Nabíjeèka olovìných

akumulátorù
ze zdroje PC
toroidním jádøe. Pak následuje filtraè-
ní kondenzátor (C23) a další cívka
(L1), která je navinuta na samostatné
feritové tyèce prùmìru asi 6 mm. Nej-
jednodušší zpùsob, jak „posunout“
Václav Doležal (dolezv1@seznam.cz) zpìtnou vazbu smìrem nahoru, je vy-
pájení právì této druhé cívky (L1). Tím
Pøi návrhu nabíjeèky jsem se chtìl vyhnout lineárnímu zdroji se pøeruší výstup +5 V a není na nìm
žádné napìtí. Zpìtnovazební obvody
s tìžkým a drahým síovým transformátorem a malou celkovou se pak snaží toto napìtí zvìtšovat. To
úèinností. Proto bylo od poèátku jasné, že zdroj musí být spínaný. se jim však nikdy nepodaøí, protože
Po nìkolika více èi ménì úspìšných pokusech zhotovit dobrý spí- výstup +5 V je odpojen. Jenže tím, že
naný zdroj jsem zaèal experimentovat s poèítaèovým zdrojem AT. se snaží zvìtšovat napìtí +5 V, zvìt-
Ten se pozdìji ukázal jako ideální základ pro stavbu nabíjeèky. Jeho šují se i ostatní napìtí. Kdybychom
velkou pøedností je dostupnost a fakt, že máme již vyrobený prak- tedy po této úpravì zdroj zapnuli do
sítì, bylo by na výstupu +12 V na-
ticky celý spínaný zdroj, u nìhož staèí pouze upravit zpìtnovazeb- prázdno asi 30 V. To by samozøejmì
ní obvody. nevydržely kondenzátory na výstu-
pech, protože ty jsou na výstupu +12 V
Technické údaje ny obvody nutné k buzení spínacích dimenzovány pouze na 16 V. Aby se
tranzistorù. Obsahuje také vstup pro tak nestalo, musíme vytvoøit jiný zpìt-
Napájecí napìtí: 230 V, AC. zpìtnou vazbu (pin 3) a dva zpìtno- novazební obvod, který zajistí, že vý-
Koneèné nabíjecí napìtí: 14,4 V, DC. vazební zesilovaèe. Pro nabíjeèku je stupní napìtí bude nejvýše asi 15 V,
Nabíjecí proud: nutné výstupní napìtí asi 14,4 V. Nej- což je také napìtí plnì nabitého aku-
nastavitelný 0,5 až 8 A. vhodnìjším výstupem proto bude mulátoru. Tento zpìtnovazební obvod
výstup +12 V, který bývá u vìtšiny bude pøipojen do pinu 3 IO TL494.
Popis konstrukce zdrojù dimenzován na proud 8 A. Je nutné upozornit, že zdroje vyrá-
K zpìtnovazebním zesilovaèùm (piny bí více výrobcù a zapojení jednotlivých
Základem této nabíjeèky je spína- 1 a 2 a piny 15 a 16 TL494) je pøipoje- modelù se mohou od sebe lišit. Pøed
ný poèítaèový zdroj AT. Popisem ce- na váhová logika zpìtné vazby. Tu je stavbou je tedy vhodné vyzkoušet
lého zapojení zdroje PC se zde nebu- potøeba vyøadit z èinnosti nebo „posu- výše popisovanou cívku vypájet a
deme zabývat, je jej možno najít nout“ tak, aby na výstupu napìtí +12 V krátkým zapnutím zjistit, jestli se vý-
napøíè celým Internetem, nebo napø. zdroje nebylo 12 V, ale víc než asi 16 V. stupní napìtí skuteènì zvìtšila. Se-
v [1] a [3]. Jednak bychom potøebo- Váhová logika, která kontroluje tkal jsem se totiž již se zdroji, které
vali víc prostoru, jednak to není ne- všechna výstupní napìtí, je nastave- po vypájení cívky vùbec nenastarto-
zbytné pro pochopení funkce úpravy, na tak, aby co nejpøesnìji kontrolova- valy. To bylo zpùsobeno jiným obvo-
kterou budeme na tomto zdroji dìlat. la napìtí +5 V. Výstup +5 V je filtro- dovým øešením váhové logiky, která
Základem budicí èásti každého ván LC èlánky. První cívku tvoøí kontroluje výstupy. U nich vìtšinou
zdroje AT je IO TL494 nebo jeho ekvi- nìkolik závitù navinutých spolu s cív- pomohlo na místo vypájené cívky vlo-
valent. Tento obvod obsahuje všech- kami ostatních výstupù na spoleèném žit rezistor s odporem asi 1 kΩ. Je pro-

Obr. 1. Schéma zdroje PC

16 Praktická elektronika A Radio - 04/2006


Obr. 3 a 4. Deska s plošnými spoji øídicího obvodu nabíjeèky (75,6 x 38,8 mm) a osazení desky souèástkami
to nutné mít na pamìti, že každá ta-
ková úprava je individuální pro každý
model zdroje a nesmíme se bát tro-
chu experimentovat.
