky mohou b˝t nedozÌrné, jako v p¯ÌpadÏ Velké deprese:
sociologové uvádÏjÌ, ûe sociálnÌ problémy spojené s touto depresÌ byly ûivnou
p˘dou vzestupu faöismu v EvropÏ ve 30. letech.
Aktivistická keynesiánská politika

Proticyklická politika neboli politika vyhlazovánÌ hospodá¯ského cyklu probÌhá
nejËastÏji jako regulace agregátnÌ poptávky. Tato regulace má zároveÚ podobu
- politiky vysoké zamÏstnanosti cestou sniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti
(viz p¯Ìsluönou kapitolu),
- nebo podobu protiinflaËnÌ politiky (detto).
Jde tedy o regulaci v podobÏ aktivistické politiky, a to zejména
- fiskálnÌ politikou, v rámci které se mÏnÌ vládnÌ v˝daje (nákupy, transferové
platby) a daÚové zatÌûenÌ ekonomick˝ch subjekt˘,
- monetárnÌ (mÏnovou) politikou v té podobÏ, kdy centrálnÌ banka ovlivÚuje
mnoûstvÌ penÏz v ekonomice, tÌm i úrokovou sazbu a v˝daje na ni citlivé, tedy
i agregátnÌ poptávku,
- politikou bezprost¯ednÏ ovlivÚujÌcÌ Ëist˝ export nástroji jako jsou usmÏrÚovánÌ
v˝voje mÏnov˝ch kurs˘, dále cla, importnÌ kvóty a dalöÌ opat¯enÌ.
Tento typ proticyklické politiky, tj. stimulace nebo restrikce agregátnÌ
poptávky, je typick˝ pro keynesiánsk˝ smÏr ekonomické teorie. V hospodá¯ské
praxi naöel uplatnÏnÌ v pováleËném obdobÌ zhruba do konce 70. let.
Konkrétní formy proticyklické politiky se v r˘zn˝ch zemích a obdobích liöily,
jako nap¯. "opírání se proti vÏtru" v 50. letech v USA, zaloûená zejména na
automatick˝ch stabilizátorech (viz dále kapitolu o fiskální politice), pozdÏji
rozöí¯ená o sniûování daní. Jinou formou byla politika "st˘j - jdi" (neboli
semaforová politika) ve Velké Británii - blíûe viz kursy hospodá¯sk˝ch dÏjin p¯íp.
hospodá¯ské politiky.
Doprovodn˝mi jevy v p¯ÌpadÏ udrûovánÌ vysoké zamÏstnanosti (coû byla

priorita keynesiánské politiky) stimulacÌ agregátnÌ poptávky je v modelu AD -AS
r˘st cenové hladiny (nebo mÌry inflace). ZvláötÏ siln˝ by byl tento inflaËnÌ dopad
stimulace agregátnÌ poptávky v p¯ÌpadÏ recese zp˘sobené negativnÌm nabÌdkov˝m
öokem, tj. v p¯ÌpadÏ stagflace. Dále je velmi pravdÏpodobn˝ vznik a r˘st deficitu
ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ a rostoucÌ ve¯ejn˝ dluh. Hospodá¯sk˝ v˝voj se skuteËnÏ ubÌral
tÌmto smÏrem.
K doplnÏnÌ poptávkovÏ orientované proticyklické politiky je nutno zhodnotit
jejÌ v˝chozÌ p¯edpoklad, zde redukovan˝ na nepruûnost nominálnÌch mzdov˝ch
sazeb. Dojde-li ke zmÌrnÏnÌ této rigidity, nap¯. v d˘sledku oslabenÌ pozic odbor˘
(zákonn˝m omezenÌm nebo p¯irozenou cestou, jako je rostoucÌ tlak konkurence
a tÌm omezenÌ organizovanosti v odborech), zmÌrnÌ se také pot¯eba tohoto typu
proticyklické politiky.
AlternativnÌ p¯Ìstupy
Jin˝ p¯Ìstup k cyklickému kolÌsánÌ ekonomické aktivity povaûuje tyto v˝kyvy
za d˘sledek zasahovánÌ autorit do fungovánÌ trh˘ (jde o vládnÌ selhánÌ) - nap¯.
zmÌnÏná monetaristická teorie cyklu. Proticyklická politika v tomto p¯ÌpadÏ
(i kdyû takto neb˝vá explicitnÏ vyjad¯ována) by mÏla spoËÌvat v absenci regulace
agregátnÌ poptávky. StabilnÌ r˘st produktu bude zabezpeËen p¯imÏ¯enou
mÏnovou politikou v podobÏ dodrûenÌ mÏnového pravidla (viz kapitolu MÏnová
politika). Také nová klasická makroekonomie zpochybÚuje schopnosti
stabilizaËnÌ politiky ovlivÚovat cyklické v˝kyvy produktu. Jde o teorém
„neúËinnosti politiky," vysvÏtlen˝ v kapitole o agregátnÌ poptávce a nabÌdce.
DalöÌ moûnou interpretacÌ proticyklické politiky je p¯Ìstup ekonomie strany
nabÌdky,1^ jejÌû závÏry smÏ¯ujÌ mimo jiné také ke stabilizaci vysoké úrovnÏ
produktu p¯i vysoké zamÏstnanosti. OznaËenÌ tohoto p¯Ìstupu napovÌdá, ûe svou
pozornost nezamÏ¯uje na úlohu agregátnÌ poptávky, n˝brû na nabÌdkovou
stranu ekonomiky. PrioritnÏ se p¯itom tento p¯Ìstup soust¯edÌ spÌöe na problém
dlouhodobého udrûenÌ zdroj˘ ekonomického r˘stu ve v˝robÏ, neû na vyhlazovánÌ
krátkodob˝ch cyklick˝ch v˝kyv˘ produktu, a proto je Ëasto p¯i¯azován k v˝kladu
ekonomického r˘stu.
P¯edvÌdánÌ hospodá¯sk˝ch cykl˘, konjunkturnÌ indikátory

Obecn˝m rysem aktivistické proticyklické politiky jsou Ëasto znaËná zpoûdÏnÌ
úËink˘ jednotliv˝ch opat¯enÌ. ÚËinnost proticyklické politiky se proto zvyöuje,
dojde-li ke správnému p¯edvÌdánÌ blÌûÌcÌch se fázÌ hospodá¯ského cyklu.
Mezi nástroje tohoto p¯edvÌdánÌ (o kterém odbornÌci tvrdÌ, zeje spÌöe umÏnÌm
nezvedou), pat¯Ìtzv. konjunkturnÌ indikátory (W. C. Mitchell aj.). KonjunkturnÌ
indikátory je moûno obecnÏ rozdÏlit do t¯Ì skupin:
1) P¯edstihové indikátory: jejich souËasn˝ stav napovÌdá, jak˝m smÏrem se
bude v blÌzké budoucnosti (nÏkolika mÏsÌc˘) ubÌrat pr˘bÏh konjunktury. Mezi
nejd˘leûitÏjöÌ pat¯Ì
- poËty p¯ijat˝ch zakázek, a to zejména v odvÏtvÌch vyrábÏjÌcÌch investiËnÌ statky,
- poËty vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ,
- indexy akciov˝ch trh˘ aj.
PrávÏ tyto p¯edstihové indikátory jsou pro aktivistickou proticyklickou politiku
nejd˘leûitÏjöÌ.
2) SoubÏûné indikátory, slouûÌcÌ k popisu právÏ probÌhajÌcÌ cyklické fáze,
jako zejména
- reáln˝ HDP, p¯ÌpadnÏ jeho segmenty, jako nap¯. pr˘myslová produkce,
- trh práce: mÌra nezamÏstnanosti, poËty nezamÏstnan˝ch osob a voln˝ch
pracovnÌch mÌst,
- ceny v˝robc˘.
3) ZpoûdÏné indikátory, které znamenajÌ doznÌvánÌ urËité cyklické fáze, mezi
které pat¯Ì zejména
- mzdy,
- maloobchodnÌ obrat,
- spot¯ebitelské ceny.
1) BlÌûe viz kapitolu Ekonomick˝ r˘st.

M˘ûe tak b˝t chybou stabilizaËnÌ politiky pouûÌt restriktivnÌ opat¯enÌ
v okamûiku, kdy mÌra inflace (mÏ¯ená CPI) dosáhla svého vrcholu, neboù tÌm bude
spÌöe posÌlena nadcházejÌcÌ fáze kontrakce.
Hlavní problÏin˝
dlouhé vlny invence, inovace, imitace
konjunkturní kolísání spojení akcelerátoru s multiplikátorem
fáze kontrakce reálné hospodá¯ské cykly
fáze expanze poptávková proticyklická politika
body obratu dopady kolísání konjunktury:
stagflace - ekonomické
"p¯eh¯átí" konjunktury - politické
politick˝ hospodá¯sk˝ cyklus p¯edvídání hospodá¯sk˝ch cykl˘
v˝kyvy v AD a AS konjunkturní indikátory
ShrnutÌ
• Hospodá¯ské cykly znamenají opakované kolísání ekonomické aktivity,
v praktickém sledování redukované na v˝kyvy reálného produktu, a to
meziroËní srovnání Ëtvrtletních HDP.
• KromÏ st¯ednÏdob˝ch konjunkturních cykl˘ je moûno pozorovat téû
krátkodobé (sezónní) v˝kyvy a dlouhé vlny (50 - 60 let).
• St¯ednÏdobé kolísání aktuálního produktu probíhá dlouhodobÏ okolo
trendu, kter˝m je dlouhodob˝ v˝voj potenciálního produktu (ekonomick˝
r˘st).
• Fázemi cyklu jsou expanze (boom) a kontrakce (recese, deprese) s horním
a dolním bodem obratu. S kolísáním HDP je spojeno kolísání
zamÏstnanosti a cen (míry inflace) a jin˝ch veliËin.
• TradiËním vysvÏtlením p¯íËin konjunkturních kolísání jsou poptávkové
a nabídkové öoky, buÔ jako jednotlivé nahodilé události, nebo jako
systematické procesy.
• Na specifické okolnosti v˝kyv˘ v agregátní poptávce se zamÏ¯ují
teorie konjunktury keynesiánské, monetaristické nebo nová klasická
makroekonomie.
• Systematicky vysvÏtlují hospodá¯ské cykly také:
- teorie politického hospodá¯ského cyklu (konjunkturní kolísání kopírují
cyklus voleb),
- inovaËní teorie (hospodá¯sk˝ rozmach stimulují inovace a jejich masové
aplikace),
- keynesiánská teorie spojení akcelerátoru s multiplikátorem (investiËní
v˝daje rostou akcelerované s r˘stem produktu, produkt roste multipliko-
vanÏ s r˘stem investic).
• Zvláötní p¯ístup aplikuje teorie reáln˝ch hospodá¯sk˝ch cykl˘, zaloûená na
substituci volného Ëasu a práce v závislosti na reálné mzdÏ a reálné
úrokové sazbÏ.
• Ekonomick˝mi d˘sledky cyklického kolísání jsou zejména ztráta produkce
a pokles ûivotní úrovnÏ, dopady vysoké nezamÏstnanosti a inflace,
rozkolísanost Ëistého exportu. Hluboké recese s sebou p¯ináöejí téû
dopady politické v podobÏ radikalizace postiûen˝ch vrstev obyvatelstva.
• Proticyklická politika má nejËastÏji podobu regulace agregátní poptávky.
Jde o keynesiánskou aktivistickou politiku zejména pomocí fiskální politiky.
• Pro úËinnou proticyklickou politiku je nezbytné p¯edvídání hospodá¯sk˝ch
cykl˘. Ktomu slouûí p¯edstihové konjunkturní indikátory.
CviËenÌ
1. Mezi p¯íËiny, které povedou k recesi vyvolané nabídkov˝m öokem, pat¯í:

a) pokles cen dováûené ropy,
b) sníûení daÚov˝ch sazeb,
c) r˘st obyvatelstva,
d) zv˝öení produktivity v˝robních faktor˘,
2. Mezi p¯íËiny, které povedou k recesi vyvolané poptávkov˝m öokem, pat¯í:
a) r˘st vládních nákup˘,
b) pokles úrokové sazby,
c) pokles daÚov˝ch sazeb,
d) pokles cen akcií,
3. Je-li ekonomika postiûena stagflací, jak se vyvíjejí:
- reáln˝ produkt ,
- nezamÏstnanost ,
- cenová hladina (míra inflace)
4. P¯i "p¯eh¯átí konjunkury" se vyvíjejí:
- reáln˝ produkt ,
- zamÏstnanost ,
5. Princip akcelerátoru vyjad¯uje souvislosti mezi:
a) produktem a d˘chodem,
b) rychlostí obÏhu penÏz a nezamÏstnaností,
c) zpoûdÏním úËink˘ mÏnové politiky na produkt,
d) tempem r˘stu penÏûní zásoby a úrokové sazby,
e) zmÏnou úrovnÏ produktu a zmÏnou zásoby kapitálu.
6. P¯ipomeÚte si teorii reáln˝ch hospodá¯sk˝ch cykl˘. P¯isoudili byste jí vÏtöí v˝znam
p¯i vysvÏtlení recesí v první polovinÏ 90. let nebo p¯i vysvÏtlení Velké deprese?
7. Ve zkoumané ekonomice bylo pozorováno, ûe reáln˝ HDP byl v 1. Ëtvrtletí niûöí, neû
v p¯edchozím Ëtvrtletí a totéû se opakovalo v následujícím Ëtvrtletí. älo o recesi?
8. Koeficient akcelerace Ëiní 3. VypoËtÏte:
1) jak vysoká zásoba kapitálu je pot¯eba k vyrobení HDP ve v˝öi 800 mld. KË,
2) jak˝ byl p¯ír˘stek HDP spojen˝ s Ëist˝mi investicemi ve v˝öi 27 mld. KË.
Úkoly
1. Podle obr. 8-6 popiöte pr˘bÏh hospodá¯sk˝ch cykl˘ ve t¯ech sledovan˝ch

ekonomikách v letech 1990 - 2001, zejména ve kter˝ch obdobích probíhaly fáze
recese. Vytvo¯te závÏr o mezinárodní synchronizaci cykl˘.
2. Vraùte se znovu k obr. 8-6 a zamÏ¯te se na v˝voj ekonomiky USA. Charakterizujte
jej popisnÏ od konce r. 1991. Tento v˝voj je doprovázen nízkou mírou inflace
(2 - 3 % i ménÏ). Hovo¯í se o tzv. "nové ekonomice" nebo "nové é¯e", coû znamená
zmÏnu konjunkturního cyklu ve smyslu zmírnÏní (nebo dokonce odstranÏní)
cyklick˝ch v˝kyv˘. Které okolnosti tento v˝voj podmiÚují? ZamÏ¯te se mimo jiné na
technologick˝ pokrok - informaËní technologie, vyuûití internetu apod. (K tomuto
problému se vrací v podobÏ anal˝zy Phillipsov˝ch k¯ivek úkol Ë. 4 v kapitole 10.)
3. Podle b˝valého p¯edsedy »SÚ "obecnÏ platí, ûe p¯esnÏ se dá p¯edpovÏdÏt jenom
minulost". P¯esto se vöak pokuste p¯edpovÏdÏt v˝voj hypotetické ekonomiky
v nejbliûöích 6 mÏsících jestliûe víte, ûe v uplynulém mÏsíci souËasnÏ:
- nominální mzdové sazby silnÏ vzrostly,
- objem zamÏstnanosti je stabilní,
- poklesl poËet objednávek strojov˝ch za¯ízení.
Literatura
BALÁé, P., VER»EK, P.: Nová ekonomika a jej postavenie v globalizujúcom sa
svetovom hospodárstve. Politická ekonomie 2/2002
BULÍÿ, A.: Reáln˝ hospodá¯sk˝ cyklus, trh práce a monetární politika. Finance a úvÏr
7/1993.
CZESAN›, S.: Monitorování a anal˝za hospodá¯ského cyklu. Politická ekonomie
2/2002
FRIEDMAN, M., FRIEDMANOVÁ, R.: Svoboda volby. Praha, Liberální institut 1991.
Kap. 3 (Velká deprese).
JANÁ»EK, K.: Co zbylo z nové ekonomiky? Politická ekonomie 2/2002
1963. Kap. 22 (p¯íËiny konjunkturních v˝kyv˘).
MACHÁ»EK, M.: Hospodá¯ské cykly, nová klasická makroekonomie a moûnosti
stabilizaËní politiky. Ekonomick˝ Ëasopis 5/1998
SEGER, J., HINDLS, R., HRONOVÁ, S.: Statistika v hospodá¯ství. ETC Publishing,
Praha 1998. Kap. 9 (konjunkturní öet¯ení).
SIRŸ»EK, P.: Koncepce dlouh˝ch vln J. A. Schumpetera. Politická ekonomie 5/1999.
SIRŸ»EK, P.: N. D. KondratÏv - zakladatel moderních koncepcí dlouh˝ch vln.
Politická ekonomie 4/1998.
éÁK, M.: Politicko-ekonomick˝ cyklus. Politická ekonomie 4/1998.
9 NezamÏstnanost
9.1 Definice á ^
9.2 ;Prféiî¯âÌ^tó¯ffi^|i ajfejÌ fitÚiy
\,;9.3 ; ; : '1DI^
Charakterizujme nezamÏstnanost v »R na poËátku r. 2000, kdy dosáhla svého

vrcholu (mÌra registrované nezamÏstnanosti k 31. 1. 2000 Ëinila 9,8 %) nejprve
podle údaj˘ Ministerstva práce a sociálnÌch vÏcÌ:
- V lednu 2000 bylo zaregistrováno 508 tis. nezamÏstnan˝ch (p¯i 35 tis. voln˝ch
pracovnÌch mÌstech), z toho Ëtvrtina hledala práci déle neû jeden rok.
- Podporu v nezamÏstnanosti dostávalo 43 % nezamÏstnan˝ch (ostatnÌ uchazeËi
pobÌrali dávky sociálnÌ podpory), a to v r. 1999 v pr˘mÏrné v˝öi 2513 KË (p¯i
pr˘mÏrné mzdÏ 12 478 KË, pod nÌû jsou p¯itom témÏ¯ dvÏ t¯etiny zamÏstnanc˘).
Pro plastiËtÏjöÌ p¯edstavu si poslechnÏme názory dvou nezamÏstnan˝ch lidÌ
(anketa Hospodá¯sk˝ch novin, 23. 4. 1999):
- Muû, 56 let, Chomutov: JdÏte do háje s tou vaöÌ anketou ... shánÏt mÌsto pár
rok˘ p¯ed penzÌ! Nikdo vás nechce, moûnost stÏhovat se je témÏ¯ vylouËená,
neexistuje trh s byty. Moûnosti cestovat za pracÌ... jsou nicotné.
- Muû, 29 let, Praha: Nic nehledám, nezamÏstnanost mi nevadÌ. UplácÌm ...
Neptejte se jak a za kolik.
9.1 Definice a mÏ¯eni nezamÏstnanosti
Ekonomicky aktivnÌ a neaktivnÌ obyvatelstvo

Obyvatelstvo od urËité vÏkové hranice (nap¯. 15 let) je moûno rozdÏlit do t¯Ì
skupin, a to mezi zamÏstnané, nezamÏstnané a ostatnÌ:
1) ZamÏstnanÌ, tj. obyvatelstvo, které má placené zamÏstnánÌ nebo
sebezamÏstnánÌ (vËetnÏ osob doËasnÏ v práci nep¯Ìtomn˝ch, ale s formálnÌ vazbou
k zamÏstnánÌ, jako nap¯. osoby ve stavu nemocn˝ch nebo na mate¯ské dovolené).
2) NezamÏstnanÌ: tj. osoby splÚujÌcÌ t¯i podmÌnky (jde o tzv. standardizované
pojetÌ nezamÏstnanosti):
- nemajÌ placené zamÏstnánÌ ani sebezamÏstnánÌ,
- p¯itom práci aktivnÏ hledajÌ,
- jsou ochotnÌ bÏhem urËité doby (nap¯. 14 dnÌ) nastoupit.
Jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, p¯edstavujÌcÌ potenciálnÌ v˝robnÌ
faktor, zdroj tvorby produktu. V rámci tohoto kritéria nezamÏstnanosti z hlediska
ekonomické teorie nenÌ podstatné nap¯. rozliöenÌ p¯ÌËin vzniku nezamÏstnanosti,
existence jin˝ch neû pracovnÌch d˘chod˘ nezamÏstnaného, existence voln˝ch
pracovnÌch mÌst nebo jiné okolnosti.
Z hlediska praktick˝ch postup˘ hospodá¯ské a sociální politiky se kritéria
nezamÏstnanosti mohou zuûovat a tím odliöovat od v˝öe uvedeného p¯ístupu
ekonomické teorie (jde o tzv. registrovanou nezamÏstnanost), nap¯.: zahrnutím
pouze osob, které se zaregistrovaly na ú¯adech práce, s jejichû pomocí práci
hledají (öiröí jsou údaje ze statistick˝ch öet¯ení), vylouËením tÏch, kte¯í nejsou
ochotni p¯ijmout nabízené místo, vylouËením nap¯. student˘ hledajících práci
aj.
Je nutno také odliöovat údaj o nezamÏstnanosti k urËitému datu a pr˘mÏr-
nou v˝öi za urËité období. Tato okolnost je d˘leûitá vzhledem k sezónnímu
kolísání míry nezamÏstnanosti.
ZamÏstnanÌ plus nezamÏstnanÌ vytvá¯ejÌ dohromady tzv. ekonomicky aktivnÌ

obyvatelstvo neboli pracovnÌ sÌlu dané zemÏ.
3) OstatnÌ: studenti, penzisté, invalidé, ûeny v domácnosti atd., pokud
nesplÚujÌ podmÌnky p¯edchozÌch dvou skupin (naz˝vanÌ téû jako ekonomicky
neaktivnÌ obyvatelstvo).
MÌra nezamÏstnanosti
Pro urËité analytické úËely m˘ûe b˝t d˘leûit˝ údaj o absolutnÌm poËtu
nezamÏstnan˝ch, jako nap¯. cca 10 mil. v USA nebo 450 tis. v »R. V˝stiûnÏjöÌ je
vöak vyjád¯it nezamÏstnanost a jejÌ v˝voj pomocÌ mÌry nezamÏstnanosti jako
procentnÌho podÌlu nezamÏstnan˝ch na ekonomicky aktivnÌm obyvatelstvu.
Tab. 9-1 Míra nezamÏstnanosti ve vybran˝ch zemích
(standardizovaná, roËní pr˘mÏr, v %)
2G00 2001
Japonsko
NÏmecko 6,6 7,9
Pramen: Main Economic Indicators. OECD. May 2002
Skrytá nezamÏstnanost
V˝öe uvedená charakteristika nezamÏstnanosti p¯itom nezachycuje urËité
skupiny lidÌ, z jejichû postavenÌ nenÌ jednoznaËné, zda by mÏli b˝t zohlednÏni mezi
nezamÏstnan˝mi (vytvá¯ejÌ eventuálnÏ skrytou nezamÏstnanost). Jde minimálnÏ
o dvÏ skupiny, a to
1) pracovnÌci s nucen˝m zkrácen˝m pracovnÌm úvazkem (zahrnutÌ mezi
zamÏstnané),
2) osoby vylouËené z pracovnÌ sÌly, jako tzv. odrazenÌ (frustrovanÌ) pracovnÌci,
tj. takovÌ, kte¯Ì po dlouhodobé nezamÏstnanosti ztratili nadÏji, ûe práci najdou,
a p¯estali ji hledat.
KromÏ toho je sporné, zda mezi nezamÏstnané pat¯Ì osoby, které z r˘zn˝ch
d˘vod˘ nemohou do zamÏstnánÌ v krátké dobÏ nastoupit, p¯ÌpadnÏ téû osoby,
které práci jiû naöly, avöak nastoupÌ pozdÏji. ZapoËtenÌm tÏchto osob by skuteËná
mÌra nezamÏstnanosti byla vyööÌ, neû statisticky vykázaná.
Na druhou stranu jsou statisticky vykázané údaje o mÌ¯e nezamÏstnanosti
(v p¯ÌpadÏ registrované nezamÏstnanosti) zkresleny osobami, které fakticky
nezamÏstnanÌ nejsou, avöak z d˘vodu pobÌránÌ p¯Ìsluön˝ch podpor takto vystupujÌ.
FrikËnÌ nezamÏstnanost
Vznik nezamÏstnanosti je v ekonomické teorii vysvÏtlován r˘zn˝mi p¯ÌËinami,
a to v závislosti na uznánÌ nebo odmÌtnutÌ urËit˝ch p¯edpoklad˘. VöeobecnÏ se
vöak p¯ipouötÌ existence tzv. frikËnÌ nezamÏstnanosti. Ta vzniká na základÏ
pohybu pracovnÌk˘. Vûdy existuje vÏtöÌ Ëi menöÌ poËet osob, které jsou
nezamÏstnané:
- buÔ proto, ûe ztratily práci na základÏ propouötÏnÌ. Podniky neustále (ve fázi
recese i expanze) vznikajÌ a zanikajÌ. UvolÚovánÌ pracovnÌk˘ je zp˘sobeno
i technologick˝mi zmÏnami, kdy pracovnÏ nároËná v˝roba je nahrazována stroji
(tzv. technologická nezamÏstnanost). Také organizaËnÌ zmÏny v podnicÌch,
nap¯. likvidace nÏkter˝ch pracoviöù a útvar˘ a p¯enechánÌ jejich práce
specializovan˝m firmám, vyluËuje pracovnÌky,
- nebo proto, ûe dobrovolnÏ opustily své p¯edchozÌ zamÏstnánÌ a hledajÌ jinou
práci, nap¯. lépe placenou. Jinou p¯ÌËinou je nap¯. to, ûe lidé se stÏhujÌ a hledajÌ
práci v novém bydliöti,
- nebo proto, ûe vstupujÌ do pracovnÌ sÌly: mladÌ lidé opouötÏjÌ ökoly a hledajÌ
poprvé zamÏstnánÌ, docházÌ k mezinárodnÌ migraci obyvatelstva, ûeny
v domácnosti se rozhodnou vstoupit do zamÏstnánÌ apod.
Tito lidé hledajÌ práci a po urËitou dobu jsou nezamÏstnanÌ, coû vypl˝vá
z nutnosti hledat a ovÏ¯ovat informace o voln˝ch pracovnÌch mÌstech, zvaûovat
r˘zné nabÌdky. Z obdobn˝ch d˘vod˘ neustále vznikajÌ volná pracovnÌ mÌsta, která
jsou po Ëase obsazena. FrikËnÏ nezamÏstnanÌ se tedy po urËité dobÏ mÏnÌ
v zamÏstnané. P¯edpokládáme p¯itom, ûe v rámci frikËnÌ nezamÏstnanosti
odpovÌdá profesnÌ charakter a regionálnÌ rozmÌstÏnÌ neobsazen˝ch pracovnÌch
mÌst nabÌzené nezamÏstnané práci (pokud by tomu tak nebylo, ölo by o tzv.
strukturálnÌ nezamÏstnanost - viz dále).
V p¯ÌpadÏ frikËnÌ nezamÏstnanosti tedy nejde o nedostatek voln˝ch pracovnÌch
mÌst (jako je to v p¯ÌpadÏ cyklické nezamÏstnanosti - viz dále), n˝brû o hledánÌ
existujÌcÌch neobsazen˝ch pracovnÌch mÌst. Odtud téû jin˝ název této formy
nezamÏstnanosti - vyhledávacÌ nezamÏstnanost.
»ást frikËnÌ nezamÏstnanosti je moûno jednoznaËnÏ povaûovat za dobrovolnou
nezamÏstnanost ve smyslu, ûe tito lidé hledajÌ lépe placenou práci (nejsou
spokojeni s nabÌdkami). »asto vöak b˝vá veökerá frikËnÌ nezamÏstnanost
oznaËována jako dobrovolná - informaËnÌ bariéry a Ëas pot¯ebn˝ k hledánÌ jsou
povaûovány za nev˝znamné.
StrukturálnÌ nezamÏstnanost
StrukturálnÌ nezamÏstnanost vzniká na základÏ nedostateËné poptávky po

statcÌch a tudÌû i po pracovnÌcÌch, a to v urËit˝ch odvÏtvÌch, v jejichû v˝voji probÌhá
útlum (hutÏ, doly, tÏûké strojÌrenstvÌ, lodÏnice apod.). Na rozdÌl od cyklické
nezamÏstnanosti, kdy je pokles poptávky citeln˝ vÌce Ëi ménÏ u vöech odvÏtvÌ,
postihuje tedy strukturálnÌ nezamÏstnanost pouze nÏkterá z nich.
Útlum urËit˝ch odvÏtvÌ je p¯itom doprovázen rozmachem jin˝ch odvÏtvÌ
(telekomunikace, elektronika, p¯esné strojÌrenstvÌ, kvalifikovaná chemie aj.).
NezamÏstnanost, vyvolaná zmÌnÏn˝mi strukturálnÌmi zmÏnami v národnÌm
hospodá¯stvÌ, se tak vyznaËuje tÌm, ûe na jedné stranÏ lidé neustále p¯icházejÌ
o zamÏstnánÌ, na druhé stranÏ jsou neustále vytvá¯ena nová pracovnÌ mÌsta.
Na rozdÌl od frikËnÌ (vyhledávacÌ) nezamÏstnanosti vöak oproti nabÌdce práce
s urËitou charakteristikou stojÌ volná pracovnÌ mÌsta s odliön˝mi kvalifikaËnÌmi
poûadavky.
StrukturálnÌ nezamÏstnanost m˘ûe b˝t dále podmÌnÏna bariérami v migraci za
pracÌ. Znamená to, ûe v daném národnÌm hospodá¯stvÌ m˘ûe b˝t v daném odvÏtvÌ
poptávané a nabÌzené mnoûstvÌ práce celkovÏ vyrovnáno, avöak z d˘vodu
prostorové uzav¯enosti trh˘ práce (náklady na dopravu za pracÌ, nedostatek byt˘
a dalöÌho sociálnÌho zázemÌ) existujÌ nerovnováhy na jednotliv˝ch regionálnÌch
trzÌch práce téûe profese.
Jako zvláötnÌ p¯Ìpad strukturálnÌ nezamÏstnanosti b˝vá uvádÏna
nezamÏstnanost nekvalifikovan˝ch pracovnÌk˘, zp˘sobená zákonem stanovenou
minimálnÌ mzdou. Je-li tato mzda p¯Ìliö vysoká (ve srovnánÌ s rovnováûnou mzdou
na trhu nekvalifikované práce), je vytvo¯eno málo pracovnÌch mÌst ve srovnánÌ
s nabÌdkou nekvalifikované práce. Existuje-li p¯itom neuspokojená poptávka po
práci kvalifikované, vzniká strukturálnÌ nezamÏstnanost nekvalifikovan˝ch
pracovnÌk˘. ObecnÏ teoreticky vzato vöak nezamÏstnanost nekvalifikovan˝ch
pracovnÌk˘ m˘ûe mÌt i frikËnÌ nebo cyklick˝ charakter.
P¯i sniûovánÌ strukturálnÌ nezamÏstnanosti (obecnÏ) nejde tedy o to, vytvá¯et
nová pracovnÌ mÌsta zvyöovánÌm agregátnÌ poptávky, n˝brû jde o vytvo¯enÌ
souladu mezi strukturou voln˝ch pracovnÌch mÌst a strukturou nabÌdky práce,
a to v kvalifikaËnÌm a regionálnÌm smyslu.
V p¯ÌpadÏ strukturálnÌ nezamÏstnanosti nelze jednoznaËnÏ rozliöit
jejÌ (ne)dobrovoln˝ charakter: srovnejte situaci vysoce kvalifikovaného
nezamÏstnaného p¯i mnoûstvÌ nenároËn˝ch voln˝ch pracovnÌch mÌst a situaci
opaËnou, nebo zhodnoùte (ne)dobrovolné odmÌtnutÌ zamÏstnánÌ, spojené
s nÏkolikahodinovou dopravou.
Existence strukturálnÌ nezamÏstnanosti je z¯ejmÏ hlavnÌ p¯ÌËinou regionálnÌch
rozdÌl˘ v mÌ¯e nezamÏstnanosti. Zejména z hlediska hodnocenÌ sociálnÌch dopad˘
nezamÏstnanosti a také p¯i jejÌ eventuálnÌ regulaci (viz dále) je proto t¯eba
analyzovat kromÏ celkov˝ch národohospodá¯sk˝ch ukazatel˘ téû regionálnÌ
údaje.
Nap¯. p¯i pr˘mÏrné mí¯e nezamÏstnanosti (nezamÏstnaní registrovaní na
ú¯adech práce) v »R v Ëervnu 2002 ve v˝öi 8,7 % dosáhla tato v Praze 3,4 %,
zatímco v okresech Most 21,2 %, Louny 16,6 %, Chomutov 16,5 % a Karviná
18,5%.
Plná zamÏstnanost
Anal˝za makroekonomick˝ch veliËin agregátnÌ poptávky a agregátnÌ nabÌdky
obsahuje charakteristiku stavu, oznaËovaného jako tzv. plná zamÏstnanost L*.
älo o stav, charakterizovan˝ v uvedeném keynesiánském modelu AD - AS
(a obdobnÏ p¯i klasické k¯ivce AS) rovnováhou na jednotliv˝ch dÌlËÌch trzÌch
práce, coû znamená situaci, kdy se v rámci jednotliv˝ch kategoriÌ pracovnÌk˘ p¯i
dané nominálnÌ mzdové sazbÏ (W) poptávané mnoûstvÌ práce rovná nabÌzenému
mnoûstvÌ práce. Tento zjednoduöen˝ p¯Ìstup nynÌ zp¯esnÌme.
Tzv. plná zamÏstnanost neznamená, ûe by neexistovala ûádná nezamÏst-
nanost. Existuje p¯i nÌ jiû vysvÏtlená frikËnÌ a p¯ÌpadnÏ téû strukturálnÌ
nezamÏstnanost. Z definice frikËnÌ a strukturálnÌ nezamÏstnanosti v tomto
modelu plyne, ûe existujÌcÌ poËet voln˝ch pracovnÌch mÌst je stejnÏ velk˝, jako
poËet nezamÏstnan˝ch osob. V tomto smyslu existuje globálnÌ rovnováha na trzÌch
práce.
Z kapitoly o agregátnÌ poptávce a nabÌdce jiû vÌme, ûe p¯i tzv. plné
zamÏstnanosti (skuteËná zamÏstnanost L = L*) je skuteËn˝ produkt na
své potenciálnÌ úrovni (Y = Y*). V této situaci neexistuje dalöÌ forma
nezamÏstnanosti, a to cyklická nezamÏstnanost.
Odliöuje-li se skuteËná zamÏstnanost (L) od tzv. plné zamÏstnanosti (L*),
docházÌ ke kolÌsánÌ skuteËného produktu (Y) od potenciálnÌho produktu (Y*):
- je-li L > L*, je Y > Y*. Jde o situaci, známou z kapitoly o agregátnÌ poptávce
a nabÌdce jako „p¯ezamÏstnanost",
- je-li L < L*, je Y < Y*. Jde o situaci, známou z kapitoly o agregátnÌ poptávce
a nabÌdce jako „podzamÏstnanost", kterou zde novÏ oznaËÌme jako cyklickou
nezamÏstnanost.
DlouhodobÏ vzato kolÌsá skuteËná mÌra nezamÏstnanosti (u) okolo mÌry
nezamÏstnanosti p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (resp. okolo p¯irozené mÌry
nezamÏstnanosti w*). Tuto skuteËnost ilustruje graf na obr. 9.1.
>> : :>:X*:Í:CX : : : V : : : : : : : :^^^^
Pramen: sestaveno podle Gordon, R. J.: Macroeconomics. Addison - Wesley 1997,

tabulková p¯íloha.
Trh práce
Pro pot¯eby dalöÌho v˝kladu zopakujeme základnÌ poznatky z mikroekonomie
o chovánÌ trhu práce (na následujÌcÌ v˝klad navazuje grafické zobrazenÌ v odstavci
„Cyklická nezamÏstnanost").
1) ZaËneme p¯Ìstupem, kter˝ je zaloûen na keynesiánské (resp. neokeyne-
siánské) interpretaci.
Poptávka po práci (p¯i chovánÌ firem maximalizujÌcÌch zisk) je odvozena
z p¯Ìjmu z meznÌho fyzického produktu práce (MRPL), tj. z dodateËného p¯Ìjmu
vyvolaného zamÏstnánÌm dodateËné jednotky práce. Ten obecnÏ závisÌ na meznÌm
fyzickém produktu práce (MPPL) a na meznÌm p¯Ìjmu (MR). ' Prost¯edky na
po¯ÌzenÌ jednotky práce (tedy meznÌ náklady na v˝robnÌ faktor) jsou
vyjád¯eny nominálnÌ mzdovou sazbou W (neuvaûujeme tedy nap¯. moûnost
monopsonu na trhu práce). Poptávané mnoûstvÌ práce bude urËeno rovnostÌ W
a MRPL z poslednÌ jednotky tohoto poptávaného mnoûstvÌ.
Dojde-li k r˘stu poptávky po dané produkci, ke vzniku záporn˝ch
neplánovan˝ch zásob a k r˘stu zamÏstnanosti na daném trhu práce, dojde téû
1) MPPL jiû byl charakterizován v kapitole AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka.

MR je dodateËn˝ p¯Ìjem, vyvolan˝ zv˝öenÌm objemu produkce o jednotku.
(v d˘sledku poklesu MPPL) k r˘stu cen tÏchto statk˘. S r˘stem cen roste téû MR
a tudÌû i MRPL. Podniky mohou zamÏstnávat dodateËné pracovnÌky pouze p¯i
nemÏnné IV, neboù i p¯i klesajÌcÌm MPPL se v tÏchto podmÌnkách rostoucÌ náklady
na jednotku produkce vejdou do rostoucÌch cen statk˘. Analogicky p¯i poklesu
poptávky po produkci dojde k poklesu poptávky po práci a p¯i fixnÌ W budou
podniky zamÏstnávat ménÏ pracovnÌk˘.
NabÌdka práce (p¯i maximalizaci uûitku pracovnÌk˘): s r˘stem W roste
nabÌzené mnoûstvÌ práce. DocházÌ k substituci volného Ëasu mzdou a spot¯ebou
(jde o tzv. substituËnÌ efekt, tzv. d˘chodov˝ efekt neuvaûujeme). PracovnÌci vöak
p¯i svém rozhodovánÌ budou po urËitém Ëase (jak jiû bylo zmÌnÏno u modelu
agregátnÌ poptávka - nabÌdka) brát v úvahu i v˝voj reálné mzdy. P¯i poklesu
cenové hladiny bude proto v tomto p¯ÌpadÏ dané mnoûstvÌ práce nabÌzeno p¯i
niûöÌch nominálnÌch mzdov˝ch sazbách, p¯i r˘stu cenové hladiny naopak.
K rovnováze na trhu práce docházÌ tehdy, jestliûe v rámci dané kategorie
pracovnÌk˘ se p¯i dané SrovnajÌ poptávané a nabÌzené mnoûstvÌ práce. Ke zmÏnÏ
této rovnováhy docházÌ pod vlivem zmÏn buÔ nominálnÌ mzdové sazby (W)
zejména institucionálnÌmi vlivy (odbory, vládnÌ regulace, jako je stanovenÌ
zákonné minimálnÌ mzdy nebo zv˝öenÌ náklad˘ na práci v d˘sledku nap¯.
povinného sociálnÌho pojiötÏnÌ), nebo zmÏnou poptávky Ëi nabÌdky práce.
ZmÏna poptávky po práci je vyvolána jednak zmÏnou MPPL (technologick˝m
pokrokem nebo prohlubovánÌm kapitálu), jednak zmÏnou poptávky po produkci
(a navazujÌcÌ zmÏnou cen statk˘). ObdobnÏ zmÏna nabÌdky práce je vyvolána
nap¯. demografick˝m v˝vojem, mezinárodnÌ migracÌ obyvatelstva, prodlouûenÌm
vÏku odchodu do d˘chodu apod., p¯ÌpadnÏ dále zmÏnou cenové hladiny.
Pro keynesiánskou interpretaci trhu práce je dále v˝znamné, ûe p¯ipouötÌ
moûnost alespoÚ krátkodobé (p¯ÌpadnÏ i dlouhodobé) strnulosti W (jak jiû bylo
vysvÏtleno v kapitole o agregátnÌ poptávce a nabÌdce).
2) Monetaristick˝ p¯Ìstup k interpretaci trhu práce rozliöuje skuteËn˝
a oËekávan˝ v˝voj cenové hladiny, zamÏ¯uje se p¯itom na v˝voj reáln˝ch mzdov˝ch
sazeb. SkuteËn˝ v˝voj cenové hladiny (P) se uplatÚuje v p¯ÌpadÏ poptávky po práci
- podniky zÌskávajÌ operativnÌ informace o cenách. OËekávan˝ v˝voj cenové
hladiny (P6) se uplatÚuje v p¯ÌpadÏ nabÌdky práce. PracovnÌci p¯itom majÌ
nedokonalé informace o skuteËn˝ch souËasn˝ch cenách a ve sv˝ch rozhodovánÌch
uplatÚujÌ inflaËnÌ oËekávánÌ, vycházejÌcÌ z minulosti, odliöná od souËasné
skuteËnosti. NominálnÌ mzdové sazby Wjsou v tomto p¯Ìstupu p¯edpokládány
jako dokonale pruûné.
3) Jak by se choval trh práce v p¯ÌpadÏ, kdyby existovaly dokonale pruûné
nominálnÌ mzdové sazby (i ceny statk˘) a dokonalé informace? Tento pohled lze
interpretovat jako p¯Ìstup v duchu klasické ekonomie. VycházÌ z obdobn˝ch k¯ivek
na trhu práce p¯i sledovánÌ reálné mzdové sazby (W/P) ze strany poptávky
i nabÌdky práce. ZmÏny cenové hladiny se proto projevujÌ pouze v pohybu W/P,
nemajÌ vliv na posun k¯ivek LD (= MPPL ) a LS. Vzhledem k tomu, ûe vöak také
nominálnÌ mzdové sazby Wjsou dokonale pruûné (ihned se p¯izp˘sobujÌ zmÏnÏ
cenové hladiny), jsou reálné mzdové sazby W/P neustále fixnÌ.
Cyklická nezamÏstnanost
1) V keynesiánské interpretaci je cyklická nezamÏstnanost podmÌnÏna
nepruûnostÌ nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (W) smÏrem dol˘ p¯i klesajÌcÌ agregátnÌ
poptávce.
V obr. 9-2 je znázornÏn trh práce, na kterém se projevil d˘sledek poklesu
poptávky po dané produkci. VznikajÌ kladné neplánované zásoby, podniky
propouötÏjÌ, sniûujÌ své ceny a klesá cenová hladina. Klesá poptávka po práci (klesá
totiû MRPL) a po Ëase dojde k ochotÏ pracovnÌk˘ nabÌzet práci za niûöÌ W
(v d˘sledku r˘stu reáln˝ch mzdov˝ch sazeb). ' NominálnÌ mzdová sazba Wj je
p¯itom fixnÌ. Rovnováha na tomto trhu práce E} byla nahrazena nerovnováhou
v rozsahu AB. Vzdálenost AB p¯edstavuje nezamÏstnané pracovnÌky: jde
konkrétnÏ o osoby, které jsou p¯i dané mzdÏ ochotni pracovat, ale poptávka po
práci je p¯Ìliö nÌzká, neexistuje pro nÏ volné pracovnÌ mÌsto.
BBflBBHHflHHB
Po Ëase dojde k poklesu nominálnÌ mzdové sazby (W) na úroveÚ W2 (jako
d˘sledek nerovnováhy LD < LS). Reálná mzda i zamÏstnanost se vrátÌ na
p¯edchozÌ úroveÚ. Dan˝ trh práce se ustálÌ v rovnováze E2 (p¯edpokládáme opÏt,
ûe MPPL ani disponibilnÌ mnoûstvÌ práce a tvar k¯ivky LS se nemÏnÌ).
NÏkte¯í auto¯i (jako nap¯. N. G. Mankiw ve své Macroeconomics) pouûívají
k vysvÏtlení chování keynesiánského trhu práce v˝luËnÏ vertikální k¯ivku
nabídky práce. Její pr˘seËík s vodorovnou osou m˘ûe vyjad¯ovat (p¯ibliûnÏ) L*.
Objem skuteËnÏ zamÏstnané práce L (nejen p¯i L < L*, ale i p¯i L > /.*) je vöak
1) Jde pouze o znázornÏnÌ principu -podrobnÏjöÌ okolnosti posunu k¯ivek je moûno

nalézt v kursu mikroekonomie.
urËen v˝luËnÏ poptávkou po práci (zamÏstnavateli) - ¯íká se, ûe zamÏstnanci
jsou „vytlaËeni" ze své k¯ivky nabídky práce. Tento p¯ístup je v. souladu s naöí
kapitolou Agregátní poptávka a nabídka (pracovníci jsou p¯i dané nominální
mzdové sazbÏ ochotni odpracovat jakékoliv mnoûství práce), nenavazoval by
vöak na tradiËní (neoklasické) mikroekonomické základy.
Keynesiánská cyklická nezamÏstnanost je takovou souËástÌ nezamÏstnanosti,

v˘Ëi které neexistujÌ volná pracovnÌ mÌsta (je tedy nezamÏstnanostÌ
nedobrovolnou). Takováto volná pracovnÌ mÌsta jsou tvo¯ena zejména r˘stem
agregátnÌ poptávky, proto téû b˝vá cyklická nezamÏstnanost v tomto pojetÌ
oznaËována jako nezamÏstnanost z nedostateËné (deficitnÌ) poptávky. Velk˝
v˝znam v poklesu agregátnÌ poptávky b˝vá p¯ipisován zejména poklesu
investiËnÌch v˝daj˘ jako nejvÌce rozkolÌsané sloûce poptávky. Cyklickou
nezamÏstnanostÌ je Ëasto postiûena ¯ada odvÏtvÌ, spÌöe neû pouze nÏkolik málo
odvÏtvÌ. JejÌ vznik má za následek mezeru produktu Y < Y*.
Je moûno uvaûovat buÔ krátkodob˝ pokles Y pod F* s následujÌcÌm
automatick˝m obnovenÌm plné zamÏstnanosti, nebo (je-li rigidita mezd
dlouhodobá) je mezera Y < Y* a cyklická nezamÏstnanost trvalejöÌ. Alternativou
je obnovenÌ tzv. plné zamÏstnanosti r˘stem agregátnÌ poptávky nap¯. jejÌ vládnÌ
stimulacÌ.
2) Monetaristick˝ v˝klad krátkodobého chovánÌ agregátnÌ nabÌdky p¯i
pruûn˝ch nominálnÌch mzdov˝ch sazbách p¯ipouötÌ také moûnost krátkodobé
fluktuace produktu okolo potenciálnÌ úrovnÏ a tedy i krátkodobou cyklickou
nezamÏstnanost. V kapitole o AD a. AS jiû bylo naznaËeno monetaristické ¯eöenÌ
této situace. VysvÏtlenÌ spoËÌvá v informaËnÌ asymetrii podnik˘ a pracovnÌk˘
o v˝voji cen. V˝voj na trhu práce je znázornÏn na obr. 9-3.
^^^^^BBÃ^BKBSBBBBBÃ
V p¯ÌpadÏ poklesu AD docházÌ k r˘stu reáln˝ch mezd (ceny klesajÌ rychleji neû
nominálnÌ mzdové sazby) a k propouötÏnÌ. Mylné informace pracovnÌk˘ v podobÏ
pomalého poklesu cen a tÌm i údajného poklesu reáln˝ch mezd (tzv. penÏûnÌ iluze)
vedou k omezenÌ nabÌdky práce. DocházÌ k cyklické nezamÏstnanosti v rozsahu
AB. PracovnÌci dávajÌ p¯ednost volnému Ëasu p¯ed údajnÏ öpatnÏ placenou pracÌ,
hledajÌ vöak p¯itom lépe placenou práci. P¯i této interpretaci jde tedy o neustálou
rovnováhu na trzÌch práce a nemá zde mÌsto nedobrovolná nezamÏstnanost.
3) Klasick˝ p¯Ìpad: p¯edstavme si ekonomiku, ve které jsou dokonale pruûné
nominálnÌ mzdové sazby a téû ceny statk˘ (a dokonalé informace). Dojde-li k r˘stu
AD, vznikajÌ záporné neplánované zásoby, zaËÌná r˘st zamÏstnanost a (pod vlivem
klesajÌcÌhoMPPL) ceny a cenová hladina. Na r˘st cenové hladiny okamûitÏ reagujÌ
nominálnÌ mzdové sazby - rostou ve stejném rozsahu jako cenová hladina. To vöak
neumoûÚuje, i p¯es r˘st cenové hladiny, zamÏstnávat vÌce pracovnÌk˘. ProbÌhajÌ-li
tyto modelové procesy dostateËnÏ rychle, reálná mzdová sazba, zamÏstnanost
a produkt se nezmÏnÌ (p¯edpokládáme p¯itom, ûe se nemÏnÌ ani MPPL, ani
disponibilnÌ mnoûstvÌ práce a tvar k¯ivky LS). P¯i neustálé rovnováze na trzÌch
práce je tedy neustále udrûována tzv. plná zamÏstnanost (L*) a je vytvá¯en
potenciálnÌ produkt (Y*). Situace na trhu práce je znázornÏna na obr. 9-4.
nHHBBHHI
Vodorovná vzdálenosti mezi svislou osou a body na k¯ivce LD b˝vají nÏkdy
interpretovány jako "rozsah zamÏstnanosti" (v daném odvÏtví). Jde vöak
o zjednoduöení: k p¯esnému vyjád¯ení objemu zamÏstnanosti by bylo pot¯eba
p¯i kaûdé úrovni W odeËíst od k¯ivky LD volná (neobsazená) pracovní místa,
odpovídající objemu frikËní p¯ípadnÏ strukturální nezamÏstnanosti.
V anal˝ze agregátnÌ poptávky a agregátnÌ nabÌdky je tato situace na dÌlËÌch

trzÌch práce (neuvaûujeme "homogennÌ práci") implicitnÏ obsaûena ve v˝kladu
vertikálnÌ k¯ivky AS p¯i tzv. klasickém pojetÌ agregátnÌ nabÌdky.
V˝öe uveden˝ mechanismus udrûovánÌ tzv. plné zamÏstnanosti funguje
obousmÏrnÏ. Teoreticky vzato by proto v p¯ÌpadÏ dokonale pruûn˝ch nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb a cen statk˘ (p¯i klasické k¯ivce AS) mÏla b˝t vylouËena tzv.
cyklická nezamÏstnanost, p¯i které Y < Y*. Realita ovöem jednoznaËnÏ vykazuje
nezamÏstnanost, která evidentnÏ vyvolává kolÌsánÌ Yokolo dlouhodobého trendu
(tj. okolo dlouhodobÏ rostoucÌho Y*).
Na tuto realitu reagovali samoz¯ejmÏ i stoupenci uvedeného klasického
p¯Ìstupu (zejména A. C. Pigou). VysvÏtlili ji
- zmÏkËenÌm p¯edpokladu dokonale pohybliv˝ch reáln˝ch mzdov˝ch sazeb
p¯ipuötÏnÌm moûnosti jejich strnulosti (vliv odbor˘),
- jako d˘sledek nikoliv klesajÌcÌ AD, n˝brû klesajÌcÌ poptávky po práci v d˘sledku
klesajÌcÌho MPPL.
V tÏchto podmÌnkách docházÌ k nerovnováze na trzÌch práce. Tato
nezamÏstnanost b˝vá oznaËována jako tzv. klasická nezamÏstnanost.
P¯irozená mÌra nezamÏstnanosti

V monetaristickém p¯Ìstupu je p¯ibliûnou analogiÌ nezamÏstnanosti p¯i tzv.
plné zamÏstnanosti jiû zmÌnÏná (v kap. 4.) p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti w*
(M. Friedman). '
Dlouhodob˝ v˝voj p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti (tj. dlouhodob˝ v˝voj
frikËnÌ a strukturálnÌ nezamÏstnanosti) vykazuje v rozvinut˝ch ekonomikách
zpravidla rostoucÌ tendenci.
Nap¯. v USA byla (podle R. Gordona) odhadována pro poËátek tohoto století
na 4 %, poËátkem 60. let dosáhla 6 %, na p¯elomu 70./80. let vzrostla na 7 %,
k poËátku 90. let poklesla na 6 %. V západní EvropÏ dosáhla poËátkem 60. let
2 %, poËátkem 90. let vöak jiû vzrostla na 11 %, tedy mnohem více neû v USA.
Jaké jsou p¯ÌËiny r˘stu w*?

1) SilnÏjöÌ regulaËnÌ zásahy vlády: p¯Ìliö vysoké sociálnÌ dávky (jako podpory
v nezamÏstnanosti i jiné) oslabujÌ motivaci lidÌ intenzivnÏ hledat práci a rychle do
nÌ nastoupit, p¯ÌpadnÏ se rekvalifikovat. Také mzdová regulace v podobÏ relativnÏ
vysok˝ch zákonem stanoven˝ch minimálnÌch mezd zvyöuje nezamÏstnanost mezi
nekvalifikovan˝mi pracovnÌky. Od intenzivnÌho hledánÌ práce m˘ûe odrazovat téû
vysoká meznÌ mÌra zdanÏnÌ pracovnÌho d˘chodu.
2) RostoucÌ v˝znam sociálnÏ psychologick˝ch faktor˘, které zejména
omezujÌ migraci za pracÌ, jako svázanost s prost¯edÌm, bydlenÌ rodiË˘ s dÏtmi apod.
PrvnÌ dva faktory 1) a 2) tvo¯Ì tzv. strukturalistickou hypotézu vysvÏtlenÌ vyööÌ
w* v západnÌ EvropÏ neû v USA. VysvÏtlenÌ totiû spoËÌvá ve strnulé struktu¯e trh˘
práce - trhy práce (poptávka, nabÌdka, mzdová sazba) nedostateËnÏ reagujÌ na
zmÏny.
1) Podstatnou charakteristikou ekonomiky s p¯irozenou mÌrou nezamÏstnanosti je

stabilnÌ mÌra inflace resp. rovnost oËekávané a skuteËné mÌry inflace (viz kapitolu
o inflaci).
3) Existuje také hypotéza, podle které r˘st p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti
sleduje automaticky skuteËnou mÌru nezamÏstnanosti. Tento jev b˝vá naz˝ván
hysterezÌ na trhu práce1) (jde zároveÚ o dalöÌ vysvÏtlenÌ rozdÌlu mezi západnÌ
Evropou a USA).
- Efekt hystereze se projevuje nap¯. v té podobÏ, ûe lidé po urËité dobÏ bez
zamÏstnánÌ (v rámci cyklické nezamÏstnanosti) ztrácejÌ svou kvalifikaci a po
odeznÏnÌ recese hledajÌ práci obtÌûnÏ a déle, neû je obvyklé. V podmÌnkách
rostoucÌch nárok˘ na kvalifikaci tÌm zvyöujÌ frikËnÌ nezamÏstnanost, p¯ÌpadnÏ
(v d˘sledku snÌûenÌ kvalifikace) se stávajÌ strukturálnÏ nezamÏstnan˝mi.
Zejména vstoupÌ-li do pracovnÌ sÌly v dobÏ recese s vysokou nezamÏstnanostÌ
mladÌ lidé, tÏûko zÌskávajÌ prvnÌ zamÏstnánÌ, pot¯ebné zkuöenosti, zruËnost
apod. a jsou následnÏ i po ukonËenÌ recese déle nezamÏstnanÌ.
- Hystereze m˘ûe mÌt také takovou formu, kdy se lidé p¯izp˘sobÌ své
nezamÏstnanosti, najdou zp˘soby, jak zÌskávat k podpo¯e v nezamÏstnanosti
nelegálnÏ dalöÌ p¯Ìjmy a fakticky (nikoliv vöak formálnÏ) p¯estávajÌ práci hledat,
a to i p¯i existenci voln˝ch pracovnÌch mÌst (po ukonËenÌ recese).
- Jinou formou hystereze je situace, kdy nezamÏstnanÌ se stávajÌ apatiËtÌ
a rezignovanÌ a hledajÌ práci ménÏ intenzivnÏ. To vöe vede k r˘stu frikËnÌ resp.
strukturálnÌ nezamÏstnanosti a tÌm téû w*.
Na udrûenÌ cyklické nezamÏstnanosti (podmÌnÏné dlouhodobou nepruûnostÌ
mezd smÏrem dol˘) p¯itom m˘ûe p˘sobit téû efekt hystereze, jako vztah insider˘
- outsider˘ (vliv odbor˘) nebo frustrace pracovnÌk˘, opouötÏjÌcÌch pracovnÌ sÌlu.
Efekt hystereze se tedy v dan˝ch p¯Ìpadech ¯etÏzÌ.
Uvedené formy hystereze na trhu práce jin˝mi slovy znamenají, ûe fluktuace
AD má vliv nejen na krátkodobé odchylky u oó u* a V od Y*, n˝brû
(prost¯ednictvím cyklické nezamÏstnanosti) i na dlouhodob˝ v˝voj tÏchto
veliËin. Koncept p¯irozené míry nezamÏstnanosti se tím rozöi¯uje a komplikuje.
4) Dynamické strukturálnÌ zmÏny v poslednÌch desetiletÌch vedou také

krustu w*.
5) Demografické zmÏny, zesilujÌcÌ frikËnÌ nezamÏstnanost. Tato nezamÏst-
nanost je vyööÌ v rámci urËit˝ch skupin (mladÌ lidé, ûeny, rasové menöiny), neû
v pr˘mÏru mezi ekonomicky aktivnÌm obyvatelstvem. DocházÌ-li dlouhodobÏ
k r˘stu podÌlu tÏchto skupin na ekonomicky aktivnÌm obyvatelstvu, roste téû
frikËnÌ nezamÏstnanost.
Mladí lidé mÏní ËastÏji zamÏstnání (získávají zkuöenosti, hledají vyhovující
typ práce) neû staröí. éeny p¯izp˘sobují odchod nebo nástup do zamÏstnání
v˝voji sv˝ch rodinn˝ch pomÏr˘. Není p¯itom vylouËen ani prvek diskriminace
ûen, coû prodluûuje dobu hledání zamÏstnání. Totéû platí pro rasové menöiny,
kde se navíc negativnÏ uplatÚuje vöeobecnÏ niûöí stupeÚ kvalifikace.
1) S tÌmto jevem jsme se jiû setkali v kapitole AgregátnÌpoptávka, agregátnÌ nabÌdka.

