Pehled zprv 17.9.2012 - 1.10.

2012
Mdia a komunikace
17.9.2012 Poslanci by mli volit lena RRTV, jedinou kandidtkou je Milada Richterov................................................9 17.9.2012 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace
Vlastn zprva M, (khl)

Volba lena Rady pro rozhlasov a televizn vysln navrena na poad nadchzejc poslaneck schze sice nen, ale pedseda poslaneckho klubu TOP 09 a Starostov Petr Gazdk navrhne jej zaazen. ...

Forbes: Babi chce vlastn televizi......................................................................................................................9 17.9.2012 mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace
Mediaguru

Podnikatel Andrej Babi potvrdil magaznu Forbes, e uvauje o rozen svho medilnho podnikn tak do televize.Miliard Andrej Babi chyst dal expanzi smrem k mdim. Krom novin a webu by rd v esku ml i vlastn televizi. ...

Mmo, ztlum tu bednu - 4. dl: monosti samoregulace hlasit reklamy.........................................................10 17.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jak jsou monosti samoregulace hlasitosti televizn reklamy ze strany samotnch televiz? Mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln JUDr. Pavel Foltn pokrauje v krtkm serilu lnk na toto tma, kter exkluzivn sepsal pro server RadioTV. ...

18.9.2012 T odkld test ruen digitln televize signlem st LTE na neurito.......................................................13 18.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Obavy z monho ruen signlu digitln televize v uplynulch mscch vyjdily napklad esk Radiokomunikace. Sv pipomnky T doruily napklad i esk televize a TV Nova.Probhajc aukce volnch kmitot, kterou vyhlsil esk telekomunikan ad (T), tk se mimo ...

RRTV chce na stednch vlnch celoplon rdio s dechovkou, na VKV u regionln zjemci jsou...........13 18.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
POZNMKA - Rada pro rozhlasov a televizn vysln vyhlsila licenn zen k provozovn celoplonho rozhlasovho vysln v psmu stednch vln. Na doruen dosti maj zjemci as a do 11. jna letonho roku. ...

Reklama na siln lihoviny vad RRTV, miz proto z mdi................................................................................14 18.9.2012 strategie.e15.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace
Vyhlen sten prohibice zejm poct i tuzemsk mdia. Likrky toti zaaly omezovat reklamn aktivity a kampan, v nich lihoviny s obsahem alkoholu nad dvacet procent propaguj. Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) dnes navc oznmila, e podle jejho nzoru zkon...

19.9.2012 Rada T v Brn rozhodne o zmn rozpotu esk televize, pipomnkoval ji jen radn Mezulnk............16 19.9.2012 ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace
Vlastn zprva M, (khl)

len Rady esk televize Radek Mezulnk jako jedin radn vyuil monosti pipomnkovat dost generlnho editele T Petra Dvoka o zmnu letonho rozpotu. eskm mdim to potvrdil sekretarit Rady esk televize. ...

esk televize chyst nov tendr na prodej reklamnho asu.........................................................................16

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

19.9.2012

digizone.cz str. 0
Luk Polk

Mdia a komunikace

Veejn zakzka bude vypsna na 24 kalendnch msc a pedpokldan hodnota provize vtznho dodavatele in 16 milion korun.Veejnoprvn mdium z Kavch hor chyst v dohledn dob veejnou zakzku, kter se bude tkat prodeje reklamnho asu. ...

Soukup, Babi Televizn trh lk nov hre................................................................................................17 19.9.2012 Hospodsk noviny str. 2 Tma Mdia a komunikace
MARIE VALKOV BASTLOV

FokusMediln magnt Jaromr Soukup m povst tvrdho hre. Pot co minul tden ovldl TV Barrandov, ale vrazn pibylo tch, kte se zaali obvat sly jeho medilnho impria. A nen divu Soukup, majitel nejvt esk mediln agentury Medea, jako prvn v eskch pomre...

Pkaz k losk razii vojensk policie v budov T byl protistavn, rozhodl soud......................................19 19.9.2012 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
TK

Losk kontroverzn prohldka kancele v budov esk televize (T) byla nazena protistavnm zpsobem. stavn soudci dnes proto zruili soudn pkaz vydan Obvodnm soudem pro Prahu 6. Prohldku uskutenilo ozbrojen komando Vojensk policie. ...

Komern televize asi budou na film dvat nejmn 150 milion K..............................................................20 19.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 dce for Mdia a komunikace
mhm

Praha 19. z (TK) - Komern televize by mly od ptho roku na vrobu film pispvat do fondu kinematografie nejmn 150 miliony korun ron. Vyplv to z prav vldnho zkona o audiovizulnch dlech a podpoe kinematografie, s nimi dnes normu poslala Snmovna do zvren...

Snmovna asi zake hlasitou reklamu v televizi pod pokutou......................................................................21 19.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ece med Mdia a komunikace
mhm

Praha 19. z (TK) - Bhem ptho roku by v esku mohl platit zkaz hlasit reklamy v televiznm vysln. Za jeho poruen by hrozila pokuta a pt milion korun. Pot s tm poslaneck novela, kterou dnes Snmovna poslala do zvrenho kola schvalovn. ...

20.9.2012 Multiplex 4 zskal dalho zkaznka. Vyslat v nm bude stanice Inzert TV...................................................22 20.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Projekt televize InzertMax se zjemcm pedstavil poprv ped dvma lety, ovem nepodailo se mu spustit vysln dky tomu, e o svj vyslac kanl 46 pila v Praze spolenost CDG.Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) udlila na svm poslednm zasedn spolenosti I...

Paradox satelitnho servisnho poplatku: Vlastn kartu bude mt po T i Prima............................................22 20.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Zkaznci CS Linku a Skylinku, kte budou chtt sledovat bezplatn programy esk televize a zrove Primy, tuto monost mt budou. Jedna satelitn karta jim vak k tomu stait nebude.Servisn poplatek lucembursk spolenosti M77 Group, kter je provozovatelem satelitnch slue...

Miliard Babi jedn o koupi eleznho televize TV Pohoda.........................................................................23 20.9.2012 Hospodsk noviny str. 4 esko Mdia a komunikace
Marie valkov Bastlov

MdiaRozhovorMiliard a zanajc politik Andrej Babi se v oboru mdi pohybuje u nkolik msc:vlastn regionln s zpravodajskch tdenk 5+2 a podl se na financovn zpravodajskho serveru esk pozice. ...

Vojensk akce v T byla protistavn...............................................................................................................23 20.9.2012 Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace
ost

BRNO/PRAHA Symbolick vhra. Tak se d zhodnotit verej nlez stavnho soudu, kter vyhovl stnosti esk televize.

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

U loni na jae ji podala proti vydn povolen, kter pak umonilo zsahov jednotce vojensk policie zpackanou ru v budov televiznho zpravodajstv. ...

Programov editel TV Barrandov Sidovsk odchz.......................................................................................24 20.9.2012 mediaguru.cz str. 0 Aktuality Mdia a komunikace
Martina Vojtchovsk

Programov editel TV Barrandov Janis Sidovsk po pti letech z televize odchz. Informoval o tom server Digizone.cz. Jeho odchod dajn souvis se zmnami ve veden programu.TV Barrandov je tvrtou hlavn eskou televizn stanici. ...

Nova dostala pokutu tvrt milionu za pehnanou propagaci Prostenalu v Ordinaci v rov zahrad........24 20.9.2012 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
Ondej Aust

Pokutu 250 tisc K m zaplatit televize Nova za to, e v dle serilu Ordinace v rov zahrad z 15. prosince 2011 nepatin zdrazovala" prostedek k pi o prostatu Prostenal, v rmci tzv. ...

Premir Neas ukonil kauzu odvoln len rady pro vysln z roku 2003..................................................25 20.9.2012 mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Ondej Aust

Pedseda vldy Petr Neas svm usnesenm ze 17. z s definitivn platnost zastavil zen ve vci odvoln Rady pro rozhlasov a televizn vysln, kter v dubnu 2003 na nvrh Poslaneck snmovny odvolal tehdej pedseda vldy Vladimr pidla, po prohran arbitri esk republ...

Pepadli nezkonn televizi a byli poveni.....................................................................................................25 20.9.2012 Mlad fronta DNES str. 5 Z domova Mdia a komunikace
Ludk Navara, Jan Gazdk

BRNO Ty zbry obhly celou zemi: destka po zuby ozbrojench vojenskch policist pelz turnikety v hale esk televize, vnik do kancel redaktor, z nich si odn jejich bloky, zznamy, ale i potae. ...

Dvoj men bude doasn zleitost..............................................................................................................26 20.9.2012 Strategie str. 24 urnl Mdia a komunikace
Jan Andruko:Nad televiznm trhem vis Damoklv me dvojho men sledovanosti, kter je klem pi rozdlovn inzertnch penz. Televize Nova odmtla uznat vtze tendru vyhlenho ATO a podlela se na zaloen novho sdruen, kter vyhlsilo nov tendr. ...

Krize rozhlasovho trhu.....................................................................................................................................28 20.9.2012 Strategie str. 28 urnl Mdia a komunikace

Elektronick mdia jsou zdnliv jedinm segmentem trhu, ktermu se vyhnuly problmy spojen s ekonomickou kriz. Startuj nov televizn stanice, rozhlasov trh sbr jednu frekvenci za druhou a stanice roziuj pokryt. ...

Mokr hadr na hlavu...........................................................................................................................................30 20.9.2012 Strategie str. 12 Briefing Mdia a komunikace

Ale Borovan

Petr Dvok se rozlouil s obchodnm editelem Janem Svobodou s humorem ve stylu Monty Python.Velk cirkus Alee BorovanaJinak se esk mediln trh asi pet ned. Hlavn vlky se rozpadaj do destek loklnch ptek a kopn mezi nohy. ...

21.9.2012 esk Radiokomunikace finiuj ppravy na testy digitlnho rozhlasu........................................................32 21.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Opertor pedpokld, e signl digitlnho rozhlasu ve zkuebnm provozu by mohl pokrt destky procent obyvatel. V idelnm ppad by chtl experiment peklopit do dnho vysln.Podrobnosti o testu zatm Radiokomunikace tajDominantn poskytovatel vyslacch slueb v n...

TV Barrandov pedstav pt tden nov veden. Kdo v nm zasedne?.......................................................33 21.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 3

Luk Polk

Podle vyjden dvou na sob nezvislch zdroj pro DigiZone.cz m bt novm generlnm editelem jmenovn Robert Kvapil. Ten tuto skutenost odmtl komentovat, ale nevyvrtil ji.Po pomrn dramatickch zmnch v poslednch tdnech a mscch by se mlo dn v plnoformtov tele...

Miliard Mkota rozjede zbrusu novou televizi...............................................................................................34 21.9.2012 E15 str. 1 Tituln strana Mdia a komunikace
Ale Borovan

Za nkolik tdn se nkdej uhlobaron, miliard Lubo Mkota stane jednm z nejvznamnjch hr na televiznm trhu. Podle informac E15 odstartuje 15. jna se svm tmem zbrusu novou celoplonou televizi Ptka, kter by se mla zamovat na pvodn eskou tvorbu a zbavu ve st...

Novinky televize ko: E-shop a stahovn hudby..........................................................................................34 21.9.2012 Lidov noviny str. 15 Penze & Byznys Mdia a komunikace
VOJTCH WOLF

PRAHA Hudebn televizn stanice ko se chyst zmnit svoji tv, program a nabdnout dal sluby. Tm, jak se mn okol, tak se mn i ko, kter se posouv do nov fze vvoje, ekl vera generln editel televizn stanice, tpn Wolde. ...

24.9.2012 Pavel Zuna se vrac do internetov televize Stream.cz, ale jen jako mediln tv.........................................35 24.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Nkdej fredaktor zpravodajstv a modertor hlavnch zpravodajskch relac televiz Nova a Prima se divkm nedvno pipomnl tak jako vkonn editel Regionln televizn agentury.Divci budou moci na svch obrazovkch opt vdat znmou mediln tv, bvalho modertora Pa...

Spory televiz blokuj miliardov trh reklamy....................................................................................................35 24.9.2012 E15 str. 4 byznys Mdia a komunikace
Ale Borovan

Praha - Ani rok po rozkolu v profesn Asociaci televiznch organizac (ATO) nedochz mezi hlavnmi hri k dohod. Na jedn stran televize Nova, kter nesouhlas s vsledkem tendru ATO na men sledovanosti, na druh stran Prima, esk televize a mediln agentury, kter se post...

Mediaresearch: Posluchai Ro nejsou pesyceni reklamou.........................................................................36 24.9.2012 Marketing & Media str. 27 Mdia Mdia a komunikace
Marie Lafantov

esk rozhlas a jeho mediln zastoupen Media Master zrealizovaly ve spoluprci s agenturou Mediaresearch vzkum, jeho clem bylo zjistit, kdo je posluchaem eskho rozhlasu, jakm zpsobem stanici vnm a jak se chov ve vztahu ke spoteb. ...

Nov chyb Liga mistr, do cenov bitvy ale jt nechtla.................................................................................36 24.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
Atraktivn sportovn soute jsou jet stle velice zajmavou komoditou i pro tuzemsk komern televize. Zatmco ped nkolika lety jsme si jet o nkterch soutch na Nov nebo Prim mohli nechat jenom zdt, s pchodem multikanlov strategie se kad skupina sna pro sebe z...

25.9.2012 Marek Stoni novm fem programu TV Barrandov. Ode dneka nahradil Janise Sidovskho..................37 25.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Nov programov editel Barrandova zrove zstv povenm fredaktorem spoleenskho tdenku Instinkt, kter pat stejnmu majiteliJanise Sidovskho ve funkci programovho editele televize Barrandov ode dneka nahradil Marek Stoni, dosavadn poven fredaktor spoleen...

Skokanem minulho tdne byla televize Nova, nejvc klesala sportovn T 4...............................................38 25.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Nrstu se minul tden dokala i Nova Cinema, take cel skupina Nova vykzala nejvt rst ze vech t velkch televiznch spolenostNejvtm nrstem prmrnho celodennho podlu na dosplm publiku se mohla minul tden pochlubit televize Nova. ...

Udlostem stoup sledovanost na T 24, oproti losku jim pibylo 50% divk...........................................40 25.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Stle vce divk dv pednost sledovn Udlost na zpravodajsk T 24. Zatmco loni na podzim to bylo v prmru 100 tisc lid, letos to je u 150 tisc.O polovinu vce divk ne loni na podzim m hlavn zpravodajsk relace esk televize Udlosti na zpravodajskm kanlu T ...

Na stavbu T Brno dohldne atelir K4............................................................................................................40 25.9.2012 E15 str. 6 Byznys Mdia a komunikace
Ale Borovan

Nov management televize snil rozpoet investice do novho studia na 340 milion korunPraha - Nejvt investice esk televize v poslednch letech, stavba novho brnnskho studia, se posunula o velk kus dopedu. ...

Televize lep ne soudy?..................................................................................................................................41 25.9.2012 E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace

Petr Kolman

Na Slovensku dochz k zajmavmu obratu. Minul pravicov vlda premirky Radiov jet loni slibovala zruen koncesionskch televiznch a rozhlasovch poplatk. Dnen levicov vlda Roberta Fica podobn krok neplnuje, pipout naopak zven tchto poplatk, pedevm pod t...

Novou radn bude redaktorka Radiournlu, v rozhlase kon........................................................................41 25.9.2012 lidovky.cz str. 0 Lidovky / Mdia Mdia a komunikace
Lidovky.cz, TK

Rada pro rozhlasov a televizn vysln bude znovu kompletn. Snmovna do n vybrala dlouholetou redaktorku Radiournlu Miladu Richterovou. Jak dve upozornil server Lidovky.cz, jej nov pozice nen podle fredaktora stanice Jana Pokornho sluiteln s prac v eskm rozhlase, ...

Frum regultor 2012: esk mediln regulace nen nejpsnj................................................................42 25.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace
Pinme vm krtk shrnut ze tvrtho setkn Stedoevropskho fra regultor, je se uskutenilo ped tdnem v Bratislav za asti vech stlch len tohoto fra. Hostitelskm regultorem byla slovensk Rada pre vysielanie a retransmisiu. ...

26.9.2012 esk televize zprovoznila novou krajskou redakci zpravodajstv v Chomutov..........................................43 26.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Po st nad Labem jde u o druhou redakci v rmci steckho kraje, kter zpravodajsky pokryje Chomutovsko, Lounsko a atecko. Studio umon i iv vstupy na T 24.Novou krajskou redakci zpravodajstv v Chomutov zprovoznila esk televize. ...

PR manaerka TV Barrandov Kateina Kotalov u mluv za novou televizi Ptka........................................43 26.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Ve stejn den, kdy skonila v televizi Barrandov, oznmila Kateina Kotalov nstup do nov vznikajc celoplon televize Ptka, kter bude Barrandovu konkurovatDo vznikajc televize Ptka, kter zahj vysln 15. jna v celoplonm multiplexu 3 a na satelitu, nastoupila b...

TV Barrandov opustil vzkumnk Prejzek, dve vyhozen z Novy kvli tendru ATO.....................................44 26.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Vclav Prejzek byl loni spolen s Renatou Tmovou zstupcem Novy ve vbrov komisi na novho provozovatele peoplemetr pro ATO. Televize je oba propustila.Nejen programov editel Janis Sidovsk a PR manaerka Kateina Kotalov, ale tak vzkumnk Vclav Prejzek tento tden op...

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Za novm regionlnm multiplexem v Praze stoj GES, polovin vlastnk Primy..........................................44 26.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Novou vyslac s v metropoli provozuje pvodn majitel spolenosti Czech Digital Group, opertora multiplexu 3. A vyuv k tomu i jeho nkdej vyslac kanl 46.Polovin vlastnk Primy, ale tak nkdej majitel satelitnho CS Linku a spolenosti Czech Digital Group, kter ...

Hlasit reklama m bt pokutovna, schvlila Snmovna...............................................................................45 26.9.2012 mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace
TK

Poslaneck snmovna schvlila ve tetm ten novelu, kter m regulovat hlasitost reklamy v televiznm vysln.Televize asi budou mt ze zkona zakzno vyslat reklamu hlasitji ne ostatn poady. ...

TV Barrandov povede Robert Kvapil.................................................................................................................46 26.9.2012 mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace

Mediaguru

Generlnm editelem TV Barrandov se od 1. jna stv Robert Kvapil. Nov management televize je sestaven.Do veden tvrt nejsledovanj televizn stanice TV Barrandov usedne od pondl 1. jna 2012 Robert Kvapil. ...

Do T pila rka Francov z marketingu Novy, pevzala st agendy po Tomi Studenkovi................46 26.9.2012 mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Ondej Aust

Ze soukrom televize Nova do veejnoprvn esk televize pela oficiln od z rka Francov. Na Nov pracovala tm estnct let, od jna 1996, v posledn dob jako koordintorka PR. ...

Brnnsk studio T by se mlo pesunout do novho za dva roky................................................................47 26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ebn med Mdia a komunikace
mei

Brno 26. z (TK) - Stavba novho brnnskho studia esk televize v Lni v bvalm arelu Zetoru by mla bt podle souasnch pedpoklad hotova v polovin roku 2014. Bhem jna a prosince letonho roku by ml bt ve veejn souti vybrn zhotovitel stavby. ...

Ro chce vyeit problm s dlunky za koncesionsk poplatky................................................................47 26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ecb med Mdia a komunikace
rek

esk Budjovice 26. z (TK) - esk rozhlas chce pomoc speciln vytvoen expertn skupiny vyeit problm s posluchai, kte neplat koncesionsk poplatky. Jejich poet neustle roste a celkov ve dluhu u dosahuje 60 milion korun, ekl dnes TK pedseda Rady eskho ro...

Komern televize asi budou na film dvat nejmn 150 milion K..............................................................48 26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 dce for Mdia a komunikace
mhm

Praha 26. z (TK) - Komern televize zejm budou muset od ptho roku na vrobu film pispvat do fondu kinematografie nejmn 150 miliony korun ron. Vyplv to z prav vldnho nvrhu zkona o audiovizulnch dlech a podpoe kinematografie, kter dnes Snmovna hladce sch...

Rada T schvlila pesun 178 externist do pozice zamstnanc.................................................................48 26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ebn med Mdia a komunikace
mei

Brno 26. z (TK) - esk televize se rozhodla pesunout 178 externist do pozice zamstnanc a Rada T na dnenm brnnskm zasedn vzhledem k tto iniciativ schvlila pesun v rozpotovch polokch. ...

27.9.2012 Prvodce svtem IPTV: pro zatm zaostv za kabelovkou a pro ji asem nahrad...................................49 27.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Jan Potek

Nov seril serveru DigiZone.cz a technologick platformy nangu.TV pedstavuje vhody digitln televize pes IP protokol a jej vvoj na eskm trhu.Chytej nstupce kabelov televizeZatm to je popelka digitlnho televiznho vysln, vichni j ale prorokuj velkou b...

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Vysln televize Ptka odstartuje Iveta Bartoov. Bude mt vlastn reality show........................................51 27.9.2012 digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace
Luk Polk

Jednm z hlavnch tahk celoplon televize Ptka bude reality show Iveta se zpvakou Ivetou Bartoovou. Odstartuje 15. jna ve 20 hodin.Nov celoplon televize Ptka dnes rozeslala programovm magaznm sv schma pro prvn tden svho vysln. ...

Stanice mluvenho slova eskho rozhlasu zane 1. bezna 2013, a dobhne smlouva s BBC................51 27.9.2012 mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace
Ondej Aust

Chystan stanice bez hudby m vyslat 8 hodin denn a nekonkurovat Radiournlu. Handicapovn je nutnost zat na stednch vlnch.esk rozhlas spust analyticko-publicistickou stanici mluvenho slova ne do konce roku", jak dosud avizoval, ale a pt rok zjara. ...

f eskho rozhlasu Duhan dostal nejvy monou pololetn odmnu 480 tisc K.................................52 27.9.2012 mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace
Ondej Aust

Rada eskho rozhlasu schvlila na svm stedenm zasedn v eskch Budjovicch odmnu za leton 1. pololet generlnmu editeli instituce Peteru Duhanovi, a to v maximln mon vi 480 tisc K. ...

28.9.2012 Parlament schvlil ztien hlasitosti reklamy - ale je to prvn paskvil...........................................................53 28.9.2012 blisty.cz str. 0 Mdia a komunikace
tpn Kotrba

Skupina poslanc vech stran (opozice a koalice ruku v ruce spolen) v ele s pedsedou volebnho (medilnho) vboru Vclavem Menclem (ODS) pedloila snmovn 2. 2. 2012 nvrh novely zkona o rozhlasovm a televiznm vysln, kter ml zajistit ztien hlasitosti reklamy v tele...

TV Ptka chce do roka zskat 1% podl na trhu.................................................................................................55 28.9.2012 mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace
Mediaguru

Do jednoho roku od startu by chtla nov celoplon stanice Ptka zskat 1% podl na trhu. Elektronicky bude men od prosince.Nov celoplon stanice Ptka, kter odstartuje sv vysln v pondl 15. jna 2012, se chce orientovat zejmna na zbavn poady z vlastn produkce. ...

29.9.2012 Zmny v na televizi nekon. Reagujeme na pipomnky divk..................................................................56 29.9.2012 Prvo str. 4 Rozhovor Mdia a komunikace
Jana Perglerov

GENERLN EDITEL ESK TELEVIZE PETR DVOK EKL V ROZHOVORU PRVU:* Je to u rok, co vedete eskou televizi. Jste spokojen? Piel jste z komern Novy, pedstavoval jste si takhle prci ve veejnoprvn televizi? ...

30.9.2012 esk televize zane od pondl vyslat pod novm logem.............................................................................59 30.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ece med Mdia a komunikace
mha

Praha 30. z (TK) - Programy esk televize budou od pondl oznaeny novm logem. Spolen symbol, kter zachovv princip dvou st tvaru obrazovky, se zrove objev i na jednotlivch programech, kde dosud byla pouze znaka danho kanlu. ...

1.10.2012 Zpoplatnn paraboly........................................................................................................................................60 1.10.2012 Euro str. 36 Report - satelitn vysln Mdia a komunikace
Ondej Hergesell

Provozovatel nejvt esk satelitn televize zsk zavedenm novch poplatk 300 milion ron a zvedne trby o ptinuSpolenost M77 Group ped pr msci oznmila, e od letonho podzimu zane od svch zkaznk uivatel do t

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

doby bezplatn satelitn televize Skylink a C...

Clit na dti je stle vce atraktivn.....................................................................................................................62 1.10.2012 Marketing & Media str. 26 Mdia Mdia a komunikace
Marie Lafantov

Stle vce provozovatel mdi cl na dtskou populaci, sna se tak vyplnit mezeru na trhu.esk rozhlas je dalm provozovatelem mdi, kter se zaal ve vtm mtku zamovat na dti. ...

Pt rok pibude a 10 novch stanic..............................................................................................................63 1.10.2012 Marketing & Media str. 25 Mdia Mdia a komunikace
text Lucie Vankov

O vvoji na televiznm trhu, kter zav s rozjezdem novch stanic boom, hovo generln editel Atmedie P. Majerik.ROZHOVOR* Jak hodnotte leton vvoj na televiznm trhu? Rok 2012 je pro ns hodn zlomov. ...

Stem/Mark: Vzkum pro T je ztrtov.............................................................................................................65 1.10.2012 Marketing & Media str. 19 Agentury Mdia a komunikace
Monika Blhov

I kdy se agentue Stem/Mark po finann strnce zakzka pro eskou televizi nevyplat, za zviditelnn pr stoj.ROZHOVOR* Krom vs, SC&C a Factum Invenio se ostatn vzkumn agentury nechlub moc tm, e by dlaly pedvolebn przkumy, nevte pro? ...

Rok zmn na Kavch horch se divk zatm nedotk.................................................................................66 1.10.2012 Mlad fronta DNES str. 8 Kultura Mdia a komunikace
(spa)

PRAHA Ped rokem, 1. jna 2011, piel na Kav hory nov generln editel esk televize Petr Dvok. A s nm pslib zmn, kter skomrajc veejnoprvn obrazovka potebovala jako sl. ...

Pokutu jsem si zaslouila...................................................................................................................................66 1.10.2012 Tden str. 72 Modern ivot Mdia a komunikace
Milan Eisenhammer

TELEVIZN MODERTORKA ANETA SAVAROVOd divk esk televize j chod hromady dopis vetn nabdek k satku. ANETA SAVAROV se dky Udlostem stala takka pes noc hvzdou. A pila kvli tomu o nkter ptele. ...

Pehled zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Mdia a komunikace
17.9.2012

Poslanci by mli volit lena RRTV, jedinou kandidtkou je Milada Richterov

17.9.2012
Vlastn zprva M, (khl)

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace

Volba lena Rady pro rozhlasov a televizn vysln navrena na poad nadchzejc poslaneck schze sice nen, ale pedseda poslaneckho klubu TOP 09 a Starostov Petr Gazdk navrhne jej zaazen. Potvrdil to dnes eskm mdim. Poslaneck klub TOP 09 jako jedin navrhl kandidta do Rady pro rozhlasov a televizn vysln. Poslaneck kluby ODS, SSD a KSM eskm mdim potvrdily, e dnho kandidta na tuto pozici nenominovaly. "KSM se nepodailo vyjednat podporu pro svho kandidta, dnho proto nenavrhla," ekla eskm mdim tiskov mluv KSM Vra eulkov. Platforma LIDEM svj vlastn poslaneck klub nem, dohodla se proto s TOP 09 na spolen kandidtce, redaktorce eskho rozhlasu Milad Richterov. "Milada Richterov je nominovan TOP 09 na n nvrh. Rozhodn ji podpome," ekla eskm mdim pedsedkyn LIDEM Karolna Peake. Pestoe volba do RRTV nen navrena v programu ztej schze Poslaneck snmovny, pislbily ostatn strany TOP 09, e nvrh na zaazen tohoto bodu na poad podpo. Milada Richterov toti byla kvli kandidatue odstavena z vysln Ro 1 Radiournl. Nvrh pod pedseda poslaneckho klubu TOP 09 a Starostv Petr Gazdk. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=442807

Forbes: Babi chce vlastn televizi

17.9.2012
Mediaguru

mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace

Podnikatel Andrej Babi potvrdil magaznu Forbes, e uvauje o rozen svho medilnho podnikn tak do televize. Miliard Andrej Babi chyst dal expanzi smrem k mdim. Krom novin a webu by rd v esku ml i vlastn televizi. "Vzhledem k tomu, e zpravodajstv veejnoprvn televize ovldaj politici a finann skupiny, tak o tom uvaujeme," potvrdil Babi asopisu Forbes. Vce informac, kter asopis zveejnil na sv facebookov strnce, pinese Forbes ve svm ptm vydn. Majitel skupiny Agrofert, ldr hnut ANO 2011 a tet nejbohat ech vydv bezplatn regionln denk 5+2 a v lt podal nabdku na koupi skupiny Centrum Holdings, kter provozuje zpravodajsk server Aktuln.cz. Dvj zprvy o tom, e chce zskat televizi Metropol, Babi popel. eskou televizi Babi kritizuje ji del dobu. Naposledy se ozval pot, co byl pr hodin ped vyslnm vylouen z debaty v poadu Mte slovo. Podle Babie se na Kavch horch pracuje neobjektivn. Na obrazovce maj vhodu parlamentn na strany, a to na kor uskupen, jako je Babiovo AN0 2011. Spolenost Agrofert Holding si u v kvtnu zadala o registraci ochrann znmky 5+2 TV. Tehdy to zdvodovala pedevm preventivnmi dvody". V ervenci pak AGF Media dokonila budovn st regionlnch tdenk 5+2 dny. Vychzej v celkovm nkladu 1 mil. vtisk a po titnch titulech se AGF Media pipravuje na jejich expanzi do internetovho vydn. -mavURL| http://www.mediaguru.cz/2012/09/forbes-babis-chce-vlastni-televizi/

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Mmo, ztlum tu bednu - 4. dl: monosti samoregulace hlasit reklamy

17.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace Jak jsou monosti samoregulace hlasitosti televizn reklamy ze strany samotnch televiz? Mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln JUDr. Pavel Foltn pokrauje v krtkm serilu lnk na toto tma, kter exkluzivn sepsal pro server RadioTV. Po letn odmlce se znovu vracme ke stle jet aktuln tmatice hlasitosti televiznch reklam. V pedchozch tech dlech tohoto mini-serilu bylo v rmci dan problematiky poukzno na nkolik aspekt technickch (jak z oblasti hardware, tak software), technologickch, prvnch - zejmna autorskoprvnch, i mediln-prvnch, nap. i ve vztahu k nkterm souvislostem institucionlnm, atd. O zmnn aktulnosti problmu svd mimo jin i petrvvajc poet divckch stnost zaslanch Rad pro rozhlasov a televizn vysln, kter (jak u ostatn i pedchoz dly vysvtlily) nem zkonnou pslunost k regulaci parametr vysln v oblasti doten problematiky. Pi vyizovn obanskch podnt tohoto druhu zatm Rada me jen odkzat na legislativn proces, v jeho rmci se pslun instituce tmto problmem aktuln zabvaj. A teprve a na zklad finlnho vstupu z legislativnho procesu se uke, jestli RRTV bude, anebo nebude (cestou novely zkona o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln) ex post dovybavena potebnmi pravomocemi k regulaci hlasitosti reklamnch spot, pedl, znlek, jingl, apod. programovch prvk. (To vak u na n sam nijak nezle.) Abrakadabra legislativa S neutuchajc trplivou vdr je nutno hned vodem tohoto odstavce znovu zopakovat, e legislativa (ili esky normotvorba) je zkonodrn proces. A nikoli zkon an sich i souhrn zkon a podobn jak se to notoricky asto stle jet (a pohchu dlouhodob) zamuje i v eskch mdich. A bohuel - nejen tam. Bohuel i mnohde jinde, kde by se to (stejn tak, jako v tch mdich) u rozhodn zamovat nemlo. Nicmn zamuje v jakmsi abraka zaarovanm krouku Avak bazrovn na sprvnm pouvn pesnch termn nen tm hlavnm tmatem tohoto odstavce, ani dnenho dlu tohoto mini-serilu. (K tomu teba a jindy.) Z hlediska leitmotivu tohoto lnku je pro tene (a zejmna pak i pro televiznho divka) mnohem podstatnj ten fakt, e vechny ty stnosti a jin podnty z ad televiznch divk, oban, voli a daovch poplatnk (asto v jedn osob) velmi inn zapsobily jakoto vcelku rychl a inn startr legislativnho procesu. V jeho rmci toti posledn dobou b odpovdajc kony ohledn projednvn poslaneckho nvrhu novely tzv. vyslacho zkona. A zmnn novela se tk prv een problematiky kritizovan hlasitosti televiznch reklam. Aktuln se nachz v podob pslunho tzv. snmovnho tisku na legislativn pd esk doln parlamentn komory (ili v Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky). Pro lep, komplexnj a konkrtnj pedstavu tene, bn nenavtvujcho standardn jednn, anebo web Poslaneck snmovny PR (vetn jejch vbor, komis, aj. odbornch sekc) lze pro konkrtn pklad ocitovat z dostupnch snmovnch materil k t vci nap.: Pozmovac nvrhy poslance Vclava Mencla k poslaneckmu nvrhu na vydn zkona, kterm se mn zkon . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln a o zmn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis (tisk . 592) 1. V l. I bod 3 zn: 3. V 49 se za odstavec 2 vkld nov odstavec 3, kter zn: (3) Provozovatel televiznho vysln je povinen zajistit, aby reklamy, teleshopping a oznaen sponzora byly vyslny takovm zpsobem, e hladina hlasitosti jejich vysln je v souladu s technickou specifikac stanovenou vyhlkou, kterou podle ustanoven 5 psm. y) vyd Rada. Takov zpsob vysln se pouije i pi vysln zvukovch nebo zvukov-obrazovch prostedk oddlujcch reklamu a teleshopping od ostatnch st vysln podle odstavce 1 psm. a). 1. l. II zn: l. II innost Tento zkon nabv innosti prvnm dnem sedmho kalendnho msce nsledujcho po dni jeho vyhlen. Uveden citace je natolik jasn a pehledn, e nevyaduje dalho vysvtlujcho komente. V ppad, e by ani to vak peci jen nkomu nestailo, sta si na webovch strnkch PSP vyhledat i tzv. dvodovou zprvu k uvedenmu snmovnmu tisku. V kadm ppad je vak (u z podstaty i z uveden formy dan vci) zcela logicky mono se domnvat, e tu evidentn nejde o veobecn neeitelnou zleitost. Mon by nkdo mohl podotknout, e k by i jin novely a dal legislativn kony mohly bt vdycky tak jasn, jednoduch, pehledn, atd. Je vak nutno si uvdomit, e legislativa nen relaxan prochzka rovou zahradou, ale e jde o velmi sloit sofistikovan proces, kde nezdka psob rzn faktory a vlivy, vetn teba i tch tzv. lobbyistickch a jinch. A plat-li, by i zsti ren, e mdia jsou sedm velmoc
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 10

