DVA HROMADNÉ NÁLEZY BRONZOVÝCH VÝROBKŮ

ZE STŘEDNÍ DOBY BRONZOVÉ OD KÁJOVA

(OKR. ČESKÝ KRUMLOV)

ONDŘEJ CHVOJKA – JAN JOHN – LUCIE ŠMAHELOVÁ

Abstract

Two collective finds of Middle Bronze Age made of bronze from the surroundings of Kájov
(Český Krumlov District). In the years 2013 to 2017, two collective finds consisting of bronze
artefacts were gradually discovered in the surroundings of Kájov. These are probably hoards
disturbed by ploughing. Both assemblages contained interesting artefacts which are in some
cases quite rare in South Bohemia (such as disc-shaped pendants, Mägerkingen type axes,
a fragment of a sword). Both collective finds can be dated to the beginning of the Bronze Age
(Br B1). If these were really hoards, they would significantly expand the number of so far
scarce hoards dating from this period in Bohemia. They were deposited in a landscape from
which several contemporaneous sites are known – the surroundings of Kájov can be regarded
as the southernmost populated micro-region in South Bohemia during the Middle Bronze Age.

Klíčová slova: Českokrumlovsko – střední doba bronzová – hromadný nález – analýzy XRF

Key words: Český Krumlov region – Middle Bronze Age – collective find – XRF analysis

1. Úvod

V letech 2013 až 2017 byly v blízkém okolí Kájova1 (obr. 1) objeveny dva soubory bronzo-
vých výrobků, které byly následně odevzdány do archeologické sbírky Regionálního muzea
(dále RM) v Českém Krumlově a Jihočeského muzea (dále JčM) v Českých Budějovicích.
Přestože klasifikace obou těchto hromadných nálezů není zcela jistá, představují významný
příspěvek k osídlení a lidským aktivitám ve střední době bronzové na Českokrumlovsku.
Pokud bychom přijali hypotézu, že se jedná o intencionálně uložené depoty, jednalo by se
o jedny z dosud nemnoha prokázaných depotů kovových předmětů z počátku střední doby
bronzové v Čechách. Některé z nalezených artefaktů v obou souborech pak představují v již-
ních Čechách dosud vzácné typy výrobků.

1
Obec Kájov nemá vlastní katastr, všechny nálezy z okolí Kájova jsou tak katastrálně uvedeny jako
Kladné.

Archeologické výzkumy v jižních Čechách 32, České Budějovice 2019

77
Obr. 1. Lokalizace hromadných nálezů Kladné – Kájov I a II. Mapový podklad dle ZM 1:50 000.
Abb. 1. Lokalisierung der Massenfunde von Kladné – Kájov I und II. Kartengrundlage nach der
Grundkarte der ČR 1:50 000.

2. Hromadný nález Kladné – Kájov I

Dne 8. 12. 2013 nalezl Martin Klíč z Českých Budějovic dvě bronzové sekery a dýku (před-
měty č. 1–3). Artefakty byly nalezeny v ornici, v prostoru o velikosti cca 40×40 m. Na podzim
2014 nalezl v tomto prostoru spolupracovník českokrumlovského muzea zlomek týlu bron-
zového meče (č. 4). V přibližně stejném místě pak na počátku roku 2015 nalezl M. Klíč ještě
zlomek druhé dýky (č. 5) a dne 19. 3. 2017 dva náramky a zlomky dvou dýk (č. 6–9). Všechny
předměty byly nalezeny v sekundárních pozicích v ornici. Jejich klasifikace jako součásti jed-
noho celku tak není zcela jistá, i když je dosti pravděpodobná.
Nálezy byly učiněny na poli v trati U Peček, cca 150 m západně od lokální cesty z Kladné-
ho do Větřní, 550 m východně od kóty Obecního vrchu. Na ZM 32-23-10 je střed lokality dán
souřadnicemi 123:185 mm (okolí cca do 20 m), nadmořská výška činí 595 m.
Nálezy č. 1–5 již byly publikovány (Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 60–61 /jako
Kladné 2/), nálezy z roku 2017 (č. 6–9) dosud zveřejněny nebyly. Předměty č. 1–3 a 5 jsou
uloženy v archeologické sbírce JčM, předmět č. 4 je deponován v RM a předměty č. 6–9 jsou
prozatím uloženy u nálezce.

78
Obr. 2. Kladné – Kájov I. Bronzové artefakty z hromadného nálezu. Kresba T. Kolegar.
Abb. 2. Kladné – Kájov I. Bronzeartefakte des Massenfundes. Zeichnung T. Kolegar.

