VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

PALESTRA, spol. s r.o.

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE
Řízení zaměstnaneckých vztahů ve wellness. Wellness jako
didaktický proces. Didaktické zásady, cíle a výukové metody ve
wellness.

Autor: Jana Přibylová

Vedoucí práce: doc. PaedDr. Bronislav Kračmar, CSc

Studijní program: Wellness specialista

PRAHA 2022
 OBSAH
ÚVOD 3

1 Řízení zaměstnaneckých vztahů ve wellness………………………4

2 Wellness jako didaktický proces……………………………………

5
3 Didaktické zásady, cíle a výukové metody ve wellness……………
6
ZÁVĚR 8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 9

 ÚVOD
Semestrální práce z předmětu Didaktika ve wellness se zabývá pohledem na
zaměstnance ve wellness, didaktickými zásadami, metodami a cíli ve wellness. Didaktika
ve wellness se tzv. didaktikou oborovou, která jako všechny jiné oborové didaktiky
vycházejí z didaktiky obecné. Didaktika ve wellness patří mezi interdisciplinární vědy –
vychází a má vazbu na celou řadu vědeckých oblastí, jakými jsou kineziologie,
pedagogika, psychologie, biomedicína, kinantropologie aj.
Didaktický proces se ve wellness uskutečňuje se skupinami či jednotlivci různých
věkových kategorií, různého pohlaví, s rozdílným zdravotním stavem či omezením, různou
úrovní pohybových dovedností. Systém didaktického procesu ve wellness je tvořen
následujícími složkami: edukátor (wellness specialista), klient, kurikulum a podmínky,
v jakých didaktický proces probíhá (materiální, právní, bezpečnostní) (Krejčí, 2021).

3
1 Řízení zaměstnaneckých vztahů ve wellness

V jakýchkoliv organizacích, kde je nutné řídit větší počet zaměstnanců a k těmto

organizacím wellness provozovny bezpochyby patří, je nezbytné vytvořit tzv. organizační
schéma (organizační strukturu). Jedná se o to, že jednotlivým pracovníkům přidělíme
konkrétní činnosti a tyto činnosti zkoordinovat tak, aby vytvářely určitý řetězec aktivit
vedoucí k vytvoření nové užité hodnoty. Podstatou organizace práce je sladění pracovních
celků tak, aby provádění daných úkolů bylo pro firmu co nejefektivnější. (Neuwirth, 2020)
Organizování jako činnost se skládá z těchto 3 etap:
1) Vytváření prvků – vytváření jednotlivých pracovních pozic, které jsou obsazeny
jednotlivými pracovníky a ti pak tvoří pracovní tým. Jednotliví pracovníci fungují
samostatné, komunikují s okolím a májí své přesně vymezené úkoly.
2) Sestavování prvků do systému – systém slouží k zajištění co nejlepšího fungování
organizace. Příkladem uspořádání je např. pyramida, kdy na vrcholu stojí ředitel,
pod ním jsou jednotlivé úseky, pak odbory, oddělení až po konečné pracovníky.
3) Vytváření vazeb mezi jednotlivými prvky – jedná se o informace, které proudí
v organizaci, určují vztah nadřazenosti a podřazenosti. Některé prvky mezi sebou
komunikují běžně, jiné například vůbec (Neuwirth, 2020).

Některé provozy wellness jsou zařazeny do systému hotelových služeb. A jelikož

wellness provoz je komplikovaný svými různými oborovými specifiky, je nutné v hotelu
vytvořit samostatný úsek wellness služeb a zařadit jej tak do struktury hotelového
managementu i s prioritním postavením ve vztahu k ostatním úsekům neadministrativního
charakteru (Neuwirth, 2020).

