Prakticka Elektronika 1999-10

Praktick elektronika A Radio - 10/99
RONK IV/1999. SLO 10

N ROZHOVOR
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redak-
toi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM,
ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., se-
kretarit: Eva Kelrkov.
Redakce: Radl i ck 2, 150 00 Praha 5,
tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10,
sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K.
Pololetn pedplatn 180 K, celoron ped-
platn 360 K.
Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Objednvky a pedplatn v R zajiuje
Amaro spol. s r. o. - Michaela Ji rkov,
Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.
Objednvky a predplatn v Slovenskej repub-
like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07)
444 545 59 - predplatn, (07) 444 546 28 - ad-
ministratva. Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok
228,- Sk.
Podvn novi novch zsi l ek povol eno
eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov
6005/96 ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./
/fax: (02) 57 31 73 10.
Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (07) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.spinet.cz/aradio
Email: a-radio@login.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
V TOMTO SEIT

s panem Gary Esnalem, z-
stupcem editele divize vf elek-
troniky firmy IKUSI-Angel Igle-
sias, S. A. ve panlskm San
Sebastianu.
Firma IKUSI je u ns zatm nezn-
m. Mohl byste ji krtce naim te-
nm pedstavit?
Spolenost IKUSI zaloil ped 40
lety pan Angel Iglesias, kter je v sou-
asnosti pedsedou sprvn rady. Sd-
lo firmy je severopanlsk msto
San Sebastian. Spolenost vlastn ti
vrobn zvody zaujmajc rozlohu
25 000 m
2
. Dva jsou v San Sebastianu
a jeden v nedalekm Logrou. V sou-
asn dob m firma IKUSI poboky
v Portugalsku, Francii a Austrlii a ob-
chodn zastoupen ve 40 zemch po
celm svt.
Nae firma je v souasnosti jedna
z pednch evropskch firem pracujc
na poli vysokofrekvenn elektroniky.
Jej technickou rove zaruuje to, e
30 % ze 400 zamstnanc m vy-
sokokolsk vzdln a 7 % z obratu
je zptn investovno do vvoje.
Od zaloen a po dnen dny je
hlavnm oborem firmy komunikan
technika. Bhem 40 let se k tomuto
oboru pidruily i dal innosti. Nap-
klad jsme stli u prvopotku vyuv-
n tekutch krystal pro alfanumerick
displeje (LCD), penos dat po nzkona-
povch linkch a komunikace pomoc
optickch vlken. Vrobky IKUSI lze najit
ve vce ne padesti zemch. Samozej-
m jsme driteli certifiktu ISO 9001.
Jak byste rozdlil a popsal sou-
asnou produkci firmy IKUSI?
V souasn dob je spolenost
rozdlena do pti diviz:
Veejn informan systmy
Hlavn npln tto divize je vvoj a
vroba systm integrujcch zvuk a
obraz pro informace podvan veej-
nosti. Jsou to napklad informan pa-
nely na letitch, ndrach, v metru
nebo v bankch. Zde bych jenom ekl,
e nae firma zavedla prvn veejn in-
forman systm do vlaku. Tento systm
je provozovn v podzemn trati z Hong-
kongu na nov letit Chek Lap Kok.
Systmy dlkovho ovldn
Jedn se hlavn o dlkov ovld-
n k elektrickm a elektrohydraulickm
strojm, jako jsou napklad rzn dru-
hy jeb.
Energetick dic systmy
Nabz obousmrnou komunikaci
mezi zkaznkem a energetickm zdro-
jem.
Inteligentn dic systmy
Tato divize navrhuje a instaluje sys-
tmy pro zen, zabezpeen a komu-
nikaci ve vech typech budov.
Divize vysokofrekvenn elektroniky
Posledn ptou diviz je ta, kter je
zrove nejvt. Zabv se produkc
irokho spektra vrobk od parabo-
lickch antn a po hlavn stanice ka-
belovch rozvod a optick systmy.
Divize je rozdlena na:
- Oddlen pro individuln rozvody a
spolen televizn antny jak pozem-
n, tak satelitn. Toto oddlen zahrnu-
je antny, pedzesilovae, story pro
pozemn pjem, irokopsmov zesi-
lovae, hlavn stanice pro STA, pjem
analogovho satelitnho signlu a p-
jem digitlnho satelitnho signlu.
- Oddlen kabelov televize. Toto od-
dlen zahrnuje analogov a digitln
hlavn stanice, distribun a trasov
zesilovae a systmy s optickmi
vlkny
- Oddlen radiokomunikan techni-
ky. Toto oddlen zahrnuje vykrvae
signlu GSM, vyslae pro systmy
VSAT, rdiov systmy a systmy
s optickmi vlkny vyrbn podle
poadavku zkaznk.
Kad toto oddlen je prezentov-
no vlastnm katalogem.
U ns se vak prezentujete hlavn
zesilovai pro STA a TKR?
Vroba zesilova pat mezi nej-
silnj strnky produkce spolenosti
IKUSI. Jsou v n uplatnny zkuenosti
40 let aplikace nejnovjch technolo-
gi v oblasti vysokofrekvenn elektro-
niky.
Sortiment zesilova je rozdlen
do dvou zkladnch skupin, a to zesi-
lovae pro individuln rozvody a spo-
len televizn antny (srie ATB, CBS)
a zesilovae uren pro televizn ka-
belov rozvody srie TAE a TAL.
Srie ATB a CBS jsou irokops-
mov zesilovae lic se zeslenm,
vstupy a hlavn vybuditelnost. Srie
ATB-300 s vybuditelnost 108 dBV, s-
rie CBS-500 m vybuditelnost 112 dBV,
sri e CBS-700 117 dBV a sri e
CBS-900 a 120 dBV (podle normy
DIN 45004B). Spolenm znakem ve
uvedench zesilova je proveden
krytu ze zinkov slitiny, tlumen stn-
nm vt ne 80 dB, vestavn vlastn
napjec zdroj. Navc u srie CBS-700
a 900 lze napjet pedzesilovae a
technologie zesilovae je Push-pull.
Zesilovae pro kabelov rozvody
lze rozdlit na distribun, zastoupen
sri TAE, a trasov, zastoupen sri
TAL. Srie TAE je opt rozdlena
podle vybuditelnosti na srii TAE-100
s vybuditelnost 108 dBV, TAE-700
se 118 dBV, TAE-900 se 120 dBV
Pan Gary Esnal
N rozhovor ..................................................... 1
AR seznamuje: Multimetr CEM DT-9606........... 3
AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 4
Jednoduch zapojen pro voln as .................. 5
Informace, Informace ........................................ 6
Reproduktorov soustavy BESIE I .................... 7
Nov knihy ........................................................ 9
Digitln audiopam Kecal 3 .......................... 10
Potlaen ruen v psmu
10 kHz a 30 MHz (Dokonen) ....................... 13
Signalizace pro nabje
akumultor NiMH s MAX713 ......................... 15
Digitln barometr .......................................... 16
Lithiov polymerov
akumultory s tloukou 3,6 mm ..................... 17
Muzikantsk boxy
pro blzk poslech (Dokonen) ....................... 18
Schodiov spna
s prodlouenm nastavenho asu .................. 20
Praktick hlda teploty (podruh) ................... 23
Inzerce ............................................... I-XXXII, 48
Stavme reproduktorov soustavy XXV ........... 25
Odtac hodiny pro konec
roku 1999 a 2000 zen DCF77 ..................... 26
Pesn proudov odvd ............................... 29
Integrovan senzor
teploty s pevodnkem A/ .............................. 29
Pamov efekt akumultor NiCd.................. 30
Novinky ve vvoji
malch akumultor NiCd a NiMH .................. 31
Pmozesilujc pijma AM ............................. 32
PC hobby ........................................................ 33
CB report ......................................................... 42
Rdio Nostalgie ............................................ 43
Z radioamatrskho svta ............................... 44
Stle si mete objednat ronk 1997 PE a KE na CD ROM

a srie TAE-500 s vybuditelnost a
124 dBV podle normy DIN 45004B.
Zesilovae jsou vyrbny vetn
zdroje, navc srie 900 a 500 m i mo-
dely na dlkov napjen, kter maj
kryt IP 55, co znamen, e je lze po-
ut i pro venkovn prosted. U vech
zesilova je zptn kanl, u srie
500 aktivn 5 a 30, 42 nebo 66 MHz,
u ostatnch pasivn 5 a 30, 42 nebo
55 MHz. Technologie zesilova je
Push-pull mimo TAE-500, kter m
velk vstupn vkon a vynikajc tech-
nick parametry dosaen technologi
Power doubling.
Zesilovae TAL jsou zastoupeny
sri TAL-200 a TAL-800. Jejich spo-
lenm znakem zesilova je piko-
v technologie Power doubling, kter
dv zesilovam vysokou vstupn
rove 108 dBV (-60 dB CTB, 42 ka-
nl podle EN 50083-3). Dle maj bo-
hatou uivatelskou konfiguraci (zes-
len, nklon, vstupy, aktivn nebo
pasivn zptn kanl atd.). Napjeny
jsou ze st vlastnm spnanm zdro-
jem (TAL-230), nebo dlkov (TAL-220,
TAL-800). Sk je z hlinkov slitiny
s vynikajcmi chladicmi vlastnostmi
a tlumenm vyzaovn vtm ne
90 dB (kryt IP 67, nerezov rouby).
Navc srie TAL-800 m monost p-
davnho modulu automatickho zen
rovn a nklonu pomoc dvou pilot-
nch nebo televiznch signl.
K trasovm zesilovam meme
potat i monitorovac a dlkov ze-
n zesilova TAL-300, kter pedsta-
vuje pikov vrobek na firmy. Ten-
to zesilova je pedevm uren pro
kabelov st zen a monitorovan
systmem SAREZA. TAL-300 je pi-
kov trasov zesilova doplnn mo-
dulem MT, kter monitoruje nastaven
parametry (vstupn a vstupn rove
dan nosn obrazu nebo pilotnho sig-
nlu, zeslen zptnho kanlu, veli-
kost napjecho napt a vnitn teplo-
tu) a zasl tyto daje do hlavn dic
jednotky MCU. Zrove d parametry
hlavnho kanlu, nastaven hodnot pro
spoutn alarmu a peklenut nebo
peruen zptnho kanlu.
Alarm je spoutn v ppad pli
velk nebo mal vstupn/vstupn rov-
n danho nosnho kmitotu, velkho
nebo malho zeslen zptnho kan-
lu, odchylky napjecho napt mimo
povolench 24 a 60 V nebo pekroe-
n teplotnho limitu.
Zesilovae TAL-300 bez modulu
MT lze pout i v normlnch kabelo-
vch stch.
A co fenomn (i blznovstv?)
dnen doby - digitln pjem?
Co se tk digitlnho pjmu IKUSI
nabz pro pjem v kabelovch rozvo-
dech dv monosti. Prvn je digitln
pijmac systm SDI, co je v podstat
transmodultor QPSK/QAM, v nm
se pevd digitln modulace QPSK
na modulaci 64QAM, kter je vyuiteln
v stvajcch rozvodech 47 a 862 MHz.
Jistou nevhodou je poteba pevst
u koncovho uivatele digitln signl
na bn signl AV, kter je schopen
zpracovat televizn pijma.
Dal monost pro digitln pjem
FTA program je systm SDA, kter
pevd digitln satelitn mezifrek-
venn kmitoet na analogov signl
s AM VSB modulac v PAL, SECAM
nebo NTSC. Systm SDA se vyrb
jako SDA-030 s vstupnm kanlem
v psmu 45 a 550 MHz nebo SDA-040
s vstupnm kanlem v psmu 470 a
862 MHz. Vstupn kanl je v danm
psmu voln peladiteln. Penosov
rychlost je 5 a 35 Ms/s, FEC 1/2, 2/3,
3/4, 5/6, 7/8. Systm je zen vkon-
nm mikroprocesorem a cel nastave-
n se uskuteuje pomoc t tlatek a
displeje LCD na elnm panelu. V-
stupn rove lze nastavit v rozmez
70 a 85 dBV.
A co centrly - hlavn stanice ka-
belovch televiz CATV? Najdeme
v nich tak vae vrobky?
Co se tk hlavnch stanic pro ka-
belov rozvody, je nae nabdka oprav-
du irok.
Pro pjem pozemnch signl na-
bzme kanlov zesilova AEC-440,
pracujc v psmu 300 a 862 MHz a
kanlov konvertor CEC, kter dove-
de zpracovat vechny televizn kanly
mezi 12 a 862 MHz ve vech TV nor-
mch. Dvojit konverze a filtry SAW
zaruuj vysok stupe potlaen ne-
doucch produkt.
Pjem analogovch satelitnch sig-
nl je zastoupen demodultorem
SUI-400. Pln mikroprocesorem ze-
n pijma-demodultor je jak pro
psmo C, tak pro Ku. Modulaci AM za-
jiuj kanlov modultor MEC nebo
uivatelsky peladiteln MCA. Dalmi
komponenty hlavn stanice IKUSI jsou
FM zesilova REC, genertor pilotn-
ho signlu LEC a zdroj PEC.
Veker dly lze montovat vertikl-
n se vstupy/vstupy na elnm pane-
lu nebo do skn 19" se vstupy/vstu-
py na zadn stran.
Komponenty CATV hlavnch stanic
od na firmy pedstavuj v souasn
dob piku, o em svd hlavn
stanice, kter je pouvaj, pracujc
v mnoha evropskch mstech.
S jakm sortimentem se meme
setkat v esk republice?
V souasn dob je nam zastou-
penm (firma ANTECH spol. s r. o.) im-
portovn kompletn sortiment zsuvek
a pedevm cel sortiment zesilova
pro STA a TKR. V kvtnu tohoto roku
byla spn dokonena homologace
T celho sortimentu zesilova.
Nabdka naeho sortimentu prezento-
van firmou ANTECH je v souasn
dob roziovna o dal vrobky za-
men na pjem digitlnho signlu,
hlavn stanice CATV a zazen pro
penos po optickch trasch.
astnte se njakch akc v tu-
zemsku a zahrani, kde by bylo
mon se seznmit s vaim sorti-
mentem?
35 % na produkce jde na vvoz,
co je samozejm tak vsledek na
aktivity v oblasti vstav. Kad rok
se prezentujeme na nejvtch svto-
vch vstavch v tomto oboru, jako je
Cable & Satellite v Londn, Salon
Antennes v Pai nebo Matelec v Mad-
ridu.
Samozejm se astnme i vstav
v esk republice. Prostednictvm
firmy ANTECH se pt rok budeme
astnit ji po druh mezinrodnho
veletrhu elektrotechniky a elektroniky
AMPER.
Jak vs mohou zkaznci u ns
kontaktovat?
S vekermi technickmi dotazy a
objednvkami se mete s dvrou
obrtit na nae vhradn zastoupen
pro eskou a Slovenskou republiku,
kterm je ji zmnn firma ANTECH
(Fukova 62, 691 41 Beclav; tel.:
0627/24 090, 32 34 51, fax: 0627/240 90;
e-mail: antech@bvnet.cz; www strn-
ky: www.antech.cz.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
SEZNAMUJEME VS
Multimetr
CEM
DT-9606
Celkov popis
Popisovan multimetr se ve sv
podstat pli neli od bn nabze-
nch obdobnch pstroj, m vak jed-
nu pozoruhodnou vlastnost. Krom z-
kladnch bnch micch rozsah m
navc mimodn rozsahy pro men
odporu, a to v rozsahu od stovek ohm
do jednotek miliohm. Pro tato men
je pouvna speciln tyvodiov
metoda, pi n se men objekt s p-
strojem propojuje tymi vodii.
Krom dalch bnch men stej-
nosmrnch nebo stdavch napt a
stejnosmrnch nebo stdavch prou-
d um mit odpor a do 20 M. Dle
umouje mit proudov zesilovac
initel tranzistor pnp nebo npn v roz-
sahu od 0 a do 1000 h
FE
. Navc umo-
uje kontrolu napjecch lnk tm
zpsobem, e jejich napt m pi ur-
itm zaten. Lze ho t vyut jako
zdroje napt obdlnkovitho prbhu
o kmitotu piblin 50 Hz.
Zkladn parametry pstroje
podle vrobce
Stejnosmrn napt:
rozsahy 0,2 V, 2 V, 20 V,
200 V a 600 V.
Pesnost men: (0,5 % + 1 d.),
rozsah 600 V (0,8 % + 2 d.).
Stdav napt:
rozsahy 0,2 V, 2 V, 20 V,
200 V a 600 V.
Pesnost men: (1,5 % + 10 d.),
rozsah 600V (2,0 % + 3 d.).
Stejnosmrn proudy:
rozsahy 0,2 mA, 2 mA,
20 mA, 200 mA a 2 A.
Pesnost men: (1,2 % + 1 d.),
rozsah 2 A (1,5 % + 1 d.).
Stdav proudy:
rozsahy 0,2 mA, 2 mA,
20 mA, 200 mA a 2 A.
Pesnost men: (1,5 % + 3 d.),
rozsah 2 A (2,0 % + 3 d.).
Odpory: 0,2 , 2 , 20 , 200 ,
2 k, 20 k, 0,2 M a 20 M.
Pesnost men:
0,2 a 2 (2,5 % + 5 d.),
20 a 2 M (1,0 % + 4 d,),
20 M (2,0 % + 4 d.).
Test tranzistor:
0 a 1000 h
FE
(pnp nebo npn),
(U
CE
= 2,8 V, I
B
= 10 A).
Testovac signl:
5 a 6 V (mezivrcholov),
R
i
= 50 k.
Men suchch lnk:
1,5 V (zatovac proud 42 mA)*,
9,0 V (zatovac proud 6 mA).
* Tento daj je nesprvn, protoe za-
tovac proud pi men lnk s na-
ptm 1,5 V je ve skutenosti 150 mA,
tedy tiaplkrt vt.
Funkce pstroje
Kontrolovan pstroj pi napovch
i proudovch mench pracoval zcela
bezchybn a vrobcem uvdn tole-
rance chyb byly dodreny. Rovn m-
en malch odpor tyvodiovou me-
todou bylo v podku, i kdy bylo velmi
obtn jeho pesnost kontrolovat. Jedi-
nou odchylkou bylo men napt na
suchch lncch nebo na akumulto-
rech pi jejich souasnm zaten. Pi
men kompaktnch devtivoltovch ba-
teri byl zatovac proud 6 mA, co pro
tento typ bateri povauji za pomrn
malou zt. Odpovd toti piblin
jedn dvacetin miliamprhodinov ka-
pacity standardnch niklokadmiovch
akumultor tohoto proveden a jet
znan menmu dlu kapacity tchto
suchch lnk.
Zato zatovac proud pi men
jednotlivch lnk s naptm 1,2 a
1,5 V, kter inil 0,15 A, se mi jevil jako
dosti problematick, protoe byl snad
vhodn pro lnky typu D (velk mono-
lnky) a i pro lnky typu C, mn ji
pro lnky typu AA (tuky) a zcela ne-
vhodn pro lnky typu AAA (mikrotu-
ky). V technickm popisu, kter jsem
ml k dispozici, vak o tchto velmi d-
leitch diferencch, kter mohou v pra-
xi vst a ke zcela nesprvnm vsled-
km men, vak nebylo ani slovo.
Konstruktr si ml uvdomit, e
mezi lnky typu mikrotuek a velk-
mi monolnky je tak velk rozdl (asi
2000 %), e je zcela shodnm zpso-
bem mit prost nelze a na tuto sku-
tenost uivatele jasn upozornit.
Druhou vtku bych ml k mechanic-
k konstrukci tohoto pstroje. Napjec
devtivoltovou kompaktn baterii toti
tvrci midla umstili do odklopnho
krytu cel zadn stny. Tento kryt je te-
ba pi vmn napjec baterie nejprve
po povolen t roubk cel odejmout a
napjec kompaktn baterii je pak teba
zevnit do odejmutho zadnho krytu
zaklapnout. Teprve pak je nutn cel
zadn kryt nasunout zpt na pstroj a
pitom doufat, e oba kovov psky,
kter z vnitku pstroje vynvaj, zajist
spolehliv styk s kontakty baterie. Mn
se to povedlo a na tet pokus a tyto
kovov psky jsem pitom musel rzn
pihbat. Toto uspodn povauji za
mimodn nepoveden a krajn ne-
praktick.
Vysvtlen me bt teba takov,
e jeden z dvjch pstroj, kter byl
zcela obdobn mechanick konstruk-
ce, nepouval napjec baterii, avak
byl napjen z velkokapacitnho kon-
denztoru, kter bylo mon zvenku
dobjet, a tak zadn dl nepoteboval v-
bec odnmat. Vrobce si u tohoto iden-
tickho pstroje ji nedal dnou prci
s vytvoenm separtnho oddlu pro ba-
terii tak, jak to u podobnch pstroj
bv obvykl. Anebo se ml alespo
postarat o spolehlivj kontakt s vvo-
dy baterie.
Zvr
Popisovan pstroj, i kdy vtky,
kter jsem uvedl, jsou v pln me plat-
n, je v kadm ppad neobvykl pe-
devm pro monost spolehlivho m-
en velmi malch odpor, a proto me
bt pro mnohho pracovnka zajmav.
Tento pstroj sice nebyl zakoupen
v tuzemsk obchodn sti, avak firma
GM electronic ho, podle informac re-
dakce, m v podzimnch mscch do
esk republiky dovzt a prodvat.
Z tohoto dvodu bohuel nememe
v souasn dob sdlit tenm jeho
pedpokldanou cenu.
Adrien Hofhans
Hrtky
s logickmi
obvody
Pipojen tlatka
Pipojen tlatka je ve vtin p-
pad velmi jednoduch - viz obr. 3.
Logick rove H je na vstupu inver-
toru zajitna rezistorem pipojenm ke
kladnmu napjecmu napt. Stiskne-
me-li tlatko, objev se na vstupu in-
vertoru (nebo jinho logickho obvo-
du) rove L.
Obr. 3. Pipojen tlatka
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
vstup
invertoru
vstup log.
obvodu
Obr. 4. Pechodov dj pi stisknuti
tlatka
Tak jednoduch to zase nen. I kdy
pouijeme kvalitn tlatko (nap. mik-
rospna), kontakty se nespoj okami-
t. Po velmi krtkou dobu pi sepnut
kontakty nkolikrt odsko a propoje-
n vykazuje rzn velk pechodov
odpor. Logick obvod to zpravidla vy-
hodnot jako nkolik impuls, kter pi-
ly rychle za sebou. Nsleduje-li za tla-
tkem ta, nat nkolik impuls.
m je ta rychlej, tm vce impuls
napot.
Uveden jev nevad v takovch p-
padech, kdy logick obvod zmn svj
stav pi prvnm impulsu a dal impul-
sy ji nemaj na jeho stav vliv. Pkla-
dem me bt klopn obvod R-S se
dvma tlatky na obr. 5.
Obr. 5. Klopn obvod R-S ze dvou
hradel NAND
V zapojen na obr. 3 a 5 mohou bt
samozejm pouity i modernj ob-
vody TTL LS nebo CMOS. Odpor re-
zistor R pak volme podle typu obvo-
d - pro obvody TTL do 5 k, pro TTL
LS do 20 k a vechny typy obvod
CMOS mohou bt a nkolik M. m
je vak odpor rezistoru vt, tm je
zapojen nchylnj k ruen, kter
me zpsobit falen sepnut.
Potebujeme-li pi stisku tlatka jen
jeden impuls, musme pout obvod pro
odstrann zkmit. V nejjednodum
ppad pouijeme klopn obvod jako
na obr. 5 a tlatko s pepnacm kon-
taktem - viz obr. 6.
Obr. 6. Oeten zkmit tlatka
klopnm obvodem R-S
V klidu je na vstupu spodnho hrad-
la rove L, po dobu stisknut tlatka
se na vstupu objev rove H. Proto-
e se klopn obvod peklop vdy ji
pi prvnm impulsu, jsou zkmity tlat-
ka zcela odstranny.
Tlatko s pepnaem nen zcela
bn konstrukn prvek. Naprost
vtina tlatek m jen spnac kontakt.
V takovm ppad musme odstranit
zkmity jinm zpsobem. Jednou
z monost je zapojen monostabiln-
ho klopnho obvodu (MKO) za tlat-
ko. Podle typu se MKO bu spust prv-
nm impulsem a na dal po dobu
peklopen nereaguje, nebo se kadm
impulsem odstartuje znovu. Monosta-
biln klopn obvod meme realizovat
znmm asovaem 555, protoe si
vak povdme o logickch obvodech,
je na obr. 7 zapojen MKO z logickch
hradel. asov konstanta je urena
rezistorem R1 a kondenztorem C1.
Mla by bt natolik dlouh, aby vstup-
n impuls byl del, ne je doba uklid-
nn kontakt tlatka. Pi pli dlouh
asov konstant vak obvod nezare-
aguje na optovn rychl stisknut.
monostabilnm klopnm obvodem
Mn se nejvce osvdilo zapojen
se Schmittovm klopnm obvodem
(SKO). SKO by ml bt v proveden
CMOS (nebo HC i HCT), obvody TTL
LS vykazovaly v rozlehlm pokusnm
zapojen falen zkmity. Zapojen tla-
tka se SKO je velmi jednoduch - viz
obr. 8. Schmittv klopn obvod nemu-
sme sestavovat, protoe zvl t
v ad 4000 je velk mnostv obvo-
d, kter ji maj SKO v sob zainte-
grovn. V tab. 2 je strun pehled nej-
bnjch obvod se SKO.
Funkce zapojen je velmi jednodu-
ch. Po stisku tlatka se zane nab-
jet kondenztor C1 pes R1. Zmen-li
se napt na vstupu invertoru a na
spodn prahovou rove SKO, objev
se na vstupu invertoru rove H. Aby
se vstup invertoru dostal do rovn
L, mus se napt na vstupu invertoru
zvtit a na horn prahovou rove
SKO. Vzhledem k dosti velk hystere-
zi obvodu nemohou krtk impulsy
zmnit napt na C1 natolik, aby se
peklopil SKO. Upraven zapojen na
obr. 9 m obdobnou funkci. Odezva na
sepnut tlatka je rychlej (kondenz-
tor se vybije rychleji) a navc uetme
jeden rezistor. Pro obvody CMOS zvo-
lme nap. R1=1 M, R2=10 k a
C1=22 nF.
Schmittovm klopnm obvodem
Obr. 9. Upraven zapojen z obr. 8
Tab. 2. Nejbnj obvody CMOS se
SKO na vstupu.
Obvod Funkce
4093
4x dvouvstupov
hradlo NAND
400106 6x invertor
40014 6x invertor
4584 6x invertor
74HC132
74HCT132
4x dvouvstupov
hradlo NAND
V ptm sle si ukeme, k emu
to je dobr. VH
(pokraovn pt)
Jednoduch zapojen
pro voln as
Obr. 1. Spna, kter pipoj reproduktory se zpodnm
Obr. 2. Spna, kter pipoj reproduktory se zpodnm
Spna, kter pipoj
reproduktory se
zpodnm
Pokud jste si postavili nf zesilova
a vad vm rny, kter se ozvou z re-
produktor vdy po zapnut zesilova-
e, pak je tento lnek prv pro vs.
K een problmu m inspiroval
rozhlasov pijma znaky Robotron,
kter jsem opravoval. V nm se re-
produktory pipojily ke koncovmu
stupni pomoc tranzistorovho obvo-
du se zpodnm asi 2 s, tedy a po
odeznn napovch piek. Podle
odborn literatury, kter je dnes do-
statek, jsem modifikoval zapojen
zpoovacho obvodu a pouil aso-
va 555.
Schma spnae je na obr. 1. Po
zapnut napjecho napt Ucc zane
asovac cyklus. Na vstupu 3 IO1
(NE555) je vysok rove H a rel
RE1 zstv v klidu. Po uplynut na-
stavenho asu (2 s) se zmn ro-
ve na vstupu IO1 a rel sepne.
Pro zjemce o stavbu pedkldm
nvrh desky s plonmi spoji, kterou
jsem pouil. Obrazec spoj a rozms-
tn soustek na desce je na obr. 2.
Rel RE1 je typu OMRON G5V2 pro
napt cvky 12 V a je mon ho za-
koupit v prodejn GM Electronic.
Popisovan spna j sem poui l
nejen ve svm zesilovai podle ARA
6/1986, ale tak ve stabilizovanm
zdroji z ARA 1/1991. Po zapnut zdro-
je se toti na jeho vstupnch svor-
kch objevovala pika napt 30 V,
kter byla nebezpen pro pipojen
zazen.
Seznam soustek
R1 470 k
R2, R3 15 k
R4 150 k
C1 22 F/16 V
C2 10 F/16 V
D1, D2, D3 1N4148
T1 BC547
IO1 NE555
IO2 78L12
RE1 OMRON G5V2, 12 V
deska s plonmi spoji . PE122
Zdenk vb, OK1ZES
Netradin blika
Dnes se stal zkladem vtiny bli-
ka integrovan asova NE555. J
zde vak uvdm jednoduch blika
se temi hradly NAND obvodu TTL
7400.
Zapoj en bl i kae j e na obr. 3.
Hradla IO1A a IO1C jsou zapojena
jako astabiln klopn obvod. Rychlost
blikn lze nastavit zmnou hodnot
soustek R1 nebo C1. S hodnotami
podle obr. 3 a pi pouit pouze LED
D3 a D4 lze blika pout jako sema-
for pro modelovou eleznici. Pokud
pipojte tak LED D1 a D2 (doporu-
Obr. 3. Netradin blika
uji LED s velkou svtivost), blikn
se zrychl, protoe se zmen odpor
mezi vvody 1 a 8 IO1. Se tymi LED
je ji vsledn efekt zajmavj.
Vrobce doporuuje napjet ob-
vod TTL IO1 naptm 5 V, maximln
vak naptm 5,5 V. J po praktickm
pezkouen doporuuji napjec na-
pt 7 V. Obvod se zni, kdy napje-
c napt pekro 9,5 V.
Zdenk vb, OK1ZES
Kontrolka s LED
V zapojen kontrolky je pouit star
znm dli napt. LED, kter indi-
kuje innost spotebie, je napjena
bytkem napt na rezistoru Rx o od-
poru Rx, kter je zapojen do srie se
spotebiem - nap. rovkou o odpo-
ru Rz - viz obr. 4. Napt pro LED je
jednocestn usmrnno diodou D1,
proud LED je omezen pedadnm
rezistorem Rs o odporu Rs.
Hlavn vhodou tohoto indikanho
obvodu je jeho jednoduchost a spo-
lehlivost (krtkodob peten rezis-
tor snese urit lpe ne polovodiov
soustka, nevhodou obvodu je jeho
neuniverzlnost (pro spotebie s rz-
nmi pkony a tedy i rznmi odpory
Rz jsou potebn rozdln velikosti od-
poru Rx). Dal uritou nevhodou je
bytek napt na rezistoru Rx, o kte-
r je zmeneno napt na spotebii.
Vpoet obvodu si ukeme na
pkladu se rovkou o pkonu 100 W.
Obr. 4. Kontrolka s LED
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net,
E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze
pedplatit jakkoliv asopisy z USA a zakoupit cokoli
z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v An-
glii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy
i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i po-
taov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva
a 14 %.
Knihu Solid-State Imaging with Charge-Coupled Devi-
ces, jejm autorem je Albert J. P. Theuwissen, vydalo na-
kladatelstv Kluwer Academic Publishers v roce 1996.
Kniha se skld ze ty st. V prvn sti se pojednv
o zkladnch principech CCD, ve druh sti je vysvtleno
snmn obrazu s pihldnutm k potebm televize, ve te-
t sti jsou podrobn popsny nov smry ve vvoji sou-
stek pro snmn obrazu a ve tvrt sti jsou diskuto-
vny rzn oblasti aplikac tchto soustek.
Kniha m 388 stran textu s velkm mnostvm ob-
rzk, kvalitn vazbu a v R stoj 6794,- K.
Obr. 6. Umiestnenie prepnaov
na doskch elektronickho pltnka
Z velikosti sovho napt U
S
=
= 220 V a pkonu P
Z
= 100 W rovky
vypoteme odpor rovky Rz:
Rz = U
S
2
/P
Z
= 220
2
/100 = 484 [].
Zvolme bytek napt U
Rx
= 5 V na
rezistoru Rx. Svtivost rovky se
tmto bytkem skoro nezmn, kol-
sn sovho napt bv mnohdy
i vt.
Vypoteme proud I
Z
, tekouc rov-
kou:
I
Z
= (U
S
- U
Rx
)/Rz = (220 - 5)/484 =
= 0,444 [A].
Vypoteme odpor rezistoru Rx:
Rx = U
Rx
/I
Z
= 5/0,444 = 11,26 [].
Vypoteme vkonov zaten P
Rx
re-
zistoru Rx:
P
Rx
= U
Rx
I
Z
= 5 0,444 = 2,22 [W].
Rezistor Rx pouijeme s rezervou pro
zaten 5 W a jeho odpor vybereme
co nejpesnji z vyrbn ady odpor.
Zvolme pikov proud svtivou dio-
dou (LED) I
MLED
= 0,01 A. pikov
napt U
MRx
na rezistoru Rx je:
U
MRx
= (2) U
Rx
= 1,4142 5 =
= 7,07 [V].
Z I
MLED
a U
MRx
vypoteme odpor Rs
pedadnho rezistoru:
Rs = (U
MRx
- U
D
)/I
MLED
=
= (7,07 - 2)/0,01 = 507 [],
kde U
D
= 2 V je souet bytk napt
na diod D1 a na LED. Prakticky pou-
ijeme Rs = 510 z ady E24.
Lze samozejm pout i jin vhod-
n hodnoty soustek, ale vdy je
nejlep zvolit co nejmen bytek na-
pt (a tedy i vkonovou ztrtu) na re-
zistoru Rx. bytek vak mus bt mini-
mln tak velk, aby svtila LED.
Kontrolku je nutno pouvat s tako-
vou zt, na kterou byla navrena.
Pi podstatn vtm pkonu zte
se pehv rezistor Rx, pi podstatn
menm pkonu zte je bytek na-
pt na rezistoru Rx tak mal, e se
nerozsvt LED.
Pozor! Kontrolka je pmo spo-
jena se st, a proto je nutno pi
jej monti a pouvn dodrovat
vechny bezpenostn pedpisy pro
prci se sovm naptm!
Milo Nemekal
Pltnk
lohou tohoto zapojenia je prak-
ticky realizova hru znmu ako Pltnk,
vlk, koza a kapusta.
lohou pltnka je previez vetko
na druh breh rieky, avak po jednom
a pritom nesmie na iadnom brehu
zosta sm vlk s kozou ani koza s ka-
pustou.
Hru realizujeme pomocou troch
jednoplovch prepnaov (S1, S2,
S4) a jednho dvojplovho (S3) - vi
obr. 5. Prepnutie dvoch prepnaov
sasne potame ako jeden prevoz
cez rieku. Pri kadom chybnom kroku
zaznie signalizcia. Pre signalizciu je
pouit tnov genertor s asova-
om 555 (IO1). K vstupu generto-
ra je pripojen mal reproduktor SP1
o impedancii najmenej 8 .
Zapojenie je napjan z dotiko-
vej batrie naptm 9 V.
Vetky prepinae pripevnme na
preglajku alebo dosku z inho mate-
rilu. Nad prepinae umiestnime po-
mocou podpornch stpikov aliu
dosku rovnakch rozmerov s vyznae-
nou riekou, zafarbenou modrou far-
bou (obr. 6). Vzdialenos vrezov pre
pky prepinaov zodpoved vzdiale-
nosti stredu prepnaa od stredu al-
ieho prepnaa
Timotej Novotn
Elektronick ultrazvukov
palka na psa
V rubrice Otzky & odpovdi a-
sopisu Electronic Now se ten ptal,
jak si m zhotovit vysla zvuku, kter
by slyel jenom pes a jeho dosah by
byl okolo 100 m. Redakce mu dopo-
ruila zapojen elektronick ultrazvu-
kov palky podle obr. 7.
Palka je tvoena osciltorem
s obvodem CMOS TLC555 (IO1), kte-
r lze peladit trimrem R2 v rozsahu
asi 6 a 25 kHz. K vstupu osciltoru
je pipojen piezoelektrick vkov re-
produktor SP1, bn reproduktory
nejsou na tchto kmitotech dosta-
ten inn.
Obvod je napjen naptm 9 V
z destikov baterie pes spnac tla-
tko S1, kterm se palka zapn.
Osciltor se vyzkou tak, e se na-
stav nejvt odpor trimru R2 a mus
bt slyet vysok tn. Pak se trimrem
pelad tn do oblasti ultrazvuku.
Electronics Now, Listopad 1996
Obr. 7. Elektronick palka na psa
pltnk vlk koza kapusta
stpik stpik
rieka, zafarbi modrou farbou
S1 S2 S3 S4
Obr. 5. Pltnk
Koncepce
reproduktorov soustavy
Clem naeho snaen pi nvrhu
reproduktorov soustavy byla od prvo-
potku maximln kvalita reprodukce
a atraktivn design. Toto high-endo-
v kritrium pochopiteln zsadn
ovlivnilo vbr reproduktor. Zrove
jsme se nechtli poutt do pli kom-
plikovanch een ozvunice.
Ze zkuenosti vme, e obstarn
kvalitn ozvunice me pinet a
netuen problmy. Truhli zkrtka
radji vyrbj velijak skn a poli-
ky ne mal a detailn zpracovan
ozvunice reproduktorovch soustav.
Dospli jsme k nzoru, e reglov re-
produktorov soustava je stle nejv-
ce dna a pouvna. Reproduktory
jsme vybrali tak, aby celkov cena re-
produktorovch soustav vrazn ne-
peshla prmrnou mzdu obana to-
hoto sttu.
Vbr reproduktor
Kad v, e prv tato etapa nvr-
hu reproduktorov soustavy ovlivuje
dosaitelnou kvalitu reprodukce. My
jsme se pidreli na vchoz koncep-
ce a vybrali z nejnovjch typ re-
produktor SEAS. Skuten je z eho
vybrat. Zhruba ped rokem tento sv-
toznm vrobce rozil svoji nabdku
vkovch reproduktor o adu oznao-
vanou 27. V tto ad je charakteristick
pouit materilu SONOTEX, znm-
ho ji dve z high-endovho vysokot-
novho reproduktoru ady EXCELL.
Tento materil bv u rznch typ
pouvn k vrob membrny a zv-
su membrny. Je s nm dosahovno
pozoruhodnch vsledk v smrovosti
a v potlaen parazitnch rezonanc
membrny. Z tto nov ady byl vy-
brn reproduktor 27 TFFC - s ohledem
na nejpznivj cenu pi zachovn
velmi vyrovnan frekvenn charakte-
ristiky a vbornch smrovch vlast-
nost. Jedn se o reproduktor s kalo-
tovou membrnou vyrobenou z ji
zmnnho materilu SONOTEX. Navc
je tento reproduktor vybaven integro-
vanou komorou s pdavnm objemem.
Monost pomrn nzkho dlicho
kmitotu byla rovn vhodou pi n-
sledn konstrukci vhybky.
Jako basov reproduktor byl zvo-
len mni G 17REX/P. Tento repro-
duktor m hned nkolik pozoruhod-
nch vlastnost. Ji na prvn pohled
vypad velmi atraktivn. Tm souas-
n zapad do na koncepce repro-
duktorov soustavy. Bylo by ovem
nekorektn pouvat reproduktor jen
kvli pknmu vzhledu. Dky ostatnm
parametrm nae konstruktrsk sv-
dom zstv ist. Atraktivn vzhled
reproduktoru je dn krom jinho pou-
itm lut skeln tkaniny (nikoli tedy
kevlaru) jako materilu pro vrobu
membrny. Vhodou tohoto materilu
je vnitn tlumen rezonanc membr-
ny, kter je dno jej strukturou. Mem-
brna je rovn lehk a velmi tuh, tu-
d bez zkmit. Ob tyto vlastnosti
jsou nanejv dleit u stedobaso-
vho reproduktoru. Samozejmost je
dlouh kmitaka (12 mm) a znan li-
nern vchylka (6 mm). Maximln
vchylka 19 mm a velk prmr kmi-
taky (39 mm!) umouj i znan ma-
ximln pkon, ke ktermu pispv
i masivn fzov kompenzan nsta-
vec zlepujc chlazen kmitaky. Dky
Reproduktorov
soustavy BESIE I
Pro vechny pznivce hifi techniky a vrn tene serilu o stav-
b reproduktorovch soustav pinme mal bonbnek. Jedn se
o stavebnici dvoupsmov reproduktorov soustavy z nejnovjch
typ reproduktor SEAS. Stavebnice je navrena s pouitm pota-
ov simulace a dslednou aplikac mic techniky.
Obr. 1.
Obr. 2.