79
Popis nálezů:

1. Sekera s postranními lištami. Tvar sekery je štíhlý, úzký, týl je poškozen, ostří jen velmi mírně rozší-
řené. Patina šedozelená, silně korodovaná, místy je povrch zčernalý. Délka 186 mm, šířka ostří 35 mm,
tloušťka v místě bočních lišt 14 mm. Hmotnost 234 g. JčM, inv. č. A 31.954. Obr. 2:1.
2. Sekera s postranními lištami analogického tvaru jako předchozí (pouze o něco menších rozměrů). Týl
je poškozen, avšak patrné je jeho prožlabení. Patina analogická jako u předchozí sekery. Délka 170 mm,
šířka ostří 33 mm, tloušťka v místě bočních lišt 13 mm. Hmotnost 230 g. JčM, inv. č. A 31.955. Obr. 2:2.
3. Dýka s poškozeným destičkovitým týlem, v němž jsou zbytky tří otvorů pro nýty (původní počet
otvorů pro nýty lze odhadnout na 4). Čepel je mírně zesílená do středu, hrot je vlivem orby sekundár-
ně ohnut. Patina šedozelená silně korodovaná, předmět je značně poškozen. Délka 130 mm, šířka týlu
26 mm, tloušťka čepele ve středu 3 mm. Hmotnost 31 g. JčM, inv. č. A 31.956. Obr. 2:3.
4. Zlomek meče s destičkovitým týlem. Dochována je jen horní část meče: poškozený týl s patrnými
zbytky 3 otvorů pro nýty (původní odhadovaný počet nýtů je 4) a část do středu zesílené čepele. V týlu
je patrný zbytek otisku po organické rukojeti. Patina šedozelená, silně korodovaná. Předmět je značně
poškozen. Délka 65 mm, šířka týlu max. 43 mm, síla středu čepele 5 mm. Hmotnost 36 g. RM v Českém
Krumlově. Obr. 2:4.
5. Dýka s poškozeným destičkovitým týlem, v němž je patrná část jednoho otvoru pro nýt. Čepel je
mírně zesílená do středu, její břity jsou olámané. Patina šedozelená silně korodovaná, předmět je znač-
ně poškozen. Délka 71 mm, šířka týlu 13 mm, tloušťka čepele ve středu 3 mm. Hmotnost 8 g. JčM,
inv. č. A 35.626. Obr. 2:5.
6. Bronzový náramek z masivní tyčinky kulatého průřezu s oběma konci zeslabenými. Na vnějším povr-
chu je bohatá rytá výzdoba (nálezcem zvýrazněna obtažením tužkou): 7 svazků příčných rýh o nestejném
počtu rýh (oba svazky u konců po 10, centrální 12, mezi nimi svazky po 6 a 3 rýhách); mezi jednotlivými
svazky příčných rýh jsou ryté klikatky. Vnější prům. 70, prům. tyčinky max. 10 mm, hmotnost 69 g.
Patina šedozelená, korodovaná, výzdoba je místy otřená. Obr. 2:6.
7. Analogický náramek jako předchozí, pouze s poškozenými (odlomenými) oběma konci. Mírně odlišné
schéma výzdoby: pouze 5 svazků příčných rýh (po min. 10 u obou konců, 15 ve středu a po 14 rýhách mezi
nimi) a po jejich stranách ryté klikatky. Vnější prům. 72, prům. tyčinky max. 11 mm, hmotnost 83 g. Patina
sv. šedozelená, silně korodovaná, povrch je vážně narušen, výzdoba místy téměř neviditelná. Obr. 2:7.
8. Dýka ve 3 nespojitelných zlomcích. V poškozeném destičkovitém týlu jsou patrné zbytky tří otvorů
pro nýty. Ve spodní části týlu je slabý otisk původní organické rukojeti. Čepel je mírně do středu zesíle-
ná. Rekonstruovaná délka 115, šířka týlu 28, síla středu čepele 2 mm, hmotnost (všech zlomků celkově)
20 g. Patina tm. zelená, místy do černa, povrch silně korodován. Předmět je vážně poškozen, okraje týlu
i břity jsou olámané. Obr. 2:8.
9. Zlomek čepele dýky (meče?) neurčitelného typu. Hrot i týl jsou odlomeny. Čepel je do středu zesílená
(zaoblený kosočtvercový průřez). Délka 41, šířka 24, síla ve středu 6 mm, hmotnost 21 g. Patina šedoze-
lená, silně korodovaná. Obr. 2:9.

3. Hromadný nález Kladné – Kájov II

V listopadu 2015 objevil Miroslav Maurer z Českého Krumlova při cestě k posedu na povr-
chu pole bronzový závěsek (č. 1 – viz dále), který následně odevzdal Janu Račákovi, jenž
nález poté předal do RM v Českém Krumlově. Nezávisle na tom objevili prakticky ve stejném
místě rovněž v listopadu 2015 a v následující zimě 2015/2016 další soubor artefaktů manželé
Nedvídkovi z Kájova, kteří jej rovněž odevzdali do RM. Na místě nálezu poté provedli povr-
chovou prospekci pracovníci archeologického oddělení RM, bohužel však bez dalších nálezů.
Místo nálezu se nachází v katastrálním území Kladné, na poli na západním svahu beze-
jmenného návrší cca 100–200 m východně od křižovatky místních cest na Lazec, Vyšný

80
Obr. 3. Kladné – Kájov II. Bronzové artefakty z hromadného nálezu. Kresba T. Kolegar.
Abb. 3. Kladné – Kájov II. Bronzeartefakte des Massenfundes. Zeichnung T. Kolegar.

a Křenovský Dvůr, cca 1 km západně od vrcholu návrší Nad Mlýnem. Přibližné místo nále-
zu prvního závěsku od M. Maurera je na ZM 32-23-05 dáno koordináty 045:115 (v okruhu
cca 100 m), nálezy manželů Nedvídkových jsou na stejné mapě lokalizovány do okolí bodu
035:085; souřadnice GPS tohoto souboru nálezů jsou N 48°49.367‘, E 014°15.998‘. Přestože
první nález od M. Maurera je lokalizován řádově o cca 100 m východněji od následně naleze-
ných artefaktů, je vysoce pravděpodobné, že tvoří jeden nálezový soubor; nález M. Maurera je
navíc lokalizován jen velmi přibližně.

81
Nález M. Maurera:

1. Terčovitý závěsek. Původně kruhový terčík (dnes s výrazně olámanými okraji) má horní plochu čle-
něnou třemi koncentrickými žlábky a zaobleným středovým trnem. Spodní strana je plochá. Na horním
obvodu je vytažené poutko, dovnitř stočené do horizontální trubičky. Prům. 38×40 mm, š. poutka 12,
prům. vnitřního očka poutka 2 mm, hmotnost 13,7 g. Patina tm. zelená konzervovaná, předmět je po
obvodu olámán. Inv. č. 14/16-1. Obr. 3:1.

