Události V Českých Médiích Během Minulého Týdne

Pehled zprv 4.10.2011 - 17.10.
2011
Mdia a komunikace esk cirkus.........................................................................................................................................................6 4.10.2011 Nov prostor str. 6 Tma: Pozdvien v teru Mdia a komunikace
Milo Tausinger
ESK ROZHLAS EKAJ VELK ZMNY. NKTER Z NICH JSOU JEDNOZNAN POZITIVN, NA JIN JE TEBA HLEDT S VELKOU DVKOU NEDVRY.Kdo trochu sleduje tuzemskou mediln scnu, v, e veejnoprvn esk rozhlas (Ro) u njakou dobu stagnuje a ztrc posluchae i koncesione. ...
Zmny v programu esk televize.....................................................................................................................8 10.10.2011 Ro 1 - Radiournl str. 1 08:50 Rann interview Mdia a komunikace
Jan POKORN, modertor-Tady je Radiournl, za 8 minut bude devt hodin. Zmny v programu esk televize, zd se, pichzej. Divky zejm ekaj pravy v obsahu i dlce a tak pesuny jednotlivch poad. ...
Manaei mal, Fridrich a Cimirot nastupuj v T do novch funkc............................................................9 10.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Vkonn editel T 24 Zdenk mal, editel programovch okruh esk televize Milan Fridrich a finann editel veejnoprvnho mdia Milan Cimirot se dnes oficiln ujmaj svch funkc. Na jejich pozice je jmenoval nov generln editel T Petr Dvok minul tden ve stedu, kdy...
T et. Na Balkn zpravodaj nebude, o Blzkm vchod se jedn...........................................................9 10.10.2011 parlamentnilisty.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace
mp
Poda se novmu fovi zpravodajstv esk televize Zdeku malovi vylepit povst hlavnho zpravodajskho poadu Udlosti? Ve funkci zaal od zatku zostra. Zatrhl zzen stlho zpravodaje na Balkn a pochybnosti netaj ani ohledn zpravodaje pro Blzk vchod. ...
Ped rokem se slovensk vlda dohodla na slouen STV a SRO.................................................................10 10.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ees med Mdia a komunikace
fjf
Bratislava/Praha 10. jna (TK) - Ped rokem, 11. jna, se zstupci koalinch stran na Slovensku dohodli na slouen dvou veejnoprvnch mdi, Slovensk televize (STV) a Slovenskho rozhlasu (SRo). ...
TV Pohoda zane vyslat na pelomu roku, zamena bude na mlad..........................................................10 10.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ece med Mdia a komunikace
pcl
Praha 10. jna (TK) - Na pelomu roku m zat vyslat nov celoplon televizn stanice Pohoda. Zamena bude na mlad divky, naladit ji bude mon napklad pes pozemn digitln vyslae. ...
Festival Prix Bohemia Radio 2011 byl zahjen................................................................................................11 11.10.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Tiskov zprvy Mdia a komunikace
Tiskov zprva ESK ROZHLAS, (BoJ)
11. jna rno odstartoval v Podbradech ji 28. ronk Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio, podan eskm rozhlasem. Soust festivalu byla i anketa Modertor roku, jej vsledky budou vyhleny na slavnostnm zahajovacm veeru v Divadle Na Kovrn. ...
Peter Duhan v Tandemu....................................................................................................................................11 11.10.2011 Ro Region, Stedoesk kraj str. 1 09:04 Tandem Mdia a komunikace
Jan ROSK, modertor-Dobr den a hezkou chvilku u rdia peje vm vem naim vrnm poslucham Jan Rosk. Dnes bych, eknu vm, mohl mt u mikrofonu troku vc trmu, protoe mm spolujezdcem na Tandemu bude sm pan editel. ...
Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz
Veernek na T 2? Nejprve musme redefinovat Dvojku, k Fridrich.....................................................20 11.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Ppadnmu pesunu Veernka z podveernho vysln prvnho programu esk televize na Dvojku by mla pedchzet redefinice kanlu T 2. Serveru DigiZone.cz to ekl editel programovch okruh T Milan Fridrich, podle nho by pesun Veernka z Jedniky vylepil startovac pozic...
T 24 me dvat msto Udlost teba dokumenty, k Zdenk mal......................................................21 11.10.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, Rozhovor Mdia a komunikace
Zpravodajsk kanl T 24 ek "oistn kra". Staronov f Zdenk mal, kter se vera po tyech letech vrtil zpt do esk televize jako vkonn editel zpravodajstv, chce na tomto programu omezit poet nezpravodajskch magazn. ...
Nova ve zlch asech........................................................................................................................................27 11.10.2011 E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace

Ale Borovan
Hned v vodu je teba zdraznit jednu vc: televize Nova je i pes urit pokles vkonnosti a ob zadluen stle dobrm strojem na penze, kter do znan mry dr mateskou CME nad vodou. ...
Nova vrac do provozu RedNews.cz, pnsk magazn s nahmi dvkami....................................................28 11.10.2011 mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Ondej Aust
Oproti verzi ped temi lety chyb videozprvy s modertorkami, kter se postupn svlkaj.Komern televize Nova resuscitovala znaku RedNews, kter j na jae 2008 zajistila publicitu pi spoutn informan-zbavnho portlu TN. ...
U dt vtz Animek nad tradinm Veernkem........................................................................................28 11.10.2011 novinky.cz str. 0 Kultura Mdia a komunikace
Lucie Potolkov
Veernka z esk televize por ve sledovanosti Animek z TV Barrandov. Kreslen psmo seril sleduj vce dti od 4 do 14 let, vychz to ze statistik peoplemetrovho men sledovanosti. ...
estka opustila vilu v Dykov ulici...................................................................................................................29 11.10.2011 Tdenk Rozhlas str. 6 Aktuln z Vinohradsk Mdia a komunikace
Ren Kok
Je to dm,ve kterm se odehrl kus rozhlasov historie,i msto,kde se narodil esk gnius a vdesk rodkJra Cimrman. Noblesn prvorepublikov vila v Dykov ulici slo 14 na praskch Vinohradech slouila v poslednch letech jako sdlo eskho rozhlasu 6. Od 3. jna vysl t...
Stanice Ro lze poslouchat pes mobily bez specilnch aplikac...............................................................30 11.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ece med Mdia a komunikace
pcl
Praha 11. jna (TK) - esk rozhlas (Ro) spustil nov mobiln rozhran pro poslech svch celoplonch i specilnch stanic. Lid je tak od nynjka mohou poslouchat na vech mobilnch telefonech s pipojenm Wi-Fi nebo s datovm paulem, ani by si k tomu museli stahovat specil...
Nejoblbenjmi modertory se stali Lucie Vborn a Ji Pomeje..............................................................31 11.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 dsc spl Mdia a komunikace
ver
Podbrady 11. jna (TK) - Nejoblbenjmi rozhlasovmi modertory jsou Lucie Vborn z eskho rozhlasu 1 Radiournlu a Ji Pomeje z Frekvence 1. Vsledky posluchask ankety Modertor roku 2011 vyhlsila Asociace rozhlasovch organizac dnes na zahajovacm veeru 28. ronku...
Hlsme zmny v teru......................................................................................................................................31 12.10.2011 A2 str. 33 Mdia Mdia a komunikace

filip pospil
Vystd bezvld v eskm rozhlasu ostr kurz?Staronov generln editel eskho rozhlasu se usazuje pevnji v sedle. Kam hodl zamit a na em bude etit?Na devtm zasedn Rady eskho rozhlasu 22. z 2011 radn bez vtch diskus schvlili manaerskou smlouvu nov...
Nejvy patro: Kamil Levinsk, esk Radiokomunikace............................................................................32 12.10.2011 T 24 str. 20 21:10 Ekonomika Mdia a komunikace
Libue BAUTZOV, redaktorka-V oblasti telekomunikac a radiokomunikac se Kamil Levinsk pohybuje 9 let. Po studiu ekonomie na Technick univerzit v Ostrav sice nastoupil jako auditor do Ernst & Young, ale u v roce 2002 se stal editelem internho auditu sp...
T 1 v ter poprv klesla s podlem na dosplm publiku pod 10%...........................................................36 12.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Neastn terky na prvnm programu esk televize pokrauj. Tento tden se T 1 v prmrnm celodennm podlu na dosplm publiku poprv propadla pod hranici 10 procent, kdy si ji v prmru zapnulo pouze 9,55 procenta divk starch patncti let, kte trvili as u televize. ...
Kde vude v esku mete naladit digitln rozhlas? Podvejte se..............................................................36 12.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Ji 2,8 milionu obyvatel esk republiky me naladit pozemn cestou digitln rozhlasov vysln. Prv tolik lid je v dosahu vyslacch st pbramsk spolenosti Teleko, kter jako prvn zahjila letos v dubnu dn zemsk digitln rozhlasov vysln v tuzemsku. ...
Dvok prov brnnsk studio T.................................................................................................................37 12.10.2011 E15 str. 7 Krtce Mdia a komunikace
>abo
Praha l f brnnskho studia esk televize Karel Burian dnes podle veho neproije pjemn den. Na nvtvu do Brna toti osobn pijede nov editel T Petr Dvok. Ten se pitom netaj tm, e dlouho plnovan projekt stavby novho studia T v Brn podrob psn provrce. ...
Televize Nova zlikviduje dv dcein firmy......................................................................................................37 12.10.2011 e15.cz str. 0 Technologie a mdia Mdia a komunikace
Struktura skupiny firem kolem televize Nova se zjednodu. Podle daj z obchodnho rejstku se spolenost CET 21 rozhodla zlikvidovat dv dcein firmy Zmna a Takov normln rodinka. Nova je ovldala prostednictvm produkn firmy Media Pro Pictures (MPP). ...
Reporti oteveli kauzu IZIP. f VZP si stuje na T. Wollner: Zbablost...............................................38 12.10.2011 parlamentnilisty.cz str. 0 Kauzy Mdia a komunikace
jih
Kauza elektronickch zdravotnch knek je skandalizac a interpretovnm skutenosti naruby ze strany esk televize, tvrd editel Veobecn zdravotn pojiovny Pavel Hork v dopise pro sprvn a dozor radu VZP. ...
Petr Dvok chce o novm studiu T v Brn rozhodnout do dvou msc..................................................40 13.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Nov generln editel esk televize Petr Dvok by rd do dvou msc rozhodl o tom, jak budou vypadat v budoucnu nov studia tohoto veejnoprvnho mdia v Brn. Dnes o tom informuje tamn regionln ploha denku MF DNES. ...
esk televize prodvala sv nemovitosti pod cenou...................................................................................40 13.10.2011 Hospodsk noviny str. 4 esko Mdia a komunikace
Ji Penika, Jan ttka
Majetek TV dob, kdy byl jejm fem Ji Janeek, prodvala esk televize sv nemovitosti za pekvapiv nzk ceny. Ve svm aktulnm vydn to zdokumentoval tdenk Ekonom. Napklad v roce 2006 prodala televize firm hotelira Viliama Sivka sv rekrean sdlo ve stedoe...
Majetkov se nespojujeme, tvrd o svch firmch fky Ringieru a televize Barrandov.........................41 13.10.2011 mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Ondej Aust
Digitln Barrandov je v rozjezdov, ztrtov fzi, naopak esk Ringier ml loni zisk pes pl miliardy.Zvsti o majetkovm vstupu esk poboky vcarsko-nmeckho vydavatelstv Ringier Axel Springer (Blesk, Reflex, Sport i ABC) do digitln
televize Barrandov skupiny ocele...
Hlasit reklam vyhlsil otevenou vlku........................................................................................................41 13.10.2011 Valask denk str. 2 Valasko Mdia a komunikace
VIKTOR CHRST
Napajedla - Jist to tak dobe znte. Z pohodl domova sledujete svj oblben televizn poad, kdy vtom jej peru dlouh blok reklam. Ty nejene asto necitliv zashnou do dn na obrazovce zpravidla v tom nejlepm, ale nezdka jsou nepjemn i pro sluchovody divk. ...
Nov f T Dvok krot sv vize: pro dtsk kanl hled msto i penze..................................................42 13.10.2011 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprvy / Domc Mdia a komunikace
iDNES.cz, Hana Vlkov
Jedenct dn po svm nstupu do esk televize se Petr Dvok piel pedstavit poslancm. A zkrotil ped nimi sv pvodn vize. Plny na dtsk program T3 pedlo nejdve na jae. Do t doby si mus nov editel ujasnit, zda na nj m vbec penze a prostor v teru. ...
Pesun Veernku te nen na poadu dne, ukliduje f esk televize...................................................43 14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Ppadn pesun Veernku z programu T 1 nebo do jinho asu ne od 18:45, kdy ho Jednika aktuln vysl, nen na poadu dne. tenm zpravodajskho serveru iHNed.cz to v online rozhovoru ekl generln editel T Petr Dvok. ...
Pavel Zuna: Na Nov se vdycky delo, kdeto na Prim byl hlavn kldek..................................................44 14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Do kritiky televize Prima, kde naposledy psobil jako fredaktor zpravodajstv a modertor hlavn zpravodajsk relace, se na enskm webu OnaDnes.cz pustil Pavel Zuna. Nkdej dlouholet tv Televiznch novin na Nov musela Primu opustit, kdy do n nastoupil nynj generln e...
Nova minul tden opt klesla na letn hodnoty, T 1 stoupla na jarn........................................................44 14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Trend pibliovn prmrnch tdennch podl dvou nejsledovanjch eskch televiz na dosplm publiku pokrauje. Prima sice minul tden neudrela svj podl nad hranic 20 procent, tentokrt j ale "pomohla" Nova, kter klesla na prmrn srpnov hodnoty. ...
Chrenek zvil snahu o prodej TV Barrandov.................................................................................................45 14.10.2011 E15 str. 1 Tituln strana Mdia a komunikace
Ale Borovan
Skupina investor veden miliardem Tomem Chrenkem zintenzivnila snahu o prodej digitln televize TV Barrandov. Management stanice zvil na podzim investice do vlastn tvorby o 100 procent, tak aby rostouc podl na sledovanosti (leton cl je 68 procent) zatraktivnil nabdku...
Vyhozen vzkumnci aluj televizi Nova........................................................................................................46 14.10.2011 E15 str. 6 Byznys Mdia a komunikace
>abo
Praha l Kauza vbrovho zen Asociace televiznch organizac (ATO) na provozovatele peoplemetrovho men bude mt prvn soudn dohru. Dva televizn vzkumnci Renata Tmov a Vclav Prejzek, kter Nova vyslala do hodnotc komise tendru, se hodlaj brnit proti vyhazovu z telev...
Utajen reality show s pozemky.......................................................................................................................46 14.10.2011 Ekonom str. 48 Mdia a komunikace

Ji Penika
Utajen reality show s pozemkyNa prodeji rekreanho arelu v Jevanech nevydlala esk televize, ale hotelir Viliam Sivek. Nejvt realitn klenoty vak na prodej teprve ekaj. Jevany u Prahy jsou oblbenm letoviskem eskch umlc a byznysmen. ...
Pd slovensk vldy pinesl mdim rekordy sledovanosti...........................................................................49 14.10.2011 MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz Mdia a komunikace
Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 4
TK
tern hlasovn slovenskho parlamentu, kter odmtl zchrann fond eurozny, a nsledn pd vldy premirky Ivety Radiov pinesl mstnm mdim rekordy ve sledovanosti. Historicky nejvy zjem zaznamenaly napklad server Sme. ...
Zmnu editele T postehlo 86%, Udlosti jsou pr nevyven, zmna nen aktuln............................49 14.10.2011 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
A 44% dotzanch v przkumu agentury Stem/Mark ve vku 18-59 let sledovalo se zjmem volbu novho editele esk televize. Dv tetiny si mysl, e vsledek volby Rady esk televize byl astn. ...
O cenu 'Zlat Praha' se na ofn utk 78 televiznch poad ze 20 zem.....................................................50 15.10.2011 zpravy.rozhlas.cz str. 0 film Mdia a komunikace
Pavla Dluhoschov,Kristina Winklerov,Marna Dvokov
Na praskm ofn dnes zan 48. ronk mezinrodnho televiznho festivalu Zlat Praha. Zahj ho od 10 do 17 hodin Den esk televize. Festival potrv do 19. jna a nabdne nejnovj hudebn a tanen filmy z celho svta. ...
Vclav Mencl: Chceme nyn, aby ml generln editel prostor pro realizaci svch pedstav o reform T50 16.10.2011 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Extra Mdia a komunikace
esk mdia
Pane pedsedo, na dnenm jednn Volebnho vboru vbor projednval i vron zprvu esk televize za uplynul rok. Ta zprva byla peruena kvli tomu, e jste vytkali v pvodn zprv nedostatek fakt i analytick pstup. ...
Prix Bohemia Radio 2011 minulost, udleny t ceny za self-promotion....................................................51 16.10.2011 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
UDLOST TDNE - Ve tvrtek 13. jna skonil osmadvact ronk Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio 2011. Do Podbrad se sjelo mnoho zajmavch osobnost. O vtzch vech t kategori je rozhodnuto a my vs dnes seznmme s kompletnmi vsledky. ...
Product placement se vyvj..............................................................................................................................53 17.10.2011 Marketing & Media str. 24 Mdia Mdia a komunikace
Lucie Vankov
Neekejte u PP 100% rozpoznatelnost produktu, k M. Janssen z Belgie.KONFERENCEMinul tden probhl v prostorch Poslaneck snmovny semin na tma umstn produktu ve vysln,kter podala Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) ve spoluprci s Asociac televi...
Forum Media lk na zvun jmna.................................................................................................................55 17.10.2011 Marketing & Media str. 27 Mdia Mdia a komunikace
Kristna Kov, Jan Patera
Na nadchzejc konferenci Forum Media se pedstav Peo Strindlund i Peter Winkler.KonferenceForum Media se bude letos konat 2. a 3. listopadu na praskm ofn. Svj nzor na trh titnch mdi na konferenci pednese bval editel vydavatelstv Hachette Filipacchi 2000 B...
Serily, talk show, dokumenty. Reklama pronik do vysln........................................................................55 17.10.2011 Mlad fronta DNES str. 1 Ploha - Byznys specil Mdia a komunikace
Pavel P. Novotn
Skryt reklamaNa tuzemsk televizn obrazovky se stle vce dostv nov forma propagace. Umisovn reklamy na zbo v poadech m za sebou nejsilnj msce. Televizm pineslo stamiliony. ...
In medias res......................................................................................................................................................56 17.10.2011 Tden str. 78 Mdia & reklama Mdia a komunikace
-z-
* patn pklad. Slovensk syndikt novin si utrhl podnou ostudu. Na svch internetovch strnkch Mediahit.sk bez vdom autor a vydavatel zveejoval doslovn pepisy vybranch lnk ze slovenskch i eskch mdi. ...
Mdia a komunikace
esk cirkus
4.10.2011 Nov prostor
Milo Tausinger
str. 6 Tma: Pozdvien v teru Mdia a komunikace
ESK ROZHLAS EKAJ VELK ZMNY. NKTER Z NICH JSOU JEDNOZNAN POZITIVN, NA JIN JE TEBA HLEDT S VELKOU DVKOU NEDVRY. Kdo trochu sleduje tuzemskou mediln scnu, v, e veejnoprvn esk rozhlas (Ro) u njakou dobu stagnuje a ztrc posluchae i koncesione. Nkdy se jev jako instituce zahledn do sebe a odtren od zjm a pn publika. Jeho jednotliv stanice si asto navzjem konkuruj, a to nejen z hlediska formt vysln a jednotlivch obsah, ale tak zcela konkrtn v boji o poslechovost a finance. MN TYGR, LEP BI Te ale ekaj rozhlas asi nejvt a nejzsadnj zmny od prvn poloviny devadestch let, kdy se vyprofilovala jeho souasn podoba. Staronov generln editel Ro Peter Duhan byl potvrzen ve sv funkci, respektive pozbyl statusu prozatmnho editele a stal se plnoprvnm krotitelem svho cirkusu (vzpomeneme-li pmr bvalho kandidta na tuto funkci, nonho hldae a nkdejho editele cirkusu Praga Jaroslava Procheho, podle kterho dit esk rozhlas a cirkus je vlastn to sam). A Peter Duhan ve sv koncepci, kterou pedloil rad eskho rozhlasu, navrhuje tak, pokud mme pokraovat v tomto pmru, snit poet tygr a dt krotitelm lep bie. Zsadn zmny, kter Duhan plnuje, jsou dvojho druhu. Jednak nezbytn eten na technice a obslunch tvarech, zjednoduen administrativy a centralizace zen. A potom problematitj st nvrhu: pekopn celho systmu stanic Ro, zmna jejich formtu a oslabovn regionlnho vysln. Na prvn pohled je to docela pitaliv vize, udlat tlustou ru za minulost, zruit dosavadn stanice, vytvoit nov s novmi nzvy a zat znovu. Maj tak vzniknout tyi hlavn vyslac okruhy zatm pracovn oznaen sly. Jednika, tzv. nrodn okruh, m bt jakousi rodinnou stanic pro clovou skupinu 40-60 let, kter absorbuje tak regionln vysln. Dvojka pepe Radiournl, jak ho znme, a dky vtmu podlu zbavn hudby se zam na mlad posluchae ve vku 20-40 let, kte v souasnosti dvaj pednost komernm stanicm. Trojka asi zstane velice podobn souasn Vltav, jen bude vyslat vce vn hudby. A tyka bude Duhanova vysnn stanice mluvenho slova pro intelektuln st posluchastva, kter vznikne slouenm Rdia esko a Ro 6. Zatm je nejasn, co se stane se specilnmi stanicemi, jako jsou Radio Wave nebo Leonardo. Pravdpodobn ale budou i nadle vyslat digitln. Nov se naopak hovo o sjednocen zpravodajsk vroby, kterou si zatm jednotliv stanice zajiuj samostatn. Takov krok by pochopiteln snil nklady, na druhou stranu by mohl vst k informan jednostrannosti. KLIENTELISMUS A STRACH Popsan zmny jsou jen ty nevraznj a koncepce, kterou Peter Duhan pedloil Rad eskho rozhlasu, je obshl a ambiciozn. Je v n mnostv skuten potebnch nvrh, jako napklad sjednocen a zjednoduen redaknch IT systm. Za jejich licence bylo u utraceno mnoho milion korun, ale svou nepehlednost a sloitost ztuj prci mnoha zamstnanc. Pesto je mon, e i takto razantn zmny jsou v jistm smyslu jen novm ntrem vratkho domu. Jist je teba etit, jist je teba zamezit programovmu kanibalismu, ale problmy rozhlasu jsou i trochu jinho rzu a z vnjku nemusej bt patrn. Mnoh redakce nefunguj, jak by mly, a v eskm rozhlasu buj klientelismus a rzn zjmov skupiny, co je ostatn problm mnoha instituc, vldn nevyjmaje. Tento jev bhem prozatmnho Duhanova panstv nevymizel, spe naopak. Podle mch informac vldne napklad v redakcch na stanici Dvojka (dve Praha) podobn atmosfra, jakou redaktoi zavali naposledy v osmdestch letech. Urujc je siln rivalita, podezvavost a strach o msto. Na Radiournlu petrvvaly po odchodu jeho bval editelky Barbory Tachec podobn neptelsk vztahy. V nkterch vedoucch funkcch zstvaj nekompetentn lid, o nich se v, e zskali msto dky ptelskm vazbm na veden a dlouhodob nemaj dobr vztahy se svmi podzenmi. Tmito vcmi by se generln editel mon tak ml zabvat.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 6
Podle Duhana je vak v rdiu pezamstnanost, a proto vyhlsil jako jednu z prvnch velkch zmn proputn t a ty set lid do dvou let. Trend v rozhlasu je takov, e ubv stlch zamstnaneckch pomr a redaktoi musej pracovat jako externist. Dokonce i dlouholet zamstnanci jsou nuceni pechzet na extern pracovn pomry. Duhan s tmto prosazovnm takzvan prekrn prce pot a plnuje nastavit zpsob odmovn v intencch jeden kvalitn honor pro kvalitnho redaktora za kvalitn poad. Rozhlas tak uet na vdajch za standardn zamstnaneck pomry a veden zsk daleko vt volnost v propoutn zamstnanc nebo jejich peazovn na rzn pozice. Pot je, e nejist prce redaktora rozhodn neposiluje jeho oddanost instituci, pro kterou pracuje. Vybudovat kvalitn tm a redakci, kter dlouhodob pracuje efektivn a spolehliv, nen tot, jako najmout skupinu dlnk na stavbu. Peter Duhan by asi neml zapomenout, e rozhlas tvo pedevm jeho pracovnci, ne jeho veden. Co si asi kaj, kdy tou, e jeho vlastn plat vzrostl tento msc na 160 tisc korun a e u podruh dostal vysokou odmnu kolem 300 tisc korun? Proslch se, e nejvce se bude propoutt v regionech a e nkter regionln stanice se budou ruit nebo sluovat. Otzka je, zda si to regiony nechaj lbit. V zkonu o eskm rozhlase stoj, e esk rozhlas () provozuje analogov rozhlasov vysln s vyuitm sti kmitotovho spektra umoujc pokryt zem esk republiky temi celoplonmi rozhlasovmi programy v psmu velmi krtkch vln a rozhlasovmi programy regionlnch studi vyslanmi v psmu velmi krtkch vln. Jinak eeno, kad region by podle zkona ml mt sv regionln studio (nebo me napklad pro Pardubick a Hradeck kraj vyslat jedna stanice?). Ale vzhledem k tomu, e Duhan uvauje o tyech celoplonch stanicch, bude se snait tlait na to, aby se zkon zmnil i tak. PIJDOU NOV POSLUCHAI? To ve nen pro budoucnost rdia veejn sluby jet tak zsadn. Jednm z kostlivc dmajcch ve skni eskho rozhlasu je skutenost, e rozhlas nechv zejmna mladou generaci ppadnch poslucha zcela chladnou. Tato generace je zvykl konzumovat mediln obsahy pevn z televize a internetu a vybudovat v n vztah k rozhlasovmu vysln bude sloit. Rozhlas veejn sluby m pitom mladm poslucham jist co nabdnout. Odsunut stanice Wave, kter mohla na mlad zapsobit, do zatm nepli poslouchanho digitlnho vysln, se tak zptn jev jako velmi neobezetn. Ani nov veden s Wave pli nepot, jeho hlavnm clem je omladit Radiournl. V rmci strnek Ro tak vznikly specializovan dtsk weby Teenweb a Webk. Hlavn prvn jmenovan ale bud sp rozpaky. Vypad pro dnen teenagery pli slucky. Dokonce i rubrika Napi psychologovi Michalovi (jaksi obdoba slavnho Lska, sex a nnosti z Bravka) je nesnesiteln sexuprost. To ale nen to podstatn. Dleit je, e mlad najdou k rozhlasu cestu nejspe skrze nov technologie, jako je podcasting a penos do mobilnch telefon. Letos se sekci online pod vedenm Alexandra Pchy povedlo spustit aplikace pro iPhony a systm Android. Skvle funguje pevdn poad na web a jejich podcasty. Problm ale je, jak se o tom maj mlad posluchai dozvdt. Rozhlas v nedvn minulosti etil na vlastn propagaci, a kdy u investoval do reklamy, lo o vdaje na plakty, billboardy i reklamn laviky. Kdo kdy nkde vidl zajmav banner, kter by upozornil na poady Ro? Reklamu na youtube? Na bandzone? Alespo na facebooku? Nkdo tady zaspv dobu. Tma samo pro sebe je pak internetov zpravodajstv ro. V dob, kdy se zcela vn uvauje o zpoplatnn zpravodajskch web vemonch denk, me bt kvalitn bezplatn on-line zpravodajstv velkou devizou veejnoprvnch instituc. esk rozhlas ale nechv tento potencil leet ladem. Zpravy.rozhlas.cz zatm rozhodn nefunguj tak, jak by kvalitn zpravodajsk web ml. Jde v podstat o pepis obsahu vysln a rychl aktuln informace, na nich je on-line postaven, se na web Ro dostvaj a s patinm zpodnm. Pokud jde o zpravodajstv, je tak velmi neprozeteln, e se rozhlas ani nesna zdit vlastn investigativn redakci, kter by pinela pvodn informace pitaliv pro ostatn mdia. Nechat investigativu na jednotlivch reportrech je netaktick, obzvl v dob rozvjejc se investigativn datov urnalistiky, kter si pmo d funkn tm s analytickmi schopnostmi. A tak by se dalo pokraovat. V zsad ovem Duhanova zmna vzbuzuje i pozitivn oekvn: alespo se nco dje. Kadopdn se jako posluchai Ro mme na co tit. Zbv doufat, abych jet jednou setrval u svho oblbenho pmru, e se sm principl neprojev jako ten nejvt klaun. Foto autor| ILUSTRACE: VOJTA EDA Foto popis| Staronov editel Peter Duhan. Foto autor| FOTO: WWW. ROZHLAS. CZ O autorovi| Milo Tausinger, Autor je obeznmen s pomry v eskm rozhlasu.
Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz
Zmny v programu esk televize