Adekvtn logicky a pehledn by na uvedenou novelizaci zkona o vysln eventuln mla navazovat zmnn (a ji koncepn i v konceptu) pipraven vyhlka RRTV s posloupnost pslunch norem ve smyslu zsad a poadavk Evropsk vyslac unie EBU-R 128 (eneva 2011) a nsl. Technickho dokumentu Evropsk vyslac unie EBU Tech Doc 3341, 3342 resp. 3343 (pijatho v psl. revizi tamt o dva msce pozdji), vetn zohlednn tzv. hradlovac metody podle tzv. Doporuen Mezinrodn telekomunikan unie ITU-R BS.1770-2 (tak z roku 2011). Z uvedenho tedy i zde logicky vyplv, e tuzemsk RRTV je v rmci doten innosti (na zklad eskch zkon) vzna i adou pedpis pslunch struktur Evropsk unie, a e si tedy esk tzv. velk Rada ani v tomto ppad neme vymlet njak libovoln specifika v neprospch tuzemskch provozovatel televiznho vysln. Co by ji mimochodem ani ve snu nenapadlo. A to u i jenom proto, e RRTV v aktulnm sloen je Radou pro vysln a nen Radou proti vysln. A podotknuto s klasikem klasik: Meme s tm nesouhlasit, meme o tom vst spory, ale to je asi tak vechno, co se proti tomu d dlat Samoregulace jako prevence v oblasti medilnho systmu V rmci postupnho procesu evropsk integrace byla pedloni do eskho prvnho du (ve form odpovdajcch legislativnch proces) integrovna pslun Smrnice EU cestou zk. . 132/2010 Sb., o audiovizulnch medilnch slubch na vydn (tzv. on demand). Tm se nkter regulan kompetence RRTV rozily i na jin, ne doposud klasick technologie vysln. V souvislosti s trendem uvedench euro-inovac vstoupily do tuzemsk praxe i dal (a ze sv podstaty sui generis nov) subjekty, jako napklad tzv. samoregultoi, co jsou co do prvn subjektivity zpravidla tzv. neziskov organizace (nap. sdruen prvnickch osob), jejich poslnm je ji z povahy vci i z nzvu pedevm samoregulace innost na poli psobnosti vlastn lensk zkladny. Mon by se tu s trochou historickho nadhledu dala zmnit i asociace s nkdejmi cechy, apod. Take i potek samoregultor v echch m sv historick paralely, ili nihil novum sub sole (ani pro ns). V kontextu globlnho rozvoje novch prostedk tzv. masmediln komunikace a podobnch fenomn vcemn (a konec konc perspektivn v podstat hlavn) na bzi IT technologi, se tedy ti samoregultoi zaali vce dostvat do obecnho i veejnho povdom. A to nap. proto, e nyn se jedn o nov subjekty, psobc pmo (a asto i v pozitivnm smru velmi aktivn) prv v masmediln oblasti s pmm individulnm masovm medilnm zsahem. A to pedevm do velmi poetn, irok, do potebn mry technicky zdatn a perspektivn clov skupiny. A to je podstatn novum oproti pedchoz e samoregultor v echch, nebo i ped tm u ns ji celou adu let psobily subjekty na bzi samoregulace i v urit oblasti medilnho trhu (vesms trhu reklamnho). Tak nap. u nkdy od poloviny 90. let minulho stolet, resp. tiscilet, to byla tehdej tzv. ARA ili Asociace reklamnch agentur, (dnes AKA ili Asociace komunikanch agentur), ale i dal subjekty podobnho zamen a typu. Avak vzhledem k tehdejmu stupni technickho a technologickho rozvoje v oblasti mdi (a tedy i masmediln komunikace - tehdy jet v negloblnm, i neglobalizovanm rozmru) nebyla komunikace tchto samoregultor s RRTV (coby stednm orgnem sttn sprvy na seku regulace tehdy klasickch mdi) srovnateln se souasnm stavem ve stolet IT pry. Nicmn u od zmnn poloviny 90. let minulho stolet stanovil stt (ve form zkona . 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v novelizovanm znn), pro danou oblast tak pslun pravidla k samoregulaci i ve vztahu vi RRTV jakoto autorit stednho orgnu sttn regulace mdi. RRTV je i zde orgnem dozoru nad dodrovnm urit sti povinnost a pravidel danch tmto zkonem (o regulaci reklamy). Se vstupem novch IT mediln komunikanch vazeb (typu on demand) do tuzemskho mediln prvnho prostoru tj. asov od roku 2010 dochz i k rozvoji samoregulace jako nov bze komunikace mezi sttem a oborovm (resp. cechovnm) prostedm digitln ry. V dsledku rozvoje techniky (pedevm HW a SW prostedk) a technologi v IT oblasti a v souvislosti s jejich lokln i globln penetrac nevyhnuv se ani esk kotlin se zcela logicky st medilnch aktivit pesunula do kyber-prostoru, kam perspektivn nevyhnuteln a zcela nezadriteln smuje. V dsledku toho se tedy i st reklamy pesunula tamt. A dan trend logicky (adekvtn uvedenmu dj se, co dj) postupn pomalu, ale jist pokrauje. M pochopiteln svou logiku skutenost, e vlivm uvedench trend se sna pizpsobit rovn technologicky tradin provozovatel rozhlasovho a hlavn televiznho vysln. Tato mon pro nkoho zdnliv nesouvisejc souvislost je vcelku podstatn i pro nynj stav v oblasti problematiky doten tmatiky (tj. hlasitosti televiznch reklam). A by se to mon nkomu hned na prvn pohled tak zeteln nemuselo zdt. Nicmn jet na moment zpt do medilnho kyber-prostoru. Shora zmnn euro-trend nm s novou oblast regulace logicky pinesl i nov typ samoregultora, jm je v danm ppad tzv. SPIR ili Sdruen pro internetovou reklamu. A i pes to, e tento nov samoregulan subjekt psob v tuzemskm medilnm prosted relativn velmi krtkou dobu (zhruba tetm rokem), je nutno v souladu se skutenm stavem objektivn konstatovat, e RRTV m jak s pstupem, tak i s innost a praktickmi vsledky SPIRu jakoto samoregultora jen ty nejlep zkuenosti.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 11

Provozovatel tradinho vysln maj nov tak svho vlastnho samoregultora, a to ATO tzn. Asociaci televiznch organizac (avak pozor, nezamovat tuto stejn znjc zkratku se slovenskou Asociciou telekomunikanch opertorov). U ani obecn mediln veejnosti asi neula innost esk ATO - nap. v souvislosti s aktuln (i v mdich asto frekventovanou) diskus lenskch televiz na tma nov metodiky men sledovanosti, apod. Pro nezasvcen lze pipomenout, e dnmi leny ATO jsou aktuln T, CET 21, FTV Prima a AKA a pidruenmi leny jsou Barrandov TS a dle pak i At Media (zastupujc zhruba 21 tmatickch TV kanl). Pro plnost lze snad doplnit, e RRTV zde vede evidenci formou seznamu samoregulanch orgn (na seku regulovan mediln oblasti) v oboru sv psobnosti. A mono zopakovat snad i to, e z titulu pslun eurosmrnice integrovan do esk legislativy cestou zkona o prav tzv. on demand vak RRTV neprovd regulaci internetu jako takovho (co hned zpotku kdo v pro a kdov odkud ponkud zmtlo tuzemskou veejnost typickou formou jednoho z typicky obecn oblbench omyl ili skuten je to u ns tak, e RRTV internet nereguluje, necenzuruje, neomezuje, negilotinuje, ani jinak nebyrokratizuje). K monostem samoregulace reklamn hlasitosti Proslch se, e hlavn v souvislosti s ve uvedenou novelou zkona o vysln, kterou prv ve Snmovn projednvaj poslanci, ozvaj se z televiznch kruh hlasy o monosti inn samoregulace (divckou veejnost stle jet tolik a opakovan kritizovan) hlasitosti reklam. V uvedench souvislostech se opt sklouj zejmna ti shora ji zmnn euro-dokumenty, a to EBU Recomendation 128 (v anglick verzi 5 stran textu), i navazujcch EBU TECH 3342 (v angl. verzi 44 stran) a EBU TECH 3344 (v A verzi 88 stran u obou technickch pedpis vetn pehlednch graf, schemat, apod. v podstat nezdka potvrzujcch i to, o em byla velmi rmcov a populrn-technicky e v pedchozch dlech tohoto mini-serilu). Za elem veobecn zkladn orientace je nyn nutno konstatovat, e z hlediska aplikovan prvn teorie v ppad vech t zmiovanch dokument nejde o tzv. obecn zvazn prvn pedpisy ili jsou to v podstat podzkonn (event. chcete-li oborov, ap.) technick normy, nemajc obecnou prvn zvaznost a z n plynouc vynutitelnost jejich dodrovn aj. plnn. To ostatn na prvn pohled vyplv u z jejich nzv: EBU Recommendation R 128 ili Doporuen a dle Supplementary information ili Doplujc informace k n u EBU TECH 3343 i 3344 neboli ze strany EBU-UER jde v podstat o doporuujc metodiku pro okruh lenskch subjekt. V praxi vak takov stupe prvn sly doten subjekty (tj. zde nkolik shora vyjmenovanch provozovatel TV vysln) nijak inn nezavazuje vi jejich respondentm (pedstavovanm zde mnoinou nkolika milion televiznch divk - a pltc televiznho tzv. koncesionskho poplatku, v nkterch ppadech navc jet tak nov zavdnho tzv. servisnho poplatku, i koncovch spotebitel resp. zkaznk coby pltc hodnoty trn realizovan TV reklamy v rmci cenotvorby promtnut do prodejn ceny pi koupi propagovanch vrobk i slueb, aj. produkt, rotujcch v jejich spotebnm koi). Lze celkem logicky pedpokldat, e takov tzv. bn divk spotebitel (oban, voli a daov poplatnk) v jedn osob se pravdpodobn relativn snadno zorientuje v tom, e stt mu m za jeho dan nco zajistit, na co m v dan oblasti svj regulan orgn, vybaven k tomu elu pslunm zkonem (tj. obecn zvaznou hmotn-prvn normou odpovdajc procesn-prvn sly) nap. ve smyslu a rozsahu shora cit. textu sti poslaneckho nvrhu novely zkona o R-TV vysln. Piem text uvedenho paragrafu jist nen ani nad monostmi intelektu prmrnho prvnho vdom tuzemsk obansk populace, kterou by rozhodn (ani v tomto smru) nebylo radno podcenit. Z druh strany mince lze zrove stejn celkem logicky pedpokldat, e tent divk asi jen st uchop a strv shora zmnn normy EBU, zvc 137 stran odbornho textu v technick anglitin. A kdy, tak jak poslze rychle a inn pimje odpovdnho samoregultora, aby zvazn plnil z t obecn prvn nezvazn oborov normy? Lze tedy vzhledem k uvedenmu i celkem logicky pedpokldat, e s takovou perspektivou ve vhledu asi ten n divk spotebitel (i oban, voli a daov poplatnk) pravdpodobn nebude zcela spokojen a pedem smen. Jak ostatn aktuln vyplv z pslun sti agend RRTV, kam stle chod stnosti na doten tma plin hlasitosti TV reklam. A to je pochopiteln zcela zejm i zkonodrcm. Take ve smyslu uvedench souvislost danou problematiku i v tto jej sti nepochybn vyhodnocuj (jak je zatm patrn z vvoje legislativnho procesu v uveden vci). V dan sti legislativy je RRTV logicky v neutrln pozici nezastnnho pozorovatele. ili pokud Parlament zmnnou novelu zkona pijme, pak sice Rad pibude spousta dal prce, nicmn s relativn relnou nadj vcemn efektivn ochrany zkonnch prv a oprvnnch zjm divka. V tom ppad nelze vylouit ani to, e nepibude prce jen Rad, ale i soudm na pslunch stupnch (tj. Mstsk soud v Praze a potamo event. i Nejvy sprvn soud v Brn), nebo k nov tradici folklru tuzemskho broadcastingu u bohuel jaksi pat ten zvyk, e (nejen ze sportu) je nutno stj co stj alovat snad pln vechno mon. I nemon jak u se v posledn dob stalo podnm aloby nap. i na dl kon Rady, proti nmu nen ze zkona dn aloba prvn ppustn. Skuten. Aneb jak u od dtstv slchvm ren svho otce: Mon je vechno a jist je jen to, co u bylo.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 12

Svat pravda. V ppad, e Parlament zmnnou novelu zkona nepijme, bude mt RRTV o jednu starost (a o njak ty dal vceprce atd.) m. Ty divck stnosti od nespokojench oban budou asi chodit dl, take i s tm quasi bytkem prce je to u pedem zsti ponkud relativn. Ale tady prvoplnov ani jinak jist nejde o to, jestli RRTV bude mt vc nebo m prce. Pak by tu asi lo hlavn o to, jak budou doten televize vychzet vstc svm divkm, a to zejm v normativnm rmci shora zmnnch euro-doporuen. Uveden normy jsou z roku 2010 v aktuln revizi z roku 2011 a od t doby je jak jejich obsah, tak tak jejich zmr znm i pslunm subjektm v esk republice. Take pi jejich prost aplikaci by touhle dobou logicky mohlo a asi i mlo bt u zhruba 2 (slovy dva) roky po problmu. Jene zatm nen JUDr. Pavel Foltn autor je mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln pedn na univerzit JUDr. Pavel Foltn / dal lnky autora / 17.09.2012 04:59 URL| http://www.radiotv.cz/p_tv/probuh-mamo-ztlum-tu-bednu-4-dil-moznosti-samoregulace-hlasite-reklamy/ 18.9.2012

T odkld test ruen digitln televize signlem st LTE na neurito

18.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Obavy z monho ruen signlu digitln televize v uplynulch mscch vyjdily napklad esk Radiokomunikace. Sv pipomnky T doruily napklad i esk televize a TV Nova. Probhajc aukce volnch kmitot, kterou vyhlsil esk telekomunikan ad (T), tk se mimo jin i psma 800 MHz, oddl plnovan test ruen pozemnho digitlnho vysln technologi LTE. Dnes o tom informoval mluv adu Frantiek Malina s tm, e regulan orgn chce tmto krokem zamezit jakmukoliv zpochybnn i naruen probhajc aukce. Experiment ml pvodn probhat od 17. z letonho roku do 31. ledna 2013. Nhradn termn zatm nebyl stanoven. T proto bude experimentln oven dopadu provozu st LTE v psmu 800 MHz na pjem digitln televize realizovat teprve po vyhodnocen vsledk aukce, uvedl Malina. Nov termn sdl telekomunikan ad vem zainteresovanm stranm psemn a zveejn ho tak na svch webovch strnkch. Obavy z monho ruen televize vyslnm LTE v minulch tdnech a mscch vyjdily esk televize, Nova i Prima. Obshl materil na toto tma doruily T i esk Radiokomunikace. URL| http://www.digizone.cz/clanky/ctu-odklada-test-ruseni-digitalni-televize-diky-lte-na-neurcito/

RRTV chce na stednch vlnch celoplon rdio s dechovkou, na VKV u regionln zjemci jsou
18.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace POZNMKA - Rada pro rozhlasov a televizn vysln vyhlsila licenn zen k provozovn celoplonho rozhlasovho vysln v psmu stednch vln. Na doruen dosti maj zjemci as a do 11. jna letonho roku. Akoli mlad ronky zpravidla o psmu stednch vln tm netu, clovou skupinou jist nebudou. Hudebn rdio se toti m zamit na dechovku, lidovou hudbu a zlidovl psn. Zjemci o podobn formt zatm ale nemaj spch na velmi krtkch vlnch, jeden projekt m v portfoliu pipravovanch stanic skupina Radio Investments.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 13

Minul tden, konkrtn 6. z 2012, vyhlsila RRTV licenn zen na projekt celoplonho rdia na stednch vlnch. Vtz zsk technick parametry Lbeznice 1233 kHz s vkonem 10 kW. Lhta pro doruen dost je 11. jna 2012 do 17:00. Bude zjem o stedn vlny a dechovku? Licenn zen o stedn vlny se me jevit jako nesmysl, pesto pro clovou skupinu nov celoplon stanice by to nebyl problm. Zkladn programov specifikace toti stanov, e se bude jednat o hudebn rdio se zamenm na dechovou hudbu, lidovou hudbu a zlidovl psn s pesahy do country, folku, trampskch psn, psn star Prahy a populrn psn 60. let. Stanice bude rozhodn mit na star vkovou skupinu obyvatel, kter je se stednmi vlnami obeznmena. Spokojit se ale zkonit budou muset s ni kvalitou poslechu, v souasn dob zde vysl jen napklad Ro 2 - Praha, mon se ale na stedn vlny vyd nov stanice mluvenho slova eskho rozhlasu. Licenci by provozovatel zskal maximln na osm let, asov rozsah je pitom stanoven na 16-24 hodin denn. zemn rozsah vysln bude do pl roku od nabyt prvn moci rozhodnut o udlen licence pokrvat populaci esk republiky ve vi 15%, po jedno roce vzroste pokryt na 40% a do t let by ml mt provozovatel monost oslovit a 80% obyvatel. O tom, e m rozhlasov stanice se zamenm na dechovou hudbu anci prorazit, svd zjem o stanici Stil TV , resp. jej novou podobu ve form lgr TV . Mezi lidmi v clov skupin jsem velmi asto narazil na naden debaty o nov stanici, kter hraje dechovku. Na VKV ale v souasn dob je prakticky nemon vybudovat celoplonou s pokryt, do dosaen celoplonosti v digitlnm vysln zbv jet vnost. Rdio s dechovkou na internetu ji existuje Na internetu ji vysl Radio Dechovka V ter 7. ervence 2009 zahjila sv vysln nov internetov rozhlasov stanice Radio Dechovka. Bezesporu se jedn o uniktn projekt v esk republice, jeliko konkurenn stanice zatm neexistuje. Dechov hudba je velmi specifick a pitom u mnoha lid oblben nr, ktermu se na eskm trhu prakticky nikdo nevnuje. Nelenili jsme a vzali to hezky od podlahy, protoe chceme bt v tto oblasti opravdu dob. Startovat jako prvn esk dechovkov radio je pro ns velkou vzvou, ekl Roman Culek, provozovatel Radia Dechovka, pi zrodu rdia. tyiadvacetihodinov hudebn proud propojuje pravideln vstupy profesionlnch modertor, mezi nimi je napklad herec Milo epelka, Jan ada (reportr bval RTA Zln a Rdia Impuls) nebo Petr Berka, dve moderoval na Rdiu Impuls i Hitrdiu. Aktuln Radio Dechovka nabz t speciln programov prvky a poady. Stanici naladte vhradn na www.radiodechovka.cz. Reklamn as prodv agentura MEDIA 40+, ta cl na vkov skupiny 30+,40+,50+ a 60+. Jak dodv na svm webu , dle eskho statistickho adu jsou lid ve vku 50+ skupinou s vbec nejvymi msnmi pjmy. Nesml pokusy dechovky v psmu VKV Zjem o dechovkov formt me projevit skupina Radio Investments. V licennm zen o kmitoet Brno Kohoutovice (98,1 MHz s vkonem 1 kW) se se pihlsila s projektem Rdio Orchidej spolenost Radio Station Brno, jedn se o provozovatele stanice Kiss Hdy, kter spad prv pod Radio Investments. U samotn nzev Rdio Orchidej napovd, e hudebn sloce by dominovala dechov hudba. Clovou skupinou maj bt obyvatel Brna s vkem 50 let a vce, podl mluvenho slova by pitom v tdennm prmru neklesnul pod 8%. Podrobnosti o licennm zen v Brn na 98,1 MHz pipravujeme. Jerry Prohaska / dal lnky autora / 18.09.2012 08:16 URL| http://www.radiotv.cz/p_radio/rrtv-chce-na-strednich-vlnach-celoplosne-radio-s-dechovkou-na-vkv-uz-regionalnizajemci-jsou/

Reklama na siln lihoviny vad RRTV, miz proto z mdi

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 14

18.9.2012

strategie.e15.cz str. 0 Zprvy Mdia a komunikace

Vyhlen sten prohibice zejm poct i tuzemsk mdia. Likrky toti zaaly omezovat reklamn aktivity a kampan, v nich lihoviny s obsahem alkoholu nad dvacet procent propaguj. Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) dnes navc oznmila, e podle jejho nzoru zkon nyn nedovoluje vyslat reklamy na silnj lihoviny, pokud je jejich prodej zakzn. Podle nzoru RRTV naopak vysln reklamy na lihoviny s obsahem alkoholu vym ne 20 procent v dob souasn prohibice odporuje zkonu o regulaci reklamy. Reklamu na lihoviny specifikovan v mimodnm opaten (ministerstva zdravotnictv) nelze po dobu jeho trvn it v televiznm a rozhlasovm vysln a prostednictvm audiovizulnch medilnch slueb na vydn, uvedla pedsedkyn RRTV Kateina Kalistov. Dvodem je to, e zkon o regulaci reklamy zakazuje reklamu zbo, jeho prodej je v rozporu s prvnmi pedpisy. Vzhledem k tomu, e prodej silnjch lihovin opaten ministerstva zdravotnictv zakazuje, vztahuje se nyn na reklamu na toto zbo i zkaz reklamy. Reklamu na destilty zatm nevysl Nova ani Prima Reklamu na silnj lihoviny ji nevysl napklad nejvt komern televize Nova. Se vemi klienty a agenturami, kterch se vldn opaten dotklo, jsme se dohodli na dalm postupu. V souasnosti reklamu na lihoviny s 20 a vce % alkoholu na naich kanlech nevyslme, sdlila mluv Novy Marie Fianov. Obdobn se zachovala i konkurenn televize Prima. Postupujeme v souladu s prvnm stanoviskem RRTV. V souasnosti ji nevyslme dn reklamy na tyto vrobky, ekl denku E15 mluv Primy Vclav Maznek. O jakou stku by televize mohla v dsledku toho pijt, se zatm podle nj ned spotat. stku budeme schopn vyslit a po hlub analze, dodal. Likrky za reklamu daj ron destky milion korun Likrky pitom pat k vtm zadavatelm reklamy v esku a odhadem mohou na reklamu ron vydat destky milion korun i vce. Firmy ji ped dnenm vyjdenm vyslac rady zaaly tlumit sv reklamn aktivity tkajc se silnjch lihovin, i kdy podle jejich dvjho nzoru opaten ministerstva zdravotnictv reklamu na silnj lihoviny vslovn nezakazuje. Podle editele spolenosti Granette/Staroren Prostjov Pavla Kadlece televizn reklama propagujc produkt toti neznamen prodej, ale propagaci znaky. Naopak letk u zkaznka zbo prodejce pmo prodv a jeho omezen je na mst. V tto chvli ale omezujeme vechny (reklamn) aktivity, ekl denku E15 f firmy. Ani podle firmy Jan Becher-Karlovarsk Becherovka neobsahuje opaten njak omezen tkajc se reklamy a marketingu. Nicmn s ohledem na uvedenou situaci jsme na nejbli obdob zruili vechny plnovan propagan a reklamn aktivity naich znaek s objemem dvacet a vce procent alkoholu, ekl denku E15 editel firmy Anthony Schofield. Naplnovan reklamn kampan doasn pozastavil a ty probhajc zruil nebo peruil i plzesk Stock. V souasn dob eme pedevm provozn zleitosti a pmou komunikaci s klovmi odbrateli. Z toho logicky vyplv, e se vdaje na reklamu sn, uvedl mediln zstupce firmy Ji Janouek. O kolik by vdaje na reklamu firmy mohly klesnout, ale z konkurennch dvod nechtl uvst. Podle odbornka na reklamu a vysokokolskho pedagoga Jiho Mikee je omezen reklamnch aktivit likrek logick. Vrobci maj politiku spoleensk odpovdnosti a nebudou chtt v tto situaci provokovat. Mohlo by to bt vnmno patn, ekl denku E15 Mike. Ztrty cocktail bar jdou do desetitisc, kompenzuj to novinkami Mezery v medilnm prostoru se zatm pli nechystaj vyut pivovary ani vinai. Pro dlouhodobj strategii reklamy by to asi vinai i pivai mli vyut pro propagaci mrnjho alkoholu. Ale e bychom toho chtli vyut te hned, to asi ne, ekl denku E15 editel Znovnu Znojmo Pavel Vajner. V tuto chvli realizujeme jen ty marketingov aktivity, kter byly plnovny jet ped vyhlenm prohibice, uvedl mluv Pivovar Staropramen Pavel Barvk.

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

15

Mal vrobci zastavuj vrobu Metanolov afra bude mt zejm nejt dopad na men, regionln vrobce. Dvodem je mimo jin i to, e st z nich se stala terem padlatel neleglnch lihovin, kte zneuili i zkoprovali etikety mench likrek. Mal likrky zastav vrobu, pokud ji u nezastavily. kody dosahuj milion korun denn, uvedl pedseda Sdruen vrobc lihovin Pavel Kuera. Panovn alkoholu by mohlo podle nj vrazn omezit zruen vjimek na denaturaci lihu i zaveden zptnch ventil na estilitrov balen. URL| http://strategie.e15.cz/zpravy/reklama-na-silne-lihoviny-vadi-rrtv-mizi-proto-z-medii-915238 19.9.2012

Rada T v Brn rozhodne o zmn rozpotu esk televize, pipomnkoval ji jen radn Mezulnk
19.9.2012
Vlastn zprva M, (khl)

ceska-media.cz str. 0 Mdia-Stalo se Mdia a komunikace

len Rady esk televize Radek Mezulnk jako jedin radn vyuil monosti pipomnkovat dost generlnho editele T Petra Dvoka o zmnu letonho rozpotu. eskm mdim to potvrdil sekretarit Rady esk televize. Zmna rozpotu by podle informac, kter radnm na poslednm zasedn pedal finann editel T Milan Cimirot, mla spovat v pesunech mezi jednotlivmi rozpotovmi kapitolami. Jednak chce veden T pesunout tm dv stovky externist na zamstnance, jednak chce spory, kter se podailo doshnout na rejnch nkladech, pesunout do vroby. Celkov pjmy a vdaje se mnit nemaj. "dm pouze o doplnn daj," ekl ke svm ppomnkm Radek Mezulnk. Podle vyjden, kter poskytl eskm mdim, je spokojen se snahou eit dlouhodob problm externist v T. "Za situace, kdy dramaticky nejsou plnny vnosy a bylo nutn shnout do rezerv nad rmec pln, ale nen podle mho mon navyovat vrobn kol," upesnil eskm mdim Radek Mezulnk. dost by Rada T mla schvalovat pt tden na vjezdnm zasedn v Brn. 26. z Rada zasedne v prostorch T Brno, kde se seznm s dalmi informacemi o vstavb novho brnnskho studia a s vlastn brnnskou televizn tvorbou. "Radu T budeme strun informovat o tom, co se v dob psoben Petra Dvoka, kter je 3.10. rok ve funkci, vyrobilo v Brnnskm televiznm studiu a dle budeme informovat o prbhu vstavby novho studia. Rdi bychom radnm ji v ptm tdnu upesnili pedpokldanou cenu stavby," upesnil eskm mdim editel TS T Brno Karel Burian. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=442932

esk televize chyst nov tendr na prodej reklamnho asu

19.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Veejn zakzka bude vypsna na 24 kalendnch msc a pedpokldan hodnota provize vtznho dodavatele in 16 milion korun. Veejnoprvn mdium z Kavch hor chyst v dohledn dob veejnou zakzku, kter se bude tkat prodeje reklamnho asu. Novinm to dnes oznmila mluv esk televize Michaela Friov. Doposud prodvala veejnoprvnmu mdiu reklamn as agentura Media Master (stejn jako TV Barrandov). Friov uvedla, e vherce bude mimo jin zajiovat tak uzavrn smluv s medilnmi agenturami a dalmi zadavateli a obchodnmi partnery, kte budou mt zjem o prodej reklamnch as, sponzoringu a dalch specilnch operac. Vybran subjekt bude pochopiteln i zajiovat plnn smluv a dodvat vyslac materil v nleit technick kvalit do esk televize. Veejn zakzka bude vypsna na 24 kalendnch msc a pedpokldan hodnota provize vtznho dodavatele in 16 milion korun, upesnila Friov a dodala: Tento krok navazuje na rozhodnut Petra
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 16

Dvoka z bezna o zruen zadvacho zen k zakzce na prodej reklamnho prostoru esk televize. Dvodem zruen zakzky z roku 2010 byla zsadn zmna objemu zakzky, vznikl v nvaznosti na schvlen novho zkona o esk televizi ke konci loskho roku, kter ukonil vysln teleshoppingu a reklamy na programech T 1 a T 24. URL| http://www.digizone.cz/clanky/ceska-televize-chysta-novy-tendr-na-prodej-reklamniho-casu/

Soukup, Babi Televizn trh lk nov hre

19.9.2012 Fokus Mediln magnt Jaromr Soukup m povst tvrdho hre. Pot co minul tden ovldl TV Barrandov, ale vrazn pibylo tch, kte se zaali obvat sly jeho medilnho impria. A nen divu Soukup, majitel nejvt esk mediln agentury Medea, jako prvn v eskch pomrech prolomil tabu a spojil svj byznys s vlastnictvm samotnch mdi. Navc Soukup je dnes jen jednm ze dvou, kdo m v esku pipraven stamiliony k velkm investicm do mdi. Tm druhm je miliard Andrej Babi, kter u ekl, e i on by chtl vlastn televizi. Jak to zmn mediln scnu? TV Barrandov m stle minoritn podl na televiznm trhu. Na druhou stranu Medea ovld zhruba dvacet procent penz na medilnm trhu a mohla by ovlivnit jejich perozdlovn ve prospch TV Barrandov. To umon televizi vce investovat do programu a tm pilkat vce inzerent. Cel skupina by pak mohla vce ovlivovat dn na trhu, hodnot situaci Hynek Cimoradsk z firmy FLE Media, kter se zamuje na audit medilnch kampan. Soukupovi konkurenti se boj hlavn toho, e nebudou schopni nabdnout tak irok sluby jako on a tak e si bude pihrvat inzerci do svch titul. Pes firmu Empresa Media u krom Barrandova ovld i tdenky Tden, Instinkt a bulvrn Sedmiku. Je poteba to z blzka sledovat z hlediska obsahu, jestli zpravodajstv a publicistika dr objektivn rove. Samozejm se d pedpokldat, e Medea uin maximum pro reklamn vyuit spznnch mdi. Nedovedu si ale pedstavit, e by Medea la tak daleko, aby sv plny zamila na clov skupiny, kter tato mdia nemaj, nebo e by si nastavovala ceny, kter jsou nad trn hranic, k editel mediln skupiny Mediabrands Marek Svoboda. Televize na vzestupu O televizi Barrandov mla zjem i skupina Ringier, jene po mscch vhn od obchodu couvla. A tak kanl minul tden od skupiny Moravia Steel podnikatele Tome Chrenka koupil prv Soukup. Cenu ale ani jedna strana nezveejnila. O plnech do budoucna zstupci televize mluvit nechtj. Podle informac HN by jednou z hlavnch zmn ve vysln mlo bt sputn vlastnho zpravodajstv, na kterm by se mla podlet st redaktor, kte dnes pln asopis Tden. TV Barrandov by ale mohla sehrt klovou roli i v momentln nejpalivjm problmu eskho televiznho trhu ve sporu o to, zda se bude mnit systm men sledovanosti. Za zdnliv technicistnm sporem jsou pitom miliony. Prv od sledovanosti se toti odvj cena, za jakou televize prodvaj svoji inzerci, a i jedno procento me bt otzkou mnoha milion ron. Zatmco T a Prima chtj, aby sledovanost mil nadle Mediasearch, Nova s Medeou prosazuj zmnu. Na co by mohla doplatit hlavn Prima. TV Barrandov byla nkolik let za sebou v hlubok ztrt. Pesto nemus bt pro Jaromra Soukupa patnou investic. V posledn dob se toti jej hospodaen vrazn zlepilo a jej podl na trhu peshl pt procent. Stanici tak stouply pjmy z reklamy. Jen loni za ni utrila 318 milion korun. Pravda ovem tak je, e Barrandov m nkladn provoz. Loni televize investovala 212 milion korun ze do vroby vlastnch poad, jako je teba Barrandovsk videostop. Dalch 80 milion stanice zaplatila zaplaza vyslac st. Stamiliony Andreje Babie Vedle Jaromra Soukupa m stamiliony na investice do tuzemskch mdi pipraven i miliard s politickmi ambicemi Andrej Babi, kter se netaj plny vstoupit tak na televizn trh. U zhruba ped rokem se zajmal o prodej TV Barrandov, mezi hork zjemce ale nakonec nepatil. Te hled jinou televizi. To u bylo dvno, mon minul rok. Te se drme naeho regionlnho zpravodajskho tdenku 5+2 dn, k tomu udlme internet a pak regionln televizi. Pan Soukup se tedy pohybuje v pln jinm sektoru, k k tomu sm Babi. BaPokud by ale chtl koupit nkterou z u fungujcch televiz, na trhu mnoho monost nem. Celoplon vysln v polovin jna spust TV Metropol, kter ale zatm na prodej nen. Na vysln se chyst tak TV Pohoda, kter ped mscem oznmila, e ustupuje od plnu na sputn dtskho kanlu a msto toho bude budovat plnoformtovou televizi. Andrej Babi sv mediln aktivity vylenil do spolenosti AGF Media, pod kterou jednotliv mdia spadaj. Prv skrze tuto spolenost se v souasnosti uchz o koupi spolenosti Centrum Holdings, kter mimo jin pat
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 17
MARIE VALKOV BASTLOV

Hospodsk noviny str. 2 Tma Mdia a komunikace

zpravodajsk server Aktuln.cz. A pat mezi hork zjemce. Newyorsk investin skupina Warburg Pincus ale nechce k chystan transakci prozradit dn detaily. Mluv skupiny Sarah Gestetnerov vera odmtla komentovat jakkoliv otzky. Vliv versus investice Televizn trh zav kvli klesajcmu objemu penz do reklamy nepjemn obdob, i kdy u nen situace tak dramatick, jako ped temi lety. Po skokovm propadu v roce 2009 se trh s televizn reklamou v poslednch dvou letech opt stabilizoval. V letonm roce vak opt mrn kles. V dalch letech se situace zejm taky vrazn nezlep. Spoteba neroste, a kdy spotebitel neutrcej, klesaj i vdaje firem na reklamu, k analytik skupiny Patria Finance Tom Tomny. Zejmna Babi se ale sp ne na vhodnost investice sousted na budovn svho vlivu, a prv proto v poslednch mscch roziuje svoje mediln imprium. Podle nkterch analytik dl to sam by v mrnj podob i Jaromr Soukup. *** JAROMR SOUKUP Mdia * Soukupovo jmno je spojeno se spolenost empresa Media. Za tou stoj panlsk Jalumona Advertising. Zda je Soukup jejm jedinm majitelem, nen znm. * Loni na podzim koupila Empresa Media prva na vydvn asopis Tden a instinkt a jejich weby (zrove v licenci vydv asopisy pro teenagery Popcorn a Top dvky). * Od vydavatelstv Mlad fronta, za nm stoj Frantiek Savov, zskal Soukup titul Sedmika, z nho udlal bulvrn tdenk. * Minul tden Empresa Media majetkov vstoupila do TV Barrandov, jejm pvodnm majitelem byl ocelsk magnt Tom Chrenek. Byznys * Jdro Soukupova byznysu tvo mediln agentura Medea, nejvznamnj hr na eskm inzertnm trhu (losk zisk 180 mil. K a trby 3,2 mld. K). Medea Group nabz krom prodeje inzerce i PR agenturu, sociologick vzkum, televizn studio. * Soukup je vniv boxer, vlastn boxersk tm. Politika V roce 2006 Soukup podpoil zelen, dky tomu se pak stal nmstkem ministryn kolstv. sporech s Mirkem Topolnkem a Martinem Burskem odejt. Ml vliv i na pd Topolnkovy rebelujcmi poslankynmi Olgou Zubovou a Vrou Jakubkovou. Soukup tak zkouel s Demokratickou stranu zelench, ale neuspl. Jeho Medea nakupovala inzerci pro SSD a 2010. Nyn je Soukup poradcem prezidentskho kandidta Jana Fischera. ANDREJ BABI Mdia * V rmci jeho skupiny Agrofert vznikla divize AGF Media (vydv regionln tdenky 5+2 s nkladem milion kus; lid je dostvaj zdarma do schrnek). Tdenky zamstnvaj bezmla dv stovky novin. Pt rok plnuje Babi do projektu investovat kolem 250 mil. K, dosud za nj utratil asi 200 mil. K. Hlavnm inzerentem v magaznech jsou firmy z holdingu Agrofert. * Babi se zajm o koupi ztrtov internetov firmy Centrum Holdings (Centrum.cz, freemail, zpravodajsk server Aktuln.cz). Firma nyn pat newyorsk investin skupin Warburg Pincus. * do Babiova medilnho portfolia pat i zpravodajsk internetov projekt eskpozice.cz, kter v roce 2010 rozjel bval fredaktor asopisu euro istvn Lko. Byznys Andrej Babi pat mezi nejbohat tuzemsk podnikatele a klov hre v eskm zemdlstv a chemickm prmyslu. Americk asopis Forbes odhadl jeho jmn na 30 mld. K. Loni mla jeho chemickopotravinsk skupina patc pod Agrofert Holding (zamstnv pes 20 tisc lid, pat do nj na 200 firem teba Lovochemie, Kosteleck
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 18