D˘sledky nezamÏstnanosti je moûno rozdÏlit do dvou oblastÌ, na d˘sledky

ekonomické a sociálnÌ.
Ekonomické d˘sledky
Ekonomické d˘sledky jsou p¯edstavovány ztrátou produkce (nevytvo¯enÌm
Ëásti produktu) v podobÏ rozdÌlu mezi skuteËn˝m a potenciálnÌm produktem. Jde
tedy o dopad cyklické nezamÏstnanosti, nikoliv p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti,
jejÌû existence je mimo jiné spojena s efektivnÌ alokacÌ práce.
Kvantifikaci tohoto rozdÌlu, odpozorovaného z reality, vyjad¯uje tzv. Okun˘v
zákon. Ten vycházÌ z následujÌcÌ úvahy: je-li skuteËná mÌra nezamÏstnanosti na
p¯irozené mÌ¯e, pak Y = Y*, resp. Y/Y* = 1. Je-li skuteËná nezamÏstnanost vyööÌ
(u > u*), ekonomika nevyuûÌvá své potenciálnÌ moûnosti (sluËitelné se stabilnÌ
cenovou hladinou resp. mÌrou inflace) a Y klesá pod Y*, resp. Y/Y* < 1.
Je-li u < u*, pak Y/Y* > 1. V˝kyvy Y/Y* tedy souvisÌ s rozdÌlem (u* - u), a to
konkrétnÏ:
Y/Y* = 1 + 0,02 (w*- u).
Koeficient 0,02 konkretizuje Okun˘v zákon, podle kterého r˘stu nad w*
o 1 procentnÌ bod je spojen s poklesem Y pod F* o 2 %.
Okun˘v zákon je moûno ilustrovat grafem na obr. 9-5.
MBOBI
Uvedená 2 % ztráty produktu jsou zjiötÏna empiricky z ekonomického v˝voje
USA v 80. letech, s Ëasem a místem se mÏní (v p˘vodní OkunovÏ verzi z r. 1962
ölo o 3%).
Jin˝mi slovy ¯eËeno, vyjad¯uje Okun˘v zákon skuteËnost, ûe p¯i r˘stu u nad w*
o jeden procentnÌ bod (neboli p¯i poklesu zamÏstnanosti p¯ibliûnÏ - v dan˝ch
podmÌnkách - o 1 %) poklesne Y pod úroveÚ Y* o vÌce neû 1 %. P¯ÌËinou je
- skuteËnost, ûe na pokles odbytu reagujÌ zamÏstnavatelé Ëasto zkrácenÌm
pracovnÌch úvazk˘ (nikoliv propouötÏnÌm),
- zamÏstnávánÌ kvalifikovan˝ch pracovnÌk˘ p¯echodnÏ ménÏ vytÌûen˝ch
z d˘vodu obav z vysok˝ch náklad˘ na zaökolenÌ nov˝ch zamÏstnanc˘,
nahrazujÌcÌch d¯Ìve propuötÏné.
Okun˘v zákon má také svou dynamickou podobu. Jde o to, ûe objem Y* nenÌ
fixnÌ (jak jsme doposud p¯edpokládali), n˝brû v Ëase docházÌ k jeho zvyöovánÌ
v d˘sledku v˝voje zdroj˘ ekonomického r˘stu (roste mnoûstvÌ disponibilnÌch
v˝robnÌch faktor˘ a jejich produktivita). R˘stu Y* proto musÌ odpovÌdat r˘st^lD
(tedy i r˘st poptávky po práci), má-li u = «*, nemá-li tedy vzniknout cyklická
nezamÏstnanost. V tomto p¯ÌpadÏ téûgY = gy* • Je-li vöak r˘st AD (a tedy i r˘st
poptávky po práci) nedostateËn˝, je u > u*, vzniká cyklická nezamÏstnanost
a ekonomika je pod hranicÌ sv˝ch potenciálnÌch moûnostÌ.
DosaûenÌ w* (zv˝öenÌm agregátnÌ poptávky) se proto projevÌ v takovém
zrychlenÌgy, kdy je jednak redukována mezera produktu, jednak udrûenogy*.Je-li
nap¯. gY* 3 % roËnÏ, w* = 6 % (je p¯itom fixnÌ) a u - 7 %, pak p¯i dosaûenÌ
u = u* = 6 % vzroste Yv daném roce o 3 % + 2% = 5% (aproximativnÏ): 3 %
p¯edstavujÌ udrûenÌ tempa r˘stu shodného s r˘stem Y*, 2 % p¯edstavujÌ redukci
mezery nezamÏstnanosti a produktu.
Tato souvislost je vysvÏtlenÌm skuteËnosti, proË nÏkdy docházÌ k r˘stu
produktu, aniû by klesala nezamÏstnanost. Ve srovnánÌ s r˘stem Y* (nap¯.
v souvislosti s r˘stem nabÌdky práce nebo s technologick˝m pokrokem) je r˘st
agregátnÌ poptávky (a tedy i poptávky po práci) v dané zemi nedostateËn˝.
To m˘ûe b˝t zesilováno nap¯. p¯esunem investovánÌ do zemÌ s levnÏjöÌ pracovnÌ
silou. P¯etrvává proto cyklická nezamÏstnanost (a to i v situaci, kdy gY = gy*),
neboù nenÌ redukována mezera nezamÏstnanosti a produktu. Tento jev b˝vá
oznaËován jako "jobless growth" (nÏkte¯Ì auto¯i vöak takto oznaËujÌ vysokou resp.
rostoucÌ w*).
Ekonomick˝m dopadem je také snÌûenÌ, p¯ÌpadnÏ ztráta kvalifikace
pracovnÌk˘ (lidského kapitálu) -jde o jeden ze zdroj˘ ekonomického r˘stu.
SociálnÌ d˘sledky
Mezi sociálnÌ dopady nezamÏstnanosti pat¯Ì nap¯.
- psychické zatÌûenÌ vyvolané nezamÏstnanostÌ (vypl˝vajÌcÌ jednak ze ztráty
pracovnÌho p¯Ìjmu, jednak z naruöenÌ dosavadnÌch spoleËensk˝ch vztah˘)
a s nÌm souvisejÌcÌ r˘st nemocnosti, rozpady rodin apod.,
- dalöÌm sociálnÌm dopadem nezamÏstnanosti je destrukce etick˝ch hodnot
a s nÌ spojené patologické jevy jako kriminalita, alkoholismus, narkomanie,
prostituce apod.,
- sociálnÌ problémy vyvolané nezamÏstnanostÌ vedou Ëasto k radikalizaci
postiûen˝ch skupin, coû m˘ûe mÌt politické dopady nebo i extrémnÌ následky
jako rasovÏ nebo xenofobnÏ motivované nepokoje.
SociálnÌ dopady jsou zvláöù tÌûivé v p¯ÌpadÏ dlouhodobé nezamÏstnanosti, která
je zpravidla vymezovaná jako delöÌ neû p˘l roku (v poslednÌch letech dosahuje
v USA okolo 15 %, v západnÌ EvropÏ aû 1/2 z celkového poËtu nezamÏstnan˝ch). ^
JejÌ závaûnost vypl˝vá jednak z kumulace v˝öe uveden˝ch dopad˘ v Ëase, jednak
z toho, ûe bÏhem nÏkolika mÏsÌc˘ p¯estávajÌ b˝t poskytovány (nebo se sniûujÌ)
podpory v nezamÏstnanosti, vyËerpajÌ se úspory atd.
9.4 Sniûováni nezamÏstnanosti
Dávky v nezamÏstnanosti
Reakce vlády (pasivnÌ) na problém nezamÏstnanosti m˘ûe mÌt podobu
zmÌrÚovánÌ jejÌch dopad˘ dávkami v nezamÏstnanosti (podpory a pomoc
v nezamÏstnanosti).
Národní systémy podpor v nezamÏstnanosti v pr˘myslovÏ vyspÏl˝ch
zemích se odliöují, v zásadÏ je vöak podpora poskytována obvykle 1 - 2 roky,
p¯iËemû její v˝öe je znaËnÏ rozdílná. M˘ûe dosahovat nap¯. jen 30 %, nebo
naopak aû 80 % pr˘mÏrného p¯edchozího pracovního p¯íjmu. ZohlednÏna m˘ûe
b˝t i délka p¯edchozího zamÏstnání. Po uplynutí doby poskytování podpory
existují obvykle nároky na sociální dávky - pomoc v nezamÏstnanosti.
V »R je po dobu prvních 3 mÏsíc˘ nezamÏstnanosti moûno pobírat
50 % p¯edchozího Ëistého v˝dÏlku, dalöí 3 mÏsíce 40 % jako podporu
v nezamÏstnanosti (tzv. hmotné zabezpeËení uchazeËe o zamÏstnání).
NezamÏstnaní procházející rekvalifikací pobírají 60 % v˝dÏlku. Po 6 mÏsících je
moûno získat pomoc v nezamÏstnanosti.
DalöÌ p¯Ìstup vlády k problematice nezamÏstnanosti se bezprost¯ednÏ vztahuje
ke sniûovánÌ nezamÏstnanosti neboli udrûovánÌ vysoké zamÏstnanosti (b˝vá
oznaËován téû jako aktivnÌ politika zamÏstnanosti).
SniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti

Toto sniûovánÌ nezamÏstnanosti probÌhá v rámci keynesiánské proticyklické
politiky, tj. politiky stimulujÌcÌ r˘st zamÏstnanosti a produktu. Tato proticyklická
politika (tedy i sniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti) bude aktuálnÌ zejména tehdy,
pokud mezera produktu, tj. rozdÌl Y < Y*, a tÌm i cyklická nezamÏstnanost, bude
zvláöù silná nebo dlouhodobá.
Moûn˝mi nástroji sniûovánÌ nezamÏstnanosti jsou v tomto p¯ÌpadÏ opat¯enÌ
expanzivnÌ poptávkovÏ orientované mÏnové a fiskálnÌ politiky, p¯ispÌvajÌcÌ k tvorbÏ
nov˝ch pracovnÌch mÌst. DalöÌ moûnostÌ je vyuûitÌ obchodnÌ a kursové politiky -
ta vöak m˘ûe narazit na odpovÌdajÌcÌ reakci ze zahraniËÌ, jako odvetná cla,
soutÏûivé devalvace apod., a vöeobecnÏ vyvolávat mezinárodnÌ konflikty. »asto se
proto pouûÌvajÌ vedle cel a kvót téû tzv. neviditelné p¯ekáûky dovozu.
1) V »R jde o osoby registrované jako nezamÏstnané déle neû jeden rok. Koncem roku
2001 ölo o 37, 1 % z celkového poËtu registrovan˝ch nezamÏstnan˝ch.
Specifikována b˝vajÌ opat¯enÌ ke zv˝öenÌ zamÏstnanosti v rámci fiskálnÌ
politiky:
- jde o v˝daje ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ k financovánÌ "spoleËensky úËeln˝ch
pracovnÌch mÌst",
- nebo o tvorbu krátkodob˝ch pracovnÌch mÌst prost¯ednictvÌm financovánÌ
poptávky po "ve¯ejnÏ prospÏön˝ch pracÌch" apod.
PoptávkovÏ orientovaná politika m˘ûe b˝t uplatnÏna zejména v situaci, kdy je
cyklická nezamÏstnanost vyvolána negativnÌm poptávkov˝m öokem. Jde-li vöak
0 d˘sledek negativnÌho nabÌdkového öoku (stagflace), povede tato poptávková
stimulace k posÌlenÌ r˘stu cenové hladiny (resp. mÌry inflace).
Pro úplnost si p¯ipomeÚme, ûe tento p¯Ìstup k proticyklické politice, a tedy
1 ke sniûovánÌ cyklické nezamÏstnanosti, je p¯eváûnÏ zaloûen na keynesiánském
p¯edpokladu nepruûn˝ch nominálnÌch mzdov˝ch sazeb. Dojde-li k omezenÌ této
rigidity (nap¯. oslabenÌm pozic odbor˘ nebo omezenÌ vládnÌ regulace mzdov˝ch
náklad˘), dojde téû k omezenÌ cyklické nezamÏstnanosti.
SniûovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti

SniûovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti má podobu dlouhodobého
sniûovánÌ frikËnÌ a strukturálnÌ nezamÏstnanosti. K tomu mohou p¯ispÏt opat¯enÌ
zvyöujÌcÌ pruûnost trh˘ práce, jako je
- zlepöovánÌ informacÌ o voln˝ch pracovnÌch mÌstech,
- vládou financované programy rekvalifikace,
- podpora migrace lidÌ za pracÌ (nap¯. p¯ÌspÏvky na dopravu za zamÏstnánÌm),
- redukce sociálnÌch dávek (zejména podpor v nezamÏstnanosti) m˘ûe vést ke
snÌûenÌ frikËnÌ nezamÏstnanosti, pokud dosavadnÌ stav vytvá¯el p¯Ìliö "mÏkké"
podmÌnky p¯i hledánÌ práce,
- redukce zákonem stanoven˝ch minimálnÌch mezd m˘ûe rozöÌ¯it pracovnÌ
p¯Ìleûitosti pro pracovnÌky s nÌzkou kvalifikacÌ.
Prost¯ednictvÌm efektu hystereze (zejména vztahu insider˘ - outsider˘ pod
vlivem odbor˘) je moûno oËekávat, ûe k poklesu p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti
dojde téû v d˘sledku minimalizace cyklické nezamÏstnanosti.
Pokles nezamÏstnanosti v poslednÌch letech v USA (jak p¯irozené mÌry,
tak z¯ejmÏ i cyklické sloûky nezamÏstnanosti) je z¯ejmÏ v˝sledkem p˘sobenÌ
nÏkter˝ch v˝öe uveden˝ch okolnostÌ, mj. omezenÌ regulace trh˘ práce
(tj. deregulace trh˘ práce) vládou (sociálnÌ dávky, minimálnÌ mzdy) a oslabenÌm
pozic odbor˘. Analogické souvislosti, avöak v obráceném smÏru, lze pozorovat
v kontinentálnÌ západnÌ EvropÏ (tzv. "euroskleróza", tj. strnulé trhy práce).
NejednoznaËné závÏry jsou vytvá¯eny o vztahu mezi uveden˝m poklesem
nezamÏstnanosti a prokazatelnou tendencí v˝voje reáln˝ch d˘chod˘
obyvatelstva USA. S v˝jimkou nejvyööích p¯íjmov˝ch skupin dochází ke
zpomalení r˘stu (nebo dokonce ke stagnaci a poklesu) reáln˝ch p¯íjm˘
ve srovnání s p¯edchozím obdobím. Jde o jev naz˝van˝ "working poor", kter˝
z¯ejmÏ souvisí s tvorbou mnoha pracovních míst, Ëasto vöak öpatnÏ placen˝ch
nebo na zkrácen˝ úvazek.
Hlavní ^rébiÏmy
ekonom, aktivní a neaktivní obyvatelstvo cyklická nezamÏstnanost:

pracovní síla - keynesiánská
míra nezamÏstnanosti - monetaristická
skrytá nezamÏstnanost - klasická
frikËní nezamÏstnanost p¯irozená míra nezamÏstnanosti
strukturální nezamÏstnanost Okun˘v zákon
tzv. plná zamÏstnanost sociální dopady nezamÏstnanosti
trh práce: dávky v nezamÏstnanosti
- keynesiánsk˝ sniûování cyklické nezamÏstnanosti
- monetaristick˝ sniûováním*
- klasick˝ „euroskleróza"
ShrnutÌ
• NezamÏstnanou je osoba bez placeného zamÏstnání, aktivnÏ hledající

práci a ochotná do práce brzo nastoupit. »ást nezamÏstnanosti je skrytá
(nucené zkrácené pracovní úvazky, frustrovaní pracovníci event. dalöí).
• ZamÏstnaní plus nezamÏstnaní tvo¯í ekonomicky aktivní obyvatelstvo
neboli pracovní sílu dané zemÏ. Míra nezamÏstnanosti je podílem
nezamÏstnan˝ch na pracovní síle.
• FrikËní nezamÏstnanost je vyvolána pohybem pracovník˘. NezamÏst-
nan˝m osobám odpovídají (co do kvalifikaËní a prostorové charakteristiky)
volná pracovní místa.
• Strukturální nezamÏstnanost v jednom odvÏtví je doprovázena voln˝mi
pracovními místy v jiném odvÏtví. Vzniká téû jako regionální nesoulad
poptávky a nabídky práce.
• Na trhu práce dochází ke st¯etnutí poptávky a nabídky práce. Rovnováha
na tomto trhu se mÏní pod vlivem zmÏny nominální mzdové sazby, cenové
hladiny p¯ípadnÏ dalöích (reáln˝ch) veliËin, jako mezní fyzická produktivita
práce, demografické zmÏny aj.
• Zatímco keynesiánská ekonomie p¯ipouötí alespoÚ krátkodobÏ nepruûné
nominální mzdové sazby, p¯edpokládá klasická ekonomie tyto sazby
dokonale pruûné. Monetaristé navíc poËítají s nedokonal˝mi informacemi
pracovník˘ o cenách.
• Cyklická nezamÏstnanost je podmínÏna nepruûn˝mi nominálními mzdami
(keynesiánské vysvÏtlení) nebo myln˝mi informacemi pracovník˘
o reáln˝ch mzdách (monetaristické vysvÏtlení).
• Tzv. plná zamÏstnanost znamená globální rovnováhu na trzích práce. Je
spojena pouze s frikËní a strukturální nezamÏstnaností (neexistuje p¯i ní
cyklická nezamÏstnanost). Plné zamÏstnanosti odpovídá p¯irozená míra
nezamÏstnanosti.
• Ekonomick˝m d˘sledkem nezamÏstnanosti je zejména ztráta produkce
(Y < / * ) , kvantifikovaná Okunov˝m zákonem. Mezi sociální d˘sledky pat¯í,
zejména v p¯ípadÏ dlouhodobé nezamÏstnanosti, psychická újma
a sociálnÏ patologické jevy.
• Vláda m˘ûe zmírnit dopady nezamÏstnanosti dávkami v nezamÏstnanosti.
Aktivní politika zamÏstnanosti spoËívá v omezení cyklické nezamÏstna-
nosti stimulací agregátní poptávky (tvorba pracovních míst) ave sniûování
p¯irozené míry nezamÏstnanosti (zpruûnÏnítrh˘ práce).
CviËenÌ
1. Z následujících údaj˘ (v mil.) vypoËtÏte míru nezamÏstnanosti (v %):

celkov˝ poËet obyvatel 200
dospÏlé obyvatelstvo 180
poËet zamÏstnan˝ch (vË. sebezamÏstnan˝ch) 95
poËet nezamÏstnan˝ch 5
poËet osob v d˘chodovém vÏku 40
2. Zakreslete trh práce s keynesiánsk˝mi nepruûn˝mi nominálními mzdov˝mi sazbami
tak, aby byla vyjád¯ena cyklická nezamÏstnanost.
3. Zakreslete trh práce v pojetí klasické ekonomie a vyjád¯ete na nÏm vliv prohlubování
kapitálu.
4. Lidé, kte¯í dali v˝povÏÔ a hledají lépe placenou práci, tvo¯í:
a) cyklickou nezamÏstnanost,
b) frikËní nezamÏstnanost,
c) a + b souËasnÏ,
d) skrytou nezamÏstnanost,
e) nepat¯í mezi nezamÏstnané.
5. Komentujte tvrzení: za p¯edpokladu dokonale pruûn˝ch nominálních mzdov˝ch
sazeb (v p¯ístupu klasické ekonomie):
1) neexistuje nezamÏstnanost,
2) neexistuje dobrovolná nezamÏstnanost.
6. Dobrovolná nezamÏstnanost znamená mimo jiné, ûe dotyËné osoby:
a) nehledají práci, protoûe mají zdroje p¯íjm˘ ze svého majetku,
b) sice práci mají, ale právÏ nyní nepracují kv˘li stávce,
c) nechtÏjí obsadit volná pracovní místa p¯i stávající mzdÏ a hledají lépe placenou
práci,
d) pobírají starobní a invalidní penze a proto práci nehledají,
7. Jak˝ dopad na trhy práce bude mít sníûení (p¯ípadnÏ zruöení) zákonné minimální
mzdy? Aplikujte tuto otázku na obrázku nekvalifikované práce s nerovnováûnou
mzdovou sazbou.
8. Ve sledované ekonomice je pozorována 8 % skuteËná míra nezamÏstnanosti.
P¯irozená míra nezamÏstnanosti je 6 % a tempo r˘stu potenciálního reálného
produktu Ëiní 3 %. O kolik procent (a v jakém smÏru) se musí zmÏnit aktuální reáln˝
produkt, aby bÏhem jednoho roku bylo dosaûeno p¯irozené míry nezamÏstnanosti?
Aplikujte Okun˘v zákon v podobÏ uvedené v této kapitole.
Úkoly
1. Srovnejte údaje o mí¯e nezamÏstnanosti v »R v tab. 1.1 a v tab. 9.1. VysvÏtlete

p¯íËiny rozdíl˘.
2. USA se vyznaËují (v polovinÏ 90. let) 6 % p¯irozenou mírou nezamÏstnanosti.
Zamyslete se nad otázkou, jaká p¯irozená míra nezamÏstnanosti m˘ûe b˝t
v Japonsku, které se vyznaËuje (stále jeötÏ ve velké mí¯e) "systémem celoûivotního
zamÏstnání", coû je typ trvale zajiötÏného zamÏstnání v urËitém podniku.
3. Za jeden z moûn˝ch zp˘sob˘ interpretace cílového stavu míry nezamÏstnanosti
z hlediska stabilizaËní makroekonomické politiky je povaûována p¯irozená míra
nezamÏstnanosti (viz kap. 1.5). ProË ne "co nejniûöí míra nezamÏstnanosti"? Mohlo
by b˝t dosaûeno 0 % míra nezamÏstnanosti? Jaké by byly öiröí souvislosti?
Literatura
Anal˝za makroekonomického v˝voje »R v roce 2001. »esk˝ statistick˝ ú¯ad 2002.

»ást 3.6: Trh práce.
FRIEDMAN, M.: Inflace a nezamÏstnanost. In: Oslava ekonomie. P¯ednáöky laureát˘
Nobelovy ceny za ekonomii. 2. vydání. Praha, Academia 1994.
FR›DMANOVÁ, M., ZAMRAZILOVÁ, E.: Dlouhodobá nezamÏstnanost: dalöí riziko
Ëeské ekonomiky ? Politická ekonomie 4/1999.
KALINOVÁ, L: ZamÏstnanost a nezamÏstnanost v podmínkách ekonomického r˘stu.
Politická ekonomie 5/1995.
1963. Kap. 2, 3 (trh práce a zamÏstnanost).
KINDLOVÁ, E.: Trh práce a jeho úskalí. Politická ekonomie 1/1994.
10 Inflace
10.1 D e f i n i c e a m Ï ¯ e n i inflace^^S^^^^^^^^^^^^^y^^^^^l^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^r^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
10.3 v;œ˘öledky;:M
10.4 ProtiinflaËh¯pGjlitika
10.5 Inflace a nezamÏstnanost. Phillipsovy k¯ivky
"BojÌm se inflace. A bojÌm se obav z inflace.... NaöÌm nejvÏtöÌm ekonomick˝m

problémem bude ... zvaûovat kvantitativnÌ zlo inflace se zlem opat¯enÌ
podniknut˝ch proti nÌ." Tuto úvahu vyslovil P. A. Samuelson v r. 1958. JejÌ
aktuálnost posuzujme z hlediska vlastnÌch zkuöenostÌ. Budete vÏ¯it, stejnÏ jako
P. A. Samuelson, ûe "problém je velik˝, ale vyhlÌdky radostné"?
10.1 Definice a mÏ¯eni inflace
Inflace a deflace
Inflace znamená r˘st vöeobecné (celkové) cenové hladiny. NÏkte¯Ì auto¯i zuûujÌ
pojetÌ inflace nap¯. pouze na trval˝ (nebo dlouhodob˝) r˘st cenové hladiny, na
r˘st cenové hladiny pouze v podmÌnkách vysoké zamÏstnanosti, p¯ÌpadnÏ jej
podmiÚujÌ v˝luËnÏ r˘stem penÏûnÌ zásoby (existujÌ i jiné p¯Ìstupy).
SouËasnÏ s r˘stem cenové hladiny dochází k poklesu kupní síly penÏûní
jednotky, tj. k poklesu mnoûství statk˘, které je moûno s danou penÏûní
jednotkou nakoupit. Kvantitativní vyjád¯ení obou jev˘, tj. r˘stu cenové hladiny
a poklesu kupní síly penÏûní jednotky, je p¯itom rozdílné. Jestliûe vzroste
cenová hladina o 10 %, kupní síla penÏûní jednotky poklesne na (1 /1,1) • 100
(v %), tj. na cca 91 % (o 9 %).
DocházÌ-li ve zkoumaném obdobÌ k poklesu cenové hladiny (tedy k záporn˝m

p¯Ìr˘stk˘m cenové hladiny), jde o deflaci. ' Deflace je v souËasnosti vzácn˝m
jevem.
Cenová hladina (P) p¯edstavuje pr˘mÏrnou úroveÚ cen urËitého souboru
statk˘ v bÏûném obdobÌ (ceny pt) ve srovnánÌ s cenami urËitého vybraného
1) Pojem deflace se obËas vyskytuje i v odliön˝ch v˝znamech (které v tomto textu nejsou
aplikovány): nap¯. ve v˝znamu oslabenÌ, stlaËenÌ ("deflace efektivnÌ poptávky") nebo
ve v˝znamu poklesu produktu nebo r˘stu nezamÏstnanosti.
základnÌho obdobÌ (ceny p0). Cenová hladina je vyjád¯ena indexem jako
pomÏr souboru statk˘ ocenÏn˝ch cenami p t a cenami p0. Cenové hladinÏ
v obdobÌ základnÌm (kdy pt = p0) je p¯i¯azen index 1,00 nebo ËastÏji 100,00
(tedy Po = 100,00).
MÌra inflace
V˝voj cenové hladiny m˘ûe b˝t vyjad¯ován uvedenÌm index˘ z jednotliv˝ch
obdobÌ (P o , PJ, P2, P3 ...), ËastÏji je vöak pouûÌváno tempo jejich r˘stu. Jde tedy
o tempo r˘stu cenové hladiny neboli o mÌru inflace. V˝raz
vyjad¯uje, o kolik procent vzrostla cenová hladina, vztahujÌcÌ se k obdobÌ t, ve

srovnánÌ s cenovou hladinou, vztahujÌcÌ se k obdobÌ t -1.
DocházÌ-li ke zrychlenÌ tempa r˘stu cenové hladiny neboli ke zv˝öenÌ mÌry
inflace, hovo¯Ìme o akcelerujÌcÌ inflaci. Opakem je decelerujÌcÌ inflace neboli
dezinflace.
MÏ¯enÌ cenové hladiny

NejËastÏji pouûÌvan˝mi indexy k vyjád¯enÌ v˝voje vöeobecné cenové hladiny
jsou
- index spot¯ebitelsk˝ch cen,
- index cen v˝robc˘,
- deflátor HDP (HNP).
1) Index spot¯ebitelsk˝ch cen {CPI)
V tomto indexu je cenová hladina vyjád¯ena jako pr˘mÏrná úroveÚ cen
souboru (koöe) spot¯ebnÌch v˝robk˘ a sluûeb, spot¯ebovávan˝ch pr˘mÏrnou
domácnostÌ. Jeho obecné vyjád¯enÌ má podobu:
kde 0 znamená základnÌ obdobÌ, / znamená bÏûné obdobÌ,

pl znamená cenu i-tého statku, ql znamená mnoûstvÌ i-tého statku.
Srovnáváme tedy náklady na nákup urËitého nemÏnného souboru statk˘
kter˝ je tvo¯en nÏkolika sty poloûek (vystupujÌ jako reprezentanti).
Pro pot¯eby praktického zjiöùovánÌ je index CPI upraven:

kde v˝raz je index, vyjad¯ujÌcÌ úroveÚ ceny prvnÌho statku v obdobÌ t
ve srovnánÌ s cenou v základnÌm obdobÌ,
v ˝ r a z j e podÌlem v˝daj˘ na prvnÌ statek na celkov˝ch v˝dajÌch, tedy

váhou prvnÌho statku v koöi.
Z takto zjiötÏn˝ch index˘ (P) vypoËteme znám˝m zp˘sobem mÌru inflace

v jednotliv˝ch obdobÌch. Pro ilustraci slouûÌ následujÌcÌ p¯Ìklad.
V˝daje pr˘mÏrné domácnosti jsou vynaloûeny pouze na Ëty¯i statky
(reprezentanty) A, B, C, D. Zvolme si základnÌm obdobÌm r. 1991. PodÌly na
celkov˝ch v˝dajÌch jsou uvedeny v tabulce. V letech 1991, 1992 a 1993 doölo
k následujÌcÌmu v˝voji cen jednotliv˝ch statk˘:
statek váha 1993

30%
B 20% 210
40% 286Ó %&&!§% ^800
míMÃk
Dále vyjád¯Ìme indexem v˝voj cen jednotliv˝ch statk˘ ve vztahu k základnÌmu

obdobÌ (r. 1991), zohlednÌme jeho váhu a souËtem zjistÌme souhrnn˝ index:
statek
index násoben˝ váhou Inclex nasoberi˝ vátiou index násoben˝ váhou
100,00 0,3 = 30,00 106,25 116,25-0,3 = 34,88
B 100¯00 0,2 = 20,00 100,00 0,2 = 20,00 102,38 0,2 = 20,48
100,00 0,4 = 40,00 101,40 0,4 = 40,56 97,90 0,4 = 39,16
100,00 0,1 =10,00
CPI
VypoËteme dále nap¯. roËnÌ mÌru inflace v r. 1993:
Vraùme se k obecnému v˝kladu principu mÏ¯enÌ cenové hladiny pomocÌ indexu

spot¯ebitelsk˝ch cen. Kaûd˝ reprezentant má v uvedeném koöi svou váhu, urËenou
podÌlem v˝daj˘ na dan˝ statek (v mnoûstvÌ*/ p¯i cenÏ/?') v základnÌm obdobÌ na
celkov˝ch v˝dajÌch domácnostÌ v základnÌm obdobÌ. Tyto soubory a tedy i váhy
jednotliv˝ch reprezentant˘ jsou po urËitou dobu (nap¯. 5 i vÌce let) fixnÌ -jejich
statistické zjiöùovánÌ je totiû velmi nároËné.
RoËní míru inflace m˘ûeme pomocí CPI vyjad¯ovat jako bodovou roËní
míru. V tomto p¯ípadÏ je sledována zmÏna cenové hladiny v rámci 12ti
mÏsíËního období vûdy k urËitému stejnému mÏsíci (nap¯. od prosince do
prosince nebo od srpna do srpna). Pr˘mÏrná roËní míra inflace vyjad¯uje vztah
pr˘mÏrné cenové hladiny za sledovan˝ch 12 mÏsíc˘ (nap¯. kalendá¯ní rok)
k pr˘mÏru za p¯edchozích 12 mÏsíc˘.
Bodová míra se pouûívá ve vztahu ke stavov˝m veliËinám (nap¯. reálná
úroková sazba), pr˘mÏrná míra ve vztahu k tokov˝m veliËinám (nap¯. v˝voj
reálné mzdy).
Index spot¯ebitelsk˝ch cen vyjad¯uje v˝voj cenové hladiny v˝daj˘ (ûivotnÌch

náklad˘) pr˘mÏrné domácnosti. Pro vyjád¯enÌ v˝voje tÏchto náklad˘ v r˘zn˝ch
sociálnÌch skupinách (nap¯. zamÏstnanci, d˘chodci) jsou sestavovány speciálnÌ
indexy ûivotnÌch náklad˘.
2) Index cen v˝robc˘ (PPI) b˝vá specifikován pro r˘zná odvÏtvÌ a obory, jako
index cen pr˘myslov˝ch v˝robc˘, zemÏdÏlsk˝ch v˝robc˘, stavebnÌch pracÌ apod.
Koöe obsahujÌ p¯Ìsluöné v˝robky a sluûby (tedy nap¯. téû suroviny, polotovary
apod.). Pracuje, stejnÏ jako p¯edchozÌ index, s fixnÌmi vahami, a to dle struktury
trûeb. VöeobecnÏ se má za to, ûe v˝voj PPI signalizuje nadcházejÌcÌ zmÏny v CPI.
3) Deflátor HDP (HNP): koöem jsou v tomto p¯ÌpadÏ vöechny statky,
obsaûené v daném ukazateli produktu, a vahami je podÌl daného statku
v produktu. Váhy jsou tedy kaûd˝ rok odliöné (promÏnlivé). Index je vypoËÌtán
jako pomÏr nominálnÌho produktu v daném roce (t) a reálného produktu v daném
roce (Ì):
ObecnÏ je moûno tento postup vyjád¯it indexem:

Uveden˝ cenov˝ index b˝vá oznaËován téû jako implicitní cenov˝ deflátor:
v˝voj cenové hladiny zde není (na rozdíl nap¯. od CPI) zjevnÏ vyjád¯en v˝vojem
cen statk˘ v koöi, n˝brû je obsaûen v ukazatelích produktu.
K vysvÏtlenÌ tohoto postupu pouûijeme konkrétnÌ p¯Ìklad »R.
Tab. 10-1 Deflátor HDP (CR)
1995 1996 1997 1998 1999 2000

nominální HœP (rníd. ke) 1381,0 1567;0 1679,9 1837,1 1887,3 1959,6
reáln˝ HDP (mld. Ke) - se. 1995 1381,0 1429,3 1412,2 1406,7 1447,4
deflátor^ ^00,0 108,8 130,1 134,2 135,4
Pramen: International Financial Statistic (IMF), May 2002
RoËnÌ mÌra inflace mÏ¯ená deflátorem HDP v r. 1999 dosáhla:
RozdÌl mezi CPI a deflátorem HDP spoËÌvá zejména v tom, ûe

v deflátoru HDP je zahrnuta mnohem öiröÌ skupina statk˘,
koö statk˘ v deflátoru HDP se kaûd˝ rok mÏnÌ, v CPI]t stejn˝,
CPI zahrnuje i ceny importovan˝ch statk˘, kdeûto deflátor jen ceny statk˘,
vyrábÏn˝ch v dané ekonomice.
Pro ilustraci mÌry inflace slouûÌ tab. 10-2.
Tab. 10-2 Míra inflace ve vybran˝ch zemích (roËní pr˘mÏr, CPI, %)
1999 2000 2001

WWm. WûM
Japonsko -0,3 •M.QJU
NÏrnecko •§§2& o
|p;i;|,9;i
Z charakteristiky uveden˝ch cenov˝ch index˘ vypl˝vá d˘leûitá okolnost:

p¯i hodnocenÌ inflace nenÌ moûno zamÏÚovat v˝voj ceny urËitého statku s v˝vojem
cenové hladiny. Ceny nÏkter˝ch statk˘ mohou klesat nebo stagnovat (jak je
uvedeno v p¯Ìkladu k CPI), p¯esto vöak cenová hladina roste. Váha statk˘
s rostoucÌ cenou je totiû v daném p¯ÌkladÏ p¯evaûujÌcÌ.
Vztahy mezi v˝vojem cenové hladiny (vyjád¯ené pomocÌ CPI) a v˝vojem mÌry
inflace vyjad¯ujÌ následujÌcÌ grafy.
Ve sledovaném obdobÌ naprosto p¯evaûoval v USA r˘st cenové hladiny
vyjád¯en˝ r˘stem cenového indexu, tedy p¯evaûovala i kladná (vyööÌ Ëi niûöÌ) mÌra
inflace.
••••••••
Pozn.: CPI, 1982 = 100.
mÃmaÃmmÃi^mÃmÃmmmmimÃÃÃmÃmÃmm
Pramen: OECD Economic Outlook, International Financial Statistics (IMF)
KromÏ uveden˝ch cenov˝ch index˘ vyjad¯ujÌcÌch v˝voj vöeobecné (celkové)

cenové hladiny se m˘ûeme setkat s ¯adou dalöÌch, nap¯. s cenov˝mi indexy urËit˝ch
statk˘ nebo jejich skupin (nap¯. surovin, bydlenÌ, potravinového zboûÌ atd.) nebo
cen produkce jednotliv˝ch odvÏtvÌ, dále téû s indexy cen akciÌ a jin˝mi.
Skrytá inflace
Za skrytou inflaci budeme povaûovat inflaci fakticky probÌhajÌcÌ, avöak
nezachycenou ve statistick˝ch údajÌch. HlavnÌ p¯ÌËiny tohoto nedostatku:
1) V p¯ÌpadÏ cenov˝ch index˘ s fixnÌmi vahami (jako je zejména CPI)
docházÌ k tomu, ûe se Ëasem faktická struktura v˝daj˘ odliöuje od vah pouûit˝ch
v p¯Ìsluöném koöi. DocházÌ-li nap¯. k omezenÌ v˝daj˘ na zbytné statky (jejichû ceny
rostou pomalu) ve prospÏch v˝daj˘ na nezbytné statky (jejichû ceny rostou rychle),
bude skuteËná mÌra inflace vyööÌ neû statisticky vykázaná.
2) NezachycenÌ zmÏn kvality statk˘ v koöi: docházÌ-li k poklesu kvality statk˘
p¯i jejich nezmÏnÏné cenÏ, jde opÏt o skrytou inflaci. V realitÏ jde vöak ËastÏji
o p¯Ìpad obrácen˝: rostoucÌ ceny jsou ËásteËnÏ zp˘sobeny rostoucÌ kvalitou statk˘.
O tento vliv by mÏla b˝t statisticky zachycená mÌra inflace snÌûena.
3) NezohlednÏnÌ v˝voje cen nov˝ch statk˘, které v dobÏ konstrukce
statistického koöe v nÏm nebyly zahrnuty. Jejich cena obvykle roste nadpr˘mÏrnÏ
rychle, proto m˘ûe b˝t vykázaná mÌra inflace podcenÏná. Obdobn˝m p¯Ìpadem
jsou statky sice nikoliv nové, ale poskytované p˘vodnÏ v rámci spoleËenské
spot¯eby "bezplatnÏ" (sluûby zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, léky apod.). P¯ejde-li se
ËásteËnÏ nebo zcela na trûnÌ zp˘sob jejich prodeje, po dobu neû jsou zohlednÏny
v novém statistickém koöi zkreslujÌ namÏ¯enou mÌru inflace.
Nevyrovnaná inflace
V p¯Ìkladu k CPI]t dále vyjád¯ena tzv. nevyrovnaná (nerovnomÏrná) inflace,
kdy ceny jednotliv˝ch statk˘ rostou rozdÌln˝m tempem. DocházÌ tudÌû ke zmÏnÏ
cenov˝ch relacÌ (pomÏr˘ mezi cenami) neboli relativnÌch cen. Teoreticky je moûno
uvaûovat i vyrovnanou (rovnomÏrnou) inflaci, kdy vöechny ceny rostou stejn˝m
tempem (relativnÌ ceny se nemÏnÌ).
V öiröÌm smyslu je pojem nevyrovnaná inflace pouûÌván téû pro v˝voj relace
mezi zmÏnou cen statk˘ (mÌry inflace) a zmÏnou jin˝ch nominálnÌch veliËin (nap¯.
nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, cen cenn˝ch papÌr˘ apod.).
P¯ÌËiny inflace m˘ûeme odvodit z modelu AD - AS, kter˝ vysvÏtluje reakci

reálného produktu a cenové hladiny na poptávkové a nabÌdkové öoky. Z tohoto
hlediska je moûno vymezit dvÏ skupiny p¯ÌËin inflace (a dvÏ formy inflace), a to
inflaci poptávkovou a inflaci nákladovou.
P¯edpokladem poptávkové i nákladové inflace je plynulé p¯izp˘sobení
cenové hladiny zmÏnÏ>4D (neboÂS). Neuvaûujeme tedy nap¯. cenovou regulaci
nebo jiné faktory blokující pohyb cenové hladiny (tzv. potlaËenou inflaci).
Poptávková inflace
Inflace taûená poptávkou (poptávková inflace) je zp˘sobena pozitivnÌmi
poptávkov˝mi öoky, pokud se souËasnÏ odpovÌdajÌcÌm tempem nezvyöuje Y* nebo
neklesajÌ ceny vstup˘. R˘st cenové hladiny (znázornÏn na obr. 10-3) se projevÌ
silnÏ zejména v situaci, kdy je dosaûeno tzv. plné zamÏstnanosti a agregátnÌ
poptávka nadále roste, tedy kdy Y >y* a u < u* ("p¯eh¯átÌ konjunktury").
Typickou p¯ÌËinou b˝vá monetárnÌ a fiskálnÌ expanzivnÌ politika.
Specifikace p¯ÌËin této formy inflace se liöÌ podle p¯Ìstupu k agregátnÌ
poptávce:
- keynesiánsk˝ p¯Ìstup p¯ipouötÌ vliv zv˝öenÌ jednotliv˝ch v˝daj˘ tvo¯ÌcÌch
agregátnÌ poptávku (v˝daj˘ spot¯ebnÌch, investiËnÌch, vliv Ëistého exportu, vliv
fiskálnÌ politiky) s doprovodn˝m kolÌsánÌm rychlosti obÏhu penÏz, jakoû i vliv
r˘stu penÏûnÌ zásoby s nep¯Ìm˝m transmisnÌm mechanismem,
- monetaristick˝ p¯istup p¯ipouötÌ pouze vliv kolÌsánÌ penÏûnÌ zásoby (tedy
mÏnové politiky centrálnÌ banky) na agregátnÌ poptávku s p¯Ìm˝m transmisnÌm
mechanismem. Soukrom˝ sektor a jeho v˝daje jsou samy o sobÏ v zásadÏ
stabilnÌ. Vliv fiskálnÌ politiky je (témÏ¯) eliminován tzv. vytÏsÚovacÌm efektem.
Monetaristé docházejÌ tudÌû k závÏru, ûe „inflace je vûdy a vöude monetárnÌm
jevem ... ". '
V monetaristické tradici je p¯itom inflace interpretována jako trval˝ r˘st cenové
hladiny, coû si nezbytnÏ vyûaduje souËasn˝ r˘st penÏûnÌ zásoby (viz dále v˝klad
setrvaËné inflace). ZodpovÏdnost za inflaci leûÌ tudÌû v˝luËnÏ na centrálnÌ
bance.
m^HfflHra
1) Princip vytÏsÚovacÌho efektu je vysvÏtlen v kapitole o fiskálnÌ politice. K inflaci jako
monetárnÌmu jevu se vrátÌme v kapitole o mÏnové politice.
Nákladová inflace
Inflace tlaËená náklady (nákladová inflace) je nejbÏûnÏjöÌ p¯Ìpad inflace
zp˘sobené negativnÌm nabÌdkov˝m öokem, pokud se odpovÌdajÌcÌm tempem
nesniûuje agregátnÌ poptávka. KonkrétnÌ podobou této inflace je inflace tlaËená
r˘stem mezd. ' Jin˝m v˝razn˝m impulsem r˘stu náklad˘ je nap¯. r˘st cen surovin
na svÏtov˝ch trzÌch (jiû zmÌnÏné ropné öoky) nebo r˘st cen dováûen˝ch vstup˘
v d˘sledku znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny. Variantou nákladové inflace je
téû inflace tlaËená zisky, kdy podnikatelé zvyöujÌ ceny s cÌlem zv˝öit své ziskové
rozpÏtÌ. Dále nap¯. dojde-li k r˘stu náklad˘ pod vlivem r˘stu daÚového zatÌûenÌ
podnik˘ (nebo pracovnÌk˘), kte¯Ì reagujÌ zvyöovánÌm cen (nebo mezd a tÌm i cen),
hovo¯Ì se o "danÏmi tlaËené inflaci". Uvedená nákladová inflace je znázornÏna na
obr. 10-4.
DalöÌ p¯ÌËinou r˘stu jednotkov˝ch náklad˘ je pokles produktivity v˝robnÌch

faktor˘. V tomto p¯ÌpadÏ by doölo ke snÌûenÌ potenciálnÌch produkËnÌch
moûnostÌ ekonomiky (graficky vyjád¯eno posunem k¯ivek SRAS a LRAS doleva).
V dlouhodobém v˝voji je vöak typick˝ spÌöe obrácen˝ v˝voj, tj. r˘st zmÌnÏné
produktivity. R˘st cen jednotliv˝ch vstup˘ tak m˘ûe b˝t kompenzován r˘stem
produktivity.
1) Tuto stránku inflaËnÌho procesu zd˘razÚuje zejména postkeynesiánská ekonomie

(zpochybÚuje vliv penÏûnÌ nabÌdky na agregátnÌ poptávku, p¯edpokládá naopak
odvozenÌ v˝voje penÏûnÌ nabÌdky od ekonomické aktivity - viz endogennÌ charakter
penÏz v kap. 6.4).
R˘st mezd a inflace
Specifick˝m problémem v rámci nákladové inflace je otázka, do jaké mÌry

povede r˘st mezd (p¯esnÏji nominálnÌch mzdov˝ch sazeb W) k inflaci, resp.
zv˝öenÌ tempa r˘stu Wpovede ke zv˝öenÌ mÌry inflace (n).
Pro p¯ehlednost uvaûujme stále mechanismus tvorby cen p¯iráûkou k mzdov˝m
náklad˘m.1^ Potom r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb nepovede k inflaci
v p¯ÌpadÏ, nep¯esáhne-li tempo r˘stu produktivity práce. ZjednoduöenÏ vzato
platÌ vztah:
K = tempo r˘stu W - tempo r˘stu produktivity práce.
P¯edpokládá se vöak p¯itom zejména ûe

- mzdy jsou ztotoûnÏny s celkov˝mi náklady na po¯ÌzenÌ práce resp. ostatnÌ
náklady na po¯ÌzenÌ práce rostou stejnÏ rychle jako mzdy,
- náklady na ostatnÌ v˝robnÌ faktory a dalöÌ poloûky v cenách (vËetnÏ nap¯.
nep¯Ìm˝ch danÌ a ostatnÌch vliv˘ typ˘ ropn˝ch öok˘ apod.) rostou stejnÏ rychle
jako W. V opaËném p¯ÌpadÏ z˘stanou ceny stabilnÌ i v situaci, kdy W rostou,
jsou vöak vykompenzovány nap¯. poklesem zisk˘ na jednotku produkce,
- a dále si p¯ipomeÚme, ûe produktivita práce je ovlivnÏna jednak kvalitou práce,
jednak mnoûstvÌm a kvalitou kooperujÌcÌch v˝robnÌch faktor˘.
"Dovoz inflace"
Pro zd˘raznÏnÌ závislosti mal˝ch otev¯en˝ch ekonomik (s velk˝m podÌlem

exportu a importu na HDP) na zahraniËÌ s dopady nejen na cyklické kolÌsánÌ HDP
a nezamÏstnanost, ale téû na v˝voj domácÌ inflace, shrneme relevantnÌ dÌlËÌ
poptávkové a nabÌdkové zdroje inflace (nejde tedy o dalöÌ formu inflace):
1) r˘st cen dováûen˝ch surovin a podobn˝ch vstup˘ na svÏtov˝ch trzÌch,
2) znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny, které prodraûuje dováûené vstupy (zdroj
nákladové inflace) a stimuluje Ëist˝ export a tÌm i r˘st agregátnÌ poptávky (zdroj
poptávkové inflace),
3) docházÌ-li v podmÌnkách fixnÌch mÏnov˝ch kurs˘ k p¯Ìlivu kapitálu ze
zahraniËÌ, m˘ûe b˝t inflace vyvolána nebo zesÌlena vynucenou mÏnovou expanzÌ
centrálnÌ banky (viz dále kapitolu o mÏnové politice).
SetrvaËná inflace
Z p¯Ìkladu USA na obr. 10-1 je vidÏt, ûe r˘st cenové hladiny je témÏ¯

neustál˝. Z dosavadnÌch poznatk˘ by se dalo odvodit, ûe ekonomiku neustále
zasahujÌ znaËné náhodné poptávkové a nabÌdkové öoky (typu rostoucÌch
vojensk˝ch v˝daj˘ nebo ropn˝ch öok˘), p˘sobÌcÌch jednosmÏrnÏ k r˘stu cenové
1) Tento p¯edpoklad byl zaveden v kapitole o agregátnÌ poptávce a agregátnÌ nabÌdce.

hladiny. Ve skuteËnosti vöak má r˘st cen (kromÏ v˝öe uveden˝ch dvou p¯ÌËin) téû
urËit˝ vnit¯nÌ mechanismus, zaloûen˝ na inflaËnÌm oËekávánÌ.1)
OËekávánÌ r˘stu cen, vyvolané inflacÌ v p¯edchozÌm obdobÌ, se projevujÌ v r˘stu
náklad˘. PracovnÌci oËekávajÌ urËit˝ r˘st cen a tato oËekávánÌ promÌtajÌ do sv˝ch
poûadavk˘ na r˘st nominálnÌch mezd (inflace se tak m˘ûe p¯enáöet také
prost¯ednictvÌm indexace mezd, coû znamená, ûe v daném obdobÌ mzdy rostou ve
vazbÏ nap¯. na v˝voj CPI v p¯edchozÌm obdobÌ). P¯edpokládáme-li stále tvorbu
cen p¯iráûkou ke mzdov˝m náklad˘m (a také proporcionálnÌ r˘st ostatnÌch
náklad˘), pak je v rostoucÌch cenách zohlednÏn (prost¯ednictvÌm rostoucÌch
mezd) téû r˘st cen ostatnÌch vstup˘, odpovÌdajÌcÌ oËekávané inflaci. K¯ivka SRAS
se posunuje neustále nahoru a r˘st cen se tak udrûuje inflaËnÌmi oËekávánÌmi.
Na tomto místÏ je t¯eba p¯ipomenout, ûe doposud tato okolnost nebyla

brána v úvahu. K¯ivka SRAS byla proto vlastnÏ definována pro podmínku:
oËekávaná míra inflace = 0 %. Ve skuteËnosti jde vöak o neustál˝ pohyb k¯ivky
SRAS nahoru.
Dá se p¯edpokládat, ûe rostoucÌ cyklická nezamÏstnanost a mezera

produktu Y < Y* vyvolá reakci autorit v podobÏ posunu k¯ivky AD doprava
nahoru s cÌlem dosaûenÌ u = w* (a Y = Y*). Tento posun má p¯ÌËinu v r˘stu
mnoûstvÌ penÏz v ekonomice (M), tedy p¯izp˘sobenÌ (akomodaci) mÏnové
politiky. Inflace doprovázená akomodaci mÏnové politiky b˝vá nÏkdy naz˝vaná
validovanou inflacÌ. Alternativou by byla fiskálnÌ politika (nebo nap¯. stimulace
exportu), která by vöak probÌhala spolu s r˘stem úrokové sazby a transakËnÌ
rychlosti obÏhu penÏz. Preferována je proto mÏnová politika (r˘st M).
R˘st náklad˘ tak bude doprovázen r˘stem poptávky a v˝sledkem bude rostoucÌ
cenová hladina (trvalá inflace) p¯i relativnÏ stabilnÌm reálném produktu na úrovni
Y*, jak je vyjád¯eno na obr. 10-5. P¯i tomto specifickém zp˘sobu propojenÌ r˘stu
poptávky a náklad˘ je tedy r˘st cenové hladiny zaloûen na inflaËnÌch oËekávánÌch
a inflace se udrûuje setrvaËnostÌ (proto je oznaËována jako setrvaËná inflace).
Obr. 10-5 vyjad¯uje pouze obecn˝ princip p˘sobenÌ inflaËnÌch oËekávánÌ, nikoliv
kvantitativnÌ proporce - viz dále.
Proces vzájemného doplÚovánÌ r˘stu mzdov˝ch náklad˘ a monetárnÌ
akomodace je naz˝ván také inflaËnÌ (mzdovÏ cenovou) spirálou. Tato spirála
m˘ûe b˝t doplnÏna permanentnÌm znehodnocovánÌm kursu domácÌ mÏny (ölo by
o mzdovÏ kursovÏ cenovou spirálu).
1) Koncept inflaËnÌch oËekávánÌ byl do ekonomické teorie zabudován monetaristickou

ekonomiÌ. V následujÌcÌm v˝kladu je proto implicitnÏ obsaûen monetaristick˝p¯Ìstup
s tzv. adaptivnÌmi oËekávánÌmi („dozadu hledÌcÌmi"). Jejich d˘kladnÏjöÌ rozbor
a odliöenÌ nap¯. od tzv. racionálnÌch oËekávánÌ („dop¯edu hledÌcÌch") obsahuje
pokroËil˝ kurs makroekonomie. S rozliöenÌm adaptivnÌ a racionálnÌ tvorby
oËekávánÌ jsme se jiû seznámili v kapitole o agregátnÌpoptávce a nabÌdce.
llllIlliB
NAIRU
Pro p¯ehlednost byly prozatÌm separovány poptávkové a nabÌdkové öoky spÌöe
nahodilé, ojedinÏlé na stranÏ jedné a r˘st AD a AS zaloûen˝ na inflaËnÌch
oËekávánÌch na stranÏ druhé. Ve skuteËnosti vöak vedle urËité inflace, vyvolané
inflaËnÌmi oËekávánÌmi a s nimi spojen˝m r˘stem mnoûstvÌ penÏz v ekonomice,
probÌhajÌ soubÏûnÏ uvedené ojedinÏlé öoky. InflaËnÌ úËinky tÏchto poptávkov˝ch
a nabÌdkov˝ch öokuje proto t¯eba p¯ipoËÌtat k inflaËnÌm oËekávánÌm. Ta se budou
pod vlivem tÏchto öok˘ mÏnit, neboù se p¯izp˘sobujÌ (r˘zn˝m zp˘sobem) inflaci
skuteËné.
P¯edpokládejme nap¯Ìklad, ûe oËekávaná mÌra inflace v daném roce p¯esnÏ
odpovÌdá skuteËné mÌ¯e inflace v uplynulém roce. Nebudou-li inflaËnÌ
oËekávánÌ doprovázena nahodil˝mi öoky, které by ovlivÚovaly skuteËnou inflaci
a tÌm i inflaËnÌ oËekávánÌ, dá se p¯edpokládat, ûe skuteËná mÌra inflace bude
stále odpovÌdat oËekávané mÌ¯e a bude konstantnÌ (jde o rovnováûnou mÌru
inflace). ' Produkt bude setrvávat na své potenciálnÌ úrovni Y*. Základem toho
je úroveÚ zamÏstnanosti na tzv. plné zamÏstnanosti L*. Proto je téû ekvivalentem
mÌry nezamÏstnanosti p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (L*) oznaËenÌ "mÌra
nezamÏstnanosti nezrychlujÌcÌ inflaci" neboli NAIRU (J. Tobin).
1) P¯edpokládejme inflaËnÌ oËekávánÌ ve v˝öi 5 % roËnÏ. P¯i¯adÌme-li v obr. 10-5 cenové

hladinÏ Pj hodnotu 100,00, bude P2 na úrovni 105,00, P3 na úrovni 110,25 atd.
Rozliöujme proto: cenová hladina roste, mÌra inflace je stabilnÌ (na rozdÌl od
akcelerujÌcÌ inflace v p¯ÌpadÏ rozöÌ¯ené Phillipsovy k¯ivky - viz dále).
ObdobnÏ je pro p¯irozenou mÌru nezamÏstnanosti («*) p¯ÌznaËná stabilnÌ mÌra
inflace p¯i rovnosti skuteËné a oËekávané mÌry inflace.
PokroËil˝ kurs makroekonomie obsahuje detailnÏjöí v˝klad vlivu
poptávkov˝ch a nabídkov˝ch öok˘ na cenovou hladinu a na produkt. Zavádí
dynamizaci zkouman˝ch veliËin, tedy míru inflace místo P, pomÏr Y/Y* místo Y,
k¯ivku dynamické AD a dynamické AS místo k¯ivek AD a SRAS.
Vliv inflace na reálné d˘chody

Inflace povede k p¯erozdÏlenÌ reáln˝ch d˘chod˘ za p¯edpokladu, ûe cenová
hladina a p¯Ìsluön˝ nominálnÌ d˘chod rostou rozdÌln˝m tempem (jde tedy
0 nevyrovnanou inflaci). Ilustrujme tyto d˘sledky na p¯erozdÏlenÌ reáln˝ch mezd,
sociálnÌch d˘chod˘ a úrok˘.
1) P¯edpokládejme nejprve pro zjednoduöenÌ, ûe reáln˝ HDP je konstantnÌ,
ûe oËekávaná mÌra inflace ËinÌ 10 % a ûe tato inflaËnÌ oËekávanÌ byla v plné mÌ¯e
uplatnÏna v dohodách o r˘stu nominálnÌch mezd. Pokud se skuteËná mÌra inflace
shoduje s oËekávanou mÌrou inflace (inflace byla tedy vyrovnaná), reálné mzdy
1 jejich podÌl na reálném HDP z˘stanou stabilnÌ, neboli reálné mzdy se absolutnÏ
ani relativnÏ nezmÏnÌ.
Bude-li inflace nevyrovnaná, tj. nap¯. bude-li skuteËná mÌra inflace vyööÌ neû
oËekávaná mÌra inflace (a tÌm i vyööÌ neû nár˘st nominálnÌch mezd), reálné mzdy
i jejich podÌl na reálném HDP poklesnou. Dojde tedy k absolutnÌmu i relativnÌmu
poklesu reáln˝ch mezd. Inflace pak povede k p¯erozdÏleni reáln˝ch mezd ve
prospÏch jin˝ch d˘chod˘.
OËekáváme-li navÌc r˘st reálného HDP (nap¯. o 3 %), vzrostou poûadavky na
r˘st nominálnÌch mezd, zabezpeËujÌcÌ stabilnÌ podÌl reáln˝ch mezd na HDP,
p¯ibliûnÏ navÌc o tento p¯Ìr˘stek (tj. celkem o 10 % + 3 %). Ke zmÏnÏ uvedeného
podÌlu (ve prospÏch jin˝ch d˘chod˘) dojde, jestliûe nominálnÌ HDP poroste
rychleji (v d˘sledku vyööÌho skuteËného neû oËekávaného tempa r˘stu cenové
hladiny nebo reálného HDP) neû nominálnÌ mzdy. Reálné mzdy p¯itom mohou
absolutnÏ r˘st, ovöem pomaleji neû reáln˝ HDP, tedy relativnÏ klesajÌ. OpÏt tedy
dojde k p¯erozdÏlenÌ reáln˝ch mezd.
Uveden˝ v˝voj je p¯itom doprovázen nerovnomÏrn˝m r˘stem nominálních

mezd v jednotliv˝ch odvÏtvích resp. profesních skupinách, takûe je bÏûn˝
rozdíln˝ dopad inflace na p¯íjemce tÏchto rozdíln˝ch pracovních d˘chod˘.
DalöÌ dopad inflace na reálné d˘chody (zejména mzdy) je zprost¯edkován

speciálnÌm efektem spojenÌ inflace a zdanÏnÌ (jev zvan˝ taxflace neboli
fiskálnÌ brzda). Jde o to, ûe s r˘stem nominálnÌch mezd, kter˝ je spojen
s r˘stem cenové hladiny, se p¯Ìjemci mezd dostávajÌ do vyööÌ d˘chodové skupiny
s vyööÌ mÌrou zdanÏnÌ (progresivnÌ danÏ). Rostou-li reálné mzdy pomalu
(nebo dokonce stagnujÌ), klesá reáln˝ disponibilnÌ d˘chod domácnostÌ. Proti
tomuto p¯erozdÏlovacÌmu úËinku inflace je moûno postupovat nap¯. r˘stem
odeËitateln˝ch poloûek od daÚového základu.
2) ZvláötnÌ pozornost b˝vá vÏnována d˘chod˘m sociálnÌho charakteru
v podobÏ zejména transferov˝ch plateb z rozpoËtu, jako jsou nap¯. starobnÌ
d˘chody. Tyto d˘chody obvykle b˝vajÌ, vzhledem k omezen˝m vyjednávacÌm
pozicÌm jejich p¯Ìjemc˘, upravovány (valorizovány - nominálnÏ zhodnoceny)
bÏhem delöÌho obdobÌ, v rámci kterého m˘ûe jejich reálná hodnota (kupnÌ sÌla)
v˝raznÏ poklesnout. Tento dopad je moûno zmÌrnit ËásteËnou indexacÌ tÏchto
d˘chod˘ nap¯. ve vazbÏ na CPI.
3) Inflace dále postihuje d˘chody vlastnické, jako nap¯. úroky z úspor. Má-li
z˘stat zachována kupnÌ sÌla nominálnÌ sumy úspor a daného d˘chodu (úroku)
z úspor, musÌ b˝t reálná úroková sazba konstantnÌ. P¯i mÌ¯e inflace 10 %
a nominálnÌ úrokové sazbÏ 12 % ËinÌ reálné zúroËenÌ úspor (p¯ibliûnÏ) ' 2 % ze
stabilnÌ reálné hodnoty jistiny. Tento reáln˝ v˝nos bude stabilnÌ p¯i stabilitÏ obou
veliËin nebo p¯i jejich stejné zmÏnÏ. OËekáváme-li nap¯. uvedenou 10 % mÌru
inflace, avöak skuteËná mÌra inflace dosáhla 11 % p¯i stabilnÌ nominálnÌ úrokové
sazbÏ (inflace byla nevyrovnaná), reálná úroková sazba a reálná hodnota úroku
poklesla. Doölo k p¯erozdÏlenÌ reálného d˘chodu od vÏ¯itel˘ k dluûnÌk˘m.
Vliv inflace na reálnou hodnotu bohatstvÌ

1) Pokud by reálná úroková sazba dosáhla záporné hodnoty (mÌra inflace je
vyööÌ neû nominálnÌ úroková sazba), dojde k p¯erozdÏlenÌ d¯Ìve vytvo¯eného
bohatstvÌ. VÏ¯itel zÌská nazpÏt (i p¯es nominálnÌ zhodnocenÌ úspor) niûöÌ kupnÌ
sÌlu, neû jakou zap˘jËil. NeoËekávanÏ vysoká mÌra inflace p¯i stabilnÌch
nominálnÌch úrokov˝ch sazbách je proto d˘vodem k radosti dluûnÌk˘ - p¯Ìkladem
jsou dlouhodobé hypoteËnÌ úvÏry nebo dlouhodob˝ vládnÌ dluh.
V modelovém p¯ístupu uvaûujeme jednotnou úrokovou sazbu. Ve
skuteËnosti jsou vöak nominální úrokové sazby rozdílné, nap¯. jsou niûöí
u niûöích Ëástek vklad˘. Inflací jsou tudíû za tÏchto podmínek více postiûeni
p¯íjemci niûöích d˘chod˘, kte¯í tvo¯í niûöí úspory.
2) Inflace naopak zpravidla nepostihuje vÏcné formy bohatstvÌ (reálná aktiva

jako nemovitosti, staroûitnosti, umÏlecká dÌla apod.), jejichû ceny obvykle rostou
spolu s inflacÌ.
DodateËné náklady
Inflace zatÏûuje ekonomické subjekty dodateËn˝mi náklady (i kdyû podle
empirick˝ch poznatk˘ spÌöe zanedbateln˝mi), a to zejména
1) náklady spojené s ¯ÌzenÌm struktury aktiv typu "oöoupávánÌ podráûek"
(viz kapitolu o penÏzÌch) - snaûÌme se minimalizovat drûbu hotovosti a nÌzko
úroËen˝ch (modelovÏ vzato neúroËen˝ch) bÏûn˝ch úËt˘,
1) P¯esn˝ vypoËet viz v kapitole o penÏzÌch.