pro tento reproduktor vhodn uvao-
van ozvunice o objemu 15 litr.
Nvrh basreflexu a jeho ladn
Pi simulaci basreflexu jsme vyuili
optimalizan funkce programu LSPcad
a zptn kontroly a korekce vzhledem
k rychlosti proudn vzduchu v basre-
flexu. S ohledem na zjitn data
jsme se rozhodli pro ladn na 45 Hz
a prmr basreflexu 5 cm.
Jak vidt z obrzk, zejmna ze si-
mulace basreflexu (obr. 1), projevuje
se u basovho reproduktoru vliv malho
Q. Tento jev je zohlednn pi vbru
soustek do vhybky, kde je peda-
zena basovmu reproduktoru tlumivka
s vtm innm odporem.
Nvrh vhybky
Vhybka je od svho potku uva-
ovna tak, aby dvala smysl n-
slednmu biwiringovmu, ppadn
biampingovmu zapojen. Vysokot-
nov st je zmrn oddlena od ba-
sov. Dlic kmitoet a strmosti jsme
zvolili tak, aby vsledn amplituda
penosu byla vyrovnan v ose i mimo
ni a modul impedance neklesal pod
5,9 . Samotn simulace, na zklad
n byly zjitny hodnoty soustek
vhybky, byla rovn provedena v pro-
gramu LSPcad 3.10. Byla nutn kom-
penzace citlivosti vysokotnovho
reproduktoru -5,5 dB. Vypoten hod-
noty soustek, zejmna rezistor a
kondenztor, byly upraveny pro stan-
dardn ady a v rmci nich byla vhyb-
ka doladna.
Men a zptn kontrola
Byl zhotoven prototyp reprodukto-
rov soustavy a vhybky. Na nm byla
provedeno kontroln men jak modulu
impedance (obr. 4), tak modulu frek-
venn charakteristiky (obr. 3). Vzhle-
dem k tomu, e nebyly zjitny dn
podstatn odchylky od simulace (obr. 2),
byly vyhybky sestaveny a instalovny
do reproduktorovch soustav.
Kontroln poslech
Jako zavren na prce jsme usku-
tenili kontroln poslech, pi nm byl
pr reproduktorovch soustav porov-
nvn s jinmi soustavami rznch
kvalitativnch a cenovch skupin. V-
sledek subjektivnho posouzen:
Soustavy hraj velmi ist, vyrov-
nan a bez zkreslen. Celkov projev
je velmi muzikln a detailn. S pe-
hledem zahraj i pomrn nron ba-
sov pase. Co se te srovnvn
s ohledem na pomr vkon/cena, ne-
chvaj tyto soustavy za sebou vtinu
model v kategorii do 20 000 K. Je
jasn, e se nemohou co do rovn
bas srovnvat se svmi rozmrnjmi
protjky. Nicmn milovnci velkch
wat dunivch bas, domcch kin
a domcch house-party nemus v-
et hlavu. Vzhledem k velkmu maxi-
mlnmu pkonu soustav snesou tak
pipojen subwooferu teba s repro-
Obr. 5. Schma zapojen
Obr. 3.
Obr. 4.
impozantnmu magnetu m reproduk-
tor pi vech uvedench vymoenos-
tech slunou citlivost a mal Q.
Menm systmem LAUD 3.0 a
nslednou potaovou simulac v pro-
gramu LSPcad 3.1 bylo oveno, e je

duktorem 18". A to by bylo, abyste se
nepohodlnch soused nezbavili!!!
Vsledn parametry
Max. dlouhodob pkon: 80 VA.
Max. krtkodob pkon: 150 VA.
Jmen. impedance: 6 .
Charak. citlivost: 87,5 dB/1 m/2,83 V.
Montn postup
V tto sti budeme vychzet z toho,
e jste si zakoupili hotov korpusy repro-
duktorovch soustav. Ostatn pi mon-
ti strv vce asu, jejich sil je zato
zhodnoceno ni poizovac cenou.
- V ozvunici nejprve upravme struh-
kem otvor vysokotnovho reproduk-
toru, abychom ho mohli osadit pohodl-
n i s jeho terminlem. Pi pilovn
musme dvat pozor, abychom pi
zptnm pohybu ven z ozvunice ne-
zachytili o dhovanou pedn desku.
- Nsledn polome reproduktory do
svch otvor a ozname si msta pro
jejich pichycen. V tchto mstech po-
slze pedvrtme dry asi 1 mm.
- Univerzln desku s plonmi spoji
navrtme a msta, kde budou soustky,
nateme Chemoprnem, soustky osa-
dme a po zaschnut lepidla pipjme.
- K vhybce pipjme na oznaench
mstech vodie tak, aby po pichycen
na stnu ozvunice doshly (vetn
rozvolovac smyky 10 cm) a k re-
produktorm. Na druh stran plat tot
o pipojen k terminlu. Pokud plnuje-
te zapojovat soustavy biwiringov nebo
biampingov, nezapomete zapojit
vysokotnovou st vhybky na vrchn
dvojici svorek a basovou na spodn.
- Vhybku ze spodn strany poteme
silikonovm tmelem nebo podobnm
materilem a usadme na bon stn
reproduktorov soustavy. Nsledn ji
ve dvou mstech piroubujeme sa-
moeznmi roubky.
- Reproduktory bu pipjme, nebo
lpe pipojme pomoc faston.
- Ped samotnm osazenm reproduk-
tor a terminlu do stynch mst vle-
pme samolepic molitanovou tsnic
psku.
- Dovnit kad reproduktorov sou-
stavy rozprosteme asi 0,25 bm tlumi-
cho materilu (viz. obr. 6).
- Reproduktory i terminly dn osa-
dme a piroubujeme.
- Basreflex zkrtme na potebnou dl-
ku, pi jeho st jej poteme lepidlem
Chemoprn nebo podobnm a doraz-
me do pipravenho otvoru.
- Po zaschnut zkontrolujeme, zdali v re-
produktorov soustav nic nechrast.
Seznam materilu
Korpus: 2 ks (je dodvn v rznch d-
hch nebo jako pezy z desky MDF
- cena odhovan bedny 2150 K).
Vysokotnov reproduktor:
SEAS 27 TFFC - 2 ks 971 K.
Stedobasov reproduktor:
G17REX/P - 2 ks 2088 K.
Terminl zdvojen (biwiringov):
ST-940 GM - 2 ks 133 K.
Basreflex/50 mm, dlka 12,5 cm:
2 ks 50 K.
Deska s plo. spoji: 2 ks 160 K.
Tlumic materil: tlouka 40 mm,
0,5 bm, e 2 m - 200 K.
roub s okovou hlavou 4/35 mm,
samoezn: 8 ks.
roub se zpustnou hlavou 4/25 mm,
samoezn: 8 ks.
roub 4/15 mm, samoezn: 2 ks.
Tsnic pska pod reproduktory:
1,5 m - 68 K.
Silikonov tmel pro usazen vhybky
Chemoprn nebo podobn lepidlo
R36 4,7 /5 W
R37 15 /5 W
L11 1,2 mH/0,6 , vodie 1,12 mm
L32 0,39 mH/0,25 , vodie 1 mm
C12 12 F, fliov s malou toleranc
C31 6,8 F, fliov s malou toleranc
Jak z rozpisu vyplv, celkov cena
vetn soustek by nemla na pru
reproduktorovch soustav vrazn pe-
kroit 12 000 K (v. DPH).
Pjemn poslech za Besie s. r. o.
peje M. Janura a K. Skora.
Adresa, na kter si lze popsan dly
objednat: Besie s. r. o., Steovick 35,
Praha 6, 160 00, Tel.: 02/330 900 50.
NOV
KNIHY
Jansk, V.: 333 pijma - od in-
kurant po skenery. Vydalo na-
kladatelstv BEN - technick lite-
ratura, 224 stran A5, obj. slo
120978, 199 K.
Kniha voln navazuje na pedchoz pu-
blikace 200 pijma a 250 pijma,
kter vydal eskoslovensk DX klub a kte-
r jsou ji vyprodny.
Nov vydn vychz v nakladatelstv
BEN - technick literatura k pleitosti 10.
jubilejnho setkn radioamatr v Holicch.
Je doplnno mnoha kvalitnmi obrzky pi-
jma, kter usnadn orientaci nejen dky
nov grafick prav. U kadho typu pij-
mae jsou uvedeny zkladn technick pa-
rametry, vetn cenovch relac. Drtiv
vtina byla podrobena testm autora
nebo renomovanch zahraninch asopi-
s. V pruce najdete i nov typy pijma-
, kter se objevily v posledn dob na
trhu. Kniha se zabv rznmi druhy pij-
ma, od inkurantnch, pes elektronkov
z bvalho SSSR, poloprofesionln a pro-
fesionln, World receivery a skenery vech
td. Nov vydn publikace s 277 obrzky
pin pln pehled pijma, kter se
vyskytuj na naem trhu.
Nepor, K.: Potae a zdrav
- Na jste se neodvaovali po-
myslet, nato zeptat. 96 stran
A5, obj. slo 111272, 99 K.
Kniha vm poskytne tivou, pitalivou
a srozumitelnou formou dleit informace
o tom, jak si pi prci s potaem udrovat
tlesnou i duevn kondici. Najdete zde
tak adu pbh a osobnch zkuenost.
Knihu ocen nejen lid, kte se potai za-
bvaj profesionln, avak i rodie, jejich
dti vpoetn technika pitahuje.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku
v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00
Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75.
Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady
Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6,
Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, Adresa na
Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na
Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1
(hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Obr .6. Mechanick vkres
vod
V ad periodik byly uvedeny nvody
na stavbu jednoduchch audiopamt
s obvody ISD 1020 nebo VTK688, dn
vak neposkytovala komfort, kter jsem
poadoval. Proto jsem ped nkolika lety
postavil prvnho Kecala s tehdy dostup-
nm obvodem VTK688. S nm jsme ab-
solvovali celou adu zvod pod znaka-
mi OK1OEA a OL7M. Pozdji jsem navrhl
dal verzi - Kecala 2, ale k jeho realizaci
nikdy nedolo. Zde popisovan zazen
je tedy ji tet generace kecal - proto
Kecal 3. Protoe m oarovaly monosti,
kter sktaj jednoipov mikroproceso-
ry, rozhodl jsem se realizovat ovldac
obvody prv tmto modernm prvkem.
Technick parametry
Napjec napt: 12 V.
Odbr v klidu: 30 mA.
Odbr pi vysln: a 200 mA
- zle na hlasitosti pposlechu.
Vstupn nf napt: 0 a 200 mV
- vhodn pro vtinu transceiver.
Rozmry: 140 x 105 x 60 mm.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Zkla-
dem pstroje je digitln audiopam
ISD1020. Tento obvod slou k nahrn a
pehrn audiosignlu v dlce a 20 s. IO
ISD1020 je vyroben zcela novou tech-
nologi. Na rozdl od dvjch podobnch
obvod se u tohoto ipu uchovvaj audi-
odata v pamti EEPROM. To m tu vho-
du, e lze data nahrt a obvod si je pama-
tuje i po vypnut napjecho napt. Tato
data by mla vydret v pamti podle tvr-
zen vrobce a 10 let. Obvod je zen pro-
cesorem Atmel AT89C2051. Ten podstat-
n zjednoduuje cel zazen a zvyuje
uitnou hodnotu celho zazen.
Obvod ISD 1020 je zapojen ponkud
neobvykle. Protoe jsem poadoval mo-
nost pposlechu s regulovatelnou rovn
hlasitosti, pipojil jsem k vstupu obvodu
msto obvyklho reproduktoru nf zesilo-
va LM386. Vvody SP+ a SP-, kter se
obvykle pouvaj k pipojen reprodukto-
ru, jsou zateny odporem R9 a z vvodu
SP+ je vyveden signl pro nf zesilova a
mikrofonn vstup TCVRu . Potebn ro-
ve audiosignlu pro zesilova se nasta-
v trimrem P4. Pes trimr P3 jsou do zesi-
lovae tak pivedeny signly z procesoru.
Nf signl pro mikrofonn vstup TCVRu se
z ISD 1020 pivd pes rezistor R28 a tri-
mr P2. Tmito soustkami se nastavuje
vstupn rove. Odpor rezistoru R28 -
100 k by ml vyhovt pro bn typy
dynamickch i elektretovch mikrofon.
Omezuje se jm maximln rove nf sig-
nlu a zmenuje rozsah regulace trimru
P2. Potebn rove se pak pesn, jak
vyaduje TCVR, nastav trimrem P2.
Zapojen nf zesilovae je zcela obvyk-
l. Obvod LM386 je pouit v katalogovm
zapojen. Vstupn hlasitost se d poten-
ciometrem P1, jeho hdel je vyveden na
eln panel. Reproduktorov vstup je vy-
veden na bn potaov zkratovac
kolky JP6.
Popis vvod ISD1020:
Pro sprvn pochopen funkce pstro-
je je vhodn uvst alespo strun popis
funkce vvod obvodu ISD1020. Zjem-
ce o bli popis jej najde v [1] a [2].
A0-A7
Adresov vstupy - slou k rozen-
mu ovldn obvodu. V tomto zapojen se
nevyuvaj a jsou spojeny se zem. Je-
jich podrobnj popis je v [1].
SP+, SP-
Vstupy, kter slou k pipojen repro-
duktoru. Doporuen impedance repro-
duktoru je 16 . Na obou vstupech je ss
sloka napt o velikosti 1,6 V.
MIC
Vstup pro mikrofon - vstupn impe-
dance 10 k. Impedanc i citlivost je
tento vstup peduren pro spoluprci
s elektretovmi mikrofony.
MICREF
Pipojuje se pes kondenztor na zem
mikrofonu. Slou ke snen umu.
AVC
Automatick nastaven rovn. Slou
k nastaven asovch konstant obvodu
AVC a zisku mikrofonnho zesilovae. Pi
napt menm ne 1,5 V je zisk maximln
(asi 24 dB). Zisk zan bt omezovn pi
zvten napt nad 1,8 V.
ANIN
Analogov vstup - je vtinou propo-
jen pes kondenztor na vvod ANOUT.
Kapacita kondenztoru spolu se vstupn
impedanc 2,7 k potlauje nzk kmito-
ty.
ANOUT
Analogov vstup. Zde je vyveden ze-
slen signl z mikrofonu.
CE
Povoluje zznamov a reprodukn
funkce. Zmna rovn z HIGH na LOW
na tomto vstupu m za nsledek naten
prv platnch rovn na vstupech A0-A7
a vstupu P/R. Podle stavu na P/R je spu-
tno nahrvn i pehrvn. Pi nahr-
vn mus bt vstup v rovni LOW po ce-
lou dobu zznamu, protoe zmna na
HIGH ukon nahrvn a ozna konec
zprvy. Tento konec zprvy pak generuje
impuls EOM.
PD
Pivedenm rovn HIGH na tento
vstup se resetuje obvod ISD1020 a ob-
vod se uvede po dobu trvn rovn HIGH
do reimu s malm pkonem.
Pstroj Kecal 3 je procesorem zen digitln audiopam. Slou
k vysln fonick vzvy na radioamatrskch psmech VKV. Kad
radioamatr aktivn v zvodech na VKV dobe zn ubjejc rutinu
v nonch hodinch, kdy spojen pibvaj jen velmi pomalu a hlasivky
odchzej tak rychle Zazen lze pout i k vysln vzvy v bnm
VKV provozu. Pak je automaticky vyslna vzva a opertor klidn me
dlat nco uitenho a k zazen se vrt tehdy, a nkdo zavol. Navc
zazen generuje roger beep, kter vtina profesionln vyrbnch
zazen bohuel postrd.
Pohled na odkryt pstroj; vpravo detailn zbr
Digitln audiopam
Kecal 3
Martin ihk, OK1UGA
EOM
Vstup je trvale na rovni HIGH. Pou-
ze na konci kadho zznamu se krtko-
dob uvede do stavu LOW. Petekla-li
pamt modulu pi nahrvn nebo pehr-
vn, uvede se vstup trvale do rovn
LOW. Z tohoto stavu lze obvod dostat
pouze zmnou rovn na vstupu PD
z LOW na HIGH nebo odpojenm napje-
cho napt.
TEST
Tento vstup slou k testovn IO pi
vrob, ppadn na nj me bt zapo-
jen extern osciltor. V naem ppad nen
zapojen.
P/R
rove LOW pivede modul do reimu
nahrvn. Vstup tedy slou jako pep-
na pehrvn - nahrvn. Vstup je pe-
ten pi sestupn hran na vstupu CE
nebo pi resetu na vstupu PD.
GNDA
Zemn vvod analogov sti IO.
GNDD
Zemn vvod digitln sti IO.
O
b
r
.

1
.

S
c
h
m
a

z
a
p
o
j
e
n

d
i
g
i
t
l
n

a
u
d
i
o
p
a
m
t
i

K
e
c
a
l

3
I
O
5
+VCCA
Napjen analogov sti IO +5 V.
VCCD
Napjen digitln sti IO +5 V.
Pro ovldn obvodu ISD1020 byl po-
uit dic obvod osazen procesorem AT-
MEL AT89C2051. Pouit procesoru zde
m adu vhod. Ovldac obvod osazen
obvody TTL i CMOS by pro dosaen stej-
nch monost byl zbyten sloit a ja-
kkoliv chyba i zmna v nvrhu obvodu
by znamenala vyrobit novou desku s plo-
nmi spoji. S procesorem sta upravit -
dic program a rzem je chyba odstran-
na nebo je nov funkce na svt. Na dru-
h stran ne nutno piznat fakt, e cena
procesoru je pece jen o mlo vy, ne
by byla cena potebnch prvk v klasic-
km proveden. Tato nevhoda je vak
bohat vyvena jednoduchost zapojen
a variabilitou monost celho obvodu.
V zapojen procesoru se neskrv
dn zludnost. Kmitoet vnitnho osci-
ltoru procesoru je zen krystalem
12 MHz. Tento krystal se bn vyskytuje
ve vyazovanch potaovch deskch a
lze ho zakoupit ve vtin prodejen se
soustkami. Tento kmitoet nelze mnit,
protoe jsou od nj odvozeny kmitoty
tn, kter obvod generuje, a asov kon-
stanty v ovldacm programu. Pro jin
kmitoet krystalu by se musely upravit
patin rutiny v programu.
Vstup RESET procesoru je ovldn
specilnm obvodem DS1833. Tento ob-
vod zajiuje, e pokud by se napjec
napt zmnilo mimo rozsah povolen v-
robcem procesoru, pivede rove HIGH
na vstup RESET a tm procesor uvede do
stavu RESET. Zrove vytv patin
asov konstanty zpodn pro uveden
procesoru zpt do pracovnho stavu. Po-
kud by bylo obtn tento obvod sehnat,
lze jej snadno nahradit RC lnkem. Z na-
pjecho veden +5 V pes kondenztor
47 F na vvod 1 procesoru a z nj pes
odpor 47 k na zem. Toto zapojen je
popsno nap. v [3] nebo ve vtin
konst rukc pou vaj c ch procesor
AT89C2051.
DPS je pizpsobena i pro tuto varian-
tu. Msto DS1833 se osad kondenztor a
zapoj se i rezistor R100, kter je pi pou-
it DS1833 vynechn. Rezistor R100 nen
uveden ve schmatu zapojen. Tranzistor
T5 slou k zablokovn funkce osciltoru
v dob, kdy je procesor dren ve stavu
RESET.
Pro men asu, po kter bude TCVR
pepnut na pjem, je vyuit extern gene-
rtor s NE555 v bnm zapojen s pro-
mnlivm kmitotem. m del bude pe-
rioda vstupnho signlu, tm dle bude
Kecal ekat na pjmu, ne opt pepne
na vysl n a odel e text ul oen
v ISD1020. Kmitoet osciltoru je mnn
potenciometrem P6, jeho hdel je vyve-
den na eln panel.
K vvodu P1.1 je pipojen tranzistor T2,
kter spn rel G5V1. Toto rel slou
k pepnut mikrofonnho signlu bu
z Kecala nebo z mikrofonu. Zde vypad
pouit rel jako archaismus. Poadavek
ale byl, aby TCVR fungoval i bez zapnu-
tho Kecala. Proto, aby bylo zajitno
spojen mikrofonu a TCVRu i pi vypnu-
tm Kecalovi, jsem pouil rel. Rel
G5V1-12 m ve sv nabdce nap.
GM electronic a rel podobnch vlastnost
se stejnm rozloenm vvod lze koupit
v kterkoliv slun prodejn soustek.
Na vvod P1.7 je pipojena kaskda
tranzistor T3 a T4. T3 rozsvt ervenou
LED diodu D8 na elnm panelu pi akti-
vaci signlu PTT. T4 pak sepne vstup PTT
TCVRu. Dioda D2 zajiuje sepnut PTT i
tlatkem na mikrofonu. Pes diodu D11
je sledovno tlatko PTT mikrofonu a in-
formace o jeho sepnut je pivedena na
vstup P3.2.
Na vvodu P1.1 je generovn signl
roger beep. Bohuel naprost vtina v-
robc zcela nepochopiteln ignoruje po-
tebu tohoto signlu na konci relace a sv
TCVRy jm tvrdojn odmt vybavovat.
Zde budi vyjdena est vrobci vbor-
nho eskho TCVRu ALLAMAT 88, kte-
r je tmto signlem vybaven. Signl je
veden pes kondenztor C16 a rezistor
R15 na doln propust z L1, L2, C17, C19
a C20. Ta je zapojena jako dvojit -l-
nek. Tento obvod m za kol vstupn sig-
nl obdlnkovho prbhu natvarovat na
prbh blc se k sinusovmu. Nen toti
pli vhodn poutt do mikrofonnho
vstupu obdlnkov signl.
Za zmnku stoj pouit cvky L1 a L2.
Pouil jsem zde bn prmyslov vyr-
bn tlumivky FASTRON s radilnmi v-
vody. Ty jsou k tomuto elu ale vyloen
nevhodn a navc jsem musel pout ne-
vhodn pomr L/C, protoe se s vt in-
duknost zejm nevyrbj. Jedinm d-
vodem pro tento kompromis byla snadn
opakovatelnost konstrukce. Nebyl by sa-
mozejm problm osadit konstrukci vhod-
nmi miniaturnmi hrnkovmi jdry, kte-
r mm k dispozici, ale tm bych byl zejm
posledn, kdo by ji realizoval tak, jak byla
popsna. Nakonec se ukzalo, e ve fun-
guje nad oekvn dobe. Graf prbhu
propustn charakteristiky je na obr. 2. Na-
tvarovan signl je veden na trimr P5, kte-
rm se nastavuje vstupn rove roger
beepu a pes rezistor R7 na mikrofonn
vstup TCVRu.
Roger beep lze vypnout spojenm jum-
peru JP1. Jumperem JP2 se vol, zda se
m jako roger beep generovat klasick
ppnut nebo psmeno K z Morseovy abe-
cedy.
Na vvodu 1.0 procesoru jsou genero-
vny signalizan zvuky. Ty jsou vedeny
pes C15 a trimr P3, kterm se nastavuje
vstupn rove tchto signl do nf zesi-
lovae LM386. Hlasitost je samozejm
ovlivovna i nastavenou rovn potenci-
ometrem P1.
Ke spojen vvod EOM a P3.1 je pi-
pojen tranzistor T1, kter spn signaliza-
n LED diodu lut barvy D10. Tato dioda
signalizuje aktivn stav signlu EOM.
Pouit vvod procesoru:
P3.1 P_R
Normln log. 1, log. 0 na tomto vstu-
pu uvede ISD 1020 do reimu Nahrvn.
P3.1 EOM
Normln log. 1. Na konci relace nebo
pi peplnn pejde do log. 0.
P3.2 PTTI INT0
Normln log. 1, vstup z tlatka PTT
na mikrofonu. Pi zaklovn pejde do
log. 0 a zpsob Peruen.
P3.3 RESET INT1
Normln log.1, pipojen na tlatko
reset. Po stisku pejde na log.0 a zpsob
Peruen.
P3.4 NE555 T0
Vstup signlu z NE555. Slou k odpo-
tn pauzy ekn na pjmu pi reimu
Opakovn.
P3.5 P_D
Normln log. 1. Pi log. 1 je ISD1020
v klidovm stavu, odebr minimln
proud. Log. 0 uvede ISD1020 do pohoto-
vostnho stavu, je pipraven pro innost.
P3.7 CE
Normln log. 1, pechod z 1 na 0 za-
pne zvolenou funkci - bu Nahrvn nebo
Pehrvn.
P1.0 GEN
Na tomto portu je generovn signl pro
nf zesilova.
P1.1 RELE
Log. 1 na tomto portu je pipojeno rel,
kter pepn mikrofonn signl do trans-
ceiveru z Kecala nebo mikrofonu.
P1.2 KACKO
Jumper, kterm se zapn nebo vyp-
n roger beep. Log. 1 - zapnuto, log. 0 -
vypnuto.
P1.3 R_K
Jumper, kterm se pepn, zda se jako
roger beep generuje ,kko nebo jen ,pp.
Log. 1 - ,kko, log. 0 - ,pp.
P1.4 TL1
Tlatko 1.
P1.5 TL2
Tlatko 2.
P1.6 TL3
Tlatko 3.
P1.7 PTT
Normln log. 1, log. 0 na tomto tlat-
ku sepne vstupn tranzistor a vstup PTT
TCVRu.
(Pokraovn pt)
Obr. 2. Charakteristika propusti v Kecalovi 3
Spnac tabulka tlatek:
Tlatka:
P1.4 P1.5 P1.6 Vznam sepnut PTT = 1 HEX PTT = 0 HEX
1 0 0 Pehraj 1110 E 0110 6
0 1 0 Opakovan vzva 1101 D 0101 5
0 0 1 Pehraj bez PTT 1011 B 0011 3
0 1 1 Zpis textu 1001 9 0001 1
1 1 0 1/2 Pepna potu 1100 C 0100 4
opakovn

