Scribd Logo
Upload

Welcome to Scribd!

  • Dornier Do335

    Uploaded by

    piatygin
    60 views98 pages

    Copyright

    © © All Rights Reserved

    Available Formats

    PDF or read online from Scribd

    Did you find this document useful?

    Is this content inappropriate?

    Report this Document

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    60 views98 pages

    Dornier Do335

    Uploaded by

    piatygin

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    of 98
    | zbarven VZNIK A VYVOJ Pokud by se uskuteGnila soutéz 0 nej- kuridenéjailetoun 2konstruovany bahem éru- he svétové valky. mel by Dornier Do 335 Pei! vvolké Sance na obssazeni jednoho z prednich mist. Na rozdil od svjch konkurentd, kto kromé sujch avantgardnich resent nema vet- Sibojovou hodnotu, by! Pteil do znaéné miry ovedenou konstrukei ~byla to jedna z nej- ryehlejsich stinaGek s pistovym pohonem,ja- ka kay byla postavena. Kdyby se Némcim odafilo pfekonat technické probiémy, které letoun pronésiedovaly pribéhu véech etap {sho vivoje,zahajt sériovou virobu a nasacit ho do bold, zaliste by se stal nebezpeénym protivnikem kazdého spojeneckého stroje. ‘Neni divu, ie ukofisténé exempiave Do 335 Dyly po valce intenzivné zkouseny za ute- lem zhodnoceni jelich moznosti. Rychly vy- vol proudové techniky véak znamenal, 20 tandemove uspotadani pohonnych jednotek Pei, které bylo neustale 2drojom potiti,ne- bylo [i nikdy na Zadném letounu pousito. Vanik koncepee es své necbuyhé aorodynamické Feéeni ‘by Do 335 upinou novinkou ani Dornierovy nalezom, jak se Casto wadl, Koncepce tan- -movtho uspofadéni pohoanych jednotek to 2 saha de doby prvni svttov! valhy, kay bya orve poubta na ltounech Fokker KL, Fokker 1-9. Slemene-Schuckart DDE Tak vmezwa- nem obobibylo ma2ne se ve svete s podot- n Konstrukcemi obéas seat. K nejendmél- pat sowétsk letouny ANT.23 (112) a Mos: fev SAM-13, trancouzsk) Arsonal VG-20 (VB- 0) nto holandsky Fokker D-XXII S wiimkau francouzskaho letounu bylo je uspofadéni podadne. Vkratketrupové gon- Pruni prototyp Pfeilu, Do 335 V1 (W.Nr.230001, CP+UA), pi jednom ze zkuéebnich let. Na Jednomistny letoun to by! pomérné velky stro elo bya umistina edna zadei pohonn jed- rosa a mezi nimi pln katina. Pred motor pohandl taznou villi a zadnitaénou, Protoze se vzadhi Gast rupu nachazela vive, bya nut 1 ocasni plochy umisit na va nosniky, Dky kratkému trypu moh! byt zadni motor umistin \ 1828 letounu, co2 umoznovato spravne vyva Zenicelékonstrukce.Pokua by vak trup mal byt ois, bylo by nutne pendgetkroutc! moment Zadniho mototu kvrtull pom aloune nridee °¥ takovém pfipacé vanikaly pi ysokych ota kach sine verace, kere se nedafio odstranit ron’ piktady takowych pokusu se objeviy <2 nko lt po histricom lot brat Wrights Voce 1911 vanikl ve Franc letoun zkonsirvo- van Talia a Pauhanem nazvany Aéro-Tor- pill, ktery by pohanén aéaou vt umistonoy na kono trupu. Podobnyletoun postu ny Fran cou, ing L. de Bruyéce. Jeho sto (oznageny CL) uskateéniv dubrw 1917 pouze jeden let Po pfekonani vedlenost nekolka met narazi do zemé a byl zcola zrigon. Kromeé alouné hi dele zasluhevala 2vlastn’ pozormost jest edna ‘st konstrukce C.l,~ ftoun byl vybaven pod vozkem pridového ypu. Toto uspotédin si vy ruta vue umistina na kone trupu, Kerd mu: sela mit odpovidalc svtiost od zemé. Kromé pois vibcacemi byo umisténivtulo a zadi trupu spojeno jesté s jednim probe mem. Pied vit se v takowém pijpadé nach ely ocasni plocty. U Kasického uspotédin by ly obtekany proudem vzduchu, jena? rychlost évisela jednak na rychiost lot, jodnak na ve ‘kos tahu vtule (c02 iu vicemotarowjch letou ni mélo viv na cekovou almost stroje). Umis (MT aM. Kes {ni tule za ocasni plochy ml fata viv na Jefich deinnast V abtekan ocasnich ploch se ne projeilo urychion! proudu veduchu zpusobené ‘tui, ale to nebo to nels. Daleko vest vy 2znam mél druhy dvod: Korma pi wichyice (smérovka do stan, w/kovka nahoru a dol) od: ‘nei proud vaduchu a im doje k wenyfen io tadla v pcPadovaném sméru. AvSakje-t 2a 0cas rim plochami vrule, e ofekt odklonént proud \veduchu time okamaitéredukovn siren je rasmémné orientovanym proudem vaduchu 2a vrtul Korma fungi, ale s mnohem mensim sinker ne2 normaing Dive zminénd ‘ean! zalotené na spojeni rake rupove gondoy a cou ocasich nosnik, iky nim byly ocasniplochy umistény za vet Lumoziovalo se tamto problémim vyhnout. Na rugovalo véak aerodynamickou Cistotuletounu Problemy sowisejcis ulozenim doune hit ile acradty na dlouhou dabu konstruktéry od ouet thoto feSen,Francouzpfikonstrukc| 2 \uvedeného VG-29 pousittandomove uspotid ni pohonnych jecnotek, ale loli motory tésn 2a sebou do pfedni Gist rupu tak, 2 prosted: ictvim reduktory pohdnly dvé protibeané vt le. Tim byl vyfe8en problem vibra, Podobnym. 2plsobom byl navtéen sovétsky letoun Bolcho- vitinov Teprve na pfelomytfcatych a éyficatych let veriko nBkolk konstrukct,u kerych se pda lo potde s vibracem ve vétéi mife wiesit. Jed ‘nou 2 nich byl pravé Do 335 Pe. Dali, mno- hem slavnéji, byl americhy stihaciltoun Bell P39 Aracatra, Kiry vSak mél Kasickou taz~ ou vrtul Firemni obrézek jadné z potateénich variant projektu P23 Taéné-tlaéné uspotidini dvounotorovich le tons konstruktry lakalo fadou prednostl Pre: evSim umatrovaio dsdhnaut neimenstho mod- riého soutnitele aerodynamicksho odporu. Le ‘oun mal var Hasicke jedromotorove sthacky 5 style bez metorovjch gondo) které by zvydovaly odpor vaduchu. Jjich absence rov 1&2 snitovala motnostcelékonstrukce. tom byly zachowiny w/hody dvoumotorové koncop: tan wyS8i vjkon a vats bezpecnos let. Pr pporuge jednohe 2 matord bylo mozné pokraée- Vat vllu nebo bez problému pista Ulasicktho uspotécinis gondolamina ki de se pi ztaté vykonu nebo vysazent nékte rého 2 motord projevia asymetiatanu. Vnikal zatativy moment, Klery plot musel vyrovnavat ‘odpovidajcim zasahem kormdel, Ale anito 63s: tonestadio a v konatném efektu pista’ kon io mitenim letounu. U tandemovsho uspovad nis tacnou a taZnou vitul alo obti nenastiva la. Tah vrai mal shod) mr a poruchajadroho ‘motoru zpisobovala pouze feo snizeri. Dokon ce bylo mond Umysiné prove ety pouze 8 je: rim moter, eo# sniovalo spotebu paiva. Jak ‘i mimochodem tvola zadni yrtule a bik mo- toru za plotovjm zd dokonelou octvanu ped stfelami takie bylo modné snl hmotnest pa cetovan kabiy. Kromé thio nepochyonich wihod méto po- pisovane teBeni tae newyhody, z nicht neva ‘naj bly probiemy s chlazenim zadniho moto 1 Daldim nedstakom byl velké nebezpeti ra én plota vrtull pi vyskoku padakem. Pino: sprauné provedancm veletu nebo pristan se take mehia poskodt vrtule, Dalam nepijmenym jo- ‘vem, kiery se cbjeui béhnem zkousek Pret kte- Géppingen Gé 9 za letu. Jecnalo se 0 po- kusny letoun s tlaénou vrtullzkonstruova- ny v rémet vyvojovsho programu Do 335. 