2) náklady oznaËované jako "menu costs" ("náklady na zmÏnu jÌdelnÌho
lÌstku"), tj. náklady spojené se zmÏnou cenÌk˘, se¯izovánÌ prodejnÌch automat˘
apod.
Vliv inflace na ekonomickou aktivitu

1) ObecnÏ vzato vytvá¯Ì inflace nejisté prost¯edÌ pro ekonomickou aktivitu
v p¯ÌpadÏ, docházÌ-li k neustál˝m v˝kyv˘m reáln˝ch d˘chod˘ a k inflaËnÌmu
p¯erozdÏlovánÌ bohatstvÌ. PracovnÌci i podnikatelé tÌm mohou b˝t destimulováni
od své aktivity p¯ináöejÌcÌ d˘chody a také od tvorby úspor (zejména p¯i záporné
reálné úrokové sazbÏ). Inflace tak m˘ûe vést k posÌlenÌ spot¯ebnÌch v˝daj˘ na úkor
úspor.
Jde p¯itom spÌöe o dopady vysoké mÌry inflace na spo¯ivost. P¯i nÌzké inflaci
nenÌ vylouËeno zvyöovánÌ nominálnÌ v˝öe úspor s cÌlem udrûenÌ stabilnÌ reálné
hodnoty úspor (jejich kupnÌ sÌly). Tento r˘st nominálnÌ v˝öe úspor pod vlivem
inflace vyvolané vládnÌmi v˝daji (fiskálnÌ expanzÌ) je základem teorie "inflaËnÌ
danÏ" (viz kapitolu o fiskálnÌ politice).
2) Inflace vnáöÌ dále nejistotu do investiËnÌch plán˘. RozhodovánÌ o nákupech
investiËnÌch statk˘ jsou podmÌnÏna oËekávánÌm urËité reálné mÌry jejich v˝nosu
a urËité reálné úrokové sazby. ObojÌ je p¯itom podmÌnÏno urËit˝m inflaËnÌm
oËekávánÌm. Je-li skuteËná mÌra inflace odliöná od oËekávánÌ a je-li inflace
nevyrovnaná (nominálnÌ mÌra v˝nosu nÏkter˝ch investiËnÌch projekt˘ je - nap¯.
v d˘sledku rozdÌlného r˘stu cen v˝stupu a cen vstup˘ - niûöÌ neû úroková sazba),
mohou se reálné mÌry v˝nosu tÏchto projekt˘ dostat pod úroveÚ reálné úrokové
sazby. S vÏdomÌm tohoto rizika pak investo¯i omezujÌ svou poptávku po
investicÌch. Inflace pak podnÏcuje spekulace a p¯ekupnictvÌ oproti dlouhodob˝m
investiËnÌm projekt˘m.
Uvedené d˘sledky inflace na ekonomickou aktivitu souhrnnÏ vedou

k omezení zdroj˘, podmiÚujících ekonomick˝ r˘st. Podle propoËt˘ americk˝ch
ekonom˘ (z r. 1993) vede zv˝öení míry inflace o 1 p. b. ke sníûení tempa
ekonomického r˘stu o 0,1 - 0,5 p. b.
StupnÏ závaûnosti inflace

Podle závaûnosti uveden˝ch dopad˘ b˝vá inflace dále rozliöována:
1) mÌrná inflace (téû plÌûivá): ekonomické subjekty d˘vÏ¯ujÌ penÏz˘m,
uzavÌrajÌ smlouvy vyjád¯ené v nominálnÌch veliËinách, pot¯eba ¯ÌzenÌ struktury
aktiv nenÌ tak naléhavá. Jde o nÌzkou, zpravidla jednocifernou mÌru inflace,
2) pádivá inflace: lidé ztrácejÌ d˘vÏru k penÏz˘m, preferujÌ drûbu jin˝ch
finanËnÌch nebo vÏcn˝ch aktiv. Rozöi¯uje se indexovánÌ nominálnÌch veliËin buÔ
k urËitému cenovému indexu nebo k zahraniËnÌ mÏnÏ,
3) hyperinflace: cenová hladina roste o tisÌce a vÌce procent roËnÏ. PenÌze
p¯estávajÌ fungovat, rozöi¯uje se bariérová smÏna a pouûÌvánÌ stabilnÏjöÌch
zahraniËnÌch mÏn. Je nutná mÏnová reforma.
10.4 ProtiinflaËnÌ politika
Regulace agregátnÌpoptávky
StejnÏ jako byly p¯ÌËiny inflace separovány na spÌöe nahodilé události a na vliv
inflaËnÌch oËekávánÌ, je moûno i protiinflaËnÌ politiku rozdÏlit z tohoto hlediska
do dvou smÏr˘. HlavnÌm nástrojem je p¯itom regulace agregátnÌ poptávky.
ProbÌhá-li tato regulace aktivistick˝m zp˘sobem, jde o keynesiánskou
protiinflaËnÌ politiku.
OjedinÏl˝ poptávkov˝ nebo nabÌdkov˝ öok zp˘sobÌ p¯echodnou inflaci.
Uvaûujme situaci, kdy nová cenová hladina bude po návratu Y na y* vyööÌ, neû
p˘vodnÌ. V p¯ÌpadÏ neexistence inflaËnÌch oËekávánÌ by se tato cenová hladina
dále nemÏnila.
Ve skuteËnosti je vöak t¯eba vûdy poËÌtat s inflaËnÌmi oËekávánÌmi, která jsou
(v naöem zjednoduöeném p¯Ìstupu) stabilnÌ, dokud je neovlivnÌ události v podobÏ
nahodil˝ch poptávkov˝ch nebo nabÌdkov˝ch öok˘. Tyto öoky pak inflaËnÌ
oËekávánÌ mÏnÌ. Nap¯. v d˘sledku pozitivnÌho poptávkového öoku dojde
k vytvo¯enÌ nové (vyööÌ) skuteËné a tÌm i oËekávané mÌry inflace (doprovázené
mÏnovou akomodacÌ), tedy k¯ivka SRAS se nynÌ bude posunovat nahoru rychleji,
neû p¯ed zmÌnÏn˝m nahodil˝m poptávkov˝m öokem.
Problém protiinflaËnÌ politiky autorit se tak soust¯edÌ
- jednak na takov˝ charakter mÏnové, fiskálnÌ a zahraniËnÏekonomické politiky,
kter˝ nestimuluje r˘st agregátnÌ poptávky p¯i tzv. plné zamÏstnanosti, p¯ÌpadnÏ
na restriktivnÌ charakter tÏchto politik, kter˝ by p˘sobil proti r˘stu AD (p¯i tzv.
plné zamÏstnanosti), zp˘sobeném spontánnÌmi trûnÌmi silami. Graficky
vyjád¯eno by mÏla protiinflaËnÌ politika zabránit posunu k¯ivky AD doprava
nahoru p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (zabránit "p¯eh¯átÌ konjunktury"), '
— jednak na sniûovánÌ inflaËnÌch oËekávánÌ. To je moûno uskuteËnit omezenÌm
(v extrémnÌm p¯ÌpadÏ zastavenÌm) mÏnové akomodace. D˘sledkem vöak bude
cyklická nezamÏstnanost a vznik mezery produktu typu Y < Y*. Na obrázku
10-6 je tato situace vyjád¯ena jako posun k¯ivky SRAS, za kter˝m nenásleduje
posun k¯ivky AD (coû bylo zp˘sobeno zastavenÌm monetárnÌ akomodace).
Ekonomické subjekty zmÏnÌ pod dojmem ze zastavenÌ mÏnové akomodace svá
oËekávánÌ ve smyslu postupného poklesu oËekávané mÌry inflace a tato okolnost
bude brzdit posun k¯ivky SRAS. Mechanismem, rozebran˝m v kapitole o agregátnÌ
poptávce a nabÌdce, by mÏl pokraËovat (pod vlivem mezery zamÏstnanosti)
postupn˝ pokles nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, a to spÌöe zdlouhav˝ neû rychl˝,
tedy i relativnÏ pomal˝ návrat k tzv. plné zamÏstnanosti. Teoreticky vzato by
cenová hladina poklesla a mohlo by dojÌt i k deflaËnÌm oËekávánÌm.
V realitÏ se vöak dá oËekávat spÌöe zmÌrnÏnÌ tempa r˘stu mnoûstvÌ penÏz
v ekonomice, tedy nikoliv stabilita k¯ivky AD, n˝brû jejÌ posuny doprava nahoru,
avöak v menöÌm rozsahu neû p¯i plné akomodaci mÏnové politiky. Následovat bude
1) Poprvé jsme se s touto regulacÌ agregátnÌ poptávky seznámili v kapitole

o hospodá¯sk˝ch cyklech.
postupné zmÌrnÏnÌ r˘stu mezd a cenové hladiny, tedy pokles mÌry inflace
(dezinflace). OËekávaná i skuteËná mÌra inflace se po Ëase ustálÌ na niûöÌ úrovni.
Pokud by doölo k prudkému snÌûenÌ monetárnÌ expanze a k permanentnÌmu

udrûovánÌ tohoto nÌzkého p¯Ìr˘stku penÏz, jednalo by se o öokovou terapii,
spojenou se siln˝m r˘stem nezamÏstnanosti a poklesem produktu. Návrat k úrovni
y* by vöak probÌhal rychleji, neû v p¯ÌpadÏ alternativnÌho postupu, kdy
sniûovánÌ p¯Ìr˘stku penÏz v ekonomice (tj. omezovánÌ mÏnové akomodace) by
bylo postupné (gradované). P¯i této gradualistické metodÏ nebude r˘st
nezamÏstnanosti a pokles produktu pod úroveÚ y* tak siln˝, zato obdobÌ mezery
produktu (y < y*) bude delöÌ.
Náklady této protiinflaËnÌ politiky v podobÏ ztráty produktu jsou vöak v obou
p¯Ìpadech znaËné. V˝öe tÏchto ztrát závisÌ mj. na utvá¯enÌ inflaËnÌch oËekávánÌ:
bude-li protiinflaËnÌ politika vÏrohodná (kredibilnÌ), zareagujÌ ekonomické
subjekty na pokles skuteËné mÌry inflace ve sv˝ch inflaËnÌch oËekávánÌch silnÏji.
V opaËném p¯ÌpadÏ nemusÌ zpoËátku oËekávaná mÌra inflace v˘bec poklesnout.
V prvnÌm p¯ÌpadÏ bude pokles produktu mÌrnÏjöÌ, ve druhém p¯ÌpadÏ budou ztráty
vyööÌ.
Z hlediska úËinnosti protiinflaËnÌ politiky b˝vá z inflace vyËleÚováno tzv.
inflaËnÌ jádro. Jde o inflaci, která nezmizÌ ani p¯i silné restrikci agregátnÌ poptávky
nap¯. restriktivnÌ mÏnovou politikou (existujÌ vöak i jiná pojetÌ inflaËnÌho jádra).
Toto inflaËnÌ jádro vzrostlo v USA od 60. do 80. let ze 2 % na 4 %.
Monetaristick˝ p¯Ìstup
V kapitole o monetárnÌ politice se dále seznámÌme se specifick˝m p¯Ìstupem
k usmÏrÚovánÌ v˝voje agregátnÌ poptávky a k zabezpeËenÌ témÏ¯ stabilnÌ cenové
hladiny v podobÏ monetaristického mÏnového pravidla stabilnÌho r˘stu penÏûnÌ
zásoby.
D˘chodová politika
DalöÌ nestandardnÌ moûnostÌ (J. E. Meade, S. Weintraub, J. Tobin aj.),
uûiteËnou nap¯. p¯i zastavenÌ hyperinflace, jak zpomalit r˘st cenové hladiny, je
omezit r˘st nominálnÌch mzdov˝ch sazeb. ProtiinflaËnÌ politika je tedy v tomto
p¯ÌpadÏ zamÏ¯ena na nabÌdku (náklady). Je oznaËována jako d˘chodová politika,
která má r˘zné formy:
- zmrazenÌ mezd na základÏ zákonného opat¯enÌ vlády, kdy jsou zakázány
jakékoliv mzdové úpravy. Jde o v˝jimeËné opat¯enÌ na omezenou dobu,
- limity r˘stu mezd, zpravidla v procentnÌm vyjád¯enÌ. To m˘ûe b˝t doplnÏno
moûnostÌ p¯ekroËenÌ limit˘ p¯i splnÏnÌ stanoven˝ch podmÌnek (nap¯. r˘st
produktivity práce). Existence limit˘ se zpravidla paradoxnÏ stává nástrojem
r˘stu mezd, neboù p¯i mzdov˝ch vyjednávánÌch b˝vajÌ chápány jako smÏrnice
r˘stu mezd,
- dobrovolná omezenÌ r˘stu mezd jako v˝sledek vyjednávánÌ zamÏstnavatel˘
a pracovnÌk˘ pod vlivem vládnÌch doporuËenÌ. ÚËinná jsou spÌöe ve ve¯ejném
sektoru (v jeho znaËné Ëásti ovöem m˘ûe b˝t mzdová regulace zavedena p¯Ìmo
- stanovenÌm p¯ÌdÏl˘ z rozpoËtu).
KromÏ regulace mezd je moûno inflaci brzdit regulacÌ cen statk˘. Jde vöak
obvykle o regulaci vybran˝ch dÌlËÌch trh˘ (bydlenÌ, elekt¯ina, paliva, pohonné
hmoty, léky, ve¯ejná doprava apod.), nikoliv o vöeobecné zmrazenÌ cen. '
7.?i p¯ednost d˘chodové politiky b˝vá povaûováno snÌûenÌ inflace bez r˘stu
nezamÏstnanosti a poklesu produktu. Na druhé stranÏ b˝vajÌ k uveden˝m formám
d˘chodové politiky uvádÏny zejména následujÌcÌ v˝hrady:
- regulace mezd a cen potlaËuje informace o v˝voji poptávky a nabÌdky na
jednotliv˝ch dÌlËÌch trzÌch a tÌm omezuje efektivnost alokace v˝robnÌch faktor˘,
- spoËÌvajÌ-li p¯ÌËiny inflace v nadmÏrné poptávce (tedy nikoliv pouze v inflaËnÌch
oËekávánÌch), je d˘chodovou politikou (a p¯Ìmou regulacÌ cen) inflace pouze
potlaËena (oddálena). Po zruöenÌ regulaËnÌch opat¯enÌ bude r˘st mezd a cen
pokraËovat (obnovÌ se rovnováûná úroveÚ cenové hladiny nebo mÌry inflace).
PodmÌnkou úspÏönosti d˘chodové politiky je proto souËasná restrikce
agregátnÌ poptávky (graficky vyjád¯eno nejen posunem k¯ivky SRAS dol˘
v d˘sledku regulace mezd, n˝brû také k¯ivky AD dol˘ v d˘sledku restriktivnÌ
politiky).
1) Mikroekonomická teorie analyzuje dopady cenové regulace na dÌlËÌch trzÌch —

omezenÌ nabÌzeného mnoûstvÌ, p¯ÌdÏlov˝ systém, úplatky aj.
Mzdová regulace vöak m˘ûe p¯ispÏt ke snÌûenÌ inflaËnÌch oËekávánÌ -
vyjád¯eno pomocÌ rozöÌ¯ené verze Phillipsovy k¯ivky (viz následujÌcÌ subkapitolu)
by ölo o posun této k¯ivky dol˘. Jde proto o tzv. "posunov˝ efekt" d˘chodové
politiky.
10.5 Inflace a nezamÏstnanost: Phillipsovy k¯ivky

Z v˝kladu poptávkov˝ch öok˘ v modelu AD - AS vyplynul vzájemn˝ vztah mezi
v˝vojem cenové hladiny a reálného produktu, a to jak v krátkém, tak i v dlouhém
obdobÌ (za p¯edpokladu krátkodobé pozitivnÏ sklonÏné k¯ivky SRAS a vertikálnÌ
dlouhodobé k¯ivky LRAS). P¯edpokládáme-li, ûe r˘st (pokles) produktu je
podmÌnÏn r˘stem (poklesem) zamÏstnanosti, pak je z tohoto vztahu z¯ejm˝ téû
vztah mezi v˝vojem cenové hladiny a zamÏstnanostÌ. Tuto souvislost nynÌ
explicitnÏ vyjád¯Ìme pomocÌ tzv. Phillipsov˝ch k¯ivek.
P˘vodnÌ Phillipsovy k¯ivky

Na poËátku teoretického zobecnÏnÌ souvislostÌ mezi inflacÌ a nezamÏstnanostÌ
stál v˝zkum vztahu mezi v˝vojem nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (W) a v˝vojem mÌry
nezamÏstnanosti (u) - ölo tedy o p˘vodnÌ mzdovou verzi Phillipsovy k¯ivky
(A. W. H. Phillips, R. G. Lipsey). PozorovánÌ (zahrnujÌcÌ 2. polovinu 19. stol.
a 1. polovinu 20. stol. ve Velké Británii) ukázala, ûe p¯i urËité mÌ¯e
nezamÏstnanosti bylo tempo r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb nulové.
V kapitole o AD -AS jsme tento stav, kdy neexistuje tlak na zmÏnu nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb, tedy p¯i rovnováze na trzÌch práce, oznaËili za tzv. plnou
zamÏstnanost (L*), resp. za p¯irozenou mÌru nezamÏstnanosti (w*). NiûöÌ mÌra
nezamÏstnanosti neû p¯irozená byla spojena s r˘stem W, jehoû tempo s poklesem
nezamÏstnanosti postupnÏ rostlo. VyööÌ mÌra nezamÏstnanosti neû p¯irozená byla
spojena s analogick˝m poklesem W.
P¯edpokládáme-li, ûe ceny statk˘ jsou v zásadÏ tvo¯eny p¯iráûkou (konstantnÌ
sazbou) k mzdov˝m náklad˘m, m˘ûeme nahradit tempo r˘stu nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb tempem r˘stu cenové hladiny (P) neboli mÌrou inflace n (za
p¯edpokladu nulového tempa r˘stu produktivity práce). Jde o tzv. cenovÏ inflaËnÌ
verzi Phillipsov˝ch k¯ivek (P. A. Samuelson, R. M. Solow).
DocházÌme k provizornÌmu zjiötÏnÌ, odvozenému jiû p¯i v˝kladu agregátnÌ
poptávky a nabÌdky, totiû ûe p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti1' je spojena se
stabilnÌ cenovou hladinou neboli s nulovou mÌrou inflace. Dojde-li v této situaci
k r˘stu AD a k r˘stu zamÏstnanosti, niûöÌ nezamÏstnanost bude spojena s r˘stem
1) Pro zjednoduöenÌ p¯edpokládejme stabilnÌ u*. PokroËilejöÌ anal˝za vyjad¯uje

(v d˘sledku pohyblivosti u* v Ëase) na vodorovné ose namÌsto u rozdÌl u — u*,
p¯ÌpadnÏ transformaci vztahu u a u* do vztahu Y/Y*. DalöÌm zdokonalenÌm
Phillipsovy k¯ivky je jejÌ doplnÏnÌ o jiû zmÌnÏn˝ vliv nabÌdkov˝ch öok˘, které zde
neuvaûujeme.
cenové hladiny, neboli s inflacÌ. VyööÌ nezamÏstnanost p¯i poklesu agregátnÌ
poptávky povede naopak k poklesu cenové hladiny (k deflaci). Tato situace je
znázornÏná v obr. 10-7 jako krátkodobá Phillipsova k¯ivka SRPC (oznaËovaná téû
jako raná podoba inflaËnÌ verze Phillipsovy k¯ivky).
Uvaûujme dále prvnÌ variantu, kdy stimulacÌ AD docházÌ k poklesu mÌry
nezamÏstnanosti na úroveÚ u2 a k r˘stu cenové hladiny tempem n2. Na obr. 10-7
je tato situace znázornÏna zmÏnou rovnováhy z Ej do E2 (jde o kombinaci u a. n
v jednotliv˝ch letech). PomocÌ analogie z modelu AD -AS m˘ûeme odvodit, ûe
rovnováha E2 bude pouze krátkodobá. PostupnÏ zaËne fungovat znám˝
automatick˝ mechanismus, navracejÌcÌm na úroveÚ « * ( a 7 n a úroveÚ Y*). Pohyb
P ustane, a tÌm téû mÌra inflace poklesne na nulu. Pokud by mezera u < u* mÏla
b˝t trvalou, musela by b˝t trvalá i stimulace AD. To proto, ûe na poËáteËnÌ r˘st
cenové hladiny tempem n2 by opakovanÏ reagovaly nabÌdkové öoky v podobÏ
stejného tempa r˘stu nominálnÌch mzdov˝ch sazeb, aby byl vyrovnán pokles
reáln˝ch mezd. To musÌ b˝t doprovázeno stejn˝m tempem r˘stu AD, má-li b˝t
fixnÌ mezera u < u*. V˝sledkem je dlouhodobÏ stabilnÌ mÌra inflace (na úrovni
K2) p¯i nÌzké nezamÏstnanosti (na úrovni u2).
WÃ^^^KK^^^^^^^^^
DosavadnÌ v˝klad by tedy umoûÚoval závÏr o krátkodobé i dlouhodobé
zamÏnitelnosti (substituci, trade - off) mezi inflacÌ a nezamÏstnanosti. Tento
závÏr by vytvá¯el téû jasná omezenÌ pro praktickou makroekonomickou politiku:
chceme-li dlouhodobÏ udrûovat nezamÏstnanost pod p¯irozenou mÌrou, musÌme
poËÌtat s urËitou stabilnÌ mÌrou inflace. P¯i odstranÏnÌ inflace (nebo alespoÚ
snÌûenÌ jejÌho tempa) se musÌme smÌ¯it s vyööÌ nezamÏstnanostÌ.
RozöÌ¯enÌ Phillipsovy k¯ivky

Situace se vöak zkomplikuje, rozömme-li Phillipsovu k¯ivku o existenci
inflaËnÌch oËekáváni (M. Friedman, E. Phelps). V˝chozÌ rovnováha Ej v obr. 10-8
se vyznaËuje charakteristikou Uj = w* a TÍJ = 0 %. Poptávkov˝ öok zp˘sobÌ
pokles u na úroveÚ w2 a odpovÌdajÌcÌ zv˝öenÌ mÌry inflace na n2. DosavadnÌ nulová
inflaËnÌ oËekávánÌ ve v˝öi skuteËné mÌry inflace (IÍJ = 0 %) se vöak p¯izp˘sobÌ
rostoucÌ skuteËné mÌ¯e inflace, takûe po postupném obnovenÌ rovnováhy na
trzÌch práce (u = w*) se zaËne prosazovat oËekávaná inflace ve v˝öi n2.
Obnovená p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti tedy nebude spojena (jako
v p¯edchozÌ PhillipsovÏ k¯ivce bez inflaËnÌch oËekávánÌ) se sice vyööÌ, avöak stabilnÌ
cenovou hladinou (kdy n = 0 %), n˝brû s permanentnÌ stabilnÌ skuteËnou mÌrou
inflace n2.
Cel˝ proces je znázornÏn v obr. 10-8 jako pohyb z bodu Ej do bodu E3 .] ^ Tento
pohyb b˝vá nÏkdy oznaËován jako "konjunkturnÌ cyklus".
WmömiBmÃÃÃmmÃSÃÃ
P¯i dalöÌm zv˝öenÌ agregátnÌ poptávky (v situaci, kdy u = w*) se cel˝ proces
opakuje: s poklesem mÌry nezamÏstnanosti roste skuteËná mÌra inflace, vzniká
proto nová, v˝öe poloûená k¯ivka SRPC2. V grafu je tento v˝voj znázornÏn öipkou
vedoucÌ z bodu E3 . SkuteËná mÌra inflace p¯ev˝öÌ oËekávanou mÌru inflace, která
odpovÌdá p¯edchozÌ skuteËné mÌ¯e inflace n2 (k inflaËnÌm oËekávánÌm n2 se
p¯ipoËÌtá vliv poptávkového öoku). V d˘sledku toho téû vzroste oËekávaná mÌra
inflace (jde tedy o tvorbu inflaËnÌch oËekávánÌ adaptivnÌm zp˘sobem), takûe po
obnovenÌ rovnováhy na trzÌch práce bude p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti
doprovázena opÏt stabilnÌ, ale vyööÌ skuteËnou i oËekávanou mÌrou inflace (nov˝
bod rovnováhy, nevyznaËen˝ v grafu, bude leûet nad bodem E3). TÌm odvodÌme
1) Jde p¯itom o zjednoduöen˝ v˝klad, ve skuteËnosti je návrat k p¯irozené mÌ¯e

nezamÏstnanosti p¯i vyööÌ mÌ¯e inflace daleko komplikovanÏjöÌ - viz pokroËil˝ kurs
makroekonomie.
k¯ivku, vyjad¯ujÌcÌ kombinacemi u a n v dlouhém obdobÌ (dlouhodobou
Phillipsovu k¯ivku LRPC), která je proloûena body Eh E3.
Z rozöÌ¯ené podoby cenovÏ inflaËnÌ verze Phillipsovy k¯ivky plyne d˘leûit˝
závÏr:
1) existuje sice krátkodobá zamÏnitelnost mezi vyööÌ inflacÌ a niûöÌ
nezamÏstnanostÌ, ovöem za cenu, ûe po p¯echodném snÌûenÌ nezamÏstnanosti
bude nadále stabilnÌ vyööÌ mÌra inflace. Tato krátkodobá zamÏnitelnost je
vyjád¯ena krátkodob˝mi Phillipsov˝mi k¯ivkami, které jsou spojeny vûdy s danou
oËekávanou mÌrou inflace: SRPC1 s nulovou oËekávanou inflacÌ, SRPC2
s oËekávanou inflacÌ ve v˝öi n2 atd.
2) dlouhodobÏ se mÌra nezamÏstnanosti neustále vracÌ k p¯irozené mÌ¯e
nezamÏstnanosti, p¯iËemû se mÌra inflace neustále zvyöuje (jde o akcelerujÌcÌ
inflaci, M. Friedman). V tomto smyslu dlouhodobÏ neexistuje substituce mezi
u a7t.
SniûovánÌ inflace
Uvedené krátkodobé i dlouhodobé procesy probÌhajÌ i v opaËném smÏru, tj.
kdy v˝chozÌm impulsem je pokles AD, doprovázen˝ r˘stem u nad w* a poklesem
skuteËné mÌry inflace. Na ni reaguje oËekávaná mÌra inflace atd. Dlouhodob˝m
v˝sledkem je mÌra nezamÏstnanosti na úrovni p¯irozené mÌry p¯i niûöÌ mÌ¯e inflace
(skuteËné i oËekávané). Jde vlastnÏ o analogii protiinflaËnÌ politiky v podobÏ
omezenÌ akomodace mÏnové politiky (viz p¯edchozÌ subkapitolu). Na obr. 10-9
je tento proces sniûovánÌ inflace vyjád¯en pohybem z bodu Ej do bodu Ej, coû
b˝vá nÏkdy oznaËováno jako "cyklus od¯ÌkánÌ".
nHBHBHBHBfflHi
•:•:•:•>.• i^TT: • o. 7 ^-1-:-'-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:-:- /7<-y. •:•:•: •:•:•:•:• :-:-:-:-:-:-:-7T> :•:•:-:••••-:•:•:•:•:-:-:• :-:ox •:-:-:-:•>:• Z:~<-.- :-"-:-.-:-;•:• :•:•:•:•:•:-:-:• :-x-> :-:•:• :•••: v>!v>: v?> :•: ;
7v> :•:•>:•:
Nová klasická makroekonomie
Uvedená pojetÌ krátkodobého a dlouhodobého vztahu mezi nezamÏstnanostÌ
a inflacÌ nejsou jediná. Odliönou verzi vypracovala nová klasická makroekonomie
zaloûená na hypotéze racionálnÌch oËekávánÌ (R. Lucas). Podle tohoto p¯Ìstupu
nemajÌ zmÏny v agregátnÌ poptávce (nap¯. expanzivnÌ mÏnová politika) vliv na
zamÏstnanost a reáln˝ produkt, chovajÌ-li se ekonomické subjekty racionálnÏ
(vyuûÌvajÌ vöechny dostupné informace, uËÌ se z chyb atd.) a nejsou-li p¯ekvapeni
neËekanou zmÏnou. Phillipsova k¯ivka by v tomto p¯ÌpadÏ byla vertikálnÌ, a to
v krátkém i dlouhém obdobÌ (tzv. skuteËná neboli "pravdivá" Phillipsova k¯ivka).
ZmÏny v AD by vedly pouze ke zmÏnÏ mÌry inflace, nezamÏstnanost by spoËÌvala
neustále na úrovni «* (neúËinnost makroekonomické politiky).
MÌsto krátkodobé k¯ivky je v tomto p¯Ìstupu pouûita tzv. zdánlivá neboli
"jevová" Phillipsova k¯ivka klesajÌcÌ zleva doprava jako v˝sledek neoËekávaného
poptávkového öoku a mylného v˝kladu cenov˝ch relacÌ (viz v˝klad krátkodobé
k¯ivky agregátnÌ nabÌdky v kapitole AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka).
WBSÃÃÃÃBÃÃ^fflEHRKÃÃBmm
Hlavní problémy
inflace, deflace vliv inflace na:
míra inflace - reálné d˘chody a bohatství
cenová hladina - ekonomickou aktivitu
CPI, PPI, deflátor HDP - dodateËné náklady
skrytá inflace inflace mírná, pádivá, hyperinflace
nevyrovnaná inflace poptávková protiinflaËní politika
inflace taûená poptávkou öoková a gradualistická metoda
inflace tlaËená náklady d˘chodová politika
mzdy a inflace p˘vodní Phillipsovy k¯ivky
"dovoz inflace" rozöí¯ená Phillipsova k¯ivka
inflaËní oËekávání akcelerující inflace
setrvaËná inflace Phillipsova k¯ivka v nové klasické
makroekonomii
ShrnutÌ
• Inflace je r˘st vöeobecné cenové hladiny (opakem je deflace). Cenová
hladina je pr˘mÏrnou úrovní cen urËitého souboru statk˘. Míra inflace je
tempem jejího r˘stu.
• Cenová hladina a míra inflace se mÏ¯í nejËastÏji pomocí indexu
spot¯ebitelsk˝ch cen, r˘zn˝ch index˘ cen v˝robc˘ nebo deflátorem HDP.
Z ¯ady p¯íËin m˘ûe Ëást inflace z˘stat skrytou.
• Inflace taûená poptávkou je vyvolána mÏnovou expanzí p¯ípadnÏ i ¯adou
dalöích poptávkov˝ch öok˘. Inflace tlaËená náklady je vyvolána r˘stem
mezd, ropn˝mi öoky, znehodnocením kursu domácí mÏny apod.
• InflaËní oËekávání Ëiní z inflace setrvaËn˝ proces. Je-li inflace udrûovaná
pouze setrvaËností, jsou oËekávaná a skuteËná míra inflace stejné a jsou
stabilní. Jde o rovnováûnou inflaci, p¯i které je zároveÚ dosaûeno tzv. plné
zamÏstnanosti resp. p¯irozené míry nezamÏstnanosti (NAIRU).
• Nevyrovnaná a neoËekávaná inflace vede Ëasto k p¯erozdÏlení reáln˝ch
d˘chod˘ (mezd, penzí, úrok˘ apod.). Pokles reálné úrokové sazby povede
navíc k p¯erozdÏlení reálné hodnoty bohatství. Inflace téû spoleËnosti
p¯ináöí dodateËné náklady. Inflace p¯ináöí nejisté prost¯edí, odrazuje od
ekonomické aktivity.
• Podle intenzity dopad˘ (stupnÏ závaûnosti) inflace je moûno inflaci rozdÏlit
na mírnou, pádivou a hyperinflaci.
• ProtiinflaËní politika m˘ûe mít podobu aktivistické regulace agregátní
poptávky, jednak jako eliminace náhodn˝ch öok˘, jednak s cílem sniûovat
inflaËní oËekávání (öokovou terapií nebo gradualistickou cestou).
Monetaristé navrhují udrûet nízkou inflaci dodrûením mÏnového pravidla
stabilního r˘stu penÏûní zásoby.
• D˘chodová politika spoËívá v p¯ímé regulaci d˘chod˘ a cen. »asto má
vöak za následek pouze potlaËení inflace.
• P˘vodní Phillipsova k¯ivka (v cenovÏ inflaËní verzi) vyjad¯uje moûnost
krátkodobé i dlouhodobé zamÏnitelnosti mezi inflací a nezamÏstnaností.
• Rozöí¯ení Phillipsovy k¯ivky o existenci inflaËních oËekávání vede k závÏru
o krátkodobÏ sníûené nezamÏstnanosti p¯i zv˝öení inflace. DlouhodobÏ se
vöak nezamÏstnanost udrûuje na své p¯irozené mí¯e, dochází k akceleraci
inflace.
• V nové klasické makroekonomii rozliöujeme „pravdivou" a „jevovou"
Phillipsovu k¯ivku.
CviËenÌ
1. Komentujte tvrzení: cenová hladina je stabilní tehdy, jsou-li stabilní ceny vöech
statk˘ ve sledovaném souboru statk˘.
2. Jestliûe v daném období Ëinila pr˘mÏrná nominální úroková sazba 8 %, míra inflace
byla 10 % a nominální mzdové sazby vzrostly o 9 %, jak se zmÏnila cenová hladina
(v %)?
3. Statistick˝ ú¯ad hypotetické ekonomiky pracuje s koöem spot¯ebních statk˘ A, B,
C. Základním obdobím je r. 1991.
cena (v KË)
statek váha 1991 1992 1993
A 0,1 10 12 15
B 0,2 100 105 120
C 0,7 200 400 600
PoraÔte si s následujícími úkoly:

1) jaké byly indexy CPI v r. 1991, 1992, 1993?
2) jaká byla roËní míra inflace v r. 1991, 1992, 1993 ?
4. Nominální HDP vzrostl z 2500 mld. KË na 3000 mld. KË. Reáln˝ HDP se nemÏní na
úrovni 2000 mld. KË. VypoËtÏte, o kolik procent a v jakém smÏru se zmÏnil deflátor
HDP. Rozeberte podrobnÏji.
5. Kter˝ z uveden˝ch cenov˝ch index˘ neobsahuje fixní váhy:
a) index spot¯ebitelsk˝ch cen,
b) index cen v˝robc˘,
c) deflátor HDP,
d) vöechny obsahují fixní váhy,
e) ûádn˝ nemá fixní váhy.
6. Jednou z p¯íËin "dovozu inflace" je zmÏna nominálního kursu domácí mÏny. Jde
o zhodnocení nebo znehodnocení tohoto kursu?
7. Pohybujeme-li se po stabilní krátkodobé PhillipsovÏ k¯ivce zleva doprava, pak:
1) míra inflace
2) míra nezamÏstnanosti
8. S r˘stem míry inflace je v p¯ípadÏ stabilní dlouhodobé Phillipsovy k¯ivky spojen:
a) pokles míry nezamÏstnanosti,
b) r˘st míry nezamÏstnanosti,
c) stabilní míra nezamÏstnanosti,
d) vöechny situace a, b, c jsou moûné,
Úkoly
1. RoËní pr˘mÏrná míra inflace mÏ¯ená CPI dosáhla v »R neb˝valé vysok˝ch hodnot
v r. 1991 (56,6 %) a v r. 1993 (20,8 %). ZjistÏte hlavní p¯íËiny.
2. Za jeden z moûn˝ch zp˘sob˘ interpretace cílového stavu míry inflace z hlediska
makroekonomické stabilizaËní politiky je povaûována tzv. mírná inflace (viz kap.
1.4). ProË ne "co nejniûöí inflace"? Mohlo by b˝t dosaûeno 0 % míra inflace? Jaké
by byly öiröí souvislosti?
3. Nominální úrokové sazby komerËních bank v »R z krátkodob˝ch (do 1 roku)
termínovan˝ch korunov˝ch vklad˘ dosahovaly koncem roku v pr˘mÏru následují-
cích hodnot (v %):
1993 9,6 1996 9,4 1999 5,8
1994 9,4 1997 11,2 2000 4,4
1995 9,7 1998 11,3 2001 3,8
VypoËtÏte reálné úrokové sazby a interpretujte z hlediska dopad˘ inflace.

4. O v˝voji míry nezamÏstnanosti a míry inflace v USA v posledních letech informuje
následující tabulka (roËní pr˘mÏry):
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
mÌra nezam. 6,7 7,4 6,8 6,1 5,6 5,4 4,9 4,5 4,2 4,0 4,8
mÌra inflace 4,2 3,0 2,5 2,6 2,8 2,9 2,3 1,6 2,1 3,4 2,8
Pramen: Main Economic Indicators. OECD.
Na základÏ tÏchto údaj˘ zpochybÚují nÏkte¯í národohospodá¯i dosavadní

tradiËní v˝klad Phillipsov˝ch k¯ivek. Vraùte se k problému oznaËenému jako "nová
ekonomika" nebo "nová éra" v úkolu Ë. 2 z kapitoly 8 a pokuste se vysvÏtlit tento
v˝voj. ZohlednÏte téû znalosti o trzích práce v USA z p¯edchozí kapitoly. (Tento
problém by bylo moûno p¯enést mimo jiné dále do anal˝zy v˝znamu stabilizaËních
makroekonomick˝ch politik - nap¯. nezamÏstnanost pod p¯irozenou mírou
nezamÏstnanosti by jiû nemÏla b˝t signálem pro nástup restriktivních opat¯ení).
Literatura
BULÍÿ, A., JONÁä, J.: Inflace a její náklady. Politická ekonomie 4/1991.
FLÁMMANT, M.: Inflace. Praha, HZ 1995.
FRIEDMAN, M.f FRIEDMANOVÁ, R.: Svoboda volby. Praha , Liberální institut 1991.
Kap. 10 (p¯íËiny a léËení inflace).
KINDLOVÁ, E.: NÏkteré teoretické aspekty mzdové regulace. Politická ekonomie
4/1994.
KOMÁREK, L: Stav v˝zkumu Phillipsovy k¯ivky. Finance a úvÏr 7-8/2001.
LUCAS, R. E.: Some International Evidence on Output - Inflation Tradeoffs.
The American Economic Review, June 1973.
MANDEL, M.: Centrální banka v otev¯ené ekonomice. VäE v Praze 1994. Kap. 5
(znehodnocení mÏnového kursu a inflace).
a úvÏr. Praha, Economia 1991. Kap. 24 (p¯íËiny inflace).
TÁNCOäOVÁ, J.: Inflácia. Bratislava, IURA EDITION 2000.
TŸMA, Z.: V˝voj teorie inflace. Politická ekonomie 4/1993.
11 VnÏjöÌ ekonomická rovnováha

11.2 P¯ÌËiny a f b r ^
11.3 D˘sledl^vii^
11.4 Mechanismus v£^
"Když nÏkterá zemÏ dosáhla bÏhem vÌce let p¯ebytkové bÏûné bilance, bylo by
logické, aby pak ûila z urËité Ëásti z tohoto zÌskaného bohatstvÌ, a tedy ménÏ
pracovala nebo vÌce spot¯ebovávala ... Ve skuteËnosti nikdy takto vÏci
neprobÌhajÌ. ... Je to pochopitelné. NenÌ nikdy snadné zÌskat obchodnÌ pozice na
zahraniËnÌch trzÌch; kdyû se je povede zÌskat, pak základnÌ opatrnost ¯Ìká, ûe je
správné pokraËovat v exportovánÌ.... NeötÏstÌm je, ûe p¯ebytky jednÏch zemÌ tvo¯Ì
nutnÏ protÏjöek k deficit˘m jin˝ch zemÌ."
(J. Rivoire, Národohospodá¯ské hlavolamy)
PlatebnÌ bilance
MezinárodnÌ pohyb statk˘, sluûeb v˝robnÌch faktor˘ a pohledávek a závazk˘
(kapitálu) je zachycen v platebnÌ bilanci dané zemÏ. Pro pot¯eby obecné
ekonomické teorie vystaËÌme se zjednoduöenou definicÌ, podle které platebnÌ
bilance vyjad¯uje ekonomické transakce subjekt˘ dané zemÏ (rezident˘) se
zahraniËÌm bÏhem urËitého obdobÌ.
Odliöné je zúûené pojetí platební bilance, zachycující pouze "tok plateb ze

zemÏ a do zemÏ" nebo dokonce pouze devizová inkasa a devizové úhrady.
Z následujícího v˝kladu vyplyne rozdíl mezi tímto zúûen˝m pojetím a bÏûn˝m
(neboli úËetním) pojetím platební bilance jako evidence v˝öe uveden˝ch
transakcí. S uûöím pojetím pracuje ekonomická teorie nap¯. p¯i sledování
faktor˘, ovlivÚujících mÏnov˝ kurs nebo v˝voj mÏnov˝ch rezerv.
HorizontálnÌ struktura
PojetÌ struktury platebnÌ bilance v r˘zn˝ch zemÌch a institucÌch nenÌ jednotné.
NejpouûÌvanÏjöÌ je z¯ejmÏ p¯Ìstup podle MezinárodnÌho mÏnového fondu (MMF),
ve kterém je platebnÌ bilance rozdÏlena (zhruba vyjád¯eno) ' do následujÌcÌch
ËástÌ:
1) bÏûn˝ úËet, kter˝ vyjad¯uje pohyb
- v˝robk˘ - oznaËováno téû jako bilance zboûÌ nebo obchodnÌ bilance,
- sluûeb - oznaËováno téû jako neviditeln˝ obchod (zejména doprava, tranzitnÌ
poplatky, p¯Ìjmy z turistického ruchu, stavebnÌ a montáûnÌ práce, platby za
licence, patenty apod.). ObchodnÌ bilance spolu s bilancÌ sluûeb b˝vá
oznaËována téû jako bilance v˝kon˘,
- d˘chod˘ z v˝robnÌch faktor˘ (oznaËováno téû jako v˝nosy), jako pracovnÌ
d˘chody nap¯. zahraniËnÌch sezónnÌch pracovnÌk˘, zisky, dividendy, úroky aj.,
- bÏûn˝ch transferov˝ch plateb (p¯evod˘), jako sociálnÌ transfery, p¯evody
pracovnÌch p¯Ìjm˘ cizinc˘ - rezident˘, p¯ÌspÏvky mezinárodnÌm organizacÌm
apod.,
2) kapitálov˝ úËet, zachycujÌcÌ kapitálové transfery, jako nap¯. odpuötÏnÌ
pohledávek, p¯evody akciÌ apod.,
3) finanËnÌ úËet, vyjad¯ujÌcÌ v˝voj pohledávek a závazk˘ rezident˘ dané
ekonomiky v˘Ëi zahraniËÌ. M˘ûe b˝t rozËlenÏn nap¯. na
- p¯Ìmé zahraniËnÌ investice (FDI, jde o investice ve smyslu finanËnÌch aktiv),
tj. podÌl na základnÌm kapitálu podniku, kter˝ umoûÚuje efektivnÌ vliv na ¯ÌzenÌ
tohoto podniku (v praxi m˘ûe b˝t kritériem nap¯. podÌl 30 %, ale i 10 %), jakoû
i ostatnÌ kapitálové transakce mezi podnikem - p¯Ìmou investicÌ a p¯Ìm˝m
investorem (zejména reinvestované v˝nosy a dále úvÏry),
- portfoliové investice, zahrnujÌcÌ obligace a nÌzké kapitálové úËasti,
- ostatnÌ investice dlouhodobé a krátkodobé, tj. pohyb pohledávek a závazk˘,
zaloûen˝ nap¯. na platbách za statky a sluûby v˝robnÌch faktor˘, na poskytovánÌ
a splácenÌ úvÏr˘ (pokud nejsou zahrnuty v˝öe) vËetnÏ mezibankovnÌch úvÏr˘,
na arbitráûov˝ch transakcÌch s cÌlem zisku z úrokov˝ch nebo kursov˝ch rozdÌl˘
aj.,
4) rezervy, vyjad¯ujÌcÌ v˝voj aktiv v dispozici centrálnÌ banky, a to zejména
zahraniËnÌch národnÌch mÏn, zlata, ECU, resp. novÏji euro, SDR aj.,
5) chyby a opomenuti: vyjad¯ujÌ rozdÌl mezi v˝sledkem bÏûného,
kapitálového a finanËnÌho úËtu na stranÏ jedné a zmÏnou rezerv na stranÏ druhé,
kter˝ je zp˘soben nap¯.
- nedokonalostmi v provádÏné evidenci zmÌnÏn˝ch tok˘,
- metodick˝mi problémy, nap¯. zjiöùovánÌm údaj˘ z r˘zn˝ch zdroj˘ - celnÌch
a bankovnÌch statistik, odhady nÏkter˝ch poloûek, nap¯. p¯Ìjm˘ z cestovnÌho
ruchu, pouûÌvan˝mi kursov˝mi p¯epoËty apod.,
- tÌm, ûe do evidence nejsou zahrnuty legálnÌ transakce v rámci tzv. malého
p¯ÌhraniËnÌho pohybu osob,
- nelegálnÌmi transakcemi i jin˝mi p¯ÌËinami.
Tato poloûka umoûÚuje úËetnÌ rovnost kreditnÌch a debetnÌch souËt˘.
1) Dále uvedené (zjednoduöené) pojetÌ struktury platebnÌ bilance odpovÌdá metodice

MMF z r. 1993. StaröÌ p¯Ìstupy se odliöujÌ zejména slouËenÌm vöech transferov˝ch
transakcÌ a dále oznaËovánÌm souËasného finanËnÌho úËtu jako kapitálov˝ úËet.
VertikálnÌ struktura
Kaûdá transakce je v platebnÌ bilanci zachycena dvakrát, a to s následujÌcÌm
pravidlem:
1) kreditnÌ poloûky (znaménko+):
- export statk˘,
- p¯Ìliv d˘chod˘ a transfer˘,
- import kapitálu:
- zv˝öenÌ závazk˘ (jako p¯Ìliv FDI, p¯ijaté úvÏry a vklady, prodej obligacÌ
apod.,),
- snÌûenÌ pohledávek (nap¯. p¯ijaté splátky úvÏr˘, pokles depozit rezident˘
v zahraniËÌ apod.),
2) debetnÌ poloûky (znaménko - ):
- import statk˘,
- odliv d˘chod˘ a transfer˘,
- export kapitálu:
- zv˝öenÌ pohledávek (nap¯. tvorba FDI v zahraniËÌ, poskytnuté úvÏry, r˘st
bankovnÌch vklad˘ v zahraniËÌ, nákup obligacÌ apod.),
- snÌûenÌ závazk˘ (nap¯. splácenÌ úvÏr˘, pokles depozit nerezident˘ apod.),
3) zv˝öenÌ rezerv (r˘st pohledávek): -,
snÌûenÌ rezerv (pokles pohledávek): +.
Hovo¯Ìme-li o saldu platebnÌ bilance, je t¯eba vûdy vymezit, jde-li o bÏûn˝ úËet
Ëi jiné souËásti platebnÌ bilance, nebo o celkové saldo platebnÌ bilance.
Ekonomická realita vykazuje r˘zné kombinace sald tÏchto úËt˘, které se mohou
p¯ÌpadnÏ i vykompenzovat. Celkové saldo (tj. saldo poloûek nad rezervami, vËetnÏ
chyb a opomenutÌ) se promÌtá do zmÏny mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky: aktivnÌ
saldo znamená zv˝öenÌ tÏchto rezerv, pasivnÌ saldo znamená pokles tÏchto rezerv.
Dojde-li nap¯. k exportu zboûÌ ve v˝öi 100 a k importu sluûeb ve v˝öi 80, objevÌ
se tyto transakce jako kreditnÌ a debetnÌ zápisy v bÏûném úËtu. V d˘sledku toho
dojde nap¯. ke zv˝öenÌ pohledávek dané ekonomiky o 100 a ke zv˝öenÌ závazk˘
o 80 (debetnÌ a kreditnÌ zápisy ve finanËnÌm úËtu). Dojde dále nap¯. k p¯Ìlivu
FDI ve v˝öi 40 (kreditnÌ zápis ve finanËnÌm úËtu) a souËasnÏ se zv˝öÌ
vytvo¯enÌm vkladu v zahraniËÌ pohledávky v rámci ostatnÌho kapitálu o 30.
Dojde téû ke zv˝öenÌ rezerv centrálnÌ banky nap¯. o 7 (debetnÌ zápis v poloûce
rezervy). RozdÌl - 3 mohl b˝t zp˘soben nap¯. nelegálnÌm únikem kapitálu
(debetnÌ zápis 3 v chybách a opominutÌch). P¯Ìklad je zachycen v tab. 11-1
(od kapitálového úËtu abstrahujeme).
Tab. 11-1 P¯íklad platební bilance
debet saldo
+ 100
- 80
^80 + 20
finanËní úËet
: :
|; : ;#; 4o;;s
- 50
:;:
+ 120 - 130 -;:;; -,:io^::,:
chyby a opominutí % .•;•-•. 3
r
; '
;; rezervy^)/ : / : :\y/yy\^:,.-:[ — 7 • •
celkem + 220 ^220
Pro ilustraci uvedeme v tab. 11-2 salda jednotliv˝ch poloûek platebnÌ bilance
»R.
Tab. 11-2 Platební bilance »R 2001 v mil. USD (1 USD = 38,6 CZK)
:i^;;l654:,Q:;;:::;;;:-;
B: Kapitálov˝˘^
Ji;;;v;::?C:,;:;:;iFinanËní.;ú 403dy5
P¯írjriÏ ^ h r ^ n i Ë n í investice 4820,0
- 1705,9
D> Gh˝Dy a opominutí 2 ^ 397,6
- 1765,4
Pozn.: 1) VËetnÏ finanËních derivát˘

2
* VËetnÏ kursov˝ch rozdíl˘
Prameny: Platební bilance 2001 (»NB)
Z tabulky vypl˝vá, ûe deficit bÏûného úËtu byl v r. 2001 vysoce p¯ev˝öen aktivem
finanËnÌho úËtu, takûe doölo k v˝raznému zv˝öenÌ mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ
banky.
ZahraniËnÌ zadluûenost
V˝voj platebnÌ bilance (resp. transakcÌ, které jsou v nÌ zachyceny) je hlavnÌ
okolnostÌ, urËujÌcÌ v˝voj zadluûenosti domácÌch subjekt˘ (rezident˘) v˘Ëi
zahraniËÌ. Jde o zadluûenost jak podnikového sektoru (vËetnÏ bank), tak i vlády
(vËetnÏ nap¯. obcÌ). ZahraniËnÌmi vÏ¯iteli jsou analogicky podniky a vlády, navÌc
téû mezinárodnÌ organizace.
ZahraniËnÌ dluh m˘ûe b˝t vyjád¯en v zásadÏ ve dvojÌm pojetÌ:
1) äiröÌ pojetÌ vyjad¯uje investiËnÌ pozici v˘Ëi zahraniËÌ. Zahrnuje do dluhu
veökeré závazky domácÌch subjekt˘ (dluûnÌk˘) v˘Ëi zahraniËÌ (vÏ¯itel˘m), neboli
veökeré pohledávky zahraniËÌ v˘Ëi domácÌm subjekt˘m. Jde konkrétnÏ zejména
o pohledávky v podobÏ penÏûnÌch úvÏr˘, obligacÌ, vklad˘ v bankách, pohledávky
v podobÏ dodávek zboûÌ a podobn˝ch v˝kon˘, jakoû i podÌly na kapitálu
(p¯edstavované akciemi a podobn˝mi podÌly).
V tomto vymezenÌ jde o hrub˝ (brutto) dluh. OdeËteme-li od tÏchto závazk˘
domácÌch subjekt˘ analogicky vymezenou investiËnÌ pozici v podobÏ pohledávek
v˘Ëi zahraniËÌ, zÌskáme Ëist˝ (netto) dluh, neboli saldo investiËnÌ pozice.
Z v˝öe uvedeného pojetÌ platebnÌ bilance vypl˝vá, ûe v˝voj Ëistého dluhu je
vyjád¯en saldem bÏûného úËtu platebnÌ bilance: aktivnÌ saldo sniûuje tento Ëist˝
dluh (nebo zvyöuje Ëistou vÏ¯itelskou'pozici), pasivnÌ saldo naopak.
2) UûöÌ (bÏûnÏjöÌ) pojetÌ vyluËuje ze "öiröÌho dluhu" poloûky, které nejsou
spojeny s povinnostÌ plateb úrok˘ nebo jistiny, tedy zejména závazky v podobÏ
FDI a Ëásti portfoliov˝ch investic. OdeËteme-li od takto zúûen˝ch závazk˘
(hrubého zahraniËnÌho dluhu) analogicky vymezené pohledávky v˘Ëi zahraniËÌ,
zÌskáme Ëist˝ dluh.
MezinárodnÌ otev¯enost národnÌch ekonomik s sebou p¯ináöÌ tvorbu
zahraniËnÌch dluh˘ vöemi zemÏmi. V p¯ÌpadÏ rozvinut˝ch zemÌ jsou vöak
doprovázeny vysok˝mi pohledávkami v˘Ëi zahraniËÌ a tedy obvykle i Ëistou
vÏ¯itelskou zahraniËnÌ pozicÌ. VÏtöina rozvojov˝ch zemÌ, spolu s nÏkter˝mi
vyspÏl˝mi zemÏmi (nap¯. USA), jsou naopak zpravidla Ëist˝mi dluûnÌky.
Hovo¯í-li se bÏûnÏ o zahraniËním zadluûení, má se tím zpravidla na mysli
hrub˝ dluh v uûöím pojetí. V ekonomické teorii i hospodá¯ské praxi je
pozornost vÏnována zejména dluh˘m rozvojov˝ch zemí, které dosáhly koncem
r. 2001 2,4 bil. USD (38,2 % k HDP, 112,2 % k exportu).1)
Hrub˝ zahraniËní dluh ekonomiky »R (v uûöím pojetí) dosáhl koncem
r. 2001 21,7 mld. USD (37 % k HDP, 54 % k exportu), po odeËtení devizov˝ch
rezerv »NB bylo dosaûeno Ëisté dluûnické pozice 7,5 mld. USD. Pro p¯esnÏjöí
vyjád¯ení netto dluhu by vöak bylo t¯eba jednak zohlednit ostatní pohledávky
v˘Ëi zahraniËí, jednak zohlednit u vöech pohledávek pravdÏpodobnost jejich
návratnosti.
1) ZahraniËnÌ zadluûenostÌ rozvojov˝ch zemÌ jsme se zab˝vali v kapitole

o ekonomickém r˘stu.
Stadia zadluûenosti
Empirické sledovánÌ v˝voje platebnÌ bilance a zahraniËnÌ zadluûenosti
ekonomiky v dlouhodobém procesu rozvoje vykazuje urËitá stadia. Nap¯. model
SvÏtové banky, kter˝ vycházÌ z v˝voje platebnÌ bilance USA a Velké Británie za
150 let, rozliöuje 5 stadiÌ:
1) Mladá dluûnická zemÏ: Ëist˝ export je záporn˝, Ëist˝ p¯Ìliv kapitálu je
kladn˝ a Ëist˝ dluh roste.
2) Zralá dluûnická zemÏ: Ëist˝ export se dostává z deficitu do aktiva, Ëist˝
p¯Ìliv kapitálu slábne a r˘st Ëistého zahraniËnÌho dluhu se zpomaluje.
3) ZemÏ splácejÌcÌ dluhy: aktivum NX roste, docházÌ k Ëistému odlivu
kapitálu a k poklesu Ëistého dluhu.
4) Mladá vÏ¯itelská zemÏ: Ëist˝ export öe dostává do deficitu, zároveÚ se vöak
zvyöujÌ p¯Ìjmy ze zahraniËnÌch aktiv (poloûka d˘chody v platebnÌ bilanci), docházÌ
k Ëistému (p¯itom slábnoucÌmu) odlivu kapitálu, Ëist˝ dluh se p¯emÏÚuje v Ëistou
vÏ¯itelskou pozici.
5) Zralá vÏ¯itelská zemÏ: NX je deficitnÌ, p¯itom vysok˝ p¯Ìliv d˘chod˘
umoûÚuje udrûovat nebo i zvyöovat Ëistou vÏ¯itelskou pozici.
Jde p¯itom pouze o model, v realitÏ nap¯. vykazujÌ nÏkteré zralé vÏ¯itelské
zemÏ aktivum Ëistého exportu (nap¯. SRN, vÏtöinou i Japonsko). Jinou odchylkou
je návrat do d¯ÌvÏjöÌho stadia: v polovinÏ 80. let se USA p¯emÏnily v d˘sledku
vysok˝ch deficit˘ Ëistého exportu z vÏ¯itelské v dluûnickou zemi.
11.2 P¯ÌËiny a formy vnÏjöÌ nerovnováhy
VnÏjöÌ ekonomická (zahraniËnÏ ekonomická) rovnováha m˘ûe b˝t

interpretována r˘znÏ, nap¯. jako vyrovnaná platebnÌ bilance ve smyslu nulového
salda vybran˝ch poloûek platebnÌ bilance nebo jako kompenzace p¯ebytkov˝ch
1
a deficitnÌch sald jednotliv˝ch poloûek platebnÌ bilance. ' Specifikace vyrovnané
platebnÌ bilance závisÌ na souvislostech, které p¯i v˝voji platebnÌ bilance
akcentujeme, a to nap¯. v následujÌcÌm dvojÌm p¯Ìstupu (vyrovnan˝ Ëist˝ export,
vyrovnaná platebnÌ bilance).
Vyrovnan˝ Ëist˝ export