d
B
Ze srovnn obr. 6 a obr. 7 je zej-
m, kde le tit innosti obou z-
kladnch prvk asymetrickho odrue-
n - proudov kompenzovan tlumivky
jsou inn v irok kmitotov oblasti
od destek kHz a po jednotky MHz,
kondenztory Y pak v oblasti jednotek
a destek MHz. Vzhledem k pomrn
zkmu psmu innosti samotnch
kondenztor Y me bt ponkud
sporn jejich nasazen jako jedinho
prvku asymetrickho odruen, kter
se v minulosti objevovalo i v nkterch
profesionlnch konstrukcch.
Protoe jsou oblasti rezonannch
vrchol obou zmnnch prvk od sebe
pomrn vzdleny, nenastvaj pi je-
jich spojen do filtru dn neoekva-
n jevy a vsledn kivka odruovac
innosti je v podstat dobe pedpo-
vditelnou vslednic tlumovch ki-
vek obou komponent. To je na obr. 8
dokumentovno prbhy asymetrick-
ho vlonho tlumu dvou variant na-
vrhovanho filtru, v nich byly v zapojen
podle obr. 4 pouity proudov kom-
penzovan tlumivky PMEC na jmenovit
proud 1,0 A typu 101/V 6m8, ppadn
104/H 33m a dva samostatn Y konden-
ztory FILTANA typu KNB 2520 2n7.
Je zejm, e filtr s tlumivkou 2x 33 mH
potlauje v psmu kmitot 50 kHz a
20 MHz asymetrick ruen o nejm-
n 40 dB, zatmco filtr s tlumivkou
2x 6,8 mH dosahuje tohoto potlaen
a od 200 kHz. Cenou za lep vlast-
nosti filtru s tlumivkou s vt induk-
nost v oblasti nzkch kmitot je asi
o 6 dB men potlaen ruen v ps-
mu nad 1 MHz a vt rozmry i cena
pouit tlumivky.
Na obr. 9 jsou souhrnn zobrazeny
prbhy symetrickho vlonho tlu-
mu nkolika vzork kondenztor X
ady KNB 1530 FILTANA Velk Bera-
nov. Je patrn, e zatmco vlon tlum
v oblasti pod vlastnm rezonannm
kmitotem kondenztoru podle oek-
vn roste spolu s jeho jmenovitou ka-
pacitou, nejsou (vyjma zkho okol
rezonance) rozdly na vych kmito-
tech nijak velk a pi kmitotech nad
asi 10 MHz se jednotliv prbhy ji
zeteln sbliuj. Stejn jako v ppad
kondenztor Y men prokzala, e
tlumov vlastnosti samostatnch kon-
denztor KNB 1530 jsou o nco lep
ne vlastnosti X kondenztor kombi-
nac TSK 37 a FC 255 4419. Rovn
toto zjitn dobe koresponduje s daji
MHz, a t symetrick vlon tlum
rozptylov induknosti obou zvole-
nch dvojitch kompenzovanch tlu-
mivek, tj. PMEC 104/H 33m a PMEC
101/V 6m8.
Rovn u jednoduchch tlumivek
se elezoprachovm jdrem lze kon-
statovat oekvanou zvislost prbhu
vlonho tlumu na jmenovit induk-
nosti, piem podobn jako u kom-
penzovanch tlumivek ad 101 a 104
nebyly mezi jednotlivmi rozmrovmi
adami shledny z hlediska vlonho
tlumu dn mimodn rozdly. Pro
vbr tlumivky proto opt plat, e je
vhodn volit tlumivku s co nejvt
jmenovitou induknost, piem je
ovem nutn brt v vahu t jmeno-
vit proud tlumivky. Konen volba
bude tedy opt kompromisem mezi
velikost induknosti, mechanickmi
rozmry a cenou.
Men vlonho tlumu tlumivek
se elezoprachovm jdrem je nutn
brt s mrnou rezervou, nebo induk-
nost tchto tlumivek je pi mal mag-
netick indukci v jde, tj. pi men
tlumov kivky, podstatn men ne
induknost tch tlumivek pi sycen
dov stovek mT, jak je tomu pi je-
jich prtoku pracovnm proudem. Pro-
toe pomr tchto induknost je pod-
le [4] a 3 : 1, lze oekvat mrn
posunut skutench pracovnch ki-
vek vlonho tlumu smrem k nim
kmitotm.
Potlaen ruen
v psmu 10 kHz
a 30 MHz
Ing. Josef Jansa
(Dokonen)
dodavatele [3]. (Men kombinac TSK
a FC nebyla v zjmu zachovn pe-
hlednosti do obr. 9 zaazena). Pro v-
br kondenztor X tedy obecn opt
plat, e je vhodn volit typ s co nej-
vt kapacitou - samozejm s ohle-
dem na jeho mechanick rozmry
a cenu.
Na obr. 10 jsou zobrazeny prbhy
symetrickho vlonho tlumu toroid-
nch tlumivek se elezoprachovm j-
drem do desek s plonmi spoji roz-
mrovch ad 221 a 224, vyrbnch
firmou PMEC umperk - viz tab. 2.
Protoe jde o tlumivky jednoduch,
byly pouity vdy dv tlumivky stejn-
ho typu. Pro porovnn byl do obrzku
zaazen rovn symetrick vlon
tlum dvojice vlcovch feritovch tlu-
mivek PMEC 525/S 56, pouvanch
pro odruen kmitot dov destek
Obr. 9. Symetrick vlon tlum X - kondenztor FILTANA KNB 1530
Obr. 10. Symetrick vlon tlum tlumivek PMEC
Prbh vlonho symetrickho tlu-
mu rozptylov induknosti kompenzo-
van tlumivky 33 mH se a na oblast
rezonance tm pekrv s kivkou
jednoduchch tlumivek 180 H, z e-
ho vyplv, e se tato dvojit tlumiv-
ka bude z hlediska symetrickho e-
n ruen chovat jako dvojice tlumivek
s induknost asi 180 H, ovem s po-
nkud vt vlastn kapacitou a men-
m initelem jakosti. To bylo potvrzeno
i pmm zmenm rozptylov induk-
nosti s vsledkem 336 H. Obdobn
bylo u tlumivky 6m8 nameno roz-
ptylovch 64 H, take se tato dvojit
tlumivka bude chovat piblin jako
dvojice jednoduchch tlumivek s in-
duknost asi 32 H.
Ze srovnn obr. 9 a obr. 10 je patr-
n, e oblasti rezonannch vrchol
obou zkladnch prvk symetrickho
odruen le prakticky v te kmito-
tov oblasti. Vsledn tlumov kivka
filtru vzniklho jejich spojenm podle
obr. 2 proto nebude jednoduchou v-
slednic tlumovch kivek jednotli-
vch komponent, jak tomu bylo u asy-
metrickho filtru na obr. 8. Na vzniklou
doln propust je zjevn nutn pohlet
jako na Zobelv filtr tdy K, co je na
obr. 11 velmi dobe dokumentovno
prbhy symetrickho tlumu nkoli-
ka vybranch kombinac obou prvk.
Jako pkl ad l ze uvst kombi naci
oznaenou jako 100/33n (2x PMEC
221/V 100 + 2x KNB 1530 33n), kte-
r se svoj obrazovou impedanc 55
velmi bl standardn impedanci mi-
ciho etzce, co dokld i vzorov
tlumov kivka s vypotanm a m-
enm dobe potvrzenm meznm kmi-
totem 88 kHz.
V literatue se lze asto setkat
s ekonomickou modifikac zkladnho
zapojen filtru, spovajc ve vyput-
n jednoho z kondenztor X - v obr. 1
tak zstane pouze lev kapacita C
X
u svorek L a N. Toto zjednoduen filt-
ru m vak za nsledek zmenenou
strmost jeho symetrick tlumov
charakteristiky, co dokld prbh
oznaen psmenem x v obr. 11,
pedstavujc kompenzovanou tlumivku
PMEC 101/V 6m8 a jeden kondenz-
tor KNB 1530 100n. Z ist technick-
ho hlediska je tedy zeteln vhodnj
pout dva men kondenztory X ne
jeden vt, by by byla celkov kapa-
cita C
X
v obou ppadech stejn.
Na zklad poznatk doloench
prbhy z obr. 11 byly vybrny dv
varianty symetrick sti navrhovan-
ho filtru. V prvn jednodu variant
to byla tlumivka PMEC 101/V 6m8
(resp. jej rozptylov induknost asi
2x 32 H) spolu s dvma kondenzto-
ry KNB 1530 100n, ve druh sloitj
pak tlumivka 104/H 33m (resp. jej
rozptylov induknost asi 2x 168 H)
doplnn dvojic jednoduchch ele-
zoprachovch tlumivek PMEC 221/V
100 spolu se dvma kondenztory
KNB 1530 1. (Vypotan mezn kmito-
et prvn varianty je piblin 90 kHz,
druh pak 10 kHz.)
Zvolenm prvk symetrick sti je
modelov nvrh filtru v podstat ukon-
en. Nsledujc pehled shrnuje sou-
stky pouit v obou jeho navre-
nch variantch, tj. v jednodu podle
obr. 1 a oznaen jako A i ve sloitj
podle obr. 3 a oznaen jako B:
A B
C
X
2x KNB 1530 100n 2x KNB 1530 1
C
Y
2x KNB 2520 2n7 2x KNB 2520 2n7
L
N
PMEC 101/V 6m8 PMEC 104/H 33m
L
F
2x PMEC 221/V 100
R
O
680 k/1 W
Oba filtry byly zvrem promeny
jako celek na vechny ti druhy tlumu
- viz obr. 12 a obr. 13. (Men nesy-
metrickho tlumu jsou uvedena vce-
mn pro zajmavost, protoe jejich
vsledky nen s m srovnat.) Jedno-
du filtr A byl realizovn vpjenm
jednotlivch soustek pmo do mi-
cch ppravk, pro sloitj filtr B byla
navrena mal DPS. Celkov zstavn
plocha filtru A me bt asi 20 x 38 mm
pi vce 20 mm, filtru B potom 32 x
x 93 mm pi vce 25 mm.
Technickoekonomick posouzen
vhodnosti nasazen t kter z variant
navrenho filtru je pro danou aplikaci
mon uinit a na zklad konkrt-
nch zkouek odruen. Filtr A, kter
Obr. 11. Pklady tlumu symetrick sti filtru
Obr. 12. Vlon tlumy navrenho filtru - varianta A
Obr. 13. Vlon tlumy navrenho filtru - varianta B

lze ostatn pod oznaenm FS 800
2145 nalzt i v [3] a kter pravdpo-
dobn vyhov ve vtin bnch
ppad, pedstavuje piblin tvrti-
nu plochy, ptinu objemu a tetinu
ceny dokonalejho filtru B. Nebude
vak zejm stait tam, kde jsou po-
te s odruenm nejni sti kmi-
totovho spektra - prv zde bude
vynikat filtr B. Jeho nasazen je mon
proto pedpokldat pedevm v n-
ronch aplikacch, kter jeho v-
Tab. 1. Dvojit proudov kompenzovan tlumivky do DPS
PMEC 101 PMEC 102 PMEC 103 PMEC 104
1m0 / 2.0 A 1m0 / 3.0 A 1m0 / 4.0 A 1m0 / 6.0 A
3m3 / 1.5 A 3m3 / 2.0 A 3m3 / 2.8 A 3m3 / 4.0 A
6m8 / 1.0 A 6m8 / 1.5 A 6m8 / 1.9 A 6m8 / 2.5 A
10m / 0.7 A 10m / 1.2 A 10m / 1.5 A 10m / 1.8 A
18m / 0.5 A 18m / 0.8 A 18m / 1.2 A 18m / 1.4 A
33m / 0.4 A 33m / 0.5 A 33m / 0.8 A 33m / 1.0 A
47m / 0.3 A 47m / 0.4 A 47m / 0.6 A 47m / 0.8 A
Tab. 2 Jednoduch elezoprachov tlumivky do DPS
PMEC 221 PMEC 222 PMEC 223 PMEC 224
100u / 1.0 A 100u / 1.3 A 100u / 1.7 A 100u / 2.3 A
180u / 0.7 A 180u / 1.0 A 180u / 1.3 A 180u / 1.7 A
330u / 0.5 A 330u / 0.7 A 330u / 0.9 A 330u / 1.3 A
560u / 0.4 A 560u / 0.5 A 560u / 0.7 A 560u / 1.0 A
1m0 / 0.3 A 1m0 / 0.4 A 1m0 / 0.5 A 1m0 / 0.7 A
1m8 / 0.4 A
ten i rokopsmovosti skuten
vyuij.
V extrmnch ppadech, kdy nebu-
dou stait ani vlastnosti filtru B i jeho
modifikac, lze dalho zvten odru-
ovacho tlumu doshnout nejjedno-
dueji zaazenm dal kompenzova-
n tlumivky. (Experiment s vloenm
tlumivky PMEC 101/V 6m8 do filtru B
prokzal zvten asymetrickho tlu-
mu v ploch oblasti mezi 1 a 6 MHz
o asi 10 dB.)
Zvr
Prezentovan vsledky men po-
skytuj pomrn podrobn vodtko pro
nvrh odruovacch sovch filtr a
mohou tak slouit jako jeden z vcho-
zch zdroj informac v dan proble-
matice.
Dv konkrtn navren varianty
univerzlnho filtru pro odruen p-
stroj s odbrem do 150 W demon-
struj monosti, kter souasn irok
domc soustkov zkladna posky-
tuje. Srovnn namench hodnot
s prbhy publikovanmi pednmi ev-
ropskmi producenty filtr zrove
ukazuj na velmi dobr vlastnosti pou-
itch tuzemskch soustek. Lze tak
vyslovit pedpoklad, e se filtry sesta-
ven z tchto komponent pln vyrov-
naj obdobnm zahraninm vrobkm.
Vechny uveden tlumivky dod-
v: PMEC spol. s r.o., Nemocnin 23,
787 01 umperk, tel./fax 0649/216582.
Literatura
[1] Jansa, J.: Dvojit proudov kom-
penzovan odruovac tlumivky. AR
A7/92.
[2] Havlk, L.: Men elektromagnetic-
kho ruen. ST 6/93.
[3] Katalog odruovacch prvk FIL-
TANA Velk Beranov.
[4] Jansa, J.: elezoprachov toroidn
tlumivky. PE 8/97.