1y © nakonec nepodanio vyfest, by! hadovity pohyb. Znamenalo to, de dha lot letoune pi ‘pominala sinusoidu s malou ampltudou. Jey by _zpdsoben neroynovahou Krouticich moment v- tul jejich2 vadlerny pomér, ted to, zda so tal, editaly nebo rezonevaly, zpusoboval pod rou a stranovou nestabitu, V takow situac s! ize jen obtine predstavtprosnou sifelbu 2 pa lunch zbrani. jak by wvedeno, voy pro- tiem ptedstavovalo zabezpeteni dostatetné Win ost ocasnich ploch, kay? tan vrtle paki ky elminovala Utinok vy’ Kormide ed Prellom Histor vznku a vjoje De 395 je tfeba za hajt pfedstavenim jeho konstruktéra. Claudlus. Dornier nae! K neistaréi gonoraci némeckych teckjch konstruktér. Od roku 1910 pracoval ve slavné tovarné Zeppotin Luftschifoau, kde ‘se zabyval vyzkumem aerodynamiky kovovyeh onsirukei veduchoodl,ZkuSenost2t6to oblas- Joho -feerrnim raanrazeni v leteckych kon: anaken’ $e 8 strukcich tradiéné pouzivancho dieva kovem, to oblast by prokopnikem, Po vypuknut 1, stove vlky byl Dorie pe loten kpoboéce Zeppelin Werke Lindau GmbH. Hlavnim pfecmétem jono zajnu so v 18 dobe stay vicemotorow létac hry, z cht nejmoder najgim by Re | (Riesenflugboot I). By! t0 pr rnémecky letoun, k cho? stab bya poubita no ‘éhlnikova sina Duraluminium. Letoun, doko omy vfpu 1915, by bohutal zncen béhem bow fe. ani se ho podafilo zaltat Vice 8tésth me Wimotorovy Re lla, Ker) poprve vali! 90. conv ra 1916 anasledné byt z davodu pots potion iyi jacnotkarn pfestaven na étyimatorovy RS Nb, By to velky tact lun pohandny ety n ‘ory Maybach o valatovem wjkonu 177 KW (28 1). Dorner u tohoto typu velice zajimavjm 2p sobem vyfesi ulaten! motor, které umistl ttojcch v tandemu, Preani motor poanéltaz rouvitul a zadhn tlaénou. Od 16 doby 60 také to to feSeni stalo dalgim konstrukterovym from im znakem”,jeho? vrenol Ize naléct mnohe: pozdej u Do 335. Nasledovnik Rs Mb typ RS IV by! postave \ podobném uspotidani, avéak jeho proto by vroce 1920 zniéon na pkaz spojenc,p tote pfekragoval omazeni vovera Nemoum v slecku protwane val. Mia “Tento letovy snimek Do 335 V1 odhaluje je- ho ponékud bizarni siluetu v pohledu ze- spodu. (AT ia MF. Krcsa DDornirovou prac byly das modern! konstruk- ce, jako napklad doprovedny a bitevn letoun CL I nebo stinact DI. Konstruktr, vm oeloko: vové konstruk, byl véak na syou dobu pis po: krokovj a adn) 2téchlo letound ney) séiov® vyrabén. Po vile Claudius Dorner 2konstruova po zorovaci dvoipleénik € M, dopravn tact chuny Gs 1 a Cs UI Dojphin Fa nékolicdalsich stro Gs 1 by! pode na pitkaz spojenctzniéen, coe kono prac take na joho nastupc! Gs V roce 1822 firma Zeppelin Worko Lindau 2ménila nézey na Dorier Metalbauten GmbH ‘Omezeni uiozend Nemecku v8ak zpusobila, 2e na projekiovan vtdich letound bylo nutné pra ‘ovat v zahranzi. Stein postupoval i Dornier Zajimavé byy osudy etounu Cs ll Dojphin Ke 1 byl postaven jet v Némocku, poté rozmon- tovan a pfevezen ples Bodamské jezero do Roh schachu ve Svjearsku @ tam znows sostaven a zalotén, 'Y Nemec ja vankl nal colokovovy po- _zemnidopravnltoun © 3 Komet | Kory byl za lexan pod doledem spojenecks komise a pos leze také mons, rovndz std chin Iétac Gun Liveie |. Aby ly splnény pozadavky spojonct, rmusely mit tyto ste pattiené maié razméry fa hmotnost a take nizké vykony. Vat lotoury \y Némecku veniknout nemo. Aby se na tako- ‘oh konstrukeien vador omezenim mobio pra- ‘covet, bya uty Sociota di Consruzioni Mac ceaniche Aeronautiche (CMASA) v tall zaloze- ina némecka pobocka. Jem hlavnim cilem byo projektovén takovjch letadl, Kora byla v NE~ ‘macku zakéizina,Jechim 2pronich vied pra ce se sta étaci un Do J Wa, Ktery by pozdéih vyrabn sérové a taki iconéne stavin v Japon- ‘sku, Holandsku a Spandlstu.Tehdy to byl bez Dochyy neve ispch fey Dorie, protode ‘eno letoun by! jednou 2 nejvjznamndsich le- tokyo Konstruk sv@ dob. | zde konstiuklér ‘opakovel schéma dvou motor vtaané-taéoém spotaden, ulogenich za sebou nad Kiem, Dornier tak navthovalletouny uréené kz dim 0 Schneideriv poh. Moho z rich take u2ivalo v praxi ovbtené tandemové uspofé ani motora, Napiklad projekt z roku 1927 mal ‘atk up, jeho® pedal East by! ulodentazny 5 av 2adn acy, Mazi pohonnjmi jednat- smi $8 nachazela piltn!Kabina. K trupu byfo vanaKrilo a k nému play, Klee piynute Yechazely ocasn pochy. romé civinich stra Dornier v Itai kon voval take vojenské letouny, Jako napfiked vac! Do H Fake a jo plovékovou vorei Fat ‘Soe. yy to letouny voli tispiné, nebo se enéni vyrabaly v Japonsku a USA (Curtiss: ot WP-t) 2 calich konstrukeidvacatych lel je mozne latac luny a plovakove letouny Do C, Do D vojenska verze), prizkumny De E, dopravni Do 8 4 pro nds zaimavéjsi Do N. Teno letoun, “nj pode japorsk objodndvy, bl v pod! 1s oswbaéeny Wal pokonstruovany na po- “=rn\ sto) 8 kolowjm porWozkem. Tandemové Lumistén dvou fadavjch pohonnjch jednotekby- lo samoziejmé zachovino.V Nl byly naveeny také dali varace na téma De J, a sico Do R ‘Superval | ponanény pedobnijm zpusobem ja ko jeno predchidee a Do R2 Supensal i! vba ‘ven 2 ey motor ve dvou tandemowjch ta? neetacnych dvojicich Dali zahranéni poboékou iy Dornior by- Ja tovama v Attenrheinu ve Svjcarsku, Kera by la zalatona v dobé, kdy spojenecké omezeni Skatedné polevila. Tonto podnik nes! nazev Ake ttengesselschaft fr DomierFlagzeug, Privé tam vznil tehdy neji tac’ un na svt Dorner Do X, caf byl dopravniletoun pro transatiantic- ke pretty. Snad ani neni Yea dodavat 22 eho ‘dvandet motord bylo saekupeno do Sos tance rmoujch dj Vo skutecst by tento stro 2kon- struovin jako odpovid na tajny pozadavek né- meckého némofneva 2 wok 1927. podaduii veky hldkovy letaci Glun schopny nést znacny pdklad pum nebo torpéd. Cyt motory umistine ve dvou tandemoweh ‘dvojcich mel take dopravni (a vn) letoun Do $2 roku 1930 a tké 0 rok pozddj zalétany Do 8, co byl hornoplosnik s motory umistnymi po dvojicich pod Kfidlem. Oba stroje cokonale prezentovalyjednu znevéich whod tohoto use ppd’ pohonnjch jedrotek. Prestoze by! Do 8 tyimotoroy, vyznadoval se rozp&tim Kila necebjeh 19 metro zamena méné nad upru- ‘mamého avourotorového letounu. Das etoun, Do K-4,ktery opakoval koncopelK-8, ale so za- taovacin padvorkam, nebylnikdy postaven. Vo tice letech se v nabidce firmy Dor rier zagalo abjevovat kom létacich lun star demorim umisténim materi im dal vice We sickych Konstrukc, jako napkiad sthacka Do (C4, pleznatend pi zméné systému oznatova- iv roce 1933 na Do 10, bombaroéry Do 11 (DoF) a Do 134 wien .nadhorn’ o8%ivy™ Do 15 (Do), Bezespory nejznamesim fotou- nem 2 t8to fady by! Do 17, zpobatku nazyvany sdétajlel tudka” @ oficiiné uréenj k pFeprave podty, ve skuteénost véak od potatku projekto- vary jako bombard, Volmi zaimavs byl vyfe= Sen pohon létaciho Guru De 14. Dva fadowe rmotory BMI VI byly umistéry vtrupu vedie se be. Prosttednictvim spoleéného reduktoru po- Indndlyjednu dfevénou lagnou vitulo primé 5 m umisténou na vzpérach nad trupem. Bez ‘sich problema by by mozné pouattaznou vr ful ale jake vid, Dernier oli vel tanou, Do 16 byl zndmy jako Milt Wa. snado 8 lze tedy predstavt jak vypadal a k éemu mel lout. Jeo nastupce Bo 18 byl podbna jako cfvajl Domierovy konstrukce pohanén matory \ tandamovém uspotédn. Novinkou poustou Do 18 byla diouh vystupni hridol zacniho rmotoru,Ktera pfenagela kroutc moment na vi- tul, Dormerovi se tohdy podarlo vyesit prob lm vibra, Maré dosud znemosfovaly podob- ne fesent pono ‘Nastupcem tohato lotounu byl Korver Do 24s emi motory v waném uspotacdn! ums tnjmi v samostatnych gondoléch. U nésledu- JienoIétacho éunu (Do 28) bylo znavu poutto tandemave uspotédan cyt motord. Zajimavé byl ulagen zadnich vtul ter se béhem vzle- 1U wykiaply spolegné s hnacimi hiidolemi vzh + c02 melo w/out kontakt vtulonjch sti vod r hadinou. To viak wyzadovalo pouati douhich deli. nave kloubov8 ulodenych, coz byl tech- ricky velmiambiciézn feSen. Podobnyjm zpiso bem by vroce 