You are on page 1of 35

PODĚKOVÁNÍ

Díky, že ses rozhodl/a pro tuhle mou sbírku technik a nástrojů, které ráda učím, propaguji,
žiji, a dále na sobě zkouším, protože jsem zjistila, že mi dělají život jednodušší,
spokojenější i zábavnější. Třicet stran obsahuje třicet kapitol spadajících do oblastí
osobního rozvoje jako: disciplína, naslouchání, zdravá komunikace s druhými,
vyjednávání, obrana proti negativním vlivům a manipulaci, soustředění a pozornost, vize
a smysl, jednoduchost, pozitivní myšlení a spousta dalších. Věřím, že si v tom i ty najdeš
nástroje k osobnímu užitku a spokojenosti. Všechny techniky jsou popsané tak jednoduše,
aby se vešly právě na jednu stránku a aby ses do toho mohl/a hned pustit. Když budeš
chtít, dej mi vědět, jak se ti to daří a jestli sis všiml/a nějakých změn. Budu moc ráda!

S úctou a potěšením, Monika


monika.nevolova@gmail.com

Vytvořila: Monika Nevolová


Ilustrace: Soňa Baueršímová
Webmaster a korektura: Kristýna Stoklásková
červen 2020
www.umenivpraci.cz
www.kvetnov.cz

Všechna práva vyhrazena:


Žádné části knihy (texty ani obrázky) nesmějí být použity ani šířeny bez předchozího
souhlasu autorů.
Obsah
ANO, A ........................................................................................................................ 3
PŘEKONEJ ODPOR ....................................................................................................... 4
ZPĚTNÁ VAZBA ............................................................................................................ 5
CHYBA JE PŘÍTEL .......................................................................................................... 6
AŤ JE VŽDYCKY JASNO ................................................................................................. 7
SOKRATOVA SÍTA ........................................................................................................ 8
TŘI ŠUPLÍKY ................................................................................................................. 9
JAZYKY LÁSKY ............................................................................................................ 10
NAJDI SVOJE IKIGAI ................................................................................................... 11
SOUSTŘEĎ SE ............................................................................................................ 12
PÁNEM SVÉHO ČASU ................................................................................................. 13
INDIÁNSKÉ JMÉNO .................................................................................................... 14
ŠEST KLOBOUKŮ ........................................................................................................ 15
KOLO ROVNOVÁHY ................................................................................................... 16
VZTAHY V POHODĚ ................................................................................................... 17
JAK SI PŘÁT? ............................................................................................................. 18
EMOČNĚ V PLUSU ..................................................................................................... 19
JEDNODUCHOST ........................................................................................................ 20
DISNEYHO METODA .................................................................................................. 21
NA VLNĚ FLOW .......................................................................................................... 22
POUŽÍVEJ PŘÍBĚHY .................................................................................................... 23
JAKÝ JE JAZYK TVÉHO KMENE? .................................................................................. 24
ŠEST INGREDIENCÍ HUMORU ..................................................................................... 25
KOMUNIKUJ NENÁSILNĚ ........................................................................................... 26
OTUŽOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ .......................................................................................... 27
JAK SE DOBŘE ROZHODNOUT .................................................................................... 28
KLID A ÚKLID ............................................................................................................. 29
ZAŽÍT ÚSPECH ........................................................................................................... 30
NENECH SE ZBLBNOUT .............................................................................................. 31
TALÍŘ ZDRAVÉ MYSLI ................................................................................................. 32
ANO, A

Víš, že jedno z nejčastěji zbytečně


nadužívaných slov je slovo ALE? Pryč
s ním ze slovníku! Zkus život bez ALE,
začnou se dít zázraky. Co místo něj
použít? Přece ANO, A. Ta dvě slůvka
dostaň pod kůži a užívej si lepší
komunikaci. Jaká jsou pravidla?

- NASLOUCHEJ, BUĎ PŘÍTOMNÝ


A SOUSTŘEDĚNÝ
- TAM, KDE SE TI VNUCUJE "ALE"
REAGUJ SLŮVKEM "ANO"
- PŘIDEJ JEŠTĚ "A"

ANO znamená přijetí, že to, co druhá strana říká, je rovněž v pořádku, že má právo to říkat, takto
myslet, a ty to přijímáš, bez ohledu na to, že máš třeba opačný názor. Vyjadřuješ tím „zajímáš mě,
slyším tě a chovám k tobě úctu“. Po ANO přidej A... a rozvíjej to. Znamená to vlastně: Jestliže tohle,
co jsem právě slyšel, vezmu jako fakt, co k tomu přidám jako rozvíjející sdělení nebo zvídavou otázku
či jinou reakci, která nebude obsahovat ALE?

ROZVOJ KOMUNIKACE S DRUHÝM, ZÁJEM


„Byl jsem na dovolené.“ „Ano, a kde jsi byl?“ „V Karibiku.“ „Ano a co se ti tam líbilo nejvíce?“ Nauč se víc
poslouchat, co druhá strana říká a být na to zvědavý. Výzva je to u témat, která tě obvykle nezajímají, aktivně
hledej, na co se zeptáš. Překvapivě zjistíš, že na tématu, které jsi původně odsoudil, něco je!
ČAS A KLID NA ODPOVĚĎ
Někdo tě zaskočí otázkou, na níž hned nevíš, jak reagovat? Prvně zareaguj zvědavou rozvíjející nekritickou
otázkou, tazatel se rozpovídá a přidá potřebné informace. Ty si v klidu zformuluj odpověď. “Jak byste to řešila?”
“Ano, a jakou situaci si konkrétně si mám představit, prosím?”
NÁMITKY A ODMÍTNUTÍ
“Ale takhle jsem to nechtěl, to se mi nelíbí!”. Místo reagování obranou nebo soutěžením, buď vlídně
zvědavý. “Ano, a co konkrétně byste potřeboval mít jinak?” Nech si od nich poradit, pak teprve reaguj. Námitka
je jen prostor pro položení zvídavé otázky a možnost se rozvíjet.
NA KRITIKY A REMCALY
Ptej se pomocí ANO, A, jak si druhá osoba představuje ideální vyřešení situace, nebo kde vidí tu největší
překážku, které bychom se měli pověnovat, jakmile vznese kritický soud či nesouhlas. Nesuď, leckdy je kritika
velmi relevantní a může tě konstruktivně posunout.
PODPORA NÁPADŮ
I když ty nesouhlasíš s nápadem, hned ho nekritizuj. Prvně buď zase zvědavý a ptej se: “Ano, a jak bychom to
realizovali v našich podmínkách?” Ničíš chuť druhých přicházet s nápady, pokud má návrh mouchy, dojdete k
tomu, nebo zjistíš, že návrh je skvělý, i když sis to zpočátku nemyslel. Nedovol nikdy, aby sis myslel, že víš nejlíp,
jak věci mají být.
Co získáš? Větší respekt a zájem o druhé, lepší dohody i vyjednávání, méně paniky, když věci nejdou
podle plánu. Připočti větší nadhled, otevřenost a pozitivní přístup, což znamená, že tě ostatní budou mít
radši. To je dost výhod, aby stálo za to ANO A používat, ne?
POZOR!
„ANO, A“ NEFUNGUJE, KDYŽ NEDŮVĚŘUJEŠ A S DRUHÝMI JEN SOUPEŘÍŠ!
PŘEKONEJ ODPOR
Všiml sis, že odpor se dostaví vždy, když chceš
naplňovat svoje vyšší potřeby a rozvíjet se?
Vtrhne do tvé mysli a posvítí na důležitost
uspokojení potřeb nižších, abys svou myšlenku na
růst pěkně odložil. I když tvoje hlava říká, že úkol
chceš udělat, odpor zařídí, že máš najednou pocit,
že to nechceš nebo "nemůžeš". Chceš napsat
knihu? Běhat? Držet dietu? Učit se čínsky? Hned,
jak zatoužíš, odpor zaseje strach, nejistotu,
únavu, lenost, paralyzuje tě. Odpor se prostě
zjevuje při jakékoli činnosti, která vyžaduje vůli
a odklad okamžitého uspokojení. Proč? Protože
větší cíle a růst vyžadují zásadnější akce, a náš mozek má evoluční tendenci šetřit silami, neplýtvat
energií. Emoční, vývojově starší mozek se brání. A tak vyšle odpor, který má odvést pozornost od
cíle. Aby nám odpor nebránil tvořit a dělat to, po čem toužíme, musíme ho přechytračit!
Jak odpor poznáš?
Vypadá, jako by pocházel zvenčí, vidíme ho všude kolem, ale ve skutečnosti je v nás, což je dobrá
zpráva – můžeme ho totiž ovlivnit! Nabývá přesně takovou podobu, která v dané chvíli nejlépe
zabrání ve vytyčené činnosti. Televize, sex, masturbace, alkohol, bolest břicha, zdůvodňování, proč
to nepůjde… to všechno jsou odporné převleky. Čím důležitější pro nás činnost je, tím silnější odpor.
Jak na odpor vyzrát?
OBJEV SKRYTOU PŘÍČINU A VYŘEŠ JI
Někdy stačí pár minut s tužkou popřemýšlet, proč se ti do úkolu tak nechce. Když odhalíš příčinu, můžeš
to rovnou vyřešit. Napiš si seznam věcí, které chceš dělat a důvodů proč. Pak otoč papír na druhou stranu
a napiš seznam důvodů či překážek, díky kterým tyto věci neděláš/nemůžeš dělat (většinou jsou to
výmluvy, stejně je napiš). Utřídíš si myšlenky s pochopíš, co máš tím pádem udělat. Všechna tvá “ale” se
totiž dají naformulovat do rovnice: DĚLAL BYCH X, KDYBY/ALE... (doplň, co ti poradil odpor)
„Jel bych na Nový Zéland, kdybych měl peníze na letenku.“ S větou pracuj dál. Předělej ji na dvě věty,
které obsahují plán a řešení: ABYCH MOHL DĚLAT X, MUSÍM SI PORADIT S... PŮJDU NA TO TAK, ŽE…
„Abych mohla jet na Nový Zéland, musím ušetřit peníze na letenku. A půjdu na to tak, že každý měsíc
hned po výplatě odložím stranou 3000 korun.“
S ODPOREM POČÍTEJ A UŽIJ SI HO!
Překážky patří k životu. Odpor vytváří přirozený protitlak a je to důkaz, že na tom, co sis vytyčil, záleží.
Drak přece také nelétá skvěle s větrem, ale ještě líp létá proti němu! Ovládneš-li strach z odporu, odpor
tě nedostane. Jdi do všeho jako profík, naplno. Profesionál o své práci nekecá, on ji dělá!
ROZEBER ÚKOL NA CO NEJMENŠÍ ČÁSTEČKY
Rozdrob úkol na co největší počet specifických kroků. I rozepsání už je práce na úkolu, ale hlavní je, že
díky tomu odhalíš možná úskalí. Vytvoříš si mentální mapu úkolu a jdeš po krocích. Nepřemýšlej o cíli,
prostě udělej jen jeden krok. A pak další. Objev krok, do kterého se ti bude chtít. Můžu teď jít
běhat? Ne! Můžu jít aspoň na procházku? Ne! Můžu si obout tenisky? Jo, to bych mohl! Udělám to
a ptám se dál. Můžu vyjít ven? Ne! Můžu vyjít schody v domě? Ano. Vykonání tě navede k další aktivitě.
ČASOVÝ LIMIT A PRAVIDELNOST
Stopky se budou hodit. Je 20 minut příliš, abys byl ochoten se do něčeho pustit? Zkus 5 minut. Nebo dvě. Pořád
moc? Tak 1 minutu. Jde to? Super. Půl úspěchu je začít. Časové bloky pak prodlužuj. Začni hned, i kdyby jen na
minutu! Každý den udělej alespoň něco. Buduješ návyk! Pravidelně, denně, přibližně ve stejný čas, bez ohledu
na okolnosti. Každý den přijde radost, že jsi odpor zase víc překonal!
ROZPOHYBUJ TO!
Odpor rád lenoší, dáš mu na frak, když vyskočíš, protáhneš se, prodýcháš se. Hned budeš čilejší, silnější
a připravenější jít bojovat.
ZPĚTNÁ VAZBA
Rozhovor vyvíjí skvěle a najednou někdo
něco řekne, atmosféra zhoustne, tobě
přestává být dobře... V nepříjemné
situaci cítíš změnu i v těle. Tělo je skvělý
barometr, poslouchej ho. Napoví ti, že je
třeba se ozvat!
Když se ti něco líbí, řekni to! Když se ti
něco nelíbí, řekni to taky!
Nedus v sobě nepříjemné pocity, nauč se
bránit, vymezit, laskavě vyjádřit, aniž bys
startoval nebo polykal hořké pilulky
života. Znovu dobrý pocit z rozhovoru na
těle i na duši zažiješ s technikou XYZ!

Vzoreček zní takto:


V SITUACI "X" SE CÍTÍM "Y", BYL BYCH RADĚJI, KDYBY "Z".

Reaguj popisem situace a pocitu. Musí jít o tvůj úhel pohledu, ne o útočný soud
a hodnocení druhé osoby. Součástí sdělení je ideálně návod, co potřebuješ, aby ti zase bylo
skvěle. Místo „Chováš se hrozně!“ (obecný soud) řekni radši: „Jak na mě teď rychle mluvíš,
vyvolává to ve mě nervozitu, soustředil bych se lépe, kdybys mluvil pomaleji.“ Když pojmenuješ
pocit ve vypjaté situaci, často se dozvíš často skrývaný důvod, co se děje na druhé straně. A nebo
minimálně upozorníš druhou stranu, že pro tebe něco není v pořádku. Jsi upřímný k tomu, co ti
hlásí tvé tělo, a předcházíš zbytečným konfliktům a nedorozuměním. Na své pocity a vnímání
situace máš právo! Mluv jen za sebe. Vždy!

