Vdy v rovnovze

aneb
vyvaovn armaturami
1 vod
2 Zdvodnn vyvaovn
3 Teoretick minimum

Poadavky vyplvajc z klimatickch podmnek

Regulace a regultory

Kvantitativn a kvalitativn regulace

Teplonosn ltka

Penos tepla teplonosnou ltkou

Prtokov souinitel Kv
4 Vlastnosti nkterch soust

Termohydraulick rozdlova

erpadla
5 Vyvaovn zan projektem

Rovnomrn distribuce

Omezen vzjemnho psoben

6 Vyvaovn hotovho dla

Pprava vyvaujcho na vyvaovn

Pprava soustavy na vyvaovn

Vyvaovac metody

Diagnostika

Optimln vyven
7 asto kladen otzky
8 Literatura
Vyvaovn armaturami
4
vod
Jak postupuje poznn, tak se zvyuj t nroky na zazen techniky prosted. Na otopn a chladc soustavy jsou kladeny
nejrznj, vzjemn se vyluujc poadavky:
dosaen pohody v eenm prostoru
nzk poizovac nklady
bezpenost a ochrana zdrav
hospodrn provoz, nzk provozn nklady
dlouh ivotnost a vysok provozn spolehlivost
mal zbor uitn plochy
pijateln zalenn do interiru
ekologii provozu
nzk vyzaovn hluku a kodlivin vbec
snadnou mont
co nejmen potebu drby
jednoduch ovldn s mnoha uitenmi funkcemi
vysok prunost, monost rozen nebo zmna zpsobu vyuit
sporn een bez pltvn vyhovujc zadanm podmnkm
Uveden seznam nem za cl prokzat marnost ponn projektanta a tm mn omluvit ppadn nedostatky. Zmrem
bylo ukzat, e projektant velmi vznamn ovlivuje konen vsledek dla. Zle na jeho zpsobilosti a v neposledn ad
i pesvdovacch schopnostech, zda odbrateli bude dlo dobe slouit. Doufme, e v tom tato pruka bude projektantm
ku pomoci.
5
Bhej k doktorovi dv, ne nemoc pibhne za tebou.
esk pslov
Zdvodnn vyvaovn
Clem vyvaovn je, lidov eeno, doshnout toho, aby
soustava prokazateln splovala poadavky na ni kladen.
Draz je na prokazatelnosti dosaench vsledk. Ta nen
samoeln. Poskytuje pehled o tom, zda vynaloen pro-
stedky byly uity eln a omezuje mrhn prostedky na
poloviatou npravu problm nejasnho pvodu. Je tak
zejm, e vyvaovn nen samoelnou innost, ale je
prostedkem k dosaen vyho cle - provozuschopn
a hospodrn soustavy.
Podvme-li se na ti postupn kroky zpracovn dla: pro-
jekt, zhotoven a uveden do provozu, mohlo by se zdt, e
vyvaovn se tk pouze kroku poslednho - uveden do
provozu. Ve skutenosti je ji prvn krok urujc. Jak pravil
Goethe: Kdo splete prvn knoflk, u se podn nezapne.
Proto od potku nvrhu je nutno uvaovat o tom, jak bude
soustava vyvena. Nynj tlak na sniovn investinch
nklad vede ke snahm vynechat ve, co nen zcela bez-
podmnen nutn. Prvky zabezpeujc vyven se mno-
hm zdaj bti pominutelnmi. Pitom vyvaovn me bt
pnosn pro vechny zastnn strany:
Projektant
Vyvaovac prvky zabezpe dosaen projektovan funkce.
Dokonan vyven je vcnm dokladem sprvnho nvrhu.
Montn podnik
Vyvaovac prvky umouj rychl vyhledvn zvad dla,
dokonce v pedstihu ped reklamac.
Zvady mohou bt odstranny dve, ne je ze stavby
odvezeno potebn vybaven. Tak nroky na nsledn
servisn kony jsou men.
Protokol o vyven je vcnm dokladem, e dlo bylo pro-
vedeno v poadovan kvalit a me bt bez prodlen pe-
dno.
Odbratel
Protokol o vyven je vcnm dokladem, e dlo bylo pro-
vedeno v poadovan kvalit a je okamit provozu-
schopn.
Vyvaovac prvky umouj zaruit dlouhodob poadova-
n parametry, ekonomii provozu i dostatenou prunost
pi zmnch systmu.
Kdy u darovat rybu, tak vykuchanou a s hrudkou msla.
Korejsk pslov
Teoretick minimum
V tto kapitole nahldneme do nkolika souvisejcch
obor. Popis si zdaleka nebude init nrok na plnost.
Clem bude spe upozornit na dleit souvislosti a pod-
poit dleitost nkterch poadavk.
6
Co bylo vera, nen dnes a nebude ztra.
esk pslov
Poadavky vyplvajc z klimatickch podmnek
Projektanti zazen techniky prosted maj tyi hlavn
neptele: jaro, lto, podzim a zimu. V zimnm obdob jsou
zazen provovna, zda jsou schopna dodat maximln
topn vkon. Jarn a podzimn obdob zvan pechodn ns
zkou, zda vkon umme t regulovat. Letn obdob je
ztovm testem chladic soustavy. Na obrzku 1 je pr-
bh prmrnch venkovnch teplot v topn sezn 1997-8.
Pro srovnn jsou do grafu vyneseny t msn normly
teplot za dobu 1961-2000 v Praze-Karlov [VVI01].
Z grafu je patrn, e v pechodnm obdob se mohou
vyskytnout dny, kdy ji topn vkon nen poteba, ba dokon-
ce se me objevit poadavek vkonu chladicho. Jak se
zvyuj poadavky na udrovn vnitn teploty, me dokon-
ce dochzet k poadavku topnho vkonu na zastnn
fasd a poadavku chladicho vkonu na fasd oslunn.
Pokud ns zajm, po jakou st topnho obdob je pr-
01.09.97 01.10.97 31.10.97 30.11.97 30.12.97 29.01.98 28.02.98 30.03.98 29.04.98 29.05.98
-16
-12
-8
-4
0
4
8
12
16
20
24
t
e

[

C
]
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
-16
-12
-8
-4
0
4
8
12
16
20
24
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
p
t
e

[

C
]
S
p
o
t

e
b
a
Venkovn teplota Spoteba energie
Obr. 1 - Prmrn venkovn denn teploty v topn sezn 1997-8
Obr. 2 - Prmrn venkovn denn teploty v topn sezn 1997-8
7
mrn venkovn teplota vy, ne zadan, pouijeme jin
graf. Z pedchozho jej snadno odvodme seazenm daj
teploty podle velikosti. Vsledek je na obrzku 2.
Z grafu vyplv:
Po 84% topn sezny se prmrn venkovn teplota pohy-
bovala nad nulou.
Budeme-li pedpokldat, e poadavek topnho vkonu je
pmo mrn venkovn teplot, pak to znamen, e jen
57% maximlnho topnho vkonu je postaujc pro
pokryt 84% doby trvn topnho obdob.
Za 84% doby trvn topnho obdob se spotebuje jen 70%
energie.
Zbvajcch 30% energie se spotebuje v 16% doby trvn
topnho obdob.
Ve uveden zdrazuje vznam maximlnho vkonu.
Mnoho projektant i investor, majce panick strach z pod-
dimenzovn soustavy, dopoutj se chyby jin. Soustavu
pedimenzuj. Abychom pochopili, pro se jedn o chybu,
provedeme nad naimi daty jet jednu statistickou operaci.
Zjistme etnost prmrnch venkovnch teplot (obr. 3).
0
10
20
30
40
50
60
70
te [C]
P
o

e
t

d
n

-16 -12 -8 -4 0 4 8 12 16 20 24
00:00
02:00
04:00
06:00
08:00
10:00
12:00
14:00
16:00
18:00
20:00
22:00
00:00
02:00
04:00
06:00
08:00
10:00
12:00
14:00
16:00
18:00
20:00
22:00
00:00
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
t
e

[

C
]
Obr. 3 - etnost prmrnch dennch teplot, topn sezna 1997-8
Obr. 4 - Prbh venkovnch teplot 24. a 25. 10. 2003
8
Pokud jsme si daje takto uspodali, je nm zejm, e
pechodn obdob je dleit dlkou svho trvn. Jestlie
budu dlouhodob provozovat zdroj, kter nen schopen
regulace na poadovan nzk vkon, nebudu schopen
doshnout uspokojiv ekonomie provozu. m vce pedi-
menzuji zdroj tepla, tm horch vsledk se dokm. T
proveden regulace mus umoovat plynulou zmnu vko-
nu v irokm rozsahu.
Posledn poadavek na regulaci vyplyne po shldnut pr-
bhu venkovn teploty ve dvou nhodn vybranch dnech
pechodnho obdob (obr. 4). daje pochzej z on-line tep-
lomru v eskch Budjovicch http://www.budnews.cz.
Graf ukazuje, dva teplotn cykly venkovn teploty men
v plhodinovch intervalech. Meme si vimnout minim
venkovnch teplot v rannch hodinch ped vchodem slun-
ce a maxim v dob po poledni. Zznam rovn ukazuje, jak
velk vliv m poas na teplotu a velikost a rychlost jejch
zmn. Druhho dne dolo k nrstu o 9,2C bhem 10
hodin, co me odpovdat zmn piblin o tvrtinu
z instalovanho vkonu. Vzhledem k rozsahu zmny bude
zsah regultoru nutnost. Ani sebelep regultor ovem
nezajist stle pijatelnou tepelnou pohodu, pokud vkon
soustavy nen mono plynule regulovat nebo pokud m sou-
stava setrvanost vt, ne je rychlost zmn. Druh ppad
bn nastv u systm podlahovho vytpn. Ty maj
asovou odezvu prv v du hodin, a dn. Zkuenost ns
u nespolhat jen na samoregulan schopnost podlahov-
ho vytpn, ale instalovat t klasick otopn tlesa, kter
zabezpe dynamiku a prunost regulace topnho vkonu.
Seteno a podtreno:
1. Obdob poteby maximlnho vkonu je sice krtk, ale
z hlediska energetickho velmi vznamn.
2. Pechodn obdob je pomrn dlouh a proto kvalitn
regulace vkonu je podmnkou sprvn a sporn funkce
soustavy.
3. Topn vkon mus bt plynule regulovateln v irokm
rozsahu a s pijatelnou asovou odezvou.
Vichni berou ohled na as, jen as na nikoho.
Nmeck pslov
Regulace a regultory
Na pkladu mstnosti, v n je stl teplota udrovna radi-
torem s termostatickou hlavic si vysvtlme schma nejjed-
noduho regulanho obvodu.
Kde:
x Regulovan veliina je veliina, jej hodnotu se regultor
sna pomoc zmn akn veliiny piblit dan hodno-
t. Teplota v mstnosti je snmna teplotnm idlem, kter
je realizovno neroztahujc se ndobkou naplnnou tep-
lotn roztanou ltkou. Pebyten objem ltky vytlauje
pst, jeho vchylku budeme znait X.
w dic veliina slou k zaveden dan hodnoty do regu-
lanho obvodu. danou hodnotou je napklad teplota
20C. dic veliinou je posunut teplotnho idla (dose-
dac plochy pstu) zpsoben pootoenm hlavice na
zvitu.
e Regulan odchylka je rozdlem mezi dic veliinou W
a regulovanou veliinou X.
e=w-x
V naem ppad je realizovna zatlaenm epu kuelky
raditorovho ventilu o hodnotu rozdlu mezi vysunutm
pstu idla a posunem celho idla.
y
R
Akn veliina psob na regulovanou soustavu tak, aby
zmnila svj stav. V naem pklad je pedstavovna
prtokem ovldanm zmnou polohy kuelky vi sedlu
ventilu. Oznaen yR pedstavuje akn veliinu jako
vstup regultoru.
y
S
Ve skutenosti regultor nen jedinm faktorem, kter
ovlivuje regulovanou veliinu soustavy. Na soustavu
psob mnoho dalch vliv, jejich psoben se do mate-
matickho modelu zavd psobenm poruchov veliiny
z. Soustava pak reaguje na akn veliinu y
S
, kter je
soutem akn veliiny na vstupu regultoru y
R
a poru-
chov veliiny z.
z Poruchov veliina zohleduje psoben vnjch vliv na
regulan obvod. Tmito vlivy by v naem ppad nap-
klad mohla bt zmna dispozinho tlaku vyvolvajc
zmnu prtoku. Zde je ovlivnn akn veliiny zejm
a dokonce snadno vysliteln. Nkdy je ovem pevede-
n vlivu na poruchovou veliinu ponkud krkolomn.
Napklad pokud bychom v na mstnosti zapli vysoue
vlas, tak psoben jeho topnho elektrickho vkonu
musme t pevst na zmnu (zvten) prtoku topn
vody.
Ji vme, jak na sebe jednotliv prvky psob a nyn tomu
vemu pidme jet jeden rozmr.
9
as
Vechny veliiny, o kterch jsme mluvili jsou promnnmi
asu. Stav regulanho obvodu v ptm okamiku je uren
nejen stavem souasnm, ale t vemi stavy pedchozmi.
Abychom mohli njak rozliovat regulan obvody podle
chovn, musme sjednotit podmnky, za kterch je bude-
me zkoumat. Nejastji zkoumme odezvu obvodu na sko-
kovou zmnu dc veliiny z nuly na maximum. asovmu
prbhu odezvy obvodu kme pechodov charakteristika.
Nkolik monch charakteristik spojitch regultor je na
nsledujcm grafu.
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0
0%
20%
40%
60%
80%
100%
120%
140%
160%
180%
200%
as
V