1042 ve Sjcarcke pobotce fr my Dornier zkonstruovén stro) Do 212. By 10 rmalyetyémvstny lac hun poh jenim mo- torem a tagnou vel. Kroutici moment by pe: gen na vrtul umisténcu na kon rupu pomo- i mimotadné dlouné hiidele s Koubovim wo- ‘enim, kr se odkapéla spoleéné s vu sm rem nahor. “Tandomové uspotédin’ matord u Dorie: eh konstrukc! do 1 doby vyadovalo uistént pPohonnjch ede mien trup (co! Vpfipad tacich und byo velmi vjhodné vahiadem k nut ‘ost! achrany motor ped vodn tit pi valet nebo piistn), alo Konstruktr it meztim into Ziuné promyslelo navém bojovém letounus tan ‘demova usporadanjmi motory,ktery by mob! \ jecnom trupu nést spoleénd s motor take p- lotn kabinu, palvové nde a dai vst. DDosatadni feoni, a iz navrzena Dornierem ‘nebo ta (jako rapt Fokker D-XXI),unich? ad 1 motor Uozeny v 18H pred ccasnimi plocha- Imi vy2adoal pout vou acasnich nosnikt, ne: byla optimaln’ pro dosazeni volkych rychiost 5 Do 335 V1 v piné krise. Patrné jsou kryty hlavniho podvozku, kieré byly odlisné od ryt nésledujicich stroji. Silueta letounu piipominala mraveneénika, co2 byla take ‘eoticiaini pfezdivka tohoto letounu. rvni prototyp Dornieru Do 335 V1 pri zku- Sebnim fetu V mnoha ptipadach (rapt u dopravnich letace) to nemélo vats! vjznam, ale pro that letoun nebo ryehij bombardor se takova feSoninedala pout 0d patent k projektu Prozatim znaéné mihnavé piedstavy zaéaly ve rah poloving roku 1937 pomalu nabjvat kon krétngjsich fem. Dre 3. srpna thot roku zis: kala ferma Dornier Werke na swé Foden! patent 6.728044 (pné oznatoni znélo Deutsche Reichs patent DAP 728044, Klasse 62b, Gruppe 903). Jak vypiv 2 popisu pipojeného k nvr pa tent se tyxal Jotaunu slozencho ze ti Gti pled s motor pohaniim tnou vr, ste: ni. oddélend ad motors protipczarnim prepa2- kami ve Keré bya umisténa pln kabina pl ‘vows nacre @ vSechny letadlow’ systémy a zad ni. ve které se nachaze! motors tagnou vt Krom toho patent obsahval 1 ocasni plocty informace 0 pidavne ri, tvotené acelovjmi daskami 0 tloustce neko ik maimetr, Krétoe po ziskéni patontovjch prév Dornier zahajl na zaklad 2 pfectim patch predoo- Kada vyvojve price na novém ltounu oznaée- ném P59, Po dikladnch analjzéch a podrob- ‘nich wypottech se rozhodl vypracovat ety kon: variant, 2 rich? pr dvb byl uréony to fipacnou sériovou vjrobu a dls dv jako ‘rekon ltouny’ vybavené pattene vyladénm smotory 'P50.01 ~ séviova varianta s dma matory 1DB 601 o won 845 KW (1 150k) a s maximal ri rychiost 715 kmh vo wyce 4 000 m 59-02 -rekoran vararta s motory DB 601 © vykonu 1 294 KW (1 760 k) a 8 maximalni ryehiost 780 krvh u hlainy move: 59-03 - rekon! variarta s motory DB 601 © wkonu 1.470 KW (2 000 k) a 6 maximalni rychiost 815 () km u hlaginy mote 58-04 ~ sriova varanta 6 motory DB 601 © wjkonuy 919 KWW (1 250 K) a s rychlosti 755 ksh va yo 5 000 m LUvedene ety variant bylo nutné dikladné analyzovat. Po 2vébenirenjch modnost 20 rijeh motordbyly nakonac pron ti varianty 2a rmirwaty a vybrana variant evr, kro byla ur {ona realizact ako rychiy bombard P.59-04 Jednalo se 0 jednomisiny dolnopiosnik po hanény dma motory Daimler-Benz OB 601. Jo ‘den umistény v pf trupu pohanel tabnou vis |, druhy, uozeny v poloviné delay stole, pohs- nl tagnou vrtul. Ota¢ky zadniho motoru byly rt na kone! trupu pivédéry pomoci clouné dele. Vstupy veduchu do chide zadnino mo- toru byly umistény na bocichtrupu t8sn8 za ph lot’ kabinou, ter s0 nachzela mezi pobonny ‘mi Jednotkam. Ocasniplocy byty navrzeny ja ko Kidove, aby se pathén’ zvjila veddlenost ‘sy zai wre od 2am&. Ve sped sviié oc: ni plose (pod trupem) byla uchycena ostruna 5 kluznou botkou. Kola hiavniho podvoeku se zalahowvala do Kila. Zajmavost projektu P59 byla mognost zmény Glu nastavent kita (do 207) na zomi Domior v te dobé zai padrobndtprojok- tove price a soutasné se snadl vzbudtzajem fo letoun u ptishutnich fad. V Wetopadu 1939, byla kancepee lelounu: Gokonéena a shrnuta projektu P.s9-05, Bohutel vojanska situace v roce 1940, tedy + dobé pokrabujcich némockych vitézst,avant- {gard technckym novi pris nepal Ni omu ge dokance ani nesrilo 0 tom, fe ib za Do 995 V1 valété k prvnimu lot nbkolk lot Se vyvo) ychieho bombardéru stane Jodnim z nejdileztj8ich konstrukénich dkola, Jake kay budou ped Fiésk leteckt frmy posta veny. a kromé too take jednau z vidoowych po- eedlosti, Spojonci mal tehdy daloko k plénam na obsazeni Berlina a nic nenaznagoval, 20 0 tak nékdy stane Vtakowé situaci RLM rozhodlo, 40 neni mutné soustodit so na vjvojtak evolu nich konstrukc,jestiz kiasick letouny se zce- la osvédéul. Viddeim Il fe se zd, 28k vi tazevl yo vzduiné valee postat! ovétené typy Bt 109, Ju 88, Ju 87 a He 111. Hermann Go: fing ve svém dopise ze 3. nora 1940 ministry Funkovi nastioval piedpoktady tyflotdho pl nu: Je potiebné zkoumat jediné ty programy, Jelena wjstedky budou pate je&t8 vroco 1940, rebo nejpozddi na jafe 1941. Kaddy program Kary tuto podminku nespituje a vyzaduje finan- {ni protlogky, musi bjt obétovdn ve prospéch ‘projektdsplnuiiich tuto podminku. Takto tedy nedostatck predvidavost v hod nocensitzace zapiénd, 2e projek! P.59-08 byl cdioten do Supliku. AvEak Dornier neminil od v0 mySlenky ustoupt. By plesvédéen, Ze zavé di Upiné novou kvalitv oblast konstrukco bojo vijch letound. Pin si vlak uvSdomoval tak var 335 V9 (WINr-230008, CP+Ul) predstavoval prototyp strojd A-O/A-t ke vyroba probinaa prils pomalu. Kromé tobo Hier hledal vysnérnj Schnelibomber také mezi {injmi konstrukcomi. Protoze vidce povazova ‘Pre za to, co by monl potiebovat,na¥id 7. 6er- ‘na, aby vivoj Domiorovy konstrukce byl Zafar zen jako Bitzbomber do priorrich (kot. Tim- to 2puscbem se Pret pripoil k bombardovact veri Schwabe. Podobné podpory, ky mn0- hem mandi mif, sa dostalo lotounu my Arado [Ar 234 Bite, projektovarému puvodne jako pri zkumnj. Diky volkd rychlost mély tio letouny ‘leshurychie napadat nepftele aiz by byly rotovany neptétolskymi stnackam, Kay? bylo 7lejmé, 40 spojeneck® vylodén ve Franci zo ‘fekivat kazdjm dnem. Hier se kategoricky {domahal co nairychiojsino nasazeni Bitzbom: bboru do ake. Zadalo se, 28 Do 335 konetn6 dosta zee nou, Probihala manta? prototypu, program zis: al priori a tedy i prostfodky na vjvo} a mece- Sem a ochrancem byl sam voce, Stle vSak ‘existvai lid, hterjm Dorrieriv Uspch neby po ‘cut. Vnejvti mi to samen plato o Wi ly Messerschmitov, ktery se obdval, 28 sina onkurence odsunojeho Me 262 na crunou ko ej Prottypovd 2kousky kazovaly, edo zahé joni seriov® vyroby jeno letounu j est daloko, Kromé toho se etoun Schwaibe pro roll bom bardéu pls neh, protode pumy musely byt deny vn rupu mimo 18286 etouru, 002 zor ovalo stabiltu zejmeéna ve fiz edhozu. Messer- sehmit si uvidomoval, 20 pokud se Do 398 ja- ho ychly bombardér o¥8db, RLM oho letoun 2 nebude mit jam. Diky sin pozici na.’ pshuinjm znamostom a sim, ev kth do a plekenstruuje Me 262 na bombard, se ma podlafio Hila ptesvedt, aby vivo jaho kon- strukce udél absolut’ privity a Do 335 povazo- ‘val 2 rezeryietoun.Rozhodilcim argumerte es EM sa M. Ke Zadni ast trupu tretino prototypu (De $35 V3. W.Nr230002, CPUC) ji po pfedani 1/ Versuicheverband OKL @ zméné volaciho kodu na T94ZH. Mr oe MK wabe teprve na ment by fai, 2e v dobé, kdy nékolik stoi 2 lta, byl protlyp Pte nebyio jisté, zda bude nakonec nym typem. Ostatné Messerschmitt mél pf sve snaze pfesvodet