Pracovn kol: 1. Zmte tuhost pti pruin metodou statickou. 2. Sestrojte graf zvislosti prodlouen pruiny na psobc sle.

3. Zmte tuhost pti pruin metodou dynamickou. 4. Z doby kmitu tlesa znm hnotnosti a vchylky pruiny po zaven tohoto tlesa urete mstn thov zrychlen. 5. Sestrojte grafy zvislost: (a) = f k (b) = f
1

6. Pi zpracovn pouijte linern regresi.

Teoretick vod

Pohyb zva na pruin v gravitanm poli lze podle [1] matematicky popsat diferenciln rovnic + ky = g, y (1) kde = M + m je tzv. redukovan hmotnost, M hmotnost zva, m hmot3 nost pruiny, y vchylka pruiny od nulov dlky, k tuhost pruiny a g gravitan zrychlen. eenm tto rovnice jsou dva ppady, kmitav pohyb a nehybn stav. Prvn popeme periodou kmitu T , pro kterou dostaneme vztah 2 T
2

= 2 = k

(2)

kde je tzv. hlov frekvence. V nehybnm stavu ns bude zajmat vchylka y oproti stavu bez zavenho zva. Pro ni dostaneme vztah y = 1 (M g). k (3)

Tyto dva vztahy pouijeme k uren tuhosti pruin. Prvn zpsob se podle [2] nazv metoda dynamick, druh metoda statick. Zkombinovnm vztah (2) a (3) dostaneme rovnici 2 = g 1 M y , (4)

ze kterho zskme hodnotu gravitanho zrychlen. Pidnm lenu Sym y/ , kde S je plocha prezu zva, hustota vzduchu a ym amplituda kmitu, na levou stranu (1) meme dov odhadnout opravu k tuhosti pruiny za odpor vzduchu jako k = Sym 4
2

(5)

1.1

Gravitan zrychlen

Dlem pro poteby lohy a dlem ze zvdavosti jsme se pokusili co nejpesnji vypotat gravitan zrychlen v mst men. Podle [3] maj na jeho velikost vliv pedevm ti faktory rotace Zem, nadmosk vka a elipsoidn tvar Zem. Vechny tyto efekty zahrnuje vztah g h = 9.780327 + 5.1859102 sin2 5.7105 sin2 2 3106 , 2 ms m kde je zempisn ka a h je nadmosk vka. Ob dv hodnoty jsme urili pomoc programu Google Earth jako = 50.070 a h = 240 m. Dosazenm do vztahu tak dostaneme hodnotu g = 9.81005 ms2 s pesnost na uveden platn slice.

1.2

Statistick zpracovn

U vech st lohy jsme pro zskn hodnot veliin vyuili linern regresi tak, jak je popsna nap. na [3]. Chyby nepepotvme a sprvn hodnota by tedy mla ve zmenm rozmez leet s pravdpodobnost 68%.

1.3

Aparatura

Vchylky pruin jsme mili katetometrem s pesnost 0.1 mm. Dky jist tuhosti posuvn sti, nenulov tlouce nitkovho ke a dalm faktorm jsme ale pi opakovanm men te vzdlenosti doshli pesnosti pouze 0.4 mm, se kterou tedy budeme dle potat. Periodu jsme mili runmi stopkami s pesnost 0.01 s. Hmotnosti zva a pruin jsme mili dvma rznmi vhami, do 150 g s pesnost 0.1 mg a nad 150 g s pesnost 0.1 g.

Vsledky men

Teplota vzduchu po as experimentu rostla v rozmez 21.322.9 . 2

i mi /g

1 2 3 4 1.803 3.03 6.29 6.12

5 1.99

Tabulka 1: Hmotnosti pruinek j Mj /g 5 10 20 30 5.010 10.02 20.01 30.02 50 50.07 100 99.84 200 200.1 500 500.0