10.10.2011 Ro 1 - Radiournl str. 1 08:50 Rann interview Mdia a komunikace
Jan POKORN, modertor -------------------Tady je Radiournl, za 8 minut bude devt hodin. Zmny v programu esk televize, zd se, pichzej. Divky zejm ekaj pravy v obsahu i dlce a tak pesuny jednotlivch poad. Diskutuje se v poslednch hodinch napklad o dlouholet stlici prvnho programu - Veernkovi. Podle veho by se ml sthovat na dvojku, ale to se uvid. V Rannm interview te vtm novho programovho editele esk televize Milana Fridricha, kter nastupuje do funkce prv dnes, dobr den. Milan FRIDRICH, nov programov editel esk televize -------------------Dobr den. Jan POKORN, modertor -------------------Budou ty zmny ve veden jednotlivch okruh, tedy v obsahu jednotlivch okruh, jenom v obsahu, anebo tak v personlich? Milan FRIDRICH, nov programov editel esk televize -------------------Samozejm v obojm, protoe by to jinak nedvalo smysl, ale tohle jsou vechno vci, ve kterch bychom pedbhali, protoe dnes je prvn den, kdy j, Zdenk mal a finann editel Milan Cimirot nastupujeme do uvolnnch funkc a budeme muset provst revizi tch vc, kter v esk televizi byly. M ek, abych se vn zamyslel nad tm, jak vypad pedevm program T1 v tuto chvli a nael optimln jeho podobu, optimln zmny, kter by pinesly T1 zaprv vc divk, za druh, aby dokzala mnohem lpe plnit veejnou slubu, co znamen vyslat pesn ty poady, kter se za veejnou slubu pokldaj, no, a za tet, aby se pekonaly stereotypy, podle kterch se teba programovalo v poslednch 10, 15 letech a lid v esk televizi se bli s nktermi poady hnout z mnoha rznch dvod, ani by vlastn byl jet reln dvod pro to, aby teba v t podob, v jak existuj, tak aby tam dl byly, mon by bylo mnohem prospnj dt je tam, kde si je divci najdou mnohem snz. Jan POKORN, modertor -------------------Budete spolupracovat trvaleji s Radanem Dolejem, kter m te na starosti T1? Milan FRIDRICH, nov programov editel esk televize -------------------Vechny personlie, kter nastanou, tak to jsou vci, kter se budou eit v ptch tech mscch, zatm by nebylo fr je komentovat. Na druhou stranu Radan Dolej v tuhle chvli stle podlh generlnmu editeli, je na stejnm stupni zen jako j, protoe v tom minulm uspodn, kter udlal Ji Janeek, tak tomu bylo tak, e sice j jsem formln nadzen fm jednotlivch program, ale v t organizan struktue jsou de facto na stejn rovni, take samozejm s Radanem Dolejem v tuhle chvli spolupracovat budu, budeme se vnovat vcem, kter souvisej s programovm schmatem na rok 2012, ale nemohu komentovat v tuhle chvli nic, protoe esk televize jako celek projde velkmi zmnami s novm generlnm editelem Petrem Dvokem. Jan POKORN, modertor -------------------A te se ptm i za nae dti, jak to bude s tm Veernkem, protoe mediln to vypad tak, e pinejmenm Zdenk mal, kter fuje zpravodajstv, je toho nzoru, e Veernek ped hlavn zpravodajskou televizn relac nen pln sprvn? Milan FRIDRICH, nov programov editel esk televize -------------------Ono to, to vyjden, kter Zdenk mal dal, ve sv podstat odr veobecn odborn nzor na to, jak, jak by se mla zmnit, nebo jak by mla vypadat esk televize na prvnm programu, eknme, mezi osmnctou nebo sedmnctou tictou hodinou a tou osmou hodinou veern, kter se k prost ten, ten, ten, ten pedtime, time nebo nco takovho. Na jednu stranu Veernek je samozejm tradice, kter je tady nkolik desetilet a vichni
jsme na n odrostli, na druhou stranu je nutn se tak podvat na to, e Veernek dosahuje teba sledovanost 250, 280 tisc divk, co by nemuselo bt tak mlo, pokud by se jednalo ryze o dti, ale ony to ryze dti nejsou a v tu chvli si musme poloit jasnou otzku, nepeil se v t podob, ve kter ho esk televize na prvnm programu vysl, nen to tak, e tam m ten poad z tradice, ale mohla by tam umstit program, kter by plnil veejnou slubu mnohem lpe a mnohem silnji, pithl by mnohem vc divk, zaujal by mnohem vc veejnost ne tak, jak to schma vypad v tuhle chvli. Ale to rozhodn neznamen, e by Veernek nebo dtsk poady z esk televize mizely, ano, jednou z variant je napklad program T2, ale udlat tam mnohem del, mnohem masivnj dtsk schma ped ..., mezi tou estou a sedmou hodinou veern, no, a dal dlouhodobj vc je, to Petr Dvok avizoval, e by se vytvoil program T3, kter by byl ryze pro dti. Jan POKORN, modertor -------------------k Milan Fridrich, programov editel esk televize, dkuju za rozhovor, na slyenou. Milan FRIDRICH, nov programov editel esk televize -------------------Na slyenou. Jan POKORN, modertor -------------------Za 3 minuty bude devt hodin, jak to vypad s mrou nezamstnanosti, tak to u je te jasn a my vm to ekneme v hlavnch zprvch v devt.
Manaei mal, Fridrich a Cimirot nastupuj v T do novch funkc

10.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Vkonn editel T 24 Zdenk mal, editel programovch okruh esk televize Milan Fridrich a finann editel veejnoprvnho mdia Milan Cimirot se dnes oficiln ujmaj svch funkc. Na jejich pozice je jmenoval nov generln editel T Petr Dvok minul tden ve stedu, kdy oficiln tento krok oznmil kontrolnmu orgnu Rad esk televize. Jedinm manaerem takzvan zevnit, kter povil, je Fridrich. Ten byl doposud pouze fem sekce Nov mdia, kter se specializuje na vvoj aplikac pro mobiln platformy, m pod sebou tak sprvu teletextu a internetovch strnek a zahjila prce na sputn hybridnho vysln oznaovanho jako HbbTV. mal si Dvok pivedl zven coby manaera se zkuenostmi z veden zpravodajsk televize Z1 a webu tn.cz. Ped lety stl t u zrodu stanic T 24 a TA3. Cimirot psobil v minulosti jako vkonn editel televize Nova. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/manazeri-samal-fridrich-a-cimirot-nastupuji-v/
T et. Na Balkn zpravodaj nebude, o Blzkm vchod se jedn

10.10.2011
mp
parlamentnilisty.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace
Poda se novmu fovi zpravodajstv esk televize Zdeku malovi vylepit povst hlavnho zpravodajskho poadu Udlosti? Ve funkci zaal od zatku zostra. Zatrhl zzen stlho zpravodaje na Balkn a pochybnosti netaj ani ohledn zpravodaje pro Blzk vchod. Nov f zpravodajstv esk televize Zdenk mal, kterho si pivedl nov generln editel T Petr Dvok, plnuje, e bude etit. Post zpravodaje na Balkn, kter plnovalo pvodn veden televize, nebude s konenou platnost zzen. O postu zpravodaje na Blzkm vchod se bude jet jednat, ale mal m podezen, e mlo jt o pohodlnou trafiku pro nkterho ze zjemc o post. V Blehrad za hodinu letadlem
"Podle mho nzoru je jednoznan, e esk televize stlho zpravodaje na Balkn nepotebuje. O tom m nikdo nepesvd. Nebudeme pece platit lovka v Blehrad, odkud v Udlostech odvyslme jednu zprvu za tden. Navc se tam bez problm d dostat za hodinu letadlem," ekl nov f zpravodajstv T Zdenk mal. Zmr poslit tm zahraninch zpravodaj T z osmi na deset schvlila i Rada T ovem s vhradou, e konen slovo bude mt nov editel televize. mal v rozhovoru pro server Tden.cz prohlsil, e o zzen postu zpravodaje na Blzkm vchod m pochybnosti. Podle jeho nzoru si touto cestou nkdo mon budoval trafiku" nebo mohlo jt o odbytit pro nepohodlnho kolegu. K vraznjm promnm ve zpravodajstv T dojde podle mala na jae ptho roku. URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1387&clanek=210634
Ped rokem se slovensk vlda dohodla na slouen STV a SRO

10.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ees med fjf Mdia a komunikace
Bratislava/Praha 10. jna (TK) - Ped rokem, 11. jna, se zstupci koalinch stran na Slovensku dohodli na slouen dvou veejnoprvnch mdi, Slovensk televize (STV) a Slovenskho rozhlasu (SRo). Vznik nov instituce Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) definitivn schvlil parlament 15. prosince s platnost od novho roku. Spojen STV a SRo prosadila nkolik msc po svm nstupu do funkce stedoprav vlda premirky Ivety Radiov, kter tak chtla zabrnit dalmu zadluovan televize. Od zmny oekv pro leton rok sporu nejmn 1,65 milionu eur (kolem 40 milion K). editelkou RTVS se stala bval fka rozhlasu Miloslava Zemkov, do funkce ji zvolili slovent poslanci. Pedtm o fech veejnoprvnch mdi rozhodovaly jejich kontroln rady. Nov veden po nstupu do funkce pijalo adu spornch opaten, na konci pololet vypnulo sportovn kanl Trojka a ohlsilo propoutn. Podle vldnho nvrhu by od roku 2013 mly bt zrueny koncesionsk poplatky, kter nyn plat oban i firmy, a financovn veejnoprvnho mdia na Slovensku pevezme patrn stt. fjf nob Cas| 09:00
TV Pohoda zane vyslat na pelomu roku, zamena bude na mlad

10.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ece med pcl Mdia a komunikace
Praha 10. jna (TK) - Na pelomu roku m zat vyslat nov celoplon televizn stanice Pohoda. Zamena bude na mlad divky, naladit ji bude mon napklad pes pozemn digitln vyslae. TK to dnes sdlil Radim Pazek, majitel spolenosti TP Pohoda, kter zskala v z od Rady pro rozhlasov a televizn vysln kompenzan licenci. TV Pohoda podle pvodnch pln mla vyslat programy pro dti. "Musme to mrn modifikovat, protoe (nov generln editel esk televize) Petr Dvok, kdy nastoupil do funkce, tak prohlaoval, e udl dtsk kanl esk televizi, emu nejsme schopni konkurovat s naimi soukrommi rozpoty," ekl Pazek. Televize se tak zam na mlad divky, dti pr vak o sv poady ochuzeni nebudou. Licence pr tuto zmnu stanici umouje. O zzen televizn stanice Pazek usiluje ji del dobu. Jeho spolenost patila mezi estici firem, kter dostaly licenci pro digitln vysln ji v roce 2006. Rozhodnut ale zruil soud a situaci zmnil a zkon, kter od roku
2008 piznal tmto firmm nrok na kompenzan licenci. Televize bude vyslat pes pozemn digitln vysln i v rmci kabelov televize. Vi investic, kter si nov televizn stanice vyd, Pazek neupesnil s tm, e to sdl pozdji. pcl jw Cas| 11:42
Festival Prix Bohemia Radio 2011 byl zahjen

11.10.2011 ceska-media.cz
Tiskov zprva ESK ROZHLAS, (BoJ)
str. 0 Mdia-Tiskov zprvy Mdia a komunikace
11. jna rno odstartoval v Podbradech ji 28. ronk Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio, podan eskm rozhlasem. Soust festivalu byla i anketa Modertor roku, jej vsledky budou vyhleny na slavnostnm zahajovacm veeru v Divadle Na Kovrn. Poprv v historii festivalu budou po dv odpoledne podbradskou veejnost bavit programy soukromch rozhlasovch stanic. Na tern odpoledne byl od 16.00 hodin na Kolond pipraven oblben program z dlny Rdia Impuls Partnersk Impulsy doktorky Laury. Steden odpoledne na Kolond bude ji od 13.00 hodin patit Autogramid Frekvence 1. Na vechny se t Ji Pomeje, modertorky Dmskho klubu Linda Finkov, Sandra Pogodov, Vlaka Duk Pirichov a samozejm originln Ruda z Ostravy. Prvn soutn den patil kategorii Minutov ance, kam bylo pihleno 69 pspvk. Kter z nich zvtzil, se dozvme na slavnostnm vyhlen vsledk ve tvrtek 13. jna. V sle Kolondy probhl poad Tandem Jana Roska z dlny eskho rozhlasu Region. Hosty byli Ladislav upani a Jana Chldkov. Nechybl ani ji tradin koncert skupiny Eldorado. Zahjen byl dvoudenn poslechov semin pro odbornou veejnost Rozhlasov hra 10 - 11 s poslechy nejlepch rozhlasovch her a diskusemi, moderovan freisrem Aleem Vrzkem. Prvn festivalov den vyvrchol slavnostnm oficilnm zahjenm festivalu v Divadle Na Kovrn. Co se skrv pod nzvem V prav as - v pravou chvli prozrad reisr Ji J. Kohout v 19.30 hodin. Na pedstaven se mete podvat v pmm penosu na webovch strnkch www.prixbohemiaradio.cz. Veerem bude provzet Lucie Vborn. Soust programu bude vyhlen vtz ankety Modertor roku, rovn bude udlena Cena Karla Kyncla a budou uvedeny rozhlasov osobnosti do Sn slvy. Steden den bude patit kategorii s nzvem ivot na startu. Pihleno je dvacet dokument s tmatikou svta dt a mldee. Na dti mysl i dopoledn program na Kolond, kam pijede Mal divadlko Praha a bude hrt pro dti z podbradskch mateskch kol. Vyvrcholenm stedenho programu bude slavnostn kest novho CD Karla Gotta Sentiment ve velkm sle Kolondy. Krom Karla Gotta budou zpvat napklad Dasha a Filip Gondoln, hrt bude Big Band eskho rozhlasu pod vedenm Vclava Kozla. Veer s nzvem as ubh rzn, podle toho s km zane v 19.00 hodin. Dal informace najdete na www.prixbohemiaradio.cz, ppadn kontaktujte tiskov stedisko Prix Bohemia Radio PhDr. Zuzana Foglarov, zuzana.foglarova@rozhlas.cz, tel.: 602 651 579. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=406951
Peter Duhan v Tandemu

