Sbrka soudnch rozhodnut ve vcech prv k duevnmu vlastnictv

Pedmluva

Pedkldan sbrka soudnch rozhodnut vychz ze souboru rozhodnut, kter byla dna k dispozici jejmu zpracovateli v rmci vzdlvacho systmu projektu Support to Enforcement of Intellectual Properte Rights Prosazovn prv z duevnho vlastnictv, uskuteovanho v roce 2007 v Praze. Zpracovatel sbrky se snail tato rozhodnut upravit pro tene do pehlednj a iteln formy, napklad vyputnm jmen astnk zen a jmen znalc, a pitom zachovat v maximln me jejich autenticitu. Ped jednotliv rozhodnut pedadil prvn vty, kter maj tenm umonit odhadnout, jak problm je v danm soudn rozhodnut een. Zpracovatel sbrky upustil od pvodnho zmru jednotliv rozhodnut seadit tmaticky a namsto toho sbrku opatil pomrn podrobnm rejstkem hesel, kter tenm umon nahldnout do tch rozhodnut, kter jej zajmaj.

Ladislav Jakl, zpracovatel Sbrky

1. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 13.6.2006

43Cm 101/2005-43

Smyslem zkona . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho dovozu zbo, v platnm znn, je zabrnit, aby zbo poruujc prva z ochrann znmky nebylo proputno do volnho obhu. Zabrnit tomu lze bu podnm urovac aloby nebo znienm zbo na dost majitele ochrann znmky, za podmnek stanovench v 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn. Pokud vak souhlas se znienm zbo majitel zbo poskytnul a po uplynut stanoven desetidenn lhty, me majitel ochrann znmky pln vyut svho prva obrtit se na soud s urovac alobou a soud alob na zklad provedenho dokazovn vyhov. alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zajitn rozhodnutm celnho adu z 2.9.2005 poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv. V odvodnn uvedl, e zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrannou znmkou . 238069, . 242798 a . 248460 a ochrann znmky Spoleenstv (CTM) . 932814, . 2218840 a . 2456101. Na zklad osobn prohldky zajitnho zbo a na zklad expertizy fotograckho materilu bylo na zadren zbo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm. Ve svm vyjden z 14.11.2005 alovan mimo jin uvedla, e alobce podle jejho nzoru neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhla jej zamtnut. Dle uvedla, e po vydn novely . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e pedmtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit, i pokud je na tom nalhav zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Citovan novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znace, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i takzvan mlky. Stane se tak, e majitel duevnho prva vyzve psemn deklaranta, vlastnka i dritele zbo, aby uveden zbo zniil z dvodu, e zbo poruuje prva k duevnmu vlastnictv a deklarant, vlastnk nebo dritel zbo nepod v desetidenn lht nmitky; lhtu lze ze zvanch dvod prodlouit a na dvacet dn. Procedura je pak zakonena znienm pedmtnho zbo. V danm ppad byla alovan doruena dost prvnho zstupce alobce o souhlas se znienm zbo dopisem z 13.9.2005. Mezi astnky je nesporn, e alobce je majitelem ochrann znmky GAMEBOY a NINTENDO, e je ve vci aktivn legitimovn a dokazovn zamil do oblasti mezi astnky sporn, tj. zda je dn nalhav prvn zjem a zda alovan je ve vci pasivn legitimovna s ohledem na to, e udlila souhlas se znienm zbo. Soud provedl dkaz celnm spisem, zejmna rozhodnutm o zadren zbo z 2.9.2005, potovn prvodkou EA 580391448CN, EA 697828448CN a EA 697828403CN, dost alobce o souhlas se znienm zbo z 13.9.2005, souhlasem alovan se znienm zbo 23.9.2005. Z provedench dkaz soud zjistil, e jako pjemce zbo je oznaena alovan, e alobce podal alovanou o souhlas se znienm pedmtnho zbo, e alovan 5

tento souhlas poskytla. Z pednesu zstupce alobce soud zjistil, e zbo ke dni vyhlen rozsudku znieno nebylo. Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byla pjemcem pedmtnho zbo. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m soud za prokzan s ohledem na odborn vyjden ze 4.8.2005, resp. 8.9.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Soud se neztotonil s nmitkou alovan, e aloba nen na mst, nebo alovan dala souhlas se znienm zbo. Jak u bylo eeno ve, soud m za prokzan, e zadren zbo je padlek. Smyslem zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn je zabrnit, aby takov zbo nebylo proputno do volnho obhu. Zabrnit tomu lze bu podnm urovac aloby nebo znienm zbo na dost majitele ochrann znmky za podmnek stanovench v 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn. V danm ppad sice alovan souhlas se znienm zbo poskytla, nikoliv vak v desetidenn lht. Pokud jde o nmitku alovan, e desetidenn lhta me bt celnm adem prodlouena, pak s touto nmitkou lze souhlasit. Z cit. zkona vak nevyplv, e by celn ad byl povinen lhtu prodlouit; celn ad lhtu prodlouit me, ale nemus. Majitel ochrann znmky proto pln vyuil svho prva obrtit se na soud s urovac alobou a soud alob na zklad provedenho dokazovn vyhovl.

2. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 3.1.2006

43 Cm 102/2005-36

Celn ad me zniit zbo poruujc prva k ochrann znmce se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 199/1991 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e 850 ks paprovch obal, 800 ks nvod ke hrm, 822 ks samolepek a 2140 titnch spoj s ipy zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva k duevnmu vlastnictv alobce. alobce v alob uvedl, e zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky: . 238069, . 242798 a . 248460 a ochrann znmky Spoleenstv (CTM) . 932814, . 2218840 a . 2456101. Na zklad prohldky zajitnho zbo celnm adem a na zklad expertizy fotograckho materilu bylo na zadren zbo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm. alobce uinil pokus zskat souhlas pjemce se 6

znienm zbo ve smyslu 14 odst. 1 psm. a) zkona . 191/1999 Sb., psemn kontaktoval pjemce, avak do skonen zkonn desetidenn lhty neobdrel dnou odpov. alobce s ohledem na uveden m nalhav prvn zjem na uren, e zbo zajitn celnm adem poruuje jeho prva k duevnmu vlastnictv, nebo pouze na zklad takovho zjitn me bt dle citovanho zkona postupovno tak, aby se zamezilo poruovn znmkovch prv alobce a klamn spotebitel a zbo nebylo proputno na tuzemsk trh a bylo znieno. alovan ve svm vyjden z 20.10.2005 uvedl, e alobce po novelizaci zkona . 191/1999 Sb. zkonem 6. 255/2004 Sb. nemusel podvat urovac alobu, nebo ve zmnn novela zkona umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znace, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i takzvan mlky. Stane se tak, kdy majitel duevnho prva vyzve psemn deklaranta, vlastnka i dritele zbo, aby uveden zbo zniil z dvodu, e zbo poruuje prva k duevnmu vlastnictv a deklarant, vlastnk nebo dritel zbo nepod v desetidenn lht nmitky; lhta ze zvanch dvod me bt prodlouena a na dvacet dn. Cel procedura je pak zakonena znienm pedmtnho zbo. Dle alovan uvedl, e pedmtn zbo neobjednal a souhlas s jeho znienm by neodepel a e je tud pesvden, e nen dn nalhav prvn zjem alobce k podn aloby. Pi jednn soud ze souhlasnch prohlen alobce a alovanho zjistil, e mezi nimi nen sporn prvn subjektivita alobce, ani to, e alobce je vlastnkem ochrannch znmek specikovanch v alob pod . 238069, . 242798, . 248460 (nrodn znmky), pod . 932814, . 2218840 a . 2456101 (OZ Spoleenstv). Sporn mezi astnky zstalo, zda je oprvnn zjem alobce na podn aloby. Soud provedl dkaz odbornm vyjdenm z 8.9.2005 a 7.9.2005, sdlenm o zajitn zbo ze 6.9.2005 vetn jeho doplnn, dost o souhlas se znienm zbo z 19.9.2005 a dle celnm spisem .j. 1519/05-1751-025. Z rozhodnut o zadren zbo Celnho adu Praha 1 ze 6.9.2005 soud zjistil, e celn ad zadrel pedmtn zbo z dvodu podezen, e se jedn o padlek neoprvnn oznaen ochrannou znmkou alobce. Z odbornho vyjden soud zjistil, e pedmtn zbo zajitn rozhodnutm celnho adu je neoprvnn oznaeno oznaenmi, kter jsou identick i zamniteln podobn se zapsanmi ochrannmi znmkami rmy NINTENDO Co. Ltd., kdy prodejci nebyla poskytnuta licenn prva k uvn pedmtnch ochrannch znmek. Jedn se o padlan vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami. Z doklad esk poty soud zjistil, e jako adrest pedmtnho zbo je uveden alovan. Z dopisu z 19.9.2005 soud zjistil, e alobce podal alovanho o souhlas se znienm zbo. Na zklad shora uvedench zjitn m soud za prokzan, e v ppad zbo zajitnho celnm adem se jedn o vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami alobce (padlky) a e alovan je oznaen jako pjemce pedmtnho zbo. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 199/1991 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Postup celnho adu a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren celnm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven

ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo (14 odst. 1 zkona . 191/1999 Sb. v platnm znn) nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn; postupu alobce nelze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl.

3. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 25.4.2006

43Cm 3/2005-61

Je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou urovac aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn. alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv. Svoji alobu omezil podnm z 27.6.2005. V odvodnn uvedl, e spolenost NINTENDO Co. Ltd. je vrobcem pikovho elektronickho zbo, kter je oprvnn oznaovat svmi registrovanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republice a e konkrtn zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky . 238069, 242798 a 248460 a ochrann znmky Spoleenstv . 932814, 2218840 a 2456101. Na zklad osobn prohldky zajitnho zbo bylo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm. alovan ve svch podnch mimo jin uvedl, e podle jeho nzoru alobce neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhl jej zamtnut. Dle uvedl, e po vydn novely zkona . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus majitel ochrann znmky podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e pedmtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit i pokud je na tom nalhav prvn zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Ve zmnn novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znmce, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i tzv. mlky. Zvrem jet uvedl, e pedmtn zbo si alovan neobjednal, nemaje v dren a ani za n nezaplatil. Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byl pjemcem a deklarantem zbo v jedn osob. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m za prokzan s ohledem na odborn vyjden z 10.1.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky na ochran jeho prv z ochrann znmky a je zaloen rovn zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn, zejmna ust. 11 a nsl. Postup celnho adu 8

a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren celnm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn. Postupu alobce nelze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl. Ve zbytku soud zen zastavil s ohledem na sten zpt vzet aloby ( 96 odst. 1, 2 o.s..).

4. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 27.06.2006

43Cm 5/2005 - 69

Okolnost, e alovan prodvala zcela jin zbo, ne je zbo zajitn celnm adem, je bez vznamu, nebo zbo uveden ve vroku rozsudku bylo zajitno v jejm stnku s podezenm, e se jedn o padlky. A protoe alovan neprokzala, e by mla souhlas majitele ochrann znmky alobce k tomu, aby zbo jeho ochrannou znmkou oznaovala, drela, distribuovala apod., rozhodl soud e zbo zadren celnm adem jsou padlky poruujc prva z ochrann znmky. alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo, vesms opaten oznaenm EASTPAK a zadren rozhodnutm Celnho adu ze dne 19.12.2004, jsou padlky. V alob uvedl, e je svtov znmm vrobcem sportovnch taek, mkkch kufr, batoh, cestovnch zavazadel a aktovek na dokumenty, e je obchodn inn tak v esk republice, kde m pro tyto vrobky ve td 18 a pro odvy, klobounick zbo a obuv ve td 25 zapsnu kombinovanou ochrannou znmku EASTPAK . 257360 s prvem pednosti od 19.11.2002. alobce, kter je vlastnkem kombinovan ochrann znmky EASTPAK . 257360, je vlun oprvnn oznaovat touto ochrannou znmkou vrobky nebo sluby, pro kter je zapsna, nebo ji ve spojen s takovmi vrobky i slubami uvat. Ze sdlen Celnho adu o zadren zbo podezelho z poruovn nkterch prv duevnho vlastnictv, se dozvdl, e rozhodnutm tohoto celnho adu z 19.12.2004 bylo zadreno zbo uveden v petitu. Na zklad posouzen fotodokumentace zajitnho zbo dospl alobce k zvru, e podezen celnch orgn o tom, e se jedn o padlky a e zadren zbo poruuje vlun znmkov prva alobce, je dvodn. Dle uvedl, e bez souhlasu vlastnka ochrann znmky nikdo nesm v obchodnm styku uvat oznaen shodn nebo zamniteln s ochrannou znmkou pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, jako jsou ty, pro kter je znmka zapsna. alobce nedal alovanmu k uvn sv ochrann znmky souhlas. alovan se k alob vyjdila podnm v nm uvedla, e v dob provdn kontroly celnm adem nebyla u kontrolovanho stnku, ani nikde pobl neprodvala, nebyla tedy nikm kontrolovna, e by prodvala zbo, kter mlo bt oznaen jako falzum. Dle alovan uvedla, e dle smlouvy o podnjmu od 1.10.2003 prodejn stnky . 23 a 24, v nich bylo pedmtn zbo zadreno, pronajala tet osob a proto, pokud bylo na pedmtnch stncch zajitno njak zbo, nebylo toto zbo alovan, kdy ona tyto stnky od roku 2003 pronajala. Na dkaz pedloila kopii smlouvy o podnjmu z 2. 10. 2003. Soud konstatoval, e mezi astnky je nesporn, e alobce je ve vci aktivn legitimovn a e je majitelem ochrann znmky EASTPAK. Sporn mezi astnky je, zda 9

alovan je ve vci pasivn legitimovna. Soud provedl dkaz originlem smlouvy o podnjmu z 2.10.2003, uzavenou mezi alovanou a tet osobou, v n se v bod H uvd: Njemce pronajm pedmt podnjmu uveden v lnku I. tto smlouvy na dobu uritou, a to ponaje dnem 2.10.2003 (krtnuto datum 2.10.) a kone dnem 31.12.2005 (krtnuto kone dnem 2003). Je pipojena vta: oprava lnku H smlouvy o podnjmu dne 2.10.2003 a pipojeny podpisy smluvnch stran. Z pednesu alobce, jemu byly pedmtn listiny pedloeny, soud zjistil, e alobce od soudu obdrel kopii smlouvy, v n nen uvedena zmna v bod II jako ve smlouv, kterou alovan pedloila pi jednn, tzn. e podle jeho nzoru dolo k pepisu lnku II. a nsledn, kdy pvodn bylo uvedeno od 2.10. a kone dnem 2003. Dle soud provedl dkaz celnm spisem, zejmna protokolem o zjitnm poruen prvnch pedpis, prvn stranou smlouvy o podnjmu, uzavenou mezi alobcem a alovanou, protokolem o stnm jednn ze 17.3.2005, ivnostenskm listem alovan, fotodokumentac a rozhodnutm o zajitn zbo ze 7.2.2005. Z dkaz soud zjistil, e celn ad provdl kontrolu na triti v Kraslicch, Hranin ve stnku . 24, kde bylo nalezeno zbo oznaen logem svtoznm znaky EASTPAK a etiketami Made in USA a Made in Vietnam, na zklad eho pojaly celn orgny podezen, e kontrolovan zbo nepochz ze zem Evropsk unie. Jeliko bhem kontroly prodejci opustili sv msta nebyl pedloen doklad osvdujc, e zbo bylo dn dovezeno. Dle soud z dkaz zjistil, e alovan do protokolu o stnm jednn ped celnm adem uvedla, e sama prodv v Jchymov, e uveden stnek pronajala tet osob a e njemn smlouvu dolo do 25.3.2005. Dle soud zjistil, e alobce a alovan uzaveli smlouvu o podnjmu, kdy pedmtem smlouvy je podnjem sti pozemku . 2572/1 v k. . Hranin, obec Kraslice, prodejn stnek . 24 a 23, e njemce pronajm pedmt podnjmu na dobu uritou, ponaje dnem 1.4.2002 a kone dnem a uvedeno neuritou. Z celnho spisu soud dle zjistil, e dritel prva vyhodnotil zajitn zbo jako padlky, co sdlil pslunmu celnmu adu. Z dalch dkaz pak soud zjistil, e celn ad rozhodl o zajitn zbo uvedenho ve vroku rozsudku. Z provedenho dokazovn m soud za prokzan, e alovan je ve vci pasivn legitimovna. Celn kontrola byla provedena ve stnku . 24 v obci Kraslice, k. . Hranin, kter j pronajala spolenost S., s.r.o. od 1.4.2002 na dobu neuritou; co alovan nezpochybnila. V zen nebylo prokzno tvrzen alovan, e stnek . 24 dle pronajala tet osob. alovan pedloila sice soudu originl smlouvy o pronjmu z 2.10.2003, j pronajm pedmtn lnek . 24 uveden tet osob na dobu od 2.10.2003 do 31.12.2005, kdy pvodn doba podnjmu ponaje 2.10. a kone 2003 byla pekrtnuta, avak na kopii tto listiny, j zaslala alovan soudu v ploze svho podn z 22.11.2004, je v lnku II. sjednna doba podnjmu: ponaje 2.10. a kone 2003. Soud proto povauje originl smlouvy o pronjmu, j alovan prokazuje, e stnek . 24 v dob celn kontroly byl v pronjmu tet osoby, prv pro nesoulad originlu smlouvy a jej kopie zaslanou soudu, za nevrohodnou. alovan tak neprokzala sv tvrzen ohledn pronjmu stnku tet osob v dob celn kontroly, stnek mla v pronjmu stle alovan. alovan k dotazu soudu uvedla, e nikdy nemla souhlas alobce k tomu, aby zbo oznaen ochrannou znmkou EASTPAK drela, distribuovala i jinak s nm nakldala. Okolnost, e alovan prodvala zcela jin zbo, ne je zbo zajitn celnm adem, je bez vznamu, nebo zbo uveden ve vroku rozsudku bylo zajitno v jejm stnku s podezenm, e se jedn o padlky. A protoe alovan neprokzala, e by mla souhlas majitele ochrann znmky alobce k tomu, aby zbo drela, distribuovala apod., rozhodl soud e zbo zadren Celnm adem jsou padlky.

10

5. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 25.4.2006

43Cm 75/2005-69

Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e nen dn nalhav prvn zjem na podn urovac aloby, nebo celn ad me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky. alobou se alobce domhal vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo paprov vrobky (skldac krabiky k balen rznch videoher, samolepky a nvody k pouit), baleno ve dvou paprovch kartonech v celkovm potu 6487 kus, zajitn rozhodnutm Celnho adu Praha D5 ze dne 18.7.2005 ve smyslu ustanoven 2 zkona . 191/1999 Sb. jsou padlky. V odvodnn uvedl, e je vrobcem pikovho elektronickho zbo, kter je oprvnn oznaovat svmi registrovanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republice, konkrtn zajitn zbo poruuje ochrann znmky alobce, a to nrodn ochrann znmky . 238069, 242798 a 248460 a ochrann znmky Spoleenstv . 932814, 2218840 a 2456101. Na zklad osobn prohldky zajitnho zbo bylo vypracovno odborn vyjden, v nm se konstatuje, e se skuten jedn o vrobky, kter jsou neoprvnn oznaeny ochrannmi znmkami alobce, k jejich uvn nedal alobce souhlas. Shora uveden ochrann znmky jsou znmkami veobecn znmmi s dobrm jmnem, a proto jejich nekontrolovan uit i pro jakkoliv jin vrobky a sluby je rovn zsahem do prv alobce k jeho ochrannm znmkm. alovan ve svch podnch mimo jin uvedl, e podle jeho nzoru alobce neosvdil nalhav prvn zjem na podn urovac aloby a navrhl jej zamtnut. Dle uvedl, e po vydn novely zkona . 255/2004 Sb., kter mn zkon . 191/1999 Sb., nemus majitel ochrann znmky podvat urovac alobu a prokazovat tak v soudnm zen, e pedmtn zbo poruuje alobcova duevn prva a tm umonit alobci a nsledn celnmu adu pedmtn zbo zniit i pokud je na tom nalhav prvn zjem, takto oznaen zbo vnovat na humanitrn ely. Ve zmnn novela umouje, aby zajitn zbo bylo znieno pmo, bez rozhodnut soudu na zklad dosti majitele duevnho prva k pedmtn ochrann znmce, ale za pedpokladu, e s tm deklarant, vlastnk nebo dritel zbo psemn souhlas. Tento souhlas je mon obdret i tzv. mlky. Zvrem jet uvedl, e pedmtn zbo si alovan neobjednal, nem je v dren a ani za n nezaplatil. Soud konstatoval, e mezi astnky nen sporn, e alobce je majitelem ochrann znmky Gameboy a NINTENDO, e je ve vci aktivn legitimovn, a dokazovn zamil do oblasti mezi astnky sporn, tj. zda alovan je vci pasivn legitimovn. Soud provedl dkaz odbornm vyjdenm z 8.8.2005, vpisem z obchodnho rejstku pro alobce a alovanho a celnm spisem, zejmna rozhodnutm o zadren zbo z 18.7.2005, celn deklarac z 15.7.2005, fakturou odesilatele, protokolem o podanm vysvtlen z 26.7.2005 a fotodokumentac. Z provedench dkaz soud zjistil, e jako pjemce je v celnch dokladech a na faktue odesilatele oznaen alovan. Z provedenho dokazovn vzal soud za prokzan, e alovan byl pjemcem zbo. To, e v ppad zadrenho zbo se jedn o padlek, m soud rovn za prokzan s ohledem na odborn vyjden z 10.1.2005. Soud se neztotonil s nmitkou alovanho, e v danm ppad nen dn nalhav prvn zjem na podn aloby, nebo celn ad 11

me zniit pedmtn zbo se souhlasem majitele ochrann znmky za podmnek stanovench novelou zkona . 255/2004 Sb. k zkonu . 191/1999 Sb., ani by byla podna urovac aloba. Nalhav prvn zjem ve smyslu 80 psm. c) o.s.. je dn zjmem majitele ochrann znmky. Postup celnho adu a majitele ochrann znmky v ppad, e zbo zadren celnm adem poruuje prva k duevnmu vlastnictv majitele ochrann znmky, je stanoven ji zmnnm zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn a je na majiteli ochrann znmky, jak postup zvol, tj. zda se pokus zskat souhlas deklaranta, vlastnka i dritele zbo se znienm zbo nebo zda pjde cestou aloby. V danm ppad se alobce rozhodl podat alobu na uren a tento postup je zcela v souladu se zkonem . 191/1999 Sb. v platnm znn. Postupu alobce nelze nieho vytknout. Soud proto alob vyhovl a uril, e zbo zajitn rozhodnutm Celnho adu Praha D5 poruuje prva z duevnho vlastnictv alobce. Ve zbytku soud zen zastavil s ohledem na sten zpt vzet aloby ( 96 odst. 1,2 o.s..).

6. Krajsk soud v Plzni, rozhodnut ze dne 05.09.2006

43Cm 9/2005 - 52

Jestlie zbo uren alovanmu a dovezen ze zahrani bylo opateno npisem resp. oznaenm, kter je dominantnm prvkem ochrann znmky alobc, a je tud s nm zamniteln, byla tak poruena jejich prva k dn zapsan ochrann znmce. alobou se alobci domhali vydn rozhodnut, jm by soud uril, e zbo zadren Celnm adem 20.1.2005 je zbo, kter poruuje prva k duevnmu vlastnictv alobce. Uvedli, e 1. alobce je majitelem ochrann znmky zapsan pod registranm slem 188996 u adu prmyslovho vlastnictv pro tdu vrobk a slueb 25. Druh alobce je majitelem ochrannch znmek KARL KAN . reg. 805862, 806178, 02696607, 002517761. alovan si nechal dovzt z ny za elem dalho prodeje do esk republiky zbo, kter je oznaeno ochrannou znmkou KAN. Celn ad toto zbo zadrel pro podezen, e se jedn o padlek nebo nedovolenou napodobeninu. Kontrolou ve uvedenho zbo celnm adem a nsledn patentovm zstupcem alobc bylo zjitno, e je bez dovolen alobc oznaeno oznaenmi zamnitelnmi s dn zapsanmi ochrannmi znmkami KARL KAN, kter jsou ve vlastnictv alobc. Podle alobc se alovan dopustil protiprvnho jednn tm, e poruil jejich prva k dn zapsan ochrann znmce, nebo bez souhlasu majitel ochrannch znmek nechal dovzt zbo neoprvnn oznaen tak, e je zamniteln s ochrannmi znmkami alobc. alobci proto s odkazem na 8 zkona . 441/2003 Sb. a 11 zkona . 191/1995 Sb. podali alobu, aby se soudn cestou domohli uren, e se jedn o padlky a aby padlky naly vyuit eventueln pro humanitrn ely. alovan se k alob vyjdil podnm, v nm uvedl, e zsilka zbo, kter byla zadrena Celnm adem, je oznaena obchodn znmkou KAN 23, kdy tato obchodn znmka je registrovna na jmno spolenosti H.D. spol. s r.o., piem registrace jet nenabv platnosti; nejde o obchodn znmku KARL KAN. Dle uvedl, e kdyby obchodn znmka KAN 23 poruila prva k ochrann znmce KARL KAN, ad prmyslovho vlastnictv by takovou registraci urit nepovolil. alovan se proto domnv, e aloba je bezdvodn. Z vpisu z registrace ochrann znmky . 188996 u adu prmyslovho vlastnictv a z vpisu z rejstku mezinrodn ochrann znmky . 805862, 806178, 02696607 a 002517761 soud zjistil, e 1. alobce je majitelem ochrann znmky KARL KAN .188996 12

a 2. alobce je rovn majitelem ochrannch znmek KARL KAN. Z proforma faktury . 6573 z 22.12.2004 soud zjistil, e jako pjemce zbo je oznaen alovan a jako msto odesln je na. Z celnho prohlen soud zjistil, e jako pjemce pedmtnho zbo je rovn oznaen alovan. alovan ve svm pednesu pi jednn uvedl, e podle jeho nzoru se nejedn o padlky, nebo zbo bylo oznaeno ochrannou znmkou KAN 23. Znovu odkazuje na vpis z databze ochrannch znmek u adu prmyslovho vlastnictv. Soud u adu prmyslovho vlastnictv zjistil, e zen o pihlce ochrann znmky, na kterou se odkazuje alovan bylo negativn ukoneno. Na zklad shora uvedenho zjitn m soud jednak za prokzan, e pjemcem zbo, kter bylo zajitno Celnm adem Cheb, je alovan spolenost, a jednak m za prokzan, e se jedn o vrobky neoprvnn oznaen ochrannmi znmkami alobc. Skutenost, e zbo bylo ureno pro alovanho, alovan nepopel ani ve svm vyjden k alob z 2.9.2005. alovan vak vznesl nmitku, e se v danm ppad nejedn o padlek, nebo zbo bylo oznaeno ochrannou znmkou KAN 23. V zen sice bylo prokzno, e spolenost H.D., spol. s r.o. podala pihlku na registraci ochrann znmky KAN 23 u adu prmyslovho vlastnictv, avak z dkazu, kter pedloil sm alovan, vyplynulo, e ochrann znmka KAN 23 nebyla u adu registrovna, naopak v kolonce stav je uvedeno, e zen o n bylo negativn ukoneno po podn, co znamen, e k registraci ochrann znmky KAN 23 nedolo. Jestlie tedy zbo uren alovanmu bylo opateno npisem KAN 23, byla tak poruena prva alobc k dn zapsan ochrann znmce, nebo alovan spolenost si nechala dovzt z ny zbo, kter bylo bez souhlasu majitel ochrannch znmek oznaen tak, e je zamniteln s ochrannmi znmkami alobc. Soud proto alob v plnm rozsahu vyhovl. Poznmka zpracovatele Sbrky: Soud se v odvodnn rozsudku bohuel nezabval ble tm, e oznaen KAN 23 nen identick s ochrannou znmkou alobc KARL KAN, ale e jsou tato oznaen pouze zamniteln. Z tohoto hlediska nen rozhodn, e zen o oznaen KAN 23skonilo negativn a nebylo zapsno do rejstku ochrannch znmek.

7. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 4. kvtna 2005

11 C 10/2005

Pokud byl alovan usnesenm soudu vyzvn k vyjden k alob s pouenm, e jestlie se bez vnho dvodu ve vci sam vas psemn nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl, jak vn dvod mu v tom brn, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobu uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s.. ). alobou, kter byla doruena soudu se alobce domhal na alovanm hrady nrokovan stky s odvodnnm, e alovan je provozovatelem pevzatho televiznho vysln prostednictvm kabelovch rozvod. alovan pak pi kabelovm penosu televiznho vysln uval hudebn dla autor zastupovanch alobcem a z tohoto dvodu uzavral se alobcem smlouvy, ktermi zskval souhlas k uvedenmu uit dl a hradil sjednan autorsk odmny. Od roku 1997 alovan uv hudebn dla, ani by se alobcem uzavel smlouvu, kterou by souhlas k uit dl zskal a hradil sjednan autorsk odmny. I v roce 2003 a 2004 uval hudebn dla pi kabelovm penosu televiznho vysln. Dne 19.12.2003 mu 13

alobce zaslal nvrh na uzaven hromadn licenn smlouvy o uit hudebnch dl s textem i bez textu pi jejich kabelovm penosu. Autorsk odmna za rok 2003 byla navrena v pauln stce 0,81 K msn za jednu aktivn zsuvku, do kter je peneno maximln 10 televiznch program a 1,- K za jednu aktivn zsuvku, do kter je peneno ll a vce televiznch program. Odmna za rok 2004 byla navrena v ppad zsuvek penejcch maximln 10 televiznch program ve stejn vi jako v roce 2003 a u zsuvek penejcch ll a vce televiznch program ve vi 1,17 K msn za zsuvku. Na nvrh alovan nijak nereagoval. Hudebn dla v roce 2003 i v roce 2004 uval neoprvnn, nebo tak inil bez souhlasu alobce. alobce pak poaduje bezdvodn obohacen ve vi dvojnsobku obvykl autorsk odmny ve smyslu 40 odst. 3 AZ. Pokud jde o poet aktivnch zsuvek vychz vpoet z obvykl odmny z poslednho alobci znmho daje, dle kterho v roce 2002 penel alovan televizn programy do 10.132 zsuvek. alovan nesdlil ani poet penench program, proto alobce vychz z autorsk odmny 0,81 K za jednu zsuvku. Autorsk odmna za rok 2003 in pak 98.484,- K a za rok 2004 stejnou stku, tedy 98.484,- K, celkem 196.968,- K. Bezdvodn obohacen pak in dvojnsobek tto stky, tj. 393.936,- K. alovan byl usnesenm soudu vyzvn k vyjden k alob s pouenm, e jestlie se bez vnho dvodu ve vci sam vas psemn nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl, jak vn dvod mu v tom brn, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s..). Usnesen spolu s alobou bylo alovanmu dorueno dne 7.3.2005 do vlastnch rukou. Ve stanoven lht 30-ti dn se vak alovan k alob nevyjdil. Podle 153a odst. 3 rozsudkem pro uznn rozhodne soud tak tehdy, m-li se za to, e alovan nrok, kter je proti nejmu alobou uplatovn, uznal ( 114b odst. 5). Dle 114b odst. 5 o.s.., jestlie se alovan bez vnho dvodu na vzvu soudu podle odst. 1 vas nevyjd a ani ve stanoven lht soudu nesdl jak vn dvod mu v tom brn, m se za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv. V danm ppad tedy postupoval soud ve smyslu ve uvedenho zkonnho ustanoven a rozhodl rozsudkem pro piznn alobcem poadovan odmny, nebo alovan, jak ji bylo zmnno, se k vzv soudu ve stanoven lht nevyjdil a byl dn pouen o nsledcch.

8. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 16.4.2004

23C 170/98-224

Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst.1psm. c) ve spojen s 13 odst. 1 autorskho zkona je prvem na odmnu pimenou. Rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je tedy smlouva. V ppad neoprvnnho uit, kter bylo v tomto ppad prokzno, je rozhodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad. Je nutno pihldnout nikoliv k autorskmu renom autorky dla i k stkm, kter jsou j smluvn placeny za zhotoven jinch fotogra, ale je nutno pihlet tak k tomu, v jakm mst, jakm zpsobem byla fotograe, jej autorkou je alobkyn, prezentovna a nelze brt mtka jin nebo vychzet z toho nzoru, e autorka je rovn oprvnna poadovat odmnu, a to v jakkoliv vi. To vak plat pi smluvnm prodeji autorskch prv, nikoliv pi neoprvnnm pouit, nebo tam rozhoduj shora uveden kritria. 14

alobkyn se domhala rozhodnut, aby alovan byla povinna zdret se en autorskho dla umleck fotograe , vytvoen alobkyn a zaplatit j autorskou odmnu za dosavadn en dla ve vi 30.000,- K s odvodnnm, e alobkyn vytvoila v dubnu 1998 umleck dlo fotograi pro ely testov fotograe pro modelku. V jnu 1998 alobkyn zjistila, e alovan uila pedmtnou umleckou fotograi jako logo sv akce Veer elegance a dlo bylo eno jak ve form plakt propagujcch tuto akci, tak ve form pozvnky. Dlo bylo pro tyto ely uito opakovan, a to pro propagaci akc ve dnech 16.9., 21.10. a 2.12.1998. alobkyn ji dne 8.10.1998 telefonicky upozornila alovanou, e svm jednnm poruuje ust. 14 odst. 1 autorskho zkona a podala o hradu autorsk odmny. alovan nebyla pstupn dnmu jednn a dlo dle ila. Poadavek na zaplacen autorsk odmny ve vi 30.000,- K alovan odmtla. alovan navrhovala zamtnut aloby, poukazovala na konkrtn okolnosti ppadu, tedy e autorsk dlo alobkyn je tvoeno jednou jedinou konkrtn tnovanou fotogra modelky a na tu skutenost, e pedmtn fotograe nebyla oznaena autorem a poadovanou stku odmtla alobkyni zaplatit z toho dvodu, e autorsk odmna tak, jak je poadovan alobkyn, je naprosto nepimen a za maximln stku, kterou by byla ochotna alovan zaplatit, povaovala stku 5.000,- K s odvodnnm, e je nutno pihldnout k loklnm podmnkm, ve kterch byla fotograe prezentovna a tak k uivatelce dla a k t skutenosti, e dolo k omylu a e dlo bylo uito specickm zpsobem a alovan doshla zisk nikoliv v dsledku pouit fotograe, ale v dsledku sv vlastn innosti. Krajsk soud rozsudkem ze dne 30.3.2001 zamtl nvrh, aby bylo rozhodnuto, e alovan je povinna se zdret en autorskho dla umleck fotograe vytvoen alobkyn, zavzal alovanou k povinnosti zaplatit alobkyni autorskou odmnu ve vi 5.000,- K, nvrh na zaplacen dalch 25.000,- K zamtl a rozhodl o nkladech zen astnk. K odvoln obou astnk odvolac soud rozsudek krajskho soudu v napaden sti, tedy v odstavci III. a IV., zruil a vc v tomto rozsahu vrtil soudu k dalmu zen. Z uvedenho vyplv, e prvn moci nabyl vrok v odstavci I., kterm byl zamtnut nvrh, aby bylo rozhodnuto, e alovan je povinna se zdret en autorskho dla... a dle vrok, e alovan je povinna zaplatit alobkyni autorskou odmnu ve vi 5.000,- K. Pedmtem zen tedy zstala stka 25.000,- K. Odvolac soud vytkl soudu I. stupn, e pi stanoven autorsk odmny vychzel vlun jen ze zvr znaleckho posudku. Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst. 1 psm. c) ve spojen s 13 odst.1 autorskho zkona je prvem na odmnu pimenou. Kritria pro uren ve autorsk odmny zkon po novele . 86/1996 Sb. nestanov a odmna se uruje volnou dohodou. Rozhodujc je obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad. Je teba zvit pot, co budou uinna skutkov zjitn o tvrzenm neoprvnnm uit autorskho dla v tom smru, kolikrt k nmu dolo, na jak rovni, zda celosttn i regionln, o kolik plakt lo atd., uinit dotazy, kter ostatn alobkyn navrhovala, jak autorsk odmna se obvykle vyplc v takovch ppadech. Dle bylo soudu I. stupn vytknuto, e v danm ppad nen zejm, zda pedmtn fotograe pedstavuje jedinen vsledek tvr innosti alobkyn a zda jde o posouzen otzky, ke kter je zapoteb odbornch znalost, a proto bude nezbytn ustanovit znalce k posouzen tto otzky. Po rozhodnut Vrchnho soudu alobkyn vzala nvrh zpt ohledn stky 5.000,- K, kdy tuto stku j alovan zaplatila a kdy alovan nemla nmitky proti tomuto procesnmu konu, zen ohledn tto stky v souladu s ust. 96 o.s.. bylo zastaveno a pedmtem zen se stalo toliko zaplacen stky 20.000,- K. 15

Ze znaleckho posudku Vysok koly umlecko-prmyslov v Praze, kter zpracoval zamstnanec tohoto stavu, a to vedouc ateliru fotograe, soud zjistil to, co bylo mezi astnky nesporn, e pedmtn fotograe modelky spluje vechny nleitosti vdom vytvoenho umleckho dla, nebo model je dobe vybran, kultivovan a vhodn je pracovno se svtlem. Tnovn snmku do ervenav barvy je vkusn a vyjaduje soulad mezi nzvem akce a vyznnm snmku. Kompozice snmku je tradin hlopn. Diskusi by mohlo vyvolat uit sti kolena v prav doln polovin snmku, ale stejn tak by se toto uit mohlo povaovat jako vnesen mn tradinho pohledu. Znalec konstatoval, e snmek lze povaovat za umlecky jednotn a splujc poadavky na vdom vytvoen dlo. Soud po provedench dkazech dospl k zvru, e v danm ppad je nesporn, e alovan neoprvnn uila autorskho dla alobkyn a pokud jde o vi autorsk odmny, je rozhodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad, tedy nikoliv autorsk renom alobkyn, pp. kritria pro smluvn uzaven smlouvy o cen za poskytnut autorskch prv. Na nvrh astnk soud pedestel skutkov zjitn shora uveden jednotlivm odbornm rmm, kter vtinou soudu sdlily, e se odmna v danm ppad u obdobnch dl pohybuje zpravidla v rozmez 1 a 5 tisc K, v jednom ppad v rozpt mezi 25 a 45 tisci K. Po zhodnocen vech dkaz provedench astnky, soud dospl k zvru, e aloba nen dvodn. Obecn prvo na autorskou odmnu stanoven v 12 odst.1psm. c) ve spojen s 13 odst. 1 autorskho zkona je prvem na odmnu pimenou. Kritria pro ureni ve autorsk odmny zkon po novele . 86/1996 Sb. nestanov, odmna se uruje volnou dohodou astnk. Rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je tedy smlouva. V ppad neoprvnnho uit, kter bylo v tomto ppad prokzno, je rozhodujc obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad. Soud tedy zjioval tuto obvyklost ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad dotazy na subjekty, kter astnci navrhli, a z tchto odpovd vyplv, e toliko jedna odpov stanovila spodn hranici na stku 5.000,- K, vechny zbvajc jsou pod touto stkou, s vjimkou odpovdi, kter tuto stku stanovila v rozpt 25.000,- K a 45.000,- K za jednu fotograi. Soud k posledn uveden odpovdi nepihldl, nebo toto tvrzen zcela vybouje z ady a nen tedy obvykl. Za stavu, kdy alovan ji alobkyni zaplatila stku 5.000,- K, kdy tato stka pedstavuje maximln cenu obvyklou ve shodnm, obdobnm i srovnatelnm ppad, soud alobu zamtl. Je nutno pihldnout nikoliv k autorskmu renom alobkyn i k stkm, kter jsou j smluvn placeny za zhotoven jinch fotogra, ale je nutno pihlet nejen ke skutenostem shora uvedenm, ale tak k tomu, v jakm mst, jakm zpsobem byla fotograe, jej autorkou je alobkyn, prezentovna a nelze brt mtka jin nebo vychzet z toho nzoru, e autor je rovn oprvnn poadovat odmnu, a to v jakkoliv vi. To je faktem, ovem pi smluvnm prodeji autorskch prv, nikoliv pi neoprvnnm pouit, nebo tam rozhoduj kritria jak ve uvedeno. Za stavu, kdy obvykl cena v danm ppad je maximln 5.000,- K, byla aloba na zaplacen dalch 20,000,- K jako nedvodn zamtnuta.

9. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 11.12.2001

23 C 23/98

Pokud een, kter jsou pedmtem sporu, maj vysokou vtvarnou kvalitu na pln profesionln rovni a jsou tedy umleckm dlem a pokud alovan toto autorsk dlo 16

alobce uval bez jeho souhlasu, nle alobci autorsk odmna, nebo podle autorskho zkona pi kadm uit dla nle autorovi, s vjimkami vslovn uvedenmi v tomto zkon, autorsk odmna. Ve tto odmny se d podle hodnoty dla a jeho vznamu pro spolenost. alobce se domhal I po alovan zaplacen stky 1,194.937,50 K s 26 % rokem z prodlen od 23.2.1998 s odvodnnm, e je autorem nzvu MIKYKA, jeho obrazovho ztvrnn vetn hlavy koky a obrzku koky nesouc kraj mlka, kter vytvoil pro svho zamstnavatele v rmci svho pracovnho pomru. Dlo vytvoil koncem roku 1982 a na zklad nho byly vyrbny obaly pro vrobek nazvan MIKYKA zakysan mlko. Vzhledem k tomu, e dlo vytvoil pro svho zamstnavatele, byl jeho zamstnavatel oprvnn toto dlo pro sv vrobky pouvat. alovan nen prvnm nstupcem jeho bvalho zamstnavatele, ani s nm neuzavela smlouvu o uit jeho dla. Pesto zaala jeho dlo pouvat pro propagaci svch vrobk, potiskovala s nimi obaly svch vrobk a dokonce si nechala nkter sti jeho dla pihlsit jako soust sv ochrann znmky k tmto vrobkm, to ve bez souhlasu alobce. Kdy alobce chtl pout sv dlo pro obaly jeho jinho smluvnho partnera, alovan tomu zaala brnit s odkazem na ochrannou znmku a dokonce se domhala zaplacen za uvni dla i po tomto jinm smluvnm partnerovi, se kterm alobce spolupracoval. alovan vysokch obchodnch obrat dosahovala i proto, e uvala pro oznaen svch vrobk dlo alobce. alovan pvodn navrhovala vyhovn alob co do stky 25.089,- K, za uit dla alobce, ve zbytku navrhovala zamtnut aloby s odvodnnm, e je nesporn, e alobce je autorem dla nzvu MIKYKA, jeho obrazovho ztvrnn vetn hlavy koky a obrzku koky nesouc kraj mlka, co je potvrzeno i pravomocnm rozsudkem Krajskho soudu v Ostrav ze dne 27.3.1997. alobci nle autorsk odmna a k uzaven smlouvy o uit dla nedolo s ohledem na vi autorsk odmny poadovan alobcem. Pokud jde o vi odmny, kter byla stanovena znaleckm posudkem, jde o exces znalce, nebo zvry znalce se vymykaj z ostatnch zjitn v tto vci provedench a navc znalec neuvd jedin konkrtn pklad. Krajsk soud v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 29.1.1999 tak, e zavzal alovanou zaplatit alobci stku 887.386,- K s 26 % rokem z prodlen od 23.2.1998 do zaplacen, alobu na zaplacen dalch 317.551,50 K s psluenstvm zamtl a rozhodl o nkladech zen astnk. Vrchn soud usnesenm ze dne 31.3.2000 rozsudek krajskho soudu v napaden sti, tedy pokud jm bylo alovan uloeno zaplatit alobci stku 817.386,- K s psluenstvm a pokud jm byla zamtnuta aloba na zaplacen stky 317.551,- K s psluenstvm zamtnuta a v akcesorickch vrocch zruil a vc vrtil soudu k dalmu zen. Soud provedl dkaz znaleckm posudkem znalce, kdy znalec ml za kol stanovit hodnotu dla alobce a jeho vznamu pro spolenost ve smyslu ust. 13 odst. 1 zk.. 35/1965 Sb., ve znn platnm do 21.4.1996, a z tohoto posudku soud zjistil, e alobce je pln kvalikovanm vtvarnm umlcem jak pokud jde o jeho grack een obalu nebo ttu na mlkrensk vrobky, tak tato een maj vysokou vtvarnou kvalitu i na pln profesionln rovni a dospl k zvru, e vzhledem ke skutenosti, e vrobky uvajc pedmtn znaen a grack een celch obal podle autora, maj velmi irok uplatnn a ovlivuj irok rozsah populace svm masovm psobenm, je teba vzt v vahu vysokou vtvarnou kvalitu dla. V tomto smyslu lze piznat vrazn pozitivn vznam dla pro celou spolenost. Pokud jde o vpoet nrok autora, tak podle nzoru znalce autor vyslil odmnu, kter 17

je pomrn hluboko pod rovn odpovdajcch nrok. Podle znalcova odbornho posouzen by i vzhledem k vtvarn-grack kvalit een odpovdala prmrn sazba 2 % z velkoobchodn ceny vrobk, a to jet na doln hranici monch autorovch nrok. To je rovn v souladu i s jinmi ppady uit vtvarnch dl nebo znaek i balen na vrobcch z jinch ne potravinskch oblast, kde se nrok na autorsk honor pohybuje mezi 1,5 a 5 % z prodejn ceny vrobku. Pi jeho stanoven se vychz ze zsady, e vtvarn i obsahov zdail zpsob vtvarnho znaeni m vznamn podl na jeho obchodn spnosti. Dle se znalec vyjdil k dotazu alobce, e poadovan 1,5 % z stky, kterou alovan zskala prodejem vrobku oznaenho MIKYKA nen stkou pimenou a je pod bnou rovni poadovanho honore a uvedl, e odpovdajc honor za vyuit tohoto vtvarnho dla na doln hranici autorskho nroku bude odpovdat nejmn 2 % z prodejn ceny vrobku. Stejn tak dal poadavky alobce na odmnu ve vi 0,5 % z stky, kterou alovan zskala, jsou stkou pimenou autorsk odmn a je to hluboko pod bnou rovn doln hranice poadovanho honore. Tot plat pro tet vrobek, a to MIKY-POLOSMETANA. Po provedenm dokazovni soud zjistil, e alobce je autorem dla, a to obrazovho ztvrnn motivu hlavy koky a motivu koky nesouc kraj mlka a st tohoto dla, a to kombinovan ochrann znmka MIKYKA .165701 s prioritou od 13.6.1983 byla do rejstku dne 13.6.1984 zapsna a znmka je tvoena grackm ztvrnnm slovnm prvkem MIKYKA, kde nad psmenem i je umstn obrys koi hlaviky. Dle dolo k tomu, e st celku tohoto autorskho dla byla zaregistrovna jako ochrann znmka dalmu uivateli, a to pokud jde o koku nesouc kraj mlka. Rovn bylo zjitno, e v letech 1995 1997 pouvala tohoto dla alobce alovan na oznaen svch vrobk, a to Kysanho plnotunho mlka, Podmsl a MIKY-POLOSMETANA, pestoe nemla souhlas autora s pouitm jeho dla, a to na zklad toho, e alovan byla majitelem ochrann znmky, kter byla vymazna z rejstku ochrannch znmek rozhodnutm ze dne 29.5.1998. Po tomto rozhodnut alovan reklamn kampan pomoc letku sdluje spotebitelm, e jejich oblben MIKYKA bude v novm obalu jak shora uvedeno. Rovn soud zjistil mnostv vrobk jak shora uvedeno a cenu, za kter tyto vrobky byly prodny. Tyto skutenosti jsou mezi astnky nesporn a sporn je toliko stanoven ve autorsk odmny alobci. Je nepochybn a bylo to zjitno i ze znaleckho posudku, e vechna shora uveden een maj vysokou vtvarnou kvalitu na pln profesionln rovni a jsou tedy umleckm dlem a e alovan toto autorsk dlo alobce uval bez jeho souhlasu, a za tohoto stavu nle alobci autorsk odmna, nebo podle ust. 13 odst. 1 zk. . 35/1965 Sb., autorskho zkona, pi kadm uit dla nle autorovi, s vjimkami uvedenmi v 15, autorsk odmna. V tto souvislosti je nutno uvst, e do 21.4.1996 (do novely proveden zkonem . 86/199 Sb.) platilo citovan ust. 13 odst. 1 ve znn, e pi kadm uit dla nle autorovi s vjimkami uvedenmi v 15 autorsk odmna. Ve tto odmny se d podle hodnoty dla a jeho vznamu pro spolenost. Vzhledem k tomu, e st alovanho obdob pekrvalo znn 13 ped novelou, soud provedl znaleck posudek, kter se zabval hodnotou dla a jeho vznamu pro spolenost se zvry jak shora uvedeno. Pokud jde o dal obdob, ji nelze bez dalho pihlet pi stanoven ve odmny k hodnot dla a jeho vznamu pro spolenost, ovem tento zvr znalce nelze zcela opomenout a pehldnout a svd jednoznan ve prospch alobce. Podle novelizovanho ust. 13 autorskho zkona rozhodujc pro stanoven ve autorsk odmny je smlouva.

