PROJEKT

Stanovte závislost (korelaci) tlaku a teploty v červenci 2006

Vypracoval: Jiří Švec

Předmět: Fyzika pro informatiky – kombinované studium

1
Obsah
1. Úvod problému projektu ............................................................................................................. 3
2. Teoretický základ ......................................................................................................................... 4
2.1. Korelace ............................................................................................................................... 4
2.2. Teplota ................................................................................................................................. 5
2.3. Tlak ...................................................................................................................................... 5
3. Provedení projektu ...................................................................................................................... 7
3.1. Data ..................................................................................................................................... 7
3.2. Výpočet Pearsonova korelačního koeficientu ..................................................................... 8
4. Diskuze dosažených výsledků ...................................................................................................... 9
5. Závěr .......................................................................................................................................... 10
6. Použité zdroje ............................................................................................................................ 11

2
1. Úvod problému projektu
Obecně platí při předpovědích počasí, že např. zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená
příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a
deštivého počasí.

Z toho by mohla vyplývat i závislost mezi tlakem a teplotou. Tento projekt má na datech naměřených
v Meterologické stanici Praha v červenci roku 2006 ověřit tuto závislost.

3
2. Teoretický základ
Pro účely tohoto projektu je potřeba vysvětlit základní pojmy korelace, teplota a tlak.

2.1. Korelace

Korelace
Korelace (z lat.) znamená vzájemný vztah mezi dvěma procesy nebo veličinami. Pokud se jedna z nich
mění, mění se korelativně i druhá a naopak. Pokud se mezi dvěma procesy ukáže korelace, je
pravděpodobné, že na sobě závisejí, nelze z toho však ještě usoudit, že by jeden z nich musel být
příčinou a druhý následkem. To samotná korelace nedovoluje rozhodnout. [1]

Koeficient korelace
Koeficient korelace je veličinou bezrozměrnou a jeho hodnota má interval <-1;1>, při čemž korelace
je tím těsnější, čím je hodnota tohoto koeficientu bližší 1.

Výpočet Pearsonova korelačního koeficientu

Vypočteme aritmetické průměry souborů X a Y (E(X) a E(Y)), vynásobíme sumy čtverců odchylek od
těchto průměrů obou souborů. Tím jsme spočetli tzv. kovarianci, což je však absolutní veličina, pro
výpočet relativní veličiny pak kovarianci dělíme odmocninou násobku rozptylu souboru X a souboru
Y. [1]

Při hodnocení míry korelace je zpravidla používána tato stupnice:

Absolutní hodnota koeficientu korelace Hodnocení těsnosti

0,0 – 0,3 Malá těsnost

0,31 – 0,8 Střední těsnost

0,81 – 1 Velká těsnost

Výpočet Pearsonova koeficientu korelace je možno doplnit koeficientem determinace, který je

druhou mocninou koeficientu korelace (r2). Jeho hodnota se pohybuje od 0 do 1 a jeho stonásobek je
odhadem procentuálního podílu na variabilitě závisle proměnné y, což lze přičíst změnám nezávisle
proměnné x. Vyjadřuje tedy vliv nezávisle proměnné na závisle proměnnou.[5]

4
Pro zjištění spolehlivosti hodnoty koeficientu korelace používáme výpočtu teoretické střední chyby
koeficientu korelace dle vztahu

Koeficient korelace je spolehlivou mírou těsnosti závislosti v tom případě, jestliže je větší než
trojnásobek teoretické střední chyby.[5]

