České vysoké

učení technické ÚSTAV FYZIKY FAKULTY STROJNÍ

v Praze
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
Jméno, PŘIJMENÍ: Datum měření:
Studijní rok: Ročník: Datum odevzdání:
Lab. dvojice: Č. kroužku: Klasifikace:
Číslo úlohy: 17. 1
Název úlohy: Hysterezní smyčka

VV
2. Úkol
1)Proměřte a graficky zná zorněte magnetizační hysterezní smyčku pro jeden
feromagnetický vzorek.
2) Z naměřených hodnot proudu I a ú hlu φ vypočtěte hodnoty magnetizace M a intenzity
magnetického pole Hx vzorku a z vypočtených hodnot graficky sestrojte hysterezní
smyčku: M  f (H)
3) Z grafické zá vislosti M  f (H) odečtěte velikost nasycené magnetizace Ms, remanentní
magnetizace Mr a velikost koercitivního pole Hc měřeného vzorku.

3. Definice a jednotka měřené veličiny

Magnetizace je vektorová fyziká lní veličina charakterizující magnetické vlastnosti
lá tkového prostředí vystaveného vnějšímu magnetickému poli. Magnetizace představuje
objemovou hustotu magnetického dipó lového momentu v prostředí. Jeho jednotka je
A ∙ m−1.
Intenzita magnetického pole je vektorová veličina popisující míru silových ú činků
magnetického pole. Na rozdíl od magnetické indukce nezahrnuje vliv vá zaných
magnetizačních proudů prostředí, ale pouze "vnějších" zdrojů pole, tedy volných
elektrických proudů . Jednotka je opět A ∙ m−1.
Vztah mezi magnetizací M dané lá tky a intenzitou magnetického pole H je dá n vztahem:

⃗
M =κ m ⃗
H

kde bezrozměrná veličina κm se nazývá magnetická susceptibilita. Podle její velikosti a

znaménka rozdělujeme lá tky na diamagnetické, paramagnetické a feromagnetické.
Magnetická indukce B souvisí s intenzitou magnetického pole vztahem:

⃗
B=μ 0 ( M + H )=μ0 ( 1+κ m ) H=μH

kde μ=μ 0 (1+κ m) je permeabilita lá tky. Pro vakuum κ m=0a tedy μ=μ 0 (magnetická
| | →
konstanta). Grafické vyjá dření velikosti magnetizace M nebo magnetické indukce B|| →

na hodnotě intenzity vnějšího magnetického pole |H| u feromagnetických materiá lů se

→

nazývá hysterezní smyčka.

 Obrá zek 1 Hysterezní smyčka

4. Seznam měřících zařízení a pomůcek

- magnetometr s vzduchovými cívkami C1 a C2 a komutá torem
- ampérmetr
- zdroj napětí
- demagnetizační cívka
- měřený vzorek z magneticky tvrdé oceli
- klíč se sadou propojovacích kabelů

5. Princip měřící metody

K měření hysterezní smyčky používá me přístroj, který se nazývá magnetometr. Jsou to
dvě stejné vzduchové cívky C1 a C2 symetricky umístěné k vzhledem k bodu 0 a zapojené
tak, že se jejich magnetické ú činky vzhledem k bodu 0 ruší. Jestliže do jedné z cívek
vložíme já dro z měřeného feromagnetického materiá lu, dojde k jeho zmagnetová ní a
magnetický moment Mv vzorku o objemu V bude nenulový, daný vztahem:

M V =M ∙V bn

kde M je magnetizace [ M ]= A ∙ m−1. Tento magnetický moment tvoří v bodě 0 magnetické

pole o intenzitě Hx velikosti:
1 2Mv
H x=

[ ( )]
4π 3 l
2 2
r 1−
2r

kde r je vzdá lenost středu vzorku od bodu 0 a l je délka vzorku. Intenzitu Hx měříme
v bodě 0 magnetickou střelkou, která se vlivem pole Hx vychýlí ze směru intenzity
zemského magnetického pole Hz o ú hel φ. Střelka míří ve směru výsledného
magnetického pole intenzity Hv. Poloha magnetometru se volí tak, aby měřená intenzita
Hx byla kolmá na zemské pole Hz. Pak pro velikost intenzit platí:

H x =H Z ∙tg φ
Z těchto tří vztahů vyplývá pro velikost magnetizace vzorku M

[ ( )]
2 2
2π 3 l
M= r 1− H z ∙ tgφ=k ∙tgφ
V 2r

kde k je konstanta určená geometrickými rozměry vzorku, magnetometru a

magnetickým polem Země, [k ]=A ∙ m−1
Intenzita magnetického pole H ve vá lcovém vzorku konečných rozměrů , který je vložen
jako já dro do cívky, je dá na vztahem:
H=z ∙ I – N ∙ M

Zde H 0=z ∙ I je velikost intenzity magnetického pole v dutině dlouhé vá lcové cívky
s počtem zá vitů z na jednotku délky l, kterou protéká proud I. Konstanta N, nazývaná
demagnetizační faktor, zá visí na tvaru a rozměrech vzorku.