Hier 0 svém nazoru Us nadnénou poz, nebat vides, okouzlen) oe Me 262, Povazoval ho pravé za ton rychi bom harder, okterem snl, Nakonee 7. zai 1943 vid rozhodl soustedit veskeré usin vyvo] Me imi vykony, s@ sam rozhodne st 2 262, zalimeo Do 338 me nistat vzaloze. Prot tomuto rozhodrut znows protestval Mich. Vdo- pise Hiterovu adjutanion' Nikolausovi von Be- tow pide o Piel jako o .tyehiém bombardéry a sthacim ltouny buck Ale jena nazor rebylvyslyen an’ tontokrt, Do 336 byl opt ‘Blizkd budouenost véak ukdzala, 2e vodeova twrdohlavost v rozhodnuti upravit kneseni pum pouze Me 262 byia chybnd. Kay? se vylodéni Spojencd ve Franc sta realfou, sériova wo: 1a Schwalbe se teprve rozbinal \V dobé, key 80 jelté rozhodovalo o osudu Pel, by dokonen jena prvniprotatyp, Paved ‘mel bj podobny projektu P2312. rotate ta to kanoepes bya aerdyamicktho Nediska ne propracovanéj. Ukizalo se vBak, 2 kryt pred: no motoru je pS teeny a jst v probahu pt pra k wjrobe byl krunovy prstencowjm chlackem, ker valle tounu vzhied sticky @ hvézdicowjm motorem, ' ttn podobé by pruni prototyp Do 338 V1 (CP+UA, WN.230001)tak6 dokonten a v zai 1943 plipraven k zaletan. Dre 26. ina se na tovérnim let fmy Dornier ve Friedrchshate- ru poprvé venesl do vzduchu. Svécky prniho [ots byl General der Kamptieger (Gok) Peltz ‘a Oberst Petersen 2 wjzkurnnéhe oddsien zk iadry v Rechlinu. Na obs nav lotoun udéal ve Pohted do pitotni kabiny Do 335 V3, kterd ‘8 od sériovyeh Do 395 A mirné lil, ‘kryt kabiny Do 335 v3. ‘y dojem. Piotem, ktery tondy sede zatizenim, by! slavny Flugkapitan Hans Dieterle, Sét 2k ‘s0brich plot femy Dornier. Diet Ui ptekonanim svétoveno rychistnihorexorcs, kay2 20. leena 1999 dosahi na specdin8 upra: veném prottypx stacy Hoinko! He 100 VB ‘yetlost 746,608 kv Do 338 V1 by! jodnomisny dolnoploinik co Trkolovy podvozek pido velo typ se zatahova do kIila@ do trupu. Po lokovow konstuk han letounu zajstovaly dva fadove motery OB 608 A-1 0 valetovém vykonu 1 288 KW (1 Prini prottyp Prellu nebyl vyzbrojn. Na svou dou by volmi pokrokovy aystém zachrany plo ta, Vetledem k vu na koncl trupu a vysoxym ‘casnim plockam bylo Kasiké opus kabiny prakicky nemaznd. Vriuow lity a kjlavalochy S@ V ptipad® nebezpet! mely ode, ale [ak prokizaly prakické2kousy,systém éasto seth Aby so pfedoslo nehodm. byla pousita pnou- maticky vystelovana pllotn sedacka. Jost pilot chtél poubit, musel postupne stsknout tf taka umisténd na prave strand. Pron akivo valo odstfelen sta zadni vite, rune spustio ‘odéleni ocasnich ploch a tfetiodistio vystie iovaci mecharismus sedaéky. Po stisky véach Nagtek zat plot za dv valke pay, Kn ‘mi odhodi kabinw a vystel sedatku, 1B 335 byl drum nmacgm a celkovd te im lolounem (po He 218 Una Svodsker Saa- ‘bu-21)» pistowym pohonom, ktory by tkowjmn system vybaven. V tomto sméru byit Nem naznatne neil. Ostatné pravé pl Luftva- Je mi jako prvni manost vyzkoutet wstalo aci Sedaéky v boj. Dne 11. dubna 1944 Unter: taier Herter a Geer Perbix 2 2/NJG 1 tim to zpusobem opusti svij He 218, Oba étasiné isa ana zemi na né Cokalo mil prekvape Profesor Heinkel jim pedal odménu ve wysi (000 marek Poni lt Pfou probe uspetne. Bylo zat pouze nokolikmalych vad, Kier vlak Dyly rch odstranény Vlastost letounu byly hod: naceny jako dobre. kay pt zaznamenal zn ojou nestabiltu ve vodorovneém let Take Linnost kormidel méla daleko k dokonalost. Dalsi ava lely se uskuteénily 2, istopadu id Dip. ng, Werner Atrogge, ktery pled, ne? so stl zkuésbnim item, lta na wyskovyen pruzkumnch iotou lech du 86 F rad brisymi ostrovy, rut lot wed Quenale Vsechny naslocuilc ety v potato fiz zko, 1k, toré probihaly pledevsim v Erprobungs Rechlinu, provadeli Atrogge, Querzior Dieter, Pri cturiom ltu bylo dosazeno ryct- 3 600 kmh u hladiny mote. Bylo ron? ro, do ltoun se pomémé snd plu, 10 1943. PA prim let st okud lt na jeden motor. PA tépiileztost se kazalo, Ze letoun je rychei pl ltu s tlaénou 1 stadnou vl. Vtakovém pipadé byl do- .ateno ryclot ad 560 kmh Pohled na vatlakovou klapku Do 335 V3. Dobie patrny je také zpascb otevirsni ka- biny, charaktersticky pro tento exemplai. ue Objeviy se véak take zavady letouns. Ne} vitsiz nich bylo nedostateén chlazen’ zadniho ‘motoru, kiery mal tendanc se pfahtvat. Hot ost letounu zpusobia, 26 se vyskyty pipady sa ‘movolndho zatazoni podvazku, Bya to cata pi ‘ina zpazdlén|2kousek daich protorypd ast ny nedostatek pronastedoval take predseriave letoury Velky problém pfedstavovala rom ne ostateéna podéne stabita ‘mozhovala tine vedent ploy. Smexove kor ‘mo nedosahovalo ani zdaleka vjborné din nosti kfdlek, nemluvé o wjBkovém kormile yvazovaet ‘montovry, ani by to njak ovvnle chav le tounu. Jj a raktcky nul sw mou pfipadu, kay letoun pchanél pouze ped Lak wyskovky mohly bjt zoe de ni motor | presto se sthacka v cokovém hod: noceni jevia jako velmi vydafena. Zbjvalo jen doutat, 2 vSechny nedostatky bu stranéey. Po spésném zaletu prototypu se Nich vis topadu 1943 opét pokusil pfeswédét Milera o plednostach Piel Vyudipitom jono toury (a rey 00 po rychiém bombardoru. Ve zpravach upozor Foval mimo jn na ekutenost, 20 Do 395 bude schopen nést puny o hmatnoet 1 000 kg, 28- timco Me 282 jon $00 kg Vidoe vak zstal ne blomry. Jeho milevan} Schwalbe mal priority Pod doymem ispéénych housek Do 338 V1 véak bylo Dornerow nafizeno posta dalsch cmact prototypd, desst pledsérrovjch etound Do 295 '80,dvandctsériowjch Act af dvoumisne ev 1 ste. Pro firma to znamenalo prohru. Sam Doiartajné doutl, 20 objednavka buse mno- hem vats. Pro plané nafky véak nebyl pravy ‘oxkamdik,bylo nutné vyu2itto, co bylo ste. Exis tovala tot moznost, 20 po odstrantni nejzavae néisch necostati by RLMIna Peihledéio mo hem pvt 2vIsSt, Kye i Me 262 Sch bbe pronisadovaly problamy. Od 19. Sstopadu 11943 zkouse’a Dornier prototyp Lutwate, alo (0th dny pozd8iji, 22. fstopadu, by v Lar2u po 8kozen a veicen do dilen, Pozdsji sloutil ke 2koutkam § motory DB 603 E. Mazin by dokongen cruny protetyp Do 335 V2 (CP+UB, WiNF230002), Kory St. prosince 13 1943 zaétal Dieterie. Letoun se od svého pied chide iil naka detaly, Predevsim zpod pt «dé tropa zmizel vstup vaduchu do olejového thladie, Kory byl nahazen integrovanym prs tencovym chlackeem. By upraven tar kt hla nino posvorku. Navadory vybotrym vlestnostem noveo le tounu ho Hier | nadale povazoval za rezervu pro plipad neuspachu 8 proudoyymi stroj. V8 {obe doslok setkani A. Galanda, Kremeyora fa Diesinga zo atfecska v Rechinu s Reideba- ‘chem zfmy Dorie, na ktorém pad naveh uni ‘kovat jednotve verze Do 336. T6zky sthaci le tour (Zertred eye bombard mety bit vme: xumalni mife shodné, coz by v podstat® vedio xvylvofeni univerzlnie leur, Ker by moh! bee speciale upray provéitruzné typy ko i. Roz by se omelly pouze na zmény vyba vei, napr. monta2 zazoni GM 1, které kro obs 2vySovalo vjkon motoru. Galland navn ‘aby predpoklédand vyzbro) byla zesilona 0 ve andy MK 103 rade 30 mm v Kile. Do 335 V2 4 dokoace po urétou dobu etl jofch maketam. favak dels! prdce v tomto sméru byly provede: ny teprve na Do 395 V13, protoypu verze DO 1335 B, ktera bude popsana Pozo ‘Nevely mésic po prvnim lets Do 896 V2 se ke zkoudkAm pfipaii Do 395 V9 (CP+UC, WIN 20008) zalstany 20. edna 1944. Od stoje V2 Mal moctikevane vy se v podsta pts nel kya upravene kofeny Kida, kde prodlouzena tetva a ostra nabeznd hana zlepila