Signalizace
pro nabje
akumultor
NiMH s MAX713
Jedin svtiv dioda ukazuje, zda
nabjeka akumultor NiMH s inte-
grovanm obvodem MAX713 pracuje
v reimu rychlho nebo udrovacho
nabjen. Prvn reim je vyjden trva-
lm svitem diody pipojen k vstupu
/FASTCH, kter je pi nm spojen se
zem, pi druhm stejn dioda blik,
co je dosaeno vyznaenou st ob-
vodu na obr. 1.
Blikn diody zpsob tranzistorov
spna, zapojen paraleln k vstupu
/FASTCH a buzen z multivibrtoru
s verz CMOS asovae 555, kmitaj-
cho asi na 60 Hz [f = 1/(1,4.R4C1)].
Ten je sice aktivn i pi rychlm nabje-
n a dioda zane blikat a po pe-
chodu /FASTCH do log 1, je vak jej
teba zablokovat pi vyjmut bateri.
Tento stav, kter je zjitn pomoc sn-
macho rezistoru proudu R5 a intern-
ho kompartoru, se navenek projev
tm, e na vstupu BATT+ se objev
napt, kter je rovno dvojnsobku
naprogramovanho potu nabjench
lnk, tedy nap. 4 V pro 2 lnky
znzornn v obr. 1.
Tm je pekonna napov barira
brnc oteven tranzistoru T1 a akti-
vaci vvodu /RESET asovae - 3,3 V
Zenerova dioda. Pi pipojen baterie,
kdy je na BATT+ 2,8 V, je dioda D1
nevodiv, stejn tak T1. Pokud by pi
rychlonabjen svit diody (dky bytku
napt vzniklho prchodem proudu
diody na spnai vvodu /FASTCH a
souasn funkci multivibrtoru) kol-
sal, pome vloen rezistoru o zkus-
mo zjitnm odporu do emitoru T3.
V tabulce jsou uvedeny vedle napt
na vvodu BATT+ pro rzn poet
lnk, napt nabit baterie i poteb-
n Zenerovo napt D1. Stejnou pra-
vu lze pout i pi nabjen akumulto-
r NiCd s obvodem MAX712.
Obr. 1.
Obvod ve
vyznaen
oblasti
zpsob
blikn
diody, kter
by jinak pi
udrovacm
nabjen
nesvtila
[1] Batterieladebaustein zeigt Erhal-
tungs oder Schnelladen an. Maxim
Engineering Journal . 21, s. 19.
JH
Tab. 1. Zenerova napt [V] diody D1
Poet Napt Napt nabit Pot. Zener.
lnk BATT+ baterie napt D1
2 4 2,8 3,3
4 8 5,6 6,8
6 12 8,4 10
8 16 11,2 15
10 20 14 18
12 24 16,8 18
14 28 19,6 24
Jednou ze zkladnch meteorolo-
gickch veliin je atmosfrick tlak.
Pro jeho men se daj na trhu koupit
rzn idla. J si vybral idlo od firmy
Motorola s oznaenm MPX4115A.
Jedn se o velmi ikovnou soustku
pro men absolutnho tlaku. Ob-
vod v sob integruje vlastn idlo, v-
stupn zesilova a obvody pro teplotn
kompenzaci. Me bt pouvn v roz-
sahu teplot -40 a +125 C a je uren
pro stavbu vkomru, rzn prmys-
lov zen nebo pro meteorologickou
stanici. Vnitn uspodn obvodu je
patrn z obr. 1. Ze zkladnch daj
vybrm:
Napjec napt:
4,85 a 5,35 V (typ. 5,1 V).
Odbr proudu: typ. 7 mA.
asov odezva: 1 ms.
Rozsah pouit: 15 a 115 kPa.
Tlakov idlo lze pmo pipojit
k pevodnku A/D napojenmu na mi-
kroprocesor s displejem. To sice pi-
n komfort a monost rznho zpra-
covn dat, nicmn zapojen nen
jednoduch a vyaduje programovn
mikroprocesoru, co me nkter z-
jemce odradit. Odzkouel jsem jedno-
duch zapojen jako doplnk k digitl-
nmu multimetru (viz obr. 2). Ten pmo
zobrazuje atmosfrick tlak (kdy si
odmyslme desetinnou teku) v hPa.
Citlivost idla je 45,9 mV/kPa a
vstupn napt je ureno vztahem:
U
out
= U
s
(0,009.P - 0,095) chyba.
Pro stedn hodnotu tlaku 1000 hPa
vychz pi napjecm napt U
s
5,1 V
U
out
4,1 V. Pokud tedy vstupn napt
zeslme asi 2,2krt a posuneme na-
pov na vhodnou rove, meme
z micho pstroje odetat pmo
daj atmosfrickho tlaku.
Prvn dva operan zesilovae ze-
siluj signl 2,2krt a stejnosmrn
posouvaj vstupn signl tak, aby pi
tlaku 1000 hPa bylo vstupn napt
prv 10,00 V (nastaven se dje po-
moc R6). Posledn zesilova slou
jako kompartor a LED indikuj vyso-
k a nzk tlak. Rozhodovac rove
se nastavuje pomoc R8. Cel baro-
metr je napjen z jednoduchho stabi-
lizovanho zdroje 12 a 18 V. Zapoje-
n je navreno tak, e nepotebuje
zporn napjen.
K pouitm soustkm asi jen to-
lik, e cel zazen je ureno pro pou-
it pi stl pokojov teplot. Pro pes-
nj vyuit by bylo vhodn pout
precizn referenn zdroj (typu band-
gap) a kvalitn operan zesilova.
Pro popsan pouit vyhov oby-
ejn 78L05ka a tm libovoln ze-
silova. Trimry R6 a R8 by mly bt
vceotkov (napklad Spectrol),
protoe potebujeme pesn nastavit
napt na destky mV. Diody LED lze
pout napklad ve tvaru ipek apod.
Deska s plonmi spoji byla navr-
ena jako doplnk k digitlnmu multi-
metru Fluke, ze strany spoj jsou pi-
pjeny bannky, kter se zasouvaj
pmo do micch svorek pstroje.
Jej vkres je na obr. 3. Nkdo me
na vstup pipojit rukov nebo di-
gi t l n mi dl o a zsk tak pesn
barometr.
Vlastn oiven je jednoduch. Pi
pouit kvalitnch soustek mus za-
pojen pracovat po prvnm pipojen
napjen. Nesmme zapomenout osa-
dit dv drtov propojky. Je nutn
vak nakalibrovat vstupn rove,
nejlpe s profesionlnm barometrem.
Mme-li jej k dispozici, sta trimrem
R6 nastavit sprvn daj na multimet-
ru. Trimrem R8 se pot nastav rozho-
dovac rove nzkho a vysokho
tlaku, napklad 1000 hPa. Druhou
monost kalibrace je nastavit vstup-
n napt kolem 10 V a zapamatovat si
jeho hodnotu ve 14:00 hodin. Pot je
nutn sledovat zprvy o poas na
T1 v 18 hodin, kde jsou udvny na-
men hodnoty tlaku v rznch ms-
tech R. Sta si zapamatovat daj
z nejbliho msta a trimrem R6 po-
sunout daj sprvnm smrem. Meteo-
rologick informace jsou tak dostup-
n na www. meteopress.cz/meteo-
dat.
Jedinou nevhodou barometru je
cena vlastnho idla, kter se pohybu-
je kolem 900 K.
Ve vtm mnostv (minimln
25 ks) se d se zakoupi t u fi rmy
Macro-Weil v Praze, kusov mnostv
vm stejn jako stavebnici i des-
ku s plonmi spoji nabdne firma
EMGO, Arel VH, 739 51 Dobr,
email emgo@iol.cz.
Je poteba si uvdomit, e idlo
pedstavuje vrobn pomrn sloitou
mechanicko-elektronickou soustku,
kter obsahuje i pesn definovan
vakuum.
Samotn vyuit zazen snad nen
poteba vysvtlovat. Me napomoci
pedpovdi poas, upozorn citliv
osoby na zmny tlaku, pi prav za-
pojen je mete pout i jako vko-
mr do svho osobnho letadla.
Obr. 1. Vnitn
uspodn
tlakovho idla
Obr. 2. Schma zapojen barometru
Digitln
barometr
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
Zatm jsem se ve svm volnm ase zabval pouze pjmem me-
teorologickch snmk ze satelitu, avak i na zemi se d mit a
zkoumat spousta zajmavch dat. Proto jsem se rozhodl postavit si
s kamardem malou meteorologickou stanici, kter um mit z-
kladn daje o povtrnostn situaci. Jej popis najdete v budoucnu
na strnkch PE AR.
Upozornn pro uivatele: Prudk
pokles tlaku, spojen s podezele silnm
vtrem za okny a ltajcmi pedmty,
me znamenat torndo...
Seznam soustek
R1, R2, R3, R5 100 k
R4 220 k
R7 1 k (podle LED)
R6, R8 100 k,
vceotkov trimr Spectrol
C1 1 nF
C2, C3, C4 100 nF
IC1 MC34074AP
(4x pesn OZ, jednoduch napjen)
IC2 MC78L05
D1, D2 LED, mal pkon
D3, D4 KA206
X1 MPX4115A
Obr. 3.
Deska
s plonmi
spoji
Velikost: 35 62 3,6 mm.
Napt: 3,7 V.
Prmrn kapacita:
500 mAh (nabito pi 4,2 V)
Hmotnost: piblin 15 g.
Min. poet nabjecch cykl: 500.
Provozn teplota: -10 a +60 C.
Historie vvoje akumultor
Vy kapacita > Men hmotnost > thlost
NiCd >>>> NiMH >>>> Li-Ion >>>> Polymery
Na eskm trhu m generl n
zastoupen spolenosti Matsushita
Battery Industrial Co., Ltd firma Fulgur
Battman s. r. o., Slovkova 6, 602 00
Brno (viz inzerce v PE).
ho proveden (vrstvy). Tlouka jedn
vrstvy je 0,5 a 0,7 mm.
- Gelov elektrolyt poprv umouje
pout mkk vnj pl.
- Dal dleit charakteristiky jsou
shodn s lithium-iontovmi akumul-
tory: Hustota volumetrick energie
- 250 Wh/L; hustota gravimetrick
energie - 120 Wh/kg.
- Zvenm nebo snenm potu vrs-
tev lze snadno zvtit nebo zmenit
hmotnost a kapacitu vslednho aku-
multoru.
Technick parametry
slo modelu: SSP356236.
Tvar: hranolovit.
Oveno v redakci
Barometr je natolik jednoduch, e
jej lze sestavit a oivit za jedno odpo-
ledne. Pi stavb se vyskytl jen jeden
drobn problm - z obr. 3 nebyla zcela
zejm orientace idla. idlo je sprv-
n zapjeno tehdy, smuje-li strana
s plkem a popisem smrem k IO1
(viz fotografie).
Barometr pracoval na prvn zapoje-
n a vstupn napt bylo mon snad-
no a pesn nastavit. Jedinou vhradu
mm k zapojen kompartoru s IO1c.
Pi peklopen se zmn zt stabili-
ztoru a jeho vstupn napt se ponkud
zmn. U testovanho vzorku se po
peklopen zmnil daj na pipojenm
midle asi o 10 hPa (R7 = 1 k). Do-
poruuji proto kompartor bu nevy-
uvat (D1 a D4 vypustit), nebo LED
upnout jinam ne k napt 5 V. Jed-
nou z monost je pout odporov d-
li a diody D1 a D2 pipojit k jeho
stedu. Zvolte-li vhodn odpory rezis-
tor v dlii, lze pak R7 nahradit pro-
pojkou.
JB
Matsushita Battery Industrial Co.,
Ltd. (MBI) v japonsk Osace, v-
robce bateri a akumultor znaky
Panasonic a National ohlsil zahjen
v oboru vbec prvn sriov vroby ul-
tratenkch lithiovch polymerovch
akumultor. Tlouka novho aku-
multoru pouhch 3,6 mm (akumul-
tor tm srovnateln s tloukou po-
taovho ipu) je ideln pro pouit
v jet tench a celkov mench mo-
bilnch telefonech a dalch typech
thl elektroniky.
Skld se z katody tvoen filmem
lithiovanho kyslinku kobaltu a z ano-
dy tvoen uhlkovm filmem - tyto
vrstvy jsou naneseny na tuh polymer.
Charakteristika
- Akumultor sousteuje anodu, ka-
todu a jejich separtor do monolitick-
Lithiov
polymerov
akumultory
s tloukou
3,6 mm
Vroba skn
Nsledujc odstavec bude pon-
kud podrobnj, aby si i mn zkue-
n zjemci mohli udlat dobrou ped-
stavu, jak potebn skn vyrobit.
Vhodnm materilem pro stavbu
skn tchto box je kvalitn devots-
ka, laovka, ppadn i peklika. Des-
ky MDF jsou tak vbornm materi-
lem, kter vak m mnohem vt
hmotnost, a proto ho z tohoto dvodu
nedoporuuji. Kad, kdo kdy musel
takov boxy sthovat nebo instalovat
do vych poloh, v, o em mluvm.
Kad zbyten kilogram je na zva-
du.
Protoe dnes ji pedstavuje inves-
tice do materilu skn podstatnou
st finannch nklad, me kad,
kdo m tu monost, bez obav vyut
star nepotebn nbytek, kter bv
zpravidla vyroben z kvalitn devots-
ky, kter je odhovna nebo jinak po-
vrchov upravena. Takov nbytek
se rozebere a pokud jsou vsledn
desky dostaten velk a bez dalch
otvor, nic nebrn jejich vyuit.
Poadovan tlouka stn box je
15 a 18 mm. Desky je teba naezat
co nejpesnji na kvalitn pile, aby je
bylo mon potom k sob dobe sesa-
dit. Protoe je potno s monost vy-
ut rznch tloutk materilu, jsou
na vkresech skn uvedeny pouze
venkovn rozmry a rozmry otvor.
Pesn rozmry desek k naezn je
tedy teba vypotat.
Desky se potom slep a seroubuj
kvalitnmi vruty, pro kter je nanejv
vhodn pedvrtat men otvory, aby se
hlavn devotska nemla snahu roz-
vrat.
Oba typy skn maj zevnit na
zadn stnu pilepenu vztuhu, aby se
co nejvce omezila monost kmitn
tto stny.
Do vnitnch roh mezi stnami po
celm obvod je velmi vhodn pilepit
a piroubovat devn hranolky 15 x 15
a 20 x 20 mm, kter sk jet vce
zpevn a navc utsn ppadn nets-
nosti mezi deskami. Vhodn lepidlo je
znm Herkules nebo jeho jet lep
obdoba Ponal od firmy Henkel.
Otvory do pedn stny je teba vy-
ezat jet ped jejm pilepenm a pi-
roubovnm ke skni, protoe se
kvli zaputn nedaj pozdji vyz-
nout. Na vkresech nejsou uvedeny
potebn otvory pro pepravn ucha,
misku pro vstupn konektor a ppadn
pro spodn drk pro nasunut na ty,
pokud pouvme boxy na trubkov
stojan.
Ty si jist kad dopln sm podle
toho, jak konkrtn typ pouije. Otvo-
ry pro pepravn ucha by mly bt vy-
znuty o 1 a 2 cm dopedu mimo osu
bon stny, aby byly boxy lpe vyv-
eny pro dopravu. Znan hmotnost
reproduktor na pedn stn m jinak
snahu dost nepjemn pevaovat
boxy na jednu stranu.
Povrch meme upravit jednodue
lakovnm, nebo - jak je to dnes cel-
kem bn - okobercovnm. Pro
tento el je vhodn zvolit ten typ
koberce tmavho odstnu, aby s nm
lo dobe pracovat pi polepovn hran.
Tmav odstn je vhodn z dvodu,
e na nm nebude tolik vidt ppadn
zneitn.
Na rohy a ppadn i hrany je -
douc pipevnit ochrann rohy z plastu
nebo kovu, kter zaruuj boxm po-
tebnou ochranu ped nrazy pi do-
prav a jsou v neposledn ad i este-
tickm prvkem.
Pro zatlumen vnitnho prostoru je
poteba polepit vnitn stny nejlpe
molitanem o tlouce 2 cm nebo ji-
nm vhodnm materilem (nap. krej-
ovsk vata nebo filc). Utlumovat cel
vnitn prostor u tchto box nen na
rozdl od hifi box pro domc pouit
vhodn ze dvou dvod. Za prv se
sniuje innost box v basov oblasti
asi o 1 dB, a za druh se zhoruje od-
vod tepla z magnetu reproduktoru do
okol. Kad reproduktor m pouze
malou innost a vtina pivedenho
vkonu se mn v teplo. Typick in-
nost muzikantskho reproduktoru je
5 a 8 %, kter se mn na pohyb
membrny, zbyl procenta vkonu se
mn pouze v teplo. Je jasn, e pi
dlouhodob hudebn produkci s vt-
mi penenmi vkony se teplo z cv-
ky pen na magnetick systm a
ten j e teba potom dobe chl adi t.
V opanm ppad se patn chlad
cvka a snadnji se peheje a spl.
Pokud bychom pouili tlumic materil
v celm objemu skn, kter nen nic
jinho ne materil s velmi dobrmi
tepelnmi izolanmi vlastnostmi, ne-
mohl by se reproduktor dobe chladit.
Otvory pro basreflexov vystn
se opat u mench typ basreflexo-
vmi ntrubky o prmru 73 mm a dl-
ce 7 cm (nap. VISATON BR 15.34).
Basreflexov otvor u velkho typu se-
stv pouze z tlouky stny boxu, je
teba mu pi vyezvn vnovat do-
statenou pozornost, aby ml doko-
nal vzhledl.
Po kompletnm sestaven skn,
jej povrchov prav a instalaci dal-
ch mechanickch dl, jako jsou pe-
pravn ucha a konektorov miska, m-
eme pipevnit frekvenn vhybku na
vnitn zadn stnu boxu.
Tu je nejlpe vyrobit na desce
s plonmi spoji. Vodiv cesty na des-
Muzikantsk boxy
pro blzk poslech
Karel Rochelt
(Dokonen)
Obr. 6. Frekvenn prbh ped pravou vhybky
Obr. 7. Zapojen vhybky, vetn
pravy BGS 40 + HTH 8.7
ce s plonmi spoji mus vak mt do-
staten irokou vodivou plochu (mi-
nimln 1 cm), aby mal prez mdi
nemohl fungovat jako odpor a asem
se nevyhl. Proud pro basov re-
produktor me dosahovat velikosti a
pes 6 A!
Soustkm poui tm ve frek-
venn vhybce je teba vnovat po-
tebnou pozornost. Drt u obou vzdu-
chovch cvek by ml mt prez ales-
po 1 mm
2
. U basovho reproduktoru
proto, aby nevznikaly zbyten ztrty
vlivem vnitnho odporu a aby se tak
zbyten nezhorovalo dynamick
chovn reproduktoru na nejnich
kmitotech. U vkovho reprodukto-
ru by teoreticky mohl bt pouit i drt
o prezu 0,6 mm
2
. Bohuel se vak
nkdy stane, e se pokod vkov
reproduktor petenm, kdy se pepl
vinut cvky, a obsluha tchto box si
toho nevimne hned a dle je provo-
zuje. Pak nastv situace, kdy vznik-
ne sriov obvod RLC, tvoen sou-
stkami vkov vtve frekvenn
vhybky, pipojen na svorky zesilova-
e. Pes tento obvod zane tci po-
mrn velk proud, kter se projev
znanm zahvnm soustek. Plas-
tov kostika cvky se zane teplem
tavit a asto se cel rozpadne a vznik-
nou dal zbyten nklady na opra-
vu.
Velkou pozornost je teba vnovat
tak pouitm kondenztorm. Vzhle-
dem k vtm penenm vkonm
je teba pout typy se jmenovitm na-
ptm alespo 160 V nebo lpe radji
250 V. Tato hodnota toti plat pro pi-
pojen stejnosmrnho napt. Pro
pouit ve stdavch obvodech, co je
n ppad, se stejnosmrn napt
mus vynsobit typicky koeficientem
0,35. Protoe zesilova s vkonem
300 W pi 8ohmov zti me mt
na vstupu stdav napt 50 V, jsou
kondenztory se jmenovitm naptm
160 V prv na hranici svch monos-
t (pro stdav napt u nich vychz
zatitelnost 56 V). Z tohoto dvodu
pichzej v vahu pouze svitkov typy
MKT. Elektrolytick bipolrn typy se
vyrbj pouze pro napt 100 V, a
proto zde nevyhovuj.
Tak rezistory nelze pout jakko-
liv z dvodu potebn zatitelnosti.
Tady zle, jak velk a jakm zpso-
bem se tlum realizuje. D se ci, e
pokud je i odpor rezistoru vcelku mal
(zhruba do 6,8 ), vtinou posta
rezistory se zatitelnost 11 W. Pokud
vychz potebn odpor rezistoru vt-
, mus se dimenzovat na vt zt.
Protoe se rezistory s vt zati-
telnost ne 11 W obtn shnj, je
mon je zskat paralelnm nebo s-
riovm azenm rezistor s men zat-
itelnost. Toto je tak ppad zde uve-
dench vhybek.
Pokud chceme pout spna pro
variabiln monost tlumu vkov
sekce, lze pout jakkoliv vhodn spna-
e pro proud minimln 2 A, protoe
do vkov vtve vt proud nepotee.
Pro vnitn kabelov spoje od v-
hybky ke konektoru a reproduktorm
pouijeme nejlpe speciln reproduk-
torovou dvoulinku s barevn oznae-
nmi lami o prezu 2x 1,5 mm
2
(aby
se nm lpe identifikovalo sprvn
pipojen polarity k reproduktorm).
Vt prez nen poteba, protoe se
neme vzhledem k pouitm dlkm
projevit.
Pozor, aby byla dodrena sprvn
polarita vech propoj v boxu, jinak
mohou nastat problmy se zvukem
tchto box!
Kabely nevyrobme zbyten dlou-
h, aby se nemohly dostat a na zad-
n stnu membrny reproduktoru, kde
by zpsobovaly ruiv pazvuky pi
hran. A nevyrobme je ani pli krt-
k, aby se dalo pohodln pjet na p-
slun svorky reproduktoru.
Nyn ji mme boxy vlastn hoto-
v, zbv pouze velmi dobe pirou-
bovat reproduktory.
Nakonec pipevnme pes basov
reproduktor nebo celou pedn stnu
ochrannou m.
Pokud mme digitln multimetr,
meme na pipojovacch konektorech
box piblin zkontrolovat impedanci.
Protoe multimetry zpravidla pouvaj
pro men stdav signl s kmito-
tem 1000 Hz, ml by ukazovat od-
por 5 a 10 , podle typu boxu. Po-
kud to ukazuje, je pravdpodobn
ve v podku a meme boxy pipojit
k zesilovai.
Zprvu radji opatrn s hlasitost,
kdybyste omylem pehodili pipojovac
kabely k reproduktorm a basov sig-
nl vedl do vkovho reproduktoru.
Vt hlasitost by ho spolehliv zniila.
Pokud je ve v podku (basov re-
produktor hraje basy, vkov vky),
meme hlasitost zvit a vyzkouet,
co reproboxy um.
Zvr
Zvrem bych chtl podotknout
k uivatelm tchto box: Uvdomte
si, e pomrn velk vkonov zati-
telnost okolo 300 W tchto box ne-
znamen, e tento vkon je teba neu-
stle poutt do poslucha. Vtina
tchto lid pila na vai produkci pro-
to, aby se njakm zpsobem pobavi-
la a nepila pi tom o sluch. Tko se
mohou bavit, kdy se ani pl metru od
sebe nesly, i kdy porn ki. Pr-
v pi poslechu takovchto box z ma-
lch vzdlenost, kdy v metrov vzd-
lenosti mohou vyvinout akustick tlak
pes 120 dB, je tento problm dvakrt
aktuln.
Obr. 8. Mechanick vkresy skn
Bli informace lze zskat na adre-
se: Rochelt Karel, ROCHELT s. r. o.,
Klimentovsk 152, 354 71 Velk Hle-
sebe (tel.: 0165/622 688).
Rozsah nastaven asu
P1 = 6 sekund a 1 minuta 30 sekund.
P2 = 1 minuta a 10 minut.
Popis zapojen
Celkov schma spnae je na
obr. 1. Odporovm dliem R3, R4 a R5
se stdav napt z elektrod triaku pi-
zpsobuje pro neinvertujc vstup 3 ope-
ranho zesilovae IO1a. Rezistory R3
a R4 jsou zapojeny v srii, aby se na
nich sov napt rozdlilo na polovi-
nu a nebyly tak pli napov nam-
hny. Nejvhodnj by na tomto mst
byly metaloxidov typy. Pes diodu D3
se stdav napt usmruje a kladn
napt je vyfiltrovno kondenztorem
C3. Jeho kapacita nesm bt pli vel-
k, aby mohl bt rychle vybit rezisto-
rem R5 pi stisknut tlatka. Proud
dliem (asi 1,6 A) je opravdu zane-
dbateln. V klidovm stavu schodio-
vho automatu je to jedin proud, kter
protk, a vytvoen bytek napt d-
liem na vstupu 3 je kolem 7 V, take
vstup nen teba chrnit diodami. Stisk-
neme-li tlatko, napt na vstupu 3
IO1a rychle kles k nule. Souasn se
pivede fzov napt na rovky osvt-
len, ale tak na zem schodiovho
automatu, m dostane napjec na-
pt. Tm je umonno sepnut triaku
z vstupu asovae. Oba integrovan
obvody pracuj s minimlnm napjecm
naptm, aby byl proudov odbr ze st
co nejmen. Maximln napjec proud
je dn kapacitou kondenztoru C1, kte-
r mus bt dimenzovn na sov na-
Schodiov spna
s prodlouenm nastavenho asu
Jindich Chvojka
Moj snahou bylo postavit rovnocennou nhradu za dosud prodvan sa-
moinn schodiov spna vzor SA 10/220/1. Pitom jsem chtl dodret
tyto podmnky:
- spna nesm bt trvale napjen ze st,
- vlastn spoteba proudu mus bt co nejmen,
- mus bt umonno kdykoli prodlouit as,
- cena nesm pevit jeho mechanick ekvivalent,
- mus mt pouze ti pvodn svorky, rozmrov i funkn mus bt zamni-
teln (viz odstavec zpsob pipojen)
pt. Z napjecho napt se tak na re-
zistorech R6 a R7 vytv pro invertuj-
c vstup 2 prahov napt (asi 10 mV).
Protoe je na tomto vstupu napt vt
ne na vstupu 3 z vybitho kondenz-
toru C3, napt na vstupu zesilovae
se zmen k nule. Zesilova s IO1a pra-
cuje jako kompartor. Pokud by se pe-
klpl do nuly nespolehliv, je to zp-
sobeno pechodovmi odpory na
tlatkch, ppadn dlkou veden. V
tomto ppad zvtme odpor rezisto-
ru R7 (oznaen hvzdikou). Pote-
n krtkodob peklopen vstupu zesi-
lovae IO1a ke kladnmu napt je
dleit k tomu, aby se peklopil klop-
n obvod sestaven z IO1b do stavu,
kdy i on m na vstupu velk napt.
Na vstupu 1 operanho zesilovae
IO1a je kdykoli po stisknut tlatka na-
pt blzk nule a asovac kondenz-
tor C5 se vybj pes diodu D4. Po uvol-
nn tlatka zstv triak sepnut do
t doby, dokud se kondenztor C5 ne-
nabije na prahov napt vstupu 6 a-
sovae IO2. Take nastaven as se
odpotv vdy od zatku. bytek na-
pt na anodch sepnutho triaku se
podle velikosti zte pohybuje zhruba
od 1 do 1,4 V. st tohoto napt mus
bt schopna na vstupu 3 otevt ope-
ran zesilova IO1a. Pouit triak,
opaten chladiem, me spnat zt
do vkonu 1300 W. Stsnan konstruk-
ce vak nedovoluje pout chladi po-
tebnho rozmru, a tak je nutn maxi-
mln zaten mrn zmenit asi na
polovinu. Pokud bychom chtli spnat
zt s vtm pkonem, je teba v prv-
n ad zvtit chladic plochu. Spnac
proud do dic elektrody triaku je ome-
zen rezistorem R8 asi na 10 mA. Mini-
mln spnac proud u mho vzorku byl
jen 4 mA pi odporu rezistoru R8 680 .
Pozn.: O to vt proud by mohl prot-
kat Zenerovou diodou ZD1, ale stabili-
zovat napjec napt nen tolik nutn.
Mnohem dleitj je spolehliv se-
pnut triaku.
Vkon je dle mono zvtit vm-
nou triaku za vkonnj typ, nap.
BT137/800, kter m vak spnac
proud do dic elektrody okolo 30 mA.
Museli bychom zmenit odpor rezisto-
ru R8 na 82 a zvtit kapacitu kon-
denztoru C1 na 1 F. Je poteba po-
tat s tm, e v napjec vtvi nejsou
velk proudov rezervy pro stabilizaci
napt, take Zenerova dioda ZD1 by
mohla bt prakticky vyputna.
Protoe je schodiov automat na-
pjen pes sriov zapojen triak, ode-
br napjec proud ze st pouze
v sepnutm stavu. Takto popsan za-
pojen (s prvn polovinou integrovan-
ho obvodu LM358) ji me pln vyho-
vt svmu el u. Druh pol ovi ny
integrovanho obvodu je mon vyut
v zapojen klopnho obvodu jako pe-
pnae z kratho asu na del. Zde se
nabz cel ada monost vyuit. Jako
pklad uvdm zapojen podle obr. 2.
LED na vstupu operanho zesilova-
e IO1b se rozsvt v pedstihu nasta-
venm trimrem, tvocm dli pro vstup
Obr. 1.
Schodiov spna
s prodlouenm nastavenho asu
Obr. 3.
Stavy klopnho obvodu v zapojen
podle obr. 1.
6, tedy dve, ne zhasne osvtlen.
Znamen to vak, e mus bt umst-
na na viditelnm mst, nejlpe v tlat-
ku pro kad poschod. To ovem
vyaduje protaen dalho vodie
v elektroinstalaci. Pepnn rznch
as by se rovn dalo vyeit jinm
zpsobem. Meme napklad pout
posuvn registr 74164. Kad stisknut
tlatka by pak vygenerovalo jeden tak-
tovac puls na vstupu IO1a, a tm by
se registr posunul vdy o jeden bit a
zaazen vstup by pes pslun re-
zistor nabjel asovac kondenztor.
Kadmu stisknut tlatka by odpov-
dal jin odpor rezistoru pro nabjen.
Nabjec asy by mohly bt nastaveny
nap. po 1 minut, a pepnuto by jich
postupn mohlo bt a 8.
Zapojen schodiovho automatu je
na prvn pohled celkem jednoduch.
Nkter hodnoty soustek je teba
dodret, zvlt pak rezistor R9, R10,
R11, kondenztor C3, C6, C7 a Zene-
rovu diodu ZD2. Viz popis fuknce klop-
nho obvodu.
Popis funkce klopnho obvodu
pro pepnn asu
Po stisknut tlatka se na vstupu
operanho zesilovae IO1a objev na
okamik kladn napt, kter peklop
pes R9 klopn obvod IO1b do stavu,
kdy m na vstupu kladn napt. Dr-
eli-li bychom stisknut tlatko stle,
na vstupu 1 operanho zesilovae
IO1a se objev nulov napt vlivem vy-
bjen kondenztoru C3, ale klopn ob-
vod se podr v sepnutm stavu. Po
uvolnn tlatka se na vstupu 1 obje-
v kladn napt, tm se pes rezistor
R10 a diodu D6 zane nabjet konden-
ztor C7, ale klopn obvod stle zst-
v v sepnutm stavu, protoe konden-
ztor C7 se nabije jen na takovou
rove, na kterou mu dovol Zenerova
dioda ZD2. Odpor rezistoru R10 spo-
len s kapacitou kondenztoru C7 ur-
uj, jak dlouhou musme nechat pe-
stvku mezi prvnm a druhm
stisknutm tlatka, aby bylo inn.
Velikost odporu R10 se tak uprav
velikost napt na vstupu 6 v jemnm
rozmez podle pouit Zenerovy diody.
Jeliko touto diodou protk jen velmi
mal proud (asi 3,6 A), je dobr si ji
pedem omit. Nebo je mon spojit
do srie dv diody, nap. 2V7. Kapaci-
ta kondenztoru C7 jet uruje, jak
dlouho po zhasnut si schodiov au-
tomat bude pamatovat pepnut dlou-
h as. Toto ale plat jen v ppad, kdy
vynechme propojku mezi vybjecm v-
stupem 7 asovae a vstupem 6 ope-
ranho zesilovae.
Pi optovnm stisknut tlatka se
znovu na vstupu 1 IO1a objev nzk
rove (0,7 V). Tento vstup jednak vy-
bije asovac kondenztor C5 pes di-
odu D4 a souasn se na vstupu 5 IO1b
objev napt ni, ne je napt na
vstupu 6. Tm se vrt klopn obvod do
nulovho stavu. Kondenztor C5 pe-
stane bt pes diodu D5, odpor R13 a
trimr P1 z vstupu 7 nabjen. Nadle je
nabjen pouze pes odpor R12 a trimr
P2, nastaven pro del as. Po uvol-
Obr. 2. Varianta schodiovho spnae s indikac ped zhasnutm
Obr. 5 a 6.
Deska s plonmi spoji schodiovho
spnae z obr. 1 a rozmstn soustek
na desce
a) b) c)
Obr. 4. a) Pvodn pipojen spnae SA 10/220, b) pipojen spnae do
pvodn krabice SA 10/220, c) pipojen do bn elektroinstalan krabice
nn tlatka bude na vstupu
1 IO1a opt kladn napt. Na-
pt mezi odpory R9 a R11 vak
neme pevit rove nap-
t, kter je na nabitm konden-
ztoru C7, jeliko na vstupu 7
