Bulletin Advokacie 2015-01 & 02

obsah
BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015
Bulletin
advokacie
Bulletin advokacie vydv
esk advoktn komora v Praze
(I 66 000 777)
v agentue
, spol. s r. o.
www.impax.cz
asopis zapsan do Seznamu recenzovanch
neimpaktovanch periodik R.
Vychz 10x ron, z toho 2 dvojsla (1-2, 7-8).
Petisk povolen jen se souhlasem redakce.
Adresa redakce:
esk advoktn komora
Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1
telefon: 221 729 011, fax: 224 932 989
e-mail: bulletin@cak.cz, www.cak.cz
I: 66000777
DI: CZ 66000777
Redakce:
Pedseda redakn rady: JUDr. Petr Toman
fredaktor: JUDr. Pavel Blanick
Vkonn redaktorky: PhDr. Ivana Cihlov,
JUDr. Hana Rdlov
Tajemnice redakce: Eva Dvokov
Redakn rada:
JUDr. PhDr. Stanislav Balk,
prof. JUDr. Alexander Blohlvek, Dr.h.c.,
prof. JUDr. Jan Ddi,
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.,
prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc.,
JUDr. Vojen Gttler,
JUDr. Vladimr Jirousek,
JUDr. Ladislav Krym,
prof. JUDr. Zdenk Kuera, DrSc.,
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D.,
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.,
doc. JUDr. Pavel Mates, CSc.,
JUDr. Michal Mazanec,
Mgr. Robert Nmec, LL.M.,
prof. JUDr. Nadda Rozehnalov, CSc.,
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D.,
JUDr. Michal ilavsk
Objednvky pedplatnho zaslejte na adresu:
AK, Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1,
e-mail: dvorakova@cak.cz
Cena vtisku vetn dvojsel je 90 K,
zvhodnn ron pedplatn 850 K
krom potovnho, balnho a DPH. Advoktm
a advoktnm koncipientm se rozesl zdarma.
S reklamacemi pi problmech s distribuc
se obracejte na p Dvokovou, e-mail
dvorakova@cak.cz, tel. 221 729 045.
Inzertn sluby zajiuje agentura
IMPAX, spol. s. r. o. Objednvky inzerce
zaslejte na adresu agency@impax.cz,
ppadn volejte na tel. 244 404 555 nebo
na 606 404 953. Media kit a dal informace
naleznete na internetovch strnkch
www.impax.cz.
Cel znn kadho sla vychz t
na internetu (www.cak.cz). Pednm rukopisu
redakci vyjaduje autor souhlas se zveejnnm
tak na strnkch www.bulletin-advokacie.cz
a v prvnch informanch systmech
spolupracujcch s AK.
Toto slo vylo 13. 2. 2015 v nkladu
16 250 vtisk.
Oblka: vtzov Prvnka roku 2014
foto Boris Stojanov
Ilustran fota: Shutterstock.com
Tisk: Impax, spol. s r. o.
MK R E 6469
ISSN 1210-6348
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
vodnk
Martin Vychope: vodnk novoron ...................................................... 3
Aktuality
Novela zkona o advokacii Robert Nmec .............................................. 4
Jubilejn 10. galaveer Prvnka roku s humorem a ve velkm stylu
Ivana Cihlov ...................................................................................... 5
Z oslav prvnho Evropskho dne advokt Irena Schejbalov ................. 13
Rozhovor s novm viceprezidentem IBA JUDr. Martinem olcem ivac ... 14
Vzva advoktm: hledme osobnosti esk advokacie Petr Toman...... 16
Evropsk komise vyjdila uznn AK Martina Dolealov .................... 17
Aktuln v prvu Hana Rdlov ............................................................ 18
z prvn teorie a praxe

lnky
Zakzan ten a nebezpen situace na elektronickch
loitch dat Ivo Telec ........................................................................ 19
Analza praktickch dopad rozhodnut Soudnho dvora EU
ve vci Google Spain Jakub Mek, Jakub Harata ................................. 30
ast chyby pi podvn nvrh na zpis do veejnch rejstk
prvnickch a fyzickch osob Tom Plhal ........................................... 34
Vpov pro nadbytenost Ladislav Jouza............................................ 37
Institut Med-Arb a jeho uplatnn v eskch podmnkch
Martina Dolealov ............................................................................... 40
Krn zen advokt, soudc a sttnch zstupc aneb m se
vem stejnm metrem? Petr Motyka ................................................... 46
Z judikatury
Dodren podmnek dotace z fondu Evropsk unie .............................. 53
Vyivovac povinnost vi vnm studentm ...................................... 58
Z judikatury ESLP ............................................................................... 60
Z odborn literatury
Marta krov a kol.: Vzory rozhodnut a kon soud vech stup
v obanskm soudnm zen a v soudnm zen sprvnm vetn
zvltnch zen soudnch (Stanislav Keek)......................................... 62
J. Lask, J. Pokorn, Z. p, T. Doleil a kol.: Zkon o obchodnch
korporacch. Koment (Petr Lika) ...................................................... 62
J. Jelnek, T. Givna, J. Herczeg, J. Navrtilov, A. Sykov a kol.:
Trestn prvo Evropsk unie (Ivona Berkov) ......................................... 63
Lucie Jandov, Petr lauf, Jaroslav Svejkovsk: Pojitn v novm
obanskm zkonku. Koment. 2756-2872 (Martin Mikyska)............ 64
Petr Ritter: Brodyho testament (Stanislav Balk) ...................................... 65
Peetli jsme za vs Jan Mates............................................................. 66
Bulletin slovenskej advokcie pin ............................................... 69
z advokacie
Sloupek Karla ermka
MASO Z LENINA od eskch dodavatel aneb jak finlandizovat
prezidenta ......................................................................................... 71
Z esk advokacie
esk advoktn komora a rozkvt region Petr Mrzek ....................... 72
Z krn praxe Jan Syka ....................................................................... 74
Z jednn pedstavenstva AK icha ..................................................... 75
obsah
Novinky v ivotnm pojitn v roce 2015 Vlasta Palov ....................... 76
Ohldnut za sportovnmi hrami esk advokacie 2014 Bohuslav Sedlat..77
Pardubick kopaka 2014 Jan Najman................................................. 78
Tenist-advokti se seli opt v Marinskch Lznch Ladislav Jirsek... 79
Tenisov turnaj O Vnon pohr esk a slovensk advokacie
Karolna Mrzkov ................................................................................ 80
Z Evropy
prava bezhonnosti ve vybranch lenskch sttech EU
Kamila Hjkov .................................................................................. 81
Rozhovor se soudci ESLP Markem Villigerem a Aleem Pejchalem
Kamila Hjkov .................................................................................. 83
Zprva z kongresu UIA ve Florencii Martina Dolealov .......................... 84
informace a zajmavosti
Mli byste vdt
Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty
ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ........................................ 85
Evropsk vyhledva advokt a not .............................................. 86
Pozvnka na semine a pednky Jednoty eskch prvnk
v I. pololet 2015 ................................................................................ 87
Co je novho v metod CL/CP, neboli v tzv. prvu spoluprce,
u ns a ve svt? Eva Vakov, Lenka Pavlov, Anna Mrov .................... 88
Soudn a mimosoudn projednvn spor zprva z konference
Daniela Kovov ................................................................................. 90
Pozvnka na Prezidentsk pohr v tenise Radim Miketa ........................ 91
XI. konference o historii advokacie Ivana Cihlov ............................... 92
Pozvnka na 6. ronk Josefskho sympozia ve Ktinch ..................... 93
Pozvnka se semin o aktulnch otzkch insolvennho zen ........ 93
Z prvnick spolenosti
Symposion k 80. narozeninm Karla ermka Ivana Cihlov .............. 94
Nakonec
Prvnkovy zpisky Petr Hajn ............................................................... 96
Kresba Lubomra Lichho .................................................................. 97
Vte, e Stanislav Balk ....................................................................... 97
Obsah ronku 2014 ........................................................................... 98
Inhaltsverzeichnis ............................................................................ 103
Zusammenfassung/Summary ........................................................... 104
Table of Contents ............................................................................. 105
Instrukce
autorm
Ven autoi asopisu
Bulletin advokacie,
dme vs, abyste sv pspvky redakci
poslali pokud mono ve formtu programu
Microsoft Word (RTF nebo DOC), a to
nejlpe elektronickou potou na adresu
bulletin@cak.cz.
Texty:
Formt zaslanch pspvk by ml odpovdat
dkovn 1, psmo Times New Roman,
velikost 12. V dnm ppad nepouvejte
funkci Automatick slovn, Automatick
odrky ani dal speciln formtovn
textu. Odstavce oddlujte jenom enterem.
Vyznaovn v textu provdjte pouze tun
nebo kurzvou, v dnm ppad nepite
proloen, nepouvejte podtrhvn text ani
verzlky! Poznmky a vysvtlivky k textu tvote
vhradn pomoc funkcionality programu MS
Word Poznmky pod arou.
Tabulky:
Tabulkov daje formtujte pomoc tabultor.
Fotografie a obrzky:
Pokud k lnku chcete pipojit obrazov
podklady, zalete je zvl ve formtu JPG,
TIF nebo eps. Barevn fotografie by mly
mt rozlien nejmn 300 dpi pi velikosti,
v jak se budou reprodukovat, zaslan
portrtn fotografie by mly mt nejmn 400
x 500 pixel. Obrzky v dnm ppad
nevkldejte pmo do dokument!
Redakce uvt zejmna lnky kratho a
stednho rozsahu. K pspvku pipojte
vdy strun shrnut v rozsahu nejve
deseti dk. Citace a odkazy provdjte
dle platnch bibliografickch norem.
Ppadn vydan autorsk korektury se
provd elektronicky, e-mailem.
Ke kadmu pspvku dle pipojte
estn prohlen, e lnek nebyl dosud
publikovn
svoji barevnou portrtn fotografii
telefonick spojen
korespondenn adresu
rodn slo
bankovn spojen pro vyplacen honore
informaci o svm profesnm psoben,
ppadn akademick, pedagogick i
vdeck tituly
sdlen, zda jste pltcem DPH
Redakce si vyhrazuje prvo stylistickch,
jazykovch a technickch prav text.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vodnk
vodnk novoron
Stalo se pravidlem, e pedseda AK zahajuje nov kalendn rok svm vodnkem. Tto tradici chci dostt
i v letonm roce a krtce se ohldnu za rokem uplynulm
a upozornm na to nejdleitj, co ns ek v roce letonm.
Rok 2014 byl ve znamen dramatickch zmn zejmna na seku advoktnho tarifu. Vyvrcholil politick tlak
na zmnu pravy. Proveden zmna vak znamenala dramatick a nesystematick zsah do pravy prvnho postaven astnk civilnho procesu, kdy dolo k naruen jejich rovnosti. Tento zsah povauji za protistavn,
avak musm smutn konstatovat, e cel ada naich klient vitel, radji ustoupila demagogickm argumentm a v obav ped mediln dehonestac dala pednost
tomu, e radji zvila sv vdaje na prosazovn svch vitelskch prv nebo na jejich vymhn zcela rezignovala.
To je velmi patn signl pro zdrav ekonomick prostor
a s velkmi obavami sleduji dal vahy politik nad tm,
jak je zapoteb dle prvn postaven dlunk posilovat.
Opakovan apel advokacie na rznch rovnch nem douc dopad, a dokud se neozvou sami vitel a dokud se
nenajde politick sla, kter se bude zasazovat o prva vitel i o spravedliv proces, nebude zejm mon ekat npravu.
V uplynulm roce byly zahjeny legislativn prce za elem ppravy novho civilnho procesnho kodexu i novho
trestnho procesnho kodexu. Advokacie se iniciativn zapojila do tchto ppravnch prac a nepochybn ns v tto
oblasti ek hodn prce. Musm zmnit tak to, e pedWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
stavenstvo prbn pln sv zvazky ve vztahu k doporuenm CCBE na seku pojitn odpovdnosti advokta
za kodu vzniklou klientovi vkonem advokacie. V nsledujcm obdob se toti plnuj dal zmny a pravy smujc k tomu, aby zkladn pojistn limit inil pt milion korun. O prbhu vyjednvn a zmnch bude advoktn
veejnost samozejm v dostatenm pedstihu informovna.
V zvru roku tak pedstavenstvo pedloilo Ministerstvu spravedlnosti nvrh zkona o advokacii a s nm spojen nvrh novely zkuebnho du. Pevn doufm, e o nvrzch AK bude v nejbli dob zahjeno standardn
legislativn zen.
Nepochybn vtina z ns zaznamenala tak vznamn personln zmny v pedstavenstvu, nebo dosavadn
mstopedseda JUDr. David Uhl byl jmenovn stavnm
soudcem a na jeho msto v pedstavenstvu byl kooptovn
JUDr. Ji Veteka.
Navzdory boulivmu vvoji vnitrosttnmu jsme naopak zaznamenali spchy na poli mezinrodnm, nebo
bval pedseda AK JUDr. Martin olc se stal viceprezidentem IBA, kter je nejvt a celosvtovou mezinrodn organizac prvnk, a JUDr. Antonn Mokr se stal tetm viceprezidentem Evropsk rady advoktnch komor
(CCBE), co znamen, e za ti roky by ml stanout v ele evropsk advokacie. Pestoe to ada advokt vnm
spe lhostejn, znamen to nejen ocenn osobnch kvalit jmenovanch, ale tak to, e esk advokacie je v evropskm i celosvtovm mtku povaovna za modern a stabiln advokacii.
V letonm roce plnuje AK dstojn oslavit 25. vro obnoven nezvislosti, kter je plnovno na z letonho roku a mlo by bt vyvrcholenm letonho stavovskho
ivota, piem nemohu nezmnit i to, e spn celojustin sout Prvnk roku je letos podna ji po dest,
co tak pedstavuje mal jubileum svho druhu.
Z ve uvedenho lze seznat, e legislativn i stavovsk ivot je bouliv a intenzivn a neodpustm si postesknut nad tm, e si ada mch koleg na rznch setknch stuje na to, e nemaj informace o innosti Komory,
e Komora nic nedl, e jen plat pspvky, a sv zvry vyvozuj bez toho, ani by si na webovch strnkch i
v Bulletinu advokacie zjistili podrobnj informace.
V roce 2015 vm vem peji hodn zdrav, tst a profesnch i osobnch spch.
JUDr. MARTIN VYCHOPE, pedseda AK
aktuality
BUL LET
BULLETIN
L IN ADV
LE
AD
ADVOKACIE
D OKA
A C IE 11-2/2015
2// 2 015
2/2
Novela zkona o advokacii

VE DNECH 9. A 10. PROSINCE 2014
SE KONALA 13. SCHZE PEDSTAVENSTVA
AK. PODROBN ZPIS Z JEDNN
PEDSTAVENSTVA NAJDETE NA STRNKCH
WWW.CAK.CZ V RUBRICE AKTUALITY.
Jednm z nejdleitjch bod

jednn pedstavenstva bylo konen schvlen nvrhu novely zk.
. 85/1996 Sb., o advokacii, kter
AK nsledn pedloila ministryni spravedlnosti. Pedmtem
nvrhu novely je zejmna zaveden novch krnch opaten, jako
je odejmut knihy o prohlen
pravosti podpisu, doasn zkaz
sprvy cizho majetku, zaveden a prava podmnek pro vkon funkce advoktnho kolitele spovajc v tlet prvn
praxi, omezen potu advoktnch koncipient na jednoho
kolitele a zmna advoktnch zkouek.
Nvrh novely zkona o advokacii byl projednvn na pedstavenstvu opakovan, o em byla advoktn veejnost prbn informovna. Na listopadovm jednn pedstavenstvo projednalo a schvlilo nvrh novely s tm, e si vydalo stanovisko kontroln rady, krn komise a odvolac krn
komise k bodu 13, kter obsahuje novelu 19 tkajc se
konfliktu zjm, resp. tzv. informovanho souhlasu.
Podstatou tohoto bodu novely je zmocovac ustanoven,
kter by umonilo Komoe upravit stavovskm pedpisem
ppady, kdy by advokt nebyl povinen odmtnout poskytnut prvnch slueb v ppadech uvedench v odst. 1 psm. a)
a c), pokud s tm vyslov souhlas vechny osoby, jejich
prva a oprvnn zjmy mohou bt jednnm advokta doteny; to neplat, jde-li o zastupovn v zen ped soudy
a jinmi orgny.
Kontroln rada na svm zasedn schvlila nvrh novelizace 19 bez nmitek. Krn komise a odvolac krn
komise vak nedosply k jednotnmu stanovisku s tm,
e vtina len odvolac krn komise povaovala za pijatelnou zmnu ustanoven pouze v rozsahu 19 odst. 1
psm. c). Pokud jde o ppady uveden pod psmeny a) a b),
nezaujala jednotn nzor, kdy uvedla, e v tchto ppadech by ppadn dohoda zastnnch patrn zakldala
soulad ve vli zastnnch subjekt, a tud by se nejednalo o konflikt zjm a problm by bylo mon eit vkladem.
Nzory na tuto otzku se v pedstavenstvu, stejn jako v ir advoktn veejnosti, zsadn li podle toho, jakmu typu
praxe se jednotliv advokti vnuj. Advokti, kte vykonvaj advokacii ve vtch advoktnch kancelch, se s otzkou
konfliktu zjm stetvaj pedevm pi obchodnch transakcch v oblasti bankovnho financovn nebo fz a akvizic, kdy
jejich klienty jsou velk obchodn spolenosti. V tchto transakcch se potenciln konflikty zjm vyskytuj astji a udlen tzv. informovanho souhlasu se jev jako pijateln een
v ad zahraninch jurisdikc. Na druhou stranu pro advokty, kte se vnuj pevn civiln sporov agend, je monost
tzv. informovanho souhlasu v praxi tko pedstaviteln.
Vzhledem k rozdlnm nzorm byl nakonec na pedstavenstvu pijat kompromisn protinvrh, podle kterho bude
monost udlen informovanho souhlasu omezena na ppady uveden v 19 odst. 1 psm. c), tj. v ppad, kdy advokt
m o jinm klientovi nebo o bvalm klientovi informaci,
kter by mohla toho, kdo o poskytnut prvnch slueb d,
neoprvnn zvhodnit.
Mgr. ROBERT NMEC, LL.M.,
len pedstavenstva AK
inzerce
CITRON C4 CACTUS
CITRON
C4 Cactus FEEL 1.2 PureTech 82
Operativn leasing pro soukrom osoby
5399 K/msc
Vhody operativnho leasingu, nejen pro advokty

Vy jezdte, my se starme
Vbr vozu je jen na vs
Jezdte stle v novm
Nulov akontace, platte pouze msn spltky
Pojitn je v cen
Informujte se u ns o novm produktu RELAX
AUTA MOTOL s.r.o.

Za Opravnou 1, Praha 5 Motol
PoP: 8.0018.00
So: 9.0015.00
TEL.: 234 096 630

WWW.CITROEN-PRAHA.CZ
aktuality
JUBILEJN DEST
GALAVEER PRVNKA ROKU
s humorem a ve velkm stylu
OPRAVDU VE VELKM STYLU, V NEJVTCH PROSTORECH HLAVNHO MSTA KONGRESOVM
CENTRU PRAHA, SE 30. LEDNA 2015 KONAL JUBILEJN, JI DEST GALAVEER CELOJUSTIN
SOUTE PRVNK ROKU. DO VELKHO SLU, DO DALCH SALONK A FOYER S NDHERNM
VHLEDEM NA OSVTLEN PRASK HRAD SE ZCELA POHODLN VEEL ZATM NEJVT POET
PRVNK VECH PROFES V HISTORII GALAVEER VCE NE DVA TISCE DV ST.
ylo opravdu milm pekvapenm, e i v tak velkch

rozmrech ml slavnostn galaveer pjemnou
a uvolnnou atmosfru a e, a to pedevm, oplval humorem a krsnou hudbou. Ji vodn advoktn hymna, kterou jej autor, Boris Urbnek, napsal na motivy jednoho z dl slavnho advokta a hudebnka
Jana Nepomuka Kaky, zaznla letos netradin, toti iv,
v podn esovho kvintetu student Prask konzervatoe.
Na pdiu samozejm nemohli

nevystoupit a krtce nezavzpomnat dv pomalu ji legendrn
osobnosti otec zakladatel
Mgr. Miroslav Chochola, pedseda pedstavenstva vydavatelstv EPRAVO.CZ, kter
sout vymyslel a uspodal
dne 15. listopadu 2005 v budov spolenosti Mercedes
Benz Forum v Praze na Chodov jej prvn ronk, tehdy
s pouhmi temi sty hosty,
a JUDr. Vladimr Jirousek,
tehdej pedseda esk
advoktn komory, kter
souti a galaveerm vtiskl
dnen podobu a je autorem
statutu soute.
aktuality
Dest ronk Prvnka roku byl vyhlen v kvtnu 2014
v deseti kategorich sedm z nich bylo odbornch a ti speciln (Pro bono, Talent roku a Prvnick s slvy). Tradin
ceny, sklenn plastiky sv. Yva, patrona vech prvnk, z dlny
akademick malky JUDr. Kvty Slavkov a umleckho skle Alee Loinskho, si letos odneslo sedm mu a ti eny.
Do Prvnick sn slvy byl uveden pedseda stavnho soudu
JUDr. Pavel Rychetsk.
Krom t mladch prvnk, kterm porota udlila finann
ocenn v kategorii Talent roku, udlaly na pdiu bhem slavnostnho galaveera radost pjemcm jet dva eky prvn
ve vi 150 tisc korun pedala advoktn kancel Havel, Holsek & Partners Nadaci VIA, druhm ekem ve vi 30 tisc korun podpoila esk advoktn komora studenta prv Jakuba
Drpala, autora knihy o advoktu Kamillu Reslerovi.
K vborn atmosfe pispl nepochybn modertor galaveera Ondej Brzobohat, kter sice pli nevdl, co ty
houfy cizch slov a prvnickch termn, je te, znamenaj, ale
jakmile sedl ke klavru anebo zaal improvizovat, byl sl jeho.
Tento charismatick muzikant si sl zskal okamit, jakmile zaal hrt melodii z oblbenho americkho serilu o advoktovi
Perrym Masonovi. A ke spolen hudebn produkci dokonce
dokzal pemluvit i ti laurety ceny svatho Yva.
let chozen do hodin klavru zroil spolupreludovnm znm

psn Skkal pes pes oves, kter v podn obou protagonist
zaznla v jazzov prav.
A doslova spolenou e toti sloventinu, nael Ondej

Brzobohat, syn slovensk hereky Hany Gregorov, s vtzkou Talentu roku, exekutorskou kandidtkou Katarnou Maisnerovou mlad, jej maminka, znm exekutorka, je rovn Slovenka. Po krtk slovensk konverzaci a krtkm Katarnin
zdrhn spojili sv hlasy v duetu v krsn slovensk psni Ak
nie si moja z filmu Fontna pre Zuzanu.
Hned vtz prvn vyhlaovanho oboru Obansk prvo,
soudce Nejvyho soudu JUDr. Petr Vojtek, se chopil klarinetu
a stihl si s Ondejem Brzobohatm slavnou beatlesckou pse All My Loving. Dokonce i pedseda AK Martin Vychope
se dal strhnout k vyprvn a prozradil na Vojtka jeho studentskou pezdvku Fakr. Jak vysvtlil, kdy se se spoluky pozd k rnu vracvali z knihovny na kolej, vdali Vojtka za oknem
pokoje vlncho se pi he na jeho oblben nstroj. Nejvt aplaus celho slu si ale doktor Vojtek vyslouil, kdy na otzku
modertora, na co tenkrt za studi balil holky, odpovdl, e
na znalost judikatury.
Pod dozorem prv zskan plastiky svatho Yva se dal
ke spolen hudebn produkci pemluvit i vtz kategorie Prvo
informanch technologi advokt Josef Dont. Dvnch osm
Za to, e jubilejn galaveer Prvnka roku se opravdu

vydail, je ale teba podkovat i partnerm obou poadatel, esk advoktn komory a spolenosti EPRAVO.CZ.
AK pak jmenovit dkuje spolenostem: WI-ASS R,
pojiovacmu makli, UniCredit Bank, SynopsIS, Generali Pojiovn, Expobank CZ, firm BLAEK PRAHA, nakladatelstv Wolters Kluwer, Renomia, pojiovacmu makli, firm Matjovsk, ATLAS consulting, DeLonghi Praga
a Praetor Systems.
Sestih z celho galaveera a fotogalerie je jako tradin

k dispozici na webovch strnkch Prvnka roku
www.pravnikroku.cz.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Ceny svatho Yva za rok 2014 zskali:
V oboru Obansk prvo (hmotn, procesn) JUDr. Petr

Vojtek, soudce Nejvyho soudu a pedseda jeho sentu
specializovanho na spory o nhradu kody, za dvouletou
odbornou a organizan koordinaci prac na metodice pro odkodovn jmy na zdrav podle novho obanskho zkonku.
Podle Vojtkovch slov se na vytven metodiky podlela ada
dalch koleg, kterm cena tak pat. Jak dodal, i pes toto
ocenn nen metodika zcela hotov, take prce na n zstv
dl soust jeho profesnho ivota.
V kategorii Trestn prvo (hmotn, procesn) JUDr. Ji

Csa, advokt z st nad Labem, pedseda vboru AK
pro trestn prvo, kter cel svj profesn ivot zasvtil jako
obhjce trestnmu prvu a za advoktn stav se podl i na tvorb
novch trestnprvnch pedpis. Svj smysl pro humor dosvdil, kdy si s Ondejem Brzobohatm odmtl zazpvat, protoe m zkonnou mlenlivost.
V kategorii Prvo informanch technologi JUDr. Josef Dont, LL.M., advokt partner advoktn kancele
Rowan Legal, pedn odbornk v oblasti prva informanch
a komunikanch technologi. K jeho specializaci pat zejmna
outsourcing, cloud computing (pro obyejn smrtelnky, a dokonce i pro obyejn prvnky zcela nesrozumiteln pojmy),
dle elektronick dokazovn i kybernetick bezpenost.
V oboru Prvo duevnho vlastnictv JUDr. Veronika

Kesanov, Dr., dlouholet advoktka a od roku 2010
soudkyn Mstskho soudu v Praze, kde rozhoduje autorskoprvn spory, spoluautorka autorskho zkona a pravy licenn smlouvy v novm obanskm zkonku. V loskm roce
se dostala do povdom i ir laick veejnosti excelentnm vedenm sporu prezidentsk kancele s jednm bvalm zamstnancem, ve kterm se j podailo dovst zastnn strany
ke smru.
V oboru Obchodn prvo Mgr. Tom Doleil, LL.M., Eur.,

Ph.D., advokt a spolenk AK JK v Praze. len rekodifikan
komise Ministerstva spravedlnosti k zkonu o obchodnch korporacch, kter se aktivn podlel na jeho pprav, spoluautor komente k zkonu, na zvr svho podkovn vem kolegm
i rodin ocenil, e ani rekodifikace a znik obanskho zkonku
nepimla organiztory soute ke zruen tto kategorie.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
aktuality
V kategorii Sprvn prvo zskal cenu svatho Yva

prof. JUDr. Petr Prcha, CSc., soudce Nejvyho sprvnho soudu a dlouholet vedouc katedry sprvn vdy
a sprvnho prva Prvnick fakulty Masarykovy univerzity v Brn.
Sv ocenn chpe profesor Prcha podle svch slov pedevm jako ocenn dvou instituc Nejvyho sprvnho
soudu a brnnsk prvnick fakulty a jejich snahy kultivovat
veejnou sprvu. ednk by ml bt chloubou nroda a sttu, prohlsil.
V kategorii Pro bono JUDr. Tom Durdk, soudce

Mstskho soudu v Praze, mnohalet spolupracovnk
a od roku 2012 viceprezident Blho kruhu bezpe, kter
nabz poradenstv a pomoc obtem trestnch in. Ped
lety se doktor Durdk prv za Bl kruh bezpe vznamn podlel na pprav souboru novel na pomoc obtem domcho nsil.
A dosud cenu Pro bono zskali vdy jen advokti i advoktn koncipienti, ale Durdkova mnohalet dobrovolnick innost
je dkazem, e bezplatn pomoci potebnm se me vnovat
i soudce, ani by se zpronevil sv profesi.
V oboru Obansk a lidsk prva a prvo stavn

JUDr. Ivana Jan, bval soudkyn stavnho soudu R
a v letech 2002-2004 soudkyn ad litem Mezinrodnho
trestnho tribunlu pro bvalou Jugoslvii v Haagu.
Doktorka Jan, kter se vraznmi disentnmi stanovisky
vymezila vi vtin plna S pi rozhodovn o prezidentsk
amnestii a v zen o alob proti prezidentu republiky v roce
2013, ve sv ei zdraznila, e stavn soud mus chrnit nikoliv jen lidsk prva, ale demokracii jako takovou. Soudce, kter
soud, je podle slov tto pikov soudkyn zrove i sm souzen advokty, veejnost...
V kategorii Talent roku zskala 1. msto, plastiku svatho Yva a ek na sto tisc korun od esk advoktn komory JUDr. Katarna Maisnerov ml., exekutorsk kandidtka Exekutorskho adu v Praze 8, za prci nazvanou
Rovnost astnk v exekunm zen v roce 2014. Jako
ji tradin ji Bulletin advokacie uveejn v sle ti.
Na snmku je vtzka v rozhovoru s ministryn spravedlnosti
a svoji bvalou pedagokou profesorkou Helenou Vlkovou, zatmco spolupedvajc pnov dlaj kavalry ek dr pedseda AK Martin Vychope, kytici pak editel Saxo Bank pro
esko, Slovensko a Maarsko Pavel Drahotsk.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Vtzov soute
PRVNICK S SLVY
JUDr. Pavel Rychetsk,
pedseda stavnho soudu R
OBANSK PRVO
JUDr. Petr Vojtek,
soudce Nejvyho soudu R
TRESTN PRVO
JUDr. Ji Csa,
advokt a spolenk AK v st nad Labem
OBCHODN PRVO
Mgr. Tom Doleil, LL.M., Eur., Ph.D.,
advokt a spolenk AK JK v Praze
PRVO INFORMANCH TECHNOLOGI

JUDr. Josef Dont, LL.M.,
advokt a partner advoktn kancele Rowan Legal
PRVO DUEVNHO VLASTNICTV

JUDr. Veronika Kesanov, Dr.,
soudkyn Mstskho soudu v Praze
SPRVN PRVO
prof. JUDr. Petr Prcha, CSc.,
soudce Nejvyho sprvnho soudu R
OBANSK A LIDSK PRVA A PRVO STAVN

JUDr. Ivana Jan,
bval soudkyn stavnho soudu R
OCENN PRO BONO

JUDr. Tom Durdk,
soudce Mstskho soudu v Praze
TALENT ROKU
1. msto
JUDr. Katarna Maisnerov ml.,
exekutorsk kandidtka Exekutorskho adu
v Praze 8
2. msto
Mgr. Vt Kka,
advoktn koncipient v AK JUDr. Jaroslavy Kalendov
v Brn a intern doktorand PF MU Brno
3. msto
Mgr. Vojtch Mihalk,
advoktn koncipient v AK Mgr. Petra Houviky
v Beclavi
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Do Prvnick sn slvy uvedl losk lauret, advokt

JUDr. Jan Bro, JUDr. Pavla Rychetskho, pedsedu
stavnho soudu R.
Ten podle svch slov pokld za velkou est, e se dostal
do spolenosti prvnho pedsedy stavnho soudu Zdeka
Kesslera (byl uveden do Prvnick sn slvy In memoriam
v roce 2006) a Otakara Motejla (laureta z roku 2009).
Uvolnn atmosfra jubilejnho galaveera dokonce zpsobila, e vdy korektn doktor Rychetsk vyprvl rozkonou historku o tom, jak vlastn kvli nmu a jeho slibu manelce, e
nepjde do vldy, v roce 1998 prezident Vclav Havel a prv
Otakar Motejl, (tehdy pedseda Nejvyho soudu), tak pln nedodreli
zkon. Aby se doktor Motejl mohl
msto Rychetskho stt okamit
ministrem spravedlnosti, i kdy jako
soudce ml jet ti msce setrvat
v talru, Vclav Havel nael zapomenut v kapse Motejlv rezignan
dopis, datovan ped temi msci
aktuality
A krom tch, kte bhem galaveera z pdia
odeli se sklennou plastikou svatho Yva, nkolik dalch astlivc zskalo alespo eky.
K nim patili v prv ad dva mlad prvnci, kte obsadili
2. a 3. msto v kategorii Talent roku. Vichni soutc museli
vypracovat autentickou psemnou prci odbornou i literrn,
s justin tematikou. V tomto ronku se jich odborn porot
selo tiadvacet!
Zatmco prvn cenu vtzi tto kategorie ve vi 100 000 korun vnuje esk advoktn komora, cenu druhou a tet ve vi
50 000 korun a 25 000 korun vnuj dohromady Notsk komora, Soudcovsk unie, Exekutorsk komora a Unie podnikovch
prvnk. Ceny v tto kategorii tradin pedv ministr i ministryn spravedlnosti, kte tak Prvnkovi roku poskytuj svoji ztitu.
Druh msto v kategorii Talent roku a ek na 50 tisc

korun letos zskal Mgr. Vt Kka, advoktn koncipient v AK
JUDr. Jaroslavy Kalendov v Brn a intern doktorand Prvnick fakulty MU, za prci nazvanou Jak mysl soudce?
Krtk zamylen nad mylenm soudc a monostmi, jak
toho vyut. teni Bulletinu advokacie ji najdou v sle tyi.
Na snmku sleduje krtk Kkovo vystoupen (srdce publika
si zskal svoj poznmkou, e u m hlad, a proto nebude zdrovat) ministryn spravedlnosti Helena Vlkov, ek dr nov
zvolen prezident Notsk komory Mgr. Radim Neubauer;
vedle nho stoj prezidentka Soudcovsk unie Mgr. Daniela
Zemanov a marketingov editel spolenosti Atlas Consulting
Ing. Lubomr Bro.
Mgr. Petra Houviky v Beclavi, za prci Siln a slab

strnky volebn kampan v prvnm du R, kter bude
uveejnna v BA slo pt.
Na snmku pomh magistru Mihalkovi s drenm eku prezidentka Unie podnikovch prvnk JUDr. Marie Brejchov, vedle n vlevo stoj viceprezident Exekutorsk komory Mgr. Michal
Rud spolen s ministryn Vlkovou. Od pana Mihalka vpravo
pihlej obchodn manaerka spolenosti SynopsIS Ing. Jana
rotov a zstupkyn pedsedy pedstavenstva spolenosti
Consulting Company Novasoft Iva Moravcov.
Charitativn symbolick ek na nejvy stku veera 150 tisc korun pedal partner advoktn kancele
Havel, Holsek & Partners Mgr. Vclav Audes vkonnmu
editeli Nadace VIA Ing. Jimu Brtovi (na snmku vpravo).
Jak vysvtlil Ing. Brta, penze pjdou na nkter z jejich projekt podporujcch rozvoj mstnch komunit a obansk spolenosti.
Posledn ek na 30 tisc korun zskal z rukou pedsedy AK JUDr. Martina Vychopn jako ocenn sv vynikajc knihy o obhjci K. H. Franka Kamillu Reslerovi sympatick student Prvnick fakulty UK Jakub Drpal.
Nsledn autogramida, kter probhala bhem veera
v jednom z foyer, mla velk spch, a na knihu vydanou nakladatelstvm Auditorium (jej recenzi pinesl BA v . 11/2014), se
dokonce stla i fronta.
Na tetm mst se umstil a ek na 25 tisc korun

zskal Mgr. Vojtch Mihalk, advoktn koncipient v AK
10
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Po pedn vech cen a ek ale zbava plynule pokraovala

a to v opravdu velkorysch prostorch, kde ani chvilku nehrozilo prodrn tlo na tlo. Mon to nen fair
srovnn, ale i hotel Clarion, Top Hotel i brnnsk Bobbycentrum, a samozejm i krsn, ale spe komorn prostory brnnskho hotelu International, kter hostily losk
galaveer Prvnka roku, blednou ve srovnn se vzdunm,
prostornm tpatrovm foyer Kongresovho centra
Jet ped ochutnnm pichystanch dobrot ale bylo
samozejm nutn pogratulovat vtzm.
Kdo m radji men prostory a tak jazz, soul i funk,

mohl se uchlit do Severnho slu, kde hrla skupina Rhytm
Desperdos, veden Borisem Urbnkem, spoluautorem
advoktn hymny, kter jako vdy zasedl ke klvesm
ppadn vyhledat Komorn sl s tradin brnnskou cimblovou muzikou Ponava.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
11
aktuality
Vrcholnm zitkem pak byl koncert skupiny Olympic skvl muzika i nezapomenuteln texty zrove. Toho vyuil
vynikajc a nestrnouc Petr Janda k tomu, e nkter sti svch slavnch hit nechal zpvat publikum.
A kdy koncert Olympiku

skonil, noc byla jet mlad.
Co je lepho, ne pokraovat
u vna s pteli
nebo se pjemn pobavit dokonce i s protivnkem

z opan strany soudn sn?
Komu by se
chtlo odchzet?
Ale s pusou na cestu
se nad rnem dom
vyr jist lpe.
Tak zase za rok, v lednu 2016 v Brn!

PhDr. IVANA CIHLOV
Foto BORIS STOJANOV, JAKUB STADLER a DAN FARKA
12
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Z oslav prvnho Evropskho

dne advokt
CCBE (RADA EVROPSKCH ADVOKTNCH
KOMOR) INICIOVALA V LOSKM ROCE
ZALOEN NOV TRADICE EVROPSKHO
DNE ADVOKT, JE PIPADNE VDY
NA 10. PROSINEC, KTER JE ZROVE
MEZINRODNM DNEM LIDSKCH PRV.
lem Evropskho dne advokt je upoutat na celoevropsk rovni pozornost k aktuln prvn
problematice a zrove vyzdvihnout a zdraznit roli advokta a jeho zsadn lohu pi ochran prv klienta.
Tma prvnho Evropskho dne advokt bylo, krom dalho,
jak jsme ji na webu i v BA informovali, zameno na ochranu mlenlivosti advokta.
esk advoktn komora u pleitosti Evropskho dne
advokt, krom osvtov innosti ve stavovskm i odbornm tisku a vystoupen v celosttnch mdich, uspodala dne 10. 12. 2014 v prostorch sdla poboky esk advoktn komory v Brn meziresortn diskusn frum. Odborn
diskuse se mla zamit zejmna na zsady mlenlivosti
v komunikaci mezi advoktem a klientem, ochranu mlenlivosti v souvislosti s domovnmi prohldkami a prohldkami jinch prostor, v nich je vykonvna advokacie a pi
jinch konech, v nich je ohroena mlenlivost advokta
o vech skutenostech, o nich se dozv v souvislosti s vkonem advokacie.
Diskusnho setkn se krom advokt zastnili lenov
pedstavenstva esk advoktn komory, lenov volench a
poradnch orgn AK a vrchn sttn zstupce v Olomouci JUDr. Ivo Itvan. Dle byli ptomni i zstupce tvaru
odhalovn korupce a finann kriminality Sluby kriminln
policie a vyetovn Policie R a prvnk Komory daovch
poradc.
Jednn mlo velmi konstruktivn atmosfru. Po zahjen pedsedou esk advoktn komory, JUDr. Martinem
Vychopnm, jen seznmil ptomn se smyslem zaveden
Evropskho dne advokt, a pednesen pspvku JUDr. Ireny Schejbalov, editelky poboky AK v Brn, tkajcho
se statistiky domovnch prohldek a prohldek jinch prostor
u advokt za lta 2012-2014, se ujal slova JUDr. Jan Bro,
pedseda vboru zkonn advoktsk mlenlivosti, a otevel
diskusi k tmatu odposlech podle 88 tr. .
Vichni zastnn se shodli na jednoznanm zvru, e
ochrana mlenlivosti je ochranou prv klienta, piem mlenlivost advokta je a mus bt garantovna nleitou zkonnou pravou. Smyslem pravy ochrany mlenlivosti formou
asti zstupce Komory pi domovn prohldce i prohldce
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Konferenci zahjil pedseda

AK Martin Vychope.
jinch prostor u advokta, obsaen v trestnm du a zkonu o zvltnch zench soudnch, nen ochrana advokt,
nbr jejich klient. Naizovn domovnch prohldek a prohldek jinch prostor by se mlo dt jen v odvodnnch ppadech, kdy je podezelm z pchn trestn innosti advokt, a mus se ve vech fzch trestnho zen dsledn dbt
na dodrovn zkonn pravy spojen s tmto zsahem
do prv advokta a potamo jeho klient. Ochrana mlenlivosti je nezbytn soust spravedlivho procesu.
Mstem vkonu advokacie nen jen sdlo i poboka advokta, ale veker prostory, v nich advokt provozuje
innosti, je svm obsahem jsou vkonem advokacie. Mezi takov prostory lze adit i elektronick loit dat, nebo se jedn o skutenosti podlhajc zkonn povinnosti mlenlivosti.
Zvrem se astnci diskusnho fra shodli na vhodnosti a elnosti pokraovn obdobnch setkn a vmny vzjemnch poznatk a informac, nap. i formou spolenho
semine.

Nsledujc den se v souvislosti s Evropskm dnem advokt konalo rovn na poboce esk advoktn komory
v Brn promtn televiznho filmu Ex-offo, pojednvajcho o obhjci K. H. Franka, advoktovi JUDr. Kamillu Reslerovi. Promtn filmu bylo spojeno s odbornou pednkou
autora knihy studenta PF UK Jakuba Drpala Posluen
zkon sv zem a svho stavu o K. Reslerovi.
JUDr. IRENA SCHEJBALOV,
editelka poboky AK v Brn
13
aktuality
Rozhovor s novm viceprezidentem IBA
JUDr. Martinem olcem

DNE 23. JNA 2014 BYL
JUDr. MARTIN OLC, VZNAMN
PRASK ADVOKT A EXPEDSEDA
ESK ADVOKTN KOMORY,
ZVOLEN NA VRON KONFERENCI
MEZINRODN ADVOKTN KOMORY
(IBA) V TOKIU VICEPREZIDENTEM
TTO NEJVT CELOSVTOV
PRVNICK ORGANIZACE,
KTER SDRUUJE VCE NE 200
ADVOKTNCH KOMOR A PES 55
TISC JEDNOTLIVCH ADVOKT.
PI TTO PLEITOSTI PODAL
BULLETIN ADVOKACIE Dr. OLCE
O ROZHOVOR.
Jak probh souboj o takto vznamn post, pane

doktore?
Nejdv zkusm popsat, co o volb kaj pravidla stanovy

IBA a provdc pedpis. Kandidta mus nejprve navrhnout
dv osoby k tomu oprvnn. Takovmi osobami jsou nrodn komory a nkte volen funkcioni IBA. Vichni takto navren kandidti mus nsledn zpracovat psemn program
a pedloit jej zhruba desetilenn nominan komisi. Ta si
pak kadho z kandidt pozve na slyen, na nm m uchaze program vysvtlit a zodpovdt otzky len komise. Nakonec komise doporu ke zvolen jednoho nebo vce
kandidt. Stalo se vak, e komisi nepesvdil dn z kandidt a ta dn doporuen k volb nevydala. Ti kandidti, kte neobdr doporuen nominan komise, ztrc postaven kandidta, ledae se
nechaj navrhnout znovu, tentokrt u nikoliv dvma,
ale pti oprvnnmi osobami. Mezi kandidty tmi, kter doporuila nominan komise, i tmi, kte
se nechali znovu navrhnout pak zvol tajnou volbou Rada
IBA, co je nejvy orgn IBA, tvoen zstupci vce ne 200
lenskch komor a zstupci individulnch len.
K tomu je ale zapoteb si uvdomit dv vci, kter s psanmi pravidly nesouvis.
Jednak je teba mt na pamti, e vrcholn funkce v IBA
jsou v uritm smyslu funkcemi politickmi, a tak soubn s postupem podle pravidel probhaj jednn o podpoe,
vznikaj a rozpadaj se koalice atd. Tm chci ci, e do volebnho souboje v rmci IBA me jen st vstoupit nkdo,
kdo v IBA psob jen krtce a v zjmech jednotlivch len
Rady se pli neorientuje.
Druhou vc je, e v rmci vrcholnch funkc v IBA tradin existuje nco, emu se anglicky k ladder system,
14
kejme tomu esky teba princip ebku. Spov v tom,

e spn generln tajemnk se zpravidla stv viceprezidentem a ten, pokud ve funkci nezklame, prezidentem. Smyslem principu ebku je zachovn kontinuity a lep pprava budoucch prezident pro svoji prci. Ten, kdo nastupuje
do prezidentsk funkce, v, jak projekty zaali jeho pedchdci, jak rozhovory vedli, co komu slbili. Jde o pravidlo
nepsan a rozhodn nikoliv bezvjimen. Ale mn to systm vbru, protoe opravdu tvrd bitva se vtinou odehrv jen o tu nejni ze t vedoucch funkc, tedy o funkci generlnho tajemnka. Tak tomu bylo i tentokrt, a zatmco
o post generlnho tajemnka probhal lt boj, j byl do sv
funkce zvolen bez protikandidta.
Vrcholn veden IBA tvo prezident, viceprezident

a generln tajemnk (co je funkce, kterou jste
zastval od ledna 2013 a do konce loskho roku).
Kdo budou Vai kolegov v novm funknm obdob
a jak si rozdlte kompetence? Jinak eeno, co
vlastn dl viceprezident IBA?
Nejprve jmna: prezidentem IBA se pro nejbli dva roky stal

vznamn americk advokt David Rivkin, generlnm tajemnkem bude brazilsk prvnk a bval prezident AIJA (Mezinrodn asociace mladch advokt) Horacio Bernardes Neto.
Stanovy IBA, kter se formln nazvaj stavou, urit dlen funkc pedpokldaj napklad jako generln
tajemnk jsem odpovdal za regionln innost. Tak jsem
ml jaksi dozor nad dodrovnm pravidel, teba
pi volbch, jednn Rady, nebo pi vyizovn stnost, smujcch proti lenm IBA. A jako viceprezident samozejm zastupuji prezidenta tam, kde neme bt osobn.
Ti vrcholov pedstavitel IBA ale pedevm tvo tm, kter pracuje pro prezidenta a pod jeho velenm. Chtlo by se mi sice ci, e pi jednn s OSN
neme bt hlavn osobou nikdo jin ne generln tajemnk, ale to berte spe jako vtip.
A do tetice krom kol vyplvajcch ze stanov a tmov prce na podporu prezidenta m kad z pedstavitel IBA i nkolik vlastnch priorit.
Na co byste se Vy sm ve sv prci ve funkci

viceprezidenta IBA chtl soustedit? Jak tmata i
oblasti Vy sm povaujete za nejdleitj?
Na to se ned odpovdt jednodue. Pedevm je teba

rozliit mezi tmaty, tkajcmi se vztah mezi IBA a zbytkem svta, a tmi, kter se tkaj chodu IBA a slueb, kter
poskytuje svm lenm.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
aktuality
Na vnj front je kol bezpoet. Na prvn pohled by se

zdlo, e prvnmi tmaty a otzkami vldy prva se zabv
mnoho instituc, ale nsledn zjistte, e krom obecnch
proklamac se toho mnoho konkrtnho nestalo. Napklad
jedna nae pracovn skupina se zabv vlivy klimatickch
zmn na globln stav lidskch prv a vldy prva. Jin e praktick otzky, vztahujc se ke korupci v justici, dal
obchodovn s lidmi, jin tlaky na tet svt vznikajc v dsledku daovho plnovn. A pokud se ptte na nkter
tma, kter je mi blzk, tak te jsme teba ustavili skupinku, aby analyzovala nejnovj hrozby nezvislosti advokacie napklad v Maarsku.
kol uvnit je tak mnoho m oblben tma je penesen sti innosti IBA na internet. O tomto tmatu jsem u
v mdich mluvil a nechci se opakovat. Ale pro IBA je vznamn oslovovat i ty leny advoktn komunity, kte si z dvod
ekonomickch, asovch nebo zdravotnch nemohou dovolit osobn se astnit akc, podanch IBA. A opravdu nejde jen o advokty v rozvojovch zemch, ale teba i o mlad advokty ve velkch globlnch firmch. Nezapomnejme,
e globln firmu na konferenci IBA reprezentuje teba deset partner a dalch nkolik tisc advokt takovou pleitost nikdy nedostane.
A pln nesouvisejc tma hodlm se soustedit i nadle
na klientskou prci v oblasti fz a akvizic. Jednak proto, e
funkcion, kter u pestal bt advoktem, podle mne ztrc dvryhodnost. Ale hlavn proto, e bez klientsk prce
si neumm ivot pedstavit.
Jak nejzajmavj akce v dalch dvou letech

chystte? Meme se tit na njakou vznamnou
akci IBA v Praze?
Podme ron pes edest konferenc a doufm, e

vechny jsou zajmav. Pro ty, kte by se rdi zastnili nkter z vronch konferenc, pipomnm, e ta leton se
kon za naimi humny ve Vdni.
Dky krsm Prahy se kadoron nkter z mench konferenc IBA kon v Praze vzpomnm si, e vloni se tu uskutenila kupkladu konference o hospodsk souti v telekomunikacch, letos uvtme konferenci pro advoktn komory.
Navc tu letos v kvtnu bude esk advoktn komora hostit
pololetn zasedn orgn IBA to je sice jen pracovn zasedn, ale znamen to, e v Praze bude kad, kdo v IBA nco
znamen.
V naem minulm rozhovoru (BA . 12/2012) jste

uvedl, e advokacie a jej stavovsk organizace,
vetn t na, trp kriz identity. Mte pocit, e se
za uplynul dva roky situace njak posunula?
To se me jen tko zmnit za dva roky. Ale ta vzva

je stle ped nmi je advokt podnikatel jako kad jin,
nebo m njak dal posln? Slou jen klientovi, nebo taky trochu spravedlnosti? Pokud bychom si jej dlouhodob
chtli definovat jen jako sluku klienta bez dalch kol
a omezen, zapomeme na samosprvu, nezvislost, mlenlivost... a ve svm dsledku i na vldu prva. Je koncipient
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
primrn unm, nebo levnou nmezdn silou? Je komora

psnm regultorem, hjcm svoji nezvislost proti sttu,
mdim i proti samotnm advoktm? Nebo je spnm
lobbistou, kter mus mt vude kamardy, a tm pece nelze lapat na paty pli? Budu rd, kdy aspo malm dlkem pispju k tomu, aby se o tchto vcech hovoilo vce.
Je ji tradic, e viceprezident IBA se uchz o post

prezidenta. Meme se tit, e od 1. 1. 2017 bude
mt R jet jednoho, ctyhodnjho prezidenta,
ne toho, kterho u mme?
Ano, pokud budu zdrav na tle i duchu, budu se za dva

roky uchzet o prezidentskou funkci. Je to funkce ven,
urit ocenn i pro eskou advokacii. A, vte mi, ta kvanta naltanch ml nejsou dn med. Ale i pesto se na tu
prci tm a snam se na ni pipravit. A, abych zareagoval
na Vai otzku, zskm-li ji, slibuji, e budu mluvit slun.
PhDr. IVANA CIHLOV
inzerce
VEEJN ZAKZKY
(2896 )
prvn minimum pi jejich zadvn

JUDr. Michaela Poremsk, Ph.D., LLM
Jedn se o odbornou rukov, kter poskytuje zkladn informace o zadvn veejnch zakzek postup pi zadvn veejnch
zakzek podle zkona o zadvn veejnch zakzek malho
rozsahu podle zsad vetn praktickch schmat pro zadvn
zakzek i elektronickou aukci. Dle rozebr pedchzejc a souasnou obanskoprvn pravu a nov evropsk smrnice o zadvn veejnch zakzek. Na zvr popisuje stav elektronizace
veejnho investovn v esk republice.
144 stran, broovan
299 K
ZKONK PRCE
(5646)
provdc nazen vldy adal souvisejc pedpisy

skomentem k1. 1. 2015
Kolektiv autor
Tradin ucelen soubor komentovanho zkonku prce a dalch
bezmla 40 zkladnch prvnch pedpis z oblasti pracovnho prva,
kter pipravil osvden tm autor, pin v novm upravenm vydn nejen dal komente reagujc na dl zmny v prvn prav
pracovnprvnch vztah, je nastaly v uplynulm roce (nap. zmny
navazujc na pijet zkona o sttn slub, na zmnu zkona o pobytu cizinc), ale vnuje se souasn i zmnm provedenm v zkon
o zamstnanosti a v zkon o inspekci prce.
1256 stran, vzan
959 K
ZKON OSOCILN-PRVN OCHRAN DT

skomentem
(5662)
JUDr. Jana Riedlov Jurkov

JUDr. Vra Novotn
Publikace obsahuje komentovan text zkona . 359/1999 Sb.,
ve znn innm k 31. jnu 2014, a spolen s adou tematicky
souvisejcch mezinrodnch smluv a zkon tvo ucelen komplex
prvnch pedpis v oblasti sociln-prvn ochrany dt. Rovn
reektuje zmny v oblasti soukromho prva, zejmna prva rodinnho a s nm souvisejcch procesnch pedpis. Zvlt cenn je
propojen s jednotlivmi ustanovenmi pedpis souvisejcch, jako
i literatura vztahujc se k jednotlivm ustanovenm.
800 stran, broovan
anag@anag.cz
obchod@anag.cz
649 K
585 757 411

www.anag.cz
15
aktuality
Vzva advoktm:
hledme osobnosti esk advokacie
60
let
let
Bulletin advokacie
19562016
V ROCE 2016 UPLYNE 60 LET OD OKAMIKU, KDY VYLO PRVN TITN SLO BULLETINU
ADVOKACIE, TEHDY V ROCE 1956 POD NZVEM ZPRVY ADVOKACIE. OD T DOBY N
ASOPIS PROVZ ADVOKTY V DOBCH DOBRCH I ZLCH A POSKYTUJE JIM AKTULN
INFORMACE O ZMNCH PRVNHO DU A DN V ESKOSLOVENSK A NYN ESK
ADVOKACII. STAL SE JEDNM Z TRVALCH SYMBOL ADVOKTNHO STAVU, PRVODCEM
KADHO ADVOKTA I ADVOKTNHO KONCIPIENTA.
12/2014
Jednou z vronch akc, kterou bychom rdi oslavili 60. vro vydvn Bulletinu advokacie, je seril rozhovor s vznamnmi osobnostmi esk advokacie. Zejmna tmi starmi, kte byli dlouh lta advokty, ovlivovali i tvoili stavovsk ivot ji v dob stavovskho asopisu i letech nsledujcch. Cyklus Osobnosti esk advokacie, jak jsme jej pojmenovali, by se stal studnic osobnch vzpomnek na innost advokt v jednotlivch
historickch etapch ivota advokacie a byl oslavou 60. vro Bulletinu advokacie.
Rd bych vs, mil kolegyn a kolegov, oslovil s prosbou o pomoc a spoluprci.
Mnoho z vs dobe zn sv star kolegy, kte byli v nejlepch letech v dob vaich koncipientskch zatk. Stali
se vaimi prvnmi uiteli a rdci, stali se vaimi nezapomenutelnmi kolegy a pteli. Byli v pravm slova smyslu osobnostmi, na kter nikdy nezapomenete. Byla by koda pijt o jejich osobn i pracovn vzpomnky na ivot v advokacii.
Znte-li bvalou advoktku i advokta, kte by podle vs nemli v cyklu Osobnosti esk advokacie chybt,
polete nm, prosm, jejich jmno, pop. aktuln kontakt. My je oslovme a budou-li ochotni podlit se s nmi
o sv advoktn vzpomnky, stanou se i dky vm soust naeho cyklu.
Vae doporuen, prosm, zaslejte na e-mail toman@iustitia.cz. Pipojte-li i svou osobn vzpomnku na advokta, kterho
doporute, budeme velmi rdi.
JUDr. PETR TOMAN, pedseda redakn rady BA
la:
s
vo
ma
T Nov pr
m
kro
sou
dritel prestinho
ocenn
Prvnick asopis
R
2011, 2012 a 2014
2014
od
OVA
ENZ
REC OPIS
AS
12 2014
Bulletin
advokacie
Bulletin advokacie
Informace o povinnch
platbch advokt
elektronick a biometrick
na rok 2015 Obansk
podpis v elektronic
novho o. z. Prvn
km prvnm jednn zkonk a novelizan tlaky Psemnost
rok s novm katastrln
,
m zkonem Metodika Pevod nemovitch vc ve
V
svtle 1893
Y
D
NS k nhrad nemajetko
E
S
v jmy na zdrav
K
D
V
O
BA_11_2014_obalk
2014: Prvn rok

prvem v esk s novm soukromm
republice
tte na str. 1980.
a_tisk.indd 1
URGENTN
NOVELA O. Z.
landrover.cz
AUTOKOMPLEX Matjka
s.r.o.
Brnnsk 412/59, Olomouc, 783 01
+420 585 433 333
www.autokomplexmatejka.cz
Range Rover Hybrid: kombinovan spoteba paliva 6,4 l/100 km, kombinovan emise CO2 169 g/km.
Range Rover Sport Hybrid: kombinovan spoteba paliva 6,4 l/100 km, kombinovan emise CO2 169 g/km.
na str. 72-75.
JEDIN SLOVO, OBROVSK VZNAM: HYBRID
Zsadn zmnu lze asto vystihnout jedinm slovem: slovo Hybrid povyuje vz na ivotn
postoj. Pesvdte se sami pi testovac jzd v modelu Range Rover Hybrid nebo Range Rover
Sport Hybrid. Prvn dv prmiov dieselov SUV s hybridnm pohonem na svt se u
nemohou dokat, a zmn i V ivotn styl.
O STANOVISKU
AK tte na str. 4.
inzerce
est psmen, kter ve zmn.
10.12.2014 10:30:06
NOVINKY C. H. BECK
Evropsk komise
vyjdila uznn
esk advoktn
komoe
EVROPSK KOMISE VYJDILA UZNN
ESK ADVOKTN KOMOE ZA REALIZACI
PROJEKTU EVROPSK ZKUENOSTI V MEDIACI
A JEJICH IMPLEMENTACE DO ESKHO
PRVNHO PROSTED, KTER KOMISE
SPOLUFINANCOVALA.
V roce 2011 zskala AK
od Evropsk komise na zklad spnho vbrovho zen grant pro obdob
2007-2013 v oblasti Civil Justice na tma Evropsk zkuenosti v mediaci a jejich implementace do eskho prvnho prosted, a to ve vi 87 132 eur.
Grant probhal na esk advoktn komoe v obdob 1. 4.
2011 a 31. 7. 2012 a AK v rmci nj spolupracovala na partnersk bzi s Bruselskou advoktn komorou.
Clem projektu bylo jednak vzdlat vzorek advokt (50)
v mediaci, kte by dle mediaci ili mezi kolegy formou nslednch kolen, a dle vznik nov sekce ADR coby poradnho orgnu pedstavenstva AK. V neposledn ad bylo
kolem projektu publikovat bilingvn esko-anglick materil
o mediaci (dostupn v sekci mediace na webovch strnkch
Komory www.cak.cz).
Na zklad evaluac a vyhodnocen ostatnch grant EK v dan kategorii a danm obdob bylo konstatovno, e:
V danm obdob Evropsk komise financovala celkem
364 evropskch grant.
Z toho jen ticet z nich je povaovno Evropskou komis
za spnch; jednm z tchto spnch grant je i grant
pidlen esk advoktn komoe.
Vzhledem k tomu, e Komora nadle pokrauje ve kolen ve stejnm personlnm sloen, byli jsme oznaeni
za ilustrativn pklad peshranin grantov spoluprce.
Pipomeme v tto souvislosti, e Komora v mediaci vykolila dosud nad rmec grantu dalch cca 150 advokt v mediaci!
Dkuji jet jednou vem, kte se na spnm prbhu grantu podleli!
JUDr. MARTINA DOLEALOV, Ph.D.,
vedouc sekce ADR pi AK
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Pokorn/Holejovsk/Lask/Pekrek a kol.
Obchodn spolenosti
a drustva
Uebnice navazuje na tradici beckovskch
kurs obchodnho prva a je ucelenou

uebnic vnovanou obchodnm korporacm
Reaguje na rekodifikaci civilnho prva
a nov zkon o obchodnch korporacch.
Nabz obecn vklad i detailn rozbor jednotlivch typ obchodnch korporac.
2014, vzan, 448 stran
cena 890 K, obj. slo AI4
Svoboda/Tlkov/Vlil/Lev/Hromada
Zkon o zvltnch
zench soudnch
Koment
'
Koment poskytuje vklad norem upra-
vujcch konkrtn zvltn zen v kontextu nov hmotnprvn pravy, kter

je s procesnmi ustanovenmi spjata
daleko intenzivnji, ne tomu bylo do
31. 12. 2013.
Nkter zvltn zen od 1. 1. 2014
doznala zsadnch zmn (nap. zen
o osvojen), nkter jsou zcela nov
(nap. zen o prohlen za nezvstnho).
Kolektiv autor tvo erudovan soudci,
noti, advokti i akademici zabvajc se
civilnm prvem procesnm.
Vzan v pltn, obj. slo EKZ165
pipravujeme na nor 2015
Hsov a kol.
Insolvenn zkon
Koment, 2. vydn
Aktuln koment jednotlivch ustano-
ven zkona vychz ze souasn praxe

autor a umouje zskat dostaten pehled pro aplikaci zkona.
Zahrnuje vklad po velk novele insolvennho zkona z roku 2013.
Jednotliv ustanoven zkona jsou opatena aktulnmi souvisejcmi ustanovenmi insolvennho zkona a souvisejcmi prvnmi pedpisy, ale tak odkazy na literaturu a judikaturu.
2014, vzan v pltn, 1 504 stran
cena 1 990 K, obj. slo EKZ151
Objednvejte v eShopu na www.beck.cz
Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha

tel.: 273 139 219, fax: 273 139 245, e-mail: beck@beck.cz
aktuality
Aktuln v prvu
Z legislativy
Poplatky za platebn rozkaz se mon nezv,
za notsk zpisy do rejstk ano
Poplatky za elektronick platebn rozkaz napklad vi dlunkm
se pravdpodobn nezv. Snmovn stavn-prvn vbor je dne
15. ledna 2015 navrhl zachovat ve vldn novele na nynj rovni.
Vbor naopak chce zvit poplatky za zpisy do veejnch rejstk
prostednictvm not, kte tuto pravomoc pedlohou zskaj.
Vlda schvlila poslen pravomoc

zpravodajskch slueb
Zpravodajsk sluby by mohly zskat pstup k informacm o klientech bank. daje chrnn bankovnm tajemstvm by zpravodajci
mli dostat hlavn tehdy, pokud se tkaj financovn terorismu
i organizovanho zloinu. dat by mohli nov tak informace
o tom, komu pat kter telefonn slo. Vyplv to z nvrhu zkona o zpravodajskch slubch a novel souvisejcch zkon, kter
schvlila vlda.
Snmovna schvl rozen ochrany obt

trestnch in
Obti trestnch in zejm budou moci bt chrnny ped obvinnmi i v ppad, e se pesthuj do jinho sttu Evropsk unie.
Pedpokld to vldn novela zkona o mezinrodn justin spoluprci ve vcech trestnch, kter je ped zvrenm schvalovnm.
V druhm ten dne 20. ledna 2015 poslanci nepodali dn pozmovac nvrhy.
Novela ulehujc prodej starch dom

ped schvlenm
Snmovna dne 20. ledna 2015 propustila do zvrenho ten
novelu zkona o hospodaen energi, kter m mimo jin ulehit
prodej starch dom. Napklad pi prodeji nebo pronjmu staveb
postavench ped rokem 1947 by u vlastnk nemusel po dohod
s druhou stranou pedkldat prkaz energetick nronosti, tzv.
energetick ttek.
Snmovna podpoila trestnost ppravy pran

pinavch penz
Snmovna dne 23. ledna 2015 podpoila vldn novelu, podle n
by u pran pinavch penz a u podlnictv byla trestn i pprava
tchto trestnch in. Novela trestnho zkonku rovn vslovn
zakazuje podporu teroristickch skupin a roziuje trestn in ne-
pmho platkstv. Navc zvyuje tresty za toky na informan

systmy a zpsuje skutkov podstaty nkterch trestnch in
z oblasti ivotnho prosted. Pedloha m k posouzen do stavn-prvnho vboru.
Z judikatury
S: Soudy mohou nov eit spory o nemocensk
Lid se nov mohou obracet na soudy kvli vplat dvek nemocenskho po uplynut podpr doby. stavn soud dne 5. ledna
2015 vyhovl nvrhu Nejvyho sprvnho soudu a zruil st zkona o nemocenskm pojitn, kter soudn pezkum ednho
rozhodnut znemoovala. V vahu pipadalo jen odvoln ve sprvnm zen.
NS: Odebrn vzorku DNA u zemelho

Obanskoprvn a obchodn kolegium Nejvyho soudu v rmci
sjednocovn rozhodovac praxe soud schvlilo na svm jednn 14. ledna 2015 pro uveejnn ve Sbrce soudnch rozhodnut
a stanovisek rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1982/2012 s prvn vtou:
Test DNA vyhotoven na zklad vzorku DNA odebranho z tla
zemelho, ani by k tomu dal souhlas ped smrt sm zemel,
nebo po jeho smrti osoby oprvnn k pietn ochran osobnosti
podle obanskho zkonku, je nezkonn zskanm dkazem,
a jako takov je v zen neppustn.
Ze svta prva
Michal Bobek nominovn na post generlnho
advokta SD EU
Vlda dne 7. ledna 2015 schvlila nominaci profesora evropskho
prva Michala Bobka na post generlnho advokta Soudnho dvora Evropsk unie. esk republika bude kandidta na tuto funkci
navrhovat poprv. Michala Bobka vybrala loni v jnu ze esti uchaze komise, v n krom jinch zasedali ministryn spravedlnosti
Helena Vlkov a ministr zahrani Lubomr Zaorlek.
Vmna na postu pedsedy Nejvyho soudu

Pedsedkyn Nejvyho soudu Iva Broov rezignovala na funkci pedsedkyn Nejvyho soudu. Prezident na jej msto dne
22. ledna 2015 na Praskm hrad jmenoval experta na trestn
prvo a dlouholetho soudce Nejvyho soudu Pavla mala.
JUDr. HANA RDLOV
Bulletin advokacie online

Mnohem vce z legislativy, judikatury
a celho svta prva pro vs denn pinme
na www.bulletin-advokacie.cz.
18
WWW.CAK.CZ
WWW
W .C
WW
.CA
C A K .C
CA
CZ
lnky

6/2014
z prvn teorie a praxe
Zakzan ten a nebezpen

situace na elektronickch
loitch dat
prof. JUDr. IVO TELEC, CSc.
I. vodem
Nov obansk zkonk lze bn
pouvat jako modern obecn soukromoprvn pedpis.1 Svd nm o tom
napklad pouitelnost zkonku na prvn een zvanch
soukromoprvnch problm, kter se vyskytuj v stch elektronickch komunikac a kter jsou spojeny s elektronickmi loiti dat.
Na mysli mm zejmna takov hospodsk jednn, kter
naruuj trh elektronickch slueb. Zvlt trh vyslac a trh
audiovizulnch medilnch slueb na vydn (video-on-demand), vetn obchodn zavedenho svtovho i domcho
trhu s hudbou on-line apod.2 V ppadech audiovizulnch
medilnch slueb na vydn podobn jako u televiznho
a rozhlasovho vysln se navc jedn o trh, kter je sttem
uritm zpsobem veejnoprvn regulovan ve veejnm zjmu. Tento stav (veejn zjem) pak umocuje vznam elektronickho trhu dnho ped trhem naruenm nekalostmi,
nepoctivost a podobnmi zpornmi jevy.
Uveme si pklad z praxe.
Pedstavme si vyzrazen doasnho obchodnho tajemstv, jeho obsahem byl zbrusu nov celoveern hran i animovan film, na jeho vzniku se podlelo mnostv lid nadanch
zvltnmi osobnmi schopnostmi, znalostmi a zkuenostmi,
a zrove bylo vynaloeno mnostv sdruench finannch
i vcnch prostedk, vetn prostedk vrovanch, bez
nich by film nikdy nevznikl a nemohl emon, citov, poznatkov i jinak obohatit veejnost.
V na modelov situaci dolo k tomu, e film byl na svm
hmotnm nosii svvoln (napklad ze kodolibosti nebo
pomstychtivosti) vynesen z filmovho nebo televiznho studia,
ochrana byla pekonna a svvoln byl zveejnn na uritm
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
elektronickm loiti dat v sti elektronickch komunikac.