s
t
u
p
Optimln Zatlumen Zakmitvajc Nestabiln
Obr. 5 - Pklady prbhu regulovan veliiny
Optimln prbh
Obvod se k poadovan hodnot pibliuje odspodu
s dobrou rychlost. Pestoe nbh nen nejrychlej
z monch, je to nejrychlej nbh, kdy regulovan velii-
na v dnm okamiku nepekro danou hodnotu. Tato
podmnka velmi asto mus bt splnna! Pkladem budi
teplota tepl uitkov vody, kde nesm dojt k opaen.
Plastov potrub t dobe nesn plin pekroen tep-
loty. Jestlie na podmnce omezen trvme, pak ji regul-
tor se stvajc soustavou neme vce udlat. Jin sou-
stava by ovem mohla reagovat svinji. Jednou z cest je
uvaovat o rychlosti odezvy kadho jednotlivho prvku.
Zatlumen prbh
Charakteristika tohoto obvodu se od pedchozho li
pomalej odezvou. Ta je i v tomto ppad bez pekmitnu-
t, ale dan hodnoty by se s poadovanou pesnost dalo
doshnout rychleji.
Prbh zakmitvajc
Regulan smyka se poadovan hodnot piblila velmi
rychle, ovem regulan zsah byl pehnan a dan
hodnota je v nsledujcch okamicch vznamn pekro-
ena. Do poadovanho tolerannho psma se regulova-
n veliina me dostat rychleji, ne v ppad, kter jsem
oznail za optimln. Pokud je regulovanou veliinou teplo-
ta TUV v pprav bez akumulace, stuj si uivatel na
skotsk stiky. Problm je vtinou een omezenm
vstupujcho vkonu pravou Kv regulanho ventilu. Tm
se zpomal nbh soustavy, ale tak omez jej maximln
vkon! Druhou cestou by byla optimalizace rychlosti odez-
vy regulanch prvk a idel a minimalizace dopravnho
zpodn. To se ovem d provst ve stdiu nvrhu a rea-
lizace a nikoli na hotovm dle.
Nestabiln smyka
V tomto ppad ji regultor zcela selhal a systm neu-
stle kmit kolem ustlen hodnoty. Regultor neustle
provd regulan zsahy v plnm rozsahu. Pokud jsou tyto
zsahy provdny elektromechanickm pohonem (s ome-
zenou ivotnost) bude pohon spotebovn velmi zhy.
10
Regulace nespojitm dvoustavovm regultorem
Neustlm kmitnm kolem dan hodnoty se vyznauje
nespojit regultor. Funkce je jednoduch. Pokud je regulo-
van veliina men, ne dic mnus , tak nastav akn
veliinu na maximum. Kdy je regulovan veliina vt, ne
dic plus , tak nastav akn veliinu na minimum. se k
hystereze a jejm elem je zabrnit pli astm zmnm.
Pkladem takov soustavy me bt plynov kotel s bime-
talovm termostatem. Hystereze zde m ekonomick
vznam, nebo zabrauje pli astmu zapalovn. asto
se v tento zpsob regulace zmn regulace spojit, pokud
naraz na skutenost, e neme provst libovoln malou
zmnu. Pi nzk autorit a nevhodn charakteristice regu-
lanch ventil dochz k tomu, e ji pi malm pooteven
je penen vce ne dostaten vkon. Nsledn regulan
zsah bude tedy uzaven.
0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
110%
120%
as
V

s
t
u
p
Regulovan veliina Akn veliina
Obr. 6 - Nespojit regultor se soustavou vyho du
Zvr
Nyn jsou ji dostupn kvalitn regultory vybaven adaptiv-
nmi algoritmy, kter jsou schopny se soustav dobe pi-
zpsobit. A mnoz na to he a zapomnaj, e lepm ee-
nm detail by bylo mono doshnout dan hodnoty
rychleji, levnji a spolehlivji. Jestlie toti regultor nebude
dostvat pesn informace vas, nezbude mu ne regulovat
opatrn. Jestlie sebemen zsah zpsob prudkou
zmnu vstupn veliiny, bude muset astji provdt regu-
lan zsahy a vsledn regulace nebude tak kvalitn.
Abychom tedy po regultoru chtli jen to, co je mon,
musme:
Vyvit prtoky ve smovacch zapojench, aby regulace
probhala v plnm rozsahu.
Dbt na dostatenou autoritu regulanch ventil.
U vzduchotechnickch jednotek minimalizovat vzdlenost
mezi vmnkem a smovnm.
Vnovat pozornost proveden snma, zvlt teploty.
Teplotn idlo v jmce a teplovodiv vazeln poskytuje
pesnj a aktulnj informaci o teplot, ne idlo zastr-
en do izolace.
11
Lep moci hrst, ne prva pytel.
esk pslov
Kvantitativn a kvalitativn regulace
Vkon spotebie meme regulovat bu zmnou prtoku,
jedn se o regulaci kvantitativn nebo zmnou teploty
teplonosn ltky - regulac kvalitativn.
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% 120% 130% 140% 150% 160% 170% 180% 190% 200%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
110%
120%
20
30
40
50
60
70
80
Prtok M
V

k
o
n

Q
t
w
2

[

C
]
Vkon tw2
tw1n=90C tw2n=70C ti=20C n=0,33
Kvantitativn regulace
Z grafu jsou na prvn pohled patrn nsledujc skutenosti:
Ani znan nadprtok nevede k podstatnmu zven
vkonu. Dsledkem je, e spotebi s nadprtokem
nezhoruje komfort prostoru natolik, aby to vyvolalo poa-
davek na pravu.
Vkon s poklesem prtoku kles zpotku velmi zvolna.
Jet pi 64% prtoku je pedvno 90% vkonu, nebo
teplonosn ltka je vce vychlazovna. Protoe soustavy
bvaj spe pedimenzovny, bv i tak povliv stav
tolerovn.
Dle ji vkon s prtokem strm kles. Mal zmna pr-
toku vyvolv velkou zmnu vkonu.
Aby byla umonna plynul regulace, reguluje se prtok
spotebiem ventilem s charakteristikou piblin obrce-
nou. Nejastji se pouv charakteristika rovnoprocentn.
Nejastjm pkladem kvantitativn regulace jsou termo-
statick ventily. Tak se pouv u chladicch VZT jednotek.
Regulac prtoku se zde mn procentuln st plochy
vmnku, na kter dochz ke kondenzaci vodnch par.
Obas se vyskytuje poadavek na vyven soustavy na
stejnou teplotu ve zptnm potrub. Pokud pominu asovou
nronost takovho postupu a nepesnost men ukazuje
i ve uveden zvislost, e poadavek je nerozumn. Velk
rozsah prtok vyvolv relativn malou zmnu teploty zp-
teky t
w2
, srovnatelnou s chybou men teploty. Dobe pro-
kazateln jsou jen znan podprtoky, ale monost npra-
vy zkusmm nastavovnm ventil podle teplomru je
prakticky nulov.
Kvalitativn regulace
Nejastji bv realizovna jako ekvitermn regulace
a regulace topnch VZT jednotek.
asto bv problmem dosaen maximln teploty t
w1
v pvodnm potrub. Pinou je pli velk prtok v sekun-
drnm okruhu, kter vede k pimchvn vychlazen vody
ze zptnho potrub. Maximln teplota (a vkon) jsou dosa-
eny pi rovnosti prtok v primrnm a sekundrnm okru-
hu. Vyvaovac ventily toto nastaven umouj doshnout.
Bohuel, asto bvaj ventily v sekundrnch okruzch VZT
jednotek vynechvny.
Nenav z blta ist vody.
F. L. elakovsk: Mudroslov nrodu slovanskho ve pslovch.
Teplonosn ltka
Nejrozenj teplonosnou ltkou je voda. Veker daje
zde uveden se vztahuj na fyzikln istou vodu, pi tlaku
101,325 kPa, jak je popisovna ve fyziklnch tabulkch.
Skuten voda se od nmi uvaovan li nejvznamnji
tm, e obsahuje rozputn i nerozpustn pmsi. Pote
zpsoben fyziklnm a chemickm psobenm tchto p-
ms (zavzduovn, zanen, koroze, minerln usazeni-
ny) jsou dov vt, ne zmna fyziklnch veliin.
Dlouhodob spolehliv provoz soustavy je nemysliteln bez
pslunch opaten.
Expanzn a pojistn zazen jsou povinnou a nezpochyb-
niteln nutnou vbavou kad otopn soustavy.
Soustava by mla bt naputna a doplovna upravenou
vodou. Pitn voda je nevhodn. Obsaen kyslk hrozn
korozn napad kovov sousti. Zbytek plyn zavzdu-
uje soustavu. Pro podrobnj informaci lze o prav
vody lze doporuit nap. [GAS01]. Vhodn produkty lze
nalzt t v katalogu Honeywell.
Teplonosn ltka by mla bt plynule zbavovna ne-
doucch nerozpustnch pms. Nezbytnou vbavou jsou
tedy odvzduovac ndoby, filtry a kalnky.
Provozuschopnost automatickch odvzduovacch
ndob me bt naruena nktermi psadami pro
pravu vody. Je nutno peliv vybrat vrobce a tam, kde
je to mon, umonit odvzdunn provst run.
Nevyitn filtry jsou velmi astou pinou pot.
Nicmn vyitn filtru je mn nkladn, ne vmny
erpadel, ventil a jejich pohon. Filtr mus bt umstn
tak, aby jej bylo mono vyistit a aby se neistota zadr-
ovala uvnit. Vdy proto mus bt vybaven uzavracmi
armaturami, kter jej oddl od zbytku soustavy. Pokud je
filtr Y montovn ve svislm seku, tak mdium mus
proudit shora dol. Firma Honeywell dodv filtry FY69
a FY71.
Kalnky a odluovae neistot maj vhodu v tom, e
jejich odpor se se zaplovnm nezvyuje. Pokud se
v soustav vyskytuj litinov tlesa, lze jejich pouit jen
doporuit.
V soustav mus bt udrovn dostaten statick tlak.
I pro tuto lohu me spolenost Honeywell nabdnout
kvalitn vrobky.
Pro matematick modely potebujeme znt veliiny, kter
popisuj vlastnosti ltky. Ty nejdleitj jsou:
mrn tepeln kapacita c
objemov hmotnost p
kinematick viskozita v
tepeln vodivost
12
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 110% 120%
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Vkon
T
e
p
l
o
t
a

t
o
p
n

v
o
d
y

[

C
]
P

i
m

c
h

v
a
n

m
n
o

s
t
v

t
w
1
m
a
x
tw1 tw2 M tw1max
Mrn tepeln kapacita
Tato veliina udv mnostv energie nutn k oht 1 kg
ltky o jeden Kelvin. V rozsahu teplot mezi 0 a 100 stupni
Celsia nabv hodnot mezi 4178,1 J kg
-1
K
-1
a 4217,8 J kg-1 K
-1
s minimem kolem 35 C [BRO80]. Z toho vyplv, e se
nedopustme chyby vt, ne 0,6 %, pokud budeme
v naich vpotech pouvat hodnotu 4200 J kg
-1
K
-1
.
1)
Hustota
Objemov hmotnost vody m sv maximum pi 4C, kdy
v tzv. trojnm bod dosahuje hodnoty 1000 kg/m
3
. Pro roz-
sah teplot 0-100C je dostaten pesn popsna vztahem
(opravenm a upravenm) z [GAS01]:
=( ( ( - 1, 30186 10
- 7
t +4, 12295*10
- 5
) t - 7, 4708 10
- 3
)
t+4,9622410
-2
)t+999,912
Teplota t se zadv ve C a vsledek je v kg/m
3
.
13
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
955
960
965
970
975
980
985
990
995
1000
Teplota [C]
H
u
s
t
o
t
a

