Professional Documents
Culture Documents
Díky, že ses rozhodl/a pro tuhle mou sbírku technik a nástrojů, které ráda učím, propaguji,
žiji, a dále na sobě zkouším, protože jsem zjistila, že mi dělají život jednodušší,
spokojenější i zábavnější. Třicet stran obsahuje třicet kapitol spadajících do oblastí
osobního rozvoje jako: disciplína, naslouchání, zdravá komunikace s druhými,
vyjednávání, obrana proti negativním vlivům a manipulaci, soustředění a pozornost, vize
a smysl, jednoduchost, pozitivní myšlení a spousta dalších. Věřím, že si v tom i ty najdeš
nástroje k osobnímu užitku a spokojenosti. Všechny techniky jsou popsané tak jednoduše,
aby se vešly právě na jednu stránku a aby ses do toho mohl/a hned pustit. Když budeš
chtít, dej mi vědět, jak se ti to daří a jestli sis všiml/a nějakých změn. Budu moc ráda!
ANO znamená přijetí, že to, co druhá strana říká, je rovněž v pořádku, že má právo to říkat, takto
myslet, a ty to přijímáš, bez ohledu na to, že máš třeba opačný názor. Vyjadřuješ tím „zajímáš mě,
slyším tě a chovám k tobě úctu“. Po ANO přidej A... a rozvíjej to. Znamená to vlastně: Jestliže tohle,
co jsem právě slyšel, vezmu jako fakt, co k tomu přidám jako rozvíjející sdělení nebo zvídavou otázku
či jinou reakci, která nebude obsahovat ALE?
Reaguj popisem situace a pocitu. Musí jít o tvůj úhel pohledu, ne o útočný soud
a hodnocení druhé osoby. Součástí sdělení je ideálně návod, co potřebuješ, aby ti zase bylo
skvěle. Místo „Chováš se hrozně!“ (obecný soud) řekni radši: „Jak na mě teď rychle mluvíš,
vyvolává to ve mě nervozitu, soustředil bych se lépe, kdybys mluvil pomaleji.“ Když pojmenuješ
pocit ve vypjaté situaci, často se dozvíš často skrývaný důvod, co se děje na druhé straně. A nebo
minimálně upozorníš druhou stranu, že pro tebe něco není v pořádku. Jsi upřímný k tomu, co ti
hlásí tvé tělo, a předcházíš zbytečným konfliktům a nedorozuměním. Na své pocity a vnímání
situace máš právo! Mluv jen za sebe. Vždy!
VYMEZENÍ SE
„Teď, jak mi telefonicky nabízíte ony produkty (situace x), je to pro mě nepříjemné, protože bez
prostudování materiálů se nechci rozhodovat (pocit y), byl bych raději, kdybyste mi to zaslal do
mailu a dal mi prostor (raději bych z).“
VYJEDNÁVÁNÍ
Klient vše zarytě odmítá. Máš pocit, že se nedomluvíte? Řekni to. „Dnešní rozhovor na mě
působí, jako by vám něco nevyřčeného bránilo se dohodnout, je to tak?“ Nebo:
„Z vašeho jednání mám dojem, že se dneska asi nedohodneme, možná není vhodná doba, pletu
se? Bylo by příjemné porozumět tomu, na čem jsem.“ Buď se rychleji dozvíš, že druhá strana
nikdy zájem neměla, nebo se dozvíš pravý důvod odporu. A vaše diskuze pokračuje dál!
S popisováním situace a pocitů držíš trumfy v ruce ty!
OCENĚNÍ
Není užitečné chválit obecně, oceň úsilí a posun v konkrétní situaci! Podporuješ tak růst
druhého, rozvoj dovedností, a ne jen závislost na konečném výsledku. „Jak jsi dnes bez vyzvání
pomohl mamce s taškami (konkrétní situace x), tak jsem byl pyšný (pocit y), budu rád, když
takhle všímavý budeš i nadále! (žádoucí chování z).“
CHYBA JE PŘÍTEL
Nové situace znamenají přirozený výskyt chyb. Dělat chyby znamená učit se.
Chyba není selhání, je to lekce.
Chyba nikdy nesnižuje tvoji lidskou hodnotu.
Ptej se: „Co jsem se díky tomu naučil?“ „Co budu dělat odteď jinak?
Významní lidé přednášejí o svých chybách. Díky jejich překonání jsou tam, kde jsou!
Nekoupej se v chybě. Když tě přece něco svědí, poškrábeš se, ale nerozškrábeš si ránu
do krve, ne? Přijmi chybu, vezmi ji na vědomí, a jdi dál.