V roce 2007 musel po vldy, spolupracoval s Olgou Zubovou rozjet VV pi volbch v roce

uzeniny, mlkarny Olma, pekrna Penam i chemika Synthesia) konsolidovan zisk 8,7 mld. K. Politika Loni na podzim zaal Babi oste vystupovat proti eskm politikm a korupci, pak rozjel vlastn iniciativu AnO 2011, jej je pedsedou. Ta vyle do jnovch sentnch voleb sedm kandidt. Krom toho Babi podpoil nkolika miliony mstn politick hnut ve Zlnskm a Pardubickm kraji. Babiovm clem zstvaj snmovn volby v roce 2014. Tahouni esk televizn scny (jak se mnily podly sledovanosti, v procentech) tyi hlavn televizn hri pokrvaj dohromady zhruba 87 procent eskch divk (graf se tk divk starch 15 let). O zbytek se dl destky kanl pevn kabelovch televiz, jejich podl se za poslednch deset let zvil z necelch esti na zhruba tinct procent. dn z nich ale nepeshne jedno procento. K nejsledovanjm z nich pat hudebn stanice ko (0,73 %) a Disney Channel (0,25 %). NOVA rok 2002 45,23 rok 2012 33,48 Men se tk kanl Nova a Nova Cinema (nejsou zapoteny Nova Sport, Fanda, MTV) rok 2002 29,66 ESK TELEVIZE rok 2012 25,36 Kanly t1, t2, t24 a t4 PRIMA rok 2002 18,47 rok 2012 24,12 Kanly Prima Family, Prima CooL a Prima Love BARRANDOV rok 2002 1,21 rok 2012 3,78 tV Barrandov m pouze jedin, stejnojmenn kanl, kter zaal vyslat v roce 2009 ZDROJ: ATO Foto autor| FOTO: ISIFA - LIDOV NOVINY - HYNEK GLOS Foto autor| FOTO: ARCHIV HN JAN RASCH O autorovi| MARIE VALKOV BASTLOV, MARIE.VALASKOVA@ECONOMIA.CZ S PISPNM LUBOE KREE

Pkaz k losk razii vojensk policie v budov T byl protistavn, rozhodl soud
19.9.2012
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

mediar.cz

str. 0 Otvrk
19

TK

Mdia a komunikace

Losk kontroverzn prohldka kancele v budov esk televize (T) byla nazena protistavnm zpsobem. stavn soudci dnes proto zruili soudn pkaz vydan Obvodnm soudem pro Prahu 6. Prohldku uskutenilo ozbrojen komando Vojensk policie. Vyetovatel podle stavnho soudu (S) ped prohldkou nevyerpali vechny ostatn monosti, jak se dostat k potebnm informacm. Zstupci T se dnenho vyhlen nlezu nezastnili. Losk kontroverzn prohldka kancele v budov esk televize (T) byla nazena protistavnm zpsobem. stavn soudci dnes proto zruili soudn pkaz vydan Obvodnm soudem pro Prahu 6. Prohldku uskutenilo ozbrojen komando Vojensk policie. Vyetovatel podle stavnho soudu (S) ped prohldkou nevyerpali vechny ostatn monosti, jak se dostat k potebnm informacm. Zstupci T se dnenho vyhlen nlezu nezastnili. Destka vojenskch policist v kuklch a se samopaly vtrhla do budovy zpravodajstv esk televize loni 11. bezna. Ozbrojen komando hledalo spis Vojenskho zpravodajstv, kter souvisel s kauzou bvalho fa vojensk tajn sluby Miroslava Krejka. Policist zabavili vci t redaktor, dokument ale nenali. Vci pozdji vrtili, nejprve jen st, a pak zbytek. Podle stavnho soudu prohldka pi danm stavu vyetovn nebyla nezbytn. Orgny inn v trestnm zen nevyerpaly vechny monosti, kter mly k dispozici, aby si opatily dostatek informac, aby zjistily, kdo byl vlastn pvodcem vyzrazen utajovan informace," uvedl soudce zpravodaj Ji Nykodm. stavn soud pipustil, e za uritch okolnost me bt omezeno prvo na ochranu zdroje a svobodu projevu zejmna v situaci, kdy jsou ve he vn zjmy sttu a jeho bezpenosti. Ale mus proto bt dostaujc dvody. Nesta pouh okolnost, e njak zprva je oznaen jako utajovan," ekl Nykodm. esk televize razii pirovnala k zsahu jako proti drogov mafii. Zsah jako zkonn bezprostedn na mst zhodnotil poslanec SSD Vtzslav Jandk, prv na zklad zmnnho soudnho pkazu. Pozastavil se ale nad zpsobem proveden: Kdy si jdu pro papr, nepotebuju devt samopal. Ale to je vc formy, za to zodpovd pan ministr Vondra, jeho policie." Tak sttn zastupitelstv pi pozdj kontrole dosplo k zvru, e zsah byl nepimen. Vojensk policie napklad zabavila i materily, kter s trestnm zenm nesouvisely. Tak inspekce zjistila, e policist nepostupovali podle platnch pedpis - nedostaten informovali sv nadzen, patn vyhodnotili bezpenostn situaci v budov T a zvolili nesprvnou taktiku. Ve Vojensk policii nastaly po kritizovanm zsahu personln zmny. Jednotka, kter jej provedla, zanikla. Televize v stavn stnosti zdraznila sv specifick postaven nezvislho mdia. Soud dajn pi vydn pkazu nezohlednil to, e prohldka ve zpravodajsk redakci pedstavuje zvan omezen svobody projevu. Postup orgn innch v trestnm zen byl podle televize mon formln legln, ale ve skutenosti hrub poruoval zkladn hodnoty demokratickho prvnho sttu. Dvodem, pro T stavn stnost podvala, bylo, aby se do budoucna pedelo podobnm zsahm do prce nejen T, ale i ostatnch mdi a jejich prva chrnit zdroj a informace, s nimi pracuj," ekla dnes TK mluv T Michaela Friov. Uvedla, e televize rozhodnut vt, protoe rozsudek zpesnil hranice svobody projevu. T dala kvli prohldce tak zmny v trestnm du a vyslacm zkonu, soud j ale nevyhovl. Nlez stavnho soudu teoreticky umouje televizi dat od sttu hradu ppadn jmy zpsoben prohldkou. Prvn strnkou rozsudku se T podle Friov bude teprve detailn zabvat. URL| http://www.mediar.cz/prikaz-k-lonske-razii-vojenske-policie-v-budove-ct-byl-protiustavni-rozhodl-soud/

Komern televize asi budou na film dvat nejmn 150 milion K

19.9.2012
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz
mhm

Zpravodajstv TK str. 0 dce for Mdia a komunikace

20

Praha 19. z (TK) - Komern televize by mly od ptho roku na vrobu film pispvat do fondu kinematografie nejmn 150 miliony korun ron. Vyplv to z prav vldnho zkona o audiovizulnch dlech a podpoe kinematografie, s nimi dnes normu poslala Snmovna do zvrenho kola schvalovn. Suma odpovd dvma procentm z obratu za vysln reklamy, kter maj komern televize na tvorbu novch film dvat podle zkona o televiznm vysln. Pispvatel budou moci do nov zizovanho dohlecho vboru fondu o devti lenech nominovat sv zstupce. Dohlec vbor by ml kontrolovat elnost a hospodrnost poskytnutch pspvk na filmov projekty. Budou kvli tomu moci nahlet i do pslunch materil, pokud tm nebude poruen autorsk zkon nebo obchodn zkonk, doporuil poslanci z medilnho vboru Snmovny. Ministryn kultury Alena Hankov (TOP 09) vechny jeho pravy podpoila. Nevyerpan finann pobdky by fond mohl pevst do dalho kalendnho roku, ani by tm byla naruena rozpotov pravidla. Fond m podobn jako dosud dostvat napklad jedno procento z kad prodan vstupenky do kina a tak pspvky ze zpoplatnn film, kter spravuje, co by ml bt pjem a 30 milion korun. Nov zkon m nahradit dosavadn zastaralou pravu, kter je podle ministerstva kultury nesluiteln se zkladnmi principy EU. M umonit nejen podporu vroby film, ale tak u jejich ppravu, aby se esk kinematografie stala konkurenceschopnou ostatnm evropskm. Podobn zkon plat teba v Polsku. mhm vit Cas| 19:01

Snmovna asi zake hlasitou reklamu v televizi pod pokutou

19.9.2012
mhm

Zpravodajstv TK str. 0 ece med Mdia a komunikace

Praha 19. z (TK) - Bhem ptho roku by v esku mohl platit zkaz hlasit reklamy v televiznm vysln. Za jeho poruen by hrozila pokuta a pt milion korun. Pot s tm poslaneck novela, kterou dnes Snmovna poslala do zvrenho kola schvalovn. Detaily k zkazu m podle pedlohy stanovit vyhlkou Rada pro rozhlasov a televizn vysln. Zkaz se m vztahovat tak na znlky oddlujc reklamu, teleshopping nebo oznaen sponzora od ostatnch vyslanch poad. Rada pro vysln m stanovit vyhlkou tak podrobnosti k regulaci hlasitosti vyslan reklamy. Spoluautor novely Vclav Mencl (ODS) uvedl, e novela m regulovat pouze vstup hlasit reklamy, nikoli film a ostatnch poad. Novela se podle Mencla dotkne komernch televiz, nebo veejnoprvn esk televize hlasitou reklamu u ze svho vysln sama odstranila a hlasitost svho vysln sjednotila. Komern televize budou mt po pijet novely sedm msc na to, aby se novm pravidlm pizpsobily. Stejn tak i vrobci reklamy. Zkaz hlasit reklamy by tak mohl zat platit zhruba v polovin ptho roku. Nvrh ukld provozovatelm televiznho vysln povinnost zajistit to, aby hladina hlasitosti vysln reklamy, teleshoppingu a oznaen sponzora byla "v souladu s technickou specifikac stanovenou vyhlkou" rady pro vysln. Nemla by tak bt vy ne hlasitost pedchzejcho i nsledujcho vysln. Podntem k novele byly dlouhodob stnosti televiznch divk. Rada pro vysln by tak ukldala pokuty a dohlela na dodrovn zkazu. Autoi pedlohy odhaduj, e by se kvli tomu vdaje rady zvily o asi 200.000 korun na novou techniku. mhm mol Cas| 18:36 20.9.2012

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

21

Multiplex 4 zskal dalho zkaznka. Vyslat v nm bude stanice Inzert TV

20.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Projekt televize InzertMax se zjemcm pedstavil poprv ped dvma lety, ovem nepodailo se mu spustit vysln dky tomu, e o svj vyslac kanl 46 pila v Praze spolenost CDG. Rada pro rozhlasov a televizn vysln (RRTV) udlila na svm poslednm zasedn spolenosti InzertMax licenci pro program Inzert TV, kter bude en v rmci pozemnho digitlnho vysln. Licence byla udlena na dobu dvancti let pro oblast Prahy a stednch ech, Brna a jin Moravy a tak Moravskoslezskho kraje. Stanice bude vyslat 24 hodin denn. Jednatel firmy Tom Fuxa serveru DigiZone.cz potvrdil, e se program objev v zemskm multiplexu 4. Pokud vm projekt televize Inzert TV pijde povdom, nemlte se. Televize u jednou pozemn licenci zskala, tehdy jako InzertMax, ovem nikdy neodstartovala. Zahjen jejho vysln zhatilo odebrn kmitotovho pdlu spolenosti Czech Digital Group (CDG), kter multiplex 3 ila jak na kanlu 59, tak i na kanlu 46. To se pochopiteln nelbilo eskmu telekomunikanmu adu (T), kter tuto skutenost povaoval za zbyten pltvn kmitotovm spektrem. Kdy pesn televize odstartuje, nechtl jednatel InzertMaxu prozradit. Stane se tak pr do konce roku. Pipravujeme i njakou tiskovou konferenci, kter probhne v jnu nebo v listopadu, uvedl Fuxa. Pvodn koncept z roku 2010 se podle jeho slov nepatrn zmnil, ale spe sloenm. Pvodn chtla vyslat stanice napklad bloky Max Reality, Max Bydlen a dm, Max Auto, Max Sport a tak dle. Program u m funkn tak domnu na adrese http://www.inzertmaxtv.cz/. URL| http://www.digizone.cz/clanky/multiplex-4-ziskal-dalsiho-zakaznika-vysilat-v-nem-bude-televize-inzertmax/

Paradox satelitnho servisnho poplatku: Vlastn kartu bude mt po T i Prima

20.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Zkaznci CS Linku a Skylinku, kte budou chtt sledovat bezplatn programy esk televize a zrove Primy, tuto monost mt budou. Jedna satelitn karta jim vak k tomu stait nebude. Servisn poplatek lucembursk spolenosti M77 Group, kter je provozovatelem satelitnch slueb CS Link a Skylink, nebudou muset hradit divci ani za sledovn program skupiny Prima, tedy Prima family, Prima Cool a Prima love. V tomto smru je ale jeden pomrn podstatn hek, divci budou muset bt vlastnky dal satelitn karty. Spolenosti FTV Prima, kter je provozovatelem tchto stanic, se nepodailo dohodnout, aby jej neplacen programy a kanly esk televize fungovaly z jedn karty. Jednn mezi M77 Group a FTV Prima vedla k tomuto vsledku. Televizn skupina bude hradit servisn poplatek provozovateli obou satelitnch slueb za t podmnky, kdy se j majitel satelitn karty rozhodne pemnit na Kartu Prima. Po peveden na Kartu Prima bude tedy nadle mon prostednictvm tto karty pijmat pouze programy vyslan a provozovan spolenost FTV Prima, spol. s r. o., kter nejsou v reimu placen televize. Formul u Prima zveejnila na svm webu. Zaveden servisnho poplatku u CS Linku a Skylinku, kter plat od 1. z tohoto roku, zvedl u jeho zkaznk s neplacenou nabdkou, jich byla vrazn vtina, velkou vlnu nevole. Podle reakc z diskusnch fr bylo dokonce patrn, e na zklad tohoto kroku se dokonce nkte z nich rozhodli vrtit k pozemnmu pjmu. Na ntlak veejnosti M77 dolo k pejmenovn zkladnho (doposud bezplatnho) balku z Gratis na Digital. Servisn poplatek e v nkolika zench tak T. URL| http://www.digizone.cz/clanky/paradox-satelitniho-servisniho-poplatku-vlastni-kartu-bude-mit-po-ct-i-prima/
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 22

Miliard Babi jedn o koupi eleznho televize TV Pohoda

20.9.2012 Mdia Rozhovor Miliard a zanajc politik Andrej Babi se v oboru mdi pohybuje u nkolik msc:vlastn regionln s zpravodajskch tdenk 5+2 a podl se na financovn zpravodajskho serveru esk pozice. V minulch dnech poprv pipustil, e by chtl i vlastn televizi. Mstopedseda pedstavenstva jeho mediln spolenosti AGF Media Vladimr Junger v krtkm e-mailovm rozhovoru pro HN potvrdil, e jednou z variant je spoluprce s TV Pohoda. * HN: andrej Babi mluv o tom, e by ml zjem o regionln zpravodajskou televizn stanici. podle naich informac je ve he varianta, e by aGf Media spolupracovala s tv pohoda. je to reln? Hovome s panem doktorem Pazkem a panem doktorem eleznm (oba jsou spolumajiteli televize TV Pohoda, pozn. red.). Zda se ale dohodneme, nen jasn. Je to zcela oteven. * HN: pokud by k obchodu nakonec nedolo, jednte i s dalmi? poppad, jste pipraveni budovat i vlastn televizi? Ano, jednme s vce subjekty a uvaujeme i o vlastn televizn stanici. * HN: Kdy byste chtli televizi mt a spustit vlastn vysln? Pt rok. * HN: Na co by mlo bt vysln zamen? pjde o ist zpravodajskou stanici? Podl zpravodajstv, regionlnho i celosttnho, bude velmi vznamn. * HN: Zhruba ped rokem jste mli zjem i o tv Barrandov, kterou te zskala spolenost empresa Media. pro jste ji nakonec nekoupili vy? Nedohodli jsme se. * HN: a jet obecnj dotaz jak rizikov je dnes investovn do mdi a medilnho byznysu? je to oblast, kde lze generovat podle vaeho odhadu zisk, nebo jde sp o budovn urit vlivov pozice? Odpovm tak obecn mdia zisk samozejm generuj, je to podnikatelsk aktivita jako kad jin. O autorovi| Marie valkov Bastlov, marie.valaskova@economia.cz
Marie valkov Bastlov

Hospodsk noviny str. 4 esko Mdia a komunikace

Vojensk akce v T byla protistavn

20.9.2012
ost

Lidov noviny str. 3 Domov Mdia a komunikace

BRNO/PRAHA Symbolick vhra. Tak se d zhodnotit verej nlez stavnho soudu, kter vyhovl stnosti esk televize. U loni na jae ji podala proti vydn povolen, kter pak umonilo zsahov jednotce vojensk policie zpackanou ru v budov televiznho zpravodajstv. Soud te ekl, e v tomto ppad nepevil veejn zjem nad prvem novine na ochranu zdroje, vysvtluje Jana Pelcov, mluv stavnho soudu. Jinmi slovy Obvodn soud pro Prahu 6, kter povolen k prohldce vydal, chyboval. Ovem verej verdikt brnnskho tribunlu nic nemn. Ppad byl u ped pl rokem odloen, Nlez je i tak dleit. Do budoucna dv vodtko, aby se podobn situace neopakovala, mysl si Martin Elger, prvn zstupce esk televize. A brnnsk rozhodnut si chvl i samy Kav hory. Ty dnes tvrd, e stnost podaly i proto, aby byla ped podobnmi kroky uchrnna i ostatn mdia. Rozsudek zpesnil hranice svobody projevu pedevm s ohledem na prvo chrnit zdroj informac, reaguje Michaela Friov, mluv televize.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 23

Zsahov komando vojensk policie vtrhlo do T vloni 11. bezna bhem veernch zprv. Pilo si pro utajovan dokument vojenskho zpravodajstv, kter se octl nkolik dn pedtm v jedn z report. Vojci zabavili nkolik pytl vc, pak je museli vrtit. Kvli zkroku byl na as odstaven tehdej f policist Vladimr Loek (dnes vojensk pidlenec na esk ambasd v Moskv), pslun velitel byli degradovni. Pozdji zaniklo i samotn komando.

Programov editel TV Barrandov Sidovsk odchz

20.9.2012
Martina Vojtchovsk

mediaguru.cz str. 0 Aktuality Mdia a komunikace

Programov editel TV Barrandov Janis Sidovsk po pti letech z televize odchz. Informoval o tom server Digizone.cz. Jeho odchod dajn souvis se zmnami ve veden programu. TV Barrandov je tvrtou hlavn eskou televizn stanici. V minulm tdnu oznmila zmnu svho vlastnka. Od Moravia Steel podnikatele Tome Chrenka televizi koupila spolenost Empresa Media ovldan Jaromrem Soukupem. Sidovsk serveru potvrdil, e vpov podal ji v ervenci a pracovn pomr mu uplyne ke konci z. Jde tak o dal personln vmnu v nejvym veden televize pot, co v ervnu na pozici generln editelky Janku Vozrovou vystdala Martina Likov. Sidovsk nastoupil do TV Barrandov v listopadu 2007 a o rok pozdji se stal lenem pedstavenstva spolenosti Barrandov Televizn Studio. Do t doby vykonval pozici mluvho a povenho editele marketingu a PR. Programovm editelem cel stanice se stal na zatku letonho roku. -tkURL| http://www.mediaguru.cz/2012/09/programovy-reditel-tv-barrandov-sidovsky-odchazi/

Nova dostala pokutu tvrt milionu za pehnanou propagaci Prostenalu v Ordinaci v rov zahrad
20.9.2012
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace

Pokutu 250 tisc K m zaplatit televize Nova za to, e v dle serilu Ordinace v rov zahrad z 15. prosince 2011 nepatin zdrazovala" prostedek k pi o prostatu Prostenal, v rmci tzv. product placementu, umstn produktu. Rozhodla o tom na svm aktulnm jednn Rada pro rozhlasov a televizn vysln. Umstn produktu pmo do dje televiznch poad je podle zkona, kter esko pejalo jako evropskou smrnici, legln, m bt ale pirozenou soust dje, nevynvat. To se ale v tomto ppad podle radnch nepovedlo dodret. Nova vrobek propagovala jak verblnmi prostedky prostednictvm informace o elu vrobku a jeho clov skupin (v prbhu dialogu zaznlo: 'To je pro brchu, aby nemusel bhat na zchod, a tady bude. To vte, my jsme chlapi ve vku, e se o sebe musme postarat.'), tak obrazovmi prostedky, jeliko ve dvou piblin tvteinovch detailnch zbrech zobrazil balen produktu (v jednom ppad i s LED svtilnou, kter byla soust vnonho balen) s clem explicitn upozornit na produkt prostedky pipomnajcmi reklamn nabdku, piem z prbhu cel scny t vyplynulo, e soust balen vrobku je zdarma LED svtilna (akti s n v prbhu cel scny nepehldnutelnm zpsobem manipulovali tak, aby divkovi neunikla zjevn souvislost)." Ordinace je pitom dlouhodob nejpopulrnj nezpravodajsk poad na tuzemskch obrazovkch, sleduje ho mezi jednm a pl a dvma miliony divk. Propagace Prostenalu v inkriminovanm dle zaala v 11. minut poadu. Nen to jedin postih, jeho se Nova od rady pro vysln na jej schzi tento tden dokala. M zaplatit jet 100 tisc
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 24

K za nsiln scny, kter se objevily loni 7. prosince v pl tvrt odpoledne v serilu Beze stopy. URL| http://www.mediar.cz/nova-dostala-pokutu-ctvrt-milionu-za-prehnanou-propagaci-prostenalu-v-ordinaci-vruzove-zahrade/

Premir Neas ukonil kauzu odvoln len rady pro vysln z roku 2003
20.9.2012
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace

Pedseda vldy Petr Neas svm usnesenm ze 17. z s definitivn platnost zastavil zen ve vci odvoln Rady pro rozhlasov a televizn vysln, kter v dubnu 2003 na nvrh Poslaneck snmovny odvolal tehdej pedseda vldy Vladimr pidla, po prohran arbitri esk republiky se spolenost CME o televizi Nova. Informoval o tom Petr tpnek, jeden z tehdy odvolanch radnch. estice tehdejch radnch - jmenovit Zdenk Duspiva, Pavel Foltn, Josef Musil, Ji Novotn, Petr tpnek a Petr antovsk - postup pedsedy vldy zaalovalo. V kvtnu 2007 Mstsk soud v Praze v souladu s pedchozm rozhodnutm Nejvyho sprvnho soudu odvoln jmenovanch zruil jako nezkonn. V rozsudcch se konstatuje, e v prvnm stt nikdo neme bt odvoln z veejn funkce bez udn dvod. V ervnu 2009 pedseda vldy Jan Fischer est bvalch len rady znovu odvolal, dokonce zptn a opt bez udn dvod. V ervnu 2012 Mstsk soud v Praze i toto odvoln zruil jako nezkonn, kdy v rozsudku konstatoval, e Jan Fischer nepochopil princip prvnho sttu, a pedsedovi vldy vc vrtil k dalmu zen. URL| http://www.mediar.cz/premier-necas-ukoncil-kauzu-odvolani-clenu-rady-pro-vysilani-z-roku-2003/

Pepadli nezkonn televizi a byli poveni

20.9.2012
Ludk Navara, Jan Gazdk

Mlad fronta DNES str. 5 Z domova Mdia a komunikace

BRNO Ty zbry obhly celou zemi: destka po zuby ozbrojench vojenskch policist pelz turnikety v hale esk televize, vnik do kancel redaktor, z nich si odn jejich bloky, zznamy, ale i potae. Hledaj kopii dvrnho dokumentu, kter unikl z ministerstva obrany. To se stalo vloni 11. bezna. Sttn zastupitelstv dosplo pozdji k nzoru, e zsah byl nepimen. Nyn se navc ukzalo, e zsah byl dokonce nestavn. stavn soud se toti vera postavil na stranu novin a jejich prva chrnit zdroje. To me bt podle soudce stavnho soudu Jiho Nikodma porueno jen ve velmi zvanch ppadech. Motiv zsahu je nejasn Zd se, e ministerstvo obrany dosplo k jinmu nzoru. Soud alespo podle toho, e velitel ostrho zsahu byli poveni. Pavel Mareek s Jaroslavem Kolem, kte pracovali na praskm teritorilnm velitelstv, psob dnes na vlivnch postech hlavnho velitelstv vojensk policie to je na rovni prezidia republikov policie. Povili dokonce do pozic hlavnch metodik pro vcvik a zen vojensk policie. Strun eeno: plnuj a odborn dohlej na jej akce. Jako kdyby tm obrana dvala najevo, e jej policist spust tu hrzu, kterou pedvedli v T, klidn znovu. Navc se Mareek s Kolem mohou pi podobnm zpsobu povyovn asem klidn dopracovat a do funkce nelnka vojensk policie, k zden jeden z policejnch expert. Mluv ministerstva Jan Pejek pesto ujiuje, e byla pijata opaten, aby se podobn akce jako v T, kterou stavn soud oznail za zcela nepimenou, ji nikdy neopakovala. Je to pro mne zadostiuinn, k redaktor T Karel Ronek, jeho kancel komando prohledvalo. Tehdy se obval, e ozbrojenci vpadnou i k nmu dom, kde ml nemocn dti a nemohl s nimi nikam odjet a ukrt
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 25

se. Komando dajn hledalo dokument pvodn oznaen jako dvrn, jeho kopii Ronek zskal. Podle stavnho soudu to vak pro takovouto akci nebyl dostaten dvod. Nesta pouh okolnost, e njak zprva je oznaena jako dvrn, ekl Nikodm. Pipomnl, e vojent policist se vbec nezabvali otzkou, jak se dokument z ministerstva dostal, a dodal, e jeho obsah neml mezinrodn pesah. Kopie dokumentu navc unikla z ministerstva ji pedtm a byla u dve zveejnna. Pozad akce nen dodnes jasn a je otzka, zda nelo o zkulisn hru, kter mohla mt za cl zdiskreditovat tehdejho fa vojensk tajn sluby Miroslava Krejka, z jeho adu dokument unikl. Zvili turnikety Je bezvadn, e meme chrnit zdroje a e nikdo nesm ltat po redakcch se samopalem, ale nyn by se mlo jet objasnit pozad cel t udlosti, pipomn Ronek. Domnv se, e zsah souvis se zbrojnmi zakzkami. Navc upozoruje, e vpd ozbrojenc ml zastrait vechny novine. stavn soud zruil rovn klov rozhodnut Obvodnho soudu pro Prahu 6, kter vpd ozbrojenc povolil. Je to rozhodnut spe symbolick, protoe pichz se zpodnm, ale pesto je dleit: Soud zpesnil hranice svobody projevu, k mluv esk televize Michaela Friov, kter je pesvdena, e do budoucna pome pedejt opakovn podobnch situac. T nespolh jen na soud mezitm docela prakticky zvila turnikety ve vstupn hale, aby je dn ozbrojenci nemohli pt pekonat. Pilo ji to na milion korun. Rozhodnut soudu navc otevr cestu esk televizi dat odkodnn. Po verejm verdiktu by si soudci, kte povoluj podobn prohldky, mli dvat vt pozor a postupovat obezetnji. Mus pelivji zkoumat, zda u byly vyerpny jin monosti, jak se dostat k potebnm informacm.

Dvoj men bude doasn zleitost

20.9.2012 Jan Andruko: Nad televiznm trhem vis Damoklv me dvojho men sledovanosti, kter je klem pi rozdlovn inzertnch penz. Televize Nova odmtla uznat vtze tendru vyhlenho ATO a podlela se na zaloen novho sdruen, kter vyhlsilo nov tendr. TV Nova se podle editele Jana Andruka pesto sna s ATO doshnout kompromisu. * Vae losk rozhodnut rezignovat na post prezidenta Asociace televiznch organizac (ATO) spustilo etz udlost, na jeho konci je snaha o vlastn men sledovanosti. Co vm na vsledku tendru, kter vyhrla spolenost Mediaresearch, tolik vadilo? S mm tehdy plnovanm odstoupenm z postu prezidenta bych to nespojoval, tehdy jsme jet zdaleka nevdli, kam se v prbhu asu dostaneme. S onm tendrem mme nkolik zsadnch problm vetn zsadnch nmitek prvnho charakteru proti tomu, jak tendr probhl a jakm zpsobem byl vybrn vtz. Faktem je, e v tendru zstal jedin uchaze, kterho se proti na vli zbytek ATO rozhodl vyhlsit vtzem a podepsat s nm smlouvu. K tomuto kvazivyhlen podle naeho nzoru dolo v rozporu s psemnmi dohodami, kter mezi jednotlivmi leny a ATO ve vci tendru existovaly. Tendr je navc nyn proetovn antimonopolnm adem. * Nov Sdruen pro men sledovanosti, jeho je TV Nova zakldajcm lenem, vypsalo vlastn tendr. Jak jsou jeho podmnky, kolik se vm selo pihlek a kdy budeme znt vtze? Podmnky jsme se snaili sestavit tak, aby byly na rovni mezinrodnch standard, kter se u takovchto tendr oekvaj. Podmnky tendru jsou nastaven tak, aby byl transparentn, aby se mohli pihlsit vichni vznamn hri v oblasti men sledovanosti a aby cel projekt, jakmile bude produkovat data o sledovanosti, byl vysoce kredibiln. V ptek 7. z vyprela lhta pro pjem nabdek a ve stanovenm termnu obdrelo SPMS dv nabdky, kter nyn budou pedloeny hodnotc komisi. Vsledek vbrovho zen oekvme v prbhu nsledujcch tdn. * Take se bavme o roce 2013? Ano, bavme se o ptm roce.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 26

Strategie str. 24 urnl Mdia a komunikace

* Mte pedstavu, jak me alternativn men sledovanosti vypadat a jak ho pijme mediln trh? Budeme si stt za tm, e data produkovan na platform SPMS budou kredibiln. Jak se k tomu postav trh, je myslm pedasn hodnotit. Sname se se vemi agenturami a adou klient mluvit, uklidnit je a pokusit se straka dvojho men eliminovat. Osobn doufm, e v brzk dob nastane den, kdy se cel trh sejde pod jednou platformou. * Podle vs je to tedy pechodn zleitost? Urit. Financovat dva takovto projekty na jednom trhu nen jednoduch. * Jak budou fungovat vsledky dvojho men vedle sebe? Bude se to njak pepotvat? Nco jako stupn Celsia a Fahrenheita? V zahrani k takovm situacm dochzelo a je to jedna z variant, jak men probh. Pochopiteln akcent je vdy na jednotnou mnu. Snahu o to, aby tu jednotn mna byla, jsme mli. Na platform ATO jsme se snaili o vypsn novho tendru, o zruen tendru existujcho. Tato nae snaha ldra trhu byla ostatnmi leny ATO bez pdnho dvodu odmtnuta a svdt na ns, e mme na svdom dvoj men, tedy nen pln fr. * TV Nova je zakldajcm lenem novho SPMS spolu s agenturou Mdea. Pro prv s n? Snaili jsme se bavit s kadm vznamnm hrem, kter se pohybuje na trhu televizn reklamy, a jednm z nich byla i Mdea. To, e se Mdea rozhodla tento projekt podpoit jako prvn, je asi shoda uritch okolnost. Nen tajemstvm, e se bavme s dalmi vznamnmi hri jak mezi televizemi, tak mezi medilnmi agenturami. * Oficiln nejsou stanovy sdruen znmy. Jak jsou podmnky lenstv? Dvee sdruen jsou oteven pro kadho, kdo s televizn reklamou obchoduje a data pro tyto ely pouv. A kdokoli z tchto hr do SPMS piel, vechny informace dostal. A dostane do ruky i stanovy a SPMS se s nm vdy bude bavit, za jakch podmnek chce do sdruen vstoupit. Upozoruji, e vyjednat v ATO vstup novch len trvalo asto cel roky. SPMS se te v pomrn krtkm ase bav s adou subjekt a kad z nich m svou pedstavu o tom, jak by mly stanovy vypadat. Udret konsenzus je pak sloitj. Stanovy SPMS sice nevis na webov strnce, ale stejn tomu je i u ady dalch ist profesnch sdruen. * ada malch hr, jak mezi televizemi, tak mezi agenturami, na ast v projektu men sledovanosti za souasnch podmnek nedoshnou. Jak se k nim stav SPMS? SMPS bude oteven i pro mal hre. Kad, kdo spluje zmnn podmnky, me vstoupit a s ohledem na svou pozici na trhu dostane i pozici ve sdruen. K datm by pochopiteln ml mt pstup kad platc len. Mylenka je takov, aby nov sdruen nebylo omezen na nkolik velkch hr, ale aby pedstavovalo kompletn industry panel vech hr, kte se na trhu pohybuj, co jsou televize, agentury a klienti. * CET 21 zstv lenem ATO. Nen v tom njak rozpor? V tuto chvli nen dvod, abychom leny ATO nebyli. Pravdou je, e nkte lenov ATO se tak zajmaj o lenstv v SPMS. * Podle nkterch zprv blokujete vstup novch len do ATO Tak to urit nen. Na pedposledn valn hromad jsme dokonce pedloili nvrh na zmnu stanov, kter by umonil vstup novch len, jako je TV Barrandov nebo At Media. Jene vechny tyto diskuse skonily na rozloen hlas mezi stvajcmi leny a podlech na financovn projektu. ATO jet do zmny stanov, kter mla umonit vstup novch len, vloilo zruen jednomyslnosti pi nkterch klovch rozhodnutch vetn rozhodnut o zmn stanov. To je nco, na co pistoupit nechceme, a nen dvod tm blokovat vstup novch len. ATO je dobrovoln organizace a v klovch oblastech, jako je znn stanov, nen mon kohokoli pehlasovvat.. V tchto ppadech mus bt jednomyslnost. * Sledovanost, o kterou tu jde pedevm, je jednm z hlavnch mtek obchodn spnosti komern televize. Ovlivnila vznikl situace njak obchodn politiku TV Nova?
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 27