VYMEZENÍ SE
„Teď, jak mi telefonicky nabízíte ony produkty (situace x), je to pro mě nepříjemné, protože bez
prostudování materiálů se nechci rozhodovat (pocit y), byl bych raději, kdybyste mi to zaslal do
mailu a dal mi prostor (raději bych z).“

VYJEDNÁVÁNÍ
Klient vše zarytě odmítá. Máš pocit, že se nedomluvíte? Řekni to. „Dnešní rozhovor na mě
působí, jako by vám něco nevyřčeného bránilo se dohodnout, je to tak?“ Nebo:
„Z vašeho jednání mám dojem, že se dneska asi nedohodneme, možná není vhodná doba, pletu
se? Bylo by příjemné porozumět tomu, na čem jsem.“ Buď se rychleji dozvíš, že druhá strana
nikdy zájem neměla, nebo se dozvíš pravý důvod odporu. A vaše diskuze pokračuje dál!
S popisováním situace a pocitů držíš trumfy v ruce ty!

OCENĚNÍ
Není užitečné chválit obecně, oceň úsilí a posun v konkrétní situaci! Podporuješ tak růst
druhého, rozvoj dovedností, a ne jen závislost na konečném výsledku. „Jak jsi dnes bez vyzvání
pomohl mamce s taškami (konkrétní situace x), tak jsem byl pyšný (pocit y), budu rád, když
takhle všímavý budeš i nadále! (žádoucí chování z).“
CHYBA JE PŘÍTEL

Učitelka napsala na tabuli:


5x1=6
5 x 2 = 10
5 x 6 = 30
Když dopsala, třída se smála. Hned
první příklad byl špatně. Učitelka
řekla: První příklad je schválně
napsaný špatně. Většina lidí se dívá na
svět tak jako vy teď. Vidíte sice, že
dvakrát jsem napsala výsledek
příkladů správně, ale nikdo jste mě za
to nepochválili, pouze jste poukázali na jedinou věc, kterou mám špatně. Čekáme
u druhých na chybu, kterou udělají, nebo si umíme všímat i věcí, které dělají správně?
Chyby bývají terčem výsměchu, a přitom jsou to přátelé, kteří nám dávají možnost se
něco nového naučit.

Někdy prostě v životě schytáš pár ran. Nauč se být za to vděčný.


Taková je totiž cena za to, že jsi v aréně, a ne jen na tribuně pro diváky.

Nové situace znamenají přirozený výskyt chyb. Dělat chyby znamená učit se.
Chyba není selhání, je to lekce.
Chyba nikdy nesnižuje tvoji lidskou hodnotu.
Ptej se: „Co jsem se díky tomu naučil?“ „Co budu dělat odteď jinak?

Používej tenhle vzorec:


1. UDĚLÁŠ CHYBU
2. UVĚDOM SI, CO SE STALO
3. POJMENUJ, CO UDĚLÁŠ PŘÍŠTĚ JINAK
4. PUSŤ SE DO TOHO ZNOVU

Významní lidé přednášejí o svých chybách. Díky jejich překonání jsou tam, kde jsou!
Nekoupej se v chybě. Když tě přece něco svědí, poškrábeš se, ale nerozškrábeš si ránu
do krve, ne? Přijmi chybu, vezmi ji na vědomí, a jdi dál.

Neboj se trochu riskovat, když zkoušíš něco nového. Když vyhraješ, budeš šťastný, když
prohraješ, budeš o něco víc moudrý.
AŤ JE VŽDYCKY JASNO

Nejčastější problémy v komunikaci


vznikají proto, že máme různé mozky
a různé zkušenosti. Nejsme stejní
a nemyslíme stejně. No a protože jsme
často netrpěliví a hned se vším hotoví,
konflikt hrozí za každým rohem. Co si
představíš, když se řekne „ideální
dovolená“? Vidíš se s koktejlem
u moře? V pohorkách na výšlapu do
skal? Pod vodou při potápění k vraku
lodi? Na polárním kruhu? Každý má
svou představu, a dokud si je
nevyjasníme, může být těžké se dohodnout i na jednoduchých věcech. Předpokladem
porozumění na obou stranách a nalezení společného průsečíku v případě odlišných stanovisek
je technika VYJASŇOVÁNÍ.

Rozumím tomu správně, že... Chápu správně, že....


Vnímám správně, že... Tak, jak jsem to teď pochopil, je to...

Vyjasňování je otázka, kde shrneš, jak jsi sdělení pochopil ty, aby ses ujistil, že jste oba za jedno.
Nabízíš tím i svůj pohled na situaci a dáváš prostor druhé straně, aby mohla zareagovat
souhlasem nebo doplněním informací. Do vyjasňování přizvi jednoduchost, čím prostší sdělení
bude, tím méně se zamotáš. Kdy vyjasňovat?

MÁŠ MÁLO INFORMACÍ


Udělá se to rychle. (šéfova nejednoznačná informace) - Rozumím tomu správně, že oddělení
výroby bude pracovat přesčasy? (vyjasňující dotaz podřízeného)

MÁŠ MOC INFORMACÍ A NEVÍŠ, CO Z TOHO JE DŮLEŽITÉ


Půjdeme na to takhle a potom se udělá "x" a pak ještě blablabla. (dlouhé sdělení). Chápu
správně, že z toho, co mi říkáš, je hlavní x? (snaha o vypíchnutí podstatného)

NENÍ ZŘEJMÉ, JAK SE VĚCI MAJÍ


Uděláme to společně a je to. - Ok, je to tedy tak, že ty mi pošleš do středy podklady a já to do
pátku zpracuju do finální podoby? (pokus o upřesnění)

VŮBEC SE NECHYTÁŠ
Blablabla… (složitá informace, nikdo nechápe). "Teď jsem se v tom ztratil – můžeš mi jednou
větou říci, co je v tom to nejdůležitější, co si z toho mám vzít?" Řekni si o to!

I když si jsi zatraceně jistý, že víš, stejně preventivně vyjasňuj. Vyjasňováním jednoduše čistíš
informace tak, aby byly užitečné, aby zadání byla jasná, a nikdo nedělal zbytečnou práci.
A pozor, vyjasňování není to test inteligence, nikdy není ostuda ho použít!
SOKRATOVA SÍTA

Jednoho dne, na vrcholu kopce,


potkal muž filosofa Sokrata a říká:
„Jestlipak víš, co jsem se zrovna
dozvěděl o tvém příteli?“ „Počkej
chvilku,“ odpověděl Sokrates. „Než
mi cokoliv řekneš, rád bych tě
podrobil zkoušce. Říká se jí zkouška
tří sít.“ „Tří sít?“ „Přesně tak,“
pokračoval Sokrates. „Než mi
začneš vyprávět o mém příteli,
možná bude dobré na chvilku zkusit
prosít to, co mi řekneš. První síto se
jmenuje pravda. Máš naprostou
jistotu, že to, co mi chceš říct, je
pravda?“ „Ne,“ odpověděl muž, „vlastně jsem to jenom slyšel a ….“ „Dobře,“ řekl Sokrates.
„Takže ty opravdu nevíš, jestli je to pravda nebo není. Teď vyzkoušejme druhé síto. Toto síto se
jmenuje dobro. Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?“ „Ne, naopak…“ „Takže,“ pokračoval
Sokrates, „chceš mi o něm říct něco špatného a nejsi si jist, jestli je to pravda. Hmm, ale pořád
ještě můžeš zkouškou projít, protože zbývá ještě jedno síto. Jmenuje se užitečnost. Bude mi to,
co mi chceš o mém příteli říci, užitečné?“ „No, ani moc ne.“ „Dobrá,“ uzavřel Sokrates, „takže
to, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani pro užitečné. Tak mi to neříkej!”

JE TO PRAVDA?
Znám zdroj té informace? Kdo to říká? Je to důvěryhodný zdroj nebo jen nějaká převzatá informace z
internetu? Jak je věrohodný člověk, který informaci přinesl?

JE TO DOBRÉ?
Je to pozitivní zpráva nebo spíše pomluva či negativní informace, která jen zhorší náladu? Nechci tím
někoho jen otrávit, poškodit?

JE TO UŽITEČNÉ?
Má to mě, ostatní, nebo společnost posunout, povzbudit, zlepšit?
Kde je užitek v té informaci? Není to příliš jednostranná nabídka, kdy se má obohatit pouze jedna
strana? Potřebuji to k něčemu do života? Využiju to?

Chval svůj selský rozum! Nepodléhej prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti
nějakého sdělení, naivně nepřebírej cizí názory jen proto, že je řekla autorita. Zaujmi zdravý
odstup a připusť si odlišný pohled. Filtruj kriticky informace, které pošleš dál, tvé okolí to ocení!
TŘI ŠUPLÍKY

Můžeš měnit jen to, co můžeš měnit. Nemůžeš měnit


počasí a ani to, že se někdo nechová podle tvých
představ. Nebojuj s větrnými mlýny a nevyčerpávej
se na zbytečnostech. Potřebuješ jednoduše klid
přijmout věci, které nemůžeš změnit a odvahu
změnit věci, které změnit můžeš. A moudrost
šuplíků, která ti pomůže rozpoznat ten rozdíl.
„To je zase hrůza to počasí, co?“ – „Já jsem rád,
že prší.“„Cože? Vy máte radost?“ – „No asi takhle,
ono by pršelo stejně, i kdybych nebyl rád. Tak jsem
radši rád.

ŠUPLÍK SITUACE
Představ si, že si vezmeš dovolenou, protože předpovědi slibují slunečné dny. Plánuješ výlet na kole,
ale v ten den najednou začne pršet. Dokážeš vyčarovat slunce? Ne. Situaci nezměníš. Co ale můžeš,
to jsou volby ŠUPLÍKU JÁ. Můžeš se rozčilovat: “To se musí stát zrovna mně??!“ To je jedna
z možných, jen velmi neužitečných, voleb, pršet kvůli tobě nepřestane a jen budeš mít špatnou
náladu. Určitě přijdeš na lepší volby, jaký můžeš zaujmout postoj k vzniklé situaci. „Můžu jít do kina,
uklidit si byt, udělat si filmový den, jít zpět do práce, tančit v dešti...“
ŠUPLÍK ONI
ONI znamená „ti, kteří jsou v interakci s JÁ“. U deště se časem většina z nás smíří s tím, že přírodní
jevy neovládáme, musíme je přijmout. Bohužel, jakmile jde o „ty druhé“ chtěli bychom je často měnit.
Špatná zpráva – ONI fungují leckdy jako SITUACE. Jinými slovy, je-li druhá strana rozhodnutá se s námi
nedomluvit, nezbývá nám, než to rozpoznat, přijmout, a učinit novou volbu vycházející z JÁ,
nevyčerpávat se zbytečně, a namířit jednání užitečnějším směrem. Není v naší moci druhé měnit,
můžeme jim pouze vyjádřit naši potřebu a pocity (třeba pomocí techniky XYZ). A víš co? Někdy to
i zabere!
ŠUPLÍK JÁ
Situaci a lidi kolem nás není většinou možné měnit. Náš postoj k situaci a k lidem jde ale měnit vždy.
Máš možnost volby. Nauč se chápat, kde se problém, konflikt, téma vyskytuje, a dělej volby jako
tvůrce, ne jako pasivní oběť. Jak se tedy chovat vědomě v šuplíku JÁ? V nepříjemných situacích
s druhými si polož otázky:
1) Můžu to sám změnit? (ANO? Jdu a měním to) x (NE? Jak to bude vypadat, když půjde o reakci
z šuplíku JÁ? O co si potřebuji říct, jaké pocity vyjádřit?)
2) Podařilo se mi to vyřešit? (ANO = Bezva!) (NE = Přijmu to jako fakt a změním postoj, hledám u sebe
kroky, které udělám vzhledem k tomu, co nyní vím.) „Jestliže toto už je fakt, co bude můj další nový
krok?“ Kráčím kupředu a neztrácím čas smutkem, že se druzí nechovají podle mých představ.

Příklad:
Šéf mi nedává zpětnou vazbu, a přitom mně by se tak pracovalo lépe a mám dojem, že by to navíc
správný šéf dělat měl. (Podmiňovací způsob naznačuje, že jde o moji potřebu a šéf to třeba takto vůbec
nevnímá, a ani neví, že by měl něco takového dělat).
1) Můžu ho změnit? – NE, ale můžu mi jít říct, že bych zpětnou vazbu potřeboval.
2) Podařilo se mi to vyřešit? ANO = Bezva!/NE (šéf se mi vysměje). Když tohle vím, už je fakt, že zpětnou
vazbu mi tenhle šéf dávat nikdy nebude. Je to jeho rozhodnutí. Co je můj další krok?
A) mohu o zpětnou vazbu požádat kolegu.
B) Každý zapíšu tři věci, které se mi podařily a tři věci, které zlepším. Dávám si zpětnou vazbu sám.
C) Hledám jiného šéfa...
JAZYKY LÁSKY

