Prakticka Elektronika 1998-08

N ROZHOVOR
RONK III/1998. SLO 8 V TOMTO SEIT

N interview ....................................... 1 Novinky elektroniky 1998 ...................... 3 Seznamujeme vs (Mi izolanho odporu DI-2000M) ............................ 4 Zklady elektrotechniky (pokraovn) ... 5 Jednoduch zapojen pro voln as ...... 7 Informace, informace... .......................... 8 Minitransceiver erk pro penos dat .... 9 Stereofonn kazetov pehrva k PC .. 13 Elektronick odpouzova komr ......... 16 Nov knihy .......................................... 17 Sov spnac systm SSS-01 (dokonen) .................................... 18 Doutnkov antna ............................... 20 Inzerce .................................... I -XXVI, 44 Pevodnky D/A pro PC II .................. XXVII Stavme reproduktorov soustavy XI ... 23 Digitln stereo ECHO/HALL (pokraovn) ................................. 24 Vstran zariadenie na bicykel .......... 28 PC hobby ............................................ 29 CB report ............................................ 38 Rdio Historie ................................... 39 Z radioamatrskho svta ................... 40 Mlde a radiokluby ............................. 44
s Ing. Miloem Prosteckm, OK1MP, pedsedou eskho radioklubu (dle RK) o innosti na radioamatrsk organizace. V vodu prosm o nkolik zkladnch informac o RK, jak dlouho existuje a komu je uren? esk radioklub vznikl v roce 1990 a je organizac radioamatr, kter navazuje na tradice a aktivity naich radioamatrskch pedchdc ji z dob pedvlench. Po druh svtov vlce byla v SR obnovena radioamatrsk orgnizace pod nzvem eskoslovent amati vyslai (AV), kter byla po nkolika letech zalenna do Svazu pro spoluprci s armdou (Svazarm). Po rozpadu Svazarmu v roce 1990 se stal esk radioklub jednou z jeho nstupnickch organizac. V souasn dob sdruuje RK asi 3500 len, jejich spolenm zjmem je radiotechnika a radioamatrsk vysln (na rozdl od Svazarmu dnes nejsou leny RK zjemci o rdiov orientan bh, kte maj svj vlastn spolek). eknte nm nco z historie radioamatrsk organizace u ns. Zjem o radioamatrsk vysln byl v na zemi a do nedvna vdycky spe jenom trpn, ne podporovn. U v pedvlen SR tehdej ady kladly amatrskmu vysln vemon pekky. Bhem druh svtov vlky bylo amatrsk vysln zcela zakzno. Ale mnoho naich radioamatr vnovalo svoje znalosti a schopnosti nrodnmu odboji, za co bylo mnoho z nich popraveno a vznno. Po roce 1948 byl kad radioamatr oste sledovn, nebo amatrsk vysln umouje komunikaci s celm svtem bez ohledu na zempisn nebo ideologick hranice. Tehdej psn sledovn radioamatr by se dalo spe nazvat dkladnou perzekuc, nebo na potku 50. let bylo zrueno na 500 radioamatrskch vyslacch konces z piblin 600 po druh svtov vlce obnovench nebo nov vydanch. Od potku 60. let se situace zlepila, ale pesto ne kad zjemce koncesi dostal, i kdy odborn podmnky sploval. Druh vlna (ji ne v tak velkm rozsahu) odebrn vyslacch konces pila logicky po roce 1968. Od prvopotk radioamatrstv u ns a do sametov revoluce platilo, e kdo chce mt radioamatrskou koncesi, mus bt lenem radioamatrsk organizace. To mlo svoje nevhody, ale dnes po desetiletch zkuenostech vidme, e i sv vhody. lenstv v organizaci m toti na chovn radioamatra velmi pozitivn vliv. Protoe poslnm radioamatrstv nen pouze ovldnut radiotechniky a rdiovho provozu, nbr tak en ptelstv, tolerance a vzjemn pomoci mezi radioamatry na celm svt a potamo tak mezi vemi lidmi. Tomuto duchu souit radioamati kaj hamspirit. Jist chpete, e tyto hodnoty v dnen dob pipadaj mnohm jako zbyten balast. Spolkov innost vak umouje tradice hamspiritu uchovvat a pedvat mlad radioamatrsk generaci. Jak to bylo se zruenm Svazarmu a se vznikem jeho nstupnickch organizac? Zruit Svazarm v roce 1990 bylo celkem jednoduch a nutn to vyplynulo z vvoje udlost, avak vzhledem k jeho rozshl psobnosti i velkmu majetku bylo nutno or-
Ing. Milo Prosteck, OK1MP

ganizan zabezpeit pevod majetku i kompetenc na nov vznikl zjmov organizace (asi dv destky nov vzniklch spolk: radioamati, stelci, letci atd.). Za tm elem bylo vytvoeno Sdruen technickch sport a innost (STS), kter m v podstat pouze dvoj posln: 1) dokonit rozdlen majetku bvalho Svazarmu a 2) zprostedkovvat finann dotace sttnch orgn na zjmovou innost mldee. S jakmi dalmi organizacemi spolupracujete? Jak vyplynulo z toho, co jsme ji ekli, je radioamatrstv konkem bez hranic a vzhledem k tomu je nutn, aby bylo celosvtov i v jednotlivch zemch organizovno (uvdomme si jenom pote, vznikajc pi vyuvn kmitotovho spektra v naem nejblim okol). RK jakoto nejvt radioamatrsk organizace v R je lenem celosvtov Mezinrodn radioamatrsk organizace IARU, kter hj zjmy radioamatr na celm svt. To je velmi dleit, nebo stle vzrstajc komern zjmy vrobc, podnikatel a provozovatel slueb veho druhu vedou ke snahm omezovat a vytlaovat radioamatry z jejich kmitotovch psem. Kad zem me bt v IARU zastoupena jen jednou radioamatrskou organizac, a proto RK mus zabezpeovat zjmy i jinch naich radioamatrskch spolk, jakmi jsou napklad Svaz moravskoslezskch radioamatr (SMSR) nebo Asociace rdiovho orientanho bhu (AROB). Nkomu me existence vce radioamatrskch spolk v tak mal zemi, jakou je R, pipadat ponkud zbyten a komplikovan vzhledem k tomu, e IARU je organizac jednotnou (sdruuje zjemce o KV, VKV, ROB, PR, druice...) a tak v mnoha zemch kolem ns existuj jednotn a dobe fungujc radioamatrsk organizace. Ale na svornost v echch a na Morav si budeme muset jet pokat. U ns je tedy drobnch radioamatrskch spolk vce a se vemi RK udruje spoluprci, hlavn pokud se te legislativnho uspodn radioamatrsk innosti, pi zabezpeovn reprezentace R a znaky OK, pi fungovn QSL-sluby aj. Jak vhody vyplvaj z lenstv v RK a co vaim lenm nabzte? Na hlavn slubou je to, e hjme zjmy radioamatr jak ve svt, tak v na zemi. Pravda je, e tato nae sluba me zstat nkm nepovimnuta, co vak nic neubr na jejm vznamu. Jednou z dalch vznamnch slueb naim radioamatrm, kter je doslova hmatateln a vtinou radioamatr s potenm pijman, je zprostedkovvat rozesln radioamatrskch QSL-lstk v rmci celosvtov QSL-sluby. Je to pomrn drah a komplikovan zleitost, kdy si uvdomme, e radioamatrsk QSL-lstky putuj do nejodlehlejch kout zemkoule a jak jsou ceny potovnho. Pro dokreslen
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Praktick elektronika A Radio -8/98
uvdm sla: ron je vypraveno z R do celho svta pes milin QSL-lstk a radioamatrm v R dorueno piblin stejn mnostv QSL-lstk dolch ze zahrani. QSL-sluba je hrazena z sti z lenskch pspvk pro RK, nelenov RK maj rzn monosti hrady. RK vyvj tak publikan innost, jej produkty jsou ureny hlavn lenm. Kad len RK dostv 6x do roka klubovn asopis, krom toho vydvme rzn radioamatrsk pruky a uebnice. Nap. uebnice ke zkoukm na radioamatrskou koncesi, nazvan Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic vyla od roku 1993 v nkolika vydnch ji nkladem 10 000 vtisk. Z tohoto sla je patrno, e o nai literaturu maj zjem i nelenov RK. Jak jsou hlavn obory radioamatrsk innosti? Spolenm zkladem zjmu vech radioamatr je amatrsk vysln. To m ovem mnoho rznch zpsob, kter bychom mohli rozdlit podle toho, na jakch vlnovch dlkch se vysl, a dle podle toho, jakou formou a kudy jsou informace peneny (telegrafie, telefonie, obraz, data; penos rdiovch vln pmo, odrazem, pes druice atd.). Ped 2. svtovou vlkou vyslali radioamati hlavn na KV, kter jim byly pidleny jako vlny pro komern ely nepouiteln. Jakmile vak radioamati zjistili a prokzali, e jsou to vlny pro dlkov spojen velmi vhodn, zaali je komern sluby vytlaovat jinam. Na tomto starm, le stle aktulnm pkladu meme dokumentovat, jak pnos maj radioamati pro technick pokrok. Dnes jsou radioamatrm pidleny zk kmitotov segmenty od dlouhch vln (137 kHz), pes KV a VKV a po vlny ultrakrtk (241 GHz, tedy rdiov vlny o dlce asi 1,2 mm!). e je technika, kterou radioamati vyuvaj, skuten na rovni a srovnateln s modern profesionln telekomunikan technikou, o tom svd destky radioamatrskch telekomunikanch druic, kter obhaly nebo obhaj kolem na Zem a zprostedkovvaj spojen mezi radioamatry na rznch kontinentech v psmech, kde to pm en vln neumouje. Za poslednch 20 let vybudovali radioamati v R (stejn jako na celm svt) s radioamatrskch pevd v psmech VKV, kter - umstny na vysokch kopcch - umouj s jednoduchm zazenm a s malm vkonem navazovat radiotelefonn spojen na pomrn rozshlm zem. Krom komunikace mezi radioamatry slou s pevd jako velmi dobr telekomunikan prostedek v ppadech rznch nenadlch situac, netst apod. Do roku 1990 byl v SSR potlaovn jeden z modernch radioamatrskch obor - paket rdio. Jedn se o digitln penos dat opt prostednictvm rdiov pevdov st, slouc radioamatrm k vmn informac. Dvod byl prost: kontroln orgny tehdy nebyly vybaveny potebnou technikou a podezvavost byla tm pstovna. Paketov s je dnes ji dky pracovitosti a pi radioamatr celosvtov propojena a dala by se charakterizovat jako takov mal radioamatrsk Internet. O radioamatrstv se asto hovo jako o radioamatrskm sportu. V em tedy radioamati sout nebo zvod? Pro lep motivaci a pro zpesten radioamatrsk innosti jsou na celm svt vyhlaovny nejrznj soute dlouhodob, krtkodob i jednorzov. Napklad pi fotbalovm mistrovstv svta ve Francii uspodali francouzt radioamati sout o pamtn diplom za spojen s radioamatrskmi stanicemi z mst, na jejich stadinech se mistrovstv svta odehrvalo.
Nejslavnjm radioamatrskm diplomem za dlouhodobou aktivitu je americk diplom DXCC za navzn spojen s rznmi zemmi svta, piem radioamatrsk kritria pro samostatnou zemi jsou ponkud odlin od kritri politickch. Celkem je na zemkouli 328 radioamatrskch zem a v nejbli dob k nim pibudou 3 nov, a sice ostrovy Australs a Markzy, doposud posuzovan jako soust Francouzsk Polynsie, a st alamounovch ostrov, zvan Temotu. RK se kadoron v ervenci zastuje mezinrodn radioamatrsk soute na KV psmech, nazvan IARU HF Championship. Sout trv 24 hodin a kolem je navzat bhem tto doby co nejvce radioamatrskch spojen. RK pro tuto sout zajiuje ve spoluprci s dalmi organizacemi i jednotlivci reprezentan vyslac pracovit, letos s volac znakou OL8HQ (headquarters). Krom tto reprezentan stanice se samozejm soute mou zastnit vichni nai koncesovan radioamati. Velmi populrn radioamatrskou sout je Poln den, kdy se rovn zvod o to, kdo nave nejvce a nejdelch radioamatrskch spojen, ovem v psmech VKV, kde se rdiov vlny podle jinch zkonitost ne KV. Proto radioamati pi Polnm dnu kadoron prvn vkend v ervenci obsazuj vrcholky naich hor a kopc. Na pamtku Pavla Homoly, OK1RO, kter se v dob 2. svtov vlky stejn jako mnoho dalch naich radioamatr podlel na protifaistickm odboji, kadoron podme tet sobotu v dubnu dvouhodinov telegrafn zvod Memoril Pavla Homoly. Zmnil jste se o dotacch na innost mldee. K jakmu elu jsou vyuvany a jak se na tom podl RK? RK pod kadm rokem o przdninch kursy pro dti, mlde a tak pro eny. Tm sledujeme rozen naeho velmi uitenho hobby jednak mezi dorstajc generaci, jednak mezi nn pohlav, kter m k radiotechnice a k technice vbec pece jenom trochu opatrn vztah. Mimochodem, o tyto kursy v posledn dob projevuj zjem i dospl, a postar pnov (a to nikoliv pro zmnnou ast nnho pohlav) . Oproti individuln pprav m toti forma spolench kurs tu vhodu, e se uchazei o koncesi z st zkuench lektor nau teorii a techniku radioamatrskho provozu mnohem rychleji a snze, co si snad kad pi individulnm prokousvn se uebnicemi brzy uvdom. Krom toho jsou frekventanti naich kurs vedeni k tomu, aby pochopili, e radioamatrsk hobby nen pouhm druhem rdiov komunikace, nbr prostedkem sebevzdlvn v elektronice, zempisu, astronomii a v cizch jazycch. Ve spoluprci s Institutem dt a mldee Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy pod RK kadoron postupov (od okresnch kol a po mistrovstv R) soute dt a mldee v elektronice. Jak to pi takov souti vypad, to si mete prohldnout na snmcch na vedlej stran. Dti v nkolika vkovch kategorich prokazuj formou test svoje znalosti z elektroniky, v praktick sti soute zhotovuj ze stavebnice zadan vrobek a porota rovn posuzuje pstroje, kter si dti zhotovily doma. Doslechl jsem se, e RK vyvinul mimodnou aktivitu, aby umonil zskn radioamatrsk koncese naim handicapovanm spoluobanm. Ano, ped rokem jsme navzali spoluprci se Sjednocenou organizac nevidomch a slabozrakch. A ji v kvtnu letonho roku jsme lektorsky zabezpeili ppravn kurs pro zjemce o radioamatrskou kon-
cesi z tto organizace. RK poskytl podklady v potaov form pro vrobu speciln uebnice ke zkoukm pro nevidom a slabozrak. S velkm pochopenm vyli vstc i zkuebn komisai eskho telekomunikanho adu, nebo zkouky pochopiteln nemohly probhat obvyklm zpsobem formou psemnch test. Vsledkem jsou tedy radioamatrsk vyslac koncese pro zrakov postien. Je to jen mal troka do mlna a myslm si, e nae spolenost zstv naim handicapovanm spoluobanm dosti dluna; v zahrani jsou podobn aktivity bn. V dsledku privatizace pozbyla vtina radioklub svoje klubovny. Klubovn innost pitom povaujete za velmi prospnou. Jak tedy dl v tomto ohledu? V nkterch zemch, napklad v Nmecku jsou zjmov radioamatrsk krouky organizovny ve kolch. Je to celkem logick, nebo - jak ji bylo zdraznno radioamatrsk hobby slou k sebevzdlvn a ve kolch se pi dobr vli mohou najt i vhodn prostory k tto innosti. RK v tomto smru vyvj rzn iniciativy, ale zatm jenom mlo spn. Setkali jsme se nkolikrt s tm, e veden koly nem o takov krouek zjem, pestoe by byl zabezpeen instruktory z ad naich radioamatr; na nkterch kolch dokonce poaduj penze za pronjem msta pro innost radioamatrskho krouku. Pitom musm jet jednou zmnit podl radioamatrskho hobby na vdeckotechnickm pokroku u ns. Vzpomeme zsluhy radioamatra Ing. Alexandra Kolesnikova, OK1KW, na vvoji televize v 50. letech a Dr. Jiho Mrzka, OK1GM, na vzkumu ionosfry a na popularizaci kosmonautiky a elektroniky. Dal monosti jsou ve spoluprci s domy dt a mldee, s organizac skaut aj. Po peten tohoto zajmavho rozhovoru se jist najdou zjemci o zskn radioamatrsk koncese a o lenstv v RK. Jak maj postupovat? Pedpokladem zskn rdioamatrsk koncese je sloen zkouek, kter organizuje esk telekomunikan ad. Poadovan tmata jsou shrnuta v uebnici Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic. Vbornou ppravou pro zskn radioamatrsk koncese je sledovn (poslouchn) rdiovho provozu. Tm, kdo se zabvaj touto innost, se k rdiov posluchai a tm RK rovn nabz lenstv a svoje sluby. RK pidluje bezplatn rdiovm poslucham (bez ohledu na lenstv RK) tzv. posluchask slo, tvoen podobn jako volac znaky radioamatr vysla prefixem OK1, OK2 a identifikanm slem, pod nm me rdiov poslucha korespondovat prostednictvm QSL-sluby se stanicemi na celm svt. lenem RK se me stt kad zjemce o radioamatrskou innost bez ohledu na to, zda m nebo nem vyslac koncesi. Sta vyplnit pihlku a doruit ji na adresu: RK, U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7, tel.: (02) 87 22 240. V souasn dob jsou lensk pspvky 200 K ron, pro seniory a mlde do 18 let 100 K. Tento pspvek opravuje lena k vyuvn QSL-sluby a k odbru klubovnho dvoumsnku. Musm vak pedeslat, e vi tchto pspvk povauji za nedostatenou vzhledem k cenm materilu i slueb, kter potebujeme, vyuvme i na druh stran poskytujeme. Dal informace o RK mete najt na internetov strnce http://crk.mlp.cz Dkuji za rozhovor. Rozmlouval Petr Havli, OK1PFM.
Novinky elektroniky 1998

Doc. Ing. Ji Vack
Hlavnm motorem rozvoje elektroniky zstv ji po adu let pokraujc vvoj technologi ve vrob integrovanch obvod, kter se t oznauje termnem nanotechnologie, ponvad umouje zmenit rozmry funknch st tranzistor a do nanometrov oblasti (1 nanometr = miliardtina metru). Souasn rozmry tchto st se pohybuj v du 200 a 500 nm, perspektiva do r. 2010 pedpokld 50 nm, co umon umstit 1 bilin tranzistor na 1 ip rozmru 5 x 5 mm, zvit jejich pracovn kmitoet na 10 GHz a vytvoit pamti DRAM s kapacitou 256 MB, dosud dosaitelnou jen na pevnch discch. Fotolitografick penos obrazc funknch struktur na kemkov pltek ji peel od viditelnho svtla na ultrafialov (jdov spektrln ry 196 nm) a pechz dle na rtg zen a na elektronov a iontov zen. Souasn s tmto posunem stoupaj nroky na istotu prosted i pouitch materil, na rafinan a filtran procesy, na podmnky vvoje monokrystal, ezn pltk, vakuovch proces atd. Vsledkem jsou ji dnes mikroprocesory Intel Pentium II, X 86EPIC s paraleln architekturou, Motorola M-Core (RISC, 1,8 V, 20 mW) a pamt Flash se 2 bity na 1 prvek (4 rovn nboje). Stle plat Moorev zkon - vkon tchto prvk stoup na dvojnsobek kadch 18 msc. To pak umouje stl proud inovac v potach i v telekomunikacch. V oboru telekomunikac se rychle mobiln telefony (v USA je jich v provozu asi 50 milin) v digitlnm systmu modulace GSM-CDMA (Code Division MultipleAccess), frekvence kolem 1 GHz. Rozrstaj se i druicov systmy globln komunikace, vzjemn se propojuj rzn druicov systmy geosynchronn (GEO), systmy druic s nzkou a stedn obhovou drhou (LEO, MEO), vznik druicov subsystm Internetu (SAC) pod zenm Mezinrodn telekomunikan unie (ITU). Svtov s Internetu rychle roste, a o 50 % potu zkladnch center za rok, poet astnk pekroil 20 milin v r. 1997, vznikaj specializovan st vdeck, obchodn, technick atd. i rzn zjmov krouky (poet pes 20 tisc), ale do obsahu pronikaj i skupiny protizkonn (pedofilov, extrmist, anarchist, neonacist), snahy o kontrolu jsou zatm bezvsledn. Vznikaj dal specializovan st s kontrolovatelnm pstupem: I2 pro vldn instituce a vzkum, GPP-Gigabit Points of Presence pro 100 univerzit, Overnet pro prmysl, ve stdiu projektu je Multimedia Net a Super-Internet, Digital Library atd. Pro pstup k Internetu potebuje bn osobn pota pouze modem a linku k nejblimu poskytovateli sluby (provideru): pracuje pak pomoc software Microsoft nebo Netscape, kter sout navzjem. V oblasti pota rostou vkony zsluhou ji zmnnch mikroprocesor a pamt. Vedle bnch monitor s obrazovkou se objevuj barevn displeje s tekutmi krystaly LCD, zejmna u notebook a palmtop, ale jsou zatm pro bn rozmry (12 a 14 ) trojnsobn dra ne obrazovky. Zven vkony pota umouj t vvoj dokonalejch operanch systm (Windows 98, Rhapsody pro APPLE) a databzovch systm s analytickmi algoritmy (Oracle, Java Connectivity) i rozshlch program vukovch, jejich obrat doshl 10 miliard. Nkter objektov orientovan programy jsou dosaiteln i na Internetu, nap. AsTeR - tec systm pro slepce. Matematick programy (Mattab) se zlevuj, ale jsou nron na hardware i pro uivatele. Nov programy nejsou asto kompatibiln se starmi systmy. Spotebn elektronika pin novinky, na kter je trh mlo pipraven. Televize HDTV s velkou rozliovac schopnost (1200 dk) s digitlnm penosem je sice srovnateln s velmi dobrm filmem, ale se pomalu, v r. 1999 m bt ve 30 % domcnost, ale trh je nejist, pijmae jsou za 3500 a 6000 $. Pro bn TV pijmae jsou ureny Internet-adaptry, pro zznam signlu jsou digitln videodisky DVD. Digitln fotoaparty s pamt na nkolik snmk se postupn zlevuj, perspektivn a na 250 $. Lkask elektronika pronik zsluhou miniaturizace do neurologie. Sonda o prmru 1 mm zaveden do mozku pacienta me pomoc malho stimultoru psobit proti tesen rukou (Parkinson), bin stimultory mohou ovldat innost stev, moovho mche a dokonce i erekci po razech ptee. Laserov impulsy zaveden do srdenho svalu mohou stimulovat zlepen prokrven a zabraovat infarktu. V energetice pokrauje svtov trend rozvoje alternativnch zdroj energie, zejmna vyuit vodnch tok nejvtch ek v Asii, Africe i v Latinsk Americe. To ovem dl starosti ekologm, ponvad jde o velk zsahy do prody. V n se stav na hornm toku lut eky pehrada dlky 3 km o vce 200 m s vkonem 18 000 GW (Alsthom, ABB, Siemens), v Indii pod Himlajemi se pipravuje pehrada s elektrrnou 2,4 GW, v Laosu na Kalimantanu se plnuje tak 2,4 GW, v tureck Anatolii asi 19 mench pehrad atd. Stavba a provoz nuklernch elektrren vychzej vude dra, ne je vyuit zemnho plynu, kter je ekologicky pijateln. USA e problmy istho vzduchu; je zjitno, e zachycen 1 tuny NOx v elektrrn stoj 1700 $, ale u automobil 3100 $, zachycen 1 tuny CO2 stoj 100 $. Tato opaten vyvolvaj zdraen benznu o necel 3 centy/galon, zdraen elektrick energie o 2 c/kWh. Katalyztory XONON pro zemn plyn mohou v elektrrn zmenit obsah NOx na 3 ppm, CO na 5 ppm (milintinu objemu spalin). Pekvapenm je, e firma Westinghouse prodala v listopadu 1997 svou divizi nuklernch elektrren firm Siemens, co se me projevit i u ns (Temeln). Prmyslov elektronika pin rozvoj robotiky po strnce kvantity i diferenciace aplikac. Poet prmyslovch robot roste o 14 % ron, a to zejmna pro sven, lakovn, inspekce potrub, ale i pro vrobu hraek, pro zdravotnick sluby i zbavn parky. Celkov poet prmyslovch robot ve svt se odhaduje na 700 000 kus, roboti psob v kosmickm vzkumu Sojourner na Marsu. Roboti v podob lovka vyvinut v USA a Japonsku chod a nos bemena i po schodech a v 100 kg. Existuj speciln typy pro toxick a radioaktivn prosted, pro transportn operace i pro stavebn prce. Jsou aplikovny nov funkn principy, nap. magnetick emulze s iditelnou viskozitou pro tlumie vibrac, elektro-
chemick idla pro indikace rznch ltek (nap. uhlovodk) apod., vkonov mnie energie a tranzistory IGBT. Tyto principy pispvaj t k rozvoji mic techniky, kde roste vkon, rychlost a pesnost micch operac pomoc digitalizace (16bitov pevodnky A/D, 1000 ten za 1 s). V praxi ovem rozhoduje o vbru pstroje optimln pomr vkonu k cen, v micch systmech d postup pota (PC) pomoc rznch interface a software, vetn analzy a vyhodnocen dat a indikace abnormalit, co vechno urychluje vzkum a vvoj. Elektronika v doprav zajiuje v prvn ad bezpenost. V leteck doprav se zdokonalily systmy EGPS (zlepen varovn systm blzkosti zem, hor apod.) a navigan systm GPS-I2, kter umouje pistvn naslepo, bez viditelnosti a uren polohy letadla s pesnost nkolika metr. Systm GPS slou i eleznicm ke kontrole pohybu vlak. Urychluje se vvoj elektromobil - kapacita niklmetalhydridovch akumultor (NiMH) umouje dojezd 200 a 400 km, palivov lnky Zn-vzduch podobn, ale lpe se prosazuje kombinace elektrickho pohonu s benznovm motorem (Toyota, Daimler-Benz, Chrysler atd.). Vojensk a kosmick technika vyuv elektroniku hlavn k dlkovmu men a penosu informac z experimentlnch a dlkov ovldanch letadel, sond a vozidel bez lidsk posdky. Nejlepm pkladem je sonda Cassini-Huygens, kter let k Saturnu a m odtamtud v r. 2004 ze vzdlenosti 10 miliard km k nm vyslat barevn obrazy a telemetrick data ze saturnovch prstenc a druic. K tomu elu byly vyvinuty nov systmy kdovn odoln vi umu a ruen, spch vak zvis i na odolnosti a spolehlivosti cel optick, televizn a radioelektronick aparatury, na neporuenosti antn atd. V z t.r. bude sonda Global Surveyor na obn drze kolem Marsu a bude mapovat jeho povrch. Sonda Huygens-Cassini peltv v kvtnu kolem Venue. Elektronick telemetrie vak pomh t pi vvoji ultrarychlch raketopln Venture Star X 33, 34 a 38, kter maj v r. 1999 doshnout rychlosti Mach 13 s nosnost 9 tun, nebo na druh stran k vvoji velmi pomalho stratosfrickho monitorovacho letadla Pathfinder, kter m pi rychlosti 30 km/h z vky 25 km monitorovat a dlkov mit parametry velkch ploch a objekt zemskho povrchu (zorn pole m pes 1000 km2). V pouze 218 kg a vydr pracovat 96 hodin, startuje a pistv bez pilota. Na zklad novch zkuenost a monost se znovu oivuj projekty dlkovch rychlch dopravnch letadel (2500 km/h), Boeing spolupracuje s Tupolevem, probhaj zkouky na TU-144, kter maj odstraovat jeho nedostatky. Oily t projekty protibalistick ochrany ABM-SDI pomoc vkonovch dlkovch laser. ivotn prosted se stle rostoucmi problmy se stv zkonit irokm polem pro aplikace elektroniky. Mic a varovn systmy, ultrazvukov i mikrovlnn a infraerven analyztory, tdic automaty, automatick neutralizan zazen pro znekodnn kyselin, zsaditch ltek i jed ve vod, ionizan a ultrafialov istie, elektrolytick absorbery tkch kov z pdy atd., to jsou pklady oblast rozvoje pro pt stolet, kter jsou dnes zatm povtin v laboratoch. Tady je stle jet velk pole psobnosti pro vzkum a vvoj, komplikace vak psob nedostaten informovanost veejnosti a pli zk zjmy politik a ekonom.
SEZNAMUJEME VS
Mi izolanho odporu DI-2000M

Celkov popis
Tento mic pstroj je v principu obdobou znmho mie s nzvem Megmet. Jeho pouit je vak podstatn ir, konstrukce modernj a daj pesnj (pokud ovem pesnost daje v takovm ppad vyadujeme). Pstroj umouje mit odpor v rozmez 10 kW a 1000 MW, dle jm lze mit stdav napt a do 750 V a lze jej t pout jako indiktor uzavenho obvodu, kdy v ppad, e kontrolovan objekt m men odpor ne asi 20 W, se ozv akustick signl. Pro men velkch odpor m pstroj vestavn zdroj, kter produkuje stejnosmrn napt asi 500 V. Toto napt je vak na dotyk zcela bezpen, nebo pouit zdroj je zmrn velmi mkk. Vechny funkce pstroje jsou ovldny devti tlatky. Osm zkladnch tlatek je na pravm boku pstroje. Prvnm tlatkem shora se pstroj zapn nebo vypn. Druhm tlatkem se aktivuje men malho odporu (do 200 W) se souasnou akustickou indikac odporu menho ne 20 W. Tet a tvrt tlatko vol men stdavch napt (rozsah 200 nebo 750 V) a ptm a osmm tlatkem nastavujeme mic rozsahy pi men velkho odporu. Zmen daje jsou indikovny na 3,5mstnm displeji s vkou slic asi 12 mm. Pod displejem je jet devt tlatko, kterm se zapn nebo vypn zdroj vysokho napt, kter je nezbytn pi men velkho odporu. Pi men malho odporu nebo pi men napt se vyazuje tento zdroj z innosti. K napjen pstroje slou est tukovch lnk, kter se vkldaj do prostoru pod vkem na spodn stn pstroje. Jestlie jsou ji napjec lnky vyerpny, zobrazuje se na displeji pslun upozornn, vyjden zkratkou BT. Pstroj je dodvn v mkkm plastovm pouzdru, se esti tukovmi napjecmi lnky a je doplnn i micmi rami. Rozsah: 0 a 199 W. Pesnost daje: 1 %. Akustick signl: pi odporu menm ne 20 W. Men velkho odporu: Rozsah 2 MW: 10 kW a 1,999 MW. Rozsah 20 MW: 100 kW a 19,99 MW. Rozsah 200 MW: 1 MW a 199,9 MW. Rozsah 2000 MW: 10 MW a 1999 MW. Pesnost: 2 %. Men napt: Rozsahy: do 200 V, do 750 V. Pesnost: 1 %. Napjen: 9 V (6 x AA). Rozmry: 19,5 x 10 x 4,7 cm. Hmotnost: asi 0,6 kg.
V eskm pedbnm pracovnm (nikoli vytitnm) nvodu, kter jsem ml k dispozici, jsem se doetl zajmavou vtu: jestlie jsou mic hroty pi men pli blzko u sebe, lnky se rychleji vybjej. Nebylo mi jasn, co mla tato (v principu zcela nesmysln) vta znamenat, avak napadlo m, e tm autor pravdpodobn chtl ci, e se pi zkratovanch svorkch E a L ivotnost napjecch lnk zkracuje. K men malho odporu a stdavch napt na svorkch COM a V/W nemm dn pipomnky. Snad jen tu malikost, e pi men odporu, kter je men ne 20 W, ns vdy doprovz akustick signl.
Zvr
Tento pstroj nabz firma GM electronic v Praze za 3250 K (vetn DPH). Pro toho, kdo potebuje mit astji izolan odpor nebo rezistory s nadmrn velkm odporem, je tento pstroj jist vhodn. Adrien Hofhans
Funkce pstroje
Zkontroloval jsem vechny funkce tohoto pstroje a mohu ci, e splnil vcelku ve, co vrobce udval. Odpor do 200 W meme mit pouze na svorkch, oznaench COM a V/W , vdy vak bez ptomnosti vysokho napt. Jestlie vak je tento men odpor men ne 20 W, ozv se pi men akustick signl. Vt odpory je teba mit mezi svorkami oznaenmi E a L a to jen se zapnutm zdrojem vysokho napt. Pak lze zvolit jeden ze ty rozsah, kter jsou k dispozici. Zde bych chtl upozornit na to, e rove tohoto micho napt je piblin 500 V a pochopiteln se zmenuje tm vce, m men odpor mezi tyto svorky pipojme. Toto napt nen v dnm ppad ivotu nebezpen, protoe zkratov proud nepesahuje asi 1,5 mA; dotkneme-li se vak souasn obou micch hrot, pociujeme zeteln brnn.
Technick daje podle vrobce