Myslm, e to, jestli pouvme data takov nebo jin, nem z formlnho hlediska na obchodn politiku velk vliv, pokud jde o data z kredibilnho projektu. Snad jen krom toho, e do na obchodn politiky meme v urit chvli vloit klauzuli, e nae GRP prodvme podle vsledk men sledovanosti t nebo jin organizace. * V lt jste spustili dva nov kanly Fanda a Nova News. Kde jste na jejich start zskali prostedky a jak bude dal smovn skupiny? Obecn prosazujeme multikanlovou strategii, a pokud se jedn o Fandu, je to jen dal krok v naplovn tto strategie. Nova News je online kanl a jako takov je v tchto koninch jedin online stream kanl zpravodajskho charakteru. Skupina Nova na tyto investice prostedky m, jinak bychom je neprovedli. Mnohokrt jsme tak komunikovali, e v ppad, e uvidme poptvku na trhu, pijdeme s dalmi produkty. A asi i mohu nyn naznait, e to nebude dlouho trvat. * Jak me dal smovn skupiny Nova ovlivnit vvoj na trhu televizn reklamy? Zkladnm kamenem na obchodn innosti pochopiteln zstv free-to-air. Nezapomnme na rozvoj v oblastech, kter le mimo reklamn trh. Jeho propad byl v poslednch letech znan a pochopiteln hledme pleitosti k zskn dalch pjm. Proto se nae aktivity ubraj smrem k placenm kanlm nebo slubm videoon-demand, co je n stejn projekt Voyo. * Mete s tm ronm odstupem zhodnotit, jak trh televizn reklamy ovlivnilo losk omezen inzerce v esk televizi? Penze z T se sten rozdlily mezi komern stanice a sten se mluv o tom, e z trhu zmizely pln. To ale nic nemn na tom, e si za tmto krokem a za protdnm trhu, ke ktermu dky tomu dolo, stojme. Situace, kdy T byla financovna z koncesionskch poplatk a zrove jet ve vtm rozsahu ila na reklamnm trhu, nen pro sout na trhu televizn reklamy zdrav. * Dsledkem tto zmny je ale i zpodn plateb do Sttnho fondu R pro podporu a rozvoj esk kinematografie Nejde o zpodn. Systm je nov nastaven tak, e se do fondu plat zptn. Je to tedy jen otzka zen cash flow. Sname se vyvrtit filmam jejich obavy, e do fondu nepijde 150 milion korun. Podnikme v tomto smru i legislativn aktivity. Stojm si za tm, e skupina Nova je z komernch subjekt vbec nejvtm financirem esk kinematografie. Jsme pochopiteln pipraveni do fondu platit a adu projekt financujeme napmo v rmci koprodukc, pedkupu filmovch prv a v na produkn vtvi MediaPro Pictures, kde vznikaj dal filmov a televizn dla. A pokud se mluv o tom, e ve fondu nen dostatek hotovosti, byli jsme v rmci legislativnho procesu ujiovni, e je to jen otzka cash flow, kterou doke ministerstvo kultury vyeit. Myslm, e njak een existuje. N pspvek za leton rok ale do fondu urit doraz. *** Sname se se vemi agenturami a klienty mluvit a straka dvojho men eliminovat. SMPS bude oteven i pro mal hre. Kad, kdo spluje zmnn podmnky, me vstoupit a s ohledem na svou pozici na trhu dostane i pozici ve sdruen, k Jan Andruko. Foto popis| Foto autor| foto: Hynek Glos O autorovi| text: Miroslav Hons

Krize rozhlasovho trhu

20.9.2012 Strategie str. 28 urnl Mdia a komunikace

Elektronick mdia jsou zdnliv jedinm segmentem trhu, ktermu se vyhnuly problmy spojen s ekonomickou kriz. Startuj nov televizn stanice, rozhlasov trh sbr jednu frekvenci za druhou a stanice roziuj pokryt. Jene
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 28

prv rozhlasov trh v souasnosti rozhodn nem na rch ustlno. Stabilita je v ppad rdi asto pouhm zdnm, za kterm je u nkterch medilnch skupin schovna velk nejistota. Ta m koeny u v minulm desetilet a mohla by vystit a ve vlnu prodej i krach. Stail by k n jedin mal impulz. Lp u bylo Minulch deset a patnct let bychom mohli oznait za zlatou ru elektronickch mdi v esk republice. Rozhlasovmu trhu vvodil fenomn vzniku medilnch skupin, kter asto pekotn investovaly do nkupu malch stanic a posilovaly sv podly na trhu. Ekonomick vsledky byly relativn stabiln bez ohledu na jakkoli snahy o konkurenn boj. Lta rstu za kadou cenu si ale dnes zanaj vybrat svou da. Trh se tehdy zmnil doslova v prbhu nkolika let. Tm pln zmizely lokln a regionln rozhlasov stanice, z multiregionlnch se prakticky staly (alespo co do pokryt) stanice celoplon. Poslechovost jednotlivch stanic, tedy jednotlivch soust st, kvli tomu sice zaznamenala vrazn pokles, ale v celkovm soutu lo pro mediln skupiny o nrst. Ovem za cenu jejich velkch investic odkupovaly podly pvodnch vyslatel a vydvaly stky za propagaci na nov pokrytch zemch. Krom toho se stle odvnj mediln skupiny zanaly vydvat i na pdu internetu, pro n sice neznmou, velmi nejistou, ale zrove velmi lkavou. Uvdomme si, e lo o dobu .com boomu. Bezradn profci Vsledkem tohoto rychlho rstu byla urit finann nestabilita, vt i men, ovem vdy kombinovan s pocitem, e je teba udret podl na trhu za kadou cenu, respektive, e je poteba podl neustle navyovat. I proto zaaly vznikat nesmysln rozhlasov projekty, kter jednotliv skupiny vc ne cokoli jinho finann vyerpvaly. Explicitnm pkladem je teba akvizice Rdia Bonton skupinou Lagardere Active R. lo o prvn vraznj pokus tto skupiny o expanzi od doby, kdy se j podailo dostaten rozit a z hlediska pokryt signlu stabilizovat pvodn regionln Evropu 2. Prv nkup Bontonu ale ukzal, e se i velk rozhlasov hr me seknout, a to podn. V Lagardere si s Bontonem dlouhodob nevdli rady a nevaln vsledky poslechovosti nakonec nedvno vystily v peformtovn stanice. Posluchai, kte pvodn hledali na Bontonu lehkou tanen a popovou muziku a kte byli nsledn pesvdeni masivn kampan, e Bonton je synonymem pro pop rock, te na stejnch frekvencch najdou stanici hrajc hezky esky. Tm ani neteba dodvat, e kad peformtovn stanice provzela vrazn kampa a pochopiteln i odliv pvodnch poslucha. Ppad Rdia Bonton by nejsp nebyl tak zajmav, kdyby nelo o mediln skupinu Lagardere. Ta byla dlouhodob vnmna na rozhlasovm trhu jako symbol spchu a Bonton ukzal, jak je spch velmi relativnm pojmem. Druhm pkladem nejistoty v Lagardere je Info rdio, kter se z projektu informan stanice pro Prahu perodilo v mrnou hudebn alternativu a nakonec na jeho frekvencch vysl pvodn internetov a kabelov Dance rdio. Ped pr lety by nikdo neekal tak jasn piznn, e si prv v Lagardere nevd s vlastn frekvenc rady. Do jet hor situace se ale dostala teba skupina Media Bohemia. Ta je typickm pkladem sov mediln skupiny, kter vybudovala sv portfolio prv nkupem malch vyslatel. Start Media Bohemia byl raketov a stanice integrovan do jejch rozhlasovch st pibvaly tm kadm dnem, a slily i jej aktivity na internetu. Jene raketov rst za pomoci vraznch investic s sebou vdy nese nemal podl szky na tst. Media Bohemia se kvli tto expanzi dostala do situace, kdy bylo mon rst zabezpeit prv pouze dal expanz a vraznmu propadu se dalo zabrnit jen udrenm podlu na trhu. Dnes je Media Bohemia ve stadiu oekvn. Me se udret, ale stejn snadno i pehoupnout pes okraj do propasti. BBC bal kufry? Ndhernm, i kdy trochu dsivm pkladem jazku na vahch je dnes situace, kterou vyvolv mon, ba dokonce velmi reln odchod BBC z esk republiky. Tato stanice dnes vysl prostednictvm frekvenn st, kter zahrnuje celkem dvanct kmitot. Vechny pokrvaj velk a stedn msta. Jde zkrtka o s, po kter tou nejeden broadcaster, ale kterou si v souasn situaci jen mlokdo me dovolit provoz takov st plus nklady na start nov stanice by toti byly nemalou investic. Jene kdyby BBC z trhu odelo, potom by si dn z broadcaster v rmci politiky udren podlu na trhu nedovolil do licennho zen se nezapojit. Odchod BBC z tuzemskho trhu je navc velmi pravdpodobn po omezen aktivit toti v R vysl pouze dky spoluprci s eskm rozhlasem. Fakt, e z sti pebr vysln veejnoprvnho Rdia esko, mu umouje naplnit licenn podmnku o podlu mluvenho slova v eskm jazyce a esk rozhlas zrove plat st provozu vysla. Jene od doby, kdy spolu BBC a Ro tuto spoluprci uzavely, se mnoh zmnilo. Mimo jin i zkon o rozhlasovm a televiznm vysln, kter nyn obsahuje mal, ale velmi dleit odstavec. Ten k, e soukrom
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 29

vyslatel (a tm BBC v esk republice je) nesm pebrat vysln od vyslatele ze zkona, kterm je v tomto ppad esk rozhlas. A je vymalovno. Vvoj, kter meme oekvat, je jednoduch a prost. BBC nejsp opust tuzemsk trh, zmna zkona o eskm rozhlase, kter by dotynou kmitotovou s pikla prv veejnoprvnmu mdiu, se nejsp nepoda, protoe legislativn proces je vtinou na dlouh lokte, a tak bude na frekvenn s vyhleno licenn zen. Paranoia trhu Svou roli v nestabilit celho rozhlasovho trhu ale hraje i nkolik dalch faktor. Tm zsadnm je velik nervozita, se kterou v posledn dob pistupuj broadcastei k tm jakmukoli pohybu na trhu. Me za ni jeden jedin projekt. Konkrtn jde o dnes u legendrn projekt Radia Dlnice, jeho frekvenn s sahala tm od Ae k Ostrav a byla zaloena na tolika malch vyslach, e by idi s sebou musel mt jet ladie. Cel s tak budila dojem (a mon nikoli neoprvnn), e jejm clem je sp naruit signl stanic, kter vyslaj na kmitotech blzkch Radiu Dlnice. Od t doby se broadcastei dvaj na jakoukoli novou zkoordinovanou frekvenci jako na mon ohroen, a i kdy se jim nelze divit, v licennch zench potom vznik mrn paranoidn nval, i kdy o dotynou frekvenci vtina adatel opravdov zjem nem. Podobn situace u na trhu jednou byla. V prvn polovin minulho desetilet tak platilo pravidlo, e vichni daj pro jistotu o vechno prv tak napklad vzniklo u zmnn Info rdio, dnes Dance rdio. U tto prask minifrekvence se ani po letech nemohu zbavit dojmu, e jej piklepnut Lagardere bylo jakousi osobn, mrn kodolibou pomstou radnch Michelu Fleischmanovi. Inu, povedla se. Souasn situace ady rozhlasovch skupin ale moc smvn nen. Jeden bval kolega, kter od jedn takov mediln skupiny nedvno odeel, prorokoval, e ji do dvou let ek nevyhnuteln krach. patn manaersk rozhodnut, neschopnost eit finann politiku, nesmysln zakzky... Tragick na tom ale je, e takovch medilnch skupin znm osobn vc. Otzkou tedy je, kter pjde prvn. *** Z Campusu Jakuba Bouka nkup Bontonu ukzal, e i velk rozhlasov hr se me seknout, a to podn. Foto popis| O autorovi| Autor je majitel audiovizuln spolenosti Campus Media

Mokr hadr na hlavu

20.9.2012
Ale Borovan

Strategie str. 12 Briefing Mdia a komunikace

Petr Dvok se rozlouil s obchodnm editelem Janem Svobodou s humorem ve stylu Monty Python. Velk cirkus Alee Borovana Jinak se esk mediln trh asi pet ned. Hlavn vlky se rozpadaj do destek loklnch ptek a kopn mezi nohy. Mediln trh tak konen dohnal modern vojenskou praxi, ve kter pchotu a tanky nahradily vysoce mobiln speciln jednotky a kde namsto sthaek a bombardr operuj bezpilotn letouny s pesnmi zsahy. Kdo se v mdich nepizpsob, bude smeten. Co novho v kontejneru Ostr editelka vydavatelstv Ringier Axel Springer CZ Libue muclerov je nezmar. Kdy se do TV Barrandov loni na podzim nedostala pomoc penz vcarskch majitel, rozhodla se, e se do Chrenkovy televize doslova prokoue. V tchto dnech na TV Barrandov startuje kuchask show Recept na bohatstv, ve kter se pan Libue pedstav jako len porty. A nebude to prochzka rovm sadem. muclerov: Za jeden vkend jsme ochutnali asi 160 jdel. Mm pocit, jako bych v sob mla mal kontejner. Vzhledem k subtilnosti fky eskho Ringieru je jasn, e njak gblk (anebo kontejner) zbude i na Romana muclera. Dra zstanou Na Barrandov to ve i mimo tuhle kuchaskou show. Souboj mezi Janisem Sidovskm a Jankou Vozrovou v prvnm
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 30

kole vyhrl Sidovsk. Ke konci srpna by podle informac Velkho Cirkusu mla Vozrov opustit funkce pedsedy pedstavenstva v Barrandov Televizn Studio a Barrandov Studio. Sidovsk vak jet nem vyhrno. Kolem TV Barrandov krou hned dva vn zjemci a ti si bezpochyby vimli, kolik Sidovskho poady (by pinejc vysokou sledovanost) vlastn stoj. Multiperplex Stle sledujeme i dal zpolen, mezi Kamilem Levinskm (esk Radiokomunikace) a Radimem Pazkem (Digital Broadcasting) o televizn stanice. Konen skroval Pazek, kter pivedl po Pohod do MUX4 prvn televizi, chlapckho Fandu z Novy. Lick Sarbu tak hraje na dv strany jet pedtm, ne mu esk telekomunikan ad (asi) piklepne vlastn multiplex. Sarbuovy byty Ostatn rumunskmu superfovi Novy Adrianu Sarbuovi se podle veho lb v Praze. V jedn z nejluxusnjch lokalit, na Ranov nbe, s vhledem na Prask hrad a Petn, si podil hned ti superdrah byty. esk spoitelna mu v tto souvislosti rda poskytla vr zhruba 56 milion korun. Dm, ve kterm se Sarbuovy byty nachz, v minulosti obvali slavn njemnci, napklad francouzsk diplomat Pascal le Roux nebo Jan A. Verleur, hlavn fotograf evropskho Playboye. Jednotliv patra pak byla phodn nazvna Playboy, Diplomat, Ambassador i Elite. Tipnete si, jak jmno zstane po Sarbuovi? Retro z TK Sarbu u za to sice neme, nicmn tich znik jeho bval tiskov agentury Mediafax (vlastnk CET 21) s sebou pinesl jeden neblah plod. Ji tak nevaln rove zprv konkurenn TK bhem lta klesla na neuvitelnou hladinu, nkam tam, kde je se slovy Jiiny Bohdalov rybnk Brlnk a mlha hust tak, e by se dala krjet. ert vem okurkov nesmysly typu ti lamy v ostravsk zoo dostaly letn sestih, to je bn etkask folklor. Jakhosi pekelnka vak napadlo recyklovat star tiskov zprvy. Bezva npad: vzt nkolik msc starou tiskovku, vypchnout njak zadn nebo zvren odstavec a udlat z nj erstv objev. Stalo se tak v ppad servisnho poplatku satelitnch platforem Skylink a CS Link a statistik hudebnch nosi v roce 2011. Co ns ek dl? Svobodovi s lskou Letn loveck sezona pinesla editeli esk televize Petru Dvokovi snadn sestel. Chumelenice trestnch oznmen v cause Dopravnch podnik Praha vystrnad z Kavch hor obchodnho editele Jana Svobodu (mlo by se tak stt na konci z). Po bval editelce vvoje novch poad Jan Kasalov se tak Dvok zbavuje dalho lovka, kterho v managementu T nechtl a musel ho pekousnout se silnm skpnm zub. Rozlukovou tiskovou zprvu si Dvok vychutnal s absurdnm humorem Monthy Python: Rd bych podkoval Janu Svobodovi za prci, kterou v esk televizi odvedl. Marketing a vlastn prezentace T byla jednou z dleitch oblast, na kter jsem se chtl po svm zvolen zamit, a jsem rd, e se podailo zkonsolidovat marketingov a obchodn innosti a nastavit efektivnj fungovn celho oddlen, jeho vsledky jsou znateln. Knedlky nap spektrem U Petra Dvoka ale jet zstaneme. Kdekoho zajmalo, jak vye zapeklitou rodu s nkolika kontroverznmi tendry T s bizarnmi nzvy (mediln servis a PR a monitoring pipravovan legislativy vztahujc se k T). een je alamounsk a jedin sprvn: PR si vezme na starost Bison & Rose, monitoring legislativy zase Pan Solutions. Ob firmy jsou spojovny s odlinmi stmi politickho spektra. Tedy kad dostane nco a vichni budou tak njak knedlkovsky spokojeni. Po roce ve funkci je to stle zetelnj - Petr Dvok janekovat. Radji nu A Kav hory do tetice. Kolem Rady T a eskho rozhlasu se v srpnu zaal mlsn motat bukolick poslanec za SSD Ladislav Skopal. Tajemn se usmval a televiznm radnm dobrcky radil, a se plny dlouhodobho rozvoje T projednaj i na pd parlamentu. Pan poslanec si evidentn spletl televizi s hromdkou hnoje. V kulorech b zvsti o tom, e tyto aktivity jsou odrazem snahy SSD shodit Dvokovy plny ze stolu a oplatit mu jednu leton nezdvoilost, kdy msto zasedn volebnho vboru dal pednost cest do ny. < Foto popis|

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

31

O autorovi| Autor je redaktor denku Mlad fronta E15 21.9.2012

esk Radiokomunikace finiuj ppravy na testy digitlnho rozhlasu

21.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Opertor pedpokld, e signl digitlnho rozhlasu ve zkuebnm provozu by mohl pokrt destky procent obyvatel. V idelnm ppad by chtl experiment peklopit do dnho vysln. Podrobnosti o testu zatm Radiokomunikace taj Dominantn poskytovatel vyslacch slueb v na republice, spolenost esk Radiokomunikace, nejen zahjila diskusi o digitalizaci rozhlasovho teru, ale chce tak tento zpsob distribuce signlu vyzkouet. Za tm elem ji podala o kmitotov pdl esk telekomunikan ad (T) a v souasn dob ek na jeho vyjden. Vyslac parametry vetn map pokryt a dalch detail sdlme a po reakci T na nai dost o oprvnn k experimentlnm elm, uvedl pro server DigiZone.cz f tvaru strategickch projekt a regulace opertora Ji Vykydal. Z Vykydalova vyjden je patrn, e esk Radiokomunikace chtj vyslat hned v nkolika lokalitch. V jakch? To zatm nechce manaer opertora prozradit. Budeme dat o experimentln vysln na nkolika lokalitch vetn Prahy tak, abychom mohli testovat i SFN st a dal funkcionality vysln pro budouc optimln nvrh vyslacch st, konstatoval pouze Vykydal. Radiokomunikace by chtly testovat co nejdle, tak dlouho, jak jen to bude mon. Bu do okamiku vydn dnch oprvnn a zahjen dnho vysln digitlnho rozhlasu, nebo ve lhtch dle zkona. Pvodn mlo zat vysln DAB do konce tetho kvartlu esk Radiokomunikace podle pvodnch informac serveru DigiZone.cz chtly spustit vysln digitlnho rozhlasu ve III. kvartlu letonho roku, tedy do konce z. To u se ale pravdpodobn nepoda. Pesn termn nen stanoven, dokonujeme jednn s dodavateli technologie i zkaznky tak, abychom pipravili nejen technicky kvalitn vysln, ale abychom si vyzkoueli ve spoluprci s rozhlasovmi stanicemi nov monosti digitlnho rdia nejen ve smyslu novho obsahu, ale i novch forem vysln rozhlasu, sdlil DigiZone.cz f tvaru strategickch projekt a regulace Ra. Vhodou eskch Radiokomunikac bude skutenost, e se bude moci spolehnout na strategick kty, kter jako dominantn tuzemsk opertor obsadily. Ji Vykydal pedpokld, e zsah by mohl bt pomrn velk. Pro optimln proveden testu a adopci digitlnho vysln bychom dostaten rozsah vysln pro nae experimenty vidli v pokryt dov v destkch procent obyvatel, konstatoval Vykydal. Jen pro porovnn, pbramsk spolenost Teleko, kter je v esk republice zatm jedinm provozovatelem digitlnho rozhlasu, pokrv v L-psmu prozatm 36 % obyvatelstva. Radiokomunikace se mon vzdaj pdlu pro L-band Radiokomunikace nepedpokldaj, e v esk republice by byl problm s nedostatkem pijma pro III. televizn psmo. Na serveru DigiZone.cz jste si nedvno mohli pest lnek z veletrhu IFA, ve kterm redakce naeho webu zapochybovala nad tm, zdali se spolenost Teleko vydala sputnm digitlnho rozhlasu v L-psmu dobrou cestou. Nad tmto psmem navc nyn pochybuj i esk Radiokomunikace a je dokonce pravdpodobn, e v nm vbec nezanou vyslat, a to i pesto, e od eskho telekomunikanho adu (T) zskaly v loskm roce kmitotov pdly. L-psmo prochz intern reviz a na zklad tto analzy se dle rozhodneme, jak s kmitoty nalome a zda zahjme vyslan na tchto kmitotech, zdvodnil Vykydal. S pijmai pro testy, jak u bylo uvedeno, by ale problm bt neml. Vzhledem k faktu, e nepedpokldme, e by se vysln vznamn liilo od vysln DABu+ v zahrani, bude mon pout DAB+ pijmae prodvan v zahrani, kter jist prodejci v R zanou dovet i do R, domnv se manaer eskch Radiokomunikac a dodv: Zejmna pijmae pro VHF psmo jsou dostupn ve stovkch typ a v pznivjch cench ve srovnn s omezenm pjmem v L-psmu, kter se ji v zahrani prakticky
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 32

nepouv. Velkm problmem je programov nabdka Kamenem razu eskho DAB byla doposud programov nabdka. I kdy u spolenost Teleko digitln rozhlas u ns vce ne rok, zkaznci se k n zrovna nehrnou. Je to pochopiteln. Siln hri typu Lagard?re nebo Londa nechtj o sv pedn pky v ebku poslechovosti Radioprojekt pijt a ti mal pro zmnu nemaj na digitln en prozatm pomylen. Stanice typu Gama Radio nebo SeeJay, kter se do DAB chyst, jsou spe zlatou vjimkou. Radiokomunikace jsou si velice dobe vdomy toho, e mus pinst nco, co v teru chyb, proto by v DAB nemly chybt nov digitln programy velkch (esk rozhlas a dal) i malch provozovatel a internetovmi rdii. Co si opertor od test slibuje Testovac fze budou zameny zejmna na technologick testy vech prvk technologickho etzce, ladn a ovovn monost malch i velkch jednofrekvennch st, testovn novch slueb ponaje prostorovm zvukem a po asociovan sluby k rozhlasovmu programu. Mobiln pjem bude samozejm jednm ze stejnch pedmt test, nebo vtina poslucha poslouch rozhlas prv za pohybu, zejmna v dopravnm prostedku. Finln s by pak mla posluchai umonit minimln stejn komfort pjmu, na jak je zvykl z dnen st VKV. Ostr vysln u na konci roku 2013? Jsem pesvden, e spch vysln digitlnho rdia a jeho ostr start mus bt zaloen na dobe pipravenm a komplexn zvldnutm procesu jeho zavdn. Jednm z klovch parametr je ekonomika vysln. Veobecn akceptovateln model pro ostr vysln mus bt zaloen na maximln efektivn vyslac sti, jej vstavbu umouje pouze vysln v psmu VHF a systm DAB+, dostupnosti levnch pijma na trhu a zejmna na atraktivnm obsahu, domnv se Ji Vykydal, podle nho by mohlo ostr vysln zat u koncem ptho roku. URL| http://www.digizone.cz/clanky/ceske-radiokomunikace-finisuji-pripravy-na-testy-digitalniho-rozhlasu/

TV Barrandov pedstav pt tden nov veden. Kdo v nm zasedne?

21.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Podle vyjden dvou na sob nezvislch zdroj pro DigiZone.cz m bt novm generlnm editelem jmenovn Robert Kvapil. Ten tuto skutenost odmtl komentovat, ale nevyvrtil ji. Po pomrn dramatickch zmnch v poslednch tdnech a mscch by se mlo dn v plnoformtov televizi Barrandov, kter je tvrtou nejvt stanic na naem trhu, uklidnit. Spolenost Empresa Media podnikatele Jaromra Soukupa pedstav jako jej nov vlastnk pt tden obmnn veden televize. Serveru DigiZone.cz to potvrdil pedseda pedstavenstva spolenosti Barrandov Televizn Studio Robert Kvapil. Nov veden pedstavme pravdpodobn ve stedu nebo ve tvrtek, uvedl Kvapil. Podle dvou na sob nezvislch zdroj, kter se vyjdily pro DigiZone.cz, by ml bt novm generlnm editelem televize jmenovn pmo Robert Kvapil, kter v minulosti psobil napklad na pozici fa obchodu v esk televizi, a to za dob Jiho Janeka. Kvapil tuto skutenost vak odmtl komentovat. V tuto chvli se k tomu nebudu vyjadovat, konstatoval pedseda pedstavenstva Barrandov Televizn Studio. Post generln editelky opustila v ervnu Janka Vozrov, kterou nahradila Martina Lkov, nkdej fka programu slovensk Markzy. Definitivn se z Barrandova odsthovala Janka Vozrov v srpnu, kdy opustila funkci pedsedkyn pedstavenstva spolenosti Barrandov Televizn Studio. Prv na jej pozici nastoupil Kvapil. Lkov, kter je v TV Barrandov od ervna, u sem nedochz. Pan Lkov u na Barrandov tden nebyla, ale stle je u ns zamstnan, sdlil Kvapil. Vznamnou zmnou byl i verej odchod programovho editele televize Janise Sidovskho, o kterm informoval DigiZone.cz jako prvn. Na Barrandov skonil po pti letech. Nastoupil sem v listopadu 2007. URL| http://www.digizone.cz/clanky/tv-barrandov-predstavi-pristi-tyden-nove-vedeni-kdo-v-nem-zasedne/
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 33

Miliard Mkota rozjede zbrusu novou televizi

21.9.2012
Ale Borovan

E15 str. 1 Tituln strana Mdia a komunikace

Za nkolik tdn se nkdej uhlobaron, miliard Lubo Mkota stane jednm z nejvznamnjch hr na televiznm trhu. Podle informac E15 odstartuje 15. jna se svm tmem zbrusu novou celoplonou televizi Ptka, kter by se mla zamovat na pvodn eskou tvorbu a zbavu ve stylu klasickch estrd. Jej vybudovn bude stt v prvn fzi okolo 300 milion korun. Vedle Ptky bude Mkota financovat i provoz ji vyslajc stedoesk TV Metropol, kter v nynj podob odstartovala v kvtnu 2011. Stavme pln novou televizi, kter navazuje personln na TV Metropol, uvedl editel obou projekt Marek Vtek. Mkota pvodn zvaoval, e dky celoplon licenci, kterou od Rady pro rozhlasov a televizn vysln dostal na potku z, pouze roz TV Metropol. Nyn se rozhodl pro variantu dvou stanic. V obou projektech m miliard vtinov podl. TV Metropol vysl v tet digitln sti eskch Radiokomunikac, kde by se mla objevit i druh Mkotova stanice. st vroby bude stanice Ptka pebrat od sestersk televize Metropol, vtinu vak bude objednvat od externch producent, jako je spolenost Frmol (bude dodvat dva formty) nebo 3Gmedia. Do managementu televize se Vtkovi podailo zskat zkuen televizn matadory. Bval dramaturg Primy Vclav Kutil bude programovm editelem, Pemysl Svora obsadil funkci fdramaturga, marketing si vzal na starost bval marketingov editel Media Pro Pictures Ji Haramul. Cel projekt celoplon stanice zasteuje Mkotova spolenost Metropol Production, v n bude mt mal podly i nkolik dalch akcion. Reklamu bude televizi Ptka prodvat mediazastupitelstv Atmedia. Krom Mkoty se na televizn byznys v posledn dob zamilo nkolik dalch podnikatel. Na potku z se mediln podnikatel Jaromr Soukup dohodl se spolenost Moravia Steel o odkupu TV Barrandov. O televizn podnikn se zajm i dal miliard Andrej Babi, kter ji nkolik msc jedn s Vladimrem eleznm a Radimem Pazkem o spolenm projektu. Poslit chce tak hudebn televize ko. Generln editel stanice tpn Wolde vera uvedl, e televize plnuje doshnout v ptm roce dvouprocentnho podlu na sledovanosti ve skupin divk mezi 15 a 54 lety. V tto clov skupin nyn stanice oslovuje 1,64 procenta televiznho publika. Mezi dal plny stanice pat sputn e-shopu nebo prodej hudby. O televizn podnikn se zajm i dal miliard Andrej Babi, kter ji nkolik msc jedn s Vladimrem eleznm a Radimem Pazkem o spolenm projektu O autorovi| Ale Borovan, Praha

Novinky televize ko: E-shop a stahovn hudby

21.9.2012
VOJTCH WOLF

Lidov noviny str. 15 Penze & Byznys Mdia a komunikace

PRAHA Hudebn televizn stanice ko se chyst zmnit svoji tv, program a nabdnout dal sluby. Tm, jak se mn okol, tak se mn i ko, kter se posouv do nov fze vvoje, ekl vera generln editel televizn stanice, tpn Wolde. Televize bude mt nov logo a pijde i celkov zmna grafiky. Krom toho ko chce ji bhem jna spustit svj vlastn e-shop, ve kterm nabdne produkty jako obleen, kosmetiku i hudebn pehrvae. ko tak chyst aplikaci pro nkup hudby a jej stahovn pmo do tablet a telefon. Hlavn zmnou, kterou televize ko pedstavila, je nov grafika. T dominuje kruh, kter m pipodobnit symboly rznch hudebnch nosi, jako jsou CD, DVD, vinylov desky i magnetick kotoue kazet a po kulat ovldac tlatko hudebnho pehrvae iPod. Celkov grafick zmna mohla pitom televizi stt okolo 1,5 milionu korun. Na zatku ervence zdvojnsobilo ko pokryt televiznho vysln na 95,7 procenta eskch domcnost. V ervnu byla sledovanost jedn z hlavnch clovch skupin ka, tedy lid mezi 15 a 34 lety 0,66 procenta, zatmco na konci srpna to bylo ji 2,39 procenta. Za rok si pedstavujeme mt v tto skupin asi 2,5procentn podl sledovanosti, tedy piblin jeden milion lid tdn, uvedl Wolde. S vtm potem divk mn televize i svj program. Od podzimu se v televizi objevuj ve veernch hodinch i nov lifestylov poady ze svta celebrit. Ty pak maj pilkat divky, kte pepnaj mezi stanicemi bhem reklamy mezi veernmi poady ostatnch stanic. S rstem publika se televize rozhodla spustit i dva dal projekty vlastn e-shop a prodej hudby. E-shop je trochu jednodu
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 34

ke sputn. Rdi bychom ho proto spustili jet v pedvnonm obdob. Hodlme pes nj prodvat vci, kter jsou spojen s na clovou skupinou. Uvaujeme o prodeji obleen, kosmetiky a tet jsou technologick gadgety, jako jsou teba hudebn pehrvae, k Wolde. Podle nj bude zajmav prostor v e-shopu nabdnout napklad hudebnm vydavatelstvm a nebo vrobcm elektroniky, aby vyuili ko jako dal prodejn kanl. Podobn by pak mla zat fungovat aplikace pro stahovn hudby. Televize plnuje pmo na obrazovce lkat divky ke staen aktuln hrajcch psn. ko plnuje vyut tak potencilu 320 tisc fanouk, kter m na sociln sti Facebook i faktu, e aplikace ka pro chytr telefony a tablety zaznamenala 400 tisc staen. Televize ko pat stejn jako Lidov noviny do skupiny Mafra. Foto popis| Televize ko. Modertoi maj pilkat mlad divky. Foto autor| FOTO TV ko Foto popis| Nov logo (dole) zane ko pouvat asi za msc. Do t doby bude dosluhovat to star (nahoe) Foto autor| FOTO KO 24.9.2012

Pavel Zuna se vrac do internetov televize Stream.cz, ale jen jako mediln tv
24.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Nkdej fredaktor zpravodajstv a modertor hlavnch zpravodajskch relac televiz Nova a Prima se divkm nedvno pipomnl tak jako vkonn editel Regionln televizn agentury. Divci budou moci na svch obrazovkch opt vdat znmou mediln tv, bvalho modertora Pavla Zunu. Jeho angaovn dnes oznmila tiskov mluv vyhledavae Seznam.cz Irena Zatloukalov. Zuna se bude objevovat v jednom z podzimnch poad internetov televize Stream.cz. Pavel Zuna se k nm skuten vrac, ale u jen jako mediln tv. Nebude mt ve Streamu dnou manaerskou pozici, uvedla Zatloukalov. V souvislosti se Streamem se prvn zmnka o Zunovi objevila ped necelmi dvma a pl lety, v kvtnu 2010, kdy Seznam oznmil, e nkdej fredaktor zpravodajstv a modertor hlavnch zpravodajskch relac televiz Nova a Prima usedne do pozice programovho editele tohoto internetovho mdia. Z nedvn minulosti si pak mohou nai teni Zunu pamatovat jako vkonnho editele Regionln televizn agentury (RTA), kter hlasit bojovala za monost vstupovat do vysln pedchdkyn Primy family. RTA vak s touto iniciativou neuspla. URL| http://www.digizone.cz/clanky/pavel-zuna-se-vraci-do-internetove-televize-stream-cz-ale-jen-jako-medialni-tvar/

Spory televiz blokuj miliardov trh reklamy

24.9.2012
Ale Borovan

E15 str. 4 byznys Mdia a komunikace

Praha - Ani rok po rozkolu v profesn Asociaci televiznch organizac (ATO) nedochz mezi hlavnmi hri k dohod. Na jedn stran televize Nova, kter nesouhlas s vsledkem tendru ATO na men sledovanosti, na druh stran Prima, esk televize a mediln agentury, kter se postavily za vybranou spolenost Mediaresearch. Ta m dostat za pt let men (2013 a 2017) pes 290 milion korun. Ostatn ti uchazei nesplnili zadvac podmnky trendru. Zadavatel reklamy kadoron utrat v televizch na zklad dat o sledovanosti miliardy korun. Ob strany se rovn nemohou dohodnout na novch podlech stvajcch i pibranch len v asociaci. Situaci mla rozlousknout pten valn hromada ATO, zstupci televiz a medilek se vak pouze dohodli, e se sejdou znovu 3. jna. Potvrdila to jednatelka asociace Vlasta Rokotov. Soupec strany se nyn sna protlait do stanov ATO vci, kter by lpe vyhovovaly jejich zjmm. Podle informac denku E15 by Prima a T rdy zruily nutnost jednomyslnho schvalovn dleitch vc jako teba pibrn novch len. Nova zase dajn otevela otzku podmnek vystoupen z asociace. Podle souasnch
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 35

stanov vystupujc subjekt zaplat jeden msc po zniku svho lenstv sedm msnch plateb za men sledovanosti. Nikde vak nen eeno, e za n na opltku obdr pslun namen data. Nova letos v lt zaloila spolen s agenturou Mdea Sdruen pro men sledovanosti, kter vypsalo vlastn tendr na realiztora men. Do nj se pihlsily dv spolenosti GfK a AC Nielsen. Rozhovor s fem Novy Janem Andrukem tte na E15.cz *** Nova na rozdl od Primy i esk televize nesouhlas s vsledkem soute na men sledovanosti. Zaloila proto Sdruen pro men sledovanosti, je vypsalo vlastn tendr

Mediaresearch: Posluchai Ro nejsou pesyceni reklamou

24.9.2012
Marie Lafantov

Marketing & Media str. 27 Mdia Mdia a komunikace

esk rozhlas a jeho mediln zastoupen Media Master zrealizovaly ve spoluprci s agenturou Mediaresearch vzkum, jeho clem bylo zjistit, kdo je posluchaem eskho rozhlasu, jakm zpsobem stanici vnm a jak se chov ve vztahu ke spoteb. Vzkum probhal v polovin srpna na reprezentativnm vzorku obyvatel R starch 18 let prostednictvm metody CATI, piem za posluchae Ro byl povaovn ten respondent, kter si stanici nalad alespo jednou do tdne. Posluchai Ro jsou aktivnj Ro v souasn dob lad denn na 17% populace, piem za posledn dva roky jeho stanice poslily o 50 tisc novch poslucha. Tito lid se od tch, kte lad komern stanice, neli v tom, e na rdio nahl jako na zprostedkovatele hudby, ale li se v pstupu k vysln. Z vsledku vzkumu toti vyplv, e jsou pi poslechu stanic Ro mnohem aktivnj a vnuj mu vt pozornost. Zrove na nich vyhledvaj zpravodajstv a zajmav informace. Ro se tak pro jeho posluchae stv nejastjm zdrojem zskvn informac. Zatmco u poslucha komernch stanic je tmto mdiem TV. Spokojenost s obsahem vysln eskho rozhlasu roste s intenzitou poslechu jeho stanic, avak i ti, kte lad astji komern stanice ne stanice Ro, jsou s jeho obsahem spokojeni ze 70 %. Nejvt spokojenost mezi nimi panuje v rmci kvality, obsahu a dvryhodnosti zpravodajstv. Posluchai Ro preferuj znaky Agentura Mediaresearch se pi vzkumu zamila i na reklamu a spotebn chovn poslucha Ro. Tetina z nich povauje reklamu a sponzoringov spoty ve vysln za mn obtujc a za dvryhodnj ne na komernch stanicch. Stejn je i fakt, e je rdio povaovno za pednkupn mdium. Polovina z nich realizuje sv nkupy po poslechu nkter ze stanic Ro. Nejastji pak posluchai Ro m do obchodnch center (1,8 mil. poslucha), preferuj znakov zbo (1,7 mil. poslucha) a jsou tmi, kte realizuj bn denn nkupy (2,9 mil. poslucha). Dal jejich zvyklosti shrnul Jan Matjka, head of company Mediaresearch: 1,1 mil. poslucha Ro nakupuje kosmetiku, 1 mil. lky a doplky stravy. 400 tis. poslucha stanic Ro uvauje o koupi auta v horizontu 12 msc a necelch 200 tis. si plnuje ve stejnm obdob podit nemovitost. Necelch 400 tis. rovn uvauje o zmn mobilnho opertora, 150 tis. si plnuje zaloit/zmnit et v bance, a 250 tis. si hodl uzavt pojitn. Foto popis| esk rozhlas zrealizoval ve spoluprci s Media Masterem a Mediaresearchem przkum, kter se zamil na jeho posluchae.