Nálezy manželů Nedvídkových:

2. Terčovitý závěsek, analogický k č. 1. Původně kruhový terčík (dnes s výrazně olámanými okraji) má
horní plochu členěnou třemi koncentrickými žlábky a zaobleným středovým trnem. Spodní strana je
plochá, původní zpětné poutko je odlomeno. Prům. 36×36 mm, výška středového trnu 3 mm, hmotnost
7,7 g. Patina tm. zelená, konzervovaná, předmět je po obvodu a částečně i v prostoru žlábků olámán. Inv.
č. 15/16-1. Obr. 3:2.
3. Terčovitý závěsek, analogický k č. 1, dochován z cca 70 %. Původně kruhový terčík (dnes s komplet-
ně olámanými okraji) má horní plochu členěnou třemi koncentrickými žlábky a středovým trnem (jeho
špička je odlomena). Spodní strana je plochá, původní zpětné poutko je odlomeno. Prům. 38×27 mm,
výška středového trnu 4 mm, hmotnost 6,9 g. Patina tm. zelená, konzervovaná, předmět je po obvodu
a částečně i v prostoru žlábků olámán. Inv. č. 15/16-3. Obr. 3:3.
4. Terčovitý závěsek, analogický k č. 1, dochován z cca 70 %. Původně kruhový terčík (dnes s kompletně
olámanými okraji) má horní plochu členěnou třemi koncentrickými žlábky (vnější žlábek je dochován jen
v malém zbytku) a středovým trnem (jeho špička je odlomena). Spodní strana je plochá, původní zpětné
poutko je odlomeno. Prům. 33×30 mm, výška středového trnu 3 mm, hmotnost 5,8 g. Patina tm. zelená,
konzervovaná, předmět je po obvodu a částečně i v prostoru žlábků olámán. Inv. č. 15/16-2. Obr. 3:4.
5. Terčovitý závěsek, analogický k č. 1, dochován ve 2 nespojitelných zlomcích z cca 60 %. Původně
kruhový terčík (dnes s většinou olámanými okraji; část původního okraje je v samostatném zlomku)
má horní plochu členěnou třemi koncentrickými žlábky a zaobleným středovým trnem. Spodní strana
je plochá, původní zpětné poutko je odlomeno. Prům. vnitřního zlomku 26×15 mm, vnějšího zlomku
40 mm, výška středového trnu 3 mm, hmotnost obou zlomků 3,6 g. Patina tm. zelená, konzervovaná.
Inv. č. 15/16-2 (zl. vnějšího obvodu), 15/16-4 (zl. vnitřku). Obr. 3:5.
6. Terčovitý závěsek, odlišný od předchozích závěsků, dochován z cca 70 %. Původně kruhový terčík
(dnes s kompletně olámanými okraji) má horní plochu členěnou dvěma koncentrickými žlábky a zaoble-
ným středovým trnem; na rozdíl od závěsků č. 1–5 není středový trn lemován žlábkem. Spodní strana je
plochá, původní zpětné poutko je odlomeno. Prům. 34×25 mm, výška středového trnu 5 mm, hmotnost
4,8 g. Patina tm. zelená, konzervovaná. Inv. č. 15/16-5. Obr. 3:6.
7. Litý náramek z tyčinky plankonvexního průřezu. Oba konce jsou zeslabené a zaoblené. Na povrchu
není patrná žádná případná výzdoba. Vnější prům. 68 mm, prům. tyčinky ve středu 10 mm, hmotnost
60,6 g. Patina sv. zelená, konzervovaná, povrch náramku je silně otřelý. Inv. č. 15/16-6. Obr. 3:7.
8. Litý náramek z tyčinky plankonvexního průřezu. Oba konce jsou zeslabené a jejich špičky jsou odlo-
mené, u jednoho konce je náramek deformován (patrně pohybem v ornici). Vzhledem k silné korozi není
původní výzdoba prakticky vůbec patrná, pouze na jednom místě je slabý náznak několika příčných rýh.
Vnější prům. 72 mm, prům. tyčinky ve středu 11 mm, hmotnost 66,8 g. Konzervovaný hnědavý až šedo-
zelený povrch je bez patiny, velmi silně korodovaný a otřelý. Inv. č. 15/16-7. Obr. 3:8.
9. Litý náramek z tyčinky kvadratického průřezu se zaoblenými hranami. Oba konce jsou zeslabené
a zaoblené. Výzdoba na vnějším povrchu i na obou bočních stranách: 5 svazků příčných rýh (výzdoba
je velmi poškozená, místy není patrná). Vnější prům. 67 mm, prům. tyčinky ve středu 10 mm, hmotnost
68,9 g. Patina sv. zelená, konzervovaná, původně značně korodovaná, povrch náramku je silně otřelý.
Inv. č. 15/16-8. Obr. 3:9.
10. Litý náramek z tyčinky plankonvexního průřezu, se spodní plochou mírně prožlabenou. Oba kon-
ce jsou zeslabené, špičky jsou odlomené. Výzdoba na vnějším povrchu i na obou bočních plochách:

82
Obr. 4. Kladné – Kájov II. Bronzové artefakty z hromadného nálezu. Foto J. John.
Abb. 4. Kladné – Kájov II. Bronzeartefakte des Massenfundes. Foto J. John.

83
dochovány 3 svazky příčných rýh a v polích mezi nimi svazky trojic šikmých rýh v motivech kosočtver-
ců (výzdoba je velmi poškozená, místy není vzhledem k olámání původního povrchu vůbec patrná).
Vnější prům. 70 mm, prům. tyčinky ve středu 12 mm, hmotnost 70,4 g. Patina sv. zelená až hnědoze-
lená, konzervovaná, původně značně korodovaná, povrch náramku je silně otřelý a místy oprýskaný.
Inv. č. 15/16-9. Obr. 3:10.