Stalo se tak jet v dob ped pipravenm premirovm uvedenm filmu na internetov i vyslac elektronick trh; kup.
na trh audiovizulnch medilnch slueb na vydn. Mohlo se tak samozejm stt i ped distribunm uvedenm filmu
v podob rozmnoovn a roziovn dla na rznch hmotnch nosich anebo ve spojen s jeho sdlovnm veejnosti promtnm v technicky zvl vybavench slech. Je vc
pna filmu, tedy vrobce zvukov-obrazovho zznamu (filmovho producenta), kter obchodn zpsob en dla a pro
kter film si zvol i s jakm asovm odstupem tak postupn
1 Srov. autorv lnek Nov obansk zkonk ve spolenosti st. Prvn

rozhledy, 20, 2012, . 23/24, str. 853-855. Zkrcen vylo v Lidovch
novinch, 13. 12. 2012, pl. Prvo & justice, str. 21-22.
2 Dluno ale dodat, e nabdka tchto svtovch slueb, alespo pokud se
jedn o dlkov pstup k nim z eska, jako i nabdka pvodnch eskch
slueb, se na trhu objevila z rznch vcnch i prvnch dvod pomrn
pozd; tzn. v dob, kdy si ji st veejnosti zvykla na zskvn statk
z loi (nabdek) zjevn ileglnch, tedy licenn nepokrytch. Uveden
nabdka se tak stetv s mentalitou i stereotypem chovn, podle nj,
co je na internetu, je brno za voln (feels-like-free). Zejmna v oblasti
hospodsk vetn umleckho trhu on-line apod. tomu tak ale zdaleka
nebv. Nicmn, vychzme z dnenho stavu, kdy ada internetovch slueb,
zvlt u hudebnch obchod on-line, existuje. Neboli, jinak eeno, existuje
vznamn elektronick trh, a tedy i hospodsk sout na nm. Neijeme
ji v dnm pechodnm i prozatmnm hospodskm obdob anebo
v nerozvinutm hospodaen na internetu apod., jak tomu bvalo v potcch
internetu, nbr v dob dn (a ovem i nekal) hospodsk soute. Nov
obchodn (i neobchodn) modely hospodaen a en umn i poznatk
apod. prostednictvm st elektronickch komunikac jsou bn zavedeny
a ustleny. Z tohoto hospodskho stavu proto musme zsadn vychzet,
a to i bez ohledu na mon technick nedostatky i rzn elektronick obte
anebo nedostatky katalogov, kdy elektronick nabdka on-line me bt
i v ad ppad chud, neli je obsahov bohat nabdka klasick; nap.
po lta vydvan na hudebnch nosich typu CD, resp. vinylovch deskch
apod. Jedn se toti o obchodn i technick vvoj, kter je neustle v pohybu.
Bez ohledu na tento pohyb ovem stle plat obecn morln i hospodsk
(a nakonec i prvn) zsady. Technick i obchodn promnlivost trhu na nich
nic nemn. Trh je bu dn, anebo nekal. Nechme-li stranou eventuln
ppady krajn nouze, kter by bylo mono ospravedlnit, mra spotebitelsk
pvtivosti elektronickho trhu, navc postupn obvykle zlepovan, neme
z hlediska morlnho (a tedy ani prvnho) hrt dnou podstatnou roli pi
naem chovn na trhu, resp. neme ospravedlnit protiprvnost skutku
na kor jinho. Natst se ada stet postupn e obchodn samovoln; tj.
rozvojem elektronickho trhu, jeho rozsah je u ns dnes nesoumiteln se
stavem napklad jet ped pti lety. Za tto situace, ba prv za tto situace,
se ale nelze divit uplatovn prvn represe i voln po n tam, kde je tento
trh svvoln naruovn.
19
lnky
uin anebo v jakm poad atd. Srov. hospodsk ivotn cyklus filmu apod. A to i s rizikem obchodn nevhodn volby.
V podobnch situacch se ovem provozovateli takto veejnost zneuvanho elektronickho loit, obvykle dat, zv pm i nepm vnosy, jejich dosaen sleduje, i se mu
nav jin konkurenn vhody, a to oproti konkurenci spovajc v dnm poskytovateli audiovizulnch medilnch
slueb na vydn i v televiznm vyslateli aj., jim tak unikla premira filmu a stali se a druhmi. Akoli do zhotoven filmu teba vloili nemal prostedky, bez nich by film
vbec nevznikl. Prostedky mohli vloit i do chystan premiry filmu, kter tak ale ve skutenosti ji dnou premirou
nebyla. O ztrt legitimnho oekvn obchodnho pekvapen nemluv.
Pinejmenm v obecn morln a prvn rovin se tak nelze podivovat nad prvnmi postihy, kter v poslednch letech
v zahrani smovaly proti takovm nekalm a nepoctivm
loitm elektronickch dat, jako byl Megaupload nebo Hotfile a jet dve The Pirate Bay.3
File hosting, obecnmi slovy ivnostenskho zkona hostingov a souvisejc innosti a webov portly, zsadn pedstavuje bezpen pstav (safe harbor) zkaznicky ukldanch
informac. V ad ppad z hospodsk praxe se ale jedn
o bezpen pstav nebezpench informac. Nezbv nm
proto, ne tento rozporn stav prvn vyeit i tomu alespo
napomoci. Nebezpenou informac v na souvislosti myslm zejmna ten protiprvn obsah, kter je zpsobil podstatnou mrou ovlivnit hospodsk trh.4
II. Obecn uznan zsady spravedlnosti a prva

(a mravnosti)
V nmi sledovanch aktulnch souvislostech prvnho a hospodskho ivota na sti nememe odhldnout od soukromoprvnch zsad, z nich vyvr cel soukromoprvn
d a kter pro nj maj veobecn prvn vznam. Alespo
pkladmo meme zmnit nsledujc prvn zsady (principy), kter zde hraj velkou roli. Na mysli mm zejmna zsa-
3 V tto souvislosti se me nabzet veejnoprvn vaha, zda by podle eskho

prva bylo v budoucnu eln, aby tzv. file hostingov sluby (ukldn cizho
obsahu) byly podrobeny sttn koncesi. V ppad nedbalho ivnostenskho
podnikn, nap. pi podstatnm (zvanm) poruen povinnosti nleit
pe, resp. nedbn povinnosti prevence s podstatnm zpornm vlivem
na hospodsk trh, by hrozilo odnt koncese. Stt by tak mohl vydatn
(a zrove nepmo) pomoci postienm obtem delikt.
4 K tmto otzkm podrobnji viz Husovec, M.: Zodpovednos na internete
poda eskho a slovenskho prva, CZ.NIC, Praha 2014. Dle viz zahranin
literaturu tam uvedenou, jako i rozhodnut.
5 Nzev zkona nen jazykov vstin, nen strojn ani neodpovd
zavedenmu prvnmu pojmoslov. Nejedn se o dnou bezsubjektivn slubu
informan ani jin spolenosti, nbr o slubu uritho druhu i druh, kter
se vcn vyznauje tm, e je poskytovna prostednictvm st elektronickch
komunikac a kter je zrove poskytovna uritm druhem poskytovatel
podle vcnho druhu sluby. Zpravidla se tak odehrv na hospodskm trhu
slueb a pevn peshranin.
6 Po koncepn strnce nen tento zkon sprvnm provedenm smrnice
o elektronickm obchodu (. 2000/31/ES), protoe ta vychz z pravidla, e
poskytovatel slueb vbec nen deliktn zavzn, ledae napln urit skutkov
dj. Praktick vznam to ale nem.
7 Ble viz autorv lnek Nen informace jako informace, Prvn rozhledy, 22,
2014, . 15/16, str. 515-523. Pvodn vylo na Slovensku sbornkov.
In: Blaho, P. vecov, A. (eds.): Hodnotov systm prva a jeho reflexia
v prvnej terii a praxi, Trnavsk univerzita vyd. Veda, Sloven. akad. vied,
Trnava 2013, diel II, str. 930-947.
20
du odbornosti, dle zsadu zkazu ten z nepoctivosti nebo

protiprvnosti vetn zkazu ten z vyvolanho nebo kontrolovatelnho protiprvnho stavu. Zmnit meme i deliktn
pojet, podle nj poskytovatel ukldacch slueb nen deliktnm
dlunkem, pokud jde o obsah (informace) vloen jeho zkaznky, le by byly naplnny urit znaky deliktn skutkov
podstaty podle zvltnho zkona o slubch informan spolenosti stojcho mimo obansk zkonk.
Podle zkona o slubch informan spolenosti (zk.
. 480/2004 Sb.),5 kter obsahuje zvltn soukromoprvn
pravu pedpoklad vzniku zvazk za protiprvn in,6 poskytovatel ukldacch elektronickch slueb ( 5 cit. zk.) nem
zkonem uloenou povinnost dohledu nad prvnost zkaznicky
ukldanho obsahu (viz 6 cit. zk.). Neboli nem kontroln
povinnost, co se tohoto cizho obsahu te. Vcnou podstatou
a smyslem internetov ukldac sluby je toti samoobsluha
veejnosti, kdy zkaznick veejnost si sama elektronicky vkld, shromauje, vzjemn sdl (sdluje) na veejnosti i jen
v omezenm okruhu, anebo naopak vymazv, informan obsah. Ten m vyjadovac technickou podobu (formu) elektronickch dat, resp. jejich soubor. Vyjadovac forma elektronickch dat je v tomto smyslu prvn bezvznamn, protoe se
v nmi sledovanch ppadech jedn o zkonem:
a) chrnn obsah (viz obchodn tajemstv, pop. slab
dvrn informace), co ale bv v nmi sledovan praxi
zcela ojedinl a uvdno je zde jen pro plnost,
b) chrnnou investici neboli (ve zvltnm ppad, kter
mme na mysli) chrnnou databzovost (viz databze,
zejmna elektronick); piem v irm smyslu jsou investic i zvukov i zvukov-obrazov zznamy (nahrvky, filmy, videoklipy apod.)
c) chrnn umleck i vdeck ztvrnn (vyjden) njakho obsahu (nap. u autorskch dl filmovch).7
Podstata a smysl tchto pedpis spov v ochran majetkovch, zejmna hospodskch, hodnot na hospodskm trhu
vrobk a slueb. Proto i v tchto ppadech plat pouit obecnch prvnch norem vyjdench v obanskm zkonku a obsahujcch zkaz ten z nepoctivho nebo protiprvnho inu,
resp. z protiprvnho stavu, jen tc osoba vyvolala nebo nad
kterm m kontrolu ( 6 odst. 2 o. z.). Plat zde t generln pkaz prevence ( 2900 o. z.), jako i legln stanoven zakroovac povinnost ( 2901 o. z.), je tento generln pkaz
(generln klauzuli prevence) zvl rozvd.
V obou ppadech (zkazu ten i prevence) se jedn o obecn prvn normy, kter plat v celm soukromoprvnm du jako jedny z jeho stavebnch pil. Pomry tkajc se kyberprostoru samozejm nevyjmaje. Vcn zvltnosti, a ji se tkaj
teba zemdlstv, tovrn vroby anebo st elektronickch
komunikac, pitom nehraj dnou roli.
Sama zvltn zkonn prava slueb informan spolenosti z roku 2004 e jen dl postupy z hlediska eventulnho zvltnho vzniku deliktnch zvazk poskytovatel slueb
tohoto druhu. Obecnho soukromoprvnho zkazu ten,
resp. pkazu vydat bezdvodn obohacen, ani pkazu pedchzen (prevence) se tato prava nijak nedotk, co ostatn vyplv i z prva EU; viz cit. smrnice o elektronickm obchodu z roku 2000 (l. 14 odst. 3). Prvo Evropsk unie ani
neme upravovat takov soukromoprvn (obanskoprvn)
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
obecnosti, jak jsme si zde uvedli. Tyto obecn principy toti

smuj vysoce a zrove i iroce nad prvn ppustn (dovolen) referenn rmec elektronickho obchodu na jednotnm
trhu EU, resp. celho EHP. V zsad se tak jedn o tzv. nrodn domny neboli o pravy vnitrosttnch prvnch d
jednotlivch lenskch stt, kter bvaj po strnce legislativn-technick a formln systematick zpravidla upravovny obanskmi zkonky jakoto obecnmi pedpisy vnitrosttnho soukromho prva.8
Plat pitom zsada, podle n poskytovatel ukldacch slueb sami o sob nejsou deliktn zavzni v dsledku toho, co
in zkaznick veejnost (tet osoby) na jimi provozovanm
elektronickm loiti. Tato zsada i pravidlo ovem plat jen
v tzv. hol podob; tedy bez dalho. Onm dalm me bt
a tak v hospodsk praxi bv:
a) astenstv poskytovatele tchto slueb na soukromoprvnch
deliktech pchanch tetmi (znmmi nebo neznmmi)
osobami z ad veejnosti (pachateli, ruiteli); nap. astenstv na jejich deliktech proti veobecnmu prvu osobnostnmu, autorskmu, znmkovmu i na deliktu nekal
soute; zkaznick veejnost se toti me pinejmenm
objektivn ocitnout v soutn situaci na trhu zejmna audiovizulnch medilnch slueb na vydn (video-on-demand), hudby on-line i e-knih, audioknih, fotografi, resp.
t rozhlasovho nebo televiznho vysln apod.,
b) delikt nekal soute spchan pmo tmto poskytovatelem uritch slueb, kter se alespo objektivn ocit v soutn situaci na uvedenm hospodskm trhu;
srov. ve,
c) delikt proti prevenci spovajc v poruen (nesplnn)
obecn pedstin ( 2900 o. z.) anebo zvltn zakroovac ( 2901 o. z.) prvn (pmo zkonn) povinnosti ze strany poskytovatele uvedench slueb,
d) delikt zkazu ten z nepoctivho nebo protiprvnho inu, resp. z protiprvnho stavu, kter poskytovatel zmnnch slueb vyvolal, anebo nad nm m kontrolu.
Souvis to i s quasideliktem bezdvodnho obohacen poskytovatele tchto slueb.
Zmnn generln zkaz ten, resp. pkaz prevence vyvr z obecn uznvanch zsad spravedlnosti a prva, resp.
pedstavuje vystien tchto zsad, kter jsou zrove, vt
i men mrou, i zsadami morlnmi.9 Proto mvaj vraznou legitimitu u veejnosti. Nejde toti jen o vsledky politickho rozhodnut i jinho zpsobu politickho dorozumn,
ale o nco, co je pevn zakoenno v mravnm povdom spolenosti a v tomto vdom trvale udrovno jeho vlastn silou
a pesvdivost (i spoleenskou nutnost).
Jinak eeno, absence leglnho pkazu k vkonu dohlec
i kontroln povinnosti, pokud jde o zkaznicky ukldan obsah, jak zsadn vyplv ze zvltnho zkona o slubch informan spolenosti (a prva EU), nijak nezbavuje poskytovatele
ukldacch slueb povinnosti dbt jin (obecn) zkazy, kter
generln vyplvaj z obecnch ustanoven obanskho zkonku a kter vystihuj obecn uznan zsady spravedlnosti
a prva (srov. 3 odst. 3 o. z.). Bez nich by toti vbec nebylo mon hovoit o prvnosti (a dlem ani o mravnosti, resp.
poctivosti). Prosted st elektronickch komunikac nen dnm uzavenm a do sebe zahlednm svtem pro sebe, nWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
br jen jednm z mnoha pomr, navc zsadn otevench,
v nich se odehrvaj morlkou a prvem upraven bhy lidskch ivot. V opanm ppad by byla popena sama podstata a smysl spravedlnosti a prva (i morlky). Chaos nelze
8 Dluno ale ci, e mezi obecnmi pravami, u ns podle obanskho zkonku,

a prvem EU, resp. nap. eskm zkonem o slubch informan spolenosti,
me existovat jist prvn napt i potenciln stet. Tak kup. podle 6 zk.
. 480/2004 Sb. nen poskytovatel ukldac sluby povinen dohlet na obsah
(tedy ani na prvn nezvadnost) zkaznicky ukldanch informac, nap.
celoveernch hranch film nebo knih. Nen povinen ani aktivn vyhledvat
skutenosti a okolnosti poukazujc na prvn zvadnost. Toto pravidlo se
me s ohledem na povahu a druh slueb (a vbec uivatelskou otevenost
internetu) jevit jako rozumn. Tam, kde by s tm byly v praxi spojeny prvn
problmy, co se, el, stv, lze uplatnit vi, jinak dnmu, poskytovateli
tchto slueb zakazovac nrok na podklad vzniku quasideliktnho, tzv.
prostednickho zvazku, o kterm se v tomto textu tak zmiujeme.
Na druhou stranu je ale tat osoba povinna si ponat tak, aby nedolo
k neodvodnn jm na vlastnictv jinho, nebo okolnosti ppadu, tj.
zaasto zjevn nebezpen situace na uritm loiti a jej (zpravidla)
podnikatelsk vyuvn k vlastnmu prospchu, to vyaduj ( 2900 o. z.).
Z toho veho lze vyvodit, e akoli v danm ppad nem uveden osoba
dohlec ani vyhledvac povinnost, pokud jde o zkaznicky uloen obsah,
mus i pesto zvolit ke svmu hospodaen takov inn postupy, kter
maj pedstin vznam. Prvo EU ani cit. esk zkon toti nelze jakkoli
umle vyjmat z hospodsk reality. Opak by toti ve sv podstat a smyslu
nakonec smoval i proti samotnmu jednotnmu trhu v EU, resp. EHP tm, e
by vcemn ustupoval ped naruovnm tohoto trhu, kter by snad mlem
legitimizoval. Takov zvr by byl samozejm prvn absurdn. Smoval by
i proti zavedenmu hospodskmu du, zejmna proti dnm elektronickm
slubm na trhu, co zjevn nebylo zkonodrnm myslem.
Obvykle je takovto osoba tak tm, kdo nebezpenou situaci na uritm
loiti vytvoil ji svm uplatnnm prvn nebezpenm podnikatelskm
zmrem anebo objektivn m nad touto situac kontrolu; tud pro ni plat
zakroovac prvn povinnost vi konkrtnmu ruiteli ( 2901 o. z.).
Proveden zkroku opt vyaduj okolnosti ppadu, tedy ji sama zjevn
prvn nebezpenost urit podnikatelsk innosti za elem zisku (zpravidla).
een monch (alespo prvoplnov se jevcch) zkonnch protiklad
nabz sama smrnice o elektronickm obchodu [rec. (48)] tm, e ponechv
lenskm sttm vnitrosttn zkonodrnou monost uloit prvn povinnost
dotenm osobm, aby jednaly se zabezpeenm, kter lze od nich rozumn
poadovat. Dalm pedpokladem ovem je, e toto zabezpeen, kup.
softwarov, mus bt, pokud lensk stty tto monosti vyuij, vymezeno
ve vnitrosttnch prvnch pedpisech, a to ve za elem odhalit nkter
druhy protiprvn innosti a zamezit jim. Vrazem zabezpeen nepli
vhodn pouitm v eskm pekladu nutno rozumt nleitou pi, resp.
povinnost tto pe splnnou innm zpsobem, kter lze rozumn poadovat
po poskytovateli ukldac sluby. Jinak eeno, poskytovatel ukldac sluby
je povinen podnikat i jinak jednat odpovdn ve vznamu plnn povinnosti
nleit pe, piem dl otzky vymez zkon, kup. upravenm zsad
nleit pe danho druhu.
esko ale tto monosti, dan prvem EU z roku 2000, dodnes zkonodrnpoliticky nevyuilo a dn rozumn zabezpeen svm zkonem nevymezilo.
Vcn dvody k tomu nebyly a nejsou. Chyba tak nen na stran EU, ale
eskho sttu. Ani za stavu chybjcho zkonodrstv (jeho absence nem
rozumn dvod) ovem nelze nikomu (obti) odmtnout spravedlnost. Nezbv
proto, ne aby se nhradn role ujal soud a rozumn, toti pomrn, vyloil
naznaen potenciln stet mezi zkonem o nkterch slubch informan
spolenosti a obanskm zkonkem (podobn to platilo i o pedchozm
zkonku). Uvit pitom nezbude, neli jednat podle princip spravedlnosti
a zsad, na nich spov obansk zkonk (zejmna pjde o pkaz
nleit pe), a nalzt podstatu a smysl prva, resp. dobr uspodn prv
a povinnost. Pedeslm, a to i s ohledem na monost vyplvajc z prva
EU, e eloslovn-hodnotov mus bt brn zetel na ochranu obti, kter je
zsadn slab stranou v kyberprostoru. K tomu viz pikzan postup podle
10, zejm. odst. 2 o. z. Fakticky to znamen, e esk stt v dsledku sv
zkonodrn-politick neinnosti (zdren se vyuit monosti dan prvem
EU, a tak nebyl povinen) fakticky ponechal na vnitrosttnm soudu, aby
v konkrtn sporn civiln vci vymezil, co jsou rozumn poadovan elov
zabezpeen (nleit pe), m by mohl vzniknout leading case, hodn
monho podobnho pouit v budoucch podobnch ppadech; a to i ednm
postupem podle zkona o soudech a soudcch, tzn. vbrem tohoto rozhodnut
do edn Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek, jej obsah je spojen
s procesn pouovac povinnost soudu podle obanskho soudnho du;
srov. t 13 o. z. tkajc se pedvdatelnosti soudnho rozhodovn. Soudce
by v takovm ppad musel jednat tak, jako by on sm byl zkonodrcem.
Nutno ci, e tyto ppady by z hlediska svrchovanosti zkona mly nastvat
jen zcela ojedinle, pop. by nemly nastvat vbec. V zsad by se mlo
jednat o situace, kter doznvaj stavn rozmr (bez ohledu na to, zda by
se ppadem procesn zabval stavn soud). Mm za to, e nmi sledovan
stav takovto rozmr m. Stt zde toti ponechal bez zkonodrn-politickho
povimnut zjevnou kolizi rznch hodnot, a to podstatnho vznamu
z hlediska chodu hospodstv a kulturnho prmyslu, jako i uplatovn
subjektivnch prv a svobod.
21
lnky
Ilustran kol
legitimovat. Zvlt tehdy ne, tkal-li by se lidsk osobnosti

a jejch projev ve spolenosti anebo by se tkal hospodstv.
V rovin zkladnch prv meme zmnit urit pnut mezi
nktermi jednotlivmi subjektivnmi veejnmi prvy (hodnotami, principy). Tak tomu ale bv v bnm ivot u mnoha
prv i princip, jejich pojmovm znakem je potenciln kolize. Proto nm nezbv, neli vzjemn stety hodnot metodicky ustlen, pedvdateln a pezkoumateln pomovat.10
Na mysli mm kupkladu zkladn lidsk prvo na zachovn lidsk dstojnosti, osobn cti, dobr povsti a na ochranu
jmna, na soukrom a rodinn ivot i proti zneuvn osobnch daj. Vedle toho nelze ani pomjet zkladn lidsk prvo
vlastnit majetek i pokojn uvat majetek, jako ani kulturn
prvo na ochranu vsledk tvr duevn innosti. lovka
toti nutno brt jako celistvou ivou bytost; viz ale t ne.
Oproti tomu se v praxi stetvme s kolidujcm politickm
prvem vyhledvat a it informace, jako i s kolidujcm hospodskm prvem podnikat i provozovat jinou hospodskou
innost; teba pomoc elektronickho loit zkaznickch
dat. Posledn hospodsk prvo ovem souvis i s prvem
vlastnit majetek neboli hospodait s vlastnm, a pokud s ci-
9 Srov. od autora: Poctivost a dvra, dobr vra, dobr mravy, veejn morlka
a veejn podek, Prvn rozhledy, 19, 2011, . 1, str. 1-6. Druh vydn
pro jin okruh ten viz Prmyslov vlastnictv, 21, 2011, . 2, str. 6068. Komentov viz Melzer, F. Tgl, P. et al.: Obansk zkonk. Velk
koment, Leges Praha 2013, sv. I, str. 99 an. Spoluautoi tto sti Melzer
a Tgl.
10 Viz autorv pspvek Politick svoboda a duevn vlastnictv: stet hodnot,
Prvnk, 152, 2013, . 3, str. 209-221. Sbornkov vylo na Slovensku
in: Blaho, P. vecov, A. (eds.): Hodnotov systm prva a jeho reflexia
v prvnej terii a praxi, Trnavsk univerzita Veda, Trnava 2013, 1. diel,
str. 114-129.
22
zm, tak pouze oprvnn (nikoli bezohledn vzhledem k vli vlastnka nebo k pomrm na trhu).
III. Zakzan ten jako soukromoprvn delikt

Provozovatel elektronickho loit dat (poskytovatel veejn ukldac sluby) v naem filmovm i televiznm pkladu ze ivota (ukraden film ped premirou), kter jsme si
popsali v vodu, napluje skutkovou podstavu deliktu zakzanho ten ( 6 odst. 2 o. z.). Zakzan ten pedstavuje protiprvn (dokonce protizkonn) in, jen je soukromoprvnm deliktem. A to i bez ohledu na to, jedn-li se souasn
o nekalou sout, anebo nikoli.
Zkaz ten se na stran poskytovatele ukldac sluby pojmov, resp. skutkov vztahuje na troj druh zakzanho ten
(protiprvnho jednn), a to na zkaz ten z:
a) nepoctivho inu, nap. zakzan ten z obchodnho
zaveden a udrovn, pop. i rozvjen nepoctivho obchodnho modelu na sti, jeho nepoctivost se vyznauje tm, e
takovto obchodn postup je (obvykle) podstatnou mrou
(a obvykle podnikatelsky za elem vlastnho zisku) zaloen
nikoli na ten z bnho zkaznickho vyuvn elektronickho loit ke sdlovn vlastnch cestovnch fotografi,
vide z dovolen nebo rodinnch oslav, vlastnch odbornch
dl apod., k emu jsou takovto loit vcn urena, nbr na veejnm zpstupovn cizch, dosud chrnnch,
osobnostnch nebo hospodskch hodnot bez ohledu na vli dotench osob.
Jinak eeno, jedn se o nepoctiv (nekal) obchodn zpsoby (praktiky), kter podnikatelsky obvykle zmrn pedem
potaj s protiprvnmi jednnmi sti zkaznick veejnosti
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
na kor tetch osob (dotench vlastnk prv) nebo na kor

veejnho blaha dn (nikoli nekal) hospodsk soute
na trhu slueb. Odbornci v elektronickch slubch, za n
nutno mt poskytovatele ukldacch slueb, si mus bt prv i s ohledem na svou odbornost (vetn znalosti pomr
na sti) vdomi, co a jak alespo st zkaznick veejnosti na jimi provozovanch loitch in, a to i bez ohledu
na ppadn upozornn na protiprvnost ze strany vlastnk
prv, konkurent i kohokoli jinho.
Srov. nap. takov znaky, kter vystihuj i dokonce pmo
umocuj nepoctiv ten poskytovatel ukldacch slueb
z protiprvnosti jednn (alespo sti) zkaznick veejnosti, jako jsou napklad finann i jin motivan vhody pro
zkaznky ukldajc veobecn obchodn pitaliv (hojn
veejnost stahovan i zhlen) obsah (nap. tzv. prmiov
ty), piem poskytovatel ukldacch slueb obvykle vdom ji potaj se zsahy do prv vlastnk nebo s naruovnm
hospodsk soute na trhu, a to za elem jejich vlastnho
obohacen (vdom ten poskytovatele ukldacch slueb ze
zkaznickch zsah). Obvyklost je, e pitaliv obsah bv
zrove z rznch dvod doasn prvn chrnn, nikoli
snad voln. Spe okrajov jevy typu amatrskho videa, jak
jsem spadl z kola a jeho monou obsahovou pitalivost mezi pr kamardy, ponechvm stranou. Zsadn se u tohoto
nepoctivho obchodnho modelu (praktiky) jedn o nkladn kinematografick filmy, ciz hudebn nahrvky (vlastn nechvme stranou), ciz fotografie nebo e-knihy i audioknihy.
b) protiprvnho inu, nap. zakzan ten z protiprvnho inu tet osoby, tj. zkaznka ukldac sluby, kter coby
ruitel prva (pachatel deliktu) zneuil tuto poskytovatelem
nabzenou informan slubu k neoprvnnmu (bezdvodnmu) zpstupovn urit ciz hodnoty (teba filmu nebo
hudby i knihy) veejnosti, akoli tato hodnota dosud pov
na uritm zem legln ochrany,
c) protiprvnho stavu, nap. ten ze stavu, nkdy i dlouhodob zavedenho, kter trv na poskytovatelem spravovanm
(a veejnosti nabzenm) loiti elektronickch dat a kter
poskytovatel ukldac sluby vyvolal nebo nad nm m kontrolu. Meme tak ci, e samo toto spravovan loit se
nachz v uritm prvn nedoucm trvajcm stavu, kdy
kdokoli ze strany veejnosti me pro sebe erpat pomoc danho loit nabzen informan sluby, jejich prostednictvm si me sthnout nebo zhldnout i jinak vnmat ciz
hodnoty (kup. filmy i knihy nebo fotografie), kter ovem
nejsou nikterak ureny k nabzen veejnosti na uritm loiti. Svobodnou vli vlastnk prv nelze oslyet. Skutenost,
e nabzen cizho bezprostedn in zkaznci ukldacch
slueb, nic nemn na tom, e trvajc stav, v nm se nachz urit loit, je v tomto ohledu protiprvn. Dluno dodat, e ke zpstupovn zmiovanch hodnot, teba e-knih,
slou zaveden trh elektronickch slueb, kter je po prvu.11
Co z toho veho m samotn poskytovatel ukldacch slueb? Neboli co vlastn pro sebe t z nepoctivosti, protiprvnosti i protiprvnho stavu, kter vyvolal na loiti nebo nad
nm m kontrolu?
Poskytovatel ukldacch slueb, zpravidla ivnostensk podnikatel v oboru, a tud odbornk, pro sebe zaasto zakzan
t pm nebo nepm hospodsk nebo jin majetkov vWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
hody (obchodn nebo jin hospodsk prospch vetn, nikoli vak vlun, monho zisku) na trhu slueb, kter pramen v jm alespo nepmo (nkdy i objektivn bez zavinn)
umoovanch inech tetch osob (zkaznk), kter zneuvaj urit loit, a tud se jedn o zkaznick iny nepoctiv nebo protiprvn.
Anebo poskytovatel ukldacch slueb t z trvajcho protiprvnho stavu na jm spravovanm (provozovanm) loiti, na jeho udrovn se zpravidla vdom podl, piem se
jedn o stav loit (alespo o sten stav), kter je na kor
vlastnk doasnch majetkovch prv. Sm poskytovatel ovem
mus v tomto poslednm, tetm, ppad splnit pedpoklad, e
se jedn o protiprvn stav, kter vyvolal (teba zavedenm uritho obchodnho zpsobu, kter hospodsky pot prv
se vznikem a trvnm protiprvnho stavu vetn reklamy nebo propagace tohoto obchodnho modelu), anebo se mus jednat o stav, nad nm m kontrolu ( 6 odst. 2 vta druh o. z.).
V praxi, a to prv i s ohledem na loit elektronickch
dat, se meme setkvat i s monmi soubhy tchto skutkovch podstat soukromoprvnho deliktu zkazu ten. Zakzan ten je z hlediska soukromoprvn deliktnho zmrn
pojmno tak, aby formln znaky skutkov podstaty stanoven obanskm zkonkem pokrvaly veker nedouc jednn, kter potenciln pipadaj v vahu. Tedy i bez ohledu
na to, zdali je in protiprvn, anebo jen nepoctiv. Rozliovn mezi protiprvnost a nepoctivost ovem nebv
v praxi nikterak ostr, protoe to, co je nepoctiv, bv zpravidla t protiprvn (i v protizkonnm smyslu, nap. nekal
soute). Je ovem dobe, e zkon pot s obma kategoriemi tak, aby stt neumooval pachatelm dn nikov
skuliny. K tomu je doplnna tet skutkov podstata, kter
se tk vyvolanho nebo kontrolovanho protiprvnho stavu;
viz t ne.
IV. Zvltn zakzan ten z vyvolanho

nebo kontrolovanho protiprvnho stavu
Ji jsme si ekli, e delikt zakzanho ten se opr o ti
skutkov podstaty. Posledn z nich, brno mluvnicky, se tk
zakzanho ten z protiprvnho stavu (rozumno zde na loiti elektronickch dat), kter se dje ve prospch poskytovatele ukldac sluby (formou bezdvodnho obohacen), jen
zrove tento protiprvn stav vyvolal anebo nad nm m kontrolu. Roziujcm vkladem, sledujcm podstatu a smysl ochrany obt delikt, meme dospt i k poskytovatelov astenstv na vyvoln tohoto stavu nkm jinm (pachatelem), kter
je stejn soukromoprvn postiiteln jako pm zsah sm.
Vyvoln i kontrolovatelnost jsou skutkov dje, kter podlhaj dokazovn v rmci volnho hodnocen dkaz podle
obanskho soudnho du.
Zastavme se u znaku kontroly nad protiprvnm stavem
na loiti elektronickch dat. Kontrolou nutno rozumt faktickou kontrolu vcnou i prvn. Nemus jt ovem jen o kontrolu prvn, kter bv nkdy v praxi pohchu zuovna jen
na prvn formality, jm ada lid ani nevnuje dnou vt-
11 Viz nap. Knihy Google nebo Knihy iDnes apod.
23
lnky
pozornost (i pro jejich obasnou pehlcenost) a kter nkdy bvaj i ponkud ukryt. Na druh stran ovem nelze
podceovat vznam kontroly, kter je prvn zaloena napklad smlouvou se zkaznkem lon sluby na zklad zkaznkova pijet formulovch smluvnch podmnek v elektronickm prvnm styku.
Znak mt kontrolu nad protiprvnm stavem je nutno
chpat, stejn jako jakkoli jin prvn pojem, objektivn;
tzn. ve vznamu objektivn zpsobilosti (schopnosti) mt tuto
kontrolu; nap. i bez ohledu na skuten poet zamstnanc,
kte by se tomu vnovali, bez zetele na jejich zaneprzdnnost jinmi koly anebo jejich odbornou neschopnost apod.
Rovn tak i bez ohledu na monou finann nkladnost zaveden kontrolnch mechanism po strnce technick, zejmna softwarov. Kad podnikn nebo jin hospodaen s sebou pin nklady. Zvlt pak tam, kde se nmi sledovan
zisk dotk i potenciln me dotkat prv tetch osob
nebo veejnch statk. Skutenost, zda poskytovatel ukldac sluby spojen s protiprvnm stavem (anebo u prevence
spjat s nebezpenou situac), nad nm m kontrolu, tuto
kontrolu vykonv, anebo nikoli, je vc jinou a samozejm
je prvnm rizikem, kter sth poskytovatele sluby samho
v podob deliktnho zvazku zaloenho poruenm zkona
(legln povinnosti).
Z hlediska zkazu ten (anebo pkazu prevence) na tom
nic nemn ani zkon o slubch informan spolenosti, protoe ten se tk, jak jsme si ji uvedli, jen tzv. holch skutk
(bez zakzanho ten a bez ohledu na pkaz prevenn).
Do jist mry schematicky si to ve meme ozejmit na jinm pkladu.
Pedstavme si schovatele poskytujcho schovn sluby. Ani
on nem zkonem pmo uloenou zvltn povinnost kontrolovat obsah zkaznky samoobslun schovanch vc. Nese
vak veker rizika spojen s poruenm sv prevenn povinnosti vetn zakroen. Zrove by se tak z jeho strany jednalo o zakzan ten (tedy i o bezdvodn obohacen), jestlie
by schovatel til z protiprvnho stavu (napklad ohroujcho veejn zdrav). Zakzan ten by mohlo spovat nejen v dosahovn zisku z jednotlivch schov ohroujcch veejn zdrav, ale i v jinm majetkovm prospchu schovatele
12 Srov. vak v tomto smru zdrenliv rozsudek SDEU ze dne 24. 11. 2011,
sp. zn. C-70/10, ve vci pedbn otzky tkajc se belgickho zen ve vci
Scarlet Extended SA v. Socit belge des auteurs, compositeurs et diteurs
SCRL (SABAM). Preventivn systm filtrovn, nap. robotick, by ve smyslu
tohoto rozsudku neml bt pouvn pinejmenm proti vekerm zkaznkm
ukldacch slueb, tzn. nepimen iroce (veobecn i pauln). Jinmi
slovy, soudem vymezen nadmrn filtrovn je v rozporu s prvem EU (smrnice
o harmonizaci nkterch aspekt autorskho prva a prv s nm souvisejcch
v informan spolenosti z roku 2001). Otevenou otzkou ale zstv, zda
Soudn dvr EU tm, e odmtl filtrovn jako prevenci, by by se jednalo
o filtrovn nadmrn, rozhodl v souladu se smrnic o elektronickm obchodu
z roku 2001, kdy ob smrnice (a vykldal jen jednu z nich) maj bt navzjem
v souladu, nikoli snad v rozporu; [srov. toti nedotenost prevence podle l. 14
odst. 3, resp. rec. (50) smrnice o elektronickm obchodu].
Jinou otzku by ovem mohlo bt prvn posouzen protiprvnho jednn
poskytovatele ukldac sluby z hlediska prva proti nekal souti, kter
v nmi sledovanm obecnm (nikoli jen spotebitelskm) pojet nespad
do referennho rmce Soudnho dvora EU. Srov. nap. nekalosoutn
vznam (nikoli snad bagateln) nepoctivho obchodnho zmru i modelu
uplatovanho poskytovatelem ukldac sluby na hospodskm trhu. Event.
veobecn filtrovn zkaznicky ukldanho obsahu z dvodu prevence ped
nekalou sout na trhu tak nen provedenm autorskho ani jinho prva EU.
Nemohlo by proto bt ani pedmtem pedbn otzky, protoe chyb pedpis
EU, kter by ml bt Soudnm dvorem EU vyloen. Tato prvn otzka by tak
zstala posuzovna pouze na vnitrosttn soudn rovni.
24
vetn takovho prospchu nepmho, kup. jen ze souviscch reklam na rzn zbo. Je vc schovatele, jeho odbornost, k n se veejn hls typicky jako ivnostnk, a zrove
i jeho podnikatelskm rizikem, aby si obezetn a pedem vyhodnotil hrozc protiprvn stav (a mru hrozc nebezpenosti situace) na hospodskm trhu, z nj hodl pro sebe
tit, jako i objektivn monost vestrann (tzn. t inn)
kontroly nad takovm stavem (situac).
V. Generln pkaz prevence a zakroovac povinnost

Generln prevenn povinnost je v soukromm prvu uzkonna v ustanoven 2900 o. z. Plnn prevenn povinnosti
je v na souvislosti vzno na okolnosti ppadu, co je zcela rozumn a pochopiteln. Nkter okolnosti uritho ppadu ji zjevn, prima facie, vyaduj jist prvn pedvdan ochrann postup. Pokud jde o loit elektronickch dat
rozmanitho (zkaznicky volnho) obsahu, spojen se zkaznickou samoobsluhou, je ji z tto skutenosti (okolnosti
ppadu) zejm nutnost, aby si poskytovatel takovto sluby
ponal tak, aby nemohlo dochzet k dnm jmm, a to ani
tetch osob. Jedn se toti o takov okolnosti ppadu, mezi
n spad obvykle ji zjevn nebezpen situace na pslunch loitch, zejmna tch, kter mvaj znan divok
rz a patnou povst mezi slunmi lidmi.
Smrnice o elektronickm obchodu z roku 2000 umouje, aby lensk stty EU svmi vnitrosttnmi pedpisy vymezily zabezpeen (sprvn nleitou pi, duties of care, Sorgfaltspflicht), kter lze rozumn poadovat po poskytovatelch
ukldacch slueb, a to pi uloen zkonn povinnosti pouvat takovto zabezpeen (nleitou pi) za elem odhalen
nkterch druh protiprvn innosti a zamezen jim. Ji jsme
si ale uvedli (pozn. 8), e esk stt tto zkonodrn monosti nevyuil. Tm ponechal celou zleitost na vkladu a pouit prva soudem; (ble viz v cit. pozn.).
Vylouit pitom nelze, e rozumn lze preventivn inn
poadovat jedin pouvn samoinnho filtrovacho zabezpeen softwarovho druhu, kter by mohlo bt skuten inn
(by nikoli snad stoprocentn nebo pln bezchybn) s ohledem na ochranu dotenho cizho vlastnictv (i jinch cizch
hodnot), a to pravdpodobn i ve spojen s lidskou silou (prac) v krajnch ppadech technicky pochybnch, jinak neeitelnch, a vyadujcch tak pravdpodobn nutnost jednotlivho posouzen. Filtrovac softwarov nstroje tohoto druhu
a uren jsou bn dostupn na trhu. Nklady spojen s jejich pozenm a provozem pat mezi podnikatelsk, daov
uznateln, provozn vdaje poskytovatele ukldacch slueb
(provozovatele elektronickho loit). Kad podnikn
pin sv nklady.12
Prevenn povinnost podle obanskho zkonku lze pitom
mt za u, a to za ryze pedstin elov zamen prvn
pojem (a formln systematicky vyplv z obecnho pedpisu), a to v porovnn se veobecn chpanou dohlec povinnost nad obsahem (by formln systematicky ve zvltnm zkonu) vetn napklad dohledu nad vcnou sprvnost
ukldanho obsahu, nap. sdlovanho odbornho poznatku.
Zatmco u prevenn povinnost poskytovatel ukldac sluby m ( 2900 o. z.), veobecn dohled nad zkaznickm obWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
sahem nem [ 6 psm. a) zk. . 480/2004 Sb.].13 Uveden

dl prvn zvr m zsadn prvn vznam pro pochopen
prvnch otzek kyberprostoru.
Zjednoduen eeno, odpovdn jednn s nleitou p,
kterou lze po poskytovateli ukldacch slueb rozumn poadovat, je pedpokladem naplovn pkazu prevence podle obanskho zkonku v dan vci. Ponat si pedstin v na
souvislosti vdy znamen jednat odpovdn (nleit). Tato
skutenost ji vyplv z pouit ustanoven 3 odst. 3 o. z.,
pojednvajcho o dalch obecn uznanch zsadch spravedlnosti a prva, z nich vyvr soukrom prvo.
Procesn vhodou i nevhodou, jak se to vezme, me bt
ta skutenost, e vklad a pouvn prevence podle vnitrosttnho obecnho soukromho prva lenskho sttu EU (u ns
dle obanskho zkonku) nen pedmtem zen o pedbn
otzce pojednvajc o vkladu prva EU ped Soudnm dvorem
EU v Lucemburku. Podobn (nikoli snad tak vjimen) to plat
t o otzce nekal soute dle vnitrosttnho prva (u ns rovn podle obanskho zkonku). V ppad pochyb me bt
urujc, o jakou prvn kvalifikaci skutku se jedn. Zda souvis s prvem EU (nap. s vnitrosttnm provedenm smrnice
o elektronickm obchodu nebo smrnice o autorskm prvu
v informan spolenosti), kter by tak mohlo bt podrobiteln vkladu Soudnm dvorem EU, anebo nikoli.
Prevenn povinnost (prvn pkaz odpovdnho jednn) je formln systematicky v obanskm zkonku propojena se zvl legln upravenou povinnost zakroovac, kter
se ji pmo tk uritho prvnho pomru (zvazku) mezi zakroujcm a ohrozitelem ( 2901 o. z.). V naem ppad meme oboj vzthnout na toho, kdo vytvoil nebezpenou situaci
na elektronickm loiti dat nebo m nad n kontrolu. Zakroovac povinnost je pak vztaena vi ohroziteli z ad veejnosti, a ji byl ztotonn, anebo ne. V podstat se jedn pouze o aplikaci obecn legln povinnosti, kterou neseme kad
ex lege, pro urit ppad.
Vznamnm pojmem je v tto souvislosti nebezpen situace, a to na loitch elektronickch dat, a mra (objektivn
zpsobilost) kontroly nad n ze strany poskytovatele ukldac
sluby. Nebezpenou situaci vytvom teba tm, e na zahrad chovm smeku necviench ps. Nejen vak to. Me se
jednat o jakoukoli (prvn) nebezpenou situaci, kter se tk nejen mon jmy na zdrav (absolutnho prva na zdrav), ale jakhokoli jinho potenciln dotenho prva kohokoli; tedy napklad i majetkovho prva autorskho i prva
znmkovho. Nebezpen situace ovem nen vyerpna jen
monou hrozbou zsahu do nho subjektivnho prva, ale
me se vztahovat i na ohroen nkterho obecn sdlenho
dobra (veejnho blaha), kter nen subjektivizovno, nbr
spolen sdleno nmi vemi, jako je tomu kupkladu u hrozby nekal soute.
Monost preventivn kontroly nad prvn nebezpenou situac nutno tedy vzthnout na situaci, napklad na diskusnm fru zpravodajskho portlu nebo na blogu, kter je alespo potenciln prvn nebezpen. Srov. t jen ohroovac delikt
a pojet prevence (pedchzen zsahu). Vychzme pitom
z poadavku (zsady) rozumn opatrnosti (pelivosti a obezetnosti). Tomu pak ze strany postiench odpovd jejich
oprvnn oekvn odborn pe ze strany odbornka; kup.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
poskytovatele ukldac sluby provozujcho veejn diskusn
frum, kter se asto hls k ivnostenskmu stavu podnikatelskmu (srov. 5 odst. 1 o. z.).
V em v nmi sledovanch ppadech spov ona nebezpen situace?
Odpov zn, e spov v zkaznickm ukldn, napklad
fotografi, vide, lnk, e-knih v podob datovch soubor uritho technickho formtu, na veejn, obvykle podnikatelsky
provozovan, elektronick loit dat v sti elektronickch
komunikac. Vytvoen takovto situace bv zmrn umonno poskytovatelem ukldac sluby napklad i za elem
jeho vlastnho pmo i nepmho obchodnho nebo jinho
hospodskho prospchu vetn i monho sledovn zisku.
Srov. reklamy, tzv. prmiov ty, placen pstupy apod. Poskytovatel ukldac sluby, jak ji bylo eeno, si toti mus bt
vdom prvnch nebezpe, kter jsou s tm spojena alespo
potenciln. Pokud toti sm technicky nenastavil napklad
pedchoz odsouhlasen jednotlivch pspvk (dat, resp.
jejich soubor) a jeho prvn proveden ve smluvnch podmnkch, k emu v bn praxi dochzv spe ojedinle (napklad jen v zce odborn zamench diskusch), a ponechal
tak volnou ruku svm zkaznkm (veejnosti), zaasto anonymnm nebo skrytm pod krycmi jmny14 anebo s nespolehliv ovenou totonost, vytvoil situaci, o jej nebezpenosti nen pochyb. A to zejmna se zetelem na pevaujc obsah
dat, jejich uren i celkov zamen uritho portlu apod.
Bezvznamn je proto, e nebezpenou situaci vytvoil sm
poskytovatel ukldac sluby anebo tak uinili a jeho zkaznci i zda se na jejm zkaznickm vytvoen njak astnil. Rozhodn je stav nebezpen situace a prevenn vznamn je i mra kontroly nad n.
Zpsoby kontroly nad nebezpenou situac na elektronickm loiti dat mohou bt nkolikery. Oprvnn lze oekvat, e budou uplatnny vechny z nich soubn tak, aby
kontrola byla vskutku inn. Nikoli snad jen ryze formln,
ba tm jen na oko. Objektivn zpsobilost kontroly (a tedy
i odpovdn, nleit, jednn) lze proto uplatnit nsledovn:
a) morln, napklad pijetm nebo osvojenm si ji existujcho etickho kodexu diskutujcch lid i osob vkldajcch jin obsah,
b) prvn, napklad navrenm smluvnch podmnek ukldac sluby vetn poskytovatelova prva moderovn
diskuse a vyazovn (mazn) nevhodnch, kup. neslunch nebo prva tetch osob zjevn poruujcch
pspvk, dle t ztotoovnm osob (zkaznk) vy-
13 Shodn Csaov, Z.: Pasivn legitimace (host) provider v ppadech

poruovn autorskch prv na internetu a rozsudky L`Oral/Ebay
a Scarlet/SABAM. In: K, J. (ed.): Aktuln otzky prva autorskho a prv
prmyslovch, Univerzita Karlova, Praha 2011, str. 77. Dodejme po obecn
strnce, e samotn prvn argumentace postaven na jen prvoplnov
nahlen pednosti zvltnho zkona ped obecnm pedpisem se jev jako
lich (plin formalistick, tedy jen povrchn) tam, kde by nebyl brn zetel
na el, podstatu a smysl (tzv. materiln strnku prvn normy).
14 V praxi se spe hovo o pezdvkch (nicknames, zkrcen nicks), co
samozejm nen vyloueno. Pezdvku ovem lovk dostv od jinho,
nap. ve kole anebo m skautskou pezdvku apod., zatmco kryc jmno si
zpravidla sm pro sebe vol, aby v sti elektronickch komunikac zmrn
nevystupoval pod jmnem vlastnm, a tak jeho totonost zstv he
zjistiteln. Jedn se o uritou morln da za oteven internet, kter ale
nemus bt pln ospravedlniteln. Za svmi projevy, a bylo uinny kdekoli
a jakkoli, bychom si mli osobn stt. Anebo se jich radji zdret.
25
lnky
uvajcch ukldac sluby vetn adres bydlit, a to nejen pomoc zjitn propojench pota i jinch podobnch pstroj, jako i nap. zzenm pstupovho
prva postienm lidem pomoc technickho zaveden
komunikanho kanlu k jejich monmu pmmu vmazu zvadnch dat,15
c) technicky neboli vcn napklad nastavenm systmu
(funknost) loit spovajcm kup. v robotickm
rozpoznvn opakovanho vloen ruebnho pedmtu dle jeho uritch technickch vlastnost (tzv. haovac funkce), blokovnm pspvk z pochybnho zdroje
nebo z technick adresy pipojenho potae nebo jinho podobnho pstroje opakovan pouitho k zsahm; dle t blokovnm pspvk obsahujcch slova s vznamem nadvek, odlienm lidskch pspvk
od zahlcen robotickmi pstupy, ochranou proti dalmu sdlen event. ruebnch pspvk nap. na spoleenskch stch, omezenm dlky pspvku (srov. obvyklou
dlku i rozsah nap. celoveernho filmu) anebo omezenm druhu pspvku (t viz vcnou neppadnost
pspvku); a to ve v nepetritm technickm reimu
(nonstop), pop. t osobn modertorsky i jinak pomoc lidskho initele zejmna tam, kde nastvaj hranin
ppady spornho rzu. Z hlediska obecnho poadavku odpovdnho (nleitho) jednn, projevujcho se
zde t leglnm pkazem prevence, nelze vylouit, zejmna podle povahy, druhu, chodu a uren elektronickho loit, ani nezbytnost technickho preventivnho
opaten filtrovacho, zejmna softwarovho druhu a uren. Pouvn takovhoto technickho opaten, na trhu dostupnho, jist lze rozumn poadovat (ledae by
to snad bylo vzhledem k okolnostem nepimen, nadmrn, pehnan apod.). Jinak by toti obvykle nebylo
mon inn dostt elu odhalen a zamezen nkterch druh protiprvn innosti na elektronickm loiti dat; srov. rec. (48) cit. smrnice o elektronickm obchodu z roku 2000.
Nyn se pozastavme u mry kontroly nad nebezpenou situac. Zejm je, e tato mra uplatovan kontroly mus bt pimen dan situaci, tj. i vem okolnostem ppadu.
Jak jsou tedy hlediska pimenosti v tchto ppadech?
Mohli bychom je vyjdit nsledovn jako napklad:
a) druh a povaha (i pstupnost a dostupnost, znmost i
oblbenost) urit ukldac sluby na stran veejnosti,
resp. druh a povaha loit samho,
b) druh a povaha (velikost) prvnho nebezpe spojenho
se situac na uritm loiti, co zaasto souvis s pedchozm ukazatelem,
c) okruh potenciln dotench prv a okruh tetch osob (nositel i vlastnk, ale i teba jen vykonavatel i sprvc tchto prv); napklad, zda se jedn jen o prvo autorsk, anebo i o prva souvisejc s prvem autorskm
15 Toto opaten ale nkdy bv v praxi a zneuvno spe na kor

postiench. Jednak tm, e nklady s tm spojen si nesou postien, jednak
tm, e riziko patnho kroku (vmazu) nakonec nesou rovn tak postien.
Nikoli snad ten, kdo z toho veho til. Proto je nutn s tmto opatenm i jeho
celkovou lohou (i nabdkou) nakldat velmi obezetn.
26
(a o kter z nich), anebo zda se jedn t o prvo znmkov (nap. u e-knihy) atd.,
d) mra relnosti hrozby zsah, jejich hrozc etnost i opakovanost a rozumn pedpokldan nsledky zsah vetn nsledk hospodskch,
e) etnost minulch zsah, pokud ji k nim v minulosti
dolo, jejich povaha a druh; nap. se jednalo o minul zsahy, kter se dotkaly sttem regulovanho trhu
audiovizulnch medilnch slueb na vydn (video-on-demand),
f) velikost (rozsah) nepoctivho nebo protiprvnho obohacen (pmho nebo nepmho obchodnho i jinho hospodskho prospchu); tzn. bezdvodnho obohacen bez
spravedlivho dvodu, dosaenho tenm ze zkaznickch zsah do prv tetch osob nebo do veejnho blaha hospodsk soute; nap. sem pat znanost rozsahu bezdvodnho obohacen.
Zastavme se jet u okolnost nebezpen situace na loitch v sti elektronickch komunikac. Monost kontroly
nad touto zkaznicky vytvoenou situac (bez ohledu na mon astenstv poskytovatele ukldac sluby) me bt nkdy
i docela odlin. Uveme si napklad zkaznicky oteven
soustavy (platformy) jako jsou kupkladu internetov draby nebo jin elektronick obchody (vazba nap. na ochrann znmky a jejich padlky) nebo nmi sledovan loit i
rzn diskusn fra na zpravodajskch nebo odbornch portlech apod. Z hlediska poskytovatele ukldac sluby meme hovoit o takovto platform neutrln (nap. sov propojen elektronick databze domnovch oznaen) anebo,
naopak, o platform obchodn promylen (proaktivn).
V poslednm ppad, kter ns zajm nejvce, se me
jednat napklad o takov sluby, kter poskytuj zkaznkm
vyhledvae, seazovae (poad), mie (statistiky), optimalizace obchodnch nabdek, nap. i jen s vyuitm zkaznkem zanechanch elektronickch stop podle jeho pedpokldanch zjm i upednostovn, dle tzv. prmiov
zkaznick ty nebo jin pobdkov vhody povzbuzujc
k dalmu ukldn dat apod. Z toho je patrno, e nejde
jen o pouhou techniklii, nbr o obchodn promylenou
soustavu zkaznickch slueb a jejch nabdek. Prv tyto posledn skutkov znaky ji samy o sob zpravidla navozuj pochyby, zda urit zvolen obchodn model je vskutku poctiv, a to s ohledem na dan, zjevn chrnn, obsah. Neboli,
zda se jedn o zakzan ten z protiprvnho stavu na loiti, resp. na trhu, vyuvajc kupkladu model finannch
i jinch pobdkovch vhod pro zkaznky, ukldajc obchodn pitaliv (hojn sledovan nebo stahovan a sdlen) obsah (ovem ciz).
Srov. k tomu t generln klauzuli bezdvodnho obohacen ( 2991 o. z.), kter v sob zahrnuje i obohacen z nepoctivho zdroje, pro n chyb spravedliv dvod. Zakzan ten je tak prvn propojeno se zakzanm bezdvodnm
obohacenm (vedle event. mon jmy).
Prvn nebezpen situace na loitch elektronickch dat
souasn pedstavuje pojistn riziko poskytovatele ukldac
sluby, kter bv spjato s jeho podniknm. V vahu tak pichz jeho kodov pojitn povinnosti k nhrad majetkov nebo nemajetkov jmy postienm tetm osobm (nap.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vrobcm zvukovch zznam nebo nakladatel e-knih), kter je sjednateln podle obanskho zkonku. Podobn tomu
bv i v jinm druhu podnikn na trhu.
Z toho veho, co se ve podv, jasn vyplv, e preventivn ponn poskytovatele ukldac sluby je zsadn mon, a to i po strnce objektivn monosti. Pedchzen jmm
kupkladu na duevnm vlastnictv, spovajcm ve zkrcen vkonu prv k nmu, je bezpochyby mon, tedy i inn
provediteln po vech strnkch, kter lze rozumn poadovat, a to zejmna po podnikateli ve svm oboru, kter se hls za odbornka (srov. 2900 o. z.).
Podobn to plat i o splnn zakroovac povinnosti (v naem
ppad poskytovatelem sluby) v rmci pedchzen jmm
( 2901 o. z.). Meme proto dlem prvn uzavt, e soudn uloen vhodnho a pimenho opaten k odvrcen
hrozc jmy pi vnm ohroen ( 2903 odst. 2 o. z.) bude
zpravidla mon, a tedy i exekvovateln pro ppad dobrovolnho nesplnn soudnho rozsudku.
Zakroovac (preventivn) povinnost, jej splnn spov
v pedejit konn do budoucna (nikoli samozejm do minula), me sestvat napklad z vyazen uritho zdroje z internetov diskuse nebo z monosti sdlovat filmy i fotografie
veejnosti, a to za elem pedejit reln hrozcmu budoucmu zsahu do prv tetch osob, resp. do dnosti hospodsk soute anebo k pedejit v budoucnu hrozcmu opakovn minulho zsahu.
V ppadech, jimi se zaobrme, obvykle pjde o vn
ohroen ( 2903 odst. 2 o. z.), co ji vyplv ze svtovho
propojen st elektronickch komunikac, resp. z toho, e ruebn pedmty jsou na tto sti dostupn kdykoli, komukoli a odkudkoli, a to i peshranin. Tento stav (vcn povaha
st) ji sm o sob zpravidla umocuje nebo pmo vyvolv vnost ohroen, jemu je nutno pedejt. Nsledky dokonanho zsahu, jemu se m pedejt, by se skuten mohly projevit kdekoli, a to i trvale.
VI. Shrnut aneb osoby a obsazen

(pasivn vcn legitimace)
Dosavadn pojednn o zkazu ten nebo o pkazu prevence a jejich rozveden ve spolenosti st si meme shrnout tak, e si pehledov uvedeme osoby a obsazen anebo
ekneme si pr slov o pasivn vcn legitimaci.16 Vychzme
pitom ze soukromho prva deliktnho. (V ad ohled to je
ovem podobn se soudn trestnmi delikty.)
Osoby pasivn vcn legitimovan, pokud jde jednak o obecn nroky soukromoprvn, jednak o mon zvltn nroky podle zvltnch pedpis na ochranu duevnho vlastnictv i ped
nekalou sout (by je soust obanskho zkonku), si meme rozvst nsledovn:
a) pachatel civilnho deliktu, pop. quasideliktu (tj. i bez zavinn), jen je dlunkem deliktnho, pop. quasideliktnho zvazku z bezdvodnho obohacen. Tmto pachatelem (delikventem) je ohrozitel nebo poruitel prva, kup.
znmkovho nebo autorskho apod., anebo jm je ruitel hospodsk soute (nekal soutitel). Pvodce deliktu ovem mohl jednat i ve spolupachatelstv, kdy by se
jednalo o spolen a nerozdln (solidrn) spoleenstv
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
spoludlunk z deliktnho zvazku, nap. u spolenho
neoprvnnho sdlovn fotografi veejnosti na internetu. Pachatel takto je osoba, kter veejn zpstupnila nap. chrnn hudebn dlo jeho elektronickm uloenm na sovm loiti dat; tzn., e je protiprvn
sdluje veejnosti prostednictvm st elektronickch komunikac (tzv. sdle);
b) astnk na civilnm deliktu, pop. quasideliktu, neboli
ten, kdo pispl k deliktu i neznm jin osoby (ruitele), tzv. sdlee; srov. rzn skrvn totonost pachatele na internetu. Obvykle ale lze odhalit totonost poskytovatele ukldac sluby, o jeho astenstv by se mohlo
eventuln jednat. astnkem zde proto rozumme toho, kdo umonil sdlev delikt, tj. poskytovatel ukldac sluby.17 Deliktn zvazek z astenstv na deliktu je
podobn zvazku z deliktu samho, vetn pedpoklad
vzniku zvazku. Mluvme pitom, podobn jako v prvu soudn trestnm, o tech formch astenstv na soukromoprvnm deliktu, tzn. o organiztorstv (zosnovn
nebo zen), o nvodcovstv (vzbuzen rozhodnut) nebo o pomocnictv (umonn nebo usnadnn, nap. prvn nebo informatickou radou, odstrannm technickch
pekek, utvrzovn v pedsevzet, uputnm od kontroly nad nebezpenou situac aj.). astnky na cizm
deliktu samozejm me bt i vce osob, nap. i vce pomocnk ve spoluastenstv. S astenstvm vslovn
pot 2915 odst. 2 o. z., kter se sice tk kody zpsoben nkolika osobami, ale pojem astenstv je zrove obecnm prvnm pojmem deliktnho prva (soukromho i veejnho);
c) prostednk (nesprvn nkdy jako zprostedkovatel,
protoe o dn zprostedkovn se nejedn), intermediary, u nho pjde o zvltn prostednick civiln quasidelikt (toti i bez zavinn). V tomto ppad se nejedn
ani o pachatele deliktu [sub a)], ani o astnka na jeho
deliktu [sub b)], nbr o prvn samostatnou tet kategorii osob ili o nevinnho prostednka. Prostednick
quasideliktn postaven (objektivn bez zavinn) vyplv
pouze ze zvltnch zkon na ochranu duevnho vlastnictv; tzn. ze zkona autorskho, zkona o vymhn prv
z prmyslovho vlastnictv a ze zkonn ochrany odrdovch prv [ 40 odst. 1 psm. f) a. z., 4 odst. 3 zk.
. 221/2006 Sb., a 27 odst. 4 zk. . 408/2000 Sb.], a to
ve smyslu prva EU (smr. . 2004/48/ES).18
16 Viz dle nap. Csaov, Z.: Op. cit., str. 71-81. ermk, J.: Internet a autorsk
prvo, 2. vyd., Linde Praha, Praha 2003. Ochrana autorskho prva
v prosted peer to peer st typu BitTorrent s pihldnutm k rozsudku ve vci
The Pirate Bay. Prvn rozhledy, 19, 2010, . 8, str. 272-280. Knin viz nap.
Husovec, M.: Zodpovednos na internete .., op. cit. Maisner, M. Vanek,
M.: Odpovdnost za obsah penosu v elektronickch komunikacch, Wolters
Kluwer R, Praha 2012. Dle je teba ci, e svtov literatura k tmatu je
velmi rozshl. Dlem viz u Husovce.
17 Srov. podobn vyjden sttnho zstupce ve vci trestnho dovoln
obvinnho; viz usnesen NS ze dne 8. 10. 2014, sp. zn. 5 Tdo 171/2014-56.
Jedn se u ns o pelomov rozhodnut zsadnho trestnprvnho vznamu
z hlediska posuzovn prospchu (bezdvodnho obohacen) pachatele, nikoli
kody obti.
18 Stav, kdy smrnice o dodrovn prv duevnho vlastnictv z roku 2004
byla u ns provedena temi zkony, nen zkonodrn-politicky vhodn,
a to i z toho dvodu, e nedolo k jednotnmu proveden smrnice, zejmna
co do osob aktivn vcn legitimovanch. Dno to bylo i tm, e pprava
proveden smrnice probhala ve tech resortech.
27
lnky
Bylo by otzkou roziujcho vkladu, jestlie bychom prostednick quasideliktn postaven (pasivn vcnou legitimaci)
vzthli i na ppady nekal soute nebo zsah do veobecnho prva osobnostnho i do ochrany osobnch daj; tzn. nad
rmec prva EU (cit. smrnice).
Uinit tak ale nelze z toho dvodu, e znaky skutkov podstaty deliktu (zde protizkonnho inu), resp. quasideliktu,
nen mon roziovat pouhm vkladem, kter by byl v rozporu s psn chpanou trestn zsadou nullum crimen sine lege,
kter je podobn pouiteln i na civiln delikty. Prostednkem, o kterm zde mluvme, ale nen ani pachatel deliktu, ani
astnk na cizm deliktu, nbr osoba tet, jej jinak dn
sluby jsou zneuvny dalmi osobami (zpravidla z ad veejnosti) k ohroovn nebo poruovn dosud chrnnch prv.
Kupkladu pjde o sprvce databze domnovch oznaen
(nesprvn pekldno domnovch jmen), o provozovatele
internetov kavrny nebo trny anebo o pipojovatele k internetu,19 poskytovatele ukldacch slueb (pokud se sm prvn
neocit ve vlastnm deliktnm postaven) i o pronajmatele
potae typu serveru nebo o poskytovatele slueb obslunho potae (serveru) apod.20 Dluno ale dodat, e ke vzniku quasideliktnho zvazku takovho prostednka musme
pistupovat dosti bedliv, protoe se pojmov jedn o osobu
nevinnou. Do hry, do deliktnch pomr na sti, se nm
takovto prostednk dostv jen tm, e jeho sluby, kter
jsou jinak bn (v naem smyslu dn, poctiv a po prvu)
a dal osoby zneuvaj k protiprvnm i nepoctivm zsahm. On sm bez dalho nen ani pachatelem, ani astnkem na deliktech pachatel.
19 Zde ale meme naret na obecn uznvanou, psanou i nepsanou, prvn

zsadu sov neutrality, kter je zaloena na oddlen smluvnho zvazku
tkajcho se pouhho pipojen v technickm smyslu od deliktnho zvazku
spojenho s uloenm prvn zvadnm obsahem. Pasivn vcn legitimace
prostednka (zde pouhho pipojovatele), vyplvajc ze zkona ve zvltnch
ppadech prv duevnho vlastnictv (nikoli tedy u nekal soute, ochrany
osobnosti nebo osobnch daj i veobecn kdykoli), ale elov prolamuje
tuto zsadu. Ovem tak, e se jedn jen o quasidelikt bez jakhokoli
prostednickho zavinn. Prostednk zstv (v tzv. holm postaven)
i nadle nevinen. Pouze je povinen zashnout. Zsada sov neutrality tak
neplat bezvjimen, co se ale tk i mnoha jinch prvnch zsad, kter
jsou proto jen zsadami.
20 Z hlediska pouvanho serveru (obslunho potae) meme hovoit
nejen o tom, kdo poskytuje server, resp. hardware pro ely ukldn
dat, a ji pronjmem serveru, anebo poskytovnm provozn sluby, ale
t o prostednickm postaven poskytovatele pipojen uritho serveru,
sloucho konkrtnmu loiti, do st elektronickch komunikac. Jinm
poskytovatelem pipojen je ten, kdo takto poskytuje pipojen koncovm
uivatelm. Tchto prostednk bv na trhu vce. Mezi prostednky
ovem pat i nap. poskytovatel televiznho signlu, pop. vlastnk nebo
jin umonitel pouvn televiznho vyslae, jde-li o jinou osobu, nebo
poskytovatel televizn antny, zejmna spolen, i jinch technickch
prostedk apod. Zdrazuji, e hovome o tzv. holm prostednictv (bez
dalho, tj. nap. bez astenstv na deliktu apod.). Srov. nevinnho
prostednka u Husovce; viz Husovec, M.: Zodpovednos na internete, ,
op. cit., str. 163 an; t srov. rozsudky SDEU sp. zn. C-314/12 a C-71/10.
Pasivn legitimovn v civilnm zen je tak prostednk, jeho sluby
tet osoby zneuvaj. Samotn delikvent nebo vce takovch osob nen
astnkem tohoto zen, leda jen vedlejm astnkem na stran alovanho
prostednka, a to za leglnch pedpoklad vedlejho astenstv podle
obanskho soudnho du.
21 Ze svtov literatury viz nap. tyto prvn studie: Edwards, L.: Role and
Responsibility of Internet Intermediaries in the Field of Copyright and Related
Rights. http://www.wipo.int/copyright/en/internet_intermediaries/,
[cit. 8. 9. 2014]. Garrote Fernndez-Dez, I.: Comparative Analysis on National
Approaches to the Liability of Internet Intermediaries for Infringement
of Copyright and Related Rights. Ibid., [cit. 8. 9. 2014]. Dle viz literaturu
u Husovce.
22 Podle veho pjde o vysoce odbornou otzku, jej zodpovzen bude
na znalci, pop. na odbornm vyjden.
28
Na druh stran i samo quasideliktn postaven prostednka

zsahu sth prvn zsada pimen opatrnosti (obezetnosti,
starostlivosti) vetn pe o chtn dn nsledek poskytovanch slueb, tzn. bez jejich zneuvn jinmi. Poj se nm s tm
i dal, ji rovn vcekrt zmiovan zsada odbornosti, resp.
zsada nleit pe, kter je spjata s dvrou vlastnk prv
(potencilnch obt) v tuto pi ze strany toho, jeho sluby
by mohly bt alespo potenciln zneuvny jinmi (pachateli). Dvra v innost (pi) bv spojovna i s dvryhodnost osoby sam. Nikoli na poslednm mst musme z hlediska ospravedlnn quasideliktnho postaven prostednka
zmnit i obecn spravedlnostn poadavek sledovn obecnho dobra prvnosti, vetn ohleduplnosti, a to i na trhu. Nikoli jen hospodskho zjmu na vlastnm zisku prostednka
z jeho, nkdy i hromadn zneuvanch, slueb.
V hodnotov eloslovnm kontextu mravnm i prvnm
tak neme z jeho strany jt pouze o ten vlastnho zisku ze
svch slueb, a to takkajc za kadou cenu. I proto meme hovoit o oprvnnm (rozumnm, legitimnm) oekvn
poctivosti a prvnosti na trhu slueb, kter tento trh odliuje
od podsvt, vetn podsvt internetovho. Tak v tomto ppad meme upozornit na pojistn riziko spojen s hospodskou innost prostednka, kterou lze, obvykle pomrn
snadno, a to i hromadn i opakovan a dlouhodob kmkoli zkaznicky zneuvat.21
K tomu, abychom quasideliktn civiln postaven prostednka mohli vbec prvn vymezit, je douc, aby se v danm
vznamu jednalo o postaven, kter by bylo podstatn pro zsahy do prv nebo hospodsk soute. Tak tomu bude obvykle u poskytovatele ukldacch slueb. Meme ale takto
uvaovat i o postaven pipojovatele k sti elektronickch komunikac (internetu).
Jak jsou hlediska prostednickho postaven? Lze je formulovat? Nepochybn ano, napklad nsledovn (pkladmo):
a) chybjc vestrann inn opaten k zamezen nebo alespo zten zneuvn poskytovan sluby zkaznky, kter by
bylo lze rozumn poadovat z hlediska nleit pe (duty of care). Pat sem i takov zaveden opaten, kter jsou jen bezvznamn, slab anebo pouze ojedinl i nemrn vcn
zk, ani by ovem byla zrove nadmrn (nepimen)
nebo vyboujc ze sledovanho elu,22
b) vztah mezi zneuvnm sluby zkaznky a zskvnm
vlastnho (prostednickho) obchodnho nebo jinho hospodskho prospchu z tchto, jinak zneuvanch slueb, vetn
monho dosahovn zisku z nich. Svou roli pitom me sehrvat i pitalivost tchto slueb,
c) reklama nebo propagace zkaznicky zneuvan sluby
za elem jejho rozvoje, pokraovn, roziovn, vetn zskvn novch zkaznk i odbyti, a to pi vdom potenciln
mon budouc zneuvatelnosti tto sluby (i monmi dalmi budoucmi zkaznky) i pi vdom minulch zneuvn.
Teba ci, e esk prvo (judikatura u ns neexistuje) ale
nen v tomto ohledu tak psn, aby pro prostednick postaven stanovilo jakkoli zven poadavky i znaky (srov. ve),
resp. aby je zvl prvn kvalifikovalo. Podle dikce eskch
zkon postauje jakkoli, tedy i tzv. prost, prostednick postaven. Proto nezbv ne uzavt, e z hlediska eskho prva
nejsou pro prostednick postaven vyadovny dn zvltn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
pojmov znaky (jen dkaz o prostednictv zkaznicky zneuvan sluby). Ve strun popsan hlediska proto mohou sehrvat jistou roli pouze pi soudcovsk vaze o piznn prva
spnho alobce na nhradu nklad civilnho zen, vedenho proti alovanmu prostednkovi. I tam je ovem nutno zohlednit celou adu okolnost ppadu; zejmna to, pro alovan prostednk nevyhovl napklad pedsoudn (pedalobn)
vzv, pokud byla vi nmu vznesena postienm (obt).
K vymezen postaven prostednka se vyslovil nap. i Soudn
dvr EU.23 Jednalo se o hlediska ppustnho alobnho zsahu vi pouhmu poskytovateli zkaznicky zneuvanho
pipojen k sti elektronickch komunikac (internetu). Soud
pitom vyel z toho, e volba opaten proti zneuvn slueb je
na vli poskytovatele pipojen, dle je teba zkoumat, zda dolo z jeho strany k proveden vekerch opaten, je lze po nm
rozumn poadovat. Zohlednit bylo zapoteb i to, zda soudnm
zkrokem nedojde ke zbytenmu zbaven pstupu k jinak dostupnm informacm. elem soudnho zkroku by pak mlo
bt zabrnn nebo zten prohlen i odrazen od prohlen protiprvnho obsahu.
Celkov nezbv ne rozumn uvit, nakolik jsou vechna tato i podobn opaten eln a inn. Podle praktick advoktn zkuenosti bvaj tato prvn opaten (postupy)
inn tehdy, jestlie jsou kumulovny, vetn uplatnn nroku
na vydn bezdvodnho obohacen tam, kde k nmu dolo.
Zapomnat pitom nelze ani na nhradu eventuln nemajetkov
jmy a jej odrazujc el, vslovn sledovan mezinrodnm
prvem. Svj vznam m t uplatovn zejmna nekalosoutnho zdrovacho (zakazovacho) nroku proti takovmu poskytovateli ukldacch slueb, kter t z protiprvnch zsah
svch zkaznk do cizch chrnnch hodnot. Samozejm
nelze nikomu brnit, aby podnikal zrovna v ukldacch elektronickch slubch tkajcch se elektronickch dat, resp. jejich soubor rznho obsahu, uren a vznamu. Lze vak trvat na tom, aby podnikal poctiv.
n, a vkonem politick svobody na stran druh, kdy oboj

je stavn chrnno.
Jistm soukromoprvnm hlediskem, podle m prvn rozhodnm, je v tchto vcech (zejmna u poskytovatele ukldacch
slueb) pouit obecn uznan zsady nleit pe (duty of care), a to pe o hospodsk stav uritho loit elektronickch dat (nleit pe o jeho chod); zvlt tehdy, jedn-li
se ze strany poskytovatele ukldac sluby o urit podnikatelsky zmrn pouvan obchodn model rznch pobdkovch vhod, zkaznickch usnadnn, zlepen apod.
Podnikatelsk postoj nkterch provozovatel elektronickch loi, kte dvaj mysln ruce pry od toho, co se
zkaznicky odehrv na jimi obhospodaovanm loiti
za elem jejich vlastnho zisku nebo jinho hospodskho
prospchu z toho, co se tam dje, akoli tamj zneuvajc skutky mohou mt i podstatn vliv na naruen trhu, proto
neme v uvedenm hospodskm a morlnm svtle obstt.
ivnostnci dvaj najevo, e jsou schopni jednat se znalost
a pelivost, kter je s uritm povolnm i stavem spojena.
Jedn-li poskytovatel ukldacch slueb bez tto odborn pe, jde to k jeho ti ( 5 odst. 1 o. z.).
Nezapomnejme tak na jednu vc. Ve sv podstat se nejedn
o dn formalistick hrtky s autorskm i jinm zkonem,
ale o innosti na loitch elektronickch dat, kter mohou mt
podstatn zporn vliv na hospodsk trh.
Rozpor bezpenho pstavu nebezpench informac se
ji ped lety stal vnm hospodskm problmem.
Autor je vedoucm katedry soukromho prva a civilnho procesu
PF Univerzity Palackho v Olomouc a advoktem v Brn.
VII. Zvr
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
C. H. BECK DOPORUUJE
Pavel Vantuch
Trestn zen
z pohledu obhajoby
Detailn vklad Praktick pokyny
Vzory podn
Vzan, 1 072 stran

cena 1790 K, obj. slo VP1
Objednvejte v eShopu na
inzerce
Meme strun shrnout, e do jist mry otevenou prvn

otzkou zstv pomr mezi prevenc podle obanskho zkonku vetn zsady nleit (ne-li dokonce odborn) pe o to,
co se odehrv na hospodsky provozovan sti kyberprostoru, a absenc dohlec povinnosti ve vztahu k zkaznicky
ukldanmu obsahu podle zkona o nkterch slubch informan spolenosti. Podstatn pitom je, e prvo EU, kter je
tmto zkonem u ns provedeno, ponechv stranou nedoten pedstin nroky.
een, jak ji bylo ostatn uvedeno, se nabz v tom, e
prevence m za danch hospodskch okolnost kontextuln
u (toti zsadn majetkoprvn) vznam, neli absentujc
zkonn dohlec povinnost podle zmiovanho zkona, jej
podstata a smysl je spe politick v irokm smyslu zachovn svobody informac, resp. politick svobody projevu. Oproti
tomu prevence podle obanskho zkonku si v naem majetkoprvnm ppad hled, pomrn zce, ochrany majetku
(duevnho vlastnictv jako hospodsk hodnoty). V podstat proto pjde o znm stet mezi majetkem (hospodstvm) a jeho (i preventivn) prvn ochranou na stran jed-
23 SDEU ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. C-314/12, ppad pedbn otzky tkajc
se rakouskho zen ve vci UPC Telekabel Wien GmbH v. Constantin Film
Verleih GmbH a Wega Filmproducktionsgesellschaft mbH.
www.beck.cz
29
lnky
Analza praktickch dopad rozhodnut

Soudnho dvora EU ve vci Google Spain
Stav vedouc k podn pedbn otzky
Mgr. MgA. JAKUB MEK, Mgr. JAKUB HARATA
vodem
Rozsudku Soudnho dvora Evropsk unie (dle jen SDEU)
ve vci Google Spain proti Mario Costeja Gonzlez1 byla ji
vnovna znan pozornost, a to jak odbornou, tak laickou
veejnost. Jedn se o pomrn zsadn rozhodnut pro oblast
ochrany osobnch daj v prosted internetu, kter autoritativn definuje postaven internetovch vyhledva2 a jejich odpovdnost z hlediska ochrany osobnch daj. V tomto lnku
popisujeme skutkovou i prvn podstatu tohoto rozhodnut.
Zrove tvrdme, e na rozdl od jinch rozhodnut SDEU se
v tomto ppad skuten nejedn o rozhodnut zcela odtren od bn prvn praxe. Toto rozhodnut toti dle naeho
nzoru poskytuje i velice praktick nstroj pro faktickou realizaci presumpce neviny ve vztahu k medializovanm kauzm.
Pokud nedojde k prokzn viny obalovan osoby, umouje postup podle rozhodnut Google Spain promtnout rozhodnut soudu i do mediln sfry
1 Rozsudek Soudnho dvora (velkho sentu) ze dne 13. kvtna 2014. Google
Spain SL, Google Inc. proti Agencia Espan~ola de Proteccin de Datos (AEPD),
Mario Costeja Gonzlez. Vc C-131/12. In: EUR-Lex [prvn informan systm].
ad pro publikace Evropsk unie [cit. 11. 6. 2014]. Dostupn z: http://eur-lex.
europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:62012CJ0131&from=EN.
Dle jen Google Spain v. Costeja Gonzlez.
2 Vyhledva pedstavuje specifickou slubu umoujc najt v prosted
internetu webov strnky obsahujc informace zadan formou klovch slov
apod. Jedn se zejmna o vyhledva Google (http://www.google.com) a Seznam
(http://www.seznam.cz).
3 Google Spain v. Costeja Gonzlez, bod 14.
4 Ibid, bod 16.
5 Ibid, bod 15.
6 Smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 95/46/ES ze dne 24. jna 1995,
o ochran fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch daj
a o volnm pohybu tchto daj. In: CODEXIS [prvn informan systm].
ATLAS consulting [cit. 11. 6. 2014].
7 Funknost vyhledvae je zajitna automatickm prochzenm internetovch
strnek a sbrem a zaznamenvnm slov, kter se na nich vyskytuj. Tato
innost se nazv indexace, jeliko tak vznik datov soubor obsahujc
nalezen slova s informac, kde se dan slovo nachz, ne nepodobn
jmennm a vcnm rejstkm na konci knih. Od nich se li pouze v rozsahu
obsahuje toti veker nalezen slova a jejich pozici, a nikoli jen klov
termny.
30
Ve zapoalo, kdy panlskmu obanu Mario Costejovi

Gonzlezovi byly na konci devadestch let z dvodu dluh
na socilnm zabezpeen zabaveny nemovitosti a nsledn
byly dny do veejn draby, z jejho vtku ml bt dluh
uhrazen.3 Aby se informace o drab dostala k co nejirmu
mnostv zjemc, regionln denk La Vanguardia splnil povinnost vyvrajc z nazen ministerstva prce a socilnch
vc a otiskl v lednu a beznu 1998 dva lnky, v nich bylo
krom oznmen draby uvedeno i Gonzlezovo jmno.4 Tyto
lnky byly umstny do internetovho archivu novin a pi zadn Gonzlezova jmna do internetovho vyhledvae Google byly zobrazeny mezi prvnmi nalezenmi vsledky.
Gonzlez tento stav pocioval jako jmu na svm prvu
na ochranu osobnosti a tvrdil, e vzhledem k tomu, e se jedn ji o dvno uhrazen dluhy a vzhledem k jeho povoln,
nen dvod, aby tato informace byla stle snadno veejn dostupn. Roku 2010 proto podal stnost ke panlskmu Sttnmu adu pro ochranu daj proti spolenostem La Vanguardia, vydavateli regionlnch novin stejnho jmna, Google
Inc. a jej lokln dcein spolenosti Google Spain. Doadoval se odstrann lnk z archivu novin, ppadn odstrann indexace tchto lnk Googlem a tedy znemonn jejich
zobrazen jako vsledku vyhledvn.5
Sttn ad pro ochranu daj stnost zamtl co do publikace lnku novinami, jeliko se jednalo o zkonn zveejnn, ovem v ppad Google stnosti vyhovl. Google rozhodnut adu napadl alobou k soudu, kter SDEU pedloil
pedbn otzky, tkajc se interpretace smrnice o ochran osobnch daj . 95/46/ES. Prvn otzka se tkala mstn
psobnosti smrnice, druh statusu internetovho vyhledvae
a tet, zda m subjekt daj prvo poadovat po vyhledvai,
aby odstranil z indexovn vyhledvn odkazy na webov strnky tetch stran, kter obsahuj osobn daje subjektu daj.
Vyhledva jako sprvce osobnch daj

Pi een otzky, zda je vyhledva sprvcem osobnch daj, SDEU vychzel pevn z textovho vkladu smrnice.
l. 2 psm. b) smrnice definuje zpracovn osobnch daj jako jakkoli kon nebo soubor kon s osobnmi daji6
a uvd demonstrativn seznam innost, kter je teba povaovat za zpracovn osobnch daj. Je to napklad shromaovn, zaznamenvn, uspodvn, uchovvn, vyhledvn, pouit, sdlen prostednictvm penosu, en nebo
jakkoli jin zpstupnn, srovnn i kombinovn a dal.
Tyto innosti jsou typick pro funknost internetovho vyhledvae, navc obsahem indexovn a vyhledvn jsou bezpochyby i osobn daje umstn na webech tetch stran.7 Jak
je uvedeno v rozsudku: Vzhledem k tomu, e uveden kony
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
Budova Soudnho dvora EU

v Lucemburku.
jsou vslovn a bezpodmnen uvedeny v l. 2 psm. b) smrnice

95/46, mus bt kvalifikovny jako zpracovn ve smyslu uvedenho ustanoven.8 Vyhledva uruje el tohoto zpracovn (indexovn pro funknost systmu vyhledvn a nsledn
azen vsledk), a je proto nezbytn sprvcem tchto daj
ve smyslu smrnice 95/46/ES a tedy i zkona . 101/2000 Sb.,
o ochran osobnch daj (dle ZoOOU).9 Tento argument
je poslen poznmkou, e internetov vyhledvae ovlivuj,
jak informace vnmme, a umouj snadno sestavit na zklad jmna profil lovka.10
Kdo sleduje oblast ochrany osobnch daj dlouhodob, neme bt zvrem SDEU pekvapen. Postaven internetovho vyhledvae jako sprvce osobnch daj tvrdila
ve svm stanovisku i pracovn skupina zzen dle lnku
29 smrnice . 95/46/ES (dle WP29) ji v roce 2008.11
WP29 rozliuje,12 kdy vyhledva psob jako sprvce daj svch uivatel13 a kdy psob jako sprvce daj sesbranch pi indexovn, co je prv ppad analyzovanho rozsudku. Stanovisko se o druh variant bohuel zmiuje jen
okrajov a cel je zameno spe na variantu prvn.14 Nadle se vak vnujeme pouze zpracovn daj obsaench
na strnkch tetch stran.
Interpretujeme-li vyhledvae jako sprvce daj, mus zrove plnit povinnosti, kter ZoOOU a smrnice . 95/46/ES15
sprvcm ukldaj. V prvn ad je to zkonn dvod zpracovn
daj. Vzhledem k tomu, e vyhledva pracuje s nepedstavitelnm mnostvm osobnch daj pedem neznmch subjekt, je teba vylouit zpracovn na zklad souhlasu16 nebo
z dvodu plnn smlouvy.17 Jako nejpravdpodobnj se jev
zpracovn dle 5 odst. 2 psm. e), kter umouje zpracovvat daje tehdy, kdy je to nezbytn pro ochranu prv a prvem
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
chrnnch zjm sprvce, co je dvod, kter SDEU vslovn

oznail.18 Domnvme se vak, e by zkonnm dvodem pro
zpracovn mohlo bt i to, e jde o oprvnn zveejnn osobn daje dle 5 odst. 2 psm. d). Zveejnn osobn daj je dle
4 psm. l) takov daj, kter je zpstupnn hromadnmi
sdlovacmi prostedky nebo jinm veejnm zpsobem. Jak
uvd Kuerov s odkazem na dvodovou zprvu k ZoOOU,
mezi takov zpsoby pat i publikace na internetu.19 Je vak
teba piznat, e tento koncept je ponkud problematick, protoe zkon poaduje, aby se jednalo pouze o oprvnn zve8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
Google Spain v. Costeja Gonzlez, bod 28.