11.10.2011 Ro Region, Stedoesk kraj str. 1 09:04 Tandem Mdia a komunikace
11
Jan ROSK, modertor -------------------Dobr den a hezkou chvilku u rdia peje vm vem naim vrnm poslucham Jan Rosk. Dnes bych, eknu vm, mohl mt u mikrofonu troku vc trmu, protoe mm spolujezdcem na Tandemu bude sm pan editel. Ale j vm rovnou eknu, e ta trma nebude zase tak velik, protoe se znme jet z doby, kdy panem generlnm nebyl, a taky proto, e mj dnen host je pedevm tak jako j naden rozhlask a velmi pjemn spolenk. Prost vtm ve studiu generlnho editele eskho rozhlasu Petra Duhana. Vtm t, Pete. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Dkuji za pozvn. Jsem rd, e sedm s tebou ve studiu pi spolenm mikrofonu. Jan ROSK, modertor -------------------To mm radost. Tmat bude rozhodn dost. Dme si zahrt a hned se do toho pustme. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------My jsme s Petrem Duhanem, generlnm editelem eskho rozhlasu v podstat vrstevnci, ovem Petr se narodil o necel rok dv o kousek vchodnji. Konkrtn v Bratislav. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ano, jsem star. ekni to rovnou, to jsi chtl ct. Jemn naznait. V naem vku u i rek nco znamen. Jan ROSK, modertor -------------------To v, e jo. J jsem vude skoro u nejstar, tak mm radost, no. Tak prosm t, v Bratislav jsi se narodil a tam jsi strvil svoje dtstv cel? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Tam jsem se samozejm narodil, to znamen, e jsem prepurk ktn Dunajem, jak se k u ns a strvil jsem tam cel svj ivot, dospvn, zralost, hodn omyl, hodn spch, do svch 41 let jsem tam byl, pak jsem se pesthoval do Prahy a od roku 91 od jna, 15. jna tomu bude kolik? 21 let. To jsem u Prak. Jan ROSK, modertor -------------------To se Prakem. Prosm t, kam tvoje pam sah, m jsi asi tak chtl bt jako kluk? Jak jsi ml sny dtsk? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------love, to je zvltn, ale j vzhledem k tomu, e tatnek byl novin, etka a mma pracovala v denku jednom na Slovensku, j jsem vlastn odmala jaksi nasval to novinsk prosted a a na mal vjimky, kdy jsem chtl bt lka, hasi, policajt, vojk, takov ty standardn profese dtsk, jsem njak zstal u toho, e prost noviny, mdia, to bylo, to m vdy fascinovalo a vlastn v 16 letech jsem nastoupil po przdninch, jsem studoval prmyslovku elektrotechnickou, ml jsem bt zvuka rozhlasov, anebo televizn. Jan ROSK, modertor -------------------To je taky dobr prprava. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Samozejm, vynikajc. Jan ROSK, modertor
-------------------Pro editele. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Pesn tak a v 16 letech jsem nastoupil do televize jako asistent produkce a od t doby jsem vlastn v tch mdich, rozhlasech, televizch byl napod. Jan ROSK, modertor -------------------Tak tebe minula takov ta doba, kdy teba ve stednm kolstv, dejme tomu na gymplu nebo na prmyslovce, si teba dlal njak noviny studentsk, ty jsi el rovnou prost profesionln do ... Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Rovnou, v co, ano, j jsem el opravdu do profesionl, dokonce jako 17, 18-ti let jsem pispval normln do slovenskch denk, take m to skuten obelo, ale eknu ti jednu vc, j jsem chodil na prmyslovku a to byla elektrotechnick tedy, a to byla velice zvltn kola, protoe m spoluci, s ktermi jsem se kamardil, skuten skonili vtinou na Vysok kole mzickch umn jako reisi, herci, scnristi, dramaturgov, take tam jsme se vyvali, ale nevydvali jsme nic, jenom jsme hrli divadlo a tak to njak bylo. Jan ROSK, modertor -------------------Hrval jsi divadlo taky. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Hrval jsem divadlo a velmi dobe, dokonce. Jan ROSK, modertor -------------------Prosm t? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Dokonce, kdy jsem, prosm t, kdy jsem studoval scnristiku filmovou a televizn, tak jsem spolupracoval s kolegy z divadeln fakulty a dlal jsem jim dramaturgie her a jednou m Peter Oplen, reisr slovensk, obsadil do njak hry a profesor Budsk, kter tu tdu uil, herecky, tak on tm svm hlasem tak jak on mluvil, tak ekl, pro vy nestudujete herectv. Jan ROSK, modertor -------------------A pro si nestudoval? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------J ovee nevm. Jan ROSK, modertor -------------------Nebralo t to tolik. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ne, ne, nebralo. Ono svm zpsobem m to bralo, ale j neumm zpvat a j jsem ml handicap, j jsem si myslel, e na t zkouce, prost na tch pijmakch, ten zpv bude jako dominantn a e pohom. Jan ROSK, modertor -------------------A e by t to mohlo diskriminovat.
Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ano, ale pak se dostal o rok pozdji, se dostal na herectv Juraj Kukura, kter taky neuml zpvat a jet rkoval a vid, kam to dothnul. Jan ROSK, modertor -------------------Je, kam to dothl. Ale j mm tady takovou poznmku, e ty u v podstat si v tom tlm mld tak troku koketoval s rozhlasem i dokonce s televiz, e sis to vyzkouel. Je to tak? Peter DUHAN, , generln editel eskho rozhlasu -------------------Vyzkouel, jestli mysl, jak jsem chtl rozmontovat vzadu rdio a podvat se na to, jak tam mluv ty mal lid? Ano, tak to bylo, tak jsem to skuten a tatnek m v posledn chvli tedy zadrel. Pozor, to ne. Tak ano, mm tuto zkuenost. Jan ROSK, modertor -------------------M, dobe. Tak ale te u vn. Za chviliku se pustme do toho, co t te ek jako generlnho editele eskho rozhlasu. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------Probhla volba generlnho editele eskho rozhlasu a z t volby vyel vtzn mj dnen host, i-li nov stanoven, opravdov generln editel eskho rozhlasu Peter Duhan. km opravdov, protoe pedtm si psobil nkolik let jako zastupujc nebo prozatmn editel. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Prozatmn editele. Prosm t, to je rekord to Guinessovy knihy, protoe neznm zpadoevropsk nebo evropsk mdia, kde by nkdo vedl rozhlas nebo televizi, myslm veejnoprvn, rok a pl prozatmn. Jan ROSK, modertor -------------------Ped tebou byla jenom prozatmn vlda v Rusku. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ano, ale v jak skonila. Vstelem z Aurory. Skonila patn. Ale, prosm t, j kdy jsme u toho prozatmn, j jsem byl nedvno v Dnsku na nvtv a kolegyni jsem pedval vizitku v anglitin, tedy prozatmn editel a ona mi k, j jsem taky byla prozatmn editelka. A j km: "A jak dlouho, pan kolegyn?" A ona k: "Moc dlouho." A j km kolik? 6 tdn. Kdy jsem j j ekl, e jsem tehd byl funkci rok a 3 msce, tak mi ekla, to snad nen mon. Je. Jan ROSK, modertor -------------------J si myslm, e kdy je nkdo prozatmn editel, tak je vecko tak jako opravdov, tak takov prozatmn jenom, i-li dlat njak definitivn zvry, dlat definitivn rozhodnut, nato teba definitivn vize, je opravdu pod na vod a lovk si k, jestli pak to nedlm zbyten. Ale te u je to vecko vn, i-li te u tvoje vize jsou vizemi oficilnmi. Myslm si, e kdy navtvuje regionln stanici, jak te sed ve studiu esk rozhlasu region, tak nepochybn maj pracovnci regionlnch studi jaksi zjem o to, jak bude jejich budoucnost vypadat, protoe tvoje vize, pokud vm, je troiku jaksi vrobu v tch regionlnch studich omezovat a sluovat. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------To nen docela pesn. J se to pokusm vysvtlit. V tto podob jak vyslaj regionln stanice eskho rozhlasu, dlouhodob vydret nememe. Je to velmi nron projekt, nron projekt pedevm na financovn,
pak v programech se objevuj mnoh, mnoh duplicity. Nkter regiony jsou vborn, pochopiteln s vynikajcm program. Nkter regiony jsou slab, ale ve vtin ppad je to tak, e dobr formty stdaj slab formty a, ekl bych, a podprmrn. M ta sestava tch regionlnch stanic pipad jak takov voln konfederace rozhlasovch stanic bez centrlnho veden a m jde teka jenom o to, aby se to, co lze centralizovat, to co lze zefektivnit, aby se tak aby se tak stalo. Ten proces bude startovat 1. 1. 2012 a bude ukonen na pelomu let 13, 14, take mme dostatek asu, abychom nali efektivn zpsob. Zkladem by mlo bt spolen vysln, ml by to bt nrodn okruh eskho rozhlasu, kad region by se odpojoval ve svch pravidelnch asech nkolikrt za den s tm, e by se v tch odpojovanch asech koncentrovala pedevm regionln tmatika. A vechny regiony by se podlely na spolenm programu. Take j nechci otesat vrobu v regionlnch studich, vbec. Ne naopak poslit to, co v tch regionech je nejlep, nejvitlnj, tak tomu d zelenou i finance. Dokonce jsem slyel takov poplan hlasy, e budu propoutt, e prost budu se zbavovat, to je nesmysl. V ptm roce, v roce 2012 maj vzniknout centra vroby. eknu to na pklad. Vznikne centrum teba dramatick a hudebn tvorby. No, vdy mme regiony, jako j nevm, Brno Olomouc, Ostrava, kter dominuj v tto oblasti, take tam budou taky centra a budou se podlet nejenom na vlastnm programu, na programu t spolen patky, toho spolenho okruhu, ale na programech vech zbylch stanic eskho rozhlasu. i-li jsou to vechno mty, hlouposti bych ekl, nkdy mm pocit, e pni editel se sp obvaj toho, zda zstanou editel a zda budou mt ten krsn titul editel regionlnho studia. Mon ano, mon ne, j v tuhle chvli nikdy nevm, ale to je to nejmn podstatn. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------Kdy tak sedm dnes ve studiu s generlnm editelem eskho rozhlasu Petrem Duhanem, tak si musm dvat troiku pozor i na to, jak mluvm, protoe Petr m taky malinko kriticky sleduje jako bval kolega, jako modertor. Ty si taky psobil jako modertor. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ano, je to tak, ale musm ct, e j samozejm neposlouchm vechno z region, ale poslouchm dvojku, poslouchm tvj ptek a nenechm si ujt, dl to dobe, stle jsi v kondici, smekm ped tebou. Jan ROSK, modertor -------------------J ti moc dkuju, to jsem si o to te hezky ekl, vi? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Chci milosrdnou otzku. Pojme do toho. Jan ROSK, modertor -------------------Ne, ale j se t te chci zeptat, sp jaksi na tvoje dal psoben. Tvoje karira zaala v novinch a pak si postupn pes dal denky. Napklad si byl v denku Verejnos. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Tam jsem byl fredaktor dokonce, ale to byl rok 89, to zpsobil, to jsem odeel ze Slovensk televize, stal jsem se nejdv vedoucm zpravodajstv v tom denku a krtce na to asi 3 msce pot jsem se stal fredaktorem a pak u moje cesta vedla rovnou do rozhlasu federlnho. Jan ROSK, modertor -------------------Do federlnho rozhlasu a tam jsi byl dokonce u vlastn stednm editelem? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------To bylo u eskoslovenskho rozhlasu. Rok a pl jsem psobil v t pozici. Jan ROSK, modertor -------------------Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 15
i-li tuhle tu funkci u jsi si ozkouel, take v tom nejsi vlastn vbec dn novek. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------No, m pravdu, ale bodej bych ml tehdy v tom roce 90, 91, kdy jsem nastupoval, bodej bych ml ty zkuenosti, co m teka. Jan ROSK, modertor -------------------Jo, to je jasn. No, ale kdy u mluv o tch zkuenostech, to j si myslm, ty lovk zsk i cestou po rznch dalch mdich. Ty jsi byl v kabelov televizi, byl si fem vydavatelstv, spolupracoval si s Hospodskmi novinami. Tyhle ty vechny zkuenosti jsou ti te, myslm, docela jaksi, vetn t zkuenosti, kdy jsi chviliku psobil jako zvuka vlastn taky. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Ano. Samozejm. Jan ROSK, modertor -------------------e jsou ti te jako k nezaplacen, myslm ne? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------V co, j mm dojem, j nevm, jak byly tvoje profesn zatky, ale pokud vemu v potaz kvalitu rozhlasov urnalistiky, tak kad dobr urnalista rozhlasov, zanal v dencch. Tam je ta kola, ta tvrd, nekompromisn kola, ta krsn prce s jazykem. Tam si lovk osvojuje, co je to uzvrka, co to jsou nervy, co je to pracovat pod stresem. A j mm dojem, e dneska to troku chyb. Chyb ta prce s mladm urnalistou, kter nastoup do profesionln instituce a je vren rovnou v naem ppad ped mikrofon, ani by mu dal nkdo velice, velice solidn a dlouhodobou ppravu. Bavil jsem se s jednm z naich koleg a ten zanal v rozhlase snad v 50. letech a m vyprvl, jak to bylo, jak to bylo pro nho poehnn vidt v akci Laufera, jak se od nj uil a jak ekal, co ten Laufer jako ekne jeho vkonu, a toto m zd se njak jako chyb dneska. Jan ROSK, modertor -------------------Kdo je pro tebe teba je takovm guru? Od koho ty jsi se uil? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------J jsem to ml doma. J si pamatuji ty ndhern, dlouh rozhovory mho tatnka se svmi kolegy novini bratislavskmi. To bylo vechno star kola, to byla jet kola z 1. republiky, take oni si penesli nkter nvyky i v tch bolevickch mdich, el bohu, musm to ct, jaksi noblesa ped tmi starmi, jaksi cta ped tmi starmi, kte pedvali zkuenosti byla, take j jsem to ml doma, ale kdybych ml ct, kdo to byl z tch, tak to byli rozhlasci Svetozr tr. Nevm, zda si na to jmno pamatuje. Byl to zahranin zpravodaj, Slovk to byl, dlal zahranin problematiku a psal, anebo mluvil na konci tdne, v nedli to lo takov shrnut tdne to bylo ... iv slova. Tak tento Svetozr tr byl pro m jako jednika v rozhlasov urnalistice na Slovensku. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------Host dnenho Tandemu, generln editel eskho rozhlasu Peter Duhan si mohl vybrat mezi klasiky humoru, jak eskmi, tak slovenskmi, protoe vechny dobe zn. Jet si dobe pamatuje, jak si se setkval v Bratislav s tmi a tady u si se setkval a setkv se s klasiky od Vltavy. Tak to je tk volba, vi teko. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Je to tk volba, ale j to vyem alamounsky. J klasiky eskho humoru hodlm povolat do eskho rozhlasu zpt, protoe humor ze z eskho rozhlasu vytrc a tm, e mi teka velmi sofistikovan ahme do archivu, tak chceme vlastn iniciovat u poslucha takov ty dotazy a pro souasn humor chyb ve vysln
eskho rozhlasu? i-li jdu takhle alamounsky na to. Domnvm se, e se k humoru a k satie, pedevm satie, i k politick satie bude muset esk rozhlas vrtit a takovou tu clovou stanici vidm dvojku souasnou a myslm si, e v tomto ohledu jsem se fredaktorem stanice panem Ostrm docela v souladu a urit najdeme zpsob, jak vrtit humor, pvodn humor a pvodn satiru, to znamen, souasnou zptky do vysln. Jan ROSK, modertor -------------------Tak ale te konkrtn k tm jmnm nebo jmnu. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Tak podvej se, j bych byl rd, kdybych mohl slyet Lasicu a Satinskho, protoe oni jsou univerzln, sdln pro echy i pro Slovky a m udl radost. Jan ROSK, modertor -------------------J si udlm taky radost, protoe jestli se o nkom d ct, e to jsou naprosto typit esko-slovent klasici, tak jsou to zrovna tihle dva. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Jsou to oni. / Ukzka / / Psnika / Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Honzo, jak jsem tak poslouchali teka tu ukzku, mimochodem skvlou ukzku, Smrteln postel, to je dokonal peci a tehd jsem se jmenoval Imro, vborn, ale teka m napadlo, e j jak jsem v televizi v roce 82 nebo 3, teka si pesn nepamatuju, jsem pracoval v hlavn redakci programu a ml jsem na starosti hlavn redakci zbavnch program na Slovensku a jejich tedy produkci a posazovn do schmat vyslacch a schvaloval se silvestrovsk poad a j jsem schvlil jeden z tch poad, takov silvestrovsk vydn Lasicu a Satinskho a den na to nastoupil mj fredaktor. Kovan soudruh, vrtil se prv ze kolen v Moskv, take vdl vechno nejlpe. Piel a k: "Chci vidt, co je schvleno na silvestra." A pak se el podvat na ten poad, co jsem schvlil s Lasicou a Satinskm Kdosi je pred dverami, to byl ten poad a ekl, tak tohle ne. Tohle my zrume. Krtce na to jsem jel na poradu do Prahy, kde se dval centrln silvestr dohromady a ptal se m tehdej nmstek Divi, jak je to s tm silvestrem a jak je to s tm Satinskm. A j km: "ten a ten pan fredaktor to zakzal." A on k: "a co na tom zakzal?" Oni tam zpvaj z obanskho prkazu njak citace a on to pokld ... Tak my to uvedem. Take v Praze peci jenom byli o nco osvcenj, tak to mi udlalo jistou satisfakci, protoe jsem se poprv v televizi stydl, e schvlenou vc jsem musel vlastn stopnout. Jan ROSK, modertor -------------------Te u je mi jasn, pro si se pesunul z Bratislavy do Prahy. No, ale j se t chci te samozejm ptt jet na dal vci. Myslm si, e zmna na postu generlnho editele eskho rozhlasu pila ve zvltn shod se zmnou na postu generlnho editele esk televize. Vid v tom njakou paralelu a ppadn jaksi pokukuje urit i po, po televizi, myslm si tak, ne jako po konkurentovi, ale sp jako po inspiraci teba. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Zcela urit. Tak zaprv bych chtl ct, e volbu Petra Dvoka vtm. J si myslm, e je to lovk na pravm mst a na svm mst. Ta zkuenost z komernch mdi, j jsem si taky proel zkuenost z komernch mdi a j si myslm, e to je vynikajc kola proto, aby lovk mohl dobe vst veejnoprvn instituci. To je mj nzor a neobvm se tch novinskch sk, kte kaj a bude to druh Nova, ne nebude to druh Nova. Stoprocentn j si myslm, e pan editel pesn v, co m a co mus. Co je podstatn, a doposud spoluprce mezi vedenm eskho rozhlasu a myslm i sv pedchdce v tomto ppad a vedenm esk televize nebyla dobr, nebyla ani formln a j se domnvm, e tahle shoda okolnost, e to tak dopadlo a vlastn je pedzvst novho zpsobu komunikace mezi eskm rozhlasem a eskou televiz. J jsem osobn pesvden, j si nemyslm, e dojde ke
slouen, to ne. Jan ROSK, modertor -------------------Ne, to by nebylo asi ... Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------To by ani nebylo dobr, ale rozhodn dojde k jistm synergim a jinm filozofim dvou sesterskch veejnoprvnch instituc. J se na to tm. Jan ROSK, modertor -------------------J si myslm, e na Petra Dvoka, tak jsem ho poznal j, kdy jsem psobil na Nov, taky dost let, se hod docela to, co jsem etl o tob a myslm si,e to sed taky velice pesn. V mdich napsali, e dvru dostal lovk, kter m o rozhlasu podle veho docela jasnou pedstavu, tak to si myslm, e se hod na tebe a kdy si tam dosad msto rozhlasu televizi, tak je to na Petra Dvoka. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Je to tak. Je to i na Petra Dvoka. J jsem pesvden, e budeme spolupracovat. My se sejdeme, ale Petr Dvok bude mt co dlat v televizi, personln eit njak vci, j tak koneckonc, mm teka tk obdob ped sebou, ale v listopadu, prosinci se urit sejdem. Jan ROSK, modertor -------------------On bude ovem troiku jaksi razantn se louit s nktermi vysokmi pracovnky. Hodl podobn zameten udlat taky? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------J hodlm k 1. 11. 2011 jmenovat 3 nmstky. Nechtl bych pedbhat udlostem, ale mli by to bt lid, kte pro m znamenaj naprostou jistotu a razantn propoutn, to nen moje cesta, ale chtl bych ct, e ani jeden ze fredaktor, editel nem dopedu jasno, co s nm bude. 1. 1. 2012 se vyhlauje reorganizace eskho rozhlasu a budu s kadm se f osobn mluvit a budu se ptt na dal vvoj a jeho vztah k rozhlasu, jeho pedstavy a tak dle. Jan ROSK, modertor -------------------Jestli ns te poslouchaj ti dotyn, tak si nsledujc psniku nevyslechnou v pln pohod. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------To vte, e jsem se pipravoval na nvtvu generlnho editele eskho rozhlasu Petra Duhana u ns na Tandemu, take jsem si zjioval spoustu vc a tohle to jsem nemohl prost opomenout. Zjistil jsem, e esk rozhlas je po souasn dob tak kajc mimo stupn vtz. A na tvrtm mst v poslechovosti. Co s tm hodl udlat? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Kdy to je stran sloit. Toto je otzka, kterou se zabvme samozejm. esk republika je, pokud jde o liberalizaci rozhlasovho trhu, doslova uniktem v Evrop. My jsme to v tom roce 93 jaksi pustili, nebyla dn regulace, nemyslelo se na to, e to veejnoprvn mdium se stane podstatn mn poslouchanm. V jakmsi naden jsme pijmali vlastn ty, dokonce j jsem byl naden z Frekvence, z Evropy, pochopiteln z Country radia a tak dle. Poslouchali jsme to a nikdo nedomyslel ten konec. Vvoj v Evrop el pln jinak, sp oni pipravovali tu liberalizaci regulovanjm zpsobem napklad Dnov nebo Rakuan. Tam psob komern subjekty, ale je to tak zregulovan ten trh, e vlastn ty komern subjekty nemohou a nebudou nikdy konkurovat veejnoprvnmu rozhlasu dnskmu nebo rakouskmu. J se snam z t situace, e mme tak konkurenn
prosted vytskat samozejm maximum, protoe jin nm nezbv a zstvm pouze u jedn zkladn teze, e veejnoprvn rozhlas mus bt alternativou vem silnm komernm hrm. Mus bt etalonem seriznosti, kvality jazyka, kvality vyenho slova a kvality hudby. Tam je velmi siln a velmi velk prostor, jak pipoutat posluchae zpt k veejnoprvnmu rozhlasu pomoc hudby. Ale ne tak, jak to dlme, e koprujeme komern stanice. To nen nae cesta. Jan ROSK, modertor -------------------Nepochybn. J dokonce jsem, souhlasm s tebou naprosto, e seriznost je jedna, jeden z atribut, kter by esk rozhlas ml jaksi si dt do erbu. J to te budu troiku jenom parafrzovat. Kdysi jsem etl o tom, e kdy v BBC zjistili, e jejich modertoi mluv u hodn uvolnn a a nespisovn, a slangov, tak prost to vyeili tm, e jim poruili, aby k mikrofonu pistupovali ve smokingu a ve stoje a ten jazyk se najednou jaksi zase dostal do lat. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------A my jsme v t sam situaci, jak byla BBC ped lty. J si taky myslm, kdy si analyzuju vysln, e modertorsk vkony dnes postrdaj noblesu, e to je msty vanrna, dovolm si to takto tvrd ct. J vm, e kolegov se budou brnit, ale ned se nic dlat, je to msty vanrna. J dostvm reakce poslucha, velice citliv reaguj na to rozmlnn vlastn toho projevu na tu nespisovnost, na patn skloovn a tak dle, modertor, rozjuchanost a tak dle. Budeme se tm zabvat a dkuji ti za toto pipomenut. U se tm, jak mi rada schvl a bude schvalovat vdaje na smokingy. Dobr npad, dkuji. / Psnika / Jan ROSK, modertor -------------------J si myslm, e do postavy generlnho editele, novho generlnho editele eskho rozhlasu Petra Duhana, vkldaj i mdia hodn nadj. K by to samozejm vechno vylo. My bychom si to vichni pli taky, protoe nen nic lepho, ne kdy jaksi je konsolidovan prostedek sdlovac, ale myslm si, e i to tvoje heslo, e hled vdycky konsensus je velice dleit. To pochopiteln taky pin sympatickou nadji. Tohle to vecko ... Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Dkuji ti za hodnocen. Ano, je to tak, Honzo. Tak myslm si to. Jan ROSK, modertor -------------------Jestli to takhle bude, bude to samozejm naprosto pesn, tak jak to m bt. Ale prosm t, zapome te na to, e tady sed jako generln editel a protoe se opravdu jaksi znme u lta, tak o tob vm taky vci, kter m rd a o kterch jsme tady jet nemluvili, jakoe m rd dobr vno, dobr jdlo, e se potkvme obas u skleniky dobrho vna. Co jsou tvoje vlastn konky a zliby takhle jet krom toho? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Konky a zliby. Tak v posledn dob jsem objevil fotografovn. J jsem vdy rd fotografoval, ale njak jak jsem se pesthoval do ech, jsem neml as, tak teka jsem si podil fotoapart a zanm se vnovat fotografii, ale takovou moji stabiln vn je vaen. Vaen. J stran rd vam, j jsem dokonce tyran v kuchyni, protoe jsem vytsnil svoji manelku a dokonce jsem el tak daleko, e sv dva syny, jsem jim ekl, jestli kluci chcete mt krsn a vzdlan eny, tak se honem, honem naute vait, protoe krsn a vzdlan ena vm nic neuva. A el bohu tito dva kluci jsou dneska skvl kuchai. My u jaksi podme jaksi druh zvod ve vaen a v kvalit. S tm starm, kter je takov jako u sofistikovanj kucha a je na tu francouzskou kuchyni, jemnou, m mlsn jazek, tak si vyprvme, kolik procent tam bylo papriky, kolik procent tam bylo alvje a tak dle. Jan ROSK, modertor -------------------Ty nejsi takov jenom ten svten kucha, ty va i jako bhem tdne teba? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 19
Bhem tdne ne samozejm, na to nen as, ale v sobotu a v nedli, teka jsme si stavli takov vkendov domeek za Prahou a m sice malou, ale dobe vybavenou kuchy. Jan ROSK, modertor -------------------A ekni mi, prosm t, co jsou tvoje takov vlajkov lod? Na em si opravdu dv zleet? Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Tm, e j jsem vyrstal v Bratislav a jsem ze smchan rodiny slovensko-chorvatsko-moravsko-maarsk, abych to upesnil, tak dominovala u ns maarsk kuchyn a takov vlajkov lod jsou onen perkelt, paprika, tam je zsadn rozdl, umm velice dobe maarskou fazolovou polvku, umm zelaku maarskou, nikoliv slovenskou, ale maarskou. Ta je jet takov echtovnj. Jan ROSK, modertor -------------------Halszl. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Halszl taky, ale v v em je problm? Kdy chce dobrou, dobrou skuten tuto polvku mt, to halszl, tak potebuje tak 7 druh ryb. Z jedn ryby nebo z kapra to nen ono. Jan ROSK, modertor -------------------To tady ve Vltav nenajde, teda. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------To tady nenajde jo a mosk ryba tam nepat zase. Tam mus bt vechno sladkovodn a jinak. Ale jo halszl, dobr halszl je dobr halszl. Umm dlat noky odpalovan, to mlo kdo um. Kad pouv stko. J to prost odpaluji, no a umm taky tstoviny domc, krjen nokem a trdl umm, jablen kol umm, ale samozejm vnuji se i italsk kuchyni tak, jak je syn specialista na francouzskou, tak j sp obdivuji tu italskou, ta je velice jednoduch a zdrav. Jezdme s manelkou asto na jih Itlie a j sbrm recepty, protoe jsem zvdav, jak je co dlan a vzhledem k tomu, e ti kuchai nebo nci zjist, e umm, e vm, co tam je a jenom potebuji detaily, tak mi to rdi jako eknou. Jan ROSK, modertor -------------------No, tak koukm, e se mon s Petrem Duhanem brzo potkme jako astnkem njak televizn kuchask soute, koukm. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Velice rd. J bych to absolvoval, klidn. Jan ROSK, modertor -------------------To by bylo asn. Tak na to se tedy moc tm. Kadopdn moc ti dkuji za dnen velice pjemn a podntn povdn na Tandemu, kde jsme se dozvdli i spoustu vc o budoucnosti eskho rozhlasu. Nech je i tvm piinnm svtl a ziv a taky spn. Peter DUHAN, generln editel eskho rozhlasu -------------------Honzo, dkuji ti a bylo mi fakt dobe tady.
Veernek na T 2? Nejprve musme redefinovat Dvojku, k Fridrich

11.10.2011
digizone.cz
str. 0
20
Mdia a komunikace Ppadnmu pesunu Veernka z podveernho vysln prvnho programu esk televize na Dvojku by mla pedchzet redefinice kanlu T 2. Serveru DigiZone.cz to ekl editel programovch okruh T Milan Fridrich, podle nho by pesun Veernka z Jedniky vylepil startovac pozici hlavn zpravodajsk relace Udlosti na T 1. Stejnho nzoru je i nov vkonn editel zpravodajsk T 24 Zdenk mal, podle nho m Veernek pli zkou clovou skupinu divk a dopedu zhoruje pozici Udlost na programu T 1. T se nechyst k pesunu Veernka z jednoho programu na druh. Chyst hlub programov zmny, kter by mly vst k vy vkonnosti program T 1, T 2 a T 24 v podveer mezi 18:00 a 20:00. Souasn program ne zcela odpovd spoleenskm a divckm zmnm. Zamrzl ve stereotypu, kter pi dynamickm rozvoji eskho televiznho trhu, u nejde dle udrovat, ekl Fridrich serveru DigiZone.cz. Lid podle nj pozdji chod z prce, mn svoje denn zvyklosti a v rmci digitalizace si mohou vybrat z vt kly televiznch program. I nabdka dtskch poad se zmnila, vetn pstupu jinch televiz. T 1 a T 2 proto projdou redefinic. Podveer a prime time mezi 20:00 a 23:00 mus projt reviz a zmnami. Jejich smyslem nen pouhopouh vy sledovanost, nebo pesun jednoho poadu na jin program, nbr lep veejn sluba, poady s nadhodnotou a vt zjem divk, vysvtlil Fridrich. I veejn sluba potebuje zjem divk, jen z jinch dvod ne komerce. Dvody nejsou penze, nbr obecn zjem, dkaz, e jej vysln prospv, m spoleensk vliv. Poady, kter T vysl, je podle Fridricha poteba lpe zasadit do kontextu digitlnch stanic T i dalch poad, kter tyto stanice vyslaj. V tomto smyslu nepemlme nad Veernkem, nbr celm dtskm vyslnm jako celkem. Zda v nov dob nen lep mt vt veern vysln a vyut k nmu jin program ne T 1, kde na ploe 90 minut od 18:00 do 19:30 je hodina zpravodajstv a 15 minut publicistiky, dodal f programovch okruh T. Myslme si, e dti si zaslou v podveer vt pi, lep programovou skladbu ne pouze osamocen Veernek. Dtsk vysln T m dobr jmno a je tradic. Existuj bohat archivn fondy a d se najt i vt, vhodn prostor. T nem u jeden, ani pouh dva programy, nbr tyi a jejich prospn symbiza zatm bohuel ani nezaala. Smyslem veho konn v oblasti programu bude vytit z existence ty program T maximln a adekvtn programovou skladbu pro kadou hodinu dne. Bez pedsudk, slibuje Fridrich. Na dtskho divka v podveer cl i plnoformtov digitln televize Barrandov, kter se svm psmem Animek zcela ovldla mezi pl estou a osmou hodinou veer publikum ve vku od ty do trncti let. Na dti a mlde chce clit i nov digitln televize Pohoda, kterou chce na pelomu roku spustit ostravsk podnikatel Radim Pazek, majitel Rdia as. A konen nov generln editel T Petr Dvok slibuje, e koncem ptho roku spust pt program T zamen prv na dti, kam by se mly postupn pesunout dtsk poady ze souasnch kanl T. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/vecernicek-na-ct-2-nejprve-musime-redefinovat/
T 24 me dvat msto Udlost teba dokumenty, k Zdenk mal