VnÏjöÌ ekonomická rovnováha je interpretována jako vyrovnan˝ bÏûn˝ úËet
platebnÌ bilance (p¯Ìstup preferovan˝ keynesiánci vzhledem k bezprost¯ednÌmu
vlivu Ëistého exportu na agregátnÌ poptávku a na zamÏstnanost). Se
zjednoduöenÌm v podobÏ odhlédnutÌ od poloûek transfery a d˘chody jde vlastnÏ
o vyrovnan˝ Ëist˝ export, tedy NX = 0. VnÏjöÌ ekonomická nerovnováha pak
1) PlatebnÌ bilance je tÌm horizontálnÏ rozdÏlena pomyslnou Ëarou na dvÏ Ëásti. V tomto
smyslu jde o nulovÏ saldo poloûek "nad Ëarou".
v tomto pojetÌ znamená buÔ p¯ebytkov˝ Ëist˝ export (NX > 0, X > M), nebo
deficitnÌ Ëist˝ export (NX < 0, X < M).
V úËetním ËlenÏní platební bilance zahrnuje NX poloûky zboûí (tj. obchodní
bilanci) a sluûby. Tato Ëást platební bilance b˝vá naz˝vána téû bilance v˝kon˘.
Se zohlednÏním poloûek d˘chody a bÏûné transfery (které zde pro
zjednoduöení vypouötíme) bychom vyrovnan˝ bÏûn˝ úËet platební bilance
mohli uvaûovat i p¯i nevyrovnaném Ëistém exportu v p¯ípadÏ, ûe by se salda
navzájem vykompenzovala.
Velikost Ëistého exportu nebo salda bÏûného úËtu je moûno vyjád¯it v absolutnÌ
v˝öi (nap¯. v mld. USD), pro jeho mezinárodnÌ srovnánÌ je vöak t¯eba pouûÌt
relativnÌ ukazatel - nejËastÏji pomÏr NX nebo salda bÏûného úËtu k nominálnÌmu
HDP. Pro ilustraci faktického rozmÏru takto specifikované vnÏjöÌ nerovnováhy
slouûÌ tab. 11-3.
Tab. 11-3 BÏûn˝ úËet platební bilance vybran˝ch zemí (% k HDP)
1999 2000 ^001

U- -3,5 i :
;.'':;;-::4iT::;r
^Japonsko
NÏmecko
IXSJÍM $Ã MM::--
P¯ÌËiny takto specifikované vnÏjöÌ ekonomické nerovnováhy vypl˝vajÌ ze

znám˝ch okolnostÌ ovlivÚujÌcÌch export a import (viz kap. 3.5). P¯ipomeÚme,
ûe jde zejména o následujÌcÌ faktory, celkovÏ se promÌtajÌcÌ do mezinárodnÌ
konkurenceschopnosti dané ekonomiky:
- v˝voj domácÌho a zahraniËnÌho produktu (fáze hospodá¯ského cyklu),
- kolÌsánÌ nominálnÌch mÏnov˝ch kurs˘,
- v˝voj domácÌ a zahraniËnÌ cenové hladiny,
- protekcionistická a proexportnÌ opat¯enÌ doma a v zahraniËÌ,
- zmÏna preferencÌ spot¯ebitel˘.
Tyto p¯ÌËiny je moûno také interpretovat následovnÏ:
- nesoulad mezi vytvo¯en˝m produktem (Y) a celkov˝mi domácÌmi v˝daji
(C + / + G). To vypl˝vá z definice produktu jako souhrnu celkov˝ch v˝daj˘
na domácÌ produkci:
Y=C + I+G + (X -M)
X-M = Y-(C + 1 + G)
- nesoulad mezi vytvo¯en˝mi úsporami osobnÌmi a podnikov˝mi a Ëist˝mi danÏmi
na jedné stranÏ a domácÌmi nespot¯ebnÌmi v˝daji, tj. soukrom˝mi investiËnÌmi
v˝daji a vládnÌmi nákupy na druhé stranÏ. To vypl˝vá z makroekonomické
identity vytvo¯eného produktu vyjád¯eného souhrnem celkov˝ch v˝daj˘
a forem alokace odpovÌdajÌcÌho d˘chodu:
C + I+G + (X-M)=C + PS + GBS + NT
X-M = (PS + GBS + NT) -(I + G)
P¯ebytek (aktivum) NX znamená, ûe vytvo¯en˝ produkt je vyööÌ neû celkové
domácÌ v˝daje:
Y>C + / + G
SouËasnÏ jsou úspory a Ëisté danÏ vyööÌ, neû domácÌ nespot¯ebnÌ v˝daje:
PS + GBS + NT>I + G
Schodek (deficit) NX vypl˝vá z opaËn˝ch nerovnostÌ:
Y<C + I+G
PS + GBS + NT <I + G.
Ilustrujme vnÏjöÌ ekonomickou nerovnováhu v podobÏ deficitu Ëistého exportu
NX na p¯Ìkladu malé otev¯ené ekonomiky (jako je nap¯. »R):
- probÌhá-li fáze recese v zahraniËÌ, klesá X (a tudÌû i Y), aniû by to ovlivnilo
celkové domácÌ v˝daje (C + / + G),
- rostou-li domácÌ ceny rychleji neû v zahraniËÌ, má to obdobn˝ dopad, navÌc nenÌ
vylouËeno p¯esmÏrovánÌ domácÌch v˝daj˘ z domácÌ na dováûenou produkci
(opÏt klesá Yp¯i stabilnÌch v˝dajÌch C + I + G),
- relativnÏ nÌzká ochrana domácÌho trhu p¯ed zahraniËnÌ konkurencÌ oslabÌ
export (klesá tudÌû Y) a posÌlÌ import (roste M) p¯i souËasném p¯esmÏrovánÌ
v˝daj˘ (dalöÌ pokles Y).
Vyrovnaná platebnÌ bilance

VnÏjöÌ ekonomická rovnováha je interpretována jako vyrovnaná platebnÌ
bilance (p¯Ìstup preferovan˝ monetaristy vzhledem ke zd˘raznÏnÌ dopad˘ zmÏn
1
penÏûnÌ zásoby '). Tento p¯Ìstup bere v úvahu nejen v˝voj Ëistého exportu (resp.
bÏûného úËtu platebnÌ bilance), ale i v˝voj mezinárodnÌho pohybu kapitálu, tedy
i finanËnÌ úËet platebnÌ bilance (od úËtu kapitálového a od chyb a opominutÌ
abstrahujeme). SouËasnÏ se nemÏnÌ mÏnové rezervy centrálnÌ banky.
Této vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy m˘ûe b˝t dosaûeno
- buÔ souËasnÏ vyrovnan˝m bÏûn˝m i finanËnÌm úËtem platebnÌ bilance,
- nebo vzájemn˝m kompenzovánÌm salda bÏûného a finanËnÌho úËtu platebnÌ
bilance:
a) p¯i p¯ebytku bÏûného úËtu musÌ souËasnÏ dojÌt k Ëistému odlivu kapitálu
(finanËnÌ úËet < 0) ve v˝öi, kdy aktivum bÏûného úËtu je kompenzováno
pasivem finanËnÌho úËtu (nikoliv zv˝öenÌm mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky),
b) p¯i pasivu bÏûného úËtu musÌ souËasnÏ dojÌt k Ëistému p¯Ìlivu kapitálu
(finanËnÌ úËet > 0) ve v˝öi, p¯i které je deficit bÏûného úËtu profinancován
aktivem finanËnÌho úËtu (nikoliv poklesem mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky).
1) VlastnÌ monetaristickou interpretacÌ nerovnováhy platebnÌ bilance, vyvolané

zmÏnami v penÏûnÌ zásobÏ, se vzhledem k jejÌ nároËnosti nebudeme v této kapitole
zab˝vat.
P¯ÌËinou vnÏjöÌ ekonomické nerovnováhy jsou tedy v tomto p¯Ìstupu
navzájem se nekompenzujÌcÌ salda bÏûného a finanËnÌho úËtu platebnÌ bilance,
jako nap¯.:
- deficit bÏûného úËtu doprovázen˝ nedostateËn˝m Ëist˝m p¯Ìlivem kapitálu nebo
deficitnÌm finanËnÌm úËtem a tedy financovan˝ snÌûenÌm mÏnov˝ch rezerv,
- p¯ebytek bÏûného úËtu doprovázen˝ nedostateËn˝m deficitem finanËnÌho úËtu
nebo p¯ebytkov˝m finanËnÌm úËtem a tedy r˘stem mÏnov˝ch rezerv aj.
HluböÌmi p¯ÌËinami takto pojaté vnÏjöÌ ekonomické nerovnováhy jsou jednak
okolnosti ovlivÚujÌcÌ v˝voj Ëistého exportu, jednak okolnosti ovlivÚujÌcÌ
mezinárodnÌ pohyb kapitálu (blÌûe viz kapitolu 7.3), tedy zejména
- oËekávaná v˝nosnost finanËnÌch aktiv doma a v zahraniËÌ,
- likvidita tÏchto aktiv,
- rizikovost tÏchto aktiv.
11.3 D˘sledky vnÏjöÌ nerovnováhy
Rozebereme nejprve d˘sledky v p¯ÌpadÏ nevyrovnaného Ëistého exportu

v obou smÏrech, poté je doplnÌme o d˘sledky nevyrovnané celkové platebnÌ
bilance.
P¯ebytkov˝ Ëist˝ export

Nerovnováha bÏûného úËtu platebnÌ bilance zredukovaného na Ëist˝ export
(NX) v p¯ÌpadÏ p¯ebytkového Ëistého exportu (NX > 0) znamená
- niûöÌ uûitÌ statk˘ neû vytvo¯en˝ produkt,
- r˘st zahraniËnÌch aktiv nebo pokles zahraniËnÌch závazk˘ subjekt˘ dané
ekonomiky, tedy pokles netto zahraniËnÌ zadluûenosti v öiröÌm pojetÌ (p¯Ìp.
zv˝öenÌ Ëisté vÏ¯itelské pozice). Tento d˘sledek vypl˝vá ze skuteËnosti, ûe Ëást
nespot¯ebovaného d˘chodu se nep¯emÏnila v domácÌ nespot¯ebnÌ v˝daje
a vedla k uvedenému v˝sledku buÔ p¯es kapitálov˝ úËet, nebo jako zv˝öenÌ
mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky.
Poûadavek p¯ebytku Ëistého exportu má své historické základy v merkantilis-
tickém ekonomickém myölenÌ (16. - 17. stol., T. Mun). P¯ebytek NX, dosahovan˝
podporou v˝vozu, dovoznÌmi cly, administrativnÌmi omezenÌmi teritoriálnÌch
smÏr˘ obchodu apod. se projevoval v p¯Ìlivu plnohodnotn˝ch (tj. zlat˝ch
a st¯Ìbrn˝ch) penÏz do zemÏ a umoûÚoval tak pomocÌ danÌ zvyöovat (podle
tehdejöÌch p¯edstav) penÏûnÌ p¯Ìjem "vlády", tj. panovnÌka. V modernÌ podobÏ je
uveden˝ p¯Ìstup k maximalizaci Ëist˝ch zahraniËnÌch aktiv oznaËován jako
neomerkantilismus, zejména p¯i zvyöovánÌ oficiálnÌch mÏnov˝ch (devizov˝ch
a zlat˝ch) rezerv.
OmezenÌ merkantilismu a neomerkantilismu jsou z¯ejmá: bariéry volného
obchodu brzdÌ prosazovánÌ komparativnÌ v˝hody a tÌm i celkové zv˝öenÌ d˘chodu
a spot¯eby u vöech úËastnÌk˘ mezinárodnÌ specializace a obchodu. Této
komparativnÌ v˝hodÏ odpovÌdá poûadavek maximalizace obchodu p¯i vyrovnané
bilanci.
OficiálnÌ mÏnové rezervy majÌ sv˘j v˝znam pro p¯Ìpad nedostatku devizov˝ch
zdroj˘ v podnikovém (zejména bankovnÌm) sektoru. Za dostaËujÌcÌ b˝vajÌ vöak
zpravidla povaûovány tyto rezervy, pokr˝vajÌcÌ 2 - 3 mÏsÌËnÌ objem dovozu
v˝robk˘ a sluûeb (vyööÌ rezervy budou z¯ejmÏ pot¯eba v situaci, kdy centrálnÌ
banka udrûuje mÏnové rezervy pro pot¯eby intervenovat v˝voj mÏnového kursu).
DeficitnÌ Ëist˝ export

DeficitnÌ Ëist˝ export (NX < 0) znamená
- vyööÌ uûitÌ statk˘, neû byl vytvo¯en˝ produkt,
- r˘st zahraniËnÌch závazk˘ nebo pokles zahraniËnÌch aktiv subjekt˘ dané
ekonomiky, tedy r˘st netto zahraniËnÌ zadluûenosti v öiröÌm investiËnÌm pojetÌ
(p¯Ìp. pokles Ëisté vÏ¯itelské pozice). NedostateËn˝ bÏûn˝ roËnÌ d˘chod dané
ekonomiky byl doplnÏn buÔ Ëist˝m p¯Ìlivem kapitálu, nebo poklesem mÏnov˝ch
rezerv centrálnÌ banky.
Vysok˝ deficit bÏûného úËtu (Ëistého exportu) financovan˝ p¯Ìlivem zejména
krátkodobého kapitálu vöak p¯i urËité v˝öi vede k ned˘vÏ¯e zahraniËnÌch
finanËnÌch investor˘, kte¯Ì se obávajÌ jednak platebnÌ neschopnosti dluûnÌk˘,
jednak znehodnocenÌ kursu mÏny dluûnické zemÏ. FundamentálnÌmi
(základnÌmi) faktory, které jsou p¯itom zahraniËnÌmi finanËnÌmi investory
sledovány, jsou zejména nadhodnocenÌ mÏnového kursu v˘Ëi trendu, nadmÏrná
úvÏrová expanze v dané zemi, nedostateËné mÏnové rezervy aj. Ned˘vÏra v danou
ekonomiku m˘ûe vyústit aû v masov˝ odliv zejména krátkodobého kapitálu ze
zemÏ a k silnému znehodnocenÌ kursu jejÌ mÏny. Jde o tzv. mÏnovou, resp. finanËnÌ
krizi, která m˘ûe zÌskat charakter globálnÌ, resp. mezinárodnÌ finanËnÌ krize
v d˘sledku vzájemné propojenosti a závislosti národnÌch ekonomik.1 ^
Pot¯eba zahraniËnÌho kapitálu (finanËnÌch aktiv) jednak k financovánÌ nutn˝ch
dovoz˘, jednak ke splácenÌ star˝ch dluh˘ pak Ëasto vede k úvÏr˘m od
mezinárodnÌch finanËnÌch institucÌ, jako je zejména MezinárodnÌ mÏnov˝ fond.
Tyto úvÏry jsou p¯itom podmÌnÏny nároËn˝mi programy ekonomick˝ch reforem,
které by mÏly posÌlit exportnÌ schopnosti dané ekonomiky.
Za únosnou hranici deficitu bÏûného úËtu b˝vá povaûována v˝öe nÏkolika
(3 - 6) % v pomÏru k HDP.
P¯Ìpad vnÏjöÌ ekonomické nerovnováhy typu NX < 0 je moûno dále zúûit
vyËlenÏnÌm p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic (FDI). Tento p¯Ìliv kapitálu p¯edstavuje
relativnÏ trval˝ finanËnÌ zdroj ze zahraniËÌ (nevypl˝vá z nÏj budoucÌ dluhová
sluûba). Tento p¯Ìpad je moûno téû interpretovat jako speciálnÌ pojetÌ vnÏjöÌ
ekonomické rovnováhy: jde o situaci, kdy deficit NX (resp. bÏûného úËtu platebnÌ
bilance) dlouhodobÏ odpovÌdá netto p¯Ìlivu FDI.
1) K tomuto problému se vrátÌme p¯i zkoumánÌ mezinárodnÌ koordinace ekonomick˝ch

intervencÌ v poslednÌ kapitole.
V tomto specifickém p¯Ìstupu se vnÏjöÌ ekonomická nerovnováha projevuje ve
zmÏnÏ netto zahraniËnÌ zadluûenosti (zhruba) v uûöÌm pojetÌ - nap¯. deficitnÌ
saldo bÏûného úËtu a Ëist˝ch p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic znamená r˘st tohoto
dluhu.
Poloûky "nad Ëarou" v tomto p¯ípadÏ (tj. transakce zachycené na bÏûném
úËtu a pohyb FDI) b˝vají oznaËovány téû jako autonomní ve smyslu vypl˝vající
z faktor˘ vnÏ platební bilance (a to z v˝voje domácího d˘chodu, cen doma
a v zahraniËí a z mÏnového kursu), poloûky "pod Ëarou" (tj. ostatní pohyb
kapitálu a zmÏna mÏnov˝ch rezerv) jako akomodující se ve smyslu financující
saldo autonomních poloûek. Jde o souËást keynesiánské interpretace vnÏjöí
ekonomické rovnováhy.
V praxi jde zejména o financování deficitu autonomních transakcí poklesem
mÏnov˝ch rezerv centrální banky nebo p¯ílivem krátkodobého kapitálu ze
zahraniËí pod vlivem r˘stu domácí úrokové sazby, ovlivnÏné mÏnovou politikou
centrální banky. ZaËlenÏní dlouhodobého kapitálu není jednoznaËné.
NadmÏrnost zahraniËnÌ zadluûenosti b˝vá posuzována podle r˘zn˝ch kritériÌ:

- mÌra dluhové sluûby, tj. podÌl roËnÌch splátek jistiny a úrok˘ k roËnÌ hodnotÏ
exportu v˝robk˘ a sluûeb. Jako silnÏ zadluûené zemÏ (v daném p¯ÌpadÏ brutto
v uûöÌm pojetÌ) klasifikuje SvÏtová banka zemÏ s hodnotou 30 %;
- pomÏr zahraniËnÌho dluhu k HDP nebo k exportu. Analogická kritéria 50 %,
275 %.
V˝chodiskem tÏchto kritériÌ je produkËnÌ a exportnÌ schopnost ekonomiky
ve srovnánÌ s odlivem devizov˝ch prost¯edk˘ p¯i splácenÌ dluh˘ a úrok˘: nadmÏrn˝
odliv omezuje dovozy jak pro v˝robu (suroviny, stroje ...), tak pro nezbytnou
spot¯ebu. TÌm tvo¯Ì bariéru ekonomického r˘stu a tedy i dalöÌho splácenÌ dluh˘.
Dlouhodobá nep¯Ìpustnost nerovnováhy je vöak spÌöe teoretick˝m modelem.
Reáln˝ ekonomick˝ v˝voj zejména v ¯adÏ rozvojov˝ch zemÌ je spojen s dlouhodobÏ
rostoucÌm zahraniËnÌm dluhem.
V p¯ÌpadÏ rozvojov˝ch zemÌ jde o situaci, která je souËástÌ tzv. dluhové krize.1)
Nové úvÏry jsou v tÏchto p¯Ìpadech poskytovány jednak s nadÏjÌ na zv˝öenÌ
produkËnÌ a exportnÌ v˝konnosti dluûnické zemÏ (jsou proto podmÌnÏny
reformnÌmi programy v tÏchto zemÌch), jednak s cÌlem udrûet alespoÚ úrokové
platby dluûnÌk˘ (vÏ¯itelské banky by v opaËném p¯ÌpadÏ musely po Ëase
pohledávku odepsat).
Nevyrovnaná platebnÌ bilance

D˘sledky vnÏjöÌ ekonomické nerovnováhy jako nevyrovnané platebnÌ bilance
berou v úvahu nejen v˝voj Ëistého exportu (resp. bÏûného úËtu platebnÌ bilance),
ale i v˝voj mezinárodnÌho pohybu kapitálu. Smysl tohoto p¯Ìstupu vypl˝vá
z následujÌcÌch souvislostÌ:
1) O této krizi jsme se zmÌnili v souvislosti s bariérami ekonomického r˘stu

v rozvojov˝ch zemÌch.
- souhrn sald bÏûného a finanËnÌho úËtu platebnÌ bilance (abstrahujeme od
kapitálového úËtu a od chyb a opominutÌ) se projevuje ve zmÏnÏ mÏnov˝ch
rezerv centrálnÌ banky,
- zmÏna tÏchto mÏnov˝ch rezerv p¯edstavuje zmÏnu penÏûnÌ zásoby,
- zmÏna penÏûnÌ zásoby ovlivÚuje (p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo) agregátnÌ poptávku
a tÌm i v˝voj makroekonomick˝ch veliËin.
VnÏjöÌ ekonomická nerovnováha (aktivum nebo pasÌvum platebnÌ bilance a tÌm
i zv˝öenÌ nebo snÌûenÌ mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky) se tak projevuje ve
vnit¯nÌ nestabilitÏ: ovlivÚuje zamÏstnanost, r˘st produktu a cenovou hladinu.
P¯esnÏ vzato se zmÏna mÏnov˝ch rezerv projeví ve zmÏnÏ domácí penÏûní
zásoby pouze v p¯ípadech, kdy centrální banka nakupuje (prodává) zahraniËní
mÏny s odpovídajícím pohybem národní mÏny. K tomu nedochází nap¯.
v p¯ípadÏ, kdy centrální banka p¯ijímá úvÏry ze zahraniËí.
Se znalostÌ dopad˘ deficitu bÏûného úËtuje moûno tento typ vnÏjöÌ ekonomické
rovnováhy (vzájemná kompenzace sald bÏûného a finanËnÌho úËtu) dále zp¯esnit.
KrátkodobÏ je moûné, aby tyto vzájemné kompenzace probÌhaly. éádná z tÏchto
situacÌ (s v˝öe uveden˝mi v˝hradami) vöak nenÌ udrûitelná dlouhodobÏ - nap¯.
dlouhodobÏ vyööÌ Ëi niûöÌ deficit bÏûného úËtu doprovázen˝ dlouhodobÏ vyööÌm Ëi
niûöÌm aktivem finanËnÌho úËtu s v˝sledkem dlouhodobÏ se kompenzujÌcÌch sald.
V zásadÏ je tedy vnÏjöÌ ekonomická rovnováha v podobÏ vyrovnané platebnÌ
bilance podmÌnÏna dlouhodobÏ vyrovnan˝m bÏûn˝m úËtem a dlouhodobÏ
vyrovnan˝m finanËnÌm úËtem platebnÌ bilance.
11.4 Mechanismus vnÏjöÌ rovnováhy
Zp˘sob, jak˝m je vnÏjöÌ ekonomická rovnováha udrûována (obnovována),

je vûdy podmÌnÏn reûimem mÏnov˝ch kurs˘ v dané ekonomice.
Cenov˝ mechanismus
VnÏjöÌ ekonomická rovnováha jako vyrovnan˝ Ëist˝ export (p¯esnÏji bÏûn˝ úËet
platebnÌ bilance) v podmÌnkách fixnÌch mÏnov˝ch kurs˘ m˘ûe b˝t udrûována:
Automatick˝m p¯izp˘sobovacÌm mechanismem, kter˝ obsahuje následujÌcÌ
vazby:
- deficitnÌ Ëist˝ export (NX < 0) vede k tlaku na znehodnocenÌ kursu domácÌ
mÏny,
- kursová intervence centrálnÌ banky p¯edstavuje restriktivnÌ mÏnovou politiku
spojenou s r˘stem úrokové sazby (pokud ovöem centrálnÌ banka neprovádÌ
sterilizaci tÏchto intervencÌ), '
1) S kursov˝mi intervencemi jsme se setkali p¯i v˝kladu determinace mÏnov˝ch kurs˘.

Problém sterilizovan˝ch kursov˝ch intervencÌ je rozebrán p¯i v˝kladu mÏnové politiky
v otev¯ené ekonomice (kap. 12.2).
- následn˝ pokles agregátnÌ poptávky vede p¯i klasické k¯ivce AS k poklesu
cenové hladiny (P) a tÌm k r˘stu NX. Pokles cenové hladiny jednak stimuluje
zahraniËnÌ poptávku, jednak vede k "p¯esmÏrovánÌ" Ëásti domácÌch v˝daj˘
z dováûené na domácÌ produkci, coû vede k r˘stu NX (tzv. klasick˝
p¯izp˘sobovacÌ proces). Je-li pokles P doprovázen navÌc zmÏnou reálného
produktu Y (tj. nejprve jeho poklesem, pozdÏji návratem na úroveÚ Y*
v d˘sledku posunu k¯ivky SRAS dol˘), je mechanismus obnovenÌ NX = 0
komplikovanÏjöÌ (je doprovázen recesÌ a nezamÏstnanostÌ), avöak se stejn˝m
v˝sledkem. K udrûenÌ vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy doölo v obou p¯Ìpadech
v d˘sledku p¯izp˘sobenÌ cen (poklesu P), jde tedy o cenov˝ mechanismus.
Historická modifikace tohoto mechanismu byla teoreticky zobecnÏna

v období zlatého standardu (tzv. mechanismus proudÏní zlata, D. Hume,
D. Ricardo).1) SpoËívala jednak na p¯edpokladech dokonale pruûn˝ch
nominálních mzdov˝ch sazeb a cen statk˘, jednak na automaticky udrûovan˝ch
relativnÏ stabilních mÏnov˝ch kursech. Ty byly podmínÏny tzv. zlatou paritou,
tj. rovností zlat˝ch obsah˘ národních mÏn. Deficit NX < 0 vedl k odlivu zlata ze
zemÏ, neboù se nevyplatilo nakupovat zdraûující se zahraniËní mÏny. Odliv zlata
mÏl za následek pokles penÏûní zásoby a tudíû i cenové hladiny (viz kvantitativní
teorii penÏz resp. cen v kapitole o mÏnové politice). Pokles cenové hladiny pak
vyrovnal Ëist˝ export.
Je-li v uvedeném p¯izp˘sobovacÌm mechanismu nápravy bÏûného úËtu platebnÌ

bilance zd˘raznÏna zmÏna penÏûnÌ zásoby pod vlivem mÏnové restrikce (nebo
expanze), hovo¯Ì se o monetárnÌm p¯Ìstupu k platebnÌ bilanci (p¯esnÏji k Ëistému
exportu). V praxi je tento p¯Ìstup vyuûÌván nap¯. MezinárodnÌm mÏnov˝m fondem
p¯i tvorbÏ návrh˘ p¯izp˘sobovacÌch program˘ národnÌm autoritám (s cÌlem
vyrovnaného Ëistého exportu). P¯edpokládá se p¯itom zejména vliv cenov˝ch
zmÏn na r˘st exportu a pokles importu (zmÌnÏn˝ cenov˝ mechanismus).2^
D˘chodov˝ mechanismus
D˘chodov˝ mechanismus, zd˘razÚovan˝ keynesiánskou ekonomiÌ, vycházÌ
z vlivu deficitu nebo p¯ebytku bÏûného úËtu na agregátnÌ poptávku (AD) a reáln˝
produkt (Y). Nap¯. deficit Ëistého exportu (NX) vede k poklesu AD, tÌm i k poklesu
Y a k r˘stu NX podle známé souvislosti
NX = NXa-mY.
Deficit NX navÌc vytvá¯Ì tlak na znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny, coû vede
k v˝öe uvedené restriktivnÌ mÏnové politice, k poklesu AD a Y atd., ËÌmû je
d˘chodov˝ mechanismus zesilován. Tohoto efektu lze ovöem dosáhnout i jin˝mi
restriktivnÌmi opat¯enÌmi neû mÏnovou restrikcÌ vyvolanou kursov˝mi
1) BlÌûe k charakteristice zlatého standardu viz kapitolu o zahraniËnÏekonomické

politice.
2) V ekonomické teorii jsou zpracovány i monetárnÌ modely s fixnÌmi cenami a fixnÌm
reáln˝m produktem.
intervencemi, nap¯. fiskálnÌ restrikcÌ, zamÏ¯enou explicitnÏ na omezenÌ
indukovaného dovozu.
DoplÚkem tohoto p¯ístupu je tzv. teorém lokomotivy: zemÏ stimulující
r˘st svého produktu expanzivní politikou "táhne" r˘st produktu i v zahraniËí
a to prost¯ednictvím svého dovozu (p¯i poklesu A/X).
Kursov˝ mechanismus
ObnovenÌ vnÏjöÌ rovnováhy, tedy dosaûenÌ NX = 0, v podmÌnkách pohybliv˝ch
mÏnov˝ch kurs˘ spoËÌvá v p˘sobenÌ tzv. kursového mechanismu. Je-li nap¯.
NX > 0, vede tento obchodnÌ p¯ebytek ke zhodnocenÌ kursu domácÌ mÏny.
Toto zhodnocenÌ omezuje export a stimuluje import, tedy obnovuje rovnováhu
NX = 0. ZnaËná nespolehlivost tohoto mechanismu spoËÌvá ovöem v omezené
citlivosti kursu na stav bÏûného úËtu platebnÌ bilance, stejnÏ jako i exportu
a importu na pohyby mÏnového kursu. ) Proto m˘ûe b˝t i tento mechanismus
doprovázen makroekonomickou regulacÌ (cla apod. nebo usmÏrÚovánÌ agregátnÌ
poptávky).
VyrovnánÌ celkové platebnÌ bilance

AlternativnÌm pojetÌm vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy je vyrovnaná platebnÌ
bilance. SledovánÌ v˝voje NX (resp. bÏûného úËtu platebnÌ bilance) proto
doplnÌme o v˝voj kapitálového úËtu platebnÌ bilance.
V podmÌnkách fixnÌch mÏnov˝ch kurs˘ je moûno za jist˝ch okolnostÌ
p¯edpokládat automatick˝ proces udrûovánÌ rovnováhy platebnÌ bilance.
P¯edpokládejme nap¯., ûe po v˝chozÌ rovnováze bÏûného i kapitálového úËtu
dojde pod vlivem poklesu zahraniËnÌ poptávky k deficitu NX. Deficit NX bude
doprovázen odlivem kapitálu do zahraniËÌ v d˘sledku klesajÌcÌ úrokové sazby.
Následn˝ tlak na znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny a s nÌm spojené kursové
intervence centrálnÌ banky znamenajÌ restrikci penÏûnÌ zásoby a tÌm i r˘st domácÌ
úrokové sazby na p˘vodnÌ úroveÚ. Na to reaguje zastavenÌ odlivu kapitálu do
zahraniËÌ, coû znamená oslabenÌ tlaku na uvedené znehodnocenÌ kursu. ZlepöenÌ
NX nastává pomocÌ v˝öe uveden˝ch (cenov˝ch, d˘chodov˝ch) mechanism˘.
Mechanismus udrûovánÌ vyrovnané platebnÌ bilance v podmÌnkách
pohybliv˝ch mÏnov˝ch kurs˘ funguje (modelovÏ vzato) obdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ
vyrovnávánÌ Ëistého exportu (bÏûného úËtu platebnÌ bilance). P¯edstavme si, ûe
p¯i poklesu zahraniËnÌ poptávky dojde k deficitu Ëistého exportu. NáslednÏ klesá
(pod vlivem poklesu reálného produktu a cenové hladiny) úroková sazba
a prost¯ednictvÌm odlivu kapitálu do zahraniËÌ dojde ke znehodnocenÌ kursu
domácÌ mÏny. Toto znehodnocenÌ mÏnového kursu povede ke zlepöenÌ Ëistého
exportu, následnÏ k r˘stu úrokové sazby a k zastavenÌ odlivu kapitálu.
1) K vlivu bÏûného úËtu na mÏnov˝ kurs viz kapitolu Otev¯ená ekonomika. Ke zpÏtné
vazbÏ (vliv kursu na Ëist˝ export) viz kapitolu ZahraniËnÏekonomická politika.
VládnÌ regulace vnÏjöÌ rovnováhy
D˘vodem doplnÏnÌ automatického procesu vedoucÌho k obnovenÌ vnÏjöÌ
rovnováhy makroekonomickou regulacÌ je
- jeho neûádoucÌ spojenÌ (v podmÌnkách umoûÚujÌcÌch kolÌsánÌ Y) s recesÌ
a cyklickou nezamÏstnanostÌ,
- pomalost p¯izp˘sobovacÌch proces˘,
- nespolehlivost uveden˝ch p¯izp˘sobovacÌch mechanism˘.
VládnÌ regulace vyuûÌvá zejména následujÌcÌ nástroje:
- p¯Ìmé usmÏrnÏnÌ NX v podobÏ podpory exportu a omezenÌ importu (subvence
exportér˘m, dovoznÌ cla a kvóty apod.), coû ovöem Ëasto naráûÌ na odpor
a kritiku p¯ÌpadnÏ i odvetná opat¯enÌ ze strany zahraniËnÌch obchodnÌch
partner˘ a mezinárodnÌch organizacÌ,
- opat¯enÌ k „p¯esmÏrovánÌ" v˝daj˘ z dováûené na domácÌ produkci, jako
nap¯. stanovenÌm tohoto postupu p¯i vládnÌch zakázkách, podmÌnÏnÌm
investiËnÌch pobÌdek nákupem domácÌch investiËnÌch statk˘, propagandis-
tick˝m p˘sobenÌm aj.,
- v ekonomice s fixnÌmi mÏnov˝mi kursy stimulace NX znehodnocenÌm kursu
domácÌ mÏny jeho tzv. devalvacÌ (viz kapitolu o kursové politice) - to vöak m˘ûe
b˝t doprovázeno r˘stem domácÌch cen a tÌm i oslabenÌm cenového
p¯izp˘sobovacÌho mechanismu.
Hlavní problémy
platební bilance uûití vytvo¯eného produktu

struktura platební bilance: neomerkantilismus
- horizontální finanËní krize
- vertikální vnÏjöí nerovnováha a vnit¯ní nestabilita
zahraniËní zadluûenost vyrovnáni bÏûného úËtu:
stadia v˝voje platební bilance - cenov˝ mechanismus
vyrovnan˝ Ëist˝ export (bÏûn˝ úËet) - d˘chodov˝ mechanismus
X-M = Y-(C + 1 + G) - kursov˝ mechanismus
X-M = (S + NT)-(I + G) vyrovnání celkové platební bilance
vyrovnaná platební bilance vládní regulace vnÏjöí rovnováhy
zmÏna mÏnov˝ch rezerv
ShrnutÌ
• Platební bilance zachycuje ekonomické transakce rezident˘ se zahraniËím

za urËité období. Je rozËlenÏna na bÏûn˝, kapitálov˝ a finanËní úËet, dále
obsahuje úËet chyb a opominutí a zmÏnu mÏnov˝ch rezerv centrální banky.
Kaûdá poloûka se objevuje v platební bilanci jako kreditní a debetní zápis.
• ZahraniËní dluh (v bÏûnÏjöím uûöím pojetí) vyjad¯uje stav závazk˘
rezident˘, ze kter˝ch plyne nutnost splátek jistiny a úrok˘. Rozvinuté
ekonomiky obvykle procházejí v˝vojem od dluûnické k vÏ¯itelské zemi.
Dluh v öiröím pojetí p¯edstavuje investiËní pozici dané zemÏ.
• VnÏjöí ekonomická rovnováha m˘ûe mít podobu nevyrovnaného Ëistého
exportu. Obecnou p¯íËinou je nesoulad mezi vytvo¯en˝m produktem
a celkov˝mi domácími v˝daji. V öiröím pojetí je vnÏjöí nerovnováhou
nevyrovnaná celková platební bilance, tzn. ûe salda bÏûného úËtu
a finanËního úËtu se vzájemnÏ nevykompenzují.
• P¯ebytkov˝ Ëist˝ export je spojen s niûöím objemem uûití statk˘ ve srovnání
s vytvo¯en˝m produktem. Je doprovázen r˘stem zahraniËních aktiv.
Deficitní Ëist˝ export má obrácené d˘sledky, závaûn˝m je zejména r˘st
zahraniËní zadluûenosti. M˘ûe vést aû k tzv. finanËní krizi.
• Nevyrovnaná celková platební bilance vede k r˘stu Ëi poklesu mÏnov˝ch
rezerv centrální banky a tím k r˘stu Ëi poklesu domácí penÏûní zásoby.
VnÏjöí ekonomická nerovnováha se tak projevuje ve vnit¯ní ekonomické
nestabilitÏ.
• Obnovení vyrovnaného Ëistého exportu v podmínkách fixních mÏnov˝ch
kurs˘ m˘ûe b˝t dosaûeno cenov˝m nebo d˘chodov˝m mechanismem.
• Automatick˝ kursov˝ mechanismus vyrovnaného Ëistého exportu probíhá
v podmínkách pohybliv˝ch mÏnov˝ch kurs˘. Jeho nespolehlivost je vöak
znaËná.
• Vyrovnání celkové platební bilance v podmínkách fixních mÏnov˝ch kurs˘
je podmínÏno kursov˝mi intervencemi centrální banky a zmÏnou domácí
penÏûní zásoby. V podmínkách pohybliv˝ch kurs˘ umoûÚují kursové
pohyby automaticky vyrovnání platební bilance.
• Vládní regulace m˘ûe obnovení rovnováhy pomoci protekcionistick˝mi
zásahy nebo proexportními opat¯eními v zahraniËním obchodÏ,
p¯esmÏrováním v˝daj˘ nebo devalvací mÏnového kursu.
CviËenÌ
1. Komentujte tvrzení: deficitní bÏûn˝ úËet platební bilance nem˘ûe b˝t nikdy
doprovázen deficitním finanËním úËtem platební bilance.
2. DoplÚte: import sluûeb zaúËtujeme v bÏûném úËtu platební bilance:
- ve sloupci
- se znaménkem
3. Vyjád¯ete se k následující otázce: export kapitálu zaúËtujeme v bÏûném úËtu
platební bilance:
- ve sloupci ,
- se znaménkem
4. Hypotetická ekonomika vykazuje dlouhá léta p¯ebytek dovozu statk˘ nad jejich
v˝vozem, p¯iËemû tento deficit financuje zahraniËním dluhem dovozc˘. Jaká salda
budou v tÏchto letech vykazovat (od ostatních souËástí platební bilance
abstrahujeme):
- bÏûn˝ úËet (= Ëist˝ export) ,
- finanËní úËet ,
- mÏnové rezervy centrální banky
5. Dalöí hypotetická ekonomika vykázala ve sledovaném období následující toky
(mld. KË):
- export statk˘ s promptním placením 150,
- import statk˘ se zaplacením za 5 let 210,
- p¯ímé zahraniËní investice v zahraniËí 20,
- p¯ímé zahraniËní investice v tuzemsku 80,
- zv˝öení bankovních vklad˘ nerezident˘ v tuzemsku 35,
- zv˝öení mÏnov˝ch rezerv centrální banky 35.
VypoËtÏte:
1) saldo bÏûného úËtu (= Ëist˝ export) ,
2) zmÏnu Ëistého zahraniËního dluhu (v uûöím pojetí)
6. Co m˘ûeme ¯íci o Ëistém exportu, jestliûe v daném období vykázala vláda vyrovnan˝
rozpoËet a hrubé soukromé investiËní v˝daje byly p¯esnÏ profinancovány
soukrom˝mi úsporami?
7. Jestliûe souËet bÏûného a finanËního úËtu platební bilance (abstrahujeme od
kapitálového úËtu a od chyb a opominutí) vykázal kladné saldo, pak muselo dojít:
a) jen k p¯ebytku bÏûného i finanËního úËtu,
b) jen k p¯ebytku bÏûného a k deficitu finanËního úËtu,
c) jen k deficitu bÏûného a p¯ebytku finanËního úËtu,
d) vöechny nabídky a, b, c jsou moûné,
8. Rostou-li mÏnové rezervy centrální banky (p¯iËemû centrální banka nep¯ijímá úvÏry
ze zahraniËí), pak penÏûní zásoba v dané ekonomice
Úkoly
1. Sestavte platební bilanci hypotetické ekonomiky z otázky Ë. 5 ve cviËeních. ZmÏÚte
dále poloûku FDI v zahraniËí ze 20 mld. KË na 10 mld. KË a interpretujte dopady do
zkoumané zadluûenosti.
2. Na ja¯e 1997 probíhala v »R tzv. "mÏnová krize" jako reakce na jeden z vyost¯en˝ch
makroekonomick˝ch problém˘ v p¯edchozím roce.
1) O jak˝ problém ölo (odpovÏÔ hledejte v tab. 1.1)?
2) Do jakého hospodá¯skopolitického opat¯ení v oblasti zahraniËnÏmÏnov˝ch
vztah˘ tato "mÏnová krize" vyústila (pro odpovÏÔ zalistujte v kap. 14.2)?
3) MÏnové rezervy »NB se zmÏnily v r. 1996 o 0,8 mld. USD, v r. 1997
o 1,8 mld. USD. V souvislosti s úkoly 1) a 2) odhadnÏte jak˝m smÏrem.
3. ZávÏreËná zpráva MMF o Ëeské ekonomice z 27. 3. 1997 konstatuje, ûe: "deficit
bÏûného úËtu platební bilance »R ... je sice odrazem vyööích investic, avöak velká
Ëást z nich je koncentrována do oblasti infrastruktury a sluûeb a není tudíû
pravdÏpodobné, ûe by mohly mít v krátkodobé perspektivÏ p¯ízniv˝ úËinek na v˝voz
zboûí."
1) Vyjád¯ete toto hodnocení jednou z makroekonomick˝ch identit rozebran˝ch
v této kapitole (p¯edpokládejme vyrovnan˝ vládní rozpoËet).
2) NajdÏte dalöí zd˘vodnÏní, proË nelze z této identity odvodit závÏr ve smyslu
"v daném p¯ípadÏ nás deficit bÏûného úËtu nemusí zneklidÚovat."
Literatura
DUR»ÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. VäE v Praze 1998. Kap. 1
(platební bilance), kap. 6 (vyrovnání platební bilance).
FÁREK, J., FOLT›N, J.: FinanËní aspekty Ëty¯ regionálních krizí 90. let. Politická
ekonomie 3/2001.
FRAIT, J.: Mezinárodní penÏûní teorie. VäB - TU Ostrava 1996. Kap. 2 (platební
bilance, úËtování), kap. 3,7 (teorie vyrovnávání platební bilance -
pokroËilá anal˝za).
HELÍSEK, M.: K p¯íËinám mÏnov˝ch krizí - empirie a teorie. Finance a úvÏr 9/2002
KINDLEBERGER, CH. P.: SvÏtová ekonomika. Praha, Academia 1978. Kap. 15, 16,
17 (vyrovnávací mechanismy platební bilance), kap. 24 (struktura
platební bilance), kap. 20, 25 (zahraniËní zadluûenost).
KODERA, J., MANDEL, M.: Monetární p¯ístup k automatickému vyrovnávacímu
procesu obchodní bilance. Politická ekonomie 1/1995.
Kap. 8 (platební bilance).
RIVOIRE, J.: Národohospodá¯ské hlavolamy. Nakl. HZ 1997. Kap. 7 (mezinárodní
ekonomická otev¯enost).
12 MÏnová politika
12.1 Nástroje a cfleM^

12.2 Keynesiánsk˝p¯Ìstup kmenové politice
12.3 Monetaristick˝ p¯Ìstup k mÏnové politice
12.4 MterriativnÌ p¯Ìstupy
Aû do vzniku monetaristické ekonomie byla zpochybÚována schopnost penÏz

ovlivÚovat reálné veliËiny. V dopise F. D. Rooseveltovi to J. M. Keynes vyjád¯il
slovy: "JistÌ lidé se nás snaûÌ p¯esvÏdËit, ûe v˝robu a p¯Ìjmy lze zv˝öit zv˝öenÌm
mnoûstvÌ penÏz. Jenûe tento zp˘sob p¯ipomÌná snahu p¯ib˝t na váze tÌm, ûe si
koupÌme delöÌ opasek." (Keynesovi následovnÌci pozdÏji tuto skepsi zmÌrnili).
Monetaristé jsou vöak zcela opaËného názoru. Podle M. Friedmana: "PenÌze jsou
v ekonomice klÌËov˝m prvkem ... Prudké zv˝öenÌ mnoûstvÌ penÏz vyvolává inflaci.
Prudké snÌûenÌ vyvolává depresi ... PenÌze jsou p¯Ìliö váûnou vÏcÌ, neû aby byly
ponechány centrálnÌm banké¯˘m."
M. Friedman navrhuje také praktické ¯eöenÌ: "NemyslÌm si, ûe k tomu, aby
byl mÏnov˝ systém v urËité zemi stabilnÌ, by v˘bec centrálnÌ banka byla
bezpodmÌneËnÏ nutná. Nahradil by ji snadno poËÌtaË." My se vöak v této kapitole
spokojÌme pouze s vysvÏtlenÌm fungovánÌ nástroj˘ mÏnové politiky a zejména
rozdÌln˝ch názor˘ na mechanismus a úËinnost mÏnové politiky.
12.1 Nástroje a cÌle mÏnové politiky
Charakteristika mÏnové politiky

MÏnová (monetárnÌ) politika1 ^ je p¯edstavována opat¯enÌmi, kter˝mi je
ovlivÚován v˝voj penÏûnÌho trhu, a to nejËastÏji nabÌdky penÏz (penÏûnÌ zásoby).
O tÏchto opat¯enÌch rozhodujÌ a uskuteËÚujÌ je monetárnÌ autority, coû je zpravidla
centrálnÌ banka.
PenÏûnÌ zásoba se vyvÌjÌ pod vlivem mnoha okolnostÌ, z nichû nejd˘leûitÏjöÌ byly
v hrub˝ch rysech popsány v kapitole o penÏzÌch. P¯ipomeÚme si, ûe jde:
1) Synonymem je v ËeötinÏ z¯ejmÏ penÏûnÌ politika (pouûÌvá se téû v˝razu penÏûnÌ

a úvÏrová politika). Nap¯. v nÏmecké terminologii se vöak v˝razu mÏnová politika
pouûÌvá pro národnÌ specifikaci penÏûnÌch záleûitostÌ dané zemÏ (mÏna je národnÌ
formou penÏz). PenÏûnÌ politika je pak v tomto p¯Ìstupu obecn˝m národnÏ
nerozliöen˝m ovlivÚovánÌm penÏûnÌho trhu.
jednak o prvotnÌ zdroje multiplikované expanze bankovnÌch depozit (zdroje
rezerv, které jsou souËástÌ mÏnové báze). ZmÏny tÏchto zdroj˘ jsou centrálnÌ
bankou buÔ p¯Ìmo iniciovány (zejména nákupem vládnÌch cenn˝ch papÌr˘,
nebo poskytovánÌm úvÏr˘ komerËnÌm bankám) nebo jsou z jejÌ strany alespoÚ
ËásteËnÏ ovlivnitelné (jako p¯Ìliv penÏz ze zahraniËÌ),
jednak o tvorbu bankovnÌch penÏz. Na tomto stupni tvorby (resp. destrukce)
penÏûnÌ zásoby má centrálnÌ banka v˝znamn˝ vliv prost¯ednictvÌm stanovenÌ
sazby povinn˝ch minimálnÌch rezerv nebo nap¯. pomocÌ úvÏrov˝ch limit˘,
stanoven˝ch komerËnÌm bankám.
Centrální banka má tedy, obecnÏ vzato, v˝razné moûnosti v˝voj penÏûní
zásoby ovlivÚovat. PozdÏji vöak uvidíme, ûe v otev¯ené ekonomice s vysok˝m
stupnÏm mezinárodní mobility kapitálu jsou tyto moûnosti omezené
v podmínkách, má-li zároveÚ centrální banka udrûovat (tzv. kursov˝mi
intervencemi) stabilní mÏnov˝ kurs.
Nep¯Ìmé nástroje mÏnové politiky

VÏtöina nástroj˘ mÏnové politiky, tj. opat¯enÌ, kter˝mi centrálnÌ banka
ovlivÚuje v˝voj penÏûnÌ zásoby, jiû byla popsána v kapitole o penÏzÌch. Zde je
struËnÏ shrneme a doplnÌme. Mezi tzv. nep¯Ìmé nástroje mÏnové politiky pat¯Ì:
1) NejËastÏji pouûÌvan˝m nástrojem jsou r˘zné formy operacÌ na otev¯eném
(volném) trhu. CentrálnÌ banka nakupuje nebo prodává vládnÌ nebo vlastnÌ cenné
papÌry v operacÌch s bankami Ëi s nebankovnÌ ve¯ejnostÌ. TÏmito operacemi
docházÌ k r˘stu (nebo poklesu) rezerv komerËnÌch bank a prost¯ednictvÌm
multiplikátoru depozitnÌch penÏz ke zmÏnÏ penÏûnÌ zásoby. '
ÚËinnost tohoto nástroje mÏnové politiky je oslabována tÌm, ûe banky Ëi
nebankovnÌ ve¯ejnost nejsou povinny nakupovat nebo prodávat tyto cenné papÌry.
CentrálnÌ banka proto ovlivÚuje uskuteËnÏnÌ tÏchto operacÌ zmÏnou náklad˘
s nimi spojen˝ch (nap¯. p¯i tzv. repo-operacÌch, tj. operacÌch spojen˝ch se zpÏtn˝m
odkupem cenn˝ch papÌr˘, centrálnÌ banka mÏnÌ úrokovou sazbu spojenou s tÏmito
operacemi).
2) ZmÏnou sazby povinn˝ch minimálnÌch rezerv ovlivÚuje centrálnÌ banka
silnÏ penÏûnÌ nabÌdku. Tento nástroj mÏnové politiky je hodnocen jako velmi
razantnÌ, proto b˝vá pouûÌván pouze Ëas od Ëasu. Oslaben m˘ûe b˝t moûnostÌ drûby
p¯ebyteËn˝ch rezerv komerËnÌmi bankami, zejména jsou-li tato depozita
(p¯ebyteËné rezervy) komerËnÌch bank v centrálnÌ bance úroËená nap¯. diskontnÌ
sazbou (viz dále).
Povinné minimální rezervy jsou bud" neúroËené nebo nízko úroËené,
v nÏkter˝ch zemích se vztahují pouze na Ëást depozit, v jin˝ch zemích jiû tyto
rezervy nejsou poûadovány (hlavním nástrojem mÏnové politiky jsou operace
na otev¯eném trhu).
1) Jak dále uvidÌme v kapitole o fiskálnÌ politice, centrálnÌ banka tÌm souËasnÏ provádÌ
tzv. monetizaci rozpoËtového deficitu.
Dojde-li ke snÌûenÌ sazby povinn˝ch minimálnÌch rezerv, Ëást rezerv se stane
p¯ebyteËn˝mi rezervami, a tÌm i úvÏrov˝mi zdroji, a dojde (multiplikovanou
expanzÌ) k p¯Ìr˘stku depozitnÌch penÏz (a následnÏ i rezerv). NásledujÌcÌ p¯Ìklad
ilustruje zmÏnu v souhrnné bilanci komerËnÌch bank po poklesu sazby povinn˝ch
minimálnÌch rezerv z 10 % na 8 % (za p¯edpoklad˘ uveden˝ch v kapitole
o penÏzÌch). '
P˘vodní bilance Bilance po zmÏnÏ míry KoneËná bilance
(míra rezerv = 1 0 %) (míra rezerv = 8 %)
aktiva pasíva aktiva pasíva aktiva pasíva
1000
rezervy 100 depozita 1000 rezervy 80 depozita rezervy 100 depozita 1250
úvÏry 900 úvÏry 920 úvÏry 1150
Po poklesu sazby rezerv na 8 % doölo k p¯Ìr˘stku penÏûnÌ zásoby o 250. Dále

je multiplikaËnÌ úËinek kaûdého nového p¯Ìr˘stku rezerv na tvorbu depozit silnÏjöÌ
neû d¯Ìve.
V p¯ÌpadÏ r˘stu sazby povinn˝ch minimálnÌch rezerv zásoba depozitnÌch penÏz
poklesne, stejnÏ tak i úËinnost multiplikátoru.
3) V rámci tzv. diskontnÌ politiky centrálnÌ banka ovlivÚuje úvÏrové schopnosti
komerËnÌch bank (a tÌm i nabÌdku penÏz) prost¯ednictvÌm úvÏr˘, které poskytuje
komerËnÌm bankám. Tyto úvÏry bezprost¯ednÏ zvyöujÌ rezervy komerËnÌch bank
(proto jsou téû naz˝vány vyp˘jËen˝mi rezervami), jejichû p¯ebyteËná Ëást slouûÌ
jako zdroj úvÏrové expanze. Tyto úvÏry jsou úroËeny tzv. diskontnÌ sazbou
konstruovanou nebo odvozovanou rozmanit˝m zp˘sobem (nap¯. ze sady jin˝ch
sazeb). ExistujÌ i jiné formy úvÏr˘ - nap¯. na záruku v podobÏ cenn˝ch papÌr˘
(úroËeny tzv. lombardnÌ sazbou) a jiné.
CentrálnÌ banka m˘ûe zvyöovánÌm nebo sniûovánÌm diskontnÌ (nebo podobné)
sazby zdraûovat nebo zlevÚovat úvÏry, které poskytuje komerËnÌm bankám a tÌm
omezovat nebo rozöi¯ovat jejich zdroje. Jde tedy o dalöÌ nástroj monetárnÌ politiky.
ÚËinnost tohoto nástroje mÏnové politiky je omezena mÌrou závislosti
komerËnÌch bank na zdrojÌch, vyp˘jËen˝ch od centrálnÌ banky. VöeobecnÏ vzato
je jejich podÌl na celkov˝ch zdrojÌch komerËnÌch bank velmi nÌzk˝, a proto
i úËinnost zmÏny diskontnÌ sazby je omezená. ZdraûenÌ nebo zlevnÏnÌ tÏchto
zdroj˘ neznamená automaticky zaruËené omezenÌ nebo rozöÌ¯enÌ v˝p˘jËek
komerËnÌch bank a tÌm i omezenÌ nebo rozöÌ¯enÌ penÏûnÌ zásoby. ZmÏna diskontnÌ
(nebo podobné) sazby je spÌöe chápána jako signál centrálnÌ banky o jejÌm
hodnocenÌ ekonomické situace - nap¯. r˘st diskontnÌ sazby b˝vá interpretován
jako obava centrálnÌ banky z inflace.
SouËástÌ diskontnÌ politiky je také tvorba vklad˘ komerËnÌmi bankami
v centrálnÌ bance, úroËen˝ch diskontnÌ sazbou. Tvorbou tÏchto vklad˘ docházÌ
k multiplikované restrikci bankovnÌch depozit.
1) P¯ipomeÚme si tyto zjednoduöujÌcÌ p¯edpoklady multiplikátoru depozitnÌch penÏz

— neuvaûujeme p¯ebyteËné rezervy, p¯emÏnu depozit v hotovost a nerozliöujeme Ëást
depozit, spadajÌcÌ do uûöÌho vymezenÌ penÏz, a Ëást depozit, tvo¯ÌcÌch alternativnÌ
finanËnÌ aktiva.
Jako p¯íklad praktického vyuûití nástroj˘ mÏnové politiky poslouûí opat¯ení
»NBodroku1993:
- sazba povinn˝ch minimálních rezerv dosáhla z p˘vodních 9 % svého maxima
11,5 % v srpnu 1996; následující pokles se zastavil v ¯íjnu 1999 na 2 %. Od roku
2001 jsou minimální povinné rezervy úroËeny dvout˝denní ¯epo sazbou,
- diskontní sazba se vyvíjela z 8 % na 13 % v kvÏtnu 1997 a na 2,75 % v dubnu
2002, obdobnÏ ¯epo sazba (2 t˝dny) z 11,3 % na 39 % (Ëerven 1997) a na 3,75 %.
P¯Ìmé nástroje mÏnové politiky

Mezi p¯Ìmé (neboli administrativnÌ) nástroje mÏnové politiky pat¯Ì zejména:
- úvÏrové limity, tj. stanovenÌ maximálnÏ moûného objemu úvÏr˘, které m˘ûe
komerËnÌ banka poskytnout,
- omezenÌ objemu úvÏr˘, které poskytuje centrálnÌ banka komerËnÌm bankám,
- administrativnÌ omezenÌ p¯Ìlivu nebo odlivu penÏz ze nebo do zahraniËÌ,
- p¯evádÏnÌ depozit vládnÌch jednotek z komerËnÌch bank na úËty u centrálnÌ
banky,
- stanovenÌ maximálnÌ v˝öe úrokov˝ch sazeb (tzv. úrokové stropy) aj.
Tyto nástroje nejsou v rozvinut˝ch stabilizovan˝ch ekonomikách bÏûnÏ
pouûÌvány.
CÌle mÏnové politiky