Ibid, bod 41.
Ibid, body 37-38.
Pracovn skupina pro ochranu daj zzen podle lnku 29. Stanovisko
. 1/2008 k otzkm ochrany daj v souvislosti s vyhledvai. WP 148.
Evropsk komise [online]. [cit. 11. 6. 2014]. Dostupn z: http://ec.europa.eu/
justice/policies/privacy/docs/wpdocs/2008/wp148_cs.pdf.
Ibid, str. 13-14.
Tm jsou myleni lid, kte vyhledva pouvaj. Vsledky vyhledvn jsou
personalizovny a je s jejich pomoc vytvena clen reklama.
Jak uvd v poznmce pod arou na stran 14, za sprvce daj by mohl bt
povaovn i ten, kdo zadv pkaz k vyhledvn je to konen on, kdo
uruje el toho zpracovn. Na tento ppad vak smrnice . 95/46/ES
nedopad, jeliko jde o zpracovn pro osobn potebu dle l. 3 odst. 2
smrnice.
Vzhledem k vysok me harmonizace evropskho a eskho prva ochrany
osobnch daj budeme nadle postupovat pouze v eskm prvnm du.
Ke smrnici se vrtme pouze v ppad odlinost.
5 odst. 2 zkona . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj a o zmn
nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis. In: CODEXIS [prvn
informan systm]. ATLAS consulting [cit. 11. 6. 2014]. Dle jen ZoOOU.
5 odst. 2 psm. b) ZoOOU.
Google Spain v. Costeja Gonzlez, bod 73.
Kuerov, Alena et al.: Zkon o ochran osobnch daj: koment, Beckova
edice komentovan zkony, C. H. Beck, Praha 2012, str. 85.
31
lnky
ejnn daje.20 Pi plonm zpracovvn informac celho
internetu vak nen mon zajistit, aby takto nebyly zpracovny i nezkonn zveejnn osobn daje.
To se jet vce projevuje v ppad zpracovn citlivch
osobnch daj, protoe obdobn se nelze vyhnout ani tm.
Paragraf 9 ZoOOU vak nenabz dnou monost legalizace jejich zpracovn, kter by byla aplikovateln na situaci internetovch prohle. Veker zpracovn citlivch osobnch
daj umstnch na webovch strnkch tetch stran je tak
nezkonn a prohle by je ml ukonit. Jeliko nen mon
v tomto ppad oddlit zpracovn citlivch a necitlivch daj,
ml by se zpracovnm skonit pln. Spolenost Google se tedy brnila tomu, aby byla oznaena za sprvce daj pochzejcch z webovch strnek tetch stran,21 avak dle SDEU m
innost vyhledva na prvo na soukrom uivatel internetu takov vliv, e je nelze vylouit z rozsahu pojmu sprvce.22
Dal povinnost, kter sprvci daj ze zkona vyplv, je povinnost informovat subjekt daj o probhajcm zpracovn a jeho
specifikaci ( 11 ZoOOU). Je jen velmi obtn pedstaviteln,
jak by takov informovn mlo vzhledem k nespecifikovanmu potu neznmch subjekt daj vypadat. Jako mon een se jev oznmen na webovch strnkch vyhledvae, kter vak svoj nezbytnou obecnost23 psob spe komicky ne
jakkoliv uiten. S tm souvis prvo na informace o zpracovn osobnch daj, kter m subjekt dle 12 ZoOOU. Sprvce m povinnost na dost sdlit, jak daje zpracovv a jakmi zpsoby. I zde je praktick implementace problematick.
Nejjednodu zpsob, jak zjistit, jak daje vyhledva indexovnm zpracovv, je zadn jmna a zobrazen vsledk.
Domnvme se vak, e, aby byla zkonn povinnost dn
splnna ml by subjekt daj mt pstup ke svm osobnm
dajm v podob, kter nen zatena jeho preferencemi ve vyhledvn. Vyhledvae bohuel tuto slubu neposkytuj, protoe zobrazen vsledky vrazn zvis na tendencch uivatel.
Je otzka, jak prakticky vyeit problmy nastnn v pedchozm odstavci. Pokud by sttn orgny mly formalisticky
vyadovat po vyhledvach plnn vech povinnost sprvce,
dostali bychom se do absurdn situace, ve kter je nezbytn
bu clen ignorace zkonnch povinnost ze strany orgn
veejn sprvy, nebo neleglnost internetovho vyhledvn,
a to pro nezkonnost zpracovvn osobnch daj. Klonme
20 To mohou bt napklad daje zveejnn v rmci urnalistick innosti,
ppadn subjektem daj samotnm. Viz ibid, str. 143.
21 Viz Google Spain v. Costeja Gonzlez, bod 22.
22 Ibid, bod 38.
23 Mohlo by vypadat nap. nsledovn: Informujeme Vs o tom, e pokud se
Vae osobn daje nachzej na nmi indexovanch strnkch, zpracovvme
je za elem poskytovn slueb vyhledvae.
24 Tm mme na mysli typicky umstn na infrastruktue, dle datov loit
a fyzick prvky tvoc st.
26 Ibid, bod 51.
27 Viz napklad: Ausloos, Jef: European Court rules against Google, in favour of
right to be forgotten. Internet Policy Review [online]. [cit. 31. ervenec 2014].
Dostupn z: http://policyreview.info/articles/news/european-court-rulesagainst-google-favour-right-be-forgotten/282; nebo Lynskey, Orla: Rising like
a Phoenix: The Right to be Forgotten before the ECJ. European Law Blog
[online]. 13. kvten 2014 [cit. 31. ervenec 2014].
Dostupn z: http://europeanlawblog.eu/?p=2351.
Je pravda, e tento termn se objevuje pmo v textu rozhodnut. Povaujeme
vak za nezbytn uvst souvislosti a pokusit se ponkud zmrnit mediln
bublinu, kter se kolem pojmu prvo na zapomnn vytvoila.
32
se k zvru, e situace internetovho vyhledvae by mla bt

do jist mry analogick se situac poskytovatel slueb informan spolenosti dle 3 a 6 zkona . 480/2004 Sb., o nkterch slubch informan spolenosti. Zmiovan ustanoven nen mon na projednvanou situaci pmo aplikovat,
jeliko zkon o nkterch slubch informan spolenosti
o vyhledvach pmo nehovo a nedotk se ani ochrany
osobnch daj. Podstatn je vak povaha upravench poskytovatel, kter spov v omezen odpovdnosti za obsah, nachzejc se v oblasti sfry jejich vlivu.24
Mstn pslunost podle smrnice . 95/46/ES

Vbec prvn ze srie otzek, kter nrodn soud poloil
SDEU, byla, zda z geografickho hlediska smrnice a tud
panlsk prvn prava dopad na projednvan ppad. Google Spain je dcein spolenost americk korporace Google
Inc., provozovatele celosvtovho internetovho vyhledvae,
jeho zisky pramen z reklamnch sdlen pipojench k vsledkm vyhledvn. elem innosti Google Spain je podpora loklnho prodeje reklamy.25 Spolenost Google tvrdila,
e do panlsk jurisdikce nespad, jeliko samotn zpracovn osobnch daj probhalo mimo panlsk zem a Google Spain je neprovd.26 Soud vak s odkazem na l. 4 odst. 1
psm. a) smrnice . 95/46/ES stanovil, e dostauje, kdy je
zpracovn provdno v rmci innosti provozovny sprvce, co
v danm ppad je naplnno, protoe vzhledem k obchodnmu modelu Google prodej reklamy pmo souvis se zpracovnm osobnch daj, tedy indexac za elem vyhledvn.
Vsledkem tto sti rozhodnut je poslen prvn jistoty
subjekt daj, podrv ovem zcela zsadnm zpsobem snahy o zaveden principu one stop shop, kter se posledn roky
vedou v souvislosti s ppravou novho evropskho nazen
o ochran osobnch daj. One stop shop uruje rozhodujc
jurisdikci tomu lenskmu sttu EU a jeho orgnm, na jeho
zem le hlavn provozovna (main establishment) sprvce
daj. Subjekt daj ovem i tak mohl podat stnost u svho
loklnho adu ochrany osobnch daj, kter ji dle pedal
adu, v jeho psobnosti hlavn provozovna sdl. Tento systm je dle naeho nzoru vstcnj ke sprvcm daj, pi
zachovn stejnch prv subjekt, ne je systm navren soudem. Otzkou, kterou vak zatm vzhledem k probhajcmu
pipomnkovmu zen nikdo nedoke zodpovdt, je, kter princip se nakonec prosad v novm evropskm nazen.
Rozhodnut Google Spain jako prvek prva

na zapomnn
V odpovdi na posledn otzku soud piznal subjektu daj prvo poadovat po vyhledvai odstrann odkaz, kter zpsobuj poruen prva na ochranu soukrom a osobnch daj a kter se zobraz po zadn jmna subjektu. Tento vrok je klov
bod celho rozhodnut, ke ktermu smuj vroky o mstn
pslunosti a prvn povaze internetovho vyhledvae, jakkoliv jsou samy o sob podstatn. Krtce po vynesen rozsudku
mnoz autoi vydvali komente o tom, e rozsudek je projevem prva na zapomnn, kter je soust nvrhu pipravovanho nazen o ochran osobnch daj.27 Jakkoliv se taWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
to zkratka me zdt pitalivou, nen zcela pravdiv. Prvo

na zapomnn dle nvrhu evropskho nazen je ir ne to,
co subjektm daj v tto vci SDEU piznal.
I v tto oblasti tak rozsudek vlastn nepin nic novho ve vztahu k prvu na zapomnn, protoe stle vychz
ze smrnice . 95/46/ES a souasn nrodn prvn pravy.
Podvme-li se opt na esk prvn d, me subjekt daj dle 21 zkona o ochran osobnch daj v ppad, e se
domnv, e dochz k nezkonnmu zpracovn, poadovat
po sprvci daj vysvtlen, ppadn odstrann nezkonnho stavu. To je een, o kter se Mario Costeja Gonzlez zkonnou cestou pokouel.
Zpracovn je nezkonn zejmna tehdy, kdy je nepimen svmu elu, nebo sprvce nem dn zkonn dvod,
kter by ho ke zpracovn opravoval. V tomto ppad pjde o situace, kdy prvo subjektu daj na jejich ochranu je
proporcionln zvanj ne prvo sprvce na zpracovn osobnch daj28 a prvo veejnosti na informace. Soud
sprvn zhodnotil, e zpracovn daj vyhledvaem je odlin od zpracovn, kter provd provozovatel zdrojovch
internetovch strnek, je vyhledva indexuje,29 a me zashnout do prv subjektu dokonce i tehdy, kdy je zveejnn
informac na zdrojov strnce v souladu se zkonem, i dokonce povinn ze zkona.
Povinnost internetovho vyhledvae tak nyn je hodnotit, zda
konkrtn odkaz, kter zobrazuj pi zadn jmna fyzick osoby,
je nebo nen poruenm jejho prva na ochranu soukrom a osobnch daj. Vyhledvae maj dle rozhodnut povinnost hodnotit
konkrtn dosti o odstrann odkaz z vyhledvn a individuln pomovat zsah do dotench prv.30 Vyhledvae proto
mus zhodnotit obsah cizch webovch strnek a pokud mono co nejpesnji se seznmit se skutkovm stavem konkrtn
situace. Pokud bychom uvaovali pouze v ekonomick rovin,
hroz, e prvo na pstup k informacm bude opomjeno, protoe vyhledvam se nevyplat takto sloit testy provdt,
a radji budou rovnou vechny dosti vyizovat kladn. Pesn statistika zatm uveejnna nebyla, ale z dopisu, kter Google adresoval WP29, a v nm odpovd na dotazy pracovn
skupiny ohledn praktickho plnn povinnost vyplvajcch
z rozsudku, vyplv, e se sna k problmu pistupovat zodpovdn a v konkrtnch ppadech pomovat doten prva
tak, aby dn zjem neutrpl vce, ne je nezbytn nutn.31
V ppad Google Spain SDEU rozhodl, e kdy se po vyhledn Gonzlezova jmna zobraz odkaz na strnky La
Vanguardie, obsahujc informace o dluhu a drab, je prvo
na ochranu soukrom narueno a Google m povinnost odkaz odstranit. Costeja Gonzlez tak doshl vtzstv, kter
je vak doprovzeno silnm efektem Streisandov.32 Jmno
Costeja Gonzlez ji navdy bude spojeno s dluhem na platbch na socilnm zabezpeen.
Praktick pouit
Jak bylo ve zmnno, rozhodnut Google Spain neumouje dat odstrann indexovanho obsahu ve vztahu k jakmukoli
zadanmu dotazu. Odstrann je mon poadovat pouze v situaci, kdy je zadanm dotazem jmno fyzick osoby. V dnen informan spolenosti, kter na internetu do znan mry zvis,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
je mon pozorovat problmy s realizac i tak zkladn zsady
trestnho zen, jakou je presumpce neviny. Vinu vyslovuje a
pravomocn odsuzujc rozsudek soudu,33 nicmn v ppad
medializovanch kauz bohuel me dochzet ke zveejovn
informac, kter jsou, po ppadnm zprotn obaloby, zpsobil obalovanho i nadle pokozovat. Jedn se tak o analogii k situaci, kter vedla k rozhodnut Google Spain.
Nejvy soud se v minulosti ve vci sp. zn. 30 Cdo 4280/2011
ze dne 3. 7. 2012 k otzce medializace vyjdil v rmci kompenzanho zen podle zkona . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem. Soud dovodil, e
k ti sttu lze pist excesivn zpsob jednn orgn innch
v trestnm zen, kter mohou mt za nsledek vt kor pozdji
obaloby zprotn osoby.34 Zrove ale konstatoval, e v ppad absence takovch vyjden i postup ze strany orgn
innch v trestnm zen je mon, e medializace me bt
pouhm dsledkem zsady veejnosti trestnho zen a obecnch veejnch pomr ppadu. V takovm ppad pak nelze pitat sttu k ti, e princip presumpce neviny byl naruen
sdlovacmi prostedky, i dokonce e jimi byl naruen ve znan
me. Medializac kauzy tak me v rmci ppravnho zen
trestnho i trestnho sthn dojt ke znan jm na prvech
obvinnho i alovanho. Fakticky pak me dojt k naruen
presumpce neviny medializac v duchu zmnnho rozhodnut Nejvyho soudu. Informace, kter vedly k tto faktick negaci presumpce neviny jsou na internetu dostupn i po zproujcm rozsudku. Postup podle rozhodnut Google Spain tak
umouje promtnout osvobozujc rozsudek soudu do mediln sfry. V n je asto poslednm konem informovn o zahjen vyetovn nebo trestnho sthn.
Pro spn uplatnn nroku plynoucho z rozhodnut Google Spain je nezbytn rozliovat hned nkolik situac:
(1) medializovan kauza jet nedospla k dnmu pravomocnmu rozhodnut a v tomto ppad pevld
prvo veejnosti na informace v me ppustn prvnmi pedpisy;
(2) medializovan kauza dospla k osvobozujcmu rozsudku a v tomto ppad pevld prvo jednotlivce, kter
byl zprotn obaloby, na ochranu soukrom;
(3) medializovan kauza dospla k odsuzujcmu rozsudku
a v tomto ppad pevld prvo veejnosti na informace v me ppustn prvnmi pedpisy;
28 Pedpokldme, e dvodem zpracovn je ochrana prv a prvem

chrnnch zjm sprvce dle 5 odst. 2 psm. e) ZoOOU.
30 Ibid, bod 81.
31 Fleischer, Peter: Dopis Google Inc. pedsedkyni WP29 [online]. Oteven
dopis. 31. ervenec 2014 [cit. 5. srpen 2014].
32 Jev pojmenovan po americk herece Barbae Streisand, kter se snaila
soudn cestou domoci odstrann fotografi zobrazujc jej rezidenci.
Dsledkem ppadu bylo pitaen pozornosti veejnosti a leteck snmek
umstn ve veejn pstupn databzi vidlo mnohem vce lid, ne kdyby
nedolo k soudnmu sporu.
33 l. 40 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod, 2 odst. 2 zkona
. 141/1960 Sb., o trestnm zen soudnm.
34 Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011.
Beck-online [online]. C. H Beck [cit. 3. 9. 2014].
Dostupn z: https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentI
d=njptembrgjpxm6lcmvzf63ttl42dknzr.
33
lnky
(4) medializovan kauza dospla k odsuzujcmu rozsudku,

kter byl ale zahlazen, a v tomto ppad pevld prvo jednotlivce, jeho odsuzujc rozsudek byl zahlazen,
na ochranu soukrom.
V ppad rozshl medializace (bez ohledu na anci
na spch v rmci ppadnho kompenzanho zen) by
tak advokt ml vyut monosti, kterou mu nabz rozhodnut Google Spain. Dle naeho nzoru by se dokonce mohlo
jednat o povinnost dle 16 zkona . 85/1996 Sb., o advokacii. Poadovat, aby vyhledvae odstranily z vsledk vyhledvn zobrazench po zadn klientova jmna odkazy na obsah,
kter spojuje klienta zprotnho obaloby s udlostmi, kter
k procesu vedly, je dle naeho nzoru nepochybn zkonnm
prostedkem, jeho vyuitm je mon klientovi vrazn prospt.
Zvr analzy
Rozhodnut Google Spain je z hlediska prvnho rmce ochrany osobnch daj zajmavm judiktem. Zatmco v hmotn sti nov evropsk nazen proklamovnm prva na zapomenut pedjm, v procesn sti jej naopak odklonem od principu
one stop shop popr. Bohuel v nm nen dostaten odvodnno, pro tomu tak je. Argumentan je rozhodnut problematick celkov. Jak si sprvn vm Orla Lynskey,35 soud zde
psob z pozice sv moci, mlo se sna argumentan podloit sv tvrzen a omezuje se na konstatovn nutnosti zachovn vysok rovn ochrany soukrom osob.36 Navc zcela
jednoznan upednostuje prvo na ochranu osobnch daj
a opomj prvo na svobodu projevu, kter je s prvnm jmenovanm ve zejm kolizi. Tento fakt dv uritou anci spolenosti Google, pokud se rozhodne, e konen verdikt panlskho soudu napadne u Evropskho soudu pro lidsk prva.
Je teba rovn poznamenat, e smazn odkazu u internetovho vyhledvae nezpsob, e by informace zmizela z inter-
netu. Stle je mon na internetovou strnku pistoupit jinmi

cestami, z nich nejviditelnj je zejm pouit vyhledvae
z geografickho umstn, kter le mimo zemn psobnost
evropskho prva.37 Vzhledem k tomu je mon, e SDEU
nepovaoval zsah do prva na informace natolik zvan,
aby se o nm musel zmiovat. Jak ale pipomn Lynskey,38
po precizn argumentovanch rozsudcch jako jsou Promusicae, Scarlet Extended nebo Telekabel UPC psob rozhodnut Google Spain nepli vydaen.
Mezi uivateli internetu se vak rozhodnut stalo rychle populrn. K 3. ervnu 2014 Google zaznamenal 41 000 dost o odstrann informac z vyhledvn, k 18. ervenci 2014
to bylo ji 91 000 poadujcch odstrann odkaz na tm
330 000 webovch strnek. Nejvce dost pochzelo z Francie (17 500 poadujcch odstrann 58 000 URL), Nmecka
(16 500 poadujcch odstrann 57 000 URL) a Velk Britnie (12 000 poadujcch odstrann 44 000 URL).39 Domnvme se tedy, e i advokti by se mli tento nstroj v rmci
sv praxe nauit pouvat.
Prv autor je internm doktorandem stavu prva
a technologi Prvnick fakulty Masarykovy univerzity,
druh autor je asistentem a externm doktorandem tamt.
35 Lynskey, Orla: Rising like a Phoenix: The Right to be Forgotten before

the ECJ. European Law Blog [online]. 13. kvten 2014 [cit. 31. ervenec
2014]. Dostupn z: http://europeanlawblog.eu/?p=2351.
37 Sta, kdy se webov prohle domnv, e uivatel je mimo Evropskou unii.
Pouit zahraninch DNS server se tak pmo nabz.
38 Lynskey, Orla: Rising like a Phoenix: The Right to be Forgotten before
the ECJ. European Law Blog [online]. 13. kvten 2014 [cit. 31. ervenec
2014]. Dostupn z: http://europeanlawblog.eu/?p=2351.
39 Fleischer, Peter: Dopis Google Inc. pedsedkyni WP29 [online]. Oteven
dopis, str. 11, 31. ervenec 2014 [cit. 5. srpen 2014].
ast chyby pi podvn nvrh

na zpis do veejnch rejstk
prvnickch a fyzickch osob
JUDr. TOM PLHAL
V souvislosti s rekodifikac soukromho prva byl pijat zkon . 304/2013 Sb.,

o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob (dle jen z. v. r.), kter
nov pin pojem veejn rejstky prvnickch a fyzickch
34
osob. ad se pod nj obchodn rejstk, spolkov rejstk, nadan rejstk, rejstk obecn prospnch spolenost, rejstk
stav a rejstk spoleenstv vlastnk jednotek; zkon nov
upravuje a zejmna sjednocuje prvn problematiku tto oblasti (postup rejstkovch soud pi zpisu subjekt do tchto rejstk, podoba nvrhu na zpis, vet daj, kter se
o tchto subjektech zapisuj apod.).
V souvislosti s touto novou prvn pravou a i se vznikem
zcela novch rejstk, dve neznmch, vak dochz k mnohm chybm, kterch se navrhovatel pi podvn nvrhu
na zpis do veejnch rejstk prvnickch a fyzickch osob
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
dopoutj. Pokusm se navzat na pedchoz lnky pojednvajc o nejastjch chybch pi podvn nvrhu na zpis do obchodnho rejstku a upozornit na nov vyvstal chyby, se ktermi se mus nyn rejstkov soudy potkat.
Nvrh na prvn zpis spolku do spolkovho rejstku podv osoba k tomu neoprvnn a rejstkov soud je nucen takovto nvrh v souladu s ust. 86 psm. a) z. v. r. odmtnout.
Dle ust. 226 odst. 2 zkona . 89/2012 Sb., obansk zkonk (dle jen o. z. nebo obansk zkonk) nvrh na zpis spolku do veejnho rejstku podvaj zakladatel nebo osoba uren ustavujc schz. Pi podn nvrhu na prvn zpis
spolku do spolkovho rejstku je tedy vdy rozhodujc, jakm zpsobem byl spolek zaloen.
Paklie se sejdou alespo ti osoby, kter se shodnou na obsahu stanov spolku, je teba vechny tyto osoby povaovat za zakladatele. Nvrh na prvn zpis spolku do spolkovho rejstku pak mus bt podn spolen vemi zakladateli (vichni
zakladatel se ozna jako navrhovatel) a rovn v souladu
s ust. 22 odst. 2 z. v. r. mus bt opaten edn ovenmi
podpisy vech zakladatel (navrhovatel).1
Dojde-li k zaloen spolku usnesenm ustavujc schze,
na kter jsou schvleny stanovy vypracovan svolavatelem
tto schze, podv nvrh na prvn zpis spolku do spolkovho rejstku osoba ustavujc schz k tomu uren. Pouze tato osoba se v nvrhu ozna jako navrhovatel. Nvrh
mus bt pot opaten edn ovenm podpisem tohoto
navrhovatele.2 Otzkou zstv, zda me ustavujc schze urit k podn nvrhu na prvn zpis spolku do spolkovho rejstku vce osob. Tato monost z praktickho hlediska
nen dle autora pli astnm eenm a pi jazykovm vkladu ust. 226 odst. 2 o. z. jist dojdeme k zvru, e ustavujc schze by k podn takovho nvrhu mla urit vdy
pouze jednu osobu.
Spoleenstv vlastnk jednotek, kter pizpsobuj svoje stanovy obanskmu zkonku, mus o zmn stanov nechat
podit notsk zpis.
Prvn povaha spoleenstv vlastnk jednotek se od 1. ledna 2014 d ustanovenmi obanskho zkonku, jeliko dle
ust. 3041 odst. 1 vta prvn o. z. prvn povaha prvnickch osob upravench tmto zkonem (tedy i spoleenstv
vlastnk jednotek) se d ustanovenmi tohoto zkona ode
dne nabyt jeho innosti. Dle ust. 3041 odst. 2 vta prvn o. z. pak ustanoven spoleensk smlouvy nebo statutu
prvnickch osob uvedench v odstavci 1, kter odporuj donucujcm ustanovenm tohoto zkona, pozbvaj zvaznosti dnem nabyt jeho innosti; prvnick osoba pizpsob
do t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona spoleenskou smlouvu nebo statut prav tohoto zkona a doru je
orgnu veejn moci, kter vede veejn rejstk, do nho je
prvnick osoba zapsna.3 Dle ust. 1200 odst. 3 o. z. stanovy spoleenstv vyaduj formu veejn listiny. To neplat, zakld-li se spoleenstv prohlenm o rozdlen prva
k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm ujednnm ve smlouv o vstavb.4
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
Pi aplikaci vech ve zmnnch ustanoven dojdeme
k zvru, e vechna spoleenstv vlastnk jednotek, kter
vznikla ped nabytm innosti obanskho zkonku, tj. ped
1. lednem 2014, budou muset v ppad pizpsobovn svch
stanov obanskmu zkonku nechat o takov zmn stanov
podit notsk zpis, jeliko ustanoven 1200 odst 3 o. z.
je ustanovenm kogentnm, nelze se od nho tedy odchlit
a vyaduje-li zkon pro prvn jednn uritou formu (v danm ppad formu veejn listiny, resp. notskho zpisu),
lze obsah prvnho jednn zmnit projevem vle v te nebo psnj form.5 Pro schvlen usnesen shromdn
o pizpsoben stanov obanskmu zkonku se mus vyslovit vtina hlas len spoleenstv ptomnch na shromdn a nebo vy vtina, kter je uvedena v doposud platnch stanovch. Zcela toton bude muset bt v budoucnu
kad dal zmna ji pizpsobench stanov schvalovna
za asti note.
Nejastjm problmem, se kterm se rejstkov soudy potkaj, jsou nvrhy spoleenstv spovajc v poadavku zapsat
do rejstku spoleenstv vlastnk jednotek zmnu jejich nzvu tak, aby vyhovoval ust. 1200 odst. 2 psm. a) o. z., dle
kterho nzev spoleenstv mus obsahovat slovo spoleenstv vlastnk, kdy toti dle pedchoz prvn pravy platn
do 31. prosince 2013 postaovalo, obsahoval-li nzev pouze
slovo spoleenstv6. Ve vtin ppad toti nen rejstkovmu soudu, a to ani po vzv, pedloen notsk zpis pozen o zmn stanov spoleenstv v sti nzvu a rejstkovmu
soudu nezbv, ne takov nvrh zamtnout.
Nadto pak autor povauje provdn takov zmny zcela za nadbyten. Toti dle ust. 3042 o. z. odporuje-li nzev prvnick osoby ustanovenm tohoto zkona, pizpsob prvnick osoba svj nzev poadavkm tohoto zkona
do dvou let ode dne nabyt jeho innosti. Nen povinna tak
uinit tehdy, jsou-li pro to dleit dvody, zejmna uvala-li
prvnick osoba svj nzev dlouhodob a je-li pro ni tak pznan, e jeho zamnitelnost nebo klamavost nelze rozumn pedpokldat. A v danm ppad je dle autora mon
prv na spoleenstv tuto vjimku stanovenou v citovanm
ustanoven bez problm aplikovat, jeliko v ppad, e nzev obsahuje ji samotn slovo spoleenstv, co s ohledem
1 Plat pro ppad, kdy je nvrh podn v listinn podob; v ppad podn nvrhu
v elektronick podob mus bt nvrh podepsn uznvanm elektronickm
podpisem podle zkona upravujcho elektronick podpis, a to vech
zakladatel ( 22 odst. 3 z. v. r.). Monost zaslat nvrh prostednictvm datov
schrnky osoby, je nvrh podv, dle autora nelze s ohledem na pluralitu
navrhovatel v danm ppad pout.
2 Plat pro ppad, kdy je nvrh podn v listinn podob; v ppad podn nvrhu
v elektronick podob mus bt nvrh podepsn uznvanm elektronickm
podpisem navrhovatele nebo zasln prostednictvm datov schrnky
navrhovatele ( 22 odst. 3 z. v. r.).
3 Nsledky nesplnn povinnosti prvnickch osob pizpsobit svoji
spoleenskou smlouvu nebo statut obanskmu zkonku stanov ust. 3041
odst. 2 druh vta o. z., dle kterho pslun orgn veejn moci (rejstkov
soud) prvnickou osobu ke splnn tto povinnosti nejprve vyzve a ve vzv
j stanov dodatenou pimenou lhtu ke splnn tto povinnosti; uplyne-li
dodaten lhta marn, soud prvnickou osobu na nvrh orgnu veejn moci
(rejstkovho soudu) nebo osoby, kter na tom osvd prvn zjem, zru
a nad jej likvidaci.
4 Veejnou listinou se dle ust. 3026 o. z. rozum notsk zpis.
5 Ust. 564 vta ped stednkem o. z.
6 Ust. 9 odst. 14 psm. a) zkona . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt, ve znn
pozdjch pedpis.
35
lnky
na dve platnou legislativu bez vjimky obsahovat mus, nelze rozumn pedpokldat, e by byl z pohledu bnho lovka tento nzev, ve kterm absentuje slovo vlastnk, klamav i zamniteln.
Osoby zapsan ve veejnm rejstku opomj pizpsobit
stav zpisu ve veejnm rejstku poadavkm zkona o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob.
Obchodn spolenosti a drustva v poslednch tdnech a mscch podvaj ve velk me nvrhy na zpis zmn do obchodnho rejstku, spovajc v zpisu daje o tom, e se obchodn korporace poddila zkonu jako celku postupem dle ust.
777 odst. 5 zkona . 90/2012 Sb., o obchodnch korporacch (dle jen z. o. k.). in tak ve snaze pizpsobit se nov
platn legislativ dle pechodnch ustanoven z. o. k., a rovn
ve snaze vyhnout se ppadnmu zruen soudem a nazen
likvidace dle ust. 777 odst. 2 vta druh z. o. k.
Opomj vak zcela ust. 122 odst. 1 z. v. r., dle kterho
zapsan osoba pizpsob do esti msc ode dne nabyt
innosti tohoto zkona7 zapsan stav stavu poadovanmu
tmto zkonem, ledae se jedn o osobu zapsanou do spolkovho rejstku.8 Pokud tak neuin, rejstkov soud ji v souladu s ust. 122 odst. 3 z. v. r. k tomu vyzve a stanov ve vzv dodatenou pimenou lhtu ke splnn tto povinnosti
a uplyne-li dodaten lhta marn, soud na nvrh rejstkovho soudu nebo osoby, kter na tom osvd prvn zjem,
zapsanou osobu zru a nad jej likvidaci.
Tato povinnost se tedy netk pouze obchodnch spolenost
a drustev, ale vech osob, kter se do veejnho rejstku zapisuj (vyjma spolk, resp. osob zapsanch ve spolkovm rejstku, kterm doposud lhta k pizpsoben b). Je tedy nutn porovnat, jak daje jsou ji ve veejnm rejstku zapsan
a jak je tam nutno doplnit v souladu s ust. 25 a nsl. z. v. r.,
kde je vet do veejnho rejstku povinn zapisovanch daj
(skutenost) vyjmenovn.
Konkrtn se jedn nap. o zpis potu len statutrnho orgnu,9 zpis potu len kontrolnho orgnu,10 pop. zpis samotnho kontrolnho orgnu, resp. jeho len tam, kde
dve zapsn bt nemusel (nap. zpis len kontroln komise
v drustvu), zpis daje o tom, e lenovi orgnu nebo prokuristovi byl pozastaven vkon funkce podle zkona upravujcho prvn pomry obchodnch spolenost a drustev,11
zpis druhu podlu a popisu prv a povinnost s nm spojench alespo odkazem na spoleenskou smlouvu uloenou
ve sbrce listin a daje o tom, zda byl na podl vydn kmenov list, a to u spolenka s. r. o.,12 zpis potu len sprvn
rady stavu,13 zpis pot len sprvn rady obecn prospn spolenosti14 atd.
Je-li lenem statutrnho i jinho volenho orgnu prvnick osoba, je nutn do veejnho rejstku v souladu s ust.
25 odst. 1 psm. g), h), 38 psm. c) a 54 psm. b) zkona o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob navrhnout k zpisu i osobu, kter ji pi vkonu funkce zastupuje.
Dle ust. 154 o. z. je-li lenem volenho orgnu prvnick
osoby jin prvnick osoba, zmocn fyzickou osobu, aby ji v or-
36
gnu zastupovala, jinak prvnickou osobu zastupuje len jejho statutrnho orgnu. Otzkou zstv, kdo takovou prvnickou osobu zastupuje v ppad, e dnou fyzickou osobu
nezmocn a jej statutrn orgn je kolektivn, pop. individuln, avak vcelenn. V danm ppad by bylo na mst,
aby prvnick osoba urila, kter len jejho statutrnho orgnu ji bude pi vkonu funkce zastupovat. V opanm ppad se autor klon k tomu, aby ji zastupovali vichni lenov
jejho statutrnho orgnu v souladu s jejm zpsobem jednn. Pro plnost autor dodv, e v ppad, e bude k zastupovn prvnick osoby, coby lena statutrnho nebo jinho
volenho orgnu jin prvnick osoby, zmocnna konkrtn
fyzick osoba nebo uren konkrtn len jejho statutrnho
orgnu, je nutno doklad o tom pedloit rejstkovmu soudu
spolu s nvrhem na zpis tto osoby do veejnho rejstku.15
Smlouva o pevodu podlu ve spolenosti s ruenm omezenm se nezakld do sbrky listin veden rejstkovm soudem.
Poadavku zaloit do sbrky listin veden rejstkovm soudem smlouvu o pevodu podlu ve spolenosti s ruenm omezenm ji nelze obecn vyhovt, jeliko do sbrky listin lze
zaloit pouze listiny zkonem stanoven. Jejich vet je uveden v ust. 66 z. v. r., pop. v dalch prvnch pedpisech.16
Smlouva o pevodu podlu ve spolenosti s ruenm omezenm ji je tedy pouze internm dokumentem spolenosti, kdy
aktuln pehled o spolencch spolenosti s ruenm omezenm me veejnost zskat pouze z vpisu z obchodnho
rejstku a z plnho platnho znn zakladatelskho prvnho jednn (spoleensk smlouvy, zakladatelsk listiny),
kter mus bt po kad jeho zmn do sbrky listin zaloeno. Pokud by osoba zapsan ve veejnm rejstku poadovala do sbrky listin zaloit listinu zkonem nevyjmenovanou,
mus mt na tomto zaloen prvn zjem, kter mus rejstkovmu soudu doloit.17
Autor je vym soudnm ednkem Krajskho soudu v Plzni.
7 Zkon o veejnch rejstcch prvnickch a fyzickch osob nabyl innosti

dne 1. ledna 2014.
8 Na osoby zapsan do spolkovho rejstku se vztahuje ust. 122 odst. 2
z. v. r., dle kterho mus tyto osoby pizpsobit zapsan stav stavu
poadovanmu tmto zkonem ve lht do t let ode dne nabyt innosti
tohoto zkona.
9 Ust. 25 odst. 1 psm. g) z. v. r.
10 Ust. 25 odst. 1 psm. h) z. v. r.
11 Ust. 48 odst. 1 psm. e) z. v. r.
12 Ust. 48 odst. 1 psm. j) z. v. r.
13 Ust. 38 psm. c) z. v. r.
14 Ust. 54 psm. b) z. v. r.
15 Ust. 19 z. v. r.
16 Nap. dle ust. 2350 odst. 1 o. z. se do sbrky listin zakld doklad o pachtu
zvodu, je-li pacht zapsn ve veejnm rejstku.
17 Ust. 66 psm. z) z. v. r.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
Vpov pro nadbytenost

JUDr. LADISLAV JOUZA
Mezi nejastj spory, ve kterch

zastupuj advokti, pat skonen pracovnho pomru. Zejmna v posledn
dob, kdy se zamstnavatel sna eit ekonomickou stagnaci organizanmi zmnami, kon
pracovn pomr pro nadbytenost zamstnance. Zamstnavatel pitom mus dodret pracovnprvn pedpisy, kter
stanov legislativn pravidla pro jejich postup v tto oblasti personln innosti a souasn vymezuj prvn ochranu zamstnanc.
Jde vdy o nadbytenost?

Prvn rmec pro vpov z pracovnho pomru z dvodu nadbytenosti je v 52 psm. c) zkonku prce (dle
zk. prce). Je to tehdy, stane-li se zamstnanec nadbytenm vzhledem k rozhodnut zamstnavatele nebo pslunho
orgnu o zmn jeho kol, technickho vybaven, o snen
stavu zamstnanc za elem zven efektivnosti prce nebo
o jinch organizanch zmnch.
K platn vpovdi mus zamstnavatel splnit ti zkladn
podmnky:
rozhodnout o organizan zmn;
mus existovat pinn souvislost mezi touto zmnou
a nadbytenost zamstnance;
zamstnanec mus bt nadbyten.
Zamstnanec bude nadbytenm pedevm proto, bude-li u zamstnavatele sniovn celkov poet zamstnanc. Zk. prce nestanov kritria zvazn pro vbr zamstnanc, s nimi m bt rozvzn pracovn pomr vpovd.
I kdy jde o sniovn celkovho potu zamstnanc, neprojevuje se nadbytenost na vech secch innosti zamstnavatele a nen mon z tohoto dvodu propustit kterhokoliv
zamstnance. Zpravidla jen toho, jeho pracovn innost je
pro zamstnavatele nadbyten. Zamstnavatel pitom nen
vzn zkonnm omezenm, kter ze zamstnanc by ml
dostat vpov.
Rozvzn pracovnho pomru pro nadbytenost nen
vak podmnno absolutnm snenm potu zamstnanc.
Me k nmu dojt i pi zvyovn jejich potu. Zamstnavateli toti nezle jen na potu zamstnanc, ale i na jejich
skladb z hlediska profes a kvalifikace. Nen tedy vyloueno, aby pi nedostatku zamstnanc urit profese nebo
kvalifikace zamstnavatel pijmal dal pracovn sly pi organizanch zmnch a zvyoval jejich poet a zrove aby
ml nadbytek zamstnanc jin profese nebo na jinm seku pracovn innosti.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Pklad:
Obchodn korporace s. r. o. mn vnitn organizan
strukturu. Nkte zamstnanci se v dsledku jinho uspodan stvaj nadbytenmi, ale zamstnavatel je mus nahradit jinmi. Pitom se o jednoho zamstnance m zvit poet
zamstnanc na tomto seku. Pesto je dn vpovdn dvod
pro nadbytenost.
Nadbytenost zamstnance je podmnkou platnosti vpovdi z pracovnho pomru. Jej splnn je zamstnavatel
povinen prokzat v ppadnm soudnm sporu. Na rozdl
od toho soudy nepezkoumvaj vbr zamstnance, kter
se stal nadbytenm, protoe o tom rozhoduje samostatn
zamstnavatel.
Vpov a souvislost s prac

Dal podmnkou pouit tohoto vpovdnho dvodu je,
e nadbytenost je v pinn souvislosti se zmnami v kolech zamstnavatele, jeho technickho vybaven nebo jinmi
organizanmi zmnami, nap. v dsledku slouen tvar nebo rozhodnut o snen stavu za elem zven efektivnosti prce. Vdy mus jt o organizan zmny uvnit zamstnavatele, kter se ve svch dsledcch dotkaj potebnho potu
zamstnanc. Vpovdn dvod by neexistoval, kdyby sice
na pracoviti probhaly vnitn organizan zmny, avak
zamstnavatel by chtl rozvzat pracovn pomr se zamstnancem na zcela odlinm pracoviti (nap. v jinm odboru)
nebo vykonvajcm prce, kter nejsou s probhajcmi zmnami v dnm vztahu. Zamstnavatel neme dt vpov
z tohoto dvodu tak tehdy, jestlie nadbytenost vznikla nikoliv v dsledku vnitnch organizanch opaten, ale v pinn
souvislosti s pijmnm novch zamstnanc.
Neobstla by ani nmitka i odvodnn zamstnavatele,
e nov pijman zamstnanci maj vy kvalifikaci apod.
Zde by mohla pichzet v vahu vpov pro neplnn stanovench pedpoklad nebo poadavk kladench na prci,
pokud by byly splnny podmnky pro pouit tohoto vpovdnho dvodu, nikoliv vak pro nadbytenost.
Podmnku pinn souvislosti nemus zamstnavatel dodret, jestlie bude sniovat celkov poet zamstnanc a nepjde-li jen o sniovn v rmci uritho seku. Podle judikatury nen sniovn celkovho potu zamstnanc nic jinho
ne jin organizan zmna.
Pro platnost vpovdi nen nezbytn, aby v dob jejho podn byly organizan zmny ji realizovny. Je ovem nutn,
aby v tto dob ji bylo o nich rozhodnuto tak, e v pimen dob se zamstnanec pro tyto zmny stane nadbytenm. Vpovdn doba by vak mla skonit tehdy, kdy organizan zmnu zamstnavatel ji realizoval.
Pklad:
Zamstnavatel k 1. dubnu 2015 ru pracovn msto. Nadbyten zamstnanec, jeho se tk organizan zmna, me dostat
vpov z pracovnho pomru tak, aby vpovdn doba skonila
37
lnky
nejdve 31. bezna 2015, tedy ped faktickm uskutennm organizan zmny. Vpov by tedy ml zamstnavatel podat nejdve v lednu 2015, pokud se se zamstnancem nedohodne jinak.
Ve vtin ppad organizan zmny peshnou rmec
zamstnavatele a zashnou do prv a nrok zamstnanc. Vzhledem k tomu, e jde o objektivn situace, kter zamstnanci neovlivuj, nemohou bt pokozeni a zkrceni
na svch nrocch. Zk. prce jim proto zaruuje tzv. pechod prv a povinnost z pracovnprvnch vztah na jinho zamstnavatele. Nov zamstnavatel pak mus zamstnancm zajistit a poskytnout stejn pracovnprvn nroky, jak
mli u pvodnho zamstnavatele. Podmnkou je, e nov zamstnavatel pebr innost nebo koly dvjho zamstnavatele. Za koly nebo innost zamstnavatele se povauj
zejmna koly souvisejc se zajitnm vroby nebo poskytovnm slueb a obdobn innost, kter prvnick nebo fyzick osoba provd v zazench urench pro tyto innosti nebo na mstech obvyklch pro jejich vkon pod vlastnm
jmnem a na vlastn odpovdnost.
Pklad:
Pspvkov organizace pechz do jin organizace. Jejm zamstnancm je zaruen pechod prv a povinnost z pracovnprvnch vztah.
Snen pracovnho vazku a nadbytenost

zamstnance
V souasnosti se v personln praxi objevuj problmy, zda
zamstnavatel me dt vpov z dvodu nadbytenosti zamstnanci, pro kterho nem prci na pln pracovn vazek.
Snen pracovnho vazku (rozsahu tdenn pracovn doby)
je mon povaovat za jinou organizan zmnu, v dsledku
n se zamstnanec stv nadbytenm, a je mon mu dt
vpov podle 52 psm. c) zk. prce. Zamstnavatel mus vak splnit jednu ze zkladnch zkonnch podmnek pro
platnost tto vpovdi: rozhodnout o tom, e prce zamstnance v rmci sjednanho druhu prce podle pracovn smlouvy nen zcela nebo v dosavadnm rozsahu (nplni) potebn.
Zvr o nadbytenosti zamstnance mus vychzet z druhu prce, kter m zamstnanec vykonvat pro zamstnavatele podle pracovn smlouvy, a z posouzen, zda pijat organizan zmna in vkon prce v dosavadnm rozsahu
pro zamstnavatele nepotebnm. Zk. prce tak zamstnavatelm umouje, aby reguloval poet svch zamstnanc
a jejich kvalifikan sloen tak, aby zamstnval jen takov
poet zamstnanc a v takovm kvalifikanm sloen, jak
odpovd jeho potebm.
Nadbytenm je zamstnanec t tehdy, jestlie podle
rozhodnut o organizan zmn odpadne nejen st jeho
pracovn npln, ale i nkter z vce vykonvanch prac.
(Viz rozsudek Nejvyho soudu ze dne 8. prosince 2009,
21 Cdo 4999/2008.)
Zk. prce klade draz na rozhodnut o zmn kol zamstnavatele, technickho vybaven, o snen stavu zamstnanc za elem zven efektivnosti prce. Toto rozhodnut
vyhls statutrn zstupce nebo jm poven zamstnanec.
Nemus bt psemn, je vak nutn s nm zamstnance ve vpovdi seznmit.
38
Pokud zamstnanec s vpovd nesouhlas, mus podat nvrh k soudu do dvou msc ode dne, kdy m pracovn pomr skonit.
Po vpovdn dobu by ml zamstnavatel pidlovat prci
v rozsahu snenho pracovnho vazku a za zbytek pracovn
doby poskytovat nhradu mzdy. Jedn se o pekku v prci na stran zamstnavatele, nebo je povinen i po vpovdn dobu poskytovat zamstnanci prci v rozsahu sjednan
pracovn doby.
stn vpov
Citeln prvn dsledky pedstavuje nap. vpov z pracovnho pomru ( 50 odst. 1 zk. prce), kter nebyla dna
psemn, nebo stn zruen pracovnho pomru ve zkuebn
dob ( 66 odst. 2 zk. prce). V tchto ppadech se neme
uplatnit 69 zk. prce, kter stanov postup pi neplatnm
rozvzn pracovnho pomru, nebo nejde o neplatnost vpovdnho dvodu, ale o posouzen prvnho jednn, k nmu se nepihl.
Nap. nesouhlas-li zamstnanec s stn vpovd, me podat nvrh k soudu podle 80 zkona . 99/1963 Sb. (obansk
soudn d, dle o. s. ..) ve form tzv. urovac aloby. Toto
ustanoven bylo od 1. ledna 2014 zmnno. Ped tmto dnem
bylo mon nvrhem na zahjen zen uplatnit, aby bylo rozhodnuto soudem zejmna o splnn povinnosti, kter vyplv ze zkona, z prvnho vztahu nebo z poruen prva nebo o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen, je-li
na tom nalhav prvn zjem.
Od 1. ledna 2014 byl tento demonstrativn vet nvrh (alob) zobecnn. Smluvn strana me podat podle 80 o. s. .
nvrh (alobu) na uren, zda tu prvn pomr nebo prvo je
i nen a jen tehdy, je-li na tom nalhav prvn zjem. Na posouzen skonen pracovnho pomru je vdy nalhav prvn zjem, nebo jde o zsah do sociln sfry zamstnance.
Soud by pak ml rozhodnout, e ke skonen pracovnho
pomru nedolo a e zamstnavatel je nadle povinen pidlovat zamstnanci prci. Pokud by zamstnavatel tuto povinnost nesplnil, me zamstnanec uplatovat nrok na nhradu mzdy po dobu, kdy prci nedostal, nebo by se jednalo
o pekku v prci na stran zamstnavatele.
Lhta pro uplatnn neplatnosti

Od skonen pracovnho pomru, k nmu se nepihl
(ve vtin ppad tehdy, pokud nebyla dodrena psemn
forma zruovacho prvnho jednn), je nutno rozeznvat
neplatn skonen pracovnho pomru.
Neplatnost rozvzn pracovnho pomru vpovd, okamitm zruenm, zruenm ve zkuebn dob nebo dohodou
me jak zamstnavatel, tak i zamstnanec uplatnit u soudu
nejpozdji ve lht dvou msc ode dne, kdy ml pracovn pomr skonit tmto rozvznm ( 72 zk. prce). Podal-li zamstnavatel vpov v beznu, uplyne dvoumsn lhta pro
zamstnance k uplatnn u soudu 31. ervence.
Dal-li zamstnavatel zamstnanci neplatnou vpov nebo zruil-li s nm zamstnavatel neplatn pracovn pomr
okamit nebo ve zkuebn dob, a oznmil-li zamstnanec
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
zamstnavateli bez zbytenho odkladu psemn, e trv

na tom, aby ho dle zamstnval, jeho pracovn pomr trv
i nadle a zamstnavatel je povinen poskytnout mu nhradu
mzdy nebo platu. Nhrada pslu zamstnanci ve vi prmrnho vdlku ode dne, kdy oznmil zamstnavateli, e
trv na dalm zamstnvn, a do doby, kdy mu zamstnavatel umon pokraovat v prci nebo kdy dojde k platnmu
skonen pracovnho pomru ( 69 odstavec 1 zk. prce).
Toto ustanoven zk. prce pedstavuje pro zamstnavatele i zamstnance nkolik povinnost. Nesouhlas-li zamstnanec s vpovd, mus v uveden lht podat nvrh k soudu, aby
o n rozhodl. Rozvzn pracovnho pomru je neplatn jen
tehdy, byla-li vpov (to plat i v ostatnch formch skonen pracovnho pomru) jako neplatn urena pravomocnm
soudnm rozhodnutm. I kdyby zamstnanec byl pesvden
o tom, e vpov je neplatn, mus o tom rozhodnout soud.
Zamstnanec se po podn vpovdi zamstnavatelem,
kterou povauje za neplatnou, mus sm rozhodnout, zda bude mt zjem pokraovat v pracovnprvnm vztahu. Tedy
v pracovnm pomru (zamstnanec me zvolit jinou vdlenou innost u jinho zamstnavatele) po uplynut vpovdn
doby a do rozhodnut soudu o jej platnosti i neplatnosti.
Bude-li zamstnanec trvat na dalm zamstnvn u zamstnavatele, kter mu dal vpov, ml by zpravidla tuto
skutenost zamstnavateli psemn oznmit ihned po jejm
doruen. Zk. prce stanov, e by to mlo bt bez zbytenho odkladu. Toto oznmen je platn, i kdy zamstnanec
to provede stn, teba a v dob soudnho zen o neplatnost vpovdi. Svoje stanovisko me uvst i v alob, kterou
podal k soudu na neplatnost vpovdi. Zk. prce nevyluuje zmnu rozhodnut zamstnance. Me kdykoliv (do rozhodnut soudu) prohlsit, e na dalm zamstnvn netrv.
Me se vak uplatnit tzv. moderan (zmrujc) prvo
soudu. Zamstnavatel me navrhnout, aby soud s pihldnutm k ad okolnost rozhodl o tom, e nhrada mzdy pslu jen za est msc.
nesl sm. Jde-li o psemnost zaslanou potou a kter se citeln dotk zamstnance, je pochopiteln, e se doruen asto vyhb nebo pevzet odmtne. Prvo ovem nen
na jeho stran. Jestlie zamstnanec svm jednnm nebo
opomenutm doruen psemnosti zmail, povauje se zsilka za doruenou dnem, kdy se vrtila zamstnavateli potou
jako nedoruiteln.
Zmaen doruen
Za jednn zamstnance, kter se povauje za zmaen
nebo vyhbn se doruen se nap. povauje: zamstnance
nebylo mon na posledn zamstnavateli znm adrese zastihnout, zmnil-li zamstnanec adresu, zsilku si v odbrn
lht nevyzvedl. Za doruenou se povauje i zsilka, jestlie zamstnanec odmtl stvrdit jej pijet na doruence nebo
trval na tom, aby zsilka byla na pot otevena jet dve,
ne ji pevezme apod.
Naproti tomu nen mon jako zmaen doruen psemnosti posuzovat, jestlie v dob doruovn byl zamstnanec
na dovolen, jej nstup mu zamstnavatel uril. Podmnkou
je, e jeho adresa, kterou zamstnavateli nahlsil, souhlas se
skutenost a zamstnavatel psemnost zasl do msta jeho
bydlit, a nikoliv do msta pobytu o dovolen.
Autor, advokt v Praze, je expertem na pracovnprvn vztahy.
Doruen vpovdi
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Advokt pronajme kancele

na vborn adrese (tpnsk, Praha 2)
Plocha 200 m2 (6+3 mstnosti) lze pronajmout jako celek

nebo po jednotlivch kancelch; veker vybavenost
(st, internet, klimatizace, zabezpeovac zazen); voln ihned
Ing. Anna Vesel (777 826 845)
JUDr. Miloslav Toman (603 413 850) miloslav.toman@gmail.com
39
inzerce
Podmnkou platnosti vpovdi je jej doruen zamstnanci. Zk. prce vyaduje, aby ji zamstnavatel doruil zamstnanci do vlastnch rukou.
Vpov se zamstnanci doruuje do vlastnch rukou
na pracoviti, v jeho byt nebo kdekoliv bude zastien anebo prostednictvm st nebo sluby elektronickch komunikac. Stv se asto, e zamstnanec psemnost, nap. vpov z pracovnho pomru, odmtne na pracoviti pevzt.
Potom zamstnavateli sta, kdy odmtnut proke (nap.
svdecky) a psemnost se povauje za doruenou. Postup zamstnance je k jeho ti, nebo v dsledku toho nebude mt
informace o dvodech vpovdi a jej ppadnou neplatnost
bude z tohoto dvodu v ppadnm soudnm zen uplatovat obtnji.
Zk. prce sice dv pednost osobnmu doruen, ale nkdy to nen mon. Potom me bt doruovno prostednictvm provozovatele potovnch slueb (nejastji potou).
S tm jsou ovem spojena urit rizika, kter mus zamstnavatel brt v vahu. Jinak by dsledky patnho doruen
lnky
Institut Med-Arb a jeho uplatnn

v eskch podmnkch
JUDr. MARTINA DOLEALOV, Ph.D.
Dvod, pro povauji toto tma

za vysoce aktuln, je hned nkolik:
v prv ad jde o souasnou situaci, kdy
pomrn krtkou dobu plat zkon o mediaci (zkon . 202/2012 Sb.), vydan
zejmna na zklad smrnice Evropsk unie . 2008/52/ES
ze dne 21. 5. 2008, a dle zaal platit nov obansk zkonk
(z. . 89/2012 Sb.), kter od 1. 1. 2014 od zkladu mn vchodiska esk civilistiky a vyaduje zmnu pstupu a uvaovn vech, a zejmna prvnickch profes.
Draz se klade na dohodu jakoto optimln prvn institut, od kterho se odvj jednotliv prva a povinnosti
stran. Kogentn ustanoven jsou ve srovnn s pvodnm
obanskm zkonkem vrazn potlaena a omezena. Celm novm obanskm zkonkem (dle jen o. z.) jako
nit prostupuje snaha o spravedliv, sprvn a hodnotov
orientovan vklad.
Za tto spoleensk situace se jev vce ne vhodn, aby zejmna prvnick obec podporovala alternativn zpsoby een sporu (ve smyslu alternace k soudu), kter akceptuj vlastn
odpovdnost stran za pijat rozhodnut na zklad vlastn vle. Podpoit odpovdnost stran za vlastn een spor a hldat soulad jejich een s prvem, spe ne velet do boje
a ekat, e (s pomrn obtnou pedvdatelnost v novch
podmnkch) rozhodne soud.
V metod Med-Arb je zsadn, e rozhodce vystupuje jakoto prvnk a soudce, kter sv rozhodnut zakld na spise,
na prvech a povinnostech obou stran a na pravidlech dokazovn; meditor jedn pedevm tak, aby znovu nastolil komunikaci a jejm prostednictvm umonil smluvn een sporu,
a to se souhlasem obou stran a s pihldnutm zejmna k jejm
potebm a zjmm.
Jsou tyto techniky, pouvan spolen v rmci jednoho procesu, nesluiteln? Lze funkci meditora propojit s funkc rozhodce? Stane-li se, e mediace nedospje ke smrnmu een, avak strany projev dvru v osobu meditora tm, e jej
podaj, aby spor vyeil msto nich, tak, jak by to uinil rozhodce, je nutn, aby meditor odmtl? Mohlo by bt smluvn
dolokou stanoveno, e spor bude een prostednictvm mediace veden meditorem, kter bude jmenovn spolenou
dohodou, a v ppad nezdaru pak prostednictvm rozhodho zen, kter bude vedeno tou osobou?
1 La Med-Arb et ses drivs. Plaidoyer pour un mode de rsolution des conflicts

efficace, in Liber Amicorum Georges-Albert Dal, str. 833-864, Larcier 2013.
40
Smyslem lnku je posoudit prvn monosti uplatnn tohoto procesu v eskch podmnkch na zklad prvnch pstup a zkuenost v zahrani.1 Dvodem je t to, e v zahrani ji tento institut funguje a d se pedpokldat, e je jen
otzka asu, kdy i v R bude existovat skuten poptvka ze
strany osob nebo podnik, kter e njak spor.
Objasnme si zkladn pojmy:

Med-Arb (zkrceno z mezinrodn pouvanho vrazu Mediation-Arbitrage) je zpsobem een spor, kter propojuje mediaci s rozhodm zenm. Clem je pokusit se o vyeen
sporu smrnou cestou s pomoc meditora, piem je zarueno, e spor bude vyeen i v ppad nezdaru mediace pokud
fze mediace nepovede ke smrn dohod, meditor se zmn v rozhodce a o sporu rozhodne sm. Jinmi slovy, nejprve
probh jednn se tet osobou, a v ppad nespchu tato
tet osoba, tedy meditor, kter ji zn vechny nleitosti
sporu, vye spor tak, e rozhodne sm namsto obou stran.
Na prvn pohled se tento postup jev jako nanejv zajmav, nebo dv pednost pedevm hledn smrnho een
(spolen nalezen smr), a pitom poskytuje zruku vyeen sporu (prvn zvazn nlez). Bohuel vak klade i nkolik zvanch prvnickch otzek, kter mohou bt problematick zejmna v oblasti rozhodho zen.
Jak tedy vlastn Med-Arb probh?

vodem je teba upesnit, e proces Med-Arb se d pouze
pedbnou dohodou stran; takovouto dohodou me bt sepsn doloky v obchodn smlouv (stejn jako je tomu u mediace
i rozhodho zen), nebo, pokud spor ji existuje, vyhotoven smlouvy, v n strany sjednaj zpsob, jakm by ml bt jejich spor vyeen.
Na zklad ve uveden doloky i smlouvy se strany nejprve sejdou s meditorem a pokus se o vyeen svho sporu.
Median zen probh obvyklm zpsobem. Pokud strany dospj ke shod, zen je ukoneno. Ust. 30 eskho zkona
o mediaci stanov: Soud rozhodne o tom, zda schvaluje median dohodu uzavenou podle zkona o mediaci, nejdle do 30
dn od zahjen smrho zen.
Bhem tto fze medianho zen me meditor ppadn
vyut monosti tzv. oddlenho jednn stran, tedy uskutenit setkn s kadou stranou a jejmi advokty zvl, piem
mus zachovvat specifick zvazek tkajc se dvrnosti: informace, kter zjist bhem tchto soukromch schzek, me sdlit druh stran pouze se souhlasem strany, kter tyto
informace poskytla. Poznatky, kter tmto zpsobem zsk,
a diskuse, kter me vst s kadou stranou zvl, umon
meditorovi zskat lep postaven, aby mohl stranm pomoci vzjemn komunikovat a nalzt spolen een. Zejmna
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
v anglosaskm prosted bv pravidlem, e median zen

velmi asto probhaj formou opakovanch oddlench jednn, kdy se strany setkaj pouze na zatku mediace a pak
a pot, co se dky tzv. shadow diplomacy veden meditorem poda nalzt konen een sporu.
Pokud jde konkrtn o Med-Arb, existuje nzor, e tato situace umouje meditorovi na strany lpe psobit, nebo si
strany uvdomuj, e v ppad nezdaru dobrovolnho zen
by mohlo dojt k tomu, e bude meditor muset spor vyeit
vydnm rozhodho nlezu, take se strany sna bt ve svch
poadavcch skromnj, aby se om budoucho rozhodce nejevily jako pli nron.2 Dokonce me nastat i takov situace, kdy oddlen jednn stran umon meditorovi, aby
dky sv znalosti spisu vyvjel na jednotliv strany urit ntlak v tom smyslu, e je upozorn na slab strnky jejich spisu,
kter by mohly v ppad nezdaru medianho zen ovlivnit
i podobu konenho rozhodnut. Pro meditora to znamen
uritou monost uplatnit ntlakovou strategii, kter me
uspit pijet dohody.3
Pokud strany nedospj ke shod, meditor pevlkne kabt a stane se rozhodcem. Tato role mu umon pijmout rozhodnut, kter bude pro ob strany zvazn.4
Jedn se tedy o nstroj, kter stranm zaruuje, e zen
bude ukoneno vyeenm jejich sporu, a ji svobodn ujednanou dohodou, nebo vydnm rozhodho nlezu.
Mohli bychom se domnvat, e rozhodce bude moci vykonvat sv koly snze prv dky tomu, e v pedchoz fzi
jednal v loze meditora. Je tomu skuten tak, nebo veker okolnosti sporu, jako i postoje a nvrhy stran ji byly se
v pravdpodobnost dostaten objasnny ve fzi mediace.
V okamiku, kdy rozhodce zahj tuto druhou fzi sv prce,
je tedy dobe obeznmen s celm spisem.
I. Prvn podstata Med-Arb

Prvn zvaznost smlouvy
K vyuit rozhodho zen i obecnji alternativnch zpsob een spor dochz na zklad vle stran vyhnout se
striktnm nleitostem soudnho zen.5 Jak je znmo, tato
smluvn svoboda vychz ze zsady prvn zvaznosti smlouvy, kterou zavd 1724 eskho o. z. V oblasti mediace a rozhodho zen se tato zsada promtla do monosti stran uspodat ve uveden zen podle svch pn, avak v mezch,
je umouje zkon.
Stejn je tomu i ve srovnvacm a mezinrodnm prvu: jednotliv zkony upravujc mediaci a rozhod zen se navzdory rozdlm, kter mezi nimi existuj, obecn shoduj v existenci zsady smluvn autonomie.6 Uveme pklad: tendence
k prosazen a upednostnn vle stran se projevila v rozsudku odvolacho soudu kanadsk provincie Ontario z roku 2007,
Marchese v. Marchese:7 zkon tto provincie, kter zakazuje
rozhodcm vystupovat v loze meditora, vykldal soud v tom
smyslu, e neupr stranm monost se tohoto zkazu vzdt
v ppad, e se rozhodnou pro uplatnn metody Med-Arb.
Souasn vak je teba poukzat tak na to, e tent soud se
naopak nevyjdil k ppadnmu dopadu, kter by mohlo mt
oddlen jednn stran ve fzi medianho zen.8
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
esk prvn prava hovo v 1725 vta druh o. z.: V mezch prvnho du je stranm ponechno na vli svobodn si
smlouvu ujednat a urit jej obsah a ve vazb na 1 odst. 2
zakzna jsou ujednn poruujc dobr mravy, veejn podek nebo prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti. Rovn esk prvo podizuje median a rozhod innost kontrole ze strany soud. Ne se proto budeme
zabvat riziky, jimi je ohroeno uznvn smluv ve vztahu
k metod Med-Arb.
Podmnka 1: Tet osoba mus zachovat nezvislost

a nestrannost
Tato podmnka mus bt splnna pi jakmkoliv zsahu
tet osoby, bez ohledu na to, jak alternativn zpsob een spor si strany zvolily. Tato zsada je potvrzena ve velkm
potu mezinrodnch a nrodnch text;9 v R pak v 1 zkona . 216/1994 Sb., ve znn pozdjch pedpis, zkon
o rozhodm zen a vkonu rozhodch nlez (dle jen
ZoR) a 8 odst. 1 zkona . 202/2012 Sb., o mediaci
(dle jen ZM). Tuto nezvislost a neutralitu je ostatn nutn nejen zajistit, ale i projevit navenek.10
Z tto podmnky vyplv hlavn problm, kter souvis
s oddlenm jednnm stran bhem fze medianho zen:
na prvn pohled se me zdt, e tet osoba si me jen st
uchovat svou neutralitu, pokud pod podmnkou dodren dvrnosti zskala informace, kter nesm bhem fze rozhodho zen sdlit druh stran. Pokud tato tet osoba pevezme
lohu rozhodce, mohla by bt tmito dvrnmi informacemi ovlivnna.11
Informace zskan v rmci rozhodho zen podlhaj
samozejm zsad kontradiktornosti, stejn jako je tomu
u soudnch zen. Rozhodce se pi vydn svho nlezu opr prv o tyto informace, nebo pinejmenm o ty z nich,
kter povauje za vznamn nebo rozhodujc. Na zklad
tchto prvk se mus rozhodnout, kter skutenosti bude po2 B. J. Roth: Med-arb, arb-med, binding mediation, mediators proposal and
other hybrid process, American Arbitration Association Advanced Mediator
Training, 2009, str. 5.
3 Rda bych v tto souvislosti poukzala na skutenost, e bhem jakkoliv
mediace a zejmna pak pi pleitosti oddlenho jednn stran meditor
uplatuje (nebo me uplatnit) urit ntlak na ob strany sporu. Clem
je pimt strany k tomu, aby pemlely o svch postojch a o tom, jakou
vyjednvac strategii by mly uplatnit, chtj-li umonit nebo podpoit dosaen
smrn dohody, v n budou zohlednny zjmy vech zastnnch osob.
4 K. M. Bankley: Keeping a secret from yourself? Confidentiality when the same
neutral serves both as mediator and as arbitrator in the same case, Baylor
Law Revue, 2011, str. 323.
5 V. dHuart, op. cit., Modes alternatifs de reglement des conflits, str. 12.
6 Vzorov zkon Komise OSN pro mezinrodn obchodn prvo (UNCITRAL)
o mezinrodnm obchodnm smrm zen, pijat dne 24. ervna 2002,
lnek 6; O. Caprasse: Le droit compar dans la jurisprudence, Rev. dr. intern.
comp., 2008, str. 349.
7 Court of Appeal for Ontario, Marchese v. Marchese, 18. ledna 2007, C45453,
k dispozici na www.canlii.org.
8 B. Leon a A. Peterson: Med-arb in Ontario: Enforceability of med-arb
agreement confirmed by Court of Appeal, New York Dispute Resolution
Lawyer, jaro 2009, n 2/1, str. 92 a 94.
9 Zkladn znn CCI, CEPANI, belgick soudn d a mnoho dalch text.
10 Star zsada zn: Justice must not only be done but must also be seen to
be done.
11 B. Leon a A. Peterson: Med-arb in Ontario: enforceability of med-arb
agreement confirmed by the court of appeal, Association of Corporate
Counsel, str. 3.
41
lnky
vaovat za prokzan ze skutkovho hlediska a odvodnn
z hlediska prvnho.12 Bhem diskus vedench bhem median fze a zejmna bhem oddlenho jednn stran mohl
rozhodce v tehdej loze meditora shromdit urit dvrn informace (informace o skutenostech, kter nebudou
v nslednch kontradiktornch rozpravch projednvny, nebo informace ist emotivn povahy, na jejich zklad me rozhodce pociovat k nkter ze stran uritou sympatii i
antipatii): asto se stv, e si strany pej prozradit meditorovi v oddlench jednnch to, co si skuten mysl, nebo
jak je jejich motivace. Sna se tak lpe objasnit sv postoje
a prosadit, aby se jednn, kter jim meditor pomh vst,
vyvjelo v jejich prospch. Krom toho se me stt, e meditor bude moci pod podmnkou dodren dvrnosti prohldnout i zskat urit dokumenty.
Me dojt rovn k tomu, e bhem tto median fze
poct budouc rozhodce vce sympati k nkter ze stran nebo e bhem jednn vyvj vt ntlak na jednu ze stran.13
Pestoe tot nebezpe hroz i u rozhodc, pravdpodobnost jeho vzniku je vy v ppad, e v rmci sporu psobil rozhodce nejprve v loze meditora: tato loha mu toti
umouje navzn bliho vztahu se stranami.
To vak neznamen, e pichz o svou neutralitu. Jedn se
o typick rys jednn meditora, kter lze oznait jako vcestrann postoj: meditor je bez problm schopen prokzat, e vzal na vdom existenci kontradiktornch stanovisek, je pedloily strany, jako i to, e tato stanoviska strany
pedloily zcela v dobr ve. Neutralita meditora nen pitom nijak ohroena. Ve zvis na jeho postoji, jednn a komunikanch schopnostech Vi stranm i vi vsledku
sporu vak neustle zachovv neutralitu, nezvislost a nestrannost. Strany tento postoj zaznamenaj a v tomto smyslu jej i chpou.
Podrobnji je teba se vnovat problematice oddlenho
jednn stran, jak v souvislosti s otzkou jednn osoby meditora-rozhodce, tak i v souvislosti s otzkou, zda mus bt zskn dvrnch informac nezbytn povaovno za poruen
zsad spravedlivho procesu. Okolnost, e je meditor informovn o dvrnch zleitostech, vyvolv samozejm urit obavy. Pesto se vak domnvm, e by nemla zabrnit
tomu, aby meditor pevzal lohu rozhodce, alespo za pedpokladu, e budou splnny ne uveden podmnky.
12 C. de Vera: Arbitrating harmony: med-arb and the confluence of culture and

rule of law in the resolution of international commercial disputes in china,
COLUMBIA JOURNAL OF ASIAN LAW, 2004, str. 158.
13 Nkte odbornci se z tchto dvod domnvaj, e meditora lze jen st
povaovat za skuten neutrlnho. Tato kritika vychz z neznalosti
mediace i prva, nebo neutralita meditora, projevujc se nezvislost
a nestrannost, je a mus zstat jednm z typickch rys jeho prce.
Skutenost, e meditor obas (nebo asto) projev v t i on me empatii
vi nkter ze stran, nijak neohrouje innost jeho zsahu.
14 V uritm slova smyslu hraje rozhodce vi stranm lohu pedagoga.
Mus je podat o souhlas s procesnmi pravidly, kter budou uplatnna.
Je zapoteb, aby tto diskusi se stranami vnoval dostatek asu, aby jim
vysvtlil vhody a nevhody kad varianty, a pokud nejsou strany v tchto
otzkch zajedno, ml by jim pomoci v tom, aby doshly shody, ani by
pitom vyvolal zbyten problmy, Catherine Kessedjan: Principe de la
contradiction et arbitrage, Rev. Arb. 1995, str. 381.
42
Podmnka 2: Strany mus mt monost si sjednat,

e si pej, aby meditor pevzal v ppad nezdaru
mediace lohu rozhodce
V okamiku, kdy se meditor ujme svho kolu, se t dve stran: dve ve svou nezvislost, nestrannost a schopnost pomoci stranm nalzt cestu k vyeen sporu. Autorita meditora je postavena prv na tto dve. Pokud
je prbh medianho zen pzniv, dvra se postupn
zvyuje. Dokonce i v ppad nezdaru mediace se nezdka stv, e strany projev naprostou spokojenost s prbhem zen. Me se ovem stt i to, e tato dvra se bhem medianho zen vytrc, napklad proto, e jedna i
ob strany vnmaj urit jednn meditora jako stranick.
Tento ppad lze eit velmi jednodue: strany jsou oprvnny v ktermkoliv okamiku median zen ukonit ( 3
odst. 4 eskho ZM).
Pro ely techniky Med-Arb meme z ve uvedenho vyvodit dva dsledky:
1. Pokud dojde z jakhokoliv dvodu ke ztrt dvry, nen
vhodn zahjit fzi rozhodho zen: pokud se strany
nebo nkter ze stran domnvaj, e tet osoba, kter psob jako meditor, ztratila svou nezvislost i neutralitu,
dsledkem bude ztrta dvry v neutralitu te tet osoby, kter m vystupovat v loze rozhodce. Za takovchto
okolnost by meditor neml pijmout lohu rozhodce.
I kdyby sm sebe vnmal jako neutrlnho a nezvislho
prostednka, odlin nzor stran nebo nkter ze stran
mus bt v tomto stadiu dostatenm dvodem k tomu,
aby souhlasil se svm odvolnm (esk prvn prava
hovo ve svm 5 odst. 3 ZoR o vzdn se funkce)
pokud by v tto situaci zahjil rozhod zen, stlo by
nutn na vratkch zkladech a ovzdu nedvry by negativn poznamenalo cel prbh zen.
2. Pokud strany naopak projev pi ukonen median fze spokojenost s prac meditora a potvrd, e dvuj
v jeho schopnost zachovat svou neutralitu a nezvislost
i bhem rozhodho zen, pestoe jsou si vdomy toho, e probhla oddlen jednn stran, o jejich prbhu nejsou zcela informovny, nen dn dvod k tomu,
aby toto zen, je si strany zvolily a v tomto stadiu potvrdily, nemohlo bt dokoneno.
Pechod od jedn fze k druh pedstavuje tedy v rmci zen Med-Arb klov okamik. V tomto okamiku je zapoteb, aby strany i tet osoba potvrdily, e si pej spolen zahjit fzi rozhodho zen.
Je teba jet dodat, e souhlas stran se zahjenm rozhodho zen mus bt informovanm souhlasem. Ve vtin
ppad by nemlo zskn svobodnho a informovanho
souhlasu init dn zvltn pote, co plat rozhodn zejmna v obchodnch sporech, v nich maj strany k dispozici advokty. I za ptomnosti advokt je vak meditor,
kter je kandidtem na rozhodce, nutn povinen informovat strany o tom, jak nsledky bude mt jejich rozhodnut
zahjit rozhod zen.14
Strany by mly bt upozornny zejmna na nsledujc skutenosti:
1. ve srovnn s median fz nebudou ji strany moci
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
ovlivnit zpsob, jakm bude spor vyeen. Rozhodnut bude od nynjka vyplvat z pravomoci, kter je svena rozhodci;
2. bhem oddlench jednn stran mohl meditor zskat
od nkter ze stran informace, kter nen oprvnn sdlit
druh stran, piem v tomto stadiu neme vdt, zda
se bude na tyto informace vztahovat po dobu jednn zsada kontradiktornosti; dvrnou povahu informac sdlench bhem oddlenho jednn stran me toti ppadn zruit pouze strana, kter mu tyto informace poskytla;
3. bhem rozhodho zen vezme meditor v vahu pouze podn a dkazy, kter jsou soust spisu podlhajcho zsad kontradiktornosti, v t podob, v jak jej vyhotovily a vzjemn potvrdily strany;
4. strany jsou oprvnny kdykoliv meditora odmtnout
(co znamen, e s touto osobou nezahj fzi rozhodho zen v rmci Med-Arb), pokud se obvaj, e ztratil svou nezvislost i neutralitu;
5. e se meditor podvol odmtnut vlastn osoby, pokud
bude vyjdeno ped zahjenm rozhodho zen jako takovho;
6. pokud se naopak strany rozhodnou pro zahjen fze
rozhodho zen, mus se mt za to, e se vzdaly monosti uplatnit ztrtu neutrality i nezvislosti rozhodce
z jakchkoliv dvod, kter souvis s prbhem fze medianho zen.15
Pokud strany i po sdlen tchto upozornn potvrd svou
vli zahjit rozhod zen, je meditor povinen dbt na to,
aby psemn potvrdil, e strany projevily souhlas pot, co jim
meditor poskytl veker ve uveden vysvtlen a upozornn v dob ped zahjenm rozhodho zen jako takovho.
Zbv dle zjistit, zda je takto vyjden i potvrzen zvazek skuten platn, to jest, zda me zabrnit tomu, aby byla proti budoucmu nlezu podna aloba na jeho zruen nebo aby byl uplatnn dvod pro odmtnut jeho vykonatelnosti.
V dal sti shrnuji prvn aspekty, kter povauji v tto souvislosti za zkladn a kter znzoruj pstupy dle zahranin (belgick) prvn pravy.
Pozornost si z prvnho pohledu zasluhuj nsledujc dva
druhy problm:
1. Me se stt, e bude rozhod nlez, jeho vydnm bylo ukoneno zen Med-Arb, zruen nebo e bude zamtnuta jeho vykonatelnost z dvodu pochyb tkajcch se
nezvislosti nebo nestrannosti rozhodce?
Mus se mt nutn za to, e meditor-rozhodce, kter vedl
bhem median fze oddlen jednn stran, poruil zsadu kontradiktornosti?
2. M se mt za to, e dolo k poruen zsady dvrnosti,
pokud je rozhodce v dob, kdy vede fzi rozhodho zen, seznmen s celm prbhem median fze?
Ve uveden otzky by mly bt analyzovny s ohledem
na pravidlo, podle nho nejsou strany oprvnny k tomu,
aby smluvn upravovaly reim neplatnosti, kter je stanoven
v zkon, co znamen, e nemohou doplovat i ruit dvody pro neplatnost, kter jsou v nm stanoveny. Nkte autoi nicmn dodvaj, e se strany mohou vzdt svch prv
po vydn nlezu, za pedpokladu, e nedojde k poruen veejnho podku.16 Je vak samozejm, e strany nemohou
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
vyut smluvnch ujednn k tomu, aby se vyhnuly dodrovn zvaznch pravidel.