3.1. Analýzy prvkového složení artefaktů z hromadného nálezu Kladné – Kájov II

Všech deset artefaktů ze souboru Kájov II (obr. 4) bylo v laboratořích Archeologického ústavu
FF JU analyzováno pomocí rentgenové fluorescence s využitím ručního XRF spektromet-
ru Niton XL2 GOLDD s velkoplošným Silikon Drift Detektorem (SDD) a nízko-výkono-
vou rentgenovou lampou (45 kV/2W) se stříbrnou anodou. Měření složení náramků proběhlo
ozařováním vzorků kovových pilin, odebraných z jejich vnitřních částí ocelovým vrtáčkem
o průměru 0,8 mm. V případě závěsků byl k odběru malého množství kovu ze středových trnů
použit vrtáček o průměru 0,5 mm. Výsledky shrnuje tab. 1.

náramky Cu Sn As Ni Sb Pb Fe
15/16-6 95,62 3,17 0,23 0,29 - 0,30 0,11
15/16-7 96,16 2,70 0,24 0,41 - - 0,24
15/16-8 95,20 3,54 0,34 0,39 - 0,11 0,18
15/16-9 90,61 7,29 0,41 1,40 - - 0,09
závěsky Cu Sn As Ni Sb Pb Fe
14/16-1 93,71 4,06 0,55 0,90 0,19 - 0,11
15/16-1 93,57 4,71 0,56 0,70 - - -
15/16-2 95,40 2,73 0,40 0,54 0,39 - 0,25
15/16-3 91,93 6,27 0,42 0,76 0,14 - -
15/16-4 93,90 3,75 0,72 0,82 0,14 - 0,14
15/16-5 93,28 5,63 0,33 0,30 - - 0,06

Tab. 1. Kladné – Kájov II. Výsledky XRF analýzy. Hodnoty jsou uvedeny v procentech.
Tab. 1. Kladné – Kájov II. Ergebnisse der XRF-Analyse. Die Werte sind in Prozent angegeben.

Naměřené hodnoty zcela korespondují s datací souboru do střední doby bronzové.

Materiálem všech artefaktů je cínový bronz, obsahující jen nízké příměsi dalších prvků
(cf. Frána a kol. 1997, 55; Chvojka a kol. 2018b, 53–54). Arsen, nikl, antimon a olovo byly
zachyceny v hodnotách pod 1 %, výjimku představuje pouze náramek č. 9 s obsahem 1,4 %
niklu. Tento náramek zároveň vykazuje nejvyšší obsah cínu (7,3 %). Podstatnější zastoupení
stříbra, poměrně časté ve starší době bronzové, zjištěno nebylo.
Přestože variabilita prvkového složení není příliš vysoká a pohybujeme se ve statisticky
nevýznamném souboru, lze pozorovat určité rozdíly mezi bronzovými náramky a závěsky.
Zatímco pouze u náramků bylo ve dvou případech zjištěno olovo, závěsky mají oproti náramkům
zpravidla vyšší obsahy arsenu, antimonu a niklu. Snížené hodnoty těchto prvků v případě závěsku
č. 5 mohou souviset se skutečností, že při odběru vzorku nebyly získány piliny kovového vzhledu,
ale jen tmavě zbarvený prach. Struktura slitiny se tedy evidentně od ostatních závěsků odlišuje.

84
 Nově publikovaná XRF data typologicky shodných terčovitých závěsků z depotu Černčice
– Milíře (Hentschová – Šteffl 2019) bohužel nelze použít k přímému srovnání, neboť byla
získána ze zkorodovaného povrchu a na základě velmi odlišné kalibrace. I z těchto dat však
vysvítá, že materiálem závěsků je cínový bronz s nízkým obsahem doprovodných prvků.

4. Typologická analýza a chronologické zařazení nálezů

Oba hromadné nálezy od Kájova přinesly téměř dvě desítky zajímavých bronzových artefaktů,
z nichž některé umožňují bližší chronologické zařazení obou souborů. Mezi předměty z Kájo-
va I zaujmou dvě analogické sekery s úzkými těly lemovanými postranními lištami a mírně
vykrojeným týlem (obr. 2:1–2). V jihoněmeckém prostoru jsou tyto sekery označovány jako
typ Mägerkingen a časově řazeny do počátku střední doby bronzové (Pászthory – Mayer 1998,
59–63, Taf. 17–19). Obdobné sekery ze středočeského depotu v Senomatech byly nedávno
podrobně analyzovány L. Smejtkem (2015, 580–583), který v citovaném článku uvedl řadu
dalších českých i středoevropských analogií, z nichž zejména soubor z bavorského Bühl im
Ries umožňuje jejich datování do počátku střední doby bronzové (Br B1). V jižních Čechách
jsou obdobné typy seker dosud velmi vzácné, zmínit můžeme pouze zlomek analogické sekery
z Holubova (Chvojka – Fröhlich 2013, 79, 91, obr. 2:7). Podobně vzácné jsou i na Moravě,
odkud je uváděn jediný exemplář z depotu Přítluky 1 (Salaš 2005, 31, Tab. 33B:1).
Jen v menším zlomku je v souboru Kájov I dochován meč s destičkovitým týlem (obr.
2:4). Tento typ mečů se v Čechách objevuje v řadě variant, vzhledem k silnému poškození
kájovského exempláře jej však můžeme jen s určitou pravděpodobností zařadit mezi vari-
antu se zaobleným týlem. Meče této varianty náležejí do starších fází střední doby bronzové
(Novák 1975, 4–6, Taf. 1:4–9, 2, 3:16–18). V jižních Čechách byl analogický meč nalezen
u Sepekova (Novák 1975, Taf. 2:11). Zmínit lze i nedaleký nález meče s destičkovitým týlem
z Boletic (Novák 1975, Taf. 5:31), jehož přesné typologické zařazení, a tím i datace, však
nejsou jednoznačné.
V souboru Kájov I byly nalezeny celkem 4 dýky, všechny jsou však značně poškoze-
né. Zatímco u části čepele (obr. 2:9) nelze o bližším typologickém zařazení vůbec uvažovat
(vyloučit přitom nelze ani možnost, že se jedná o zlomek čepele meče), další tři dýky repre-
zentují tři různé varianty. První z nich představuje dýku s původně patrně čtyřmi nýty v des-
tičkovitém týlu (obr. 2:3), druhá pak podobnou dýku se třemi nýty (obr. 2:8). Oba exempláře
lze přiřadit k typu Chramostek, který představuje poměrně variabilní skupinu dýk s většinovou
datací do starších fází střední doby bronzové (Novák 2011, 83–86, Taf. 25–27). Poslední dýka
je velmi poškozená, s patrným jediným otvorem pro nýt v jinak odlomeném týlu (obr. 2:5); její
bližší typologické určení není proto možné.
V obou zde analyzovaných hromadných nálezech byly obsaženy masivní lité náramky.
Zatímco v souboru Kájov I se jedná o dva téměř shodné exempláře z tyčinek kulatého průřezu
a s bohatou rytou výzdobou (obr. 2:6–7), u hromadného nálezu Kájov II (obr. 3:7–10) vidíme
náramky variabilnějších průřezů i výzdoby (jeden náramek je bez dochované výzdoby). Lité
náramky s rytou výzdobou nepředstavují chronologicky citlivé artefakty, setkáváme se s nimi
v průběhu celé střední doby bronzové (srov. např. Beneš – Kytlicová 1991; Salaš 2005, 89–90,
Tab. 9–11, 21–23). Dvojici masivních náramků velmi podobnou k exemplářům z Kájova I
obsahovala mohyla č. 70 z Plzně – Nové Hospody (Čujanová-Jílková 1970, Taf. 88:18–19),
kde byly mj. obsaženy i terčovité závěsky analogické k nálezům z Kájova II (viz dále). Obdob-