Makroekonomická stabilizaËnÌ regulace uskuteËÚovaná autoritami je
zamÏ¯ena na usmÏrÚovánÌ v˝voje urËit˝ch základnÌch makroekonomick˝ch
veliËin. Jde o koneËné cÌle makroekonomické politiky, a to o ovlivÚovánÌ obvykle
v˝voje zamÏstnanosti (a s tÌm spojené vyhlazovánÌ cyklick˝ch v˝kyv˘ ekonomické
aktivity) nebo cenové hladiny (tedy sniûovánÌ mÌry inflace). CentrálnÌ banka vöak
nem˘ûe tyto cÌle své mÏnové politiky ovlivÚovat p¯Ìmo, nem˘ûe nap¯.
bezprost¯ednÏ vytvá¯et nová pracovnÌ mÌsta nebo stabilizovat cenovou hladinu.
Nap¯. ministerstvo financí m˘ûe bezprost¯ednÏ ovlivnit v˝voj cenové hladiny
na¯ízením o zmrazení cen, nebo v˝daje z rozpoËtu na financování tvorby
pracovních míst mohou p¯ímo sníûit (krátkodobÏ) nezamÏstnanost. Tyto
moûnosti jsou vöak omezené a krátkodobÏ p˘sobící, nemá-li b˝t negován
p¯eváûnÏ trûní charakter dané ekonomiky.
CentrálnÌ banka vöak m˘ûe makroekonomické veliËiny ovlivÚovat

prost¯ednictvÌm penÏûnÌho trhu, na kterém p˘sobÌ prost¯ednictvÌm sv˝ch nástroj˘.
Do vazby mezi koneËn˝mi cÌli mÏnové politiky a nástroji mÏnové politiky proto
vstupujÌ tzv. zprost¯edkujÌcÌ cÌle. Ty se vyznaËujÌ tÌm, ûe
- jsou ovlivnitelné pomocÌ nástroj˘ centrálnÌ banky,
- jejich v˝voj je úzce spojen s koneËn˝mi cÌli,
- jejich v˝voj je operativnÏ zjistiteln˝.
TÏmito zprost¯edkujÌcÌmi cÌli mÏnové politiky jsou v tradiËnÌm pojetÌ
- jednak nabÌdka penÏz,
- jednak úroková sazba, kterou m˘ûe centrálnÌ banka ovlivÚovat regulacÌ penÏûnÌ
nabÌdky (p¯ÌpadnÏ i úrokov˝mi stropy).
P¯i sledovánÌ v˝voje tÏchto zprost¯edkujÌcÌch cÌl˘ se centrálnÌ banka
bezprost¯ednÏ zamÏ¯uje na urËité operativnÌ kritérium, coû je nap¯. v˝voj mÏnové
báze nebo v˝voj krátkodob˝ch mezibankovnÌch úrokov˝ch sazeb.
Cíle mÏnové politiky b˝vají Ëasto vymezovány v právních dokumentech,
urËujících Ëinnost centrálních bank. Centrální banky také deklarují své cíle
v r˘zn˝ch prohláöeních a programech.
Tak nap¯. podle zákona Ë. 6/1993 o »eské národní bance "hlavním cílem
»NB je zabezpeËovat stabilitu Ëeské mÏny." Novela tohoto zákona pozmÏÚuje
od r. 2001 neurËitou "mÏnovou stabilitu" v˝slovnÏ na stabilitu cenovou.
ObdobnÏ Evropská centrální banka má za cíl udrûení cenové stability, Ëímû se
rozumí maximální roËní r˘st CPI (tzv. harmonizovaného) 2 %, ovöem ve
st¯ednÏdobém období- p¯ipouötí se tedy krátkodobé odchylky.
12.2 Keynesiánsk˝ p¯istup k mÏnové politice
Celková charakteristika
Keynesiánsk˝ p¯Ìstup k mÏnové politice reaguje na situaci s vysokou cyklickou
nezamÏstnanostÌ (koneËn˝m cÌlem je zv˝öit zamÏstnanost k tzv. plné
zamÏstnanosti) p¯ÌpadnÏ na nebezpeËÌ "p¯eh¯átÌ konjunktury" (koneËn˝m cÌlem
je snÌûit mÌru inflace). Zprost¯edkujÌcÌm cÌlem mÏnové politiky je v tomto p¯ÌpadÏ
úroková sazba. Vazba mezi nástroji, zprost¯edkujÌcÌmi cÌli a koneËn˝mi cÌli mÏnové
politiky (transmisnÌ mechanismus) má dva stupnÏ:
a) zmÏna rovnováhy penÏûnÌho trhu se promÌtá do v˝voje agregátnÌ poptávky,
b) zmÏna agregátnÌ poptávky v interakci s agregátnÌ nabÌdkou vede ke zmÏnÏ
zamÏstnanosti, produktu a cenové hladiny.
Tento p¯Ìstup ke stabilizaËnÌ mÏnové politice probÌhá
- jako aktivistická (aktivnÌ) politika. CentrálnÌ banka tedy aktivnÏ reaguje na
v˝voj ekonomiky,
- a to v podobÏ "jemného dolaÔovánÌ" ekonomiky, '
- tato politika se obvykle uskuteËÚuje prost¯ednictvÌm politiky s volnostÌ
v rozhodovánÌ (neboli diskreËnÌ politiky), ménÏ bÏûné je stanovenÌ pravidel této
aktivistické politiky.
Keynesiánsk˝ transmisnÌ mechanismus

PrvnÌ stupeÚ tohoto procesu, tj. monetárnÌ Ëást transmisnÌho mechanismu, je
moûno rozdÏlit do t¯Ì krok˘ (celkovÏ jde o nep¯Ìm˝ vztah penÏûnÌ zásoby
a agregátnÌ poptávky):
1) CentrálnÌ banka mÏnÌ sv˝mi nástroji nabÌdku penÏz.
1) Aktivistickou politiku reagujÌcÌ na velké ekonomické poruchy (na rozdÌl od pot¯eby

"jemného dolaÔovánÌ") p¯ipouötÌ i monetaristé, ovöem jen jako v˝jimku z pravidla
stabilnÌho r˘stu penÏûnÌ zásoby.
MÏnová politika m˘ûe mÌt expanzivnÌ, neutrálnÌ nebo restriktivnÌ charakter.
K vymezenÌ tohoto charakteru m˘ûeme pouûÌt r˘zná kritéria. Ve v˝chozÌm pojetÌ
p¯edstavuje expanzivnÌ mÏnová politika taková opat¯enÌ centrálnÌ banky, která
zvyöujÌ penÏûnÌ nabÌdku, restriktivnÌ (kontrakËnÌ) politika znamená opat¯enÌ,
sniûujÌcÌ penÏûnÌ nabÌdku. P¯i charakteristice mÏnové politiky je vöak dále t¯eba
zohlednit v˝voj poptávky po penÏzÌch. Ta závisÌ na ¯adÏ okolnostÌ, které vedou
k tomu, ûe poptávka po penÏzÌch obvykle roste. P¯esnÏjöÌ vymezenÌ charakteru
mÏnové politiky proto spoËÌvá ve srovnánÌ v˝voje nabÌdky penÏz a poptávky po
penÏzÌch: k expanzivnÌ mÏnové politice docházÌ, je-li tempo r˘stu nabÌdky penÏz
vyööÌ neû tempo r˘stu poptávky po penÏzÌch, restriktivnÌ mÏnová politika je
p¯edstavována pomalejöÌm r˘stem nabÌdky penÏz, neû roste poptávka po
penÏzÌch. Tempo r˘stu poptávky po penÏzÌch b˝vá pro praktické pouûitÌ
ztotoûÚováno s tempem r˘stu nominálnÌho HDP.
Na penÏûnÌm trhu docházÌ ke st¯etnutÌ nabÌdky penÏz s poptávkou po penÏzÌch.
P¯edpokládejme, ûe nabÌdka penÏz se mÏnÌ rychleji neû poptávka po penÏzÌch.
V d˘sledku této zmÏny nabÌdky penÏz se mÏnÌ úroková sazba a odpovÌdajÌcÌm
zp˘sobem téû transakËnÌ rychlost obÏhu penÏz. Zprost¯edkujÌcÌm cÌlem je
(v tomto pojetÌ mÏnové politiky) v p¯ÌpadÏ expanzivnÌ politiky pokles úrokové
sazby, v p¯ÌpadÏ restrikce jejÌ r˘st.
ÚËinnost zmÏny nabÌdky penÏz je závislá na tom, jak citlivá bude poptávka
po penÏzÌch na úrokovou sazbu - graficky vyjád¯eno sklonem k¯ivky poptávky
po penÏzÌch (A/Z)). Bude-li tato citlivost relativnÏ vysoká (coû je obecnÏ
p¯edpokladem keynesiánského pojetÌ), povede nap¯. mÏnová expanze pouze ke
slabému poklesu úrokové sazby. P¯i nÌzké citlivosti bude naopak pokles úrokové
sazby siln˝.
2) Na zmÏnu úrokové sazby reagujÌ v˝daje, citlivé na úrokovou sazbu,
zejména soukromé investiËnÌ v˝daje (/), p¯ÌpadnÏ i v˝daje G, C event. téûNX.
ÚËinnost zmÏny úrokové sazby je závislá na mÌ¯e citlivosti investiËnÌch
(p¯ÌpadnÏ i jin˝ch) v˝daj˘ na úrokovou sazbu - graficky vyjád¯eno sklonem k¯ivky
poptávky po investicÌch. P¯i vysoké citlivosti dojde k v˝razné zmÏnÏ celkov˝ch
v˝daj˘, p¯i omezené citlivosti naopak.
3) ZmÏna uveden˝ch v˝daj˘ znamená zároveÚ r˘st agregátnÌ poptávky,
vËetnÏ p¯Ìsluöného multiplikaËnÌho efektu.
Graficky je moûno d˘sledky monetárnÌ expanze vyjád¯it jako posun k¯ivky AD
doprava, d˘sledky monetárnÌ restrikce posunem k¯ivky AD doleva. MonetárnÌ
politika se tak projevuje v pozitivnÌm nebo negativnÌm poptávkovém öoku
(viz obr. 12-1).
Druh˝ stupeÚ efektu monetárnÌ politiky na v˝voj makroekonomick˝ch veliËin
spoËÌvá v interakci zmÏnÏné agregátnÌ poptávky s agregátnÌ nabÌdkou. Jde p¯itom
o keynesiánské pojetÌ makroekonomické rovnováhy, kdy nap¯. nepruûnost
nominálnÌch mzdov˝ch sazeb smÏrem dol˘ blokuje automatické ustálenÌ
rovnováhy p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (tedy na úrovni potenciálnÌho produktu).
Graficky vyjád¯eno docházÌ k interakci k¯ivky AD s úsekem k¯ivky SRAS s nulov˝m
(v extrémnÌm p¯ÌpadÏ) nebo s nÌzk˝m (v základnÌ verzi) sklonem, jak je znázornÏno
na obr. 12-2. V podmÌnkách nevyuûit˝ch v˝robnÌch faktor˘ docházÌ ke slabému
r˘stu cenové hladiny (resp. mÌry inflace) p¯i v˝razném r˘stu reálného produktu a
zamÏstnanosti.
^•••••••11
V souladu s obecn˝m v˝kladem modelu AD -AS budou naöe závÏry
o expanzivnÌ mÏnové politice pokraËovat rozborem situace, kdy r˘st agregátnÌ
poptávky, tedy pozitivnÌ poptávkov˝ öok (posun k¯ivky AD doprava) probÌhá p¯i
tzv. plné zamÏstnanosti (kdy Y = Y*). D˘sledkem bude pouze slabé zv˝öenÌ
produktu, avöak silnÏ vzroste cenová hladina (viz obr. 12-3a). V tomto p¯ÌpadÏ je
hlavnÌm dopadem monetárnÌ expanze inflace taûená poptávkou, s následn˝m
p¯izp˘sobenÌm oËekávané inflace (zrychlenÌ posunu k¯ivky SRAS nahoru) atd., jak
jiû známe z kapitoly o inflaci.
•nnnHnHMH
ObdobnÏ je moûno sledovat úËinek monetárnÌ restrikce s cÌlem snÌûenÌ cenové
hladiny (resp. mÌry inflace): za posunem k¯ivky AD doleva bude následovat posun
k¯ivky SRAS dol˘ atd.
CelkovÏ je moûno shrnout keynesiánsk˝ transmisnÌ mechanismus následujÌcÌm
schématem:
AM -> M -> AI(C, G, NX) -> AAD ->
Dlouhodob˝ úËinek mÏnové politiky

Pokud bychom uvaûovali dlouhodob˝ úËinek monetárnÌ expanze, dojdeme
(v p¯ÌpadÏ mechanické aplikace posunu k¯ivky AD po k¯ivce LRAS) k závÏru
o v˝luËném r˘stu cenové hladiny p¯i opakovaném návratu Y k Y*. Tento jev je
naz˝ván neutralitou penÏz v tom smyslu, ûe mÏnová politika neovlivÚuje reáln˝,
n˝brû pouze nominálnÌ produkt (viz obr. 12-3b). Analogické závÏry platÌ pro
monetárnÌ restrikci.
Model AD - AS je vöak pro úËely anal˝zy praktick˝ch dopad˘

makroekonomické politiky pot¯eba dále rozöÌ¯it. KromÏ posunu k¯ivky SRAS
nahoru v d˘sledku r˘stu mÌry oËekávané inflace je t¯eba poËÌtat s neustál˝m
v˝vojem zdroj˘ ekonomického r˘stu, tedy s dlouhodob˝m r˘stem potenciálnÌho
produktu (posun k¯ivek SRAS a LRAS doprava). Zde budeme zatÌm jen v hrub˝ch
rysech konstatovat souvislost, ûe inflaËnÌ úËinek dlouhodobé mÏnové expanze
v p¯ÌpadÏ tzv. plné zamÏstnanosti je závisl˝ na tempu r˘stu penÏûnÌ zásoby
(to musÌ b˝t vyööÌ, neû tempo r˘stu reálného potenciálnÌho produktu - za jinak
stejn˝ch okolnostÌ).
Bariéry úËinnosti
DosavadnÌ v˝klad keynesiánského p¯Ìstupu k mÏnové politice by mohl vést
k závÏru o jednoznaËném a jednoduchém vyuûitÌ mÏnov˝ch nástroj˘: expanzivnÏ
v dobách recese (stimulovat zamÏstnanost), restriktivnÏ v cyklick˝ch fázÌch
expanzÌ (tlumit r˘st cenové hladiny).
Tento p¯Ìstup naráûÌ na ¯adu kritick˝ch moment˘, které oËekávané v˝sledky
mÏnové politiky zpochybÚujÌ. NÏkteré jiû byly zmÌnÏny, jiné doplnÌme.
1) Nejistá citlivost poptávky po penÏzÌch na zmÏnu úrokové sazby. Znamená
to nap¯., ûe rostoucÌ nabÌdka penÏz se nep¯emÏÚuje v poptávku po ostatnÌch
finanËnÌch aktivech (obligacÌch apod.), a úroková sazba tudÌû neklesá.
2) Nejistá citlivost investiËnÌch v˝daj˘ na zmÏnu úrokové sazby. Úroková
sazba sice klesá, ale nap¯. pod vlivem pesimistick˝ch vyhlÌdek budoucÌho
hospodá¯ského v˝voje nerostou investiËnÌ v˝daje. Dá se p¯edpokládat, ûe zejména
v obdobÌ hluboké recese bude tato citlivost nÌzká.
Extrémními situacemi je tak vysoká citlivost poptávky po penÏzích, ûe
úroková sazba na zmÏnu nabídky penÏz nereaguje (tzv. past likvidity), nebo
nulová citlivost investiËních v˝daj˘ (tzv. investiËní past). Bliûöí rozbor tÏchto
p¯ípad˘ je obsaûen v pokroËilém kursu makroekonomie.
3) ZpÏtn˝ vliv r˘stu nominálnÌho produktu na poptávku po penÏzÌch a tÌm
i na r˘st úrokové sazby. V˝sledn˝ pokles úrokové sazby bude proto ponÏkud
slaböÌ.
4) DalöÌ komplikace spoËÌvá ve skuteËnosti, ûe celkové plánované v˝daje
reagujÌ na zmÏnu reálné úrokové sazby, zatÌmco na penÏûnÌm trhu se konstituuje
(v naöem pojetÌ) sazba nominálnÌ. R˘st zamÏstnanosti (a produktu), vyvolan˝
mÏnovou expanzÌ, je totiû doprovázen r˘stem cenové hladiny (resp. mÌry inflace),
coû vede k zesÌlenÌ poklesu reálné úrokové sazby. Do transmisnÌho mechanismu
tak vstupuje dalöÌ promÏnná, která komplikuje predikovatelnost úËinku mÏnové
expanze nebo restrikce.
5) Závaûnou slabinou aktivistické monetárnÌ politiky v keynesiánském pojetÌ
jsou dále Ëasová zpoûdÏnÌ. Problém Ëasov˝ch zpoûdÏnÌ je obecnÏ platn˝ pro
vöechny formy makroekonomické stabilizaËnÌ politiky. Jednou z moûn˝ch
klasifikacÌ tÏchto zpoûdÏnÌ jsou
- vnit¯nÌ zpoûdÏnÌ, obsahujÌcÌ:
- rozpoznávacÌ zpoûdÏnÌ, tj. obdobÌ od vzniku urËité nestability do jejÌho
rozpoznánÌ tv˘rci politik (autoritami),
- rozhodovacÌ zpoûdÏnÌ, které trvá do p¯ijetÌ rozhodnutÌ o urËitém opat¯enÌ,
- akËnÌ zpoûdÏnÌ, tj. prodleva do realizace daného opat¯enÌ,
- vnÏjöÌ zpoûdÏnÌ, tj. obdobÌ mezi provedenÌm stabilizaËnÌho opat¯enÌ a jeho
úËinkem (nap¯. na zamÏstnanost nebo na cenovou hladinu).
V p¯ÌpadÏ mÏnové politiky nejde ani tak o vnit¯nÌ zpoûdÏnÌ (monetárnÌ
autority mohou p¯ijÌmat a realizovat svá rozhodnutÌ pomÏrnÏ pruûnÏ), jako spÌöe
o vnÏjöÌ zpoûdÏnÌ. ÿetÏz reakcÌ od zv˝öenÌ bankovnÌch rezerv, p¯es r˘st penÏûnÌ
zásoby, pokles úrokov˝ch sazeb, r˘st poptávky po investicÌch a po tvorbu nov˝ch
pracovnÌch mÌst a r˘st produktu je zdlouhav˝ a v˝voj Ëasov˝ch zpoûdÏnÌ je obtÌûnÏ
p¯edvÌdateln˝ (k reakci reálného produktu m˘ûe dojÌt po p˘l roce i pozdÏji, ceny
reagujÌ po dalöÌch dvou aû t¯ech pololetÌch i pozdÏji). Pln˝ úËinek nap¯. mÏnové
expanze tak m˘ûe nastat aû v dobÏ, kdy bude fáze recese jiû p¯ekonaná a bude
tedy mÌt vliv p¯eváûnÏ ve smÏru zv˝öenÌ mÌry inflace. StabilizaËnÌ politika tak m˘ûe
mÌt destabilizujÌcÌ úËinky.
6) ÚËinnost mÏnové politiky je dále ovlivnÏna systémem mÏnov˝ch kurs˘:
p¯i pohyblivém kursu je mÏnová politika úËinnÏjöÌ, p¯i fixnÌm kursu je úËinek
slaböÌ. Tyto okolnosti jsou v˝znamné zejména u mal˝ch otev¯en˝ch ekonomik,
které se vyznaËujÌ
- vysok˝m podÌlem exportu v agregátnÌ poptávce,
- siln˝m vlivem p¯Ìlivu penÏz ze zahraniËÌ na jejich domácÌ penÏûnÌ zásobu.
Tomuto problému vÏnujeme následujÌcÌ samostatn˝ v˝klad.
MÏnová politika v otev¯ené ekonomice1^

Uvaûujme nejprve podmÌnky, kdy centrálnÌ banka nenÌ omezena pot¯ebou
udrûovat stabilnÌ kurs své národnÌ mÏny, tedy nominálnÌ mÏnov˝ kurs je pohybliv˝.
V d˘sledku nap¯. mÏnové expanze, jejÌmû cÌlem je stimulace r˘stu reálného
produktu, m˘ûe dojÌt k poklesu domácÌ úrokové sazby pod zahraniËnÌ úrokovou
sazbu, coû vede k odlivu finanËnÌch aktiv do zahraniËÌ. Roste poptávka po
zahraniËnÌ mÏnÏ, a tÌm klesá kurs domácÌ mÏny (znehodnocenÌ kursu domácÌ
mÏny). V d˘sledku toho roste Ëist˝ export (blÌûe viz kapitolu o zahraniËnÏ-
ekonomické politice) a agregátnÌ poptávka. MonetárnÌ expanze má proto na
agregátnÌ poptávku siln˝ úËinek. SouËasnÏ vöak v d˘sledku r˘stu reálného
produktu roste poptávka po penÏzÌch, s tÌm téû postupnÏ roste úroková sazba
a uveden˝ zahraniËnÏ ekonomick˝ efekt monetárnÌ expanze je oslabován. Pokud
by mÏnová expanze pokraËovala i v situaci, kdy se Y blÌûÌ Y*, bude r˘st poptávky
po penÏzÌch zesilován r˘stem cenové hladiny a oslabenÌ úËinnosti mÏnové politiky
by bylo v˝raznÏjöÌ. DalöÌm oslabujÌcÌm faktorem je r˘st náklad˘ pod vlivem
znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny.
Jiné procesy probÌhajÌ v p¯ÌpadÏ keynesiánské mÏnové politiky, kdy centrálnÌ
banka udrûuje fixnÌ nominálnÌ mÏnov˝ kurs. ZmÏna úrokové sazby vede
k mezinárodnÌmu pohybu finanËnÌch aktiv, ËÌmû je vytvá¯en tlak na zmÏnu
mÏnového kursu. Aby k této zmÏnÏ nedoölo, je centrálnÌ banka nucena reagovat
intervencemi mÏnového kursu:
- v p¯ÌpadÏ restriktivnÌ mÏnové politiky (s cÌlem zpomalenÌ r˘stu agregátnÌ
poptávky a cenové hladiny) a p¯Ìlivu kapitálu (tlak na zhodnocenÌ kursu domácÌ
mÏny) musÌ centrálnÌ banka kupovat zahraniËnÌ mÏny za domácÌ mÏnu s cÌlem
udrûenÌ stabilnÌho kursu. TÌm se rozöi¯uje penÏûnÌ zásoba a mÏnová politika
zÌskává expanzivnÌ charakter,
1) Jde o tzv. Mundell - Fleming˘v model (kter˝ ovöem vycházÌ ze stabilnÌ cenové
hladiny), detailnÏ popsan˝ v pokroËilém kursu makroekonomie.
- v p¯ÌpadÏ expanzivnÌ mÏnové politiky (s cÌlem r˘stu zamÏstnanosti a produktu)
a odlivu kapitálu do zahraniËÌ (tlak na znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny) musÌ
centrálnÌ banka kupovat domácÌ mÏnu za devizy. TÌm se zuûuje penÏûnÌ zásoba
a mÏnová politika zÌskává restriktivnÌ charakter.
V obou p¯Ìpadech je v˝sledek protich˘dn˝ p˘vodnÌmu zámÏru a úroková sazba
se vracÌ smÏrem k p˘vodnÌ úrovni. ÚËinnost mÏnové politiky je v podmÌnkách
fixnÌho nominálnÌho mÏnového kursu oslabená. CentrálnÌ banka se vzdává
regulace vnit¯nÌho cÌle (regulace cenové hladiny nebo zamÏstnanosti) ve prospÏch
stability mÏnového kursu.
Alternativou by bylo:
- omezenÌ mezinárodnÌ mobility kapitálu administrativnÌmi opat¯enÌmi (tzv.
devizové restrikce)
- nebo tzv. sterilizaËnÌ operace. Jde o vyrovnánÌ protich˘dného úËinku kursové
intervence zesÌlenÌm monetárnÌ restrikce nebo expanze. Sterilizace úËink˘
kursov˝ch intervencÌ na penÏûnÌ zásobu má vöak opÏt vliv na mezinárodnÌ pohyb
kapitálu, neboù tato sterilizace vlastnÏ udrûuje p˘vodnÌ zam˝ölenou úrokovou
sazbu. Odezvou na to jsou dalöÌ kursové intervence atd. ÚËinnost sterilizaËnÌch
opat¯enÌ je proto omezená.
SterilizaËní operace centrální banky mají za úkol kompenzovat jakékoliv toky

penÏz do (ze) zahraniËí, nemusí tedy b˝t podmínÏny udrûováním fixního
mÏnového kursu. Dochází-li nap¯. v d˘sledku mÏnové restrikce v USA (a vysoké
1
úrokové sazby v USA) k p¯ílivu US dolar˘ ze zahraniËí do USA, ^ bude Fed
sterilizovat tento p¯íliv penÏz, vedoucí k r˘stu rezerv americké bankovní
soustavy. ObecnÏ vzato tedy centrální banka sterilizací kompenzuje
mezinárodní vlivy na rezervy komerËních bank (a tedy i na mÏnovou bázi).
Jestliûe je tato restriktivnÌ (p¯ÌpadnÏ expanzivnÌ) mÏnová politika prosazována

dlouhodobÏ, docházÌ k r˘stu (p¯ÌpadnÏ poklesu) devizov˝ch rezerv centrálnÌ
banky. Zejména v p¯ÌpadÏ expanzivnÌ mÏnové politiky je pokles devizov˝ch rezerv
(resp. r˘st zahraniËnÌ zadluûenosti centrálnÌ banky) v d˘sledku intervenËnÌch
operacÌ závaûn˝m limitem tohoto typu politiky.
Praktické uplatnÏnÌ
Praktické uplatnÏnÌ keynesiánské mÏnové politiky probÌhalo v rozvinut˝ch
ekonomikách bÏhem 50. a 60. let s cÌlem udrûenÌ vysoké zamÏstnanosti (politika
"levn˝ch penÏz"). Od zaËátku 70. let, tedy jeötÏ p¯ed prvnÌm ropn˝m öokem, nár˘st
mÌry inflace (kter˝ ovöem souvisel i s jin˝mi vlivy - zejména s fiskálnÌ politikou)
vedl k opuötÏnÌ úrokové sazby jako v˝luËného zprost¯edkujÌcÌho cÌle mÏnové
politiky.
1) Jde o tzv. eurodolary, zmÌnÏné v kapitole Otev¯ená ekonomika.

12.3 Monetaristick˝ p¯istup k mÏnové politice
Klasická v˝chodiska
Klasická ekonomie pracuje s p¯edpokladem dokonale pruûn˝ch nominálnÌch
mzdov˝ch sazeb a cen statk˘. P¯i d˘sledné aplikaci tÏchto p¯edpoklad˘ docházÌ
k automatickému udrûovánÌ stavu tzv. plné zamÏstnanosti L = L * ( a 7 = Y*) a tato
tzv. plná zamÏstnanost je neustálá. ZmÏna agregátnÌ poptávky pod vlivem mÏnové
expanze nebo restrikce nebude v˝öi zamÏstnanosti a produktu ovlivÚovat
(vysvÏtlenÌ je obsaûeno v kapitole o agregátnÌ poptávce a nabÌdce a v kapitole
o nezamÏstnanosti).
Za tÏchto okolnostÌ nenÌ regulace zamÏstnanosti a produktu smysluplná
a jakákoliv zmÏna AD pod vlivem mÏnové politiky se projevuje pouze v cenové
hladinÏ (neutralita penÏz v krátkém i dlouhém obdobÌ, penÌze jsou jen "závojem"
reáln˝ch proces˘). Graficky je moûno tuto situaci vyjád¯it pomocÌ klasické k¯ivky
agregátnÌ nabÌdky (viz obr. 12-4).
WBÃÃRKÃÃÃÃÃÃHÃÃÃÃHÃRÃtM
KvantitativnÌ teorie penÏz
Kvantifikace souvislosti mezi zmÏnou penÏûnÌ zásoby (M) a cenovou hladinou
za zmÌnÏn˝ch klasick˝ch p¯edpoklad˘ je obsahem kvantitativnÌ teorie penÏz
(KTP, v dané souvislosti je moûno ji nazvat téû kvantitativnÌ teoriÌ cen).
P¯i vysvÏtlenÌ KTP vyjdeme z kvantitativnÌ rovnice (rovnice smÏny), kterou
známe z kapitoly o agregátnÌ poptávce a nabÌdce. Zde jsme si vysvÏtlili, ûe
procentnÌ zmÏnÏ v penÏûnÌ sfé¯e ekonomiky (zmÏna v mnoûstvÌ penÏz plus zmÏna
rychlosti obÏhu penÏz) odpovÌdá procentnÌ zmÏna nominálnÌho produktu
(nominálnÌho HDP). NynÌ do této rovnice zavedeme p¯ÌËinnou souvislost
(zmÏna mnoûstvÌ penÏz vede ke zmÏnÏ produktu) a dalöÌ speciálnÌ p¯edpoklady
a odvodÌme KTP.
V p˘vodnÌ neoklasické podobÏ KTP, tj. v tzv. staré verzi (redukujme ji na
cambridgeskou verzi \ A. Marshall, A. C. Pigou aj.) je v˝chozÌ veliËinou poptávka
po penÏzÌch, tj. poûadovaná drûba penÏz (v originálnÌ terminologii tzv. penÏûnÌ
z˘statky), a to pouze pro transakËnÌ úËely. Poptávka po penÏzÌch m˘ûe b˝t
vyjád¯ena ve své reálné hodnotÏ, tj. jako urËitá kupnÌ sÌla nominálnÌ sumy penÏz
(formálnÏ vyjád¯eno vydÏlenÌm nominálnÌ drûby penÏz indexem cenové hladiny:
MD/P). Kvantifikovaná je jako urËit˝ zlomek reálného d˘chodu Y, p¯iËemû tento
zlomek (podÌl) je vyjád¯en koeficientem k.
Dále nás bude zajÌmat p¯edevöÌm nominálnÌ poptávka po penÏzÌch (MD). Ta
je vyjád¯ena jako konstantnÌ pomÏr (ve v˝öi k) k nominálnÌmu d˘chodu (P • Y):
MD =k-PY
Ekonomické subjekty tedy chtÏjÌ drûet urËitou nominálnÌ sumu penÏz
(v˝luËnÏ k transakËnÌm úËel˘m) proporcionálnÏ k v˝öi svého nominálnÌho
d˘chodu. Pouze r˘st (pokles) tohoto nominálnÌho d˘chodu povede k r˘stu
(poklesu) poûadovaného mnoûstvÌ penÏz. P¯edpokládá se p¯itom, ûe koeficient
k je fixnÌ na základÏ stabilnÌch zvyklostÌ v p¯ijÌmánÌ a vydávánÌ penÏz a stabilnÌ
technologie placenÌ.
NabÌdka penÏz (penÏûnÌ zásoba M) je kvantitativnÏ totoûná s poptávkou po
penÏzÌch (s drûbou penÏz), tedy
M = k'P-Y
Tato rovnost je udrûována tÌm, ûe r˘st penÏûnÌ zásoby se p¯i p¯edpokládaném
fixnÌm k p¯Ìmo projeviv rostoucÌch v˝dajÌch na statky (a proporcionálnÏ i v r˘stu
ostatnÌch transakcÌ - p¯edpokládá se stabilnÌ vztah mezi d˘chodem a transakcemi).
Jde tedy o p¯Ìm˝ vztah (transmisnÌ mechanismus) mezi r˘stem M a r˘stem AD.
P¯edpokládá se dále, ûe p¯i klasické k¯ivce AS je Y fixnÌ na úrovni Y*.
V˝sledkem je proto pouze r˘st P, neboli rovnost M = k • P • Y je p¯i zmÏnÏ M
neustále udrûována pouze zmÏnou P. Je-lilâ A: fixnÌ, pak Proste stejn˝m tempem
jako M ZkratkovitÏ vyjád¯eno
AM -> AAD -> AP
Vzroste-li penÏûnÌ zásoba nap¯. o 5 %, jedin˝m d˘sledkem bude r˘st cenové
hladiny o 5 %.
D˘chodová rychlost obÏhu penÏz

Vztah mezi objemem roËnÌho nominálnÌho d˘chodu (P • Y) a mnoûstvÌm penÏz
v ekonomice (M) urËuje tzv. d˘chodovou rychlost obÏhu penÏz (V). JejÌ hodnota
odpovÌdá p¯evrácené hodnotÏ koeficientu k, tedy V =l/k a
V = P Y/M
1) BlÌûe ke star˝m verzÌm KTP (D. Hume, I. Fisher aj.) viz kurs dÏjin ekonomick˝ch
teoriÌ.
Je-li k stabilnÌ, pak také d˘chodová rychlost obÏhu penÏz bude stabilnÌ
(za p¯edpokladu stabilnÌho vztahu mezi d˘chodem a transakcemi), neboli P • Y
i M rostou stejn˝m tempem a je verifikována KTP.
D˘chodová rychlost obÏhu penÏz b˝vá Ëasto kvantifikována s pouûitÌm
penÏûnÌho agregátu Ml nebo M2. SledovánÌ faktického v˝voje d˘chodové
rychlosti obÏhu penÏz vedou spÌöe k doporuËenÌ nespoléhat p¯Ìliö na p¯edpoklad
jejÌ stability. D˘chodovou rychlost nelze p¯itom zamÏÚovat s transakËnÌ
("skuteËnou") rychlostÌ obÏhu penÏz, a to vzhledem k rozdÌlnému obsahu veliËin
P Y a P T (za p¯edpokladu stejného tempa zmÏn P Y a P T vöak lze
p¯edpokládat stejnou dynamiku d˘chodové a transakËnÌ rychlosti).
Monetaristická verze KTP

ModernÌ (neboli nová) verze KTP, vyjad¯ujÌcÌ úËinky mÏnové politiky, je
p¯eváûnÏ produktem monetaristické ekonomické teorie (M. Friedman). Je reakcÌ
na interpretaci vlivu penÏûnÌ zásoby extrémnÌm zp˘sobem p˘vodnÌ verzÌ KTP
(mÏnÌ se pouze cenová hladina) i na extrémnÌ keynesiánsk˝ p¯Ìstup (mÏnÌ se pouze
reáln˝ produkt). Nejprve rozebereme Ëty¯i v˝chodiska monetaristické verze KTP.
1) Monetaristická verze KTP vycházÌ z obdobn˝ch základ˘, jako zmÌnÏná
stará verze, tj. z pruûn˝ch nominálnÌch mzdov˝ch sazeb i cen statk˘. P¯ipouötÌ vöak
(na rozdÌl od starého p¯Ìstupu), ûe v˝kyvy agregátnÌ poptávky zp˘sobené mÏnovou
politikou vedou krátkodobÏ (s p¯Ìsluön˝m zpoûdÏnÌm) ke zmÏnÏ nominálnÌho
produktu, a to jak reálného produktu, tak i cenové hladiny (odchylky Y od F*,
v˝kyvy P). ZároveÚ monetarismus p¯edpokládá v delöÌm obdobÌ automatické
obnovovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti a tudÌû i p¯irozené úrovnÏ produktu,
tj. udrûovánÌ potenciálnÌho produktu.^
2) V˝znamn˝m p¯edpokladem této monetaristické teorie je (v zásadÏ)
stabilita soukromého sektoru, tj. jin˝mi slovy poptávkové öoky nepocházejÌ
z v˝kyv˘ v chovánÌ soukrom˝ch subjekt˘, n˝brû ze strany mÏnové politiky centrálnÌ
banky. V pozadÌ p¯edpokladu stability spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ
(p¯evládajÌcÌ souËásti celkov˝ch v˝daj˘) je hypotéza permanentnÌho d˘chodu
(naznaËená v podkapitole 3.2). FiskálnÌ politika je podle monetarist˘,
zjednoduöenÏ ¯eËeno, bez vlivu na agregátnÌ poptávku a tÌm i na Y a P. Je totiû
doprovázena, obdobnÏ jako eventuálnÌ kolÌsánÌ investiËnÌch v˝daj˘, tzv. úpln˝m
vytÏsÚovacÌm efektem (viz kapitolu o fiskálnÌ politice).
3) Stabilita soukromého sektoru znamená téû stabilitu poptávky po penÏzÌch
(analogie stabilnÌho koeficientu k). Monetaristick˝ p¯Ìstup k poptávce po penÏzÌch
vycházÌ z p¯edstavy, ûe penÌze je t¯eba posuzovat jen jako jednu z r˘zn˝ch forem
bohatstvÌ (aktiv). DalöÌmi formami jsou vÏcné bohatstvÌ (reálná aktiva), cenné
papÌry a jiná (úroËená) finanËnÌ aktiva, d˘leûitou formou je také lidsk˝ kapitál.
Kaûdá z tÏchto r˘zn˝ch forem bohatstvÌ je drûena (poptávána) proto, ûe má urËit˝
p¯Ìnos, uûitek resp. v˝nos. PenÌze umoûÚujÌ realizovat transakce, p¯ináöejÌ likviditu
1) Mechanismus tÏchto v˝kyvu skuteËného reálného produktu od potenciálnÌho

reálného produktu a mechanismus obnovovánÌ p¯irozené mÌry nezamÏstnanosti byl
vysvÏtlen v kapitole o agregátnÌ poptávce a nabÌdce (penÏûnÌ iluze atd.).
a pohodlÌ, vÏcné bohatstvÌ, jako nap¯. dlouhodobé spot¯ebnÌ p¯edmÏty, uspokojujÌ
pot¯eby, cenné papÌry a podobná finanËnÌ aktiva p¯ináöejÌ úroky a podobné v˝nosy,
investice do lidského kapitálu vedou ke zv˝öenÌ pracovnÌch d˘chod˘ apod.
Domácnosti1^ p¯itom nedrûÌ (nepoptávajÌ) jednotlivé formy bohatstvÌ (aktiv)
v náhodném mnoûstvÌ, n˝brû optimalizujÌ strukturu sv˝ch aktiv s cÌlem
maximalizace celkového p¯Ìnosu z jejich drûby. P¯Ìnos plynoucÌ z poslednÌ
jednotky kaûdé z forem aktiv je moûno povaûovat za specifick˝ „meznÌ uûitek."
OptimálnÌ struktury aktiv je dosaûeno p¯i vyrovnánÌ tÏchto „meznÌch uûitk˘"
z jednotliv˝ch forem aktiv (a to relativnÏ, tj. v pomÏru k hodnotÏ aktiva, jde tedy
o vyrovnávánÌ „v˝nosnostÌ" aktiv). Vzhledem k tomu, ûe penÌze jsou jen jednou
z ¯ady forem aktiv, je citlivost poptávky po penÏzÌch na úrokovou sazbu (úrok je
uöl˝m v˝nosem) mnohem slaböÌ, neû je tomu v keynesiánském p¯Ìstupu, kde
jedinou alternativou drûby penÏz jsou úroËená finanËnÌ aktiva.
D˘leûité dále je, ûe „meznÌ uûitky" jednotliv˝ch forem aktiv jsou klesajÌcÌ.
To platÌ také pro drûbu penÏz. Dojde-li ke zv˝öenÌ drûby penÏz, poklesne jejich
„v˝nosnost" ve srovnánÌ s „v˝nosnostÌ" ostatnÌch aktiv. Tato drûba penÏz
(poptávka po penÏzÌch) proto poklesne jejich vydánÌm také na nákupy statk˘
(nikoliv v˝luËnÏ na obligace a podobná úroËená alternativnÌ finanËnÌ aktiva, jako
je tomu v keynesiánském p¯Ìstupu).
Pro snadnÏjöí srozumitelnost uvádí M. Friedman v nÏkter˝ch sv˝ch pracích
následující p¯íklad: P¯edstavme si, ûe nad hlavami lidí zaËnou b˝t z vrtulníku
shazovány peníze. OkamûitÏ jsou posbírány. Kdyby se kaûd˝ rozhodl
nezbavovat se dodateËn˝ch penÏz, nic jiného by se nestalo. Ale lidé se
nechovají tímto zp˘sobem. Nep¯ihodilo se nic, co by pro nÏ uËinilo drûbu
hotovosti atraktivnÏjöí. Kaûd˝ proto bude zvyöovat svou spot¯ebu a sniûovat
svou drûenou hotovost dokud nedosáhne p˘vodní úrovnÏ drûby hotovosti.
V d˘sledku r˘stu penÏûnÌ zásoby dojde tedy k r˘stu agregátnÌ poptávky (p¯Ìm˝
vliv M na v4D) a k r˘stu nominálnÌho produktu (P • Y). PomÏr P • Y/ M, neboli
d˘chodová rychlost obÏhu penÏz (V), z˘stává fixnÌ (zhruba ¯eËeno).
4) P¯edpokládejme dále, ûe nominálnÌ agregátnÌ nabÌdka roste plynule
stabilnÌm tempem. Toto tempo je urËeno v˝vojem zdroj˘ ekonomického r˘stu
(r˘stem reálného potenciálnÌho produktu Y*) a dále stabilnÌ oËekávanou mÌrou
inflace. Neuvaûujeme tedy nominálnÌ nebo reálné nabÌdkové öoky.
Monetaristická mÏnová politika

V monetaristickém pojetÌ se mÏnová politika má zamÏ¯it na zprost¯edkujÌcÌ cÌl
v podobÏ zabezpeËenÌ stabilnÌho r˘stu penÏûnÌ zásoby, kter˝ je urËujÌcÌ pro v˝voj
agregátnÌ poptávky (agregátnÌ poptávka roste stejn˝m tempem jako penÏûnÌ
zásoba). TÌmto pevn˝m mÏnov˝m pravidlem budou vytvo¯eny podmÌnky pro
stabilnÌ v˝voj nominálnÌho produktu a pro dosaûenÌ koneËného cÌle
monetaristické mÏnové politiky, tj. nÌzké inflace. Pokud r˘st penÏûnÌ zásoby
odpovÌdá nap¯. dlouhodobému trendu r˘stu reálného produktu, tj. v˝voji
1) K obdobn˝m závÏr˘m docházÌ M. Friedman i v p¯ÌpadÏ drûby penÏz podniky.

potenciálnÌho produktu (nap¯. 3 % roËnÏ), bude dosaûeno stabilnÌ cenové hladiny.
Poroste-li penÏûnÌ zásoba 5 % roËnÏ, dá se oËekávat stabilnÌ mÌra inflace 2 %.
MÏnová politika centrálnÌ banky by tedy mÏla udrûovat stabilnÌ r˘st penÏûnÌ
zásoby v závislosti na ûádoucÌm v˝voji cenové hladiny. NemÏla by mÌt podobu
aktivistické politiky "jemného dolaÔovánÌ ekonomiky".
V tÏchto podmÌnkách je kolÌsánÌ Y/Y* a P (resp. mÌry inflace) zp˘sobeno tÌm,
ûe plynul˝ r˘st AD je naruöen nevhodnou mÏnovou politikou. Tato politika
v podobÏ nedostateËného nebo nadmÏrného r˘stu penÏûnÌ nabÌdky (ve srovnánÌ
s r˘stem reálného potenciálnÌho produktu a s p¯imÏ¯enou mÌrou inflace) se ve
FriedmanovÏ teorii projevuje v nedostateËném nebo nadmÏrném r˘stu AD.
Z uvedeného vypl˝vá, ûe cÌle mÏnové politiky v monetaristickém pojetÌ nemajÌ
spoËÌvat v regulaci produktu a zamÏstnanosti pomocÌ ovlivÚovánÌ v˝voje úrokové
sazby. Taková politika, vzhledem ke své nespolehlivosti, m˘ûe mÌt úËinky právÏ
opaËné, destabilizujÌcÌ, tj. neûádoucÌ v˝kyvy AD. Praktick˝m projevem této
destabilizace je buÔ p¯edevöÌm inflace (kdy M roste rychleji neû Y"*),1) nebo
p¯edevöÌm recese (kdy M roste pomaleji neû Y*). Ekonomika bude, podle názor˘
monetarist˘, stabilnÏjöÌ, kdyû ji centrálnÌ banka p¯estane stabilizovat.
Pokud by nevhodná mÏnová politika mÏla dlouhodob˝ charakter, produkt Y
by se neustále navracel k úrovni Y* a jejÌ dopady by se projevovaly pouze v cenové
hladinÏ (neutralita penÏz v dlouhém obdobÌ). Nap¯Ìklad p¯i snaze o sniûovánÌ u
pod w* by rostoucÌ tempo r˘stu penÏûnÌ zásoby vedlo k rostoucÌ mÌ¯e inflace
(tzv. akcelerujÌcÌ inflace).
Termín "monetarismus" b˝vá obËas ztotoûÚován s v˝öe uveden˝m
p¯ístupem k mÏnové politice (mÏnové pravidlo stabilního r˘stu penÏûní
zásoby). Jeho obsah je vöak öiröí, jak vypl˝vá z v˝öe popsané verze KYP (peníze
ovlivÚují krátkodobÏ reáln˝ produkt i cenovou hladinu, dlouhodobÏ pouze
cenovou hladinu). ImplicitnÏ je vysvÏtlením kolísání zamÏstnanosti a aktuálního
produktu (teorie konjunktury), stejnÏ tak i p¯íËin r˘stu cenové hladiny (teorie
inflace).
StejnÏ jako v p¯edchozÌm keynesiánském p¯Ìstupu téû i monetaristické pojetÌ
mÏnové politiky je pouze zdánlivÏ jednoznaËné. P¯edpokladem úspÏönosti
mÏnového pravidla je totiû stabilita poptávky po penÏzÌch (a v d˘sledku toho téû
d˘chodové rychlosti obÏhu penÏz), nebo alespoÚ p¯edvÌdatelnost jejÌch zmÏn, aby
se tÏmto zmÏnám mohla mÏnová politika p¯izp˘sobit.
P¯ipustÌme-li nestabilitu poptávky po penÏzÌch, tj. zmÏny v poûadovaném
mnoûstvÌ penÏz, které chtÏjÌ ekonomické subjekty drûet, dojde i p¯i stabilnÌm
tempu r˘stu M, odpovÌdajÌcÌmu tempu r˘stu Y*, k rozkolÌsánÌ nominálnÌho
produktu P • Y. P¯ÌËinou rozkolÌsánÌ nominálnÌho produktu je zmÏna v AD pod
vlivem zmÏny v poptávce po penÏzÌch (neboli v terminologii cambridgeské verze
1) Známá je v této souvislosti úvaha M. Friedmana o tom, ûe inflace je vûdy a vöude

monetárnÌm jevem v tom smyslu, ûe je a m˘ûe b˝t vytvo¯ena pouze rychlejöÌm
zv˝öenÌm mnoûstvÌ penÏz neû produktu (zformulovaná v r. 1963).
KTP v d˘sledku v˝kyv˘ k). To se projevÌ (s p¯Ìsluön˝m zpoûdÏnÌm) ËásteËnÏ ve
zmÏnÏ reálného produktu (p¯esnÏji: ve zmÏnÏ Y/Y*), ËásteËnÏ ve zmÏnÏ cenové
hladiny (p¯esnÏji: ve zmÏnÏ mÌry inflace).
OmezujÌcÌ vliv nestabilnÌ poptávky po penÏzÌch, projevujÌcÌ se ve zmÏnÏ
d˘chodové rychlosti obÏhu penÏz, na úspÏönost mÏnového pravidla bude tÌm
slaböÌ (a tedy mÏnová politika bude tÌm úspÏönÏjöÌ), ËÌm p¯esnÏji se dajÌ zmÏny
poptávky po penÏzÌch p¯edvÌdat.
DalöÌ okolnostÌ, omezujÌcÌ úËinnost monetaristické mÏnové politiky, je
obtÌûná ovlivnitelnost (¯iditelnost) sledovaného penÏûnÌho agregátu (nap¯. M 2)
p¯i praktickém provádÏnÌ mÏnové politiky.
Praktické uplatnÏnÌ
PenÏûnÌ nabÌdka se stala od 70. let zprost¯edkujÌcÌm cÌlem mÏnové politiky
mnoha centrálnÌch bank (také nap¯. »NB do konce r. 1997).
V extrémnÌ podobÏ se monetaristické pojetÌ mÏnové politiky uplatnilo v letech
1979 - 82 v USA v tzv. monetaristickém experimentu jako reakce na vysokou mÌru
inflace. V˝sledkem bylo snÌûenÌ inflace s poklesem produktu (viz öokovou
protiinflaËnÌ politiku v kapitole o inflaci). Pokles produktu byl d˘sledkem jednak
r˘stu úrokové sazby, jednak zhodnocenÌ kursu dolaru. Trend r˘stu úrokové sazby
byl doprovázen jejÌm siln˝m kolÌsánÌm.
Zkuöenosti vöak ukazujÌ, ûe praktické vyuûitÌ v˝luËnÏ jednoho vyhranÏného
p¯Ìstupu k mÏnové politice je p¯Ìliö kontroverznÌ. »asová zpoûdÏnÌ a inflaËnÌ
d˘sledky keynesiánského p¯Ìstupu, stejnÏ jako nep¯edvÌdané dopady mÏnového
pravidla na úrokovou sazbu a zamÏstnanost, neumoûÚujÌ orientaci pouze jednÌm
smÏrem.
MÏnová politika se mÏnÌ a p¯izp˘sobuje, jak o tom svÏdËÌ jejÌ aplikace nap¯.
v USA po monetaristickém experimentu, kdy jde o eklektick˝ p¯istup:
- stejnÏ jako b˝vá protiinflaËnÌmu monetaristickému experimentu p¯iËÌtána
znaËná Ëást viny za recesi z poËátku 80. let, téû recese od konce r. 1990 b˝vá
spojována mj. s p¯edcházejÌcÌ "p¯Ìsnou" monetaristickou mÏnovou politikou,
- proto byla z¯ejmÏ reakcÌ na tyto recese od r. 1982 opatrná mÏnová expanze
(keynesiánská) p¯i nÌzké mÌ¯e inflace, a totéû se opakovalo po recesi v r. 1992,
- mÏnové pravidlo se ukazuje jako neudrûitelné v p¯ÌpadÏ öok˘ typu poklesu
kurs˘ na burzách cenn˝ch papÌr˘ na podzim 1987. P¯estoûe probÌhala fáze
expanze, provedla centrálnÌ banka USA (Fed) silnou (keynesiánskou) penÏûnÌ
"infuzi" bezprost¯ednÏ po pádu cen, Ëemuû mnozÌ p¯iËÌtajÌ zásluhy za odvrácenÌ
recese. Poté pokraËovala jiû zmÌnÏná "p¯Ìsná" mÏnová politika.
KromÏ uveden˝ch tradiËnÌch p¯Ìstup˘ k mÏnové politice (keynesiánského

a monetaristického) existujÌ i p¯Ìstupy odliöné.
FixnÌ mÏnové kursy

Jeden z nich jiû byl implicitnÏ vysvÏtlen v rámci keynesiánské mÏnové politiky,
a to v p¯ÌpadÏ jejÌ omezené úËinnosti v ekonomice s fixnÌmi mÏnov˝mi kursy.
MÏnová politika se zde pod¯izuje kursové politice. Pokud centrálnÌ banka
explicitnÏ vyhlaöuje fixnÌ mÏnov˝ kurs jako sv˘j cÌl, rezignuje tÌm na své zamÏ¯enÌ
ovlivÚovat prioritnÏ vnit¯nÌ ekonomickou stabilitu (nÌzkou nezamÏstnanost nebo
nÌzkou inflaci).
ÚvÏrov˝ kanál mÏnové politiky

TradiËnÌ keynesiánsk˝ transmisnÌ mechanismus m˘ûe b˝t nahrazen tzv.
úvÏrov˝m kanálem (úvÏrov˝m transmisnÌm mechanismem). VycházÌ se p¯itom ze
skuteËnosti, ûe investiËnÌ v˝daje jsou obvykle financovány bankovnÌm úvÏrem
(odhlÌûÌme od vlastnÌch zdroj˘ podniku nebo od zdroj˘ v podobÏ emise akciÌ nebo
obligacÌ). Jejich uskuteËnÏnÌ je tudÌû závislé na poskytovánÌ úvÏr˘ bankami. Ty
vöak nemusÌ reagovat na zmÏnu penÏûnÌ zásoby p¯Ìsluönou zmÏnou úrokov˝ch
sazeb, nebo sice úrokové sazby reagujÌ "bÏûn˝m" zp˘sobem, nikoliv vöak investiËnÌ
v˝daje. KonkrétnÏ:
- s poklesem penÏûnÌ zásoby (restriktivnÌ mÏnová politika centrálnÌ banky) sice
klesajÌ poskytnuté úvÏry, avöak neroste úroková sazba. KomerËnÌ banky
"p¯idÏlujÌ úvÏry" p¯i nezmÏnÏné úrokové sazbÏ (nap¯. si udrûujÌ spolehlivé
klienty, ned˘vÏ¯ujÌ slibovan˝m vysok˝m v˝nos˘m rizikov˝ch investiËnÌch
projekt˘),
- s r˘stem penÏûnÌ zásoby (expanzivnÌ mÏnová politika centrálnÌ banky) docházÌ
sice k poklesu úrokové sazby, objem poskytovan˝ch úvÏr˘ a tudÌû ani investiËnÌ
v˝daje vöak nerostou. KomerËnÌ banky opÏt opatrnÏ "p¯idÏlujÌ úvÏry"
podnik˘m (preferujÌ nap¯. vládnÌ dluhopisy).
V podmÌnkách "p¯idÏlovánÌ úvÏr˘" proto nelze vycházet z tradiËnÌho
keynesiánského transmisnÌho mechanismu. MÏnová politika se v tÏchto
podmÌnkách stává znaËnÏ nejistou.
P¯Ìmé cÌlovánÌ inflace

Smyslem mÏnové politiky v monetaristickém pojetÌ (ménÏ v˝raznÏ téû
v keynesiánském p¯Ìstupu), tedy jejÌm koneËn˝m cÌlem, je dosaûenÌ urËitého
inflaËnÌho cÌle, jde tedy o cÌlovánÌ inflace. TradiËnÌ monetaristick˝ p¯Ìstup je
p¯itom zamÏ¯en na zprost¯edkujÌcÌ cÌl v podobÏ penÏûnÌ zásoby (nap¯. M2).
Teprve prost¯ednictvÌm tohoto "penÏûnÌho cÌlenf' (tedy nep¯Ìmo) je dosahováno
koneËného cÌle, tj. nÌzké inflace.
Bariérou úËinnosti tohoto p¯Ìstupu je jiû v˝öe zmÌnÏná nejistota mezi r˘stem
M a v˝vojem mÌry inflace (nestabilnÌ poptávka po penÏzÌch). KromÏ toho
poukazujÌ praktické zkuöenosti na obtÌûnost p¯esného usmÏrÚovánÌ M2.
AlternativnÌ p¯Ìstup k mÏnové politice proto vypouötÌ tradiËnÌ zprost¯edkujÌcÌ cÌl
(mezicÌl) a vyhlaöuje pouze koneËn˝ cÌl (nÌzkou inflaci). Tohoto inflaËnÌho cÌle
má mÏnová politika dosáhnout p¯Ìm˝m zamÏ¯enÌm na inflaci. MÏnová politika
má tedy podobu "inflaËnÌho cÌlenÌ". InflaËnÌ cÌl je p¯itom explicitnÏ vyhláöen
(v konkrétnÌ v˝öi), coû má v˝znam
- jednak pro jeho dosaûenÌ (prestiû centrálnÌ banky),
- jednak pro tvorbu inflaËnÌch oËekávánÌ.
Variantou p¯Ìmého cÌlovánÌ inflace je p¯Ìstup, kdy centrálnÌ banka sleduje jako
netradiËnÌ mezicÌl soubor indikátor˘ naznaËujÌcÌch budoucÌ v˝voj inflace (vËetnÏ
penÏûnÌ zásoby, úrokové sazby na penÏûnÌm trhu, poskytovan˝ch úvÏr˘, mÏnového
kursu, p¯Ìlivu kapitálu ze zahraniËÌ, v˝voj nezamÏstnanosti aj.). Z v˝voje tÏchto
indikátor˘ je moûno sestavit inflaËnÌ prognózu a podle jejÌho odch˝lenÌ od
inflaËnÌho cÌle provést pot¯ebná opat¯enÌ mÏnové politiky.
»NB p¯eöla ke strategii p¯ímého cílování inflace v prosinci 1997. Vychází
p¯itom z v˝öe uveden˝ch námitek v˘Ëi monetaristickému nep¯ímému cílování
inflace (zprost¯edkovanÏ p¯es penÏûní cílení na M 2), resp. z rozporupln˝ch
v˝sledk˘ stabilizace mÏnového kursu, a opírá se ozkuöenosti centrálních bank
nap¯. ve Velké Británii, Novém Zélandu, KanadÏ, äpanÏlsku a jinde.
Specifikem »NB do r. 2001 bylo sledování nikoliv bÏûného ukazatele v˝voje
inflace, nap¯. CPI, n˝brû tzv. Ëisté inflace, coû je CPI oËiötÏn˝ o vliv cenov˝ch
deregulací, zmÏn nep¯ím˝ch daní a odbourávání subvencí podnik˘m.
Soust¯edÏním pozornosti na Ëistou inflaci oddÏluje »NB inflaËní faktory, jejichû
v˝voj je mimo sféru jejího vlivu. Od r. 2002 sleduje »NB inflaci mÏ¯enou CPI,
která je pro ve¯ejnost srozumitelnÏjöí a lépe se promítá do tvorby inflaËních
oËekávání. Tuto mÏnovou politiku ilustruje tab. 12.1.
Tab. 12-1 MÏnová politika »NB (%)
penÏûní cíl 02) skuteËn˝
p˘vodní v˝voj M2 inflace^ /
cíl -Ëistáinflace skuteËná %':-m m\ra