18

Ta v danm ppad uzavena nebyla a je nepochybn, e alovan v rozporu se zkonem neoprvnn uvala autorskho dla alobce a za tohoto stavu je rozhodujc obvyklost ve shodnm i obdobnm i srovnatelnm ppad. Soud tedy zjioval jakou autorskou odmnu by za obdob 1.1.1995 do 31.12.1997, za kter alobce odmnu poaduje, zskal, kdyby pro toto obdob byla uzavena mezi astnky smlouva o uit autorskho dla a autorsk odmn, a to takov, kter by zohledovala tak mnostv vrobk prodanch alovanm, a dospl k zvru, e autorsk odmna by inila minimln 1, resp. 1,04 % v ppad vrobku MIKYSKA a tuto vi zjistil z nsledujcch dkaz. Jednak je nezbytn vychzet z toho, e za stavu, kdy samotn alovan poadovala po dalm uivateli za kad obal s nzvem MIKYKA stku 0,25 K; tedy za stavu, kdy prodejn cena inila 6 K, poadovala 4 % z hodnoty prodanho vrobku, nepochybn, pokud by byla uzavena smlouva, byla by sjednna autorsk odmna tak jak tvrd alobce. Tento zvr soudu podporuje odpov dodan spolenosti, kde je uvedena maximln sazba 3,5 % z prodejn ceny a s pihldnutm k osobnosti autora a kvalit jeho dla je soud toho nzoru, e i v danm ppad sazba 1,1 % v ppad vrobku je zcela namst a tento zvr soudu o vi odmny pln podporuje znaleck posudek znalce, kter za innosti 13 ped novelou zhodnotil a vzal v vahu vysokou kvalitu dla alobce prv v souvislosti s tm, e maj irok uplatnn a ovlivuj i irok rozsah populace svm masovm psobenm. Na zklad svch odbornch znalost dospl znalec k zvru, e stky, kter poaduje alobce nejsou stkami pimenmi, a to z toho dvodu, e jsou pod bnou rovn poadovanho honore. Za stavu, kdy zvr znalce je ve shod jak se shora uvedenou zprvou dodan spolenosti i tak v souladu se samotnm jednnm alobce, dospl soud k zvru a zjistil, e za obdob od 1.1.1995 do 31.12.1997 by alobce, i pokud by pro toto obdob byla uzavena mezi astnky smlouva o uit jeho autorskho dla a autorsk odmn, kdy tato by zohledovala tak mnostv vrobk prodanch alovanou s pouitm obal s autorskm dlem alobce, by odmna inila v ppad vrobku MIKYKA minimln alovanou stku 913.500,- K, tj. mn ne 1,04 % z prodejn ceny, v ppad vrobku Podmsl pak stka 147.187,50 K, tj. mn ne 0,55 % a v ppad vrobku MIKY-POLOSMETANA pak alovan stka 134.250,- K, tj. mn ne 0,48 %. Celkem je tedy aloba dvodn ohledn stky 194.937,50 K, ale vzhledem k tomu, e odvolnm alovanho v pvodnm rozsudku zstala nedotena stka 60.000,- K, kdy tato stka je pravomocn, soud vyhovl alob ve zbytku tak, jak bylo poadovno a zavzal alovanho zaplatit alobci stku 1.134.937, 50,- K s 26% rokem z prodlen od 23.2.1998, nebo alobce je v prodlen s plnnm penitho dluhu, kdy alovan jej dn vyzval k zaplacen penitho dluhu dopisem ze dne 15.2.1998, ve kterm mu stanovil lhtu k zaplacen do 22.2.1998 a protoe tak alovan neuinil, je od nsledujcho dne, tedy od 23.2.1998 s plnnm penitho dluhu v prodlen. Jet soud povauje za nutn vyjdit se k autorskm honorm v uit grace za rok 1996, kter pedloil alobce, kdy pedevm m za to, e v danm ppad nejde o ppad jak stanovit odmnu v dan vci, nebo jednak obaly, kter jsou v tto publikaci doporueny, se zkladnch honor podle nzoru soudu nevztahuj na obaly prmyslovho zbo vyrbnho v masovch nkladech, tedy na potravinsk zbo, a navc jde o doporuen, kter samozejm pedpokld souhlas druh strany, tedy v danm ppad podle tto publikace se ve odmny sjednv smluvn a nikoliv tak, jak tomu bylo v danm ppad. alovan v podanm odvoln uplatnila nmitku promlen na autorskou odmnu za obdob leden a 16. nor 1995 a soud se touto nmitkou zabval a dospl k zvru, e nen dvodn. Dvodn nen z toho dvodu, e z pehledu vyrobench vrobk vyplv, e tyto nebyly vyrbny v lednu a noru, ale a od bezna 1995, take nmitka je nedvodn

19

a navc, i kdyby dvodn byla, vzhledem k tomu, e v tomto smru je pravomocn piznna stka 60.000,- K na autorsk odmn, tak tuto autorskou odmnu je nepochybn nutno vzthnout na msce leden a nor 1995, tedy na pohledvku nejdve splatnou. Soud neprovdl revizn znaleck posudek, a to z toho dvodu, e na rozdl od alovan nen toho nzoru, e nzor znalce je v dan vci excesem, a to z dvodu jak je uvedeno ve.

O nhrad nklad zen astnk bylo rozhodnuto podle 142 odst. 1 o.s.. Podle tohoto ustanoven astnku, kter ml ve vci pln spch, pizn soud nhradu nklad potebnch k elnmu uplatovn nebo brnn prva proti astnkovi, kter ve vci spch neml. V dan vci ml alobce pln spch, take mu nle pln nhrada nklad zen a tyto nklady zen pedstavuj zaplacen soudn poplatek alobcem ve vi 47.800,- K z nvrhu a 10.l390,- K za soudn poplatek z odvoln a dle nklady prvnho zastoupen. Do doby 1. rozhodnut soudu nle alobci odmna za 6 kon prvn sluby, tj. za pevzet vci, sepsn aloby, stnho jednn ve vci dne 12.5.1998, 15.1.1999, 21.1.1999 a za vyhlen rozhodnut dne 29.1.1999 ve vi 1/2. Pokud jde o vi odmny za jeden kon prvn sluby, soud vychzel z ust. 7, kter upravuje sazbu mimosmluvn odmny citovanho vyhlky, ze kter vyplv, e sazba mimosmluvn odmny za jeden kon prvn sluby in z tarifn hodnoto sporu pes 200.000,- K stku 5.750,- K a 25, - K za kadch zapoatch 10.000,- K, o kter hodnota pevyuje 200.000,- K. Pi stanoven ve hodnoty jednotlivch kon soud tak pihldl k psluenstv pohledvky v dob zapoet konu. alobce poadoval jet jeden kon prvn sluby, a to za prvn poradu s klientem, avak podle nzoru soudu odmna za tento kon prvn sluby v dan vci nenle, nebol v 11 odst. 1 cit. vyhl. je prvn porada s klientem zmiovna toliko v ppad, je-li klientovi zstupce nebo obhjce ustanoven, ovem o dan ppad nejde, take zstupci alobce nle odmna za kon prvn sluby, a to pevzet a ppravu zastoupen na zklad smlouvy o poskytnut prvnch slueb, kdy tato smlouva v danm ppad byla uzavena, a nikoliv t; za prvn poradu s klientem, kter je zahrnuta v pevzet a pprav zastoupen. Dle nle alobci odmna za podan odvoln co do stky 273.177,- K + rok ke dni padn odvoln 71.032,- K, take jeden kon prvn sluby in 6.125,- K a dle soud piznal alobci odmnu na nkladech prvnho zastoupen za ast u jednn dne 4.5.2001 ve vi 10. 425,- K, tedy pedmt sporu 1,134 . 937 ,- K + rok z prodlen splatn ke dni 4.5.2001 941.059,- K, za ast u jednn dne 14.5.2001, kdy ve vci nebylo jednno, v rozsahu 1/2, tedy 5.212,- K a ast u jednn ve vci dne 11.12.2001, kdy odmna za tento kon in stku 10.750,- K. Celkem tedy na nkladech prvnho zastoupen nle stka 79.824,- K + 10x75,- K reijn paul + soudn poplatky jak shora uvedeno, celkem tedy 138.764,- K. alobce jet poadoval odmnu za jeden kon, a to za poradu s klientem pesahujc pes jednu hodinu dne 16.2.1999 nad rozsudkem soudu I. stupn a o odvolacch dvodech, piem tuto odmnu soud nepiznal, nebo nejde o odmnu eln vynaloenou, kdy samozejm nic nebrn astnkovi, aby se se svm zstupcem radil bez jakhokoliv omezen, ale tyto nklady nelze povaovat za eln vynaloen a poadovat jejich zaplacen po alovanm.

20

10.

11 C 27/2004-32

Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 8. listopadu 2004. Zmek-li alovan jednn soudu, na kter byl dn pozvn a kter byl o nsledcch nedostaven se pouen, bez dvodn a vasn omluvy, a navrhne-li to alobce, kter se dostavil k jednn, pokldaj se tvrzen alobce obsaen v alob za nesporn. Pak na tomto zklad me soud rozhodnout v alob rozsudkem pro zmekn. alobou se alobce domhal na alovanm hrady za poruen autorskch prv s odvodnnm, e alovan uil chrnn hudebn dla s textem i bez textu repertoru autor na veejnosti, pi jejich en prostednictvm elektronickch zazen (1 radiomagnetofonu) v provozovn Beneov, v obdob 1.1.2002 31.7.2003. alovan uval hudebn dla bez licenn smlouvy, tedy neoprvnn. dost o svolen k uit hudebnch dl podal a pozdji. Za neoprvnn uit hudebnch dl vyadoval tedy alobce vydn bezdvodnho obohacen ve vi dvojnsobku autorsk odmny, je by byla obvykl v dob neoprvnnho uit dla ve vi 630,- K. alobce fakturou ze dne 29.8.2002 alovanmu udlil souhlas k uit hudebnch dl prostednictvm technickho zazeni pro obdob 25.7.2002 a 31.7.2003 a vyzval jej k zaplacen autorsk odmny do dne 31.1.2003. Autorsk odmna za uit hudebnch dl v tomto obdob inila stku 540,- K. Celkem tedy alovan dlu alobci stku 1.170,- K. Jednn ve vci sam bylo nazeno na 8.11.2004. K tomuto jednn se vak alovan nedostavil, ani se z tohoto dn neomluvil, a ml doruen pedvoln vykzno dnem 31.8.2004. alobce navrhl vydn rozsudku pro zmekn. Dle 153b odst. 1 o.s.., zmek-li alovan, ktermu byly dn dorueny do jeho vlastnch rukou aloba a pedvoln k jednn nejmn 10 dn, a ve vcech uvedench v 118b nejmn 30 dn pede dnem, kdy se jednn m konat, a kter byl o nsledcch nedostaven se pouen, bez dvodn a vasn omluvy a navrhne-li to alobce, kter se dostavil k jednn, pokldaj se tvrzen alobce obsaen v alob o skutkovch okolnostech tkajcch se sporu za nesporn a na tomto zklad me soud rozhodnout v alob rozsudkem pro zmekn. Soud zkoumal, zda po formln i materiln strnce je mon rozsudek pro zmekn vydat. Co se te formln strnky vci, podmnky jsou splnny, nebo alovan ml dorueno pedvoln spolen s alobou vas a dn a alobce vydn rozsudku pro zmekm navrhl. Pokud jde o materiln strnku, bylo zjitno, e alovan uil hudebn dla z repertoru OSA autor zastupovanch alobcem na veejnosti jednak neoprvnn, za co mu vzniklo bezdvodn obohacen ve vi 630,- K, a dle pak na zklad uzaven smlouvy, dle n mu vznikla povinnost uhradit alobci stku 540,- K. Z tchto dvod tedy soud alob vyhovl a zavzal alovanho k hrad dlun stky. S ohledem k tomu, e alovan se ocitl v prodlen s placenm penit stky, m alobce t prvo na hradu rok z prodlen. Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 142 odst. 1 o.s.., dle nho astnkovi, kter je ve sporu spn, nle prvo na nhradu nklad zen. Tyto nklady pak pedstavuj zaplacen soudn poplatek ve vi 600,- K a cestovn pi cest z Prahy do eskch Budjovic a zpt autobusem pi cen 127,- K v jednom smru + mstn doprava 2 x 8,- K a 2 x 12,- K a v cen 122,- K pi cest v opanm smru.

21

11. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 2.7.2004

23C 28/98-205

Autor, jeho prvo bylo porueno, me se domhat zejmna toho, aby ruen jeho prva bylo zakzno, nsledky poruen odstranny a poskytnuto pimen zadostiuinn. Vznikla-li poruenm prva zvan jma nemajetkov povahy, m autor prvo na zadostiuinn v penit stce, pokud by se piznn jinho zadostiuinn nejevilo postaujcm, vi penitho zadostiuinn ur soud. Odpovdnost za poruen autorskho prva je objektivn a k jejmu vzniku se nevyaduje zavinn. V tomto smru nejsou dvodn nmitky alovanho, e neporuil autorsk prva alobce mysln. Autorovi pslu nrok satisfakn za nemajetkovou jmu, kter mu byla neoprvnnm zsahem do jeho prv zpsobena. Prvo na pimen zadostiuinn (na satisfakci) autorovi pslu pouze za pedpokladu, e mu neoprvnnm zsahem do autorskho prva nejene vznikla nebo alespo reln hrozila zvan jma nemajetkov povahy, ale t za pedpokladu, e piznn jinho zadostiuinn by se nejevilo postaujcm. Pokud jde o pimenost zadostiuinn je zapoteb pihldnout ke vem okolnostem ppadu. Vi penitho pimenho zadostiuinn, pokud jsou pro n splnny zkonn hmotn prvn pedpoklady, ur soud. alobce se podanou alobou domhal po alovanm zaplacen stky 20.000,- K s psluenstvm s tvrzenm, e alovan poruil autorsk prva alobce. alobce je autorem celkem 4 fotogra, kter alovan pouil v katalogu Lto 1996 echy, Morava, Slovensko (fotograe Zotavovny Na Horekch a fotograe s nzvem Vranovsk pehrada pl (a dle v katalogu CK A. Zima 97/98 echy, Morava, Slovensko) fotograe Hotel Churov umava a Hotel Horizont umava. Fotograe byly zveejnny bez souhlasu autora, bez zaplacen autorsk odmny. alobce proto poadoval za uit jedn kad fotograe odmnu ve vi 2.500,- K a zadostiuinn v stce rovn 2.500,- K za jednu kadou fotograi. alovan navrhoval zamtnuti aloby s odvodnnm, e nevdl, e alobce, jeho autorstv nen zpochybovno, je autorem pedmtnch fotogra. alovan neporuil autorsk prva alobce mysln. Rovn zpochyboval pimenost ve poadovan autorsk odmny a zadostiuinn. Nsledn pak namtal, e pedmtn fotograe nejsou umleckm dlem, nbr toliko kvalitnmi fotograemi. Krajsk soud v Ostrav v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 25.6.1999, kterm alob vyhovl co do stky 6.100,- K s psluenstvm (sestvajc se z stky 2.600,- K s psluenstvm za uit dla a z stky 3.500,- K s psluenstvm pedstavujc zadostiuinn). Co do stky 13.900,- K s psluenstvm byla aloba zamtnuta. Proti zamtavmu vroku podal alobce odvoln, v jeho dsledku byl rozsudek krajskho soudu v sti doten odvolnm zruen a vc byla vrcena krajskmu soudu k dalmu zen. Pedmtem sporu zstala stka13.900,- K s psluenstvm, kdy co do stky 6.100,- K s psluenstvm bylo o alob pravomocn rozhodnuto. Mezi astnky bylo nesporn, e alobce je autorem 4 shora oznaench fotogra, kter alovan bez souhlasu alobce otiskl v cestovnch katalozch. Z tohoto dvodu bylo nutn nejprve rozhodnout o tom, zda 4 fotograe alobce, kter jsou pedmtem sporu, lze pokldat za dlo ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona a v kladnm ppad bylo teba rozhodnout o nrocch alobce ve smyslu shora citovanch zkonnch ustanoven. 22

Dle ust. 2 odst. 1 autorskho zkona pedmtem autorskho prva jsou dla literrn, vdeck a umleck, kter jsou vsledkem tvr innosti autora, zejmna dla slovesn, divadeln, hudebn, vtvarn vetn dl umn architektonickho a dl umn uitho, dla lmov, fotograck a kartograck. Zkladnm pojmovm znakem dla je kumulativn splnn podmnek, e dlo je vsledkem tvr innosti autora a je vyjdeno v jakkoliv objektivn vnmateln podob. Autorsk dlo, jakoto nehmotn statek je odrazem osobnosti autora. Aby bylo mon autorsk dlo chrnit, je vyjden dla ve vnmateln podob naprosto nezbytn, proto je forma dla jeho obligatornm znakem. Splnnm pojmovch znak autorskho dla pov dlo ochrany podle autorskho zkona, ani by bylo zapoteb splnn jakchkoli formlnch podmnek. Mezi jednotliv druhy dl, kter mohou bt pedmtem autorskho prva, je mono zaadit i dla fotograck. Za fotograck dlo lze na jedn stran pokldat fotograck dla reportn a dokumentrn, na stran druh ostatn dla fotograck, nkdy nepli pesn nazvna jako umleck fotograe, nepat zde ale vechny fotograe, kter nespluj legln pojmov znaky dl podle zkona, tzv. emesln fotograe. Dlo fotograck je umleckm dlem pouze tehdy, vyjaduje-li tvr mylenku ve hmot prostednictvm tvaru a i barvy (svtel a stn) za pouit fotograck techniky. K posouzen tto otzky byl ve vci vypracovn nejprve znaleck posudek znalce, jen ve svm znaleckm posudku podle nzoru soudu nehodnotil pedmtn fotograe ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, jeho zvry se vztahuj pouze k vpotu autorsk odmny i ve zadostiuinn. Za tto situace krajsk soud k tomuto znaleckmu posudku ani ke zjitnm uinnm z vpovdi znalce nepihldl. Nsledn znalec vypracoval doplnk znaleckho posudku, v nm na nepesn poloenou otzku soudu (zda jsou fotograe umleckm dlem) dospl k zvru, e pedmtn fotograe jsou vhradn fotograemi informativnmi, popisnmi, nejsou v dnm ppad dlem umleckm, nemaj tzv. invenci autora, nevyjaduj dnou tvr mylenku. S ohledem na nesprvnou formulaci otzky pro znalce a vzhledem k tomu, e zvry znalce optovn nevychz z ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, rovn z tchto zvr krajsk soud pi svch vahch nevychzel. Krajsk soud vzn pokyny Vrchnho soudu doplnil v tomto smru dokazovn a ve vci ustanovil novho znalce k posouzen otzky, zda pedmtn fotograe jsou jedinenm vsledkem tvr innosti alobce a v kladnm ppad, nech posoud vi autorsk odmny za uit fotogra. Ze znaleckho posudku tohoto dalho znalce krajsk soud zjistil, e vechny fotograe jsou vsledkem tvr innosti autora, nebo autor vdom pracuje mimo jin s volbou stanovit, vyuitm svtla a atmosfry, a to i s ohledem na zamen tchto fotogra pro propagan uit v oblasti cestovnho ruchu. Zbry byly pouity bez vdom autora a u vech snmk v zsadnch pravch (vhezech), kter jsou necitliv a pvodn kvalitu snmk jednoznan sniuj. Autorsk odmna je sloena z druhu zobrazovan vci i udlosti a jej nronosti na realizaci, zpsobu jakm je dlo provedeno a v jakm rozmru (diapozitiv, velikost, zpsobu uit (komern i nekomern) a en (mnostv vtisku a zem dosahu) a v neposledn ad i cenn kvalit (renom) autora. Vznamnou roli hraje i poptvka, tj. danost uvedenho dla, jeho dostupnost pro objednatele v potebnm asovm seku, nap. zimn fotograe v lt. Vzhledem ke zpsobu uit a vzhledem k provedenm zsahm do zbr bez souhlasu autora povauje za optimln autorskou odmnu v rozsahu 3.000,- a 4.000,- K za kadou pouitou fotograi. 23

Na zklad takto provedenho dokazovn dospl krajsk soud k jednoznanmu zvru o tom, e pedmtn fotograe jsou pedmtem ochrany autorskho prva, zcela nepochybn spluj ob kumulativn podmnky dan pro tento zvr, a to, e dlo je vsledkem tvr innosti autora a e je vyjdeno v jakkoliv objektivn vnmateln podob. Jedn se o fotograe pedstavujc jedinen, neopakovateln vsledek tvr innosti autora, jak to ostatn nakonec bylo zakotveno do novho autorskho zkona . 121/2000 Sb., vyjden objektivn (tj. lidskmi smysly) vnmateln podob, co bylo jednoznan zjitno ze zvr druhho znaleckho posudku. Krajsk soud nepovaoval za prvn vznamn subjektivn nmitky alovanho vi tomuto znaleckmu posudku, zejmna k osob znalce a vzhledem k tomu, e alovan proti tomuto posudku nevznel vcn prvn vznamn nmitky, neshledal krajsk soud dvod pro vypracovn reviznho znaleckho posudku a tento dkazn nvrh zamtl. S ohledem na shora uveden uinil krajsk soud nsledujc zvr o skutkovm stavu vci: alobce je autorem pedmtnch 4 fotogra oznaench shora, kter jsou pedmtem autorskho prva ve smyslu ust. 2 odst. 1 autorskho zkona, a kter alovan bez svolen alobce pouil ve svch katalozch pro poteby cestovnho ruchu. Dle ust. 13 odst. 1 autorskho zkona pi kadm uit dla nle autorovi autorsk odmna. alobce za uit kad fotograe poadoval autorskou odmnu ve vi 2.500,- K, celkem 10.000,- K a s ohledem na zvry znaleckho posudku povaoval krajsk soud jeho poadavek za oprvnn. alobci ji byla piznna sten odmna za uit kad fotograe pedchozm rozsudkem krajskho soudu, a to za fotograi Na Horekch stka 500,- K, Vranovsk pehrada, hotel Churov umava a hotel Horizont umava stka vdy po 700,- K, tedy celkem 2.600,- K a v tomto rozsahu ji je rozhodnut v prvn moci, vetn poadovanho psluenstv z tto stky. Z tohoto dvodu byla aloba za uit fotogra, shledna dvodnou pouze co do stky 7.400,- K. Za oprvnn povaoval krajsk soud rovn nrok na 26% rok z prodlen z tto stky, kdy je nesporn, e s ohledem na dobu uit tchto fotogra v katalogu alovanho vznikl alobci nrok na autorskou odmnu v dob, kdy v souladu s ust. 1 nazen vldy . 142/94 Sb. inil dvojnsobek diskontn sazby stanoven NB 26%. Ze shora uvedench dvod bylo alob co do stky 7.400,- K s 26% rokem z prodlen za dobu od 26.2.1998 do zaplacen vyhovno. Dle ust. 32 odst. 1 autorskho zkona autor, jeho prvo bylo porueno, me se domhat zejmna toho, aby ruen jeho prva bylo zakzno, nsledky poruen odstranny a poskytnuto pimen zadostiuinn. Vznikla-li poruenm prva zvan jma nemajetkov povahy, m autor prvo na zadostiuinn v penit stce, pokud by se piznn jinho zadostiuinn nejevilo postaujcm, vi penitho zadostiuinn ur soud. Odpovdnost za poruen autorskho prva je objektivn a k jejmu vzniku se nevyaduje zavinn. V tomto smru nebyly dvodn nmitky alovanho, e neporuil autorsk prva alobce mysln. Autorovi pslu nrok satisfakn za nemajetkovou jmu, kter mu byla neoprvnnm zsahem do jeho prv zpsobena. Prvo na pimen zadostiuinn (na satisfakci) autorovi pslu pouze za pedpokladu, e mu neoprvnnm zsahem do autorskho prva nejene vznikla nebo alespo reln hrozila zvan jma nemajetkov povahy, ale t za pedpokladu, e piznn jinho zadostiuinn by se nejevilo postaujcm. Pokud jde o pimenost zadostiuinn je zapoteb pihldnout ke vem okolnostem ppadu. Vi penitho pimenho zadostiuinn, pokud jsou pro n splnny zkonn hmotn prvn pedpoklady, ur soud. Zvan jma nemajetkov povahy 24

vznik ve sfe mimo majetkov, zvlt ve sfe osobnostn, kter je chpna velice iroce. Obsahem nemajetkov jmy me bt nap. i autorv strach z reln hrozby ztrty tvrch zakzek, tedy i ztrty nebo snen zdroje obivy, psychick trauma vznikl v dsledku neoprvnnho zsahu do prva k duevnmu plodu jeho osobnosti, v dsledku zesmnn postienho na veejnosti, ale teba i jen v rmci rodinnch vztah, v zamstnn aj. alobce byl povinen tvrdit rovn skutenosti o tom, e piznn jinho zadostiuinn ne penitho by se v tomto konkrtnm ppad jevilo nepostaujcm. alobce vak neuvedl rozhodujc skutkov tvrzen pro posouzen oprvnnosti jeho nroku, a to i pes pouen ve smyslu ust. 118a odst. 1 a 3 o.s.. Vzhledem k tomu e alobce neuvedl rozhodujc skutkov tvrzen k posouzen oprvnnosti hmotn prvnch pedpoklad nroku na pimen zadostiuinn, dospl krajsk soud k zvru, e alobce neunesl bemeno tvrzen, co se ve vztahu k nmu projevilo v podob nepznivho rozhodnut o tomto nroku ve smyslu ust. 32 odst. 1 autorskho zkona. Jeliko alobci byla z tohoto titulu ji pedchozm rozhodnutm krajskho soudu, kter ji nabyl prvn moci, piznna stka 3.500,- K s psluenstvm, pedstavujc pimen zadostiuinn ve vi 1.000,- K za fotograe zotavovny Na Horekch, Vranovsk pehrada a hotel Churov umava a 500,- K za hotel Horizont, zstala k rozhodnut z titulu nroku na pimen zadostiuinn stka 6.500,- K s psluenstv a v tomto rozsahu pak byla aloba alobce pro neunesen bemene tvrzen zamtnuta.

12.

11 C 31/2004-43

Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 15. listopadu 2004 Dle autorskho zkona do prva autorskho nezasahuje ten, kdo cituje ve svm dle v odvodnn me vatky ze zveejnnch dl jinch autor. Tato prava umouje citovat v dle i bez zvltnho souhlasu autora dla. V danm ppad jde dle nzoru soudu o tzv. malou citaci, kter nen omezena kategori i druhem dl, do nich me bt citovno. Mal citace pak pedstavuje vatek z dla jinho, kter bylo zveejnno. Dal podmnkou je pak existence vlastnho dla, do kterho se cituje. alobce se svou alobou domh jednak zaplacen stky 60.000,- K a dle pak, aby bylo alovanmu uloeno zveejnit na sv nklady v jednom celosttn distribuovanm denku vydan rozsudek. stka 60.000,- K se skld ze dvou st, a to jednak z bezdvodnho obohacen, kter vzniklo alovanmu za uit dla bez pslun licence v souladu s 40 odst.3 autorskho zkona . 121/2000 Sb. ve vi dvojnsobku stky 5.000,- K za uit jednoho portrtu a dle pak z stky 30.000,- K pedstavujc nhradu nemajetkov jmy v penzch ve smyslu 40 odst. 1 i psm. e) autorskho zkona. V odvodnn sv aloby alobce tvrd, e je autorem portrtu Jana Evangelisty Purkyn, Jaroslava Heyrovskho a Otto Wichterleho uveejnnch v publikaci Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, vydan nakladatelstvm F. v roce 1994. alovan, kter je vydavatelem 74 denk, souhrnn oznaovanch jako D.B, D.M. a V.P., dne 25.2.2004 uveejnil v ploze tchto denk pod titulem esk jmna, kter zmnila svt ve uveden portrty bez vdom alobce. alovan ani neuvedl, e alobce je autorem kreseb. Krom prva udlet souhlas s uveejnnm dla tak alovan poruil rovn alobcovo prvo na uveden autorstv, a to i pesto, e alobce je v tiri uveden publikace oznaen jako autor portrtu pouitch v publikaci. alovan je vydavatelem celkem 74 denk, pod ve uvedenm oznaenm, kdy nklady denk, ve kterch byly portrty uveejnny in tm 700 000 vtisk. 25

alovan s alobou nesouhlas, tvrd, e je pravdou, e uveejnil ve speciln ploze denku, kter vydv pod nzvem Evropo, pichzme dne 25.2.2004 kopii strnky z publikace Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch vydan nakladatelstvm F. v roce 1994. Na tto kopii jsou krom prvodnho textu uvedeny i portrty Jana Evangelisty Purkyn, Jana Jnskho a Otto Wichterleho. Pod kopi alovan uvedl identikan daje: kresby, reprograi knihy Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch (M. K., Praha 1994), tj. v souladu se zkonem . 121/2000 Sb. uvedl jmno autora, knihy, nzev dla a pramen. V pedmtn ploze denk nebyly uveejnny samostatn kresby, jejich je, jak tvrd alobce, autorem, ale kopie strnky s textem a kresbami z knihy, kter je autorem M. K.. alovan m za to, e uvedenm jmna autora knihy splnil podmnky uloen mu autorskm zkonem a namt, e alobce nen aktivn legitimovn k podn aloby. alovan trv na tom, e zveejnnm pedmtnch kreseb nesledoval v dnm ppad komern cle, ale cel ploha novin s datem vydn 25.2.2004 byla vnovna vlun problematice vstupu esk republiky do Evropsk unie a mla rz vchovn, nikoliv snad vdlen. alovan tedy pro objasnn obsahu plohy novin, uren ke vzdlvacm elm ten v souvislosti s bezprostedn se blcm vstupem esk republiky do Evropsk unie zaadil vatek z publikace zveejnnho dla jinho autora (M. K.), kdy souasn uvedl jmno autora knihy, nzev dla a pramen. alovan m za to, e pokud k uveejnn kreseb dolo vlun k tmto elm, je mono pout i ustanoven autorskho zkona o bezplatn zkonn licenci. Jak dle alovan tvrd, ani by uznal opodstatnnost nroku alobce, nabdl mu uveejnn omluvy s textem, na kterm by se strany vzjemn dohodly a stku 15.000,- K pedstavujc bezdvodn obohacen za podmnky, e alobce proke nap. estnm prohlenm, e nem dle autorskho zkona sjednnu vhradn licenn smlouvu nakladatelskou, a e tud k uplatnn uvedench nrok je oprvnn on sm. V prbhu zen uinily astnick strany nespornm, e uveejnil alovan ve specieln ploze denk, kter vydv, portrty Jana Evangelisty Purkyn, Jaroslava Heyrovskho a Otto Wichterleho. Je t nesporn, e autorem tchto portrt je alobce. Spornou zstv otzka aktivn legitimace alobce v danm sporu a dle pak nutnost udlen souhlasu alobcem k uveejnn kreseb. Soud provedl dkaz plohou zmiovanch denk vydan dne 25.2.2004, z n zjistil, e krom uvedench jinch lnk byl v ploze pod titulkem Evropo, pichzme s podtitulkem esk jmna, kter zmnila svt uveejnn text se temi portrty uvedench osobnost. lnek zmiuje celkem sedm vznamnch osobnost z historie vdy a techniky, kdy u kad z nich jsou uvedeny daje vztahujc se k ivotu a dlu pslun osobnosti. U t osobnost je pak kresba (portrt dotyn osoby). V zvru lnku je uvedeno kresby repro z knihy, Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch (M. K., Praha 1994). Dle soud provedl dkaz st samotn zmiovan publikace Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, a to st vztahujc se prv ke zmiovanm tem osobnostem. Z tto sti publikace bylo zjitno, e skuten byla vydna nakladatelstvm F. v roce 1994. Jejm autorem je pak M. K.. V samotn publikaci byly pouity portrty prkopnk, kter ilustroval O. Z., tedy alobce. Pokud jde o jin ilustrace, tyto byly zameny na detaily technickch vrobk a jednotliv scny a ty byly vyhotoveny T. .. Ji z tohoto samho je patrno, e alobce je skuten autorem portrt. Z obsahu jednotlivch doprovodnch lnk k uvedenm osobnostem pak bylo zjitno, e vatky z tchto lnk byly pak pouity prv v doprovodnch textech zveejnnch alovanm. Z obsahu cel publikace je patrno, e je dlem faktograckm. Faktograck daje pak byly pouity i v doprovodnch lncch alovanho.

26

K dkazu soud dle provedl dkaz listinou, a to nakladatelskou smlouvou ze dne 18.2.1993. Tato smlouva byla uzavena mezi nakladatelstvm F. a panem O. Z. k vyhotoven ilustrac. V lnku 3 smlouvy je uvedeno, e autor udl touto smlouvou nakladatelstv F. vhradn autorsk prva na ve uveden ilustrace. Prvou otzkou, kterou se soud zabval je aktivn legitimace alobce k podn tto aloby. Dle 46 odst. 1 zkona . 121/2000 Sb. v platnm znn licenn smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva dlo ut (licence) k jednotlivm zpsobm nebo ke vem zpsobm uit, v rozsahu omezenm nebo neomezenm a nabyvatel se zavazuje, nen-li podle 49 odst. 2 psm. b) stanoveno jinak poskytnout autorovi odmnu. Dle odst. 4 tho ustanoven smlouva vyaduje psemnou formu poskytuje-li se licence jako vhradn. Dle 47 odst. 1 tho zkona licence me bt poskytnuta jako licence vhradn nebo licence nevhradn. Nevyplv-li ze smlouvy jinak, m se za to, e jde o licenci nevhradn. Dle odst. 2 pak v ppad vhradn licence autor nesm poskytnout licenci tet osob a je povinen, nen-li sjednno jinak, se i sm dret vkonu prva ut dlo zpsobem, ke ktermu licenci udlil. Jak bylo soudem v danm ppad zjitno, byla uzavena nakladatelsk smlouva mezi alobcem a nakladatelstvm F., v rmci n udlil alobce vhradn autorsk prva prv ve uvedenmu nakladatelstv. Tato smlouva byla uzavena v psemn form, a pokud jde o jej formln nleitosti, byla uzavena platn, nebo krom uveden konkrtnho pedmtu, k nmu se vztahuje, je zde splnna i dal podmnka platnosti, a to stanoven odmny autorovi. Dle ve uvedenho je soud nzoru, e alobce nen z dvodu udlen vhradnho autorskho prva (licence) jinmu subjektu aktivn legitimovanm k podn tto aloby. Pro plnost zen se soud zabval i tm, zda uveejnn kreseb ve zmiovanm lnku alovanm podlh pslunm zkonnm ustanovenm o bezplatn zkonn licenci. Dle 31 psm. c) autorskho zkona do prva autorskho nezasahuje ten, kdo cituje ve svm dle v odvodnn me vatky ze zveejnnch dl jinch autor. Tato prava umouje citovat v dle i bez zvltnho souhlasu autora dla. V danm ppad jde dle nzoru soudu o tzv. malou citaci, kter nen omezena kategori i druhem dl, do nich me bt citovno. Mal citace pak pedstavuje vatek z dla jinho, kter bylo zveejnno. Dal podmnkou je pak existence vlastnho dla, do kterho se cituje. Dle nzoru soudu nepochybn k citaci jinho dla do uveejnnho lnku dolo, nebo ten krom uvedench t portrt obsahuje i doprovodn lnky, a to nejen k zmiovanm portrtm, ale vztahujc se i k osobnostem jinm. Faktograck daje v tomto lnku pouit jsou toton s daji, kter byly publikovny v publikaci Prkopnci vdy a techniky v eskch zemch, autora M. K., nakladatelstv F. v roce 1994. V samotnm zvru lnku je pak uveden nzev knihy, jej autor, t ve smyslu ustanoven 31 autorskho zkona. Paragraf 2 odst. 1 autorskho zkona pak uvd, co lze povaovat za dlo. Dlem je dle tohoto ustanoven dlo literrn jin dlo umleck a dlo vdeck, kter je jedinenm vsledkem tvr innosti autora a je vyjden v jakkoliv objektivn vnmateln podob, vetn podoby elektronick, trvale nebo doasn bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam. Samotn lnek, kter byl alovanm zveejnn, pak lze dle nzoru soudu t povaovat za dlo, nebo spluje zkonn pedpoklady dan ustanovenm 2 autorskho zkona. Dle nzoru soudu i samotn lnek vyaduje tvr zpracovn, tedy konkrtn stylizaci, a to jak po strnce obsahov, tak vizuln. Splnna je i dal podmnka, tedy, e dlo mus bt objektivn vnmateln a mus bt trvalho nebo doasnho rzu.

27

Na zklad ve uvedenho prvnho hodnocen dospl tedy soud k zvru, e i kdyby byl alobce v dan vci aktivn legitimovn, co zjitno nebylo, vztahovala by se na danou vc prv ji zmiovan zkonn licence, pi n nen zapoteb udlen souhlasu. Dle 40 odst. 1 psm. e) autorskho zkona autor, do jeho prva bylo neoprvnn zasaeno, nebo jeho prvu hroz neoprvnn zsah, me se domhat zejmna poskytnut pimenho zadostiuinn za zpsobenou nemajetkovou jmu, a to i v penzch. Dle odst. 2 tho ustanoven autorovi, jeho nvrhu bylo vyhovno, me soud piznat v rozsudku prvo uveejnit rozsudek na nklady astnka, kter ve sporu neuspl. Dle odst. 3 pak vznik autorovi i prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen. Vi bezdvodnho obohacen vzniklho na stran toho, kdo je oprvnn nakldat s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci, in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn takov licence obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem. Jeliko dospl soud k zvru, e alobce nen jednak aktivn legitimovn k podn tto aloby a dle pak, e na dan ppad se vztahuje i tzv. zkonn licence, pi n nen zapoteb souhlasu k uveejnn dla, nezbylo podepsanmu soudu ne zamtnout alobu jak v sti, kde se alobce domhal zaplacen stky 60.000,- K, tak i v poadavku na zveejnn rozsudku na nklady alovanho.

13. Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze dne 23.2.2003

23 C 38/94-210

V ppad, e alovan neoprvnn zashl do prv pvodc, kdy vyuval jejich vynlez a prmyslov vzor, ani s nimi uzavel pslunou smlouvu, tmto svm zsahem zpsobil pvodcm kodu, a proto mu ve smyslu zkona o vynlezech vznikla povinnost nahradit to, eho by pvodci doshli, kdyby alovan postupoval podle tohoto zkona. Pokud s pvodci nebyla uzavena dn licenn smlouva, je nutno pout metodu licenn analogie a pi vpotu odmny pro pvodce vynlezu i prmyslovho vzoruje je rozhodujc procentn podl ze skuten dosaenho zisku, kter zskal alovan. alobci se domhali vydn rozhodnut, kterm by byl alovan povinen zaplatit alobcm A) a D) kadmu za vyuit vynlezu stku 200.000,- K, prvmu alobci dle 200.000,- K za vyuit prmyslovho vzoru, a tvrt alobkyni za vyuit prmyslovho vzoru stku rovn 200.000,- K. alovan navrhl zamtnut aloby, protoe podle jeho nzoru pedmt vynlezu nen nov, byl vyuit alovanm ped podnm pihlky vynlezu ji v roce 1990, byl vytvoen v rmci pracovn doby a pracovnch povinnost alobc a ppadn dalch eitel s vznamnm materilnm podlem zamstnavatele. Soud v tto vci rozhodl rozsudkem ze dne 28.6.1999, .j. 23 C 38/94-117, proti nmu podali jak alobci, tak alovan odvoln. Odvolac soud v Olomouci zruil svm usnesenm ze dne 31.3.2000, .j. 1 Co 181/99-136, rozsudek soudu prvnho stupn, kterm soud prvho stupn stanovil alovanmu povinnost zaplatit alobci A) stku ve vi 30 494, 75 K, alobci B) stku ve vi 18 299, 25 K, alobci C) stku 18 299,25 K a ddice po zemelm alobci D) stku 12 195,50 K, ve vech ppadech do t dn od prvn moci rozsudku. Ohledn dalch poadovanch stek alobce A) ve vi 369 505,25 K, alobce

28

B) ve vi 181 700,75 K, alobce C) ve vi 181 700, 75 K a ddiky po zemelm alobci D) ve vi 187 804,50 K alobu zamtl, stanovil alobcm povinnost zaplatit alovanmu nklady zen ve vi 35 250,- K a esk republice na et Krajskho soudu v Brn stku 1 789,- K, v obou ppadech od t dn od prvn moci rozsudku. Po doplnn dokazovn podle pokynu odvolacho soudu v Olomouci ve ve citovanm usnesen odvolacho soudu a pot, co alobci doplnili alobn petit, dospl soud k zvru, e aloba je sten dvodn. alobou uplatnn nroky oprali alobci o tvrzen, e alovan vyuv alobci vytvoen vynlez, na kter podal alovan, jako zamstnavatel pvodc vynlez pihlku vynlezu evidovanou u adu prmyslovho vlastnictv v Praze pod nzvem Fliov rouka zvlt pro resuscitan dchn z st do st pod slem PV 225-91. alovan vak nezaplatil stanoven sprvn poplatek, take zen o tto pihlce vynlezu bylo zmnnm adem zastaveno, alovan vak pedmt vynlezu vyuval a vznikla mu proto povinnost zaplatit alobcm odmnu za vyuvm tohoto vynlezu. Krom tohoto nroku uplatnili alobci A) a D) nrok na zaplacen odmny za vyuvn prmyslovho vzoru alovanm, na kter tehdej Federln ad pro vynlezy v Praze vydal dne 11.11.1991 osvden slo 22222, prmyslov vzor nese nzev Obal pro balek s roukov k resuscitanmu zsahu dchn z st do st. V prbhu zen alobce D) zemel, jeho nstupcem se stala podle usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 3 ze dne 27.8.1998 ddika, na kterou peel alobcem D) uplatnn nrok. alovan ve svm vyjden a v dalch podnch v podstat odsouhlasil tvrzen alobc A) a C) a souhlasil, e jsou pvodci vynlezu pihlenho alovanm k patentovn u adu prmyslovho vlastnictv v Praze a vedenho pod znakou PV 255-91 o nzvu Fliov rouka zvlt pro resuscitan zsah dchn z st do st. ad prmyslovho vlastnictv v Praze ve svm ppise adresovanm soudu ze dne 14.2.2002 uvedl, e byl proveden pln przkum a e je zejm, e byly splnny podmnky patentovatelnosti, mimo jin i podmnka novosti, a e zen o tto pihlce bylo zastaveno pro nezaplacen poplatku za vydn patentov listiny podle 64 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. Je proto nepochybn, e een obsaen ve ve citovan pihlce vynlezu m charakter vynlezu. Ze znaleckch posudk, zpracovanch soudem ustanovenmi znalci vyplynulo, e je tak nepochybn, e alovan tento vynlez vyuval. Vydnm osvden na prmyslov vzor adem prmyslovho vlastnictv v Praze pod slem 22222 o nzvu Obal pro balek s roukou k resuscitanmu zsahu dchn z st do st je nesporn, e alobcm vzniklo prvo na odmnu za vyuvn tohoto prmyslovho vzoru alovanm. Jak je ve uvedeno, oba jmenovan znalci dospli k zvru, e na trbch zskal alovan prodejem jak vrobk vyrobench podle vynlezu i podle prmyslovho vzoru celkovou stku 27.884.666,- K. Jak uvedl znalec, za dan situace, kdy nebyla uzavena dn licenn smlouva, je nutno pout metodu licenn analogie a ztotonil se tak s dalm znalcem, e jedin mon zpsob vpotu odmny pro pvodce vynlezu i prmyslovho vzoruje je procentn podl ze skuten dosaenho zisku, kter zskal alovan. Oba znalci pi tomto zvru vychzeli z jednotlivch faktur, ktermi alovan fakturoval dodvky vrobk vyrobench podle vynlezu a prmyslovho vzoru a zjistili, e trby z tohoto prodeje inily 27 884 666,- K. Soud se ztotonil s tmto zvrem obou soudnch znalc, nebo odpovd ust. 75 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. V danm ppad alovan neoprvnn zashl do prv pvodc, kdy 29

vyuval jejich vynlez a prmyslov vzor, ani s nimi uzavel pslunou smlouvu. Tmto svm zsahem zpsobil pvodcm kodu, a proto mu ve smyslu citovanho ustanoven vznikla povinnost nahradit to, eho by pvodci doshli, kdyby alovan postupoval podle citovanho zkona. Jmenovan znalci se vak neshodli na vi procenta, kter by pvodcm psluelo z dosaen trby. Zatmco jeden znalec uvedl 3,5 %, druh uvedl, e pvodcm nle 4 % z trby, co odvodnil poukazem na metodu licenn analogie a porovnn kolik by stla licenn prva v ppad, e by byla uzavena licenn smlouva. Soud akceptoval nzor prvnho znalce, kter vystihuje ust. 75 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. (rozsah poruen prmyslovch prv alobc a koda, kter jim tmto poruenm jejich prva vznikla). Celkov odmna za vyuvn vynlezu pedstavuje, vetn rok z prodlen, stku 798 320,- K, take kadmu z pvodc vynlezu nle odmna 199 557,- K, nebo se ve smyslu ust. 16 odst. 1 z.. 527/1990 Sb. jedn o podlov spoluvlastnictv, na kter se vztahuje ust. 136 odst. 1 ob. zk. Ponvad vak nebylo prokzno, e by si pvodci uzaveli dohodu o svch podlech, plat ust. 137 odst. 2 ob. zk., podle kterho jsou podly pvodc stejn. Kadmu ze alobc A) a C) nle proto z titulu vyuvn vynlezu alovanm kadmu z nich stka 199 557,- K. Vzhledem ke skutenosti, e jde, jak je ve uvedeno, o podlov spoluvlastnictv, nelze alobcm pipotat podl tvrtho pvodce vynlezu, kter alobu nepodal. Z titulu vyuvm prmyslovho vzoru nle alobci A) a ddice po alobci D) kadmu z nich stka 133 038,- K. Do ve uvedench stek soud proto alob vyhovl, pokud alobci se domhali vych stek, v rozdlu piznan stky a stky alovan soud alobu zamtl, a to vetn psluenstv. alovan byl s plnnm v prodlen, piznal soud proto alobcm i psluenstv z piznanch stek, pedstavujc roky z prodlen, tak jak je ve vroku rozhodnut uvedeno ( 517 ob. zk.). Podle 148 odst. 1 o.s.. m stt, v souvislosti se zajitnm dkazu, prvo na nhradu nklad zen proti astnkm podle vsledku zen, kter platil. V projednvan vci jedn se o nklady znalenho, kter celkem inily 21 336,- K. alobci byli ve vci spn spolen ve vi 86,5 %, alovan ve vi 13,5 %, v tomto pomru potom soud rozhodl o vi nhrady nklad zen sttu, take alovanm uloil zaplatit nklady sttu spolen a nerozdln ve vi 2 880,40 K (pi nespchu 13,5 %) a alovanmu ve vi 18 455,60 K (pi nespchu ve vi 86,5 %). spnm alobcm piznal soud nhradu nklad zen (pechodn ustanoven z.. 30/2000 Sb., bod 10), a to pi spnosti alobc ve vi 86,5 %, spnosti alovanho ve vi 13,5 % piznal soud alobcm nhradu nklad zen ve vi 73 %, podle vyhl. . 177/1996 Sb., 12 odst. 4 pi zastupovn ty alobc odmna byla dle snena o 20 %. Soud vychzel z punkta 1 000 000,- K, podle vyhl. . 177/1996 Sb., 7 in jeden kon (pi spnosti 100 %) 7 750,- K, sneno o 20 % = 6 200,- K. Odmna nle za 13 celch kon, 3x polovin kon, vyhl. . 177/1996 Sb., 11 odst. 1 psm. a), d), g), k), 11 odst. 2 psm. c), f) pevzet vci, 3x psemn podn soudu, 2x odvoln do usneseni, lx odvoln do rozsudku, 8x ast pi jednn soudu, lx ast pi vyhlen rozsudku dne 28.6.1999, pi 30

spnosti alobc ve vi 73 % in nhrada nklad zen za 16 kon 65 627,- K, 16x reijn paul po 75,- K = 1 200,- K, celkem nhrada nklad zen in 66 827,- K.

14. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 20.4.2005

11C40/2004

Nen rozhodn, zda zdrojem fotogra, jejich neoprvnn uit je pedmtem sporu, byly internetov strnky i zda byly pouity pohlednice. Souasn prvn prava, ale i prava platn v dob zhotoven fotogra alobcem, kter se odvj od pslunch ustanoven zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, sleduje ochranu vech fotogra, kter jsou vtvorem ve smyslu autorskho prva. esk autorsk zkon rozliuje mezi fotograemi jednak jedinenmi, tedy neopakovatelnmi, kter jsou umleckm dlem fotograck jako jedinen neopakovateln umleck dlo fotografa. Jedinenm vtvorem je tedy umleck dlo fotograck, jemu je na rove postaveno umleck dlo vyjden postupem podobnm fotograi, kter je jedinenm, tud neopakovatelnm vsledkem tvr innosti autora. Dojde-li k poruen autorskch prv, m autor podle 40 odst. 3 autorskho zkona prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen, kter vzniklo na stran toho, kdo neoprvnn nakldal s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci. Ve bezdvodn obohacen pak in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn lakov licence obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem. alobce se se svou alobou domh zaplacen stky 173 500,- K s psluenstvm s odvodnnm, e je autorem fotogra Praskho Jezultka. alovan je pak vydavatelem regionlnch denk, kter jich vydv celkem 74, kdy v echch vychz pod spolenm titulem D. B. 45 titul a na Morav pak jako D. M. dalch 9 titul a pro obyvatele hlavnho msta vychz V. P.. alobce zjistil, e dne 23.12.2003 v 56 dencch bylo uito jeho fotograck dlo Prask Jezultko na konkrtn strnce, u nkterch vetn tituln strnky. alobce je autorem pedmtnch t fotogra, jejich hmotn substrty m k dispozici. Samotn fotograe byly peskenovny z pohlednic, na kterch je na jejich zadn stran dvakrt vrazn uvedena znaka copyrightu, jednou spolu se jmnem autora a podruh spolu s nzvem a adresou, telefonem a internetovmi kontaktnmi daji rmy, kter pohlednice vydala. Dle nzoru alobce nebyly tyto fotograe staeny z internetovch strnek, nebo tam nikdy umstny nebyly. Popsanm jednnm alovanho dolo k poruen autorskch prv fotografa, kdy bylo postupovno v rozporu s pslunmi ustanovenmi autorskho zkona. Ze strany alovanho tedy bylo neoprvnn nakldno s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci, kdy alobce poaduje vydn bezdvodnho obohacen ve vi dvojnsobku odmny, kter by byla za zskn takovto licence obvykl. Za legln vytvoen a uit jedn umleck fotograe pro ely, pro kter byly fotograe uity, by alobce poadoval minimln 3 000,- K. Vzhledem k tomu, e dolo k en v 56 dencch, in tato stka 168 000,- K. V 11 ppadech dolo navc k uit fotograe na tituln strnce, piem za legln uit by autor poadoval minimln 250,- K, kdy dvojnsobek in 500,- K a za 11 titulnch strnek se jedn o stku 5 500,- K. Celkem tedy autor poaduje jako odmnu za neoprvnn uit celkovou stku ve vi 173 500,- K. alovan s alobou nesouhlas a tvrd, e fotograe byly otitny v dencch, jejich vydavatelem je alovan a byly pozen z webov strnky internetu. Tato informace tak byla 31

uvedena v jednotlivch lncch novin, a na citovan strnce internetu pak nen uvedeno kdo je autorem fotogra Praskho Jezultka a alovan tedy nemla monost zskat souhlas k otitn fotogra. Fotograe pak byly erpny z internetu jako veejn pstupnho mdia. Mezi astnky je nesporn, e alobce je autorem fotogra Praskho Jezultka. alovan pak t nezpochybnil, e tyto fotograe byly uity dne 23.12.2003 v 56 dencch vydavatelstv V.. Z obsahu vyjden obou astnickch stran pak lze uinit t nespornm, e nedolo k udlen souhlasu ze strany alobce ke zveejnn zmiovanch fotogra a t, e nedolo k uzaven dnho smluvnho ujednn k uit zmiovanch fotogra. astnci rozporuj pramen, z nho byly pouity zmiovan fotograe. K prokzn svho tvrzen pedloila alobkyn vyjden P. . z kltera Praskho Jezultka, kter uvedl, e v jejich internetovch strnkch nebyla pouita dn fotograe alobce. alovan pak pedloil soudu fotokopii internetov strnky, z n je patrno, e byla pouita na tto strnce fotograe Praskho Jezultka, nicmn ob astnick strany se shodly na tom, e se nejedn o fotograi, kter by byla pozena alobcem. Pokud se vyjadoval k fotogram P. ., hovoil pouze o fotograch alobcovch. alovan tedy neprokzal, e by pi pouit fotogra vychzel prv z internetovch strnek, tedy, e by byly pouity prv internetov strnky s fotograemi alobce. Podstatn vak pro dan zen je, e skuten alovan pouil ti fotograe Praskho Jezultka vyhotoven alobcem. Nen pak ji rozhodn, zda zdrojem tchto fotogra byly internetov strnky i zda byly pouity pohlednice. Souasn prvn prava, ale i prava platn v dob zhotoven fotogra alobcem, kter se odvj od pslunch ustanoven zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm sleduje ochranu vech fotogra, kter jsou vtvorem ve smyslu autorskho prva. esk autorsk zkon rozliuje mezi fotograemi jednak jedinenmi, tedy neopakovatelnmi, kter jsou umleckm dlem fotograck jako jedinen neopakovateln umleck dlo fotografa. Jedinenm vtvorem je tedy umleck dlo fotograck, jemu je na rove postaveno umleck dlo vyjden postupem podobnm fotograi, kter je jedinenm, tud neopakovatelnm vsledkem tvr innosti autora. Dal skupinu pak tvo fotograe, kter lze oznait jakoto pvodn vtvor-fotograe, pvodn originl v tom smyslu, e je autorovm vlastnm duevnm vtvorem. Takovto fotograe pak nespluje legln pojmov znak jedinenosti vtvoru. Spluje pouze slab autorskoprvn znak pvodnosti vtvoru. I takovto fotograe je vak vsledkem autorovy tvoivosti. Jinmi slovy je jeho vlastnm duevnm vtvorem. V danm ppad jde tedy bezpochyby o fotograe, kter jsou chrnny autorskm zkonem. Dle nzoru soudu lze hovoit o fotograch jedinench, tedy, e se jedn o umleck dlo fotograck, jemu je narove postaveno umleck dlo vyjden postupem podobnm fotograi, kter je jedinenm, tud neopakovatelnm vsledkem tvr innosti autora 2 odst. 1 vta druh autorskho zkona. Dle 40 odst. 3 autorskho zkona m autor prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen, kter vzniklo na stran toho, kdo neoprvnn nakldal s dlem, ani by k tomu zskal potebnou licenci a ve bezdvodn obohacen pak in dvojnsobek odmny, kter by byla za zskn takov licence obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem. Jeliko tedy soud dospl k zvru, e skuten alovan pouil ti fotograe zhotoven alobcem, kter zveejnil dne 23.12.2003 ve svch dencch, a to bez jeho souhlasu i uzaven pslun smlouvy, poruil tak jeho autorsk prva a z toho dvodu nle alobci stka pedstavujc bezdvodn obohacen ve vi dvojnsobku odmny, kter by za zskm takovto licence, tedy oprvnn k uit dla, nleela. Tato stka se pak ve smyslu citovanho zkonnho ustanoven zdvojnsobuje.

32

Subjektem, kter je v danm ppad alovn, je vydavatelstv V., a.s. alovan je pak, jak bylo zjitno vydavatelem regionlnch denk, kterch vydv celkem 74. V 56 tchto dencch pak bylo uito fotograckho dla alobce. V ppad uzaven licenn smlouvy by alobce uzavral tuto s alovanm, jakoto vydavatelstvm. Odmna, kter pak by byla sjednna, by byla sjednna na zklad dohody mezi tmito dvma subjekty, tedy mezi alobcem a alovanm V., a.s. Uzaven licenn smlouvy, stejn jako i u jinch smluv, je zaloeno na principu smluvn volnosti stran. Obsah tto smlouvy se pak odvj ze vzjemn dohody smluvnch stran. Smlouva, jakoto dvoustrann i vcestrann prvn kon, pak nen zaloena na podmnkch, kter by byly stanoveny pouze jednou stranou bez souhlasu strany druh. Jak bylo dle soudem zjitno, fotograe Praskho Jezultka, kter byla pozena alobcem, byla pouita t ve vtiscch M1. vydvanch vydavatelstvm M2.. Jak bylo dle soudem zjitno, s tmto vydavatelstvm M2. alobce uzavel dohodu o narovnn, nebo i toto vydavatelstv uilo jedn fotograe bez souhlasu alobce dne 8.6.2000. Za uit tto fotograe pak byla sjednna stka 5.825,- K. Dle 136 ob. soudnho du, je-li vi nroku mono zjistit jen s nepomrnmi obtemi nebo nelze jej zjistit vbec, ur j soud dle sv vahy. stka, kter by odpovdala dle stanoviska Asociace fotograf za uit jedn fotograe, kterou lze povaovat za autorskou fotograi, pedstavuje v ppad uzaven smlouvy cca 5.000,- K. S jinm vydavatelstvm, tedy vydavatelstvm M2. pak uzavel alobce dohodu, v rmci n souhlasil se zaplacenm stky za uit jedn fotograe cca 5.800,- K. Za pouit ustanoven 136 o.s.., lze tedy uinit zvr, e stka za jednu fotograi by odpovdala piblin stce, kterou ji alobce v minulosti od jinho vydavatelstv obdrel, tedy 5.800,- K. Je nutn si pak t uvdomit, e v dob, kdy byla dohoda o narovnn s vydavatelstvm M2. uzavrna, nebyl v platnosti jet zkon . 121/2000 Sb., nebo ten byl v platnosti a innosti od 1.12.2000 a ve kterm je pak zakotveno prvo v ppad poadavku na bezdvodn obohacen na dvojnsobek odmny. stka za uit jedn fotograe by pak pedstavovala 11.600,- K, za ti fotograe 34.800,- K. V tto vi pak byla alobci stka i pisouzena. Dle nzoru soudu pak nen rozhodn, jak poet regionlnch denk zveejnil zmiovan fotograe, rozhodn je, s jakm subjektem by byla smlouva uzavrna, tedy, e by to bylo s vydavatelstvm V.. Lze pak srovnat i rozsah psobnosti tohoto vydavatelstv s vydavatelstvm M2., tedy, e ob tyto vydavatelstv maj celorepublikovou psobnost. Tato vaha se opt vztahuje k monosti pouit 136 obanskho, solidnho du. Nen tedy sprvn vaha alobce v tom, e stka, je by nleela autorovi za pouit jedn fotograe, by mla bt nsobena 56, tedy potem konkrtnch regionlnch vydavatelstv. Jeliko se v danm ppad jedn o zaplacen penit stky, bylo piznno alobci t prvo na hradu rok z prodlen, a to od dne 1.5.2004, tedy dle poadavku alobce, nebo alovan byl vyzvn k hrad ji v dob pedchzejc. Ve rok pak byla stanovena ve vi dvojnsobku diskontn sazby stanoven eskou nrodn bankou ke dni prodlen s uspokojenm penitho nroku. I pesto, e v danm sporu byl spnj alovan, dospl soud k zvru, e pro dan ppad je vhodn pouit ustanoven 150 obanskho soudnho du, dle nho, jsou-li tu dvody hodn zvltnho zetele, nemus soud vjimen nhradu nklad zen zcela nebo zsti piznat. vaha soudu o tom, zda je o vjimen ppad a zda tu jsou dvody hodn zvltnho zetele, mus vychzet z posouzen vech okolnost konkrtn vci. V danm ppad bylo zjitno, e alovan pouil autorskho dla alobce bez jeho souhlasu a alobce m tedy prvo na piznn

33

stky odpovdajc dvojnsobku odmny, kter by za zskn potebn licence byla obvykl v dob neoprvnnho nakldn s dlem. Soud tedy dospl k zvru, e skuten dolo ze strany alovanho k poruen autorskch prv alobce a je pouze otzkou, v jak vi se m pohybovat stka, na kterou m nrok. Za dan situace pak soud vychzel pi svch vahch o stanoven stky t z ustanoven 136 o.s.. Dle nzoru soudu jsou tedy podmnky pro pouit ustanoven 150 o.s.., dle nho t postupoval a rozhodl tak, e nepiznal dnmu z astnk prvo na nhradu nklad zen.

15. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 16.5.2005

1C 4/2005

Pokud se alovan ve stanoven lht k nrokm alobce nevyjdil a ani nesdlil jin okolnosti, kter by mu v tomto brnily, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s..). Takto soud rozhodne i v ppad, e alovan v prbhu soudnho zen nrok nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznal. alobou, kter byla doruena podepsanmu soudu dne 28.1.2005 se alobce domhal na alovanm hrady stky 266 840,- K s odvodnnm, e alovan neoprvnn zashl do jeho autorskho prva a d vydn bezdvodnho obohacen v uveden vi. alovan byl vyzvn k vyjden usnesenm ze dne 3.3.2005, .j. 11C 4/2005-14, kter mu bylo dorueno dne 8.3.2005. Ve vzv k vyjden byl pak alovan pouen, e jestlie se bez vnho dvodu vas psemn nevyjd a tak ve stanoven lht soudu nesdl, jak vn dvod mu v tom brn, bude mt soud za to, e nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznv. Soud proto ve vci sam rozhodne rozsudkem pro uznn ( 153a odst. 3 o.s..). alovan se ve lht ticeti dn nevyjdil a ani nesdlil jin okolnosti, kter by mu v tomto brnily. Dle 153a odst. 3 o.s.. rozsudkem pro uznn rozhodne soud tak tehdy, m-li se za to, e alovan nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznal ( 114b odst. 5 o.s..). Dle 153a odst. 1 o.s.., uzn-li alovan v prbhu soudnho zen nrok nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznn. Jeliko podepsan soud dospl k zvru, e alovan, dle ve uvedench zkonnch ustanoven, uznal nrok alobce za opodstatnn, postupoval ve smyslu uvedenho a zavzal jej k hrad dlun stky. Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 142 odst. 1 o.s.., dle nho astnkovi, kter je ve sporu spn, nle prvo na nhradu nklad zen. Tyto nklady pak pedstavuj zaplacen soudn poplatek ve vi 10.680,- K + nklady prvnho zastoupen dle vyhl. . 484/2000 Sb. spolu se dvma reijnmi pauly v celkov vi 35.652,60,- K, tedy celkem nklady se zaplacenm soudnm poplatkem 46.332,60,- K.

34

16. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 18.1.2006

11 C 55/2005 - 32

Uzn-li alovan v prbhu soudnho zen nrok a nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, rozhodne soud dle 153a odst. 1 o.s.. rozsudkem podle tohoto uznn. Uzn-li alovan nrok proti nmu alobou uplatovan jen zsti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznn jen navrhne-li to alobce. Dle odstavce 3 tho ustanoven rozsudkem pro uznn rozhodne soud tak tehdy, m-li se za to, e alovan nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznal ( 114b odst. 5 o.s..). Byl-li alovan usnesenm soudu vyzvn, aby se ve lht 30 dn ode dne doruen usnesen vyjdil k uplatnnmu nroku a byl-li souasn byl pouen, e pokud ve stanoven lht soud jeho vyjden neobdr, bude soud pedpokldat, e nrok proti nmu uplatnn uznv a rozhodne rozsudkem pro uznn dle 153a odst. 3 o.s.. Dne 3.11.2005 byla podepsanmu soudu doruena aloba na zaplacen stky 138.256,- K s psluenstvm s odvodnnm, e alovan, kter je provozovatelem rozhlasov stanice R., uzavel s alobcem dne 7.6.2004 hromadnou licenn smlouvu o poskytnut oprvnn k vkonu prva ut hudebn dla s textem i bez textu, pi jejich vysln provozovatelem rozhlasovho vysln. V lnku VI. smlouvy bylo dohodnuto, e za toto uit hudebnch dl zaplat alovan na et alobce autorskou odmnu stanovenou jako 5 % z hrubch pjm spojench s provozovnm rozhlasovho vysln, piem bude platit i nevratn zlohy na autorsk odmny ve vi 10.000,- K msn. Nevratn zloha pedstavuje minimln autorskou odmnu. Za poskytnut oprvnn k vysln dl prostednictvm st Internet byla dojednna ron pauln autorsk odmna ve vi 9.000,- K. Dne 7.10.2004 uzavely strany dodatek . 1 k tto smlouv, kterm se dohodly na naven autorsk odmny vypotan podle smlouvy o da z pidan hodnoty ve vi 19 %. Souasn se strany dohodly i na prav nevratnch zloh o 19 % DPH. alovan se zavzal, e bude hradit msn nevratnou zlohu ve vi 11.900,- K nejpozdji do 10. dne pslunho msce. Odmna za vysln dl prostednictvm st Internet byla upravena o 19 % DPH na ron pauln stku ve vi 10.710,- K. Pro ppad prodlen alovanho splacenm nevratnch zloh a autorskch odmn byla sjednna smluvn pokuta ve vi 0,05 % z neuhrazen stky za kad zapoat den prodlen. alovan v roce 2005 z velk sti sv zvazky neplnil. Uhradil pouze nevratnou zlohu za msc nor 2005. Nevratn zlohy za msc leden, bezen a jen nezaplatil a nezaplatil ani odmny za vysln dl prostednictvm Internetu v roce 2004 a 2005. alovan je tedy v prodlen s placenm, a proto je povinen hradit i sjednan smluvn pokuty. alovan tak dlu alobci celkem 138.256,- K, tj. 107.100,- K na nevratnch msnch zlohch, 21.420,- K na autorskch odmnch za Internet a 9.736,- K. alovan byl usnesenm soudu vyzvn, aby ve lht 30 dn ode dne doruen usnesen se vyjdil k uplatnnmu nroku. Souasn byl pouen, e pokud ve stanoven lht soud jeho vyjden neobdr, bude pedpokldat, e nrok proti nmu uplatnn uznv a soud rozhodne rozsudkem pro uznn dle 153a odst. 3 o.s.. Usnesen k vyjden bylo alovanmu dorueno dne 9.12.2005. Ve stanoven ticetidenn lht se vak alovan nevyjdil. Dle 153a odst. 1 o.s.. uzn-li alovan v prbhu soudnho zen nrok a nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto 35

uznn. Uzn-li alovan nrok proti nmu alobou uplatovan jen zsti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznn jen navrhne-li to alobce. Dle odstavce 3 tho ustanoven rozsudkem pro uznn rozhodne soud tak tehdy, m-li se za to, e alovan nrok, kter je proti nmu alobou uplatovn, uznal ( 114b odst. 5 o.s..). Soud tedy postupoval na zklad ve uvedench zkonnch ustanoven a rozhodl v danm ppad rozsudkem pro uznn, a to pot, co dospl k zvru, e jsou splnny podmnky pro takovto rozhodnut. Vrok o nkladech zen vyplv z ust. 142 odst. 1 o.s.., dle nho astnkovi, kter je ve sporu spn, nle prvo na nhradu nklad zen. Tyto nklady pak pedstavuj nklady na zaplacen soudnho poplatku ve vi 5.530,- K.

17. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 26.1.2004

11 C 65/2003-23

Dle 46 zkona . 121/2000 Sb. licenn smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva dlo ut (licenci) k jednotlivm zpsobm nebo ke vem zpsobm uit v omezenm nebo neomezenm a nabyvatel se zavazuje, nen-li podle 142 odst. 2 psm. b) sjednno jinak, poskytnout autorovi odmnu. Pokud alovan dle platn uzaven smlouvy sv zvazky neplnil dn, zave jej soud k tto povinnosti a souasn jej zave i k hrad rok z prodlen ve vi, nebo tento se ocitl v prodlen s placenm penit stky. alobou, kter byla doruena soudu dne 10.7.2003 se alobce domhal na alovanm uhradit poadovan stky s psluenstvm s odvodnnm, e alovan se dne 1.3.2002 obrtil na alobce se dost o svolen k uit hudebnch dl s textem nebo bez textu autor zastupovanch alobcem a navrhl uzaven licenn smlouvy podle 46 a 101 autorskho zkona, . 121/2000 Sb., s tm, aby ve autorsk odmny byla stanovena v souladu s platnm sazebnkem odmn. alovan konkrtn podal o souhlas k uit hudebnch dl na diskotce; podan v Jindichov Hradci dne 16.3.2002. Vstupn inilo 140,- K, kapacita msta podn byla 400 osob. Autorsk odmna za uit hudebnch dl na uveden hudebn produkci byla stanovena podle sazebnku autorskch odmn, po slev 10 % dle velikosti obce, v n k produkci dolo. alovanmu byla tato stka vytovna k hrad dne 8.4.2002. alovan se k vci nevyjdil. Z licenn smlouvy podle 46 a 101 autorskho zkona . 121/2000 Sb. bylo zjitno, e mezi alobcem a alovanm byla uzaven smlouva dne 1.3.2002 s platnost od 16.3.2002. V samotn smlouv byly smluveny jednotliv v n uveden nleitosti, kter odpovdaj dajm dle podan aloby. K prokzn ve poadovan stky provedl soud dkaz Sazebnkem autorskch odmn za uit repertoru OSA za rok 2001. Dlun stka pak byla fakturovna fakturou . 235782206 znjc na stku 3.357,- K. Tato faktura byla splatn 23.4.2002. Jeliko alovan svou povinnost nesplnil, byl o zaplacen dlun stky upomnn upomnkou ze dne 8.4.2002. Z provedench dkazu tedy bylo zjitno, e mezi alobcem a alovanm byla platn uzavena licenn smlouva ve smyslu autorskho zkona, dle n je alovan povinen uhradit dlunou stku. Neuinil tak ani po odesln upomnky.

36

Dle 46 zkona . 121/2000 Sb. licenn smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva dlo ut (licenci) k jednotlivm zpsobm nebo ke vem zpsobm uit v omezenm nebo neomezenm a nabyvatel se zavazuje, nen-li podle 142 odst. 2 psm. b) sjednno jinak, poskytnout autorovi odmnu. Jeliko dle platn uzaven smlouvy alobu neplnil dn, zavzal jej soud k tto povinnosti, kdy souasn zavzal alovanho i k hrad rok z prodlen ve vi 6,5 % od 24.4.2002, tedy ode dne splatnosti samotn faktury do zaplacen, nebo tento se ocitl v prodlen s placenm penit stky. Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 142 odst. 1 obanskho soudnho du, dle nho astnku, kter je ve sporu spn. alobci nle prvo na nhradu nklad zen pedstavujc zaplacen soudn poplatek ve vi 600,- K spolu s cestovnm z Prahy do eskch Budjovic a zpt SD celkem ve vi 232,- K.

18. Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut ze dne 7.7.2003

11 C 6/98-213

Dle 86 zk. . 527/1990 Sb. nroky na odmnu za objev, za vyuit vynlezu, prmyslovho vzoru nebo zlepovacho nvrhu, jako i nroky na hradu pimench nklad spojench s vypracovnm vkres, model nebo prototyp, odmny za iniciativn ast na rozpracovn, zkouen nebo zavdn objev, vynlez, prmyslovch vzor nebo zlepovacho nvrhu a nroky na odmnu za upozornn na monost vyuit nlezu nebo zlepovacho nvrhu, pokud vznikly ped nabytm innosti tohoto zkona, vypodvaj se podle dosavadnch pedpis. Odmna se stanov v nvaznosti na stanoven ekonomickho prospchu, k nmu dolo, pokud jde o patent bhem prvnch pti let vyuvn dle nejvhodnjho roku. Samotn nrok na tuto odmnu promlen nen, jestlie alobce mohl svj nrok uplatnit a pot, co mu byla patentov listina udlena, nebo a tehdy mu vznikl na tuto odmnu nrok. aloba na uren odmny za vyuvn vynlezu je alobou na plnn. alobou, kter byla doruena soudu, se alobce domh jednak stanoven odmny za vyuvn patentu . 279228 a souasn pak zaplacen stky za vyuvn patentu ve vi 191.148,- K. V odvodnn sv aloby alobce uvd, e v dob jeho zamstnn u prvnho pedchdce alovanho mu byl dne 30.1.1995 udlen adem prmyslovho vlastnictv v Praze patent . 279228 na vynlez Potahovn vlc dmacch stolic. Dopisem ze dne 10.1.1995 vyzval alobce alovanho o uren odmny za vynlez a jej vyplacen ve vi podle spoleenskho prospchu. dost alobce opakoval dopisem ze dne 29.4.1997, kdy opakovan vyzval alovanho ke splnn tto povinnosti. alovan pak sdlil alobci vi odmny (vyslen stky spoleenskho prospchu) ve vi 17.955,- K. Jak alobce dle uvedl, pihlku k zlepovacmu nvrhu podval ji v roce 1977. U pedtm v roce 1973 se otzkou potahovn dmacch vlc zabval. 9.2.1978 alobce pak obdrel zlepovac prkaz. Kdy se zaalo hovoit u jeho zamstnavatele o odmn za vyuvn zlepovacho nvrhu, nesouhlasil zamstnavatel s jeho v. V beznu 1980 z oddlen vynlez a zlepovacch nvrh alobci bylo dorueno sdlen, e mu ur odmnu ve vi 40% z stky 19.700,- K, kdy panu M. urili odmnu ve vi 17.956,- K. S touto stkou alobce nesouhlasil. Dne 28.2.1972 pak alobce podal pihlku adu pro vynlezy. 31.5.1983 pak obdrel autorsk osvden na vynlez v celm rozsahu. 9.12.1994 alobce obdrel patent na vynlez udlen adem prmyslovho vlastnictv pod . 272928. Pot, co alobce dle poadoval odmnu, bylo mu alovanm odpovzeno, e autorstv bylo piznno panu M.. 37

Ve svm dalm vyjden alobce popisuje obshlm zpsobem prbh jeho innosti pi een fyzickch problm spojench s jeho vynlezem a postup zskn zlepovatelskho prkazu. Pokud jde o pana M., uvd alobce, e spolenost nebyl vyuvn jeho patent, nbr jeho, i kdy nepopr, e i pan M. se podlel na een stejnho kolu. alovan s alobou nesouhlas, tvrd, e technick een obsaen v patentu . 279228 je toton s eenm obsaenm ve zlepovacm nvrhu . 73058, jeho vlunm autorem je J. M.. Je pak otzkou, zda alovan vyuv zjitn zlepovacho nvrhu J. M. nebo een obsaen v patentu . 279228 alobce. Pokud pak jde o stanoven odmn za patent, pak alovan uvd, e pro ppad, e je namst vyplacen odmny, byla ji odmna spolu s ekonomickm prospchem alovanm alobci urena dne 7.7.1997 stkou 17.955,- K. K samotnmu propotu ekonomickho prospchu alovan uvd vzhledem k tomu, e neexistuj dn vrohodn doklady, na jejich zklad by bylo mon ekonomick prospch stanovit, nebo tyto byly skartovny, musel alovan vyjt z daj, kter byly pouity pro vpoet ekonomickho prospchu v ppad zlepovacho nvrhu . 73058. Souasn pak alovan vznesl nmitku promlen nroku alobce. Otzkou, kterou se soud musel v prv ad zabvat, bylo, zda je alobcem uplatnn nrok teba posuzovat ve smyslu ustanoven 85 zejmna 86 zkona . 527/1990 Sb. podle dosavadnch pedpis, tedy podle pedpisu platnho do 1.1.1991, jm byl zk. . 84/1992 Sb. a jej provdjc pedpisy. V souvislosti s tm je pak nutno posuzovat ve smyslu danch ustanoven, zda alovan poadovanou povinnost ji nesplnil dopisem ze dne 7.7.1997. Souasn se zodpovzenm tto otzky se zabval i otzkou, zda alovan vyuval v rmci sv innosti patentu . 279228 i een, kter bylo nabdnuto panem M.. Vzhledem k nzoru Vrchnho soudu v Praze, kter bylo uinno v rmci rozhodnut pod .j. 3 Co 50/98 ze dne 30.4.1999, je aloba na uren odmny za vyuvn vynlezu alobou na plnn. Pokud vak alobce souasn s touto alobou poaduje i zaplacen konkrtn stky, v rmci n vyslil alobce i stanoven odmny za vyuvn patentu, byla eena otzka stanovenm odmny za vyuvn patentu jakoto otzka pedbn. K zodpovzen otzky stanoven odmny za vyuvn patentu byly provedeny dkazy vslechem svdk, a to pana J. P., kter uvedl ve sv svdeck vpovdi, e alobce zn od roku 1971. Tento svdek uvedl, e een pana . se pouvalo asi nkdy v 80. ltech. innosti alobce potvrdil i svdek J. H.. Tento svdek uvedl, e pan M. ml njak zlepovac nvrhy, nicmn co se te potahovn vlc, jednoznan to byl vynlez pana .. Svdek Z. K. pak uvedl, e pokud jde o zlepovac nvrh alobce, kalo se, e je jeho. Svdek byl t u toho, kdy se tato vc zaala pouvat. Ing. J. B. ve svm znaleckm posudku uvedl a vyjdil se i v rmci jednn, e een navrhovan v pihlce vynlezu . 1330-791 v sob obsahuje to podstatn z een dle zlepovacm nvrhu . 73058, tj. potah vlce psem plstnce. V podstat to znamen, e een dle zlepovacho nvrhu . 73058 vak konen een dle zkona 77020 a een patentovan jsou shodn. Znalec tedy uvedl, e ob een jak pana ., tak i pana M. se shoduj. Nelze tedy jednoznan ci, een bylo jednoznan vyuvno i pana M. i pana . a lze se domnvat, e to mohlo bt een i pana .. Z patentov listiny . 279228 bylo pak zjitno, e adem prmyslovho vlastnictv v Praze ve smyslu 34 odst. 3 zk. . 527/1990 Sb. byl alobci piznn patent . 279228 na vynlez potah vlc u dmacch stolic. Z dopisu ze dne 10.1.1995 pak bylo zjitno, e alobce vyzval prvnho pedchdce alovanho k uren odmny za objev a jeho vyplacen ve vi stanoven podle spoleenskho prospchu. Tuto svou dost opakoval dopisem ze dne 29.4.1997. Dopisem pak stanovil alovan vi spoleenskho prospchu alobci ve vi 17.955,- K. 38

Pi absenci jinch dkaz vychzel soud zejmna z patentov listiny a ve uvedench dkaz a dospl k zvru, e alovan vyuval technickho een alobce. Dle 86 zk. . 527/1990 Sb. nroky na odmnu za objev, za vyuit vynlezu, prmyslovho vzoru nebo zlepovacho nvrhu, jako i nroky na hradu pimench nklad spojench s vypracovnm vkres, model nebo prototyp, odmny za iniciativn ast na rozpracovn, zkouen nebo zavdn objev, vynlez, prmyslovch vzor nebo zlepovacho nvrhu a nroky na odmnu za upozornn na monost vyuit nlezu nebo zlepovacho nvrhu, pokud vznikly ped nabytm innosti tohoto zkona, vypodvaj se podle dosavadnch pedpis. Tento zkon nabyl innosti dnem 1.1.1991. Zkonem, o kterm bylo hovoeno ve ve uvedenm 86 byl zk. . 84 z roku 1972 o objevech a vynlezech, zlepovacch nvrzch a prmyslovch vzorech. Tento zkon pak v ustanoven 155 odst. 1 psm. c) stanov, e ad v dohod s pslunmi stednmi orgny uprav provdc pedpisy, odmovn a hrady nklad v oboru objev, vynlez, zlepovacch nvrh a prmyslovch vzor. Pslunou vyhlkou v tomto ppad je pak vyhlka . 106 z r. 1972 Sb. Dle 2 se odmna za objev ur dle jeho vznamu pro dal rozvoj vdy, techniky a ekonomiky, zejmna podle toho, jak pm i nepm vliv m objev na pslun vdn obor nebo jeho st, a jak je monost jeho aplikace ve spoleensk praxi a jak je jeho pedpokldan ekonomick vznam. Odmna se stanov v nvaznosti na stanoven ekonomickho prospchu, k nmu dolo, pokud jde o patent bhem prvnm pti let vyuvn dle nejvhodnjho roku. Na zklad monch dkaz dospl pak soud k zvru, e odmna za vyuvn patentu byla alobci urena, a to prv dopisem ze dne 7.7.1997. Ve spoleenskho prospchu pak byla uvedena v protokolu ze 17.12.1979. Tento je pak podepsn i samotnm alobcem. Lze usuzovat, e alobce tedy v dan dob se stanovenm spoleenskho prospchu souhlasil. Jak znalec dle uvedl, pro absolutn absenci uritch materil vychzel z toho, e zde byla njak objektivn realita, dle n tehdy organizace odmnu stanovila a autoi dle podepsanho protokolu s n souhlasili. Pi samotnm vpotu se vychz z obecnch podklad, tzn. postupuje se dle nklad a vnos zlepovacho nvrhu. V protokolu bylo provedeno jist vyslen spoleenskho prospchu, kter bylo zdvodovno uritmi ekonomickmi skutenostmi, nicmn toto bylo nepln. Znalec tedy vychzel z danho protokolu i pi proveden svho vpotu. Pedbn otzka ve uveden byla vyeena soudem tak, e alobcv vynlez byl organizac vyuvn a byla mu t stanovena odmna za vyuvn patentu . 279228. Dal otzkou, kterou se soud zabval byla otzka aloby na zaplacen stky. I v tomto ppad soud vychzel z dkaz, kter ml k dispozici, kdy nebylo mon jednoznan posoudit vi alobcova nroku, nebo tento vznikl ji ped adou let a podklady, kter mohly ppadn hovoit o jeho vi, nejsou ji k dispozici. Bylo nutno tedy vyjt z tch podklad a dkaz, kter k dispozici jsou a tyto zhodnotit v jejich vzjemnch souvislostech. Znalec ve svm znaleckm posudku uvedl, e spoleensk prospch byl dopisem ze dne 7.7.1997 stanoven nesprvn s tm tak ve odmny. Sprvn ve spoleenskho prospchu je dle protokolu ze dne 8.2.1980 272.936,- K. Odmna vychzejc z tto ve spoleenskho prospchu in pak dle vyhl. . 106/1972 Sb., z n znalec vychz, 19.701,- K. Jak dle znalec uvedl v rmci sv vpovdi, pi stanoven odmny vychzel z tabulek, kde je stanovena tabulkov hodnota. Pi stanoven tto odmny se vychz z ronho spolenho prospchu nejspnjho roku. V danm ppad z existujcch podklad nebylo mon stanovit, kter rok ml bt pouvn. Pokud pak bylo alujc stranou argumentovno tm, e u spoleenskho prospchu se vychz z limitu t let a u vynlez z pti let, je tato otzka nerozhodn s ohledem k ve uvedenmu. Pokud pak je hovoeno o tom, e pi stanoven odmny za vynlez a zlepovac nvrh jsou stanoven jin percentueln hodnoty,

39

znalec uvedl, e v danm ppad se tyto hodnoty shoduj. Souasn pak bylo znalcem sdleno, e jin zpsob stanoven spoleenskho prospchu a z nj vyplvajc odmny, nap. ekonomickm rozborem, stanovit nelze, nebo tyto se stanov exaktn na zklad ekonomickch vsledk v dan dob a v danm mst, pokud existuj. Jeliko vak tyto dnes ji neexistuj, lze jen tko zvolit jin postup vpotu. Jak dle znalec uvedl, v danm ppad t nejsou dn dvody pro zven odmny. Dle 136 o.s.. lze-li vi nrok zjistit jen s nezmrnmi obtemi nebo nelze-li je zjistit vbec, ur je soud dle sv vahy. Soud dospl na zklad provedench dkaz k zvru, e patentov een bylo vyuvno v letech 1978 1988. Dle svdk i sm alobce eil problematiku na zklad n byl patent udlen. Ml tedy prvo na uren odmny za jeho vyuit, stejn tak na odmnu za spoleensk prospch ve smyslu vyhl. . 106/1972. Pokud pak soud provedl dkaz danou listinou, tedy protokolem ze dne 17.12.1979, kter se zabval stanovenm spoleenskho prospchu, zjistil, e tato je podepsna i samotnm alobcem, lze usuzovat, e tento s jejm obsahem tehdy vyslovil souhlas. Za pedpokladu, e jin podklady ne ty, z nich vychzel tehdy alovan, nejsou k dispozici, nezbylo podepsanmu soudu, ne za pouit 136 o.s.. z tto listiny t vychzet. Znalec pak ve svm vyjden uvedl, e vpoet, kter zde byl uinn, byl uinn nesprvn. Dle znalce odmna vychzejc z ve spoleenskho prospchu in dle vyhl. . 106/1972 19.701,- K. Pi uinn zvru o tom, e nejsou k dispozici materily, kter by jinak byly pouity pi uren ve odmny a tedy monch nepesnost pi jejm vpotu, ke kterm mohlo dojt, a s ohledem t k tehdy odsouhlasenho vpotu provedenho alovanou organizac ze strany alobce (podpis na protokole) dospl soud v zvru, e stka, kter jakoto odmna mla bt alobci zaplacena, mu t zaplacena v minulosti byla. To, e by se tak nestalo, nebylo prokzno. Na zklad vech ve uvedench skutenost tedy soud zamtl alobu na stanoven povinnosti alobci stanovit odmnu za vyuvn patentu . 279228 ze dne 30.1.1995, a to jednak z dvodu, e tato odmna v minulosti byla ji stanovena a t proto, e tuto otzku soud e jakoto otzku pedbnou. Pokud jde o zaplacen stky 191.148,- K, i tuto st aloby soud zamtl, a to z dvodu zhodnocen vech dkaz, zejmna pak ve smyslu ustanoven 136 o.s.., jeho zhodnocen bylo ve zmnno a t z toho dvodu, e alobce sm vpoet tto stky dnm vrohodnm zpsobem nedoloil. Pokud pak byla zmiovna otzka promlen alobcova nroku, je soud toho nzoru, e samotn nrok promlen nen, nebo alobce mohl svj nrok uplatnit a pot, co mu byla patentov listina udlena, nebo a tehdy mu vznikl na odmnu nrok. Pokud pak byl zamtnut dkazn nvrh reviznm znaleckm posudkem, je soud toho nzoru, e pi absenci podklad pro objektivn posouzen nroku alobce na stanoven odmny by ani revizn znaleck posudek vychzeje ze stejnch podklad, kter ml ji znalec Ing. J. B., nepinesl jin zvry. Pokud pak jde o vslech alobce, tento v rmci celho zeni podal velmi obshl vyjden, sm k vci ji vypovdal a soud je toho nzoru, e v ppad jeho dal vpovdi by nebyly sdleny nov skutenosti tak zsadnho vznamu, kter by mohly ovlivnit rozhodnut soudu. Vrok o nkladech zen vyplv z Ustanoven 150 o.s.., dle nho jsou-li tu dvody zvltnho zetele, nemus soud vjimen nhradu nklad zen zcela nebo zsti piznat. V danm ppad pak nebyly piznny nklady zen spnmu, alovanmu. Soud pikroil k pouit danho ustanoven jednak z ekonomickch dvod alobce, a dle pak i s ohledem k dkazn situaci v celm sporu, kdy cel ada dkaz, kter by zejm v danm sporu mohly bt pouity, a to i ve prospch alobce, neexistuje. 40

19. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 3.3.2006

23C 77/2005

Pi posuzovn otzek splatnosti a dvodnosti nmitky promlen, tkajc se prva na odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu, na kter byl vydn zlepovac prkaz, je teba vychzet z toho, e z nroku autora na tuto odmnu, se ped uplynutm tlet promlec doby dle 101 o.z. (je obecn zan bet po uplynut jednoho msce po skonen asovho obdob), se me v dve zanajc te promlec dob promlet odpovdajc st odmny (spltka odmny) za uplynul pslun rok uvn nebo i za del obdob, avak jen po splnn zkonnch pedpoklad jej splatnosti. Mus tedy dojt ke stanoven odmny za pslun obdob vyuvn zlepovacho nvrhu, dle k seznmen autora (spoluautor) s podklady, kter slouily ke stanoven ve odmny, jako i k uplynut jednoho msce po pedchozm uplynut jednoho roku od potku vyuvn zlepovacho nvrhu. Jinak nezane bet tlet promlec doba k vykonn prva tkajcho se uvedenho nroku na odpovdajc st odmny za pslun obdob vyuvn zlepovacho nvrhu. Nesplnn pedpoklad splatnosti odpovdajc sti odmny za pslun rok vyuvn vak nem vliv na bh tlet promlec doby k vykonni prva autora na celou odmnu, poppad na jej zbvajc st spltku. alobci se po alovanm domhali nroku vyplvajcho z pihlky zlepovacho nvrhu Adaptace trkovit D. na vodn ndr. Kad z nich poadoval piznn odmny za vyuit pedmtu tohoto zlepovacho nvrhu, piem alobce a) poadoval zaplacen stky 151.434,- K s psluenstvm a alobce b) zaplacen stky 100.956,- K. Zlepovac nvrh byl pijat alovanm dne 12.3.1984, kdy byl alobcm vydn zlepovac prkaz. U Okresnho soudu v Ostrav pod sp. zn. 25C 42/91 byla eena analogick vc tkajc se odmny za vyuiti zlepovacho nvrhu Adaptace trkovit H. na vodohospodskou ndr pro intervenci vody prmyslovm podnikm a k rekreanmu vyuit pracujcch ostravsk aglomerace. Nrok alobc na odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu Adaptace trkovit D. na vodn ndr (dle jen nvrh) nebyl u soud projednvn. alovan navrhoval zamtnut nvrhu, piem zrove vznesl nmitku promlen alobci uplatnnch nrok. Pi posouzen nrok alobc je nutno aplikovat zk. . 84/1972 Sb. spolu s provdcmi vyhlkami. Splatnost odmny za vyuit zlepovacho nvrhu nastala dne 12.4.1985 a dnem nsledujcm poala bet obecn tlet promlec lhta, v n alobci svj nrok neuplatnili. Nesouhlas s tvrzenm alobc, e v ppad uplatnn nmitky promlen je namst aplikace 3 odst. 1 o.z. Institut promlen v souladu s poadavkem prvn jistoty brn existenci dlouhotrvajcch obanskoprvnch subjektivnch prv a jim odpovdajcm prvnm povinnostem. Je-li povinnmu subjektu poskytnuta monost vznst nmitku promlen a tento j uplatn, nelze jeho jednn hodnotit jako jednn v rozporu s dobrmi mravy. alobcm nic nebrnilo uplatnit sv nroky u soudu v zkonem stanoven lht. V ppad uplatnnch nrok rovn nedolo ke stanoven bhu promlec doby tm, e by alobci uplatnili sporn prva u soudu, i jinho pslunho orgnu. K vyplacen odmny za vyuit zlepovacho nvrhu alobcm nedolo z toho dvodu, e v dob, kdy mlo dojt k jeho vyuit dospl alovan k zvru, e se nejedn o zlepovac nvrh a k jeho realizaci nikdy nedolo. Mezi astnky bylo nesporn, e alobci vypracovali zlepovac nvrh oznaen jako Adaptace trkovit D. na vodn ndr, kdy rozhodnut o pijet tohoto zlepovacho nvrhu bylo uinno dnem 12.3.1984, kdy byl obma alobcm vydn zlepovac prkaz. Datum vyuit zlepovacho nvrhu je 12.3.1984.

