Protokol z měření EXNF č.

FJFI ČVUT – Katedra jaderných reaktorů

Téma : Mapování hustoty toku neutronů po výšce reakoru VR-1,

Datum Jméno Spolupracovník
23.3.2011 Adam Polák Davit Harutyunyan

Zadání:

1) Naměřit četnost neutronů v jednom z kanálů(F5) po výšce reaktoru.

2) Naměřit četnosti neutronů detektorem s kadmiovým absorbátorem po výšce reaktoru.
3) Pomocí korekční funkce určené v předchozím měření a kadmiového poměru určete rozložení
hustoty toku tepelných neutronů po výšce reaktorové nádoby (hlavně AZ)
4) Porovnejte rozložení hustoty toku neutronů v různých kanálech po výšce AZ.

Pomůcky a přístroje:

reaktor VR-1, proporcionální detektor 3He DeXtray 05NH1 sn. ADY0102 (tlak 8atm, aktivní
objem : průměr 10mm, délka 10mm, pracovní napětí 1830 V) – obr.1 , analyzátor EMK 310, počítač
se softwarem pro EMK 310, kadmiový absorbátor, suchý kanál F5 (průměr 25mm) -obr.2

Obrázky č.1 a 2: Detektor O5NH1 a konfi gurace AZ reaktoru VR-1

Úvod:

Naše druhé měření na reaktorů VR-1 bylo pokračováním měření prvního. V prvním měření
jsme určili tvar korekční funkce pro námi použitý detektor a mohli jsme tak počítat reálnou četnost
neutronů měřenou detektorem v pulzním režimu. Stejně jako v prvním měření jsme do AZ reaktoru
vkládali detektor (a detektor s kadmiovým absorbátorem), bylo tudíž nutno brát v úvahu, že
přinášíme určitou reaktivitu, a tak jsme manipulovali s detektory obezřetně. Cílem našeho měření
pak bylo proměřit četnost neutronů po výšce aktivní zóny, provést korekci na nelinearitu, provést
korekci na tepelné neutrony (pomocí kadmiového absorbátoru) a určit tak hustotu toku neutronů
po výšce reaktoru. Měřili jsme opět se třemi detektory v různých kanálech. Nakonec tak můžeme
porovnat relativní poměr hustot toku v různých kanálech. Za tímto učelem jsme na konci měření
vložili všechny detektory do stejného místa a určili poměr mezi četnostmi, které měří. Ze známé
geometrie reaktoru můžeme naše měření vztáhnout ke středu aktivní zóny a posléze ověřit, zda je
hustota toku neutronů nejvyšší právě ve středu AZ.

Teoretická část:

Při našem měření používáme detektory v pulzním režimu, které jsou zatíženy nelinearitou
způsobenou především mrtvou dobou. V předcházejím měření jsme srovnáním s měřením ionizační
komorou v proudovém režimu (nezatížena mrtvou dobou) určili korekční funkci našeho detektoru.
Tu jsem určil jako :
−21 4 −16 3 −11 2 −6
k err m = 3.312∗10 ∗m −7.056∗10 ∗m 6.684∗10 ∗m 2.364∗10 ∗m1.0031 (1)

, přičemž m je naměřená četnost detektorem [imp/s]. Platnost této korekční funkce by měla být
zaručena do naměřené četnosti 1,5.10 5 imp/s – viz graf korekčního činitele z prvního měření :

Graf č.1 : Korekční činitel použitého detektoru a proložená korekční funkce

Měření jsme prováděli opět vícekrát, abychom při následném zpracování mohli určit aritmetický
průměr a směrodatnou odchylku aritmetického průměru podle vztahů :


n1n2. ..ni .. .n N 1
N
n =
N
(2) s = ∑
N  N −1 i=1
ni− n 2 (3)

Jak víme, korekční funkce nám “opravuje” nelinearitu detektoru. I po této korekci však neznáme
přesnou hodnotu četnosti. Při prvním měření jsme spočetli odchylky takto “opravených” četností od
četností reálných. Maximální odchylka byla 0,8%. K započtení této chyby můžeme tak počítat s tím,
že hodnota korekční funkce je určena s přesností 0,8%. Tato chyba se tak bude podílet na konečné
chybě určení hustoty toku neutronů.
K určení hustoty toku neutronů použijeme vztah :
1
th t  = k err  m. 1− . S th . mt  (4)
RCd
kde k err je korekční funkce, RCd kadmiový poměr, S th citlivost detektoru a m měřená
četnost neutronů.

C 1 C−C Cd
Kadmiový poměr je dán jako: RCd = (5) a tudíž platí 1− = (6).
C Cd RCd C
Jde o to, že i když by náš detektor měl zaznamenávat pouze tepelné neutrony, může zaznamenat i
rychlejší neutrony. Proto provedeme nejdříve měření holým detektorem (naměříme četnost C) a
poté provedeme měření s kadmiovým absorbátorem (naměříme četnost C cd.). Při měření s
absorbátorem jsou tepelné neutrony pohlceny v absorbátoru. Pak tedy výraz (6) vyjadřuje podíl
tepelných neutronů vůči všem zaznamenaným neutronům.