85
né náramky z depotu č. III v maďarském depotu Dunapentele-Kosziderpadlás (Hänsel 1968,
Taf. 18:9–10) jsou jasně datovány do koszidérského horizontu Br B1. K náramkům ze souboru
Kájov II najdeme analogie např. v moravském depotu z Hulína (Salaš 2005, Tab. 23:78, 82 aj.)
nebo z pohřebišť v Klentnici a Oblekovicích (Furmánek 1973, obr. 31:7, 39:1–3).
K nejzajímavějším artefaktům z analyzovaných souborů patří terčovité závěsky s koncen-
trickými žlábky a středovým trnem z hromadného nálezu Kájov II (obr. 3:1–6; 4:1–6). Původ
těchto závěsků bývá hledán v Karpatské kotlině, kde se vyskytují velmi často, především pak
v tzv. koszidérském horizontu na počátku střední doby bronzové (Hänsel 1968, 118–120; Fur-
mánek 1973, 125; Reich 1991, 57–59). Později byly označeny jako „závěsky s trnem typu
Ráksi“ (Wels-Weyrauch 1978, 36–41). V jižním Německu bývají kladeny do lochhamského
horizontu, který W. David klade do mladší fáze stupně Br B (David 2008, 213–214, Abb. 13B,
21; týž 2015, 106). V Čechách se nejnověji závěskům tohoto typu věnovali R. Hentschová
a J. Šteffl (2019), kteří uvádějí řadu příkladů českých nálezů. Nemá proto smysl opakovat
uvedený přehled, zmínit jen můžeme skutečnost, že většina českých i moravských nálezů
pochází z hrobových výbav z počátečních fází střední doby bronzové (viz např. Čujanová-
Jílková 1970, Taf. 88:7–8, 11–14; Furmánek 1973, obr. 38:1–13). V jižních Čechách byly
dosud známy pouze dva exempláře tohoto typu závěsků. Jeden nepublikovaný nález pochá-
zí z mohylového pohřebiště Vlkov – Daňková na Českobudějovicku (k lokalitě viz Beneš –
Michálek – Zavřel 1999, 42, č. 59), druhý bohužel postrádá bližší lokalizaci i nálezový kontext
(Chvojka – Fröhlich 2013, 94, obr. 5:16). Tvarově poněkud odlišný a chronologicky mladší je
pak závěsek z depotu z Varvažova, který lze zařadit až na přelom střední a mladší doby bron-
zové (Kytlicová 2007, Taf. 6B:2). V německém depotu ze Spindlersfeld se terčovité závěsky,
analogické ke kájovským, objevily v souboru datovaném dokonce až do stupně Ha A1; snad
zde byly uloženy jako starožitnosti (Reich 1991, 66–67, Taf. 7).
Provedený rozbor artefaktů z obou hromadných nálezů od Kájova jasně potvrdil jejich
dataci do střední doby bronzové, a to do jejího staršího úseku. Všechny chronologicky citlivé
artefakty dovolují zařadit oba soubory od Kájova do stupně Br B1, případně i do mladší fáze
stupně Br B. Pokud bychom oba tyto hromadné nálezy interpretovali jako depoty, náležely by
do nejstaršího horizontu depotů střední doby bronzové, pro který navrhl L. Smejtek označení
„horizont Senomaty“ (Smejtek 2015). Chronologicky je tento horizont dobře synchronizován
s horizonty depotů Lochham – Bühl v Bavorsku, Hodonín – Přítluky na Moravě či Koszider
v Karpatské kotlině (srov. Smejtek 2015, obr. 13). V jižních Čechách nebyl dosud tento horizont
depotů podrobněji rozpracován. Podle typologického rozboru artefaktů, jejich chemického slo-
žení i podle radiokarbonové datace sem bezesporu náleží nedávno nalezený depot z Temešváru
(Fröhlich a kol. 2016, 120–129, 135–136). Datace dalších jihočeských středobronzových depotů
není bohužel tak zřejmá, se značnou pravděpodobností však lze uvažovat o analogické dataci i u
blízkého depotu Kladné – Záhorkov (Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 58–60, Tab. 71–73).
Nelze tak vyloučit, že na počátku střední doby bronzové došlo v okolí Kájova k uložení minimálně
tří depotů, což zajímavým způsobem koreluje s koncentrací chronologicky starších depotů žeber
v této krajině (srov. Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 169 – mapa 5).