Nov chyb Liga mistr, do cenov bitvy ale jt nechtla

24.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

36

Atraktivn sportovn soute jsou jet stle velice zajmavou komoditou i pro tuzemsk komern televize. Zatmco ped nkolika lety jsme si jet o nkterch soutch na Nov nebo Prim mohli nechat jenom zdt, s pchodem multikanlov strategie se kad skupina sna pro sebe zskat co nejvc. Nova si te optovn brous zuby na fotbalovou Ligu mistr, kterou vysl esk televize s Primou Cool. Nova si trouf peplcet T, s Primou do bitvy nela Prva v pedchozch letech vlastnila i Nova. Vedle esk televize mla prvo na zpasy tzv. druh volby, co je v ppad Ligy mistr prakticky tot jako hlavn vyslac prvo. Od leton sezony ale tuto sout zskala konkurenn Prima pro svj voln celoplon kanl Prima Cool. A zstupci Novy se nyn nechali slyet, e by tuto sout rdi vyslali msto esk televize. Komern produkt typu Ligy mistr toti podle nich na veejnoprvn obrazovku nepat. e esk televize vysl tuto sout prakticky od svho vzniku, jim jaksi unik. UEFA Champions League povaujeme za ryze komern a podle m by se na obrazovkch veejnoprvn televize objevovat nemla, uvedl editel Novy sport a TV Fanda Marek Kindernay pro server IHNED.cz . Nova pitom mohla koupit Ligu mistr i pro leton sezonu, ale peplatila ji konkurenn Prima. A nejsledovanj skupin se nechtlo jt s Primou do cenov bitvy. esk televize investuje do sportu stamiliony Vzjemn roubovn cen za vyslac prva odmt i esk televize. Ta sice investuje do sportovnch prv stovky milion korun ron, ale raz strategii postupnho sniovn ceny za prva, pokud nen ve stetu s jinmi skupinami. Prv zstupci Novy nyn pes mdia vyzvaj eskou televizi, aby se u v budoucnu neuchzela o Ligu mistr ve fotbale. editel programu T4 Ji Ponikelsk nicmn vzkazuje, e pokud bude cena za tuto fotbalovou sout pijateln, nehodl esk televize sv konkurenci nic penechvat. Komern televize se v zjmu bitvy o divka poutj do experiment, kter by ped nkolika lety byly nemysliteln. Prima v roce 2007 koupila prva pro anglickou fotbalovou Premier League a pak odvyslala cel fotbalov EURO 2008. Nova se pustila do produkce hokejovch penos a vzala esk televizi exkluzivitu v ppad vysln hokejov Tipsport extraligy. Podobn situace nastala i ve fotbale, kde se o Gambrinus ligu dl a ti televizn spolenosti. Multikanlov strategie pinese bitvy komernch skupin Multikanlov strategie komernch skupin pin i nutnost vraznch investic do sportovnch vyslacch prv. Po vzoru zpadnch zem je tedy celkem pravdpodobn, e za nkolik let zstanou na obrazovce esk televize pouze udlosti specifickho vznamu, tzn. nkter ampionty nebo vrazn st Olympijskch her. Dlouhodob sportovn soute s vraznjm komernm potencilem se budou objevovat povtinou ve vysln privtnch stanic. Juraj Koi / dal lnky autora / 24.09.2012 06:37 URL| http://www.radiotv.cz/p_tv/nove-chybi-liga-mistru-do-cenove-bitvy-ale-jit-nechtela/ 25.9.2012

Marek Stoni novm fem programu TV Barrandov. Ode dneka nahradil Janise Sidovskho
25.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Nov programov editel Barrandova zrove zstv povenm fredaktorem spoleenskho tdenku Instinkt, kter pat stejnmu majiteli Janise Sidovskho ve funkci programovho editele televize Barrandov ode dneka nahradil Marek Stoni, dosavadn poven fredaktor spoleenskho tdenku Instinkt. Oznmil to pedseda pedstavenstva licencovan spolenosti Barrandov Televizn Studio Robert Kvapil. Stoni zrove zstv poven vedenm Instinktu, kter
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 37

stejn jako TV Barrandov pat do portfolia medilnho domu Empresa Media vlastnnho Jaromrem Soukupem, majitelem nejvt esk mediln agentury Mdea. Uvdme tak do praxe proklamovan zmr o vyuit potencilu a propojen redakc titnch titul a televize, vysvtlil Kvapil ve stroh tiskov zprv, v jejm zhlav Empresa Media umstila loga vech medilnch titul, je vlastn. Krom TV Barrandov a tdenku Instinkt jde o asopis Tden a zpravodajsk web Tden.cz, bulvrn tdenk Sedmika, asopisy Popcorn, Top dvky a web PC Tuning. Empresa Media koupila televizi Barrandov od skupiny Moravia Steel podnikatele Tome Chrenka pedminul tden. Ihned po zmn majitele nastaly ve tvrt nejvt esk televizi personln zmny. V den podpisu smlouvy, tedy 12. z, nastoupil do pozice pedsedy pedstavenstva Robert Kvapil. Nahradil tak Janku Vozrovou, kter byla z tto pozice odvolna ke konci srpna. U v ervnu skonila i ve funkci generln editelky, v n j nahradila bval programov fka slovensk televize Markza Martina Likov. O jejm setrvn v ele TV Barrandov zatm nen jasno. Podle dosud neovench spekulac by se veden Barrandova ml ujmout sm Kvapil a spojit tak funkce fa pedstavenstva a generlnho editele, jako tomu bylo za Vozrov. Nov programov editel TV Barrandov Marek Stoni se dosud pohyboval spe v titnch mdich. Vystdal adu redakc, vtinou psobil jako prav ruka nynjho fredaktora nejtenjho eskho bulvrnho denku Blesk Pavla afra. V nov pozici bude odpovdat za skladbu a dramaturgii TV Barrandov. Nov majitel televize zatm nesdlil, zda pipravuje njhak zsadn zmny v programovm schmatu, ppadn od kdy. Z televize Barrandov ke konci z odchz i PR manaerka Kateina Kotalov. V oboru zstvm a u brzy se vm ozvu z nov adresy, napsala v rozlukovm e-mailu novinm. URL| http://www.digizone.cz/clanky/marek-stonis-novym-sefem-programu-tv-barrandov-nahradi-janise-sidovskeho/

Skokanem minulho tdne byla televize Nova, nejvc klesala sportovn T 4

25.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Nrstu se minul tden dokala i Nova Cinema, take cel skupina Nova vykzala nejvt rst ze vech t velkch televiznch spolenost Nejvtm nrstem prmrnho celodennho podlu na dosplm publiku se mohla minul tden pochlubit televize Nova. Oproti pedminulmu tdnu si polepila o 0,74 procentnho bodu na hodnotu 25,91 procenta. Zrove byla jedinou televiz, kter pekonala hranici 20 procent. Naopak nejvt pokles vykzal sportovn kanl T 4, kter si pohoril o 1,01 procentnho bodu na podl 2,78 procenta. Vyplv to z pravideln tdenn monitorovac zprvy Asociace televiznch organizac (ATO), zadavatele elektronickho men televizn sledovanosti v esku. Z plnoformtovch televiz si minul tden polepily naprosto vechny, podl vraznji stoupnul i filmovmu kanlu Nova Cinema (o 0,59 procentnho bodu na hodnotu 4,34 procenta). Nad hranici esti procent se dostala zpravodajsk T 24, co se letos stalo teprve potvrt. Stala se tak tvrtou nejsledovanj televizn stanic v zemi. Tsn nad tyi procenta se vyhoupla Prima Cool a T 2, naopak tsn pod pti procenty a a na pozici ptky na trhu zstala TV Barrandov. Z pohledu televiznch skupin minul tden v kumulovanm prmrnm celodennm podlu na dosplm publiku vyhrla Nova Group s hodnotou 30,25 procenta (oproti pedminulmu tdnu si polepila o 1,33 procentnho bodu) nad eskou televiz s podlem 29,21 procenta (pokles o 1,40 procentnho bodu) a Primou Group s 25,25 procenty (nrst o 0,16 procentnho bodu). V mlad clov skupin divk od 15 do 54 let doshla Nova Group podlu 34,68 procenta, Prima Group 24,94 procenta a esk televize 23,23 procenta. Autor: ATO Mediaresearch Celodenn podly eskch televiz na publiku starm 15 let za minul tden. Zkratka ATM pedstavuje televizn stanice zastupovan agenturou Atmedia: ko, Spektrum, Minimax, Sport 1, TV Paprika, AXN, Film+, Disney Channel, Universal Channel, Spektrum Home, MGM a CS Film. V mezironm srovnn s 38. tdnem loskho roku si nejvc polepila zpravodajsk T 24. Jej podl vzrostl o 1,50
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 38

procentnho bodu z loskch 4,58 procenta na letonch 6,08 procenta. Naopak nejvt meziron pokles vykzala u tradin televize Nova, kter si pohorila o 3,66 procentnho bodu (z loskch 29,57 procenta na letonch 25,91 procenta). O poznn hor vsledek ne loni na podzim mla i Prima family, kter si pohorila o 1,39 procentnho bodu (z loskch 20,25 procenta na letonch 18,86 procenta). Prmrn celodenn podly televiz za 38. tden 2012 (D15+, %) a jejich vvoj Program Tdenn podl D15+ Mezitdenn vvoj Meziron vvoj T 1 16,30 + 0,02 + 0,79 T 2 4,05 0,19 + 0,49 T 4 2,78 - 1,01 + 0,50 T 24 6,08 0,22 + 1,50 Nova 25,91 + 0,74 - 3,66 Nova Cinema 4,34 + 0,59 0,56 Prima family 18,86 + 0,30 1,39 Prima Cool 4,01 + 0,08 + 0,55 Prima love 2,38 0,22 + 0,79 TV Barrandov 4,94 + 0,07 + 0,13
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 39

Atmedia 2,02 0,14 + 0,20 ostatn TV 8,33 0,02 + 0,56 URL| http://www.digizone.cz/clanky/skokanem-minuleho-tydne-byla-televize-nova-nejvic-klesala-sportovni-ct-4/

Udlostem stoup sledovanost na T 24, oproti losku jim pibylo 50% divk
25.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Stle vce divk dv pednost sledovn Udlost na zpravodajsk T 24. Zatmco loni na podzim to bylo v prmru 100 tisc lid, letos to je u 150 tisc. O polovinu vce divk ne loni na podzim m hlavn zpravodajsk relace esk televize Udlosti na zpravodajskm kanlu T 24. Poadu, kter soubn vysl i T 1, pibylo v prmr u 50 tisc divk. Z mezironho srovnn vyplv, e zatmco v z roku 2011 ji v prmru sledovalo 100 tisc divk, pi podlu na publiku 3,43 procenta, tak v z letonho roku dolo k nrstu o 51 tisc divk a podl na publiku se dostal a k hranici 5 procent, informovala mluv T Michaela Friov. Rovn od dubna letonho roku, kdy Udlosti proly kompletn vizuln i obsahovou zmnou, dolo k nrstu divck spokojenosti a na 8,5, co je nadprmrn hodnota. Potvrzuje se tak dlouhodob trend, kdy divci T 24 hodnot pozitivn nov formt Udlost a s jeho podobou jsou spokojenj ne dve, dodala mluv T. Prodlouen stope Udlost na 48 minut ve vedn dny a 45 minut o vkendu podle Friov vrazn poslilo vkon T v dob po pl osm veer, kdy zanaj Televizn noviny na Nov. Jsem samozejm rd, e Udlosti T 24 dlouhodob posiluj svou pozici na televiznm trhu a pln tak posln veejnoprvn televize. Ve svtle aktulnho dn se opt potvrzuje, e hlavnm zdrojem informac v dob velk zpravodajsk udlosti se jednoznan stv zpravodajsk kanl T 24, komentoval zvyujc se sledovanost Udlost na zpravodajsk kanlu editel zpravodajstv T Zdenk mal. V nedli se dokonce Udlostem podailo v soutu divk na T 1 a T 24 porazit konkurenn Zprvy FTV Prima a pokoit hranici jednoho milionu divk. Jen na T 24 je vidlo 215 tisc divk (podl 6,30 procenta). Sledovanost ale roste celmu kanlu T 24. Minul tden doshl prmrnho celodennho podlu 6,08 procenta na publiku starm 15 let, co je pt nejlep tdenn vsledek tto stanice od jejho vzniku. V hlavnm vyslacm ase od 19:00 do 22:00 hodin doshl podl na sledovanosti 3,43 procenta. K nadprmrnm slm sledovanosti zpravodajskho kanlu pisplo zejmna tma otrav metanolem v esk republice, doplnila Michaela Friov. Prv vyvrcholen metadonov afry vedlo v pondl k nadprmrnmu celodennmu podlu T 24 7,91 procenta. esk televize si pochvaluje, e Udlostem pibvaj pedevm vzdlanj divci. Meziron poslil zejmna podl vysokokolsky a stedokolsky vzdlanho publika. Jestlie v roce 2011 tvoili divci s V vzdlnm 19,8 procenta vech divk Udlost na T 24, tak v roce 2012 u to je 20,8 procenta. U divk se S vzdlnm je nrst jejich zastoupen jet zetelnj 41,1 procenta v roce 2011 a v roce 2012 ji 44,7 procenta, konstatuje mluv T. URL| http://www.digizone.cz/clanky/udalostem-stoupa-sledovanost-na-ct-24-oproti-lonsku-jim-pribylo-50-divaku/

Na stavbu T Brno dohldne atelir K4

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 40

25.9.2012
Ale Borovan

E15 str. 6 Byznys Mdia a komunikace

Nov management televize snil rozpoet investice do novho studia na 340 milion korun Praha - Nejvt investice esk televize v poslednch letech, stavba novho brnnskho studia, se posunula o velk kus dopedu. Management T vybral projektovho a cenovho manaera, kter bude dohlet na ppravu stavby studia, samotnou vstavbu a uveden do provozu. Vtzem pslunho tendru se stal brnnsk atelir K4, kter porazil nabdky konkurent Gleeds esk republika a Ec Harris. Firma K4 dostane za zakzku od televize skoro dva miliony korun. Potvrdila to mluv T Michaela Friov. K4 m na kont spoluprci na ad velkch developerskch projekt, kupkladu se podlela na stavb zbavnho centra Nov Karolina v Ostrav nebo hotelu Clarion Congress v eskch Budjovicch. Termny stavby brnnskho studia podle Friov zvis na vsledku vbrovho zen na generlnho dodavatele stavby. Na tomto tendru by se K4 mla ze sv pozice cenovho manaera rovn podlet. Stavba by mla odstartovat v noru 2013, termn dokonen je plnovn na druhou polovinu roku 2014. Atelir K4 by ml projekt kontrolovat po celou dobu vstavby. Pvodn rozpoet stavby se za pedchozho editele T Jiho Janeka pohyboval vysoko nad 620 miliony korun. Po nstupu novho managementu Petra Dvoka na podzim loskho roku se omezenm projektu a delm rozloenm prac v ase stku podailo snit o nkolik set milion korun. Nejprve na 350 milion korun. Po proveden revizi se stka jet v dech jednotek milion snila na 340 milion, doplnila Friov. Stavba studia v Brn byla za Janekova veden kritizovna st Rady T za megalomanstv a neprhlednost. Podle pvodnho rozpisu investic se jen letos mlo za stavbu utratit 360 milion korun a o rok pozdji pak 260 milion korun. Celkov objem finannch prostedk v letech 2008 a 2013 se ml blit a k 690 milionm korun. Foto popis| Dosluhuje. Studio esk televize v Brn (na snmku) zastaralo. Nov se m zat stavt v noru ptho roku. Termn dokonen je naplnovn na druhou polovinu 2014 Foto autor| Foto tk

Televize lep ne soudy?

25.9.2012
Petr Kolman

E15 str. 19 Nzory Mdia a komunikace

Na Slovensku dochz k zajmavmu obratu. Minul pravicov vlda premirky Radiov jet loni slibovala zruen koncesionskch televiznch a rozhlasovch poplatk. Dnen levicov vlda Roberta Fica podobn krok neplnuje, pipout naopak zven tchto poplatk, pedevm pod tlakem generlnho editele Rozhlasu a televize Slovenska Vclava Miky. Na Slovensku psob veejnoprvn rozhlas a televize ze zkona dohromady, podobn jako v Britnii BBC, co by mohlo bt uitenm nmtem i pro esk zkonodrce u z ekonomickch dvod je lep mt jednu veejnoprvn spolenost ne dv. Jsem odprcem koncesionskch poplatk. Mnohem vce se mi lb levnj a efektivnj model, v nm se veejnoprvn mdia plat rovnou z dan, ne ze specilnho, procesn nkladnho poplatku. Ohroen nezvislosti se neteba bt. Je snad nezvislost soud i policie ohroena zrovna tm, e jsou placeny ze sttnho rozpotu? m je televize tak vjimen, e si zaslou zvltn a drah systm financovn? Nklady na vbr koncesionskch poplatk jsou ve srovnn s nklady na sprvu dan trojnsobn. O autorovi| Petr Kolman, Autor je prvnk

Novou radn bude redaktorka Radiournlu, v rozhlase kon

25.9.2012
Lidovky.cz, TK

lidovky.cz str. 0 Lidovky / Mdia Mdia a komunikace

Rada pro rozhlasov a televizn vysln bude znovu kompletn. Snmovna do n vybrala dlouholetou redaktorku Radiournlu Miladu Richterovou. Jak dve upozornil server Lidovky.cz, jej nov pozice nen podle fredaktora stanice Jana Pokornho sluiteln s prac v eskm rozhlase, a proto v rozhlase Richterov kon. V tajnch volbch porazila kandidta Vc veejnch Daniela Barteka, kter neuspl u pi ervnovm pokusu o
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 41

doplnn rady. Richterovou formln navrhl poslaneck klub TOP 09 a Starostov msto poslanc kolem vicepremirky Karolny Peake ze strany Lidem, kter nem ve snmovn svou oficiln frakci. Nkdej zstupkyn fredaktora stanice Rdio esko musela v rozhlasu skonit u kvli nominaci politickm uskupenm, nebo podle fredaktora stanice Jana Pokornho to nen sluiteln s prac v eskm rozhlase. "Te si vybr dovolenou, pak d vpov," ekl Pokorn ped dvma tdny serveru Lidovky.cz . Richterov byla zvolena 102 ze 145 hlas. Jej estilet funkn obdob zane dnem, kdy ji lenkou rady jmenuje pedseda vldy Petr Neas (ODS). Tinctilenn rada je sprvnm adem, kter vykonv sttn sprvu ohledn rozhlasovho a televiznho vysln. Dohl na zachovvn a rozvoj plurality programov nabdky a informac v oblasti vysln, db na jeho obsahovou nezvislost. Udluje a odnm licence pro provozovn vysln. Rada rovn udluje rovn pokuty, k nejvym patily sankce 13,5 milionu korun pro televizi Prima pokutu a 13 milion korun pro televizi Nova kvli jejich reality show VyVolen a Big Brother. URL| http://www.lidovky.cz/snemovna-vybrala-do-rady-pro-vysilani-vybrala-redaktorku-radiozurnalu-1no-/lnmedia.asp?c=A120925_202217_ln-media_kim

Frum regultor 2012: esk mediln regulace nen nejpsnj

25.9.2012 radiotv.cz str. 0 Mdia a komunikace Pinme vm krtk shrnut ze tvrtho setkn Stedoevropskho fra regultor, je se uskutenilo ped tdnem v Bratislav za asti vech stlch len tohoto fra. Hostitelskm regultorem byla slovensk Rada pre vysielanie a retransmisiu. Pt setkn se uskuten za rok v Praze a bude jej hostit esk RRTV. V druh polovin minulho tdne se v Bratislav konal 4. meeting Central European Regulatory Forum 2012 ili konference astnk Stedoevrospkho fra regultor (CERF) uspodan letos Radou pre vysielanie a retransmsiu (RVR) Slovensk republiky v ptomnosti vech esti stlch len CERF (esk republika, Maarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Rumunsko) i s ast Chorvatska coby pozorovatele a tak delegac z Francie a Kypru (omluvilo se Rakousko). Na programu letonho zasedn CERF byly tyi hlavn tematick okruhy, a to: problematika obchodnch sdlen (reklama, sponzoring, product placement, apod.), ochrana nezletilch, objektivita zpravodajstv a dle pak i programov okruhy podly evropsk a nezvisl tvorby, atd. Jednn konference se zastnilo na tyicet odbornk, piem informace z akce odvyslalo i televizn zpravodajstv domc RTVS (co je jak i u ns obecn znmo zkratka pro slovensk rozhlas a televize veejn sluby). Hned v vodnm refertu pedsedy hostitelsk RVR profesora Miloe Mistrka, jako i v nsledujc pednce uznvan mediln kapacity prof. Jana Jirka (z University Karlovy v Praze) byla shodn konstatovna dleitost funkc regulanch orgn tohoto typu v oblasti masmdi. A to zejmna v souasn dob dynamickho rozvoje rozhlasovho a televiznho vysln digitln ry. Po kad pednce nsledovala odborn debata astnk, piem asi nejivj diskusi inicioval refert Kateiny Kalistov (pedsedkyn esk RRTV) na tma objektivity a nestrannosti zpravodajstv i publicistickch poad. Zcela nepochybn tedy jde o problematiku v patin pozornosti zjmu i regultor z ostatnch zastnnch zem. Ale v diskusch krom zkuenost s on demand a dalch tmat, frekventovaly i fenomny typu tzv. reality-show, infotainmentu ve zpravodajstv a v publicistice, apod. Pi podobnch setknch lze nabt dojmu, e nae mediln regulace nepat v evropskm mtku k tm nejpsnjm teba ve srovnn s Maarskem, Kyprem, ale v nem i se sousednm Slovenskem, kde teba (u ns nyn teprve pipravovan) regulace hlasitosti TV reklam plat u nkolik let. Slovensk zkuenosti s uvedenou problematikou jsme zskvali nap. u potkem lta 2010 na spolenm zasedn RVR a RRTV ve slovenskm Senci (jestli m pam neklame, tak zrovna v dob, kdy pi mistrovstv svta ve fotbale na stadionu Elis Park v Johannesburgu sice velmi tsn, ale pece Slovensko porazilo Itlii 3:2 v pardnm utkn (gl, jak u ns pi hokeji kdy se zada). Zvrem bratislavskho jednn se lensk regulan orgny dohodly, e 5. frum CERF se uskuten za rok v esk
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 42

republice, a to nejsp v Praze, take hostitelem bude RRTV. Nicmn protoe ivot je ivot a jde dl dj se co dj, tak mi dovolte zvrem jet jednu bratislavskou reminiscenci na dlouholetou rozhlasovou redaktorku pan Valrii Agcs, a v minulosti i pedsedkyni RVR, kter jsme byli na pohbu koncem srpna na cintorn v Bratislav - Rai. est jej pamtce. JUDr. Pavel Foltn Autor je mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln JUDr. Pavel Foltn / dal lnky autora / 25.09.2012 03:31 URL| http://www.radiotv.cz/p_radio/forum-regulatoru-2012-ceska-medialni-regulace-neni-nejprisnejsi/ 26.9.2012

esk televize zprovoznila novou krajskou redakci zpravodajstv v Chomutov

26.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Po st nad Labem jde u o druhou redakci v rmci steckho kraje, kter zpravodajsky pokryje Chomutovsko, Lounsko a atecko. Studio umon i iv vstupy na T 24. Novou krajskou redakci zpravodajstv v Chomutov zprovoznila esk televize. Jde u o druhou redakci v rmci steckho kraje po st nad Labem, kde tby T sdl od vzniku samostatn esk televize. Tmto krokem chceme poslit zpravodajstv z steckho kraje a nabdnout vt mnostv informac z t sti regionu, kter byla dosud kvli vt vzdlenosti od krajskho msta a delm dojezdovm asm znevhodnna, vysvtlil fredaktor zpravodajstv T Petr Mrzena. Dvoulenn zpravodajsk tb sloen z redaktora Petra Braka a kameramana Jaroslava Blehy bude prioritn pokrvat udlosti z Chomutovska, Lounska a atecka. Zpravodajsk pspvky redakce se budou vyslat v relacch Udlosti a Udlosti v regionech a v rmci kontinulnho zpravodajstv T 24, upesnila mluv T Michaela Friov s tm, e ze studia bude mon vstupovat do vysln T 24 iv a redakce si tak bude moci zvt rzn hosty, i do celosttnch poad Studio T 24 a Udlosti, komente. lenov chomutovsk redakce dve psobili v regionlnch televizch v Most a st nad Labem, pipravovali tak regionln pspvky pro celoplon komern televize Premira, Prima a Nova. Pro Kav hory jde u o trnctou krajskou redakci zpravidajstv. Krom Chomutova m zastoupen tak v Karlovch Varech, Plzni, Klatovech, st nad Labem, Liberci, Hradci Krlov, Trutnov, Pardubicch, eskch Budjovicch, Tboe, Jihlav, Stedoeskm kraji a v Praze. Krom krajskch sdel T postupn zizovala redakce i v mstech, kde si to vyadovaly geografick pomry. Prv z tchto dvod byly v roce 2009 a 2010 zzeny redakce v Trutnov a Klatovech, aby zpravodajsky pokryly velmi dleit oblasti Krkono a umavy a umonily operativnj informovn o aktulnm dn v tchto turisticky i jinak exponovanch oblastech. Souasn rozily spektrum tmat zpracovvanch zpravodajstvm T o ivot v regionech, kter byly do t doby kvli vt vzdlenosti od krajskho msta obtnji dosaiteln, vysvtlila mluv T. URL| http://www.digizone.cz/clanky/ceska-televize-zprovoznila-novou-krajskou-redakci-zpravodajstvi-v-chomutove/

PR manaerka TV Barrandov Kateina Kotalov u mluv za novou televizi Ptka

26.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

43

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Ve stejn den, kdy skonila v televizi Barrandov, oznmila Kateina Kotalov nstup do nov vznikajc celoplon televize Ptka, kter bude Barrandovu konkurovat Do vznikajc televize Ptka, kter zahj vysln 15. jna v celoplonm multiplexu 3 a na satelitu, nastoupila bval PR manaerka televize Barrandov Kateina Kotalov. Pestup oznmila v ter veer, jen nkolik hodin pot, co novine informovala o svm odchodu z Barrandova. Tm se, e naveme na dosavadn spoluprci z mho pedchozho angam a e si budeme i nadle navzjem npomocni, uvedla. Televizi Ptka pipravuje management prask a stedoesk TV Metropol, s n ji poj i stejn majitel, podnikatel Lubo Mkota. Stanice se m zamit na pvodn zbavn poady, do konce roku chce zskat 0,3 procentn podl na dosplm publiku a do t let zskat stejnou pozici, jakou m dnes TV Barrandov. Generlnm editelem Ptky je Marek Vtek, programovm editelem Vclav Kutil. Funkci fdramaturga obsadil prvn programov editel TV Barrandov Pemysl Svora a marketing povede Ji Haramul z Media Pro Pictures. URL| http://www.digizone.cz/clanky/pr-manazerka-tv-barrandov-katerina-kotalova-uz-mluvi-za-novou-televizi-petka/

TV Barrandov opustil vzkumnk Prejzek, dve vyhozen z Novy kvli tendru ATO
26.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Vclav Prejzek byl loni spolen s Renatou Tmovou zstupcem Novy ve vbrov komisi na novho provozovatele peoplemetr pro ATO. Televize je oba propustila. Nejen programov editel Janis Sidovsk a PR manaerka Kateina Kotalov, ale tak vzkumnk Vclav Prejzek tento tden opustil televizi Barrandov. Na svm webu o tom informoval tdenk Marketing a Media. Prejzek se pitom na Barrandov pli neohl, do televize nastoupil teprve letos v ervnu pot, co byl po patncti letech proputn z televize Nova. Tu loni zastupoval spolen s vedouc vzkumnho oddlen Renatou Tmovou ve vbrov komisi Asociace televiznch organizac (ATO) pro tendr na novho provozovatele peoplemetr. Prejzek i Tmov souhlasili s pokraovnm vbrovho zen i pot, co se ukzalo, e podmnky tendru splnila jen jedin spolenost, stvajc provozovatel peoplemetr, firma Mediaresearch. Zatmco veden Novy v ele s generlnm editelem Janem Andrukem poadovalo zruen tendru a vypsn nov soute, Prejzek s Tmovou byli pro hodnocen nabdky Mediaresearch, kterou nakonec ATO vybrala jako vtze. Aby Nova zabrnila svm lidem ve vbrov komisi hlasovat jinak, ne chtlo jej veden, oba vzkumnky na hodinu propustila. Tmov pot zamila za svm nkdejm fem z Novy Petrem Dvokem do esk televize, kde byla nejprve zstupkyn vedouc vzkumnho oddlen Krystny Taberyov, a krtce na to ji ve funkci nahradila. Prejzek na nov msto v TV Barrandov nastoupil o mnoho msc pozdji, ale u v dob, kdy se prakticky dokonovalo jednn o prodeji tto televize spolenosti Empresa Media podnikatele Jaromra Soukupa, kter zce spolupracuje s Novou. Jeho mediln agentura Mdea zaloila spolen s Novou Sdruen pro men sledovanosti, kter pipravuje konkurenn peoplemetry vi nynjmu men ATO. Tak TV Barrandov zejm zam do novho sdruen, protoe sthla svoji dost o dn lenstv v ATO. zk spojenectv Novy a TV Barrandov tedy logicky muselo vystit v odchod lovka, kter nedvno postupoval jinak, ne si pli jeho nadzen z Novy. Spekuluje se tak o tom, e nov vlastnk TV Barrandov me bt jen zprostedkovatelem nkupu tto televize pro majitele Novy nebo jejho superfa Adriana Sarbu, kter je prezidentem a generlnm editelem cel mediln skupiny CME, do n Nova pat. URL| http://www.digizone.cz/clanky/tv-barrandov-opustil-vyzkumnik-prejzek-drive-vyhozeny-z-novy-kvuli-tendru-ato/

Za novm regionlnm multiplexem v Praze stoj GES, polovin vlastnk Primy

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 44

26.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Novou vyslac s v metropoli provozuje pvodn majitel spolenosti Czech Digital Group, opertora multiplexu 3. A vyuv k tomu i jeho nkdej vyslac kanl 46. Polovin vlastnk Primy, ale tak nkdej majitel satelitnho CS Linku a spolenosti Czech Digital Group, kter provozuje celoplon pozemn televizn multiplex 3, stoj za spolenost adminTV, kter v Praze spustila nov regionln multiplex DVB-T na kanlu 46. Vyplv to z informac obchodnho rejstku. Firmu adminTV ze sta procent vlastn spolenost GES Media Asset a jejm jedinm jednatelem je nkdej zstupce CS Linku a bval generln editel HBO esk republika Lubo Jetmar. adminTV se na sputn vlastn vyslac st v Praze a stednch echch pipravovala del dobu. U 20. dubna si rozila pedmt podnikn o veejnou s pro penos rozhlasovho a televiznho vysln s zemnm rozsahem Hlavn msto Praha, Stedoesk kraj, en rozhlasovho a televiznho signlu sluba je poskytovna jako veejn dostupn. Jetmar je jednatelem firmy ji od letonho ledna. Zajmav je, e nov regionln multiplex vyuv vyslac kanl 46 a vyslae, z nich ped lety startoval nynj multiplex 3. Tehdy jeho provozovatele, spolenost Czech Digital Group, vlastnila tak skupina GES. Pot, co ji prodala eskm Radiokomunikacm, multiplex 3 v Praze peel z pvodnch vysla Ldv, Strahov a Zelen pruh na ikov a Cukrk a nov vyslac kanl 59. Nyn tedy pvodn provozovatel multiplexu 3 zskal opt monost vyslat na kanlu 46. Jedinou dosud znmou televiz, kter avizovala pechod do nov regionln st v Praze, je tamn TV Metropol. Multiplex ale obsahuje dal tyi programov pozice. Jeho pokryt by mohlo bt lep ne u multiplexu 4, nevhodou je ale fakt, e oproti dosavadnm tyem televiznm digitlnm stm v Praze vysl s horizontln polarizac, kdeto multiplexy 1 a 4 maj polarizaci vertikln. URL| http://www.digizone.cz/clanky/za-novym-regionalnim-multiplexem-v-praze-stoji-ges-polovicni-vlastnik-primy/

Hlasit reklama m bt pokutovna, schvlila Snmovna

26.9.2012
TK

mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace

Poslaneck snmovna schvlila ve tetm ten novelu, kter m regulovat hlasitost reklamy v televiznm vysln. Televize asi budou mt ze zkona zakzno vyslat reklamu hlasitji ne ostatn poady. Zkaz by ml zat platit zhruba v polovin ptho roku. Za jeho poruen by hrozila pokuta a pt milion K. Detaily k zkazu m stanovit vyhlkou Rada pro rozhlasov a televizn vysln. Zkaz se m vztahovat i na znlky, kter oddluj reklamu, teleshopping nebo oznaen sponzora od ostatnch vyslanch poad. Pot s tm poslaneck novela, kterou dnes hladce schvlila Snmovna hlasy 122 ze 146 ptomnch poslanc. Normu nyn dostane k posouzen Sent. Pedloha se podle jejho spoluautora Vclava Mencla (ODS) dotkne komernch televiz, nebo veejnoprvn esk televize vouc" reklamu u ze svho vysln odstranila a hlasitost vysln sjednotila. Komern televize budou mt po pijet novely sedm msc na to, aby se novm pravidlm pizpsobily, stejn tak i vrobci reklamy. Rada pro vysln m stanovit vyhlkou napklad podrobnosti k regulaci hlasitosti vyslan reklamy. Nvrh ukld provozovatelm televiznho vysln povinnost zajistit to, aby hladina hlasitosti vysln reklamy, teleshoppingu a oznaen sponzora byla v souladu s technickou specifikac stanovenou vyhlkou" rady pro vysln. Nemla by tak bt vy ne hlasitost pedchzejcho i nsledujcho vysln. Podntem k novele byly dlouhodob stnosti televiznch divk. Rada pro vysln by tak ukldala pokuty a dohlela na dodrovn zkazu. Autoi pedlohy odhaduj, e by se kvli tomu vdaje rady zvily o asi 200.000 korun na novou techniku.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 45