V americk judikatue a prvn teorii, kter se tkaj mediace a techniky Med-Arb, je kladen draz pedevm na dodren dvrnosti, zatmco evropt autoi, kte jsou zameni
mnohem vce na teorii a procesn nleitosti, maj na zeteli zejmna dodren prv na obhajobu a zruky nezvislosti a nestrannosti.
II. Dsledky uplatnn Med-Arb

Skutenost, e v median fzi probhlo oddlen jednn
stran, nen sama o sob v rozporu se zkonem. Nen toti sporu
o tom, e podstata mediace spov v tom, e se neuplatn zkladn procesn zsady, vetn zsady kontradiktornosti.17 Problm
vznik a v okamiku, kdy meditor pevezme lohu rozhodce: vzhledem k tomu, e strany nejsou informovny o tom, co
bylo meditorovi eeno nebo pedloeno bhem tchto oddlench schzek, nejsou samozejm s to poskytnout odpov.
Pokud se strany dohodnou na potku rozhod fze na tom,
e neuplatn dvody pro zruen nebo pro neuznn na zklad
pouh okolnosti, e meditor pevzal lohu rozhodce pot, co
vedl oddlen jednn stran, nemlo by (alespo podle zahranin prvn pravy) hrozit, e bude median rozsudek (nebo rozhod nlez) zruen.18 Nebo souhlas, kter strany udl, neznamen, e se strany ve fzi rozhodho zen bezpodmnen
vzdaj dodren zsady kontradiktornosti, nbr pouze to, e
se strany vzdaj prva uplatnit dvod, o nm vdly ji v okamiku, kdy potvrdily pravomoc meditora-rozhodce. Jsou si
vdomy toho, e jejich pt rozhodce mohl zskat od druh
strany dvrn informace, a tuto skutenost berou na vdom. Tm, e souhlasily se zahjenm fze rozhodho zen,
ji ostatn potvrdily, e nemaj pochybnosti ohledn nezvislosti a nestrannosti rozhodce. V dsledku toho ji nemohou
uplatnit, e jim nebylo znmo to, co mohlo bt rozhodci eeno v dob, kdy jednal v loze meditora.
Ve svtle toho, co bylo zmnno ve, by ml bt tento souhlas vslovn a ml by bt udlen a pot, co meditor-rozhodce vysvtlil stranm dsledky jejich rozhodnut.19
15 Viz nap. nsledujc lnky belgickho soudnho du:
l. 1986 odst. 2 soudnho du: Strana me odmtnout rozhodce, jeho
sama jmenovala nebo na jeho jmenovn se podlela, pouze na zklad
dvodu, o nm se dozvdla a po tomto jmenovn.
lnek 1979 soudnho du: Pokud strana se znalost vci a bez zkonnho
dvodu nevznese vas nmitky vi jakmukoliv nedodren ustanoven
k rozhodmu soudu, m se za to, e se prva na nmitku vzdala.
Srovnn s pravidly, kter uvedl francouzsk kasan soud ve svch
rozsudcch ze dne 11. ervence 2002 a ze dne 21. listopadu 2002 (Rev.
Arb. 2004, str. 283): S ohledem na to, e odvolac soud uvedl, e astnk
zen, kter podal alobu na zruen rozsudku, se rozhodho zen aktivn
astnil, mus se mt za to, e se tento astnk vzdal prva uplatnit ve sv
alob, podan proti tomuto rozsudku, nedodren ustanoven, na kter se
znalost vci nepoukzal ji bhem rozhodho zen, a Pokud se strana
astn rozhodho zen, ani podala nmitku, m se za to, e se vzdala
prva uplatnit neplatnost rozhod doloky.
Viz tak C. App. Pa, 18. ledna 2007, Rev. Arb. 2007, str. 134.
16 B. Hanotian a O. Caprasse, op. cit., Lannulation des sentences arbitrales,
str. 417; G.-A- Dal a G. Keutgen: Larbitrage en droit belge et en droit
international, I (2006), str. 489; G. Closset-Marchal: Le juge tatique et
linstance arbitrale, J. T., 2010, str. 249.
17 E. Charpy, op. cit., str. 123.
18 D. C. Elliott, op. cit., str. 180.
19 Viz tak G. F. Phillips: Same-neutral med-arb: what does the future hold?
New York Dispute Resolution Lawyer, jaro 2009, . 2/1, str. 77-79.
43
lnky
Dal aspekt je tento: pokud je rozhodce oprvnn vydat
zvazn rozhod nlez, pestoe m k dispozici informace,
na n se bhem fze rozhodho zen nevztahovala zsada
kontradiktornosti, je i pesto oprvnn zohlednit je v konenm rozhodnut? Nebo se jich mus naopak dobrovoln vzdt,
aby neovlivnily pmo ani nepmo jeho nlez?
K tomu je mono uvst, e rozhodce pi vydn svho nlezu tyto skutenosti nezohledn, pokud nebyly sdleny druh
stran. Nen oprvnn na n poukazovat ve svm nlezu, ani
se jich dovolvat pro ely odvodnn nlezu.
V tto souvislosti je teba zmnit eskou pravu tzv. nepodjatosti ( 8 ZoR), kterou je teba odliit od vrazu nestrannosti. Nikoli nestrann pstup rozhodce me bt asto dsledkem jeho podjatosti. Nepodjatost ve smyslu 8 a 11 ZoR
je sledovna mechanismy zejmna podle 12, tj. povinnost
rozhodce vzdt se funkce i po jeho uren i jmenovn, pokud takov okolnosti vyly najevo, a podle 31 psm. c), tj.
zruen rozhodho nlezu soudem v tomto ppad. Nepodjatost je vnmna coby objektivn nestrannost, zatmco nestrannost je subjektivn kategori. K vylouen rozhodce tak z preventivnch dvod dochz v ppad podjatosti.
Zruky nezvislosti a nestrannosti

Co z toho plyne pro metodu Med-Arb ?
Platnost rozhodho nlezu, jeho vydnm je ukoneno zen Med-Arb, mus bt posuzovna tak s ohledem na splnn poadavk nezvislosti a nestrannosti. Pipomeme si,
e tyto poadavky plat jak pro mediaci ( 8 odst. 1a eskho
ZM), tak i pro rozhod zen ( 1a ZoR).
Nezvislost a nestrannost rozhodce mohou bt provovny a priori i a posteriori.
Kontrola a priori: kontrolu a priori pedstavuje povinnost
oznmen.20 Tato povinnost existovala ji v mnohch prvnch pedpisech, nap. ve vzorovm zkon UNCITRAL. Tak International Bar Association21 ji zahrnula do svch Guidelines on Conflicts of Interest, aby pomohla rozhodcm urit
situace, kter mus bt stranm oznmeny.22
Kontrolu lze provst rovn a posteriori, a to prostednictvm
mechanismu odmtnut,23 kter me bt uplatnn kdykoliv
bhem zen, od okamiku jmenovn rozhodce a do okamiku vydn nlezu,24 pokud po jeho jmenovn petrvvaj oprvnn pochyby tkajc se jeho integrity. esk prvn
prava zde hovo o vzdn se funkce rozhodce ze zvanch dvod nebo se souhlasem stran ( 5 odst. 3 ZoR).
V souasnosti nepat neexistence nezvislosti i nestrannosti mezi dvody zruen nlezu, a to ani podle eskho prva. Opan je tomu v prvnch dech jinch zem, napklad
Francie i Velk Britnie.25 Podle nkterch autor26 mohou
strany podat o zruen nlezu na zklad dvodu vychzejcho z poruen veejnho podku.
20 J. Van Compernolle, op. cit., str. 27.

21 IBA Guidelines on Conflicts of Interest in International Arbitration, schvleno
dne 22. kvtna 2004.
22 C. Verbruggen, op. cit., The arbitrator as a neutral third party, str. 47.
23 J. Van Compernolle, op. cit., str. 28.
24 D. Matray a A-J. Van den Berg, ibidem, str. 95.
25 C. Verbruggen C., op. cit., The arbitrator as a neutral third party, str. 61.
str. 417; J. Van Compernolle, op. cit., str. 29.
27 G.-A- Dal a G. Keutgen, op. cit., str. 265.
28 lnky 1717, 1721 a 1733 belgickho soudnho du; mluva o uznvn
a vkonu cizch rozhodch nlez, podepsan dne 10. ervna 1958 v New
Yorku, l. V odst. 2 psm. b).
str. 418.
30 lnek 1728 belgickho soudnho du; viz tak P. Van Leynseele a F. Van de
Putte: Mdiation: confidentialit et responsabilit, J. T., 1999, str. 254 a 255.
31 lnek 7 smrnice Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 2008/52/ES
ze dne 21. kvtna 2008 o nkterch aspektech mediace v obanskch
a obchodnch vcech, . vst., L. 136, 24. kvtna 2008.
32 J. Cruyplants, M. Gonda a M. Wagemans, op. cit., str. 130.
44
Navzdory obtm uvedenm shora se domnvm, e z pohledu dodren zsad nen platnost metody Med-Arb nepijateln. Ji dve toti bylo poukzno na skutenost, e k odmtnut me dojt pouze z dvod, kter nebyly stran znmy
ped jmenovnm rozhodce.27 Okolnost, e strany souhlasily
pi ukonen fze mediace s pokraovnm innosti meditora-rozhodce, lze jen st posuzovat jinak ne jako projev
dvry v nezvislost a nestrannost meditora, ktermu bylo umonno, aby i navzdory ppadnm znmkm opanho jednn pevzal lohu rozhodce. V tomto okamiku mly strany pleitost nesouhlasit s tm, aby se tto lohy ujal.
Pokud se rozhodly tak neuinit v danm okamiku, mus bt
zbaveny monosti tak uinit po zahjen rozhodho zen,
pokud by pitom poukazovaly na to, e nezvislost i nestrannost neexistovala v dob, kdy rozhodce jednal jako meditor.
Dodrovn veejnho podku

V ppad mediace je znmo, e jednm z dvod, kter
umouj zamtnout schvlen median dohody, zruit rozhod nlez nebo zamtnout jeho uznn, je poruen veejnho podku (v R nap. 31g ZoR ve vztahu ke sporm
ze spotebitelskch smluv). V ppad rozhodho zen pat tento dvod i podle Newyorsk mluvy mezi dvody, kter me soud uplatnit z moci edn.28
Co se te dohody uzaven v rmci zen Med-Arb, problm
tkv v samotn povaze norem veejnho podku, od nich se
nelze v dnm ppad odchlit.29
Povinnost zachovn dvrnosti

Dvrnost je jednm z pil, o n se median zen opr. Prbh tohoto zen, stejn jako rozhovory, kter byly
bhem nj vedeny, nelze uplatnit v pozdjch soudnch i
rozhodch zench.30 Tuto zsadu zavedl do medianho zen esk i evropsk zkonodrce (lnek 7 smrnice z roku
200831). Krom toho existuje i psnj povinnost zachovn dvrnosti, kter stanov, e meditor nesm zveejnit informace a dvrn daje, kter mu byly sdleny bhem oddlench jednn stran.32
Nen teba zdrazovat, e povinnost zachovn dvrnosti
je po celou dobu zen Med-Arb dodrovna stle stejnm zpsobem. Otzka tkv v tom, jakm zpsobem strany, a zejmna
pak meditor-rozhodce, vyuij informac, kter byly poskytWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
Ilustran foto
nuty bhem mediace, a ji bhem spolench, nebo oddlench jednn. Je a priori zakzno tyto informace zveejovat,
a to jak bhem mediace, tak i po jejm ukonen. Znamen to
tedy, e v okamiku, kdy meditor pevezme lohu rozhodce,
je povinen zapomenout na ve, co se odehrlo bhem mediace? To by pece zjevn postrdalo smysl: strany se pece rozhodly vyut postupu Med-Arb prv proto, e si ply zabrnit tomu, aby musely rozhodci znovu vysvtlovat ve, o em
s nm ji dlouze hovoily v dob, kdy jednal jako meditor
Ani strany, ani meditor-rozhodce nemohou pekroit rmec toho, co je povoleno zkonem.33 Znamen to, e obsah
diskus, kter probhly bhem median fze, se nesm bhem
rozhod fze vyut. Rozhodce mus dbt na to, aby jeho rozhod nlez obsahoval pouze ty prvky, kter strany pedloily
bhem rozhodho zen. Tato povinnost se vak tk pouze
sdlen (psemnch a stnch), kter byla uinna v souvislosti s ppravou a vkonem mediace ( 9 odst. 1 eskho ZM).
Dokumenty (ve smyslu soust spisu) nezskaj dvrnou povahu pouze z toho dvodu, e byly pedloeny nebo projednvny bhem median fze.
Bhem zen Med-Arb me tedy rozhodce zohlednit pouze sousti spisu, kter mu byl pedloen a kter nesm obsahovat nic z toho, co bylo eeno bhem median fze.
Strana, kter se vak astn zen Med-Arb, nebude zajist
vi meditorovi naprosto naivn, nebo je j znmo, e meditor me nsledn pevzt lohu rozhodce. Pokud m nkter ze stran k dispozici skuten dvrn informace, kter by
mohly pomoci meditorovi v jeho prci, avak mohly by mt
negativn dopad na rozhod nlez, je vce ne pravdpodobn, e je meditorovi neposkytne tak, jako by to uinila v ppad, e by k tomu byla vyzvna v rmci prost mediace.
Z tohoto dvodu je mon, e bude mediace mn inn.
Na druhou stranu vak median praxe prokazuje, e vyjma
nvrh, kter jsou strany pipraveny vznst bhem zen, nedochz pokad nebo alespo asto k tomu, e by bhem
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
mediace existovaly skuten dvrn informace, nebo e by si

tyto informace zachovaly svou dvrnou povahu, pokud meditor sdl stran, kter mu tyto informace poskytla, e by
bylo jist vhodnj, kdyby tyto informace sdlela i s druhou
stranou a umonila tak dal pokrok ve vzjemnm jednn.
A posledn zsada: kterkoliv ze stran je oprvnna rozhodnout o zruen dvrnosti vech nebo nkterch informac. V takovmto ppad lze tyto informace vyut bhem rozhodho
zen.34 Pokud nkter dokumenty i nkter sdlen takto
ztrat svou dvrnou povahu, meditor-rozhodce je me vyut pro ely vydn rozhodho nlezu, za pedpokladu, e
byla stranm poskytnuta monost se k tomuto bodu vyjdit.
Pojme se podvat, kter vznamn, zejmna anglosask instituce, upravuj Med-Arb: CEDR, CPR, ABA, SMC-SIAC,
CIARb, ICC (ICC Arbitration and ADR Rules 2012). Ve vech
se dotme, e tato zen lze uskutenit za podmnky porozumn stran souhlasu stran a dovednost meditora/
rozhodce.
Rovn je poteba poukzat na dv vznamn rozhodnut v tto vci:
1. ppad Marchese vs. Marchese 2007 Ontario, Kanada, a
2. ppad Gao Hsiyan z Xie Heping vs. Keeneye Holdings
Ltd. 2011.
V ppadu ad 1 Marchese odvolac soud stanovil, e dohoda
vzel z procesu Med-Arb byla vykonateln navzdory tomu,
e zde existovalo ustanoven, kter zakazovalo arbitrm, aby
provdli v rmci arbitrnho zen by jen sten mediaci.
V ppadu Keeneye bylo judikovno, e pi splnn uritch
parametr arbiti mohou v rmci arbitrnho zen zastvat
t roli meditor.
Vdy je teba vychzet z kulturnho kontextu.
33 B. Ehle, op. cit., str. 92.

34 B. C. Bartel, op. cit., str. 687.
45
lnky
III. Vhody a nevhody procesu Med-Arb

Vhody procesu Med-Arb:
flexibilita,
innost,
et as i penze,
podporuje a iniciuje dohodu stran,
umouje finln rozhodnut,
je vyuvna a v cca 40% ppad u organizac, kter
tuto metodu nabzej.
Nevhody procesu Med-Arb:
oddlen jednn (caucus) v mediaci,
z dvod shora uvedench tento institut brn pln otevenosti stran v mediaci, strany zvauj, jak dkazn materil poskytnou meditorovi,
je otzka, kdo rozhodne, kdy ji nastal problm a strany
by mly zapot s arbitrnm zenm,
meditor v roli rozhodce,
literatura si obas klade otzku, zda je Med-Arb mediace se zbran v ruce,
specifika smrem k vydn arbitrnho nlezu,
tato metoda bv asto vnmna kontroverzn, hovo se
o nedostatku spravedlnosti, nerovnosti.
IV. Zvr
Mli bychom si zejmna uvdomit, e ve sporech lze doshnout mnohem vt innosti tm, e je vydnm rozhodnut povena t tet osoba, kter se pokusila pomoci stranm vyeit jejich spor smrnou cestou. V takovm ppad je
toti zcela eliminovna nutnost opakovan vysvtlit cel spis
rozhodci. V obdobn situaci se ostatn ocit soudce, kter pot, co se bezspn pokusil o smr, o nj jej strany podaly,
vye jejich spor sm.
Lze tedy potvrdit, e okamik, kdy median fze pechz

ve fzi rozhodho zen, je skuten klov.
Meditor mus zaruit, aby
1. strany, kter maj v myslu potvrdit jeho lohu rozhodce, zskaly veker informace o vech aspektech a dopadech svch rozhodnut, vetn monosti ihned odmtnout rozhodce v ppad, e maj pochybnosti ohledn
jeho neutrality a nezvislosti;
2. byla pijata nezbytn ustanoven tkajc se dvrnch informac, je mohl meditor zskat: bu mohou strany zruit dvrnou povahu informac, je samy poskytly, nebo tyto informace zstanou dvrn a rozhodce je nebude zohledovat;
3. bylo psemn potvrzeno, e se strany vzdvaj prva uplatnit jakkoliv dvod pro zruen, kter by se tkal funkce
meditora, kterou pedtm rozhodce vykonval.
Nen pochyb o tom, e mus bt dodreny poadavky neutrality, nezvislosti a kontradiktorn povahy zen. Dodren
tchto poadavk vak mus bt ovovno s ohledem na vli,
kterou projev strany, je se astn zen Med-Arb, co znamen, e zpsob, jakm je toto dodren projevovno, mus
bt posuzovn s uritou mrou flexibility.
Zbv jet zjistit, jak osud bude mt zen, pokud bude
rozhodce odmtnut. Lze pipustit, aby byla doloka tkajc
se Med-Arb nutn vykldna jako zmr stran astnit se
rozhodho zen, by s jinm rozhodcem, pokud bude bval meditor odmtnut? Odpov na tuto otzku nen zcela jednoznan. Nejvhodnj je vyeit tuto otzku pmo
v dan doloce.
Autorka, advoktka a zapsan meditorka, je vedouc sekce ADR
pi esk advoktn komoe; je spoluautorkou a vedouc autorskho
kolektivu Zkona o mediaci (nakladatelstv C. H. Beck, 2013).
lnek byl upraven z autoriny obhjen dizertan prce

Mimosoudn een spor se zamenm na mediaci.
Krn zen advokt, soudc a sttnch

zstupc aneb m se vem stejnm metrem?
Mgr. PETR MOTYKA
vodem
esk advoktn komora vydala
v prbhu roku 2014 dal Sbrku krnch rozhodnut za obdob 2012-2013.
Ta se stala podntem k zamylen, zda psnost krnch opat-
1 J. Svejkovsk, M. Vychope, L. Krym, A. Pejchal a kol.: Zkon o advokacii.

Koment, 1. vydn, C. H. Beck, Praha 2012, ISBN 978-80-7179-248-2.
str. 232.
46
en uloench eskou advoktn komorou je srovnateln s psnost postih obdobnch jednn soudc a sttnch zstupc.
Krn zen pedstavuje specifick typ zen. Jak uvd
koment k zk. . 85/1996 Sb., o advokacii, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o advokacii), v systematice sprvnho prva je krn provinn sprvnm disciplinrnm deliktem. Je jm protiprvn jednn, poruen povinnost
advokta nebo advoktnho koncipienta. Krn provinn nen formln definovno. Typov znaky skutkovch podstat krnch provinn nejsou ani v AZ, ani v jinch prvnch pedpisech uvedeny.1
Krnho provinn se mohou krom advokt dopustit i pslunci jinch profes, resp. osoby vykonvajc urit funkce.
Mezi tyto osoby pat i sttn zstupci a soudci. Pi blim
zkoumn rozhodnut vydanch v krnch zench tkajcch
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
se jednotlivch skupin lze dospt k zajmavm zjitnm. Budeme-li toti hodnotit jednn krn obvinnch a nsledn
rozhodnut, me se vkrdat dojem, e ne vdy je srovnateln jednn posouzeno se srovnatelnm vsledkem.
Advokti
Soudci
Sttn zstupci
Poet krnch zen

2012
2013
165
143
27
35
14
9
Prvn prava
Krn zen m v ppad advokt pomrn dlouhou tradici. Z historie lze pipomenout, e ji na pelomu 60. a 70. let
19. stolet byly v tto oblasti vydny dva vznamn pedpisy.
Prvnm byl advoktsk d . 96/1868 . z., obsahujc pravu prv a povinnost advokt, tj. hmotnprvn pravu, kter
byla aplikovna v disciplinrnm zen. Krtce nato byl pijat
rovn zkon . 40/1872 . z., o vykonvn moci nad advokty a kandidty advoktskmi (disciplinrn statut). Oba pedpisy byly v eskch zemch zrueny zkonem . 322/1948 Sb.,
o advokacii (advoktn d).2
Pokud jde o souasnou prvn pravu, v ppad advokt
jsou krn odpovdnost a krn zen regulovny v 32-35e
zkona o advokacii, podrobnosti pak stanov vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 244/1996 Sb., kterou se podle zkona
. 85/1996 Sb., o advokacii, stanov krn d, ve znn pozdjch pedpis. Krn odpovdnost soudc je upravena v 86-90
zk. . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch, ve znn pozdjch
pedpis. V ppad sttnch zstupc se prvn prava nachz v 27 a 32 zk. . 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv,
ve znn pozdjch pedpis.
Procesn prava krnho zen (jak soudc, tak sttnch
zstupc) se nachz v zkon . 7/2002 Sb., o zen ve vcech soudc, sttnch zstupc a soudnch exekutor, ve znn pozdjch pedpis. Krnm soudem je v ppad soudc
a sttnch zstupc Nejvy sprvn soud,3 konkrtn jeho
senty . 11, 13 a 16 v ppad soudc a sent . 12 v ppad sttnch zstupc.4 Proti rozhodnut se nelze odvolat,5 nicmn me bt podn nvrh na obnovu zen.6 zen je zde
na rozdl od advokt jednoinstann.7
Obecn lze shrnout, e jako krn opaten lze ve vech tech
ppadech uloit opaten formlnho charakteru (napomenut, dtka), penitou sankci (pokutu, snen platu) i profesn likvidaci (doasn zkaz vkonu advokacie, vykrtnut ze
seznamu advokt, odvoln z funkce). V mn zvanch ppadech pak me bt od uloen krnho opaten uputno.
Strun statistika
Jako urit vzorek krnch zen lze pout krn zen
zahjen v letech 2012 a 2013. K doplnn statistiky je teba doplnit poty advokt, soudc a sttnch zstupc v pslunm obdob. Pokud jde o poet advokt, k 21. 12. 20128
bylo zapsno celkem 10 974 advokt a 3 697 koncipient (tedy celkem 14 671 osob krn odpovdnch ve smyslu
32 odst. 1 zkona o advokacii), k 30. 12. 20139 bylo zapsno celkem 11 404 advokt a 3 630 koncipient (celkem tedy 15 034 osob). Dle informac poskytnutch Ministerstvem
spravedlnosti R inil k 1. 1. 2013 poet soudc v R 3 055
a poet sttnch zstupc 1 242. K 1. 1. 2014 pak bylo v R
3 054 soudc a 1 233 sttnch zstupc. Ze statistiky10 krnch zen11 pak vyplvaj nsledujc poty:
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Budeme-li potat poet zahjench krnch zen v relativnch slech, dojdeme k nsledujcm vsledkm:
Advokti: V roce 201212 bylo na 100 advokt zahjeno 1,12
krnch zen; v roce 201313 pak 0,95.
Soudci: V roce 2012 bylo na 100 soudc zahjeno 0,88 krnch zen; v roce 2013 pak 1,15.
Sttn zstupci: V roce 2012 bylo na 100 sttnch zstupc
zahjeno 1,13 krnch zen; v roce 2013 pak 0,73.
Pokud tedy jde o poet krnch zen z relativnho hlediska, lze konstatovat, e je u advokt, soudc i sttnch zstupc podobn, nebo se ve vech ppadech pohybuje kolem jednoho krnho zen na sto osob ron.
Pklady z rozhodovac praxe

Statistika uveden ve pedstavuje pouze seln vyjden nkterch zkladnch daj vztahujcch se ke krnm zenm. Vypovdajc hodnotu maj i pklady z rozhodovac
praxe na nich lze pozorovat, jak je podobn (resp. alespo
rmcov srovnateln) jednn posuzovno u advokta a jak
v ppad soudce i v ppad sttnho zstupce. Pro tento
2 S. Balk: Disciplinrn zen proti advoktm a kandidtm advokacie
v echch v letech 1872-1914, in: L. Vojek, P. Salk, J. Valdhans (eds.):
Dny prva 2013 Days of Law. st VII. Soudy a soudnictv v historickm
kontextu, Acta uiniversitatis Brunensis Iuridica . 475. Masarykova
univerzita, Brno 2014. ISBN 978-80-210-6814-8. str. 9-11.
3 Do 30. 9. 2008 byly krnmi soudy v prvnm stupni Vrchn soud v Praze
a Vrchn soud v Olomouci, piem v druhm stupni rozhodoval o odvolnch
Nejvy soud.
4 http://www.nssoud.cz/Karne-senaty/art/587?menu=292.
5 21 zkona o zen ve vcech soudc, sttnch zstupc a soudnch exekutor.
6 22 zkona o zen ve vcech soudc, sttnch zstupc a soudnch exekutor.
7 Neppustnost podn odvoln podle 21 zkona o zen ve vcech soudc,
sttnch zstupc a soudnch exekutor je vnmna kontroverzn. Nvrh
na zruen zmnnho ustanoven byl stavnm soudem zamtnut v jeho
nlezu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. S 33/09. Nejednotnost nzoru soudc
stavnho soudu v tto vci lze demonstrovat skutenost, e k rozhodnut je
pipojeno nkolik odlinch stanovisek.
8 Zpis z 35. schze pedstavenstva, kter se konala ve dnech 11.12. nora 2013 v zasedac mstnosti AK, Nrodn 16, Praha 1,
dostupn na http://www.cak.cz/assets/pro-advokaty/aktuality/zapis_
predstavenstvo_2013_02_11.pdf.
9 Zpis ze 4. schze pedstavenstva, kter se konala ve dnech 13.
a 14. ledna 2014 v zasedac mstnosti AK, Nrodn 16, Praha 1,
dostupn na http://www.cak.cz/assets/pro-advokaty/aktuality/zapis_4_
predstavenstvo_2014_01_13.pdf.
10 V nkterch ppadech dolo ke spojen zen; pro ely statistiky tkajc se
vsledku zen jsou spojen zen posuzovna samostatn.
11 Podrobnj informace ke krnm zenm lze v ppad advokt zskat
nap. ze statistiky innosti kontrolnho oddlen a kontroln rady v letech
2005-2013 dostupn na http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10244,
v ppad soudc a sttnch zstupc pak na strnkch Nejvyho
sprvnho soudu, kde jsou obsaeny i informace o rozhodovac innosti
jeho krnch sent, dostupn na: http://www.nssoud.cz/Karnesenaty/art/587?menu=292, resp. na http://www.nssoud.cz/main0Col.
aspx?cls=JudikaturaSimpleSearch&pageSource=0&menu=188.
12 S potem podanch krnch alob byl porovnn poet zapsanch advokt
a advoktnch koncipient k 21. 12. 2012, viz ve.
13 S potem podanch krnch alob byl porovnn poet zapsanch advokt
a advoktnch koncipient k 30. 12. 2013, viz ve.
47
lnky
el budou vybrny typov proheky a k nim zmnna nkter krn rozhodnut. Upednostnna budou zejmna zen z let 2012 a 2013, zmnna vak budou i nkter star.
Neinnost
Pomrn astm nevarem zakldajcm krnou odpovdnost je neinnost. Tento problm se tk zejmna advokt a soudc. V ppad advokt spov zejmna v nedostaten komunikaci s klientem i ppady opodnch podn,
v ppad soudc se pak zpravidla jedn o neodvodnn
prtahy v zen.
Je-li neinnost advokta projednvna v krnm zen, zpravidla se jedn o neinnost ve vztahu k jednomu klientovi (i
v nkterch ppadech nkolika klientm). Psnost krnch
opaten je rzn, piem se pihl zejmna ke konkrtnm okolnostem ppadu. Obecn lze ci, e relativn ast krn opaten pedstavuje uloen pokuty ve vi 10 000 a
20 000 K.14 Pokud je uloeno mrnj, zpravidla se jedn
o mn vznamn krn provinn.15
V ppad psnjch postih je neinnost spojena nap.
s neoprvnnm zadrovnm finannch prostedk klienta, kter je svil advoktovi do schovy. V takovm ppad
bvaj ukldna krn opaten ve form vysokch pokut i
dokonce vykrtnut ze seznamu advokt (k schovm podrobnji ne). Psn krn opaten vak bvaj ukldna
rovn v ppadech, kdy se k projednvanmu krnmu provinn pipoj jin pitujc okolnosti, zejmna pak skutenost, e se pslun advokt dopustil krnho provinn ji
v minulosti. Takto bylo nap. v krnm zen vedenm pod
14 Ble viz nap. rozhodnut vydan v krnch zench sp. zn. K 102/2010,
K 122/2010, K 60/2011, K 127/2011, K 139/2011, K 141/2011, K 10/2012,
K 24/2010, K 15/13, K 24/2013. Vechna uveden rozhodnut jsou obsaena
ve Sbrce krnch rozhodnut esk advoktn komory 2012-2013.
15 Nap. v krnch zench vedench pod sp. zn. K 51/2012 i K 83/2012 bylo
jako krn opaten uloeno pouze napomenut v prvnm ppad advokt
jako obhjce po nkolik msc nenavtvil svho klienta pes jeho pn
ve vznici, ve druhm pak advokt tm dva msce otlel s informovnm
a pednm zamtavho rozhodnut Nejvyho soudu o dovoln. Ob
rozhodnut jsou obsaena ve Sbrce krnch rozhodnut esk advoktn
komory 2012-2013.
16 Sbrka krnch rozhodnut esk advoktn komory 2012-2013, str. 8;
Bulletin advokacie, 2013, . 4, str. 61.
17 Sbrka krnch rozhodnut esk advoktn komory 2012-2013, str. 50.
18 Viz odvodnn rozhodnut sp. zn. 13 Kss 7/2011: Krn obvinn Mgr. J. S.
psob jako soudce Mstskho soudu v Praze na seku sprvnho soudnictv
od ledna 2003 a ode dne 1. 1. 2009 v sent 7 Ca. Jak bylo ve uvedeno,
byl ji v minulosti postien jak vtkou podle ustanoven 88a zkona
. 6/2002 Sb., ve znn pozdjch pedpis (v jnu 2009) za opodn
vyhotoven rozhodnut, tak uloenm krnho opaten - snen platu o 20 %
na dobu osmi msc za krn provinn podle ustanoven 87 odst. l
zkona o soudech a soudcch, ve znn pozdjch pedpis (rozhodnut
krnho sentu ze dne 12. 11. 2010 sp. zn. 13 Kss 4/2010), a to za zavinn
prtahy ve vyizovn nkolika vc. Tato opaten vak zcela evidentn
nevedla ke zmn pstupu dotenho soudce k plnn svch zkonnch
soudcovskch povinnost, nebo u v dob, kdy vykonval uloen krn
opaten, optovn poruoval sv zkonn povinnosti soudce, a v podstat
tak plynule v jinch vcech navzal svou dal neinnost ke vzniku zvanch
dlouhotrvajcch prtah, zvlt ve vcech starch asovch ad (tj.
ve vcech starch nejmn 3 let). Vyizovn vc je pitom ze strany krn
obvinnho dlouhodob pod prmrem ve srovnn s ostatnmi soudci
psobcmi na stejnm seku a ve srovnatelnch podmnkch. Krom ve
popsan stejn recidivy ze strany krn obvinnho nebylo mono pominout
celkovou zvanost nyn posuzovanho krnho provinn, kdy dlouhodob
neinnost soudce a jm zavinn prtahy se vztahuj k vtmu potu vc
(celkem 12 ppad), v nich jde fakticky o absolutn neinnost i v du
nkolika let.
48
sp. zn. K 11/201216 uloeno krn opaten ve form doasnho zkazu vkonu advokacie na dobu 21 msc krn obvinn advoktce pitila zejmna dv ji dve uloen krn opaten (piem krn obvinn dve uloen pokuty
ve vi 10 000 K a 25 000 K navc neuhradila).
Pomrn psn krn opaten bylo odvodnno mimo jin tm, e po uvedenou dobu bude mt krn obvinn dostatek asu se podrobnji seznmit s platnmi prvnmi pedpisy.
Podobn krn opaten bylo uloeno v krnm zen vedenm pod sp. zn. K 35/201217 i advoktovi, kter byl vyzvn
k zaplacen soudnho poplatku z odvoln, klienta vak o doruen vzvy k zaplacen soudnho poplatku neinformoval,
neuinil ani opaten smujc k zaplacen soudnho poplatku, a pot, co mu bylo dorueno usnesen okresnho soudu
o zastaven zen o odvoln, neinformoval klienta o doruen tohoto usnesen a o monosti podat si proti nmu odvoln, sm odvoln nepodal, ani neuinil opaten smujc k zaplacen soudnho poplatku, v dsledku eho dolo
k pravomocnmu skonen vci, o em klienta a do ukonen prvnho zastoupen neinformoval a byl pro nho nedostupnm. Pi rozhodovn o krnm opaten bylo pihldnuto k zvanmu onemocnn krn obvinnho pesto
bylo zvoleno relativn psn krn opaten, konkrtn doasn zkaz vkonu advokacie na dobu esti msc.
Neinnost pedstavuje pomrn velk podl projednvanch
krnch provinn soudc. Pi blim zkoumn lze vak dospt k zvru, e ukldan krn opaten bvaj relativn
mrn (jsou-li vbec uloena a nedojde-li ke zprotn s odvodnnm, e se nejedn o krn provinn). Nap. v rmci
zen sp. zn. 11 Kss 4/2013 byla takto soudkyn uznna vinnou, e zpsobila neodvodnn prtahy v zen v ppad
447 (!) vc. Za toto j bylo uloeno krn opaten ve form
snen platu (pouze) o 20 % na dobu 12 msc.
Poet zen, v nich nastaly neodvodnn prtahy, bv i v ppadech jinch soudc mnohdy vysok zpravidla
se jedn nejmn o destky zen. Namtkov lze doplnit
nap. ppad soudkyn, kter zapinila neodvodnn prtahy v 93 zench a v krnm zen vedenm pod sp. zn.
11 Kss 9/2013 j bylo uloeno krn opaten ve form snen platu o 10 % na dobu t msc, i ppad soudkyn,
kter zapinila neodvodnn prtahy v 78 zench,
a v krnm zen vedenm pod sp. zn. 16 Kss 4/2013 j
bylo uloeno krn opaten ve form snen platu o 10 %
na dobu esti msc. Lze si domlet, jakm zpsobem by
bylo posuzovno srovnateln jednn v ppad, kdyby se
jednalo o advokta.
S dlouhodobou neinnost, kterou byly zpsobeny neodvodnn prtahy v zen, je spojen jedin ppad, kdy byl
krnm sentem Nejvyho sprvnho soudu soudce odvoln
z funkce. Stalo se tak v zen v zen sp. zn. 13 Kss 19/2011
spojenm s 13 Kss 7/2011, kdy krn sent uloil nejpsnj
krn opaten z dvodu opakovan neinnosti soudce ve vce zench, kdy byl soudce neinn i nkolik let.18
Neomluven absence v zamstnn/pi soudnm jednn

V krnm zen sp. zn. K 147/200919 byl advokt shledn
vinnm, e se jako obhjce (ppad nutn obhajoby) nedostaWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vil na dv hlavn len, o jejich termnech byl vyrozumn.

Za toto mu byla jako krn opaten uloena pokuta ve vi
50 000 K. Pokud se advokt nedostav bez omluvy na soudn jednn, bv jako krn opaten ukldna pokuta v du
destek tisc korun i v dalch ppadech.20
Oproti tomu byl sice v zen sp. zn. 12 Ksz 2/2013 shledn
vinnm sttn zstupce, e se ve dnech 18. a 22. 3. 2013 nedostavil k vkonu prce (v dsledku eho za nj musela bt
zajitna nhrada pro soudn jednn ve dnech 19. 3. a 21. 3.
2013), piem teprve 20. 3. 2013 dopoledne informoval o tom,
e je nemocn, nicmn ani na vzvu pslun okresn sttn zstupkyn lkae nenavtvil a nepedloil dn doklad
prokazujc zkonem stanoven pekky v prci na stran zamstnance jako omluviteln dvod sv neptomnosti na pracoviti. Za toto byl potrestn pouze dtkou.
Mrn krn opaten Nejvy sprvn soud odvodnil tm,
e zmnn sttn zstupce vykonval svoji funkci pomrn
krtce (od roku 2011), projevil sebereflexi a uvdomil si zvanost a vznam krnho zen a navc za nj bylo v rmci
pslunho soudnho jednn zajitno zastoupen jinm sttnm zstupcem. Pesto vak lze diskutovat o plin mrnosti krnho opaten zejmna vzhledem k myslnmu jednn sttnho zstupce a rovn s ohledem na skutenost, e ji
dve u nho byly eeny pracovnprvn nedostatky, za kter mu byly uloeny vtky.
Nezkonn ponechn osoby ve vazb/schova

V krnm zen sp. zn. 12 Ksz 4/2013 byl shledn vinnm
sttn zstupce, kter v danm ppad pehldl nejvy ppustnou dobu trvn vazby a v dsledku toho obvinn pobval ve vazb nezkonn 11 dn. Za toto byla sttnmu zstupci uloena pouze dtka. Stejn krn opaten bylo uloeno
sttnmu zstupci v zen sp. zn. 12 Ksz 5/2013, kdy tento
sttn zstupce rovn z dvodu pehldnut nejvy ppustn doby trvn vazby ponechal obvinnho nezkonn ve vazb dokonce dva msce a ti dny.
V ppad neoprvnnho zadrovn osob ve vazb je relativn obtnj najt srovnateln ppad jednn, kterho
by se mohl dopustit advokt. Lze vak nicmn pipomenout
mimo jin ppady tkajc se schov nap. ppad projednvan v krnm zen vedenm pod sp. zn. K 137/2010,21
kdy krn obvinn advoktka nesplnila povinnost uloenou
j soudnm rozhodnutm, podle kterho byla povinna zaplatit
svmu bvalmu klientovi stku 105 315 K s psluenstvm
jako kodu, kterou mu zpsobila vadn poskytnutou prvn
slubou, a na nhrad nklad stku 30 276 K. Jej bval
klient musel splnn povinnosti vymhat cestou exekuce, nebo zmnn advoktka nesplnila soudem uloenou povinnost
dobrovoln. Za toto jednn byla advoktka vykrtnuta ze seznamu advokt. Krn obvinn advoktce pitila zejmna skutenost, e se nesnaila vc nijak eit, nekomunikovala s klientem (a vitelem v jedn osob), ani s orgny AK
v rmci krnho zen a jej postoj tak byl krajn nezodpovdn, hranic s pohrdnm klientem i stavovskmi orgny.
I na tomto ppadu lze velice dobe ilustrovat snahu AK
o udren dvryhodnosti pslunk advoktnho stavu, nebo v odvodnn uvedenho rozhodnut krn sent vyslovil,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
e zvolen krn opaten vykrtnut ze seznamu advokt, povauje krn sent, vzhledem ke vem shora uvedenm okolnostem danho ppadu a s pihldnutm k postoji krn obvinn
k cel vci za jedinou monost jak ochrnit dal potenciln klienty tto krn obvinn ped obdobnm zklamnm, a souasn jak zabrnit dalmu znevaovn dstojnosti a vnosti advoktnho stavu v och veejnosti. Psn krn opaten byla
uloena i v jinch podobnch ppadech.22
Lze ci, e nezkonn setrvvn ve vazb (by zejm
v dsledku nedbalosti, a nikoli myslu pslunho sttnho
zstupce) me bt vnmno jako jma podobn (i dokonce vy) intenzity, ne nezaplacen stky 135 tisc (kdy tato stka byla navc vymahateln pomoc exekuce). Za takovho pedpokladu se mohou jevit uveden sankce v ppad
advokta na stran jedn a sttnho zstupce na stran druh jako znan nerovnomrn.
V ppad soudce by bylo mono jako podobn ppad hodnotit jednn projednvan v krnm zen sp. zn. 16 Kss 2/2013,
kdy soudce vydal pkaz k zaten za situace, kdy v rmci hlavnho len v trestn vci pi pestvce ped vynesenm rozsudku obalovan se svm obhjcem soud opustili, by sv jednn
(nsledn) vysvtlili. V dsledku toho byl obalovan pozdji
zaten, vsledkem nslednho vazebnho zasedn vak bylo
jeho proputn pt den.23 Krn sent Nejvyho sprvn20 Viz nap. ppad projednvan v krnm zen vedenm pod sp. zn.
K 103/2011, kdy krn obvinn pot, co byla opatenm obvodnho
soudu ze dne 13. 9. 2010 ustanovena obhjkyn ob. B. D., t. . ve vznici,
v jeho trestn vci, v dob od 20. 10. 2010 do 9. 2. 2011 svho klienta
nekontaktovala, ve vznici ho nenavtvila a neinformovala ho o stavu jeho
vci a jako obhjce ob. B. D., t . ve vznici, v jeho trestn vci, u kter
se jednalo o dvod nutn obhajoby, se bez dn omluvy nedostavila
k hlavnm lenm, nazenm na dny 29. 9. 2010, 6. 12. 2010, 12. 1. 2011
a 9. 2. 2011, ani nezajistila obhajobu ob. B. D. pi tchto hlavnch lench
substitun, a byla soudem o termnech tchto hlavnch len dn a vas
vyrozumna, take konn tchto hlavnch len zmaila. V tomto ppad
bylo uloeno krn opaten ve form pokuty ve vi 80 000 K. Podobn
byla jako krn opaten uloena pokuta ve vi 20 000 K v krnm zen
vedenm pod sp. zn. K 60/2011, kdy byl projednvn ppad advokta, kter
jako prvn zstupce alobkyn A. B. ve vci veden u okresnho soudu
proti alovanmu, obchodn spolenosti C., s. r. o., ve stanoven lht
nedoplnil alobu tak, jak se k tomu zavzal pi jednn dne 16. 12. 2009,
k jednn nazenmu na den 21. 1. 2010 se bez dn omluvy nedostavil
a svoji klientku o tomto termnu jednn neinformoval, piem j opakovan
nepravdiv tvrdil, e termn jednn nen nazen, a dle ji neinformoval
ani o tom, e mu bylo dorueno psemn vyhotoven zamtavho rozsudku
ze dne 21. 1. 2010, ani o monosti podat proti nmu odvoln, take A. B.
se o uloen povinnosti nahradit nklady zen alovanmu dozvdla a
z vzvy prvnho zstupce protistrany k jejich zaplacen.
22 Nap. v ppad krnho zen vedenho pod sp. zn. K 89/2011 bylo uloeno
krn opaten ve form doasnho zkazu vkonu advokacie na dobu
jednoho roku. V danm ppad advoktka vyplatila penze z schovy bez
toho, aby si ovila splnn podmnek jejich vyplacen. Od vykrtnut ze
seznamu advokt krn obvinnou zachrnila zejmna skutenost, e se
jednalo o mladou advoktku, dosud bezhonnou. V ppad krnho zen
vedenho pod sp. zn. K 4/2012 pak bylo advoktovi uloeno krn opaten
ve form doasnho zkazu vkonu advokacie na dobu osmncti msc,
kdy tento advokt vyplatil z schovy finann prostedky ve vi 10 milion
s vce ne dvoumsnm zpodnm, a to navc v hotovosti. Stejn advokt
se ji dve dopustil dvou krnch provinn spojench s schovou; v jeho
prospch pak hovoila skutenost, e se sloiteli omluvil a finann jej
odkodnil.
23 Jak zjistil v rmci zmnnho krnho zen soud ze spisu:
Podle protokolu o hlavnm len, konanm dne 3. 10. 2012 u Obvodnho soudu
pro Prahu 10 ped sentem, ktermu pedsedal krn obvinn JUDr. O. L.,
ing. F. vyuil svho prva poslednho slova tak, e podal ptomnou veejnost,
aby ti, kte si mysl, e je vinen v rozsahu obaloby, zstali sedt, a ti, co si
mysl, e je nevinen, aby si stoupli. Pot se tm cel veejnost postavila.
Nsledn ing. F. uvedl: Dkuji. Rozsudek byl vynesen. Vy si tady mete pst,
co chcete. Na to bylo vyhleno usnesen, kterm se hlavn len v 11:26 hod.
peruilo za elem porady sentu na 45 minut. V hlavnm len bylo
pokraovno ve 12:51 hod., nicmn protoe se nedostavil obalovan ani
49
lnky
ho soudu doel k zvru, e pedmtn skutek nen krnm
provinnm a soudce krnho obvinn zprostil.
Pro zajmavost lze doplnit, e soud takto zprostil stejnho
soudce i v krnm zen sp. zn. 16 Kss 6/2013. V tomto ppad se obalovan omluvila z jednn ze zdravotnch dvod, nicmn ze znaleckho posudku vypracovanho na zklad zdravotnick dokumentace oetujcho lkae z pokynu
soudce vyplynulo, e obalovan nem dn chronick onemocnn, kter by ji omezovalo v bnm zpsobu ivota. Jej
zdravotn stav umooval podrobit se jednn dne 15. 2. 2010
v ppad, e by byla pimen obleen a neprochladla by.
Zdravotn stav obalovan umouje podrobit se zajiovacm
konm trestnho zen, a to bez omezen. Soudce nsledn
vydal pkaz k zaten, kdy v jeho dsledku byla obalovan
vzata do vazby na nezbytn nutnou dobu maximln do vynesen rozsudku, aby trestn zen mohlo bt spn a bez prtah provedeno, nebo se dve dajn nedostavila k jednn
zmrn. Z vazby byla proputna a v dsledku zruujcho
usnesen soudu vyho stupn.24 Z odvodnn krnho rozhodnut vyplv, e v nvaznosti na zruujc rozsudek byla
obalovan nsledn v rmci mimosoudnho projednn piobhjce, bylo po tich porad sentu vyhleno usnesen, kterm se 1) hlavn
len za elem zajitn asti obalovanho k vynesen rozsudku, kdy na nj
bude vydn pkaz k zaten, odrouje na neurito; a 2) podle 66 odst. 3
trestnho du se jednn spovajc v tom, e se ani s obalovanm, ani sm
nedostavil k vyhlen rozsudku a tm dolo ke zmaen hlavnho len, obhjce
Mgr. J. K. pedv ke krnmu postihu esk advoktn komoe (. l. 1004).
Dne 3. 10. 2012 v 15:19 zaslal Mgr. J. K. Obvodnmu soudu pro Prahu 10
mailem omluvu z neasti u vyhlen rozsudku v pedmtn trestn vci,
odvodnnou nhlou zdravotn indispozic (akutn stevn problmy). Tento
mail peposlala podatelna (V. V.) krn obvinnmu soudci JUDr. L., kter
podateln sdlil, e omluvu neakceptuje, jeliko pokud by ml obhjce
nhlou stevn phodu, ta by mu znemonila opustit budovu soudu; jedn
se proto spe o obstrukn jednn (. l. 1014).
Dne 3. 10. 2012 ve 20:11 zaslal Mgr. K. k rukm JUDr. L. e-mailem dost
jeho klienta ing. F. jednak o vyhlen rozsudku v pedmtn trestn vci
v jeho neptomnosti, stejn tak jako o konn jakhokoliv dalho len
rovn v jeho neptomnosti (. l. 1018). ()
Diskutabilnm se pak me jevit odvodnn soudu, pro se nejedn o krn
provinn: Krn sent m ve shod s krnou alobkyn za to, e pkaz
k zaten neme bt zamovn s podkovm opatenm a e k jeho
vydn lze pistoupit a po bedliv vaze ohledn proporcionality zsahu
do zkladnho prva na osobn svobodu. Opakovan vak pipomn, e je
velmi zdrenliv ohledn svch ppadnch zsah do prvnho posouzen
vci krn obvinnmi soudci. Pokud by toti tuto zdrenlivost dostaten
nectil, mohl by ohrozit nezvislost a nestrannost soudcovskho rozhodovn
v konkrtnch vcech. Proto tak krn sent nezpochybuje samotnou
skutenost, e krn obvinn vydal dne 3. 10. 2012 pkaz k zaten, nebo
tak uinil za situace, kdy mohl mt reln a s ohledem na okolnosti celho
trestnho zen, po jeho podstatnou st svdek F. byl ve vazb, za to, e se
ing. F. svvoln vzdlil a e bude mait dal prbh hlavnho len. Jakkoliv
lze mt pochybnosti, zda na tomto pkazu ml krn obvinn soudce setrvat
za situace, kdy se dalo usuzovat, e ing F. hlavn len nebude nadle mait,
nelze v jeho postupu spatovat zeteln poruen zkona, kter by bylo svoj
povahou zpsobil zaloit krnou odpovdnost. Jinak eeno, vydnm pkazu
k zaten a setrvnm na nm JUDr. L. neporuil kogentn znn zkonn
normy a nerozhodl ani v rozporu se setrvalou judikaturou ve postavench
soud. Z obsahu tohoto pkazu toti plyne, e nebyl vydn jen pro maen
projednvan vci, nbr tak pro existenci tzv. tkovho vazebnho dvodu
s tm, e je teba zajistit ast obalovanho v konanm soudnm zen.
24 Podle tohoto zruujcho usnesen soud niho stupn pominul fakt, e se
jednalo o prvn omluvu obalovan. Navc nezohlednil fakt, e se hlavn len
konalo v mst vzdlenm cca 100 km daleko od msta bydlit obalovan
a v zim, take lze se domnvat, e cesta obalovan uskutenn
hromadnou dopravou v dob akutnho virovho onemocnn mohla prbh
jej nemoci pinejmenm zkomplikovat. Ze znaleckho posudku rovn
plyne, e nemoc byla prokzna (byly zjitny ojedinl prdukov
fenomny na plcch, lehce zarudl hrdlo, povlekl jazyk), co svd o tom,
e si obalovan nemoc nevymyslela jako zminku, jak se vyhnout hlavnmu
len. Krom toho, obalovan svoj neptomnost hlavn len nezmaila,
jeliko byly splnny podmnky pro konn len v jej neptomnosti podle
202 trestnho du. Mstsk soud tak shrnul, e se obalovan neskrvala
ani neuprchla, nebo se zdrovala v mst trvalho bydlit, kam j byla
opakovan doruovna korespondence a kde byla tak zatena.
50
znna nhrada kody zpsoben nezkonnm rozhodnutm,

a to v celkov vi 96 537 K. J. R. nicmn podala dne 27. 12.
2012 alobu o zaplacen zadostiuinn za vzniklou nemajetkovou jmu ve vi 2 980 000 K. Ji z ve uvedenho tak vyplv zvanost jednn zmnnho soudce; nicmn, jak ji
bylo zmnno ve, Nejvy sprvn soud konstatoval, e se
o krn provinn nejednalo, by soudce v dan vci postupoval nepimen psn a nevhodn.
Etika, nevhodn chovn a alkohol

Pomrn astm prohekem jsou i nevhodn jednn, kterch se advokt, soudce i sttn zstupce dopust. V nkterch ppadech je pinou nevhodnho jednn pslunch
osob alkohol poit alkoholu me nkdy zaloit krnou odpovdnost i samo o sob.
V ppad sttnch zstupc lze v tto souvislosti pipomenout
dva ppady, kter vystily v krn zen veden pod sp. zn.
12 Ksz 10/2012 a 12 Ksz 13/2012. Lze ci, e se jednalo o relativn mn zvan jednn. V zen sp. zn. 12 Ksz 10/2012
bylo projednvno jednn sttnho zstupce, kter v supermarketu ukradl pytlk s okoldovmi figurkami v hodnot
24,90 K, piem tato krde byla zjitna pracovnkem bezpenostn sluby a cel vc byla nsledn vyeena blokovou
pokutou ve vi 400 K, kterou sttn zstupce na mst zaplatil. Krn zen bylo nakonec zastaveno s tm, e postih
ve sprvnm zen je dostaujc. V krnm zen vedenm
pod sp. zn. 12 Ksz 10/2012 pak bylo rozhodovno o jednn dvou sttnch zstupc, kte v odpolednch hodinch bhem pracovn doby pili ve vtm mnostv alkohol a pivedli
se do podnapilho stavu, nsledn spolen ped koncem pracovn doby v 15:30 hodin vyli na chodbu, kde se setkali se sttn zstupkyn Mgr. E. ., nsledovali ji do jej kancele a Mgr. M. D.
se zaal sedc Mgr. E. . dotkat prstem na stehn; kdy ho vyzvala, aby toho nechal, pistoupil k n Mgr. M. L., chytil ji za zpst obou rukou a Mgr. M. D. se j otevenou dlan asi dvakrt
dotknul od kolena smrem nahoru. Kdy Mgr. E. . vidla prochzet kolem kancele prvnho ekatele Mgr. L. ., zavolala ho
na pomoc, v tom okamiku ji Mgr. M. L. pustil ze seven a ona
vybhla na chodbu, kde se ji snail dostihnout Mgr. M. D., nakonec k n pistoupil v jin kanceli, kam ped nm utekla, a zepedu ji uchopil obma rukama kolem zadnice, nadzvedl ji a vynesl
ji na chodbu, kde ji na jej nalhn postavil a pustil. V tomto
ppad mla na nsledn rozhodnut Nejvyho sprvnho
soudu vliv i skutenost, e se oba sttn zstupci sv kolegyni
(se kterou se dlouhodob znali a mli s n kamardsk vztah)
opakovan omluvili. Krn zen tak skonilo rozhodnutm,
podle kterho bylo od uloen krnho opaten uputno, nebo projednn krnho provinn bylo postaujc.
Zejmna v souvislosti s ve uvedenm ppadem povn
alkoholu sttnmi zstupci v pracovn dob a nslednm obtovnm kolegyn vak lze upozornit pinejmenm na dv
vci. Prvn z nich je urit nepimenost v rozhodovn
o krn odpovdnosti nejen pi porovnn krnch zen vedench proti advoktm na stran jedn, a soudcm a sttnm zstupcm na stran druh, ale i v rmci stejn profese.
Zatmco ve ve uvedenm ppad bylo od uloen krnho
opaten uputno za situace, kdy oba zstupci v pracovn doWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
lnky
b povali alkohol a k tomu navc jet obtovali svoji kolegyni, v krnm zen vedenm pod sp. zn. 12 Ksz 7/2013 bylo sttnmu zstupci uloeno krn opaten ve form snen
platu o 15 % na dobu esti msc.
V jeho ppad byl u nho (na pracoviti) orientan dechovou zkoukou a nslednm odbrem krve zjitn vsledek
nejmn 1,9 g/kg alkoholu v krvi. V danm ppad vak byl
alkohol v krvi zapinn vkendovou (konzumace mla probhat a do nonch hodin z nedle na pondl) konzumac
alkoholu, kter pil tento zstupce se svm kamardem zejmna z dvodu rodinnch problm (dajn krtce po podn
dosti o rozvod jeho manelkou). Z odvodnn rozhodnut navc vyplv, e se pi dechov zkouce choval velmi slun
a bez vhrad vyhovl vem poadavkm nmstka vrchn sttn zstupkyn. Jeho reakce byly normln, nebyly na nm patrn dn znmky podnapilosti a pi dechov zkouce nebyly
v jeho kanceli nalezeny dn alkoholick npoje. Pokud tedy tento sttn zstupce nekonzumoval alkohol na pracoviti, neprojevoval se nevhodn a alkohol neml ani jin zjevn
negativn dopady na jeho pracovn vkony, me se jevit uloen krn opaten ve srovnn s pedchzejcm (kde nebyla uloena ani dtka) jako nepimen.
Porovnme-li vak (ne)uloen krn opaten s ppady,
kdy jsou v krnm zen projednvna zvadn jednn advokt, lze ci, e jednn advokta je zpravidla posuzovno
vrazn psnji. Psn krn opaten bylo uloeno v krnm zen vedenm pod sp. zn. K 65/201225 i JUDr. P. K.,
ktermu byla uloena pokuta ve vi 100 000 K, nebo zmnn advokt odvodnil (na pokyn klienta) nmitku podjatosti ustanovenho soudnho znalce mimo jin jeho dajnm
idovskm pvodem. Krnm sentem mu byl pvodn uloen dokonce doasn zkaz vkonu advokacie na dobu dvancti msc toto krn opaten bylo sneno a v nvaznosti na podan odvoln.
V ppad sttnch zstupc lze z poslednch let pipomenout dva ppady, kdy bylo v krnm zen rozhodnuto o uloen nejpsnjho krnho opaten, tedy odvoln z funkce.
V prvnm ppad (vc projednvan v krnm zen vedenm pod sp. zn. 12 Ksz 1/2011) sehrl vznamnou roli alkohol. Sttn zstupkyn jevila v pedmtn den znmky podnapilosti ji pi vkonu prce. Situace se vrazn vyhrotila
pot, co po prci navtvila restauraci, kde konzumovala dal alkohol a nsledn obtovala hosty a personl restaurace
a pozdji se dostala do konfliktu i s pivolanou hldkou Policie esk republiky, piem se po celou dobu chovala velmi
hrub a vulgrn (v podrobnostech viz pslun rozhodnut).
Uloenm stejnho krnho opaten skonilo i krn zen veden pod sp. zn. 12 Ksz 2/2008, ve kterm bylo projednvno jednn jin sttn zstupkyn, kter (jak je uvedeno
ve vroku rozhodnut) v rozhovoru, kter jako sttn zstupkyn Nejvyho sttnho zastupitelstv poskytla redaktorovi denku Mlad fronta DNES J. K. dne 7. 11. 2008 v budov Nejvyho sttnho zastupitelstv v Brn, ulice Jezuitsk . 4, a jeho
sten obsah byl v tomto denku dne 13. 11. 2008 uveejnn
pod nadpisy Sttn zstupkyn se ptelila s rodinou mafina
a Splcm dm, proto te nemu rezignovat, zdvodnila svoje setrvvn ve funkci sttn zstupkyn Nejvyho sttnho zastupitelstv potebou splcet hypotku, akoliv pipustila, e jej
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
v minulosti uskuteovan ptelsk kontakty s osobami, kter

jsou veejn oznaovny za pslunky kriminlnho prosted,
mohou v souasnosti ve veejnosti vzbudit pochybnosti o dvryhodnosti sttnho zstupce a jeho nestrannosti, piem v souvislosti s monost odvoln z funkce sttn zstupkyn uvedla:
Budu muset dlat vechno pro to, aby to bylo co nejdle, abych
toho splatila co nejvc. Lze tak ci, e nejpsnj krn opaten bylo vyuito pouze v ppadech, kter bylo mono oznait za excesy zcela zsadnho charakteru, nesluiteln s dalm vkonem funkce sttnho zstupce, nebo zmnn dv
sttn zstupkyn svm jednnm svoji funkci zcela znevily.
Zvrem tto sti lze doplnit, e AK hld velmi psn
i jednn svch len v jejich soukromm ivot, kam v ppad
soudc a sttnch zstupc ruka krnho sentu Nejvyho
sprvnho soudu nedoshne. AK zde db mimo jin na to,
aby advokti plnili zvazky ze smluv, kter uzavou. Vcero
advokt tak ji bylo uznno vinnmi nap. z toho, e neplnili sv soukromoprvn zvazky nap. v krnm zen vedenm pod sp. zn. 8/0026 byla uloena pokuta ve vi 25 000 K
z dvodu neplnn zvazk z vrov smlouvy a ze smnky.
Podobn byla v zen vedenm pod sp. zn. K 95/201227 advoktce uloena pokuta ve vi 30 000 K v dsledku neplnn jejch zvazk z njemn smlouvy. Jin advoktce pak byla
v krnm zen vedenm pod sp. zn. K 92/201128 uloena pokuta ve vi 24 000 K, nebo neplnila jako dlunk svj zvazek vi svmu klientovi-viteli, od kterho si pjila stku
40 000 K. V zen vedenm pod sp. zn. K 86/0229 pak bylo v ppad jinho advokta rozhodnuto dokonce o jeho vykrtnut ze seznamu advokt, nebo si od nkolika osob vypjil stku pesahujc celkov milion korun a sv zvazky
ze smluv o pjce dobrovoln nesplnil. Rovn lze doplnit
i ppad advoktky, kter byla ze seznamu advokt vykrtnuta, nebo svmu bvalmu klientovi nezaplatila dobrovoln
soudem piznanou stku (viz ve).
Krom toho, e AK db na to, aby advokti nesniovali
est svho stavu svm jednnm v soukromm ivot, postihuje krnmi opaten i neplnn dalch povinnost, zejmna
povinnosti ohlaovac. V krnm zen vedenm pod sp. zn.
K 50/201130 bylo nap. advoktnmu koncipientovi uloeno
napomenut za to, e Komoe oznmil s velkm asovm odstupem skutenost, e byl uznn vinnm ze spchn peinu
ohroen pod vlivem nvykov ltky. Zmnn krn opaten
bylo pomrn mrn, nebo krn sent pihldl k plnmu
a upmnmu doznn krnho obvinnho a pochopen dsledk tohoto jednn, jako i k tomu, e z jeho strany nebyla
motivem snaha o zatajen, ale pouze neznalost.
Podobn byl krn sent pomrn shovvav i v ppad
krnho zen vedenho pod sp. zn. K 59/2012,31 kdy advokt neoznmil Komoe do jednoho tdne skutenost, e bylo
proti nmu zahjeno trestn sthn pro mysln zloin poru25
26
27
28
29
30
31
Sbrka krnch rozhodnut esk advoktn komory 2012-2013, str. 78.

51
lnky
en povinnosti pi sprv cizho majetku. I zde mu bylo uloeno napomenut. Zatmco v uvedench ppadech nesplnn oznamovac povinnosti bylo jako krn opaten uloeno
pouze napomenut, na jinm ppad lze dobe demonstrovat, e AK v ppad nesplnn ohlaovac povinnosti nevh v nkterch situacch uloit i nejpsnj krn opaten v krnm zen vedenm pod sp. zn. K 74/201232 bylo
rozhodnuto o vykrtnut ze seznamu advokt, nebo krn
obvinn advokt oznmil Komoe jako adresu sdla sv advoktn kancele uritou adresu, akoliv na tto adrese nikdy
nesdlil, piem na tto adrese ani na jinm mst nen nejmn
do 10. 4. 2012 zpravidla osobn ptomen v pravideln dob, ani
neumouje zanechn vzkazu a akoliv se nejmn od 28. 2.
2012 nezdruje na deklarovan adrese svho bydlit, tuto zmnu svho bydlit nejmn do 10. 4. 2012 Komoe neoznmil.
Obhajoba advokta spovajc v tom, e ml oznmen dajn uinit, byla v nvaznosti na proven pijat korespondence a absence jakhokoli dkazu ze strany krn obvinnho
shledna za elovou.
I na posledn zmnnm ppad je velmi dobe patrn, e
AK zpravidla uplatuje vrazn psnj postih vi krn obvinnm, kte s Komorou ve vci svho krnho obvinn bu
nekomunikuj, nebo se namsto doznn a sebereflexe (kdy toto je zpravidla povaovno za vznamnou polehujc okolnost
odvodujc uloen mrnjho krnho paten) pouze sna
o popen svho jednn bez jakkoli opory v dkazech.
Zvrem
V nvaznosti na ve uveden lze shrnout, e poet krnch
zen (brno optikou relativnho pohledu v pepotu na 100
osob) je u advokt, soudc i sttnch zstupc piblin stejn. Stejn vak ji nebv vsledek tchto krnch zen, nebo lze sledovat vrazn psnj posuzovn jednn advokt
(o kterm rozhoduj pslun orgny AK) ve srovnn s jednnm soudc i sttnch zstupc (o kterm rozhoduj krn
senty Nejvyho sprvnho soudu).
Krom kazuistiky pouit v lnku lze psnj postoj AK
pi rozhodovn o krnch provinnch advokt ve srovnn se soudci a sttnmi zstupci dokumentovat i sly. V tto
souvislosti lze pedevm porovnat poty advokt vykrtnutch ze seznamu advokt s poty soudc a sttnch zstupc, kte byli rozhodnutm krnho soudu odvolni z funkce.
Pokud jde o advokty, v letech 2009-2013 bylo vykrtnuto
ze seznamu advokt celkem 26 advokt a dalm dvaceti bylo uloeno krn opaten ve form doasnho zkazu vkonu
advokacie. Naproti tomu od doby, kdy krn zen vedou krn senty Nejvyho sprvnho soudu (tzn. od 1. 10. 2008)
do roku 2013 vetn byl v dsledku krnho provinn z funkce odvoln jedin soudce (ve ve zmnnm zen sp. zn.
13 Kss 19/2011 spojenm s 13 Kss 7/2011) a dva sttn zstupci (ve ve zmnnch zench sp. zn. 12 Ksz 2/2008
a 12 Ksz 1/2011). Pi seten potu advokt, kte byli vykrtnuti, a zohlednn potu tch, kterm byl uloen doasn zkaz vkonu advokacie (doasn zkaz vkonu advokacie
se me mnohdy rovnat konci profesionln kariry advokta poet tchto advokt by tedy ml bt pro ely srovnn alespo sten zohlednn), dospvm k zvru, e i pi
52
pihldnut k pomru potu advokt k potu soudc a sttnch zstupc jsou advokti ve srovnn se soudci a sttnmi
zstupci postihovni astji.
Psn mtka uplatovan ze strany AK lze chpat zejmna s ohledem na nutnost ochrany dstojnosti a dvryhodnosti advoktnho stavu. Naopak pomrn vlan pstup
v projednvn krnch alob v ppad soudc a sttnch zstupc je zarejc.
Pipomeme, e zatmco advokta si klient me zvolit (a ppadn pedem preventivn provst przkum, kter advokt se
net dobr povsti), v ppad soudc a sttnch zstupc
ji takovou monost nem, nebo jejich vbr (resp. to, ktermu soudci i sttnmu zstupci bude jeho vc pidlena) je
mimo jeho vli. Z tohoto dvodu by ml bt postih za pelapy soudc a sttnch zstupc naopak tvrd, nebo prevence vzniku negativnch dsledk jejich zvadnho jednn
je s ohledem na ve uveden omezen.
Rovn lze argumentovat tm, e advoktovi hroz za jeho
zvadn jednn i jin druh postihu, kter je v ppad soudc
a sttnch zstupc vylouen advokta me potrestat neviditeln ruka trhu. Bude-li toti jednat zpsobem pokozujcm
i ohroujcm zjmy klient, dnho klienta ji nezsk. Toho se vak soudci a sttn zstupci zejmna s ohledem na jasn dan pravidla vcn a mstn pslunosti, rozvrhu prce
atd. bt nemusej na rozdl od advokt maj psun klient (a plat poskytovan sttem) zajitn. I toto je dvod k tomu, aby byla zven rove kontroly a postihu ppadnch
nedostatk v innosti uplatovna spe u nich ne u advokt.
Stranou pak nesm zstat ani stavnprvn rozmr vci
soudci a sttn zstupci mus jakoto soust sttn moci33 jednat takovm zpsobem, aby byl naplnn zejmna l. 2 odst. 3
stavy, podle kterho sttn moc slou vem obanm a lze
ji uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov
zkon, kdy tento zsadn stavn poadavek vychz ji z toho, e esk republika je podle l. 1 odst. 1 stavy prvn
stt zaloen na ct k prvm a svobodm lovka a obana.
Soudci a sttn zstupci jsou ivou soust sttu, kter m
dle sv stavy zajiovat, aby byla prva respektovna a povinnosti plnny prv na n by tedy mla bt pouvna psnj mtka. Rozhodovac praxe krnch zen vak tomu
ne zcela odpovd.
Autor je advoktnm koncipientem v Praze.