5. Sídelně-topografická analýza a pokus o interpretaci nálezů

Na rozdíl od starší a počátku střední doby bronzové (Br A–A2/B1) přináší vlastní středobron-
zové období (Br B–C) na Českokrumlovsku výrazný úbytek dokladů lidských aktivit. Jasně

86
se to ukazuje např. v Blanském lese, kde do starší až počátku střední doby bronzové náleží 40
lokalit, zatímco do vlastní střední doby bronzové pouze šest (Chvojka a kol. 2018a, 25–35).
Podobně je tomu i v jiných částech českokrumlovského okresu, kde buďto osídlení zcela
absentuje, nebo se omezuje jen na několik solitérních nálezů (Pomalší a podhůří Novohrad-
ských hor, Šumava). Většinu dnes známých lokalit ze střední doby bronzové navíc tvoří hro-
madné a ojedinělé nálezy kovových předmětů, naproti tomu doklady stabilních sídel zatím
z této oblasti postrádáme.

Lokality/naleziště střední doby bronzové (Br B1–C2) z Českokrumlovska

Hradiště a výšinné lokality

1. Křemže – Dívčí Kámen. Ojedinělé nálezy keramiky a bronzových předmětů, pocházejících především
z výzkumů J. Poláčka v l. 1962–1976. Lit.: Poláček 1966; Chvojka 2004.

Mohylová pohřebiště
2. Boletice – trať Weiherbühel. 10 mohyl prokopaných v l. 1929–1930 K. Brdlikem a L. Franzem. Vět-
šina nálezů z mohyl je z doby halštatské, min. 1 hrob pochází ze střední doby bronzové. Lit: Čujanová-
Jílková 1964, 12, obr. 3:2; Michálek – Zavřel 1996, 38.
3. Boletice – trať Pfarrwald. 6 mohyl prokopaných v l. 1929–1930 K. Brdlikem a L. Franzem. Michálek
– Zavřel 1996, 38.
4. Zahrádka u Mirkovic – trať Bučina. 3 jisté mohyly, z prostoru mezi nimi bronzové nálezy (žárový
hrob?) ze střední doby bronzové. Lit: nepublikovaný nález z r. 2011.

Depoty kovových artefaktů

5. Hořice na Šumavě – nad domem čp. 94. Depot 16 výrobků, vesměs ve zlomkovitém stavu, nalezený
v r. 1948. Lit: Kytlicová 2007, 262–263, Taf. 1:A.
6. Chvalšiny – zámecký park u Červeného Dvora. Depot několika desítek bronzových/měděných výrob-
ků, zlomků a slitků. Nález a následný výzkum spol. Archaia JIH v r. 2017. Lit: nepublikováno.
7. Kladné – Kájov I. V tomto článku analyzovaný nález.
8. Kladné – Kájov II. V tomto článku analyzovaný nález.
9. Kladné – Záhorkov. Depot zlomků ingotů, slitků a zlomků výrobků, objevený J. Hálkem r. 2008. Lit:
Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 58–60.
10. Novosedly – Dlouhý vrch. Depot zlomků ingotů, slitků a zlomků výrobků, objevený J. Hálkem
r. 2012. Lit: Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 61–62.
11. Přední Výtoň – u cesty do Guglwaldu. Depot 23 výrobků, zlomků a ingotů nalezený v r. 2008
S. Svačinkovou. Lit: Chvojka – Jiráň – Metlička a kol. 2017, 132–133.
Ojedinělé nálezy
12. Boletice – pole rolníka Urbana. Bronzový meč s destičkovitou rukojetí, vyorán r. 1925. Lit: Novák
1975, Taf. 5:31.
13. Český Krumlov – Dubový vrch. Bronzová sekera nalezená J. Hálkem r. 2006. Lit: Chvojka – Čer-
venka 2008, 100.
14. Kladné/Kájov – louka v trati Přední lysé při cestě z Kájova na Boletice. Bronzová dýka nalezená
Z. Pluhařem v r. 2018 a odevzdaná do RM Č. Krumlov. Lit: nepublikováno.
15. Křemže – návrší Červený kopec nad Červeným mlýnem u Chlumečku. Bronzová sekera. Nález z let
1958 nebo 1959 uložený v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Lit: Chvojka a kol. 2018a, 34,
obr. 33.
16. Křemže – les v trati Široký buk. Bronzová sekera. Nález P. Ouška 2013. Lit: Chvojka a kol. 2017,
106–107, obr. 9:13.
17. Radslav – rašeliniště u obce. Bronzová sekera, nalezená v r. 1882. Lit: Woldřich 1883, 25, Taf. II:45.
18. Velešín – břeh Římovské přehrady pod valovitým opevněním Strahov. Bronzovou jehlici objevil
v r. 1998 J. Valenta. Lit: Chvojka 2008.

87
19. Zubčice – ostrožna jižně od Mirkovic. Bronzová dýka nalezená r. 2008 P. Vítů. Lit: Fröhlich – Chvoj-
ka – Jiřík 2010, 81, obr. 2:16.

Neurčené nálezy
20. Kájov – okolí obce bez bližších nálezových okolností. Soubor (depot?) dvou bronzových náramků.
Lit: Beneš – Kytlicová 1991, 86.
21. Svatý Tomáš – vstupní šíje ke zřícenině středověkého hradu Vítkův Hrádek. Dva bronzové meče
(depot nebo sekundárně /ve středověku/ přemístěné artefakty?) nalezené koncem 19. stol. Lit: Novák
1975, 17, Taf. 10:67–68.

V blízkém okolí obou zde analyzovaných hromadných nálezů nacházíme největší koncentraci
středobronzových nálezů z celého Českokrumlovska (obr. 5), kde vedle tří dalších hromad-
ných nálezů (Kladné – Záhorkov, Novosedly u Kájova, Chvalšiny) známe i dvě mohylová
pohřebiště u Boletic a několik ojedinělých nálezů (Boletice, Český Krumlov, Kladné/Kájov).

Obr. 5. Lokality a naleziště ze střední doby bronzové v okolí Kájova. Čísla lokalit odpovídají soupisu,
blíže nelokalizované nálezy nemapovány. Mapový podklad vyhotovil K. Vávra.
Abb. 5. Mittelbronzezeitliche Fundstellen aus der Umgebung von Kájov. Die Fundstellennummern entspre-
chen dem Verzeichnis im Text, näher nicht lokalisierte Funde wurden nicht kartiert. Kartenunterlage K. Vávra.