4
2 Wellness jako didaktický proces

Didaktickým procesem je myšlena teorie vyučování a učení, která usiluje o

systematizaci a interpretaci klíčových didaktických jevů a zákonitostí a o vymezení obecně
platných didaktických principů (Krejčí, 2021).
Profese wellness specialisty spočívá především v poradenské činnosti. Ve wellness
poradenství se jedná především o adekvátní, vhodnou a účinnou analýzu potenciálu klienta
v oblastech aktivního životního stylu a zdravé životosprávy.
Poradenský proces, který wellness specialista uplatňuje při práci s klientem, může
mít, jak uvádí Krejčí, následující přístupy:
1) Kognitivní přístup – ten se snaží rozklíčovat současné chování na základě
minulosti, objevuje kořeny příčin. Používá rozhovor, aplikaci adekvátního
pohybového režimu v kombinaci s uvolňováním či techniku volné asociace.
2) Behaviorální přístup – vychází z předpokladu, že chování jedince je formováno
pomocí sociálního učení. Tento poradenský přístup se zaměřuje n získávání
nových vhodných vzorců chování.
3) Experienciální přístup – předpokládá aktivní účast klienta v rámci prožitkové
činnosti a pomáhá odhalit klientovi skryté možnosti a schopnosti.
4) Fenomenologický přístup – přístup vychází z humanistické psychologie zaměřené
na smysl života, na rozvoj vlastního fyzického, sociálního, duševního,
ekonomického a mravního potenciálu jedince.
5) Eklektický přístup – v tomto přístupu wellness specialista se neváže na jeden
konkrétní směr vedení klienta, ale vybírá různé směry a ty kombinuje. Tento
přístup je v oboru Wellness nejvíce doporučován, neboť poradenský proces je
nejlépe přizpůsobuje problémům a specifikám klienta (Krejčí, 2021).

5
3 Didaktické zásady, cíle a výukové metody ve wellness

Didaktickou zásadu lze chápat jako obecně platný požadavek na správné vedení
didaktického procesu. Tento požadavek se vytvářel na základě dlouholetých zkušeností
pedagogů a odráží současný stav poznání. Vzniklo tak 5 základních zásad, které lze
uplatnit v jakémkoli didaktickém procesu, tedy i ve wellness oboru. Jsou to tyto:
1) Zásada uvědomělosti – klient musí chápat podstatu dané činnosti. Uvědomělosti
doplňuje aktivita klienta. Klient musí znát cíl a k němu směřovat. Velmi důležité je
vnitřní nastavení klienta k zvládnutí daného úkolu – vnitřní motivace. Je vhodné
zapojit klienta, aby sám odhalil chybu.
2) Zásada názornosti – požadavek na utvoření co nejdokonalejší představy o dané
činnosti, pohybu, aktivitě. Nejen na počátku nácviku používáme názornost, ale i ve
všech fázích vytváření pohybové dovednosti. V praxi pak lze použít ukázku, film,
obrázek, náčrt apod.
3) Zásada soustavnosti – vyjadřuje systematické uspořádání osvojování dovedností.
Využívá se zde postupů od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému.
Soustavnost především znamená pravidelnost. Wellness specialista pracuje
s celoročním propracovaným plánem, volí adekvátní metody, kontroluje výsledky,
stupňuje požadavky, opravuje chyby.
4) Zásada přiměřenosti – požaduje, aby obsah, rozsah, obtížnost a způsob vyučování
odpovídaly psychickému rozvoji jedince i jeho tělesným schopnostem. Proto je
nezbytné klienta dokonale poznat, brát v úvahu jeho věk, pohlaví zdravotní stav,
předešlé pohybové zkušenosti, zároveň průběžně kontrolovat výsledky práce.
5) Zásada trvalosti – požaduje, aby didaktický proces v oboru wellness byl veden
tak, aby získané vědomosti a dovednosti si klient byl schopen co nejdéle uchovat.
Tato zásada je z pohledu wellness specialisty velmi důležitá neboť dokáže obrátit
klienta na zdravý životní styl, což je hlavní motto wellness přístupu k konání a
jednání člověka. Je proto zvolit i vhodné metody fixační (opakování, procvičování,
zdokonalování), diagnostické (průběžná kontrola), navést klienta na fakt, že zdravý
životní styl je už běžná a nedílná součást jeho života (Krejčí, 2021).

