ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / ENVINROMENTÁLNÍ CHOVÁNÍ

FILM NADŠENI UDRŽITELNOSTÍ

OTÁZKY A ODPOVĚDI

1. Co je to odpovědná (udržitelná) spotřeba?

Odpovědná spotřeba znamená, že si spotřebitel začne uvědomovat důsledky svého spotřebitelského chování – začne přemýšlet

o negativních externalitách, které nejsou zahrnuty v cenách výrobků (především environmentálních, jako je ekologická zátěž

výrobního procesu, a sociálních, jako jsou pracovní podmínky producentů a zaměstnanců podílejících se na výrobě). Začne

řešit otázku, jak se chovat odpovědněji a udržitelněji obecně – jde především o přehodnocení potřeb (skutečně potřebuji to,

co si chci koupit?), důraz na kvalitu místo kvantity (např. lepší jedno tričko z ekologického materiálu ušité lokálně za vyšší

cenu než pět triček ze sweatshopu za minimální cenu, která vydrží jen několik týdnů), zohlednění certifikace výrobků

(např. fair trade zajišťující minimální mzdu nebo certifikace o biologické produkci / bez využití chemických prostředků),

snižování produkce vlastního odpadu (příliš plýtváme – vezměme v potaz, že jedna třetina potravin skončí v koši).

2. Jaký má textilní průmysl dopad na životní prostředí?

Dopad na životní prostředí je značný – textilní průmysl je po ropném druhý nejvíce znečišťující průmysl na světě. Může

za to čerpání a znečišťování přírodních zdrojů, používání nebezpečných chemikálií a právě textilní odpad. Dle dat, která

vyplývají z analýz směsného komunálního odpadu, prováděných INCIEN, každý rok v ČR zhruba 180 000 tun odpadního

textilu z domácností putuje na skládky nebo do spaloven (zatím nemáme v ČR systém systematického sběru oblečení, bude

povinný dle rozhodnutí EU od roku 2025). Textil a rozkládající se oblečení uvolňují do ovzduší metan, použitá barviva a toxické

chemikálie v tkaninách mohou unikat do půdy a vodních zdrojů, a nenávratně tak poškozovat ekosystém. Až 20 % průmyslově

znečištěných vod na světě je právě z textilního průmyslu. Na výrobu jednoho trička je průměrně spotřebováno 2 600 litrů vody.

Samotné pěstování bavlny je obrovsky náročné na zavlažování a odhaduje se, že zavlažování bavlny tvoří až tři procenta

světové spotřeby vody. Bavlník je rovněž chemicky ošetřován a celkem 10 % všech zemědělských chemikálií a 25 % pesticidů

je každoročně používáno pouze při pěstování bavlny. Je proto třeba začít přemýšlet o změně chování směrem ke slow fashion

(důraz na dlouhodobé užívání textilu, prodlužování životnosti opravováním, swapováním / výměnou oblečení a snižováním

nákupu textilu obecně).

3. Jaký má dopad na životní prostředí používání jednorázových plastových obalů?

Podle odhadů se plast v přírodě bude rozkládat alespoň 500 let. Problém tak není jen littering (zahazování odpadků) nebo

estetika (špinavé prostředí), ale také postupný rozklad na mikroplasty, které se dostávají skrze přírodní zdroje (voda a půda)

do organismů živočichů včetně lidského těla. Jednorázové obaly jsou nahraditelné znovupoužitelnými obaly, které mohou být

například recyklovány nebo znovu naplňovány v bezobalových obchodech. Cílem jakéhokoliv hospodářství by mělo být

zavedení zálohových systémů (v zahraničí fungují zálohy na PET láhve, plechovky, telefony…), kdy by se obaly v oběhu vracely

zpět výrobcům a ti by je mohli používat znovu. V cirkulární ekonomice se této problematice věnuje téma ekodesignu, tedy

vymýšlení udržitelnějších alternativ ještě před samotným uvedením výrobku na trh.

4. Jaký má na životní prostředí dopad průmyslová produkce a distribuce potravin?

Průmyslová velkoprodukce potravin má velmi negativní dopady na kvalitu půdy a vody a vede ke ztrátě biodiverzity

[ 1 ] www.jsns.cz
(různorodost živočišné i rostlinné říše) kvůli nadužívání chemických prostředků a důrazu jen na ekonomický prospěch

(výdělek bez ohledu na dopady na životní prostředí). V ČR k tomu dochází i proto, že většina zemědělců půdu nevlastní, ale jen

si ji pronajímá. Zachování kvalitních produkčních zdrojů je však klíčové pro výrobu potravin a kvalitní půda ubývá. Je proto

třeba brát ohled na životní prostředí (produkce potravin zkrátka není byznys jako každý jiný), vracet do půdy živiny v podobě

kompostu (a neskládkovat bioodpad!), pěstovat a konzumovat co nejvíce lokální potraviny, ideálně biopotraviny, jejichž

produkce nezatěžuje životní prostředí chemickým znečištěním a je prospěšná pro zdraví člověka. Zároveň je třeba zaměřit

se na sezónní potraviny a zvažovat nákup exotických plodin, které jsou dováženy přes celou zeměkouli.