33 Pestoe maj advokti pi ochran prv nezastupitelnou roli, jedn se
na rozdl od soudc a sttnch zstupc o soukromoprvn subjekty
podnikatele.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
Dodren podmnek dotace

z fondu Evropsk unie
Je primrn odpovdnost poskytovatele vymezit poadavky,
na nich pro ely poskytnut dotace trv. Uinil-li tak zcela
nekonkrtn, pak nemohou bt nejasnosti ve stanovench podmnkch i dvodech uplatnn sanknho odvodu kladeny k ti pjemce finann podpory (dotace).
Pokud se adatel pohyboval v leglnm prostoru, kter poskytovatel dotace vymezil svm rozhodnutm, nelze mu takov jednn pitat k ti.
Rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne

28. 2 2014, . j. 5 Afs 90/2012
Odvodnn
1. Rozhodnutm Finannho editelstv v Brn (dle jen
stovatel) ze dne 2. 5. 2011, . j. 5566/11-1700-708238, bylo
zamtnuto odvoln alobce proti platebnmu vmru ze dne
17. 9. 2010, . j. 84553/10/403980804471, vydanmu Finannm adem ve Vsetn (dle jen sprvce dan), kterm byl
na zklad ustanoven 44a odst. 3 psm. d), 44a odst. 4
psm. c) a 44a odst. 8 zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o zmn nkterch souvisejcch zkon (dle jen rozpotov pravidla), a 46 zkona . 337/1992 Sb.,
o sprv dan a poplatk, oba ve znn innm ke dni rozhodovn stovatele, alobci vymen odvod za poruen
rozpotov kzn ve vi 1 904 168 K.
2. alobce podal proti rozhodnut stovatele alobu ke Krajskmu soudu v Brn (dle jen krajsk soud), kter ji rozsudkem ze dne 28. 11. 2012, . j. 31 Af 72/2011-81, vyhovl
a dle 76 odst. 1 zkona . 150/2002 Sb., soudn d sprvn, ve znn pozdjch pedpis (dle jen s. . s.), rozhodnut stovatele bez nazen jednn zruil pro nepezkoumatelnost a vc mu vrtil k dalmu zen.
3. Pedmtem sporu mezi astnky zen je otzka, zda
alobce poruil rozpotovou kze, kdy v rozporu s podmnkami rozhodnut o poskytnut dotace ze dne 16. 12.
2008 (dle jen rozhodnut o poskytnut dotace) nezskal
alespo ti cenov nabdky na zpracovn nvrhu zemnho plnu msta Vsetn, resp. zda jm uvdn zdvodnn
nezskn poadovanho potu nabdek v zpisu hodnotc komise splovalo podmnky sti IV, bod 11. psm. b)
rozhodnut o poskytnut dotace, dle n je pjemce dotace
povinen pi zadvn zakzek malho rozsahu zskat alespo 3 cenov nabdky pro realizaci dan zakzky (ppadn
v dokumentaci zakzky zdvodnit, pro nebylo mon 3 cenov nabdky zskat).
4. alobce v rmci prvnho vbrovho zen (ze dne 26. 9.
2007) na zpracovn konceptu zemnho plnu msta Vsetn
oslovil pt uchaze; z tchto dva zaslali alobci psemnou
omluvu, e se z kapacitnch dvod nemohou vbrovho zen zastnit; dal dva na vzvu nereagovali. Nabdku podal pouze jedin uchaze, kter vak neprokzal splnn kvalifikanch pedpoklad.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
5. V rmci opakovanho vbrovho zen bylo osloveno
optovn pt totonch subjekt. Dv osoby nabdku odmtly,
dv na vzvu nereagovaly vbec. Nabdku na plnn veejn
zakzky podala tat osoba, jako v ppad prvho vbrovho zen. Jeliko tentokrt prokzala splnn kvalifikanch
pedpoklad, byla s n uzavena smlouva.
6. Zpis z jednn hodnotc komise ze dne 9. 11. 2007 obsahoval mj. informaci o odmtnut, resp. nepodn nabdky
vemi oslovenmi dodavateli. alobce proto namt, e toto sdlen bylo dostaujc pro splnn podmnky uveden
v rozhodnut o poskytnut dotace, a tedy e zdvodnil, pro
nebylo mon obdret poadovan poet cenovch nabdek.
7. Z hlediska prvnho hodnocen krajsk soud vyhovl
nmitkm, ktermi alobce napadl rozhodnut stovatele
jednak proto, e se nedostaten zabval elem pouit dotace, a jednak z dvodu nejasnosti a neuritosti podmnky
zdvodnn nezskn t cenovch nabdek.
8. Dle nzoru krajskho soudu se stovatel vbec nezabval tm, zda byl naplnn el, pro kter byla dotace poskytnuta, a zda poruen povinnost dle rozhodnut o poskytnut
dotace bylo do t mry vznamn, aby vedlo k sanknmu odvodu. Z obsahu napadenho rozhodnut dle krajskho soudu
vyplv, e stovatel pouze mechanicky ovil naplnn i
nenaplnn podmnek uvedench v rozhodnut o poskytnut dotace. Takov pstup vak nen ppustn, nebo takov
aplikace by znamenala, e i zcela marginln poruen, zaloen i teba nap. na vkladu nejasn formulovan podmnky, by mohlo vst k uloen sanknho odvodu.
9. K podmnce stanoven v sti IV, bod 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace krajsk soud uvedl, e takto vgn formulovanou podmnku alobce splnil. Tato podmnka
neklade dle nzoru soudu dn kvalitativn ani kvantitativn nroky na zdvodnn, pro alobce nezskal cenov nabdky v poadovanm potu. Nelze samozejm akceptovat
zdvodnn jakkoliv, v dan vci je vak odvodnn nezskn t cenovch nabdek zcela racionln. Dva dodavatel
na vzvu k podn cenovch nabdek nereagovali, dva odmtli a jeden cenovou nabdku podal. alobce v rmci prvnho
vbrovho zen oslovil pt dodavatel, tch pt dodavatel oslovil i napodruh. Dvod, pro tak uinil, vak me
bt dle krajskho soudu cel ada. Nicmn stovatel, ani
by se monmi dvody zabval a vylouil tento postup alobce jako chybn (resp. jako elov) a vedouc ke zneuit
dotace, se spokojil s tm, e v dokumentaci o veejn zakzce nen ble odvodnno, pro byli osloveni stejn dodavatel. Stovatel tedy dle nzoru soudu dospl sice ke sprvnmu, ale pouze dlmu zvru o pochyben alobce. Jeho
rozhodnut je proto nepezkoumateln pro nedostatek dvod.
10. Rozsudek krajskho soudu napadl stovatel kasan stnosti pro nesprvn posouzen prvn otzky v pedchzejcm zen ve smyslu ust. 103 odst. 1 psm. a) s. . s.
11. Ve svm podn uvedl, e elu dotace me bt dosaeno pouze, kdy pjemce dotace spln podmnky rozhodnut o poskytnut dotace ve smyslu ust. 14 a 15 rozpotovch
pravidel. Jsou-li v rozhodnut poskytovatele dotace takovto podmnky stanoveny, je sprvce dan povinen je respektovat a zvr z kontroly pizpsobit tmto vylennm podmnkm. Pokud v rozhodnut takto vylenn podmnky
53
z judikatury
nejsou, je na sprvci dan, aby na zjitn skutenosti aplikoval platn prvn pedpisy a k zvru o ppadnm poruen rozpotov kzn dospl v souladu s ust. 44 a 44a rozpotovch pravidel.
12. Vzhledem k tomu, e pochyben na stran alobce bylo
v oblasti podmnek stanovench pro vbr realiztora akce
a vzhledem k tomu, e poskytovatelem dotace nebyl postup
v ppad pochyben v tto oblasti upraven, nemohl sprvce
dan postupovat jinak ne dle ustanoven 44 a 44a rozpotovch pravidel konstatovat nesplnn podmnek rozhodnut
o poskytnut dotace, tm poruen rozpotov kzn a za pochyben vymit alobci odvod ve vi poskytnut dotace.
13. Podmnka stanoven v sti IV, bod 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace, kterou krajsk soud povauje
za vgn z dvodu nejasnosti a neuritosti, je uvedena v rozhodnut o poskytnut dotace za podmnkou stanovujc povinnost zskn t cenovch nabdek v zvorce jako mon
postup pjemce v ppad, e existuj zvan dvody, kter zskn t nabdek brn. Takovmi dvody nemohou bt
dvody jakkoli, ale takov, kter prokazuj, e nebylo v silch zadavatele tyto ti nabdky zskat. Monm dvodem
pro aplikaci tto nikov podmnky je een natolik speciln problematiky, kterou v rmci zadn veejn zakzky
chce zadavatel eit, e neexistuje ani stanoven poet dodavatel, kte by byli schopni se danou problematikou zabvat. To ovem posuzovan ppad nen.
14. Dle nzoru stovatele zdvodnn dokladovan seznamem oslovench subjekt a jejich vyjden (resp. nevyjden) k tomuto osloven nen relevantnm odvodnnm postupu, pro se nespn vbrov zen opakovalo oslovenm
stejnch subjekt, tedy postupem, u nho bylo mon pedpokldat stejn vsledek. Vzhledem k uvedenmu proto nelze dle stovatele oznait postup alobce za sprvn a jeho
zdvodnn za relevantn zdvodnn nesplnn podmnky.
15. Vzhledem ke skutenosti, e vsledek vbrovho zen s nslednm vbrem realiztora veejn zakzky rozhodujc mrou ovlivuje cenu realizovan akce, byl podmnkou
zajitn t cenovch nabdek alobce stanoven postup, kterm ml dospt k vbru ekonomicky i odborn nejvhodnjho partnera. Stanoven postup ml vst ke stejnmu cli jako v ppad postupu dle zkona o veejnch zakzkch,
tedy k zajitn hospodrnosti, efektivnosti a elnosti nakldn s veejnmi prostedky.
16. Stovatel s ohledem na ve uveden skutenosti proto navrhuje, aby Nejvy sprvn soud napaden rozsudek
zruil a vc vrtil krajskmu soudu k dalmu zen.
17. alobce ve svm vyjden ke kasan stnosti uvedl,
e podmnka spovajc v zskn t cenovch nabdek je
dlem nesmysln a dlem nemon z hlediska splnn povinnosti zadavatele. alobce se mimoto pln ztotouje s krajskm soudem, kter splnn tto podmnky povauje za vgn a neurit. Vzhledem k tomu, e zpsob prokzn splnn
podmnky nebyl v sti IV, bod 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace vslovn uveden, ml alobce monost splnit
toto zdvodnn jakmkoli zpsobem, z nho by vyplynulo
odvodnn nemonosti zskat ti cenov nabdky.
18. Smlouva o poskytnut dotace je veejnoprvn smlouvou. Podmnky, je maj bt ze strany pjemce splnny, nelze
54
tedy extenzivn roziovat. Podmnky mus bt mon a urit. Jestlie nkter z nich v rozhodnut o poskytnut dotace nen, pak ani nen mon jej splnn vyadovat.
19. Oslovenm stejnho okruhu dodavatel nemohl alobce
pedpokldat, e dojde ke stavu, k jakmu dolo, nebo vahy dodavatel o tom, zda podat i nepodat nabdku na plnn veejn zakzky podlhaj v ase zmnm, zejmna kdy
zdvodnn neasti ve vbrovm zen dvou dodavatel
byly kapacitn a asov dvody.
20. Obdobn nedvodn je dle alobce i argumentace, e
nevyvinul dostatenou aktivitu pro zskn t cenovch nabdek. Zadavatel se dle alobce neme podbzet dodavatelm, aby podali nabdku, pp. se na tom s nimi domlouvat,
nebo v takovm ppad by se dopustil kartelovho jednn.
Pedmtn podmnka dle alobce k takovmu jednn pmo vybz a ji se v podmnkch dotanch titul nevyskytuje. V rmci Operanho programu Podnikn pro konkurenceschopnost, kde v potcch jeho existence bylo soust
podmnek poskytnut dotace, se vykldala tak, e postauje, pokud zadavatel oslov nejmn ti dodavatele k podn
nabdky na plnn veejn zakzky; pokud tito z kapacitnch
dvod uvedli, e nemohou podat nabdku, mlo se za to, e
podmnky dotanho titulu byly splnny. Z tohoto i z ve
uvedench dvod je alobce pesvden, e nmitky stovatele nejsou dvodn, a navrhl proto, aby Nejvy sprvn
soud kasan stnost stovatele zamtl.
21. Prvn zvry soudu. Stovatel se kasan stnost
podanou ve stanoven lht ( 106 odst. 2 s. . s.) domhal
pezkumu rozhodnut krajskho soudu, kter vzelo z zen, jeho byl astnkem ( 102 s. . s.), jeho kasan stnost
spluje zkonn nleitosti ( 106 odst. 1 s. . s.) a zamstnanec, kter za nj jedn, m vysokokolsk vzdln vyadovan pro vkon advokacie ( 105 odst. 2 s. . s.).
22. Nejvy sprvn soud pezkoumal napaden rozsudek
v souladu s ust. 109 s. . s., vzn rozsahem a dvody, kter uplatoval stovatel ve svm podn. Dospl k zvru, e
jeho kasan stnost nen dvodn.
23. Nejvy sprvn soud shrnuje, e sprvce dan ve
specifikovanm platebnm vmrem alobci vymil podle
44 odst. 1 psm. b) rozpotovch pravidel odvod za poruen rozpotov kzn. Toho se ml alobce dopustit postupem v rozporu se znnm sti IV, bodem 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace, kdy v rmci vbrovho zen
na zpracovatele zemnho plnu msta Vsetn nezskal alespo ti cenov nabdky na realizaci dan veejn zakzky
a souasn ani dostatenm zpsobem nezdvodnil, pro tyto ti nabdky nebylo mon zskat.
24. Stovatel v postupu alobce spatuje poruen rozpotov kzn, kvalifikuje ho tedy jako neoprvnn pouit pennch prostedk poskytnutch ze sttnho rozpotu. Ust. 3
psm. e) rozpotovch pravidel definuje neoprvnn pouit pennch prostedk ze sttnho rozpotu, jako vdej, jeho
provedenm byla poruena povinnost stanoven prvnm pedpisem, rozhodnutm, ppadn dohodou o poskytnut tchto prostedk, nebo poruen podmnek, za kterch byly pslun penn prostedky poskytnuty.
25. Krajsk soud na rozdl od stovatele dospl v napadenm rozsudku k zvru, e alobce pi vbru zpracovatele
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
nvrhu zemnho plnu msta Vsetn neporuil ustanoven

sti IV. bodu 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace,
a tak, e se stovatel nesprvn nezabval elem, pro kter byla dotace alobci poskytnuta, tedy zda tvrzen poruen
stanovench podmnek mlo dopad na dosaen elu dotace.
26. V souzen vci je situace takov, e krajsk soud zruil rozhodnut stovatele ze dvou na sob nezvislch dvod, kter by oba v ppad jejich sprvnosti byly zpsobilm
podkladem pro zruen napadenho rozhodnut.
27. V tto souvislosti je vak teba krajskmu soudu vytknout, e akoliv svm rozsudkem zavzal stovatele, aby
se v dalm zen zabval otzkou naplnn elu poskytnut dotace, souasn tak meritorn posoudil i otzku poruen podmnek rozhodnut o poskytnut dotace. Je-li vak
stovatel vzn nzorem krajskho soudu a mus z nj v nsledujcm zen vychzet, pak zkoumn naplnn elu
poskytnut dotace je bezpedmtn, jestlie se alobce poruen dotanch podmnek dle krajskho soudu vbec nedopustil. Toto pochyben krajskho soudu vak nem bez
dalho za nsledek nezkonnost napadenho rozsudku, jak
plyne z dle uvedenho.
28. Stejnou logikou je pak teba pistupovat i ke kasan
stnosti stovatele. Stovatel broj proti obma dvodm
zruujcho rozsudku krajskho soudu. Zpochybuje-li vak
prvn nzor, e se ml zabvat naplnnm elu poskytnut dotace, je jeho nmitka i v ppad dvodnosti bez vlivu
na zkonnost rozhodnut, jestlie je zvr krajskho soudu
o dodren dotanch podmnek sprvn. V dalm se proto
soud bude zabvat nejdve nmitkou smujc do splnn
podmnky uveden v sti IV, bodu 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace. Neshled-li ji dvodnou, pak nebude
mt vznam posoudit nmitku smujc do nenaplnn elu poskytnut dotace.
29. Podle sti IV, bodu 11. psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace byl pjemce dotace (zde alobce) povinen pi
zadvn zakzky zskat alespo ti cenov nabdky nebo
v dokumentaci zakzky zdvodnit, pro nebylo mon poadovan poet cenovch nabdek zskat. Dvody pro odchyln postup zadavatele nebyly v rozhodnut o poskytnut dotace
uvedeny a ani v obecn rovin nebylo stanoveno, jak zdvodnn by bylo mon ze strany poskytovatele dotace akceptovat.
Je nepochybn, e tato formulace povinnosti zdvodnn nemonosti zskn t cenovch nabdek je zcela obecn. Obdobn ustanoven lze jist formulovat tak zcela konkrtn,
m je vak na stranu druhou omezena pouitelnost takovho stanoven podmnek na rzn situace, kter mohou v budoucnu nastat. Je proto mon zvolit i obecnou formulaci,
kterou je pamatovno na rznorodost reality, pozitiva tto
monosti jsou vak podmnna nslednou povinnost finannch orgn provdjcch kontroln innost pesn interpretovat a aplikovat danou formulaci na vznikl stav (srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 16. 7. 2008, . j.
9 Afs 202/2007-68). K tomu je vak teba dodat, e i tato
obecn formulace stanoven podmnek mus dosahovat alespo uritho nezbytnho stupn uritosti, aby j vbec bylo
mon nsledn vyloit a aplikovat, piem tyto podmnky
mus bt formulovny tak, aby byly jasn pjemci dotace ji
v dob jejich erpn, jak dle ble rozvedeno.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
30. alobce v projednvan vci vyzval celkem pt dodavatel, aby podali cenovou nabdku na plnn veejn zakzky.
Obdrel pouze jedinou, kdy tyi dodavatel na vzvu nereagovali nebo ji odmtli. Skutenost, e tyto okolnosti byly
z dokumentace o zakzce zejm, nezpochybuje ani stovatel. Pedmtem sporu je tak otzka, zda odmtnut podn nabdek ze strany vyzvanch dodavatel spluje ve uveden podmnky rozhodnut o poskytnut dotace.
31. Pedn Nejvy sprvn soud uvd, e nijak nezpochybuje prvo poskytovatele dotace vymezit podmnky erpn dotace, resp. urit, kdy pjemci vznik povinnost poskytnutou dotaci vrtit. Z rozsudku Nejvyho sprvnho soudu
ze dne 29. 10. 2009, . j. 1 Afs 100/2009-63, plyne: Rovn
je teba uvst, e podle 14 odst. 1 zkona o rozpotovch pravidlech na dotaci nebo nvratnou finann vpomoc nen prvn nrok, pokud zvltn zkon nestanov jinak. Poskytovn finannch prostedk v tomto ohledu je tedy jakmsi dobrodinm
sttu, na kter nen obecn prvn nrok, rozhodovn o nm
nepodlh sprvnmu du ani soudnmu pezkumu a dje se
na zklad rozhodnut poskytovatele dotace i nvratn finann
vpomoci, kter m zvltn nleitosti, pouze sten shodn
s formlnmi nleitostmi obecnho sprvnho rozhodnut, a je
vydvno poskytovatelem dotace v reakci na dost jejho potencilnho pjemce. Podstatn je, e poskytovn dotac ze sttnho
rozpotu je ovldno vrchnostenskm postavenm poskytovatele
dotace. Z tohoto jeho postaven, na rozdl od postaven astnka soukromoprvnch vztah tedy plyne, e me autoritativn
rozhodovat o podmnkch poskytnut dotace, kter jsou pedmtem jednn mezi nm a pjemcem dotace pouze v t me, jak
stanov zkon, i v limitech, je stanov sm poskytovatel dotace. Zle pak na pjemci dotace, zda tyto podmnky akceptuje.
Samotnm smyslem aktu pijet dotace toti je, e pjemce pijm urit dobrodin ze strany sttu a jakousi protivhou tohoto dobrodin nen (na rozdl od soukromoprvnch vztah) jeho
protiplnn ve prospch poskytovatele dotace, ale prv akceptace podmnek, za nich je dotace pijmna. Ke stejnmu zvru pak dospl i Nejvy sprvn soud v rozsudku ze dne 21. 7.
2005, . j. 2 Afs 58/2005-90 (www.nssoud.cz).
32. Prv uveden vak nezbavuje stt povinnosti vymezit dotan podmnky jednoznanm, uritm a srozumitelnm zpsobem, kter zajist pedvdatelnost postupu pi ppadnm zptnm vymhn poskytnut dotace, i uplatnn
sanknho odvodu, resp. stav, kdy pjemce bude mt jistotu
ohledn obsahu dotanch podmnek. Z rozsudku Nejvyho
sprvnho soudu ze dne 29. 10. 2009, . j. 1 Afs 100/2009-63,
dle plyne: jak je zejm z uveden prvn pravy (i z obecnch princip monosti poskytovn finannch prostedk ze
sttnho rozpotu), je to prv poskytovatel podpory i dotace,
kter v reimu zkona o rozpotovch pravidlech autoritativn
rozhoduje o podmnkch poskytnut prostedk ze sttnho rozpotu i fondu... navc podle 14 odst. 3 zkona o rozpotovch
pravidlech je poskytovatel dotace a nvratn finann vpomoci
povinen v rozhodnut o jejich poskytnut rozliit podmnky pro
pouit poskytnutch prostedk, jejich poruen bude postihovno odvodem za poruen rozpotov kzn. Z toho pak vyplv, e podle uvedenho prvnho pedpisu poskytovatel podpory
me stanovit, jak jednn i opomenut jejho pjemce povauje za poruen rozpotov kzn, take mus mt i oprvnn
55
z judikatury
tyto veliiny mnit, pokud to nejde k ti pjemce. To ve zejmna v situaci, kdy je zjevn, e el poskytnut dotace byl naplnn... Je to poskytovatel dotace, kter primrn svm rozhodnutm vytv prvn rmec, v jeho mezch m adatel povinnost
se pohybovat. Je to tedy prv poskytovatel dotace, kter svm
rozhodnutm stanov podmnky poskytnut dotace, ale i ppadn zmny tchto podmnek. Pokud se adatel pohyboval v leglnm prostoru, kter poskytovatel dotace vymezil svm rozhodnutm, nelze mu takov jednn pitat k ti.
33. Poskytovatel dotace byl pi vymezovn dotanch
podmnek nepochybn veden snahou o zajitn efektivnho a hospodrnho erpn finannch prostedk pochzejcch ze sttnho rozpotu. Tento zmr byl legitimn,
avak jenom st se lze domnvat, e neobdren t nabdek bez dalho vede k pochybnostem o zkonnosti vbrovho zen (ostatn s touto monost potaj i podmnky stanoven v rozhodnut o poskytnut dotace s tm, e
v takovm ppad je teba v dokumentaci zakzky zdvodnit, pro nebylo mon ti cenov nabdky zskat). V tomto smru lze pisvdit alobci, e v nkterch ppadech
zjem o zskn dotace za stanovench podmnek me
v konenm dsledku podncovat uml snahy nkterch
zadavatel o obdren vyhovujcho potu nabdek; nap. nedvodnm sniovnm kvalifikanch pedpoklad i i nezkonnou cestou. Na druh stran obdren malho potu
nabdek nepochybn me bt tak vznamnm indiktorem, kter ve spojen s vyhodnocenm zadvacho procesu me oprvnn vst ke konstatovn nezkonnosti vbru nejvhodnj nabdky. Tyto zvry vak nelze postavit
na zcela formalistickm posouzen nezohledujcm skutkov okolnosti pedmtnho zen, nebo kad ppad je
nutno posuzovat individuln.
34. Jak vak bylo uvedeno ji ve, poskytnutm dotace
zskv pjemce podporu, na kterou nen prvn nrok. Poskytovateli dotaci proto nelze odeprat prvo vymezit podmnky,
na nich bude pro ely poskytnut dotace bezvhradn trvat.
Je jenom na nm rozhodnout, zda bude a za jakch podmnek
urit okruh projekt podporovat. Jestlie vak uin takovto
rozhodnut, mus rovn zohlednit, e jeho innost ovlivuje
tak nsledn ekonomick vahy adatel o poskytnut dotace a zvazky, kter na sebe tyto subjekty berou v souvislosti
s realizac dotovan zakzky, a rovn i v souladu se zsadou
prvn jistoty mus ppadn podmnky stanovit jasn a jednoznan. K tto otzce lze odkzat tak na rozsudek Mstskho soudu v Praze ze dne 12. 2. 2008, . j. 11 Ca 371/2006-55,
podle kterho [] podmnky pro erpn dotace mus bt formulovny tak, aby pjemcm finannch prostedk byly ji v dob
jejich erpn zejm podmnky, za nich na poskytnut prostedky vznik nrok. Je neppustn, aby teprve v zen o povinnosti vrtit neoprvnn erpan finann prostedky ( 22 odst. 2
zkona . 250/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech zemnch
rozpot) bylo pjemci tchto prostedk kladeno k ti, e []
nelze dovodit jednoznan zvr, za jakch podmnek mly bt
finann prostedky poskytnuty. Tyto zvry jsou aplikovateln i v nyn projednvan vci.
35. V tto souvislosti nelze odhldnout ani od toho, e
v zvislosti na form a podmnkch poskytnut dotace me bt na stran pjemce dotace realizace akce nap. spo-
56
jena i s potebou uzaven vrovch smluv i jinch mezitmnch forem peklenut obdob, na jeho konci dojde
k obdren dotace. Za dodren podmnek, kter se vou
k udlen dotaci, pitom nese odpovdnost prv pjemce
dotace. Vstupuje-li vak tento pjemce do uvedench rizik,
je tak proto nezbytn trvat na tom, aby podmnky poskytovatele dotace byly i pi zvolen obecn formulaci natolik
urit, aby si pjemce byl vdom postupu, jen je poskytovatelem vyadovn pro zdrn prbh realizace vbrovho zen, a toho, e v ppad dodren dotanch podmnek bude jeho investice kryta.
36. V souzen vci poskytovatel dotace poadoval zskn
alespo t cenovch nabdek. Ani v nejobecnj rovin vak
neupesnil, jak dvody budou povaovny za ospravedlujc
postup zadavatele pi obdren jedin nabdky a tyto z tohoto
dvodu nelze zjistit ani vkladem, nebo poskytovatel dotace
ani v nejhrubch rysech nenaznail, co vlastn za tyto relevantn dvody povauje. Uvedl-li proto alobce v dokumentaci o veejn zakzce, e jm vyzvan dodavatel jeho vzvu
k podn nabdek odmtli, resp. na ni vbec nereagovali, lze
se ztotonit s nzorem krajskho soudu, e akoliv bylo toto
zdvodnn pomrn vgn, splovalo podmnku bodu 11.
psm. b) rozhodnut o poskytnut dotace. Bylo toti primrn odpovdnost poskytovatele vymezit poadavky, na nich pro
ely poskytnut dotace trv, uinil-li tak zcela nekonkrtn,
pak nemohou bt nejasnosti ve stanovench podmnkch i dvodech uplatnn sanknho odvodu kladeny k ti pjemce finann podpory (dotace).
37. K posledn uvedenmu lze odkzat tak na rozsudek
zdejho soudu ze dne 11. 11. 2010, . j. 1 Afs 77/2010-81 (publ. pod . 2243/2011 Sb. NSS), z nho vyplv, e vlastnost
veejnoprvn smlouvy, kter je uzavrna mezi sprvnm orgnem vykonvajcm veejnou sprvu na jedn stran a soukromou osobou na stran druh, j jsou vak zakldny povinnosti v oblasti veejnho prva (s monost dispozice s finannmi
prostedky z veejnho rozpotu), mus bt prioritn jej jednoznanost. [] Je nepijateln, aby spory i nejasnosti formulac
veejnoprvn smlouvy ve svch dsledcch ztily pozici slab strany, tedy alobce jako soukrom osoby.
38. Analogicky pak lze tak poukzat i na dal st odvodnn tohoto rozsudku, ze kterho vyplv, e nelze pehlet vnj dvody vedouc k poruen rozpotov kzn:
V danm ppad ml tedy alovan (jako i sprvn orgn prvnho stupn) povinnost posoudit, zda nastaly skutenosti, svdc o poruen rozpotov kzn alobcem. Ml proto zvaovat,
zda alobce poruil ujednn obsaen v dohod o poskytnut pspvku a zda byly naplnny podmnky alobcova zvazku vrtit
pspvek nebo jeho pomrnou st, pokud mu jeho zavinnm
byl pspvek poskytnut neprvem nebo ve vy stce, ne nleel. To ve proto, e jen takov nedodren podmnek poskytnut
pspvku je poruenm rozpotov kzn. Kategoricky je proto
nutn odmtnout tvrzen alovanho, e jeho kolem ji nen posuzovat, zda ad prce liknavm postupem participoval na neobsazen spoleensky elnho pracovnho msta, nebo v nkterch ppadech dokonce zpsobil nemonost plnn podmnek
dohody pjemcem pspvku. Naopak, pokud by toti alovan
zjistil, e k neobsazen pracovnch mst (za existence smluvnho zvazku obsazovat pracovn msta zamstnanci doporuenWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z judikatury
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
erpny v souladu s dohodnutmi i stanovenmi podmnkami (viz rozsudek zdejho soudu ze dne 11. 6. 2009, . j.
7 Afs 107/2008-100).
42. Kasan soud proto uzavr, e neshledal dn dvod pro zruen napadenho rozsudku, protoe se ztotouje s prvnm posouzenm provedenm krajskm soudem
s vjimkou uvedenou v bodu 28. Nmitkou smujc do posouzen nenaplnn elu poskytnut dotace se pak zdej
soud nezabval, nebo jej vypodn by nemohlo nic zmnit na hodnocen nedvodnosti kasan stnosti a na vroku tohoto rozsudku.
Poznmka:
V posledn dob dochz v dsledku kontrol k astmu krcen dotac zejmna z fond Evropsk unie pro poruen rozpotov kzn. Uveden rozhodnut je vznamn z dvodu konkrtnjho vytyen hranic vedoucch k poruen rozpotov
kzn, nebo mnohdy je snaha shledat poruen rozpotov kzn za ist formln poruen zkona i za nejednoznan vklad pravidel i prvnch pedpis pi absentujcm odvodnn
poruen rozpotovch pravidel. V danm ppad byl happyend
v tom, e v souladu s 254 daovho du byla dotace mstu
vrcena ze sttnho rozpotu s pslunm rokem.
Podle 254 odst. 1 daovho du, dojde-li ke zruen, zmn
nebo prohlen nicotnosti rozhodnut o stanoven dan z dvodu nezkonnosti nebo z dvodu nesprvnho ednho postupu
sprvce dan, nle daovmu subjektu rok z stky, kter
byla daovm subjektem uhrazena na zklad tohoto rozhodnut nebo v souvislosti s tmto rozhodnutm, kter odpovd ron vi repo sazby stanoven eskou nrodn bankou, zven
o 14 procentnch bod, platn pro prvn den pslunho kalendnho pololet, a to ode dne nsledujcho po dni splatnosti
nesprvn stanoven dan, nebo dolo-li k hrad nesprvn
stanoven dan pozdji, ode dne jej hrady. Pjemcm dotac lze tedy doporuit aktivn obranu v ppad, e jsou pochybnosti o tom, zda v jejich vci dolo k poruen rozpotov kzn.
Rozhodnut zaslal a poznmkou opatil
doc. JUDr. Ing. RADEK JURK, Ph.D., advokt v Brn.
DAN Z PJM 2015

zkon po velk novele
k 1.1.2015
novelizovan zkon o rezervch
pokyny a sdlen MF
vechny zmny zvraznny
tun
www.sagit.cz
inzerce
mi adu prce a evidovanmi v jeho registru) dolo prv jen

z dvodu neplnn zvazku ze strany adu prce, nemohl by
dospt k zvru o poruen rozpotov kzn alobcem. alovan je proto povinen si v rmci pedbn otzky uinit sudek
o jasnosti a srozumitelnosti dohody o poskytnut pspvku ze
sttnho rozpotu na dan el, pot posuzovat naplnn podmnek dohody a z vsledku tohoto sudku dospt k zvru o poruen (i neporuen) rozpotov kzn.
39. Stejn tak ani v souzen vci nelze bez dalho trvat
na dodren podmnky obdren t cenovch nabdek na plnn veejn zakzky, jestlie z nieho nevyplv, e tento
stav zpsobil alobce svm vlastnm jednnm, a za situace,
kdy podmnky stanoven poskytovatelem dotace i tuto monost pipoutly s tm, e v takovm ppad je teba v dokumentaci zakzky zdvodnit, pro nebylo mon poadovan poet nabdek zskat. Krajsk soud pitom v odvodnn
svho rozsudku sprvn poukzal na skutenost, e dokumentace k pedmtnmu projektu v souladu se stanovenmi podmnkami obsahuje zdvodnn, z jakho dvodu nebyly zskny ti cenov nabdky. Dovozuje-li stovatel, e
alobce mohl a ml tuit, e zasln vzev k podn nabdek
stejnmu okruhu uchaze povede ke stejnmu vsledku jako v prvnm vbrovm zen, nepostrd sice jeho vaha
logiku, avak stejn tak je racionln i tvrzen alobce, e
jestlie dva dodavatel odmtli ast v prvnm vbrovm
zen z kapacitnch dvod, mohla bt situace po nkolika mscch odlin.
40. Pokud tedy za ve popsan situace stovatel konstatoval poruen rozpotov kzn ve smyslu 44 odst. 1
psm. b) rozpotovch pravidel, nelze jeho hodnocen povaovat za sprvn, nebo jen z faktu neobdren t cenovch
nabdek na plnn veejn zakzky nelze dovozovat poruen rozpotov kzn. Poruen rozpotov kzn v projednvan vci pak s ohledem na zcela nedostaten vymezen podmnek zadavatelem dotace nelze dovozovat ani ze
stovatelem tvrzenho nedostatenho zdvodnn v zadvac dokumentaci, z jakch dvod nebyly obdreny ti cenov nabdky, nebo za situace, kdy poskytovatel dotace nestanovil alespo v obecn rovin dostaten urit dvody,
za nich nemus bt splnna podmnka pedloen t cenovch nabdek, nemohou finann orgny v tomto smru a
v rmci kontroln innosti upesovat i doplovat rozhodnut zadavatele dotace tm, o jak konkrtn dvody vlastn
jt me, anebo naopak nesm. Vjimkou jsou samozejm
naprosto zjevn excesy, kdy by byl nap. v projednvan vci alobcem jako pjemcem dotace osloven subjekt, kter
se innost, na n je poskytovna dotace, vbec nezabv.
O tento ppad vak v projednvan vci nejde.
41. Pro plnost zbv dodat, e u vbec nelze uplatnit
sankn odvod vi pjemci dotace ve vi nezohledujc
zvanost poruen rozpotov kzn a ppadn ohroen naplnn elu poskytnut dotace. Je-li toti v ustanoven 44 odst. 2 rozpotovch pravidel stanovena povinnost
odvst pi poruen rozpotov kzn zpt do sttnho
rozpotu odvod ve stejn vi, v jak byla tato kze poruena, je z uvedenho ustanoven podle kasanho soudu
zejm mysl zkonodrce zohlednit pi stanoven ve takovho odvodu i tu st pennch prostedk, kter byly
57
z judikatury
Vyivovac povinnost
vi vnm studentm
U zletilho dtte lze pedpokldat, e bude vyvjet dostaten sil, aby se uivilo samo. Pokud studuje ji druhou stedn
kolu, je pi rozhodovn o vyivovac povinnosti rodi nutno
peliv zvaovat elnost tohoto studia; pihldnout je nutno
nejen ke kvalit koly a uplatnn jejch absolvent, ale i k dochzce a studijnm vsledkm dtte. Paklie tak soudy navzdory argumentm rodie neuin, je jejich postup v rozporu
se zsadami spravedlivho procesu.
Nelze akceptovat, aby soudy rozhodovaly o zven vivnho, ani by bylo postaveno najisto, e je odvodnna samotn existence vyivovac povinnosti. Pokud se soudy elnost
probhajcho studia dve nezabvaly, mus tak uinit v zen
o zven vivnho, by se jedn o okolnost, kter se oproti
pedchozmu rozhodnut nezmnila.
Nlez stavnho soudu ze dne 30. 9. 2014,

sp. zn. II. S 2121/14
Odvodnn:
V zen ped obecnmi soudy podal zletil syn stovatele
(v zen ped stavnm soudem v postaven vedlejho astnka) nvrh na zven vivnho. Okresn soud v Opav se
nejdve zabval tm, zda vyivovac povinnost stovatele
nadle trv, piem v tomto ohledu povaoval za podstatn,
e navrhovatel studuje stedn kolu, a soustavn se tedy pipravuje na sv budouc povoln. Tvrzen stovatele, kter
s ohledem na adu absenc zpochybnil, e by se u syna dalo
oekvat spn ukonen studia, povaoval za vyvrcen
potvrzenm koly o dnm prbhu studia. Po pezkoumn pomr astnk zen pak prvostupov soud nvrhu
na zven vivnho sten vyhovl. Stovatel proti tomuto rozhodnut podal odvoln, v nm poukazoval pedevm na to, e syn ve svch 23 letech studuje ji druhou stedn kolu (a to soukromou), navc ji ani nenavtvuje dn
a m velk poet absenc.
Krajsk soud v Ostrav prvostupov rozhodnut potvrdil. Ke stovatelovm nmitkm uvedl, e pi rozhodovn o vi vivnho jsou podstatn pouze zmny, kter v pomrech astnk nastaly oproti pedchozmu rozhodnut
o vivnm. Syn vak stejnou stedn kolu studoval ji bhem poslednho rozhodovn o vivnm, v tomto smru tedy k dn zmn nedolo. Synovy absence a prospch povaoval odvolac soud za irelevantn, nebo podstatn je pouze
skutenost, e studium trv.
Stovatel rozhodnut odvolacho soudu napadl stavn
stnost, v n namtal, e soudy jsou pi rozhodovn o vi vivnho povinny zkoumat i samotn naplnn zkladnch podmnek pro jeho piznn, nikoli pouze zmny v pomrech oproti pechozmu rozhodnut. V danm ppad pak
tyto podmnky naplnny nebyly, nebo opakovan studium
58
koly stejnho stupn nen podle judikatury1 dnou ppravou na zamstnn. Pi posuzovn dnosti studia navc dle
stovatelova nzoru nesta potvrzen koly o tom, e studium nadle trv, nbr je teba pihldnout i ke studentovm
vsledkm a dochzce. Pokud takto soudy nepostupovaly, dolo tm podle stovatele k poruen jeho prva na spravedliv proces ve smyslu l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv
a svobod (dle jen Listina).2
stavn soud prvn odkzal na svou dvj judikaturu,3
v n se zabval zkladnmi komponentami spravedlivho
procesu.4 Zdraznil pitom, e k poruen prva na spravedliv proces me dojt i v ppad poruen norem podstavnho prva, a to tehdy, pokud se tak stane v dsledku svvole nebo v dsledku takov interpretace podstavnch norem,
je je v extrmnm rozporu s principy spravedlnosti.5 Svvole
se soudy dopust mimo jin tehdy, pokud rozhoduj bez blich kritri i alespo zsad odvozench z prvn normy.6
Dle se proto stavn soud zabval zkonnou pravou vyivovac povinnosti, piem se musel nejdve vypodat se
skutenost, e k 1. 1. 2014 (tedy v obdob mezi rozhodnutmi soudu prvnho a druhho stupn) dolo ke zmn prvn
pravy, proe prvostupov soud rozhodoval podle zkona o rodin,7 zatmco soud odvolac ji aplikoval nov obansk zkonk.8 Z porovnn obou prav vak plyne, e jsou
v podstatnch rysech shodn, a bylo tud i v tto vci mono vychzet z ustlenho doktrinlnho a soudnho vkladu
k zkonu o rodin.9
Alimentace a vyivovac vztahy jsou dle nhledu stavnho soudu projevem rodinn solidarity a zajiuj funknost
rodiny samotn. Zkladnm kritriem vyivovac povinnosti rodi k dtem pak je neschopnost dtte samo se ivit.
Ji dve k tomu stavn soud konstatoval, e schopnost samostatn se ivit znamen, e dt je schopno uspokojovat
vechny sv poteby, a to hmotn, kulturn i dal, vetn bytov. Jinmi slovy, e dt m urit trval pjem finannch
prostedk, z nho sv poteby hrad.10
1 Srov. usnesen stavnho soudu sp. zn. III. S 1805/11 ze dne 15. 9. 2011 i
usnesen stavnho soudu sp. zn. IV. S 1247/13 ze dne 25. 3. 2014.
2 l. 36 odst. 1 Listiny: Kad se me domhat stanovenm postupem svho
prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench ppadech
u jinho orgnu.
3 Viz nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/02 ze dne 18. 6. 2002, sp. zn.
Pl. S 11/04 ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. I. S 566/07 ze dne 5. 8. 2009 i
sp. zn. III S 398/97 ze dne 4. 6. 1998.
4 Mezi n pat prvo na a) soud, respektive na pstup k soudu, b) zkonem
stanoven postup a upraven proces, c) spravedliv rozhodnut, d) efektivn
prostedky npravy a e) nrok na nhradu za nespravedliv rozhodnut.
5 Srov. nlez stavnho soudu sp. zn. III S 150/99 ze dne 20. 1. 2000.
6 Srov. nlez stavnho soudu sp. zn. III. S 351/04 ze dne 24. 11. 2004.
7 Viz ustanoven 85 a 96 zkona . 94/1963 Sb., o rodin.
8 Viz ustanoven 911 a 913 zkona . 89/2012, obansk zkonk.
9 Srov. i dvodovou zprvu k 911 novho obanskho zkonku, podle
n zsadn podmnkou piznn vivnho je poteba oprvnnho, jeho
neschopnost sm se o sebe pokud jde o vivu postarat. Jako dosud je
tu omezen pravidlem dobrch mrav. Dosavadn vklady soudn praxe je
dobe mon pout.
10 Viz nlez stavnho soudu sp. zn. II. S 3113/10 ze dne 21. 4. 2011. Podle
literatury je pak neschopnost sm se ivit teba definovat tak, e oprvnn
nedisponuje dnm vlastnm pjmem, nebo disponuje pjmem tak nzkm,
e nepostauje krt jeho poteby, anebo vnosy z majetku, kter mu pat
(event. jej spravuje), nedostauj pro hradu jeho osobnch poteb. Ble viz
M. Holub a kol.: Zkon o rodin s komentem, 9. vyd., Leges, 2011, str. 314
a nsl.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z judikatury
11 Viz 2 zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym

odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), zejmna odst. 2 psm. b),
podle nho je jednm z obecnch cl vzdlvn zskn veobecnho
vzdln nebo veobecnho a odbornho vzdln.
12 l. 29 odst. 1 psm. a) mluvy o prvech dtte: Stty, kter jsou smluvn
stranou mluvy, se shoduj, e vchova dtte m smovat k: a) rozvoji
osobnosti dtte, jeho nadn, a rozumovch a fyzickch schopnost v co
nejirm objemu;
13 I skladnk ve roubrn si me pesti Vergilia v originle.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
n koly, kterou ji syn vystudoval. Soudy mly takt posoudit, zda bylo nezbytn, aby syn studoval soukromou stedn
kolu a nikoli bezplatnou kolu veejnou. Do vahy mly vzt
i kvalitu koly a pstup dtte ke studiu, projevujc se v potu absenc i ve studijnch vsledcch. Podle stavnho soudu
pak nen rozhodujc, e syn oproti pedchozmu studiu nyn
studuje obor s maturitou, nebo studium maturitnho oboru samo o sob neznamen vt anci na uplatnn na trhu
prce oproti studiu technickho uebnho oboru bez maturity. Posouzeno mlo bt i to, zda pedmtn studium z asovho hlediska nap. neumouje pivdlky formou brigd.
Vzhledem k vi pjm rodi se toti nabzela otzka, zda
by obdobnch pjm nebylo s vynaloenm pimenho sil schopno doshnout i dt samotn.
stavn soud nepehldl, e soudy rozhodovaly pouze
o zmn ve vivnho, a tedy mly primrn posuzovat
pouze zmnu v pomrech astnk oproti pedchozmu rozhodnut. Paklie se ovem soudy elnost studia nezabvaly
ani pi pedchozm rozhodovn (jak v napadenm rozhodnut potvrdil odvolac soud), nelze podle stavnho soudu
akceptovat, aby bylo rozhodovno o zven vivnho, nebo doposud nebylo postaveno najisto, e je odvodnna vbec samotn existence vyivovac povinnosti.
Jak stavn soud zdraznil, stovatel na okolnosti synova
studia v zen ped obecnmi soudy upozoroval. Uvdl, e
v mst synova bydlit se nachz dv veejn koly stejnho
zamen, a dal proveden dkaz stran studijnch vsledk a dochzky. Pokud odvolac soud oznail tyto argumenty za irelevantn a studijn vsledky za nepodstatn, poruil
tm stovatelovo prvo na spravedliv proces, garantovan
l. 36 odst. 1 Listiny. Nezabval se toti okolnostmi, kter
byly pro posouzen vci nezbytn, a rozhodl, ani by si pro
sv rozhodnut obstaral potebn podklady.
Z ve uvedench dvod stavn soud rozhodnut odvolacho soudu zruil. V novm zen se krajsk soud bude muset zabvat elnost studia a vyhodnotit, zda je vyivovac
povinnost stovatele nadle dvodn.
Rozhodnut zaslal Mgr. PETR KILIAN,
asistent soudkyn stavnho soudu.
Prvn sluby v Nmecku

esky hovoc nmet advokti nabzej prvn poradenstv
a pomoc v oblasti nmeckho a mezinrodnho prva
soukromho vetn zastoupen ped nmeckmi soudy.
Luragogasse 5
94032 Passau/SRN
www.advokatinemecko.cz
tel.: 0049 851 33403

00420 910 259 869
fax: 0049 851 34327
info@advokatinemecko.cz
59
inzerce
Vzhledem k tomu, e se v projednvan vci rozhodovalo o vyivovac povinnosti rodi vi zletilmu dtti, zabval se stavn soud v nvaznosti na ve uveden kritrium
i vznamem vku potomka pi posuzovn existence vyivovac povinnosti. Akoli pitom vyivovac povinnost rodi
samotnm dosaenm zletilosti dtte nekon, je ke zletilosti pesto nutno pihlet. Podle stavnho soudu je toti
nepochybn, e se zletil potomek nachz v odlin situaci ne potomek nezletil. Zatmco toti nezletil dt je pevn odkzno na sv rodie, a piznn vivnho by tedy mlo bt pravidlem, u zletilho dtte by mlo platit, e
bude vyvjet pimen sil smujc k tomu, aby se uivilo
samo, pokud ovem nenastanou okolnosti, kter tomu brn. Rozdlnost obou situac dle nhledu stavnho soudu vyplv i z toho, e u mladch dt je obtn dopedu odhadnout, jakm smrem se budou vyvjet. Tak z toho dvodu
je ostatn i vzdlvac systm koncipovn tak, e je nejprve
preferovn zjem na co nejirm vzdln, zatmco ke specializaci obvykle dochz a v pozdjm vku.11 Stejn tak
i mluva o prvech dtte poaduje, aby vchova dtte smovala k rozvoji osobnosti dtte, jeho nadn a rozumovch
i fyzickch schopnost v co nejirm objemu.12 Naopak u zletilch lze ji oekvat, e maj o svm budoucm zamen uritou pedstavu, a budou si tak vdomi i toho, jakho vzdln k dosaen svho cle potebuj.
Uveden vchodiska nsledn stavn soud aplikoval
na projednvan ppad. Neztotonil se pitom s argumentem obecnch soud, podle kterch bylo studium na stedn kole samo o sob okolnost, kter odvodovala trvajc
existenci vyivovac povinnosti. Tak tomu sice bt me, a to
i u zletilch dt, soudy se vak za takov situace mus peliv zabvat okolnostmi ppadu a posoudit, zda probhajc
studium pedstavuje ppravu na budouc povoln, nebo se
ji jedn jen o nadstandardn doplovn znalost. Obecn
by toti mlo platit, e by probhajc studium mlo prohlubovat pedchoz vzdln a vst k lepm budoucm vyhldkm na zskvn prostedk pro sv ivotn poteby prac.
stavn soud pitom nevylouil, e probhajc studium nebude pmo navazovat na pechoz vzdlvn, a pesto bude
vzhledem k okolnostem ppadu shledno elnm, rozhodn vak neme jt o studium samoeln, kterm by si dt
takkajc prodluovalo mld. Takov studium sice me
bt hodnotn a pnosn,13 vyivovac povinnost rodi se
vak na nj podle stavnho soudu nevztahuje.
Jak tedy mly soudy postupovat? S ohledem na to, e syn
studuje ji druhou stedn kolu, kter na pedchoz nenavazuje, mly zkoumat, zda se tmto studiem syn racionln pipravuje na budouc povoln, a to nap. posouzenm, zda je
v danm regionu na trhu prce vt poptvka po absolventech nyn studovan stedn koly oproti absolventm sted-
z judikatury
Z judikatury ESLP
lnek 8 mluvy (prvo na respektovn soukromho
a rodinnho ivota, obydl a korespondence)
lnek 9 mluvy (svoboda mylen, svdom
a nboenskho pesvden)
S. A. S. proti Francii (. 43835/11)

Rozsudek z 1. ervence 2014
Zkaz zahalovn oblieje.
Stovatelka je praktikujc muslimka nosc burku a nikab, kter j zahaluj cel tlo krom o, aby ila v souladu
se svoj nboenskou vrou, kulturou a osobnm pesvdenm. Podle jejho tvrzen nos toto obleen ze sv vlastn
vle jak na veejnosti, tak v soukrom, avak nikoli systematicky. Byla proto rda, e muslimsk odv nemla na sob pi uritch pleitostech, ale pla by si, aby tak mohla dlat podle vlastnho rozhodnut. Konen, jejm clem
nebylo obtovat ostatn, nbr ctit se v mru sama se sebou. Od 11. dubna 2011 nabyl innosti zkon . 2010-1192
z 11. jna 2010, podle kterho zahalovn tve na veejnosti bylo nezkonnm.
Stovatelka se obrtila na ESLP s nmitkami na zklad
lnk 8 a 9 mluvy. Podle jejho nzoru zkaz noen odvu urenho k zahalen tve na veejnosti je situac, kter
se dotk prva na respektovn soukromho ivota eny, je
si peje nosit zvoj z dvod tkajcch se jej vry. Zrove
se dotkla i jejho prva projevu vry. Zkon z 11. jna 2010
postavil stovatelku ped dilema: bu se bude dit zkazem a tedy nebude nosit muslimsk odv, kter byl v souladu s jejm nboenskm pesvdenm, nebo zkaz odmtne
respektovat, a tak bude riskovat trestn sthn a sankci. lo
tedy o zsah i omezen, kter se opralo o zkonn ustanoven, do prv zaruench lnky 8 a 9 mluvy.
Vlda namtala, e zkaz sledoval legitimn cle veejn
bezpenosti a respektovn minimlnho souboru hodnot
oteven demokratick spolenosti. ESLP vak podotkl, e
druh odstavec lnk 8 a 9 mluvy druh uvdn dvod
neobsahuj. Akceptoval vak, e elem zkona bylo dotknout
se veejn bezpenosti. Pokud lo o respektovn minimlnho souboru hodnot oteven demokratick spolenosti,
ESLP nebyl pesvden o argumentu vldy vzhledem k rovnosti pohlav. lensk stt by se neml oprat o rovnost pohlav, aby zakzal praktiku, kter se tkala vhradn en pi
vkonu prv zaruench lnky 8 a 9 mluvy, ledae by byl
zkaz chpn tak, e jednotlivci mohou bt chrnni na tomto zklad pi vkonu svch prv a svobod. Navc, pokud se
vlda snaila dokzat, e noen odvu zahalujcho obliej
okovalo vtinu francouzsk populace, protoe bylo v rozporu se zsadou rovnosti pohlav, jak je obecn akceptovna ve Francii, ESLP se odvolal na odvodnn dalch hodnot uvdnch vldou.
Judikoval, e respektovn lidsk dstojnosti neme
bt legitimn ospravedlnno obecnm zkazem noen
rouky na veejnosti. Doten odv mohl bt mnoha lid-
60
mi chpn jako zvltn, avak byl vrazem kulturn identity, kter pispvala k pluralismu, kter je inherentn demokracii. Za uritch okolnost, kter vlda oznaovala
jako respektovn minimlnch poadavk ivota spolenosti nebo spoluitm, mohlo jt o ochranu prv a svobod jinch. Podle nzoru vldy obliej hraje dleitou roli v sociln komunikaci.
ESLP tak akceptoval, e barira vi ostatnm formou
noen rouky byla sttem povaovna za poruovn prva jinch t v prostoru socializace, kde by vichni ili snadnji. Z hlediska flexibility termnu spoluit a s tm spojenm nebezpem zneuit, ESLP zkoumal velmi pozorn
nezbytnost dotenho omezen. Podotkl nejprve, e z komente k zkonu vyplvalo, e hlavnm clem zkazu byla ochrana en proti praxi, kter jim byla vnucovna nebo
by je pokozovala. Pokud lo o otzku nezbytnosti v souvislosti s veejnou bezpenost ve smyslu lnk 8 a 9 mluvy, ESLP ml za to, e stt mohl pokldat za nezbytn bt
schopen identifikovat jednotlivce, aby zabrnil ohroen
bezpenosti osob a majetku a potral krdee identity. Nicmn z hlediska dopadu na prva en, kter si ply nosit
rouku z nboenskch dvod, mohl bt pokldn obecn zkaz noen tohoto odvu na veejnosti za pimen
pouze v kontextu obecnho ohroen veejn bezpenosti.
Vlda vak neprokzala, e zkaz byl uzkonn prv z takovho dvodu.
Doten eny se tak musely zcela vzdt prvku jejich identity, kter povaovaly za dleit, spolu s vlastnm vbrem
zpsobu projevu sv vry, i kdy cle sledovanho vldou
bylo mon doshnout i pouhou povinnost odhalit obliej
k identifikaci, pokud byla ohroena bezpenost lid a jejich
majetku, nebo pokud zvltn okolnosti odvodovaly podezen z krdee identity. Podle nzoru ESLP tak nemohl konstatovat, e obecn zkaz byl nezbytn v demokratick spolenosti pro veejnou bezpenost ve smyslu lnk
8 a 9 mluvy.
Dl se zabval otzkou spojenou s potebou minimlnch
poadavk ivota spolenosti jako sousti ochrany prv
a svobod jinch. Domnval se, e na zkaz mohlo bt pohleno jako na odvodnn ve sv podstat pouze tehdy, pokud
mohl garantovat podmnky spoluit. S ohledem na poet
dotench en (1 900) z celkov edestimilionov populace
a na poet muslim ijcch ve Francii mohlo bt nepimen uzkoovat obecn zkaz. Krom toho bylo nepochybn,
e ml zsadn negativn dopad na situaci en, kter, stejn
jako stovatelka, si vybraly, e budou nosit rouku z nboenskch dvod.
Obecn zkaz byl kritizovn adou mezinrodnch i vnitrosttnch lidskoprvnch aktivist jako nepimen. V tto souvislosti ESLP zkoumal velmi podrobn skutenost,
e v rmci debaty zaznly islamofobn poznmky. Ty, kter pedstavovaly obecn a vehementn tok na nboensk
nebo etnick skupiny, byly podle nzoru ESLP nesluiteln s hodnotami tolerance, socilnho mru a nediskriminace ve smyslu mluvy a byly v naprostm rozporu s prvem na svobodu projevu. Zkon se vak nedotkl svobody
nosit jakoukoli st odvu, kter by zahaloval obliej. Zkaz se zejmna dotkl muslimskch en, kter chtly nosit
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z judikatury
rouku nebo burku. Nebyl vak zaloen na nboensk konotaci doten sti odvu, nbr pouze na skutenosti, e
zahaloval tv.
Pokud lo o skutenost, e poruen zkazu bylo trestn postihovno, ESLP podotkl, e pokuty, kter mohly bt
uloeny, dosahovaly nejve 150 eur s tm, e soud mohl
t uloit obalovan, aby navtvovala kurzy obanstv.
Tm, e stt zakzal nosit rouku, zashl do urit mry
do existujcho pluralismu. Na druhou stranu doten stt
se snail ochrnit zsadu interakce mezi jednotlivci, kter
je soust pluralismu, ale t respektovat zsady tolerance a svobodomyslnosti, bez nich by nebylo demokratick
spolenosti. Podle nzoru ESLP v zleitostech tkajcch
se obecn politiky je teba dt roli vnitrosttnho tvrce
politiky zvltn vhu. V projednvanm ppad mla tak
Francie irokou rozhodovac pravomoc, co bylo zejmna podtreno tm, e neexistoval evropsk konsensus, pokud lo o otzku noen na veejnosti odvu, kter zcela
zahaluje tv.
Akoli z hlediska striktn normativnho byla Francie
v rmci Evropy ve velmi minoritnm postaven, ESLP poznamenal, e otzka noen rouky na veejnosti byla pedmtem debat v jinch evropskch sttech. Navc stejn
otzka nebyla pravdpodobn dleitm bodem v uritm
potu tchto stt, kde praxe nebyla jednotn. ESLP uzavel, e vzhledem k rozsahu rozhodovac pravomoci, kterm doten stt disponoval, uloen zkaz bylo mon
povaovat za pimen vzhledem k cli, ke ktermu sm-
oval, zejmna zachovn podmnek spoluit jako prvku ochrany prv a svobod jinch. Doten omezen tak
podle nzoru ESLP bylo nezbytn v demokratick spolenosti. Francie tak neporuila ani jedno z ustanoven lnk 8 a 9 mluvy.
Pokud lo o namtan poruen lnku 14 mluvy ve spojen s lnky 8 a 9 mluvy v dsledku nepm diskriminace, ESLP uvedl, e obecn politika nebo opaten, kter m
nepimen kodliv dsledek na uritou skupinu lid, me bt povaovno za diskriminan, i kdy nejde o myslnou diskriminaci. K tomu vak me dojt pouze tehdy, jestlie takov politika i opateni nejsou objektivn a rozumn
opodstatnna. ESLP vak judikoval, e i kdy bylo mono
tvrdit, e doten zkaz ml specifick negativn dsledek
na situaci muslimskch en, kter z nboenskch dvod
chtly na veejnosti nosit rouku, toto opaten mlo objektivn a rozumn opodstatnn. K poruen lnku 14 mluvy tak nedolo.
JUDr. EVA HUBLKOV, vedouc esko-estonsko-ukrajinskho
oddlen Kancele ESLP
Koment k tomuto judiktu ESLP od JUDr. Klry A. Samkov, Ph.D., najdete na www.bulletin-advokacie.cz.
Bulletin advokacie online

V poslednch dnech byly na Bulletinu advokacie online www.bulletin-advokacie.cz
publikovny tyto exkluzivn lnky:
Drustevn zlony: K zajmavmu problmu potn lht pi schvalovn kvalifikovanch ast

K een spor a rozhodmu zen
ZOK v praxi: Ovldajc a ovldan osoby
ZOK v praxi: Ovlivnn
Nevhodn pkazy a skryt pekky pi provdn stavby
Obrana proti nesprvnmu postupu soudu pi rozhodovn o nvrhu na zmnu
aloby
Zmny pedmtu a ceny dla veejnch zakzek na stavebn prce v prbhu
jejich realizace v kontextu nov smrnice EU pro zadvn veejnch zakzek
Veejn rejstky
Desetilet cesta od rozsudku Von Hannover 1 k rozsudku Von Hannover 3
... a recenze na tyto nov publikace:
Bobek, M., Khn, Z. a kol.: Judikatura a prvn argumentace

od JUDr. Jany Blkov
Adamov, K., Knoll, V.,Vale, V. a kolektiv: Pozapomenut prvn instituty
od Mgr. Adama Forsta
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
61
z odborn literatury
Marta krov a kol.:
J. Lask, J. Pokorn, Z. p,
T. Doleil a kol.:
Vzory rozhodnut
a kon soud vech
stup v obanskm
soudnm zen
a v soudnm zen
sprvnm vetn
zvltnch zen
soudnch
Zkon o obchodnch
korporacch.
Koment
Wolters Kluwer, a. s., Praha 2014,
1 608 stran, 2 855 K.
Leges, Praha 2014, 824 stran,

1 090 K.
Po vydn publikace Vzory smluv
a podn pichz nakladatelstv Leges s ji tvrtm vydnm obshl publikace nazvan Vzory soudnch rozhodnut a kon soud vech stup
v obanskm soudnm zen a v soudnm zen sprvnm vetn zvltnch
zen soudnch.
Je nepochybn, e v dob, kdy se
v prvnm du z cel ady dvod obtn orientuj i profesionlov, je takov orientace zvlt obtn i pro
veejnost, kter, z tch i onch dvod, pichz s prvem a s rozhodovnm soud do styku. Ale stejn tak
nelze pehldnout, e dochz k stle
hlub diferenciaci prva, k tomu, e se
prvnci a jednotliv prvn kancele
z dobrch dvod specializuj na jednotliv prvn oblasti, kdy veobecn znalost vech detail prvnch norem se stv obtn pedpokldanou.
Pak se ovem tm nepostradatelnmi nejen pro neprvnickou veejnost,
ale i pro prvnky stvaj publikace, kter pedkldaj vzory rozhodnut a kon, s nimi se nejen bn oban, ale
i prvnk ve sv kadodenn prci nesetkv tak asto jako s rozhodnutmi
a podnmi v t sti prva, na kterou
se specializuje.
V tomto smru nov publikace nakladatelstv Leges spluje vechny poadavky. Jsou v n uvedena tm vechna
mysliteln rozhodnut soud v prvnm
stupni, a to nejen procesn kony a rozhodnut, ale i rozsudky z cel oblasti
obanskho prva, prva rodinnho,
pracovnprvnho a obchodnho. Jsou
zde uvedeny vzory rozhodnut a usnesen tkajc se smnek a ek, pe
o nezletil, schovy a umoen listin,
svprvnosti (vznamn doten zmnou obanskho zkonku), prohle-
62
n za mrtvho a nezvstnho a konen i insolvennho zen. S ohledem

na podstatn zmny obsaen v novm
obanskm zkonku je zvlt cenn
st vnovan usnesenm, protokolm
a dokladm, kter se tkaj nov pravy
ddickho zen. Povauji za nezbytn zdraznit, e nejde jen o petity rozhodnut, ale i o velmi obshl zdvodnn rozhodnut, kter mohou bt pro
tene velmi inspirativn.
V publikaci jsou rovn uvedeny vzory rozhodnut a kon tkajc se zen o opravnch prostedcch, tedy o odvoln, obnov zen, dovoln, alob
pro zmatenost a zen ve vcech vkladu prva k nemovitostem. Vznamn
st publikace je vnovna rozhodovn soud ve vcech exekunho zen
a rozhodovn soud v soudnm zen sprvnm.
Nejde zde vak jen o vet vzor
rozhodnut, ale publikace je doplnna
i obshlmi poznmkami k tmto vzorm, tkajc se i formln strnky rozhodnut (oznaen astnk, zstupc,
soudc, nleitosti vrokov sti i odvodnn), stejn tak jako pklady vrok o nkladech zen ( 142 a 150
o. s. ). Jde o velmi uitenho kadodennho pomocnka pro prvnky, ale
i pro obany, kte se soudy a prvem
pichzej do styku jen obas.
JUDr. STANISLAV KEEK, zstupce
veejnho ochrnce prv
Nakladatelstv Wolters Kluwer, a. s., vydalo v komentov edici dvoudlnou publikaci Zkon o obchodnch korporacch
s komentem. Odborn veejnosti se tak
dostv v pomrn krtk dob po nabyt innosti dal z rekodifikanch zkon opaten podrobnmi vysvtlivkami.
Publikaci zpracoval kolektiv tajc trnct autor. Jde o autory se zkuenostmi
z akademickho prosted, sttn sprvy,
innosti soud, advokacie a korportn praxe. Vichni autoi komente maj
rozshlou publikan a lektorskou innost
a nkte aktivn spolupsobili pi pprav zkona o obchodnch korporacch.
Autorsk kolektiv je dobe obeznmen
s poadavky praxe; text publikace se proto
vnuje praktickm problmm a nezstv jen v teoreticko-prvn rovin eench
otzek. Vydan publikace nen prvnm komentem, kter je na odbornm trhu dostupn, proto m nespornou vhodu v tom,
e autoi mohou reagovat na dve zjitn
vkladov nejasnosti a zveejnn prvn
nzory. Zhusta tak in s tm, e ne vdy
se s pedchozm vkladovm stanoviskem
ztoton. Takovm ppadem je napklad
koment k 448 zkona v otzce volby
zamstnanc spolenosti do dozor rady
akciov spolenosti (s. 2111). Sami autoi
v pedmluv pipoutj, e jejich vklad
nemus bt nutn sprvn a e rozhodovac praxe me dospt k jinm prvnm
zvrm (s. XXIX). Tento odvn pstup je teba ocenit a mylenkov diverzita me bt vhodnou platformou jak pro
rozhodovac innost soud, tak i pro zamlenou novelizaci zkona.
Kad paragraf zkona je opaten samostatnm komentem, zahrnujcm jak
vysvtlivky a poznmky k textu zkona
lenn podle odstavc, tak i koment
k souvisejcm otzkm pslun prvn
pravy. Na mnoha mstech je koment
doplnn tabulkami, kter pehlednm
zpsobem shrnuj nkter vznamn informace. Vedle samozejmch odkaz
na souvisejc ustanoven zkona a souWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
J. Jelnek, T. Givna,
J. Herczeg, J. Navrtilov,
A. Sykov a kol.:
Trestn prvo
Evropsk unie
Leges, Praha 2014, 368 stran,
460 K.
visejc ustanoven jinch prvnch pedpis se v pslunm komenti nachz

velmi podrobn citace vhodn tuzemsk
judikatury a judikatury Soudnho dvora
Evropsk unie. V seznamu literatury je
zastoupen pehled nov odborn literatury, jako i dvj literatura s vznamem
pro innou prvn pravu. V nkterch
ppadech bylo odkzno i na vkladov
stanovisko expertn skupiny Komise pro
aplikaci nov civiln legislativy pi Ministerstvu spravedlnosti esk republiky.
Koment k zkonu o obchodnch korporacch byl u ady ustanoven doplnn
o daov a etn aspekty komentovan
prvn pravy. V souvislosti s 8 se tak
napklad pojednv o tzv. zizovacch
vdajch pi zaloen obchodn korporace, pravidlech pro jejich odepisovn
a posuzovn. Daov a etn koment
k citovanmu ustanoven obsahuje i praktick pklad tovn zizovacch daj.
Vklad daovch a etnch otzek byl
zpracovn specialistkou na daov a etn otzky a je u pslunho komente
graficky oddlen od ostatnho vkladu.
Zahrnut daovho a etnho vkladu
in publikaci komplexnj a pro adresty atraktivnj. Koment k zkonu o obchodnch korporacch vydan nakladatelstvm Wolters Kluwer pedstavuje velmi
komplexn dlo s velkm drazem na praktick vklad prvn pravy a na vznamn uitek pro adresty, ktermi je nejen
odborn prvn veejnost, ale i studenti
prvnickch a ekonomickch kol a management obchodnch korporac.
doc. JUDr. PETR LIKA, Ph.D., LL.M.,
editel seku prvn sluby
esk spoitelny, a. s., a pedagog
katedry obchodnho prva PF UK
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Oblast trestnho prva jako jeden z atribut a projev sttn suverenity byla dve povaovna za ryze vnitn zleitost
kadho sttu. Na rostouc mezinrodn
spoluprci evropskch stt, pedevm
pak v rmci Evropsk unie, je vak nyn
nutn reagovat i na poli prva trestnho.
Pestoe potky Evropsk unie spovaj na vlun ekonomick spoluprci lenskch stt, postupn integrace
spojen s vytvoenm jednotnho vnitnho trhu a zruenm vnitnch hranic,
se souasnm vytvoenm spolench
hranic vnjch pod ztitou schengensk spoluprce, umonila nejen voln
pohyb osob, zbo, slueb i kapitlu,
ale tak voln pohyb pachatel, dkaz i vnos z trestn innosti. Zpotku ryze ekonomick evropsk integrace
tak vyvolala potebu spoluprce mimo
jin i v oblasti trestnho prva.
Prv otzkm evropskho trestnho prva se vnuje nov kolektivn monografie Trestn prvo Evropsk unie,
jejm clem je seznmit tene s histori vvoje evropskho trestnho prva se
zamenm na prvo unijn a zhodnotit
jeho souasn stav. Publikace je spolenm dlem autorskho kolektivu sloe-
nho z internch a externch odbornk

psobcch na katede trestnho prva Prvnick fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to Jiho Jelnka, Tome
Givny, Jiho Herczega, Jany Navrtilov, Anny Sykov, Katarny Dankov
a Vladimra Pelce.
Monografie je rozdlena do ty st. Prvn z nich se vnuje zkladnmu vymezen pojmu a systmu trestnho prva
Evropsk unie vetn jeho historickho
vvoje. Proces europeizace trestnho
prva je rozebrn v irch evropskch
souvislostech, tedy nejen v kontextu prva Evropskch spoleenstv, resp. pozdji Evropsk unie, ale i prva mezinrodnho na poli Rady Evropy. Draz
je kladen tak na zmny, kter do tto oblasti od 1. prosince 2009 pinesla
Lisabonsk smlouva. S jejm pijetm
se oblast justin a policejn spoluprce ve vcech trestnch zaadila mezi
sdlen pravomoci Evropsk unie, a to
v rmci prostoru svobody, bezpenosti
a prva. Prvn st publikace dle zmiuje souasn stav unijnho prva, kter
upravuje jen dl aspekty a neobsahuje dn zvazn kodex trestnho prva Evropsk unie, a u v oblasti hmotnprvn, i procesn. Jedna z pas je
vnovna ochran zkladnch prv jednak ve vztahu k trestnmu prvu Evropsk unie, dle pak k Evropsk mluv
o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod, tedy nejvznamnj mezinrodn smlouv Rady Evropy.
Druh st monografie je zamena na oblast unijnho trestnho prva
hmotnho, tedy na tzv. evropsk trestn iny. Tvo ji devt podkapitol pojednvajcch postupn o jednotlivch
oblastech trestn innosti, jim se unijn trestn prvo vnuje. Harmonizace
prvnch d lenskch stt se toti
tk pouze oblast mimodn zvan
trestn innosti s peshraninm rozmrem. Jednotliv podkapitoly tak pojednvaj o terorismu, obchodovn s lidmi a sexulnm zneuvn en a dt,
pran (pinavch) penz, korupci, falovn platebnch prostedk, potaov
kriminalit, pokozovn finannch zjm Evropsk unie, rasismu a xenofobii
a trestnprvn ochran ivotnho prosted. Kad z podkapitol obsahuje
po strunm vodu vdy rozbor prvn pravy dan oblasti trestn innosti
v esk republice, kterou pak dle ana-
63
z odborn literatury
lyzuje v kontextu prva Evropsk unie.
Hodnot tak soulad esk pravy s unijnmi zvazky, ppadn navrhuje mon
zmny de lege ferenda. Podkapitola vnovan problematice rasismu a xenofobii pak vedle prva Evropsk unie rozebr i souvisejc judikaturu Evropskho
soudu pro lidsk prva.
Tet st monografie pojednv o unijnm trestnm prvu procesnm vetn
nkterch aspekt justin a policejn
spoluprce v trestnch vcech. est podkapitol je zameno na problematiku vzjemnho uznvn rozhodnut, institut
evropskho zatkacho rozkazu, zajitn majetku a dkaz, zkladn procesn prva obvinnho, prva a ochranu
obt trestnch in a vymezen schengenskho prostoru. Princip vzjemnho uznvn soudnch rozhodnut je jako zklad justin spoluprce ve vcech
trestnch rozebrn s ohledem na jeho
historick vvoj, aktuln stav i mon
vvoj budouc.
Pas o evropskm zatkacm rozkazu analyzuje tento institut, kter nahradil formln extradin zen vetn jeho vchozch princip, hmotnprvnch
podmnek i postupu pi pedn osoby
na jeho zklad. Podkapitola vnovan
problematice zajitn majetku a dkaz v prvu Evropsk unie popisuje evropsk zajiovac, konfiskan a dkazn pkaz, vetn podmnek pro jejich
vydn i vkon v esk republice. Zmnn je i pipravovan institut evropskho vyetovacho pkazu, kter by ml
od kvtna roku 2017 nahradit pravu evropskho zajiovacho a dkaznho pkazu, a tedy zrychlit a zefektivnit proces zajiovn a pedvn dkaz mezi
lenskmi stty.
Publikace dle analyzuje zkladn procesn prva obvinnho a prva
i ochranu obt trestnch in v prvu Evropsk unie. Pozornost je zamena pedevm na prvo obvinnho
na informace, na tlumoen a peklad
a na princip ne bis in idem. Pas vnovan prvm a ochran obt trestnch
in analyzuje pedevm smrnice, kter upravuj problematiku minimlnch
prv, podpory a ochrany obt, jejich odkodovn, institut evropskho ochrannho pkazu a boj proti obchodovn
s lidmi a sexulnmu zneuvn dt.
Kritika esk prvn pravy je pak
zamena na nesoulad zkona slo
64
45/ /2013 Sb., o obtech trestnch in,

s unijnmi zvazky, kter mus bt odstrann do 16. listopadu 2015. Posledn
z podkapitol pojednv o tzv. schengensk spoluprci vetn jejho historickho vvoje, je byla pozdji zalenna
do prvnho i institucionlnho rmce
Evropsk unie. Zruen vnitnch hranic v schengenskm prostoru vyvolalo nutnost kooperace pi sprv hranic
vnjch, vetn spolen vzov politiky
a zeslen justin i policejn spoluprce.
Posledn, tvrt st monografie strun pedstavuje unijn orgny koordinujc justin a policejn spoluprci ve vcech trestnch, a to Jednotku Evropsk
unie pro justin spoluprci (Eurojust),
Evropsk policejn ad (Europol) a Evropsk ad pro boj proti podvodm
(OLAF). Zmnny jsou dle st spoluprce v rmci Evropsk unie, pedevm
pak Evropsk justin s. Jedna z podkapitol se vnuje i pipravovanmu projektu evropskho veejnho alobce.
Recenzovan monografie ve svm celku pedstavuje evropsk trestn prvo,
pedevm pak trestn prvo Evropsk
unie, a jeho vztah k prvu eskmu. tenm tak poslou zejmna pro usnadnn orientace v oblasti trestnprvn
spoluprce v evropskm kontextu. Publikace se me stt vchodiskem pro
dal zkoumn dan problematiky, a to
nejen pro studenty prvnickch fakult,
ale tak pro legislativn i aplikan praxi.
Evropsk prvo, zejmna prvo unijn,
v souasnosti zasahuje do oblasti trestnho prva hmotnho i procesnho, ovlivuje tak kadodenn fungovn justin
a policejn spoluprce ve vcech trestnch. Znalost trestnho prva Evropsk
unie i jeho irch evropskch souvislost je tedy nezbytn nejen pro orgny inn v trestnm zen, jejich postup mus
bt v souladu s evropskm prvem, ale
tak pro obhjce, zmocnnce pokozench i subjekty poskytujc pomoc obtem trestnch in. Monografie se me
stt t inspirac pro praxi legislativn,
jejm kolem je zajistit soulad esk
prvn pravy s evropskmi zvazky.
Mgr. IVONA BERKOV, doktorandka
na katede trestnho prva PF UK,
asistentka soudce
Lucie Jandov, Petr lauf,