Men malho odporu nebo prchodnosti obvodu:
Praktick elektronika A Radio - 8/98
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
(Pokraovn)
Seril pro PE pipravuje Ing. Ji Peek, OK2QX
bude mt odpor nulov. Toto zapojen m velk vstupn a mal vstupn odpor. Pouv se k oddlen elektronickch obvod, podobn jako emitorov sledova s tranzistorem. Napov zeslen je rovno 1. A=1
Logick obvody
Je nejv pravdpodobn, e jste se ji setkali s informac, e vvoj matematickch stroj zapoal ji v 17. stolet, kdy geniln matematik Leibnitz zkonstruoval svj prv fungujc matematick stroj na ist mechanickm principu. Dnen modern potae maj sv pedchdce ve velkch monstrech, kde hlavnm spnacm prvkem rozliujcm dva stavy - sepnuto a vypnuto (tedy ano a ne) - byl kontakt rel. Rel byla nahrazena postupn elektronkami a to byla ra velkch slovch pota, jejich vkonnost v mnohm nedosahovala dnench penosnch PC notebook. Elektronky byly postupn nahrazeny polovodiovmi diodami a tranzistory a s vvojem integrovanch obvod se objevily speciln obvody tzv. logiky TTL, zkladn stavebn prvky modern vpoetn techniky. Jejich dal vvoj smoval a k dnenm mikroprocesorovm obvodm, kter jsou obsaeny v kadm potai PC. Obecn logick obvody jsou takov systmy, kde jednotliv mnc se veliiny maj v ustlenm stavu pouze dv hodnoty logickou nulu a logickou jedniku. Na absolutn velikosti tto veliiny tolik nezle, ale u bn pouvanch obvod ady 74.. je logick nula napt men ne 0,4 V, o logick jednice mluvme v ppad napt vtho jak 2,4 V (maximln 5,25 V). Logick obvody CMOS mohou pracovat s napjecm naptm 3 a 15 V. Logick nula je pro n definovna od 0 do 30 % napjecho napt, logick 1 od 70 do 100 %.
Velmi asto se operan zasilovae pouvaj v obvodech sloucch k matematickm vpotm - nap. pro integraci, stn, nsoben konstantou nebo derivaci. My se na strnkch naeho asopisu setkvme s uplatnnm v jednoduch aplikacch. Invertor (invertujc zesilova). OZ je doplnn dvma rezistory a zapojen podle schmatu na obr. 94. Pokud je splnna podmnka R1 = R2, pak bude vstupn napt stejn velk, jako je napt vstupn, ale s opanou polaritou (viz pklad na obr. 95). Pokud nejsou rezistory R1 a R2 shodn, bude zeslen (zeslaben) signlu na vstupu vpomru odpor tchto rezistor: R2 A = - . R1
Obr. 97. Napov sledova s OZ Kompartor. V radioamatrskch aplikacch se tak asto vyuv OZ jako kompartor. Pak je na jeden vstup pipojeno referenn napt, na druh sledovan signl. OZ v tomto ppad nem zapojenu dnou zptnou vazbu a vyuv se jeho velkho zeslen. Pokud napt na invertujccm vstupu v zapojen na obr. 98 je men ne referenn, je na vstupu OZ trvale maximln kladn napt. Jestlie napt U1 na invertujcm vstupu pekro napt referenn, napt na vstupu se skokov zmn na zporn. Jako pklad si meme uvst ppad, kdy ze vstupnho sinusovho napt zskme vstupn napt s obdlnkovm prbhem (obr. 99).
Obr. 94. Operan zesilova zapojen jako invertor
Obr. 98. Kompartor s OZ
Boolova algebra
U jednoduch TTL logiky (zkratka ztransistor - transistor - logic), event. DTL logiky (diode - tranzistor - logic) se vychz z matematickho vyjden tzv. Boolovy (ti blovy) algebry. Pro relov a logick obvody je charakteristick, e mohou bt pouze v rozepnutm, nebo sepnutm stavu. Na jejich vstupu bu signl je, nebo nen, vzvislosti na existenci signlu na jejich (obvykle dvou nebo vce) vstupech. Logick promnn tady me nabvat pouze dvou hodnot, mn se skokem, nikoliv spojit. Pokud tuto promnnou ozname X, plat, e X = 0, pokud je X jin ne 1 a X = 1, pokud je X jin ne 0
a) logick nula; obvodem neme prochzet proud b) logick jednika; proud me prochzet
Obr. 95. Vstupn a vstupn napt invertoru Neinvertujc zesilova. Zapojen je na obr. 96. Oproti pedchozmu zapojen m mnohem vt vstupn odpor ten je v podstat uren jen vstupnm odporem OZ. Vstupn napt m stejnou polaritu jako napt na vstupu. Zesilova m zeslen vdy vt ne 1: R2 A = + 1. R1 Obr. 99. Tvarovn signlu kompartorem Operan zesilova se ponkud vymyk bnmu chpn analogovch obvod, kter jsou zpravidla zameny na jednu nebo nkolik mlo funkc. Operan zesilova je stejn univerzln soustka jako nap. obyejn tranzistor. Proto jej najdeme v zapojench kvalitnch pedzesilova, koncovch zesilova, nejrznjch filtr, v micch pstrojch, ve stabiliztorech napt, u pevodnk proud-napt, pevodnk digitln analogovch atd. Speciln typy jsou schopny pracovat ji pi napt od 0,9 V, ppadn na kmitotech stovek MHz, pi napjecm proudu nkolika A nebo naopak svstupnmi proudy nkolika ampr.
Obr. 96. Neinvertujc zesilova s OZ Napov sledova vznikne pravou pedchozho zapojen, kdy R1 bude mt nekonen odpor (vypustme jej) a R2
Obr. 100. Logick nula a jednika
V nkterch textech se mete setkat s jinm oznaenm logickch stav. V pozitivn logice (bn obvody TTL, DTL a CMOS) vyjaduje rove H logickou 1 a rove L logickou 0. Zkladn logick operace Boolovy algebry jsou logick souet, logick souin a logick negace. Logick souet Paraleln zapojen kontakt rel a, b, event. dalch pedstavuje funkci NEBO (anglicky OR), kter se nazv logick souet. Podvme-li se na obr. 101, vidme, e obvodem bude protkat proud jen tehdy, kdy sepne kontakt a, nebo kontakt b (nebo oba). Matematicky to lze vyjdit vztahem X=a+b (pozor, jsme stle v Boolov algebe!) Tuto rovnici teme: Obvodem prochz proud, sepne-li kontakt a nebo b (pro jednoduchost nejsou kresleny dal prvky v obvodu a zdroj napt). Lze to vyjdit i tzv. pravdivostn tabulkou:
a b X
nl na vstupu (rel sepnuto), chyb na vstupu (je pouit rozpnac kontakt) a obrcen.
Obr. 103. Logick negace s rel s rozpnacm kontaktem Vyuitm monost Booleovy algebry se znan zjednodu nvrh velmi sloitch logickch obvod. Ponvad tato oblast m vznam jen pro nvrhy obvod a nikoliv pro jejich aplikace, nebudeme se j dle podrobnji zabvat. Nejjednodu logick obvody ady 74.. sdruuj funkci AND a negaci, event. OR a negaci - proto se oznauj nikoliv prostm AND i OR ale NAND (ti nend) nebo NOR. Vidme to nap. na schmatu jednoduchho zapojen hradla NAND na obr. 104. Obr. 106. Hradlo NAND v logickm obvodu CMOS sem nepat, ovem jejich vyuit ve vpoetn technice a regulan technice je vt ne kdekoliv jinde. Dleit je, e alespo sten jim byla vnovna pozornost. Zcela urit plin rychlost ve vkladu zklad radiotechniky a dalch kapitol byla sten na kor srozumitelnosti, o mnoha oblastech jsme se bohuel vbec nezmnili. K radiotechnice doporuuji zakoupit si dal literaturu - vborn jsou knky od Vclava Maliny Poznvme elektroniku, kter u na stavb jednoduchch pstroj a ji vyly ti dly, uveejnosti je nepli znm kniha sponkud neobvyklm nzvem na uebnici Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic, kde je zkladm radiotechniky vnovno 130 z celkovch 230 stran a vklad je velmi srozumiteln. Mimo teorie radiotechniky se tam dozvte jet spoustu zajmavch vc o radioamatrech. Knku si mete objednat na eskm radioklubu (U Pergamenky 3, 170 00 Praha 7). Pro podrobnj studium poslednch parti doporuuji prostudovat knihu Od logickch obvod k mikroprocesorm, kter snad nejpopulrnj monou formou (i kdy velmi precizn a vdecky) podv vklad od zkladnch logickch obvod pes pamov leny, registry, itae a k mikroprocesorm. Prv vydn vylo ve tyech samostatnch knkch, ve druhm vydn, kter vylo vroce 1988 v SNTL, jsou vechny tyi dly sloueny do jedn knihy. Bv asto na pultech antikvarit, kam vak rozhodn nepat. Od ptho sla jsme pro vs pipravili kurs vnovan pmo potam, kter vs jist zaujme tak - navc bude zakonen popisem stavby vlastnho osobnho potae z jednotlivch dl, kter bude i pro ty mn majetn pstupn, a vechny potebn popisovan dly si budete moci objednat na jedn adrese. Pokud se te dotaz, kter doposud k serilu zklad elektroniky doly, mm ji pipraveno nkolik lnk s tematikou, kter by mohla zajmat i ir okruh ten a pro kterou v tomto kursu nebylo dosti prostoru. Nkterm tenm jsem na dotazy odpovdal psemn. Vzhledem k ohlasm, kter cel seril vzbudil, pedpokldm, e splnil svj el, a vem, kte zaslali njak pipomnky, dkuji. Ing. Ji Peek
0 0 1 1
0 1 0 1
0 1 1 1
Obr. 104. Logick obvod realizujc funkci NAND sestaven z diskrtnch soustek Funkce logickho souinu a.b.c je zde negovna na a.b.c. Je to dno technicky tm, e u diodov logiky se mus napov ztrty na diodch kompenzovat tranzistorovm zesilovaem, kter pedchoz vslednou funkci neguje. To je nakonec i vhodn, ponvad z hradel NAND nebo NOR je mon sestavit vechny mon dal logick kombinace. Ve schmatu diody Dp kompenzuj bytek napt na diodch D1 a D3. Skuten zapojen hradla NAND vlogickm obvodu TTL a CMOS je na obr. 105 a 106.
Obr. 101. Logick souet Logick souin Podobn jako v pedchozm odstavci mme kontakty rel a a b, tentokrt vak azeny nikoliv paraleln, ale vsrii. Matematick vyjden je rovnic X=a.b a teme je: Obvodem me prochzet proud, kdy kontakty a i b jsou sepnuty. Jedn se o funkci AND (ti end). Vyjdeme si tot opt pravdivostn tabulkou:
a b X
0 0 1 1
0 1 0 1
0 0 0 1
Obr. 102. Logick souin Logick negace je dal funkc Boolovy algebry. Realizuje se prakticky invertorem a matematicky se vyjd vodorovnou rkou nad negovanou promnnou: negace X = a. Obvykl relov znzornn vidme na obr. 103. Obvod pracuje tak, e v ppad, existuje-li sig-
Obr. 105. Skuten vnitn zapojen obvodu TTL (7420)
Zvr
Po zakonen zklad radiotechniky, kter skonily prakticky kapitolami o antnch a napajech, jsme doslova proltli pes klopn obvody, operan zesilovae a k zkladm logickch obvod. Mon namtnete, e oblast operanch zesilova prv
Jednoduch zapojen pro voln as

Zdroj VN 10 kV
Zdroj najde vyuit v elektrickm filtru mikrostic, v lapai ltajcho hmyzu, v ioniztoru vzduchu, ve hledai trhlin ve stench krytinch atd. Ne, to nen humor, ve, co potebujete ke zhotoven zdroje, najdete v ernoblm televizoru TESLA ady Olympia nebo Capella, kter prv hodlte vyhodit do kontejneru. Navc potebujete jenom zvonkov trafo a plastovou krabiku. Ze schmatu na obr. 1 je zejm, e jde o blokovac osciltor s kmitotem okolo 14 kHz. Zapojen vvod VN trafa z televizoru Olympia je na obr. 2. Pi napjen ze zvonkovho trafa lze velikost kondenztoru C1 v rozmez od 50 do 1000 F mnit vstupn napt od 5 do 15 kV. Kondenztor C4 je sloen ze t kus kondenztor o kapacit 100 pF na napt 10 kV, zskanch z VN nsobie televizoru Junos. Tato filtrace se ukzala jako nezbytn pi pouit zdroje k filtraci mikrostic. Tranzistor T1 je umstn na hlinkovm plechu, ale hlavnm zdrojem tepla je rezistor R1. zdroje VN a vzdlen tak, aby nedochzelo k samovolnm vbojm, nabij se mikrosteky pi prletu mezi mkami a jsou pitaeny elektrodou s opanm nbojem. Pi praktickm ovovn principu byl do elektrickho filtru ze vzdlenosti 20 cm vydechovn cigaretov kou a ten u se za sky nedostal. Pokud upravme sky tak, aby jednu sku tvoily svisl vodie a druhou vodorovn a mezery mezi vodii zvolme takov, aby mohl proletovat hmyz, stane se filtr hubiem ltajcho hmyzu. Zdroj je tak vhodn k rznm ji dve popsanm pstrojm pro ionizaci vzduchu a to pedevm proto, e lze snadno nastavit potebn vstupn napt. Zazen, kterm lze odhalovat trhliny v krytinch plochch stech bylo ji tak publikovno. I pro tento el lze pout popisovan zdroj pi napjen z motocyklov baterie 12 V. Jeden vvod VN se pipoj na hromosvodnou soustavu a druh, umstn na izolovan tyi, je jako elektroda posouvn v dostaten vzdlenosti nad sledovanou plochou. V trhlinch se
jako zesilova, sloen ze dvou invertor IO1A a IO1B typu 4011, ze kterho je vytvoen BKO zavedenm kladn zptn vazby rezistorem R2 z vstupu 4 IO1B na vstupy 1, 2 IO1A.
Obr. 3. Bistabiln klopn obvod ovldan tlatkem Vstup 4 IO1B je souasn vstupem logickho signlu Q celho BKO. Z vstupu 3 IO1A je pes rezistor R1 nabjen kondenztor C1 tak, e vvod C1, spojen s tlatkem S1, je vdy v opan logick rovni ne vstup 1, 2 IO1A. Stisknutm tlatka S1 se penese opan rove z C1 na vstup IO1A a BKO se peklop. Pi opakovanm stiskvn S1 se tak na vstupu Q BKO stdaj ob logick rovn. Zapojen pracuje spolehliv v plnm rozmez napjecho napt IO1 od 3 do 15 V. Zdenk Hjek
Prstroj na registrciu hovorov v snoch

S dva hlavn typy snov. Mohli by sme ich nazva duchovnmi a telesnmi. Duchovn sny s sprostredkovan duchovnmi bytosami, resp. poda Biblie anjelami. (o sa tka snov, v Biblii s prklady, tak v Starom ako aj v Novom zkone.) Duchovn sen me vznikn aj tak, e duch vystpi z tela, prejde do inej dimenzie (alebo inho sveta), tam preije nejak dej a potom sa znova vrti do tela. Pri pomto type sna sa udsk dua me za pomerne krtky as vznies na in planty (svety). o sa tka telesnho sna, mohli by me ho zatriedit do troch kategri: - sny, ktor vznikaj priamo v mysli loveka, - sny, ktor prichdzaj odniekadia z neho pozemskho sveta (telepaticky), - sny, ktor prichdzaj z kozmu, ie nie z pozemskho, ale z mimozemskch svetov (tie telepaticky). S udia, ktor zo sna rozprvaj, ale ke sa zobudia, mlo alebo vbec ni si nevedia zapamta z toho, o sa im snvalo, o em vo sne hovorili. Me sa sta, e pre niektorch ud je ich sen, prpadn hovor zo sna nejakm odkazom z inho sveta a me to by aj vemi dleit informcia pre cel udstvo. Prve pre zznam hovorov zo sna som zostrojil prstroj, ktor alej uvdzam. Podstata prstroja spova v tom, e elektrick signl, zskan snmanm hovoru cez mikrofn sa dostatone zosil-
Obr. 1. Zdroj VN 10 kV Nyn nkolik poznmek k pouit zdroje VN. Filtrovn vzduchu je dnes vce ne mdn zleitost. K filtraci se obvykle pouvaj textiln filtry, kter ale nezachyt mikrosteky. Pokud ovem jako posledn lnek zaadme dv kovov sky vzjemn izolovan, pipojen k obma plm vstupu obvykle dr vlhkost, i kdy je okol such, a to se projev mstnm vbojem, kter je indikovn jako zvten vchylka miliamprmetru (na schmatu oznaenho jako mA). Lubo Matysek, OK1ACP
Bistabiln klopn obvod ovldan tlatkem

Zaslm vm schma bistabilnho klopnho obvodu, kter se stdav peklp pomoc jedinho tlatka. V minulosti jsem se setkal s nkolika variantami tohoto obvodu, osazenho rznmi typy integrovanch obvod, ale nikdy jsem se nesetkal s pouitm IO CMOS 4011. Proto jsem si aplikaci tohoto IO v obvodu ovil. Schma bistabilnho klopnho obvodu (BKO), ovldanho jednm tlatkem, je na obr. 3. Zapojen pracuje
Obr. 2. Zapojen vvod VN trafa Olympia
Obr. 4. Prstroj na registrciu hovoroch v snoch n, usmern a ovlda rel, ktor spa magnetofn pre zznam hovoru. Schma prstroja je na obr. 4. Hovor sa snma dynamickm mikrofnom MI1. Tranzistor T1 pracuje ako predzosilova, IO1 ako zosilova. Didy D1 a D2 s prslunmi siastkami tvoria usmerova, resp. zdvojova naptia nf signlu. Usmernenm naptm se nabja kondenztor C9 a ovldaj tranzistory T2 a T3, T3 spna rel RE1. Kontakty rel spnaj napjacie naptie pre magnetofn. Potenciometrem P1 nastavujeme rove nf signlu pre zznam na magnetofn. Potenciometerm P2 nastavujeme rove nf signlu pre IO1, ie citlivos spnania rel. Potenciometrom P3 zase meme nastavi vybjaciu dobu asovacieho kondenztora C9, resp. dobu zapnutia magnetofnu. Tto doba je nastaviten pro preklenutie pauzy v hovore v rozmedz 7 a 60 seknd. Nmeth Tibor st. optovnm sepnutm spnae baterie S1. Pouit tyristor 2N5060 m parametry 30 V/0,8 A a lze jej nahradit dostupnjm typem BRX44. Detektor je napjen naptm 9 V z destikov baterie. Pi zhasnut D1 je odbr proudu z baterie nulov, bhem indikace je baterie zatena proudem asi 4 mA. Pouitm citlivj LED diody D1 a zvtenm odporu rezistoru R4 lze odbr proudu z baterie dle snit. Napjen detektoru ze sovho adaptru nen pli vhodn, protoe nkter patn konstruovan adaptry mohou vnet do telefonn linky nedouc sov brum. Popular Electronics, July 1998, s. 52
Detektor vyzvncho signlu telefonu

Schma detektoru je na obr. 5. Detektor se pipojuje na telefonn veden, piem nezle na poad vodi. Doutnavka NE1, zapojen na vstupu detektoru, mus mt zpaln napt asi 90 V. V klidu je mezi vodii telefonn linky stejnosmrn napt asi 48 V, doutnavka je zhasnut a detektor nepedstavuje pro telefonn linku dnou zt. Pi vyzvnn pekro napt mezi vodii linky velikost zpalnho napt doutnavky a ta zapl. Vyzvnc proud tee doutnavkou a omezovacmi rezistory R1 a R3, je usmrnn mstkem z diod D1 a D4 a na zatovacm rezistoru R2 vytvo takov bytek napt, e sepne tyristor TY1. Sepnut tyristor umon prtok proudu z baterie B1 pes omezovac rezistor R4 do svtiv diody D5, kter se rozsvt a indikuje tak vyzvnc signl. Tyristor pracuje jako pam a zstane sepnut i po ukonen vyzvnn. Indikaci je proto nutn ukonit vypnutm a
Ven teni,
mte-li k dispozici pomcky i ppravky a pstroje, jejich popis by byl vhodn k uveejnn v tto rubrice, nevhejte a zalete je na adresu redakce - dobrch a krtkch lnk je stl nedostatek. Pomete tak tvoit zajmav asopis i pro skupinu ten s menmi zkuenostmi v elektronice. Redakce
Obr. 5. Detektor vyzvncho signlu telefonu
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz, staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakko-
liv asopisy z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Laser Focus World se zabv pokroky v optice, elektrooptice a optoelektronice. V recenzovanm ukzkovm sle asopisu jsou mj. lnky informujc o projeknm zobrazovai tvoenm laserovmi pixly, o vlknovch laserech pro vytven znaek v prmyslu, o optoelektrickch pijmach, o interferometrickm men vzdlenost a o mnoha dalch zajmavch tmatech. asopis je msnk (v prosinci vychzej dv sla) formtu A4, m prmrn 340 stran a je titn barevn na kdovm pape. Pedplatn pro Evropu na jeden rok je 244 US dolar, jedno slo stoj v USA 10 dolar.
Minitransceiver
pro penos dat erk
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX, Ing. Pavel Lajner, OK2UCX
Digitln provoz paket rdio (PR) pitahuje stle vce radioamatr. Je to zpsobeno nzkou cenou jak vpoetn techniky, tak i rznch profesionlnch radiostanic, kter ale umonuj pouze pomal provoz rychlost 1200 nebo 2400 bit/s. Pro zven penosov rychlosti na standardnch 9600 bit/s je poteba pout speciln k tomu uren radiostanice. Nvod na stavbu takov jednoduch radiostanice najdete v nsledujcm lnku. Bli informace o problematice PR me ten najt v knize Packet radio od A a do Z, kterou vydal BEN Technick literatura v srpnu 1996.
Pohled na pedn panel minitransceiveru erk Pro provoz rychlost 9600 Bd nelze pout bn run transceivery. Na transceiver (dle jen TRX) jsou kladeny nronj poadavky hlavn na ku psma, na zavdn modulace, na vstup signlu i na rychlost pepnn pjem/vysln. Na trhu jsou dostupn i TRXy renomovanch firem schopn provozu 9600 Bd, ale jsou mobilnho i stolnho proveden a jejich cena je dosti vysok. Navc vechny tyto TRXy maj spoustu dalch funkc, tlatek a displej, kter se pi provozu PR neuplatn. Drah a kvalitn zazen je tak vlastn degradovno. Ne vechny TRXy oznaen 9600 PR navc funguj bez problm. Ideln by tedy byl mal jednoelov TRX, kter by sploval vechny technick poadavky, byl jednoduch a levn. Byl by trvale pipojen k modemu a kpotai. Odpadla by ast manipulace s kabel a ueten profi TRX by mohl slouit jinm elm. Proto jsme se pokusili takov TRX postavit. Vsledek na prce vm pedkldme v nsledujcm lnku. Jak jsme uvedli, ve Slovinsku spn aplikovali systm irokopsmov a dnes bn vyuvaj rychlost 38 kBd. Dky mal rozloze Slovinska pracuj vechny uivatelsk vstupy na jednom kmitotu (v psmu 430MHz) a zaberou tak prv 200kHz. Ndy jsou na vysokch kopcch a bez problm pokryj cel zem. U ns nen mon tento systm aplikovat z nkolika dvod. Tm prvnm je geografick uspodn na zem, kter je velmi lenit a m vt rozlohu. Dky tomu je pro pokryt signlem poteba vce nd a tm i kmitot. S tm souvis druh problm - nedostatek volnch kmitot v psmu 430 MHz. Situace v tomto psmu je v na republice dosti nepehledn. Nachz se v nm vedle radioamatr tak velk mnostv rznch profislueb, datovch pojtek a dlkovch ovldn ehokoliv. Pro pklad meme uvst ppad Brna, kde na downlinku japonsk radioamatrsk druice pracuje oficiln schvlen datov spoj s velkm vkonem. Na vysokm kopci tak u nelze najt v radioamatrskm digitlnm segmentu dn voln kmitoet. Proto musme s psmem zachzet etrn a tud nememe pro uivatelsk vstupy v psmu 430MHz vyuvat jednoduch slovinsk systm. Na vych psmech je natst situace jin a slovinsk TRXy ji pracuj na nkterch linkch. Jejich vhodou je nzk cena, jednoduchost a spolehlivost. een pro rychl a levn pstup uivatel do st PR, splujc poadavek vyuit co nejuho psma pro penos, opt pochz z Nmecka. Henning, DF9IC, a Johannes, DG3RBU, nabzej velmi jednoduch modem PICPAR pro 9600 Bd PR, kter se pipojuje pmo na paraleln port potae a kter je jako stvoen k pouit s dle popsanm TRXem. Podrobnji bylo o modemech 9k6 psno v PE-AR 4/98. Jen tak na okraj: ve Slovinsku ji instalovali na vtinu hlavnch linek TRXy pro 1,2 MBit/s v psmu 2400 MHz a podobn TRX v psmu 23 cm pouvaj pro uivatelsk pstup.
Technick daje
Napjec napt: 12 a14 V. Odbr proudu: 80 mA RX/ 550 mA TX. Kmitotov rozsah: 430a440 MHz. Modulace: FSK (9600 Bd G3RUH). Pijma: superheterodyn s dvojm smovnm. Mezifrekvence: 10,7 MHz, 455 kHz/30 kHz. Vkon vyslae: min 1 W / 13,5 V.
vod
Potae se v dnen dob hojn uvaj i mezi radioamatry. Jednm zprovoz, kter doznal v posledn dob velkho rozmachu, je paket rdio. Paket rdio (dle jen PR) je vlastn bezdrtov penos dat celosvtovou digitln st. Je to velmi uiten pomcka. V sti tzv. BBSek najdete mnostv informac, novinek z oboru, vsledk zvod, rznch program apod. ada uivatel vak povauje PR za vc okrajovou a podadnou, nemajc nic spolenho s podnou radioamatrskou innost. To je ovem velk omyl. Technika PR skt mnoho zajmavho a zvlt budovn st s vymi modulanmi rychlostmi (ne 1200 Bd) vyaduje pomrn hlubok znalosti digitln i vysokofrekvenn techniky. Souasn stav na st PR nen ideln, avak mme s hustj a spolehlivj ne napklad v Rakousku. Takt spoluprce jednotlivch sysop je na dobr rovni. Pevldaj linky v psmu 430 MHz s rychlostmi od 1200 Bd do 14 400 Bd, pibvaj linky v psmu 1,2 GHz s rychlostmi od 9600 do 38 400 Bd. Hlavn a nejvytenj linky pracuj dnes minimln rychlost 9600 Bd. Uivatelsk vstupy (oznaovan jako USERy) jsou pevn v psmu 144 MHz a pracuj rychlost 1200 nebo 2400 Bd. Objevilo se nkolik vstup v psmu 430 MHz, ale vtinou pracuj rychlost 1200 Bd. Pouze nkolik jich vyuv rychlost 9600 Bd. Zkuenost ukazuje, e s rostoucm potem uivatel se stv rychlost 1200Bd naprosto nedostaujc. Pracuje-li na jednom kmitotu 5 a vce stanic, stv se provoz velmi pomalm a nepjemnm. Pokud navc nkdo te dlouh vpis i si nahrv program, je situace nenosn a ada uivatel radji vyk na non hodinu, kdy je provoz men. een tto situace je znm - zahutn st nd a zven pstupov rychlosti na minimln 9600 Bd.
Evropa a my
Mylenka malho jednoelovho TRXu nen nim novm. V Nmecku vzniklo nkolik konstrukc, avak byly na n vkus pomrn sloit. Skldaly se z nkolika hust osazench desek a byly v nich pouity rzn nepjemn soustky jako semi-rigid kabel i ,15 W hybrid ve vyslai. V zemi, kter je dnes s PR nejdle, ve Slovinsku, vznikl tak jednoduch TRX pro 38 400 Bd PR. Vyuv ale irokopsmov modulace a pro uvedenou penosovou rychlost je zapoteb 200kHz psma. Samotn konstrukce je jednoduch, ale pro zkopsmovou FSK ji nelze pout. Navc v n autor pouv star soustky, kter ji nelze asto zakoupit. Pi jejich nhrad novmi se stv zapojen nestabilnm a chvli trv, ne se je poda umravnit. V souasn dob se u ns v sti PR vyuv tm 100% hardware i software z Nmecka. Napklad mohu uvst dic SW nd (FlexNet), BBS (BayCom BBS), z HW jsou to potom linkov TRXy LinkTRX1, 3 nebo HW ndu RMNC FlexNet. Vechny linky a USERy tedy vyuvaj pro penos co neju psmo (cca 20 kHz pro 9600 Bd G3RUH).
Koncepce TRXu
Pi nvrhu zapojen TRXu jsme se snaili dret nsledujcch bod:
Obr. 1. Zpsoby zavdn modulace do smyky PLL
l TRX mus bt maximln jednoduch, aby si ho mohl kad zjemce postavit, nejlpe bhem detivho vkendu; l aby si jej koupil skromn esk radioamatr, nesm bt drah; l mus bt dobe reprodukovateln; l jeho nastavovn a oivovn nesm bt pli sloit; l ani jedna z ve uvedench zsad nesm velkou mrou ovlivnit technick parametry zazen. Zdnliv nejjednodu by byla monost pout nkter z modernch synteztorovch integrovanch obvod, kter pracuj pes 1 GHz a stoj kolem 100 K. K tomu mal mikroprocesor a je to. dn parazitn produkty (mimo harmonickch), snadn oiven, monost volby kmitotu apod. I procesor by bylo mono vypustit a cel TRX by se snadno ovldal pmo z potae. Nesprvn vyuit PLL synteztor pro datov penosy me cel zazen degradovat. U bnch TRX se vyuv nkolika zpsob zavdn modulace do smyky PLL (viz obr. 1). V tom prvnm se zavd modulan signl do referennho osciltoru. Zde mus bt cel smyka tak rychl, aby sledovala modulan prbh. Je-li smyka rychl, me bt potencionln nestabiln, sniuje se potlaen parazitnch produkt apod. Ve druhm ppad se superponuje modulan napt pmo k ladicmu napt. V tomto ppad mus bt smyka naopak tak pomal, aby nesledovala prbh modulanho napt. Potom ale trv mnohem dle zaven smyky pi zmn kmitotu i zaklovn. Tento parametr nehraje pi bnm fonickm provozu dn vznam. Uivateli je celkem jedno, jestli se od stisknut tlatka PTT (Push To Talk) zavs smyka za 20 i 200 ms. Jene pi rychlm datovm penosu se d za dobu 180 ms penst spousta informac. Je tedy snahou konstruovat datov TRX s co nejkrat dobou pepnn pjem/vysln (TXD-TX Delay). Nectnost vysok hodnoty TXD m i ada komern vyrbnch TRX renomovanch firem - Kenwood, Alinco, ICOM aj. s oznaenm 9600 PR ready! V profesionlnch datovch TRXech se proto vyuv pm modulace krystalovho osciltoru, ze kterho je signl bu pmo nsoben na vsledn kmitoet (obr. 2), nebo je smovn se signlem z osciltoru na vysokm kmitotu (ten ji me bt zen PLL, nebo nem vliv na modulaci), viz. obr.3.
U prvn varianty TRXu erk jsme zvolili nejjednodu een s krystalovm osciltorem pracujcm na 1/27 poadovanho kmitotu (pro psmo 430 MHz vychz krystal kolem 16MHz), kter se v etzci nsobi nsobil na vsledn kmitoet. Po dkladnm testovn prvnho prototypu jsme se ale rozhodli toto zapojen zavrhnout pro nkter jeho nectnosti. Voln vinut cvky maj znan rozptylov pole, kter vadilo zvlt vstupnmu pedzesilovai pijmae, istota vstupnho spektra nebyla dobr a TRX se obas choval nestabiln. Navc se tko regulovala sprvn injekce signlu do prvnho smovae pijmae. V posledn variant zapojen vyuvme zavdn modulace pmo do referennho osciltoru synteztoru PLL. Dky vysokmu porovnvacmu kmitotu ve fzovm detektoru pouitho obvodu Motorola MC13176 (zde asi 13 MHz) nein penos modulanho signlu do 10 kHz dn problmy. Vrobce udv maximln ku psma penenho signlu 5 MHz. Vysla i pijma je opt zen krystalem, nevhodou je tedy nemonost snadnho pelaovn TRXu. Je nutn si vak uvdomit, e TRX je uren pro domc vyuit, kdy provozuji PR pes nejbli nd 70cm/9600Bd a nemusm hledat po psmu mn vyten nd. Pokud se chystm na cesty a rd bych ml s sebou PR, vezmu si stejn svoji ruku do kapsy a jednoduch modem 1200Bd. Uivatelsk vstupy pracujc rychlost 1200 Bd vpsmu 144i 430 MHz nevymiz, zstanou prv pro tyto ely a pro pstup uivatelm, kterm tato rychlost dostauje. TRX je konstruovn kombinovanou technologi, jsou zde pouity soustky klasick i pro povrchovou mont. V SMD proveden jsou oba synteztory, pijmaov ip a pasivn soustky na exponovanch mstech (blokovn, vazby...) zapojen.
Obr. 2. Vyuit modulace krystalovho osciltoru a etzc nsobi
Obr. 3. Kombinace modulovanho krystalovho osciltoru a fzovho zvsu konu (eho je vyuito v pijmai), dle amplitudovou modulaci (AM) i ASK apod. Pro podrobnj informace doporuuji nahldnout do originlnch katalogovch list. CCO kmit s extern cvkou L1, paraleln rezonann kapacita je soust obvodu. Uvnit je signl dlen 32 a piveden do fzovho detektoru, kde se porovnv s referennm signlem odvozenm z krystalu X1. Vstup detektoru je veden pes aktivn filtr tvoen T1 do zen CCO. Filtr smyky, kter ovlivuje parametry PLL, tvo hlavn R3, R4 a C1. C40 potlauje parazitn produkty vzdlen o kmitoet krystalu X1 od nosn. Dosaen potlaen je lep ne 50 dB. Filtr smyky je navren tak, aby stail sledovat modulaci zavdnou do referennho osciltoru. C2, C3 tvo kapacitn dli referennho osciltoru, R2 a R1 zajiuj napjen obvodu, C48, C49 a C50 jsou blokovac kondenztory SMD umstn ze strany spoj. Modulace se pivd pes R10 na varikapy D1 a D1' (BB409) a pes vazebn kondenztor C5 rozlauje krystal. Jemn se d kmitoet krystalu regulovat pedptm varikapu trimrem P1. Krystal v uvednm zapojen kmit na paraleln rezonanci a na ni je potebn si nechat krystal vyrobit. Zatovac kapacita se d snadno vypotat srioparalelnm azenm kondenztor C2, C3, C5 a kapacity pouitch varikap pro dan pedpt. Pro pedpt 6 V je podle katalogu kapacita varikapu BB409 C = 15 pF. Pi pouit s konkrtnm modemem je poteba nastavit optimln zdvih a ne vechny typy modem mohou dodvat potebn modulan napt. Krystal je rozlaovn zmnou kapacity paraleln pipojenho kondenztoru. Je tedy zejm, e zdvih bude zleet tak na momentlnm nastaven P1, na C5, D1, D1, C2 a C3. Pokud se nepoda doshnout poadovanho zdvihu s danmi hodnotami soustek, sta zmnit sprvnm smrem C5, C2 a C3 tak, aby referenn osciltor stle kmital. Vstup budie IC1 by ml v idelnm ppad pracovat do selektivn zte a pro
Zapojen TRXu
Schma zapojen transceiveru erk a deska s plonmi spoji budou zveejnny v ptm sle PE-AR. Zklad vyslae tvo jednokanlov synteztor MC13176 (IC1). V nm je slouen proudem zen osciltor (CCO) , referenn osciltor, pevn peddli 32 (nebo 8 u MC13175), fzov kompartor, budie a podprn obvody. Vstupn vkon je a 10 dBm, kmitotov rozsah do 900 MHz. Obvod umonuje i regulaci vstupnho v-
Obr. 4. Graf zvislosti vstupnho vkonu na vstupnm vkonu a napjecm napt tranzistoru MRF 555
Obr. 5. Pouzdro Power Macro tranzistoru MRF 555 nesymetrick vstup by ml bt symetrizovn napklad balunem. Z dvodu co nejvt jednoduchosti jsme ponechali zt rezistivn a vyuvme jen polovinu budie. R12 a R21 zajiuj pes tlumivku TL1 napjen koncovch tranzistor obvodu. Vstupn signl je veden pes C14 do dvou zesilova s T2 a T3 (BFR96S nebo TS). Rezistory R13 a R16 zajiuj nastaven pracovnch bod tranzistor, R17 omezuje proud T3. Pes ladn obvod C10, C11 a L2 je signl veden do koncovho tranzistoru. Ten pracuje pro maximln zjednoduen a innost ve td C (R20). Koncov tranzistor MRF555 firmy Motorola m zisk kolem 13 dB a vstupn vkon 1,5 W (obr.4). Ve v malm plastovm pouzde podobnm tranzistorm BF981 i BFR91 (obr 5). Vvod kolektoru tvo 3,5 mm irok psek, kterm se odvd teplo z vlastnho ipu. Teplo se tak rozptl a vyz deskou s plonmi spoji. Pro provoz 9k6 PR, kdy je pomr pjem/vysln vysok, tranzistor nepotebuje dn pdavn chladi. Pro ostatn ppady je vhodn na desku piroubovat nebo pipjet psek mdnho plechu pro zlepen odvodu tepla. Vstupn vkon se pohybuje od 1W do 1,5 W pi napjen 13,5 V. S vbrem vhodnho koncovho tranzistoru byly velk problmy. Katalogy renomovanch firem nabzej adu vhodnch typ, ale tuzemt dovozci nejsou ochotni dovzt u levnjch typ dov destky kus. Balic jednotky tvo vtinou 100 a 1000 kus, co je pro experimentovn nepijateln. Koncov tranzistor tvo nejvt finann poloku, proto jsme se snaili najt co nejlevnj typ. Takov tranzistory maj vtinou klasick pouzdro TO-39 (jako KF507). Pi naich pokusech jsme vyzkoueli rzn typy tranzistor, jak pro psmo 430 MHz, tak i pro 144 MHz, ale MRF555 se jevil jako nepekonateln. Nakonec se nm jej podailo zajistit jen dky ochot pracovnk firmy GES-ELECTRONIC Plze. Ostatn dodavatel se spokojili s konstatovnm, e se jedn o ...zastaral typ, pitom katalogov listy jsou z roku 1995 a jedn se o soustku preferovanou firmou Motorola. Vstupn signl je veden pes L3, C13, D3 do antny. Antnn pepna vyuv vlastnost diod PIN, kter maj v otevenm stavu (stejnosmrnm proudem) mal vysokofrekvenn odpor. Pi vysln je otevena dioda D3 (+12 V TX- D3 - R33), dioda D2 m anodu uzemnnu pes TL2 a T8, tud se signl nedostane na vstup pijmae. Pi pjmu se oteve dioda D2 (+12 V - R34 TL2 - D2- R33) a signl z antny je veden do pijmae. Dle je signl z antnnho pepnae veden do pedzesilovae s T9. Vstupn tranzistor jsme pouili typu AT41586, dky jeho vbornm parametrm a cen. Pes ladn
Obr. 6. Zmen charakteristika vstupnch obvod (dvojnsobn helix filtr) obvod F3 typu Helix je signl veden do prvnho smovae v IC4. Tento filtr vyrb firma NEOSID a d se zakoupit v cench kolem 15DM. Je to sice tm nejdra poloka v celm zazen, ale nelze ji jednodue zhotovit doma. Pi ladn pijmae ocente tu skutenost, e filtr lad tam, kde m, a nen do nj poteba zasahovat. Navc je cel stnn a zabrauje tak pronikn nedoucch produkt z okol, zmenuje se vazba mezi vstupem a vstupem pedzesilovae apod. R37 a R41 zajiuj napjen pedzesilovae, ZD1 stabilizuje napjen 9 V. Obvod MC3362 firmy Motorola je uren pro FM pijmae do 200 MHz, ale s extern injekc do prvnho smovae se d pout a do 450 MHz. Jak jsme praktickm odzkouenm a zmenm zjistili, je to za cenu ztrty zisku prvnho smovae, kter je na 430 MHz pouze kolem 6 dB. Nkolikrt jsme se rozhodovali, zda nepout jin een s externm smovaem, napklad s tranzistorem. Nakonec jsme ale zapojen ponechali v pvodn podob a smili se s hor citlivost, kter ovem nemus vadit (viz dle). Znanou vhodou zstv jednoduchost zapojen pijmae, dky SMD proveden tak mal rozmry. Poadovan signl pro prvn smovn se zskv opt z MC13176 (IC2), kter je zapojen pouze s pasivnm filtrem smyky R30, R42, C26. Symetrick vstup je pes oddlovac kondenztory C28, C29 piveden do prvnho osciltoru IC4. rove injekce je zena rezistorem R28; C4, C16 a C41 jsou opt blokovac kondenztory SMD. Referenn osciltor kmit s X3 o mezifrekvenn kmitoet (10,7 MHz) ne, ne je pijmac kmitoet. Jemn se d doladit zmnou trimru C38. O jeho parametrech plat stejn podmnky jako u IC1. Signl o prvnm mezifrekvennm kmitotu je filtrovn v F2. Ten tvo bn filtr 10,7 MHz pro pouit ve VKV FM pijmach. Jeho ka se pohybuje kolem 200 kHz. Vhodnj by se jevilo pouit uho filtru, napklad krystalovho, ale MC3362 je optimalizovn pro pipojen keramickch filtr. Pouit filtru krystalovho by vyadovalo dal pizpsobovac obvody. Mezifrekvenn signl je dle smovn se signlem o kmitotu 10,245 MHz (X2, C17, C18) a filtrovn v F1. Ten je opt keramick, 455 kHz, ka psma 30 kHz (oznaen B), 25 kHz (oznaen C) nebo 20 kHz (oznaen D). Dle je signl veden pes zesilova do demodultoru s L5, C23. R22 je poteba zvolit tak, aby byla linern st demodultoru irok nejmn 20 kHz. Demodulan cvka, pesnji eeno rezonann obvod, se u ns daj zakoupit u firmy EMGO nebo Conrad, v tom ppad pak nen nutn osadit C23 (je soust rezonannho obvodu). Demodulovan signl je pes jednoduchou doln propust R25, C22 a emitorov sledova (T7) vyveden na konektor. Jeliko pijma nem nf zesilova pro pposlech a ned se tak urit ptomnost signlu uchem, je vyveden indiktor vstupnho signlu. Vyuv S-metru a kompartoru v IC4. rove sepnut T5 (spn LED D4 na pednm panelu) se nastavuje trimrem P2. Stabilizaci napjen 5 V pro synteztory a pijma zajiuj tbodov stabiliztory 78L05 IC3 a IC5, tranzistor T8 pepn napjec napt pro vysla a je ovldn signlem PTT z modemu. Pro pznivce blikn veho druhu jsou zapojeny LED D7 a D8 oznaujc pjem i vysln. Pozn.: Obvody ady MC3362, MC13135 mohu vele doporuit pro stavbu nejrznjch jednokanlovch, krystalem zench pijma veho monho. Obvody vyaduj pouze minimln mnostv externch soustek a pracuj na prvn zapojen. Tyto obvody jsou bn k dostn napklad u firmy GES-ELECTRONICS apod. Podrobn katalogov listy lze najt na Internetu [5].
Provoz PR 9k6 a TRX erk