88
V této krajině při dolních tocích Chvalšinského potoka a Polečnice je pak i několik dalších
lokalit, jejichž datace však zatím není jistá, a nelze tak vyloučit ani jejich potenciální využí-
vání i ve střední době bronzové: pravěké mohyly u Lazce, výšinné sídliště Křenov – Ohrádka
a hradiště u Kladenského Rovného (Michálek – Zavřel 1996).
Je tedy evidentní, že lidé, kteří ve střední době bronzové uložili do země oba pojednávané
soubory od Kájova, se nepohybovali v liduprázdné krajině. Postižení případného bližšího vzta-
hu mezi jednotlivými lokalitami však většinou brání absence jejich přesnější datace a v mnoha
případech i nejistá interpretace, což je bohužel i případ obou hromadných nálezů od Kájova.
Orbou vytržené hromadné nálezy od Kájova mohou představovat jak dislokované artefakty
ze záměrně uloženého depozita, tak i zbytky hrobových výbav zaniklých mohyl. Bohužel se
u nich nepodařilo objevit místo jejich původního uložení, které by jistě napomohlo k jejich
interpretaci. V prostoru obou hromadných nálezů nebyly zjištěny ani žádné náznaky případ-
ných hrobových konstrukcí (koncentrace kamenů), keramických zlomků apod. Jediným mož-
ným klíčem k objasnění původního nálezového prostředí těchto souborů jsou tak artefakty
samotné. Jejich skladba i typologické určení však rovněž k jejich interpretaci nepomohou,
neboť s analogickými artefakty a jejich kombinacemi se setkáváme jak v soudobých hro-
bech, tak i depotech. Masivní náramky, dýky či terčovité závěsky tvoří ve střední době bron-
zové obvyklé součásti hrobových výbav (např. Čujanová-Jílková 1970; Beneš – Kytlicová
1990; Chvojka – Michálek 2011), objevit se však mohou i v dosud málo početných depotech,
jak ukazuje několik jihočeských depotů ze závěru střední doby bronzové (Beneš – Kytlicová
1991), několik jihoněmeckých depotů ze stupně Br B (David 2008, Abb. 13) či nejnovější
nález z Černčic v severozápadních Čechách (Hentschová – Šteffl 2019). Dvě analogické seke-
ry z depotu Kladné – Kájov I (obr. 2:1–2, 4) naznačují spíše depotový charakter nálezu (srov.
např. Smejtek 2015; Stolz a kol. 2015, obr. 9; viz též David 2008, Abb. 13A, 14B), objevit se
ovšem mohou i v hrobových celcích. Meče, jehož zlomek pochází z Kájova II, se ve střední
době bronzové většinou nacházejí solitérně, známé jsou však i z hrobových výbav a depotů
(David 2008, Abb. 13A). Jasná interpretace obou hromadných nálezů od Kájova tak bohužel
není v tuto chvíli možná.

6. Závěr

Oba soubory bronzových výrobků od Kájova byly zachyceny v sekundárních, orbou vytrže-
ných pozicích, což znemožňuje jejich jasnou klasifikaci a interpretaci. S určitou opatrností lze
o nich uvažovat jako o depotech, vyloučit ovšem nelze ani možnost, že se jedná o vyorané
hrobové výbavy. Oba soubory každopádně představují významné obohacení našich znalostí
o středobronzovém osídlení v nejjižnější části jižních Čech i o vybavení kovovými artefakty
místních populací. 2

2
Vznik tohoto článku byl podpořen Grantovou agenturou Jihočeské univerzity (projekt č. 130/2019/H
– Teoretické a metodologické aspekty rozvoje doktorských studijních programů v historických vědách).

