Prakticka Elektronika 2001-10

N ROZHOVOR
RONK VI/2001. SLO 10 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Nov knihy ............................................... 2 AR mldei: Zklady elektrotechniky ....... 3 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 4 Informace, Informace ............................... 6 Nabje alkalickch akumultor ............. 7 Teplomr a barometr na RS232 ............ 10 asov spna kombinovan s termostatem .................. 12 Mi teploty s idlem Pt100 .................. 16 Elektronick blika s pamou ............... 18 Univerzln kabel ................................... 23 Spna halogenovch lamp 12 V/50 W .. 24 Dosaena hustota zpisu 100 GB na tveren palec .................... 24 Inzerce ....................................... I-XXIV, 48 Diakov ovldanie a monitorovanie pomocou GSM terminlu ....................... 25 Bezpenostn a monitorovac systm 2000 (pokraovn) ................... 27 High-End elektronkov pedzesilova EP 1 (dokonen) ............ 30 PC hobby ............................................... 33 Rdio Historie ...................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 44
se zstupcem italsk firmy Start S.p.A, kter vyrb kvalitn pstroje pro men v stch STA a TKR, panem Radkem Novkem.
Mete nm tuto u ns zatm nepli znmou firmu piblit?
Pan Radek Novk

Technick parametry jsou dleit, ale technika v ternu tak zajm, jestli se mu takov pijma nepronese a jak dlouho mu vydr pracovat na akumultor?
Zastupujeme firmu START S.p.A., co je jeden znejstarch vrobc micch pstroj vEvrop. Byla zaloena ji vroce 1935 mladmi inenry Enzo Potremolim a Giovanni Bozzim za elem vroby servisn mic techniky. Pro kvalitu a spolehlivost svch vrobk zskala bhem let vynikajc reputaci po celm svt. Jak vzkumn a vvojov stedisko, tak i vrobn zvod jsou umstny, v msteku Peschiera Borromeo nedaleko Milna. Vrobky spolenosti START S.p.A. jsou prodvny pod vlastn obchodn znakou UNAOHM. Spolenost se specializuje na vvoj a vrobu micch pijma a analyzer pro psmo 5 a 2230 MHz, jak pro individuln pjem a STA, tak i pro nron men v kabelovch rozvodech, vetn men DVB-C, DVB-S a DVB-T digitlnch aplikac.
Pedstavte nm prosm jednotliv skupiny micch pjma znaky UNAOHM.
Vha EP-314 bez akumultoru je 4 kg. S akumultorem 12 V/6,5 Ah va asi 6 kg a vydr pracovat nepetrit asi 2 hodiny.
Lze tento mic pstroj njak roziovat?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Pedplatn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160; abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800-171 181. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Podle zpsobu zobrazovn signlu a vsledk men je rozdlujeme na typy sernoblou obrazovkou, sbarevnou obrazovkou a sdisplejem LCD. ernoblou obrazovkou jsou osazen typy EP-314/ /313, EP-319 a EP-307. Typ EP-507 je vybaven jak barevnou LCD TFT obrazovkou, tak alfanumerickm LCD displejem. U malch micch pstroj EP-298, SBM-105 a TBM-299 slou k zobrazovn grafick displej LCD.
A nyn bychom peli k jednotlivm typm.
EP-314 ne, avak vy model EP-319 je zaloen na modulov konstrukci a jeho mic schopnosti lze osazovnm modul doplovat. V souasn dob jsou k dispozici moduly men QPSK, QAM, OFDM (souasn lze osadit dva moduly), umov genertor a vestavn tiskrna. Pstroj je vybaven rozhranm RS-232C. Pomoc data loggeru lze mit podle zadanch pln a vsledky uloit do pamti pstroje, vytisknout na tiskrn nebo penst do PC. Rozsah men je rozen o zptn kanl a lze tak mit frekvence od 5 do 2230 MHz, vetn mezifrekvennho kmitotu 38,9 MHz. Spektrln analza je rozena o prci se dvma nezvislmi znakami. Pro ovldn satelitnch zazen jsou tak kdispozici pkazy DiSEqC 2.0.
Na veletrhu Ampr 2001 ns zaujal mic televizor sbarevnm obrazem.
Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Zanu nejprodvanjm zazenm - micm televizorem EP-314. Jedn se o ideln pstroj pro montn firmy zabvajc se STA a ITA svbornm pomrem cena/vkon. EP-314 je mic pijma a spektrln analyztor s ernoblou obrazovkou 4,5 ". Um mit rovn nosn obrazu a zvuku vrozsahu 20 a 130 dBV, pomr C/N, A/V, DCP (vkon digitlnho signlu) u pozemnch i satelitnch signl a men BER u signl smodulac QPSK (modulace pouvan u digitlnho satelitnho vysln DVB-S). Ladn frekvence je plynul od 45 do 2150 MHz. Na obrazovce lze sledovat TV obraz, namen daje, synchronizan puls, kmitotov spektrum (real time), teletext a nastavovac menu pstroje. Napjen je zvestavnho akumultoru nebo zexternho sovho zdroje, zmicho pijmae je mon napjet satelitn konvertor nebo antnn zesilova. Jsou generovny signly DiSEqC 1.1. a 22 kHz. Pro uivatele nevyadujc men BER je k dispozici varianta EP-313.
Jedn se o pikov pstroj EP-507. Je osazen barevnou LCD TFT obrazovkou 5,8 " spodsvtlenm. M modulovou koncepci, voliteln moduly jsou stejn jako u EP-319 a navc je mon osadit dekodr MPEG2 pro zobrazen voln ench digitlnch signl a konstelan kartu pro grafickou analzu kvality digitlnho signlu. Pi instalovan kart MPEG2 se zobraz tabulka NIT (data penen vtransport streamu obsahujc kompletn informace a penench programech a slubch) a voln en programy lze sledovat na monitoru. Konstelan karta umon zskat pomoc obrazc na monitoru informace o tom, jak vznik chyba pi penosu digitlnho signlu v sti. Pstroj um vrozsahu 5 a 2230 MHz mit rove SAT/TV signlu, vkon digi-
Praktick elektronika A Radio - 10/2001
tlnho signlu, pomr C/N, pomr V/A, BER ped i za korektorem chyb, poet neopravench chyb RU, rozdl mezi naladnou frekvenc a efektivn hodnotou CFO. Pi prci s real-time spektrln analzou sfunkc SPAN lze vyuvat dv barevn odlien znaky a zobrazit frekvenn rozdl a rovn mezi nimi. Namen vsledky, zvolen frekvence a dal daje se zobrazuj na samostatnm podsvtlenm displeji LCD. Praktickou vhodou je, e vjednom okamiku odette na displeji LCD menou frekvenci s rovn vdBV, a souasn vidte na monitoru TV obraz, relativn rove signlu a synchronizan puls. Dky promylenmu systmu ovldn je prce i spln vybavenm pstrojem pehledn a rychl. Varianta s ernoblou obrazovkou 6 " m oznaen EP-307. Samozejmost je rozhran RS-232.
Vsouvislosti smic technikou se asto pouvaj pojmy QPSK, QAM, OFDM. Mohl byste je nezasvcenm tenm vysvtlit?
Jedn se o druhy modulace pouvan pi digitlnm en signlu. Vechny vychzej ze standardu DVB. Modulace QPSK je pouita u digitlnho satelitnho vysln DVB-S, QAM je variantou pro kabelov televizn rozvody (DVB-C). OFDM je metoda modulace pouit pro pozemn en signlu (DVB-T), kter eliminuje typick problmy pozemnho en - odrazy, interference apod. Pi monti a drb st zaloench na digitln technologii bude kvalitn mic technika nezbytnost.
Jak novinky UNAOHM pipravuje?
TBM-299 je uren pro men v analogovch nebo digitlnch (OFDM) terestrilnch rozvodech 45 a 900 MHz. M analogov rovn a vkon digitlnho kanlu (DCP), pomr C/N, V/A, spektrln analzu sfunkc SPAN a dvma znakami, m zabudovn data logger. Namen vsledky lze penst do PC, ppadn vytisknout na vestavn tiskrn. Mobilnost tohoto zazen potvrzuj rozmry 225 x 85 x 90 mm a hmotnost 2,8 kg (vetn baterie). Varianta EP-298 um tot, avak je urena pro analogov a digitln penos vCATV (QAM) skmitotovm rozsahem 5 a 900 MHz. Mezi uiten funkce pat napklad neustl men pekroen nastavench limit minimln a maximln rovn signlu na esti vybranch kanlech, men nklonu (rozdl rovn mezi dvma ze esti testovanch kanl) nebo monitorovn rovn esti sousednch i voln vybranch kanl. SBM-105 je uren pro men v satelitnm psmu 905 a 2150 MHz s analogovm nebo digitlnm penosem (QPSK). Vlastnosti jsou stejn jako u pedelch dvou model, navc je zde monost napjen konvertoru (13, 15, 18 V) a generovn signlu 22 kHz a DiSEqC 2.0. Spektrln zobrazen umouje volbu mezi detailnjm reimem analzy nebo reimem pro rychlej zamen parabolick antny.
Ve va nabdce je i zajmav specializovan pstroj pro hromadn men. Co vechno ten zvld?
129e .1,+<
Kik, J.; Fronc, V.: Mikrokontrolry Atmel s jdrem 8051. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 128 stran B5, obj. slo 180046, 199K.
Konen vychz knka, kterou nakladatelstv slibovalo tm dva roky, a na kterou jist ek mnoho konstruktr. Jejm poslnm je usmrnit pozornost odborn veejnosti na produkty firmy, kter neustle vyvj mikrokontrolry kompatibiln sINTELovskou adou. Navzdory tomu, e firmy nabzej tyto obvody a vyly ji mnoh aplikan lnky, mnoz uivatel si nejsou vdomi toho, e mohou vzt nap. obvod AT89C51, vloit ho msto klasickho 8051 aon bude bez problm pracovat. Jedn se o obvody firmy Atmel, kter m velmi irok sortiment a za pijateln ceny. V nabdce jsou mikrokontrolry rzn vkonnosti, pouzden jak DIP, tak pro povrchovou mont. Zajmav jsou mezi nimi napklad 20vvodov typy pro jednodu aplikace. Skuten velmi zajmav je monost bez problm vyut vvojov prostedky pro adu 8051. Pro ty, co ji pracovali s obvody ady 8051, je to s ohledem na jejich zkuenosti znan spora nklad. Navc aplikanch zapojen pro tyto mikrokontrolry je vliteratue velmi mnoho. Procesory, kter jsou nmtem knihy: AT89C1051, AT89C2051, AT89C4051, AT89C51, AT89C52, AT89S53, AT89C55, AT89S8252, AT89S4D12. V knize nejsou obsaeny procesory typu AVR, pro n chyst nakladatelstv BEN dal publikace, zejm jedin svho druhu u ns.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst 6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
Do konce roku budou kdodn prvn kusy novho runho (hand held) mie rovn pro analogov a digitln signly vrozsahu 5 a 900 MHz, vhodnho pro pozemn pjem a kabelov TV. Pstroj pi hmotnosti pouze 900 g nabdne vechna potebn men (rove signlu, BER, DCP, C/N) a analzu spektra na velkm displeji LCD. Mechanicky bude konstruovn tak, aby odolal prci vdeti a vydrel obasn pd na zem. Bude se tedy jednat o ideln pstroj do ternu, kter bude navc za velmi zajmavou cenu.
Vrame se jet ksouasn nabdce. Co um mal mic pstroje sgrafickm displejem LCD?
Pro men vperspektivnch digitlnch i ve stvajcch analogovch stch nabz UNANOHM adu malch, lehce penosnch micch pijma se spektrln analzou a displejem LCD (bez obrazovky).
Pro revize na kabelovch TV a hromadn sbr dat nabzme data logger DL-194. Je navren pro pohodln a rychl nabrn dat jednotliv nebo ve skupinch (kanlov, frekvenn nebo programov ady). Ukldaj se nejen kanly a frekvence, ale i rove nebo vkon digitlnho signlu, a je-li to poadovno, rovn hodnoty pomru nosn obrazu a zvuku a pomru nosn obrazu a umu vdB (jak u analogovho, tak digitlnho nosnho kmitotu). Kmen je tak mon vyut asova a mit v periodickch intervalech nebo vzadanch asech. Zazen pracuje samozejm tak jako klasick mi rovn signlu. DL-194 je osazen alfanumerickm displejem LCD. Mic rozsah je 5 a 900 MHz. Veker data jsou zobrazena na displeji a lze je vytisknout na vestavn tiskrn (doplnk). Port RS-232 lze pout k penesen dat na extern sriov pipojenou tiskrnu nebo doosobnho potae. Cel zazen m hmotnost i s akumultory pouze 2,7 kg a do pamti se vejde 1500 kompletnch men.
Kam se m obrtit zjemce o informace o tto mic technice?
Run (hand held) mi rovn
Nejjednodu je navtvit nae internetov strnky www.antech.cz, na nich naleznete katalogov listy a uivatelsk manuly. Me se tak informovat na info@antech.cz, telefonicky na sle 0627/323 451 nebo osobn na adrese Antech spol.s r.o., Fukova 62, 691 41 Beclav. Na vydn zaleme vem zjemcm podrobn informace vtitn podob.
Dkuji za rozhovor
Pipravil ing. Josef Kellner.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Polovodie atranzistory fyzikln princip
(pokraovn) Do polovodie meme pidat t pms, jej atomy maj ve vnj sfe men poet elektron, ne je teba kvytvoen valennch vazeb s okolnmi atomy polovodie. V tom ppad nebudou nkter vazby zcela zaplnny, vzniknou v nich dry. Pmsi tohoto druhu nazvme akceptory. Pro polovodie ze tvrt skupiny periodick soustavy prvk se berou jako akceptory prvky ze tet skupiny. Jsou to nap. bor, hlink, gallium, indium apod. Atomy tchto prvk maj ve vnj sfe o jeden elektron mn ne germanium nebo kemk. koncm pipojme zdroj napt, budou se elektrony pohybovat ke kladn elektrod a dry k zporn. Navenek se to projev jako prchod elektrickho proudu polovodiem.
Dioda
Zkladn pracovn procesy v polovodiovch diodch a tranzistorech probhaj v pechodov vrstv mezi oblast p a n monokrystalu. Prakticky lze pechod p-n vyrobit rznmi zpsoby. U germaniovch diod se ostr wolframov hrot dotk malho kousku polovodie typu n. Krtkm formovacm impulsem se stykov msto znan zaheje a germaniov krystal v mal sti pobl kontaktu pejde na vodivost typu p. Zformovn lze zlepit, pouije-li se nap. zlat hrot s pms gallia, kter vyvolv v germaniu vodivost typu p. Vhodou hrotovch diod je, e pechod je velmi mal a m malou kapacitu. Diody proto dobe pracuj i pi vysokch kmitotech.
Obr. 3. Schematick znzornn krystalov mky s akceptorem Na obr. 3. je schematicky naznaen atom akceptorov pmsi v polovodii. Kad atom polovodie m opt tyi valenn elektrony, atom pmsi m pouze ti. Jedna valenn vazba tedy nen zaplnna, vznikla dra. Polovodie, v nich je vytvoen zavedenm pmsi pebytek volnch elektron, tj. polovodie s tzv. elektronovou vodivost, nazvme polovodii typu n (n je od slova negativn). Polovodie s drovou vodivost, tj. s nadbytkem dr, nazvme polovodii typu p (p je od slova pozitivn). Z libovolnho polovodie lze vytvoit pidnm pslunch pms polovodi typu n nebo typu p. Mnostv pmsi me bt velmi mal. Tak nap. kvytvoen potebn vodivosti sta unkterch polovodi pdavek jednoho atomu pmsi na 10 milin atom pvodnho polovodie. Ve skutenosti se vyskytuje v kadm polovodii typu n i mal mnostv dr a v polovodii typu p i jist mnostv volnch elektron. Sprvnj je proto definovat polovodie typu n jako takov, v nich mnostv elektron znan pevyuje poet dr, a polovodie typu p jako polovodie, u nich mnostv dr znan pevyuje poet elektron. Nositele proudu, kte v polovodii pevldaj a uruj typ jeho vodivosti, nazvme majoritnmi nositeli. Nositele proudu, jich je v polovodii menina, nazvme minoritnmi nositeli. Umstme-li kousek polovodie do elektrickho pole nap. tak, e k jeho
Obr. 4. Uspodn germaniov hrotov diody (a), pechod vytvoen slvnm (b), kemkov dioda (c) a schematick znaka diody (d)
Na obr. 4b je naznaen tzv. slvan pechod. Na povrch kousku germania typu n se umst mal mnostv akceptorov pmsi india. Polovodi se oheje, a se indium roztav. Pitom se v indiu rozpust i st germania, take v germaniu vznikne dlek vyplnn slitinou germania s indiem. Pi chlazen pak rekrystalizuje germanium typu p a pechod se utvo v mst, kde pi slvacm procesu byla hranice mezi kapalnou a tuhou fz. Nejvt vznam maj dnes pechody vytvoen difus. Pi vytven difusnho pechodu je povrch polovodie vystaven za zven teploty psoben par (nap. antimonu). Pry vnikaj do povrchu krystalu a vytvej tam aktivn pmsn centra. Vhodnmi maskami na povrchu polovodie a postupnou opakovanou difus pms zpsobujcch stdav vodivost typu n a p lze vytvoit i velmi sloit struktury modernch integrovanch obvod. V nkterch ppadech se pouv i proud iont urychlench ve vakuu elektrickm polem. Na obr. 5. jsou znzornny pochody, ke kterm dojde pipojenm stejnosmrnho napt na pechod p-n. Na obr. 5a je znzornn pechod bez pipojenho napt. V tomto ppad je voblasti typu p nadbytek dr a v oblasti typu n nadbytek elektron, tak jak to bylo ji dve vysvtleno. Na obr. 5b je stejnosmrn napt pipojeno na pechod tak, e kladn pl baterie je piveden na oblast typu p, zporn pl baterie na oblast typu n. Psobenm elektrostatickch sil budou dry odpuzovny kladnm potencilem ve sv oblasti typu p. V oblasti typu n budou odpuzovny elektrony pipojenm zpornm potencilem. Elektrony i dry se zanou pohybovat ve smrech naznaench na obr. 5b ipkami. Budou se pohybovat smrem k pechodu p-n a dle pes pechod, nebo kladn dry jsou pitahovny zpornou elektrodou a zporn elektrony elektrodou kladnou. Pechodem bude protkat elektrick proud, odpor pechodu bude mal. V tomto ppad hovome o pipojen napt v pmm, propustnm smru. Kpekonn pechodu potebuj elektrony a dry uritou energii. Navenek se to projev tak, e proud prochz a od jistho malho (tzv. prahovho) napt. VH (pokraovn pt)
Obr. 5. Prchod proudu pechodem p-n v zvislosti na polarit pipojenho napt
Jednoduch zapojen pro voln as

Hlda svtel automobilu - Pskle 3
Nsledujc zapojen navazuje na lnek se stejnou tematikou - Kontrola svtel automobilu, uveejnn v PE 4/01 na s. 4. Zde popisovan hlda je obvodov jednodu a levnj pi zachovn hlavn vhody, kterou je snadn pipojen do instalace vozu dvma vodii. Hlda svtel automobilu se pouv jako akustick indiktor nerozsvcench hlavnch (pop. parkovacch svtel) a souasn jako indiktor zapomenutch rozsvcench svtel v automobilu s instalac 6 nebo12 V. Vstrahou po nezapnut hlavnch svtel je tn o kmitotu asi 1 kHz. Tn je peruovan a trv po dobu asi 10 s pi zapnutm motoru. Vstrahou pro zhasnut svtel je nepetrit tn o kmitotu asi 1 kHz, trvajc rovn asi 10 s. 1. Indikace nerozsvcench svtel. Zkladem indiktoru je monostabiln klopn obvod (MKO), tvoen jednm z asova, obsaench v IO1 typu 556. MKO uruje dobu trvn indikace a je spoutn po zapnut motoru a pi zhasnutch svtlech kladnm naptm, kter se na MKO pivd pes svorku K2, diodu D2 a spna S1. Doba kyvu MKO je urena lenem R1, C1 a je asi 10 s. Po dobu kyvu je vstup MKO ve vysok rovni (vstupn napt se bl napjecmu napt). Vstupn napt MKO je vedeno pes samoblikajc LED1 do vstupu RESET astabilnho klopnho obvodu (AKO), tvoenho druhm asovaem z IO1. Tranzistor T1 je vypnut (na jeho bzi je nulov napt z K1) a funkci neovlivuje. AKO generuje signl vstranho tnu (o kmitotu asi 1 kHz), kter je peruovn v rytmu blikn LED1. Po ukonen kyvu se vstup MKO vrac do nzk rovn, vstup RESET AKO je aktivovn a tnov signl zanikne. Tnov signl z vstupu AKO je vkonov zesilovn tranzistorem T2 a veden do magnetodynamickho mnie (reproduktoru) Rep.
2. Indikace zapomenutch rozsvcench svtel. Napjec napt na svorkch K1 a K2 hldae m pi rozsvcench svtlech a vypnutm zapalovn opanou polaritu ne v pedchozm ppad. Kladn napt je na napjec sbrnici hldae pivdno ze svorky K1 pes diodu D3. LED1 je vyazena sepnutm tranzistorem T1 (pi rozsvcench svtlech je tranzistor T1 sepnut kladnm naptm ze svorky K1), take tnov signl z AKO je neperuovan. Funkce obvodu, doba kyvu MKO i kmitoet AKO jsou stejn jako v pedchozm ppad. Diody D2, D3, D4, D5 jsou zapojen do mstku a zajiuj vdy sprvnou polaritu napt v obvodech hldae. Soustky R9, C8 a D1 chrn hlda ped napovmi pikami z instalace vozu. Napjec napt me bt v rozsahu 6 a 15 V. Pi napt 12 V nepesahuje odbr proudu 60 mA.
Konstrukce
Soustky hldae jsou pipjen na desce s jednostrannmi plonmi spoji o rozmrech 85x55 mm. Obrazec spoj a rozmstn soustek na desce je na obr. 2. V zazen lze pout asova 556 v proveden bipolrnm i CMOS (pouijeme-li verzi CMOS, chovme se k asovai ohleduplnji podle znmch zsad). Kondenztor C1 je vhodnj volit tantalov kvli asov
Popis funkce
Schma hldae (Pskle 3) je na obr. 1. Strun zopakuji a doplnm popis jeho funkce.
Obr. 1. Hlda svtel automobilu - Pskle 3
R1
R2
IO1 C3
R6
R8 R9
R7 C4
R3
R4
C2
C5
C7
C1
C8 T2
Obr. 2. Obrazec spoj a rozmstn soustek na desce hldae svtel (m.: 1 : 1)
Obr. 3. Pipojen hldae svtel k elektroinstalaci vozidla
a teplotn stabilit jeho kapacity. Ze stejnho dvodu volme C5 v proveden fliovm. Rezistory jsou bnho typu s toleranc do 10 %. Oba tranzistory mohou bt libovolnho typu NPN (KC5xx, KC2xx, BC5xx apod.). Zenerova dioda D2 me bt nahrazena typem KZ260/16V. Dynamick reproduktor me bt nahrazen piezomniem. V tom ppad je nutn k piezomnii pipojit paraleln rezistor o odporu 1 a 2,2 k. Pokud chceme doshnout vt hlasitosti, pipojme paraleln k piezomnii jet tlumivku s induknost asi 33 mH. S ohledem na otesy doporuuji vvody soustek na stran spoj zahnout v dlce asi 2 mm a teprve pak pjet. Deska s plonmi spoji m takov rozmry, e je ji mon vestavt do krabiky KN z plastick hmoty od firmy SEB Jentejn. Mni Rep vyuv krabiky jako ozvunice a mus bt pipevnn nad otvor (o prmru asi 3,2 mm) ve dnu krabiky.
C4 C5 C8 D1
100 nF, keram. 1 nF, fliov 47 F/16 V, rad. Zenerova dioda (BZX), 16 V D2 a D5 1N4001 apod. LED1 LD599 (samoblikajc) T1, T2 BC546 apod. IO1 556 (viz text) S1 posuvn jednoplov pepna typu P-B143, P-SS12F65 apod. Rep KPB1220 (viz text) deska s plonmi spoji krabika KN Hlda svtel (Pskle 3) je mon si objednat jako stavebnici (soustky + deska s plonmi spoji) v cen asi 155,- K + potovn na adrese: RAMAT, Prodlouen 186, 547 01 Nchod - Bab, tel. 0447/424940 nebo na e-mailu: tomas.tlaskal@worldonline.cz Tom Tlskal
Mont a funkce ve voze

Hlda svtel propojme s elektroinstalac vozidla podle obr. 3. Svorku K1 meme pipojit msto na spna parkovacch svtel i na spna hlavnch svtel. Hlda potom ignoruje parkovac svtla. Po zapnut zapalovn (nastartovn) a pi vypnutch hlavnch (parkovacch) svtlech je pivedeno kladn napjec napt z akumultoru vozidla na svorku K2 a zporn napt pes vypnut rovky na svorku K1. Ozve se peruovan tn. Pokud do 10 s nezapneme svtla, indikace se vypne. Po vypnut zapalovn je pi zapnutch svtlech pivdno kladn napjec napt z akumultoru vozidla na svorku K1 a zporn na svorku K2. Ozve se neperuovan tn. Pokud nevypneme svtla, indikace se po 10 s vypne (to umon ponechat v provozu parkovac svtla). Spnaem S1 lze v letnm obdob indikaci nerozsvcench svtel odpojit.
Indiktor vypnut varn konvice

Po vypnut konvice vyd popisovan indiktor vrazn zvuk (tn) v trvn asi 8 s, kter ns upozorn, e se voda uvaila. Indiktor je pouiteln pro vechny typy varnch konvic za pedpokladu, e se jeho soustky vejdou do volnho prostoru pod krytem konvice. Vhodou je, e indiktor je pod naptm pouze pi zapojenm topnm tlese.
Indiktor je pipojen paraleln k topnmu tlesu konvice. Po zapnut spnae varn konvice se pivede sov napt na napjec svorky indiktoru (na obr. 4 vlevo). Sov napt se upravuje kondenztorem C1 a Zenerovou diodou D1 na velikost asi 24 V. Multivibrtor je zablokovn (nekmit) zpornm naptm, kter je pivedeno na bze tranzistor T1 a T2 pes diody D4 a D5. Asi do ticeti sekund po zapnut napjen se nabije kondenztor C5 a je na nm napt piblin odpovdajc Zenerovu napt diody D1. Po vypnut topnho tlesa se odblokuje multivibrtor (zane kmitat) a indiktor zane vydvat zvuk. Multivibrtor je napjen energi, nashromdnou v kondenztoru C5. Indikan tn trv asi 8 sekund a jeho hlasitost kles a do plnho zniku. Soustky jsou bn jakosti, pouze kondenztor C1 mus bt na sov napt, tj. na 275 V/50 Hz. Kondenztor C5 me mt kapacitu 1000 a 2200 F. Na velikosti tto kapacity a na napt Zenerovy diody D1 zvis doba trvn indikace. Nvrh desky s plonmi spoji nen uveden, jej een zvis na konkrtn konvici. Pozor! Vechny soustky indiktoru jsou galvanicky spojen se st. Desku s plonmi spoji je teba dn oetit pjecm lakem z obou stran. Deska mus bt umstna pod krytem, mus bt dn upevnna a mus se zajistit, aby se k soustkm nedostala voda. Otvor pro zvuk z reproduktoru mus bt co nejmen (1,5 mm). Pes jednoduchost zapojen nedoporuuji stavbu zatenkm. Tom Tlskal
Regultor jasu rovky se ss napjenm 12 V