[
k
g
/
m
3
]
Hustota vody
Rozdl objemov hmotnosti v pvodnm a zptnm potrub
je zdrojem samotnho vztlaku. Je to tlak, kter vznik ve
svislch secch potrub a kter podporuje proudn, pokud
mdium v pvodnm seku stoup vzhru. Pokud teplej
mdium kles, psob proti smru proudn. U hornch roz-
vod mus bt proto v ppojnm bod stoupaky dostate-
n dispozin tlak, kter pinut mdium proudit i proti tomu-
to vztlaku. Ten me v extrmnm ppad 90/15C init a
330 Pa/m.
Samotn soustavy vykazuj jistou samoregulan schop-
nost. Nedostatek prtoku mdia spojen s vtm vychlaze-
nm mdia zpsob zvten hodnoty samotnho vztlaku.
V nkterch ppadech to me bt nedouc, nap. pokud
byl prtok omezen termostatickou hlavic.
Dalm nepjemnou vlastnost samotnho vztlaku je, e
se mn. Mn se vdy, kdy dochz ke zmn teploty tep-
lonosn ltky, hlavn v souvislosti s regulac vkonu.
Nsledujc graf ukazuje, jak se bude mnit samotn vztlak
v dsledku ekvitermn regulace soustavy 90/70/-12C.
14
-12 -10 -8 -6 -4 -2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20
20
30
40
50
60
70
80
90
0
20
40
60
80
100
120
140
Venkovn teplota [C]
T
e
p
l
o
t
a

t
o
p
n

v
o
d
y

[

C
]
S
a
m
o
t

v
z
t
l
a
k

[
P
a
/
m
]
tw1 tw2 pvz
Ekvitermn regulace
Kinematick viskozita
Zkladn jednotkou je m
2
/s. Nkter pevodn vztahy:
jednotka m
2
/s
1 St (Stok) 10
-4
1 cSt (centistok) =
mm
2
/s
10
-6
1 maSt (myriastok) 1
ft
2
/s 92,90304.10
-3
ft
2
/h 25,8064.10
-6
Vztah z [GAS01]:
= (((((4,141310
-13
t-2,949410
-10
)t+8,464410
-8
)t-1,268310
-5
)
t+1,087910
-3
)t-5,613410
-2
)t+1,783
Teplota t se zadv ve C a vsledek je v mm
2
/s. Pevod na
m
2
/s provedeme vydlenm 1 000 000. Pro rozsah teplot
0-100C je maximln relativn chyba -1,5% a +1%. Pro
rozsah teplot 101-201C je maximln relativn chyba -3,1%
a +3,3%.
Chronickou zvadou ekvitermn regulovanch samotnch
systm je:
1. Nedotpn hornch tles v pechodnm obdob, kdy
samotn vztlak nen dostaten.
2.Nedotpn dolnch tles v dob maximln poteby vko-
nu, nebo samotn vztlak jim odsv mdium ve pro-
spch hornch tles. Jsou zaznamenny ppady, kdy
dochzelo u spodnch tles i ke zmn smru proudn.
Tyto zvady jsou natolik vznamn, e stvajc samotn
soustavy byly pevdny na soustavy s nucenm obhem
zvyovnm vkonu a potu obhovch erpadel.
Tepeln vodivost
Podle [KLE86] vykazuje teplotn vodivost vody nsledujc
zvislost:
t
C W.m
-1
.K
-1
0 0,555
20 0,598
40 0,627
60 0,651
80 0,669
100 0,682
120 0,685
140 0,684
160 0,680
180 0,673
200 0,665
250 0,624
300 0,564
Tyto hodnoty vodivosti jsou srovnateln s vodivost nkterch
druh zdiva! Proto vodu nepovaujeme za dobr vodi tepla
a tuto vlastnost musme vzt v vahu vdy, kdy neme doch-
zet ke sdlen tepla proudnm, ale jen vedenm. S vhodou
tuto vlastnost vyuvaj termohydraulick rozdlovae a vrstve-
n zsobnky. Na obt je v boilerech, kde nedochz k dosta-
tenmu ohevu mdia pod rovn topnho hadu.
V meznm ppad me u potrub velkch prmr dochzet
k tzv. dvojitmu proudn, kdy mdium v jedn trubce proud
zrove obma smry. V horn polovin se zdruje tepl mdi-
um a zpt proud mdium ochlazen. Dky rozdln objemov
hmotnosti a patn tepeln vodivosti nedojde k jejich smsen
a dochz k nedoucmu penosu ohtho mdia. Tento efekt
nkdy zpsobuje, e pestoe regulan ventil peru okruh,
do spotebie i nadle pichz topn vkon. Regulan arma-
tura je pak z netsnosti obviovna neprvem.
Poznmky:
1)
Pro pesnj vpoty by stejn bylo vhodnj potat
s entalpi.
15
0 50 100 150 200 250 300
0,55
0,60
0,65
0,70
Teplota t [C]
T
e
p
e
l
n

v
o
d
i
v
o
s
t

[
W
.
m
-
1
.
K
-
1
]
Tepeln vodivost
Smovac rovnice
Ze zkona zachovn energie a ve uvedenho vztahu se
d odvodit vztah pro smovn teplonosn ltky o rznch
teplotch. Dle uveden vztah plat za dvou pedpoklad:
1. Nedochz k fzov zmn. Protoe v naich vahch je
teplonosnou ltkou kapalina, je tato podmnka splnna.
2. Mrn tepeln kapacita teplonosn ltky bude v uvao-
vanm rozsahu teplot konstantou. Tato podmnka ideln
naplnna nikdy nen, ale protoe c
p
se v nmi eench,
jednoduchch ppadech mn jen mlo, budeme ji za spln-
nou povaovat.
Hledan vztah m podobu venho prmru, kde vahou je
hmotnostn tok:
Pklad
Pro podlahov vytpn z pechozho pkladu urete prtok
topn vody ze zdroje tepla s vstupn teplotou 75C, aby
topn voda podlahovho vytpn mla teplotu 35C.
Provedeme kontrolu
(M=V; zjednoduujeme =konst. => se vykrt):
Vyvaovacm ventilem V
1
bude nastaven prtok 0,06 m
3
/h.
Pokud se bude mnit primrn prtok v rozsahu
0..0,06 m
3
/h, teplota v podlahovm vytpn bude plynule
regulovna a nebude moci pekroit 35C.
16
Penos tepla teplonosnou ltkou
Vkon penen teplonosnou ltkou je popsn vztahem:
Q
pedvan vkon
cp
mrn tepeln kapacita teplonosn ltky (pro vodu v nmi
uvaovanm rozsahu 4200 J.kg-1.K
-1)
M
hmotnostn tok teplonosn ltky
t
teplotn rozdl (spd)
Pokud se omezme pouze na vodu ve vytpn, od hmot-
nostnho prtoku pejdeme k objemovmu V a pouijeme
praxi bli jednotky kW a m
3
h-1, dostvme oblben, ale
mn obecn vztah:
Pklad
Teplota v pvodnm potrub podlahovho vytpn t
w1
=35C,
teplota ve zptnm potrub t
w2
=25C. Jak prtok je teba
pro dosaen vkonu 3,6 kW?
Regulan charakteristika
Regulan ventil (hlavn ve smyslu ventil s pohonem) me
sv K
v
v zvislosti na zdvihu regulan kuelky mnit podle
rznch funkc. Pro zobecnn si zavedeme pomrn prto-
kov souinitel kter pedstavuje pomr mezi Kv odpov-
dajcmu pomrnmu zdvihu h a maximln hodnotou Kv, je
se oznauje Kvs. Pomrn prtokov souinitel bude nab-
vat hodnot cca od 0 do 1 pro pomrn zdvih od 0 do 1.
Prtokov souinitel nezan od nuly, ale od hodnoty, kter
vyjaduje nejmen nastavitelnou hodnotu regulace. Pro nej-
astji vyuvan regulan rozsah 1:50 se pouv mini-
mln hodnota:
Pro obecn sklon rovnoprocentn charakteristiky n je vztah:
Dosadme-li za n=4, hovome o 4-procentn charakteristice
a jej rovnice je:
17
Prtokov souinitel Kv
Hydraulick odpor regulan armatury je v naich zemch
nejastji popsn prtokovm souinitelem Kv. seln je
roven objemovmu prtoku vody v m
3
/h pi tlakovm rozd-
lu p=1 bar=100 kPa. Mus bt splnny i dal podmnky.
V ppadech, ktermi se zabv tato pruka, vyhovuje
nsledujc vztah:
Kde:
K
v
Prtokov souinitel v m
3
/h
Q Prtok v m
3
/h
Hustota proudc ltky v kg/m
3
p Tlakov rozdl v kPa
Jin vyjden te rovnice nm ukazuje dleitou vlastnost.
Tlakov ztrta ventilu roste s druhou mocninou prtoku.
Proto nap. pi polovinm prtoku (teba pi zakrcen jinm
ventilem) m ventil tvrtinovou ztrtu. Pokud nen tlakov
rozdl stabilizovn, ovlivuje prstek tlaku doposud pipo-
jen spotebie zvenm dispozinho tlaku a zvtenm
prtoku. Prvn se me projevit hlunost, druh se projev
zbytenm navenm vkonu.
Naopak pro dosaen nap. dvojnsobnho prtoku musme
tlak zvednout na tynsobek. Z toho m. j. vyplv, e pr-
tok, Q
2
, jen vyvolaj dv erpadla zapojen sriov se m
v nejlepm ppad k prtoku Q
1
vyvolanm jednm er-
padlem:
Nrst o 41% je chabou odmnou za dvojznsobn zve-
n investinch a provoznch nklad.
Pklad
Urete minimln prtok dobe miteln na ventilu Kombi-
3-Plus s ervenou krytkou.
Pro een pouijeme nsledujc daje:
Hustotu vody budeme uvaovat p=1000 kg/m
3
.
V katalogovm listu je poadavek, aby tlakov rozdl pi
men elektronickm micm potaem byl vt, nebo
roven 1 kPa.
Kv Kombi-3-Plus s ervenou krytkou DN 10 je roven
1,5 m
3
/h.
Pomoc ventil Kombi-3-Plus je mono dostaten pesn
mit jen prtoky vt ne 0,15 m
3
/h.
K
v
paraleln
K
v
paraleln propojench ventil se staj.
K
v
sriov
Nsledujc vzorec je mono pout k vpotu Kv sriov
zetzench ventil. Jeho vhodou je, e je pro n ventil.
Kv zavenho ventilu je rovno 0. Dlit nulou nesmme a tak
pedchoz rovnice neum eit stav, kdy je jeden z ventil
uzaven. Nsledujc rovnici je mono pout i v ppad
vpotu, kdy se jeden ventil zcela zavr.
Vyslen druhho Kv, jestlie znme hodnotu Kv sriov
kombinace a Kv jednoho ventilu.
18
Linern regulan charakteristika pro regulan rozsah 1:50
m rovnici:
Takto vypadaj ob kivky vyneseny v grafu.
Rovnoprocentn charakteristika se v tepeln technice pou-
v velmi asto, nebo koriguje nelinearitu tepelnch spote-
bi a umouje doshnout velmi pzniv (blzk linern)
zvislosti vkonu na zdvihu.
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zdvih
P
o
m

r
n

p
r

t
o
k
Charakteristika linern Charakteristika rovnoprocentn
Porovnn charakteristik regulanch ventil
Autorita
Jak bude probhat regulace, jestlie regulan ventil nebude
vhradn tm prvkem, kter uruje prtok? Co kdy odpor
spotebie bude velk ve srovnn s odporem regulan
armatury? Pro linern regulan ventil je odpov na nsle-
dujcm grafu.
0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1,0
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zdvih
P
o
m