Ëístáínflácé
1998
skuteËná rnírá iriflaGe

2G0á(í)
2005 (XII)
Poznámky: (1) CPI, roËní pr˘mÏr Prameny: Zprávy o inflaci (»NB)
Hlavní p¯qblÏiií˝
operace na otev¯eném trhu sterilizaËní operace
sazba povinn˝ch minimálních rezerv politika "levn˝ch penÏz"
diskontní politika kvantitativní teorie penÏz
administrativní nástroje - M=k-P-Y
koneËné a zprost¯edkující cíle - monetaristická verze
keynesiánsk˝ transmisní mechanismus p¯ím˝ transmisní mechanismus
expanzivní a restriktivní politika monetaristické mÏnové pravidlo
neutralita penÏz monetaristick˝ experiment
Ëasová zpoûdÏní eklektick˝ charakter mÏnové politiky
mÏnová politika v otev¯ené ekonomice: p¯idÏlování úvÏr˘
- s pohybliv˝mi kursy p¯ímé cíl ování inflace
- s fixními kursy
ShrnutÌ
• MÏnová politika se uskuteËÚuje opat¯eními centrální banky prost¯ednictvím
trhu penÏz, obvykle ovlivÚováním v˝voje penÏûní nabídky.
• Mezi hlavní nástroje mÏnové politiky pat¯í operace na otev¯eném trhu,
zmÏna sazby povinn˝ch minimálních rezerv, diskontní politika. V˝jimeËnÏ
jsou pouûívány administrativní nástroje.
• Centrální banka sleduje urËit˝ koneËn˝ cíl své mÏnové politiky, tj. regulaci
vybrané makroekonomické veliËiny. Bezprost¯ednÏ se vöak soust¯edí na
zprost¯edkující cíl (úroková sazba, penÏûní zásoba).
• Keynesiánská mÏnová politika aktivnÏ ovlivÚuje v˝voj ekonomiky.
Transmisní mechanismus postupuje od zmÏny penÏûní zásoby a úrokové
sazby ke zmÏnÏ agregátní poptávky aû ke stimulaci zamÏstnanosti nebo
zmírnÏní inflace.
• ÚËinnost keynesiánské mÏnové politiky je sporná zejména vzhledem
k nejisté citlivosti v˝daj˘ na úrokovou sazbu, k velk˝m Ëasov˝m zpoûdÏním
a téû p¯i stabilních mÏnov˝ch kursech.
• Kvantitativní teorie penÏz ve své staré verzi dochází k závÏr˘m o v˝luËném
r˘stu cenové hladiny pod vlivem r˘stu penÏûnízásoby, ato proporcionálnÏ.
D˘chodová rychlost obÏhu penÏz je p¯itom fixní.
• Monetaristická verze kvantitativní teorie penÏz vychází ze stabilní poptávky
po penÏzích a z p¯ímé p¯emÏny nadmÏrné drûby penÏz v agregátní
poptávku. R˘st penÏûnízásoby vede krátkodobÏ k r˘stu produktu i cen,
dlouhodobÏ pouze k r˘stu cen (p¯i akcelerující inflaci).
• Monetaristické mÏnové pravidlo stabilního r˘stu penÏûní zásoby by mÏlo
zabezpeËit nízkou inflaci. Zpochybnit se vöak dá nestabilní poptávkou po
penÏzích a kolísáním d˘chodové rychlosti obÏhu penÏz.
• V p¯ípadÏ povinnosti centrální banky udrûovat fixní mÏnové kursy se
mÏnová politika pod¯izuje kursové politice.
• Keynesiánsk˝ transmisní mechanismus spoléhající na ovlivÚování
investiËních v˝daj˘ selhává v podmínkách "p¯idÏlování úvÏr˘" komerËními
bankami.
• P¯ímé cílování inflace opouötí tradiËní mezicíl protiinflaËní mÏnové politiky
(penÏûní zásobu) a je p¯ímo zamÏ¯eno na nízkou inflaci. Jeho variantou je
sledování souboru indikátor˘ budoucí inflace.
CviËenÌ
1. Komentujte tvrzení: v d˘sledku prodeje vládních cenn˝ch papír˘ centrální bankou
na otev¯eném trhu se dá oËekávat (funguje-li keynesiánsk˝ mechanismus mÏnové
politiky) pokles nominální úrokové sazby. Jak tomu bude p¯i zv˝öení sazby
povinn˝ch minimálních rezerv?
2. Opravte schéma keynesiánského mechanismu mÏnové politiky (v krátkém období),
klesá-li nabídka penÏz (M)\
HDP iyLÍ
M l -> / T H> / (C, G, NX) t -> AD i ->(
PÍ
3. Monetaristick˝ p¯ístup k mÏnové politice navrhuje:
a) jemné dolaÔování ekonomiky,
b) stabilní tempo r˘stu nabídky penÏz,
c) regulaci úrokové sazby jako zprost¯edkující cíl mÏnové politiky,
d) zavést centrální plánování v˝roby,
e) cílem mÏnové politiky je tzv. plná zamÏstnanost.
4. NÏkte¯í národohospodá¯i tvrdí: "Pouze peníze mají v˝znam.", jiní namítají: "Peníze
jsou d˘leûité, ale d˘leûitá je i fiskální politika." Které tvrzení p¯i¯adíte ekonom˘m
keynesiánského zamÏ¯ení a které monetarist˘m?
5. Centrální banky pouûívají jako nástroje své mÏnové politiky ËastÏji obvykle operace
na otev¯eném (volném) trhu nebo zmÏny sazby povinn˝ch minimálních rezerv?
ProË?
6. V nÏkter˝ch ekonomikách (jako nap¯. Belgie, Dánsko, Nizozemí aj.) byly zruöeny
povinné minimální rezervy komerËních bank. Jak se toto opat¯ení bezprost¯ednÏ
projeviv penÏûní zásobÏ?
7. Restriktivní mÏnová politika projevující se ve zmÏnÏ agregátní poptávky (nikoliv
agregátní nabídky) povede v keynesiánském pojetí dlouhodobÏ k tomu, ûe
- reáln˝ produkt (a zamÏstnanost): ,
8. Otázku Ë. 7 interpretujte v monetaristickém p¯ístupu.
Úkoly
1. P¯i operacích na otev¯eném (volném) trhu obchodují centrální banky s vládními
nebo vlastními cenn˝mi papíry. VysvÏtlete, proË centrální banky nesmÏjí
obchodovat s cenn˝mi papíry podnik˘.
2. ÚËinnost nÏkter˝ch nástroj˘ mÏnové politiky (nap¯. diskontní politiky) b˝vá v USA
hodnocena slovy: "M˘ûete p¯ivést konÏ k vodÏ, ale nem˘ûete ho donutit, aby se
napil" (ve francouzské verzi: "Nedonutíte pít osla, kter˝ nemá ûízeÚ"). VysvÏtlete.
3. Máte k dispozici následující údaje z ekonomiky »R (mld. KË):
1995 1996 1997 1998 1999 2000

nominálnÌ HDP 1381,0 1567,0 1679,9 1837,1 1887,3 1959,6
penÏûnÌ zásoba M 2 "' 889,0 1033,5 1104,1 1170,8 1276,0 1358,1
Pozn.: ^ roËní pr˘mÏr
Prameny: Statistické roËenky »R, www.cnb.cz.
VypoËtÏte d˘chodovou rychlost obÏhu penÏz a interpretujte v˝sledky.
Literatura
FRIEDMAN, M.: The Role of Monetary Policy. The American Economic Review, March
1968.
FRIEDMAN, M.: Za vöím hledej peníze. Liberální institut. Praha, Grada Publishing
1997. Kap. 2 (kvantitativní teorie penÏz).
IZÁK, V.: Monetarismus. Politická ekonomie 9- 10/1991.
IZÁK, V.: Transmisní mechanismus mÏnové politiky - úvÏrov˝ kanál. Politická
ekonomie 6/1998.
LUCAS, R.: Monetary Neutrality. In: Nobel Lectures. Economic Sciences. 1991 -
1995. World Scientific 1997.
a úvÏr. Praha, Economia 1991. Kap. 1 7 - 1 8 (nástroje a cíle mÏnové
politiky), kap. 23 (transmisní mechanismy).
MISHKIN, F. S., POSEN, A. S.: Cílování inflace: zkuöenosti Ëty¯ zemí. Finance a úvÏr
4/1998.
MODIGLIANI, F.: Liquidity Preference and the Theory of Interest and Money.
Econometrica, January 1944.
REVENDA, Z., MANDEL, M., KODERA, J., MUSÍLEK, P., DVOÿÁK, P., BRADA, J.:
PenÏûní ekonomie a bankovnictví. 2. vydání. Praha, Management Press
1997. Kap. 13 (transmisní mechanismy).
äMÍDKOVÁ, K., HRN»Íÿ, M.: P¯echod na strategii cílování inflace. Finance a úvÏr
4/1998.
ZAHRADNÍK, P.: MÏnová politika Evropské centrální banky: funkce, cíle, rizika.
Finance a úvÏr 10/1999.
13 RozpoËet a fiskálnÌ politika
13.1 C^
13.2 Keyn^
:13.3'; ;T; AI ternatiyni;:pr^^
13.5 tó
"ObyËejnÏ se ¯Ìká, ûe v soukromém hospoda¯enÌ se v˝daje ¯ÌdÌ podle p¯Ìjm˘,

kdeûto ve ve¯ejném hospoda¯enÌ p¯Ìjmy se ¯ÌdÌ podle v˝daj˘. ...
Hospoda¯enÌ ve¯ejn˝ch svazk˘ (tj. ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ - pozn. M. H.) nenÌ
ûádná alchymie, je to vlastnÏ úkol jasnÏjöÌ - byù i ne lehËÌ - neû hospoda¯enÌ
soukromé. Ti kdo ¯ÌdÌ ve¯ejné hospodá¯stvÌ musÌ si vöak b˝ti vÏdomi své vysoké
mravnÌ odpovÏdnosti, neboù zpravidla nemohou ze svého majetku nahraditi obci
nebo státu ökody, které mohou vzniknout z jejich neschopnosti, neinformovanosti
nebo nedbalosti. OdpovÏdnost hmotnou ... nenesou minist¯i, poslanci, starostové
a radnÌ, tu nesou obËané, voliËi a poplatnÌci."
ÚvodnÌ sdÏlenÌ této kapitoly pocházÌ od v˝znamného Ëeského národo-
hospodá¯e keynesiánského zamÏ¯enÌ Josefa Macka (PrvnÌ uvedenÌ do národnÌho
hospodá¯stvÌ, 1945). PravdÏpodobnÏ jde o témÏ¯ vöeobecnÏ p¯ijÌman˝ názor. Jinak
tomu bude s následujÌcÌm v˝kladem fiskálnÌ politiky. ObdobnÏ jako u p¯edchozÌ
mÏnové politiky existujÌ silnÏ rozdÌlné názory na vyuûÌvánÌ fiskálnÌ politiky, na
vládnÌ deficity a vládnÌ dluhy.
13.1 Charakteristika rozpoËtu
RozpoËtová soustava
RozpoËtem budeme v rámci obecné ekonomické teorie rozumÏt soustavu
ve¯ejn˝ch rozpoËt˘, které p¯edstavujÌ tvorbu a pouûitÌ centralizovan˝ch penÏûnÌch
fond˘ vládou vËetnÏ ve¯ejné správy na mÌstnÌch úrovnÌch za urËité obdobÌ (tzv.
fiskálnÌ rok, coû m˘ûe b˝t kalendá¯nÌ rok nebo i jiné obdobÌ, nap¯. v USA od 1.10.
do 30.9.). Jde o soustavu rozpoËt˘, která má v r˘zn˝ch zemÌch rozmanitou podobu.
M˘ûe zahrnovat jednak samotné rozpoËty v uûöÌm smyslu, jednak rozpoËty
r˘zn˝ch jednotek, hospoda¯ÌcÌch s nucen˝mi odvody obdobn˝mi danÌm. Na
p¯Ìkladu »R:
- federálnÌ rozpoËet (v b˝valé »SFR),
- státnÌ rozpoËet,
- územnÌ rozpoËty (v »R rozpoËty obcÌ a okresnÌch ú¯ad˘),
- rozpoËty zdravotnÌch pojiöùoven,
- mimorozpoËtové fondy (státnÌ úËelové fondy aj.) aj.,
- sporn˝m problémem je zahrnutÌ rozpoËt˘ nÏkter˝ch dalöÌch jednotek
napojen˝ch na vládu (v »R nap¯. KonsolidaËnÌ agentura aj.).
V rámci rozpoËtové soustavy docházÌ obvykle k p¯erozdÏlovánÌ: v˝daje jednoho
rozpoËtu jsou p¯Ìjmem jiného rozpoËtu. Pro ilustraci uvedeme v˝sledky
hospoda¯enÌ státnÌho rozpoËtu »R a územnÌch rozpoËt˘ v r. 2000 (mld. KË):
Tab. 13-1 RozpoËtová soustava »R, 2000 (mld. KË)
státní rozpoËet »R
p¯íjmy y˝clá]e pfflrri˝ ˝˝dájé p¯íjmy v˝daje
780,9
: :
• : : . . :
: : . ' . , : - , • ;
; : . . - : :
; :
: . ; : ; / : • . .
W0&0ä 780,9
P¯Ìjmy a v˝daje rozpoËtu

RozpoËtové p¯Ìjmy jsou v p¯eváûné mÌ¯e tvo¯eny:
- danÏmi, vËetnÏ r˘znÏ naz˝van˝mi platbami (nap¯. pojistné) na sociálnÌ
zabezpeËenÌ, jako nap¯. nemocenské, d˘chodové, na politiku zamÏstnanosti,
na zdravotnÌ pojiötÏnÌ apod.,
- dalöÌ p¯Ìjmy tvo¯Ì nap¯. p¯ijaté úroky, p¯Ìjmy z pronájmu majetku, splátky
poskytnut˝ch úvÏr˘ aj.,
- dalöÌ p¯Ìjmy, zaloûené na snÌûenÌ aktiv vlády, jako prodej majetku,
- p¯ijaté dotace (v˝znamné zejména u územnÌch rozpoËt˘).
DanÏ je moûno rozdÏlit pro pot¯eby obecné ekonomické teorie nap¯. na:1)
1) DanÏ p¯Ìmé, které jsou vázány k urËitému d˘chodu nebo majetku, a to
zejména
- osobnÌ d˘chodové danÏ (jako danÏ z mezd, z d˘chod˘ plynoucÌch ze samostatné
podnikatelské Ëinnosti, z úrok˘, dividend apod.), dále danÏ ze zisk˘ podnik˘,
- r˘zné danÏ z majetku (dÏdická a darovacÌ, z pozemk˘, daÚ silniËnÌ apod.).
2) DanÏ nep¯Ìmé jako zejména
- daÚ z p¯idané hodnoty, vypoËÌtaná podle novÏ vytvo¯ené hodnoty na vöech
stupnÌch v˝roby,
- daÚ spot¯ebnÌ, stanovená pouze pro urËité v˝robky (alkoholické nápoje, benzÌn,
tabákové v˝robky apod.),
- cla.
RozpoËtové v˝daje shrneme do následujÌcÌch skupin:
1) Odliön˝ p¯Ìstup k charakteristice daÚového systému (vËetnÏ terminologie) zaujÌmajÌ

specializované disciplÌny, zejména ve¯ejné finance (hovo¯Ì se zde o danÌch z p¯Ìjm˘
fyzick˝ch nebo právnick˝ch osob apod.).
- v˝znamn˝ podÌl zaujÌmajÌ zpravidla v˝daje sociálnÌho charakteru v podobÏ
transferov˝ch plateb domácnostem (podpory, dávky, p¯ÌspÏvky apod.);
- velk˝ podÌl majÌ dále téû vládnÌ nákupy v podobÏ financovánÌ bÏûn˝ch
i investiËnÌch v˝daj˘ ve ökolstvÌ a zdravotnictvÌ. MenöÌ podÌl zaujÌmajÌ obvykle
nákupy v oblasti ve¯ejné správy, armády, policie, soud˘ apod.;
- dalöÌmi v˝daji jsou transferové platby podnik˘m v podobÏ subvencÌ (v »R
zejména do dopravy, zemÏdÏlstvÌ, bankovnictvÌ, tÏûebnÌho pr˘myslu, k podpo¯e
exportu aj.),
- v ¯adÏ zemÌ je v˝znamnou poloûkou téû vyplacen˝ úrok z ve¯ejného dluhu.
Tyto celkové v˝daje mohou b˝t rozËlenÏny na bÏûné a kapitálové (investiËnÌ)
v˝daje.
RozpoËtové saldo
RozdÌl mezi p¯Ìjmy a v˝daji p¯edstavuje saldo rozpoËtu. To je buÔ p¯ebytkové,
v p¯ÌpadÏ p¯ev˝öenÌ p¯Ìjm˘ nad v˝daji, nebo deficitnÌ v opaËném p¯ÌpadÏ. V dalöÌm
v˝kladu budeme pro zjednoduöenÌ p¯edpokládat, ûe deficit je takové saldo
rozpoËtu, které je spojeno s r˘stem vládnÌch závazk˘ - vláda tedy v d˘sledku
rozpoËtového hospoda¯enÌ zvyöuje své zadluûenÌ (neuvaûujeme tedy moûnost
financovat deficit z d¯Ìve vytvo¯en˝ch aktiv). Analogicky p¯ebytek rozpoËtu
povede k poklesu vládnÌch závazk˘.
RozpoËtov˝ deficit je tedy (v tomto zúûeném pojetÌ) financován v˝p˘jËkami
zpravidla v podobÏ dluhopis˘ vlád (vËetnÏ obcÌ). Tyto dluhopisy jsou nakupovány
domácÌmi subjekty (podniky vËetnÏ bank, domácnostmi, zpravidla nikoliv p¯Ìmo
centrálnÌ bankou), nebo zahraniËnÌmi subjekty - jde tedy o zahraniËnÌ dluh vlády
(abstrahujeme p¯itom od tzv. vnitrovládnÌho dluhu). RozpoËtov˝ deficit je
zpravidla hlavnÌm faktorem vzniku (nebo r˘stu) ve¯ejného dluhu.
Pro ilustraci p¯Ìjm˘, v˝daj˘ a salda rozpoËtu poslouûÌ v˝sledky hospoda¯enÌ
státnÌho rozpoËtu »R za r. 2000 (mld. KË) - viz tabulku 13-2.
Velikost rozpoËtu
Ke srovnánÌ v˝öe rozpoËt˘ a jejich sald jednak v Ëase a jednak mezi zemÏmi
jsou pouûÌvány relativnÌ ukazatele, zejména
- pomÏr v˝daj˘ rozpoËtu k HDP, kter˝ b˝vá Ëasto pouûÌván k orientaËnÌmu
vyjád¯enÌ mÌry vládnÌ intervence v zemi (v »R, NÏmecku a Rakousku dosahuje
okolo 1/2, nap¯. ve ävédsku okolo 2/3, témÏ¯ stjnÏ tolik v Dánsku, v Japonsku
a v USA okolo 1/3),
- pomÏr salda rozpoËtu kHDP. Jako ilustrace únosné v˝öe rozpoËtového deficitu
poslouûÌ cÌlová veliËina stanovená v rámci Evropské unie Maastrichtskou
dohodou jako jedna z podmÌnek zavedenÌ jednotné mÏny - maximálnÏ 3 %
HDP.
Souhrn v˝daj˘ státního rozpoËtu a místních rozpoËt˘ v r. 2000 Ëinil v »R
780,9 mld. KË, v pomÏru k HDP 39,8 %.
RozpoËtové hospoda¯ení »R (státní rozpoËet + místní rozpoËty podle údaj˘
min. financí) vykazovalo do r. 1995 mírné p¯ebytky. Od r. 1996 je hospoda¯ení
deficitní. V r. 2000 dosáhl vykazovan˝ deficit uveden˝ch rozpoËt˘ celkovÏ
2,5 % HDP. Celkové saldo ve¯ejn˝ch financí Ëinilo - 3,2 %, vËetnÏ tzv. skrytého
deficitu (v podobÏ nekvalitních aktiv transformaËních institucí - jako
KonsolidaËní banka a jiné - a v podobÏ rizikové sloûky státních garancí)
dosáhlo - 5,7 %.
Tab. 13-2 Státní rozpoËet »R, 2000 (mid. KË)
DaÚové p¯íjmy: BÏûnÏ ¯- nákupy ^^ 173,8

- d ˘chodoyé danÏ 37 0 BÏûné - transfery;
- sociáln í poj jötÏní K222,2;;:/r>:- - domácnostem 266,3
- majetkové danÏ 13,3 -subvence podnik˘m 37,6
- DPH, spot¯ební danÏ, cla 230,4 -jin˝m rozpoËt˘m 64,5
..,'-.•• - j i n é , ; J v ; v M ; f e - 7 ^ - : : : - - 4 v •!•••:';> V - . ^ 6,6 - d o zahraniËí 2,7
NedaÚovÏ p¯íjmy: BÏûné ostatní 2,6
- z vlastní Ëinnosti 10,6 Kapitálové v˝daje
— splátky p˘jËek 4,6 • : ^--v^ : :rtál<UjÍ>˝^'- ; %: : ä : :\..-S:..'" ; " ; -:::' ; : -/^/:r- '••'•'' . • 24,2
Kapitálové 0,4 - transfery ^ 35,5
; ;;; ;;
: ; 1;1,4; ;; :
I::;::-OStatní:;v:';::;;i-V^^^^ " . . 0,6
V
-':V Celkem yfifc-áf :SSíS;l?SS: 586,2 Vyplacené úvÏry 4,6
:
- DefÍciù i# S§©^
: :
:t46, tj7; 19,9
; j;Celkem-f^ 632,3 :i :
: l;: ;;CéÍké^^^ 632,3
Pozn.: (1) vËetnÏ p¯íspÏvk˘ p¯íspÏvkov˝ch apod. organizacím (64,4 mld. KË)
(2) podnik˘m i p¯íspÏvkov˝m organizacím
13.2 Keynesiánská fiskálnÌ politika
Funkce rozpoËtu
V˝znam rozpoËtu je moûno rozdÏlit do t¯Ì oblastÌ:
1) AlokaËnÌ funkce rozpoËtu: rozpoËty existujÌ proto, aby soust¯edily
finanËnÌ prost¯edky k zabezpeËenÌ produkce ve¯ejn˝ch statk˘ Ëi jak˝chkoliv jin˝ch
statk˘, jejichû produkci se vláda rozhodla zabezpeËovat z jin˝ch d˘vod˘
(sociálnÌch, politick˝ch a jin˝ch). Vláda dále ovlivÚuje pomocÌ rozpoËtu aktivity
(v˝robnÌ, spot¯ebnÌ) souvisejÌcÌ s externalitami.
Z mikroekonomie si p¯ipomeÚme, ûe ve¯ejné statky (v p˘vodnÌm pojetÌ
P. A. Samuelsona) se vyznaËujÌ nerivalitnÌ spot¯ebou, tj. je-li tento statek
poskytován jedné osobÏ, je dostupn˝ i vöem ostatnÌm, aniû by bylo pot¯eba
vynakládat dodateËné náklady. FinancovánÌ v˝roby tÏchto statk˘ b˝vá proto Ëasto
zprost¯edkováno ve¯ejn˝m rozpoËtem, tj. povinn˝m zdanÏnÌm s cÌlem
minimalizovat "Ëerné pasaûéry". To je aktuálnÌ zejména tehdy, je-li definice
ve¯ejného statku "zp¯ÌsnÏna" kriteriem nevylouËitelnosti ze spot¯eby. Typick˝mi
p¯Ìklady ve¯ejn˝ch statk˘ jsou národnÌ obrana nebo ochrana ûivotnÌho prost¯edÌ.
Vláda ovöem zprost¯edkovává produkci a uûitÌ i ¯ady jin˝ch statk˘, obvykle
z hlediska (obtÌûnÏ definovatelného) ve¯ejného zájmu - celkovÏ jde o tzv. ve¯ejnÏ
poskytované statky.
Externality (efekty p¯elévánÌ náklad˘) p¯edstavujÌ tvorbu vnÏjöÌch kladn˝ch
úspor (mám p¯Ìnos, za kter˝ neplatÌm) nebo vnÏjöÌch záporn˝ch úspor (utrpÌm
újmu, která mi nenÌ uhrazena). P¯ÌËinou externalit jsou zejména nevymezená
vlastnická práva, vysoké náklady vyjednávánÌ a nevymezen˝ rozsah odpovÏdnosti.
P¯ÌËinou ovlivÚovánÌ aktivit vedoucÌch k pozitivnÌm externalitám, prost¯ednictvÌm
rozpoËtu vlády je absence jiné formy platby za p¯Ìnosy ("spot¯ebu") z tÏchto
statk˘. P¯Ìnos plynoucÌ nap¯. z rozvoje vÏdy a v˝zkumu nebo z vysoké vzdÏlanosti
má celá spoleËnost, nejen vynálezci nebo kvalifikovanÌ odbornÌci. ObdobnÏ m˘ûe
vláda omezovat tvorbu záporn˝ch vnÏjöÌch úspor prost¯ednictvÌm rozpoËtu nap¯.
danÏmi z emisÌ ökodlivin a financovánÌm ochrann˝ch program˘.
2) RozpoËty majÌ dále v˝znamnou funkci p¯erozdÏlovánÌ (redistribuce)
d˘chod˘. Jsou tedy nástrojem regulace nerovnosti.
VÏtöí Ëi menöí rozsah alokaËní a redistribuËní funkce ve¯ejného rozpoËtu
v r˘zn˝ch ekonomikách je podmínÏn rozdíln˝mi p¯edstavami o roli vlády a trhu
v ekonomice, o preferenci individualistick˝ch nebo kolektivistick˝ch orientací
v dané spoleËnosti, o obecn˝ch prioritách spoleËenského v˝voje a jin˝ch
okolnostech. TÏmito normativními stránkami ekonomické teorie se zde
nebudeme zab˝vat.
3) DalöÌ funkcÌ je v keynesiánském pojetÌ usmÏrÚovánÌ makroekonomického

v˝voje dané zemÏ ve smyslu ovlivÚovánÌ v˝voje hlavnÌch makroekonomick˝ch
veliËin. Jde o stabilizaËnÌ funkci rozpoËtu neboli o fiskálnÌ politiku. '
Nástroje fiskálnÌ politiky

Nástroji fiskálnÌ politiky jsou jak p¯Ìjmová, tak i v˝dajová stránka rozpoËtu.
ÚËinky tÏchto nástroj˘ b˝vajÌ nejËastÏji interpretovány pomocÌ jejich vlivu na
agregátnÌ poptávku, a to
- RozpoËtové p¯Ìjmy: zmÏna mÌry zdanÏnÌ d˘chod˘ (p¯ÌpadnÏ zmÏna
povinn˝ch plateb sociálnÌho zabezpeËenÌ) se zejména promÌtá do zmÏny
spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ. Je moûné, ûe p¯i poklesu zdanÏnÌ a r˘stu osobnÌho
disponibilnÌho d˘chodu porostou v˝daje C a tÌm i AD.
ZdanÏnÌ d˘chodu m˘ûe b˝t progresivnÌ, coû znamená, ûe s r˘stem d˘chodu
podÌl danÏ na tomto d˘chodu roste (nap¯. zdanÏnÌ mezd). KonstantnÌ zdanÏnÌ
1) Pojmy rozpoËtová politika a fiskálnÌ politika b˝vajÌ nÏkdy chápány jako synonyma,
jindy (jako zde) je pouûit pojem fiskálnÌ politika v uûöÌm smyslu. K fiskálnÌ politice
b˝vá nÏkdy zahrnuto i usmÏrÚovánÌ dalöÌ oblasti ekonomického v˝voje, a to
strukturálnÌho v˝voje hospodá¯stvÌ (o kterém byla zmÌnka v úvodnÌ kapitole).
znamená, ûe podÌl danÏ na d˘chodu je stabilnÌ (nap¯. zdanÏnÌ zisk˘ podnik˘), daÚ
se tedy vyvÌjÌ v˘Ëi d˘chodu proporcionálnÏ. P¯i degresivnim zdanÏnÌ podÌl danÏ
na rostoucÌm d˘chodu klesá (nap¯. za urËit˝ch podmÌnek zdravotnÌ pojiötÏnÌ).
P¯i zkoumání míry zdanÏní osobního d˘chodu m˘ûeme dále rozliöit

pr˘mÏrné a mezní veliËiny. Pr˘mÏrná míra zdanÏní osobního d˘chodu
vyjad¯uje podíl danÏ z osobního d˘chodu na tomto osobním d˘chodu. Mezní
míra zdanÏní vyjad¯uje podíl p¯ír˘stku danÏ z osobního d˘chodu k p¯ír˘stku
osobního d˘chodu. Této mezní mí¯e zdanÏní b˝vá p¯ipisován v˝znam v tom
smÏru, ûe právÏ podle této míry se jednotlivci rozhodují, zda budou ochotni
prodlouûit svou pracovní dobu.
- RozpoËtové v˝daje: vládnÌ nákupy statk˘ (G) bezprost¯ednÏ zvyöujÌ

agregátnÌ poptávku, stejnÏ tak i transferové v˝daje vlády (77?), které majÌ
nejËastÏji podobu transferov˝ch plateb domácnostem, ËásteËnÏ i podnikovému
sektoru v podobÏ subvencÌ (r˘st poptávky po investicÌch).
P¯ipomeÚme si, ûe konkretizací úËink˘ zmÏny uveden˝ch autonomních

v˝daj˘ (vËetnÏ zmÏny autonomních daní) na AD a produkt jsme se zab˝vali
v kap. 3. Zde byl téû vysvÏtlen multiplikaËní efekt tÏchto v˝daj˘. älo p¯itom
o jednoduch˝ p¯ístup, nap¯. s p¯edpokladem stabilní cenové hladiny, produkËní
mezery Y < Y*, nemÏnné úrokové sazby v procesu zmÏny Y aj.
V p¯ÌpadÏ expanzivnÌ fiskálnÌ politiky by ölo o pokles zdanÏnÌ a r˘st v˝daj˘ G,

77?. V˝sledkem je r˘st agregátnÌ poptávky. Opat¯enÌ restriktivnÌ fiskálnÌ politiky
by mÏla podobu r˘stu zdanÏnÌ a poklesu v˝daj˘ G, TR. V˝sledkem je pokles
agregátnÌ poptávky.
FungovánÌ nástroj˘ fiskálnÌ politiky se promÌtá do rozpoËtového salda. Toto
saldo je p¯edstavováno rozdÌlem mezi p¯Ìjmy rozpoËtu (redukujme tyto p¯Ìjmy na
danÏ z d˘chodu, jejichû v˝öe je urËena sazbou /) a rozpoËtov˝mi v˝daji (G + TR).
RozpoËtové saldo (BS), graficky znázornÏno na obr. 13-1, vyjád¯Ìme rovnicÌ:
BS = t • Y- (G + 77?;.
P¯i d˘chodu Yl vzniká deficit BSj. Ten se mÏnÌ v d˘sledku
- zmÏny Y (cyklického v˝voje Y): p¯i niûöÌm Yvybere vláda niûöÌ danÏ (p¯i stejné
sazbÏ t). P¯i poklesu Y z Yi na Y2 tedy vzroste BS z BSi na BS2,
— p˘sobenÌ nástroj˘ fiskálnÌ politiky v podobÏ:
a) zmÏny sazby d˘chodové danÏ t. Nap¯. pokles sazby / se projevÌ snÌûenÌm
sklonu p¯Ìmky BS do polohy BS' a dosaûenÌm deficitu BS3 (p¯i d˘chodu Yi),
b) zmÏny v˝daj˘ G a 77? . Tato zmÏna se projevÌ v posunu p¯Ìmky p¯Ìmky BS:
nap¯. r˘st tÏchto v˝daj˘ je znázornÏn jako BS". Deficit vzroste do v˝öe BS4
(p¯i p˘vodnÌ úrovni d˘chodu Yj a p¯i p˘vodnÌ sazbÏ d˘chodové danÏ).
ZmÌnÏné souvislosti mezi nástroji fiskálnÌ politiky (zmÏna t, G, 77?) a deficitem
rozpoËtu jsou dále komplikovány tÌm, ûe následnÏ po aplikaci daného nástroje
(a po jeho bezprost¯ednÌm vlivu na p¯Ìjmy a v˝daje rozpoËtu) docházÌ ke zmÏnÏ
Y. Tak nap¯. r˘st G nebo pokles t je sice bezprost¯ednÏ spojen s r˘stem deficitu,
v d˘sledku následného r˘stu Y(vËetnÏ multiplikaËnÌho efektu) je vöak r˘st deficitu
zmÌrnÏn.
WBÃÃBBBttBBBUÃBBÃ
Nástroje fiskálnÌ politiky majÌ dvojÌ mechanismus fungovánÌ:
1) Automatické (vestavÏné) stabilizátory: tyto nástroje fungujÌ samoËinnÏ,
aniû by vláda p¯ijÌmala zvláötnÌ rozhodnutÌ o jejich vyuûitÌ. P¯Ìkladem tÏchto
nástroj˘ jsou
- progresivnÌ zdanÏnÌ d˘chod˘, kdy podÌl danÌ na d˘chodu roste nebo klesá
s r˘stem nebo poklesem d˘chodu. Typick˝ je tento zp˘sob zdanÏnÌ u mezd.
DocházÌ zde:
- jednak k vlivu na disponibilnÌ d˘chod: nap¯. v recesi klesá d˘chod, pokles
disponibilnÌho d˘chodu je brûdÏn poklesem mÌry zdanÏnÌ, coû brzdÌ téû pokles
spot¯ebnÌch v˝daj˘,
- jednak ke zmÏnÏ hodnoty v˝dajového multiplikátoru a tÌm i ke zmÏnÏ
úËinnosti autonomnÌch v˝daj˘.
- automatická zmÏna zejména transferov˝ch plateb vlády domácnostem nap¯.
v podobÏ podpor v nezamÏstnanosti a r˘zn˝ch sociálnÌch dávek. V recesi
docházÌ automaticky ke zv˝öenÌ objemu vyplácen˝ch podpor a dávek
(v d˘sledku rostoucÌ nezamÏstnanosti a klesajÌcÌho d˘chodu) a tÌm ke
zpomalenÌ poklesu disponibilnÌho d˘chodu.
Uvedené nástroje p˘sobÌ automaticky stabilizaËnÏ ve smyslu zmÌrÚovánÌ
cyklick˝ch v˝kyv˘ produktu (tedy proticyklicky).
Pojem automatické stabilizátory b˝vá nÏkdy pouûíván i v odliöném smyslu
jako okolnosti, které redukují v˝öi v˝dajového multiplikátoru a tím i úËinnost
autonomních v˝daj˘ na produkt. Automatick˝m stabilizátorem je potom nejen
progresivní charakter zdanÏní nÏkter˝ch d˘chod˘, ale samotná existence
zdanÏní p¯ír˘stku d˘chodu, dále téû existence mezního sklonu k importu
z d˘chodu.
2) DiskreËni politika, neboli fiskálnÌ politika s voln˝m rozhodovánÌm, je
spojena s rozhodnutÌm autorit o pouûitÌ urËitého nástroje. P¯Ìkladem jsou
jakékoliv vládnÌ v˝daje (G, TR), uskuteËnÏné se zámÏrem ovlivÚovánÌ v˝voje
makroekonomick˝ch veliËin. Na p¯Ìkladech expanzivnÌ politiky jde zejména o
- financovánÌ investiËnÌch v˝daj˘ (dálnice, p¯ehrady apod.), které zamÏstnávajÌ
mnoûstvÌ pracovnÌk˘,
- financovánÌ krátkodob˝ch pracovnÌch mÌst prost¯ednictvÌm "ve¯ejnÏ
prospÏön˝ch pracÌ" (údrûba silnic apod.) nebo "spoleËensky úËeln˝ch
pracovnÌch mÌst" (viz kapitolu o nezamÏstnanosti),
- zmÏnu daÚov˝ch sazeb v podobÏ daÚové reformy (snÌûenÌ zdanÏnÌ s cÌlem
stimulace soukrom˝ch v˝daj˘).
StrukturálnÌ a cyklick˝ rozpoËet

RozdÌln˝ mechanismus p˘sobenÌ nástroj˘ fiskálnÌ politiky je moûno zohlednit
p¯i anal˝ze rozpoËtu (jeho p¯Ìjm˘, v˝daj˘ a deficit˘) s cÌlem charakterizovat roli
vlády p¯i vzniku (nebo snÌûenÌ) tohoto deficitu. K tomu poslouûÌ rozliöenÌ
- skuteËného rozpoËtu a jeho salda: jde o skuteËnÏ namÏ¯ené p¯Ìjmy, v˝daje
a deficity (p¯ebytky);
- strukturálnÌho rozpoËtu: jde o p¯Ìjmy, v˝daje a salda, které by byly uskuteËnÏny
p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (L = L*7Y = Y*). StrukturálnÌ deficit (p¯ebytek)
b˝vá oznaËován téû jako cyklicky upraven˝, tj. oËiötÏn˝ od vlivu cyklu. Jeho
zmÏny vyjad¯ujÌ opat¯enÌ diskreËni fiskálnÌ politiky;
- cyklického rozpoËtu, jako rozdÌlu mezi skuteËn˝m a strukturálnÌm rozpoËtem.
Jeho v˝voj vyjad¯uje vliv cyklického v˝voje ekonomiky a s nÌm spojené p˘sobenÌ
automatick˝ch stabilizátor˘ na rozpoËet.
K o n k r e t i z u j m e t e n t o p r o b l é m na p ¯ Ì k l a d u deficitnÌh o r o z p o Ë t u .
P¯epokládejme, ûe ekonomika procházÌ fázÌ recese s vysokou nezamÏstnanostÌ.
SkuteËn˝ deficit Ëinil v daném roce nap¯. 40 mld. KË. StrukturálnÌ deficit vöak Ëinil
ménÏ: p¯ÌËinou je skuteËnost, ûe p¯i tzv. plné zamÏstnanosti by vláda jednak
dosahovala vyööÌ p¯Ìjmy (daÚové a jiné), dejme tomu o 15 mld. KË, jednak by
vydávala niûöÌ v˝daje (zejména v podobÏ sociálnÌch dávek) nap¯. o 10 mld. KË.
StrukturálnÌ deficit tedy Ëinil v daném roce: 40 - 15 - 10 = 15 mld. KË. Cyklick˝
rozpoËet pak dosáhl deficitnÌho salda: 40 - 15 = 25 mld. KË.
P¯edpokládejme, ûe v dalöÌm obdobÌ skuteËn˝ deficit vzrostl na 50 mld. KË,
p¯iËemû nezamÏstnanost dále vzrostla a reáln˝ produkt klesal (pokraËovala
recese). »Ìm byl tento v˝voj rozpoËtu zp˘soben? PropoËtem mohlo b˝t nap¯.
zjiötÏno, ûe strukturálnÌ deficit se nezmÏnil: nap¯. 50 - 20 - 15 = 15 mld. KË.
R˘st uöl˝ch p¯Ìjm˘ na 20 mld. KË byl zp˘soben niûöÌm d˘chodem, kter˝ je
zdaÚován, a téû automatick˝m poklesem mÌry zdanÏnÌ pod úroveÚ, bÏûnou p¯i tzv.
plné zamÏstnanosti. R˘st v˝daj˘ nad úroveÚ bÏûnou p¯i u = u* na 15 mld. KË byl
zp˘soben r˘stem nezamÏstnanosti a automaticky rostoucÌmi sociálnÌmi dávkami.
Cyklick˝ deficit se zv˝öil na: 50 - 15 = 35 mld. KË a byl v˝luËnou p¯ÌËinou r˘stu
skuteËného deficitu. V tomto p¯ÌpadÏ byl r˘st deficitu zp˘soben cyklick˝m
v˝vojem, vlivem automatick˝ch stabilizátor˘ (nikoliv diskreËni politikou vlády).
P¯edpokládejme, ûe v dalöÌm obdobÌ deficit opÏt vzrostl, tentokrát vöak p¯i
zv˝öenÌ zamÏstnanosti a produktu na úroveÚ prvnÌho obdobÌ (nastala fáze
expanze). P¯Ìr˘stek skuteËného deficitu nynÌ obsahoval strukturálnÌ sloûku: p¯i
skuteËném deficitu 60 mld. KË Ëinil strukturálnÌ deficit 35 mld. KË, vzrostl tedy
o 20 mld. KË (60 - 15 - 10 = 35), neboù doölo nap¯. k r˘stu v˝daj˘ na základÏ
rozhodnutÌ vlády s cÌlem zmÌrnit recesi. Cyklick˝ deficit Ëinil 60 - 35 = 25 mld. KË,
poklesl tedy o 10 mld. KË. Tentokrát byl p¯Ìr˘stek skuteËného deficitu o 10 mld. KË
v˝sledkem jak diskreËnÌ politiky vlády (nár˘st o 20 mld. KË), tak i cyklického
v˝voje (pokles o 10 mld. KË).
V˝voj jednotliv˝ch sloûek salda státnÌho rozpoËtu »R ilustruje tabulka 13-3.
Tab. 13-3 RozpoËtová soustava »R, 2000 (mld. KË)
skuteËné saldo ;^mktuiîhif;îtjo^

1994 mmmlMÃÃÌ
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Pozn.: rok 2000 - p¯edpovÏÔ

Pramen: Hospodá¯ské noviny 24. 7. 2000 (Ministerstvo financí »R, v˝poËet
KomerËní banka, a. s.)
CÌle fiskálnÌ politiky

CÌle fiskálnÌ politiky je moûno obecnÏ charakterizovat, stejnÏ jako v p¯ÌpadÏ
mÏnové politiky, jako usmÏrÚovánÌ v˝voje hlavnÌch makroekonomick˝ch veliËin,
zejména zamÏstnanosti (a vyhlazovánÌ hospodá¯ského cyklu), p¯ÌpadnÏ cenové
hladiny (sniûovánÌ mÌry inflace).
FiskálnÌ politika v tomto aktivistickém p¯Ìstupu je v˝znamn˝m stabilizaËnÌm
nástrojem v keynesiánském ekonomickém systému. KrátkodobÏ ovlivÚuje
zejména expanzivnÌmi opat¯enÌmi prost¯ednictvÌm agregátnÌ poptávky produkt
a zamÏstnanost v p¯ÌpadÏ mezer typu Y < Y * a L < L * , jak je vyjád¯eno v obr.
13-2.
FiskálnÌ expanze je p¯itom doprovázena rozpoËtov˝m deficitem. Ten m˘ûe b˝t
financován dvojÌm zp˘sobem: ^
1) P¯ipomeÚme si p¯edpoklad zaveden˝ na zaËátku této kapitoly: neuvaûujeme t¯etÌ

moûnost, tj. financovánÌ deficitu poklesem vládnÌch aktiv.
wmÃBmÃÃÃmaimÃÃimÃÃÃÃiÃmimmÃÃÃ
1) V˝chozÌ situace v obr. 13-2 se vyznaËuje nÌzk˝m produktem (Yj) a vysokou
nezamÏstnanostÌ v d˘sledku p¯edchozÌho poklesu agregátnÌ poptávky do úrovnÏ
AD]. Produkt je p¯itom blokován na úrovni Y < Y* nap¯. z d˘vodu strnulosti
nominálnÌch mzdov˝ch sazeb smÏrem dol˘. Vláda v této situaci stimuluje r˘st
produktu a zamÏstnanosti pouûitÌm naakumulovan˝ch nevyuûit˝ch úspor (jejich
vyp˘jËenÌm, tedy deficitnÌm financovánÌm sv˝ch v˝daj˘), tÌm doplÚuje
nedostateËnou soukromou poptávku, zvyöuje agregátnÌ poptávku z ADj do AD2
a dále, dokud Y= Y*.
2) AlternativnÌm zdrojem financovánÌ rozpoËtového deficitu obvykle
v ekonomice s vysokou zamÏstnanostÌ (kdy nejsou k dispozici ladem leûÌcÌ úspory)
je r˘st penÏûnÌ zásoby. Zvyöuje se mÏnová báze a následnÏ multiplikovanÏ téû
penÏûnÌ zásoba. To je uskuteËÚováno tÌm, ûe centrálnÌ banka na otev¯eném trhu
nakupuje vládnÌ cenné papÌry, emitované vládou pro krytÌ pot¯eb zmÌnÏné fiskálnÌ
expanze (jinou, a to ménÏ bÏûnou, moûnostÌ je nákup vládnÌch cenn˝ch papÌr˘
centrálnÌ bankou p¯Ìmo od vlády). DocházÌ k tzv. monetizaci rozpoËtového
deficitu neboli k "tiötÏnÌ penÏz", kter˝m vláda zÌskává uveden˝ v˝nos naz˝van˝
"raûebné".
P¯itom vzniká otázka, proË je ve¯ejnost ochotna prodávat vládní cenné

papíry centrální bance, neboli proË je ochotna zvyöovat své úspory ve formÏ
drûby penÏz. D˘vodem je r˘st cenové hladiny (p¯ípadnÏ r˘st míry inflace)
zp˘soben˝ fiskální expanzí a následn˝ pokles reálné hodnoty drûby penÏz.
K udrûení této reálné hodnoty je nutno zvyöovat drûbu penÏz nominálnÏ. Tento
p¯ísun zdroj˘ vládÏ je tedy podmínÏn inflací a b˝vá proto oznaËován jako
inflaËní daÚ. V˝öe míry inflace vöak p¯itom nesmí p¯ekroËit urËitou hranici, za
níû ve¯ejnost zaËne reálnou drûbu penÏz sniûovat.
V p¯ÌpadÏ r˘stu AD p¯i tzv. plné zamÏstnanosti (neboli kdy Y > Y*) by byla
aktuálnÌ restriktivnÌ fiskálnÌ politika s cÌlem tlumit r˘st cenové hladiny.
ExpanzivnÌ i restriktivnÌ fiskálnÌ politika má v tÏchto p¯Ìpadech podobu "jemného
dolaÔovánÌ ekonomiky".
V p¯ÌpadÏ dlouhodobé expanzivnÌ (nebo restriktivnÌ) fiskálnÌ politiky,
projevujÌcÌ se pouze ve zmÏnÏ agregátnÌ poptávky, by doölo k neustálému
navracenÌ zamÏstnanosti na úroveÚ tzv. plné zamÏstnanosti a produktu na úroveÚ
potenciálnÌho produktu, v˝sledkem by byla pouze zmÏna cenové hladiny
(viz obr. 13- 3).
P¯ipustÌme-li efekt fiskálnÌ expanze na nominálnÌ produkt (P • Y) za
p¯edpokladu stejného tempa r˘stu ostatnÌch transakcÌ, pak této zmÏnÏ musÌ
odpovÌdat i zb˝vajÌcÌ strana kvantitativnÌ rovnice, tj. strana M • V (penÏûnÌ sféra
ekonomiky). Dále m˘ûeme uvaûovat dvÏ moûnosti:
- jde-li o Ëistou fiskálnÌ politiku, tj. beze zmÏn v monetárnÌ politice (tedy beze
zmÏn penÏûnÌ zásoby), musÌ b˝t r˘st nominálnÌho produktu doprovázen r˘stem
V, tj. transakËnÌ (i d˘chodové) rychlosti obÏhu penÏz. SouËasnÏ dojde také
k urËitému r˘stu úrokové sazby (viz dále efekt vytÏsÚovánÌ),
- druhá moûnost spoËÌvá v tom, ûe fiskálnÌ expanze je doprovázena r˘stem
penÏûnÌ zásoby - úroková sazba p¯itom neroste nebo roste pomaleji, neû
v p¯edchozÌm p¯ÌpadÏ.
ObdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ mÏnové politiky také úËinnost keynesiánského
p¯Ìstupu k fiskálnÌ politice (tj. zejména stimulace zamÏstnanosti a produktu) je
jednoznaËná pouze zdánlivÏ. Jaké problémy s sebou tato politika p¯ináöÌ?
1) ZnaËnou nejistotu v úËincÌch fiskálnÌ politiky zp˘sobujÌ Ëasová zpoûdÏnÌ
(viz kapitolu o mÏnové politice). Jde zejména o v˝razné vnit¯nÌ zpoûdÏnÌ v p¯ÌpadÏ
diskreËnÌ expanzivnÌ politiky jako nap¯. financovánÌ investiËnÌ v˝stavby z rozpoËtu.
Vnit¯nÌ zpoûdÏnÌ je závaûné téû p¯i daÚov˝ch reformách. DostavÌ-li se efekt tÏchto
p¯Ìpad˘ fiskálnÌ expanze v podobÏ r˘stu agregátnÌ poptávky (jako d˘sledek
rozhodnutÌ p¯ijatého v recesi) v situaci, kdy recese jiû pominula, m˘ûe mÌt tato
fiskálnÌ politika destabilizujÌcÌ charakter: povede zejména k r˘stu cenové hladiny
(p¯esnÏji ¯eËeno k r˘stu mÌry inflace).
2) DalöÌm prvkem, ovlivÚujÌcÌm úËinnost fiskálnÌ politiky, je tzv. efekt
vytÏsÚováni (resp. vytlaËovánÌ, crowding out) \ Jeho princip spoËÌvá v tom, ûe
d˘sledky expanzivnÌ fiskálnÌ politiky v podobÏ r˘stu nominálnÌho produktu se
projevÌ téû na penÏûnÌm trhu v podobÏ r˘stu poptávky po penÏzÌch a tedy i v r˘stu
úrokové sazby. Na tento r˘st úrokové sazby reagujÌ poklesem nÏkteré v˝daje,
zejména investiËnÌ, ËásteËnÏ téû spot¯ebnÌ v˝daje a vládnÌ nákupy (financované
úvÏrem), p¯ÌpadnÏ téû Ëist˝ export, projevÌ-li se zmÏna úrokové sazby
v pohybliv˝ch mÏnov˝ch kursech.
R˘st produktu v d˘sledku fiskálnÌ expanze je proto doprovázen protich˘dn˝m
pohybem (vËetnÏ multiplikaËnÌho efektu), tedy Ëást v˝daj˘ je vytÏsnÏna r˘stem
úrokové sazby. DocházÌ p¯itom ke zmÏnÏ struktury produktu: nap¯. roste podÌl
vládnÌch nákup˘ (G), klesá podÌl soukrom˝ch investiËnÌch v˝daj˘ (/). Pokles
investiËnÌch v˝daj˘ má dopady do ekonomického r˘stu, neboù se zpomaluje r˘st
zásoby kapitálu.
V uvedeném p¯ípadÏ by tedy ölo o vytÏsnÏní soukrom˝ch investiËních
v˝daj˘ vládními nákupy. M˘ûe p¯itom dojít k ¯adÏ jin˝ch kombinací- nap¯. pod
vlivem r˘stu transferov˝ch plateb domácnostem roste podíl zejména
spot¯ebních v˝daj˘. VytÏsÚovací efekt je p¯itom doprovodn˝m jevem obecnÏ
jakéhokoliv r˘stu autonomních v˝daj˘ (nap¯. autonomních spot¯ebních v˝daj˘
nebo autonomního Ëistého exportu), nejen fiskální politiky.
Intenzita vytÏsÚovacÌho efektu záleûÌ na mnoha okolnostech, které jiû známe.

Jde zejména
- o zmÏnu nominálnÌ úrokové sazby na penÏûnÌm trhu na rozdÌl od závislosti
v˝daj˘ na reálné úrokové sazbÏ,
- o rozdÌln˝ stupeÚ citlivosti uveden˝ch v˝daj˘ na úrokovou sazbu,
- o p¯Ìpadnou monetárnÌ expanzi, která r˘st úrokové sazby zeslabuje, a tÌm
zesiluje úËinek fiskálnÌ expanze,
- o citlivost poptávky po penÏzÌch na úrokovou sazbu (graficky vyjád¯eno
sklonem k¯ivky MD).
3) DalöÌm problémem keynesiánské fiskálnÌ politiky je okolnost, ûe
stimulaËnÌ vliv této politiky na zamÏstnanost a produkt je obvykle doprovázen
rozpoËtov˝m deficitem a následnÏ rostoucÌm ve¯ejn˝m dluhem - o jeho d˘sledcÌch
pojednává podkapitola 13.4.
1) S dalöÌ interpretacÌ vytÏsÚovacÌho efektu se setkáte dále v této kapitole p¯i interpretaci
klasického p¯Ìpadu fiskálnÌ politiky (vytÏsÚovacÌ efekt prost¯ednictvÌm trhu kapitálu).
Za specifick˝ vytÏsÚovacÌ efekt b˝vá nÏkdy oznaËováno zhodnocovánÌ kursu domácÌ
mÏny doprovázejÌcÌ fiskálnÌ expanzi (viz dále).
4) Anal˝za vytÏsÚovacÌho efektu a úËinnosti fiskálnÌ politiky se zkomplikuje,
zohlednÌme-li (obdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ mÏnové politiky, opÏt s d˘razem na malé
otev¯ené ekonomiky) souËasnÏ reakci mezinárodnÌho pohybu statk˘ a finanËnÌch
aktiv. ^ P¯edpokládejme, ûe na odchylky domácÌ úrokové sazby od pr˘mÏrné
zahraniËnÌ úrokové sazby, zp˘sobené fiskálnÌ politikou, m˘ûe bez p¯ekáûek
reagovat mezinárodnÌ pohyb finanËnÌch aktiv ze (a do) zemÏ. NásledujÌ tlaky na
mÏnov˝ kurs s dalöÌm v˝vojem:
- V p¯ÌpadÏ fixnÌch mÏnov˝ch kurs˘ je centrálnÌ banka povinna provádÏt kursové
intervence. Nap¯. v p¯ÌpadÏ fiskálnÌ expanze, kdy roste úroková sazba, a tÌm
vznikajÌ tlaky na zhodnocenÌ nominálnÌho kursu domácÌ mÏny, musÌ centrálnÌ
banka nakupovat zahraniËnÌ mÏnu za domácÌ mÏnu, tedy intervenovat mÏnov˝
kurs. TÌm zároveÚ zvyöuje penÏûnÌ zásobu, brzdÌ r˘st úrokové sazby a zeslabuje
vytÏsÚovacÌ efekt. FiskálnÌ expanze má proto v tomto p¯ÌpadÏ siln˝ úËinek.
- V p¯ÌpadÏ pohybliv˝ch mÏnov˝ch kurs˘ se mezinárodnÌ pohyb finanËnÌch
aktiv projevÌ v kursov˝ch v˝kyvech, které prost¯ednictvÌm zmÏny Ëistého
exportu oslabujÌ úËinek fiskálnÌ politiky. Nap¯. p¯i zmÌnÏné fiskálnÌ expanzi
a r˘stu úrokové sazby nad úroveÚ pr˘mÏrné zahraniËnÌ úrokové sazby docházÌ
k p¯Ìlivu finanËnÌch aktiv ze zahraniËÌ, k r˘stu poptávky po domácÌ mÏnÏ
a ke zhodnocenÌ nominálnÌho kursu domácÌ mÏny. TÌm je oslaben export
a stimulován import, coû tlumÌ celkovou úËinnost fiskálnÌ expanze (s v˝hradami
uveden˝mi v kapitole o zahraniËnÏ ekonomické politice).
Klasick˝ p¯Ìpad
Klasick˝ p¯Ìpad fiskálnÌ politiky vycházÌ z urËenÌ úrokové sazby na trhu sluûeb
(v˝kon˘) v˝robnÌho faktoru kapitál, zkrácenÏ na trhu kapitálu2^ (jde tedy
o alternativu keynesiánského urËenÌ úrokové sazby na trhu penÏz).
Poptávka po kapitálu (KD) je totoûná s poptávkou po úsporách, nabÌdka
kapitálu (KS) je totoûná s nabÌdkou úspor (uvaûujme pro zjednoduöenÌ pouze
soukromé úspory a soukromé investiËnÌ v˝daje). Na trhu kapitálu docházÌ
k urËenÌ rovnováûné úrokové sazby (ij). Veökeré úspory se p¯emÏnÌ v poptávku po
kapitálu (Kj = Sj). Poptávka po úsporách k financovánÌ vládnÌch v˝daj˘ (nap¯.
vládnÌch nákup˘ G) zv˝öÌ celkovou poptávku po kapitálu a vládnÌch v˝dajÌch
(resp. po úsporách) z pozice KDj do pozice KD2 Úroková sazba vzroste na úroveÚ
i2- TÌm je omezeno poptávané mnoûstvÌ kapitálu z Kj na K2. Objem úspor vzroste
(dÌky r˘stu úrokové sazby) z ^ na S2, ve stejném rozsahu tudÌû poklesnou
spot¯ebnÌ v˝daje (uvaûujeme pro zjednoduöenÌ pouze úpory domácnostÌ).
1) ObdobnÏ jako v p¯ÌpadÏ mÏnové politiky jde o popis základnÌch souvislostÌ tzv.
Mundell - Flemingova modelu, kter˝ je d˘kladnÏ analyzován v pokroËilém kursu
makroekonomie.
2) BlÌûe viz kurs mikro ekonomie.
ÍÍ^BS^^BKB^
Zv˝öené vládnÌ v˝daje tak povedou ke stejnÏ vysokému poklesu soukrom˝ch
v˝daj˘ (klasická varianta úplného vytÏsÚovacÌho efektu, obr. 13-4). FiskálnÌ
politika je neúËinná. Celkové v˝daje {AD), produkt ani cenová hladina se nemÏnÌ,
zmÏnÌ se vöak struktura produktu. Produkt p¯itom setrvává na úrovni
potenciálnÌho produktu (Y = Y*), coû je podmÌnÏno p¯edpokladem dokonale
pruûn˝ch nominálnÌch mzdov˝ch sazeb (neustálá rovnováha na trzÌch práce). Tato
neúËinnost fiskálnÌ politiky je znázornÏna na obr. 13-5.
Obr. 13-5 Klasick˝ p¯ípad fiskální politiky

ZávÏr o nezmÏnÏné úrovni nominálnÌho produktu (P-Y) zároveÚ odpovÌdá
také p¯edpokladu o stabilnÌ d˘chodové rychlosti obÏhu penÏz V (p¯i stabilnÌ
penÏûnÌ zásobÏ M, tedy p¯i Ëisté fiskálnÌ expanzi): M • V = P • Y.
Monetaristick˝ p¯Ìstup
Také interpretace monetaristického p¯Ìstupu k fiskálnÌ politice b˝vá nÏkdy
zjednoduöenÏ redukována na obdobn˝ závÏr o jejÌ neúËinnosti (jako v klasickém
p¯ÌpadÏ). V˝chodiskem vöak je úpln˝ vytÏsÚovacÌ efekt prost¯ednictvÌm r˘stu
úrokové sazby na penÏûnÌm trhu, coû je podmÌnÏno nÌzkou citlivostÌ poptávky po
penÏzÌch na úrokovou sazbu. R˘st poptávky po penÏzÌch (v d˘sledku r˘stu
nominálnÌho produktu) vede k silnému r˘stu úrokové sazby a k poklesu v˝daj˘ na
úrokovou sazbu citliv˝ch. Poklesem tÏchto v˝daj˘ se uvolÚuje prostor pro zv˝öenÌ
vládnÌch nákup˘. Produkt p¯itom z˘stane na nezmÏnÏné úrovni, mÏnÌ se vöak jeho
struktura: poklesne podÌl / a vzroste podÌl G. Dan˝ model tedy p¯edpokládá takové
zmÏny úrokové sazby, p¯i kter˝ch probÌhá úplné nahrazenÌ investic vládnÌmi
nákupy.
P¯esnÏjöÌ vöak z¯ejmÏ bude p¯iznánÌ omezeného vlivu fiskálnÌ politiky naYaP
v krátkém obdobÌ, coû je podmÌnÏno p¯ipuötÏnÌm moûnosti kolÌsánÌ d˘chodové
rychlosti V (jde p¯itom stále o Ëistou fiskálnÌ politiku, nedoprovázenou zmÏnami
v penÏûnÌ zásobÏ).
Barroova - Ricardova hypotéza

V klasické a nové klasické makroekonomii je neúËinnost fiskálnÌ politiky
interpretována v podobÏ tzv. hypotézy Barroovy - Ricardovy (neboli ricardiánské
ekvivalence). Tento p¯Ìstup zkoumá úËinek expanzivnÌ fiskálnÌ politiky v podobÏ
snÌûenÌ danÌ a s nÌm spojeného deficitu rozpoËtu na úroveÚ v˝daj˘ a produktu.
VycházÌ z p¯edstavy, ûe domácnosti se snaûÌ dlouhodobÏ stabilizovat úroveÚ své
spot¯eby,1' a proto na snÌûenÌ danÌ a zv˝öenÌ disponibilnÌho d˘chodu nebudou
reagovat zv˝öenÌm spot¯ebnÌch v˝daj˘ (jak to naopak p¯edpokládá keynesiánská
interpretace fiskálnÌ politiky a keynesiánská spot¯ebnÌ funkce).
Podle této hypotézy totiû domácnosti poËÌtajÌ s tÌm, ûe v budoucnosti bude
vláda muset danÏ opÏt zv˝öit, aby mohla splatit dluh z minulosti. P¯Ìr˘stek
disponibilnÌho d˘chodu v souËasnosti proto domácnosti uspo¯Ì, aby vyrovnaly
oËekávan˝ pokles disponibilnÌho d˘chodu v budoucnosti. Dluh (odklad zdanÏnÌ)
je tak ekvivalentnÌ bezprost¯ednÌmu zdanÏnÌ. SouËasné snÌûenÌ (ani budoucÌ
zv˝öenÌ) danÌ tak nebude mÌt na spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ (a tedy ani na
agregátnÌ poptávku) ûádn˝ vliv.
HodnocenÌ praktického projevu této hypotézy je obvykle skeptické, tedy motiv
zv˝öit úspory pro udrûenÌ budoucÌ spot¯eby z¯ejmÏ nep˘sobÌ dostateËnÏ silnÏ
(délka lidského ûivota i obdobÌ oËekávaného zv˝öenÌ danÌ jsou nejisté). Absence
tohoto motivu je p¯itom pozorována nejen v rámci dané generace, ale i p¯i
p¯enáöenÌ dluh˘ na generace p¯ÌötÌ.
1) S obdobnou souvislostÌ jsme se setkali p¯i v˝kladu monetaÚstickéspot¯ebnÌfunkce

(koncepce permanentnÌho d˘chodu).
Ekonomie strany nabÌdky
Pro úplnost si dále p¯ipomeÚme, ûe specifick˝ p¯Ìstup k fiskálnÌ politice
zaujÌmá ekonomie strany nabÌdky. Ta se soust¯edÌ na stimulaci nikoliv agregátnÌ
poptávky, n˝brû agregátnÌ nabÌdky ve smyslu rozöÌ¯eni zdroj˘ ekonomického
r˘stu. Toho m˘ûe b˝t dosaûeno podle doporuËenÌ tohoto smÏru ekonomického
myölenÌ (mimo jiné) snÌûenÌm mÌry zdanÏnÌ. '
P¯ipomeÚme si, ûe uveden˝ p¯ístup ekonomie strany nabídky k fiskální
politice, tj. sníûení daÚov˝ch sazeb, se uskuteËnil spolu s "monetaristick˝m
experimentem" zaËátkem 80. let v USA (byl souËasnÏ spojen s poklesem
daÚov˝ch p¯íjm˘ a s r˘stem rozpoËtového deficitu). Fiskální politika vöak
mÏla efekt spíöe na stimulaci agregátní poptávky neû agregátní nabídky.
ZmÏna mÌry zdanÏnÌ vyvolává otázku o dopadu této zmÏny na rozpoËtové
p¯Ìjmy. Ekonomie strany nabÌdky nabÌzÌ následujÌcÌ odpovÏÔ: p¯Ìliö vysoké
zdanÏnÌ destimuluje od ekonomické aktivity a tÌm vede ke zpomalenÌ r˘stu nebo
dokonce k poklesu d˘chodu. R˘st daÚové sazby za urËitou hranici (do tzv.
"zakázané zóny") tak m˘ûe b˝t doprovázen klesajÌcÌ sumou vybran˝ch danÌ (neboli
daÚov˝m v˝nosem). Naopak pokles p¯Ìliö vysok˝ch daÚov˝ch sazeb sice
bezprost¯ednÏ (krátkodobÏ) vede k poklesu sumy vybran˝ch danÌ, dlouhodobÏ
vöak vede (v d˘sledku stimulace r˘stu d˘chodu) k jejich r˘stu. Graficky tuto
souvislost vyjad¯uje Lafferova k¯ivka.
Graf 13-6 znázorÚuje pouze obecn˝ princip. Hranice neboli zaËátek "zakázané
zóny" (v grafu oznaËenáX), kdy p¯i r˘stu t zaËne klesat daÚov˝ v˝nos, bude z¯ejmÏ
u r˘zn˝ch d˘chod˘ (z práce, z úspor, z podnikánÌ apod.) r˘zná. V realitÏ vöak
(alespoÚ v publikovaném p¯ÌpadÏ USA) daÚové sazby této hranice zdaleka
nedosahujÌ a pokles sazby / proto povede k poklesu daÚového v˝nosu.
13.4 Vládni deficity a dluhy
DlouhodobÏ vyrovnan˝ rozpoËet