Tabulka 2: Hmotnosti zva Hmotnosti pouitch zva a pruin shrnuj Tabulky 1 a 2. Pesnost je udan podle poteb dalch vpot. Prodlouen pruin v zvislosti na zavenm zva shrnuje Tabulka 3. Data italikou nebyla nakonec pouita pi zpracovn, protoe byla zeteln odlehl. Fitovnm (3) na namen data potom dostaneme tuhosti pruin v Tabulce 4 v dku ks . Periody kmit v zvislosti na zavenm zva shrnuje Tabulka 5. Mili jsme vdy dobu 10T . Dopotan redukovan hmotnosti neuvdme, ale pi zpracovn jsme pouili prv je. Zva s indexem 150 je tvoeno zvam 50 a 100. Data italikou opt nebyla dle zpracovna pro odlehlost. Fitovnm (2) na namen data dostaneme tuhosti pruin v Tabulce 4 v dku kd . Dosazenm namench hodnot do (5) zjistme, e vliv odporu vzduchu je v rmci na pesnosti zcela zanedbateln. (O nkolik du men ne chyba.) Pro tovn (4) na parametr g byly pouity vechny kombinace dat z Tabulek 3 a 5 krom pruiny 1 se zvam 50 a pruiny 3 se zvam 100, kter byly odlehl. Vsledkem je hodnota gravitanho zrychlen g = (9.73 0.07) ms2 . yij /cm 5 1 1.15 2 3 4 5 10 2.35 1.97 1.34 20 4.75 3.13 2.69 1.01 30 50 7.07 11.80 4.65 7.97 4.11 6.80 1.53 2.51 0.69 1.15 100 15.48 11.55 5.01 2.22 200 500

10.14 4.38

10.62

Tabulka 3: Prodlouen pruinek

i ks,i /kgs2 kd,i /kgs2

1 2 4.16 0.01 6.30 0.04 4.1 0.1 6.17 0.04

3 7.22 0.03 7.13 0.03

4 5 19.40 0.04 44.5 0.4 19.2 0.3 46.3 0.5

Tabulka 4: Tuhosti pruiny Tij /s 1 2 3 4 5 10 20 30 0.31 0.44 0.55 0.37 0.45 0.35 0.42 0.25 50 0.80 0.57 0.54 0.32 100 150 200 500

0.80 0.75 0.46 0.65 0.29 0.36 0.42

0.65

Tabulka 5: Periody kmit

Diskuse vsledk

Tuhosti pruin nememe porovnat s dnmi tabelovanmi hodnotami, ale jen v rmci dvou metod, kter jsme pouili. Namen tuhosti se vtinou v rmci chyby shoduj nebo by se pekrvali pi trojnsobn chyb. Vdy je ovem hodnota z dynamick metody ni. Systematickou chybu mohla zpsobit ada vc, odpor vzduchu jsme vylouili. Stejn tak nedokonalou linearitu pruin jsme vylouili v prvn sti lohy. Vliv mohly mt bon kmity, kter nastvaly hlavn pro krat periody. Zva zaalo kmitat do stran a postupn pelo z kmitn v kvn se samozejm del periodou. To by vysvtlovalo pozorovanou systematickou neshodu. Jinm efektem je tlum kmit zpsoben pemnou kinetick energie na tepelnou. Tm by se ale mla mnit pevn amplituda, nikoli frekvence. V vahu pipadaj jet patn vhy nebo katetometr. Z pedchozch vah plyne, e pesnj1 jsou hodnoty ze statick metody. Ze stejnho dvodu pravdpodobn vylo gravitan zrychlen pli mal. Teoretick hodnota je takto na okraji chyby men. Co je ovem vzhledem k zvolen pravdpodobnosti v podku.

Zvr

Namen tuhosti shrnuje Tabulka 4. Namili jsme hodnotu loklnho gravitanho zrychlen rovnou (9.73 0.07) ms2 . Na Obrzku 1 jsou vyneseny zvislosti prodlouen na zaven hmotnosti
1

ve smyslu systematick chyby

0.60 0.50 0.40 y/m 0.30 0.20 0.10 0.00 0.00

pruina pruina pruina pruina pruina

1 2 3 4 5

0.05

0.10 M /kg

0.15

0.20

Obrzek 1: Zvislost prodlouen pruin z Tabulky 3. Na Obrzcch 2 a 3 jsou vyneseny zvislosti = f proloen teoretickmi linernmi funkcemi.

a=f

Reference
[1] ediv P., Volf I., Horkov R.: Harmonick kmity mechanickch soustav. Studijn text FO [2] http://physics.mff.cuni.cz/vyuka/zfp/. Studijn texty Praktika I [3] http://en.wikipedia.org/. The Free Encyclopedia

70 60 50 /s1 40 30 20 10 0 1

pruina pruina pruina pruina pruina

1 2 3 4 5

6
1 1 /kg 2

10

Obrzek 2: Zvislost = f 50 45 40 35 /s1 30 25 20 15 10 5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5 5.0 1 k/kg 2 s1

zva 20 zva 30 zva 50 zva 100

5.5

6.0

6.5

7.0

Obrzek 3: Zvislost = f 6