2.2. Teplota

Tepelný pohyb
Tepelný pohyb je zvláštním případem mechanického pohybu. Je to chaotický pohyb, který vykonávají
všechny základní částice našeho světa - elektrony,protony, neutrony, atomy i molekuly. Tento pohyb
není možno přímo pozorovat, ba dokonce ani nejdokonalejšími přístroji nemůžeme bezprostředně
pozorovat tepelný pohyb každé jednotlivé částice. Pozorovat můžeme jen makroskopické jevy jako
souhrn těchto mikroskopických pohybů (ohřívání těles, roztažnost látek apod.). Pokud tato
jednoduchá fyzikální skutečnost - existence mikroskopického pohybu základních částic látek - nebyla
známa, pomáhali si fyzici při výkladu makroskopických jevů představou "fluida", které nazvali teplo a
stav látek podmíněný přítomností určitého množství tohoto fluida, teplota. Z těchto příčin se i v
současnosti nazývají tyto jevy teplotní, resp. tepelné a mechanický pohyb, který je jejich
bezprostřední příčinou, tepelný pohyb. [2]

Teplota
Teplota je střední hodnota kinetické energie mikročástic, resp. veličina, která je jí úměrná. Na
začátku budování teorie tepelných jevů však tento fakt nebyl znám, proto se na posouzení množství
tepelného „fluida" zavedla fenomenologická veličina charakterizující stav látek na základě jeho
porovnání se stavem zvoleným na základ. Touto veličinou je teplota a jak vidíme, byla zvolena tak, že
velmi úzce souvisí s objektivní mírou intenzity tepelného pohybu - střední hodnotou mechanické
energie částic. [2]

Teplota je základní fyzikální veličinou soustavy SI s jednotkou kelvin (K) a vedlejší jednotkou stupeň
Celsia (°C). Nejnižší možnou teplotou je teplota absolutní nuly (0 K; -273,15 °C), ke které se lze
libovolně přiblížit, avšak nelze jí dosáhnout. [3]

2.3. Tlak

Tlak
Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p (z anglického pressure), vyjadřující poměr
velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a
obsahu této plochy S. [4]

5
Tlak v plynech je vyvoláván tepelným pohybem částic plynu (atomů nebo molekul) nárazy těchto
částic na stěny nádoby se projevují tlakem na ně působícím. Podobně tomu je i v kapalinách. Tlak
působí i v pevných tělesech, kde se přenáší interakcí mezi částicemi pevně vázanými v krystalové
nebo pseudokrystalové struktuře látky. [4]

Hlavní jednotkou tlaku v soustavě SI je pascal (Pa). Je to tlak, který vyvolává síla 1 newtonu (1 N),
rovnoměrně a spojitě rozložená a působící kolmo na plochu o obsahu 1 čtverečního metru (1 m2). V
meteorologii je obvyklé uvádět tlak vzduchu v jednotkách hektopascal (hPa, tj. 100 Pa), protože
normální tlak atmosféry je blízký tisícinásobku této jednotky (přesně 1013,25 hPa). [4]

Atmosférický tlak
Atmosférický tlak (barometrický tlak) je aerostatický tlak, který je způsoben atmosférou planety
Země. Tento tlak je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny (nadmořské výšky), ve
které tlak zjišťujeme, až po horní hranici atmosféry. [4]

Měření atmosférického tlaku

V meteorologii se tlak měří nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů. V
meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hPa). Při použití
rtuťových barometrů se stále užívá jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce), která se dále
přepočítává na hektopascaly. [4]

6
3. Provedení projektu
Jak již bylo naznačeno v úvodu, tento projekt byl zpracován na základě dat získaných na základě
experimentu Meteorologické stanice Praha, který je možno najít na www stránce http://kdt-
16.karlov.mff.cuni.cz/en/mereni.html.

Nad těmito daty jsem provedl výpočet Pearsonova korelačního koeficientu a také provedl výpočet
pomocí zabudovaných funkcí v software Microsoft Excel 2007.

3.1. Data

Graf hodnot teploty v červenci 2007

Graf hodnot tlaku v červenci 2007

7
 3.2. Výpočet Pearsonova korelačního koeficientu
Pro výpočet Pearsonova korelačního koeficientu jsem použil software Microsoft Office 2007. Data
získaná z výše uvedeného experimentu jsem zpracoval do korelační tabulky.