Neboj se trochu riskovat, když zkoušíš něco nového. Když vyhraješ, budeš šťastný, když
prohraješ, budeš o něco víc moudrý.
AŤ JE VŽDYCKY JASNO
Vyjasňování je otázka, kde shrneš, jak jsi sdělení pochopil ty, aby ses ujistil, že jste oba za jedno.
Nabízíš tím i svůj pohled na situaci a dáváš prostor druhé straně, aby mohla zareagovat
souhlasem nebo doplněním informací. Do vyjasňování přizvi jednoduchost, čím prostší sdělení
bude, tím méně se zamotáš. Kdy vyjasňovat?
VŮBEC SE NECHYTÁŠ
Blablabla… (složitá informace, nikdo nechápe). "Teď jsem se v tom ztratil – můžeš mi jednou
větou říci, co je v tom to nejdůležitější, co si z toho mám vzít?" Řekni si o to!
I když si jsi zatraceně jistý, že víš, stejně preventivně vyjasňuj. Vyjasňováním jednoduše čistíš
informace tak, aby byly užitečné, aby zadání byla jasná, a nikdo nedělal zbytečnou práci.
A pozor, vyjasňování není to test inteligence, nikdy není ostuda ho použít!
SOKRATOVA SÍTA
JE TO PRAVDA?
Znám zdroj té informace? Kdo to říká? Je to důvěryhodný zdroj nebo jen nějaká převzatá informace z
internetu? Jak je věrohodný člověk, který informaci přinesl?
JE TO DOBRÉ?
Je to pozitivní zpráva nebo spíše pomluva či negativní informace, která jen zhorší náladu? Nechci tím
někoho jen otrávit, poškodit?
JE TO UŽITEČNÉ?
Má to mě, ostatní, nebo společnost posunout, povzbudit, zlepšit?
Kde je užitek v té informaci? Není to příliš jednostranná nabídka, kdy se má obohatit pouze jedna
strana? Potřebuji to k něčemu do života? Využiju to?
Chval svůj selský rozum! Nepodléhej prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti
nějakého sdělení, naivně nepřebírej cizí názory jen proto, že je řekla autorita. Zaujmi zdravý
odstup a připusť si odlišný pohled. Filtruj kriticky informace, které pošleš dál, tvé okolí to ocení!
TŘI ŠUPLÍKY
ŠUPLÍK SITUACE
Představ si, že si vezmeš dovolenou, protože předpovědi slibují slunečné dny. Plánuješ výlet na kole,
ale v ten den najednou začne pršet. Dokážeš vyčarovat slunce? Ne. Situaci nezměníš. Co ale můžeš,
to jsou volby ŠUPLÍKU JÁ. Můžeš se rozčilovat: “To se musí stát zrovna mně??!“ To je jedna
z možných, jen velmi neužitečných, voleb, pršet kvůli tobě nepřestane a jen budeš mít špatnou
náladu. Určitě přijdeš na lepší volby, jaký můžeš zaujmout postoj k vzniklé situaci. „Můžu jít do kina,
uklidit si byt, udělat si filmový den, jít zpět do práce, tančit v dešti...“
ŠUPLÍK ONI
ONI znamená „ti, kteří jsou v interakci s JÁ“. U deště se časem většina z nás smíří s tím, že přírodní
jevy neovládáme, musíme je přijmout. Bohužel, jakmile jde o „ty druhé“ chtěli bychom je často měnit.
Špatná zpráva – ONI fungují leckdy jako SITUACE. Jinými slovy, je-li druhá strana rozhodnutá se s námi
nedomluvit, nezbývá nám, než to rozpoznat, přijmout, a učinit novou volbu vycházející z JÁ,
nevyčerpávat se zbytečně, a namířit jednání užitečnějším směrem. Není v naší moci druhé měnit,
můžeme jim pouze vyjádřit naši potřebu a pocity (třeba pomocí techniky XYZ). A víš co? Někdy to
i zabere!
ŠUPLÍK JÁ
Situaci a lidi kolem nás není většinou možné měnit. Náš postoj k situaci a k lidem jde ale měnit vždy.
Máš možnost volby. Nauč se chápat, kde se problém, konflikt, téma vyskytuje, a dělej volby jako
tvůrce, ne jako pasivní oběť. Jak se tedy chovat vědomě v šuplíku JÁ? V nepříjemných situacích
s druhými si polož otázky:
1) Můžu to sám změnit? (ANO? Jdu a měním to) x (NE? Jak to bude vypadat, když půjde o reakci
z šuplíku JÁ? O co si potřebuji říct, jaké pocity vyjádřit?)