Ve popsan TRX je schopen provozu 9600 Bd FSK podle standardu G3RUH. Pvodn modem Jamese Millera, G3RUH, byl nkolikrt upravovn a zjednoduovn. Vzniklo tak nkolik variant modemu, vesms jednoduch ne originl, ale vechny jsou pln kompatibiln. Mezi nejznmj pat modifikace od Henninga, DF9IC (DF9IC nebo PICPAR) i Gntera, DK7WJ (RMNC FlexNet). Tento standard se pouv pro provoz na linkch i USERech i v esk republice. Pro penos rychlost 9600 Bd potebuje pi zdvihu 3 kHz piblin ku psma 20 kHz, pro provoz rychlost 19 200 Bd potom kolem 30 kHz, co TRX bez problm spluje. Pro minimalizaci vzjemnho ruen nkolika TRX na ndu se pouv provoz half-duplex, co znamen, e TRX vysl na jednom kmitotu a pijm na druhm. Rozdl mezi tmito frekvencemi se nazv shift a nejastji bv 7,6 MHz nebo 6 MHz. TRX ovem neme zrov pijmat i vyslat. TRX umonuje provoz s libovolnm shiftem, sta vhodn zvolit krystaly v osciltorech. Pro vyslac krystal plat jednoduch vztah f XTX=fTX/32, pro pijmac pak fXRX=(fRX -10,7 MHz)/32. Dal parametry krystal jsou uvedeny v seznamu soustek. TRX m vzhledem ke sv jednoduchosti i nkolik slabch mst, o kterch je dobr vdt. Tm prvnm je nzk 1. mezifrekvence, kter by sprvn mla bt volena tak vysok, aby vstupn obvody spolehliv potlaily parazitn zrcadlov p-
Naladn radiostanice je mono sehnat od 3500 K. Aktuln nabdku rd sdl Radek, OK2XDX@OK0PBB na podn. Je to tud vhodn een i pro zjemce, kte nemaj alespo zkladn zkuenosti z vysokofrekvenn techniky nebo kte by rdi zaali provozovat 9k6 PR metodou plug and play. Pro provoz v mstech s velkm rdiovm smogem nebo pro pouit na 70cm vstupu ndu doporuuji pout jednokanlov TRX firmy TEKK. TRX se dodv kompletn, nen nutn jej nastavovat. Bli informace pod Vla, OK2WX.
Stavba a oiven
Obr. 7. Pklad dobrho profilu trasy nd-uivatel pln na zatek bychom rdi zdraznili, e se nejedn o zazen typu blikae LED i autoalarmu, take se neobejde bez uritho nastavovn, kter vyaduje alespo zkladn znalosti a zkuenosti z vf techniky. Zkladnm pedpokladem spchu je peliv prce pi osazovn. Pokud se na stavbu nectte a nemte v okol znmho, kter by vm pi oivovn pomohl, radji zkuste nco naetit a koupit si TRX hotov (viz ve). Nejprve zkontrolujeme vizuln i ohmmetrem desku s plonmi spoji. Jako prvn osadme vechny soustky zajiujc pepnn napjen TRXu a stabiliztory 78L05 (T6, IC3, IC5 vetn pslunch rezistor a kondenztor). Voltmetrem zkontrolujeme odpovdajc napt a vyzkoume pepnn napjen aktivac signlu PTT (je aktivn v 0). Oivovn zaneme vyslaem. Dle osadme obvod IC1, soustky kolem nj. Po zapnut napjen a aktivaci PTT kontrolujeme taem za C14 kmitoet a funkci PLL. Ladnm cvky L1 se sname zachytit synteztor. Pokud je vsledn kmitoet pli vysok, pouijeme k doladn feritov jdro N01P, v opanm ppad jdro mosazn. Snahou je doshnout sprvn funkce PLL s cvkou co nejmn ovlivnnou jdrem. Pokud je jdro hodn zaroubovan, doporuuji korigovat poet zvit. Konstrukci cvky L1 (a tak L6 v PLL pijmae) je poteba vnovat pozornost. Mus bt stnna kovovm krytem zapjenm po celm obvodu na kostru TRXu (vrchn strana desky s plonmi spoji), kter minimalizuje ovlivovn PLL signlem z vyslae. Doporuuj nastavit cvku L1 bez krytu menm vstupnho signlu PLL kmitotov o nco ve, ne bude vsledn kmitoet. Pidnm krytu se jej induknost o nco zmen (vzroste kmitoet). Nastavovat se d roztahovnm i stlaovnm zvit v ppadn kombinaci s jdrem. Na zvr vinut zajistme zakpnutm voskem. Pipevnme kryt a jdro nastavme doprosted mezi ob krajn polohy zachycen a rozpaden smyky PLL. Jdro zajistme kouskem gumy i pskem PVC. Zmnou trimru P1 je mon jemn korigovat vsledn kmitoet. Dle osadme soustky vkonovho stupn (vetn tranzistor T2 a T4), vechny soustky antnnho pepnae (D3, D2, T8), na vstup pipojme umlou zt a vf sondu, ppadn absorpn wattmetr. Ladnm trimr C11 a C13 se sname doshnout maximlnho vstupnho vkonu. Zkontrolujeme kolektorov proudy tranzistor T2 a T3 (menm napt na R14 a R17), kter by mly bt kolem 50 mA a nemly by pekroit 70 mA. Zrove kontrolujeme odbr proudu vyslae, kter by se ml pohybovat kolem 600 mA, a stabilitu kmitotu. Tm je nastaven vyslae ukoneno (obr. 8). (Pokraovn pt)
Obr. 8. Vstupn spektrum vyslae
jem. V souasn dob se u ns bohuel ned zakoupit keramick filtr na vy kmitoet ne 10,7 MHz. Renomovan firmy nabzej napklad keramick filtry na kmitoet 21,4 MHz, kter by byl pro tento el ideln. Pouit krystalovho filtru na tomto kmitotu by pineslo zesloitn konstrukce o pizpsobovac obvody mezi filtrem a IC4 (2 LC obvody navc). Zmen charakteristika vstupnch obvod je na obr. 6. Ovem TRX je uren pro bnho uivatele PR, kter nebydl na 1000 m vysokm kopci, kde je velk ruen po celm psmu 70 cm. Ve velk vtin ppad je na psmu 70 cm u uivatele v dol klid. Podle naeho monitorovn je na radioamatrskm psmu 430MHz velmi mal provoz. Proto nepokldme men odolnost TRXu za zvanou i problmovou. Citlivost pijmae se pohybuje kolem 2 V, co lze vzhledem k jednoduchosti zapojen povaovat za dobr. Vpotem meme zjistit rove signlu na antn na modelovm pkladu. Uvaujme PR spojen mezi uivatelem a ndem s tmito parametry: l vysla ndu: vkon 10 W (40 dBm), zisk antny 3dB; l uivatel: vzdlenost od vyslae (ndu) 20 km, zisk antny 8 dB. Ztrty enm ve volnm prostoru lze urit ze vztahu:
/ = ORJ = ORJ
pU l
Pro vlnovou dlku 0,7 m vychz v naem ppad tlum piblin 100 dB. Vsledn rove signlu -49 dBm odpovd 12 W, co odpovd pi impedanci antny 50 W napt 25 mV. Pokud odeteme 20 dB rezervu, dostaneme se na hodnotu 2,5 mV. Vtto vaze nejsou samozejm zapotny dal-
tlumy, kter mohou na trase vzniknout (ty se daj postihnout prv ve uvedenou 20dB rezervou). Pro 20 km vychz hodnota 1,4 mV, pro 30 km 890 V a pro 40 km 700 V na svorkch antny, vetn 20dB rezervy. To je hodnota stle vysoko nad citlivost pijmae. Pokud se nkomu pece jen bude zdt citlivost mal stejn tak jako vstupn vkon, me si postavit mal extern modul s antnnm pedzesilovaem s filtrem a vkonovm zesilovaem. K vpotu profilu mezi dvma msty v esk a Slovensk republice existuje speciln software. Po zadn pesnch souadnic obou mst vykresl pesn (po 100m) obrzek trasy. Z nj je okamit vidt, zda jsou v cest njak prodn pekky, a d se odhadnout tlum signlu. Je to velk pomocnk pi plnovan novch linek st PR, nebo se lze vyhnout podrobnmu hledn v map i zkoukm s radiostanicemi. Lze jej pout i pro pedbn posouzen trasy uivatel-nd, viz obr. 7. Zdrazujeme, e nem cenu se snait o provoz PR 9k6 pes vzdlen nd, jeho signl je slab i dokonce s niky. M smysl pracovat pes nd do 40 a 50 km, nejlpe s pmou viditelnost. dnou rozvahou svch podmnek si mete uetit zklamn a spoustu asu. Pokud nemte v tto vzdlenosti nd s 9600 Bd 70cm vstupem, zkuste se zamyslet nad monost postavit vlastn nd. Ve vaich potench vahch vm rd pome kad sysop okolnho ndu. Do mst s hormi podmnkami je mon pout nkterou z pestavnch pouitch profesionlnch radiostanic, kter se obas objev. Jejich parametry jsou rznorod, vhodn je jejich robustn konstrukce, obvodov een, vstupn vkon a hlavn cena.
Stereofonn kazetov pehrva k PC

Jaroslav Belza
Ped nedvnou dobou se v nabdce nkterch firem objevil za pznivou cenu zznamnk program XC12 k mikropotai ATARI. Protoe pedpokldm, e majitel aktivn pouvajcch tento mikropota ji mnoho nebude, nabz se monost pestavt zznamnk na pehrva audiokazet. Popsan pehrva je navren jako doplnk k potai PC, vybavenmu zvukovou kartou. Nic vak nebrn pout jej s bnm zesilovaem nebo druhm magnetofonem pi koprovn audiokazet.
Nemyslel jsem si, e se jet nkdy pustm do stavby magnetofonu. Uveden zznamnk program vak obsahuje bnou mechaniku kazetovho magnetofonu, vetn motoru s regultorem, mazac (stejnosmrn) hlavy a univerzln stereofonn hlavy. Mechanika je umstna v plastov krabice phodn velikosti, nem vak vlastn napjec zdroj. Bylo zejm, e prava si vyd jen minimln mechanick pravy, a tak jsem neodolal. Kdy jsem se dozvdl, e zznamnk bylo dovezeno do R nejmn nkolik tisc, rozhodl jsem se popsat pravu v naem asopise. Z pvodn desky elektroniky lze vypjet mnoho zajmavch soustek: rezistory, kondenztory, 6 tranzistor n-p-n, jeden p-n-p a tynsobn OZ (ekvivalent LM324). Elektroniku popisovanho pehrvae jsem navrhl tak, aby bylo mon vyut co nejvc pvodnch soustek. Pvodn jsem chtl pro pehrva pout obvod TDA7335 (TDA7336D). Tento obvod obsahuje kompletn stereofonn snmac zesilova vetn potlaovae umu Dolby B. Po dvou mscch shnn zmnnho IO, marnho i z protekn pozice redaktora PE, jsem navrhl zapojen z bn dostupnch soustek. Schma zapojen pehrvae je na obr. 1. Na schmatu je zakreslen jen jeden kanl (lev) a soustky spolen pro oba kanly. Soustky levho kanlu jsou slovny od jedn, pravho kanlu od sla 101 a spolen obvody od 201. Vjimkou je IO1 a IO3, kter jsou spolen pro oba kanly. Zapojen lze rozdlit na nkolik st, kter si popeme samostatn. Nkter tyto sti (omezova umu, vstupn zesilova) lze vypustit, m se zazen podstatn zjednodu. je nejdleitj st pstroje. Signl ze snmac hlavy prochz pes oddlovac kondenztor C2 na pedzesilova sT1, kde je asi 100x zeslen. Kondenztor C1 m dvoj funkci za prv omezuje pronikn vysokofrekvennho ruen na vstup pedzesilovae, za druh tvo rezonann obvod s induknost snmac hlavy. Induknost SH je standardn 100 a 120 mH. Proto m tento kondenztor kapacitu 680 pF u kvalitnch pstroj (men zdraznn signlu na rezonannm kmitotu asi 18 kHz) a 1,2 nF u tch mn kvalitnch (vt zdraznn na
Popis zapojen
I kdy pvodn zznamnk umooval nahrvn, zazen jsem od zatku koncipoval pouze jako pehrva. Obvody pro nahrvn signlu by toti cel pstroj znan zkomplikovaly. Byl by nutn nejen zznamov zesilova, ale tak pedmagnetizan osciltor, regultor rovn nahrvanho signlu, indiktor vybuzen, pepna zznam/reprodukce, rzn odlaovae atd... a stejn vtina z ns m kazetov magnetofon, na nm si kazety me nahrt.
Snmac zesilova
13 kHz). Kondenztor C3 omezuje na vych kmitotech zpornou zptnou vazbu z kolektoru do bze T1. Tato zptn vazba je proudov a vrazn zmenuje vstupn odpor. Mal vstupn odpor by vrazn omezil vy kmitoty uitenho signlu. Na nzkch kmitotech m SH malou impedanci, a tak mal vstupn odpor nevad. Rezistory R2 a R3 je nastaven pracovn bod tranzistoru T1 tak, aby na jeho kolektoru bylo stejnosmrn napt asi 3 V. Za pedzesilovaem nsleduje korekn zesilova s IO1. Na tomto stupni je pouit mn znm dvojit OZ typu MC4558. Jeho umov vlastnosti jsou srovnateln s oblbenm NE5532 (kter lze tak pout, je vak dra). Nevhodou MC4558 je men rychlost pebhu a podivn chovn obvodu, jsou-li vstupn napt OZ mimo linern rozsah. Ob tyto vlastnosti zde nejsou na zvadu rychlost pebhu je mnohem dve omezena vybuditelnost psku v kazet na vysokch kmitotech a napt na kolektoru T1 je pomrn stabiln. Znm obvod MA(LM)1458 m mnohem hor dynamick i umov vlastnosti, obvod LM358 se do audiozazen nehod vbec (u pi kmitotu 10 kHz m mal zeslen a pern zkreslen). Korekn lnek je zapojen ve zptn vazb IO1. Kondenztor C5 a rezistor R7 tvo korekn len s asovou konstantou t1 = 120 s pro psky typu Fe, paralelnm pipojenm R8 se asov konstanta zmen na 72 s (podle normy 70 s) pro psky Cr a Me. asov kostanta t2 je urena R6 a C5 na asi 3300 s (norma 3159 s). Avak protoe je kmitotov charakteristika snmacho zesilovae pi nzkch kmitotech stejn zvlnn (vlivem opsn snmac hlavy pskem), sta ji dodret jen piblin. K pepnn typu psku jsem pouil obyejn dvojit spna. Jakkoli elektronick pepna by zapojen zkomplikoval. Na vstupu IO1 je ji pouiteln nf signl s amplitudou asi 0,7 V. Chcete-li mt pehrva co nejjednodu, lze vechny nsledujc obvody vynechat. Pi nhrad tranzistor 2SC1815 bnmi tranzistory BC... (nap. BC549) nezapomete, e maj jin zapojen vvod. Zazen je vybaveno jednoduchm potlaovaem umu. Zdrhm se nazvat jej DNL, protoe obvod DNL (Dynamic
Potlaova umu
Obr. 1. Zapojen pehrvae
se signl umu od pvodnho signlu. Trimrem P1 nastavme co nejvt potlaen umu pi slabm signlu. Pi silnm signlu je zen zesilova zablokovn a signl prochz beze zmny. Emitorov sledova s T2 oddluje nsledujc obvody. Pokud mte chu, doporuuji si sobvodem MA151 zaexperimentovat. Pokud se vm poda sestavit lpe fungujc potlaova umu, rdi jej v naem asopise otiskneme. m zsluhu, e se odstup ruivch napt pli nezhor, napjme-li pehrva z PC. Pi napjen z PC se toti me snadno stt, e zem napjen a zem signlov budou mt mrn odlin potencily. Jak je to mon? Podvejte se na obr. 3, kde je zjednoduen naznaeno napjen jednotlivch st potae. Pedpokldejme, e pehrva je pipojen ke zvukov kart, zasunut ve slotu zkladn desky potae. Odtud vak jen obtn vyvedeme napjec napt 12 V. Mnohem jednodu je napojit se na pvod napjen k disku nebo mechanice CD-ROM. Jak disk, tak zkladn deska potae maj pomrn znan odbr energie, kter v ppad disku me bt a 2 A, v ppad zkladn desky teba i 10 A. Takov napjec proudy mohou vyvolat na pvodnch vodich ji nezanedbateln bytky napt. Tyto bytky se navc mohou nepravideln mnit podle zaten procesoru a disku. Rozdl potencil by i jen nkolika milivolt me zpsobit znan znehodnocen nf signlu. Konstrukti nf zesilova dobe znaj neodstraniteln brum, zpsoben zemnmi smykami u nevhodn zapojenho pstroje. Vstupn zesilova je vlastn diferenn zesilova, kter nedl nic jinho, ne e vstupn napt snmacho zesilovae, vztaen k napjec zemi, pevede na napt, vztaen k signlov zemi zvukov karty. I s nevybranmi ptiprocentnmi rezistory bylo potlaen ruivho signlu asi 30 dB. Protoe spektrum ruivch signl me bt opravdu irok, pouijeme pro vstupn zesilova kvalitn OZ. Za vstupnm zesilovaem nsleduje jet rel. To umouje pout linkov vstup zvukov karty i pro jin zdroje signlu. V klidu je zvukov karta pipojena pes kontakty rel ke vstupu na pehrvai. Pi zaazen funkci PLAY rel sepne a pipoj vstup zvukov karty na snmac zesilova. Motor s regultorem je pro napt 6 V. Toto napt je zskno bnm stabiliztorem 7806. Do pvodu k motoru je zaazen rezistor R204. Tato mal prava znateln zmen ruen zpsoben motorem. Napt 6 V je, po vyfiltrovn rezistorem R201 a kondenztorem C201, pouito tak pro napjen pedzesilovae. Na zvlnn napjecho napt je z ostatnch obvod nejvce citliv potlaova umu sMA151. Proto je jeho napjec napt filtrovno jet R202 a C202.
Vstupn zesilova
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pehrvae Noise Limiter), sestaven z diskrtnch soustek nap. podle [1], pracoval nesrovnateln lpe. Zatmco DNL skuten subjektivn potla um v signlu, zde popsan obvod odstran um pouze v pauzch mezi skladbami. Jedinou vhodou potlaovae umu stuzemskm obvodem MA151 je jeho jednoduchost a lce. K jeho sestaven sta jen nkolik soustek. Samotn IO lze sehnat (podle prodejce) za cenu 3 a 20 K. Obvod MA151 je navren speciln pro potlaovae umu. Obsahuje sledova (mezi vvody 1 a 2), invertor (vvody 1 a 3) a zesilova s autoregulac zeslen (vvody 7, 6, 5). Bli daje naleznete v [2]. K obvodu MA151 se mi nepodailo sehnat doporuen zapojen. V [3] jsou uvedeny jen parametry obvodu, a tak pedpokldm, e doporuenmu zapojen se nejvc bl asi potlaova umu podle [4]. Zde pouit omezova umu je jet jednodu. Pokud by nehrozilo ruen od spnanho zdroje potae, bylo by mon nahradit R10 zkratem a C8 vypustit. Signl ze snmacho zesilovae prochz pes C6 a sledova na vvod 2. Nsleduje psmov propust. Horn propust (C7 a vstupn odpor na vstupu 7 asi 50 kW) potla nzk kmitoty z hlediska umu nazajmav, doln propust (R10, C8) kmitoty nad 30 kHz, kter mohou bt zpsoben ruenm. Zesilova s zenm zisku je vyeen dosti neastn. Pedpokldejme, e kvvodu 6 je pipojena paraleln kombinace rezistoru a kondenztoru, vpehrvai R11 a C9. Zvtuje-li se signl na vstupu 7, pracuje zesilova nejdve se zeslenm asi 13. Pi urit rovni signlu se zeslen rychle zmenuje, a tak, i kdy se amplituda signlu na vstupu zvtuje, na vstupu se rychle zmen. Omezen zeslen je velmi ostr a rove signlu, pi kter se zane zeslen zmenovat, zvis na odporu rezistoru R11. V zapojen je kritick kapacita filtranho kondenztoru vnitnho usmrovae C9. Pi mal kapacit (30 a 100 nF) je signl znan zkreslen a i pi vt kapacit (1 F) je omezen zeslen tak ostr, e zpsob nepjemn pazvuky. Teprve pi kapacit 5 a 10 F je omezen plynul, bez pazvuk. asov konstanta usmrovae je vak ji tak dlouh, e obvod zareaguje a na del pauzy nap. mezi skladbami. Na vstupu obvodu se slou signl pm vtve z invertoru na vvodu 3 a umov signl z pomocn vtve z zenho zesilovae na vvodu 5. Pi malch rovnch prochz signl obma vtvemi. Protoe jsou tyto signly v protifzi, odete
Dal obvody pehrvae
Napjen z PC
Pehrva meme vhodn napjet pmo z PC, kde jsou snadno k dispozici
Obr. 3. Signlov a napjec zem
napt +5 a +12 V. Nejjednodu je odvtvit napt stejnou propojkou, jak se pouv k pipojen ventiltoru na chladii procesoru. Propojka, krom svho vloen do pvodu napjen kdisku nebo CDROM, nevyaduje dn dal pravy potae. Napjec napt pak meme vyvst na vhodn konektor, umstn na zadn stran potae. Tak jednoduch to zase nen. Pi manipulaci meme vnj vvod napt omylem zkratovat. Aby takov zkrat neml vliv na funkci potae, je do vstupu napt zapojen jednoduch obvod, omezujc zkratov proud. Zapojen tohoto obvodu je na obr. 4. Funkce obvodu je velmi jednoduch. L1 a C1 zlepuje filtraci napt ze zdroje. Mte-li monost, pouijte na mst C1 typ s malm sriovm odporem. Napt pak prochz pes rezistory R1a, R1b a zcela oteven tranzistor T1. Zvt-li se vstupn proud nad ppustnou mez, oteve bytek napt na rezistorech R1a a R1b tranzistor T2. Tranzistor T1 se pive a vstupn proud se omez. Zapojen rezistoru R4 zpsob, e m je vstupn napt men, tm je zkratov proud vce omezen. Bez rezistoru R4 je vstupn proud omezen na 0,82 A. S rezistorem R4 = 33 kW (27 kW) je vstupn proud omezen na 0,8 A, pi zkratu se zmen na 0,36 A (0,28 A). Msto tranzistoru HEXFET s kanlem P mete beze zmny ostatnch soustek pout na mst T1 mnohem levnj dvojici tranzistor v Darlingtonov zapojen, nap. BD676. Pak je vak teba potat s bytkem napt asi 0,7 V i na zcela otevenm tranzistoru.
umu, pipojme konec rezistoru R13, pvodn pipojen k emitoru T2 pmo na vstup IO1 bez oddlovacho kondenztoru. Vynechme R10 a R12, R202, P1, C6 a C10, C202, IO2 a spna DNL. Nen-li pehrva napjen z PC, ale ze samostatnho zdroje, nen nutn vstupn zesilova. Pak neosadme IO3, R15 a R16. Rezistory R13 a R205 nahradme propojkou. Na mst neosazenho IO3 propojkou spojme vvody 3 s 1 a 5 s 7. Pak je kladn vvod C11 pipojen pmo na emitor T2. Nechceme-li umlova umu ani vstupn zesilova, pipojme kladn pl kondenztoru C11 pmo na vstup IO1. Rel meme vypustit v ppad, e nen teba pepnat zdroj signlu, resp. zcela umlet um pehrvae v klidu. Vynechte-li umlova umu, lze vypustit i stabiliztor a rezistor R9 a pehrva napjet ze zdroje 6 V.
Obr. 6. Subpanel pro pepnae
Stavba a oiven
Elektronika pehrvae je na desce splonmi spoji podle obr. 2. Nkter elektrolytick kondenztory je teba pipjet naleato, protoe nad deskou nen dostatek msta. Od hlav odpjejte vechny vodie. Stnn kablk se dvma lami pipjejte tak, aby kad la byla pipjena k jednomu vinut snmac hlavy, druh konce vinut spojte se stnnm. Kpjecmu oku na pohybliv lit pipjejte kousek kablku, jeho druh konec pipjejte na desce k bodu oznaenmu S. Na pepnn korekc a umlovae umu jsem pouil pepnae obdobn typu KNX1 a KNX2 (GM). Ty jsou piroubovny ksubpanelu podle obr. 6. Subpanel je vruty pipevnn k vstupkm pobl poitadla. Pro jin typy pepna je teba jej upravit. Pro vstup signlu jsem pouil kablk od vadnch sluchtek, zakonen stereokonektorem jack 3,5 mm. Napjen je vyvedeno erveno-ernou dvoulinkou. Propojen desky, motoru, spnae motoru a snmac hlavy je zejm ze schmatu a nemlo by init problmy. Stabiliztor je vhodn opatit malm chladiem (nap. D01 - GM) Pehrva by ml pracovat na prvn zapojen. Pi ppadn zvad sledujte napt uveden ve schmatu. Pokud by bylo teba upravit amplitudu vstupnho signlu, lze tak uinit zmnou R5.
Obr. 7 a 8. helnk pro pipevnn omezovae zkratovho proudu Deska omezovae zkratovho proudu je na obr. 5. Na desku lze osadit dva omezovae proudu, druh je pipraven pro extern FM tuner. Pouijete-li pro vstup napt konektor SCD-016 (znaen GM) oznte desku na men rozmr naznaen arou, pro jin typ konektoru (piroubovanho k helnku) ponechte desku vt. Tranzistor T1 lze osadit v pouzde TO220 nebo TO125 apod. (T1). Na obr. 7 a 8 je helnk pro pichycen omezovae kzslepce nebo kzadn stn PC sotvorem pro konektor CANNON25.
Zjednoduen pehrvae
V nkterch ppadech lze pehrva zjednoduit. Nechceme-li potlaova
K pouitm soustkm
Nkter soustky lze vypjet z pvodn desky. Vechny rezistory jsou miniaturn. Kondenztory C2, C4, C6, C9, C11 a C201 a 203 jsou elektrolytick; C1, C5 a C7 svitkov; ostatn keramick. Rel jsem pouil z vraku prastarho harddisku, rozmrov obdobn typ prodv nap. GM pod oznaenm RELEM4-12H nebo dra RELETFA212. Tranzistor T1 (T11) omezovae proudu jsem pirouboval kchladii V7131 (GM), tranzistory v pouzdru TO220 je vak teba trochu opilovat. Zznamnk dat XC12 lze objednat u firmy AME spol. s r. o. (P. O. BOX 64, 500 02 Hradec Krlov; tel.: 049 - 612 358) za pouhch 122 K + potovn.
Obr. 4. Omezova zkratovho proudu (umstn v PC)
Literatura
[1] Vrnika, K.: Dynamick omezova umu. Amatrsk radio . 8/1975, s. 293. [2] Meca, P.: Limiter z obvodu MA151. Amatrsk radio . 11-12/1997, s. 68. [3] Katalog elektronickch soustek, konstruknch dl, blok a pstroj, dl 5 dodatky. TESLA ELTOS 1989, s. 48. [4] Lustyk, P.: Omezova umu ICNR. Amatrsk radio . 6/1993, s. 22.
Obr. 5. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek omezovae proudu
Elektronick odpuzova komr