r
n

p
r

t
o
k
A=1
0,5
0,2
0,1
Vliv autority ventilu na regulan charakteristiku
19
Autorita ventilu je podl tlaku na otevenm ventilu ku tlaku
na ventilu zavenm. Autorita se vdy posuzuje vi okruhu,
ve kterm se mn prtok.
Jestlie je na RV stle stejn tlak, tak m RV autoritu
jedna. V praxi se d doshnout napklad membrnovm
regultorem diferennho tlaku. Jedn se o ideln charak-
teristiku - viz graf.
Pokud je tlakov ztrta okruhu spotebie a jeho RV pi
plnm oteven stejn, tak m RV autoritu 0,5, protoe pi
jeho uzaven se na nm objev cel tlak psobc v okru-
hu. Z grafu je patrn, e charakteristika je viditeln defor-
movna, pesto se d pedpokldat, e funkce bude
dobr. Hodnota 0,5 je nejmen hodnotou, na jakou je
vhodn navrhovat autoritu ventilu. Ni autorita je mon
jen ve zdvodnnch ppadech.
Pi nich autoritch ji nemrn narst strmost regu-
lace v oblasti nzkch prtok. Dsledkem bude mn
pesn kvalita regulace v pechodnm obdob, tj. po vti-
nu topn sezny.
Dimenzovn regulanch ventil
Ventily se dimenzuj podle poadavku na autoritu. Pi
dimenzovn se nesm zapomenout, e u regulanch venti-
l (nikoli vyvaovacch, ty jsou pesnj) je povolen vrob-
n tolerance 10%. Dle je nutno brt ohled na to, e RV
ventily se vtinou vyrbj v ad 1 - 1,6 - 2,5 - 4 - 6,3 - 10.
Vdy je tedy nutno kontrolovat tlakovou ztrtu zvolenho
ventilu, nebo me bt volena jen ve velmi hrubch stup-
nch.
Dimenze armatury se vol tak, aby byl co nejlpe vyuit
regulan rozsah armatury. Proto se vyhbme nzkm
nastavenm, kter svd o tom, e armatura byla pedi-
menzovna. Mic armatury s pevnm Kv musme vybrat
tak, aby pi jmenovitm prtoku byl na armatue dostaten
bytek tlaku pro pesn men.
Dimenzovn vyvaovacch ventil
Mic armatury s pevnm Kv (Kombi-3-Plus s ervenou
krytkou) musme vybrat tak, aby pi jmenovitm prtoku byl
na armatue dostaten bytek tlaku pro pesn men.
Minimln 1 kPa, ale radji vce. Vzhledem ke kvadratick-
mu charakteru zvislosti, nebudeme na ventilu navrenm
na 1 kPa schopni mit ji polovin prtok, nebo pi nm
bude na ventilu ztrta pouhch 250 Pa, co je hodnota, jej
men je bu velmi pracn, nebo zateno znanou chy-
bou.
Dimenze armatury Kombi-2-Plus, Kombi-F-II, Kombi-3-Plus
s modrou krytkou se vol tak, aby byl co nejlpe vyuit regu-
lan rozsah armatury. Proto se vyhbme nzkm nastave-
nm, kter svd o tom, e armatura byla pedimenzovna.
Nejlep je, pokud nastaven vychz na sted rozsahu. T
kontrolujeme tlakovou ztrtu pi plnm oteven, aby ventil
el otevt natolik, aby na nm pi poadovanm prtoku
byla tlakov ztrta kolem 1 kPa. Men bytek zmenuje
rozsah nastaven pro men, vt bytek me zabrnit
korigovat mn zvanou chybu vtm otevenm. Nkdy,
napklad u primrnho okruhu smovn pro plastov
potrub je vhodn zvolit ventil nejmen vyhovujc, aby byla
snena pravdpodobnost, e nesprvnou manipulac bude
plastov potrub pehto.
20
Termohydraulick rozdlova
Pro tuto vznamnou soust se pouv nkolik oznaen:
hydraulick vyrovnva dynamickch tlak
stabiliztor kvality otopn soustavy
peruova tlaku jako doslovn peklad anglickho pres-
sure break vytvoen analogicky k peruovai tahu
anuloid
Posledn nzev je pekrtnut, nebo je hrub nesprvn.
Anuloid je rotan plocha vznikl rotac krunice a vypad
takto:
Opravdov termohydraulick rozdlova navren podle
pravidla 3d (nap. [PET94]) vypad takto:
Dimenze vstupnho a vstupnho potrub d je navrena tak,
aby rychlost teplonosn ltky nepekroila 0,9 m/s. Pak
rychlost v ndob o prmru 3d nepekro 0,1 m/s.
Takto navren termohydraulick rozdlova dobe pln
poadovan funkce:
Zabrauje vzjemnmu tlakovmu ovlivovn okruhu
zdroje tepla a okruhu spotebi.
Teplotn rozvrstven teplonosn ltky zajiuje, e v p-
vodnm potrub soustavy bude teplonosn ltka o maxi-
mln dosaiteln teplot. K mchn dochz jedin
v nezbytn nutn me podle kalorimetrick rovnice.
Snen rychlosti teplonosn ltky usnaduje oddlen
vzduchovch bublinek a jejich soustedn v horn sti
vybaven odvzduovacm ventilem OV, nejlpe automa-
tickm.
Ve spodn sti se mohou usazovat kaly nsledn vypou-
tn vypoutcm kohoutem VK.
Nkte vrobci, toto zkladn proveden vylepuj o doda-
ten prvky zlepujc vlastnosti zazen. Jedn se o rzn
pepky a pekky zamezujc dvojitmu proudn, jmku
pro teplomr t a vylepen pro oddlen kal, napklad
magnetick separtory.
Vlastnosti nkterch soust
...j vm sv jmno neeknu, alespo prozatm ne.
Pedevm by to trvalo moc dlouho; moje jmno pod roste
a iju u nramn dlouho. Take moje jmno je jako pbh.
Opravdov jmna vm eknou cel pbh vci, ke kter
pat; tak je to v mm jazyku, ve star enttin, jak by jste ji
nazvali. Je to krsn e, ale moc dlouho v n trv, ne se
nco ekne, protoe my v n kme jen to, co stoj za to, aby
se kalo a poslouchalo dlouze.
J. R. R. Tolkien: Pn prsten.
21
V tabulce jsou dosaen prtoky pi jednotlivch zapoje-
nch.
Soustava 1 vykazuje velk odpor. Druh erpadlo zapoje-
n v srii nezv prtok na dvojnsobek, ale jen na 136%
prtoku s jednm erpadlem. (Tlakov ztrta roste piblin
s druhou mocninou prtoku, proto dvojnsobn tlak zname-
n 141% prtoku.)
Soustava 2 je meznm ppadem. Pro soustavy s odporem
vym je vhodnj volit sriov zapojen, v ppad men-
ho odporu zapojen paraleln. Prstek prtoku v tomto
zapojen bude pouhch 20%.
Soustava 3 je vhodn pro paraleln zapojen a instalace
druhho erpadla pin naven prtoku o 77%.
Dimenzovn erpadel
Pi dimenzovn je teba dbt na to, e erpadla maj defi-
novn minimln a maximln prtok. Pokud je pekroen
maximln prtok, je petovn motor a dochz bu
k vypadvn jeho ochran, nebo dokonce k jeho pokozen.
Pozor! Nkte vrobci umouj u jednoho typu instalaci
dvou motor o rozdlnm vkonu.
Ochrana erpadla vyvaovacm ventilem
Instalace vyvaovacho ventilu umouje nastavit a ovo-
vat poadovan prtok a omezit jej tak, aby nebyl motor er-
0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% 140% 160% 180% 200%
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
Prtok
V

t
l
a

k
a
Jedno erpadlo 2 sriov 2 paraleln Soustava 1 Soustava 2 Soustava 3
Charakteristiky sriovho a paralelnho zapojen erpadel.
Sla bez rozumu se vlastn vahou hrout.
Horatius
erpadla
lovk by mohl nabt dojmu, e nejpouvanj metodou
vyvaovn v minulosti bylo pidvn pomocnch erpadel.
Tato metoda m zkladn nevhody:
1. I v ppad, pokud dojde ke zlepen na kritickm spote-
bii, nemme zruku, e kritickm spotebiem se nesta-
ne jin.
2. erpadlo neustle spotebovv elektrick proud.
Vtinou bv v provozu po celou topnou seznu,
24 hodin denn.
3. Vtinou se jedn o zbytenou investici, nebo stvajc
erpadla svm vkonem postauj a problm je v nerov-
nomrn distribuci nebo technick zvad na spotebii.
4.Instalac erpadla nezskme dn dal informace
o problmu, take pokud neuspjeme, jsme tam, kde
jsme byli, dolo jen ke zbyten investici.
Podvejme se na charakteristiky sriovho a paralelnho
zapojen smylench erpadel. Do grafu jsou zakresleny
tak charakteristiky t soustav 1 a 3.
Soustava 1 2 3
Jedno 27% 63% 95%
Sriov 37% 76% 98%
Paraleln 28% 76% 169%
Prstek vi jednomu erpadlu
Sriov 136% 120% 102%
Paraleln 103% 120% 177%
22
padla petovn. Tento ventil je partnerskm ventilem
vtve a pro vyven soustavy je nezbytn. Partnersk ven-
til po vyvaovn odregulovv pebyten tlak. Pokud m
erpadlo monost zmny otek, je mono jejich zmnou
a zmnou nastaven partnerskho ventilu doshnout spo-
ry erpac prce (Snaha partnersk ventil uspoit vede
k tomu, e soustava jde vyvit teoreticky, ale praktick
pracnost je znemouje).
Elektronicky zen erpadla
Krom schopnosti uspoit znan mnostv erpac prce,
poskytuj elektronicky zen erpadla nkter vhody
i v procesu vyvaovn. Pomoc dlkovho ovldn (DO) je
mono zjistit mnoho uitench informac a nastavit nej-
vhodnj provozn reim.
Dostaten jemn regulace otek umouje minimalizo-
vat tlakovou ztrtu partnerskho ventilu.
Komfortn nastavovn provoznho reimu prostednictvm
DO.
DO umouje zajitn nastavench hodnot proti neoprv-
nn manipulaci.
Dlkov ovldn zobrazuje pracovn bod erpadla v rmci
jeho charakteristik. Dky tomu mme pesn pehled,
o monostech erpadla a soustavy.
Dlkov ovldn poskytuje i orientan daj o prtoku.
Pesnost tohoto daje nen bohuel takov, aby erpadlo
mohlo nahradit partnersk ventil, ale v mnoha ppadech
je informace uiten.
Jsou dostupn dal diagnostick daje jako teplota
mdia, elektrick pkon, doba bhu, zznamy o chybch.
Po dobu vyvaovn je vhodn erpadlo nastavit na reim
s konstantnm tlakem nebo konstantnmi otkami a zruit
non sporn programy.
Po ukonen vyvaovn nastavme vhodn reim. Pokud
nastavujeme proporcionln zen, musme najt vhodnou
kivku kontrolou prtoku na partnerskm ventilu nebo ot-
ek erpadla. Nastaven konstantnho a proporcionlnho
tlaku se shoduj jen na kivce maximlnch otek. Proto
nastavujeme vdy vy hodnotu proporcionlnho tlaku,
ne tlaku konstantnho. Maximln pracovn bod je ovem
stejn, ob kivky se v nm protnaj.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Prton mnostv
V