je ji nulov napt. Jednotliv
stavy klopnho obvodu jsou
naznaeny na obr. 3.
Zpsob pipojen
Elektronick schodiov
spna nen zcela zamniteln
s typem SA 10/220 bez ped-
choz pravy. prava spov
v pepojen elektroinstalace,
jak naznauje obr. 4a a 4b.
Pi nhrad schodiovho
automatu SA 10/220 budou ve
vti n ppad probl my
s chybjcm jednm pvodnm
vodiem mezi tlatky a scho-
diovm spnaem. Na obrz-
ku 4a jsou tlatka zapojena mezi nulo-
vm vodiem a levou svorkou oznae-
nou psmenem T. Na tuto svorku pipo-
jme pmo nulov vodi. Odpojen
pvod od tlatek pipojme na prosted-
n svorku oznaenou T+. Druh pvod
od tlatek odpojme od nulovho vodi-
e a pipojme ho do prav svorky ozna-
en TS.
Schodiov spna pipojme podle
obrzku 4b nebo 4c. Po stisknut tlat-
ka se rovky mus rozsvtit a rozsv-
cen mus zstat i po uvolnn tlatka.
Napt na kondenztoru C2 zkontrolu-
jeme voltmetrem. Pi vekerm men
dbme zsad bezpenosti pi prci se
sovm naptm. Dle zkontrolujeme
prbh nabjen na kondenztoru C5.
Pokud se nrst napt zastav na 0,7 V,
je na vstupu prvn poloviny operan-
ho zesilovae trvale mal napt a je
teba mit na jeho vstupech. Nakonec
zkontrolujeme sprvnou innost klop-
nho obvodu. Na vstupu 6 namme
pi stisknutm tlatku asi 0,7 V. Krtce
po jeho uvolnn se vak mus napt
zvtit nad 2 V. Potom mme na vstu-
pu 5, kde namme po sob postupn
celkem tyi rzn rovn napt podle
obr. 3.
Pokud se peklpn nedokon
nebo se v njakm kroku zastav, mu-
sme rezistory R10 a R11 nahradit trimry
a nastavit jimi vhodn pomry napt,
kter by vyhovly pro vechny tyi sta-
vy. U mho vzorku jsem pi pouit kon-
denztoru C1 330 nF namil napjec
napt 4,45 V. S kondenztorem 470 nF
u to bylo 5,35 V. Zenerova dioda ZD2
mus mt dostaten velk odpor v z-
vrnm smru, a proto mus bt peli-
v vybrna zkusmo. Pro tento el je
vhodn dioda 5V1 pro nejmen vko-
ny, tj. 0,5 W.
Elektronick schodiov automat
vestavn do hlubok elektroinstala-
n krabice, nap. KU 68, je uren pro
rodinn domek. Zpsob pipojen je na
obrzku 4c. Tam, kde je nemon za-
poutt krabice pod omtku, nap. v pa-
nelovch stavbch, musme pro desku
s plonmi spoji najt jinou vhodnou kra-
bici s ohledem na stupe kryt elektric-
kch zazen ve smyslu vyhlky 50.
Mme-li k dispozici star, nap. vadn
schodiov automat, odroubujeme
z nj pneumatick pst a odtpneme
kontakty. Do desky s plonmi spoji na
oznaench mstech vyvrtme dv dry
o prmru 3,2 mm a v tom ppad svor-
kovnici ARK 210, drtovou propojku,
rezistor R14 a LED vbec neosazuje-
me. Pvodn vodie od svorek krabi-
ky zapjme pmo do desky s plonmi
spoji. Pod desku umstme distann
sloupky nebo alespo vhodn podlo-
ky z izolanho materilu a dvma
roubky piroubujeme do krabiky.
Takto sestaven spna zapojme pod-
le obrzku 4b.
Ve schmatu je nakreslena svorkov-
nice ARK 210/3, ale na desce s plo-
nmi spoji je pouita svorkovnice ARK
210/2. Je to z dvodu spory msta pro
kondenztor C1, kter jsem ml k dis-
pozici. Vyrbj se vak fliov kon-
denztory na sov napt mench
rozmr. Pi osazen svorkovnice ARK
210/3 je nutn pekrbnout mdn
pvod k prostedn svorce a propojit ho
s krajn svorkou, na prostedn svorku
pak pivedeme zem. Napjec napt
pro integrovan obvod IO1 je pivede-
no drtovou propojkou, take funkci a-
sovae je mon odzkouet samostat-
n. Rezistor R1 je do plonho spoje
zapjen nastojato. Triak je na chladii
pipevnn roubkem M3x10.
POZOR - elektronick schodiov
spna nen galvanicky oddlen od st.
Proto na vech jeho stech je fzov
napt.
Pozn.: Pokud v tlatkch ponech-
me i doutnavku, kter bude k tlatku
pipojena paraleln pes pslun re-
zistor, musme vvody LED vytvarovat
tak, aby s doutnavkou svtily do okn-
ka spolen. Potom bude funkce n-
sledujc: V klidu nm bude pro orien-
taci ve tm svtit erven doutnavka. Po
stisknut tlatka zhasne a po dalm
stisknut se zelen rozsvt LED.
Seznam soustek
Rezistory
R1 220 /2 W
R2, R3,
R4, R9 1 M
R5, R6 150 k
R7, R8 330 , viz text
R10, R12 220 k, viz text
R11 1,2 M
R13 6,8 k
R14 1 k
P1 220 k, TP095
P2 1 M, TP095
Kondenztory
C1 470 nF/275 V, CFAC
(fliov)
C2, C5 470 F/10 V, SKR
C3, C6 100 nF/63 V, keramick
C4 47 nF/63 V, keramick
C7 470 nF/100 V, SKR
Polovodiov soustky
D1, D2, D3 1N4007 (KY130/1000V)
D4, D5, D6 1N4148 (KA262)
ZD1, ZD2 5V1/0,5 W
(BZX83, C5V1PH)
LED LED zelen (sporn)
IO1 LM358
IO2 NE555
Ty TIC216M/600 s chladi.
(BT137/800 - viz text)
Ostatn soustky
svorkovnice ARK210/2 (ARK210/3 - viz
text)
deska s plonmi spoji
krabice instalan
Obr. 7.
Sestaven schodiov
spna v elektroinstala-
n krabici
Obr. 8.
Osazen deska
s plonmi spoji
Monolitick snmae teploty (AD590,
B511 a dal) jsou obecn pouiteln
v jakchkoliv aplikacch kontroly, regu-
lace nebo men teploty. Dokladuj to
nsledujc zapojen. Na obr. 1. vidme
zapojen termostatu, kter me regu-
lovat teplotu v rozsahu asi +5 a +55 C.
Poadovan teplota se nastavuje za-
vedenm vhodnho napt (P1) na ne-
invertujc vstup kompartoru, kter je
tvoen operanm zesilovaem IO2A.
Na invertujc vstup IO2A pivdme na-
pt vytvoen na rezistoru R3. Toto
napt je pmo mrn teplot, ve kte-
r se nachz snma TP. Je-li tato tep-
lota ni ne poadovan, nastaven
pomoc P1, je vstup kompartoru IO2A
v kladn saturan rovni, tranzistor T1
je sepnut a zt pipojen mezi jeho
kolektor a kladn pl napjecho nap-
t je pipojen. Zrove svt LED D1,
kter oznamuje pipojen zte. Se
stoupajc teplotou se zvtuje i napt
na rezistoru R3. Doshne-li toto napt
stejn velikosti, jako je nastaven na-
pt na neinvertujcm vstupu IO2A,
kompartor mn svj stav a tranzistor
T1 odpoj zt od napjecho napt.
LED D1 zhasne. Tyto dva stavy se ne-
ustle opakuj a jak vidme, jsou zeny
pouze poklesem nebo vzrstem teplo-
ty idla TP.
Jako zt tranzistoru T1 me bt
pipojeno nap. vhodn rel, kter me
spnat topn tleso temperovanho
prostoru. Dioda D2 zachycuje piky
napt, kter mohou vzniknout pi sp-
nn indukn zte. Msto rel me-
me do kolektoru T1 zapojit i optotriak
(s omez. rezistorem) a spnat topn t-
leso bezkontaktn. Obzvlt vhodn
pro tuto aplikaci jsou optotriaky, kter
umouj spnn stdavho napt
pouze pi prchodu sinusovky napt
nulou (nap. obvod S26MDO2 me
spnat sov napt a do proudu
0,6 A). Tm je odstranno ruen, kter
me vzniknout pi spnn tyristorem.
A ji pipojme do kolektoru T1 rel
nebo optoelektrick len, zskvme tak
vhodu galvanickho oddlen napje-
n topnho tlesa od obvodu termosta-
tu. Nepotebujeme-li galvanick odd-
len, meme topn tleso pipojit pmo
do kolektoru T1. Proto je tento tranzis-
tor silnj a dovoluje spnat zt do
proudu a 1 A. Takto byl obvod pouit
k stabilizaci teploty krystalovho osci-
ltoru - jako topn tleso byl pouit dr-
tov rezistor 39 /6 W.
Pi praktick realizaci meme po-
sunout horn i doln mez regulovan
teploty zmnou odporu rezistor R1,
R2, pop. rozsah regulace zmnou od-
poru P1. Rezistor R4 zavd kladnou
zptnou vazbu (hysterezi), kter zame-
zuje zakmitvn kompartoru IO2A pi
zmn stavu. Tato hystereze zrove i
uruje citlivost termostatu na zmnu
teploty. Sniovnm odporu R4 se citli-
vost sniuje a naopak. S rezistorem
uvedenm na schmatu je citlivost
0,2 C. Cel termostat je zapojen na
jednostrann desce s plonmi spoji,
kterou vidme na obr. 2 a 3.
Men teploty s ve uvedenm i-
dlem je vhodn vude tam, kde vyho-
v jeho teplotn rozsah. Lze s nm na-
hradit vechna zapojen s termistory,
protoe oproti termistorm jsou tato i-
dla linern a asov stabilnj, co
zjednoduuje konstrukci a zajiuje vt-
reprodukovatelnost vroby. Na obr. 4
je zapojen jednoduchho teplomru,
postavenho jako doplnk k jednodu-
m multimetrm, kter nemaj vlastn
funkci men teploty. Tento teplomr
dovoluje mit teploty v rozsahu -55 a
+125 C s maximln chybou 0,5 C a
rozlienm 0,1 C. Tyto parametry jsou
zcela bn a v praxi dobe vyhovuj
svoj pesnost i rozlienm. Pro vy
teploty je nutn pout jako teplotn i-
dlo zpravidla termolnek a pi kon-
strukci se poprat s jeho nelinearitou i
malm vstupnm naptm.
Jak tedy zapojen na obr. 4 pracuje?
Teplotn idlo TP svm vstupnm prou-
dem vytv na rezistorech R1, P1 by-
tek napt, kter je pmo mrn tep-
lot. Potenciometr P1 lze nastavit tak,
e tato zmna je prv 10 mV na 1 C.
Aby bylo mon mit teplotu pmo ve
stupnch Celsia, je nutn vytvoit jet
referenn zdroj napt 2,731 V. Rozdl
tohoto referennho napt a bytku
napt R1, P1 mme na svorkch +M,
-M. Toto napt ji odpovd men
teplot. Meme je mit digitlnm mul-
timetrem na rozsahu 2 V. Referenn
zdroj je tvoen obvodem IO1, jeho v-
stupn napt nastavme trimrem P2 pi
seizovn celho teplomru. Teplomr
obsahuje jet pepna PR1, kter do-
voluje pi pepnut do polohy B kont-
Praktick hlda
teploty (podruh)
Daniel Kalivoda
Po zveejnn lnku Praktick hlda teploty v PE . 12/1998, jsem dostal
adu dost nejen o zasln idla, ale i spoustu dotaz k dan problematice.
Mnoho dost bylo o nvod na regultor teploty, poppad na teplomr s popi-
sovanm idlem. Pokusm se v nsledujcm pspvku vyhovt vtin ten-
m, protoe dle ohlasu soudm, e problematika kontroly a men teploty je
stle iv.
Obr. 1.
Zapojen termostatu
Obr. 2.
Rozmstn soustek na
desce termostatu
Obr. 3.
Deska s plonmi spoji
termostatu
rolovat napt napjec baterie 9 V. Aby-
chom pi tto kontrole nemuseli pep-
nat multimetr na vy napov rozsah,
je napt baterie 9 V vydleno 10x dli-
em tvoenm rezistory R4 a R5. Chce-
me-li vyuvat teplomr k men nej-
vych kladnch teplot (>100 C),
nesm napt napjec baterie pokles-
nout pod 8 V. Pi menm napt ji ne-
me bt zarueno sprvn minimln
napt idla TP, kter je 4 V. Cel teplo-
mr je postaven na jednostrann des-
ce s plonmi spoji, kter je na obr. 5
a 6. Pi oivovn nastavme referen-
n napt na 2,73 V a P1 na sted jeho
drhy. Teplomr cejchujeme tak, e tep-
lotn idlo umstme do znm, ni
teploty (nap. 0 C tajc led) a sprv-
n daj na multimetru nastavme trim-
rem P2. Potom idlo umstme do zn-
m vy teploty (nap. 100 C bod
varu vody) a daj nastavme trimrem
P1. Ob teploty kontrolujeme co nej-
pesnjm teplomrem. Tento postup
nkolikrt opakujeme (oba body cej-
chovn se vzjemn ovlivuj), a jsou
odchylky od sprvn teploty minimln.
Takto zapojen teplomr m citlivost
10 mV/1 C a hod se pro multimetry
s nejmenm napovm rozsahem 2 V.
Potom nap. daj napt 0,453 V, kter
teme na pipojenm multimetru, odpo-
vd teplot 45,3 C.
Komu by vadila okolnost, e na mul-
timetru neodpovd desetinn teka a
jeho multimetr m zkladn rozsah
0,2 V, me celmu teplomru zmenit
citlivost na 1 mV/1 C. Potom hodnot
vstupnho napt z teplomru 10,5 mV
odpovd teplota 10,5 C. Tuto pravu
lze provst nsledovn: rezistoru R1 a
trimru P1 zmenme desetkrt odpor
(820, 470 ) a vstupn ref. napt vy-
dlme rezistorovm dliem R6, R7
(9k1, 1k) na desetinu. S touto pravou
je na desce potno. Nezapomete
peruit spoj, kter tvo zkrat rezistoru
R6! Dle je nutn jet 10x zmenit
dlic pomr rezistor R4, R5, (820,
82k) pro kontrolu napt baterie. Podob-
n teplomr s idlem B511 a slicovm
modulem ADM200 (2001) byl popsn
v [1].
Jet bych rd poradil tm tenm,
kte mi psali, e nemohou ve svm
okol uvdn snmae teplot sehnat,
nebo si stuj na jejich cenu. K hldn
teploty lze velmi dobe vyut i teplotn
zvislosti zapnacho proudu I
g
dic
elektrody obyejnho tyristoru. Pouit
tyristoru jako teplotnho idla je znmo
ji dlouho a bylo popsno nap. v [2].
Vhodou je, e tento zpsob umouje
zskat vkonov povelov signl bez
dalch aktivnch prvk. Zapojen tako-
vho hldae vidme na obr. 7. Tyristor
Ty1 je pmo v tsnm kontaktu s d-
lem, jeho teplotu hldme (nap. chla-
dic ebro). Je-li jeho teplota ni ne
poadovan, proud nastaven rezisto-
rem P1 nesta tyristor aktivovat. Zv-
-li se teplota tyristoru, zmen se
proud I
g
potebn pro sepnut a tyristor
spn. Zt (rel, optolen) pipojen
mezi bod Z a +12 V je pod naptm a
provede patin zsah (indikaci, vy-
pnut). Poadovanou teplotu, pi kter
tyristor spn, je mono nastavit v iro-
kch mezch vhodnou volbou I
g
(P1).
Pi realizaci je nutn dbt na dosta-
tenou stabilitu oprnho zdroje, z n-
ho odvozuj eme zapnac proud.
Mme-li ve svm pstroji vhodn sta-
bilizovan zdroj (nap. +5 V), meme
ho pout. Podle velikosti jeho jmeno-
vitho napt zmnme pak jen odpor
P1. Zapnac proud modernch tyristo-
r bv do 10 mA, a proto nijak zvl
tento zdroj nezat. Pi pipevovn ty-
ristoru na kontrolovanou st si mus-
me uvdomit, e vtina tyristor m
nkterou elektrodu spojenou s pouz-
drem (u TIC 106 je to s anodou) a mu-
sme ho pipevnit na hldan dl elek-
tri cky i zol ovan. Pi nastavovn
obvodu postupujeme tak, e P1 nasta-
vme na nejvt odpor a zapneme za-
zen. Pi dosaen poadovan teplo-
ty hldanho dlu zmenujeme pomalu
odpor P1, dokud tyristor nesepne. Pro
jistotu tento krok opakujeme, dokud
nejsme s nastavenm spokojeni. Popsa-
nou kontrolu teploty jsem pouil pi hl-
dn chladi koncovch tranzistor v
nf zesilovai 50 W, kde dokzal hldat
teplotu s pesnost asi 4 C. Kdy ty-
ristor sepne pi poadovan teplot, lze
ho vypnout pouze peruenm nebo
podstatnm zmenenm proudu, tekou-
cho zt. Tyristor sm pi poklesu tep-
loty nerozepne. Tato okolnost vtinou
nevad, protoe po aktivaci tyristoru za-
zen vypnme a nechvme je vy-
chladnout.
Podobn princip termostatu s tyris-
torem, stabilizujc teplotu obsahu ko-
jeneck lahve byl popsn ve [3].
Seznam soustek
termostat (obr. 1)
R1 220 , metal.
R2 330 , metal.
R3, R5 10 k, metal.
R4 8,2 M, metal.
R6 2,7 k, metal.
R7 1,5 k, metal.
P1 100 , vceotkov
C1 a C4 100 nF/12 V, keramick
C5 100 F/12 V, elektr. rad.
D1 LED 5 mm, erven
D2 1N4148
T1 BD135
IO1 78L05
IO2 LM358
TP AD590 (B511)
teplomr (obr. 4)
R1 8,2 k, metal.
R2, R4 10 k, metal.
R3 2,2 k, metal.
R5 91 k, metal.
R6 9,1 k, metal.
R7 1 k, metal.
P1 4,7 k, trimr vceotkov
P2 3,3 k, trimr vceotkov
C1 100 nF/12 V, keramick
C2 3,3 F/6 V, elektrol. rad.
C3 47 F/12 V, elektrol. rad.
IO1 TL431
TP AD590 (B511)
PR1 pepna 2x 2 polohy do
desky s pl. spoji
Literatura
[1] Bark, J.: Men teploty snmaem
B511. Amatrsk radio A 10/1991,
s. 397.
[2] Krutlek, F.: Tyristor jako teplotn i-
dlo. Sdlovac technika . 3/1968,
s. 99.
[3] Nezmar, L.: Jednoduch termostat
s tyristorem. Amatrsk radio A 8/
1978, s. 291.
Obr. 4.
Teplomr
k multimetru
Obr. 5 a 6. Deska s plonmi spoji
teplomru a rozmstn soustek
Obr. 7. Hlda teploty s tyristorem
RNDr. Bohumil Skora
Stavme reproduktorov
soustavy (XXV)
V minulch dvou stech jsme v-
novali hlavn pozornost rznm dru-
hm nedokonalosti reproduktor. Neli
se zaneme vn zabvat konstrukc
reproduktorov soustavy, musme se
podvat jet na jednu nedokonalost
(i spe skupinu nedokonalost), a
tou je nedokonalost vzduchu.
Souvis to tak trochu s modelo-
vnm elektroakustickch systm.
Zatm jsme se zabvali elektrome-
chanickou analogi, u kter se sti
mechanickho systmu nahrazuj elek-
tronickmi prvky. V elektroakustice se
vak pouv analogie elektroakustic-
k, kter m stejnou logiku jako ana-
logie elektromechanick. Rozdl je jen
v tom, e slu zastupuje akustick tlak
a rychlost v bnm slova smyslu je
nahrazena objemovou rychlost. Za-
tmco v mechanick soustav jsou jej
sti spojeny ideln tuhmi a ne-
hmotnmi spojkami, v elektroakustic-
k jsou jednotliv dly spojeny pe-
chodovmi otvory, kter maj uritou
plochu.
Pechod z mechanick sti na
akustickou uskuteuje ideln pst,
kter m plochu S. Sla psobc na
tuto plochu je dna souinem akus-
tickho tlaku a velikosti plochy, obje-
mov rychlost pak je dna souinem
plochy a rychlosti. Pi pechodu z me-
chanick strany na akustickou tedy
vlastn provdme proudovou trans-
formaci v pomru S.
Hovome pak samozejm o akus-
tickm odporu, kter souvis s vlivem
viskozity vzduchu pi jeho prtoku
potrubm nebo porznm materi-
lem, o akustick hmotnosti, kter se
piazuje hmotnosti jistho objemu
vzduchu posouvanho opt msi jako
potrubm, a konen o akustick pod-
dajnosti dan poddajnost uzavenho
objemu vzduchu, propojenho se zbyt-
kem soustavy pechodovm otvorem
(pop. pstem).
V prvnm piblen meme ped-
pokldat, e akustick odpor vyjaduje
vliv viskozity vzduchu, popsan p-
mou mrnost mezi rozdly tlaku na
koncch potrub a objemovou rych-
lost protkajcho vzduchu. To plat
v ppad, e v potrub nejsou dn
pekky a proudn je tzv. laminrn
(k vznamu tohoto termnu se jet
vrtme). Hmotnost vzduchu v potrub
se uplatuje jako ist hmotnost, po-
Pi turbulentnm proudn u rych-
lost proudn (objemov rychlost) nen
pmo mrn tlakovmu rozdlu tak,
jak to pedpokld definice akustick-
ho odporu. Jev turbulence je fyzikln
zvnjku pomrn dobe popsn
(pat mezi klov jevy v aerodyna-
mice letadel i automobil), pokud jde
vak o jeho vnitn zkonitosti a p-
inn souvislosti, pat mezi ty velk
zhady fyziky, ktermi se zabv teo-
rie chaosu.
My se zhadm radji vyhneme a
konstatujeme jen, e z praxe je zn-
mo, e turbulence vznik pi pekro-
en tzv. kritickho Reynoldsova sla,
co je u kruhov ohranienho prou-
dn souin prmru a rychlosti, dle-
n viskozitou. Kritick hodnota je pi-
blin 1000 a nen obtn vypotat,
e pi pohybu membrny reproduk-
toru je tato hodnota pekroena velmi
snadno na nzkch kmitotech a pi
malch prmrech membrny (kde je
velk rychlost).
Pi turbulentnm proudn u plyn
nevytv akustick odpor, take p-
padn odvozen vyzaovacch vlast-
nost membrny (kterm jsme se za-
tm vyhnuli) ztrcej do znan mry
opodstatnn. Velmi intenzivn turbu-
lence spojen s vytvenm vr vzni-
k tak pi obtkn hran, tedy nap.
na okrajch membrny, u hlubokot-
novch reproduktor pak zejmna
tehdy, je-li jejich okrajov vlnka vydu-
t. Vsledkem je samozejm dal
zkreslen a turbulenn vry se navc
projevuj jako zdroje ruivch signl
(um, svist apod.). Siln turbulence
dle vznikaj pi prtoku vzduchu tr-
binami a otvory v magnetickm obvo-
du reproduktoru, s m me sou-
viset to, e reproduktory bez kryc
kopulky hraj jinak (istji?) ne ty
obyejn.
Vskyt turbulenc je tedy dalm ar-
gumentem pro pouvn basovch
reproduktor, kter maj spe vt
prmr (akustick vkon pi dan v-
chylce se zvtuje s tvrtou mocni-
nou prmru membrny, Reynold-
sovo slo se zvtuje jen s prvn
mocninou). Jet lep me bt pou-
t nkolik reproduktor s menm
prmrem, kdy cel kov pl ocha j e
dostaten velk, avak dl prmr
pipadajc na reproduktor a urujc
tak vel i kost Reynol dsova sl a j e
men, ne by odpovdalo jednotliv-
mu velkmu reproduktoru o stejn
ploe membrny. Zde u je vak si-
tuace komplikovan vzjemnm ovliv-
ovnm reproduktor a pslun
aerodynamick problmy jsou teore-
ticky nezvldnuteln.
kud se v potrub nestlauje vzduch,
co plat, pokud rychlost je podstatn
men, ne je rychlost zvuku, dlka
potrub podstatn krat ne vlnov
dlka (tato podmnka mus bt spln-
na i pro ostatn prvky elektroakustick
soustavy, m-li bt eiteln meto-
dou analogie) a ten vzduchu o st-
ny je zanedbateln (v ppadech pro
ns zajmavch je to u kruhovho
potrub piblin od prmru 3 cm
ve).
U poddajnosti je to trochu sloitj-
. Stlaovnm plynu v objemu se vy-
konv prce. Pokud je plyn (vzduch)
v objemu dokonale tepeln izolovn,
zvtuje se touto prac vnitn energie
plynu a jeho teplota stoup. Zahv-
nm plynu stoup jeho tlak, zvtuje
se jeho odpor vi stlaen - atd. Jed-
n se o takzvan adiabatick proces.
Pokud se teplo v plynu vznikl me
nkam odvst (nap. do tlumc vpln
- vaty apod.), me zstvat teplota
plynu tm konstantn. Dsledkem
je, e pi stlaovn izolovanho plynu
je vsledn poddajnost men (nrst
tlaku s ohevem) ne pi stlaovn
s odvodem tepla. Pitom pedpokld-
me, e nslednou expanz se teplo
opt uvoln, co vak nemus bt prav-
da - teplo se me vytvet tenm ply-
nu o vpl nebo jeho venm (tedy
vlastn tenm plynu o sebe sama) a
zpt u se nepromn (tzv. nevratn
proces), take nap. postupnm zah-
vnm se me poddajnost postupn
zmenovat - nen to s n tedy vbec
jednoduch.
Vtinou se pedpokld, e stla-
ovn je adiabatick, tedy s tepelnou
izolac, co se objevuje v ppadnch
vzorcch pro vpoet (nap. frekvence
basreflexu, avak o tom pozdji), a
odvod tepla plyn zmkuje, take v-
sledn akusticky inn objem me
bt vt ne objem geometrick.
Zmnili jsme se o ven plynu a la-
minrnm proudn. Tyto pojmy si
zasluhuj bli pozornost. kme,
e proudn j e l ami nrn , pokud
proudnice (proudov vlkna, pes-
nji trajektorie elementrnch obje-
m tekutiny) na krtkch vzdlenos-
tech probhaj vcemn rovnobn.
Pekro-li se jist hranice rychlosti,
zanou se proudnice chaoticky pro-
pltat, vznikaj vry a pak hovome
o proudn turbulentnm.
(Pokraovn pt - Kolik mem-
brn doopravdy potebujeme?)
Zkladn technick parametry
Napjec napt: +6 V.
Odbr proudu: asi 200 mA.
Zobrazovan daje:
hodiny, minuty, sekundy,
dny, msce, roky, dny v tdnu.
Velikost displeje: 19 mm
(do 181 mm - na zakzku
lze vyrobit modul s displejem
libovoln velikosti).
Dlka nul. impulsu: asi 200 ms.
Popis zapojen
Hodiny se skldaj ze dvou modu-
l. Modul s oznaenm DCFHOD za-
jiuje vyhodnocen pijmutch znaek
DCF, zlohovn asu a data a pevod
do kdu BCD.
Modul s oznaenm DCFDIS umo-
uje zobrazen asu a data z kdu BCD
na sedmisegmentov zobrazovae.
Popis zapojen modulu
DCFHOD (obr. 3)
Pro pjem znaek DCF jsem pou-
il pijma DCF prodvan firmou
Conrad pod slem 641138. Cena
pijmae je asi 20 DM. Pijma pij-
m znaky DCF na nosn frekvenci
77 kHz a pevd je na napov rov-
n. Pijma DCF lze napjet napje-
cm naptm 1,2 a 15 V. Dva vstupy
neinvertujc a invertujc jsou realizo-
vny na pijmai DCF dvma tranzis-
tory s otevenmi kolektory. Maximln
proudov zaten vstup by nemlo
peshnout 1 mA. Pipojen modulu a
sprvn smrovn antny na vysla
je na obr. 1.
Signl z pijmae DCF vyhodno-
cuje mikrokontrolr PIC16C58A s ob-
slunm programem H045. Mikrokont-
rolr je zen krystalem X1 s kmitotem
3,2768 MHz. Tento kmitoet nebyl zvo-
len nhodn, avak tak, aby byl vhodn
po vydlen vnitnm asovaem mikro-
kontrolru jako zdroj asu pro zloho-
vn hodin pi monm vpadku sig-
nlu DCF. Tabulka 1 ukazuje funkci
jednotlivch bit port A a B.
Na obr. 2 vidme asovn signl
CLK a DATA, kter vyslaj daje
o asu a datu sriov v poad den
v tdnu, rok, msc, den, minuty, hodi-
ny. Sekundy jsou v podob kdu BCD
pmo na portu B mikrokontrolru.
Pesn o plnoci, tedy pi stavu
hodin, minut i sekund 00, vyle mikro-
0. bit port A vstup dat z pijmae DCF
1. bit port A pitn nebo odtn hodin
2. bit port A sriov vstup DATA v poad
den v tdnu, rok, msc, den,
minuty, hodiny
3. bit port A hodiny sriovho vstupu dat
0. bit port B sekundy bit 0 (BCD)
4. bit port B destky sekund bit 0 (BCD)
7. bit port B impuls nulovn v 00:00 00
Obr. 1. Pipojen modulu DCF
a sprvn smrovn antny (1 - zem,
2 - +1,2 a 15 V, 3 - vstup DCF,
4 - vstup DCF invertovan)
Tab. 1. Funkce jednotlivch bit
Odtac hodiny
pro konec roku
1999 a 2000
zen DCF77
Stanislav Kubn
Odtac hodiny umouj zobrazen hodin, minut, sekund, dn,
msc, rok a dn v tdnu. Hodiny jsou navc doplnny funkc od-
tn asu, kter me bt pouita pro men zbvajcho asu do
zatku roku 2000. Dal funkc hodin je monost synchronizace ji-
nch hodin nebo jinch pstroj impulsem, kter hodiny generuj
v ase 00:00 00.
Obr. 2. asovn signl CLK a DATA
0. den v tdnu bit 3.
4. jednotky roku bit 3.
8. destky roku bit 3.
12. jednotky msce bit 3.
16. destky msce bit 3.
20. jednotky dne bit 3.
24. destky dne bit 3.
28. jednotky minut bit 3.
32. destky minut bit 3.
36. jednotky hodin bit 3.
40. destky hodin bit 3.
Tab. 2. Posloupnost jednotlivch bit
pi vysln na vstup DATA
Obr. 3. Schma modulu DCFHOD
Obr. 4.
Schma
modulu
DCFDIS
kontrolr na port B 7. bit (impuls o dl-
ce asi 200 ms). Rel RE1 sepne.
Maximln mezivrcholov napt
na kontaktech rel je 100 V, maximl-
n proudov zaten kontakt je asi
500 mA. V tab. 2 je posloupnost jed-
notlivch bit pi vysln na vstup
DATA. Prvnmu dni v tdnu (tedy
pondl) pslu stav 0110 bin = 6 dec.,
poslednmu dni (nedli) 0000 bin =
= 0 dec.
Dioda D1 indikuje ptomnost DCF
signlu. Blik s periodou 1 s, pokud je
pijman signl DCF sprvn vyhod-
nocen mikrokontrolrem.
Popis zapojen
modulu DCFDIS (obr. 4)
Modul DCFDIS je sloen z posuv-
nch registr 74HC164, IO13 a IO18
- dekodr BCD na 7segmentov dis-
pleje (typ MOS 4543 - IO1 a IO12) a
dekodru jedna z osmi 74HC138 IO19.
Diody D1 a D2 jsou umstny mezi
slovkami hodin a minut. Poloha pe-
pnut pepnae S1 uruje, zda hodiny
as pitaj nebo odtaj. Funkce od-
tn hodin byla doplnna z dvodu
blcho se pelomu tiscilet.
Osazen desky s plonmi spoji
modulu DCFHOD (obr. 5)
Desku s plonmi spoji osadme
podle obr. 5. Kdo nebude vyuvat
funkce nulovn nemus, osazovat R3,
T1, D2 a RE1.
Pijma DCF je piroubovan za
dva roubky M3x 10 mm. Mezi pij-
maem DCF a modulem DCFHOD
jsou vloeny dva distann sloupky
KDR05. Z modulu DCFHOD vedeme
ti vodie (0 V_DCF, +6 V_DCF a
DATA_DCF) na svorky pijmae DCF.
Mikrokontrolr je vloen do objmky.
Osazen desky s plonmi spoji
modulu DCFDIS (obr. 6)
Nejprve zapjme drtov propoj-
ky. Vechny vt propojky maj rozte
12,5 mm. Ty lze vyrobit ze zbytk v-
vod z rezistor ohnutm v ppravku
pro ohbn rezistor. Dal propojky,
kter jsou vtinou pod integrovan-
mi obvody, vytvome ohnutm drtku
v ruce. Dle zapjme rezistory. Pod
LD1 a LD6 jsou umstny objmky.
Pod LD1 a LD2 a LD4 a LD5 objmka
se 40 vvody. Pod LD 3 a LD 6 objm-
Obr. 5. Deska s plonmi spoji modulu
DCFHOD
Obr. 6. Deska s plonmi spoji
modulu DCFDIS
ka s 24 vvody. U 40vvodovch obj-
mek odstranme ped zapjenm vvo-
dy slo 10, 11, 30 a 31. 24vvodov
objmky zkrtme na 18vvodov a za-
pjme. Dle desku s plonmi spoji
osadme podle osazovacho plnku.
Diody LED zapjme do stejn vky,
v jak bude horn st displej LED.
Pepna S1 pipjme tsn k desce
s plonmi spoji.
Sestaven modul
DCFHOD a DCFDIS
Jak je vidt z osazovacch plnk,
moduly lze sestavit k sob pomoc
dvou montnch otvor. Dvanct