Ing. Emil Pez
K een problmu nepjemnho tpn komr za letnch veer se krom chemie sna pispt i elektronika konstrukc pstroj k jejich zapuzen. Na otzku innosti tchto zazen existuj podle [3] rozporn nzory, protoe pes mnoh uskutenn men se k jednoznanm zvrm nepodailo dospt. Tyto pstroje jsou vak nejen pedmtem vzkum, patent a zkouek, ale skuten se komern vyrbj, prodvaj a kupuj. Podle lnk v dennm tisku mly bt tak soust humanitrn pomoci povodnmi postienm oblastem.
Vtina vyrbnch zazen generuje podle [4] vysok tn v kmitotovm rozsahu 5 a 15 kHz s intenzitou, postaujc pro odpuzen agresivnch samiek komr, kter vak nen nikde pesnji definovna. Protoe akustick vkon je obecn omezen poadavkem, aby zvuk ani pi dlouhodobm provozu neruil ptomn osoby a neml nepzniv inky na jejich zdrav, nelze v pstrojch pout vkonov zesilovae a reproduktory. Znm proveden odpuzova komr jsou urena vlun pro pouit v pevn uzavenm prostoru, nikoliv k psoben ve voln prod. Pomcka je urena k zamezen vnikn komr do uzavenho, avak vtranho prostoru (pokoj, stan, obytn pvs) zvukem vysokho kmitotu s intenzitou, kter je odpuzuje. Pi dlouhodobm ovovn zbavila uivatele nutnosti kadodenn veer v lonici zabjet destku komr plcakou, avak nebyla zkouena v podmnkch nadmrnho vskytu komr. Pro rzn zpsoby pouit jsou ureny dv varianty: mobiln B napjen z baterie a stacionrn S se sovm zdrojem. Vzhledem ke dlouhodobosti pouvn byla pomcka eena z hlediska maximln spornosti provozu. Pro jednoduchost zapojen obvod i konstrukce je pstroj vhodn i pro zanajc amatry. Odbr proudu: 6 a 7 mA. Provozn kmitoet: 8,6 a 12,4 kHz. Rozmry krabiky U-K1: 135 x 70 x 30 mm. Hmotnost (vetn zdroje): 150 g. Varianta S: Napjec st. napt: 12 a 20 V. Odbr proudu: 11 a 12 mA. Provozn kmitoet: 7,2 a 13,6 kHz. Rozmry krabiky U-KM: 90 x 65 x 35 mm. Hmotnost (vetn zdroje): 170 g.
avak s obvodem NE555, na jeho vstup paraleln k rezistoru R3 je pipojen piezoakustick mni PM. Zdrojov st vyuv stdav napt (12 a 20 V) z libovolnho miniaturnho transformtoru (nen na schmatu) usmrnn mstkem U a vyhlazen kondenztorem C6. Napov stabiliztor s vstupnm naptm zvenm indikan LED D na asi 10,7 V zabezpeuje jmenovit napjec napt pi pouit rozlinch sovch transformtor. Kondenztory C4, C5 zamezuj nedoucmu parazitnmu rozkmitn stabiliztoru.
Sestaven a uveden do chodu

een desky s plonmi spoji a rozmstn soustek varianty B (obr. 3) umouje pouit soustek rznch typ (P = TP 095, PT6V; C1 = = TKM, TGL; V = P-B1408, 12EO3). Tlumivku FASTRON lze nahradit buto feritovm hrnkem o prmru 12 mm s cvkou pln navinutou drtem CuL 0,07 nebo dlouhovlnnou cvkou ze starho pijmae nasunutou na feritovou tyinku. Soustky se ped pjenm zkontroluj. Nejprve se do desky zapjej vt soustky: vypna, objmka IO, trimr a tlumivka. Nsledn se na desku umst rezistory, kondenztory a tranzistor. Po kontrole, zda pi pjen nevznikly mezi spoji zkraty, lze pipjet pvodn vodie piezoakustickho mnie a baterie. Po vloen IO do objmky ve sprvn poloze pipojme baterii a pi nastavenm maximlnm odporu trimru pezkoume funknost zapojen poslechem. Po zhotoven vez pro piezoakustick mni a hmatnk pepnae ve vku krabiky se destika i mni upevn dvojicemi roubk. Prostor pro baterie dovoluje umstit v krabice plochou baterii, pouzdro se temi tukovmi lnky nebo pouzdro se tymi akumultory NiCd (nap. N 720 AA). Pi nedostupnosti univerzln krabiky K1 lze pstroj bez problm vestavt i s bateriemi do bn krabiky od mdla rozmr 95 x 65 x 40 mm. Rovn deska s plonmi spoji a rozmstn soustek varianty S podle obr. 4 dovoluje zmnu rznch typ soustek (P = TP 012, PT10V; C1 = = TKM, TGL; C6 = radil, axil; U = = DIL6, B40). Po pezkouen soustek je vhodn nejdve osadit soustky usmr-
Popis zapojen
Jdrem varianty B na schmatu (obr. 1) je astabiln multivibrtor s spornm IO CMOS 555 v jednoduchm zapojen podle [1], kde jsou uvedeny jak zkladn vpotov vztahy, tak i nomogram pro volbu odpor rezistoru R1, odporovho trimru P a kapacity kondenztoru C1 (uruj pracovn kmitoet). Rezistor R2 znemouje pm pipojen vybjecho vstupu 7 IO k napjecmu napt pi nulovm odporu trimru P. Kondenztor C2 blokuje pomocn vstup dicho napt 5, kondenztor C3 filtruje stdav sloky napt na vstupech 4 a 8 IO. Odporem rezistoru R3 je na potebnou mru omezen budic proud spnacho tranzistoru T s kombinovanou kolektorovou zt. Rezistor R4 omezuje maximln mon kolektorov proud. Na tlumivce Tl1 vznikajc napov impulsy bud piezoakustick mni PM, jeho druh vvod je pro stdav proudy uzemnn kondenztorem C4. Varianta S na obr. 2. m shodn zapojen astabilnho multivibrtoru,
Zkladn technick parametry

Varianta B: Napjec ss napt: 4,5 a 4,8 V.
Obr. 1. Schma zapojen varianty B
Obr. 2. Schma zapojen varianty S
129e .1,+<
Obr. 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek varianty B ovae a stabiliztoru. Pi doasnm pipojen zatovacho rezistoru 1,2 kW mezi vvody kondenztoru C3 by vstupn stejnosmrn napt pro stabiliztor mlo bt v rozmez 15 a 30 V, vstupn napt v zvislosti na typu pouit diody LED v rozmez 10,7 a 11,2 V. Po zapjen ostatnch soustek a pezkouen funkce se deska pomoc dvojice roubk upevn do prav poloviny krabiky. Voln polovina prostoru krabiky umouje pout miniaturn sov transformtory rznch rozmr a typ, nap.: 22 x 23 x 15 mm - WL 112-1 /12 V, 29 mA, WL 115-1/15 V, 23 mA, 26 x 36 x 34 mm - 1PN66544/15 V, 50 mA, 9WN65441/12 V, 40 mA, 35 x 40 x 24 mm - 9WN67526/12 V, 60 mA. Protoe nkter miniaturn transformtory nejsou z bezpenostnho hlediska vhodn k trvalmu pipojen na s, je v pvodu sovho napt zaazen miniaturn vypna 1x 250 V/2 A (nen na schmatu).
Seznam soustek
10 kW 1,7 kW 8,2 kW 470 W 22 kW/TP 095 (25 kW/PT 6 V) C1 4,7 nF, TKM, TGL C2 10 nF, keramick C3 100 F/10 V C4 220 nF, keramick IO C555 T BC546C, BC337/40 Tl1 FASTRON 09P-333J V jednoplov stranov pepna P-B 1408-GM-E /12E03 - KTE PM piezoelement o prmru 17 a 22 mm - KPT 1540 W (KBI 2036 F) objmka IO 2 x 4 kuprextit 30 x 50 mm baterie - viz text univerzln krabika K-1 135 x 70 x 30 mm Varianta S R1 10 kW R2 1,7 kW R3 10 kW P 22 kW/TP 012 (25 kW/PT 10 V) C1 4,7 nF, TKM, TGL C2 10 nF, keramick C3 100 F/16 V C4, C5 220 nF C6 1000 F/25 V IO1 NE555 IO2 78L09 U B40C1500/B250C800 D HLMP3502 V jednoplov pkov sov vypna PB 069 B PM piezoelement o prmru 22 a 27 mm - KPT 2040 W (KBI 2734) objmky IO 2 x 4, 2 x 3 kuprextit 50 x 45 mm sov transformtor - viz text univerzln krabika U-KM35B 90 x 65 x x 35 mm Varianta B R1 R2 R3 R4 P
Wirsum, S.: Abeceda nf techniky. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 192 stran A5, obj. slo 120886, 199 K.
Kniha seznamuje se zkladnmi pojmy a soustmi celho etzce nf techniky: elektroakustikou, zdroji signlu, mikrofony (i bedrtovmi), nzkofrekvennmi zesilovai, smovacmi pulty, pedzesilovai a smovacmi stupni, reproduktory, induknmi smykami a dal problematikou majc vztah k nzkofrekvenn technice.
Zvr
Kad, kdo si s vynaloenm minimlnch poizovacch a provoznch nklad nkterou z uvedench pomcek zhotov, se sm pesvd o jej skuten innosti v zapuzovn komr, s jejich zvtenm generanm vskytem lze potat i v tomto roce.
Vrtil, Zdenk: Postavte si PC. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 128 stran A5, obj. slo 111105, 149 K.
Tato pruka je u ns uniktem. V minulosti vyla sice nkolikrt v podob skript, avak teprve a nyn se ji podailo uzpsobit do knin podoby. V podstat ji tvo rady a tipy jak si svpomoc sestavit pota. Problematika konstrukce PC je probrna na nkolika konkrtnch variantch hardware, avak vklad je natolik obecn, e je mon tuto publikaci pout jako konstrukn nvod i pro jin hardware. Je mon ji rozdlit (podobn jako proces stavby PC) na pt st. Prvn st popisuje problematiku volby vhodn konfigurace (mikroprocesor, taktovac frekvence, kapacita pamti, volba sbrnice, ) a je doplnna orientanmi cenovmi relacemi. Druh st se zabv konfigurac jednotlivch dl (nastaven propojek apod.). Tet st publikace pokrv problematiku vlastn monte PC a jeho nsledn oiven. Dal st objasuje konfiguraci systmu pomoc SETUP. Konen posledn st publikace je zamena na problematiku instalace zkladnho software (DOS, Windows, Windows 95). Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Bono, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel. (095) 760430.
Seznam pouit literatury

[1] Hjek, Jan: asova 555 jako astabiln multivibrtor, ST 6/1990, s. 226. [2] Katalog: Soustky pro elektroniku - jen 1996, GM Electronic Praha. [3] Elektronick odpuzova komr, AR B 2/1982, s. 77. [4] Elektronick zapuzova komr, ST 7/1984, s. 278.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek varianty S
Dlkov ovldn prostednictvm penosu vf signlu elektrickou st. Automatick regulace vkonu a spoteby energie
Stanislav Kubn, Ing. Milo Munzar, CSc.
(Dokoneni)
Sov spnac systm SSS-01
Tfzov filtr SSS-F1

Tfzov filtr je nedlnou soust kad instalace sovho spnacho systmu SSS-01. Filtr pln dva dleit koly - brn proniknut ovldacch signl mimo objekt, ve kterm se ovldn pouv, a pedv ovldac signl z fze, na kterou je pipojen vysla ovldn, na ostatn fze tfzovho rozvodu. Ttfzov filtr nemusme instalovat pouze v ppad, kdy je st st, po kter se pen vf ovldac signl, oddlena od ostatn st oddlovacm transformtorem a kdy je pro penos ovldacho signlu pouito jen jedn fze.
Zkladn technick parametry

Ppojn napt: 3 x 230 V/400 V. Rezonann frekvence: asi 120 kHz. Pracovn poloha: libovoln. Max. prmr veden (1 fze): 10 mm (pro feritov krouky). Rozsah pracovnch teplot: 0 a 40 C. Maximln vlhkost: 80 % nekondenzujc.
Popis zapojen
Schma zapojen tfzovho filtru a jeho zalenn do sovho rozvodu je na obr. 18. Do sovch vodi L1 a N napravo od cvek L4 a L7 je zaveden vf ovldac signl systmu SSS, s nalevo od L4 a L7 je ist. Filtr brn prchodu vf signlu ze systmu SSS do ist st. Filtr je tvoen temi dolnmi propustmi LC (pro kadou fzi jedna) zapojenmi jako dlie napt, sloen z cvek (L4 a L6) a kondenztor (C1 a C3). Dlic pomr, urujc potlaen signlu penenho dliem, je mrn kmito-
tu signlu. Cvky i kondenztory maj z konstruknch dvod pouze omezenou velikost, kter nesta pro dostaten potlaen vf signlu. Proto je pouito triku, kter potlaen vf signlu podstatn zlep. Namsto samotnch kondenztor jsou jako prvky dli napt pouity sriov rezonann obvody, vytvoen doplnnm kondenztor o pomocn cvky (L1 a L3). Rezonann obvody jsou zhruba naladny na kmitoet vf signlu, tj. na asi 120 kHz. Protoe sriov odpor obvodu v rezonanci je podstan men (Qkrt, kde Q je initel jakosti rezonannho obvodu, velikost Q je dov 10) ne reaktance samotnho kondenztoru na tomt kmitotu, je i dlic pomr dlie na tomto kmitotu podstatn vt. kme, e filtr m na tomto kmitotu rejekci. Dky rejekcm je potlaen vf ovldacho signlu filtrem dostaten (okolo 40 dB). Sriov rezonann obvody jsou doplnny pojistkami F1 a F3, kter chrn filtr v ppad prrazu kondenztoru. Pojistky mus mt co nejmen odpor, proto jsou dimenzovny na 10 A. V ppad nedostupnosti vyhov i pojistky 6,3 A. Cvky L4 a L7 maj pi nulovm sycen induknost okolo 11 mH. Z dvodu snadn instalace jsou realizovny navleenm t feritovch toroid na kad silov vodi. Toroidy maj prmr 12/20 mm a jsou z materilu H40. Prtokem sovho proudu jsou feritov jdra sycena kolsav, a tm i induknost cvek znan kols. Na funkci filtru to vak nem podstatn vliv. Cvky L1 a L3 maj induknost asi 1,8 H (s kapacitou 1 F mus rezonovat na 120 kHz). Kadou cvku tvo 1 prchod drtu CuS o prmru 0,8 mm feritovm toroidem o prmru 6/10 mm z materilu H40. Vhodnj je navinout L1 a L3 jako vlcov cvky na feritov jdro, protoe pak
lze pesn nastavit rezonann kmitoet zmnou potu zvit. Dalm kolem filtru je penos vf ovldacho signlu z obvodu jednoho fzovho vodie do obvod ostatnch fzovch vodi. V tomto zapojen filtru nevznik skuten penos vf signlu mezi fzovmi vodii, avak pesto se vf signl, injektovan ovldacm vyslaem mezi nulov a jeden fzov vodi, dostane i do pijma, zapojench mezi nulov vodi a ostatn fzov vodie. Pro el penosu signlu je filtr doplnn cvkou L7, zapojenou v nulovm vodii st. Tm se nulov vodi stane v mst pouvn systmu SSS z hlediska vf signlu plovouc (fzov vodie jsou dky cvkm L4 a L6 tak plovouc). Vf signl z ovldacho vyslae je pipojen mezi nulov N a jeden fzov vodi, nap. L1. Protoe jsou N i L1 plovouc a maj vi zemi dov stejnou kapacitu, objev se na N i L1 vi zemi zhruba polovin vf napt, ne je mezi N a L1 navzjem. Na ostatnch fzovch vodich L2 a L3 nen dn vf signl a jsou z vf pohledu uzemnn. Mezi N a L2 a mezi N a L3 je tedy stejn vf napt jako mezi N a zem. Na vstup pijmae pipojenho mezi nulov vodi a jin fzov vodi, ne ke ktermu je pipojen vysla, se tedy dky plovoucmu N dostane vf signl, a to zhruba polovin, ne jak poskytuje vysla. Z uvedenho principu penosu vf signlu mezi fzemi vyplv, e nulov vodi nesm bt v lokalit penosu vf signlu pmo uzemnn a e veker svodov odpory a parazitn kapacity nulovho vodie vi zemi zmenuj velikost vf signlu, penenho do nebuzench fz. Vzhledem ke znan citlivosti pijmae vf signlu vak nen instalace st a ovldanch spotebi pli kritick.
Stavba a oiven
Z dvodu snadn vroby a instalace je filtr rozdlen na dv sti - na skupinu cvek L4 a L7 a na tzv. rezonann obvod, kter sdruuje zbvajc soustky tfzovho filtru. Cvky L4 a L7 jsou tvoeny navleenm feritovch toroid na silov vodie st a realizuj se pi instalaci filtru. Soustky rezonannho obvodu jsou umstny na desce s plonmi spoji (obr. 19). Po osazen desky vyzkoume, zda obvody LC rezonuj na kmitotu 120 kHz. Paraleln k vvodm N a L1 pipojme pes odpor 1 kW sinusov signln genertor a nf milivoltmetr nebo osciloskop. Zemn vodie micch pstroj pipojme k vvodu N. Genertor naladme na minimln rozkmit signlu mezi svorkami N a L1. Kmitoet genertoru pak odpovd rezonannmu kmitotu obvodu L1, C1. Podobnm zpsobem zjistme rezonann kmitoty i ostatnch obvod LC. Pro dobrou funkci filtru sm bt odchylka rezonannho kmitotu od kmitotu 120 kHz nejve 10 kHz. Pokud je odchylka vt, musme upravit pslun cvky vmnou feritovho toroidu (pi vlcovm proveden zmnou potu zvit). Na vyzkouen desce zakryjeme drky s pojistkami pojistkovmi kryty, od kterch odtpneme penvajc vstupky. Kryty pilepme (nejlpe termolepidlem), protoe se nepedpokld vmna pojistek. Dokonenou desku zasuneme do modulov krabiky WEB, kter dovoluje upevnn rezonannho obvodu na litu DIN.
tlum (zprava doleva) 120 kHz asi 40 dB
ovldn SSS1
elektromr rezonann obvod
Obr. 18. Schma zapojen tfzovho filtru a jeho zalenn do sovho rozvodu
Instalace 3fzovho filtru SSS-F1

Poloha a umstn dl filtru je libovoln. Nedoporuujeme vak mont na msta, kde mohou bt i krtkodob pekroeny nkter veliiny uvdn v zkladnch technickch parametrech a dleit pro sprvnou funkci pstroje
Obr. 19. Deska s plonmi spoji rezonannho obvodu

Msto zapojen filtru do sovho rozvodu vyplv z elu filtru - filtr m oddlit st st, po kter se pen ovldac vf signl od zbytku st. Pokud je rozvod st spolen pro ovldan i neovldan spotebie, mus bt filtr nainstalovn pmo za elektromr do pojistkov skn. V ppad, e je pro ovldan spotebie instalovno vlastn veden (na kter je pipojen i vysla ovldn), postauje zaazen filtru ped toto veden. Cvky L4 a L7 realizujeme navleenm trojic feritovch toroid o prmru 12/20 mm na fzov a nulov vodi vedouc od elektromru k pojistkov skce. Rezonann obvod tfzovho filtru se pipojuje paraleln ke vem fzm a nulovmu vodii mezi feritovmi krouky a elektromrem - viz obr. 20. Rezonann obvod se pipojuje mdnmi vodii prezu 1,5 mm2 o dlce max. 50 cm. signlu v mst pijmae jet daleko men. Nedostatenost signlu me mt dv piny - malou vazbu mezi fz vyslae a ostatnmi fzemi a velk tlum signlu ostatnmi spotebii. Pokud nkter pijmae sprvn nepracuj, je teba v mst jejich pipojen zmit napt vf signlu. Amplitudu vf napt mme nejlpe osciloskopem, protoe meme souasn provit, e signl nen zkreslen a e nen ptomno siln ruen. Mic vstup osciloskopu pipojme k sti pes mic vf transformtor (MVFT), jeho zhotoven je popsno v sti pspvku o vyslai. Osciloskopem tak kontrolujeme, e ppadn zsahy do st ve prospch signlu vedou skuten k jeho zeslen. Malou vazbu mezi fzemi me mt na svdom absence filtru SSS-F1, nedostaten induknost cvek L4 a L7 filtru nebo dodaten uzemnn nulovho vodie ve filtrem oddlen sti st. Induknost cvek L4 a L7 je vlivem jejich sycen sovm proudem promnn a to se projevuje periodickm zeslabovnm vf signlu v okol maxim sovho proudu. Pokud se pidaj i dal vlivy, me bt toto zeslabovn kritick. Induknosti L4 a L7 zvtme zvenm potu feritovch krouk, kter je tvo. Dodatenm uzemnnm nulovho vodie se svede do zem vf signl, kter nulov vodi pen (jak je vysvtleno v popisu filtru SSS-F1). Vf uzemnn zabrnme tm, e na nulov vodi vedouc ke spotebii navlkneme nkolik feritovch toroid - oddlovacch filtr SSSOF1. Poet krouk ovme menm napt vf signlu. Signl se utlum ostatnmi spotebii tm, e spotebie svoj malou impedanc, pedevm kapacitnho charakteru, vlastn zkratuj vf signl, kter je mezi fzovm a nulovm vodiem. Impedanci spotebi lze zvtit pouitm oddlovacch filtr SSS-OF1. Pokud je vf signl slab, odpojme vechny spotebie ze zsuvek a ovaixh
me, e se podstatn zeslil. Pak jednotliv pipojujeme spotebie a sledujeme, zda se signl zeslabil. Takto odhalme spotebie, kter potlauj signl. Nejastji to bvaj spotebie s velkou kapacitou pipojenou k sti, obsaenou nap. v odruovacm filtru. V ppad poteby musme zkontrolovat i spotebie pevn spojen se st, nap. zivkov osvtlovac tlesa apod. Na pvody (nejlpe nulov vodie) ke spotebim, kter nejvce potlauj signl, navlkneme feritov krouky SSS-OF1. Poet krouk ovme menm, nkdy je jich zapoteb a pt i vce kus. Induknost filtru spolu s kapacitou spotebie tvo sriov rezonann obvod, kter, je-li naladn do blzkosti kmitotu vf signlu 119 kHz, me potlaovat signl vce, ne samotn kapacita spotebie. Je proto nutn pout tak velkou induknost filtru (tzn. vt poet krouk), aby rezonann kmitoet obvodu byl dostaten nzko pod kmitotem signlu. Krouky filtr umstme do krabic k zsuvkm, do kterch jsou zapojeny kritick spotebie. Pouit filtr SSS-OF1 ilustruje obr. 20. Zsuvka 1 je bez feritovch krouk. Slou pro pipojen lampy se rovkou, pdavnho topnho tlesa, fnu, rychlovarnho vaie a dalch spotebi bez sovch kondenztor nebo se sovmi kondenztory malch kapacit (okolo 0,1 F), jako maj fny, vysavae apod. Zsuvka 2 m dva feritov krouky. Slou pro pipojen spotebi se sovmi kondenztory s velkou kapacitou (>2 F). Zsuvka 3 a 4 m ti nebo tyi feritov krouky. Slou pro pipojen spotebi se stedn kapacitou (okolo 1 F) nebo pro pipojen vce spotebi s men kapacitou do jedn zsuvky. Mezi spotebie se stedn kapacitou pat napklad zivkov tlesa se sovm kondenztorem, nkter televizory se spnanm zdrojem (vtina novjch televizor), potae PC/AT a nkter modernj adaptry a napjee pro elektroniku.
Seznam soustek
C1, C2, C3 1 F/275 V, CFAC 1M F1, F2, F3 pojistka 20 mm F10A drk pojistky SHH1 kryt pojistky KS20SW-H K1, K2 svorkovnice ARK 7101/2 L1 a L7 viz text deska s plonmi spoji H016 oteven modulov krabika WEB 1002
Zvr
V pspvku je popsn sov spnac systm SSS-01 a jeho komponenty, uren pro zen elektrickho pmotopnho vytpn za elem dosaen maximlnch spor elektrick energie. Vznanm rysem systmu je penos ovldacch povel impulsn modulovanm vf signlem po sovm rozvodu, co podstatn zjednoduuje instalaci systmu. Bli informace: Holdys a. s., Teplick 95, 405 02 Dn 4, tel.: 0412/531 288. Ceny hotovovch vrobk: SSS-TX1 5317 K, SSS-RX1 - 1262 K, SSS-F1 892 K. Ceny PIC: H007 (k SSS-TX1) 899 K, PIC H010 (k SSS-RX1) 299 K (ceny vetn DPH). Desky s plonmi spoji lze dodat po dohod s vrobcem.
/ 1
Oiven instalovanho systmu

Pro sprvnou funkci systmu a pro prevenci pozdjch pot mus bt vdy nainstalovn tfzov filtr SSS-F1! Jak vyplynulo z praktickho vyuvn systmu, nejastj pinou jeho patn funkce je pli slab vf signl v bod pipojen pijmae. I kdy pijmai sta edestkrt slab vf signl, ne kter do st injektuje vysla, me bt skuten sla
Srhtiq
aixh!
Obr. 20. Instalace tfzovho filtru SSS-F1
+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8

+2/'<6
TTTQ vwthrhr !8

feritov srvp xx krouky

TTTPA
I G G! G" Q tqqryrx Thhvhyhpr

1
u thpt

/
yr
aixh"
1
u thpt
/
yr!
Obr. 21. Pouit oddlovacch filtr SSS-OF1
aixh#
Doutnkov antna
Ing. M. Prochzka, CSc.
Doutnkov antna (cigare - antenne) se v posledn dob objevila na ad objekt jako soust TV pevde v psmu 2 GHz (MMDS). Jde o pomrn star typ antny s povrchovou vlnou, vyvinut ve Francii v letech 1950 a 1954 [1, 2]. Pvodn byla antna urena pro vojensk spojovac sluby v psmu 3 GHz. Pozdji byla zkouena i pro dlkov pjem TV.
Antny s povrchovou vlnou tvo samostatn oddl v teorii antn a v modernch zahraninch souhrnnch pracch o antnch jsou tak tak prezentovny, nap. [3]. V esk odborn literatue najde ten informace ve vysokokolskch uebnicch [4, 5], ppadn v prci [6]. V nsledujcm bude uvedena zkladn informace o antnch s povrchovou vlnou a potom bude popsna innost jedn takov antny - doutnkov antny. Nejprve, co je to povrchov vlna? Tato vlna je elektromagnetick vlna, kter se podl povrchu rozhran dvou prosted - obvykle dielektrika a vzduchu nebo dielektrika, vodie a vzduchu. Kad elektromagnetick vlnn lze charakterizovat tzv. vlnovm slem k, co je obecn komplexn slo. V obecnm ppad podle obr. 1a plat jednoduch vztah: kx2+ kY2 + kz2 = k2 . Dal ppady rznch prosted, na kterch se me it povrchov vlna, jsou na obr. 1b, c, d, e. Vlnov slo nap. ve smru osy x bude dno vrazem kx = bx - jax, kde bx je tzv. fzov konstanta (radiny na jednotku dlky) a ax je tlum v neperech na jednotku dlky. Vlnov slo k je ureno prostedm, ve kterm se vlnn , tj. k = wer m r, kde w je hlov kmitoet 2pf, er je permitivita, m r je permeabilita prosted. Ve vzduchu je k ist reln a plat, e k = 2p /l 0, nebo k = w/c, kde c je rychlost en svtla a l 0 je vlnov dlka ve vzduchu. Podobn fzov konstanta b z se vztahuje k vlnov dlce l z povrchov vlny c se ve smru osy z vztahem bz = 2p /l z, nebo k povrchov rychlosti en vz vztahem bz = w/vz, take plat: bz/k = l 0/l z = c/vz. Pokud tento pomr je vt ne 1, jde o tzv. pomalou vlnu (pomalej, ne je rychlost svtla), pokud je pomr men ne 1, jde o tzv. rychlou vlnu. Dlka povrchov vlny l z (pomal vlny) je krat ne vlnov dlka ve vzduchu l 0 a naopak, dlka rychl vlny je del (jak je tomu v kovovch dutch vlnovodech). Zkladn vlastnost povrchov vlny je, e jej amplituda se zmenuje ve smru kolmm k povrchu prosted, tj. e bx = 0 a kx = -jax (ax je kladn). Na obr. 2a jsou vyznaeny ry konstantn fze a konstantn amplitudy povrchov vlny c se nad povrchem podle obr. 1a. Pipomeme, e m vce se fzov rychlost povrchov Obr. 2. Struktura povrchov vlny (a - sloky vlny TM na rovinnm povrchu, b - elektrick silory v intervalu jedn vlnov dlky, c - elektrick silory vlny HE11 na dielektrickm roubku)
vlny pibliuje rychlosti svtla, tm men je tlumov konstanta ax a tm vce se roziuje pole povrchov vlny kolmo k povrchu prosted. Na tuto skutenost je teba pamatovat pi nvrhu antnnch soustav s povrchovou vlnou, pokud jednotliv prvky chceme adit vedle sebe (vzjemn vazba). Vechny sloky elektromagnetickho pole povrchov vlny maj stejn matematick vyjden. Nap. pro sloku Ez plat Ez (x,z,t) = Ezexp(-ax x) exp(-b zz)exp(jwt). Struktura pole dvou ppad povrchov vlny je na obr. 2a, b, c. Ppad podle obr. 2a plat pro vlnu typu TM (pn magnetick, Hz = 0). Sloky Ez a Hz jsou ve fzi a sloky Ez a Ex jsou fzov posunuty o 90 . Prv dv sloky penej cel vkon povrchov vlny, zatmco druh sloky pedstavuj pulsujc pole. Ppad z obr. 2c pedstavuje rozloen pole hybridn vlny HE11 vytvoen kolem axilnho vlcovho povrchu - nap. dielektrickho roubku nebo doutnkov antny. Z pedelho je zejm, e povrchov vlna c se podl homogennho rozhran pen energii bez vyzaovn, pokud - jak uvidme dle - se v jej cest neobjev njak zmna prosted - diskontinuita prosted. Nejjednodu antnou s povrchovou vlnou je dielektrick roubk - dielektrick antna (obr. 3). Hlub studie mechanismu vyzaovn tto antny ukzaly, e v ppad, kdy dielektrick roubk nemn svj prmr ani vlastnosti dielektrika, nastv vyzaovn pouze na pechodu mezi napjecm vlnovodem a na konci antny. Vyzaovn z konce antny pokldme za zkladn, nebo postupujc povrchov vlna s rovinnmi fzoplochami vytv na konci antny tzv. efektivn st s rozloenm pole, kter vytv jednosmrn vyzaovac diagram s maximem v ose antny. Vyzaovn v mst napjen je vce i mn nedouc a rzn tvarovan pravy tohoto pechodu se sna toto vyzaovn omezit, ppadn nastavit jeho vhodnou fzi pro vsledn souet obou vyzaovn. Vsledkem m bt zmenen rovn postrannch lalok diagramu zen, ppadn zvten zisku antny.
Obr. 1. Geometrie en povrchov vlny podl dielektrickch povrch (a - nekonen rovinn deska na kovov desce, b - pravohl kortko, c - vlcov roubk, d - radiln deska na kovov desce, e - vlcov nebo kulov epika)
Obr. 3. Dielektrick roubk buzen kruhovm vlnovodem
Obr. 4. Schma dielektrick antny s kovovmi disky O dielektrickch antnch existuje velmi rozshl odborn literatura, kter se zabv optimalizac parametr tchto antn [8]. Homogenn dielektrick roubk slou tedy jako veden povrchov vlny od napjee ke konci antny. st energie se na konci odraz zpt a zpsob impedann nepizpsoben antny. Pitom smrovost (neboli zisk) antny nezvis teoreticky na dlce antny. Pi en povrchov vlny podl dielektrika vznikaj urit ztrty v materilu, take dlka roubku neme bt nekonen. Navc existuje urit vztah mezi enm povrchov vlny a vlny ve volnm prostoru, jej pvod je v mst napjen antny. Tento rozdl by neml bt na konci antny vt ne 180 (Hansen-Woodyardova podmnka). Pokud bychom zavedli na toto veden urit diskontinuity, d se pedpokldat, e budou vyzaovat elektromagnetickou energii a na konec veden se dostane pouze zlomek celkov energie z napjee. Celou antnu meme povaovat za linern soustavu izolovanch zi napjench postupnou vlnou (end-fire). Potom ovem bude celkov zisk antny zvisl na jej dlce, take meme zisk antny jej dlkou do urit mry ovlivovat. Na tomto principu byla realizovna ada antn tohoto typu (nap. i roubovicov antna viz PE 2/98) a tak doutnkov antna. innost doutnkov antny je zaloena na zmn vlnov dlky l z podl veden. Jej zmna je ovlivnna zmnou permitivity (dielektrick konstanty) veden - plat e l z = l o /e r . Pokud bude zmna permitivity periodick, vytvo se soustava fiktivnch zdroj zen podl osy veden. Mnit permitivitu v danm prosted lze rzn. Skokov zmny bychom doshli nap. azenm malch disk
Obr. 7. Vzjemn vztah mezi parametry
s rznou permitivitou za sebou. Vhodnj je vak vyut monosti realizovat tzv. uml dielektrikum. Uml dielektrikum je prosted sestaven nap. z kovovch prvk, mezi nimi se rovinn vlna s fzovou rychlost rozdlnou od rychlosti ve vzduchu. Pouit takovch prosted je dobe znmo nap. pi konstrukci elektromagnetickch oek - okovch antn v psmu cm vln [7]. Pi realizaci oek s umlm dielektrikem plat pro umlou permitivitu vztah:
e = eo + Na
f02 , f02 - f 2
kde e o je permitivita volnho prostoru, N je poet prvk na jednotku objemu, a je koeficient tvaru danho vodivho prvku, f0 je resonann kmitoet prvku a f je pracovn kmitoet oky. Vidme, e uml permitivita zvis do urit mry na pouitm kmitotu a rezonannm kmitotu prvku danho prosted. Pipomeme, e uml dielektrikum poskytuje adu vhod oproti bnm pevnm dielektrickm materilm, tj. tuhost, mal ztrty, malou hmotnost a cenu. Tyto vhody se uplatn zejmna pi nich kmitotech, pi kterch by dielektrick antny byly rozmrn a tedy tk. Realizujme tedy veden tvoen umlm dielektrikem sestavenm z kovovch disk rovnomrn rozloench podl nosn kovov tye (obr. 4). Dlka povrchov vlny postupujc podl takovto struktury je v prvm pible-
Obr. 5. Schma dielektrick antny se dvma doutnkovmi sekcemi
Obr. 6. Schma dielektrick antny s promnnou vzjemnou vzdlenost disk
n funkc vzjemn vzdlenosti disk l a plnn d = (D - d). Jestlie je pomr l/l0 mal, je vlnov dlka lz podstatn men ne l0 a veden je jako smrov antna nepouiteln, protoe maximum zen nen v ose struktury. Pro antny s postupnou vlnou je vhodn, aby pracovn vlnov dlka lz se blila vlnov dlce ve vzduchu l0, avak pi tom byla vdy men. Pro sprvnou innost antny plat: l > 0,1 l0. Je-li pomr d/l0 mal, dlka l z se velmi mlo odliuje od dlky l0, avak je vdy men. Jestlie se pomr d/l0 zvtuje, pomr lz/l0 se zmenuje. Pedel vztahy znzoruje obr. 7. Jak uvidme dle, budic systm antny tvo kruhov vlnovod s videm TE11, pro kter plat, e vnitn prmr vlnovodu by ml bt kolem 0,7l p (p pracovn vlnov dlka). Prmr disk D pak mus bt men ne prmr st vlnovodu 2a a tedy D < 0,7l p, obvykle D = 0,35l p. Prmr nosn tye volme potom tak, abychom dodreli pomr l z/l p blzko 1. Pi volb roztee disk nesmme pekroit pomr l/l0 = 0,5, protoe potom veden ji nepen energii. Podle obr. 7 je zejm, e pi konstrukci antny existuje dostaten vle ve volb parametr. Je vc experimentln prce, abychom nastavili takov rozmry, kter spln bu poadavek na maximln zisk, nebo naopak poadavek na mal postrann laloky diagramu. V pedelm jsme uvedli, e homogenn veden s povrchovou vlnou vyzauje na diskontinuitch, tj. na konci a na pechodu mezi budicm zazenm a vlastnm vedenm. V dalm si ukeme, jak realizovat diskontinuity podl veden a vytvoit tak linern adu zdroj s podlnm vyzaovnm. Tohoto efektu doshneme, budeme-li nap. mnit podl veden dlku vlny l z. Toho meme doshnout dvma zpsoby: - Zmna l z pi pevn roztei l zmnou parametru d. Tehdy obdrme antnu tvoenou rovnomrn rozloenmi disky, avak s rozdlnmi prmry D (obr. 5). - Dodret pevn parametr d a mnit vzjemnou rozte disk l. Tehdy je an-
fs = 3,1 GHz, lo = 96,7 nm
n pracovn kmitotov psmo meme oekvat v okol 8 % s pizpsobenm na SV 1,5. V tabulce 1 jsou uvedeny vsledky men ty antn s rznou dlkou L (sezen na maximln zisk). Antna podle obr. 8 byla nastavena na minimln postrann laloky a dosaen maximlnho pracovnho psma. Vsledky men jsou v tab. 2.
Obr. 8. Schma praktickho proveden dielektrick doutnkov antny pro psmo 3 GHz (vlnovod C 35 viz tab. 3.) tna tvoena disky se stejnm prmrem, avak s rozdlnou rozte l (obr. 6). Pozn.: V prvnm ppad obrys disk je podobn doutnku, odtud tak nzev doutnkov antna. Obma strukturm se tak k struktury s modulac tvaru, ppadn dielektrickho prosted. Druh een podle obr. 6 m nkdy pednost ped eenm prvnm, protoe jeho proveden je snadnj. Pitom je vak rove postrannch lalok diagramu zen ponkud vt. Aby se tento jev omezil, je teba aby se prmr disk postupn zmenoval smrem ke konci antny - kme, e je teba vytvoit taper rozmr. Uveme pklad antny [1] sestaven z 15 disk, kter pracuje v psmu 10 cm (obr. 8). Napjen antny, jak bylo uvedeno, je vhodn pomoc kruhovho vlnovodu (vid TE11). Polarizace pole je linern podle orientace elektrickch siloar ve vlnovodu. Pokud poadujeme kruhovou polarizaci, je teba pout k vybuzen kruhovho Tab. 1. L/l 0 zisk [dB] Q 3dB [] rove 1. postr. laloku [dB] tlum zadnho zen [dB] Tab. 2. Kmitoet [MHz] 2850 3050 3250 3350 I/l 0 3.15 3.35 3.55 3.69 Q 3dB E-rovina 27 30 30 31 Q 3dB H-rovina 33 33 30 28 SV 1,28 1,36 1,36 3,2 zisk [dB] 15,1 15,0 15,4 14,1 4 16 27 12 30 16 17,5 23 12 30 20 22 10 15 30 80 28 7 17 30 vlnovodu nap. dv sondy s fzovm posuvem 90 . Je mon t pout vlnovod pravohl, co je vak mn obvykl. Celkov dlka antny me bt od nkolika vlnovch dlek l 0 a k destkm. Tm je mon dit celkov zisk antny. Jak bylo ji uvedeno, optimln nastaven rozmr je empirick, zejmna pokud jde o rozloen disk. Maximum zisku je dno piblin: G = 10(1+ log L/l 0 ) [dB], kde L je celkov dlka antny. V tomto ppad je e 3 dB diagramu dna piblin: Q 3dB = 57,3 l 0/L []. Pokud zmenujeme experimentln rove postrannch lalok diagramu, musme potat s malm zmenenm zisku. Impedann pizpsoben zvis na zpsobu napjen kruhovho vlnovodu. D se sten ovlivnit polohou dvou prvnch disk. Pene-
Zvr
Doutnkov antna tvo pouze jednu antnu z cel ady antn s povrchovou vlnou a nelze o n ci, e m podstatn lep elektrick parametry ne ostatn antny. Jej zsadn vhodou je snadn konstrukce a znan vle pi experimentln prci s nastavovnm parametr. Uveden pklad een antny pro psmo v okol 3 GHz je vsledkem experimentlnho nastaven rozmr a ponkud str zkladn tvar doutnku jednoho prvku antny. Ten, kdo by se chtl pustit do nvrhu tto antny, by ml pamatovat na dobr vybaven laboratoe, nejlpe by ml mt k dispozici tlumovou komoru. Na konec je teba pipomenout, e innost antny s povrchovou vlnou je zvisl na poas - rozumj snh a nmraza, kter ohroz sprvnou innost antn tohoto typu. Po tto strnce dlouh antny typu Yagi-Uda, kter je mon t povaovat za antny s povrchovou vlnou, jsou rozhodn odolnj vi uvedenmu vlivu extrmnho poas. Ostatn antny, kter lze spatit u ns, maj vtinou stejnou rozte disk a tedy pat spe mezi klasick antny s povrchovou vlnou s umlm dielektrikem, vyzaujc prostednictvm efektivnho st na konci antny, ne mezi antny s diskrtnmi zii, tj. antnn ady s podlnm vyzaovnm.
Literatura
[1] Simon, G.;Weill, G.: Un nouveau type d`arien rayonement longitudinal. Annales de Radiolectricit, sv. 8. ervenec 1953. [2] Simon, G.; Biggi,V.: Un nouveau type d`arien ces aplication la tlvision grande distances. Onde lectrique, sv. 34. Listopad 1954. [3] Zucker, F. J.: Surface-Wave antenna in Antenna Theory, st 2. McGraw-Hill Co. New York 1968. [4] Caha, V.; Prochzka, M.: Antny. SNTL 1956. [5] Prokop, J.; Vokurka, J.: en elektromagnetickch vln a antny. SNTL 1980. [6] Prochzka, M.: Die Dielektrische Horantenne, Hochfr. und Elakustik 3, 1959. [7] Reynolds, D. K.; Lucke, W. S.: Corrugated and-fire antennas. PROC. NAT. ELEC. CONF. sv. 6. Z 1950. [8] Johnson, R. C.; Jasik, H.: Antenna Handbook, Mc Graw-Hill Co.1984.
Tab. 3. Rozmry kruhovch vlnovod pro nkter kmitoty kolem 3 GHz Typ C22 C25 C30 C35 C40 2a [mm] 97,87 83,62 71,42 61,04 51,99 fp [GHz] 2,06 2,42 2,83 3,32 3,89 fkrit TE11 [GHz] 1,79 2,10 2,46 2,88 3,38 fkri TM01 [GHz] 2,34 2,74 3,21 3,76 4,41
Stavme reproduktorov soustavy (XI)