Popisovan regultor umouje s velkou innost plynule regulovat jas rovky, napjen ss naptm 12 V. Pvodn byl navren pro kempinkovou lampiku, pipojenou k automobilovmu akumultoru. Schma regultoru je na obr. 5. Regultor pracuje na impulsnm principu. Proud do rovky je periodicky (s kmitotem 200 Hz) spnn
Popis funkce
Schma indiktoru je na obr. 4. Zkladem zapojen je symetrick astabiln klopn obvod (multivibrtor) s tranzistory T1 a T2. Kmitoet multivibrtoru je asi 1200 Hz, zmnit se d pravou hodnot soustek R3, R4, C3 a C4. V kolektoru tranzistoru T1 je elektroakustick piezomni, kter vydv indikan tn.
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4 R5, R8 R6 R7 R9 C1 C2, C3, C7 1 M 470 k 10 M 1 k 8,2 k 51 k 510 k 47 10 F/16 V, rad. 10 nF, keram.
Obr. 4. Indiktor vypnut varn konvice
teplotn stabiln. Pro vvody J1 a J4 jsou pouit roubovac svorky ARK. Radioelektronik Audio-HiFi-Video, 2/1997
Kviktko - zvukov hka

Kviktko je mal krabika, kter s periodou asi 90 s vydv krtk psknut. Krabiku umstme na skryt msto a meme sledovat, jak bude znervzovat nai rodinu nebo kolegy v zamstnn. Schma pstroje je na obr 6. Zapojen je tvoeno dvma osciltory, kter pouvaj jako aktivn soustku kompartory z LM393 (IO1). Prvn osciltor s IO1B uruje periodu opakovn a dobu trvn psknut. Perioda opakovn je dna dobou nabit kondenztoru C1 pes rezistor R1. Trvn psknut uruje doba, za n se po peklopen IO1B vybije kondenztor C1 pes sepnut tranzistor T1 a rezistor R6. Bhem vybjen C1 se sepnutm tranzistorem T1 aktivuje druh osciltor s IO1A, kter generuje tnov signl. Vku tnu uruj hodnoty soustek C2 a R9. Tn je vyzaovn malm elektrodynamickm reproduktorem SP1 o impedanci 8 . Pstroj je napjen naptm 3 V ze dvou tukovch lnk, odbr proudu je asi 3,5 mA. Pokud chceme pstroj miniaturizovat, pouijeme k jeho napjen lithiov lnek o napt 3 V. Musme vak zmenit spotebu proudu tm, e jako reproduktor SP1 pouijeme piezomni a souasn zvtme odpor rezistoru R10 na 100 k. Tranzistory T1 a T2 meme nahradit jakmikoliv univerzlnmi typy s polaritou PNP a NPN. Everyday Practical Electronics, z 1997
Obr. 5. Regultor jasu rovky se ss napjenm 12 V tranzistorem T2 (CMOS), stedn hodnota proudu rovkou (a tm i jej jas) je uren pomrem dob sepnut a vypnut proudu. Spnac impulsy generuje astabiln multivibrtor, kter pouv jako aktivn prvek Schmittv klopn obvod (SKO) typu 4093 (IO1A). Na vstupu 3 IO1A jsou kladn impulsy o ce asi 100 s (ka je uren asovou konstantou R1C1). Opakovac kmitoet impuls je 200 Hz a nastavuje se trimrem R3. Spnac impulsy otevraj tranzistor T1, kter pes rezistor R5 vybj kondenztor C2. asov konstanta R5C2 je asi 22 s a je zvolen tak, aby se stail kondenztor C2 bhem spnacho impulsu pln vybt. Pokud nen tranzistor T1 sepnut, nabj se C2 pes rezistor R6 a trimr R7 proudem z kladn napjec sbrnice (Ucc). Maximln asov konstanta nabjen (pi nejvtm odporu trimru R7) je asi 5 ms. Napt kondenztoru C2 je snmno obvodem SKO IO1B, z jeho vstupu je buzen T2, kter spn proud do rovky Z1. Kdy je C2 vybit a je na nm napt men ne horn rozhodovac rove SKO, je na vstupu SKO vysok rove (tm pln napjec napt) a T2 je sepnut. Pi nabit C2 SKO peklop a T2 vypne. Pokud m trimr R7 minimln odpor, nabj se C2 rychle a po vtinu periody spnacch impuls je nabit. Proto je T2 po vtinu periody vypnut a rovka Z1 m minimln jas. Pi maximlnm odporu trimru R7 je po vtinu periody C2 vybit a T2 sepnut, take rovka m maximln jas. Zmnou odporu trimru R7 lze plynule ovldat jas mezi minimem a maximem. Pouit soustky jsou zcela bn. V pvodnm prameni byl pouit IO1 typu 74C14, kter vak u ns nen dosaiteln. Proto byl na schmatu (obr. 5) nahrazen dostupnm obvodem 4093, kter v tomto zapojen pracuje zcela shodn. Diodu D1 typu BAV19 lze nahradit dostupnjm typem 1N4148. Kondenztory C1 a C2 jsou fliov, aby byla jejich kapacita
Obr. 6. Kviktko - zvukov hka
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 5/2001, kter vychz souasn s tmto slem PE, jsou transformtory a tlumivky pro spnan napjec zdroje. V tomto sle KE bude probrna teorie mni a z toho vyplvajc poadavky na transformtory a cvky.
! Upozorujeme !
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Kniha Professional Photoshop 5, jejm autorem je Dan Margulius, vyla v nakladatelstv John Wiley & Sons, Inc. v USA v roce 1999. Kniha je klasickm prvodcem barevnmi korekcemi v programu Photoshop 5. Popisuje osvden techniky, pouvan pikovmi profesionly. Namtkou uveme aplikaci kivek CMYK pro zdraznn detail, neostr maskovn, restaurovn pokozench umleckch dl atd., atd. Kniha m 322 stran textu s mnoha barevnmi, velmi kvalitnmi obrzky, m formt o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 3136,- K.
Nabje alkalickch akumultor

Ing. Vt Krvek
Popisovan nabje umouje nezvisl nabjen dvou alkalickch tukovch akumultor 1,5 V (velikost AA). Nabjen je automaticky ukoneno po dosaen konenho napt na akumultoru, stav nabjen a ukonen nabjen je signalizovn pro kad akumultor zvl svitem diod LED.
Manganoalkalick akumultory s naptm 1,5 V byly podrobn popsny v literatue [1, 2, 3]. Domnvm se vak, e pes sv nesporn vhodn vlastnosti, jako je napt 1,5 V, nabjitelnost bez pedchozho vybit, cena a etrnost kprosted, tyto akumultory se odpovdajcm zpsobem nerozily. Typickm pkladem pouit alkalickch akumultor me bt napjen walkmanu, kter m napjec napt 3 V. Na dva akumultory NiCd pracovat dlouho nebude, a chceme-li jej mt stle u sebe, znamen to kupovat kadou chvli nov baterie. - bezpenostn oddlovac. Sekundrn napt 6 V je usmrnno mstkovm usmrovaem GU1 a vyhlazeno kondenztory C1 a C2. Zskan stejnosmrn napt slou knabjen akumultor, napj integrovan obvod U1 a pes rezistor R1 napj napovou referenci NL1. Rezistory R2, R3 a odporov trimr RP1 tvo dli pro nastaven konenho napt nabjench akumultor, kter mus bt 1,65 V 30 mV. Pi napt 1,75 V ji zanaj alkalick akumultory plynovat! innost nsledujcch obvod je rozdlena na dv identick vtve, pro kad akumultor zvl, a bude proto popsna na nabjecm obvodu tvoenm tranzistorem VT1 a dvma napovmi kompartory U1C a U1D. Napt akumultoru B1 je pes rezistor R11 pivedeno na neinvertujc vstup napovho kompartoru U1C, kter
Popis zapojen
Schma zapojen nabjee je na obr. 1. Sov napjec napt 230 V je pivdno na primrn vinut transformtoru T1, kter mus bt vproveden
je porovnv snastavenm konenm naptm 1,65 V. Je-li akumultor sten vybit (alkalick akumultory lze kdykoliv dobjet bez nutnosti plnho vybit, jako je tomu u akumultor NiCd), vstup kompartoru sepne tranzistor VT1 a rozsvt ervenou indikan LED HL2, kter indikuje stav nabjen. Tranzistor VT1, dioda LED HL2 a rezistor R12 tvo zdroj konstantnho proudu asi 90 mA, kter zajiuje etrn nabjen akumultoru. Doshne-li napt akumultoru rovn konenho napt, kompartor U1C uzave tranzistor VT1 a souasn je na invertujc vstup kompartoru U1D pivedeno napt vt, ne je na jeho neinvertujcm vstupu. Vstup kompa-
Obr. 1. Schma zapojen nabjee alkalickch akumultor
tovat dva dut ntky o prmru 4 mm, zkrcen na 3 mm a po obvodu jet propjet. Tot plat o desce B, na kterou pijde pintovat prun kontakt, zhotoven podle obr. 4 z fosforbronzovho plechu tl. 0,3 a 0,4 mm. Pouit ntky o prmru 2,5 mm je nutn rovn zkrtit na 3 mm a kontakt po obvodu propjet. Osazen desky ped sestavenm dobe zkontrolujeme, nebo po konenm vzjemnm propjen je jejich ppadn oprava obtn. Je-li ve vpodku, meme desky sloit. Do desky A zasuneme desku C, zkontrolujeme jejich vzjemnou kolmost a lcovn propoj, vechny spolen ploky propjme. Dle na desku C z boku nasuneme desku B tak, aby pt pslunch propoj spolu lcovalo, zezadu nasuneme desku D a vzjemn propjme. Nakonec pilome bonice E a F, kter po cel dlce propjme sdeskou B a D. Pt spojek na desce B propojme tenkmi vodii nebo pomoc ptiilovho plochho vodie. Celkov sestava je na obr. 5 a 6.
Oiven a sestaven
Sestaven a propjen desky oistme lihem a pro oivovn na ploky pro pvodn vodie pipjme sovou ru. Pozor - dle budeme pracovat na pstroji pod naptm 230 V! Po pipojen sovho napt se rozsvt ob zelen signln LED HL1 a HL3. Amprmetr srozsahem nastavenm na 200 mA (DC) meme pipojit mezi zporn pl nabjee a kladn kontakt (nt) pro akumultor. Men vtvi pslun zelen signln LED mus zhasnout a rozsvtit se erven LED HL2 (HL4). Namen proud, kter dodv proudov zdroj, se bude pohybovat kolem 90 mA. Men opakujeme i pro druhou vtev nabjee. Dle nastavme konen nabjec napt tak, e mezi zporn pl a spodn konec rezistoru R2 (invertujc vstupy 6, 8 U1) zapojme voltmetr nastaven na rozsah 2 V (DC). Otenm trimrem RP1 nastavme toto napt na 1,65 V 5 mV. Tm je nabje oiven. Ped mont nabjee do krabiky musme odstranit vhornm vlisku vstupek pro pvodn upevnn vvodn ry, napklad utpnutm pomoc tpaek, a dle vyvrtat tyi otvory o prmru 3 mm pro LED a vyznout podln otvor pro vkldn akumultor. Zdesky A odpjme sovou ru a podle obr. 5 zapjme pvodn vodie od vidlice. Nabje nejprve vlome do hornho krytu a pak pes zpadku zaklapneme kryt spodn. Nakonec zaroubujeme dva samoezn roubky. Zpaprov samolepky o rozmrech alespo 20 x 37 mm zhotovme vhodn ttek, do kterho udlme otvory pro LED, a dme tak nabjei konen vzhled.
Obr. 2. Desky s plonmi spoji A a F rtoru U1D pak sepne zelenou indikan LED HL1, indikujc ukonen nabjen. Zptnovazebn rezistor R6 vsouinnosti s rezistorem R11 zavd do kompartoru U1C hysterezi, kter zpsob, e konen vypnac napt je asi 1,68 V a napt akumultoru, pi kterm nabje zapn, asi 1,48 V. Dioda VD1 chrn vstup kompartoru proti zpornmu vstupnmu napt. nmi spoji jsou zobrazen vmtku 1 : 1. Nejnronj etapou pi zhotoven nabjee je vyezn a pprava desek s plonmi spoji. Nutn je pracovat velmi peliv tak, aby zbytky obrysov ry netvoily mstky mezi propoji a aby desky do sebe pesn a tsn zapadaly. Ped vlastnm eznm a pilovnm je vhodn vechny desky pocnovat. Pi ezn plat: Dvakrt m a jednou e. Vechny otvory vyvrtme vrtkem o prmru 0,8 mm, otvory pro transformtor, pvodn vodie a tranzistory pevrtme na prmr 1 mm. Otvory pro trimr maj prmr 1,3 mm. Otvory pro nty vdesce B maj prmr 2,5 mm a pro nty vdesce C prmr 4 mm. Ped osazovnm desek soustkami je vhodn si pro kontrolu celou konstrukci sloit, avak nespojovat pjenm! Konstrukci rozlome a jednotliv desky osadme podle obr. 3. Ped osazenm transformtoru T1 do desky A je nutn jeho nezapojen piky odstranit. Pouijeme metodu: Dvakrt m a jednou tpej. Signln LED HL1 a HL4 jsou na desce B zapjeny ze strany mdn flie do vky 12 mm, aby se tsn dotkaly hornho vka krabiky. Do desky C nesmme zapomenout rozn-
Konstrukce
Nabje byl navren do krabiky pro sov adaptry, kter umouje jeho zasunut pmo do zsuvky. Cel konstrukce nabjee se proto skld ze esti desek s plonmi spoji oznaench A a F, viz obr. 2. Desky s plo-
Obr. 4. Prun kontakt
Obr. 5, 6. Konen sestava desek s plonmi spoji nabjee Obsluha nabjee je velmi jednoduch. sten nebo pln vybit alkalick akumultory vlome do nabjee, kladnm plem k ntku a pak zpornm na prun kontakt. Nabje zastrme do sov zsuvky. Probliknou zelen signln LED a rozsvt se erven, kter svt po celou dobu nabjen. Po ukonen nabjen se rozsvt zelen signln LED a erven zhasnou. Pokud nabje zapomeneme njak den vzsuvce, nic se nedje, nebo akumultory jsou odpojeny od nabjecho proudu.
Zvr
Tm dvoulet pouvn uvedenho nabjee pineslo tyto zkuenosti: - Pestoe jsou akumultory vyrbn na vrobn lince jeden jako druh, ve skutenosti je kad jin. To zohleduje samostatn nabjen kadho akumultoru zvl. - Podmnky nabjen a ukonen nabjen jsou pesn definovny. - Po celou dobu pouvm dva pry alkalickch akumultor znaky PURE ENERGY. Jestlie jeden akumultor stoj 50 K, nech si kad spot, kolik by jej stly baterie do dvou walkman za dva roky. - Co se spotat ned, je nae ueten proda, do kter nevyhodme vybit baterie! - TIP na zvr - Protoe knabjen akumultor slou zdroj konstantnho proudu, jeho velikost znme, je mon nabje pout i knabjen akumultor NiCd, o kterch vme, e jsou skuten vybit (nap. zkapesn svtilny). Podle kapacity akumultoru CA a znmho vztahu t = 1,4CA/I stanovme as, po kter je nutn akumultory nabjet. Ten pak musme, na rozdl od alkalickch akumultor, hldat.
R12, R17 12 RP1 5 k, PTC10HK005 (TP011 4K7) C1, C2 330 F/16 V C3 100 F/10 V C4, C5, C6 47 nF/63 V, ker. GU1 B250C1000DIL HL1, HL3 3 mm, zelen HL2, HL4 3 mm, 2 mA, erven VD1, VD2 1N4148 VT1, VT2 BD136
NL1 TL431 U1 LM339 T1 transformtor 230 V/6 V/1,1 VA Tronic Praha (prodv EZK Ronov) Krabika UadaptrV (prodv GM za 56 K). Krabika adaptru m rozmry 100 x 57 x 50 + vidlice a nen v katalogu GM na rok 2000. Dut mosazn nt 2,5 mm, 2 ks Dut mosazn nt 4 mm, 2 ks
Literatura
[1] AR A 3/97, s. 36 a 38. [2] AR A 4/97, s. 27 a 28. [3] AR A 6/97, s. 19 a 22.
Seznam soustek
Rezistory (0,6 W, vel. 0207) R1 3,3 k R2, R8, R15 4,7 k R3, R5, R11 6,8 k R6, R14 330 k R7, R9, R13, R16 1,0 k
Obr. 3. Rozmstn soustek na deskch A a F
Teplomr a barometr na RS232

Karel Kozlk
Popisovan zazen je teplomr a barometr, kter namen data posl po sriovm rozhran rychlost 9600 baud nadazenmu systmu ke zpracovn (nap. potai typu PC). Zazen je napjeno stabilizovanm naptm +5 V, kter lze zskat napklad zkonektoru klvesnice potae. Rozsah mench teplot je -45a+130C. Rozsah menho tlaku je 730a1100hPa. Samotn zazen pracuje pi pokojovch podmnkch, pouze idla mohou bt vyveden ven. Popis funkce
Schma zapojen je na obr. 1. Centrln jednotkou celho zazen je jednoipov mikropota AT89C2051, kter snm daje zjednotlivch idel a pomoc sriov linky je posl nadazenmu systmu. Data jsou poslna vterminlovm reimu, take k ovldn zazen nen teba ani pota, sta libovoln terminl. Rezistor R4 a kondenztor C12 zajiuj nulovn mikropotae po zapnut. Konvertor napovch rovn U4 slou k pevodu rovn TTL na stran mikropotae na rovn RS232 na stran sriovho kanlu. Kmen teploty je pouito idlo SMT160-30, na jeho vstupu je signl o frekvenci 1 a 4 kHz, jeho stda je zvisl na teplot podle vztahu: D.C. = 0,320 + 0,00470t Tato stda je pak men mikropotaem a pepotna na teplotu ve C. Pro men tlaku jsem pouil idlo MPX4116A. Vstupem je napt, jeho velikost je zvisl na tlaku podle vztahu: Uout = Us(0,009P - 0,095) [V; V, kPa]; U s = 5,1 0,25U dc . Toto napt je pomoc pevodnku A/D U1, pevedeno do digitln formy a pedno mikropotai. Zvolil jsem pevodnk typu TLC549 pro jeho nzkou cenu a dobrou dostupnost. Jeho nevhodou je, e je pouze 8bitov. Proto bylo nutn zvolit kompromis mezi menm rozsahem a pesnost. Zvolil jsem rozsah 730 a 1100 hPa, co peduruje pouit barometru do maximln nadmosk vky asi 2000 metr nad moem. Situaci by mohl vyeit pevodnk TLC1549, kter je stejn, avak 10bitov. Ovem nenael jsem dnou firmu, kter jej knm dodv. Vceotkov trimry R2 a R3 slou knastaven referennch napt pro pevodnk. Konektor CN6 umouje pipojit displej, na kterm mohou bt t zobrazeny namen daje. Program mikropotae je navren pro pipojen inteligentnho jednodkovho displeje sadiem HD44780U. Konektor CN5 je pipraven pro pipojen dalch idel vbudoucnu. Schma pipojen displeje je na obr. 3. nastaven napt zvis pesnost men tlaku. Mikropota nepepotv namen tlak na hladinu moe, ale je schopen linern aproximace, kter pro mal rozsah zmn tlaku pi umstn pstroje na jednom mst postauje. Linern aproximace doshneme zmnou konstanty 013991h na dkch 489 a 491 v programu (www.aradio.cz). Tuto konstantu zvtme o rozdl mezi zmenm tlakem a tlakem pepotenm na hladinu moe, vyjdenm v Pascalech. Aktuln tlak pepoten na hladinu moe lze zskat nap. na http://www. chmi.cz/meteo/oap/oap_milos.html.
Mechanick proveden
Cel zazen (krom idel) je vestavno do krabiky KP02. Deska splonmi spoji je uchycena za rouby konektor D-SUB kelm krabiky. prava el krabiky je znzornna na obr. 4. idla jsou propojena se zazenm stnnou dvoulinkou zakonenou konektorem jack 3,5 mm.
Sestaven a oiven
Deska s plonmi spoji je na obr. 2. Pi peliv monti mus zazen pracovat na prvn zapojen. Pouze je poteba nastavit pomoc trimr R2 a R3 napt na vvodu 1 U1 na 4,6 V a na vvodu 3 U1 na 2,9 V. Na pesnosti
Ovldn
Parametry sriovho rozhran jsou: rychlost 9600, bez parity, 8 datovch bit, 1 stop bit, zen toku dn. Zazen lze ovldat pomoc libovoln-
Obr. 1. Schma zapojen
ho terminlovho programu (nap. Hyperterminl ve Windows). Po zapnut zazen je po sriovm kanle odeslna uvtac zprva obsahujc slo verze programu. Nyn si lze pkazem H vydat npovdu, pkazem T aktuln teplotu, pkazem P aktuln tlak a pkazem Vslo verze.
Zvr
Pesnost teplotnho idla jsem mil pomoc ustlen smsi vody s ledem a vrouc vody. Namil jsem odchylky 0,5 C, co je vzhledem k udvan maximln nepesnosti idla 0,7 C dobr vsledek. Pi men tlaku jsem namil odchylky 1 hPa.
Seznam soustek
R1 750 R2, R3 10 k, 20otkov trimr PM19K R4 100 k R5 56 k C2 330 nF C3 1 F, tantal C4 1000 F C5 10 nF C6, C7, C17, C18 100 nF C8, C9, C10, C11 10 F, tantal C12 2,2 F C13 33 pF C14 39 pF U1 TLC549 U2 AT89C2051 U3 SMT160-30 U4 MAX232 (ICL232) U5 MPX4115A (www.emgola.cz) Q1 18,432 MHz CN1, CN2 stereo jack do DPS SCJ0354U CN3 napjec konektor SCD016 CN4 CANON F do DPS CN5, CN6 CANON M do DPS
Literatura
[1] Skalick, P.: Mikroprocesory ady 8051. Vydal BEN - technick literatura. [2] Dokumentace teplomru Helium: http://stoupa.sh.cvut.cz/teplomer/teplomer/doc/TeplomerDOC.html [3] dic program mikropotae v projektu IAKIC: http://www.kufr.cz/systemy/ [4] Datasheet k MPX4115A. [5] Datasheet kSMT160-30. [6] Datasheet kTLC549. [7] How to control HD44780-based Character-LCD. http://home.iae.nl/users/ pouweha/lcd.htm
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 4. prava el krabiky KP02 Obr. 3. Schma pipojen displeje
asov spna kombinovan stermostatem

Ing. Martin Stroka
Zmrem bylo vytvoit zazen, kter by po pedem definovan as regulovalo teplotu ve sledovanm prostoru - nap. v suice na ovoce, jogurtovai, nebo jen odmilo as, po kter bude spotebi zapnut - teba pi vaen nebo zavaovn. Pi provozu domcch spotebi se asto stane, e je zapomeneme vypnout. Nejen, e se pak pltv elektrickou energi, ale asto se znehodnot vsledek prce. Popisovan pstroj lze vyut jako teplomr, regultor teploty, asov spna a konen jako kombinaci vech pedelch funkc, regultor teploty, kter po urit dob vypne pipojen spotebi.
Poadavkem pi nvrhu byla minimalizace proudov spoteby po uveden do klidovho stavu a finann pimenost konstrukce pi zachovn uritho komfortu ovldn. Zatmco vprmyslu konstruktr shne po hotovm jednoelovm zazen nebo po PLC vybavenm navc specilnmi algoritmy, pro amatra i kutila je cenov vhodnj a navc lkavj postavit si pstroj it na mru konkrtn aplikaci. Pouit mikrokontrolru umouje komfortn ovldn pstroje pi nepli sloitm zapojen elektroniky. U popisovanho pstroje jsou nastaven daje pokad ukldny do pamti EEPROM a po zapnut automaticky nateny, take pokud asova spoutme opakovan se stejnmi pednastavenmi hodnotami, sta k tomu stisk jednoho tlatka. Lze volit programov, zda se spotebi po zadanm ase i po pekroen zadan teploty zapne nebo vypne. Ve vkonovm stupni je pouito rel, kter pipojuje vestavnou zsuvku k sti.
Ovldn: 3 tlatka + sov spna. Zobrazen: 3,5mstn displej LCD + LED. Rozmry: 150 x 110 x 50 mm. Hmotnost: 485 g.
Obvodov een
Schma zapojen je na obr. 1. dic jednotkou pstroje je mikrokontrolr IO1 PIC16F84 (MICROCHIP) s integrovanou pamt EEPROM 64 byte, kter je vyuita pro schovu pednastavench hodnot. Procesor m pamt typu Flash ROM 1 kB [1], co pin spory pi vvoji a pi ppadnch dalch inovacch softwaru. Prce procesoru je zena krystalem X1 3,6864 MHz. Od tto frekvence je odvozeno men asu, jeho pesnost vtomto ppad nen kritick. Chyba me doshnout nkolika sekund vmaximlnm monm menm ase, tj. 20 hodinch. Pesnost lze zlepit kapacitnm trimrem pipojenm paraleln ke kondenztoru C1. Kzobrazovn je pouit 3,5mstn displej LCD 4DR822 spolu sdekodry a stadai IO2 a IO4 4543. Linkami RB4 a RB7 mikrokontrolru se pe-
Zkladn technick parametry

Rozsah men teploty: -45 a +130 C Rozsah regulace teploty: 0 a +130 C Max. spnac doba: 20 hod. Rozlien as. daje pro sepnut: 1 s. Max. zatitelnost vstupu: 6 A/720 W/~250 V/=125 V. Napjen: ze st 230 V. Odbr ze zdroje vklidu/sepnuto: 8 mA/120 mA.
Obr. 1. Schma zapojen asovae a termostatu
Obr. 2. Deska s plonmi spoji zdroje
n zobrazovan slo, linkami RB1 a RB3 povel kzpisu do jednotlivch dekodr. Vzhledem ktomu, e k buzen segment LCD je poteba stdav napt, generuje procesor obdlnkov signl na vvodu RA2. Ten je pivdn na spolenou elektrodu LCD a tak na vvod PH stada IO2 a IO4, kter vrytmu jeho zmn neguj vstupy A a G. Tranzistor T2 spolu sR2 a R3 slou krozsvcen dvojteky a tm kpehlednjmu zobrazen asu. Pi zpisu do dekodr IO2 a
IO4 je zrove testovno stisknut tlatek TL1 a TL3. Tranzistorem T1 je spnno zrove rel RE1, pipojujc ovldan spotebi ksti, a dioda LED, signalizujc stav vstupu na pednm panelu pstroje. Napjec zdroj sIO6 7805 v klasickm zapojen dodv napjec napt pro ostatn obvody. Teplota je mena inteligentnm senzorem IO5 SMT160-30 (SMARTEC - GM [4]). Senzor pevd teplotu
na stdu obdlnkovho prbhu, co se velmi hod pro zpracovn mikroprocesorem bez pevodnku A/D a dalch pomocnch obvod. Nelinearita senzoru max. 0,4 C je zaruena pro pouzdro TO 92 vrozsahu teplot -45 a +130 C a absolutn pesnost pro rozsah -30 a +100 C je 1,2 C. Vhodou je, e senzor nepotebuje dnou kalibraci, protoe je kalibrovn pmo na ipu bhem vroby. K jeho pipojen sta ti vodie, dva pro napjec napt (+5 V) a jeden signln, kter se pipoj pmo na vstup mikrokontrolru. Pro vpoet teploty slou linern vztah: Stda = 0,320 + 0,0047 . t , (1)
kde stda je pomr rovn log. 1 k dlce periody vstupnho signlu a t je teplota ve C.
Programov vybaven
Po vodnm nastaven vstoup program do smyky, kde je cyklicky mena a vyhodnocovna teplota, porovnvny aktuln daje s pednastavenmi, provdn akn zsah, testovna tlatka a zobrazovn na displeji. as se m vestavnm 8bitovm asovaem, kter po dotn do nuly vyvol peruen, vnm jsou upraveny hodnoty asovch promnnch, kter se pak vhlavnm programu pepotou na kd BCD a zobraz na displeji. Pi men teploty se nejprve testuje ptomnost snmae. Nen-li zapojen, displej je pi zobrazovn teploty przdn, svt pouze dvojteka. Pro regulaci se pak uvauje teplota 0 C. PIC16F84 neobsahuje instrukce nsoben a dlen, proto jsem pro vpoet teploty podle (1) pouil knihovny pro matematick operace scelmi sly vrozlien 24 bit [3], kter zajist potebnou pesnost vpotu. Pi samostatnch mench jedn periody signlu vznik vlivem umu nestabilita men hodnoty, proto je provedeno deset men za sebou a jako vsled-
Strana soustek
Obr. 3. Deska splonmi spoji dic elektroniky
Obr. 4. Konstrukce snmae teploty
n hodnota je povaovn prmr tto posloupnosti (posloupnost je vzestupn seazena a vybrn je prostedn, vtomto ppad pt prvek). Aby byl daj o teplot iteln a nepeblikval, teplota a zobrazen novho daje se m asi jednou za sekundu.
Mechanick konstrukce a oiven