Jaroslav Svejkovsk:
Pojitn
v novm obanskm
zkonku. Koment.
2756-2872
C. H. Beck, Praha 2014, 353 stran,
790 K.
Nakladatelstv C. H. BECK postupn mapuje monografiemi v edici Beckovy komente jednotliv prvn instituty novho obanskho zkonku. Pro
orientaci tch, kte se chtj ble seznmit s pslunmi partiemi novho obana a srovnat si svoje dosavadn poznatky i nauen mylen, vytvoen pi
aplikaci dosavadn prvn pravy, s pravou novou, navc za solidn cenu, jsou
takov publikace vysoce pnosn. Ve uveden plat i pro ns advokty, kte se setkvaj s problematikou pojitn
pomrn asto. Je souasn nutn mt
v patrnosti, e druhou stranou pojistnho vztahu je pojiovna jako profesionl ve svm oboru, zkuen, personln
i informan vybaven, pouvajc formulov dokumenty (pojistn smlouvy,
pojistn podmnky, dotaznky, jin formule) v zabhnut praxi, v jejm komernm zjmu je neposkytnout pojistn plnn v rozsahu vym, ne v jakm
to odpovd zkonn i smluvn prav.
Take mme jako advokti za kol komunikovat se silnm soupeem, jemu
musme elit adekvtn profesionalitou
pi uplatovn prv a zjm naich kliWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
ent, anebo pi posuzovn jejich povinnost. Z toho pohledu pedstavuje

recenzovan dlo spolehlivho pomocnka advoktovi.
Jako spoluautoi se sela dlouholet
a tm i zkuen pojiovac prvnika
Mgr. Lucie Jandov, o jej profesionalit,
zahrnujc i odborn literrn schopnosti se lze vyjadovat jen pochvaln, a advokti Mgr. Petr lauf a JUDr. Jaroslav
Svejkovsk. Podle recenzenta pohled pojiovck a advoktn zornm hlem
klient pojioven je zastoupen a vyjden vcelku rovnovn.
Vklad pojitn sleduje systematiku
obanskho zkonku, tedy nejprve jsou
rozebrna zkladn ustanoven o pojitn ( 2758-2810). Pi ten tto sti
komente jsem si uvdomil, jak velk
vznam pro aplikaci a interpretaci vztah, vznikajcch v pojitn, m uvdomn si i pochopen klovch obecnch
pojm, jakmi jsou zejmna pojistn zjem, pojistn nebezpe, pojistn riziko,
pojistn udlost, pojistn smlouva a jej nleitosti, jako i jej vztah k pojistnm podmnkm. V tto sti je podrobn rozebrn i postup pi eten pojistn
udlosti a v nvaznosti na nj i splatnost
pojistnho plnn. Zvltn pozornost je
vnovna povinnm pojitnm a odchylkm v nich oproti obecn prav.
Dal sti publikace jsou vnovny jednotlivm druhm pojitn podle pedmtu pojitn obnosov pojitn, kter
zahrnuje ivotn pojitn, razov pojitn a pojitn pro ppad nemoci, pojitn majetku, pojitn prvn ochrany,
pojitn odpovdnosti, pojitn vru
nebo zruky a pojitn finannch ztrt.
Podle mho nzoru profese advokt
se nejvce potkv s pojitnm odpovdnosti za kody, zejmna u odpovdnosti za kodu zpsobenou pi provozu
vozidla, dle u rznch profesnch odpovdnost za kodu (advokti, daov
poradci, auditoi, exekutoi, zdravotnick zazen a dal), v posledn dob nabv na vznamu i stle rozenj pojitn prvn ochrany fyzickch osob,
kter meme vyuvat pi pomoci naim takto pojitnm klientm. Koncentrovan vklad tto problematiky je asi
pro stav advokt nejhodnotnj st
recenzovan publikace, zejmna tehdy,
pidme-li k n jet i koment k zkonu
. 168/1999 Sb., o pojitn odpovdnosti z provozu vozidla, z pera autor LuWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
cie Jandov a Petra Vojtka, kter vyel

v nakladatelstv C. H. Beck v roce 2012.
Zvrem recenze se slu vyzdvihnout
to, co povauje recenzent za nejcennj
na publikaci: pedevm srovnn nov
prvn pravy pojitn se starou prvn
pravou, kter byla obsaena v zkon
o pojistn smlouv, upozornn na zmny zsadn i dl, podle autor pnosn,
i na ty, kter vyvolvaj otaznky. Srovnn podle jednotlivch paragraf o. z.
a zkona o pojistn smlouv je obsaeno
na str. 347 a 348. Dle vyzdvihuji hloubku odbornho vkladu koment nejde jen po povrchu prvn pravy, vychz prvotn ze smyslu a elu jednotlivch
ustanoven, a tak respektuje klov vznam tto progresivn metody aplikace
a interpretace prvnch norem (viz 2
odst. 2 o. z.). Nevyhb se ani formulovn spornch otzek, kter vyvolv
nov prvn prava, a hled na n monou odpov. Konen je nutn vyzdvihnout i pipojen stle pouiteln rozshl judikatury zejmna Nejvyho soudu,
a to nejen formou prvnch vt, ale i rozshlejch citac z odvodnn rozhodnut, co napomh blimu piblen
se prvnm nzorm, na kterch tyto judikty spovaj.
Take seteno a podreno vele doporuuji koment k pojitn v novm
obanskm zkonku k pozen jako
spolehlivho prvodce zkrutami novho obana.
JUDr. MARTIN MIKYSKA,
advokt v Mal Skle
Petr Ritter:
Brodyho testament
Nakladatelstv Andrej astn,
Praha 2014, 239 stran, 259 K.
Nejnovj romn spisovatele a olomouckho advokta Petra Rittera je vnovn tm, kdo se pod usiluj zapalovat ohe v deti jednou sirkou. Pokldaje
se za jednoho z nich, uvtal jsem, e nzev knihy pouze navozuje zdn, e jsou
to dal popsan strnky na nekonen tma novho obanskho zkonku,
ve skutenosti se vak jedn o pbh,
kter se odehrv mimo prvnick pro-
sted, a prvnci i s prvem souvisejc

problematika sem vstupuj pouze velmi
okrajov.
Autor pivd tene do trampsk party a osady Posledn tace, jej lenov
zrove zaloili folk a country skupinu.
Dj je asov zaazen do obdob normalizace, listopadu 1989 a etapy po sametov revoluci. Kniha vyla ostatn
v dob 25. vro listopadovch udlost roku 1989.
Pro Ritterovy romny a povdky je typick, e krom samotn zpletky jsou
tiv i pro trefn charakteristiky a moudr vahov pase. Z nich lze pro zajmavost shnout napklad po vysvtlen povahy trampingu v 70. a 80. letech
20. stolet:
V dob unaven totality prohlaujc se
za nejvy formu demokracie, ve kter se
vldci a ovldan s falenou vrou na tvch mchali v jednom kotli, v nm lhali vichni vem a vichni to o vech vdli, znamenal tramping protest. A vzdor.
Byl neschvalovan, nevtan, nepovolen.
Ale nezakzan, protoe neuchopiteln.
Neml instituce, stanovy a zakldac listiny, nic z toho tak nebylo mon zruit.
Nelze zakzat nosit aty vonc kouem,
bloumat ve spacm pytli oima po nonm
nebi, pobt si klobouk cvoky, nosit za pasem n a tvit se neangaovan, ani
by moc, kter se o to pokus, pipomnala
nco mezi honem na Krle umavy a Ein
Kessel Buntes.
Hlavn hrdina Marian Brody je postavou, kter v mnohm nzorov i ivotnmi postoji a stylem pipomn advokta
Wirtha z autorova romnu Wirth versus
65
z odborn literatury
stt. I tentokrt si nelze odpustit otzku, do jak mry nese Brodyho testament
autobiografick prvky. Tyto vahy posiluje i okolnost, e autor trampsk prosted i folk a country velmi dobe zn.
Pamtnk tak me vzpomnat na Hoboes, Bluegrass Hoppers i Greenhorns,
na banjisty Marko ermka a Pavla Brmera, o nich nikdy neustaly spory, kdo
z nich je lep, i Mirko Kovaka, recitujcho vere Vclava Hrabte, ppadn
si broukat melodie k vatkm z text
oblbench psn, nap. tak zael tam
jeden a ztratil se druhej a ze skly padal
a pern val a veselej Davy byl do rna
tuhej, j zvostal jsem samotnej uprosted
skal. (Miki Ryvola).
Dolo samozejm i na vstup do KS:
Kdy do strany vstoupil Harry di Bros
z Delawar, zprva o tom proskla rychleji
ne fmy, co zase zdra a co nebude adov len, nic, jen poet do statistik. e by
uvil, jak tm posl nejspravedlivj spoleensk d, nikoho ani nenapadlo. Nejmn jeho samho emu tm kodm?
Teba tm, e vytv tu jejich alibistickou
masovost Nic to mezi nimi nezmnilo. De-
Peetli jsme
za vs
prof. Dr. JUDr. Karel Eli:
K prvn vt
obanskho zkonku:
prolegomena
ke kadmu ptmu
komenti obanskho
zkonku
Prvnk . 6/2014, str. 433-447.
Prvn paragraf, kter uvozuje cel nov obansk zkonk, je tmatem lnku K. Elie, autora obanskho zkonku, jen se sna piblit jeho smysl.
Autor vysvtluje, jak m vod samotnho zkonku vznam a co vyjaduje. Jeho tvrzen jsou podloena odkazy
na jin prvn dy i pedchoz prvn
pedpisy naeho prvnho du.
66
lawarov si dl vyprvli vtipy o Huskovi, jeho lenstv mu nepipomnali a ped

okolm je smlovali Vlastn se zmnilo.
Autentick je rovn Ritterovo len
osud jednotlivch len Posledn tace
po listopadu 1989. Na rozdl od ukotvenho a podnikavho lkae Brodyho, dal hrdinov proli rznmi peripetiemi:
Kdy se Marl konen chytil, stalo se
to zpsobem, kter zesmoval vechny teorie o zkonitostech lidskho konn. Znalec monoteismu ve vech jeho podobch,
obdivovatel Churchilla, ten Kiplinga,
kdyby mohl, tak voli Margaret Thatcherov se stal odborovm pedkem.
Druh hlavn hrdina, zsadov edivec, udlal negativn zkuenost s komunln politikou.
Autor sm dv najevo, e jinak bude
st knihu generace hlavnho hrdiny Brodyho, jinak generace mladik bojovnice proti globalizaci Judity.
Brody pemtal, k emu jim poslouila zkuenost s totalitou. Ztracen lta,
poun lta, piadit k nim ltost, nebo
vdk Jsou tisce pravd a rozhod chyb.
Usadila se v nich jako doba dekadentn
a pohodln revolty. Klamali, ale mravn;

mravn kradli, mravn vindlovali; tlak
ani odpor nebylo teba brt vn. Probendili svj as i as svho sttu v podivnm
veobecnm mejdanu. Jsou naplnni zitky, kter jin generace mt nebudou. Vzpomnkami na lehkonohou, lehkomyslnou
a rozkladnou zbavu podanou na et
sttu bez pocit viny, ale s pocity sprvnosti a spravedlnosti, klaunsk pomsty: To jim
to dvme! Kdo by kdy mohl zopakovat,
jak ili naplno a bylo jejich povinnost neohlet se na dsledky, protoe to nebyly
nae, ale jejich dsledky, a jestli mly bt
zl a rozkladn, tak dobe jim tak! Byl to
mejdan plebejc na vskajc ke tc se
z kopce: a se to rozsype, nae to nen! Nic
nemlo smysl, jen dneek.
Budoucho tene lze nalkat i na neoekvan rozuzlen tm detektivn zpletky. Jako naden ritterolog tak nemohu knihu ne doporuit.
1
(1) Ustanoven prvnho du upravujc vzjemn prva a povinnosti osob vytvej ve svm souhrnu soukrom prvo.
Uplatovn soukromho prva je nezvisl na uplatovn prva veejnho.
(2) Nezakazuje-li to zkon vslovn,
mohou si osoby ujednat prva a povinnosti odchyln od zkona; zakzna
jsou ujednn poruujc dobr mravy,
veejn podek nebo prvo tkajc se
postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti.
Prvn odstavec reflektuje, e n prvn d je zaloen na konceptu prvnho
dualismu, tedy oddlen prva soukromho a prva veejnho. Autor podotk,
e zejmna z dvodu popen mylenky
prvnho dualismu zkonkem z r. 1950
nelze veejn a soukrom prvo striktn
oddlit, nebo dolo na mnoha mstech
k jejich prolnut. Autor dle odkazuje
na vvoj soukromho a veejnho prva, kdy hranice mezi nimi je promnliv, nebo odr sociln a ekonomick
zmny ve spolenosti, a tak i jednotliv
pojmy jako soukrom prvo, soukromoprvn, soukrom atd.
A byla pmo prvn vta kritizovna, e nem dn praktick vznam

a zjevn nejde o definici, jde o dleit prvn pravidlo, na jeho zklad je
stanoveno, co, jak ustanoven, spad
do psobnosti novho obanskho zkonku. Vyjaduje tak el a smysl soukromho prva. Pi tvorb tto zsadn
vty se autor inspiroval rakouskou kodifikac, i kdy na prvn pohled jsou patrn odlinosti. Napklad termn soukrom prvo je chpn eji, obecnji
ne pojem obansk prvo, kter je uit
v rakousk obdob.
V jednotlivch stech se pak autor
podrobn zaobr jednotlivmi pojmy,
kter se prv v vodu zkonku vyskytuj, a jde ji o osobu, vzjemn prva
a povinnosti osob, prvn vztah, prvo a povinnost, prva absolutn a relativn i nrok. Pojmy se sna uchopit
eji, a to jak z vkladovho hlediska,
tak srovnnm i z hlediska historickho.
Autor se ve svm pspvku zaobr tmatem, kter bv opomjeno, zrove na
mnoha mstech polemizuje s nktermi
nzory svch koleg a dv odpov
svm prvnm oponentm.
JUDr. PhDr. STANISLAV BALK, advokt

v Praze a bval stavn soudce
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
Ing. Mgr. Radek Ruban:

Intertemporalita pln
moci
Prvn rozhledy . 17/2014,
str. 593-597.
Autor, asistent katedry obchodnho
prva prvnick fakulty Masarykovy
univerzity v Brn, se zabv tmatem,
kter zce souvis s rekodifikac soukromho prva a navazujcch pedpis. S eenm intertemporality se meme setkat u mnoha ustanoven a ne vdy, jak
sm autor poukazuje, je jej een jednoznan. Jeho nzory jsou podpoeny
konkrtnmi pklady.
V prvn sti lnku se autor vnuje
intertemporalit obecn, rozebr zptn psoben prvnch norem, pravou
a nepravou retroaktivitu. V sti druh
se zamuje ji na samotnou plnou moc
z pohledu intertemporlnho.
Nejprve autor podotk, e je teba odliit od sebe plnou moc, dohodu
o pln moci a jednn uinn na zklad tto pln moci. Dle jeho nzoru dohoda o pln moci, tedy smluvn
vztah mezi zmocnncem a zmocnitelem, a pln moc, tedy oprvnn, kter
tento smluvn vztah zakld, zstvaj
v mezch dvj prvn pravy. Naproti tomu prvn jednn uinn na zklad tchto plnch moc se d prvn pravou innou v okamiku, kdy je
vle zmocnnce projevena. Rozlien
tchto t prvk autor povauje za zklad svch vah o meziasovm psoben plnch moc.
Autor sv tvrzen podkld nkolika
pklady situac, kter v praxi mohou
bn nastat. Podle D. Vosola a O. Ponitiaka lze plnou moc pouze s ovenm podpisem, udlenou podle dvj
prvn pravy, kdy byla jej forma dostaujc, pout pi zastupovn na valn
hromad, kdy nov prava ji vyaduje
plnou moc ve form notskho zpisu.
Autor s nimi nesouhlas, nebo, dle jeho nzoru, zde nebude naplnn pojmov znak skutkov podstaty, dle souasnch prvnch pedpis, a dan projev
vle bude mt vadu, protoe nebude mt
pln moc dostatenou formu.
Jako dal pklad uvd, e pi udlen generln pln moci prostou psemnou formou za trvn dvjch pedpiWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
s me dojt k situaci, kdy napklad

nyn zcizen nemovitosti na jejm zklad ji nebude mon (nebo je zde nov
vyadovna pln moc ve form notskho zpisu), avak bude ji mon stle pout pi zcizovn vc movitch,
nebo zde je jej forma stle dostaujc.
Ke konci svho konstatovn jet autor podotk, e na tento zpsob een
intertemporalitnch otzek nelze nahlet jako na zakldajc pravou retroaktivitu. Doten prvn normy se toti
nijak nedotkaj prvnho jednn uinnho pede dnem nabyt innosti novho obanskho zkonku.
Mgr. Ing. Martin Muzik:

Zeknut se ddickho
prva
Ad Notam . 4/2014, str. 7-10.
Autor, notsk koncipient, se ve svm
pspvku zabv dalm obnovenm institutem, zeknutm se ddickho prva
neboli renunciac. Shodnm projevem
vle dvou osob za ivota zstavitele
dochz k vylouen ppadnho ddice z ddickho prva. Zeknut se ddickho prva je upraveno v 1484 zk.
. 89/2012 Sb. (o. z.) a jeho prostednictvm lze eit majetkov otzky ji za ivota zstavitele a pedejt tak ppadnm
sporm po zstavitelov smrti.
Autor zmiuje ti nejastj situace,
ve kterch se se zmnnm institutem
lze setkat. (i) Presumptivn ddic dostane za ivota zstavitele znan majetek,
(ii) zstavitel je velmi zadluen a (iii) pokud se zstavitel a presumptivn ddic
rozhodnou mezi sebou zpetrhat veker vzjemn vazby. Autor podotk,
e ve tetm zmnnm ppad dle jeho nzoru neuzavou ob strany smlouvu vzjemn, ale zeknou se ddickho
prva navzjem po sob.
Smlouva o zeknut se ddickho prva mus mt formu veejn listiny, tedy
notskho zpisu. Stranami smlouvy
jsou budouc zstavitel a pedpokldan (presumptivn) ddic. V praxi se lze
setkat i s variantou, e na obou stranch
smlouvy me figurovat vce osob, napklad v situaci, kdy k uzaven dochz
mezi rodiem a dtmi nebo naopak mezi rodii a jednm dttem. Autor vak
doporuuje eit tyto ppady sepsnm

dvou samostatnch smluv. Za nezletilho se me ddickho prva zeknout
rodi nebo zkonn zstupce, avak
pouze se souhlasem soudu (neplat pro
vci zanedbateln hodnoty). Smlouva
me bt uzavena jako platn nebo
bezplatn. Dle se me vzat pouze
k urit ddick posloupnosti (ddn
ze zkona nebo ze zvti). Presumptivn ddic se tak nemus vdy zci celho ddictv, ale lze se zci pouze sti nebo i konkrtn vci, je vak nutn
ve smlouv konkrtn formulovat, eho
se pesn ddic zk. Autor upozoruje na nstrahu u zeknut se ddickch
prv ke konkrtn vci, nebo touto cestou je mon obejt ustanoven 1498
odst. 1 o. z., podle kterho je sten
odmtnut ddictv povaovno za neplatn. Dle jeho nzoru je pak mon,
e dojde k odmtnut note takov kon
provst. Ddickho prva je tak mon se zci ve prospch konkrtn osoby (tzv. obmylen osoby), kdy zeknut
se bude platit pouze tehdy, pokud se obmylen osoba stane ddicem zstavitele. Strany se mohou dopedu ve smlouv domluvit na een ppadn situace,
kdy se obmylen osoba nakonec ddicem nestane.
Smlouva o zeknut se ddickho prva
me bt zruena psemnou smlouvou,
kter ji nemus mt podobu notskho
zpisu.
Obansk zkonk obsahuje dva zpsoby monho zeknut, a to zeknut
se ddickho prva a zeknut se prva
na povinn podl. Me tak dojt k situaci, kdy se presumptivn ddic zekne
svho prva na povinn podl, ale prvo
na ddick podl se rozhodne si ponechat. Z nepominutelnho ddice se tak
stane ddicem pominutelnm. Na druhou stranu, kdo se zekne ddickho prva, tak se zk zrove i prva na povinn podl.
Autor tak zdrazuje, e zeknut
se ddickho prva je inn i proti potomkm danho ddice, a to i tm, kte v dob uzaven smlouvy neili, ale
ij v dob smrti zstavitele.
Se zeknutm se ddickho prva se
meme setkat tak v ddick smlouv,
akoliv nen podmnkou, e jeho text
mus bt jej soust.
Pokud dojde k ppadnmu sporu
o platnost smlouvy o zeknut se ddic-
67
z odborn literatury
kho prva, je nutn ho eit prostednictvm aloby, kdy ppadn ddic mus
ve spornm zen dokzat sv tvrzen.
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.:

aloby mezi manely
za trvn manelstv
str. 638-641.
Autor lnku, soudce Krajskho soudu
v Plzni, ve svm pspvku pin svj
pohled na nov ppadn situace, kter
mohou vzniknout v souvislosti s platnost o. z. v oblasti rodinnho prva,
kdy byla posunuta hranice mezi prvem
a morlkou. V dsledku toho je mon
se nov domhat ped soudem prvnch
povinnost, kter byly dve v rovin etick. Autor se domnv, e a jsou tedy
dnes vynutiteln, nedoke si pedstavit zpsob vynucen a sankci, pod kterou by mohlo k vymhn dojt. Autor
se sna na nkolika pkladech ukzat,
e i v ppad, kdy lze zformulovat alobn petit vykonateln, nsledn realizace
je vak tm nemon, maximln tak
ukldnm pokut, kter by pipadly sttu. Pkladem tchto prv a povinnost je vrnost, udrovn rodinnho spoleenstv apod. Autor v lnku nabz
srovnn u jednotlivch otzek s pedchoz platnou pravou obsaenou v zkon o rodin (ZOR).
Konkrtn se autor zabv prvem
na informace o manelovi, o jeho pjmech, jmn, ale i o stvajcch nebo
uvaovanch pracovnch, studijnch nebo jinch innostech. Autor se domnv, e soudy na obdobn aloby nebudou brt a na vjimky zetel. skal
tchto alob dle autor shledv v jejich monm vyuit jako prostedku
vzjemn ikany mezi dosud nerozvedenmi maneli. Dle si nen jist, jak
druh sankce by ml bt v tchto ppadech uloen. Autor se tak domnv, e
soudy by i nadle mly rozhodovat pouze o takovch nvrzch, kde za poruen manelskch povinnost je dna nepochybn sankce. U ostatnch ppad
pak shledv jedin mon een, a to
podn nvrhu na rozvod manelstv.
U ustanoven o pspvku na uspokojovn poteb rodiny autor dochz k z-
68
vru, e nen astn een spovajc

v kumulativnm splnn vech podmnek
v nm obsaench pro piznn takovho pspvku. Dle uvedenho interpretanho pravidla by pak pspvek nleel pouze v ppad, kdy je v domcnosti
nezletil dt a manel na domcnost nepispv, pesto, e ji neopustil. Autor
povauje za mon, e soudn praxe bude na uveden ustanoven nahlet odlin a u podmnek nebude vyadovat
jejich kumulativn splnn.
U rozhodovn o zleitostech rodiny,
kam spad zejmna umstn domcnosti a zpsob ivota rodiny, si autor klade
tedy otzku, jakm zpsobem a do jak
mry lze nutit lovka (manela) napklad k podpisu njemn smlouvy bytu,
kam se m rodina pemstit na zklad
vle druhho z manel.
Autor kritizuje snahu o. z. o een a
pli detailnch situac a otzek v oblasti rodinnch pomr. Dle se pak domnv, e mnoh instituty mly zstat
pouze v rovin morln, nebo jejich een prostednictvm soudu je prakticky
nemon, zejmna s odkazem na obtnou vykonatelnost takto zskanho exekunho titulu.
JUDr. Eva Dobrovoln:

K platnosti smlouvy
o zzen vcnho
bemene cesty
str. 641-642.
Autorka, kter je asistentkou soudce Nejvyho soudu, se zabv otzkou platnosti smlouvy o zzen vcnho bemene cesty v ppad, kdy nen
pedmtn cesta pesn vymezena. Podotk, e prvo cest je upraveno nkolika specilnmi normami.
V lnku jsou uvedeny dva pohledy
na pojet institutu vcnho bemene.
Prvn vychz z obanskho zkonku
z r. 1964, ve kterm nen otzka vcnho bemene cesty vslovn upravena,
a druh z platnho obanskho zkonku, kde ji rozebran institut vslovn
upraven je. Po nastudovn obou prav
vak, jak autorka podotk, lze dospt
ke stejnmu vkladu. Odlin jsou vak
terminologi, kdy platn obansk zko-
nk ji pouv pojem sluebnost, termn, kter lze najt ji v Obecnm zkonku obanskm.
Absence pesnho vymezen vcnho
bemene cesty (tedy sluebnosti) nezpsobuje neplatnost smlouvy o zzen takovho bemene (sluebnosti), ani tak
vak pedmtn sluebnost svou povahou neme zatovat cel sluebn pozemek. Z lnku vyplv nkolik dleitch pravidel. Nejlep je vymezit prvo
cesty ve smlouv, pokud to vak smlouva neupravuje, je povinn oprvnn takov vymezen msto urit, a to s ohledem
na nutnou potebu panujcho pozemku
a mstn zvyklosti. Povaha a zpsob vkonu prva cesty vychz z povahy a elu zzen dan sluebnosti.
Autor tak dopluje, e povinn me
ji vymezenou cestu bez souhlasu oprvnnho pesunout na jin msto, avak
s ohledem na el vcnho bemene, nebo v ppad, e je to pro oprvnnho
vhodnj. Takovto pemstn lze ale
provst pouze v rmci danho pozemku.
Mgr. Lucie Balov:

Nejvy soud
esk republiky:
Prvo spolenka
na informace
Obchodnprvn revue . 7-8/2014,
str. 231-232.
Judikatura Nejvyho soudu R zamen na prvo spolenka na informace dv odpov na otzku, zda m
spolenk prvo na poskytnut uritch informac i po zniku jeho funkce
ve spolenosti. Autorka, prvn koncipientka, na pedeslan judikatue demonstruje, e ani asov osa vztahujc se k dosti o informace na vsledku
nic nemn.
Pedmtn judikatura, usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne
20. 5. 2014, sp. zn. Cdo 2189/2012, se
vztahuje k 155 z. o. k. a 122 odst. 2
obch. zk.
Na zklad ustanoven 122 odst. 2
obch. zk m spolenk prvo na poskytnut informac, nahlen do doklad
a poizovn kopi doklad spolenosti
za obdob do zniku sv asti ve spolenosti. Pokud vak dojde k zniku
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z odborn literatury
jeho asti ve spolenosti, toto prvo

ztrc. Nezle ani na obdob, za kter informace dal, tedy nem nrok
ani na informace za obdob, kdy jet
astnkem byl.
Z danho usnesen Nejvyho soudu esk republiky vak tak dle vyplv, e ani nen rozhodn, kdy o tyto informace dal. Tedy pokud adatel
o informace dal jet za sv asti ve spolenosti a jeho dost nebyla
vyzena, po jeho zniku asti ve spo-
Bulletin
slovenskej
advokcie
pin
lenosti mu ji informace nemohou bt

poskytnuty.
Informace mu nemohou bt tak poskytnuty ani v ppad, e bval spolenk m stle pohledvku na podl
na zisku, kter mu nebyla vyplacena,
nebo podl na zisku je pouze majetkovou pohledvkou ve srovnn s prvem
dle 122 odst. 2 obch. zk.
Pokud se vak bval spolenk domnv, e dan informace mohou
bt podkladem pro soudn spor, uvede
je v alob, a soud si nsledn tyto doklady od spolenosti vyd.

V zvru autorka podotk, e se vstupem z. o. k., konkrtn jeho 155, dolo ke zmn, kdy dvj prava dovolovala spolenkovi zmocnit ve vztahu
k poskytnut informac pouze auditora
i daovho poradce, prava dle z. o. k.
ji dn vymezen mon poven osoby neobsahuje.
Mgr. JAN MATES
i nhrada nklad prvnho zastoupen, m rozhodovat soudn ednk a a

po pravomocnosti vci sam. Zrove,
mimo jin, upozoruje na nejasnou pravu rozhodovn o vi nhrady nklad
zen v odvolacm a zejmna v dovolacm zen. Apeluje proto na advoktn
obec a pslun profesn orgny, jeliko
otzka rozhodovn o nhrad nklad
zen by mla bt relevantn speciln
pro advoktn stav.
v sek je pak teba v konkrtnm ppad upesnit. Vznamnou roli pitom

m jednoznanost a jednotnost samho
legislativnho vyjden, jako i judikatura. Poukazuje na nedslednost v legislativ, kter pak ovlivuje vklad uvedenho pojmu. Zrove rozebr judikaturu
slovenskch a eskch soud a poukazuje na chpn tohoto pojmu v judikatue. Nakonec autorka vymezuje charakteristick rysy pojmu bez zbytenho
odkladu a konfrontuje jej s pojmem doba (lhta) pimen.
. 1011/2014
Mgr. Zoltn Perhcz:
Kolzia verejnho
zujmu a ochrany
prv pred pouitm
niektorho z dkaznch
prostriedkov
Trestn d neobsahuje dn ustanoven, kter by prvn relevantnm zpsobem umonilo prolomit limitaci upravenou v 114 trestnho du, zejmna
v jeho odstavcch 1, 7 a 8, a proto pouit obrazovo-zvukovho zznamu mimo trestn zen podle nzoru autora
lnku nepichz v vahu. Neexistuje
dn prvn dvod, ani dn konkrtn prvn norma v platnm trestnm du, kter by umoovaly zpstupnn
a pouit obrazovo-zvukovho zznamu
mimo trestn zen.
Mgr. Peter Toth-Vao:

Nhrada trov konania
v pripravovanom
sporovom kdexe
Autor v pspvku ukazuje na zmnu
ve zpsobu rozhodovn o nhrad nklad zen, jak byla navrena a pedloena do meziresortnho pipomnkovho
zen v rmci pipravovanho civilnho
sporovho du. Zdrazuje, e o vi
nhrady nklad zen, jej soust je
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
JUDr. Dominika Strigov, PhD.,

Mgr. Ing. Vladimr Gajdiiar:
Niekoko poznmok
k prvu na tlmoenie
a preklad v slovenskom
trestnom konan
lnek se vnuje nedvn novelizaci 28 trestnho du, kter upravuje
tlumoen a peklad v trestnm zen.
Novelizace uvedenho ustanoven je vsledkem implementace smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 2010/64/EU
ze dne 20. 10. 2010, o prvu na tlumoen a peklad v trestnm zen. V lnku jsou podrobn rozebrny dsledky
tto novelizace, kter jsou pimen
konfrontovny s cli implementovan
smrnice. V neposledn ad lnek
poukazuje na ppadn aplikan problmy, kter me takov znn novelizovanho trestnho du v praxi
zpsobit.
prof. JUDr. Oga Ovekov, DrSc.:

Urenie lehoty
veobecnm spsobom
(legislatvne, vkladov
a aplikan problmy)
Autorka se zabv problematikou lht,
kter prvo vyjaduje obecn (vgn).
Nejfrekventovanj je pojem bez zbytenho odkladu. Takto vyjden aso-
. 12/2014
doc JUDr. Marek tevek, PhD.:
Princpy a vchodisk
novch kdexov
civilnho procesu
lnek strun prezentuje vchodiska
a principy rekodifikace civilnho prva
procesnho ve form osnovy tech navrhovanch kodex. Zamuje se na nejastj otzky a vhrady v souvislosti
s navrhovanm textem zkona a nabz
zkladn argumentan linii tvrc osnovy ve vztahu k problematice diskontinuity prvn pravy, souvztanost s rekodifikac hmotnho prva, princip prvn
pravy apod.
JUDr. Mat Filo, PhD.:

Zkon o obmedzen
platieb v hotovosti ako
prostriedok na eliminciu daovch nikov
Autor se v lnku zabv problematikou omezen hotovostnch plateb nejen
z pohledu prvn pravy ve Slovensk
republice, ale vnuje pozornost i prvn
prav v esk republice. S pihldnutm k hlavnmu tmatu lnku rozebr
69
z odborn literatury
vyvozovn administrativnsprvn odpovdnosti za spchn pestupku a sprvnho deliktu. Souasn vymezuje prameny prvn pravy, kter zakotvuje sankce
protiprvnho jednn, a jej vliv na vnitrosttn prvn pravu. Autor do lnku
zapracoval jak nlezy stavnho soudu
Slovensk republiky, tak rozhodovac innost Nejvyho soudu SR a Evropskho
soudu pro lidsk prva, kter vznamn
ovlivuj prvn pravu sprvnho trestn.
Omezen hotovostnch plateb se povauje
za jeden z nstroj eliminace daovch
nik, a proto je mon konstatovat, e
pispv ke konsolidaci veejnch financ.
Mgr. Martin Magl, LL.M.,

Mgr. Rbert Vcen:
Je mechanick
aplikcia tarifnej
odmeny pri priznvan
nhrady trov prvneho
zastpenia v slade
so zkonom?
lnek se zabv souasnou soudn
prax piznvn nhrady nklad prvnho zastoupen podle tarifu zakotven-
ho ve vyhlce Ministerstva spravedlnosti Slovensk republiky . 655/2004 Z. z.,

o odmnch a nhradch advokt za poskytovn prvnch slueb, ve znn pozdjch pedpis. Autoi lnku poukazuj na skutenost, e pouit tarifu pi
piznvn nhrady nklad za prvn
zastoupen ve spornm soudnm jednn
nem dostatenou oporu v prvnm du. Na tomto podkladu autoi dle analyzuj vybran problmy aplikan praxe
a navrhuj pslun een. Podle zvru lnku by se slovensk soudy pi piznvn nhrady nklad prvnho zastoupen nemly striktn dret tarifu, ale
naopak, mly by svoje rozhodnut pizpsobovat podle toho, jakou odmnu
spn astnk soudnho jednn skuten zaplatil anebo bude muset zaplatit za prvn sluby svmu advoktovi.
JUDr. Ing. Elena Divko:

Poatie kody
v Princpoch eurpskeho
deliktnho prva
nou na rovni evropskho soukromho

prva, kterou jsou principy evropskho
deliktnho prva. PETL pichz s konceptem kody v um smyslu, tj. chpe kodu jako jmu, kter se nahrazuje
ve smyslu jeho dalch ustanoven. Materiln jma jako jeden ze dvou defininch komponent pojm koda je
definovna v sti oznaen penit
koda (pecuniary damage). Co se te
jmy na zdrav a ivot, je tu snaha PETL
oddlit od sebe majetkov aspekty jmy
na zdrav od eventuln nemateriln
jmy a nrok z n vyplvajcch. Pojem odkodniteln jmy krom materiln jmy uzavr nhrada nemajetkov
kody. Autorka v tomto smru vyuila prostor na monou aplikaci PETL
ve smluvnch vztazch, protoe zsady
PETL psob jako aplikan pravidlo,
kdy v rmci smluvn volnosti je meme pout jako podprn normy pi uzavrn smluvnch vztah.
Autorka v pspvku poukazuje na vznamnou oblast deliktnho prva, upraveinzerce
LIBERIS
70
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z

6/2014
z odborn literatury
lnky
z advokacie
MASO Z LENINA od eskch dodavatel
aneb jak finlandizovat prezidenta
Na jedn vinohradsk restauraci vis
ern tabule a kolemjdouc na n tou
aktuln nabdku fkuchae. Pe se kdou velkmi psmeny. Ve sloganu maso zelenina od eskch dodavatel tuhle njak prma (j to nebyl) umazal
prvn e ve slov ZELENINA a vmluvn titulek dnenho sloupku byl na svt.
Po nedvn zemanizaci esk politick scny zanaj et dodavatel zaplavovat trh tm nejvivnjm, co z klasika zbylo, hlavn
tedy tdn nenvist a diktaturou lumpenproletaritu a podobnch dihdist. Jak u jsme kdysi podotkli, tak blo, tak jes
i tak bdt vsjegd. Martika Gottwaldov, pardon, Semelov
nen jedinou dodavatelkou tto zdrav vivy. S inovativnmi upgrady dalch dodavatel zvyujeme svou konkurenceschopnost.
Dostihnout a pedstihnout. Hlavn nic od tch polskch faist!
Zkusme si udlat strun pehled a pln nahoe.
Po Leninovi se kormidla ruskho samodrav ujal za hroznho krveprolit Stalin. Stalin umel v r. 1953. Po nm nastoupil a tho roku i skonil jist Malenkov. Muselo jt o njak peklep sekretky, jako kdy si u ns nedvno jedna spletla Brabce
s Ferdou Brabencem. Pletich Malenkov tedy zmizel v propadlu
djin, respektive v Kazachstnu, a to jako energetick referent,
na co se sprvn vztahoval jeho dekret. Hezky zpval a prosadil
se ve sboru jednoho pravoslavnho chrmu. Na dchod se u jako osmdestnk sml vrtit do Moskvy. Ani tam zpvat nepestal.
Po Stalinovi to tedy v r. 1953 v Moskv vzal Chruov. To byl
ten, co si v OSN zul botu a mltil s n do enickho pultu. Potlail maarsk povstn. Taky odal Krym Rusku a pidlil jej
Ukrajin. V r. 1964 ho vytpal Brenv, co byl onen notorik, kter nm v r. 1968 poskytl bratrskou pomoc. I dnes by se vborn uplatnil pi odemykn korunovanch klenot nebo v Hovorech z Deliria. To nejlep ale pilo nakonec. Brenva vystdal
r. 1982 Andropov, toho v r. 1984 ernnko, v r. 1985 se konen
objevil Gorbaov a vydrel a do pdu SSSR v r. 1991. Pak nastoupil Jelcin, taky znm orala, a konen v r. 1999 souasn
gosudar Vladimr Vladimrovi Putin. Snad jsem to moc nepopletl.
Lenin kdysi zaal tm, e vdce lidu mus slouit ideologii. Stalin to obrtil tak, e ideologie mus slouit vdci. Za Andropova
se ukzalo, e marx-leninsk ideologie je k tto slub nepouiteln. Pilo na to KGB (Komitt gosudarstvennoj bezopasnosti
Vbor sttn bezpenosti). KGB (dve eka) vznikl r. 1954, tedy hned po smrti Stalinov, a zanikl r. 1991. V dobch nejvt
slvy ml 300 tisc zamstnanc a Andropov mu foval 19671982, nae vzal toho generlnho tajemnka V KSSS. Nkdy
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
ped r. 1982 zaloil Andropov uvnit KGB tzv. prognostick odbor. Obdobn pracovit vznikla i v jinch zemch ovldanch
SSSR. U ns to byl tzv. Prognostick stav SAV (1984-1992).
Kdo u prognostik tu i tam pracoval a co tam vlastn dlal,
se podn nev, a kde se to lze dozvdt, taky ne. Archivy zmizely nebo jsou zakopny nkde na Sibii, nejsp spolu s tetm
fatimskm tajemstvm. Vhodn situace pro tvorbu konspiranch teori. Ta nejznmj mluv o mnohageneranm podrobnm projektu na restauraci samodrav. Nejdv se na lidi pust
nejtvrd kapitalismus a a se masy pracujcch natvou, vzbou se a vynesou k absolutn moci prognostiky pipravenho gosudara z jejich ad. A mte to komplet od Gorbaova a Klause
a po Putina a Zemana. Havel? Uboh loutka ve he tchto mohutnch vdecko-prognostickch sil.
Proti konspiranm teorim nelze nic namtat a takovou ifru
mistra Leonarda si lze i pest a pobavit se. Jenome Prognzu piona Andropova Dan Brown nesepsal. ji pevn stn sami bval prognostici a zejmna ti, kte se za zasvcence
jen vydvaj. Popraj, e svt nikdo ned, ppadn e ho d
Pnbh, a naznauj, e jsou to prv oni, kte maj jeho zen pod kontrolou. Znte teba tu historku o 17. listopadu 1989,
jak jeden n editel vehomra bhal neohroen od Muzea
a k itnmu otvoru, kter dal vybudovat u Nrodnho divadla.
Na Nrodn td pendreky mltily docela standardn, a kdo
chtl, mohl v klidu odejt it. Sametovou revoluci zadilo teprve nasazen fzla Zifka podle vdeckho scne prognostik.
Inu, on u i marxismus-leninismus byl vdeck uen, a co
teprve prognostismus! Sam fzlov od vldy a po evropsk poslance, a vichni v itnm otvoru! Jeden fzl na pt set ruskch
obyvatel. Vzor pro eskou politiku nebo i advokacii? Nedlejme si iluze, e mezi KGB a pozdj FSK (1991) a FSB (1995)
je njak rozdl.
Tak to je to MASO Z LENINA od eskch prognostik!
Nemli bychom prognostiky u konen finlandizovat? O omezen jejich suverenity pojednv 55 a nsl. NOZ a u fyzickch
osob se tomu k omezen svprvnosti. Rozhodn by to bylo
ve prospch tch omezench osob, jak zkon ke. Finlandizac
by se teba dalo doclit i jejich politick finalizace. A my ostatn bychom si oddychli.
Kdy to tak po sob tu, mm strach, aby si kvli mn nemusel Mons. Halk, a nerad, jednoho dne nasadit placku Je suis
Charlie. No, ale sloupka Charlie nepe sv zlotilosti do Hebdo (tdenku), nbr jen do BA Mensuelle (msnku). Snad tedy nebude tak zle.
Leden 2015
KAREL ERMK
71
z esk advokacie
Zanme seril:
Dn v regionech
esk advoktn komora a rozkvt region
JUDr. PETR MRZEK,
pedseda vboru regionlnch pedstavitel
AK
esk advoktn komora (AK) k 1.

lednu 2015 evidovala 11 835 advokt,
z toho 10 620 aktivnch; a 3 548 advoktnch koncipient, z toho 3 405 aktivnch. Jedn se tak o nejvt samosprvnou prvnickou profesn
organizaci v esk republice, kter psob na principu jedn
samosprvn komory se sdlem v Praze a s pobokou v Brn.
Do stvajc formy organizace dospla esk advokacie a
po roce 1989, a to po dlouhm vvoji, od prvnch stedovkch pokus o pravu vkonu advoktn profese, pes pravu
stavovsk samosprvy v Advoktskm du z roku 1868, kdy
v echch psobily advoktn komory v Praze, Brn a Opav
(a pozdji t na Slovensku v Turianskm sv. Martin), a dle pes pedlistopadov advoktn poradny, sdruen v krajskch sdruench advokt.
Stejn jako v historii, i nyn je clem a snahou doshnout co
nejlep organizace a struktury advoktn samosprvy. S ohledem na nrst celkovho potu advokt i potu advokt mimo hlavn msto je s tm pirozen spojena nutnost zajitn
optimln spoluprce, komunikace a vmny informac mezi
orgny AK a advokty v jednotlivch regionech, i v oblastech, je jsou svm zempisnm umstnm vzdleny od sdla
Komory v Praze, ppadn od brnnsk poboky.
K efektivnj spoluprci AK s advokty a k zajiovn dostupnosti tto stavovsk organizace nejirmu okruhu advokt proto AK zdila devt regionlnch stedisek v zemch,
kter z vt sti v zsad odpovdaj oblastem psobnosti krajskch soud (s drobnmi vjimkami). Regionln stediska jsou
zena regionlnmi pedstaviteli AK.
Dne 10. prosince 2013, po poslednm snmu AK, byli
na schzi pedstavenstva AK v souladu se stavovskmi pedpisy ( 41 odst. 2 zkona o advokacii a l. 27 odst. 3 usnesen
snmu . 3/1999 Vstnku, v aktulnm znn) jmenovni souasn regionln pedstavitel AK a jejich zstupci. Ve stejn
72
dob, v rmci rozdlen kompetenc v pedstavenstvu AK,

jsem byl optovn jmenovn pedsedou vboru regionlnch
pedstavitel AK (VRP). Pi zen VRP bych rd navzal na dosavadn innost a vyuil k tomu i nadle innou
podporu JUDr. Ireny Schejbalov, editelky poboky Brno.
Na pozicch regionlnch pedstavitel i jejich zstupc
dolo oproti pedchozmu volebnmu obdob k vznamnm
zmnm, kdy nkte dlouholet, zkuen a zaslouil lenov VRP ukonili svoji innost. Aktuln sloen vboru regionlnch pedstavitel k 1. 1. 2015 vetn kontakt najdete v tabulce na nsledujc strnce.
Jednn vboru regionlnch
pedstavitel v palci Dunaj.
Kompetence regionlnch stedisek jsou upraveny v l. 27

odst. 5 usnesen snmu . 3/1999 Vstnku. innost regionlnch stedisek se zamuje zejmna na organizaci vzdlvacch akc pro advokty, organizaci drobnch informativnch
prvnch porad, zprostedkovvn informac mezi advokty
a AK, zprostedkovvn kontakt a informac mezi AK
a ostatnmi slokami justice, organizace sportovn-spoleenskch akc pro advokty a dal innosti.
Krom kolen a semin pro advokty a advoktn koncipienty je teba se zmnit o irok spoleensko-sportovn nabdce akc, pi nich dochz k prohlubovn kolegilnch vztah
nejen mezi advokty, ale nap spektrem vech prvnickch
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z esk advokacie
profes. Tradin oblben jsou napklad beck zvod O parohy Arcivvody Ferdinanda, Krakonov pohr, Beskydsk
Lya i brnnsk turnaj O achovho krle.
AK rovn spolupracuje s regionlnmi pedstaviteli pi
vbrech vhodnch zstupc i nstupc za vykrtnut i pozastaven advokty, ppadn pi vbru zstupc AK k daovm kontrolm u advokt i ke kontrolm nebytovch i
jinch prostor, v nich se nachzej informace, listiny i nosie dat obsahujc skutenosti podlhajc mlenlivosti u advokt (tzv. domovn prohldky).
O ivot v regionech, dosavadnch spch, uskutennch akcch, ale i o ppadnch problmech region vs budou cel tento rok postupn informovat jednotliv regionln
pedstavitel na strnkch BA v serilu Dn v regionech.
Praha
regionln pedstavitel
JUDr. Petr Meduna
Revolun 23/1044
100 00 Praha 1
tel.: 224 215 182
e-mail: meduna@akmeduna.cz
zstupce
JUDr. Prokop Bene
Antala Staka 510/38
140 00 Praha 4
tel.: 222 517 065
fax: 222 519 026
e-mail: benes@bcak.cz
Severn echy
JUDr. Zdenk Grus
Resslova 1754/3
400 01 st na Labem
tel.: 602 502 875
e-mail: gruszdenek@hotmail.com
zstupci
JUDr. Lubomr Pnik
Masarykova 1120/43
400 01 st nad Labem
tel.: 475 210 603
e-mail: akpanik@akpanik.cz
JUDr. Michal Vejlupek

Pask 1424/6
400 01 st nad Labem
tel.: 475 216 681
e-mail: m.vejlupek@volny.cz
Stedn echy
JUDr. Roman Premus
AK Masarykovo nm. 225
256 01 Beneov
tel.: 317 763 533
e-mail: premus@pravni.cz
zstupci
Mgr. Jaroslav Zeman
Masarykovo nm. 225
256 01 Beneov
tel.: 317 763 536
e-mail: zeman@pravni.cz
Mgr. Ondej Malovec

Boleslavsk 137
288 02 Nymburk
tel.: 325 512 407
e-mail: malovec@sedlaty.cz
Jin echy
JUDr. Frantiek Smejkal
AK Klavkova 18
370 04 esk Budjovice
tel.: 387 311 455
e-mail: smejkal@volny.cz
zstupci
Mgr. Petr Smejkal
Na Sadech 2033/21
tel.: 387 789 990
e-mail: smejkal@krizenecky.cz
Mgr. David Pohoal

Na Sadech 2033/21
tel.: 387 789 990
e-mail: akpohoral@seznam.cz
Vchodn echy
JUDr. Milan Jelnek
Resslova 1253
500 02 Hradec Krlov
tel.: 495 534 081
e-mail: jelinek@hjf.cz
zstupci
JUDr. Ji Janeba
Diviova 882
500 03 Hradec Krlov
tel.: 491 114 232
e-mail: kancelar@advokatHK.cz
Mgr. Luk Slanina

Komenskho 266/3
500 03 Hradec Krlov
tel.: 493 814 900
e-mail: slanina@slanina-advokat.cz
Zpadn echy
JUDr. Julie indelov
AK Mikulsk tda 9
326 00 Plze
tel.: 377 321 490
e-mail: julie.sindelarova@worldonline.cz
zstupci
JUDr. Jaroslav Lika
AK Riegerovy sady 138
339 01 Klatovy
tel.: 376 311 501
Severn Morava
JUDr. Ale Vdensk
AK Sokolsk t. 22
702 00 Ostrava
tel.: 596 116 901
e-mail: advokatkanc@akostrava.cz
zstupci
Mgr. Pavel Otipka
Potovn 1794/17
702 00 Ostrava
tel.: 596 117 710
e-mail: advokat@otipka.cz
Stedn Morava
JUDr. Lenka Vidoviov
Zmenick 3a
772 00 Olomouc
tel.: 585 208 801
fax: 585 208 805
e-mail: vidovicova@akvidovicova.cz
zstupce
Mgr. Michal Zahn
t. Svobody 654/2
779 00 Olomouc
tel.: 585 220 042
e-mail: zahnas@orlet-zahnas.cz
Jin Morava
JUDr. Irena Schejbalov
nm. Svobody 84/15
602 00 Brno
tel.: 542514401-2
fax: 542514409
e-mail: sekr@cakbrno.cz
zstupce
JUDr. Martin Burin
AK Vesel 164/14
602 00 Brno
tel.: 542 219 298
e-mail: advokat@martinburian.net
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
JUDr. Ladislav Vvra

AK Moskevsk 66
360 01 Karlovy Vary
tel.: 353 226 764
e-mail: sekretariat@ak-vavra.cz
Mgr. Sylva Pahutov
Dlouh 53/6
702 00 Ostrava
tel.: 596 114 019-20
e-mail: ak@ak-ostrava.cz
73
z esk advokacie
Z krn praxe
Je krnm provinnm, jestlie advokt bvalmu klientovi
nevyd doklady a vytovn.
III. Pokuta a nhrada nklad zen jsou splatn ve lht 15 dn od prvn moci rozhodnut na et esk advoktn komory.
Z odvodnn:
Rozhodnut krnho sentu krn komise esk

advoktn komory ze dne 14. 2. 2014,
sp. zn. 115/2013
Krn obvinn Mgr. et. Ing. P. P., advokt, se dopustil krnho provinn
tm, e
pot, co dne 8. 6. 2012 uzavel s L. N. smlouvu o poskytovn prvnch slueb, jejm pedmtem bylo zastupovn
L. N. jako alovanho ve vci veden u okresnho soudu o zaplacen stky 84 992 K s psl. a v souvislosti s tm pevzal
od L. N. potebn doklady vztahujc se k tto jeho vci a dne
11. 6. 2012 pijal od L. N. zlohu na odmnu za poskytnut
prvn sluby ve vi 30 000 K,
a pot, co zastupovn L. N. bylo ukoneno a L. N. ho podal o vydn vech doklad vztahujcch se k jeho vci a o vytovn sloen zlohy, tmto jeho dostem nejmn do 5. 6.
2013 nevyhovl, tedy L. N. nevydal poadovan doklady, ani
nevytoval sloenou zlohu,
tedy
nechrnil prva a oprvnn zjmy klienta,
pi vkonu advokacie nejednal estn a svdomit,
pi vkonu advokacie nepostupoval tak, aby nesnioval
dstojnost advoktnho stavu, kdy za tm elem nedodroval pravidla profesionln etiky ukldajc mu
- povinnost veobecn poctivm, estnm a slunm
chovnm pispvat k dstojnosti a vnosti advoktnho stavu,
- povinnost pi ukonen poskytovn prvn sluby klientovi na jeho dost vydat bez zbytenho odkladu
vechny pro vc vznamn psemnosti, kter mu klient
svil nebo kter z projednvn vci vznikly,
- povinnost o svch vkonech pro klienta vst pimen zznamy, jejich obsah na podn klientovi poskytnout s plnm vysvtlenm,
m
poruil ust. 16 odst. 1, 2 a 17 zkona o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1, l. 9 odst. 4 a l. 10 odst. 4 Pravidel profesionln etiky.
I. Za to se mu podle 32 odst. 3 psm. c) zk. . 85/96 Sb.,
o advokacii, v platnm znn, ukld krn opaten
pokuta ve vi 75 000 K.
II. Krn obvinn je povinen zaplatit esk advoktn komoe stku 3 000 K jako nhradu nklad krnho zen.
74
Krn sent vzal z vpisu z matriky AK za prokzan, e

krn obvinn je advoktem zapsanm v seznamu advokt vedenm eskou advoktn komorou ode dne 1. 3. 2006,
tedy ji del dobu, a lze pedpokldat, e za uvedenu dobu
se dostaten seznmil se vemi pedpisy o advokacii, vetn etickho kodexu.
A pedvoln ke krnmu zen krn obvinnmu bylo
dorueno dne 10. 1. 2014, krn obvinn se k jednn krn komise nedostavil, ani se neomluvil, by od msta jednn
je kancel krn obvinnho vzdlena cca 500 m. Proto bylo, jak bylo v pedvoln uvedeno, v 9 hodin zahjeno jednn krnho sentu.
Po pednesu krn aloby krnm alobcem se v 9.12 hod.
dostavila osoba muskho rodu, kter tvrdila, e je krn obvinn. A vyzvna, nedokzala se prokzat ani prkazem AK,
ani OP, nemla s sebou k dispozici krnou alobu jako pedpoklad k prokzn svch tvrzen, a by nepodala dn dkaz, tvrdila, e chce zen odroit na odpoledne nebo na pondl, protoe mus jt nahlet do trestnho nebo jinho spisu u soudu.
lenov krnho sentu a zstupce krnho alobce ptomnou osobu neznaj, krn obvinnho osobn tak neznaj,
proto byla tato osoba vyzvna, aby opustila jednac mstnost.
Pot bylo pokraovno v dkaznm zen tenm listin zaloench v krnm spise, tj. vpisem z matriky ze dne 6. 6.
2013, stnost L. N. ze dne 5. 6. 2013, smlouvou o poskytovn prvnch slueb ze dne 8. 6. 2012, plnou moc ze dne 7. 6.
2012, potvrzenm banky ze dne 18. 2. 2013, dopisem stovatele ze dne 14. 5. 2013, dopisem vedouc kontrolnho oddlen
AK ze dne 24. 6. 2013, vpisem z matriky ze dne 13. 2. 2014.
Krn alobce v zvrenm slov uvedl, e krn aloba
byla v plnm rozsahu prokzna jako dvodn, tj. skutek se
stal, je krnm provinnm a spchal jej krn obvinn a navrhl uloen pokuty.
Vzhledem k tomu, e se krn obvinn nevyjdil ani
ke stnosti, ani k alob, ani nepedloil jin dkaz nesprvnosti tvrzen stovatele, ani se osobn k jednn krn komise, a dn pedvoln, nedostavil, krn sent posoudil
poruen povinnost advokta z hlediska zkona o advokacii
a z hlediska etickho kodexu advokta jako zvan provinn, zejmna proto, e
pi vkonu advokacie nejednal estn a svdomit,
pi vkonu advokacie nepostupoval tak, aby nesnioval
dstojnost advoktnho stavu, kdy nedodroval pravidla profesionln etiky ukldajc mu povinnost veobecn poctivm, estnm a slunm chovnm pispvat
k dstojnosti a vnosti advoktnho stavu, a pitila
mu i skutenost, jak se pohrdlivm zpsobem, v rozporu s vnitnmi pedpisy AK, choval k celmu stnostnmu i krnmu zen.
K osobnm, rodinnm, majetkovm a jinm pomrm krn obvinnho nemohl sent pihldnout proto, e krn obWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
vinn se, a byl vyzvn a tato jeho povinnost vyplv z prvnch pedpis AK, vlastn vinou nevyjdil, stejn jako nen
sentu znma jakkoliv snaha krn obvinnho nahradit kodliv nsledky krnho provinn stovateli.
Proto sent rozhodl o uloen pokuty podle 32 odst. 3
psm. c) zk. . 85/96 Sb., o advokacii, v platnm znn, ve vi, kterou povauje s ohledem na povahu a zvanost krnho
z esk advokacie
provinn, zpsobu proveden skutku a jeho nsledk, okolnost, za kterch byl spchn, za relevantn chrnnho zjmu, kter byl doten krnm provinnm a chovnm krn obvinnho.
Pipravil JUDr. JAN SYKA,

vedouc oddlen pro vci krn AK.
Z jednn pedstavenstva AK
PEDSTAVENSTVO AK SE VE DNECH
9. 10. 12. 2014 SELO NA SV 13. SCHZI
V TOMTO VOLEBNM OBDOB V POBOCE AK
(KLEINOV PALCI) V BRN. JAKO PRAVIDELN
PROJEDNALI LENOV PEDSTAVENSTVA AK
NEJPRVE POZASTAVEN VKONU ADVOKACIE
NKTERM KOLEGM ADVOKTM I
VYKRTNUT ZE SEZNAMU ADVOKT.
Pedseda AK JUDr. Martin Vychope informoval o svm
jednn na kolegiu pedsed krajskch soud ve vci aplikace
38 a 39 trestnho du, tzv. prozvnn a ustanovovn
advokt jako zstupc v trestnch vcech. Kolegium pedsed
krajskch soud vyjdilo nzor, e by pro odstrann pochybnost bylo nejvhodnj to, aby reim ustanovovn probhal
prostednictvm AK. Pedstavenstvo AK uloilo odboru
vnj a vnitn legislativy AK ve spoluprci s JUDr. Miketou a s JUDr. pem pipravit varianty mon pravy ve form rznch vcnch zmr a bude zahjena diskuse k tto
problematice. Odbor mezinrodnch vztah poskytne pro diskusi informace o eench z advokaci zem EU.
Mstopedseda AK JUDr. Vladimr Pape pedloil nvrh
novely zkona o advokacii s tm, e krn komise a odvolac
krn komise se neshodly na stanovisku k novelizanmu bodu 13. Po obshl diskusi pedstavenstvo AK odsouhlasilo
nov znn tohoto bodu. Vce o obshl diskusi v pspvku
lena pedstavenstva AK Mgr. Roberta Nmce na str. 4 tohoto BA. Nvrh novely zkona o advokacii byl poslze odsouhlasen a nsledn pedn do dalho legislativnho procesu.
Obdobn byl do dalho legislativnho procesu pedn nov zkuebn d, kdy byl zpesnn jet 9 o to, aby uchaze
pi zkouce nemohl pouvat jin ne Komorou poskytnut
elektronick zazen.
Pedstavenstvo AK vzalo na vdom informace ohledn
nejnovjho vvoje ve vci nvrhu nov smrnice EU, o pedchzen zneuit finannho systmu k pran penz a financovn terorismu, s ohledem na povinnost mlenlivosti a ochranu
soukrom zejmna v otzce tzv. veejnho rejstku skutench
vlastnk. lenu pedstavenstva Mgr. Nmcovi a vedouc mezinrodnho odboru AK bylo uloeno tuto problematiku sledovat a dle v tto oblasti informovat.
Pedstavenstvo AK jednomysln jmenovalo novho vedoucho delegace AK v CCBE, vzhledem ke zvolen stvaWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
jcho vedoucho JUDr. Antonna Mokrho viceprezidentem CCBE. Novm vedoucm delegace AK se stal advokt
JUDr. PhDr. Stanislav Balk.
Pedseda rozpotovho a hospodskho vboru a len
pedstavenstva AK JUDr. Frantiek Smejkal pedloil nvrh rozpotu na rok 2015, a to jak v jeho sti vnosov, tak
nkladov. A nejsou jet znmy definitivn vsledky hospodaen za rok 2014, dle vvoje lze usuzovat, e rozpoet bude
pebytkov, AK neerpala dn vr, nemla dn zvazky z tohoto titulu a hospodaila vlun s vlastnmi prostedky. V ptm roce se daj oekvat zven nroky, kter se
tkaj nklad ternnch kontrolnch innost, dle s ohledem
na prvn moc stavebnho povolen budou vynakldny zven prostedky na opravy budov AK a oekvaj se i zven
nklady na upgrade zastaralho potaovho systmu AK.
Pedstavenstvo AK nvrh rozpotu na rok 2015 a rovn nvrh rozpotu socilnho fondu AK schvlilo.
Pedstavenstvo AK schvlilo i vsledky prce IT komise
a rozhodlo o tom, e bude vypsno vbrov zen na dodavatele slueb informanch systm zpsobem osloven pedem vytipovanch spolenost, kter budou muset do 30 dn
pedloit nvrh na realizaci hardwaru a softwaru a een komunikan sti informanho sytmu AK. Pedstavenstvo
AK za tm elem jmenovalo pro posouzen pedloench
nvrh komisi ve sloen: JUDr. Martin Vychope, Mgr. Robert Nmec, prof. Vladimr Smejkal, Ing. Juraj P a p. Josef
Fiala, kter posoud dol nvrhy a doporu pedstavenstvu
AK jejich poad podle ekonomick vhodnosti.
lenov pedstavenstva AK schvlili ast zstupce AK
na 23. Karlovarskch prvnickch dnech s tm, e AK bude
mt monost prezentovat na konferenci problematiku souvisejc vznamn a aktuln s vkonem advokacie.
Pedstavenstvo AK vzalo na vdom nvrh pedsedy redakn rady BA JUDr. Petra Tomana ohledn pprav 60. vro zaloen asopisu v roce 2016 a v t souvislosti vyslovilo
souhlas s projektem rozhovor s osobnostmi-pamtnky esk advokacie.
Podrobn zpis z 13. schze pedstavenstva AK (stejn jako vechny ostatn) jsou vem advoktm a advoktnm koncipientm k dispozici na www.cak.cz/rubrika Orgny Komory/
Pedstavenstvo/Zpis z jednn.
icha
75
z esk advokacie
Novinky v ivotnm pojitn

v roce 2015
SPOLENOST WI-ASS R, S. R. O., LEN
RENOMIA GROUP A DLOUHODOB
PARTNER ESK ADVOKTN KOMORY,
NABZ V RMCI ZVHODNNHO
SOUKROMHO POJITN ADVOKT
A JEJICH RODINNCH PSLUNK,
S NM JSTE SE MOHLI SEZNMIT JI
V LOSKM KVTNOVM SLE BA,
INDIVIDULN ODBORN PORADENSTV
K PLNOVANM NOVINKM V OBLASTI
IVOTNHO POJITN. RDI BYCHOM
VS INFORMOVALI O PRAKTICKCH
DOPADECH, KTER BUDE MT PLNOVAN
NOVELA ZKONA . 586/1992 SB.,
O DANCH Z PJM, PRO OBLAST
DAOVCH LEV V RMCI IVOTNHO
POJITN.
1. ledna 2015 vstoupila v platnost novela zk. . 586/1992 Sb.,

o danch z pjm, kter mn mimo jin podmnky daov uznatelnosti pojistnch smluv ivotnho pojitn. To me mt vliv nejen na odpoet zaplacenho pojistnho od dan
z pjm a osvobozen odvod zdravotnho a socilnho pojitn, ale i na hradu pspvk zamstnavatele s daovm
zvhodnnm.
Co to znamen v praxi?
Novela nemn rozsah daovho zvhodnn. Pro pojitnou osobu zstv zachovna monost odest zaplacen pojistn a do ve 12 000 korun od zkladu dan ve zdaovacm obdob. Stejn tak zstv osvobozen od dan z pjm
i odvod zdravotnho a socilnho pojitn pspvek zamstnavatele, a to a do ve 30 000 K ron.
Zsadn zmnou, kterou novela pin, je zpsnn podmnek pro osvobozen pspvk na smlouvy soukromho ivotnho pojitn od dan z pjm i odvod zdravotnho a socilnho pojitn. Novela zavd zkaz vbr jakchkoliv
finannch prostedk (vplaty jinch pjm, kter nejsou pojistnm plnnm) z pojistn smlouvy v prbhu jejho trvn.
Od 1. ledna 2015 tedy budou pojistn smlouvy ivotnho pojitn daov uznateln pouze tehdy, pokud z nich nebudou vybrny finann prostedky v prbhu pojitn. Tato podmnka
plat jak pro vbr pspvk zamstnavatele, tak vlastnho pspvku zamstnance. Zkon tak zdrazuje zmr daovho
zvhodnn smluv ivotnho pojitn jako podporu tvorby
rezervy na dchod.
76
Co vs v souvislosti s novelou zkona ek

v nejblich tdnech?
Pojiovny budou se zmnou podmnek seznamovat sv
pojistnky (dritele smluv ivotnho pojitn) a upravovat
podmnky stvajcch smluv tak, aby i po 1. lednu 2015 nadle umoovaly hradu pspvk zamstnavatele s daovm
zvhodnnm a odpoet zaplacenho pojistnho v roce 2015
i v dalch letech.
Jak postupovat a emu vnovat pozornost?

Co mus pojitn osoba splnit, aby mla i nadle nrok
na osvobozen pspvku zamstnavatele i daov zvhodnn?
Upravit podmnky sv smlouvy.
Pedloit svmu zamstnavateli nejpozdji do 31. bezna
2015 potvrzen (certifikt) od pojistitele, e jeho smlouva spluje podmnky daovho zvhodnn.
Dsledky nesplnn novch podmnek pro pojitnho i zamstnavatele od ledna 2015:
Pspvek zamstnavatele na ivotn pojitn je zdaovn jako mzda.
Ztrta nroku na osvobozen pspvku zamstnavatele
od odvod zdravotnho a socilnho pojitn.
Novela zkona nebude mt dn vliv na smlouvy soukromho ivotnho pojitn zamstnanc, na kter jsou zamstnavatelem zaslny pspvky, avak jejich vbr v prbhu trvn pojitn nen umonn.
V ppad zjmu vm bli informace rdi poskytnou
specialist oddlen RENOMIA BENEFIT, se ktermi
spolenost WI-ASS R, s. r. o., na zvhodnnm programu
soukromho pojitn zce spolupracuje. Podrobnj informace naleznete na webovch strnkch www.renomiabenefit.cz
nebo www.wiass.cz.
VLASTA PALOV,
jednatelka WI-ASS R, s. r. o.
specialista na vae pojitn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z esk advokacie
Ohldnut za sportovnmi hrami

esk advokacie 2014
VE DNECH 3. 10.5. 10. 2014
PROBHLY VE SPORTOVNM
CENTRU MSTA NYMBURKA,
POTME-LI TZV. NULT,
ZKUEBN RONK 1998, JI
SEDMNCT SPORTOVN HRY
ESK ADVOKACIE.
ento ronk byl poznamenn potkem realizace stavebnch prac, majcch za cl petvoit sportovn stnek sestvajc z budov
z let padestch a sedmdestch,
kter prakticky nedoznaly do souasnosti podstatnch zmn, v modern sportovn zazen, vetn sti ubytovac. Nedostatek komfortu v ubytovn, co byla skvrna na vcelku
oblben akci, se vloni skokem prohloubil, nebo v dsledku rekonstrukce bydlen v mst sportovn
byli host rozveni autobusem do jinch mstskch hotel a ubytoven. Toto nepohodl je vak vyvaovno vdomm, e ji pt budou bydlet astnci her dstojn
a modern.
Budeme-li bilancovat, pak je teba vzpomenout, e hry
mly svj vvoj. V prv ad byly prv ronky orientovny
nejen na volejbal, ale i basketbal. S ohledem na prudk nrst zjmu a tm i potu zastnnch se vak ob hry nedaly organizan ani kapacitn zvldnout, nehled na to,
e se vyskytlo mnoho hr tzv. podoboj, a tm asto volejbal s basketbalem kolidoval. Hry se nm stabilizovaly
co do asu konn na zatek msce jna. Dolo tak oproti potku k vraznmu posunu z obdob konce lta i prvch tdn podzimu. Volejbal se hrl na venkovnch hitch, na antuce, ovem po pchodu profesionl jsme
byli oznaeni za antukorouty, bylo akcentovno soudob
pojet volejbalu jakoto halovho sportu hry, a tm jsme
se uzaveli v halch.
Budu-li se zabvat poslednm ronkem, pak doufm, e
splnil svj hlavn cl i oekvn, to jest podporu pocitu
soudrnosti naeho stavu, vytvoen pleitosti kontakt
advokt a lid s advokaci spznnch, dle pak sportovn vyit v pojet amatrskm a konen zpolen na volejbalovm hiti, kter pineslo, doufejme, pocit uspokojen
vem astnkm a hrdost nad vkonem drustev z finWWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lov skupiny, v n se hrl, jako vdy, opravdov volejbal.

Dluno vyzdvihnout zejmna vkony drustev zpolcch
pod nzvem Pod Petnem, Bezambyc Bezsamyc, Stedoei, a zejmna vtze turnaje drustva FAQ. Zatmco Stedoei zvtzili v poslednch pti letech dvakrt, FAQ tikrt.
Finle FAQ proti Stedoechm poskytlo obraz kvalitnho
sportovn s opravdovm zaujetm a zpalem, kdy se ovem Stedoei museli sklonit ped vyrovnanjm a prakticky bez slabin hrajcm tmem FAQ.
Nechci zde vyerpvajcm zpsobem vzpomnat na advokty, kte stli u zrodu tto akce a bvali jejmi spnmi astnky. Nemohu vak s ctou nevzpomenout velk postavy esk advokacie a nadenho hre, bvalho
tajemnka esk advoktn komory Jiho Klouzu, a dal
bardy tc se stle z spch na kolbiti vkonu sv profese, ovem v nich by dnen hri patrn ji nehledali vborn vkonnostn sportovce, jako nap. Antonna Frsta,
Jana Mike i Jiho Balatka. Mn se generace astnk sportovnch her a je teba vyslovit nadji, e tato stle
velkm potem advokt a advoktnch koncipient akceptovan tradice nezanikne.
JUDr. BOHUSLAV SEDLAT,

advokt v Nymburce
77
z esk advokacie
Pardubick kopaka 2014

DNE 5. Z 2014 USPODAL V PARDUBICCH
VCHODOESK REGION AK MISTROVSTV
ADVOKTNCH REGION VE FOTBALE,
NAZVAN PARDUBICK KOPAKA 2014.
Tato akce, svm rozsahem a potem astnk fotbalist a fotbalovch nadenc z ad advokacie dosud v historii esk advokacie nevdan, se uskutenila ve sportovnm
arelu FK Slovan Pardubice, a jej spoleensk st pot pokraovala v pardubickm hotelu Zlat tika, kde byla st
astnk i ubytovna. Jednalo se prakticky o pokraovn
tradice obdobnch setkn advokt a advoktnch koncipient v jihoeskch Ponicch a zpadoeskch inkovech,
s vznamnou finann podporou regionlnho pracovit
AK v Hradci Krlov.
Pvodn byli osloveni zstupci devti rznch republikovch region, avak nejspe pro nedostatek asu i mnostv sportovn zpsobilch zjemc o ni se konen poet
astnk ztenil na pt, a to na zstupce Severnch, Zpadnch, Jinch a Vchodnch ech a na spojen tm Moravy
a Slezska. Tomu tak bylo nakonec nutn pizpsobit samotn systm turnaje a hern pln, kter byl mimodn fyzicky nron, nebo se hrlo systmem kad s kadm, by
se zkrcenou hrac dobou 2 x 30 minut a volnm stdnm.
Rychlmu poti neujde, e hr, kter ani v jednom ze ty
odehranch zpas nestdal, hrl pln tyi hodiny (a takov
zdatn jedinci se skuten nali), a to je jist vkon ctyhodn.
Celkovm vtzem turnaje se stal dky zejmna pesvdivmu vstupu do turnaje tm spojen Moravy a Slezska, kter si tak mohl dovolit odehrt svj posledn zpas s Jihoechy
v ponkud volnjm tempu, avak zvtzil zcela zaslouen,
k velk radosti svho fa JUDr. Radima Mikety. Jako druh se umstil tm Zpadoech se svm nestrnoucm ma-
78
tadorem JUDr. Vclavem Vladaem, tet skonili Jihoei,

za n cel turnaj obtav odchytal pr dn po operaci kolena
nkolikansobn nejlep glman z fotbalovch EUR advokt Mgr. Petr Smejkal. Domc Vchodoei v ele s kapitnem JUDr. Janem Malm byli tvrt a startovn pole uzavral tm Severoech, mon i proto, e tentokrt dorazil bez
sv opory a tm neomylnho exekutora pokutovch kop,
JUDr. Jiho Csae.
Z individulnch vkon zaujala neobyejn steleck potence domcho tonka Mgr. Jana Polka, kter konta soupe zatil esti povedenmi trefami, a po zsluze si odnesl ocenn pro nejlepho stelce turnaje. Vtzn tm Moravan se
pak me pynit pohrem, kter nejspe nebude pohrem
putovnm, a bude-li prvn ronk Pardubick kopaky nsledovn dalmi, mohou se i jeho dal vtzov tit z trofej
obdobnch. Ohlasy pedstavitel jednotlivch region na tuto akci byly vesms pozitivn, a o urputnosti sportovnch kln svd i ten fakt, e hned dvakrt musela bt na msto povolna Zchrann sluba Pardubickho kraje, aby poskytla
prvn pomoc plejerm, kte patrn z pemry sv snahy utrpli nepjemn zrann, je vak nebudou mt natst trval nsledky a jist postienm nebudou vzpomnky na tuto
akci nijak vrazn kalit.
S blahopnm vtzi pipojuji snmek vtznho tmu z Moravy ve sloen:
horn ada zleva:
Hledk Martin, Skalka Ondej, Caga David, Zahn Michal, Mravec Tom, Hork Ji, Jankovi Jakub, Pek Radim, Kva Ji, Vysoudil Petr
doln ada zleva:
Klusk Michal, Miketa Radim, Zaal Martin, Janouek
Radim, Miketa Tom, Hartmann Marie, Vargi Mikul,
tencl Marek
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
Podkovn za realizaci tto akce pat pedevm Regionlnmu pracoviti esk advoktn komory v Hradci Krlov,
zejmna Mgr. Luki Slaninovi, ktermu postupn pedv
ote pe o vci nejen sportovn JUDr. Milan Jelnek, dle sprvci ve uvedenho sportovit panu Janu Outratovi,
jeho oddan a momentln dosti zkouen sevan slvistick srdce bylo jist poteno etnmi dky a ocennm
jeho prce pmo na mst, dle panu Zdeku Neveealovi, dky ktermu byl astnkm poskytnut cel sportovn
arel v. vekerho zzem a tak oberstven na mst samm, a Mgr. Janu Polkovi, kter zajistil nestrann rozhod. Pvodn pihlen tmy z Prahy a Stednch ech mohou pouze litovat, e nakonec nedaly dohromady potebn
poet svch hr.
z esk advokacie
Spoleensk st tto akce pokraovala v tulnm prosted pardubickho hotelu Zlat tika, kde bylo pro vechny zastnn a jejich doprovod zajitno oberstven a kde byly
rovn pedny trofeje pro vtze. Podle dosavadnch ohlas zstupc zastnnch region by nebylo vbec od vci v tto prestin zleitosti, nikoliv s nadszkou oznaovan za mistrovstv esk advokacie ve fotbale, pokraovat,
a as uke, zda pro to bude v budoucnu dostatek vle, hr, a hmotnho zabezpeen. Rovn nen vyloueno, e by
asem mohlo dojt i k osloven nkter ze spznnch advoktnch komor, zejmna koleg ze Slovenska i Polska, s nimi poj mnoh z ns vel kolegiln vztahy.
JUDr. JAN NAJMAN, advokt v Pardubicch
Tenist-advokti se seli opt
v Marinskch Lznch
O PRVNM VKENDU V Z 6. A 7. 9. 2014
SE JAKO OBVYKLE KONAL CELOSTTN
TURNAJ ESK ADVOKTN KOMORY
V TENISE, TENTOKRT JI 22. RONK,
PO EST V MARINSKCH LZNCH.
Po mokrm konci srpna se na advokty po cel vkend smlo slunko.

