Perlová 9/69

Dům zde stál už v polovině 16. století. Na počátku 19. století patřil mydláři Ferdinandu
Vazačovi.
Ve 20. století jej nahradil třípatrový činžovní dům se štítem.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Patrně v místě, kde stály hospodářské budovy, vznikl kolem poloviny 16. století malý obytný dům. Na
počátku 19. století patřil mydláři Ferdinandu Vazačovi, který tu tehdy měl i novou dílnu. Po vícerých
úpravách měl patrový pozdně barokní dům místo štítu do ulice zděný vikýř umístěný ve valbové střeše
kryté dřevěnými šindeli. Od prvního desetiletí 20. století (1907), kdy se ve středu města nejvíce
bouralo a stavělo, jej nahradil třípatrový činžovní dům se štítem, fasády mají tehdy obvyklé
neorenesanční a secesní prvky, předně štukové. Honosný původní štít neorenesančních forem chybí,
byl nahrazen novodobým jednoduchým štítkem.

Veleslavínova 9/ 20
Na místě původního domku byl na začátku 20. st. postaven třípatrový činžovní dům se secesním
průčelím. Ten je ustoupený vůči svým sousedům z důvodu kdysi plánovaného rozšíření ulic, při
kterém měla zaniknout i budova dnešního Pivovarského muzea.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Pozemek patřil asi nejdřív k domu č. p. 69 při Perlové ulici, později však zase k č. p. 72 (při ulici
Rooseveltově), jehož majitel nechal západní část parcely i s tamním domkem před polovinou 19.
století se svým majetkem spojit. Na místě domku stojícího na zbytku pozemku byl v roce 1907
postaven třípatrový činžovní dům se secesním průčelím charakteristickým četnými plastickými prvky.
Dům je ustoupený vůči svým sousedům z důvodu tehdy plánovaného rozšíření ulice, při kterém měla
zaniknout i budova dnešního Pivovarského muzea. Pozoruhodné je i to, že popisné číslo 20 porušuje
logickou řadu v lokalitě, neboť bylo přeneseno z objektu při západním konci Veleslavínovy ulice.

Veleslavínova 13/ 71 (původně 72!)

Tento dům často měnil majitele, vlastnili ho pekař i sladovník.
Přibližně v 70. letech 19. st. tu vznikl dvoupatrový činžovní dům s neogotickými prvky v průčelí.
Činžovní dům z éry po polovině 19. století
Na parcele stával domek, který často měnil majitele, mezi nimiž byli pekař nebo sladovník. V roce
1845 připojil majitel sousedního rohového domu č. p. 72 (nároží Rooseveltovy ul.). Místo jeho křídla
a popsaného domku vznikl asi v 70. letech 19. století dvoupatrový činžovní dům, v jehož průčelí jsou
pozoruhodné prvky tehdy módní neogotiky. Plastické články (konzoly atd.) jsou zřejmě provedené
dříve v dílně z keramiky (?), jak tehdy bylo obvyklé.

Rooseveltova 12/72 (původně 71!)

V tomto domě byla kdysi sladovna, šenk i spilka.
Tento dům má pozdně barokní portál. V patře je renesanční ostění oken, v přízemí jsou klenuté
prostory.
Velký historický měšťanský dům
Velký nárožní dům na významném místě při ulici směřující z náměstí k Saské bráně má tradici a jádro
od doby středověku, výstavný dům to byl i za renesance. Na počátku 17. století dům přestavoval
pivovarník Jiří Straka, byla tu i sladovna, šenk a spilka. V první polovině 19. století byl majitelem
Josef Lüftner. Následovaly výše popsané změny související s připojením části sousední parcely.
Směrem do Rooseveltovy ulice má dům hlavní pozdně barokní portál a četná barokní ostění, v patře
ostění sdružených oken renesančního tvaru. V přízemí jsou prostory klenuté.
Rooseveltova 10/ 73
Tento dům prošel v polovině 19. století přestavbou na dvoupatrový. Přední dům má segmentové
klenby, ve dvoře je pavlač se zábradlím z litinových dílců.
Činžovní dům z éry po polovině 19. století
Malý starší dům prošel v polovině 19. století přestavbou na dům dvoupatrový. Před rokem 1900 dostal
historizující průčelí, které bylo v meziválečném období změněno, a dům má na první pohled moderní
charakter, třebaže vnitřní uspořádání je do značné míry zachováno. Přední dům má prostory klenuté
segmentovými klenbami, dvorní trakt je vybaven v patře pavlačí se zábradlím z litinových dílců.
V současné době se chystá razantní přestavba domu měnící podstatně jeho charakter, a to v  rozporu
s dosavadní snahou o uchování hodnot středu města.