t
l
a

k
a
n max dP-v dP-c Soustava
Charakteristiky erpadla a pracovn bod
23
Je lep rozsvtit by jen malou svku, ne proklnat temnotu.
Konfucius
Vyvaovn zan
projektem
Projektant mus:
1. sprvn navrhnout zdroje a spotebie
2. vybr takov technick een, kter zabezpe, aby se
poadavky rovnomrn rozdlovaly mezi jednotliv za-
zen
3. pijm opaten k tomu, aby se zazen pi zmnch
poadavk za provozu kodliv neovlivovala
Nvrh zdroj a spotebi
Pli zjednoduujc zsada k: Za vt dimenzi jet
nikoho nezaveli. Nm nezbv ne dodat: Bohuel.
Pedimenzovat zazen je stejnou chybou, jako je poddi-
menzovat. Jedin rozdl je v tom, e projevy poddimenzov-
n jsou okamit, zatmco pote z pedimenzovn jsou ve
svch projevech vlekl.
Z navrench vkon spotebi a zdroj vyplvaj potebn
prtoky. Tyto prtoky, kter odpovdaj maximlnmu provoz-
nmu vkonu budou vstupnm dajem pro nsledujc fzi.
Kdy opice hoduj v korunch a vr sv eskapdy - padaj
veverky z dolnch vtv hlady.
Indonzsk pslov
Rovnomrn distribuce
Rovnomrn rozdlen mdia mezi jednotliv spotebie
zajistme tak, e kad spotebi bude mt vlastn vyvaova-
c ventil. Navc je zde jt jeden ventil, kter je vem spo-
len, budeme mu kat partnersk.
Pomoc partnerskho ventilu meme regulovat prtok
celou vtv. D se odvodit, e pokud ventily vtv jsou nasta-
veny na njak pomr prtok, budou tento pomr zacho-
vvat i pi zmnch celkovho prtoku.
Toho vyuijeme, kdy pejdeme na vy rove a vtve
pouijeme jako spotebie.
Nyn mme jednu vtev hlavn a ti podrun. Vyvaovn
bude probhat takto:
1. Nejdve vyvm vi sob spotebie v podrunch vtvch.
2. Vyvm vi sob jednotliv podrun vtve.
3. Nastavm prtok hlavn vtv.
Celkov prtok se pak rozdl v urenm pomru do
podrunch vtv a dle do jednotlivch spotebi v rmci
podrunch vtv.
Trik se zmnou vtve v koncov spotebi se me uplat-
nit nkolikrt na rznch rovnch: tleso - stoupaka - stra-
na objektu - objekt - vtev meziobjektovho rozvodu - kotel-
na. Pi vyvaovn se vdy postupuje od list ke kmeni.
Tm, e se soustava takto rozlen na vce hierarchicky
uspodanch vtv, zskvm nkolik vhod:
1. Je snaz vyvit nkolik mench soustav, ne jednu
rozshlou.
2. Ppadn zmny pak zasahuj men st soustavy.
Pedstavme si napklad, e v naem obrzku jsou podru-
n vtve objekty pipojen na jednu vmnkovou stanici.
Spotebie odpovdaj stoupakm. Nae schma odpovd
koncovmu stavu, kdy jsou instalovny vechny vyvaovac
ventily. Ve skutenosti jsou k dnenmu datu osazeny
a vyveny jen prvn a posledn objekt, na prostednm
objektu je osazen pouze partnersk ventil podrun vtve.
Hlavn vtev je tedy tak pln vybavena a byla vyvena.
Pokud nyn bude dovybaven i prostedn objekt, tak vyvao-
vn bude jen on a hlavn vtev. Na nastaven vyvaovacch
ventil stoupaek prvnho a poslednho objektu nen teba
nic mnit.
Na njak as jet odlome otzku, jak prakticky dosh-
nout sprvnho rozdlen prtok a nanme dal pro-
blm. Doposud jsme pracovali s prtoky odpovdajcmi
maximlnmu poadovanmu vkonu. Takov stav je sice
nutno zabezpeit, ale svm trvanm se jedn o jev spe
vjimen. Mnoh spotebie reguluj svj vkon zmnou
prtoku mdia a jejich odpor se proto mn. V dsledku toho
se mn tak tlakov pomry v cel soustav.
24
Dochz ke zvyovn dispozinho tlaku a s odmocninou
tohoto tlaku ke zven prtoku ostatnmi vtvemi nad
rmec jejich poadavk.
Tlak me narst natolik, e termostatick ventily zanou
hluet.
Projektant tedy mus eit otzku, jak zamezit nedoucmu
vzjemnmu psoben.
Dv hlavy na jednom krku se nikdy nect akort.
Francouzsk pslov
Omezen vzjemnho psoben
1. Hydraulick zkrat
2. Stabilizace diferennho tlaku pepoutnm
3. Membrnov regultor diferennho tlaku
4. Membrnov regultor prtoku
Hydraulick zkrat
Bv realizovn jako
termohydraulick rozdlova (THR)
propoj mezi rozdlovaem a sbraem
soust smovacch zapojen
Sprvn funkce zvis na pomru prtok M
1
primrnho
okruhu a M
2
sekundrnho okruhu. Protoe oba prtoky
jsou libovoln promnn, zavedeme si pomocn veliiny M
1max
a M
2max
, oznaujc maximln dosaiteln prtoky. Pokud
nen clem smovn na ni teplotu mdia, dosahujeme
optimln funkci pi:
M
1 max
= M
2 max
Tuto podmnku naplnme nastavenm vyvaovacch ventil
V
1
a V
2
. Zabrnme tak chybovm stavm:
Pokud M
1max
>M
2max
, tak se topn mdium bez uitku
vrac do zptnho potrub, zbyten jej ohv a zvyuje
tepeln ztrty rozvod. Mon tak nkde chyb. Pi sm-
ovn pro kvalitativn regulaci se zuuje regulan rozsah,
nebo pokud se M
1
mn v rozsahu 0..M
1max
, tak ke zm-
nm vstupn teploty mdia dochz pouze v rozsahu
0..M
2max
. Od M
2
max do M
1
max ji regulujeme jen teplo-
tu ve vratnm potrub.
Pokud M
1max
< M
2max
, tak dochz ke smovn na ni
teplotu. Penesen vkon je men ne mon. Nejvy
vkon se ped za podmnky M
1max
= M
2max
. (Je dosae-
na nejvy stedn teplota, nebo v pvodnm potrub je
stejn, maximln teplota). Zven vkonu v tomto ppa-
d doshneme snenm prtoku v sekundrnm okruhu.
V obou ppadech vyvaovac ventily V
1
a V
2
umon zjit-
n skutenho stavu a umon doshnout stavu optimlnho.
Hydraulick zkrat nkter mysli uvd do stavu neklidu
a nejistoty. asto meme pozorovat, jak msto toho, aby
byly sprvn zaregulovny prtoky v obou okruzch vyvao-
vacm ventilem, tak se pouije een levnj a jak se jim
zd - jistj. Do seku, kter m mt minimln tlakovou
ztrtu se zaad zptn klapka (jet poddimenzovan)
nebo regulan ventil (kter obsluha zcela uzave).
Vsledkem bv negativn dopad dvojho druhu:
1. patn regulan charakteristika smovn.
2. Uzaven zkratu mezi rozdlovaem a sbraem mv za
nsledek velk zporn tlak mezi rozdlovaem a sbra-
em, kter znemouje dosaen poadovanho prtoku
ve vtvi s erpadlem s nejmen vtlanou vkou. Vtve
se navzjem nepzniv ovlivuj.
Provedeme analzu zapojen se zptnou klapkou msto
vyvaovacho ventilu V2.
1. Nememe zjistit hodnotu M
2
. Ovlivnit ji meme jen
zmnou otek erpadla, ppadn regulac klapkami
a kulovmi ventily. Pokud by se vyskytly problmy, budou
nm chybt potebn informace.
2. Pokud M
1max
>M
2max
, tak plynul kvalitativn regulace
probh opt pouze v rozsahu 0..M
1max
. Od M
2
do M
1max
je zptn klapka uzavena a regulace se sten mn
na kvantitativn, kter ovem nen schopna zajistit
vznamn nrst vkonu. Charakteristika je tak prakticky
stejn, jako v ppad se zkratem. Nedochz k protkn
nadbytenho mdia M
1
-M
2
>0 do zptnho potrub. Pi
nadbytku naproti tomu dochz k tlakovmu ovlivovn
sekundrnho okruhu primrnm okruhem, co me bt
nedouc.
3. Pokud M
1max
<M
2max
, je zptn klapka stle otevena
a dochz ke smovn na ni teplotu. M
2
nememe
mit, ani efektivn regulovat. Dosaen plnho vkonu
me bt spojeno se znanmi problmy.
25
Je zejm, e zptn klapka me z principu potlait pouze
jeden projev nerovnovhy prtok - zmnu smru proudn
a zabrnit tak pepoutn pvodn topn vody do zpteky.
Tlak, kter psob v nedoucm smru ovem psob
nadle a me ovlivovat dal sti soustavy. Instalace
vyvaovacch ventil umon doshnout zlepen, nebo
bude douc stav vymezen a kvalita regulace bude lep,
probhajc v plnm rozsahu a dostaten pesn. Vce viz
[HON01].
Zvr: Sprvn proveden a umstn hydraulick zkraty
jsou dleitm prvkem zajiujcm a umoujcm sprvn
provoz soustavy. Umouj zamezit nedoucmu vzjem-
nmu ovlivovn.
Stabilizace diferennho tlaku pepoutnm
Vychz z logick vahy, e pomry v sti se nebudou mnit,
pokud na vech odbrech bude stle stejn prtok. To
zabezpe pepoutc ventil, kter se pi zven tlaku
(vyvolanm poklesem prtoku spotebiem) zane otevrat
a chybjc prtok propust. asto se tento zpsob vyuv
ke stabilizaci tlaku na pat stoupaky.
Tento zpsob m sv vhody i nevhody.
Spolehliv a nehlun.
Pijateln cena.
Pepoutn mdium zvyuje teplotu ve zptnm potrub.
Tato vlastnost je pro teplrensk spolenosti mnohdy
nepijateln. Pro zamezen nzkoteplotn koroze kotle je
naopak douc.
Men pesnost udrovanho tlaku nebv na pekku.
Ventil sprvn velikosti se vybr podle maximlnho prto-
ku. V prtokovm diagramu pi nulovm prtoku vybereme
kivku odpovdajc poadovanmu tlaku a zkontrolujeme
tlak pi jmenovitm prtoku. Pokud je nepijateln vysok
meme pout vt dimenzi.
Ped pepoutcm ventilem mus bt instalovn vyvaovac
ventil, kter umon omezen prtoku. Pepoutc ventil se
instaluje na zatku vtve (ble ke zdroji). Vypoutc
kohouty umon men tlaku na pat vtve.
Postup pi vyvaovn:
1. Pepoutc ventily se nejdve nastav na maximln tlak,
aby skrz n neprotkalo dn mdium.
2. Provede se vyven - nastaven prtok.
3. Pepoutc ventily se jeden po druhm se nastav tak,
aby pi poadovanm prtoku a tlaku byly prv uzave-
ny. Kontrolujeme tlak na pat vtve a sniujeme nastave-
n tlaku, a dojde k jeho snen, co je znamenm, e pe-
poutc ventil otevr. Pootome nastavovacm prvkem
jenom o tolik, aby se pvodn stav obnovil. K uren
nastaven meme tak vyut men tlakov ztrty nebo
prtoku vyvaovacm ventilem.
V nabdce firmy Honeywell jsou pepoutc ventily:
DU 145 pro rozsah 10 a 60 kPa
DU 146 pro rozsah 5 a 50 kPa s vestavnm prhledo-
vm indiktorem diferennho tlaku.
DU 146M pro rozsah 5 a 50 kPa s vestavnm prhledo-
vm indiktorem diferennho tlaku a zvenm jmenovi-
tm tlakem pro nasazen v systmech centralizovanho
zsobovn teplem.
Membrnov regultor diferennho tlaku
Tento typ automatickho regultoru udruje stl rozdl
tlaku na spotebii pi promnnm prtoku. Dociluje se toho
ovldnm kuelky regulanho ventilu podle membrny na
n z jedn strany psob tlak ped spotebiem a z druh
strany tlak za spotebiem. Silov psoben na kuelku je
potom mrn rozdlu obou tlak. Udrovan tlak se nasta-
vuje pruinou vce i mn stlaovanou nastavovacm
mechanismem se zvitem.
Dleit vlastnosti:
Nepepout dn mdium do zptnho potrub, jsou pi-
jateln pro teplrensk spolenosti.
Jsou dostupn pro irok rozsah prtok.
Velmi dobr pesnost stabilizace tlaku v irokm rozsahu
prtok.
Pi malm prtoku tlak na zti roste a vrazn se zhor-
uje kvalita regulace. Proto je nutno klst draz na sprv-
n dimenzovn, aby armatura nebyla pedimenzovna.
Regulan ventil je zaazen v srii se spotebiem - doch-
z ke zven tlakov ztrty okruhu. Toto nkdy vede
k chybn snaze pout vt dimenzi.
Vtina typ me bt montovna jen a pouze do zptn-
ho potrub.
Tento typ regultor se iroce pouv pro stabilizaci tlaku