Zapojen je realizovno na dvou deskch splonmi spoji (obr. 2, 3). Na dic desce je umstn mikrokontrolr IO1, obvody zobrazen, LCD, tlatka. Tato deska je pak piroubovna dvma rouby kelnmu panelu skky. Deska je navrena jako jednostrann sdevatencti drtovmi propojkami. Podle obr. 3 lze desku zhotovit i oboustrannou, avak vechny otvory u mdnch cest na stran soustek mus bt prokoven. Pi osazovn zapjme nejprve pasivn soustky a objmku pro IO1, pak aktivn soustky a IO2 a IO4 bez objmek, proto je nutn dodret zsady pi pjen obvod CMOS. Nakonec se osad displej LCD, kter zasuneme tak, aby mrn pevyoval IO1 vobjmce. Tot plat pro pjen LED D9. Na druh desce splonmi spoji (obr. 2) je umstn napjec zdroj a vkonov obvod regultoru (T1, Re1). Tato koncepce umouje snadnj pestavbu pstroje nap. pi jinch poadavcch na vkonov obvod. Deska je jednostrann a je spojena s deskou dic elektroniky pti vodii. Zdrojov deska je piroubovan khorn stran skky vedle zsuvky, kam se pipoj ovldan spotebi. Sov spna je na boku skky. Snma teploty je konstruovn tak, aby jej bylo mon ponoit do vody (obr. 4). Vvody snmae jsou pipjeny ke stnn dvoulince, kter pes konektor DIN vede do pstroje vstupn signl a pivd napjec napt ke snmai. Pouzdro TO92 je vlepeno do hlinkov trubky o prmru 8 mm. K lepen musme pout lepidlo nebo tmel odolvajc teplot minimln 150 C. Vhodn je nap. tmel LEPOX THERMOTMEL. Meme pout i silikonov lepidla dostupn vprodejnch autopsluenstv - pak je spoj prun, podobn kauuku. Pi oivovn pstroje je dobr zkontrolovat napjec napt zdroje +5 V a pak teprve pipojit napjen ke zbytku dic elektroniky. Program pro mikrokontrolr IO1 je vtab. 2. Pi proObr. 5. Mechanick konstrukce pstroje gramovn zadvme typ osciltoru XT, Power on reset zapnut, Watchdog timer vypnut, Code protection vypnuto. Dle je teba naprogramovat EEPROM mikrokontrolru IO1 podle tab. 3, minimln prvnch osm adres. Na nich je uloeno: destky hodin, vypnac pznak, jednotky hodin, destky a jednotky minut, destky a jednotky sekund a teplota. Po zasunut IO1 do objmky a pipojen napjecho napt by ml pstroj pracovat na prvn zapojen. (tab. 1). Optovnm stiskem tlatka Dal/Teplota-as se hodnoty zap do EEPROM a zadvn zane znovu od destek hodin. Kdykoli bhem zadvn lze skonit tlatkem Start/Reset a zahjit provoz. Pi provozu se tlatkem Start/Reset vrtme do nastavovacho reimu, co je indikovno bliknutm mnusu. Zahjme-li jednou provoz, maj tlatka jinou funkci. Dal/Teplota-as pepn zobrazen teploty namen snmaem ve tvaru 1:30 = 130 C (-0:05 = -5 C) a zobrazen asu zbvajcho do vypnut asovho spnae. Pepnut zobrazen indikuje bliknut znamnka mnus na displeji. as je zobrazovn ve tvaru hodiny:minuty, a pokud je men ne 20 minut, ve tvaru minuty:sekundy. Md zobrazen rovn pepn zpsob regulace. Zobrazujeme-li teplotu, reguluje se teplota bez ohledu na to, zda ta ji dotal do nuly nebo ne. Zobrazujeme-li as, reguluje se teplota, avak po dotn do nuly se vstup pepne do jedn polohy (podle pznaku vypnn), ve kter zstane natrvalo. Pznak vypnn vlastn nahrazuje programov pepnac kontakt rel. Cel postup regulace zachycuje tab. 1, ze kter je rovn patrn zpsob regulace teploty. Jsou zde uvedeny vechny kombinace nastaven a odpovdajc stav vstupu. Vmikroadii je napevno nastavena hystereze 3 C. Nastavme-li Treg, pak pepnut probhne pi pekroen tto teploty v dob jejho rstu a pepnut zptky pi poklesu teploty pod Treg - 3. Tlatkem 1/Zap -Vyp lze run okamit zmnit pznak vypnn a tedy i stav vstupu. Stiskneme-li tlatko Dal/Teplota-as a pak zapneme sov spna (tlatko stle drme), pejde pstroj do diagnostickho reimu. Na displeji se zobraz 0:00 a pi stlaen jednotlivch tlatek se zvyuj o jedniku pslun slice na displeji. Ztohoto reimu nelze vystoupit, musme pstroj vypnout.
Popis funkce
Pstroj je ovldn temi tlatky, kter maj jinou funkci pi provozu (v popisu za lomtkem) a jinou pi nastavovacm reimu (v popisu ped lomtkem). Vnastavovacm reimu, ve kterm se pstroj nachz po zapnut sovho vypnae, tlatko Start/Reset ukonuje vkldn hodnot, zape daje do EEPROM, co je indikovno bliknutm mnusu na displeji, a zahj tn, men a regulaci teploty. Tlatko 1/Zap-Vyp zmen o jedniku prv nastavovanou slici, kter na displeji blik. Vprvn etap nastavujeme as sepnut (rozepnut) asovho spnae, a to hodiny a minuty (na displeji 19:59), piem kadou slici lze mnit vrozsahu 9-0, take je nutn dt pozor na nastaven nesmyslnch daj (nap. 70 minut). Vjimku tvo jednika oznaujc destky hodin, kter blik, je-li nastavena, a nesvt vbec, nechceme-li destky hodin nastavit. Pi nastavovn tohoto msta tedy zdnliv na displeji nemus nic blikat, akoli jsme vnastavovacm reimu. Stlaenm tlatka Dal/Teplota-as se na displeji rozblik dal nastavovan slice. Zjednotek minut se tlatkem Dal/Teplota-as posuneme na nastaven destek a jednotek sekund (na displeji :59). Potom se nastavuje teplota (Treg), na kterou probh regulace (na displeji :99), tj. lze nastavit od 0 do 99 C. Posledn se nastavuje tzv. pznak vypnn (na displeji :0). Ten lze nastavit na nulu nebo na jedniku a ovlivuje zpsob regulace
Tab. 1. Zpsob innosti pstroje v zvislosti na nastaven pznaku vypnn a zpsobu zobrazen
Zvrem
Pi pouit pstroje je poteba brt ohled na asovou konstantu snmae. Pro uvaovan pouit vyhov snma vpouzdru TO92. Potebujeme-li mit rychlej zmny teploty, je vhodnj pout snma vkovovm pouzdru TO18. Rychlej odezvu m snma vkapalin ne vplynu (ve vzduchu) a tak zle na tom, zda je men prosted vpohybu (vzduch proud, voda je promchvna) nebo vklidu. Pro nronj pouit meme pstroj doplnit zlohovanm napjenm, kter zajist innost pi vpadku st. Je-li poteba spnat vkonnj spotebi, sta zvolit rel, jeho kontakty dovoluj vt zaten, a upravit zdrojovou desku (obr. 2). Cena soustek celho pstroje se pohybuje kolem 650 K; vyuijeme-li uplkovch zsob, daj se nklady snit i na polovinu. Ppadn dotazy lze zaslat na e-mail: MStrocka@seznam.cz.
J1 sov ra zakonen vidlic J2 sov zsuvka na stnu Nf konektor DIN pro pipojen snmae Plastov skka 150 x 110 x 50 mm Tab. 2. Vpis programu mikrokontrolru ve formtu INTEL HEX 32
:020000040000FA :02000000D52900 :08000800C900030ECA0010300C :1000100081003514C00F0F28C115FC30C000B60F89 :100020003528F130B6004116B51D3528B80F3528F2 :10003000F630B800B90F3528FA30B900BA0F3528B4 :10004000F630BA00BB0F3528FA30BB00BC0F35289C :10005000F630BC00351D2E2835113528FF30BC0088 :10006000BB00BA00B900B800B5110B114A0E8300ED :10007000C90E490E0900351A5128351951283C304E :1000800084000008FF3C031D51288403373004021C :10009000031D4128B511411C4F2885140800851007 :1000A00008003708B5180301A30042082302031C07 :1000B0005E28411C5D2885145E28851043082302B4 :1000C00003180800411C66288510080085140800E4 :1000D0002F30B2004030B100B10B6C28B20B6A284F :1000E0001A22202214220800682005081039000274 :1000F00003190034050810398000682005081039FC :100100000002031D7A280134351ECB282A22B51C93 :100110008B282E228C283222C11D9028CB22C1117F :100120000F3086053D0EF03986078614B5124B3028 :1001300084007420013A031DA1280008003A031D21 :10014000B51686100F3086053E0EF0398607061567 :100150003513840A7420013A031DB2280008003ABE :10016000031D351706110F3086053F0EF03986073F :100170008615B513840A7420013A031DC3280008AC :10018000003A031DB5178611B51A0034351B01342A :10019000B51B023403343222FF30B0003519E92890 :1001A000FF303C02031DE9283B08FD3C0318E92809 :1001B0003B08FE3C031DDE282622DF282A223A08BF :1001C0003002BF0039083002BE0038083002BD00DE :1001D0008C28351DED282622EE282A223C083002E4 :1001E000BF003B083002BE003A083002BD008C2838 :1001F0002E228C20322241118901F5223511081856 :100200003515890AF5224110081841143C30840044 :10021000890AF52208088000840336300402031D91 :100220000829FF30B000E92032228030C5008C2040 :10023000820723291D298D291729351D21293511CB :10024000172935151729C501E9203D30C8003F3071 :10025000C600B421003E031D8D29C5014408BF001E :10026000E920C603B421003E031D8D29C5014408C1 :10027000BF00E920C603B421003E031D8D29CA2119 :10028000C60AB421003E031D8D29CA21C603B4212C :10029000003E031D8D29C50165220F30BF003E08B9 :1002A000C4003E30C5008C208207602959298D2961 :1002B00053290A30B70203184B295A30B7004B298B :1002C000C50165220F30BF003D08C4003D30C500A8 :1002D0008C20820774296E298D296829B703031D94 :1002E00060296330B7006029C501FF30BE00411CA2 :1002F0007B2901307C290030BD00C4003D30C500A1 :100300008C2082078C2986298D298029411C8A29E5 :1003100041107729411477294115C501E920890148 :1003200088013519880AE622890A88014118880A55 :10033000E6223C308400890A0008F0388800E62272 :10034000840337300402031D9B29890A370888007B :10035000E6224119F8283708C20002303702C300EC :100360002E228C2032220800C80346088400C500D3 :100370000008C4008C2082070034C0290134BA2947 :1003800048088400800FC629F6308000000830023B :10039000C400BA29C5012A220F30BF003908300233
Literatura
[1] Hrbek, J.: Mikroadie PIC 16CXX. BEN 1996. [2] Hrbek, J.: Programovn mikroadie PIC 16CXX. BEN 1997. [3] Katalog Microchip. Microchip Technology Inc. 1998. www.microchip.com; CD-ROM. [4] Katalog GM Electronic 1998.
Seznam soustek
R1 2,2 k R2 100 k R3, R5, R6 10 k R4 560 C1, C2 22 pF C3 1000 F/25 V C4, C5 100 nF C6 47 F/16 V IO1 PIC16F84 - P4 IO2 a IO4 4543 IO5 SMT160-30-92 IO6 7805 T1 BC639 T2 BC546 D1 a D3 1N4148 D4 a D8 1N4007 D9 LED X1 3,6864 MHz LCD 4DR822 B Re1 H100F05 Tr1 transformtor TPS 2VA, 220 V/12 V TL1 a TL3 P - B1720D Po1 100 mA/F Objmka DIL18 S1 pkov pepna se dvma sekcemi
:1003A000BE0038083002BD0008008316C730810047 :1003B000F130850000308600831210308100F1306A :1003C000B600FC30C000C501CB01CC01CD01B501A8 :1003D000C101850186018614051AFB2286100130B1 :1003E0008A00A0308B00F820B515411EF92936226D :1003F00041123B2084208207002A092AD529F529A9 :100400002E228C203222351E072A3512F529351668 :10041000F529851C0D2A85100E2A8514411C122AE7 :100420004110F5294114F529061C182A0610080068 :1004300006140800051D1E2A0511080005150800F0 :10044000851D242A85110800851508000610051D44 :100450000614080006100519061408008511051D6C :10046000851508008511051985150800BC22003E78 :100470000319412AFF30BD00BE00BF000030B700A5 :10048000080030308400840390228000263004026B :10049000031D432A2F30A5002E30A4002508840018 :1004A0000008B7002408840000083702031C7B22E0 :1004B000840325300402031D542AA403A503263017 :1004C0002502031D4E2A2A08B70037089100920121 :1004D00093010A3099009A01B510B71F722A910949 :1004E000910AB5140C230E08BD000C230E08BE00A3 :1004F0001108BF0008000408A2000008A100370886 :1005000080002508840021088000B70022088400AC :10051000080011089300100892000F0891000800CD :10052000B301B40135100518932A051C952AB30AA6 :100530000518972AB40A051C9A2A3518362A330852 :10054000B407930133089900E8309100033092001A :100550009A01B8238922340899009A010C23D530D6 :1005600099009A01B8238922E830990003309A0053 :100570000C23443011020800B301051CC32A0000FB :10058000B30FBD2A0134B3010518CA2A0000B30F06 :10059000C42A013400340408C70045088400003E22 :1005A0000319E32AC51BDE2AC118DA2AC114FF3059 :1005B0008000E32AC11044088000E32A351DE22AA6 :1005C0001422E32A2A224708840008008B1383168A :1005D000081555308900AA3089008814081EEE2AB3 :1005E0000812081183128B1708008B138316081446 :1005F00083128B170800BD01BE01BF0103308A00C2 :100600008C208207062B082B0A2B002BBD0A002BFF :10061000BE0A002BBF0A002B8F018E019F01130D14 :100620008E0D19088E021A08031C1A0F8F0203017F :10063000031C01309F02930D0730A000130D8E0D97 :100640008F0D9F0D1908131C2F2B8E021A08031CE7 :100650001A0F8F020301031C01309F02382B8E07F3 :100660001A0803181A0F8F070301031801309F0798 :10067000930DA00B1E2B120D8E0D8F0D9F0D1908C3 :10068000131C4C2B8E021A08031C1A0F8F02030135 :10069000031C01309F02552B8E071A0803181A0FEE :1006A0008F070301031801309F07920D0730A00048 :1006B000120D8E0D8F0D9F0D1908121C692B8E02C5 :1006C0001A08031C1A0F8F020301031C01309F023A :1006D000722B8E071A0803181A0F8F0703010318CD :1006E00001309F07920DA00B582B110D8E0D8F0D11 :1006F0009F0D1908121C862B8E021A08031C1A0F54 :100700008F020301031C01309F028F2B8E071A08F2 :1007100003181A0F8F070301031801309F07910D6B :100720000730A000110D8E0D8F0D9F0D1908111CA3 :10073000A32B8E021A08031C1A0F8F020301031C3D :1007400001309F02AC2B8E071A0803181A0F8F076F :100750000301031801309F07910DA00B922B111874 :10076000B72B19088E071A0803181A0F8F070034C1 :1007700090018F0113089F0012089E0011089D0030 :100780000830A000990C0318D32BA00BC22BA0009B :100790009A0C0318D12BA00BC82B93019201910145 :1007A00000340310F72B0310E22B990C031CE22BEF :1007B0001D0891071E0803181E0F92071F08031833 :1007C0001F0F9307930C920C910C900CA00BD52B40 :1007D0000830A0009A0C031CF72B1D0891071E0877 :1007E00003181E0F92071F0803181F0F9307930C7F :0E07F000920C910C900C8F0CA00BEA2B003495 :00000001FF
Tab. 3. Vpis obsahu pamti EEPROM 0000:00 01 FF FF FF FB FF 14 0008:00 00 00 00 00 00 00 00 0010:00 00 00 00 00 00 00 00 0018:00 00 00 00 00 00 00 00 0020:00 00 00 00 00 00 00 00 0028:00 00 00 00 00 00 00 00 0030:00 00 00 00 00 00 00 00 0038:00 00 00 00 00 00 00 00
Mi teploty s idlem PT100

Stanislav Kubn
Velkou vhodou popsan konstrukce je irok teplotn rozsah men a v celm rozsahu nastaviteln velikost teploty pro regulaci. Jako idlo teploty lze pout miniaturn idla Pt100 od japonsk firmy Hayashi Denko (bli viz III. strana oblky). Zkladn technick parametry
Napjec napt: + 9 a 24 V. Proudov odbr: max. 100 mA. Rozsah men teploty: -230 a +1529 C. Rozsah men teploty s idlem PT100: -50 a 800 C (idlo CRZ-1632). Chyba men: 3 C. Regulace teploty nastaviteln v rozsahu: -230 a 1529 C. V konstrukci jsou pouity dva proudov zdroje s tepelnou kompenzac. Prvn z nich s tranzistory T10 a T7 napj idlo R25 (PT100). V konstrukci je pouito idlo CRZ-1632 japonsk firmy Hayashi Denko (dodv Intrax Praha). Trimrem P2 seizujeme proud idlem. Druh proudov zdroj s T8 a T6 nabj kondenztor C6. Kompartor porovnv napt na idle R25 s velikost napt na kondenztoru C6. Mikrokontrolr m dobu nabjen kondenztoru a as potom pepot na teplotu. Jeliko kompartor IO3 nepracuje od nulovho vstupnho napt, je napt zveno zaazenm sriovho rezistoru R22. V nsledujc tabulce jsou vsledky men, kter ukazuj, od jak velikosti vstupnho napt pracuje kompartor ji spolehliv. Pro tepelnou kompenzaci proudovch zdroj se obvykle pouvaj na Napt na vstupu (vvod 2) [mV] 50 100 150 200 500
Popis zapojen
dicm prvkem teplomru je mikrokontrolr IO1 PIC16C57C-04/P. Obslun program S223 m dlku 639 B. Pro taktovn mikrokontrolru byla zvolena frekvence 3,2768 MHz. V konstrukci je pouit tymstn zobrazova, kter m pouze dvanct vvod a mus bt zen dynamicky. Katody zobrazovae jsou napjeny pes rezistory R5 a R11, kter omezuj maximln proud zvstupu mikrokontrolru na 10 mA. Anody zobrazovae jsou napjeny zproudovch zesilova ztranzistor T1 a T4. Teplomr me bt napjen naptm +9 a 24 V. Zapojen se zobrazovaem LD1 je stejn jako u otkomru v PE 7/2001, str. 10.
mst tranzistor T8 a T10 diody. Kdy jsem vak zkouel kvalitu kompenzace v zvislosti na teplot okol, bylo potebn umstit tranzistor a diodu co nejble. To je nejsnadnj, kdy tranzistory epikami k sob pilepme. Proto pouijeme jako diodu pechod v tranzistoru. Cel proces men teploty probh takto: Pes rezistor R24 se vybj kondenztor C6. Ten by ml bt co nejkvalitnj. as vybjen je programov nastaven asi na 500 ms. Stailo by i nkolik milisekund. as 500 ms je zrove i periodou jednotlivch men. Po vybit kondenztoru C6 se vstup PC7 odpoj a zane se pes proudov zdroj s T8 a T6 kondenztor nabjet. Ve chvli, kdy je kondenztor C6 nabit na napt, kter odpovd napt na idle R25, peklop se kompartor. Bhem tto doby, co je asi 100 a 200 ms, je zobrazova zhasnut. V mikrokontrolru se bhem tto doby nat registr 16 b, kter je zen vnitnm asovaem TMR0. daj z registru 16 b se porovn s devatencti rovnmi rozsahu -230 a 1529 C. Podle piazen rovn se vypot teplota. Vlivem teplotn nestability vznik v mii chyba 3 C. To je zpsobeno vlastn chybou mie a dle chybou v dsledku patnho nastaven programu vpotu. (Chyba programu vychzejc z chyby pstroje bhem programovn.) Pi men teploty 1000 C je to vak pouze 0,3 %. Chyba [%] 54 4 0 0 0
Tab. 1. Chyba kompartoru LM311 (nesymetrick napjen +5 V). Napt na vstupu + (vvod 3) potebn pro zmnu rovn na vstupu [mV] 77 104 150 200 500
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Zvislost odporu idla CRZ-1632 na teplot

Obr. 4.
Obr. 5.

Jet jednou upozoruji, e se nejedn o dn laboratorn pstroj. Men teploty m v celm rozsahu pesnost asi 3 C za pedpokladu, e pstroj pracuje v prosted s konstantn teplotou.

Seznam soustek
R1 a R4, R23 2,2 k R5 a R11, R22 220 R12 a R14, R19 22 k R15 1 k R16, R17 220 k R18 1 M R20 470 R21 100 k R24 10 R25 PT100 (CRZ-1632) P1 500 k, PT6V P2 250 k, PT6V P3 2,5 k, PT6V C1, C2 33 pF C3 4,7 F/16 V C4 47 nF C5 47 F/35 V C6, C7 220 nF/CF C8 2,7 nF C9 47 F/6,3 V, tantal. D1 1N4001 D2 3 mm, R, 2 mA IO1 PIC16C57C-04/P (program S 223) IO2 7805 IO3 LM311 IO4 CNY17/IV LD1 HD-M514RD T1 a T4 BC327-40 T5 BC337-25 T6, T7, T8, T10 BC556B X1 3,2768 MHz S1, S2, S3 P-B1720D pstrojov skka U-KM33C objmka SOKL 18 konektor SIL15PZ chladi DO 1 deska RT S223 (spoj@telecom.cz) Program S 223 lze najt na http: //web.iol.cz/sct nebo na www.aradio.cz
Na obr. 2 vidme zvislost odporu idla CRZ-1632 japonsk firmy Hayashi Denko na teplot. Na ose X je teplota, na ose Y odpor idla. Pracovn oblast testovanho idla je -50 a +800 C. Podle tabulky mohou nkter typy pracovat v rozsahu -200 a +850 C. Rozsah -230 a 1529 C byl dopotn. Konstrukce je urena pro trval provoz bez astho zapnn a vypnn a v prostorch bez vtch teplotnch vkyv. Po zapnut mie je potebn ekat asi 20 a 30 minut, ne se teplotn stabilizuj pracovn body. Tak nastaven teplota pro regulaci nen po vypnut uloena a zstv v pstroji pouze po dobu zapnut.
Tak tlatka meme pipjet na kousek univerzln desky. Tu pak pipjme za kousky vodi nad desku mie do takov vky, aby hmatnky prochzely skrz otvory ve vrchnm dle krabiky.
Oiven a nastaven
Msto R25 pipjme rezistor 100 ze sriov zapojenm miliamprmetrem. Pipojme napjec napt +12 V. Odbr za zdroje by ml bt maximln 100 mA (zle na mnostv rozsvcench segment). Trimrem P2 nastavme proud 1,00 mA. Pokme asi 30 minut, a se daj na zobrazovai ustl. Trimrem P1 nastavme na zobrazovai daj 0 (0 C). Msto rezistoru 100 pipojme idlo teploty PT100. Sprvnou teplotu dostavme trimrem P3. V ppad, e pozdji pi instalaci umstme idlo dle od mie, kompenzujeme odpor vodi nastavenm trimru P3. Tlatkem S1 pepnme mezi reimem men teploty a nastaven teploty. V reimu men teploty zobrazova asi 500 ms zobrazuje zmenou teplotu, pot asi na 100 a 200 ms zhasne. V tuto chvli probh men teploty. V reimu nastaven tepoty je na zobrazovai zobrazena nastaven teplota. Pokud je men teplota ni ne nastaven, rozsvt se LED zapojen sriov s LED optolenu. K tranzistoru optolenu meme pipojit napt max. 45 V a proud 500 mA. Tlatky S2 a S3 nastavme velikost regulovan teploty.
Osazen desky a mechanick mont

Soustky osazujeme od nejnich po nejvy. Pod mikrokontrolr zapjme objmku SOKL 18. Pod zobrazova zapjme zkrcenou a rozplenou objmku SIL15PZ. Mezi desku a stabiliztor pipevnme chladi DO1. Trimry ped pipjenm do desky nastavme na sted odporov drhy. Tranzistory T8 s T6 a T10 s T7 slepme ped pipjenm k sob sekundovm lepidlem. U krabiky U-KM33C upravme podle obr. 4 otvor pro zobrazova. U desky odtpneme podle obr. 5 kraje tak, aby ji bylo mon lehce zasunout do krabiky. U tlatek S1 a S3 prodloume hmatnky.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji mie teploty
Elektronick blika s pamou

Jaroslav trba
Ku kontrukcii ma priviedla chu po spestren neustle sa opakujceho blikania hviezdy na vianonom stromeku. Zapojenie samozrejme nie je uren len pre tto hviezdu, ale me spestri innos rznych inch blikaov, alebo vytvori nov a me sli ako ovldanie v minulosti hodne pouvanho beiaceho svetla (hada). Snail som sa vytvori zariadenie, aby bolo o najuniverzlnejie a jednoduch na ovldanie. Je uren pre zbavu, ale me sa vyui aj naprklad pre rzne reklamn ptae. Technick parametre
Napjacie naptie riadiace obvody: 5 V, zlohovanie dt: 3,6 a 5 V (batria), vstupn obvody: poda typu (v alom texte). Odber prdu riadiace obvody: < 80 mA, zlohovanie dt: < 10 A (zvisl od pouitej pamte RAM), vstup: max. 100 mA na jednu vetvu (a poda vkonu pouitho zdroja). Poet vetiev (vstupov): 7. Poet programovacch krokov: 8x 1024 (0 a 7).
Celkov opis
Kontrukcia zariadenia je rozdelen do troch blokov a to zbloku . 1 (obr. 1), kde s umiestnen riadiace obvody, z bloku . 2 (obr. 2), na ktorom s umiestnen vstupn zosilovae jednotlivch vetiev a nastavovacie prvky riadiacich signlov a bloku . 3 (obr. 3) - zdroja. Hlavn as zapojenia tvor statick pam RAM 6264 [1], ktor m 13 vstupnch adresovacch bitov. Z tch je vyuitch pre postupn zapisovanie alebo vyberanie z pamte len prvch 10, o poskytuje 1024 monch kro-
kov. Ostatn tri adresovacie vstupy je mon pripoji naprklad na prepna BCD (palcov prepna), m rozrime monos uloi dta o alch 7x1024 monost. Potom jednoduchm prepnutm tohoto prepnaa BCD prejdeme na druh blok 1024 monch krokov a tm aj zmenu nastavenho reimu spnania jednotlivch vstupov. Adresu pre pam vytvra 12bitov binrny ta CMOS 4040 [2]. Zpis a tanie dt do pamte a naopak sa prena cez obvod 74LS245 (prijma/ /vysiela). Na bloku . 2 s umiestnen nastavovacie prvky a to prepna DIP, na ktorom sa nastavuj jednotliv rovne pri zpise do pamte, potenciometer pre nastavenie rchlosti pripotavania impulzov do binrneho taa a vstupn zosilovae pre spnanie jednotlivch svetelnch vetiev s LED. Napjanie pre pam a riadiace obvody je veden z bloku . 3, kde je zrove umiestnen batria pre zlohovanie dt. Tento blok neobsahuje napjanie pre sveteln zdroje jednotlivch vetiev, pretoe pre kad blika je toto nutn riei individulne.
Popis jednotlivch ast

