Semestrln prce Ekologie stanovi

Raelinit

Martin Pulec
1. ronk, 7. kruh 8.1.2007

Obsah:
vod.....................................................................................3 1.1 1.2 1.3a 1.3b 2.1 2.2 Vznik raelini.....................................................4 Rozdlen raelini..............................................5 Raelinn lesy........................................................7 Slatinn a pechodov raelinit........................8 Raelinit podle soustavy SMARAGD..............9 Biotopy 2.2a
R3.2 L9.2A L10.2 L10.3 L10.4 R3.1 R3.3 R3.4 Vrchovit s kle Raelinn smriny Raelinn brusnicov bory Suchoprov bory kont. raelini Blatkov bory Oteven vrchovit Vrchovitn lenky Degradovan vrchovit

10

2.2b

11

2.2c

Vpnit slatinit Mezotrofn vegetace bahnitch substrt Nevpnit mechov slatinit Pechodov raelinit

12

3. 4.

ivoichov raelini.........................................13 Vznam a ochrana raelini.............................13

Zvr..................................................................................14 Seznam citovan literatury..............................................15

vod:
Tato prce popisuje raelinit - jejich vznik, vznam a jejich rznorodost. Protoe biotopy raelini pedstavuj pestrou mozaiku mokad rozshlch ploch nkolika kontinent, zamil jsem se pouze na raelinit esk republiky. Abych mohl definovat jednotliv biotopy, pouil jsem pro jejich rozlien evropskou soustavu zem zvltnho zjmu pro ochranu, kter vznikla podle mluvy o ochran evropsk fauny a flry a prodnch stanovi, zvan t Bernsk konvence. Tato soustava je nejdostupnj v podob programu Rady Evropy zvanho SMARAGD, kter lze nalzt na internetu. Pro pehlednost a snaz orientaci chci ji v vodu rozdlit raelinit do samostatnch st: vrchovi, pechodovch raelini a slatini. Jejich charakteristick vlastnosti se natolik li, e jsem se k nim rozhodl pistupovat oddlen. V druh sti pak popi jednotliv biotopy podle rozdlen soustavy SMARAGD. U jednotlivch stanovi jsem se soustedil pedevm na rostlinnou sloku, kterou pokldm za charakteristitj. Mon tak proto, e autoi mnou citovanch materil se ivoinm aspektem zabvali vtinou jen okrajov, i jej opominuli zcela. Proto jsem faunu raelini vylenil jako samostatnou st a vnoval jsem j tet oddl. O vzjemnm vlivu lovka a raelini, a samozejm tak o jejich ochran se chci zmnit a ve tvrt sti tto prce. Proto se ji pokusm v ostatnch oddlech omezit na minimum. V tto prci nechci a pi jejm rozsahu ani nemohu popsat a obshnout vechny aspekty raelini. Jedn se spe o snahu zmapovat tuto oblast a vznst nkolik otzek, kterm bych se eventueln mohl vnovat v budoucnu.

1.1

Vznik raelini:

V kotlin s malm odtokem nebo v nin dojde k nahromadn vody (ledovcov, deov). Pokud v ndri zane rst raelink, doke ji spolu s odumelmi stmi dalch rostlin zcela zaplnit. V horn sti iv raelink pirst, a spodn st odumr a zadruje nadbytenou vodu. Pokud raelink peroste nad rove hladiny, vyuv odumelou st k zsoben a transportu vody. Takto dochz k posunu hladiny nad

okoln tern a vzniku raelinnch ok. Pi okraji vrchovitnho raelinit je ve vod rozputno mal mnostv minerl, smrem k jeho stedu vak koncentrace rychle kles a hodnota pH stoup. Vpnk zcela chyb, protoe se dobe rozpout a rostliny jej rychle pijmaj. (Reichholf, 1988)

1Humolit
= pevn organick sedimentovan hmota raelini, je zkladn podmnkou pro to abychom dan ekosystm mohli nazvat raelinitm, piem mocnost humolitov vrstvy mus bt vt ne 40cm (Michalko, 1986). Podle chemickch a fyziklnch vlastnost humolity dlme na zkladn typy: Slatina - z polorozloench zbytk travin a chorovitch (vetn mechorost), organick hmota m pH 5 7, obsah popelovin 6 - 7% Raelina - pevn z polorozloench zbytk raelink, organick hmota m pH 2,5 - 4,5, obsah popelovin 2 - 4%

1.2

Rozdlen raelini:

