Embed Doc
Copy Link
Readcast
Collections

CommentGo Back

Download

Katastrofy, které v pravý

čas změnily dějiny

květen 2009

historie

vědatechnika

poznání

4 9 , 9 0 K č , n a S l o v e n s k u : 2 , 3 2

€

( 6 9 , 9 0 S k ) v y c h á z í 2 4 . 4 . 2 0 0 9

› p i l u l ka gen ia l i t y› t is kárna na l ids ké orgán y› nano v lá kna zr yc h l í ho jen í› d is p le j m ís to o ka

Choroby,na které neznáme lék

Nejzáhadnější

nemoci

Madagaskar – válečnázóna v přírodním ráji

cestování

Zvířata, která (ne)doletěla

do kosmu

vesmír

Kdy bude i vaše tělo bez nedostatků?

superčlověk!

Zrodil se

Proč zvířata migrují na konec světa

příroda

Roboti nahradí člověka

technika

VĚDATECHNIKAČLOVĚKPŘÍRODAHISTORIE5/2009

SVĚT

KVĚTEN 2009

OŽIJÍ ČESKÁ RUDNÁ LOŽISKA?

V tomto ÿísle poznámenejbohatší nalezišt nerost-ných surovin v naší republice. Aÿkoliv na mnohých z nichuž byla tžba ukonÿena, o jejím znovuobnovení se živdiskutuje. Zda se rudná ložiska u nás doÿkají optovné-ho využití, jsme se zeptali geoložky Hany Laudátové.„Aÿkoliv se mže zdát, že éra rudného hornictví u nás deÀnitivn skon-ÿila, historie nás pesvdÿuje o opaku. Vždy už tolikrát naše zem zažilyznovuotevení revír, které se zdály být nadobro opuštné. Od roku 2002navíc svt zaznamenává rst spoteby surovin (vÿetn elektrické energie).Stoupá jejich cena a i zem, které byly díve vývozci, musejí rudy dovážet(napíklad þína, Indie, Indonésie, Brazílie, Vietnam). Tento trend mže sou-ÿasná svtová ekonomická krize zpomalit, v žádném pípad však zastavit.Bylo by proto dobré, kdyby už dnes zem Evropské unie pehodnotily svjpostoj k uzavírání ložisek, jejichž zásoby lze stále tžit. Pozdjší obnovení dobývání je totiž mnohonásobn nákladnjší, než tžbu po urÿitou dobuteba i ÿásteÿn dotovat. Navíc je dobré mít na pamti, že ložiska surovin jsou nepemístitelná a ada z tch, na nichž je Evropa ÿím dál závislejší, senachází ve znaÿn politicky nestabilním prostedí.“

NÁZOR

N Á ZOR

ČÍSLA

ČÍ SL A

DJINUD

OD JINUD

SVĚTICE ZAVRAŽDĚNÁ ZE ZÁVISTI

Když v roce 921 zemel ÿeský kníže Vratislav, byl jehosyn Václav ješt píliš mladý na to, aby se mohl ujmout vlády. O výchovu knížecíhoddice peÿovala jeho babiÿka Ludmila, manželka prvního ÿeského doloženého kes-anského knížete Boivoje I.Od chvíle, kdy ji spolu s manželem poktil na Morav moravský arcibiskup Metodj,žila píkladným životem a dbala na to, aby její vnuk byl vychován jako ádný kesan.Knz Kaich ho nauÿil slovanskému písmu a na hradiš-ti Budeÿ se mladý následník seznámil se vším, co bylopsáno ve svatých knihách. Nauÿil se také latinsky.Po dobu Václavovy nedosplosti spravovala zemi jeho matka Drahomíra. Ta s nevolí pozorovala Lud-milin vliv na syna a bála se, že se z knížecího ddicestane slaboch. Nakonec se rozhodla k hrznémuÿinu: její oddaní sluhové pepadli Ludmilu na jejímvdovském sídle Tetín, práv když se modlila veÿerní modlitbu, a zardousili ji závojem, který jí strhli z hlavy…

Celý ÿlánek najdete v aktuálním vydání ÿasopisu Živá historie kvten 2009 na stran 8.

NADĚJEMĚSÍCE

N A DĚ JEMĚSÍCE

Švédským vědcům se podařil objev, dávající naději milionům lidí trpících kardiovaskulárními nemocemi:

buňky v našemsrdci se postupně obnovují

. Srdce padesátiletého člověka tvoří jen z poloviny buňky, které se v srdeční svalovině nacházely při narození, zbývající buňky vznikly později. Zatím není jasné, jak k přirozené obnově srdce dochází. Podle vědců všakpředstava

léku, který srdce povzbuzuje k tvorbě nových buněk,

už není myšlenkou ze science ﬁction.

Vážení čtenáři,

příjemné počasí láká, a tak s květnovým číslem Světa rozhodně nezůsta-nete sedět doma – v rukou totiž máte pozvání k těm nejúžasnějším výpra-vám. Spolu s mořeplavcem Fernão de Magalhãesem se vydáme na vůbec

první cestu kolem světa

. Alespoň pár set kilometrů si při tom zpříjem-níme na motocyklech

značky Laurin & Klement

a ty nejobtížnější úseky hravě zdoláme díky

obřím pracovním strojům na kolech

. Vypravíme sei na krkolomné cesty do vesmíru, ovšem – a neděste se – ocitneme se přitom v kůži psů, opic a dalších živočichů, kteří

pro lidstvo výlety do kosmuotestovali

. Ačkoliv zvířata cestují ráda – alespoň o tom svědčí neuvěři-telně odvážné a vyčerpávající

migrace třeba až na konec světa

– z těchtovýprav radost rozhodně neměla. První výlety do kosmu totiž byly nerov-ným a často marným bojem o život – podobně jako souboj s infekcemia bakteriemi v době před rokem 1942, kdy od jisté smrti

zachránil první pacienty penicilín

. Jeho objevem Alexander Fleming zachránil miliony lidí a vyřešil hned několik velkých záhad medicíny. Mnoho dalších

nevysvět-litelných nemocí však lékaře trápí dodnes

– nejen že nemohou přijít nakloub jejich příčině, ale především je nedokáží úspěšně léčit. Zatímcovšak jedni vědci pátrají po lécích na dnes nevyléčitelné nemoci, jiní vyvíjejí metody, které

pomohou stvořit „superčlověka“

. Pak už budou nedo-statky a zranitelnost lidského těla minulostí, podobně jako těžba zlata nanašem území. Nebo že bychom se jejího obnovení přece jen ještě dočkali?Prozatím můžete náš výlet kolem světa zakončit procházkou naší republi-kou a poznat tak její

nejvýznamnější naleziště nerostného bohatství

.Přejeme vám neméně bohaté zážitky s novým číslem Světa

za redakci Světa Kateřina Sedláková Droščínová

V OBŘÍCH STROJÍCHNA CESTĚKOLEM SVĚTA