Soutilo se tradin v nkolika kategorich. Nejprestinj pnskou kategorii MASTERS ovldl opt ostlen veternsk matador Petr Matouek, kter byl vak tentokrt lep jen
o pr fiftn ne druh Even Zrkler. Tet pak skonil nestor tenisovch turnaj Frantiek Hrudka.
V mn prestin kategorii junior, tentokrt do 47 let vetn, skonil na prvnm mst opt ern k kancele Jehne,
Vodk a partnei Filip Ehrenberger, druh novic Michal Prok a na tetm mst se umstil Karel Hnilica.
V dmsk dvouhe zvtzila Gabriela Hjkov, druh byla
Zuzana Vankov a tet Dita Bustov.
V deblech se tentokrt soutilo pouze v pnsk kategorii
a v mixech. Vtzi v pnsk tyhe se stali zaslouen pnov
Petr Matouek a Even Zrkler. V mixech pak zvtzilo duo

Petr Polednk a Dita Bustov.
astnci turnaje dkuj studentm a pracovnkm Hotelov koly v Marinskch Lznch za oberstven, kter pro n
po celou dobu turnaje pipravovali, a zamstnancm Grandhotelu Pacifik za skvl veern raut.
JUDr. LADISLAV JIRSEK,

advokt v Marinskch Lznch
Omlouvme se organiztorm a astnkm Pardubick kopaky a tenisovho turnaje esk advoktn komory za opodn zveejnn lnk o tchto akcch. Ji zlomen pspvky jsme byli nuceni bohuel dt na ekaku, protoe jinak
bychom museli ubrat z odborn sti sla.
Redakce
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
79
z esk advokacie
Tenisov turnaj O Vnon pohr

esk a slovensk advokacie
obr. 1
VE DNECH 12. A 13. PROSINCE 2014

SE V PRASKCH BENICCH USKUTENIL PRVN
RONK TENISOVHO TURNAJE O VNON POHR
ESK A SLOVENSK ADVOKACIE. ZTITU
NAD TURNAJEM PEVZALI PEDSEDA ESK
ADVOKTN KOMORY A PEDSEDA SLOVENSK
ADVOKTN KOMORY. O ORGANIZACI SE POSTARALA
ADVOKTN KANCEL ILAVSK.
Tenisov turnaj slavnostn zahjili pedseda esk advoktn komory Martin Vychope, mstopedsedkyn Slovensk advoktn komory Viktria Hellenbart, len pedstavenstva esk advoktn komory Michal ilavsk a Andrea
Havelkov ze Slovensk advoktn komory (obr. 1).
Akce se zastnilo tyicet hr nejen z ad eskch
a slovenskch advokt. Byl mezi nimi i Josef Jank z Komern banky i Martin Barto z EGAP (obr. 2). Jako host pijali pozvn tenisov profesionlov Karel Novek,
bval osm hr svta, a Vladimr Pltenk, trenr slovenskch hrek WTA Tour. Dva vylosovan hri, Jan Salman a Dita Bustov, si mohli zahrt tyhru po boku tenisovch legend.
Na snmcch jsou zachyceni advokti Petr Matouek
(obr. 3), Michal ilavsk (obr. 4), Adam Sigmund (obr. 5),
Jan Salmon z advoktn kancele JUDr. Vladimra Zavadila, Vladimr Pltenk, advoktka Dita Bustov, Karel Novek (obr. 6) a advokti Tom Sokol a Robert Jehne (obr. 7).
obr. 2
80
obr. 3
obr. 4
obr. 5
Po prvnm hracm dni nsledovala degustace vn od spolenosti Premier Wines & Spirits. Po veei program pokraoval v hotelov restauraci s pianistou Vclavem Tobrmanem. Vyazench hr byla po prvnm dni vtina, a tak
zbava pokraovala do rannch hodin.
Druh hrac den odstartoval semifinlovmi zpasy a vyvrcholil zvrenm finle. Bronzovou medaili zskaly hned
dv dvojice, a to bratislavt advokti Milan Kyse a Petr Erds a prat advokti Petr Matouek s Evenem Zrklerem.
Druh msto obsadil pr Josef Jank (Komern banka)
a Martin Barto (EGAP). Jako zlat vtzi prvnho ronku se do historie zapsali Vclav Kuera z advoktn kancele Toman, Devt & Partnei a Dalibor lauf z advoktn kancele lauf advoktn kancel (obr. 8).
Po spnm prvnm ronku zveme zastnn i dal
zjemce na druh ronk turnaje, kter se bude konat v prosinci roku 2015. S ohledem na omezenou kapacitu maj pednost ti dve registrovan. Pedbn registrovat se lze ji nyn na e-mailov adrese: mrazkova@zizlavsky.cz.
Ing. KAROLNA MRZKOV

Foto PETR OLAR
Vce fotografi naleznete na strnkch www.zizlavsky.cz

v sekci Akce.
obr. 8
obr. 6
obr. 7
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z Evropy
prava bezhonnosti ve vybranch

lenskch sttech EU
ODBOR MEZINRODNCH VZTAH AK
VYPRACOVAL KOMPARATIVN STUDII, KTER
SE TK PROBLEMATIKY BEZHONNOSTI
JAKOTO PODMNKY NUTN PRO ZPIS
ADVOKTA DO SEZNAMU ADVOKT
PSLUN ADVOKTN KOMORY.
Na dv ne poloen otzky odpovdlo deset advoktnch
komor psemn. Jedn se o Finsko, Maarsko, Island, Rakousko, Slovinsko, Slovensko, Belgie Vlmsko, panlsko, Portugalsko a Nizozem.
1. Jak je definice bezhonnosti pro ely zpisu
do seznamu advokt?
2. Nevznikaj rozdlnou nrodn pravou peshranin
konflikty?
Finsko
1. Finsk zkon o advokacii stanov v 3 podmnky pro zpis do seznamu advokt:
Osoba, kter doshla vku 25 let me bt uznna za advokta, pod podmnkou, e:
je znmo, e je poctiv a ve vztahu ke svm vlastnostem
a zpsobu ivota vhodn pro profesi advokta;
dokonila ve Finsku magistersk studium prva (vyjma
studia mezinrodnho nebo srovnvacho prva), nebo
dokonila magistersk studium mimo Finsko a obdrela od Finsk nrodn rady pro vzdln (Finnish Board
of Education) rozhodnut o zpsobilosti k vykonvn pozice, kter vyaduje magistersk prvn vzdln
jin ne mezinrodn i srovnvac, v souladu se zkonem o uznvn odborn zpsobilosti (. 1093/2007,
ve znn pozdjch pedpis) nebo zkonem o zpsobilosti na zklad zahraninch vysokokolskch titul pro sttn posty ve Finsku (. 531/1986, ve znn
pozdjch pedpis) a splnila vechny dal poadavky uveden v rozhodnut;
doshla zpsobilosti potebn k vkonu advokacie
a praktick zkuenosti definovan ve vyhlce advoktn komory;
spn sloila zkouku z ustanoven tkajcch se
vkonu advokacie a poadavk na sprvn stavovsk
pedpisy pro vkon advokacie (advoktn zkouka); a
nen v konkurzu a m plnou prvn zpsobilost.
2. Nemaj dosud dn zkuenosti s peshraninmi konflikty.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Slovensko
1. Slovensk zkon o advokacii: Za bezhonnho sa pre ely tohto zkona nepovauje ten, kto bol prvoplatne odsden za myseln trestn in, a ak ide o obzvl zvan zloin,
trestn in zneuvania prvomoci verejnho initea, trestn
in prijmania platku, trestn in podplcania a trestn in
nepriamej korupcie, ani ten, komu bolo odsdenie za tak
trestn in zahladen alebo na ktorho sa had, ako keby nebol za tak trestn in odsden poda osobitnho predpisu.
2. Zatia sa nevyskytol iadny problm.
panlsko
1. Ve panlsku je pro profesi advokta ze zkona povinn mt ist trestn
rejstk. Dve to byl certifikt vydvan ministerstvem spravedlnosti. V souasnosti byla panlskou generln radou (General Council) podepsna dohoda
za elem pmho pstupu k tmto informacm pomoc zabezpeen online brny (se souhlasem adatele).
2. Co se tk peshraninch zleitost, v minulosti mla
problm Madridsk advoktn komora, kter musela nsledn pijmout opaten, e osvden vydan domc Komorou
(konkrtn se jednalo o ppad z Velk Britnie) me pedstavovat ekvivalent vpisu z trestnho rejstku. K tomuto je
pistupovno individuln ppad od ppadu.
Slovinsko
1. Zkon o advokacii (The Bar Act)
obsahuje nsledujc ustanoven:
lnek 27
Kdo byl odsouzen za trestn in, pro kter si morln nezaslou vykonvat advokacii, (nebo kdo se chov tak, e je z jeho jednn zejm, e nebude vykonvat advokacii spravedliv
a peliv), neme bt shledn spolehlivm k vkonu advokacie.
2. Nemaj doposud dn zkuenosti s danmi konflikty.
Nizozem
1. Nizozemt advokti mus ke sv dosti o zpis do Komory pipojit prohlen, e nebyli nikdy odsouzeni za trestn in. Toto prohlen vydv po zkontrolovn nrodnch
trestnch rejstk ministerstvo spravedlnosti. Kandidti, kte byli uznni vinnmi z pslunch trestnch in, nezskaj poadovan dokument a tak se nemou stt advokty.
2. dn peshranin problmy.
81
z Evropy
Rakousko
1. Proces zpisu do seznamu advokt je upraven v lnku 5 rakouskho zkona o advokacii (Rechtsanwaltsordnung-RAO). Dle lnku 5 (2) RAO m bt zpis
do seznamu advokt odepen, pokud adatel jednal tak, e
ho to uinilo nedvryhodnm. Proto mus vbor advoktn komory, kter je zodpovdn za sprvn oblast, ve kter
je sdlo advoktn kancele, vykonat nezbytn eten. Navc lnek 5 (3) uvd, e pokud neexistuje dvod proti adateli dle ustanoven trestnho prva, mus bt zpis do seznamu advokt schvlen.
2. Doposud v tto zleitosti nezaznamenali dn peshranin konflikty.
Island
1. lnek 6 zkon o advokacii (Act
on Professional Lawyers) . 77/1998.
Licence k vykonvn prvn praxe jako advokta u okresnho soudu me bt udlena komukoliv,
kdo o ni pod a spluje nsledujc kritria:
1. je prvn zpsobil a mentln zpsobil k vkonu advokacie;
2. nebyl nikdy v insolvenci;
3. m neposkvrnnou povst, tak, jak je vyadovno pro zpsobilost v parlamentnch volbch;
4. dokonil studia na prvnick fakult univerzity uznan
na Islandu v souladu se zkonem o univerzitch zvrenou nebo magisterskou zkoukou, a
5. dokonil test uveden ve lnku 7.
Neposkvrnn povst: dn osoba, kter byla odsouzena
soudem ze spchn inu povaovanho veejnm mnnm
za zavrenhodn, nem pln obansk prva, pokud j nebylo udleno jejich obnoven.
Odsuzujc rozsudek za trestn in s sebou nenese ztrtu
obanskch prv, pokud obvinn nedoshl v dob spchn trestnho inu vku 18 let a vsledn rozsudek je nejmn tylet odnt svobody bez podmnky, nebo rozsudek
o ochrann vazb pro obvinn, kterm je nazena psychiatrick pe.
2. Ne.
Belgie Vlmsko
1. lnek 1 OVB pedpis o koncipientech (OVB Regulations on Traineeship) stanov, e aby byl koncipient zapsn do seznamu advokt v jedn ze 14 vlmskch komor
v Belgii, mus psemn doloit pedsedovi advoktn komory, e nebyl nikdy trestn i odsouzen za trestn in a e
proti nmu nebyly vzneseny dn administrativn sankce i krn opaten. Pokud se jedn o tento ppad, mus
poskytnout pedsedovi Komory dal informace, pokud je
pedseda poaduje.
82
2. Jedin ti komory zabvajc se zpisem nebelgickch

koncipient ze zem EU jsou Bruselsk komora, Antverpsk
komora a Gentsk komora.
Antverpsk komora dosud nezaznamenala dn peshranin konflikty pramenc z rznch prvnch prav v jednotlivch sttech. Nicmn bylo ji vyneseno krn rozhodnut
ohledn pravosti psemnho prohlen.
Bruselsk a Gentsk komora nedodaly dn informace.
Maarsko
1. Dle 13 (4) zkona XI z roku 1998
o advoktech (Act XI of 1998 on Attorneys at Law) nelze provst zpis u toho:
a) kdo m stet zjm popsan v 6 a neukonil tento stet;
b) kdo m z dvjka trestn zznam nebo mu bylo soudnm pkazem zakzno vykonvat profesi vyadujc prvnick vzdln,
c) kdo nem trestn zznam, ale nap.:
komu bylo soudem pikzno podstoupit lkask
oeten v stavu pro duevn chor, po dobu t let
od vstoupen rozsudku v platnost;
kdokoliv, kdo byl vylouen z advoktn komory, po dobu deseti let od vynesen rozhodnut o vylouen
z Komory;
kdokoliv, kdo je v opatrovnictv i nesvprvn nebo,
i bez pidlen do opatrovnictv, nezpsobil (obansk zkonk, 17);
kdokoliv, kdo kvli svmu ivotnmu stylu i chovn nem dvru veejnosti, nezbytnou pro vykonvn advokacie;
kdokoliv, kdo m nesplacen lensk poplatky u pslun advoktn komory nebo u maarsk Asociace advoktnho pojitn a asistence (Hungarian Attorneys
Insurance and Assistance Association).
2. Ne.
Portugalsko
1. Dle lnku 136 (trestn sankce) zkona o advokacii plat pro ji registrovan advokty, e kad odsouzen mus
bt popsno v jejich osobn sloce a jako takov otevr odpovdajc krn zen.
Soust pihlky k vykonn praxe v law society je i vpis
z rejstku trest (ne star t msc). To plat pro vechny
uchazee vstupujc do law society, pro ely vykonn praxe i jin el napklad evropt advokti, kte nejsou povinni praxi vykonat. lnek 181 popisuje postup v ppad,
e uchaze m v rejstku mal zznam (v kadm ppad
je individuln posuzovna zvanost takovho zznamu).
2. Nejsou znmy dn konflikty.
Mgr. KAMILA HJKOV,

odbor mezinrodnch vztah AK
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z Evropy
Rozhovor se soudci ESLP

Markem Villigerem a Aleem Pejchalem
DNE 17. JNA 2014 USPODALA ESK ADVOKTN KOMORA
VE SPOLUPRCI S JUSTIN AKADEMI V HLAVNM SLE SENTU
PARLAMENTU R V PRAZE KONFERENCI IMPLEMENTACE
JUDIKATURY ESLP DO NRODNCH SYSTM, POROVNN
A ZKUENOSTI, NA KTER VYSTOUPILO HNED SEDM SOUDC
EVROPSKHO SOUDU PRO LIDSK PRVA (ZPRVU Z KONFERENCE
VIZ BA . 11/2014, STR. 5-8).
PI TTO PLEITOSTI POSKYTLI BA DVA ZE SOUDC, PEDSEDA
5. SEKCE ESLP MARK VILLIGER, A SOUDCE ZA ESKOU REPUBLIKU
ALE PEJCHAL KRTK ROZHOVOR. JAK ZDRAZNILI, NEJEDN SE
O OFICILN STANOVISKA EVROPSKHO SOUDU PRO LIDSK PRVA,
ALE O OSOBN POHLED I NZORY.
Jak hodnotte konferenci?

A. P.: Jsem pedevm velmi astn,
e se konferenci podailo uskutenit. Bez
nadszky ji povauji za historick okamik. Sedm soudc ESLP na konferenci v esk republice najednou jet nebylo. A nevm o tom, e by se takovto
konference kdy podala v prostorch
parlamentu kterkoli lensk zem Rady Evropy. ili obrovsk dk esk advoktn komoe a ostatnm organiztorm za to, jak se cel zleitosti ujali
pot, kdy jsem je, vce ne ped rokem,
jako erstv zvolen soudce oslovil s npadem takovouto konferenci uspodat.
Musme ci, e o ni byl velk zjem.
Z eho podle Vs tento zjem nap prvnickmi profesemi vyplv?
A. P.: Zda byla spn, to si mus
vyhodnotit sami organiztoi a astnci konference. J osobn ji povauji
za mimodn vydaenou. Zjem prvnick veejnosti (ale nejenom prvnick) o ni v esk republice je logick. Evropsk soud pro lidsk prva si za dobu
sv existence vybudoval velice siln postaven v Evrop. Je to dno i tm, e se
pod stechou jedn mezinrodn organizace, Rady Evropy, sely lensk zem
s velmi odlinou histori, kulturn tradic i prvnmi systmy. A pesto stty jako Rusko, Turecko, Velk Britnie, zerbjdn i Portugalsko naly v dnenm
sloitm svt spolenou e pi ochran svobody svch oban. Koho by nezajmalo potkat se se soudci, kte Evropskou mluvu o ochran lidskch prv
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
a zkladnch svobod interpretuj svmi

rozhodnutmi? A u jenom vidt sedt
vedle sebe nmeckou soudkyni a ruskho soudce za jednm stolem je pozoruhodn. Tm samozejm ani v nejmenm nesniuji ptomnost soudc
zvolench za Slovensko, vdsko, Polsko i Lichtentejnsko, kte rovn pozvn na konferenci pijali. Jsem opravdu vden svm ptelm kolegynm
soudkynm a kolegm soudcm, e se
mnou do Prahy pijeli.
Jak to je bt soudcem takov instituce, jako je Evropsk soud pro lidsk
prva, a jak nejvt vzvy spatujete
ve sv prci?
M. V.: Pro mne jako advokta je prce u nejvyho soudu pro lidsk prva
vrcholem m profesn kariry. Jako pro
soudce je pro mne odmnou rozhodovat
v pedmtu prva, kter zaruuje dstojnost vech lidskch bytost a minimln
kritria ochrany lidskch prv.
Jak stnosti ped ESLP ete nejastji?
M. V.: Soud mus eit stnosti tkajc se vech aspekt modern evropsk
spolenosti. Kvantitativn eeno, mezi mnoha ujednnmi mluvy pitahuj stnosti tkajc se lnku 6 mluvy
(prvo na spravedliv proces) nejvy
poet stovatel. Nen to pekvapiv
vzhledem k tomu, e ve vech soudnch procesech je vdy jedna strana
stranou poraenou a tak tou, kter
si peje vsledek procesu pezkoumat.
Ale Pejchal (vlevo) rozebr s Markem Villigerem

(vpravo) vzvy, ped ktermi ESLP stoj.
Roste tak mnostv stnost tkajcch

se lnku 8 mluvy (prvo na respektovn soukromho a rodinnho ivota) a lnku 3 mluvy (zkaz muen
a nelidskho zachzen).
Existuje njak ppad, kter povaujete za dobu Va praxe za obzvlt vznamn i pro Vs zsadn?
M. V.: Pirozen je mnoho ppad,
kter povauji za zsadn. eil jsem
jich pli mnoho na to, abych zde mohl udlat krtk vet. Jako profesionln soudce bych odpovdl, e pro mne
je nejdleitj ppad ten, kter budu
eit pt.
ESLP je velmi ven instituce a el, jako spousta jinch instituc, mnoha vzvm
i potebm zmn. Ped jakmi nejvtmi vzvami v souasn dob ESLP stoj?
M. V.: Soud se neustle zamuje
na zlepen svch postup, v neposled-
83
z Evropy
n ad s ohledem na piblin 60 tisc
dost, kter jsou ron ve trasburku
podny. V souasnosti je jednm z dleitch tmat stanoven priorit ppad.
Dalm je innost rozhodnut Soudu,
zejmna jejich implementace do vnitrosttnho prvnho du.
Vidte z pozice soudce ESLP pokrok
v ochran lidskch prv?
M. V.: Samozejm, jen si srovnejte
stav lidskch prv v Evrop v padestch letech, kdy byla mluva pijata, se
souasnou situac. Ale evropsk spolenost se neustle mn a s tmito zmnami pichzej nov vzvy.
Tento rozhovor budou st et advokti,

Vai dlouholet kolegov. Je nco, co byste jim rd vzkzal i na nco upozornil?
A. P.: Mj vzkaz eskm advoktm
(advoktem jsem byl a rd vce ne ticet let) vyzn mon trochu neobvykle.
Obracejte se, mil kolegyn a mil kolegov, na Evropsk soud pro lidsk prva skuten jenom v ppadech, kdy u
nelze jinak. Prosazujte radji dsledn
implementaci jeho judikatury u nrodnch soud do jejich rozhodnut. mluva o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod byla soudem, u kterho psobm,
tm beze zbytku vyloena. Pli novho toho ve trasburku vymyslet neme-
me. A sla advokta je peci v tom, e doke klientovi uetit as i penze i tm,
e jeho vc vye bez asistence soud
i u soudu nejniho stupn. Evropsk
soud pro lidsk prva nen soudem posledn instance, ale mezinrodn instituc,
kter se pokou ukzat evropskm sttm a jejich obanm cestu pi ochran lidsk svobody.
Mgr. KAMILA HJKOV, odbor

mezinrodnch vztah AK
Foto JAKUB STADLER
Zprva z kongresu UIA ve Florencii

VE DNECH 29. 10. A 1. 11.
2014 JSEM SE ZASTNILA
(POPRV V POZICI
NRODNHO ZSTUPCE
ESK ADVOKTN KOMORY)
KONGRESU MEZINRODN
ORGANIZACE UIA V ITALSK
FLORENCII.
UIA (Union Internationale des Avocats) je mezinrodn organizac advokt
se sdlem v Pai a d se ci, e je vedle
americk IBA (International Bar Association) druhou nejvznamnj organizac advokt v celosvtovm mtku.
Na rozdl od americk IBA t sdruuje vtinu frankofonnch advokt, vetn tch na africkm kontinentu. Potem
astnk ve stovkch (na kongresu bylo
cca 800 astnk) je ve srovnn s IBA,
kdy kongresy taj astnk na tisce,
podstatn men organizac s velmi dvrnou atmosfrou, kdy vtina zn jeden druhho.
Pracovnm jazykem je francouztina,
anglitina a panltina a vloni poprv
zaznly poadavky nskch astnk
na rozen tchto jazyk o ntinu.
Je t pravda, e vtina astnk bez
problm hovo bilingvn francouzsky
i anglicky, take bv v ad pracovnch
workshop bn komunikace pednejcho s astnky obma jazyky.
Kongresy se konaj jednou ron (vedle ady paraleln bcch semin
84
v nejrznjch svtovch destinacch)

a vloni byla jeho ppravou a konnm
poctna krsn a slunn italsk Florencie. Jednalo se ji o 58. kongres v poad.
Kongres byl uspodn pod patronac
prezidenta Italsk republiky a jeho nosnm
tmatem byla Ochrana kreativity prvo
umn, mdy a designu. Navzdory ponkud praxi odtaitmu hlavnmu tmatu
(danmu zejm mstem konn kongresu Palazzo dei Congressi) probhala zasedn jednotlivch komis i pracovnch
skupin (je jich celkem 41) ji standardnm
a na praxi orientovanm zpsobem. J
osobn jsem se zastnila jednn skupin
Contract Law, Real Estate, International
Negotiation for Lawyers, International
Arbitration a Mediation a Private International Law. M oekvn se naplnila,
nebo tmata eila, jak jinak, ne aktuln problmy jednotlivch prvnch obor.
Mm kolem vak byla prioritn ast
na tzv. Governing Board, kter tvo frum
zstupc jednotlivch lenskch zem. Zde
bylo projednvanm bodem . 1 roziovn lensk zkladny UIA a rzn metody
propagace UIA v rmci jednotlivch lenskch zem. UIA se v souasnosti me
pynit ronm prstkem a cca 200 novch len, a u individulnch, i kolektivnch. Propagace se dje zejmna prostednictvm semin s tematikou, kter
je aktuln a vedou ji pikov lektoi.
Kongres dle nabdl t setkn vedoucch zstupc jednotlivch advokt-
nch komor; dle frum pro jednotliv

prvn firmy, kde clem je prohlouben
kontakt mezi nimi; a v neposledn ad setkn mladch advokt. Speciln
pozornost byla vnovna tm, kte se
zastnili kongresu poprv, i enm-advoktkm, pro kter byla uspodna speciln pracovn sndan s pednkou spn italsk manaerky znm
luxusn znaky Bulgari.
Nejvym orgnem kongresu je tzv.
General Assembly, na kterm zaznla
zprva prezidenta i tajemnka o innosti
organizace za uplynul obdob, probhlo schvlen etn zvrky a volba novch funkcion organizace. eila se
konkrtn podpora zemm, kde advoktn
stav e zsadn otzky sv existence
(Srbsko, Argentina), a celkov podpora
the Rule of Law. Dolo t k prav
vnitnho statutu. Bylo stanoveno msto a as konn dalho kongresu, tentokrt ve panlsk Valencii (28. 10.
1. 11. 2015).
Slu se tak pipomenout adu doprovodnch kulturnch i sportovnch program jak pro astnky, tak pro doprovzejc osoby, i nabdku poznvacch
program ped i po kongresu.
Pro eventuln zjemce o lenstv v tto
organizaci pipojuji internetov strnky
organizace www.uianet.org.
JUDr. MARTINA DOLEALOV, Ph.D.,

advoktka
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt

6/2014
informace a zajmavosti
Pednky a semine pro advokty
a advoktn koncipienty ve Vzdlvacm
a kolicm stedisku AK v Praze v palci Dunaj
ve tvrtek 19. nora 2015
Zsadn zmny v procesnm prvu

nov civiln soudn proces po 1. 1. 2014
ve tvrtek 12. bezna 2015
Katastrln zkon a prvn prava

nemovitost
ve stedu 25. bezna 2015

Wolters Kluwer, a. s., U Nkladovho ndra 6, Praha 3
ve tvrtek 26. nora 2015
Aktuln zmny v pracovnm prvu

a dsledky innosti novho
obanskho zkonku
Obecn st zvazkovho prva
Smlouva o dlo, kupn smlouva
ASPI systm prvnch informac

Naume vs, jak efektivn pracovat
v systmu ASPI.
v ptek 10. dubna 2015
ve tvrtek 2. dubna 2015
1. Vybran otzky omezen

vlastnickho prva v novm
obanskm zkonku
2. Vybran zkladn otzky vcnch
bemen sluebnost v novm
obanskm zkonku
Ddick prvo v novm obanskm

zkonku
Insolvence a restrukturalizace korporac
1. Vybran otzky vypodn SJM

v novm obanskm zkonku
2. Zkonn modifikace SJM a sprva
majetku v SJM
3. Spolen jmn manel a odklony
penz pi vypodn SJM
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
ve tvrtek 14. kvtna 2015
NOZ a dan Nov soukrom prvo

a da z pjm a etnictv
85
mli byste vdt

ve tvrtek 21. kvtna 2015
Mezinrodn prvo soukrom

po rekodifikaci
ve tvrtek 11. ervna 2015
stavn soudnictv
1. Rozhodovn soud v oblasti

vcnch prv v obanskm zkonku
2. Ochrana vlastnickho prva v NOZ
(vlastnick aloby)
Pojistn smlouva v novm obanskm

zkonku
Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm menu nazvanm
Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK. Telefonick informace na tel. . 224 951 778 p Marie Knov.
Semine pro advokty podan pobokou AK Brno

v ter 17. nora 2015
Spolky a stavy podle novho

obanskho zkonku
Bli informace s podrobnjm programem naleznete

na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm
menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac
akce. Telefonick informace: 542 514 401 p Tereza Quittov.
Evropsk vyhledva advokt a not

PORTL EVROPSK E-JUSTICE, CENTRALIZOVAN ZDROJ INFORMAC Z OBLASTI JUSTICE,
KTER NAJDETE NA ADRESE HTTPS://E-JUSTICE.EUROPA.EU, SE ME POCHLUBIT DALMI
DVMA NOVMI NSTROJI, KTER MAJ USNADNIT VEEJNOSTI PSTUP KE SPRAVEDLNOSTI,
A TO TZV. VYHLEDVAI FIND A LAWYER (VYHLEDN PRVNKA) A FIND A NOTARY
(VYHLEDN NOTE).
Jedn se o rychl vyhledvae, pomoc nich lze nalzt zkuenho a specializovanho advokta nebo note, kter hovo poadovanm jazykem, sdl ve vmi poadovanm mst a je expertem v urit prvn oblasti.
Vyhledvn nen nikterak sloit, nebo posta zadat poadovanou zemi, jazyk, prvn specializaci a potovn smrovac slo.
Projektu Najdi si svho advokta (Find a lawyer) se v souasn dob astn 17 lenskch stt esk republika, Dnsko,
Nmecko, ecko, panlsko, Francie, Itlie, Kypr, Litva, Lucembursko, Maarsko, Nizozem, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Finsko a Velk Britnie (Skotsko).
V projektu Najdi si svho note (Find a notary) je aktivnch
23 lenskch stt Belgie, Bulharsko, esk republika, Nmecko, Estonsko, ecko, panlsko, Francie, Chorvatsko, Itlie, Lotysko, Litva, Lucembursko, Maarsko, Malta, Nizozem, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Velk Britnie (Skotsko).
Oekv se, e dal lensk stty EU se v co nejbli dob pidaj k obma projektm.
Generln editelstv pro spravedlnost Evropsk komise dkuje za spoluprci na tchto projektech, a to pedevm CCBE
(Rad evropskch advoktnch komor), CNUE (Rad notstv Evropsk unie) a Skotsk prvn spolenosti.
86
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt
Pozvnka na semine a pednky

Jednoty eskch prvnk v I. pololet 2015
VBOR PRASKHO SDRUEN JP VE SPOLUPRCI S JUSTIN AKADEMI PIPRAVIL
V SOULADU SE SVM POSLNM A STANOVAMI V PRVM POLOLET 2015 PRO SV LENY
A IR PRVNICKOU VEEJNOST TYTO ODBORN SEMINE S AKTULN PRVN
PROBLEMATIKOU, NA KTER VS SRDEN ZVE:
20. nora 2015

Korporace a fundace podle novho obanskho zkonku
Pednejc: doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.
30. dubna 2015

Drustvo podle novho zkona o obchodnch korporacch
Pednejc: JUDr. Filip Cileek, NS
13. bezna 2015

Aktuln otzky pravy s. r. o. po rekodifikaci
Pednejc: doc. JUDr. Ivana tenglov, PF Praha
26. kvtna 2015

Rozhodovac innost soud ve vybranch oblastech
vcnch prv v NOZ
(zmny a hmotnprvn a procesn souvislosti)
Pednejc: Mgr. Michal Krlk, Ph.D., NS
19. bezna 2015

Praktick poznatky z aplikace ddickho prva v NOZ
Pednejc: JUDr. Martin eina, not
3. dubna 2015
Insolvenn zkon ve znn innm od 1. 1. 2014
rozhodovac praxe odvolacch soud a soudu dovolacho
Pednejc: JUDr. Frantiek Kuera, VS Praha
12. ervna 2015

Zstavn prvo v soudn praxi
Pednejc: JUDr. Jaroslav Bure, VS Praha,
a JUDr. Ljubomr Drpal, NS
Vechny uveden semine se konaj od 9.00 do 14.00 hodin v prostorch Justin akademie, Hybernsk 18, Praha 1.
astnick poplatek in za kad semin 1 500 K (v. DPH) pro leny JP, advoktn a notsk koncipienty 900 K (v. DPH).
ast na seminch je uznvna jako soust ppravy advoktnch koncipient k advoktnm zkoukm.
VBOR PRASKHO SDRUEN JP PIPRAVIL V SOULADU SE SVM POSLNM

A STANOVAMI VE SPOLUPRCI S JUSTIN AKADEMI V PRVM POLOLET 2015 TAK TENTO
CYKLUS ODPOLEDNCH PEDNEK K NOVMU OBANSKMU ZKONKU:
12. bezna 2015
Vlastnictv byt a SVJ, zmny podle NOZ se zamenm
na pravu stanov, II. st
Pednejc: Mgr. Vladimr Syruek, prvnk a rozhodce
9. dubna 2015
Praktick prvodce zenm o stavn stnosti
Pednejc: JUDr. PhDr. Stanislav Balk, advokt a bval
soudce S
16. dubna 2015

Svensk fond podle NOZ
Pednejc: Mgr. Vladimr Syruek, prvnk a rozhodce
5. kvtna 2015
Smlouvy pkaznho typu podle NOZ
Pednejc: doc. JUDr. Ivana tenglov, PF Praha
Vechny tyto odpoledn pednky se konaj od 16.00 18.00 hodin v prostorch Justin akademie, Hybernsk 18, Praha 1.
astnick poplatek za pednku in 400 K (v. DPH).
lenov PS JP, kte maj zaplaceny lensk pspvky, a advoktn a nott koncipienti plat za pednku 200 K
(v. DPH). Pednka dne 9. dubna 2015 je pro leny PS JP bezplatn.
Pihlky a dal informace o tchto seminch lze zskat na internetovch strnkch www.jednotaceskychpravniku.cz
nebo u koordintor:
JUDr. Ludmila Such, tel. 272 766 026 nebo 607 10 30 37
JUDr. Boena Burdychov, tel. 286 881 113 nebo 604 245 079
JUDr. Ilona Mouchov, tel. 272 913 916 nebo 732 256 311
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
87
mli byste vdt
Co je novho v metod CL/CP,

neboli v tzv. prvu spoluprce,
u ns a ve svt?
d bezna 2013 probhala na evropsk rovni

inician jednn k zaloen European Network
for Collaborative Practice ( ENCP). Loni v beznu byla v Miln podepsna zakldac listina
tto nov evropsk organizace. Clem ENCP je
prosazovn metody collaborative law/collaborative practice
(CL/CP) v Evrop, veden aktivnho dialogu s organizacemi
a pznivci tto metody z ostatnch zem svta. Za eskou
republiku se zakldajcm lenem ENCP s finann podporou esk asociace prvniek, z. s., stal Evropsk institut pro
smr, mediaci a rozhod zen, o. p. s. (ESI).
Ve dnech 26. a 27. 9. 2014 se v Praze uskutenilo setkn
pedstavitel a zstupc zakladatelskch organizac ENCP,
jeho hostitelem byla prv ESI. Hlavnm bodem jednn bylo vytvoen kolicch standard metody CL/CP v Evrop
a vymezen forem vzjemn spoluprce a spoluprce s International Academy of Collaborative Professionals (IACP)
Na organizaci setkn se vznamnou mrou podlela
JUDr. Marie Broov. Bohuel vak ped jejm konnm po vn nemoci dne 6. 9. 2014 zemela. JUDr. Broov v roce 2007
spolu JUDr. Evou Vakovou pinesla do R z prvn evropsk
konference o collaborative law nov poznatky a dovednosti
v oblasti smrnho een spor metodou CL/CP, spolupodlela se na zaloen prvn pracovn skupiny pro prvo spoluprce
v Praze a od potku ji vedla. Aktivn se zasazovala o prokolovn advokt a koncipient, pravideln informovala v Bulletinu advokacie o konferencch, kterch se astnila jako lenka
IACP, viz www.collaborativepractice.com, a Global Collaborative Law Council (GCLC) viz www.collaborativelaw.us.
Snaila se uplatovat metodu CL/CP v praxi, byla aktivn propagtorkou novch mylenek a pstup k vkonu advokacie.
Svt CL/CP jejm odchodem piel o nadenou propagtorku
a nenavnou kolitelku v tto metod.
Po odchodu JUDr. Broov se z podntu ESI vedle
JUDr. Vakov, vkonn editelky ESI, poprv prce vboru ENCP zastnila JUDr. Anna Mrov, LL.M., advoktka, lenka sekce ADR AK, je od roku 2012 psob i jako lektorka metody Collaborative Law v rmci vzdlvn
koncipient.
Ve dnech 24. a 26. 9. 2014 se konala v sdle ESI na zmku
Ktiny u Brna mezinrodn konference Mediace ance prce aneb efektivn komunikace ve sttn sprv, trh prce a nov pleitosti. Do konferennho programu bylo zaazeno
nkolik odbornch vzdlvacch a osvtovch aktivit. Dne
24. 9. 2014 probhl specializovan vcvikov semin, kter
vedli Irene van Noort, psycholoka, a Wiliam van den Mark,
finann specialista, zkuen nizozemt lektoi metody CL/CP.
V dalch dnech mli astnci konference, zejmna z ad za-
88
mstnanc mstnch a mstskch ad a ad prce monost seznmit se s pspvky o CL/CP dalch vznamnch
evropskch odbornk a len evropsk skupiny. S pspvky
a diskusnmi vstupy vystoupili JUDr. Eva Vakov, advoktka a editelka ESI a spoluzakladatelka prvn pracovn skupiny
pro CL/CP v R, JUDr. Beata Swanov, advoktka z Bratislavy a prezidentka Slovensk asociace prvniek, Dr. Friedrich Schwarzinger, rakousk advokt, jeden z organiztor
prvn evropsk konference o CL/CP ve Vdni, JUDr. Zdeka Kolov, smr advoktka z Brna, JUDr. Anna Mrov LL.M., advoktka.
Ve dnech 8. a 10. 10. 2014 se v texaskm Dallasu konala 10. vron konference Collaborative Practice beyond Family Law zamen na uplatovn metody collaborative law
mimo oblast rodinnho prva ve vcech obanskoprvnch,
obchodnch a pracovnprvnch sporech. Konferenci podala Dallas Bar Association Collaborative Law Section spolu
s GCLC, mezinrodn organizac, kter sdruuje odbornky
zamujc se na uplatnn metody nad rmec rodinnho prva. Konference se v souladu se svm profesnm zamenm
aktivn zastnily dv evropsk advoktky, Florence Gladel
z Francie a Anna Mrov z R.
Ve dnech 24. a 26. 10. 2014 probhlo v kanadskm Vancouveru celosvtov, ji 14. vzdlvac frum o CL/CP podan IACP.
Za eskou republiku se jej zastnily advoktky JUDr. Lenka Pavlov, pedsedkyn sprvn rady ESI, a JUDr. Eva Vakov, vkonn editelka ESI. IACP je primrn zamena
na vyuit tto metody v oblasti rodinnho prva.
Ve dnech 2. a 3. 12. 2014 se na zmku Ktiny u Brna uskutenilo jubilejn Adventn setkn ESI u pleitosti spnho zavren intenzivnch pti let innosti Evropskho smrho institutu zamenho na propagaci a podporu ADR,
smrch pstup, mediace a rovn metody CL/CP. Soust setkn byl tradin krom oblbenho spoleenskho,
relaxanho a kulturnho programu i st vzdlvac a osvtov zamen na nov trendy v alternativnch metodch
smru a vyjednvn.
Jak funguje metoda CL/CP?

een sporu metodou CL/CP je zaloeno na obdobnch
principech jako een sporu v mediaci. Jeho podstatou je
aktivn role klient, kte spolu s advokty kolaborativci
uzavou o een sporu touto metodou psemnou smlouvu.
Podstatou metody je zvazek klient eit spor vyjednvnm a po dobu trvn jednn nezahajovat soudn zen i
ji zahjen zen peruit a zvazek advokt nezastupovat
klienty v nslednm soudnm zen v ppad, e k dohod
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
nedojde. Metoda se uplatuje v rznch modelech. Tm zkladnm je vyjednvn klient za ptomnosti jejich advokt, pop. facilittor, oznaovan jako CL Collaborative
Law. V ppad poteby mohou strany pizvat ke spolenmu
jednn dal odbornky dle poteb klient a sloitosti sporu. Vedle advokt tak mohou spolu s klienty konflikt eit
tak spolen kouov pomhajc metodou nensiln komunikace formulovat zjmy a poteby, napomhaj procesu jednn o dohod. Do spolupracujcho tmu jsou asto zvni
i finann poradci. V ppad rodinnch spor, psychologov a dtt specialist, kte v neutrlnm prosted vyslechnou dti rozvdjcch se rodi a jsou prvodci dt v procesu vyjednn i rodinn krize na stran jedn, a na stran
druh jsou soust celho tmu. Rodim zprostedkovvaj skuten pn a poteby dt. Spolupracujc tm e
systematicky a ucelen rozchod rodi jak po strnce vztahov, tak po strnce materiln. Jedn se o vztahy k dtem,
ale i o to, jak s co nejmenmi finannmi ztrtami rozdlit
spolen majetek rozvdjcch se klient. Cel tm vetn
samotnch klient pomh vytvoit z dosavadn jedn domcnosti dv. Rozen podoba spolupracujcho tmu se
oznauje jako CP Collaborative Practice.
V echch uvme bu ve svt zauvan anglick termny, nebo oznaen prvo spoluprce.
CL/CP stoj na zkladnch zsadch, kter do naeho prvnho du pinesl nov obansk zkonk ( 3, 6 a 8 o. z.).
Pedpokladem je estn jednn zastnnch stran se zvazkem pravdiv a vas pedloit vechny relevantn dkazy
a dvody pro to, aby se druh strana mohla zodpovdn rozhodnout pro uspodn vzjemnch vztah. Zde odkazujeme na vodn ustanoven o. z. a novou civiln pravu o pedsmluvn odpovdnosti.
Zsadn zmna nahlen na monosti een je zkladnm
pedpokladem pro reln uplatovn CL/CP v praxi. Zkuenosti z praxe potvrzuj, e samotn ochota nalzat s klienty a kolegy protistrany smrn een nesta. Pro spnou
praxi je teba zskat doplujc vzdln, pedevm z oblasti
komunikanch a medianch dovednost a technik.
Metoda CL/CP ve svt

Potky metody formuloval v USA na potku 90. let Stue
Webb, advokt specializujc se na rodinn prvo. Na zklad vlastnch zkuenost pesvdil kolegy advokty, e rodinn spory lze eit primrn spoluprac, vyjednvnm a dohodou. Svou prax a pkladem prokzal, e je pro vechny
zastnn strany vhodnj schvlit pipravenou dohodu,
ne vlit v soudn sni a domhat se soudnho rozhodnut.
Zobecnil zsady metody a zaal uvat oznaen Collaborative law/Collaborative practice.
Zkonn pravy se v USA dostalo CL/CP v roce 2010 formou Uniform Collaborative Law Act/Rules. V osmi sttech
USA ji dopluje prava na rovni nrodnho prva.
Metoda CL/CP se ila do konce 90. let z USA do Kanady,
Austrlie, Evropy a ostatnch zem a postupn pemnila zsadnm zpsobem pstup k een rodinnch spor ve smru komplexnho, systematickho a mezioborovho een zohledujcho pednostn zjmy nezletilch dt.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
mli byste vdt

Na evropskm kontinentu metoda CL/CP s nstupem novho tiscilet zskv stle vce na vznamu. Uplatnn nalz zejmna ve Velk Britnii, Irsku, Nizozem, Nmecku
a Rakousku. V Rakousku advokti oteven kaj, e dvaj tto metod pednost ped klasickou mediac. O prosazen metody CL/CP se sna Francie, Itlie a zem z bvalho tzv. vchodnho bloku. Prvn evropskou zem upravujc
CL/CP je Francie. Itlie pijala zkon o tzv. asistovan mediaci odpovdajc mylence CL/CP.
Vce informac i v eskm jazyce o metod CL/CP naleznete
na strnkch IACP www.collaborativepractice.eu.
Metoda CL/CP v esk republice

Do esk republiky pivezly poznatky o CL/CP z prvn
evropsk konference o prvu spoluprce podan ve Vdni
v roce 2007 advoktky JUDr. Marie Broov a JUDr. Eva
Vakov. O metod CL/CP a alternativnm pstupu advokt k vkonu advokacie informovaly esk kolegy o tto metod poprv v Bulletinu advokacie . 6/2007.
Prvn kolen advokt v metod CL/CP probhlo na podzim roku 2007. Nsledujcho roku vznikla v Praze prvn
pracovn skupina pro prvo spoluprce, kter se pravideln
schzela v budov AK. Od roku 2008 jsou zkladn dovednosti pedvny pravideln koncipientm v rmci volitelnho thodinovho semine. Od roku 2009 se advokti a dal spolupracujc odbornci schz rovn na poboce AK
Brno. Metodu CL/prvo spoluprce propaguj v esk republice ti centra pracovn skupina JUDr. Broov, ESI pedevm v osob JUDr. Vakov, JUDr. Pavlov, JUDr. Bohov a advoktky zastnn v projektu CLEAS.
V z 2009 na konferenci Mimosoudn een spor v Brn vystoupila JUDr. Marie Broov se svm pspvkem (viz
konferenn sbornk Aktuln otzky mediace, rozhodho
zen a tzv. prva spoluprce, nakladatelstv UJAK, 2010).
V jnu 2010 probhly v rmci pracovn konference o mimosoudnm een spor podan se spoluast CLEAS
pednky a workshop k tto metod na VFS v Praze. Pspvky o CL/CP od JUDr. Evy Vakov naleznete dle v konferennch sborncch GTF Preovsk university z let 2010
a 2012, v Almanachu advokacie 2010, ve sbornku pspvk z konference o mediaci v Olomouci 2011, vydanm pod
nzvem Mediace teorie a praxe, zde je rovn pspvek
JUDr. dkov a JUDr. Mrov z te konference.
Nasmrovn advokt k aktivnmu hledn smrnch een a dohod ve spoluprci se svmi klienty napomohl mimo jin i projekt o mediaci realizovan AK. AK je kolcm a zkuebnm mstem pro sv leny.
V esk republice otvraj metod CL/CP nov prostory a pleitosti nov soukromoprvn pedpisy, jako i pedpisy o sociln-prvn ochran dt.
Vce o metod CL/CP v esk republice najdete na strnkch ESI, www.esi-cz.eu, a tak na strnkch CLEAS
www.collaborativelaw.cz.
JUDr. EVA VAKOV, advoktka a vkonn editelka ESI, o. p. s.
JUDr. LENKA PAVLOV, pedsedkyn sprvn rady ESI, o. p. s.
JUDr. ANNA MROV, LL.M., advoktka a meditorka
89
mli byste vdt
Soudn a mimosoudn projednn

spor zprva z konference
V LISTOPADU LOSKHO ROKU
SE NA MNOHA MSTECH V PRAZE
KONAL JI TET RONK
PROJEKTU PRASK PRVNICK
PODZIM, JEHO DUCHOVNM
OTCEM JE JUDr. KAREL HAVLEK
A POADATELEM NAKLADATELSTV
HAVLEK BRAIN TEAM. CLEM
PROJEKTU JE SETKVN PRVNICKCH
PROFES A DISKUSE O AKTULNCH
OTZKCH PRVA.
d 4. do 27. listopadu 2014 probhlo v rmci Praskho prvnickho podzimu 2014 celkem jedenct
konferenc, kulatch stol a semin, jich se zastnilo pt stovek diskutujcch a naslouchajcch
pedstavitel vech prvnickch profes.
Jednou z nejvznamnjch akc projektu byla konference zamen na soudn a mimosoudn projednvn spor, kter ve spoluprci s AK probhla v ptek 21. listopadu 2014 ve vzdlvacm a kolicm stedisku AK v Praze, v palci Dunaj.
Nvaznost na pedchzejc rok

Konference se prv na toto tma a v tchto prostorch nekonala nhodou. Navazovala toti na jinou spnou akci
kulat stl zamen na stejnou problematiku, kter probhl 5. prosince 2013 tak na pd AK a z nho byl vydn
sbornk. Tehdy ovem formt kulatho stolu s asovm omezenm ani zdaleka neuspokojil vechny diskutujc, proto se
poadatel v roce 2014 rozhodli uspodat celodenn konferenci, kter se zastnilo pes osmdest advokt, soudc, komernch prvnk, rozhodc a odbornk z akademick sfry.
Ztitu konferenci poskytli JUDr. Roman Fiala, mstopedseda Nejvyho soudu, a pedseda esk advoktn komory
JUDr. Martin Vychope. Podobn jako v roce 2013 moderovala konferenci JUDr. Daniela Kovov, advoktka a fredaktorka Rodinnch list.
Soudn a mimosoudn een spor jako krok

k odbemenn justice
Dva vodn referty na stejn tma Soudn a mimosoudn een spor jako krok k odbemenn justice pednesli
JUDr. Martin Vychope a stavn soudce JUDr. Tom Lichovnk. Prvn enk sice ocenil bohatou ast, nicmn sdlil
ptomnm, e k mediaci jakoto nstroji mimosoudnho een spor se stav skepticky: Jako dlouholet praktikujc advokt musm ct, e nemm rd pojmy odbemenn justice nebo
odklony. Vnmm je jako oslabovn justice, protoe soudy jsou
90
tady od toho, aby rozhodovaly. Dr. Lichovnk rozebral cesty, jakmi by bylo mon snit petenost soud, vetn mediace, arbitre a penesen vybranch typ soudnch spor na jin sttn
orgn. Apeloval na astnky i jejich prvn zstupce, aby astji vyuili vech monost k dohod spornch stran. V zvru svho vystoupen
ekl: Nechme soudce soudit, a nikoliv adovat.
Historie stle iv
S historickm exkurzem na konferenci vystoupil advokt
a bval stavn soudce JUDr. et PhDr. Stanislav Balk, kter
pobavil ptomn mylenkou, e i souboj byl ve sv dob mimosoudnm zpsobem een spor, a dle poukzal na souvislost krize v justici se snenm dvry v soudce. Mstopedseda Nejvyho soudu JUDr. Roman Fiala pak informoval
astnky o ustanoven rekodifikan komise, jejm clem je
zpracovat novou pravu civilnho procesu. V na spolenosti
chyb autorita, jej nzory by astnci soudnho zen akceptovali, ekl na zvr svho vystoupen. Pot se JUDr. Antonn
Mokr, mstopedseda esk advoktn komory, pokouel odpovdt na otzku, pro esk republika pistupuje k ADR odlin ne zahrani, a dospl k zvru, e dvodem by mohlo
bt tyicetilet peruen tradice moudrch autorit.
Tehdej mstopedseda AK a nynj stavn soudce

JUDr. David Uhl rozebral vliv mimosoudnho rozhodovn spor na bh promlecch lht a dospl k zvru, e i neformln jednn o mimosoudn dohod nebo smrt meditora, o kter se strany mnohdy nemaj anci dovdt, maj
na bh lht dopad zsadnj, ne si patrn tvrci legislativy dovedli pedstavit.
Rozhod zen pod vlivem emoc

Dal diskutujc se zabvali rozhodm zenm, oceovali jeho vznam v justinm systmu, ale kritizovali
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt
posun, k nmu v chpn arbitre v poslednch letech

dolo. Podle soudce Vrchnho soudu v Praze JUDr. Ladislava Derky naruovn zkladnch princip rozhodho zen ve svm dsledku vede k vt zti justice. Mezi dal
kritiky souasn praxe ingerence civilnho procesu do zsad rozhodho zen patil prof. JUDr. Pemysl Raban,
CSc., advokt a vedouc katedry obchodnho prva Prvnick fakulty v Plzni. Ve svm pspvku, nazvanm Autochtonn alternativn rozhodovn spor upozornil na znn
innho obanskho zkonku, podle nho mohou dnes
zizovat rozhod komise i spolky a vedle burzovnho rozhodho zen a domnovch prv tak budou vznikat dal rozhodovac systmy, jejich zkladem vak nebude platn rozhod doloka. Toto tma dle ve svch diskusnch
vystoupench rozvedli advokti JUDr. Ludk Lisse, Ph.D.,
LL.M., a JUDr. Tom Sokol, kter poloil enickou otzku, zda ochrana spotebitel ji pli nepesahuje ochranskou roli sttu.
Mediace na prani
Nsledovaly pspvky vztahujc se k mediaci. Advoktka a vedouc sekce ADR JUDr. Martina Dolealov, Ph.D.,
informovala o rozdlech v potech nazench mediac mezi jednotlivmi kraji. Jednm z dvod, pro funguje u ns
mediace jinak ne v zahrani, je spoluprce se soudy, ekla
a upozornila na zkonnou povinnost mlenlivosti advokt
meditor, kter nar na vzvy soud k podn podrobnch informac. Opan nzor k tto otzce zastvala soudkyn Krajskho soudu v Praze JUDr. rka Hjkov, podle
n jde o legitimn poadavek, kter soudy potebuj ke svmu rozhodovn, a advoktn povinnosti mlenlivosti sdlenm nenaruuj. Z jejich vystoupen i z komente advoktky
a meditorky JUDr. Anny Mrov, kter tak hovoila o nov metod collaborative law, vyplynulo, e otzkou mlenlivosti advokta meditora se bude muset AK jet zabvat a pijmout jednoznan stanovisko.
Vhled pro rok 2015

Poslednm pipravenm tmatem byl soudn pezkum rozhodch nlez, s nm vystoupil advokt JUDr. Jaromr Csa.
Pot ji reagovali ptomn vlastnmi diskusnmi vystoupenmi, v nich potvrzovali, e prvnm, kdo se stranm pokou
rozmluvit soudn een sporu, bv obvykle advokt, a bez
jeho pesvdovacch a vysvtlovacch schopnost a technik
by soudnch spor bylo jet mnohem vc.
Z vystoupen a diskusnch pspvk na tto konferenci bude v nejbli dob zpracovn sbornk, kter bude navazovat nejen na kulat stl, jen probhl v roce 2013, ale
tak na dv konference o mimosoudnm sniovn soudn
zte a rozhodm zen, kter uspodaly Soudcovsk
unie R a Nejvy soud v roce 2014. Je tak velmi pravdpodobn, e i v roce 2015 se ada akc bude dotkat vyslovench tmat.
Poadatel konference Soudn a mimosoudn projednn
spor jsou pesvdeni, e ada problm nesouvis vlun
s otzkami prva, ale m ir pesah a dopad do bnho
ivota kadho lovka. Ji nyn organiztoi zanaj chystat pt ronk Praskho prvnickho podzimu 2015. V pitom, e s irokm zapojenm advokt na jednotlivch
akcch mohou potat.
JUDr. DANIELA KOVOV, advoktka a fredaktorka
Rodinnch list
Foto JUDr. JAN SYKA
Prezidentsk pohr v tenise

Ve dnech 10. a 11. 4. 2015 pod esk advoktn komora tradin,
ji 10. ronk tenisovho turnaje ve tyhrch Prezidentsk pohr
v hale SC Ostrava, Budesk ulice v Ostrav.
Turnaj bude probha
at dne 10. 4. 2015 od rannch hodin
n po cel den v kvalifikan
nch skupin
ch
a bude ukonen spo
oleenskm
m veerem
m. Dne 11. 4. 20
015 bud
dou pro
obhat zpasy
y o umstn.
Pedpokldan ukon
nen turna
aje je v od
dpolednch hodiinch.
Ppadn pihlky dvojic, prosm, smujte v co nejkrat lht k rukm JUDr. Radima Mikety, (miketa@miketa.cz), nejpozdji vak
do 3. 4. 2015, piem kapacita turnaje je omezena.
Ubytovn je pedjednno a rezervovno tradin v blzkch hotelch Nikolas (www.nikolas.cz) a Maria (www.hotel-maria.cz),
piem ubytovn si zajiuj sami astnci. Na zklad hesla advokti-tenis bude astnkm poskytnuta pedjednan sleva
na ubytovn. Hotely maj blokovanou dostatenou kapacitu do 31. 3. 2015.
Po 1. 4. 2015 bude pihlenm astnkm zaslno potvrzen pihlky a nkter bli informace.
JUDr. RADIM MIKETA
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
91
mli byste vdt
XI. konference o historii advokacie

DNE 28. 11. 2014 SE V KONFERENN
MSTNOSTI OKRESNHO SOUDU V HRADCI
KRLOV KONAL JI JEDENCT RONK
KONFERENCE O HISTORII ADVOKACIE.
V PKN RENOVOVAN BUDOV BVALCH
JOSEFINSKCH JEZDECKCH KASREN SE
SELI ZJEMCI O DJINY ADVOKACIE NEJEN
Z AD ADVOKT, ALE I SOUDC. KROM
JI TRADINCH SLOVENSKCH ASTNK
PIBYL TENTOKRT I PEDNEJC
Z NMECKA. KONFERENCIREM BYL, ROVN
TRADIN, STANISLAV BALK, PRVN HISTORIK
A PO DESETILETM PSOBEN U STAVNHO
SOUDU DNES JI ZNOVU ADVOKT.
Po vodnm slovu modertora pivtal astnky konference nejprve mstopedseda AK a pedseda vboru pro historii advokacie Petr Polednk, kter pak pedal slovo hostiteli,
pedsedovi Okresnho soudu v Hradci Krlov Milanu Plhalovi, jen krtce shrnul historii budovy soudu a jej rekonstrukce. Po nm pozdravila ptomn i mstopedsedkyn Slovensk advoktn komory Viktria Hellenbart.
Odbornou st konference zahjil pedseda Krajskho soudu v Hradci Krlov Jan ipera, kter se ve svm vystoupen
vnoval pedevm 80. vro budovy Krajskho soudu v Hradci Krlov. Stavba vznamnho mstnho architekta Vclava
Rejchla byla slavnostn otevena 21. jna 1934 za asti tehdejho ministra spravedlnosti Ivana Drera, prezidenta praskho Vrchnho soudu, poslanc i starosty msta Frantika
Ulricha. Doktor ipera z pozice praktika neustle zocelovanho polistopadovou realitou zdraznil, e budova byla otevena ti roky od vypsn veejn architektonick soute, e
ji postavily mstn firmy a msto vnovalo sttu na postaven
soudn budovy pozemek
Jako druh vystoupil hradeck advokt Ji Veteka, jeho
pspvek Rozvoj Hradce Krlov na pelomu 19. a 20. stolet
by ovem chronologicky patil ped ten iperv. Soustedil
se v nm pedevm na obdob ji zmnnho Frantika Ulricha, kter byl od roku 1895 ticet let starostou Hradce Krlov. V tto dob vznikly slavn stavby Jana Kotry (pedevm
Mstsk muzeum) a nsledn pak Josefa Gora, ale pedevm vznikl regionln pln vstavby Hradce, kter je dodnes
inspirac celosvtovho urbanismu a jeho realizace pinesla
mstu pzvisko salon republiky.
Na prvn dva pspvky vhodn navzal brnnsk advokt
Lubomr inka, kter ze sv rozshl a stle roziovan sbrky historickch pohlednic i souasnch fotografi soudnch budov vybral Historick soudn budovy na zem soudnch okres
v psobnosti bvalho Krajskho soudu v Hradci Krlov v obdob
1850-1949 s pihldnutm k souasn dislokaci.
S kadm ronkem konference se pitom ukazuje, jak inka ve svm ptrn zskv nov informace. Tentokrt se mu
podailo objevit v archivu plny nchodsk edn budovy,
v n bylo i sdlo nchodskho okresnho soudu.
92
Dopoledn st konference uzavela Viktria Hellenbart,

kter ve svm pspvku srovnala situaci slovenskho advoktnho stavu v 19. stolet a dnes.
Odpoledn st konference zahjil koick advokt a spoluautor Histrie advokcie na Slovensku Peter Kerecman pednkou o Ivanovi Horvthovi, advoktovi, lenu skupiny DAV,
politickm vzni 50. let a prozaikovi, a o advoktech v jeho dle.
Jako druh vystoupila vedouc odboru matriky AK Jaroslava Mackov, aby upozornila na monosti vyuit historick matriky AK. Tato historick matrika, kter je v souasn dob
katalogizovna a ukldna ve speciln skni, obsahuje osobn spisy advokt od roku 1865, ale i stnostn a krn spisy, i rejstk trest z let 1947-1951, a je vznamnm pramenem pro djiny advokacie. Umonme rdi kadmu bdn
v naem historickm archivu, kter je bohatstvm Komory,
uvedla doktorka Mackov, kter pro dal zachovn archivu
pokld za nutnou jeho digitalizaci.
Odborn asistentka katedry teorie prva a stavnho prva Prvnick fakulty Trnavsk univerzity Martina Gajdoov ve svm pspvku Od prvnickho vzdlvania k prvm
koncipientkm a advoktkam na Slovensku rozvinula po roce svj pedchoz konferenn pspvek Prv eny v advokcii na zem Slovenska, kter doplnila zejmna o mezinrodn i esk kontext.
Podobn navzal na svoji pechoz pednku Advoktn kancel a jej fungovn na pelomu 19. a 20. stolet z destho konferennho ronku i Martin Rja, kter ke sv
sond do materilnho postaven advokt na Morav v letech
1869-1918 vyuil zejmna dva prameny, a to volebn seznamy, kter tehdy rozdlovaly volie do t skupin podle ve placench dan, a dle vypodn pozstalost po advoktech. Oba tyto prameny sice dokldaj velk rozdly
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
mli byste vdt
v pjmech tehdejch advokt, pesto potvrzuj, e ve sv

vtin patili advokti k mstn elit.
Velmi zajmav bylo vystoupen studenta Prvnick fakulty Karlovy univerzity Jakuba Drpala o znmch i neznmch
skutenostech obhajoby K. H. Franka JUDr. Kamillem Reslerem. Recenzi na jeho nedvno vydanou knihu Kamill Resler
obhjce K. H. Franka od Vojtcha Laanskho pinesl BA
v sle 11/2014, str. 64-65.
Koick advokt a druh autor Histrie advokcie na Slovensku Rudolf Manik se ve sv pednce Advokti v zelenom
vnoval nkolika eskoslovenskm advoktm, kte udlali
velkou vojenskou kariru; pedstavil tak napklad osobnost
Bohuslava Eera (1893-1954), pedsedu eskoslovensk delegace u norimberskho tribunlu, kter jako velitel vyetovacho tmu dopadl a prvn vyslchal K. H. Franka, i Jaroslava Prochzku (1897-1980), eskoslovenskho legione,
od roku 1925 lena KS, ijcho od 30. let v Sovtskm svazu, v letech 1950-52 nelnka generlnho tbu, nebo Ivana Trebichavskho (1910-1973), kter psobil jako vojensk
soudce u slovenskch jednotek na vchodn a italsk front,
ale pak se zapojil do Slovenskho nrodnho povstn, byl
vznn v Nmecku, po vlce se stal generlem justin sluby a v roce 1949 emigroval do Kanady.
O st sv pipravovan diplomov prce na Prvnick fakult Zpadoesk univerzity v Plzni se podlila studentka
Nikola Formanov pspvkem Historie advokacie na Chomutovsku v letech 1919-1948, kter shromdila informace o advoktech z Chomutova, a ji nmeckch, nebo idovskch,
kter smetla druh svtov vlka.
Osobnost zakladatele mezinrodnho prva, advokta a diplomata Huga Grotia a jej inspirac pro dneek se zabval
pspvek nmeckho, ale velmi slunou etinou hovocho advokta Lothara Ecka Pirozenoprvn teorie podle Hugo
Grotia a jej dopad na historick a aktuln prvn vvoj v EU.
Konferenci uzavelo vystoupen Stanislava Balka o praskm advoktu Ferdinandu Tonderovi (1852-1916), prvnm zstupci Ferdinanda dEste, kter pro nj vypracoval i svatebn
smlouvu se ofi Chotkovou.
Na dost doktora Polednka jsem v prbhu konference
vystoupila i j s pspvkem Jak vyut matrik pi bdn o djinch advokacie, abych upozornila na dv skutenosti z posledn doby, kter vznamn zlepily vyuit matrik jako pramene historickho poznn. Tou prvn skutenost je novela
zkona o matrikch . 371/2013 Sb., inn od 1. ledna 2014,
kter vrazn zlepila pstup do tzv. ivch matrik, tedy matrik uloench na matrinch adech.
Tou druhou skutenost je, e v esk republice ji byla tm dokonena digitalizace matrik, uloench v archivech.
V tuto chvli jsou tak zcela zdigitalizovny matriky z bvalch kraj Jihoeskho, Zpadoeskho, Severoeskho
a Severomoravskho, piem do dvou a t let by mly bt
zdigitalizovny vechny archivn matriky v republice. Pipravila jsem proto pro astnky konference krtk pehled
vech webovch strnek, na kterch lze digitalizovan matriky najt. Zjemci jej najdou v internetov verzi tohoto lnku
na www.bulletin-advokacie.cz.
PhDr. IVANA CIHLOV
Foto JUDr. JAN SYKA
Pozvnka na est ronk Josefskho sympozia ve Ktinch

Evropsk institut pro smr, mediaci a rozhod zen, o. p. s.
zve na
Josefsk setkn 2015

19. 3. 21. 3. 2015 na zmku Ktiny
Online pihlky a vce informac na www.esi-cz.eu a www.josefske-sympozium.cz.
Asociace insolvennch sprvc si vs dovoluje pozvat na semin na tma
Aktuln otzky insolvennho zen

Termn konn: 20. bezna 2015 od 9 do 14 hodin
Msto konn: Justin akademie, Hybernsk 18, Praha 1
Pednejc: JUDr. Zdenk Krm, pedseda sentu Nejvyho soudu, specialista na insolvenn zen
Pihlaujte se na seminare@asis.cz.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
93
z prvnick spolenosti
Symposion k 80. narozeninm
Karla ermka
JAK NEJLPE OSLAVIT 80. NAROZENINY
NEJVZNAMNJ AUTORITY ESK
ADVOKACIE, OSOBNOSTI, KTER STLA
V ELE JEJ PEMNY VE SVOBODN STAV,
MUE S HLUBOKM KLASICKM VZDLNM,
SRAVM INTELEKTEM A BYSTRM PEREM?
URIT TAK, E SE JM NECHME INSPIROVAT!
kolik vznamnch advoktnch kancel se

proto rozhodlo uspodat u pleitosti loskch 80. narozenin Karla ermka symposion ili disputaci o prvu, spravedlnosti a prvncch, kter se konalo 3. 12. 2014 odpoledne
v krsnm Hlavnm sle renesannho Martinickho palce
na praskm Hradanskm nmst, jeho hlavnm stavitelem
byl mstodrc Jaroslav Boita z Martinic, proslaven svm
astnm dopadem z okna esk kancele na Praskm hrad dne 23. kvtna 1618.
Disputovat pila ada vznamnch osobnost prvnickho svta i nkolik zajmavch host z jinch obor. Modertorsk funkce se ujal Tom Nmeek, donedvna redaktor Lidovch novin, specializovan na prvo a justici, nyn
prvnk v psychiatrick nemocnici v Bohnicch, podle jeho vodnch slov se prvnick kmen shromdil kolem svho medicinmanna.
94
Prvn skupina debatujcch se zabvala obecnjmi vahami o prvu a spravedlnosti. Diskusi zahjila sentorka a bval mstopedsedkyn stavnho soudu Elika Wagnerov, aby
ve svm uvaovn o interpretaci a jejch hranicch dospla
k zvru, e prvo mus skrze vklad usilovat o nalezen spravedlnosti pi setrvn v danm systmu.
Z vystoupen profesora Karla Elie k tmatu interpretace
prva m zaujala jeho teze, e zkon m bt prostedn jasn, a zejmna nsledn Eliovo vysvtlen: kdy je zkon pli nejasn, otevr se plin prostor pro soudcovskou moc,
a kdy je pli jednoznan, svazuje monost rozvoje spolenosti a zakld dvod pro nov spory. A jak si nevimnout
Eliovy poznmky, e sprvn interpretace zkona je jen jedna! Jak odvn v tomto rozvrcenm postmodernm svt
mravnho relativismu! A jak ermkovsk!
Ndhern sl Martinickho palce.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
z prvnick spolenosti
Zleva: Tom Richter, Elika Wagnerov,

Ivo Mon, Karel Eli, Karel imka
a Tom Nmeek.
Zleva: dnes ji bval prezident Notsk komory

Martin Foukal, Josef Baxa, Lenka Bradov,
hlavn politick komenttor Hospodskch
novin Jindich dlo.
Nesmrn zajmav a s ohledem na to, co se jen o msc

pozdji stalo v Pai, a dsiv aktuln byl rozbor sociologa profesora Iva Monho o nkolika druzch etiky, rznch
vnmnch prva a spravedlnosti. Prvn typ, etika Zpadu, zaloen na etice protestantsk a na hodnotch rovnosti, svobody, lidskch prv a emancipaci, dky kter se zpadn civilizace stala tak bohatou, e se zaala povaovat za univerzln,
se podle Monho rozkld. Dal existujc typ etiky etiky spoleensk, typick i pro stedovkou Evropu, je zaloen
na povinnosti, respektu, cti a kolektivn hrdosti. Tet typ,
oznaen profesorem Monm jako etika boskosti, pracuje
s pojmy, jako je posvtnost a hch, istota a poskvrnn, povznesen a ponen. Nabz se tedy otzka, jak dopadne souboj rznch etik v globalizovanm svt?
Druh tematick blok, tak oslavencem pozorn sledovan,
se vnoval prvu a politice a zahjil jej stavn soudce Vojtch
imek, dve soudce Nejvyho sprvnho soudu, kter jejich
vztah shrnul takto: Prvo pedchz politiku, plat pro vechny a je
nadazeno nad politiku, politika je ped prvem a prvo nad politikou. Podle imka mus existovat napt mezi jednotlivmi sttnmi mocemi, ale zrove i stavn vrnost, ale ta se mlo nos.
Na jeho vystoupen navzali len stavnprvnho vboru
snmovny Marek Benda (i po tch letech, kter ji uplynuly
od zruen zkona o zkrcen volebnho obdob stavnm soudem, si na to nezapomnl postovat), a ekonom Libor Duek, kter zdraznil, e je teba nebrat tvorbu zkon jen jako
tvorbu text, ale je nutn domlet praktick dopady normotvorby. Akademik a advokt Bohumil Havel poukzal na to,
e i autoi zkon sleduj pi jejich tvorb sv (rzn) zjmy,
a soudce Nejvyho sprvnho soudu Zdenk Khn k tomu
dodal, e nkdy byla v autoritativnch reimech soudci obhjena spravedlnost na zklad pozitivistickho lpn na zkon a procesnch pravidlech, napklad pi arizaci idovskho
majetku na Slovensku i za normalizace v eskoslovensku.
Debata v rmci tetho tmatu, Aplikace prva, se soustedila na otzku vbru vhodnch kandidt na jednotliv prvnick profese. Pedseda Nejvyho sprvnho soudu Josef Baxa zdraznil prvo veejnosti na maximum informac o osob
soudce i kandidta na soudce. Soudci by podle Baxy mli bt
moud, ale problm je, kdo a jak je bude vybrat.
Prask vrchn sttn zstupkyn Lenka Bradov piznala,
e dodnes nikdo nedefinoval, jak by vlastn ml sttn zstupce bt. Zlobili jsme se na psychology, koho vybrali, ale my
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
Zleva: Frantiek Korbel, Robert Nmec, Martin olc

a Jan Machek.
jsme jim dodnes nedali zadn, koho vlastn chceme, konstatovala Bradov, kter podle svch slov jako sv spolupracovnky vybr odvn tonky se smyslem pro tmovou hru.
Posledn, tvrt tma nazvan Prvn sluby, bylo advoktn a mezi poloenmi a zvednutmi byly i otzky Potebuje dnen svt advokty, nebo vysta s prvnky? Co ek advokacii s postupem globalizace a rozvojem modernch technologi?
Debatu otevel erstv zvolen viceprezident IBA a expedseda AK Martin olc, kter zdraznil, e advokt by se ml
hlsit ke svmu stavu a respektovat mravn pravidla. Advokt mus bt svobodn, nezvisl na moci, na mdich, penzch i na klientovi, uvedl olc. Upozornil tak, jak modern
technologie zrychlily tempo prce. Pokud dve oekval klient
advoktovu reakci do dvou dn, dnes je to do pl hodiny.
Podle bvalho nmstka ministra spravedlnosti a nyn advokta Frantika Korbela je mon advokta poznat podle toho, e v, co je zjem klienta, snad v, co je spravedlnost, um
poradit, v o praxi, a je nositelem alternativ a originlnch een. Dalm tmatem advoktn diskuse, kter se dle zastnili len pedstavenstva AK Robert Nmec, prask advokt Pavel Uhl a novin tdenku Respekt Jan Machek,
byl pedevm problm stle rostoucho potu advokt a s tm
spojen problmy boj o klienty, hrozc pauperizace advokt i pran pinavch penz, ale i mnc se charakter slueb
poskytovanch advokty.
Opravdovm vrcholem symposia byla zvren e oslavence, kter bude jednou nepochybn hodnocena jako vizionsk, stejn, jako je tak dnes mon hodnotit ermkovu e o etice soudce jako kli ke zkvalitnn justice pi jeho
uveden do ministersk funkce v roce 2003.
Po ptadvaceti letech svobodn advokacie podle nho ji
nen pochyb, e potebujeme nejen prvo, ale i etick normy.
Za ti i pt let se ale zaneme ptt, jestli pro ns, advokty, neplat jet njak jin systm norem, a to norem estetickch. A uvdomme si, e i tyto normy musme dodrovat.
e advokt by ml dodrovat nejen normy prvn a etick,
ale i estetick, uvedl svm nezapomenutelnm zpsobem.
Karel ermk stle pekvapuje, inspiruje i provokuje. Prvem se mu dostalo ovac ve stoje. No eknte: co tm dodrovnm estetickch norem vlastn vechno myslel?
PhDr. IVANA CIHLOV
Foto BORIS STOJANOV
95
nakonec
Prvnkovy zpisky
David Uhl nedvno napsal: Akoliv nvrh novho obanskho zkonku ped jeho pijetm etly destky nebo stovky
prvnk, zstaly v nm nkter zjevn chyby v psan. Potvrzuje to znmou psychologickou pouku o tom, e mozek vnm
to, co oekv, nikoliv to, co oi vid.1 Dodal bych, e obas
se nm pi etb poda i freudovsk chybn vkony, ktermi dme prchod skutenmu rozpoloen sv mysli. V textu o novele prvnho pedpisu se tak d ono slovo cizho pvodu vnmat jako nevole. Stejn znjc slovo me ovem bt
i muskm tvarem pechodnku od slovesa nevolit a provokovat k nsledujc jazykov hce: Nevole promylen poslance
do parlamentu, lid zakld pole pro ledabyl, poklesl legislativn dlo, po nm nsleduje jeho neodkladn novela; k n piloen dvodov zprva, ladn do podoby pbhu, vzdlen
pipomene novelu co by literrn nr. U voli i nevoli z toho
veho vyplyne nevole.

Legislativn nvrhy, je pedkld opozice bez hlasovac vtiny, se pleitostn daj pirovnat k flirtovn. Jde o ponn naznaujc, e nco chceme, i kdy to vlastn nechceme,
nebo nevme, zda to chceme, poppad jsme si vdomi, e
nae chtn bude zejm odmtnuto. Vtzn hlasovac vtina pak nkdy hodnot pijat zkonodrn nvrhy zpsobem
podobnm tomu, jakm se pedstr orgasmus. Pouhmi eovmi projevy keovitho charakteru se sna pesvdit veejnost, e samotnm pijetm prvn pravy ji bylo dosaeno cl j sledovanch.

Dnen zdnliv zkonodrn pohromy bvaj obas uiten v budoucnu. Mohou pipomenout nsledujc pbh:
Blesk zaplil nuzn psteek, kter si zhotovil trosenk
na pustm ostrov. Postien mu se obrac k nebesm a bduje: Pane, pro mne jet trest tmto zpsobem? Za njakou hodinu pistane u oputnho ostrova lo a udiven
trosenk se te: Jak jste mne nali? Zachrnci odpovdaj: Vidli jsme kouov znamen. I mlhovina prvnho
pedpisu neekan nabdne npadit vchodisko z rozhodovacch pochyb.

k se, e ve Francii zkony upravuj ve napklad uruj, komu pat vejce, kter snesla slepice na ciz zahrad. V zemi galskho kohouta mon nalezl nejednu inspiraci i n nov obansk zkonk.

Francouzsk profesor napsal rady pro vechny, kdo hodlaj duchapln hovoit o knihch, kter neetli. Takov nvod
by se mohl hodit k pimenmu pouit tm, kdo rozafn
rozumuj o novch zkonech i legislativnch nvrzch, ani
se seznmili s jejich textem.

1 Uhl, D.: Prvn zkuenosti s novm obanskm zkonkem, Bulletin advokacie

. 7-8/2014, oddl Chyby v psan, str. 36.
2 Lasica, M.: O lidech a lidech. Peloil Boris Doekal. Nakladatelstv Listen,
Jihlava, str. 59.
96
Honore podle potu odpracovanch hodin maj jednu

nevhodu. Vsledn dlo nemus bt kvalitn jen proto, e bylo dlouho pipravovno. Obas se i v legislativ uplatn murphologick pravidlo, kter tvrd: Jestlie nco kazte dostaten dlouhou dobu, dospjete nakonec k nzoru, e jste to vlastn
udlali dobe.

Jist holika pila dom podn natvan. V zkladn kole procviovali rozkazovac zpsob a zadn jednoho z kol znlo: Dejte psovi pokyn, aby neskkal; nevyl tak nahlas; byl
hodn. V rodin toho dvtka mli psa a tak napsala: Lehni!
a dal pejskask pokyny, kter doma slyela a sama uvala
vechny oznaen vykinky, jak se slu na rozkazovac zpsob. Nebyla vak pochvlena pan uitelkou. Ta se drela kle
ke cvienm, kter byl uveden v uebnici a podle nho sprvn odpov mla znt: Neskkej! Nevyj tak nahlas! Bu hodn!
Pipomenulo mi to nkter zpsoby komunikace v soudnm
a sprvnm zen a tak legislativn postupy, je ignoruj ivotn skutenosti a zkuenosti.

Z pednek si posluchai pamatuj nejsp mylenky, s jejich pomoc lektor pedvd svou duchaplnost. Na pedvlen prask prvnick fakult si absolventi jet po ltech
pipomnali vty, jimi profesor finannho prva a finann
vdy zahajoval sv pednky: Domorodci na Sumate pokldaj orangutana za natolik chytrho, e by mohl i mluvit. Nein
to vak proto, aby nemusel platit dan. Napadlo mne, e bych
pednku o soutnm prvu a lidskm soutnm chovn
mohl uvst mylenkou Milana Lasici: Opice, sloni, mravenci,
velijak hav nedl prakticky nic jinho, jen se miluje a shn potravu. My ijeme kulturnji. Seeneme potravu, sedneme si
ped televizi a dvme se, jak se p ciz bytosti.2 K tomu bych
dodval, e lid zvl kulturn vyspl sleduj televizn kanly s prodovdnmi programy a zjiuj, jak se p ni ivoichov, ona velijak hav.