Vrchovit Pechodov raelinit Slatinit vchoz rostlina raelink raelink, ostice ostice pH reakce pdy kysel kysel neutrln a zsadit oblast vzniku podhorsk, horsk svahov, doln ninn zdroj vody pevn srky prameny prameny ptomnost ivin nzk nzk vysok
2Vrchovit

vyvjej se z pechodovch raelini tak, e nkter druhy raelink vyrostou nad rove hladiny podzemn vody, maj mrn vyklenut, okovit tvar a jsou zsobena pouze srkovou vodou, tvo je hlavn raelinky a chamaefyty

3Pechodov raelinit
vznikaj vvojem ze slatini postupnm ukldnm humolitu a zvyovnm loiska, kvli vyven loiska vzhledem k vodn hladin jsou minerln chud, tvo je rzn druhy mech vetn raelink a Cyperaceae

4Slatinit
vznikaj v zamokench ternnch sneninch a okol pramen, v sedimentu je relativn mal podl organick hmoty, jsou ovlivnna vysokou hladinou podzemn vody, tvo je hlavn Cyperaceae a mechy podtdy Bryidae
5

typ raelinit
eutrofn vlastnosti raeliny
hodnota pH obsah vpnku obsah ostatnch minerl zsoben duskem rozklad biomasy

Slatinit
ca 4,5 - 7,5 stedn a vysok vysok dobr a velmi dobr rychl a stedn rychl
Oliny Alnetum glutinosae Kovit vrbiny

Pechodov r.
oligotrofn a dystrofn ca. 3,0 - 4,5 velmi nzk velmi nzk patn pomal a stedn rychl
Beziny

Vrchovit
dystrofn, resp. oligotrofn < 3,0 - 4,2 nepatrn nepatrn velmi patn pomal
Lesn vrchovit

mezotrofn a oligotrofn vpnit nevpnit 6,5 - 8,5 ca. 3,5 - 5,0 velmi vysok nzk (jezern kda) nzk a nzk stedn patn a stedn dobr stedn rychl (a rychl) deviny zdka stedn dobr a patn stedn rychl (a rychl) Bezov oliny Smrkov oliny a dal pechodov spoleenstva -

rstov formy rostlin

stromy a kee

FranguloSalicetum
keky

na zpad Betuletum pubescentis

vysok trvy ostatn vysok graminoidy

Rkosiny (Phragmitetum aj.)

Spoleenstva vysokch trsnatch ostic Caricetum ela tae

spoleenstva s maic pilovitou Cladietum marisci

Spoleenstva s ostic zobnkatou

Caricetum rostratae

na vchod Sphagnetum pinetosum Borov mokady okrajov porosty na vchod vrchovi (s Pinus Ledo-Pinetum aj. mugo) Vesovcov Kekov bulty, raelinit stadia s Erica, Ericetum resp. Calluna tetralicis (bezkolencov stadia po odvodnn a poru) Osticov spoleenstva Caricetum lasiocarpae

nzk graminoidy

Caricetum gracilis -

mechy

Kyselomiln Spol. iny osticov Schoenetum spoleenstva nigricantis Vpnomiln Caricion fuscae osticov spol Caricion davallianae koberce mech typu Drepanocladus, Calliergon a dal Hypnaceae, Bryaceae ne raelinky ! ve stedn Evrop jen fragmenty

Spoleenstva hrotnosemenky
Rhynchosporetum

Suchoprkov raelinit

spoleenstvo TrichophorumSphagnum na zpad a v horch

Raelinkov bulty

Raelinkov lenky

Scheuchzerietum a dal spol. se Sphagnum cuspidatum, S. recurvum a d.

Spagnetum papillosi na zpad, Sphagnetum magellanici, Sph. fusci na vchod

(Ellenberg, 1996)
6

1.3a

Raelinn lesy:

5Ekologie raelinnho lesa:

podmen rovinat polohy a mrn ternn sneniny, kde hladina podzemn vody alespo st roku stagnuje tsn pi povrchu pdy raelinn lesy se vyskytuj ve srkov bohatch oblastech a na minerln chudch horninch. pdy zpravidla raelinn, ale na mstech regenerace po bval tb raeliny bvaj mlk zraelinl pdy na min. podlo

6Ros tliny

raelinnch les
Nedostatek ivin a extrmn vodn reim zpsobuj, e peij jen nejmn nron druhy a dorstaj podstatn mench rozmr, ne v jinch lokalitch!

lesy jsou rozvolnn, tvoen smrkem (Picea abies), borovicemi (Pinus rotundata, P. sylvestris, P. pseudopumilio), bzou (Betula pubescens) a topolem (Populus tremula) (pokryvnost do 50 %, vka 5 10m) keov patro tvo zmlazujc deviny stromovho p. a ojedinle pimen kee kruina olov, vrba uat (Frangula alnus a Salix aurita) bylinn patro je nezapojen, tvoen hlavn keky (Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium spp.) a suchopry (Eriophorum spp.) mechov patro kryje zpravidla 50 100 % pdnho povrchu, pevauj raelinky (Sphagnum spp.) a dle se vyskytuj druhy rod Aulacomnium, Dicranum, Polytrichum aj.