41

S ohledem na alovanm vznesenou nmitku promlen, se soud nejprve z dvodu procesn ekonomie zabval touto nmitkou, ani by v tto fzi zen posuzoval dvodnost nmitek alovanho ve vztahu k vyuit pedmtu zlepovacho nvrhu. Penit nrok lze uplatnit u soudu tehdy, jakmile se stal vzhledem k uplatnnmu nroku splatnm. Prvn vztahy mezi alobci a alovanm, je se tkaj pedmtnho zlepovacch nvrhu, ohledn kterho bylo vydno rozhodnut o jeho pijet dne 12.3.1984, je nutno posuzovat podle zkona . 84/1972 Sb. (dle jen zkona) a dle podle obecn zvaznch pedpis, vydanch k proveden tohoto zkona (vyhlek . 103, 104, 105, 106 a 107 z roku 1972 Sb.). Pokud vak tyto pedpisy uveden prvn vztahy neupravuj, je zde teba dle 1 o.z. pout ustanoven obanskho zkonku. To se tk rovn nap. ustanoven 100 a nsl. o.z. o promlen. K otzce bhu promlec doby podle 101 o.z. je teba pi posouzen dne, kdy prvo mohlo bt vykonno poprv, vychzet z ustanoven shora uvedench pedpis. Mezi nroky autor zlepovacch nvrh nle prvo na odmnu hrady pimench nklad ( 115), prvo na odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu, na kter byl vydn zlepovac prkaz [(116), prvo na odmnu za ast (121)a prvo na odmnu za upozornn (122). Jedn se o samostatn dl nroky, se samostatnmi dobami splatnosti. Pi posuzovn otzek splatnosti a dvodnosti nmitky promlen, tkajc se prva na odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu, na kter byl vydn zlepovac prkaz, je teba vychzet z toho, e z nroku autora na tuto odmnu, se ped uplynutm tlet promlec doby dle 101 o.z. (je obecn zan bet po uplynut jednoho msce po skonen asovho obdob podle 8 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb.), me v dve zanajc te promlec dob promlet odpovdajc st odmny (spltka odmny) ve smyslu 19 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb. za uplynul pslun rok uvn nebo i za del obdob ve smyslu 8 odst. 1 vta druh vyhl. . 106/72 Sb., avak jen po splnn zkonnch pedpoklad jej splatnosti, uvedench v 117 odst. 3, 4 a 5 zkona. Mus tedy dojt ke stanoven odmny za pslun obdob vyuvn zlepovacho nvrhu, dle k seznmen autora (spoluautor) s podklady, kter slouily ke stanoven ve odmny, jako i k uplynut jednoho msce po pedchozm uplynut jednoho roku od potku vyuvn zlepovacho nvrhu. Jinak nezane, po uplynut lhty uveden v 117 odst. 5 vta druh zkona, bet tlet promlec doba k vykonn prva, tkajcho se uvedenho nroku na odpovdajc st odmny za pslun obdob vyuvn zlepovacho nvrhu. Nesplnn pedpoklad splatnosti odpovdajc sti odmny za pslun rok vyuvn uvedench v 117 odst. 3, 4 a 5 zkona vak nem vliv na bh tlet promlec doby k vykonn prva autora na celou odmnu (na jej zbvajc st spltku) za vyuit zlepovacho nvrhu, kter zane bet uplynutm celho asovho obdob podle 8 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb. a jednoho msce. Nejsouli splnny povinnosti uloen vyuvajc organizaci v 117 odst. 3 a 4 zkona, kter je nutno pokldat zrove s tm, co je uvedeno v 117 odst. 5 zkona, za zkonn pedpoklady splatnosti nroku na odmnu za vyuvn, nesvd zatm autorovi zlepovacho nvrhu tento nrok a jeho prvo tu jet neme bt vykonno poprv (ve smyslu 101 o.z.). Vzhledem k 116 zkona, podle nho prvo na odmnu vznik vyuitm zlepovacho nvrhu, na kter byl vydn zlepovac prkaz, jako i vzhledem k 8 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb., kter stanov zatek a ukonen celho tzv. sledovacho obdob pro zjitn rozhodujcho spoleenskho prospchu dosaenho vyuvnm zlepovacho nvrhu, je ovem teba vychzet z toho, e zde jde o prvn pravu speciln ve vztahu k 117 odst. 3, 4 a 5 zkona. Okamik uplynut lhty t let u vyuvn zlepovacho nvrhu, jako i uplynut doby jednoho msce, kterou je nutno dle 13 a 19 odst. 2 vyhl. . 106/72 Sb. pokldat za pimenou ke zjitn dosaenho spoleenskho prospchu, je teba bez

42

dalho posuzovat jako rozhodn okamik z hlediska monosti vykonat prvo na odmnu za vyuvn zlepovacho nvrhu a tedy i z hlediska potku bhu promlec lhty. Nesplnn pedpoklad splatnosti uvedench v 117 odst. 3, 4 a 5 zkona odpovdajc sti (spltky) odmny za pslun kalendn rok vyuvn, nem proto v takovm ppad vliv na bh promlec lhty k vykonn prva autora na celou odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu, kter zane bet uplynutm jednoho msce po skonen asovho obdob dle 8 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb. V tto promlec dob me autor zlepovacho nvrhu vykonat prvo na zskn cel odmny za vyuit zlepovacho nvrhu, pop. na zskn dosud neuhrazen istky (spltky) tto odmny, ohledn n nebyly po uplynut nkterho roku vyuvn a jednoho msce splnny zkonn pedpoklady splatnosti, tkajc se jednotlivch rok vyuvn zlepovacho nvrhu. Vyhlka . 106/72 Sb. stanovila spolu s blim objasnnm pojmu spoleenskho prospchu dosahovanho vyuitm zlepovacho nvrhu i asov obdob rozhodn pro sledovn toho, jak dosaen spoleensk prospch m bt vzat za zklad ve odmny za vyuit zlepovacho nvrhu (nejvhodnj rok z prvch t let vyuvn). Z hlediska splatnosti odmny, z hlediska promlen prva na tuto odmnu a z hlediska bhu promlec doby k vykonn tohoto prva, je teba vykldat a aplikovat vechna pslun ustanoven uveden shora ve vzjemn souvislosti. Jednoznan z toho vyplv, e zatek bhu promlec lhty, tedy splatnost odmny za vyuit zlepovacho nvrhu, nastv po uplynut lhty jednoho msce po skonen asovho obdob danho dle 8 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb. (t let od vyuvn zlepovacho nvrhu). Posledn den promlec lhty dan 101 o.z. (ti roky) pipadl na den 12.4.1990. Pokud alobci podali alobu na zaplacen stky, pedstavujc odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu u soudu dne 9.6.2005, uinili tak po uplynut tto zkonn promlec lhty. S ohledem na nmitku promlen vznesenou alovanm, byl nvrh alobc jako nedvodn zamtnut. Soudem nebyly shledny dn dvody, pro kter by jednn alovanho, jen vyuil svho prva uplatnit nmitku promlen, bylo shledno v rozporu s dobrmi mravy dle 3 o.z..

20. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 3.3.2006

23C 78/2005-29

Penit nrok za vyuit zlepovacho nvrhu lze uplatnit u soudu tehdy, jakmile se stal vzhledem k uplatnnmu nroku splatnm. Prvn vztahy mezi alobci a alovanm, je se tkaj pedmtnho zlepovacch nvrhu, ohledn kterho bylo vydno rozhodnut o jeho pijet je nutno posuzovat podle zkona platnho v dob pijet zlepovacho nvrhu a dle podle obecn zvaznch pedpis, vydanch k proveden tohoto zkona. Pokud vak tyto pedpisy uveden prvn vztahy neupravuj, je zde teba dle 1 o.z. pout ustanoven obanskho zkonku. To se tk rovn nap. ustanoven 100 a nsl. o.z. o promlen. K otzce bhu promlec doby podle 101 o.z. je teba pi posouzen dne, kdy prvo mohlo bt vykonno poprv, vychzet z ustanoven shora uvedench pedpis. alobci se po alovanm domhali nroku vyplvajcho z pihlky zlepovacho nvrhu Adaptace trkovit H. na vodohospodskou ndr a k rekreaci obyvatelstva ostravsk aglomerace (dle je nvrh), a to odmny za ast na realizaci a zavdn pedmtu tohoto zlepovacho nvrhu. alobce a) po alovanm poadoval zaplacen stky 99.550,- K s psluenstvm, alobce b) zaplacen stky 66.360,- K s psluenstvm. Zlepovac nvrh byl pijat alovanm dne 12.3.1984, kdy byl alobcm, vydn zlepovac prkaz. U Okresnho soudu v Ostrav pod sp. zn. 25C 42/91 byl een tento zlepovac nvrh, a to jejich 43

nrok na odmnu za jeho vyuit, piem ve vci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 27.9.2000. Soudem jim bylo naznaeno, e nejprve je nutno vyeit otzku existence zlepovacho nvrhu a teprve pot budou eeny dal nroky. O odmn za realizaci a zavdn pedmtu zlepovacho nvrhu nebylo v tomto zen rozhodnuto. V ppad, kdy by byla shledna dvodnou nmitka promlen vznesen alovanm, nech je oprvnnost jejich nrok posouzena z hlediska dobrch mrav. alovan navrhoval zamtnut nvrhu, piem zrove vznesl nmitku promlen alobci uplatnnch nrok. Pi posouzen nrok alobc je nutno aplikovat zk. . 84/1972 Sb. spolu s provdcmi vyhlkami. Splatnost odmny za iniciativn ast na realizaci a i zaveden zlepovacho nvrhu nle osobm, kter se iniciativn zastnily rozpracovn, zkouen nebo zavdn objevu, zlepovacho nvrhu nebo prmyslovho vzoru, u nich prvo k vyuit pslu sttu ( 121 z.. 84/72 Sb.). Mezi oprvnn osoby mohou patit i autoi een. U tohoto druhu odmny zvltn pedpisy neupravuj potek jej splatnosti, a proto je teba pi jeho stanoven vyjt z obanskho zkonku. Potek bhu obecn tlet promlec doby je tak spojovn se dnem, kdy mohlo bt prvo uplatnno poprv, tj. dnem, kdy bylo mon poprv podat dvodn u soudu alobu k uplatnn prva. Dvodn je aloba podna tehdy, je-li zvazek splatnm. Splatnost zvazku je dna bu dohodou, prvnm pedpisem nebo rozhodnutm. V tchto ppadech je za okamik rozhodn pro potek bhu promlec doby den bezprostedn nsledujc po dni, ve kterm dluh vznikl. Jeliko alobci se domhaj zaplacen odmny vetn rok z prodlen ji ode dne 4.11.1085, je zejm, e jejich ast na realizaci a zaveden zlepovacho nvrhu skonila nkdy v prbhu roku 1985. Tmto okamikem poala bet tlet promlec doba. Pokud alobci podali alobu u soudu a dne 9.6.2005, uinili tak zcela jist po uplynut promlec doby. Dle alovan uinil spornm, zda se ze strany alobc jednalo o ast iniciativn, tj. uritm zpsobem kvalikovanou. Vyslovil rovn nesouhlas s tvrzenm alobc, e v ppad uplatnn nmitky promlen ze strany alovanho je namst aplikace 3 odst. 1 o.z. Mezi astnky bylo nesporn, e alobci vypracovali zlepovac nvrh oznaen jako Adaptace trkovit H. na vodohospodskou ndr a k rekreaci obyvatelstva ostravsk aglomerace, kdy rozhodnut o pijet tohoto zlepovacho nvrhu bylo uinno dnem 12.3.1984, kdy byl obma alobcm vydn zlepovac prkaz. Od tho dne bylo stanoveno rovn vyuit tohoto zlepovacho nvrhu. S ohledem na alovanm vznesenou nmitku promlen se soud nejprve z dvodu procesn ekonomie zabval touto nmitkou, ani by v tto fzi zen posuzoval dvodnost nmitek alovanho ve vztahu k iniciativn asti alobc pi rozpracovn, zkouen a zavdn zlepovacho nvrhu. Penit nrok lze uplatnit u soudu tehdy, jakmile se stal vzhledem k uplatnnmu nroku splatnm. Prvn vztahy mezi alobci a alovanm, je se tkaj pedmtnho zlepovacch nvrhu, ohledn kterho bylo vydno rozhodnut o jeho pijet dne 12.3.1984, je nutno posuzovat podle zkona . 84/1972 Sb. (dle jen zkona) a dle podle obecn zvaznch pedpis, vydanch k proveden tohoto zkona (vyhlek . 103, 104, 105, 106 a 107 k roku 1972 Sb.). Pokud vak tyto pedpisy uveden prvn vztahy neupravuj, je zde teba dle 1 o.z. pout ustanoven obanskho zkonku. To se tk rovn nap. ustanoven 100 a nsl. o.z. o promlen. K otzce bhu promlec doby podle 101 o.z. je teba pi posouzen dne, kdy prvo mohlo bt vykonno poprv, vychzet z ustanoven shora uvedench pedpis. Mezi nroky autor zlepovacch nvrh nle prvo na odmnu hrady pimench nklad ( 115), prvo na odmnu za vyuit zlepovacho nvrhu, na kter byl vydn zlep44

ovac prkaz (116), prvo na odmnu za ast (121) a prvo na odmnu za upozornn (122). Jedn se o samostatn, dl nroky, se samostatnmi dobami splatnosti. Pokud jde o nrok alobc na odmnu za ast na zpracovn, zkouen nebo zavdn zlepovacho nvrhu, je odmna za tuto ast dle 21 odst. 1 vyhl. . 106/72 Sb. splatn do jednoho msce po uplynut prvnho roku vyuit zlepovacho nvrhu. Bylo nesporn, e potek vyuit tohoto zlepovacho nvrhu byl datum 12.3.1984. Tento datum byl stanoven jako potek vyuvn pedmtu zlepovacho nvrhu uveden i ve zlepovacm prkaze. Splatnost tto odmny nastala podle nzoru krajskho soudu dnem 12.4.1985, piem od nsledujcho dne zaala bet zkonem stanoven tlet promlec lhta dan 101 o.z., jej konec pipadl na den 12.4.1988. Jeliko alobci podali alobu u soudu dne 9.6.2005, uinili tak po uplynut tto zkonem stanoven lhty. S ohledem na nmitku promlen vznesenou alovanm, byl jejich nvrh alobc jako nedvodn zamtnut. Soudem nebyly shledny dn dvody, pro kter by jednn alovanho, jen vyuil svho prva uplatnit nmitku promlen, bylo shledno v rozporu s dobrmi mravy dle 3 o.z.. V souladu s 142 odst. 1 o.s.. bylo rozhodnuto o nhrad nklad zen, kter byly v pln vi piznny procesn spnmu alovanmu. Nklady zen pedstavuje odmna za zastoupen, kter dle 17 odst. 1 psm. a) a 3-odst. 1 vyhl. . 484/2000 Sb. in 29.390,- K, dle 3 x reijn paul po 75,- K (pevzet zastoupen, sepis vyjden k alob a ast u jednn) ve vi 225,- K a 19% DPH dle 137 odst. 3 o.s.. ve vi 5.627,- K. Celkov istka nklad zen ve vi 35.242,- K byla dle 140 odst. 1 o.s.. rozdlena mezi oba alobce podle podl jimi uplatnnch nrok, kdy alobci a) byla uloena povinnost uhradit alovanmu nklady zen ze 3/5 a alobci b) ze 2/5. alobci jsou povinni zaplatit alovanmu nklady zen do t dn od prvn moci rozhodnut (160 odst. 1 o.s..) k rukm jeho zstupce (149 odst. 1 o.s..).

21. Rozhodnut Vrchnho soudu v Olomouci ze dne 22.6.2005

1 Co 85/2003

Pvodce, kter vytvoil vynlez nebo prmyslov vzor v pracovnm pomru, m vi zamstnavateli prvo na pimenou odmnu. Pi stanoven ve odmny se vychz z pnosu vynlezu nebo prmyslovho vzoru nebo jeho jinm uplatnnm, i k materilnmu podlu zamstnavatele na jejich vytvoen a k rozsahu pracovnch kol pvodce. Dostane-li se ji vyplacen odmna do zjevnho nepomru s pnosem dosaenm pozdjm vyuitm nebo jinm uplatnnm vynlezu nebo prmyslovho vzoru, m pvodce prvo na dodaten vypodn. Pokud tato odmna stanovena nebyla, a dolo k neoprvnnmu vyuit vynlezu nebo prmyslovho vzoru, me bt tato odmna stanovena za pouit licenn analogie. Proti rozsudku krajskho soudu podali odvoln vichni astnci. alobci se odvolali do t jeho sti, kterou bylo rozhodnuto o nhrad nklad zen, astnk a odvoln odvodnili tm, e se krajsk soud pi stanoven ve nhrady za prvn zastoupen dopustil nkolika chyb, kdy pedevm nevychzel z toho, e je nutno tyto nklady posoudit i podle vyhlky . 270/1990 Sb. a pokud piznval odmnu za prvn zastoupen dle vyhlky . 177/1996 Sb., pak ml piznat i odmnu za kadou zastupovanou osobu, tedy za kadho alobce snenou o 20% nikoliv jednu odmnu pro vechny tyi. Nepiznal tak uhrazen 45

soudn poplatky ze strany alobc. Domhali se tedy jeho zmny tak, aby jim byly piznny nhrady zen v celkov vi, tak jak jej vytovali v psemnm vytovn ped vynesenm napadenho rozsudku, tj. 290 994,- K. alovan podal odvoln do vyhovujc sti rozsudku a do souvisejcch st tkajcch se nklad zen. Navrhoval zmnu rozsudku tak, aby aloba byla zcela zamtnuta a odvoln odvodnil tm, e krajsk soud rozhodl na zklad nepln zjitnho skutkovho stavu, kdy neprovedl dkazy, kter navrhoval a posoudil vc nesprvn po prvn strnce. Namtal, e nejde o nov vynlez, s tm, e dle patentov reere, kterou si nechal vypracovat, bylo ji ke konci msce nora 1991, kdy byla podna pihlka pedmtnho patentu na vynlez, bylo evidovn nejmn 61 pihlek mezinrodnch nebo evropskch, tkajcch se obdobnch een a i jeden eskoslovensk patent udlen obdobnmu produktu. Krajsk soud dkaz touto reeri neprovedl. Dle namtal, e alobci nebyli jedinmi a ani hlavnmi pvodci vynlezu, kdy se jednalo o vsledek kolektivn prce. Konen pak namtal, e odmna nebyla stanovena sprvn, nebo nebylo nikterak pihldnuto k tomu, jak stupe zmn pineslo navren een vynlezu oproti tm eenm, kter byla ji znma a touto otzkou se dn ze znalc ani soud nezabval. Pokud byla znalcem pouita pro stanoven ve odmny metoda licenn analogie, pak s takovouto metodou nelze souhlasit, nebo je velk rozdl mezi licennm poplatkem a odmnou za vynlez, kter byl vytvoen v pracovnm pomru z podntu zamstnavatele, kter poskytl organizan a materiln zajitn a organizoval a dil spoluprci s dalmi spoluzamstnanci. Takovto zpsob stanoven ve odmny za vynlez je v rozporu se zkonem, stejn tak jako bezprostedn spojovn ve odmny s dosahovanmi trbami pi prodeji vrobku, jak to uinil soud na zklad znaleckho posudku. Jak vyplv z obsahu odvoln, neobsahuje vak dn vhrady proti t sti rozsudku, kterou bylo rozhodnuto o odmn za prmyslov vzor, a ji co do zkladu nebo ve uveden odmny a to i pes to, e i ohledn tto sti aloby se navrhuje zamtnut v nvrhu. Vrchn soud pezkoumal rozsudek krajskho soudu v napaden sti, pezkoumal i zen, kter mu pedchzelo a dospl k zvru, e odvoln alovanho dvodn nen, zatmco odvoln alobc, tkajc se nhrady nklad zen astnk dvodn je. Krajsk soud uinil sprvn skutkov zjitn, kter vrchn soud pejm a na kter pro strunost odkazuje a z nich tak dovodil sprvn prvn zvry. Podle 9 odst. 1-4 zkona . 527/1990 Sb. vytvoil-li pvodce vynlez ke splnn kolu z pracovnho pomru, z lenskho nebo jinho obdobnho pracovn prvnho vztahu (dle jen pracovn pomr)k zamstnavateli, pechz prvo na patent na zamstnavatele, nen-li smlouvou stanoveno jinak. Prvo na pvodcovstv tm nen doteno. Pvodce, kter vytvoil vynlez v pracovnm pomru, je povinen zamstnavatele o tto skutenosti neprodlen psemn vyrozumt a pedat mu podklady potebn k posouzen vynlezu. Neuplatn-li zamstnavatel ve lht t msc od vyrozumn vi pvodci prvo na patent, pechz toto prvo zpt na pvodce. Zamstnavatel i pvodce jsou v tto lht povinni zachovvat vi tetm osobm o vynlezu mlenlivost. Pvodce, kter vytvoil vynlez v pracovnm pomru, na nj zamstnavatel uplatnil prvo na patent, m prvo vi zamstnavateli na pimenou odmnu. Pro jej vi je rozhodn technick a hospodsk vznam vynlezu a pnos dosaen jeho monm vyuitm nebo jinm uplatnnm, piem se pihl k materilnmu podlu zamstnavatele na vytvoen vynlezu a k rozsahu pracovnch kol pvodce. Dostane-li se ji vyplacen odmna do zjevnho nepomru s pnosem dosaenm pozdjm vyuitm nebo jinm uplatnnm vynlezu, m pvodce prvo na dodaten vypodn. 46

Podle 44 odst. 4 zkona . 527/1990 Sb. pvodce, kter vytvoil prmyslov vzor v pracovnci pomru, m vi zamstnavateli prvo na pimenou odmnu. Pi stanoven ve odmny se vychz z pnosu prmyslovho vzoru nebo jeho jinm uplatnnm, i k materilnmu podlu zamstnavatele na vytvoen prmyslovho vzoru a k rozsahu pracovnch kol pvodce. Dostane-li se ji vyplacen odmna do zjevnho nepomru s pnosem dosaenm pozdjm vyuitm nebo jinm uplatnnm prmyslovho vzoru, m pvodce prvo na dodaten vypodn. Jak vyplv z provedench dkaz, alovan podal pihlku k vynlezu PV 255-91 s nzvem Fliov rouka zvlt pro resuscitan zsah dchn z st do st dne 4.2. 1991, kde jako pvodce uvedl alobce a) c) a Ing. V. ., kter astnkem tohoto zen nen a pot, co byl adem prmyslovho vlastnictv v Praze vyzvn, aby pedtm, ne bude udlen patent zaplatil sprvn poplatek 2 000,- K za vydn patentov listiny 27. 10. 1993, tento poplatek nezaplatil a proto rozhodnutm tohoto adu ze dne 4. 1. 1994 bylo zen o tto pihlce zastaveno a tento stav trv do souasn doby. Federln ad pro vynlezy dne 11.11. 1991 vydal osvden o zpisu prmyslovho vzoru do rejstku s slem zpisu 22222 a slem pihlky V-24075/91, kterou podal alovan s nzvem Obal pro balek s roukou k resuscitanmu zsahu dchn z st do st s tm, e majitelem je alovan a pvodci jsou alobce a) a alobce d) (A. D. a A. P.). alovan jak ve uveden vynlez ohledn nho podal pihlku, tak prmyslov vzor, na kter obdrel osvden vyuval a doshl treb z prodeje vrobku v souvislosti s n k vyuvn dolo, ve vi 27 884 666,- K. To ostatn bylo mezi astnky nesporn. Jak dle zjistil krajsk soud, ad prmyslovho vlastnictv k dotazu krajskho soudu potvrdil, e ve uveden zen o pihlce vynlezu PV 255-91 bylo zastaveno pouze pro nezaplacen poplatku za vydn patentov listiny, kdy u n byl proveden pln przkum na podmnky patentovatelnosti na zklad kterho ad dospl k zvru, e pihlka spluje podmnky patentovatelnosti. Namsto alobce d) nastoupila do zen jako jeho prvn nstupce manelka tohoto pvodnho alobce, jako jedin a univerzln ddika, pot, co zemel dne 4. 1. 1998, jak to ostatn vyplv z usnesen obvodnho soudu pro Prahu 3. Nmitka alovanho v tom smru, e vlastn nejde o vynlez, kdy nebyla splnna podmnka novosti ve smyslu ust. 5 odst. 1 citovanho zkona . 527/1990 Sb., podle kterho je vynlez nov, nen-li soust stavu techniky, nen dvodn, kdy z ve uvedenho dopisu adu prmyslovho vlastnictv ze dne 14. 2. 2002 vyplv, e pihlka vynlezu byla podrobena plnmu przkumu novosti. St lze nabt jistotu o novosti jinou cestou, ne prv potvrzenm novosti adem, kter ml rozhodnout o tom, zda udl patent i nikoliv. Ostatn ani oba znalci ve svch znaleckch posudcch novost nikterak nezpochybnili. Pokud v tto souvislosti vychz alovan z toho, e zvr o novosti je zpochybovn jakousi reer, podle kter u v letech 1984 a 1989 bylo udleno pes 60 patent na respiran rouky, pak tato okolnost nic nevypovd o tom, e by vynlez alobc nebyl soust stavu techniky, tedy e by nelo o vynlez nov, kdy o dnm z tchto patent navrhovatel netvrd, e by obsahoval stejn een jako vynlez alobc. Proto bylo provedenm dkazu touto reer poppad zprvami o tchto jednotlivch patentech nadbyten. Rovn tak nmitka alovanho, e alobci a) c) nejsou pvodci pedmtnho vynlezu, nen dvodn. Pedevm je nutno poukzat na to, e alobce sm v pihlce vynlezu uvedl tyto alobce jako pvodce vynlezu. Pitom alovan netvrd, e by se alobci a) c) nepodleli na vytvoen vynlezu vlastn tvr prac. Pokud namt, e lo o vt kolektiv jeho pracovnk, kte se vytvoen vynlezu vnovali, (ani vak uvd, kdo tedy vlast47

n pvodcem vynlezu je), pak ovem je dleit nikoliv to, zda se ten i onen vnovali jakkoliv innosti, by spojenou s prac na vynlezu, ale to, zda vlastn tvr prac pili na zkladn mylenku zpsob een. Pvodcem je samozejm ten, kdo prv piel na zpsob een, nikoliv ten, kdo pouze pomhal s pracemi technickho a pomocnho rzu. Prv alovan, pokud na pihlce uvdl pvodce vynlezu, musel nejlpe vdt, kdo se podlel na vytvoen tohoto novho een. Odvolac soud tedy povauje tuto nmitku alovanho za ryze elovou a dkazy vslechem svdk o tom, e i jin pracovnci alovanho se vnovali tomuto vynlezu, povaoval za nadbyten. K posouzen ve odmny za vynlez a prmyslov vzor je zapoteb i odbornch znalost, a proto krajsk soud sprvn za tmto elem ustanovil znalce z pvodnho znaleckho posudku. Jeliko vak vyznly zvry znaleckho posudku znan nepesn a neurit, dospl Krajsk soud k tomu, e ustanovil reviznho znalce, kter pak ji zcela jednoznan uvedl, e ve odmny, a u za vynlez nebo prmyslov vzor, by mla dohromady init 4% z treb, kdy lze st hodnocen odmn za oboj oddlit, nebo jak vynlez, tak prmyslov vzor, byl pouvn pi vrob tho vrobku. Stejn jako pedchoz znalec pak dospl k zvru, e by se pomr vynlezu a pomr prmyslovho vzoru na tom ml podlet 75% u vynlezu a 25% u prmyslovho vzoru. Pi stanoven tchto 4% pak vychzel z metody licenn analogie, tj. porovnni kolik by stla licenn prva v ppad, e by byla uzavena dn licenn smlouva. Ve licennch poplatk bv od 1% do 5% z dosaench treb i kdy se setkal s podly vymi. V tomto ppad tedy povauje za pimenou vi 4% (z toho 3% pro vynlez a 1% pro prmyslov vzor), po odeten nklad nutnch k zaveden produktu do vroby, tj. stky 1 277 000,- K. Po odpotu tto stky od celkovch treb 27 884 666,- K (dn z astnk ob tyto stky nezpochyboval), pak vychzel z stky 26 607 666,- K, z eho 4% in stku 1 064 307,- K a na vynlez tedy pipad 798 230,- K a na prmyslov vzor 266 077,- K. Vzhledem k tomu, e jsou tyi pvodci vynlezu, pipad na kadho z nich stka 199 557,- K, na dva pvodce prmyslovho vzoru pak pipad stku 133 038,- K na kadho z nich. Pokud v tto souvislosti alovan namtal, e pouit tto metody nen sprvn, pak odvolac soud m nzor jin, s tm, e prv tato metoda je k alobcm a) c) spravedlivj, zejmna vezme-li se v vahu, e alovan tm, e uplatnil prvo na patent, znemonil, aby pvodci alobci a) c) mohli sami uplatnit prvo na patent a pitom sm ani o patent zjem neml, kdy jeho udlen zmail tm, e nezaplatil stku 2 000,- K sprvnho poplatku. V opanm ppad by prv tmto alobcm, jako majitelm patentu musel zaplatit za vyuvn vynlezu na zklad licenn smlouvy. Ostatn vzhledem k ve uvedenm dosaenm trbm nepovauje odvolac soud ani stky 798 230,- K odmny za patent a 266 077,- K za prmyslov vzor, za nepimen i ve vztahu k hlediskm dle 9 odst. 4 a 44 odst. 4 cit. zkona. K dal nmitce spovajc v tom, e nebylo zohlednno pi stanoven ve odmny, nakolik byl vynlez nov, lze pouze uvst, e tato okolnost je prvn bezvznamn, kdy jde o to, zda vynlez nov byl i nikoliv a stupe novosti ve uveden zkon . 527/1990 Sb. ani nezn a v ust. 9 odst. 4 tkajcho se vi odmny, ani nikterak jako hledisko neuvd. Z tchto dvod vrchn soud proto rozsudek krajskho soudu v tto napaden sti jako vcn sprvn ve smyslu ust. 219 o.s.. potvrdil, kdy krajsk soud rozhodl sprvn i o roku z prodlen. Nesprvn vak rozhodl o nhrad prvostupovch nklad zen astnk. Nejen e nesprvn aplikoval advoktn tarif, ale pedevm tak nezvil, e pokud jde o odmnu za 48

vyuit vynlezu, mli alobci a) , b) a c) nespch jen ve zcela nepatrn sti, kdy poadovali kad z nich 200 000,- K a aloba byla zamtnuta jen co do stky 443,- K. I kdy v sti, kterou bylo rozhodnuto o odmn za vyuit prmyslovho vzoru mli alobci a) a d) spch asi jen ze dvou tetin, kdy z poadovan sti 200 000,- K jim bylo piznno jen po 133 038,- K, rozhodnut soudu o vi plnn zviselo na znaleckm posudku, take dle nzoru odvolacho soudu, a ji jde o odmnu za vyuit vynlezu i prmyslovho vzoru, je nutno vychzet z ust. 142 odst. 3 o.s.. a piznat alobcm plnou nhradu nklad zen. Poznmka zpracovatele Sbrky: Soud se v odvodnn rozsudku bohuel nezabval ble otzkou vzniku nroku na odmnu za vynlez, na kter ve skutenosti nebyl udlen patent. Dle pak nelze pehldnout, e pokud znalec pi vpotu odmny licenn analogi vychzel z obvyklho licennho poplatku za vynlez ve vi 3% a prmyslovho vzoru 1% z prodejn ceny produkce resp. treb za n a podlu vynlezu 75% a prmyslovho vzoru 25% na tto produkci, vpoet tomuto neodpovd. Pi vpotu licenn analogi by se rovn od dosaench treb nemly odpotvat nklady na zaveden produktu do vroby.

22. Krajsk obchodn soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 27.1.1999

Cm 1096/95

Jestlie se dlouhodobm uvnm stalo oznaen i znaka pznan pro vechny vrobce postupujc podl stejn receptury a v eskch spotebitelskch pomrech toto oznaen je chpno jako oznaen pro urit druh vrobk, pak se vem tmto vrobcm dostv ochrany podle ust. 47 psm. b) obchodnho zkonku a samotn fakt, e si jeden z nich nechal dve toto spolen uvan oznaen registrovat pro sebe, neme mu to zakldat mimodn vhody majetkovho rzu formou nap. licennho poplatku, nebo se poskytovateli licence piznv odmna za to, e vytvoil svou dlouhodobou tradic dobrou povst nebo jinou hodnotu uritho vrobku. alobce se nvrhem na zahjen zen ze dne 17.05.1995, dolm soudu dne 25.05.1995, domhal vydn rozsudku, kterm by soud zakzal alovanmu pouvat pro masov patiky oznaeni shodnho s ochrannou znmkou alobce Mjka, dle vylouit vrobek s tmto oznaenm z aktuln nabdky alovanho a vechny, ty, kdo ji ji obdreli, na vylouen upozornit a o tom kopi oznmen informovat alobce a ukonit vrobu masovch patik s oznaenm Mjka a u vrobk ji dokonench odstranit, etikety s oznaenm Mjka. Nvrh odvodnil alobce tm, e je vrobcem a distributorem konzervrenskho zbo, mezi jinm rovn vrobcem znm patiky: Mjka. Dne 13.07.1994 se stal alobce majitelem slovn ochrann znmky Mjka . 173084, kter je zapsna u adu prmyslovho vlastnictv v Praze pro vrobky na bzi masov patiky, piem prvo pednosti vzniklo alobci dne 02.04.1993. alobce informoval alovanho o skutenosti, e je majitelem pedmtn ochrann znmky a vyzval jej, aby vzniklou situaci eil uzavenm licenn smlouvy. alovan nerespektoval i pes opakovan upozornn alobce jeho prva majitele ochrann znmky a nadle uv shodnho oznaen Mjka pro masov konzervy, kter vyrb. Nvrh byl podn u Krajskho soudu v Ostrav, kter usnesenm .j. 41 C 156/95-5 ze dne 26.05.1995 vyslovil vcnou nepslunost a po prvn moci postoupil vc zdejmu soudu. 49

alovan navrhl zamtnut aloby jako bezdvodn, kdy sv stanovisko opral o tvrzen, i e vrobek Mjka byl vyvinut podnikem M. ji asi ped 20 lety a po dohod mezi tehdejmi generlnmi editelstvmi spolenosti K. bylo povoleno uvn oznaen Mjka vetn pesn technologie podle oborov normy pro konzervrensk podniky, tedy i pro prvn pedchdce obou astnk zen a oznaen, Mjka se tmto irokm uvnm vilo jako nzev vrobk a jeho zaregistrovn jen pro jednoho z vrobc je v rozporu s pravidly hospodsk soute a ust. 16 odst. 3 zkona . 137/1995 Sb., kdy podle tto prvn pravy ztrc vznam znmkov ochrana, kter se dovolv alobce. alobce v prbhu zen k vyjden alovanho psemn doplnil podn v tom smyslu, e alovan neprokzal, e uval nejmn 2 roky ped datem podan pihlky k zpisu ochrann znmky Mjka, tedy k 28.04.1991 shodn oznaen pro sv vrobky, dle, e nemohl takto oznaen vrobek vyrbt, protoe teprve po schvleni vrobku pslunou sttn zkuebnou mohlo dojit k piputn vrobk do obhu a alovanmu byl schvlen pedmtn vrobek a rozhodnutm a zvrenm protokolem s datem 28.04.1994. Pokud tedy alovan uval oznaen vrobku ped tmto schvlenm, bylo jeho jednn v rozporu s prvnm pedpisem a nemohlo povat prvn ochrany. Podnm ze dne 10.03. 1997 podal alobce nvrh na nazen pedbnho opaten. Soud prvnho stupn vydal dne 23.03.1997 usnesen j. 2 Cm 1096/95, kterm zamtl tento nvrh. Po odvoln aloby odvolac soud rozhodnutm e dne 16.07.1997 zruil usnesen soudu prvnho stupn a vrtil vc k dalmu zen. Zdej soud znovu rozhodl o nvrhu na nazen pedbnho opaten usnesenm ze dne 17.09.1997, do kterho podal odvoln alovan. Vrchn soud v Olomouci usnesenm j. 4 Cmo 1467/97-104 ze dne 19.02.1998 zmnil usnesen soudu prvnho stupn tak, e nvrh na vydn pedbnho opaten zamtl. Z vpisu z obchodnho rejstku Krajskho obchodnho soudu v Brn ze dne 04.03.1997 soud zjistil, e alobce je zapsn od 10.06.1992 dosud. Z vpisu z obchodnho rejstku, vedenho zdejm soudem ze dne 14.08.1995 bylo zjitno, e alovan je zapsn od 05.05.1992 dosud. Z vpisu Krajskho obchodnho soudu v Brn ze dne 17.08.1998 soud zjistil, e podnik S., se sdlem v Uherskm Hraditi byl zapsn do podnikovho rejstku dne 01.01.1966. Rozhodnutm ministerstva zemdlstv a vivy ze dne 20.12.1968 .j. II/4/1178/44/68 byla organizace vylenna z VHJ-L. Bratislava a z podzenosti oborovho editelstv L. Bratislava a podzena nov zzen organizaci K1. Praha. Rozhodnutm ministra zemdlstv a vivy SSR ze dne 16.12.1981 j. 2034/81-314 byl slouen s innost od 1. ledna 1982 sttn hospodsk organizace S., se sdlem v Uherskm Hraditi se sttn hospodskou organizac K1., se sdlem v Praze a zalenn do uvedenho koncernu pod nzvem S1, koncernov podnik, se sdlem v Uherskm Hraditi s tm, e veker majetek, vechna prva s innost od 1. ledna 1982 na K2, koncern, se sdlem v Praze a vymazv se S., se sdlem v Uherskm Hraditi. Z usnesen Okresnho soudu, v Ostrav ze dne 30.12.1981 bylo zjitno, e koncernov podnik, byl zapsn v podnikovm rejstku si datem vzniku 01.01.1982.

50

Z usnesen Okresnho soudu v Ostrav ze dne 27.12.1988 soud zjistil, e dnem 01.01.1989 byl koncernov podnik S2., se sdlem v Olomouci zruen bez likvidace s tm, e veker majetek, prva a zvazky zruen i organizace pechzej tmto dnem na nov zaloen sttn podnik. Z usnesen Okresnho soudu v Ostrav ze dne 27.12.1988 bylo zjitno, e podnik S byl zapsn do podnikovho rejstku dnem 01.01.1989. Ze stejnopisu notskho zpisu ze dne 30.04.1392, kterm bylo osvdeno rozhodnut zakladatele Fondu nrodnho majetku esk republiky, se sdlem v Praze o zaloen akciov spolenosti S a.s., soud zjistil, e na tuto obchodn spolenost pesel hmotn dal majetek sttnho podniku S. Z usnesen Okresnho soudu v Ostrav ze dne 05.05.1992 bylo zjitno, e v obchodnm rejstku byla ke dni vzniku 05.05.1992 zapsna S, a.s. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku Krajskho obchodnho soudu v Praze soud zjistil, e podnik K2. byl vymazn pro zruen k j 31.12.1988 dle rozhodnut ministra zemdlstv a vivy SR ze dne 15.12.1988. Z vpisu z obchodnho rejstku Krajskho obchodnho soudu v Praze ze dne 17.08.1988 bylo zjitno, e S., se sdlem v Uherskm Hraditi byl vymazn z obchodnho rejstku dne 31.12.1990, kdy rozhodnutm ministerstva zemdlstv esk republiky v Praze ze dne 13.12.1990 j. 5334/90-230 zanikl sttn podnik S. Uhersk Hradit a veker majetek, vechna prva a zvazky pely v rozsahu urenm delimitanm protokolem ze dne 30.11.1990 a jeho dodatky na nov vznikl sttn podniky, a to L1, se sdlem v Nivnici, S3, se sdlem v Kunovicch, O., se sdlem v Uherskm Hraditi-Maaticch, B., se sdlem v Babicch, B1., se sdlem v Bzenci, M., se sdlem v Dubanech, S4, se sdlem ve Starm Mst, S5., se sdlem v Uherskm Hraditi. Z plnho vpisu z obchodnho rejstiku Krajskho obchodnho soudu v Brn ze dne 17.08.1998 soud zjistil, e B., sttn podnik, se sdlem Babice byl vymazn z obchodnho rejstku k datu 31.05.1994 a jeho prva a zvazky pely na Fond nrodnho majetku esk republiky. Ze smlouvy o pevodu prv k ochrann znmce ze dne 13.07.1994 uzaven mezi P. spol. s. r.o., se sdlem Uhersk Hradit a H., a.s., bylo zjitno, e dolo k pevodu ochrann znmky Mjka zapsan v rejstku ochrannch znmek u adu pro vynlezy a objevy . 173084, kdy alobce pevzal veker prva k tto ochrann znmce. Z osvden o zpisu ochrann znmky vydanho adem prmyslovho vlastnictv Praha soud zjistil, e s innost od 13.07.1994 je zapsn alobce jako majitel slovn ochrann znmky Mjka . 173084 s prvem pednosti od 28.04.1993. Z technicko-hospodsk normy materilov, platn od 01.01.1988 vydan K1., koncern Praha, soud zjistil, e v n pod . ON(57 7681, . THN 74133, 72112, 13, 22 je uveden lahdkov vepov krm Mjka. Z rozbor provozu U. alovanho bylo zjitno, e byly vyetovny vzorky Mjka dne 06.12.1991 a 12.12.1990. Z vkazu V-12 za kvten, jen a prosinec 1991 soud zjistil, e je v nich uveden vrobek Mjka v zvod 01-Litovel. 51

Z faktury . 33090 ze dne 20.06.19.91 dodacho listu . 011903 ze dne 18.06.1991, faktury a 33092 ze dne 20.06.1991, dodacho listu S. 011905 ze dne 18.06.155.1 bylo zjitno, e vrobek vepov krm Mjka byl vyrbn a dodn odbratelm pan M., Nov Bohumn, pan S., Olomouc, dle dle faktury . 0207909 ze dne 28.07.1992, vetn dodacho listu . 07909 panu B., Vsetn, faktury . 0205478 ze dne 05.06.1992 vetn dodacho listu . 05478 panu ., Skroovice, faktury . 0207916 ze dne 28.07.1992 vetn dodacho listu . 07916 panu T., terberk, dobropisu . 0205477 ze dne 05.06.1992 pan V., Nezamyslice, faktury . 0207961 vetn dodacho listu . 07961 ze dne 29.07.1992 M1., Velk jezd, faktury . 0205455 ze dne 04.06.1992 vetn dodacho listu . 05455 G., Rajec, faktury . 0212746 ze dne 13.11.1992 vetn dodacho listu . 12746 pan M., Vidov, faktury . 0212817 ze dne 16.11.1992 vetn dodacho listu . 12717 pan Ing. N., Olomouc-Slavonn, faktury . 021i820 ze dne 16.11.1992 vetn dodacho listu . 12820 J., Olomouc, faktury . 0212894 ze dne 17.11.1992 vetn dodacho listu . 12894 pan S, Surany, faktury . 0212949 ze dne 18.11.1992 pan K, ivotice a faktury . 0212948 ze dne 18.11.1992 vetn dodacho listu . 12948 pan K, ivotice soud zjistil, e S2. Olomouc prodval mj. vrobek vepov krm-Mjka. Ze zvrenho protokolu . 1942/94 ze dne 28.04.1994 bylo zjitno, e esk zemdlsk a potravinsk inspekce-sttn zkuebna . 203 v Olomouci schvlila vrobek Mjkalahdkov vepov krm pro pihlaovatele S2., Olomouc. Z rozhodnut esk zemdlsk a potravinsk inspekce . 08, bylo zjitno, e byl schvlen vrobek Mjka-lahdkov krm pro vrobce S2., zvod Opava, pihlaovatele S a. s.. Z nabdky na msc listopad 1994, duben 1995, leden, nor a bezen 1997 soud zjistil, e alovan nabzel mj. i vrobek Mjka-lahdkov krm a Mjka-lahdkov vepov krm. Z dopis alobce ze dne 29.07.1994, 06.09.1994, 30.11.1994, 11.01.1995 a 31.03.1995 a z nvrhu licenn smlouvy s datem 29.11.1994 vyplv, e alobce vyzval alovanho k nprav a uzaven licenn smlouvy k uvn ochrann znmky Mjka pro zbo Masov patika t. Vrobku a slueb 29. Z listiny nazvan Vroba KO 58/37-MJKA-od r. 1991-1998, vystaven podnikem O2. Jindichv Hradec-Ing. K.M. bylo zjitno, e jsou v nm uvedeni odbratel obal na Mjku. Z rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv Praha 0-76609-93 ze dne 31.01.1996 soud zjistil, e v zen o rozkladu podanm rmou S3., Kunovice, byl zamtnut nvrh na vmaz ochrann znmky . 173084 o nzvu Mjka. Po provedenm dokazovn, kdy soud hodnotil v zen proveden dkazy jednotliv i v jejich vzjemn souvislosti dle ust. S 132 o.s.. dospl k zvru, e nvrh alobce je nedvodn a proto jej v celm rozsahu zamtl. V zen bylo prokzno shodnmi tvrzenmi astnk a vpisy z jejich obchodnho rejstku, e pedmtem innosti obou astnk je obchodn innost v oboru potravinskch vrobk a dle, e alobce je s innost od 13.07.1994 zapsn jako majitel slovn ochrann znmky Mjky . 173084 podle vydanho osvden adu prmyslovho vlastnictv v Praze, kdy podle smlouvy o pevodu prv k ochrann znmce ze dne 13.07.1994 pevzal veker prva k tto ochrann znmce s datem zpisu 14.07.1993 od pevodce, tj. obchodn spolenosti P., spol. s r.o., se sdlem Uhersk Hradit. 52

Soud vzal dle za prokzan z obsahu spisu a provedenho dokazovn ve vci prvnho nstupnictv v nvaznosti na prvn zvry odvolacho soudu v usnesen .j. 4 Cmo 1467/97104 ze dne 19.02.1998 (zamtnut nvrhu na nazen pedbnho opaten), e alovan, i kdy byl zapsn do obchodnho rejstku a k datu 05.05.1992 je prvnm nstupcem koncernovho a poslze sttnho podniku S, se sdlem v Olomouci a jeho prvn pedchdci pouvali k oznaovn svho vrobku-jahdkovho krmu znaku Mjka ji nejmn od 01.01.1988, co bylo osvdeno technicko-hospodskou normou materilovou a rovn i v letech nsledujcch, co bylo pikzno citovanmi listinnmi dkazy. Rovn vzal soud za prokzan, jak vyplynulo z provedenho dokazovn, e alobce je jednm z prvnch nstupc pvodnho subjektu, kdy po zniku sttnho podniku S1. Uhersk Hradit, kter byl soust koncernu K2., se sdlem Praha 2, zruenho k 31.12.1988, vznikl i sttn podnik B., se sdlem v Babicch. Dal privatizac, dle vyjden alobce v zen, dolo k zaloen akciov spolenosti K3. a.s., k 10.06.1992 a majetek bvalho s.p. B. byl peveden nejdve na Fond nrodnho majetku esk republiky a pot na nj. alobce se domh ochrany svho prva ze zapsan ochrann znmky pro nho registrovan od 14.07.1993. Podle ust. 42 zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch (kter nabyl innosti dnem 01.10.1995) se vztahy, z ochrannch znmek zapsanch do rejstku ped nabytm innosti tohoto zkona d ustanovenmi tohoto zkona. Pouze vznik tchto vztah, jako i nroky z nich vznikl ped nabytm innosti tohoto zkona se posuzuj podle pedpis, platnch v dob jejich vzniku. Podle ust. 16 odst. 3 i zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch je majitel ochrann znmky povinen strpt uvn shodnho nebo zamnitelnho oznaen jeho dritelem, jestlie toto oznaen zskalo v esk republice v uplynulch letech ped podnm pihlky rozliovac zpsobilost pro stejn nebo podobn vrobky. V dan vci bylo prokzno, e podle osvden o zpisu ochrann znmky . 173084 slovn oznaen Mjka je zapsna u adu prmyslovho vlastnictv v Praze s prvem pednosti od 28.04.1993 se zpisem ke dni 13.07.1994 a proto alovan musel v zen prokzat, e vrobek oznaen Mjka na trh v obdob ped 28.03.1991 uvdl na trh. V zen bylo dokazovnm nepochybn zjitno, e alovan (i jin subjekty) v hospodsk souti pi svm podnikn vyrbl a prodval, resp. distribuoval masov krmyvepov krm a lahdkov vepov krm s oznaenm Mjka, kter se stalo pznan pro tento druh masovho vrobku, ani ztratilo rozliovac schopnost, a to mnohem vce let ne dva roky pedtm, ne alobce, resp. pvodn majitel podal pihlku k ochrann znmce Mjka a je proto povinen strpt toto uvn alovanm nadle. Soud se neztotonil s nmitkami a prvnmi zvry alobce, uplatnnmi v prbhu zen, zejmna v doplujcch podnch k nvrhu ze dne 29.07.1996 a 03.11.1998, protoe jsou prvn irelevantn v tomto sporu. alovan v zen poukzal i na rozsudek Krajskho soudu v eskch Budjovicch . j. 13 Cm 328/95-84 ze dne 19.09.1996, kterm tento soud zamtl nvrh alobce proti alovanmu R. a.s., se sdlem v eskch Budjovicch o uloen povinnosti zdret se oznaovn vrobk oznaenm, shodnm s ochrannou znmkou Mjka a dle rozsudek Vrchnho soudu v Praze j. 3 Cmo 283/96-104 ze dne 15.02.1997, kterm odvolac soud potvrdil citovan rozsudek. 53

Soud zvrem konstatuje, e se ztotonil s prvnm nzorem, uvedenm v ploze k psemnmu vyjden alovanho, a to v odbornm posudku prof. JUDr. P. H., DrSc. ze dne 06.03.1995, kter mj. uvedl, e dlouhodob uvn znaky Mjka pro lahdkovou masovou patiku se stalo pznanou pro vechny vrobce postupujc podl stejn receptury a v eskch spotebitelskch pomrech toto oznaen je chpno jako oznaen pro urit druh vrobk a proto se vem vrobcm dostv ochrany podle ust. 47 psm. b) obchodnho zkonku a samotn fakt, e si nechal alobce registrovat pro sebe dve spolen uvan faktick oznaen mu neme zakldat mimodn vhody majetkovho rzu formou nap. licennho poplatku, kdy poskytovateli licence se piznv odmna za to, e vytvoil svou dlouhodobou tradic dobrou povst uritho vrobku, vymyslel pro nho oznaen apod., co alobce neuinil, kdy se o tyto okolnosti zaslouili vichni dvj producenti krmu Mjka. Soud pi svm rozhodovn vychzel za stavu, kter zde byl v dob vyhlen rozsudku tak, jak mu tuto ukld ust. 154 odst. 1 o.s... Soud nepiznal dnmu z astnk prvo na nhradu nklad zen, protoe alobce spch ve vci neml a alovan se vslovn nhrady nklad zen vzdal.