Na obr. 1 je schma zapojenia riadiacich obvodov. Ako u bolo vyie spomenut, srdcom celho blikaa je IO3 - pam SRAM 6264 vo vyhotoven CMOS, ktor m 13 adresovacch Obr. 1. Schma zapojenia bloku . 1 riadiaca as
Obr.2. Schma zapojenia bloku . 2 vstupn zosilovae a nastavovacie prvky
Obr. 3. Schma zapojenia bloku . 3 zdroj vstupov A0 a A12. Prvch desa A0 a A9 je adresovanch postupne po jednom kroku zIO2 binrneho taa, o vytvra 1024 monch krokov a teda aj kombinci na datovch vstupoch IO3 D0 a D7. Adresy A10 a A12 s vyveden pre mon pripojenie manulneho prepnania adresy, o vytvra alch 7 monch kombinci, vktorch je mon navoli tie po 1024 monch krokov. Ja som tieto vstupy pripojil na prepna BCD kdu (funkn do sla 7). Rezistory R9 a R11 zabezpeuj nzke logick rovne pri nepripojench vstupoch A10 a A12. Na IO3 s ako vstupy pouit D0 a D6, vstup D7 je pouit pre nulovanie (resetovanie) IO2, o zabezpeuje po skonen poadovanho reimu vrtenie cyklu sp na zaiatok (adresa 0), cez rezistor R13 a didu D4. Vstupy obvodu IO2 Q11 a Q12 nie s vyuit. Na vstup CLK obvodu IO2 sa privdzaj impulzy, ktor zabezpeuj pripotanie jednotky k vntornmu binrnemu tau, teda posunutiu vstupnej adresy o 1, o je spsoben zmenou vysokej logickej rovne (H) na nzku (L) na tomto vstupe. Privedenm rovne H na vstup RST obvodu IO2 sa vynuluje vntorn binrn ta, rove L je zabezpeen privedenm zpornho plu cez rezistor R5 na tento vstup. Obvod IO1 obsahuje es invertorov so vstupmi so Schmittovm klopnm obvodom. Prv hradlo IO1A je pouit pre vytvorenie jednoduchho genertoru impulzov o frekvencii pribline 10 Hz pri nulovom odpore Po1 a pribline 1 Hz pri odpore potenciometra 1 M. Zmenou hodnt R1, Po1 a C1 je mon prispsobi frekvenciu
tohoto genertora pre svoje potreby. Tto frekvencia je priveden pri zopnutom spnai S1 na vstup CLK IO2 a t men obsah binrneho taa IO2. Hradl IO1B a IO1C filtruj signl z TL1 proti zkmitom spolu s R2 a C2. Stlaenm tlaidla TL1 sa na vstupe hradla IO1C vytvor signl o rovni L, o cez R4 a vprpade rozopnutho spnaa S1 djde kpripotaniu 1 k binrnemu tau IO2. Pri zopnutom S1 s bran vvahu vlune impulzy zIO1A, o zabezpeuje R4. Zvstupu IO1C je vyveden signl LED-IMP, ktor pri rovni L zopna cez R47 (obr. 2) indikan LED D18, ktor indikuje impulz na vstupe CLK IO2 (indikuje len pri stlaen TL1). Tlaidlo TL1 sa vyuva hlavne pri zpise do pamti IO3, kedy je nutn nastavova vstupy a zapisova ich krok po kroku. Hradlo IO1D tak isto sli na filtrciu signlu ztlaidla TL2 proti zkmitom spolu s R3 a C3. Vstupn signl ztohoto hradla je veden cez didu D3 na vstup RST obvodu IO2. TL2 sa mus stlait hlavne pred zaatm programovania. Hradl IO1E a IO1F slia len na oddelenie a zosilnenie riadiaceho signlu pre pracovn reim obvodu IO4. Rezistor R49 v tomto signle je zaraden zdvodu znenia odberu prdu zbatrie, pretoe pri napjan len ztohoto zdroja je na vstupe IO1F zporn naptie a na signle je cez vstup IO5C a didu D9 kladn naptie batrie (pri nezaraden tohto rezistoru stpne odber zbatrie a na 1 mA). Vybratie reimu programovania alebo tania je funkn len pri napjan zo zdroja +5,6 V a to sprvnym prepnutm prepnaa PR1. Pri napjan zariadenia zo zdroja +5,6 V je na D19 a vstupoch IO5A a IO5C kladn naptie zdroja a na vstupoch tchto hradiel rove L, take didy D7, D8 a D9 neprepustia tto rove. Kladn naptie prechdza cez didu D19 na prepna PR1. Pri jeho prepnut do polohy RD je na vstupe WE obvodu IO3 rove H a sasovm oneskorenm, spsobenm R8, C7 na vstupe OE IO3 rove L, o uruje, e piny IO3 D0 a D7 s vstupn a s na nich rovne, ktor boli naprogramovan (na vstupe CS1 je cez R6 rove L). Zrove rove H je aj na vstupe IO1F a na vstupe IO1E, o uruje, e na obvode IO4 je port A ako vstupn a port B ako vstupn - cez ktor sa prenaj dta zD0 a D7 IO3. Na vstupe IO5B je rove H, ktor blokuje dida D6. Pri prpadnom nastaven vstupu D7 IO3 na rove H, t prechdza cez R13 didu D4 na vstup RST obvodu IO2 a vynuluje jeho vntorn ta a naprogramovan cyklus sa opakuje. Pri prepnut PR1 na PRG (spna S1 mus by rozopnut) prichdza rove H na vstup OE obvodu IO3 a po oneskoren, spsoben R7 a C6 je na vstupe WE IO3 rove L, o zabezpe monos zpisu do pamte IO3, piny IO3 D0 a D7 s vstupn. Zrove sa zmen reim obvodu IO4, port A je v-
R38 je nutn prispsobi poda naptia pouitho zdroja pre napjan LED blikaa a poda mnostva a typu pouitch LED (vi prklad vpotu). Zapojenie zdroja pre napjanie riadiacich obvodov je na obr. 3. Striedav naptie je usmernen didami D20 a D23 a vyhladen C11 a alej stabilizovan IO6 na 5,6 V, o spsobuje zaradenie didy D25 na vvod 2. Takto naptie je potrebn, aby bolo zabezpeen naptie za didou D1 (obr. 1) pribline 5 V pre napjanie logickch obvodov. V zdroji je aj obvod pre nabjanie batrie NiCd 3,6 V. IO7 zabezpeuje aby nedolo kprebjaniu batrie. Pri nepripojenej batrii (naprzdno) je nutn nastavi trimrom R52 naptie za didou D24 asi 4,8 V. Rezistor R50 obmedzuje nabjac prd. Na blok . 1 (obr. 1) je priveden naptie 5,6 V ztohto zdroja na didy D1 a D2. Za didou D1 s obvody, ktor pracuj pri benej prevdzke a za didou D2 obvody, ktor je nutn napja zbatrie. Za tmito didami je naptie pribline 5 V. Napjanie zbatrie je oddelen didou D26.
Kontrukcia a oivenie
Zariadenie som umiestnil na tri dosky s plonmi spojmi. Dosky bloku . 1 (obr. 4) a bloku . 2 (obr. 5) s obojstrann, nie je nutn vak poui prekoven diery, sm som tieto plon spoje kreslil rune a vyrobil len v domcich podmienkach. Po prprave tchto dosiek je mont najlepie zaa sriadiacou asou. Na tejto doske s dve prepojky a jedno prepojenie plok medzi hornou a spodnou vrstvou plonho spoja (vpravo hore pri rezistoroch R3 a R5), spojenie docielime prevleenm drtika a prispjkovanm zoboch strn. Pri nepripojen BCD prepnaa je nutn podobnm spsobom prepoji plky A10. Osadzovanie je najlepie zaa menmi siastkami ako s rezistory a didy. Rezistor R49 je umiestnen na stojato, lepie osadi neskr. Potom pristpime kmonti integrovanch obvodov; samozrejme je nutn dodra vetky predpisy pre prcu s obvodmi CMOS, pretoe je lepie osadzova tieto obvody bez ptc. U obvodu IO2 je to nutn, lebo je umiestnen pod IO3 a je lepie ho osadi skr ako pticu pre IO3. Pticu pre IO3 je nutn poui preczneho vyhotovenia, bu pticu DIL28, alebo poui lmaciu litu. Po osaden prvej dosky meme podobnm spsobom pokraova na doske, na ktorej s umiestnen nastavovacie prvky a vstupn zosilovae. Potrebn je osadi hlavne vstupn tranzistory, indikan LED a knim prslun rezistory. Prepna PR3 je umiestnen vptici (posta obyajn), aby bol vyie a bolo mon prepna zprednho panelu. Pri osadzovan siastok je treba dba na to, aby boli umiestnen ovldacie a indikan prvky vrovine a vhodne zasahovali nad
Obr. 4. Doska s plonmi spojmi pre blok . 1: shora spodn vrstva, strana siastok a rozmiestnenie siastok stupn a port B je vstupn, cez vstup IO1E. Na porte B obvodu IO4 sa nastavia pomocou DIP prepnaa PR3 (obr. 2) poadovan dta. Cez IO5B, rovou L, je vtomto reime cez didu D6 blokovan signl RST IO2 pre prpadn nastavenie D7 IO3 pomocou DIP prepnaa. Kzpisu dajov z D0 a D7 IO3 do pamte dochdza pri stlaen TL1, cez vstup IO1B a didu D5 nbenou hranou na vstupe WE IO3 [1]. Zrove djde cez vstup IO1C a R4 kinkrementovaniu binrneho taa IO2 a prepnutiu reimu IO4 port B je vstup, D0 a D7 s vstupn, tm na vetkch pinoch portu B s rovne H, o zotrvva poas zopnutia TL1 a asovm oneskorenm spsoben R2, C2, take za tento as s zopnut T1 a T9 a LED didy D10 a D18 svietia a zrove indikuj zpis do pamte. Hradl IO5D, IO5E a IO5F nie s vyuit, ale ich vstupy musia by pripojen. Rezistorov sie R14 zabezpeuje pri reime programovania, aby neboli zopnut T1 a T8 (obr. 2) aj napriek tomu, e nie je zopnut iaden zprepnaov na PR3. Vstupn tranzistory T1 a T7 (je mon vyui aj T8) zopnaj indikan LED D10 a D16 (D17) a cez rezistory R31 a R38 priamo LED blikaa. Vekos R31 a
predn panel (prepnae som prispjkoval na tvrdie meden drtiky a tlaidla nadlepil starmi nefunknmi LED). Prepnae PR3, PR1, spna S1, potenciometer Po1 a tlaidla TL1 a TL2 je mon osadi na tto dosku, ale nie je to nutn. Meme poui in typy a umiestni ich mimo dosky, poda svojich monost, ale musme dba na sprvne prepojenie stouto alebo s riadiacou doskou. Rezistory R31 a R38 som umiestnil mimo dosky s plonmi spojmi (obr. 5c) a nahradil ich prepojkami, aby bolo mon zariadenie vyui aj pre in blikae bez alch prav. Po skompletovan obidvoch dosiek meme pristpi kich prepojeniu vodimi. Dosky s navrhnut tak, aby ich bolo mon spoji distannmi stpikmi (asi 1,5 cm) a prpadne namontova na predn panel. Preto aj pri prepjan treba dba na to, aby ich bolo mon po prepojen oddeli (roztvori) a ich sprvnos pripojenia sptne kontrolova. Ako posledn skompletujeme dosku pre zdroj (obr. 6). Pri pouit batrie NiCd 3,6 V (napr. GP63BNK je umiestnen priamo na tejto doske) je mon tto nabja za didou D24 po pouit prepojky na doske (nastavi 4,8 V za D24 trimrom R52). Stabiliztor IO6 opatrme chladiom. Pri pouit overench siastok a sprvnej monti zapojenie funguje na prv raz. Vzapojen nie s iadne nastavovacie prvky (okrem R52). Pre prv odskanie obvody napjame zo zdroja sprdovm obmedzenm. Nastavme prepna reimu PR1 do polohy PRG. S1 je vypnut a vypnut s aj spnae PR3, tm zabezpeme, e nebude svieti iadna zindikanch LED. Potom meme pripoji riadiacu dosku ku zdroju 5,6 V a skontrolova odber prdu, m by pod 80 mA. Ak je toto vporiadku, vyskame spna PR3 a poda zopnutej vetvy m svieti prslun LED. Potom sksime naprogramova nejak ubovoln reim blikaa. Najskr stlame TL2, m dostaneme program na zaiatok a navolme prv krok na PR3. Potom stlame TL1, m prv nastavenie zPR3 zapeme do pamte a takto pokraujeme krok po kroku poda poadovanho reimu blikaa. Na koniec reimu nesmieme zabudn na nastavenie smej vetvy PR3, o je vrtenie reimu blikaa na zaiatok. alej u len prepneme prepna PR1 do polohy RD, stlame TL2 a postupnm stlanm TL1 kontrolujeme sprvnos nastavenho reimu. Mme zopn S1 a tm docielime automatick opakovanie zvolenho reimu blikaa, ktorho rchlos zvis od nastavenia potenciometra Po1. Ztchto konov je jasn aj ovldanie zariadenia. Potom sksime pripoji batriu (alebo zdroj) o menovitom napt do 5 V k prslunm vstupom na riadiacej doske a zmera prd. Pri prtomnosti naptia 5,6 V m by odber nulov a pri odpojenom zdroji 5,6 V je pribline 10 A
Obr. 5. Doska s plonmi spojmi pre blok . 2: shora spodn vrstva, strana siastok a rozmiestnenie siastok (zvis od pouitej RAM vmojom prpade UM6264B-ICL, obvod je pouit zo starej dosky do PC a naptia batrie GP63BNKX3 3,6 V 60 mAh, ktor sa vyuva na starch zkladovch doskch PC). Take pri odpojen zdroja s dta vpamti zlohovan z batrie. Ak pri novom zapnut zdroja a zopnutom spnai S1 nedjde k obnoveniu cyklu, je nutn stlai TL2 (reset taa). Ak je zariadenie funkn, meme ho pripoji ku zhotovenej zdrojovej doske. Presn zhotovenie krabiky neuvdzam. Ja som pouil plastov o rozmeroch pribline: rka 15 cm, dka 17,5 cm a vka 8,5 cm. Me by pouit aj menia, vmojom prpade som nechal miesto pre prpadn doplnenie transformtora pre napjanie jednotlivch vetiev. Na prednom paneli s umiestnen vetky nastavovacie prvky, BCD prepna a hlavn spna. Na zadnom paneli je poistka pre primrne vinutie transformtora a konektor pre prepojenie vstupov na jednotliv vetvy, ktorho prepojenie je na obr. 2 (pouil som 9pinov konektor, ktor sa pouva vPC pre sriov port). LED blikaa s napjan zexternho zdroja, ktor mme spna rel cez spomnan konektor naptm 5,6 V (obr. 7). Nesmieme zabudn u tchto zdrojov prepoji pl GND.
Obr. 6. Doska s plonmi spojmi pre blok . 3: strana spojov a rozmiestnenie siastok
Pouitie
Ako u bolo spomenut, blika m sli pre zbavu a sprjemnenie vonch chv. Je sce troku pracnejie pozapisova poadovan daje do pamte obvodu, ale myslm, e o to bude via rados zdosiahnutho vsledku. Vstupy s roben pre pripojenie LED, ale pri vhodnom zapojen, napr. cez optoleny (optotriaky a triaky), je mon spna aj iarovky na sieov naptie alebo pre vyie prdy. Je tu ete jedna monos pre tch, ktorm by run programovanie RAM nevyhovovalo, a to naprogramova napevno pam EPROM 27C64 a tou nahradi RAM 6264. Vtom prpade by odpadlo zlohovanie dt, obvody pre zpis do RAM a k tomu potrebn siastky. LED je mon spja vrznych kombinciach a sledoch a vytvori znich rzne tvary. Ja pouvam tento blika pre spnanie rozrenej vianonej hviezdy.
Prepokldajme, e na vstupe transformtora je naptie 50 V. Z rozdielu naptia urme odpor a potrebn vkon zracch rezistorov. Pre zelen LED Rz = (50 - 24)/0,02 = 1300 Pz = (50 - 46) x 0,02 = 0,52 W Pre lt LED R = (50 - 27,5)/0,02 = 1125 P = (50 - 46) x 0,02 = 0,45 W Pre erven LED R = (50 - 46)/0,02 = 200 P = (50 - 46) x 0,02 = 0,08 W Odpor rezistoru volme najbli v z rady. Rezistory by mali vydra spotan vkon, mono vetky zvoli pre vkon 1 W. Podobne postupujeme aj v inch prpadoch. Vetvu pre erven LED je mon rozdeli na dve poloviny a vyui aliu vetvu zo tyroch zvynch, aby bolo mon poui napjac transformtor o menom sekundrnom napt.
C6, C7 C8 C10 D1, D2, D26 D3 a D9, D19 IO1 IO2 IO3 IO4 IO5
220 nF, ker. 47 F/16 V, rad. 10 F/16 V, rad. 1N4004 1N4148 TC 74HC14 CD 4040 6264 (UM6264B) DM 74LS245 CD 4069
Nastavovacia as (blok . 2) R15, 17, R19, R21, R23, R25, R27, R29, R47 2,2 k R16, R18, R20, R22, R24, R26, 330 R28, R30 R39, R40, R41, R42, R43, R44, 1 k R45, R46 R31, R32, R33, R34, R35, R36, R37, R38 poda prkladu vpotu R48 150 D10 a D16 LED 5 mm (zelen) D17 LED 5 mm (reset - erv.) D18 LED 8 mm (impulz - or.) T1 a T8 KC237 T9 KC307 TL1, TL2 TS695 S1 S3P PR2 S3P PR3 DIP8 (DS 08) prepna, napr. palcov BCD TS 2110201LZ Zdrojov as (blok . 3) R50 180 /0,5 W R51 330 R52 470 , trimer D20 a D23, D25 1N4007 D24 1N4148 C11 2200 F/16 V, rad. C12, C13 100 nF, ker. IO6 7805 IO7 TL431 S2 sieov vypna 230 V/8 a 15 V/200 mA TR1 Poistkov puzdro
Prklad vpotu
V prklade je uveden vpoet pre vianon hviezdu. w Na vstup O1 je pripojench 8 zelench LED; bytok naptia je pribline 3 V na kadej LED. w Na vstup O2 je pripojench 11 ltch LED; bytok naptia je pribline 2,5 V na kadej LED. w Na vstup O3 je pripojench 23 ervench LED; bytok naptia je pribline 2 V na kadej LED. w Prd pre kad vetvu je pribline 20 mA. Didy s vkadej vetve zapojen do srie. Poda potu LED urme bytok naptia na LED v kadej vetve. Zelen LED: Uz = Uz x nz = 3 x 8 = 24 V lt LED: U = U x n = 2,5 x 11 = 27,5 V erven LED: U = U x n = 2 x 23 = 46 V Vo vetve s ervenmi LED je najvyie potrebn naptie. Naptie na sekundrnej strane transformtoru Us po usmernen a pri zai aspo 60 mA zvolme aspo 50 V. Potrebn prkon P = U x I = 50 x 0,06 = 3 W Vkon transformtora zvolme 4 W.
Zoznam siastok
Riadiaca as (blok .1) R1, R13 R2, R3, R6, R7, R8 R4 R5, R9, R10, R11, R12, R49 R14 Po1 C1 C2, C3, C4, C5, C9 100 k 2,2 M 22 k 1 M 8x 10 k, odporov sie 1 M, potenciometer 1 F, polyester 100 nF, ker.
Literatra
[1] Katalgov list obvodu SRAM 6264. [2] Katalgov list obvodu CD 4040. [3] Budinsk, Z.: Hvzda na vnon stromek. Amatrsk radio A10/91, s. 392.
Obr. 7. Prklad zapojenia vianonej hviezdy a pripojenie kblikau
Univerzln kabel
Jan Vclavek
Jednoduch kablk pro pipojen mobilu k PC se d realizovat i ze zsob, kter se najdou v uplku.
Zapojen kabelu je na obr. 1. Tranzistory mohou bt KC149 nebo jakkoliv jin n-p-n, kter maj pouzdro zplastick hmoty a jsou dostaten mal, protoe zapojen je vrab hnzdo, a ve je vtsnno do krytu devtikolkovho konektoru. Diody D1 a D2 jsou s velkou svtivost. Svit starch typ, kter jsem ml k dispozici, byl pi komunikaci pes FBUS nedostaten, protoe pi vych rychlostech jsou impulsy velmi krtk. Diody D3 a D6 jsem pouil KA206, lze je vak nahradit 1N4148. Pokud nepotebujete informaci o signlech Rx a Tx, mete diody D1 a D2, jejich pedadn rezistory a diodu D5 vynechat. Abych ml kablk pouiteln pro co nejvce mobilnch telefon, jsou kabely od telefon (bez elektroniky) pipojovny pes konektor RJ11 (telefonn kostika) do prodluovac spojky, do kter jsem msto jednoho konektoru dal miniaturn dvojit pepna, kterm se pepn FBUS/MBUS. Pmo na jeho vvodech je pipjena dioda D6. LED D1 a D2 jsou tak v tto spojce, aby bylo mon pohodln sledovat signly Rx a Tx. Tm je ovem poteba kpropojen konektoru CANNON a te-
lefonn spojky ptiilovho kablku. Ideln je od vyazen myi. Samozejm je mon pout rezistory a tranzistory v proveden SMD. Pak by bylo lep zhotovit malou desku s plonmi spoji ne systm monte vrab hnzdo. Spoj by nebyl vzhledem k jednoduchosti zapojen nijak sloit. Tento kabel byl odzkouen s telefony Nokia a Siemens na nkolika PC, ukterch byly rovn napt sriovho portu 5 a 15 V. Pestoe se pi pouvn nevyskytly dn problmy, lze si mobil pokodit pouitm nevhodnho software, napklad pi odblokovvn i pehrvn pamt, kdy je teba dbt, aby program byl pro patinou verzi software telefonu. Kabel je mono pout tak k dii Casio. Vyzkouel jsem typ SF-4300R s programem staenm z http://ourworld.compuserve.com/homepages/imsl. Toto udltko je mono shldnout tak na strnce http://www.mujweb.cz/ www/bastl.
Seznam soustek
R1, R2 1 k R3, R4 4,7 k R5 10 k R6 22 k T1, T2 KC149, BC848C, ... D1, D2 LED D3 a D6 KA206,1N4148, ... D7, D8 2V7 dvojit pepna telefonn prodluovac spojka ptiilov kablk konektor CANNON 9/F s krytem Obr. 1. Zapojen kabelu pro pipojen mobilnho telefonu a die Casio (nahoe)
Obr. 2 a 3. Fotografie monte elektroniky a hotovho kabelu (vlevo a vpravo)
Obr. 4. Zapojen konektor mobilnch telefon a die Casio (dole vlevo)
Spna halogenovch lamp 12 V/50 W

Michal Slnsk
Svtidla s halogenovmi rovkami se dky pjemn barv osvtlen a velk innosti pouvaj stle astji. I j jsem je pouil pro osvtlen kuchyn. Ovem po krtk dob zaala odchzet jednotliv svtidla.
Nakonec jsem zmil odpor vlkna pouitch halogenovch rovek. Byl jsem zden, protoe vlkna rovek maj za studena odpor pouze 0,1 . Pi zapnut teou obvodem a 10x vt proudy ne v bnm provozu. Vnormlnm ppad odebr halogenov rovka 12 V/50 W piblin 4 A, pi zapnut vak tee vlknem proud a 40 A. To m za nsledek ztenen
Obr. 1. Schma zapojen spnae
vlkna a jeho nsledn petaven. Proto jsem navrhl tento spna. Spna pracuje pouze se stejnosmrnm napjecm naptm, a proto je vybaven usmrovacm mstkem, kter zajist usmrnn stdavho napt z transformtoru. V ppad, e napjme halogenov svtidla zbateri, meme diodov mstek vynechat, musme se vak vyvarovat peplovn napjecho napt. Zapojen pracuje na jednoduchm principu. Vkonov tranzistor FET propust jen takov kolektorov proud (DRAIN), jak odpovd napt na dic elektrod (GATE). Zajistme-li, aby se napt na dic elektrod pomalu zvtovalo, bude se pomalu zvtovat i kolektorov proud. Pomal nbh napt zajist elektrolytick kondenztor C1, kter se pomalu nabj pes rezistor R1. Dky tomu je zajitn pomal nrst proudu prochzejc pes rovku. Hodnoty C1 a R1 jsou pouze orientan a nen nutn je podle schmatu pesn dodret. Tak nap. kdybychom zamnili rezistor R1 odporovm trimrem, mohli bychom mnit plynule dobu nbhu. Pro vt dobu nbhu je mono experimentovat iskapacitou C1. Vzapojen je pouit tranzistor MOSFET typu BUZ11 (50 V, 30 A, 75 W, 0,04 ). Dky malmu odporu v sepnutm stavu jsou ztrty na tranzistoru velmi mal (0,7 a 1 W). Proto nemus mt chladi, na kter je tranzistor upevnn, pli mal teplotn odpor. Vppad, e pouijeme halogenov rovky svkonem do 20 W, nemusme chladi pout vbec, protoe teplota tranzistoru se zvt maximln o 15 C. Se zmiovanm spnaem jsem naprosto spokojen a svtidla se odvduj daleko del ivotnost.
Seznam soustek
R1 R2 C1 BR1 D1 T1 CHL1 CONN1, 2 470 k 1 M 10 F/25 V 4 x P600K 1N4007 BUZ11 CHL255X/40, chladi ARK500/2SV, svorkovnice
Dosaena hustota zpisu 100 Gb na tveren palec

Koncem srpna ohlsila firma Fujitsu, e se j jako prvn podailo u pevnho disku doshnout hustoty zpisu 100 Gb na tveren palec. Pi dalm vylepen pouit technologie pedpokld hustotu a 300 Gb na tveren palec. Zprva nsleduje krtce pot, co nezvisle na sob nkte vrobci disk oznmili, e hustota 150 Gb je zejm definitivn hranice fyziklnch monost magnetickho zpisu. Bhem nkolika ptch let se tak dokme disk skapacitou a nkolik set GB.
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek na desce
Diakov ovldanie a monitorovanie pomocou GSM terminlu