Obrá zek 2 Zapojení cívek v magnetometru

Obrá zek 3 Schéma magnetometru

Před měřením nastavíme osu magnetometru kolmo ke směru zemského magnetického

pole. Zavedením proudu do cívek bez měřeného vzorku ověříme, že se jejich magnetická
pole v bodě 0 ruší. Měření začíná me na vzorku v odmagnetovaném stavu, M=0. Hodnoty
proudu nastavujeme magnetometrem ve smyslu proměřované hysterezní smyčky, tedy
proud zvyšujeme od nuly ke kladnému maximu, pak snižujeme zpět k nule a po
komutaci směru proudu zvyšujeme proud k zá pornému minimu. Potom proud opět
snižujeme k nule a po další komutaci zvyšujeme k maximu. Při měření postupujeme
pouze popsaným směrem. Pokud při zvyšová ní proudu překročíme nastavenou
hodnotu, nevracíme se k ní, provedeme měření pro nastavený proud.

6. Vztahy pro stanovení hodnoty měřené veličiny

Pro velikost magnetizace vzorku M platí vztah:
 [ ( )]
2
2π 3 l 2
M =k ⋅ tg φ , pro k = r 1− H z,
V 2r
kde potřebné parametry pro výpočet k jsou: délka vzorku l = 0,105 m, jeho objem
V = 5,02 ∙ 10−6 m3, vzdá lenost r = 0,305 m a intenzita zemského magnetického pole
Hz = 13 A ∙ m−1.
Intenzita magnetického pole H ve vzorku je dá na vztahem:
H=z ⋅ I−N ⋅ M

přičemž proud I budeme nastavovat. Z je počet zá vitů na jednotku délky, naše
magnetizační cívka má 733 zá vitů na délce l = 0,147 m a tedy z = 4956 m−1. N je
demagnetizační faktor (N=0,012).

7. Vztahy pro výpočet chyb a nejistot

Nejistoty se v dané ú loze nestanovují.

8. Naměřené hodnoty a jejich zpracování

Zadané hodnoty:
l = 0,105 m
V = 5,02·10-6 m3
r = 0,305 m
Hz = 13 A/m
z = 4956 m-1
N = 0,012

Výpočet konstanty k

[ ( )] [ ( ) ] ∙13=434 704,9 A /m
2 2 2
2π 3 l 2 2π 3 0,105
k= ∙ r 1− ∙ H z= ∙ 0,305 1−
V 2r 5,02 ∙10 −6
2∗0,305

Tabulka 1 – Naměřené hodnoty a jejich zpracová ní

I [A] φ[°] M =k ⋅ tg φ [ A /m ] H 0=z ⋅ I [ A/m ] N ⋅M H=z ⋅ I−N ⋅ M [ A /m ]

0 0 0 0 0 0
1 6 45665,99 4956 547,9919 4408,008
2 11 84454,17 9912 1013,45 8898,55
3 22 175533,8 14868 2106,405 12761,59
4 35 304183,1 19824 3650,197 16173,8
5 38 339393,4 24780 4072,721 20707,28
4 38 339393,4 19824 4072,721 15751,28
3 38 339393,4 14868 4072,721 10795,28
2 38 339393,4 9912 4072,721 5839,279
1 37 327350,6 4956 3928,207 1027,793
0 29 240815,1 0 2889,781 -2889,78
-1 19 149599,2 -4956 1795,19 -6751,19
-2 -1 -7583,95 -9912 -91,0075 -9820,99
-3 -15 -116417 -14868 -1397 -13471
-4 -29 -240815 -19824 -2889,78 -16934,2
 -5 -33,5 -287540 -24780 -3450,48 -21329,5
-4 -33,5 -287540 -19824 -3450,48 -16373,5
-3 -33,5 -287540 -14868 -3450,48 -11417,5
-2 -33,5 -287540 -9912 -3450,48 -6461,52
-1 -32 -271463 -4956 -3257,55 -1698,45
0 -25 -202589 0 -2431,07 2431,07
1 -15 -116417 4956 -1397 6353,004
2 3 22770,35 9912 273,2442 9638,756
3 19 149599,2 14868 1795,19 13072,81
4 34 293021,9 19824 3516,263 16307,74
5 38 339393,4 24780 4072,721 20707,28

9. Výsledek měření

Hysterézní smyčka
400000

300000

200000

100000
H [𝐴/𝑚]

0
-25000 -20000 -15000 -10000 -5000 0 5000 10000 15000 20000 25000

-100000

-200000

-300000

-400000
M [𝐴/𝑚]

Graf 1 – Hysterezní smyčka

Hodnoty odečtené z grafu:

−1
M s=339393,4 A ∙ m
M r=315000 A ∙ m−1
−1
H c =9615 A ∙ m

10. Závěr
Z naměřených hodnot proudu I a výchylky střelky φ jsme dopočítali hodnoty
magnetizace M a velikosti intenzity pole H. Z těchto hodnot jsme ná sledně vytvořili graf
hysterezní smyčky, ve kterém byly odečteny přibližné hodnoty velikosti nasycení
magnetizace M s=339393,4 A ∙ m−1, remanentní magnetizace M r=315000 A ∙ m−1 a
koercitivního pole H c =9615 A ∙ m−1.
Nejistoty se u tohoto měření nepočítají.