propojek lze pmo pipjet k modulu
DCFDIS ze strany spoj a po smonto-
vn s modulem DCFHOD pipjet tyto
propojky i k modulu DCFDIS.
Jinm eenm je pipjet 12 del-
ch izolovanch vodi a moduly ne-
chat teba i dle od sebe (pro sprvn
nasmrovn antny). V ppad, e
budou hodiny instalovny na jednom
mst, a to v takov poloze, v n bude
dostaten siln pjem a antna ne-
bude muset bt pesn nasmrovna,
lze pilepit antnu k modulu DCFHOD
termolepidlem, a propojit oba moduly
pmo neizolovanmi vodii.
Oiven
Hodiny DCF nemaj dn nasta-
vovac prvek. Antnu pijmae DCF
nastavme podle obr. 1. Pipojme na-
pjec napt. Na modulu DCFDIS sv-
t dv diody LED mezi zobrazovaem
hodin a minut, dv desetinn teky
u zobrazova dne a msce a na
obou zobrazovach sekund svt nula.
Mikrokontrolr ek na minutov syn-
chronizan impuls. Ve chvli, kdy pi-
jde, zanou se pipotvat sekundy.
Po prvn minut se na zobrazovai
uk vechny daje. Pokud je v prvn
minut poruen nebo ztracen signl,
mikrokontrolr ukon innost a ek
na dal minutov synchronizan im-
puls. Pokud vypadne signl po prvn
spn naten minut (na zobrazo-
vai jsou vechny daje), mikrokont-
rolr nahrad asov signl DCF vlast-
nm zdrojem.
Pokud je opt pijmn signl DCF,
obnov se stav vech zobrazova
jednou za minutu. Pokud je as zen
z asovae mikrokontrolru, obnovuje
se stav zobrazova kadou vteinu.
Je-li pepna S1 ve spodn poloze,
ubh as na zobrazovai vped. Pe-
pneme-li pepna do horn polohy
(ble k zobrazovam), zobrazovae
hodin, minut a sekund ukazuj (po
obnoven) zbvajc as do plnoci.
Den, ms c a rok b norml n
vped.
Zvrem
Pokud mte zjem o vt displeje
(do 181 mm i vt), napklad pi pou-
it pro odtn asu do konce roku,
kontaktujte: e-mail: sct@iol.cz.
Seznam soustek
modulu DCFHOD
R1, R2 56 k
R3 5,6 k
R4 560
C1, C2 33 pF
C3 4,7 F/16 V
D1 LED 5 mm R
D2 1N4148
IO1 PKH045 (PIC16C58A)
RE1 RR1A05-500
T1 BC548B
X1 3,2768 MHz
sokl 28
modul DCF77 641138 (CONRAD)
deska DCFHOD H045A
Seznam soustek modulu
DCFDIS
R1 a R4 330
C1 a C4 47 F/16 V
D1 a D7 LED 5 mm G
D1, D2 LED 3 mm R
IO1 a IO12, 4543
IO13 a IO18 74HC164
IO19 74HC138
K1 SCD-016
LD1 a LD6 DA56-11EWA (FK)
S1 KNX1
objmka 40 P
objmka 24 P
deska DCFDIS H045B
Mikrokontrolr PIC H045 (349 K)
si mete objednat psemn na adre-
se:
Holdys a. s., Teplick 95, 405 02
Dn IV, tel.: 0412/531288.
E-mail: holdys@space.cz,
http://www.space.cz/holdys

Obr. 1.
Pesn
odvd
proudu
1 mA a 1 A
Pokud potebujeme zjistit ivotnost
napjec baterie pi urit zti, ka-
pacitu akumultoru nebo zmit za-
tovac charakteristiku napjecho
zdroje, me dobe poslouit zapojen
na obr. 1.
Pesn nastaven odebranho
proudu v rozsahu 1 mA a 1 A pi na-
pt menho zdroje 3 a 40 V umo-
n pout vceotkov potenciometr
na mst P1. Pouit monolitick inte-
grovan obvod LM10 obsahuje vedle
kvalitnho operanho zesilovae IO1A
jet IO1B - pesn referenn zdroj
200 mV a oddlovac zesilova. Ten
referenn zdroj vkonov posl a
uprav tak velikost vstupnho napt.
Velikostmi odpor rezistor R1, R2
je dosaeno, e nastavovac potencio-
metr je, vetn malho sriovho re-
zistoru, napjen stabilnm naptm
1 V. Zesilova IO1A porovnv napt
nastaven na jezdci s naptm mr-
nm proudu odvdnmu ze zdroje a
odporu snmacho rezistoru R4 a d
vkonov Darlingtonv stupe tak,
aby odchylka obou napt byla mini-
mln.
Vzhledem k velikosti tohoto odporu
je v tomto ppad pevod napt/proud
charakterizovn pevodn konstantou
1 A/1 V. Pro proudy od 1 do 300 mA
Pesn
proudov
odvd
se me vstupn napt zmenit na
3 V, pro proud 1 A je teba alespo
4,9 V. Pi nsl ednm zven na
40 V se tato nastaven hodnota zm-
n jen o 300 mA. Snit doln mez na-
pt lze jet vylouenm diody D1,
hroz pak ovem nebezpe, e se ob-
vod pi peplovn zni .
Je zejm, e pi vych naptch
je nutn vkonov tranzistor dkladn
chladit, pi proudu 1 A a napt 30 V
se na nm mn v teplo tm 29 W,
na snmac rezistor pipad 1 W. Chy-
bu nastaven hodnoty proudu zpso-
buj pedevm ofset chybovho zesi-
lovae, tolerance snmacho rezistoru,
nastavovacho potenciometru, refe-
rennho napt a samozejm tak
st proudu ze zdroje, asi 400 A,
kterou spotebuje integrovan obvod
LM10. V praxi lze dle [1] uvaovat
s chybou nastavenho proudu asi
0,5 %.
JH
[1] Barberis, C.: Precision current sink
costs less than $20. EDN 13. bezna
1998, s. 82, 84.
Znm vrobce analogovch inte-
grovanch obvod Analog Devices
nabz zajmavou novinku pro men
teploty v prmyslu, automobilech a ji-
nch mobilnch aplikacch. Integrova-
n senzory s jedno i tykanlovmi
pevodnky A/ (vetn referennho
zdroje) rodiny AD741x/AD781x jsou
ureny pro men v rozsahu teplot
-55 a +125 C, s chybou 2 C. Doba
pevodu do 10 bit je 20 s. Senzory
jsou obsaeny v pouzde SOIC, SOIC,
ppadn TSSOP.
Vstupn digitln signl se odet
pes rozhran I
2
C nebo SPI. Pi nap-
jecm napt 2,7 a 5,5 V je vlastn
spoteba obvod v pouzde SOIC jen
3 W.
Pm pstup k podrobnm infor-
macm umon internetov adresa
http://www.analog.com/AD7816.
Integrovan senzor
teploty s A/
pevodnkem
Mon jsou to hned na vod trochu sil-
n slova, ale dovolte mi tento problm po-
nkud objasnit. Ano, skuten pamov
efekt existuje. Rozhodn to ale nen
dn pora kapacity. Bohuel je vak
o nm znmo jen velmi mlo (narozdl od
velmi pesn znmch vmysl). Skute-
n pamov efekt lze u NiCd akumulto-
r zaznamenat jen pesnm menm za
pedepsanch podmnek.
Snad jedinm vrobcem akumultor,
kter tento jev ve svch materilech po-
mrn podrobn popisuje, je japonsk fir-
ma SANYO. Ta ve svm katalogu uvd i
zmen charakteristiky. Na obr. 1 je r-
kovan vidt vybjec kivka NiCd lnku
postienho pamovm efektem. Ta se
od normln (pln ra) jen velmi mlo li.
Je na n vidt mal bytek napt (dov
setiny mV) a nepatrn krat as vybjen,
ili zmenen kapacity lnku oproti kivce
normln vybjenho lnku. Jen pro kon-
trolu pipomnm, e bytek napt neo-
vlivn pmo kapacitu lnku (ta je dna
souinem asu a proudu). Zde namen
a zobrazen bytek napt se nazv tzv.
druhm vybjecm stupnm. To proto, e
lnek vykazuje zprvu shodn vlastnosti
s normlnm, a a pozdji se sn (stu-
pe) vybjecho napt.
Toto je skuten pamov efekt. Je
teba si ale uvdomit, za jakch podmnek
vznikl. Jak je v tomto ppad konkrtn
uvedeno, jednalo se o 100 neplnch cyk-
l, kdy byl lnek vybjen proudem 1 C po
dobu 10 minut. To odpovd vybit asi 1/6
celkov kapacity lnku. (C je kapacita,
tedy nap. lnek s kapacitou 1 Ah bude
vybjen proudem 1 A.) Nsledn byl l-
nek nabjen proudem 0,1 C po dobu 10 h,
co je vrazn pebjen. Na dostaten
dobit takto vybitho lnku by stailo
nco mlo pes 2 h. Tento proces byl opa-
kovn za stle stejnch podmnek, navc
pi zven teplot 45 C. Nepedpokld
se, e by nkdo tmto zpsobem akumul-
tor pouval. Navc sta nkolik na/vybje-
cch cykl (v originlu textu je uvedeno 2)
a lnek se vrt zpt do normlnch hod-
not.
To znamen, e skuten pamov
efekt je jev reverzibiln. Nezpsob tedy
dn trval pokozen lnku. Z uvede-
nho je vidt, e ke skutenmu pamo-
vmu efektu dochz jen za specifickch
podmnek, se ktermi se v bn praxi
nesetkvme. Jednak lnky obvykle vy-
bjme z vt sti ne z uvedench asi
17 %, a jednak se nm jednou za as vt-
inou stejn poda lnky zcela vybt. Pi
tom se tvorba pamovho efektu peru-
a meme s n zat znovu. Pi provo-
zu lnk obdobnmu zde popsanmu,
nap. v mobilnch telefonech, bychom si ji
vlivu pamovho efektu mohli teoreticky
vimnout. Ve skutenosti bude jeho vliv
tak nepatrn, e jej v normlnm provozu,
bez pesnho men za stejnch okolnch
podmnek, nezaznamenme. V praxi sta
jen mal zmna provozn teploty, o malin-
ko dve nebo pozdji ukonen nabjen a
spoustu dalch faktor, aby mal zmna
kapacity lnku byla na svt i bez pisp-
n pamovho efektu.
Se skutenm pamovm efektem
je teba potat nap. pi provozu akumul-
tor na druicch nebo ve specilnch
zlonch zdrojch (UPS) a podobn.
Obdobn situace nastv i u NiMH aku-
multor. Na obr. 2 jsou kivky s name-
nmi hodnotami. Jsou zde jin podmnky
nabjen, kter je rychl, a jeho vypnut je
oeteno detekc kivky. Vybjen pi ne-
plnch cyklech je pro zmnu definovno
vybitm na napt 1,2 V. To je opt jen
sten vybit asi z 60 %. Prh vybjec-
ho napt, do kterho se jet me vy-
tvoi pamov efekt, je v textu definovn
hodnotou 1,12 V. Jak je z kivky patrn,
druh vybjec stupe (v grafu rkovan -
pokles napt) je o nco vraznj ne u
NiCd. A co je t zajmav, dolo k nmu
ji po 20 neplnch cyklech. Celkov ka-
pacita odebran z lnku byla ale opt jen
o nepatrnou hodnotu men, ne u prvn-
ho vybjen. Jak je vidt, hned druh pln
vybjec cyklus je tm shodn s norml-
nm. Zajmav je to, e pamov efekt u
NiMH lnk se projev dve a ve vt
me ne u NiCd. To je opt v rozporu se
veobecn rozenm nzorem, e NiMH
lnky pamov efekt nemaj.
Vzhledem k veobecn rozenmu
nesmyslnmu nzoru o nutnosti lnky
NiCd ped nabjenm vybt pak vypad pa-
radoxn dal fakt, a sice, e naopak pi
stenm vybjen tchto lnk lze do-
shnout podstatn vyho potu cykl.
Z obr. 3 vyplv, e pi vybjen jen asi
25 % kapacity lze doshnout a 5000 cyk-
l. Tato zsada tedy plat nejen pro alka-
lick nabjec, ale i pro NiCd a dal typy
akumultor.
Dky tomuto jevu NiCd lnky dok
zsobovat bez problm energi i ji zmi-
ovan druice. U nich se toti pi provo-
zu vyuv asi jen 10 % skuten kapacity
lnk. Jednm z dvod, pro tato sku-
tenost adu uivatel akumultor pe-
kvap, je mon i to, e hodn nabje je
vybaveno funkc vybjen. U velk sti
zejmna komernch nabje je to vlast-
n nezbytn funkce. Nabjen je u nich
z dvodu jednoduchosti a tedy i jejich ni-
vrobn ceny zeno jen asovaem.
Aby v nich nedochzelo k vraznmu pe-
bjen lnk, je nutn je ped nabjenm
vybt, tedy vlastn nastavit hodnotu kapa-
city (poten stav) na nulu. Nkte pro-
dejci a nkdy i sami vrobci nabje pak
tuto - vlastn nevhodu - prezentuj jako
dal pednost a funkci nabjee navc.
Vyuvaj k tomu prv vmyslu o pam-
ovm efektu. Otzkou zstv, jak se
v takovmto nabjei vlastn nabjej i
pebjej lnky s podstatn vy nebo
naopak ni jmenovitou kapacitou, ne
pro jakou je nabje s asovaem nasta-
ven. V nabjei, ve kterm je informace o
nabit vyhodnocovna z nabjec kivky,
nutnost vybjen lnk odpad. Funkce
vybjen, kterou tyto nabjee maj, je ob-
vykle voliteln a nemus se spoutt ped
kadm novm nabitm. Lze ji vyut k ori-
entan informaci o kapacit nabitho
lnku. Nkter kvalitn nabjee maj do-
konce displej, na kterm se hodnota ka-
papacity pi tomto tzv. kapacitnm, resp.
vybjecm testu zobrazuje. pikov nab-
jee graficky zobrazuj vybjec, ppadn i
nabjec kivku, lze je pipojit k potai pro
dal zpracovn namench dat a vbec
dok spoustu dalch asnch vc.
Z ve uvedenho je patrn, e sku-
ten pamov efekt je jev nevrazn a
v bn praxi, s ohledem na dal okol-
nosti ovlivujc kapacitu lnku, zanedba-
teln. Proto si s nm nen teba dlat velk
starosti. Alespo takov ne, o jakch za-
svcen mluv a p nkte odbornci.
Pro je tedy toto tvrzen tak rozen?
Co je to, co nm zniilo lnky, kdy to
Reaguji na lnek v PE-AR 5/99 - test alkalickch akumultor. Feno-
mn pamovho efektu je bohuel (a nejen u ns) veobecn rozen
a hluboce zakoenn nesmysl. Jeho roziovn podporuj nejen zkue-
n amati, ale bohuel i nkte neserizn vrobci akumultor a nabje-
, jejich prodejci a dal odborn i neodborn lid.
Vybjec as (min)
N
a
p
n
k
u