2) Podařilo se mi to vyřešit? (ANO = Bezva!) (NE = Přijmu to jako fakt a změním postoj, hledám u sebe
kroky, které udělám vzhledem k tomu, co nyní vím.) „Jestliže toto už je fakt, co bude můj další nový
krok?“ Kráčím kupředu a neztrácím čas smutkem, že se druzí nechovají podle mých představ.
Příklad:
Šéf mi nedává zpětnou vazbu, a přitom mně by se tak pracovalo lépe a mám dojem, že by to navíc
správný šéf dělat měl. (Podmiňovací způsob naznačuje, že jde o moji potřebu a šéf to třeba takto vůbec
nevnímá, a ani neví, že by měl něco takového dělat).
1) Můžu ho změnit? – NE, ale můžu mi jít říct, že bych zpětnou vazbu potřeboval.
2) Podařilo se mi to vyřešit? ANO = Bezva!/NE (šéf se mi vysměje). Když tohle vím, už je fakt, že zpětnou
vazbu mi tenhle šéf dávat nikdy nebude. Je to jeho rozhodnutí. Co je můj další krok?
A) mohu o zpětnou vazbu požádat kolegu.
B) Každý zapíšu tři věci, které se mi podařily a tři věci, které zlepším. Dávám si zpětnou vazbu sám.
C) Hledám jiného šéfa...
JAZYKY LÁSKY
„Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem
na lidi, které nemají rádi.“ Will Smith
SOUSTŘEĎ SE
ZJEDNODUŠ TO
Méně neznamená jen více, ale více a lépe!
Konzum a zahlcování nefunguje. Vyber si
a dělej jen to důležité! Shrň život do
krátkého seznamu. Ptej se: Co mám
nejraději? A zapiš 4 – 5 věcí. Co ještě je v mém životě? Vypiš seznam, který bude sloužit k postupnému
vyřazování, můžeš mít zvlášť verzi pro osobní a pro pracovní život. Každý týden pak odeber jednu věc.
STOP ROZPTYLOVÁNÍ
Omez proud informací, které k tobě přicházejí (zprávy, facebook…), nežij v emailové schránce, vypínej
si na nějakou dobu data (internet) – vezmi si digiprázdniny, neodpovídej na vše hned, odděluj čas
v práci a čas pro soukromí, vypni zvuk na všech zařízeních, vrať se k přemýšlení v tichu, jen s papírem,
tužkou a zíráním do zdi.
STŘÍDEJ INTERVALY
Střídej fáze soustředění – bloky hluboké nerušené práce, a fáze odpočinku. Tvůj mozek potřebuje
pauzy, tvé tělo procházku, protažení. A samozřejmě praktikuj singletasking – dělej vždy jen jednu věc.
Honíš-li totiž dva zajíce, utečou ti oba!
ZPOMAL
Zpomalení znamená možnost jít s věcmi do hloubky. Znamená to kvalitu. Život je koneckonců celkově
lepší, když se přeci vychutnává!
ZAVEĎ RITUÁLY
Rituály mají své kouzlo, ale taky krásnou obyčejnost a opakovatelnost. Rituál může být procházka po
ránu, dýchací cvičení, pití čaje. Rituál tě naučí tvarovat návyky, aby ti sloužily.
ZVOL SI TO
Mezi stimulací a naší reakcí existuje prostor na naši volbu. Rozhoduj víc o tom, kdy a na co budeš
reagovat a jak budeš řídit svůj čas. Nastav směrem k ostatním očekávání jinak, než byli zvyklí, urči
omezený čas, kdy jsi dispozici. Jdi příkladem, ukaž, že soustředit se je možné!
PÁNEM SVÉHO ČASU
Najdi činnosti, které výrazně pozitivně ovlivní tvůj osobní a pracovní život.
Zapiš si je a naplánuj jejich realizaci.
Prozkoumej, kolik času trávíš ve které oblasti a zjisti, kde potřebuješ ubrat.
Jaké kroky směrem k „životu“ v oblasti NALÉHAVÉ DŮLEŽITÉ můžeš udělat už dnes?
Co je třeba dál změnit, aby tyto kroky byly uskutečnitelné?
Naplánuj si další týdny tak, aby v něm byly konkrétní kroky, které k realizaci tvých snů povedou.
Na závěr každého týdne zhodnoť, jak se ti to daří!
INDIÁNSKÉ JMÉNO
POSTUP
1) Nejprve si polož první otázku a v klidu se nad ní zamysli:
CO OPRAVDU TEĎ V ŽIVOTĚ CHCI MÍT? PO ČEM TEĎ TOUŽÍM?