Ing. Khandl Vladimr, Ing. Simon Szilrd, Mgr. Simon Zoltn
lnok popisuje monos vyuitia siete GSM pre prenos dajov pomocou SMS zprv, vyuvajc priemyseln terminl M20 od firmy Siemens. lohou vvojovho kolektvu KhaMon bolo vyvin modul sniekokmi vstupmi/vstupmi, ktorch stav sa d vone sledova/nastavi pomocou SMS zprv.
Modul bude zaraden do vrobnho programu pod nzvom GsmMin vzhadom na minimlne nroky na cenu siastok pri danom pote vstupov/vstupov. In kvalitu reprezentuje modulov systm GsmMax, ktor me ovlda a 64 binrnych vstupov/vstupov, disponuje smymi prdovmi vstupmi (0/4 a 20 mA) a tyrmi prdovmi vstupmi. Program vGsmMax je napsan vdy pre konkrtnu aplikciu. V praxi SMS zprvy generovan zGsmMin alebo z GsmMax s posielan tak do PC, ako priamo na sla mobilnch telefnov prslunch pracovnkov. Pomocou software pre operan systm Windows, vyvinutho v KhaMon, je mon vysielanie a prjem SMS zprv priamo z PC cez M20. Intalciou modulov na vzdialen objekty je mon riadenie technolgi a zber dajov cez sie GSM. Program v PC spracuje SMS zprvy od jednotlivch objektov, nameran veliiny predva pomocou DDE premennch do riadiacieho a vizualizanho programu. Tmto spsobom je realizovan dispeersk systm na ovldanie niekokch, nadesiatky kilometrov vzdialench erpacch stanc smonitorovanm hladiny a prietoku. Vsasnej dobe cena priemyselnch terminlov sce prevyuje cenu benho mobilnho telefnu, ale poskytuj v komfort pri pripojen nadriadenho systmu. Priemyseln terminl M20 je v podstate mobiln telefn bez displeja a bez akumultora. Po zasunut SIM karty meme ovlda terminl pomocou prkazov po sriovej linke. Na pripojenie terminlu M20 kPC sta privies napjanie 12 V a trojilovm prepojovacm kblom spoji obe zariadenia cez rozhranie V.24. Terminl M20 na komunikciu s nadriadenm systmom pouva AT prkazy. Pomocou tchto prkazov je mon ovlda vetky potrebn parametre, prijma/vysiela SMS zprvy, zadva PIN kd a podobne. Terminl M20 m vyveden aj konektor pre pripojenie vonkajej antny. Vhody tchto terminlov s teda nesporn vspsobe pripojenia knadriadenmu systmu a spsobe ovldania. Napjanie terminlu M20 je v podstate mon riei dvoma spsobmi. M20 m povolen napjacie naptie vrozsahu od 8 do 28,8 V, ktor meme priamo pripoji do M20, alebo cez modul meme striedav naptie usmerni a s tm napja M20. Terminl disponuje jednm vvodom, pomocou ktorho je mon prepn terminl zpohotovostnho reimu do aktvneho. Tento spsob zapnania je vhodn pri pouit terminlu v aplikciach, kde je podstatn celkov prdov odber zariadenia. Modul GsmMin je pripraven aj na tento spsob ovldania terminlu pomocou tranzistora T4. Poda katalgu M20 odber v pohotovostnom reime pri napjacom napt 12 V je men ako 0,2 mA. Komunikan protokol terminlu vyuva tandardn AT prkazy, rozren o prkazy na ovldanie SMS zprv. Podrobnejie informcie meme zska naprklad z manulu k terminlu M20. Zapojenie vychdza zosvedenho procesora 89C4051. Tento procesor svntornou pamou RAM 128 bajtov a sprogramovou pamou 4 kilobajty dva dostaton priestor na psanie zloitejieho programu. Komunikan rchlos terminlu je nastaviten pomocou prkazu z PC na tandardn rchlosti od 300 do 57 600 Bd. GsmMin komunikuje rchlosou 9600 Bd, t.j. po pripojen terminlu je nutn nastavi tto rchlos aj do terminlu z PC. Modul GsmMin m tyri binrne vstupy smonosou galvanickho oddelenia. Napjanie optolenov je mon voli (extern alebo intern) pomocou prepoja na plonom spoji. Vprpade napjania optolenov z naptia Vcc skratovanm jednotlivch vstupov na GND sa rozsvieti prslun LED, a tm je vstup povaovan za aktvny. Binrne vstupy s rieen s galvanickm oddelenm cez optoleny. Vstupnmi tranzistormi je mon spna vkonov rel a s tm ovlda jednotliv zariadenia.
Komunikan rozhranie smerom kPC je rieen cez IO4 MAX232. Reset procesora je zabezpeen dohliadacm obvodom IO2 pri nbehu napjacieho naptia. Obvod generuje signl RESET, ak do 1,6 sekundy nie je aktivovan signl WDI od procesora, ie program je zablden. Parametre modulu s uloen vpamti EEPROM 24C02, ktor sa uchovvaj aj po vpadku napjacieho naptia. Indikcia rznych stavov je rieen tyrmi LED na prednom paneli. Zapojenie je realizovan na jednostrannej doske s plonmi spojmi. Doska je uren do krabice na litu DIN vekosti 3M. Na prednom paneli s umiestnen indikan didy s popisom funkcie indikcie. Rozri modul o displej LCD alebo o in zariadenie je samozrejme mon. Pri prvom nastaven modulu z programu Konfig sa daj nastavi a tri telefnne sla. Vprpade, e treba zmeni niektor parameter modulu, vykonme to pomocou PC a programu Konfig. Poda typu aplikanho programu modul me vysiela na jednotliv nastaven telefnne sla zprvy SMS o stave modulu a pripojenej technolgie. Modul me prijma prkazy zjednho telefnneho sla alebo zo vetkch, takisto poda typu programu. Program vmikropotai sa v podstate sklad zdvoch hlavnch ast. as programu, ktor sa star o komunikciu sterminlom je kontantn, men sa iba aplikan program poda danej lohy. Doteraz bolo vyvinutch niekoko aplikanch programov. Komunikan program s terminlom po zapnut modulu GsmMin zaist zadanie zprvneho PIN kdu. Po prihlsen terminlu do siete GSM program preta a spracuje prpadn prijat SMS zprvy. Z terminlu je mon preta aj silu poa, ktor je potom informane indikovan jednou z LED. Poet kreditov program zist zo SMS zprvy prevdzkovatea siete GSM. Nzky poet kreditov takisto indikuje LED. Tento spsob zistenia mme vyskan iba v sieti Globtel na Slovensku. Doplnenie kreditov na karte SIM je mon poda typu karty SIM a prevdzkovatea siete. Popis troch aplikanch programov je uveden vnasledovnch bodoch: 1. Zabezpeovac systm, verzia 1 a./ defincia vstupov/vstupov: binrny vstup 1 - dvern kontakt binrny vstup 2 - kontakt tlaidla povolenho vstupu binrny vstup 1 - ovldanie sirny b./ popis programu: po otvoren dver rozopnutm dvernho kontaktu dojde ksignalizcii tohto stavu do modulu. Vprpade, e sa to nepotvrd tlaidlom do 60 seknd, je to povaovan za nepovolan vstup. Ak sa to potvrd, je to povaovan za povolan vstup. Naostrenie zabezpeovacieho systmu je vykonan vopanom slede.
Obr. 1. Zapojenie modulu GsmMin c./ tvar SMS zprvy: OBJEKT=SENEC1,STAV OBJEKTU= VLAMANIE, KREDIT=123 alebo OBJEKT=SENEC1,STAV OBJEKTU= POVOLANY VSTUP, KREDIT=123 alebo OBJEKT=SENEC1,STAV OBJEKTU= NEPOVOLANY VSTUP, KREDIT=123 2. Zabezpeovac systm, verzia 2 Modul sa pripoj kvstupu u existujceho zabezpeovacieho systmu pomocou jednho binrneho vstupu. Po aktivovan tohto vstupu zabezpeovacm systmom djde kvysielaniu SMS zprv na dan telefnne sla. Prklad zprvy: OBJEKT=SENEC1,STAV OBJEKTU= VLAMANIE, KREDIT=123 3. Monitorovanie a riadenie, verzia 1 Modul pri zmene stavu ubovonho vstupu generuje SMS zprvu na dan telefnne sla. Prklad: OBJEKT=SENEC1, B1010, KREDIT=123 kde B1010 je informcia o vstupoch. Binrne vstupy je mon zapn alebo vypn pomocou prkazu Bxy, kde x je slo vstupu, y je hodnota vstupu. Oddeovac znak medzi jednotlivmi prkazmi je iarka. Poradie prkazov je ubovon. Na zaiatku zprvy SMS sa uvedie synchronizan znak !. Potom nasleduje identifiktor typu prkazu N bez generovania zprvy, P- sgenerovanm zprvy), t.j. i na prkaz m modul vygenerova automaticky SMS zprvu, alebo nie. Pred kadm prkazom je nutn oddeovac znak, t.j. aj pred prvm prkazom. Prklad prkazu: pomocou SMS zprvy zapneme vstup 1, vypneme vstup 2 a iadame sptn vyslanie zprvy !P,B11,B20 Tento vrobok vyvinula firma KhaMon pre dispeersk systmy a pre rzn zabezpeovacie zariadenia. Kompletn modul je k dispozcii u firmy KhaMon na adrese: KhaMon, Slnen 12, 903 01 Senec, Slovensko, tel../fax: 00 421/(0)2/45927843. Objednvky mete posiela aj na internetov adresu khamon@isternet.sk. Technick parametre podobnch vrobkov s k dispozcii aj na internetovej strnke http://www.isternet.sk/khamon
Zoznam siastok
R1, R2, R3, R4, R9, R10 470 R5, R6 3,3 k R7 33 k R8 10 k R12, R13, R14, R15, R16 2,2 k R17 4,7 k R11 10 k, sie C1, C2 33 pF C3, C4, C5, C6 10 F C7 1000 F C8, C10 100 nF C9 100 F D1, D2, D3, D4 1N4148 D5, D6 1N4007 D9, D11 BZW5.8V D10 BZW18V T1, T4 KC.. T2 KD139 T3 KC639 H1, H2, H3, H4, H9 LED zelen H5, H6, H7, H10 LED erven H8 LED lt U1, U2, U3, U4, U5, U6 PC817A IO1 89C4051PI IO2 ADM705 IO3 24C02 IO4 RS232 IO5 diodov mstik IO6 7805CT FU1 500 mA, poistka S1, S2, S4 RIA57/3 S3 RIA57/2 BX1 11,059 MHz K1, K1P NSL3, NSG3 K2, K2P NSL5, NSG5 K3 CAN9Z K4 NSL4 ALEBO RJ11 K5 NSL2 ptica 20 PIN piny pre skratovacie prepojky driak poistky
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi a osadenie dosky
BEZPENOSTN A MONITOROVAC SYSTM 2000

Ing. Ji Krba
(Pokraovn)
Ovldn systmu
Zapnut
Po sestaven systmu podle dokumentace ho meme klem (na pedn stran centrln jednotky) zapnout - otome kl do polohy NASTAVEN-RESET - tm vynulujeme procesor. Pot pipojme oba zdroje elektrickho napt. Nejdve je nutn pipojit akumultor a a pot sov napje. Toto doporuen je nutn pro zachovn minimln rychlosti nbhu napjen procesoru. Vppad patnho nulovn opakujte zmnn postup. Pokud je ve v podku, objev se na displeji hlen NAPAJENI 230V! nebo se pmo zobraz standardn uspodn data, asu a dne v tdnu. V tuto chvli otote z polohy NASTAVEN-RESET do polohy VYP.REL nebo PROVOZ. Poloha NASTAVEN-RESET pln dva ely. Prvnm je nulovn procesoru. To se uskuten pouze v ppad zapnut napjen systmu a je-li kl v poloze NASTAVEN-RESET, jak ji bylo popsno. Tmto zpsobem me oprvnn uivatel systmu, kter vlastn kl, znovu nastavit jeho parametry, napklad v ppad, e si nevzpomn na vstupn kd. Parametry systmu po nulovn se vdy nastav do podoby, v n se nachzely pi prvnm zapnut bez ohledu na jejich zmnu. Jednm z hlavnch parametr je vstupn kd, jeho pednastaven hodnota po nulovn je 123. Systm se nevynuluje, je-li systm neustle napjen jednm z pouitch zdroj. Druh el spov v monosti zmnit dleit systmov parametry, kter se tkaj kdovho zmku. V ppad snahy o zmnu v nastaven tchto parametr mus uivatel nejprve otoit klem do polohy NASTAVENRESET a a pot mu je umonna jejich zmna. Tento postup byl zvolen proto, aby se zamezila chtn i nechtn zmna dat dleitch parametr neoprvnnmi osobami. Vppad nutnosti kle v poloze NASTAVENRESET se rozblik erven LED pod npisem NASTAVEN na centrln jednotce. To signalizuje nutnost zmnn polohy otoen kle, po jejm nastaven zstv LED trvale svtit, co signalizuje pijet platnosti poadavku, monost zmny danch parametr a zrove to, e ji nen kle v tto poloze poteba.
Poloha kle VYP.REL zajiuje odpojen vech rel systmu. Toho lze s vhodou vyuvat pi nastavovn a ovovn funkc systmu. Akoliv jsou rel odpojena, hlen systmu se na displeji zobrazuj bez omezen. Tuto polohu je vhodn pedevm vyut pi zkoukch kdovho zmku a vyvarovat se tak aktivace sirn, co nen zejmna vuzavench prostorech nic pjemnho. Posledn poloha kle PROVOZ slou ke standardnmu provozu systmu. V tto poloze se kl nachz ve vech ostatnch ppadech innosti, krom ve popsanch. Oproti pedchoz poloze kle jsou vechna rel pipojena a pln funkci podle bhu programu procesoru. Po zdrnm nulovn se na displeji zobraz hlen NAPAJENI 230V! tehdy, byl-li jako prvn zapojen zlon zdroj (akumultor). Toto hlen (obr. 10) signalizuje buto vpadek nebo naopak obnoven dodvky elektrick energie z primrnho sovho zdroje. Jeliko je pinejmenm vhodn registrovat vpadek st, je po dobu t sekund aktivovna mal piezoelektrick sirna (rel aktivace), kter ns na tuto skutenost upozorn spolu se zmnnm npisem na displeji. Pro ukonen zobrazen tto zprvy na displeji stisknte na klvesnici klvesu *. Tato klvesa vdy zakonuje zobrazen vech systmovch hlen, po kterch se na displeji zobraz standardn daj data, asu a dne vtdnu (obr. 11). Toto standardn zobrazen se takt uke ihned po zapnut systmu v ppad, e byl sov napje zapojen jako prvn. Jak je patrn z obr. 11, na horn dce displeje je zobrazeno datum vpoad den, msc a rok, na doln dce pak den v tdnu a as v poad hodiny, minuty, sekundy. Den v tdnu se nastav automaticky podle aktulnho data. Kadch pt sekund se std zobrazen dne v td1 $3 $- ( 1 , %0 6 9
nu a aktuln teploty. Namen teplota se zobraz pouze v ppad innosti teplomru a v ppad korektnosti namench daj. V opanm ppad se msto teploty zobraz vodorovn rky. Teplomr je napjen ze sovho napjee. Teplota se nezobraz ihned po zapnut napjee, ale a po nkolika sekundch. Vppad, e je systm napjen pouze ze zlonho zdroje, pejde po nkolika sekundch do reimu se zmenenm pkonem. Tento reim je charakterizovn pravidelnm problikvnm displeje (obou displej v ppad existence vnj klvesnice s displejem - nen nutn). Vppad jakkoliv zmny (stisk klvesy, obnoven dodvky energie sovm napjeem, apod.) systm automaticky pechz do normlnho reimu, v nm byl ped pechodem do reimu se zmenenm pkonem. Opt po uplynut jist doby neinnosti za pedpokladu neobnoven dodvky energie ze sovho napjee systm pechz zpt do reimu se zmenenm pkonem. Pro tento reim je charakteristick odbr ze zlonho zdroje asi 2,5 mA, co pi pouit akumultoru sdostatenou kapacitou umon dlouhodob provoz systmu bez pouit sovho napjee. To je vhodn napklad pi odjezdu na dovolenou i sluebn cestu, kdy se odpojuj nepotebn sov okruhy domcnosti. I v tomto reimu se systmov as nezastav, proto vdy pi nvratu do normlnho reimu se zobraz aktuln as i datum. Vppad absence zlonho zdroje napjen pi souasnm vpadku napjen ze st by se ztratily navolen parametry a navc po znovusputn systmu by nebyla zaruena jeho bezporuchov innost (bylo by nutn nulovn, co pedstavuje ztrtu navolench parametr). Proto je v systmu lithiov lnek (3 V/200 mAh), kter zajist uchovn tchto dat i pi odpojen obou napjen. Procesor si neustle hld ptomnost alespo jednoho napt a vppad vpadku obou automaticky pechz do stavu POWER DOWN. Pi tomto reimu jsou ukoneny veker aktivity procesoru a pi spoteb max. 100 mA se pouze udruj informace uloen v pamti procesoru. Nutno podotknout, e tento reim by neml nastat a je vhodnj mu radji pedchzet. Tento nouzov reim slou zejmna pi manipulaci se zdroji, kdy je obas nevyhnuteln je odpojit, m je krtkodob odpojen procesor od napjen.
Nastaven
Po spnm zapnut systmu je nutn nejprve nastavit parametry systmu. Jednotliv parametry budou popisovny v poad, v jakm se nachzej vreimu nastaven. Nejprve vak popi, jak lze aktivovat reim nastaven parametr systmu a jak se vnm pohybovat a mnit jednotliv parametry. Do reimu nastaven parametr vstupujeme i vstupujeme drenm klvesy na klvesnici centrln jednotky (vnj kl-

Obr. 10. Hlen signalizujc vpadek sovho napjee

6 R E R WD
Obr. 11. Standardn systmov zobrazen - normln reim
I6TU6W@I D 7Va@I D
3
1 $67$9( 1 ,
!
u q )
v )
"
%X G LN
r y q v r )
Obr. 12. Zobrazen vodn nabdky v reimu nastaven parametr vesnici sdisplejem, je-li ptomna) po dobu del ne 1,2 s. (Pro upesnn rovnou uvdm, e veker funkce zobrazen pod pslunou klvesou se provedou takt drenm dan klvesy po dobu minimln 1,2 s) Po vstupu do reimu nastaven se uke prvn nabdka, kter je na obr. 12. Vprav sti hornho dku displeje jsou znaky, kter uruj smr dalho monho postupu v prohlen nabdky nastaven systmu a pohybu vn. Celkem jsou tyto znaky tyi. Prvnm monm znakem nejvce vlevo je znak <, kter zobrazuje monost posunu na pedchoz skupinu. Skupiny jsou celkem tyi, piem kad z nich obsahuje rzn poet podskupin. Skupina je oznaena nzvem, kter vidme na druhm dku displeje. Nzev vystihuje souhrn parametr, kter lze vdan skupin nastavit. Druhm znakem je znak >, kter naopak umouje posun na nsledujc skupinu (zobrazen na hornm dku zcela vpravo). Dalm znakem je -, kter zobrazuje monost posunu zpt na pedchoz podskupinu nebo na zatek skupiny. Nzev podskupiny je takt zobrazen na spodnm dku displeje, piem prvnm znakem je vdy (obr. 13). Analogicky poslednm znakem je znak +, kter ukazuje monost posunu na nsledujc podskupinu. Pohyb vcel nabdce nastaven parametr je snadn pomoc ty klves. Pro pohyb na pedchoz a nsledujc skupinu slou klvesy 8 a 2 (klvesa 8znak posuv na pedchoz skupinu, klvesa 2znak posuv na nsledujc skupinu). Pro pohyb na pedchoz a nsledujc podskupinu slou klvesy 4 a 6 (klvesa 4znak < posuv na pedchoz podskupinu, klvesa 6znak > posuv na nsledujc podskupinu). Pro vstup a tedy monost zmny parametr vybran podskupiny je nutn stisk tlatka . Od tto chvle se mn vznam ve popsanch klves pohybu v nabdce nastaven. Nyn se msto poadovanho pohybu nabdkou nastaven pohybujeme nabdkou parametr vybran podskupiny a msto pohybu po monch podskupinch se stejnmi klvesami se mn hodnoty vybranho parametru. Na prv vybran parametr nebo na hodnotu parametru ukazuje znak . Hodnotu parametru je mon zvyovat (klvesa 6) nebo sniovat (klvesa 4) v intervalu, kter je pevn nastaven. Vedle parametru je dle zobrazena jednotka vztahujc se k uvedenmu parametru nebo tuto jednotku reprezentuje pmo nzev parametru (obr. 14). Optovnm stiskem klvesy opustme monost zmny parametr vybran podskupiny a klvesy pro pohyb po nabdce nastaven opt pln funkci pohybu vn.
Obr. 13. Zobrazen podskupiny Sled zobrazovanch skupin, pslunch podskupin i parametr danch podskupin je graficky znzornn na obr. 15. Nyn ji vkrtkosti popi jednotliv podskupiny a jejich pslun parametry. Po aktivaci reimu zmny parametr systmu se jako prvn zobraz skupina NASTAVENI BUZENI (obr. 12). Vtto skupin se nachzej podskupiny Budik A (obr. 13) a Budik B. V obou podskupinch jsou obsaeny shodn parametry, avak vztahujc se vdy kdanmu budku. Podskupina obsahuje ti parametry (obr. 14). Prvnm parametrem jsou hodiny, druhm minuty a tetm parametrem je melodie, kter zazn v navolenm ase, bude-li budk zapnut. Hodiny lze nastavit v rozmez 0 a 23, minuty 0 a 59. Melodii
I6TU6W@I D 7Va@I D
Obr. 14. Zobrazen parametr vybran podskupiny je mon volit znabdky A a L. Pokud pi zmn parametru melodie podrme dle (>1,2 s) klvesu pro posun na nsledujc hodnotu parametru (klvesa 6), zazn zvolen melodie. Tmto zpsobem si lze vybrat jednu z 12 melodi. Melodie ovem zazn pouze za pedpokladu napjen ze sovho napjee. Druhou skupinou v nabdce nastaven je skupina DATUM A CAS. Vtto skupin se nachz podskupina Datum a podskupina Cas. Vpodskupin nastaven data, kter slou k navolen aktulnho data systmu, se nachzej parametry rok, msc a den. Rok je mon zadat v rozmez 2000 a 2099, msc 1 a 12, den 1 a 31. Horn hranice parametru dne se aktuln mn vzvislosti na zvolenm msci, vppad msce nora (2) se
I6TU6W@I D
3
1 3
I h h
I6TU6W@I D
3
r q r
h )
7 q v x 6
(
%
r x

1 3
u q )
v )
"
I6TU6W@I D
r y q v r )
P r h x y h r
I6TU6W@I D
3
r h
7 q v x

v )
u q ) $
# $
r y q v r )
I6TU6W@I D FP 9P W`
1
a6H @F

1
I6TU6W@I D 96UVH 6
1 3
I6TU6W@I D
86T
)
W v x q
v ! "
I6TU6W@I D
1 3
9h
x q)

1
x!
I6TU6W@I D
r v p ) $
q r ) &
8 v q y h
I6TU6W@I D
1 3
h x v h p r
8h
p v q y
r h x v v
u q v h) v h )
! " $ (
I6TU6W@I D
1
a h v h v x q
v r v ) q y r h )

r x
I6TU6W@I D QSP WP aI D
1 3
V96E @
)
I6TU6W@I D
1
I6TU6W@I D
1 3
6 x v h p r
! $
9 v r x
h v ) "
q y r h ) h v )
r x r x
r x
6 )
7 )
9 3
I6TU6W@I D
q '
1
q ) ! ! u q
Q y h p u 6

1 3
q y r h ) $ h v ) 1
r x
I6TU6W@I D
P r y r p u q i
h v ) ! $
h x h v )
r x

1

1 3
I6TU6W@I D
I6TU6W@I D
Q y h p u 7
$
P r r q v r
q y r h ) h v ) 1
r x
p v q y )
"
h v )
"
r x
h x h v )
" v
h h
Obr. 15. Graf nastaven parametr
horn hranice dne mn t v zvislosti na roce sohledem na pestupn rok. Vpodskupin nastaven asu jsou ptomny parametry hodina a minuta. Hodinu lze nastavit v rozmez 0 a 23, minutu 0 a 59. Nastaven podskupiny uruje aktuln systmov as. Bhem nastavovn asu je jeho bh pozastaven. Po stisku klvesy a oputn zvolen podskupiny je obnoven pi souasnm vynulovn sekund. Tet skupinou v nabdce nastaven jsou PROVOZNI UDAJE. V n se nachzej podskupiny nastaven domovnho zvonku, osvtlen chodby, osvtlen pedsn, nvratu a ozvny klvesnice. Prvnm parametrem podskupiny Domovni zvonek je dlka trvn melodie. Dlku melodie lze zvolit po 5 s v rozsahu 15 a 90 s. Dal parametr A uruje, jak melodie zazn po aktivaci domovnho zvonku A. Nsledujc parametr B uruje melodii domovnho zvonku B. Pro tyto parametry plat tot, co pro nastaven melodie budk. tvrtm parametrem je hodnota, kter uruje hodinu (0 a 23), od n je mon aktivace obou zvonk. Nsledn parametr pak definuje jeho horn hranici (1 a 24). Vppad, e budou aktivovny zvonky mimo tento rozsah, znn melodie ani systmov hlen o aktivaci nebudou provedeny. Interval byl navren proto, aby omezil pomrn hlasit zvuk melodie zejmna v nonch hodinch. Poslednm parametrem je povolen (zapnuto) nebo zakzn (vypnuto) aktivace zvonk. V ppad zakzn aktivace nezazn navolen melodie ani vppad, e poadovan aktivace spluje poadavky zadanho intervalu hodnot. Dal podskupinou je Osvetleni chodby. Prvnm parametrem je opt dlka trvn, kterou lze po 5 s zvolit v rozmez 10 a 90 s. Nsledn parametr opt povoluje (zapnuto) nebo zakazuje (vypnuto) zmnn osvtlen. Vpoad dal podskupinou je Osvetleni predsine. Zde nle prvn msto volenho parametru oznaen idla, jeho aktivac je osvtlen sputno (o samotnm nastavovn idel se zmnm pozdji). Pi zvolen idla s nzvem ne nen aktivovno dn z idel. Nslednm druhm parametrem je opt dlka trvn, a to po jedn sekund v rozmez 1 a 90 s. Pro upesnn uvdm, e nen-li zvoleno dn z nabzench idel, druh parametr se vbec nezobraz. Pedposledn podskupinou popisovan skupiny je Navrat. Podskupina obsahuje jedin voliteln parametr, kter udv as v sekundch, po jeho uplynut se systm z reimu nastaven parametr vppad neinnosti vrac zpt do normlnho reimu reprezentovanho standardnm zobrazenm (obr. 10). Hodnotu parametru lze zadat po 10 s v rozsahu 30 a 90 s. Posledn podskupinou je Ozvena klavesy. Prvnm parametrem volme jednu ze t ptomnch ozvn, kter
zazn vdy po stisku libovoln klvesy. Tyto ozvny jsou pvn definovny a jejich povolen (zapnuto) i zkaz (vypnuto) se takt d nastavenm druhho parametru tto podskupiny. Posledn, velmi dleit, skupina se tk parametr kdovho zmku. Nachzej se zde podskupiny nastaven vstupnho kdu, idel, zapnn kdu, aktivace, poplachu A a poplachu B. Jeliko jsou vtto skupin uloeny dleit parametry tkajc se ochrany objektu, je nutn ptomnost kle na centrln jednotce vpoloze NASTAVEN-RESET. Poadavek na vloen kle a zvolen polohy NASTAVEN-RESET je signalizovn pravidelnm bliknm erven LED, kter je umstna v blzkosti samotnho kle na centrln jednotce. Ostatn aspekty vztahujc se knutnosti pouit kle ji byly popsny. Prvn podskupina Vstupni kod obsahuje jedin parametr, v nm je uloen tvar vstupnho kdu. Vstupn kd je tvoen jednou a osmi slicemi, kter mohou nabvat libovoln hodnoty a mohou se opakovat. Pi pekroen potu 8 slic kdu jsou dle zadvan slice ignorovny. Pro vymazn kdu slou klvesa . Vppad stisku tto klvesy po dobu nejmn 1,2 s seneopust nabdka nastaven parametr, jak by tomu bylo ve vech ostatnch ppadech. Tento fakt je zapinn obavou, aby se nechtn nevymazaly kdy se souasnm odchodem z reimu nastaven parametr. Vppad vymazn kdu je povaovn za platn kd pouze stisk tlatka . Pro plnost uvdm, e po vynulovn je kd 123. Druh podskupina Cidla nastavuje jednotliv poplachov idla. Systm disponuje celkem 8 vstupy pro poplachov idla. idla jsou oznaena A a H, piem prvn 4 aktivuj prvn poplachov okruh (poplach A), zbyl 4 pak druh okruh (poplach B), kdy je zrove sputn i poplach A, jedn se o nadzen okruh. Prvn parametr podskupiny definuje idlo A a H, u nho chceme zmnit nastaven. Nslednm parametrem volme, spust-li zvolen idlo aktivaci (aktivace) nebo pmo poplach (POPLACH). Tento i nsledujc parametr se vdy vztahuje pouze kidlu, kter je zvolen a jeho nzev je zobrazen vlevo na hornm dku displeje. Posledn parametr definuje, jak idlo reaguje. Prvn monost tohoto parametru je vyadit idlo zprovozu. To zvolme nabdkou cidlo neaktivni. Po vynulovn jsou nastavena vechna idla neaktivn. Dal monost nabdky je poloka zmena stavu. Ta definuje, e idlo aktivuje systm zmnou z logick 0 na 1 i z logick 1 na 0. Zbvajc tet a tvrt hodnota definuj typ reakce. Vpoad tet hodnotou je vzestupna hrana (01) a posledn tvrtou hodnotou je sestupna hrana (10).
Dal podskupina Zapinani kodu uruje dobu, po jejm uplynut je aktivovna ochrana objektu. Prvn parametr uspiseni definuje, je-li ochrana aktivovna po uplynut cel navolen doby nebo je-li tato doba zkrcena reakc nkterho z idel. Monost uspen se povol zadnm volby zap, naopak znemonn uspen zadnm vyp. Nsledn parametr definuje zmnnou dobu, po jejm uplynut je aktivovna ochrana objektu. Dobu lze zadat po 5 sekundch v rozmez 10 a 90 s. Nsledujc podskupina Aktivace uruje, po jak dob bude aktivovn poplach. Parametr prodleva definuje asov sek vsekundch, po jeho pekroen bude sputna mal piezo sirna. Prodlevu lze volit po 5 sekundch v rozmez 0 a 30 s. Horn hranice se pitom me zmenovat v zvislosti na nsledujcm parametru, nebo plat, e dlka prodlevy mus bt men nebo rovna dob trvn aktivace druhho parametru. Dlku trvn aktivace lze zadat po 5 sekundch vrozmez 0 a 60 s. Vppad, e bhem doby trvn aktivace nen zadn platn vstupn kd, m by byla ukonena ochrana objektu, bude po uplynut tto doby vyvoln pslun poplach. Pedposledn a posledn podskupinou je souhrn parametr tkajcch se nastaven poplachu A a poplachu B. Ob tyto podskupiny vsob zahrnuj toton parametry, proto je popi pouze jednou. Prvn dva parametry prodleva a trvani jsou obdobou parametr pedchoz podskupiny. Li se pouze ve velikosti intervalu hodnot. Prodlevu lze zadat v rozmez 0 a 15 s po jedn sekund. Prodleva zajiuje opodnou aktivaci sirn pslunho poplachu. Trvn poplachu definuje asov sek v minutch, po kter houkaj sirny (jsou spojeny kontakty rel pslunho poplachovho okruhu). Trvn je mon zadat po jedn minut v rozmez 1 a 9 minut. Vpoad tetm parametrem je opakovani. Ten uruje, zda a kolikrt se opakovan spust sirny. Parametr dovoluje nastavit hodnotu ne, pi kter se ji opakovan nespust sirny. V tomto ppad se nsledujc posledn parametr nezobraz a druh dka displeje tak bude zcela przdn. Opakovn lze uskutenit 1x, 2x nebo nanejv 3x. Pi zvolen jedn z tchto hodnot bude na spodnm dku displeje zobrazen parametr udvajc asov sek mezi jednotlivmi sputnmi sirn poplachu. Posledn parametr pauza je zadn vminutch a lze ho zadat v rozmez 1 a 60 minut po jedn minut. Pro nvrat z reimu nastaven parametr optovn podrte nejmn 1,2 s tlatko , m se navrtte zpt do normlnho reimu innosti systmu. Reim nastaven lze pout i vppad napjen systmu pouze ze zlonho zdroje. (Dokonen pt)
High-End elektronkov pedzesilova EP 1