pro zamezen hlunosti termostatickch ventil. Regultory
diferennho tlaku se osazuj na pat stoupaky, nebo
objektu. Kritriem k rozhodnut, na kter rovni bude regu-
lace provdna, je to, pro kterou st rozvodu postauje tlak
hlukov bezpen. Za mezn hodnotu povaujeme pibli-
n tlak 15 kPA. Byly ovem zaznamenny ppady hlunos-
ti pi tlacch kolem 8 kPa, stejn jako bezproblmov funk-
ce pi 25 kPa a vce.
26
Ventil vybrme ten, kter m nejni vy hodnotu maxi-
mlnho prtoku. Do hydraulickho vpotu nesmme zapo-
menout zaadit jeho tlakovou ztrtu.
Firma Honeywell dodv nsledujc typy:
1. Ventil Kombi-2-Plus s membrnovm regultorem dife-
rennho tlaku.
Mont membrnovho regultoru vznamn mn
uit ventilu i zvislost Kv na nastaven.
Protoe na kuelku psob membrnov regultor ztr-
c ventil s namontovanm regultorem schopnost me-
n prtoku.
Ventil s namontovanm membrnovm regultorem
mus bt nastaven na hodnotu nejve 1,5 pro DN 15-
25 nebo 1,0 pro DN 32-40.
Je nutno zabezpeit propojen regultoru kapilrou s
pvodnm potrubm bu ventilem Kombi-3-Plus s er-
nou krytkou a pipojovacm adaptrem nebo vytvoenm
odboky s kulovm kohoutem. Pipojen kapilry je
vhodn smrovat do boku, aby s kapilra nezavzdu-
ovala, ani neplnila usazeninami. (Kapilrou neprotk
trvale mdium, jenom se posouv mal mnostv
mdia pi zmnch tlaku.)
2. Dvojice ventil Kombi-3-Plus s membrnovm regulto-
rem diferennho tlaku namontovanm na ventilu s mod-
rou krytkou. Na ventilu s ervenou krytkou je pipojovac
adaptr pro kapilru.
Mont membrnovho regultoru mn zvislost Kv
modrho ventilu na nastaven.
Men prtoku na ventilu s ervenou krytkou je v prin-
cipu mon, ale vyadovalo by zvltn ppravek, kter
nen zatm k dispozici.
Ventil s namontovanm membrnovm regultorem
mus bt nastaven na hodnotu nejve 1,5 pro DN 15-
25 nebo 1,0 pro DN 32-40.
Ventil s modrou krytkou s namontovanm membrno-
vm regultorem mus bt nastaven na hodnotu nejv-
e 1,5 pro DN 15-25 nebo 1,0 pro DN 32-40.
Mont membrnovho regultoru se d provst i
dodaten, za plnho provozu.
3. Ventil s uzavrac a vypoutc funkc V5016 Kombi-PC.
Je nutno zabezpeit propojen regultoru kapilrou
s pvodnm potrubm bu ventilem Kombi-3-Plus s er-
nou nebo ervenou krytkou a pipojovacm adaptrem
Men prtoku na ventilu s ervenou krytkou je v prin-
cipu mon se zvltnm ppravkem.
4. Regultory diferennho tlaku V2500 a regultory s pev-
nm nastavenm V2520 a V2560.
Axiln konstrukce zabr velmi mlo prostoru.
Jmenovit tlak PN 25
Nzk hluk
Je nutno zabezpeit propojen regultoru kapilrou s p-
vodnm potrubm vytvoenm nap. odboky s kulovm
kohoutem.
Nen vybaven uzavrac funkc. Za armaturou (ve smru
toku mdia) je nutno umstit uzavrac armaturu.
Ned se mit prtok armaturou. Za tmto elem je
vhodn instalovat do pvodnho potrub alespo erve-
n Kombi-3-Plus.
Postup pi vyvaovn s Kombi-2-Plus a Kombi-3-Plus:
1. Ventily s modrou krytkou jsou nastaveny na hodnoty
poadovan pro membrnov regultor diferennho
tlaku a membrnov regultory diferennho tlaku budou
instalovny.
2. Provede se nastaven tlak na patch vtv.
3. Tam, kde jsou vyvaovac ventily, nastav se prtoky spo-
tebi ve vtvch.
4. Pokud ve vtvi nejsou dn vyvaovac ventily, napklad
vtev je stoupaka jen s termostatickmi ventily, d se
men za skutenho provoznho stavu provst jen er-
venm Kombi-3-Plus za pouit ve zmiovanho p-
pravku. Monost men prtoku po demonti membr-
novho regultoru je zachovna.
Postup pi vyvaovn s V2500 a vyvaovacm ventilem:
1. Kapilra regultoru diferennho tlaku (RDT) se nezapo-
juje. RDT je proto zcela oteven.
2. Provede se vyven - nastaven prtok.
3. RDT se jeden po druhm se nastav tak, aby pi poado-
vanm prtoku a tlaku prv zanaly zavrat.
Kontrolujeme tlak na pat vtve a sniujeme nastaven
tlaku, a dojde k jeho snen, co je znamenm, e regu-
ltor diferennho tlaku (RDT) zan regulovat.
Pootome nastavovac matic jenom o tolik, aby se
pvodn stav obnovil. K uren nastaven meme tak
vyut men tlakov ztrty nebo prtoku vyvaovacm
ventilem.
Membrnov regultor prtoku
V principu se jedn o membrnov regultor diferennho
tlaku udrujc konstantn diferenn tlak na regulanm ven-
tilu nebo clonce. Protoe jsou tlak i odpor vestavnho
regulanho ventilu konstantn, je udrovn konstantn pr-
tok. Vestavn regulan odpor mv stupnici pmo v prto-
ku. Protoe je zt soust armatury, me bt monto-
vna do pvodnho i zptnho potrub.
Pouit
Omezen prtoku na sjednan mnostv - pikov vkon.
Stabilizace jednotrubkovch soustav a jinch spotebi
s konstantnm prtokem.
Dimenzovn se provd podle poadovanho prtoku.
Honeywell nabz tyto vrobky:
1. Regultor prtoku V5015 Kombi-FC umouje uzavrn
a vypoutn.
2. Regultor prtoku V2520 pro PN25 a maximln dife-
renn tlak a 1600 kPa
Nastavovn se provd dle stupnic. Pro kontrolu skuten
hodnoty prtoku by bylo vhodn instalovat Kombi-3-Plus
s ervenou krytkou.
27
Nevte vemu, co se Vm k ven pedkld. Zkoumejte
ve a pesvdujte se o vem sami!
J. A. Komensk
Vyvaovn hotovho dla
A prtah vyvolv nevoli, vede k moudrosti.
Publilius Syrus
Pprava vyvaujcho na vyvaovn
1. Prostudujte si dokumentaci soustavy.
Zkontrolujte dodren pravidel nvrhu.
Vyberte vhodn vyvaovac metody pro jednotliv vtve.
Promyslete si postup prac.
Pipravte si systm znaen, pokud vhodn nebyl zvolen
u ve stdiu ppravy projektov dokumentace.
asto se vyplat vytvoit si pomocn vkresy a tabulky,
kter pehledn a ve zhutn form obsahuj potebn
daje.
2. Pipravte si datov formule a potebn vybaven.
Ovte, e potebn mc, komunikan aj. pstroje
maj erstv baterie neb nabit akumultory, kompletn a
funkn psluenstv.
Pipravte si potebn pomcky: nap. kle, imbusy (3!),
roubovky, kliky, inspekn zrctko, svtilna, dlkov
ovldn erpadla, tafle, siky klet, psac poteby, pi-
men odv a obuv.
Pipravte si dokumentaci soustavy, vpotov tabulky,
formule, nvody a katalogov listy pouitch prvk.
Dohodnte pstup do potebnch prostor.
3. Ovte, zda reln proveden soustavy odpovd doku-
mentaci a zda je soustava pipravena k men.
Zkontrolujte typ, proveden a umstn vyvaovacch
armatur, (Kombi 3+ erven-pvod, modr-zpteka,
mdium pod kuelku), ppojn veden regultor tlakov
diference. Osazen micch vvod u ventil Kombi-F.
Zkontrolujte typ, a umstn orientaci regulanch arma-
tur, trojcestnch a pepoutcch ventil,
Ovte, zda obsluha provedla dn odvzdunn sou-
stavy a vyistila filtry.
4. Ovte statick tlak v soustav, aby nedochzelo
k zavzduovn a kavitaci. Odvzdunn mus bt prove-
deno dkladn se stdavm vypnnm a zapnnm er-
padel. Zvltn pozornost vnovat nejvym mstm roz-
vodu.
5. Zkontrolujte nastaven vech uzavracch armatur do pro-
vozn polohy. Mus bt pln oteveny nebo zaveny podle
poadavk normlnho provoznho stavu, kter vtinou
odpovd poadavku maximlnho vkonu.
6. Provte, zda vechny vyvaovac armatury jsou pedna-
staveny na projektov hodnoty. Jestlie tento daj takz-
van projektant nen schopen pedat, jsou mon ti
een seazen od nejpesnjho k nejodvnjmu:
Vyvaujc provede hydraulick vpoet sm. Toto ee-
n m vhodu v tom, e vyvaujc m po provedenm
vpotu o soustav dokonalou pedstavu, kter mu
umouje efektivn postup pi vyvaovn. Nevhodou
je, e se jedn o prci, kterou ml udlat nkdo jin a
proto s n nen potno ani s asem, ani s penzi. Toto
een tak asto ztroskot na naprost nemonosti zji-
stit potebn daje.
Postup vychz z odvnho pedpokladu, e pokud
vechny ventily nastavm tak, aby pi poadovanm pr-
toku mly stejnou tlakovou ztrtu, eknme 5 kPa,
doshnu na vech mitelnho prtoku a tak zskm
alespo trochu vyhovujc poten stav. Vhodou ee-
n je, e alespo sten se opr o poadovan prto-
ky a e se d realizovat v polnch podmnkch, bez po-
tae. Nevhodou je, e je nron na schopnosti
vyvaujcho a na as.
Nabyve jet vce odvahy, pijmeme ji velmi odvn
pedpoklad, e pijatelnm vchozm stavem je stav,
kdy jsou vechny armatury nastaveny stejn. U armatur
Kombi 2+ a Kombi-F volme polovinu z maximlnho
potu otek, u armatur Kombi 3+ volme maximln
oteven. Vhodou je jednoduchost realizace, nevho-
dou vt pravdpodobnost problm.
7. Vechny armatury regulujc prtok (regulan ventily,
raditorov ventily a regulan rouben) budou oteve-
ny naplno, pokud projekt nepedepisuje jinak.
8. Vtinou budou uzaveny ostatn vtve na rozdlovai,
s vjimkou t, kterou zanme vyvaovn. Toto opate-
n m za cl zajistit maximln dostupn tlak a tm i pr-
tok. Dleit zvlt pokud jsou armatury nastaveny
podle odvnch pedpoklad.
9. Automaticky regulujc armatury nastavte na maximln
prtok, kter by ml odpovdat jejich normlnmu pra-
covnmu bodu. Vjimku tvo pepoutc ventily pipoje-
n paraleln k zti, kter budou uzaveny (nastaveny
na maximln pepoutc tlak). Z raditorovch ventil
sejmte termostatick hlavice. Ovte oteven uzavra-
cch rouben a nastaven pedregulace raditorovch
ventil. Trojcestn ventily pestavte do potebn polohy.
10.Ovte funknost erpadel, zda jsou sprvn orientov-
na, to se sprvnm smrem a sprvnmi otkami.
Kdo db, ten m.
F. L. elakovsk: Mudroslov nrodu slovanskho ve pslovch.
Pprava soustavy na vyvaovn
1. Vyvaujcmu bude pedna dokumentace soustavy.
Dokumentace mus odpovdat skutenmu stavu a mus
obsahovat alespo tyto minimln daje:
Schma zapojen se specifikac pouitch soust.
Statick tlak v soustav, pouit mdium, teploty v p-
vodnm a zptnm potrub (teplotn spd).
Typy, dimenze a vchoz nastaven vyvaovacch arma-
tur, velikosti poadovanch prtok a tlak.
2. Soustava bude pipravena na vyvaovn. Vtina krok
je stejn jako u dnho uvdn soustavy do provozu
(provdn drby) a nelze je tedy povaovat vlun za
vynucen vyvaovnm.
Soustava bude provena, zda zhotoven odpovd pe-
dan dokumentaci, zda byly nainstalovny prvky dle
specifikace v mstech dle dokumentace a zda jsou
vyvaovac armatury vybaveny micmi vvody (pokud
jsou na trhu tak armatury bez tchto vvod).
Pi zhotoven mus bt dbno na dostaten prostor pro
pstup k armatue, monost odetn nastaven a
nastavovn a dostaten prostor pro pipojen micho
pstroje k armatue.
Soustava bude naputna vhodnm mdiem a bude
v n udrovn patin provozn petlak.