Nech hlavou procházet představy, případě si tok svých myšlenek a tužeb zapiš. (Je to konkrétní věc, dům,
blahobyt, zdraví, o dvě čísla menší konfekční velikost, rodina, vlastní podnikání…cokoliv jiného?)
2) Teď si představ, že to, co sis v představě vytvořil, už máš. Už se to děje.
Chvíli s tou představou buď. Pak je čas na další otázky:
CO SE DÍKY TOMU, KDYŽ TO UŽ MÁM, V MÉM ŽIVOTĚ DÁL ZMĚNÍ A STANE? CO BUDE JINAK A LÉPE
NEŽ DOSUD? K ČEMU JE TO, ŽE UŽ TO, CO JSEM SI PŘÁL, MÁM, DÁL DOBRÉ?
Nech mysl odpovědět, případně si to zapiš.
3) Znovu si představ, že to, co sis právě zapsal, už se děje. Tohle už jsi ty! Pobuď si v té představě.
Abys dosáhl ještě větší hloubky, polož si znovu otázky jako v bodu 2. Jen si dovol zamířit do větší a větší hloubky,
do kreativní a emoční části mozku.
CO JEŠTĚ SE DÍKY TOMU V MÉM ŽIVOTĚ DÁL ZMĚNÍ? CO JEŠTĚ BUDE JINAK?
K ČEMU JE TO, ŽE UŽ TO, CO JSEM SI PŘÁL, MÁM, DOBRÉ?
Nech mysl odpovědět, případně si to zapiš.
4) Pořád si představuj, jak jsi tam, kam jsi se v myšlence dostal. Mělo by ti tam být příjemně, je to to tvoje ideální
verze toho, co je pro tebe důležité, tvoje hodnoty, tvoje vize. Když se tam vidíš, zeptej se:
KÝM DÍKY TOMU JSEM? JAKÁ JE METAFORA PŘÍDAVNÉHO A PODSTATNÉHO JMÉNA,
KTERÁ TEĎ NA MĚ SEDÍ NEJVÍCE? KOHO VIDÍM?
Odpovědí je verze indiánského jména:
JSEM TEN/TA… KTERÝ/KTERÁ…
JSEM „PŘÍDAVNÉ JMÉNO“ + „PODSTATNÉ JMÉNO“
Jméno, které ti vzniklo, je jen tvoje, ty víš, jaký význam v pojmu máš uschován. V situacích, kdy se musíš
rozhodovat, se pak ptej sám sebe: Jaké dělám kroky k tomu, abych žil v souladu se svým indiánským jménem?
Přiblíží mě tahle možnost/situace/příležitost/nabídka/aktivita k tomu, co chci, k mému smyslu, k mému
indiánskému jménu? Když se pak ocitneš v životě před překážkou, tak nebudeš reagovat stylem útěk (zaleknu
se, ustupuji) nebo útok (musím do boje, protože s životem se musím porvat), ale zaměříš se na smysl. Když to
uděláš, zjistíš, že existuje ještě třetí možnost, která znamená méně strachu, méně špatných rozhodnutí a méně
vyplýtvané energie na zbytečnostech. Když ti před překážkou tvá mysl napoví, že to, co je za ní tě přiblíží k tvému
indiánskému jménu, tak udělej maximum pro to, aby ses přes překážku dostal. Ale jestli ne, je v pořádku jít dál
jinou cestou a nevyčerpávat se jen kvůli tomu, že si to přejí druzí.
ŠEST KLOBOUKŮ
Kolo má osm částí, kategorie můžeš měnit, podle toho, které mají v tvém životě silný význam. Obvyklé
kategorie na výběr bývají: Rodina, Přátelé, Partner, Vztah, Kariéra, Finance, Zdraví, Domov, Zábava,
Volný čas, Osobní růst, Učení, Duchovno, Bezpečí, Jistota, Přesah. Střed kola je 0 a vnější okraj je 10.
Vytvoř si takové kolo pro sebe.
Nejprve se zaměř na současné vnímání stavu věcí. V kole to vyznačíš tak, že v každé oblasti nakreslíš
zaoblenou čáru jako nový okraj podle toho, jak cítíš oblast naplněnou?
Teď se na kolo podívej. Byly by dílky koláče vybarvené hodně nebo jen trochu?
Jak by měl vypadat ideální stav v jednotlivých oblastech? Zeptej se sám sebe, co považuješ za úspěch
v každé kategorii, aby se dala vyplnit bodově výše. Můžeš si to zapsat k jednotlivým částem kola na
zbývající papír. A třeba i jinou barvou vyznačit v kole ideální stav, kam by ses chtěl v jednotlivých
oblastech dostat.