23. Vrchn soud v Olomouci, rozhodnut ze dne 19.3.2001

4 Cmo 350/99-213

Majitel ochrann znmky je povinen strpt, jestlie tet osoby uvaj v obchodnm styku oznaen shodn s ochrannou znmkou, jestlie je to nezbytn k vyznaen elu vrobku, za pedpokladu, e je uvno v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute. Majitel ochrann znmky je povinen strpt uvn shodnho nebo zamnitelnho oznaen jeho dritelem, jestlie toto oznaen zskalo v esk republice v uplynulch dvou letech ped podnm pihlky rozliovac zpsobilost pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby svho dritele. Soud prvnho stupn zamtl alobu, kterou se alobce domhal, aby alovanmu bylo zakzno pouvat pro vrobky masov patiky oznaen shodnho s ochrannou znmkou Mjka nebo oznaen s n zamnitelnho nebo takov oznaen uvat ve spojen s tmito vrobky a aby k odstrann zvadnho stavu byla alovanmu uloena povinnost do deseti dn od nabyt prvn moci rozsudku upravit aktuln nabdky, platn v dob vydn rozsudku, pokud budou obsahovat nabdku na dodvku vrobk masov patiky, oznaen shodnho s ochrannou znmkou Mjka tak, e vichni adresti (kdo obdreli) tchto nabdek budou psemn uvdomeni o tom, e z nabdky alovanho se vyluuje vrobek oznaen nzvem Mjka a o proveden tohoto opaten informovat alobce zaslnm kopi tchto oznmen a dle do deseti dn od nabyt prvn moci rozsudku ukonit vrobu vrobk masovch patik s oznaenm shodnm s ochrannou znmkou Mjka, pokud vroba v dob rozsudku bude pokraovat a u vrobk ji vyrbnch odstranit etikety s oznaenm shodnm s ochrannou znmkou Mjka. Dle rozhodl, e dn z astnk nem prvo na nhradu nklad zen. V dvodech uvedl, e dlouhodob uvn znaky Mjka pro lahdkovou masovou patiku se stalo, pznanou pro vechny vrobce postupujc podle stejn receptury a v eskch spotebitelskch pomrech je toto oznaen chpno jako oznaen pro urit druh vrobk, a proto se vem vrobcm, mezi n pat i alovan, mus dostat stejn ochrany, a to i pesto, e alobce si nechal dve spolen uvan oznaen zaregistrovat pouze pro sebe. V tto souvislosti konstatoval, e prvn pedchd54

ci alovanho pouvali k oznaovn svho vrobku lahdkovho krmu znaku Mjka ji nejmn od 1. 1. 1988. Proti tomuto rozsudku podal alobce vas odvoln, ve kterm soudu prvnho stupn vytkal, e nesprvn aplikoval rozhodn ustanoven zkona . 137/1995 Sb. o ochrannch znmkch, nebo, i kdy alovan neprokzal splnn pedpoklad stanovench v ust. 16 citovanho zkona, bylo rozhodnuto o povinnosti alobce trpt omezen prv k zapsan ochrann znmce. Namtal, e z doklad, kter alovan v tomto zen pedloil, nelze usoudit, e oznaen Mjka zskalo v esk republice pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby alovanho rozliovac zpsobilost, nebo alovan dodval na trh minimln mnostv vrobk, a to pouze v rmci zkho regionu kolem msta Olomouce a ji vbec nelze usoudit, e zkonem pedpokldan rozliovac zpsobilost byla zskna v uplynulch dvou letech ped podnm pihlky, to je v obdob od 28. 4. 1991 do 28. 4. 1993, nebo v letech 1991 a 1993 nedoloil dn doklady o dodvn vrobk na trh a v roce 1992 pedloil doklady o dodn pouhch 845 kus, piem vrobek vyrbn pod oznaenm Mjka lahdkov vepov krm byl alovanmu schvlen eskou zemdlskou a potravinskou inspekc sttn zkuebnou . 203 Inspektort Olomouc teprve dne 28. 4. 1994. Navrhl, aby odvolac soud odvolnm napaden rozsudek soudu prvnho stupn zmnil tak, e alob v celm rozsahu vyhov. alovan se k podanmu odvolni alobce nevyjdil. Odvolac soud podle ust. 206, 212 o.s.., ve znn innm do 31. 12. 2000 pezkoumal odvolnm napaden rozsudek soudu prvnho stupn jako i zen, kter jeho vydni pedchzelo a po jednn ve vci ( 214 o.s..) dospl k zvru, e odvoln alobce nen dvodn. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku, vedenho Krajskm soudem v Brn, oddl B., vloka 3J240, odvolac soud zjistil, e na majetek alovanho S a.s. v likvidaci byl usnesenm Krajskho soudu v Brn ze dne 13. 8. 2001, . j. 45 K 35/2000-448 prohlen konkurs a sprvkyn konkursn podstaty ustavena JUDr. R. K. Na toto zen ovem inky prohlen konkursu dle ust. 14, 14a zkona . 328/1D91 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, nedopadaj, nebo pedmtem tohoto zen nejsou nroky, kter se tkaj majetku patcho do konkursn podstaty nebo kter maj bt z tohoto majetku uspokojeny, ale ochrana prv k zapsan ochrann znmce. Vzhledem k tomu, e se nejedn o spor tkajc se nakldn s majetkem, je ve sporu nadle pasivn legitimovn padce, nikoliv ustaven sprvkyn konkursn podstaty. Z obsahu pedloenho spisu odvolac soud zjistil, e alobou doruenou soudu 25. 5. 1995, ve znn nslednch doplk, se alobce proti alovanmu domhal, aby alovanmu bylo zakzno pouvat pro vrobky masov patiky, oznaen shodnho s ochrannou znmkou Mjka nebo oznaen s n zamnitelnho nebo takov oznaen uvat ve spojen s tmito vrobky a aby k odstrann zvadnho stavu byla alovanmu uloena povinnost do deseti dn od nabyt prvn moci rozsudku upravit aktuln nabdky platn v dob vydn rozsudku, pokud budou obsahovat nabdku na dodvku vrobk masov patiky, oznaen shodnho s ochrannou znmkou Mjka tak, e vichni adresti (kdo obdreli) tchto nabdek budou psemn uvdomeni o tom, e z nabdky alovanho se vyluuje vrobek oznaenm nzvem Mjka a o proveden tohoto opaten informovat alobce zaslnm kopi tchto oznmen a dle do deseti dn od nabyt prvn moci rozsudku ukonit vrobu vrobk masovch patik s oznaenm shodnm s ochrannou znmkou Mjka, pokud vroba v dob rozsudku bude pokraovat, a u vrobk ji vyrbnch odstranit etikety s oznaenm shodnm s ochrannou znmkou Mjka. V dvodech aloby 55

uvedl, e dne 13. 7. 1994 se stal majitelem slovn ochrann znmky Mjka, kter je zapsna u adu prmyslovho vlastnictv v Praze pod . 173084. Podle ust. 15 odst. zkona . 137/19995 Sb., o ochrannch znmkch, ve znn pozdjch pedpis, majitel ochrann znmky se me domhat u pslunho soudu, aby kadmu bylo zakzno uvat jeho ochrannou znmku nebo oznaen s n zamniteln pro stejn nebo podobn vrobky i sluby a aby pedmty oznaen zpsobem, jm dolo k poruen jeho prv, byly staeny z trhu. Podle ustanoven 16 odst. 1, 2, 3 shora citovanho zkona majitel ochrann znmky je povinen strpt, jestlie tet osoby uvaj v obchodnm styku sv jmno, pjmen, pseudonym, nzev, poppad obchodn jmno, adresu, daje tkajc se druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty, zempisnho pvodu, asu vroby vrobku nebo poskytnut sluby, poppad jinch vlastnost vrobk, pesto, e tyto daje jsou shodn i zamniteln s ochrannou znmkou, poppad tvo soust ochrann znmky, avak jen za pedpokladu, e tyto daje jsou pouvny v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute. Majitel ochrann znmky je povinen strpt, jestlie tet osoby uvaj v obchodnm styku oznaen shodn s ochrannou znmkou, jestlie je to nezbytn k vyznaen elu vrobku, zejmna jeho psluenstv nebo nhradnch dl nebo druhu poskytovan sluby za pedpokladu, e je uvno v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mravy soute. Majitel ochrann znmky je povinen strpt uvn shodnho nebo zamnitelnho oznaen jeho dritelem, jestlie toto oznaen zskalo v esk republice v uplynulch dvou letech ped podnm pihlky rozliovac zpsobilost pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby svho dritele. Odvolac soud pot, co zopakoval dkazy proveden ji soudem prvnho stupn, a s ohledem na obsah odvoln, podrobn pezkoumal skutkov zjitn z tchto dkaz uinn, konstatuje, e se s prvnmi nzory soudu prvnho stupn ztotouje. Poskytnut alobou uplatnn ochrany prv alobci jako nespornmu majiteli ochrann znmky brn pedevm omezen, kter vyplvaj z ust. 16 odst. 3 shora citovanho zkona o ochrannch znmkch. Soud prvnho stupn zcela sprvn alovanmu piznal prvo dritele nezapsanho oznaen, kter jej opravuje, aby toto oznaen, kter ji uv, uval nadle, by se jedn o oznaen shodn s ochrannou znmkou zapsanou pro alobce. Tento zvr odvolacho soudu vychz ze zjitn, e toto prvo alovan zskal jednak pevodem provozu sttnho podniku S, kdy ji z jeho produkce uveden oznaen zskalo rozliovac zpsobilost, a nsledn tak vlastn produkc tchto vrobk, nebo v rozhodnm obdob dvou let ped podnm pihlky ochrann znmky oba astnci vepov lahdkov krm vyrbli a pod oznaenm Mjka t uvdli na esk spotebitelsk trh. Pi posuzovn otzky, zda tm alovan zskal zrove tak zkonem poadovanou rozliovac zpsobilost, vzal soud v vahu veobecn znmou skutenost, kterou nen poteba dokazovat (ust. 121 o.s..), e oznaen Mjka se pro vrobek vepov lahdkov krm stalo na spotebitelskm trhu v esk republice vitm ji adu let ped zapoetm tzv. rozhodnho obdob, take v posuzovanm rozhodnm obdob ji vrobek s tmto oznaenm ml svoji pozici pevn vybudovanou a jeho vrobce (kterch v t dob krom alovanho byla cel ada) mohl tit z vhod s touto neotesitelnou pozic souvisejcch, take pro vit tohoto oznaen ji nebylo teba prakticky nic novho a dalho podnikat. Z uvedenho vyplv, e nmitky odvolatele ohledn mnostevnho i teritorilnho omezen alovanm dodvanho vrobku na trh jsou zcela irelevantn. Otzkou pozice tohoto vrobku na eskm trhu se zabval ji soud prvnho stupn, kdy zkoumal kontinuitu pvodnho vrobce K2., koncern Praha s obma astnky tohoto zen. Rovn na jeho skutkov zjitn, jako i prvn zvry z nich odvozen, v tto souvislosti odvolac soud odkazuje.

56

alovanmu, kter byl v odvolacm zen spn, podle obsahu spisu dn nklady nevznikly a proto odvolac soud rozhodl, e dn z astnk nem prvo na nhradu nklad odvolacho zen (S 142 odst. 1, 224 odst. 1 o.s..).

24. Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze den 15.9.2005

41 Cm 121/2005

Rozhodne-li pravomocn soud, e se jedn o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, nebo jde-li o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, a kter bylo penechno ve prospch sttu, a deklarant, vlastnk nebo dritel je sm nezniil, a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo zabrn tohoto zbo, celn ad zajist znien tohoto zbo na nklady deklaranta, vlastnka nebo dritele zbo. alobou se domhal alobce uren, e zbo oznaench oznaen LOUIS VUITTON zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv a nhrady nklad zen. alobu odvodoval tm, e je vrobcem luxusnho zbo, zejmna vrobk z ke, jako jsou obuv, kabelky, penenky, cestovn taky, opasky a dle odvnch doplk, kter oprvnn oznauje svou registrovanou ochrannou znmkou platnou i na zem esk republiky. alovan je rovn podnikatelem obchodn spolenost, jej pedmtem podnikni je koup zbo za elem jeho dalho prodeje a prodej, zprostedkovatelsk innost a skladovac sluby. Celn ad vydal rozhodnut o zajitn zbo, u nho pojal podezen z poruovn prv k duevnmu vlastnictv alobce. Jednalo se o 8640 kus dmskch bavlnnch triek, kter se pokusil alovan dopravit na zem esk republiky a nsledn toto zbo pihlsil k proputn do reimu volnho obhu na zem esk republiky. Pot Celn ad vyrozuml alobce a nslednou prohldkou zajitnho zbo ze strany alobce bylo zjitno, e zajitn zbo je neoprvnn oznaeno ochrannou znmkou alobce. alovan se k alob nevyjdil. Vzhledem k tomu, e se alovan k alob nevyjdil, zstalo v projednvan vci spornm, zda je alobce vlastnkem duevnho vlastnictv (ochrann znmky), dle zda zajitn zbo bylo do esk republiky dovezeno ve prospch alovanho, a dle zda toto zajitn zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. Soud sv rozhodnut opel zejmna o sdlen Celnho adu, ze kterho zjistil, e tento celn ad zadrel svm rozhodnutm zbo zde specikovan v celkovm potu 8640 kus dmskch triek z bavlny. Dle ze sdlen tohoto Celnho adu bylo zjitno, e dovozcem zbo a deklarantem pro reim volnho obhu byl alovan. Dle z vpisu mezinrodnch ochrannch znmek (v souvislosti s vpisem databze ROMARIN) bylo zjitno, e alobce je vlastnkem ochrann znmky Louis VUITTON, piem tato ochrann znmka m platnost i pro eskou republiku. Z odbornho vyjden soud zjistil, e zajitn zbo nen originlnm vrobkem alobce a dle z jakch skutenost se toto tvrzen o nepvodnosti zbo vyvozuje. Na zklad provedenho dokazovn soud dospl k zvru, e zbo zajitn Celnm adem bylo dovezeno do esk republiky pro alovanho.

57

Z ust. 1 odst. 1 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel . 121/2000, 260/2002 a 255/2004), dle jen zk. . 191/1999 Sb. (v aktulnm znn), vyplv, e tento zkon stanov podmnky, za kterch se provd zsah celnho adu proti osobm, kter vlastn, dr, skladuj nebo prodvaj zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv na celnm zem Evropskch spoleenstv podle bezprostedn zvaznho prvnho pedpisu Spoleenstv. 11 odst. 3 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel) stanov, e majitel prva je povinen neprodlen psemn nebo elektronicky informovat celn ad, e bylo zahjeno zen o uren, zda jde o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv. Z ust. 14 odst. 2 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel) vyplv, e rozhodne-li pravomocn soud, e se jedn o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, nebo jde-li o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, a kter bylo penechno ve prospch sttu, a deklarant, vlastnk nebo dritel je sm nezniil, a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo zabrn tohoto zbo, celn ad zajist znien tohoto zbo na nklady deklaranta, vlastnka nebo dritele zbo. Na zklad dokazovn soud dospl k zvru, e v zen bylo prokzno, e ve prospch alovanho bylo do esk republiky dovezeno zbo, o kterm bylo nsledn zjitno, e toto zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. Z tohoto dvodu, aby bylo alobci umonno takto neoprvnn oznaen zbo zniit, rozhodl soud tak, e na zklad provedenho dokazovn uril, e zajitn zbo (8540 kus dmskch bavlnnch triek) poruuje prva alobce k jeho duevnmu vlastnictv. O nhrad nklad zen soud rozhodl ve smyslu ust. 142 odst. 1 o.s.. a piznal procesn spnmu alobci nklady zen v celkov vi 7.725,- K, sestvajc se ze zaplacenho soudnho poplatku ve vi 1.000,- K, odmny advokta ve vi 6.200,- K ( 8b vyhl. . 484/2000 Sb.), tech paulnch nhrad vdaj po 75,- K ( 13 odst. 3 vyhl. . 177/1996 Sb.) a cestovnho ve vi 300,- K (co je cestovn veejnou autobusovou dopravou na trase Praha Brno a zpt 2x 150,- K). Akoliv alobce poadoval zaplacen cestovnho osobnm automobilem, toto cestovn mu nebylo piznno, nebo soudu nedoloil kopii velkho technickho prkazu.

25. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 27.8.2004

7 Cm 152/2002-94

alovanm inzerovan nabdka neexistujcch pohledvek mimodn hodnoty na tak vznamnm mdiu jako je internet, kter je pstupn nepetrit a je schopno oslovovat irokou masu adrest, byla zpsobil pokodit v och stvajcch i budoucch partner alobce i jinch subjekt dobrou povst alobce a zpsobit mu jmu. alobci v takovm ppad vznik prvo domhat se vi alovanmu pimenho zadostiuinn. Zkon nevyluuje kombinaci penit i nepenit formy zadostiuinn tak, aby v hrnu bylo dosaeno pimenho zadostiuinn. alobou domhal se alobce vi alovanmu vydn rozsudku, e alovan pokozuje dobrou povst alovanho. alobce tvrdil, e alovan vn pokozuje jeho dobrou

58

povst tm, e veejn prezentuje pedevm prostednictvm internetovch strnek www. otp.cz domnl pohledvky za alobcem ve vi 7,260.000,- USD na jistin a 8.875.350,USD na psluenstv, piem dn takovto pohledvka za alobcem neexistuje. Zvanost tohoto pokozen dobr povsti alobce je teba hodnotit jednak z pohledu toho, e jde o znan vysok pohledvky a jednak, e jejich prezentace se uskuteuje prostednictvm internetu. alovan pi osobnm jednn s alobcem uvedl, e pokud mu alobce pedmtn quazi pohledvky neuhrad, bude je alovan cedovat dlunkm alobce, aby tmito mohlo bt provedeno zapoten oproti pohledvkm alobce za tmito dlunky. alobce m za to, e pokozen jeho dobr povsti je naprosto mimodnho charakteru a tomu by tedy ml odpovdat i charakter zadostiuinn poadovan alobcem po alovanm dle 19 odst. 2 a 3 obanskho zkonku. alovanm inzerovan nabdka pohledvek za alobcem mohla stvajc i budouc obchodn partnery alobce, ppadn klienty a jin subjekty ovlivnit a v och tchto subjekt mohla bt dobr povst alobce popinna. alobce tud dal pimen zadostiuinn v penit vi 100.000,- K a dle formou jednorzov veejn omluvy ve dvou celosttn distribuovanch dencch. Souasn poadoval, aby se alovan svho jednn zdrel. alovan se k alob nevyjdil a k stnmu jednn se bez omluvy nedostavil. Na zklad takto provedenho dokazovn uinil soud ve vci nsledujc skutkov a prvn zvr: alobce se domhal ochrany dobr povsti prvnick osoby z dvodu, e alovanm veejn prezentovan a nabzen neexistujc pohledvky za alobcem vn pokozuj jeho dobrou povst v och obchodnch partner i jinch subjekt. Podle 19 b) odst. 2 obanskho zkonku (dle jen ob. z.) je mon domhat se u soudu pi neoprvnnm pouit nzvu prvnick osoby, aby se neoprvnn uivatel zdrel jeho uvn a odstranil zvadn stav; je mon se t domhat pimenho zadostiuinn, kter me bt poadovno i v penzch. Podle odst. 3 tho ustanoven plat odst. 2 pimen i pro neoprvnn zsah do dobr povsti prvnick osoby. Bylo na alovanm, aby v prbhu tohoto zen prokzal existenci pedmtnch pohledvek za alobcem (nabzench na internetov adrese www.otp.cz) a dle, aby prokzal skutenost, e je nositelem tchto pohledvek a e tedy s tmito pohledvkami po prvu obchoduje. alovan vak v prbhu zen zstal zcela neinn a k prokzn tchto skutenost neoznail dn dkaz. Pro plnost se uvd, e znaleck posudek, kter pedloil alovan v rmci odvolacho zen o pedbnm opaten, jm znalec provdl tzv. trn ocenn pohledvky za K. a.s., je z hlediska prokzn existence pohledvky zcela bezvznamn. S ohledem na zjitn skutenosti soud uinil zvr, e pohledvky za alobcem nabzen alovanm prostednictvm internetu v obdob od 24.03.2002 do 01.05.2003, ve vi 7.260.000,- USD a 8.750.000,- USD jsou neexistentn a alovan nen jejich nositelem. daje o tchto pohledvkch, kter se objevily na webov strnce www.otp.cz byly tedy nepravdiv a bylo teba posoudit otzku, zda tyto daje byly zpsobil zashnout do dobr povsti alobce. V tto souvislosti teba obecn uvst, e dobr povst je nezbytn pro spn fungovn prvnick osoby a je vytvena postupn, asto dlouhodob na zklad zkuenost, kter s konkrtnm subjektem maj jeho obchodn partnei, zkaznci, i jin subjekty, kte s nm pichz do kontaktu. Pokud nkter subjekt nepln sv zvazky dn 59

a vas, nelze dospt k zvru, e jde o prvnickou osobu, kter by povala dobr povsti (k tomu viz. SR . 3/2003 Nejvy soud R). V projednvan vci m soud za to, e alovanm inzerovan nabdka neexistentnch pohledvek za alobcem, tak mimodn hodnoty, a na tak vznamnm mdiu jako je internet (kter je pstupn nepetrit a je schopno oslovovat irokou masu adrest), byla zpsobil pokodit v och stvajcch i budoucch partner alobce, i jinch subjekt, dobrou povst alobce a zpsobit alobci jmu. Bylo tedy na mst poskytnout alobci ochranu dle 19 b) odst. 3 ob. z.. Podle ve citovanho zkonnho ustanoven vzniklo alobci prvo domhat se, aby se alovan zsah do dobr povsti zdrel. Soud vyhovl zdrovac alob i za situace, e protiprvn zsah do dobr povsti alobce sice ustal, ale a pot, co soud uloil alovanmu pedbnm opatenm povinnost zdret se neoprvnnch zsah do dobr povsti alobce a odstranit zvadn stav vydnm pokyn provozovateli internetovch strnek www.otp.cz k odstrann nabdky pedmtnch pohledvek z uveden internetov strnky. Z uvedenho je zejm, e alovan nebyl ochoten dobrovoln od svho jednn upustit. Dle nzoru soudu tedy trv objektivn nebezpe dalch ruivch zsah ze strany alovanho do prv alobce. Dle vzniklo alobci dle ve citovanho zkonnho ustanoven prvo domhat se vi alovanmu pimenho zadostiuinn. K tomu teba uvst, e zkon nevyluuje kombinaci penit i nepenit formy zadostiuinn tak, aby v hrnu bylo dosaeno pimenho zadostiuinn. V danm ppad soud uinil zvr, e pimenho zadostiuinn bude dosaeno tm, e alovan bude zavzn zaplatit alobci stku 100.000,- K a souasn se alobci omluv ve dvou celosttn distribuovanch dencch. Tento zvr soudu je odvodnn tm, e zpsob, jakm alovan do dobr povsti alobce po dobu asi 1 roku zasahoval (piem nen vyloueno jak ve uvedeno opakovn tchto zsah), tj. nabzel a tvrdil existenci pohledvek za alobcem v tak mimodn vi (7.260.000,- USD a 8.875.350,- USD) prostednictvm internetu, byl zpsobil znanou mrou pokodit vnost prvnick osoby alobce v och irok veejnosti.

26. Krajsk soud Ostrava, rozhodnut ze dne 19.5.2004

2Cm 168/2000

Pokud se postup vroby chemick ltky rmy alobce a postup vroby toton ltky rmy alovanho li, neporuuje alovan prva z patentu alobce na jeho patentovan zpsob vroby tto ltky, pestoe se obma zpsoby vroby vyrob v podstat stejn vrobek. Dne 16.11.2000 podal alobce nvrh na vydn pedbnho opaten ve vci zdren se vroby, distribuce a prodeje lku Simgal alovanm v esk republice. Usnesenm ze dne 2 9.11.2 000 byl nvrh zamtnut. Po odvoln alobce odvolac soud citovan rozhodnut soudu prvnho stupn zruil a vrtil k dalmu zen. O nvrhu na vydn pedbnho opaten rozhodl soud novm usnesenm. Po odvoln alobce odvolac soud toto usnesen soudu prvnho stupn, kterm byl nvrh opt zamtnut, rozhodnutm potvrdil. alobce vzal alobu sten zpt, a to v sti, kterou se domhal, aby se alovan zdrel jednn, jm by umonil tetm osobm propagaci, vrobu, distribuci a prodej lku Simgal

60

a lk a liv jej nahrazujcch v esk republice a setrval na uloen povinnosti alovanmu zdret se vroby, distribuce a prodeje livho ppravku Simgal, obsahujcho jako innou ltku simvastatin. V alob i doplujcch podnch v prbhu zen alobce tvrdil, e je americkou obchodn spolenost, kter je soust st spolenost rmy M., podnikajc i na zem esk republiky prostednictvm sv organizan sloky. Dle, e alobce je mj. majitelem patentu na zpsob laktonizace mevinoivch kyselin a jejich analog, kter byl pihlen v esk republice dne 17.07.1989, zveejnn dne 13.12.1990 a oznmen ve Vstnku dne 15.09.1991 s tm, e patent je veden pod . 274640 a patentov listina byla vydna dne 17.11.1992. alobce, dle tvrzen, uv svch patent a vyrb a distribuuje v esk republice lk Zocor a na zklad licenn smlouvy se spolenost L.a.s. Praha 10 i tato spolenost distribuuje lk Lovacard v maloobchodn sti v esk republice s vyuitm patentu. Podle aloby je alovan obchodn spolenost, jejm pedmtem podnikn je m.j. vroba a prodej livch ltek s tm, e na zklad registrace livho ppravku Simgal u Sttnho stavu pro kontrolu liv alovan vyrb a distribuuje v esk republice lk Simgal. Podle informac alobce dov alovan ltku simvastatin z nsk lidov republiky. Lky alobce i alovanho jsou, dle alobce, uvny pedevm ke sneni hladiny cholesterolu v organismu, a to snenm jeho tvorby v jtrech a zvenm vychytvn cholesterolu z krevnho obhu a maj obdobn inky a aplikuj se v obdobnch ppadech. Podle tvrzen alobce informoval alovanho ped podnm aloby o tom, e je vlastnkem patentu na zpsob laktonizace mevinoivch kyselin a jejich analog, dle, e je poruenm prv, vyplvajcch z patent vroba i distribuce jakhokoliv lku, kter jako innou sloku obsahuje simvastatin. Po zjitn, e alovan podal o registraci lku s obsahem inn ltky simvastatin u Sttnho stavu pro kontrolu liv v Praze upozornil znovu alobce alovanho na sv patentov prva. Podle tvrzen alobce za souasn rovn poznn existuje jedin chemick proces, kterm je mono ltku simvastatin vyrobit, a to je proces, kter je patentov chrnn, kdy majitelem patentu je alobce. Dle uvedl v zen, e alovan podal dost o uren, zda vrobn postup lku Simgal spad do rozsahu pedmtu ochrany patentu . 274640 u adu prmyslovho vlastnictv esk republiky, protoe alovan in veker kroky k vrob a distribuci lku Simgal v esk republice a tm by dolo k poruen patentovch prv alobce a vzniku kody na jeho majetku, a to pedevm ve form ulho zisku. Dle uvedl v zen, e patent . 274640 je platn do 17.07.2009 a pot bez dalho zanik a toto asov hledisko vede alobce k dsledn a inn ochran svho patentu v esk republice po dobu, kdy je tato patentov ochrana v R poskytovna. V zen poukzal na obrcen dkaznho bemene na alovanho, kter mus prokzat, e pedmtn patent alobce neporuuje. alovan navrhl zamtnut aloby, kdy zejmna v psemnch vyjdench v prbhu zen k vci uvedl m.j., e ppravek Simgal byl zaregistrovn Sttnm stavem pro kontrolu liv s tm, e postup ppravy, kter je popsn v patentu rmy K. nen kolizn s postupem alobce. Dle tvrdil, e v urovacm zen, vedenm u adu prmyslovho vlastnictv esk republiky, bylo pravomocnm rozhodnutm ze dne 15.03.2001 ureno, e pedmt ppravy simvastatinu alovanho nespad do ochrany patentu alobce. Podle jeho tvrzen dle existuj ve svt jin znm zpsoby vroby ltky simvastatin, kter jsou uskuteniteln a reln se vyuvaj. K tvrzen alobce, e alovan neodhalil dodavatele ltky simvastatin a zpsob vroby u nskho dodavatele, tj. rmy H., alovan tvrdil, e se nezakld tvrzen na skutenosti, kdy v rmci urovacho zen u adu prmyslovho vlastnictv dne 07.02.2001 poskytl potebn daje. Poukzal na zvry znaleckch posudk a stanovisek v tto vci, kter si alovan nechal ped podnm aloby zpracovat. Dle tvrdil v zen,

61

e ped podnm aloby uinil opaten k pedejit sporu, avak bezvsledn a ve vci dokazovni poukzal na prva, vyplvajc z ochrany obchodnho tajemstv. Soud provedl ve vci dokazovn listinnmi dkazy, a to patentovou listinou Federlnho adu pro vynlezy k patentu slo 274640, patentovm spisem . 274640, dopisy alobce z 17.11.1999, 11.04.2000, dost alovanho o uren ze dne 5.03.2000, adresovanou adu prmyslovho vlastnictv Praha, a to zda popsan postup ppravy simvastatinu spad do rozsahu ochrany patentu . 274640 majitele, vetn popisu pedmtu uren a blokovho schmatu, posudkem na postup ppravy simvastatinu ze dne 25.04.2000 doplnnm rozboru ze dne zpracovan jmenovanm, selnkem VZP, informacemi o ppravku Simgal, fotokopiemi obal ppravk Simgal a Zocor, vetn krabiek s tabletami, rozhodnutm Sttnho stavu pro kontrolu liv Praha ze dne 29.03.2000 .j. 31452/98 o registraci livho ppravkou SIMGAL 10 mg, .j 31453/98 pro SIMGAL 20 mg a .j. 31454/98 pro SIMGAL 40 mg pro rmu G. a.s., souhrnnmi daji o ppravku Zocor, potvrzenm lkrny S. ze dne 24.03.2000, vpisem z rejstku PV Praha o zpisu patentu . 274640 pro alobce s datem udlen patentu 15.09.1991, rozhodnutmi Sttnho stavu pro kontrolu liv Praha ze dne 01.04.1998 o zmn registrace livho ppravku Zocor pro rmu M. a D., vcarsko, rozhodnutm adu prmyslovho vlastnictv Praha ze dne 15.03.2001 .j. 19637/2000 ve vci urovacho zen k pedmtu Postup ppravy simvastatinu, rozhodnutm PV Praha ze dne 15.06.2001 j. PV 1989-4354 o zastaven zen o rozkladu, podanm majitelem patentu . 274640, dost o uren k patentu . 274640 ze dne 05.10.2000, podan alovanm PV Praha 6, dost o poskytnut informac ze dne 23.07.2001, adresovanou alobci, dopisem sdruen . ze dne 08.11.2000, dopisem Ministerstva prmyslu a obchodu, expertnm posudkem k urovacmu zen ze dne 09.10.2000, vypracovanm znalcem, porovnnm postup dle patentu rmy M. a rmy H. pi pprav simvastatinu ze dne 09.08.2000, a znaleckm posudkem Vysok koly chemicko-technologick v Praze fakulta chemick technologie. Dle byl vyslechnut uveden zpracovatel znaleckho posudku, a to zejmna k nmitkm alobce v jeho psemnm podn ze dne 02.02.2004 a dle svdek Ing. J.S., technick editel seku rozvoje podnikatelskch aktivit alovanho. Na zklad provedenho dokazovn dospl soud k nsledujcm skutkovm a prvnm zjitnm: V zen bylo prokzno, e astnci zen podnikaj mj. v pedmtu vroba livch ppravk a lk, a dle, e alobce je majitelem patentu na vynlez 274640 od 22.05.1991 s nzvem Zpsob laktonizace mevinovch kyselin a jejich analog. Rovn bylo prokzno, e alobce distribuuje v esk republice dan liv ppravek. Rozhodnutmi Sttnho stavu pro kontrolu liv Praha 6 bylo prokzno, e jak alobce, tak alovan vyrb a distribuuje tyto liv ppravky v esk republice po jejich registraci podle zkona . 79/1997 Sb., o livech a o zmnch a doplnn nkterch souvisejcch zkon, a to alobce od roku 1992 a alovan od roku 2000. Dle bylo prokzno, e simvastatin si pro vrobek SIMGAL alovan zajiuje u rmy H. v LR. Rozhodnutm adu prmyslovho vlastnictv Praha 6 ze dne 15.03.2001 bylo prokzno, e pedmt uren Postup ppravy simvastatinu dle popisu a schmatu alovanho, nespad do rozsahu patentu . 274640. Z korespondence mezi astnky zen bylo zjitno, e ped podnm aloby se v pedmtn vci vzjemn informovali o svch stanoviscch. 62

Z eskho pekladu: anglickho dokumentu dc dokumentace o substanci s. SIM-0201 byl zjitn z obsahu vztah k ltce SIMVASTATIN. Z posudk Ing. M. K., vetn doplnn, dle prof. Ing. F. L., Ing. M. T. DrSc. a soudnho znaleckho posudku, vetn vslechu jeho zpracovatele, byly zjitny jejich zvry k pedmtn vci, tj. postupu ppravy simvastatinu. Z vslechu technickho editele alovanho Ing. J. Stuchlka byl zjitn vsledek pracovn cesty do msta vroby ltky simvastatin, a to u rmy H. v nsk lidov republice. V tomto zen se alobce domh ochrany svch prv majitele patentu k vynlezu . 274640 s nzvem Zpsob laktonizace mevinovch kyselin a jejich analog, kdy navrhl, aby alovanmu byla uloena povinnost zdret se vroby, distribuce a prodeje livho ppravku Simgal, obsahujcho jako innou ltku simvastatin, a to podle zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch ve znn pozdjch pedpis. V zen bylo prokzno, e alobce je majitelem patentu na vynlez . 274640, s datem udlen od 22.05.1991. Zkaz pmho vyuvn patentu je upraven v ust. 13 citovanho zkona s tm, e podle psm. c) tohoto ustanoven nikdo nesm bez souhlasu majitele patentu nabzet, uvdt na trh, pouvat nebo k tomuto elu dovet i skladovat vrobek pmo zskan zpsobem, kter je pedmtem patentu. Pitom shodn vrobky se povauj za zskan zpsobem, kter je pedmtem patentu, je-li nanejv pravdpodobn, e vrobek byl vyroben zpsobem, kter je pedmtem patentu a majiteli patentu se pes pimen sil nepodailo skuten urit uit vrobn zpsob, dokud se neproke opak. Pi dokazovn opaku je nutno etit prv, vyplvajcch z ochrany obchodnho tajemstv (ust. 124 o.s..). Ve smyslu citovan prvn pravy lze konstatovat, e se jedn o obtnou problematiku ochrany proti vrobkm, zskanm patentovanm zpsobem, kdy v zkon je jet upesnna zavedenm vyvratiteln domnnky. V tomto ppad se jedn o farmaceuticky innou chemickou sloueninu, piem alobce jako majitel patentu, obdrel patent k vynlezu na urit zpsob, a to Zpsob laktonizace mevinovch kyselin a jejich analog k vrob ltky simvastatin. Podle prvn teorie k pedmtn vci nelze vylouit, e ltku lze zskat i vrobnmi postupem jinm, kter nespad do rozsahu udlenho patentu, co se z nlnho produktu, kter se objev na trhu ve form orln podvanho liva, tj. v danm ppad potahovanch tablet, asto ned dnmi dostupnmi prostedky zjistit a do vrobnch prostor nem majitel patentu zpravidla pstup. Vc se tedy e pesunem dkaznho bemene na tvrzenho poruovatele, kter m prokzat, e sporn vrobek byl vyroben.jinm zpsobem a jakm. V tomto sporu alobce sv tvrzen, e alovan poruuje jeho prva k patentu . 274540, prokazoval posudkem na postup ppravy simvastatinu, vypracovanm Ing.M. K. DrSc. ze dne 25.04.2000. Jmenovan odbornk konstatoval zvrem v tomto posudku, e popsan popis ppravy simvastatinu sice nekoliduje s danm patentem, avak jeho realizace je znan nepravdpodobn. V doplnn k tomuto posudku ze dne 09.05.2000 jmenovan uvedl m.j., e postup popsan v pedmtu uren, tj. popis pedmtu uren ppravy simvastatinu, vetn blokovho i schmatu alovanho, nen kolizn s patentem rmy M . 274640, neumouje vak ppravu simvastatinu v takov istot, kterou lze zskat postupem, uvedenm ve zmnnm patentu. 63

Ze zvr expertnho posudku k urovacmu zen, a to Porovnn syntzy simvastatinu podle postupu rmy H. a postupem podle patentu .274640 ze dne 09.10.2000, zpracovanho pro alovanho znalcem bylo prokzno, e postup rmy H. je jin ne postup, kter je chrnn patentem . 274640. Ze zvr Porovnvn postup dle patentu rmy M. a postupu rmy H. pi pprav simvastatinu ze dne 09.08.2000, jejich zpracovatele kter byly vyhotoveny pro alovanho ped podnm aloby, bylo prokzno, e dle jeho nzoru se jedn o stejnou laktonizan reakci..., avak proveden laktonizace se u obou postup v uvedench parametrech li, i kdy vychz slouenina i konen produkt jsou stejn a postupem rmy H. tedy neme dochzet k poruovn patentu CZ 274640 rmy M. Ze znaleckho posudku dalho soudnho znalce, kter byl vypracovn na zklad usnesen soudu dle ust. 127 o.s.. a jeho vslechu bylo prokzno, e postup vroby ltky simvastatin rmy alobce a rmy H. (LR) jsou odlin, a to v chemick podstat, v produktov analze, v mechanismu reakce, zpsobu izolace krystalizace a dle, e existuje metoda laktonizace, nevyuvajc postupu dle patentu . 274640, kter poskytuje produkt s menm obsahem neistot, ne je deklarovno v patentu, a e jsou ve svt jin vhodn postupy k pprav ltky simvastatin krom postupu, chrnnho patentem 274640. Podle tohoto posudku se li oba postupy jak ve vchoz ltce, tak v mechanismu reakce a podmnkch, stejn jako v podmnkch izolace produktu a lze proto povaovat oba postupy za rozdln. Z psemnho prohlen zamstnanc alovanho, kte ve dnech 13. a 14.12.2000 navtvili spolenost H. v LR bylo prokzno, e mli monost mj. navtvit provozy, v nich se simvastatin vyrb, prohldnout si vrobn dokumentaci a porovnat ji s vrobnm postupem, uvedenm v Drug Master File (DMF) a potvrdili, e lze vyrbt uvedenou ltku v poadovan kvalit a podle popsanho vrobnho postupu v DMF No: SIM-02-01. Ve vslechu svdek doplnil psemn prohlen tm, e vrobn postup uveden v Druh Master Fil (DMF)je ocilnm dokumentem, na zklad kterho dochz ke schvalovn ppravku ve svte u pslunch instituc. Tyto podklady o vrobnm postupu rmy H. pi pprav ltky simvastatin byly soust dosti alovanho, podan u adu prmyslovho vlastnictv Praha o uren pedmtu patentu . 274 64 0 a dostupn i alobci ji ped podnm aloby. Shrnutm vech zvr odbornk a soudnho znalce dospl soud k zvru, e v zen nebylo prokzno poruen prv majitele patentu k vynlezu . 274640, tj. alobce alovanm ve smyslu ust. 13zk. . 527/1990 Sb., ve znn pozdjch pedpis.

27. Krajsk obchodn soud Ostrava, rozhodnut ze dne 12.11.1998

Cm1918/92-170

alovan se dopust nekalosoutnho jednn, jestlie jednal v rozporu s dobrmi mravy soute a naplnil zvltn skutkov podstaty nekal soute podle ust. 46 odst. 1 a 48 obchodnho zkonku, tj. klamavho oznaen zbo a slueb a parazitovn na povsti. alobce se nvrhem na zahjen zen domhal po alovanm zdret se nekalosoutnho jednn a zaplacen zadostiuinn ve vi 500.000,- K.

64

V nvrhu alobce uvedl. mj., e v kvtnu r. 1990 jako vlastnk a provozovatel rmy C. zaal vydvat asopis For MEN. Od potku tto innosti a do prosince 1991 byl fredaktorem tohoto asopisu alovan. Dle, e se jednalo o periodikum toho druhu s nejvym nkladem, kdy asopis ml znanou popularitu, co bylo spjato se zcela uritm a konstantnm nzvem, oznaenm a grackm projevem. Dne 14.10.1992 byl vydn alobci prioritn doklad k ochrann kombinovan znmce pro nzev asopisu Federlnm adem pro vynlezy Praha pod . 62852. Nvrh pihlky k tto ochrann znmce byl podn alobcem 22.07.1991, tj. v dob, kdy byl alovan jeho zamstnancem. Ve druh polovin roku 1992 zaal alovan jako vlastnk rmy S. vydvat asopis SEX a fr, piem dle tvrzen alobce, byl tento asopis obsahov stejn jako jm vydvan asopis a uitm slova fr. Pi obdobnm grackm projevu povauje jednn alovanho za poruen ustanoven o nekal souti v obchodnm zkonku. Do listopadu 1992 vylo pt sel asopisu alovanho a alobce se snail ped podnm-nvrhu jednat v tto vci, avak alovan nehodlal dobr mravy hospodsk soute respektovat. alobce poukzal v nvrhu na skutenost, e uveden jednn alovanho me vyvolat omyl mezi odbrateli asopisu a vzniklou situaci tak parazituje alovan na popularit asopisu alobce. alovan k nvrhu podal psemn vyjden dne 30.03.1994, ve kterm mj. uvedl, e je skutenost, e vydval asopis SEX a fr, avak namtl, e grack i slovn vyjden nzvu asopisu nen shodn s nzvem asopisu alobce a dle, e i on podal pihlku k zpisu ochrann znmky, avak dosud o n nebylo rozhodnuto. Navrhl zamtnut aloby v celm rozsahu. alobce dalm podnm ze dne 18.04.1994 rozil alobn nvrh o zaplacen stky 250.000,- K, kdy alovan od svho jednn neupustil a protoe mu bylo vydno osvden ochrann znmce SEX FR, m za to, e alovan vydnm asopisu SEX a fr nadle poruuje jeho prva v hospodsk souti, kter jsou pedmtem ochrany dle ust. 15 zk. . 174/88 Sb., o ochrannch znmkch. Soud zmnu nvrhu usnesenm ze dne 20.04.1994 pipustil. Ve vci vydal soud prvnho stupn dne 09.06.1996 rozsudek .j. 7 Cm 1918/92, kterm nvrh v plnm rozsahu zamtl, kdy dospl k zvru, e se alovan nedopustil nekalosoutnho jednn ve smyslu pslunch ustanoven obchodnho zkonku. Po odvoln alobce Vrchn soud v Praze usnesenm .j. 3 Ono 982/94-81 zruil citovan rozsudek a vrtil vc k dalmu zen.