Karel Rochelt
(Dokonen)
Stavba
Vzhledem k tomu, e se v tomto pedzesilovai vyskytuj ivotu nebezpen napt, bute pi stavb zesilovae maximln opatrn a dodrujte vechny zsady bezpenosti!!! Cel pedzesilova, vetn koreknho zesilovae, je umstn na esti deskch s plonmi spoji. Stavba pedpokld umstn jednotlivch desek ve skni vedle sebe s tm, e napjec transformtor bude na stran zesilovae vedle desky zdroj. Pouze deska vstup bude umstna pmo na zadn stn skky nebo v jej blzkosti - viz obr. 4. Sk mus mt vnitn vku minimln 11 cm a mus mt spodn a horn stnu s dostatenm potem vtracch otvor. Ideln je pouit perforovanho plechu s malmi kruhovmi otvory na spodn i horn stnu skn. Celkov tepeln ztrta v pedzesilovai je pes 100 watt, a je tedy teba
Obr. 9. Rozmstn soustek desky vstup
dobe chladit vnitn st skn. Vlastn sk mus mt pochopiteln tak dostaten vysok nohy (2,5 cm), aby byla zajitna dobr cirkulace vzduchu vnitkem skn. Pokud postavte napjec transformtor na vku (v toroidnm proveden) a pouijete pouze linkov zesilovae, je mon vtsnat cel pstroj do typizovan ky 43 cm, ale vt ka nebude nikdy na kodu, pokud chceme doshnout velkch odstup kanl od sebe tm, e budou desky s plonmi spoji alespo 15 mm od sebe. Desky zesilova lze tak postavit na vku po del stran - elektronka je otoena tak, e se nebudou provovat havic vlkna a tm sniovat ivotnost. Desky pro pedzesilova a korekn zesilova jsou na obr. 5 a 7 a jejich osazen soustkami na obr. 6 a 8. Protoe jsou zesilovae jednotlivch kanl vdy na samostatn desce a kad kanl m svj samostatn zdroj, lze doshnout vynikajc odstup kanl mezi sebou. Desky vrtme vrtkem 1,2 mm, otvory pro objmky elektronek je teba vrtat vrtkem 1,6 mm a otvory pro velk elektrolytick kondenztory s uchycenm Snap-in vyaduj vrtk 2,5 mm. Otvory pro distann sloupky a uchycen chladie potebuj otvor 3,5 mm. Na deskch pedzesilova jsou msta oznaen krouky, kter tak provrtme vrtkem 3,5 mm. Ta slou k lep cirkulaci vzduchu okolo elektronek. Otvory v mstech vstup kabel jsou ureny pro pjec piny, kter umon mnohem snaz pipjen kabel. Na desce vstup (obr. 9 a 10) vrtme pouze otvory pro vstupn a vstupn cinch konektory a otvory pro pipevnn, protoe, jak u bylo zmnno, vyuijeme-li tuto desku zrove jako soust zadn desky skky, mus se sousky pipjet ze strany spoj. Na desce je msto pro dva pry vstupnch konektor pro ppad zapojen Bi-Amping - nemus bt pochopiteln vyuity oba. Deska zdroj (obr. 11 a 12) je ponkud sloitj, protoe je k n teba pipevnit chladi na stran vkonovch soustek temi roubky. Do chladie je tedy nutn vyvrtat nejen otvory (vrtk 2,5 mm) pro pipevnn tranzistor a stabiliztoru, ale i otvory pro pipevnn chladie k desce. Ve vech otvorech se pak vyznou zvity M3. Chladi se k desce s plonmi spoji piroubuje tak, e konec chladie
Obr. 10. Deska s plonmi spoji vstup (230 x 52 mm) bude zrove s koncem desky na stran stabiliztoru. Dry pro pipevnn chladie jsou pak 4, 125 a 245 mm od tto hrany. Dry se zvity se vyvrtaj v polovin nosnho spojen chladicch eber, tj. asi 3,5 mm od dlouh hrany. Otvory pro piroubovn tranzistor a stabiliztoru jsou pak ve vzdlenos-
Obr. 12. Rozmstn soustek desky zdroj a ochran
Obr. 11. Deska s plonmi spoji zdroj a ochran (90 x 252 mm) tech 39, 104 a 152,5 mm od stejn hrany, jako jsou uvedeny kty pro upevnn chladie. Vzdlenost otvor je pak 23 mm od desky spoj. Oba tranzistory i stabiliztor mus mt izolan podloky pod stynou plochu i plochu pipevovacho roubu. Chladi po vyvrtn pilome k desce spoj a pekreslme kty pro pipevovac otvory. Ty potom vyvrtme. Teprve po osaze-
n pipevnme lehce tranzistory a stabiliztor na chladi, aby s nimi lo jet hbat, a meme pipevnit chladi k desce. Po sprvnm nasazen vvod polovodiovch soustek do otvor v desce a piroubovn chladie nezapomete dothnout jejich pipevovac rouby, aby byl zajitn dobr pevod tepla na chladi. Desky pipevnme ke spodn desce skn pomoc distannch sloupk 10 mm z plastick hmoty. Meme pistoupit k propojen kabely. Nejprve pipojme napjec transformtor. Ten by ml bt v toroidnm proveden, aby se omezilo magnetick vyzaovn. Vechny propoje vedeme ohebnmi lanky o vnitnm prezu 0,5 mm 2 , mimo veden pro spnn vstupnch rel, pro kter pouijeme svaenho svazku esti kablk pouvanch v potaov technice. Sk pstroje je nutn pipojit k zemn svorce z bezpenostnch dvod a pro dosaen lepho odstnn ped ruivmi signly. Po pipojen transformtoru pekontrolujeme vstupn napt na jednotlivch stabiliztorech. Pokud je ve v podku, propojme nejprve vechny nulov svorky stabiliztor a ochrannho obvodu.
Tady pozor!!! Po kadm zapnut je teba pokat, a se dostaten vybij kondenztory ve stabiliztorech pes vybjec odpory - to je dleit zejmna u napt 330 V, kter me bt velmi nebezpen. Napt na vstupu radji vdy pekontrolujte voltmetrem, ne budete v prci pokraovat. Po jejich propojen zapojme haven elektronek a vyzkoume, zda hav. Kabely napjecch napt 330 V vedeme k jednotlivm deskm vdy tak, e pevn zkroutme ob ly k sob, aby se omezila indukce ruivch signl. Protoe jsou pouity dva napjec zdroje a jednotliv kanly maj sv samostatn desky, je vdy nutn sprvn propojit nulov svorky (pracovn zem), aby se zamezilo vzniku zemnch smyek a tm zvenmu zkladnmu brumu. Vtinou bv vhodnj spojit vechny zem pouze v jednom mst, nkdy se vak ukazuje lep ta varianta, kdy se zem propoj na vce mstech (u vstup signlu, u vstupu napjecch napt, na desce zdroj atd.). Protoe je vak asto vsledek ovlivnn i konkrtn stavbou skn, berte tuto st jako vodtko k dosaen potebnho cle. Dle kompletn pipojme ochrann obvod i s rel a vyzkoume, zda sepnou po asi 90 sekundch. Propoj vstupu k ochran (VL + VR) vedeme stnnm nf kabelem. Nakonec propojme signlov cesty (tak stnnm nf kabelem - tady se velmi osvdil bn 6 mm kabel pro muzikanty od fy PROEL) od desky vstup pes potenciometr hlasitosti k deskm zesilova, vstupn signl na vstupn konektory a vstup pro sluchtka, zapojen signlovch cest do a z koreknho zesilovae. Tak pipojme diody LED, jedna indikuje zapnut pstroje a haven elektronek a druh sepnut vstupnch rel (viz obr. 2). Pedzesilova je tmto pipraven k provozu. Po sepnut vstupnho rel by se neml z reproduktor ozvat zven brum pi zaazenm linkovm vstupu. Pouze pi pepnut na korekn pedzesilova se odstup ruivch signl zhor, neml by vak dosahovat vrazn ruivch hodnot. Pokud se objevuje vrazn brum, je teba upravit propojen pracovn zem tak, aby brum tm zcela zmizel a ozval se pouze um.
je tento pedzesilova sprvnou volbou. I s kabely dlouhmi 10 m zstv zvuk nezhoren, pouze mohou nepatrn ubvat vky. Jako u vech velmi kvalitnch pstroj se me nkdy jevit zvuk tohoto pedzesilovae jako s ponkud menm objemem bas a a agresivnm podnm zvukovho projevu. To vak mluv spe o hor kvalit pouitch soustav nebo spe ve vtin ppad o nedostatenm zatlumen poslechov mstnosti. Zvukov kvality tohoto pedzesilovae jsou opravdu skvl a myslm si, e jen mlokdo je opravdu zcela bezezbytku vyuije. I s relativn levnmi koncovmi zesilovai mete doshnout podstatnho zlepen zvuku, zejmna co se te prostorovho podn, celkov srozumitelnosti a hlavn dynamickho rozsahu, kter bv s bnmi polovodiovmi pedzesilovai alostn. Pokud by vm vyhovoval ponkud teplej zvuk, je mon zvtit C4 a na pvodn velikost 2,2 F, zhor se vak podn prostoru a detailnost (zvtuje se zkreslen). Pro vae poteby pochopiteln nen nutn stavt pedzesilova cel, ale mete pout pouze jeho linkovou st nebo pouze korekn pedzesilova pro MM penosku. V tomto ppad lze pout transformtor s menmi vstupnmi proudy sekundrnch napt - 15 V/1 A, 270 V/0,1 A.
Rezistory (metalizovan 0,6 W/1 %) R1 47 k R2, R9 1,5 k R3, R5 220 k/2 W, 5 % R4 4,7 k R6 8,2 k R7 680 k R8 560 R10 22 k/2 W, 5 % R11 1,2 M R12 68 k R13 270 /2 W, 5 % R14 a R18 47 k/2 W, 5 % Kondenztory (radiln) C1 100 pF, ker. C2 220 pF, ker. C3 330 pF, ker. C4 470 pF, ker. C5 0,33 (0,22) F/100 V, MKT, MKP C6, C10 47 F/450 V, elyt. C7 0,33 F/400 V, WIMA MKS 4 C8, C9 220 F/50 V, elyt. C11 22 F/450 V, elyt. C12, C13 3,3 nF, MKT, MKP, styr. (min. 100 V) 2,5 % C14 1 nF, MKT, MKP, styroflex (min. 100V) 2,5 % C15 1,5 nF, MKT, MKP, styroflex (min. 100V) 2,5 % Ostatn soustky E2 ECL86 objmka NOVAL do desky s plonmi spoji Rezistory (metalizovan 0,6 W/1 %) R1, R2 33 k R3, R4, R7, R8 100 k R5, R6, R19, R20 R27, R28, R31, R32 1 k R9, R10, R16 10 k R11, R12 4,7 k R13, R14, R15 15 k R17 22 k R18 10 R21 a R24 220 /2 W, 5 % R25, R26 10 k/2 W, 5 % R29, R30 6,8 /2 W, 5 % R33, R34 150 k/2 W, 5 % Kondenztory (radiln) C1 47 F/16 V, elyt. C2 4,7 F/50 V, elyt. C3 1000 F/16 V, elyt. C4, C5 330 nF, MKT, 63 V, 5 mm C6, C7 1 F, MKT, 63 V, 5 mm C8 2200 F/35 V, elyt. C9, C10 100 nF/40 V, ker., MKT, 5 mm C11 100 F/35 V, elyt. C12 a C15 47 F/450 V, elyt. C16 a C19 22 F/450 V, elyt. Polovodiov soustky D1, D2 BAT43 D3, D4 12 V/1,3 W D5 a D9, D11 1N4148 D10 KBU8 mstek -~~+ D12, D13 B500C1500 mstek -~+~ D14 a D19 110 V/1,3 W D20, D21 18 V/1,3 W T1 a T5, T10, T11 BC546B T6, T7 BD139-16 T8, T9 BUZ90A IC1 4020 IC2 4023 IC3 78S12, TO 220 Ostatn soustky Drk pojistek do desky s plo. spoji, 4 ks Trubikov pojiska pomal, 400 mA, 2 ks Trubikov pojiska pomal, 800 mA, 1 ks Chladi V7495E (GES electronics), 1 ks Podloky pod tranzistory TO 220, 3 ks Izolovan prchodky pod roubky, 3 ks Spna dvouplov 250 V/3 A AC, 1 ks Sov konektor s poj. pouzdrem EURO, 1 ks Transformtor, 1 ks, pr. vinut 230 V, sek. vinut: 270 V/0,15 A; 270 V/0,15 A; 15 V/2 A
Zesilova pro MM penosku (jeden kanl)
Deska zdroj a ochran
Pouit literatura
[1] Rhren-Preamp. Elektor 6 a 9/2000. [2] Rhren-Entzerrer-Vorverstrker. Elektor 12/2000.
Seznam soustek
Rezistory (metalizovan 0,6 W/1 %) R1, R10 680 k R2 1,8 k R3 10 k R4 33 k R5 2,2 k R6 150 k/2 W, 5 % R7 470 k/2 W, 5 % R8 2,7 k R9 8,2 k R11 150 R12 270 R13 22 k/2 W, 5 % R14 150 /2 W, 5 % R15 a R19 18 k/2 W, 5 % R20 470 k Kondenztory (radiln) C1 1 F, MKT 63 V, 5 mm C2 10 F/450 V, elyt. C3 47 F/50 V, elyt. C4 0,33 F/400 V, WIMA MKS 4 C5, C6 4,7 F/400 V, MKP 382 C7, C8 22 F/450 V, elyt. C9 47 F/450 V, elyt. Ostatn soustky E1 ECL86 Re5, Re6 Omron G5V1-12V objmka NOVAL do desky s plonmi spoji R21 a R24, R21a a R24a 220 k D1, D2, D3, D4 1N4148 Re1 a Re4, Re1a a Re4a S1A12-1K (jaz. rel, 1x spn., 12 V, 1 k, 5 mm roztee) S1 pepna, 4 polohy Konektor cinch na panel, 10 nebo 12 ks
Pedzesilova (jeden kanl)
Pouit pedzesilovae a jeho modifikace

Pedzesilova pouijeme hlavn ve velmi kvalitnch aparaturch domcho hifi jako pedzesilova pro polovodiov vkonov zesilova. Tady je jeho pnos jasn nejvt. Koncov zesilovae dosahuj v mnoha ppadech velmi slunch vsledk a jejich zvuk vrazn znehodnocuj prv nepoveden pedzesilovae. Pro elektronkov zesilovae, kter jsou vtinou koncipovny tak, e na vstupu je potenciometr hlasitosti a za nm ji nsleduje vlastn vkonov zesilova, nem tento pedzesilova vtinou dn pnos. Pouze v ppad, e potebujeme budit vzdlen monobloky,
Deska vstup (pro oba kanly)
Ppadn dotazy ke stavb: Karel Rochelt, Rochelt s. r. o., Pn 647, 353 01 Marinsk Lzn, tel.: 0165/ /622 688. Dodvme tak originln desky s plonmi spoji, transformtory, elektronky atd. (viz nae inzerce).
I NTERNET - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, , alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Na zmnku o runm skeneru CPen v minulm sle byl znan ohlas a tak jsme se rozhodli vm tento chytr pstrojeek pedstavit podrobnji. Je to takov mobiln sbratel informac, kter te, pamatuje si, pekld a pen naten (nebo napsan) text do notebooku, stolnho potae nebo kapesnho PDA. Natete si poloky cenku, odjezdy autobus, jdla z jdelnho lstku, zprvy z novin a asopis, webov adresy kter nechcete zapomenout ...
Run skener C-Pen snm text miniaturn kamerkou (pitom ho osvtluje zabudovanmi diodami LED). V jedn operaci sejme (ofot) vdy jeden dek a zabudovan software pro OCR (Optical Character Recognition) pevede obrzek na adu znak. Skener C-Pen 600MX lze nastavit na rozeznvn nkterho z nsledujcch jazyk: esky, dnsky, finsky, francouzsky, holandsky, italsky, maarsky, nmecky, norsky, polsky, portugalsky, rusky, panlsky, vdsky nebo pouze slice. Rozeznvn eskch znak funguje naprosto skvle a pi kvalitnm skenovanm textu prakticky nedochz k chybm. Velikost snmanch znak me bt mezi 5 a 22 body. Plocha, ze kter se te, by mla bt rovn, a snman text dostaten kvalitn a kontrastn vytitn (software samozejm nerozeznv run psan psmo). Maximln rychlost ten je 15 cm/s. Lze plynule skenovat jeden dek za druhm a text se ukld ve sprvnm poad za sebou. To je tedy zkladn (ale zdaleka ne jedin) funkce C-penu, nazvan Poznmky. Naskenovan text seukld do soubor, kter lze libovoln pojmenovat. V pamti skeneru je mon tvoit i vlastn adrese (sloky). Souborov struktura je kompatibiln s PC a skener disponuje pamt (flash) 8 MB. Dal funkc runho skeneru C-Pen je CWrite dv monost pst s tukovm skenerem znaky jako s obyejnm perem (nap. fixem). Hod se to pi upravovn naskenovanho textu, zadvn nzv soubor, vyhledvn slov ve slovnku ale i pi zznamu krtkch vlastnch poznmek. Skener je schopen sledovat svj vlastn pohyb po podkladu a rozpoznat ho jako psmo, slici nebo symbol.
Praktick elektronika A Radio -10/2001
tlatko Escape
pro pravky i pro levky
infraport navigan koleko hlavn spna
digitln kamera
spna
velk tydkov grafick displej
pekladov slovnk
konektor pro kabel
Obr. 1. Run skener C-Pen je mal, lehk a m jednoduch ovldn temi zkladnmi ovldacmi prvky - dvma tlatky a jednm otonm pepnaem s tlatkem
Pilote k textu, stisknete tlatko a thnete - ned se to pokazit
Podklad, na kterm pete, by ml mt njak zeteln vzor - nejlep volbou je papr potitn textem. Muste se nauit tvar psmen, kter skener pozn tvary jsou velmi blzk psmenm mal abecedy, mus se ale pst vdy jednm tahem (obr. 2). Na displeji skeneru se vdy na chvli pro kontrolu objev vmi napsan tvar znaku (obr. 3). Velikost psanch znak by mla bt mezi 1 a 4 cm. Je to podobn, jako teba Graffiti u pota Palm. Chce to trochu cviku, ale svj el to spln.
Obr. 6. Jednotliv funkce C-Penu se vol ikonami ze zkladn nabdky
Obr. 4. Takto se na displeji skeneru zobrazuje naten text, dialogov okno pro jeho uloen a nabdky (menu) rznch funkc. C-Pen je pln lokalizovn a vechny texty jsou v etin - tyto obrzky jsou z manulu, kde jsou zatm pod texty anglick
Obr. 2. Psmena, slice a znaky pi vyuvn CWrite je nutn pst co nejpodobnj danm pedlohm - vtina psmen je pirozen podobn psmenm mal abecedy a nen tak problm si jejich psan brzy zapamatovat
Obr. 3. Po napsn se tvar znaku na chvli pro kontrolu objev na displeji skeneru
asi nejastj volbou. Jinak jsou k dispozici anglick vkladov slovnky, slovnky anglickch synonym a pekladov slovnky mezi anglitinou a nminou a anglitinou a francouztinou. Vzhledem k dostaten pamti pstroje jde o velice kvalitn slovnky o velikosti nkolika MB a kapacit vce ne 100 000 slov. A jak to funguje? Prost pejedete (oskenujete) neznm slovo a na displeji se vm bhem asi jedn vteiny objev jeho peklad (jako ve slovnku, tj. nejen hol slovo, ale teba vce vznam kdy se cel text na displej nevejde, lze ho posunovat). Pokud se vm nepoda naskenovat prv jen dan slovo, nevad, skener si sm vybere cel slovo, pokud je celch slov naskenovno vce, mte monost vbru slova, kter chcete peloit. Slovnk mete mt v C-Penu uloeno i nkolik a snadno volte, kter chcete prv pouvat.
K penen poznmek a dalch soubor do kapesnho potae (PDA) m C-Pen funkci CBeam. Tato funkce podporuje standardn protokol infraervenho penosu IrOBEX a vyhovuje i standardm vCard a vCalendar. Aby se mohl penos do PDA uskutenit, je samozejm zapoteb, aby protokol IrOBEX podporoval i pouit PDA. Oba pstroje namte infraervenmi idly proti sob na vzdlenost asi 5 a 20 cm. Vyberete soubor nebo text, kter chcete penst (odeslat) a v ppad penosu ze skeneru do PDA zvolte Beam, v opanm smru zvolte pslunou funkci na vaem PDA. To je vechno soubor se penese a budete jet dotzni na definitivn akceptovn penosu. Do notebooku nebo stolnho potae lze penet text i prbn funkc CDirect. Muste k tomu spustit odpovdajc aplikaci CDirect na PC. Skenovan text se pak zobrazuje pmo na pozici kurzoru v kterkoliv aplikaci Windows! K propojen obou pota pouijete bu sriov propojovac kabel (je v psluenstv), nebo infraporty (zejmna u notebook). Pi propojen kabelem se text zobrazuje na pozici kurzoru hned jak ho OCR skeneru dod (a nezobraz se vbec na displeji skeneru), pi propojen pes infraport muste po kadm dku na chvli namit IR idlo skeneru na IR idlo potae (sta opravdu jen namit, nemus se nic dalho dlat, text se automaticky penese). C-Pen mete krom ve uvedenho pouvat i jako jakousi velkou disketu, kontejner na soubory. Jeho pam me bt toti vyuvna pro uloen libovolnch soubor (i takovch, kterm skener nikterak nerozum). Soubory nahrajete z potae nebo PDA do skeneru a pozdji je zase m-
Dal fascinujc funkc je slovnk CDictionary. Nejdve si ho muste do C-Penu nahrt. Ke kadmu skeneru je jeden slovnk zdarma (mete si vybrat), dal si pak lze dokoupit. V souasn dob u existuje i anglicko-esk a esko-anglick slovnk a bude tedy
Obr. 5. Takto se zobraz vsledek vyhledvn ve slovnku
ete nahrt teba do jinho potae. Pi komunikaci s kapesnmi potai (PDA) k tomu sta funkce CBeam, pi komunikaci s PC je zapoteb pslun software C-Penu pro PC CWin.
Obr. 7. S osobnm potaem se C-Pen propoj bu sriovm kabelem, nebo infraportem
S osobnm potaem me bt CPen propojen bu pes sriov port dodvanm kabelem, nebo pes infraport protokolem IrDA. Pracovn okno programu C-Pen Viewer vypad velmi podobn, jako Przkumnk ve Windows, a stejn se s nm tak zachz. Pam C-Penu v nm vidte stejn jako samostatn disky a soubory mete pesouvat, koprovat, mazat a ukldat stejn, jako mezi adresi na pevnch discch. Odtud lze tak do C-Penu instalovat ppadn dal aplikace.
Obr. 8. Pro osobn pota m run skener C-Pen aplikaci CWin - umouje pracovat s pamt C-Penu jako s diskem a provdt se soubory vechny obvykl operace obvyklm zpsobem. Pro pm penen textu do aplikac Windows je to pak aplikace CDirect, kter pracuje na pozad a nem dn pracovn okno
Aplikace CWin pro PC m i jednoduch editor C-Pen Edit, z kterho lze editovat pmo texty uloen ve skeneru (ob zazen mus bt samozejm propojena).
C-Pen 600MX m 140x35x24 mm, v vetn bateri 80 g, je napjen ze dvou bateri AAA (mikrotuky), s ktermi vydr pi bnm provozu 3 a 4 tdny. Cena je 7990 K bez DPH.
ELASTOMERICK KONEKTORY
Brian McGinty je lovk, kter pod kouk po njakch novch npadech. Jednou nkde vidl vprodej kalkulaek po 99 centech a tak jich pr koupil na bastlen. Kdy je rozebral, zaujalo ho propojen mezi displejem (zatavenm ve sklenn bace) a deskou s plonmi spoji. Nebyly tam dn pjen drtky ani konektor, jen kousek gumy. Byl asi 1,5 mm tlust a krabika kalkultoru byla navrena tak, aby ho stiskla mezi displej a zkladn desku. Zjistil, e tento zpsob propojen je prakticky ve vech kalkultorech s tmto displejem, bez ohledu na vrobce. Gumov konektor ho zaujal. Byl vytvoen z tenkch prouk gumy, naputnch jakmsi vodivm materilem, zalepench jako sendvi mezi dva kusy gumy (viz obrzek). Kadho vvodu se dotkalo nkolik vodivch vrsrozte W1 vka
tlouka dlka
tev, take nebyla kriticky dleit poloha konektoru. Usoudil, e by to byl ideln materil pro stavbu elektronickch prototyp jednoduch obvod. Po troe hledn na webu zjistil, e se to nazv elastomerick konektory. Vodiv prouky maj uhlk zamchan do gumy, dlaj se i s granulkami stbra msto uhlku. Materil se vyrb v rznch tvarech, tloukch, roztech prouk kdy se jal hledat dodavatele, nael vak jenom velkoobchodn, nikoho zatm nenapadlo prodvat to v malm pro bastle. Pot, co odmtl koupit padestimetrovou roli, se s nm nikdo nebavil ... a nakonec jeden editel nejmenovan firmy mu zaslal kousek materilu na ukzku. Prvnm obvodem bylo propojen baterie, rezistoru a svtiv LED (viz obr.). Fungovalo to. Postupn vyvinul nkolik praktickch technik k pohodlnmu vyuvn tohoto materilu jako pokusn destiky pro bastlen. Na dalch obrzcch je jednoduch zapojen s operanm zesilovaem LM741. Je to zajmav story a pipadala mi inspirujc i pro nae pomry. A nkdo zjistte, zda a kde se to u ns d sehnat, napite nm do redakce.
www.elitesales.com www.chipcenter.com
Takhle vypad gumov konektor zblzka
Spolenost Microsoft uvd 25. jna 2001 na trh novou verzi svho operanho systmu pro osobn potae - Windows XP. Je to poprv, kdy se sbhaj ob dosavadn linie operanch systm Microsoftu - spotebitelsk a profesionln, reprezentovan postupn systmy Windows 95, 98 a ME na jedn stran a Windows NT 3.5, 4 a Windows 2000 na stran druh. I kdy nov operan systm Windows XP (kde XP zna experience, zitek) m opt dv varianty - Home Edition pro domc uivatele a Professional pro komern vyuit - ve sv podstat je to operan systm na bzi systm Windows NT a 2000, tj. systm stabiln, spolehliv a bezpen, nezaruujc ale ji na druh stran stoprocentn kompatibilitu s nktermi dvjmi nestandardnmi aplikacemi.
Microsoft se domnv, e jsou stovky dvod, pro by domc uivatel, tedy i teni naeho asopisu, mli na Windows XP pejt - deset nejvznamnjch strun popisuje tento lnek. otec, matka, sestra, bratr ...) opt msto u spolenho potae uvoln. Tak uvtac obrazovka pi sputn potae nebo pepnut profilu me bt zcela vae. Lze ji nastavit bu pi instalaci Windows, nebo kdykoliv pozdji z Ovldacch panel. Pro pstup ke svmu profilu si mete nastavit i vlastn heslo a chrnit ho tak ped ostatnmi uivateli. Uivatelsk profily umouj komukoliv, kdo uv domc pota, vytvoit vlastn konfiguraci, jej vechna nastaven se ulo. Znamen to, e kdy se pihlste k potai, mte na obrazovce svj podkladov obrzek, ve Favoritech v internetovm prohlei svoje oblben odkazy, adrese se vm zobrazuj tak, jak jste zvykl ap. Pouze v je i obsah sloky Moje dokumenty (My documents). Pi rychlm pepnn uivatel nemuste, pokud pota potebuje uvat nkdo jin, ani zavrat aplikace, s ktermi prv pracujete. Jednodue se odpojte od svho nastaven a nechte jinho uivatele pihlsit se pod jeho vlastnm profilem. Pracujete-li nap. s tabulkovm procesorem a nkdo jin si potebuje jenom sthnout elektronickou potu, pouze se odhlste a on se pihls. A si potu sthne a ppadn pete, odhls se a vy se opt pihlste se svm profilem. Na obrazovce vs ek oteven tabulka a ve ostatn tak jak to bylo, kdy jste prci doasn opustili.
1 Rychl pepnn mezi rznmi uivateli