RNDr. Bohumil Skora
Zatm jsme - ovem dosti zjednoduen probrali vhybky se strmost 6 a 12 dB na oktvu. Jist bude uiten, kdy ponkud upesnme, co ty decibely na oktvu vlastn znamenaj. Vhybka se chov jako soustava filtr, kter v jistm kmitotovm psmu (propustnm psmu) signl propoutj bez podstatnch zmn (to se tk pedevm amplitudy), a mimo toto psmo jej potlauj. To potlaen samozejm neznamen, e signl vbec neprojde. Je pouze utlumen, a to zpravidla tm vce, m je jeho kmitoet vce vzdlen od propustnho psma, ppadn jeho pslun hranin frekvence. U filtr pouvanch ve vhybkch je vcelku pravidlem, e penos mimo propustn psmo je piblin pmo nebo nepmo mrn nkter mocnin kmitotu. U doln propusti je mrnost nepm, u horn pak pm a je obecn splnna tm pesnji, m je dosaen penos men, anebo, chcete-li, m je vt tlum. U idelnho vhybkovho filtru sloenho z diskrtnch soustek (filtr se soustednmi parametry) a zatenho odporem je mocnina kmitotu v mrnosti vdy celistv a jej stupe vynsoben estkou dv poet decibel na oktvu. Stupe souasn udv i minimln poet reaktivnch soustek, tj. tlumivek nebo kondenztor, kterch je pro realizaci pslunho filtru zapoteb. Napklad: doln propust se strmost 6 dB na oktvu m penos mimo propustn psmo piblin nepmo mrn kmitotu (vlastn 1. mocnin kmitotu) a pro jej realizaci je nutn nejmn jedna tlumivka nebo kondenztor, piem v praxi pichz v vahu spe tlumivka. Se stupnm vhybky souvis jet jedna dleit vc. Dlic filtry, kter tvo vhybku, maj na mezn frekvenci jist tlum. Pokud jsou stejnho druhu a maj spolenou mezn (v tomto ppad dlic) frekvenci, take jejich amplitudov charakteristiky jsou podle tto frekvence zrcadlov sdruen, maj oba na mezn frekvenci tlum stejn a jejich amplitudov charakteristiky se zde protnaj. tlum na dlic frekvenci je dleitm parametrem vhybky. U zkladnho proveden prvnho stupn je 3 dB a pokud by byla zapoteb jin velikost, bylo by nutn filtry rozladit, tedy nastavit doln propust na jinou frekvenci ne horn propust. U vhybek vyho stupn ji mme monost tlum na dlic frekvenci urit i bez rozlaovn, nap. v minule popisovan vhybce druhho stupn volbou initele jakosti, u vhybek vyho stupn pak volbou vhodn kombinace parametr penosov funkce. Teorie ukazuje, e u vhybek lichho stupn, tedy se strmost nap. 6 nebo 18 dB na oktvu, je nejvhodnj, aby tlum na dlic frekvenci byl prv 3 dB. Z teorie dle vyplv, e u vhybek sudho stupn, vtinou tedy se strmost 12 nebo 24 dB na oktvu, je eln volit tento tlum v rozmez 3 a 6 dB. Rozhodovn mezi typem Butterworth (3 dB) a Linkwitz-Riley (6 dB), o kterm byla e v minul sti, je tud zleitost zcela obecnou. Nutn je pitom zdraznit, e rozhodujc je vsledn charakteristika penosu z elektrickho vstupu na akustick vstup. Pipomeme si, e dynamick reproduktor se sm o sob chov jako horn propust se strmost 12 dB na oktvu, co m na chovn vsledn elektroakustick soustavy podstatn vliv. Vlastn by se vdy mlo hovoit o elektrick a elektroakustick sti vhybky. Nap. vysokotnov reproduktor s elektrickou vhybkou o strmosti 6 dB na oktvu tvo vlastn hornopropustn filtr s mezn strmost 18 dB na oktvu. Strmost vhybky (jej elektrick sti) je parametr velmi zsadnho vznamu a jeho sprvn volba je jednm z prvnch kol, kter je teba pi nvrhu vhybky splnit. Z hlediska vslednho chovn reproduktorov soustavy je strmost podstatn hlavn proto, e v oblasti kolem dlicho kmitotu hraj oba reproduktory pslunch psem se srovnatelnou rovn a jejich funkce se ne prv zanedbatelnm zpsobem ovlivuj. Jednm z dsledk tohoto ovlivovn je znan komplikovanost smrov charakteristiky vsledn dvojice zi, kter je navc kmitotov zvisl a tm vt, m je vlnov dlka na dlic frekvenci men v porovnn se vzdlenost reproduktor. To m hlavn vznam u dlen pro vkov reproduktor a na nj navazujc basov (u dvoupsmovch soustav) nebo stedov (u vcepsmovch soustav). Oblast, v n se mnie ovlivuj, je tm u, m vt je strmost vhybky. Se zvtovnm strmosti ovem narst poet soustek a kritinost jejich toleranc. Tak fzov charakteristika realizovan soustavy zi je pi vt strmosti vhybky divoej. Proto se v praxi uvaj nejastji vhybky prvnho a tetho stupn, tedy se strmost 6 a 18 dB na oktvu. Vhybky se strmost 24 dB najdeme v pasivnch soustavch spe vjimen a vt strmosti se vyskytuj u jen v systmech s aktivnmi nevkonovmi vhybkami. U dlicch filtr vyho stupn pevauj vhody nad ppadnmi nevhodami hlavn
Obr. 2.
tehdy, kdy roli hraje zaten reproduktor, a to plat pedevm pro vysokotnov reproduktory. U nich je zapoteb, aby se maximln mrou omezilo zaten signly nzkch kmitot, kter by se pouze mnily v teplo (nzkm kmitotem v tomto ppad rozumme signl o frekvenci men, ne je rezonann frekvence reproduktoru). Tyto signly by navc zbyten mechanicky namhaly kmitac systm reproduktoru. Jak jsme si ji dve ekli, v oblasti nad rezonann frekvenc je vchylka kmitacho systmu nepmo mrn druh mocnin frekvence signlu. To je nevyhnuteln zlo. Mezn frekvence filtru pro vysokotnov reproduktor vdy le nad rezonann frekvenc a je eln volit strmost tohoto filtru tak, aby se pod mezn frekvenc vchylka zbyten nezvtovala. U filtru druhho stupn, tedy se strmost 12 dB na oktvu, se pirozen nrst vchylky prv kompenzuje poklesem penosu filtru. Z tohoto hlediska je eln pro vysokotnov reproduktor pouvat vhybku alespo tto strmosti. Men strmost, tj. 6 dB na oktvu, je vhodn pouze pro speciln konstruovan mnie, ppadn je omluviteln u levnch konstrukc. Uspodn vhybky se strmost 18 dB na oktvu je uvedeno na obr. 1. Hodnoty soustek jsou stanoveny pro poadavek, aby penos filtr na mezn frekvenci byl -3 dB a amplitudov charakteristika byla maximln ploch (penosov funkce Butterworthova typu). Vhybka (filtr) tetho stupn m toti oproti vhybce druhho stupn dal stupe volnosti a nen tedy popsna jen meznm kmitotem, jak je tomu u prvnho stupn se strmost 6 dB na oktvu, nebo meznm kmitotem a tlumem na dlicm kmitotu, ppadn initelem jakosti, jimi je popsna vhybka druhho stupn (teoretick podrobnosti tentokrt vynechme). To samozejm poskytuje dal prostor pro dolaovn s ohledem na specifick vlastnosti reproduktor a samozejm tak pro chyby. Optimalizace nastaven vhybky tetho stupn je tud prakticky nemon bez prbnho men a jejm vsledkem je takka vdy zapojen, jeho hodnoty se podstatn li od vypotench. Pro ilustraci praktickho proveden reproduktorov soustavy s ponkud sloitj vhybkou tentokrt pedkldme malou dvoupsmovou soustavu EMBLA (opt z konstrukn dlny firmy SEAS). Basov vtev vhybky m strmost 6 dB na oktvu a kompenzaci induknosti reproduktoru, vkov vtev m strmost 12 dB na oktvu a je doplnna odporem pro kompenzaci vt citlivosti vysokotnovho mnie. Dlic frekvence je piblin 3 kHz. O konstrukci soustavy plat tot, co jsme uvdli u dve publikovan stavebnice NJORD, snad jen s tou zmnou, e vzhledem k menm rozmrm skn nen nutn vyztuovn, pokud zkladn materil m tlouku alespo 19 mm. Reproduktory i soustky pro vhybky si mete jednotliv nebo jako stavebnici objednat u firmy Besie (nebo jejch autorizovanch prodejc). Adresa: Evropsk 37, 160 00 Praha 6, tel.: (02) 24 31 13 36, 312 33 58, fax: 24 31 13 53. Viz t inzerce v PE 1/98 s. XV. (Pokraovn pt) Obr. 3. Mechanick vkres (tlumen - 50 mm syntetick vaty na vech stnch krom eln stny, bassreflex 48 mm, dlka 100 mm) Obr. 4. Impedann a amplitudov charakteristika
Obr. 1.
DIGITLN STEREO ECHO/HALL

Ing. Jindich Tlg, Ing. Petr olc, Pavel Hlvka
(Pokraovn)
Deska Echoclass - pouze u varianty EchoTop Classic

Deska Echoclas mus bt samozejm nasunuta na konektor na ECHODESK. Nechme nastaven echo 10 a mme frekvenci na vstupu fzovho detektoru - vvod 14 IC1 (4046). Mus bt stejn jako na mikroprocesoru na vvodu 7 - 1MHz. Na vstupu z VCO (vvod 4 IC1) by mla bt stejn frekvence.
ECHOTOP EASY, CLASSIC A CADILLAC
Oiven
U varianty Easy propojte cnem nebo drtem ploky u konektoru CON1 (obr. 18).
Nejastj chyby
- Nedopjen vvody SMD soust snadno pehldneme. - Spojen vvody integrovanch obvod - zvlt u tch, mezi ktermi prochz spoj. - Chybjc propojka. - Pozor na silov psoben na soustky SMD, pop. vt ohbn desky. Pi prasknut sousti SMD vznik rzn vodiv mikrotrhlina, kter nen patrn ani pi pozorovn zblzka - tko se hled.
riov s amprmetrem, a mme napt digitln sti - na ochrann Zenerov diod D12. Mlo by se pohybovat kolem 5 V. Pokud je ve v podku, zasuneme do objmek vechny integrovan obvody - pozor na sprvn natoen!!! a rovn tak dic mikroprocesor na desce ECHOPAN. Po zapnut zdroje by spoteba nemla peshnout 300 mA. Displej nejprve zobraz podlnou rku - stedn segment a pak by ml zobrazit slo nkterho z program.
Deska Echopot - pouze u varianty EchoTop Caddilac

Deska rovn obsahuje fzov zvs s VCO (IC1) a mme na stejnch vvodech jako u desky ECHOCLASS. Tato deska obsahuje dal obvody, jako multiplexery pro digitln potenciometry, avak ty provme a pozdji.
Mikroprocesor - deska ECHOPAN

Po pipojen napjecho napt zmme napt na vvodu 16 (reset) - mlo by bt vt ne 4,5 V. Pokud je men ne 3 V, mikroprocesor se vbec nerozbhne. Pak provme funkci vech tlatek a indikanch LED. Tlatky UP nebo DOWN navolme program ECHO 10 - nesm svtit dioda LED Echo/Hall. U tohoto echa budeme nsledn mit. Zmme frekvenci na vvodu 7 IC2 (mla by bt pesn 1 MHz), je to hlavn frekvence, kter slou jako dic frekvence cel digitln st.
Digitln zpoovac linka - Echodesk

Na vech vvodech, kom napjecch, IC18 by mla bt frekvence 1 MHz (echo 10). Na vstupech multiplexer IC14, IC15 a IC16 se pepnaj rychlost 1 MHz dv frekvence - osciloskopem nesmte vidt pouze jedinou, ale jaksi souet obou - zobrazen signlu je zvisl na synchronizaci asov zkladny osciloskopu. Na vstupech z IC16 (vvod 10, 11, 12) je to zvl patrn - jedna frekvence do multiplexeru je kolem 1 Hz a vidte pepnn multiplexeru. Pokud je na nkterm z vstup multiplexeru trvale stav L
Zdrojov st
Doporuujeme nevsazovat dn integrovan obvody do objmek ped kontrolou zdroje. Nejprve zkontrolujeme, zda pracuj sprvn dva stabiliztory, kter vytvej jak kladn, tak i zporn napjec napt. Pipojme ss zdroj 12 a 14 V (nejlpe s proudovou ochranou 0,5 A) s-
Obr. 6. Rozmstn soustek SMD ECHODESK
Obr. 7. Rozmstn soustek ECHODESK
Obr. 8. Deska s plonmi spoji ECHODESK
Obr. 9. Rozmstn soustek SMD ECHOPAN
Obr. 10. Rozmstn soustek ECHOPAN
Obr. 11. Deska s plonmi spoji ECHOPAN nebo H, ppadn se vm zdaj prbhy divn, zkontrolujte signly z vstup dliek IC11, IC12 a IC13, vedouc do multiplexer. Snadno se spojuj cesty na sbrnici u pamt IC19, IC20 a IC21. Je dobr proti silnmu svtlu prohldnout desku s plonmi spoji - nechtn propojen cnem jsou snadno viditeln. Pi nastaven - DELAY . 10 by mly bt na vstupech dliek IC11, IC12 a IC13 piblin tyto frekvence (vechny stupn dliek IC11 a IC13 dl pedchzejc frekvenci dvma, avak cel dlika IC12 dl dohromady 15): IC11 - vvod 3 IC11 - vvod 4 IC11 - vvod 5 IC11 - vvod 6 IC11 - vvod 11 IC11 - vvod 12 IC11 - vvod 13 IC11 - vvod 14 IC12 - vvod 7 IC12 - vvod 9 IC12 - vvod 15 IC12 - vvod 3 IC13 - vvod 4 IC13 - vvod 5 IC13 - vvod 6 IC13 - vvod 11 IC13 - vvod 12 = 500 kHz = 250 kHz = 125 kHz = 62,5 kHz = 31,25 kHz = 15,625 kHz = 7,8125 kHz = 3,906 kHz = 2,083 kHz = 1,042 kHz = 520,8 Hz = 260,4 Hz = 130,2 Hz = 65,1 Hz = 32,5 Hz = 16,27 Hz = 8,13 Hz
Vstupn st - Echodesk
Pipojme signln genertor - frekvenci nastavme na 1 kHz a napt na 100 mV. Na Echopan by se mla rozsvtit alespo jedna dioda LED indiktoru vybuzen, pokud pidvme zisk vstupnho zesilovae GAIN, rozsvt se postupn vechny, napt na vstupu vstupnho zesilovae by se mlo mrn mnit (vvod 1 IC1). Napt na vstupu operanho zesilovae IC1B vvod 7 by mlo bt zhruba polovin ne na vstupu IC1A vvod 1. Je to zpsoben smovnm hlavnho signlu se signlem zpodnm (FEEDBACK).
Obr. 12. Rozmstn soustek SMD ECHOCLAS
Obr. 13. Rozmstn soustek ECHOCLAS
Limitr - Echodesk
Nechme pipojen signln genertor a natome potenciometr citlivosti do lev krajn polohy - na minimum. Pi zmn vstupnho napt od 100 mV do 1 V by se napt na vstupu limitru (vvod 1 IC2) mlo mnit v rozsahu od 0,6 do 0,8 V.
Obr. 14. Deska s plonmi spoji ECHOCLAS
Pevodnk A/D - Echodesk

Na vstupu z pevodnku (IC4 vvod 5) by mla bt jaksi oscilace frekvence v zvislosti na vstupnm signlu.
Obr. 15. Rozmstn soustek SMD ECHOPOT
Obr. 16. Rozmstn soustek ECHOPAN
Obr. 17. Deska s plonmi spoji ECHOPAN 26,8 x 125 mm
Digitln posuvn registry Echodesk

Na vstupech a vstupech DRAM pamt IC19, IC20 a IC21 by ml bt podobn signl jako na vstupu z pevodnku.
Pevodnky D/A - Echodesk

Na kondenztorech C15, C16, C17, C18 by ml bt namen ji stejn analogov signl, jak je pivdn do celho zazen ze signlnho genertoru.
signl v zvislosti na nastavenm programu. Dle vyzkoume limiter signlu zapojen ped zpoovac linku. Potenciometr MIX nastavme do prav krajn polohy a zapneme efektov tlatko ON. Pi stejnm vstupnm signlu a zmn citlivosti by ml zpodn signl od urit hladiny zstat stejn siln, pop. se jen mrn zvtovat. Pokud i toto je v podku, meme provit vechny funkce, vetn stereofonnho vstupu, a zkusit programovat podle nvodu k mikroprocesoru.
Spnac obvody - Echodesk

Pi sepnut tlatka ON/OFF - rozsvcen dioda LED. ON - signl prochz analogovmi spnai v levm i pravm kanle a doln propust. Zde jsou potlaeny frekvence nad 11 kHz.
Obsluha - programovn
Cel zazen se obsluhuje pti tlatky a temi, pop. jednm potenciometrem, stav zazen indikuje 1,5mstn displej a 7 diod LED.
Vstupn zesilova - Echodesk

Z filtr prochz signl smovacm obvodem (potenciometr P3 a rezistory kolem nj) a vede do vstupnho zesilovae se zeslenm piblin 3. Pokud je ve v podku, pistoupme ke zkouce celho zazen pomoc signlu z mikrofonu, kytary atd. Do vstupn zsuvky pipojme signl a vstup spojme se zesilovaem. Pi vybuzen by ml indiktor zobrazovat velikost vstupnho signlu. Potenciometr citlivosti otome na minimum. Pokud mme variantu Classic nebo Easy, nastavme potenciometr MIX a FEEDBACK do stedn polohy a zkusme, zda signl ze vstupu prochz celm efektem. Nakonec stiskneme tlatko ON a ve vstupnm signlu by se ml objevit zpodn
Ovldc prvky a indikan prvky (obr. 22.)

1. Tlatko EFFECT ON/OFF - slou k zapnn a vypnn efektu. 2. LED ON - svt-li, efekt je aktivn (zapnut). 3. Tlatko ECHO/HALL - slou k vbru funkce efektu, bu Echo, nebo Hall, v reimu programovn pak k vbru parametru. 4. LED HALL - svt-li, efekt je v reimu Hall. 5. Tlatko UP v zkladnm reimu - vbr nsledujcho programu; pi funkci Hold - zven rychlosti pehrvn; v reimu programovn - zvten hodnoty aktulnho parametru. 6. Tlatko DOWN: v zkladnm reimu - vbr pedchozho programu; pi funkci Hold - snen rychlosti pehr-
vn; v reimu programovn - zmenen hodnoty programovanho parametru. 7. Display: v zkladnm reimu spolu s LED HALL zobrazuje aktuln program; v reimu prog. zobrazuje hodnotu aktulnho parametru. 8. Tlatko HOLD: pepnn mezi reimy, krtk stisk - funkce HOLD, dlouh stisk (del ne 2,5 s) - vstup do reimu programovn. 9. LED HOLD - svt-li, indikuje reim Hold. 10. Indiktor (4 diody LED) - v zkl. reimu indiktor vybuzen, v reimu prog. zobrazuje programovan parametr. 11. Potenciometr GAIN - slou k nastaven optimlnho vybuzen efektu. 12. Potenciometr FEEDBACK - (nen u Cadillac) nastavuje velikost signlu, kter se vrac z vstupu na vstup, jinak eeno rychlost tlumu nebo poet opakovn. 13. Potenciometr MIX - (nen u Cadillac) nastavuje pomr mezi originlnm (vstupnm) a efektovm (zpodnm) signlem. Param. Echo Param. Hall Blik LED Zpodn Stereo Typ Sampl. ef. Stn Frekvence rozmtn as. konst. rozm. Zp. vazba (Feedback) Mix orig./zpo. signl Uloen A B C D C, D B, C A, B A, D
Ve pro tato zazen si lze objednat u fy EsoTop spol. s r. o., Lindauerova 10, Plze, tel./fax: 019/22 77 14 (viz tak inzertn ploha). (Dokonen pt)
Vstran zariadenie na bicykel

Popisovan efektov zariadenie m, ako u nzov uvdza, upozorni vodia automobilu na nonho cyklistu, ktor m uveden blika na svojom bicykli.
Zapojenie vytvra sveteln efekt KITT, pri ktorom sa svetlo vysokosvietivch LED pohybuje od krajov ku stredu a sp. Hlavn vhody popisovanho zariadenia s: mal spotreba, mal rozmery, vysok svietivos, niie zriaovacie nklady v porovnan s komernmi vrobkami podobnho typu, ale tie nenron mechanick kontrukcia, ktor je uahen pouitm plastovej krabiky. Zapojenie na obr. 1 je vemi jednoduch. Ako genertor impulzov je pouit znmy asova 555 v preveden CMOS. Frekvenciu jeho kmitov uruj R1, R2, C1. Impulzy s privdzan na vstup integrovanho obvodu 4017, o je pstupov Johnsonov ta - dekder. Na osem z jeho desiatich vstupov, s pripojen LED vdy po dve v srii. Vhodnm usporiadanm LED vznikne dojem beiaceho svetla, asto nazvanho KITT. Vstup Q8 je zapojen na vstup RESET, aby sa po skonen cyklus op zaal. Cel zariadenie je napjen tyrmi tukovmi lnkami typu AA. Ako spna treba poui o najmen uptkov prepna, ktorch je v predaji dostatok, ale s k dispozcii aj vo vyradench kazetovch magnetofnoch. Aby bol efekt vraznej, treba poui LED s vysokou svietivosou. Vhodn typy od firiem Hewlett Packard alebo Kingbright m v predaji vina firiem. Vetky siastky s osaden na obojstrannej doske s plonmi spojmi a cel zariadenie je umiestnen do plastovej krabiky KM20 (v GM electronic), z ktorej treba odstrni prepky a vlepi ksok ervenho plexiskla. Celkov mechanick usporiadanie vidie z foT
tografie. Driak mono zhotovi z oceovho plechu hrbky 1 a 2 mm, kad poda svojich monost.
Zoznam siastok
R1 R2 C1 C2 D1 a D10 1 kW 3,3 MW 22 nF, ker 10 nF, ker LED 5 mm, vysok svietivos (HER) D11 a D16 KA206 (1N4148) IO1 CMOS 555 IO2 4017 S1 miniatrny posuvn prepna B1 a B4 tukov lnky AA 1,5 V krabika plastov KM20 Marian Tak
7 h7# #66 $W S x & S! "H" ! % 8 !! DP! # & R$ R% 8! R& R' R( $ % ( 9 % 9# 9& US USC 8W $ # S 9DT DP $$$8 R! R" R# 9" 9' R ' " # % 9 8GF R R " ! # & 9 h %2F6!% 9 9
9!
9(
STU 8 8GF ! " '
9$
9%
9 h 2G@9$C@S
Obr. 1. Schma zapojenia
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Celou udlost uveden Microsoft Windows 98 na trh sledovali nejen pm nvtvnci akce, ale statisce dalch ve velkch americkch kinech a miliny na Internetu v pmm penosu (videozznam byl jet dlouho potom na Internetu k dispozici)
WINDOWS 98 JSOU NA SVT

Dlouho pipravovan nov verze operanho systmu Microsoft Windows pod nzvem Windows 98 spatila svtlo svta byla oficiln uvedena na trh 25. ervna t. r. v americkm San Franciscu. Protoe jde o operan systm pro nejir vyuit se zamenm na kvalitn podporu multimdi a komunikace, pokusme se vs s jeho vlastnostmi a funkcemi podrobn seznmit. Popis rozdlme do pti zkladnch oblast Prce se soubory a s Internetem, Multimdia, Komunikace, Zrychlen prce a Nastavovn potae.
Prce se soubory a s Internetem

Prce se soubory a s dokumenty vpotai lze obvykle rozdlit na prci s dokumenty na vlastnm potai nebo vlastn potaov sti a prci s dokumenty na Internetu. Doposud se liily nstroje i pstup k obou tmto kategorim dokument a soubor. Operan systm Windows 98 ve usnaduje aumouje jednotn zpsob pstupu k informacm, bez ohledu na to, kde se nachzej.
Webov uivatelsk rozhran

Dky internetovm technologim ve WIndows 98 se pstup k Internetu stv organickou soust prce s potaem. Nen u nutn pamatovat si rzn postupy zvisl na tom, kde se poadovan informace nachz.
Znm Explorer je nyn univerzln - umon vm prohlet cokoliv od dokument ve Wordu po webov strnky. Uke vm obsah vaeho pevnho disku stejn jako vai s, strnky firemnho intranetu i WWW Internetu. A se svm potaem cestujete kamkoliv, mte vdy k dispozici stejn nstrojov pruh se stejnmi zkladnmi funkcemi na stejnch mstech. Vude mete pouvat tlatka Forward a Back (Dopedu a Zpt) a vracet se tak nejen kpedchozm webovm strnkm, ale i teba k textovmu dokumentu ve Wordu nebo spreadsheetu v Excelu - ve ve stejnm prohlei a ve stejnm okn. Pak je zde WebView. Usnaduje azpehleduje prci s disky, adresi a soubory na vaem potai. Kad adres me bt zobrazen jako webov strnka me obsahovat obrzky msto standardnch ikon, rzn do-
Tlatka Forward a Back nyn mete pouvat nejen na webu
plkov informace (nap. daje o celkov a voln kapacit disku, o potu avelikosti soubor v adresi, zobraz nhled obrzku, na kter ukete kursorem atd.), me mt libovolnou grafickou pravu. Pod plat to, e uknete-li na symbol nebo nzev souboru nebo jinho adrese, oteve se - cel to ale me bt velice hezk, pehled-
Univerzln Explorer vm ve Windows 98 umon prohlet vechno - disky, adrese, WWW i jednotliv dokumenty
n, pjemn. Pro konservativn uivatele zstv samozejm zachovna monost klasickho adresovho zobrazen. Windows 98 obsahuj i vechny nstroje potebn k tvorb takovchto webovch pohled do vaeho potae (jsou to vlastn standardn webov strnky, dokumenty HTML, tak jak se pouvaj na WWW Internetu). Rozen funkce a nabdka tlatka Start dv monost pidvat do menu dal funkce nebo dokumenty, odkazy na webov strnky, a to ve velice rychle petahovnm my. Stejn snadno a rychle lze ve kdykoliv peorganizovat. Vechny informace, kter potebujete, mte pak opravdu na dosah ruky na jedin uknut my.
Personalizovan psun informac

Windows 98 s Internet Explorerem vm mohou dodvat poadovan informace z Internetu automaticky a na obrazovku. Nemuste ji prohlet sv oblben msta na Internetu abyste zjistili, zda se na nich nco zmnilo, webov strnky si mete sthnout na svj pota a po odpojen od Internetu si
WebView umouje zobrazovat disky i adrese jako webov strnky s mnoha doplkovmi informacemi
vm signalizuje mal erven puntk upslun ikony v seznamu Favorites. Systm umouje i to, aby vm informace o zmn byla zaslna elektronickou potou. Protn webovch strnek na Internetu je obvykle zdlouhav, ztrcte mnoho asu eknm na nahrvn dalch a dalch strnek. A asto teba na cestch nemte ani monost se k Internetu pipojit. Windows 98 umouj nahrt si vechny poadovan strnky (i celou jejich strukturu) do svho potae a protat si je v klidu pozdji. Internet Explorer pitom inteligentn nahrv pouze to, co se proti minulmu stavu zmnilo. Aktivn kanly pouvaj nkte poskytovatel obsahu k tomu, aby vm
poslali personifikovan informace, je to velmi podobn Subskripci.
Pohodln prohlen Internetu