viastnosti pil pfistan, Stem jako Do 335 V2 | V3 mel nat ryt kabiny od Kory bya uisténa 2 ni prostora za etounom Vem za va podiouté Kapkovité vyStuPKY, wo bylu foto letounu vyfeben systém otevran pilot ka biny, U Do 936 V1, u vSech ostatnich prototyp ‘take usbriovjch etvoa se kabina odklépéla a pravou stranu, ale v Do 335.V3 by! poutit spe Cain ram, Klery pohybiivou East krytu nejprve ‘nadzdvh a nasledné odsunul dazadu. Ukazai0 Se viak, 2e takava efektn feSeni konstruk le tounu pouze kompltuj takze tonto systém ote Zebiik usnachulici pilotovi piistup do pi- jotni kabiny. Na snimku je zachycen letoun Do 335 V8. Virani kabiny vpraxi pouait neby, Do 335 V8 po ‘Sout pozdéj pil vjvoj prizkumné verze Do 335 A. ‘asim dokontonjm protolypem by! Do 33 ‘v4 (CP+UD, WN. 230004). Pro tochrick® pot 40 visk tonto letaun Gekal na sv0) prvi et a 409, cervence. Lota tedy a2 jako devat v po ‘adi, Kaye by plodetizen dalBimi pti pretolyoy V4 byl uréen ke zkouskam nowaho Kila sroz ‘eum zvétsenjm na 18,40 m, Kieré bylo nav ono ve fimé Heinkel a podtalo se $ nim pro ystanou verz! Do 336 B-4. Nové Kido bylo faraktrisicktrelatiné vokou Sines, 8 natelnou s Krily huzak, co? umozroval 2¥6 Seni dole a tak dostupu. Heinkel na podob- rim Kido pracova pi vjvojletounv Hotter HO 211. cob byla wjékova vorze notn’ sticky He 219. U kiida pro Do 395 B-4 byle zachovana ‘goornetie standardni nesneé plochy a zvetSeno bylo pouze rorpat \Véechny Efi pruniprototypy edu nemély vjebroj, Teprve Do 338 V5 (CP+UE, W.NF230 (008) byl vyzorojen kanonem MK 103 rato 30 mm s dloutou hia, Ker) byl nstlovan mez ‘oky valedprednio motoru a sie osou vt te. Zprwu Se wazovalo 0 mcznosti pout kand TU MK 108 ste rbe 6 vy kadenci, OvSem vyhodou MK 103 byia tome dvojnasabna Uso va rychlost sifly, ktra zvyBovala Uénny dostel brand. Nad motorem byly umistiny va kan6- fy MG 151/20 re 20 mm. V ttupave punovni {f mohl leloun nest 500 kg pum. 'Do 335 V5 poprve let uroru 1944 a pote by predan do wyzbrojnino zkusebnio stiodisks \ Tamewitz, kde byty provedeny prin zkutebn stieoy Zpotdiks ee bohutel nadatlo potas ne ‘stabi letounu, takre 2kousky skondly asker Phivyssich sychlostech stiely zasahovaly tech ro mong, jon ne to, co ukazoval zamerovee To Tetoun jako sthacku diskvalifoval plinejmen- ‘im do doby, net bude problém vyfeten. Nemé: elt thot mésice byl untesneny plany vy Jordan vBraunschwoigu. Avéak 7 dovodu 290% ‘ini paci ra daléich prototypach a vytizen mon taZnicn cen jrjn ukoly nebyly tte zAmay rea lizoviny a any Pte tam nikdy nebyl sestaven Dre 30. zati 1944 by! Do 335 VS presin do Fectinu a pote se vail do Mengenu, ke lta \ re’ Erprobungskommanda 335 (Ekdo 33) ‘Dae 26. brezna 1944 yt daliprotolyp Do 3956 (CP+UF, WNt. 230006) ure ke 2kou: km vybaveni, Zxousel se na ném napticad ra ovjskomér FuG 101. § tito strojom eta Alt rogge.De 395 V6 pravcépodcbné (neni to 2cele jst) rahradi prototyp V7 v programy zkousek motoru Jumo 213, které provaddla v Ht® 1944 firma Junkers v Dossau. Prototypove 2kousky Pfeil zatim probaly ber vnejsich udalost, Jediné wets probly. tere byly zaanamenary, se tVkaly nedostatot ro chazeni zachiho motor Bohue! 15. dt na (prameny hovoltaké o 14. nebo 16. dvbnu by tracen pri stots plote. Pri ety v male yee zaéalltounu Do 338 V2 hofet zadni mo toby, které méla byt zahayena u femy Lute tor, Ohef pravdépodbné pepsi lanka fizeni a letoun po netizaném stiemhiavém letunarazi fo skladu protietadiove munice u Memminge- ru. Plot Werner Atrogge nestadl letoun opus 1 zahynulv jeho troskach. Hovort o néjakycn poztistatcich je zbyteéne, protoze wybuch ste va ulodendho ve skladu protoyp | pita dosle va rozpyli, Mito 2kusebninopllotav programa Do 335 zavjel Flugkaptin Karl Heinz Appe! Pr {na katastoty druhého prototypu je ve veké mi {fe pouze hypotézou, i kay? vein pravdépodob: ‘nou. Ve skuteénost se presnou pid havarie ‘nepodatio zit, nebot specilsté neméli 2d ‘fy mater krozboru, Dali prottyp Do 395 V7 (CP1UG, W.Nr230 (07) by dokonéen v kina 1944, Zaltan by 1, kvétna a polé piel fem Junkers v Des: 4, Ukolem zach inden bo upravtltoun i mentaz} motor Junkers Jumo 213 0 podob- ‘ném vjkonu jako DB 603. Do 335 V7 s motory Jamo 213 « nejuéti prawdépodobnostneusku twenil ani jeden ot a v lod byl wren fms Dornier. Exstue jedna poder fotograti to ‘oto letounu (ve skutetnost ich e vce, ukazu |i va poue nepodstatne konstrukéni deta), tara zachyeuje havarovanyletoun na kraj lesa Pedhi motor Jo utren a le2i na boku pted le tounem. Fotograie neni pis kvaltni a navic jo potizana ztakového dhl, 20 jo 82k6 ur jaky ‘motor se nachazivtrupu. Pokud se jedna o mo- torlefic pfedietounem, zn, tet srimek ou mal, se Koni k nézoru. 2a deo standardni DB. 603. Z toho by wypijvalo, 2e letoun po navraty do matetského zavodu znovu dostal povodhi ‘molocy, Noni véak znamo, zda béhem zkousok us dunkerse byl do letounu zamontoviny dva ‘matory Jume 213, nebo jen jeden (co je prav cépodobnei). V takovem pripad® by charakt- ‘istokyjm znakem prototypu byy vstupy vzduchy do kompresat abou motor umistné na je né, ato pravé strand trupu. Pousti obou typa motor jednom draku by bylo mazne také diy 1, $0 ob spalovaly palivo BA s oKtarovym ‘sem 87. Ovsem v ptipad zahajeni sériove nroby verze pohdnéné motory sumo 213 by pi dala v Wahu pauze morta? steincho ypu mo 1, nally ich Kombinace s DB 603. Pedro Verba 2koutek Do 395 V7 s motory Jurmo 213 v Dessau zustava dodnes zihadou, Y pofadi dali prototypem by! Do 395 VB CPsUH, WINE230008) uréeny k pododnyjm 2kouskam uty Dail Benz. Tam mal bt vy aven motory DB 603 E (nebo LA), Které mély chandt sérové stoja. Monta? novjch motor ela za néstedek Upravy ojich kryt a tak Ta 1 drobeyjch 2mén, 2 rich 2a zminku sto Kt 1 yt vatuns veduchu do kompresort. eto: om byly v nu 194 v Mengenu provedeny le ve vollajeh wtkach a od nora probihaly po- bn zhousky v Rechin. (D0 3959 (CP-UI, W.N¢230009) by poslod im prottypem pad zahajonim sériowe vjroby. Dd swjch pfedchda se Is zestenjm podvoz sma take vyztutenim nBieeryeh lk vitri kan uke deaku, uw nich byia 2)éténa nedostate- 4 pemost.V ltounu byl zapracovéry tak dal PFedni podvazkova noha letounu prototy- pu Do 335 vs. Bi amény, Koré vyplyruly 22 zhouok pfedcha 2ejcich prototypd. Tanto prototyp pledstavaval zor pro stihact: bombardovae! yer Do 335 A-/A-t a bylo mu pidéleno ofcian jméno Pier. One 29. cervna 1944 provecl Quenzler 8 Do 398 V9 pevni lt Letoun by vyzbrojen kandnam MK 103 (stle- cim osou vtule) se zAsobou 70 nabojd a ova, andny MG 151 ride 18 mm ¢ 200 naboji na hlaveh uodenj nad motorem. Zkousky vyzbro Je byy provedeny v Gorvenci 1944. K pohonu V9 ‘yt poutity kapalino chiazené fadové dvandct valco DB 603 A-2 5 vail uspofadamm ve ary cbracendho pismene V Latoun ve fremnich barvch netal pi lou ho, protoze krtoe po zalétani, 7. srpna 1944 byl prediin do vjekumndho aifediska Lutwatte \ Rechinu (Erprobungsstato Rachin) k celko- ‘ym zkouskarm. Zkousky byly provadry 2 he ska zpdcotilet etouns k opera slu2be. Zk Sebni loty $ Do 335 V9 tehdy provadél jeden _ nejzkusenejsich plot stiediska DipL. ing. Hein rich Beauvais. V Némecku snad neesisioval lo toun, 2a eno? fizenim by tento pilot nesedél Pedil se na zkouskéchtranspornino Ar 292, proudovjeh He 280 a Me 262, rakotovsho Me 163 Komet, spojovacino Fl 256, noni stinacky Ta 154 a dokonce | vuln Fa 223. tak roz~ sahijmi zkudenostm by! Beauvais