11.10.2011 digizone.cz str. 0 ProgramyTelevize, Rozhovor Mdia a komunikace
Zpravodajsk kanl T 24 ek "oistn kra". Staronov f Zdenk mal, kter se vera po tyech letech vrtil zpt do esk televize jako vkonn editel zpravodajstv, chce na tomto programu omezit poet nezpravodajskch magazn. Chyst tak vraznou promnu hlavn zpravodajsk relace Udlosti, jej souasnou podobu oste kritizoval nov generln editel T Petr Dvok. Udlosti patrn zstanou pouze na programu T 1, zatmco zpravodajsk T 24 by v jejich ase mohla nabdnout alternativn program. Jak to je, vstoupit potet do te eky? Herakleitos kal, e do stejn eky nevstoupte ani dvakrt, e vechno plyne. V dn ece nen nikdy stejn voda. Pokud tedy nevstupujete do stojatho a zahnvajcho rybnku, co si myslm, e esk televizeesk televize nen by tak nkdy bv oznaovna. Nemm z toho nvratu dn pocity. Je zajmav se tam vracet. Kdy jsem si minulou stedu proel zpravodajstv, ml jsem pocit, kter jsem ml i po svm nvratu z Ruska, kde jsem dlal tyi roky zpravodaje T, nebo po tech letech psoben ve slovensk TA3 jako bych odeel vera.
Nebyla tam vidt dn zmna? Zmny tam samozejm jsou, ale e bych ml njakou emoci nebo pocit deja vu, to ne. A te jsou tedy vody T stojat a zahnvajc, nebo jak? V jak kondici je T 24? Urit bych neekl, e jde o stojatou a zahnvajc vodu. T 24 je v zsad v dobr kondici. Je to nejlep, nejsrozumitelnj a nejjasnji profilovan kanl T. Za nm je potom T 4 a daleko za nimi ostatn dva programy. Na druhou stranu se domnvm, e nkter vci T 24 zejm nejsou poteba. Mm pocit, jako by se posledn rok s T 24 nic nedlo. Za ns, kdy se ten program rodil, i za Milana Fridricha velmi aktivn il, a te jen vysl. Osobn od zpravodajskho kanlu oekvm pedevm to, e kdykoli si ho pustm, dozvm se z nj zprvy. Nejsem jist, e je te skuten dostvm. Nkolikrt se mi stalo, jsem se v nedli odpoledne nebo veer vrtil dom a chtl jsem si zapnout zprvy na T 24 a msto toho tam nkdo mudroval ze zznamu v njakm magaznu. Myslte reprzu njakho diskusnho poadu? Ano, nco takovho. Naped se chci ale podrobn podvat na schma, protoe jsem se tyi roky ivil nm jinm a neml pitom as dvat se 24 hodin na T 24. Dosavadn fredaktor T 24 Karel Novk by vm mon namtl, e se za posledn rok na T 24 zmnilo mnoh, teba e zavedl denn kontinuln Studia T 24, kter nahradila pravideln se opakujc zpravodajsk relace, zanajc v celou hodinu, o pl nebo ve tvrt. Pedtm divci museli ekat na zatek zprv, aby se dozvdli nco novho, u Studia T 24 modertoi u dleitch udlost vstupovali s informacemi ihned. Kontinuln vysln e je novinka na T 24? To jsme zavdli u za mne. Nevm, co na to ct, my jsme T 24 stavli jako kanl pro kontinuln vysln, kam se mohlo kdykoli vstoupit s aktuln informac, a to se tak dlo. Rdiu esko jste minul tden ekl, e u nkterch poad T 24 mte pocit, e na zpravodajsk kanl nepat. e nejde o zpravodajsk formty. Kter poady jste ml na mysli? Nejsem si jist napklad poadem Highlight. Co teba magazny typu Tah dmou? Tm si tak nejsem jist, ale naped se na nj musm podvat. Pedpokldm, e Tah dmou cl na ensk publikum, a to j nejsem. Proto jsem ho zatm nijak plnovit nevyhledval. Obas jsem o nm zaslechl, obas jsem si o nm nco peetl, zahldl jsem ho, ale e bych ho sledoval cel Me se stt, e nkter magazny, kter nespluj poadavky zpravodajskho formtu, pejdou teba na program T 2? To nen otzka na m, neprogramuji T 2. Dobe, ale T 24 tyto magazny vyrb, take by je mohla nabdnout jinm programm. Opravdu si nejsem jist, zda tyto formty pat na zpravodajsk kanl. Nejsem si jist, e kad, komu se chce moderovat, mus mt svj vlastn magazn. Ale jak km, nechci nikomu kivdit, musm se na n nejdv podvat, zjistit jejich sledovanost, ohlasy, jak je o n zjem, jakou maj kredibilitu, kolik lid se podl na jejich vrob, vetn redaknch sloek, a pedevm, zda tyto lidi nemu efektivnji vyut jinde. A pak se rozhodnu. To mi samozejm nebude dlouho trvat. Nehodlm nad tm mudrovat do konce roku. Take pjde sp o tdny ne o msce? J mm nejradi dny, ale eknme, e pjde o tdny. Nejhor by bylo zbrkl rozhodnut. Mohla by redakce zpravodajstv nkter ty magazny vyrbt dl pro jin programy T, kdy tedy nejsou vhodn pro T 24? Mon je pln vechno, ale tohle je zase otzka efektivity a taky toho, zda o to budou ty dal programy stt a jak
budou vypadat. Pokud bude T 24 vyrbt Udlosti pro T 1, samozejm me vyrbt cokoli dalho pro T 2. Nevm, zda budeme umt vyrbt pro plnovanou T 3, a na sport maj svch lid a npad sami dost. Obecn si myslm, e by zpravodajstv mlo vyrbt zpravodajstv. Na tom trvm. Myslm si, e aktuln dokumenty, kter vznikaj na exkluzivnch reportnch cestch, maj tak smysl. Protoe T jezd do mst, kam jin mdia nejezd. To je vhoda veejn sluby. Nejsem si ale jist vyslnm magazn na T 24. U jste nakousl tma Udlost, hlavn zpravodajsk relace T. Generln editel Petr Dvok je nazval dokonce ostudou T. Existuje nkolik nvrh, e by mohly fungovat dv rzn zpravodajsk relace, kter by od sedmi hodin veer vyslala T 1 a T 24. Jak na to mte nzor? Je to npad, o kterm rozhodn stoj za to pemlet. e by Udlosti nemly bt vystnm nebo dokonce opakovnm toho, co T 24 vysl cel den, je naprosto jasn. Potom je tu otzka vzjemnch synergi, ale to, e by od 19 hodin existovalo jin vysln na T 24 a T 1, je mylenka, kter se mi lb. ili hlavn Udlosti by asi zstaly na T 1, ale co potom dt na T 24? Existuje spousta monost. Mete poskytnout alternativu, mete pokraovat ve zpravodajskm proudu, kter se na T 24 vysl bhem celho dne. Mete totln rezignovat na kontraprogramovn vlastnch kanl a dt tam reprzu njakho poadu. Mu se ale odvolat i na svoji zkuenost ze Z1, kdy jsme od sedmi hodin veer, kdy jsme vdli, e nem smysl vyslat proti zpravodajstv velkch televiz tak zprvy, zaazovali reprzy dokument a byl o n docela zjem. T 24 by se tedy mohla dokat i vysln dokument? Monosti jsou rzn. Nepat dokumenty sp na T 2? To si tak myslm, ale na druhou stranu, o profilaci Dvojky zatm nemme jasno. Mm pocit, e Dvojka se lta tv intelektuln a e je nijak. Kad intelektul se zajm specializovan o nco jinho, a Dvojka se mi zd v tomto ohledu ponkud bezbeh. spchy dokument na Z1 pramenily z toho, e byly zaclen a nabit informacemi. Tady mm leckdy pocit a te mluvm do Dvojky, do kter bych vlastn mluvit neml e je to namen na vechny a pro nikoho, ale dozvm se tam docela mlo. I kdy se musm piznat, e minulou nedli jsme cel rodina se zjmem sledovali dokument o vcviku nmon pchoty. Rodina to mla povinn? Nikoli. Prvn ho vidla ena, ta m k nmu zavolala, a potom pili i moji chlapci. U vs by m to nepekvapovalo, protoe se o vs v, e se zajmte o armdu. Ne, j nevnucuji svoje zjmy sv rodin. Pojme jet k Udlostem. Mte pedstavu, jak by se mly zmnit? Pi jejich kritice se opakuje to, e se stran dlouho nemnily, e maj okoukan modertory, e je ta relace takov udchan a nem spd, je neatraktivn Konzervativn, troku nepedvdateln. Nkdy mm pocit, jako by se tam ty udlosti vrily bez ladu a skladu, a co editor, to jin pravidla. Ono to je hodn dan osobnm vnmnm, nicmn njak pedvdatelnost, e se z Udlost dozvm opravdu to nejdleitj, co se v esku, ale i ve svt stalo, by tady bt mla. J takovou jistotu u Udlost nemm. Myslm si, e to uvaovn, kter nakonec vede k sendviov metod, e nejdv dme povinn zprvy a potom ty zajmav, nen astn a e to dovedlo Udlosti k tomu, e jsou opravdu a tet variantou tho. Co s tm? Naped si zjistm, pro tomu tak je. Nemyslm si, e zpravodajstv T je pln hlupk, je tomu naopak. Vude jsou samozejm rzn lid, ale naped si zjistm, co je k tomu vedlo. V rozhovoru, kter vm poskytoval Karel Novk, jsem se doetl o plnu pipravovanch zmn, take se s nm budu chtt seznmit. Ale u te stoprocentn vm, e pomrn dost lid m pedstavu, co dlat s Udlostmi a zpravodajstvm T, a e ty pedstavy, kter zskvme nezvisle na sob, se podivuhodn shoduj.
23
Pro se tedy s Udlostmi nedlo nic u v minulosti? Protoe nebyla poptvka ze strany veden televize. Veden T 24 u za Milana Fridricha tvrdilo, e Udlosti jsou nedotknuteln, protoe veker zmny v nich by musel schvlit tehdej generln editel Ji Janeek, a ten pr dn zmny nechtl. Pak pr zase chtl, ale do toho oznmil rezignaci a veker zmny v T pozastavil a do nstupu novho generlnho editele. Bez komente. Asi mi na to neodpovte, ale musm se zeptat na monost vmny modertor Udlost. Potte s tm ve svch vahch o promn hlavn zpravodajsk relace T? J bych ekl, e Udlosti, kter se ocitly na tetm mst v poad divckho zjmu, jsou v situaci, kdy mus projt opravdu komplexn zmnou. Jak tento poad, tak jeho zaazen v rmci budouc dramaturgie T 1. Take te uvauji u pln o vem, co pipad v vahu. Na druhou stranu, prvoplnovit zmnit modertory okoukan za neokoukan, kte se stejn za pl roku taky okoukaj je vc, kterou dlat nechci a nebudu. Ano, pokud budeme mnit obsah, dramaturgickou strukturu, budeme mnit i formu. Pokud by dolo na vmnu modertor, zejm byste ty stvajc vyuil pro njak jin formty v rmci T. Jsou pece jenom uritou znakou veejnoprvn televize. Ano, oni jsou znaka T a jak je znm, jsou to chyt a slun lid, profesionlov. Rozhodn to jsou lid, o kter by T nemla pijt. Nepotebuj oni sami profesn zmnu? Nejsou sami unaven po tolika letech moderovn Udlost? Osobn si myslm, e profesn zmnu potebuje as od asu kad. Myslm, e svm ivotem to dvm pomrn jednoznan najevo. By v jednom ppad pila zmna, kterou jsem nedal a kter m samotnho zaskoila. Ale to, co kte o modertorech Udlost, meme ci o spoust dalch zamstnanc T. Pokuste se pod T 24 vrtit redakci aktuln publicistiky, kter se od ledna letonho roku v rmci restrukturalizace nastartovan Jim Janekem pesunula pod editelstv vvoje novch formt na velk Kavky? Souasnou strukturu povauji opravdu za nevyhovujc. U jsme se o tom s generlnm editelem bavili a j osobn jsem pesvden, e dojde ke zmn a nebude to dlouho trvat. Zpravodajstv, respektive redaktoi T 24, vyrb nkolik poad denn i pro T 1, a nejde jen o hlavn zpravodajskou relaci Udlosti. Jde o poady, kter vyslaj soubn oba tyto programy. Potte s njakm tlumem tohoto soubnho vysln tho obsahu? A bude T 24 pipravovat pro T 1 njak poady na kl, ani by je sama vyslala? Omlouvm se, nevm, jak je pesn souasn stav, ale jsem pesvden, e regionln zpravodajstv a hlavn zpravodajsk relace vyslan v novm proveden mus zstat na T 1. Samozejm o tom, kolik zpravodajstv je teba na T 1, budeme jet hodn diskutovat s Petrem Dvokem, Milanem Fridrichem a dalmi. O tchto dvou relacch jsem naprosto pesvden, e na T 1 zstanou, vechno ostatn je otzka, na kterou zatm nemm odpov. Na zatku letonho roku tu byly pokusy pesunout Udlosti v regionech pouze na T 24, kter vedly k dramatickmu snen jejich sledovanosti. Pak se vrtily i na T 1. Podle vs tam tedy pat? T 24 vysl pro jinho divka ne T 1. To je mi jasn, ani bych vidl vsledky vzkum. T 24 je specializovan kanl a m na uritou clovou skupinu jako vechny ostatn zpravodajsk kanly. Take esk televize a jej veden si mus poloit otzku, o kolik zpravodajstv divk T 1 stoj a jak by mlo vypadat. Jsem pesvden o tom, e regiony a hlavn zpravodajsk relace tam bt mus. Osobn bych asi doporuoval i nkter dal relace. Teba Reportry T? Reportry T do toho nepotm, te opravdu mluvm o zpravodajstv. Reporti T ale urit mus zstat na Jednice v njakm divcky atraktivnm ase.
Kdy u nich zstanu, mli by bt Reporti T vyslan soubn i na T 24, nebo alespo reprzovan na zpravodajskm kanlu? Nebo tam nesed, protoe T 24 je zpravodajsk a nikoli publicistick kanl? Nevad mi tam. Sice jsem ekl, e si nejsem jist nktermi magazny na T 24, na druhou stranu magazny jako takov mi obecn nevad. V nkterch asech je dokonce i finann vhodnj zaadit jejich reprzy ne vyslat zprvy. Hovo pro to nejen sla nklad na vysln, ale i sledovanost. Spousta televiz u ns i jinde ve svt se star dobe i o lukrativn asy reprz, stejn jako o asy premir. Myslm si, e Reporti pat jednoznan na T 1, ale jsou pouiteln i pro T 24. Bylo by to smyslupln vyuit. Plat to sam i pro poad 168 hodin? Maj ho vyslat oba programy? Plat. Z mho pohledu je poad 168 hodin jednoznan jednikov magazn, a potom je u otzka dal programov politiky, zda se nco rozhodneme vyslat exkluzivn pouze na T 1. Mn osobn premira na Jednice a s rozumnm odstupem reprza na T 24 v horizontu jednoho nebo dvou dn nevad. Ale budou asi i jin nzory, a pedpokldm, e budou stejn legitimn vyargumentovan jako ty moje. Jak se vm lb nov podoba Otzek Vclava Moravce? Nevidl jsem je. A vroky Vclava Moravce ped volbou generlnho editele T, kdy veejn kritizoval vaeho pedchdce v ele T 24 Romana Brade? Pijde vm astn, e modertor politick diskuse kritizuje veden programu, na kterm se vysl jeho poad, notabene kdy editel toho programu kandiduje na generlnho editele? Leton volbu provzela celkem vypjat situace. Dvm se na to z pohledu Vclava Moravce. Pro nj to byl zpsob, jak vyjdit svj nzor. Jak to bylo dl interpretovno v rznch medilnch zkratkch, ve kterch n svt bohuel ije, je druh vc. Kdy te km, e mi to pilo v podku, koleduji si taky o to, aby se modertoi vyjadovali na moji adresu. Je jednoznan, e hierarchie mus existovat, ale vroky Vclava Moravce jsou ospravedlniteln atmosfrou, kter volbu generlnho editele provzela. Vclav Moravec tak mluvil obecn o tom, e T 24 zbyten zve do rznch diskusnch poad bhem tdne vysok politiky a tm je vytlouk z jeho nedlnch Otzek. Navrhoval, aby chodili sp do nich. Mli by se vznamn politici objevovat sp v prestin nedln diskusi a ne v poadech T 24 pes tden? S Vclavem Moravcem o tom lta diskutuji, bavili jsme se o tom v dob, kdy jsem byl v T a nepestali jsme ani potom, co jsem z Kavch hor odeel. Co je lidsky cenn zjitn. Myslm si, e to, co navrhoval, je zase troku pozmnno onou mediln zkratkou. J bych sp tuto diskusi chpal jako diskusi o tom, zda nen v eskm zpravodajstv pli pepolitikovno. A jestli se z toho troku nevytv svt sm pro sebe. To je jedno hledisko. A druh je, e ijeme v opravdu hodn hyperinforman dob, take kdy se nco stane, potebujeme reakci a potebujeme ji hned. Kdy ji nebudeme mt hned, budeme a druz. Je to tedy problm, o kterm se bude hodn diskutovat a obvm se, e nikdo v naem medilnm svt nen tak chytr, aby na nj dal jednoznanou odpov. J ji nemm. A ti, kte se tv, e ji maj, a se tak tv. U jste s Milanem Fridrichem, novm editelem programovch okruh T, probrali ppadn zmny v hlavn zpravodajsk relaci Udlosti? Ano, oba napklad velmi dobe vme, e startovat Udlosti po Veernku je nesmysl. Teba moji chlapci se na Veernka nedvaj, a nepamatuji se, e by se na nj nkdy njak zsadn dvali. Je neastn startovat hlavn zpravodajskou relaci z pohdky pro dti. Obecn si myslm, e v programov politice plat to, e nemete na obecn zamenm kanlu vyslat pro jednu clovou skupinu a pak ji totln zmnit a vyslat pro pln jinou clovou skupinu. Je teba, aby ty pechody byly postupn a dret se pokud mono jedn skupiny. S Milanem Fridrichem o tom diskutujeme a jet diskutovat budeme, tm se na to. Vm, co bylo za poprask, kdy jsme li se zatkem Udlost na 19:00 a kdosi napsal do novin, e kdo hne s Veernkem, zni T a jej veden spadne do zhuby. Tady se vytv ikony, kter u jsou v 21. stolet docela peit a tak troku falen. Ano, vysln pro dti m smysl, ale myslm si, e Veernek v 18:45 na T 1 smysl nem. Petr Dvok ve svm kandidtskm projektu zmnil, e by chtl poslit regionln redakce zpravodajstv na kor centrly v Praze. Zmioval, e by se chtl podvat na vytenost krajskch redakc a doplnit je o dal redaktory, aby se mohli zamit i na regionln kulturu. Je to podle vs schdn?
Osobn jsem velk stoupenec regionlnho vysln, a to nejenom v rmci velkch kamennch studi v Brn a Ostrav. Monost je spousta. Myslm si, e vyslac plocha by se pi dobr vli nala, ale my jsme se o to sam dlouh lta snaili, kdy jsem jet byl na T 24 a myslm si, e jsme mli vsledky. Ona tu dokonce existovala relace, kter se vnovala kulturnm udlostem v regionech, ale brzy vzala za sv. Kvli sledovanosti. To ani nevm. Myslm si, e zastoupen region na kanlech T m bt dan nejenom silnjm zastoupenm T v regionech, ale i silnm lobbingem v Praze. To znamen, e v Praze mus regiony, a to mluvm o nezpravodajskm vyuit redakc, zastupovat njak siln dramaturg s regionlnm uvaovnm. Nkdo, kdo je pinejmenm uvaovnm tak siln, jako teba Adam Komers coby f regionlnho zpravodajstv T. Myslm si, e kdy se vytvo jakkoli siln regionln zastoupen T, teba v Pardubicch, ti lid, pokud za n v Praze nebude nkdo bojovat na centrle programu, skon jako neastn parta, kter m pocit, e se s n nikdo nebav a e jim neberou jejich npady. To je moje zkuenost, a jak kvm, jen idiot popr slu vlastn zkuenosti. Pojme k personlim na T 24. Ponechte si Karla Novka ve funkci fredaktora? Chystm se s Karlem Novkem v pondl potkat (rozhovor vznikal ve tvrtek 6. jna 2011, pozn. red.). Vae vztahy ve zpravodajstv T, kdy jste zakldal T 24, nebyly ideln. Za vaeho veden Novk musel odejt z prask centrly do ostravsk T, kde vedl redakci zpravodajstv. To je zase troku mtus. Prvn zmr odejt do Ostravy vzeel od Karla Novka. e jsem si potom pivedl vlastnho fredaktora a Karel Novk zstal v Ostrav, to u byl opravdu mj zmr. J za to nemu, prost jsem zvykl pracovat s lidmi, kter si sm vyberu. Vude, kde jsem psobil, to tak bylo. Kde tomu tak nebylo, nefungovalo to. Dal setrvn Karla Novka ve zpravodajstv T je otzka toho, jak se mezi sebou dohodneme. Pokud by Karel Novk nezstal fredaktorem T 24, chtl byste si ho ponechat alespo v rmci zpravodajstv T? To uvaujete pli daleko. Logicky se nabz jet jedna otzka: potte na msto fredaktora s Michalem Petrovem, kterm jm byl v dob, kdy jste zakldal T 24? Ne. Aspo ne do struktur, za n budu odpovdat. By si myslm, e Michal Petrov je lovk s velkm potencilem. Nkter mdia dokonce spekulovala o tom, e funkce fredaktora T 24 zanikne. Uvaujete tmto smrem? Potebuji se seznmit se souasnou strukturou T 24. Existuj rzn monosti, jak by mohla fungovat, na druhou stranu, pokud by se mla odpovdnost editele zpravodajstv do budoucna rozit i o aktuln publicistiku, nen fyzicky mon, aby to jeden lovk usledoval. Vm v pyramidln strukturu. ili by byl fredaktor zpravodajstv, fredaktor aktuln publicistiky a k nim mon i fredaktor sportu, jako tomu bylo do konce loskho roku? Ne, vvoj smuje sp k tomu, e sport zstane samostatn. Sport je vznamnm divckm artiklem. To, e se tsn po startu T 24 podailo zprovoznit T 4, byl velk poin. Na druhou stranu si myslm, e editel zpravodajstv bude mt dost prce se samotnm zpravodajstvm a aktuln publicistikou, take to nen vc, o kterou bych njakm zpsobem usiloval. Mon to me nastat, ale j o to opravdu neusiluji. Michal Kubal by se ml brzy vrtit ze Spojench stt, kde je stlm zpravodajem T. Potte s nm do veden zpravodajstv? Ped odchodem do USA byl fem redakce zahraninho zpravodajstv. Michalu Kubalovi zbv v USA jet tm rok a pl, to nen krtk doba. Kdy jsem se ptal vaeho pedchdce Romana Brade na informaci, kter kolovala T, e se chyst pedasn sthnout Michala Kubala z USA, ekl mi, se m ze Stt vracet u pt rok.
26
e by ml bt Michal Kubal staen pedasn z USA, jsem slyel taky. To by byl vyloen hrostratovsk poin. Michala Kubala nechci sthnout dv, pokud by si o to tedy sm neekl. Rozhodn ne, protoe to je lovk na svm mst. Z Novy ke konci jna odchz reportr Ji Hynek. Mohl by se objevit v T? Ji Hynek je ikovn a vrazn reportr a nevyluuji, e se potkme a promluvme si. Foto: Ondej Hot, DigiZone.cz URL| http://www.digizone.cz/clanky/ct-24-misto-udalosti-treba-dokumenty-rika-samal/
Nova ve zlch asech

11.10.2011
Ale Borovan
E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace
Hned v vodu je teba zdraznit jednu vc: televize Nova je i pes urit pokles vkonnosti a ob zadluen stle dobrm strojem na penze, kter do znan mry dr mateskou CME nad vodou. Zrove se ale nyn ocit v nejhor pozici za poslednch nkolik let. Zcela osamocen mus dnes Nova bojovat v nkolika velkch bitvch najednou. Podepsaly se na tom jak okolnosti, kter me televize ovlivnit mlo (stav ekonomiky, tahy konkurence), tak i rozhodnut managementu, v nm hraje prim krtkozrak umanutost superfa Adriana Sarbua. Ztrta tahu na branku a nesrozumitelnost strategi kdysi brilantnho mozku Novy je asi nejdleitj aktuln zprvou pro potenciln investory. Zrdn peoplemetry Nejvt prvih mus Nova eit na poli nejcitlivjm: v oblasti men divckho zjmu. Nejde jen o to, e stanici dlouhodob padaj sla (kde jsou ty asy, kdy jej podl na sledovanosti pesahoval 40 procent). Nov se i hor vsledky da solidn prodvat inzertnm zadavatelm. m dl vtm okem je vak momentln zablokovan tendr Asociace televiznch organizac (ATO) na vbr nov firmy pro peoplemetrov men. Zstupci esk televize, Primy i Asociace komunikanch agentur v hodnotc komisi kvli na dosavadnho provozovatele, firmu Mediaresearch. Jedin Nova se z dosud nevysvtlench dvod postavila na zadn. Pitom si mus uvdomovat rizika takovho postupu: hrozba prvnch krok ze strany Mediaresearch, znevrohodnn celho vzkumu a neitelnost stanice z pohledu medilnch agentur. Navc slova editele Jana Andruka o nutnosti novho tendru zablokovala jakkoli uvliv een. Bu si Nova tuto variantu prosad za cenu absolutnho neptelstv ostatnch hr, anebo ji neprosad, m pizn oslaben vlastn pozice. Konkurence na och Kauza tendru ATO vznamn zhorila i atmosfru uvnit samotn televize. Management Novy toti pomrn dramaticky vyhodil vedouc vzkumnho oddlen Renatu Tmovou a dalho vzkumnka Vclava Prejzka. Znamen to, e Sarbuovy nlady dopadaj nejen na vrcholn manaery, ale u i na zkuen televizn odbornky. Samozejm, editel Novy Andruko m pravdu, e zamstnanci by mli bt loajln. Jene je tk bt loajln k neiteln firm. Personln tahy Adriana Sarbua jsou dal velkou hrozbou pro Novu. Kdy se superf na podzim 2010 louil s dlouholetm editelem televize Petrem Dvokem, naprosto neodhadl jeho schopnosti a ambice. Rok pot mu Dvok spolu s dalmi novky pmo ped oima (z Novy je pes vltavsk dol vidt na Kav hory) stav stanici, kter m solidn anci podkopat pozice komern stanice. Finann dobe zajitn Dvok toti nem jinou motivaci ne presti v esk televizn brani. A tu si zsk jedin vybudovnm kvalitn, lapajc televize. Inzertn apetit K tomu si pipotme rostouc podl Primy a jej spnou strategii mench tematickch stanic, co je oblast, v n Nova fatln zaspala. Na makroekonomick rovni ns pak zejm ek pelmel bankovn a dluhov krize a sten bankrot Evropsk unie, co opravdu nejsou faktory, kter by podporovaly chu inzerent utrcet.
Seteno a podtreno, oekvan zlom v postaven Novy na trhu, ji dlouho prorokovan jejm bvalm editelem Vladimrem eleznm, je podle veho tady. Nejvy management televize zatm psob dojmem, e na nj nen pli pipraven. Foto popis|
Nova vrac do provozu RedNews.cz, pnsk magazn s nahmi dvkami

11.10.2011
Ondej Aust
mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Oproti verzi ped temi lety chyb videozprvy s modertorkami, kter se postupn svlkaj. Komern televize Nova resuscitovala znaku RedNews, kter j na jae 2008 zajistila publicitu pi spoutn informan-zbavnho portlu TN.cz. Dnes stejn jako tehdy jsou hlavn soust RedNews obrzky nahch dvek. Ped temi lety navc provzely na webu zpravodajskmi videosouhrny, pi nich se postupn svlkaly. Tuto praxi Nova neoivila. RedNews.cz nyn profiluje jako pnsk magazn, s materily taky o autech, technologickch novinkch nebo adrenalinavch sportech. Modern mu se u dvno nezajm jen o holky, fotbal, auta a pivo. Proto tenm nabzme opravdu irok spektrum tmat, k Pavel Krbec, editel sekce internetu a ostatnch interaktivnch slueb. RedNews je pkladem modernho portlu pro mue, mn. Restart RedNews Nova podpo sout o holic strojky i pokerov sady. RedNews na jae 2008 rozjdl jako tehdej f internetu Novy Zdenk mal, fem Novy byl v tu dobu Petr Dvok. Dnes se oba sna pozvednout eskou televizi - Dvok jako erstv generln editel, mal coby editel zpravodajstv. URL| http://www.mediar.cz/nova-vraci-do-provozu-rednews-cz-pansky-magazin-s-nahymi-divkami/
U dt vtz Animek nad tradinm Veernkem

11.10.2011
Lucie Potolkov
novinky.cz str. 0 Kultura Mdia a komunikace
Veernka z esk televize por ve sledovanosti Animek z TV Barrandov. Kreslen psmo seril sleduj vce dti od 4 do 14 let, vychz to ze statistik peoplemetrovho men sledovanosti. Novinky o tom informovala spolenost Media Master. Veern Animek jednoznan por Veernek, a to jak u nejmench dt 4-9 let (12,1% vs. 8,5%), tak u vech dt 4-14 let (8,5% vs. 5,5%) a vtch dt 10-14 let (3,8% vs. 1,6%). "TV Barrandov pebr roli T1 jako hlavn stanice zamen na dti. Svj podl postupn navyuje od zatku roku 2011, a to na kor prv T1, ale sten i z Novy," ekl Martin Prochzka z firmy Media Master, kter zpracovv statistiky pro TV Barrandov. Sledovanost poad v dob 1. 9. - 10. 10. 2011 Poad/vk divk 4-9 let 4-14 let 10-14 let
Veernek (T1) 49 300 56 600 7 300 Animek (veern, od cca 17.50) 70 600 87 800 17 200 Animek (rann, od cca 6.20) 29 500 37 600 8 100
28
Zdroj: ATO-Mediaresearch "TV Barrandov se sna profilovat jako mlad stanice zamen na rodiny a dti, co se j v ppad nejmench divk mimodn da. V z doshl podl na sledovanosti v clov skupin 4 - 9 let hodnoty 25,1%, m poprv porazila dosud vedouc Novu (21,3%) a stala se tak ldrem trhu, zejmna dky rozenmu psmu Animku, kter startuje ji od 17.50 hodin," dodal Prochzka. V psmu primetime je podl nejmench dt dokonce 33,4%. Tento trend pokrauje i v jnu, kdy v prvn dekd si TV Barrandov pozici ldra trhu jet vce upevnila (podl 25,8%). O vjimen siln pozici stanice v tomto nejmladm divckm segmentu svd i fakt, e v ebku nejsledovanjch poad na vech TV za z pat Animku prvnch 50 mst. U dt ve vku 4-14 let je pozice Barrandova dky podlu 16,7% rovn vjimen. Dr se druhho msta za Novou, s vraznm nskokem ped T1. Podl dtskch divk jednotlivch stanic v procentech 1. 9. - 10. 10. 2011 Stanice TV Barrandov NOVA 20,31 T1 15,61 AtMedia Prima 6,44 Prima COOL Nova Cinema T4 1,19 Prima Love T2 0,93 T24 0,49 Ostatn TV 4-9 let 4-14 let 10-14 let 25,30 23,76 11,90 9,43 8,70 5,32 2,62 2,01 1,07 1,15 0,76 11,29 16,93 27,31 8,06 9,87 11,03 8,93 3,59 2,84 1,73 1,39 1,04 10,68 8,29 10,32 12,66 4,60 2,42 10,04
Zdroj: ATO-Mediaresearch Poad Animek je blok animovanch pohdek, kter vysl TVB od zatku svho vysln, resp. tden po startu od 17. 1. 2009. Nejprve byl ve vysln jen o vkendu rno. Kad den se vysl Animek od 1. nora 2010. Postupn se zvyovala stop poadu, tedy poet pohdek, kter se v bloku vyslaj. V souasnosti b Animek dv hodiny v rannm bloku (od 7.15) a ve veernm bloku (od 17.45). Veernek v paprov epici se na obrazovce tehdej eskoslovensk a nynj esk televize objevuje s desetiminutovou pohdkou dtem na dobrou noc tsn ped 19 hodinou nepetrit od ledna 1965. Veden T zvauje, zda jej nepesune z prvnho programu T na jeho druh program. Dal dv velk esk soukrom televize se na nejmen divky nezamuj. Do svch program zaazuj dtsk pohdky pravideln na vkendov dopoledne. V hlavn veern vyslac as se tedy jedn o souboj Veernku s Animkem. URL| http://www.novinky.cz/kultura/247090-u-deti-vitezi-animacek-nad-tradicnim-vecernickem.html
estka opustila vilu v Dykov ulici

11.10.2011 Tdenk Rozhlas str. 6 Aktuln z Vinohradsk Ren Kok Mdia a komunikace
Je to dm,ve kterm se odehrl kus rozhlasov historie,i msto,kde se narodil esk gnius a vdesk rodkJra Cimrman. Noblesn prvorepublikov vila v Dykov ulici slo 14 na praskch Vinohradech slouila v poslednch letech jako sdlo eskho rozhlasu 6. Od 3. jna vysl tm tto analyticko-publicistick stanice z
hlavn rozhlasov budovy na Vinohradsk td. Sdlo v Dykov 14 bude nyn zejm prodno. Usnesla se na tom Rada eskho rozhlasu,kter letos v noru uloila tehdy prozatmnmu a dnes ji dnmu editeli Petru Duhanovi,aby do ervence zahjil ppravu prodeje budovy. esk rozhlas jet zv,zda se historicky cennho objektu skuten zbav.Veden eskho rozhlasu usnesen vnm,zrove vak vnm i hodnotu a minulost tto budovy. esk rozhlas se proto co-by odpovdn hospod chce v-n zabvat vedle varianty monho prodeje i dalmi variantami jinho smysluplnho vyuit tto budovy, uvedl ve vyjden pro server Medi.cz editel Odboru komunikace a vnjch vztah eskho rozhlasu Ren Zavoral. Vila v Dykov 14 byla postavena roku 1936 podle architektonickho nvrhu Vclava Pulcmana (z pvodnho zazen se dochovala vstupn hala s devnm obloenm a krbem a v prvnm pate bval lonice se zrcadlem,vestavnmi atnky a freskami). Postavit si ji nechala idovsk rodina Krausovch. Vtina jejch len zahynula za druh svtov vlky (dm v t dob zabralo gestapo,kter po osvobozen vystdaly zvltn sovtsk jednotky Smr hledajc pedvlen rusk emigranty) a zbytek rodu,kter se rozhodl vy-sthovat na Nov Zland,,vmnou za zskn vysthovaleckho pasu vilu za symbolickou cenu odprodal sttu. Stt nsledn budovu pevedl do majetku armdy a usdlila se v n Armdn redakce eskoslovenskho rozhlasu,na kter by-la vila pevedena roku 1956. Prv tehdy se v Dykov 14 zaal rodit ojedinl tvr genius loci,,kter domu vydrel do dnench dn. Armdn redakc proli kupkladu bsnk Karel iktanc,reportr Karel Kyncl i herec a scenrista Zdenk Svrk. S posledn jmenovanm je spojena historick chvle, kterou Dykovkazaila 29.jna 1966,kdy se zde konala zakldajc schze Divadla Jry Cimrmana. V srpnu 1968 odtud vyslalo posledn svobodn studio eskoslovenskho rozhlasu. Dykova 14 je spjata tak s dopravnm rozhlasovm vyslnm. V roce 1974 se tu zrodila redakce Zelen vlny Hvzdy. Po sametov revoluci se sem nasthovala esk redakce Rdia Svobodn Evropa,jej vysln se postupn pevtlilo do dnenho eskho rozhlasu 6. Nevm,zda a jak se atmosfra tohoto zvltnho msta promtla do naeho vysln. Pokud ano, pak myslm,e pozitivn,vtm odstupem od dn,je nkdy psob nalhavm dojmem,akoliv nemus bt vbec dleit,rozlouil se s Dykovou slo 14 fredaktor estky Daniel Raus. Foto popis| Dm,kterm prochzely djiny. Z vily v Dykov 14 na praskch Vinohradech vyslal esk rozhlas 6 naposledy 2..jna. Foto popis| Pamtn deska pipomnajc narozen Jry Cimrmana
Stanice Ro lze poslouchat pes mobily bez specilnch aplikac