Dalším krokem je popsat si, jaké kroky by mohly pomoci, že právě v oblasti, kterou potřebuješ
vylepšit, se můžeš posunout? Na co se tedy zaměříš?
Pracuj na krocích a tu a tam se na své kolo rovnováhy pravidelně mrkni (třeba jednou za čtvrt roku),
jestli se věci posouvají kupředu.
PŘÁNÍ SI NAPIŠ
Jestliže si své přání zapíšeš, projevíš je navenek. Od tohoto okamžiku existuje tvoje přání
v realitě. Navíc, když je ti přání následně doručeno, lze jednoduše dohledat, co sis vlastně přál. A také
do budoucna napoví, jak ještě vylepšit formulace svých přání, abys dostal přesně to, co si v hloubi
srdce opravdu přeješ.
Když jde černá kočka přes cestu, znamená to jediné: to zvíře někam jde!
JEDNODUCHOST
Disney v práci důsledně rozlišoval 3 role: SNÍLEK, REALIZÁTOR, KONSTRUKTIVNÍ KRITIK. Když
o něčem přemýšlel, vžíval se postupně do těchto rolí. Nejdřív se stal snílkem – neomezoval se
limity, dával průchod fantazii. Tvořil. Když měl jasnou představu, přesunul se do role
realizátora, přemýšlel nad jednotlivými kroky a plánoval. Když měl plán, zapnul
konstruktivního kritika – hledal slabá místa, ohrožení, a díky tomu upravoval svou vizi i plán,
aby uspěl. Do těch třech rolí se vracel vícekrát, dokud nebyl spokojený. Žádná z rolí není
nadřazená druhé, všechny jsou pro život užitečné. Důležité je ale pořadí. Bohužel se stává, že
hned, jak přijde nápad, přispěchá kritik v naší hlavě a hned to zamítne. Takže nepřeskakovat
pořadí! Prvně je třeba snít o tom, co chceš. Pak přemýšlet, jak to budeš realizovat. A potom
vychytat případné vady na kráse. Jak na to? Každé roli, či myšlenkovému toku, vytvoř jedno
myšlenkové místo – přesedávej třeba na třech židlích. Ať má každá role svůj nerušený prostor.
SNÍLEK
Kreativní myšlenka obvykle začíná snem a nadšením. Zatím se nenech zastavit realitou, sbírej nápady,
přestavuj si, že můžeš cokoliv. Polož si otázky:
Co chci? Jak si to představuji, když se to podaří? Jak to vypadá? Proč je to skvělé?
REALIZÁTOR
Teď přepni na skutečnost a zamysli se nad způsobem plánování. Cílem plánů je obrátit zatím
imaginární nápad na zvládnutelný akční plán. Polož si otázky:
Jak můžu tuto myšlenku realizovat a využít ve skutečnosti?
Jaký je možný postup pro uplatnění této myšlenky? Jak vypadají konkrétní kroky?
Jaký je časový plán pro uplatnění této myšlenky?
KONSTRUKTIVNÍ KRITIK
Nastupuje kritické myšlení, a to má objevit překážky nápadu. Ovšem za účelem překonání těchto
překážek! Objev slabé stránky a vyřeš je v konečném řešení. Ptej se:
Co by mohlo být s tímto nápadem špatně? Co chybí?
Jaké jsou slabé stránky plánu? Jak to překonám?
Disneymu to fungovalo. Tobě může taky!
NA VLNĚ FLOW
Hodně flow rovná se prevence pocitu vyhoření, takže si tenhle stav rozhodně neodepírej!
POUŽÍVEJ PŘÍBĚHY
Tyhle věty tě provedou příběhem tak, že nic nebude chybět. Zkus si tuhle strukturu na jakémkoliv filmu, knize
a pak to aplikuj na své příběhy a historky ze života. Uvidíš, že to funguje! Úvodní slova jsou pomůcka, aby bylo
jasné, o co v které části příběhu jde. Jakmile si to zažiješ, nemusíš úvody vět doslova opakovat, rozumíme
si? Nezapomínej na "A od té doby", to je myšlenka, která tě spojí s ostatními. Je to důvod, proč jsi to celé
vyprávěl, historka slouží jako přenašeč k tomu, co jsi tím vlastně chtěl říct. Každý příběh má tuhle myšlenku,
když se ji naučíme vidět! Když s příběhy začínáš, zkus si nějakou historku, třeba z posledního víkendu, poskládat
do této struktury. Uvidíš, co ti případně chybí nebo přebývá. Jakou myšlenku celá historka nese? Podívej se
znovu, zda struktura drží, případně uprav. Teď jsi připraven historku vyprávět, aby dávala smysl.