Postup:

Opět jsme se rozdělili do 5 skupin (A-E) a měřili jsme na stejných stanovištích a se stejnými
detektory jako při prvním měřením. Skupiny disponovaly daty ze 3 detektorů umístěných postupně
v kanálu H6 (mimo aktivní zónu), v kanálu F4 (v palivu v aktivní zóně) a v kanálu F5 (tzv. suchý
kanál) – viz obrázek č.2. Měření jsme prováděli po výšce reaktoru a to nejdříve bez kadmiového
absorbátoru. V této konfikuraci jsme postupovali po 50 mm a prováděli jsme vždy 3 měření četnosti
po 20 sekundách. Druhé měření jsme provedli s kadmiovým absorbátorem na detektoru. Při tomto
měření jsme postupovali s krokem 100 mm a měřili jsme po dobu 60 s. S absorbátorem byly četnosti
výrazně menší, proto jsme začali měřit až o 2 kroky (=200 mm) výše než bez absorbátoru. Na závěr
jsme vložili postupně všechny detektory na dno jednoho kanálu k určení jejich relativní měřené
četnosti, abychom nakonec mohli porovnat měření z různých kanálů. Měřili jsme při konstantním
výkonu 2 E+04 imp/s.
Výsledky měření:

První věcí, kterou bylo třeba určit, byla vzdálenost dna od středu aktivní zóny. Věděli jsme,
že délka kabelu detektoru je 4730 mm, vzdálenost od středu AZ k horní hraně 3805 mm, vzdálenost
od horní hrany ke značce na kabelu 210 mm a tlouška kolíčku 10 mm. Pro detektor na dně kanálu
F5 tak dostáváme polohu jako : 380521010−4730 = − 705 mm
Výsledky měření jsou shrnuty v tabulkách 1 a 2.

Měření 1
Detektor 05NH1 sn. ADY0102
Počet impulzů za 20 s [imp/20s]
č. Poloha [mm] 1 2 3
1 -705 4328 4370 4296
2 -655 7893 7900 7864
3 -605 17939 17902 17856
4 -555 40406 40214 40532
5 -505 90296 89690 90328
6 -455 213909 214205 214536
7 -405 348819 347750 348375
8 -355 613393 612542 611802
9 -305 947120 948421 949715
10 -255 1182802 1185762 1174138
11 -205 1441257 1440192 1433334
12 -155 1614725 1613512 1609504
13 -105 1767965 1772384 1774656
14 -55 1843482 1844756 1848394
15 -5 1886174 1879249 1879094
16 45 1850632 1849587 1849876
17 95 1755278 1748997 1749122
18 145 1601258 1597875 1557548
19 195 1394587 1388865 1388975
20 245 1132745 1133954 1131227
21 295 910595 912184 912135
22 345 668501 668024 668721
23 395 397450 396825 398654
24 445 214777 215851 216589
25 495 109754 109324 109266
26 545 51408 51742 51546
27 595 24502 24452 24611
28 645 12157 12100 12231
29 695 6301 6409 6442
30 745 3467 3508 3477

Tabulka č.1: Výsledky měření počtu impulzů za 20 s po výšce reaktoru bez kadmiového absorbátoru

Měření 2
Detektor 05NH1 sn. ADY0102 + Kadmiový absorbátor
č. Poloha [mm] Počet impulzů za 60 s [imp/60s]
1 -505 1005
2 -405 3545
3 -305 14441
4 -205 50884
5 -105 154314
6 -5 261688
7 95 314472
8 195 303107
9 295 249560
10 395 147248
11 495 47845
12 595 9142
13 695 1803
Tabulka č.3: Výsledky měření počtu impulzů za 60 s po výšce reaktoru s kadmiovým absorbátorem
Zpracování:

A. Výpočet četností, jejich aritm. průměru a příslušných směrodatných odchylek

Protože jsme počet impulzů měřili v prvním měření 3 krát, spočítali jsme průměrnou
hodnotu četnosti a její relativní směrodatnou odchylku podle vztahů 2 a 3. Dále jsme spočetli četnost
při měření s kadmiovým absorbátorem. U obou četností jsme provedl korekci na mrtvou dobu (tj.
použil jsme korekční funkci). V odchylce četnosti se tak spojily chyba statistického určení hodnoty
četnosti a chyba korekční funkce. Nakonec jsem dopočítal kadmiový poměr ze vztahu 5. Jelikož
jsme měřili četnost s kadmiovým absorbátorem každých 100 mm a bez absorbátoru každých 50
mm, provedl jsem lineární interpolaci, abychom mohli získat kadmiový poměr pro všechny měřené
body.