5. Dá se nějak porovnat, co zatěžuje životní prostředí nejvíce?

Ano, pomocí početního nástroje, tzv. ekologické stopy. Díky němu můžeme získat přehled o množství zdrojů na Zemi

a o rychlosti jejich čerpání. Podle jednoho ze spoluautorů konceptu ekologické stopy, Kanaďana Williama Reese, se ekologická

stopa rovná ploše půdy, vody, lesa a dalších zdrojů, které potřebujeme k zajištění našeho současného životního stylu

a k likvidaci veškerého odpadu, který vyprodukujeme. Ekologická stopa se měří v globálních hektarech (gha) na osobu.

Za předpokladu stabilní regenerační schopnosti planety je velikost biologicky produktivní plochy cca 2,1 gha na obyvatele.

Pro ilustraci – průměrná ekologická stopa obyvatel České republiky byla v roce 2019 5,6 gha, kdežto v Afghánistánu je to pouze

0,7 gha. Průměr všech států na světě je 2,75 gha. Nejvyšší ekologickou stopu mají státy Severní Ameriky (Spojené státy

americké – více než 8 gha/osoba, Kanada – cca 7 gha/osoba) a dále evropské státy, což je způsobeno životním stylem

(preference individuální dopravy před hromadnou, vysoké materiální nároky, konzumace dovážených potravin, nikoli v místě

vyprodukovaných, vysoké nároky na osobní pohodlí atd.). Pro výpočet ekologické stopy se využívají „kalkulačky“, které

zohledňují především způsob dopravování, bydlení, stravování, nakupování apod. Jednotlivé kalkulačky však zohledňují různé

aktivity, proto se velikost ekologické stopy nemusí zcela shodovat.

Mezi další měřitelné ukazatele například patří uhlíková stopa nebo vodní stopa. Vhodným, ale složitějším nástrojem může být

i analýza životního cyklu / Life Cycle Analysis nebo analýza životních nákladů / Life Cycle Costing. Důraz bychom proto měli

klást především na snížení naší spotřeby, lokální produkci a snažit se využívat věci co nejdéle, případně je předávat dál,

aby posloužily někomu dalšímu, když už nám nejsou k užitku.

6. Co všechno má vliv na naši ekologickou stopu?

Vliv na naši ekologickou stopu má všechno, co děláme každý den – jak bydlíme (spotřeba energií, náročnost spotřebičů,

spotřeba vody), jak cestujeme (emise z dopravy), jak nakupujeme potraviny, textil, elektroniku… Čím víc se uskromníme, tím

více budeme snižovat svou ekologickou stopu. Vždy je to otázkou volby. Pokud budeme mít „černé svědomí“, že chceme třeba

cestovat, lze finančně podpořit offsetové projekty[1], které naopak snižují uhlíkovou stopu. A nikdy ani není pozdě začít

s dobrovolnickými aktivitami jako Ukliďme Česko atd.

[1] Offsetový projekt – nástroj, jak kompenzovat množství skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry, např. výsadbou

stromů nebo zaváděním obnovitelných zdrojů energie.

7. Může odpovědné (udržitelné) spotřebitelství zachránit planetu?

Mnoho nařízení musí přijít shora (politickým rozhodnutím a nařízením), ale musíme si uvědomit, že jako spotřebitelé máme

ohromný potenciál změnit spoustu věcí a je třeba začít s malými krůčky. Svět nepotřebuje 20 % zero waste nadšenců,

ale většinu lidí, která si začne uvědomovat dopady vlastního chování a začne se chovat udržitelněji. Každý navíc může

v tématu zvyšovat povědomí ostatních – kamarádů nebo rodiny. I oceán je totiž tvořen miliardami kapek. A hlavně, jak říká

jedno indiánské přísloví, planetu nedědíme od našich předků, ale půjčujeme si ji od našich dětí, a jde tu právě o jejich

budoucnost.

[ 2 ] www.jsns.cz
Odpovědi vypracoval/a/i/y:

Dagmar Milerová Prášková (otázky 1, 3, 4, 6, 7 a aktualizace otázek 2 a 5)

Kateřina Gabrielová, Člověk v tísni (otázka 2)

Adam Podhola, Zachraň jídlo (otázka 5)

Odkazy

Zajímej se – informační web o cirkulární ekonomice a odpovědné spotřebě

www.zajimej.se

Na Zemi
https://www.nazemi.cz/cs/stitek/odpovedna-spotreba

OSN (ENG)
https://www.osn.cz/12-odpovedna-vyroba-a-spotreba/

Zero Waste
http://blog.zerowastelife.cz/blog/

Poslední aktualizace: 4/2022

[ 3 ] www.jsns.cz