URL| http://www.mediaguru.cz/2012/09/hlasita-tv-reklama-ma-byt-pokutovana-schvalila-snemovna/

TV Barrandov povede Robert Kvapil

26.9.2012
Mediaguru

mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace

Generlnm editelem TV Barrandov se od 1. jna stv Robert Kvapil. Nov management televize je sestaven. Do veden tvrt nejsledovanj televizn stanice TV Barrandov usedne od pondl 1. jna 2012 Robert Kvapil. Ten je zrove pedsedou pedstavenstva provozujc spolenosti Barrandov Televizn Studio. Informovala o tom vkonn editelka spolenosti Empresa Media, vtinovho akcione TV Barrandov, Kateina Jelnkov. Vkonnm editelem pro provoz televize byl od stejnho data jmenovn Radek dnk, kter dve psobil s Robertem Kvapilem v esk televizi - zastval pozici fa programovch okruh. Po zvolen Petra Dvoka generlnm editelem T vak spolen s dalmi temi manaery veejnoprvnho mdia na svj post rezignoval. Po odchodu Janise Sidovskho z postu programovho editele, kterho v tomto tdnu nahradil Marek Stoni, tak odchz i generln editelka Martina Likov. Nov akcion povauje zmny v managementu za kompletn. Tmito kroky, stejn jako pedchozm jmenovnm Marka Stonie do funkce programovho editele, jsme ukonili zmny ve veden televize. Management televize je nyn kompletn a pln se sousted na koly spojen s programovou a provozn strategi spolenosti, uvedla Marcela Hrd, pedsedkyn pedstavenstva spolenosti Empresa Media. -mavURL| http://www.mediaguru.cz/2012/09/tv-barrandov-povede-robert-kvapil/

Do T pila rka Francov z marketingu Novy, pevzala st agendy po Tomi Studenkovi

26.9.2012
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace

Ze soukrom televize Nova do veejnoprvn esk televize pela oficiln od z rka Francov. Na Nov pracovala tm estnct let, od jna 1996, v posledn dob jako koordintorka PR. V esk televizi, jak Mdii ekla mluv T Michaela Friov, pevzala Francov st pravomoc po Tomi Studenkovi, konkrtn off-air kampan, tedy propagaci aktivit mimo televizn obrazovku. Studenk piel do esk televize teprve letos 1. nora, na msto vedoucho oddlen marketingu. Na starosti ml off-air i on-air kampan (marketingov kampan na obrazovce i mimo ni). Pracoval jako pm podzen koncho editele marketingu a obchodu Jana Svobody, kter z televize odchz oficiln k 30. z. Studenk veejnoprvn instituci opustil, jak Friov ekla, u ke konci ervence po oboustrann vzjemn dohod". Svobodova nstupce zatm televize hled. Generln editel T Petr Dvok Lidovm novinm zatkem z ekl, e se bav mimo jin s Hynkem Chudrkem, nkdejm vkonnm editelem hudebn TV &Oacute;ko a svm rivalem z losk volby fa televize. URL| studenikovi/ http://www.mediar.cz/do-ct-prisla-sarka-francova-z-marketingu-novy-prevzala-cast-agendy-po-tomasi-

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

46

Brnnsk studio T by se mlo pesunout do novho za dva roky

26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ebn med mei Mdia a komunikace

Brno 26. z (TK) - Stavba novho brnnskho studia esk televize v Lni v bvalm arelu Zetoru by mla bt podle souasnch pedpoklad hotova v polovin roku 2014. Bhem jna a prosince letonho roku by ml bt ve veejn souti vybrn zhotovitel stavby. Jej rozpoet byl z 560 milion snen na aktulnch 341 milion korun. Na brnnskm zasedn Rady T to dnes sdlil editel brnnskho studia Karel Burian. "Potme, e stavebn firmy budou mt velk zjem, take bychom mohli vysoutit jet ni cenu," oekv vedouc televizn techniky Pavel ermk. Pvodn rozpoet znl na 560 milion, esk televize se vak rozhodla, e se nebude stavt atelir a bude dle vyuvat souasn v idenicch. Stejn tak se nebudou stavt sklady a dal objekty, kter dosud vyuv studio tak v idenicch. "Na atelir nm zstv u plnovan stavby msto a je mon jej tam dostavt v budoucnu," doplnil ermk. Nov prostory innost brnnskho studia vrazn zjednodu, zrychl, zlevn a hlavn zkvalitn. "U padest let jsme v provizornm een v palci Typos. Jin een tehdy nebylo. Provovalo se, zda by nebylo mon Typos rekonstruovat, ale vylo by to dr ne novostavba a dva roky bychom museli fungovat nkde jinde. Nov studio se postav podle televizn logistiky," ekl Burian. Souasn prostory nevyhovuj nejen vnitnm uspodnm, ale i dislokac v h pstupnm centru Brna. "V Lni bude zcela nov infrastruktura, nicmn technologie budou pesunuty ze souasnho studia," doplnil ermk. Zamstnanci se pesunou do Ln narz. "V z 2014 by mla probhnout kolaudace. Jet pedtm zaneme vyslat takzvan do zdi a vychytvat mouchy, aby bylo vechno pipraven. Druh st zamstnanc bude muset zajistit vysln jet z Typosu. Nejsp dojde k dvoutdenn a msn vluce, a bude probhat kompletn pesun," pedpokld Burian. Jet ped tymi lety se potalo s tm, e studio bude stt v mstsk sti Bosonohy, ped temi lety vak esk televize koupila pozemky v Lni od Zetoru. mei jpt Cas| 13:34

Ro chce vyeit problm s dlunky za koncesionsk poplatky

26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ecb med rek Mdia a komunikace

esk Budjovice 26. z (TK) - esk rozhlas chce pomoc speciln vytvoen expertn skupiny vyeit problm s posluchai, kte neplat koncesionsk poplatky. Jejich poet neustle roste a celkov ve dluhu u dosahuje 60 milion korun, ekl dnes TK pedseda Rady eskho rozhlasu (Ro) Tom Ratiborsk po zasedn v eskch Budjovicch. "Expertn skupina je sloena z odbornk na ekonomiku, na prvo. Ze strany koncesion, kte neplat, dochz k poruovn zkona a je teba to njak eit," uvedl. V ppad, e poslucha nehrad poplatky, Ro jej nejprve vyzve k uhrazen dluhu. Pokud ani na tuto vzvu koncesion nereaguje, nastv pr tko eiteln situace. "Ten poplatek je nzk a in asi 500 korun za rok. Vymhat takovou stku u soudu je vcemn ztrtov zleitost," ekl Ratiborsk. V vak, e se expertn skupin poda najt model, jak dluhy od neplati zskat. Loni Ro evidoval 3,035 milionu domcnost, kter odvdly rozhlasov poplatek. Vnosy z koncesionskch poplatk slou pro poteby rozhlasu, kter financuje provoz 21 stanic. Loni Ro z poplatk zskal 1,97 miliardy korun. Poplatek 45 korun msn mus ze zkona platit kad majitel rozhlasovho pijmae. Povinnost se ve jen k jednomu zazen, i kdy rodina vlastn vce pstroj. V rmci spolen domcnosti plat poplatek pouze jeden jej
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 47

len. Podrobn informace a monost pihlen k platb jsou na www.rozhlasovypoplatek.cz. Podobn problm eila i esk televize. Ta napklad v roce 2010 vybrala na koncesionskch poplatcch 5,792 miliardy korun, o 36 milion mn ne o rok dv. Ve vymhn neuhrazench koncesionskch poplatk pitom mla T v roce 2010 spnost 35 procent. Celkem upomenula lidi a instituce o stku 260 milion korun, zaplaceno z nich dostala 91 milion. rek k Cas| 17:42

Komern televize asi budou na film dvat nejmn 150 milion K

26.9.2012
mhm

Zpravodajstv TK str. 0 dce for Mdia a komunikace

Praha 26. z (TK) - Komern televize zejm budou muset od ptho roku na vrobu film pispvat do fondu kinematografie nejmn 150 miliony korun ron. Vyplv to z prav vldnho nvrhu zkona o audiovizulnch dlech a podpoe kinematografie, kter dnes Snmovna hladce schvlila hlasy 128 ze 145 ptomnch poslanc. Normu nyn dostane k posouzen Sent. Pspvek do fondu odpovd dvma procentm z obratu za vysln reklamy, kter maj komern televize na tvorbu novch film dvat u podle zkona o televiznm vysln. Pokud by televize z reklamy pisply mn ne 150 miliony korun, musely by zbylou stku dorovnat. Pispvatel budou mt sv zstupce v devtilennm dohlecm vboru fondu, kter m kontrolovat elnost a hospodrnost nakldn s poskytnutmi pspvky na filmov projekty po jejich dokonen. Vbor v dnm ppad nebude kontrolovat umleckou strnku financovanch filmovch projekt, uvedla ji dve editelka odboru audiovize ministerstva kultury Helena Frakov. Pokud by vbor odhalil vn pochyben, vc by pedal finannmu adu, kter by mohl nadit vrcen pspvku a zaplacen penle do sttnho rozpotu. Fondu by se penze nevracely. O poskytnut pspvku na filmov projekty m rozhodovat rada fondu. Fond by mohl podle novch pravidel pispvat na nejmn sedmdestiminutov hrann i dokumentrn filmy nebo i na serilov epizody, pokud by trvaly alespo 40 minut. Podmnkou je, e by uznateln nklady, kter byly vynaloeny na eskm zem, doshly v ppad hrannho filmu 15 milion, v ppad serilovho dlu deseti milion a v ppad dokumentu t milion korun. Pobdky by se vyplcely zptn a mohly by pedstavovat desetinu nklad na zahranin herce a leny tbu a ptinu nklad za zbo a sluby, kter byly poskytnuty v souvislosti s filmovm projektem eskmi firmami. Nevyerpan finann pobdky by fond mohl pevst do dalho kalendnho roku. Pjmy fondu budou podobn jako dosud tvoit tak jedno procento z kad prodan vstupenky do kina. Maj k nim patit i pspvky ze zpoplatnn film, kter fond spravuje, co by mlo pedstavovat a 30 milion korun. Nov zkon m nahradit dosavadn zastaralou pravu, kter je podle ministerstva kultury nesluiteln se zkladnmi principy EU. M umonit nejen podporu vroby film, ale tak u jejich ppravu, aby se esk kinematografie stala konkurenceschopnou ve srovnn s ostatnmi evropskmi produkcemi. Podobn zkon plat v Polsku. mhm mal hj Cas| 16:01

Rada T schvlila pesun 178 externist do pozice zamstnanc

26.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ebn med mei Mdia a komunikace

Brno 26. z (TK) - esk televize se rozhodla pesunout 178 externist do pozice zamstnanc a Rada T na dnenm brnnskm zasedn vzhledem k tto iniciativ schvlila pesun v rozpotovch polokch. Dosud T platila externisty z nklad na tvorbu vlastnch poad, nyn pjde tat stka z provoznch nklad. Ve tetm tvrtlet nklady na externisty doshly 41 milion korun, pesunem zstanou vdaje na stejn rovni.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 48

Rada T musela podle jejho pedsedy Milana Uhdeho tento pesun schvlit. "Jinak bychom televizi vystavili riziku monch sankc, a to dost vysokch. Spousta externist toti vykazovala atributy zamstnanc a je stoprocentn zvisl na pjmech z esk televize," vysvtlil Uhde. Na zatku letonho roku toti zaal platit zpsnn zkon o takzvanm varcsystmu, v nm zamstnavatel nehrad za externistu pojitn a jeho nklady na nj byly ni pi zachovn istho vdlku. Rada tak schvlila hospodaen T v prvnm pololet letonho roku, v nm veejnoprvn televize uetila 141 milion korun, co zpsobily odloen investice. Tato stka m bt v budoucnu pouita prv na n, a nikoli na jin poteby. T si tak objednala audit hospodaen, kter m slouit jak veden televize, tak dozor komisi Rady T. Audit jet pokrauje v brnnskm a ostravskm studiu, hotov m bt 23. jna. T letos hospoda s rozpotem 6,97 miliardy korun, pro jeho vyrovnn mus erpat z rezerv 460 milion korun, zamstnv zhruba 2800 lid. Zdenk Meitner k Cas| 14:43 27.9.2012

Prvodce svtem IPTV: pro zatm zaostv za kabelovkou a pro ji asem nahrad
27.9.2012
Jan Potek

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Nov seril serveru DigiZone.cz a technologick platformy nangu.TV pedstavuje vhody digitln televize pes IP protokol a jej vvoj na eskm trhu. Chytej nstupce kabelov televize Zatm to je popelka digitlnho televiznho vysln, vichni j ale prorokuj velkou budoucnost. Digitln televize pes IP protokol, zkrcen IPTV, je zatm nejmn vyuvanou televizn platformou ze ty zkladnch zpsob pjmu televize. Tedy alespo v esk republice. Co do potu uivatel se neme srovnvat ani s pozemn digitln televiz (DVB-T), satelitem (DVB-S/S-2) i kabelovou televiz (analogov nebo modernj digitln DVB-C). Oproti tmto tem vyslacm platformm ale doke jako jedin divkovi nabdnout interaktivitu, tedy naprostou svobodu toho, co a kdy chce sledovat. IPTV je vlastn takov chytej kabelov televize. Oproti n m ale zptn kanl, kter umouje napklad vybrat poady a filmy z televiznho archivu a poutt si je v libovoln as, zatmco klasick kabelovka nabz jen pepnn mezi jednotlivmi televiznmi programy a jejich vyslnm v relnm ase (nebo pozdren pomoc funkce TimeShift, pokud mte pijma s pevnm diskem, dky ktermu se mete k zastavenmu poadu pozdji vrtit). Vhodou IPTV je tedy interaktivita, kter ale vyaduje spolehliv a dobr pipojen k internetu, co je zejmna v mstech s men hustotou obyvatel problm. Pro je IPTV tak mlo rozen? Prv kvli patn dostupnosti vyuv IPTV zatm asi jen pt procent eskch domcnost. Je to pedevm technologick problm. Kabelov televize maj oproti IPTV nskok minimln deset let, protoe analogov kabelov rozvody se zaaly budovat bezprostedn po revoluci, ale do tch nejste schopen dodat interaktivitu. A ta dnes rozhoduje, k Antonn Krl, editel spolenosti Alnair, technologickho provozovatele platformy nangu.TV, kter nabz IPTV a hybridn modely IP spolen s digitln kabelovou televiz DVB-C. Interaktivita je ale mezi zkaznky placench televiznch slueb stle vce vyadovan a opertoi se bez n neobejdou. Sluby jako Network PVR, Time Shift a podobn jsou tm, co dnes prodv a co maj uivatel rdi. Bude to asi jet chvli trvat, ale myslm, e technologie na principu IPTV vyhraj, a u pjde o hybridn een, nebo ist IPTV, mn Krl. U i provozovatel digitln kabelov televize DVB-C zanaj upravovat svoje st a doplovat je o zptn IP kanl, aby mohli nabzet i sluby videotk a dal technologick novinky. Do budoucna tak mezi televiznmi slubami
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 49

po kabelu pev bu ist IPTV, nebo hybridn een s DVB-C. Samotn digitln kabelov televize bez zptnho kanlu, nebo dokonce analogov kabelovka, budou jasn v menin. Zle vak na rozvoji st a distribunch technologi V idelnm ppad se IPTV pen po optick sti (nejlpe a do domu), ale takov een je dostupn jen velmi omezenmu potu lid ve velkch aglomeracch, a to jet sp v modernch novostavbch, kde se s optikou potalo u pi jejich projektovn. Optika umouje naprosto bez problm poslat IP multicast (multimediln obsah nebo opravy chyb v operanch systmech od jednoho zdroje ke skupin vce koncovch stanic) a zaazovat televizn programy i dal obsah ve vysokm rozlien obrazu (HD), ani by se to projevilo na kvalit signlu a kostikovn nebo zadrhvn obrazu. Vtina uivatel IPTV se ale mus spokojit s mn komfortnm eenm. V prv ad jde o ADSL, tedy asi nejastj een st pro vysokorychlostn pipojen k internetu. U nj je pot v tom, e eknme 16 Mbps je dosaitelnch do cca 2,1 kilometru od DSLAM (zkladov stanice, pozn. red.). A to je kompletn kapacita, take pi sledovn HD televize neme uivatel dlat nic zsadnho na internetu, vysvtluje Antonn Krl. Opertor, kter poskytuje IPTV pes st ADSL, je podle fa nangu.TV v nepjemn situaci: me staticky vyhradit psmo pro televizi, ale to mus bt dostaten mal, aby neomezovalo uivatele v pstupu k internetu, nebo se spolehnout na QoS (Quality of Service rezervace a zen datovch tok v stch s pepnnm paket a dlen penosov kapacity, aby nedochzelo pi zahlcen st ke snen kvality slueb, pozn. red.), co je zase pro opertory drah. ADSL vylep a pechod na formt H.265 V budoucnosti se situace zase po nco vylep dky lepm encoding standardm, jako je H.265 (nstupce H.264, znmho jako MPEG-4 AVC, pozn. red.). Jeho adopce bude samozejm chvli trvat kvli tomu, e je poteba vymnit koncov zazen (tedy i encodery v head-endu), upozoruje Antonn Krl. Troku jin situace je u IPTV enho pes koaxiln kabely, kdy se kombinuje klasick digitln kabelov televize DVB-C a Docsis (Data Over Cable Service Interface Specification standard pro obousmrn irokopsmov datov penosy po stvajcch kabelovch televiznch rozvodech, pozn. red.). Problm tohoto een je v pli irokm psmu vyhrazenm pro penos klasickho televiznho vysln. Hodn tchto st bylo stavno prv s drazem jen na televizn vysln, co omezuje jejich monosti IP kanlu, vysvtluje f platformy nangu.TV. st odborn veejnosti proto tla na to, aby takov hybridn st vyuvaly IP kanl i pro en klasickho televiznho signlu. Argumentuj pitom i zlevnnm koncovch zazen, kter nebudou muset bt vybavena kabelovm tunerem DVB-C, kter je prodrauje. Ale to zatm sp pn vrobc sovch zazen, konstatuje Antonn Krl. Sp oekvm, e dalm krokem bude DVB-C pro iv televizn vysln a IP pro on-demand streaming. Bezdrtov IPTV? Dnes utopie, v budoucnu mon A co IPTV bez nutnosti pevnho pipojen? V dnen dob je bezdrtov een prakticky vylouen. WiFi je podle fa nangu.TV dost nevhodn technologie a jin bezdrtov een pokulhvaj kvli pomalosti dnench st. 3G st jsou pod dost pomal, existence FUPu (Fair Usage Policy omezen, kter zabrauje jednomu uivateli plinm vyuvnm svho internetovho pipojen omezovat ostatn astnky sdlenho psma, pozn. red.) je nepjemn. Na druhou stranu 4G, Wimax apod. maj anci (z technologickho hlediska, hor u to me bt z obchodn strnky, napklad Wimax se u ns moc nechytil), vysvtluje Antonn Krl. Bezdrtov een by uvtali zejmna divci v mench obcch, kde je patn nebo tm dn pevn pipojen k internetu. Podle Krle ale i lokln poskytovatel internetu asto dok reagovat na nabdku IPTV, pokud ji jejich klienti chtj. Zle na jejich konektivit. Myslm, e hodn zle na lokln komunit zda existuje lokln ISP, kter je schopn zareagovat na poadavky a zaplatit upstream linku. Docela rozumn mi pijde i ADSL pipojen od Telefniky. V na vsi s 1567 obyvateli mme ADSL od O2 s rychlost 16 Mbps, l. Takovch obc je ale minimum, ve vtin Telefnica nabz maximln 3,5 Mbps. Jak rychl pipojen sta pro sledovn IPTV? To je asi nejzsadnj otzka pro divky v mench obcch a mstskch periferich s mn hustou zstavbou. Podle Antonna Krle m smysl o IPTV uvaovat ve chvli, kdy je minimln rychlost pipojen 2 a 4 Mbps. Lokln poskytovatel internetu se podle fa nangu.TV rozhodn IPTV nebrn. Mme teba zkaznka, kter poskytuje IPTV ve mstech jako je Blina, upozoruje. Vtina divk vak zatm pli nee, zda pijmaj digitln kabelovou
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 50

televizi DVB-C nebo IPTV. Koncov uivatel maj malou povdomost o vhodch zptnho kanlu a interaktivity, spe e to, aby mli zajitn pjem linernch televiznch kanl. Ostatn, IPTV se u ns zatm nikdy nedokzala pli prodat, nepotme-li zavdc kampa prvn celosttn sluby tohoto druhu O2TV od Telefniky, kter v tuzemsku psob od roku 2006. Mimochodem, v cel Evrop se prvn komern sluba IPTV objevila jen o rok dve, a na celm svt teprve v roce 1999. nangu.TV zaala pracovat na vlastnm een IPTV v roce 2004 a prvn komern instalaci spolen s partnerem VOLN spustila v roce 2007, tedy rok po O2TV. Sluba samotn tedy u ns nebyla zsadn pozdji. Hor penetrace IPTV je vzan spe na dostupnost kvalitn IP infrastruktury, konstatuje Antonn Krl. Pt tden: V em je IPTV vhodnj ne klasick kabelov televize a v em ne URL| nahradi/ http://www.digizone.cz/clanky/pruvodce-svetem-iptv-proc-zatim-zaostava-za-kabelovkou-a-proc-ji-casem-

Vysln televize Ptka odstartuje Iveta Bartoov. Bude mt vlastn reality show
27.9.2012
Luk Polk

digizone.cz str. 0 Mdia a komunikace

Jednm z hlavnch tahk celoplon televize Ptka bude reality show Iveta se zpvakou Ivetou Bartoovou. Odstartuje 15. jna ve 20 hodin. Nov celoplon televize Ptka dnes rozeslala programovm magaznm sv schma pro prvn tden svho vysln. Jako prvn nabdne divcky atraktivn reality show vnovanou ivotu zpvaky Ivety Bartoov, kter plnuje svj velk nvrat do vyprodan Lucerny. Poad odvysl 15. jna ve 20 hodin a za nm bude nsledovat iv vystoupen zpvaky ve studiu nov celoplon televize. Ve stejn den uvid divci napklad tak zbavn formt Butcajk, o kterm vs u server DigiZone.cz informoval. Ze zaslanch programovch pln vyplv, e tvemi televize se stanou tak Pavlna Wolfov, Karel Zima, Jan Antonn Duchoslav nebo Kateina Kristelov. Ta se u objevila jako tv sestersk televize Metropol. Ptka nabdne pmo i nkter poady tto stanice. Vyslat se tu bude napklad Supermma s Monikou Valentovou a novou tv poadu se stane tak Markta Hrubeov, kterou si mohou divci pamatovat napklad z formtu o vaen na televizi Nova. Ptka pot tak s tm, e d prostor kandidtm na prezidenta. Favorit i outsidei v boji o prezidentsk kesla chtj v hlas tak a ho sly! Moderuje Petr Skokopole, hls anotace chystanho poadu s nzvem Volejte prezidenta. Kad veer nov drby z hvzdnho svta celebrit nabdne plhodinov Bulvrek, kter bude vysln od 20 hodin. Ani Ptce se nevyhne vysln vteckho formtu Ezo TV, kter vysl napklad plnoformtov televize Barrandov. Jde prozatm o pedbn programov schma pro programov magazny, ve kterm budou jet provedeny pravy. Potvrdil to management stanice Ptka. URL| http://www.digizone.cz/clanky/vysilani-televize-petka-odstartuje-iveta-bartosova-bude-tu-mit-vlastni-reality-show/

Stanice mluvenho slova eskho rozhlasu zane 1. bezna 2013, a dobhne smlouva s BBC
27.9.2012
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 Otvrk Mdia a komunikace

Chystan stanice bez hudby m vyslat 8 hodin denn a nekonkurovat Radiournlu. Handicapovn je nutnost zat na stednch vlnch.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 51

esk rozhlas spust analyticko-publicistickou stanici mluvenho slova ne do konce roku", jak dosud avizoval, ale a pt rok zjara. ek toti, a dobhne smlouva s BBC, na jejch tuzemskch frekvencch dosud vysl veejnoprvn zpravodajsk Rdio esko. BBC se podle pedchozch oekvn rozhodla dl sama nefinancovat svj provoz v esku pot, co rada pro vysln zatrhla pln, podle nj ml st spolenho programu platit esk rozhlas. Proto BBC Radiocom, soukrom firma zastupujc v esku britskou veejnoprvn mediln korporaci, nyn smlouvu s rozhlasem vypovdla. Smlouva m vpovdn lhtu do 28. nora 2013. Od tohoto termnu jsme odvinuli dal prce na stanici mluvenho slova, kde plat, e budeme integrovat esk rozhlas 6, Rdio esko a esk rozhlas Leonardo," uvedl na steden schzi Rady eskho rozhlasu v eskch Budjovicch programov nmstek veejnoprvnho rdia Jan Menger. Potme s tm, e tato stanice, kter by mla bt analyticko-publicistick a kde bude zkladn zpravodajstv, nikoli rozen, abychom nekonkurovali naemu Radiournlu, by vznikla 1. bezna," piblil Menger. Kdy rozhlas plnoval u spoluprci s BBC, chtl vyslat denn 12 hodin, co se nyn zmnilo na 8 hodin denn, jen o dv hodiny vc, ne dnes denn vysl esk rozhlas 6 (od esti veer do plnoci). Nov stanice bude muset tak zat na stednch vlnch, prv na nich nyn vysl estka". V prvn fzi potme s distribuc signlu na digitlu, na internetu a tak na stednch vlnch. Pokud jde o programov schma, zkladn kostru mme hotovou, v prvn fzi bychom stanici rdi spustili v ase 16 hodin a plnoc," uvedl nmstek pro program. Pln integrace t zmnnch stanic hodl veden rozhlasu radnm do konce letonho jna. Stedn vlna je pechodn een, clem eskho rozhlasu je dostat postupn stanici mluvenho slova na velmi krtk vlny (VKV), do psma bnho pro esk rdia. To nepjde jinak ne zmnou pslunho zkona, protoe ten nyn povoluje rozhlasu jen ti celoplon stanice. Zamtnut zmny licennch podmnek velkou radou pro ns znamen vyvinout sil, abychom zskali pro tento typ stanice pslunou sadu vysla VKV, tud chceme podat poslance Parlamentu esk republiky o oteven zkona o eskm rozhlase a doplnn t sad VKV o tvrtou sadu VKV," uvedl ve stedu ped radnmi generln editel rozhlasu Peter Duhan. esk rozhlas v souvislosti s plnovanou stanic mluvenho slova pot s proputnm a desetiny zamstnanc, kte se podl na tvorb programu v rmci cel instituce. URL| http://www.mediar.cz/stanice-mluveneho-slova-ceskeho-rozhlasu-zacne-1-brezna-2013-az-dobehne-smlouva-sbbc/

f eskho rozhlasu Duhan dostal nejvy monou pololetn odmnu 480 tisc K
27.9.2012
Ondej Aust

mediar.cz str. 0 lnky Mdia a komunikace

Rada eskho rozhlasu schvlila na svm stedenm zasedn v eskch Budjovicch odmnu za leton 1. pololet generlnmu editeli instituce Peteru Duhanovi, a to v maximln mon vi 480 tisc K. Ta odpovd trojnsobku msn zkladn mzdy, kter in 160 tisc K. Duhan podle jednomyslnho rozhodnut rady splnil vechna stanoven kritria: dodrel plnovan rozpoet rozhlasu (vha 40 %), zajistil dodrovn Kodexu a Statutu eskho rozhlasu (35 %), drel se usnesen kontroln rady (15 %) a udrel celkov podl rozhlasu na poslechovosti nad 21 %, konkrtn to bylo 21,1 % (10 %). Pro odmnu byl i kritik souasnho veden a hlavn svch koleg Petr afak - by podotkl, e dodrovn Kodexu a Statutu se zatm vrazn extern neprovovalo, navzdory tomu, e veejnoprvn rdio zan prochzet nejvtmi zmnami od roku 1989.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 52

Rada konen spje k tomu, e si od nezvislch a kvalitnch odbornk nech zpracovat analzu toho, nakolik skuten rozhlas pln svou veejnoprvn misi," uvedl afak. URL| http://www.mediar.cz/sef-ceskeho-rozhlasu-duhan-dostal-nejvyssi-moznou-pololetni-odmenu-480-tisic-kc/ 28.9.2012

Parlament schvlil ztien hlasitosti reklamy - ale je to prvn paskvil

28.9.2012
tpn Kotrba

blisty.cz str. 0 Mdia a komunikace

Skupina poslanc vech stran (opozice a koalice ruku v ruce spolen) v ele s pedsedou volebnho (medilnho) vboru Vclavem Menclem (ODS) pedloila snmovn 2. 2. 2012 nvrh novely zkona o rozhlasovm a televiznm vysln, kter ml zajistit ztien hlasitosti reklamy v televizi. elem tto novely bylo, aby rove hlasitosti reklamy byla pimen hlasitosti pedchozho navazujcho vysln. Text novely psal pro Mencla mstopedseda Rady pro rozhlasov a televizn vysln Bouka (ODS). Pedsedkyn RRTV Kalistov (SSD) nemla s pedlohou zkona problm, akoliv je prvnika. Nvrh (tisk 592/0) proel oponenturou na volebnm vboru (zpravodaj PhDr. Walter Barto, Ph.D., ODS) a byl nakonec vborem i snmovnou 26. 9. 2012 hladce a bez jakchkoliv protest kohokoliv ve znn pozmovacch nvrh schvlen. Pro bylo 122 poslanc, proti nikdo. Snmovnou schvlen podoba je ale prvn paskvil, v praxi naprosto nepouiteln.Regulace hlasitosti kontinulnho programovho proudu vysln je v souladu se zjmy naprost vtiny spotebitel. Je tedy ve veejnm zjmu. Nicmn simulace provdn schvlenho nvrhu zkona odhalily zvan nedostatky pi realizaci, jako i exaktnho a nezpochybnitelnho vymhn tto povinnosti a odhalily i absenci sanknho procesu a uren ve sankc. V prv ad je teba zajistit soulad s garantovanmi principy rovnosti na trhu Evropsk unie. Tud je teba definovat povinnost, uloenou nejen provozovatelm televiznho vysln, ale i provozovatelm rozhlasovho vysln ( 2 odst. 1 psm. f)) a provozovatelm pevzatho televiznho i rozhlasovho vysln ( 2 odst. 1 psm. g)). To zajiuje shodn parametry regulace a zrove rovnost vech astnk na trhu. Neme bt namtnuto pokozen jednoho segmentu provozovatel. Relevantnm trhem je na jedn stran trh rozhlasovch a televiznch vyslatel, na druh stran trh a zadavatel reklamy. Zkon 231/2001 Sb. o rozhlasovm a televiznm vysln zn nejen provozovatele televiznho vysln, kterho zmiuje jako jedinou povinnou osobu Menclem navren a parlamentem schvlen novela, ale zn i provozovatele rozhlasovho vysln i provozovatele pevzatho rozhlasovho nebo televiznho vysln. Nem-li bt mezinrodnmi arbitrmi i u Evropskho soudnho dvora napaden tento zkon pro diskriminaci, mus zkon cht necht regulovat veker vysln pvodn rozhlasov, pvodn televizn, pevzat rozhlasov i pevzat televizn vysln. Jen tak bude zachovna nediskriminace VECH astnk na trhu s reklamou ve vysln. Navc? Provozovatel televize Nova, firma CET21, m vlastnka investice obana USA, jeho zjmy jsou chrnny Vclavem Havlem sjednanou a pro R velmi nevhodnou mezisttn Dohodou o ochran investic mezi SFR a USA 187/1993 Sb., kter byla ovem ratifikovna eskm parlamentem a tud je nadazena vem vnitrosttnm prvnm pedpism, vetn stavy. Podle tto dohody je nediskriminan zachzen zachzen, kter je pinejmenm tak pzniv, jako je nejlep zezachzen nrodnho nebo podle doloky nejvych vhod; nrodn zachzen oznauje zachzen, kter je pinejmenm tak pzniv, jako nejpznivj zachzen piznvan smluvn stranou spolenostem nebo sttnm pslunkm tto smluvn strany vpodobnch ppadech; a zachzen podle doloky nejvych vhod oznauje zachzen, kter je pinejmenm tak pzniv, jako to, kter je piznvan smluvn stranou spolenostem nebo sttnm pslunkm ztetch zem vpodobnch ppadech. Investici dle tto Dohody bude vdy zajitno spravedliv arovnoprvn zachzen abude povat pln ochrany abezpenosti a vdnm ppad j nebude piznno hor zachzen, ne je vsouladu smezinrodnm prvem. Rozpor formulace zkona s touto smlouvou znamen pokozen investice a (vyhranou) arbitr. Ta minul stla eskou republiku 10 miliard K. Schvlen novela vypotv explicitn seznam toho, co lze prostednictvm j regulovat: reklamu, teleshopping a oznaen sponzora. To je ale nepln vet. Regulovny mus bt nejen reklama, teleshoppingu a oznaen
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 53

sponzora, ale i veker zvukov doprovod vech st programovho proudu: programov pedly, znlky, programov upoutvky, oznmen provozovatel vysln a dalch oznmen (dle 50 odst. 5), ale hlavn tak prostedky oddlujc reklamu a teleshopping od ostatnch st vysln. V technick sti novely je teba zajistit exaktn definovn maximlnch hodnot zvukov intenzity vech st programovho proudu pro jejich porovnn a sjednocen hlasitosti? To je daleko ir rmec, ne pvodn zamlel autor pvodn pedlohy a znemouje u nkterch st vysln obchzen zmr zkonodrce. Kdyby k tomu nedolo, prostedky oddlujc reklamu a teleshopping od ostatnch st vysln vt mou, selfpromo tak a hlasitost reklamy se pak definuje podle takto voucch st vysln. Vsledek takov regulace je pak nulov. Zkon sice existuje, ale pro srandu krlkm. Nvrh mus odpovdat mezinrodnm normm, kter zajist, e technick zazen pro omezen hlasitosti (rovov limitery zvukov stopy vyslanho signlu) budou sledovat a limiovat stejn hodnoty - je tedy teba nvrh zkona napojit na technick standardy radiokomunikan sekce Mezinrodn telekomunikan unie (International Telecommunication Union - Radiocommunication Sector) ITU-R BS.1770-2 a doporuen Evropsk vyslac unie (European Broadcasting Union) EBU R128, co pro provozovatele vysln znamen vy jistotu, stabilitu daj danou mezinrodn koordinac a i neposledn ad i dostupnost technickch zazen pro provdn ustanoven zkona - rovovch limiter vyslanho signlu. stavn zsada ukldn povinnost pouze zkonem definovan v lnku 4 odst. 1 stavnho zkona . 2/1993 Sb. ve znn stavnho zkona . 162/1998 Sb., Listiny zkladnch prv a svobod uruje, e pokud m dojt k sankcm za nedodren njakch parametr, mus tyto parametry (jednotky a jejich hodnoty, vetn toleranc) bt popsny v zkon, nikoliv v provdc vyhlce. Jen tato konstrukce prvnho pedpisu neumon vyhnout se sankcm za poruen povinnost poukazovnm na poruen zsady o ukldn povinnost pouze zkonem u soudu. Je tedy teba pmo zkonem definovat sledovan fyzikln pojem jednotn normalizovan hlasitosti kontinulnho programovho proudu (programme loudnes level), jednotky (LUFS), definovat i jejich selnou hodnotu a odchylky. Poruen povinnosti dle 49 odst. 3 tohoto zkona by mlo bt trestno sankcemi, jinak je naprostou zbytenost takov paragraf mt. Schvlen nvrh ale dn sankce a zpsob jejich udlen neobsahuje. Je teba urit za jakch okolnost a podmnek bude sankce udlena (napklad nem smyslu vydvat "upozornn") a v jakm rozmez se sankce budou pohybovat. Zkon v ad jinch ppad exaktn uruje, v jakch ppadech a za jakch podmnek dochz k udlen jak vysokch sankc. ili je nutno novelizovat i nap. 59 odst. 4 a 60 odst. 4 zkona tak,aby se vztahoval na poruen 49 odst. 3 a nebo pslunho provdcho prvnho pedpisu. Dalm naprosto ignorovanm problmem schvlen novely zkona, regulujc hlasitost reklamy je, e nee rozpor s autorskm zkonem. Autorsk zkon dv autorovi vsostn osobnostn prvo urovat vechny parametry dla vetn rovn pikov hlasitosti zvukovho zznamu nebo zvukov stopy zvukov obrazovho zznamu. Jeho limitovn tet osobou (vyslatelem) bez souhlasu autora (resp. sprvce prv k uit dla napklad reklamn agentury) je nemon bez poruen prv autora. Omezit n prva lze pouze nezbytn nutnm rozsahu na zklad zkona a ve veejnm zjmu. Zkon tedy mus jasn definovat, e omezen hlasitosti reklamy JE ve veejnm zjmu a e omezen pikov rovn hlasitosti vyslatelem povinnost uren zkonem, NEN poruenm oprvnnch zjm autora, aby jeho reklama co nejvce vala? Autorsk zkon zn ale prva dalch osob, kter se podlej na zveejnn a en autorskho dla. Je tedy nutn ci jednoznan, e provozovatelem vysln i provozovatelem pevzatho vysln upraven hlasitost dle 49 odst. 3 tohoto zkona nen neoprvnnm zsahem i poruenm prv autora, prv vkonnho umlce, prv vrobce zvukovho zznamu, prv vrobce zvukov obrazovho zznamu i prv vyslatele jednotlivch poad, programovch prvk, programovch pedl, znlek, programovch upoutvek, oznmen provozovatel vysln a dalch oznmen, prostedk oddlujcch reklamu a teleshopping od ostatnch st vysln, reklamy, teleshoppingu a oznaen sponzora dle zvltnho zkona (autorskho zkona). Zkon mus eit i kompetence jednotlivch sprvnch orgn, tak, aby byla zajitna vcn pslunost i odborn kompetence a kapacity k sledovn vysln, jeho dokumentaci a dokladovn poruen zkona pro ppadn soudn spory. Je tedy nutno definovat jednoznan rozdln kompetence mezi T, kter vyd vyhlku, nebo ta se tk technickch parametr vysln (obsahov sluby elektronickch komunikac) v sti elektronickch komunikac (jej provozovn je regulovno zkonem . 127/2005 Sb. o elektronickch komunikacch); a RRTV, kter v souladu s 5 psm. f) zkona . 231/2001 Sb. ukld sankce za poruen tohoto zkona zkona, kter reguluje provozovn rozhlasovho a televiznho vysln (v terminologii zkona . 127/2005 Sb. obsahov sluby elektronickch
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 54

komunikac). Zvuk (ve vznamu sdlen informace) je obsahem vysln (regulovn RRTV dle kompetenc ze zkona . 231/2001 Sb.) ale rove jeho hlasitosti (bez ohledu na obsah) je technick parametr signlu (regulovanho T - v zjmu spotebitel dle 5 odst. 3 psm. b) zkona . 127/2005 Sb.). Z praktickch provoznch dvod ale dodrovn ustanoven zkona vetn tohoto technickho parametru mus zstat v kompetenci RRTV, nebo ta disponuje technologi monitorovn rozhlasovho a televiznho vysln a zaazen technickho zazen pro monitorovn a zznam hodnot jednotn normalizovan hlasitosti kontinulnho programovho proudu do technologickho etzce pro ni nen technickm problmem a nepin vrazn vy nklady ani investin, ani provozn. Divci televize s jsotem pivtaj ztien reklamy. Pokud k nmu ovem dojde. Regultor sice navrhl a parlament schvlil potebnou novelu, ovem arogantn prvn diletantismus poslanc zpsobil, e byl ve vsledku pijat nepouiteln prvn zmetek. Jete existuje Sent, kter me nejkiklavj opomenut napravit. Pokud u takto specifick normy dojde k jeho pidlen nejen Stl komisi Sentu pro sdlovac prostedky, ale tak stavn prvnmu vboru Sentu, kde peci jen sed prvnci a ne prvn diletanti. Snmovnou schvlen znn tisku 592/0 ve znn pozmovacch nvrh 592/3 URL| http://www.blisty.cz/art/65197.html

