Kapacita vodiče, kondenzátory

Náboj na vodiči a el. Potenciál

• Vodivá koule je zelektrována a je na ní náboj Q.

• Voltmetrem měříme el. potenciál nabité koule vzhledem k
uzemněné svorce.
• Náboj Q na vodiči je přímo úměrný jeho elektrickému
potenciálu : Q = C   (Q = C  U )
• Konstanta úměrnosti se zde nazývá kapacita vodiče.

Kapacita vodiče
C 
= F : farad 
Q
Q = C  → C=
 V 
Konstanta úměrnosti C se nazývá kapacita vodiče. Je to vlastnost každého vodiče, která závisí
především na tvaru a velikosti vodiče. Jednotkou kapacity vodiče je farad, značka F.
Základní jednotka farad je dosti velká kapacita. Častěji se setkáváme s menšími kapacitami:
milifarad: 1 mF = 10-3 F
mikrofarad: 1 F = 10-6 F
nanaofarad: 1 nF = 10-9 F
pikofarad: 1 pF = 10-12 F

Kapacita deskového kondenzátoru

Kapacita osamoceného vodiče je značně malá. Mnohem větší kapacitu má soustava dvou
plochých vodičů, které jsou od sebe odděleny tenkou nevodivou vrstvou vzduchu nebo
dielektrika.
a) Mezi deskami nabitého kondenzátoru je homogenní el. pole o intenzitě:
U U - napětí mezi deskami
E= d – vzdálenost desek
d
b) Kapacita deskového kondenzátoru
je přímo úměrná:
• plošnému obsahu desek S, S 
• permitivitě prostředí mezi deskami  C=
d
a nepřímo úměrná:
• vzálenosti desek d.

Př.: Určete kapacitu deskového kondenzátoru bez dielektrika, jehož desky mají obsah
2 dm2, jsou-li desky od sebe ve vzdálenosti 0,1 cm.
S   0,02  8,85 10−12
C= = = 1,8 10−10 F = 180 pF
d 0,001
Sériové propojení kondenzátorů
Jsou-li kondenzátory zapojeny sériově, je na
deskách obou kondenzátorů stejný náboj:
Q = Q1 = Q2
Napětí zdroje U se rozdělí na obou kondenzátorech:
U = U1 + U2
Pro napětí na kondenzátoru platí:
Q=C.U
Jsou-li kondenzátory zapojeny sériově, je na
deskách obou kondenzátorů stejný náboj:
Q = Q1= Q2
Napětí zdroje U se rozdělí na obou kondenzátorech:
U = U1 + U2
Pro napětí na kondenzátoru platí:
Q
Q=C.U U=
C
Odvození celkové kapacity kondenzátoru: U = U +U
1 2

Q Q1 Q2
= +
C C1 C2
1 1 1
= +
Příklad:
C C1 C1
Dva kondenzátory 10 nF a 20 nF jsou zapojeny sériově. Vypočítejte jejich celkovou kapacitu.
1 1 1 C1  C2 10  20
= + → C= = = 6,7 nF
C C1 C2 C1 + C2 10 + 20

Paralelní propojení kondenzátorů

Jsou-li kondenzátory zapojeny paralelně, je na
deskách obou kondenzátorů stejné napětí:
U = U1 = U2
Na vodivé desky musíme přivést celkový náboj Q, pro
který platí:
Q = Q1 + Q2
Pro náboj na kondenzátoru platí:
Q=C.U
Pro celkovou kapacitu paralelního propojení
kondenzátorů platí:

Q = Q1 + Q2
C.U = C1.U1 + C2.U2 /:U
Příklad: C = C1 + C2
Tři kondenzátory 10 nF; 20 nF a 5 nF jsou propojeny paralelně. Vypočítejte celkovou
kapacitu tohoto zapojení kondenzátorů:

C = C1 + C2 + C3 → C = 10 + 20 + 5 = 35 nF
Metoda postupného zjednodušování
Příklad:
Čtyři kondenzátory, viz obrázek, jsou připojeny ke zdroji napětí. Vypočítejte celkovou
kapacitu tohoto zapojení kondenzátorů metodou postupného zjednodušování.

Energie nabitého kondenzátoru

• Kondenzátor o kapacitě C je nejprve nabíjen ze

zdroje o napětí 12 V.
• Pak je od zdroje U odpojen a vybíjí se přes
malou žárovku, která tím krátce svítí.
• Energie kondenzátoru tak postupně narůstá, pak
klesá až k nule.
• Napětí U mezi deskami kondenzátoru je přímo
úměrné náboji Q, který kondenzátor obsahuje.
Tuto závislost můžeme vyjádřit grafem:

Plocha pod grafem číselně odpovídá energii

kondenzátoru:
1 1 1 1
S= a  va E = Q  U = (C U )  U = C  U 2
2 2 2 2