Transparentnost prvnch norem by nemla bt dosahovna texty, je svm stylem a obsahem pipomnaj transparenty, jak star generace znala z prvomjovch prvod.

Ped lety se mla skupina odbornk z prvnickch fakult
a vzkumnch pracovi vyjdit k nvrhu jakhosi zkona.
Tato skupina byla nazvna nzorovou platformou. Jist posmvek vysvtloval toto oznaen tak, e se oekv stanovisko mlo vyhrocen a vlastn placat. Podle druhho slovo platforma napovdalo, e nkte astnci tto skupiny
dostanou za sv psoben plat a druz budou stanovisko formovat a formulovat.

Styl nkterch ustanoven v prvnch pedpisech mi pipomn ji zesnulho profesora brnnsk filozofick fakulty,
kter nepouil prostou vtu: Budu vm vdn, nbr pravil: Neuki se bti nevdnkem.
prof. PETR HAJN
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
nakonec
Kresba pro Bulletin advokacie LUBOMR LICH
Vte, e
nap. jest v pravd urnalistou, neb dohazovaem, neb obchodnkem, burzovnm agentem, cestujcm vhradn stenografem
atd. Nsledek takov praxe na oko jest vzrst potu advokt
progress geometrickou, jak tomu svd skutenost, e ve Vdni
r. 1868 zapsno bylo toliko 9 advokt, r. 1878 pak 24, roku
1908 vak ji 65 advokt. Praxi na oko mlo brnit mimo jin zaveden minimlnho slunho, peliv provovn praxe advoktn komorou a bezohledn udvn ppad praxe
na oko. Autor zprvy vak sm pipustil, e navren prostedky jsou bezinn a bezcenn.
v Anglii byl v r. 1896 pijat zkon proti svvolnm sporm? Podle tohoto zkona (vexatious actions act) me nejvy
soud na nvrh generlnho prokuratora osob, je ze zvyku a
s vytrvalost zan spory vexatorn bez dvodu rozumnho,
zakzati, aby poala jakkoli spor dve, ne obdr k tomu od nejvyho soudu svolen, kter dno bude jen tehdy, ospravedln-li
se, e sporu nezneuv a e jest tu prima facie ltka ke sporu.
V zen o povolen podat alobu musel bt adatel vyslechnut a bylo zde pedepsno povinn zastoupen advoktem.
advokta a politika Pierra Mouraina (1740-1793) zabili Vendt? Stalo se tak 23. bezna 1793 pi oblhn msta
Bourgneuf, jeho byl tehdy tamj rodk starostou. Mourain
byl pedtm i poslancem Zkonodrnho shromdn (lAssemble lgislative), v nm byl lenem vboru pro asignty
a mnu. Mandtu se vzdal 20. z 1792 s odvodnnm, e
se bude vnovat zemdlstv, ve skutenosti spe z obav nad
vvojem revolun situace. Starostou msta byl od roku 1789.
O to, e Bourgneuf byl ped povstalci zachrnn, se podle
Hugova romnu Devadest ti zaslouil kapitn Guchamp.
stav advoktnch kandidt v Dolnm Rakousku byl
v r. 1910 shledn alostnm? Podle informace v asopisu
Prvnk, pevzat z Juristische Bltter, jejich pomry sluebn jsou patn; nebo zatenci nedostvaj vbec slunho, skoro 23 procent koncipient dostv slunho msn pod
sto korun (!) 46 procent z potku jen sto korun a pouze 18
procent dvanct set korun! Z ankety vyplynulo, e dalm nevarem byla praxe na oko. Pokud se te praxe na oko vyrozumv se pod n takov pomr, kde kandidt advokacie co takov
u nkterho advokta jest toliko zapsn, skuten vak v povoln advoktnm nen innm, nbr m zcela jin zamstnn,
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
JUDr. PhDr. STANISLAV BALK
97
obsah ronku 2014
Obsah ronku 2014

nzev........................................................................................................................................................................................................ ./str. BA
vodnk
Vladimr Pape: Jak dl v oblasti advoktn legislativy ................................................................................................................................................1-2/3
Antonn Mokr: Proti erozi prvnho sttu a na podporu pstupu ke spravedlnosti ......................................................................................................... 3/3
Petr Polednk: Zamylen nad odvem advokta.......................................................................................................................................................... 4/3
Frantiek Smejkal: S p dnho hospode.............................................................................................................................................................. 5/3
Vladimra Glatzov: Neobtujte klienty prvem ........................................................................................................................................................... 6/3
Petr p: Doporuen etba (nejen) na letn msce ................................................................................................................................................7-8/3
Martin Vychope: vodnk legislativn psudkov ....................................................................................................................................................... 9/4
Radim Miketa: Jak dl ve vzdlvn advoktnch koncipient ....................................................................................................................................10/3
Michal ilavsk: Ten, kdo mluv nahlas a nic neekne.................................................................................................................................................11/3
Lenka Vidoviov: Lpe je nkdy mlet....................................................................................................................................................................12/3
Aktuality
Krtk zprvy z pedstavenstva Robert Nmec, Michal ilavsk.......................................................................................................................... 1-2/4, 3/4
Galaveer Prvnka roku 2013: noblesn v Brn Ivana Cihlov.................................................................................................................................1-2/5
Kontrola plnn povinnost advokt pi provdn schovy penz za rok 2013 Marcela Mareov .............................................................................1-2/14
Profesor Blohlvek obdrel Mezinrodn prvn cenu za rok 2013 Ivana Cihlov ...................................................................................................1-2/16
Pozvnka na vron kongres AIJA v Praze ............................................................................................................................................................1-2/18
Pozvnka na 5. ronk Josefskho sympozia ve Ktinch .......................................................................................................................................1-2/18
Nepehldnte! Odmna advokta jako soust nhrady nklad soudnho zen ...................................................................................................... 3/5
Pozvnka na mezinrodn konferenci o insolvennm prvu.......................................................................................................................................3/14
Pozvnka na vron kongres AIJA v Praze ..................................................................................................................................... 3/15, 4/12, 5/8, 6/14
Pozvnka na XXII. Karlovarsk prvnick dny ........................................................................................................................................ 3/16, 4/12, 5/12
Pozvnka na kongres Prvn prostor 2014............................................................................................................................................................... 3/20
Domovn prohldky advokt Michal ilavsk ............................................................................................................................................................. 4/4
Stanovisko AK k nvrhu novely advoktnho tarifu upravujcho vi psudku v bagatelnch sporech .......................................................................... 4/5
S potvrdil: AK je oprvnna nezapsat mezi koncipienty absolventy Policejn akademie a Panevropsk V Jan Syka, Milan Hoke ................................4/10
Koncipienti bez praxe v trestnm prvu Michal ilavsk ............................................................................................................................................... 5/4
Kongres Prvn prostor 2014 na Sei Ivana Cihlov................................................................................................................................................... 5/5
Vyhlen 10. jubilejn ronk celojustin soute Prvnk roku 2014 ............................................................................................ 5/7, 6/13, 7-8/17, 9/14
CCBE znepokojuje chystan novela o. s. . o bagatelnch pohledvkch ..................................................................................................................... 5/9
Bagateln pohledvky Let It Be? Michal ilavsk .................................................................................................................................................... 6/4
AK obhjila svj prvn nzor: pokuty a postup VSZ Olomouc v kauze domovnch prohldek jsou nezkonn ............................................................. 6/5
Vznikla Unie obhjc Hana Rdlov ............................................................................................................................................................................ 6/6
Odpov pedsedy Poslaneck snmovny prezidentu CCBE k chystan novele o. s. . ................................................................................................ 6/7
Nov obansk zkonk v knihovnch AK Lenka Daniliin........................................................................................................................................... 6/8
Zkuenost ESLP s aplikac novch pravidel rozhovor s Mgr. Irenou Markovou, prvnikou u ESLP David Zahumensk ................................................... 6/9
esk advoktn komora a legislativa zajmaj vldu poznatky prvn praxe? Michal ilavsk ...................................................................................7-8/4
Pozvnka na kongres LawTech 2014 .............................................................................................................................................................. 7-8/4, 9/8
Stanovisko AK k novele advoktnho tarifu ............................................................................................................................................................7-8/5
Jak byly XXII. Karlovarsk prvnick dny Petr Bza, Ondej Truba, Michal Vvra, Filip Gantner .....................................................................................7-8/7
lenov prezidia Unie obhjc se pedstavuj .......................................................................................................................................................7-8/12
Smysl Unie obhjc Jan Vuka ..............................................................................................................................................................................7-8/13
Advoktka Sylva Vartov ji deset let pomh umrajcm Hana Rdlov ...................................................................................................................7-8/14
Rozhovor s vedoucm organizanho vboru praskho kongresu AIJA Mgr. tpnem Holubem Silvia Pavlica Dahlberg ..............................................7-8/16
Rozhovor s mdn nvrhkou Hanou Kopeckou o vhodnm oblkn v advoktnm svt Ivana Cihlov, Hana Rdlov .............................................7-8/18
Pozvnka na 17. Sportovn hry esk advokacie ................................................................................................................................................... 7-8/22
Odkaz Antonna Randy v promnch asu Stanislav Balk ............................................................................................................................................ 9/6
Pozvnka na 3. ronk konference Nov soukrom prvo .................................................................................................................................. 9/8, 10/5
AK zrekonstruovala kolic a vzdlvac stedisko v palci Dunaj Lenka Daniliin......................................................................................................... 9/9
Aktuln v prvu Hana Rdlov ................................................................................................................................................9/10, 10/18, 11/20, 12/15
Mimodn koncert a nabdka pro advokty: AK a Prask konzervato znovuobjevuj J. N. Kaku icha ...................................................................9/11
Sout Talent roku Prvnka roku 2014 hr ................................................................................................................................................................9/12
Zmna formtu doruenek pijatch datovch zprv hr .............................................................................................................................................9/12
Pozor na falen eky hr..........................................................................................................................................................................................9/12
Strun zprvy z pedstavenstva Robert Nmec................................................................................................................................................10/4, 11/4
Setkn prezident advoktnch komor stedn a vchodn Evropy Eva Indruchov .......................................................................................................10/6
Informace o 10. jubilejnm galaveeru Prvnka roku 2014....................................................................................................................10/8, 11/13, 12/9
Pravidla oblkn do (prvnick) spolenosti rh ......................................................................................................................................................10/12
Mezinrodn vron kongres AIJA v Praze slavil spch Eva Ropkov, Eva Indruchov ................................................................................................10/14
Rozhovor s prezidentkou AIJA Anitou Schlpfer Eva Indruchov ................................................................................................................................10/16
Vietnamsk ministr spravedlnosti s delegac navtvili AK Hana Rdlov ..................................................................................................................10/17
Sdlen tajemnka AK o zven pojistnho...........................................................................................................................................................10/19
Informace o povinnch platbch advokt na rok 2015 ................................................................................................................... 10/20, 11/22, 12/16
Implementace judikatury ESLP do nrodnch systm, porovnn a zkuenosti zprva z konference Ivana Cihlov.................................................11/5
Pozvnka na mimodn koncert pro advokty s hudbou J. N. Kaky.........................................................................................................................11/8
98
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
obsah ronku 2014
JUDr. Martin olc zvolen viceprezidentem IBA ..........................................................................................................................................................11/9

Prvn ronk Evropskho dne advokt Kamila Hjkov ..........................................................................................................................................11/10
Pozvnka na projekci filmu Ex offo v Brn............................................................................................................................................................11/10
Stanovisko CCBE k dvryhodnmu evropskmu cloudu Kamila Hjkov ................................................................................................................ 11/12
LawTech Europe Congress sbr a vyuvn elektronickch dkaz Jan Palika ...................................................................................................... 11/14
17. listopad 1989 Stanislav Balk, Petr Meduna ..........................................................................................................................................................11/18
Urgentn novela obanskho zkonku Robert Nmec................................................................................................................................................12/4
Domovn prohldky a prohldky jinch prostor a pozemk u advokta Irena Schejbalov ................................................................................................12/6
JUDr. Antonn Mokr zvolen viceprezidentem CCBE ..................................................................................................................................................12/8
Mstopedseda AK JUDr. David Uhl se stane stavnm soudcem ............................................................................................................................12/8
Prvnick firma roku 2014 Hana Rdlov.................................................................................................................................................................12/10
Nov soukrom prvo 2014 zprva z konference Hana Rdlov .............................................................................................................................12/19
lnky
Shrnut ..........................................................................................................................................................................1-2/22, 3/22, 4/18, 5/18, 6/16
Gabriel Achour, Martin Pelikn: Prvo stavby podle novho obanskho zkonku .......................................................................................................12/37
Petr Borovika, Daniela ustrov: Vlastnick sluebnost a katastr nemovitost ........................................................................................................... 10/23
Jan Brzda: Zsada subsidiarity trestn represe ve svtle nlezu stavnho soudu .....................................................................................................11/30
Petr Bza: Nov zkon o mezinrodnm prvu soukromm ..................................................................................................................................... 7-8/38
Svatava Trkov, Milan Cellar: Stanovy spoleenstv vlastnk jednotek zmny od 1. 1. 2014 ...................................................................................... 5/22
Radovan Dvid: Obecn pipomnky k zkonu o zvltnch zench soudnch.............................................................................................................12/57
Jakub Dohnal: Jak ohroz 1740 odst. 3 obanskho zkonku klasick pojet obchodnch objednvek? ...................................................................12/47
Kateina Eichlerov: Zloha na podl na zisku v kapitlovch spolenostech...............................................................................................................11/42
Karel Eli: Obansk zkonk a novelizan tlaky ....................................................................................................................................................12/23
Vladimra Pejchalov Grnwaldov, Kamila Hjkov: Problematika domovnch prohldek advoktnch kancel ve svtle evropsk judikatury ...................4/19
Petr Hampel: Veejn rejstk v zajet potaov nestability, aneb jak se provd zpisy od 1. 1. 2014 .........................................................................12/59
Eva Hilerov: Me advokt, jako soudem ustanoven kolizn opatrovnk nezletilho, nahlet do spisov dokumentace o dtti, veden OSPOD? .........6/31
Pavel Hork: Smlouva o dlo v novm obanskm zkonku (pohled soudce na vybran otzky a pouitelnost stvajc judikatury) ................................9/21
Klra Hurychov: Prokura v novm obanskm zkonku ........................................................................................................................................... 9/35
Zdenk Jankovsk ml.: Podruh k alobm o nrocch podle zkona . 82/1998 Sb.................................................................................................... 5/25
Ji Jelnek: K rozsahu kriminalizace jednn prvnickch osob ...................................................................................................................................9/15
Lucie Joskov: Rozdlen psobnosti v rmci kolektivnho orgnu a jeho dopad na odpovdnost ............................................................................. 7-8/46
Ladislav Jouza: Nov obansk zkonk a vznik pracovnho pomru ........................................................................................................................ 1-2/36
Ladislav Jouza: Zmny ve skonen pracovnho pomru............................................................................................................................................. 3/42
Ladislav Jouza: Uplatovn obanskho zkonku v pracovnprvnch vztazch ..........................................................................................................4/41
Ladislav Jouza: Ochrana osobnosti zamstnance v pracovnprvnch vztazch ........................................................................................................... 6/26
Ladislav Jouza: Skonen pracovnho pomru ze zdravotnch dvod ......................................................................................................................... 9/46
Ladislav Jouza: Nov pojmy obanskho zkonku v pracovnprvnch vztazch ....................................................................................................... 10/36
Radek Jurk: Vztahuj se nov smrnice na vbr dodavatel prvnch slueb?.......................................................................................................... 9/43
Miroslava Kov: Nejvy soud vylouil monost soudnho exekutora namtat relativn neplatnost dohody ddic o vypodn ddictv ................... 7-8/50
Jaroslav Karmek, Lenka Suchnkov: Domovn prohldka v cloudovm loiti otzka rozsahu situac, v nich maj orgny inn v trestnm zen
povinnost pout postup podle 85b trestnho du ...............................................................................................................................................11/39
Milo Koc: Institut svenskho fondu v NOZ ........................................................................................................................................................ 1-2/28
Frantiek Korbel, Filip Melzer: Psemnost, elektronick a biometrick podpis v elektronickm prvnm jednn .............................................................12/31
Zdeka Krlkov, Ivo Telec: Vivn v novm obanskm zkonku ........................................................................................................................... 3/23
Andrej Krlk: Ochrana dvrnosti komunikace mezi advoktem a klientem v zen ve vcech ochrany hospodsk soute ......................................11/34
Jan Kratochvl: Jak napsat kvalitn stnost k ESLP ................................................................................................................................................. 1-2/23
Stanislav Keek: Nkolik poznmek k ustanovenm zvltn sti novho obanskho zkonku, tkajcch se njmu bytu ............................................5/19
Riana Kvakov: Nkolik otaznk nov prvn pravy odmovn volench len orgn akciovch spolenost ...................................................... 10/26
Karel Marek: Problmy realizace nov pravy smlouvy o zprostedkovn a smlouvy komisionsk .............................................................................6/17
Karel Marek: Smlouva zaslatelsk, smlouva o peprav vci, smlouva o provozu dopravnho prostedku ..................................................................... 9/29
Marcela Mareov: Je vystavovn zbo v e-shopu podle novho obanskho zkonku zvaznm nvrhem k uzaven smlouvy? .................................12/50
Pavel Mates, Karel emk: Nad zkonem o veejnch rejstcch aneb nihil novi sub sole .......................................................................................... 1-2/39
Pavel Mates: Odvoln astnkem sprvnho zen ................................................................................................................................................. 10/33
Zbynk Matula: Pevod nemovitch vc ve svtle 1893 novho obanskho zkonku ............................................................................................12/44
Frantiek Korbel, Filip Melzer: Psemnost, elektronick a biometrick podpis v elektronickm prvnm jednn .............................................................12/31
Vladimr Muzik, Andrea Muzikov: Praktick dsledky zastaven exekuce pro neplatnost rozhod doloky zejmna z pohledu promlen ....................6/21
Vladimr Muzik, Andrea Muzikov: Praktick dsledky zastaven exekuce pro neplatnost rozhod doloky zejmna z pohledu promlen ....................6/21
Vladimra Pejchalov Grnwaldov, Kamila Hjkov: Problematika domovnch prohldek advoktnch kancel ve svtle evropsk judikatury ...................4/19
Vladimr Pelc: inn ltost u trestnho inu zkrcen dan a aktuln stav judikatury .................................................................................................. 4/34
Gabriel Achour, Martin Pelikn: Prvo stavby podle novho obanskho zkonku .......................................................................................................12/37
Veronika Petrov: Dsledky prodlen dlunka ped 1. 7. 2013, od 1. 7. 2013 a ode dne nabyt innosti NOZ ............................................................ 1-2/33
Tom Plhal: Poruovn povinnosti zakldat dn listiny do sbrky listin jako dvod pro zruen prvnick osoby s likvidac soudem ....................... 1-2/46
Tom Plhal: Zpis spolku do spolkovho rejstku a jin subjekty do nj zapisovan a v nm zapsan ....................................................................... 4/39
Kateina Ronovsk: Spolky po novu........................................................................................................................................................................ 6/36
Kateina Ronovsk: Pt dvod, pro nepoadovat pro zakladatelsk prvn jednn u nadanch fond a stav povinnou formu notskho zpisu ....11/48
Oldich ehek: Oddluen po revizn novele insolvennho zkona aneb osobn bankrot pro kadho ....................................................................... 5/34
Ondej Spil: Nabvn od neoprvnnho ............................................................................................................................................................. 3/38
Jaroslav Karmek, Lenka Suchnkov: Domovn prohldka v cloudovm loiti otzka rozsahu situac, v nich maj orgny inn v trestnm zen
povinnost pout postup podle 85b trestnho du ...............................................................................................................................................11/39
Eva Svatoov: Vpovdn dvody njmu bytu bez vpovdn doby (dle o. z. a BGB) ................................................................................................. 7-8/42
Karel Svoboda: Nov problmy v zen o rozvod manelstv ........................................................................................................................................5/31
Karel Svoboda: Nov reim pedbnho opaten, upravujcho pomry dtte ......................................................................................................... 10/30
Pavel Mates, Karel emk: Nad zkonem o veejnch rejstcch aneb nihil novi sub sole .......................................................................................... 1-2/39
Ji imek, Kateina Valentov Worschov: Zkon o obchodnch korporacch a jeho nvaznost na oceovn a znaleckou praxi ....................................1-2-/42
Renta nov: K nkterm novinkm v prvn prav urovn a poprn rodiovstv po 1. 1. 2014 ............................................................................12/52
Daniela ustrov: Prvn rok s novm katastrlnm zkonem .......................................................................................................................................12/64
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
99
obsah ronku 2014
Petr Borovika, Daniela ustrov: Vlastnick sluebnost a katastr nemovitost ........................................................................................................... 10/23
Zdeka Krlkov, Ivo Telec: Vivn v novm obanskm zkonku ........................................................................................................................... 3/23
Lubo Tich: Kupn smlouva a spotebitelsk kupn smlouva, vetn odpovdnosti za vady ...................................................................................... 7-8/23
Svatava Trkov, Milan Cellar: Stanovy spoleenstv vlastnk jednotek zmny od 1. 1. 2014 ...................................................................................... 5/22
David Uhl: Prvn zkuenosti s novm obanskm zkonkem ..................................................................................................................................7-8/34
Pavel Vantuch: Lze sthat astnka na trestnm inu, i kdy nen sthn pachatel? ..................................................................................................... 3/32
Pavel Vantuch: K monostem obhajoby obvinnho po podn obaloby .................................................................................................................... 4/26
Pavel Vantuch: Je sttn zstupce oprvnn konat souasn vyetovn i dozor nad nm? .........................................................................................11/25
Ji imek, Kateina Valentov Worschov: Zkon o obchodnch korporacch a jeho nvaznost na oceovn a znaleckou praxi ....................................1-2-/42
Karel Wawerka: Nov obansk zkonk z pohledu emeritnho note .......................................................................................................................12/28
Friedrich Graf von Westphalen: Odpovdnost a ruen advokta za jednn klienta ..................................................................................................... 10/40
Michal ilavsk: Jak oddluit korporaci? Nov monosti reorganizace........................................................................................................................4/31
Z judikatury
Cestovn advokta jako eln vynaloen nklad ................................................................................................................................................1-2/47
Prvn pomoc advokta pi podn vysvtlen ........................................................................................................................................................1-2/51
Znik funkce statutrnho orgnu spolenosti dohodou .........................................................................................................................................1-2/57
Prvn nzor astnk. Pravomoc soudu ................................................................................................................................................................ 3/46
Prtahy trestnho zen. Nhrada kody. Satisfakce ................................................................................................................................................. 3/48
Vykzn ze spolenho obydl ............................................................................................................................................................................... 3/52
Nmitka neplatnosti rozhod smlouvy .................................................................................................................................................................... 3/58
Pepjat formalismus podpis plohy prvodnho dopisu ........................................................................................................................................ 4/46
Nhrada nklad zen esk televizi ..................................................................................................................................................................... 4/50
Nhrada kody, nklady na obhajobu, dva obhjci. Opakovn dkaz odvolacm soudem ........................................................................................ 5/36
Poruen zkazu kouen. Povinnosti provozovatele.................................................................................................................................................. 5/39
Uit dosavadnch vzorovch stanov SVJ po innosti novho obanskho zkonku ................................................................................................. 5/44
K vpovdn dob pi vypovzen njmu bytu a njmu domu njemcem podle 2287 o. z. ........................................................................................ 5/44
Domovn prohldka v byt advokta, mlenlivost advokta ....................................................................................................................................... 6/38
Dvra ve sprvnost rozsudku nhrada kody podle zk. . 82/98 Sb.................................................................................................................... 6/40
Lze odkodnit ztrtu dvodn oekvanho zlepen zdrav? ....................................................................................................................................6/47
Zkaz reformationis in peius a vztah zkladnch prvn a druh alinea podle 272 odst. 1 tr. zkonku ........................................................................ 6/49
Z judikatury ESLP Eva Hublkov .................................................................................................................................................................. 6/56, 10/57
sten neplatnost prvnho konu, nmitka podjatosti soudce .......................................................................................................................... 7-8/53
Odpovdnost vlastnka (sprvce) komunikace za kodu.........................................................................................................................................7-8/57
K posuzovn nelegln prce (znaky zvisl prce) .............................................................................................................................................. 7-8/58
Podn uinn do datov schrnky .................................................................................................................................................................... 7-8/60
elnost nklad vynaloench na prvn zastoupen v ppad astnka zen s prvnm vzdlnm ..................................................................... 7-8/63
Provokace v rmci zkouky spolehlivosti .............................................................................................................................................................. 7-8/64
K psobnosti shromdn spoleenstv vlastnk jednotek .................................................................................................................................. 7-8/68
K form pln moci k zastoupen ped orgnem prvnick osoby a k rozhodovn jedinho spolenka ................................................................... 7-8/68
Doruovn vzvy k zaplacen soudnho poplatku astnkovi zastoupenmu advoktem ........................................................................................... 9/49
Uit akademickho titulu ....................................................................................................................................................................................... 9/50
Kolik stoj prtahy v zen? ..................................................................................................................................................................................... 9/52
Mimosmluvn odmna v zen o odstrann neoprvnn stavby .............................................................................................................................. 9/54
Njem nebytovch prostor; znaleck posudek ....................................................................................................................................................... 10/44
Odmna a nhrada hotovch vdaj; zvolen obhjce.............................................................................................................................................10/47
Odmna advokta ............................................................................................................................................................................................... 10/52
Z judikatury Soudnho dvora EU Kamila Hjkov ................................................................................................................................................... 10/56
Prohldka jinch prostor, v nich advokt vykonv advokacii extern loit dat cloud .................................................................................... 11/51
Odmna advokta, pln spch ve vci v zen podle zk. . 82/1998 Sb................................................................................................................11/53
Jak se brnit proti usnesen rozhodho soudu? .....................................................................................................................................................11/56
Dkazn standard pi prokazovn (ne)platnosti prvnho jednn osoby jednajc v duevn porue ...........................................................................11/58
Metodika Nejvyho soudu k nhrad nemajetkov jmy na zdrav (bolest a zten spoleenskho uplatnn podle 2958 obanskho zkonku) .....12/67
Nvrh urgentn novely obanskho zkonku ..........................................................................................................................................................12/72
Z odborn literatury
K. Svoboda, P. Smolk, J. Lev, R. nov a kol.: Obansk soudn d. Koment (Jan Dvok) ..................................................................................... 1-2/60
Vladimr Krka a Karel Svoboda (eds.): Pehled judikatury ve vcech vkonu rozhodnut a exekuce (Miroslav Hromada) ...................................................1-2/61
Petr Prchal: Zakzkov autorsk dla z pohledu prva zvazkovho a autorskho (Ivo Telec) ..................................................................................... 1-2/62
tpn Vborn: Nenvistn internet versus prvo (David Zahumensk) ..................................................................................................................... 1-2/63
Ivan Halsz: Medzinrodn migrcia, krajania a volebn prvo (Zdenk Koudelka) .................................................................................................... 1-2/64
Karel Schelle, Jaromr Tauchen: Vvoj konstitucionalismu v eskch zemch (Zdenk Koudelka)................................................................................... 1-2/65
Josef Benda: Restituce majetku bvalch lechtickch rod po roce 1989 (Karel Marek) .......................................................................................... 1-2/66
Peetli jsme za vs Jan Mates, Hana Rdlov ................................................................................................................................................ 1-2/67, 5/52
Bulletin slovenskej advokcie pin... .................................................................................................... 1-2/69, 3/65, 4/58, 6/64, 7-8/71, 9/62, 11/66
Filip Melzer, Petr Tgl a kol.: Obansk zkonk Velk koment, 1. svazek, 1 117 (Tom Novosad) .........................................................................3/61
Michaela Zuklnov: Prvn jednn podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Koment, srovnn se zahranim a vybran platn judikatura
(Ondej Frinta) ......................................................................................................................................................................................................... 3/62
Michaela Zuklnov: Spoluvlastnictv podle obanskho zkonku . 89/2012 Sb. Koment, srovnn se zahranim a vybran platn judikatura
(David Elischer) ....................................................................................................................................................................................................... 3/62
Karel Svoboda (ed.): Pehled judikatury ve vcech pedbnch opaten (Jaroslav kopek) .......................................................................................... 3/63
Peetli jsme za vs Jan Mates ............................................................................................................................................................ 3/64, 6/61, 10/63
Pavel Hork (ed.): Pehled judikatury ve vcech smluvn pokuty (s pihldnutm k novmu obanskmu zkonku) (Petr Hajn) ........................................ 4/55
P. Hrka, J. Morvek, Z. Schmied, L. Tryl, K. Eli, P. Bezouka: Zkonk prce a souvisejc ustanoven obanskho zkonku s podrobnm
komentem k 1. 1. 2014 (Martin Mikyska) ................................................................................................................................................................ 4/56
1000
10
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
obsah ronku 2014
Petra Jank, Daniela ustrov, Pavel Vrcha: Nov katastrln zkon poznmkov vydn s vybranou judikaturou (Pavel Heis) .......................................... 4/56
Petr Dobi, Markta Hlov, Zdenk Kovak a kol.: Zkon o mezinrodnm prvu soukromm. Koment (Alexander J. Blohlvek) ................................... 4/57
Ji Spil a kol.: Obansk zkonk III. Vcn prva ( 976-1474). Koment (Ji Lev) ................................................................................................. 5/46
Stanislav Keek: Njemn a drustevn bydlen podle novho obanskho zkonku a zkona o obchodnch korporacch (Ji David)...............................5/47
Ji Kocina: Daov trestn iny (Jan Musil).................................................................................................................................................................5/47
Monika Pauknerov, Nadda Rozehnalov, Monika Zavadilov a kol.: Zkon o mezinrodnm prvu soukromm. Koment (Lucie Dolansk Bnyaiov) ........ 5/48
Tereza Kadlecov: Evropsk mezinrodn prvo soukrom v kontextu pracovnho prva (Monika Pauknerov) ................................................................ 5/49
Pavel Svoboda: vod do evropskho prva (Richard Krl) ........................................................................................................................................... 5/50
Thomasz J. Kotliski, Adam Redzik, Marcin Zaborski: Historia ustroju Adwokatury Polskiej v rdlach (Stanislav Balk) ........................................................5/51
Tom Plavec: Zamilovan dcera okresnho tajemnka a jin ppady venkovskho advokta (Pavel Blanick) ................................................................ 5/52
J. vestka, J. Dvok, J. Fiala, a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek I. (Vladimr Plecit) ........................................................................................ 6/59
Jan Hejda a kolektiv: Zkon o obchodnch korporacch Vklad jednotlivch ustanoven vetn jejich nvaznosti na esk a evropsk pedpisy
(Petr Bezouka) ....................................................................................................................................................................................................... 6/59
Lenka Bezoukov: Islmsk rodinn prvo se zamenm na prvo manelsk (Daniela Kovov) ................................................................................ 6/60
J. vestka, J. Dvok, J. Fiala, M. Zuklnov, H. Nov, D. Elischer, O. Frinta, D. Frintov: Obansk zkonk. Koment. Svazek II. ( 655-975)
(Vladimr Plecit) .................................................................................................................................................................................................. 7-8/70
Daniela Kovov: Vyivovac povinnost po rekodifikaci (Stanislav Balk) .................................................................................................................... 7-8/70
J. vestka, J. Dvok, J. Fiala a kol.: Obansk zkonk. Koment. Svazek III. (Vladimr Plecit) ....................................................................................... 9/58
Radek Jurk: Veejn zakzky a koncese (Karel Marek).............................................................................................................................................. 9/59
Pavel Vantuch: Trestn zen z pohledu obhajoby (Josef Doucha) ................................................................................................................................. 9/60
Jozef Olej, Peter Kerecman, Peter Kalata a kol.: Zkon o advokcii (Stanislav Balk) ......................................................................................................... 9/60
Marek Frytk, Petra Poliensk: Dokazovn v ppravnm zen. Nejvznamnj judikatura k vybranm tematickm okruhm (Vladimr Gajdiiar) ...........10/61
Ondej md, Renta nov a kolektiv: Rozvod manelstv (Jitka Jordnov) ................................................................................................................. 10/62
Luk Potil, Martin Brus, Luk Hlouch, Filip Rigel, Vojtch imek: Soudn d sprvn. Koment (Petr Prcha)............................................................11/62
Svejkovsk, Kabelkov, Vychope a kol.: Vzory smluv, petit a zakldacch listin (Alena Mackov) ...................................................................................11/63
Vladimr Pelc: Da z nabyt nemovitch vc (Daniel Kunc) ..........................................................................................................................................11/64
Jakub Drpal: Posluen zkon sv zem a svho stavu. Kamill Resler obhjce K. H. Franka (Vojtch Laansk) .........................................................11/64
Stanislav Balk a kol.: Djiny notstv v eskch zemch (Ivana Cihlov) .....................................................................................................................11/66
Milan Kindl, Ale Rozehnal: Nov obansk zkonk. Problmy a skal (Alexander J. Blohlvek) ...................................................................................12/76
Filip Melzer, Petr Tgl a kolektiv: Obansk zkonk. 419-654. Velk koment, svazek III. (Frantiek Itvnek) ...............................................................12/77
J. vestka, J. Dvok, J. Fiala, M. eina, K. Wawerka: Obansk zkonk. Koment. Svazek IV. Ddick prvo
(1475 a 1720 vetn vkladu zen o pozstalosti) (Martin Foukal) ........................................................................................................................12/78
Zbynk Prak: Bytov spoluvlastnictv. Koment k 1158-1222 novho obanskho zkonku a k zkonu . 67/2013 Sb. (Stanislav Keek) ..............12/78
M. Hrukov, Z. Krlkov, L. Westphalov a kol.: Obansk zkonk II. Rodinn prvo ( 655-975). Koment. (Jitka Jordnov)....................................12/79
Z advokacie
Sloupek Karla ermka
Hlavn pauza....................................................................................................................................................................................................... 1-2/72
Tajemn Hrad (v Karpatech) ................................................................................................................................................................................... 3/68
Tractatus geographico logicus (krymsk minimum pro advokty)............................................................................................................................. 4/60
Od Haschky po Putina ............................................................................................................................................................................................ 5/56
Gaba dala leku ................................................................................................................................................................................................... 6/66
Rus kyjevsk, moskevsk a petrohradsk ............................................................................................................................................................ 7-8/73
Moskva je tet m ili Filofejova doktrna ............................................................................................................................................................... 9/65
Posledn ulice a sankce v mezinrodnm prvu ...................................................................................................................................................... 10/65
Rusk ruleta jako retro ..........................................................................................................................................................................................11/67
urila Plenkovi, Velikn Veliknovi a krymsk vlka.............................................................................................................................................12/81
Z esk advokacie
Zmny v regionech AK Petr Mrzek ..................................................................................................................................................................... 1-2/73
Z praxe vboru AK pro odbornou pomoc a ochranu zjm advokt Marek Nespala ...............................................................................................1-2/74
Z krn praxe Jan Syka ............................................................................................. 1-2/76, 3/69, 4/61, 5/57, 6/67, 7-8/74, 9/66, 10/66, 11/68, 12/82
Z jednn pedstavenstva AK icha ....................................................................................1-2/77, 3/69, 4/64, 5/62, 6/72, 7-8/86, 10/77, 11/75, 12/85
vahy zkuebnho komisae Stanislav Balk ............................................................................................................................................................ 1-2/78
Vytovn odmny advokta a mlenlivost Daniela Kovov .................................................................................................................................... 3/70
Exkluzivn nabdka na pojitn odpovdnosti statutrnch orgn advoktnch kancel s. r. o. a v. o. s. D&O pojitn ............................................ 4/63
Vhodn pojitn pro advokty, jejich zamstnance a rodinn pslunky ................................................................................................................ 5/63
Delegace stavnprvnho vboru Nrodn rady SR jednala s vedenm AK Hana Rdlov .......................................................................................... 5/64
Ze sekce pro djiny advokacie Petr Polednk ............................................................................................................................................................ 5/64
Pojitn profesn odpovdnosti zapsanch rozhodc .............................................................................................................................................. 9/72
Golfov turnaj advokt ADVO-CUP poosm Kristna Spurn, Radek Spurn ................................................................................................................ 9/73
Podkovn JUDr. Karla ermka ......................................................................................................................................................................... 10/78
Prbh a vsledky advoktnch zkouek, uznvacch zkouek a zkouek zpsobilosti, konanch v I. pololet roku 2014 .............................................11/76
Z Evropy
Trh prvnch slueb v Nmecku v roce 2030 Eva Indruchov................................................................................................................................... 1-2/80
Vron zprva o uplatovn Listiny zkladnch prv Evropsk unie Eva Indruchov ................................................................................................. 1-2/82
Dal protokol k mluv o ochran lidskch prv a zkladnch svobod Kamila Hjkov ........................................................................................... 1-2/84
Prvn prava a advoktn tajemstv v dob PRISMu rozhovor s pedsedou vboru CCBE pro IT prvo Dr. Pterem Homoki Dawn Turek .......................3/71
esk advoktn komora pokrauje ve spoluprci s Akademi evropskho prva Eva Indruchov ................................................................................. 4/65
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
1011
10
obsah ronku 2014
Rostouc vznam e-learningu pro vzdlvn prvnk Benjamin Koltermann, Vtzslava Friov ...................................................................................... 4/66
Zstupci AK v mezinrodnch organizacch informuj ..........................................................................................................................................7-8/87
Nrodn pravy vzdlvn pro advokty ve vybranch zemch EU Kamila Hjkov ...................................................................................................7-8/94
AIJA podala odbornou konferenci v Curychu Eva Ropkov .................................................................................................................................. 7-8/95
Advoktn st v hlavnm mst mezinrodn arbitre Luk Paleek .........................................................................................................................9/74
Povinnost mlenlivosti a problematika domovnch prohldek advokt ve vybranch zemch EU Kamila Hjkov ........................................................11/77
Advoktn st v Nmecku Michaela Semelov .........................................................................................................................................................11/79
Mli byste vdt

Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ..........................1-2/86, 3/76, 4/78, 5/74, 6/78,
7-8/97, 9/77, 10/79, 11/81, 12/86
Pozvn na semine a pednky Jednoty eskch prvnk v I. pololet 2014....................................................................................................... 1-2/88
Pozvnka na Prezidentsk pohr v tenise ............................................................................................................................................................. 1-2/89
Soudn a mimosoudn projednvn spor kulat stl na pd AK Daniela Kovov ............................................................................................ 1-2/90
V Praze-Dejvicch bylo oteveno median klubov centrum ...................................................................................................................................... 3/79
Pozvnka na VII. ronk mezinrodnho achovho turnaje v Bratislav ..................................................................................................................... 3/80
Vtzn prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2013 Eva Ondejov........................................................................................................... 4/68
Pozvnka na 8. ronk turnaje dvojic ve volejbale Kubekv memoril ....................................................................................................................4/81
Pozvnka na 8. ronk golfovho turnaje advokt ADVO-CUP ................................................................................................................................4/81
Pozvnka na 35. ronk tradinho beckho zvodu O parohy arcivvody Ferdinanda.......................................................................................... 4/82
Pozvnka na VIII. ronk Olomouckch prvnickch dn............................................................................................................................................ 4/82
2. prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2013 Ondej Moravec ................................................................................................................ 5/66
Konference o ADR na pd parlamentu Martina Dolealov .........................................................................................................................................5/76
Pozvnka na 17. Sportovn hry esk advokacie ...................................................................................................................................................... 5/77
Advoktn profese v asech nesoumitelnosti: diskusn veer o advokacii a etice Jan Kober...................................................................................... 5/78
3. prce kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2013 Tom Kintr .......................................................................................................................6/74
Spolenost, prvo a politika - zprva z konference Ivana Cihlov ........................................................................................................................... 6/77
Svtov frum medianch center UIA, tentokrt v texaskm Houstonu Martina Dolealov, Patrick Van Leynseele .......................................................... 6/79
Pozvnka na mistrovstv region advokacie ve fotbale Pardubick kopaka 2014....................................................................................................6/81
Pozvnka na 4. ronk turnaje AK v beach volejbale................................................................................................................................................6/81
Ukonen kurzu o podmnkch pijatelnosti stnost k ESLP Ji Novk .................................................................................................................. 7-8/98
Informan linka k otzkm pijatelnosti stnost k ESLP Ji Novk ....................................................................................................................... 7-8/98
Pozvnka na 17. ronk turnaje esk advokacie v golfu ....................................................................................................................................... 7-8/99
Pozvnka na Codexis Golf Tour 2014 .................................................................................................................................................................. 7-8/99
Pozvnka na semine a pednky Jednoty eskch prvnk ve II. pololet 2014 .................................................................................................... 9/78
Pozvnka na konferenci Implementace judikatury ESLP do nrodnch systm, porovnn a zkuenosti .................................................................. 9/79
Pozvnka na evropsk Pro bono forum 2014........................................................................................................................................................... 9/79
Pozvnka na Nmecko-esko-slovensk advoktn frum v Mni ............................................................................................................................. 9/80
Pozvnka na odborn semin Prvn praxe v cloudu ............................................................................................................................................ 9/80
Pozvnka na konferenci Soudn a mimosoudn projednvn spor ...................................................................................................................... 10/80
Pozvnka na semin Incidenn spory v insolvennm zen ............................................................................................................................... 10/80
Pozvnka na tradin tdenn semin o americkm prvu.......................................................................................................................................10/81
Pozvnka na Krakonov pohr 2015 ....................................................................................................................................................................10/81
Pozvnka na dva semine o insolvenci..................................................................................................................................................................11/82
Pozvnka na XIX. turnaj ve squashi a XIII. turnaj v bowlingu .....................................................................................................................................11/82
Pozvnka na tenisov turnaj ve tyhe O vnon pohr esk a slovensk advokacie...........................................................................................11/83
Z prvnick spolenosti
Odeel Vladimr Mikule Vladimr Sldeek .............................................................................................................................................................. 1-2/92
Za JUDr. Ing. Radovanem Karasem Michal Raok ..................................................................................................................................................... 5/80
Slavnostn setkn se spolupracovnky a pznivci Praskho sdruen Jednoty eskch prvnk Pavel Blanick .......................................................... 6/82
Karel ermk 80 Martin Vychope..........................................................................................................................................................................9/81
Slavnostn pedvn medail Antonna Randy za rok 2014 Boena Burdychov ..........................................................................................................12/87
Nakonec
Jak si udret klienta Josef Vejmelka....................................................................................................................................................................... 1-2/93
Zrnka z prvnkova zpisnku poouchlost (Tentokrte o zkonodrstv) Petr Hajn .................................................................................................. 1-2/95
Kresba Lubomra Lichho .................................................................................................1-2/96, 3/82, 4/84, 5/82, 6/84, 7-8/101, 9/83, 10/83, 11/85
Vte, e Stanislav Balk ......................................................................................................1-2/96, 3/82, 4/84, 5/82, 6/84, 7-8/101, 9/83, 10/83, 11/85
Zrnka z prvnkova zpisnku poouchlost II. (Znovu o zkonodrstv) Petr Hajn..........................................................................................................3/81
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost Petr Hajn ................................................................................................................................................................ 4/83
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost II. Petr Hajn..............................................................................................................................................................5/81
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost III. Petr Hajn ............................................................................................................................................................ 6/83
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost IV. Petr Hajn .......................................................................................................................................................7-8/100
Zrnka ze zpisnku zlomyslnosti V. Petr Hajn............................................................................................................................................................. 9/82
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost VI. (Opt o pedagogice) Petr Hajn .......................................................................................................................... 10/82
Zrnka ze zpisnku zlomyslnost VII. (O normotvorb) Petr Hajn ................................................................................................................................11/84
OBSAH RONKU 2013 ........................................................................................................................................................................................1-2/97
INHALTSVERZEICHNIS........................................................................................ 1-2/102, 3/83, 4/85, 5/83, 6/85, 7-8/102, 9/84, 10/84, 11/86, 12/89
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY........................................................................ 1-2/103, 3/84, 4/86, 5/84, 6/86, 7-8/103, 9/85, 10/85, 11/87, 12/90
TABLE OF CONTENTS ........................................................................................1-2-/104, 3/85, 4/87, 5/85, 6/87, 7-8/104, 9/86, 10/86, 11/88, 12/91
1022
10
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
inhaltsverzeichnis
Leitartikel
Martin Vychope: Neujahrsleitartikel ............................................................................................................................................................ 3
Aktuelles
Novelle des Gesetzes ber die Rechtsanwaltschaft Robert Nmec ............................................................................................................... 4
10. Galaabend des Juristen des Jahres mit Humor und im grossen Styl Ivana Cihlov .............................................................................. 5
Aus den Feiern des ersten Europischen Tages der Rechtsanwlte Irena Schejbalov ................................................................................. 13
Interview mit dem neuen IBA-Vizeprsidenten JUDr. Martin olc Ivana Cihlov ......................................................................................... 14
Aufruf an die Rechtsanwlte: wir suchen Persnlichkeiten der tschechischen Rechtsanwaltschaft Petr Toman ........................................... 16
Die Europische Kommission hat die Tschechische Rechtsanwaltskammer gelobt Martina Dolealov .........................................................17
Aktuell im Recht Hana Rdlov ................................................................................................................................................................... 18
Aus Rechtstheorie und Praxis

Artikel
Verbotene Gewinnung von Informationen und gefhrliche Situation in den elektronischen Datenaufbewahrungen Ivo Telec ....................... 19
Analyse der praktischen Folgen der Entscheidung des EU-Gerichtshofes in Sachen Google Spain Jakub Mek, Jakub Harata ................... 30
Hufige Fehler bei Anmeldungen in ffentliche Register der juristischen und physischen Personen Tom Plhal ........................................ 34
Kndigung aus dem Grund der berflssigkeit Ladislav Jouza .................................................................................................................... 37
Das Med-Arb-Verfahren und seine Anwendung in den tschechischen Bedingungen
Martina Dolealov...................................................................................................................................................................................... 40
Disziplinarverfahren der Rechtsanwlte, Richter und Staatsanwlte respektive werden alle mit gleicher Elle gemessen? Petr Motyka....... 46
Aus der Judikatur

Einhaltung der Subventionsbedingungen des Fonds der Europischen Union ........................................................................................... 53
Ernhrungspflicht gegenber den ewigen Studenten ................................................................................................................................ 58
Aus der Rechtssprechung des Europischen Gerichtshofes fr Menschenrechte ...................................................................................... 60
Aus der Fachliteratur

Marta krov und Koll.: Muster der Entscheidungen und Rechtshandlungen der Gerichte aller Instanzen im Zivilgerichtsverfahren
und Verwaltungsgerichtsverfahren inklusive der Sondergerichtsverfahren (Stanislav Keek) ..................................................................... 62
J. Lask, J. Pokorn, Z. p, T. Doleil und Koll.: Gesetz ber die Handelskorporationen. Kommentar (Petr Lika)........................................... 62
J. Jelnek, T. Givna, J. Herczeg, J. Navrtilov, A. Sykov und Koll.: Das Strafrecht der Europischen Union (Ivona Berkov) ............................. 63
Lucie Jandov, Petr lauf, Jaroslav Svejkovsk: Versicherung im neuen Brgerlichen Gesetzbuch. Kommentar. 2756-2872 (Martin Mikyska) .... 64
Petr Ritter: Das Testament von Brody (Stanislav Balk) .................................................................................................................................. 65
Wir haben fr Sie gelesen Jan Mates .......................................................................................................................................................... 66
Das Bulletin der slowakischen Rechtsanwaltschaft bringt... ...................................................................................................................... 69
Aus der Rechtsanwaltschaft

Kolumne von Karel ermk
Leninfleisch von Tschechischen Lieferanten oder wie den Prsident zu finnlandisieren ............................................................................. 71
Aus der tschechischen Rechtsanwaltschaft

Die Tschechische Rechtsanwaltskammer und das Aufblhen der Regionen Petr Mrzek ............................................................................. 72
Aus der Disziplinarpraxis Jan Syka ..............................................................................................................................................................74
Aus der Verhandlung des Vorstands der Tschechischen Rechtsanwaltskammer icha ................................................................................. 75
Neuigkeiten in der Lebensversicherung im Jahr 2015 Vlasta Palov ......................................................................................................... 76
Rckblick auf die Sportspiele der tschechischen Rechtsanwaltschaft 2014 Bohuslav Sedlat ..................................................................... 77
Pardubitzer Fuballschuh 2014 Jan Najman ............................................................................................................................................... 78
Rechtsanwlte Tennisspieler haben sich wieder in Marienbad getroffen Ladislav Jirsek .......................................................................... 79
Tennis-Turnier Um den Weihnachtspokal der tschechischen und slowakischen Rechtsanwaltschaft Karolna Mrzkov ............................... 80
Aus Europa
Regelung der Unbescholtenheit in den ausgewhlten EU-Mitgliedstaaten Kamila Hjkov ........................................................................ 81
Gesprch mit den Richtern des Europischen Gerichts fr Menschenrechte, Mark Villiger und Ale Pejchal Kamila Hjkov ..................... 83
Bericht aus dem UIA-Kongress in Florenz Martina Dolealov ...................................................................................................................... 84
Informationen und Wissenswertes

Was Sie wissen sollten
Vortrge und Seminare fr Rechtsanwlte und -anwrter in den Bildungs- und Schulungszentren der Tschechischen Rechtsanwaltskammer .. 85
Europische Suchmaschine der Rechtsanwlte und Notare ...................................................................................................................... 86
Einladung zu den Seminaren und Vortrgen des Verbandes der tschechischen Juristen im I. Halbjahr 2015 .............................................. 87
Was gibt es Neues in der CL/CP-Methode respektive im sogenannten Recht der Zusammenarbeit, bei uns und in der Welt?
Eva Vakov, Lenka Pavlov, Anna Mrov..................................................................................................................................................... 88
Gerichtliche und auergerichtliche Streitverhandlung Bericht aus der Konferenz Daniela Kovov ......................................................... 90
Einladung zum Prsidenten-Tennis-Pokal Radim Miketa .............................................................................................................................. 91
XI. Konferenz ber die Geschichte der Rechtsanwaltschaft Ivana Cihlov ................................................................................................. 92
Einladung zum 6. Jahrgang des Josef-Symposiums in Ktiny ..................................................................................................................... 93
Einladung zum Seminar ber aktuelle Fragen des Insolvenzverfahrens ..................................................................................................... 93
Aus der Juristengesellschaft

Symposium zum 80. Geburtstag von Karel ermk Ivana Cihlov ............................................................................................................. 94
Zum Schluss
Notizen eines Juristen Petr Hajn................................................................................................................................................................. 96
Eine Zeichnung von Lubomr Lich ............................................................................................................................................................ 97
Wissen Sie, dass Stanislav Balk ............................................................................................................................................................... 97
Inhalt des Jahrgangs 2014 ...................................................................................................................................................................... 98

Inhaltsverzeichnis .................................................................................................................................................................................. 103
Zusammenfassung/Summary................................................................................................................................................................ 104
Table of Contents................................................................................................................................................................................... 105
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
1033
10
zusammenfassung/summary
Ivo Telec: Verbotene Gewinnung von Informationen und
gefhrliche Situation in den elektronischen Datenaufbewahrungen
Das neue Brgerliche Gesetzbuch regelt
eindeutig das Verbot der Gewinnung von Informationen bei Unehrlichkeiten und Rechtswidrigkeiten. Es spezifiziert ebenfalls die
Prvention. Diese Regelung ist in Situationen
anzuwenden, wo es zu rechtswidrigen Eingriffen in Rechte des geistigen Eigentums oder
ins Persnlichkeitsrecht in den elektronischen
Datenaufbewahrungen im elektronischen
Kommunikationsnetz kommt. Deshalb wird im
Beitrag dieser Zustand inklusive der Stellung
der Personen, die Delikte begehen oder sich
an ihnen beteiligen, analysiert.
Jakub Mek, Jakub Harata: Analyse der praktischen Folgen der
Entscheidung des EU-Gerichtshofes in Sachen Google Spain
Die Entscheidungen des europischen Gerichtshofes werden oft durch die Fachffentlichkeit sowie die Laien beobachtet und es ist
notwendig, diese in einem breiteren Kontext zu
verstehen. Der vorliegende Artikel beschftigt
sich mit der Entscheidung in Sachen Google
Spain, die die Internet-Suchmaschinen unter
die Rechtsregelung des Schutzes personenbezogener Daten einordnete. Der Artikel behandelt ausfhrlich die Entscheidung selbst
und widmet sich auch den Implikationen, die
sie (die Entscheidung) fr die Anwaltspraxis
haben kann.
Tom Plhal: Hufige Fehler bei Anmeldungen in ffentliche
Register der juristischen und physischen Personen
Der Autor analysiert die hufigen Fehler bei
Anmeldungen in die ffentlichen Register der
juristischen und physischen Personen, mit
denen die Registergerichte heute konfrontiert
werden. Die meisten Fehler entstehen wegen
einer falschen oder unvollstndigen Anwendung der neuen Rechtsregelung, die seit dem
1. Januar 2014 wirksam ist, insbesondere
handelt sich um das Gesetz ber die ffentlichen Register der juristischen und physischen
Personen. Der Autor versucht, an den frheren
Artikel ber die hufigsten Fehler bei Anmeldung ins Handelsregister und andere durch
die Registergerichte gefhrten Register anzuschlieen und eine Analyse von einigen neuen
Fehlern zu bringen, die grundstzlich elementar sind und sich oft wiederholen, und damit
auch der Fachffentlichkeit und den Laien bei
der Abschaffung solcher Fehler zu helfen.
Ladislav Jouza: Kndigung aus dem Grund der berflssigkeit
Die Beendung des Arbeitsverhltnisses durch
die Kndigung seitens des Arbeitgebers laut
52 Buchst. c) des Arbeitsgesetzbuches
gehrt gegenwrtig zu den hufigsten Kndigungsgrnden. Das Handeln des Arbeitgebers befindet sich im Widerspruch zu dieser
Bestimmung insbesondere dann, wenn er
die Kndigung gibt, jedoch die grundstzlichen Bedingungen hierfr nicht erfllt sind:
Entscheidung ber eine organisatorische
nderung, Kausalzusammenhang mit dieser
nderung und der berflssigkeit des Arbeitnehmers und die tatschliche berflssigkeit.
Bei der Beurteilung der Folgen der Kndigung
muss zwischen einer ungltigen Kndigung
und einer Rechtshandlung, die nicht bercksichtigt wird, unterschieden werden. Dies tritt
im Falle ein, wenn die Kndigung mndlich gegeben wird.
1044
10
Martina Dolealov: Das Med-Arb-Verfahren und seine

Anwendung in den tschechischen Bedingungen
Die Autorin beschreibt in ihrem Artikel das im
Ausland verwendete Med-Arb-Verfahren und
beschftigt sich mit dessen Anwendung in
den tschechischen Bedingungen. Sie tut dies
aufgrund der Untersuchung dessen Rechtssubstanz und leitet die Folgen und Bedingungen einer erfolgreichen Anwendung dieser
fr Rechtsanwlte attraktiven Methode der
alternativen Lsung von Streitigkeiten nach
dem tschechischem Recht ab. Sie kommt zum
Schluss, dass es mglich ist, dieses Verfahren unter Einhaltung bestimmter Bedingungen
auch in Tschechien anzuwenden.
Petr Motyka: Disziplinarverfahren der Rechtsanwlte, Richter
und Staatsanwlte respektive werden alle mit gleicher Elle
gemessen?
Der Artikel beschftigt sich mit der Disziplinarverantwortung der Rechtsanwlte, Richter und
Staatsanwlte. Sein Ziel ist es, einen Vergleich
der Entscheidungspraxis in Disziplinarverfahren bei den einzelnen Berufsstnden durchzufhren. Am Anfang des Artikels befindet
sich eine kurze Beschreibung der aktuellen
Rechtsregelung, inklusive der Erwhnung der
frheren Vorschriften. Dann folgt die Statistik
der Rechtsanwlte, Richter und Staatsanwlte,
inklusive der Anzahl der Disziplinarverfahren,
die in den letzten Jahren bei den einzelnen Berufsstnden gefhrt wurden. Der Hauptteil des
Textes stellt die Auswahl konkreter Flle dar,
die im Rahmen eines Disziplinarverfahrens
behandelt wurden, wobei die Flle so ausgewhlt werden, dass sie miteinander (bei den
einzelnen Berufsstnden) vergleichbar sind.
Das Ergebnis ist der Vergleich der Intensitt
der Bestrafung fr die einzelnen Handlungen.
An diesen Vergleich schliet das Fazit mit der
Frage an, ob bei den einzelnen Berufsstnden
den vergleichbaren Handlungen auch eine vergleichbare Strafe entspricht.
Ivo Telec: Prohibited mining and dangerous situation in electronic

data repositories
The new Civil Code expressly regulates prohibition of mining based on dishonesty or unlawfulness. It also elaborates on prevention.
Such regulation can be suitably applied to
situations where there are unlawful infringements on the intellectual property rights or
the personality right in electronic data repositories in the electronic communications
network. The article therefore deals with a
detailed analysis of this situation including the
positions of persons who commit delicts or
participate in them.
Jakub Mek, Jakub Harata: An analysis of practical impacts of
the EU Court of Justices decision in the case of Google Spain
Decisions of the EU Court of Justice are often
monitored by the professional and lay public,
and they must be understood in their broader
context. The present article deals with a decision in the case of Google Spain, which
subjected Internet search engines to personal data protection legislation. The article
extensively discusses the decision itself and
discusses implications this decision can have
for legal practice.
Tom Plhal: Common mistakes in submitting motions to enter

records in public registers of legal and natural persons
The author examines the most common mistakes in submitting motions to enter records
in public registers of legal and natural persons
which are currently being faced by courts administrating registers. Most of the mistakes are
due to wrong or incomplete application of the
new legislation effective from 1 January 2014,
in particular, the Act on Public Registers of Legal and Natural Persons. The author aims to
build on previous discussions of the most common mistakes in submitting motions to enter records in the Commercial Register maintained
by courts administering the Register, and offer
an analysis of several new mistakes, in principle elementary and recurring, thus helping the
professional and lay public to remove them.
Ladislav Jouza: Dismissal for redundancy
Notice of termination given by the employer
under Section 52, par. c) of the Labour Code
is currently one of the most common reasons.
A violation of this provision is, in particular,
employers handing of a notice when the elementary conditions for its validity are not
met: decision on an organizational change,
causal link between such change and the employees redundancy, and actual redundancy.
In assessing the consequences of dismissal
it is necessary to distinguish between invalid
dismissal and legal acts which shall be disregarded. This occurs when a notice of termination is given orally.
Martina Dolealov: The Med-Arb institution and its application in
the Czech Republic
In her article, the author acquaints the reader
with Med-Arb, an institution used abroad, and
discusses its applicability in the Czech Republic. She does so based on examination of
its legal nature and draws consequences and
requirements for a successful application of
this method of alternative dispute resolution,
attractive for lawyers, under the Czech law.
She concludes that if certain conditions are
met, this institution may be also used in the
Czech Republic.
Petr Motyka: Disciplinary proceedings for lawyers, judges and
prosecutors, or Is everyone measured with the same yardstick?
The article deals with the disciplinary responsibility of lawyers, judges and prosecutors. Its aim is to carry out a comparison of
the decision-making practice in disciplinary
proceedings for individual professions. The
introduction to the article provides a brief description of the current legislation, including
a mention of past regulations. Subsequently,
statistics of the numbers of lawyers, judges
and prosecutors including numbers of disciplinary proceedings conducted for individual
professions are listed. The core part of the
article presents a selection of specific cases
that were dealt with in disciplinary proceedings; cases were selected so as to be comparable (for individual professions) among themselves. The result is a comparison of intensity
of punishment for each type of conduct. This
comparison is followed by a conclusion which
contemplates whether comparable acts are
followed by comparable punishment in these
professions.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW
.CAK.C
CA K Z
contents
Leading Article
Martin Vychope: New years editorial .............................................................................................................................................................3
Current News
Amendment to the Act on the Legal Profession Robert Nmec .........................................................................................................................4
10th Lawyer of the Year gala evening with humor and high style Ivana Cihlov ..............................................................................................5
From celebrations of the first European Lawyers Day Irena Schejbalov ..........................................................................................................13
Interview with the new Vice President of IBA JUDr. Martin ulc Ivana Cihlov ................................................................................................14
Call on lawyers: we are looking for personalities of the Czech legal profession Petr Toman .............................................................................16
The European Commission has commended the CBA Martina Dolealov .......................................................................................................17
Currently in law Hana Rdlov ......................................................................................................................................................................18
Legal Theory and Practice

Articles
Prohibited mining and dangerous situation in electronic data repositories Ivo Telec .......................................................................................19
An analysis of practical impacts of the EU Court of Justices decision in the case of Google Spain Jakub Mek, Jakub Harata ..........................30
Common mistakes in submitting motions to enter records in public registers of legal and natural persons Tom Plhal ....................................34
Dismissal for redundancy Ladislav Jouza .......................................................................................................................................................37
The Med-Arb institution and its application in the Czech Republic Martina Dolealov ......................................................................................40
Disciplinary proceedings for lawyers, judges and prosecutors, or Is everyone measured with the same yardstick? Petr Motyka .......................46
Judicial Decisions
Compliance with conditions of a grant from a European Union fund ..............................................................................................................53
Duty to maintain towards eternal students....................................................................................................................................................58
ECHR Judicial Decisions ............................................................................................................................................................................ 60
Professional Literature
Marta krov et al.: Model decisions and acts of courts of all levels in civil proceedings and in administrative proceedings
including special court proceedings (Stanislav Keek) ..................................................................................................................................62
J. Lask, J. Pokorn, Z. p, T. Doleil et al.: The Business Corporations Act. Commentary (Petr Lika) ...............................................................62
J. Jelnek, T. Givna, J. Herczeg, J. Navrtilov, A. Sykov et al.: Criminal law of the European Union (Ivona Berkov) ..............................................63
Lucie Jandov, Petr lauf, Jaroslav Svejkovsk: Insurance in the new civil code. Commentary. Sections 27562872 (Martin Mikyska) ....................64
Petr Ritter: Brodys testament (Stanislav Balk) .................................................................................................................................................65
We have read for you Jan Mates ...................................................................................................................................................................66
Bulletin of the Slovak Bar Association brings... ............................................................................................................................................69
Legal Profession
Karel ermks Column
Lenin meat from Czech suppliers or how to finlandisate the president ...........................................................................................................71
Czech Legal Profession

The Czech Bar Association and flourishing of regions Petr Mrzek .................................................................................................................72
Disciplinary practice Jan Syka ..................................................................................................................................................................... 74
Meeting of the Czech Bar Association Board of Directors icha ......................................................................................................................75
News in life insurance in 2015 Vlasta Palov...............................................................................................................................................76
Looking back at sports games of the Czech legal profession in 2014 Bohuslav Sedlat ...................................................................................77
Pardubice Soccer Boot 2014 Jan Najman .....................................................................................................................................................78
Tennis players lawyers met again in Marinsk Lzn Ladislav Jirsek .........................................................................................................79
Tennis tournament Christmas Cup of the Czech and Slovak Legal Professions Karolna Mrzkov ..................................................................80
Europe
Legislation on integrity in selected EU Member States Kamila Hjkov .........................................................................................................81
Interview with ECHR judges Mark Villiger and Ale Pejchal Kamila Hjkov ...................................................................................................83
A report from the UIA congress in Florence Martina Dolealov ......................................................................................................................84
Information and Points of Interest

You should know
Lectures and seminars for lawyers and legal trainees at the educational and training centres of the Czech Bar Association .............................85
European search directory of lawyers and notaries.......................................................................................................................................86
Invitation to seminars and lectures of the Union of Czech Lawyers in the 1st half of 2015 ...............................................................................87
What is new in the CL/CP method in the Czech Republic and in the world? Eva Vakov, Lenka Pavlov, Anna Mrov .........................................88
Judicial and extrajudicial discussion of disputes conference report Daniela Kovov ...................................................................................90
Invitation to the Presidential Tennis Cup Radim Miketa ...................................................................................................................................91
XI conference on history of the Legal Profession Ivana Cihlov .....................................................................................................................92
Invitation to the 6th year of the Josephs Symposium in Ktiny.......................................................................................................................93
Invitation to the seminar on topical questions of insolvency proceedings .......................................................................................................93
Legal Society
Symposium to celebrate Karel ermks 80th birthday Ivana Cihlov ...........................................................................................................94
Finally
Lawyers Diary Petr Hajn ..............................................................................................................................................................................96
Drawing by Lubomr Lich............................................................................................................................................................................ 97
Did you know that... Stanislav Balk .............................................................................................................................................................. 97
Contents of year 2014 ............................................................................................................................................................................. 98

Inhaltsverzeichnis .................................................................................................................................................................................. 103
Zusammenfassung/Summary................................................................................................................................................................ 104
Table of Contents................................................................................................................................................................................... 105
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
1055
10
DLA Piper, jedna z nejvtch globlnch advoktnch kancel s pobokami ve

vcene 30 zemch, hled nov kolegy na pozice
ADVOKT/KA
SE SPECIALIZAC PRO OBLAST:
Q IP&IT, zejmna IT
Q
bankovnictv a nannho prva
korportnho prva
POADUJEME:
Q skvlou rove odbornch znalost, samostatnost,
logick mylen
Q
vynikajc znalost AJ slovem i psmem (znalost dalho

jazyka vhodou)
motivaci k osobnmu i profesionlnmu rstu
komunikativnost, schopnost prce v tmu
loajalitu, flexibilitu a vysok pracovn nasazen
NABZME:
Q prci pro renomovanou mezinrodn spolenost
Q
prci s vznamnou nrodn i mezinrodn klientelou
odpovdajc finann ohodnocen
mlad a ptelsk kolektiv
monost dalho profesnho rozvoje
ADVOKTN KONCIPIENT/KA A STUDENT/KA

POADUJEME:
vynikajc znalost AJ slovem i psmem (znalost dalho
jazyka vhodou)
aktivn pstup k een prvnch problm
schopnost tmov prce
loajalitu, flexibilitu a vysok pracovn nasazen
NABZME:
Q prci pro renomovanou mezinrodn spolenost
Q
odpovdajc finann ohodnocen
mlad a ptelsk kolektiv
monost dalho profesnho rstu
benefity
V ppad Vaeho zjmu, prosm zalete svj strukturovan ivotopis v eskm a anglickm jazyce na e-mailovou adresu:
iveta.zvolenska@dlapiper.com nebo na adresu DLA Piper Prague LLP, organizan sloka, k rukm Ivety Zvolensk,
Perlov 5, 110 00Praha 1.
DLA Piper je vysoce hodnocenou a doporuovanou advoktn kancel v ebcch Legal 500/Chambers 2014.
DLA Piper is a global law firm operating through various separate and distinct legal entities.
Further details of these entities can be found at www.dlapiper.com.
Copyright 2015 DLA Piper. All rights reserved | JAN15 | 2871552
Setting precedents
not following them
We are looking for trainees (advoktn koncipienty).
There is no such thing as a typical Allen & Overy candidate. Quite the opposite in fact.
We are open-minded and are interested in people who share that quality. Naturally we are
looking for individuals who can demonstrate strong academic performance. But beyond
this we want to see evidence of team work, motivation and drive, communication skills,
planning and organisation, critical thinking, commercial awareness and commitment
both to a career in law and to a career with us.
Please do not hesitate to send us your CV and cover letter to recruitment.prague@allenovery.com
$OOHQ 2YHU\PHDQV$OOHQ 2YHU\//3DQGRULWVDIOLDWHGXQGHUWDNLQJV

Allen & Overy 2015 | CS1407_CDD-39781_ADD-49547
allenovery.com
Hledme nov kolegy na pozice:

K

W
E

W
na ,Zds
h<:W
s

W

d
&
Advoktn kancel MSB Legal, v.o.s.

hled nov kolegy na pozice
ADVOKT/KA a
ADVOKTN KONCIPIENT/KA
Poadujeme:
Nabzme:
aktivn pstup k een problm
zzem spn advoktn kancele se stabiln klientelou
vysok pracovn nasazen a asovou flexibilitu
zajmavou a rznorodou prci v mladm kolektivu
dobr komunikan schopnosti a profesionln vystupovn
perspektivu dlouhodob spoluprce a karirnho rstu
pelivost a samostatnost
monost publikan innosti
odpovdajc odborn znalosti
pjemn pracovn prosted
schopnost organizace a tmov spoluprce
motivujc finann ohodnocen
znalost anglickho jazyka (znalost dalho jazyka vhodou)

V ppad zjmu zaslejte sv ivotopisy s fotografi na e-mail: HR@msblegal.cz a to v eskm a anglickm jazyce.
Do pedmtu napite advokt" nebo advoktn koncipient". Kontaktn telefon: 251 566 005
MSB Legal, v.o.s., advoktn kancel

Bucharova 1314/8, 158 00 Praha 13, tel.: +420 251 566 005, fax: +420 251 566 006, e-mail: praha@msblegal.cz, www.msblegal.cz
Weil, Gotshal & Manges s.r.o. advoktn kancel

nabz pracovn pleitosti pro
advokty a advoktn koncipienty

Kandidt by ml splovat nsledujc poadavky:
velmi dobr znalost platnho prva
motivace k vysokmu pracovnmu nasazen
vborn znalost anglickho jazyka
pedchoz praxe a studijn zkuenosti zskan v zahrani vhodou
Chcete-li zskat praktick zkuenosti v oboru, stt se lenem tmu renomovan mezinrodn advoktn kancele
a zskat nadstandardn nann ohodnocen, zalete nm, prosm: prvodn dopis a curriculum vitae v eskm
a anglickm jazyce.
Psemn nabdky s uvedenm sv kontaktn adresy a telefonnho sla zaslejte na adresu:
WEIL, GOTSHAL & MANGES s.r.o. advoktn kancel
k rukm Martiny Kkov a Klry Koppov
Kiovnick nm. 193/2, 110 00 Praha 1, tel.: 221 407 300, fax: 221 407 310
e-mail: martina.krizkova@weil.com, klara.koppova@weil.com
NEJSPNJ MEZINRODN ADVOKTN KANCEL PSOBC V ESK REPUBLICE

(Chambers Europe 2013, 2009, 2008)
PRVNICK FIRMA ROKU PRO MEZINRODN KANCEL (epravo.cz 2013, 2012, 2011)
a souasn
PRVNICK FIRMA ROKU V KATEGORICH:
Nejlep klientsk sluby (epravo.cz 2014, 2012)
Fze a akvizice (epravo.cz 2014, 2013, 2012, 2011, 2010)
Prvo hospodsk soute (epravo.cz 2014)
een spor a arbitre (epravo.cz 2013, 2012, 2011, 2010)
Telekomunikace a mdia (epravo.cz 2008)
NEJSPNJ ADVOKTN KANCEL STEDN A VCHODN EVROPY V OBLASTI M&A
(Financial Times/Mergermarket 2011, 2007)
NEJSPNJ ADVOKTN KANCEL V ESK REPUBLICE

(International Financial Law Review/Euromoney 2011, 2006, 2004)
NEJLEP ADVOKTN KANCEL V ESK REPUBLICE DLE VBRU KLIENT

(International Law Ofce 2008)
www.weil.com
NOVINKA C. H. BECK
Podrobn koment od renomovanho kolektivu autor
Blina Drpal a kol.
Zkonk prce
Koment, 2. vydn
Zkonk prce upravuje prvn vztahy
vznikajc pi vkonu zvisl prce mezi

zamstnanci a zamstnavateli.
Publikace reaguje na nejnovj zmny
pracovnho prva vetn dopad soukromoprvn rekodifikace.
Koment je doplnn bohatou judikaturou
i literaturou z oblasti pracovnho prva.
Vzan s pebalem, obj. slo EVK18
vychz v lednu 2015
Pracovn prvo
6. vydn
Blina a kol.
2014, vzan, 496 stran
cena 790 K, obj. slo AI13

Uebnice pin komplexn, pehledn

a srozumiteln vklad pracovnho prva.
Reaguje na rozshlou novelizaci zkonku prce
a zkona o zamstnanosti a pijet obanskho zkonku.
Obsahuje zkladn vbr judikatury (vetn judikatury
Evropskho soudnho dvora) a literatury.
Objednvejte v eShopu na www.beck.cz

Nakladatelstv C. H. Beck, s. r. o., Jungmannova 34, 110 00 Praha 1, tel.: 273 139 219, e-mail: beck@beck.cz, www.beck.cz

Bulletin Advokacie 2015-01 &amp; 02

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Bulletin Advokacie 2015-01 &amp; 02

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

obsah

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

z prvn teorie a praxe

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

JUDr. MARTIN VYCHOPE, pedseda AK

Novela zkona o advokacii

Jednm z nejdleitjch bod

C4 Cactus FEEL 1.2 PureTech 82

Operativn leasing pro soukrom osoby

Vhody operativnho leasingu, nejen pro advokty

AUTA MOTOL s.r.o.

TEL.: 234 096 630

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

ylo opravdu milm pekvapenm, e i v tak velkch

Na pdiu samozejm nemohli

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

let chozen do hodin klavru zroil spolupreludovnm znm

A doslova spolenou e toti sloventinu, nael Ondej

Za to, e jubilejn galaveer Prvnka roku se opravdu

Sestih z celho galaveera a fotogalerie je jako tradin

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Ceny svatho Yva za rok 2014 zskali:

V oboru Obansk prvo (hmotn, procesn) JUDr. Petr

V kategorii Trestn prvo (hmotn, procesn) JUDr. Ji

V oboru Prvo duevnho vlastnictv JUDr. Veronika

V oboru Obchodn prvo Mgr. Tom Doleil, LL.M., Eur.,

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

V kategorii Sprvn prvo zskal cenu svatho Yva

V kategorii Pro bono JUDr. Tom Durdk, soudce

V oboru Obansk a lidsk prva a prvo stavn

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

PRVO INFORMANCH TECHNOLOGI

PRVO DUEVNHO VLASTNICTV

OBANSK A LIDSK PRVA A PRVO STAVN

OCENN PRO BONO

Do Prvnick sn slvy uvedl losk lauret, advokt

Druh msto v kategorii Talent roku a ek na 50 tisc

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Mgr. Petra Houviky v Beclavi, za prci Siln a slab

Na tetm mst se umstil a ek na 25 tisc korun

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Po pedn vech cen a ek ale zbava plynule pokraovala

Kdo m radji men prostory a tak jazz, soul i funk,

ppadn vyhledat Komorn sl s tradin brnnskou cimblovou muzikou Ponava.

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

A kdy koncert Olympiku

nebo se pjemn pobavit dokonce i s protivnkem

Tak zase za rok, v lednu 2016 v Brn!

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Z oslav prvnho Evropskho

Konferenci zahjil pedseda

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Rozhovor s novm viceprezidentem IBA

JUDr. Martinem olcem

Jak probh souboj o takto vznamn post, pane

Nejdv zkusm popsat, co o volb kaj pravidla stanovy

kejme tomu esky teba princip ebku. Spov v tom,

Vrcholn veden IBA tvo prezident, viceprezident

Nejprve jmna: prezidentem IBA se pro nejbli dva roky stal

Na co byste se Vy sm ve sv prci ve funkci

Na to se ned odpovdt jednodue. Pedevm je teba

BULLETIN ADVOKACIE 1-2/2015

Na vnj front je kol bezpoet. Na prvn pohled by se

Bulletin Advokacie 2015-01 & 02

Bulletin Advokacie 2015-01 & 02