(
V
)
P
o
e
t

c
y
k
l
Hloubka vybjen (%)

Kapacita (%)
N
a
p
n
k
u

(
V
)
Obr. 1. Pamov efekt lnk NiCd Obr. 2. Pamov efekt lnk NiMH
Obr. 3. ivotnost baterie v zvislosti na
hloubce vybjen
Pamov efekt
akumultor NiCd
Dalibor Pittr
Neuplynulo pli mnoho asu od dob, kdy
jsme v obchodech zsobench socialistickm
systmem shnli, nkdy i marn, baterie pro
napjen svch hladovch tranzistork i ji-
nch penosnch spotebi. Na trhu byly
k mn lnky jen jedinho vrobce a uveden
novho typu nap. nabjecch NiCd nebo pri-
mrnch (nenabjecch) alkalickch bateri vy-
volalo velkou slvu. e se nm tyto baterie
asto odvdily tm, e v pstroji vytekly a
mnohdy jej pokodily, se nen teba ani zmio-
vat.
Stejn tak jako elektronika od t doby ud-
lala velk pokrok, pokroil souasn i vvoj
malch bateri a akumultor, kter ji asto
napjej. V dnen dob tak spe dochz
k opanmu extrmu. Na trhu, zejmna v ob-
lasti primrnch lnk, jsou destky bateri
rznch znmch i neznmch typ a znaek.
Vrobci se pedhnj v reklam a na TV ob-
razovce zvod krlci s formulemi. Pro bn-
ho zkaznka je velmi tk se njak zoriento-
vat a zvolit ten sprvn typ. Je to obtn i pro
lovka elektiny znalho, protoe parametry
primrnch lnk, krom jmenovitho napt
1,5 V, se nikde na baterii neuvdj. Je to i
proto, e se tyto lnky vzhledem k jejich
vlastnostem obtn m a patn objektivn
posuzuj.
O nco jednodu je to u nabjecch (se-
kundrnch) lnk. Ty vznikly jako nabjec
ekvivalenty bnch primrnch lnk ve
standardnch - komernch velikostech (nap.
tukov, mal, velk, mono apod.) Sekundrn
lnky lze na rozdl od primrnch snadno po-
rovnat podle jejich zkladnho parametru - ka-
pacity. Jej hodnota se udv v mAh a je ob-
vykle uvedena na obalu. Kapacita se spolu
s vvojem lnk neustle zvtuje. Tak na-
pklad tukov NiCd akumultor ml ped de-
seti lety kapacitu 450 a 500 mAh. Dnes u
lze zakoupit v bnm tzv. komernm prove-
den (pouzdro lnku m vyven kladn pl,
tak aby jej bylo mon pout v bnch bate-
riovch drcch komernch pstroj, nap.
rdich, walkmanech apod.) akumultor s ka-
pacitou 1000 mAh. Pedn svtov vrobce
zapouzdench akumultor - japonsk firma
SANYO ji na trh uvedla dokonce prmyslov
typ (pouzdro lnku m rovn kladn vvod,
uren pro bodovn pskovch vvod) KR-
1100AAU se jmenovitou kapacitou 1100 mAh.
Skuten kapacita tohoto lnku je 1200 mAh!
Podobn, jako se u tchto lnk zvtuje
kapacita, zlepuj se i jejich ostatn parametry.
Tmi jsou nap. doba nabjen a proudov za-
titelnost. Konkrtn ve uveden lnek lze
nabt za 40 minut a odebrat z nj a 10 A.
Hodnoty nabjecch a vybjecch proud lze
nalzt obvykle v katalogu vrobc. Vybjec
proudy a kivky je mon i pomrn snadno
zmit na konkrtnch lncch.
Dalm dleitm parametrem lnk je je-
jich ivotnost poet nabjecch cykl. Tu by-
chom pracn ovili jen dlouhodobmi testy.
Nezbv nm tedy n vit vrobcm, kte
poet cykl udvaj obvykle od 500 do 1000
v zvislosti na konkrtnch podmnkch nab-
jen. Neznamen to vak, e pak lnek ode-
jde. Solidn vrobci garantuj k tomuto potu
cykl pokles kapacity na uritou rove - nap.
fa SANYO udv 80 %. Nkter cenov v-
hodn lnky, zejmna asijskch vrobc ale
maj bohuel onch 1000 cykl opravdu jen
na obalu.
Zatmco lnky NiCd jsou na trhu ji del
dobu a asi u nich nelze do budoucna oekvat
njak vraznj zmny, NiMH akumultory
prochzej rychlm vvojem. Jet nedvno
byly novinkou NiMH akumultory v tukov
velikosti s kapacitou 1100 mAh. Dnes ji fa
SANYO uvedla na trh lnek HR-3U s kapaci-
tou 1450 mAh. V prmyslovm proveden se
ji dodv dokonce lnek HR-AAU s kapaci-
tou 1500 mAh. Tyto nov typy lnk je mo-
no rychle nabjet. K nabit postauje as nco
mlo pes 1 h a vybjec proud je 7 A, co jsou
hodnoty donedvna nemon.
Siln vzestup zaznamenaly t lnky veli-
kosti MICRO (prmr 10 mm, vka 45 mm).
Zatmco NiCd akumultory v tto velikosti do-
sahuj kapacity jen 250 mAh, NiMH se ji bl-
k 700 mAh. Tyto lnky prochzej rychlm
vvojem pedevm dky svmu nasazen
v mobilnch telefonech. Obdobn jako u tuko-
vch lnk fy SANYO vyrb tak komern
verzi (oznaen HR-4U) s kapacitou 650 mAh,
kterou je mono t nabt bhem 1 h.
NiMH lnky oproti NiCd zanaj zskvat
nskok v kapacit. V ivotnosti, rychlosti nabit
a velikosti vybjecch proud zatm jet zao-
stvaj. Vybjec proud a 50 A a monost op-
tovnho nabit doslova bhem nkolika minut,
kter maj NiCd akumultory velikosti SC (pr-
mr 23 mm, dlka 42 mm) firmy SANYO, za-
tm hned tak jin lnek nepekon. Tchto
parametr bn dosahuje hned nkolik typ
z produkce tto firmy. Jedn se nap. o osvd-
en typ N-1700SCR (1700 mAh), kter je
uren zejmna pro ,akunad. Dle jsou to
pak star N-1300SCR (1300 mAh) a nov
N-1900SCR (1900 mAh). Pro jet vt vyb-
jec proudy je pak RC-1700 (1700 mAh),
kter byl vyvinut speciln pro modele,
podobn jako vysokokapacitn typ RC-2000
(2000 mAh).
O tom, za jakch podmnek lnky v ,aku-
nad pracuj, vypovd i to, e se pro n do-
dvaj zsadn v paprovm obalu. Ten na
rozdl od bnch fliovch obal, na kter
jsme z komernch typ zvykl, odol vysok
teplot lnk namhanch velkmi proudy.
Jak ji bylo eeno, vvoj NiMH akumulto-
r intenzivn pokrauje. V souasnosti se pi-
pravuje NiMH akumultor pro nad, je ve ve-
likosti SC s kapacitou 3000 mAh, vybjecmi
proudy a 30 A a dobou rychlho nabjen
okolo 1 h.
Zrove s vvojem klasickch akumultor
b na pln obrtky vvoj novch technologi
nabjecch lnk na bzi lithia se jmenovitm
naptm 3,6 V. Prvn typy lithium-iontovch
akumultor jsou bn pouvny. Pipravuj
se t lithium-polymerov, jejich vzhled pi-
pomn sek porcovanho aje s vvody.
Tyto akumultory jsou nebo budou vak zatm
k dispozici pouze velkm vrobcm finln
elektroniky. Na bnm trhu se zatm nevy-
skytuj. Jednm z dvod intenzivnho vvoje
tchto technologi je t ekologick nezvad-
nost vyvjench lnk. V lncch na bzi
NiCd je toti obsaeno jedovat kadmium,
kter pedstavuje znanou zt pro ivotn
prosted. To je rovn dvodem k tomu, e se
na rok 2008 plnuje zkaz vroby NiCd ln-
k. Nicmn zatm lze pedpokldat, e NiCd
a NiMH akumultory budou urit jet njak
as kvalitnm a spolehlivm zdrojem pro nae
penosn spotebie.
Bli informace o akumultorech SANYO
zskte u firmy GES-ELECTRONICS, kter je
jejich autorizovanm distributorem.
tedy neme bt pamov efekt? Kter -
jak bylo eeno - je reverzibilnm jevem a
tud neme za trval pokozen lnk?
Monch pin zmenen kapacity
me bt hned nkolik. Je teba mt na
pamti, e lnky jsou pedevm chemic-
km vrobkem. Jejich parametry jsou
znan zvisl na provozn teplot. Pi
vych teplotch (nad 40 C) se podstat-
n zvyuje samovybjen a celkov in-
nost lnku vbec. Vy teplot me bt
lnek vystaven nejen pi skladovn (kdy
pijm teplo z okol), ale hlavn pi peb-
jen nebo rychlm vybjen, kdy se sm
zahv. V ppad takovhoto vybjen je
dobr lnek zvenku chladit. Zejmna
ped novm nabjenm je dleit, aby
lnky nebyly pli zaht. Pebjen, ili
nabjen lnku i pot, kdy ji absorboval
energii potebnou pro pln nabit, zejmna
velkm nabjecm proudem, kod ln-
km asi nejvce.
Jen tak pro zajmavost, co je vlastn
znm metoda indikace nabit - delta U?
Pi tto metod se vyhodnot pokles nap-
t (nabjec kivky) po plnm nabit lnku.
To je veobecn znmo. Ovem u tak
moc znmo nen, e napt takto poklesne
vlastn proto, e se zvt samovybjec
proud v dsledku zaht lnku (vlivem
ponajcho pebjen) na konci nabjen.
Zrove se na konci nabjen prudce
zvtuje tlak uvnit lnku. Pokud nebu-
de vas ukoneno nabjen, oteve se po-
jistn ventil a unikne elektrolyt. To nastane
pouze pi velkch nabjecch proudech.
Pi pomalm nabjen proudy okolo 0,1 C
k tto situaci nedojde. lnek, z nho ji
unikl elektrolyt, nm ji samozejm moc
slouit nebude. Z tohoto dvodu jsou pro
kvalitn nabjee vhodnj obvody, kter
vyhodnot ji nrst napt na lnku ts-
n ped jeho plnm nabitm. Pokud by-
chom lnky nabjeli jen asi na 90 % ka-
pacity, prodlouila by se jejich ivotnost
nkolikansobn.
Ke zmenen kapacity lnku pi kon-
krtnm cyklu me pispt i ji zmiovan
pebjen. m vce se lnek pebj, tm
vce se zahv. Pi vy teplot se
zvyuje samovybjen, kter dodanou ka-
pacitu naopak oderpv. Paradoxn
tak bude mt vce nabjen lnek (pro
dan cyklus s pebitm) skutenou kapaci-
tu men, ne kdyby byl nabjen krat
dobu. I tento jev bv asto a neprvem
pisuzovn pamovmu efektu.
K trvalmu pokozen lnk tak
vede jejich peplovn. Nedoporuuje se
ani hlubok vybjen pod 0,8 V. To me
nastat pi trvalm pipojen lnku k zt-
i. Nebezpen je to pro bateriov sady,
kde pi hlubokm vybjen me snadno
dojt k peplovn jednoho i vce lnk.
Faktor ovlivujcch ivotnost lnk
je hodn. Nesmme vak zapomnat na to,
e zsadn je tak to, jak lnky vlastn
pouvme. Rozhodn nelze potat s tm,
e vhodn nakoupen, levn, asto
prol i no name lnky nm budou
slouit stejn dobe a stejn dlouho jako
kvalitn znakov akumultory. Ostatn
tohle neplat jen o akumultorech. Ale pr-
v v oblasti akumultor bych jet jed-
nou uvedl ji zmiovanou firmu SANYO.
Jej lnky dosahuj pikovch paramet-
r a ve svm oboru o nich lze prohlsit, e
jsou nejlep a nejrozenj. Kdo tomu
nechce vit, a zkus otevt akublok sv-
ho mobilnho telefonu, akumultorov vr-
taky nebo jinho nad, holicho strojku
i jinho zazen s akumultorem, urit
tam lnky tto znaky najde.
Novinky ve vvoji malch
NiCd a NiMH akumultor
Dalibor Pittr
Zkouel jsem destky jednoduchch
zapojen pmozesilujcch pijma
z kdysi dostupnch asopis (nmec-
k Funkamateur, rusk Radio a nae
AR), a s diskrtnmi soustkami, tak
s IO (A283, ZN...). Nkter teba v Pra-
ze funguj, ale teprve v pohrani se pro-
jev rozdly v citlivosti a soustkov do-
stupnosti. Ke vzniku pijmae pisply
i zkuenosti s tovrnmi pstroji, u nich
se pi pjmu na sluchtka spoteba
nesniuje a kter spolknou baterie za
nkolik hodin provozu. Jako kad pi-
jma AM je i tento citliv na ruen od
pota apod., ale u ns na horch,
kde se pes den nap. Praha (639 kHz)
utp na superhetech v umu, se pe-
kvapiv dobe uplatn.
Popis zapojen
Zapojen pijmae je na obr. 1. Sig-
nl z paralelnho obvodu LC (feritov
antny L
a
a ladicho kondenztoru C
a
)
je veden pes C1 na bzi emitorovho
sledovae, tvoenho Darlingtonovm
zapojenm tranzistor T1 a T2. Velk
vstupn odpor tto konfigurace umo-
uje pipojit vstup bez vazebnho vinut
(kter bv zdrojem parazitnho pjmu
stanic z psma krtkch vln) a vyuv
maximln nakmitanho napt v rezo-
nannm obvodu. Potenciometr P1 re-
guluje proud tohoto stupn. Se zvtu-
jcm se proudem stoup i celkov zisk
obvod pijmae, a pi uritm prou-
du nasad oscilace, podobn jako u au-
dionu. Z pracovnho rezistoru R3 signl
prochzi dvojstupovm vf zesilovaem
s tranzistory T3 a T4 na diodov detek-
tor se zdvojovaem napt (D1 a D2).
Detektor pracuje v reimu vhodnm
pro mal signly s pedptm, zaji-
ovanm rezistorem R8. Za vf filtrem,
tvoenm C7, R9 a C8 nsleduje nf ze-
Pmozesilujc
pijma AM
Vlastimil Novotn
Dle popsan pijma sice nevynik zvlt malm potem soustek,
ale m vhodu ve spolehliv, stabiln funkci, nzkm napjecm napt a vel-
k citlivosti pi jednoduchm proveden vstupnho LC obvodu.
silova (T5, T6, T7). Klidov proud kon-
covch tranzistor uruje odpor rezis-
toru R10, uveden velikost plat pro
proud asi 3 mA. Pi menm klidovm
proudu se ji rapidn zvtuje pecho-
dov zkreslen.
Poznmky ke stavb
Vechny soustky, krom vstupn-
ho obvodu, zdroje s vypnaem a slu-
chtek jsou osazeny na desce s plo-
nmi spoji (obr. 2 a 3). V phodn
krabice ji meme jednodue upevnit
centrln matkou potenciometru P1,
pipjenho do desky. Vstupn rezo-
nann obvod pro SV nebo DV me
bt tvoen feritovou antnou a otonm
ladicm kondenztorem, nebo pro jed-
nu zvolenou stanici pouijeme pevn
kondenztor a zvolenou stanici dolad-
me posouvnm cvky po feritov ty-
ce. Pro nenron pjem v psmu KV
meme paraleln k vinut pipojovat
cvku pro tento rozsah a pijma lad-
me pvodnm kondenztorem. Pokud
je sla signlu nedostaten, meme
navzat na vstup (C1) krtkou drtovou
antnu. Msto feritov me bt poui-
ta tak antna rmov.
Sluchtka jsem pouil walkmano-
v, meme jich zapojit i nkolik para-
leln. Pokud je pijmna siln stanice,
vybud tento koncov stupe i citliv
reproduktor s malou impedanc. Nap-
jen obstarvaj dva lnky 1,5 V. Pou-
ijeme-li obyejn tukov, vydr mi-
nimln 100 hodin provozu.
Seznam pouitch soustek
Rezistory
R1 2,2 M
R2 1,5 k
R3 10 k
R4, R6 27 k
R5, R7, R12 2,2 k
R8 150 k
R9 1 k
R10 3,3 k
R11 270 k
Kondenztory
C
a
viz text
C1 470 pF, keramick
C2 1 F/50 V, rad.
C3, C4, C5,
C6, C8 6,8 nF, keramick
C7 22 nF, keramick
C9 68 nF, keramick
C10 100 F/10 V, rad.
C11 470 pF, keramick
C12 47 F/10 V
Polovodiov soustky
T1, T2,
T3, T4 KF124 (KF125)
T5, T6 KC148
T7 KC308
D1, D2 KA207 (1N4148)
Ostatn soustky
L
a
90 z. Posuvn cvka lakovanm
drtem 0,3 mm na feritov ty-
ce 8 mm, dlouh 160 mm
P1 2,5 M/N, potenciometr TP 280a
vypna
drk dvou tukovch lnk
sluchtka
Obr. 1. Zapojen jednoduchho pijmae AM
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji pijmae a rozmstn soustek na desce
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, "/,., alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
1F0 0 Jk0 NIk00N8
8I0 I000|0 I0 08 0II8I00 |It 00 Z8, J8 ...
Dky obrovsk rychlosti vvoje pro-
cesor a tak dky blcmu se konci
tiscilet dnes pat potae s proceso-
ry 486 a dvjmi ji do starho ele-
za. Nen to ale tak dvno, kdy to byly
nejrychlej potae a svm vkonem
a pouvanm softwarem vyhovovaly
vtin bn vyadovanch loh.
Dnen mohutn stovky megabajt za-
brajc operan systmy vak kladou
na pota takov nroky, e se na sta-
rch dobrch 486 ani nerozbhnou. To-
t plat o aplikacch ped pr lety se
klasick textov editor T602 pohodln
veel na disketu a v nm vytvoen tex-
tov soubor o tisci znacch ml jen
o nco vce ne 1000 bajt. Dnen
textov editor zabr destky megabaj-
t a stejn textov soubor v nm vytvo-
en m nkolik destek kilobajt.
Tyto vahy zejm inspirovaly pro-
gramtory firmy NewDeal k vytvoen
souboru program a grafickho uiva-
telskho rozhran, kter maj miniml-
n poadavky na pota a svmi vlast-
nostmi a pohodlnou obsluhou vyhov
vtin bnch poteb uivatele osob-
nho potae. Lze je s spchem pou-
vat ji i na potach s procesory
286. A co vce je to shareware a za
celou sadu zaplatte jen nco mlo
pes dva tisce korun. Pota s proce-
sorem 386 dnes koupte pod 1000 K,
s procesorem 486 nco pes 1000 K,
monitor k tomu za 1500 K a mete
pst, kreslit, pracovat s databzemi,
brouzdat po Internetu, poslat elek-
tronickou potu, hrt si. A to vechno
nikoliv v njakm oklivm prosted
MS-DOS, ale v pohyblivch oknkch,
kter jsou na prvn pohled tm k ne-
rozeznn od populrnch Windows.
Textov editor NewWrite. M ve-
chny funkce, kter se od modernho
textovho editoru oekvaj. Pracuje
se styly, mkou, vodicmi linkami,
podkladovmi vzorovmi strnkami.
Do textu lze vkldat grafiku a obrzky.
Fonty jsou speciln, ale existuj kon-
vertory pro pevod font Type 1 na
NewDeal. Lze nastavovat vechny pa-
rametry odstavc vetn plynule nasta-
viteln mezery mezi dky. Psmo je
proporcionln a plynule lze mnit
Vypad to jako Windows ale je to soubor program NewDeal Office s grafickm uivatelskm rozhranm
- funguje nad operanm systmem MS-DOS a udl ze starho vyazenho potae funknho a uitenho
pomocnka pro vechny na potai bn vykonvan innosti vetn uvn Internetu. Je levn, zabere
po instalaci pouhch 10 MB, a proto jsme se rozhodli vm ho ble pedstavit.
i ku psmen, jejich vzdlenost a tu-
nost.
Tabulkov procesor (spreadsheet)
NewCalc. Me obsahovat a 8192
dk a 256 sloupc. K jednotlivm
bukm lze pidvat poznmky. Lze
otevt i vce tabulek souasn. K dis-
pozici je veker formtovn vklda-
nch daj vetn pouvn styl a ba-
rev i nstroje pro jednoduchou grafiku.
Pi tvorb vzorc mete vybrat ze
stovky peddefinovanch funkc. da-
je z tabulky lze zobrazit v nkterm
z mnoha typu graf.
Databzov program NewFile.
Lze tvoit a vyuvat rzn databze
s a 16 000 zznamy. Pi tvorb formu-
l (sestav) pro vstupy z databze lze
vyuvat vtiny formtovacch funkc
(jako v textovm editoru) a vtinu
funkc a opertor z tabulkovho pro-
cesoru. Databzov program m i full-
textov vyhledvn.
Kreslic program NewDraw. Vek-
torov kreslic program se vemi stan-
dardnmi vlastnostmi. M kvalitn n-
stroje pro pesn umisovn objekt
a um pracovat nejen s textovmi ale
i s grafickmi styly. Ukld do vlastnho
formtu, ale um exportovat do b-
nch formt (i bitmapovch).
Internetov prohle Skipper. Je-
dnoduch webov prohle, ovldajc
HTML 3.0. Snadno lze vypnout zobra-
zovn obrzk, podklad nebo dokon-
ce jakhokoliv formtovn. Velikost
vyrovnvac pamti (cache), uchov-
vajc naten strnky, lze nastavit po-
dle poteby a monost.
Souborov manaer NewManager.
Zobrazuje obsahy adres pomoc
ikon, nzv soubor nebo nzv s po-
drobnmi daji o souboru. Lze otevt
nkolik oken s rznmi adresi a rz-
nm typem zobrazen (vetn stro-
mu). Umouje samozejm tdit, pe-
souvat, koprovat a mazat soubory.
Kartotka NewDex. Jednoduch
kartotka typu Cardfile ze starch
Windows, ale v lepm grafickm pro-
veden. Lze vkldat poznmky, tvoit
seznamy, exportovat je v rznch for-
mtech, pmo vytet uloen telefon-
n sla, vyhledvat, nastavit pstupo-
v hesla.
Komunikan program NewComm.
Jednoduch komunikan program ty-
pu Terminal z Windows. Lze nastavit
vechny potebn parametry modemu
i protokolu a tvoit skripty.
Plnovac program NewPlanner.
Osobn di pro evidenci schzek, jed-
nn a kol v asovm harmonogra-
mu.
Zpisnk TextFile Editor. Nco ja-
ko Notepad, jednoduch editor, kter
k editovanmu textu nepidv dn
dal znaky ani kdy. Pracuje se temi
velikostmi psma, vyhledvnm ana-
hrazovnm.
Prohle obrzk Media Viewer.
Prohle obrzk formt PCX, GIF
a BMP, umoujc i zobrazen vce
ne 256 barev (pokud to pota do-
vol). Pracuje s nhledovmi obrzky.
Vcensobn schrnka Scrap-
book. Umouje udrovat pohromad
kolekce textu a obrzk a pohodln
z nich vkldat jednotliv sti do rz-
nch dokument.
Nechyb ani kalkultor, vyhled-
va, hodiny, populrn Solitaire ad.
Pro systm se dlaj a prodvaj i dal-
samostatn aplikace.
Vechny sloitj aplikace New-
Deal Office suite lze uvst do jednoho
ze t nebo ty stup uivatelsk n-
ronosti, take zatenci nejsou zahl-
ceni mnostvm funkc a zkuen ui-
vatel mohou vyuvat vech monos-
t. Ze vech aplikac lze samozejm
tisknout a navzjem mezi sebou pou-
vat schrnku (clipboard).
Poadavky na systm jsou miniml-
n - procesor alespo 286, pam mini-
mln 520 kB, potebn msto na pev-
nm disku asi 12 MB.
Dal podrobnosti i cel software
najdete na www.newdealinc.com.
NewManager m v prci se soubory mnoho rznch funkc a zobrazen
NewDraw je vektorov kreslic program
pracujc s objekty a vybaven vemi
bnmi funkcemi
Textov editor NewWrite s bohatmi
monostmi formtovn vyhov vekerm
obvyklm potebm
k0tI0k t 0ffI0L Z000
(Dokonen)
V podnikov potaov sti m
sprvce st monost nastavovat
uivatelsk rozhran a mnoho dalch
funkc Office u jednotlivch pota
st.
Globln pouit
Poprv v historii Office jsou vech-
ny zkladn spustiteln soubory jednot-
livch aplikac univerzln a toton pro
vechny jazyky. Uivatel si me zm-
nit jazyk uivatelskho rozhran (menu,
npovda) ani by to mlo vliv na funk-
ci aplikace, a me pst v jakmkoliv
jazyku bez ohledu na jazyk uivatel-
skho rozhran. Vechny aplikace Offi-
ce 2000 (vetn Microsoft Access)
podporuj psma (fonty) Unicode, ob-
sahujc znaky vech svtovch jazyk.
Excel 2000 podporuje evropskou
mnu Euro. Automatick opravy (Au-
toCorrect) v programech Word a Po-
werPoint pracuj ve vce jazycch sou-
asn. Oteven rozhran (API) pro
slovnk synonym umouje pouvat
i slovnky jinch vrobc.
Novinky
v jednotlivch aplikacch
Microsoft Office 2000
Microsoft Word je nejpopulrnj
textov editor. Je pln vybaven pro
vekerou prci s textem, kontrolu pra-
vopisu i pro grafickou pravu hotovch
dokument, do kterch lze vkldat ta-
bulky, obrzky, ale i zvuky a videoklipy.
Lze s nm prohlet a tvoit tak webov
strnky pro Internet. V nov verzi na-
jdete mimo jin tyto zmny:
z snad nejvznamnj zmnou ve
Wordu je, e lze umisovat text, tabul-
ky, grafiku a dal objekty kamkoliv na
strnku, a to bez jakchkoliv sloitost
pouze dvakrt uknete my a mete
kdekoliv zat pst,
z zmny v tisku umouj automa-
tick pizpsoben dokumentu rznm
velikostem strnky a tisk vce strnek
na jeden list papru,
z do schrnky (clipboard) lze ukl-
dat vce (a 12) st textu a pak je te-
ba vloit do jedinho msta,
z lze tvoit vnoen tabulky m-
ete tedy nap. do jedinho polka z-
kladn tabulky snadno vloit dal no-
vou tabulku,
z tabulky jsou plovouc a lze je pou-
hm pesunutm umstit kamkoliv na
V minulm sle jsme strun popsali vechny novinky, souvisejc se sadou Office 2000 jako celkem
pop. vztahujc se ke vem jejm aplikacm. V tto druh sti lnku se soustedme na jednotliv aplikace
Microsoft Office - Word, Excel, PowerPoint, Outlook, Access, FrontPage a Publisher.
strnku (samozejm lze takto umstit
nap. i dv tabulky vedle sebe),
z barvy textu, okraj a stnovn lze
nyn volit z cel palety 16 milion barev
(24-bitov hloubka),
z zarky (bullety) lze nyn nejen
volit z pednastavench typ, ale jako
bullet lze pout jakkoliv obrzek,
z pokud pouvte Word pro psan
elektronick poty, mete si pro ten-
to el vytvoit svoje (rzn) dopisn
papry,
z pro podpisovn elektronick po-
ty si nyn mete vytvoit nkolik rz-
nch variant a volit mezi nimi,
z jazykov soubory (kontrola pra-
vopisu, slovnk synonym apod.) lze
instalovat bez ohledu na jazyk pouit
pro nabdky a Help Wordu, a to i pro
vce jazyk souasn,
z program sm rozezn, jakou e
pete, a automaticky vm nabdne
podprn soubory pro tento jazyk,
z mete pst japonsky, korejsky
i nsky, i kdy mte evropskou jazyko-
vou verzi Wordu,
z vzhledem k tomu, e ppustn
nativn formt soubor je jak binrn,
tak HTML, je Word vybaven tak, aby
pechody mezi formty byly korektn
a zachovaly vechny informace. Nap.
dokument v HTML sestaven v jin e-
i, se vdy ve Wordu zobraz sprvn.
z Word zachov i ty znaky (tagy)
HTML, kter nezn, a zaruuje tak
kompatibilitu i s ptmi rozenmi
HTML,
z ve Wordu lze velmi pohodln tvo-
it webov strnky a pro jejich snadn
nvrh je vybaven mnoha tmatickmi
vzory a ablonami,
z pokud dokument obsahuje ob-
rzky a nechte ho uloit jako webovou
strnku, obrzky jsou vyjmuty a auto-
maticky uloeny (bez ohledu na pvod-
n formt) ve formtu nejvhodnjm
pro web (GIF nebo JPG) do automa-
ticky vytvoenho podadrese,
z tvorba tabulek byla upravena tak,
e tabulky nyn vypadaj na webov
strnce pesn stejn, jako v doku-
mentu ve Wordu (vetn ji uvedench
vnoench tabulek). Lze i stanovit, jak
m bt text zalomen okolo tabulek.
z K umisovn objekt na strnku
lze nyn pouvat i mry v pixelech
a v procentech, co je obzvlt vhod-
n pro tvorbu webovch strnek.
Microsoft Excel je tabulkov proce-
sor, tzv. spreadsheet. Slou k tvorb
dokument s selnmi hodnotami
a jednotliv polka tabulek jsou iv
- umouj automatick vpoty podle
zadanho vzorce i s pouitm dat z ji-
nch polek. V nov verzi najdete mi-
mo jin tyto zmny:
z je-li na konec seznamu pidna
dal poloka, automaticky se na ni roz-
formtovn z pedchozch dk,
z oznaovn bunk pi jejich v-
bru je prhledn a je pod nm vidt
jejich formtovn,
z lze importovat data z textovch
soubor na principu vazby a obnovo-
vn obsahu,
z data v kontingenn tabulce lze
nyn nechat automaticky zobrazit i gra-
ficky (rzn typy graf),
z byly rozeny monosti pro tvor-
bu graf,
z podpora pro OLAP umouje po-
uvat Excel jako rozhran pro zdroje
dat OLAP,
z Excel me bt pouit jako doko-
nal klient pro pstup k velkm da-
tovm skladm na bzi klient-server,
z lze nastavit, e budete automa-
ticky informovni elektronickou potou
Dokumenty
z tabulkovho
procesoru
Excel 2000
lze pmo
publikovat
na Internet
nebo intranet
o kad zmn ve sledovanm doku-
mentu,
z tabulky (spreadsheety), grafy
a kontingenn tabulky lze pmo umis-
ovat do webovch strnek a zstv
pitom pevn zachovna jejich funk-
nost. Zajiuj to tzv. Office Web Com-
ponents.
z Excel nyn pln podporuje evrop-
skou mnu Euro,
z data z webovch strnek lze p-
mo petahovat (drag and drop) do tabu-
lek Excelu.
Microsoft PowerPoint je program
pro tvorbu prezentac, tj. grafickho
doprovodu njak vlastn pednky,
seznmen publika s njakm produk-
tem nebo s uritm zmrem ap. Na-
hrazuje dvj psan a malovn na
tabuli nebo promtn doprovodnch
diapozitiv. V nov verzi najdete mimo
jin tyto zmny:
z byl pidn celkov pohled, kter
kombinuje do jedn obrazovky prezen-
tan okna, osnovu prezentace a po-
znmky,
z lze tvoit tabulky pmo v okn,
ani by bylo nutn je importovat z Wor-
du nebo Excelu jako dve. Lze na n
aplikovat textov styly, barvy a libovol-
n rmeky.
z Text se d automaticky zvtit
tak, aby vyplnil vyhraen prostor,
z lze pouvat grafick zarky
(bullety) podle vlastn volby,
z automatick slovn poloek
seznamu se uplatn nap. po vykrtnut
nkterch poloek,
z PowerPoint automaticky zabrn
innosti etie obrazovky nebo pko-
nu, kter by mohla nevhodn naruit
prezentaci,
z program podporuje vce monitor
(ve vhodnm operanm systmu)
na jednom monitoru mete mt zobra-
zenou vslednou prezentaci a na dru-
hm ji upravovat,
z lze pmo vkldat animovan ob-
rzky formtu GIF a pouvat je v pre-
zentacch,
z pes rozhran TWAIN lze do pre-
zentac pmo vkldat skenovan ob-
rzky nebo obrzky z elektronickch
fotoapart,
z prezentace lze vyslat pe firem-
n intranet a lze je sledovat v jakmko-
liv webovm prohlei,
z PowerPoint automaticky pozn,
v kterm jazyku pracujete, a nastav
pslun seznam Automatickch op-
rav,
z prezentaci PowerPointu lze uloit
ve formtu HTML a prohlet ji v libo-
volnm webovm prohlei, pop. ji
publikovat na Internetu jako webov
strnky,
z pi ukldn do formtu HTML se
automaticky minimalizuje velikost gra-
fickch prvk volbou optimlnch for-
mt.
Microsoft Outlook je kombinovan
program pro prci s elektronickou po-
tou, organizovn a evidovn sch-
zek a jednn, veden informac o z-
kazncch a obchodnch partnerech,
evidovn pracovnch kol a jejich
plnn ap. V nov verzi najdete mimo
jin tyto zmny:
z nov pohled Outlook Dnes kom-
binuje do jedn obrazovky novou po-
tu, asov pln schzek a jednn a se-
znam dennch kol tak, aby dval
pehled o vech aktulnch zleitos-
tech,
z nhledov okno pi ten dol
poty automaticky zobrazuje obsah
zvolen zprvy,
z seznam dol poty lze nastavit
tak, e u kad zprvy ukazuje prvn
ti dky, aby bylo vidt, o co jde,
z nov vyhledvac nstroje jsou
ve webovm stylu a umouj hledat
v pot, kolech i asovch plnech,
z Outlook lze nastavit na periodic-
k vybrn elektronick poty pi vyt-
enm pipojen (dial-up),
z na dolou potu lze nastavit filtry
z bohatho vbru,
z seznam kontakt umouje nyn
skupinov vybrn a sdruovn podle
nastavitelnch parametr,
z kdykoliv lze pepnat mezi zobra-
zenm HTML, RTF nebo plain text,
z v oknu Outlooku lze zobrazit ja-
kkoliv webov strnky z intranetu ne-
bo z Internetu,
z jakoukoliv webovou strnku lze
odeslat jako elektronickou potu,
z prostednictvm elektronick po-
ty lze odeslat informace o kontaktech
ve standardnm formtu vCard,
z implementace S/MIME zvyuje
zabezpeen elektronick poty,
z Outlook um obshnout vce rz-
nch pipojen elektronick poty
(POP3, IMAP4, LDAP),
z ve spoluprci s aplikac Microsoft
NetMeeting lze podat on-line konfe-
rence,
z v Outlooku lze prohlet soubory
vech aplikac Office,
z Outlook podporuje psma (fonty)
Unicode,
z pro hlaviky elektronick poty
lze pouvat nap. anglitinu (vzhledem
k mezinrodnmu penosu), ale text lze
pst v ktermkoliv jinm jazyku (nap.
v etin),
z Visual Basic for Applications po-
skytuje mocnou infrastrukturu pro tvor-
bu irokho spektra uivatelskch ap-
likac.
Microsoft Access je databzov
program. Lze v nm tvoit rzn typy
i velmi rozshlch databz, vyhled-
vat v nich podle nejrznjch kritri
a vyhledan daje kombinovat do na-
vrench sestav. Je vhodn i k pstu-
pu do velkch firemnch databz.
V nov verzi najdete mimo jin tyto
zmny:
z databzov okno m nov roz-
hran s vertikln orientac, co usnad-
uje jeho pouvn,
z jsou k dispozici vzorov data-
bze, kter si mete naplnit vlastn-
mi daty,
z jsou k dispozici optimalizovan
formulov webov strnky pro p-
stup k datm z databz Access,
z souasn s vyhledanmi daji
v databzi lze zrove zobrazit i data
z jin databze, kter jsou k prohle-
nm dajm v njakm vztahu,
z podmnn formtovn nastavu-
je formt datovho pole v zvislosti na
hodnot v poli umstn,
z funkce AutoCompact automatic-
ky komprimuje a opravuje databzi po
zaven souboru,
z lze vytisknout strukturu cel da-
tabze,
z lze petahovat (drag and drop)
data mezi Microsoft Excel a Access.
Data lze nejen importovat, ale i svzat
vazbou (odkazem).
z Access nyn podporuje i psma
Unicode,
z databzi Access lze automaticky
vytvoit importem dat v jinm formtu
(text, dBase, Paradox, spreadsheet
apod.),
Do aplikace
PowerPoint
byl pidn
celkov pohled,
kter kombinuje
zobrazen
prezentace,
osnovy
a poznmek
z Access lze pmo pipojit k Micro-
soft SQL Serveru pomoc OLE DB,
z nov typ souboru Access pro-
ject slou jako klientsk rozhran pro
pstup k databzi SQL.
Microsoft FrontPage je program pro
tvorbu webovch strnek a tvorbu, or-
ganizovn a udrovn webovch mst
pro Internet i intranet. V nov verzi na-
jdete mimo jin tyto zmny:
z integrace prohlee (FrontPage
Explorer) a editoru (FrontPage Editor)
usnaduje tvorbu webovch prezen-
tac,
z nov ovldac pruh Views zrych-
luje pechod mezi jednotlivmi zobra-
zenmi,
z FrontPage nyn pln zachovv
importovan kd HTML (nemn ho),
z i pi prohlen strnek lze zo-
brazit znaky HTML,
z lze tvoit vnoen weby,
z jednotliv soubory lze vybavit p-
stupovmi prvy na rznch rovnch
a pro rzn skupiny uivatel,
z prvky lze na strnku umisovat
absolutn i relativn, pop. i ve vrst-
vch,
z 60 peddefinovanch vzor (t-
mat) usnaduje rychlou tvorbu web,
z jsou doplnny nstroje pro jedno-
duchou a rychlou prci s barvami,
z do strnek lze pidvat statick
nebo dynamick databzov obsah,
z strnky pro pstup k databzm
umouj z webu nejen pstup k datm
z snadno lze zabalit vechny sou-
bory potebn k vytitn publikace na
jinm mst (fonty, obrzky ap.),
z program je vybaven mnoha dal-
mi vzory a ablonami pro tvorbu pu-
blikac, katalog, pozvnek atd.,
z Publisher podporuje nyn vazby
(link) na obrzky, kter tak nen nutn
zahrnovat pmo do dokumentu,
z kontrola pravopisu funguje stejn
jako v textovm editoru Word, s kterm
Publisher sdl i vechny slovnky,
z podporuje zvtovn/zmeno-
vn a rolovn po strnce s vyuitm
Microsoft IntelliMouse (my s kole-
kem),
z hotovou publikaci lze uloit ve
formtu HTML a publikovat na web.
Do t nejobshlej sady Microsoft
Office 2000 pat jet dal dv nov
aplikace - Microsoft PhotoDraw a Mi-
crosoft VizAct.
Microsoft PhotoDraw je nov pro-
gram pro kreslen, malovn a pravu
fotografi, pracuje jak s bitmapovmi,
tak s vektorovmi formty a m mno-
ho funkc zamench na tvorbu grafiky
pro Internet. Seznmme vs s nm
v samostatnm lnku v nkterm
z ptch sel.
Microsoft VizAct je zcela nov, ve
finln verzi jet nepedstaven ap-
likace, umoujc oiven bnch
dokument - jejich obohacen o rzn
grafick prvky, animace, efektov po-
hybliv titulky, vkldan videosekven-
ce, zvuky ap. I tuto aplikaci vm v nk-
term z dalch sel pedstavme sa-
mostatn.
v podnikovch databzch, ale i jejich
editovn a doplovn,
z FrontPage podporuje tzv. dyna-
mick HTML, umoujc rzn efekty,
animace, tvorbu dynamickch obsah
(osnov), efektov pechody mezi jed-
notlivmi strnkami ad.,
z CSS (Cascading style sheets)
umouje pesn definovn grafick
pravy v rmci celch webovch mst,
z k vyuvn FrontPage 2000 ji
nen zapoteb Personal Web Server,
z uivatelsk rozhran nyn vypad
a funguje stejn, jako u ostatnch ap-
likac Office,
z FrontPage sdl s celou Office n-
stroje pro kontrolu pravopisu, slovnky
synonym, nstroje pro vyhledvn
a nahrazovn, databze ClipArt,
z program podporuje 12 jazyk,
z umouje souasn pouvn
rznch jazyk na jedn strnce,
z v oblasti programovn podporu-
je Visual Basic, Visual Basic for Appli-
cations, Microsoft Script Editor,
z podporuje Active Server Pages.
Microsoft Publisher je jednoduch
program pro DTP (DeskTop Publish-
ing) - publikovn doma na stole.
Umouje tvorbu jednoduchch pub-
likac, jako jsou pozvnky, diplomy,
programy, katalogy, zpravodaje a bul-
letiny, koln noviny ap. V nov verzi
najdete mimo jin tyto zmny:
z pln podporuje komern tiskov
standardy (separace barev),
Microsoft ohlsil uveden Windows
Distributed interNet Architecture (Win-