11.10.2011 Zpravodajstv TK str. 0 ece med pcl Mdia a komunikace
Praha 11. jna (TK) - esk rozhlas (Ro) spustil nov mobiln rozhran pro poslech svch celoplonch i specilnch stanic. Lid je tak od nynjka mohou poslouchat na vech mobilnch telefonech s pipojenm Wi-Fi nebo s datovm paulem, ani by si k tomu museli stahovat speciln aplikaci. Mobiln web Ro i jeho nov mobiln rozhran vyvinuli programtoi eskho rozhlasu bez externch nklad. TK to dnes oznmilo tiskov oddlen Ro. "Vychzme tak vstc velkmu mnostv uivatel, kte si nechtj zatovat svj pstroj stahovnm dalch aplikac a nebo jim to jejich mobil ani neumouje," uvedl ke sputn mobilnho rozhran editel internetu Ro Alexandr Pcha. Stanice Ro mohou lid z mobilu poslouchat ve formtech MP3, AAC a WMA, a to v kvalitnm streamu nebo v datov spornch verzch. Na mobilnm telefonu je teba zadat adresu rozhlas.cz a posluchai budou automaticky pesmrovni na mobiln verzi webu. V hornm menu je teba kliknout na odkaz Poslech a zvolit si poadovanou stanici. U kadho formtu jsou vysvtlujc lnky, v ppad obt lze pes formul zaslat dost o pomoc. esk rozhlas dle zdokonaluje sv bezplatn mobiln aplikace pro rozen chytr telefony iPhone americk firmy Apple a pro iroce pouvan operan systm Android od spolenosti Google. Pipravuje tak novou poslechovou aplikaci pro dal bn mobiln operan systmy Windows Phone 7 a Symbian 3. V listopadu spust verzi internetovho pehrvae pro klasick potae, kter integruje poslech ivho vysln vech stanic Ro a bohatho Audio Archivu iRadia Ro. pcl dvd
Cas| 12:10
Nejoblbenjmi modertory se stali Lucie Vborn a Ji Pomeje

11.10.2011
ver
Zpravodajstv TK str. 0 dsc spl Mdia a komunikace
Podbrady 11. jna (TK) - Nejoblbenjmi rozhlasovmi modertory jsou Lucie Vborn z eskho rozhlasu 1 - Radiournlu a Ji Pomeje z Frekvence 1. Vsledky posluchask ankety Modertor roku 2011 vyhlsila Asociace rozhlasovch organizac dnes na zahajovacm veeru 28. ronku Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio, kter pod esk rozhlas (Ro). Podle mluvho Ro Ren Zavorala do ankety pilo v z 29.900 hlasovacch SMS, zastnit se mohl kdokoli. "Hlasovn, tak jak dopadlo, ukazuje otevenost soute a irokou klu v oblbenosti modertor. Prolnaj se zde velice odlin nry moderovn, uvedl Michel Fleischmann, f esk poboky francouzsk mediln skupiny Lagardere, kter provozuje mimo jin rdia Frekvence 1 a Evropa 2. Vtinu mst v prvnch destkch musk i ensk kategorie ankety si rozdlily prv Frekvence 1 a esk rozhlas. Modertoi a modertorky Frekvence 1 obsadili pt mst, jejich kolegov z Ro 14 a jedno msto zskal pro Rdio Impuls Vclav Moravec. "Mm obrovskou radost, e se vtznou modertorkou roku stala Lucie Vborn a e z tch, kte postoupili do TOP 10, byla vtina z eskho rozhlasu. Svd to o vysok profesionalit naich zamstnanc a spolupracovnk, ekl generln editel eskho rozhlasu Peter Duhan. Druh msto mezi mui obsadil Ruda z Ostravy z Frekvence 1. Za sebou nechal napklad i Karla Gotta, kter na stanici esk rozhlas 2 - Praha moderuje hudebn poad Zptky si dm tenhle film, nebo Vclava Moravce. Gotta dostaly hlasy poslucha na pt msto, Moravce na sedm. V destce nejoblbenjch modertorek zskala druh msto Jana Knkov a tet Diana Kobzanov, ob z Frekvence 1. Pi slavnostnm veeru tak generln editel Ro uvedl do Sn slvy ti rozhlasov legendy - bsnka, publicistu i reisra Ro Brno Antonna Pidala a in memoriam novine a publicistu Jiho Jee a novine a politika Jiho Dienstbiera. Byla rovn udlena Cena Karla Kyncla pro nejlepho zahranin-politickho zpravodaje i publicistu, kterou letos dostal pekladatel, novin a modertor Ro 6 Libor Dvok, jen se dlouhodob zamuje na Rusko a pilehl postsovtsk oblasti. V rmci festivalu Prix Bohemia Radio se dnes konala i sout rozhlasovch reklam na akci nebo poad s nzvem Minutov ance. V dalch dnech bude pehldka pokraovat soutemi rozhlasovch her, vetn pohdek, v kategorii Krlovsk disciplna a dokument s tmatikou svta dt a mldee v mezinrodn kategorii ivot na startu. Ve stedu 12. jna dopln program slavnostn kest novho CD Karla Gotta Sentiment. Gott si pi tto pleitosti zazpv s Big Bandem eskho rozhlasu. ver dr Cas| 21:12
Hlsme zmny v teru

12.10.2011
filip pospil
A2 str. 33 Mdia Mdia a komunikace
Vystd bezvld v eskm rozhlasu ostr kurz? Staronov generln editel eskho rozhlasu se usazuje pevnji v sedle. Kam hodl zamit a na em bude etit? Na devtm zasedn Rady eskho rozhlasu 22. z 2011 radn bez vtch diskus schvlili manaerskou smlouvu novho editele veejnoprvnho mdia Petera Duhana. Duhan, kter byl jmenovn u 28. ervence a pedtm instituci pldruhho roku doasn dil, tak m konen alespo na pape sv jist smlouvu na est let a sto edest tisc korun msn zkladnho platu. Radn ervencovou personln volbou odkvali tak projekt
staronovho hlavnho manaera a na poslednm jednn odsouhlasili t jeho nvrh zmny Statutu eskho rozhlasu. Jak reformy podle tchto dokument rozhlas ekaj? Kdo bude nmstek? Posledn pravy statutu pinesou zmny v zen organizace a pro editele pleitost zbavit se manaer, s nimi nechce dl spolupracovat, a obklopit se tmi, kte maj jeho dvru. Proti navrhovanmu snen potu vedoucch sek a nmstk ze esti na ti (sekce strategickho rozvoje, sekce programu a sekce provozn), radn nic nenamtali. Choulostiv se ovem zd bt otzka, kdo na rozhodujc ti msta dosedne. I kdy radn veejn piznvaj novmu editeli prvo vybrat si sv lidi, zrove se tko vzdvaj pleitosti mu do nominac mluvit. Pedsedkyn Rady eskho rozhlasu Dana Jaklov podotkla, e tuto vc bude na svm zasedn probrat jet pedsednictvo Rady. Duhan sm chce nov nmstky jmenovat do zatku listopadu. Udlme to jinak Jet zsadnj zmny Duhan ohlsil ve svm projektu v oblasti programu. erstv potvrzen generln editel, jen ped svm prozatmnm generlnm editelovnm zastval post programovho editele rozhlasu, chce zabrnit dalmu poklesu poslechovosti veejnoprvnho mdia pestavnm programu do ty zkladnch okruh. Z programu souasn Dvojky (stanice Praha) by rd vytvoil hlavn Nrodn okruh, kter bude zamen na stedn a star vkov skupiny a vyslat bude i poady regionlnch studi. Z dnenho Radiournlu by ml vzniknout druh program, stanice pro posluchae mezi dvacet a tyiceti lety s vtm podlem zbavn hudby. Souasn Vltava m bt petransformovna na arte program s vtm podlem vn hudby. A tvrt program by ml bt stanic mluvenho slova, kter bude vyslat na frekvencch nynj Dvojky. sten m pevzt roli nynjho programu Rdio esko a eskho rozhlasu 6. Jak Duhan v srpnu uvedl v rozhovoru pro Mdi. cz, ml by se tento program vyznaovat blokovm uspodnm a vedle zpravodajstv a publicistiky vyslat i dokumenty, featury a dokonce dramata. Proto by se st dramat, ze souasnosti teba, pesunula z Trojky [Vltavy pozn. F. P. ] na stanici mluvenho slova, vysvtloval Ondeji Austovi Peter Duhan. Spory, kter v minulosti probhaly okolo dalho osudu stanice Radio Wave zamen na mlad posluchae, chce editel eit alamounsky: Stanice, kter by vznikla na pdorysu dnenho Radiournlu, by clila na mlad, od 20 do 40 let. Wave by mohl bt digitlnm klonem tto stanice. Na vechny tyi popsan programov moduly lze navovat digitln stanice, jako to dl Vltava, to je racionln a finann nenron. Pltvat se u nebude Clem plnovanch prav, kter maj bt zavreny do t let, nen jen zvit poslechovost, ale pedevm uetit. Napklad jen pravou fungovn regionlnch studi a zpravodajstv v rmci Nrodnho okruhu chce Duhan uspoit a sto milion korun. A to i tm, e si budou redaktoi odbavovat poady sami a pebyten pracovnci se propust. spory jsou v rozhlase nepochybn nutn u jen proto, e se podle Duhana lta zbyten pltvalo. Napklad pi nkupu techniky, kter se poizovala bez dlouhodobjho plnu a rozmyslu, nebo v oblasti autoprovozu: mnoho ze sto dvaceti nakoupench aut stlo, nikdo je nevyuval. Jet vt problm byl ale s velkmi investicemi. Pes drahou rekonstrukci hlavn budovy na Vinohradech v n chybj nkter zcela zkladn zazen, jako je napklad velk centrln newsroom. A jak piznal Duhan pi poslednm jednn Rady, velk otaznk se vzn i nad termny sthovn do zrekonstruovanch prostor. Zjistilo se toti, e nainstalovan vzduchotechnika je pli hlun a ru vysln. Nprava dlouhodobch nevar, kter pokraovaly i za Duhanova prozatmnho editelovn, jist nebude jednoduch. Je ale nutn u proto, e pjmy veejnoprvn instituce z inzerce a rozhlasovch poplatk, jak vyplv z Rozboru hospodaen za 1. pololet 2011 tak schvlenho na posledn Rad, nedosahuj stanovench rovn plnu. Foto popis| Carlos Maiques: tyruk, 2002
Nejvy patro: Kamil Levinsk, esk Radiokomunikace

12.10.2011 T 24 str. 20 21:10 Ekonomika Mdia a komunikace
Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 32
V oblasti telekomunikac a radiokomunikac se Kamil Levinsk pohybuje 9 let. Po studiu ekonomie na Technick univerzit v Ostrav sice nastoupil jako auditor do Ernst & Young, ale u v roce 2002 se stal editelem internho auditu spolenosti Eurotel. Pozdji foval tvaru pro integraci procesu a kvality ve stejn firm s novm jmnem, Telefnica O2. V eskch Radiokomunikacch, kter jsou pedevm poskytovatelem televiznho a rozhlasovho vysln, pracuje od kvtna 2007. Psobil v pozici vkonnho editele pro obchod a marketing, od srpna letonho roku je generlnm editelem cel spolenosti. Jako zstupce generln editelky se v minulosti podlel na realizaci ady zsadnch strategickch rozhodnut, pechod do nejvy pozice by tak neml bt pro nj ani pro firmu dnm okem. Pane editeli, vy jste pebral firmu v pomrn dobr ekonomick kondici. Nicmn neekaj ji asi pln lehk chvle. Te zsadn krok, ke ktermu dojde, tak bude pln vypnut analogu. Co to pro firmu znamen? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Tak znamen to pro ns pokraovn nov ry, kdy kon vlastn ra starho analogovho vysln, kter tady bylo vce ne 40 rok, a pokrauje vlastn ra novho modernho televiznho vysln, kter je charakteristick tm, e je kvalitnj a nabz divkm vt programovou nabdku. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Co to znamen technicky. Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Technicky to znamen, e jsme museli vechny vyslac lokality upgradeovat, museli jsme na vtin z nich vymnit antnn systmy, mon si pamatuje, na Praze-msto jsme mnili antnu ze zatku digitalizace. Je to kol, kter je nesmrn nron na koordinaci. A samozejm jsme museli vymnit veker vyslac technologie. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Jak to pedstavovalo nklady? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Pedstavovalo to nklady, kter se bl miliard korun. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------esk radiokomunikace jsou sprvcem t st, takzvanch multiplex. Pedpokldm, e prv ten penos signlu, kter zajiujete v tchto stch, tak je to, co vm pin nejvt zisky? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Tak je to hlavn oblast podnikn eskch Radiokomunikac. Nicmn esk Radiokomunikace vyuvaj ji existujc infrastrukturu a u souboru v, tak i optickch ptench st a mikrovlnnch st, aby poskytovaly nejenom vyslac sluby, ale i sluby telekomunikanho a v posledn dob i sluby z oblasti informanch a komunikanch technologi pro sv korportn a velkoobchodn zkaznky. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Nicmn nen dnm tajemstvm, e Multiplex 3 je skoro przdn pot, co skonilo vysln televize Z1 a Public TV. Jak vs to postihlo? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Tak samozejm ta skutenost nebyla pln pozitivn. Nicmn my se sname tu ztrtu tchto zkaznk njakm zpsobem nahradit a od bezna tohoto roku vyslme v Multiplexu 3 tet program televize Prima. Nedvno jsme vstoupili v Praze a ve stednch echch do Multiplexu 3 s programem televize Metropol a doufme, e budeme mt pekvapen do konce roku a uvidme v sti 3 dal programy. Libue BAUTZOV, redaktorka
-------------------Ty nov televize by mly bt placen nebo nezakdovan. Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Ty nov televize, se ktermi jednme, a jsou vechny neplacen televize. My vnmme potencil placen televize. Nicmn si myslm, e to bude a v novm nstupnickm standardu v DVB-T2. Nikoliv v Multiplexu 3. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Kdy jste zmnil DVB-T2, tak vy provdte te njak zkuebn testovac vysln. S jakmi vsledky a co bude dl? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------esk Radiokomunikace v kvtnu 2010 jako prvn ve stedn a vchodn Evrop spustily vysln v novm nstupnickm standardu, kter se od toho starho li pouze tou dvojkou. Ta dvojka umouje ve sv jednoduch podstat to, e jste schopni do danho multiplexu umstit vc program a potenciln programy ve vysokm rozlien. Jsme ve spoluprci s eskm metrologickm institutem a eskm telekomunikanm adem spustili test z Prahy a jsme ve finln fzi toho testu. Zvrem toho testu by mlo bt pijet jednotnho standardu, kter by byl zvazn jak na stran provozovatel st, m jsou esk Radiokomunikace, tak hlavn na stran vrobc tak, aby zazen, kter se do esk republiky piv nebo dov, bylo schopno tento standard pijmout. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Jet mi eknte k tm digitlnm televizm. Pro myslte, e jich nevzniklo vc a jak to bude vypadat dl? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------S 11. listopadem tohoto roku, kdy dojde k vypnut analogovho televiznho vysln na vtin zem esk republiky, nastane ukonen takzvanho reimu licencovn, to znamen, jakkoli subjekt, kter bude chtt vyslat v digitlnm multiplexu, me po dohod s eskmi Radiokomunikacemi do tohoto multiplexu vstoupit a m garanci, e v tomto multiplexu zstane. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------No, me. Ale budou takov zjemci? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------My oekvme samozejm zvednut, zvednut reklamnho trhu. U te je pozorovat oivenj zjem ze strany i zahraninch subjekt o to, co se v esk republice dje, jak je reim registrace, ppadn licencovn a jak jsou podmnky, jak jsou podmnky vysln v digitlnch multiplexech. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------esk Radiokomunikace na zatku letonho roku zmnily majitele. Dosavadn vlastnk, Fondy rizikovho kapitlu prodaly svj stoprocentn podl investinm fondm Macquarie Infrastructure and Real Assets Europe. Na zamen eskch Radiokomunikac se ale nic nezmnilo. Krom hlavn innosti, zajiovn analogovho a digitlnho vysln, poskytuj mimo jin tak telekomunikan sluby pro korportn zkaznky, zajiuj internetov pipojen a nabzej komplexn datov een. Nov se pustily do slueb, pro kter se vil nzev cloud computing. esk Radiokomunikace ped nedvnem rozily svoje sluby o takzvan cloud computing. Je pravda, e jste to naped vyzkoueli sami na sob? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Je to pravda. Dve ne jsme chtli vstoupit na tento rostouc fragment trhu, tak jsme si ekli, e to vyzkoume nejprve na sob a pot po odladn drobnch dtskch nemoc jsme se rozhodli to spustit na trh. Veronika HUDEKOV, redaktorka -------------------Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 34
D se vlastn u vs ct, kolik jste uetili, co vlastn jste vechno pevedli do toho "hromadnho skladu"? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------My jsme pevedli veker regionln servery, kter jsme mli umstny v rznch lokalitch, vlastn do jednoho centrlnho msta, kter je zde pod ikovskm televiznm vyslaem. Do jednoho een, ve kterm jsme vytvoili takzvan virtuln servery. Dolo k vrazn spoe kolem 8 milion korun a k velmi rychl nvratnosti vloench prostedk. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Jakou to pedstavovalo celkovou investici, abyste mohli zat poskytovat tyhle nov sluby? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Investice v du destek milion korun. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Co konkrtn si k vm vechno klienti mohou pevst? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Mohou si k nm pevst fyzickou infrastrukturu, to znamen, pokud provozuj, a u to jsou njak aplikace, nebo databze na nkterch fyzickch serverech, kter mus obnovovat, ty servery maj njak, njakou svoji ivotnost, urit potebuj njak datov loit. Vtinou nejsou vyuvny pln na sto procent, mohou tm pdem tyto servery zkonsolidovat a umstit je k nm a vyuvat skuten tu kapacitu, kterou potebuj. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------A kdy jste to u zaali nabzet, je o to zjem? Ptm se proto, e v tom je pomrn velk konkurence, zaaly to nabzet i ostatn telekomunikan firmy. Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Zaaly to nabzet mon i ostatn telekomunikan firmy. Nicmn to een, kter nabzme my, je jedinen, je to nejlep een, kter je v souasn dob dostupn na trhu. A my jsme tu slubu spoutli zatkem z a sami jsme byli pekvapeni, jak, jak zjem tahle sluba vyvolala. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Ta spora je asi pochopiteln. Ale pece jenom diskutuje se o bezpenosti dat, kdy svoje data ze sv firmy pevedu nkam jinam. Jak si mu bt jist, e se nkde s nimi nco nestane? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Je to skuten oblast, kterou klienti zmiuj jako jednu z hlavnch, kter brn v souasn dob rozvinut cloudovch slueb. Nae datov centrum je vlastn umstno pod v, kde mme napjen ze tyech stran. To znamen, u ns de facto nehroz ztrta data dostupnosti. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------My jsme u zmnili to, e vy jste pebral firmu v dobr kondici a s dobrmi vsledky. Jak se vechny tyhle zmny, o kterch u jsme mluvili a kter jet pijdou, projev v hospodaen eskch Radiokomunikac? Jednak investice do cloud computingu, jednak pechod na digitalizaci. Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Investice do cloud computingu je pro ns stle oblast rstov, ale ne svm potencilem tak velk, jako je rozhlasov a televizn vysln, kter stle tvo naprostou vtinu treb. Co se te digitalizace, je ped nmi
nelehk kol, a to je digitalizace rozhlasovho vysln, kde to, co se povedlo v oblasti televiznho vysln, ns ek v oblasti rozhlasovho, a to je vc nsledujcch mon 5 - 10 let. Libue BAUTZOV, redaktorka -------------------Jak oekvte vsledky na konci roku? Kamil LEVINSK, generln editel, esk Radiokomunikace -------------------Tento rok byl specifick tm, e vlastn e nm odeli z multiplexu dva zkaznci a zrove tento rok bude de facto poslednm rokem, kdy nm plynuly vnosy z analogovho televiznho vysln. Take ty vsledky nebudou na takov rovni, na jakm byly v loskm roce. Nicmn ten pokles nebude tak vrazn.
T 1 v ter poprv klesla s podlem na dosplm publiku pod 10%

12.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Neastn terky na prvnm programu esk televize pokrauj. Tento tden se T 1 v prmrnm celodennm podlu na dosplm publiku poprv propadla pod hranici 10 procent, kdy si ji v prmru zapnulo pouze 9,55 procenta divk starch patncti let, kte trvili as u televize. To je zatm nejni denn hodnota T 1 v historii. Jednice ubral krom komernch televiz i sestersk kanl T 4, kter veer vyslal kvalifikan zpas esk fotbalov reprezentace na Euro 2012 s Litvou. T 4 dky penosu z litevskho Vilniusu doshla celodennho podlu 7,12 procenta na dosplm publiku a velmi se tak piblila vsledku T 1. U mladch divk ve vku od 15 do 54 let byly celodenn vsledky obou program tm vyrovnan: T 1 doshla 8,67 procenta, T 4 pak 8,06 procenta. editel programovch okruh T Milan Fridrich odmtnul tern vsledek T 1 pro DigiZone.cz komentovat s tm, e za Jedniku je odpovdn jej vkonn editel Radan Dolej. T 1 v ter veer vyslala od 20 hodin penos z vyhlaovn eskch "ekologickch Oscar" E.ON Energy Globe Award R a pot rovn ivou talk show Pokondr Live, kter za krtkou dobu sv existence sklidila velkou kritiku - i od souasnho fa T Petra Dvoka. V dob fotbalovho penosu na T 4 klesl podl Jedniky na dosplm publiku na pouhch pt procent. Z hlediska veejn sluby je vyhlaovn "ekologickch Oscar" alias EGA (Energy Global Awards) idelnm programem pro televizi veejn sluby. Poad s edukativnm pesahem o uitench ekologickch projektech, dobe obsazen modertory: Jan Buda a Klra Issov, interprety: Tom Klus, Vivaldianno, atd., ale naprost propadk u divk, kte v ase Ordinace v rov zahrad vyaduj sp Mal pitaval z velkho msta (skoro 17 procent share) nebo Kolo pln hvzd (pes 20 procent share). Znovu se ukazuje, jak je T 1 zraniteln, opust-li svho tradinho divka a denn share pod 10 procenty je vnm varovnm ped podobnmi experimenty, ekl serveru DigiZone.cz vkonn editel T 1 Radan Dolej. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/ct-1-v-utery-poprve-klesla-s-podilem-pod-10-pct/
Kde vude v esku mete naladit digitln rozhlas? Podvejte se

12.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Ji 2,8 milionu obyvatel esk republiky me naladit pozemn cestou digitln rozhlasov vysln. Prv tolik lid je v dosahu vyslacch st pbramsk spolenosti Teleko, kter jako prvn zahjila letos v dubnu dn zemsk digitln rozhlasov vysln v tuzemsku. Momentln je lze naladit v Praze a sti stednch ech, na Pbramsku, v Brn a irokm okol a na Ostravsku. V dalch tech krajch se Teleko chyst vysln zahjit v nejbli dob.
36
Teleko je dritelem individulnho oprvnn pro zemsk digitln rozhlasov vysln v Praze a letos tato spolenost zskala v tendru eskho telekomunikanho adu (T) kmitoty pro krajsk rozhlasov multiplexy v Jihomoravskm, Moravskoslezskm, steckm, Libereckm a Krlovhradeckm kraji. Prv pro n Teleko podalo Radu pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) o rozen zemnho rozsahu vysln praskho a pbramskho multiplexu s programy eskho rozhlasu a mosteckho rdia Gama. Krom toho Teleko podalo Radu, aby mu registrovala pevzat vysln program RTL 102,5, RTL Groove, RTL Classic, RTL ItalianStyle, Radio Vaticana. Radn vechny dosti Teleka odsouhlasili minul tden, zmnn zahranin rdia ji v stch tto spolenosti vyslaj. Firma nyn pipravuje zahjen rozhlasovho digitlnho vysln v severnch a vchodnch echch. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/kde-vsude-v-cesku-muzete-naladit-digitalni-radia/
Dvok prov brnnsk studio T

12.10.2011 E15 str. 7 Krtce >abo Mdia a komunikace Praha l f brnnskho studia esk televize Karel Burian dnes podle veho neproije pjemn den. Na nvtvu do Brna toti osobn pijede nov editel T Petr Dvok. Ten se pitom netaj tm, e dlouho plnovan projekt stavby novho studia T v Brn podrob psn provrce. Denk E15 ji dve napsal, e projekt v prbhu let vznamn nabobtnal: z pvodnch 450 milion korun bez DPH se rozpoet vyplhal a na 600 milion bez DPH. Prodej stvajcch budov T v Brn ml pvodn vynst 250 a 300 milion, nyn se pot jen se 178 miliony korun. Vstavbu povaoval za rizikovou pro finance T i pedchoz editel televize Ji Janeek. Dvok redukc stvajcho projektu me zabt dv mouchy jednou ranou. Jednak si udl oko u sti Rady T, kter projekt ve stvajc podob povauje za mrhn penzi koncesion. Rovn me zskat destky milion korun, kter mu nyn zoufale chyb pro vrobu poad. Kritice byly podrobeny i nkter poady, u kterch podepisovalo smlouvu brnnsk studio. Napklad jde o poad Mal farma, jeho dly dodv firma Czech info lobbisty Jaroslava Berky. Rozpoet 42 dl piel na 11,6 milionu korun. Dvok se ve svm kandidtskm projektu zavzal snit za dva a ti roky reijn nklady T o sedm a deset procent a personln nklady o tyi a est procent. *** Nklady na projekt novho brnnskho studia T v prbhu let narostly z 450 milion na 600 milion korun
Televize Nova zlikviduje dv dcein firmy

12.10.2011 e15.cz str. 0 Technologie a mdia Mdia a komunikace
Struktura skupiny firem kolem televize Nova se zjednodu. Podle daj z obchodnho rejstku se spolenost CET 21 rozhodla zlikvidovat dv dcein firmy Zmna a Takov normln rodinka. Nova je ovldala prostednictvm produkn firmy Media Pro Pictures (MPP). Zmna a Takov normln rodinka vznikly vdy z dvod produkce stejnojmennho filmu. Nova oba snmky prostednictvm MPP koprodukovala, v dcerch j vdy patilo 51 procent. Zbylch 49 procent dreli rovnm dlem et filmov producenti Rudolf Biermann (spolenost In Film) a Tom Hoffman (Infinity Prague). V prbhu uplynulch msc Nova provedla operace, bhem kterch vykoupila minoritn podly a doplnila jejich zkladn kapitl souhrnnou stkou 61 milion korun 13,7 milionu pro Takov normln rodinka a 47,5 milionu pro firmu Zmna. Restrukturalizace skupiny bude pokraovat, jet letos by mla bt dokonena fze CET 21 s firmami Mediafax,
BLOG Internet a Jyxo. URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/televize-nova-zlikviduje-dve-dcerine-firmy-707971
Reporti oteveli kauzu IZIP. f VZP si stuje na T. Wollner: Zbablost