Rooseveltova 6 /75
Dům prošel zásadními stavebními úpravami za renesance a baroka.
Na konci 19. století byl zbořen, místo něj byl postaven třípatrový činžák s neobarokní fasádou.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Dům měl zásadní stavební etapy z období renesance a pak baroka, kdy vzniklo patrové průčelí
završené štítem. V roce 1898 místo měšťanského domu, který byl zbořen, zaujala novostavba
třípatrového činžáku s neobarokní fasádou a štítem s velmi bohatou štukovou výzdobou.

Rooseveltova 4 /76
Dům patřil ševcům nebo kovářům. Vynikal dvěma patry, což mimo náměstí to nebylo běžné.
Na konci 19. byl místo něj vybudován třípatrový činžovní dům zdobený sgrafiti od Mikoláše
Alše, která se bohužel nedochovala.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Za renesance dům patřil ševcům nebo kovářům, po polovině 18. století byla část parcely připojena od
sousedního domu čp. 77 na rohu ulice Pražské. Dům měl barokní podobu, v ulici vynikal svými
dvěma patry, tehdy mimo náměstí nezvyklými, a zdobným štítem. V roce 1898 byla na místě
vybudována třípatrová novostavba činžovního domu. Neorenesanční průčelí od okolních staveb téže
doby odlišovala sgrafita Mikoláše Alše (např. témata ročních období), která ale zanikla v meziválečné
éře.

Rooseveltova 2 /77
Dům za renesance patřil rodině architekta plzeňské radnice, později zde byla apatyka. Byl
znám jako dům U Zlaté koule, několikrát byl přestavován.
Na konci 19. st. ho nahradil honosný činžovní dům s nárožní věží a sousoším. Nad vstupem je
barokní socha, která sem byla přenesena z původní stavby.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Dům se nacházel v mimořádně významné poloze na nároží ulic vedoucích z náměstí k Saské a Pražské
bráně. Za renesance patřil rodině architekta plzeňské radnice. Po polovině 16. století zde byla apatyka
a dům dostal novou podobu. Měl dvě patra a směrem do Pražské ulice dvojici štítů. V roce 1898 starou
stavbu nahradil honosný činžovní dům s nárožní věží a sousoším, dominujícími i z náměstí. Domovní
znamení připomíná pojmenování U zlaté koule, tradované už od starších dob. Barokní socha umístěná
dnes nad vstupem do domu, byla přenesena z původní stavby, kde byla situována v nároží, tedy
směrem do náměstí.

Pražská 3 /78
Domek původně náležel pekařům, měli zde i svoji dílnu.
Od konce 19. století tu stojí třípatrový činžovní dům s historizující výzdobou průčelí.
Historizující činžovní dům z doby kolem roku 1900
Původně malý domek, náležející v 17. století pekařům, kteří tu měli i dílnu. V roce 1899 stavbu
nahradil třípatrový činžovní dům s historizující výzdobou průčelí. Díky úzké (gotické) parcele a
striktně stanovené výšce stavby působí dům, od kterého se ulice svažuje, značně převýšeným dojmem.
Pražská 5 /79
V tomto domě vznikla v 19. století pekárna. Část pece je dodnes zachována.
Na začátku 2. sv. války dostal přední dům nástavbu dvou podlaží a bylo přidáno sgrafito
s motivem sv. Václava.
Menší měšťanský dům, s pozdějším rozšířením
Patrový renesanční dům má dodnes zachovaný hlavní portál a sdružená okna v patře. Pravděpodobný
původní štít byl později nahrazen mansardou. V 70. letech 19. století vzniklo nově dvorní křídlo s byty
a v zadní části pekárna. Část pece je dodnes zachována. Na začátku druhé světové války dostal přední
dům nástavbu dvou podlaží a v místě starého obrazu sgrafito s motivem sv. Václava. Původní dům je
však dobře čitelný, přízemní prostory jsou klenuté, v pravé části je původní velkorysá vstupní síň
s renesančním portálkem, rozdělená stěnou novodobé chodby. Původní hlavní portál (dnes do
obchodu) je také renesanční.

Pražská 7 /80
Tento dům byl tradičně v majetku ševců.
Byl několikrát přestavován, v přízemí jsou klenuté prostory. Jeho portál je sestavený z druhotně
osazených segmentů, z nichž některé jsou přehozené.
Menší měšťanský dům, s pozdějším rozšířením
Dům měli tradičně ševci, novou podobu dostal v první polovině 18. století a znovu po roce 1830. Asi
ve druhé polovině 19. století byl zvýšený nástavbou dvou pater. V přízemí jsou klenuté prostory.
Kuriozitu představuje portál sestavený z druhotně osazených segmentů, z nichž některé jsou
přehozené.