Prostednictvm Internet Exploreru nabz Windows 98 nejmodernj prostedky k prohlen Internetu a vyuvn jeho nabdek. Poskytuje maximln bezpenost a psun maximlnho mnostv informac v co nejkratm ase. Zadvn adres usnaduje funkce AutoComplete, kter rychle a pesn dopln adresu URL, kterou jste zaali pst (stejn tak ale dopln nap. cestu k souboru do uritho adrese). Tlatka Forward a Back (je u nich i historie, rozbalovac seznam, z kterho si vyberete, kam a se nap. chcete vrtit)
Windows 98 umouj prci off-line
je v klidu prohlet, ani by vm naskakoval et za telefon. Subskripce vm umouje pedplatit si (nic se ale neplat) jakkoliv strnky z Internetu. Windows potom automaticky sleduj, zda se nemn jejich obsah, a zmny dodvaj automaticky do vaeho potae. Najdete-li na webu strnku, kter se vm lb, pidte ji snadno jednm uknutm k vaim favoritm a Explorer se vs zept, zda si pejete bt informovni o jakchkoliv zmnch na tto strnce a zda ji chcete celou uloit do potae pro pozdj studium. Podle vaich odpovd to pak automaticky udl. To, e dolo na vmi vyuvan strnce ke zmn,
Search Bar se vytvo v lev sti okna a mte na nm trvale ped oima vechny vyhledan odkazy. V prav sti okna pitom prohlte vyhledan strnky
a maximln vyuvn funkc typu Drag and Drop (pesu a pus) rovn urychl prci. Kdy na Internetu hledte njakou informaci, dostanete obvykle jako vsledek obshl seznam odkaz. Pro snaz orientaci v nm nabz Internet Explorer tzv. Search Bar (vyhledvac pruh). Vyhledan vsledky se zobraz v lev sti okna, zatmco v prav sti se zobrazuj clov webov strnky, podle toho, na kter odkaz uknete. Mte tak stl pehled vmi prohledvanch mst. K rychlmu vracen se do mst, kde jste ji dnes (vera, tento tden) byli je uren History Bar (pruh navtvench mst). Podle datumu jsou v nm seazena v poad vechna msta, kter jste v poslednm obdob navtvili. Otvr se opt v lev sti okna a v prav sti se zobrazuj zvolen strnky. Tet podobnou funkc Exploreru je Favorites Bar. Jsou zde v libovoln vmi zvolen struktue uspodny odkazy na vae oblben nebo asto navtvovan strnky. Pouhm pesouvnm odkaz my je mete pro pehlednost uspodat do libovoln hierarchick struktury. Vechny ti tyto funkce - Search Bar, History Bar a Favorites Bar - jsou pstupn pes tlatka trvale viditeln v ovldacm pruhu Internet Exploreru.
History Bar (pruh navtvench mst) umouje se snadno a rychle vracet na msta a strnky, kter jste navtvili dnes, vera, minul tden ap. Pod ikonou navtvenho msta lze rozbalit (nebo opt schovat) seznam vech strnek na tomto mst navtvench
gramovat, aby vs upozornil na zatky vybranch poad a poskytl vm onich podrobnj informace. Mete souasn pracovat a po oku v oknku (libovoln velkm) sledovat televizn vysln, aby vm nic neuniklo. Nkter televizn stanice ji zanaj vyslat i webov strnky a i na to je nov operan systm ji pipraven.
Pipojovn pdavnch zazen

Operan systm Windows 98 dle pokroil ve snaze o co nejjednodu pipojovn jakchkoliv vnjch pdavnch zazen k potai. Universal Serial Bus (USB) Microsoft Windows 98 podporuje nov modern hardwarov rozhran Universal Serial Bus (USB). Jsou jm vybavovny ji vechny nov modern potaov zkladn desky (motherboardy). Slou k pohodlnmu a rychlmu pipojovn bnch i jakchkoliv dalch perifri k potai - my, joystick, klvesnic, skener, videokamer ap.
Snadn pipojovn k Internetu

Proces pipojovn k Internetu a nastavovn potebnch parametr je mnohdy sloit a nkter uivatele odrazuje od prce s Internetem. Windows 98 se sna v tomto smru vyjt svm uivatelm co nejvce vstc. Internet Connection Wizard je prvodce, kter vs krok za krokem povede k spnmu vybudovn spojen. Navc ve sloce Online Services je vbr nejvtch svtovch poskytovatel pipojen, u kterch se vm spojen nainstaluje automaticky pouze na jedin uknut (to vm ale u ns pravdpodobn k niemu nebude, ledae by esk verze Windows 98 mla tuto funkci lokalizovnu na nae pomry).
Multimdia
Microsoft Windows 98 pemn bn pota na modern centrum vzdln a zbavy. Podporuje standardy MMX, DirectX 5.0 a celou adu nejnovjch perifernch zazen. Dky vem nejnovjm technologim umouje vnivm hrm podobn zitky, jako pi pouit specializovanch hernch konzol a automat.
Konektor USB
Sledovn televize na PC
Pokud pidte do potae kartu steleviznm tunerem, nabz vm Windows 98 softwarov vybaven ke komfortnmu sledovn standardnho televiznho vysln na vaem potai. Electronic Program Guide (EPG) je software pro pehled program jednotlivch stanic, mete si v nm napro-
Nkter z vhod USB: l jedin standardn typ konektoru je shodn pro vechna pipojovan zazen, l pipojovn a odpojovn zazen lze provdt za provozu, l pomoc rozboova mete kjednomu potai pipojit a 127 takovch zazen, l jednotliv zazen lze zetzit pokud jsou vybavena pslunm konektorem, mete dal zazen pipo-
jit k nim msto pmo k potai (nap. lze pak pipojit my ke klvesnici), l automatick instalace - kdy pipojte zazen do konektoru, pota si automaticky sm nainstaluje a nakonfiguruje potebn ovladae a pidl systmov prostedky. Obvykle nen zapoteb samostatn napjen, zazen jsou napjena pmo z portu USB a jsou tak pipojena pouze jedinm kabelem, l penos dat prostednictvm USB je asi 10x rychlej ne pes standardn sriov port. Do nynjka bylo nutn zachzet se irokm spektrem nejrznjch konektor a port (sriov, paraleln, SCSI, game ap.). Kad m jin tvar, jin poet a typ vvod. Tyto sloitosti inily doposud z pipojovn pdavnch zazen k potai vysoce odbornou zleitost, kter se kad radji vyhbal. Proto se nkolik nejvtch potaovch firem spojilo a vyvinulo USB. Jednm z cl bylo vyvinout tak standardn a univerzln zpsob pipojovn, jako je nap. sov zsuvka pro napjen elektrickch spotebi. Pravdpodobn nejvt pednost USB je monost pipojovn zazen kpotai bez jeho vypnut nebo restartu. Prce s potaem se tak stv mnohem flexibilnj. Mete chvli pracovat se skenerem, potom pipojit msto nj kameru, a nakonec teba obrazovou mont vytisknout na barevn tiskrn, kterou si k potai na chvli pipojte. To ve plynule, ani byste peruili prci, ani byste museli neustle vypnat a zapnat potat a ekat, a nabhne operan systm. Automatick instalace a konfigurace tyto vhody jet zvrazuje. Vybalte z krabice nap. nov skener (pipojiteln na USB), pipojte ho k bcmu potai a hned skenujete. Nemuste ani vypnout pota, ani instalovat njak karty a zadvat parametry nutn k tomu, aby se zazen s vam potaem skamardilo. Ve probhne zcela automaticky bez vaeho zsahu.
(Pokraovn pt)
POTA A VIDEO
Zpracovno ve spoluprci s firmou WME Data a. s.
Tak jak postupn roste vkon osobnch pota a kles jejich cena, rostou monosti jejich vyuit voblastech dve vyhrazench pouze drahm profesionlnm pracovitm. V osmdestch letech se tak na stoly s osobnmi potai pesthovala z tiskren sazba a pprava tisku, v poslednch letech se tam sthuje zpracovn videa.
Videoprojekty maj obvykle dv hlavn fze - produkn a post-produkn. V produkn fzi se poizuj zbry - obvykle na magnetick psek (videokazety) - a vyhledvaj a tvo dal potebn materily (statick obrzky, grafika, titulky, zvukov nahrvky). Po shromdn vech materil zan postprodukn fze - editovn, komponovn, vytven specilnch efekt, pidvn titulk a doprovodnho zvuku. Klasick analogov zpracovn videozznamu bv nazvno tak linern - zan se od prvnho obrzku nebo titulku a postupuje se popoad a k zvren obrazovce. Pokud nkde nastane chyba, je nutn se vrtit k tomuto mstu, opravit ho a odtud znova ve udlat. Na rozdl od toho modern digitln zpracovn je nazvno tak nelinern, protoe uchovv vechny pouit komponenty v digitln podob a s kadm z nich lze samostatn pracovat (i ho vymnit), ani by to ovlivnilo cokoliv jinho. Cel postprodukce je tak velice flexibiln a omezujcm prvkem je jedin vlastn pedstavivost. Digitln nelinern videosystm pracuje v nkolika postupnch krocch, zahrnujcch vbr a digitalizaci komponent, jejich zpracovn a kompozici a zkoprovn vslednho videozznamu ve standardnm formtu na transportn mdium (pevn disk, videokazeta, CD-ROM, DVD). K digitalizaci analogovho zznamu je zapoteb speciln pdavn videokarta do PC. K n se zvenku pipoj videorekordr, kamera (kamkordr) nebo televizor a karta pevd pichzejc signl na digitln data a zaznamenv je na pevn disk potae. Vtina tchto karet zrove signl komprimuje, aby data zabrala na pevnm disku co nejmn msta. Pehled nkterch videokaret firmy Pinnacle (dve Miro) jsme pro vs pipravili v Tabulce 1. Jsou-li vechny vstupn materily zdigitalizovny a uloeny na disk potae, zan tvoiv st celho procesu - komponovn vslednho poadu nebo klipu. Od rznch vrobc existuje dostatek kvalitnch softwarovch program, kter umouj velice pohodln kombinovn jednotlivch komponent, vytven pechod a specilnch efekt, tvorb titulk atd. Podobn lze zachzet i se zvukem a v mnoha nezvislch stopch mixovat originln zvuk s hudbou a doprovodnm slovem. snmek a kles pak kvalita zobrazen nebo zznamu. Doporuuje se tedy pouvat tak zvan AV disky (speciln vybran pro videoaplikace) nebo diskov pole (viz dle). Vdy je vhodn mt samostatn pevn disk pro nahrvn videa, aby bylo mon nahrvat data souvisle. Vhodn kapacita disku pro krat projekty je 1 a 4 GB. Operan pamti nen nikdy dost. Natst v posledn dob klesla jej cena natolik, e ji nen problmem vybaextern disky a pole DAT mgf 1+ 3/4 Beta SP/Hi8 repro VHS
Technick vybaven malho digitlnho videostudia

Zkladem technickho vybaven je samozejm osobn pota. I kdy se pouvaj ve svt v tto oblasti i potae Macintosh, u ns to bude pravdpodobn klasick PC. Omezujcm prvTV monitor PC monitor
k mgf
PC
k videokart prop. konektory repro
kem pro kvalitn zpracovn obrazovch dat je schopnost pedvat tato data mezi procesorem, pamt a pevnm diskem potae. Maximln dosaiteln rychlost penosu uruje poet obrzk za vteinu a jejich velikost (rozlien). Pedpokladem je tedy procesor Pentium, m rychlej, tm lep (dnes ji vzhledem k pznivm cenm nen nutn uvaovat procesor pomalej ne 200 MHz). Pota mus bt vybaven videokartou pro digitalizaci analogovho videosignlu v proveden pro sbrnici PCI. Velmi dleitm prvkem potae pro zpracovn videa je pevn disk. Protoe se na nj zapisuj a z nj tou veker data, mus mt jednak dostaten velkou pamovou kapacitu, ale hlavn dostatenou penosovou rychlost, aby byl schopen pisouvat data dostaten rychle pro jejich poadovan zobrazovn. Drobn mechanick kazy, bn na standardn pouvanch discch, v obyejnm provozu nevad, protoe pota je zjist a data zape nkam jinam. Pi zznamu nebo pehrvn obrazovch dat z disku me vak vyhledn nhradnho msta znamenat takovou asovou ztrtu, e se nestihne dal penen
vit pota dostatenou pamt. I kdy lze prvn pokusy dlat i s 16 MB, rozumn minimum RAM je 32 a 64 MB. Ale i dal zdvojnsoben tto kapacity na 128 MB pijde na pouhch nkolik tisc korun. Jednodu grafick karty vyaduj pro pehrvn zznamu extern televizor (televizn monitor). Dokonalej karty umouj i pehrvn zznamu na obrazovce potaovho monitoru, nicmn uiten mohou bt i dva monitory (jednm z nich me bt televizn pijma), piem na jednom se obsluhuje editan software a na druhm jsou vidt vsledn obrzky. Pokud jde o zazen k poizovn zbr, pro domc pouit vysta bn komern videokamery (Hi-8 nebo VHS) a standardn videorekordr. Pro vnj prci je vhodn uvaovat o kamee s vce snmacmi prvky (pro jednotliv barvy) a podit si videorekordr se vstupem a vstupem S-video nebo v jednotlivch barvch. K zznamu zvuku poslou kvalitn zvukov karta, nkter videokarty maj zabudovno i snmn a digitalizaci zvuku. Takov kombinace dv obvykle lep vsledky (lep synchronizaci) ne prce se samostatnou zvukovou kartou.
miroVIDEO DC 50
Procesor: Sbrnice/kvalita vstupu: Video standardy: Video systmy: Konektory pro vstupy a vstupy: ZORAN a 2x miroASIC PCI bus mastering / PAL PAL, NTSC, SECAM pouze pro vstup Betacam, M2, Digital S, DVCPRO, DVCam, S-VHS, Hi8, VHS, Video8 BNC (Y, R-Y, B-Y), kompozitn (BNC), S-video (Y/C) pro vstup a vstup; audio: stereo cinch jack; genlock pro extern synchronizaci v relnm ase 720 x 576 (PAL), 720 x 486 (NTSC); 4:2:2, pro ITU.R 601 16,7 mil. barev, 16/24/32 bit DIB, 24 bit MJPEG, oprava pomr stran; S-Video dekodr 4:2:2, S-VHS kvalita s 768 body integrovan digitln video encoder jas, kontrast, sytost barev, filtry, kvalita MJPEG, rychlost disku; rove Luma a Chroma, synchronizace, videofiltry hardwarov, MJPEG na desce, 720 x 576 / od 2,8:1 do 20:1 (PAL) z/na pevn disk v relnm ase PCI bus mastering (7 MB/s) video vstup 720 x 576 (PAL) nebo 720 x 486 (NTSC) pi 50/59,94 snmcch za vteinu ve studiov kvalit Video overlay pro grafick karty podporujc DirectDraw; penos dat po PCI sbrnici kompatibiln s jakoukoli grafickou kartou do rozlien 1600 x 1280 bod a barevn hloubky 24 bit; nevyaduje feature konektor ADOBE Premiere 5.0, Photoshop LE, ASYMETRIX 3D F/X, miroVIDEO Pro Pack, miroVIDEO ovladae, 32 bit capture file stereo v relnm ase CD kvalita (16 bit, 44,1 nebo 48 kHz), 0 a -20 dB P200MMX, 64 MB RAM, WINDOWS NT/95; jin hard disk pro OS a software a jin pro data (EIDE nebo diskov pole, AV disk Fast nebo Wide SCSI) 24 bit grafick karta s DirectDraw 90 999,- K
miroVIDEO DC 30+
ZORAN a 2x miroASIC PCI bus mastering / PAL PAL, NTSC, SECAM pouze pro vstup S-VHS, Hi8, VHS, Video8 kompozitn (FBAS), S-video (Y/C) pro vstup a vstup; dohromady 4 konektory na desce audiokonektory: stereo cinch jack v relnm ase 768 x 576 (PAL), 4:2:2 dle CCIR 601 v relnm ase 16,7 mil. barev, 16/24/32 bit DIB, 24 bit MJPEG, oprava pomr stran; S-Video dekodr 4:2:2, S-VHS kvalita s 768 body integrovan digitln video encoder jas, kontrast, sytost barev, filtry, kvalita MJPEG, rychlost disku hardwarov, MJPEG na desce, 768 x 576 / 2,5:1, 768 x 288 / 2:1, 384 x 576 / 2:1, 384 x 288 / 1:1 z/na pevn disk v relnm ase PCI bus mastering (7 MB/s), tystupov, video vstup 768 x 576 (PAL) nebo 640 x 480 (NTSC) pi 50/60 snmcch za vteinu Video overlay pro grafick karty podporujc DirectDraw; penos dat po PCI sbrnici kompatibiln s jakoukoli grafickou kartou do rozlien 1600 x 1280 bod a barevn hloubky 24 bit; nevyaduje feature konektor ADOBE Premiere 5.0, Photoshop LE, ASYMETRIX 3D F/X, miroVIDEO Pro Pack, miroVIDEO ovladae, 32 bit capture file stereo v relnm ase CD kvalita (16 bit, 48 kHz), 0 a -20 dB P200MMX, 64 MB RAM, WINDOWS NT/95; jin hard disk pro OS a software a jin pro data (EIDE nebo diskov pole, AV disk Fast nebo Wide SCSI) 24 bit grafick karta s DirectDraw 38 750,- K
miroVIDEO DC 30
ZORAN a 2x miroASIC PCI bus mastering / PAL PAL, NTSC, SECAM pouze pro vstup S-VHS, Hi8, VHS, Video8 kompozitn (FBAS), S-video (Y/C) pro vstup a vstup; dohromady 4 konektory na desce audiokonektory: stereo cinch jack v relnm ase 768 x 576 (PAL), 4:2:2 dle CCIR 601 v relnm ase 16,7 mil. barev, 16/24/32 bit DIB, 24 bit MJPEG, oprava pomr stran; S-Video dekodr 4:2:2, S-VHS kvalita s 768 body, integrovan digitln video encoder jas, kontrast, sytost barev, filtry, kvalita MJPEG, rychlost disku hardwarov, MJPEG na desce, 768 x 576 / 3,5:1, 768 x 288 / 2:1, 384 x 576 / 2:1, 384 x 288 / 1:1 z/na pevn disk v relnm ase PCI bus mastering (7 MB/s), tystupov, video vstup 768 x 576 (PAL) nebo 640 x 480 (NTSC) pi 50/60 snmcch za vteinu video overlay pro grafick karty podporujc DirectDraw; penos dat po PCI sbrnici kompatibiln s jakoukoli grafickou kartou do rozlien 1600 x 1280 bod a barevn hloubky 24 bit; nevyaduje feature konektor ADOBE Premiere 5.0 LE, Photoshop LE, ASYMETRIX 3D F/X, miroVIDEO ovladae, 32 bit capture file stereo v relnm ase CD kvalita (16 bit, 48 kHz), 0 a -20 dB P200MMX, 64 MB RAM, WINDOWS NT/95; jin hard disk pro OS a software a jin pro data (EIDE nebo diskov pole, AV disk Fast nebo Wide SCSI) 24 bit grafick karta s DirectDraw 26 490,- K
miroVIDEO DC 10
LSI Logic video procesor PCI bus mastering / PAL PAL, NTSC, SECAM pouze pro vstup S-VHS, Hi8, VHS, Video8 kompozitn (FBAS), S-video (Y/C) pro vstup a vstup; dohromady 4 konektory na desce v relnm ase 384 x 576 (PAL), 4:2:2 16,7 mil. barev, 16/24/32 bit DIB, 24 bit MJPEG, oprava pomr stran; S-Video dekodr 4:2:2, S-VHS kvalita s 768 body, integrovan digitln video encoder jas, kontrast, sytost barev, filtry, kvalita MJPEG, rychlost disku hardwarov, MJPEG na desce, 384 x 576 / 6:1, 384 x 288 / 3:1 z/na pevn disk v relnm ase, dvojstupov, video vstup 384 x 576 (PAL) nebo 320 x 480 (NTSC)
Digitalizace:
Kvalita digitalizovanho signlu:
Nastaven:
MJPEG komprese (8 kB zdroj. dat komprimovanch do 1 kB): Nahrvn a pehrvn:
Overlay okno:
video overlay pro grafick karty podporujc DirectDraw; penos dat po PCI sbrnici kompatibiln s jakoukoli grafickou kartou do rozlien 1600 x 1280 bod a barevn hloubky 24 bit; nevyaduje feature konektor Ulead Video Studio 2.5 VE, Kais Power GOO, miroMEDIA Manager, miroVIDEO ovladae, 32 bit capture file
Kompatibilita s grafickou kartou:
Software a ovladae:
Audio: Doporuen minimln systm:
Pentium, 32 MB RAM, jin hard disk pro OS a software a jin pro data; WINDOWS 95 24 bit grafick karta s DirectDraw 9980,- K
Cena (bez DPH):
Tabulka 1. Vlastnosti rznch typ videokaret firmy Pinnacle (k vidn na INVEXu pav. C1 stnek 136)
Jako pklady konfigurac pro rzn vyuit uvdme nsledujc sestavy: Home Video Procesor Pentium 200 MHz MMX, RAM 32 MB, videokarta DC10, disky 2 + 4 (6, 8, 11) GB, monitor 14, zvukov karta, vstupy VHS a S-VHS 360x540/ 6:1, cena od 46000 K (bez DPH). Standard Video Procesor Pentium PII 233 MHz, pam RAM 64 MB, videokarta DC30, disk + pole (2 + 9 GB), monitor 17, zvukov karta, vstupy pro VHS a S-VHS 720x540/3,7:1, cena od 110 000 K. VideoStudio 2x procesor Pentium PII 300 MHz, pam RAM 128 MB, disk + pole 34GB, videokarta DC30+, DV300, monitor 20, zvukov karta, S-VHS, digital video, cena od 200 000 K.
Diskov pole
Pi vbru pevnho disku pro videoaplikace nelze vychzet z bn udvanch daj, protoe ty obvykle vyjaduj nejlep dosaiteln parametry - je ale zapoteb, aby vysokm nrokm vyhovly i nejhor mon parametry. Co je platn vysok rychlost pi zpisu na vnj stopy disku, kdy nakonec ukldme i na ty vnitn, kde rychlost prudce kles (a o 40%). Diskov pole (sloen z nejmn dvou disk) umouj vhodn kombinovat zpis do vnjch stop jednoho disku a vnitnch stop druhho (Zone Stripping Technology) a zajiuj tak vysok a nemnn datov tok bez ohledu na zaplnnost diskovho pole. Je een i ji zmnn problm pokoze-
nch mst (cluster) na disku - pomoc tzv. Zone Mapping Technology je st a 40% celkov kapacity pole, kter nen vrobcem vyuita pro pm zpis, pouvna pro nhradn zpis. Na naem trhu se objevila v poslednm roce diskov pole Medea VideoRaid, ktere problm zznamu pro profesionln prci. Zkladn ada se dodv v kapacitch 9, 17, 23 a 34 GB s datovm tokem 7 a 9 MB/s, nov ady maj kapacitu a 67 GB s roziovacmi moduly a datovm tokem 15, 25 a40 MB/s. Ceny zanaj od 40 000 K.
tel. 71724316, fax 71721301 INVEX 1998 - pav. C1, st. 136
Na Kovrn 1, Praha 10
WME DATA a. s.
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU SPINET
INTERNET
Na serveru www.spinet.cz najdete mnoho uitench rad
Mte-li pi pipojovn k Internetu technick problmy, je kad pomoc a rada cenn. Na serveru www.spinet.cz jsou popsny technick postupy instalac pro Windows i odpovdi na nejastj dotazy. Mte-li ale problm s pipojenm, tko si je mete pest. Proto nkter z tchto informac zveejujeme v na rubrice.
Po nakonfigurovn systmu pomoc CD SpiNet Internet Starter kit modem hls: Nen oznamovac tn (no dial tone). Co mm dlat? Vlastnte modem, kter nen homologovan pro R, a proto nerozpozn oznamovac tn. een : V ikon Tento pota (My Computer) -> sloka Ovldac panely (Control Panels) -> ikona Modemy (Modems) vyberte typ Vaeho modemu a v zloce Vlastnosti
pravm tlatkem myi a vybrat Vlastnosti (Properties) -> tlatko Nakonfigurovat (Configure) -> posledn tet zloka Monosti (Options) a zde zruit oznaen volby Okno terminlu zobrazit po vytoen sla (Bring up aterminal window after dialing). Po tomto kroku ji budete pst sv pihlaovac jmno a heslo pouze do okna pro vlastn pipojen.
k pipojen st (Dial-up networking) > kliknte pravm tlatkem na ikonu vaeho pipojen a zvolte Vlastnosti (Properties) -> tlatko Nakonfigurovat (Configure) -> prvn sloka Obecn (General) - zde zvolte nejvy penosovou rychlost pouvanho modemu na 19 200 kB/s. Pozor: Vdnm ppad nezadvejte v tomto okn volbu Pipojovat se jen touto rychlost (Connect only at this speed).
V tomto dialogovm okn volte, zda m modem ekat na oznamovac tn
(Properties) zrute volbu Ped vytenm pokat na oznamovac tn (Wait for a dial tone before dialing). Modem mi vyto telefonn slo apot co se dovol se mi objev ern terminlov okno, kam musm pokad zadvat pihlaovac jmno a heslo. Lze se tomuto kroku njak vyhnout? Vikon Tento pota -> sloka Telefonick pipojen st (Dial up networking) -> ikona SpiNet pop. SpiNet Internet -> na tuto ikonu muste kliknout K INTERNETU VS PIPOJ
V tomto dialogovm okn volte, zda se po vytoen zobraz terminlov okno
Velmi asto se mi stv, e po pipojen na V uzel mi spojen pad aje nestabiln. m je to? Pravdpodobn nekvalitnmi telefonnmi linkami kter zpsob, e pi modemovm penosu o vysokch rychlostech spojen vtinou spadne. Nejsnazm eenm tohoto problmu je snit penosovou rychlost modemu ze stvajcch 115 200, 57 600 nebo 38 400 kB/s (co je maximln penosov rychlost mezi modemem a portem) na asi 19 200 kb/s. Provedete to nsledujcim zpsobem: Vikon Tento pota (My Computer) -> sloka Telefonic-
Dialogov okno pro nastaven maximln rychlosti pipojovn
Pi pipojovn kvaemu serveru se mi objev hlka Mnoina sovch protokol byla pro telefonick pipojen nesrozumiteln, zkontrolujte prosm konfiguraci st a zkuste se pipojit jet jednou. Pokud problmy petrvvaj, kontaktujte Vaeho poskytovatele. een tohoto problmu se nachz vkonfiguraci TCP-IP protokolu vsti. Otevte ikonu Tento pota (My Computer) -> sloka Ovldac panely (Control Panels) -> ikona S (Network).
Kliknte na TCP/IP -> pro Telefonn adaptr (TCP/IP -> Dial up adapter) a zvolte Vlastnosti (Properties). Oteve se Vm okno, kter m est zloek. Prvn zloka Adresa IP (IP adress) zde zvolte Zskat IP adresu ze serveru DHCP. Vzloce Konfigurace DNS (DNS Configuration) zakrtnte Pouvat DNS (Enable DNS), jako Hostitel (Hostname) zvolte Vae internetov pihlaovac (login) jmno (tj. jmno, kter mte ped znakem @ ve Va email adrese). Domnu (Domain) zadejte login.cz a do poad hledn server DNS vepite tysl 193.86.200.10 a193.85.3.50 ( Name server1 a Name server2). Zloky Brna (Gateway), Upesnn (Advanced) a Vazby (Bindings) nechte nastaveny standardn. Vzloce Konfigurace WINS (WINS configuration) potom jet oznate Bez rozlien WINS (Disable WINS resolution).
Dialogov okna k nastaven konfigurace TCP-IP
AKTULN POLITICK INFORMACE

V zajmavm a runm politickm dn povolebnho obdob je Internet zdrojem nejaktulnjch dostupnch informac. Velmi pkn profesionln pipravovan strnky politickch stran jsou peliv udrovny a aktualizovny. V dob podpisovn Smlouvy o vytvoen stabilnho politickho prosted v R mezi SSD a ODS byl pln text smlouvy na Internetu k dispozici mnohem dve, ne v kterchkoliv jinch mdich. Samozejm jsou na Internetu kdispozici i podrobn volebn programy politickch stran a mete se pes Internet do nkterch stran dokonce i pihlsit.
Internetov prezentace eskch parlamentnch stran:

www.cssd.cz www.ods.cz www.kdu.cz www.uniesvobody.cz www.kscm.cz
Ze svch pln na nejbli obdob prozrazuje Media Trade na svch webovch strnkch hned pt novch CD-ROM (dole)
Bhem uplynulho roku jsme vm pedstavili mnoho eskch CD-ROM od firmy Media Trade. Dnes vm pedstavme jej webov strnky, kde najdete pehledn uspodan podrobn popisy vech CD-ROM a mete si je zde rovnou i objednat. Dozvte se, co se chyst za novinky, jak pispt svoj trokou do mlna a navc se zde mete seznmit sprodukty firmy Aver pro pevod VGA signlu na televizn (PAL nebo NTSC) a naopak.
www.cd-rom.cz
Online objednvka
et a slovent tvrci voln ench program maj monost sv vtvory nabzet v sharewarovch kolekcch
Strn Andl obsahuje bohat vbr sharewarovch program, kter njak souvisej s bezpenost vaeho potae, st nebo soubor. V mnostv antivirovch , blokovacch a zajiovacch program a rznch kodr adekodr obsahuje i nkolik uniktnch zajmavch een.
Antivirov programy AntiVirus Plus for Windows, Anyware Antivirus Scanner, ARF AntiVirus, AVP, Command AntiVirus with F-PROT Pro, FPROT, F-Prot Pro for Windows, F-Secure Anti-Virus, Integrity Master, Norton AntiVirus for Windows, PC-cillin Anti-Virus, Perforin, ScanPM, Sweep for Windows 95, System Boot Areas Antivirus, Thunderbyte Anti-Virus, Vet for, Virex, Virus Checking Assistant, ViruSafe 95, VirusScan, Vshield. Prce s hesly 007 for Win32 (rychl zpsob, jak chrnit 32-bitov aplikace pro Windows heslem), Password Pal (ukld vechna vae hesla), EasyPass 97 (objev, vypne nebo nastav heslo v databzovm souboru typu MDB), Excel-Pwd (generuje neobvykl hesla, kter byste mli pouvat), Keeper (udruje seznam hesel pro online sluby a jin chrnn programy), Password Bank (bn zpsob, jak uchovat, spravovat a vkldat vae hesla do program a webovskch strnek), Password Book for Windows (nabz jednoduchou sbrku vech vaich hesel, pstupovch kd a kombinac zmk, abyste je nezapomnli), Password Creator (generuje nhodn hesla), Password Guardian (pamatovn, ukldn a skrvn hesel), Password Keeper (udrovn seznamu hesel), Password Keeper for Windows 95/NT (zredukuje pamatovn hesel na jedin heslo), Password Manager (kdovan databze hesel), Password Protect for Windows 95 (bezpen zpsob, jak si zaznamenat vechna vae hesla), Password Safe (depozit pro vechna vae hesla), Password Squirrel (udruje seznam t a pidruench hesel), Password Tracker Deluxe (rzn jmna a hesla pro vae programy), Passwords Plus (utilitka pro uchovvn hesel) ad. Ochrana na Internetu ConSeal PC Firewall (chrn pota ped zlomyslnm pokozenm), Cyber Patrol for Windows (me kontrolovat pstup dt na Internet), CYBERsitter 97 (brn uivatelm pistupovat na nevhodn strnky na Internetu), DataSecure (bezpenostn aplikace), Lock & Key (pidv kdovn PGP k Exploreru), MailPGP (shell pro PGP pro mail ve Windows), RedHand (hld aktivitu na PC), Remember Me! (ukld pihlaovac jmna a hesla), WebChaperone (seznam zobrazovacch voleb pro leny rodiny), WebScanX (ochrana McAfee do WWW), WinPGP (shell pro PGP) ad. Ochrana potae BLACK.EXE (zhe obrazovky chrnn heslem), CiAll (univerzln dekodr zprv), Clasp97 (zmek pracovn plochy), CodeSafe (chrn spustiteln soubory aDLL ve Windows 95/NT ped sputnm), Confidential (bezpenostn kdovac systm pro Windows 95), Crowd Control (kompletn kontrola nad pstupem), Data Protector (chrn informace na disku proti neoprvnnmu pstupu), DControl (kontrola pstupu na disk), DeskLock 97 (pstupov
Strn andl obsahuje programy pro zabezpeen vaeho potae a soubor
= SHAREWARE
prva), FearNot (zmek Windows 95), GS98 Access Control Software (jednoduch pstup k rozmanitm bezpenostnm funkcm ve Windows 95), GUI4PGP (dod PGP vzhled Windows 95), HardLock (program pro ochranu heslem), Hide me (ochrana citlivch nebo osobnch informac), Invisidrive (zabrauje Przkumnkovi pistupovat na disky), Lil Password (ochrana heslem pro DOS), Netlock 98 (promna potae pod Windows 95 v kontrolovanou pracovn stanici), Omniquad Desktop Surveillance 98 (monitoruje pouvn vaeho potae), PC Lock 98 (omezen systmu Windows 95), PC Security (ochrana pracovn plochy), PCBank (ochrana ped neoprvnnm pstupem), PGP For Idiots (sm nzev napovd ), PGP WinFront (rozhran PGP pro Windows 95/NT), Puffer (kdovn textovch a binrnch soubor), QuickLan 97 (sleduje pihlaovn uivatel k potai sWindows 95), QuickLogin (automaticky vlo pihlaovac informace pi startu Windows), Security Manager (nstroj na prohlen a nastaven bezpenostnch informac), SecurPC (automatick kdovn), Smart Security for Windows NT (omezuje pstup k zazenm), Stopem (omezuje pstup k funkcm), System Monitor (hld systm ped zmnami), WatchDog (kontroluje mnostv asu, kter vae dti strv u PC), Wibble Control (omezuje pouit potae), Wincode v2.7.3a (vceelov kodr/dekodr pro Windows), Windows Enforcer (kontroluje pstup kprogramm), WinLock (blokuje na heslo vstup z klvesnice a myi), Win-Secure-It (bezpenostn aplikace pro Windows 95), WinU (omezen jinch uivatel), YellowSun MiniLock (zamyk pracovn plochu), ZDNets Child Proof Cap Lite (systm menu pro Windows 95 s bezpenostnmi funkcemi) ad. Ochrana soubor a dat Absolute Security Standard (pidv ochrannou rove), Applock 95 (zabezpeen aplikac pod Windows 95), BlackBox Encryptor (kdovac program jako rozen Przkumnka), CryptCentral (zabezpe data), CRYPTD (program pro kdovn soubor v DOS), Cryptext for Windows 95/NT (kdovac program), CryptKeeper (kduje/ dekduje soubory v DOS), Crypto (kdovac program pro Windows 95/NT), DataSAFE (zabezpeen dleitch dat), Destroy a File (program pro mazn soubor), Entrust/Solo (program pro kdovn veejnm klem a pro digitln podpis), Filelock (bezpenost na systmech nebo stch), FileSafe 97 (patentovan kdovac technika UES - Uncrackable Encryption System), Folder Guard (hld adrese), Global Security (kdovac program pro DOS), Norton Secret Stuff (rozhran pro pemnu soubor vbezpen penosn kdovan jednotky), Protect (kdovn textov zprvy), SafenSigned (pid digitln podpis k souborm), SandTiger (kduje soubory a pidv je do archvu), Secure File Delete (bezpen mae soubory), S-Tools for Windows (zakdovn textov zprvy do obrzku nebo zvukov nahrvky), SynCrypt (bezpenostn aplikace na bzi nejnovj kdovac technologie), TattleTale (zablokuje pstup k uritm typm soubor), The Lock 98 (bezpen program na ochranu systmu pro Windows 95), TOPSECRET (kduje soubory na potai tak, e nejsou vidt), TranScan (prohledva a pevad soubor), TSS OfficeLock (integruje PGP do program Microsoft Office), VB CodeSecure (chrn spustiteln programy ve Visual Basic), WbStego (steganografick nstroj), WinWhatWhere for Families v1.0 (dohl na potaov aktivity dt) ad.
S tmto kupnem zskte u firmy
Strn andl pidla