Keynesiánsk˝ p¯Ìstup k fiskálnÌ politice jako nástroji stimulace zamÏstnanosti
a produktu v cyklické fázi recese byl mj. charakterizován vznikem nebo
prohloubenÌm rozpoËtového deficitu. Samotn˝ vznik rozpoËtového deficitu
v d˘sledku expanzivnÌ fiskálnÌ politiky, aù uû automatické nebo s voln˝m
rozhodovánÌm (s cÌlem redukovat mezeru Y<Y*), vöak nemusÌ, podle
keynesiánského p¯Ìstupu, b˝t p¯ÌËinou nep¯Ìpustnosti této politiky. Základem
tohoto postoje je p¯edstava, ûe rozpoËet by mÏl b˝t dlouhodobÏ vyrovnan˝,
tj. deficity vzniklé v cyklick˝ch fázÌch recese by mÏly b˝t dlouhodobÏ
vykompenzovány p¯ebytky, vznikl˝mi v cyklick˝ch fázÌch expanze.
1) Uveden˝m problémem jsme se zab˝vali v kapitole o ekonomickém r˘stu, kde je tento

p¯Ìstup k fiskálnÌpolitice interpretován jako stimulace r˘stu potenciálnÌho produktu,
tedy jako pror˘stová politika.
V této souvislosti je moûno uvést následujÌcÌ argument: pokud by se vláda
chtÏla vyhnout nep¯Ìzniv˝m d˘sledk˘m deficit˘, musela by se snaûit udrûet
alespoÚ vyrovnan˝ (ne-li p¯ebytkov˝) rozpoËet i ve fázi recese. KlesajÌcÌ p¯Ìjmy
(zp˘sobené poklesem d˘chodu p¯ÌpadnÏ i mÌry zdanÏnÌ a tÌm i sumy vybran˝ch
danÌ) by proto musely b˝t doprovázeny i klesajÌcÌmi v˝daji, ËÌmû by rozpoËet
p˘sobil procyklicky a destabilizaËnÏ (analogicky p¯i snaze o vyrovnan˝ rozpoËet
v expanzi).
Bariéry vyrovnanosti rozpoËtu

P¯edstava o dlouhodobÏ vyrovnaném rozpoËtu vöak v praxi naváûÌ na závaûné
bariéry:
- Jednou z nich je obtÌûná technická proveditelnost úmyslu dlouhodobÏ udrûovat
rozpoËet vyrovnan˝. P¯edpokladem je totiû p¯edvÌdatelnost budoucÌho
cyklického v˝voje proto, aby i p¯Ìjmové a v˝dajové programy rozpoËtu byly
s p¯edstihem (vzhledem k Ëasov˝m zpoûdÏnÌm) p¯ipraveny. Jak uvedená
p¯edvÌdatelnost, tak i Ëasová zpoûdÏnÌ zpochybÚujÌ dosaûitelnost uvedeného
cÌle.
- Dále jde o bariéry v podobÏ tlak˘ k ireversibilitÏ (nevratnosti) ¯ady nástroj˘
aktivnÌ expanzivnÌ fiskálnÌ politiky. PováleËné zkuöenosti v ¯adÏ rozvinut˝ch
ekonomik potvrzujÌ, ûe expanzivnÌ opat¯enÌ aktivistické fiskálnÌ politiky,
spojená s rozpoËtov˝m deficitem, v podobÏ daÚov˝ch reforem nebo r˘zn˝ch
v˝daj˘ zpravidla nenaráûejÌ p¯i rozhodovacÌm procesu na p¯ekáûky. Velmi
obtÌûné je vöak dosáhnout jejich opaËného v˝voje, tj. zv˝öenÌ mÌry zdanÏnÌ,
odbouránÌ v˝daj˘ v podobÏ velkorys˝ch sociálnÌch program˘ apod.1^ Tato
1) Teoretick˝m základem tohoto vysvÏtlenÌ je teorie ve¯ejné volby, podle které se vlády
(politikové) chovajÌ obdobnÏ jako spot¯ebitelé: maximalizujÌ sv˘j vlastnÌ uûitek
(usilujÌ o své udrûenÌ u moci).
skuteËnost m˘ûe vést k formulaci pravidla o povinnosti vlád sestavovat
nedeficitnÌ rozpoËty. RozpoËet by v tom p¯ÌpadÏ ztratil svou funkci jako nástroj
aktivistické fiskálnÌ politiky s d˘sledky uveden˝mi v˝öe.
Dopady ve¯ejného dluhu

Kumulace rozpoËtov˝ch deficit˘ (aù uû v d˘sledku alokaËnÌ nebo stabilizaËnÌ
funkce rozpoËtu) je hlavnÌ p¯ÌËinou vzniku a r˘stu ve¯ejného dluhu.
Pro praktickou ilustraci v˝öe ve¯ejného dluhu (konsolidovan˝ hrub˝ dluh
vöeobecné vlády) uveÔme, ûe p¯ípustnou hranici (jako cílovou veliËinu)
v zemích Evropské unie, stanovenou Maastrichtsk˝mi dohodami, tedy 60 % ve
vztahu k HDP, ¯ada tÏchto ekonomik p¯ekraËuje. »R vykazovala koncem r. 2000
celkov˝ ve¯ejn˝ dluh (státu a obcí) 331 mld. KË (289 mld. KË a 42 mld. KË), tj.
17 % k HDP. Zhruba ve stejné v˝öi (280 mld. KË podle OECD) byl odhadován
tzv. skryt˝ dluh v podobÏ nekvalitních aktiv transformaËních institucí a rizikové
sloûky státních garancí.
V diskusÌch o tom, jaké jsou p¯Ìnosy nebo neûádoucÌ d˘sledky ve¯ejného dluhu,
se Ëasto poukazuje na následujÌcÌ okolnosti:
1) Ve¯ejn˝ dluh m˘ûe mÌt destimulaËnÌ úËinky na ekonomickou aktivitu
v p¯ÌpadÏ, ûe pot¯eba jeho splácenÌ (tedy financovánÌ dluhové sluûby) povede ke
zv˝öenÌ mÌry zdanÏnÌ (viz pror˘stovou politiku v pojetÌ ekonomie strany nabÌdky).
2) Úspory, odËerpané vládou k financovánÌ vládnÌch v˝daj˘, nem˘ûe (hned
nebo pozdÏji) vyuûÌt soukrom˝ sektor k financovánÌ nákupu kapitálov˝ch statk˘
(struËnÏ ¯eËeno soukrom˝ kapitál je nahrazován ve¯ejn˝m dluhem). DocházÌ tÌm
k omezenÌ v rozöi¯ovánÌ zásoby kapitálu s dopady do ekonomického r˘stu
(obdobnÏ jako u efektu vytÏsÚovánÌ).
NahrazovánÌ soukromého kapitálu vládnÌm dluhem vyjád¯Ìme následujÌcÌ
identitou: ^
(G + TR) -TA = (PS + GBS-I) + (M-X)
»Ìm vyööÌ bude levá strana identity (tj. rozpoËtov˝ deficit), tÌm niûöÌ budou na
pravé stranÏ identity soukromé investiËnÌ v˝daje (za zjednoduöujÌcÌho
p¯edpokladu stabilnÌho Ëistého exportu).
P¯i hodnocenÌ této okolnosti je vöak t¯eba zohlednit skuteËnost, ûe i ¯ada
vládnÌch v˝daj˘ slouûÌ k financovánÌ investiËnÌch v˝daj˘ (nap¯. pro produkci
ve¯ejn˝ch statk˘). Také Ëást transferov˝ch v˝daj˘ vlády v podobÏ subvencÌ
podnik˘m se m˘ûe p¯emÏnit v poptávku po investicÌch.
RelevantnÌ je vöak v této souvislosti námitka o alternativnÌm zdroji financovánÌ
vládnÌch v˝daj˘: nikoliv dluhem n˝brû zv˝öen˝mi danÏmi. NegativnÌ dopady
vysok˝ch danÌ (jako je zejména zmÌnÏná destimulace od ekonomické aktivity) tak
nebudou p¯esunovány na budoucÌ generace v dobÏ, kdy splatnost dluhu povede
ke zv˝öenÌ danÌ. Tvorba dluhu je tedy nezodpovÏdnou v˘Ëi budoucÌm generacÌm.
DalöÌ spor pak ovöem m˘ûe vzniknout v souvislosti s dlouhodob˝m tokem
sluûeb (tj. i pro budoucÌ generace) tÏchto investic, financovan˝ch vládou.
1) S touto souvislostÌ jsme se jiû setkali p¯i interpretaci makroekonomick˝ch identit

v kap. 2.
3) »ástÌ ve¯ejného dluhu jsou obvykle pohledávky zahraniËnÌch subjekt˘, jde
tedy o zahraniËnÌ dluh vlády. SpecifiËnost tohoto dluhu spoËÌvá v tom, ûe jeho
splácenÌ je podmÌnÏno p¯ebytkem exportu nad importem, tedy X > M (coû platÌ
obecnÏ pro zahraniËnÌ dluh jak˝chkoliv subjekt˘, nejen vlády).
S touto podmÌnkou jsme se jiû setkali p¯i v˝kladu makroekonomick˝ch identit
produktu a d˘chodu v kap. 2. Zopakujme: úspory vlády, podmÌnÏné rozpoËtov˝m
p¯ebytkem, mohou slouûit (stejnÏ jako i úspory ostatnÌ, tj. osobnÌ a podnik˘) buÔ
k financovánÌ soukrom˝ch investiËnÌch v˝daj˘ (I) nebo zÌskajÌ podobu
zahraniËnÌch aktiv (X > M), v p¯ÌpadÏ splácenÌ zahraniËnÌho (vládnÌho Ëi jiného)
dluhu slouûÌ ke snÌûenÌ zahraniËnÌch závazk˘.
P¯ebytek X > M je podmÌnÏn obecnÏ ¯adou okolnostÌ ovlivÚujÌcÌmi export
a import (znám˝mi z kapitol 3 a 11), jejichû v˝voj je jednak obtÌûnÏ p¯edvÌdateln˝,
jednak dan˝m národnÌm hospodá¯stvÌm neovlivniteln˝ (nap¯. zahraniËnÌ
poptávka, zahraniËnÌ protekcionismus). To ohroûujÌ plnÏnÌ povinnostÌ dluhové
sluûby a tÌm vedou i k nar˘stánÌ dluhu. '
13.5 Koordinace mÏnové a fiskálnÌ politiky
MÏnová a fiskálnÌ politika byly doposud analyzovány p¯eváûnÏ oddÏlenÏ.

Ve skuteËnosti vöak autority provádÏjÌ makroekonomickou regulaci obÏma
politikami souËasnÏ, jde tedy o jejich kombinaci (oznaËováno jako "policy mix",
J. Tobin). Tyto politiky jsou p¯itom provádÏny navzájem obvykle nazávisl˝mi
autoritami (centrálnÌ banka, vláda). ÚËinnÏjöÌ opat¯enÌ stabilizaËnÌch politik lze
oËekávat, snaûÌ-li se autority o koordinaci (soulad) tÏchto politik.
DosaûenÌ této koordinace m˘ûe vycházet nap¯. z následujÌcÌch dvou kritériÌ
(ve vöech p¯Ìpadech je t¯eba vzÌt v úvahu rozdÌln˝ pr˘bÏh Ëasov˝ch zpoûdÏnÌ):
ÿÌzenÌ agregátnÌ poptávky

Makroekonomická regulace je zamÏ¯ena na ¯ÌzenÌ agregátnÌ poptávky, a to jejÌ
stimulacÌ (kdy autority usilujÌ o r˘st zamÏstnanosti a produktu) nebo omezovánÌm
(v p¯ÌpadÏ stlaËovánÌ inflace).
Uvaûujme nejprve p¯Ìpad fiskálnÌ politiky, a sice situaci, kdy vláda preferuje
fiskálnÌ expanzi, tedy z r˘zn˝ch d˘vod˘ nap¯. zvyöuje v˝daje G nebo sniûuje danÏ.
ÚËinnost fiskálnÌ politiky m˘ûe b˝t zesÌlena expanzivnÌ mÏnovou politikou,
p¯iËemû je minimalizován efekt vytÏsÚovánÌ. V p¯ÌpadÏ fiskálnÌ restrikce a poklesu
úrokové sazby by restriktivnÌ mÏnová politika tento pokles brzdila.
Pot¯eba p¯izp˘sobenÌ mÏnové politiky danému typu fiskálnÌ politiky se zesiluje
v ekonomice s volnÏ pohybliv˝mi mÏnov˝mi kursy.
1) TÌmto problémem jsme se zab˝vali v kapitole o ekonomickém r˘stu v souvislosti

s bariérami r˘stu specificky v rozvojov˝ch zemÌch. Jde vöak o problém zahraniËnÌho
zadluûenÌ obecné.
Je-li pro autority prioritnÌ mÏnová politika, pak je koordinovan˝ postup fiskálnÌ
politiky d˘leûit˝ v ekonomice s fixnÌmi mÏnov˝mi kursy, kdy je úËinnost mÏnové
politiky oslabena (nap¯. slabÏ úËinná expanzivnÌ mÏnová politika by mÏla b˝t
podporována expanzivnÌ fiskálnÌ politikou).
ÿÌzenÌ struktury produktu

Ve druhém p¯Ìstupu nejde o stimulaci nebo zadrûovánÌ agregátnÌ poptávky,
n˝brû o ovlivÚovánÌ struktury produktu (HDP). V˝chodiska jsou zde (na p¯Ìkladu
expanzivnÌch politik) následujÌcÌ:
- mÏnová politika stimuluje v˝daje citlivé na úrokovou sazbu, zejména soukromé
investiËnÌ v˝daje,
- opat¯enÌ fiskálnÌ politiky jednak vedou k r˘stu úrokové sazby (a tÌm k omezenÌ
p¯Ìsluön˝ch v˝daj˘), jednak stimulujÌ v˝daje dle typu fiskálnÌch nástroj˘ (vládnÌ
nákupy v podobÏ v˝daj˘ na spot¯ebu nebo na investice, transfery domácnostem
nebo podnik˘m aj.).
P¯edstavme si tedy, ûe cÌlem regulaËnÌ aktivity autorit je nikoliv stimulace
produktu (nap¯. v ekonomice s tzv. plnou zamÏstnanostÌ, kdy by tato stimulace
mÏla p¯eváûnÏ inflaËnÌ úËinky), n˝brû jeho sloûenÌ, jako nap¯.
- expanzivnÌ mÏnová politika spolu s restriktivnÌ fiskálnÌ politikou (pokles
vládnÌch nákup˘) umoûnÌ pokles úrokové sazby a tÌm i r˘st soukrom˝ch
investiËnÌch v˝daj˘ (roste podÌl /, klesá podÌl G),
- expanzivnÌ fiskálnÌ politika v podobÏ r˘stu transferov˝ch plateb domácnostem
(nebo v podobÏ r˘stu v˝daj˘ G) spolu s mÏnovou restrikcÌ umoûnÌ zv˝öenÌ
podÌlu spot¯ebnÌch v˝daj˘ domácnostÌ (nebo vládnÌch nákup˘) p¯i poklesu
soukrom˝ch investiËnÌch v˝daj˘.
Hlavni problémy
rozpoËtová soustava raûebné
danÏ p¯ímé a nep¯ímé skuteËn˝, strukturální a cyklick˝ rozpoËet
rozpoËtové v˝daje efekt vytÏsÚování
saldo rozpoËtu vytÏsÚování v otev¯ené ekonomice
funkce rozpoËtu: klasick˝ úpln˝ vytÏsÚovací efekt
- alokaËní monetaristick˝ p¯ístup
- p¯erozdÏlovací Barroova - Ricardova hypotéza
- stabilizaËní Lafferova k¯ivka
nástroje keynesiánské fiskální politiky dlouhodobÏ vyrovnan˝ rozpoËet
automatické stabilizátory ireversibilita fiskální expanze
progresivní danÏ koordinace mÏnové a fiskální politiky
diskreËní politika
ShrnutÌ
• RozpoËtová soustava je tvo¯ena centrálním a místními rozpoËty a jin˝mi

souËástmi. Hlavními p¯íjmy jsou danÏ (p¯ímé, nep¯ímé) a sociální pojistné,
v˝daje jsou bÏûné a kapitálové.
• P¯ebytek p¯íjm˘ rozpoËtu nad jeho v˝daji vede k rozpoËtovému p¯ebytku,
opakem je rozpoËtov˝ deficit. Deficit vede k r˘stu ve¯ejného dluhu.
• RozpoËet plní funkci alokaËní a redistribuËní a dále slouûí k realizaci
fiskální politiky (stabilizaËní funkce). Nástroje fiskální politiky, tj. p¯íjmy
a v˝daje rozpoËtu, fungují jako vestavÏné stabilizátory nebo v rámci
diskreËní politiky.
• SkuteËn˝ rozpoËet má sloûku strukturální a sloûku cyklickou. V˝voj první
sloûky vyjad¯uje vliv diskreËní politiky, druhá sloûka umoûÚuje separovat
vliv kolísání konjunktury a vestavÏn˝ch stabilizátor˘.
• Keynesiánská fiskální politika se soust¯edí zejména na dosaûení tzv. plné
zamÏstnanosti. K tomu pouûívá nevyuûité úspory a doplÚuje
nedostateËnou soukromou poptávku. Dalöím zdrojem financování
rozpoËtového deficitu je jeho monetizace (raûebné).
• Bariérami úËinnosti keynesiánské fiskální politiky jsou Ëasová zpoûdÏní,
efekt vytÏsÚování, negativní dopady ve¯ejného dluhu a pohyblivé mÏnové
kursy.
• Klasická interpretace fiskální politiky od˘vodÚuje její neúËinnost úpln˝m
vytÏsÚovacím efektem na trhu kapitálu. Monetaristick˝ p¯ístup p¯ipouötí
pouze omezen˝ vliv fiskální politiky (témÏ¯ úpln˝ vytÏsÚovací efekt na trhu
penÏz).
• Barroova - Ricardova hypotéza zpochybÚuje úËinek sníûení daní na
zv˝öení spot¯ebních v˝daj˘ domácností a spoléhá na zájem domácností
o stabilitu své spot¯eby.
• Lafferova k¯ivka (souËást ekonomie strany nabídky) vyjad¯uje souvislosti
mezi rostoucí daÚovou sazbou a daÚov˝m v˝nosem - ten zpoËátku roste,
pozdÏji klesá v d˘sledku destimulace ekonomické aktivity.
• P˘vodní keynesiánsk˝ koncept dlouhodobÏ vyrovnaného rozpoËtu naráûí
na problém p¯edvídatelnosti kolísání konjunktury a na ireversibilitu
expanzivní fiskální politiky.
• Neûádoucí dopady ve¯ejného dluhu spoËívají v destimulaci od ekonomické
aktivity, nahrazování soukromého kapitálu ve¯ejn˝m dluhem a v rizikov˝ch
aspektech zahraniËního dluhu vlády.
• Koordinace mÏnové a fiskální politiky probíhá buÔ s cílem úËinného ¯ízení
agregátní poptávky nebo s cílem ¯ízení struktury produktu.
CviËeni
1. Komentujte tvrzení: mezi vestavÏné stabilizátory fiskální politiky pat¯í povinné

minimální rezervy komerËních bank.
2. Mezi transferové platby vlády nepat¯í:
a) platy vládních ú¯edník˘,
b) podpory v nezamÏstnanosti,
c) invalidní d˘chody,
d) subvence podnik˘m,
e) vöechny uvedené platby jsou transferové.
3. Ve sledované ekonomice Ëinil deficit strukturálního rozpoËtu 20 mld. KË, skuteËn˝
rozpoËet vöak vykázal p¯ebytek 30 mld. KË. Jaké bylo saldo (jeho v˝öe a smÏr)
cyklického rozpoËtu?
4. »ím se vyznaËuje ekonomika, ve které je ve zkoumaném období skuteËn˝ deficit
rozpoËtu stejnÏ vysok˝ jako strukturální deficit?
5. Expanzivní fiskální politika projevující se dlouhodobÏ ve zmÏnÏ agregátní poptávky
(nikoliv agregátní nabídky) povede v keynesiánském pojetí dlouhodobÏ k tomu, ûe
- reáln˝ produkt (a zamÏstnanost) ,
6. Zakreslete Lafferovu k¯ivku a vyjád¯ete na ní pokles daÚové sazby, se kter˝m
zároveÚ dojde k r˘stu daÚového v˝nosu.
7. P¯edstavte si, ûe vláda musí zv˝öit své v˝daje na obranu (p¯i nezmÏnÏn˝ch daních),
a to v ekonomice s tzv. plnou zamÏstnaností. Jak˝ charakter by v této situaci mÏla
mít podle keynesiánského p¯ístupu mÏnová politika?
8. Jakou kombinaci mÏnové a fiskální politiky doporuËíte v ekonomice s tzv. plnou
zamÏstnaností, ve které chce vláda sníûit rozpoËtov˝ deficit a zv˝öit soukromé
investiËní v˝daje ?
Úkoly
1. ZdanÏní zisk˘ podnik˘ v »R (resp. v b˝valé »SFR) klesalo z 75 % - 85 % na

poËátku ekonomické transformace, p¯es 55 % v r. 1992 aû po 35 % r. 1999 a 31 %
v r. 2000. »ím vysvÏtlíte tento v˝voj?
2. Jaké vnit¯ní Ëasové zpoûdÏní fiskální politiky se dá oËekávat u tzv. vestavÏn˝ch
stabilizátor˘?
3. P¯edpokládejme, ûe ve sledovaném období vykazují ekonomické subjekty
v hypotetické ekonomice:
- vysokou citlivost poptávky po penÏzích na úrokovou sazbu,
- poptávka po investicích vykazuje nízkou citlivost na úrokovou sazbu.
VysvÏtlete, jakou úËinnost fiskální politiky m˘ûeme v souvislosti s tÏmito dvÏma
okolnostmi oËekávat.
Rozöi¯me dále charakteristiku této ekonomiky o volnÏ pohyblivé mÏnové kursy.
Jak se zmÏní závÏry?
Literatura
FRIEDMAN, M.: Kapitalismus a svoboda. Praha, Liberální institut 1993. Kap. V

(fiskální politika).
HAMERNÍKOVA, B. a kol.: Ve¯ejné finance. Praha, Victoria Publishing 1996. Kap. 2
(rozpoËtová soustava), kap. 6 (danÏ), kap. 11 (deficity a dluhy).
IZÁK, V.: Fiskální a monetární politika - modelová anal˝za. Politická ekonomie
2/1993.
KUZMIäIN, P., KUZMIäINOVÁ, V.: Ekonómia ponuky v teorii a v hospodárskej praxi.
Ekonomick˝ Ëasopis 2/1999
MARTIN CO VÁ, M.: RozpoËtov˝ deficit ako makroekonomick˝ problém - teoretické
p¯ístupy. Ekonomick˝ Ëasopis 2/1999
MERVART, J.: MÏnové aspekty státního dluhu. Finance a úvÏr 12/1993.
MUSGRAVE, R. A., MUSGRAVEOVÁ, P. B.: Ve¯ejné finance v teorii a praxi. Praha,
Management Press 1994. Kap. 1 (funkce rozpoËtu), kap. 30, 31 (fiskální
politika).
SCHNEIDER, O., KREJDL, A.: Strukturálníschodky ve¯ejn˝ch rozpoËt˘ v »R. Finance
a úvÏr 3/2000.
14 ZahraniËnÏekonomická politika
14.1 Pr0(efeiOTisniuö W ^^w^W^^^^&i^WM^SWSMS-

14.3 MeûirÌárodnÌ koordinaci
14.4 SjednocóvánÌ národnÌch ekonomik:
ZahraniËnÏekonomickou politikou budeme mÌt na mysli politiku usmÏrÚovánÌ

exportu a importu (obchodnÌ politika), regulaci mezinárodnÌho pohybu kapitálu,
regulaci mÏnov˝ch kurs˘ (kursová politika), a to
- jednak z hlediska jednotlivé národnÌ ekonomiky,
- jednak z hlediska mezinárodnÌ koordinace tÏchto politik.
Jde o jednu z moûn˝ch reakcÌ na zesilujÌcÌ globalizaci, a to ve smÏru
minimalizovat negativnÌ dopady globalizace, "poloûit základy odpovÏdného ¯ÌzenÌ
procesu globalizace", ¯eËeno slovy K. Schwaba v rámci SvÏtového ekonomického
fóra (Davos, 1998). "Odp˘rci globalizace mi p¯ipomÌnajÌ dÏlnÌky z Manchesteru,
kte¯Ì chtÏli zastavit industrializaci a niËili stroje ... Jenûe industrializace byla
prostÏ nevyhnutelná, p¯inesla hospodá¯sk˝ r˘st a zamÏstnanost a zahájila novou
éru podobnÏ jako ji dnes zahajuje globalizace."
14.1 Protekcionismus versus voln˝ obchod
Nástroje protekcionismu
Protekcionismus (neboli ochraná¯stvÌ) znamená omezenÌ zahraniËnÌ
konkurence v˘Ëi domácÌ v˝robÏ. Nástroje, které p¯i této ochranÏ vlády vyuûÌvajÌ,
rozdÏlÌme do dvou skupin:
1) Cla (nÏkdy ztotoûÚovaná s v˝razem tarify), která p¯edstavujÌ specifickou
daÚ zvyöujÌcÌ bezprost¯ednÏ cenu dováûen˝ch statk˘. KromÏ úËink˘ na
mezinárodnÌ obchod a navazujÌcÌch dopad˘ (do zamÏstnanosti atd.) p¯edstavujÌ
tedy cla zároveÚ rozpoËtov˝ p¯Ìjem (clo má tedy jednak funkci protekcionistickou
a stabilizaËnÌ, jednak funkci rozpoËtovou).
2) MimocelnÌ bariéry p¯Ìmo omezujÌcÌ mnoûstvÌ dováûen˝ch statk˘. Pat¯Ì sem
zejména
- mnoûstevnÌ dovoznÌ kvóty,
- podobn˝ v˝znam majÌ tzv. dobrovolné exportnÌ restrikce, p¯i nichû se zahraniËnÌ
exportér zavazuje omezit sv˘j export do urËité zemÏ,
- k omezenÌ dovozu vedou téû tzv. technické (neboli neviditelné) p¯ekáûky
dovozu jako poûadavky na technické, zdravotnÌ, ekologické a jiné podmÌnky
dovozu, administrativnÌ postupy p¯i celnÌm odbavovánÌ apod.
Volba tÏchto nástroj˘ m˘ûe vycházet z r˘zn˝ch kritériÌ. Clo znamená, kromÏ
regulaËnÌho úËinku, také rozpoËtov˝ p¯Ìjem. Také kvóty vöak majÌ dalöÌ aspekty:
- je-li prioritnÏ sledována regulace objemu importu (spÌöe neû objem domácÌ
v˝roby), jsou v p¯ÌpadÏ fluktuace domácÌ poptávky spolehlivÏjöÌm nástrojem
kvóty neû cla,
- státnÌ byrokracie m˘ûe preferovat kvóty (p¯ed cly) jednak z d˘vodu moûného
obohacenÌ (p¯i udÏlovánÌ dovoznÌch licencÌ), jednak z d˘vodu vyööÌ
operativnosti - nap¯. v USA schvaluje zmÏny cel parlament, netarifnÌ nástroje
v˝konné orgány.
Dohody v podobÏ dobrovoln˝ch exportnÌch restrikcÌ nebudou (na rozdÌl od
cel a kvót) spojeny s eventuálnÌmi odvetn˝mi opat¯enÌmi. V nÏkter˝ch p¯Ìpadech
jsou navÌc jedinou moûnou formou ochrany - nap¯. kdyû zavedenÌ cel nebo kvót
poruöuje mezinárodnÌ dohody (GATT resp. WTO - viz dále).
CÌle protekcionismu
Jaké cÌle sleduje ochrana domácÌch v˝robc˘ p¯ed zahraniËnÌ konkurencÌ?
1) »ast˝m argumentem obhajujÌcÌm protekcionistická opat¯enÌ je podpora
domácÌ v˝roby s cÌlem udrûenÌ pracovnÌch mÌst a vysoké zamÏstnanosti. V tomto
p¯ÌpadÏ se implicitnÏ p¯edpokládá alespoÚ ËásteËné „p¯esmÏrovánÌ" v˝daj˘ ze
zahraniËnÌho (dováûeného) zboûÌ na domácÌ zboûÌ. V modelu AD - AS jde
o poptávkov˝ öok, vyjád¯en˝ posunem k¯ivky AD doprava vËetnÏ p¯Ìsluöného
multiplikaËnÌho efektu.
RozöÌ¯enÌ domácÌ v˝roby (a zamÏstnanosti) je nejËastÏji interpretováno
pomocÌ mikroekonomické anal˝zy trûnÌ rovnováhy.
ÚËinek protekcionismu je vyjád¯en na obr. 14-1.
K¯ivka D p¯edstavuje trûnÌ poptávku po daném statku, k¯ivka SD jeho trûnÌ
nabÌdku domácÌmi v˝robci. V podmÌnkách volného obchodu bude nabÌdka
tvo¯ena téû zahraniËnÌmi v˝robci - jejich nabÌdková k¯ivka Sw vyjad¯uje
neomezenou moûnost uspokojit rostoucÌ poptávku. TrûnÌ rovnováha Ej bude
charakterizována cenou daného statku na svÏtovém trhu pw a rovnováûn˝m
mnoûstvÌm Qj, z nÏhoû Ëást 0 Q^ uspokojujÌ domácÌ v˝robci, Ëást Qo Qj zahraniËnÌ
v˝robci.
Dojde-li k zavedenÌ cla (ve v˝öi z), vzroste tato cena na úroveÚ/?^/ + z . K¯ivka
Sw se posunuje nahoru do pozice Sw\ vzniká nová trûnÌ rovnováha E2 . DomácÌ
v˝roba vzroste o rozsah Qo Q3 , zahraniËnÌ podÌl na trhu poklesne navÌc o Q2 Qj .
Zvolená v˝öe cla (z) je p¯itom taková, ûe phpw + z nedosahuje hypotetické
domácÌ rovnováûné ceny pD . Pokud by tomu tak bylo, ölo by o tzv. prohibitivnÌ
clo, které by znemoûÚovalo jak˝koliv dovoz.
Stejného úËinku by vlády dosáhly nap¯. zavedenÌm dovoznÌ kvóty ve v˝öi Q3 Q2,
tj. snÌûenÌm dovozu o Q2Qj a QQQ . Toto opat¯enÌ vytlaËÌ cenu na úroveÚ,
3
oznaËenou v grafu jako/?^ + z. Objem domácÌ produkce opÏt vzroste o Qo Q3.

V obou p¯Ìpadech sice poklesl celkov˝ objem nabÌzené produkce, vzrostl vöak
objem nabÌzen˝ domácÌmi v˝robci.
•••••••^•••B
2) DalöÌ skupina cÌl˘ protekcionismu je zamÏ¯ena na strukturálnÌ problémy
urËitého národnÌho hospodá¯stvÌ:
- P¯ÌËinou m˘ûe b˝t obava z p¯Ìliö úzké specializace daného národnÌho
hospodá¯stvÌ a z nÌ plynoucÌ moûné zranitelnosti ekonomiky p¯i v˝kyvech
zahraniËnÌ poptávky. Protekcionistická opat¯enÌ by proto mÏla udrûet existenci
odvÏtvÌ, která by jinak v zahraniËnÌ konkurenci podlehla. Tento argument se
t˝ká zejména ekonomik realizujÌcÌch komparativnÌ v˝hodu u nÏkolika málo
zemÏdÏlsk˝ch nebo surovinov˝ch komodit. äiröÌ diversifikace produkce s cÌlem
vÏtöÌ stability makroekonomického produktu je pak dosaûeno p¯i jeho niûöÌ
úrovni.
- Variantou této argumentace je zavedenÌ cla s cÌlem vytvo¯enÌ prost¯edÌ pro
vznik a poËáteËnÌ rozvoj urËitého odvÏtvÌ v dané zemi, které by jinak (pod
tlakem zahraniËnÌ konkurence) vzniknout nemohlo. Hovo¯Ì se v tomto p¯ÌpadÏ
o clech pro tzv. nedospÏlé odvÏtvÌ ("v˝chovn˝protekcionismus", F. List). CelnÌ
ocfÌrana by mÏla trvat, dokud niûöÌ náklady (v d˘sledku úspor z rozsahu nebo
uËenÌ se ze zkuöenostÌ) neumoûnÌ vytvo¯it komparativnÌ v˝hodu a tÌm
i dostateËnou konkurenceschopnost.1 ^
1) S tÌmto p¯Ìstupem jsme se jiû setkali v kapitole o ekonomickém r˘stu v rámci anal˝zy
rozvojov˝ch strategiÌ.
- DalöÌ varianta tohoto p¯Ìstupu uvaûuje aplikaci ochranného cla na odvÏtvÌ,
které ztrácÌ komparativnÌ v˝hodu a procházÌ úpadkem. DoËasná (a sniûujÌcÌ se)
ochrana by v tomto p¯ÌpadÏ mÏla vytvo¯it podmÌnky pro postupn˝ p¯esun
v˝robnÌch faktor˘ z daného odvÏtvÌ do jin˝ch odvÏtvÌ (minimalizovat
p¯echodnou strukturálnÌ nezamÏstnanost). Tato obchodnÌ politika je obraznÏ
vyjád¯ena v˝razem "jÌt vp¯ed a souËasnÏ se dÌvat vzad".
U vöech uveden˝ch p¯ÌËin protekcionismu, zaloûeného na selektivnÌ podpo¯e
vybran˝ch odvÏtvÌ a sledujÌcÌho v˝voj odvÏtvové struktury národnÌho hospodá¯stvÌ,
platÌ obdobná poznámka o alternativnÌch formách regulace, jako v p¯ÌpadÏ
neekonomick˝ch p¯ÌËin ochraná¯stvÌ.
3) ZavedenÌ celnÌ ochrany m˘ûe b˝t téû od˘vodnÏno p¯edpokládan˝m
v˝vojem tzv. smÏnn˝ch relacÌ (terms of trade, TIT) s cÌlem maximalizace spot¯eby
(téû naz˝váno teoriÌ optimálnÌho cla). SmÏnné relace jsou p¯edstavovány
(v základnÌm pojetÌ) pomÏrem indexu cen exportu k indexu cen importu. Rostou-li
T/T, znamená to nap¯., ûe daná ekonomika m˘ûe s dan˝m stabilnÌm mnoûstvÌm
exportu uhradit vÏtöÌ mnoûstvÌ importu. Dojde-li k zavedenÌ dovoznÌho cla na
urËit˝ statek, poklesne poptávka po tomto statku a tÌm i jeho svÏtová cena, coû se
dále projevÌ v r˘stu T/T. TÌmto zp˘sobem se zv˝öÌ spot¯ebnÌ moûnosti dané zemÏ.
Uveden˝ mechanismus vöak m˘ûe fungovat pouze v p¯ÌpadÏ, kdy daná zemÏ
zaujÌmá v˝razn˝ podÌl na svÏtové poptávce, kdy tedy jde o velkou ekonomiku
schopnou ovlivnit svÏtovou cenu.
4) Neekonomické cÌle
V tomto p¯ÌpadÏ je p¯ed obecn˝m principem volného obchodu (a tÌm
i teoretické maximalizace svÏtové produkce) dána p¯ednost nap¯.
- strategick˝m vojensko politick˝m zájm˘m (nap¯. zbrojnÌ v˝roba, tÏûba
vybran˝ch surovin),
- udrûenÌ národnÌ tradice urËité v˝roby (otázka "národnÌ prestiûe"),
- udrûenÌ odvÏtvÌ, kde je vysoce koncentrován v˝zkum,
- ekologick˝m aspekt˘m p¯i ochranÏ zemÏdÏlstvÌ apod.
Podpora urËit˝ch (nap¯. v˝öe uveden˝ch) odvÏtvÌ, zaloûená na neekono-
mick˝ch p¯ÌËinách, vöak m˘ûe mÌt i jinou podobu (nap¯Ìklad rozpoËtov˝mi nástroji
- subvence, daÚové úlevy) neû podobu obchodnÌho protekcionismu, kter˝ je
z hlediska mezinárodnÌch vztah˘ znaËnÏ konfliktnÌ. DalöÌ aspekty odvÏtvové
regulace, jako nap¯. p¯ehlednost a ve¯ejná kontrolovatelnost, majÌ z¯ejmÏ stejnou
váhu u obou typ˘ regulace.
D˘sledky protekcionismu
NejËastÏjöÌ argument ve prospÏch protekcionismu, totiû udrûenÌ vysoké
zamÏstnanosti, je sice lákav˝ (zejména ve fázÌch recese), je vöak spojen téû
s negativnÌmi dopady:
- Protekcionistická opat¯enÌ vedou jednak k vyööÌm náklad˘m domácÌch v˝robc˘
ve srovnánÌ se zahraniËnÌ konkurencÌ, jednak k vyööÌ (neû svÏtové) cenÏ a tÌm
ke ztrátÏ Ëásti spot¯ebitelského p¯ebytku (obecnÏ jde o náklady mrtvé váhy,
tedy o problém efektivnosti, analyzovan˝ v kursu mikroekonomie).
- VyööÌ zamÏstnanosti a produkce je dosaûeno na úkor zahraniËnÌch ekonomik1 ^
(coû je s v˝jimkou odvetného a antidumpingového cla obecn˝m rysem
protekcionismu). Tato politika, v˝stiûnÏ oznaËovaná téû jako "oûebraËováni
svého bliûnÌho" (J. Robinsonova), povede d¯Ìve nebo pozdÏji buÔ
k mezinárodnÌmu tlaku na zruöenÌ protekcionistick˝ch opat¯enÌ, nebo
k odvetn˝m opat¯enÌm obchodnÌch partner˘.
- Protekcionistická opat¯enÌ proto majÌ pouze krátkodob˝ úËinek. P¯itom vöak
oslabujÌ prosazovánÌ komparativnÌ v˝hody a tÌm i tlak na sniûovánÌ náklad˘
v˝robc˘ dané ekonomiky. Dlouhodob˝ úËinek protekcionismu na zamÏstnanost
proto m˘ûe b˝t opaËn˝ - sniûovánÌm konkurenceschopnosti klesá export a tÌm
i zamÏstnanost.
Z celkového v˝kladu protekcionismu vypl˝vajÌ urËité obecné závÏry:
- NárodnÌ vlády mohou ochraná¯sk˝mi opat¯enÌmi zpravidla alespoÚ krátkodobÏ
udrûet vysokou zamÏstnanost a stabilizovat produkt (kromÏ dalöÌch
bezprost¯ednÌch p¯Ìnos˘, jako neekonomick˝ch aspekt˘ nebo zv˝öenÌ
spot¯eby).
- Z hlediska celosvÏtového produktu vöak protekcionismus omezuje prosazovánÌ
mechanismu komparativnÌ v˝hody a tudÌû i maximalizaci produktu a spot¯eby.
StruËnÏ vyjád¯eno: voln˝ obchod zlepöuje (i kdyû jen málo) spot¯ebnÌ moûnosti
vöem, protekcionismus naopak tyto celkové spot¯ebnÌ moûnosti omezuje
a zv˝hodÚuje jen nÏkteré zemÏ.
OprávnÏn˝ protekcionismus?
AlternativnÌm nástrojem zvyöovánÌ zamÏstnanosti je mÏnová a fiskálnÌ politika.
ObchodnÌ protekcionismus jako nástroj k udrûenÌ vysoké zamÏstnanosti nalezne
spÌöe uplatnÏnÌ v následujÌcÌch situacÌch:
- Cla majÌ odvetn˝ charakter: jde o jiû zmÌnÏnou reakci na omezenÌ zahraniËnÌ
poptávky p¯edchozÌm zavedenÌm dovoznÌch cel v zahraniËÌ.
- Protidumpingové clo: v p¯ÌpadÏ dumpingu jde o situaci, kdy (zjednoduöenÏ
¯eËeno) v˝robci nabÌzejÌ své statky v zahraniËÌ za ceny niûöÌ neû doma, p¯ÌpadnÏ
niûöÌ neû ve t¯etÌ zemi nebo niûöÌ neû v˝robnÌ náklady vËetnÏ p¯imÏ¯eného zisku.
Takov˝ch cen m˘ûe zahraniËnÌ konkurence dosáhnout zejména pomocÌ
rozpoËtov˝ch subvencÌ nebo krátkodob˝m snÌûenÌm zisk˘ s cÌlem zlikvidovat
konkurenta v dováûejÌcÌ zemi. Nejde tedy o konkurenci vyvolanou bÏûn˝m
snÌûenÌm náklad˘. V realitÏ je vöak prokazovánÌ dumpingov˝ch praktik sloûité
zejména pro nejednoznaËné vymezenÌ subvencÌ a pro moûnost skryt˝ch
subvencÌ.
V obou v˝öe uveden˝ch p¯Ìpadech je t¯eba mÌt stále na z¯eteli, ûe jde
o ochraná¯stvÌ vyvolané r˘stem domácÌ nezamÏstnanosti jako následku poklesu
zahraniËnÌ poptávky nebo r˘stem konkurenceschopnosti zahraniËnÌho zboûÌ,
ovöem nikoliv v souvislosti s komparativnÌ v˝hodou zahraniËnÌch v˝robc˘.
1) Obdobn˝ závÏr platÌ pro stimulaËnÌ (proexportnÌ) úËinek znehodnocenÌ kursu dané
národnÌ mÏny nebo pro v˝voznÌ subvence.
I v p¯Ìpadech tÏchto protekcionistick˝ch opat¯enÌ vöak platÌ obecn˝ závÏr
o sniûováni celkov˝ch p¯Ìnos˘, plynoucÌch z aplikace komparativnÌ v˝hody.
ProexportnÌ politika
Obsahem obchodnÌ politiky m˘ûe b˝t kromÏ doposud analyzované ochrany
p¯ed zahraniËnÌ konkurencÌ téû politika podporujÌcÌ export (v modelu^Z) - AS]át
o pozitivnÌ poptávkov˝ öok posunujÌcÌ k¯ivku AD doprava). Mezi nástroje
proexportnÌ politiky pat¯Ì zejména:
- Subvence, daÚové úlevy a podobné nástroje nejen umoûÚujÌ udrûet v˝robu pro
domácÌ trh, ale eventuálnÏ i proniknout na trhy zahraniËnÌ (pokud zde ovöem
nedojde k zavedenÌ antidumpingového opat¯enÌ).
- Jinou formou podpory exportu je poskytovánÌ nebo pojiöùovánÌ úvÏr˘
exportér˘m r˘zn˝mi vládnÌmi agenturami.
- Vlády téû mohou organizovat a financovat poradenskou Ëinnost a informace,
podporujÌcÌ export.
Regulace mezinárodnÌho pohybu kapitálu

P¯ipojme k v˝kladu protekcionistick˝ch opat¯enÌ v oblasti mezinárodnÌho
obchodu s v˝robky a sluûbami dále regulaci mezinárodnÌho pohybu kapitálu. Jaké
jsou cÌle této regulace:
1) Tato regulace Ëasto smÏ¯uje ke stabilizaci mezinárodnÌho pohybu
kapitálu, a to
- s cÌlem stabilnÌho v˝voje penÏûnÌ zásoby (v podmÌnkách fixnÌch mÏnov˝ch
kurs˘). Jde tedy o dosaûenÌ vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy v podobÏ vyrovnané
celkové platebnÌ bilance;
- nebo k omezenÌ kolÌsánÌ mÏnov˝ch kurs˘ (v podmÌnkách pohybliv˝ch kurs˘).
Z tohoto hlediska m˘ûe jÌt o následujÌcÌ opat¯enÌ, která omezujÌ pohyb
"horkého kapitálu":
- devizové restrikce, nap¯. v podobÏ závazného administrativnÌho stanovenÌ
pomÏr˘ bankovnÌch pohledávek a závazk˘ v˘Ëi zahraniËÌ, nebo podmÌnky
p¯ijÌmánÌ úvÏr˘ nebo depozit ze zahraniËÌ, operacÌ s cenn˝mi papÌry apod. se
souhlasem centrálnÌ banky nebo dokonce uzav¯enÌm p¯Ìstupu zahraniËnÌch
finanËnÌch investor˘ na domácÌ trh s finanËnÌmi aktivy;
- speciálnÌm zdaÚovánÌm v˝nos˘ z mezinárodnÏ se pohybujÌcÌch finanËnÌch aktiv
(J. Tobin);
- opat¯enÌ mÏnové politiky ovlivÚujÌcÌ úrokovou sazbu a tÌm i pohyb kapitálu.
2) Jin˝m hlediskem této regulace je doplnÏni nedostateËn˝ch národnÌch
úspor k financovánÌ v˝daj˘ domácÌch subjekt˘ zahraniËnÌmi úsporami. RegulaËnÌ
opat¯enÌ v tomto p¯ÌpadÏ stimulujÌ zejména p¯Ìliv p¯Ìm˝ch zahraniËnÌch investic,
a to nap¯. daÚov˝mi úlevami zahraniËnÌm finanËnÌm investor˘m odkladem danÌ,
speciálnÌmi celnÌmi podmÌnkami, subvencemi apod. (tzv. investiËnÌ pobÌdky).
MÏnov˝ kurs byl v kapitole o otev¯ené ekonomice charakterizován jako

veliËina, utvá¯ejÌcÌ se na mÏnovém (devizovém) trhu pod vlivem zmÏny poptávky
a nabÌdky p¯Ìsluöné mÏny. Faktick˝ v˝voj mÏnov˝ch kurs˘ vykazuje jak obdobÌ
kratöÌ Ëi delöÌ stability kurs˘, tak i obdobÌ jejich neustálého kolÌsánÌ (fluktuace).
Tento v˝voj je v˝raznÏ podmÌnÏn p¯Ìstupem autorit (obvykle centrálnÌ banky)
k v˝voji mÏnového kursu. Z tohoto hlediska je moûno systémy mÏnov˝ch kurs˘
rozdÏlit na kursy neregulované a kursy regulované.
Kursy neregulované
Neregulované kursy mohou mÌt r˘znou podobu:
1) MÏnov˝ kurs je utvá¯en v˝öe zmÌnÏnou nabÌdkou a poptávkou, aniû by do
tohoto procesu zasahovaly p¯Ìsluöné autority. Pro tento kursov˝ systém je typické,
ûe pod vlivem ¯ady okolnostÌ kursy vÌce Ëi ménÏ kolÌsajÌ (jsou pruûné - flexibilnÌ),
jde tedy o volnÏ pohyblivé (plovoucÌ) mÏnové kursy neboli o tzv. Ëist˝ floating.
Podle p¯Ìstupu MezinárodnÌho mÏnového fondu (MMF) vykazujÌ tento kursov˝
systém nap¯. USA nebo Japonsko.
2) Nejde vöak o jedinou moûnou variantu v˝voje kurs˘ bez zásahu autorit.
V minulosti p˘sobil téû automaticky fungujÌcÌ mechanismus, udrûujÌcÌ kursy
relativnÏ stabilnÌ. älo o systém tzv. zlatého standardu, v obdobÌ, které skonËilo
mezi dvÏma svÏtov˝mi válkami. Systém se v mezinárodnÌch vztazÌch vyznaËoval:
- smÏnitelnostÌ národnÌch mÏn za zlato (podle ú¯ednÏ stanoveného zlatého
obsahu),
- nebo smÏnitelnostÌ za národnÌ mÏnu smÏnitelnou za zlato (tzv. zlatou devizu),
- voln˝m mezinárodnÌm pohybem zlata,
- pomÏry mÏn vypl˝valy ze zlat˝ch obsah˘ (tzv. zlatá parita).
RelativnÌ stabilita kurs˘ spoËÌvala ve skuteËnosti, ûe docházelo jen k mal˝m
odchylkám kurs˘ od zlaté parity. Odchylky totiû mohly dosáhnout v zásadÏ v˝öe,
odpovÌdajÌcÌ náklad˘m na transakce se zlatem (obchodnÌ náklady p¯ÌpadnÏ
doprava apod.) mÌsto s národnÌmi mÏnami. Jakmile by zmÏny poptávky nebo
nabÌdky odch˝lily kurs vÌce, doölo by k transakcÌm se zlatem, ke zmÏnÏ uvedené
poptávky nebo nabÌdky po dané mÏnÏ a k návratu kursu na úroveÚ ke zlaté paritÏ.
Kursy regulované
MÏnové kursy jsou regulovány centrálnÌ bankou zejména kursov˝mi
intervencemi. Tyto intervence spoËÌvajÌ v nákupu nebo prodeji zahraniËnÌch mÏn
centrálnÌ bankou za domácÌ mÏnu tak, aby cena domácÌ mÏny (tj. jejÌ kurs)
dosahovala poûadované úrovnÏ.
Vraùme se k p¯Ìkladu kursu dolaru z kapitoly o otev¯ené ekonomice (kap. 7.4).
Poroste-li nabÌdka dolar˘ na nákup eura, kurs dolaru bude klesat a kurs eura bude
r˘st (kurs eura se bude zhodnocovat). Evropská centrálnÌ banka m˘ûe rostoucÌ
poptávku po eurech doprovázet rostoucÌ nabÌdkou eura neboli nákupem
US dolar˘. Intervenuje tÌm kurs eura vyjád¯en˝ v dolarech (tedy zároveÚ i kurs
dolaru) s cÌlem jeho stabilizace.
Z uvedeného vypl˝vá bezprost¯ednÌ závislost kursov˝ch intervencÌ a v˝voje
mÏnov˝ch rezerv centrálnÌ banky: nákup domácÌ mÏny za mÏnu zahraniËnÌ (tedy
ËerpánÌ rezerv) je p¯irozenÏ omezeno jejich v˝öÌ, vËetnÏ p¯Ìpadn˝ch úvÏrov˝ch
zdroj˘. Prodej domácÌ mÏny a nákup mÏny zahraniËnÌ (tedy r˘st mÏnov˝ch rezerv)
nemá sice obdobnou hranici, je vöak pro danou ekonomiku zpravidla nákladn˝
minimálnÏ z d˘vodu úrokov˝ch rozdÌl˘ (vyööÌ úroËenÌ aktiv doma neû
v zahraniËÌ). '
ÚËinky intervenci p˘sobÌ na mÏnov˝ kurs s r˘znou intenzitou v závislosti
zejména
- Na rozsahu intervence - úËinné jsou koordinované intervence ¯ady centrálnÌch
bank.
- DalöÌ okolnostÌ je reakce mÏnové politiky na kursovou intervenci: v d˘sledku
nákupu (prodeje) zahraniËnÌch mÏn centrálnÌ bankou roste (klesá) domácÌ
penÏûnÌ zásoba s následn˝m dopadem do úrokové mÌry, agregátnÌ poptávky,
cenové hladiny atd. Jestliûe centrálnÌ banka nedoprovázÌ kursovou politiku
p¯Ìsluönou mÏnovou politikou, kompenzujÌcÌ zmÏnu penÏûnÌ zásoby, jde o tzv.
nesterilizované intervence. ' Ty jsou vöeobecnÏ povaûovány za úËinnÏjöÌ
(zejména vlivem úrokové sazby na mezinárodnÌ pohyb kapitálu), neû intervence
sterilizované.
Kursové intervence majÌ p¯Ìm˝ (silnÏjöÌ Ëi slaböÌ) dopad na v˝voj mÏnového
kursu. Kurs vöak m˘ûe b˝t ze strany autorit ovlivÚován i nep¯Ìmo, tj. ovlivÚovánÌm
faktor˘, utvá¯ejÌcÌch poptávku a nabÌdku na mÏnov˝ch trzÌch, a to nap¯. v˝öe
zmÌnÏnou devizovou regulacÌ. Jinou moûnostÌ nep¯Ìmého vlivu autorit na v˝voj
mÏnového kursu je ovlivÚovánÌ mezinárodnÌho pohybu finanËnÌch aktiv
ovlivÚovánÌm v˝voje úrokové sazby.
Formy intervenovan˝ch kurs˘

1) Kursy relativnÏ fixnÌ se vyznaËujÌ velmi mal˝mi v˝kyvy okolo ú¯ednÏ
stanoveného oficiálnÌho centrálnÌho kursu (¯Ìká se, ûe kurs je "zavÏöen" na tuto
úroveÚ).
Centrální kurs m˘ûe b˝t vyjád¯en p¯ímo fixním vztahem dané mÏny
k ostatním mÏnám, nebo m˘ûe b˝t propoËítáván prost¯ednictvím koöe
vybran˝ch mÏn, v˘Ëi kter˝m je urËen fixní kurs dané mÏny k v˝chozímu datu.
ZmÏna uveden˝ch oficiálnÌch kurs˘ b˝vá oznaËována jako devalvace (v p¯ÌpadÏ

znehodnocenÌ kursu dané národnÌ mÏny), nebo revalvace (v p¯ÌpadÏ zhodnocenÌ).
1) DalöÌ souvislosti a z nich vypl˝vajÌcÌ omezenÌ kursov˝ch intervencÌ jsou spojeny

jednak s dopady do vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy, jednak s dopady do charakteru
mÏnové politiky (viz p¯Ìsluöné kapitoly).
2) Se sterilizacÌ kursov˝ch intervencÌ jsme se seznámili p¯i v˝kladu mÏnové politiky v
otev¯ené ekonomice.
Tato zmÏna p¯edstavuje p¯izp˘sobenÌ mÏnového kursu bezprost¯ednÏ zpravidla
stavu mÏnov˝ch rezerv, obecnÏ pak öiröÌm ekonomick˝m podmÌnkám
(mezinárodnÌ obchod, mezinárodnÌ pohyb finanËnÌch aktiv, inflace aj.). Proto je
dan˝ systém oznaËovan˝ jako systém "p¯izp˘sobitelného zavÏöenÌ". Ve faktickém
v˝voji byl tento kursov˝ systém základem tzv. brettonwoodského mezinárodnÌho
mÏnového systému, kter˝ existoval po druhé svÏtové válce do zaËátku 70. let
(zanikl zhruba v letech 1971 - 73) a jehoû institucionálnÌ základ tvo¯il od r. 1945
MezinárodnÌ mÏnov˝ fond (MMF) a MezinárodnÌ banka pro obnovu a rozvoj.
Brettonwoodsk˝ kursov˝ systém spoËÌval v závazku Ëlensk˝ch zemÌ MMF
definovat centrálnÌ kursy sv˝ch mÏn v˘Ëi USD a udrûovat v˝kyvy v obou smÏrech
max. 1 %. P¯i tlaku na vÏtöÌ v˝kyvy kursu následovaly
- kursové intervence (v p¯ÌpadÏ nedostatku devizov˝ch rezerv poskytoval MMF
krátkodobé úvÏry),
- zároveÚ mÏlo docházet (na základÏ konzultacÌ s odbornÌky Fondu)
k "nápravn˝m opat¯enÌm" v dané národnÌ ekonomice,
- p¯i "fundamentálnÌ nerovnováze" následovaly devalvace a revalvace.
Systém tÏchto "pevn˝ch ale p¯izp˘sobiteln˝ch" kurs˘ zanikl zaËátkem 70. let
pod tlakem nerovnomÏrného ekonomického v˝voje Ëlensk˝ch zemÌ i v d˘sledku
devizov˝ch spekulacÌ (na oËekávané devalvace a revalvace).
ZároveÚ zanikl (1971) i dalöÌ rys brettonwoodského mezinárodnÌho mÏnového
systému, tj. smÏnitelnost US dolar˘ v drûbÏ centrálnÌch bank za zlato z americk˝ch
mÏnov˝ch rezerv. Zánikem této smÏnitelnosti byla zruöena poslednÌ vazba
neplnohodnotn˝ch penÏz ke zlatu, která ovöem v té dobÏ mÏla jiû pouze
podporovat pozici dolaru jako nejvÌce pouûÌvané mÏny jak v mezinárodnÌm
platebnÌm styku, tak i v devizov˝ch rezervách. Zanikly tedy poslednÌ rysy zlatého
standardu, p¯etrvávajÌcÌ v mezinárodnÌch ekonomick˝ch vztazÌch (byla zavröena
demonetizace zlata).
Variantou uvedeného p¯izp˘sobovánÌ kursu je klouzavé (posuvné)
p¯izp˘sobenÌ, kdy docházÌ nikoliv k jednorázové zmÏnÏ v˝chozÌho fixnÌho kursu
(nap¯. devalvace o 10 %), n˝brû k dÌlËÌm zmÏnám bÏhem delöÌho obdobÌ (nap¯.
nÏkolik postupn˝ch devalvacÌ po 2 %). Mezi tÏmito tzv. minidevalvacemi je kurs
fixnÌ.
2) DalöÌ variantou intervenovaného kursu je povolená oscilace kursu okolo
centrálnÌ úrovnÏ v p¯edem vymezeném pásmu. CentrálnÌ banky pak intervenujÌ
v situaci, kdy se kurs blÌûÌ povolené hranici. P¯Ìkladem je mechanismus kurs˘
v rámci Evropského mÏnového systému.
Od r. 1979 se vÏtöina Ëlensk˝ch zemí tehdejöích Evropsk˝ch spoleËenství
zavázala udrûovat odchylky kurs˘ od st¯ední úrovnÏ kursu v˘Ëi ostatním
mÏnám systému obÏma smÏry ve v˝öi max. 2,25 % (nÏkteré zemÏ 6 %). Iv
tomto systému docházelo k relativnÏ Ëast˝m zmÏnám centrálních kurs˘
(zejména v letech 1979 - 87). Od r. 1993 doölo k rozöí¯ení pásma oscilace na
15 %, které p¯etrvávalo aû do zafixování vzájemn˝ch kurs˘ Ëlensk˝ch zemí
mÏnové unie poËátkem r. 1999. Systém obsahoval i dalöí mechanismy ke
zmírnÏní kursov˝ch v˝kyv˘.
3) T¯etÌ formou intervenovan˝ch kurs˘ je tzv. ¯Ìzen˝ neboli neËist˝ floating.
V tomto p¯ÌpadÏ centrálnÌ banky intervenujÌ kursy, aby zmÌrnily v˝kyvy, které jsou
podle jejich uváûenÌ nadmÏrné. Kurs p¯itom nenÌ "zavÏöen" na urËitou centrálnÌ
úroveÚ, kterou by centrálnÌ banka byla povinna udrûovat.
Pro ilustraci uvedeme v˝voj kursového systému »R:
- leden 1993-únor 1996: reûim fixního kursu (fluktuaËní pásmo okolo ± 0,5 %),
- b¯ezen 1996 - kvÏten 1997: rozöí¯ené fluktuaËní pásmo + 7,5 %,
- od 26.5.1997 reûim ¯ízeného floatingu.
StabilnÌ a nestabilnÌ kursy

Jaké jsou v˝hody a nev˝hody mÏnov˝ch kurs˘ pohybliv˝ch a mÏnov˝ch kurs˘
stabilnÌch (nebo témÏ¯ stabilnÌch)?
1) StabilnÌ mÏnové kursy vytvá¯ejÌ (obecnÏ vzato) p¯ÌznivÏjöÌ prost¯edÌ pro
dlouhodobé plány ekonomick˝ch subjekt˘. Naopak v˝razné a Ëasté kursové v˝kyvy
vnáöejÌ do podnikánÌ nejistotu p¯ÌpadnÏ s sebou nesou dodateËné náklady, spojené
s pojiötÏnÌm proti kursov˝m rizik˘m.
2) StabilnÌ kursy jsou vöak zároveÚ faktorem, kter˝ m˘ûe destabilizovat
domácÌ cenovou hladinu ve smÏru inflace nebo deflace. Hovo¯Ì se nap¯. o tzv.
dovozu inflace, ' a to
- jednak p¯enáöenÌ m rostoucÌch cen dováûen˝ch statk˘ do indexu
spot¯ebitelsk˝ch cen. VolnÏ pohyblivé kursy mohou reagovat na zmÏnu
zahraniËnÌch cen adekvátnÏ tak, ûe tuto zmÏnu vyrovnajÌ,
- jednak v d˘sledku v˝öe popsan˝ch kursov˝ch intervencÌ a r˘stu penÏûnÌ zásoby.
Také pohyblivé kursy vöak mohou b˝t zdrojem inflace - znehodnocenÌ kursu
domácÌ mÏny prodraûuje dováûené vstupy.
3) Systém mÏnov˝ch kurs˘ ovlivÚuje úËinnost makroekonomick˝ch politik
zamÏ¯en˝ch na vnit¯nÌ ekonomickou stabilitu:
- V podmÌnkách, kdy je centrálnÌ banka povinna udrûovat fixnÌ mÏnové kursy, se
jejÌ mÏnová politika stává nesamostatnou ve smÏru vnit¯nÌch cÌl˘ mÏnové
politiky. FiskálnÌ politika je naopak velmi úËinná.
- V podmÌnkách volnÏ pohybliv˝ch kurs˘ je tomu naopak.
4) Sloûité jsou vazby mezi mÏnov˝m kursem a konkurenceschopnostÌ
v˝robc˘:
- V bezprost¯ednÌ souvislosti umoûÚujÌ volnÏ pohyblivé kursy sv˝mi zmÏnami
udrûovat konkurenceschopnost na zahraniËnÌch trzÌch: nap¯. p¯i poklesu
náklad˘ a cen zahraniËnÌch konkurent˘ se kurs domácÌ mÏny m˘ûe znehodnotit
a tÌm udrûet pozici naöich exportér˘ (fixnÌ kursy toto neumoûÚujÌ
a konkurenceschopnost oslabujÌ).
- Na druhé stranÏ vöak volnÏ pohyblivé kursy eliminujÌ (sv˝mi zmÏnami) tlak na
sniûovánÌ náklad˘ domácÌch v˝robc˘, jestliûe ze stejného d˘vodu klesajÌ
zahraniËnÌ ceny. TÌm se (dlouhodobÏ vzato) konkurenceschopnost oslabuje.
1) S dovozem inflace jsme se poprvé setkali v subkapitole o p¯ÌËinách a formách inflace.

