A-PDF Split DEMO : Purchase from www.A-PDF.

com to remove the watermark

LHlavní motiv Podtrženo a shrnuto jde tedy o to zdůraznit a dát prostor tomu, co je
představuje důvod, proč nejdůležitější a zbytek obrazu pak použít k vhodnému doplnění. Pojďme si
fotím. Ostatní prvky nyní vše podrobně a hezky popořadě rozebrat.
mu jsou podřízeny a
to tak, že slouží k jeho Hlavní motiv a princip Matterhornu
umocnění, vedou k
němu, harmonicky ho Vědět, kam si zajít pro dobrou fotku, je pro krajináře nebo fotografa-
doplňují nebo s ním cestovatele polovinou úspěchu. Podobně jako mohou být někteří lidé více
vhodně kontrastují. nebo méně fotogeničtí, je tomu tak i s motivy v krajině nebo architektuře.
Mohou také Známý Matterhorn na fotce vypadá zajímavěji, než sousední hory široko
představovat kontext
- objasnit, o co se jedná, daleko. Takové fotogenické náměty mají jednu velkou výhodu: Aby náš snímek
kde se nacházíme apod. dobře vypadal, nemusíme se zase tolik snažit!
Pěkný hlavní motiv či Není však vždy nutné jezdit na notoricky známá
námět je polovinou
„pohlednicová místa“, která jsou nafocena už
úspěchu.
tisícerým způsobem. Hlavním motivem může být
nám blízký člověk nebo květ či motýl na naší
zahradě. A takové fotografie nemusejí být o nic
méně působivé.
Zkuste ale přeci jen u každého z těchto námětů
Foto:
využít „principu Matterhornu“ a nechejte svůj
Hora Matterhorn.
Alagna, via Wikimedia hlavní objekt vyniknout, stejně jako se tyčí
Commons. vysoká hora nad okolní krajinou. Její tvar je
rozpoznatelný, neztrácí se v chaosu, je doplněn
úhledným popředím a jednolitým pozadím a je tak jedním z receptů na
podařený snímek s čistou kompozicí.
Podívejme se tedy na to, jak může náš hlavní motiv co nejlépe vyniknout.
Jedním ze způsobů je použití malé hloubky ostrosti. Na fotce níže není nijak
zajímavé ani popředí ani pozadí a proto bylo vhodné je potlačit rozostřením.
Foto:
Hlavní motiv zde vyniká
díky malé hloubce
ostrosti - popředí i
pozadí je jednoduché
a čisté a ztrácí se v
rozostření.
Mým záměrem také
bylo ponechat ve směru
pohledu motýla volný
prostor, aby se měl kam
“rozletět”.
Clona f8, čas 1/320, ISO
200, ohnisko 105mm.
I když je rozostření při focení zblízka téměř automatické, lze k „makro“

Kompozice fotograFie OD A do Z 11
 záběrům přistupovat i zcela nevhodně:
Foto:
Motýl na trávě snímaný
seshora. Všimněte si,
že důvodem ostrosti
pozadí není samotné
nastavení fotoaparátu,
které je podobné jako u
předchozí fotografie, ale
je jím volba stanoviště.
Je nutné snímat z takové
pozice, která nám
umožní oddělit hlavní
motiv od pozadí -
například si počkat, až
motýl usedne na vyšší
květ. Na této fotografii motýl sice vyniká svou barevností, avšak chaotické
Clona f6.3, čas 1/160s, (zaostřené a neoddělené) pozadí z něj činí placatý a nevýrazný objekt. Takto
ISO 200, ohnisko „Matterhorn“ skutečně nevypadá a neměli bychom ho fotit naplacato ani z
105mm.
letadla.
Velké množství snímků dopadá z hlediska hlavního motivu ještě hůře. Totiž
tak, že jim důležitý motiv chybí zcela:
Foto:
Na jaře je na Petříně
skutečně krásně. Snaha
zachytit co nejvíce
rozkvetlých stromů
najednou je proto
přirozená. Musíme však
mít na paměti, že pokud
budeme nepromyšleně
zabírat co nejširší okolí,
můžeme tím intenzitě
kompozice spíše uškodit.
I zde je zkrátka nutné
zvolit si nějaký hlavní
motiv.
Náprava je snadná. Stačí si vybrat jeden motiv, zaměřit se na něj a doplnit
Dva z mnoha možných
hlavních motivů jsou na jej vhodným popředím a/nebo pozadím.
malých ukázkách.
Vlevo: Clona f8, čas
1/160s, ISO 200, ohnisko
55/82mm.
Vpravo: Clona f3,
čas 1/4000s, ISO 160,
ohnisko 105mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 12
 Na tomto místě je třeba si uvědomit, že velmi často vidíme selektivně to, co
vidět chceme, zatímco fotoaparát prostřednictvím objektivu vždy “vidí” vše,
co je skutečně před ním. Naše mysl si vybrala motýla jako významný hlavní
motiv, avšak zapomněla na zbytek okolního prostoru. Celý rozkvetlý petřínský
sad byl v tu chvíli nepochybně také perfektním cílem, avšak na výsledné fotce
se objevil pouze chaos. S postupující praxí je mnohem snadnější začít vnímat
selektivně jednotlivé části obrazu a představit si, jak bude která scéna vypadat
na výsledné fotce - tedy previzualizovat si výsledek.
Jiným příkladem záběru bez hlavního motivu je ten níže. Nepanuje zde
chaos, ba naopak, rozprostírá se zde ničím nerušená čistota. Ačkoliv fotka
působí trochu prázdně, díky zajimavým barvám se její minimalismus může
hodit třeba jako dekorace do interiéru.
Foto:
Zcela jiný příklad
záběru bez hlavního
motivu - nebo spíše bez
jakéhokoliv výrazného
prvku. Snímek je sice
prázdný, ale nikoliv
chaotický a rušivý.
Zcela jistě jej lze použít
například do interiéru
jako dekorativní
fotografii na zeď.
Clona f7.1, čas 1/500,
ISO 200, korekce
expozice -2/3, ohnisko
55mm/82mm,
polarizační filtr.