PROTIVNÍK
„Po kom jdu?“ Humor je třeba zacílit! Uvědom si, z koho si vystřelíš. Vybírej chytře! Najít si protivníka znamená,
že musíš přijmout, že být vtipný prostě není fér. V humoru není prostor pro „zavděčím se všem“. Jak říká komik
H. L. Mencken: „Já diagnostikuju, neléčím.“ Ptej se tedy: Kdo je oběť? Kdo to odnese? Do koho se opřu? Buď
specifický, konkrétní, ať si to, o čem mluvíš, dokážeme představit.
POSTOJ
Přemýšlej: Mám to rád? Nesnáším to? Bojím se toho? Připadám si u toho divně? Žárlím na to? Vášeň a extrém
postojů pro tvorbu vtipu fungují skvěle. Každý máme vůči něčemu předsudky, extrémní názor, na něco jsme
alergičtí, na něčem jiném jsme závislí. Humor je vlastně ventilování postoje. Mimochodem vyjádření vzteku na
něco prostřednictvím vtipu je ta nejlepší a nejlevnější terapie. Zkus si malé cvičení:
1) Napiš seznam věcí, které v životě nenávidíš, lezou ti na nervy. "Nesnáším malé děti..."
2) Vyber jednu z vět a přepiš ji do pozitivna. "Miluji děti."
3) Přidej "myšlenku poté". To je myšlenka, která poukazují na tvůj původní skutečný postoj.
„Děti totiž přeperete snadněji než dospělé.“
Je to jako kdybyste říkali: Když říkám x, vlastně tím myslím pravý opak. Myšlenka poté je pointa!
PRAVDA
Hodně nejvtipnějších historek stojí na hořké pravdě, přímo ze života. I když to bude třeba realita trochu
přehnaná. Je to vlastně jednoduché. Tvůj život, jaký je, je dostatečná studnice humoru. Odtud čerpej.
PŘEHÁNĚNÍ
Přehánění je o schopnosti rozšířit pravdu, pohrát si s ní, trochu přidat na síle. Přeceňuj, podceňuj. Extremizuj.
Natahuj hranice pravdy, nebourej ji ale úplně.
POCITY
Prožívej. Emoce, emoce, emoce. Ukaž, co cítíš, a bav se tím, jak to říkáš.
PŘEKVAPENÍ
Překvapení je hlavní důvod, proč se lidé nakonec rozesmějí! A je to i nejfunkčnější nástroj k udržení pozornosti.
Vtip je v tom, že na pointu druhé nesmíš připravovat, klepat publiku na rameno, abys jim řekl „teď to přijde“!
Musí je to zaskočit! Humor má rovnici: Kontext + Očekávání + Překvapení.
Co ještě funguje? Trénuj pohotovost reagovat vtipně na běžné situace života. Všímej si jich a glosuj, co můžeš.
Chce to vlastně jednoduché myšlenky, kterým každý rozumí, ale ty je zajímavě vyjádříš. Hraj si se slovy, používej
eufemismy, zesměšňující názvy a titulky, dvojsmysly, metafory... Co ještě pomůže? Neber se moc vážně – ego
stranou! Lidé sympatizují s lidmi, co se jim dějou trapasy, protože cizí neštěstí potěší... Umíš si udělat legraci ze
sebe? Co ti nejde? Randění, vztahy, hubnutí, jazyky, sport? Jaké máš k tomu historky? Mluv o tom s humorem
a přátelé tě budou milovat!
Jim Carrey: Jestli v něčem v životě nejste zoufalci, pak nejste zajímaví.
KOMUNIKUJ NENÁSILNĚ
Postup:
1) POZOROVÁNÍ
Nejdřív pozoruj, a zjisti, co se právě děje, co je pravděpodobně spouštěčem tvé reakce. O čem to pro
tebe je? Trénuješ empatii k sobě – uvědomění si vlastních potřeb a pocitů
a posiluješ možnost vlastní volby a svobody v nakládání s nimi.
2) POCIT
„Cítím podrážděnost.“ „Cítím se osaměle.“ Pojmenováním získáváš nad svými emocemi kontrolu,
protože najdeš-li pro pocit jméno, oslabuješ samotnou emoci ve prospěch brzkého rozumového
zpracování situace.