Dále následuje popis vlastních zpìt-
novazebních obvodù, které už budou
pro všechny typy zdrojù stejné. Tato
nabíjeèka pracuje v režimu nabíjení
konstantním proudem (o èemž jsme
informováni svitem èervené LED1),
který uživatel nastaví na 0,1 C, kde C
je kapacita nabíjeného akumulátoru
v Ah. Tzn. že napø. akumulátor 40 Ah
budeme nabíjet proudem 4 A. Tímto
proudem bude akumulátor nabíjen, do-
kud jeho napìtí bude menší než 14,4 V.
Po dosažení tohoto napìtí zdroj dále
napìtí zvìtšovat nebude a nabíjecí
proud se bude postupnì zmenšovat.
Zdroj se bude chovat jako zdroj kon-
stantního napìtí 14,4 V a bude pouze
Obr. 5.
Fotografie ovládací
èásti nabíjeèky
Praktická elektronika A Radio - 04/2006
Obr. 2. Schéma zapojení ovládací èásti
udržovat akumulátor v nabitém stavu.
O tomto režimu jsme informováni svi-
tem zelené LED2. Pokud tedy již svítí
LED2, znamená to, že akumulátor je
již nabit a mùžeme jej odpojit. Pokud
tak neuèiníme, tak zdroj bude akumu-
látor udržovat malým proudem
v nabitém stavu a nemusíme se obá-
vat pøebití akumulátoru.
Celé zapojení lze rozložit na dva sa-
mostatné celky. Prvním je zapojení
zpìtnovazebních zesilovaèù. Druhým
je obvod odpojovaèe výstupu. Zpìt-
novazební zesilovaèe jsou použity dva
(IO1a, IO1b). Výstup IO1a dává zpìt-
novazební signál, který je úmìrný ve-
likosti výstupního proudu. Tento proud
je snímán rezistorem R1. Velikost na-
pìtí na R1 je porovnávána s napìtím
na referenèní diodì D1, které je dìle-
no dìlièem R2, R4 a P1. Potenciome-
trem P1 lze tedy nastavit proud, pøi
kterém se zaène výstupní proud ome-
zovat. To se stane tehdy, když se na-
pìtí na obou vstupech IO1a právì rov-
nají. Na D1 je napìtí +2,5 V, na
kladném vstupu IO1a je 0 V. Proud I,
který teèe pøes R1, vyvolá na R1 úby-
tek napìtí U = I.R1. Odtud pak:
I = (R2+RP1).UD1/(R1.R4). Zde je vi-
dìt, že prùbìh proudu v závislosti na
natoèení høídele P1 bude pro lineární
prùbìh potenciometru také lineární,
s posunutým poèátkem. Zdroj se cho-
vá jako zdroj konstantního proudu.
Druhý zpìtnovazební zesilovaè tvo-
øený IO1b snímá výstupní napìtí.
