34.

Historie středověké archeologie v dějinách umění

- archeologie – kořeny v 18. st.

o sbírání zajímavých předmětů jako doklad minulosti
o většinou nějaká umělecká díla
- první arch. výzkum na našem území – 1802
o 21 mohyl – nádoby
- archeologie středověku – 50., 60. léta 20. st.
- kořeny sahají do 3 oborů – dějiny umění, pravěká archeologie, amatérští zájemci o archeologii

Jan Erazim Wocel – první archeologové (žil v 19. st.)

- redaktor časopisu Národního muzea
- 1. archeologické práce r. 1833
- 1850 – jmenován profesorem archeologie
- stál u zrodu prvních arch. časopisů (památky archeologické a místopisní)
- tehdejší arch. – když se vše našlo na 1 místě – považováno za věci z 1 obd.
- J.E.W. dělal rozbory bronzu – rozdělení na slovanské, germánské a keltské
- dílo: Pravěk země české – shrnul poznatky
- zájem také o dějiny umění

velké stavební aktivity v 2. pol. 19. st.

- 2 architekti: Hylbert, Wokr (dostavba chrámu sv. Víta)
- od r. 1872 objevovány zdiva předchůdců katedrály -> dokumentace -> složení obrazu předchůdců
- přestavovali řadu jiných chrámů
- J. Wokr – zboření ledačeho středověkého, když pocit, že to tam nepatří
- Bazilika sv. Jiří (1888 – 1919) – FR. Mach a Eduard Šittler
o spíše se zajímali o dějiny umění, archeologové nebyli
o rekonstrukce baziliky
- FR. Šmoranc st. – opravil gotickým zp. řadu kostelů
- zaznamenal řadu středověkých věcí
- dále se na středověké archeologii podíleli

Josef Ladislav Píč – působil na univerzitě

- shrnul vše, co věděl o pravěku a slovan. Předcích
- spáchal sebevraždu
- působil na univerzitě, 1883 docent
- archeolog, historik, muzejník, středoškolský a vysokoškolský učitel, jednatel vzniklé SPSČ (= Společnost
přátel starožitností českých)
- od počátku (1888), redaktor PA (1887-1911), vedl Prehistorické oddělení NM
- nejvýznamnější publikace – třídílné Starožitnosti země české
- archeologické výzkumy: Bylany, Dobřichov-Pičhora, Dobřichov-Třebická, Platěnice, Stradonice atd.)
- přesvědčen o pravosti rukopisů Královéhradeckých a Zelenohorských; spáchal sebevraždu
Píčova družina:
- Jan Hellich (1850-1931) – lékárník Poděbrady, Polabí, Veli, Sokoleč, pak také v NM od r. 1912 vedl sbírku
- bratr Bohuslav Hellich (1851-1918) – působil jako lékař na Plzeňsku a kopal v Dobřanech neolitické
naleziště
- Jan Felcman (1849-1915) – cukrovarník, Slánsko
- Václav Schmidt (1851-1909) – pokladník cukrovaru ve Zvoleněvsi, zachránil kadluby (formy na odlévání
bronzových nástrojů), kopal Knovíz (knovízská kultura)
- Antonín Formánek (1858-?) – statkář na Českobrodsku, kopal Bylany
- Václav Požárecký (?-1892) – cukrovarník Libice nad Cidlinou, Lysá nad L., výkopy opevněných sídel v
Polabí a mohyly na Bechyňsku
- Jan Waněk (1842-1924) – správce statku Kounice, Radim, podílel se na založení muzea v Kolíně, prokopal
Dobřichov

-1-
amatéři:
Mořic Lüsner (1813 – 1891)
o státní úředník, kt. vystudoval práva
o zájem o archeologii
o 1. archeolog – amatér
o první u nás, kt. aplikoval stratigrafii archeologie (v různých vrstvách – různé doby, rozdělil na 5
etap)
o jeden ze zakladatelů naší památkové péče
o uvědomoval si důležitost antropologických nálezů
o první z těch, kt. si všimli, co to je kulová jímka
o jímky považoval za studňové hroby
o publikoval články v Památkách archeologických
o psal si deník

Ludvík Šnajdr
o chemik
o přišel na řadu věcí, ale nepublikovány
o první, kdo přišel na to, že na slovan. střepech je vlnovka (1858)
o veliká arch. sbírka po něm zůstala

Ludvík Domečka
o studium práv
o snažil se věci chránit
o u počátku památkové péče
o hlavně Hradecko spolupracoval s Kotěrou

K. Fiala
o stavitel
o působil od konce 19. st.
o na starost rekonstrukce (na Haldě?) – všímal si, co se tam objevuje
o jeden z prvních lidí, kt. si všímal nálezů z 16., 17. st. (postmedievální nálezy)

Inocenc Ladislav Červinka

o geodet
o zájem o hradiště a velkomoravské obd., působil hl. na Moravě
o z části se profesionalizoval po vzniku Archeologického ústavu v Praze
o základy numismatiky
o psal řadu rukopisů
o dílo: Slované na Moravě a říše Velkomoravská

po r. 1918 – nová situace

o řada nových ústavů, disciplín
o 1919 – založen stát. archeologický ústav
 dostal na starost všechnu archeologii (Červinka)
 1. ředitel L. Niederle

L. Niederle 1865-1944
o zabýval se Slovany a slovanskou problematikou
o dostal se k archeologii přes antropologii
o v r. 1891 – se stal profesorem prehistorické archeologie
o největší dílo: Slovanské starožitnosti (navázal na Šafaříka) – vycházel 1902 až 1925
Rukověť slovanské archeologie
o 1. ředitelem arch. ústavu
o rozdělení, že kromě prehist. archeol. i slovanská arch. a tak slov. ústav

