NEBEZPEČNÉ LÁTKY

NÁ ZEV OPORY – HOŘ LAVINY

JOSEF NAVRÁTIL

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu
(reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)
 HOŘLAVINY
a jejich dělení
 Hořlaviny a jejich dělení
Hořlaviny jsou látky, které za podmínek
požáru reagují (hoří) a při této reakci
uvolňují světlo a teplo.

Přírodní (zemní plyn, ropa, uhlí, dřevovina, obilí atd.)

Technické (ropné produkty – benzín, petrolej, nafta;
dále rozpouštědla, ředidla, plasty atd.)
 Hořlaviny a jejich dělení
Hořlavé chemické prvky:
NEKOVOVÉ – vodík, uhlík, síra, fosfor (bílý)
KOVOVÉ – sodík, draslík, lithium, hořčík, hliník a v jemně
rozptýleném stavu i železo, chrom, olovo

Hořlavé chemické sloučeniny:

PLYNNÉ – metan CH4, etan C2H6, propan C3H8, butan
C4H10, oxid uhelnatý CO …
KAPALNÉ – metanol CH3OH, aceton CH3-CO-CH3, éter,
benzen C6H6, toluen C6H5CH3 …
PEVNÉ – naftalen, antracen, kyselina palmitová, kyselina
stearová …
 Hořlaviny a jejich dělení
Homogenní hořlavé směsi:
PLYNNÉ – zemní plyn (98% metan), vodní plyn z koksu (37% CO,
50% H2), koksárenský plyn
KAPALNÉ – produkty destilace ropy (benziny, petrolej, mazací oleje,
rozpouštědla…)
PEVNÉ – parafiny, asfalty, slitiny hořlavých kovů (např. elektron
90%Mg, zbytek Al, Zn a Mn)…

Heterogenní hořlavé směsi:

dřevo impregnované olejem
vlněná cupanina nasáklá rozpouštědly
rozptýlené prachové hořlaviny
 Hořlaviny a jejich dělení
Látky se podle hořlavosti dělí:
látky nehořlavé – působením ohně nebo vysoké teploty za normálního
tlaku nehoří, nedoutnají ani neuhelnatí (písek, cihly, hlína, kámen, beton
apod.)
látky nesnadno hořlavé – působením vysoké teploty jen nesnadno
hoří, doutnají nebo uhelnatí a po odstranění tepelného zdroje již dále
nehoří ani nedoutnají (např. některé plastické hmoty – PVC, bakelit,
heraklit atd.)
Může docházet k uvolňování nebezp. látek (kyanovodík, CO, fosgen !)
látky hořlavé – hoří a doutnají i po odstranění tepelného zdroje a dále
nepřetržitě hoří (dřevo, sláma, papír, nafta, benzín apod.)
 Hořlaviny a jejich dělení
Dělení hořlavin do tříd dle ČSN EN 2:
TŘÍDA „A“ – hořlavé látky v tuhém skupenství organického
původu (dřevo, papír, sláma, textil, uhlí)
TŘÍDA „B“ – hořlaviny v kapalném skupenství, hořící
plamenem (benzín, petrolej, alkohol, éter, oleje, barvy, laky, tuky,
pryskyřice)
TŘÍDA „C“ – hořlaviny v plynném skupenství (vodík, acetylen,
metan, propan-butan, oxid uhelnatý, zemní plyn)
TŘÍDA „D“ – hořlavé kovy (hliník, hořčík, alkalické kovy, slitiny)
TŘÍDA „F“ – rostlinné a živočišné tuky používané v kuchyni
Požárně technické charakteristiky
(PTCH)

Umožňují nám posoudit chování hořlavých

látek v závislosti na jejich fyzikálních a
chemických vlastnostech.

