Název úlohy: Ultrazvuk a ionizující záření Tlak: 99 100 Pa

Jméno: Natalie Cigánková Teplota: 25, 1 °C

Datum: 14. 10. 2021 Vlhkost vzduchu: 34, 8 %
Jméno spolupracovníka: Dominika Tabačková
Obor a číslo kruhu: Všeobecné lékařství, kruh 11

Název podúlohy 1: Hemolýza erytrocytů ultrazvukem

Naměřené výsledky:

Doba ozvučení t [s] n y N Stupeň hemolýzy [%]

0 121 6, 05 12, 1 ∙ 109 0
30 66 3, 30 6, 6 ∙ 109 45, 45
60 23 1, 15 2, 3 ∙ 109 80, 99
90 14 0, 70 1, 4 ∙ 109 88, 43
120 9 0, 45 0, 9 ∙ 109 92, 56
150 3 0, 15 0, 3 ∙ 109 97, 52

zředění z 500
plocha čtverce S 0, 000 025 cm2
hloubka Bürkerovy komůrky h 0, 01 cm
počet čtverců x 20

n… počet krvinek ve 20 čtvercích

y… počet krvinek na 1 čtverec
n… počet krvinek ve 20 čtvercích
N… celkový počet krvinek v 1 ml plné krve
N0… původní celkový počet krvinek v 1 ml suspenze před ozvučením (121 ∙ 108)

Použité vzorce:

n∙z
N=
S ∙ h∙ x

n
y=
x

N
stupeň hemolýzy = (1− ) ∙1 OO [%]
N0
 Graf závislosti stupně hemolýzy na době ozvučení
120.00
Stupeň hemolýzy [%]

97.52
100.00 92.56
88.43
80.99
80.00

60.00
45.45

40.00

20.00
0.00
0.00
0 30 60 90 120 150

Doba ozvučení t [s]

Diskuse:

Cílem této úlohy bylo sledování účinku ultrazvuku na erytrocyty z hlediska délky jeho
působení a určení stupně hemolýzy v závislosti na době ozvučení.
Z grafu lze vyčíst, že při pozorování vzorku krve bez ozvučení byl zaznamenaný
nejvyšší počet erytrocytů. Po ozvučení došlo k prudkému úbytku červených krvinek. Pokus
jsme ukončili předčasně při ozvučení po 150 sekundách a stupni hemolýzy 97, 52 %. Šesté
měření by po dalším ozvučení ztratilo smysl (počet erytrocytů by vycházel nulový).
V tomto úkolu jsme mohli pozorovat negativní dopady ultrazvuku na červené krvinky.
V průběhu totiž došlo k jejich rozpadu (hemolýze). Ultrazvuk již po krátkém působení
narušuje plazmatické membrány, kvůli čemuž dochází k rozpadu buňky. Celkový počet
erytrocytů klesá a v důsledku toho dochází v organismu ke snížení schopnosti přenášení
dýchacích plynů. Mezi další nežádoucí vlivy můžeme zahrnout např. i ztrátu biologické
aktivity, vznik prudkých změn tlaku, kavitačních bublin, či rázových vln, které působí
nepříznivě na stabilitu buněk červených krvinek, poškození tělesných tkání svými
mechanickými či tepelnými účinky, atd.
Ultrazvuk má však spoustu pozitivních účinků, díky čemuž došlo k hojnému rozšíření
této metody v oblasti medicíny. Mezi ty můžeme zařadit rychlejší růst, diferenciace buněk
s vysokou regenerační aktivitou, zobrazování měkkých tkání, hypertermická terapie, zlepšení
metabolismu nebo zvýšení propustnosti kapilár a následného zlepšení prokrvení, využití
ultrazvuku pro odstraňování ledvinových a žlučových kamenů, vyšetřování orgánů břišní
dutiny, štítné žlázy, určení velikosti příštítných tělísek, urychlení hojení popáleninových
a pooperačních jizev, zmírnění symptomů spojených s chronickým onemocněním kloubů a
jiné.
 Během pozorování mohlo dojít k chybám, a to z důvodu nepřesného počítání
erytrocytů v Bürkeho komůrce, nedostatečným zamícháním roztoku, nebo špatným
nanesením roztoku do Bürkeho komůrek.

Závěr:

Ultrazvuk má negativní účinky projevující se mimo jiné i rozpadem červených

krvinek. Čím déle toto vlnění působí, tím větší je poškození (stupeň hemolýzy), a dochází
tedy k úbytku erytrocytů.

Název podúlohy 2: Frekvenční závislost impedance tkáně a jejího modelu

Naměřené výsledky:

        Průměr P Aktivita vzorku (P-P1)

C1 16 958, 00 15 784, 00 16 012, 00 16 251, 30  
Aktivita pozadí
C2 10 569, 00 10 062,0 0 10 218, 00 10 283, 00  
C3 7 583, 00 7 209, 00 7 365, 00 7 385, 70  
  P1       11 306, 7  

        Průměr P Aktivita vzorku (P-P1) 

Aktivita C1 28 548, 00 28 369, 00 27 974, 00 28 297, 00 12 045, 70
radioaktivního
vzorku C2 20 061, 00 19 299, 00 19 518, 00 19 626, 00 9 343, 00
C3 16 148, 00 15 424, 00 15 719, 00 15 763, 70 8 378, 00
  P1       21 228, 90 9 922, 20

        Průměr P   Aktivita vzorku (P-P1)

Aktivita s filtrem C1 26 855, 00 26 810, 00 27 122, 00 26 929, 00 10 677, 70

0, 20 cm C2 18 542, 00 18 421, 00 18 899, 00 18 620, 70 8 337, 70
C3 14 956, 00 14 784, 00 15 173, 00 14 971, 00 7 585, 30
  P1       20 173, 60 8 866, 90