A nyní pojďme pokročit k dalším dimenzím snímku: k popředí a pozadí.

Popředí
V mnohých případech může samotný nejdůležitější motiv stát v popředí,
jak je tomu například u běžných portrétů. U jiných témat, zejména v krajině,
se popředí nevyhneme a musíme ho proto využít k maximálnímu prospěchu
kompozice snímku a k umocnění hlavního námětu.
Vhodným objektem do popředí může být květina, strom, kameny, odraz ve
vodě nebo cokoliv, co obohatí ta místa v záběru, která by jinak zůstala prázdná
nebo nepřehledná. Prázdné nebo chaotické plochy jsou většinou na škodu.
Hledejte takové popředí, které bude záchytným bodem dodávajícím snímku
třetí rozměr nebo které poslouží k uvedení diváka do obrazu. A pokud v

Kompozice fotograFie OD A do Z 13
 popředí opravdu není nic k vidění, bez výčitek jej vynechejte nebo ořízněte v
počítači. A jakou volbu pro vhodné popředí tedy máme?
• Doplňující kontext k hlavnímu motivu
Do popředí můžeme zakomponovat prvky, které vypoví například o tom,
kde se nacházíme, kdy se tam nacházíme, co se tam děje a podobně.

Foto:
Tatranské vrchy a
skokanský můstek v
popředí s jeřabinami,
které dávají znát, že
snímek vznikl na podzim.
Clona f8, čas 1/50s, ISO
100, korekce expozice
-1EV, polarizační filtr,
ohnisko 60mm.
Na malém obrázku
je popředí prázdné.
Hladina Štrbského plesa
je zčeřená a nezajímavá,
takže celá dolní polovina
snímku je prázdná a
nudná.

• Prvky a linie vedoucí diváka do obrazu

Foto:
Střechy zámku v Českém
Krumlově jsou z ptačí
perspektivy tak krásně
situované, že mi poskytly
vhodné kompoziční linie
hned na několik záběrů.
Na tomto snímku je linie
v popředí lehce mimo
střed a vede diváka do
obrazu k hlavní budově
zámku.
Clona f6.3, čas 1/100,
ISO 100, ohnisko
20/30mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 14
 • Harmonické a nerušivé vyplnění snímku, třeba mimo hloubku ostrosti
Foto:
V popředí jsou květy a
tráva zcela rozostřené
díky malé hloubce
ostrosti. Dopomáhají
tak k snovému nádechu
doplňujícímu drobné
kvítky sedmikrásek.
Clona f5.6, čas 1/1000,
ISO 100, ohnisko
105mm.

LHloubka ostrosti je • Kontrast barev, tvarů nebo námětů

pole, které se jeví na
fotce jako ostré. To, co
je mimo ni, se naopak
ztrácí v rozostření.

Foto:
Ikonický mrakodrap
“Okurka” v londýnské
City byl postaven
mezi hustou starší
zástavbou, která je dána
do kontrastu s jejím
futuristickým vzezřením.
Skenováno z diapozitivu.
• Přirozené orámování (o rámování více v samostatné kapitole)
Foto:
Duomo di Pisa foceno z
okna budovy Battistero
di San Giovanni.
Clona f8, čas 1/320s, ISO
100, ohnisko 31mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 15
 • Prázdné popředí
LNegativní prostor Ne vždy je prázdnota chybou, pokud souvisí s naším záměrem. Chceme-
je takový prostor, který li navodit pocit mohutného prostoru a nicotnosti hlavního objektu, pak
nevyplňují žádné výrazné může být právě nějaká forma jednolitého popředí tou nejvhodnější volbou.
prvky.
Takové ploše se říká negativní prostor. Negativní prostor vzniká, když plochu
nevyplňují žádné výrazné prvky. Protože je prázdný prostor důležitou součástí
kompozičních řešení, budu se k němu v průběhu knihy ještě vracet.
Foto:
Převážnou většinu
snímku vyplňují schody
- tedy jednolitý prostor
bez výrazných prvků. Až
nahoře v samotném rohu
nás pozornost dovede
ke dvěma postavám,
jejichž malá velikost jen
zdůrazňuje mohutnost
kamenného schodiště a
cesty, která je před nimi.
Clona f8, čas 1/100, ISO
200, ohnisko 36mm.

• Porušujeme pravidla
Kromě prázdného popředí můžeme překvapit nečekanou neostrostí u
motivu, který by jinak mohl být běžně považován za hlavní. Obvyklé je ostřit
na nejbližší předmět, zejména je-li významný a velký. Pokud však tento prvek
rozostříme, oko bude putovat fotkou dále, až narazí na ostré místo, u kterého
setrvá. Proč to tedy nezkusit projednou jinak?
Tip: Pokud si chcete takovýmto způsobem hrát se zaostřením, s plnou
automatikou to půjde těžko. Volte manuální výběr ostřících bodů nebo
vypněte autofokus zcela.
Foto:
Je to rozhodně proti
pravidlům a trochu
šokující vidět v popředí
snímku velký rozmazaný
prvek. Ale když nám
oko sklouzne na krásně
ostrou muchomůrku
krčící se v pozadí,
najednou to celé začne
dávat smysl.
Clona f9, čas 1/30s, ISO
320, korekce expozice
-2/3 EV, ohnisko 70mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 16
 Pozadí
Zatímco popředí je často tím prvním, čeho si na fotce všimneme, pozadí by
mělo být naopak tím posledním. Je proto obzvlášť důležité, aby nepřebíjelo
hlavní motiv a nerušilo. Než se podíváme na některé příklady jeho využití,
ukážeme si ale jednu ukázku s nevhodným pozadím. Takový prostor je buď
zbytečně prázdný (třeba jednolité nebe zabírající půlku fotky) nebo je naopak
plný rušivých prvků, které brání hlavnímu motivu vyniknout.
Foto:
Bodláky jsou na stejně
barevném pozadí
poměrně nevýrazné.
Spíše než barevnost je
však ruší příliš velká
hloubka ostrosti -
pozadí by si zasloužilo
rozostřit více. Poté by se
z modrých ploch v horní
části ztratily kontury,
které ukazují na to, že
se jedná o automobily
neladící s přírodním
motivem.
Vhodné pozadí je naopak takové, které:
Clona f2.8, čas 1/400,
ISO 200, ohnisko 55mm. • Je měkké a nerušivé - může být jednolité nebo sestávat z několika barev.
Více si o barevné harmonii a kontrastu povíme ve třetí části.
Foto:
Daleko přehlednější
je na tomto záběru jak
samotný hlavní motiv,
tak jeho pozadí. To jsem
záměrně zvolila tak, aby
se v něm objevila krásná
jarní zelená barva
přecházející do tmavé
horní části.
Clona f3.2, čas 1/320,
ISO 200, ohnisko
105mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 17
 Dosažení malé hloubky ostrosti je vysněným cílem mnoha začínajících
fotografů a právem. Pomáhá totiž izolovat hlavní objekt díky rozostřenému
pozadí, které s ním nesplyne a nebude ho přebíjet. Toho se využívá nejen
při focení přírodních detailů, ale i portrétů. Mluvíme tedy opět o efektivním
využití negativního prostoru.
• Pozadí může sloužit pro doplnění kontextu, což je obvyklé pro krajinářské
záběry nebo reportáže z cest, ale i pro reportážní styl portrétů.
Foto:
Loď s výletníky doplňuje
v pozadí okolní krajina
a fotogenický maják.
Divákovi je jasné, kam a
proč výletnicí vyrazili a
na co se dívají.
Clona 7.1, čas 1/60s, ISO
200, ohnisko 38/57mm,
polarizační filtr.
Malý obrázek
oproti tomu působí
nedokončeně.

• Zvláště působivé bývají snímky, kde se v pozadí opakuje stejný nebo

podobný motiv či barevnost.
Foto:
jak je vidět na obou
snímcích, hlavním
motivem je makronková
věž. Malá fotografie
však působí obyčejně,
hlavní motiv se ztrácí ve
stínu. Jiný úhel záběru
pomohl červenou věž
nejen prosvětlit, ale ještě
i podpořit opakováním
stejného prvku v pozadí.
Clona f8, čas 1/250, ISO
200, ohnisko 44/66mm.

Kompozice fotograFie OD A do Z 18
 A pro doplnění ještě dodám, že i pozadí samo může být hlavním motivem.

Foto:
Těžká starobylá vrata
v pozadí jsou umístěna
v levé třetině snímku.
Na opačné straně jsou
vyvážena a doplněna
mohutnými keramickými
nádobami, na kterých
už také hlodal zub času.
Na tomto snímku je
možné vidět, že hlavním
motivem mohou být jak
dveře, tak nádoby. V
podstatě záleží na tom,
co fotografa zaujme více.
Clona f4.5, čas 1/100s,
ISO 320, ohnisko
30/45mm.

• Nebe jako pozadí se vyskytuje na velké spoustě fotek vznikajících

venku. Na posledním místě ho uvádím proto, že v následující kapitole detailně
rozeberu, jak se vypořádat s poměrem nebeské plochy. Řeč bude o umístění
horizontu a důležitých liniích.

Foto:
Krásné květnové nebe
s bílými mráčky si
zasloužilo velký prostor
nad kvetoucí krajinou.
Clona f9, čas 1/160s,
ISO 100, ohnisko 38mm,
polarizační filtr.
Malý obrázek vznikl
také se snahou zachytit
pěknou atmosféru na
nebi, která se bohužel
nesetkala s dobrým
technickým provedením.
Nebe je přeexponované
a proto snímek působí
celkově nudně.

Zapamatujte si: Je rozdíl mezi rozsáhlým prostorem v pozadí, který je

zajímavý a tím, který je nudný a zbytečný, ať už se jedná o nebe či jinou
plochu.

Kompozice fotograFie OD A do Z 19
 Bonus č.1 Kompozice & psychologie
Kompozice je spojená s vnímáním harmonie či kontrastu a ty zase souvisejí s emocemi a
naší psychikou. Mnohé jsou subjektivní a vycházejí z osobní zkušenosti, jiné jsou založené na
specifickém kulturním a geografickém zázemí. Mnoho z nich však máme společných se všemi lidmi
napříč kontinenty, protože lidský mozek funguje na stejných principech. Všichni máme například
bytostnou potřebu dávat chaosu řád, rozpoznávat známé věci a těšit se z nich. Harmonicky
vyvážená kompozice nám pak v podstatě říká, že na tomto světě je vše v pořádku.

Potřeba vyváženosti
Univerzální lidskou potřebou je tedy potřeba harmonie nebo vyváženosti. První, co nás napadne
při slově vyváženost bude možná zrcadlení či symetrie, avšak harmonie se zakládá na něčem jiném.
Rozumí se jí takový vztah, v němž se prvky vzájemně nepotlačují či nesoupeří. A to je vlastně přesný
opak zrcadlení.
Foto:
Koláž ze dvou stejných zrcadlících se snímků
naznačuje, že symetrie nemusí znamenat totéž, co
harmonická vyváženost.
Výjimky z tohoto pravidla ale představuje například
odraz ve vodní hladině, nebo v zrcadle, či opakování
stejných tvarů či vzorů. V těchto příkladech se totiž
nejedná o přímé soupeření, jako je tomu na tomto
ilustračním obrázku.

Vyváženost můžeme najít i ve zdánlivé asymetrii, v prázdném prostoru, který nepřebíjí, nebo v
opakování prostých barevných prvků. Přístup k jednotlivým tematům se často různí a záleží jen a
jen na tom, co chceme fotografií sdělit.
Foto:
Příklad vyvážené kompozice, ve které jsou dvě postavy v bílém v
diagonále. Jedna postava je v popředí a druhá - menší, v pozadí.
Pokud by byly obě postavy na stejné straně fotky a na druhé by byl
prázdný prostor, kompozice by „padala“.
Pokud by zadní postava byla větší, soupeřila by o pozornost s hlavním
motivem v popředí. Kompozice se může zdát někdy alchymií, avšak
jedná se především o následování přirozeného lidského vnímání světa.
Clona f3.5, čas 1/250, ISO 100, ohnisko 110/165mm.

Pokud záměrně zvolíme nějakou „nevyváženou“ kompozici,

musíme si o to více rozmyslet důvod našeho počínání - co chceme
divákovi sdělit, proč a jak jej chceme zaujmou nebo chceme-li ho
dokonce šokovat. Ideálním příkladem takového působení jsou
reportáže, sociální dokumenty nebo i různé formy uměleckých
fotografií.

Kompozice fotograFie OD A do Z 20