Na základě těchto stanovených veličin

můžeme posuzovat jednotlivé hořlavé
látky z hlediska preventivní tak zásahové
činnosti.
 Důležité PTCH
Teplota vzplanutí – nejnižší teplota hořlavé kapaliny,
při které vnější zápalný zdroj vyvolá vzplanutí par nad
hladinou kapaliny

Teplota hoření – nejnižší teplota hořlavé kapaliny, při

které vnější zápalný zdroj vyvolá hoření par nad hladinou
kapaliny po dobu nejméně 5 sekund

Teplota vznícení – nejnižší teplota horkého povrchu,

při níž se hořlavý plyn nebo pára ve směsi se vzduchem
vznítí následkem styku s tímto horkým povrchem
Třídění hořlavých kapalin
dle ČSN 65 0201
Teplotní třídy
 Hranice výbušnosti
Oblast koncentrací hořlavé látky ve směsi
se vzduchem nebo jiným oxidačním
prostředkem, ve které dochází po iniciaci
ke vznícení explozivní směsi.
Tuto oblast ohraničují koncentrační
hranice (meze) výbušnosti (dolní a horní
mez výbušnosti).
Obj. %, g/m3
Dolní a horní mez výbušnosti
DMV - Nejnižší koncentrace hořlaviny ve
směsi se vzduchem, při které již dojde po
iniciaci k výbuchu.
HMV - Nejvyšší koncentrace hořlaviny ve
směsi se vzduchem, při které ještě dojde
po iniciaci k výbuchu.
Za nebezpečnou se považuje již 50% hodnota dolní
meze výbušnosti !
Oblasti výbušnosti
 Další PTCH
Teplota samovznícení
Teplota žnutí
Výhřevnost látky
Mezní experimentální bezpečná spára (MEBS)
Minimální zápalný proud (MZP)
Minimální iniciační energie (MIE)
Kritický (limitní) obsah kyslíku
Výbuchové charakteristiky (tlak, čas a brizance)
Rychlost odhořívání (hmotnostní, lineární)
Rychlost šíření plamene
Toxické působení HK
Porovnání některých požárně
technických charakteristik
pohonných hmot
HOŘENÍ
 Hoření

Je oxidačně-redukční reakce, při kterém

hořlavá látka reaguje vysokou rychlostí
s oxidačním činidlem za vývoje tepla,
světla a kouřových zplodin.
 Výbuch
Je velmi rychlá fyzikálně-chemická reakce
provázená okamžitým uvolňování velkého
množství energie.

Fyzikální výbuch
Chemický výbuch (deflagrace, detonace)
 Jevy provázející hoření

teplo
světlo
kouř
nespálené plyny
nespálený tuhý zbytek (popel)
 Přenos tepla

Při hoření se vždy uvolňuje teplo (jde o exotermní

reakci). Teplo se nehromadí, ale odvádí se do
okolí.

Vedením (kondukcí)
Sáláním (radiace)
Prouděním (konvekcí)
 Plamen a kouř
Plamen
Plamenné hoření nebo žhnutí
Nesvítivý, svítivý, čadivý
Kinetický, difúzní
Stacionární, nestacionární
Laminární, turbulentní

Kouř
disperzní soustava – směs uhlíku, dehtu, prachu
a hořlavých plynů a par
Fáze požáru
 Fáze požáru
I. fáze (VZNIK) je určena časem od vzniku požáru do
rozhoření prvních hořlavých předmětů. V praxi se
uvažuje čas 3 - 10 minut. Tato fáze je charakterizována
nízkými teplotami a malou výměnou plynů. Tuto fázi
rovněž označujeme jako fázi rozhořívání.

II. fáze (ROZVOJ) je charakterizována prudkým nárůstem

teploty a plochy požáru, zejména v souvislosti s
celkovým vzplanutím
 Fáze požáru
III. fáze (PLNÉ ROZVINUTÍ) je období, kdy požár je
stabilizován, probíhá intenzivní hoření a požárem jsou
zachváceny všechny hořlavé předměty v prostoru.

IV. fáze (DOHOŘÍVÁNÍ) je charakterizována nedostatkem

hořlavého materiálu a postupným snižováním intenzity
hoření.