Budou zprovoznna obhov erpadla, oven sprvn
smysl oten (patn smr oten byl zaznamenn i u
jednofzovho erpadla!) a nastavena na projektem
pedepsan hodnoty. (S vjimkou uvedenou dle.)
28
Soustava bude dn odvzdunna. Je zcela nezbytn,
aby toto bylo provedeno obzvlt dkladn, nejlpe
s vypnnm a zapnnm erpadel. (Stdn shroma-
ovn bublinek a vyhnn" ze patn vyspdovanch
sek.) Zvltn pozornost mus bt vnovna nejvy-
m mstm rozvodu a tlesm. dn odvzdunn
nen jednorzov akt, ale proces, kter mus njakou
dobu probhat, dokud nen zejm, e je spn. I pak
by mus bt odvzdunn kontrolovno a v ppad
poteby zopakovno. Zdrazuji, e nedostaten pro-
veden odvzdunn vznamn zhoruje kvalitu me-
n a me je i zcela znehodnotit. Je to jedna z neas-
tjch pin stnost na patnou funkci soustavy.
Budou vyitny vechny filtry. I toto opaten je vhodn
opakovat, dokud nezstvaj filtry opravdu ist. Pi
uvdn do provozu jsou z potrub vyplavovny zbytky
maziv a konzervanch ppravk a ty maj tendenci
vytvet na stku nepli dobe pozorovatelnou vrstvu,
kter ovem vznamn zmenuje inn prez. Stka
je proto vhodn peliv istit kartem. Pi rekonstruk-
cch zase dochz k vyplavovn usazench neistot. I v
tomto ppad me mal mnostv pilin vznamn
zhorit provozn podmnky.
Vyvaovac armatury a raditorov ventily budou
nastaveny na hodnoty pedepsan projektem.
Nastaven bude provedeno a po vyplchnut soustavy
a zbaven volnch neistot. Velk st problm svza-
nch s instalac termostatickch ventil je zpsobena
pedasnm nastavenm pedregulace a osazenm ter-
mostatickch hlavic.
Bude ovena monost ovldat ventily ovldan servo-
pohony. Pro ely vyvaovn je nutn monost pesta-
ven do krajnch poloh bu run, nebo pokynem z vel-
nu.
Vechny ostatn armatury budou nastaveny do provoz-
n polohy. Bude provedena provozn zkouka, kter
umon pedem vylouit triviln zvady jako uzaven
nebo neprchoz vtve, uzaven rouben na tlesech,
zmny pvodnho a zptnho potrub a otoen t-
cestn ventily. Vechny tyto zvady bvaj odhaleny
vyvaovnm, ale vtinou znamenaj nutnost opakovat
men, co vede k prodraen a ke zpodn v dokon-
en dla, nebo diagnostika zvad je proces asov
mnohem nronj, ne vyvaovn.
3. Ped vyvaovnm je nutno nkter prce nedokonovat.
Na tlesech nebudou osazeny termostatick hlavice.
Pokud ji osazeny byly, je nutno je sejmout.
Dynamick vyvaovac armatury nebudou ped zapo-
etm vyvaovn uvdny do provozu nebo budou
vyazeny z innosti. (Uvdn tchto armatur do provo-
zu je pedmtem pokroilejch fz vyvaovn.)
Pepoutc ventily budou nastaveny na maximln
tlak.
Regultory prtoku budou nastaveny na maximln
prtok.
Regultory diferennho tlaku budou vyazeny z in-
nosti odpojenm (uzavenm) impulznho potrub.
Pokud je impulzn potrub pipojeno pes uzvr, sta
neotevrat tento uzvr. Pokud ji byl oteven, je teba
uzavt jej a zbavit impulzn potrub tlaku.
Tepeln izolace armatur mus bt provedena tak, aby
byl minimln po dobu vyvaovn zajitn pstup
k micm vvodm. Pokud je to v rozporu s monost-
mi parotsnho proveden izolace chladu, je nutno
konen proveden tto izolace odloit na dobu po
dokonen vyvaovn a potat s asovou rezervou na
jej proveden.
Na elektronicky zench erpadlech nebudou po dobu
vyvaovn nastaveny sporn programy. Budou provo-
zovna bu s konstantnm tlakem, nebo s konstantnmi
otkami.
Systm men a regulace nesm po dobu vyvaovn
ovlivovat men. Regulan ventily mus bt po dobu
men v definovan poloze. (Vtinou se vyvauje v
obou krajnch polohch.) Z tohoto dvodu nelze vyva-
ovn provdt v dob komplexnch zkouek systmu
MaR.
Poadavek na nastaven regulanch prvk do krajnch
poloh vede k nemonosti regulovat po dobu vyvaov-
n na poadovanou hodnotu. Me proto dochzet k
petpn, i naopak k podchlazen. Vhodnmi organi-
zanmi opatenmi a technickmi postupy je mono
negativn dopady minimalizovat.
Neumisovat pod mic body materily, je mohou bt
pokozeny uniklm mdiem. Jedn se o pr kapek, je
unikaj pi pipojovn a odpojovn micho pstroje.
Ohroeny jsou papr, svtl jednobarevn naskav
materily, elektrick zazen. Pokud nemohou bt pe-
mstny, je nutno zajistit jejich pekryt igelitem.
4. Po dobu vyvaovn bude k dispozici osoba schopn zaji-
stit nsledujc funkce:
Zajistit plynul pstup do vech prostor, kde bude pro-
vdno vyvaovn a umonit pstup a k armatue
sam.
Bude se v mst orientovat, bude mt pehled, kde jsou
zazen fyzicky umstna a jak je k nim zajitn pstup.
Bude disponovat technickm vybavenm pro zajitn
pstupu: tafle nebo ebky, bl rukavice na podhledy,
kliky, hky, svtilna.
Bude schopen kontaktovat osoby s nimi bude nutno
spolupracovat a zajistit v souinnosti s nimi een pro-
blm (nap. objednavatel, stavbyvedouc, klnk, MaR,
veln, monti topen, elektro, projektant).
Zajist such nezamrzajc prostor pro bezpen uloen
vybaven a dokumentace mezi jednotlivmi menmi
pokud mono se zsuvkou 230 V pro nabjen vybaven.
29
Nevte vemu, co se Vm k ven pedkld. Zkoumejte
ve a pesvdujte se o vem sami!.
J. A. Komensk
Vyvaovac metody
S libovolnm micm pstrojem schopnm mit prtok
mohou bt pouity nsledujc metody [PET94] pro vyvao-
vn dvoutrubkovch soustav:
iteran
proporn
kompenzan
Metoda iteran
Tato metoda se d provdt v jedn osob s jednm pstro-
jem.
1. Vechny vyvaovac ventily oteveme na maximum nebo
na nastaven, kdy je na nich dostaten tlak pro pesn
men pi jmenovitm prtoku. (Pokud je jejich nastave-
n pedepsno projektem me bt lep tento bod pe-
skoit a pejt pmo k bodu 4.)
2. Nastavme prtok vyvaovanou vtv na cca 110%, tak,
aby nedolo k peten obhovho erpadla.
3. Prochzme od mst, kde se d oekvat nadprtok
(velk spotebie blzko paty vtve) smrem ke koncovm
vtvm a upravujeme prtoky. Vyvaovac ventily spote-
bi s podprtokem nechvme oteven. Prtok spote-
bii s nadprtokem omezme na cca 90%.
4. Prtok vtv nastavme mezi 100 a 105%
5. Vtve s nadprtokem zaregulujeme na projektovou hod-
notu. Opakujeme bod 4, dokud nedoshneme poadova-
n pesnosti.
Metoda proporn
Tato metoda se d provdt v jedn osob s jednm pstro-
jem. Navc vyaduje alespo tuku, papr a kalkulaku.
Body 1 a 2 jsou shodn s metodou iteran.
3. Mme na vech ventilech a poznamenvme si podl
prtoku namenho a projektovanho =Q
m
/Q
po
.
4. Zjistme spotebi s nejhorm pomrem a ten budeme
dle zvt referenn. (Pozor! Referennm se me spo-
tebi stt nejen v dsledku kumulace rznch odchylek,
ale tak technickou zvadou. Je-li pomr ve srovnn
s ostatnmi odbry vrazn ni, ne by odpovdalo ped-
pokladm, je na mst spe hledat zvadu. Viz diagnos-
tika.)
5. Nastavme prtok dalm spotebiem tak, aby ml stejn
podl jako spotebi referenn.
6. Nastavenm dalho spotebie byl sten ovlivnn
pomr na referennm ventilu. Musme jej zmit a pi
dal prci pouijeme novou hodnotu . Pokud dolo
k vznamn zmn, opravme nastaven ventilu, kter
zmnu vyvolal, aby oba ventily byly nastaveny na stejn
pomr ?.
7. Dokud nejsou nastaveny vechny ventily vracme se
k bodu 5.
8. Nyn jsou vzjemn vyveny vechny ventily ve vtvi.
Dle ji budeme jen partnerskm ventilem nastavovat
prtok vtv.
Metoda kompenzan
Tato metoda je vylepenm metody proporn a je velmi
vhodn, pokud znme pedem, kter ventil je referenn.
Vhodou je, e kad ventil nastavujeme jen jednou, rovnou
na sprvnou hodnotu. Nevhodou je, e musme bt schop-
ni realizovat nastavovn prtoku referennm ventilem
pomoc zmn nastaven partnerskho ventilu. Ty mohou bt
prostorov dost odlehl a tak je nkdy nutno a t pracov-
nk a dvou micch pstroj. Jeden pracovnk u referen-
nho ventilu m prtok a dv pojtkem pokyny ke zmnm
nastaven partnerskho ventilu. Tet osoba provd nasta-
vovn jednotlivch spotebi s druhm micm pstrojem.
1. Referenn ventil nastavme tak, aby pi poadovanm
prtoku ml minimln, ale pesn miteln tlakov by-
tek. asto se pouv hodnota 3 kPa.
2. Nyn partnerskm ventilem nastavme poadovan prtok
referennm ventilem.
3. Partnerskm ventilem udrujeme konstantn prtok refe-
rennm ventilem a tm kompenzujeme zmny vyvolan
nastavovnm dalch ventil.
Postupn nastavujeme dal ventily. Pokud se na ventilu
neda prtok doshnout, tak bu se jedn o technickou
zvadu, nebo jsme patn urili referenn ventil. (Pro uren
referennho ventilu je tak mono pout proporn metodu.)
Spolen body
Je vhodn vas zvit, zda podprtoky nemaj pinu nap-
klad v ucpanch filtrech.
Aby byl zabezpeen dostaten prtok a tlak pro menou
vtev, bvaj nkdy sousedn vtve po dobu men zavrny.
Souproud rozvod je mono vyvaovat pouze trplivm
obchzenm. Souproud rozvod nee vechny problmy
sm a pro vyvaovn je zcela nevhodn. Pro nov sou-
stavy jej nelze doporuit.
30
Spat-li zajce, jak rozhrabv ps hrob, m ped sebou
leopard mld.
Indick pslov
Diagnostika
Osazen vyvaovacch armatur a pouit micho potae
je velkou pomoc pi vyhledvn zvad v soustav. Nkolik
pklad z praxe.
Identifikace vadn vtve
Pedpokldejme, e doshneme rovnomrnho rozdlen
prtok mezi vtve, jak je zaznamenno v nsledujc tabul-
ce.
V1 V2 V3 V4 V5
Qpo [m
3
/h] 3,50 3,70 4,50 2,50 6,50
Qskut [m
3
/h] 3,10 3,32 3,83 2,17 5,83
Pomr 88,48% 89,79% 85,19% 86,64% 89,76%
dp [kPa] 32,50 28,20 25,50 1,10 24,00
Ventily vtv V1-V3 a V5 jsou velmi zakrceny, mnohem
vce, ne uvd projekt. Ventil V4 je maximln oteven.
Prtok pesto nen dosaen.
Zvr
Vtev V4 vykazuje vt odpor, ne odpovd projektu.
V uvedenm ppad bychom tsn doshli patnctipro-
centnho tolerannho psma, ale bylo by vhodnj zjistit
pinu, nebo:
1. Problmy maj tendenci se zhorovat. Je-li nco picpa-
nho, tak dve nebo pozdji piplave nco, co vtev
ucpe zcela.
2. Odhalenm zvady bychom mohli snit vtlanou vku
erpadla a tm uspoit erpac prci.
Nalezen zvady ve vtvi
Musm nalzt msto, kde je tlakov ztrta pli velk.
1. Zmm na vypoutcch ventilech na pat vtve dispo-
zin tlak. Tm vyloum patn proveden odboky.
2. Ovm prtoky vech spotebi. Tm vyloum, e zv-
en odpor je zpsoben uzavenm, i ucpnm nkte-
rch spotebi.
3. Zmm dispozin tlak na vypoutcch ventilech na spo-
tebich. Porovnnm s projektem danmi hodnotami
ovm, e spotebi se chov oekvanm zpsobem.
4. Zmm tlaky na uzavench vyvaovacch ventilech
(Kombi-2-Plus a Kombi-F-II). Ovm tak velikost tlaku,