12.10.2011
jih
parlamentnilisty.cz str. 0 Kauzy Mdia a komunikace
Kauza elektronickch zdravotnch knek je skandalizac a interpretovnm skutenosti naruby ze strany esk televize, tvrd editel Veobecn zdravotn pojiovny Pavel Hork v dopise pro sprvn a dozor radu VZP. Podle dramaturga poadu Reporti T Marka Wollnera jde ale o typick projev zbablosti, kdy veejn initel alibisticky svd svou chybu na novine. Omlouvm se, ale za vechno me veejnoprvn televize. I tak by se dal interpretovat dopis, kter lenm sprvn a dozor rady Veobecn zdravotn pojiovny poslal jej editel Pavel Hork. V nm pouze piznv, e jim mohl dve poskytnout informace, kter by jim umonily uinit si rychle nzor na to, co je pedmtem kampan kolem elektronickch zdravotnch knek ve sdlovacch prostedcch. O dopise vm. Je to typick projev zbablosti, kter je u naich veejnch initel bn. editel VZP se sice v dopise omlouv za vlastn chybu, ale pak ji alibisticky svede na novine, kte ji objevili," k pro ParlamentnListy.cz Marek Wollner, dramaturg a modertor poadu Reporti T, kter jako prvn poukzal na nov vvoj v kauze IZIP. Podle fa VZP jde o skandalizaci a pekrucovn naruby editel Hork ale v dopise tvrd, e pozice VZP je dky vtinovmu podlu v IZIP poslena. Se znalost tchto fakt bylo pro mne tko pedstaviteln, e tento velkm silm vyjednan stav by se mohl stt pedmtem kampan, kter bude ve interpretovat pln naruby a pesvdovat veejnost, e nkupem akci se VZP dostala do nevhodn, arbitr hrozc situace, kde se ji neme v budoucnu svobodn rozhodovat," pe Hork o tom, jak mu report T zavaila. I kdy ve dvou hodinovch sezench, kde jsem trpliv esk televizi odpovdal na vechny mon dotazy, tento dotaz tak zaznl, ml jsem za to, e vysvtlenm situace dospjeme k pravdivmu informovn veejnosti, a ne ke skandalizaci," uvd editel VZP, jeho pr ani nenapadlo, e by takov interpretace s hrozc arbitr mohla uspt. Reporti T maj pro strach udlno Pokud je f VZP pesvden o skandalizaci a interpretovn naruby ze strany esk televize, nabz se otzka, zda si na postup jejch redaktor nechce stovat u Rady T. Je to osobn dopis pana editele lenm sprvn a dozor rady, take jeho obsah neznm a nemohu ho tud komentovat. Ale nemm takovou informaci, e by se VZP chtla s njakou stnost na Radu esk televize obrtit," reaguje pro ParlamentnListy.cz mluv VZP Ji Rod. Tm Reportr T vak i s touto monost pot. Stnosti k rad bych se nedivil, lid jako Hork je poslaj v nadji, e jejich vliv je dleitj ne vcn obsah jejich stovn. Ale neobvm se toho, protoe dnou chybu jsme neudlali krom toho, e prost dlme svou prci, za kterou ns plat koncesioni," konstatuje pro ParlamentnListy.cz Wollner. Pln znn dopisu: Praha 6. 10. 2011 Ven lenov sprvn a dozor rady VZP R, dovolte mi oslovit vs v souvislosti s medilnmi vstupy poslednch dn, kter vs jist znepokojily, a protoe pokozuj dobrou povst VZP, zcela oprvnn poadujete vysvtlen.
Chtl bych se vm omluvit za to, e takov situace vbec vznikla. Jsem pesvden, e jsme k tomu nezavdali dvod, pesto piznvm, e jsem vm mohl ji dve poskytnout informace, kter by vm umonily si rychle uinit nzor na to, co je pedmtem tto kampan ve sdlovacch prostedcch. Pedevm bych chtl zdraznit, e prvn situace z pohledu smluvnch vztah a ppadnch rizik z nich vyplvajcch, a z pohledu suverenity a volnosti rozhodovn sprvnch orgn VZP vzhledem ke spolenosti IZIP, a.s., se kapitlovm vstupem do tto spolenosti nijak nezmnila. U vbec na tento stav nem dn vliv to, od kterho vlastnka VZP nakoupila poadovanch 46 % akci spolenosti IZIP, a.s. V tto transakci je VZP investorem, kter zskv ve spolenosti majoritu, a je to naopak VZP, kter by se mohla domhat ochrany tto investice. Investici uinila v dobr ve, a pokud by poslze zjistila, e zskala akcie, kter nejsou prost prvnch vad, bemen atd., domhala by se na prodejci svch prv. Proto, kdy byly smlouvy o prodeji akci pipravovny prvnky, VZP si adou ustanoven vytvoila pojistky prv proti tmto ppadnm rizikm. K tmto pojistkm pat zejmna to, e i kdy byly kupn smlouvy podepsny a VZP ji nyn disponuje hlasovacmi prvy k 51 % akcim spolenosti IZIP, a.s., jsou akcie v advoktn schov do doby, ne si VZP prov ve, co pokld za dleit provit nejen ve vztahu k tmto akcim, ale i ke spolenosti sam. Ve lht 90 dn prostm nevyzvednutm akci z schovy je mono celou transakci vynulovat a vrtit se k prvnmu stavu ped podpisem smluv. Pokud by v budoucnosti ped uplynutm platnosti stvajcch smluv byly tyto smlouvy ukoneny, sjednan rozvazovac podmnka opt navrac ve do prvnho stavu ped koup akci. To znovu znamen, e volnost VZP a jejich sprvnch orgn hodnotit stav projektu a vyvozovat z tohoto vyhodnocen zvry do smluvnch vztah, nen souasnm pevodem akci nijak omezena. Naopak, pozice VZP je dky vtinovmu vlastnictv vznamn poslena. Se znalost tchto fakt bylo pro mne tko pedstaviteln, e tento velkm silm vyjednan stav by se mohl stt pedmtem kampan, kter bude ve interpretovat pln naruby a pesvdovat veejnost, e nkupem akci se VZP dostala do nevhodn, arbitr hrozc situace, kde se ji neme v budoucnu svobodn rozhodovat. Skuten m nenapadlo, e takov interpretace me uspt, a i kdy ve dvou hodinovch sezench, kde jsem trpliv esk televizi odpovdal na vechny mon dotazy (a nejenom k tomuto projektu), tento dotaz tak zaznl, ml jsem za to, e vysvtlenm situace dospjeme k pravdivmu informovn veejnosti a ne ke skandalizaci a dajnmu investigativnmu odhalen toho, co bylo naprosto bez povimnut mdi zveejnno na webu spolenosti IZIP, a.s. vzpt po podepsn smluv. Mrz mne, e vroky bvalch vlastnk, evidentn ne pli spokojench s touto, pro VZP mnohem silnj pozic, pisply k spchu tto dezinformace. Co se te pedn zbvajcch akci zahraninmu subjektu, kter logicky, stejn jako VZP, m stejn prva souvisejc s nabytm akci, je teba ci, e nen nic neobvyklho na tom, e esk podnikatelsk subjekty (a IZIP, a.s. je pirozen inkorporovn jako esk podnikatelsk subjekt, toton jako v minulosti) obsahuj zahranin majetkovou ast. Je to zcela bn stav, kter existuje i u zdravotnickch zazen (u nkterch typ poskytovatel, kup. u laborato, tvo velmi vznamn podl trhu, ale stejn tak se vyskytuje u vech ostatnch skupin poskytovatel vetn nemocnic). U dodavatel zbo a slueb pro pojiovnu je to stav jet bnj. Vude tam by mohla mdia bt na poplach o hrozcch arbitrch. Pesto se toho nikdo neobv, protoe je kadmu zejm, e kdyby takov subjekt byl postien poruenm smlouvy i protiprvnm jednnm pojiovny, bezpochyby by se obrtil na soud, aby jeho prva vyplvajc ze smluv byla prosazena. pln stejn je situace ve vztahu k IZIP, a.s., kde se toho pesto bez skrupul vyuv ke kampani proti pojiovn. Je nemysliteln, e by se VZP jako instituce rozhodla poruovat smlouvy a nerespektovat prvo, a vystavovala se pak riziku soudnch spor a arbitr, a ji s kmkoliv. I v tch kauzch, kter byly projednvny ped sprvn radou, se vdy jak management, tak lenov sprvn rady nekompromisn dreli zsad prva. Je mi jasn, e jste byli jako lenov sprvn a dozor rady VZP nepjemn zaskoeni situac, kdy jste byli mdii dotazovni na nco, o em jste nemli dostatek informac, a co bylo podvno jako odhalen, a se jednalo o veejnou informaci. Rd odevzdvm plnou a dokonenou prci, a proto jsem chtl sprvn rad podat komplexn informaci v
okamiku, kdy budu mt k dispozici i vsledek due diligence spolenosti IZIP, a.s., tzn. i pehled a analzu subdodavatelskch vztah a nemajetkovch prv (kup. ve vztahu k uit patentu a otzek sprvy dat), a kdy budu moci navrhnout i strategii postupu do budoucna (kup. pevzet nkterch smluv se subdodavateli a dal zlevnn sluby). Podvn stench nebo prbnch informac vedlo v minulosti vtinou ke stejn negativn medializaci, jak jsme svdky nyn. Chpu vak, e jako lenov sprvn rady byste pak ale byli v mnohem komfortnj situaci pi dotazech novin, a opravdu m mrz, e jsem tyto informace nepedal v pedstihu. Vm, e moje vysvtlen i omluvu pimete, a budu pracovat na tom, aby co nejplnj informace ze vech potebnch hl pohledu byly zpracovny tak, aby je lenov sprvn a dozor rady dostali vdy co nejdve. Vm, e tento dopis bude vnmn s pochopenm, jak tato situace vznikla, a tak s pijetm faktu, e je upmnou snahou managementu pojiovny dbt jejch zjm a dobe ji spravovat. V dnen ekonomick situaci, a jak je vidno, i vnjm prosted, to nen lehk kol, a proto vs vechny dm o pochopen a podporu. Se srdenm pozdravem Pavel Hork URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1388&clanek=210750
Petr Dvok chce o novm studiu T v Brn rozhodnout do dvou msc

13.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Nov generln editel esk televize Petr Dvok by rd do dvou msc rozhodl o tom, jak budou vypadat v budoucnu nov studia tohoto veejnoprvnho mdia v Brn. Dnes o tom informuje tamn regionln ploha denku MF DNES. Dvok o svm zmru informoval vera, kdy se pijel do brnnskho studia esk televize podvat. Pi t pleitosti se setkal i se zamstnanci. Dnes m Dvok na programu podle serveru esk mdia nvtvu snmovnho volebnho vboru, kter se star i o mediln agendu v doln komoe Parlamentu. Poslanci se spolen s zstupci Rady T vrt k Vron zprv o innosti T v roce 2010. Volebn vbor byl toti s pvodn pedloenou beznovou zprvou nespokojen a dal od radnch jej doplnn. Na programu je dle projednn Vron zprvy o hospodaen T v roce 2011, kterou Rada T pedkld Poslaneck snmovn vdy do konce srpna, informuj esk mdia. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/dvorak-chce-o-novych-studiich-ct-rozhodnout/
esk televize prodvala sv nemovitosti pod cenou

13.10.2011 Majetek T V dob, kdy byl jejm fem Ji Janeek, prodvala esk televize sv nemovitosti za pekvapiv nzk ceny. Ve svm aktulnm vydn to zdokumentoval tdenk Ekonom. Napklad v roce 2006 prodala televize firm hotelira Viliama Sivka sv rekrean sdlo ve stedoeskch Jevanech za 12,8 milionu korun. K rozlehl vile z roku 1907 patil tak vce ne dvouhektarov pozemek. Spolenost Lucky Hunter (v pekladu astn lovec) ale dm loni prodala za 12 milion a ob parcelu si ponechala. Jevansk zastupitelstvo toti zmnilo zemn pln, take dnes na n Sivek plnuje zstavbu rodinnch dom. Na transakci me vydlat podle propot tdenku Ekonom a 50 milion. Podle Viliama Sivka vak nejde o tma, kter by ml dvod veejn rozebrat. Jak k, zdevastovan televizn arel si vyhldl, kdy kolem nj chodil deset let na houby. Sv dal plny prezentovat nechce. Tak jako
Ji Penika, Jan ttka
Hospodsk noviny str. 4 esko Mdia a komunikace
vy si jist spote, tak i pro m to pedstavuje jist druh spoen, uvedl pouze. Z hlediska dalho byznysu mu vak nepochybn hraje do karet i to, e se jeho manelka loni na podzim stala lenkou jevanskho zastupitelstva. Cel pbh ukazuje, jak se esk televize v e editele Jiho Janeka (2003 a 2011) starala o svj nemovit majetek. Mohla to bt ona, a nikoli Sivek, kdo by na pozemcch lecch v eskm Beverly Hills nleit vydlal. Kadopdn to vrh patn svtlo na mediln instituci, kter svmi poady tak rda jin pouuje o hospodrnosti. Dalm pkladem me bt tak chata v Bystrci nad Brnnskou pehradou, kterou od T koupil za 240 tisc politik ODS Michal Chldek. Odprodej nemovitost televize u plnuje i jej nov editel Petr Dvok. Bude mt tedy anci prokzat, e budovy a pozemky je mon zpenovat vhodnji a itelnji. Vce tte ji tento tvrtek v tdenku O autorovi| Ji Penika, Jan ttka autori@economia.cz
Majetkov se nespojujeme, tvrd o svch firmch fky Ringieru a televize Barrandov

13.10.2011
Ondej Aust
mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Digitln Barrandov je v rozjezdov, ztrtov fzi, naopak esk Ringier ml loni zisk pes pl miliardy. Zvsti o majetkovm vstupu esk poboky vcarsko-nmeckho vydavatelstv Ringier Axel Springer (Blesk, Reflex, Sport i ABC) do digitln televize Barrandov skupiny ocele Tome Chrenka, kter se vera zaaly it Prahou, ob strany popraj. Tvrd, e o tom serizn nejednaj. Ptali se m na to u asi tyi novini," pisvdila dnes v krtkm rozhovoru s Mdiem generln editelka televize Barrandov Janka Vozrov. S Ringierem Barrandov podle jejch slov jedn pouze o marketingovmediln spoluprci" na pt rok, tedy podpoe svch poad v titnch titulech Ringieru. Na dotaz, zda se Ringier m stt majitelem Barrandova, Vozrov odvtila ne, urit ne". Tak Libue muclerov, generln editelka eskho Ringieru, u vera v telefonickm rozhovoru z Vdn popela, e by jej firma mla zskat majetkov podl v televizi Barrandov. Jak hospoda Digitln stanice Barrandov odstartovala v lednu 2009 jako plnoformtov konkurence Novy a Primy. Jej kumulovan ztrta za roky 2008, 2009 a 2010 in 860 milion K, koncem letoka doshnout tm miliardy. Situaci ji zkomplikovala erstv novela zkona o esk televizi, kter odebr reklamu mimo jin z veejnoprvn T1. Barrandov proti tomu protestuje, tvrd, e jako zanajc stanici ji zkon znevhoduje oproti zaveden Nov i Prim. Teba f Novy pitom povauje za pravdpodobn, e vtina penz, o kter od pt roku pijde T, se pelij na Novu a Primu. Naopak Ringier byl loni v dobr kondici, skonil s istm ziskem 552 milion K, o rok dv 371 milion K. URL| http://www.mediar.cz/majetkove-se-nespojujeme-tvrdi-sefky-ringieru-a-televize-barrandov/
Hlasit reklam vyhlsil otevenou vlku

13.10.2011
VIKTOR CHRST
Valask denk str. 2 Valasko Mdia a komunikace
Napajedla - Jist to tak dobe znte. Z pohodl domova sledujete svj oblben televizn poad, kdy vtom jej
peru dlouh blok reklam. Ty nejene asto necitliv zashnou do dn na obrazovce zpravidla v tom nejlepm, ale nezdka jsou nepjemn i pro sluchovody divk. Televizn reklamy jsou toti oproti filmm vrazn hlasitj. To vyburcovalo Petra Kraju z Napajedel k tomu, e nepjemnm reklamnm spotm vyhlsil otevenou vlku. Jakmile zane reklama, vtina divk mus shnout po ovladai nebo tu vouc reklamu vydret, vysvtluje Kraja, kter ve vci zalarmoval i Radu pro rozhlasov a televizn vysln. Odtamtud mi odpovdli, e by se musel zmnit zkon. Tak jsem se v loskm roce, spolen s nete, rozhodl oslovit spoluobany petic a navrhnout novelu pslunho zkona, vzpomn absolvent brnnskho Vysokho uen technickho. Zrove zaloil proti hlasit reklam i skupinu na Facebooku. Jak spousta lid v, Facebook je sociln s s velkm komunikanm potencilem, na co szme. Petic pak lze dobe ovit zjem spoluoban a lze j prokazateln doloit podporu danmu cli, objasuje Kraja. Lid ho podporuj Ten si zrove pochvaluje, e jeho boj se u ady lid dokal pozitivn odezvy. Jsem rd, e skupina Prosazen zkona o stejn hlasitosti reklamy a poad v televizi na Facebooku se velmi dobe chytla, m ji pes tinct set len, mne si spokojen ruce otec dvou dt. koda podle jeho slov naopak je, e lenov mlad osmncti let nepivedli star sourozence nebo rodie na webov strnky, kde je vyveno pln znn petice. I pesto pod n stle pibv poet podpis. Aktuln je jich u pes sedm set, vypotv Kraja. Petice je pr urena k pedloen do legislativnho vboru Poslaneck snmovny. Potebn zmny v zkon nejsou nijak sloit, take vm, e se nm poda pes vbor dostat novelu do snmovny, douf Petr Kraja, kter ale hned vzpt dodv, e z vych mst nem zatm dn reakce. Petici pochopiteln me podepsat prakticky kad. Sta, kdy zjemce zabrous na internetov strnky www.stophlasitereklame.cz a pipoj k dokumentu svj podpis. Obratem mu pijde ovovac email s odkazem, po jeho odkliknut dojde k pidn podpisu pod petici, vysvtluje postup napajedelsk podnikatel. Nen velkm pekvapenm, e ke Krajov iniciativ se zhy pipojilo tak jeho okol. Moji znm, ptel i rodina reaguj pozitivn a petici podepsali. Fand nm, protoe drtiv vtin z nich, alespo podle jejich slov, pli hlasit reklama v televizi vad tak, podotk Kraja. Ten svou anci na spch vid jako znanou, jde pr jen o to ji vyut. Musme sesbrat co nejvce podpis a nsledn pesvdit leny petinho vboru o nutnosti a jednoduchosti novelizace pslunho zkona. Vm, e se rozhodnou sprvn a e se nm ve poda dothnout do spnho konce, hled optimisticky dopedu velk fanda jazzrockov muziky. Dal formy protestnch akc v ppad nespchu ale neplnuje. Krom petice m ani dn jin momentln nenapad, uvauje Kraja, kter zvrem dkuje vem, kte si najdou pr minut u potae a petici podpo. Foto popis| O autorovi| Foto: Denk/Viktor Slvik Region| Stedn Morava
Nov f T Dvok krot sv vize: pro dtsk kanl hled msto i penze
13.10.2011
iDNES.cz, Hana Vlkov
zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprvy / Domc Mdia a komunikace
Jedenct dn po svm nstupu do esk televize se Petr Dvok piel pedstavit poslancm. A zkrotil ped nimi sv pvodn vize. Plny na dtsk program T3 pedlo nejdve na jae. Do t doby si mus nov editel ujasnit, zda na nj m vbec penze a prostor v teru. "Pot, co se nm poda schvlit rozpoet na pt rok, a pot, co se domluvme, jak bude fungovat finln manaersk struktura T, nastane analza, zda si takov kanl budeme moci dovolit," komentoval vznik T3 Dvok poslancm volebnho vboru, pod kter spad i tma mdi. Dvok nyn potebuje podle vlastnch slov nejmn osm msc na to, aby si zhodnotil, zda vize ptho vyslacho programu je ivotaschopn. "Te zjiuji, zda jsme technicky schopni ho umstit do multiplexu. O tom bude i st m diskuse s editelem eskho rozhlasu, protoe oni by museli uvolnit frekvence, aby se tam kanl veel," ekl iDNES.cz editel T.
Veden televize si tak nech v nejblich mscch zpracovat analzu toho, jak dtsk a vzdlvac poady jsou k dispozici v archivu a kter typy by se daly nakoupit na zahraninch trzch. "Podle toho cel namodelovan kanl spotme a uvidme, jestli nm to vyjde. A j bych chtl, aby nm to vylo," douf Dvok. kolstv jde dol, televize to sprav "Jsem trochu zaraen, e nm televize bobtn a bobtn," posteskl si poslanec SSD Vtzslav Jandk s tm, e mu ale chyb kanl vnovan kultue. Podle Dvoka takov nrst nen na kodu. "Pokud T ned naven koncesionskch poplatk, pak roste za stejn penze a to je sprvn," ekl editel. Zrove ujistil, e koncesionsk poplatky v dohledn dob nezdra. "T nen z hlediska hospodaen v dn krizov situaci. Hospodsky je saturovan, na t m z koncesionskch poplatk vce ne ti miliardy korun," popsal. Naopak komunistick poslankyn Ivana Lev odloila jakoukoliv skepsi vi T3 stranou: "Vtm mylenku kanlu pro dti, jsem z toho skuten naden." Podle n je to jedna z mla monost, jak dti a dospvajc vzdlvat. "kolstv jde katastrofln dol, nevme si nikdo rady, jak to zastavit. Televize by tomu mohla pomoci," dodala. Nov kanl si Dvok vysnil v projektu, kter byl soust jeho kandidatury na post generlnho editele T. U v nm upozornil, e jeho rozjezd bude podmnn technickmi monostmi. A tak slbil, e Rad T ho pedlo u pt rok. Ve tvrtek upesnil, e to bude ovem nejdve na jae. "Mm clem je nejpozdji do poloviny ptho roku pedstoupit ped radn T a seznmit je s vsledky analzy novho programu," podotkl. Dvok ve tvrtek tak piel ponkud pekvapiv s kritikou ternho veera na T1, kdy od 20 hodin bel penos vyhlaovn eskch "ekologickch Oscar" E.ON Energy Globe Award R. Jene divky program nezaujal a T1 se vbec poprv propadla u dosplch divk pod desetiprocentn hranici sledovanosti. "Situace, kdy T spadla ve sledovanosti pod 10 procent, protoe vyslala njak obskurn pm penos, by se nemla opakovat," slbil Dvok. URL| http://zpravy.idnes.cz/novy-sef-ct-dvorak-kroti-sve-vize-pro-detsky-kanal-hleda-misto-i-penize1zs-/domaci.aspx?c=A111013_141825_domaci_hv
Pesun Veernku te nen na poadu dne, ukliduje f esk televize

14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Ppadn pesun Veernku z programu T 1 nebo do jinho asu ne od 18:45, kdy ho Jednika aktuln vysl, nen na poadu dne. tenm zpravodajskho serveru iHNed.cz to v online rozhovoru ekl generln editel T Petr Dvok. Pesun Veernku jsem zmnil pouze v jednom rozhovoru, kde jsem ekl, e si umm pedstavit jeho pesun na nov vznikl dtsk kanl, a zane fungovat, tj. nkdy v roce 2013, uvedl nov f Kavch hor. Konkrtn v pedvolebn srii rozhovor DigiZone.cz s finalisty vbrovho zen na generlnho editele T Dvok ekl: Dtsk poady jsou dnes na Jednice rozhzeny takovm podivnm zpsobem. Kdo je chce sledovat, mus je ve schmatu sloit vyhledvat. Druh problm, kter tu vznik, je zk clen tchto poad na omezenou skupinu divk, zatmco T 1 by mla clit na irokou clovou skupinu. Kdy se podvte na prmrn vk divk T, kter se pohybuje okolo 54 let, je jednoznan, e v momentu, kdy Jednika vysl poad pro dti, vytv hodn velkou programovou dru. Pesun na dtsk kanl by pomohl jednak dtem, ale zrove i T 1, aby se jej programov tok a sledovanost stabilizovaly. Informace o ppadnm pesunu Veernku na program T 2 se objevily minul tden v nkolika rozhovorech se staronovm vkonnm editelem zpravodajsk T 24 Zdekem malem, kter povauje zaazen pohdky pro dti ped hlavn zpravodajskou relaci Udlosti na Jednice za neastn. Tady se vytv ikony, kter u jsou v 21. stolet docela peit a tak troku falen. Ano, vysln pro dti m smysl, ale myslm si, e Veernek v 18:45 na T 1 smysl nem, ekl mal tento tden v rozhovoru pro DigiZone.cz. Nov editel programovch okruh T Milan Fridrich pot informace o pesunu Veernku mrnil tm, e veden T uvauje o komplexn zmn podveernho vysln programu T 2, kde by mohlo vzniknout psmo pro dti. Do nj by se potom ppadn mohl Veernek pesunout. A po vzniku samostatnho dtskho kanlu T 3 by vechny dtsk poady veejnoprvn televize pely tam. V tomu ale management T potebuje podle Fridricha vypracovat analzy dopadu na stvajc programy T.
Dvok pot oznail informace o pesunech Veernku za mediln bublinu. Nikdy jsem nemluvil ani j, ani nikdo z mch spolupracovnk o jeho ruen nebo pesouvn do jinho asu. Cel kauza Veernek je jen nafouknut mediln bublina. V souasn dob mm v T k een adu mnohem dleitjch problm ne je prv Veernek, pi v ct k jeho vku a tradici, napsal tenm v online rozhovoru na iHNed.cz. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/presun-vecernicku-ted-neni-na-poradu-dne/
Pavel Zuna: Na Nov se vdycky delo, kdeto na Prim byl hlavn kldek
14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Do kritiky televize Prima, kde naposledy psobil jako fredaktor zpravodajstv a modertor hlavn zpravodajsk relace, se na enskm webu OnaDnes.cz pustil Pavel Zuna. Nkdej dlouholet tv Televiznch novin na Nov musela Primu opustit, kdy do n nastoupil nynj generln editel Marek Singer. Prima, a se snaila sebevc, byla vdycky sp ta druh liga. Ne proto, e by nemohla Nov konkurovat, ale e tam vdycky byli lidi, co to vzdvali pedem, e to ani nem cenu zkusit. Ono to taky bylo pohodlnj, prohlsil Zuna. Na Nov se delo, v Prim byl vdycky hlavn kldek. Nechci bt nespravedliv, mon se to zmnilo, ale podle m televizi, kter je schopn vyslat zoufalosti typu Volejte vtce, nikdo neme vnmat jako jedniku na trhu, dodal nkdej f zpravodajstv Novy i Primy. Za Zunova veden se zpravodajstv Primy pokusilo pmo konkurovat Televiznm novinm na Nov. Zprvy TV Prima pesunuly svj zatek na 19:30 a prvn den oslovily rekordnch 1,4 milionu divk. Jene dal dny u sledovanost klesala a Prima se nakonec musela se zprvami vrtit ped sedmou hodinu veer. Zuna si tak do Primy pivedl celou adu bvalch reportr Novy, vetn Jana Tuny, kter mu na Prim dlal zstupce fredaktora, nebo modertorky Mirky ejkov, s n znovu usedl za modertorsk stl. J jsem ji v naem poslednm spolenm angam na Prim prosadil pes velk pochybnosti veden, pak jsem se ji snail vemon dret, co nebylo vdycky snadn. Pak jsem odeel a nkde jsem si peetl, jak to te s "kamardkou Jitkou Obzinovou" budou dlat jinak a lp. Kamardka Jitka se j do msce zbavila a to je tak vechno, co o Mirce vm, ekl Zuna webu OnaDnes.cz. Po odchodu z Primy se Zuna s televiznm svtem rozlouil a podle svch slov momentln nesmuje do dnho mdia. Skonilo i jeho angam programovho editele internetov televize Stream.cz, kam si jej pivedl jej zakladatel a pvodn vlastnk Milo Petana. Vechno je to o njak nabdce. J sm se nikam vnucovat nemu, nechci a nebudu. Na druhou stranu, kdy teba v televizi vidm, jak blb zpracuj njak tma, kter m ohromn zajm, tak si km, e bych tam zas rd na chvli byl a ukzal jim to, piznal Zuna. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/zuna-na-nove-se-vzdycky-drelo-na-prime-ne/
Nova minul tden opt klesla na letn hodnoty, T 1 stoupla na jarn