TV Ptka chce do roka zskat 1% podl na trhu

28.9.2012
Mediaguru

mediaguru.cz str. 0 TV Mdia a komunikace

Do jednoho roku od startu by chtla nov celoplon stanice Ptka zskat 1% podl na trhu. Elektronicky bude men od prosince. Nov celoplon stanice Ptka, kter odstartuje sv vysln v pondl 15. jna 2012, se chce orientovat zejmna na zbavn poady z vlastn produkce. Cel koncepce Ptky je postaven na zbav a pvodn tvorb. Clov skupina je rozhodn main stream, kter je na naem trhu definovn vkem 15-54. Jsme orientovan na divka, kter zkrtka hled zbavu a chce sledovat nco jinho ne seril, piblil MediaGuru.cz obchodn editel Pavel Jamn. Z programovho schmatu nov televize vyplv, e se sna postavit spe alternativn skladbu poad k nabdce velkch plnoformtovch stanic. Pestoe vlajkov poad, reality show Iveta, sledujc pokus Ivety Bartoov o nvrat, by mohl vyvolat otzky, zda nebude chtt o divka soupeit hlavn s TV Barrandov, Ptka tento zmr nepotvrzuje. TV Barrandov m trochu jinou clovou skupinu divk, ne m Ptka, ale k njakmu soubhu urit sti divk jist dojde. To se stane ale u vech celoplonch televiz, k Jamn. Provozovatelem nov stanice je spolenost Metropol TV, pod jej kdla rovn spad stejnojmenn televize, vyslajc v hlavnm mst a ve Stedoeskm kraji. Propojen obou televiz m bt v redakn rovin jen sten. Ptka chce z televize Metropol pevzt napklad poady Supermma (moderuje Lejla Abasov), Na vrcholu (modertoi Eva Jurinov a Martin Severa), V luft s Jakubem Kohkem nebo City Koktejl. Obchodn vak budou TV Ptka a TV Metropol propojeny pln. Spotovou reklamu do obou televiz bude prodvat mediln zastupitelstv Atmedia a pm prodej jak do TV Metropol, tak do TV Ptka bude eit obchodn oddlen spolenosti. Od zahjen vysln 15. jna bude reklama na TV Ptka prodvna na zklad psmovho cenku. V elektronickm men sledovanosti se objev od prosince 2012. Do konce listopadu budeme nemen stanice. Od 1.12. 2012 jsme zaazeni do men a od tohoto data zanme prodvat reklamu na GRP, upesnil Jamn. TV Ptka se chce bhem nsledujcch let zaadit mezi pt nejsledovanjch televiz v esku. Jejm clem je pohybovat se po 12 mscch vysln na 1% podlu s dle trvajcm nrstem. Poadem, kter odstartuje vysln TV Ptka, bude v pondl 15. jna od 20.00 reality show Iveta. M mapovat nvrat Ivety Bartoov na scnu pop music a zachycovat jej ppravu vedouc zpt na vslun eskho showbyznysu. Vyslat se bude od startu televize v jnu a do prosince, kdy by ppravy mly vystit v pedvnon koncert Ivety Bartoov v Lucern.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 55

Krom toho nabdne Ptka napklad Butcajk Zdeka Izera zamen na parodie nebo poad Koule, ve kterm maj znm lid glosovat udlosti dne. Vyslat bude tak poady Bulvrek moderovan Kateinou Kristelovou a Janem Antonnem Duchoslavem nebo Svt celebrit, kterm provede hereka Alice Bendov. -mavURL| http://www.mediaguru.cz/2012/09/tv-petka-chce-do-roka-ziskat-1-podil-na-trhu/ 29.9.2012

Zmny v na televizi nekon. Reagujeme na pipomnky divk

29.9.2012
Jana Perglerov

Prvo str. 4 Rozhovor Mdia a komunikace

GENERLN EDITEL ESK TELEVIZE PETR DVOK EKL V ROZHOVORU PRVU: * Je to u rok, co vedete eskou televizi. Jste spokojen? Piel jste z komern Novy, pedstavoval jste si takhle prci ve veejnoprvn televizi? Tch dvanct msc na Kavch horch bylo sloitch, tkch a pracovn intenzivnch. Ale prce m bav, napluje m vc, ne jsem oekval. * Co povaujete za nejvt spch roku prce? Nejvc si cenm toho, e se mi podailo nastartovat a realizovat zmny ve vech oblastech, kter jsem uvedl v kandidtskm projektu. Udlosti proly vznamnou obsahovou i formln promnou. Po schvlen Radou T pracujeme na sputn dtskho kanlu. Zavedenm tvrch producentskch skupin jsme nastavili otevenj a efektivnj nakldn s nmty a prostedky na pvodn tvorbu. A v neposledn ad se sname vst otevenou komunikaci smrem k veejnosti, tvrcm, odbornm svazm i k naim divkm. * A co se vm nepovedlo? To se tko k. Spoustu vc v T jsem se musel uit pln nov. Vechny koly nen mon splnit na prvn dobrou. * Divky nejvce zajm program. Zaala podzimn sezna. Je u pod va taktovkou? pln ne. Stle skldme program z poad, kter se vyrobily nebo byly rozdlan v dob, kdy jsem na Kavch horch nepsobil. Ale nae filozofie programu u v podzimnm vysln je znt. Vedle novinek se vdy budeme vracet k tradici a vytovat archvn programov fond. Vznikla ada kvalitnch poad a je dobr se k nim vracet. * Jste spokojen se sledovanost podzimnch premir? V televizn brani se pohybuji ji deset let a vdy se mn vyplatilo nedlat unhlen soudy, nehodnotit program ihned po prvnm odvysln. Prvn tdny podzimnho schmatu jsou ve znamen velkch marketingovch kampan, kter mnohdy vyvolvaj velk oekvn. Divci se sice dvaj, ale je otzka, zda vydr celou seznu. Pro m vc ne sledovanost je dleit trend sledovanosti a spokojenosti. Jsem spokojen s tm, jak se nm podailo zkombinovat konzervativnj formty s novmi. * Bude se jet nco mnit, vylepovat? Maj Udlosti definitivn podobu? Hlavn zpravodajsk relace kad televize by mla prochzet stabilnm vvojem, kter nemus bt nutn revolun, sp evolun. Mla by to bt zmna, kter reaguje na spoleensk udlosti, na trendy v evropskch televizch a na to, jak se da vychovvat vlastn zpravodajsk tm. My jsme udlali revolun zmnu, protoe Udlosti dlouhodob svoji tv nemnily a snaily se pizpsobit komernm televizm. Nyn reagujeme na pipomnky divk, dlme si vlastn vzkumy. Zmny nekon. Mon nebudou tak radikln a zsadn. Ukzalo se, e divci jsou schopni se se zmnami identifikovat. Kdy jsme si zmili spokojenost divk Udlost ped zmnou,
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 56

tedy ped letonm dubnem, a porovnme ji se spokojenost dnes, tak jsme se dostali zptky na daj, na kterm jsme byli ped zmnou. A co je dleit, spokojenost divk s Udlostmi na T 24 se proti beznu navila. Divci tyiadvactky zmny pivtali, protoe jim pinesly vy kvalitu. * Na tiskov konferenci bylo eeno, e jednm z hlavnch poad sezny bude pt ada tanen StarDance. To je sice star, i kdy velmi spn poad. Jak je stejn poad nebo poady, kter vznikly za vaeho veden, s vam tmem? Nelze jmenovat, to by byla pro m Sophiina volba. T neskld program tak, e by szela na jednotliv poady. Sname se schma stavt vyven, abychom nejir divck skupiny od dt pes stedn vk a po dchodce. Aby si divci vdy umli najt v rmci naich ty kanl variantu, kter je oslov. esk televize m sloitj hodnocen sv prce. Pro komern stanice plat jedin hledisko, sledovanost. Pro veejnoprvn televizi je sledovanost jen doplkovm kritriem. Dlme veejnou slubu. Nelze opomenout poady, kter sice nemaj velk poet divk, ale oslovuj minoritn skupiny tch, kte maj rdi literaturu nebo teba klasickou hudbu. * Take konkrtn nzev vaeho nejdleitjho poadu neeknete. J vm eknu m dva nejoblbenj poady. Udlosti a Udlosti, komente. * A z literrn-dramatick tvorby mte oblben? Nesthm ani vechno sledovat. Seril nebo inscenace si nechvm sthnout na DVD a pak se podvm na ve najednou. * Vyrojilo se mnoho novch seril. Chyb pbh, kter by byl vborn herecky obsazen, kter by divka pikoval k obrazovce, aby se til na dal dl a byl napnut, jak to bude dl. A pedevm, aby mu dlo nabdlo njakou mylenku pro jeho vlastn ivot. Jaroslav Dietl to uml, ale to u je dnes uzaven kapitola. Kdy dvte starou Nemocnici na kraji msta, tak pithne vdy neuviteln mnoho divk, akoliv ji nesetnkrt vidli. m to je? Ale Dietl krom Nemocnice napsal Nejmlad z rodu Hamr nebo Okres na severu. J jenom abychom si modly stavli pravdiv. * Ale vy dobe vte, e tam nemm. Ptm se, pro je souasn dramatick televizn tvorba povrchn? Neum autoi napsat strhujc dj ze souasnosti? Nedokou reisi vst herce? Herci role odflknou? Serily jedou jako tovrna, jeden kus jako druh. Nebo vede ekonomick tlak na ni poet natecch dn k odbyt prci? i je problm nkde jinde? Seril, kter uchvt hodn divk, nen znmkou toho, e je kvalitn a petrv lta. Serily na komernch televizch maj vysokou sledovanost, ale vznamn kvalita v nich nen. Dlo, kter doke oslovit divka, je dobe napsan a vborn herecky obsazen, je napklad nae Zdivoel zem. Mapuje velkou ivotn ru, je to velkolep sga. Komern televize do takovho projektu nikdy nebudou investovat, protoe je pro n pli nkladn a z hlediska sledovanosti by se jim nevyplatil. To je prv role esk televize, pinet kvalitu, kterou komern televize ze sv podstaty penet nebudou. Jin skupina divk me konstatovat, e takov typ serilu, o kterm mluvte, je Vyprvj. Pravda, balancuje na hran urit romantiky a nostalgie k obdob, kter jsme tady tehdy provali. Ale pod si myslm, e stoj na t sprvn hran, e nepepad do komerce. Budeme hledat nejlep scenristy, abychom podobn serily, jako je Zdivoel zem, Chalupi nebo etnick humoresky, dokzali dobe pipravit a dobe natoit. e se obas stane, e se dlo pipravuje nahonem a nen dotaen, je chyba i dnen povrchn doby, kter je mnohem rychlej ne kdykoli pedtm. Druh problm je ten, e televize neplnuj dlouho dopedu. To se snam v T zmnit. Chci, aby tvrci pipravovali scne dostaten dlouho dopedu, aby se vyhnuli povrchnostem a dokzali pinst poad, jeho kvalita petrv. * T dlouhodob investuje do celoveernch film. Kolik dte letos penz a na co konkrtn? T investuje nejen do celoveernch film, ale jako jedin televize v zemi soustavn i do celoveernch dokumentrnch film. To umouje dokumentaristm vytvet snmky typu Va, kter ml nedvno premiru. Plnujeme premiru filmu Tome Vorla Cesta do lesa, v nejbli dob pjde do kin Sedm dn hch. Dle pipravujeme uvst pvodn televizn film reisra Vladimra Michlka, kter ml premiru na karlovarskm festivalu a jmenuje se Posel. V kinech u je tak film mlad nadjn dokumentaristky Olgy ptov Nejvt pn. Premir, kter pole T na pltna kin, bude asi ptadvacet.

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

57

* A investovan stka? Loni jsme investovali pes 114 milin korun, letos potme se 138 miliny korun. * Hodn se diskutuje o rostoucch cench za vyslac prvedli va k sportovnm penosm. T se vnovala paralympid, ale nepeneli jste, na rozdl od slovensk veejnoprvn televize, zahajovac ceremonil paralympijskch her. Pro? Nemli jsme na to vyslac prva a v dob, kdy jsem piel do T, tak to u nelo dokoupit. V nejbli dob se setkme s eskm olympijskm vborem a domluvme se na spoluprci pro dal ronky. Chceme paralympijsk sport vce zohlednit. * Vechno se zdrauje. Budou se zvyovat i televizn poplatky? V dlouhodobm plnu rozvoje T do roku 2017 jsme se zdraovnm poplatk nepotali. Snaili jsme se stavt model na strategie konzervativn, tedy dn zdraovn, ale aby T dokzala hospodait se stvajcm objemem penz a utrcela efektivnji. Aby se podailo snit reijn a osobn nklady a ueten penze investovat do vroby poad. * Pro tak zistajasna odeli v editel marketingu a obchodu Jan Svoboda a editelka vvoje poad a programovch formt Jana Kasalov? Spekuluje se o jejich vazbch na prask dopravn podnik nebo o likvidaci lid spojench s lobbistou Romanem Janoukem? Oba dva podali o odchod, je to jejich rozhodnut. Oba dva odcujc kus prce. Na tom, co v T zanechali, budeme dl stavt. Prci po Jan Kasalov pevzal Jan Maxa a na pozici obchodnho editele nemm v tuto chvli kandidta. * S nikm jste nehovoil, nikomu jste funkci nenabdl? J mluvm se spoustou lid. Chci, aby lovk, kter na funkci marketingovho a obchodnho editele pijde, ml anci ovlivnit rozpoet na pt rok. Byl bych rd, kdybych dokzal najt a oznmit nstupce v prbhu jna nebo v polovin listopadu. * Spekulace o napojen Svobody a Kasalov na firmy praoslovili pro dopravn podnik jsou tedy falen spekulace? O tom nic nevm. * Nen v T penovkovno, myslm tm, jestli nenastoupilo na Kav hory vce ne dost lid pracujcch pod vam vedenm, kdy jste foval televizi Nova? Chpu, e jako generln editel se chcete obklopit lidmi, kter znte a kterm dvujete. Ale znte pmr, kter koluje mezi zamstnanci o bypassu v T? Co to je? * e kad vedouc funkce v T je zdvojen. Pr pipravujete na funkce svho lovka, kterho jste si pivedl z Novy. A a se to nau, tak kmenov pracovnk bude odstrann a nastoup ten v. Lidi z Novy, kter jsem pivedl, bych spotal na prstech jedn ruky. Samozejm e sem pilo pr lid, kte pracovali pro Novu. Ale v dob, kdy jsem tady zanal, ji byli voln na trhu prce. Jedin bypass je Ivo Ferkl, kter pracoval v te funkci na Nov a nastoupil jako zstupce editele techniky Rudolfa Popa. Po jeho odchodu do penze peel na jeho msto. * Bude se v T propoutt? Nekal jsem, e musme snit poet zamstnanc o njak konkrtn slo. kal jsem, e T by mla snit procento osobnch nklad. Nejjednodu cesta je samozejm sniovn potu zamstnanc. Dalm krokem je zjitn, jak se utrc za sociln nklady, osobn odmny, jestli nejsou zamstnanci peplceni proti trhu prce. A to ve jde, ani bych musel dlat radikln propoutn. Je to sloitj, nronj, ale spravedlivj. Mm zkuenosti z televiznho trhu v esk republice, kter je mal, existuj jen ti nebo tyi velc hri. Pro m je jednodu zamstnat lidi, kte maj zkuenost s T a pracuj dobe. Kdy u pro n nebudu mt prci, je lep je pekolit i pesunout jinam ne propustit a potom za pl roku hledat nhradu.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 58

* T tedy nehroz rst mezd, kter lid zven kritizuj, protoe vae zamstnance iv koncesionsk poplatky od oban? To vyluuji. Neplnujeme ani plon propoutn, ale ani plonou valorizaci mezd. * Jak technick vymoenosti nabdne T divkm v dohledn dob? Stle vce poad vyrbme v HD kvalit. Rozvjme mobiln aplikace pro zpravodajstv a nae poady, mme ji vce ne 870 tisc staen. Divci se seznamuj s hybridnm vyslnm, kter kombinuje televizn vysln a internetov sluby. V nejbli dob spustme modern verzi elektronickho programovho prvodce s videoupoutvkami. * Probhaj pedvolebn przkumy a debaty v regionech. Vznikl kolem toho trochu rozruch, nkter mal politick strany si stuj, e jsou v T diskriminovny. Li se data vae a data z vzkum eskho rozhlasu. Vy se hjte tm, e vae przkumy jsou pesnj a zdvojen, e T m nad daty kontrolu. Jak kontrola vypad? Pracovnci naeho vzkumu jsou schopni jt zptky do zdrojovch dat a sleduj logick vazby v dotaznku a podobn a v ppad jakhokoliv podezen pezkoumvaj, jestli data souhlas se zdrojem. Souasn sledujeme, zda ve vzkumnch agenturch STEM/MARK a SC&C, kter pro ns pracuj, nedochz k vznamnm odchylkm vsledk. Pokud by mlo k odchylkm dochzet, pjdeme zptky do zdrojovch dat hledat, kde odchylka vznikla. Nesname se dlat pravdpodobnostn predikce. Nesluujeme hlasy respondent, kte tvrd, e k volbm pravdpodobn nebo spe nepijdou. Nechceme takovm modelem ovlivovat vsledky. Ve volebnm modelu prezentujeme nzory dotzanch, kte uvdj, e k volbm pravdpodobn nebo spe pijdou, a zrove jsou o volb konkrtn strany pesvdeni. Navc zjiujeme aktuln vsledky, pouh dva a ti dny ped konnm debaty v regionu. Je poteba mt na pamti, e nlady v krajch se mohou mnit a skuten volebn vsledek me jet pak vypadat jinak. Konkrtn popis postupu naich przkum vetn volebnho modelu je zveejnn na webovch strnkch T. Jsou tam i pravidla pedvolebnho vysln. * V souvislosti s pravidly vs tak osoil Andrej Babi, e na zklad intervence veden televize byla zruena jeho ast v diskusnm poadu Mte slovo. Jak to bylo? K dn intervenci na zklad politickch tlak a telefont, jak bylo interpretovno, nedolo. esk televize jasn a oteven specifikovala psn pravidla pedvolebnho vysln, kter jsou vyvena na strnkch. Na zklad tchto pravidel pak dramaturgov a editoi sestavuj sloen host ve svch poadech. V tomto konkrtnm ppad dolo bohuel k nedostaten komunikaci s extern dramaturgi poadu, kter zapinila, e host byli pozvni, ale nebylo to v souladu s nastavenmi pravidly. Ke vem chceme pistupovat rovn, proto bylo sloen host jet rychle pozmnno. *** Vdycky se mn vyplatilo nehodnotit poad po prvnm vysln Uvst stejn poad T? To by byla pro m Sophiina volba Foto autor| Foto PRVO Petr Hlouek 30.9.2012

esk televize zane od pondl vyslat pod novm logem

30.9.2012 Zpravodajstv TK str. 0 ece med mha Mdia a komunikace

Praha 30. z (TK) - Programy esk televize budou od pondl oznaeny novm logem. Spolen symbol, kter zachovv princip dvou st tvaru obrazovky, se zrove objev i na jednotlivch programech, kde dosud byla pouze znaka danho kanlu. TK to sdlila mluv T Michaela Friov.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 59

"Krom nvratu modernizovanho loga T do levho hornho rohu obrazovky se v novm pedstav i vizuln podoba program T1 a T2," ekla Friov. Novou grafiku, kterou navrhlo prask Studio Najbrt, nabdne T symbolicky v den prvnho vro generlnho editele Petra Dvoka ve funkci. Za dobu Dvokova fovn dostaly od 1. dubna novou podobu tak Udlosti, kter se zrove prodlouily na jednu hodinu. Modernizace hlavn zpravodajsk relace s poslenm interaktivnch prvk, kterou modertoi uvd ve stoje, znamenala nejvt komplexn zmnu tohoto poadu od roku 1998. Reforma zprv zpotku vyvolala negativn reakce a Dvok tak poad musel obhajovat ped Radou T. Sledovanost Udlost ale vzrostla. "Za obdob od zmny se sledovanost zpravodajstv v tomto ase meziron zvila o 4,52 procentnho bodu na celkov podl 21,73 procenta divk," ekla Friov. Udlosti v dubnu na T1 a T24 sledovalo v prmru 736.000 lid, co bylo o 126.000 mn divk, ne mly ve stejn msc Zprvy FTV Prima. Televizn noviny TV Nova si pak v dubnu pustilo v prmru tm 1,8 milin lid. Dal vrazn zmny m veejnoprvn televize teprve ped sebou. Jednou z nich je pt rok sputn novho dtskho kanlu s pracovnm nzvem T3. K dlouhodobjm plnm pak pat poslen vlastn tvorby i vyrovnan rozpoet bez nutnosti sahat do rezerv, kterho chce Dvok doshnout do roku 2017. Letos televize hospoda s rozpotem 6,97 miliardy korun, pro jeho vyrovnn mus vyerpat z rezerv 460 milion korun. Soust dlouhodobho plnu T na ptch pt let je tak odhad podlu na sledovanosti, kter by se mla pohybovat mezi 27 a 32 procenty. Od ledna do srpna T zvila prmrn celodenn podl na sledovanosti o 2,76 procentnho bodu na 30,56 procenta dosplch divk. Jej podl v prvnm pololet letonho roku byl 29,96 procenta. Leadrem byla s 30,59 procenta TV Nova, tet nejsledovanj s podlem 23,96 procenta byla FTV Prima. kop mha Cas| 15:42 1.10.2012

Zpoplatnn paraboly
1.10.2012 Euro
Ondej Hergesell

str. 36 Report - satelitn vysln Mdia a komunikace

Provozovatel nejvt esk satelitn televize zsk zavedenm novch poplatk 300 milion ron a zvedne trby o ptinu Spolenost M77 Group ped pr msci oznmila, e od letonho podzimu zane od svch zkaznk uivatel do t doby bezplatn satelitn televize Skylink a CS Link vybrat servisn poplatek. Prohlen vyvolalo obrovsk poprask. Oprvnn. Firma m v esku a na Slovensku pes 2,5 milionu klient, z nich vce ne ti tvrtiny byly uivateli bezplatnch programovch balk. Pedevm vak byli klienti jet ped rokem masrovni reklamn kampan slibujc, e kad, kdo si pod satelitn TV s bezplatnm balkem, zaplat jen pstupovou kartu a pak ho dn poplatek neek. Na takovou nabdku ei v dob digitalizace televiznho vysln, tedy vypnn analogovho pozemnho signlu slyeli a houfn si na sv domy montovali satelitn paraboly s logem Skylink i CS Link. O to vt byla jejich zloba, kdy se letos na konci kvtna dozvdli, e i za pjem zhruba ptadvaceti zkladnch eskch a slovenskch kanl budou muset platit. Sice jen 29 korun msn, ale pro spoustu uivatel to me bt dvodem ke zruen satelitn televize. U teba jen z principu. Uspo za signl Jaromr Glisnk, f pedstavenstva spolenosti M77 Group, si je tchto pipomnek vdom. Zrove ale vysvtluje, e kvli ekonomickm dvodm firma k tomuto opaten musela shnout. Jednak jsme potebovali zjistit, kolik naich karet je reln pouvanch, protoe tok signlu je jen jednosmrn, k uivateli, a z toho aktivn klienty nevypozorujeme. Dky tomu meme uetit tm milion korun ron, protoe nebudeme muset poslat pes druice tolik dat. A zrove doufme, e nm tyto penze pomohou krt stle rostouc vdaje na provoz zzem obou satelitnch platforem, tvrd Glisnk. Geometrickou adou rostly poadavky na technick servis a podporu, ani bychom to mohli njak zastavit. Naproti tomu mare na prodanch kartch do pijma se v poslednch letech radikln snila a ji nepokrvala nae provozn nklady, dodv.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 60

Problm podle nj netkv ani tak v samotn sum, ale spe v pocitu ublenosti klient. Nikdy jsme ale neprodvali produkt s pvlastkem doivotn zdarma. Navc dn z instituc, kter se zabvaly stnostmi zkaznk nenapadla leglnost zaveden poplatku, k Glisnk. Volba stky 29 korun vzela z vnitrofiremn debaty. Na takov vci nen dn pouka nebo pravidlo. Dlali jsme to vichni poprv v ivot, jen jsme vychzeli z internch nklad. Take jsme vdli, e to mus bt kvli nkladm pes euro a zrove do ticeti korun, vysvtluje. Odpadne desetina fredaktor serveru Digizone.cz Jan Potek si mysl, e provozovatel Skylinku a CS Linku se choval amorln, ale v reklamnch kampanch zkaznky neklamal. Firma kvli tomu zejm pijde o st klient, ale nebude jich tolik, aby ji to bolelo. Vtina zkaznk si lehce spot, e takovou nabdku program za 29 korun u dnho jinho provozovatele satelitn nebo kabelov televize nedostane, soud Potek. Sm Glisnk odhaduje mrtnost klient tedy mnostv tch, kte se nezaregistruj a satelitn televizi pestanou vyuvat na asi desetinu celkov zkaznick bze. Tedy piblin tvrt milionu v esku a na Slovensku, piem asi dv tetiny z tohoto objemu pipadaj na tuzemsko. Pedpokldme, e v prbhu jna pestaneme poskytovat sv sluby u piblin deseti procent celkovho mnostv distribuovanch karet, uvedl Glisnk pro tdenk Euro s tm, e do poslednho zijovho tdne byl zaplacen poplatek 90 procent ze vech zaregistrovanch karet. Na konci msce termn pro zaevidovn se do databz a zaplacen poplatku vyprel. Valn st odpadlk podle Glisnka pipadne na mrtv karty, tedy klienty, kte ji sluby nevyuvaj, a st zkaznk se zaregistruje, ale platit a vyuvat sluby bude jen obas (napklad chatai a chalupi). V konenm dsledku by tak podle odhad M77 Group mlo zen pestat vyuvat sluby satelitn televize jen asi 20 tisc zkaznk. 300 novch milion Ji nyn je ale jasn, e zaveden servisnch poplatk bude mt na ekonomiku v Lucembursku registrovan firmy velmi pozitivn vliv. Ve he je pro pt rok piblin jeden milion karet, s celkovm ronm poplatkem 348 korun. Po odeten nklad spojench s vbrem by tak zhruba ti stovky ron mly bt istm, novm pjmem, k Glisnk. Celkov tedy firma tmto krokem vygeneruje asi 300 milion korun. Je to vznamn injekce pro ekonomiku na firmy, piznv f pedstavenstva. Vzhledem k ronmu i dvouletmu odkladu, kter firma M77 Group pro nedvno zaevidovan karty vyhlsila, bude nbh novch penz postupn, nicmn ji v roce 2013 by trby mohly povyskoit zhruba o ptinu. e sel: z odhadovanch 1,5 miliardy v letonm roce na 1,8 miliardy napesrok. Vedle toho Glisnk tak v, e st klientely dosud vyuvajc bezplatn balky slueb si piplat vce ne 29 korun a shne po prmiovjch kanlech. Dnes mme z cel bze klient asi 20 procent zkaznk s nkterm programovm balkem. Oekvme, e asem bychom mohli toto slo navyovat o nkter nov zaregistrovan klienty. Tm, e je mme zaevidovan, je meme efektivnji oslovovat. Navc lovk, kter se nau platit 29 korun, spe kvne na balek prmiovch program ne nkdo, kdo dosud neplatil ani korunu, naznauje f pedstavenstva M77 Group. l *** Zaveden servisnch poplatk bude mt na ekonomiku v Lucembursku registrovan firmy velmi pozitivn vliv Skylink vs. CS Link z konkurent brati V esk republice je zhruba 4,2 milionu domcnost s jednm i vce televizory. Signl pes satelit chyt podle odhad odbornk 40 a 45 procent z nich, co odpovd asi dvma milionm domcnost. Prim mezi satelity dlouhodob hraje platforma Skylink, zasteen firmou TradeTec, kterou loni na podzim prodala skupina investor (v ele s investin skupinou J&T) odhadem za dv miliardy korun lucembursk firm M77 Group. Ta v t dob ji zhruba pl roku vlastnila nejvtho konkurenta CS Link, kdy platformu koupila od skupiny GES. Z nejvtch konkurent na eskm trhu se stali brati a nyn m M77 Group v esku a na Slovensku pes 2,5 milionu klient. Ostatn satelitn provozovatel jsou vrazn men, platforma DigiTV m podle informac tdenku Euro asi 200 tisc uivatel v esku, sluba freeSAT (nkdej UPC Direct) piblin 90 tisc zkaznk a TMobile Televize asi 50 tisc klient. M77 Group sdl v Lucembursku, pedevm z daovch dvod a kvli minimln regulaci trhu, ale i proto, e zde sdl nejvt provozovatel televiznch druic spolenost SES Astra. Foto popis| Nov penze. Odhadovanch 300 milion korun, kter zaveden poplatk pinese, bude vznamnou finann injekc pro nai firmu, k Jaromr Glisnk. Foto autor| FOTO Tom Novk O autorovi| Ondej Hergesell, hergesell@mf.cz

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

61

Clit na dti je stle vce atraktivn

1.10.2012
Marie Lafantov

Marketing & Media str. 26 Mdia Mdia a komunikace

Stle vce provozovatel mdi cl na dtskou populaci, sna se tak vyplnit mezeru na trhu. esk rozhlas je dalm provozovatelem mdi, kter se zaal ve vtm mtku zamovat na dti. Dvodem, pro stle vce provozovatel mdi cl na dti, je snaha o vyplnn mezery na trhu. S dodatenm pjmem, kter s touto innost me souviset, potaj jen nkte. TVB: CS dt m potencil Prvnm provozovatelem, pro nj bylo zaclen na dti prospn, byla TV Barrandov. Ta se svm projektem Animek pila v kvtnu 2009 a nyn mu vnuje kad den tyi hodiny ve vysln. Posiluje s nm spojen off-air a on-line aktivity, roziuje nabdku merchandisingu. V zaclen na dti jsme vidli nevyuit prostor na trhu a brzy se ukzalo, e nae vize byla sprvn. V souasnosti jsme jednikou na trhu v CS 49 let, uvedl Pavel Nmeek, vedouc marketingu TVB, a dodal, e dti jsou i atraktivn clovou skupinou pro inzerenty: Mme pocit, e jsme oteveli dvee inzerentm nm, co na eskm trhu chyb. Je zejm, e CS nejmench divk m potencil. Pigy.cz m do analogu Se stanic zamenou na dtskou populaci pila v z 2010 tak skupina Lagarde`re, a to prostednictvm internetovho rdia Pigy.cz, kter se zamuje na dti ve vku 312 let.Dti se od ranch let stle vce vnuj aktivitm na internetu, a proto jsme jim chtli nabdnout bezpenou a chytrou zbavu, uvedla Zdenka Chocholouov, vedouc oddlen on-line produkt skupiny Lagarde`re. Pestoe tenkrt na eskm trhu v podobnm duchu ladn rdio chyblo, nelo o projekt, kter by ml spolenosti primrn pinst dodaten pjem. Takov rdio tu rozhodn chyblo. Byli jsme si vdomi citlivosti CS, a tak rdio Pigy primrn nevzniklo jako komern vnosn produkt. Reklama se sna bt afinn vi CS, ale pedevm hled jin cesty pjm u tohoto mdia, uvedla Z. Chocholouov. Pigy.cz nyn m i do analogovho vysln. Stanici se ji podailo zskat licenci na Dnsku, postupn bude usilovat o rozen na celm zem R. Pigy je rdio, kter je svm formtem optimln k zskn multilicence, tedy pokryt cel R. Ta k dipozici nyn nen, a tak budeme postupn dat o kadou volnou frekvenci, uvedla Z. Chocholouov. Program roziuje i Ro Letos v z rozil vysln zamen na dti pod znakou Rdio Junior tak esk rozhlas (na stanici Ro 2 Praha), a to o padest minut. Rozhlasov vysln cl na dti od pedkolnho vku po 12let, piem webov strnky pinej zbavu i pro ty star. Tento portl radiojunior. cz byl rovn sputn letos v z. Jednotliv pspvky jsou zde rozdleny dle vku a s pchodem listopadu k nim pibude stream mluvenho slova. esk rozhlas pistoupil k rozen dtskho vysln z dvodu stle vtho omezovn dtskho vysln, k nmu pistupoval v minulosti. Nyn bude usilovat jet o jeho dal rozen. Dtsk kanl T bez reklam S vtm zaclenm na dti pot i dal veejnoprvn mdium esk televize. V prbhu ptho roku spust samostatn kanl, kter bude zamen na dti rznho vku (a po mlad star 18 let) a bude krom zbavy tak vzdlvat. T pi jeho zakldn nebere v potaz mon budouc pjmy, kter by z jeho provozu mohly plynou, nepot tedy ani s tm, e by na stanici bela reklama. Clem dtskho programu je nabdnout ucelen vysln dtskmu publiku, pevst dtsk programy z ostatnch kanl T a lpe je tak programov definovat. S vyslnm reklamy se na dtskm a vzdlvacm programu nepot, tud hledisko reklamnho potencilu do vah nevstupovalo, uzavela tiskov mluv T Michaela Friov. Foto popis| Spolenost Lagarde`re pila na esk trh s internetovm rdiem Pigy.cz, kter v sezon dosahuje poslechovosti a 150 tisc poslucha za msc.