        Průměr P Aktivita vzorku (P-P1) 

Aktivita s filtrem C1 27 147, 00 27 123, 00 27 046, 00 27 105, 30 10 854, 00
0, 25 cm C2 18 001, 00 18 256, 00 18 321, 00 18 192, 70 7 909, 70
C3 14 318, 00 14 632, 00 14 631, 00 14 527, 00 7 141, 30
  P1       19 941, 70 8 635, 00
         Průměr P Aktivita vzorku (P-P1) 
Aktivita s filtrem C1 25 539, 00 25 402, 00 25 466, 00 25 469, 00 9 217, 70
0, 70 cm C2 16 978, 00 16 455, 00 16 747, 00 16 726, 70 6 443, 70
C3 13 263, 00 12 863, 00 13 194, 00 13 106, 70 5 721, 00
  P1       18 434, 10 7 127, 50

        Průměr P Aktivita vzorku (P-P1) 

Aktivita s filtrem C1 24 573, 00 23 783, 00 24 048, 00 24 134, 70 7 883, 30
0, 94 cm C2 16 669, 00 16 404, 00 16 719, 00 16 597, 30 6 314, 30
C3 13 305, 00 13 121, 00 13 393, 00 13 273, 00 5 887, 30
  P1       18 001, 70 6 695, 00

        Průměr P Aktivita vzorku (P-P1) 

Aktivita s filtrem C1 20 295, 00 19 859, 00 19 605, 00 19 919, 70 3 668, 30
2, 60 cm C2 13 509, 00 12 930, 00 12 920, 00 13 119, 70 2 836, 70
C3 10 366, 00 9 977, 00 9 915, 00 10 086, 00 2 700, 30
  P1       14 375, 10 3 068, 40

Graf závislosti počtu registrovaných částic za 1 minutu na tloušťce absorpční vrstvy

14000
Počet registrovaných částic za minutu

12000
f(x) = − 311.409897704272 x + 11491.9707003884
10000

8000 f(x) = − 234.713506318266 x + 8698.86057438778

f(x) = − 205.307510803961 x + 7840.35370945096
6000

4000

2000

0
0 5 10 15 20 25 30

Tloušťka filtru [mm]

C1 Linear (C1) C2
Linear (C2) C3 Linear (C3)

Výpočet polotloušťky D1/2 (vrstva absorpční látky, která zmenší intenzitu ionizujícího záření na polovinu původní hodnoty) :
y 1 = -311, 41x + 11 492 6 022, 85 = -311, 41x1 + 11 492 x1 (D1/2 ) = 17, 56 mm
y 2 = -234, 71x + 8 698, 9 4 671, 5 = -234, 71x2 + 8 698, 9 x2 (D1/2 ) = 17, 16 mm
y 3 = -205, 31x + 7 840, 4 4 189 = -205, 31x3 + 7 840, 4 x3 (D1/2 ) = 17, 79 mm

Výpočet součinitele zeslabení:

ln 2
D 1/2=
μ

ln 2
μ= [mm-1]
D 1/2

ln2
μ 1= μ 1= 0, 039 473 1 mm-1 μ 1=¿ 39, 47 m-1
17 ,56

ln2
μ 2= μ 2= 0, 031 650 6 mm-1 μ 2=¿ 40, 39 m-1
17 , 16

ln2
μ 3= μ 3 = 0, 029 558 5 mm-1 μ 3=¿ 38, 96 m-1
17 , 79

Diskuse:

Cílem této úlohy bylo měření absorpce ionizujícího záření a určení polotloušťky
(vrstvy absorpční látky, která sníží intenzitu ionizujícího záření na polovinu) olovnaté gumy.
Při měření jsme použili 3 rozdílné analyzátory C1, C2, C3 a také tloušťky
filtru. Z daných hodnot jsem vypočítala průměry a následně určila vlastní aktivity vzorků.
Získané výsledky jsem zanesla do grafu.
V průběhu cvičení se nám potvrdilo, že aktivita ionizujícího záření klesá s rostoucí
tloušťkou filtru. Můžeme si však všimnout, že některé hodnoty tomuto faktu neodpovídají.
Mohlo k tomu dojít v důsledku nepřesného změření šířky filtru, jeho poškození, či neúplnému
těsnění olověné schránky.
Největší počet radioaktivních částic ze vzorku prošel k analyzátorům přes vrstvu
olovnaté gumy silné 0, 2 cm (v průměru 20 173, 60 částic). Naopak nejméně částic (14 375,
10) prošlo k analyzátorům přes vrstvu filtru širokou 2, 6 cm.
Pomocí spojnice trendu jsem vypočítala hodnoty polotloušťky D1/2, které vyšly
17, 56 mm (pro C1), 17, 16 mm (pro C2), 17, 79 mm (pro C3) a součinitel zeslabení
s výsledkem 39, 47 m-1 (pro C1), 40, 39 m-1 (pro C2) a 38, 96 m-1 (pro C3).
Ionizující záření má na organismus negativní vliv. Jeho působením dochází např.
k poškození genetické informace. Tento pokus však dokazuje, že přítomnost stínící vrstvy je
poměrně účinnou ochranou proti působení tohoto záření. Mezi další možnosti ochrany patří
zkrácení času, během kterého jsme záření exponováni, či prodloužení naší vzdálenosti od
zdroje záření.

Závěr:

Aktivita ionizujícího záření klesá s rostoucí tloušťkou stínící vrstvy. Průměrná hodnota
polotloušťky D 1/2 se pohybuje okolo 17, 5 mm a součinitel zeslabení okolo 39, 6 m-1.