jednim 2° Stastived, Klenim bylo dopfano preZit véectny let, SB mal napthiad 2 18. srpna 1944 be hem nouzovdn pista’ = VO, Key jen mins oko Letoun by opraven a znovu se zapojt do zkousek od koncem valky se letoun nachaza Rech Inu, odhud s nim neznamy pit cdot smérem do neutrinino Srjcarska. Sham letu si véak _zmyjilkurs, kay nespréuneé odetial Udaje kom psu a nakonee vyskotil na padku nad ize ‘mim obeazerém Svobodnjm Francou. Do 335, V9 by! znigen a nostasiny dezertér pal do za- jet Mal pislovegne stesti v nestésti, $e ne do sovdtktho, ‘Beauvais v Rechlinu motokratlétal $ Do 35 V9, pfigomé se snail adhalt véechny 25: ‘va, zhodnottjeho ma?nost a vypracovt ech 15 rau pote, Maximain’rychiost 700 kmh, kt: rouletoun tohdy dosahi ve vosorouném lt by la skatosnd impozarn ychkl by jonom prow ony Me 262 Schwabe a raketovy Me 163 Ko ‘mot. Uvadimes charakter posledné manovaného letounu, Pe kxome Schwabe nemélkonkurenc Na svérozméry by Do 336 neobytle obra nj, coz piekvapilo i sametnho pila. V simul vanyjen vzcisnjen soubojch s Fw 190 mat as: to plevahu 18247 dvoumotorov) Pte! V nejhor ‘im pfipad® soubo) kondil okamaitym zrychle sim ponechsinim soupefe za zidy. Do 395 ne mohia dostineut 2adna viastni ani spojenecka sthatka, = vjerkou letound s proudowym po- skutaénost dovolilaoptimésick® wvaty ru jako o nap Hitorovy tou po yeh Jem bombardéru, Beauvais vysoce hochat ta ke komfort pro prac pilot Letoun se snadno ‘vlédal a kabina bya veimi pohodiné, co® uné- meckych letade nebylo éastym jevem, Napikiad pilot Messerschmity Bt 109 si Casto stézovall. Do 335 V9 (W.Nr.230008, CP+UN) by! vzor pro sériove stroje Do 335 A-O/A-1 Zadni éést trupu prototypu Do 335 V8. Do- bie je vidét veikost visostnych znakaa ko- dovych pismen. 46 va snimky Do 235 A-02. (B10 via Kran ‘Do 335 M11 (W.NF-290011, CP+UL}, prvni prototyp cviéné verze Do 335 A-11, na tesny pith prostor. Mimoto by\ standard \itobek Wilyho Messerschmita zndmy obthi0: \ainim pilot spainami, ktoré se do kabiny do- stavaly nezrdmo odkud. | pfos volké dsl sete: to probiém do konce valky nopodafilo wrest ‘Nezanedoatelnj wyznam mél také vybomy hled,jaky mel plot Do $36. Dokonal by! vy Hed dopfedu, do stran a dla (2 ddvadu umisié- ni kabiny pfed ndbé2nou hranou Kfida). Tote? se v8ak i? nedalo ici o vjtvedu dozadu, ka by! pilot odkézsin pouze na zredika umistind pod apkovitm wstupky na kaya Kabiny. Zara byla pouzita na nékterich prototypech, ndkotka, letounsch verze A-0 a na sériovych strojch yo to fe8eni pouze provizomi,protaze v dus- Jeciku dlounéno tupu plot kromé sebe v zeal ich mnaho nevidl. Jo to mozné wysvétt pre ‘eval dlvérou Konstruktera v rychost stroe, ter umodhovala uniknout pled nebozpetim bez ‘utnaettoho, aby plot muse ott hlavusa kon trolovat siuaci za zy. Nemén® jakékol za- vodtovani je zbyteéné,protoze v porevnani to: ba jen s Me 262 Scnwaibeto zoela nepoctyone nedostatek by \ polovind roku 1944 zatala ofenziva spo- Jone sit ai nevBt optimist si zatal vsimat tho, 2¢ Me 262 a Ar 234 nebudou stacit na ‘ockazeni pedpokladand anglo-amercks invaze ra kontinont, Mezitim stile pokratovaly 2xousky prototype 335, provadly se upravy, odstraio~ valy 24vady a pFipravovalo se zahijoni vjroby. Nadelnik tev. Jagerstabu, Kier koorcinoval pro: ‘gram vyroby state, a zarove preitk NSDAP, Kart Otto Saur pfodvod v kvétny 1944 Hitlerow suaci ravi v tote otazoe. Videova ie fi, vombardér Schuaibe, nebyl tak dobry, jak $e pfedpoklédalo a nave byl k dlspozci iis poz 48 nat, aby jebt6 néco zménil. Hier nakonec 8 pliedrutim k nazoruTiského zbrojnho mi ristra Alberta Speera razhod! vit De 335 prio 18 ru jakoryehlemu bombardéra a zahaijt oho vi rob vnejkcatsim mazném terminy. Dre 7. Get- vence 1944 wy v 10 véelofcian rozkaz.Bo- hutel byte 2 po2ds k rapraveni chy z lors ho rokv, protaze spojanci se pravé vylodoval ra plazicn v Norman a nebyla maznost jek je Zzastavi. Valka vykrosla smérar k hraricim I #i8e, vo letounu Pot pokracoval vem poma: lu vahledem k toma. 2e se mu nedostavalo pod pory RLM a Ze adosud hal éruhofadou rol | cendincl Wait tapriprochézal holon bhem nicht se zadly cbjevovat pote 2norod: Fj jeho okamsitebojove nasazeri. A Casu by- lo ste mene. Toto pozd wioovo rozhodntlznaing uryh- tio akousky daisich prototypi a zatatek sériove _yyoby. Zanedlouna bya také zahajona monté2 dose predsériowjch exempt Do 396 A-0 (W. 'Ne24010% a? 110), cin? bya spindna Cast kon trakt jas 2 prosince 1943. Letouny byly ses: taveny ve wjrobrim vod u loité v Oborptat fenhotenu. Duvodem presura vyroby privé sem byla série spojeneckyeh nalet, Ale ani zde ne byla wjrobni inka v bozpoti. One 28. bfezna 1944 na Frietichshafon a Oberpiafienholen za: obi 750 americkych bombarderu. Usinna prot letadiova cbrana a v prawy Gas wtvorena Kou ‘ova clona zabrinly vetimu poskozen! tovary Poskozeny byly pouze manta halya diny ve Fredrchshalenu, Stet! viak jd tovarné nebylo ptdno 20. Bervence, kay bombardovani zpOso- bio vane skody a piislovetnou posted Kap ou by! ndlet 3. arpna,ktory tovarnu srovnal se zemi. Wjroba predsériovjch Ptely se znacne ‘opazdia, protaze byianutna opétovna evakua- ce do Oberplatfenhotonu, Produkci komplkovaly taképotitefemy VOM udrtet pazadovanou ur veh dodvek vl J? fedna 1944 byy zavo- dy tt fmy subovary bombardéry RAF, Klers vjrobu 2cela dezorganizovaly Pryn) Do 335 A-01 (VG+PG, W.NF240101) byl zalétan teprve 30, zi 1944, Od prototypu D0 995,V9 pfedstavucho wrabnivzor se v pod staté nel, Pohon tvolly motory DB 603 A-2 (ptedni a DB 603 GA-2 (ead), které pohanly tis vtule 0 pramécu 35 m s mesnost evar zace tah, Cim2by dojezt letounu zkrdcon 025, procent, Za piloni kabinou se nachézelahlavni palvovd nadré 0 objemu 1 230 am dophnéna ‘dvéma pomosnyni samosvormjmi nadr2em po 537 dm Uotenjmiv nabéene brane kta. V pad nutnosti mohia bt v pumovric misto 500- kg pumy zavesona oghodtelna pigavnd ni \jzbrojzstala shodné jako w Do 335 V8. Prodsériové ltouny byly wyoavery zaméfova: em Revi C120, Kery mobi byt poustvin pro zaméteni kanéni | pro bombardovani. Byo 10 moiné diky tz. Schwenkplatte (otoény panel) SSP-1, ke Kora byl zam@fovae uchyoen. Radiové wybaven’ tv ysilat FuG 16 2, identitikaén zaizen svi” FuG 25a a radio- ravigagnizafzen pro pistan bez vd FuG 125. ‘Zakiadem konstrukoo Wiha byly SkrOw nos niky mechanizaci ida oly Pydraulicky ov dane vatlahove Kaphy a Kidéka, Kiizowt ocas ‘i plochy se skladaly 2 kylorich ploch (nad a pod tnupom se smérewymi kormidy a vodorovného stabltzatoru s vjSkovjmi kormidly. Jefoh kon- strukee byla celokovova s vijimkou nab tran kjlovjeh ploch, kleré bylydfovéne. Ocasni plocty monly byt vnowovem pripade pied wis kokem pilotapyrotechnicky oddlen,stené je se sty zac vrtule. Pro piipad nouzoveho pF tani na brcho moha bjt odstelena také samot i spodn kyo placha. Ve Spiéce spodr’ SOP byla uehyoena pomocna astra s Kuznou bot ow a tumiGem,ktordchrénila spodni SOP prod ‘ndrazem na povrch lott pi vziotu v okamiku, kd letoun 2vedal pri. Tibodawy podvazek pi \doveho typu se zatahoval do trupu a do Kida. ‘Do 395 A-01 by! pravdépodobné znidon pi lednom ze spojenockych naleti, Do 335 A-02 (VG-PH, WNc240102), ktery se zachoval do- ‘ines, by! pfedn do sifediska v Rechiiny ke _2kouskim vybavent, Stoj A-03 (VG+PI, WN. 240103) nenes! wjzbro a by wjutivin ke 2kous dm motor, stené jako AOS (VGSPL, WN. 240105), kor) v lednu 1945 létal v