28. Vrchn soud v Olomouci, rozhodnut ze den 13.12.2001

Cmo 210/99

Pimen zadostiuinni pedstavuje nrok (dle 53 obchodnho zkonku) na plnn za jmu nemateriln povahy. Tento nrok m tedy funkci sankn jeho elem je postihnout soutitele nerespektujcho zsady hospodsk soute a psobit do budoucna preventivn tak, aby se obdobnho jednn vyvaroval. Souasn pln sten i funkci reparan v ppad, e pokozenmu soutiteli vznikla i materiln jma anebo i koda, avak obtn vysliteln a souasn i funkci satisfakn. I kdy pro stanoven ve pimenho zadostiuinn nejsou jednoznan kritria, pak nepochybn vodtkem me bt

65

odhad pjm alovanho za rozhodn obdob, jeho pstup a chovni vi pokozenmu soutiteli (to je zda v zvadnm stavu i pes upozornn pokraoval i jej neprodlen odstranil a i takovhoto jednn se nadle vyvaroval). Zrove je teba dbt zsady e tato sankce by mla bt sankc citelnou nikoliv vak likvidan. Rozsudek soudu prvnho stupn uloil alovanmu zaplatit alobci zadostiuinn ve vi 250 000,- K (odst. I. vroku), zamtl nvrh alobce, aby alovanmu bylo uloeno zaplatit dal zadostiuinni ve vi 500 000,- K (odst. II.vroku), zamtl nvrh alobce na uveejnn vrokov sti rozsudku na nklady alovanho (odst. III. vroku), zastavil zen o uloen povinnosti alovanmu zdret se vydvn asopisu pod nzvem SEX A FR a zdret se jakhokoliv naruovan ochrann znmky alobce SEX FR a toho, aby soust oznaen asopisu bylo souslov FR MEN (odst. IV. vroku) a konen uloil alovanmu zaplatit na nkladech zen alobci 65 530,- K. Podle odvodnn dospl soud k zvru, e mezi alobcem a alovanm jde o nekalosoutn jednn podle 44, 46 odst. 1 a 48 Obch. z. (o klamavm oznaen zbo a slueb a parazitovn na povsti). Povauje za prokzan, e alobci svd prvo ke kombinovan ochrann znmce . 62852 pro oznaen Fr MEN s datem pednosti od 22. 7. 1990 a rovn i ke kombinovan ochrann znmce . 172795 pro oznaen SEX fr s datem pednosti od 10. 10. 1991 a e alobce v obdob od roku 1990 do konce roku 1993 vydval erotick asopis pod nzvem fr MEN, jeho zadn strana obsahovala kreslen vtipy s pozdjm oznaenm SEX fr. Nekal soutn jednn alovanho (kter byl dve, a to a do konce r. 1991 u alobce zamstnn) pak soud spatuje v tom, e od poloviny roku 1992 vydval rovn erotick asopis pod nzvem SEX A fr s vraznm oznaenm vydavatele jako S. (vrazn uvedenho na zhlav pedn strany asopisu), kdy od roku 1993 dolo pouze ke zmn jeho formtu a oznaen vydavatele na zadn stran jako A. Ostrava-Zbeh. alovanmu sice svdilo prvo z ochrann kombinovan znmky slo 175813 k oznaen nzvu SEX a fr avak a od 3.3.1992, kdy ji ml obdobnou ochrannou znmku zapsnu alobce. I kdy se alovan pokouel i o zpis ochrann znmky FR MEN ad prmyslovho vlastnictv v Praze jeho nvrhu nevyhovl (zamtav rozhodnut nabylo prvn moci 30.4.1994). Tm, e alovan, kter ml nepebern mnostv jinch monost, zvolil pro jm vydvan asopis nzev SEX a fr a zvraznil vydavatele jako S., mysln navodil situaci, kdy u shodnho okruhu odbratel erotickch asopis mohl vyvolat mylnou domnnku o jeho vydavateli, to je bu o monm partnerskm vztahu vydavatel (e se mezi nimi nejedn o konkurenn vztah), ppadn e je tento asopis (stejn jako asopis alobce) vydvn shodnm vydavatelem. Tm se alovan dopustil jednn v rozporu s dobrmi mravy soute klamavho oznaen zbo a parazitovn na povsti alobce. Ve vztahu, k alobci pak ohraniil dobu nekalosoutnho jednn alovanho datem 31.12.1993, kdy od 1.1.1994 alobce pevedl sv prva z ochrann znmky na jin subjekt C.s.r.o. Slezsk Ostrava a od tohoto data mu prvo z tto znmky nesvd. Soud prvnho stupn dle vzal za prokzan, e alovan od roku 1994 zmnil oznaen asopisu na SUPER SEX a SUPER FR, e vydvn tohoto asopisu skonilo v roce 1995 a e se alovan alobci v denku Prvo ze dne 26.6.1998 za uveden jednn veejn omluvil. K nvrhu alobce (kter potvrdil, e alovan v zvadnm jednn od roku 1994 neparaduje, nebo pejmenoval asopis na SUPER SEX a SUPER FR) soud zen o uloen povinnosti zdret se zvadnho stavu zastavil dle ust. 96 odst. 1 o.s.. (odst. III. vroku). Ponvad soud uzavel, e se alovan do konce roku 1993 vytkanho nekalosoutenho jednn dopoutl, uloil mu zaplatit alobci pimen zadostiuinn ve vi 250.000,- K (odst. I. vroku), kdy dal poadovan zadostiuinn ve vi 500.000,- K jako nepimen zamtl (odst. II. vroku). alobci poadovan zveejnn vrokov sti rozsudku posoudil jako kontraproduktivn a nevhodn vzhledem k obsahu vrokov sti rozsudku 66

a v tomto rozsahu alobu zamtl (odst. III. vroku), pi stanoven ve piznanho zadostiuinn se soud dil jak objektivnm faktorem (to je hrubm odhadem pjm alovanho z vytkanho nekalosoutnho jednn) tak souasn i pihldl k jeho psemn omluv v denku Prvo z 26.6.1998 a zohlednil i skutenost, e alovan ji v soutitelskm oboru nepodnik. Zjistil, e alobce ke dni podn aloby vydval asopis For MEN s nkladem 115.000 kus vtisk a alovan asopis SEX A fr nkladem 30.000 ks vtisk s tm, e bylo prodno cca 9.000 kus. Proto poadovanou stku 250.000,- K povauje za pimenou a alobu v tomto rozsahu za dvodnou. O nkladech zen pak bylo rozhodnuto podle 142 o.s.. Proti tomuto rozsudku a to vslovn proti odst. 1. vroku o uloen povinnosti zaplatit alobci zadostiuinn ve vi 250.000,- K a vroku I o nkladech zen podal vasn odvoln alovan. Nadle trv na tom, e se vydvnm asopisu SEX a fr pod obchodnm jmnem S. vytkanho nekalosoutnho jednn nedopoutj. Namtal, e asopis alovanho byl co do nzvu a grack pravy zcela odlin od asopisu alobce. Oznaen Fr MEN pak bylo uito v obchodnm jmnu alovanho a nikoliv v oznaen asopisu. alobci piznan zadostiuinn pak povauje za nepimen. Podle jeho nzoru zadostiuinn nelze povaovat za postih reparan ale pouze za satisfakci za dajnou jmu nemateriln povahy zpsobenou alobci. V tomto smru alobce tuto dajnou jmu dostaten netvrd ani neprokazuje. Zdrazoval, e ji v roce 1993 zmnil formt, psmo a zhlav svho asopisu a zmnil i obchodn jmno na A. Od roku 1994 dle nzev asopisu na SUPER SEX a SUPER FR a v roce 1998 pak zveejnil svou omluvu alobci v denku P. I tyto skutenosti mly bt zohlednny pi rozhodovn o piznn zadostiuinn, kter nelze povaovat za trest, ale za prostedek k vyrovnn morlnch Odvolac soud pezkoumal rozsudek soudu prvnho stupn v odvolnm napaden sti, to je ve vztahu k vyhovujcmu vroku o nkladech zen ve smyslu novely o.s.. proveden zkonem . 30/2000 Sb. st 12, hlava I. lnek 15 (podle kter odvolan proti rozhodnutm soudu prvnho stupn vydanm pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se projednaj a rozhodnou podle dosavadnch prvnch pedpis 206 212 o.s..) a dospl k zvru, e odvoln nelze upt sten dvodnosti. Odvolac soud nejprve konstatuje, e odvolnm alovanho nebyl napaden odst. II, III a IV vroku rozsudku. V tomto rozsahu ji proto rozsudek soudu prvnho stupn podle ust. 159 odst. 1 o.s.. nabyl prvn moci. Z obsahu pedloenho spisu odvolac soud zjistil, e alobou podanou u Krajskho obchodnho soudu v Ostrav dne 24.11.1992 se alobce domhal ochrany proti jednan nekal soute. Skutkov tvrdil, e od kvtna 1990 jako soukrom podnikatel (podnikajc pod obchodnm jmnem C. vydv asopis Fr MEN. Jedn se o trnctidennk v nkladu 115 000 kus a dal nvrh na zpis kombinovan ochrann znmky pro nzev asopisu Fr MEN a dne 14.10.1992 mu byl vydn doklad o zpisu tto znmky. Od poloviny roku 1992 alovan (kter do prosince 1991 pracoval u alobce jako fredaktor zmnnho asopisu) zaal jako soukrom podnikatel podnikajc pod oznaenm S. vydvat asopis SEX a fr. Tento asopis je obsahov stejn zamen jako asopis alobce. Dle alobce v souvislosti s nzvem a oznaenm tiskoviny alovanho dochz k zejmmu poruovn ustanoven obchodnho zkonku o nekal souti. Pitom uitm slova Fr pi obdobnm grackm projevu jako v asopise alobce je dna nedovolen a zmnu podmiujc okolnost. Pmou soust vech hlaviek periodika alovanho je pak zrove nzev jeho rmy, to je vetn formulace FR MEN. Do listopadu 1992 vylo celkem 5 sel jeho asopisu. alobce proto vyzval alovanho

67

i dopisem ze dne 16.10.1992, aby od tohoto jednn upustil. Vzvu alovan nerespektoval. alobce je pesvden, e jednn alovanho je napodobovnm cizch vrobk a oznaen asopisu alovanho je zpsobil vyvolat jak nebezpe zmny, tak i vyvolat omyl u bnch odbratel v osob vydavatele tohoto asopisu. Touto formou pak alovan zrove parazituje na popularit asopisu alobce. alobce tvrdil, e nekalosoutnm jednnm alovanho je mu zpsobena jak materiln, tak i morln podnikatelsk jma, a proto poadoval, aby alovanmu bylo uloeno zdret se vydvn asopisu pod nzvem SEX a fr tak, aby soust oznaen byl nzev rmy S. a dle zaplatit alobci zadostiuinn ve vi 500.000,- K a aby alobci bylo piznno prvo uveejnit rozsudek na nklady alovanho. alovan ve svm vyjden k alob potvrdil, e na zklad ivnostenskho oprvnn vydv asopis nazvan SEX a fr. Popral vak, e by grackou pravou zhlav a oznaenm asopisu mohlo hrozit nebezpe zmny. Navc podal nvrh na zpis ochrann znmky Fr MEN dve ne alobce, avak o pihlce nebylo dosud rozhodnuto. Proto navrhl zamtnut aloby v plnm rozsahu. V prbhu zen alobce zmnil alobn petit v tom smru, e se domhal po alovanm uloen zdren se vydvn asopisu pod nzvem Sex a fr, zdren se jakhokoliv naruovn ochrann znmky alobce Sex a Fr a zdren se toho, aby soust oznaen asopisu bylo souslov FR MEN. Dle se domhal piznn zadostiuinn ve vi 750.000,- K a piznn prva na uveejnn vrokov sti rozsudku na nklady alovanho. Soud prvho stupn dne 20.4.1994 tuto zmnu aloby pipustil. Po projednn vci soud prvho stupn rozsudkem ze dne 9.6.1994 alobu v plnm rozsahu zamtl. K odvoln alobce (ve kterm vzal rovn alobu ve zdrovacm vroku zpt, protoe se alovan ji vytkanho nekalosoutnho jednn nedopout). Vrchn soud v Praze svm usnesenm ze dne 21.10.1996 rozsudek soudu prvho stupn zruil a vc vrtil tomuto soudu k dalmu zen. Odvolac soud dospl toti k zvru, e se alovan vytkanho nekalosoutnho jednn dopustil i tm, e z nepebernch monost zvolil za nzev svho asopisu SEX a fr a v zhlav oznaen vydvajcho S., navodil tak zvadnou situaci, je mohla vst k nebezpe zmny u bnho spotebitele v osobch vydavatel obou asopis (e se mezi alobcem i alovanm, nejedn o pmou konkurenci eventueln e u obou asopis jde o jedinho vydavatele). alovan tedy poruil jak generln klauzuli o nekal souti dle 44 obchodnho zkonku, ale i ust. 46 odst. 1 (o klamavm oznaeni zbo a slueb) a 48 obchodnho zkonku o parazitovn na povsti. Soudu prvnho stupn pak uloil zabvat se otzkou pimenosti poadovanho zadostiuinn. Pot alobce ve svm podn ze dne 15.7.1997 tvrdil, e alovan distribuoval celkem asi trnct sel msnku, kdy jeho nklad inil v prmru 16.000 vtisk msn. Pokud se pak vychz z bnch relac nklad spojench s hradou sluby pro P.a.s. (kter bylo hrazeno maximln 30% z treb), nklady alovanho inily maximln 50% ze zbytku a je zejm, e i minimln pjem alovanho inil za pedmtn obdob 550.000,- K. Dle alobce alovan minimln v tto stce snil prodejnost periodika alobce. Pi jednn ped soudem prvho stupn dne 30.16.1998 pak alovan pipustil, e zpotku inil nklad asopisu Sex a fr 27-30.000 kus msn. Pro nann pote pak klesl na 15-17.000 kus msn a pro ekonomick pote bylo jeho vydvn v roce 1995 ukoneno. asopis vydval od z 1992 do roku 1995. Z celkovho nkladu 16.000 kus vak bylo prodno pouze asi i 60%. alovan rovn potvrdil, e zveejnil v denku Prvo svou omluvu alobci za sv jednn. Tyto daje pak alovan potvrdil pi svm vslechu ped soudem prvho stupn. Soud prvho stupn vc projednal a pot rozhodl napadenm rozsudkem. Odvolac soud jako sprvn pejm skutkov zjitn uinn soudem prvho stupn tak, jak jsou uvedena v odvodnn psemnho vyhotoveni napadenho rozsudku a pro strunost v tomto smru na toto odvodnn odkazuje. 68

Odvolac soud sten doplnil dokazovn: Z dopisu adu prmyslovho vlastnictv Praha adresovanho alovanmu ze dne 29.3.1993, zjistil, e pihlka ochrann znmky FR MEN byla podna dne 25.6.1991 a je vyizovna pod slem spisu 62324. Z vydavatelsk smlouvy ze dne 5.10.1992 zjistil, e autorka M.D. dala rm souhlas s uvnm vtvarnho dla hlaviky asopisu Sex a fr 4, alovan jako vydavatel se zavzal vydat dlo na svj et a it jej prostednictvm prodejn st velkoobchodu a maloobchodu. Po doplnnm a zhodnocenm dokazovn dospl odvolac soud k nsledujcm prvnm zvrm. Odvolac soud nejprve pedesl, e pedmtem sporu tak, jak jej vymezil alobce podle skutkovch tvrzen aloby (ust. 79 odst. 1 o.s..) bylo tvrzen nekalosoutn jednn alovanho podle generln klausule ust. 44 obchodnho zkonku a ust. 46 a 48 obchodnho zkonku o klamavm oznaen zbo a slueb a parazitovn na povst. Pouze tmto pedmtem zen byl soud nejen vzn ale i povinen o nm rozhodnout. V dnm ppad se nejednalo o spor o prva alovanho chrnn autorskm zkonem . 35/1965 Sb. ve znn novel. Pokud se alovan v odvoln brnil i tm, e mu ke slovnmu oznaen Fr MEN, SEX a fr a Trochu sexu pro kovky svd prva podle autorskho zkona, a e se ml soud tmto rovn pi posuzovn nroku alobce zabvat, tak na zklad ve uvedenho nemohl soud v tomto smru k nmitkm ani argumentaci odvolatele pihlet, nebo se jednalo o jin nroky (a to alovanho) vyplvajc z naprosto odlin prvn pravy. Jestlie se vak alovan ctil bt na svch autorskch prvech doten anebo pokozen, nic mu nebrnilo soudn zen o svch nrocch plynoucch z autorskch prv zahjit a vi alobci se jch ppadn v samostatnm soudnm zen domoci. Pokud tak ovem neuinil a zstal k ochran svch prv pasivn, jde tato skutenost na jeho vrub. Proto zvr soudu prvnho stupn, e nmitky alovanho ohledn jeho autorskch prv jsou pro toto zen bez prvnho vznamu, je sprvn. I kdy zen o zdren se vytkanho nekalosoutnho jednn alovanho bylo z dvod stenho zptvzet aloby alobcem zastaveno (odst. III. vroku), pro ely rozhodnut o oprvnnosti a vi pimenho zadostiuinn bylo teba posoudit, zda se alovan tvrzenho vytkanho jednn skuten dopustil i nikoliv. Pedn je teba uvst, e skutkov stav vci byl v dosavadnm zen provedenmi dkazy ped soudy obou stup dostaten objasnn a mezi astnky o nm nen v zsad sporu. Pedmtem odvolacho zen tak zstalo alobci piznan prvo na zadostiuinni vyjdenm nann stkou 250.000,- K. Soud prvnho stupn dospl k zvru, e se alovan v rozhodnm obdob, to je od poloviny roku 1992 do konce roku 1993 vydvnm a enm jeho periodika dopustil jednn nekal soute dle 46 odst. 1 a 48 obchodnho zkonku. Odvolatel s tmto zsadnm hodnocenm nesouhlas a zpochybuje i pimenost zadostiuinn, kter povauje za vchovn (satisfakn) nikoli vak za reparan prostedek. Odvolac soud po zhodnocen dkaz provedench v zen dospl k zvru, e jednn alovanho bylo jednnm nekal soute, avak s ohledem na vechny okolnosti sporu bylo teba piznan zadostiuinn snit na stku 150.000,- K, kter odpovd podmnkm pimenosti tto satisfakce. alovan, akoliv ml nepebern mnostv monost, je skt na slovn zsobu bohat esk jazyk, zvolil od potku, to je od poloviny roku 1992, pro sv oznaen vydavatele v zhlav jm vydvanho asopisu (je byl obsahov stejn zamen jako asopis alobce) nzev 69

S. a nzev asopisu SEX a fr. Pedevm slovn spojen FR 4 MEN pitom pouval alobce ji od roku 1990 jako nzev svho asopisu, kter byl distribuovn v masovm celosttnm mtku a k tomuto nzvu mu svdila kombinovan ochrann znmka s datem pednosti od 22.7.1991. Navc na zadn stran tohoto asopisu byla alobcem zavedena rubrika s kreslenmi vtipy pozdji oznaovan SEX fr. Rovn pro toto oznaen alobci svdilo prvo z ochrann znmky s datem pednosti od 10.10.1991. By alovanmu byla dnem 3.3.1992 zapsna ochrann znmka k oznaen SEX a fr, tato znmka je vizueln i slovn zamniteln a podle dat pednosti pov pak ochrany podle zsady priority zpisu znmka alobce. V zhlav asopisu alovanho se tedy vrazn objevilo slovn spojen FR FR MEN a SEX a fr. Je v pirozenosti zkaznk, e z delho znn nzvu jim utkv v pamti jen jeho urit vrazn st. Touto st pak ve uveden slovn spojen beze sporu je. I takovto oznaen spolu se stejnou obsahovou npln obou periodik je pak u potencionln shodnho okruhu odbratel zpsobil vyvolat mylnou domnnku o osob jejich vydavatel a to, e bu mezi sebou nejsou ve vztahu konkurence na trhu anebo, e jsou ob periodika vydvna jednm jedinm vydavatelem, a to (vzhledem k dvjmu zaveden asopisu alobce) e tmto vydavatelem je alobce sm. Je nepochybn, e alovan (kter byl u alobce dve zamstnn tuto situaci mysln navodil a naplnil tak skutkovou podstatu ust. 46 odst. 1 obchodnho zkonku o klamavm oznaen zbo a slueb, nebo uveden oznaen je zpsobil v hospodskm styku vyvolat mylnou domnnku, e jim oznaen zbo pochz od alobce. alovan, je svm jednnm vyvolal monou zamnitelnost vydavatel, uinil tak nepochybn s myslem a clem zskat pro sv vlastn podnikn prospch, jeho by jinak st doshl a to na kor alobce. Koistil tak na jmnu alobce a dopustil se souasn i parazitovn na jeho povsti dle ust. 48 obchodnho zkonku. K tomu, aby alovan ukonil zvadn stav, musel by podstatnm a vraznm zpsobem (nejmn jakmi zvadn stav vyvolal to je zveejnnm na pedn stran asopisu) zmnit oznaeni vydavatele i nzev asopisu tak, aby vytkan slovn spojen neobsahovalo, aby bylo na prvn pohled zejm, e je zde dna rozdlnost v osobch vydavatel. I kdy alovan v roce 1993 zmnil sv oznaen jako vydavatele na A..Ostrava, uinil to zpsobem, e toto oznaen vydavatele v zhlav pedmtnho asopisu vynechal a penesl je do spodn mlo vrazn rubriky na zadn stran asopisu. Bn zkaznk pak odlien ve vydavateli obvykle na prvn pohled postehnout a zjistit nemohl. Odvolac soud se proto ztotouje se zvrem soudu prvho stupn, e alovan poruil dobr mravy soute dle generln klausule ust. 44 obchodnho zkonku a dopustil se v obdob od poloviny roku 1992 do konce roku 1993 jednn nekal soute. Pokud vzal tedy alobce alobu ve zdrovacm vroku zpt, uinil tak pro chovni alovanho. Pro plnost je teba uvst, e alobce ostatn sv prva z pedmtn ochrann znmky FR MEN pevedl od 1.1.1994 na jin subjekt C. s.r.o. Ostrava. Proto by ji ani nemohl bt po tomto datu ppadnm nekalosoutnm jednnm alovanho doten. Zstalo proto posoudit vi piznanho zadostiuinn. Odvolac soud souhlas s tm, e pimen zadostiuinn pedstavuje nrok (dle 53 obchodnho zkonku) na plnn za jmu nemateriln povahy. Tento nrok m tedy funkci sankn jeho elem je postihnout soutitele nerespektujcho zsady hospodsk soute a psobit do budoucna preventivn tak, aby se obdobnho jednn vyvaroval. Souasn pln sten i funkci reparan v ppad, e pokozenmu soutiteli vznikla i materiln jma anebo i koda, avak obtn vysliteln a souasn i funkci satisfakn. I kdy pro stanoven ve pimenho zadostiuinn nejsou jednoznan kritria, pak nepochybn lze souhlasit se soudem prvnho stupn, e vodtkem me bt odhad pjm

70

alovanho za rozhodn obdob, jeho pstup a chovni vi pokozenmu soutiteli (to je zda v zvadnm stavu i pes upozornn pokraoval i jej neprodlen odstranil a i takovhoto jednn se nadle vyvaroval). Zrove je teba dbt zsady, e tato sankce by mla bt sankc citelnou nikoliv vak likvidan. Pokud jde nejprve o hledisko hrubho odhadu pjm z vytkan innosti alovanho, tak podle daj, je sm alovan potvrdil, vydal v roce 1992 5 sel asopisu s minimlnm nkladem 16.000 ks po 4,90 K, co in stku 392.000,- K. V roce 1993 pak vydal 12 sel asopisu po 16.000 ks za 6,- K, co in 1.152.000,- K. Vzhledem k prodejnosti asopis ve vi 60% tak alovan hrubm odhadem zskal za oba roky stku 926.400,- K. Otzka pstupu alovanho k vytkanmu jednni je zejm. Akoliv byl ji dopisem alobce ze 16.10.1992 vyzvn, aby se vytkanho zvadnho stavu zdrel a odstranil jej, pesto tak neuinil a naopak a do rozhodnut odvolacho soudu (i pes svou omluvu za toto jednn zveejnnou v denku P. v roce 1998) popral, e by se vbec jednn nekal soute dopoutl. Omluvu alovanho tak povauje odvolac soud za ryze formln, nebo zmrnn jmy alobci touto formou ji nebylo aktuln, ponvad alovan ji v roce 1995 ukonil svou vydavatelskou innost, alobce sv prva pevedl na jin subjekt a nsledn omluva (s odstupem t let po ukonen tto innosti) ji nemohla odinit dve vznikl jmy. Pesto odvolac soud vi penitho zadostiuinn soudem prvnho stupn povauje za nepimenou, a to zejmna s ohledem ke stvajc situaci, kdy alovan ji nepodnik a je ve starobnm dchodu. Za pimen lze dle nzoru odvolacho soudu povaovat zadostiuinn ve vi 150.000,- K, je odpovd intenzit i asovmu rozsahu nekalosoutnho jednn alovanho. V tomto zvru je zohlednna i obrana alovanho tkajc se nkdej spoluprce obou astnk a monho pnosu alovanho jako pracovnka alobce k jeho prosperit. Na zklad ve uvedench skutenost proto odvolac soud rozsudek soudu prvho stupn v odvolnm napaden sti dle ust. 220 o.s.. zmnil tak, jak je uvedeno. Pokud se jedn o nklady zen ped soudy obou stup bylo teba o nich rozhodnout dle 24 odst. 1 a 142 o.s.. Za jednn ped soudem prvho stupn nle alobci nhrada za zaplacen soudn poplatek ve vi 62.000,- K, I odmna advoktovi za 6 kon prvn pomoci uinnch podle vyhl. . 270/1990 Sb. (pevzet vci z 11.11.1992, podn aloby) z 23.11.1992, vyjdeni ve vci z 18.4.1994, ast pi jednn 20.4.1994 a 8.6.1994 a za odvolni ze 7.7.1994 dle 16 odst. 1 psm. a/, psm.c/ 13 odst. 1 a odst. 6 to je 6 x 200,- K a 6 x reijn paul 30,- K dle 19 odst. 3 citovan vyhlky. Dle alobci pslu odmna advokta za 5 kon poskytnut prvn pomoci podle vyhl. . 177/1996 Sb., (za jednn ped soudem 2.10.1996, vyjden 15.7.1997, ast pi jednn 30.6.1998, 8.10. a 4.11.1998) ve vi 5x 1.000,- K a 5 x 75,- K reijn paul dle 11 odst. 1 psm. a/, d/, g/, 7, 9 odst. 3 psm.v/ a 13 odst. 3). Celkem in nklady alobce ped soudem prvho stupn stku 68.755,- K. Ped odvolacm soudem se alobce prva na nhradu nklad odvolacho zen vslovn vzdal. Odvolac soud proto piznal alobci prvo na nhradu nklad odvolacho zen ve vi 68.755,- K a tuto stku uloil alovanmu zaplatit alobci ve lht do 3 dn od prvn moci rozsudku k rukm zstupce alobce dle ust. 149 odst. 1 o.s..

71

29. 41 Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze dne 19.5.2005

Cm 224/2004-31

Pokud soud na zklad dokazovn dospl k zvru, e v zen bylo prokzno, e ve prospch alovanho bylo do esk republiky dovezeno zbo, o kterm bylo nsledn zjitno, e toto zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce, vyd o tom rozhodnut umoujc alobci takto neoprvnn oznaen zbo zniit. alobou se domhal alobce uren, e zbo v potu 5590 kus triek zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k jeho duevnmu vlastnictv a nhrady nklad zen. alobu odvodoval tm, e je vrobcem zejmna kvalitnho sportovnho zbo, kter oznauje svmi registrovanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republice. alovan je rovn podnikatelem obchodn spolenost, kter m mimo jin jako pedmty podnikn i zasilatelstv a zastupovn v celnm zen. Celn ad vydal rozhodnut o zajitn zbo, u nho pojal podezen z poruovn prv k duevnmu vlastnictv alobce. Jednalo se o 5590 kus triek, kter se pokusil dopravit na zem esk republiky alovan a nsledn toto zbo pihlsil k proputn do reimu volnho obhu. Pot Celn ad vyrozuml alobce a nslednou prohldkou zajitnho zbo ze strany alobce (vykonanou dne 1.7.2004) bylo zjitno, e zajitn zbo je neoprvnn oznaeno ochrannmi znmkami alobce. alovan se k alob nevyjdil. Vzhledem k tomu, e se alovan k alob nevyjdil, zstalo v projednvan vc spornm, zda je alobce vlastnkem duevnho vlastnictv (ochrannch znmek), dle zda zajitn zbo bylo do esk republiky dovezeno ve prospch alovanho a dle zda toto zajitn zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. Soud sv rozhodnut opel zejmna o sdlen Celnho adu, ze kterho zjistil, e tento Celn ad zadrel svm rozhodnutm ze dne 29.6.2004 zbo zde specikovan v celkovm potu 5590 kus. Dle ze sdlen tohoto Celnho adu ze dne 2.7.2004 bylo zjitno, e pjemcem ve uvedenho zajitnho zbo byl alovan. Dle z vpisu z ochrannch znmek bylo zjitno, e alobce je mimo jin vlastnkem dvou obrazovch a jedn grack ochrann znmky, piem tyto ochrann znmky maj platnost i pro eskou republiku. Z odbornho posouzen alobce ze dne 1.7.2004 soud zjistil, e osoba poven alobcem k posouzen originality zajitnho zbo sdlila, e toto zbo nen originlnm vrobkem alobce a dle uvedla, z jakch skutenost toto sv tvrzen o nepvodnosti zbo vyvozuje. Na zklad provedench dkaz soud dospl k zvru, e zbo zajitn Celnm adem bylo dovezeno do esk republiky pro alovanho. Z ust. 1 odst. 1 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel . 121/2000, 250/2002 a 255/2004), dle jen zkon . 191/1999 Sb. (v aktulnm znn) vyplv, e tento zkon stanov podmnky, za kterch se provd zsah celnho adu proti osobm, kter vlastn, dr, skladuj nebo prodvaj zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv na celnm zem Evropskch spoleenstv podle bezprostedn zvaznho prvnho pedpisu Spoleenstv. Podle 11 odst. 3 zk. 2. 191/1999 Sb. (ve znn novel) stanov, e majitel prva je povinen neprodlen psemn nebo elektronicky informovat celn ad, e bylo zahjeno zen

72

o uren, zda jde o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv. Z ust. 14 odst. 2 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel) vyplv, e rozhodne-li pravomocn soud, e se jedn o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, nebo jde-li o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, a kter bylo penechno ve prospch sttu, a deklarant, vlastnk nebo dritel je sm nezniil, a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo zabrn tohoto zbo,celn ad zajist znien tohoto zbo na nklady deklaranta,vlastnka nebo dritele zbo. Na zklad dokazovn soud dospl k zvru, e v zen bylo prokzno, e ve prospch alovanho bylo do esk republiky dovezeno zbo, o kterm bylo nsledn zjitno, e toto zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. Z tohoto dvodu, aby bylo alobci umonno takto neoprvnn oznaen zbo zniit, rozhodl soud tak, e na zklad provedenho dokazovn uril, e zajitn zbo (5590 kus triek) poruuje prva alobce k jeho duevnmu vlastnictv. O nhrad nklad zen soud rozhodl ve smyslu ust. 142 odst. 1 o.s.. a piznal procesn spnmu alobci nklady zen v celkov vi 9.823,- K, sestvajc se ze zaplacenho soudnho poplatku ve vi 1.000,- K, odmny advokta ve vi 6.200,- K ( 8 b/ vyhl. . 484/2000 Sb.), tech paulnch nhrad vdaj po 75,- K ( 13 odst. 3 vyhl. . 177/1996 Sb.) a cestovnho osobnm automobilem Nissan Almera, SPZ: A., pi celkov ujet vzdlenosti 420 km (z Prahy do Brna a zpt), prmrn spoteb paliva 6,97 1/100 km a ceny benznu Natural 95 27,40 K v celkov stce cestovnho 2.398,- K.

30. Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze dne 19.5.2005

41 Cm 299/2004-27

Rozhodne-li pravomocn soud, e se jedn o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, nebo jde-li o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, a kter bylo penechno ve prospch sttu, a deklarant, vlastnk nebo dritel je sm nezniil, a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo zabrn tohoto zbo, celn ad zajist znien tohoto zbo na nklady deklaranta, vlastnka nebo dritele zbo. alobou ze dne 14.7.2004 (doruenou soudu dne 4.10.2004) se domhal alobce uren, e zbo zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k jeho duevnmu vlastnictv a nhrady nklad zen. alobu odvodoval tm, e je vrobcem zejmna kvalitnho sportovnho zbo, kter oznauje svmi registrovanmi ochrannmi znmkami platnmi i v esk republice. alovan je rovn podnikatelem obchodn spolenost, kter m mimo jin jako pedmty podnikn, zaslatelstv a zastupovn v celnm zen. Celn ad vydal rozhodnut zajitn zbo, u nho pojal podezen z poruovn prv k duevnmu vlastnictv alobce. Jednalo se o 6107 kus triek, kter se pokusil dopravit na zem esk republiky alovan a nsledn toto zbo pihlsil k proputn do reimu volnho obhu. Pot Celn ad vyrozuml alobce a nslednou prohldkou zajitnho zbo ze strany alobce bylo zjitno, e zajitn zbo je neoprvnn oznaeno ochrannmi znmkami alobce. alovan se k alob nevyjdil.

73

Vzhledem k tomu, e se alovan k alob nevyjdil, zstalo v projednvan vci spornm, zda je alobce vlastnkem duevnho vlastnictv (ochrannch znmek), dle zda zajitn zbo bylo do esk republiky dovezeno ve prospch alovanho a dle zda toto zajitn zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. K tomu soud provedl dkazy a sv rozhodnut opel zejmna o sdlen Celnho adu, ze kterho zjistil, e tento Celn ad zadrel svm rozhodnutm ze dne 29.6.2004 specikovan zbo v celkovm potu 6107 kus. Dle ze sdlen tohoto Celnho adu ze dne 16.7.2004 bylo zjitno, e pjemcem ve uvedenho zajitnho zbo byl alovan. Dle z vpisu z ochrannch znmek bylo zjitno, e alobce je mimo jin vlastnkem pti kombinovanch a jedn grack ochrann znmky, piem tyto ochrann znmky maj platnost i pro eskou republiku. Z odbornho vyjden alobce ze dne 8.7.2004 soud zjistil, e zajitn zbo nen originlnm vrobkem alobce a dle z jakch skutenost toto sv tvrzen o nepvodnosti zbo vyvozuje. Rovn tak bylo sdleno, e alovanmu nebyla udlena licenn prva k uvn ochrannch znmek alobce. Na zklad provedench dkaz soud dospl k zvru, e zbo zajitn Celnm adem bylo dovezeno do esk republiky pro alovanho. Z ust. 1 odst. 1 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel . 121/2000, 260/2002 a 255/2004), dle jen zkon . 191/1999 Sb. (v aktulnm znn) vyplv, e tento zkon stanov podmnky, za kterch se provd zsah celnho adu proti osobm, kter vlastn, dr, skladuj nebo prodvaj zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv na celnm zem Evropskch spoleenstv podle bezprostedn zvaznho prvnho pedpisu Spoleenstv. Ustanoven 11 odst. 3 zk. . 191/1999 Sb., (ve znn novel) stanov, e majitel prva je povinen neprodlen psemn nebo elektronicky informovat celn ad, e bylo zahjeno zen o uren, zda jde o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv. Z ust. 14 odst. 2 zk. . 191/1999 Sb. (ve znn novel) vyplv, e rozhodne-li pravomocn soud, e se jedn o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, nebo jde-li o zbo, jeho vrobou nebo pravou byla poruena prva k duevnmu vlastnictv, a kter bylo penechno ve prospch sttu, a deklarant, vlastnk nebo dritel je sm nezniil, a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo zabrn tohoto zbo, celn ad zajist znien tohoto zbo na nklady deklaranta, vlastnka nebo dritele zbo. Na zklad dokazovn soud dospl k zvru, e v zen bylo prokzno, e ve prospch alovanho bylo do esk republiky dovezeno zbo, o kterm bylo nsledn zjitno, e toto zbo je neoprvnn oznaeno duevnm vlastnictvm, kter je chrnno ve prospch alobce. Z tohoto dvodu, aby bylo alobci umonno takto neoprvnn oznaen zbo zniit, rozhodl soud tak, e na zklad provedenho dokazovn uril, e zajitn zbo (6107 kus triek) poruuje prva alobce k jeho duevnmu vlastnictv. O nhrad nklad zen soud rozhodl ve smyslu ust. 142 odst. 1 o.s.. a piznal procesn spnmu alobci nklady zen v celkov vi 7.425,- K, sestvajc se ze zaplacenho soudnho poplatku ve vi 1.000,- K, odmny advokta ve vi 6.200,- K ( 8 b/ Vyhl. . 484/2000 Sb.) a tech paulnch nhrad vdaj po 75,- K ( 13 odst. 3 Vyhl. . 177/1996 Sb.). 74

31. Krajsk soud v Brn, rozhodnut ze dne 19.5.2005

41 Cm 345/2004-32

Uzn-li alovan v prbhu soudnho zen nrok nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, rozhodne soud podle 153a o.s.. rozsudkem podle tohoto uznn. Rozsudek pro uznn pitom nelze vydat ve vcech, v nich nelze uzavt a schvlit smr ( 99 odst. 1 a 2 o.s..). alobou se alobce domhal, aby soud uril, e zbo v potu 50 pr obuvi zajitn rozhodnutm Celnho adu poruuje prva alobce k duevnmu vlastnictv a rozsudku o nkladech zen. alobu zdvodoval tm, e je vrobcem sportovnho zbo, kter oznauje svmi registrovanmi ochrannmi znmkami. Celn ad vydal rozhodnut o zajitn zbo, jm zajistil zbo podezel z poruen prva k duevnmu vlastnictv alobce. Jednalo se o 50 pr obuvi s logem, kter se alovan pokusil dopravit na zem esk republiky. Nslednou prohldkou zbo alobcem bylo zjitno, e zbo je neoprvnn oznaeno ochrannmi znmkami alobce. Podnm ze dne 19.5.2005 alovan pedmtn nrok i s psluenstvm zcela uznal. Podle 153a o.s.. uzn-li alovan v prbhu soudnho zen nrok nebo zklad nroku, kter je proti nmu alobou uplatovn, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznn. Rozsudek pro uznn pitom nelze vydat ve vcech, v nich nelze uzavt a schvlit smr ( 99 odst. 1 a 2 o.s..). Protoe v prbhu tohoto soudnho zen dolo k uznn alobcova nroku a rozsudek pro uznn je ppustn, rozhodl soud ve smyslu ust. 153a o.s.. rozsudkem pro uznn tak, e alob v plnm rozsahu vyhovl. O nkladech zen bylo rozhodnuto ve smyslu 142 odst. 1 o.s.. dle vsledku sporu tak, e povinnost k jejich nhrad byla uloena alovanmu, nebo alobce ml ve vci pln spch. Nklady zen alobcem vynaloen pitom in 7.425,- K a sestvaj se ze zaplacenho soudnho poplatku ve vi 1.000,- K, odmny advokta ve v 6.200,- K ( 8 b/ vyhl. . 484/2000 Sb.) a tech paulnch nhrad vdaj po 75,- K ( 13/3 vyhl. . 177/1995 Sb.).

32. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 22.7.2002

2 Cm 41/2001

Ve spolenosti je vnmno slovo BIO nejen z hlediska mlnch vrobk, ale i jinch potravin; jde v podstat o oznaen druhu zbo. Toto slovo je vit v nvaznosti na zavdn modernjch trend vivy a neme proto bt pznanm jen pro alobce, by ho m jako jedno slovo ve sv ochrann znmce. Skutenost, e jmenovan soudn znalci dospli, vetn PV R, k jinm zvrm, je pro soud nezvazn, protoe otzka zamnitelnosti je otzkou, o kter je oprvnn rozhodnout jen soud. Majitel ochrann znmky se me u pslunho soudu domhat stejn nebo podobn vrobky i sluby, oznaen zpsobem, jm dolo k poruen jeho prv, byly staeny z trhu. Majitel ochrann znmky me poadovat, aby soud nadil ohroovateli zniit 75

vrobky, jejich vrobou nebo uvedenm na trh dolo k ohroen nebo poruen prva chrnnho tmto zkonem, poppad zniit materil a nstroje uren nebo pouvan vlun nebo pevn pi innostech ohroujcch nebo poruujcch prva chrnn tmto zkonem. alobce se alobou domh po alovanm zaplacen pimenho zadostiuinn ve vi K 500.000,- K z dvodu, e alobce poruil jeho prva jako majitele ochrann znmky .196875 ve znn BIO AU BIFIDUS ACTIV, s prioritou ze dne 07.02.19S5, zapsanou dne 30.01.1997 pro vechny mln vrobky. alobce tvrdil, e alovan na svch mlnch vrobcch uv od potku roku 1998 do druh poloviny r. 2000 oznaen Dr. Bio, kter je zamniteln s ve registrovanou ochrannou znmkou alobce, kter prostednictvm dcein spolenosti vynakldal v R od roku 1996 znan nann prostedky na zajitn znmosti citovan ochrann znmky mezi spotebiteli, kdy tato dcein spolenost s jeho souhlasem a za platu uvala ochrannou znmku alobce jako oznaen svho spnho jogurtovho vrobku s obsahem acidolnch kultur. Dal alobou se alobce domhal poskytnut pimenho zadostiuinn ve vi K 500.000,- z titulu poruen jeho prv se stejn ochrann znmky, protoe tvrdil, e alovan na svch jogurtech pouv oznaen, kter je zamniteln s jeho ochrannou znmkou, a to na vrobcch BIO Via Natur Biojogurt s vlkninou jahoda, Biojogurt s vlkninou bl, BIC Via Natur Biojogurt s vlkninou malina ostruina a BIO Via Natur Biojogut bl, protoe m za to, e zamnitelnost slova BIO, kter je dominantnm prvkem v oznaen. alobce tvrdil dle, e neoprvnn alovan t z sil alobce a vynaloench nannch prostedk na propagaci jeho vrobk a jeho jednnm dochz proto k poruovn prv alobce, vyplvajcch z pedmtn ochrann znmky, m mu vznik jma, a proto uplatnil nrok na nemajetkovou jmu ve vi K 500.000,- u obou spor. Dle navrhl uloen povinnosti alovanmu zdret se pouvn oznaen mlnch vrobk, jak byly rozvedeny. Soud podle ust. 112 odst. 1 o.s.. spojil ob vci ke spolenmu zen a rozhodnut usnesenm ze dne 15.07.2002 a nadle vedl vc pod sp. zn. 2 Cm 41/2001. alovan navrhl zamtnut alob, a to zejmna z dvodu, e je majitelem slovn ochrann znmky . 203304 ve znn OLMA BIO a dle ochrann znmky slovn . 229795, kter uv pi znaen svch mlnch vrobk, piem odliovacm znakem je prv slovn prvek C, kter je charakteristick a pojem bio je odbornm termnem pro znaen charakteru nebo pvodu potraviny. Dle namtl, e znaen vrobk dn zapsanmi ochrannmi znmkami alovanm je postaveno na rove prv alobce oznaovat sv vrobky jeho ochrannou znmkou. K nroku na piznn pimenho zadostiuinn namtl, e nen namst jednak z uvedench dvod, jednak z dvodu, e licenn smlouva mezi alobcem a spolenost D a.s. byla registrovna v rejstku ochrannch znmek dne 10.05.2002, a teprve tmto dnem vzniklo licencitovi prvo uvat ochrannou znmku alobce, a proto tvrzen alobce o stamilionovch nkladech na propagaci od roku 1995 do roku 2000, je bezpedmtn. alobce v doplujcm podn ze dne 25.04.2002 uvedl mj., e uvn jednotlivch slovnch prvk alovanm na jeho vrobcch nen zejm ve vztahu k zpisu ochrannch znmek s tm, e znaen Dr. Bio bylo i v souvislosti s pihlkou alovanho na zpis ochrann znmky zamtnuto PV R Praha pro zamnitelnost s ochrannou znmkou alobce, dle poukzal na vsledky przkumu trhu o tom, e u 27 % spotebitel byl povaovn vrobek Dr. Bio za vrobek D. a.s. a upesnil dvody pro uplatnn nrok pimenho zadostiuinn, vetn jeho ve. 76

Z osvden adu prmyslovho vlastnictv R o zpisu ochrann znmky . 196875 bylo zjitno, e kombinovan ochrann znmka BIO AU BIFIDUS ACTIV je zapsna v rejstku s prvem pednosti od 07.02.1995 pro alobce s tm, e je v rejstku registrovna vlun licenn smlouva ze dne 20.05.1994 pro D. a.s., s innost od 10.05.2000. Z faktur, vystavench v ervnu a ervenci 1996 dodavatelem, tj. obchodn rmou D a.s. pro rzn odbratele bylo zjitno, e jejich pedmtem je vytovan kupn cena za dodvky mlnch vrobk vetn vrobku jogurt BIO. Ze zprvy mediln agentury dcein spolenost alobce T.byl zjitn pehled vdaj na reklamu znaky BIO, prezentujc vsledky monitoringu nezvisl spolenosti T1. Z vpisu obchodnho rejstku bylo zjitno, e obchodn rma D. a.s. je v nm uvedena s poznmkou dcein podniky osoby s vce ne 20 % podlu na ZJ (+ ve vkladu v %): C. - 95 %. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku obchodn rmy Z, a.s. Mstskho soudu v Praze bylo zjitno, e tato obchodn rma byla zaloena podle 172 obchodnho zkonku a jejm zakladatelem je Fond nrodnho majetku R (pvodn obchodn jmno B., a.s. do 14.04.1994). Z eskho pekladu vpisu KBIS .j. 0100050871 (MINITEL) notsky ovenho dne 15.10.2001 soud zjistil, e alobce je zapsn jako obchodn rma od zaloen dne 14.10.1948 v obchodnm rejstku u soudu v Pai, Francie. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku zdejho soudu bylo zjitno, e alovan je zapsn v odd. B, vloka 748 od 01.01.1994 dosud. Z osvden adu prmyslovho vlastnictv R Praha bylo zjitno, e alovan je majitelem slovn ochrann znmky . 203304 ve znn 0 BIO s prvem pednosti od 08.11.1996 a dle . 229795 slovn 0 Dr. Bio s prvem pednosti od 27.01.2000. Ze znaleckho posudku JUDr. J.T. a Ing. J. P. ze dne 08.02.2001 a jeho doplku ze dne 08.11.2001 bylo zjitno, e jeho pedmtem bylo porovnn oznaen pouvanch na obalech jogurt alovanm s ochrannou znmkou alobce. Z ppisu obchodn rmy D. a.s. ze dne 09.02.2001 bylo zjitno, e vyzvala alovanho k proveden zmn oznaen biojogurtu BIO Via Natur, spovajc v odstrann dominantnho vrazu BIO z tohoto znaen. Z posouzen obalu kelmku mlnho vrobku alobce, a to jogurtu s oznaenm BIO BIFIDUS AKTIV bylo zjitno, e je v zelenoblm proveden s modrm npisem D., s uvedenm vrobk D1. a.s., Beneov, R a SK E spol. s r.o. SR. Z posouzen kelmk alovanho, oznaench na vku ovlnm npisem slova 0 v modroblm proveden s korunkou (tk se vech pedloench kelmk, tj. jogurt s oznaenm BIO, Via Natur, biojogurt bl, BIO Via Natur-biojogurt s vlkninou, BIO Via Natur-biojogurt s vlkninou jahoda a BIO Via Natur biojogurt malina ostruina bylo zjitno, e jejich vrobcem je alovan. Podle fotokopie obal kelmk a vek vyrb alovan dle bl jogurt oznaen Dr. Bio bidokultura 2 x aktivn a oligofruktosa s oznaenm O. Na zklad zjitnho skutkovho stavu dospl soud k nsledujcm skutkovm a prvnm zjitnm: 77

V zen bylo citovanmi osvdenmi PV R prokzno, e alobce je majitelem ochrann znmky BIO AU BIFIDUS ACTIV s prvem pednosti od 07.02.1995 zapsanou dne 30.01.1997 s tm, e na zklad vlun licenn smlouvy, s innost od 10.05.2000, uv tuto ochrannou znmku obchodn rma D1. a.s. Beneov. Tvrzen, e jmenovan dcein rma alobce s jeho souhlasem pouvala tuto ochrannou znmku ji od ervna 1996 a za platu, alobce v zen neprokzal, protoe licenn smlouvu ze dne 20.05.1994 nepedloil k dkazm. Dle bylo prokzno, e alovan je majitelem ochrannch znmek 0 BIO s prvem pednosti od 08.11.1996 dle zpisu ze dne 26.08.1997 a 0 Dr. Bio s prvem pednosti 27.01.2000 a datem i zpisu do rejstku dne 27.12.2000. V zen dolo k prokzn dalch skutenost, a to, e obchodn rma D, a.s. a alovan vyrb mln vrobky, jejich obaly kelmky v. vek byly soust dokazovn, jak je rozvedeno v pedchoz sti odvodnn, a e tyto subjekty jsou soutiteli na trhu v R. Oba uveden subjekty vyrb a distribuuj do obchodn st v R pedmtn vrobky s obsahem bidogennch kultur, piem u oznaen tchto vrobk uvaj slovn prvek BIO. Kombinovan ochrann znmka alobce . 196875 pro oznaen BIO AU BIFIDUS ACTIV tvo uzaven tmav modr obdlnk s velkmi blmi psmeny BIO, jeho prostedn psmeno I m pod dolnm koncem drobn grack prvek v barv lut a pod linkou drobn bl npis AU BIFIDUS ACTIV, piem dominantnm prvkem je vraz BIO. Na kelmku i na vku tohoto kysanho mlnho vrobku je dle v obdlnkovm, ble oznaenm rmeku, vyplnnm modrou barvou, vrazn slovo D v blm proveden. Mln vrobky alovanho, a to s pchut maliny a ostruiny, s vlkninou, jogurt bl a biel jogurt Dr. Bio jsou na vku a kelmku oznaeny tunmi, velkmi svtle modrmi psmeny BIO a Dr. Bio souasn si uvedenm slova O v blm proveden s korunkou na modrm podklad v ovlnm modrm rmeku olemovanm ble. U vrobku Dr. Bio je slovn doplnn oligofruktosa a bidokultura, 2 aktivn na modrm a zelenomodrm barevnm proveden. Slovn prvek Bio je rovn dominantnm prvkem znaen tchto vrobk alovanho s tm, e nad I, kter je u alovanho mal, je teka bl. U obou subjekt je pak nad slovem BIO uvedeno oznaen vrobce v rozdlnm grackm i slovnm proveden, jak ji bylo konstatovno. Prvn reim ochrany majitele ochrann znmky je upraven v zkon . 137/95 Sb., o ochrannch znmkch v platnm znn.