pi nulovm prtoku. Pi uzavrn sleduji, jak tlak
narst. Pokud tlak narst a kdy je ventil tm uza-
ven, je v okruhu ventilu velk odpor.
5. Pokud je tlak na vyvaovacm ventilu velk a pi zmn
nastaven se mn jen nepatrn, me bt ucpan vyva-
ovac ventil. V tomto ppad Vm mic pota bude
indikovat dostaten prtok, ale nebude to pravda, nebo
neistota nedefinovanm zpsobem sn hodnotu K
v
.
(Mic pota nem pmo prtok, ale pot jej z K
v
hodnoty odpovdajc nastaven a zmenho rozdlovho
tlaku na ventilu.)
Zvada ve smovacm okruhu
Mic vvody vyvaovacho ventilu mohou pomoci k zsk-
n potebnch informac. V nsledujcm ppad jsme
dokonce schopni urit vechny tlaky v okruhu.
1. Jsme schopni urit tlak vyvozovan erpadlem. Mit
budeme mezi vypoutcm kohoutem na pvodnm
potrub a micm vvodem vyvaovacho ventilu ble ke
zkratu.
2. Na vypoutcch kohoutech zmme tlakovou ztrtu
vtve.
3. Mezi vypoutcm kohoutem na zptnm potrub a mi-
cm vvodem vyvaovacho ventilu ble k filtru namme
tlakovou ztrtu filtru.
4. Na vyvaovacm ventilu namme tlakovou ztrtu ventilu
a jsme schopni urit i prtok.
Sbr doplujcch daj
asto se stv, e vyvaovac ventil nebo potebn mic
body chyb. Pak mohou pomoci nsledujc postupy.
Prtok bv pesn miteln pomoc prtokomru mie
spoteby tepla. Novj elektronick kalorimetry jsou
schopny zobrazit prtok, teplotu v pvodnm a zptnm
potrub, teplotn rozdl a okamit vkon. Jejich odezva je
bohuel v du minut, take jejich vyuit pro nastavovn
je tmto velmi znepjemnno. Na starch provedench
prtokomru se d prtok urit sledovnm poitadla a
menm asu pomoc stopek.
Velmi hrub se d prtok posuzovat podle daj elektro-
nicky zench erpadel.
Nkdy poskytnou cenn daj rukov tlakomry. asto je
ovem (vzhledem k vysokmu statickmu tlaku v mst
jejich umstn) tlakov rozdl, kter ns zajm, spe
pouze prokazateln, ne miteln.
Mic vvody mohou bt zskny tak pipojenm na kulo-
v kohouty odvzduovac ndoby nebo demont mano-
metr.
31
Dobr je neptelem lepho.
Optimln vyven
Vyven meme povaovat za dobr, pokud jsou splnny
ti podmnky.
1. Prtok vech spotebi je blzk prtoku projektovan-
mu.
2. Vechny spotebie maj podobn pomr mezi prtokem
skutenm a poadovanm. (Automaticky splnno pokud
M
s
=M
p
.)
3. Na vyvaovacch ventilech nen zbyten vysok tlak.
Pak je mono uspoit znanou erpac prci.
Na pklad si ukeme ppad, kdy prvn dv podmnky
jsou splnny a tet ne. Ukeme si t, jak v tomto ppad
postupovat. Pokraujme na soustav z diagnostiky. Podailo
se odstranit zvadu na vtvi V4 a proporn metodou byl jej
prtok upraven na hodnotu srovnatelnou s prtoky ostat-
nch vtv.
V1 V2 V3 V4 V5
Qpo [m
3
/h] 3,50 3,70 4,50 2,50 6,50
Qskut [m
3
/h] 3,10 3,32 3,83 2,24 5,83
Pomr 88,48% 89,79% 85,19% 89,53% 89,76%
dp [kPa] 32,50 28,20 25,50 24,8 24,00
Snadno nahldneme, e pokud by se podailo vce otevt
vyvaovac ventily, doshli bychom nyn nejspe poadova-
nho prtoku. Bu bychom mohli provst vyven znovu
a obchzet jeden ventil za druhm. Meme ovem s vho-
dou vyut prv toho, e body 1 a 2 jsou splnny.
Nejmen tlak je na ventilu spotebie V5 a je to proto ven-
til referenn. Zvolme na nm tlakovou ztrtu 3 kPa.
24 - 3 = 21. Tlak na vech ventilech snm o 21 kPa a nap-
i si je do tabulky jako dp'. Z Q
po
a dp vypotu K
v
.
V1 V2 V3 V4 V5
Qpo [m
3
/h] 3,50 3,70 4,50 2,50 6,50
dp [kPa] 32,50 28,20 25,50 24,80 24,00
dp' [kPa] 11,50 7,20 4,50 3,80 3,00
Kv' [m
3
/h] 10,32 13,79 21,21 12,82 37,53
Pomoc vpotovho programu, nebo katalogovho listu
urm ke K
v
nastaven vyvaovacho ventilu, kter provedu.
Partnerskm ventilem nastavm poadovan prtok.
Ovme prtoky a pak meme ci, e jsme doshli opti-
mlnho nastaven.
Otzka neme bt hloup. Hloup me bt jenom odpo-
v.
asto kladen otzky
Pro mm vyhazovat penze za termostatick
ventily? Nevyplat se mi to, neuspoen teplo
klidn zaplatm.
Tlak na spory energie za kadou cenu je projevem ros-
touc odpovdnosti spolenosti vi budoucm generacm.
Cena energie nen reln, nebo neumouje reprodukci
statku. Pouvme pevn neobnoviteln zdroje energie.
S trochou nadszky by se dalo ci, e souasn ceny ener-
gi maj spe charakter odmny pro zlodje, kter okrd
budouc generace. Vyten uhl, ropu, plyn ani uran si
nepjujeme. Jednou provdy je mame a otravujeme
s nimi vzduch, vodu i zemi.
Od instalace termostatickch ventil tleso
heje jen nahoe a dole je studen. Kde se
dovolm pomoci?
Smyslem termostatizace je spora energie. Pokud je proto
v mstnosti dosaena poadovan teplota a vkon tlesa je
proto omezen, je to dkaz sprvn funkce. Smyslem vyt-
pn zajist nen zbhdarma hejc otopn tleso, ale dosa-
en tepeln pohody.
Pokud si ovem uivatel pod pojmem dosaen tepeln
pohody pedstavuj monost chodit po byt jen v trenr-
kch, pak je osazen termostatickch ventil opravdu rozla-
d. Ani v tomto ppad se ovem nejedn o zvadu v pra-
vm slova smyslu. Vnitn teplota v obytnch mstnostech se
uvauje 20C a nen douc a vtinou ani mon ji zvy-
ovat. Zven teploty o 1 K vede k nrstu spoteby vko-
nu o cca 3% a bv na kor vkonu v jin sti soustavy.
Veker smysl nasazen regulace by tak byl popen.
Tet monost je, e soustava opravdu nen schopna dodat
potebn vkon. Dle uvdm nejastj zvady:
Soustava nebyla dn proplchnuta a ventily jsou ucp-
ny. Ihned po monti ventilu byla nastavena pedregulace
a nasazena hlavice. Dsledkem je zanesen raditorovho
ventilu neistotami.
Zanesen filtry.
Soustava nebyla dn odvzdunna.
Zaden nebo jinak nefunkn erpadlo.
Pokud soustava nebyla dostaten proplchnuta bez
nastaven pedregulace a se sejmutmi hlavicemi, je nutno
toto uinit dodaten. Mus se sejmout hlavice, zruit ped-
nastaven, nechat mdium cirkulovat, dokud se neistoty
neusad ve filtrech a kalncch a a pot nastavit regulaci a
nasadit hlavice. Jestlie neistota neme projt ani zcela
otevenm ventilem, je mono pomoc specilnho pprav-
ku ventilovou vloku vyjmout a vyistit i bez vypoutn sou-
stavy.
32
Kam tedy mm dt ten ventil?
Ventily jsou umisovny tak, aby bylo mono nastavit vech-
ny potebn prtoky a jejich pomry. Zvolen schma mus
umoovat vyven a to nejen teoreticky, ale i prakticky
a efektivn. Je t velmi vhodn umisovat ventily dle hle-
diska logickho lenn soustavy, nap. oddlit strany levou
a pravou apod.
Jak velk tlak mohu ztrcet na ventilu?
eenm tto otzky bohuel neme bt njak slo nebo
pedpis. Tlakov ztrta ventilu je omezena ze dvou stran.
Minimln tlakov ztrta na regulanm ventilu je omezena
poadavkem autority ventilu a pesnost men na micch
ventilech. Pro raditorov ventil je vhodn zvolit minimln
tlakovou ztrtu tak, aby dynamick tlak od obhovho er-
padla byl svm inkem vznamnj, ne samotn vztlak.
Maximln tlakov ztrta je omezena potemi, kter zpso-
buje neustle maen energie. Vtinou se projevuje hlu-
kem, ale me dojt i k pokozen ventilu zpsobenmu
kavitac. Hranice, kdy dochz k zven hlunosti nen
bohuel dostaten definovna. Z fyziklnho hlediska zde
psob pli mnoho initel nedostaten popsanch, po-
najc mnostvm plyn v teplonosn ltce po initele tuhos-
ti a rezonance. Jedin mon odpov tak zn: co nejmen-
. Uspo se tak erpac prce i problmy.
Jak velkou mm zvolit dimenzi?
Dimenze armatury se vol tak, aby byl co nejlpe vyuit
regulan rozsah armatury. Proto se vyhbme nzkm
nastavenm, kter svd o tom, e armatura byla pedi-
menzovna. Mic armatury s pevnm Kv musme vybrat
tak, aby pi jmenovitm prtoku byl na armatue dostaten
bytek tlaku pro pesn men.
Literatura
[BRO80]
Bro, J. - Roskovec, V. - Valouch, M.: Fyzikln a matema-
tick tabulky. SNTL Praha 1980
[GAS01]
kol.: Topensk pruka. GAS s. r. o. 2001
[CIH75]
Cihelka, J. - kol.: Vytpn a vtrn. Druh pepracovan a
doplnn vydn. SNTL Praha 1975. (Dal vydn v roce
1985)
[KLE86]
Klep, Z. - Noika, J. - kol.: Technick tabulky. SNTL Praha
1986
[PET94]
Petitjean, R.: Total hydronic balancing. TAH AB. Valve
Division, Ljung, Sweden 1984
[VVI01]
Ptkov, D.: Teplotn pomry a energetick nronost otop-
nch obdob v letech 1951-2000 v R. Spolenost pro tech-
niku prosted, ploha asopisu VVI, jen 2003
Podklady Honeywell
Podrobn projekn podklady k vrobkm naleznete on-line
na http://www.honeywell.cz a off-line verze je na firemnm
CD, kter mete zskat na kolench a prezentacch po-
danch firmou Honeywell.
[HON01]
Rotan zvitov a prubov smovac ventily. Pokyny pro
projektovn a mont.
Prvn dokumenty
Zkony
Zkon o hospodaen energi 406/2000 Sb. ze dne 25.
jna 2000
Zkon o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v
energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon
(Energetick zkon) 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu
2000
Vyhlky k zkonu o hospodaen energi
Vyhlky ministerstva prmyslu a obchodu . 150-
153/2001 Sb., . 212-214/2001 Sb., Nazen vldy
. 195/2001 Sb.
Vyhlky k energetickmu zkonu
Vyhlka ministerstva pro mstn rozvoj . 372/2001 Sb.
Vyhlka Energetickho regulanho adu . 373/2001 Sb.
Normy
SN 06 0201
Vpoet tepelnch ztrt.
33
Poznmky:
34
Poznmky:
35
Poznmky:
Dle vm meme nabdnout:
Prostorov termostaty
a programovateln
regultory teploty
Tlesa termostatickch ventil
Smovac a rozdlovac tcestn
ventily
Termostatick ventily pro chladic
systmy
Regulan a uzavrac rouben
Regulan a uzavrac rouben
pro otopn tlesa
ventil - kompakt
Vyvaovac ventily a regultory
diferennho tlaku
Prubov vyvaovac ventily
Vodn dvou a tcestn ventily
Smovac a rozdlovac ventily
Hometronic systm automatizace
domcnosti
Ekvitermn regultory teploty
Regulan ventily pro obh
tepl uitkov vody
pravny vody
Vodn armatury
Termostatick hlavice
a pohony pro tlesa
termostatickch ventil
Technick zastoupen: OBZAHO, Ivana Hovorkov, Gorkho 1577, Pardubice 530 02, tel.: 466 304 133, fax: 466 636 784, mail: info@obzaho.com
Honeywell spol. s r.o.
Na Stri 1676/63
140 00 PRAHA 4
Tel.: 242 442 257
Fax: 242 442 282
E-mail: home-cz@honeywell.com
http://www.honeywell.cz
vyvazovani armaturami 2003
Technick zmny vyhrazeny. Honeywell 2004
Pro firmu Honeywell zpracoval Ekonomik-Projekt, Ing. Richard Valouek a Ing. Pavel Rybka.
Za peliv peten rukopisu dkuj Ing. Zbykovi Kakovi.