-2-
 o profesor archeologie, ale nekopal
o 1924 – výzkum na Vyšehradě a výzkum na pražském Hradě
o 4.6.1925 – na Hradě – výzkum jako vědecký projekt
o počáteční obd. výzkumu K. Guth – vedoucí týmu od r. 1925 – 43

K. Guth
o 1. významný středověký archeolog
o vzdělání dějepisec umění
o řada výzkumů na střed. nalezištích, zabýval se románskými domy v Pze
o málo psal – arch. výzkum na Hradě – 1 článek
o v r. 1926 objeven vedle katedrály sklípek = korunní archiv -> přišla komise a bádání, jak sklípek starý -> Guth
upozornil na to, že porušuje kachle z 16. st., takže musí být z 16. st. nebo mladší
nekopal na Hradě sám – asistenti (Jan Filip, Jaroslav Bém, I. Borkovský)
o 1920 – vedoucí oddělení historické archeologie Národního muzea
o 1935 – docent dějin umění a historické archeologie na FF University Karlovy
o 1925-1943 – vedoucí výzkumu Pražského hradu
o 1924-1935 – výzkum Vyšehradu
o - Stará Boleslav, Ostrov u Davle

Ivan Borkovský
o nejdříve chtěl studovat učitelské obory, ale nakonec vystudoval archeologii a nastoupil jako asistent na Hradě
o prozkoumal Levý Hradec, atd., dlouho působil na Hradě
o kostel sv. p. Marie (založen knížetem Bořivojem)
 fungoval do 13. st., pak zrušen a zbořen
 11 hypotéz, kde se asi na Hradě nacházel
 Borkovský na to přišel – hromadění poznatků a hypotéz –
o 1928-1943 asistent
o 1943-1974 vedoucí výzkumu Pražského hradu
o 1954 – vedoucí historického oddělení
o Dílo: Staroslovanská keramika ve střední Evropě

Období po 2. sv. válce

- archeologie středověku – 2 větve: slovanská archeologie a středověká arch.

Archeologové= profesionálové

Jan Eisner
o vystudoval archeologii v r. 1908
o 1. arch. práce uznaná na univerzitě
o po vzniku ČSR poslán na SR, aby ji tam rozšířil
o 1945 – dtto Praha Rukověť slovanské archeologie (1966)
o
o stal se tam profesorem archeologie 1924 (1929) profesor všeobecné prehistorické archeologie
v Bratislavě - zabýval se tam Velkou Moravou
o v r. 1938 musel ze SR odejít a působil na fakultě v Pze
o dílo: Slovensko v pravěku
Rukověť slovanské archeologie (naváznost na Niederle) nedopsal, oslepl
o celá kariéra v nár. muzeu
o pohyb ve Vých. Čechách – výzkumy na Libici

Miloš Šolle
o archeologický ústav
o výzkumy hradišť (Stará Kouřim, Hradsko-Kanina, Budeč)
o dílo: Staroslovanské hradisko

-3-
Rudolf Turek (1910-1991)
o hradiště, problematika Slavníkovců (Prachovské skály, Libice nad Cidlinou)

Badatelé zabývající se Slovany

Zdena Krunhanzlová
o slovan. Pohřebiště (Praha – Lahovice)
o rozčlenění šperků

Jiří Sláma – žije

o univerzita v Pze
o čelní archeolog
o slovan. pohřebiště v Lochenicích – výzkum
o archeologii propojuje s prameny
o dílo: Střední Čechy v raném středověku

Morava
Vilém Hrubý
o profesor, docent
o moravské zemské muzeum
o objev: nejstarší velkomoravské architektury (1949) – velkomoravské pohřebiště, atd.
o dílo: Staré město u Uherského Hradiště, velkomoravský Velehrad

Josef Poulík
o původně učitel, pak archeolog
o moravské zemské muzeum
o archeologický ústav – pobočka v Brně
o objev Mikulčice
o dílo: Velkomoravské Mikulčice

Bořivoj Dostál
o výzkum Pohansko u Břeclavi
o objev Velkomoravského dvorce

Středověká archeologie
Antonín Hejna
o studium dějin umění
o archeologický ústav v Pze
o kopal v Chebu, Táboře
o objev hrad Viznburk

K. Reichertová
o 1. žena profesionální archeoložka u nás
o Sázavský klášter

Zdeněk Studánka – žije

o studium dějin umění
o na pražském Hradě
o zabývá se středověkými vesnicemi
o od 60. let přednášel arch. středověku v Pze
o píše čtivě
-4-
Miroslav Richter – žije
o arch. ústav
o výzkum měst – Sezimovo Ústí, HK

Vladimír Nekuda
o Moravské zemské muzeum v Brně
o přednášel střed. arch. v Brně na univerzitě
o specializace na výzkum středověkých vesnic
o zabýval se středověkou keramikou
o vedoucí oddělení hist. Archeologie
o Moravské zemské muzeum
o 1993 – docent
o 2002 – profesor středověké archeologie
o středověká vesnice (Pfaffenschlag, Mstěnice u Hrotovic, Bystřec)
o

Amatéři:
Zdeněk Hasnbauer (kachle)
E. Černý (metodika osídlení)

- středověká archeologie – rozmach 60., 70. léta

Velké výzkumy – pracoviště

- Archeologický ústav v Praze a Brně
- v Praze, Olomouci
- v Mostě (pobočka arch. ústavu)
- Plzeň – Zápoadočeksé muzeum v Plzni
- Tábor – husitské muzeum
- HK – Muzeum východních Čech

-5-