Podle ust. 15 odst. 1 citovanho zkona se me majitel ochrann znmky u pslunho soudu domhat, aby kadmu bylo zakzno uvat jeho ochrannou znmku nebo oznaen s n zamniteln; pro stejn nebo podobn vrobky i sluby a aby pedmty, oznaen zpsobem, jm dolo k poruen jeho prv, byly staeny z trhu. Majitel ochrann znmky me poadovat, aby soud nadil ohroovateli zniit vrobky, jejich vrobou nebo uvedenm na trh dolo k ohroen nebo poruen prva chrnnho tmto zkonem, poppad zniit materil a nstroje uren nebo pouvan vlun nebo pevn pi innostech ohroujcch nebo poruujcch prva chrnn tmto zkonem. alobce v zen tvrdil, e vlastn zamnitelnost zpsobuje dominantn slovn prvek BIO, kter je vnmn prmrnm spotebitelem jak z vizulnho, tak fonetickho hlediska jako prvn a ostatn slovn prvky jeho ochrann znmky AU BIFIDUS ACTIV jsou v porovnn 78

s tmto slovem nevrazn, zcela zanedbateln a odkzal na zvr JUDr. T. a Ing. P. ve znaleckm posudku ze dne 08.02.2001 a doplku ze dne 08.11.2001 a i v rozhodnut PV R Praha ze dne 18.01.2000, protoe pihlka alovanho k znaen Dr. Bio byla zamtnuta z dvodu zamnitelnosti i s kombinovanou ochrannou znmkou alobce . 196875. alovan naopak namtal, e jako majitel slovnch ochrannch znmek O 310 a O Dr. Bio dn uv oznaen na svch vrobcch, jejich odliovac znaky jsou dostaten a nezamniteln s vrobky alobce. Soud ve vci posouzen pedmtn vci vychz ze zvr Vrchnho soudu v Olomouci v usnesen 4 Cmo 610/2001-47 ze dne 29.01.2002, kterm byl zamtnut nvrh alobce vi alovanmu na vydn pedbnho opaten (spis.zn. zdejho soudu Ne 43/2001-14 ze I dne 14.11.2001), se ktermi se ztotouje a je jimi vzn. Pojem BIO je v obecnm povdom spolenosti vnmn jako druhov oznaen potravin ekologicky istch a jeho uit k oznaen vrobk navozuje pedstavu o vlastnostech takto oznaenho vrobku. Slovn prvek Bio nen sm o sob pznan pro dnho vrobce ani distributora, kdy pznanosti nabv a ve spojen s dalm slovnm, pp. grackm vyobrazenm, kter je charakteristick 1 pro uritho vrobce a s nm si prmrn spotebitel konkrtn nabzen vrobky spoj. Soutiteli na trhu v R V pedmtn vci jsou obchodn rma D. a alovan, kte vyrb a distribuuj na trh v R mln vrobky mj. i s oznaenm slovnho prvku Bio, by kad v jinm proveden, jak bylo rozvedeno v pedchoz sti odvodnn. Posouzenm tohoto grackho, barevnho i ostatnho znaen vetn doplujcch prvk, tj. uveden vrobce v obdlnkovm vraznm oznaen E, u alovanho v menm ovlnm proveden O s korunkou, jsou dostatenmi rozdlovmi prvky a prmrn spotebitel pi vbru zbo tohoto druhu vnm nejen slovo BIO, nbr i ostatn prvky znaen, vetn vrobce. alovan je ji vce ne dvacet let vrobcem mlnch vrobk (co je soudu znmo z jeho innosti), jeho zkaznci na trhu v R v dob do roku 1989, kdy nabdka tohoto zbo byla omezen, ji tohoto vrobce znali a jist jsou tedy schopni rozliit pedmtn vrobky i podle vrobce. Neme je tedy pi jejich vbru ovlivnit, dle nzoru soudu, pouze slovn prvek BIO. K tomu je jet teba uvst, e tento slovn prvek znamen v obecnm slova smyslu krom toho, co ji bylo konstatovno, i ekologick produkt, kterm se oznauj potraviny, kter pochzej z ekologicky hospodacch farem a jejich majitel je vyrbj podle zsad, kter jsou stanoveny psnmi a podrobnmi pedpisy a upraveny specilnm zkonem . 242/2000 Sb., o ekologickm zemdlstv. Slovo bio je pouvno adou vrobc rznch potravinskch vrobk v nvaznosti na vznam tohoto slova z dvodu zdrav vivy. Z toho tedy vyplv, e ve spolenosti je vnmno slovo BIO nejen z hlediska mlnch vrobk, ale i jinch potravin a toto slovo je vit v nvaznosti na zavdn modernjch trend vivy a neme proto bt pznanm jen pro alobce, by ho m jako jedno slovo ve sv ochrann znmce. Skutenost, e jmenovan soudn znalci dospli vetn PV R k jinm zvrm, je pro soud nezvazn, protoe otzka zamnitelnosti je otzkou, o kter je oprvnn rozhodnout jen soud. 79

V nvaznosti na uveden prvn zvr soud proto alobu na zaplacen pimenho zadostiuinn i ve vci uloen povinnosti alovanmu zdret se pouvn oznaen na vrobcch dle odst. 1 petitu aloby ze dne 23.11.2001, zamtl v celm rozsahu. Soud nmitku alovanho, ve vci uzaven vlun licenn smlouvy dne 20.05.1994 mezi alobcem a D1. a.s., v nvaznosti na jej datum zpisu a innost v rejstku ochrannch znmek od 10.05.2000, neposuzoval.

33. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 10.10.2005

7Cm 93/2005

Soud me pedbnm opatenm uloit astnku zejmna, aby nco vykonal, neho se zdrel nebo nco snel. Soud pi posuzovn oprvnnosti nvrhu alobce na vydn pedbnho opaten, kterm maj bt zatmn upraveny pomry astnk, vyel z obecn vahy, e pedbn opaten je pouze doasnm eenm situace, kdy prva alobce jsou osvden (pravdpodobn) a tedy m msto tehdy, je-li skuten obava, e v ppad, kdyby pedbn opaten nazeno nebylo, se podstatn zhor pozice alobce. alobou, dolou soudu dne 10.10.2005, domh se alobce vi alovanmu vydn rozsudku a souasn navrhl, aby soud vydal pedbn opaten stejnho znn. alobce tvrd, e je poadatelem sportovnch akc a rovn organiztorem svtovho mistrovstv ve fotbale. alovan v souladu s pedmtem podnikn provozuje sportovn arel a je majitelem mezinrodn ochrann znmky . 808 984 obrazov v tomto proveden:

s prvem pednosti od 24.3.2003. Dle je alobce majitelem dal ochrann znmky v tomto proveden:

s prvem pednosti od 27.9.2002. Ob jsou registrovan pro vrobky a sluby mj. ve td 41 pro sportovn a kulturn innosti, podn sportovnch a kulturnch akc a innost, podn sportovnch sout atd. alovan uv oznaen v podob shora vyobrazen, a to nejen k oznaen arelu sportovit v Ostrav-Vkovicch takt v souvislosti s propagac sportovnch akc a pro sv prezentace na internetovch strnkch. alobce upozornil 80

alovanho na kolizi se svmi prvy a vyzval jej ke sjednn npravy. alovan toto odmtl s tm, e bude respektovat pouze rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv (PV), kter bude vydno v zen o nmitkch alobce proti pihlkm ochrannch znmek alovanho . 422 202 a . 422 203, tj. oznaen v podob vyobrazen ve vroku tohoto usnesen. alobce m za to, e alovan zasahuje do znmkovch prv alobce. alovan pouil motiv kreslench lidskch obliej tak, jak je chrnn ochrannmi znmkami alobce, zvolil stejnou stylizaci, stejnou geometrickou kompozici umstn jednotlivch kruh s oblieji. Slovn npis, kter uv alovan spolu s jednm svm oznaenm, pak nem rozliovac zpsobilost a schopnost odliit oznaen alovanho od ochrannch znmek alobce. Uveden ochrann znmky alobce jsou soust masivn propagace mistrovstv svta ve fotbale 2006 v Nmecku a dky tomu se toto oznaen stv pznan pro alobce. alovan uitm pedmtnch oznaen naplnil jednak generln klauzuli nekal soute ve smyslu 44 odst. 1 obch. zk., nebo jednal v rozporu s dobrmi mravy hospodsk soute a toto jeho jednn je zpsobil pivodit jmu jinm soutitelm nebo spotebitelm. alovan toti jako osoba podnikajc v oblasti sportu vdl nebo musel vdt o existenci ochrannch znmek alobce a dle, e tyto jsou ureny jako symboly mistrovstv svta ve fotbale 2006 a pesto tato oznaen pouil. alovan zskv neodvodnnou vhodu na trhu a zneuv ciz mylenky a ciz prce. Jednnm alovanho jsou naplnny zrove skutkov podstaty nekal soute. Dle tvrd, e m nalhav prvn a ekonomick zjem na tom, aby nedochzelo k poruovn prv k jeho ochrannm znmkm a jejich zneuvn, k ttn nosn znmkov ady a rozmlovn rozliovac zpsobilosti jeho ochrannch znmek. Jednn alovanho psob jmu jak na povsti alobce a jeho ochrannch znmek, tak i pmou kodu na obchodnch aktivitch alobce. alobce m zato, e prvn zjem na prav pomr astnk pedbnm opatenm se s blcm se mistrovstvm svta ve fotbale stv nalhavj a potebnj. Z listin alobcem pedloench, spolu s nvrhem na nazen pedbnho opaten, bylo zjitno: alobce je spolek zapsan v obchodnm rejstku kantonu Zurich pro el propagace a en a propagovn mezinrodnch sout, stanovovn pravidel a jejich prosazovn a dalch innost souvisejcch s fotbalem. alovan je obchodn spolenost, kter m v pedmtu podnikan zapsan innosti nkup zbo, provozovn a podn sportovnch akc, hostinsk innost, reklamn innost a marketing, alobce je majitelem uvedench ochrannch znmek platnch na zem esk republiky, alobce se prezentuje na internetov strnce www.fa.com, kde podv informace i o mistrovstv svta ve fotbale v roce 2006 v Nmecku, piem ochrann znmky alobce (tak jak jsou vyobrazeny v prvnm odstavci) jsou pouity k propagaci tto sportovn akce, alovan se prezentuje na internetovch strnkch www.verejnesportovnicentrum. cz a www.edb.cz piem uv pi sv prezentaci a v souvislosti s prezentac svch slueb, alovan podal u PV pihlky ochrannch znmek ve znn zobrazenm ve vroku tohoto usnesen dne 12.1.2005, . pihl. 422202 a . 422203 pro tdu vrobk 41 sportovn a kulturn aktivity, zbava, vchova. Dne 26.7.2005 byly PV dorueny nmitky alobce proti pihlkm ochrannch znmek . 422202 a . 422203 z dvodu, e zveejnn oznaen je zamniteln s ochrannmi znmkami namtatele (alobce), 81

 alobce vyzval alovanho dopisem ze dne 26.8.2005 k ukonen protiprvnho jednn spovajcho v uvan pedmtnho oznaen. alovan alobci sdlil dopisem ze dne 1.9.2005, e nehodl npravu sjednat a hodl pouze respektovat rozhodnut PV v zen o nmitkch. Podle 102 odst. 1 o.s.. je-li teba po zahjen zen zatmn upravit pomry astnk nebo je-li po zahjen zen obava, e by vkon rozhodnut v zen poslze vydanho mohl bt ohroen, me soud nadit pedbn opaten. Podle 76 odst. 1 psm. f) o.s.. me soud pedbnm opatenm uloit astnkovi zejmna, aby nco vykonal, neho se zdrel nebo nco snel. Soud pi posuzovn oprvnnosti nvrhu alobce na vydn pedbnho opaten, kterm maj bt zatmn upraveny pomry astnk, vyel z obecn vahy, e pedbn opaten je pouze doasnm eenm situace, kdy prva alobce jsou osvden (pravdpodobn) a tedy m msto tehdy, je-li skuten obava, e v ppad, kdyby pedbn opaten nazeno nebylo, se podstatn zhor pozice alobce. Pi respektovn shora citovanch zkonnch ustanoven dospl soud k zvru, e jednn alovanho, spovajc v uit oznaen zamnitelnho s ochrannmi znmkami alobce, me naplovat znaky poruovn prv z ochrannch znmek a krom toho mohou bt naplnny (krom generln klauzule) i skutkov podstaty klamavho oznaen zbo a slueb ( 46 obch. zk.), vyvoln nebezpe zmny ( 47 a) obch. zk. a parazitovn na povst (48 obch. zk.). Soud vzal za osvden, e alovanm uvan oznaen (v proveden uvedenm ve vroku tohoto usnesen) jsou (z pohledu tzv. prmrnho zkaznka pi obyejn pozornosti) zamniteln se zapsanmi ochrannmi znmkami alobce. Zpsob soute zvolen alovanm tedy nelze povaovat za bezvadn a slun a proto si alobce prvem in nrok na postih i z hlediska nekal soute. Probhajc zen u PV o ochrannch znmkch alovanho, nem pro rozhodnut soudu o nvrhu na pedbn opaten zsadn vznam. Za tto situace soud uznal, e zatmn pravu pomr astnk ve smyslu 102 odst. 1 o.s.., nebo tvrzen jma na povsti alobce a jeho ochrannch znmkch, jako i pm koda na obchodnch aktivitch alobce, kter jednnm alovanho alobci hroz, je zcela reln. Nutno zdraznit, e postauje, aby vytkan jednn alovanho bylo objektivn zpsobil alobce pokodit, ani by alobce musel osvdovat, e skuten jma, v dsledku chovn alovanho, mu vznikla. V dsledku tohoto opaten nebude znemonno alovanmu podnikat ve stejnm oboru, bude vak muset sv sluby i vrobky do budoucna oznaovat a na trhu prezentovat zpsobem, kter se nep dobrm mravm soute. Pro plnost teba uvst, e teprve v zen o vci sam bude po provedenm dokazovn s konenou platnost rozhodnuto, zda jednn alovanho mlo nekalosoutn charakter ve smyslu shora citovanch ustanoven.

82

34.

Cmo 467/2005

Vrchn soud v Olomouci, rozhodnut ze dne 14.12.2005, kterm se potvrzuje rozhodnut soudu v prvnm stupni zen ve vci 7 Cm 93/2005-31 Pokud alobce osvdil, e podal alobu pot, co vyzval alovanho, aby ukonil jednn spovajc, v nedovolenm uvn oznaen zamnitelnho s jeho zapsanmi ochrannmi znmkami, na co reagoval alovan tak, e uvedl, e vytkan jednn nenastalo a odkzal na probhajc zen ped adem prmyslovho vlastnictv, a alobce tedy osvdil, e ped podnm aloby se snail o smrn vyeen vci, a teprve pot se obrtil na soud, je na mst zamezit alovanmu do rozhodnut ve vci sam, aby pi sv podnikatelsk innosti se zdrel uvn tchto oznaen, protoe alovan svm chovnm objektivn me alobci zpsobovat jmu na jeho povsti a jeho ochrannch znmkch, jako i pmou kodu na jeho obchodnch aktivitch. Podstatn je , e ke dni vydn pedbnho opaten alobce osvdil, e alovan pi sv podnikatelsk innosti uv oznaen, kter je zamniteln s ochrannmi znmkami alobce, piem v tomto jednn alovanho lze spatovat naplnn znak skutkov podstaty nekal soute. Usnesenm oznaenm v zhlav tohoto rozhodnut soud prvnho stupn uloil alovanmu zdret se pi sv podnikatelsk innosti ode dne doruen usnesen uvn oznaen ble specikovanch ve vroku napadenho rozhodnut. V dvodech rozhodnut uvedl, e jednn alovanho spovajc v uit oznaen zamnitelnho s ochrannmi znmkami alobce me naplovat znaky nekalosoutnho jednn ve smyslu ust. 44 a nsl. Obch. z., piem mou bt naplnny i skutkov podstaty klamavho oznaen zbo a slueb, vyvoln nebezpe zmny a parazitovn na povsti. Soud vzal za osvden, e alovanm uvan oznaen jsou z pohledu tzv. prmrnho zkaznka pi obyejn pozornosti zamniteln se zapsanmi ochrannmi znmkami alobce. Zpsob soute zvolen alovanm nelze povaovat za bezvadn a slun, a proto si alobce prvem in nrok na ochranu i z hlediska nekal soute. Probhajc zen u adu prmyslovho vlastnictv o ochrannch znmkch alovanho nem pro rozhodnut soudu o nvrhu na pedbn opaten zsadn vznam. alobcem popsan a osvden situace vyaduje zatmn pravu pomr astnk, nebo tvrzen jma na povsti alobce a jeho ochrannch znmkch, jako i pm koda na obchodnch aktivitch alobce, kter jednnm alovanho alobci hroz je zcela reln. Proti tomuto usnesen podal alovan vasn odvoln namtaje, e v zen o pedbnm opaten alobce neprokzal, e skutenosti rozhodujc pro uloen povinnosti lze povaovat za osvden a e je teba, aby byly zatmn upraveny pomry astnk, protoe v danm ppad nelze vbec hovoit o vzjemn hospodsk souti mezi nm a alobcem, rovn nelze hovoit ani o jeho nekalosoutnm jednn, a to proto, e v dob podn pihlek ochrannch znmek na ad prmyslovho vlastnictv, jako i v dob podn soudn aloby, by ml alobce znmky zaregistrovny, se nikdy hospodsk soute s nm neastnil na relevantnm trhu. M zato, e nebylo teba zatmn upravovat pomry astnk, protoe nedochzelo k naruovn hospodsk soute, emu nasvduje jednak fakt, e alobce reagoval a na rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv zveejnit pihlky ochrannch znmek ve vstnku adu prmyslovho vlastnictv a nikdy kdykoliv pedtm, jednak fakt, e projevil vli respektovat rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv. Tvrd, e alobce poprv zareagoval a na zprvy ve vstnku adu prmyslovho vlastnictv a dne 22.7.2005 podal nmitky. Podle jeho nzoru v otzce hospodsk soute alobce v nmitkch doloil pouze tvrzen, e v souvislosti s mistrovstvm svta ve fotbale v roce 2006 v Nmecku lze oekvat masivn reklamu a prodej nejrznj-

83

ch vrobk, na kterch budou umstn ochrann znmky namtatele (alobce). Tvrd, e alobce se dn vzjemn hospodsk soute s alovanm rovn fakticky neastnil ani v den, kdy mu pe dopis tj. dne 26.8.2005, na kter mu odpovdl dopisem ze dne 1.9.2005 a pouil ho, e dodruje platn zkony R a zrove ho ujistil, e hodl respektovat rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv v zen o nmitkch a v ppad zamtnut pihlek uin takov opaten, aby pihlaovan oznaen ji nebyla nadle pouvna. Dne 24.10.2005 ad prmyslovho vlastnictv rozhodl, vyhovl nmitkm alobce a jeho pihlky zamtl a toto rozhodnut respektuje a zamtnut oznaen nadle nepouv. alobce ve svm vyjden k odvoln alovanho navrhl potvrzen napadenho usnesen jako vcn sprvnho. Nesouhlas s nzorem alovanho, e se nedopout nekalosoutnho jednn s odvodnnm, e alobce a alovan nejsou v soutnm vztahu. Tvrd, e oba astnci pichz na trh s nabdkou stejnch i podobnch vkon, jejich nabdka se na trhu sportovnch aktivit stetv. Z hlediska prv nekal soute je rozhodujc, e oba subjekty psob v rmci eskho trhu, jejich sluby, kter lze oznait na stejn i podobn se na eskm trhu stetvaj a prmrn spotebitel me bt nabdkou slueb pod zamnitelnm oznaenm klamn o pvodu zbo a slueb. Nesouhlas tak s nzorem alovanho, e neosvdil nalhav prvn zjem na prozatmn prav pomr. Bezprostedn pot, co se dozvdl o zveejnn pihlek ochrannch znmek alovanho, reagoval podnm nmitek v dn zkonem stanoven tmsn lht a dle provedl mstn eten za elem zjitn, zda alovan pihlen oznaen rovn uv. Jakmile si tuto skutenost potvrdil, vyzval alovanho ke zdren se zvadnho jednn a pot, co alovan vzv nevyhovl, obrtil se se svmi nroky na soud a poadoval zdren se zvadnho jednn v rmci svch vlunch prv k ochrannm znmkm. V jeho jednn nelze shledat dn prodlen. Tvrd, e rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv je pro soudn zen nezvazn a znamen pouze nemonost zpisu pihlenho oznaen k ochran ochrannou znmkou. Neznamen v dnm ppad, e alovan je povinen se zdret uvn dotenho oznaen pi sv podnikatelsk innosti. V dsledku toho m zato, e trv obava, e alovan by mohl pokraovat v ruivm jednn a do konenho rozhodnut soudu ve vci. Odvolac soud pezkoumal napaden rozhodnut soudu prvnho stupn ( 206, 212 a 212a o.s..) a dospl k zvru, e napaden rozhodnut soudu prvnho stupn je vcn sprvn. Z obsahu pedloenho spisu odvolac soud zjistil, e dne 10.10.2005 u soudu prvnho stupn podal alobce alobu na zdren se uvn ochrannch znmek a na zkaz nekalosoutnho jednn s nvrhem na vydn pedbnho opaten a tvrd, e je majitelem ochrannch znmek platnch na zem R, s prvem pednosti od 24.3.2003 a ochrann znmky Spoleenstv . 2875037 obrazov s prvem pednosti od 27.9.2002. Tvrd, e zjistil, e alovan, kter v souladu s pedmtem podnikn provozuje sportovn arel, tzv. veejn sportovn centrum v Ostrav-Vkovicch, uv pi oznaovn sportovit obrazov oznaen ve dvou podobch t v souvislosti s propagac svch sportovnch akc, kter podle jeho nzoru vzhledem k vrazn vizuln podobnosti je zamniteln s ochrannmi znmkami alobce, protoe alovan pouil naprosto stejn motiv kreslench lidskch obliej, tak, jak je chrnn jeho ochrannmi znmkami. Ihned pot, co se dozvdl o pouvn uvedenho oznaen vyzval alovanho, aby se dalho podobn jednn zdrel a odstranil zvadn stav. alovan ho odkzal na zen o nmitkch veden adem prmyslovho vlastnictv a uvedl, e bude respektovat jedin rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv. Domnv se, e alovan svm jednnm jednak poruuje prva k ochrannm znmkm a jednak se dopout nekalosoutnho jednn, co je oboj zkonem zakzan. M

84

nalhav prvn a ekonomick zjem na tom, aby nedochzelo k poruovn prv k jeho ochrannm znmkm. Nalhavost zatmn pravy osvduje i okamit reakce na jednn alovanho, a to a se jedn o podn nmitek proti zpisu ochrannch znmek, tak vlastn uvn dotench oznaen alovanm. Tvrd, e jednnm alovanho dochz k maten a klamn spotebitel a ostatnch soutitel. Takov jednn neustle psob jmu jak na jeho povsti a jeho ochrannch znmkch, tak i pmou kodu na jeho obchodnch aktivitch. Domnv se, e prvn zjem na prav pomr se s blcm se mistrovstvm svta ve fotbale stv stle nalhavj a potebnj. Navrhuje, aby pedbnm opatenm bylo alovanmu uloeno zdret se uvn obrazovch oznaen pi jeho podnikatelsk innosti. Po zhodnocen listin, kter alobce pedloil k osvden svch tvrzen, rozhodl soud prvnho stupn nyn napadenm usnesenm s odvodnnm jak ve uvedeno. Odvolac soud se ztotouje se zvry soudu prvnho stupn a odvolac argumenty alovanho nepovauje za dvodn. Pro vydn pedbnho opaten postauje, je-li dostaten na zklad osvdench skutenost odvodnn zvr, e v jednn alovanho by bylo mon spatovat znaky skutkov podstaty nekal soute. Podle ust. 74 a nsl. o.s.. a t podle ust. 102 o.s.. me soud vyut prostedku pedbnho opaten, je-li teba, aby pomry astnk byly zatmn upraveny. Je nepochybn, e tohoto prostedku soud me vyut v tch ppadech, kdy hroz nebezpe z prodlen (tedy prava pomr astnk pro dobu, ne bude rozhodnuto ve vci sam, mus bt nalhav, zejmna k zamezen vzniku i roziovn kody nebo jin jmy). K charakteru pedbnho opaten tedy nle mj. i jeho doasnost, zsah do prv pedbnm opatenm dotenho astnka mus bt pimen alobcem osvdenmu poruen jeho prv a prvem chrnnch zjm, stejn tak mus bt pimen i ppadn jma vznikl z pedbnho opaten dotenmu astnku. Nelze pisvdit odvolateli, e nebyly osvdeny rozhodn skutenosti pro vydn pedbnho opaten zejmna z toho dvodu, e alobce se nikdy hospodsk soute s alovanm neastnil na relevantnm trhu. alobce osvdil, e alovan psob na trhu organizovn sportovnch aktivit, a rovn tak osvdil, e i on se astn na trhu organizovn a propagace sportovnch aktivit. Oba astnci se tak stetvaj na trhu s nabdkou stejnch i podobnch aktivit. Je veobecn znmou skutenost, e alobce psob celosvtov, take nepochybn, a ji pmo, i nepmo prostednictvm mdi psob i na trhu v R. Mezi astnky je tedy dn vztah hospodsk soute. alovanmu nelze pisvdit ani v tom, e nebylo teba, aby pomry astnk byly zatmn upraveny. alobce osvdil, e podal alobu pot, co vyzval alovanho, aby ukonil jednn spovajc v uvn oznaen (specikovanho ve vroku napadenho usnesen), na co reagoval alovan tak, e uvedl, e vytkan jednn nenastalo a odkzal na probhajc zen ped adem prmyslovho vlastnictv. alobce tedy osvdil, e ped podnm aloby se snail o smrn vyeen vci a teprve pot se obrtil na soud. Tak, jak ji sprvn uvedl soud prvnho stupn, probhajc zen u adu prmyslovho vlastnictv o ochrannch znmkch alovanho nen z hlediska uplatnnho nroku alobce rozhodujc. Podstatn je to, e ke dni vydn pedbnho opaten alobce osvdil, e alovan pi sv podnikatelsk innosti uv oznaen, kter je zamniteln s ochrannmi znmkami alobce, piem v tomto jednn alovanho lze spatovat naplnn znak skutkov podstaty nekal soute. Je proto na mst zamezit alovanmu do rozhodnut ve vci sam, aby pi sv podnikatelsk innosti se zdrel oznaen uvn ble specikovanho ve vroku napadenho usnesen, protoe alovan svm chovnm objektivn me 85

alobci zpsobovat jmu na jeho povsti a jeho ochrannch znmkch, jako i pmou kodu na jeho obchodnch aktivitch.

35. Krajsk soud v Ostrav, rozhodnut ze dne 27.4. 2005

2 Cm 96/2000

K tomu, aby soud mohl dotenmu astnkovi piznat prvo z nekalosoutnho jednn na pimen zadostiuinn v penzch, mus bt jako nepochybn zjitno, e tento astnk utrpl v souvislosti s jednnm nekal soute nemajetkovou jmu, a to v takovm rozsahu nebo takovho druhu, e nepostauje jej vyrovnni pimenm zadostiuinnm v nepenit form. Teprve pot lze posuzovat, jak stka, poadovan k zaplacen jako zadostiuinni, je pimen k vyrovnn vznikl nemateriln jmy. Jestlie alobce neunese dkazn bemeno o vi penn satisfakce, me soud tuto stku stanovit symbolickou stkou se zetelem ke skutkov podstat konkrtnho jednn nekal soute alovanho. alobci se domhali po alovanm zdren se nekalosoutnho jednn, odstrann zvadnho stavu a poskytnut pimenho zadostiuinn, kdy tvrdili, e jsou pmmi prvnmi nstupci prvnickch osob, kter jako nedlnou soust svho vrobnho programu mly vdy tradin hodinskou vrobu, zejmna vrobu nramkovch hodinek s mechanickmi a elektronickmi strojky s tm, e jsou nositeli prmyslovch prv spojench s touto vrobu nramkovch hodinek v Novm Mst nad Metuj. Nejmn od roku 1969 byly vrobky tradin hodinsk vroby, tedy nramkov hodinky, oznaovny slovem PRIM, kter bylo pozdji zapsno jako slovn ochrann znmka, kter se za dobu uvn stala v esk a Slovensk republice ve spotebitelsk veejnosti vit jako typick oznaen eskch nramkovch hodinek. Prvn pedchdci alobc, kte mli vdy postaven monopolnch a jedinch vrobc eskch nramkovch hodinek na eskoslovenskm, nyn eskm trhu uvali, dle tvrzen alobc, vdy oznaen PRIM pro produkci nramkovch hodinek v grack prav, kter byla dna podnikovou normou platnou nejmn od 23.09.1969. Podle tvrzen v alob prvn alobce pokraoval v obchodn innosti, spojen s prodejem vrobk s oznaenm PRIM i po privatizaci pvodnho koncernu T. elektronick soustky, jeho soust byl i koncernov podnik E. do listopadu 1989 a do souasn doby a druh alobce jako pm vrobce a prodejce nramkovch hodinek je nositelem obchodnho jmna shodnho s oznaovnm hodinek nejmn od roku 1993. alovan podle aloby se v rmci sv obchodn innosti zastuje hospodsk soute a alobci i on jsou tedy soutiteli, piem alovan dodv na trh nramkov hodinky s mechanickm a elektronickm strojkem, kter uvd a deklaruje v doprovodnch dokumentech na trh pod oznaenm PRIM v pozmnn grack prav a s dovtkem Zruka kvality s tm, e je dovozcem tchto nramkovch hodinek. Tyto dovezen vrobky nemaj, dle tvrzen v alob, zjevn svj pvod vrobc na zem R. alovan uv vnj pravu vrobk obdobnou vnj prav vrobk druhho alobce, zejmna konstrukn uspodn hodinek, pouit skla cifernku a jeho tsnn a barevn proveden pouzdra pozlacenm, tedy zamniteln, piem deklaruje tyto vrobky ve spojen se zrukou kvality, kter je pro vrobky PRIM u esk spotebitelsk veejnosti vita a doven vrobky ve srovnateln cenov rovni uvd na trh ve vrazn ni kvalit ne druh alobce. Podle tvrzen alobc alovan se svm jednnm dopout poruovn pravidel dn soute a na kor alobc zneuv sv podnikatelsk innost v rmci hospodsk soute a zpsobuje jmu alobcm, protoe uvd na trh vrobky, u kterch spotebitel nutn nabv 86

dojmu, e pochzej od stejnho vrobce jako jsou jin nramkov hodinky pod oznaenm PRIM ve vrazn hor kvalit ne alobci a vyvolv mylnou domnnku, e hodinky jsou od tradinho eskho vrobce, tj. klamav oznauje zbo, dle vyvolv nebezpe zmny a parazituje na povsti alobc. Podle aloby zpsobuje jednn alovanho jmu alobcm s bezprostedn hrozbou vzniku kody. Dle tvrdili alobci, e alovan obeslal prodejce nramkovch hodinek psemnm sdlenm ze dne 07.04.2000, e kdokoliv na trhu s nramkovmi hodinkami, kdo uv oznaen PRIM je neoprvnnm uivatelem takovho oznaen a jedin k tomu oprvnnm je on. I kdy maj alobci neobjasnn vztahy k ochrann znmce PRIM, nemn to nic na skutenosti, e jsou pokraovateli vroby nramkovch hodinek, kter maj pvod na zem R a alovan se svm jednnm dopout neppustn srovnvac reklamy. V prbhu zeni doplnili alobci skutkov tvrzen zejmna ve vztahu k prvnmu nstupnictv obou alobc a dle ve vci nvrhu na piznn pimenho zadostiuinn v penzch. Dne 03.07.2000 byl doruen soudu nvrh alobc na vydn pedbnho opaten, kter soud usnesenm ze dne 19.09.2000 zamtl. Po odvoln alobc odvolac soud usnesenm ze dne 18.01.2001 potvrdil rozhodnut soudu prvnho stupn. Podnm ze dne 12.04.2002 vzal alobce b) alobu zpt, protoe pevedl hodinskou vrobu na alobce a) a svou vlastn innost v hodinsk vrob v podstat zastavil. alobce a) navrhl rozen aloby ve vci poskytnut nann satisfakce na K 4.500.000,- K, avak pi jednn dne 03.11.2004 sdlil, e na tomto nvrhu zmny aloby netrv a nadle poaduje poskytnut pimenho zadostiuinn ve vi K 1.000.000,- K. Soud zen ve vci alobce b) usnesenm ze dne 07.05.2002 zastavil. alovan v zen navrhl zamtnut aloby, a to zejmna z dvodu neprokzn aktivn legitimace alobc k tvrzenm o prvnm nstupnictv ve vci hodinsk vroby a k oznaen nramkovch hodinek PRIM, dle navrhl podnm ze dne 28.11.2001 peruen zen z dvodu probhajcho soudnho zen ve vci vlastnickho prva k ochrann znmce u Krajskho soudu v Hradci Krlov pod .j. 33 Cm 200/2000 mezi spolenost E1 a.s. a alobci. Dle zejmna namtal v zen, e oznaen PRIM na prodvanch nramkovch hodinkch uval na zklad licenn smlouvy, uzaven mezi nm a rmou E1 a.s. ternberk, kter je majitelem ochrann znmky PRIM, registrovan u adu prmyslovho vlastnictv pod . 153324 a 208817 ze dne 01.01.1999 po dobu 10-ti let. V poslednm vyjden ze dne 30.11.2 004 alovan tvrdil, e dolo k ukonen prodeje hodinek s oznaenm PRIM dnem 31.05.2003, protoe od 01.05.2003 je toto zbo dodvno spolenost E1. a.s., kdy platnost pedmtn licenn smlouvy skonila ke dni 01.02.2003. Dle tvrdil, e pedmtem tohoto zen nebylo oprvnn alobce oznaovat sv vrobky zn. Prim, kdy je to pedmtem jinho zen a alovanmu svdilo formln prvo znmku uvat a nemohl se proto dopustit nekalosoutnho jednn. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku Krajskho soudu v Hradci Krlov bylo zjitno, e alobce je zapsn v odd. B, vloka 2007 od 01.01.2000 a z plnho vpisu z obchodnho rejstku podepsanho soudu, e alovan je zapsn v odd. C, vloka 8143 od 23.03.1995 dosud. Pedmtem podnikn alovanho je mj. prodej zbo za elem jeho dalho prodeje a prodej a alobce mimo tento stejn pedmt podnikn i hodinstv od 01.01.2000. Provedenm dokazovnm bylo zjitno z usnesen Okresnho soudu v Ostrav ze dne 29.06.1990 .j. PS 22, Ze sttnho podniku T. , se sdlem Ronov pod Radhotm, byly mj. vylenny dnem 30.06.1990 organizan jednotky E. koncernov podnik a Ch. ternberk, koncernov podnik. 87

Z rozhodnut ministra hutnictv, strojrenstv a elektrotechniky SFR . 75/1990 ze dne 20.06.1990 v. ploh, bylo zjitno, e s innost od 01.07.1990 byl zaloen sttn podnik H., kter byl dle vpisu z obchodnho rejstku zapsn a 29.01.1992 se sdlem .Ke dni 01.07.1990 byl rovn zaloen sttn podnik Ch4.ternberk podle vpisu z obchodnho rejstku s tm, e ke dni 22.12.1997 byla pevedena st privatizovanho majetku na Fond nrodnho majetku R dle privatizanho projektu . 1790. Sttn podnik Ch4. ternberk byl ke dni 22.12.1997 vymazn z obchodnho rejstku.Z notskho zpisu ze dne 23.04.1992 .j. NZV 182/92 a N 205/92 bylo zjitno, e FNM esk republiky se sdlem v Praze, jako zakladatel, zaloil akciovou spolenost E2. a.s., Dle bylo z vpisu zjitno, e ke dni 29.10.1993, dle ke dni 19. 07.1995 a ke dni 01.01.1995 dolo ke zmnm zpisu obchodnho jmna (v t dob) tto spolenosti na I. a.s. se stejnm sdlem, kter byla vymazna z obchodnho rejstku ke dni 01.01.2000 z dvodu zniku bez likvidace rozdlenm na obchodn spolenost E3 a.s. se stejnm sdlem a obchodn, spolenost I1., a.s. se sdlem tamt s tm, e ob tyto spolenosti pebraj jako prvn nstupkyn veker majetek, prva a zvazky zanikl obchodn spolenosti dle projektu rozdlen. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku podepsanho soudu bylo zjitno, e obchodn rma Ch3., a.s. se sdlem ternberk, zaloen Fondem nrodnho majetku R se sdlem v Praze, byla zapsna dne 30.04.1992 do odd. B, vloka 341 a vymazna ke dni 0J7.03.1996, kdy byla zruena bez likvidace slouenm s a.s.j E1. se sdlem ve ternberku, I-4715142 s tm, e veker jmn pelo na E1. akciovou spolenost, kter je prvnm nstupcem sluovan spolenosti. Z delimitan dohody o majetkovm a nannm vypodn pomr v rmci organizan zmny ke dni 31.12.1968, uzaven mezi podnikovm editelem n.p. Ch1. ternberk a editelem zvodu Ch2. Nov Msto n/M ze dne 19.12.1968 bylo zjitno, e podle odst. 26 souhlasil podnik s tm, e nov podnik me i nadle pouvat i ochrannou znaku PRIM, o em bude uzavena samostatn dohoda o propjen prva pouvat tuto znaku. Ze smlouvy o pevodu duevnho vlastnictv, uzaven dne 30.04.1992 mezi Ch4. ternberk s.p. a Ch3. a.s. bylo zjitno, e pedmtem pevodu byly i ochrann znmky PRIM nrodn, a to . 152529, . 153324 a . 165917. Z dopisu technickho nmstka T. Ronov ze dne 04.07.1990, adresovanho Ch1. s.p. ternberk bylo zjitno, e je v nm m.j. uvedeno, e znmka PRIM, registrovna pod . 165917, je chrnna na jmno Ch4. s.p. pro uvn podniku E. Z licenn smlouvy o poskytnut prva k ochrann znmce . 1765917 ze dne 31.05.1996 bylo zjitno, e ji uzavela Ch3. a.s. ternberk, a I., a.s., dve E, na dobu uritou. Z odstoupen od licenn smlouvy ze dne 31.05.1996 ze dne 21.10.1999 bylo zjitno, e E3. a.s. ternberk odstoupil od tto smlouvy jako prvn nstupce poskytovatele licence. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku Krajskho soudu v Hradci Krlov bylo zjitno, e E4., spolenost s ruenm omezenm, byla zapsna dne 15.08.1995 a ke dni 31.01.1997 a 29.08.2001 dolo ke zmn zpisu obchodn rmy na P., s.r.o., se sdlem Nov Msto nad Metuj, piem z ostatnch skutenost dle vyplv, e spolenost s ruenm omezenm byla zaloena zakladatelskou listinou a je prvnm nstupcem spolenosti P1, s.r.o., zruen bez likvidace v dsledku slouen ke dni 31.l. 1997. Prodej sti podniku obchodn rm I., a.s. se sdlem v Novm Mst nad Metuj, byl zapsn dle smlouvy ze dne 01.07.1997 do obchodnho rejstku. Z usnesen Krajskho soudu v Hradci Krlov .j. Firm 13022/96 ze dne 31.01.1997 bylo zjitno, e obchodn spolenost P., s.r.o., se ru bez likvidace z dvodu slouen se spolenost E4., spolenost s ruenm omezenm. Z notskho zpisu ze dne 16.07.2001 .j. NZ 289/2001 bylo zjitno, e Ing. J. ., bytem Nov Msto n/M v prohlen uvedl vvoj vzniku technick pravy slova PRIM pro oznaovn zejmna nramkovch hodinek v podob podnikov normy slo PN 01, dle z notskho zpisu zn. NZ 288/2001 z tho dne, e J. ., jako zamstnanec spolenosti E5. nrodn podnik, v podnikov norm, vydan 23.09.1969, zpracoval pravu slova PRIM a souhlasil s tm, aby jeho autorsk prva, zejmna prvo na uit, pevzal jeho zamstnavatel. Z notskho 88

zpisu zn. NZ 41/2001 ze dne 21.02.2001 bylo zjitno, e Ing. J. H., bytem Nov Msto n/M prohlsil, jako pedseda pedstavenstva obchodn spolenosti E3. a.s., prvn nstupnictv i uveden obchodn spolenosti, zejmna tkajc se podnikov normy PN 01. Z prohlen obchodn rmy P., s.r.o. Nov Msto n/M ze dne 26.03.2002 byl zjitn pevod majetku na spolenost E3. a.s. Z dopisu akciov spolenosti E6 s.r.o. ze dne 30.05.2003 bylo zjitno, e informuj zkaznky o zahjen prodeje hodinskho zbo spolenost E1-E6. od 01.06.2003. Z rozsudku Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 06.06.2002; .j. 33 Cm 200/2000-386 bylo zjitno, e aloba alobce E1 a.s. ternberk proti alovanm 5.1/ E3 a.s. a 2.2/ P s.r.o., o zdren se vroby a prodeje, o zmnu rmy a o nhradu kody, byla zamtnuta (nen v prvn moci). Z osvden o zpisu ochrann znmky PV R bylo zjitno, e kombinovan ochrann znmka PRIM . 153324 byla zapsna dne 17.03.1958 pro Ch1 nrodn podnik ternberk na Morav a dle zpisy dalch majitel a po E1 akciov spolenost ternberk s innost od 07.11.1996 s tm, e s innost od 21.12.1999 je registrovna nevlun licenn smlouva ze dne 01.01.1999 pro H s.r.o. Dle byly provedeny dkazy, a to lnkem Povaha trhu nramkovch hodinek z asopisu Klenotnk, hodin, ze studii G., s.r.o. Praha 1 z nora 1999 o nramkovch hodinkch, dalm lnkem z ji citovanho asopisu Vybavenost nramkovmi hodinkami, grafy nramkovch hodinek, katalogem nramkovch hodinek rmy P. s.r.o., nabdkovmi letky rmy P. s.r.o., podnikovou normou PN 01 s platnosti od 23.09.1969 rmy E5. n.p., v. vkres selnku s oznaenm P2, prodejnmi ty v. zrunch list o prodeji hodinek Prim z 01.02.2000, kde je jako dovozce uveden alovan, porovnn nramkovch hodinek vypracovan P.A. dne 22.12.1999 v. vsledk men tlouky Au vrstvy na pouzdrech k hodinkm. Z dopis alovanho ze dne 07.04.2000 a z dopis ze dne 19.05.2000 a 12.05.20001, bylo zjitno, e je adresoval T1. Praha 5 a V.R., teovice a sdlil jim, e spolenost P. s.r.o. Nov Msto n/M poruuje jeho prvo uvat ochrann znmky, adresovanch prodejcm hodinek Prim a dle bylo zjitno, e je informoval o soudnm zen a nedovolenm uvn ochrann znmky. Z dopis Z. Karlovy Vary, A. V., D. V. ze dne 15.12.2004, z opravny hodin s prodejem G. Ostrava 1 ze dne 17.12.2004 a z dopisu Z1. Frdek-Mstek ze dne 04.01.12005, e nenakoupili hodinky zn. PRIM od alovanho a z dopisu H.K., Zln ze dne 20.12.2004, e nakoupila od alovanho nramkov hodinky s oznaenm PRIM, a to 3 kusy v beznu a 4 kusy v dubnu 2002. Z dopisu obchodn rmy E1. a.s. ternberk ze dne 30.05.2003 bylo zjitno, e sdlila zkaznkm prodej hod. zbo od 01.06.2003 namsto alovanho. Z kupnch smluv vetn ploh bylo zjitno, e ke dni 17.09.2001 a 31.10.2003 dolo k prodeji movitch vc mezi sprvcem padce P. s.r.o. a alobcem, dle z ploh k potvrzen o nabyt vlastnictv pedmtu veejn draby, e alobce vydrail dal st majetku uvedenho padce. Ze smlouvy o pevodu ochrannch znmek ze dne 16.12.2003, e dolo k prodeji znmky . 244648 (netk se nramkovch hodinek, dle tvrzen alobce pi jednn dne 18.04.2005). Dal listiny, pedkldan v prbhu zen, jak jsou zaloeny ve spise hodnoceny nebyly, kdy proveden jejich hodnocen by pro prvn posouzen v projednvan vci nemlo zsadn vznam. Na zklad takto zjitnho skutkovho stavu uinil soud ve vci nsledujc skutkov a prvn zvr: V zen bylo prokzno, e alobce ke dni zahjen zen v rmci sv obchodn innosti prodval m.j. nramkov hodinky zn. PRIM s tm, e jejich vrobu pevzal na zklad uzavench smluv a draeb od pvodnho alobce b), na jeho majetek byl prohlen konkurz dne 22.11.2002 postupn od 17.09.2001. Dle bylo prokzno, e alovan v rmci sv podnikatelsk innosti nakupoval nramkov hodinky s oznaenm PRIM od tetch osob, i zahraninch, a prodval je na trhu v R