Pokud toto napìtí dosáhne 14,4 V (lze
nastavit pøesnì trimrem P2), zaèíná
výstup IO1b dávat zpìtnovazební sig-
nál a celý zdroj se chová jako zdroj
konstantního napìtí. To je tehdy, když
ñ
17

ñ
se napìtí na vstupech IO1b právì rov-
nají. Na invertujícím vstupu je napìtí
2,5 V. Zde pak platí pro výstupní na-
pìtí zdroje: U = UD1.(RP2+R8+R9)/R9.
Protože však máme dvì velièiny, kte-
ré budou zavedeny pouze do jednoho
vstupu TL494, musíme je nìjak slou-
èit. K tomu slouží LED1 a LED2. Tyto
diody zde vlastnì tvoøí jakýsi logický
souèet obou zpìtnovazebních signá-
lù a vybírají ten, který je vìtší. Pøes
nìkterou z tìchto LED vždy teèe zpìt-
novazební proud a my tak máme in-
dikaci, zda se zdroj právì chová jako
proudový (svítí LED1) nebo napìový
(svítí LED2). Pokud tedy nepøipojíme
žádnou baterii, bude se zdroj chovat
jako napìový a bude svítit LED2.
Pokud ovšem pøipojíme baterii, jejíž
napìtí naprázdno je menší než
14,4 V, pak automaticky zaène pøes
R1 do baterie téct proud, který ji na-
bíjí. Tento proud je konstantní a je na-
staven polohou bìžce P1. V této fázi
se tedy baterie nabíjí konstantním
proudem, o èemž jsme informováni
svitem LED1. S èasem se ovšem na-
pìtí na baterii zvìtšuje, až dosáhne
koneèné hodnoty 14,4 V. Pak se roz-
svítí LED2 a zdroj se stává napìo-
vým, pøièemž proud do baterie se
zmenšuje až témìø k nule (pouze ba-
terii udržuje v nabitém stavu). Zde je
nutno podotknout, že tyto LED by mìly
být s malou spotøebou, protože jimi
teèe zpìtnovazební proud, který je
pouze asi 0,7 mA. Ten bohužel nelze
zvìtšit, je dán proudovým zdrojem pøi-
pojeným uvnitø TL494 k pinu 3.
Další obvod již není nezbytnì nut-
ný, ale zvyšuje nám komfort obsluhy.
Tento obvod zamezí pøipojení baterie
v opaèné polaritì nebo baterie, jejíž
napìtí je menší než asi 9 V. Pokud by-
chom pøipojili napø. baterii 6 V, výstup
18
chtìným oscilacím. Jejich uvedená
kapacita je pouze orientaèní a mùže
být u konkrétního zdroje výraznì vìt-
ší, to záleží právì na pøenosové funk-
ci daného zdroje z pinu 3 na výstup.
Pokud by nabíjeèka kmitala v nìkte-
rém z režimù provozu (napìový,
resp. proudový), pak je nutné kapaci-
tu odpovídajícího kondenzátoru zvìt-
šit. Napìtí na tìchto kondenzátorech
se pohybuje v rozmezí od –2,5 V až
do +2,5 V. Pokud tedy není potøebná
kapacita pøíliš velká, mùžeme spojit
více keramických kondenzátorù para-
lelnì. Budeme-li nuceni použít elekt-
rolytický kondenzátor, pak jedinì na
mnohem vìtší napìtí (100 V). Tako-
vému kondenzátoru tolik nevadí malé
Obr. 6. záporné napìtí. Poslední konstrukèní
Popisky k indikaèním poznámka se týká ukostøení krabièky
LED zdroje. Krabièka bývá ukostøena ze-
lenožlutým vodièem k vodièi PE, to je
v poøádku a ponecháme to. Krabièka
však bývá navíc spojena (pøes kon-
takt pod šroubkem, který drží desku
s plošnými spoji zdroje) s GND zdro-
Obr. 7. je. Toto spojení je vhodné odizolovat,
Stupnice k potencio- jinak bychom mohli zdroj pøi náhod-
metru pro nastavení ném dotyku kladné svorky nabíjeèky
nabíjecího proudu o krabièku znièit.