Pražská 9 /81
Za renesance tento dům patřil řezníkům.
V roce 1726 prošel výraznou přestavbou, později byl rozšířen o velká dvorní křídla. Přední dům
byl zvýšen a dostal průčelí s klasicizujícími prvky. Má zachovalý zdobný portál průjezdu
z barokní stavby, v přízemí jsou klenuté prostory.
Velký historický měšťanský dům rozšířený na činžovní dům po polovině 19. století
Za renesance dům patřil řezníkům, významnou přestavbou prošel po roce 1726. Ve druhé polovině 19.
století byl rozšířen o velká dvorní křídla a přední dům byl zvýšen a dostal průčelí s  klasicizujícími
prvky. Vzhledově se přiblížil tehdejším činžovním domům, zachován byl (kromě vnitřních konstrukcí)
zdobný portál průjezdu z barokní stavby. Asi ze stejné doby jsou i velkorysé klenuté prostory
v přízemí.

Pražská 13/83
Majiteli domu byli pekař, truhlář i řezník.
V domě je v jedné místnosti unikátní malovaný goticko – renesanční záklopový strop a také
zazděné gotické okénko původní stavby. Na průčelí do Pražské ulice jsou sluneční hodiny.
V 19. a 20. století prošel změnami a dnes tu sídlí Západočeská galerie.
Velký historický měšťanský dům
Majiteli domu byli pekař nebo truhlář, později řezník. Šlo o významnou rohovou nemovitost už v době
středověku a renesance, kdy měl dům patrně velký štít do Pražské ulice. Tam je dochován bosovaný
portál směřující do klenuté vstupní síně se středovým pilířem. Portál je velmi podobný jako na
protějším domě U Salzmannů a připomíná také vstup plzeňské radnice. Unikát představuje malovaný
goticko-renesanční záklopový strop v rohové přízemní místnosti a zazděné gotické okénko původní
stavby směrem do Perlové ulice. Na průčelí do Pražské ulice jsou sluneční hodiny. Dům prošel v 19.
století přestavbou pro účely činžovního bydlení, v závěru 20. století byl upraven pro Západočeskou
galerii, která zde má mimo jiné výstavní síň.
Perlová 4 /65
Tento domek byl tradičně v majetku řezníků.
Patro domu je arkýřově předsunuto nad prostor ulice. Je to jediný dům tohoto typu v Plzni.
Malý historický měšťanský dům
Malý domek byl tradičně v majetku řezníků. Vznikl za renesance, ze kdy pochází princip patra
arkýřově předsunutého nad prostor ulice. Dnes jde o jediný dům tohoto typu v Plzni, další bývaly třeba
v Solní ulici a na náměstí. Kromě přízemí a části patra s kamennými krakorci jde dnes jen o hmotovou
repliku z přelomu 80. a 90. let 20. stol.

Perlová 6/64
Domek byl tradičně v majetku kožešníků.
Byl přestavěn už v 18. století. Dříve zde byl hlavní vstup do plzeňského historického podzemí.
Je to poslední tradiční štítový dům v ulici. Má dochovaný portál a klenutý průjezd.
Malý historický měšťanský dům
Dům měli tradičně v majetku kožešníci. Významně byl přestavěný po polovině 18. století jako
dvoupatrový s barokním štítem. O sto let později majitel prodal várečné právo a nechal postavit novou
nádvorní budovu v místě někdejšího městského opevnění. Po zpřístupnění plzeňského podzemí
v závěru 80. let 20. stol. zde byl hlavní vstup pro veřejnost. Dnes jde o poslední tradiční štítový dům
v celé ulici. Má dochovaný také portál a klenutý průjezd.

Pražská 15/ 84
Jeden z největších domů ve městě, býval zde ubytovací hostinec U Bílého lva.
V první třetině 19. st. prošel přestavbou, která změnila jeho vzhled na klasicistní palác. Honosný
renesanční portál zůstal zachovaný. V domě jsou četné klenuté prostory.
Velký historický měšťanský dům
Za renesance to byl bohatě pojatý dvoupatrový dům, který díky výhodné poloze při Pražské bráně
patřil k nejrozsáhlejším ve městě. Nejméně od první poloviny 17. století tu byl ubytovací hostinec U
Bílého lva. V první třetině 19. století prošel dům přestavbou, svým tvaroslovím připomínající tvorbu
zdejšího architekta Šimona M. Schella. Detaily se blíží například jím navržené budově dnešní vědecké
knihovny ve Smetanových sadech. Přestavba, měnící vzhled domu v klasicistní palác, mj. přinesla
mansardovou střechu a nad hlavním vstupem lodžii. Mimořádně honosný renesanční portál však tehdy
zůstal zachován z původní stavby a stal se součástí kompozice spolu s tehdy novým kovovým
zábradlím lodžie. To již bylo zhotoveno továrně a obdobné se tak objevovalo i na dalších stavbách.
V přízemí domu, který prošel výraznou úpravou v 70. letech 20. století, jsou zachovány četné klenuté
prostory.