Máš pocit, že tě partner nemá dost


rád? Že ti to nedokazuje dostatečně?
Možná jen mluvíš odlišným jazykem
lásky, takže to nevnímáš. Nauč se
číst mezi řádky a rozumět jeho řeči,
a dej i protějšku návod, aby ti lépe
rozuměl. Vztahová řeč může liší,
podle Garyho Chapmana existuje
5 jazyků lásky a pokud chceš, aby
druhý tvou lásku cítil, musíš ji
projevit způsobem, který je pro něj
srozumitelný. Vtip je v tom, že každý
toužíme po něčem jiném. Někdo po
dárcích, druhý po pochvale a jiný zase po tělesné blízkosti a dotecích, jiný ocení, když jsou
partneři často spolu, nebo když jeden druhému pomůže. Zařaď si sebe i partnera a jste na
dobré cestě si lásku uvědomovat intenzivněji!
Krok 1: Začni si všímat. Napiš si seznam toho, co na partnerovi oceňuješ, co se ti líbí, že dělá,
čím nejlépe pociťuješ jeho lásku. To je to, co potřebuješ ty!
Krok 2: Zeptej se, případně pozoruj, čeho se ti od něj automaticky dostává nejčastěji. To je
jeho přirozený jazyk lásky. Když jste rozdílní, neděje se nic hrozného. Naopak, přichází krásná
hra, kdy začneš věnovat víc vděčnosti a pozornosti právě té oblasti, kterou partner oceňuje
nejvíce. A on to určitě také zvládne!
První jazyk lásky: SLOVA UJIŠTĚNÍ
„Ty šaty ti tak sluší!“ „Nikdo neumí gulášek jako ty!” „Ty jsi skvělý!“ Je pro tebe pochvala a uznání jako
živá voda? Pak patříš k lidem, pro které jsou slova důležitější než činy, pokud ti neumí říct něco hezkého,
strádáš.
Druhý jazyk lásky: POZORNOST A SPOLEČNÝ ČAS
Pořád jen pracuje, nikdy tě neposlouchá, nic spolu nepodnikáte? Společně strávený čas a sdílení jsou
pro tenhle typ tím pravým důkazem lásky. Procházka, společné kurzy tance, společná práce nebo kafe
na zahradě, to jsou chvíle štěstí pro tento typ. Zážitky jsou vzpomínky, z nichž lze čerpat i do budoucna.
Třetí jazyk lásky: PŘIJÍMÁNÍ DARŮ
Potřeba dostávat dárky není totéž nutně zištnost nebo chamtivost. Dárek je prostě něco jako důkaz,
něco, co můžeš vzít do ruky a pomyslet si: Vzpomněl/a si na mě! Máš-li prakticky založeného partnera,
který považuje kupování květin za rozhazování, mrzí tě to. Malé pozornosti jsou pro tebe naopak
zásobárnou dobré nálady a důkazů lásky.
Čtvrtý jazyk lásky: SKUTKY A SLUŽBY
Teplá večeře. Pověšené prádlo. Přišroubovaná polička. To jsou konečně projevy lásky pro tebe! Když
jsou tvým jazykem skutky nebo služby, řečičky jsou zbytečné. Tím, že pro tebe partner něco udělá,
říká: Záleží mi na tobě!
Pátý jazyk lásky: FYZICKÝ KONTAKT
Jazyk lásky, který vyvolává asi nejvíce nedorozumění. Zajímá ho jen to jedno – stěžují si ženy, když se
muž rád a často přitulí. Cítím se odmítnutý a nemilovaný – říkají muži, když jim dotyky chybí. Potřebuješ
dotyky a partner se nehrne? Pro objetí si můžeš dojít i ty!
NAJDI SVOJE IKIGAI

Životní úroveň se zvyšuje, základní


potřeby máme v dnešní době většinou
uspokojeny, teď už jen dosáhnout
potřeby seberealizace – tedy dělat
něco, co má smysl, co nás uspokojuje,
kde rosteme. Japonci na to mají staré
slovo Ikigai. Toto slovo vzniklo spojením
slova pro život – ikiru, a slova kai, což
v přímém překladu znamená “mít hodnotu,
využití, přínos, výsledek, účinek, důvod
být”.

Jak se hledá IKIGAI?


IKIGAI je průnikem čtyř oblastí. Když dokážeš najít všechny čtyři, je to životní výhra. Dokážeš
vyrobit seznam toho, co tě baví, děláš to dobře a uživí tě to, plus něco, co svět
potřebuje? Našel bys průniky těchto seznamů?
Co miluji?
Věci, které tě opravdu baví a přinášejí ti radost. Zkus si vzpomenout na první lásku, oblíbený film,
oblíbenou knihu, hru, hraní na oblíbený hudební nástroj nebo prostě cokoliv, co děláš rád. Při
činnostech, které tě opravdu baví přestává existovat čas, cítíš radost a štěstí. Čas příjemně plyne a ty
se místo toho, abys byl unavený, dobíjíš energií. Při jakých činnostech to máš právě ty? Vypiš si seznam
takových aktivit.
V čem jsem opravdu dobrý?
Můžeš to zjistit pomocí metody pokus/omyl, nebo můžeš identifikovat své silné stránky a začít na nich
dále pracovat. Když pracuješ v týmu, můžeš se zeptat, jak tvé silné stránky vnímají ostatní. I kamarádi
by ti dokázali určitě dát nějaké tipy. Z činností, které máš v seznamu "co miluji" tedy vyber ty, v nichž
jsi navíc opravdu dobrý.
Co mě uživí?
Pokud dokážeš najít činnost, která ti dokáže finančně pokrýt tvé každodenní potřeby, je to akorát. To
je to, co tě uživí. Dnešní doba ti umožňuje vybrat si téměř jakoukoliv práci. Pro osobní spokojenost je
rozhodně lepší hodně být, než jen hodně mít. Nedívej se tedy na to, kolik budeš vydělávat, ale hledej ty
činnosti, které tě uživí, a přitom tě baví a jsi v nich dobrý.
Co svět potřebuje?
Posledním dílem skládačky je náš přínos pro lidi a pro svět. Může se jednat o opravdu velmi základní
věci. Pekař, učitel, technik, psycholog, lékař, kuchař, taxikář, redaktor, policista – všechny tyto profese
a mnoho dalších jsou nějak prospěšné lidem kolem. Zamysli se nad tím: Jaký je smysl mé práce nebo
činnosti pro ostatní? Našel jsem nějakou takovou činnost mezi těmi, které se protínají s předchozími
třemi oblastmi?

„Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem
na lidi, které nemají rádi.“ Will Smith
SOUSTŘEĎ SE

Jsi často zaneprázdněn, a přitom máš


pocit, že za tebou nezůstává dost
odvedené práce? Může za to
nesoustředěnost! Tak vzhůru do boje
s roztěkaností a rozptylováním. Objev
kouzlo soustředění!

ZJEDNODUŠ TO
Méně neznamená jen více, ale více a lépe!
Konzum a zahlcování nefunguje. Vyber si
a dělej jen to důležité! Shrň život do
krátkého seznamu. Ptej se: Co mám
nejraději? A zapiš 4 – 5 věcí. Co ještě je v mém životě? Vypiš seznam, který bude sloužit k postupnému
vyřazování, můžeš mít zvlášť verzi pro osobní a pro pracovní život. Každý týden pak odeber jednu věc.

STOP ROZPTYLOVÁNÍ
Omez proud informací, které k tobě přicházejí (zprávy, facebook…), nežij v emailové schránce, vypínej
si na nějakou dobu data (internet) – vezmi si digiprázdniny, neodpovídej na vše hned, odděluj čas
v práci a čas pro soukromí, vypni zvuk na všech zařízeních, vrať se k přemýšlení v tichu, jen s papírem,
tužkou a zíráním do zdi.

STŘÍDEJ INTERVALY
Střídej fáze soustředění – bloky hluboké nerušené práce, a fáze odpočinku. Tvůj mozek potřebuje
pauzy, tvé tělo procházku, protažení. A samozřejmě praktikuj singletasking – dělej vždy jen jednu věc.
Honíš-li totiž dva zajíce, utečou ti oba!

OHLÍŽEJ SE NA KONCI DNE


Na konci dne udělej malou inventuru a naplánuj další den. Pak už to pusť s hlavy, abys usínal s čistou
hlavou. Případné vtíravé myšlenky odhoď na papír, ať ti nepřekážejí v hlavě.

ZPOMAL
Zpomalení znamená možnost jít s věcmi do hloubky. Znamená to kvalitu. Život je koneckonců celkově
lepší, když se přeci vychutnává!

ZAVEĎ RITUÁLY
Rituály mají své kouzlo, ale taky krásnou obyčejnost a opakovatelnost. Rituál může být procházka po
ránu, dýchací cvičení, pití čaje. Rituál tě naučí tvarovat návyky, aby ti sloužily.

ZVOL SI TO
Mezi stimulací a naší reakcí existuje prostor na naši volbu. Rozhoduj víc o tom, kdy a na co budeš
reagovat a jak budeš řídit svůj čas. Nastav směrem k ostatním očekávání jinak, než byli zvyklí, urči
omezený čas, kdy jsi dispozici. Jdi příkladem, ukaž, že soustředit se je možné!
PÁNEM SVÉHO ČASU

Den má 24 hodin, je to hodně nebo málo? Využíváš svůj


čas ke své spokojenosti? Máš přehled a uděláš si čas na
úkoly, které mají prioritu? Odhal, co je důležité, čeho
chceš dosáhnout, a co jsi ochotný pro to udělat.

Pravidla pro lepší kontrolu nad svým časem:


1. Dělej věci podle priorit a na ně si vždycky vyhraď čas.
2. Nedělej věci, které ti jen žerou čas a nic ti nepřinášejí.
3. Co mohou dělat jiní, to předej. Nekompromisně.

Využij Eisenhowerův princip, neboli tabulku založenou


na naléhavosti a důležitosti. Naléhavé činnosti vyžadují
okamžitou pozornost, jsou viditelné a jejich vyřízení bývá
ve většině případů rychlé. Vyžadují reakci. Důležité
činnosti souvisejí s výsledkem, přispívají k poslání
a plněních našich cílů. To vyžaduje akci.

NALÉHAVÉ DŮLEŽITÉ – ŘEŠITELÉ KRIZÍ


Vyřídit osobně a ihned. Krize a řešení neodkladných problémů, náhlé situace, poruchy… Tahle oblast se
zvětšuje, když jí to dovolíš a necháváš vše na poslední chvíli. Funguješ reaktivně a ne preventivně. Co je třeba:
Zmenšit tuhle oblast, mít ji jen jako prostor na “co kdyby se něco přihodilo”, nespoléhat na něj jako na hlavní!
NENALÉHAVÉ DŮLEŽITÉ - VYZNAVAČI PRIORIT
Ano, tady se plánuje a na plánu se pracuje. Tady je prevence, motivace, činnosti rozvíjející osobnost a vztahy,
vzdělání a růst, plánovaná práce, rozvíjení vize, aktivní odpočinek, zdravý způsob života, aktivity, které tě
přibližují k cíli. Tady tvoříš základ řízení spokojeného života. V něm děláš to, co víš, že je pro tebe důležité,
a vytváříš tomu co největší prostor každý den. Pečuješ o příležitosti a neživíš problémy.
NALÉHAVÉ NEDŮLEŽITÉ – ZAHLCENÍ ÚŘEDNÍCI
Vyrušení, neohlášené návštěvy, dlouhé porady, nedůležité hovory, drobné problémy druhých, práce, kterou
děláš za kolegy... Jestli většinu času věnuješ naléhavě se tvářícím, ale přitom z hlediska tvých priorit nedůležitým
záležitostem, tak vem nohy na ramena a začni delegovat! Naléhavost těchto záležitostí je založena na prioritách
a očekáváních druhých. Přestaň opečovávat a ptej se: Je to moje práce? Může to vyřešit někdo jiný? Opravdu
to musím řešit teď?
NENALÉHAVÉ NEDŮLEŽITÉ – LÁŽOPLÁŽISTI A LENOŠI
Nekonečné hovory, únikové činnosti, sledování televize, bezcílné brouzdání na internetu, počítačové hry,
nakupování... Pokud trávíš hodně času tady, víš, kam ti mizí čas potřebný na skutečně důležité věci!

Najdi činnosti, které výrazně pozitivně ovlivní tvůj osobní a pracovní život.
Zapiš si je a naplánuj jejich realizaci.
Prozkoumej, kolik času trávíš ve které oblasti a zjisti, kde potřebuješ ubrat.
Jaké kroky směrem k „životu“ v oblasti NALÉHAVÉ DŮLEŽITÉ můžeš udělat už dnes?
Co je třeba dál změnit, aby tyto kroky byly uskutečnitelné?
Naplánuj si další týdny tak, aby v něm byly konkrétní kroky, které k realizaci tvých snů povedou.
Na závěr každého týdne zhodnoť, jak se ti to daří!
INDIÁNSKÉ JMÉNO

Znáš z historie, příběhů či filmů nějaká indiánská


jména? Co třeba „Ten, který tančí s vlky“? Nebo
„Ta, která vítá slunce“. Indiánské jméno vždy
symbolizovalo podstatnou součást osobnosti.
Dávalo osobě smysl. Zkus i pro sebe využít
techniku vytvoření indiánského jména, abys získal
metaforu pro to, co tě vystihuje, dává ti v životě
smysl. Pojmenování toho, co je pro tebe důležité
ti pak může pomoci s rozhodováním i
motivací. Mít pojmenovaný smysl znamená totiž
vědět, kam směřuji. A pozor, nemusí rovnou jít o
zachraňování světa, jen si uvědomit, co je
důležité, abys naplňoval cíle a smysl své, ne někoho jiného. Položil sis někdy tyto těžké otázky: Co je pro
mě důležité? Co mi dává největší smysl? Jaké jsou moje hodnoty? Kam směřuji? Co mě řídí? Zkus si
odpovědět jednodušeji: Vytvoř si indiánské jméno!

