Professional Documents
Culture Documents
Úkol
Změřte součinitel smykového tření mezi povrchem kvádru a povrchem nakloněné roviny.
Změřte součinitel klidového tření.
Pomůcky
Teoretický úvod
Na těleso na nakloněné rovině působí tíhová síla, reakce podložky a třecí síla. Jejich
výslednice je dána součtem O tom, zda a jak se bude těleso pohybovat
rozhodne vztah mezi silami a na obrázku.
Součinitel klidového tření je za jinak stejných podmínek větší než součinitel smykového
tření. Určuje třecí sílu při klidovém tření, tj. když se těleso nepohybuje a je příčinou jeho
klidu:
Položíme-li těleso při tomto měření na nakloněnou rovinu a ono na ní zůstane v klidu,
budeme úhel sklonu zvětšovat tak dlouho, dokud se nezačne pohybovat. Takový pohyb je
rovnoměrně zrychlený.
Postup měření
Nejprve měříme součinitel smykového tření, poté součinitel klidového tření. Získáme tak dvě
tabulky a dvě výsledné hodnoty. Srovnáme jejich velikosti.
Úhel sklonu nakloněné roviny můžeme měřit buď úhloměrem a nebo přesněji spočítat
využitím goniometrických funkcí, když si změříme základnu nakloněné roviny na stole a
výšku jejího nejvyššího bodu.
Měření opakujeme nejméně pětkrát, při dostatku času desetkrát. Na kvádr můžeme položit
různá závaží, abychom se přesvědčili, že naměřené hodnoty nezávisejí na hmotnosti tělesa.
Na nakloněné rovině mu udělujeme různé počáteční rychlosti.
Číslo měření
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Aritmetický průměr
Závěr
Zde pohovoříme o naměřených hodnotách, zda odpovídají teorii, zda se nacházejí
v očekávaném intervalu a na čem získané hodnoty závisejí a na čem nikoliv.
Šedé odstavce slouží pouze pro vaši informaci a ve svém protokolu je nahradíte svým
postupem a komentářem.
Černě psané odstavce můžete v protokolu nechat, ale můžete i ty nahradit svými.