Četnosti neutronů v měření bez a s kadmiovým absorbátorem a kadmiový poměr

poloha [mm] četnost bez kadmia [imp/s] rel. směr. odchylka [-] četnost s kadmiem [imp/s] kadmiový poměr [-]
-705 217,3 1,29% - -
-655 395,9 0,94% - -
-605 899,7 0,93% - -
-555 2035,6 1,03% - -
-505 4573,0 1,03% 16,8 272,2
-455 11088,6 0,88% - 292,0
-405 18480,2 0,89% 59,3 311,8
-355 34330,5 0,88% - 274,4
-305 57237,7 0,88% 241,6 236,9
-255 75029,4 1,10% - 175,2
-205 96718,1 0,97% 852,4 113,5
-155 112748,2 0,90% - 81,5
-105 128487,7 0,91% 2596,6 49,5
-55 136211,3 0,88% - 40,6
-5 140076,5 0,92% 4425,3 31,7
45 136689,7 0,82% - 27,7
95 126389,8 0,92% 5331,5 23,7
145 110185,1 1,69% - 20,9
195 92550,8 0,94% 5135,9 18,0
245 71201,1 0,87% - 15,5
295 54570,8 0,86% 4217,7 12,9
345 37917,7 0,83% - 10,8
395 21303,6 0,93% 2476,9 8,6
445 11170,3 1,04% - 7,8
495 5570,5 0,94% 801,4 7,0
545 2603,1 0,99% - 7,5
595 1233,6 0,99% 152,9 8,1
645 610,9 1,11% - 9,3
695 320,4 1,47% 30,1 10,6
745 174,8 1,15% - -

Tabulka č.3: Dopočtené četnosti podél výšky reaktoru a příslušný kadmiový poměr
 Je zajímavé si vynést závislost kadmiového poměru na poloze v reaktoru :

Graf č.2 : Kadmiový poměr v závislosti na poloze v reaktoru

Z grafu vidíme, že u dna kanálu jsme měřili téměř výhradně tepelné neutrony, zatímco v
horní polovině měřené oblasti byl podíl rychlých neutronů větší, ale relativně konstantní.

B. Určení hustoty toku tepelných neutronů v kanálu F5 po výšce reaktoru

Poté, co jsme spočítali kadmiový poměr, máme již všechno potřebné k výpočtu rozložení
hustoty toku neutronů v kanále F5. Použijeme tedy vztah 4. Četnost jsme určili i s odchylkou v
tabulce 3, stejně jako kadmiový poměr, citlivost detektoru na tepelné neutrony známe. Výsledné
hodnoty hustoty toku tepelných neutronů v kanálu F5 shrnují tabulka č.4 a graf č.3.

Graf č.3: Rozložení hustoty toku tepelných neutronů po výšce reaktoru VR-1
 Hustota toku tepelných neutronů v kanálu F5
poloha [mm] hustota toku [m^-2.s^-1] rel. směr. odchylka [-]
-505 2278,1 1,03%
-455 5525,29 0,88%
-405 9210,47 0,89%
-355 17102,69 0,88%
-305 28498,08 0,88%
-255 37300,6 1,10%
-205 47932,82 0,97%
-155 55682,13 0,90%
-105 62945,54 0,91%
-55 66426,84 0,88%
-5 67825,61 0,92%
45 65875,75 0,82%
95 60529,18 0,92%
145 52451,9 1,69%
195 43707,42 0,94%
245 33300,66 0,87%
295 25176,52 0,86%
345 17198,46 0,83%
395 9413,34 0,93%
445 4866,87 1,04%
495 2384,54 0,94%
545 1128,22 0,99%
595 540,33 0,99%
645 272,78 1,11%

Tabulka č.4: Rozložení hustoty toku tepelných neutronů po výšce reaktoru VR-1

C. Porovnání rozložení hustoty toku neutronů v různých kanálech

Porovnání hustot toků mezi jednotlivými detektory (a tedy jednotlivými kanály) provedeme
srovnáním relativních četností po výšce reaktoru. Na konci měření jsme změřili četnost neutronů v
jednom místě všemi třemi detektory, abychom mohli porovnat kolik který detektor změří ve
stejných podmínkách. Tímto srovnáním jsme zjistili, že poměr mezi detektory A: B : C je přibližně
1 : 1,84 : 2,06 . K relativnímu porovnání tak stačilo vydělit příslušné četnosti daným faktorem.
Výsledkem je srovnání na grafu č.4 :

Graf č.4: Porovnání rozložení hustoty toku tepelných neutronů po výšce reaktoru VR-1
Závěr:

Cílem tohoto měření bylo určit rozložení hustoty toku tepelných neutronů po výšce reaktoru
VR-1. Naše skupina měřila v kanále F5. Nejdříve jsme měřili s holým detektorem poté s detektorem
pokrytým kadmiovým absorbátorem. To nám dovolilo zjistit kadmiový poměr a udělat tak korekci
pouze na tepelné neutrony. Dále jsme prováděli korekci na nelinearitu pomocí korekční funkce,
kterou jsme získali v předchozím měření. Nakonec jsme tedy určili hustotu toku tepelných neutronů
po výšce reaktoru. Podle očekávání nám vyšlo, že největší hustota toku byla přibližně uprostřed
aktivní zóny. Velká část závislosti (celá část s palivem) šla dobře nafi tovat funkcí kosinus, což se
dalo očekávat z geometrie aktivní zóny reaktoru. Na závěr jsme porovnali hustotu toku tepelných
neutronů v různých kanálech reaktoru.