ROSTLINNÁ PLETIVA

Biologie 1. ročník
PLETIVA
 jsou soubory buněk
• vykonávají stejné funkce
• mají přibližně stejný tvar a velikost
 rozdělují se
• podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor
parenchym, mezenchym, aerenchym
prozenchym
kolenchym, sklerenchym
• podle schopnosti dělení a diferenciace
pletiva dělivá (meristémy)
pletiva trvalá
krycí
vodivá
základní
PARENCHYM
 tenkostěnné buňky
 četné mezibuněčné prostory
 vyplňují prostory mezi krycími a vodivými pletivy
AERENCHYM
 tenkostěnné buňky
 mezibuněčné prostory mají větší objem než buňky
 vodní rostliny
PROZENCHYM
 protáhlé buňky se šikmými příčnými přepážkami
 buněčné stěny ke stáří tloustnou
 ve svazcích cévních
KOLENCHYM
 nepravidelně ztloustlé buněčné stěny
 v rozích - rohový kolenchym, ztloustlá jedna stěna - deskový kolenchym
 buňky najdeme ve stonky dvouděložných rostlin (hrany, žebra)
SKLERENCHYM
 stěny buněk rovnoměrně ztloustlé, buňky časem odumírají
 buňky mají kanálky s jemnými plazmatickými vlákny (plasmodesmy)
 ve stéblech trav, pecky (broskví, meruněk,…), ve stonku lnu
POZNEJ DRUHY ZÁKLADNÍCH
PLETIV
DĚLIVÁ PLETIVA
 původní meristém (protomeristém)
• vzrostný vrchol stonku a kořene, růstové zóny listu, zárodky
 prvotní (primární) meristém
• vzniká z protomeristému
• dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a diferencují se v
buňky trvalých pletiv
 druhotný (sekundární) meristém
• vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva
• např. felogén, kambium
 utajený (latentní) meristém
• buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou
schopnost
• např. pericykl, perikambium
 DĚLIVÁ PLETIVA

kambium
původní mer.

prvotní mer.
felogén
TRVALÁ PLETIVA
 buňky ztratily schopnost se dělit
 vykonávají určitou funkci a jsou k tomu přeměněny
(diferenciace)
 rozlišujeme trvalá pletiva
• krycí
• vodivá
• základní
KRYCÍ PLETIVA
 pokožka nadzemních částí (epidermis)
• obvykle jednovrstevná, buňky k sobě těsně přiléhají,
• vnější stěna bývá kryta kutikulou
• buňky pokožky se mohou přeměnit v
 průduchy
 dvě svěrací buňky s průduchovou štěrbinou
 regulace výdeje vody a plynů
 vodní skuliny (hydatody)
 nemají schopnost se uzavírat
 vylučují vodu v kapalném stavu (gutace)
 chlupy a emergence
 krycí chlupy (např. maceška, protěž)
 žlaznaté chlupy (např. šalvěj, mateřídouška
 tentakule (emergence u hmyzožravých rostlin)
 žahavé chlupy (např. kopřiva)
 absorpční chlupy (na listech tropických tilandsií, kořenové vlásky (rhizoidy))
POKOŽKA NADZEMNÍCH
ČÁSTÍ
PRŮDUCHY A HYDATODY
TRICHOMY
VYMĚŠOVACÍ PLETIVA
VYMĚŠOVACÍ PLETIVA
Medníky- žlázy, které na povrch rostl. (květu) vyměšují
sladkou tekutinu.

Mléčnice-žlázy v kterých proudí mléčná šťáva (latex).

KRYCÍ PLETIVA
 pokožka kořene (rhizodermis)
• nemá kutikulu a ani vnější ztloustlou buněčnou stěnu
• kořenové vlášení
 druhotná kůra (periderm)
• vzniká na orgánech vytrvalých rostlin (z korku)
• je tvořena felogénem
• výměnu plynů zajišťují čočinky (lenticely)

• Pozn. Vrstva odumřelých krycích pletiv se ozn. jako

borka (rhytidoma).
KOŘENOVÉ VLÁSKY, ČOČINKA,
KŮRA

1 3

2
VODIVÁ PLETIVA
 lýko (floem)
• vede asimiláty z míst jejich tvorby nebo hromadění na místa
spotřeby
• vedení zajišťují sítkovice
 dřevo (xylém)
• vedení roztoků minerálních látek z kořenů do těla rostliny
• vedení zajišťují cévice a cévy
 svazky cévní
• dřevní (traspirační proud)
• lýková část (asimilační proud)
• doprovodná pletiva
o průvodní buňky (rozvod látek do stran)
o podpůrné buňky (ztloustlé buněčné stěny)
SÍTKOVICE, CÉVY
TYPY SVAZKŮ CÉVNÍCH
 soustředné (koncentrické)
• dřevostředný (vranečky)

• lýkostředný (konvalinka)

 paprsčité (radiální)

• vranečky, leknín, kořeny většiny rostlin

 bočné (kolaterální)

• přesličky, jehličnany, dvouděložné rostliny

 dvojbočné (bikolaterální)

• lilkovité, tykvovité
TYPY SVAZKŮ CÉVNÍCH
ZÁKLADNÍ PLETIVA
 asimilační pletivo
• parenchymatické buňky s velkým množstvím chloroplastů
• v listech (palisádový, houbový parenchym)
 zásobní pletivo
• buňky s velkými vakuolami, obsahují cukry, lipidy, oleje a bílkoviny
• hlízy, oddenky, vodní pletivo (u kaktusů)
 vyměšovací pletivo
• vylučuje látky, např. silice, pryskyřice, třísloviny, alkaloidy, ...,
• nektária (květy), hydatody (voda), mléčnice (latex)
 absorpční pletivo
• kořenové vlásky, haustoria parazitických rostlin
 provzdušňovací pletivo
• mezibuněčné prostory jsou spojeny s vnějším prostředím
 mechanické pletivo
• kolenchym (lodyhy hluchavkovitých), skleroidy (okolí jádřince hrušky)
ZÁKLADNÍ PLETIVA
ZDROJE
 http://www.emc.maricopa.edu/faculty/farabee/BIOBK/
BioBookflowers.html
 http://www.uic.edu/classes/bios/bios100/labs/
plantanatomy.htm
 J. Jelínek, V. Zicháček: Biologie pro gymnázia,
Olomouc, nakladatelství Olomouc 2005
 L. Kincl akol.: Biologie rostlin, Olomouc, nakladatelství
Fortuna 1993
 S. Rosypal a kol.: Přehled biologie, Praha, Scientia, 1994