3) POTŘEBA
Pojmenuj, co tedy potřebuješ v dané situaci. Jaká je za tvým pocitem potřeba? „Potřebuju si v tichu
odpočinout.“ „Potřebuji pomoc.“
4) POŽADAVEK
Vyjádření potřeby nestačí. Teď si musíš umět o to, co potřebuješ, říct. „Byl bys ochotný tři dny v týdnu
umývat nádobí?“ Trénuješ upřímné sebevyjádření a empatii k druhým – jak můžeš být zcela upřímný
a vyjádřit vše, co bys vyjádřit chtěl, způsobem, který budou ostatní lidé schopni slyšet a pochopit.
A jak dlouho pobýt ve vodě? Není to soutěž. Je to o tobě a tvém pocitu, protože každý jsme jiný. Můžeš začít
pár vteřinami, pak minutou či dvěma, a později zjistíš, že ti nedělá potíže pobýt v ledové vodě třeba i pět minut
či více. Nezapomeň se prodýchat a zahřát i poté, co z vody vylezeš a měj se rád! Chladu zdar!
JAK SE DOBŘE ROZHODNOUT
ÚCTA K VĚCEM
Bereš věci, které používáš, jako samozřejmost? Nahraď rutinu láskyplností. Každý z předmětů si za to,
že ti usnadňuje či obohacuje život, zaslouží úctu a pozornost. Ať už skládáš oblečení či myješ nádobí,
vždy je prostor pro vděčnost, že nám daná věc dobře posloužila. Víc věci kolem sebe začneš vnímat.
UKLIĎ SI V SOBĚ
Dům je uklizen, teď jsi na řadě ty. Vezmi si papír a nakresli dva sloupce. Nejprve si promysli seznam
činností a aktivit, které ten den potřebuješ udělat nebo máš v plánu. Do prvního sloupce vepisuj
činnosti, které máš rád a do druhého činnosti, které musíš, odbavuješ je tak trochu povinně, nemáš je
moc rád. Můžeš to vypsat i večer na konci dne jako zmapování svých činností. Toto zapisuj každý den,
alespoň po dobu jedno či dvou týdnů, abys měl dostatečnou představu. Vznikne ti takové malé osobní
účetnictví, kde uvidíš rozdíl mezi MUSÍM versus CHCI. Vyhrávají-li na celé čáře položky z listu MUSÍM,
ptej se, co v životě chceš, škrtej položky z této oblasti, a hledej cesty, jak dostat více prostoru pro
“CHCI” činnosti do každého dne!
ZAŽÍT ÚSPĚCH
SMĚŘUJ A VĚŘ
Když chceš směřovat kupředu, je lepší, když půjdeš s očima upřenýma vpřed, než když se díváš stále
za sebe. Věř v úspěch svého snažení! Nastav si mysl na to, že to dokážeš! Když se rozhodneš být
úspěšný, už úspěšný jsi! Úspěch je už to že jsi se narodil. Jediný limit, který máš je ten, jaký si sám
vytvoříš ve své hlavě.
SROVNÁVEJ SE JEN SE SEBOU
Srovnávej se jen s člověkem, kterým jsi byl včera. Každou vteřinou, kterou strávíš přemýšlením o snech
jiných lidí se okrádáš o svůj vlastní čas. Zbav se vět: „Co by na to řekli ostatní?“ „Lepší než Petr stejně
nikdy nebudu!“ „Na první místo to stejně nestačí.“ Každý člověk si žije vlastní život. Ty nejsi oni. Dělej
jednotlivé kroky k cíli a všímej si jich. Každý den se o kousek přibliž. Začni dělat to, co je nezbytné, pak
to, co je možné a najednou zjistíš, že děláš nemožné.
PROSTĚ JDI A UDĚLEJ TO!
Selhání je nedostatek odvahy k prvnímu kroku. Nic víc, nic míň. Proto udělej nějaký první krok.
Jakýkoliv.
Ale udělej ho! Úspěšní lidé zřídka stojí opodál a nechávají věci dít se. Oni vstanou a dějí se věcem. Dej
se do pohybu. Chceš-li aby se něco měnilo, jdi a měň to.
DOKONČUJ
Dělá nám dobře, když můžeme něco uzavřít a dostat se na další stupeň. Znáš to možná z her, jít na
další level. Malý úkol – dokončit, pochválit se, všimnout si. Ukončuj úspěchem každý den a měj tak
pocit, že je hotovo! Odevzdávej práci. Neměj miliardu nedokončených rozdělaných věcí.
SLEDUJ TO
Sleduj své snažení. Veď si deník úspěchu. Každý den zapiš 3 věci, které se podařily. Můžeš také
zapisovat osobní zlepšení v konkrétní vytyčené oblasti. Zaznamenáním podchytíš svůj návyk. Vytrvej!
VYZÝVEJ SE!