Rechinu Sodlechovacim zaizenim, Po ukondonizkouSek se sto] vr do Mengenv, Do 335 A-06 (VGsPK, W.Nr 240104) sloutil ke zkouskam rancho wybaveni, Kiar probihaly \ Rechlinu od 5. do 22. prosince 1944, Letoun tam pfelét! s mezipfisténim v Deseau, ovtem ren zr, ost ho frrna Junkers mea vyuat vat ve w/zkumném programy svjch motor Do 395 A-06 (VG+PM, W.N-240106) patkal sony o8ud jako A-01 ~ s nest pravdepodob- ost 2iten pi toku emeickjeh bombard Osudy stoje AT (VGFPN, WN 240107), ory byl dokonton v 2 1944 a jot tho? ms sioe ped k daisim zkouskam, nejsou zndy, Zrejmé byl take 2niéen a jeciné co po nam 2 sal, je ndkolktovdenich fotografi jet bez ks Adovéo ozraceni na bocich tp, Do 335 A-08 (VG+PO, W.Nr240108) neby _yabrojen a sloutil ke zkouskaim motor. By vy bbaven motory DB 603 E-1. so kierymi se poe! talo po sériové sto, a vtulemi Messerschmitt Bs reverzac aha. Tento atoun havaraval dne 24. prosinee 1944 v Donte, Devaty stro zkudebni série Do 335 A-09 \VG+PP, W.N-240109) by 15. edna 1945 va? 1 potkozen, kaye dastal smc na zledovatsié ‘raze, $ neji pravdpodobnost byl po hava ri seSrotovan a odopsan Postednipfedsériov) exempla! Do 396 A-010 IPG+PQ, WN 240110), Kory byt 2o=la zniéon pinot, ma predstavovat v2orsérovjch sto- Ji Art a pravdépodobné by! pohanén motory DB 603 Et (p%edn) a QE-1 (zach. Praktichy sousasné & dokondenim predse ‘lovjeh ltound bya v Oberplatfennotenu zand Jena montaz sériowjch std Do 398 A-1. Od ‘sich predchuded se lily pononjm odnota rm DB 603 E-1 a QE-1 (verze umisténd v trupu 4 pohndjci tanou vital) 0 veletovem vkonu 1823 KIV (1 800 k) a krdthodobém maximal vykonu 1 396 KW (1 900 k} ve we 1 800 m, K vybavon’ path zaméfovaé Revi 160 a raciova Visto otend wysilagem FUG 18.2, identi nim pristrojem .svi-c2” FuG 25a a zaftzenim ro pfistn’ baz vdu FuG 125, Pod kfclem by- ‘omodne umistit pumove zévésrihy ETC 501 A-t ‘ro dvé 250kg pumy nebo pridauné palvové nt {3° po 300 dm’ Jinak byy to letouny shod 0 standardnimi Do 335 A. Pesnj poset vyrobenjch Do 995 A+ je ob tiané 2st, ale s nest pravdipodobnost ich bylo pouze kote deset,a to vEtsinou neko: pletnich. Mimoto rozhodntim 0 pednostn vy dé stojd verze B dosio k Uprave Sst strojd ‘1 na cviéré A-12, Udaje 0 poctu a stave jd notivjch stro této série pochdz pouze 2 ame: rickych pramond, sestavenych po ukofstn le- ‘ound v Oberptatfenhotenu, Za etouny, kr |y bjt pivadné dokonteny ve verzi AA, $© po- vay: WN.240111 (RPSUA), WiNr240112 (RPsUB), WN 240118 (AP+UC), WN 240114 (PUD), WNc240115 (APLUE), WN 240116 (RP+UF), WNN-240117 (RPSUG), ViN240118 (RPsUH), WN240119 (RP4UD, W.Nr240120, (RP+UK), WNe240121 (RPSUL), W.Nr240122 (RPSUM), WNe240125 (RPAUN), W.Ne240161 WeNr240162, WNr240163, WINe240164 a WNT, 240165. LLetouny RPSUA, RP+UB, RP+UD, AP+UI, PSUK, RAUL, RPUM a RP+UN byly posta ony na dvoumisiné eviénd sirje, Které budou ppopsény pozdéj. Ostatn!pledstavovaly v dobé Jojich nalezeni veri Do 335 a-1 Sletounem RPsUC (e dle 119 na SOP) neko lt (pochopitoiné rikolvbojove) Ma- Jor Wotgang Schnaufer. nog sthaci eso, Ker ‘rim havaroval pi pista Bingbachu u Bay ‘euthu. Zdevastovany stro) pak ukovitit Amer ané. Kv pltov by tento letoun po dlouhou, dobu povazoven za nog sthacku Do 235 A, 02 samoztejm6 neni pravda, Dhe 12, Fina 1944 lta na RPV UG (s éfslom 117 na kjlové plage) v Pechinu Oberstioutrant achim Eisermann. Letoun W.N240161 (na ‘SOP o2naseny 13} ptedatavovals neji pray 8podobnost wrobni vzor oznaéeny pismenar IM (Muster). V tomto pripade by to mél byt M3 PPozdji bj tonto sto pfevezon spolotn s A-02 ‘dp USA. kde ys aznaenim FE-1012 pacroben 2kou8kim. Lotoun WN 240162 (2/1 na SOP) Povazovary za M1 byl v neletuschopnam stay Usoiistén v Overptatfonhotenu. Opodl soi e- taun W.Ni-240163 by povatovin za M7.O dvou ‘sojich W.N.240164 2 WINE240165 neni 2nd ‘mo nic kromé toho, 2a byly sestaveny ve Frc: drichshatamu (isty soukromy shératel 2 USA ma ve sv6 sblrce wjrooni stitek posiedné jme- rovaného lotounn). 0 fetouneeh RPSUE (115), RP/UF (116) a RP+UH (118) prameny mi Se zminéné oznaceni Muster (v20r) bylo ro cznateni prototypd zavedeno hance rok 1944 mist tradéniho V él Versuch. DFve to by- la obvykia praxe pro letoury, koréveniny v Rae kousku. Ne v8echny firmy véak toto oznaéeni ouatvaly a tak méto spise psychologicky vy2: ram, kdy2 naznacovalo, 20 dary letoun je jit Dipraven k vjrobé a nejedna se pouzo 0 dali prototyp. Drv prototypova cznatinl (V1, V2, ald) se obvykle shodovala 5 M1, M2. at. ale 0 395 A-12 (W.Nr.240112) preveaty Brity ane, Colni pohled na Do 335 M13. Na pravé po- loviné kata utrupu je patrné pouzdro s ke rmerou, Na tomto snimku je dobfe vidBt kii- dlo o vataim rozpati Jing pohled na Do 335 M3 (W.Nr.230013, RP+UP). Stroj byl vyfotografovin v Liwen- thalu (kryei ndzev Luchsberg) de 15. btez- na 1945. MT via M. Kean) jake vide, s sty’ vyimkamiV pipade Do 335, 3 8 oznadenim M sotkavam toprve u divténo prototypu,ktory misto oznaéeni VA dostal MA Posted preznaGenym stojem byl Dornier Do £396 V10.4N10. Dali prottypy dostaly ouncu o2- radon’ v pofadi MYT a M23 Dalai vere plénovanou pro vjobu by! Do 335 [9-2 Malo byt bombardovactletoun (Kampttug ‘eu pohanény metry DB 603 G s wSsim kom ‘presnim pomérem a 0 valetovém wjkonu 1 206 KEN (1 800 K) a 1 146 KW (1 580 K) ve wyc0 7500 m, Keré spalovaly palvo oznaéené C3 ' oktanawjm éislem 100, Hlaviowa vjzbr0j 82 od oivajich seri nelia (dva MG 151 a jeden MK 103), ale naklad pum v rupové pumovnic byl zvétéon ra 1 000 kg. Pravcipodotnd se ne ‘odio dekonét2adny exempta vere. Po bn’ tor bylo 8 De 335 A-3 Kasitkovanyn jako 182k) sthactletoun Zerstrer a vybavenyn atypickou kombat zafizeni GM 1 & MW 50 GN do vod vatkovalo oxid dus, Kary 2¥y- oval wykon ve wiskAch iad operacnim dosti- em (co? souéasné umahovalojeho zvéen Zavizeni MW 50 vstikevalo smés vody a meta ‘ou a tim 2vysavalo vykon pod hladinou ope racnivo dostupu (Do 335 A-d mal t/t pruzkumyjlotoun, jo oncepce se ovéfovala na prolotypu Do 335 V3. Pwodoem teto myélonky by vltol prazkurnné. ho letectva Generalmajor Kar! Henning von Bar sewisch Kiery na jafe 1944 navihova nasazeni (Do 295 jako przkumného stroje vybavencho amerami. K tomo dkolu byt Pre ides, pro tode vysokd rychios by mu zajifovala ochrans 8 vel dolet by umo2foval provi prizkum: rch dkolavhlubokém tu protivnika. Von Bar senisch poPadoval pfedevsim prizkurnné laty nad Volkou Beni, Pola joho myBlonky mal pa 1iéné upraveny prototyp Do 335 V1 ftogratovat Diitské lodsvo ve Scapa Flow a Do $95 V3 mél plhit prizkumnd dkoly nad Londnom, Von Barsewschovy navrhy byl uskuteGné ny jon 208s V éervenc\ 1944 by! Do 395V3 vy Daven jednou kamerou Rb 50:18 a pfedan ke 2kquskam experiment jecnotoa 1 Mersuchs: verband OKL. Na zakiadé shromadénjch poz natki byl navebena specin|prizkumna verze oanagend Do 335 A-4, Mala bt vybavena due sma kamerami lb 50/18 nabo 60/20 uietényn\ ¥ pumovnici, Predpokiddalo 60, 2 letoun nebu: de vyebrojen a ochanu mu zat vysoka rch: lost, A-A mel pod Krily nost pda palvové nado 2vtEujci dlet Pohon méty pravdépodob- Ine Wott motory DB 608 G. VSe nasvéduje to imu, 2 do kone vilky neby! postaven an jeden st) tet verze (i kay? v néktenych matenalech se urd diva a2 I etouny) Stejnj osud potkal dai vor Do 335 A, © Které je zndmo jest8 ménd. S volkou mirou oravdépodobnost ie wrt, 28 to mB bjt sthac ltoun pohéndny matory Jo 218 (testovan mina V7}. Stojné