POSTUP
1) Nejprve si polož první otázku a v klidu se nad ní zamysli:
CO OPRAVDU TEĎ V ŽIVOTĚ CHCI MÍT? PO ČEM TEĎ TOUŽÍM?
Nech hlavou procházet představy, případě si tok svých myšlenek a tužeb zapiš. (Je to konkrétní věc, dům,
blahobyt, zdraví, o dvě čísla menší konfekční velikost, rodina, vlastní podnikání…cokoliv jiného?)
2) Teď si představ, že to, co sis v představě vytvořil, už máš. Už se to děje.
Chvíli s tou představou buď. Pak je čas na další otázky:
CO SE DÍKY TOMU, KDYŽ TO UŽ MÁM, V MÉM ŽIVOTĚ DÁL ZMĚNÍ A STANE? CO BUDE JINAK A LÉPE
NEŽ DOSUD? K ČEMU JE TO, ŽE UŽ TO, CO JSEM SI PŘÁL, MÁM, DÁL DOBRÉ?
Nech mysl odpovědět, případně si to zapiš.
3) Znovu si představ, že to, co sis právě zapsal, už se děje. Tohle už jsi ty! Pobuď si v té představě.
Abys dosáhl ještě větší hloubky, polož si znovu otázky jako v bodu 2. Jen si dovol zamířit do větší a větší hloubky,
do kreativní a emoční části mozku.
CO JEŠTĚ SE DÍKY TOMU V MÉM ŽIVOTĚ DÁL ZMĚNÍ? CO JEŠTĚ BUDE JINAK?
K ČEMU JE TO, ŽE UŽ TO, CO JSEM SI PŘÁL, MÁM, DOBRÉ?
Nech mysl odpovědět, případně si to zapiš.
4) Pořád si představuj, jak jsi tam, kam jsi se v myšlence dostal. Mělo by ti tam být příjemně, je to to tvoje ideální
verze toho, co je pro tebe důležité, tvoje hodnoty, tvoje vize. Když se tam vidíš, zeptej se:
KÝM DÍKY TOMU JSEM? JAKÁ JE METAFORA PŘÍDAVNÉHO A PODSTATNÉHO JMÉNA,
KTERÁ TEĎ NA MĚ SEDÍ NEJVÍCE? KOHO VIDÍM?
Odpovědí je verze indiánského jména:
JSEM TEN/TA… KTERÝ/KTERÁ…
JSEM „PŘÍDAVNÉ JMÉNO“ + „PODSTATNÉ JMÉNO“
Jméno, které ti vzniklo, je jen tvoje, ty víš, jaký význam v pojmu máš uschován. V situacích, kdy se musíš
rozhodovat, se pak ptej sám sebe: Jaké dělám kroky k tomu, abych žil v souladu se svým indiánským jménem?
Přiblíží mě tahle možnost/situace/příležitost/nabídka/aktivita k tomu, co chci, k mému smyslu, k mému
indiánskému jménu? Když se pak ocitneš v životě před překážkou, tak nebudeš reagovat stylem útěk (zaleknu
se, ustupuji) nebo útok (musím do boje, protože s životem se musím porvat), ale zaměříš se na smysl. Když to
uděláš, zjistíš, že existuje ještě třetí možnost, která znamená méně strachu, méně špatných rozhodnutí a méně
vyplýtvané energie na zbytečnostech. Když ti před překážkou tvá mysl napoví, že to, co je za ní tě přiblíží k tvému
indiánskému jménu, tak udělej maximum pro to, aby ses přes překážku dostal. Ale jestli ne, je v pořádku jít dál
jinou cestou a nevyčerpávat se jen kvůli tomu, že si to přejí druzí.
ŠEST KLOBOUKŮ

Americký psycholog Edvard de Bono vytvořil


přemýšlecí metodu ŠEST KLOBOUKŮ. Základní
myšlenka je, že k jednomu problému
přistupujeme postupně, nezávisle, a vystřídáme
více úhlů pohledu. Díky tomu získáme dokonalý
přehled o problému a využijeme svůj mozek
naplno.

BÍLÝ KLOBOUK – fakta, čísla, informace


Soustřeď se pouze na čistá, nehodnocená fakta a informace. Zdrž se jakékoliv interpretace, buď
absolutně objektivní, bez sledování záměru. Bílá je barva nestrannosti. Pomocné otázky: Co o tom v tuto
chvíli vím? Jaké mám o tom nyní informace? Jak bych to stručně popsal pár větami? Jaká jsou fakta, co
vidím, co je jasné? Jaké jsou vstupní informace o problému?
ČERVENÝ KLOBOUK – emoce a intuice, city a pocity
To je „srdcař“. Srdcařovo myšlení určují emoce, dojmy, názory a intuice. Vyslov, co ohledně promýšleného
tématu cítíš. Pomocné otázky: Jaký mám z toho pocit? Jak je to pro mě důležité? Co mi říká intuice? Jak téma
ovlivňuje moje emoce? Jaký je můj vztah k problému?
ČERNÝ KLOBOUK – kritik, ďáblův advokát
Kritik směřuje k opatrnosti. Teď svůj nápad můžeš napadnout, zpochybnit, pochybovat o něm, všimnout si rizik,
hrozeb. Do procesu řešení to přinese užitečnou dávku pragmatismu. Pomocné otázky: Jaké jsou hlavní chyby
návrhu? Jaké mohou nastat problémy? Co nejhoršího se může stát, když půjdu touto cestou? Proč bych to určitě
neměl dělat? Co je na tom, co řeším, opravdu k ničemu?
ŽLUTÝ KLOBOUK – optimismus, pozitivní a konstruktivní přístup
Pod žlutým kloboukem je místo pro logický pozitivní přístup. „Nadšenec“ plný optimismu a naděje, který se
soustředí jen na výhody a hledá možnosti zlepšení. Přístup, který mluví hodně o tom, „jak to vyjde“. Pomocné
otázky: Co získám, když to udělám? Co je pozitivní na tomto řešení? Kde vidím další příležitosti použití tohoto
řešení? Co bude v mém životě jiné, lepší, než dosud? Kde vidím prostor pro zlepšení? Co bych na tom ocenil?
ZELENÝ KLOBOUK – kreativní myšlení
Dívej se na problém z nových úhlů pohledu, hledej nové podněty. Heslo zní: Nic není nemožné. Objevuj různé
způsoby uvažování o tématu. Zelený klobouk výborně funguje na vytváření vize. Pomocné otázky: Kde ještě
můžu toto využít? Co by se díky tomu mohlo změnit? Jak by se na celou věc dalo podívat jinak? K čemu mě
přemýšlení o tématu ještě inspiruje? Jak by se s tím dalo pracovat dál? Jak by se celá věc dala vyjádřit barevně,
ve verších, jako písnička, jako hračka, věc, film…?
MODRÝ KLOBOUK – nadhled, objektivita
Je to facilitátor, řídí diskuzi, organizuje celý proces a potom vypracovává závěry, strukturuje, shrnuje, zachycuje
výsledné podněty. Na problém se dívá z ptačí perspektivy, stanovuje priority, kontroluje metody a postupy, chce
dosáhnout výsledku. Pomocné otázky: Jak to souvisí s mým cílem? Kde v tom celém je tvoje místo? Jaké
možnosti jsem ještě nevyužil a měly by se zohlednit? Věnoval jsem všemu dostatečně velkou a stejnou
pozornost? Co by mohlo pomoci, aby to do sebe celé zapadlo? Co by bylo užitečné, abych to dokončil?
Nastol téma a pusť se do uvažováním které ctí střídání klobouků.
Pořadí je na tobě, jen nezačínej kloboukem černým!
Vždy, když je nasazený některý klobouk, plně jeho barvu respektuj.
Pobyt pod jednotlivými klobouky je fajn časově omezit, aby mělo uvažování o problémů spád.
Využít klobouky můžeš jak ty sám, nebo jako tým, když chcete důkladně prozkoumat téma a získat
úsporu času, vyšší výkonnost i kreativitu.
KOLO ROVNOVÁHY
Chceš mít vyvážený život? Prozkoumej ho pomocí kola rovnováhy a začni ho upravovat ke
spokojenosti. Kolo ti pomůže vyjasnit priority, a tím naplánovat život tak, aby byl v rovnováze.

Kolo má osm částí, kategorie můžeš měnit, podle toho, které mají v tvém životě silný význam. Obvyklé
kategorie na výběr bývají: Rodina, Přátelé, Partner, Vztah, Kariéra, Finance, Zdraví, Domov, Zábava,
Volný čas, Osobní růst, Učení, Duchovno, Bezpečí, Jistota, Přesah. Střed kola je 0 a vnější okraj je 10.
Vytvoř si takové kolo pro sebe.

Nejprve se zaměř na současné vnímání stavu věcí. V kole to vyznačíš tak, že v každé oblasti nakreslíš
zaoblenou čáru jako nový okraj podle toho, jak cítíš oblast naplněnou?

Teď se na kolo podívej. Byly by dílky koláče vybarvené hodně nebo jen trochu?

Jak by měl vypadat ideální stav v jednotlivých oblastech? Zeptej se sám sebe, co považuješ za úspěch
v každé kategorii, aby se dala vyplnit bodově výše. Můžeš si to zapsat k jednotlivým částem kola na
zbývající papír. A třeba i jinou barvou vyznačit v kole ideální stav, kam by ses chtěl v jednotlivých
oblastech dostat.

Dalším krokem je popsat si, jaké kroky by mohly pomoci, že právě v oblasti, kterou potřebuješ
vylepšit, se můžeš posunout? Na co se tedy zaměříš?

Pracuj na krocích a tu a tam se na své kolo rovnováhy pravidelně mrkni (třeba jednou za čtvrt roku),
jestli se věci posouvají kupředu.

Užívej si svůj úspěch!


VZTAHY V POHODĚ

Říká se, že každý z nás je výsledkem pěti lidí,


s nimiž tráví nejvíce času. Uvědomuješ si, kteří
to jsou právě u tebe? Nedovol, aby v tvé
blízkosti byl často někdo toxický. Udržuj
pozitivní vztahy, zajímej se o své blízké
a nešetři chválou. Negativní lidé jsou jako
reklama v televizi. Máš je na očích pořád, máš
pocit, že tě neovlivňují, ale ve skutečnosti to
dělají. Vysávají z tebe energii. Rozpoznej upíry
a zbav se jich! K setkání s upírem přistupuj,
jako by to byl vědecký projekt.

Nereaguj na jejich emoce, ber v potaz pouze fakta v tom, co říkají.


Klaď zvědavé a aktivní otázky.
Stanov si hranice a dej to najevo.
Ptej se: Dává mi to něco? Zlepšuje to nějak můj život? Týká se mě to?
Když to jde, tak se upírovi vyhni obloukem.
Udržuj místo toho vztahy s lidmi, s nimiž být chceš, na ty si udělej více času, bav se, užívej si jejich
přítomnosti. A jak na nejčastější typy upírů?
DRBNY A POMLOUVAČI
Mají potěšení z neštěstí ostatních. Když k tobě někdo takový přijde a pomlouvá, kontruj okamžitě nějakou
pozitivní informací, abys zastavil tok negativní energie. Drbna: "Všimla sis, jak teď Marie hrozně přibrala?" Ty:
"Ne, ale všimla jsem si, že má dneska nádherné šaty, nemyslíš?"
VĚČNÉ OBĚTI
Vyvolávají lítost a výčitky, promítají do tebe své pocity, citovým vydíráním způsobí, že máš nutkavou potřebu
jim být pořád ku pomoci. Jenže oni budou mít problém pořád, protože se tak zbavují osobní odpovědnosti za
řešení. Jako kdyby si vlastně neštěstí užívali. Bolest je leckdy nevyhnutelná, ale utrpení je dobrovolné! Měj
soucit, ale neřeš cizí problémy! Začni takové osobě klást aktivní otázky: „A co jsi už zkusil udělat, aby se to
zlepšilo? Když toto nezafungovalo, kam by ses mohl obrátit nyní? Co bude první aktivní věc, kterou
teď uděláš?" Uvidíš, co se stane, když je budeš nutit otázkami do akce. Také je dobré jim říct pravdu: „Není
mi příjemné řešit to jakkoliv místo tebe, mohu pro tebe maximálně udělat to, že ti dám kontakt na
nějakého odborníka. Můžeme se bavit o něčem jiném?“
AROGANTNÍ A SEBESTŘEDNÍ PROVOKATÉŘI
Všechno co děláš, bere tato osoba jako výzvu k soupeření. Často je za každou cenu v opozici, jako kdyby pro ni
bylo nejdůležitější, abys ztratil nervy nebo se bál. Proč? Jejich téma je moc. Ostatní jim jen slouží jako
posluchači, fanouškové a prostředek zvýšení sebevědomí. Oni se budou cítit lépe, když ty se budeš cítit hůře.
Často vypadají jako přátelé, ale pak tě zatlačí do kouta, ztrapní, zesměšní... Použij zpětnou vazbu XYZ (V situaci
X cítím Y, byl bych raději, kdyby se dělo Z): „Když se mnou takhle mluvíš, mám pocit, že se mě snažíš
ponižovat a není mi v tom dobře, byl bych raději, kdybys mě z komentářů vynechal." Počítej
s tím, že arogantní provokatér bude tento tvůj nárok shazovat. Nenech se a svoji potřebu jen zopakuj.
ZÁVISTIVCI A ŠKAROHLÍDI
Sousedovic tráva je vždycky zelenější než ta jejich. Takto vidí svět a štve je to. Tvoje úspěchy budou taky
zlehčovat, abys s nimi vytvořil pořádný ostrůvek negativity a neštěstí a oni v tom remcání nebyli sami. Soudí
a kritizují, chtějí ti znechutit věci, které máš rád. Zafunguje, když po jejich negativním sdělení, poukážeš na něco,
co je důvod k radosti. Uč je vidět lepší stránku a zastav šíření nákazy. Můžeš klást také aktivní otázky typu: A za
co se dnes pochválíš? Co se ti dneska povedlo? Co ti udělalo radost? A co s tím uděláš, aby ses měl
dobře? Bude je to rozčilovat, a možná si uvědomí, že nikdo není zvědavý na jejich tragický přístup k životu.
JAK SI PŘÁT?

Myšlenka je energie, která se snaží


projevit a proměnit v čin. A tak svými
myšlenkami vlastně vysíláme objednávky.
Je třeba ale objednávat, tedy přát si,
správně, aby se nám plnilo, co chceme!
Jakmile jednou pocítíš sílu vlastních dobře
formulovaných přání a začneš ji vědomě
využívat, začnou se dít věci. Nejlepší je
začít nejprve s drobnými přáními, a pak
přesvědčit vlastní hlavu o tom, že je
možné přitáhnout si do života opravdu
cokoliv. Jak na to?
SPRÁVNĚ FORMULUJ
Čím přesněji člověk své přání formuluje, tím přesněji je vyplněno. Čím přesnější a stručnější jsi, tím víc
se dostaneš k jádru svého přání. O co ti doopravdy jde? Dokážeš vyjádřit své přání jednou větou? Přej
si do plusu, tedy to, co chceš! Ne to, čeho se chceš zbavit nebo co nechceš. Záporky „ne“ a „žádný“
neexistují. Všechno, čemu se chceš vyhnout, nepotřebuje energii tvých myšlenek, a tak přepni jen na
to, co chceš! Přej si v přítomném čase, jako by se to už dělo. „Jsem zdravý“ a ne „Chci být zdravý!“

PŘÁNÍ SI NAPIŠ
Jestliže si své přání zapíšeš, projevíš je navenek. Od tohoto okamžiku existuje tvoje přání
v realitě. Navíc, když je ti přání následně doručeno, lze jednoduše dohledat, co sis vlastně přál. A také
do budoucna napoví, jak ještě vylepšit formulace svých přání, abys dostal přesně to, co si v hloubi
srdce opravdu přeješ.