Sdlte jedin pota se vemi leny rodiny? Nyn me mt kad z vs pstup ke svmu vlastnmu nastaven potae, ani by bylo nutn zavrat vechny pouvan aplikace nebo dokonce restartovat pota. V mnoha domcnostech uv jedin pota nkolik len rodiny. Musej sdlet spolen nastaven potae a zobrazovn adres, ikon a vechno ostatn, i kdy by si to kad nejradji nastavil podle svho. To umouj Windows XP snadno se vytvo individuln profily pro kadho uivatele potae, kad me mt sv vlastn nastaven, obrzky na ploe atd. a mezi profily se pepn velice snadno a rychle. Stejn snadno se pak vrtte ke sv rozdlan prci, a vm syn (dcera,
2 Nov a jednodu grafick prosted

ist a jednoduch uspodn prvk Windows XP automaticky dv nejastji pouvan funkce dopedu a doprosted, aby se daly co nejrychleji pout. Nov vzhled pracovn plochy a oken Windows XP Home Edition je zamen na lohy (tedy primrn nikoliv na programy/aplikace). Ukazuje vechny monosti, kter mte v dan chvli v aplikaci, se kterou pracujete. Pracujete-li nap. s textovm editorem Microsoft Word, objev se dynamick menu se seznamem relevantnch pkaz, jako je nap. cut, paste a copy (vyjmi, vlo a kopruj) pro dokument Word. Podobn jste-li nap. ve sloce Mj pota, mete rychle a snadno spoutt systmov lohy z dynamick nabdky na lev stran okna. Svoje soubory a sloky (adrese) si mete uspodat tak, jak vm to vyhovuje. Nhledov obrzky vaich nejdleitjch dokument vm pomohou rychleji ve slokch vyhledvat. Nov typ zobrazen Category View v Ovldacch panelech usnaduje navigaci k bnm nastavenm a ovldacm panelm a obsahuje integrovanou Npovdu (Help). Nov zobrazen vychz ze zamen na lohy, a zdrazuje bn a problmov lohy. Zobraz 10 nejvych kategori spolu
Nov a jednodu grafick prosted Windows XP je orientovan spe na lohy ne na programy
s jasnm nasmrovnm k nastavenm, kter chcete zmnit. Mete ale samozejm pouvat i dvj klasick pohled na Ovldac panely, sta kliknutm pepnout.
3 - Windows Media Player for Windows XP

Windows Media Player for Windows XP poskytuje jedin snadno pouiteln msto pro pehrvn DVD a CD, organizovn hudebnch soubor, vypalovn cdek a mnoho dalho. Windows Media Player for Windows XP je opravdu zcela univerzln program pro prci s hudbou a videem na vaem potai. Chrn vae systmov prostedky, protoe vytv vysoce kvalitn zvukov i obrazov soubory, zabrajc pouhou tetinu msta oproti MP3 a dalm pouvanm formtm. Dsledkem je, e se vm toho veho vejde do potae mnohem vc. S Windows Media Player for Windows XP mete: organizovat zvukov a obrazov soubory do tzv. playlist, vyhledvat nov hudebn nahrvky na Internetu, naladit si nkterou z mnoha tisc internetovch rozhlasovch stanic, koprovat skladby do penosnch pehrva, vypalovat cdka tak snadno, jako ukldte soubory na pevn disk, pehrvat, tdit, adit a mazat hudebn soubory, sledovat video a DVD.
vyuvat pota k telefonnm hovorm, poslat textov zprvy na mobiln telefony a pagery, snadno a rychle poslat soubory a dokumenty, sdlet spolenou tabuli nebo program online pi spoluprci na rznch projektech.
5 - Windows Movie Maker

Program Windows Movie Maker ve Windows XP umouje zachytvat, editovat, organizovat a sdlet domc videonahrvky na vaem potai, a ji byly vytvoen analogovou nebo digitln kamerou. Po dokonen je mete sdlet a pehrvat s rodinou a pteli opt na potai pes Windows Media Player for Windows XP. Program Windows Movie Maker vm umon: importovat videonahrvky z analogovch kamkodr a videorekordr pomoc levnho adaptru, importovat video pmo z digitlnch videokamer, uloit celou svoji domc videotku na svj pota, uspodat svoje vybran videoklipy libovolnm zpsobem, tvoit efektn pechody mezi jednotlivmi klipy, zaleovat do svch nahrvek statick obrzky, hudbu na pozad, zvukov efekty a mluven komente, uloit vce ne 20 hodin videa na kadm gigabajtu vaeho pevnho disku v potai, vytvoit databzi videonahrvek tak, abyste vdy snadno a rychle nali potebn originl. Windows Media Player for Windows XP je vborn program pro pehrvn a sdlen vaich videonahrvek. Je to program typu ve v jednom pokud jde o hudbu a video na vaem potai. Snadno na nm pehrajete jakkoliv video, seadte a zorganizujete si vae nahrvky do rznch playlist ap. Tento program umouje vytvoit i velice kvalitn videosoubory, kter zaberou jen o nco vc ne tetinu msta, co stejn soubory v jinch populrnch formtech.
fotografie s pteli a leny rodiny vetn jejich posln elektronickou potou, vystavovn na webov strnky nebo tisk. S Windows XP mete: penet obrzky z fotoapartu nebo skeneru do potae ve dvou rychlch krocch, optimalizovat obrzky tak, aby se co nejlpe vyuilo vlastnost kvalitnho fotopapru, optimalizovat vae obrzky pro zasln elektronickou potou, pmo online objednvat vytisknut fotografi, publikovat vae obrzky snadno a rychle na v osobn web, prohlet, pidvat, tdit a mazat jednotliv fotografie i kdy jsou jet ve fotoapartu, otet (rotovat) obrzky jedinm uknutm, take je budete mt pi prohlen vdy ve sprvn poloze.
7 Internet Explorer 6
Internet Explorer 6 obsahuje nov a dokonalej funkce, kter zjednoduuj prohlen webu, zvyuj spolehlivost a pomhaj vm udret vae osobn informace v soukrom. Hlavn nov vlastnosti internetovho prohlee Internet Explorer 6 Web Privacy Tools: Nstroje, kter ochrn vae soukrom a umo vm mt pod dohledem, kter osobn informace o vs urit webov msta shromauj. Tyto nstroje podporuj Platform for Privacy Preferences (P3P), standard, kter pipravuje World Wide Web Consortium (W3C). Evidence chyb: umouje uivatelm zskat informace o typu problmu v Internet Exploreru a odeslat tato data Microsoftu k analze. Zskan informace mohou pomoci identifikovat potenciln problmy, kter mus Microsoft vyeit v nsledujcch servisnch balcch (Service Pack) pro Internet Explorer. Image Toolbar (nstrojov pruh pro obrzky): umouje rychle a snadno uloit, odeslat elektronickou potou nebo vytisknout obrzky, kter najdete na webovch strnkch, i prohlet vechny obrzky, kter mte uloen ve sloce My Pictures. Ukete-li na obrzek na webov strnce, objev se nstrojov pruh My Pictures, kter vm poskytne okamit pstup k uvedenm funkcm. Media bar (nstrojov pruh pro mdia): Poskytuje uivatelsk rozhran pro vyhledvn a pehrvn nahrvek v okn prohlee. Lze pehrvat hudbu, video, nebo kombinovan soubory, ani by bylo nutn otevrat samostatn okno, mete ovldat i hlasitost zvukovho doprovodu, vybrat soubory nebo stopy k pehrvn a mte pstup k rznm souborm/nahrvkm na vaem potai nebo na webovm mst WindowsMedia.com. Auto Image Resize (automatick pizpsoben rozmr): Jsou-li obrzky pli velk pro zobrazen v okn prohlee, nov funkce pro automatickou zmnu rozmr uprav obrzky tak, aby se vely do okna prohlee.
4 - Windows Messenger
Windows Messenger je jednoduch nstroj ke komunikaci s vaimi pteli nebo leny rodiny v relnm ase. Snadno zjistte, kdo je online, a mete si vybrat, chcete-li komunikovat prostednictvm textovch zprv, hlasov nebo i s videopenosem, to ve ve vborn kvalit. Protoe zstat ve spojen je dnes mnohem dleitj, ne kdykoliv pedtm, Windows Messenger ve Windows XP Home Edition poskytuje vechny funkce potebn k tomu, abyste mohli kdykoliv a odkudkoliv komunikovat online se svmi pteli a rodinou. Dnes je velice snadn spojit se s kmkoliv, a je na druhm konci msta nebo stovky kilometr na druhm konci zem. Navc byl ve Windows XP zdokonalen zpsob zpracovn zvukovho a obrazovho signlu a zpsob jeho transportu pes Internet. S programem Windows Messenger ve Windows XP mete: povdat (pst) si s pteli, kte jsou tak online, vyuvat seznam kontakt a indikaci ke zjitn, kdo z vaich ptel je online, abyste nemuseli ztrcet as dobvnm se na nkoho, kdo nen zrovna online, komunikovat s pteli a rodinou nebo se spolupracovnky konferennmi hovory audio/video,
6 My Pictures (Moje fotografie)

My Pictures je msto,kde mete pracovat se svmi digitlnmi fotografiemi. Mete je zde organizovat, prohlet i objednvat pes Internet jejich kvalitn tisk. Windows XP je nejlep operan systm Windows pro prci s digitlnmi fotografiemi. Najdete zde podporu pro digitln fotoaparty a dal zazen pro snmn obrazovch pedloh, programy pro jejich snadn prohlen a organizovn, a mnoho zajmavch zpsob, jak sdlet
Zmnn vzhled prohlee: Nov stylizovan tlatka v nstrojovm pruhu prohlee, barevnj pozad nabdek a nstrojovch pruh. Vzhled prohlee pmo integruje vechny vizuln prvky Windows XP Home Edition (pop. Professional Edition) do okna prohlee, dialogovch oken, nabdek, posuvnch lit, rozbalovacch seznam a nstrojovch pruh. Outlook Express 6.0: Aktualizovan verze klienta elektronick poty z Internet Exploreru 6 obsahuje nov bezpenostn funkce, kter pomhaj chrnit pota ped nebezpenmi e-maily a blokuj i vechny potenciln nebezpen plohy. Maximln podpora tvorb bohatch webovch aplikac IE 6 poskytuje funkce DHTML pro tvorbu mocnho uivatelskho rozhran pro webov aplikace. Obsahuje vechny vvojsk funkce z IE 5.5, vznamn zdokonalen pokud jde o podporu klovch webovch standard. M plnou podporu pro kaskdov styly rovn 1 (CSS1) vetn ormovn, mezer a okraj, kter jsou nyn podporovny i pro prvky vloen do dk. Pidv k dokumentm HTML tekovan a rkovan ormovn, dv monost zalamovat publikovan lnky stejnm zpsobem jako v novinch a asopisech a zobrazovat text na webovch strnkch i vertikln. Je pln v souladu s Document Object Model (DOM) rovn 1, co je rozhran, kter umouje programm a skriptm dynamicky doplovat a aktualizovat obsah dokumentu, strukturu a styl bez jakchkoliv omezen pokud jde o pouit jazyk nebo platformu. Poskytuje trvalou podporu pro v rmci W3C vyvjen synchronizan multimediln integran jazyk (synchronized multimedia integration language, SMIL 2.0). Tento jazyk by ml umoovat pechody mezi obrzky, filtry, obrazov efekty a plynulou zmnu barev, ve v urench asech bez poteby skriptu. V IE6 jsou obsaeny nov typy akc zvisl na pohybu kolekem myi, kter umouj, aby obsah nebo aplikace lpe reagovaly na uivatelsk vstup. Je podporovn Microsoft XML (MSXML) 3.0, s lep a aktualizovanou podporou standard XML. Internet Explorer 6 je pipraven na zalenn do koncepce .NET, integrace klientskch i serverovch st kdu webovch aplikac je snaz, aplikace mohou volat funkce na serveru i asynchronn.
tai Windows XP), aby vm pomohl, a je jedno, kde prv jsou, jestli ve stejn mstnosti, budov nebo na druhm konci svta. Dte-li mu k tomu svolen, me pes Internet nejen vidt va obrazovku, ale i s vmi sdlet obsluhu vaeho potae a pomoci vm problm vyeit. Krom Remote Assistance mte monost z novho Help and Support Center ve Windows XP: zskat rychl a jednoduch pstup k rozshl knihovn informac a softwarovch nstroj, kter vm pomohou zskat z vaeho potae maximum, nejuitenj nstroje a informace najt na jedinm pohodln pstupnm mst - v nabdce Start, odkazy na uiten informace si uloit ve sloce Favorites (Oblben), spoutt pravideln programy, udrujc v pota v dobrm stavu.
Pokud zmnte hardware nebo software a potom mte pote se sputnm potae, me vm pomoci funkce Last Known Good Configuration (posledn znm funkn konfigurace). Tato funkce ukld nastaven va konfigurace po kadm spnm sputn potae. Kdy pak najednou v systm nejde nastartovat, pouije ke sputn Windows XP uloen posledn funkn nastaven. Kdy nkdy zmnte ovlada pro njak zazen, me se stt, e nepracuje tak, jak jste oekvali. Funkce Device Driver Rollback ve Windows XP ukld kopii souboru pedchozho ovldae ve zvltnm adresi. Pokud nov ovlada nefunguje sprvn, mete snadno znovu nainstalovat pedchoz verzi.
10 Pomocnk pro nastaven st

Pomocnk pro nastaven st vm pome snadno sestavit vai domc potaovou s. V mnoha domcnostech uv pota vce ne jedna osoba. A ji mte jen jeden pota nebo celou potaovou s, a mezi vae perifrie pat jedin tiskrna nebo mnostv dalch zazen a a propojujete vae pstroje a potae bnmi kabely nebo bezdrtovmi technologiemi, operan systm Windows XP umon vem ve va domcnosti pstup ke vem tmto prostedkm, od tiskrny a po rodinn album fotografi. Windows XP byl navren jako nejlep operan systm pro domc potaov st. Podporuje kompletn sadu potebnch aplikac a jeho infrastruktura bude podporovat i nov technologie, kter pijdou v brzk budoucnosti. S Windows XP me kad pota v domc sti snadno sdlet jedin pipojen k Internetu, mt pstup ke vem perifrim, jako jsou tiskrny, CD-ROM mechaniky ap. a mt pstup i ke vem souborm, a ji jde o fotografie nebo hudebn nahrvky, dokumenty ap. Windows XP podporuje bezdrtov st a domc st po telefonn lince (HPNA), co znamen, e mete vytvoit potaovou s, ani byste museli vrtat dry a tahat kabely.
9 System Restore (obnoven systmu)

Funkce System Restore (obnoven systmu) aktivn monitoruje zmny systmovch soubor a pokud se s vam potaem nco stane, mete obnovit systm do pedchozho stavu, ani byste pili o jakkoliv data. Ne vechny softwarov programy spolu dobe spolupracuj. Kdy jste aktualizovali software nebo nainstalovali nov a potom zjistili, e se vkon vaeho potae zhoril, dv vm operan systm Windows XP monost vrtit ve do pedchozho stavu. Pokud mte strach z aktualizovn softwaru nebo instalace novch program, System Restore vs ho me zbavit. Funguje jako pkaz Undo v textovm procesoru. System Restore automaticky monitoruje a zaznamenv vechny dleit zmny ve vaem potai. Pokud zmnte njak nastaven a vznikne problm, me s nastdanmi informacemi zmnu snadno odstranit a vrtit ve do pvodnho stavu. Funkce System Restore vytv snadno identifikovateln asov body, ke kterm se lze konfigurac systmu vrtit (kad den, po instalaci novch program nebo podobnch vtch zmnch na potai ap.).
8 Pomoc na dlku
Pomoc na dlku (Remote Assistance) vm umouje nechat kohokoliv vzdlen ovldat v pota, aby vm mohl pomoci vyeit vznikl problm. Mte-li pote s potaem a potebujete pomoc, dky funkci Remote Assistance mete podat ptele, pbuznho nebo potaovho odbornka (kte rovn pouvaj na svm poFunkce System Restore operanho systmu Windows XP umon vrtit se kdykoliv k pedchoz pln funkn konfiguraci potae
V minulm sle jsme popsali malou domc meteorologickou stanici WMR918 jej komponenty a funkci. Do dnenho sla jsme si nechali strun popis softwaru, kter um s touto a podobnmi stanicemi spolupracovat. Nen tedy pmo soust produktu a nen tak jedin existuje dov destka program rzn sloitosti, dokonalosti a ceny (od rznch vrobc), kter umj spolupracovat s meteorologickmi stanicemi tohoto typu.
Mnoz z vs si jist polo otzku k emu software? protoe samotn stanice je zeteln kompletn, ukazuje vechno co m a ke sv funkci pota nepotebuje. Software po jejm propojen s potaem ale umouje nkolik vci, kter samotn stanice neum:
Individuln volba zobrazovanch hodnot

Zobrazovac panel na obrazovce potae si mete vytvoit zcela podle svho vkusu a poteb - ponaje podkladovou fotografi pes zobrazovan daje, popisy k nim (samozejm s plnou volbou typu, velikosti a barvy psma a rznch efekt), grafick zobrazen nkterch hodnot (kulat mic
Vtrn rice pro zobrazen smru a sly vtru ...
Teplotu lze graficky zobrazit bu na klasickm teplomru, nebo na kruhovm budku
Mete si zvolit, kter daj chcete jakm zpsobem zobrazit
Do zobrazovacho panelu mete pidat i grafick znzornn fze msce (program ji automaticky vypot ze systmovho asu potae)
U npis a selnch daj lze volit vechny atributy psma A takhle njak me pak nap. vypadat vlastn sestava zobrazovacho panelu programu
pstroje rznch velikost, klasick lihov teplomr, barevn grafy prbh libovolnch hodnot v ase ap.), a po doplnn obrazovky aktivnmi okny, kde se zobrazuje teba aktuln pedpov poas automaticky staen z Internetu, nebo meteorologick mapa pslunho zem (rovn ak-
tualizovan z Internetu). Je-li ke stanici pipojeno vce teplotnch senzor, lze jejich daje zobrazit souasn (na rozdl od samotn stanice, kde se mezi nimi pepn). Takovchto uspodn si mete vytvoit libovoln mnostv (je to na principu webovch strnek HTML) a snadno je ze seznamu uknutm my pepnat. Lze vytvoit i jakousi slideshow naasovan sled rznch obrazovek, kter zobrazuj rzn daje. Software asto um i v pravidelnch intervalech stahovat z Internetu obrzky (teba satelitn nebo radarov povtrnostn mapy) a vytvet z nich animace, kter se zobrazuj ve zvolenm mst zobrazovacho panelu.
zaven okna se sestavou oteven konfiguran obrazovky vytitn sestavy
v zhlav okna je nzev stanice a datum sestavy
maxima a minima pro vybran den se zobraz na poslednch dvou dkch sestavy
posuvnky lze v ppad vtho mnostv dat z vtho potu senzor obshnout celou sestavu
Dlouhodob ukldn a zpracovvn namench hodnot

Samotn meteorologick stanice si obvykle pamatuje daje maximln 24 h nazpt, a to jet jen v hrubch intervalech po jedn hodin. Krom toho si dlouhodob pamatuje nejvy a nejni dosaen hodnoty. Pokud je ale pipojena k potai (aby to mlo smysl, mus k nmu bt ale pipojena dlouhodob a pota mus bt pod v chodu), lze ukldat vechny men hodnoty v libovoln malch intervalech. Zskte tak obshlou databzi hodnot, na kter lze pak provdt rzn statistick vpoty, sledovat trendy, dlat pedpovdi ap. Lze je samozejm i zobrazovat v rznch typech graf pmo do zobrazovacho panelu na obrazovce potae. Ukldte-li data dostaten dlouho, mete porovnvat, je-li leton podzim studenj ne losk a snadno zjistte, kdy loni poprv mrzlo. Nashromdn data lze z programu obvykle exportovat v souborech CSV (comma delimited) a dle nezvisle zpracovvat nap. v Excelu. Software tak zobrazuje/tiskne denn, msn a ron sestavy vybranch daj namench ve zvolench intervalech. Um se i pipojovat k meteorologick stanici pes modem pes vytenou linku a v pravidelnch intervalech automaticky natat data.
Software vytiskne jakkoliv sestavy z nashromdnch dat - lze si zvolit kter daje, v jakm obdob a v jakch intervalech maj bt do sestavy zahrnuty
Vyuvn namench hodnot k regulanm nebo automatizanm elm

Software obvykle umouje mnhem bohat vbr nastaven alarm, ne samotn stanice, ale hlavn umouje libovoln zpracovn jejich vstup, zatmco samotn stanice pouze nepjemn pp. Pokles teploty v mstnosti me tak pes pota zapnout topen, pes brnu GSM mete bt upozornni na rychl pokles atmosfrickho tlaku, pota vm me e-mailem nebo ve form SMS poslat pravideln zprvy o poas u vs doma ap.
Z uloench daj lze tvoit grafy dlouhodobch prbh mench hodnot
Konkrtn software
Obrzky, pouit v tomto lnku, jsou ze softwaru WeatherView 6.0. Dalmi populrnmi programy s podobnmi funkcemi jsou nap. Virtual Weather Station v.8, Weather Boy, Wind (pro DOS), WinWeather Pro, Weather Display ad. Podrobnj informace zskte na webovch adresch: www.weatherview32.com www.weathermania.net www.weather-display.com www.qsl.net/zl1vfo/wx200
Grafy mohou bt i soust zobrazovacho panelu (jsou pak prbn aktualizovny)
Prezentovn aktulnch meteorologickch daj na Internetu

Lep software k takovmto meteorologickm stanicm obsahuje obvykle i webov server, na kterm lze do pipravench formul natat aktuln men daje zobrazen je opt na bzi HTML a me bt stejn, jako pouvte na obrazovce potae, nebo asi radji jednodu se zetelem na dobu natn strnek. Pokud nemte pevn pipojen k Internetu (kter je pedpokladem k vyuit webovho serveru), nebo je jeho kapacita nedostaten, je vyeeno i pravideln aktualizovn webovch strnek hostovanch u njakho poskytovatele slueb v pota se pak bude pravideln pipo-
jovat pes FTP a aktualizovat strnky uloen na virtulnm serveru u poskytovatele erstv namenmi daji. Je tak potom pomrn jednoduch odkudkoliv (z celho svta) se pes Internet podvat, jak mte doma poas a kolik stup mte v obvku.
Software k meteorologick stanici umouje nastaven mnoha rznch alarm i innost, kter se po jejich aktivovn maj uskutenit
Skoro kad, kdo se chtl nkdy nauit njak jazyk, se dostal do stdia, kdy pestoe doshl urit rovn vdomost, nebyl stle schopen by jednoduch, ale kvalitn komunikace. Schopnost komunikovat se obvykle dostav a delm pobytem v prosted rodilch mluvch, tj. nejastji pobytem v zahrani. Teprve potom zane lovk pochytvat sprvnou vtnou stavbu a ani by si to zvl uvdomoval, zan ve svch vtch pouvat stle ir slovn zsobu. Proto se neustle hledaj postupy a metody, umoujc nauit se pmo anglicky myslet a tm se dostat na rove, dosaitelnou jinak pouze pobytem v zahrani.
Postupy a metody jazykov koly Bridges vyluuj drilovn a jin zpsoby, zaloen na zapamatovvn si celch vt i vtnch celk bez pochopen logiky jejich pouit, a naopak dsledn sleduj logiku chpn lovka, kter se ocitne s malou znalost jazyka v zahrani. Jazykov kola Bridges pouv ve svch kurzech dv zkladn uebn metody: Bridges - metoda pemostn, a Headway osvden klasick britsk metoda. Vukov metoda Bridges vychz z nsledujcch pedpoklad: a) nelze dobe mluvit cizm jazykem ani byste tmto jazykem pmo mysleli, pmo v nm tvoili vty, b) a tehdy, kdy tvote vty pmo ve sv mysli, znte pesn smysl kadho slova, kter jste ve vt pouili, c) tm, e se nejprve naute anglicky myslet, tedy prot a vstebat sprvnou tvorbu vty v anglitin, a teprve potom formou shrnut na pkladu toho, co jste u pochopili, se naute gramatiku, doshnete toho, e vae vdomosti budou zaloeny na pochopen a proto budou trvalho charakteru. Vzhledem k individulnmu pstupu, kter Bridges nabz, lze kombinovat rzn formy vuky: individuln vuka s lektorem, skupinov vuka do 10 student, kombinace internetov vuky s dochzkou na konzultan hodiny s lektorem, konverzan hodiny s rodilm mluvm. Vukov metoda Headway je zaloena pedevm na kreativn prci, veker ltka se procviuje formou cvien, komunikace a samostatn prce studenta tak, aby si ltku snze zapamatoval a cel vuka byla co nejzajmavj. Nov univerzln tmata jsou vybrna z rznch zdroj vetn vyuvn
autentickch text z novin a asopis. Kad lekce m vkladovou sekci, gramatickou sekci, sekci zamenou na rozvjen slovn zsoby a sekci procviovac. Clem je, aby se vechny dovednosti, kter je poteba v jazyce zvldnout, rozvjely plynule a v kontextu. Z obecnch princip je z hlediska Bridges pedpokladem spnho studia pravidelnost, koncentrace a vizualizace. Pravidelnost. Vychz se z pedpokladu, e nauit se jazyk je mon pouze nepetritm procesem vuky a kreativn prce. Kurzy jsou proto vdy pesn asov rozdleny tak, aby hodiny mly pevn d - lektoi jsou pipraveni na peklenut ppadnch nepravidelnost tak, aby nebyl naruen chod kurzu. Koncentrace. Pi kad hodin je vyadovna absolutn koncentrace, kter se dosahuje pedevm tm, e vuka je koncipovna jako nepetrit sled prce s textem ve form psan i mluven. Pi hodin s lektorem je vuka zamena na koncentrovan vstebn vyuovan ltky. Stejn princip je pak rozveden i v samostudiu metodickm nvodem, kter umon studentovi aktivn zskat konkrtn znalosti. Visualizace. Lektor kurs je schopen jakkoliv vtn spojen nebo gramatick pravidlo visualizovat (vysvtlit jej pes logiku chpn etiny) tak, abyste si byli schopni je aktivn zapamatovat, tedy nejen mu rozumt, ale umt je pouvat i aktivn v komunikaci. S metodami a konkrtnmi kurzy a programy jazykov koly Bridges se mete seznmit pmo na jejch webovch strnkch www.bridges.cz, kde jsou k dispozici i ukzkov lekce. Mete i zavolat na telefon 02 24109424 (Bridges s.r.o., Vclavsk nm. 21, 113 60 Praha 1).
Vojensk radiotechnika bval NDR