Data Processing
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
Vyjden autora lnku Kruhov antna z koaxu:
Pepnn vkonu pro Danitu 440

Je dost dvod se zamyslet nad stavem psma CB ve mstech s hustou existenc stanic, nebo i mimo obdob dlkovho en je psmo pln kov modulace a vzjemnho ruen. Ti drzej cimblist, jich je dle mho odhadu asi desetina, e situaci pipojenm vkonovho zesilovae, a tm situaci totln zkomplikuj. Nejen, e siln vf pole zdevastuje TV signl v ji siln zchtralch systmech STA s nslednmi infarktovmi phodami postiench uivatel, ale proleze i nad 28 MHz a dokonce i na 145,7 MHz, co zase zpsobuje, e dochz trplivost ctihodnm OK koncesionm. Pitom een oven prax je v cest opan, a to ve sniovn vkonu pro ppad, e komunikujeme se stanic nachzejc se ve vzdlenosti do 10 km. Dosud nen dnou vjimkou, e Pepa Plhov vol do souObr. 1.
sednho panelku s 20 W a echomajkem, aby ho bylo slyet. Abych sv pedchoz tvrzen zdvodnil, zrealizoval jsem u stanice DANITA 440 pepnn vkon. Na zadn stranu vedle antnnho konektoru jsem umstil tpolohov pepna, kter ze stabiliztoru Q40 napj vf zesilova Q38 pes rezistory 510 a 390 W nebo pmo, m dostaneme vstupn napt na zti 50 W v prvn poloze 1,1 V, a to je vstupn vkon 20 mW, ve druh poloze 7 V, a to je 1 W a ve tet poloze pln vkon 4 W, tedy 14,4 V. Msto pepnae tpolohovho lze pout i dvoupolohov a pak msto pevnho rezistoru umstit na zadn stranu potenciometr 680 W a mt tak k dispozici plynul zen vstupnho vkonu. Kdo nezkusil, neuv, e s 20 mW lze spolehliv komunikovat po mst na vzdlenost 10 km i dle. Tento vstupn vkon je tak vhodn pro nov OK koncesione z ad cimblist, kte pro prci na 2 m psmu pouij doma postaven transvertor ke sv CB stanici. Pesto, e zkladn vkon CB stanic 4 W je v oblasti QRP a vrobci urit vd pro, pimlouval bych se, aby vichni 20 W Pepov s echomajkem zaloili hnut QRPP na CB a na vlastn ki vychutnali sprvnou romantiku takovch spojen. OK1ACP
tak velk, e federln telekomunikan ad - FCC upustil od povinn registrace a vydvn povolen a poet kanl se rozil na 40. Dnes je povolen provoz AM vkonem 4 W a SSB 12 W, dodrovn vkon a pidlench kmitot je velmi psn sledovno a pekroen pokutovno vysokmi stkami. Obdobn je tomu v Austrlii. Anglie m vylenno 40 kanl pro FM a 40 pro AM. V Bulharsku maj pznivci CB psma povoleno 40 kanl jak AM tak FM s vkonem 4 W a SSB 12 W. Nmecko m pravidla velmi psn - pro 40 kanl FM je povolen vkon 4 W, pro 12 AM kanl 1 W, dalch 22 FM a 12 AM kanl pouze 0,5 W a navc jet 12 spolench AM/FM kanl rovn s vkonem 0,5 W. V posledn dob tam ovem dochz k legislativnm zmnm, take momentln stav je mon jin. Velmi liberln pedpisy m Itlie, kter na 40 kanlech m povoleny vechny druhy provozu s vkonem 40 W. Podvme-li se na vchod od na republiky, na Ukrajin je povoleno vyuvat rovn 40 kanl tzv. C psma CB (tzn. kmitoty 26,965-27,405 MHz) s vkonem 4 W provozem AM, FM i SSB. Aby nedochzelo k pekraovn podmnek, stle vce se v oblasti kontroly angauje ukrajinsk kmitotov dozor, ale na druh stran zvauj uvolnn dalch kmitot a vkon 10 W obdobn, jako je tomu v Rusku. Tam krom kanl C psma maj povoleno pracovat i na dalch 40 kanlech D psma, kter le mezi 27,415 a 27,855 MHz, vude s vkonem 10 W a vemi druhy provozu. QX
Z vaich dopis
Pipomnky k lnku v PE-AR . 4/98 Kruhov antna z koaxu (CB report, str. 32): Nemm sice po ruce uvdnou literaturu, ale na prv pohled jde o antnu, zvanou t rmov, kter se pouv hlavn jako pijmac pro pesn zamen smru k vyslai (letadlu, lodi, radiomajku, lice, ernmu vyslai). Pesnj zamen dv zamen na minimum pjmu, a aby toto bylo co nejostej, nutno vylouit elektrickou sloku pole stnnm tohoto rmu. Popisovan antna vak nen zamovac, je mylena i jako vyslac, u kter ostr minimum vyzaovn je spe nedouc, take shnt skoro 2 metry bn nedostupnho koax. kabelu o prmru 17 milimetr na stavbu popisovan antny se mi jev jako pkn velk nesmysl - kdy prakticky stejn vyzaovn by musel vytvoit rm nestnn, tedy jen z prostho, jednoduchho vodie, stoenho do kruhu stejnch rozmr, jako uvdn speciln koax. kabel. Podivn je i vazba vyslae s tmto rmem pomoc zkratovanho koax. kabelu celkov dlky 2828 mm, kter m 254 mm ped zkratovanm koncem perueno stnn. Autor neuvd, je-li ktovan dlka napjecho kabelu striktn zvazn, nebo mu nhodn takto vyla. Tak neuvd, jak je impedann pizpsoben tto antny k vyslai (PSV - pomr stojatch vln z postupn vlny pm a vlny odraen od nepizpsoben zte). Jaroslav ubert, Praha 5
Jak je to s CB v jinch sttech?

CB psmo bylo pravdpodobn uvolnno k volnmu pouit nejdve ve Spojench sttech, a to v roce 1957. Ji bhem prvho roku bylo pihleno 28 000 stanic, za 5 let pes 200 000. V polovin 70. let tam ji bylo v provozu vce jak 10 milin radiostanic, a to na pouhch 23 kanlech, kter tehdy byly k provozu povoleny. Zjem byl
Dky za kad tensk ohlas. ten z Prahy 5 nevdomky odhalil mal zdrhel, zpsoben redakc a neodhalen autorem pi korektue. V originle (rukopisu) jsem v citaci pouit literatury prezentoval zdroj jako Radio, a jeliko jsem to nenapsal v azbuce, ppadn nepoznamenal (SSSR), pojala to redakce vlastenecky jako Amatrsk radio. Divm se, e to dosud nikdo neodhalil, u jen podle sla stran. Abych se rehabilitoval, uvdm jet dva zdroje, tentokrt z opanho zempisnho smru: Killeen, J. R. A.: Compact HF antenna for portable or base operation. Radio communication, sept. 1983, s. 796-797. Hagenbuchner, K.: Magnetische Antenen - ein Erfahnungbericht. QSP, nr. 7 1988, s. 28-31. Nyn ke zmnnmu dotazu: Antna byla koncipovna a v nkolika exemplch provedena jako stoln. Pouit zmnnho koaxu bylo vlastn een nhradn, protoe pvodn pramen pedpokld pouit mdn, nejlpe postben trubky o prmru 15 a 20 mm, uvnit s izolovanm vodiem prezu alespo 8 mm2 . Vnj pl tedy tvo stnn pro elektrickou sloku pole a tak se zsadn podl na velkm Q antny, kter je uvdno v hodnotch kolem 200. S tm souvis typick ka psma 20 kHz, prakticky oven na CB psmu 50 kHz. Smrov inky tohoto proveden jsou douc a praktick pouit antny pesvd o sprvnosti zmru. Jestlie by ml bt pkn nesmysl shnt podobn kabel, bude stejn nesmysl shnt mdnou, nejlpe postbenou trubku a potamo lze pochybovat o smysluplnosti zhotoven takov antny. K tomu u lze doporuit jenom radu: dvat si hlnu na prsa a ekat na konec svta. Dlka vazebn smyky je optimln 508 mm a na vyobrazen nen chyba, zbytek kabelu od smyky k vyslai zle na mstnm uspodn a jeho rozmr nen striktn zvazn. Na impedanci kabelu pi tak malch dlkch nezle, lze pout jak 50, tak 70 W, pitom se PSV pohybuje mezi 1 : 1,2 a 1,5. (Prakticky se nemusme menm PSV zabvat, sta zaklovat vysla a doladit antnu na maximum mie sly pole nebo pi pjmu doladit antnu na maximln daj S-metru.) Samozejm, e lze vyrobit antnu bez stnn elektrick sloky pole a ladit pmo trubkov rm, kter nemus mt ani kruhov tvar. Takov antny jsou popsny v [1] a [2] a jsou ureny pro prci v oblasti 3 a 18 MHz. Mm v dobr pamti spojen na 80 m se Stanem, OE1... a v denku jsem nael datum 15. 6. 1979, kdy jsem byl u vytren z popisu jeho antny. Nechal si u odborn firmy z mdn postben trubky prmru 18 mm stoit kruh 2 m, oba konce trubky byly tsn uloeny v plastov krabici a uvnit se nachzel dlkov elektricky oten splitstator, umoujc peladn od 3 do 15 MHz. Do tto antny vyslal 100 W a o pjmovch vlastnostech mluvil jen v superlativech. Vrtme-li se na CB, je velk selektivita antny lkem na kov modulace hlavn v mstskm provozu, zvl kdy si uvdomte, e ka vstupnch obvod valn vtiny stanic je 400 kHz. Pro nerozhodnut pochybovae jet svdecky podloen spojen z lta 1996 s antnou povenou 1 m vysoko na plot a se stanic DANITA 440 byl na druh stran Jarda Kamin z Liberce, momentln 50 km od Moskvy. S chut do toho! OK1ACP
Opaskov zamovac pstroj - Gurtelpeilgert
Obr. 1. Schma zapojen
Alois Vesel
Velk pozornost nacistickho bezpenostnho apartu patila sti ileglnch vyslaek. Rdiov agenti v cel okupovan Evrop si neuvdomovali v plnm rozsahu, e vedou nerovn boj proti pikov technicky vybavenm a dokonale organizovanm profesionlm. Po rozpadu SR ji v beznu 1939 se technick skupina Podkov policie usdlila v Praze na Praskm hrad v stavu lechtien. Dokonale technicky vybavena pehledovmi pijmai Philips CR 101, odposlechovmi pijmai ady FuHE, kter pokrvaly kmitotov spektrum od 50 kHz do 3000 MHz, goniometrickmi aparaturami, magnetofony a dohledvacmi prostedky. V zk souinnosti gestapa a abwehru zahjilo nkolik destek radist a technickho personlu pod vedenm nadporuka Kosche neltostnou likvidaci ileglnch vyslaek na zem Protektortu. Rakousk firma Kapsch se sdlem ve Vdni, kter se zabvala problematikou zamovn krtkovlnnch vysla o malm vkonu, vyvinula mnoho pstroj pro identifikaci a lokaci zpravodajskch prostedk a tak je vyrbla. Napklad: mal zamovac pijma Wien, zlepen identifikan pijma Fu H.P.B. ku3, vybaven francouzskho pijmae R 30 goniometrickm vstupem a v neposledn ad i obvanm opaskovm zamovacm pijmaem Fu G.P.c., kter bych vm rd pedstavil. Opaskov zamova je vysloven mal pstroj pro nenpadn zamovn napklad v domovnch prchodech apod., byl zpravodajskm zazenm Podkov policie (Nachrichten-Erprobungsstelle der Ordnungspolizei). Byl veobecn pouvn pi pohybu v ternu (ve mstech a na venkov), ale i nap. pi jzd na kole a dokonce i na lych. Vzhledem ke svmu uren se velmi dbalo na dokonale utajenou obsluhu i pedpisovou pravu obleen. Po elektrick strnce se jednalo o sedmielektronkov superhetov pijma, osazen bateriovmi elektronkami: vysokofrekvenn stupe - RV 2,4 P 700", osciltor-RV 2,4 P700, smova - RV 2,4 H 300, 1. mf stupe - RV 2,4 P 700, audion - RV 2,4 P 700, nf stupe - RV 2,4 P 700.
Antny tvoila jednak drtov smyka dlky 1,2 m, kter byla zavena na krku, a jednak 30-40 cm dlouh pomocn antna, kter smovala bu dol, nebo naopak vzhru, ta slouila v posledn fzi jako vyhledvac v blzkosti vyslae. Obsluhu pitom umooval pepna rm - ty (Rahmen-Stab), zrove mohla bt snena citlivost pijmae v blzkosti silnho elektromagnetickho pole. Frekvenn rozsah pijmae 3,0-20,0 MHz (100-15 m) byl rozdlen do deseti podrozsah, jednotliv rozsahy byly tvoeny vdy vstupn a osciltorovou vmnnou cvkou ze soklu RV12P2000. Ladn spovalo jednak v hrubm nastaven frekvence osciltoru, jednak v jemnm nastaven vstupnho okruhu. K zapnut pstroje slouil spna na spolen ose s regultorem hlasitosti. Pepna, umstn vpravo na pstroji, umooval volbu provozu: telefonie-telegrafie. Pomocn okruh umooval zznjovou frekvenci (BFO). Vstupn transformtor slouil k pipojen sluchtka (4000 W) a ukazatele vstupu (v proveden nramkovch hodinek), dal - miniaturn sluchtko - mohlo bt noeno v uchu a v zim kryto klapkami na ui nebo lou. Napjen: jako zdroj haven slouily dva paraleln zapojen 2,4 V niklkadmiov akumultory umstn ve zvltnm gumovm sku. Ten byl peliv utsnn, take zbytky elektrolytu nemohly zpsobit pokozen odvu. V akci byl penen v kapse kalhot. Kapacita jedn baterie byla piblin 1,25Ah, jmenovit napt 2,4 V. Kapacita umoovala provoz pijmae po dobu 6-8 hodin. Anodov napt poskytovalo deset plochch bateri (45 V), nebo speciln anodov baterie. Odbr anodovho proudu byl asi 7 mA.
Obr. 2. Zpsob umstn zamovacho pijmae na tle
Vrobcem popsanho zamovacho pstroje byl: Telefon-u, TelegraphenfabriksA. -G., Kapsch & Sohne, Wien 87/XII, Johann-Hofmannplatz 9.
Obr. 3. Zamovac pijma vyjmut z pouzdra
Expedice Pacific 98
Slavomr Zeler, OK1TN
(Dokonen) Po rozednn a oteven kancel leteckch spolenost jsme se snaili doladit nae nepln vza na dal DXCC zemi - Tongu. I pesto, e jsme mstnho ednka ujiovali, e v na zemi ji komunismus nen, nebylo nm to nic platn, a tak i pes usilovn a vborn diplomatick jednn OK1KT se nepodailo potebn vza obdret a nae znaky A35KT a A35TN se tentokrt v teru neobjevily. Po tomto zjitn jsme se rozhodli odlett na Zpadn Samou a strvit tam del dobu, ne jsme pvodn pedpokldali. Do Apie, hlavnho msta Zpadn Samoy, jsme piletli v noci a pi zhruba 35km dlouh cest jsme s potenm konstatovali, e mstn taxik v, e existuje eskoslovensko. To, e nm pislbil pomoc na druh den s vyhlednm vhodnho msta k umstn naich antn, a ji jsme ho neuvidli, zejm patilo k taktikm pi placen. V hotelu s exotickm nzvem Kitano Tusitala jsme mli pipraven nocleh, ale o tden pozdji v pvodn plnovanm termnu. Dky pohledu na nae unaven postavy jsme zskali ubytovn, a tak jsme znaveni usnuli. Rno jsme po marnm ekn na naeho taxike vyjeli na obhldku s jinm, kter ml pote se znalost msta stejn jako my. Hlavnm clem bylo najt levnj hotel s mstem pro nae antny a posln. Po nkolikahodinov jzd a obhldce nkolika hotel jsme nakonec strvili vy cenu pvodnho hotelu, a tak jsme oteveli nai kouzelnou skku a jali se stavt antny. Po nkolika hodinch snaen jsme navzali prvn spojen a ohlsili tak nai pipravenost bojovat se slunkem na rdiovch vlnch. Zjem byl obrovsk a tak jsme vyuvali kadou monost a postupn jsme kombinacemi psem a antn mohli pracovat na dvou zazench souasn. I ze Zpadn Samoy pod znakami 5W0 jsme maximln vyuvali rann i veern oteven podmnek na Evropu. Ji druh den provozu jsme na jednom zpsem navzali spojen s jednm ze dvou mstnch radioamatr a pozvali jej k nvtv. Zateni vlastnmi zkuenostmi z dob minulch jsme pemleli, zda jsme neporuili mstn zkony, zda mme v podku dokumenty, jestli nemme njak nedostatky v povolen atd. Jet tent den ns navtvil domc radioamatr v doprovodu svch dt. Z ppadnho kontrolora se vyklubal uitel anglitiny, pvodem Amerian, ijc na Havaji, kter psob dlouhodob ve zdej misijn kole. Po vmn zkladnch informac, co e jsme, odkud a pro jsme atd., jsme pijali pozvn na vlet po ostrov. Perry, 5W0PC, jak se n nov kamard jmenoval, byl opravdu radioamatr podle naich pedstav a bylo velmi mil se s nm potkat. Dky jemu a pochopen jeho manelky jsme mli monost vidt na ostrov to, co jemu pipadalo normln, ale pro ns to byla monost vidt nco vc ne hotel a vyslat a vyslat a vyslat. Jednu ze t sobot, kter jsme na ostrov trvili, ns Perry odvezl na druhou stranu ostrova na psen ple, kde jsme strvili koupnm v naprosto ir vod cel dopoledne. Tam jsme tak mohli spatit ten barevn a pekrsn ivot pod vodou. Se stejnm prvodcem jsme tak podstoupili vstup na vrchol nad Api, kde na samm vrcholu je k vnmu spnku uloen cestovatel a spisovatel Livingstone. Vstup na vrchol byl spojen s provrkou fyzickch sil. Zvldli jsme to, ale byla to pipomnka, e fyzika nen na silnou strnkou. Po zaznamenn objektivy naich kamer a fotoapart jsme se vrtili k naim strojm, kter se obsluhuj vtinou vsed. Dalm kamardem z psma byl Don Barclay, N5OLS, Amerian, kter pracoval jako dispeer letovho provozu na Americk Samoe ve mst Pago-Pago. Don je jedin toho asu aktivn radioamatr z tto vzcn zem. Nvtvu jsme dohodli pi spojen na krtkch vlnch a druh den ji zrealizovali. Vlastn tet den, protoe v den, na kter jsme mli zaplacen letenky, se let nekonal z dvodu technick poruchy. koda, bylo to na moje narozeniny. I tak jsem drek v podob nov DXCC zem dostal nsledujc den, kdy kolo u letadla bylo spraven. Don, KH8/N5OLS, ns vyzvedl na malm letitku a odvezl do jeho domku. Pi kv, kterou pipravila jeho mil manelka, jsme dohodli program na nkolik hodin, kter jsme mohli na ostrov strvit. Po projce ostrovem a obdu v restauraci evropskho stylu jsme se mohli na nkolik mlo hodin oddat vysln pod exotickou znakou KH8. Nae nvtva prokzala, e vzcnost znaky je mrn zjmu a mnostv volajcch stanic. Po nvratu a dalm, tentokrt ji dvrnjm rozhovoru jsme si posteskli na krtkou vyslac dobu. Don ns pozval znovu na nkolik dn. Vyuili jsme jeho pozvn na dva dny, a tak jsme let, kter trval necelou hodinu, zopakovali. Nae druh nvtva byla radioamatrsky uitenj a za 35 hodin provozu jsme do naich staninch denk zapsali 3029 spojen. Vpestvkch, kdy jsme se stdali u stanice, jsme se ble seznamovali s Donovm druhm konkem - sbrnm mul, kebl a jinch moskch potvor. Jak koda, e jsme se s nm nemohli potopit na dno Tichho ocenu a podstoupit praktick ukzky. Zato jsme byli ujitni, e z vodovodu se voda d pmo pt, co je v tchto koninch jev zcela ojedinl. Chleba vak i tam byl houskov a ne ten n, ten nejchutnj a nejlep na celm svt. Zato tuk na sto zpsob byl vborn a pomrn levn. Videokamerou jsme zaznamenali uniktn spojen na radioamatrskm psmu mezi Americkou a Zpadn Samoou v eskm jazyce a odltli jsme z tto zem s uspokojenm a s vdomm, e mme novho kamarda a dalho lena na radioamatrsk nadace OKDXF. Po nvratu na Samou Zpadn jsme pokraovali v provozu na stanice a ke konenmu potu 23 151 spojen. Po pletu zpt na Fiji jsme podstoupili stejn ritul v hledn vhodnho hotelu. Tentokrt jsme potebovali hotely dva, ten druh pro nae kolegy, kte mli pilett den po naem nvratu ze Zpadn Samoy. Plet naich koleg jsme rovn zaznamenali videokamerou, ale ne jejich marn
OK1TN a OK1VD instaluj 3EL Yagi ZACH na ostrov Aitutaki sil o vydn vyslacch zazen. Bohuel k tomu dolo a po nvtv hlavnho msta Suvy a obdren licenc. Nsledujc vkend jsme se spolen zastnili jednoho z nejvtch svtovch zvod pod znakou 3D2. Bhem prvnch dn po pletu Milana Vobornka, OK1DWC, a Karla Matouka, OK1CF, jsme se pokoueli zajistit nvtvu velmi vzcnho ostrova Rotuma. Rotuma je vzdlena asi 600km od hlavnho ostrova a geopoliticky pat k Fiji. Na ostrov nen dn radioamatr, a tak je tento ostrov aktivovn pouze u pleitosti njak expedice. Po prodlouen vz, zajitn letenek, zamluven hotelu a zjitn zkladnch informac se jednalo pouze o typu a mnostv zazen, kter pi pekroen vhovho limitu 20kg bude mon pepravit. Dky pochopen majitelky hotelu jsme mohli zbvajc zazen ponechat v hotelov schovn bez poplatk. Majitelka hotelu Nandi Bay, pvodem zAnglie, pozdji ijc v Austrlii, mla spolenici zech, njakou pan ulcovou, a tak znala i knedlky. Jak je ten svt mal. Tato pan nm ochotn propjila svou terasu a balkny na stavbu antn, ale tak nm pomohla i v situacch jako teba pi placen taxi, kdy nm prozradila obvyklou cenu, kterto informace nm zachrnila nco z na hotovosti. Tak jsme rdi vyuili hotelovho Internetu pro zasln informac do naich i zahraninch mdi, ale tak rodinm a blzkm, kte nepat k radioamatrskm fandm. K samozejmm otzkm vude na svt pat: Jak se m? a Odkud jsi? Na tyto dotazy jsme odpovdali, e z esk republiky. Kdy to nestailo (a to bylo skoro vdy), tak jsme pouili termnu eskoslovensko; to u bylo lep, ale byly okamiky, e ani odpov, e jsme z Evropy, nestaila, a tak jsme se snaili piblit, kde je ta nae mal
Kalend zvod na z
1.9. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00 5.-6.9. IARU Reg.I.-VHF Cont. 1) 144 MHz 14.00-14.00 8.9. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.00 20.9. P. Bonio Memor. Day (I) 06.00-16.00 144 MHz 20.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00 20.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00 20.9. Provozn aktiv 144 MHz- 10 GHz 08.00-11.00 22.9. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.0 26.-27.9. Lombardia VHF Contest (I) 14.00-14.00 144 MHz Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz PE-AR 8-9/96; 1 ) podmnky viz AMA 1/1997 a PE-AR 4/ 1997, denky na OK1MG. OK1MG
Vzdunou arou je ostrov od OK vzdlen asi 1500 km, z toho asi polovina vede nad moem, je to tedy lkav a nikoliv nereln ODX. Pi Dni rekord smrujte na jih! OK1CW
Kalend zvod na srpen a z

15.-16.8. SEANET Contest SSB 00.00-24.00 15.-16.8. Keymens Club CW C W 12.00-12.00 16.8. SARL Contest C W 13.00-16.00 22.-23.8.TOEC Grid Contest C W 12.00-12.00 29.8. Zvod k vro SNP C W 03.00-05.00 5.-6.9. All Asia DX Contest SSB 00.00-24.00 5.9. SSB liga SSB 04.00-06.00 5.-6.9. LZ DX Contest C W 12.00-12.00 5.9. AGCW Straight Key HTP40 C W 13.00-16.00 5.-6.9. Concurso la Gomera Isla SSB 14.00-14.00 5.-6.9. SSB Field Day SSB 15.00-15.00 6.9. Provozn aktiv KV C W 04.00-06.00 6.9. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00 7.9. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00 12.9. OM Activity C W 04.00-04.59 12.9. OM Activity SSB 05.00-06.00 12.-13.9. Europ. Cont. (WAEDC) SSB 00.00-24.00 12.-13.9. ARI Puglia Contest MIX 13.00-22.00 14.9. Aktivita 160 C W 19.00-21.00 19.9. OK-SSB zvod SSB 05.00-07.00 19.-20.9. Scandinavian Activity C W 15.00-18.00 20.9. IARU Amateur International Radio Day*** 26.-27.9. CQ WW DX Cont. RTTY 00.00-24.00 26.-27.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.00 26.-27.9. Scandinavian Activity SSB 15.00-18.00 Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady AR, ev. PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv PE-AR 1/98, OM Activity PE-AR 2/97, Aktivita 160 PE-AR 6/97, SEANET AR 6/95, TOEC Grid a Zvod SNP - viz minul slo PE-AR, ARI Puglia, Elettra Marconi, SARL a KCJ CW PE-AR 8/96, OK-SSB PEAR 8/97. ***Upozorujeme vechny radioamatry na nedli 20. 9.; na tento den vyhlsila IARU Mezinrodn den radioamatr a zcela urit se vyroj mnoho zajmavch radioamatrskch znaek, se ktermi bude mon navazovat spojen. Vichni radioamati jsou vedenm IARU dni, aby v tento den byli aktivn na psmech. Strun podmnky nkterch zvod AGCW Straight-Key-Party pod se vdy prvn nedli v z v dob od 13.00 do 16.00 UTC v psmu 40 m mezi 7010 a 7040 kHz jen telegrafnm provozem a s uitm vhradn runch kl. Vzva
Atlantik peklenut na dvou metrech!

Teoreticky pedpokldanou monost spojen mezi Evropou a Amerikou na VKV nyn potvrdil Derek Hilleard, G4CQM (IO70ST). 6. ervence 1998 mezi 13.00-13.15 UTC, po deseti letech systematickho sledovn pijmal signly kanadskho majku VE1SMU/H (FN84CM). Peklenut vzdlenost byla 4376 km. Pokud vs zajm psmo, byly to dva metry, pesnji 144,29985 MHz. Zd se, e lo o kombinovan en, pi nm se uplatnily jak atmosfrick vlnovody podl izobar rozshlej anticyklny, kter se pomalu pohybovala smrem na jihovchod a postupn slbla, tak i aurorln sporadick vrstva E, kter pedchzela vvoji polrn ze t den pozdji odpoledne. Signl pichzel z azimutu 295. Po nastaven filtr byl identifikovn volac znak pi reportu 31/29, nae od 13.15 UTC signl postupn mizel. Zinformac od Stefana, DL1ELY, a Normana, G3FPK, sestavil Franta, OK1HH
Pantelleria na VKV
Na Den rekord (IARU reg. I VHF Contest - 5.-6. 9.) se pipravuje esk expedice na africko-italsk ostrov Pantelleria, IH9. V dob na uzvrky probhalo povolovac zen ohledn monosti obsadit nejvy vrcholek ostrova (850 m n. m.). Pokud ve dobe dopadne, opertoi OK1CW a OK1TN s sebou povezou krom zazen pro psmo 2 m i vybaven pro 70 a 23 cm a pro vechna psma antny od firmy ZACH.
CQ HTP. Tdy: A - max vkon 5 W, nebo pkon 10 W; B - 50/100 W, C -150/ /300 W; D - posluchai. Vymuj se daje v poad: RST a poadov slo spojen/tda/jmno/st zvodnka (YL dvaj XX). Bodovn: spojen A s A 9 bod; B s B 4 b.; A s B 7 b.; B s C 3 b.; A s C 5 b.; C s C 2 b. a obrcen. Denky mus obsahovat estn prohlen, e byl pouit vlun klasick run kl (dn bug, elbug, elektronick zazen pro pjem a vysln ap.). Posluchai v denku zaznamenvaj znaky obou stanic a alespo jeden kompletn pedvan kd. Denky do konce msce nejpozdji na: F. W. Fabri - DF1OY, Grnwalder Str. 104, D-81547 Mnchen, Germany. Scandinavian Activity Contest (SAC) se pod kadoron CW provozem vdy tet vkend v z, SSB tvrt vkend v z. Zatek je vdy v sobotu v 15.00 a konec v nedli v 18.00 UTC. Kategorie: A) jeden opertor; B) vce opertor jeden vysla; C) vce opertor vce vysla. Klubov stanice zvod v kategorich B) nebo C) bez ohledu na poet opertor obsluhujcch stanici bhem zvodu. Je povoleno pracovat v tomto rozmez jednotlivch psem: 3505-3575, 7005-7040, 14 010-14 075, 21 010-21 125 a 28 010-28 125 kHz pro CW a 3600-3650, 3700-3790, 7050-7100, 14 150-14 300, 21 200-21 350 a 28 400-28 700 kHz pro SSB. Vymuje se report a poadov slo spojen od 001, kad spojen se hodnot jednm bodem. Nsobii jsou jednotliv seln oblasti zem, se ktermi se navazuje v zvod spojen (JW, JX, LA, OH, OJ, OX, OY, OZ, SM, TF). Souet bod za spojen vynsoben soutem nsobi z jednotlivch psem dv konen vsledek. Denky je teba zaslat vdy do 15. jna; kadoron je vak poadatelem jin skandinvsk radioamatrsk organizace v poad SRAL, SSA, NRRL, EDR; letos je to EDR a denky se zaslaj na adresu: EDR Contest Manager, Morten Skjold-Frederiksen, Smedevej 41, Kyndelose, DK-4070 Kirke Hyllinge, Denmark - nebo nejlpe jako ASCII soubor na E-mail adresu: SAC@contesting.com All Asian DX Contest se pod ve dvou samostatn hodnocench stech. st SSB prvn cel vkend v z, st CW tet vkend v ervnu. Zatek zvodu je vdy v sobotu v 00.00 UTC a konec v nedli ve 24.00 UTC. Kategorie: A) jeden op. jedno psmo; B) jeden op. vechna psma; C) vce op. vechna psRotuma Island. Jejich pobyt byl trochu zkalen zdravotnmi potemi, ale snad to nebude nic vnho, a tak meme plnovat dal, tentokrt sloitj kombinaci v navtvench zemch. U se na to moc tme, e pojedeme se lvkem na prsou a esk republika bude alespo vydvat PASSPORTY a ne CESTOVN PASY, e koruna bude k marce lep a hlavn - e budeme mt monost poznat dal kamardy z teru. Velk dky pat vem radioamatrm, kte s nmi pracovali, naim rodinm, sponzorm a vbec vem dobrm lidem, kterch je vude ve svt stle dost. (FOTO OK1KT)
zemika se lvkem ve znaku a e to nen vAmerice, ani e tam nemluvme rusky a tak. Bohuel ani nedvn vtzstv naich hokejist Polynsanm nic nekalo, asi proto, e Tich ocen mlokdy zamrzne a hokej tam nen tak populrn. Tak bylo obtn vysvtlit, pro na mezinrodnm cestovnm dokumentu je esky napsno CESTOVN PAS a ne PASSPORT, jak je to obvykl ve vech ostatnch zemch vetn Wavelandu, jeho jsem obyvatel. S naimi kolegy jsme se rozlouili na mezinrodnm letiti v Nadi na Fiji, popli jsme si dobr let, jim na Rotumu a oni nm zpt do vlasti, do Evropy, do ech, do Prahy, do Hradce, na Bradlec. V Londn jsme na-
stoupili do letadla se stejnm npisem OK jako pouvme my, radioamati. Letuky nebyly vbec pvtiv tak, jak jsme po padesti tiscch naltanch kilometrech byli zvykl, ale zase jsme si peetli esk noviny a zjistili, e koruna nen jedna k jedn s markou a politici - no comment. Na letiti v Praze ns nevtala dechovka, dokonce ani ministr sportu, ale nai blzc, kterm jsme tentokrt mon i schzeli. Po aklimatizaci a konzumaci tch nejlepch jdel na svt (zek, svkov atd.) jsme mli i my monost si esky popovdat s Rotumou, protoe nai kamardi to zvldli na jedniku a pokraovali ve velkm stylu v provozu na krtkch vlnch z pevzcn zem DXCC
ma. V telegrafn sti se zvod v psmech 1,8 a 28 MHz, v sti SSB 3,5 a 28 MHz. Kd je sloen z RS(T) a dvoumstnho sla udvajcho vk opertora, YL opertorky pedvaj skupinu 00. Spojen s asijskou stanic se hodnot na vech psmech jednm bodem, na psmu 80 m dvma a na psmu 160 m temi body. Nsobii jsou rzn asijsk prefixy na kadm psmu zvl, souet bod za spojen vynsoben soutem nsobi dv konen vsledek. Spojen se navazuj s asijskmi stanicemi vyjma stanic KA (americk stanice v Japonsku) a JD1 - Minami Torishima (pat do Ocenie). Denky je teba odeslat na adresu: JARL, P. O. Box 377, Tokyo Central, Japan. Diplom obdr vtzn stanice v kad kategorii v kad zemi. Vce jak 2 % zapotench opakovanch spojen znamen diskvalifikaci. Proti rozhodnut soutn komise nen odvoln. l Kdo zsk QSL z vce jak 200 DXCC zem s pouitm QRP zazen o vkonu max. 2 W od 1. 1. 1977 do roku 2000, me si zadat u WB8VGE (Marshall Bryce, P. O. Box 508, Masillon, OH 44646 USA) o plaketu, kter mu bude zdarma zaslna.
l Od 1. 4.1998 plat tak nov povolovac podmnky ve Finsku. Jednak tam zskali oprvnn pouvat i psmo 137 kHz, kmitotov se jim rozila monost vyuvat psma 160 m. sla ve znace ji nebudou zvisl na oblasti, odkud stanice vyslaj (vyjma Aalandskch ostrov - OH0), nenaizuje se ji veden staninho denku, bude t mon pedvat zprvy pro tet osoby. Poplatek za vydn volac znaky je 2000 FIM (asi 390 $!), co je i ve Finsku mnoho. A jet jeden poznatek z Finska - kdysi i doma populrn Maarti, OH2BH, je stle vce odsuzovn za sv komern-amatrsk aktivity. Dokonce pr odmt potvrzovat QSL za sv expedice pes finsk byro a vyaduje za kad QSL zaplatit. l V Rakousku si mete u pojiovac spolenosti ALLRISK nechat pojistit sv radioamatrsk zazen (vetn potae jako prefifernho zazen) na veker rizika - od ohn pes zsah bleskem po znien zemtesenm na 30 a 500 tisc ilink. Pojitn je nutno sjednat minimln na ti roky a je mo-
no je dle prodluovat, pitom se nebere ohled na tzv. podpojitn. Nevyjde ovem prv nejlacinji, pro nejni stku je ron pojiovac poplatek 1000 ilink. l Ztrta suverenity Hongkongu znamenala i pro nkter radioamatry, e se radji pesthovali. Rozhodl se tak i nejstar radioamatr - VS6EK, kter toto rozhodnut uinil v 91 letech a nyn ije v Australii, kde obdrel znaku VK4EKK. l Pod zkratkou EUCW se skrv radioamatrsk sdruen s nzvem Evropsk DX Asociace. Je to sdruen klub, jejich lenov preferuj telegrafii. Jsou tam sdrueny nap. HTC, HSC, AGCW-DL, UFT apod., k dnenmu dni 26 klub. Sdruen si vytklo za cl vmnu informac, vzjemnou podporu aktivit a vech innost smujcch k rozvoji telegrafie. Kad ti msce vydv v Belgii bulletin (vydavatelem je ON5ME), ve kterm jsou zveejovny pspvky jednotlivch lenskch klub. l V Internetu (adresa http://www.arrl. org/fasc2out.html) najdete vahy na tma budoucnost radioamatrsk sluby (FASC - Future Amateur Radio Service). Bylo by zslun, kdyby je nkdo peloil a alespo vtah z nich vloil do PR st pro OK a OM amatry. QX
Pedpov podmnek en KV na srpen