1.3b

Slatinn a pechodov raelinit

slatiny a pechodov raelinit jsou zsobovan podzemn vodou obohacenou o vpnk a kationty, jejich obsah kles od vpnitch slatini pes nevpnit mechov slatinit k chudm pechodovm raelinitm.

Vskyt slatin souvis s postupem sukcese:

slatinn i pechodov raelinit najdeme na pramenech a okrajch vodnch ndr pechodov raelinit jsou tak na minerln bohatch okrajch vrchovi v tzv. laggu (zamoken okraje raelinnch jezrek), vznikaj v sten odtench neodvodnnch vrchovitch

2Ro

stlin

slatin a pechodovch raelini

osticovomechov porosty s velmi dobe vyvinutm mechovm patrem (pokryvnosti a 90 %) kee jen vzcn (Frangula alnus, Salix spp., Vaccinium spp.) bylinn patro podle druhu dominantn ostice dorst vky 20 70cm pedevm ostice (Carex echinata, C. flava, C. nigra, C. panicea, C. rostrata aj.) a suchopry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium), ale vyskytuj se i jin traviny a pesliky mechov patro me bt tvoeno prokoenn je hlubok jen 20 a 30cm raelinky i dalmi mechy

2.1 Raelinit podle soustavy SMARAGD:

Biotop typ prodnho stanovit 44.A Bezov a jehlinat raelinn R3.2 Vrchovit s kle lesy L9.2A Raelinn smriny L10.1 Raelinn beziny L10.2 Raelinn brusnicov bory L10.3 Suchoprov bory kontinent. raelini L10.4 Blatkov bory 51.1 Pirozen vrchovit R3.1 R3.3 R3.4 53.3 Porosty maice pilovit 54.12 Minerln prameny 54.2 Bohat slatinit 54.5 Pechodov raelinit M1.8 R1.1 R1.3 R2.1 M1.6 R2.2 R2.3 54.6 Spoleenstva bahnitch den R2.4
Oteven vrchovit Vrchovitn lenky Degradovan vrchovit Vpnit slatinit s maic pilovitou Lun pnovcov pramenit Lesn pnovcov pramenit Vpnit slatinit Mezotrofn vegetace bahnitch substrt Nevpnit mechov slatinit Pechodov raelinit Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou

Vrch
Biotopy:
(Chytr, Kuera et al., 2001)

2.2a

vysokohorsk ob od 500 extrmn

10

Bla
Biotopy:
(Chytr, Kuera et al., 2001)
11

srkovou vodou srkov Vrchr D raelinit, hloub horsk

2.2b

Vp
(Chytr, Kuera et al., 2001)
12

ploch bahnit doln i sv Nevpnit P pramenitn rae stojatc

2.2c

Biotopy:

13

3.

ivoichov raelini:

Mezi vznamn druhy raelini pat:

bezobratl: pavouci (sklovky, slk), motli (klnovnek suchoprov, lusek borvkov, perleovec mokadn, modrsek stbroskvrnn), stevlci, tesaci, vky (lesklice horsk), rohek, mravenec raelinn obojivelnci: skokan raelinn, mlok skvrnit, olci plazi: uovka hladk, zmije obecn, jetrky ptci: eetka zimn, brambornek hnd, bekasna otavn, tetvek obecn, kos horsk, oenk kropenat, krkavec, ledek n, sc rousn, chstal poln Savci: netopr ern, hrabo mokadn

4.

Vznam a ochrana raelini:

Ekologick i kulturn vznam raelini je neoddiskutovateln, ale ml by bt nakolik samozejm, e jej na tomto mst nechci znovu opakovat. Proto bych se radji podval na mn zejm aspekty vznamu tchto biotop. Uvaovat meme napklad vznam paleobotanick, paleontologick i mnoh jin. Hodnota vegetanho krytu i vzcn fauny je na prvn pohled patrn, mon proto se mnohdy zapomn na jejich sedimenty. V humolitu jsou uloen pylov zrna, spry, rostlinn makrozbytky, sti ivoich vetn celch tl, ale i mnoh neiv pedmty vypovdajc o minulosti krajiny, prody i lovka. Mnohdy dochz k situacm, kdy hroz znien takov lokality, a je proto proveden alespo botanick a vzcn i zoologick przkum. O ochranu sediment, i alespo o jejich paleobotanick przkum se vak zodpovdn pracovnci mnohdy nesna. Je tak teba si uvdomit, e i ta nejmen raelinit, s podkladem humolitu pod svm vegetanm krytem, jsou jedinenmi archivy krajiny, kter je obklopuje po dlouh tisce let!