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

62

Pt rok pibude a 10 novch stanic

1.10.2012
text Lucie Vankov

Marketing & Media str. 25 Mdia Mdia a komunikace

O vvoji na televiznm trhu, kter zav s rozjezdem novch stanic boom, hovo generln editel Atmedie P. Majerik. ROZHOVOR * Jak hodnotte leton vvoj na televiznm trhu? Rok 2012 je pro ns hodn zlomov. Vznikla monost vstupu dalch televiz do digitlnho vysln a dv ze stanic, kter zastupujeme, se vydaly prv touto cestou a ukazuj ostatnm smr do budoucna. V poslednm ervnovm tdnu do MUX 3 vstoupilo ko a te k 15. jnu zane vyslat digitln nov stanice Ptka (sestersk TV Metropol, pozn red.). * Nyn zastupujete 25 stanic, z toho je 13 mench, o kolik odhadujete, e se jejich poet roz do konce roku? Krom Ptky jsme se aktuln minul tden domluvili na spoluprci s TV Pohoda. Jeliko se nyn jej provozovatel zamili vce na rozvoj multiplexu 4, tak s n budeme od listopadu spolupracovat v reimu nemench stanic. S tm, jak se bude do budoucna rozvjet je i pslib toho, e by se zaadila do balku mench stanic. Krom tchto dvou novch TV mme rozbhnut jednn se temi zahraninmi, nikoliv digitlnmi, ale placenmi televizemi. Jedna je kanl E! o celebritch z portfolia NBC Universal, pokud se rozhodne k prodeji reklamy (viz M&M . 39, str. 28). U dalch dvou TV jsem jet vzn mlenlivost ohledn jmna, piem u jedn probh od zatku z testovac men a na zklad jeho vsledku by se mohla zaadit k menm TV jet letos. * Take kdy vezmeme souasn stav, tak to znamen a 4-5 novch stanic ve vaem portfoliu do konce roku. Ano. Dle jet jednme se temi zahraninmi subjekty o monosti vstupu do jednoho ze dvou volnch digitlnch multiplex v prbhu ptho roku. Jsou to skupiny, se ktermi spolupracujeme ji te, avak nelo by o dn z jejich stvajcch kanl, ale pln nov, jen by se vybral z jejich portfolia jako nejvhodnj pro esk trh. Hodn zle na tom, jak podmnky jim budou zmnn multiplexy schopny nabdnout vetn cenov nabdky. * Kter z konkurennch multiplex svm klientm spe doporuujete, MUX 3 nebo 4? Nyn ekme na vsledky sledovanosti stanice Fanda v MUX 4, kter budou znmy v prbhu jna. V MUX 3 mme ko, take bude mon udlat srovnn, kter bude indikovat i vkonnost danch multiplex. * Jak se projevil vstup ka do digitlnho vysln na velikosti podlu Atmedie na trhu a jak oekvte dal vvoj? ko vstoupilo do digitlu posledn ervnov tden a hned jsme u nj zaznamenali 100% nrst vkonnosti jak z hlediska podlu na trhu, tak z hlediska potu doruench GRPs. To byla razantn zmna, kter pomohla hlavn ku, ale i nm jako zastupitelstv, protoe v prbhu ervence a srpna nm podl na sledovanosti vzrostl na 3% v CS 1554, na kterou prodvme reklamu. ko i nov Ptka chtj doshnout ke 2% podlu v horizontu ptho roku. To by pro ns znamenalo pi souasnm potu stanic podl kolem 5 %. Ale musme bt realisti a potat s tm, e sem pijde ada dalch novch stanic. Krom tch, kter jsem jmenoval, to budou T3, tvrt kanl Primy, Fanda bude men a kad nov televize nkomu ubere. Take mme cl, aby se n podl v roce 2014 ustlil nkde kolem 4 -4,5%, co je razantn zmna, kter znamen tm dvojnsobek oproti naemu podlu na zatku roku 2012. * Kdy vezmeme pjmy z reklamy, odr se v nich rst vkonu malch stanic i pes veobecnou stagnaci vdaj do TV? Podle dostupnch zprv celkov televizn trh stagnuje. Atmedia psob na eskm trhu tetm rokem a kad rok zaznamenv dvoucifern nrst. Da se nm v tom pokraovat i v letonm roce. Samozejm dynamika rstu je kad rok ni, ale stle je to dvoucifern hodnota vy ne 10 %. Doposud ns vyuilo zhruba 50% reklamnch zadavatel a vme, e nyn dky poslenm zatm o dv digitln stanice, kdy budeme schopni dodvat i vy reach, nai nabdku vyuij i dal zadavatel. * Jak rychle budou podle vs velk televize dle ztrcet na kor nov vznikajcch hr?
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 63

U ns urit nebude vvoj tak rychl jako v okolnch zemch, Polsku a Maarsku, kde Atmedia tak psob. Tam maj tematick stanice podl mezi 13% a 14 %. Vkonnost a e nabdky ldr trhu Novy a Primy, ale i T, kter m te sice ni reklamn prostor, je ojedinl i v evropskm kontextu. Take to bude dlouh cesta, na druhou stranu fragmentace postupuje, v ptm roce vstoup na trh minimln 10 dalch kanl a kad ubere vdycky vem, co se projev i u nepm konkurence. * A co Slovensko, kter je v tomto podobn eskmu trhu? Na Slovensku obecn je oblbenost placench TV vy ne v R, ale zatm tam nejsou meny, take prodej reklamy je na nich v plenkch. * Jak bude vypadat vae obchodn politika pro pt rok i s ohledem na nov hre, kter zastupujete? Obchodn politiku chceme prezentovat a doladit v druh polovin jna. U nyn ale mu prozradit, e z diskus s medilnmi agenturami vyplv zmr, aby nabdka byla jednoduch a pehledn, aby se s n dobe pracovalo. Nechystme pevratn zmny, spe chceme nov subjekty organicky zalenit do stvajc nabdky. * Plnujete zdraen reklamnho prostoru v ptm roce? Jako hr, kter nepat k nejvtm na trhu, finalizujeme obchodn politiku a pot, co ji pedstav ldi trhu, kte udvaj smr. Nekm, e kdy oni zdra, tak my na 100% tak anebo naopak, ale vtinou dlme finln rozhodnut a po nich. * Jak typy zadavatel u vs nejvce inzeruj? Doposud jsme se spe orientovali na stedn a men klienty, protoe reklamn prostor, kter mme k dispozici, je omezen. U nkterch stanic sdlme prostor nap. i pro maarsk trh, take nemme celou inventory k dispozici a v high season jsme byli obvykle na hranici vyprodanosti. Te je ta situace podobn, v jnu budeme na placench kanlech na hranici vyprodanosti, prostor zbv na dtskch kanlech a na ku. Take doposud jsme nemohli uspokojit poptvku vech nejvtch top 20 zadavatel s poadavky na ni cenu, ale te, s nstupem novch digitlnch stanic nm naroste inventory reklamy a situace se zmn. * Budete mt ppadn prostor pro odvysln reklam na tvrd alkohol, kter kvli prohibici nyn nemohou bet? V z to byla minoritn zleitost, pokud by ale prohibice pokraovala i v jnu, tak tam je naplnovno tchto kampan kolem 7 a 8% z rozpot. Tm, e nm dal prostor nasko s Ptkou od poloviny jna, tak bychom nemli mt problm je dodaten odvyslat bhem prosince. * Mte njak nabdky pro klienty, kte chtj sice inzerovat, ale za spornjch podmnek? Jednou z monost jsou speciln operace typu sponzoringu i product placementu. Dalm rezervnm zdrojem do budoucna me bt naven vyprodanosti v low season za zvhodnnch podmnek, kdy jsou obecn investice ni, ale z vzkumu sledovanosti vyplv, e tematick kanly maj v lt naopak nadprmrnou vkonnost. Tet monost je v souvislosti s loklnm charakterem digitlnch stanic ko a Ptka to, e dokou nabdnout i kampan v reimu last minute. Tzn. kdy zadavatel potebuje na posledn chvli komunikovat njak produkt, tak jsme schopni kampa zrealizovat prakticky ze dne na den. To bylo u ns doposud limitovno, protoe placen TV bvaj asto odbavovny ze zahrani. Last minute ale neznamen na rozdl od cestovnch kancel cenov zvhodnn, to by nebylo fr vi klientm, kte si u ns rezervovali kampan vas. * Plat stle, e mte zjem o dn lenstv v ATO, a jak vnmte, e k tomu kvli neshod jejich len zatm nedolo? Letos nm uplyne tlet lhta, kdy jsme ekali jako pidruen len, a podali jsme proto o monost stt se plnoprvnm lenem. Z dnho lenstv plyne nkolik vhod, nap. monost astnit se vech jednn vetn valn hromady, pstup k datm z kvalitativnho vzkumu, co by nae stanice rdy vyuily aj. Vme, e v poslednm tvrtlet dojde k njak rozumn dohod. Nemine tden, aby nm nkdo z naich stanic ze zahrani k tomu nepoloil dotaz. * Jak to vnmaj? Jsou z toho hodn pekvapeni a zaskoeni. ada z nich to komentovala tak, e je to tko pochopiteln pro jejich management a cel situace nehz na R moc pozitivn svtlo. * Co kte na chystan projekt druhho TV men a uvaujete o vstupu do novho sdruen SPMS? Pro ns je u tohoto men dleit, kdo jej bude realizovat a od kdy. Potom budeme muset udlat
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 64

srovnvac analzu a doporuit naim stanicm, jakm smrem se vydat, co v tuto chvli jet nen mon. Ne bude znm realiztor, tak o vstupu neuvaujeme. * Foto popis| Petr Majerik, generln editel, Atmedia Generlnm editelem Atmedie v R je od dubna 2011. Pedtm psobil dva roky jako vkonn editel mediln agentury ZenithOptimedia, od roku 2006 byl dicm partnerem poradensk spolenosti Media Strategy. Pedtm vedl 11 let mediln agenturu Carat.

Stem/Mark: Vzkum pro T je ztrtov

1.10.2012
Monika Blhov

Marketing & Media str. 19 Agentury Mdia a komunikace

I kdy se agentue Stem/Mark po finann strnce zakzka pro eskou televizi nevyplat, za zviditelnn pr stoj. ROZHOVOR * Krom vs, SC&C a Factum Invenio se ostatn vzkumn agentury nechlub moc tm, e by dlaly pedvolebn przkumy, nevte pro? Skoro kad agentura to dl, oni se vichni tv, e to nedlaj, ale rozdl je v tom, e nkter to dlaj pro mdia a nkter to dlaj pro politick strany. Ve Stem/Mark nedlme ze zsady pro politick strany, ale nebrnme se tomu dlat pedvolebn vzkumy pro nezvisl zadavatele, za kter povauji teba eskou televizi (T). * Jak hodnotte vai spoluprci s T po negativn publicit ohledn dvryhodnosti pedvolebnch przkum, pot, co byly zveejnny rozdln vsledky mezi vmi a ppm factum v Krlovhradeckm a Pardubickm kraji? Vyplatilo se vm to? Vdli jsme, e pokud budou T a esk rozhlas publikovat rozdln vsledky, tak dojde k velkmu een tchto rozdl a bylo jasn, e ty rozdly budou, protoe zpsob sbru a vpotu je jin. Vdli jsme, e si budou stovat mn spn politick strany, e jsme to patn spotali. Jedin, co m pekvapilo, a nemu ct, e nemile, byla ta intenzita komunikace s televiz ve se hodn kontroluje, e se podezel tazatel atp. A dky tmu, kter v televizi intenzivn pracuje, si bhem dne vymnme zhruba 4050 e-mail, na jejich zklad dlme dal kontroly. A to stoj hodn asu a tm je to drah. Na druhou stranu je to stran zajmav. Teba i spoluprce s SC&C. Navc je to pro ns dobr PR, kdy se tikrt tdn objevme v televizi. Kadopdn ta zakzka je velmi nron a pro ns urit nebude ziskov. Odhaduji, e se na konci budeme pohybovat ve vrazn ztrt. * Jak je to mon? Asi jsme ne zcela dobe odhadli nronost, kter je dna CAPI dotazovnm. Druhou vc jsou mediln hrtky, kter kolem toho vznikly. Zabraj hrozn moc asu. * Nebylo by nejlep ty przkumy vbec nezveejovat? Myslm, e veejnoprvn mdia maj povinnost tyto vci dlat. Vytvet prostor pro pedstaven kandidt a pro to potebuj njak kl, objektivn nstroj, podle kterho je vyberou. Myslm, e je lep, kdy tyto vsledky publikuje veejnoprvn mdium, kter m pod kontrolou to, jak vznikaj, ne kdy je vydvaj jednotliv vzkumn agentury, nato politick strany. Na druhou stranu T dopedu k, e toto jsou odhady na zklad volebnch preferenc vychzejcch z modelu, kter je vytvoen podle njakho vzorce. A e se od volebnch vsledk mohou a pravdpodobn budou liit, protoe volby jsou a za dlouho, kdo v co se stane, jak bude volebn ast. Navc ten model pot jen s rozhodnutmi volii. Vsledky neovlivn nakonec preference voli, ale sp to, kdo k tm volbm pijde zle tak na tom, jestli bude hezky, protoe pak pojedou lid teba na chatu a nebudou volit. * Pro nepotte s tmi nerozhodnutmi volii, kdy je jich tolik tetina a tvrtina? V okamiku, kdy bychom s nimi njak potali, tak bychom do t doby matematickho modelu vnesli vlastn nzor. Jak s nimi mete potat, kdy ten voli nen rozhodnut? * Take vy nepracujete ani s tmi volii, kte kaj, j nevm, jestli pjdu k volbm, ale kdybych el, volil bych ODS?
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 65

Nepracujeme s nimi v naem volebnm modelu, pracujeme s nimi v dalch vpotech, kter si dlme pro sebe a pro T. To mi pijde sprvn. * el byste do podobnho projektu znova? Myslm, e ano. Pece jen je to zajmav projekt. *** Jan Tuek, editel Stem/Mark Na pozici editele vzkumn agentury Stem/Mark psob od roku 2003. Letos se poprv spolen s agenturou SC&C astn serilu pedvolebnch przkum pro eskou televizi. Foto popis|

Rok zmn na Kavch horch se divk zatm nedotk

1.10.2012
(spa)

Mlad fronta DNES str. 8 Kultura Mdia a komunikace

PRAHA Ped rokem, 1. jna 2011, piel na Kav hory nov generln editel esk televize Petr Dvok. A s nm pslib zmn, kter skomrajc veejnoprvn obrazovka potebovala jako sl. Ti sta milion navc Jak vypad skutenost po roce? Existuje dvoj pohled. Zevnit instituce je znt, e na Kavkch nezstal kmen na kameni, na obrazovce vak divk dl dostv pravideln psun pamtnick nostalgie. Zkladn perod se zatm odehrv mimo obrazovku, na pd ji schvlenho plnu dlouhodob strategie. Pot s sporami v reijnch i osobnch nkladech a s navenm investic v oblasti pvodn tvorby, shrnuje vhled mluv T Michaela Friov s pipomnkou, e zelenou dostal tak start dtskho vzdlvacho kanlu. Rozpoet T na pt rok nepekro na rozdl od minulch let hranici sedmi miliard korun, pesto vak zvil stku na vlastn tvorbu zhruba o ti sta milion; celkem pjde do vroby 2,3 miliardy korun. T toti se svolenm radnch pevedla na tvorbu poad sumu uetenou na reijnch nkladech za prvn leton pololet. Ubylo tu editel a celkov osobn nklady veden T se snily meziron o vc ne polovinu. Na zkladn filozofi nen omezen sluby veejnosti, nbr omezen i likvidace neproduktivnch innost uvnit T, vysvtluje Friov. Mrn se zvedla i sledovanost, za obdob od ledna do srpna o necel ti procenta, take celkov podl T v soutu vech jejch kanl in asi ticet procent divk. Jene teba Udlosti, by tak o n zjem lehce vzrostl, stle vid jen asi ptina lid. A plnu, e s podzimn sezonou pijde pesnj clen jednotlivch kanl pro rznorodj nabdku, dosud chyb vce skuten zlomovch premir. Prohra jmnem Ententky Podle men peoplemetr u divk dle vtz poady u dve zaveden i naten: Vechnoprty, Ztracen brna, Vyprvj, Trapasy, Hitparda zbavy. Jedin zcela nov seril, Ententky, spadl na ti sta tisc divk a peel do pozdjch as. Nutno vak uznat, e prv k nmu se Dvok od potku choval zdrenliv, za Ententky se bil f programu Milan Fridrich. *** U publika dle vtz poady dve zaveden i naten: Vechnoprty, Ztracen brna, Vyprvj i Hitparda zbavy.

Pokutu jsem si zaslouila

1.10.2012 Tden
Milan Eisenhammer

str. 72 Modern ivot Mdia a komunikace

TELEVIZN MODERTORKA ANETA SAVAROV

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 66

Od divk esk televize j chod hromady dopis vetn nabdek k satku. ANETA SAVAROV se dky Udlostem stala takka pes noc hvzdou. A pila kvli tomu o nkter ptele... * U si tykte se vemi temi kolegy z Udlost? U ano. Jsme spolu hodn, take je to logick. Jakuba eleznho jsem znala u z dvj doby, take jsme si tykali od zatku. Pak mi to nabdla Jolana Voldnov a vzpt Marcela Augustov. * V velk vzor... I proto jsem speciln u n mla ze zatku s tm tyknm trochu problm. Byla to pro m velk pocta. Uznvm ji odmala. * Podporuj vs kolegov, kdy o vs bulvr sem tam nco nape? Bulvr netou, take to v zsad neeme. Jen Jolana mi ekla, a si z toho nic nedlm, e si tm mus projt tm kad modertor. * Litovali vs, kdy jste od T dostala pokutu 45 tisc za to, e jste se objevila na reklamn akci jednoho hotelu a v bulvru pak vyly snmky, na nich vm pod aty prosvt spodn prdlo? Vbec jsme to nerozebrali. Podle m tuto kauzu ani nezaregistrovali. * Pekvapila vs ve t pokuty? Vdy to me bt i vce ne polovina va msn mzdy. Byla to citeln pokuta. Ale podle m adekvtn. Nelo tam o aty v kombinaci s tmavm spodnm prdlem, ale veden to vyhodnotilo jako ast na reklamn akci, co je v rozporu s etickm kodexem a internmi pravidly. * Nicmn to alespo na tch fotografich vypadalo, e jste hosteska akce, kter za ast bezesporu dostala honor. To bych nikdy neudlala, protoe to mm ve smlouv zakzan. Zkrtka spolehla jsem se na slova lovka, ktermu jsem dvovala, vsledek byl nakonec bohuel jin. Je to pouen. * Bla jste se, e dostanete vpov? To ne. Hned po t akci jsem volala fm a omluvila jsem se, e jsem naletla. Bylo mi to lto. * Co mte ve smlouv? Je tam striktn zkaz, e se nemete zastnit dn komern akce? Nesmme moderovat reklamn ani politick akce, kvli nim by se esk televize mohla dostat do stetu zjmu. Tm sp te v pedvolebnm obdob me mt ada akc i skryt politick podtext. * Take radji nebudete ped volbami chodit na verky? Kdy chci jt na akci, poradm se, jestli je to vhodn. Nkdy toti me jt i o skrytou reklamu. Jde teba o charitativn akci, ale ztitu nad n pevezme hejtman a u to me nkdo brt jako politickou podporu. * Za km jdete pro radu? Pedevm za svmi nadzenmi. Konzultuji tak s oddlenm komunikace a potamo s prvnm. * Mte u strach? Sp na to nemm as. * Co jste moderovala za posledn msc? Jsem modertorkou Udlost na pln vazek. Mme systm pt dn prce a pt dn volna. Ve dvanct jdu do prce a vracm se v devt veer. Jednou tdn chodm na pohybovou a mluvn vchovu. Ve volnu dlm vci, na
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 67

kter jsem dlouho nemla as - jdu do prody nebo si zacviit. Navtvm kamardy, zajedu za rodinou na Moravu. * Komentovali rodie njak tu pokutu? ekli mi, e to byla moje chyba a e nemm bt tak dviv. * Kdo z nich je psnj? Jako uitel jsou psn oba. Otec asi jet vc, z nj mm vt respekt. Zrove se mu docela svuji a nechm si od nj poradit. * Co vm poradil, ne jste la 4. dubna poprv vyslat? ekl mi jen: Bu pirozen a dobe to dopadne. Rodie to moc neprovaj - rozhodn nezasednou kad den v sedm ped televizi, kdy zrovna vyslm. Kouk na m sp otec a posuzuje m jako bn divk. * P vm divci? Ano. Nkte dokonce klasickou potu, to m pekvapilo. Obas jsou to i estistrnkov run psan dopisy. * tete to? Snam se. Na vtinu odepu a polu fotku s vnovnm. O to vtinou daj. Mm zajmav fanouky teba z psychiatrick lebny nebo z vznice, dle pak parautisty. Ti chtj znt souadnice mho bydlit na Morav, e by skoili na nvtvu padkem. Jeden divk mi posl sv oblben knky z obdob druh svtov vlky. To je mil. * Take jasn pevauj mui. Ano, ale i pr en psalo - vtinou sbratelky autogram, jak se samy oznauj. Prkrt se mi stalo, e za mnou v restauraci pila ena mho vku a ekla mi, e mi fand, protoe jsme dlaly stejnou kolu. To m pot vc, ne kdy m mui zvou na kvu. Od tch en to je bezelstnj (usmv se). * A jak reagujete na pozvn na kvu? S divky a fanouky na kvu nechodm. Mm pr skalnch obdivovatel, kte ekaj ped televiz s kytic. Ti jsou tak urputn, a je to nepjemn. * Kolik se objevilo nabdek k satku? Pesnou statistiku si nevedu. Pr jich bylo. * A poslaj zjemci i fotografie? Tak, ale nikdo zajmav se tam neobjevil (smch). * Objevily se v dopisech i njak postehy k va prci, jak byste to mla dlat lp? Vtina lichot, sna se doclit toho, abych za nimi pijela se tbem. P, jak je v t jejich vesnici krsn. * Nikdo vm nenapsal, e jste na tu prci pli mlad? S tm jsem se setkala jen ze strany novin. Pitom teba Marcela zanala s moderovnm hlavnch zprv ve stejnm vku. Ale jeden divk byl ke mn kritick z jinho dvodu - peje si, aby mi televize najala njakho osobnho stylistu. Pitom mme tm kostymrek, kter nm pipravuj modely. Nkomu to pijde a pli usedl. * A vm? Ta mda se hod ke konceptu Udlost. Nevm, jestli se hod k mmu vku - do civilu bych se asi tak neoblkla. Ale vichni mme pedepsan dress code, take to respektuji.
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 68

* Mete si nco obstarat sama? Do studia chodme striktn jen v tom, co nm uij. Dote m kad modertor asi patnct model. Te se ij dal, kter budou barevnj. Kdy vyslme z ternu jako modertor slo dv, mme vt prostor. Ale vechno mus bt schvleno hlavn kostymrkou. * Odmtla u jste njak model? Pokud je to za hranic mho vkusu, eknu to. Nkolikrt se to u stalo, ale snam se dohodnout. Jednou vyjdou vstc mn, podruh zase j jim. Moc nemusm pezdoben vci nebo zlat a khaki odstny. V soukrom nosm radi kalhoty ne sukn, take by mi vc vyhovoval kalhotov kostm, ale s tm nic nenadlm. Nicmn zhruba dv tetiny t garderoby se mi lb. Jsem rda, e te budou t kostmy z jinch materil, kter jsou prunj a prodynj. Budeme se snad m potit. * Co je ve studiu nejzrdnj? Ty schody? Vypadaj hodn strm, e? (Smje se.) Sukn je zk, podpatky m dvanct centimetr, tyhle maj sedm (ukazuje na boty). Nosm te vysok podpatky radi pod. Je dobr si na n zvyknout. * Je na vs vidt ten respekt. Mte pokren kolena. To abych byla ppadn bl k zemi (smje se). * Je tam jet nco, z eho mte v pmm penosu nahnno? Asi z technickch vc, e vypadne vstup s hostem. To se mi stalo - stejn jako to, e vypadlo tec zazen. Pro tyto situace mme v uchu bezdrtov sluchtko, pes kter s nmi komunikuje reisr a editor. * Co vm dvaj za pokyny? Teba, e teeme, co znamen, e mm st rychleji, nebo e mm ukonit rozhovor, protoe respondent je u moc dlouh. * Rad vm i otzky? To ne, otzky jsou ist v reii modertora. * Co vs bav vc: moderovn ve studiu, nebo kdy jste jako modertorka v ternu? Tko ct. Jak prce ve studiu, tak i v ternu m sv pro a proti. Ale jsem za to rda, protoe je to pestr. * Nepijde vm ta druh role jen jako hra na report? Vtinu prce stejn udl redaktor. A vy pak polote dv otzky. Nezd se vm to mlo? Pro to nedlte cel? Nelo by to asov zvldnout. V ternu jsme od dvancti, pedtm je jet porada s editorem. Vracme se v pt, pak maskrna. V pl sedm u musme zasednout s reisrem a s druhm modertorem a projdme bodov scn. Krom toho, e se podlme na reporti a dlme rozhovor s aktrem udlosti, tome jet upoutvky, kter jedou ve zprvch u od ty hodin. Pak dal, kter jsou v Udlostech. * Mon by staila jedna upoutvka, nemyslte? To je vc nzoru. Nkdo je rd, e v, co bude hlavn tma, nkomu zase pijde, e to opakujeme a moc. * Stejn jako jet nedvno tu vai pochvalnou vtu na zatku zprv: Jasn a spolehliv." Kolikrt jste to ekla? Spotejme to. Heslo jsme mli tyi msce, take zhruba asi stokrt. * Nesmla jste se u tomu?

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

69

Nesmla. * Kdo to vymyslel? Vbr hesla bylo na veden televize. * Pro u to nekte? Byl to pedevm slogan k rozjezdu nov podoby Udlost letos v dubnu. Na zklad podnt z ad veejnosti i Rady esk televize jsme potom od sloganu postupn ustoupili, protoe to u nebylo teba. * Oddechla jste si? Nebo se vm stsk? Nemla jsem k tomu vyhrann nzor. Patilo to k nov koncepci Udlost, a tak jsem to brala. * Znm vm nekali, e to je hloup? Zaslechla jsem rzn nzory. * I s tm, e jakpak jasn a spolehliv", kdy vm lidi nemus vit ani jmno, protoe nejste Savarov, ale Hajrullahiov, co dajn napsala do nkterch mdi vae spoluaka? Savarov nen umleck pseudonym, jak jsem si nkde peetla. M to naprosto racionln vysvtlen. Zmna probhla v mch tincti. Mla jsem jmno po svm biologickm otci, ale protoe se maminka znovu vdala a vzala si pana Savaru, chtla jsem mt jeho pjmen, protoe on je pro m skuten tta. Tehdy jsem opravdu nechtla bt televizn modertorka, ale pianistka. * A? Mm snem bylo jezdit po svt a po soutch, koncertovat a skldat. Nemla jsem normln dtstv ani pubertu. Zatmco holky v mm vku zboovaly Michaela Jacksona, j milovala Chopina a Rachmaninova. Od esti jsem trnovala i est sedm hodin denn. Dela jsem, jezdila po soutch, na konzultace... Rodie tomu poddili svj ivot. I kdy to nedopadlo, dodnes jsem jim za to vdn. * Pro to nevylo? V patncti jsem se dostala na konzervato, ale musela jsem toho nechat - do ruky jsem dostala znt lach. Najednou se mi pln zbortil svt. * Byla to chyba rodi, e vs nebrzdili? Jsou hudebnci, kte cvi i deset hodin denn, klidn i estilet dti. M slab ruka to nezvldla... Ten znt mm jedenct let, zkouela jsem vechno mon, a nic nepomohlo. Dostalo se to do obou rukou. Omezuje m to nemu hrt ani tenis, za chvli mi ruka padne navou. U se toho asi nezbavm... * Kdy jste naposledy usedla k pianu? Asi ped mscem, klavr mm u rodi v Uherskm Brod. Snam se hrt a proistit si hlavu. Ale nejde mi to, jak bych chtla. asto jsem pemlela, pro se mi to stalo. Ale bylo lep, e to pilo v tch patncti. Kdyby m to potkalo ve ticeti, nevm, co bych dlala. Nemla bych jin vzdln. * Prola jste vtzn nkolikakolovm konkurzem. Byla mezi kandidtkami ctit rivalita? Nevnmala jsem ji. Ani jsme nevdli, s km soupeme. Na seznamu v maskrn bylo msto jmna jen pohlav. Pekvapilo m u to, e jsem se dostala do druhho kola. Z finlov destky pak vybralo veden televize a pihldlo k przkumu mezi divky. Vbec jsem nepotala s tm, e to dopadne tahle. * Musela jste pece tuit, kdo z vaich kolegy dostane anci. Mj tip byl jin. Drela jsem palce Daniele Psaovicov. Podle m je zkuen profesionlka, to byla moje
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 70

favoritka. * O n se mluvilo nejhlasitji, ale veden dalo nakonec pednost vm. Zmnilo to njak v vztah? Nezmnilo. asto se v televizi potkvme a bavme se o bnch vcech jako kolegov. * Hned po vaem zvolen se objevily hlasy o protekci. Pipomn mi to zkladku, kde m od est do devt tdy uil tta. Abych nebyla protekn, tak m tm kadou hodinu zkouel. Take fyziku docela umm... (usmv se). A te konkurs na T? Na obrazovce jsem se neobjevila velkm teskem, v mdich pracuji od estncti let. Do T jsem nastoupila v roce 2007, byla jsem tehdy v prvnm ronku urnalistiky. Nejdv jsem dlala kraulaku - pipravovala jsem zprvy, kter b na tyiadvactce ve spodn lit obrazovky, pak jsem pela do nonch zprv. * Jak jste to se studiem zvldala? Jednoduch to nebylo. Skonila jsem v osm rno, spala dv hodiny a pak la do koly na pednku... * Pokazily vm ei o protekci oslavy? Ne. Mnohem vc m mrzel pstup nkterch kamard. Pr jsem jich dokonce ztratila. * Kdy jste tu prci zskala, novinm jste mimo jin ekla: Pepnout na Novu u ns doma neexistovalo." Pipomnlo mi to fotbalisty, kte se pi podpisu smlouvy ve Spart duuj, e do Slavie by nikdy neli. Ale u ns to tak opravdu bylo. Byla jsem vychovan ryze veejnoprvn. Od rna u ns hrl Radiournl, veer se koukalo na Udlosti. * Kdyby pila nabdka z Novy, odmtla byste? J si velmi vm toho, kde jsem te. * Nemte pocit, e zprvy na T a Nov se zase tolik neli? Myslm, e se li docela zsadn. Maj jin charakter, jinou clovou skupinu... Zpravodajstv veejnoprvn a komern televize se nedaj srovnvat (trochu rozilen). * Obma televizm jde pece o sledovanost. Ano, ale v ppad T ne za cenu bulvarizace zpravodajstv. Chceme pinet pedevm serizn, objektivn a vyven informace, kter jsou pro lidi dleit, nikoli zbavn. V rmci nov koncepce jsme vce poslili zahranin zpravodajstv. Nov vc clme na informace z regionu. Na divky funguje blzkost -to znamen, e je zajm pedevm to, co se dje u nich. Chpu to, protoe jako mal jsem ila v Bystici pod Lopenkem v podh Blch Karpat, v mal vesnice s osmi sty obyvateli. Bydleli jsme s babikou a ddekem, kte mli hospodstv: dv prasata, husy, kachny, perliky, krlky. * Umte podojit krvu? Umm. Mon bych sthla i krlka, ddekovi jsem u toho nkolikrt asistovala, ale asi bych nemla to srdce ho zabt. Pomhala jsem docela asto. Mon se na venkov jednou odsthuji. * Njak jsme to zamluvili - la byste do komern televize? Jak u jsem ekla, velmi si vm toho, kde jsem nyn. * I kdyby vm nabdli dvakrt tolik? Jsem tady opravdu spokojen. * A nabdka od komern televize nepila?
Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz 71

V minulosti u ano, byly dv, ob od celoplonch televiz, ale konkrtn bt nechci. *** Aneta Savarov (26) Vystudovala gymnzium v Uherskm Brod a pak Fakultu socilnch vd Univerzity Karlovy v Praze. Novinain se vnuje od estncti let. U na gymnziu pispvala do Mlad fronty Dnes. Pozdji pracovala jako modertorka zprv na nkolika rozhlasovch stanicch. V roce 2007 zaala pracovat na T 24. O ti roky pozdji pela do zpravodajsk televize Z 1, kde moderovala zprvy a vnovala se ekonomice. Od kvtna 2011 je zamstnna opt v esk televizi, od dubna 2012 moderuje hlavn zpravodajskou relaci Udlosti. Je svobodn. Foto popis| NA ROZTRHN. O modertorku zprv Anetu Savarovou mly dajn zjem i dal dv celoplon televize. Ona pr zstane vrn T. Jsem tu spokojen," k. Foto popis| HVZDA T. Aneta Savarov se zhy po sv premie v Udlostech stala jednou z tv veejnoprvn televize. Drobn thl brunetka dostv hromady dopis, hlavn od mu. Foto popis| U TABULE. Ve studiu Udlost jsou pr nejzrdnj dv vci - strm schody a technick zzem. Obas vypadne tec zazen, proto mme ty desky," k. Foto popis| JAKO MODELKA. Pzovn ped fotografy si vyzkouela u pi studiu na gymnziu (zde na letonm snmku pro asopis INSTINKT), tehdy pr televizn hvzdou bt jet nechtla, lkala ji drha pianistky. Foto autor| Foto: 1 Jakub Stadler, 2, 4 Tom Nosil, 3 archiv T

Pln znn zprv 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

72