dows DNA) 2000, komplexn integrova-
n platformy pro tvorbu a provozovn
modernch distribuovanch webovch
aplikac a pro novou vlnu webovch in-
ternetovch slueb. Nov webov slu-
by budou znamenat vrazn pokrok
oproti dnenm webovm mstm, kte-
r pouze dodvaj strnky do prohle-
e. Tyto sofistikovan webov sluby
- bohat, vce individualizovan a ak-
tivnj - mohou pmo navzjem pro-
pojovat aplikace, sluby a zazen pes
Internet. Microsoft navc vyvj nstro-
je a infrastrukturu, umoujc vytvoit
z webovch slueb opakovan poui-
teln, univerzln programovateln
stavebn bloky, kter mohou bt snad-
no navrhovny, kombinovny a vyu-
vny miliny vvoj po celm svt.
Jednou naprogramovny se pak we-
bov sluby mohou stt jednou ze sou-
st nejrznjch een, kter mo-
hou vyuvat mnoho rznch softwa-
rovch komponent, obchodnch pro-
ces a aplikac kdekoliv na Internetu.
S operanm systmem Microsoft
Windows 2000 jako zkladnm kame-
nem obohacuje Windows DNA 2000
platformu Windows DNA o nov pro-
dukty, nstroje a technologie. Posky-
tuje komplexn a integrovan soubor
aplikanch slueb, kter spolu navz-
jem velmi dobe spolupracuj. Platfor-
ma je flexibiln a umouje rychl v-
voj a pravy sofistikovanch aplikac.
Vysoce produktivn nstroje podporuj
rzn programovac jazyky a postupy,
aby maximln vyuily veker pro-
gramtorsk potencil v danm oboru.
nabz spolenou e pro integraci
v rmci Internetu, kter nen omezov-
na rznost operanch systm, ob-
jektovch model nebo programova-
cch jazyk na Internetu pouvanch.
S Windows DNA 2000 se Microsoft
zamil na to, aby poskytl vvojm
konzistentn programovac model, kte-
r bude schopen vyut i ta nejmen
zazen, software pro osobn potae
a internetov megasluby ve vzjem-
n spoluprci v jedinm een. Progra-
movac model zahrnuje zkladn filozo-
fick principy Internetu, jako jsou jed-
noduchost, decentralizace, komunika-
ce na bzi zprv a univerzln dosah
prostednictvm protokol a formt.
Tak jako brouzdn po webu vm
dv pstup k prakticky nekonenmu
mnostv obsahu, programovn pro
web d vvojm tm nekonen
mnostv stavebnch blok, kter lze
zdokonalovat nebo kombinovat nej-
rznjm zpsobem pro tvorbu no-
vch fantastickch aplikac, ekl Ste-
ve Ballmer, president Microsoftu. Za-
mili jsme se na to, abychom vvoj-
m poskytli ty nejlep nstroje a infra-
strukturu k umonn exploze slueb,
podobn explozi aplikac na bzi PC
a explozi obsahu na bzi HTML.
NI000Wt
0k Z000
Windows DNA 2000 dle roziuje
platformu k podpoe programovatel-
nch webovch slueb, kter souas-
n vyuvaj vce aplikac, slueb a za-
zen na rznch mstech Internetu,
a dvaj tak vzniknout novm mega-
slubm, kter pracuj v pozad a vy-
konvaj innost pro dal webov ms-
ta a sluby. Nov oborov standard -
eXtensible Markup Language (XML)
kML k F0
KUPN
na slevu pi objednvce do 31. 10. 1999
Modr blesk - kterkoliv titul
250 K (msto 275 K)
MEDIA trade CZ s. r. o.
Riegrovo nm. 153, 767 01 Krom
tel. 0634/331514
Jmno
Adresa
0t 088
Technick parametry
objektiv 4 mm, F 2.0
hel snmn 62
CCD prvek 1/4 CMOS, 640x480 bod
podporovan 640x480, 352x288, 320x240,
rozlien 176x144 a 160x120
formt videa I420, RGB 555, RGB 24
barevn hloubka 32 bit
vstup digitln pes USB, H.263, H.261
rozmry 77x57x84 mm
hmotnost 200 g
What softwares we provide in
Mal kamery k PC, vyuvan ke komunikaci (pe-
vn po Internetu), kdy k hlasov sloce pidvaj
i obrazovou, ji nejsou nim novm. Vtmu roz-
en zatm brn jednak pomal penosov rychlos-
ti telefonnch linek, asto ale i potebn (odborn)
zsah do potae (dal pdavn karta pro pipo-
jen kamery, pro kterou u mnohdy v potai ani
nezbv msto).
V letonm roce se zaaly objevovat i kamery, kter
dnou pdavnou kartu do potae nepotebuj a pipojuj
se pes rozhran USB, kterm jsou ji prakticky vechny
potae poslednch dvou let standardn vybaveny a um
ho obslouit i operan systmy Windows 95 OSR2 a Win-
dows 98.
Kamera, kterou vm tmto pedstavujeme, je vrobkem
firmy AverMedia, kter je u ns ji dlouho znma zejmna
produkty njakm zpsobem spojujcmi standardn video
zazen (televizn pijmae, videorekordry) s osobnmi po-
tai. InterCAM Elite USB je mal kamera typickho stan-
dardnho vzhledu (viz obrzek), postaven do prunho me-
zikru, kter umouje jej sprvn nasmrovn. S pota-
em je propojena kablkem s koncovkou USB (Universal
Serial Bus) a jednoduchost jejho pipojen spov opravdu
v pouhm zasunut konektoru do pslun zsuvky PC.
Kameru lze pipojit i odpojit za provozu PC, bez restartu
potae nebo jakchkoliv jinch opaten.
Pi prvnm pipojen je nutn nain-
stalovat potebn ovladae a aplikan
software. Kamera spolupracuje i se
standardnmi komunikanmi softwa-
rovmi produkty jako je nap. Microsoft
NetMeeting. Ovldac software umo-
uje nastavit vechny parametry sn-
manho obrazu a jeho ukldn ve for-
mtu AVI, dle umouje snmn a u-
kldn jednotlivch snmk v nkte-
rm z formt JPG, PCX, TIF i BMP
a obsahuje i program pro tdn a ukl-
dn jednotlivch obrzk i videosek-
venc, jaksi elektronick album. S ka-
merou je na CD-ROM dodvno krom
ovldacho softwaru jet nkolik dal-
ch program - konferenn software
Acer EasyAxess 1.30.42, program pro
snadn posln videomail Acer
EasyXpress VideoMail 2.2.9, program
pro pravu fotografi MGI PhotoSuite
SE 1.06 a rozhran TWAIN. Nechybj
ani komunikan programy Microsoftu
Internet Explorer a NetMeeting.
MGI PhotoSuite SE 1.06 pro pravu fotografi a tvorbu efekt
Zkladn obrazovka ovldacho softwaru
kamery InterCAM-Elite
Prce s kamerou (i jej instalace) je
snadn a bezproblmov a spluje to,
co lovk od takovho zazen oek-
v. Lze ji vyut i pro naten nen-
ronch videoklip pro domc zba-
vu. K vyzkouen nm ji poskytla firma
MEDIA trade CZ, kter je rovn dis-
tributorem (cena je 3658 K).
Tajemn
RedBox
Contactelu
byl odtajnn
zatkem z
INTERNET
Internet konen zadarmo! No, tedy jet ne zce-
la, protoe tuto dobrou zprvu nesdlil Telecom po-
kud jde o telefonn poplatky, ale pouze posky-
tovatel Internetu VideoOnLine. Od 24. 8. 1999 nabdl
opravdu vem pipojen k Internetu zdarma, a to
vetn schrnky elektronick poty o velikosti 5 MB
a 10 MB prostoru pro vlastn webovou prezentaci.
Pihlsit se mete na Internetu -
odkudkoliv - na webovch strnkch
www.volny.cz. Pokud se chcete dostat
na Internet ze svho dosud nepipoje-
nho potae, nakonfigurujete si Tele-
fonick pipojen st na nkter z tele-
fonnch sel VideoOnLine (nap. Pra-
ha 02 97962060, Brno 05 97111144,
Ostrava 069 9861144), zadte daje
(primrn server DNS 212.20.96.34,
sekundrn server DNS 212.20.96.38),
pipojte se a zadte pihlaovac jm-
no internet a heslo zdarma. Dostanete
se na webov strnky www.volny.cz
a tam ji se dn pihlste a zvolte
si svoje vlastn pihlaovac jmno,
heslo a adresu elektronick poty.
Spolenost VideoOnLine m zatm
v esk republice 37 ppojnch mst
(viz mapka). Jej penosov kapacita
do zahrani je 13 Mb/s. Do vnitrostt-
nho uzlu (NIX) je pipojena linkou 20
Mb/s. Vechna msta jsou pipojena
pes linky s tarifem Internet 99.
Dal poskytovatel s Internetem za-
darmo na sebe nenechal dlouho ekat
a nabdl
RED BOX
RedBox se bhem lta tajemn ob-
jevoval v rznch reklamch. Pvodn
se ekalo, e to bude prv prvn Inter-
net zdarma, ale s tm pila nhle a bez
pedchoz reklamy ve uveden firma
VOL. Contactel, kter RedBox inzero-
Zadarmo se mete pipojit k Internetu z 37 mst republiky dky VideoOnLine
val, je jednm z uchaze o tet licenci
opertora GSM na naem zem.
RedBox je nejen Internet zdarma,
ale i kompletn pipojen k Internetu
vetn potae a instalace doma kde-
koliv v R. Zaplatte za nj 27 000 K
- ale pokud je nemte, mete ho ti ro-
ky splcet po 999 K msn. Pota-
e jsou zatm od firmy Comfor - Intel
Celeron 366 MHz, 32 MB RAM, pevn
disk 4,3 GB, CD-ROM 40x, monitor
15, modem 56 k, zvukov karta, aktiv-
n reproduktory 100 W. Na potai na-
jdete Microsoft Windows 98, Microsoft
Works 4.5, Microsoft Publisher 98, Ac-
robat Reader 4.0, AVG 6.0 a slovnky
Lingea. Dal informace a podrobnosti
na www.contactel.cz.
Krom
Internetu zdarma
nabz Contactel
i dobe vybaven
pota
a jeho instalaci
kdekoliv v R
se zrukou
na dva roky
VOL nabz na svch strnkch mnoho
dalch zajmavch slueb
Jednm z neznmjch a nej-
oblbenjch tuzemskch serve-
r je www.atlas.cz, jen zahjil
svj provoz ji v roce 1997, nic-
mn letos v beznu uvedl do
provozu vce ne 12 novch slu-
eb, zmnil logo, design strnek
a rychlost pstupu na sv strn-
ky. Z komunikanho a vyhled-
vacho serveru se tak stal prvn
plnohodnotn portl v esk re-
publice, kter se ji d srovnvat
s takovmi servery, jako je nap.
Yahoo, MSN nebo Excite.
Na serveru Atlas je k dispozici ada
informanch zdroj a dalch doplko-
vch slueb. Vyhledvn informac (je
jich zde vce ne 3,5 milion a jsou den-
n aktualizovny) je snadn, rychl
a pesn.
Kad zjemce si me na Atlasu
otevt bezplatnou schrnku elektronic-
k poty. Jedn se o jedin server
u ns, na kterm jsou zdarma pln
podporovny jak klientsk programy
IMAP4 (MS Outlook, Outlook Express,
Pegasus Mail, Eudora, Netscape Com-
municator, Netscape Messenger atd.),
tak POP3. Uivatel si do sv schrnky
me zdarma uloit a 11 MB dat a we-
bov rozhran je podporovno nejno-
vj verz systmu Microsoft Commer-
cial Internet System. Vybrat si lze hned
z nkolika domn: atlas.cz, mujmail.cz,
podvodnik.cz, kamarad.cz, senior.cz
a mujweb.cz. Krom toho lze nastavit
adu uitench funkc, nap. automa-
tick peposln poty (automaticky
zale dol zprvy do udan schrnky
i antispamov filtr, kter naopak ne-
pust do va schrnky dnou nevy-
danou potu. Na dolou potu m-
ete bt upozornni i pes SMS na va-
em mobilnm telefonu. Na adrese
muj.atlas.cz si lze vytvoit schrnku, do
kter vm budou chodit pouze vybran
a potebn informace.
Na Atlasu si mete zdit i vlastn
webovou strnku. Zdarma mte k dis-
pozici 11 MB. Pokud potebujete vce,
pronajm Atlas dal prostor za pzni-
vou cenu, vetn slueb jako je nap.
rozen Microsoft FrontPage, statisti-
ky, bezpen komunikace pes SSL,
audio a video streaming, zzen a pro-
vozovn vlastn domny ad. Mete
i bezplatn telefonovat pes Internet
(ils.atlas.cz). Atlas jako jedin v R na-
bz standardn sluby adrese LDAP
pro uivatele Microsoft NetMeeting.
Pro uivatele, pro kter je Internet
mstem spoleenskch setkn a na-
vazovn novch kontakt, je urena
skupina slueb patcch do kategorie
Komunity. Podle vaich zlib, konk
a zjm se mete zapsat do speci-
lnch klub, zahrt si nkterou z 12
on-line potaovch her (hry.atlas.cz),
popovdat si s nkm v relnm ase
(pokec.atlas.cz) nebo si vytvoit vlast-
n diskuzn frum na diskuze.atlas.cz.
Na serveru najdete i televizn program
32 televiznch stanic (tv.atlas.cz) s de-
setidennm pedstihem, soubor map
(mapy.atlas.cz), zkladn informace
z rznch vdnch obor a odvtv
(rozum.atlas.cz), pesn atomov as
(cas.atlas.cz). Nechyb ani aktuln
zpravodajstv - nejnovj domc a za-
hranin informace pipravuje Atlas ve
spoluprci s TK, ekonomick a fi-
nann zprvy zajiuje Patria Finance
a novinky z IT dodv spolenost
Computer Press.
Pro technicky zdatn uivatele jsou
na webovm rozhran net.atlas.cz
k dispozici sluby TCP/IP, jako nap.
ping, tracert, whois, vertifiktor HTML
nebo si zde mohou vyzkouet rychlost
pipojen i otestovat mail.
Dal skupinou slueb jsou pm
penosy a zznamy ivch vysln
zajmavch kulturnch a spoleenskch
akc (live.atlas.cz). Pepnout si me-
te i na iv vysln rozhlasovch sta-
nic Rdio Limondov Joe a Country
Rdio. Pro firmy nabz Atlas een
on-line distribuc prezentac a tisko-
vch konferenc po Internetu i intrane-
tu. Horkou novinkou je zzen sekc
obchody.atlas.cz a inzerce.atlas.cz.
Vechny sluby Atlasu zajiuje
dvanct server na platform Intel -
est server provozuje rozhran HTTP
pro uivatele, jeden server rozhran
POP3, IMAP4 a SMTP, ostatn servery
zajiuj databzov a podprn slu-
by. Na vech serverech je operan
systm Windows NT. Jako webov
server se pouv MS Internet Informa-
tion Server a pro databze MS SQL
Server 7.0.
@@X
Mete si vytvoit svoji vodn strnku s informacemi, kter vs zajmaj
CD-ROM
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU JIMAZ
A prv letitho soupeen obou
supervelmoc mistrn vyuvaj autoi
interaktivnho dokumentu Dobvn
vesmru, kte djiny lidskho objevo-
vn kosmu podvaj jako vzruujc
pbh pln zvrat, triumflnch vtz-
stv i hokch porek. Dky tomu je
vedle kvalitnho grafickho zpracovn
nejvraznjm rysem tohoto titulu na-
pt a spd. Sputnik 1, Lajka, Sputnik
2, program Mercury, prkopnick let
Gagarina, projekty Gemini a Apollo,
prvn vstup do volnho kosmickho
prostoru, legendrn vprava Apolla
11, drama Apolla 13, sondy do vzdle-
nch oblast slunen soustavy, ame-
rick raketoplny - to jsou jen nejpopu-
lrnj tmata, o kterch Dobvn
vesmru vyprv. Autoi pitom neza-
Vzkum kosmu mon vce ne jin obory lidsk innosti pozname-
nala rivalita dvou svtovch velmoc, Spojench stt a Sovtskho
svazu. V e studen vlky byl vesmr doslova mrovm bojitm, kde
se ob zem snaily dokzat svoji vysplost a pevahu.
pomnaj ani na mn atraktivn a pes-
to velmi dleit praktick vyuit kos-
mu, pedevm vojensk a civiln sate-
litn technologie.
Akoliv titm titulu je vborn
sestaven, tm filmov dokument,
zkrtka nepijdou ani milovnci encyklo-
CD-ROM Vn hudba je obshl encyklopedie, vhodn pro laiky
i zasvcen. Kdyby se vytiskly vechny informace, kter CD-ROM
Vn hudba obsahuje, vznikla by kniha o nkolika stech stranch
a musela by se k n piloit nejmn ti klasick cdka s hudebnmi
ukzkami.
Jako kad hudebn encyklopedie
nabz i tento CD-ROM ivotopisy - zde
vce ne edesti slavnch hudebnch
meznky ze svta politiky a kultury. Lze
na ni pohlet bu chronologicky (co
nejznmjch skladeb je komentov-
no podrobnji a dozvte se i za jakch
okolnost vznikly a z eho erpal autor
svoji inspiraci. Nejslavnj dla pibli-
uj jedno- a dvouminutov ukzky -
dohromady je to pes tyi hodiny pe-
kvapiv kvalitnch zvukovch nahr-
vek.
Uniktn asov osa zmiuje pes
ti tisce vznamnch udlost hudeb-
nch djin z let 1659 a 1995 - naro-
zen, mrt, premiry ... Uvd i dleit
skladatel od Henryho Purcella, naro-
zenho roku 1659, a po Philipa Glas-
se, kter teprve nedvno oslavil ede-
stiny.
U kadho skladatele najdete se-
znam nejvznamnjch dl - celkem
to je pes 2500 poloek. Pes dv st
nesl i zkvalitnn rznmi opravami,
doplky a aktualizacemi. Anglick ori-
ginl The Space Race od firmy First
Electronic Publishing Ltd. byl vydn ji
v roce 1995 a proto jet pln nevyu-
v technickch monost dnench
pota - je uren k provozovn v roz-
lien 640x480 bod a 256 barev.
pedi. Referenn st titulu obsahuje
stovky ilustrovanch lnk o kosmic-
k technice, o vybranch americkch
i sovtskch letech a portrty kosmo-
naut, konstruktr i vznamnch poli-
tik. Samozejm nechyb ani peliv
zpracovan rejstky.
CD-ROM obsahuje dv hodiny mlu-
venho slova (esky), pes 1000 ob-
rzk a fotografi a 40 minut videoz-
br. Kvalitn esky peklad ing. Mar-
cela Grna z praskho planetaria pi-
vechno se stalo roku ...), nebo z po-
hledu uritho skladatele (pak tvo
jakousi osnovu jeho ivota.
Odborn pojmy z hudebn nauky
a historie jsou v textech zpracovny
jako hypertextov odkazy do slovnku
pojm, kter obsahuje pes 200 hesel.
Autorem originlu The Attica Guide
to Classical Music je anglick firma
Attica Interactive Ltd., eskou lokaliza-
ci obou titul a jejich vydn v esk
republice v licenci zajistil Jimaz, s.r.o.
V pehledn tabulce uvdme schv-
len zazen - radiostanice a doplky
pro psma CB t hlavnch eskch
dodavatel. V seznamu nejsou uvede-
ny vrobky firem, kter v souasnosti
zazen pro amatry pmo od vrob-
c nedovej a vrobu nezadvaj.
Vzhledem k technicky a finann
nron legislativ vtina mench
dodavatel od pmho dovozu radio-
stanic a zadvn jejich vroby upusti-
la a ve sv prodejn sti nabzej vrob-
ky, kter dovej hlavn dodavatel.
Nen ale eeno, e vrobky uveden
v tomto seznamu jejich dodavatel
opravdu maj na sklad. Vdy nkte-
r zde uveden zazen jsou ji vytla-
ena mnohem perspektivnjmi a no-
vjmi typy. Markantn je takov
srovnn nap. u runch CB stanic,
kter jsou stle men, a zastaral vel-
k typy nabzej i men komfort a hor-
parametry.
Pehled byl staen ze strnek cer-
tifikanho orgnu, jm je esk tele-
komunikan ad (T) Praha. Je
dobr se na tyto trnky obas podvat
(www.ctupraha.cz), lze tam nalzt ak-
tuln pehled schvlench vrobk.
Tak se lze snadno pesvdit, zda ra-
diostanice i dal zazen meme
bez postihu provozovat a pechov-
vat.
OK1XVV
Pehled homologovanch
zazen pro CB v R
Typ Vrobce adatel
ZIRKON DNT, SRN ELIX
Formel 1 DNT, SRN ELIX
ELIX DRAGON SY-101 Hyosung, SRN ELIX
Highway DNT, SRN ELIX
Twin 40 DNT, SRN ELIX
CB-407 Hyosung, SRN ELIX
ZIRKON FM DNT, SRN ELIX
RALLYE DNT, SRN ELIX
ELIX Giant ELIX ELIX
DNT micro FS CoRCoM Comunication, SRN ELIX
ELIX - 535 Hwa Yung Ind., Korea ELIX
ELIX WINNER 27 Kace Electronics, Korea ELIX
AE 5080 Albrecht Electronic ELIX
Danita 1540 DANITAS RADIO A/S LTD, Dnsko ELIX
Danita 1240 DANITAS RADIO A/S LTD, Dnsko ELIX
ELIX 77S ELIX ELIX
K22 ELIX ELIX
EA-35, EA-50, EA-150, EURO COMMUNICATION ELIX
HL -35NP radioama- EQUIPMENT S. A., Francie ELIX
trsk zesilovae
DANITA 1608 DANITAS RADIO A/S LTD, Dnsko ELIX
President Glenn Groupe President Electronics, President Electronics
Francie Ostrava
Emperor Samurai FM Groupe President Electronics, President Electronics
SH 8000 FM Stabo, SRN President Electronics
Highway DNT, SRN President Electronics
Formel 1 DNT, SRN President Electronics
Stabo xh 8040 Stabo, SRN President Electronics
President Wilson President, Francie President Electronics
President Herbert President, Francie President Electronics
President Valery President, Francie President Electronics
President James FM Uniden pro President, Francie President Electronics
President Johnson FM Uniden pro President, Francie President Electronics
President George FM Uniden pro President, Francie President Electronics
President Harry FM President, Francie President Electronics
HERBERT FM Groupe President Electronics President Electronics
JACKSON FM Groupe President Electronics President Electronics
ALLAMAT 27 ALLAMAT ELECTRONIC ALLAMAT ELECTRONICS
ALLAMAT 295 27 MHz ALLAMAT ELECTRONIC ALLAMAT ELECTRONICS
Danita 240 DANITAS, Dnsko ALLAMAT ELECTRONICS
RALLYE ALLAMAT ELECTRONICS
esk asociace klub CB
se prezentovala vlastnm stnkem (obr. vlevo) pi pleitosti
10. mezinrodnho setkn radioamatr v Holicch 27. a 29. srp-
na 1999. esk asociace klub CB sdruuje zjemce o CB provoz
z cel R a je vydavatelem asopisu Vzva na kanle, kter letos
vychz ji ptm rokem. Krom toho se pipravuje vydn Adres-
e volacch znaek CB pro rok 2000 a v Holicch mli zjemci
monost se do tohoto adrese zaregistrovat. K dostn byla prvn
verze potaovho programu pro pznivce CB Loktory, vzdle-
nosti a stanin denk. Rovn slogany (byly na samolepkch),
jimi je vyzdobena tato strnka CB reportu, pochzej ze stnku
esk asociace klub CB.
Na snmku Miloslav Vohralk (u potae) s manelkou Mirosla-
vou. Zjemci o bli informace se mohou obrtit na adresu: M.
Vohralk, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Krlov, E-mail:
bio_vyzva@iol.cz
Ji dnes si mete poznamenat: 4. mezinrodn setkn ptel CB 2000 se uskuten v prostorch
vyslacho stediska OK1KHL u Holic na Kamenci v sobotu 6. kvtna 2000.
Setkme se 10. kvtna... Vezmte
s sebou roubovk... vci na fotogra-
fovn a radiotechnika. Pinesu jednu
vyslaku s psluenstvm, pijma...
sdloval dopisem Emilu Schwarzovi,
jak znla jedna z krycch adres zpra-
vodajskho oddlen Hlavnho tbu
Ministerstva nrodn obrany, jeho
agent Voral (alias Paul Steinberg,
nebo REN, i EVA), ve skutenosti
zamstnanec dransk odboky
Abwehrstelle (AST) Paul Thmmell,
veden v evidenci agent zpravodaj-
skho oddlen H MNO pod oznae-
nm A 54.
Milovnkm literatury faktu jist
nen teba tuto postavu dobe place-
nho zpravodajskho agenta - dubl-
ra eji pedstavovat, nebo tak u
vce i mn kvalifikovan uinilo n-
kolik jinch autor. Nejzdailej, ob-
jektivn a vhradn o archvn prame-
ny se oprajc je vak prce Jaroslava
a Stanislava Kokokovch [1].
Vrame se ale k onomu dopisu
z kvtna 1938. Ostatn nebyl ani prv-
n ani posledn, kter zpravodajci od A
54 obdreli. Zabval se v nm ped-
mtem i naeho zjmu, tedy rdiem a
rdiovm spojenm (i kdy v trochu ji-
nm pojet, ne jak ho chpeme my,
radioamati).
A 54 na avizovanou schzku sku-
ten pinesl vysla s pijmaem a
zpravodajci je ofotografovali. Dost
mon, e si pstroje prohldl tak
Ing. Jan Budk, OK1AU, technik a
smluvn zamstnanec zpravodajskho
oddlen. Fotografie se vak zejm
nedochovaly, ani popis i jin zznam.
Vme jen, e stanice byla urena pro
tzv. mobilizanho agenta, lena or-
ganizace Karpatendeutsche Partei
v Mukaev na tehdej Podkarpatsk
Rusi Hanse Kosche, u kterho byla
tak v z 1938 zabavena. A 54 tak
uvedl, e druh takov stanice ji
byla dopravena do Prahy a tet na ne-
znm msto v SR.
V roce dvactho vro vzniku
SR vystupovali pohlavi nacistic-
kho Nmecka nenvistn vpady
proti samostatnosti a celistvosti re-
publiky. Vydatn jim v tom napomha-
li et Nmci. Snaila se i nmeck
zpravodajsk sluba a je vc jak prav-
dpodobn, e daje, kter naim
zpravodajcm pinel agent A 54,
byly soust zpravodajsk hry, na
kter se Thmmell piivoval a spojil
dobr (pro nacisty) s uitenm (pro
vlastn kapsu).
Zpravodajsk hrtky zcela jist
vak nmeck zpravodajsk sluba
zahjila u dve, nebo ji 16. prosin-
ce 1937 piel A 54 se zprvou, e
v listopadu byly umstny mobilizan
agenturn stanice nmeck zpravodaj-
sk sluby v Praze, v Brn, v Plzni,
v Koicch a e je zmysl umstit dal
v Chomutov, v Mostu, v Litomicch
a v eskch Budjovicch. Uvedl, e
jsou to krtkovlnn stanice velikosti
menho psacho stroje s antnou dl-
ky 8 metr a e dod jejich technick
popis.
Za tyto a dal informace obdrel
3200 RM (skch marek - [2]). Pro
pedstavu: kurs koruna/RM byl 9 a
10:1. Podle inzert v asopisech Ra-
dioamatr a Laboratorium - Radio
Amateur se dvouelektronkov veps-
mov pijma MINERVA podil za
200 RM. 750 RM stla 16mm filmov
kamera s promtakou a s bohatm
psluenstvm k obma pstrojm.
Telektronkov vepsmov bateriov
pijma (vetn anodov baterie a
akumultoru) bylo mon podit za
1600 K, krystalovou penosku ke
gramofonu (vrobek USA) za 330 K.
Firma Baa nabzela dmsk vychz-
kov boty lodiky za 59 K, pnsk
zimn boty za 99 K.
V beznu 1938 A 54 zpravodajcm
tvrdil, e v Praze je urit v provozu
nmeck agenturn stanice a e sm
jej radiotelegrafn vysln slyel
v dransk AST. e z Rakouska
pracuje stanice, kter pedv zprvy
zskan na zem SR a e techni-
kem, kter u nmeck zpravodajsk
sluby pipravuje stanice pro mobili-
zan agenty, je jist Bretschneider,
pslunk SS (teba to tak opravdu
bylo - mm sp ale dojem, e A 54
etl vejka. VH). Taky se nabdl, e by
v ppad mobilizace a za vlky udro-
val spojen s nam zpravodajskm
oddlenm rdiem. O tom se vak dl
nejednalo (zejmna proto, e nai
zpravodajci v tu dobu vhodnou agen-
turn stanici prost nemli). Pi tto
schzce obdrel A 54 za poskytnut
informace 300 K a 3700 RM [3].
Bezesporu zajmav byla schzka
zpravodajc s agentem dne 12. z
1938. A 54 na ni pinesl krom dvou
runch grant, svitku zpalnice a t
krabic s lisovanou trhavinou tak vys-
la, dajn uren pro buku abwehru
v Jihlav, kter kpt. V. Fry ofotogra-
foval [4].
Dochovaly se pouze snmky p-
stroje (obr. 1, 2) a nkres jeho napje-
n. I tak meme toto zazen porov-
nat s prokazatel n pouvanmi
agenturnmi stanicemi nmeck vro-
by.
Nejprve vak alespo krtk po-
hled do historie, na vvoj a vrobu
agenturnch zazen v Nmecku do
roku 1939 [5]. V roce 1936 byl pi
vrchnm velitelstv sk brann moci
(OKW) zzen ad pro zahranin
zpravodajstv a v Stahnsdorfu pobl
Berlna se zaalo s vstavbou rdiov
stedny pro spojen s agenty v zahra-
ni. Souasn zahjila innost kon-
strukn laborato abwehru. Jej za-
mstnanci (pevn civiln, a to i
z ad radioamatr) se zaali zabvat
vvojem a vrobou vysla a pijma-
pro agenturn spojen.
Prvn vyrbn vysla byl uren
pro vestavn do standardnho rozhla-
sovho pijmae (namsto elektronky
koncovho nf zesilovae - tzv. mezi-
sokl). Byl osazen jednou vkonovou
elektronkou typu AL4, EL11, 6V6, 6L6
apod., jeho kmitoet byl plynule ladi-
teln, ale mohl bt zen i krystalem.
Pedpokldalo se, e si radiotelegra-
fista uprav pijma pro pjem nemo-
dulovan telegrafie.
O agentovi A 54 trochu jinak
Vtzslav Hank, OK1HR
Obr. 1. Obr. 2.
(Dokonen pt)
Starosta msta Holic L. Effenberk pozval na radnici oficiln za-
hranin hosty, zstupce eskho radioklubu a pedstavitele
sponzorskch firem. Mezi hosty byli nap. (zleva) Milan,
OK1VHF, Franz, OE1AOA, Jra, DL1YD, tevo, OM3JW, a
Tono, OM3LU. Shodli se na tom, e z pohledu zahraninho ra-
dioamatra jsou hlavnm mstem esk republiky Holice.
HOLICE 1999
Uvtac dominantou letonho 10. mezinrodnho radioamatr-
skho setkn v Holicch (27.-29. 8. 99) byla tpsmov (14,
21, 28 MHz) tprvkov antna Yagi, dodvan firmou OK1MD
BALEX SF, na phradovm storu od firmy TERMS.
K antn - dominant bylo pipojeno pracovit OK5H, vybave-
n mj. transceiverem IC-756, kter zapjila firma ALLAMAT,
s koncovm zesilovaem KVZ-1. Nespokojen s ,pastikou, do
klves dloube Honza Kuera, OK1NR.
Sebevdom slogan firmy YAESU Performance without com-
promise smutn pipomn ochrannou znmku na eskch
icch strojch znaky Minerva naich babiek: Meliora sunt
bono inimica... pikov japonsk transceivery YAESU dnes
dodv na n trh firma Miroslav Vrna - VT Krom, v Holi-
cch za ptomnosti japonskch expert. Zleva: M. Vrna ml.,
OK2PTH, Kunikiyo Hiroshi, JR4JXG, J. Vanov, Kaz Naguro,
JA1IST/DL6FDB, a M. Vrna, OK2TH. K shldnut i ke koupi
byly samozejm vechny nov i nejnovj typy zazen pro
KV i VKV, jako nap. VX5R, FT-847, FT-100, FT-1000MP, FT-
50R/10R/40R atd. U ham star generace sklz nejvt
spchy transceiver FT-840 pro svoji spolehlivost, jednodu-
chost a mrnou cenu (kolem 30 000 K).
Toto je check point britskho diplomu Islands On The Air v Ho-
licch a jeho manaer pro Stedn Evropu Steve, HA0DU (vle-
vo). Prv se chyst gratulovat Zdekovi, OK1ZL, k zskn di-
plomu IOTA 300.
Vlevo: Speciality pro radioamatry nabz DD-Amtek: navigan
pijmae GPS, logaritmicko-periodick antny, magnetick
loopy, antnn tunery MFJ a Vectronics, stavebnice pro radioa-
matry a bohat vbr radioamatrsk literatury z vydavatel-
stv ARRL a CQ...
pfm
Kalend zvod
na jen - listopad
16.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30
16.-17.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
16.-17.10. Jamboree on the Air CW i SSB vkendov
aktivita
17.10. 21/28 MHz RSGB Cont. CW 07.00-19.00
17.10. Asia-Pacific CW Sprint CW 12.30-14.30
25.10. LF CW WAB Contest CW 09.00-18.00
30.-31.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
1.-7.11 HA-QRP Test CW 00.00-24.00
6.11. SSB liga SSB 05.00-07.00
6.-7.11. Ukrainian DX Cont. SSB+CW 12.00-12.00
7.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
7.11. HSC CW Contest CW viz podm.
7.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
8.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
12.11.(p) Beograd Contest CW/SSB 19.00-24.00
12.-14.11. Japan DX Contest SSB 23.00-23.00
13.-14.11. WAEDC RTTY 00.00-24.00
13.-14.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00
13.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
13.-14.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00
13.-14.11. Concurso Tenerife SSB 16.00-16.00
15.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00
20.-21.11. 160 m Interregional *) CW 14.00-08.00
20.-21.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00
21.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00
27.-28.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
Zmna asu na SE je ze 30. na 31.10. 1999!!
Podmnky zvod uvedench v kalendi na-
leznete v tchto slech erven ady PE-AR: SSB
liga, Provozn aktiv 1/98, OM Activity 2/97, Aktivita
160 6/97, CQ WW DX Contest, HSC-CW 10/96,
21/28 RSGB 9/96, Plzesk pohr viz minul slo
PE-AR, WAG Contest 9/98, LF CW WAB 4/97, Ja-
pan Contest 3/97, HA-QRP, Beograd a Ukrainian
Contest 10/98, Hot Party AGCW 11/98, WAEDC
RTTY 7/97. Pozor na OK-OM DX Contest, je pou-
ze telegrafnm provozem!
*) IARU doporuuje v tuto dobu podat nrod-
n oteven zvody s obdobnmi podmnkami ke
zven potu stanic.
CQ World Wide DX Contest
se kon kadoron ve
dvou stech: FONE posledn
cel vkend v jnu, CW posled-
n cel vkend v listopadu. Za-
tek je v sobotu v 00.00, ko-
nec v nedli ve 24.00 UTC.
Kategorie: 1) jeden opertor
Kalend zvod na listopad
2.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
6.-7.11. A1 Contest - MMC
1
) 144 MHz 14.00-14.00
13.11. AUB VHF/SHF Contest (DL) 15.00-18.00
144 MHz a ve
21.11. Provozn aktiv 08.00-11.00
144 MHz-10 GHz
21.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
21.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
21.11. Activity I. District (DL)432 MHz 08.30-10.30
21.11. Activity I. District 1,3 GHz 10.30-11.30
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz
PE-AR 8-9/96;
1
) podmnky viz PE-AR 10/97 a AMA 1/97,
denky na OK1FBT.
OK1MG
Pikosatelit StenSat
Na 15. jna 1999 je plnovno vyputn
dosud nejmen radioamatrsk druice
StenSat ze zkl adny Vandenburg AFB.
Vznikla v rmci projektu OPAL (Orbiting Pico-
satellite Automated Launcher) na Stanford-
sk univerzit. V rmci tohoto projektu bude
na obnou drhu vyneseno tleso, z kterho
se automaticky oddl nkolik pikosatelit a
mezi nimi n StenSat. Velikost druice je
(prce na vech psmech nebo na jednom ps-
mu); a) stanice s jednm opertorem bez jakkoliv
pomoci pi zvodn, psan denku, bez zskvn
informac o stanicch. V kadm okamiku je p-
pustn jen jeden signl. b) Jako 1a), ale s vko-
nem, kter nepekroil 100 W; c) QRPp - vkon
vyslae nesm pekroit 5 W a zvodnci jsou
srovnvni jen s ostatnmi v tto kategorii; d) je-
den opertor s asistenc: zde se pipout zskv-
n informac o DX stanicch z paketovch st ap.
Opertor me kdykoliv zmnit psmo. 2) Stanice
s vce opertory: a) jeden vysla - je povolen pou-
ze jeden vysla a pechod z psma na psmo po
10 minutch provozu, vyjma pechodu na jedno je-
din psmo k navzn jedinho spojen, kter d
nov nsobi; b) stanice s vce opertory a vce
vyslai (avak jen jeden signl na kadm ps-
mu). Zvod probh na vech psmech 1,8 a
28 MHz vyjma WARC, vymuje se report RS
nebo RST a slo zny WAZ. Bodovn: stanice
vlastn zem 0 bod, stanice na vlastnm kontinen-
tu 1 bod, stanice jinch kontinent 3 body. Nso-
bie jsou dvoj: a) kad DXCC a WAE zem, b)
kad zna WAZ, vdy na kadm psmu zvl.
Souet bod za spojen ze vech psem se vyn-
sob soutem vech nsobi ze vech psem.
Denky v obvykl form se sumem a pehledem
stanic k vylouen duplicitnch spojen se zaslaj
do msce po skonen kad sti na: CQ Maga-
zine, 76 North Broadway, Hicksville, N.Y. 11801
USA s poznmkou CQ WW FONE nebo CQ WW
CW, nebo pes E-mail na adresu cw@cqww.com,
event. ssb@cqww.com. Diplomy obdr prvn sta-
nice v kad kategorii a v kad zemi, stanice
s vce opertory, pokud zvod alespo 24 hodin.
Concurso Internacional Carnavales
de Tenerife
Zvod se kon v dob naeho OK/OM-DX
Contestu od 16.00 do 16.00 UTC
na psmech 10-80 m SSB provo-
zem. Vymuje se RS + po. .
spojen od 001. Za spojen se sta-
nic ED8URT je 5 bod, se stani-
cemi EF8 2 body, s ED8 1 bod.
Hodnoceny budou stanice, kter
nav spojen v hodnot alespo
100 bod. Denky v elektronick
f or m mus doj t na adr esu
ea8urt@cistia.es do msce po
zvod, potovn adresa je Unin de Radioaficio-
nados de Tenerife, Apartado postal 879, 38080
Santa Cruz de Tenerife. Mohou se zastnit i po-
sluchai, jednu stanici ovem nesm mt vce jak
10x v denku na jednom psmu.
Esperanto Contest
je podn vdy tet vkend v listopadu, za-
tek v sobotu v 00.00 a konec v nedli ve 24.00
UTC. Mohou se zastnit vichni radioamati na
svt, pouze kd (po. slo spojen) m bt pe-
dn v esperantu (0 = nulo, 1 = unu, 2 = du, 3 = tri,
4 = kvar, 5 = kvin, 6 = ses, 7 = sepen, 8 = ok, 9 =
nau). Zvod se na vech psmech 3,5-28 MHz,
doporuen kmitoty jsou 3766, 7066, 21 266,
28 766 kHz. Za kad spojen se pot jeden bod,
nsobie nejsou. Z celkov doby zvodu (48 ho-
din) je teba vybrat libovolnch 20 hodin odpoin-
kovch. Denky se zaslaj nejpozdji do 15. 12.
na adresu: Hans Welling, Bahnhofstrasse 22,
3201 Hoheneggelsen, BRD - SRN.
QX Prodm orig. desky plonch spoj na precizn
zesilovae DPA a ochrany i s orig. dokumentac
(viz AR A92/1 a 11). Mohu nabdnout i vtinu
soustek (toroidn trafa, chladie ap.), pp. i
formou stavebnice. Robert Kov, Olava 2101,
688 01 Uhersk Brod, tel.: 0633 - 635 307.
Prodm velmi levn rzn tranzistory, integro-
van obvody (hlavn slicov) a dal polovodio-
v materily. Ing. Zdenk hlavsk, Rohozec 6,
285 75 p. ehuice.
Predm odporov drt KANTHAL typ A o prie-
mere 0,5-0,8 mm, lacno. Ing. Lamo J., tel.:
00421/845/6511.
PRODM tovrn Zkoue elektronek BM-215A,
nov, nepoui t. Cena dohodou. Tel .: 0603/
833128.
patrn z obrzku. M objem pouze 200 cm
3
pi hmotnosti 260 g.
Druice ponese jednokanlov FM pev-
d podobn jako AO-27. Bude vak vyslat
tak telemetrii UI rmci AX.25 1200 Bd
AFSK. Zkladn rmec bude vypadat nsle-
dovn:
N4AFL-1>TELEM<UI
C>: T#000,255,004,037,129,032,010
STENSAT PICOSAT,
kde daje postupn znamenaj: slo tlm
sekvence, vkon zdroje, proud, teplota, ref.
2,5 V, RSSI (S-metr) a daj t svtelnch i-
del. dic pracovit pros o zasln zachy-
cen telemetrie zvlt krtce po startu na in-
ternetovou adresu: hheidt@erols.com
Vkon vyslae v psmu 70 cm je pep-
nateln mezi hodnotami 100 mW a 250 mW.
Pijma pracuje v psmu 2 m a povelovn
druice se bude realizovat pomoc DTMF (t-
nov volby). Drha druice je pro ns opti-
mln - vka 750 km, sklon drhy 92,4
o
(synchronn orbita vzhledem ke Slunci) a pe-
rioda 99 min.
Frekvence pro uplink: 145,840 MHz.
Frekvence pro downlink: 436,625 MHz.
Energii bude zajiovat est GaAs solr-
nch lnk, kter jsou pmo spojeny s NiCd
bateri o kapacit 220 mAh. Uvidme, zda
bude mt druice dostatek energie pro trvalej-
provoz. Podstatn vt AO-27 a hlavn
SO-35 maj velmi napjatou energetickou bi-
lanci, a mohou bt proto v reimu FM pev-
de zapnny vdy jen na pr minut. Kado-
pdn se maj na co tit i radioamati se
skromnjm vybavenm. Potejte ale s tm,
e na proutek to nepjde a pipravte si ales-
po men smrov antny. Dal informace
mete zskat na adrese:
http://users.erols.com/hheidt/
OK2AQK
(Tabulka keplerinskch prvk viz s. 46)
Druice StenSat
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-10 99234.34327 27.16 13.68 0.6023 340.65 3.75 2.05867 -1.1E-6 12175
UO-11 99244.88289 97.94 209.30 0.0011 312.61 47.42 14.70679 2.1E-5 82976
RS-10/11 99244.21782 82.92 2.91 0.0012 136.57 223.65 13.72441 6.1E-7 61079
FO-20 99244.04077 99.02 64.31 0.0541 352.71 6.64 12.83255 -7.0E-7 44806
AO-21 99243.90202 82.94 175.22 0.0035 179.72 180.40 13.74646 9.4E-7 43084
RS-12/13 99243.92263 82.92 41.07 0.0028 212.31 147.63 13.74143 6.5E-7 42981
RS-15 99245.62600 64.82 287.18 0.0161 339.03 20.41 11.27533 -1.1E-7 19297
FO-29 99245.43102 98.57 186.28 0.0351 254.18 102.04 13.52678 1.0E-8 15025
RS-16 99245.20247 97.21 154.26 0.0006 75.64 284.56 15.74168 2.2E-3 14041
SO-33 99243.92064 31.44 86.66 0.0368 73.10 290.96 14.24070 1.7E-5 4441
UO-14 99244.19416 98.45 315.35 0.0011 356.77 3.35 14.30206 3.1E-6 50141
AO-16 99244.18503 98.48 320.60 0.0012 359.67 0.44 14.30244 3.7E-6 50143
DO-17 99244.78683 98.49 322.79 0.0012 356.39 3.72 14.30404 3.4E-6 50156
WO-18 99245.71693 98.48 323.46 0.0012 355.08 5.03 14.30350 3.8E-6 50169
LO-19 99245.19566 98.49 324.21 0.0013 354.32 5.78 14.30478 3.3E-6 50165
UO-22 99244.10757 98.19 281.02 0.0008 359.67 0.45 14.37374 3.8E-6 42624
KO-23 99244.08388 66.08 257.82 0.0008 205.33 154.73 12.86327 -3.7E-7 33140
AO-27 99244.16720 98.45 306.36 0.0010 36.40 323.79 14.27931 2.4E-6 30908
IO-26 99245.68233 98.45 308.33 0.0010 33.50 326.68 14.28057 3.1E-6 30932
KO-25 99245.16622 98.45 307.97 0.0011 18.36 341.79 14.28429 3.5E-6 27740
TO-31 99244.17935 98.76 317.21 0.0002 186.64 173.48 14.22415 -4.4E-7 5942
GO-32 99244.21112 98.76 317.14 0.0001 152.41 207.71 14.22267 -4.4E-7 5944
SO-35 99245.31685 96.48 154.38 0.0154 12.37 348.13 14.40933 1.2E-5 2748
UO-36 99244.17966 64.56 273.56 0.0018 337.38 22.66 14.73331 5.1E-6 1957
NOAA-9 99245.71896 98.82 318.54 0.0014 224.46 135.54 14.14057 2.1E-6 75932
NOAA-10 99246.00000 98.61 231.10 0.0013 167.69 289.25 14.25389 4.8E-6 67364
MET-2/17 99245.86542 82.54 194.17 0.0015 232.82 127.16 13.84833 6.6E-7 58582
MET-3/2 99244.02737 82.54 57.90 0.0017 185.76 174.33 13.17003 5.1E-7 53359
NOAA-11 99246.00000 99.05 302.54 0.0011 177.98 284.85 14.13392 3.0E-6 56409
MET-2/18 99243.99932 82.52 67.21 0.0012 293.67 66.32 13.84987 9.7E-7 53085
MET-3/3 99244.36096 82.56 34.85 0.0006 337.18 22.90 13.04456 4.4E-7 47089
MET-2/19 99245.77056 82.55 136.56 0.0015 199.54 160.52 13.84177 8.8E-7 46395
MET-2/20 99244.02070 82.52 72.60 0.0014 111.40 248.87 13.83697 1.0E-6 45075
MET-3/4 99244.15747 82.54 264.91 0.0014 114.86 245.40 13.16494 5.1E-7 40161
NOAA-12 99245.00000 98.54 244.29 0.0014 102.92 214.18 14.23092 4.8E-6 43108
MET-3/5 99244.18434 82.56 213.39 0.0014 118.94 241.32 13.16882 5.1E-7 38679
MET-2/21 99244.20479 82.55 139.04 0.0022 300.77 59.13 13.83169 2.2E-6 30300
OKEAN-1/799245.89959 82.54 59.70 0.0024 225.82 134.10 14.74997 1.3E-5 26332
NOAA-14 99246.00000 99.10 214.23 0.0009 174.93 94.75 14.12025 4.0E-6 24092
SICH-1 99244.87548 82.53 201.59 0.0026 200.71 159.31 14.74418 1.5E-5 21540
NOAA-15 99246.00000 98.67 274.73 0.0012 34.89 87.47 14.22976 3.9E-6 6787
RESURS 99245.27566 98.75 318.37 0.0002 145.75 214.38 14.22517 1.8E-6 5956
FENGYUN1 99244.12704 98.79 287.92 0.0015 0.62 359.50 14.10254 -5.3E-7 1608
MIR 99245.21244 51.66 309.16 0.0005 313.98 46.07 15.71939 4.9E-4 77353
UARS 99245.54162 56.98 89.73 0.0005 106.34 253.82 14.97455 1.6E-5 43589
POSAT 99244.21131 98.45 307.24 0.0011 21.88 338.28 14.28432 3.4E-6 30918
ISS 99245.81933 51.60 166.79 0.0009 284.41 75.59 15.62208 2.6E-4 4472
STARSHINE99245.22786 51.59 168.06 0.0007 297.67 62.36 15.66248 6.2E-4 1528
Kivka slunen aktivity, kter tak slibn zaala
stoupat letos na jae, pokraovala smrem vzhru i
pes lto, by ne tak rychle, jak oekvali optimist.
Msn prmry sla slunench skvrn R za erven
a srpen 1999 byla 137,4, 113,5 a 93,7 a vyhlazen
hodnoty R
12
za leton leden a nor vychzej na
82,5 a 84,6. Rekordnch hodnot bylo dosaeno 27.
6. slunenm slem R = 341 a pot a 28. 8. slune-
nm tokem 248 jednotek. ervenecov aktivita byla
tedy celkov slab, m se zpomalil i rst vyhlaze-
nch index. Pro pedpov na jen vychzme
z oekvanho vyhlazenho prmru R
12
= 135 a
proti jinm zdrojm jsme poble horn meze odha-
du. Maximum doln meze odhadu se pitom pohybu-
je ji okolo rovn souasn, co by teoreticky moh-
lo znamenat, e podstatn lep podmnky u
nebudou. Vzhledem k souasn charakteristice slu-
nen aktivity (vetn rozloen aktivnch center st-
le jet dosti daleko od rovnku) lze mt takto pesi-
mistick vhled za mlo pravdpodobn.
Ji od kvtna se nevyskytuj hlubok poklesy
potu skvrn i hladiny slunenho umu, a protoe
doufme, e se tento charakter vvoje jet udr,
oekvme v jnu dky podzimnmu charakteru
dennho chodu a pedpokldanmu slu skvrn do-
staten nad stovkou konen (a bhem 23. cyklu
poprv) pravideln otevrn vech krtkovlnnch
psem a po desetimetrov. Blzkost maxima slu-
nenho cyklu bude pak mt vliv nejen na krat ps-
ma, ale na cel krtk vlny. Dolnm psmm pede-
vm prospj e vt pravdpodobnost vzni ku
ionosfrickch vlnovod. Jejich vskyt se projev ve
form malho tlumu a tedy silnho signlu (i od
mn vkonnch stanic) z urit oblasti, zatmco
v jinch smrech bude tlum obvykl. Pedpovdn
diagramy ovem tento fenomn postihuj jen velmi
mlo a jeho vyuit potom bv otzkou k ombinace
pzniv nhody a opertorsk zkuenosti.
Nyn se tradin strun poohldnme zpt. Do-
savadn nejvy sla skvrn a slunenho umu
jsme zaznamenali v ervnu a v srpnu, ervenec byl
tedy o nco slab. Nejprve slunen aktivita mrn
klesala a (hlavn do 2. ervence) dochzelo jen
k ojedinlm slunenm erupcm. Magnetick pole
Zem bylo o nco klidnj (s vt poruchou 2. 7.),
bez vtch kod na podmnkch en krtkch vln.
Pi uklidnn (zejmna 4.-5. 7.) se navc zlepily
podmnky v globlnm mtku. Pomrn ploch
kvaziperiodick dvacetisedmidenn minimum pro-
bhlo kolem 8. 7. Pitom ustal vskyt mohutnjch
erupc a magnetick pole Zem bylo vraznji ne-
klidn a 12. 7., co jsme mohli vten sledovat na-
pklad na signlu majku VE8AT v psmech 14 i
18 MHz (ppadn i W6WX a v prvn fzi i KH6WO,
kter ale brzy pestal bt slyet).
Nsledujc vrchol slunen aktivity probhl 29.
7.-3. 8. Pedem jej ohlsila nov vyl skupina slu-
nench skvrn 19. 7. Erupc bylo zpotku mlo a
poruch magnetickho pole Zem jet mn. Proto
byly podmnky en krtkch vln stle nadprmr-
n dobr, obas jet vrazn zpesten sporadic-
kou vrstvou E, jako nap. 17.-18. 7. Po 27. 7.
probhla ada mohutnch slunench erupc. Pod-
mnky se zhorily a nkolik dn kolsaly a od
30. 7. v souvislosti s geomagnetickou poruchou 30.-
31. 7. s vraznmi negativnmi dsledky jet 1. 8.
11. 8. jsme byli svdky mimodnho a tak
krsnho kazu - zatmn Slunce. U ns sice neby-
lo pln, ale podobn sten stn padl postupn
na velkou oblast od Severn Ameriky a po Stedn a
Jin Asii v psu od Afriky a po severn polrn ob-
last. Vyvolan zmny v ionosfe se tkaly nejvce
jej nejspodnj sti (oblasti D ve vce destek
km, kter je nejhust a rekombinuje nejrychleji),
sten i oblast vych (E a F). Oslaben nich
vrstev se projevilo sice krtkodobm, ale nepehld-
nutelnm zeslenm signl stanic v psmech od vln
dlouhch a po del st vln krtkch (vhodn pro
pozorovn byla i stoedestka), nejprve pichzej-
cch od zpadu a pot od vchodu, u ns zejmna
mezi 10.10-11.20 UTC. Smr, odkud byly stanice
silnji slyet, se postupn a se zpodnm petel
od zpadu pes jih na vchod a intenzity signl byly
a na rovni veernch a mezi slyitelnmi vyslai
na stednch vlnch se objevily i takov, kter ob-
vykle slyme a veer. Na kivkch maximlnch
pouitelnch kmitot se objevil pokles dov a o
jednotky MHz (co ale pli nevyboovalo z obvykl
amplitudy zmn, take lo o jev mlo npadn).
Nadle jsme mohli podmnky vten sledovat
poslechem majk - nejpohodlnji a nejrychleji ma-
jk IBP. K posouzen prchodnosti a stavu aurorl-
n oblasti se velmi dobe hod signl majku VE8AT,
zejmna na kmitotech 14,1 a 18,11 MHz. Mnohdy
meme k tmu pout i W6WX na 14,1 MHz a n-
kdy i KH6WO. Pjemnm pekvapenm bylo, e
W6WX i KH6WO v srpnu (konen) zskaly konce-
se na provoz na kmitotech v psmech WARC, a
tak je meme slyet i na 18,11 a 24,93 MHz.
Stav ionosfry, kter odpovdal podle USAF
v dubnu hodnotm R
12ef
mezi 60 a 90, stoupl b-
hem kvtna nad 120, v ervnu byl mezi 120-140 a
stoupl 10. 7. na rekordnch 156. V dalch dnech
ervence nsledoval rychl nvrat nejprve do okol
130 a nakonec pod 120.
Zvrem pinme pehled dennch men za
ervenec 1999. Prmrn slunen tok 165,6 s.f.u.
byl spoten z dennch hodnot 195, 187, 197, 186,
174, 168, 158, 149, 151, 156, 153, 154, 144, 130,
130, 132, 137, 138, 141, 140, 147, 153, 194, 184,
182, 172, 175, 198, 202, 206 a 201. Stav geomag-
netickho pole ukazuj indexy A
k
z Wingstu 8, 31,
13, 3, 4, 12, 5, 8, 6, 8, 6, 11, 7, 6, 12, 6, 6, 4, 5, 9, 15,
27, 14, 17, 10, 11, 6, 14, 7, 40 a 28. Vt etnost
poruch potvrzuje i jejich prmr 11,6.
Keplerinsk prvky (k rubrice OSCAR na s. 45)
Pedpov podmnek en KV na jen
OK1HH

Prakticka Elektronika 1999-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1999-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Praktick elektronika A Radio - 10/99

RONK IV/1999. SLO 10

Hloubka vybjen (%)

Distributed interNet Architecture (Win-

You might also like