89
 Literatura

Beneš, A. – Michálek, J. – Zavřel, P. 1999: Archeologické nemovité památky okresu České Budějovice.
Praha.
Beneš, A. – Kytlicová, O. 1991: Der Depotfund aus Temešvár – Die Entwicklung des südböhmischen
Armrings am Ausgang der Mittelbronzezeit, Památky archeologické 82, 48–93.
Čujanová-Jílková, E. 1964: Východní skupina českofalcké mohylové kultury, Památky archeologické
55, 1–81.
- 1970: Mittelbronzezeitliche Hügelgräberfelder in Westböhmen. Archeologické studijní materiály
8. Praha.
David, W. 2008: Älterbronzezeitliche Depotfunde Ostbayerns im Lichte ihrer überregionelen Bedeu-
tung. In: Schmotz, K. (ed.), Vorträge des 26. Niederbayerischen Archäologentages. Deggendorf,
197–237.
- 2015: Bronzedepotfunde der Früh- und Mittelbronzezeit in Ostbayern, Fines Transire 24, 87–111.
Frána, J. a kol. 1997: Frána, J. – Jiráň, L. – Moucha, V. – Sankot, P., Artifacts of copper and copper
alloys in prehistoric Bohemia from the viewpoint of analyses of element composition II. Památky
archeologické – Supplementum 8. Praha.
Fröhlich, J. a kol. 2016: Fröhlich, J. – Chvojka, O. – John, J. – Šálková, T., Kovové depoty z doby
bronzové v zázemí hradiště u Chřešťovic na Písecku, Archeologické výzkumy v jižních Čechách
29, 117–141.
Fröhlich, J. – Chvojka, O. – Jiřík, J. 2010: Nové ojedinělé nálezy kovových předmětů z doby bronzové
v jižních Čechách, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 23, 73–90.
Furmánek, V. 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě, Slovenská archeo-
lógia 21/1, 25–145.
Hänsel, B. 1968: Beiträge zur Chronologie der mittleren Bronzezeit im Karpatenbecken. Bonn.
Hentschová, R. – Šteffl, J. 2019: Depot středobronzové mohylové kultury z vrchu Milíře (k. ú. Černčice,
okr. Teplice), Archeologie ve středních Čechách 23, 193–202.
Chvojka, O. 2008: Ojedinělý nález bronzové jehlice od Velešína na Českokrumlovsku, Časopis Společ-
nosti přátel starožitností 116/3, 173–176.
Chvojka, O. a kol. 2017: Chvojka, O. – Fröhlich, J. – John, J. – Jiřík, J. – Král, V. – Menšík, P. – Michá-
lek, J. – Pták, M., Nové nálezy kovových předmětů z doby bronzové, dokumentované v jižních
Čechách v letech 2013–2016, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 30, 97–157.
Chvojka, O. a kol. 2018a: Chvojka, O. – John, J. – Šída, P. – Zavřel, P., Pravěk Blanského lesa. České
Budějovice.
Chvojka, O. a kol. 2018b: Chvojka, O. – Beneš, J. – John, J. – Šálková, T., Nové depoty doby bronzové
z Bechyňska, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 31, 45–86.
Chvojka, O. – Červenka, E. 2008: Nové pravěké nálezy z okolí Českého Krumlova, Archeologické
výzkumy v jižních Čechách 21, 97–113.
Chvojka, O. – Fröhlich, J. 2013: Ojedinělé nálezy kovových předmětů z doby bronzové, dokumentované
v jižních Čechách v letech 2010–2012, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 26, 77–112.
Chvojka, O. – Jiráň, L. – Metlička, M. a kol. 2017: Nové české depoty doby bronzové. Hromadné nálezy
kovových předmětů učiněné do roku 2013. České Budějovice – Praha – Plzeň.
Chvojka, O. – Michálek, J. 2011: Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby
bronzové a halštatské v jižních Čechách. Fontes Archaeologici Pragenses 35. Praha.
Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde XX/12.
Stuttgart.
Michálek, J. – Zavřel, P. 1996: Archeologické nemovité památky v okrese Český Krumlov. České Budě-
jovice – Český Krumlov.
Novák, P. 1975: Die Schwerter in der Tschechoslowakei I. Prähistorische Bronzefunde IV/4. München.
- 2011: Die Dolche in Tschechien. Prähistorische Bronzefunde VI/13. Stuttgart.
Pászthory, K. – Mayer, E. F. 1998: Die Äxte und Beile in Bayern. Prähistorische Bronzefunde IX/20.
Stuttgart.

90
Reich, Ch. 1991: Der Hortfund von Spindlersfeld. In: Prähistorische Archäologie im Raum Berlin. Ber-
lin, 57–79.
Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.
Smejtek, L. 2015: Senomaty: příspěvek k poznání bronzových depotů stupně Br B1 v Čechách, Archeo-
logie ve středních Čechách 19, 573–591.
Stolz, D. a kol. 2015: Stolz, D. – Smejtek, L. – Blažková, K. – Hradec, P. – Stolzová, D. – Šámal, Z.,
Středobronzový depot ze Senomat, okr. Rakovník, Archeologie ve středních Čechách 19, 551–571.
Wels-Weyrauch, U. 1978: Die Anhänger und Halsringe in Südwestdeutschland und Nordbayern. Prähis-
torische Bronzefunde XI/1. München.
Woldřich, J. N. 1883: Beiträge zur Urgeschichte Böhmens, Mittheilungen der Anthropologischen
Gesellschaft in Wien 13, 1–40.

Ondřej Chvojka – Jan John – Lucie Šmahelová: Zwei mittelbronzezeitliche Massenfunde

der Bronzegegenstände von Kájov (Kr. Český Krumlov).

Zwischen 2013 und 2017 wurden in der Umgebung des Dorfes Kájov zwei Sätze von Bronzegegenstän-
den gefunden (Abb. 1) und dem Regionalmuseum Český Krumlov übergeben. Da beide Fundkomplexe
ausgeackert und deshalb in sekundären Positionen angetroffen wurden, ist ihre Definition unsicher. Nach
ausführlicher Analyse der Funde und Fundumstände neigen wir mit Vorbehalt zur Interpretation als Hort-
funde.
Der erste Satz Kájov I besteht aus neun Artefakten (Abb. 2), unter denen zwei Randleistenbeile vom
Typ Mägerkingen, zwei verzierte Armringe und ein Schwertfragment auffallen. Die Funde sind an den
Anfang der mittleren Bronzezeit (Bz B1) zu datieren. Im zweiten Satz, der mit Kájov II bezeichnet wur-
de, befanden sich sechs Scheibenanhänger und vier massive Armringe (Abb. 3–4). Auch diese Funde, die
einer XRF-Analyse unterzogen wurden (Tab. 1), sind an den Beginn der mittleren Bronzezeit datierbar.
Wenn wir die beiden Sätze als Hortfunde interpretieren, würden sie zu den in Böhmen bisher seltenen
Metallhorten der Stufe Bz B1 gehören (vgl. Smejtek 2015).
In der Umgebung von Český Krumlov, wo die beiden Sätze zutage kamen, sind im Vergleich zur frü-
hen Bronzezeit in der mittleren Bronzezeit weniger Funde bekannt. Trotzdem ist davon auszugehen, dass
es sich hier um eine ständig genutzte Landschaft handelt (Abb. 5), wenn auch bis jetzt keine mittelbron-
zezeitlichen Siedlungen bekannt wurden und menschliche Aktivitäten lediglich durch einige Grabfunde,
Metallhorte und Einzelfunde zu fassen sind.

Deutsch von O. Chvojka

Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., Jihočeské muzeum, Dukelská 1, 370 51 České Budějovice;
Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Brani-
šovská 31a, 370 05 České Budějovice; chvojka@muzeumcb.cz

PhDr. Jan John, Ph.D., Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Čes-
kých Budějovicích, Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice; jjohn@ff.jcu.cz

Mgr. Lucie Šmahelová, Regionální muzeum v Českém Krumlově, Horní 152, 381 01 Český
Krumlov; smahelova@muzeumck.cz

91