pohonne jednotky mély mit bombardovaci Do 335 A-7, 16246 stiaci Do 335 A-B a take jodnomisiné prizkurmné Do 335 'A.9. Pitto prleditosti sto za zminku skica tr my sunkers datovana 7. prosince 1944. Je nani ragmentfezu trupem s jednou nebo dvéma ka: ‘merari lb 50'90 a nar na 250 dr? oxic dus ridho pro zaizeni GM 1 ulezanjmiv pumomic. ‘Je mazne, 20 takto mél byt weaven take Do 295 4-9 Cvieny Pret Sousasné s wjvojem verze Do 335 0 3 At pokratovaly prace na dvourisinjch variantach \éohto letound. Alypicka konfigurace a vysoké _ykonyletounu vy2adovaly odpovidaji pipe, ‘exalicino personal. Ove strojo odvozone 20 kia sthao verze by toro Ukol wyrazné ziod ‘odully a pilot by mol voimi rychle zat sa ‘mostatné lta na bojove ver. Byly navreny ty to zAkladn! evéné varianty: Do 336 A-10 s mo tory Jumo 213 (navznik! ar jeden kus tto ver- 20), 00.395 A-11 s crakom prevzatym od verze ‘A.D a Do 335 A-12, joho’ zaklader by! ltoun Do 335 AT. Cvigné stroje mely na hitbeté rupu za plot kabinou instalovanou drubau kabinu, joj kryt worl charakteritcky rb, Ve crube ka bind sedelinstruktr, Kiory mélk aspeici zak lan piso. Na rozdl od precni Kabiny 2aka ak zac kabina nebyla vybavena wystelovaci sedackou. Zastava aruhe kabiny si vyrutila zmensoni cbjemu trupove pallvové nddrée, cot sido doletletounu. Over v ptinad® evéneno letounu nem tento parame vats wznam. sa 1 jako vjzbro, Kerou cvién letouny nenes!y. ro charaklrislicky vzhled by stroj nooficiaind pojmenovan Amaisonbar (mavoncéni) Dre 11. ja 1944 odetartoval Fugkapitin Appolk prunimy letu § Do 335 MIT (CP+UL, W.Nr230011),ktory pfedstavoval prototyp ver: 0 295 M14 (W.Nr:230014, RPUQ) ukofistany v Mengenu, 20 BA. Zakiadom konstrukceletounu by! dak verze A, Pohon tofily motory DB 603 A rym méla bjt vybavena prévé oviénd verze Do 395 A-11. Keon nato vz tak protolyp i2 (RP+UO, WNr.230012) dokoncany v 2a" 1944 a piedstavyjie rod? veor vere A-t1.DO- 305 M11 béhem zhoutek v Menganu havaroval i pistantz divodu poskczeni podvozku, Sou ‘ding se 2kcutkami vastnostietounu v nove Luspotidn by! na tomto prototypu testovan ta- ke systém nouzoveho odsteln’ ist zac vtu- lo. V pofadi nasledoval Do 335 M12 vybaveny vrtulem Me P8 s reverzaci tau Keré zhonstru- ‘ovala tira Messerschmit,Tertoletoun byl zn: {on ve Friedrichshafen, aby nepadl do rukou spojencim. Nutno dodat, 2e po po8kozen’ pro: tolypu MT v Mengenu a jo odepsani, so ob jeul dru ston oznaéonylotoun ker nesl 36 iow éislo W.Nr24031 8S nova pravdepodob- ‘ost o by! jednomstny exempla! verze Do 335 1B, neby/ véak dokanéen. Zacny .serovy oven Pret neby vyroben od zatatku jako cviéna verze. Navie Zid z tach tere verity. § neat praveépadabnasti ne Dredstavoval verziA-11,PYitna toto bya zie ma. Z dived zkrdceni Gasu nutného k wjrob potiebnych soja byl rozhodnuto prestavét na cviénou varianty osm sto verze Do 335 A-1 s motory DB 603 E-1. Byly to ndsleduji! stroe: WiNr240111 (RPOUAI, WN 240112 (PUB), ViiNe-2401 14 (RP+UD), W.N.240119 (RP Wi.Ne240120 (RP, UK}, W.Ne.24012 (RPSUL Wie 240122 (RP+UM a WIN-240123 (RP+UN} Taklo venikla verze Do 335 A-12, ktorou wvode MP ia MK 21 ‘i letouny prodstavovaly So] RP+UB se po vi ‘ce dostal do Velké Brian, dali dva (APSUD ‘8 RP+UI) byl v nepousieindm stawu nalezany ‘y Oberpfatonhotanu. Posted yf nebyy vi ‘bec dokontery.Dlu2no dodat. 28 na zaking® Do ‘395 B méla veriknoutcviéna verze Do 936 B-5, ‘© kore et budo fot. B joko Berta (00335 A-Q/A:1 nespioval véochny pokadav soy ker’ Luttwate Kacla na sthaci letouny. Jo +o 2akladnim nedostateem byl pris siabé pan ‘ova, takze byl poubitoly spite jako bomber ‘dovac! eto. Jakékolv pokusy 0 napaden sine se brncich spojaneckych bombard bly lis nebezpedné. \Vleté 1944 byly zahdjeny préco na dali ver 2: Do 335 s vylopsenym panostovanim, sings ‘yabroja zesilenou konstrukc. hon mal vo: ft motory série DB 603 E nebo LA. Prin’ vera! byla deni stihacka Do 835 B-1 podobné Do 225 A-1, ovdem s panaéfovanyjm kryem plotni kabiny jin vybawenim a vetsim oly podvaz~ eu, Pfedn’ kolo se ryni zatanovalo smcom do zadu 80 soutasnm ototenim 0 45° kolam osy ‘odvozkove roy. W2br0| pohonné jecnotky rmély zis ste jako w Do 335 A-t.Pripravo: valy 5 dva prototypy tto verz9, Do 935 MS (WIne-240311) a Do 338 MIB (W.Nr. 240312), «le 2adny 2 nen neby| do konco valky dokonten, ‘Joitévprbatu jejich stavby byl vo} verze Do 335 Bt zastaven ve prospéch sind vyzbroje niych Do 355 B-2 a B-3, kore bly Hlasfxovany Jako Zostorer, ey 182k stnacetouny pro bo} ' bombardéry Sin vyzbrojenéletouny se moh ly sti nroznjn proturikem Lancasterd, Liber ford nebo Létaicich pevmost. Diy velke rz ne ene vjebroe by k sestfelen’ t82kého bombar: déru stati nékolik pfesnjch zasahi, Protetypy verze Do 335 B-2byly leiouny Do 395 M19 (WNe230013, AP UP) a Do 395 M4 (WNr230014, RPSUQ), Palebna sila vzrostia Install dvou kandnd MK 108 raze 30 mm se _28s0b0U 70 naboji (spoleéné s kandnem site Jicim asc itl byt tytozbrané ti v Kile. Jo fic nabojove schinky viak zpisobila monte ni objomu palwovjen nade, kore byly umist ry ve vneisicnéastech Kala, z 300 dm’ na 220 din’. Dentin bylo rozhodnutataké 0 ulozoni kanénd MG 151/20 rade 20 mm nad motorem. PPononne jadnotky zistaly beze zmén ‘Do 996 M13 byl zalétan 31 fina 1844. Po- thon woly motory DB 603 E-1(pfedni) a DB 603, {QE (zac). Do 335 N14 byl dokonéen koncem roku 1944 a pote na letistv Mengenu padl do rukou Svobodnym Francouzim. Program Do 335 B-2 by prot pin znatné opodn a sérova vjroba, tora ma zit Ora ienburgu u fry Heinkel, bya jsté na prelc: ma kveine a Gervna 1944 ptesunuta na unr na sledujciho rola. Noni zndmo, ta av jakém poe 1 byl nbjaky oxomplaf Do 335 B-2 u postaven, & za vibec bya jo wjroba pip Na prototypu Do 335 M13 byly zkouseny prodlouzené konce kala zuStbulclrozpéti na 13,84 m. Pro utely zkousek bya na pravém kf ‘te zamortowina fmova kamorauiozond v ae ‘dynamickém pouzce, Poxratovénim wwoje Do 335 B-2 mola byt verze B-3 vybavena pohonnjmi odnotkar DB. 603 LA s dvoustupravymi kompresory. Jedralo s# 0 vezi motoru DB 608 L dodatetné vybave- nou piidavnym zafzenim MW 0, Obs typy Po horn jecnotekbyly uréonyk etm ve veikjen \ySkich. Valtovy wjkon verze Lin 1 890 KW (1 820 ) a aojovy + 232 KW (1 675 W).Verzo LA. ttavala vzetovy wykon az 1-472 KW (2 000 K) a bojovy 1 111 KW(1 510K) Nérostvikonu vpo- rovndn s dive poutitimi verzeri DB 603 Aa E by tedy znaény, Jesiny probiém spatial v tom, 2e tyto motory atte nebyly kcispozc\ a price na Jeph dokonder’ ge neustileprotahovaly. keat- ry 1944 byla nakonec frma Daimior-Benz vy vna, aby pfipraila alespot dva motory, kioré by Bylo modné instalovat do prtotypu Do 335 1B}. Termin dodani motor ty stanoven na der ven 1944, alo do konce sta nabyl dodén an je den kus «Jka prototypy verze B-S by wybrny stole Do 436 M8 (WN: 2400314), MIS (WINE. 240015) ‘a N20 (W.Nr 240316), kote se nachzoly v po- roi fazi montite v Oborpfatenhotonu, Tam jo nakonec nasi American Stinacijednatky nasazené prot spojenec- gym té2kjm bombardérim sod etounl Do 335, 8-2 2 B-3 moto slibovaly. Pi swch rozmérech ‘a hmotnost by totz predstavovaly idea plat formu pro t82K0u wizbro, ktersv tomo pfipadé bya neiginaigim prosteckem v boy. Ovsem ani th Kanény re 30 mm a da ride 20 mm repovazoval konsinktéi za hrarice mosnost ri phnem yyutjeho potenciau mo bt ltoun \yabrojen jesté mohutnj. Mist kanonu MK 103,

    You might also like