DĚLEJ, JAKO BYS TO UŽ MĚL


Zabývej se v mysli představou, že to, co sis přál, už se děje. Naladíš se na splnění.

BUĎ VDĚČNÝ A DŮVĚŘUJ


Děkuju. Poděkováním potvrzuješ svoji zakázku, přání je zpečetěno. Pochybnostmi člověk své přání
odvolává, sotva je vyslovil. Proto věř, že tvé přání bude vyplněno.

BUĎ PŘIPRAVEN NA NÁHODY


Způsob a přesný čas „dodávky“ splněného přání si úplně nenadiktuješ, buď pouze připraven, že to
přijde.

PŘEJ SI PRO SEBE


Nemá cenu přát si něco, co neodpovídá tvé povaze a skutečné potřebě. Nepřej si něco, co si přejí nebo
co už mají jiní. Hledej své skutečné touhy a opravdová přání, která právě tebe učiní šťastným.
EMOČNĚ V PLUSU

Když ti život dává citrony, přidej vodu


a cukr a udělej si citronádu!
Že je optimismus do života výhodou je
jasné. Pozitivní přístup zlepšuje osobní
spokojenost, z těla se vyplavují šťastné
hormony, cítíme se skvěle. A když to tak
nemáme? Dobrá zpráva: Můžu to sám
ovlivnit a vylepšit si pozitivní skóre!
K životu a situacím, které zažíváš buď
přistupuješ jako oběť – události k tobě
přicházejí a ty na to nemáš vliv, věříš na
pověry a spiknutí vesmíru proti tobě.
Nebo jsi tvůrce, události přicházejí a ty to, co se děje kolem tebe můžeš ovlivňovat.

Uvědom si, že štěstí už máš a užívej si to


Raduj se z maličkostí a všímej si jich! Netruchli nad tím, co nemáš, všímej si toho, co máš. Všimni si
toho, co se dnes podařilo, co bylo hezké, co tě potěšilo. Každý den si zapiš si seznam tří (nebo i více
věcí), které tě ti udělaly radost.
Převracej negativum do pozitiva
Všechno nakonec dobře dopadne, a když to zatím nedopadá, tak jenom ještě nejsi na konci. Nauč se
dívat se na situaci z lepšího úhlu. Vyzkoušej techniku „Samozřejmě (minus)…, ale možná
(plus)….“ Za samozřejmě přidej sdělení, které tě štve, je to nepříjemné. „Samozřejmě, že je otrava, že
musím dojíždět vlakem hodinu do práce.“ Pak sdělení pozitivně napadni stylem: „Ale možná je to
super, protože si takhle přečtu hodně knih/seznámím se s někým novým ve vlaku/dodělám si úkoly
a nemusím je dělat večer doma…“
Usmívej se… i když ti není do smíchu
Ano, to myslím vážně. Když se usmíváš, jsi sympaťák. A když ti zrovna není do zpěvu, jsi smutný,
nenech tělo, aby se smutku přizpůsobilo. Zvedni se, vyskoč, projdi se, usmívej se na sebe do zrcadla
tak dlouho, než do mozku dojde signál, že má vyslat do oběhu ty správně šťastné hormony.
Vyhledej blízkost pozitivních lidí
Díváš se v zahradě na květiny nebo na plevel? Je to tvoje volba, co chceš vidět. Pouštěj si do života
dobré zprávy, vyhni se černým kronikám. Vyhni se škarohlídům. Netrav svůj čas s negativním
člověkem. Vyber si!
Dělej na tom!
Štěstí není stav, ale způsob cesty. Zapomeň na pronásledování štěstí, věnuj se pozitivním věcem,
a štěstí si tě najde. Zkus jen mít co dělat, koho milovat, v co doufat a na co se těšit.
Nebabrej se v tom!
Když se něco nevydaří, pouč se a jdi dál. Na špatný film do kina také znovu dobrovolně nepůjdeš.
Nezůstávej v minulosti, nedělej si z hlavy odpadkový koš, ať se tvůj život nestane smetištěm.
Mysli do plusu!
Mysli na to, co chceš, ne na to, co nechceš. A věř na zázraky. Pokud nevěříš na zázraky, pak jsi nejspíš
zapomněl, že jsi ty sám jedním z nich!

Když jde černá kočka přes cestu, znamená to jediné: to zvíře někam jde!
JEDNODUCHOST

V jednoduchosti je krása. Proč si tedy život


komplikujeme? Protože máme plno možností
a moře informací. Topíme se. A trpíme
rozhodovací paralýzou, nedokážeme se pohnout
z místa. I komunikaci jsme si zkomplikovali, často
si vůbec nerozumíme. Změny přicházejí rychle,
a my si začínáme uvědomovat, že obrovská šíře
možností není taková výhoda, jak jsme si kdysi
mysleli. Spisovatel Antoine de Saint Exupéry
řekl: Dokonalost není, když už nejde nic přidat,
ale když už nejde nic odebrat. Opusť složité
a hurá k jednoduchému! Ctít jednoduchost
znamená být efektivní a mít na paměti skutečné priority. Ve vojenství je zažitý termín „mít záměr
velitele“. To je něco, co platí vždy, když všechno ostatní použít nelze. Měj záměr velitele i ty! Jedině
tak velitelem svého života budeš ty sám. PROTOŽE TY VÍŠ, KAM JDEŠ!

Odpověz si na tyto otázky:


1) Co je můj cíl? Čeho chci v životě dosáhnout? (záměr velitele, priorita)
2) Jakým způsobem se mi to může podařit? Jaká bude moje strategie?
Co se musí stát, abych se tam dostal?
3) Co musí být tedy hlavní činnosti a kroky, které je třeba dělat ideálně každý den, abych se k cíli dostal? (hlavní
konkrétní akce). Doplň si pak tuto větu: I KDYBYCH BĚHEM DNEŠNÍHO PLÁNU NEUDĚLAL NIC JINÉHO, URČITĚ
MUSÍM UDĚLAT...

Postup na zavedení jednoduchosti:


Méně je více
Zahlcování nikam nevede. Co takhle zjednodušit jen jednu oblast dnes, zavést ji do života? A pak začít
zjednodušovat oblasti další?
Jeden úkol, přítomně a soustředěně
Vždy se pusť jen do jednoho úkolu, ne do více najednou. Zakaž si multitasking. Vyber si věc, kterou se rozhodneš
udělat, ukonči všechno ostatní, odlož telefon a zaměř se pouze na ten úkol. Snaž se uvědomovat si, co právě
děláš, soustřeď se jen na to.
Jen tři priority denně
Místo dlouhých „to do“ listů si vytyč jen tři priority denně. Ty udělej, a minimalizuj tak počet rozhodnutí každý
den.
Minimeditace
Když skončíš s jednou věcí, zastav se na chvíli. Všimni si, jak se cítíš, co se děje kolem tebe, co jsi právě udělal,
uvědom si, jak tě to přibližuje k záměru.
Zruš jeden závazek
A pak další. A další. Naše životy jsou přeplněné, neumíme říkat ne a závazky se hromadí. Můžeš výrazně
zjednodušit svůj život tím, že něco škrtneš. Co můžeš dnes ukončit s tím, že prostě již nechceš mít na to
kapacitu?
Ukliď si jeden malý prostor
Najdi jedno místo v domě a ukliď jej. Prostor jen tak velký, abys to nezabralo moc času. Jeden šuplík, malý
prostor na stole. Stačí. Další den ukliď další část. Nepotřebné vyhoď. Vyhazování je očistné!
Život je totiž jednoduchý, pokud si ho sami neuděláme složitým.
Vychutnej si jednoduchost, která přijde, jakmile s ní jednou začneš.
DISNEYHO METODA

Walt Disney byl talentovaný tvůrce,


kterému se velmi často dařilo myšlenky
převádět úspěšně do reality. Jeho styl
pak jako strategii definoval odborník na
neurolingvistické programování Robert
Dilts, a popsal ho jako Disneyovu
metodu. Ty ji pro sebe můžeš využít také,
k vytváření nových věcí, k hodnocení
nápadů nebo k řešení problémů.

Disney v práci důsledně rozlišoval 3 role: SNÍLEK, REALIZÁTOR, KONSTRUKTIVNÍ KRITIK. Když
o něčem přemýšlel, vžíval se postupně do těchto rolí. Nejdřív se stal snílkem – neomezoval se
limity, dával průchod fantazii. Tvořil. Když měl jasnou představu, přesunul se do role
realizátora, přemýšlel nad jednotlivými kroky a plánoval. Když měl plán, zapnul
konstruktivního kritika – hledal slabá místa, ohrožení, a díky tomu upravoval svou vizi i plán,
aby uspěl. Do těch třech rolí se vracel vícekrát, dokud nebyl spokojený. Žádná z rolí není
nadřazená druhé, všechny jsou pro život užitečné. Důležité je ale pořadí. Bohužel se stává, že
hned, jak přijde nápad, přispěchá kritik v naší hlavě a hned to zamítne. Takže nepřeskakovat
pořadí! Prvně je třeba snít o tom, co chceš. Pak přemýšlet, jak to budeš realizovat. A potom
vychytat případné vady na kráse. Jak na to? Každé roli, či myšlenkovému toku, vytvoř jedno
myšlenkové místo – přesedávej třeba na třech židlích. Ať má každá role svůj nerušený prostor.

SNÍLEK
Kreativní myšlenka obvykle začíná snem a nadšením. Zatím se nenech zastavit realitou, sbírej nápady,
přestavuj si, že můžeš cokoliv. Polož si otázky:
Co chci? Jak si to představuji, když se to podaří? Jak to vypadá? Proč je to skvělé?

REALIZÁTOR
Teď přepni na skutečnost a zamysli se nad způsobem plánování. Cílem plánů je obrátit zatím
imaginární nápad na zvládnutelný akční plán. Polož si otázky:
Jak můžu tuto myšlenku realizovat a využít ve skutečnosti?
Jaký je možný postup pro uplatnění této myšlenky? Jak vypadají konkrétní kroky?
Jaký je časový plán pro uplatnění této myšlenky?

KONSTRUKTIVNÍ KRITIK
Nastupuje kritické myšlení, a to má objevit překážky nápadu. Ovšem za účelem překonání těchto
překážek! Objev slabé stránky a vyřeš je v konečném řešení. Ptej se:
Co by mohlo být s tímto nápadem špatně? Co chybí?
Jaké jsou slabé stránky plánu? Jak to překonám?
Disneymu to fungovalo. Tobě může taky!
NA VLNĚ FLOW

Flow neboli "plynutí" je stav, kdy se do


práce nebo aktivity ponoříš natolik, že
přestane existovat vše okolo, jsi jen ty
a ta činnost, netíží tě žádné jiné
potřeby, nemáš nutkání jít dělat něco
jiného a baví tě to tak, že se nedokážeš
odtrhnout. Čas je nedůležitou veličinou,
žiješ si šťastně v přítomném okamžiku.
Užíváš si činnost samotnou, ne proto, že
na konci je odměna nebo výsledek. Kdy
takový stav míváme? Obvykle při
tvorbě, sportu, hře, zábavě, ale i při
práci u aktivit, která si volíš ty sám, máš
na ně dovednosti, ale zároveň ti umožňují se zlepšovat. V takovém rozpoložení se dobře učíš
nové věci a nevzdáváš to, když ti to hned nejde. Nezdar tě naopak motivuje objevovat další cesty.
Znáš ten stav? Tohoto stavu chtěj v životě víc, je totiž dobrý pro tvoje duševní zdraví!
Jak pobývat ve “flow” více? Potřebuješ tyhle ingredience:
JASNOST
Vyber si činnost, které rozumíš, chápeš ji, máš na ni dostatek dovedností, je snadné se do ní
pustit. Náročné úkoly si proto děl na menší a srozumitelnější, bude snazší se do toho položit naplno
a koncentrovat se.
ZAUJETÍ
Činnost by tě měla bavit, připadat ti zajímavá, a také trochu vzrušující v tom, že není úplně jasné, jak
bude vypadat finální výsledek. Mix překvapení i výzvy způsobí, že jsi stále zvědavý, jak to dopadne.
MOŽNOST VOLBY
To, že si činnost vybereš ty sám je další faktor! Činnost ti musí dávat smysl. Když ti vše určuje neustále
někdo zvenčí a nadiktuje ti i postup, mizí flow. Vybírej si činnosti, které můžeš ovlivňovat, měnit. Buď
víc autorem.
NÁROČNOST A DOVEDNOST
Vyzvi sám sebe. Člověk potřebuje stále náročnější zadání, aby se mohl dál rozvíjet. Zvyšuj si laťku.
Dopřej si úkol dostatečně obtížný, ať neupadneš do automatického vykonávání a nudy jen proto, že
už to moc ovládáš. Výzva musí být ale tak akorát, extrémně vysoká vyvolá paralýzu a úzkost.
PŘÍTOMNOST
Soustřeď se jen na to! Vypni mobil, eliminuj veškerá vyrušení. Řekni ne multitaskingu. Buď jako
poštovní známka – drž se jediné věci, dokud se nedostaneš k cíli!
BUĎ FIT A V POHODĚ
Flow poroste, pokud budeš odpočatý, zdravý, budeš se cítit dobře po těle. Únava a vyčerpání
nepomáhají. Dbej o sebe, choď na procházky, měj dostatek pohybu, udržuj si svoji vitální energii.
TĚŠ SE Z VÝSLEDKŮ
Uvědomuj si, co se podařilo, podívej se do zpětného zrcátka, klidně každý den. Uvidíš, zda se přibližuješ
ke svému cíli a zda tě to, co děláš, pořád baví. Na konci každého dne si uvědom, co tě bavilo, co se
dařilo a na co se zasoustředíš, a budeš těšit další den.