14.10.2011 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace Trend pibliovn prmrnch tdennch podl dvou nejsledovanjch eskch televiz na dosplm publiku pokrauje. Prima sice minul tden neudrela svj podl nad hranic 20 procent, tentokrt j ale "pomohla" Nova, kter klesla na prmrn srpnov hodnoty. Prima se tak v nejir clov skupin, na kterou prodv reklamu, dr na dvou tetinch vkonnosti Novy. Pro tu jsou ale sla za divky star 15 let jen informativn, sama cl na mlad skupinu od 15 do 54 let. Primu minul tden sledovalo po cel den v prmru 19,79 procenta dosplho publika, co je o 0,34 procentnho bodu mn ne v pedminulm tdnu. V hlavnm vyslacm ase ale vystoupala na prmrnch 20,02 procenta. Prima Cool si v celodennch slech mrn polepila: o 0,16 procentnho bodu na hodnotu 3,58 procenta, zatmco
bhem prime time tradin klesla, tentokrt na prmrn podl 3,18 procenta. Dalho tdennho rekordu doshla Prima love, kter po cel den oslovila v prmru 1,60 procenta dosplho publika, tedy o devt setin procentnho bodu vce ne minule. Veer jej podl klesl na prmrnch 1,16 procenta. Nov se pli nedailo, v celodennch slech se propadla na hodnotu 27,52 procenta, co je o 0,87 procentnho bodu mn ne v pedminulm tdnu a nejm od poloviny srpna. V hlavnm vyslacm ase si ale Nova tradin polepila, tentokrt na hodnotu 33,31 procenta. Lpe se dailo Nov Cinema, kter poprv od poloviny srpna pekonala v celodennm podlu na dosplm publiku ptiprocentn hranici. Konkrtn doshla hodnoty 5,04 procenta, co je o 0,37 procentnho bodu vc ne minule. Podailo se j dokonce porazit televizi Barrandov. Ve veernch asech si Nova Cinema jet mrn polepila na prmrnch 5,10 procenta. Celodenn podly eskch televiz na publiku starm 15 let za minul tden. Zkratka ATM pedstavuje televizn stanice zastupovan agenturou Atmedia: ko, Spektrum, Minimax, Sport 1, TV Paprika, AXN, Film+, Disney Channel, Universal Channel, Spektrum Home, MGM a CS Film. (Zdroj: www.ato.cz) Pro eskou televizi byl minul tden celkem spn. Zejmna pro program T 1, kter se v celodennch hodnotch poprv od letonho dubna pehoupnul pes hranici 16 procenta. Jednika konkrtn doshla podlu 16,02 procenta, co je o 0,36 procentnho bodu vce ne v pedminulm tdnu. Ve veernch asech si polepila a na prmrnch 17,83 procenta, ale ani to j nestailo na Primu coby dvojku na trhu. Opanm smrem se vydala T 2, kter si v celodennm podlu na dosplm publiku pohorila o 0,38 procentnho bodu na 3,46 procenta. Veer dokonce a na 3,01 procenta, take se ped ni probojovala Prima Cool. Ostatn dva programy T minul tden mrn stoupaly. Zpravodajsk T 24 v celodennch slech o 0,19 procentnho bodu na hodnotu 4,40 procenta, zatmco ve veernch asech si tradin pohorila, tentokrt na podl 2,66 procenta. Sportovn kanl T 4 se v podstat drel na svm z pedminulho tdne: po cel den oslovoval v prmru 3,67 procenta dosplho publika, co je o pt setin procentnho bodu vce ne minule. Ve veernch asech si pak tyka pohorila na prmrnch 2,95 procenta. Pod hranici pti procent v celodennm prmrnm podlu na dosplm publiku klesla minul tden televize Barrandov, kter chce v letonm roce atakovat hodnoty mezi sedmi a osmi procenty. Konkrtn doshla hodnoty 4,86 procenta, co je o 0,18 procentnho bodu mn ne v pedminulm tdnu. Pro Barrandov to znamenalo sestup v ebku nejsledovanjch televiz na ptou pozici za Novu Cinema. V hlavnm vyslacm ase pokles Barrandova pokraoval, televize oslovila v prmru jen 3,93 procenta dosplho publika a zaala se blit hodnotm Primy Cool. Mal kabelov a satelitn televize, zastupovan agenturou Atmedia (ko, Spektrum, Minimax, Sport 1, TV Paprika, AXN, Film+, Disney Channel, Universal Channel, Spektrum Home, MGM a CS Film), doshly minul tden souhrnnho celodennho podlu 1,95 procenta, co je o est setin procentnho bodu vce ne minule. Bhem prime time vykzaly podl 1,21 procenta. Ostatn mal televize vykzaly souhrnn celodenn podl 8,15 procenta, o 0,49 procentnho bodu vce ne minule. Ve veernch asech doshly podlu 5,64 procenta. URL| http://www.digizone.cz/aktuality/nova-minuly-tyden-opet-klesla-na-letni-hodnoty/
Chrenek zvil snahu o prodej TV Barrandov

14.10.2011
Ale Borovan
E15 str. 1 Tituln strana Mdia a komunikace
Skupina investor veden miliardem Tomem Chrenkem zintenzivnila snahu o prodej digitln televize TV Barrandov. Management stanice zvil na podzim investice do vlastn tvorby o 100 procent, tak aby rostouc podl na sledovanosti (leton cl je 68 procent) zatraktivnil nabdku. B i jednn s potencilnmi zjemci. Podle nepotvrzench informac denku E15 projevili zjem o ztrtovou stanici dosud tyi investoi, mezi nimi i vcarskonmeck joint venture Ringier Axel Springer Media. Je to nesmysl, reagovala fka jeho esk poboky Libue muclerov na dotaz o koupi. Veden televize oficiln zachovv mlen. Nebudeme to komentovat, ekl mstopedseda pedstavenstva Barrandov Televizn Studio Janis Sidovsk. Podle zdroje denku E15 z TV Barrandov se strategick investor shn ji vce ne rok. Chrenek musel investovat do TV Barrandov od startu projektu vce ne 1,1 miliardy korun. V letech 2008 a
2010 doshla kumulovan ztrta spolenosti Barrandov Televizn Studio 860 milion. Barrandov Televizn Studio navc na konci uplynulho roku evidovalo zvazek ve vi 136 milion korun k sesterskm atelirm Barrandov Studio, jejich majitelem je rovn Tom Chrenek. Na vrub atelir se rovn platila rekonstrukce budovy, z n TV Barrandov vysl, a nkup televizn techniky, celkem za 161 milion korun. Pro leton rok je pro televizi naplnovn dal prodlek 120 milion korun. Do pvodnch byznysovch pln stanice, kter potaly s prodejem spolench balk reklamy Barrandova a esk televize prostednictvm spznnho medilnho zastupitelstv Media Master, zashla ped nkolika tdny novela zkon o esk televizi a televiznm vysln. Ta ru reklamu na veejnoprvnch kanlech T1 a T24. Tm se sniuje atraktivita spolench reklamnch balk, na trhu vak bude vce voln reklamy pro komern televize. Na druh stran me Chrenek investorm nabdnout pomrn solidn postaven stanice na trhu. Podle daj Asociace televiznch organizac inil loni podl TV Barrandov na sledovanosti 4,2 procenta. Dal procentn body navc by mla pinst szka na vy objem vlastn tvorby. Chrenkova televize spustila na podzim sitcom Ivana Mldka Noha 22, zbavn show To byl n hit a v ptek 28. jna pak odstartuje nov poad Splnn sny. Podle odhadu denku E15 by se investice do cel vlastn tvorby mohla na podzim pohybovat mezi 50 a 60 miliony korun. O autorovi| Ale Borovan, Praha
Vyhozen vzkumnci aluj televizi Nova

14.10.2011 E15 str. 6 Byznys >abo Mdia a komunikace Praha l Kauza vbrovho zen Asociace televiznch organizac (ATO) na provozovatele peoplemetrovho men bude mt prvn soudn dohru. Dva televizn vzkumnci Renata Tmov a Vclav Prejzek, kter Nova vyslala do hodnotc komise tendru, se hodlaj brnit proti vyhazovu z televize alobou. Podle vyjden obou by aloby proti zruen pracovnho pomru mly bt podny dnes. Nova se odbornk zbavila v polovin z v souvislosti s jejich postupem v komisi. Podle televize nedostaten hjili jej zjmy. Nova nesouhlas s konenm vstupem komise, kter doporuila vybrat dosavadnho realiztora men, firmu Mediaresearch. K novmu vvoji se televize Nova nechtla vyjdit. ATO vyhlsila tendr v objemu 300 milion korun bez DPH v kvtnu. Vtz m zajistit men v obdob 2013 a 2017. Celkem se pihlsily tyi firmy Mediaresearch, ACNielsen, GfK a TNS Aisa. Posledn ti uchazei byli komis vyazeni pro nesplnn podmnek zadvac dokumentace, co se nelb Nov. Nova se zbavila dvou odbornk v polovin z v souvislosti s jejich postupem v hodnotc komisi tendru na realiztora men sledovanosti televiz
Utajen reality show s pozemky

14.10.2011
Ji Penika
Ekonom str. 48 Mdia a komunikace
Utajen reality show s pozemky Na prodeji rekreanho arelu v Jevanech nevydlala esk televize, ale hotelir Viliam Sivek. Nejvt realitn klenoty vak na prodej teprve ekaj. Jevany u Prahy jsou oblbenm letoviskem eskch umlc a byznysmen. Obec obklopen lesy a rybnky je schopna bohatm lidem nabdnout nejen pjemn msto k it, ale i pleitosti k atraktivnm vdlkm. Dokladem toho me bt i Viliam Sivek, donedvna nejvznamnj esk hotelir (vechny hotely ze sv st EuroAgentur Hotels & Travel, krom pti praskch, prodal loni Rusm). Byznysmen, kter v Jevanech bydl, koupil ped pti lety za necelch 13 milion zdej rekrean stedisko esk televize. Dnes m podle zjitn tdenku Ekonom nakroeno k tomu, aby se mu realitn investice zhruba ptinsobn vrtila.
46
K zisku, kterho zejm doshne, stailo relativn mlo. Absence obchodnho ducha pvodnho majitele a vstcnost jevanskch politik. Ob podmnky byly naplnny. Neziskov televize Cel pbh ukazuje, jak se esk televize v e editele Jiho Janeka (2003 a 2011) starala o svj nemovit majetek. Mohla to bt ona a nikoli Sivek, kdo by na pozemcch lecch v eskm "Beverly Hills" nleit vydlal. Jde kadopdn o doklad neprofesionality dosavadnho televiznho veden. Vrh to patn svtlo na celou mediln instituci, kter svmi poady tak rda jin pouuje o hospodrnosti a transparentnosti. Otaznky zstvaj i nad nktermi dalmi podobnmi "vprodeji" nemovitost z Janekovy osmiletky. Teba rekrean arely Maanv Mln v Poszav, Svratka na Vysoin, Orlk u Orlick pehrady i chatu v Bystrci u Brnnsk pehrady esk televize nabdla k prodeji (a vtinu nsledn i prodala) prv letos na jae a v lt, na posledn chvli exeditelova psoben. Na rozdl od dvj tradin formy prodeje (Jevany i administrativn budova EKO proti vstupu do centrly T na Kavch Horch) se letos rekrean objekty nabzely zjemcm formou elektronick aukce. Pihou na dvryhodnosti je vak to, e spolenost Clanroy, kter aukce pod, m anonymn akcie na majitele a sdl v praskm palci Blank. Co je objekt, kter byl dlouh lta spojovn s lobbistou Romanem Janoukem, jeho zjem o budoucnost souasnch televiznch pozemk u Kavch Hor se stal veejnm tajemstvm. Nevm, komu nae spolenost pat, ekl tdenku Ekonom mstopedseda pedstavenstva Clanroy Zdenk Fridrich. Nov f T Petr Dvok, kter t plnuje odprodej nemovitost, m anci prokzat, e budovy a pozemky je mon zpenovat vhodnji a itelnji. Koist pro astnho lovce Vrame se ale do Jevan. Sivkova firma Lucky Hunter m spch zakdovn u ve svm nzvu. A tak kdy Rada esk televize 8. listopadu 2006 na svm zasedn odsouhlasila prodej rekreanho stediska do rukou prv tto spolenosti za 12,8 milionu korun, dn rozruch to nevzbudilo. Vdy cena stanoven znaleckm posudkem, kter byla rad pedloena, byla jet ni (10,2 milionu). "Ani si nevzpomnm, e jsme o nem takovm nkdy hlasovali," div se dlouholet radn Jan Proke, piem z jeho vyjden vyplv, e o existenci tohoto zazen neml ani tuen. Dokonce i mluv T Ladislav ticha uvedl, e souasn veden televize u o ppadu nic nev a proceduru vbru objasnit nedoke. I proto neukod nkter souvislosti pipomenout. Zmnn arel v centru obce, kousek od Jevanskho rybnka, nen rozhodn nezajmav. Je tvoen vilou Olga, sousednm menm domem a velkm pozemkem o velikosti 2,5 hektaru. Vila Olga z roku 1907, by nyn u omel, pitom pat ke klenotm mstn rezidenn zstavby. Navrhl ji architekt Josef Fanta, tvrce secesn budovy praskho Hlavnho ndra. e cel soubor m i v och nabyvatele vt cenu ne 13 milion, se ukzalo krtce po prodeji. "Firma Lucky Hunter ho obratem nabzela za 50 milion korun," tvrd jeden z vznamnch podnikatel ijc dlouh lta v Jevanech, kter v tto souvislosti nechce bt jmenovn, aby si v obci nedlal nepjemnosti. Sm se svho asu o vilu Olga zajmal, ale zskal pr z mstnch zdroj informaci, e objekt je ohroen restituc. Podobn vzpomnky tdenku Ekonom prezentoval i dal podnikatel. Ten tvrd, e firma Lucky Hunter arel hned po nkupu nabzela za 48 milion. Nejdve preparace, pot parcelace Sivkova firma nakonec arel nepeprodala vcelku, ale pila s racionlnjm eenm. Z velkho pozemku "vypreparovala" a prodala slo vilu Olga s jejm bezprostednm okolm. Podle katastru vilu loni koupili za 12 milion korun manel Vynovi z Jevan. Po tto transakci, kter hotelirovi Sivkovi de facto pvodn investici navrtila, zstal v jeho portfoliu jet velk dvouhektarov pozemek. A i ten me bt velmi slun zpenen. V roce 2008 toti obec Jevany na Sivkv nvrh zmnila zemn pln. Jak tdenku Ekonom potvrdil starosta Jaroslav vejda, nyn je ji nkdej rekrean pozemek uren k vstavb rodinnch dom. Obec odsouhlasila rozdlen na osm parcel, kad m pes dva tisce metr tverench. Vzhledem k mstnm cenm pozemk (2000 a 2500
korun za metr) lze snadno spotat, e prodejem tchto osmi parcel bude mon vydlat 40 a 50 milion korun. Tdenk Ekonom se na celou zleitost ptal i Viliama Sivka. Pro nj to ale pr nen tma, kter by ml dvod veejn rozebrat. Jak k, "zdevastovan televizn arel" si vyhldl, kdy kolem nj chodil deset let na houby. Sv dal plny prezentovat nechce. "Tak jako vy si jist spote, tak i pro m to pedstavuje jist druh spoen," k pouze. Z hlediska dalho byznysu mu ale nepochybn hraje do karet i to, e jeho manelka se loni na podzim stala lenkou jevanskho zastupitelstva. Posledn vyhrv Ve, co se stalo, me bt jen ukzkou podnikatelskho umu. Minimln jedna podezel okolnost ale pece jen zstala. Sivkova firma Lucky Hunter (s anonymnmi akciemi na majitele) byla podle informac tdenku Ekonom zaloena a po oficiln uzvrce soute na koupi tto televizn reality. Uzvrka byla na konci ervna 2006, piem Lucky Hunter byla zapsna do rejstku a na konci srpna. "Nevm, jak mohli vyhrt. J jsem svoji nabdku do televize poslal vas, na samm konci ervna, a nikdo mi na ni nikdy neodpovdl," podivuje se Pavel slavsk, kdysi f esk obchodn inspekce, kter se pr s dcerou o jevansk arel tak svho asu zajmal. Okolnosti pozdjho vzniku firmy Lucky Hunter neobjasnil ani Sivek, ani karlovarsk realitn odbornk Ivan ike, jeho kancel na prodeji rekreanch arel T spolupracovala. "U je to dvno, nepamatuji si na to," reaguje ike. Je si ale jist, e ve probhlo transparentn, vyhrla nejvy nabdka, piem konen slovo mla televize, nikoli jejich kancel zajiujc pr jen podprn servis. "Spousta lid se do Jevan jela podvat, ale bylo to u dost vybydlen. Navc dnes Jevany u zdaleka nethnou tak jako dve," relativizuje hodnotu lokality. Odbori bez informac To, co se kolem Jevan odehrlo, je jen jedna z epizod veejnoprvn "reality show", kter nen urena pro televizn divky. Sledovat ji moc nemohou ani samotn zamstnanci T. "Veden bylo v tchto vcech skoup na slovo, pprava transakc trvala dlouho a nikdo ns o jejich stavu prbn neinformoval," uvedl pro tdenk Ekonom f televiznch odbor Antonn Dekoj. Kdy tdenk Ekonom podal eskou televizi o podrobn informace, jak nemovitosti, za kolik, komu a jakou formou v poslednch osmi letech prodala, nedokal se jich. Neevidujeme to, shromdn informac si vyd as, sdlil mluv T Ladislav ticha. Pozdji alespo strun potvrdil, e za posledn ti roky televize prodala rekrean zazen Svratka a Orlk a chatu v Bystrci. Pro Maanv Mln se pr kupec dosud hled. Pozemky u vody Z dokument Rady T vyplv, e za Janekovy ry televize prodala krom tchto t zazen a arelu v Jevanech jet zmnnou budovu EKO. Tu roku 2005 za 36,5 milionu korun zskala a dosud dr esk zemdlsk univerzita. A komu dnes pat dal nemovitosti? Hektarov arel na behu Orlick pehrady takka naproti zmku Orlk (lokalita Hvzdov), kter televize budovala od roku 1968 a jeho chatky pochzej pevn z poloviny 80. let, koupila za 6,5 milionu korun firma Motoron, patc podnikatelsk rodin Janouovch z Beneovska. Arel Svratka na Vysoin zskala za tyi miliony korun strojrensk spolenost AS. A chata v Bystrci uprosted lesa nad Brnnskou pehradou dnes pat za 240 tisc korun brnnskmu politikovi ODS Michalu Chldkovi. Pravda, s honosnou jevanskou vilou se devn pzemn domek srovnvat ned. Ovem krsn poloha v lese u vody pobl velkho msta a za cenu malho auta je vdy terno. Patilo T 65,6 mil. K Tolik zskala esk televize za ry Jiho Janeka z prodeje nemovitost.
Podnikateli Viliamu Sivkovi, donedvna i prezidentovi hokejov Sparty, se investice do arelu v Jevanech vrtila a jet mu zstaly dva hektary stavebnch pozemk. Firma Lucky Hunter byla zaloena a po uzvrce soute na arel v Jevanech. Dn kolem Jevan je jen epizodou "reality show" v T. Arel Kavch Hor. esk televize m v okol pozemky za destky milion. O jejich osudu rozhodne nov veden T. Foto: TK Arel vily Olga v Jevanech esk televize prodala za 12,8 milionu korun. Foto: TK
Pd slovensk vldy pinesl mdim rekordy sledovanosti

14.10.2011
TK
MaM.cz str. 0 mam.ihned.cz Mdia a komunikace
tern hlasovn slovenskho parlamentu, kter odmtl zchrann fond eurozny, a nsledn pd vldy premirky Ivety Radiov pinesl mstnm mdim rekordy ve sledovanosti. Historicky nejvy zjem zaznamenaly napklad server Sme.sk nebo zpravodajsk televize TA3. spch slavil i druh kanl slovensk veejnoprvn televize. Informovaly slovensk weby. Sme.sk hls, e zaznamenalo 1,4 milionu oteven textu o rozpadu vldy. TA3 doshla jedenctiprocentnho podlu na televiznm trhu, co je dosud vbec nejvy zisk v historii tohoto zpravodajskho kanlu. Dvojku, druh kanl Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), sledovalo po celou dobu penosu z parlamentu tm 12 procent lid, tedy asi 320.000 divk. Samotn hlasovn si pak na tomto televiznm okruhu nenechalo ujt asi 25 procent divk. URL| http://mam.ihned.cz/c1-53209900-pad-slovenske-vlady-prinesl-mediim-rekordy-sledovanosti
Zmnu editele T postehlo 86%, Udlosti jsou pr nevyven, zmna nen aktuln
14.10.2011 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace A 44% dotzanch v przkumu agentury Stem/Mark ve vku 18-59 let sledovalo se zjmem volbu novho editele esk televize. Dv tetiny si mysl, e vsledek volby Rady esk televize byl astn. Jen 14% respondent nezaregistrovalo volbu Petra Dvoka do ela veejnoprvn televize. Opatrnj v hodnocen jsou lid spokojen se souasnou situaci v T. Prbh volby sledovali lid nejvce ve vku 45-59 let Dle vsledk przkumu agentury Stem/Mark sledovali volbu generlnho editele esk televize Petra Dvoka zejmna vysokokolsky vzdlan lid - informaci zaregistrovalo 97%. Ve vkovch kategorich nejvce potom lid ve vku 45-59 let (93%) a o volbu se zajmaly spe mui (jen 8% nezaregistrovalo dnou zmnku o Petru Dvokovi v ele Kavch Hor) ne eny (20% nezachytilo dnou zmnku). Dvoka v ele T lid spe vtaj Na otzku Povaujete vsledek volby novho editele T za dobr, byla podle vs zvolena do tto funkce sprvn osobnost? odpovdlo 13% Urit ano, 52% Spe ne. Urit ne uvedla jen 2 procenta dotzanch. Vce ne
ptina respondent nebyla schopna odpovdt. Zmny na T jsou nutn, mysl si to zejmna lid nad 45 let Dv tetiny respondent odpovdaj v przkumu agentury Stem/Mark, e zmny v programu esk televize jsou nutn. Vznamn se ke zmn pikln zejmna lid ve vku nad 45 let, zmna nen poteba jen dle 23%, naopak 34% se domnvaj, e zmna je urit potebn, spe potebn je pro 35% lid ve vku 45-59 let. Akoli jsou Udlost pr nevyven, zmna nen aktuln Jednm z tmat przkumu byla hlavn zpravodajsk relace Udlosti, pevld sice nzor, e zmna poadu nen zapoteb, nicmn dle przkumu u stvajc Udlosti se podle tchto respondent potkaj s jistou nevyvenosti a s udrenm objektivity. Spe lid oekvaj celkov oiven relace. Petr Dvok by ml zmnit celkov dojem z tto relace a vyhnout se inklinaci k bulvrnosti. Samostatn dtsk kanl je dobr npad dle dvou tetin dotzanch. Vtanou novinkou by byl pro eny a respondenty s nim vzdlnm. Przkum provedla vzkumn agentura STEM/MARK koncem z v souvislosti s volbou novho editele T. V rmci internetovho vzkumu odpovdalo 577 lid ve vku 18 a 59 let. Martin Petera / dal lnky autora / 14.10.2011 12:07 URL| http://www.radiotv.cz/p_tv/zmenu-reditele-ct-postrehlo-86-udalosti-jsou-pry-nevyvazene-zmena-neni-aktualni/
O cenu 'Zlat Praha' se na ofn utk 78 televiznch poad ze 20 zem

15.10.2011 zpravy.rozhlas.cz
Pavla Dluhoschov,Kristina Winklerov,Marna Dvokov
str. 0 film Mdia a komunikace
Na praskm ofn dnes zan 48. ronk mezinrodnho televiznho festivalu Zlat Praha. Zahj ho od 10 do 17 hodin Den esk televize. Festival potrv do 19. jna a nabdne nejnovj hudebn a tanen filmy z celho svta. V rmci Dne esk televize mohou nvtvnci potkat postavy z Veernk napklad Kemlka a Vochomrku, zazpvat si na Hodin zpvu se skladatelem Jaroslavem Uhlem nebo si poslechnout koncert kapely Charlie Straight.Nabzme 78 soutnch poad, voln shldnutelnch ve videotce. Pijdete, vyberete si, sednete si do videotky a udlte si obrovsk pehled o hudebnch a tanench poadech tak, jak se vyvjej v Evrop a na svt, k editel festivalu Vtzslav Skora. Ve videotce najdou zjemci zznamy penos oper, balet, modernho tance i koncert klasick hudby.Doprovodn program zan ztra. V rmci poadu Zaosteno na se pedstav rusk televize TV Kultura nebo velk znm BBC.Festival bude mt tak sv hosty, kterm budou udleny pocty. Ocenni budou britsk reisr Christopher Nupen i vznamn francouzsk choreograf Angelin Preljocaj. Oba budou komentovan prezentovat sv dla a prostor bude i pro divck dotazy.Do soutnho kln o hlavn cenu festivalu - Zaltou Prahu - se letos pihlsilo celkem 78 poad, 4 jsou pak pihleny mimo sout. Poady na ofn dorazily z 20 zem. Zajmav je, e nejvce hudebnch a tanench poad a film vznik v Nmecku a ve Francii ob zem poslaly po sedmncti poadech, dodv Vtzslav Skora.esk republika je zastoupena esti poady, z toho pti z produkce esk televize, mezi kter pat mimo jin poady Gustava Mahlera Gala nebo Sirael. Nejvzdlenjm astnkem pehldky je podle editele festivalu Vtzslava Skory Kanada. Festival Zlat Praha byl zaloen 1964 je historicky tetm televiznm festivalem v Evrop. Svm zpsobem je vlastn svtovm uniktem, nebo podobn orientovan festivaly ve svt dosud chybj. Ostatn festivaly televizn tvorby jsou zameny mnohem e. URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/962418
Vclav Mencl: Chceme nyn, aby ml generln editel prostor pro realizaci
svch pedstav o reform T

16.10.2011
esk mdia
ceska-media.cz str. 0 Mdia-Extra Mdia a komunikace
Pane pedsedo, na dnenm jednn Volebnho vboru vbor projednval i vron zprvu esk televize za uplynul rok. Ta zprva byla peruena kvli tomu, e jste vytkali v pvodn zprv nedostatek fakt i analytick pstup. Dnes jste na to jakmsi zpsobem rezignovali. Znamen to, e ty zprvy zstanou v pvodnm znn? Repsektive, jak bylo eeno, budete njak vzjemn konzultovat, komunikovat s Radou? Vclav Mencl (ODS), pedseda Volebnho vboru Poslaneck snmovny (VoV): Tak my jsme nerezignovali, my jsme podali o dodatek a dodatek jsme dostali. A je zde nov veden Rady esk televize, je zde nov veden esk televize a nae domluva je takov, e budeme pokraovat v hledn spolen nejrozumnj formy t zprvy, protoe ta zprva neme bt popisn, tak jak ty zprvy doposud byly. Mus bt analytick a mus bt kriticky analytick, to znamen, jak esk televize napluje svj kol veejn sluby a s tm spojen dal koly. A to je docela jako ne jednoduch problm metodick a konec konc i z hlediska naplovn zkona. Take my jsme nerezignovali naopak, udlali jsme gentlemen's agreement, protoe nem smysl, abychom se te soustedili na zprvu roku 2010 a opomenuli pedevm to, kam esk televize m dl smovat. A konec konc dnes krom toho tak zde byl nov pan generln editel a ten slbil, e ty zprvy vi nm budou daleko, j bych ekl, vbec ne obsanj ve smyslu potu stran a ve smyslu vtu, ale ve smyslu zkladnch informac o posln esk televize a o tom, jak pln koly veejn sluby. Hned na vod dnenho jednn jste se seznmili s novm generlnm editelem. Vy jste to sice i v tom zvru ekl, ale pesto se jet dovolm zeptat na v soukrom nzor. Jak vy jste spokojen s vsledkem volby? Vclav Mencl (ODS), pedseda Volebnho vboru Poslaneck snmovny (VoV): Tak myslm, e tady padlo, a padlo to i ode m, e se Rada zhostila svho kolu a zvolila generlnho editele, ano. A myslm si, e volebn vbor ji za to velmi ocenil, ne, promite, myslm si, volebn vbor ji za to velmi ocenil, abych byl pesn. A samozejm tak ocenil, e dokzala generlnho editele zvolit opravdu velkm potem hlas - 12 z 15, to je opravdu docela v posledn dob nevdan. A j myslm, e je to velmi dobe a e se nov pan generln editel t dve jak tedy Rady, tak se t dve Volebnho vboru a m podporu Volebnho vboru, to zde dnes tak padlo a myslm si, e to je docela siln vyjden volebnho vboru. Samozejm chceme te, aby pan nov generln editel ml prostor proto, aby mohl zat realizovat, on u zaal realizovat, sv pedstavy, svj program o form, bych ekl, esk televize, o jejm dalm pokraovn. A samozejm jsme v tomto smru pipraveni se podlet potebnm zpsobem a samozejm tak kontrolovat, co je nam kolem vi snmovn, vi obanm a daovm poplatnkm, jakm zpsobem se tak dje. V ptm tdnu, zatm podle neoficilnch zprv, by mla probhnout konference o budoucnosti a perspektiv TK. Obdreli jste pozvnku, jste o tom informovni? Vclav Mencl (ODS), pedseda Volebnho vboru Poslaneck snmovny (VoV): My jsme obdreli pozvnku, nicmn pt tden mme docela hektick tempo ve svch regionech. My mme ped kongresem ODS, jak vte. Take te budu mluvit za kolegy, za sebe musm konstatovat, e se bohuel musm omluvit, protoe skuten m te v jin povinnosti. Dkuji. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=407764
Prix Bohemia Radio 2011 minulost, udleny t ceny za self-promotion