Seznam souèástek
by zùstal odpojen a baterie by se vù-
bec nezaèala nabíjet a nebyla by na- R1 0,082 Ω/5 W
bíjeèkou znièena. Stejná situace na- R2 1 kΩ/0,5 W
stává, pokud pøipojíme sice dobrou R3, R5, R7,
baterii, ale v opaèné polaritì. Pak vý- R10, R11 1,5 kΩ/0,5 W
stup zùstane odpojen (o èemž nás R4 180 kΩ/0,5 W
vždy informuje žlutá LED4) a navíc se R6, R9 10 kΩ/0,5 W
rozsvítí èervená LED5, která nás in- R8 47 kΩ/0,5 W
formuje právì o opaèné polaritì pøi- R12 13 kΩ/0,5 W
pojeného akumulátoru. Když tedy R13 5,6 kΩ/0,5 W
dobrou baterii pøipojíme ve správné P1 47 kΩ, potenciometr
polaritì, výstup se pøipojí a zaène sa- P6M lineární
motné nabíjení. O pøipojení výstupu P2 4,7 kΩ, odporový trimr
jsme informováni svitem zelené LED3. ležatý, 10 x 5 mm
Jako spínaè zde slouží MOSFET tran- C1, C2 220 nF, keramický
zistor BUZ11, který má v sepnutém C3, C4 100 nF, keramický
stavu velmi malý odpor. Tento tran- C5 100 µF/16 V, elektrolyt.
zistor je ovládán výstupem IO2, který D1, D2 TL431 (TO92)
slouží jako komparátor. Sleduje napìtí D3 BAT42
na výstupu a porovnává ho s referenè- Q1 BUZ11
ním na D2. Výhodou tohoto obvodu IO1 LM358 (DIP 8)
je také to, že pùsobí jako ochrana proti IO2 UA741 (DIP 8)
zkratu. Pøi zkratu výstupních svorek LED1 èervená 5 mm, 2 mA
se na nich totiž objeví nulové napìtí LED2 zelená 5 mm, 2 mA
a výstup je okamžitì odpojen. LED3 zelená 5 mm, stan-
Pro používání je tøeba ještì dodat, dardní (20 mA)
že je vždy nutné nabíjeèku první za- LED4 žlutá 5 mm, standardní
pnout do sítì, a pak teprve pøipojit (20 mA)
akumulátor. Pøi opaèném poøadí se LED5 èervená 5 mm, stan-
impulsní zdroj nenastartuje. dardní (20 mA)
Celá nabíjeèka je umístìna v pù-
vodní skøíòce zdroje PC. Zpìtnova- Literatura
zební obvod a obvod odpojovaèe jsou
na desce s plošnými spoji o rozmì- [1] Krejèiøík A., Husák M., Jirásek L.:
rech asi 38,8 x 75,6 mm. Tato Napájecí zdroje v elektronice – cvi-
deska drží na horní stranì zdroje sa- èení. Skriptum FEL ÈVUT, PRAHA
mosvornì za pouzdra pìti LED. Po- 2002.
tenciometr P1 je do desky pøipojen [2] Krejèiøík A.: Spínané zdroje s ob-
dvìma tenkými vodièi. Dùležité jsou vody TOPSwitch, BEN – technic-
ještì kondenzátory C1 a C2. Ty za- ká literatura, Praha 2002.
braòují rozkmitání celého obvodu. Pøi [3] Belza, J.: Spínané zdroje ve výpo-
náhlé zmìnì proudu, resp. napìtí èetní technice. Amatérské radio
zmenšují zesílení zpìtnovazebních øada B (modré) è. 4/1994 s. 145
zesilovaèù, a tak zesílení celé zpìt- až 151. (http://www.belza.cz/
novazební smyèky, èímž zabraòují ne- swmodeps/compow2.htm)
Praktická elektronika A Radio - 04/2006