Hodně flow rovná se prevence pocitu vyhoření, takže si tenhle stav rozhodně neodepírej!
POUŽÍVEJ PŘÍBĚHY

Příběhy jsou super a obsahují moudrosti, které


jsou pro mozek snadno vstřebatelné. Poslouchat
příběh je navíc zajímavější, než si jen oznámit
výsledek a zasypávat se fakty. Dobrý příběh je
univerzální, jednoduchý, má jasnou strukturu
a zaměření, charaktery, s nimiž se můžeme
ztotožnit, i darebáky, které můžeme nenávidět.
Dobrý příběh obsahuje emoce a překvapení,
proto nás baví, pamatujeme si ho a jsme ochotni
ho předávat dál. Nevytvářej seznamy rad,
vyprávěj raději druhým příběh! Jak? Tady je
tahák, který používají i hollywoodští scenáristé
nebo tvůrci v Pixaru.

KDYSI DÁVNO… (rámec příběhu, kontext, uvedení do situace)


KAŽDÝ DEN… (důležité detaily doplňující rámec příběhu, realita, která se brzy změní, stav před zápletkou)
AŽ JEDNOHO DNE… (něco vstupuje do očekávání, něco je jinak, změna, zápletka, akce, která změní chod
událostí, protože je třeba na ni reagovat)
A TAK… (následná reakce na akci, na změnu)
A TAK… (další následné reakce, může jich být více)
AŽ KONEČNĚ… (problém vyřešen, výsledek počínání, jak to celé dopadlo, svět se zase vrací do normálu)
A OD TÉ DOBY… (z toho, co se stalo, obvykle něco vyplývá, lekce, poučení, uvědomění si nějaké hodnoty)

Tyhle věty tě provedou příběhem tak, že nic nebude chybět. Zkus si tuhle strukturu na jakémkoliv filmu, knize
a pak to aplikuj na své příběhy a historky ze života. Uvidíš, že to funguje! Úvodní slova jsou pomůcka, aby bylo
jasné, o co v které části příběhu jde. Jakmile si to zažiješ, nemusíš úvody vět doslova opakovat, rozumíme
si? Nezapomínej na "A od té doby", to je myšlenka, která tě spojí s ostatními. Je to důvod, proč jsi to celé
vyprávěl, historka slouží jako přenašeč k tomu, co jsi tím vlastně chtěl říct. Každý příběh má tuhle myšlenku,
když se ji naučíme vidět! Když s příběhy začínáš, zkus si nějakou historku, třeba z posledního víkendu, poskládat
do této struktury. Uvidíš, co ti případně chybí nebo přebývá. Jakou myšlenku celá historka nese? Podívej se
znovu, zda struktura drží, případně uprav. Teď jsi připraven historku vyprávět, aby dávala smysl.

Jaké příběhy v životě nejčastěji vyprávíš a využiješ?


Kdo jsem já a jaké jsou moje hodnoty
Proč vyznávám hodnotu „x“? Jak se stalo, že mojí důležitou hodnotou je „x“? Jaký příběh ukazuje na to, že já
jsem vhodným kandidátem na tuto práci? Pro kterou kvalitu, kterou odhaluje příběh, byste si mě měli vybrat?
Stejná zkušenost aneb „Vím, jak se cítíš“
V čem je můj příběh podobný? Jak jsem to měl tehdy já? Jak to, že znám tvou situaci?
Co dělám? Proč dělám práci „x“?
Jak jsem se dostal ke své současné práci?
Příběh úspěchu, řešení situace, životní lekce
Jak se stalo, že jsem uspěl? V čem vězí, doloženo epizodou ze života, tajemství mého úspěchu? Čemu jsme
čelili, jak jsme to řešili a co si z toho odnášíme? Jaké poučení si nesu ze situace, která se mi stala?
Příběh firmy nebo produktu
Co byl hnací motor k vytvoření produktu nebo založení společnosti „x“? V čem pomáháme?
JAKÝ JE JAZYK TVÉHO KMENE?

Všichni jsme členy nějakého kmene, rozuměj


rodiny, skupiny, firemních týmů... Jen úrovně
fungování našich kmenů jsou různé. Lidé se
chovají podle toho, jak vidí svět. Každý člověk pro
popis reality používá jistou síť slov, a tím zároveň
tuto realitu ovlivňuje. V oblasti kultur existují
čtyři hlavní způsoby vyjadřování – negativně
individuální, negativně skupinové, pozitivně
individuální a pozitivně skupinové. Každé má
specifický slovník. A dobrý kmenový náčelník se
stará o to, aby lidi v jeho kmeni dosáhli té nejvyšší
úrovně, protože pak se jim opravdu dobře daří.

Úroveň 1 – ŽIVOT NESTOJÍ ZA NIC


Tam jsou ti, kteří dělají strašné věci: násilníci, vandalové, zloději, je to kultura gangů a vězení. Fungují na
principu anarchie a zoufalého nepřátelství. Častá slova ve slovníku: život, za prd, nefunguje, pitomý, nemůžu,
sebrali, proti... Je třeba i s nimi mluvit a posouvat je na další úroveň.
Úroveň 2 – MŮJ ŽIVOT NESTOJÍ ZA NIC
Zde lidé fungují spíše jako pasivní oběti, nejsou spokojení, mají pocit, že věci se jim dějí, a vždy jsou to věci horší,
než se dějí ostatním. Hodně využívají výmluvy. „Kdybych zhubnul, tak bych za něco stál, ale takhle...“ Častá
slova ve slovníku: šéf, život, snažím se, ale, nemůžu, vzdal, vykašlu... Kolik se toho v tvém životě dobrého stane,
když budeš mluvit jako apatická oběť? Co ti to přinese?
Úroveň 3 – JÁ JSEM ÚŽASNÝ…ZATÍMCO TY NE
Na této úrovni, když už se tam dostaneme, se většina z nás zaparkuje a dál nepostupuje. Je to škoda. Tahle
úroveň je o soutěži a konkurenci. Říká: "Jsem dobrej. Narozdíl od tebe." "Jsou to chytří a úspěšní lidé. Ale jsou
to osamělí válečníci. Vzdělávací systém i většina firem jsou bohužel nastavené tak, aby udržovaly člověka na
tomto stupni – soutěžení, bodování, hodnocení individuálních výkonů, strategie vnucená zvenčí. Častá slova ve
slovníku: já, mě, můj, práce, udělal, dělám, mám...
Úroveň 4 – MY JSME ÚŽASNÍ…ZATÍMCO ONI NE
Největší výzva pro růst je posun z úrovně tři na úroveň čtyři. Když se jednotlivci spojí a najdou něco, co je
spojuje, něco většího, než jejich jednotlivé dovednosti, stane se něco důležitého. Pocítí kmenovou hrdost.
Skupina se stmelí a změní se na něco většího. Stane se z ní kmen vědomý si vlastní existence, který dokáže
pozoruhodné věci. Častá slova ve slovníku: my, naše, tým, děláme, oni, máme, dokázali, závazek, hodnota...
Úroveň 5 – ŽIVOT JE SKVĚLÝ
Lidské hodnoty a šlechetný cíl, to je fungování na úrovni pět, kde se daří přepisovat historii. Takoví lidé pak
mění svět. A užívají si bezelstný údiv nad tím, že život je fakt skvělý. Když navazují nové kontakty, neomezují se
na potkávání nových lidí užitečných jen pro svůj vliv. Propojují druhé, aniž by z toho nutně něco měli.
Dvě procenta lidí jsou na úrovni jedna. Asi 25 procent je na úrovni dva, 48 procent kmenů říká „Jsem dobrej,
narozdíl od tebe“, tedy je na úrovni tři. Asi jen 22 procent kmenů je na úrovni čtyři a říkají „Jsme skvělí a naše
hodnoty nás spojují.“ Jen pouze dvě procenta všech kmenů se dostanou na úroveň pět.
Vůdčí osobnosti musí umět mluvit na všech úrovních, aby byli schopni oslovit každého ze společnosti.
A nenechají je tam, kde je našli, postrčí je o úroveň výš, dostanou je do nového kmene, kde se po čase zapojí
a pomáhají měnit svět k lepšímu.
A kam směřuje tvůj kmen?
Ptej se: Jak lidé ve mém kmeni komunikují? Jaký slovník používají?
Jaký přínos vytváří kmeny, v nichž žiju? Jak mohu pomoci posunu na vyšší úroveň?
Změní můj kmen svět? Jak?
ŠEST INGREDIENCÍ HUMORU

Je s tebou legrace? Směješ se rád? Máš smysl pro


humor? Schopnost humor chápat i schopnost humor
vytvářet je možné rozvíjet a zlepšovat si tím život!
Už Sigmund Freud předpokládal, že humor hraje
jednu z hlavních rolí při vývoji člověka. Navíc ti
pomůže při navazování kontaktu s jinými lidmi.
Bourá bariéry a dodává sdělení lehkost. Umí
vytrhnout ze špatné nálady, přílišné serióznosti
a falešné důležitosti. A pozor, humor je vysoko na
žebříčku požadovaných vlastností při hledání práce
i životního partnera. Usměvaví jsme atraktivnější,
sympatičtější a zapamatovatelní. Do základního "těsta" humoru potřebuješ šest "P" ingrediencí.

PROTIVNÍK
„Po kom jdu?“ Humor je třeba zacílit! Uvědom si, z koho si vystřelíš. Vybírej chytře! Najít si protivníka znamená,
že musíš přijmout, že být vtipný prostě není fér. V humoru není prostor pro „zavděčím se všem“. Jak říká komik
H. L. Mencken: „Já diagnostikuju, neléčím.“ Ptej se tedy: Kdo je oběť? Kdo to odnese? Do koho se opřu? Buď
specifický, konkrétní, ať si to, o čem mluvíš, dokážeme představit.
POSTOJ
Přemýšlej: Mám to rád? Nesnáším to? Bojím se toho? Připadám si u toho divně? Žárlím na to? Vášeň a extrém
postojů pro tvorbu vtipu fungují skvěle. Každý máme vůči něčemu předsudky, extrémní názor, na něco jsme
alergičtí, na něčem jiném jsme závislí. Humor je vlastně ventilování postoje. Mimochodem vyjádření vzteku na
něco prostřednictvím vtipu je ta nejlepší a nejlevnější terapie. Zkus si malé cvičení:
1) Napiš seznam věcí, které v životě nenávidíš, lezou ti na nervy. "Nesnáším malé děti..."
2) Vyber jednu z vět a přepiš ji do pozitivna. "Miluji děti."
3) Přidej "myšlenku poté". To je myšlenka, která poukazují na tvůj původní skutečný postoj.
„Děti totiž přeperete snadněji než dospělé.“
Je to jako kdybyste říkali: Když říkám x, vlastně tím myslím pravý opak. Myšlenka poté je pointa!
PRAVDA
Hodně nejvtipnějších historek stojí na hořké pravdě, přímo ze života. I když to bude třeba realita trochu
přehnaná. Je to vlastně jednoduché. Tvůj život, jaký je, je dostatečná studnice humoru. Odtud čerpej.
PŘEHÁNĚNÍ
Přehánění je o schopnosti rozšířit pravdu, pohrát si s ní, trochu přidat na síle. Přeceňuj, podceňuj. Extremizuj.
Natahuj hranice pravdy, nebourej ji ale úplně.
POCITY
Prožívej. Emoce, emoce, emoce. Ukaž, co cítíš, a bav se tím, jak to říkáš.
PŘEKVAPENÍ
Překvapení je hlavní důvod, proč se lidé nakonec rozesmějí! A je to i nejfunkčnější nástroj k udržení pozornosti.
Vtip je v tom, že na pointu druhé nesmíš připravovat, klepat publiku na rameno, abys jim řekl „teď to přijde“!
Musí je to zaskočit! Humor má rovnici: Kontext + Očekávání + Překvapení.
Co ještě funguje? Trénuj pohotovost reagovat vtipně na běžné situace života. Všímej si jich a glosuj, co můžeš.
Chce to vlastně jednoduché myšlenky, kterým každý rozumí, ale ty je zajímavě vyjádříš. Hraj si se slovy, používej
eufemismy, zesměšňující názvy a titulky, dvojsmysly, metafory... Co ještě pomůže? Neber se moc vážně – ego
stranou! Lidé sympatizují s lidmi, co se jim dějou trapasy, protože cizí neštěstí potěší... Umíš si udělat legraci ze
sebe? Co ti nejde? Randění, vztahy, hubnutí, jazyky, sport? Jaké máš k tomu historky? Mluv o tom s humorem
a přátelé tě budou milovat!
Jim Carrey: Jestli v něčem v životě nejste zoufalci, pak nejste zajímaví.
KOMUNIKUJ NENÁSILNĚ

Naše komunikace s ostatními je obrázkem toho,


jak si svět představujeme a co potřebujeme. Když
to má někdo jinak než my, startujeme, útočíme,
viníme sebe nebo druhé, dostáváme se do
konfliktu. Nemusí to tak být. Principy "nenásilné
komunikace" psychiatra a mediátora Marshalla
Rosenberga jsou založeny na předpokladu, že lidé
jsou schopni soucítění a uchylují se k násilí jen
tehdy, pokud neznají jiné prostředky, jak své
potřeby naplnit. Vše, co lidé dělají, jsou
tedy pokusy naplnit potřeby. Ale strategie, kterými
se snaží potřeby naplnit, se liší. To může být
neuvědomované. Pocity a emoce ukazují na to, zda
prožíváme své potřeby jako naplněné (radost, klid, vděčnost) či nenaplněné (smutek, hněv, nervozita).
To, jak jednají ostatní, se buď potkává nebo nepotkává s našim očekáváním, a podle toho se objeví
emoční reakce. Vtip je v tom, že volba naší reakce je na nás, a když objevíme a pojmenujeme svoji
potřebu v dané situaci, půjde to mnohem snáz. Nenásilná komunikace učí, že když dva lidé chtějí
každý něco jiného, vyskytují se na úrovni strategie. Je třeba se ale dostat prvně na úroveň potřeb.
Když si oba popíšete potřebu (1: „Já potřebuji odpočívat“ versus 2: „Já potřebuji blízký kontakt“)
tak hledáte strategii, která by vám pomohla naplnit obojí. (2: „Co kdybych ti udělal masáž?“).
Na úrovni potřeb by neměl být konflikt, na potřeby a pocity máte právo, a jen hledáte cesty
k naplnění potřeb obou stran.