Prmrn slo skvrn za leton kvten bylo 56,9 a jeho vyhlazen hodnota R12 za losk listopad ji stoupla na 35,2. Stav ionosfry odpovdal bhem naruenho potku kvtna a po poklesu slunen aktivity ke konci hodnotm R12 jen okolo 40, zatmco vlepch dnech po 15. kvtnu to ji bylo 60 a vce, okolo 20. kvtna dokonce 70. Rst v nbnhran kivky jedenctiletho cyklu se zd bt urychlovn, a proto byly pipojen diagramy spoteny zR12=84. Vliv sporadick vrstvy E, kter obvykle dominantnm zpsobem uruje zmny charakteru letnho vvoje, se letos dostavil ponkud pozdji. Jej vliv oekvme astji vprvnch dvou tetinch msce, ve tet se ji budou stdat dny letn spodzimnmi a jednm zfaktor, kter ji podpo, bude meteorick roj Perseid (s maximem okolo 12. srpna). Ktomu, aby se desetimetrov psmo pravideln dobe otevralo, jet nebude Slunce zit dostaten. Lpe na tom bude 24 MHz, by plnokrevnm psmem DX bude pravidelnji patnctka. Pi en vymi kami severn polokoule ale bude MUF spe okolo 18 MHz, kde budou astji a dle stanice ze Severn Ameriky, z Japonska a ppadn i rno a veer z Tichomo. Pekvapen jsou ovem mon vdy. Mezi n jist pat teba monost spojen mezi Evropou a Amerikou na VKV, nyn potvrzen G4CQM, kter 6. ervence 1998 mezi 13.00-13.15 UTC, po deseti letech systematickho sledovn slyel na 144, 29985 MHz majk VE1SMU/H (QRB 4376 km). Zd se, e lo o kombinovan en, pi nm se uplatnily jak atmosfrick vlnovody podl izobar rozshl anticyklny, tak i aurorln sporadick vrstva E, kter t den pedchzela vvoji polrn ze. Vpehledu je na ad kvten, kter zaal patnmi podmnkami po magnetickch bouch a polrnch zch (s nejvt 2. kvtna). Po protonovch erupcch 23. 4. a 27. 4. dolo k dalm 2. 5. v 13.42 a 6. 5. v 08.09 UTC. Posledn byla nejmohutnj, provzel ji vron koronln plazmy do meziplanetrnho prostoru a Dellingerv efekt spolehliv vyadil zpouitelnosti cel krtk vlny - a t den odpoledne byly stanice DX znovu na vech psmech KV, vetn destky. Dal protonov erupce nsledovala 9. 5. v 03.40 UTC a situaci zpestila kombinace snsledky poruchy z 8. 5. Pznivj vvoj spispnm sporadick vrstvy E zaal 11. 5. Po uklidnn 13.-14. 5. a dalm zlepovn mezi 14.-20. 5. mohla opt probhnout kladn fze vvoje poruchy sletonm prvnm rozshlejm nrstem aktivity sporadick vrstvy E. Stalo se tak 20. 5. a jev se rozvinul globln 21. 5. odpoledne a veer (t den jet nsledovalo mrn zhoren vzporn fzi). Po srii dn bez vtch pekvapen byl na Slunci pozorovn dal vtrysk koronln hmoty 27. 5., nsledovn stedn mohutnmi erupcemi 28. a 29. 5. Vkladn fzi poruchy 29. 5. rno umonila zvten sticov ionizace podl psu polrnch z velmi dobr podmnky en na zpadn pobe USA a Kanady v psmu 20 metr. Signly mly siln tepotav charakter coby pedzvst nsledujcho zhoren (v sobotu 30. 5.). Zvren uklidnn vak stailo kvraznmu zlepen a ji 31. 5. byly na 20 metrech opt stanice ze zpadnho pobe USA - jak rno, tak i odpoledne. Pitom nelo jen o vkonn stanice ve WPX contestu, ale slyet byl i majk W6WX, vyslajc zMt. Umunhum (druhho nejvyho vrcholu poho Santa Cruz, oddlujcho Monterey Bay od Silicon Valley).
Majky: dky sporadick vrstv E jsme jich slyeli celou adu zejmna vpsmech 10 a 6 metr. IBP: signly W6WX pichzely nkdy souasn krtkou i dlouhou cestou a he byly slyet ZL6B a zejmna LU4AA, vjejich QTH se blil vrchol ionosfrick zimy. VE8AT se mezitm pipravoval k pemstn na sever na definitivn QTH jin od Alertu, NWT, odkud vyjede koncem srpna. 4S7B byl pesunut na bezpenj msto (od 5. ervence vysl i vpsmu 18 MHz). ITU: Australsk majk VL8IPS vDarwinu pracuje od 8. kvtna pod zenm GPS pesn podle rozvrhu - tj. zan vcelou hodinu na kmitotu 5471,6 kHz a pak po 4 minutch pepn postupn na 7871,6, 10 408,6, 14 406,6 a 20 496,6 kHz; nejlpe byl slyet na pedposlednm z nich. Stejn kmitoty sdl LN2A ve Stavangeru, kter zan vdy vcelou hodinu na 14 406,6 kHz - slyet je ovem spe na tech psmech delch. Zvrem obvykl sla. Prmrn slunen tok vkvtnu byl 106,6, jakoto prmr dennch hodnot 113, 117, 117, 121, 133, 130, 123, 118, 111, 107, 108, 112, 117, 117, 116, 118, 110,102, 99, 92, 89, 87, 90, 96, 92, 93 ,94, 98, 95, 96 a 94 s.f.u. Geomagnetick pole - denn indexy Ak zWingstu: 10, 48, 49, 80, 35, 8, 14, 24, 15, 11, 14, 14, 6, 4, 12, 16, 15, 12, 8, 21, 17, 14, 16, 13, 12, 10, 9, 6, 27, 21a 6, kde vysok prmr 18,3 potvrdil vjimenost kvtnovho vvoje. OK1HH
Keplerinsk prvky
PHASE IIID
Raketa ARIANE 5 pi letu -.503, kter je nyn plnovn na jen t.r., bohuel neponese nai PHASE IIID (viz PE-AR 4/98). Bylo tak rozhodnuto na zatku ervna. Jednn o uitenm zaten pi tomto letu bylo velmi napnav, nebo vvoj udlost znan zvtil nae nadje. Pvodn plnovan satelit, kter ml bt pi tomto letu vynesen - EUTELSAT W1 (Aerospatiale) byl pi laboratornch zkoukch v Cannes na potku kvtna pokozen porem (hlavn automatickm hasicm zazenm). ESA pesto vyhovlaARIANESPACE, kter dodaten zaplatila 40 mil. ECU, a souhlasila, e bude na msto W1 vynesen nefunkn model tohoto satelitu (dummy load). ARIANESPACE, kter ponaje letem -.504 pevezme provoz komernch let raket ARIANE 5, nechce pipustit ani minimln zpodn, resp. riziko spojen se zmnou uitenho zaten poslednho kvalifikanho letu -.503. Situace po havrii letu -.501 (v ervnu 1996) a jen sten spnho letu -.502 (rotace rakety zpsobila, e bylo dosaeno ni orbity, ne se pedpokldalo) je velmi napjat, nebo ve he je mnoho penz. Pro AMSAT je dal odloen startu PHASE IIID znanou komplikac nejen pro absenci druice jako takov, ale i z finannch dvod, nebo konzervace fungujcho satelitu tak nco stoj. Je nyn tm jist, e PHASE IIID nebude startovat do konce roku. Nicmn intenzivn jednn o startovn pleitosti pokrauj a pedstavitel AMSAT v, e start v ptm roce je velmi pravdpodobn. Jednodue eeno, jsme v pozici stand by pasara se vemi vhodami i dsledky. Jet k jedn vznamn zmn dolo v poslednch mscch pi integraci PHASE IIID. Veker innost druice bude zena palubnm potaem IHU. Protoe pi porue potae by byl satelit tohoto typu nenvratn ztracen, byla dna pednost spolehlivosti ped pokrokem a zkladn jednotka IHU byla zvolena stejn jako u AO10 a AO13 s procesorem COSMAC 1802. To je staik osmibitov procesor pro kosmick aplikace. Na palub PHASE IIID se pkn zapot, nebo rozsah jeho innosti je nesrovnateln vt. Skupina specialist pro IHU (Chuck, N0ADI, Peter, DB2OS, Lyle, WA7GXD, Karl, DJ4ZC, a James, G3RUH) se proto rozhodla na sklonku roku vyvinout nov systm, nazvan YAHU s 32bitovm RISC procesorem Digital Semiconductor (nyn Intel) SA-1100 s hodinovm kmitotem 200 MHz. Vbr procesoru byl zsadn zlei-
tost. Uveden typ je vhodn nejen pro stenou programovou kompatibilitu, ale hlavn pro mal ztrtov vkon - 250 mW. Letov exempl YAHU je ji hotov (!) a instaluje se do druice. YAHU bude pracovat paralen s pvodnm IHU a hlavnm elem tohoto experimentu je oven novho systmu v relnch podmnkch tak, aby jej bylo mon pout v budoucch projektech. OK2AQK
Jak skrze amatrsk vysln k pokut za rychlou jzdu pijti
Kdy mi zatkem ervna 1995 piel zajmav dopis s raztkem panlskho ministerstva vnitra a v nm formul s mou plnou adresou a panlskm povdnm, ze kterho jsem vyrozuml, e mm zaplatit 16 000 peset za pekroen povolen rychlosti pi jzd autem pobl Zaragozy, pli jsem nepemlel a dopis pozel odpadkov ko podobn, jako mnoho jinch nevznamnch papr. Podobn tomu bylo asi za dva msce pozdji, kdy jsem se vrtil z dovolen v Chorvatsku. Oblka, navlas podobn t pedchoz, ale nyn ji zaslan doporuen, a vevnit upomnka na nezaplacen pokuty, jak uvedeno ve. To u jsem se nad vc zamyslil a dopis odloil mezi psemnosti uren k vyzen. Ani bych tuil, co se za vc skrv, dolo mi, e pokud nechm tuto zleitost bez reakce, pi eventuln nvtv panlska (pokud maj hranin policii na rovni) mne ek nikoliv cesta na slunn pobe a koupn v teplch moskch vlnch, ale v krajnm ppad cesta do lochu, nepjemn vyetovn (panlsky!), ev. vyhotn, v tom lepm ppad pak jen zaplacen pokuty a pokuty za nezaplacen pokuty..., co by v konenm dsledku mohlo bt jet nepjemnj.
Na cel vci bylo pozoruhodn to, e jsem do t doby jednak ve panlsku nikdy nebyl a auto (obzvlt znaku Renault R-12 S.L.E. poznvac znaky NA 1736D) nevlastnm. Teoreticky jsem v t dob ve panlsku sice bt mohl, nebo pestupek byl spchn v noci ze soboty na nedli a by jsem byl v ptek i v pondl ped a po inkriminovanm datu v zamstnn, leteck peprava dnes doke mnoh. Napsal jsem tedy na panlsk velvyslanectv v Praze a v dopise celou udlost vylil s dotazem, jak zajistit, abych pi ppadn cest do panlska (i kdy jsem ji neplnoval!) neml problmy. Doporuili celou story popsat naemu zastupitelskmu adu ve panlsku a dodat potvrzen o tom, e jsem v inkriminovanou dobu byl v R. Zaalo tedy dopisovn s konzulrnm odborem MZV v Praze a konen v listopadu piel ken dopis s vyetenm celho ppadu pmo ve panlsku. Majitelem vozidla je pan Luis Salvatiera Alava, jak jsem pozdji zjistil tak radioamatr, z msta Tudela. Dotynmu byla po spchn pestupku sankce zaslna, ovem ten se odvolal, e vozidlo zapjil svmu pteli z esk republiky... Jako doklad
pedloil QSL lstek s mou plnou adresou (tch jsem do panlska pedtm zaslal nkolik set, nebo jsem se v letech 198384 vnoval panlskmu provozu a zastnil se nkolika zvod). Zejm vzal prv lstek ze zem, kter prv zavala panlskou cestovatelskou horeku a tm se chtl vyhnout zaplacen pokuty netue, e panlsk edn iml se jen tak nevzd a bude pokutu vymhat i od osoby v zahrani... Bohuel, od nj jsem se QSL lstku nedokal. Cel vc se pak dostala do kompetence Generlnho editelstv dopravy v Madridu, kter nadilo stornovat poadavek zaplacen pokuty u mne a jeho zptn vymhn u domcho pachatele. J pak byl jet dotzn, zda poaduji, aby bylo s panem Alavou zahjeno soudn zen s clem dosaen finann nhrady za jmu pro kiv naen. Cel kauza pak byla v beznu 1996 ukonena mm ujitnm MZV v Praze, e svho kolegu - radioamatra alovat nechci. Jak vidte, radioamatrovi se me pihodit leccos, i takovto vskutku neuviteln historka. Povimnte si, e toto slo nen aprlov, pbh nen vymylen, naopak jej mohu doloit vemi shora uvedenmi doklady, urgenc nezaplacen pokuty ponaje. OK2QX
Q-kodex
(Dokonen z PE-AR 2/98) QSL potvrzuji pjem, polu vm svj lstek QSLL vzjemn vmna staninch lstk QSN poslouchal jsem vs (nebo stanici ...) na ... kHz QSO mohu navzat oboustrann spojen QSP mohu pedat zprvu... QST sdlen vem radioamatrm QSU vyslejte (odpovzte) na tomto kmitotu nebo na ... kHz QSUF zavolm vs telefonem QSV vylete adu V pro naladn QSW budu vyslat na tomto kmitotu nebo na ... kHz QSX poslouchm na kmitotu ... kHz QSY pelate se na ... kHz QSZ vyslejte kad slovo dvakrt QTC mm pro vs zprvu (telegram) QTH moje stanovit je ... QTR pesn as je ... hodin QTU budu vyslat opt v ... hodin QZF nalate se pesn na mj kmitoet (nebo kmitoet stanice ...) Znaky Q - kdu je mono st v kladnm smyslu i obmovat jejich skloovn a asovn podle sousednho textu. Pid-li se ke Q - kdu otaznk, zna otzku. Napklad QSB? - Kols sla mch signl? QTH? Jak je vae stanovit? Kladnou odpov zdrazujeme psmenem C, zpornou psmenem N nebo NIL. Napklad: QSB N - V signl nem nik. 73! Josef, OK2-4857
l Vte, kdo je nejmladm koncesionem na svt? Zda existuje i v tomto smru njak statistika, to nevm, ale rozhodn k tm nejmladm koncesionm pat (v roce 1997, kdy koncesi zskal) desetilet Philip Andrews, kter nyn pracuje pod znakou M0BDY. V Anglii sice plat, e nejni vkov hranice pro zskn normln koncese je 14 let, ovem plat i druh zsada - je mon ji zskat po jednoron prci jako zatenk. Philip pracoval jako zatenk se znakou 2E1EJA, po osmi tdnech trninku byl schopen pracovat rychlost 12 WPM a obdrel znaku 2E0ANG. Pod dozorem otce zaal navazovat spojen s celm svtem pod jeho znakou G4CTS a nyn tedy me pracovat i samostatn. Jeho prvn stanic, se kterou navzal spojen pod nov vydanou znakou, byl nestor anglickch amatr, Louis Varney, G5RV, kter je lenem RSGB ji vce jak 70 let! l Na amatrskch psmech nyn stle astji slchme stanice s prefixem SQ a tpsmennm suffixem. Ne, nejsou to dn speciln stanice i stanice zahraninch nvtvnk, jak by se zdlo, ale nov polt koncesioni - zatenci, u kterch se vyaduje znalost Morseovy abecedy pouze rychlost 25 zn/min a mohou pracovat mimo VKV jen v rozsahu 3550-3570 a 28 050-28 500 kHz. Vkon jejich vyslae nesm peshnout 15 W a adept na zskn tto licence mus mt nejmn 12 let. Vimnte si, e je najdete i v zvodech a pes nzk poadavky na znalost morseovky jim to hezky odsejp. l koln stanice mohou obdret zdarma od DL7FU program ARMAP 98. Ten um zobrazit radioamatrskou mapu a tak pracuje jako denk.
l Britsk RSGB se star o propagaci radioamatrskho hnut mezi irokou veejnost a vydv voln prodejn magazn Ham Radio Today. l Vukov program elektrotechniky pro mlde pin firma Conrad Electronic se zamenm na koln mlde. Program pracuje v prosted Windows 3.1 nebo vym a nazv se Basiswissen Elektronik. Zkladn verze je v prodeji na CD za 50 DM, rozen na koln verzi, kter obsahuje tak materily k tisku, testy s otzkami ap. za dalch 160 DM. Domnvm se, e to prv je ta oblast, kde u ns pociujeme vakuum a nebylo by zejm na kodu dojednat s firmou eskou verzi... 2QX
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.

Koupm 8749, 8bit. procesor s oknkem i pouit, cca 10 ks. Tel. 0206-624739. Prodm konektory 40x10 A/380 V, zlacen, pr 150 K. BNC na kabel 10 K, panel 8 K, T-kus 20 K. CANNON 25p roh do PS 10,3 mm 5 K, 9pol. 3 K, metal. kryt 7 K. Samoez. kon. PFL 34 3 K, PSL 34 10 K. Odru. tlumivky WN.., TD..., izostaty 0,50. Seznam cca 1000 poloek zaleme na disket (35,-), zdarma nahrajeme na vai disketu. E-mail: rtg@mnet.cz. Tel. 0206-624739. R. Tengler, eskobratrsk 357, 276 01 Mlnk. Prodm TS-450S (mikrofon, sluchtka KENWOOD, antnn tuner AT450, CW filtr YK88CN-1, SSB filtr YK88SN-1) jako celek. Dle digihodiny Pragotron DTS-1, OTAVA 79 se zdrojem, rusk osciloskop C-1-77, pijma R250M se zdrojem a s rozenm nad 30 MHz a rzn radiomateril. Tel.: (02) 47 26 457.
Pevodnky D/A pro PC II

Ing. Ivan Doleal
(Dokonen) Jak to je sdobou obsluhy peruen na rznch potach, kterou je dna maximln pouiteln rychlost pevodu? Zjistil jsem doby trvn na jednom pomrn rychlm a jednom ji pomalm PC pod MS DOS 6.22. Vsledek vtab.3 (v minulm sle PE) srovnnm sminimln periodou vysln znak 10b/115 200Bd = = 86,8s ukazuje, e tuto rychlost na pomalm PC ji pout tm nelze. Vkadm ppad by byla naruena plynulost signlu peruenm od asovae. Naopak na rychlm potai dn omezen nejsou. Ve srovnn s pevodnkemPWM na bzi obvodu 8253, uveejnnm v[4], je pln doba 16bitovho pevodu 10 b/8 b.216/115 200Bd=0,71s. gran lnek. Kapacitu C1 zvtme pi nzk rychlosti pevodu nebo vysokm nroku na filtraci, ale kondenztor mus zstat bipolrn (tj. nikoliv elektrolytick).
Obr.3.Diodov omezova rovn impuls PDM na vstupu TxD Menm omezovae na pti COM adaptrech jsem zjistil rozdly u kladnho vstupnho napt v rozmez 1,4%, u zpornho v rozmez jen
vqriyty hqhp
Vstupn obvody pevodnku D/A

Pro prvn pokusy nepotebujeme dn obvod - posta zapojit digitln voltmetr mezi vvody TxD a GND na konektoru portu COM, nastavit maximln penosovou rychlost a integran princip pevodu se spolu se vstupnm filtrem voltmetru postaraj o vytvoen stedn hodnoty impulsnho prbhu. Vstupn napt pirozen zvis na rovnch napt konkrtnho COM adaptru. Pesnost pevodnku meme vrazn zlepit zapojenm diodovho omezovae podle obr.3 s antisriov zapojenmi Zenerovmi diodami. Ten omez napt tak, e dostvme vstupn rozsah piblin 5V, nebo ze statickho rozsahu se vyuije jen 80%. Za omezovaem je ji pipojen nejjednodu filtr inte-
uq hpt ~ r
hh y h uhqry
Obr.4.Zkreslen impuls a princip linearizace
0,2%. Pi skokov zmn vstupnho napt mezi potkem a koncem rozsahu se vak vlivemteplotnho driftu zmn vstupn napt vdu jednotek milivolt, nebo se zmn vkonov ztrta na diod proud tee piblin stejn, ale stedn hodnota napt se mn mezi naptm vpropustnm smru (0,6V) a vzvrnm smru (5,6V), take se mn o nkolik miliwatt i vkonov ztrta a sn teplota polovodiovho pechodu diody. Spojovn impuls do shluk, dan uvedenm principem generovn PDM, ssebou pin zdroj nelinearity D/A pevodu. Nbn a sestupn hrana impulsu toti nen pesn stejn dlouh je to dno rozdlnm dynamickm vnitnm odporem vstup COM adaptr vkladn a zporn polarit, co je obecn vlastnost, projevujc se u vstup operanch zesilova i vech slicovch hradel a budi. Stedn hodnota napt impulsu odpovdajc ploe uzaven jeho prbhem se pak ponkud li od teoretick, jak lze posoudit na obr. 4, kde jsou hrany mysln zobrazen jako velmi dlouh. To se projev mlo u shluku impuls (nejdel jsou na konci rozsahu), kde je jen po jedn nbn i sestupn hran, ale daleko vce u ady samostatnch impuls (nejvce uprosted rozsahu). Na jednom adaptru jsem zmil dlku nbn hrany 120ns a sestupn hrany 135ns. I tento mal rozdl, vztaen kdlce nejkratch impuls 8,68s, se projev vnelinearit dov shodn, tj. 0,1%. Je pirozen, e nelinearita mrn kles se sniovnm penosov rychlosti. Pi 115,2kBd se nelinearita uprosted rozsahu pohybovala u 5 adaptr mezi 0,07 a 0,13%, na 9,6kBd pak u byla 41/2mstnm multimetrem jen st miteln okolo 0,01%, co odpovd slun hodnot 6LSB 16bitovho pevodu. Na obr.5 je pklad obvodu, kter zajist rove vstupnho napt nezvislou na konkrtnm portu. Signl PDM se filtruje doln propust, vstup m zanedbateln vnitn odpor a dokonce je obvod napjen pmo zadaptru.
Obr.5.Vstupn obvod PDM D/A pevodnku na COM portu
Operan zesilovae jsou napjeny pes diody, chrnc je ped peplovnm, pmo zpomocnch vstup sriovho adaptru. Vzhledem k bipolrnmu vstupnmu signlu se nabz pm generovn bipolrnho vstupnho signlu. Ob referenn rovn jsou ureny levnmi stabiliztory 7xL05 za cenu vtho rozptylu a men teplotn stability napt. Elektronickm pepnaem je zde budi CMOS 4049, nebo se pracuje snaptm celkem 10V. Opt je paraleln spojeno maximum hradel, aby se snil rozdl vstupnch odpor vobou polaritch. Odporov dli R8 a R12 m dva koly: Prvm je zmenit napt pro vstup hradla IO3A z 12Vlinky RS232C na velikost men, ne je mezi napjecmi svorkami IO3A (5V), resp. omezit proud zchytnmi diodami na vstupu hradla. Druhm je podle poteby posunout bod peklpn hradla se signlem TxD zpiblin poloviny napjen (tj. 0V) na ob strany. Volba peklpn hradla mimo sted nestejn dlouhch hran signlu TxD umouje jemn nastavit ku pedevm osamocenho impulsu, a tak do znan mry korigovat ve zmnnou nelinearitu pi vysokch rychlostech pevodu. Zapojen doln propusti 2. du a obvodu nastaven zisku a nuly je podobnfiltru PWM pevodnku D/A, popsanmu v [4], pouze se li hodnoty soustek. Mezn kmitoet propusti byl navren 5kHz pi penosov rychlosti 115,2kBd sohledem na pozdji popsanou demonstran aplikaci. Aby bylo mono jet zvolit stabiln fliov kondenztory svt kapacitou, avakmen toleranc, ne maj keramick kondenztory, jsou vdoln propusti pouity rezistory s odporem 22kW. Nelinearita zpsoben pomrem rozdlu odpor pepnae ke vstupnmu odporu R3 m zde podstatn men vliv ve srovnn snelinearitou, zpsobenou hranami impuls. Rozsah nastaven nuly a zisku na rozsah 5,000V zde mus bt vt, nebo oba stabiliztory mohou mt znan tolerance vstupnho napt. Pro jemn nastaven by ml bt trimr R6 vceotkov. Nesta-li rozsah nastaven zisku, pidme paraleln bu kR3, nebo kR5 rezistor s odporem piblin 1MW, u rozsahu nuly zvtme R14. Jmenovit zeslen IO4B je -1,25, nebo stedn hodnota vstupnho napt hradlovho pepnae je vrozmez 4V (80% z 5V). Kondenztor C4 pidv filtru neprav 3. d (viz [4]). Invertujc zesilova zpsob, e vysln samch rovn log. 1 odpovd opt kladnmu napt a log. 0 zpornmu. Pesn nastaven pevodnku je ponkud pracnj. Vchoz poloha R6 (LINEARITA) je uprosted. Nejprve rozdl krajnch napt (tj. pro trvale vyslan znaky 00h a 0FFh, resp. hodnoty value 0 a 65535 pi 115,2 kBd) nastavme trimrem R6 (ZISK) rozdl vstup-
nch napt na 10,00V(tj. mme krajn hodnoty a potme rozdl) a pak nastaven rozsah usadme doprosted trimrem R4 (NULA), tzn. podle jednoho krajnho napt (-5,00 nebo +5,00V). Nelinearita zpsob, e pro znak 55h, resp. value 32768 nedostaneme pesn nulov vstupn napt. Zde se dostane ke slovu trimr R6 (LINEARITA), kterm nastavujeme nulu bohuel vinterakci sR4, take musme kontrolovat a dorovnvat nastaven krajn hodnoty. Nakonec jemn dostavme zisk i nulu. Pi pelivm nastaven nelinearity na nulu okolo vstupn hodnoty 0V je mono zmenit maximln nelinearitu na 0,005% zrozsahu, co odpovd 3LSB pi 16bitovm rozlien a 14bitovmu linernmu pevodu. Musm vak upozornit, e jemn nastaven linearizace mus pravdpodobn bt pro kad adaptr individuln. Stdav sloka PDM signlu je potlaena o 33dB na krajch rozsahu (kde jsou pebyten impulsy start, resp. stop bitu), minimln o 30dB kolem jedn a tech tvrtin rozsahu (rzn shluky impuls) a po 65dB pesn uprosted rozsahu, kde potlaen obdlnkovho signlu 57,6kHz se stdou 1:1 odpovd parametrm filtru - kmitoet signlu je o 3,65 oktvy ve ne mezn kmitoet 5kHz filtru 3. du se strmost 18dB/oct. Vechna napt byla mena pstrojem sTrueRMS (skutenou efektivn hodnotou) akmitotovm rozsahem do 100kHz. Doba plnho ustlen pevodnku (podlerozlien digitlnho osciloskopu) po skokov zmn hodnoty byla 0,20ms. Vzhledem kminimln proudov rezerv napjen obvodu pmo zCOM adaptru (pi pouit levnch stabiliztor spomrn velkm klidovm odbrem) neme bt vstup pevodnku pli zatovn, akoliv by operan zesilova byl jinak schopen dodat proud minimln 10mA. Potejte sdovolenou zt vt ne 5kW. Obvod byl zapojen na malm nepjivm kontaktnm poli. Cena soustek nepev 150K.
Demonstran program
Funkce potebn pro bh pevodnku pod peruenm (com_on, setbaudrate, com_off, com_dac_int) jsou soustedny vsamostatnm modulu COMDAC. Akoliv je mono mt vPC a 4 COM porty, tak nen mono prakticky instalovat vce ne jedin D/A pevod vzhledem ke standardnmu sdlen hardwareovch signl peruen IRQ3 i IRQ4 vdy dvma porty, piem jedno peruen vyuv my. Hlavn program COMDACM je jednoduch DOS konzolov program, kter se ovld jednoznakovmi povely. Je mono nastavit penosovou rychlost volbou z 9 standardnch hodnot nebo pmo zadat dlitele (divisor), linku nastavit na rove L nebo H, vyslat trvale zadan bajt (zkrcena volba bajt
00h, 55h, FFh) nebo generovat skuten PDM signl podle zadan hodnoty 0 a 65535 resp. -5,0 a +5,0V. Protoe jsem si poviml, e nejvy kmitoet vysln znak 11,52kHz se pli neli od jednoho ze standardnch vzorkovacch kmitot zvuku na PC, kter je 11,025kHz (tvrtina standardu vzorkovn na CD), vyzkouel jsem vstup zvuku tmto pevodnkem. Kmitotov odchylka +4,5% odpovd 3/ temperovanho pltnu a nemla 4 by bt moc znt. Do modulu COMDAC jsem pidal obslunou rutinu com_play_int, kter zdynamicky alokovanho bloku pamti na vzdlen hald (far heap) te vzorky zvuku a pak ji popsanm zpsobem generuje PDM signl. Na konci zznamu nastav pznak done, aby hlavn program mohl zjistit, e je pehrvn skoneno. Zvukov data se do pamti nahraj zbinrnho souboru, jeho jmno se zad. Data jsou uloena v 16bitovm formtu ve dvojkovm doplku. Nejjednodu je pout soubor *.WAV, jeho 44bajtovou hlaviku ani nezaslechneme. Soubor vak mus bt nahrn se sprvnmi volbami: monofonn, 16bitov, kmitoet vzorkovn 11kHz. Mezn kmitoet 5kHz zapojen doln propusti pak odpovd pouitmu vzorkovacmu kmitotu. Vstup obvodu jsem zapojil na linkov vstup bnho zesilovae. Vsledn zvuk m sice do hi-fi daleko, ale jako demonstrace funkce pevodnku poslou. Kvyzkouen zvukovho vstupu sPDM nen ani teba mt popsan obvod. Posta pipojit bn sluchtka (od walkmana apod.) pes rezistor asi 470W pmo na vstup TxD. Alespo njakou filtraci impuls obstar (bipolrn) kondenztor dov 1F, zapojen za rezistorem paraleln ke sluchtkm. S operanm systmem Windows 95 lze v okn DOS na potai s Pentiem 150 MHz pout PDM pouze do 19200 Bd, nebo obsluha peruen je pomal. Dejte radji pednost prci vreimu DOS nebo star verzi DOSu. Program COMDACM ve zdrojov ipeloen podob je kdispozici na WWW strnce Praktick elektroniky (http://www.spinet.cz/aradio/comdacm.arj) nebo mete poslat disketu se znmkami na potovn (plat i pro program DAC8253 zv[4]) na adresu: Ing. Ivan Doleal, Josefa Hory 25, 466 04 Jablonec n. Nisou.
Literatura
[1] Jantsch, M.: Asynchronn sriov interface IBM PC/XT/AT. BAJT . 3/ /1991, s. 50 a 54. [2] Doleal, I.: ta udlost pro PC. Praktick elektronika . 1/1996, s. 29 a 30; . 2 s. 33 a 35; . 3, s. 29. [3] Vlach, J.: Potaov rozhran - penos dat a dic systmy. BEN, Praha 1997. [4] Doleal, I.: Pevodnky D/A pro PC. Praktick elektronika . 2/1998, s. 13 a 15; . 3 s. 21 a 22.

Prakticka Elektronika 1998-08

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1998-08

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK III/1998. SLO 8 V TOMTO SEIT

Ing. Milo Prosteck, OK1MP

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio -8/98

Praktick elektronika A Radio -8/98

Novinky elektroniky 1998

Praktick elektronika A Radio -8/98

Mi izolanho odporu DI-2000M

Technick daje podle vrobce

Praktick elektronika A Radio - 8/98

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 94. Operan zesilova zapojen jako invertor

Obr. 98. Kompartor s OZ

Obr. 100. Logick nula a jednika

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Obr. 105. Skuten vnitn zapojen obvodu TTL (7420)

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Jednoduch zapojen pro voln as

Prstroj na registrciu hovorov v snoch

Bistabiln klopn obvod ovldan tlatkem

Obr. 2. Zapojen vvod VN trafa Olympia

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Detektor vyzvncho signlu telefonu

Obr. 5. Detektor vyzvncho signlu telefonu

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Praktick elektronika A Radio -8/98

Obr. 1. Zpsoby zavdn modulace do smyky PLL

Obr. 2. Vyuit modulace krystalovho osciltoru a etzc nsobi

Praktick elektronika A Radio -8/98

Provoz PR 9k6 a TRX erk

Praktick elektronika A Radio -8/98

Obr. 8. Vstupn spektrum vyslae

/ =  ORJ = ORJ

Praktick elektronika A Radio -8/98

Stereofonn kazetov pehrva k PC

Obr. 1. Zapojen pehrvae

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Dal obvody pehrvae

Obr. 3. Signlov a napjec zem

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Obr. 6. Subpanel pro pepnae

Obr. 4. Omezova zkratovho proudu (umstn v PC)

Obr. 5. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek omezovae proudu

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Elektronick odpuzova komr

Sestaven a uveden do chodu

Zkladn technick parametry

Obr. 1. Schma zapojen varianty B

Obr. 2. Schma zapojen varianty S

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Seznam pouit literatury

Obr. 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek varianty S

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Sov spnac systm SSS-01

Tfzov filtr SSS-F1

Zkladn technick parametry

tlum (zprava doleva) 120 kHz asi 40 dB

elektromr rezonann obvod

Instalace 3fzovho filtru SSS-F1

Praktick elektronika A Radio - 8/98

Obr. 19. Deska s plonmi spoji rezonannho obvodu

Oiven instalovanho systmu

/ = ORJ = ORJ

STU 8 8GF ! " '