6
Jiné zásady, které lze v oboru wellness uplatnit jsou dle prof. Krejčí následující:

● Zásada komplexního rozvoje klienta – vybízí wellness specialistu, aby rozvíjel

všechny základní komponenty potenciálu klienta (oblast poznávací, afektivní i

psychomotorická).

● Zásada vědeckosti – spočívá ve sledování novinek a trendů souvisejících s oblastí

wellness.

● Zásada spojení teorie s praxí – zde musí wellness specialista přesvědčit klienta, aby

nabyté znalosti použil v praxi a mohlo dojít k dalšímu navázání a edukaci.

● Zásada individuálního přístupu – vychází z poznatků psychologie.

● Zásada emocionálnosti – vzájemné ovlivnění klienta s edukátorem s přihlédnutím

na to, že v příjemné atmosféře se daleko lépe pracuje oběma stranám.

● Zásada fyziologické účinnosti wellness aktivity – individuální a přiměřené zatížení

(vychází ze zásad individuálního přístupu a přiměřenosti)

● Zásada bezpečnosti wellness aktivity – vedení k samostatnosti a angažovanosti

klienta a postupné zvyšování zatížení, event. materiální zajištění.

● Zásada kompenzačního účinku wellness aktivity – kompenzace nedostatku pohybu,

správné držení těla, ale zahrnuje i oblast sociální a duševní.

● Zásada všestranného rozvoje – jedná se o hlavní cíl didaktického procesu ve

wellness a to dosažení bio-psycho-sociální rovnováhy (Krejčí, 2021).

Jaký je tedy cíl ve wellness pojetí životního stylu? Jednoznačně dosažení bio-psycho-
sociální pohody, rovnováhy. Lze ovšem také zahrnout do tohoto konceptu stránku
duchovní. Zásadní pro úspěch dosažení cíle je, aby klient byl s daným cílem vnitřně
ztotožněn.

Výukovou metodou je myšlen postup, cesta, jakou je dosaženo daného cíle. Správně
zvolená metoda klienta motivuje, zapojuje jej aktivně do procesu, podporuje samostatnost
či vede k získávání nových informací. Základní dělení výukových metod je následující:
1) Slovní (monology, dialogy, práce s textem, písemné práce)

7
 2) Názorně demonstrační (pozorování, předvádění, projekce)
3) Praktické (nácvik dovedností, pracovní a výtvarná činnost)
Ve wellness se používají všechny tyto metody. Velmi vhodnými jsou rovněž aktivizující
metody, které kladou důraz na tvořivou práci edukátorů a zároveň aktivní zapojení klientů
(Petty, 1996).

ZÁVĚR
Zdravotní stav populace není příliš uspokojivý. Vysoký stupeň modernizace,
ubývání fyzické činnosti, přibývání sedavého způsobu života, nevyvážená energetická
bilance – to vše přispívá ke zhoršení zdraví obyvatel. Neustále se zlepšující lékařská péče
je prospěšná, ale na druhou stranu uvádí jedince do omylu, že vše se vyléčí, na všechno se
najde „zázračná pilulka“. Přitom právě primární prevence, tedy předcházení stavů nemoci
či obtíží, je ta nejúčinnější a dokonce nejlevnější. A právě wellness způsob života, tedy
model bio-psycho-sociální pohody velmi výrazně k této primární prevenci přispívá.

8
 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

KREJČÍ, Milada. Didaktika wellness. Praha: Palestra, 2021, ISBN 978-80-87723-98-2

NEUWIRTH, Richard. Management wellness služeb. Praha: Palestra, 2020, ISBN

978-80-87723-90-6

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996, ISBN 80-7178-070-