Když už se blížíš k cíli s nějakým úkolem, dej si další výzvu. Nebo na sobě vyzkoušej nějakou 30 denní
výzvu, ať už z oblasti stravování, sportu, učení, abys budoval nastavení na disciplínu směřující
k úspěchu.
OCEŇ SE
Ocenění a pochvala jsou také pozitivní ukotvení dosáhnutého výsledku. Takže se každý den
nezapomeň za své úsilí pochválit.
NENECH SE ZBLBNOUT
Když chceš zdravě jíst, určitě víš, že existuje něco jako zdravý talíř,
kde je vyvážený počet makro a mikroživin. Ale víš, že existuje
něco, čemu se říká Talíř zdravé mysli? Je to metafora, místo živin
jsou na talíři jako ingredience rozděleny mentální aktivity, které
jsou nutné pro optimální mentální zdraví. Když se těmto aktivitám
budeš věnovat každý den, zvýšíš schopnosti mozku, budeš se cítit
skvěle a vyladíš si i vztahy s druhými.
Máš pocit, že se všech 7 aktivit do jednoho dne nevejdou? Zaměř se na to a přijdeš na to, tak chytře některé
věci spojit! Po skutečně hluboké práci můžeš vyrazit na procházku a při ní zavolat někomu blízkému, nebo s
kamarády chodit na lekce tance, to máš hned tři nebo i více aktivit vhodných pro mozek v jednom. Dovol si čas
spontánní hry, stejně tak jako užitečné nicnedělání, abys pak, až se zase do práce zabereš, fungoval na 100 %.
POUŽITÁ LITERATURA:
SELIGMAN M., VZKVÉTÁNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2014
ROCK D., JAK PRACUJE VÁŠ MOZEK, PRAGMA, 2010
ROCK D., LEADERSHIP S KLIDNOU MYSLÍ, PRAGMA, 2009
ROSENBERG M., NENÁSILNÁ KOMUNIKACE, PORTÁL 2016
ROSENBERG M., NENÁSILNÁ KOMUNIKACE A MOC, PORTÁL 2019
CHAPMAN G., PĚT JAZYKŮ LÁSKY, NÁVRAT DOMŮ, 2019
CHAPMAN G., PĚT JAZYKŮ OCENĚNÍ, NÁVRAT DOMŮ, 2012
NEWPORT C., HLUBOKÁ PRÁCE, JAN MELVIL PUBLISHING, 2016
DWECK C., NASTAVENÍ MYSLI, JAN MELVIL PUBLISHING, 2017
NEVOLOVÁ M., PŘESTAŇ PREZENTOVAT, ZAČNI VYPRÁVĚT, GRADA PUBLISHING, 2017
PINK D., POHON, ANAG, 2018
PINK D., ÚPLNĚ NOVÁ MYSL, IDEÁL, 2008
SINEK S., ZAČNETE S PROČ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2013
GOLEMAN D., EMOČNÍ INTELIGENCE, METAFORA, 2001
FERRAZZI K., NIKDY NEJEZ SÁM, JAN MELVIL PUBLISHING, 2010
VOSS CH., NIKDY NEDĚLEJ KOMPROMIS, JAN MELVIL PUBLISHING, 2016
ARIELY D., JAK DRAHÉ JE ZDARMA?, PRÁH, 2009
CIALDINI R., ZBRANĚ VLIVU, JAN MELVIL PUBLISHING, 2012
PRESSFIELD S., VÁLKA UMĚNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2017
JOHNSTONE K., IMPRO, AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ, 1997
LEITMAN M., LONG STORY SHORT: THE ONLY STORYTELLING GUIDE YOU'LL EVER
NEED, 1997
DIETZ K., SILVERMAN L., BUSINESS STORYTELLING FOR DUMMIES, JOHN WILEY &
SONS INC, 2013
KONDO M., ZÁZRAČNÝ ÚKLID, KNIŽNÍ KLUB, 2015
FRANCKH P., JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT, ANAG, 2017
BABAUTA L., SOUSTŘEDĚNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2011
LOGAN D., ZROZENÍ KMENOVÉHO VŮDCE, SYNERGIE PUBLISHING
SE, 2019
DE BONO E., ŠEST KLOBOUKŮ ANDB JAK MYSLET, ARGO, 1997
BLAKEY J., CHALLENGING COACHING, HODDER & STOUGHTON
GENERAL DIVISION, 2012
WEBOVÉ ODKAZY:
WWW.CUPOFEMPATHY.COM
WWW.SEBERIZENI.CZ
WWW.NENASILNAKOMUNIKACE.ORG
WWW.WIMHOFMETHOD.COM
WWW.UMENIVPRACI.CZ