16.10.2011 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace UDLOST TDNE - Ve tvrtek 13. jna skonil osmadvact ronk Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio 2011. Do Podbrad se sjelo mnoho zajmavch osobnost. O vtzch vech t kategori je rozhodnuto a my vs dnes seznmme s kompletnmi vsledky. Letos poprv se do pehldky zapojila i komern rdia sdruen v Asociaci rozhlasovch organizac.
Prix Bohemia Radio se v roce 2011 konalo po dvact osm. Leton ronk byl pelomov, poprv se do nj zapojila komern rdia, ne ovem vechna. Pouze ta, kter sdruuje Asociace rozhlasovch organizac (ARO). Vbec poprv se vyhlaovaly ceny rozhlasovch modertor a rovn byly ocenny nejlep autoanonce. Stranou ovem nepily ani dokumenty a rozhlasov hry. Pette si shrnut Mezinrodnho festivalu rozhlasov tvorby Prix Bohemia Radio 2011. Prvn veer udlil ocenn a uvedl s slvy Zahajovac veer 28. ronku Prix Bohemia Radio objasnil, kdo z nominovanch modertor a modertorek se dok ocenn v historicky prvnm ronku ankety o Modertor/ka roku 2011. Jak u od ns vte, 29 900 hlas rozhodlo o tom, e nejpopulrnj modertorkou eskho teru je Lucie Vborn, v musk kategorii zvtzil Ji Pomeje. Vsledky vyhlsila Asociace rozhlasovch organizac (ARO), kter sdruuje esk rozhlas, Rdio Impuls a rdia skupiny Lagardre Active (Evropa 2, Frekvence 1 a Rdio Bonton). Nabzme audia, je esk rozhlas a Frekvence 1 vyslaj v teru Vbec poprv se letos uvdlo do Sn slvy. In memoriam vstoupili do rozhlasov Sn slvy tak novin a publicista Ji Je a novin a politik Ji Dienstbier. V rmci slavnostnho zahjen uvedl Peter Duhan, generln editel eskho rozhlasu, do Sn slvy i ti rozhlasov legendy: bsnka, prozaika, dramatika, pekladatele, pedagoga, publicistu a reisra eskho rozhlasu Brno Antonna Pidala. Kadoron na festivalu Prix Bohemia Radio udluje i ocenn pro nejlepho zahranin-politickho zpravodaje i publicistu, tj. Cenu Karla Kyncla. Letos ji zskal pekladatel, novin a modertor eskho rozhlasu 6 Libor Dvok, kter se dlouhodob zamuje na Rusko a pilehl postsovtsk oblasti. Vsledky zvrenho veera as m pln kapsy pekvapen Posledn veer, tvrtek 13. jna odtajnil vsledky ve tech prestinch kategorich. Veerem s nzvem as m pln kapsy pekvapen provzela vtzn Modertorka roku 2011 Lucie Vborn. Zznam slavnostnho veeru mete zhldnout na strnkch Prix Bohemia Radio . Mezinrodn kategorie ivot na startu pedstavila dokumenty do 60 minut s tmatikou svta dt a mldee, natoen nebo odvyslan v dob od 1. 1. 2010 do 31. 5. 2011. Porota ve sloen Andrea Hankov, Janka Grajciarov, Katarzyna Michalak a Laurence Grissell v ele s pedsedou Liborem Vackem posuzovala celkem 20 dokument. Kdo zvtzil a kdo skonil na medailovch pozicch? Zlatou pku v PRIX BOHEMIA RADIO 2011 zskv dokument The Children of the Schwedenstift (Dti z stavu) autorky Isabelle Engels z Rakouska: Prvn dojem je depresivn: tla tchto dt a mladch dosplch lid jsou zkostnatl a pokroucen, jejich oi asto v sloup a jejich dech chr skrz hlen v jejich plicch. Tyto dti z doma pro siln postien Schwedenstift pobl Vdn nejsou schopny jst, mluvit i jt bez pomoci. Pokud se vak podvte dkladnji, zjistte, e maj radost z koupn, hudby i lidskho dotyku. Jsou schopny spoluprce i vzdoru, um se smt i plakat a velmi psob na city lid, kte je obklopuj, takto zn popis vtznho dokumentu. Na druhm mst se nachz dokument Lenka autorky Bronislavy Janekov - jedn se o sbrn dokument sledujc devt let dospvn dvky, kter se po tkch ivotnch peripetich dostala z diagnostickho stavu a na vysokou kolu. Bronz si odn dokument Silence of the Minors (Mlen nevinnch) autora Mohameda Lofty Yahia z Egypta, program poukazuje na nezletil jako pracovn slu - na prav dvody dtsk pracovn sly, dopady na pracujc dti, nsil pchan na tchto dtech, stejn jako na dtskou pracovn slu versus zkon. Porota v Krlovsk discipln vybrala hru Fotograf V tto kategorii sout rozhlasov hry pvodn, adaptace nebo dramatizace, vetn her pro mlde a pohdek do 60 minut. Pedseda poroty Jan Vedral spolen s kolegy Milenou Steinmasslovou, ubicou Olovskou, Jakube Kamberskm a Thomasem Zielenskim posuzovala 35 pihlench poad. Prvn msto zskala rozhlasov hra Fotograf autora Davida Eldridgeho pod reijnm dohledem Alee Vrzka. Pbh novodobho Mesie, kter se rozhodl svm osobitm zpsobem napravovat svt, zaujal nejvce. Rozhlasov komedie Akvrium, jeho autorkou je Mariannick Bellot (reie Ivan Chrz), sleduje mladou dvku, kter pracuje v nejmenovan pask kulturn instituci a dn okolo sebe popisuje s nadszkou jako hemen podivnskch figurek v tsnm akvriu. Rozhlasov npadit kompozice pln zvuk, komiksovch citac a
djovch zvrat zskala v roce 2008 zvltn cenu festivalu Prix Europa. Nevdn dti autorky Daniely Fischerov s rei Hany Kofrnkov si odn bronz. U vs u nkdy dostihla vlastn minulost? Smutnm hrdinm rozhlasov hry Nevdn dti se to pihod nejen obrazn. V asov smyce, v n se ocitnou na jednom mst, kde dovaj svoje neurovnan ivoty, k nim pijdou na nvtvu jejich skuten dvacetilet protjky. Povdt sob samm, by o plstolet mladm, jak v ivot naloili s idely a nadjemi svho mld, bude t, ne se zdlo Nejlep self-promotion m Radiournl Letos byl spn zejmna esk rozhlas, na zvrenm veeru zskal Ro 1 - Radiournl hned dv ocenn ze t. Do kategorie Minutov ance mohla bt pihlena upoutvka - reklama na poad nebo akci rozhlasov stanice - v dlce do 60 sekund. lenov poroty Michal Zelenka, ubomr Zeman, Ivan Kadevek a Frantiek Soukup v ele s Jim Mikeem posuzovali celkem 69 pihlench poad, kompletn seznam najdete na adrese Prix Bohemia Radio . Dla mla zejmna vzbudit zjem a vyvolat pozornost. Prv to se povedlo hned dvma promm Radiournlu autora Davida Kubka v podn staninch hlas Radiournlu, herc Mahuleny Boanov a Miroslava Etzlera. Prvn msto zskalo self-promotion Dti vm to eknou. Autoanonci vytvoil David Kubek. Druh pka putuje do soukrom stanice Frekvence 1. Porotu zaujala autoanonce na non vysln Jiho Pomeje, autorem je Libor ervinka. Tet msto pat Ro 1 - Radiournlu, resp. Davidu Kubkovi za self-promotion Vdt vc. O vslednm poad prvnch t umstnch upoutvek bylo podle poroty rozhodnuto tm jednohlasn. Vtzn anonce si porotce zskala npaditost, vrazovost a celkov sympatickm emotivnm ladnm. Porotci se ale shodli na celkov dobr kvalit anonc, jejich npaditosti a kreativit, uvd Ro 1 - Radiournl. Vyrst nm nov generace rozhlas? Rozhlas potebuje mlad tvrce. Mohou pinst adu inovac, npad nebo alespo pokraovat v zabhnut tradici pedelch generac. Kde ale ty nadjn rozhlasky brt? Jak je vzdlvat? Potebuj vbec njak vzdln? Chyb jim motivace? Dostvaj dostaten velkou anci? pt se Prix Bohemia Radio na svm webu. astnci tvrtenho semine se mimo jin tmito tmaty zabvali. Podrobn informace nabz strnky Prix Bohemia Radio . Martin Petera / dal lnky autora / 16.10.2011 12:07 URL| http://www.radiotv.cz/p_radio/prix-bohemia-radio-2011-minulosti-udeleny-tez-ceny-za-self-promotion/
Product placement se vyvj

17.10.2011
Lucie Vankov
Marketing & Media str. 24 Mdia Mdia a komunikace
Neekejte u PP 100% rozpoznatelnost produktu, k M. Janssen z Belgie. KONFERENCE Minul tden probhl v prostorch Poslaneck snmovny semin na tma umstn produktu ve vysln,kter podala Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) ve spoluprci s Asociac televiznch organizac (ATO) a Sdruenm pro internetovou reklamu (SPIR). Product placement neboli umstn produktu do vysln m dlouhodobou tradici v USA, vtina lenskch stt EU zaala zavdt pravidla pro jeho vyuvn na zklad pijet Smrnice o audiovizulnch medilnch slubch v roce 2007. Od 1. ervna 2010 se stal product placement legln i na obrazovkch eskch televiz, provozovatel pitom mus dodrovat nkolik podmnek stanovench zkonem, viz box. Jeho astj vskyt pak RRTV
zaznamenala od listopadu 2010. Doposud rada neuloila dnou penn sankci za poruen pravidel, s provozovateli vak vedla nkolik sprvnch zen. Doporuen RRTV RRTV jakoto zkonem stanoven regultor vydala loni vlastn doporuen souvisejc s umstnm produktu, kter mlo provozovatelm pomoci orientovat se v nov problematice. Ze strany televiz se vak objevily ve vztahu k doporuen spe kritick ohlasy. Rada v doporuen uvedla, e nelze kombinovat dv rzn obchodn sdlen, konkrtn sponzoring a product placement. Jsem pesvdena o tom, e zkon ani evropsk smrnice tuto kombinaci nezakazuj, uvedla prvnika T Markta Havlov. Jej slova potvrdili i zahranin host, kte se zastnili semine. Podle Johanny Fellov, vedouc pracovn skupiny na PP (EPRA) z Nmecka, by bylo kontraproduktivn, aby se PP a sponzoring vyluovaly, legislativa m naopak televizm pomhat generovat dal pjmy. Jedin zem, kter zakazuje tuto kombinaci, je Francie. Sama pedsedkyn RRTV Kateina Kalistov uvedla, e pvodn obavy z kumulace obchodnch sdlen se nepotvrdily, a zdraznila, e lo o pouh doporuen. Podle doporuen rady by nkter produkty i daje, teba webov strnky, mly bt zcela vyloueny. Podle mho nzoru absolutn zkaz njakho typu produkt nebo daj ze zkona dovozovat nelze, vdy zle na kontextu poadu, uvedl vedouc prvnho oddlen Prima TV Pavel Kubina. Samoregulace ATO Podle zstupkyn adu rady Vilmy Hukov je vak toto ustanoven mnno tak, e zobrazen produkt by nemly doprovzet dal doprovodn informace nabdajc k nkupu, jako jsou webov strnky i telefonn slo apod. ATO, kter se na podzim 2010 stala samoregultorem, pedstavila vlastn Etick kodex product placementu, jen je v nkterch ohledech volnj neli zmnn doporuen rady. Kodexy jsou zvazn pro dn leny ATO (Nova, Prima, T, AKA) a dobrovoln pro pidruen (TV Barrandov a AtMedia). Dalmi body, kter se na semini projednvaly, bylo mj. zachovn redakn nezvislosti a nepatin zdrazovn produktu. Redakn nezvislost Podle pedsedy belgick Rady pro audiovizi (CSA) Marca Janssena me bt pomckou pro posouzen redakn nezvislosti to, jak by dan scna obsahujc PP vypadala bez pouit produktu, zda by byl vsledek stejn. Janssen dle uvedl, e u PP nelze potat s tm, e produkt bude u poad 100% rozpoznateln, od toho je klasick reklama. Obecn lze z prezentac usuzovat, e jako problematitj jsou vnmny slovn odkazy neli pouh vizualizace produktu. Paradoxem je, e producenti a scnrist se mnohdy dostvaj do situac, jak znaky, kter se kolem ns vyskytuj v relnm ivot, ve scni spe potlait. A tak nap. v serilu Comeback te hrdina bulvrn noviny s nzvem Plesk. *** Zkon o AV medilnch slubch na vydn Product placement se vztahuje na kinematografick dla, filmy i serily vytvoen pro audiovizuln mediln sluby na vydn nebo pro televizn vysln a rovn na sportovn nebo zbavn poady, jak v TV, tak na internetu. Nesm bt v poadech pro dti. Poad s PP mus bt oznaen na zatku, na konci a v ppad peruen reklamou rovn po tomto peruen piktogramem s logem PP. Programy nesmj pmo nabdat k nkupu nebo pronjmu zbo i slueb, zejmna zvltnm zmiovnm tohoto zbo nebo slueb za elem jejich propagace, a nesmj nepatin zdrazovat umstn produkt. Nesm bt rovn poruena redakn nezvislost. Zkon nepovoluje PP pro cigarety a tabkov vrobky ani na liv ppravky. Zajmav data ze semine o product placementu V roce 2009 inil pjem z PP v USA 3,6 mld. USD (2,6 mld. eur), co se rovn celkovmu pjmu za televizn reklamu v Nmecku. 19. prosince 2011 m bt publikovan prvn zprva Evropsk komise o PP. Smrnice povolujc PP je implementovna ve vech sttech EU krom Polska, Portugalska a Slovinska, se zpodnm k tomu dolo ve Velk Britnii a Dnsku. V Nmecku je oznaen PP vetn loga a textu jednotn pro vechny provozovatele TV vysln.
Foto popis| Product placement nbytku Jamall v Ordinaci v rov zahrad se proslavil tm, jak by to nemlo vypadat. M i vlastn spoty na YouTube.
Forum Media lk na zvun jmna

17.10.2011
Kristna Kov, Jan Patera
Marketing & Media str. 27 Mdia Mdia a komunikace
Na nadchzejc konferenci Forum Media se pedstav Peo Strindlund i Peter Winkler. Konference Forum Media se bude letos konat 2. a 3. listopadu na praskm ofn. Svj nzor na trh titnch mdi na konferenci pednese bval editel vydavatelstv Hachette Filipacchi 2000 Bronislav Kvasnika, debata se bude odehrvat mezi nm, Petrou Fundovou (kter je jednatelkou Burda Media 2000) a Jaromrem Soukupem (majitelem mediln skupiny Mdea). Probrat se bude klesajc prodan nklad titnch titul na eskm trhu. Na programu bude i velmi aktuln tma televizn trh po zkazu reklamy na esk televizi. Do diskuse se zapoj generln editel T Petr Dvok, editel TV Nova Jan Andruko i generln editel TV Prima Marek Singer. Za mediln agentury bude na pdiu f Group M David Lhota a editel Omnicom Group Petr Baant. Strindlund probere e-publishing Bhem prvnho dne konference Forum Media vystoup tak Peo Strindlund, viceprezident obchodu spolenosti Mag+. Peo Strindlund je bvalm manaerem spolenosti Apple, kde dil vvoj v oblasti B2B a tak expanzi na trzch Skandinvie. Peo m vce ne 20 let zkuenost z vydavatelstv a designu. V Mag+ odpovd za obchodn rozvoj v Evrop a Asii. Strindlund uke, jak si v oblasti e-publishingu ponaj vydavatel a hlavn, jak ji vnmaj jejich teni. Mag+ je platformou pro publikovn kreativnho obsahu na dotykovch tabletech. Zaala se vyvjet ve spoluprci s oddlenm vzkumu a vvoje Bonnier Magazine Group u v roce 2009 ped boomem tablet. Mag+ ml premiru na prvnch iPadech v dubnu 2010. Tehdy se tak Steve Jobs na konferenci Applu pochvaln vyjdil o aplikaci Popular Science+. Mag+ podporuje destky titul dky aplikaci Apple Newsstand a Samsung Galaxy Tab. Je podporovn tak pomoc Google Android a Apple iOS. Vystoup i specialista z PwC Jednou z oekvanch pednek bude i vystoupen Petera Winklera, kter psob na pozici business development leader v PricewaterhouseCoopers s psobnost ve stedn a vchodn Evrop. Psobil i na pozici management consulting director v PwCs Entertainment & Media Advisory Practice, kde se specializoval na poradenstv nadnrodnm spolenostem v oblasti digitlnch technologi aj. Mezi jeho klienty patily i spolenosti NBC Universal, News Corporation, Nielsen, Microsoft a dal mezinrodn firmy. Tmatem Petera Winklera na Forum Media budou mediln vhledy na obdob let 20112015, nejvznamnj regionln a mezinrodn udlosti, trendy a analzy. Winkler zmn i vliv pechodu na digitln vysln. * Foto popis| Peo Strindlund pedstav platformu Mag+ pro vydavatele knih a asopis, obchodn katalogy a designov studia. O autorovi| text Kristna Kov, Jan Patera
Serily, talk show, dokumenty. Reklama pronik do vysln

17.10.2011 Mlad fronta DNES str. 1 Ploha - Byznys specil Pavel P. Novotn Mdia a komunikace
Skryt reklama Na tuzemsk televizn obrazovky se stle vce dostv nov forma propagace. Umisovn reklamy na zbo v poadech m za sebou nejsilnj msce. Televizm pineslo stamiliony.
PRAHA Tuzemt divci jsou v posledn dob pod stle vt reklamn mas. Televizn stanice bojuj s hor nladou na trhu a sna se pichzet s nejrznjmi vylepovky, jak na reklam vydlat a pitom lidi neodehnat od obrazovek. Podle veho se to divkm u pli nezamlouv. Reklama stle astji vystupuje ze sv tradin podoby ohranien klasickmi komernmi bloky a pronik i tam, kde by ji dve nikdo neekal. Pibvaj sponzorsk vzkazy, teleshoppingy a i sama bn reklama se chov jinak ne dve komernch blok je vce uvnit poad ne mezi nimi. To ve umouj nov zkonn pravidla z poloviny loskho roku. Kombinaci vech tchto komernch sdlen divci zanaj vnmat velmi nelib. Za posledn plrok se nm vrazn zvil poet stnost, popisuje pedsedkyn Rady pro televizn a rozhlasov vysln Kateina Kalistov. Losk zkon povolil jednu z forem skryt reklamy takzvan product placement. Ten umouje zapojen komernch vzkaz do seril a magazn. I to divck frustraci podle radnch pidv. Vrobky a sluby jim tak nepmo vnucuj u i modertoi i serilov postavy. Poad mus bt oznaen znakem PP, aby byl divk alespo ve stehu proti obchodnm poselstvm veho druhu, umstn reklamnho vzkazu tak nesm pmo nabdat k nkupu a zakzno je tak nepatin zdrazovn takovho vrobku. V poslednch dvou pravidlech je vak problm. Neexistuje pesn vklad toho, co je pm i nepm nabdn k nkupu, stejn jako je nedoeena hranice mezi nepatinm a patinm zdrazovnm. A proto vechny strany zatm spe improvizuj. Kdy modertoi Vojtch Bernatsk a Petr Svcen v jednom z dl cyklu Vletnci prakticky cel poad vychvaluj hotel na zmku Hrub Skla a graficky se v poadu objev i hotelov cenk, je to podle RRTV za hranou. Je to vak hrana, kter nen zkonem zcela jasn vymahateln, i proto rada zatm neuloila na pokutch ani korunu. V otzce product placementu celkem vydala 13 upozornn, z toho pt v otzce nepatin prezentace vrobku i firmy. Jednou T, jednou Prim a tikrt TV Nova. Otzka product placementu pesto vyvolv rzn nzory a bouliv diskuse. Tento marketingov nstroj ji dvno mohou pouvat filmai, ale pro svtov provozovatele televiznho vysln se stal leglnm a v poslednch letech. Podle nkterch je to manipulace s divkem, kter vbec netu, e se dv na motiv s komernm pozadm. Televizn obchodnci to vak vid jasn. My za televizn obsah musme platit. Kdy divk chce pistoupit na to, e pjem tohoto obsahu m zdarma, tak zrove mus pistoupit na to, e bude vystaven komernm sdlenm, k rzn Heiko Zysk z nmeck televize Pro Sieben Sat, kter je obhjcem product placementu u evropskch instituc, je maj na starost regulaci tto oblasti. Tvrci i samotn televize tvrd, e pouvn tohoto druhu reklamnho sdlen se bude regulovat samo. Nepoveden product placement nen dobr pro zadavatele, ale ani pro ns, protoe to me odradit divky a tm nm snit sledovanost, k k tomu produkn televiznho serilu Ulice Michal Reitler ze spolenosti Media Pro Pictures. Zjem o product placement roste, letos v lt pr doshl za svou krtkou historii maxima. Kolik penz vak za skrytou reklamu televize inkasovaly, se nev. Na rozdl od klasick reklamy na ni neexistuj univerzln cenky. Navc penze vtinou neteou pes mediln agentury, jako je tomu u bn reklamy, ale bu pmo do televize, nebo pes produkn tmy jednotlivch poad. Celkov data tedy neexistuj. Obchodnci s reklamou zatm jen zbn odhaduj, e trh televiznho product placementu dosahuje stovek milion korun. Podle reklamnho odbornka, kter se produkt placementem zabv, Milana Rozlivky z agentury Bed, bv cena za umstn vrobku v jednom poadu kolem 250 tisc korun. Cenu vdy ovlivuje ada faktor. Sledovanost poadu, formt poadu, samotn zapojen produktu do dje, je-li tam vystaven aktivn, i pasivn, nebo jestli je znaka slovn zmnna. Foto popis| Klasika Dve se znaky umisovaly hlavn ve filmech. Teba bondovky jsou jich pln. Te pronikaj i do tuzemskch TV seril. Foto autor| Foto: Profimedia.cz, AFP
In medias res
17.10.2011 Tden str. 78 Mdia & reklama -z- Mdia a komunikace
* patn pklad. Slovensk syndikt novin si utrhl podnou ostudu. Na svch internetovch strnkch Mediahit.sk bez vdom autor a vydavatel zveejoval doslovn pepisy vybranch lnk ze slovenskch i eskch mdi. Ze svho webu je syndikt odstranil a pot, co o poruen novinsk etiky zaala pst slovensk mdia. Cel zleitost je pikantnj tm sp, e sprvcem Mediahitu je bval mluv slovenskho prezidenta Schustera Jn Fle, kter je zrove editelem Akadmie mdi, ve kter studuj budouc novini.
* Huffingtonov thne svtem. Zakladatelka a fredaktorka nejspnjch americkch internetovch novin Arianna Huffingtonov (60) spustila roku 2005 levicov orientovan web The Huffington Post. Letos svou "Potu" prodala internetovmu koncernu AOL, kter j ponechal irok pravomoci. Od jara spustila kanadskou a britskou verzi "HuffPo", v listopadu ve spoluprci s listem Le Monde pijde verze francouzsk s vlastn redakc. Plnuje i redakce nmeck, japonsk i tureck. Sama ovem kv, e lid maj ten paprovch novin v genech: "Lep je pi sndani rozloit noviny ne st na iPadu." * Rov? Ne, zlat! Za seril Ordinace v rov zahrad mus veden Novy jeho tvrcm nejmn dvakrt tdn blahoeit. Vdy, kdy je na obrazovce, toti s pehledem pevlcuje konkurenci a pravideln vvod ebku nejsledovanjch poad vech televiz v esku. Nejinak tomu bylo i v obdob od 7. do 13. jna, kdy se na tvrten Ordinaci dvalo 1,04 milionu lid od 15 do 54 let, tedy v ekonomicky nejsilnj sti publika. Nejsledovanjm poadem Primy byla show esko Slovensko m talent, kterou si nenechalo ujt 770 tisc divk v dan kategorii. Stlic T je seril Vyprvj (680 tisc), na TV Barrandov mla nejvy sledovanost Fontna pre Zuzanu 2 (143 tisc lid). Vechna uvdn sla se tkaj clov skupiny divk od 15 do 54 let a pro TDEN je na zklad dat ATO - Mediaresearch zpracovala MDEA, a. s., ve spoluprci s MDEA RESEARCH, k. s. POdl sledovanosti clov skupina "15+" (7.10.-13.10.2011) Nova Prima T1 Barrandov T2 T24 T4 Nova Cinema Prima COOL Prima LOVE AT Media Ostatn 9,3% 29,9% 17,5% 12,5% 4,9% 2,6% 2,9% 4,5% 6,1% 5,4% 2,0% 2,5%
Zdroj: ATO - Mediaresearch
57

Události V Českých Médiích Během Minulého Týdne

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Události V Českých Médiích Během Minulého Týdne

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Pehled zprv 4.10.2011 - 17.10.

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Nova ve zlch asech........................................................................................................................................27 11.10.2011 E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace

Hlsme zmny v teru......................................................................................................................................31 12.10.2011 A2 str. 33 Mdia Mdia a komunikace

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

televize Barrandov skupiny ocele...

Utajen reality show s pozemky.......................................................................................................................46 14.10.2011 Ekonom str. 48 Mdia a komunikace

Pehled zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

str. 6 Tma: Pozdvien v teru Mdia a komunikace

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Zmny v programu esk televize

Manaei mal, Fridrich a Cimirot nastupuj v T do novch funkc

T et. Na Balkn zpravodaj nebude, o Blzkm vchod se jedn

parlamentnilisty.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace

Ped rokem se slovensk vlda dohodla na slouen STV a SRO

TV Pohoda zane vyslat na pelomu roku, zamena bude na mlad

Festival Prix Bohemia Radio 2011 byl zahjen

str. 0 Mdia-Tiskov zprvy Mdia a komunikace

Peter Duhan v Tandemu

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Veernek na T 2? Nejprve musme redefinovat Dvojku, k Fridrich

T 24 me dvat msto Udlost teba dokumenty, k Zdenk mal

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Nova ve zlch asech

E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace

Nova vrac do provozu RedNews.cz, pnsk magazn s nahmi dvkami

mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace

U dt vtz Animek nad tradinm Veernkem

novinky.cz str. 0 Kultura Mdia a komunikace

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

estka opustila vilu v Dykov ulici

Stanice Ro lze poslouchat pes mobily bez specilnch aplikac

Nejoblbenjmi modertory se stali Lucie Vborn a Ji Pomeje

Zpravodajstv TK str. 0 dsc spl Mdia a komunikace

Hlsme zmny v teru

A2 str. 33 Mdia Mdia a komunikace

Nejvy patro: Kamil Levinsk, esk Radiokomunikace

T 1 v ter poprv klesla s podlem na dosplm publiku pod 10%

Kde vude v esku mete naladit digitln rozhlas? Podvejte se

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Dvok prov brnnsk studio T

Televize Nova zlikviduje dv dcein firmy

BLOG Internet a Jyxo. URL| http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/televize-nova-zlikviduje-dve-dcerine-firmy-707971

Reporti oteveli kauzu IZIP. f VZP si stuje na T. Wollner: Zbablost

parlamentnilisty.cz str. 0 Kauzy Mdia a komunikace

Petr Dvok chce o novm studiu T v Brn rozhodnout do dvou msc

esk televize prodvala sv nemovitosti pod cenou

Hospodsk noviny str. 4 esko Mdia a komunikace

Majetkov se nespojujeme, tvrd o svch firmch fky Ringieru a televize Barrandov

mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace

Hlasit reklam vyhlsil otevenou vlku

Valask denk str. 2 Valasko Mdia a komunikace

zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprvy / Domc Mdia a komunikace

Pesun Veernku te nen na poadu dne, ukliduje f esk televize

Nova minul tden opt klesla na letn hodnoty, T 1 stoupla na jarn

Chrenek zvil snahu o prodej TV Barrandov

E15 str. 1 Tituln strana Mdia a komunikace

Vyhozen vzkumnci aluj televizi Nova

Utajen reality show s pozemky

Ekonom str. 48 Mdia a komunikace

Pln znn zprv 2011 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz