Jednou z dleitch soust jazykovch zkouek je popis obrzku.

Je to zrove vborn zpsob,

jak si procviovat anglitinu a roziovat slovn zsobu. V tomto lnku se dovte, jak na to, co na
obrzku lze popisovat, jak jazykov prostedky k tomu pouvat, a jakch astch chyb se
vyvarovat.

Popis obrzku
Popisovn obrzk bv jednm z dleitch prvk stnch zkouek z anglitiny, od stnch maturit a po
cambridgesk zkouky ESOL (nap. FCE, PET apod.) Proto je dleit vdt jak na to, a nauit se
popisovat obrzky veho druhu bez dlouhho pemlen. Me se toti stt, e o obrzku eknete dv vty
a vce vc vs ji nenapadne, a potom nastane u zkouky trapn ticho. Druhm problmem me bt, e
kte jen to, co vs v dan moment napad, a takov popis je potom zmaten, protoe skete od jednoho
k druhmu apod.
Popisovn obrzk je ale dobr i kdy vs dn zkouka neek, je to vynikajc zpsob uen a
procviovn anglitiny. Budete-li toti stle mluvit jen o sob a vcech vm blzkch, budete pravdpodobn
pouvat neustle stejn typ slovn zsoby a jen tko budete nkdy nuceni vyjdit nco zcela novho.
Popis obrzk vs naopak bude nutit pouvat rznou slovn zsobu, asto budete muset otevt slovnk a
nkter slovka si vyhledat. Kad obrzek ukazuje nco jinho, dokonce vci, se ktermi se v bnm
ivot nikdy nesetkte. Proto si pomoc nich procvite jin jazyk, ne kdy si povdte s pteli nebo si 'jen
tak mluvte'.

Co lze na obrzku popisovat

1) Objektivn popis - co skuten vidme
Celkov pohled

Nejdve je dobr ci jednou vtou, co obrzek ukazuje jako celek, eho je to obrzek. astou chybou
student bv, e zanou njakm detailem. Vdy je lep postupovat od obecnch vc k detailm. A tak
meme ci, e se nap. jedn o obrzek horsk krajiny, nebo e na obrzku vidme koln uebnu plnou
student apod.

V poped, v pozad, v dlce

Obrzek si meme rozdlit na tyto ti sti a ty popisovat zvl v tomto poad:

1.

In the foreground - v poped (In the foreground we can see a strange monument that looks like an old Viking
ship...)

2.

In the background - v pozad (In the background, there is a lake or a sea...)

3.

In the distance - v dlce (In the distance we can see a city standing on the coast...)

V rohu, vlevo, v pravo

Nevystame-li si s ve uvedenm rozdlenm obrzku, meme popisovat, co je v jak sti obrzku,
nap. vpravo, vlevo, uprosted, v rohu. Podvejte se na tento obrzek:

Lid

Objevuj-li se na obrzku lid, je dobr pokusit se je popsat, kolik jim asi je, jak vypadaj, co maj na sob,
co prv dlaj atd.

Co se dje

Obrzky asto neukazuj pouze statick vjevy (nco co se nehbe), ale obvykle zobrazuj njak dje
apod. O tch je tak nutn mluvit.

2) Subjektivn popis - mj nzor

Sm objektivn popis by mohl bt velice krtk. Je velice dleit umt vyjdit i svj nzor na to, co na
obrzku vidme, a u mnohch zkouek to po vs budou i poadovat. Meme tedy zkusit pohovoit i o
nsledujcch bodech:

Co je to za obrzek

Meme se zamyslet nad tm, co je to ve skutenosti za obrzek, odkud je, a podobn. Jedn se o ilustraci
ke knce (pop. jak)? Je to fotografie z dovolen? Je to scna z filmu? Je to kreslen vtip? Svj nzor
mete zkusit odvodnit a vysvtlit, pro si to myslte.

Co bylo pedtm, co bude potom

Obrzek vtinou zachycuje jeden jedin okamik. Z toho, co vidme, vak meme odvodit, co se asi stalo
bezprostedn pedtm, a co se asi stane v nejbli dob.

Pbh

Fantazii se (vtinou) meze nekladou, a tak je mon vymyslet si cel pbh zaloen na danm obrzku.

Vy tma

Nkter obrzky mohou bt vchozm bodem k diskusi na njak obecn tma. Bude-li tedy na obrzku
velk tovrna s koucmi komny, mete se od toho odrazit, a zat mluvit nap. o ekologii, istot ovzdu,
smogu atd. Obrzek star pan v tramvaji me bt podntem k diskusi na tma st, problmy spojen se
strnum, zdravotn pe, sociln jistoty atd. U nkterch zkouek jsou obrzky z tohoto dvodu vybrny, a
tak se nad tm mete vdy zamyslet.

Dleit poznmky, ast chyby

IN the picture
Pokuste se neudlat chybu hned v prvn vt. esk 'na obrzku' se ekne IN the picture, nikoliv ON the
picture. Nekme, e je nco na ploe, na povrchu obrzku (jako teba kdy si na obrzek postavme kafe,
polome kle, nebo kdy na nm sed moucha), ale co je v nm, co je v prostoru, kter obrzek ukazuje.

THERE IS, THERE ARE

Pro popis ehokoliv se nejasteji pouvaj vazby THERE IS a THERE ARE.
There are two chairs in the middle of the room. - tento slovosled je uebnicov, nejdve je THERE
IS, potom co, a potom a kde
In the middle of the room, there are two chairs. - v popisu je ale snad jet astj umstit
psloven uren msta na zatek, potom je ale lep oddlit jej rkou.
In the middle of the room are two chairs. - na THERE nesmme zapomnat, i kdy pouijeme ono
psloven uren na zatku vty! V literatue tento slovosled pravdpodobn uvidte, pat vak spe
do literrnho stylu.
Jako pklad si uvedeme snad klasick pbh:
There is a forest, in the forest there is a hill, on the hill there is a house, in the house there is a table, on the table there is a
bowl, in the bowl there is some water, in the water there is a fish...

Na tomto pkladu si vimnte tak pouvn len, v pslovenm uren vtinou bv urit len, a za
THERE IS mus bt neurit (zmiujeme v popisu novou vc, novou informaci), pokud je za THERE mnon
slo i nepoitateln podstatn jmno, pouvme SOME.
there is a house
there is some water
there are some people

Njak mu...
Studenti rdi kaj 'there is some man', co je ovem patn. Chceme-li ci 'njak mu', posta nm
neurit len. SOME se toti bn u poitatelnch podstatnch jmen nepouv, tam pouvme jen len
(njak mu - a man, njak dm - a house, njak pes - a dog). SOME pouvme pouze v mnonm sle
(njac lid - some people, njak stromy - some trees), nebo s nepoitatelnmi podstatnmi jmny (njak
snh - some snow). SOME u poitatelnch podstatnch jmen se objevuje jen zdka, potom ale mv trochu
jin vznam (o tom snad vce v njakm lnku o pouvn SOME).

Pedloky
V popisu obrzku nejastji narazme na pedloky mstn. Popisujeme peci njak msto. Proto je
nezbytn tyto pedloky dokonale ovldat.

Ptomn asy
Pi popisu obrzk budeme asi nejastji pouvat ptomn as prbhov. Obrzek zachycuje njak
okamik, a vechny dje, kter tam vidme, vlastn v tento moment prv probhaj. M-li nkdo na sob
epici, m ji prv te, neznamen to, e ji obvykle nos (tedy: He is wearing a hat.) Pokud nkdo leze na
strom, leze na nj prv te, nikoliv asto i obvykle (proto: He is climbing up a tree.)

Neznm slovn zsoba

Samozejm narazte na nkter vci, kter v cizm jazyce vyjdit neumte. Jedn-li se o slovn zsobu,
doporuuji si tato slovka vyhledvat ve slovnku, a nov nauen slova si klidn mete napsat pmo do
obrzku. Kdykoliv si potom budete obrzky prohlet, nov slovka uvidte nzorn, a lpe si je tak
zapamatujete. Pokud by se vm stalo u zkouky, e njak slovo nebudete vdt, doporuuji se mu ikovn
vyhnout. Vrtme-li se k obrzku monumentu znzorujcho vikingskou lo, mon budeme chtt ci, e
tam jsou vesla. Neznme-li vak slovo 'veslo' v anglitin, vbec se o tom nezmiujte. Zbyten se
dostanete do tkost, kdy zanete 'and on the ship there are... um.... um...errrr...'. Pokud hned vte, e
slovo pro veslo (oar) neznte, ani se nesnate lo ble popisovat. Pokud mte popis pod kontrolou sami (a
zkouejc se na to pmo nept), neml by to bt problm. A pokud na to peci jenom pijde e, budete
muset vysvtlit, o co se jedn (nap. the long things that are used to move a ship forward...).

Jeden a druh
Dal astou chybou, kter se studenti pi popisu obrzku dopoutj, je ppad, kdy chtj ci 'jeden... a
druh...'. Napklad na obrzku jsou dva mui, a oni nejprve pop jednoho a potom chtj pokraovat
popisem druhho. Nesprvn potom pouvaj slovo 'second'. Nejde peci o to, e by oba stli v ad a
jeden byl ped druhm. Jde pouze o nae uren poad, ve kterm je popisujeme. Proto se ve vznamu
'druh' pouv THE OTHER. Meme tedy nap. ci:
One man is climbing up the tree and the other is watching him. - Jeden mu leze na strom a ten druh
ho pozoruje.

Jak se nauit popisovat obrzky

Nejlpe se naute popisovat obrzky tm, e to budete asto procviovat. Obrzk je vude plno, mte
zajist k dispozici asopisy, knihy, internet, fotoalba... Prost si vezmte hromadu obrzk a popisujte. m
rznorodj obrzky, tm lpe. Procvite si dky tomu rznou slovn zsobu. Nevad, e vs nikdo
neopravuje, mon o to lpe. Zkuste se obas nahrt na kazetu i na diktafon a poslechnte si, jak mluvte.
Vce npad, jak se nauit plynule mluvit najdete v lnku: Jak na to: SPEAKING.