(Jankovsk, 1996) Zkladn problmy ochrany raelini:

Raelinit pedstavuj jedny z nejzranitelnjch mokadnch ekosystm, kter v podmnkch hust osdlen Evropy ovlivuje mnostv lidskch aktivit. Dnes se ji nemus nutn jednat o dopady tby (kter je v R legislativn velmi omezena), nebo obrana ped pmm pokozenm pro jejich neruen vvoj mnohdy nesta. Raelinit i okoln mokady toti velmi citliv reaguj na zpsoby jejich obhospodaovn. Zkladnm negativnm faktorem jsou jakkoliv zmny vodnho reimu,vetn okol loisek. I na pkladu umavy s nejlpe dochovanmi primrnmi ekosystmy lze dokumentovat dlouhodobou snahu lovka o odvodnn. Pevn vtina zdejch vrchovi i navzdory nepstupnosti ternu nese stopy prav vodnho reimu. Zpravidla se jedn o povrchov rhy z okolnch lesnch porost, i lunch mokad, ada vznamnch lokalit je vak meliorovna hlubokou dren, zasahujc i do vlastnho vrchovit.
14

Dal nebezpe pedstavuje intenzifikace zemdlstv, ast pihnojovn a splachy ivin, kter podstatn ovlivuj vvoj i samotnou existenci raelini kontaktnch raelini. Eutrofizan vlivy se pitom asto kombinuj s negativnmi dopady melioranch systm, kter v rmci snahy zrodnit co nejvce luk zlikvidovaly dleit pufrujc zny okrajovch mokad lemujcch raelinit. K uvedenm kodm jsou nejcitlivj vrchovitn ekosystmy. Zven psun ivin nebo rozkolsn vodnho reimu mohou odstartovat mineralizaci nahromadn organick hmoty. Nsledkem je nstup nevrchovitnch invaznch druh, kter zpsob dal naruen ekologick rovnovhy. Tyto druhy toti konkurenn vytla pvodn vrchovitn flru a tm podpo dal mineralizaci, pokles hladiny spodn vody a stup raelink. Typickm pkladem jsou porosty bezkolence, lemujc drene centrlnch bezlesch parti horskch vrchovi umavskch pln. (Bufkov, 1996) K dalm kodlivm vlivm meme pipojit tak tbu deva a dal komern vyuit v oblastech vrchovi a nezanedbateln dopady m i zneiovn ovzdu a tzv. tvrd turistika, kter pmo naruuje vegetan pokryv. Stavba cest ze zcela nevhodnch materil (struska, kvra) ani nepotebuje dn koment.

Zvr:
Raeliny odumraj pirozenou i umlou cestou. Vzdun vlhkost je poruena a smrk m dnes nejvhodnj podmnky k tomu, aby ovldl situaci. (Puchmajerov, 1936) Z tchto slov je zcela jasn, e ohroen raelini nen zleitost poslednch destek let. Jejich zanikn zaalo u tehdy, kdy se lovk rozhodl v jejich blzkosti zorat sv prvn pole a od t doby se jejich stav postupn zhoroval. Mli bychom si uvdomit, e vvoj raelinit trv tisce let a pokud je dnes znime, nebude v lidskch silch tuto chybu napravit.

15

Seznam citovan literatury:

Bufkov Ivana, Zkladn problmy ochrany raelini na pkladu umavy, In Sbornk abstrakt z celosttnho semine k 25. vro Ramsarsk konvence. Foumov P., Hakr P., Husk . esk ramsarsk vbor, Ministerstvo ivotnho prosted R, Botanick stav AV R Prhonice, pracovit Tebo. 1996 Ellenberg H. Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen. Ulmer. 1996 Chytr M., Kuera T., Ko M. et al. Katalog biotop R. Interpretan pruka k evropskm programm Natura 2000 a Smaragd. AOPK R Praha. 2001 Jankovsk Vlasta. Paleontologick vznam raelini a slatini. In Sbornk abstrakt z celosttnho semine k 25. vro Ramsarsk konvence. Foumov P., Hakr P., Husk . esk ramsarsk vbor, Ministerstvo ivotnho prosted R, Botanick stav AV R Prhonice, pracovit Tebo. 1996 Michalko J., Berta J. & Magic D. Geobotanick mapa SSR, Bratislava. 1986 Puchmajerov Marie. Raeliny Jizerskch hor, Archiv pro prodovdeck vzkum ech, dl XIX. s. 3. Komitt pro prodovdeck vzkum ech, Praha-II. 1936 Reichholf J. Feuchtgebiete, kologie europ. Binnengewsser, Mnchen. 1988

16