5) »ast˝m argumentem ve prospÏch stabilnÌch kurs˘ je názor, ûe floating
umoûÚuje a vyvolává spekulaËnÌ pohyby krátkodobého kapitálu, a tÌm následnÏ
kursy rozkmitává. V realitÏ se neprojevila teoretická koncepce o stabilizujÌcÌ
spekulaci v podmÌnkách floatingu. Podle nÌ by mÏl dlouhodobÏ rovnováûn˝ kurs
spoËÌvat na úrovni parity kupnÌch sil (PPP) a jakákoliv jeho odchylka by byla
odstranÏna spekulacÌ, zaloûenou na p¯edpokladu návratu kursu zpÏt k úrovni PPP.
Existuje vöak i protiargument, ûe také systém fixnÌch kurs˘ je spojen
s destabilizujÌcÌ spekulacÌ (v obdobÌ oËekávánÌ devalvace nebo revalvace), coû ËinÌ
fixnÌ kurs neudrûiteln˝m.
CÌle kursové regulace

ProË centrálnÌ banky regulujÌ kursy? Jak˝ je cÌl ovlivÚovánÌ mÏnového kursu
(pomocÌ kursov˝ch intervencÌ nebo devalvacemi a revalvacemi) urËit˝m smÏrem
nebo jeho urûovánÌ na urËité úrovni?
Redukujme cÌle této regulace na p¯Ìpad stimulace Ëistého exportu s koneËn˝m
cÌlem:
- buÔ keynesiánské stimulace agregátnÌ poptávky s cÌlem (nejËastÏji) udrûenÌ
vysoké zamÏstnanosti,
- nebo s cÌlem udrûenÌ vnÏjöÌ ekonomické rovnováhy ve smyslu vyrovnaného
Ëistého exportu (X = M).
ZákladnÌ souvislost mezi v˝vojem mÏnového kursu a Ëistého exportu spoËÌvá
na p¯Ìkladu znehodnocenÌ (poklesu) kursu domácÌ mÏny v následujÌcÌch
skuteËnostech:
- Vede ke zlevnÏnÌ exportovan˝ch statk˘ pro zahraniËnÌ odbÏratele po p¯epoËtu
nezmÏnÏné domácÌ ceny nov˝m kursem. DocházÌ proto ke zv˝öenÌ objemu
exportu.
- Vede ke zdraûenÌ dováûen˝ch statk˘ pro domácÌ dovozce po p¯epoËtu
nezmÏnÏné zahraniËnÌ ceny nov˝m kursem. TÌm je omezován objem dovozu.
(ZhodnocenÌ kursu domácÌ mÏny má opaËn˝ úËinek: oslabuje export
a stimuluje import.)
KonkrétnÌ prosazenÌ základnÌ souvislosti mezi mÏnov˝m kursem a Ëist˝m
exportem je vöak podmÌnÏno ¯adou dalöÌch okolnostÌ:
1) CitlivostÌ reakcÌ zahraniËnÌch odbÏratel˘ a domácÌch dovozc˘ na zmÏnu
kursu, tedy cenovou pruûnostÌ (elasticitou) jak zahraniËnÌ, tak i domácÌ
poptávky, ' pokud jde o Ëasov˝ pr˘bÏh reakce Ëistého exportu. Bezprost¯ednÏ po
znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny se fyzick˝ objem exportu nezv˝öÌ (zahraniËnÌ
dovozci pot¯ebujÌ Ëas na p¯eorientaci, domácÌ v˝robci na rozöÌ¯enÌ v˝roby). Jeho
hodnotové vyjád¯enÌ v domácÌ mÏnÏ je p¯itom stejné. ObdobnÏ neklesne ani
fyzick˝ objem dovozu, kter˝ je podmÌnÏn uzav¯en˝mi smlouvami a navÌc vyûaduje
nalezenÌ p¯Ìsluön˝ch substitut˘ nebo zmÏnu technologiÌ v p¯ÌpadÏ dovozu surovin,
energiÌ apod. Jeho hodnotové vyjád¯enÌ v domácÌ mÏnÏ vöak vzroste.
1) V pokroËilém kursu makroekonomie je tato souvislost specifikována v tzv.

MarshallovÏ - LernerovÏpodmÌnce (dále J. Robinsonova, F. Machlup).
V krátkém obdobÌ proto v d˘sledku cenového v˝voje NX dané ekonomiky
poklesne. Teprve v delöÌm obdobÌ (¯eknÏme 6 - 9 mÏsÌc˘) dojde ke zmÌnÏn˝m
objemov˝m zmÏnám a NX roste. Grafické vyjád¯enÌ této závislosti má podobu
k¯ivky ve tvaru / (viz obr. 14-2). NX]t vyjád¯en v domácÌ mÏnÏ.
•Hnán
2) Odezva Ëistého exportu dané ekonomiky na zmÏnu mÏnového kursu je
dále podmÌnÏna strukturálnÌ podobou této ekonomiky. Problém spoËÌvá v tom, ûe
jednotlivá odvÏtvÌ vykazujÌ rozdÌlnou cenovou elasticitu poptávky, nap¯.
v závislosti na existenci substitut˘. ZnehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny tak bude
podporovat export v˝raznÏji v p¯ÌpadÏ, kdy jde o v˝robky s niûöÌm stupnÏm
zpracovánÌ (suroviny, polotovary apod.). ZahraniËnÌ odbÏratelé by se v tomto
p¯ÌpadÏ ËásteËnÏ mohli p¯eorientovat na levnÏjöÌ dovoz. Naopak tomu bude
u v˝robk˘ sloûit˝ch, kde omezená substituce vypl˝vá z poûadované spolehlivosti
dodávek, servisu, tradice apod. Zde má cenová konkurence slaböÌ vliv a celkov˝
export by se v daném p¯ÌpadÏ zv˝öil jen mÌrnÏ. ObdobnÏ v p¯ÌpadÏ dovozu bude
jeho pokles záviset na moûnosti substituce (a dalöÌch okolnostech).
3) Intenzita reakce NX na zmÏnu mÏnového kursu je závislá také na reakci
domácÌ i zahraniËnÌ ceny daného statku na znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny.
P¯edstavme si dvÏ extrémnÌ moûnosti:
- Pod vlivem znehodnocenÌ kursu domácÌ mÏny roste zahraniËnÌ poptávka po
statcÌch, které jsou v d˘sledku zmÏny kursu pro zahraniËnÌ odbÏratele levnÏjöÌ.
Jejich ceny okamûitÏ vzrostou, zároveÚ vöak poklesnou i ceny tÏchto statk˘
v zahraniËÌ, takûe po p¯epoËtu nov˝m kursem jsou ceny stejné. ' Znamená to
tedy, ûe nominálnÌ mÏnov˝ kurs se udrûuje neustále na úrovni parity kupnÌch
sil národnÌch mÏn. V tomto p¯ÌpadÏ se objem exportu nezmÏnÌ a totéû platÌ pro
reakci importu.
1) Znovu se zde setkáváme se zákonem jediné ceny, zmÌnÏném v kapitole Otev¯ená

ekonomika p¯i zkoumánÌ determinace mÏnového kursu.
- V opaËném extrémnÌm p¯ÌpadÏ se ceny nezmÏnÌ, dojde proto k silné reakci
exportu i importu.
Pro souËasné zachycení vlivu zmÏn efektivního nominálního mÏnového
kursu (£) a vývoje cen (vyjád¯en˝ch pomocí urËitého koöe statk˘) v zahraniËí
a doma (Pf / P) byl zkonstruován tzv. reáln˝ mÏnov˝ kurs (R = E • Pf / P). Ten
se v prvním p¯ípadÏ nezmÏní, ve druhém p¯ípadÏ vzroste. R˘st R znamená
r˘st konkurenceschopnosti domácích statk˘ na zahraniËních trzích. Blíûe viz
pokroËil˝ kurs makroekonomie.
Z tÏchto p¯Ìklad˘ vypl˝vá i obecná souvislost mezi mÏnov˝m kursem a cenami

(domácÌmi a zahraniËnÌmi) obchodovan˝ch statk˘ na stranÏ jedné a v˝vojem NX
na stranÏ druhé: je-li kurs (nap¯. 35 CZK/1 USD) vyööÌ, neû parita kupnÌch sil
národnÌch mÏn (která je nap¯. 13 CZK/1 USD), stimuluje tento odklon kursu od
parity (vyjád¯en˝ indexem ERDI) export a omezuje import.
4) ÚËinnost zmÏny mÏnového kursu na NX dále závisÌ na okolnÌm prost¯edÌ:
r˘stu NX (a r˘stu zamÏstnanosti a produktu) je totiû dosaûeno na úkor jin˝ch
ekonomik (tzv. politika "oûebraËovánÌ svého bliûnÌho", zmÌnÏná v p¯edchozÌ
podkapitole), které mohou reagovat obrann˝mi opat¯enÌmi (cla, kvóty a jiné
p¯ekáûky v mezinárodnÌm obchodu).
14.3 Mezinárodni koordinace ekonomick˝ch intervenci
RegulaËnÌ aktivity národnÌch autorit (zejména mÏnová a fiskálnÌ politika,

protekcionistická opat¯enÌ v mezinárodnÌm obchodÏ, regulace mÏnov˝ch kurs˘
a jiné) byly doposud prezentovány jako izolovaná rozhodnutÌ na úrovni daného
státnÌho národohospodá¯ského celku. Ve skuteËnosti vöak Ëasto docházÌ
k mezinárodnÌ koordinaci (slaÔovánÌ) postup˘ jednotliv˝ch národnÌch vlád,
centrálnÌch bank a jin˝ch institucÌ.
P¯Ìnosy mezinárodnÌ koordinace

Jaké jsou p¯Ìnosy této koordinace? Jde zejména o odstraÚovánÌ p¯ekáûek
v mezinárodnÌm obchodÏ a o p¯Ìnosy, plynoucÌ z realizace komparativnÌ v˝hody.
Na niûöÌ úrovni této koordinace jde nap¯. o spoleËné sniûovánÌ cel, odstraÚovánÌ
dovoznÌch kvót nebo o koordinovan˝ v˝voj mÏnov˝ch kurs˘. Na vyööÌ úrovni této
koordinace jde navÌc o uvolnÏnÌ pohybu nejen statk˘, ale i v˝robnÌch faktor˘, coû
realizaci komparativnÌ v˝hody dále usnadÚuje.
K tÏmto p¯Ìnos˘m se dále p¯ipojuje úspora náklad˘ plynoucÌ nap¯.
ze zjednoduöenÌ administrativnÌch postup˘ v mezinárodnÌm obchodÏ (nap¯. celnÌ
odbavovánÌ), eventuálnÏ i (Ëasto zpochybÚované) v˝hody spojené se stabilnÌmi
mÏnov˝mi kursy.
DalöÌm motivem mezinárodnÌ koordinace národnÌch regulaËnÌch aktivit je
snaha eliminovat konfrontaËnÌ politiku typu "oûebraË bliûnÌho svého", tedy
politiku, stimulujÌcÌ domácÌ ekonomick˝ r˘st a zamÏstnanost na úkor zahraniËnÌch
ekonomik. Tato politika byla jiû ilustrována p¯i v˝kladu protekcionismu a kursové
politiky. Faktická mezinárodnÌ spolupráce v této podobÏ reagovala zejména na
neblahé zkuöenosti soutÏûiv˝ch devalvacÌ a "obchodnÌ války", podmÌnÏné Velkou
depresÌ ve 30. letech.
Formy mezinárodnÌ koordinace

Formy mezinárodnÌ koordinace národnÌch ekonomick˝ch intervencÌ mohou
b˝t klasifikovány nap¯. podle mÌry omezenosti suverenity národnÌch regulaËnÌch
subjekt˘.
1) P¯i niûöÌm stupni koordinace regulaËnÌch aktivit vlád a centrálnÌch bank
nedocházÌ k omezenÌ pravomocÌ národnÌch autorit jejich p¯evádÏnÌm na
mezinárodnÌ instituce. P¯Ìkladem jsou koordinovaná sniûovánÌ úrokov˝ch sazeb,
koordinované intervence mÏnov˝ch kurs˘ apod. InstitucionálnÌ základna této
koordinace m˘ûe mÌt podobu dohod vznikl˝ch na mezinárodnÌch jednánÌch (nap¯.
pravidelná setkávánÌ p¯edstavitel˘ zemÌ G-7) K M˘ûe mÌt téû podobu stabilnÌ
instituce s permanentnÌ ËinnostÌ analytickou, konzultaËnÌ, publikaËnÌ atd.
P¯Ìkladem je OECD, která sdruûuje 30 zemÌ, oznaËovan˝ch jako pr˘myslovÏ
vyspÏlé.
KromÏ doporuËení ve smÏru koordinace národních politik se OECD
soust¯edí téû na finanËní a technickou pomoc rozvojov˝m zemím a na rozvoj
mezinárodního obchodu i na jiné aktivity. Dalöím p¯íkladem institucionálního
základu volné koordinace národních ekonomick˝ch regulací, tvo¯eného
anal˝zami svÏtové ekonomiky, je Mezinárodní mÏnov˝ fond.
2) DalöÌ formy ' mezinárodnÌ koordinace národnÌch ekonomick˝ch

intervencÌ jsou spojeny s ËásteËn˝m omezenÌm kompetencÌ národnÌch autorit.
Typick˝m p¯Ìkladem je spolupráce v oblasti obchodnÌ politiky, kdy se vlády
jednotliv˝ch zemÌ zavazujÌ dodrûovat urËitá pravidla v mezinárodnÌm obchodu.
V p¯ÌpadÏ pásma (zóny) volného obchodu jde o zruöenÌ dovoznÌch kvót a cel
mezi Ëlensk˝mi zemÏmi ve vzájemném obchodÏ (Ëasto vöak pouze v jeho Ëásti,
nap¯. v obchodÏ s pr˘myslov˝mi v˝robky).
CelnÌ unie p¯edstavuje pásmo volného obchodu, rozöÌ¯ené o jednotnou
obchodnÌ politiku v˘Ëi neËlen˘m unie (zejména jednotn˝ celnÌ sazebnÌk).
Efektem celnÌ unie (a následujÌcÌch vyööÌch forem ekonomické integrace) jsou
(J. Viner):
- efekt rozöi¯ováni obchodu, kdy v rámci daného seskupenÌ docházÌ k p¯esun˘m
v˝roby do mÌst s nejniûöÌmi náklady. Tyto p¯esuny jsou typické pro tzv.
vnitroodvÏtvovou specializaci a smÏnu (SRN se nesoust¯edÌ na v˝robu aut typu
1) G-7 sdruûuje USA, Japonsko, NÏmecko, Velkou Británii, Francii, Itálii a Kanadu.
2) Obsahové vymezenÌ tÏchto forem stejnÏ jako terminologie pouûÌvaná v odborné
literatu¯e vykazujÌ urËité odchylky. »asto jsou uvádÏny pouze formy regionálnÏ
omezené koordinace (resp. jejÌch vyööÌch forem, tj. ekonomické integrace), tj. pásmo
volného obchodu, celnÌ unie, spoleËn˝ trh, hospodá¯ská a mÏnová unie (klasifikace
B. Balassa).
Peugeot 306, neboù je levnÏji dováûÌ, pro Francii platÌ totéû v p¯ÌpadÏ
VW - Golf), ménÏ v˝razné jsou tyto efekty v meziodvÏtvové specializaci (auta
- textil),
- efekt omezováni obchodu: oslabenÌ obchodu daného seskupenÌ v˘Ëi zbytku
svÏta (mÌsto aby zemÏ EU dováûely levné telecÌ maso, vyrábÌ v d˘sledku
vysok˝ch dovoznÌch cel tuto produkci samy s vysok˝mi náklady).1'
Ve svÏtÏ existuje ¯ada p¯íklad˘ postupnÏ se rozvíjejících zón volného
obchodu - kromÏ NAFTA (Severoamerická dohoda o volném obchodu)
a CEFTA (St¯edoevropská dohoda o volném obchodu) jde o sdruûení zejména
v rozvojovém svÏtÏ. TradiËním p¯íkladem bylo dále Evropské sdruûení volného
obchodu (EFTA), které se v obchodÏ s pr˘myslov˝mi v˝robky propojilo se
zemÏmi tehdejöích Evropsk˝ch spoleËenství. VÏtöina zemí EFTA se dále
zavedením volného pohybu práce a kapitálu jednak vzájemnÏ, jednak se
zemÏmi Evropské unie stala Ëleny sdruûení, naz˝vaného Evropsk˝
hospodá¯sk˝ prostor, ve kterém dochází také k dílËí koordinaci hospodá¯sk˝ch
a sociálních politik (nikoliv vöak zemÏdÏlské) zemí EFTA a Evropské unie.
Celní unie není bÏûnou záleûitostí - p¯íkladem je unie äv˝carsko -
Lichtenötejnsko, blíûí se jí »esko - Slovenská celní unie.
Jinou podobu má mezinárodnÌ koordinace obchodnÌ politiky v rámci
Vöeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) resp. Ëinnosti jejÌho následnÌka -
SvÏtové obchodnÌ organizace (WTO). Obecn˝mi principy jsou (s ¯adou
modifikacÌ)
- postupné sniûovánÌ a odbourávánÌ cel a jin˝ch p¯ekáûek obchodu,
- prosazovánÌ zásad nediskriminace, tj. stejného postupu v˘Ëi vöem Ëlen˘m
dohody (formálnÏ nap¯. udÏlovánÌm tzv. doloûky nejvyööÌch v˝hod) a reciproËnÌ
(vzájemné) poskytovánÌ v˝hod,
- nebo naopak nereciproËnÌ zv˝hodnÏnÌ ekonomicky slaböÌch zemÌ.
3) KromÏ obchodnÌ politiky se omezenÌ ËástÌ pravomocÌ národnÌch autorit
vztahuje nap¯. na reûim mÏnového kursu. KonkrétnÌm historick˝m p¯Ìkladem byl
kursov˝ reûim v rámci brettonwoodského mezinárodnÌho mÏnového systému,
dalöÌm p¯Ìkladem je kursov˝ mechanismus v rámci Evropského mÏnového systému
(obojÌ viz v p¯edchozÌ subkapitole).
4) DalöÌ oblastÌ mezinárodnÌ koordinace národnÌch ekonomick˝ch politik je
zavádÏnÌ atributu vnÏjöÌ smÏnitelnosti (konvertibility) národnÌch mÏn. ObecnÏ
vzato jde o moûnost urËité národnÌ mÏny fungovat v mezinárodnÌch ekonomick˝ch
vztazÌch. Prakticky je tato schopnost podmÌnÏna závazkem centrálnÌ banky dané
zemÏ nakupovat svou mÏnu od zahraniËnÌch subjekt˘ (zpravidla centrálnÌch bank)
za jejich národnÌ mÏny. PodmÌnky smÏnitelnosti jsou vymezeny ve stanovách
MezinárodnÌho mÏnového fondu. V realitÏ nab˝vá smÏnitelnost r˘zn˝ch forem,
Ëasto je omezena pouze na transakce v rámci bÏûného úËtu platebnÌ bilance.
VÏtöina z národnÌch mÏn, u kter˝ch je formálnÏ deklarována vnÏjöÌ smÏnitelnost,
vöak fakticky v mezinárodnÌch ekonomick˝ch vztazÌch volnÏ pouûÌvané nejsou,
p¯ÌpadnÏ jen okrajovÏ.
1) V p¯ÌpadÏ západoevropské integrace se odhaduje, ze p¯Ìnosy z rozöi¯ovánÌ obchodu

vysoce p¯eváûÌ nad ztrátou blahobytu plynoucÌ z omezenÌ obchodu.
MezinárodnÌ mÏnov˝ fond a SvÏtová banka
KromÏ institucÌ zabezpeËujÌcÌch prioritnÏ mezinárodnÌ koordinaci národnÌch
ekonomick˝ch politik existuje ¯ada dalöÌch nenárodnÌch institucÌ, zamÏ¯en˝ch
p¯eváûnÏ na jiné cÌle.
Za pozornost stojÌ jiû zmÌnÏn˝ Mezinárodni mÏnov˝ fond, kter˝ se (kromÏ
prosazovánÌ uvedeného kursového reûimu) angaûoval i v ¯ÌzenÌ tzv. mezinárodnÌ
likvidity, tj. v zajiötÏnÌ dostatku platebnÌch prost¯edk˘ v mezinárodnÌch
transakcÌch. älo o vytvo¯enÌ umÏlé penÏûnÌ jednotky "zvláötnÌ práva ËerpánÌ"
(SDR), jejichû pouûÌvánÌ je vöak okrajové. Fond dále intenzivnÏ p˘sobÌ jako zdroj
úvÏr˘ a technické pomoci rozvojov˝m zemÌm, zejména p¯i hledánÌ ¯eöenÌ tzv.
dluhové krize. ÚvÏry jsou podmÌnÏny p¯ijetÌm reformnÌch program˘, obecnÏ vzato
smÏ¯ujÌcÌch k deregulaci, zv˝öenÌ exportu a k cenové stabilitÏ. Fond také publikuje
¯adu autoritativnÌch anal˝z a statistick˝ch údaj˘.
V˝znamnou je dále SvÏtová banka (neboli MezinárodnÌ banka pro obnovu
a rozvoj, IBRD) a jejÌ p¯idruûené organizace. Tyto instituce jsou zamÏ¯eny na
poskytovánÌ úvÏr˘ vládám i soukromému sektoru (téû na kapitálovou úËast
v podnicÌch) zejména v rozvojov˝ch zemÌch. ÚvÏry jsou spojeny s technickou
pomocÌ v podobÏ anal˝z financovan˝ch projekt˘. Analogickou roli má ¯ada
regionálnÌch rozvojov˝ch bank a fond˘.
Tyto dvÏ organizace (a zejména MMF) se dále angaûujÌ nejen ve vztazÌch
(p¯edevöÌm úvÏrov˝ch) k jednotliv˝m zemÌm, ale téû v utvá¯enÌ obecn˝ch pravidel
mezinárodnÌch tok˘ kapitálu. Tento problém se stává aktuálnÌm po ¯adÏ tzv.
mezinárodnÌch finanËnÌch krizi v 90. letech (1994 - 95 Mexiko a dalöÌ zemÏ
Latinské Ameriky, 1997 jihov˝chodnÌ Asie, dále 1998 finanËnÌ krize v Rusku
a 1999 v BrazÌlii).
Projevy této krize v rámci národnÌ ekonomiky ' (deficit bÏûného úËtu platebnÌ
bilance, odliv kapitálu do zahraniËÌ, vyËerpánÌ mÏnov˝ch rezerv atd.) se rychle
p¯enáöejÌ na okolnÌ zemÏ s obdobn˝m typem hospodá¯stvÌ (jeden z projev˘
globalizace). K zamezenÌ tohoto öÌ¯enÌ finanËnÌch krizÌ jsou navrhována r˘zná
opat¯enÌ (obraznÏ naz˝vaná "nová finanËnÌ architektura"):
- obecnÏ formulovaná kontrola mezinárodnÌch tok˘ krátkodobého "horkého"
kapitálu,
- rozöÌ¯enÌ úvÏrov˝ch moûnostÌ mezinárodnÌch finanËnÌch institucÌ,
- vÏtöÌ transparence informacÌ o dluûnÌcÌch i vÏ¯itelÌch.
14.4 Sjednocováni národnÌch ekonomik
VyööÌ formy koordinace národnÌch ekonomick˝ch intervencÌ vedou

k postupnému sjednocovánÌ národnÌch ekonomik. NamÌsto p˘vodnÌch státnÌch
národohospodá¯sk˝ch celk˘ vzniká nová jednotná ekonomika (oznaËováno téû
1) Viz kapitolu VnÏjöÌ ekonomická rovnováha.

jako mezinárodni ekonomická integrace). Jde o jeden z projev˘ globalizace,
tj. r˘stu vzájemné propojenosti a závislosti národnÌch ekonomik.
P¯Ìnosy sjednocenÌ
K v˝öe uveden˝m p¯Ìnos˘m (v Ëásti 14.3) p¯istupujÌ ve sjednocené ekonomice
úspory náklad˘ v d˘sledku unifikace technick˝ch, bezpeËnostnÌch a podobn˝ch
norem, a také hospodá¯ské legislativy.
Velk˝ vnit¯nÌ trh usnadÚuje rozöi¯ovánÌ podnik˘ a tÌm dosahovánÌ úspor
z rozsahu.
DiverzifikovanÏjöÌ ekonomika snáze ËelÌ vnit¯nÌm strukturálnÌm zmÏnám
i vnÏjöÌm öok˘m.
Jednotná mÏna dále zvyöuje p¯Ìnosy hospodá¯ského sjednocenÌ úsporou
náklad˘ p¯i smÏnÏ b˝val˝ch národnÌch mÏn a odpadnutÌm kursov˝ch p¯epoËt˘
a kursov˝ch rizik.
Mechanismus sjednocovánÌ
Mechanismus mezinárodnÌ ekonomické integrace m˘ûe probÌhat ve dvou
formách:1^
1) jako funkcionálnÌ integrace, tj. liberálnÏ pojaté sjednocovánÌ ekonomik
jako v˝sledek konkurence nejen v˝robc˘, ale téû hospodá¯sk˝ch politik a systém˘
(v˝robci konkurujÌ v˝robc˘m, regiony region˘m, daÚov˝ systém daÚovému
systému, mzdová politika jiné mzdové politice atd.),
2) jako institucionálnÌ integrace, tj. intervencionisticky pojaté sjednocovánÌ
ekonomik jako v˝sledek politiky národnÌch a nadnárodnÌch autorit (stanovenÌ
norem, zákaz˘ atd.).
StupnÏ sjednocovánÌ
PoËátkem sjednocenÌ národnÌch ekonomik je vytvo¯enÌ tzv. spoleËného trhu.
Jde o rozöÌ¯enÌ celnÌ unie (tj. volného pohybu statk˘ - Ëasto se ¯Ìká zboûÌ a sluûeb)
voln˝m pohybem kapitálu a osob, navÌc doplnÏné o koordinaci dalöÌch souËástÌ
národnÌch ekonomick˝ch politik (zejména daÚového systému, snÌûenÌ oscilace
mÏnov˝ch kurs˘).
SpoleËn˝ trh dále pokraËuje:
- postupn˝m úpln˝m p¯evedenÌm národnÌch ekonomick˝ch pravomocÌ nov˝m
nadnárodnÌm autoritám,
- zánikem národnÌch mÏn, vznikem nové jednotné mÏny a nové jednotné
centrálnÌ banky a jednotné mÏnové politiky,
- souËasnÏ jednotná mÏnová politika p¯edpokládá unifikaci téû jin˝ch politik
(zejména fiskálnÌch politik).
Uveden˝m v˝vojem vzniká nejvyööÌ forma mezinárodnÌ ekonomické integrace,
a to hospodá¯ská a mÏnová unie.
1) V praktické realizaci západoevropské integrace jsou zkombinovány oba p¯Ìstupy.

P¯edpoklady hospodá¯ského sjednocenÌ
Z¯ejmÏ prvnÌm krokem v procesu tvorby hospodá¯ské unie je existence
spoleËného rozpoËtu a p¯erozdÏlovánÌ vytvo¯eného d˘chodu mezi regiony daného
seskupenÌ s cÌlem zmÌrÚovat problémy utvá¯enÌ spoleËného trhu a hospodá¯ské
unie. Jde zejména o d˘sledky strukturálnÌch zmÏn v podobÏ vysoké
nezamÏstnanosti a tÌm i potenciálnÌ politické nestability. P¯edpokladem úplného
hospodá¯ského sjednocenÌ je proto alespoÚ zhruba stejná ekonomická úroveÚ
sjednocujÌcÌch se zemÌ. V opaËném p¯ÌpadÏ nadmÏrné p¯erozdÏlovánÌ d˘chod˘
vyvolává rozpory, coû brzdÌ sjednocovacÌ proces.
D˘leûit˝m p¯edpokladem je dále sblÌûeni národnÌch stabilizaËnÌch politik,
které se majÌ stát (v rámci hospodá¯ské a mÏnové unie) jednotn˝mi. Cestou
k tomuto sblÌûenÌ je stanovit a dosáhnout sblÌûenÌ urËit˝ch ekonomick˝ch veliËin,
jako jsou:
- nÌzká inflace,
- nÌzké nominálnÌ úrokové sazby,
- nÌzké deficity ve¯ejn˝ch rozpoËt˘,
- stabilnÌ mÏnové kursy.
DalöÌm p¯edpokladem je ochota národnÌch autorit resp. za nimi stojÌcÌch
subjekt˘ vzdát se sv˝ch pravomocÌ jejich p¯evedenÌm na nadnárodnÌ orgány.
ObecnÏ jde o problém centralizace rozhodovánÌ, kter˝ s sebou p¯ináöÌ ¯adu
rozpor˘ (srovnánÌ náklad˘ a úspor plynoucÌch z centralizace, konflikty
v kompetencÌch mezi centrem a regiony a dalöÌ).
Evropská unie (popisná Ëást)

PoËátky dneönÌ Evropské unie (EU) byly poloûeny v r. 1957 vytvo¯enÌm
celnÌ unie v podobÏ Evropského hospodá¯ského spoleËenstvÌ a Evropského
spoleËenstvÌ pro atomovou energii (p¯ipojily se k d¯Ìve vytvo¯enému Evropskému
sdruûenÌ uhlÌ a ocele), které se postupnÏ p¯emÏnily ve spoleËn˝ trh s názvem
(od 1967) Evropská spoleËenstvÌ. Dále (1987 - 92) zÌskal tento spoleËn˝ trh
podobu tzv. jednotného vnit¯nÌho trhu, kter˝ prohloubil voln˝ pohyb zboûÌ,
kapitálu a osob a pokroËil ve sjednocovánÌ národnÌch hospodá¯sk˝ch politik.
Od r. 1993 smÏ¯uje toto integraËnÌ seskupenÌ pod názvem Evropská unie
k vytvo¯enÌ hospodá¯ské a mÏnové unie.
Základy tohoto procesu byly stanoveny Smlouvou o EU v Maastrichtu 1992
(v platnosti od 1993), kde jsou vytyËeny 3 etapy tvorby hospodá¯ské a mÏnové
unie, a to jiû od 1990 (do 2002). Uvedená Smlouva o EU byla prohloubena
Amsterdamskou smlouvou (neboli Maastricht II) z r. 1997 (v platnosti od 1999).
SouËástÌ Evropské unie (EU) je tzv. Evropsk˝ mÏnov˝ systém - EMS (jeho
základ v podobÏ mechanismu ¯Ìzen˝ch kurs˘ byl popsán v podkapitole 14.2). DalöÌ
souËástÌ EMS byla tzv. evropská mÏnová jednotka (ECU) jako koö národnÌch mÏn
slouûÌcÌ jako zúËtovacÌ jednotka, k definovánÌ centrálnÌch kurs˘ národnÌch mÏn
a 4téû jako platebnÌ prost¯edek oficiálnÌch institucÌ (omezenÏ i v soukromém
sektoru). ECU zanikla poËátkem r. 1999 p¯evodem na euro v pomÏru 1:1.
Mezi v˝znamné instituce EU pat¯Ì dále spoleËn˝ rozpoËet a ¯ada spoleËn˝ch
fond˘, které p¯erozdÏlujÌ formou subvencÌ d˘chody ve prospÏch zaostal˝ch oblastÌ
nebo odvÏtvÌ (v˝znamné jsou zejména v˝daje do zemÏdÏlstvÌ, na ûivotnÌ prost¯edÌ,
dopravu aj.). Na financovánÌ rozvoje v zaostal˝ch oblastech EU je zamÏ¯ena dále
Evropská investiËnÌ banka.
Vytvo¯enÌ mÏnové unie je jádrem Smlouvy o EU. PodmÌnkou ËlenstvÌ v mÏnové
unii je dosaûenÌ
- mÌry inflace maximálnÏ o 1,5 % nad pr˘mÏrem t¯Ì nejúspÏönÏjöÌch zemÌ,
- deficit rozpoËtové soustavy maximálnÏ 3 % v pomÏru kHDP,
- ve¯ejn˝ dluh maximálnÏ ve v˝öi 60 % v pomÏru k HDP,
- dlouhodobé úrokové sazby maximálnÏ 2 % nad pr˘mÏrem t¯Ì zemÌ s nejniûöÌmi
sazbami,
- zúûenÌ pásma oscilace mÏnov˝ch kurs˘ na 2,25 % v obou smÏrech.
CÌlem mÏnové unie je postupnÏ nahradit jednotlivé mÏny novou jednotkou
euro, vytvo¯it Evropskou centrálnÌ banku (resp. systém centrálnÌch bank)
a uskuteËÚovat jednotnou mÏnovou politiku. Od poËátku r. 1999 bylo euro
rozöÌ¯eno (vedle národnÌch mÏn) v i l zemÌch EU, v r. 2002 se (podle uvedené
smlouvy) stalo v˝hradnÌ mÏnou ve 12 Ëlensk˝ch zemÌch EU.
cla a kvóty J - k¯ivka

neekonomické p¯íËiny protekcionismu pásmo volného obchodu
utvá¯ení struktury (nedospÏlá odvÏtví) celní unie
udrûení zamÏstnanosti efekty rozöi¯ování a omezování obchodu
"oûebraËování svého bliûního" SvÏtová obchodní organizace
odvetná a antidumpingová cla mÏnová konvertibilita
optimální clo mezinárodní finanËní krize
proexportní politika funkcionální a institucionální integrace
regulace mezinárodního pohybu kapitálu spoleËn˝ trh
volnÏ pohyblivé mÏnové kursy hospodá¯ská unie
zlat˝ standard mÏnová unie
ShrnutÌ
• Nástroji protekcionismu v mezinárodním obchodÏ jsou cla a mimocelní

bariéry (kvóty aj.). Cíle protekcionismu mohou b˝t neekonomické
(strategické aj.), ovlivnÏní struktury národního hospodá¯ství, udrûení
vysoké zamÏstnanosti v urËitém odvÏtví nebo zv˝öení spot¯eby.
• Mezi neûádoucí d˘sledky protekcionismu pat¯í udrûování vysok˝ch
náklad˘, "oûebraËování svého bliûního" a sniûování konkurence-
schopnosti. CelkovÏ omezuje protekcionismus prosazování komparativ-
ních v˝hod a tím i maximalizaci svÏtové produkce a spot¯eby. Tento závÏr
platí i pro protekcionismus ve formÏ odvetn˝ch nebo protidumpingov˝ch
cel.
• Proexportní politika vyuûívá rozpoËtové nástroje, pojiöùování exportních
úvÏr˘, poskytování informací apod.
• Regulace mezinárodního pohybu kapitálu smÏ¯uje ke stabilizaci tohoto
pohybu kapitálu nebo má za cíl doplnÏní nedostateËn˝ch národních úspor.
• Neregulované mÏnové kursy mají podobu Ëistého floatingu (d¯íve téû
stabilních kurs˘ v podmínkách zlatého standardu). Kursy regulované
zejména kursov˝mi intervencemi mohou b˝t relativnÏ fixní nebo mohou
oscilovat ve vymezeném pásmu p¯ípadnÏ jde o ¯ízen˝ floating.
• Zvolen˝ systém mÏnov˝ch kurs˘ se promítá do stability ekonomického
prost¯edí, do v˝voje inflace, ovlivÚuje úËinnost makroekonomick˝ch politik
a konkurenceschopnost domácích v˝robc˘.NejednoznaËn˝ je vliv
kursov˝ch systém˘ na spekulaËní pohyby krátkodobého kapitálu.
• »ast˝m cílem kursové politiky je stimulace Ëistého exportu (J - k¯ivka), p¯i
které hraje roli cenová pruûnost poptávky vËetnÏ existence substitut˘, v˝voj
cen doma a v zahraniËí a reakce okolního prost¯edí.
• P¯ínosy mezinárodní koordinace ekonomick˝ch intervencí spoËívají
v p¯ínosech z obchodu usnadnÏním principu komparativní v˝hody,
v dalöích úsporách náklad˘ a v eliminaci mezinárodních konflikt˘. Formou
této koordinace je nap¯. pásmo volného obchodu, celní unie, pravidla
SvÏtové obchodní organizace aj.
• Sjednocování národních ekonomik (mezinárodní ekonomická integrace) je
projevem globalizace, tj. rostoucí propojenosti a závislosti. Probíhá jako
spoleËn˝ trh, hospodá¯ská a mÏnová unie. V˝sledkem je nová jednotná
ekonomika.
• P¯edpokladem sjednocování je zhruba stejná ekonomická úroveÚ
sjednocujících se zemí, sblíûení jejich stabilizaËních politik a akceptování
pravomocí nadnárodních institucí.
CviËenÌ
1. Komentujte tvrzení: zesilování protekcionistick˝ch opat¯ení se dá oËekávat zejména
v ekonomice procházející hlubokou recesí (prodiskutujte dále tento problém
v ekonomice s tzv. plnou zamÏstnaností).
2. Protidumpingové clo je takové, které
a) zcela zabrání dovozu,
b) reaguje na zavedení cla v zahraniËí,
c) reaguje na nízké zahraniËní ceny dosaûené nap¯. subvencemi,
d) ochraÚuje novÏ vznikající odvÏtví,
3. Rovnováûná cena urËitého statku v uzav¯ené ekonomice byla 15 KË. Po otev¯ení
ekonomiky dochází k dovozu (p¯i dokonale elastické svÏtové nabídce) p¯i cenÏ
12 KË plus clo 2 KË. VypoËtÏte:
1) Jak vysok˝ p¯íjem ze cla vláda obdrûí, pokud je mnoûství nabízené domácími
v˝robci 11 mil. jednotek a poptávané mnoûství Ëiní 19 mil. jednotek?
2) Jaké v˝öe dosahuje prohibitivní clo?
4. Centrální banky a vlády se Ëasto snaûí devizov˝mi a jin˝mi opat¯eními ovlivnit
mezinárodní pohyb kapitálu ve smÏru:
- jeho stabilizace,
- jeho stimulace.
Jaké toky mezinárodního pohybu kapitálu p¯i¯adíte k tÏmto dvÏma smÏr˘m
z hlediska:
- Ëasového aspektu pohybu kapitálu,
- formy pohybu kapitálu.
5. Jestliûe centrální banka provádí kursové intervence p¯iËemû nakupuje zahraniËní
mÏnu za domácí mÏnu, dochází:
a) ke zhodnocení kursu domácí mÏny a znehodnocení kursu zahraniËní mÏny,
b) ke znehodnocení kursu domácí mÏny a zhodnocení kursu zahraniËní mÏny,
c) kursy obou mÏn se zhodnocují,
d) kursy obou mÏn se znehodnocují,
e) ûádná z nabídek
6. Dojde k silnému znehodnocení kursu domácí mÏny. Dá se oËekávat (v dlouhém
období) v˝raznÏjöí reakce exportu v p¯ípadÏ léka¯sk˝ch p¯ístroj˘ nebo v p¯ípadÏ
ötÏrkopísk˘? ProË?
7. Komentujte tvrzení: revalvace kursu domácí mÏny znamená, ûe pod vlivem rostoucí
poptávky zahraniËních subjekt˘ na mÏnov˝ch trzích po této mÏnÏ její kurs vzrostl.
8. SpoleËn˝ trh se vyznaËuje voln˝m pohybem ve t¯ech souËástech mezinárodních
ekonomick˝ch vztah˘, a to:
i)
2)
3)
Úkoly
1. Clo b˝vá obvykle spojeno s dovozem zboûí. Existují vöak (i kdyû ojedinÏle) cla
v˝vozní, uvalená na vyváûené zboûí. Pokuste se objasnit jejich v˝znam.
2. V lednu 1996 poûádala vláda »R o p¯ijetí do Evropské unie. Pokuste se konkrétnÏ
vyjád¯it oËekávané p¯ínosy a náklady tohoto Ëlenství »R jako malé otev¯ené
ekonomiky s podpr˘mÏrnou ekonomickou úrovní (v r. 2000 dosahoval HDP/1 obyv.
v »R 60 % pr˘mÏru v EU, v Polsku to bylo 39 % a v MaÔarsku 52 %). Zhodnoùte
takové okolnosti, jako je p¯ístup na zahraniËní trhy a mezinárodní konkurence,
zapojení do program˘ pomoci a rozvoje, omezení hospodá¯ské suverenity a úËast
na tvorbÏ globalizujících se hospodá¯sk˝ch politik a pravidel aj. okolnosti.
3. »leny evropské mÏnové unie se k 1.1.1999 nestaly 4 Ëlenské zemÏ Evropské unie,
a to Dánsko, ÿecko, ävédsko a Velká Británie. Jedna z nich nesplnila podmínky
EMU (zjistÏte která), jiné svou úËast odmítly (zjistÏte proË). Jak se zmÏnilo Ëlenství
od r. 2001, jak˝ je souËasn˝ stav?
Literatura
CIHELKOVÁ, E. a kol.: NÏkteré otázky p¯edvstupní strategie »R do Evropské unie.

VäE v Praze 1999.
DUR»ÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. VäE v Praze 1998. Kap. 7
(kursové intervence).
FRAIT, J.: Mezinárodní penÏûní teorie. VäB - TU Ostrava 1996. Kap. 9 (regulace
mÏnov˝ch kurs˘ - pokroËilá anal˝za), kap. 11 (historick˝ v˝voj
mezinárodní mÏnové soustavy).
JAKS, J.: Evropská unie a transformaËní v˝zvy druhé poloviny 90. let. Politická
ekonomie 5/1997.
JANÁ»KOVÁ, S.: P¯íprava Ëeské ekonomiky na vstup do Evropské unie a cenová
konvergence. Politická ekonomie 4/1999.
JONÁä, J.: FinanËní krize v Asii a úloha MMF. Finance a úvÏr 3/1999.
KINDLEBERGER, CH. P.: SvÏtová ekonomika. Praha, Academia 1978. Kap. 7 (cla),
kap. 11 (teorie ekonomické integrace).
Kap. 1.5 (teorie obchodní politiky), kap. 2 (mezinárodní obchodní
politika), kap. 6 (mezinárodní mÏnové systémy).
MUCHOVÁ, E., TÁNCOäOVÁ, J.: Príspevok Roberta A. Mundella k menovej
integrácii. Ekonomick˝ Ëasopis 1/2000.
äRESN, Z.: Mechanismy hospodá¯ské politiky Evropské unie. VäE v Praze 1999.
TOMäÍK, V.: Vliv mÏnové a kursové politiky na reálnou ekonomiku v MaÔarsku,
Polsku a »R. Politická ekonomie 3/1999.
URBAN, L.: »eská republika a Evropská unie. Finance a úvÏr 1/1999.
ZL›, B.: Evropská unie a integraËní procesy od A aû do Z. V˝kladov˝ slovník.
Montanex a.s. 1997.
A autonomnÌ v˝daje nebo (podle kontextu):

A mnoûstvÌ p˘dy,
a koeficient akcelerace nebo (podle kontextu):
a produktivita práce,
AD agregátnÌ poptávka (aggregate demand),
AE celkové plánované v˝daje (aggregate expenditure),
APC pr˘mÏrn˝ sklon ke spot¯ebÏ z disponibilnÌho d˘chodu
(average propensity to consume),
APS pr˘mÏrn˝ sklon k úsporám z disponibilnÌho d˘chodu
(average propensity to savé),
AS agregátnÌ nabÌdka (aggregate supply),
b sazba p¯iráûky k mzdov˝m náklad˘m,
BS rozpoËtové saldo,
C(a) spot¯ebnÌ v˝daje domácnostÌ (autonomnÌ),
c meznÌ sklon ke spot¯ebÏ z disponibilnÌho d˘chodu,
CB centrálnÌ banka
CEFTA St¯edoevropská dohoda o volném obchodu
(Central European Free Trade Agreement),
CPI index spot¯ebitelsk˝ch cen (consumer price index),
CZK Ëeská koruna,
D trûnÌ poptávka nebo (podle kontextu):
D depozita v komerËnÌch bankách,
DEM nÏmecká marka,
ECU evropská mÏnová jednotka (European Currency Unit),
EFTA Evropské sdruûenÌ volného obchodu (European Free Trade Association),
ERDI index odchylky mÏnového kursu od parity kupnÌch sil
(exchange rate deviation index),
EU Evropská unie (European Union),
EUR euro,
FD poptávka na mÏnovém trhu,
FDI p¯Ìmé zahraniËnÌ investice (foreign direct investment),
FS nabÌdka na mÏnovém trhu,
G(a) v˝daje vlády na nákupy statk˘ (autonomnÌ),
gK tempo r˘stu kapitálu,
gL tempo r˘stu práce (resp. obyvatelstva),
gN p¯irozené tempo r˘stu reálného produktu,
gw zaruËené tempo r˘stu reálného produktu,
gY1 ° ' tempo r˘stu reálného produktu na 1 obyvatele,
gY,(Y*) tempo r˘stu aktuálnÌho reálného produktu (potenciálnÌho reálného produktu),
gYN tempo r˘stu nominálnÌho produktu,
G-7 Skupina sedmi (Group of Seven),
GATT Vöeobecná dohoda o clech a obchodu
(General Agreement on Tariffs and Trade),
GBS hrubé úspory podnik˘ (gross business savings),
HDP hrub˝ domácÌ produkt,
HNP hrub˝ národnÌ produkt,
I(a) hrubé soukromé investiËnÌ v˝daje (autonomnÌ),
IB,(N),(R) investice hrubé (Ëisté, restituËnÌ),
IT celkové hrubé národnÌ investice,
IBRD MezinárodnÌ banka pro obnovu a rozvoj
(International Bank for Reconstruction and Development),
ILO MezinárodnÌ ú¯ad práce (International Labour Office),
IMF MezinárodnÌ mÏnov˝ fond (International Monetary Fund),
IU neplánované zásoby (inventories unplanned),
i(N),(R) úroková sazba (nominálnÌ, reálná),
JPY japonsk˝ jen,
K mnoûstvÌ kapitálu,
k koeficient kapitálové nároËnosti produkce nebo (podle kontextu):
k pomÏr poptávky po penÏzÌch k nominálnÌmu d˘chodu
(cambridgesk˝ koeficient),
KB komerËnÌ banky
KD poptávka po kapitálu
KS nabÌdka kapitálu
KTP kvantitativnÌ teorie penÏz,
L mnoûstvÌ práce,
L* tzv. plná zamÏstnanost,
/ koeficient pracovnÌ nároËnosti produkce,
LD poptávka po práci,
LRAS agregátnÌ nabÌdka v dlouhém obdobÌ (long run aggregate supply),
LRPC dlouhodobá Phillipsova k¯ivka (long run Phillips curve),
LS nabÌdka práce,
M penÏûnÌ zásoba nebo (podle kontextu):
M(a) import v˝robk˘ a sluûeb (autonomnÌ),
m meznÌ sklon k importu z d˘chodu,
MD poptávka po penÏzÌch,
MEI meznÌ efektivnost investic,
MLR meznÌ mÌra úniku z d˘chodu (marginal leakage rate),
MMF MezinárodnÌ mÏnov˝ fond,
MPC meznÌ sklon ke spot¯ebÏ z diponibilnÌho d˘chodu
(marginal propensity to consume),
MPM meznÌ sklon k importu z d˘chodu (marginal propensity to import),
MPPL,(K) meznÌ fyzick˝ produkt práce (kapitálu) (marginal physical product),
MPS meznÌ sklon k úsporám z disponibilnÌho d˘chodu
(marginal propensity to savé),
MR meznÌ p¯Ìjem (marginal revenue),
MRPL,(K) p¯Ìjem z meznÌho produktu práce (kapitálu) (marginal revenue product),
MRPT meznÌ mÌra transformace produktu (marginal rate of product transformation),
MS nabÌdka penÏz,
N oËekávan˝ Ëist˝ v˝nos nebo (podle kontextu):
N úroËená suma penÏz,
NAFTA Severoamerická dohoda o volném obchodu
(Nord American Free Trade Agreement),
NAIRU mÌra nezamÏstnanosti nezrychlujÌcÌ inflaci
(non accelerating inflation rate of unemployment),
NBS Ëisté úspory podnik˘ (net business savings),
NGS Ëisté vládnÌ úspory (net government savings),
NFI Ëisté zahraniËnÌ investuice (net foreign investment)
NGS Ëisté vládnÌ úspory (net government savings),
NPV Ëistá souËasná hodnota (net present value),
NT Ëisté danÏ,
NX(a) Ëist˝ export v˝robk˘ a sluûeb (autonomnÌ),
OECD Organizace pro hospodá¯skou spolupráci a rozvoj
(Organization for Economic Co-operation and Development),
OPEC Organizace zemÌ exportujÌcÌch ropu
(Organization of Petroleum Exporting Countries),
P cenová hladina,
e
P oËekávaná cenová hladina
p cena statku,
PD,(W) cena statku na domácÌm (svÏtovém) trhu,
p. a. per annum (roËnÏ),
PPF hranice produkËnÌch moûnostÌ (production possibility frontier),
PPI index cen v˝robc˘ (producer price index),
PPP parita kupnÌch sil (purchasing power parity),
PS osobnÌ úspory (personál savings),
PV souËasná hodnota (present value),
q mnoûstvÌ statku,
R rezervy komerËnÌch bank,
r oËekávaná mÌra v˝nosu investic,
S(a) úspory domácnostÌ (autonomnÌ),
Sr celkové hrubé národnÌ úspory,
s meznÌ sklon k úsporám z disponibilnÌho d˘chodu,
SD,(W) trûnÌ nabÌdka domácÌch (zahraniËnÌch) podnik˘,
SDR zvláötnÌ práva ËerpánÌ (Speciál Drawing Right),
SRAS agregátnÌ nabÌdka v krátkém obdobÌ (short run aggregate supply),
SRPC krátkodobá Phillipsova k¯ivka (short run Phillips curve),
T mnoûstvÌ transakcÌ nebo (podle kontextu):
T stav technologie,
t sazba d˘chodové danÏ,
TA celkové danÏ,
TAa autonomnÌ danÏ,
TR(a) transferové v˝daje vlády (autonomnÌ),
T/T smÏnné relace (terms of trade),
u skuteËná mÌra nezamÏstnanosti,
u* p¯irozená mÌra nezamÏstnanosti,
USD americk˝ dolar,
V rychlost obÏhu penÏz,
v sazba povinn˝ch minimálnÌch rezerv (povinn˝ minimálnÌ rezervnÌ pomÏr),
W nominálnÌ mzdová sazba,
WTO SvÏtová obchodnÌ organizace (World Trade Organization),
X(a) export v˝robk˘ a sluûeb (autonomnÌ),
Y aktuálnÌ reáln˝ produkt, d˘chod,
Y^ aktuálnÌ nominálnÌ produkt, d˘chod,
7* potenciálnÌ reáln˝ produkt, d˘chod,
YD disponibilnÌ d˘chod,
z clo (na jednotku produkce),
a (alfa) jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor,
ot jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor se sazbou d˘chodové danÏ,
a jednoduch˝ v˝dajov˝ multiplikátor v otev¯ené ekonomice,
A (delta) p¯Ìr˘stek (zmÏna),
K (kapa) tempo r˘stu multifaktorové produktivity,
TI (pÌ) mÌra inflace,
Z (sigma) suma,
6 (theta) podÌl kapitálu na d˘chodu

Melandrium

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Melandrium

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MAKROEKONOMIE

Druhé p¯epracované vydánÌ

9.1 Definice a mÏ¯enÌ nezamÏstnanosti

1) UËebnice vycházÌ zejména z pot¯eb Vysoké ökoly ekonomické v Praze. K p¯esnému

V Praze 31.7. 2002 Doc. Ing. MojmÌr HelÌsek, CSc.

Doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc. (nar. 1958) absolvoval národohospodá¯skou

»ást prvnÌ: ZákladnÌ makroekonomické problémy

»ást t¯etÌ: StabilizaËnÌ makroekonomické politiky

Seznam pouûit˝ch symbol˘ a znaËek

1.1 Mikroekonomie a makroekonomie

»ást prvnÌ: ZákladnÌ makroekonomické problémy

2 Makroekonomick˝ produkt a d˘chod

4 AgregátnÌ poptávka, agregátnÌ nabÌdka

4.1 AgregátnÌ poptávka

5.1 PojetÌ ekonomického r˘stu

6 PenÌze a trh penÏz

6.1 Funkce a formy penÏz

7.1 Otev¯enost ekonomiky

9.1 Definice a mÏ¯enÌ nezamÏstnanosti

11 VnÏjöÌ ekonomická rovnováha

11.1 PlatebnÌ bilance, zahraniËnÌ zadluûenost

»ást t¯etÌ: StabilizaËnÌ makroekonomické politiky

14.1 Protekcionismus versus voln˝ obchod

Seznam pouûit˝ch symbol˘ a znaËek

1.1 Mikroekonomie a makroekonomie

„Ekonomie je to, co dÏlajÌ ekonomové", tvrdil J. Viner. S tÌmto vysvÏtlenÌm se

1.1 Mikroekonomie a makroekonomie

1) NejËastÏjöÌmi ekvivalenty jsou v angliËtinÏ economics, v nÏmËinÏ allgemeine

Vztah mikro- a makroekonomie

1) ExplicitnÌ rozliöenÌ a zavedenÌ termÌnu makroekonomie provedl R. Frisch r. 1933.

PozitivnÌ a normativnÌ funkce makroekonomie

1.2 Makroekonomické subjekty,

V˝voj ekonomiky je podmÌnÏn rozhodnutÌmi, p¯ijÌman˝mi ekonomick˝mi

1) NezamÏÚujme pojmy ve¯ejn˝ sektor s v˝robci, produkujÌcÌmi ve¯ejné statky nebo

SLUéBY V›ROBNÍCH FAKTORŸ

DŸCHODY Z V.F., DANÃ ZE ZISKU, NEPÿÍMÉ DANÏ (- SUBVENCE)

ÚSPORY PS, NGS, - NX V›DAJE I + G,

FINÁLNÍ STATKY (SPOTÿEBNÍ, INVESTI»NÍ, EXPORT • IMPORT)

Makroekonomick˝ kolobÏh znázorÚuje tok sluûeb v˝robnÌch faktor˘ mezi

PS = 70, NGS = 60, -NX=100 (+10) I = 450, G. = 100

C = 800, Gc = 300, NX = -100

Obr. 1-2 Ilustrace makroekonomického kolobÏhu

Prameny: Statistické roËenky »R 1997 - 99

V˝chodiskem této ilustrace jsou národní úËty »R za r. 1996, údaje jsou

Tab. 1-1 V˝voj vybran˝ch makroekonomick˝ch veliËin »R (%)

Pozn.: (1) s.c. 1995, roËní zmÏna (3)

1.4 StabilizaËnÌ makroekonomická politika

NormativnÏ stanovené cíle makroekonomického v˝voje mohou b˝t

Fluktuace makroekonomick˝ch veliËin

Ke kvantitativnímu vyjád¯ení míry nestability je zapot¯ebí syntetizovat

Existence uveden˝ch nestabilit je prokazateln˝m faktem. Jinou otázkou jsou

1) SouËástÌ liberálnÌho ekonomického myölenÌ je mj. také neoliberalismus, rozvÌjen˝

Tyto intervencionistické p¯Ìstupy jsou tvo¯eny r˘zn˝mi proudy keynesiánské

1) K tÏmto problém˘m se dostaneme pouze okrajovÏ p¯i zkoumánÌ rozvojov˝ch strategiÌ

1.5 HlavnÌ proudy makroekonomie

V úvodu k této kapitole jsme se setkali s upozornÏnÌm na rozdÌlnou interpretaci

Klasická a neoklasická ekonomie

Nová konzervativnÌ ekonomie

1) PodrobnÏjöÌ v˝klad specifick˝ch p¯Ìstup˘, jednotliv˝ch teoretick˝ch ökol je p¯edmÏtem

ekonomie tok sluûeb v˝robních faktor˘ a statk˘

1. Kter˝ z uveden˝ch problém˘ za¯adíte k p¯edmÏtu zájmu mikroekonomie a kter˝

3) vládní v˝daje se skládají jednak z nákup˘ (G), jednak z ,

1. P. A. Samuelson zformuloval t¯i základní ekonomické problémy, které musí ¯eöit

2.1 Makroekonomick˝ vystup