Postup:
1) POZOROVÁNÍ
Nejdřív pozoruj, a zjisti, co se právě děje, co je pravděpodobně spouštěčem tvé reakce. O čem to pro
tebe je? Trénuješ empatii k sobě – uvědomění si vlastních potřeb a pocitů
a posiluješ možnost vlastní volby a svobody v nakládání s nimi.
2) POCIT
„Cítím podrážděnost.“ „Cítím se osaměle.“ Pojmenováním získáváš nad svými emocemi kontrolu,
protože najdeš-li pro pocit jméno, oslabuješ samotnou emoci ve prospěch brzkého rozumového
zpracování situace.
3) POTŘEBA
Pojmenuj, co tedy potřebuješ v dané situaci. Jaká je za tvým pocitem potřeba? „Potřebuju si v tichu
odpočinout.“ „Potřebuji pomoc.“
4) POŽADAVEK
Vyjádření potřeby nestačí. Teď si musíš umět o to, co potřebuješ, říct. „Byl bys ochotný tři dny v týdnu
umývat nádobí?“ Trénuješ upřímné sebevyjádření a empatii k druhým – jak můžeš být zcela upřímný
a vyjádřit vše, co bys vyjádřit chtěl, způsobem, který budou ostatní lidé schopni slyšet a pochopit.

Jak zní celá rovnice nenásilné komunikace?


V situaci (když děláš) A, já cítím B, protože já potřebuju C, ocenila bych, kdybys udělal D.
OTUŽOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ

Otužování má člověk snadno po ruce a výhody jsou opravdu


velké! Zamiluj si chlad a začni postupně studenými a ledovými
sprchami, až si začneš užívat i ledové koupele.
Proč je chlad super? Přinese ti lepší náladu, energii a čilost.
Skvěle se probereš, zlepšíš sportovní či pracovní výkon, nebo
učení. Snížíš stres a napětí a budeš mít dobrou náladu! Chlad
navíc pomáhá snižovat záněty v těle a zvýší obranyschopnost
proti nachlazení a chřipce. Vystavení těla studené vodě
zlepšuje průtok krve v těle. Ledové sprchy a koupele mohou
pomoci při hubnutí, protože pomáhají spalovat více tuku
zvyšováním celkového energetického výdaje. Jo a budeš hezčí!
Chlad totiž napomáhá tomu, aby si tvá kůže udržela dostatečné
množství zásob mazových žláz, které nevysušují pokožku. Navíc
ten malý trénink nepohodlí a vystoupení z komfortní zóny
mimo teplíčko ti pomůže zjistit, že toho dokážeš mnohem víc
se svojí vůlí a disciplínou, což se projeví i v jiných oblastech
života. No a ušetříš za teplou vodu!
Jak na studenou sprchu:
Osprchuj si nejdříve nohy, potom pomalu postupně břicho odspoda nahoru, potom spodní část zad a boky,
a nakonec krk a vše ostatní. Představuj si déšť, a prováděj všechny pohyby jako obvykle ve sprše. Každý den
snižuj teplotu až na úplné maximum a zvyšuj čas, který vydržíš ve sprše stát. Dej si předsevzetí, že bez ranní
studené sprchy nevyjdeš z domu a udělej si z toho prima rituál.
Jak na koupel:
Představuj si před ponořením to, kolik pozitivních účinků ledová voda bude mít. Důrazný pohyb před
samotným otužováním nebo jakákoliv intenzivní aktivita, například řev během celé operace zaměstná mozek,
a ten pak má méně prostoru děsit se chladu. Udělej těsně před zahřívací a dechové cvičení doporučené Wimem
Hofem, držitelem rekordů, jako dvě hodiny zasypání v ledu, ale také výstup na Kilimanjaro nebo na Mount
Everest jen v trenkách. Cvičení má tři fáze a bude ti užitečné, i když se zrovna nechystáš nořit do ledové vody.
1) Kontrolované překysličení
V první fázi se dýchá tak, že děláš přibližně 30–40 aktivních nádechů plně do břicha, plic i hlavy s pasivním
lehkým výdechem. Přibližně po 30 cyklech nádechů a výdechů člověk začne cítit v těle lehké mravenčení,
v konečcích prstů v rukách, nebo lehké motání hlavy, což je znamení překysličení organismu.
2) Zadržení dechu
Po třiceti intenzivních nadechnutích plně vydechni a zadrž dech, co nejdéle to jde. Tohle je moment, kdy se
začínají v těle dít ty správné léčivé procesy, aktivuje se imunitní systém a léčí se záněty.
3) Plný nádech do hlavy a zadržení dechu
V okamžiku, kdy cítíš silnou potřebu se nadechnout, se plně nadechni tak, že vytlačíš veškerý kyslík do hlavy
a vydržíš asi 15 sekund. Dochází k vyplavení šťastných hormonů. Může ti trochu hučet v hlavě nebo pískat
v uších, ale to za chvíli odezní. Máš za sebou první cyklus dýchání a ideální je udělat celkově tři.
4) Teď si připraven se ponořit do chladné vody.
Zkus nejprve ponořit nejdříve hlavu – ideálně s neoprenovou čepicí – mozek dostane drobný šok, a ty pak
můžeš rychle skočit do vody celý, aniž by na to tělo nějak stihlo reagovat a lekat se. Tato technika
pomůže zejména při prvních pokusech. Prvně bude těžké své tělo kontrolovat, ale po druhém nebo třetím
pokusu už pocítíš velký rozdíl v sebekontrole a ve vodě vydržíš.

A jak dlouho pobýt ve vodě? Není to soutěž. Je to o tobě a tvém pocitu, protože každý jsme jiný. Můžeš začít
pár vteřinami, pak minutou či dvěma, a později zjistíš, že ti nedělá potíže pobýt v ledové vodě třeba i pět minut
či více. Nezapomeň se prodýchat a zahřát i poté, co z vody vylezeš a měj se rád! Chladu zdar!
JAK SE DOBŘE ROZHODNOUT

Jednáš někdy unáhleně, pro něco se rozhodneš, ale


záhy zjistíš, že jsi třeba svoji práci prodal pod cenou,
že zase taková radost ta zakázka, na kterou jsi kývl,
vlastně nebude? Nebo že to, co vypadalo růžově má
najednou spíš příchuť kyselých hroznů? Nebo že
smlouva, kterou jsi podepsal, je nakonec pro tebe
šíleně nevýhodná? Jestli trpíš unáhleností
v rozhodování a nedomýšlíš důsledky, nebo tě
naopak trápí rozhodovací paralýza, zkus mé čtyř
krokové schéma. Třeba si počet pomocných kroků
zúžíš jen na ty, které ti budou vyhovovat. To je na tobě!
1) NEROZHODUJ HNED
Vezmi si čas na rozmyšlenou, nenech se tlačit. Stačí i do druhého dne, nebo hodinu, abys měl čas
zeptat se sám sebe a projít další kroky, které ti pomohou udělat pro tebe nejlepší rozhodnutí. Víš, co
se říká: Ráno je moudřejší večera.
2) PŘÍTEL NA TELEFONU
Volitelný krok pro ty, kdo jsou zbrklí a naivní (jako já) a hned všechno vidí zalité sluncem a míjejí fakta.
Najdi si nějakého pragmatického kamaráda, kterému důvěřuješ, a zavolej mu ohledně toho, co
potřebuješ rozhodnout. Možná oblast toho, co řešíš, nezná, ale budeš překvapen, kolik skvělých
faktických a praktických otázek pro tebe bude mít, zejména takových, na které bys ty v prvním
záchvatu nadšení ani nepomyslel. Přitom jsou to důležité informace, které by ti v mozaice
k rozhodnutí mohly chybět. I když se ti otázky kamaráda nebudou líbit, protože ty jsi v růžovém oparu,
věř, že po vystřízlivění by na ně stejně došlo. Takhle budeš napřed, tak kamarádovi poděkuj. Faktické
otázky si můžeš položit i sám. Jsou zhruba tohoto charakteru: Opravdu máš chuť udělat xy...? Budeš
za to, co čeho jdeš, dle tvého názoru dobře ohodnocen? Znáš všechna fakta, abys věděl, jaké jsou
plusy a mínusy? Četl jsi smlouvu, podklady atd…? Je důvěryhodný ten, kdo ti "x" nabízí? Kolik času ti
to reálně zabere?
3) UDĚLEJ SI OSOBNÍ SWOT
Víš, co je „SWOT analýza“? Je to rozbor, kdy se na cokoliv, co máš před sebou (projekt, možnost,
nabídka, životní rozhodnutí…), můžeš podívat z hlediska čtyř oblastí, a to jsou: SILNÉ STRÁNKY/SLABÉ
STRÁNKY a PŘÍLEŽITOSTI/HROZBY. S nimi se pojí odpovědi na 4 oblasti otázek:
1) Jaká je moje šance, že uspěju? Mám na to vhodné silné stránky? Kde jsou v tom pozitiva?
2) Kde jsou slabiny, jak na mé straně, tak celé té situace? Co mi nejde a musel bych se naučit?
3) K čemu to bude příležitost, když do toho půjdu?
4) Co hrozí, že díky tomu nedopadne, budu muset opustit, odložit, nedělat? Je v tom nějaké viditelné
riziko?
Když si to projdeš, nech to na sebe působit, co z toho převažuje? Jaké jsou teď tvoje emoce k tomu,
co máš rozhodnout? Je to podobné jako zeptat se přítele, ale vychytáš tím další mouchy.
5) POHLED DO BUDOUCNOSTI
Jestli pořád váháš, jak se rozhodnout, tak na závěr trochu hra s pocitem a představou. Představ si, že
to, pro co jsi se rozhodl, začneš intenzivně dělat a bude to dlouhodobá záležitost. Představ si, že už to
takhle děláš třeba rok. Baví tě tenhle pohled do budoucnosti? Dovedeš si to představit? Jaký z toho
teď máš pocit? Užíváš si to? Chce se ti tam?
Myslím, že teď už rozhodně víš, jak se rozhodnout!
KLID A ÚKLID

Víš, že slova „uklidnit“ a „uklidit“ mají


k sobě hodně blízko? Není to náhoda. Když
totiž kupíš kolem sebe hromady nepořádku,
začneš cítit nepohodu. Tak si ukliď dům
i duši. Marie Kondo vymyslela metodu, jak
nastavit svoje myšlení tak, aby ti nepořádek
navždy zmizel ze života. Zkus to a celý dům
či byt takhle “vyčisti” během jednoho týdne
či měsíce. Zažiješ povznášející pocit.

POZITIVNÍ POSTOJ K DOMOVU


Vnímej svůj dům či byt jako svůj chrám, ne hrad, protože hrady jsou studené. Ber ho pozitivně, je to
místo, kde se máš cítit skvěle.

ÚCTA K VĚCEM
Bereš věci, které používáš, jako samozřejmost? Nahraď rutinu láskyplností. Každý z předmětů si za to,
že ti usnadňuje či obohacuje život, zaslouží úctu a pozornost. Ať už skládáš oblečení či myješ nádobí,
vždy je prostor pro vděčnost, že nám daná věc dobře posloužila. Víc věci kolem sebe začneš vnímat.

POTŘEBUJI JEN MÁLO VĚCÍ


Ve skutečnosti potřebuješ jen málo věcí, a to jen ty, které ti přinášejí radost. Jak zjistíš, které to jsou?
Všechny věci postupně snes na hromadu a pak je jednu po druhé ber do rukou. Všechny kusy oblečení,
knihy atd. Předměty, které jsi roky nepoužil nebo v tobě nevyvolávají radost, by měly jít z domu. Věci
s praktickým účelem, jako je koště nebo mixér, přinášejí radost tím, že ti ulehčují život. Pokud je
používáš, i když ne možná vždycky nadšeně, nech si je. Nauč se zbavovat se věcí, je to úlevné. Chybět
ti y věci určitě nebudou. Otevře ti to nové obzory a prostor pro nové věci i zážitky.

VŠE MÁ SVÉ MÍSTO


Vše, co zbude, ukliď pečlivě na své určené místo.

UKLIĎ SI V SOBĚ
Dům je uklizen, teď jsi na řadě ty. Vezmi si papír a nakresli dva sloupce. Nejprve si promysli seznam
činností a aktivit, které ten den potřebuješ udělat nebo máš v plánu. Do prvního sloupce vepisuj
činnosti, které máš rád a do druhého činnosti, které musíš, odbavuješ je tak trochu povinně, nemáš je
moc rád. Můžeš to vypsat i večer na konci dne jako zmapování svých činností. Toto zapisuj každý den,
alespoň po dobu jedno či dvou týdnů, abys měl dostatečnou představu. Vznikne ti takové malé osobní
účetnictví, kde uvidíš rozdíl mezi MUSÍM versus CHCI. Vyhrávají-li na celé čáře položky z listu MUSÍM,
ptej se, co v životě chceš, škrtej položky z této oblasti, a hledej cesty, jak dostat více prostoru pro
“CHCI” činnosti do každého dne!
ZAŽÍT ÚSPĚCH

Není nic vznešeného na tom být lepší


než jiní lidé. Je vznešené být lepší, než
jsi byl včera.
Každý člověk potřebuje zažívat
úspěch, někdo více, někdo méně, ale
pro pocit osobní spokojenosti jsou
výsledky a úspěch v životě důležité.
Potíž je, když své úspěchy nedokážeš
vidět. Pak se musíš naučit svých
úspěchů si víc všímat!