Datum/čas i xi zi xi2 yi2 xiyi

1.7.2006 00:00 1 1029,821 11,392 1060531,910 129,784 11732,033
1.7.2006 01:00 2 1030,041 11,392 1060984,462 129,784 11734,536
1.7.2006 02:00 3 1030,041 11,529 1060984,462 132,920 11875,446
1.7.2006 03:00 4 1029,748 11,529 1060380,944 132,920 11872,068
1.7.2006 04:00 5 1029,162 11,392 1059174,628 129,784 11724,523
1.7.2006 05:00 6 1028,942 11,256 1058722,463 126,686 11581,261
1.7.2006 06:00 7 1029,162 11,187 1059174,628 125,151 11513,339
1.7.2006 07:00 8 1029,235 11,529 1059325,509 132,920 11866,158

31.7.2006 20:30 741 1009,533 18,710 1019157,282 350,075 18888,669

31.7.2006 21:30 742 1010,119 17,753 1020340,596 315,162 17932,442
31.7.2006 22:30 743 1009,753 16,932 1019600,919 286,696 17097,237
31.7.2006 23:30 744 1008,874 16,522 1017826,748 272,967 16668,314
∑ 759064,236 15733,970 774468137,900 364387,695 16046828,191

Legenda k tabulce
• Datum/čas – datum a čas měření
• i – počet měření
• xi – tlak (v hPa)
• yi – teplota (v °C)
• xi2 – druhá mocnina tlaku
• yi2 – druhá mocnina teploty
• xiyi – tlak x teplota

Na základě těchto údajů jsem provedl výpočet dle vzorce, viz.2.1. Hodnota Pearsonova korelačního
koeficientu je -0,17266, což znamená, že mezi hodnotami tlaku a teploty, které byly naměřeny
v červenci 2007 v Meteorologické stanici Praha, je malá těsnost.

Pro kontrolu jsem použil vestavěnou funkci software Microsoft Excel 2007 PEARSON() a CORREL().
Obě funkce vypočítaly stejnou hodnotu koeficientu.

Koeficient determinace je v tomto případě 0,0298, což znamená, že vliv tlaku na teplotu je 2,98
procent.

Pro ověření spolehlivosti jsem vypočítal teoretickou střední chybu, jejíž hodnota činí 0,03556, její
trojnásobek tedy 0,10670, což je znatelně méně než je hodnota korelačního koeficientu. Lze tedy
předpokládat, že zjištěná míra těsnosti je spolehlivá.

8
4. Diskuze dosažených výsledků
Jak jsem již naznačil v úvodu, na první pohled by se dalo předpokládat, že vyšší tlak by mohl
znamenat vyšší teplotu (v meteorologii se podle hodnoty tlaku předpokládá stupeň oblačnosti),
z důvodu nižší oblačnosti, tedy vyšší slunečnosti, potažmo vyšších teplot. Tato situace se ovšem
nejspíš obrátí v noci, kdy naopak vyšší oblačnost teoreticky znamená vyšší teplotu.

Už při pohledu na graf vývoje těchto dvou veličin je zřejmé, že mezi nimi závislost zřejmě nebude, a
pokud bude, tak spíše opačná, než bylo naznačeno v předchozím odstavci, protože trend vývoje tlaku
v červenci 2007 je klesající, zatímco trend vývoje teploty je stoupající.

Když k tomuto grafu přidám ještě výsledky z předchozího bodu, domnívám se, že mezi tlakem a
teplotou je pouze zanedbatelná závislost.

9
5. Závěr
Téma jsem si vybral, protože jsem byl sám zvědavý, zda-li taková závislost existuje. V průběhu
zpracování jsem zjistil, že projekt nebude ani tak o fyzice, jako o statistice, případně matematice.
Zpracování tohoto tématu nebylo příliš náročné na čas a vyžadovalo pouze nastudování problematiky
korelace a výpočtu koeficientu korelace.

10
6. Použité zdroje

[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace

[2] F. SCHAUER a J. KREMPASKÝ: Fyzika I, Zlín 2004

[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplota

[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Tlak

[5] L. BUZEK: Metody v geomorfologii, Ostrava 1979

11