Optimální je provedení hasebního zásahu v první

fázi, případně na začátku druhé fáze, kdy ještě
nedošlo k plnému rozvinutí požáru.
Fáze požáru
Toxické zplodiny
hoření
 Toxické zplodiny hoření
Hasiči se setkávají při řešení mimořádných
událostí se spousty látek, které mohou
způsobit jak škodu na zařízení tak i
poškození zdraví nebo smrt organismu.

JE NUTNÉ SI TOTO UVĚDOMIT A

POUŽÍVAT ADEKVÁTNÍ OCHRANU A
UMĚT POSKYTNOU PRVNÍ POMOC PŘI
INTOXIKACI !!!
 Toxické plyny
Oxid uhelnatý CO
99% případů
Oxid uhličitý CO2
Oxid siřičitý SO2
Chlorovodík HCl
Kyanovodík HCN
Oxidy dusíku NOx
Fosgen COCL2
Ultrajedy
 Oxid uhelnatý CO
Vzniká při nedokonalým hořením (nedostatek O2)
Plyn, bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch
Prudce toxický, hořlavý (výbušný)
Koncentrace CO ve vzduchu:
– 0,03% obj. - otrava po 2-3 hod.
– 0,4% obj. – smrtelná
– 0,79% obj. – smrt bez příznaků
- vzduch, kyslík, lékař

Indikace: čadivý kouř, zakouření oken, zakouření až k zemi, ležící lidi…

 Oxid uhličitý CO2
Vzniká při dokonalém hoření
Plyn, bez barvy a zápachu, těžší než vzduch,
nehořlavý
Nedýchatelný
Koncentrace ve vzduchu:
– 3–5% obj. – zrych. dýchání, bolesti hlavy
– 7–10% obj. – bezvědomí, smrt
- vzduch, kyslík
 Oxid siřičitý SO2
Při hoření síry a sirných sloučenin
Bezbarvý plyn, ostrého štiplavého zápachu,
těžší než vzduch, nehořlavý
Toxický
Velká akutní expozice – 0,05% obj. smrt
Neposkytujeme umělé dýchání !
- vzduch, inhalace jedlé sody (NaHCO3)
 Chlorovodík HCL
Vzniká při požáru plastů - PVC (obaly, krytiny, izolace
kabelů)
Produkt všech látek obsahující chlor

Bezbarvý plyn, ostrého a štiplavého zápachu, těžší než

vzduch, nehoří
0,13-0,2% obj. – smrt
Menší expozice – otok horních cest dých.

- vzduch, inhalace roztoku jedlé sody, kyslíku,

neposkytujeme umělé dýchání
 Kyanovodík HCN
Vzniká při hoření silonu, molitanu, umakartu,
laku, vlny, peří apod.
Bezbarvý plyn, s hořkomandlovvým zápachem
a chutí.
Lehčí než vzduch
Prudce toxický plyn (plíce i kůží).
Smrtelná dávka od 0,0009% obj.
- vzduch, umělé dýchání a inhalace amylnitritu
(kyslík). Vždy lékař !
 Oxidy dusíku NOx
Tzv. nitrózní plyny (No, NO2)
Senážní věže, hoření umělých hnojiv, požáry
některých plastů
Toxický, žluto až červenohnědý plyn s
dráždivými účinky, těžší než vzduch.
- vzduch, inhalace sody či kyslíku,
neposkytujeme umělé dýchání, je latentní až 72
hod po intoxikaci
 Fosgen COCl2
Hoření chladících kapalin obsahujících freon,
molekuly obsahující Cl…
Bezbarvý plyn, bez chuti, zapáchající po shnilém
seně
Snadno reaguje s vodou – HCl
Latentní. Ještě před zápachem dráždí oční
sliznice a nutí ke kašli
- vzduch, jedlá sůl či kyslík,
 Ultrajedy
Chemické sloučeniny, které v μg
množstvích mohou vyvolat neléčitelné
nemoci či smrt
Např.
PCDBF (polychlordibenzfuran)
TCDBO (polychlordibenzparadioxin)

Požáry PVC a látek obsahující Cl