SMĚŘUJ A VĚŘ
Když chceš směřovat kupředu, je lepší, když půjdeš s očima upřenýma vpřed, než když se díváš stále
za sebe. Věř v úspěch svého snažení! Nastav si mysl na to, že to dokážeš! Když se rozhodneš být
úspěšný, už úspěšný jsi! Úspěch je už to že jsi se narodil. Jediný limit, který máš je ten, jaký si sám
vytvoříš ve své hlavě.
SROVNÁVEJ SE JEN SE SEBOU
Srovnávej se jen s člověkem, kterým jsi byl včera. Každou vteřinou, kterou strávíš přemýšlením o snech
jiných lidí se okrádáš o svůj vlastní čas. Zbav se vět: „Co by na to řekli ostatní?“ „Lepší než Petr stejně
nikdy nebudu!“ „Na první místo to stejně nestačí.“ Každý člověk si žije vlastní život. Ty nejsi oni. Dělej
jednotlivé kroky k cíli a všímej si jich. Každý den se o kousek přibliž. Začni dělat to, co je nezbytné, pak
to, co je možné a najednou zjistíš, že děláš nemožné.
PROSTĚ JDI A UDĚLEJ TO!
Selhání je nedostatek odvahy k prvnímu kroku. Nic víc, nic míň. Proto udělej nějaký první krok.
Jakýkoliv.
Ale udělej ho! Úspěšní lidé zřídka stojí opodál a nechávají věci dít se. Oni vstanou a dějí se věcem. Dej
se do pohybu. Chceš-li aby se něco měnilo, jdi a měň to.
DOKONČUJ
Dělá nám dobře, když můžeme něco uzavřít a dostat se na další stupeň. Znáš to možná z her, jít na
další level. Malý úkol – dokončit, pochválit se, všimnout si. Ukončuj úspěchem každý den a měj tak
pocit, že je hotovo! Odevzdávej práci. Neměj miliardu nedokončených rozdělaných věcí.
SLEDUJ TO
Sleduj své snažení. Veď si deník úspěchu. Každý den zapiš 3 věci, které se podařily. Můžeš také
zapisovat osobní zlepšení v konkrétní vytyčené oblasti. Zaznamenáním podchytíš svůj návyk. Vytrvej!
VYZÝVEJ SE!
Když už se blížíš k cíli s nějakým úkolem, dej si další výzvu. Nebo na sobě vyzkoušej nějakou 30 denní
výzvu, ať už z oblasti stravování, sportu, učení, abys budoval nastavení na disciplínu směřující
k úspěchu.
OCEŇ SE
Ocenění a pochvala jsou také pozitivní ukotvení dosáhnutého výsledku. Takže se každý den
nezapomeň za své úsilí pochválit.
NENECH SE ZBLBNOUT

Proč se necháváme leckdy úplně zblbnout,


nakupujeme blbosti, děláme věci, které nám
neslouží? Protože informací je v současné době
hodně, tak hledáme zkratky v rozhodování,
a tím přecházíme do automatického chování,
které spouští různé jevy. A pokud někdo zná
tyto spouštěče, může ovlivnit naše rozhodování
žádaným směrem. A když dáš některým lidem
příležitost podvádět, tak ji využijí. Nenech
sebou tedy manipulovat a identifikuj hlavní, ne
vždycky čisté, techniky profíků v ovlivňování.
Zapoj kritické myšlení a selský rozum! Pozor, ať
neskočíš na nejčastější triky!
UMĚNÍ KONTRASTU A SROVNÁVÁNÍ
Prodejci se snaží nabízet jako první výrazně dražší zboží. Tato vysoká cena vytvoří hranici, s níž pak
porovnáváme ostatní prezentované ceny. Původní nepřiměřený požadavek způsobí, že druhou výrazně nižší
variantu považujeme za výbornou volbu. Kontrast vyšší ceny s nižší rozhodne, a ostatní parametry produktu už
leckdy ani nevnímáme. Pokud kupujeme nějaký výrobek a máme na výběr tři, tak je největší pravděpodobnost,
že sáhneme po tom za prostřední cenu. Prodavač to ví, a tak si doprostřed narafičí třeba právě věc, které se
chce zbavit. Zajímej se tedy o víc parametrů a uvědom si vliv kontrastu!
NĚCO ZA NĚCO
Získat něco zdarma je super. Chceš přilákat davy, nabídni něco zdarma. A nebo ještě lépe, obdaruj! Máme totiž
tendenci oplácet dobré služby, které nám ostatní prokázali. Když nám někdo nejprve dá dárek, a brzy nato po
nás něco chce, většinou se nám těžko odmítá. Pozor, dárek bývá tradiční trik, hodnota zanedbatelná, ale to, co
se pak chce po tobě, bude mít cenu rozhodně vyšší. Vždy si uvědom, jaký „dar“ jsi dostal a připomeň sobě
i dárci, že tehdy byl dáván bez podmínky, že budeš něco muset oplácet.
KDYŽ UŽ JSEM TO ŘEKL…
Jestliže jsme někde odsouhlasili, že se nám něco líbí, a pak na nás někdo vyrukuje, ať to koupíme, hůře se nám
odmítá, když jsme oficiálně nahlas řekli, že to je bezva. Protože je nám nepohodlné chovat se v nesouladu s tím,
co jsme řekli, chytíme se do pasti závazku. Profesionálové vlivu tohoto využívají chytrým kladením otázek, na
které nelze odpovědět jinak, než že se nám to líbí. Líbí neznamená "musím koupit".
KDYŽ ONI, TAK JÁ TAKY…
Naše rozhodnutí ovlivňuje často také rozhodování ostatních. Toho mistři vlivu využívají zmiňováním referencí
minulých zákazníků, kteří jsou jako vy. A protože máme přirozenou potřebu někam patřit, rozhodujeme se
podle skupiny, s níž se ztotožňujeme. Opravdu tu věc potřebuješ?
OBLÍBENOST
Obecně víc souhlasíme s lidmi, kteří jsou nám sympatičtí. Takže profesionál v ovlivňování je často sympatický,
veselý člověk, a ještě k tomu dobře vypadá. To neznamená, že hezkým lidem nemůžeš věřit, jen, než se někde
upíšeš, zkus si představit, zda bys produkt či službu potřeboval a koupil i od někoho, kdo by nebyl takový
sympaťák, nebo kdybys to kupoval online.
AUTORITA JAKO MĚŘÍTKO
Tady jde o vliv kultu osobnosti. Ptej se: Udělal bych to, koupil bych si to, i kdyby to chválil někdo úplně neznámý?
Pozor na to, co říkají naše idoly!
VZÁCNOST? TO MUSÍM MÍT!
Lidé obecně preferují vzácné věci. Proto jsou nabídky časově nebo množstevně omezené
a je poslední šance zboží získat. Pozor na tahle slovíčka!
Když se dostaneš do jakékoli z těchto situací vlivu, výrazně pomůže, když nebudeš reagovat hned a vždy si
vezmeš čas na rozmyšlenou a budeš klást více zvědavých otázek, které ti nabídne tvůj selský rozum!
TALÍŘ ZDRAVÉ MYSLI

Když chceš zdravě jíst, určitě víš, že existuje něco jako zdravý talíř,
kde je vyvážený počet makro a mikroživin. Ale víš, že existuje
něco, čemu se říká Talíř zdravé mysli? Je to metafora, místo živin
jsou na talíři jako ingredience rozděleny mentální aktivity, které
jsou nutné pro optimální mentální zdraví. Když se těmto aktivitám
budeš věnovat každý den, zvýšíš schopnosti mozku, budeš se cítit
skvěle a vyladíš si i vztahy s druhými.

FOCUS TIME – ČAS SOUSTŘEDĚNÍ


Čas, kdy se hluboce soustředíš na úkol, mysl je zaměřená. Čas, kdy
řešíš problémy, vytváříš nové věci, pracuješ na úkolu, nebo
soustředěně studuješ nové věci. Stav, kdy se tak ponoříš do
činnosti, že dochází k takzvanému flow, stavu plynutí, kdy
podáváš výkony, protože tady se výzva potkává s kompetencí.
Proč mozek potřebuje takovou aktivitu? Protože po řešení, učení a tvoření přináší uspokojení. Abys tenhle čas
užíval naplno, vyhni se v tu chvíli všem potenciálním vyrušením: vypni notifikace v telefonu, zavři dveře, odpojte
vše, co by tě mohlo rušit. Uvidíš, že tak uděláte více hodnotné práce za kratší čas!
TIME IN – ČAS UVNITŘ SEBE
Čas, který tak nějak trávíš v sobě, sám se sebou, v tichu. Patří sem třeba meditace, zaměření se na vlastní pocity,
myšlenky. V hlavě se ledacos utřídí, když si takovou chvilku pro sebe vyšetříš. Praktikuj každý den aspoň pět
minut mindfulness techniky, mozek si odpočine, zbavíš se stresu a v těle obnovíš rovnováhu.
DOWN TIME – ČAS NA NICNEDĚLÁNÍ
Nedělat nic? Ano! I to je potřeba. Čas, kdy se nesoustředíš na nic konkrétního. Mysl necháš jen tak bezcílně
toulat a dobíjíš baterky. Třeba se jen dívej na rozkvetlou louku, do zdi, do plamenů ohně, nebo na odpočinkový
film. Když jsi předtím trávil čas v oblasti soustředění a usilovné práce, pak je čas na tohle vypnutí. Užitečně se ti
usadí myšlenky a občerstvíš se.
PLAY TIME – ČAS PRO HRU
To je čas, kdy dovolíš sám sobě být spontánní a hravý. Při hře získáš nové zkušenosti, vznikají nová spojení
v mozku, takže i když sis možná už dlouho nehráli, je čas vzít hru a hravost zase do hry! Zahraj si třeba venku
míčovou hru, nebo deskovou hru s přáteli.
CONNECTING TIME – ČAS SPOJENÍ
Čas, který trávíš s druhými lidmi pomáhá aktivovat a posilovat vztahovost a empatii. Patří sem jakékoliv
společné aktivity, kino, povídání si, telefonáty blízkým. Jde o to užít si společnost a sdílet.
PHYSICAL TIME – ČAS V POHYBU
Čas pro péči o tělesnou schránku. Dej si každý den zdravě do těla, rozhýbej ho, zlepšíš si náladu, dočerpáš
energii. Procházka, fitko, zaběhat si v parku? Protahovací nebo dýchací cviky můžeš dělat i v kanceláři poté, co
vyjdeš všechny schody v budově. Takže výmluvy nebrat! Odměnou ti bude i nějaké to shozené kilo.
SLEEP TIME – ČAS SPÁNKU
Během spánku dodáváš mozku energii, může tak zpracovat vše z proběhnutého dne. Člověku v průměru
vyhovuje 6 – 8 hodin spánku denně. Spánková deprivace je to nejhorší, co můžeš mozku udělat! Pro lepší
spánek měj v místnosti, kde spíš, úplnou tmu, studenější teplotu a vyvětráno.

Máš pocit, že se všech 7 aktivit do jednoho dne nevejdou? Zaměř se na to a přijdeš na to, tak chytře některé
věci spojit! Po skutečně hluboké práci můžeš vyrazit na procházku a při ní zavolat někomu blízkému, nebo s
kamarády chodit na lekce tance, to máš hned tři nebo i více aktivit vhodných pro mozek v jednom. Dovol si čas
spontánní hry, stejně tak jako užitečné nicnedělání, abys pak, až se zase do práce zabereš, fungoval na 100 %.
POUŽITÁ LITERATURA:
SELIGMAN M., VZKVÉTÁNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2014
ROCK D., JAK PRACUJE VÁŠ MOZEK, PRAGMA, 2010
ROCK D., LEADERSHIP S KLIDNOU MYSLÍ, PRAGMA, 2009
ROSENBERG M., NENÁSILNÁ KOMUNIKACE, PORTÁL 2016
ROSENBERG M., NENÁSILNÁ KOMUNIKACE A MOC, PORTÁL 2019
CHAPMAN G., PĚT JAZYKŮ LÁSKY, NÁVRAT DOMŮ, 2019
CHAPMAN G., PĚT JAZYKŮ OCENĚNÍ, NÁVRAT DOMŮ, 2012
NEWPORT C., HLUBOKÁ PRÁCE, JAN MELVIL PUBLISHING, 2016
DWECK C., NASTAVENÍ MYSLI, JAN MELVIL PUBLISHING, 2017
NEVOLOVÁ M., PŘESTAŇ PREZENTOVAT, ZAČNI VYPRÁVĚT, GRADA PUBLISHING, 2017
PINK D., POHON, ANAG, 2018
PINK D., ÚPLNĚ NOVÁ MYSL, IDEÁL, 2008
SINEK S., ZAČNETE S PROČ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2013
GOLEMAN D., EMOČNÍ INTELIGENCE, METAFORA, 2001
FERRAZZI K., NIKDY NEJEZ SÁM, JAN MELVIL PUBLISHING, 2010
VOSS CH., NIKDY NEDĚLEJ KOMPROMIS, JAN MELVIL PUBLISHING, 2016
ARIELY D., JAK DRAHÉ JE ZDARMA?, PRÁH, 2009
CIALDINI R., ZBRANĚ VLIVU, JAN MELVIL PUBLISHING, 2012
PRESSFIELD S., VÁLKA UMĚNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2017
JOHNSTONE K., IMPRO, AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ, 1997
LEITMAN M., LONG STORY SHORT: THE ONLY STORYTELLING GUIDE YOU'LL EVER
NEED, 1997
DIETZ K., SILVERMAN L., BUSINESS STORYTELLING FOR DUMMIES, JOHN WILEY &
SONS INC, 2013
KONDO M., ZÁZRAČNÝ ÚKLID, KNIŽNÍ KLUB, 2015
FRANCKH P., JAK SI SPRÁVNĚ PŘÁT, ANAG, 2017
BABAUTA L., SOUSTŘEDĚNÍ, JAN MELVIL PUBLISHING, 2011
LOGAN D., ZROZENÍ KMENOVÉHO VŮDCE, SYNERGIE PUBLISHING
SE, 2019
DE BONO E., ŠEST KLOBOUKŮ ANDB JAK MYSLET, ARGO, 1997
BLAKEY J., CHALLENGING COACHING, HODDER & STOUGHTON
GENERAL DIVISION, 2012

WEBOVÉ ODKAZY:
WWW.CUPOFEMPATHY.COM
WWW.SEBERIZENI.CZ
WWW.NENASILNAKOMUNIKACE.ORG
WWW.WIMHOFMETHOD.COM
WWW.UMENIVPRACI.CZ

You might also like