89

na zklad licenn smlouvy uzaven s obchodn rmou E1, a.s. ternberk dne 01.01.1999, o poskytnut prva k ochrann znmce . 153324 a 208817 slovn PRIM a do 01.02.2003. Od 01.06.2003 prodej hodinskho zbo zajiovala akciov spolenost E1. Rovn bylo prokzno, e alobce nen majitelem ochrann znmky kombinovan PRIM . 153324, ani netvrdil v zen, e je zapsn jako majitel jakkoliv ochrann znmky u PV R tohoto znn. Osvdenm PV Praha k pedmtn ochrann znmce bylo prokzno, e byla zapsna pro n.p. Ch1. ternberk na Morav dne 17.03 .,1958, pot byli zapsni jako majitel Ch., koncernov podnik ternberk, T. Ronov pod Radhotm, Ch4. ternberk, sttn podnik, Ch3. a.s.,ternberk a s innost od 07.11.1996 je jako majitel zapsna akciov spolenost E1., se sdlem ternberk. Mezi tmto majitelem a jinmi subjekty jsou vedeny soudn spory ve vci ochrannch znmek, kter nebyly ke dni rozhodnut v tto vci pravomocn skoneny. Tvrzen alobce o jeho oprvnn oznaovat nramkov hodinky slovem PRIM, bylo prokzno jednak psemnmi prohlenmi zamstnanc bvalho nrodnho podniku E, jednak podnikovou normou PN 01, jej soust byla i dokumentace k vvoji slovnho i grackho znaen hodinek, vetn technickho zpracovn. Co se te vhradnho prvnho nstupnictv alobce a jeho tvrzen, e jedin on m prvo k vrob, prodeji a distribuci nramkovch hodinek oznaench slovem PRIM, m soud za to, e toto tvrzen alobce nebylo prokzno, a to z tchto dvod: Vrobcem nramkovch hodinek v SFR byl do 01.01.1959 nrodn podnik Ch1., ze kterho se na zklade delimitan dohody vylenil nrodn podnik E. ke dni 01.01.1969. U tohoto nrodnho podniku dolo k vydn podnikov normy PN 01 a ke zpracovn dokumentace, vetn vkresovho proveden hodinek s oznaenm PRIM, jak bylo v zen prokzno, piem nap. jedna ze zapsanch nkolika ochrannch znmek kombinovanch PRIM, a to . 153324, byla zapsna pro majitele Ch1. n.p. dne 17.03.1958, pot 26.01.1984 pro Ch. koncernov podnik ternberk, pot od 30.12.1998 pro T. Ronov, pot od 01.07.1990 pro Ch4. ternberk, sttn podnik, od 06.06.1996 pro Ch3., a.s. ternberk, od 07.11.1996 pro E1.akciovou spolenost. Z nrodnho podniku E. vznikl koncernov podnik E. a vylennm majetku z tohoto koncernovho podniku byl zaloen sttn podnik E i s datem zpisu v obchodnm rejstku 28.06.1990 a 29. ledna 1992. Na zklad privatizanho projektu byla zaloena, a.s. I., se sdlem Nov Msto nad Metuj. Rozdlenm tto spolenosti byla zaloena akciov spolenost E. a obchodn spolenost I1. a.s., se sdlem tamt, kter pevzali, jako prvn nstupkyn, veker majetek, prva a zvazky zanikl obchodn spolenosti, dle projektu rozdlen ke dni 01.01.2000 a obchodn spolenosti I., a.s., byla vymazna z obchodnho rejstku, vedenho Krajskm soudem v Hradci Krlov, odd. B, vloka 587. alobce, tj. E, a.s., byla zapsna do obchodnho rejstku stejnho soudu dne 01.01.2000 (jednm z pedmt podnikn bylo u uvedench subjekt i hodinstv). Pro plnost je teba uvst, e pvodn koncernov podniky, m.j. i Ch. ternberk a E byly do 30.06.1990 soust sttnho podniku T. koncern, Ronov a s innost od 01.07.1990 byly zaloeny sttn podniky, mj. i Ch4. ternberk, sttn podnik a E , sttn podnik. Pvodn alobce b), tj. obchodn rma P., s.r.o., se sdlem Nov Msto nad Metuj, byl zapsn pod obchodn rmou E, spolenost s ruenm omezenm ke dni 15.08.1995, pot dolo ke zmn zpisu obchodn rmy na P1., spolenost s ruenm omezenm ke dni 31.01.1997 a ke dni 29.08.2001 na P., s.r.o. Z plnho vpisu z obchodnho rejstku, vedenho Krajskm soudem v Hradci Krlov, bylo prokzno, e tato obchodn rma byla zaloena zakladatelskou listinou ze dne 23.06.1995 a byla prvnm nstupcem spolenosti 90

P., s.r.o., zruen bez likvidace v dsledku slouen ke dni 31.01.1997. st tohoto podniku byla prodna I., a.s., dle smlouvy ze dne 01.07.1997 a dodatku . 1 ze dne 31.07.1997. Z pehledu vvoje jednotlivch obchodnch rem, jak byl rozveden v pedchoz sti odvodnn je zejm, e v oblasti hodinsk vroby, dolo ke vzniku, rozdlen, slouen a zaloen rznch podnikatelskch subjekt vzjemn i personln propojench a soud nedospl k zvru, e by pouze alobce, jako jedin, byl, oprvnn k pouvn oznaen nramkovch hodinek slovem PRIM, a to na zklad prv, pochzejcch od jeho prvnch pedchdc. Tento zvr soudu prokazuje i smlouva o pevodu duevnho vlastnictv, kter byla uzavena dne 3 0.04.1992 mezi Ch4. ternberk s.p. a Ch3. a.s. ternberk, ve kter je m.j. pedmtem i pevod ochrannch znmek PRIM, a to nrodnch i mezinrodnch, tj. i ochrann znmka nrodn PRIM . 153324, kter, jak ji bylo uvedeno v odvodnn, je zapsna pro majitele, a to a.s. E1. ternberk od 07.11.1996. Pedmtem aloby je protiprvn jednn alovanho, a to nekalosoutn jednn, dle tvrzen alobce, spovajc zejmna v tom, e alovan pod oznaenm PRIM prodval v R nramkov hodinky ve vrazn hor kvalit ne alobce, a tm ohrooval jeho povst ve spotebitelsk veejnosti a vyvolval domnnku, e vrobcem tchto hodinek je tradin esk vrobce a pokodil tak dobrou povst nramkovch hodinek PRIM na eskm trhu s tm, e alovan ppisy informoval zkaznky o nemonosti alobce uvat oznaen PRIM a naruil tak obchodn vztahy i snen odbytu tradinch vrobk alobce. Podle ust. 44 odst. 1 obchodnho zkonku nekalou sout je jednn v hospodsk souti, kter je v rozporu s dobrmi mravy soute a je zpsobil pivodit jmu jinm soutitelm nebo spotebitelm. Nekal sout se zakazuje. Ve smyslu tto generln klauzule bylo v zen prokzno, e astnci jsou soutiteli v hospodsk souti, protoe alobce i alovan prodvali a distribuovali na trhu v R m.j. nramkov hodinky zn. PRIM. Dle bylo prokzno, e alovan na zklad licenn smlouvy, uzaven s obchodn rmou E1., akciov spolenost, ternberk ze dne 01.01.1999 (je majitelem ochrann znmky PRIM pod . 153324 a 2088l7 pro vrobky, m.j. hodinky), prodval a distribuoval v R nramkov hodinky s oznaenm PRIM, a to do 01.02.2003, kdy dolo k uzaven dohody o ukonen platnosti tto licenn smlouvy s tm, e od 01.06.2003 pevzala prodej hodinskho zbo od alovanho akciov spolenost E1., se sdlem ve ternberku. Soud m za to, e soutn vztah mezi astnky zen nepochybn byl, protoe oba podnikali na trhu v R za elem dosaen prospchu. alobce pevzetm sti podniku od pvodnho alobce b) postupn od roku 2001 pevzal i hodinskou vrobu, mont hodinek a obchodn innosti, co bylo v zen rovn prokzno. Co se te dalho pojmu generln klauzule, a to existence rozporu s dobrmi mravy, m soud za to, e v dan vci vzniklo alovanmu prvo uvat oznaen nramkovch hodinek zn. PRIM na zklad ji citovan licenn smlouvy k ochrann znmce . 153324 kombinovan od roku 1999 do roku 2003, kdy majitelem ochrann znmky, je obchodn rma E1. a.s. ternberk, a to od 07.11.1995 a s innost od 21.12.1999 byla tato licenn smlouva ze dne 01.01.1999 registrovna v rejstku ochrannch znmek u adu prmyslovho vlastnictv Praha (ust. 18 zkona . 137/1996 Sb., o ochrannch znmkch ve znn pozdjch pedpis), a proto v tomto smyslu neporuil alovan prva alobce. V dob od podn aloby do 01.02.2003, kdy platnost licenn smlouvy skonila. 91

Pokud alobce poukazoval v zen na omezen prv majitele ochrann znmky podle ust. 16 citovanho zkona o ochrannch znmkch jist mu toto prvo svd, avak v tomto sporu nen pedmtem zen ochrana majitele ochrann znmky, konkrtn . 153324, tj. obchodn rmy E1. a.s. ternberk. Tato prva jsou pedmtem jinch soudnch zen, kter, dle sdlen astnk, nebyla ke dn rozhodnut v tto vci pravomocn skonena, jak ji bylo uvedeno. alobce v tomto zen potvrdil, e nen ke dni rozhodnut soudu majitelem dn ochrann znmky s oznaenm PRIM. Pokud alobce tvrdil, e nramkov hodinky s oznaenm PRIM jsou tradinm eskm vrobkem, a to s dobrou povst a v urit kvalit a poukazoval na jejich postaven na trhu v R, co bylo prokzno i odbornmi vyjdenmi, rozbory trhu apod., lze souhlasit s tmito tvrzenmi i s tm, e jin prodvan hodinky s oznaenm PRIM na eskm trhu, tedy i zbo alovanho, kter prodval pod tmto oznaenm po uritou dobu, akoliv tyto hodinky nemaj teba ani svj pvod vrobc na zem R, nemus bt v tradin kvalit. Pokud alobce dle tvrdil, e nramkov hodinky s oznaenm PRIM jsou pvodem eskm vrobkem, piem slovo PRIM bylo dno podnikovou normou v grack prav od roku 1969, a e je pokraovatelem vroby tchto nramkovch hodinek, je toto tvrzen pravdiv od roku 2001, protoe pedtm byl vrobcem hodinek pvodn alobce b), tj. obchodn rma P., spolenost s ruenm omezenm, Nov Msto n/M, kdy alobce je pouze prodval a distribuoval, jak sm potvrdil v zen. Rovn bylo v zen prokzno, e nejen alobce, alovan, ale i dal obchodn rmy, prodvaj na eskm trhu nramkov hodinky s oznaenm PRIM, piem soudu je znmo z tisku, e nap. obchodn rma M. Frdek-Mstek vlastn nkter ochrann znmky PRIM, kterch je registrovno nkolik, jak zjistil v zen i Krajsk soud v Hradci Krlov v rozsudku .j. 33 Cm 200/2000 ze dne 06.06.2002 a tyto hodinky s oznaenm PRIM prodv, tak jako i E1. a.s. ternberk na trhu v R, co ani alobce nepopel. Pokud alobce dle tvrdil, e k pokozen jeho dobr povsti, jmna i obchodnch vztah dolo jednnm alovanho tm, e alovan zaslal zkaznkm, tedy obchodnm partnerm, dopisy v roce 2000 o poruovn prva alovanho k uvn ochrann znmky, bylo v zen prokzno, e dopisy datovan 12.05.2000 a 19.05.2000 byly zaslny alovanm a je v nich uvedena spolenost P. s.r.o. Nov Msto nad Metuj v souvislost s poruovnm prva uvat ochrann znmky, nikoliv alobce. Lze se ztotonit s tvrzenm alobce, e obsah dopisu ze dne 07.04.2000 je v rozporu s dobrmi mravy hospodsk soute, ve smyslu ji citovan generln klauzule, protoe alovan nebyl jedinm oprvnnm uivatelem ochrann znmky PRIM (byl na zklad licenn smlouvy oprvnn uvat pouze ochrann znmky . 153324 a i 208817) a navc majitel tchto ochrannch znmek, tj. rma E1., me mt omezen prva, podle ji citovanho ust. 16 zkona . 137/1995 Sb. o ochrannch znmkch ve znn pozdjch pedpis, co je pedmtem jinho soudnho zen. Lze dospt k zvru, e dolo i k naplnn dalho pojmu generln klauzule nekal soute, a to, e jednn alovanho mus bt objektivn s to pivodit jmu jinmu soutiteli, protoe citovanm dopisem ze dne 07.04.2000, urenm vem, kte prodvali hodinky Prim, mohlo dojt z takovho nenleitho jednn alovanho k hrozb jmy, co sta, protoe vichni, kte obdreli tento dopis alovanho a prodvajc hodinky Prim mohli bt i potencilnmi zkaznky alobce. To nelze vylouit a informace alovanho z uvedenho dne mohla negativn ovlivnit obchodovn alobce. 92

Soud m tedy za to, e ze strany alovanho dolo z uvedench zvr k nekalosoutnmu jednn podle ust. 44 odst. 1 obchodnho zkonku. Vet nkterch skutkovch podstat nekal soute upravuje ust. 44 odst. 2 obchodnho zkonku. Podle tvrzen alobce se alovan dopustil klamavho oznaen zbo a slueb podle st. 46 obchodnho zkonku. Soud je nzoru, e alovan se tohoto jednn nedopustil, protoe prodval a distribuoval nramkov hodinky s oznaenm Prim na zklad licenn smlouvy s majitelem ochrann znmky, jak ji bylo rozvedeno v tomto odvodnn. Obdobn se nemohl proto dopustit jednn podle ust. 47 obchodnho zkonku, tj. vyvoln nebezpe zmny, kdy byl oprvnn po dobu platnosti licenn smlouvy oznaovat pedmtn zbo. Tot plat i pro ust. 48 tho zkona, tj.parazitovn na povsti. Jednn podle ust. 50 odst. 1 obchodnho zkonku se alovan nedopustil, protoe v dopise ze dne 07.04.2000 nen uveden jin soutitel, tedy ani alobce v textu (je uveden pojem tet subjekty). V dopisech ze dne 12.05.2000 a ze dne 19.05.2000 je uvedena obchodn rma P. s.r.o. Nov msto nad Metuj, nikoliv alobce. alobce se domhal i alobou uloen povinnosti alovanmu zdret se na zem R prodeje hodinek oznaench slovem PRIM v jakkoliv grack prav. Soud tento nvrh zamtl, protoe uloen tto zdrovac povinnosti nebylo na mst z dvodu, e ke dni rozhodnut soudu bylo prokzno, e od 01.06.2003 prodej hodinskho zbo byl peveden z alovanho na obchodn rmu E1. a.s. a alovan neprodv na eskm trhu hodinky s tmto oznaenm ke dni rozhodnut soudu. Nvrh je nutno zamtnout zejmna z toho dvodu, e po dobu od 01.01.1999 do 01.02.2003 byl alovan oprvnn prodvat nramkov hodinky s oznaenm Prim, dle licenn smlouvy, s majitelem ochrann znmky, jak ji bylo konstatovno v tomto odvodnn. V zen nebylo prokzno, e alovan ped 01.01.1999 a po 01.02.2003 nadle toto zbo prodval. Ze stejnho dvodu soud zamtl i nvrh petitu ve druhm odstavci aloby ze dne 26.04.2000 ve znn opravy do protokolu z jednn dne 07.03.2002. Vzhledem k tomu, e soud dospl k zvru, e se alovan dopustil nekalosoutnho jednn podle ust. 44 odst. 1 obchodnho zkonku zaslnm dopisu ze dne 07.04.2000, m alobce prvo se domhat m.j. podle ust. 53 obchodnho zkonku pimenho zadostiuinn, kter me bt poskytnuto i v penzch. alobce navrhl piznn pimenho zadostiuinn ve vi 1.000.000,- K a odvodnil tento nrok zejmna tm, e alovan vstupem na trh s nramkovmi hodinkami, oznaovanmi PRIM, realizoval urit objem prodeje, kter alobce vyslil, a proto mu hrozil vznik kody a snen objemu jeho treb. Obdobn vyslil v prbhu zen prmrnou cenu nramkovch hodinek a bytek treb ron, ani se domhal nhrady kody z tohoto titulu. Pi jednn dne 18.04.2005, po pouen dle ust. 118 a) odst. 1 o.s.., doplnil v tomto smyslu tvrzen tak, e nelze vyslit nhradu kody a m za to, e navren ve nannho zadostiuinn je pimen a v nejni mon hranici v nvaznosti na tvrzen skutenosti.

93

Pokud jde o pimen zadostiuinn v penn form, me bt kompenzac za nevysliteln ztrty a nvrh mus bt opodstatnn, piem stka by mla vyjadovat skutenou nemateriln jmu alobce. K tomu, aby soud mohl jednnm nekal soute dotenmu astnkovi piznat prvo na pimen zadostiuinn v penzch, mus bt jako nepochybn zjitno, e tento astnk utrpl v souvislosti s jednnm nekal soute nemajetkovou jmu, a to v takovm rozsahu nebo takovho druhu, e nepostauje jej vyrovnni pimenm zadostiuinnm v nepenit form. Teprve pot lze posuzovat jak stka poadovan k zaplacen jako zadostiuinn, je pimen k vyrovnn vznikl nemateriln jmy (R 3 Cmo 257/97) . Je nutno uvst, e alobce, akoliv tvrdil vznik nemateriln jmy v souvislosti s nekalosoutnm jednnm alovanho, nespecikoval konkrtn skutkov, v em tato jma spov. Z dopisu alovanho ze dne 07.04.2000 bylo prokzno, e osloven podnikatel, kter prodval hodinky znaky PRIM, a to M. S., Praha 8, vyznail v tomto dopise text Kde je pravda?, Oekvm odpov. Soud se zetelem ke skutkov podstat tohoto konkrtnho jednn nekal soute alovanho v tomto sporu posoudil vi pimenho zadostiuinn a uril ji symbolickou stkou 50.000,- K, protoe pouze v tomto jedinm ppad je mono dovodit zvanost a intenzitu zvadnho jednn alovanho a dosah tohoto jednn, kdy alobce, na kterm spov bemeno tvrzen i dkazn bemeno, k odvodnnosti a oprvnnosti jeho volby, tj. nvrhu na satisfakci ve vi 1.000.000,- K, toto bemeno neunesl. Soud alobu v poslednm odstavci petitu, tj. v oprvnn alobce uveejnit na nklady alovanho tento rozsudek v jednom celosttnm denku a v jednom celosttnm odbornm periodiku zamtl, protoe m za to, e s ohledem na skutenost, e dosud nejsou pravomocn skonena jin soudn zen ve vci prv z ochrannch znmek, tkajcch se oznaen PRIM, nen tento nvrh na mst, a to i s ohledem na datum zahjen zen, datum vydn tohoto rozsudku a skutenost, e nekalosoutn jednn alovanho se uskutenilo v roce 2000. Soud pi svm rozhodovn vychzel ze stavu, kter zde byl v dob vyhlen rozsudku v souladu s ust. 154 odst. 1 o.s.. Podle ust. 142 odst. 2 o.s.. nepiznal soud dnmu z astnk nhradu nklad zen, i kdy alobce ml spch ve vci sten. S ohledem na pedmt sporu a zvr soudu o nekalosoutnm jednn alovanho, vetn rozhodnut o vi pimenho zadostiuinn vahou soudu nespluje pedpoklady pro piznn nhrady nklad zen ani alobce, ani alovan.

36.

11C 21/96 - 46

Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut usnesenm ze dne 30.4.2002 Jestlie vzal alobce alobu zpt s odvodnnm, e nadje na uspokojen pohledvky po ukonen konkurzu na majetek alovanho je nulov, a tud zavinil, e zen muselo bt zastaveno, je povinen uhradit jeho nklady. V takovm ppad bylo zen zastaveno z procesnho dvodu na stran alobce, kter alobu vzal zpt, nikoliv vak pro chovn alovanho. alobce je proto povinen nahradit alovanmu jm eln vynaloen nklady zen.

94

Ochrann svaz autorsk pro prva k dlm hudebnm se alobou podanou domhal zaplacen stky 12.432,70 K s odvodnnm, e alovan podal ve svm hotelu A. v Psku veejn hudebn produkce diskotky a za uit chrnnch dl a vkon pi 65 diskotkch v obdob jna a prosince 1993 dlu alobci provozovac honore ve vi 12.432,70 K. alovan se ve vci nevyjdil, uvedl jen, e byl u nj prohlen konkurz. V tomto smru jsou daje alovanho oveny usnesenm Krajskho soudu v eskch Budjovicch ze dne 20.5.1996 .j. 11 K 30/96 - 44, kterm byl na majetek dlunka prohlen konkurz. Toto usnesen bylo dle zprvy Krajskho soudu v eskch Budjovicch innho ve vcech obchodnch vyveno na edn desku dne 20.5.1996. Dle zprvy Krajskho soudu v eskch Budjovicch, innho ve vcech obchodnch, nen dosud konkurzn zen skoneno a alobce Ochrann svaz autorsk pro prva k dlm hudebnm svou pohledvku alovanou proti alovanmu v konkurznm zen nepihlsil. Podnm ze dne 19.4.2002 dolm na Krajsk soud v eskch Budjovicch dne 23.4.2002 vzal alobce alobu zpt s odvodnnm, e nadje na uspokojen pohledvky po ukonen konkurzu na majetek alovanho je nulov. Podle 96 odst. 1 o.s.. me alobce vzt za zen zpt nvrh na jeho zahjen. Podle 96 odst. 2 o.s.. je-li nvrh vzat zpt, soud zen zcela, poppad v rozsahu zptvzet nvrhu, zastav. V tomto ppad vzal alobce alobu zpt v plnm rozsahu, a protoe ve vci dosud nebylo jednno, nen zapoteb souhlas alovanho se zptvzetm aloby ( 96 odst. 3 a 4 o.s..). Z uvedenho dvodu odvolac soud podle 96 odst. 2 o.s.. zen zastavil. O nkladech zen bylo rozhodnuto podle 146 odst. 2 vta prv o.s.. podle uvedenho ustanoven, jestlie nkter z astnk zavinil, e zen muselo bt zastaveno, je povinen hradit jeho nklady. V tomto ppad bylo zen zastaveno z procesnho dvodu na stran alobce, kter alobu vzal zpt, nikoliv vak pro chovn alovanho. alobce je proto povinen nahradit alovanmu jm eln vynaloen nklady zen. Ty spovaj v odmn advoktky, kter provedla dva kony prvn pomoci podle vyhl. . 177/1996 Sb. Jedn se o pevzet vci (pln moc ze dne 5.8.1996) a podni odporu ze dne 5.8.1996. Podle 7 vyhl.. 177/1996. Sb. nle advoktce odmna v sazb 1.075,- K a podle 13 odst. 3 dva reijn pauly po 75,- K. Celkem alovan vynaloil na advoktn zastoupeni stku 2.300,- K a tuto stku je mu alobce povinen uhradit do t dn od prvn moci rozsudku k rukm zstupkyn alovanho.

37.

11C 3/2002-11

Krajsk soud v eskch Budjovicch rozhodl v prvn vci alobce OSA Ochrann svaz autorsk pro prva k dlm hudebnm, rozhodnut usnesenm ze dne 27.2.2002 Dolo-li k zptvzet aloby a pot, co ji soud o vci rozhodl, avak rozhodnut nen dosud v prvn moci, rozhodne soud t o zruen pvodn vydanho rozhodnut v rmci platebnho rozkazu.Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 146 odst. 1 psm. c) o.s.. dn z astnk nem prvo na nhradu nklad tohoto zen. alobou, kter byla doruena soudu dne 22.1.2002 se alobce domhal na alovanm uhradit stky stanoven platebnm rozkazem. 95

Soud vydal dne 25.1.2002 platebn rozkaz pod j. 11 C 3/2002-7, v rmci nho zavzal alovanho k hrad dlun stky. Toto rozhodnut bylo dorueno alobci dne 1.2.2002. Podnm ze dne 26.2.2002, kter bylo dorueno soudu dne 27. 2. 2002 vzal alobce alobu v plnm rozsahu zpt a d, aby zen bylo zastaveno. Soud postupoval ve smyslu ustanoven 96 odst. 2 o.s.. a zen zastavil. S ohledem k tomu, e dolo v danm ppad k zptvzet aloby a pot, co ji soud o vci rozhodl, avak rozhodnut nen dosud v prvn moci, rozhodl soud t o zruen pvodn vydanho rozhodnut v rmci platebnho rozkazu. Vrok o nkladech zen vyplv z ustanoven 146 odst. 1 psm. c) o.s.. dn z astnk nem prvo na nhradu nklad tohoto zen. Dle 10 odst. 3 zkona . 549/1991 Sb. bylo rozhodnuto o vrcen alobci jm zaplacenho soudnho poplatku z aloby ve vi 600,- K.

38.

11C 36/2004-57

Krajsk soud v eskch Budjovicch, rozhodnut usnesenm ze dne 14.9.2005 Pokud vzal alobce alobu v plnm rozsahu zpt a dal, aby zen bylo zastaveno s odvodnnm, e v mezidob dolo mezi astnky k podpisu dohody o narovnn, nem dn z astnk prvo na nhradu nklad pokud bylo zen zastaveno. alobou, kter byla doruena soudu dne 14.7.2004 se domhal alobce na alovanm hrady stky 23.988,- K. V prbhu jednn podnm ze dne 7.9.2005 vzal alobce alobu v plnm rozsahu zpt a dal, aby zen bylo zastaveno s odvodnnm, e v mezidob dolo mezi astnky k podpisu dohody o narovnn. Soud postupoval ve smyslu ustanoveni 96 odst. 1 a 2 o.s.. a zen zastavil. Vzhledem k tomu, e zen bylo zastaveno ped prvnm jednnm ve vci sam, bylo rozhodnuto t o vrcen alobci jm zaplacenho soudnho poplatku ze aloby ve vi 960,- K.

39.

11 C 49/99-22

Krajsk soud v eskch Budjovicch , rozhodnut usnesenm ze dne 31.12.2001 Pokud vzal alobce alobu v plnm rozsahu zpt v dob, kdy zmnn platebn rozkaz nenabyl prvn moci, soud podle 96 odst. 1, odst. 2 o.s.., pedmtn platebn rozkaz zru a zen zastav. dn z astnk podle 146 odst. 1 psm. c) o.s.. nem prvo na nhradu nklad zen. alobce se domhal stanoven povinnosti alovanmu zaplatit alobci 630,- K s psluenstvm. Platebnm rozkazem ze dne 30. 12. 1999 .j., 11 C 49/99-10 uloil soud alovanmu zaplatit alobci stku 630,- K s psluenstvm a na nhrad nklad zen 500,- K. Podnm ze

96

dne 7.12. 2001 vzal alobce alobu v plnm rozsahu zpt (stalo se tak v dob, kdy zmnn platebn rozkaz nenabyl prvn moci). Za tto situace postupoval podepsan soud podle 96 odst. 1, odst. 2 o.s.., pedmtn platebn rozkaz zruil a zen zastavil. O nkladech zen bylo rozhodnuto podle 146 odst. 1 pms. c) o.s.. dn z astnk nem prvo na nhradu nklad zen.

40. Okresn soud v Litomicch, rozhodnut ze dne 14.7.1994

114/93-66

Paklie obalovan ml uveden kazety ve svm stnku a st jich i prodal, bylo jeho povinnost zjistit, zda spluje podmnky dan zkonem v oblasti ochrany autorskch prv. Pokud tak neuinil, musel bt nejmn srozumn s tm, e nsledkem takovho jednn bylo poruen, resp. nakldn s dlem, kter je pedmtem autorskho prva v rozporu se zkonem a soud uznal proto obalovanho vinnm trestnm inem poruovn autorskch prv podle 152 tr. zkona. Soud pihldl pi vaze o druhu a vi trestu k uvedenm skutenostem, pihldl t ke spoleensk nebezpenosti jednn obalovanho. V prbhu dokazovn bylo zjitno, e obalovan N.V.M. jako soukrom podnikatel ve svm stnku na mstsk trnici, nejmn v dob od 18.5.1992 do 21.5.1992 nabzel k prodeji a prodval magnetofonov kazety rmy polsk vroby, a to bez souhlasu a vdom dritel prv s nakldnm s tituly. Obalovan ve sv vpovdi uvedl, e zajitn magnetofonov kazety nakoupil na burze v Teplicch a to celkem asi 70 kus po 40,- K za jednu kazetu. Kazety zakoupil z toho dvodu, aby je ve stnku prodal. Stail jich prodat asi pt kus do doby, ne piel pracovnk OI a kazety pak vydal policii. Oproti vpovdi z ppravnho zen ped soudem uvedl, e m ivnostensk oprvnn na prodej elektroniky a pr kazet ml z toho dvodu, aby mohl elektroniku zkouet ped zkaznky. Nezajmal se o cenu takovch kazet v bnch obchodech, kazetu zskal v Teplicch 40,- K za kus a proto si pidal 10,- K, aby pokryl nklady za benzn. O pvod kazet se nezajmal, nebo je nekupoval za elem prodeje, kdy zkaznci pi zkouen elektroniky hudbu z kazety slyeli, pemlouvali ho, aby jim kazetu prodal. Jejich pn vyhovl, i kdy nem ivnostensk oprvnn na prodej kazet. V dob inspekce prodval v jeho stnku pomocnk B., kterho instruoval, e kazety prodvat nesm. Soud ml k dispozici vpov svdka, pracovnka esk sttn inspekce, kter uvedl, e magnetofonov kazety ze stnku obalovanho nelze v R prodvat, proto vyrozumli policii. Celkem ve stnku zajistili 65 kus magnetofonovch kazet polsk rmy. Svdek M. W., zamstnanec rmy P. Praha, k vci uvedl, e v ppad tchto titul je pokozenou rmou P. Praha, kter pro zem, tehdy SFR, zakoupila autorsk prva. Prvn zstupce M. f. f. p. potvrdil, e tato organizace zastupuje prva pokozen rmy P. Praha a proto se pipojil k trestnmu zen s nrokem na nhradu kody. V prbhu ppravnho zen bylo zajitno odborn vyjden, kter vzal soud jako podklad svho rozhodnut. Podv se v nm, e audio kazety, kter byly zajitny a pedloeny, jsou polsk vroby. Snmky pehran na kazetch pedstavuj mezinrodn repertor

97

populrn hudby, kter byl pehrn z CD bez souhlasu dritel prv a pot byly kazety vyvezeny nebo propaovny na nae zem. K originlnm nahrvkm maj prva zahranin vydavatel, kte jsou jedin oprvnnmi poskytnout licence na dal komern uit, pitom tito neudlili dn polsk rm licence do Polska a tm mn souhlas pro export do R (SFR). stka za udlen licence na jeden titul in v prmru 8,5 DM a dritel prv k pvodn nahrvce z n hrad smluvn stanoven procentn sazby vkonnm umlcm. Dle 45 autorskho zkona je teba k pozen rozmnoenin zvukovho zznamu, nebo snmku pro jinou, ne vlastn osobn potebu, svolen vrobce zvukovch zznam a to po celou dobu ochrany zvukovch zznam, kter in 50 let od konce roku, v nm byl zznam pozen. Senm polskch, kazet na naem zem vznikaj kody i s. vydavatelm, nebo pi neplacen nannch poplatk mohou polt vrobci dodvat sv zbo za dumpingov ceny, s nimi nai vydavatel po zakoupen licenc nemohou konkurovat. Dle je z odbornho vyjden patrno, kter rmy jsou k jednotlivm titulm driteli prv a jako pokozen esk vydavatel je uvedena rma P.Praha, kter zakoupila licence ke tem ji shora uvedenm titulm. Soud, na zklad zajitnch dkaz vyhodnotil obhajobu obalovanho uplatnnou pi hlavnm len jako zjevn elovou. Z protokolu o vydn vci je nepochybn, e obalovan ml ve svm stnku celou adu titul ve vcensobnm proveden. Soud proto neuvil, e kazety nebyly ureny k prodeji, nebo veker sortiment, tedy druh a mnostv magnetofonovch kazet tomuto tvrzen neodpovdaj. Paklie obalovan ml uveden kazety ve svm stnku a st jich i prodal, bylo jeho povinnost zjistit, zda spluje podmnky dan zkonem v oblasti ochrany autorskch prv. Paklie tak neuinil, musel bt nejmn srozumn a tm, e ke kodlivmu nsledku me dojt. Naopak z jeho vpovdi je patrno, e jako osoba, kter nem ivnostensk oprvnn k prodeji magnetofonovch kazet, tyto prodval tzv. na erno a dalm nsledkem bylo poruen, resp. nakldn s dlem, kter je pedmtem autorskho prva v rozporu se zkonem. Soud m proto za prokzan, e obalovan komern il pirtsk nahrvky, neboli a dlem, kter je pedmtem autorskho prva nebo prva pbuznho prvu autorskmu, neoprvnn nakldal zpsobem, kter pslu autorovi, nebo jinmu nositeli autorskho prva, nebo prva pbuznho prvu autorskmu. Uznal proto obalovanho vinnm trestnm inem poruovn autorskch prv podle 152 tr. zk., platnho do 31.12.1993. K osob obalovanho soud zjistil, e je soukromm podnikatelem obchodn rmy L-H, v.o.s. st nad Labem. V mst jeho pechodnho dlouhodobho pobytu nebylo k jeho osob zjitno dnch negativnch poznatk, nebyl een pro pestupek, ani soudn trestn. Soud pihldl pi vaze o druhu a vi trestu k uvedenm skutenostem, pihldl t ke spoleensk nebezpenosti jednn obalovanho a jako odpovdajc uloil trest odnt svobody v trvn dvou msc, jeho vkon podmnn odloil na zkuebn dobu v trvn jednoho roku, kdy uveden trest, s ohledem na asov odstup od spchan trestn innosti, povauje za dostaten. Souasn obalovanmu uloil trest penit ve vi 4.000,- K, nebo m zato, e se obalovan trestnou innost snail zskat majetkov prospch. Pro ppad zmaen uloil jako trest nhradn odnt svobody v trvn dvou msc. Dle byl uloen trest propadnut vci a to 65 kus magnetofonovch kazet a danm oznaenm, kter jsou majetkem obalovanho a kterch bylo uito ke spchn trestnho inu, resp. kter byly ke spchn trestnho inu ureny. I. Praha, kter zastupuje domc i zahranin vrobce zvukovch zznam, se k trestnmu zen pipojila s poadavkem nhrady kody ve vi 100,- K za jeden kus pirtsk audiokazety s chrnnou nahrvkou, celkem tedy za 65 kus a stkou 6.500,- K. stka 100,- K podle vyjdeni IFPI pedstavuje ul licenn poplatek dritelm vydavatelskch 98

prv i nklady za vyroben a neprodan kazety pvodnch, poppad licennch vrobc, kter se staly neprodejnmi v dsledku dumpingov ceny pirtskch audiokazet. Soud podle 229 odst. 1 tr. du pokozenou organizaci odkzal se svm nrokem, na nhradu kody na zen ve vcech obanskoprvnch, nebo je zejm, e pokozen organizace poaduje, i tzv. dal kodu, co nen pedmtem dokazovn trestnho zen. Svj nrok me samozejm uplatnit v zen obanskoprvnm. Soud tak postupuje v souladu s ustanovenm 229 odst.1 tr. du, podle kterho nen-li podle vsledk dokazovn pro vysloven povinnosti k nhrad kody podklad, nebo byloli by pro rozhodnut o povinnosti k nhrad kody teba provdt dal dokazovn, co pesahuje poteby trestnho sthn a podstatn by je prothlo, soud odke pokozenho na zen nevcech obanskoprvnch.

41. Okresn soud v Litomicch, rozhodnut ze dne 4.8.1992

1T 161/92-411

Jestlie obalovan ve svm byt provdl na zakoupen videokazety na svm videu rozmnoeniny lm rznch lmovch nr a nzv, a to bez souhlasu dritel a nositel autorskch prv, tyto rozmnoeniny pak formou inzerce prodval jednotlivm zjemcm, tedy s dlem, kter je pedmtem autorskho prva nebo prva pbuznho prvu autorskmu, neoprvnn nakldal zpsobem, kter pslu autoru nebo jinmu nositeli autorskho prva nebo prva pbuznho prvu autorskmu, spchal trestn in podle 152 trestnho zkona. alovan soukromnk nejmn od msce listopadu 1990 do msce z 1991 ve svm byt provdl na zakoupen videokazety na svm videu rozmnoeniny lm rznch lmovch nr a nzv, zejmna pohdek, a to bez souhlasu dritel a nositel autorskch prv, tyto rozmnoeniny pak formou inzerce prodval jednotlivm zjemcm, tedy s dlem, kter je pedmtem autorskho prva nebo prva pbuznho prvu autorskmu, neoprvnn nakldal zpsobem, kter pslu autoru nebo jinmu nositeli autorskho prva nebo prva pbuznho prvu autorskmu. Tm spchal trestn in poruovn autorskho prva podle 152 tr. zkona a odsuzuje se podle 152 tr. zk. k trestu odnt svobody v trvn sedmi (7) msc. Podle 5a odst. 1 psm. a) a 59 odst. 1 tr. zk. se vkon trestu podmnn odkld na zkuebn dobu dvou (2) let. Podle 53 odst. 1 tr. zk. se ukld penit trest ve vi 15.000,- K. Podle 54 odst. 3 tr. zk. se pro ppad, e by vkon penitho trestu mohl bt zmaen, stanov se nhradn trest odnt svobody v trvn t (3) msc. Podle 229 odst. 1 tr. du se pokozen odkazuj na nroky na nhradu kody na zen obanskoprvn. Podle 314 odst. 2 tr. . odvodnn rozsudku odpad, nebo obalovan i prokurtor se vzdali prva na odvoln.

99

100

Rejstk (slice za heslem znamen slo rozhodnut) Aktivn legitimace 1, 12 Autorsk odmna vahou soudu 14 Autorsk odmna pi opakovanm uit dla 14 Autorsk odmna za uit hudebnho dla 7 Autorsk odmna za uit dla v televizi 7 Bezdvodn obohacen 7, 12, 14 Celn spis 1 Celn ad 2, 28, 29 Citace z dla 12 ipy 2 Databze ochrannch znmek 6 Deklarant 30 Dlo pojem 11 Desetidenn lhta 1 Dlo zaregistrovan jako ochrann znmka 9 Dlouhodob uvn oznaen 22 Dobr povst 25 Dobr mravy soute 23, 27, 28 Dohoda o narovnn 38 Doruen pozvn k jednn soudu 10 Dovezen zbo 6, 24, 29 Druhov oznaen zbo 32 Drba a distribuce zbo 4 Dkaz fakturou 5 Dvodnost aloby 8 Duevn vlastnictv alobce 1, 2 Dvodn podezen celnho adu 4 Expertiza fotogra 1 Fotodokumentace zbo 4 Fotograck dlo odmna 8, 11, 12, 14 Fotograe jedinen 14 Fotograe umleck 8, 11 Grack dlo 9, 12, 28 Grack prvek 32, 35 Hmotn prvn pedpoklady 11 Hodnota dla 9 Hospodsk sout 34, 35 101

Hudebn dlo jeho uit 7, 10, 36 Hudebn nedovolen nahrvky 40 Humanitrn ely 1 Chemick ltka vroba 26 Internetov strnky 14 Jedinen vsledek tvr prce 8, 14 Kazety padlan 40 Klamav oznaovn zbo 27, 35 Konkurs 23 Liv ppravek 26 Licence k uit dla 17 Licenn prva neposkytnut 2 Licenn smlouva hromadn 7, 17 Licence hudebn 7 Licence na vynlez a prmyslov vzor 13 Licence vhradn 12 Licence zkonn 12 Licenn analogie pi stanoven ve kody 13 Licenn poplatek za uvn ochrann znmky 22 Licenn analogie stanoven odmny za vynlez 21 Logo akce 8 Lokln podmnky 8 Myln domnnka 28 Nabdka neexistujcch pohledvek 25 Nabdka na internetu 25 Nklady soudnho zen 8, 9, 14, 36, 37 Nalhav prvn zjem 1, 2, 5 Nhrada soudnch nklad 9, 13, 14, 18, 22, 38, 39 Nhrada za podan odvoln 9 Nhrada nklad 23, 38 Nhrada kody 40 Nhrada kody v obanskoprvnm zen 40 Nklady zen 15, 17, 20, 24, 28, 30, 31 Napodobeniny 1, 2, 3, 4, 29, 30 Nrok a jeho uznn 15, 16 Nstroje k oznaovn zbo 32 Nzev asopisu 27 Nedovolen nakldn s dlem 40 Nekal sout 22, 27, 33 Nekalosoutn jednn 26, 27, 35 102

Nemajetkov jma 35 Neobjednan zbo 2, 5 Neoprvnn uit hudebnho dla 7 Neoprvnn uit autorskho dla 8, 14 Nepimen poadavek na odmnu 8 Nevrohodn kopie 4 Obchodn rejstk 35 Obansk zkonk jeho pouit 20 Objektivn odpovdnost 11 Obvykl odmna 7, 8 Odborn vyjden 1, 2, 5, 40 Odmna autorsk 8 Odmna autorsk na zklad vce posudk 8 Odmna procentnm podlem z ceny vrobku 9 Odmna autorsk pimen 8 Odmna vzhledem k mstu uit dla 8 Odmna za televizn penos 7 Odmna za vynlez 21 Odmna za ast na realizaci zlepovacho nvrhu 20 Ochrann znmka Spoleenstv 1 Ochrann znmka alobce 1, 22, 28, 29 Omyl mezi odbrateli 27 Opakovan uit autorskho dla 8 Oprvnn zjem alobce 2 Oputn prodejnho stnku 4 Osobn prohldka zajitnho zbo 1 Oznaen druhu zbo 32 Oznaen zamniteln 6 Padlky 1, 2, 3, 4, 29, 30 Pasivn legitimace 4 Parazitovn na povsti 27 Patent vyuvn 18 Pauln odmna 7 Psemn vyjden k alob 7 Platebn rozkaz 37, 39 Podl z dosaenho zisku 13 Pohlednice 14 Portrty osob 12 Poruen autorskch prv fotografa 14 Poruen prv z ochrann znmky 1, 2 103

Poruen prv z patentu 26 Potovn prvodka 1 Povinnost informovat celn ad 30 Povinnost zdret se en dla 8 Prvn nstupce 9, 35 Prvn subjektivita alobce 2 Prodlouen desetidenn lhty 1, 2 Profesionln rove 9 Promlen odmny 9, 18, 19, 20 Pronjem stnku 4 Pronjem stnku tet osobou 4 Proputn zbo do volnho obhu 1 Prmyslov vzor vyuit 13 Pvodce vynlezu 21 Pedbn opaten 33, 34, 35 Pevod ochrann znmky 35 Pevrcen dkaznho bemene u chemickch vrobk 26 Pjem alovanho 28 Pjemce zbo 1 Pimenost zadostiuinn 11, 28, 32, 35 Piznn poadovan odmny 7 Rejstk adu prmyslovho vlastnictv 6 Renom autora 8 Rozliovac zpsobilost 23, 33 Rozsah ochrany z patentu 26 Rozsudek na zklad uznn nroku 31 Rozsudek pro zmekn 10 Sankce a starobn dchod 28 Sankce citeln i likvidan 28 Satisfakce 11, 28, 35 Sazebnk autorskch odmn OSA 17 Smluvn prodej autorskch prv 8 Smluvn volnost stran 14 Souhlas deklaranta 1 Souhlas deklaranta se znienm zbo 2, 3 Souhlas pjemce se znienm zbo 2, 3 Souhlas mlky 1, 2, 3 Souhlas se znienm zbo 1, 2, 3 Souhlas se znienm zbo 1, 2 Souhlas vlastnka se znienm zbo 2 104

Splatnost nroku 19, 20 Spoleensk vznamnost dla 9 Spoluvlastnictv podlov 13 Stnek skladovan kazety 40 Strpn uvn ochrann znmky 23 en autorskho dla 8 Titn spoje 2 Trestn in poruovn prv 40, 41 Trest jeho ve 40, 41 Trest nhradn 40, 41 Trest odnt svobody 40, 41 Uren o poruen prv 1, 2 Urovac aloba 1, 2, 5 Uspokojen pohledvky 36 Uveejnn rozsudku 12 Uznn nroku ze aloby 7, 15, 16 Uit dla z repertoru OSA 10 hrada nrokovan stky 7 jma nemateriln povahy 28 jma zvan 11, 28 mysln poruen prva 11 Uveden autora dla 12 hrada nklad 14, 22, 36, 37 padce v konkursu 23 Urovac zen u patentu 26 Uznn nroku 31 roky z prodlen 9, 11, 13, 17 Videokazety koprovan 40, 41 Vlastnk 30 Vrcen soudnho poplatku 39 Veobecn znm znmka 1 Veobecn znm znmka 1, 2 Vyjden k alob 7 Vlun znmkov prva 4 Vynlez vyuvn 13, 18, 21 Vtvarn kvalita dla 9 Vyvoln zmny 35 Vyvratiteln domnnka 26 Vzva ke znien zbo 1 Zadostiuinn pimen 11, 25, 28 105

Zjem majitele ochrann znmky 5 Zajitn zbo 1 Zamniteln oznaen 32, 34 Zamstnaneck dlo 9 Zamstnaneck vynlez 21 Zamtnut aloby 12 Zsah celnho adu 29, 30 Zastaven zen 3 Zbo jin 4 Zbo ve prospch sttu 30 Zbo zadren na stnku 4 Zlepovac nvrh odmna 19, 20 Zmekn jednn soudu 10 Znaleck posudky 26 Znmka s dobrm jmnem 2 Znien zbo 1, 2, 24, 29 Znien zbo na nklady deklaranta 24, 30 Znien nstroj k oznaovn zbo 32 Znien zbo ke dni vyhlen rozsudku 1 Zpt vzet nvrhu 8, 38 Zpochybnn znaleckho posudku 8, 9 Zvltn zetel 14 aloba aktivn legitimace 12 aloba bezdvodn 6 aloba urovac 2, 3, 4, 5 aloba zdrovac 25

106

107

Nzev: Vydal: Nklad: Vydn: Stran: Tisk: Vylo:

Sbrka soudnch rozhodnut ve vcech prv k duevnmu vlastnictv ELSO group 1 500 ks prvn 108 Tiskrna David, Humpolec 2007

108