Rudolf Balek
(Dokonen)
Obr. 26. Souprava R-125 se vztyenmi antnami v pohotovostnm stavu: 1 - pevn tyov antny; 2 - tyov antna vzor Kulikov; 3 - protivhy antny Kulikov; 4 napnac a kotevn lana; 5 - teleskopick vysunovac stor (Magirus) Zazen R-142, R-145 byla dal mobiln rdiov stedna, umstn na vozidle GAZ-66 nebo jako souprava typu R-145BM v pancovm voze SPW60PB. Byla ve spolehlivm provozu asi deset let mezi velitelstvm a bojovmi jednotkami. Psobiv fotografie (obr. 29) pedstavuje umstn antnnch systm na tomto pancovm vozidle. Na dvaceti stranch jsou popsny rozmanit zpsoby innosti (menu) s nkresy, blokovm schmatem a tabulkou monch pouitelnch rdiovch stanic s antnami a dosahem. Ve doplnno fotografiemi s popisy dicho pultu, velitelskho pultu, pstroje selektivn volby R012T, rychlho kdovae R014D, modemu R011M, pdavnho telegrafnho pstroje TIP, magnetofonu P180M, nkolika snmky rozvade, zdroj napjen a antnnch pstroj. Ze strunho popisu vidme, e se jedn o modern a technicky zdatn komunikan zazen. Bylo to zaze-
Obr. 25. Umstn soupravy R-125 v ternnm voze GAZ-69: 1, 3 - pevn tyov antny; 2 - teleskopick vysunovac stor (Magirus); 4 - tornistr s napjecmi zdroji; 5 - velitelsk stanovit; 6 - panel nabjee (obr. 25 a 26 se vztahuj k pedchoz sti rubriky Rdio Historie v PE-AR 9/2001, s. 43) V zvru knihy Nachrichtentechnik der Nationalen Volksarmee, kter byl vnovn n seril, je popsna stanice R-1125, dal vozidlov souprava - rdiov stedna s vybavenm mj. pstroji typu R-125. Byla dodvna v osmdestch ltech lidov armd a dalm ozbrojenm slokm. Souprava byla instalovna v ternnm voze UAZ-469B. stedna umoovala provozy A1, A2 a simplexn telefonii. Dlkov ovldn a relov provoz byly mon. Blokov schma ukazuje pehledov pln soupravy. Jsou popsny dal monosti pouit a technick daje doplnn obrazovm materilem. Podle osazen jednotlivmi stanicemi byl dosah nap. se zazenm R-130-03 a R-111-02 a s rznmi antnami od 8 do 350 km. Krom idie byla spojovac osdka sestavena z velitele a dvou spoja-technik. Zazen bylo napjeno pevn z vozidlov baterie a rotanho mnie, s monost nabjen i za jzdy. Kapitola kon tabulkou antn a k nim pslunmi dosahy vyslae v km.
n rozmrn a prostor v automobilu GAZ-66 byl pln vyuit. Setkvme se tu u s pstroji dvrn a utajen komunikace, s ifrovnm a deifrovnm dat (hlasu), kdovnm a dekdovnm apod. Zajmav je umstn motorovho genertoru - rotanho mnie - na pednm nraznku vozidla. Tak se u tto soupravy poprv setkvme s oznaenm stanic namsto R + slo zkrcenm oznaenm FuG (FunkGert - rdiov pstroj). K souprav zazen stanice R-1125 patil i v dal kapitole krtce popsan VKV transceiver typu R-809 M2, slouc ke komunikaci s letectvem. Najdeme ho tak pod oznaenm RuG5. (Komunikan pstroje oznaen sriovmi typovmi sly od 800 byly palubn leteck pstroje nejen lidov armdy NDR, ale i ostatnch armd bval Varavsk smlouvy). Popis je velmi krtk s jednou nepli kvalitn fotografi, ale vyplv z nho, e pojtko pracuje v kmitotovm psmu 100 a 149,975 MHz. M dva tisce kanl s rozte
Obr. 27. Pstroje soupravy R-1125. Vlevo st stanice R-111, vpravo dole stanice R-130, nad n pult technika (antnn ladic len) 25 kHz. Vysla m vyzen vkon 0,5 W. Citlivost pijmae nen uvedena. Provoz je simplexn, modulace A3. Transceiver je napjen ze 12 V stabilizovanho zdroje typu TE-25. Odbr proudu pi vysln jsou 2 A, pi pjmu 0,5 A. Ovldac prvky a rukov mic pstroj jsou umstny na elnm panelu nep velk skn. Antna upevnn na stee vozidla me bt prutov o dlce 0,63 m nebo diskov kuelov dipl na teleskopickm storu.
Obr. 28. Celkov sestava pstroj soupravy R-1125 ve voze UAZ-469B: 1 - patice 4metrov tyov antny; 2 antnn len (BCY); 3 - pult - stolek technika; 4 - asov pota dlky provozu; 5 - telegrafn kl; 6 - stanice R-107; 7 - rozvodn skka; 8 - stanice R-130-03; 9 - deska - rozvad nabjee se dvma akumultory 2NKP20; 10 - napje stanice R-111; 11 - napje stanice R-130-03; 12 - pstroj selektivn volby R-012T; 13 - kontroln svtlo genertoru; 14 - stanice R-111; 15 - poln telefon; 16 - pstroj automatickho vyladn antny (CAY) stanice R-111; 17 - antnn len; 18 - antnn patka 3,4 m dlouh pevn antny
Obr. 29. Pancov vz SPW60PB a jeho antnn vybaven Obr. 30. Souprava R-142 na voze GAZ-66, pohled z lev strany: 1 - rotan mni G290; 2 - filtran a ventilan zazen; 3, 7 - teleskopick vsuvn story; 4 uloen kabelov bubny; 5 - nad k automobilu; 6 sten antna
Pernkov radiostanice - to tu jet nebylo! Dostali jsme ji jako zkusek od holickho starosty pana Ladislava Effenberka pi pleitosti 12. mezinrodnho setkn radioamatr v Holicch (24.-25. 8. 2001). Poadatel odhadli, e letos pijelo do Holic kolem 3600 nvtvnk, a konstatovali, e se postupn mn charakter tto akce - od nkupnch trh k spoleenskmu setkvn. To me potvrdit vtina vystavovatel a prodejc radioamatrskho zbo, kte mli v Holicch svj stnek (asi 20 firem). Dalch nkolik stnk patilo radioamatrskm organizacm (RK, SZR, CB klub, OK QRP klub aj.). Na besedch a pednkch se setkvali ptel vech odno radioamatrsk innosti - DIG OK, OK DX klub, VKV, mikrovlny, sysopov st PR atd., ale i podle vku a pohlav - Old Timers Club, YL. Pi pleitosti holickho setkn byl vydn sbornk s tmito nmty: digitln druhy radioamatrskho provozu, KV pijma pro 3,5 a 7 MHz, APRS v praxi, prutov antny, antnn ady, preselektor atd. Mete si ho objednat u poadatel - RK OK1KHL nebo u firmy BEN-technick literatura.
Zbr ze stediska eskho radioklubu pro dti. Instruktor Sva, OK1TAM, pomh stavt blikae Jirkovi a Honzkovi
Na blem trhu bylo poadateli napotno pes tyi sta prodejc, ovem nkter blechy pijely s nkladnm automobilem
Samozejm, e krom pernkovch byly k vidn i k dostn transceivery skuten - ve stnku FCC Connect nap. YAESU FT-817 neuvitelnho kapesnho formtu se vemi psmy KV, 50, 144 i 430 MHz, vemi druhy provozu a vkonem 5 W
Komunikan pijma AOR typu AR8600 pedvdli ve stnku firmy ELIX. Pracuje v rozsahu 530 kHz a 2040 MHz vemi druhy provozu s vynikajcmi vf vlastnostmi, s filtry Collins jako psluenstvm a s monost pmho pipojen k potai pfm
Nov radioamatrsk uebnice

V tchto dnech prv vychz v naem vydavatelstv kniha eskho radioklubu s nzvem
Poadavky ke zkoukm opertor amatrskch rdiovch stanic

Je to ji pt vydn; tto uebnice bylo v uplynulch ltech prodno pes 10 000 vtisk. Nynj vydn je opt aktualizovno, nebo za posledn dva roky se podstatn zmnily pedpisy, tkajc se radioamatrskho vysln. Autory uebnice jsou Ing. J. Kadlk a Ing. M. Prosteck a je urena pedevm zjemcm o sloen zkouek nutnch k zskn koncese (licence) na radioamatrskou vyslac stanici, nebo v n najdou odpovdi na vechny otzky, kladen u zkouek. Vzhledem ke svmu obsahu je vak stejn vhodn jako uebnice zklad radiotechniky. Je zpracovna velmi pehledn; piblin polovina knihy je vnovna radioamatrskm pedpism a radioamatrskmu provozu od Mezinrodnho radiokomunikanho du a po nae nejnovj radioamatrsk provozn a technick podmnky (vyhlka MDS . 201/2000 Sb.). Druh polovina knihy podrobn probr zklady radiotechniky ve trncti kapitolch (nap. Zklady elektrotechniky, Zklady rdiovho penosu, Zdroje elektrick energie, Polovodie, Zkladn elektronick obvody, Antny atd.). Kniha je v broovan vazb, formtu A5, m 250 stran s 240 obrzky. Je k dostn v eskm radioklubu, v prodejnch s radioamatrskm zbom a technickou literaturou nebo si ji mete objednat a koupit (cena 160 K + potovn a baln) pmo v naem vydavatelstv: AMARO, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, (02) 57 31 73 12, E-mail: pe@aradio.cz 20.-21.10. JARTS RTTY WW Cont. RTTY 20.-21.10. Worked all Germany MIX 21.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 27.-28.10. CQ WW DX Contest SSB 28.10. LF CW WAB Contest CW 1.-7.11 HA-QRP Test CW 3.11. SSB liga SSB 3.-4.11. Ukrainian DX Cont. SSB+CW+RTTY 4.11. Provozn aktiv KV CW 4.11. HSC CW Contest CW 4.11. DARC Corona 10 m DIGI 5.11. Aktivita 160 SSB 9.11.(p) Beograd Contest CW+SSB 9.-11.11. Japan DX Contest SSB 10.-11.11. Europ. Cont. (WAEDC) RTTY 10.-11.11. Esperanto Contest SSB 10.11. OM Activity CW/SSB 10.-11.11. OK/OM-DX Contest CW 12.11. Aktivita 160 SSB 17.-18.11. LZ-DX Contest CW 17.-18.11 Concurso Tenerife SSB 17.-18.11. OE - 160 m Contest *) CW 17.-18.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 18.11. HOT Party AGCW CW 24.-25.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00 15.00-15.00 07.00-19.00 00.00-24.00 09.00-18.00 00.00-24.00 05.00-07.00 12.00-12.00 05.00-07.00 viz podm. 11.00-17.00 20.00-22.00 19.00-24.00 23.00-23.00 00.00-24.00 00.00-24.00 05.00-07.00 12.00-12.00 20.00-22.00 12.00-12.00 16.00-16.00 18.00-07.00 21.00-01.00 13.00-17.00 00.00-24.00 Adresy k odesln denk prostednictvm internetu 21/28 MHz RSGB: hf.contests@rsgb.org.uk. VK-ZL: octest@nzart.org.nz CQ-WW-SSB: ssb@cqww.com CQ-WW-CW: cw@cqww.com WAG: wag@darc.de All Austria 160 m: hf-contest@oevsv.at Ukrainian DX: uy5zz@qsl.net Plzesk pohr: ok1drq@quick.cz OK-OM DX: okomdx@radioamater.cz LZ-DX: lz1bj@yahoo.com Strun podmnky nkterch zvod HA QRP Contest se pod od 1. do 7. listopadu pouze CW provozem na kmitotech 3500-3600 kHz, PA vyslae mus mt pkon men ne 10 W, navazuj se bn spojen s vmnou RST, QTH a jmna. Spojen s vlastn zem se hodnot jednm, jin spojen dvma body. Denky do 14 dn na: Rditechnika szerkesztsge, Budapest, Pf. 603, H-1374 Hungary. All Austria 160 m Contest - AOEC probh tet vkend v listopadu, od soboty 16.00 UTC do nedle 07.00 UTC telegrafnm provozem v rozmez 1810-1950 kHz. Kategorie: jednotlivci; vce op.-jeden vysla; posluchai. Vzva do zvodu je CQ OE, rakousk stanice dvaj CQ TEST. Pedv se bn kd - RST a poadov slo spojen, rakousk stanice navc znaku okresu. Kad pln spojen se hodnot jednm bodem. Nsobie jsou a) nsobi 1 za kad rakousk okres a b) nsobi 1 za kadou jinou WAE/DXCC zemi. Stejn i SWL. Denky je teba zaslat nejpozdji do konce prosince na adresu: VSVDachverband, HF-Contest Referat, Theresiengasse 11, A-1180 Wien, Austria, pp. pes E-mail. Pozn.: prakticky souasn probh od 21.00 do 01.00 1,8 MHz RSGB Contest.
Kalend zvod na listopad

3.-4.11. A1 Contest - MMC 1) 144 MHz 6.11. Nordic Activity 144 MHz 10.11. FM Contest 144 a 432 MHz 13.11. Nordic Activity 432 MHz 17.11. AUB VHF/SHF Contest (DL) 144 MHz a ve 18.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 18.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 18.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 18.11. Activity I. district (DL) 432 MHz 18.11. Activity I. district 1,3 GHz 27.11. Nordic Activity 50 MHz 14.00-14.00 18.00-22.00 08.00-10.00 18.00-22.00 15.00-18.00 08.00-11.00 08.00-11.00 08.00-13.00 08.30-10.30 10.30-11.30 18.00-22.00
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz Radioamatr . 1/2001, dle http:// www.crk.cz a rubrika ZAVODY st paket rdia. 1 ) Podmnky viz PE-AR 10/97 a AMA 1/97, paprov denky na OK1DOZ: Bedich Jnsk, Druby 337, 530 09 Pardubice. El. denky na E-mail: ok1kpa@qsl.net a st PR: OK1KPA @ OK0PHL OK1MG
Zmna z letnho na zimn as probhne z 27. na 28. 10. !! *) Tento vkend je podn zvod v psmu 160 m nkolika organizacemi, kad provd vlastn hodnocen. Termny bez zruky, jsou porovnvny s pedchozm rokem a internetovmi informacemi SM3CER. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/01 (doplnk v sle 3/01, prv hodina CW, druh SSB provoz), SSB liga, Provozn aktiv viz 4/01, WAG Contest a Plzesk pohr viz minul slo PE-AR, Japan Contest 12/00, Beograd Contest 10/98, Hot Party AGCW 11/98, WAEDC RTTY 7/97, CQ WW, Tenerife a Esperanto 10/99, RSGB 21/ /28 MHz, VFDB Z a HSC CW 10/00.
Kalend zvod na jen - listopad

13.10. OM Activity CW/SSB 13-14.10. Jamboree on the Air, CW i SSB vkendov aktivita 13.-14.10. VK-ZL Oceania Contest CW 13.10. EU Sprint CW 14.10. ON Contest CW 20.10. Plzesk pohr CW i SSB 04.00-06.00 10.00-10.00 15.00-18.59 07.00-11.00 05.00-06.30
Ukrajinsk DX Contest probh vdy 1. vkend v listopadu, navazuj se spojen se vemi stanicemi CW, SSB a RTTY. Na mdu/psmu plat 10minutov pravidlo (neplat pro nov nsobi). Kategorie: A) jeden op. - vechna psma; B) jeden op. - jedno psmo; C) vce op. - jeden TX; D) vce op. - vce TX; E) jeden op. - QRP 5 W out; F) SWL; G) jeden op. - vechna psma - RTTY. Nen specifikovno vyhodnocen provozu CW a SSB. Vymuje se RST a slo spojen od 001, ukrajinsk stanice dvaj RST a zkratku oblasti (VI, VO, LU, DN, ZH, ZA, ZP, KO, KI, KR, LV, NI, OD, PO, RI, DO, IF, SU, TE, HA, HE, HM, CH, CR, CN, KV, SL). Bodovn: stanice vlastn zem 1 bod, vlastn kontinent 2 body, jin 3 body, ukrajinsk stanice 10 bod. Nsobie zem DXCC a WAE a jednotliv oblasti Ukrajiny na kadm psmu zvl. Denky na: Ukrainian Contest Club, P. O. Box 4850, Zaporozhye 330118, Ukraine, pp. via E-mail. OK/OM DX Contest - Zvod je vdy 2. cel vkend v listopadu, 24 hodin od soboty 12.00 UTC, provoz jen CW. Zvod se v psmech 1,8 a 28 MHz mimo WARC. Kategorie: jeden op. - vechna psma; jeden op. - vechna psma, max. 100 W; jeden op. - vechna psma QRP, max. 5 W out; jeden op. - jedno psmo; jeden op. jedno psmo, max. 100 W; vce op. - jeden TX; posluchai bez vlastn koncese na KV psma. OK, OL a OM stanice navazuj spojen vhradn se stanicemi ostatnch zem. Je povoleno uvat DX cluster, u kategorie vce op. plat 10minutov pravidlo o zmn psma s vjimkou novho nsobie. Pedv se kd sloen z RST a okresnho znaku, ostatn stanice pedvaj RST a poadov slo spojen. Bodovn: za spojen OK/OM stanice s evropskou stanic 1 bod, s DX stanic 3 body. Ostatn za spojen s OK, OM stanic 1 bod. Nsobie jsou pro OK/OM prefixy dle WPX na kadm psmu zvl, pro ostatn esk a slovensk okresn znaky na kadm psmu zvl. Posluchai mohou zaznamenat kadou stanici na kadm psmu pouze jednou a zaznamenvaj vechny stanice vetn OK/OM. Denky se zaslaj do 15. 12. na adresu: Martin Huml, redakce Radioamatr, Vlastina 233, 161 01 Praha 6, nebo via E-mail. LZ-DX Contest - tento telegrafn zvod probh kadoron cel tet vkend v listopadu v klasickch psmech 80-10 m od soboty 12.00 do nedle 12.00 UTC. Zvod se v kategorich: SOMB (jeden op. - vechna psma); SOSB (jeden op. - jedno psmo); MOMB (vce op. - jeden TX - vechna psma); SWL. Kd je RST a zna ITU (pro OK/OM stanice pklad 579 28). Spojen s LZ stanic se hodnot esti body, spojen s jinm kontinentem temi body a spojen s vlastnm kontinentem jednm bodem. Posluchai si hodnot temi body oboustrann od-
poslechnut spojen (ob znaky i oba kdy), jednm bodem jednostrann odposlechnut kd (ob znaky a jeden kd). Nsobii jsou jednotliv ITU zny na kadm psmu. Denky (kad psmo na zvltnm list) se zaslaj na adresu: BFRA, P. O. Box 830, 1000 Sofia, Bulgaria, pp. via E-mail nejpozdji do 30. dn po zvod. Denky lze pout jako doklad pro zskn diplom W-100-LZ, 5 BAND LZ, BLACK SEA, SOFIA, REPUBLIC OF BULGARIA, W-28-Z ITU.
Vzcn stanice na obzoru v CQ WW DX SSB Contestu

V leton SSB sti CQ WW DX Contestu se po dlouh dob opt objev vzcn znaka XP1AB. Radioamati aktivn v 60. ltech si ji jet vybav jako jedinou aktivn stanici pracujc z Grnska, kter vyslala z americk vojensk zkladny a pednostn pouvala MARS kmitoty; na amatrskch psmech byla aktivn jen vjimen. Dnes zskal povolen pouvat tento volac znak radioklub v Kangerslussuaq, mst spe znmm pod nzvem Sondrestrom. Le 160 km vchodn od zpadnho pobe a 60 km severn od polrnho kruhu; dky bval velk vojensk zkladn je tam v provozu i velk letit. QX
Pedpov podmnek en KV na jen

Nae nejbli hvzda svm chovnm nadle naznaovala, e jsme poble obdob sekundrnho maxima jedenctiletho cyklu. Jeho nstup zaal koncem bezna, v kvtnu se vzestup zpomalil, v ervnu nastalo oiven a v ervenci tlum. Srpnov protonov erupce ns ale nenechaly na pochybch, e je oekvn vraznjho vzestupu na podzim logick a oprvnn a vrchol tud pravdpodobn. Pesto pedpovdn indexy zejm nedoshnou optimisticky oekvanch hodnot a pro konstrukci pipojench pedpovdnch diagram na jen vyjdeme z R12 = 115 (piblin odpovdajcho prmrnmu slunenmu toku 158 s.f.u.). Msn prmr slunenho toku za leton ervenec byl nejni od dubna roku 1999: pouhch 131,3 s.f.u., co odpovd slu skvrn R=87. Prmrn slo skvrn R za ervenec bylo pouhch 82,2, posledn znm vyhlazen prmr R12 za leden je 108,9. Maximum 23. cyklu s vyhlazenm slem skvrn R12=120,8 probhlo vloni v dubnu, vmsnch prmrech vede losk ervenec sR=169,1 a nejvymi dennmi hodnotami zstvaj R=401 z 20. 7. 2000 a slunen tok 274 s.f.u. z 28. 3. 2001. Leton jaro s mnostvm poruch nebylo dnm velkm pekvapenm pro ty z ns, kte si ji zvykli na fakt, e takovto typ vvoje je pro 23. cyklus bohuel zejm typick. Porovnme-li vzjemn ponkud zubat vzestupn sti kivek pedpovdnch index v minulch letech s pomrn hladkmi a monotnnmi kivkami v obdobnch obdobch pedchzejcch jedenctiletch cykl, vidme pinu nk na rove podmnek en krtkch vln na prvn po-
hled. Pzniv struktura ionosfry se toti formuje pomrn dlouho a pispvaj k n del a klidnj obdob vzestupu slunen radiace. Naopak jej poklesy, zejmna jsou-li provzeny poruchami magnetickho pole Zem, takov vvoj zpravidla spolehliv peru. Nejvy pouiteln kmitoty pot ji mn ochotn stoupaj a i pravdpodobnost tvorby ionosfrickch vlnovod kles. Pesto bude jen patit k tomu lepmu, co nm, krtkovlnnm radioamatrm, neiv proda nabz. Pedevm (spolu se zm a listopadem) se bude jet stle pomrn pravideln otevrat destka v globlnm mtku (napesrok na jae jich bude vrazn mn). astji, typicky v kladnch fzch poruch, budeme svdky vzniku ionosfrickch vlnovod, je umon prchod signlu s minimlnm tlumem. I bez nich budou ale bn denn hodnoty tlumu i atmosfrickho umu asto pjemn nzk a umon spojen DX i do obtnji dosaitelnch oblast s prmrnm vybavenm i s QRP. Pravideln ohldnut bude patit letonmu ervenci, v nm se vyskytl jedin vysloven klidn den - 28. 7. Zpotku neumoovala mal slunen radiace vvoj pznivch podmnek navzdory absenci vtch poruch. Geomagnetick aktivita se zvtila 8.-9. 7. a 10.-11. 7. Letn charakter ionosfry dokldala dv maxima kritickch kmitot vrstvy F2 kolem 9 a 20 UTC, dosahujc 7,5 a 8,5 MHz s nonmi kritickmi kmitoty jen o 1-2 MHz nimi. Vy f0F2 a 9,5 MHz 8. 7. znamenal kladnou fzi poruchy. Sporadick vrstva E byla velmi aktivn a vjimkou byly dny, kdy se nevyskytovala, anebo kdy jej pouiteln kmitoty byly pod 20 MHz. astji umoovala spojen i v psmu 145 MHz - nap. 2. 7. v 14-18 UTC mezi OM-EA, F a PA-IT, 4. 7. v 7 UTC mezi PA-YO, HA a 6. 7. v 19 UTC mezi PA-EA, CN. Na krtkch vlnch dle nsledovala ada mn vraznch zlepen a zhoren. Ve druh polovin ervence se podmnky vyvjely zprvu nepzniv, tden od 23. 7. byl ale lep - navzdory tomu, e a do 26. 7. nebyl nijak klidn (24.-25. 7. navc s vlivem slunenho vtru od koronln dry). Navzdory poklesu slunen aktivity na kvaziperiodick minimum pomrn dobe dopadl posledn vkend. Aktivita sporadick vrstvy E byla vy t 17.-19. 7., 23. 7. a 27.-28. 7. Do systmu IBP/NCDXF se bhem jara postupn vrtily 4X6TU, CS3B a krtce 5Z4B. Od 18. 8. slyme VR3HK (budouc VR2KP). Nadle nepracuj 4S7B a od 29. 7. opt CS3B. Na destce jsme v lt slyeli adu evropskch majk dky Es (napklad GB3RAL, EA3JA, EI0TEN, F5TMJ, LA4TEN, LA5TEN, SV3AQR, YO2X) i vzdlenj signly od jihu (LU1FHH, PY2XW, ZS1J, ZS1LA). Z majk ITU pracoval jen LN2A a z jednopsmennch byly zapnuty ponejvce C a S (Kalinin a Murmansk). Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity vletonm ervenci - dennm hodnotm slunenho toku (Penticton, B. C. v 20.00 UTC) 135, 134, 132, 127, 120, 116, 118, 126, 130, 130, 132, 134, 133, 141, 142, 150, 146, 143, 142, 143, 139, 140, 143, 133, 133, 123, 121, 116, 117, 115 a 117 (v prmru 131,3) a indexm geomagnetick aktivity (Ak Wingst) 10, 7, 8, 10, 20, 10, 8, 19, 13, 12, 9, 11, 8, 14, 13, 18, 18, 10, 12, 6, 6, 16, 12, 15, 16, 10, 8, 4, 8, 10 a 28 (jejich prmr 11,9 k, e i tento msc byl jet pomrn klidn). OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

CQ ZRS 3/2001 - dvojmsnk ZRS- Slovinsko: vaha mladho radioamatra. DX hldka. Nov pravidla evropskho mistrovstv na KV. Expedice na Clipperton. Vsledky UKV zvod Alpe-Adrija. Tranzistorov zesilovae pro VKV. Kruhov modultor bez ferit a magnet. Hldka ATV. Amatrsk i jin satelity. Diplomy. RadCom 6/2001 - asopis RSGB: tec zazen pro Morseovu abecedu. Pouit DSP software pro monitorovn VKV majku. Pro zatenky - o vlivu Slunce na en elektromagnetickch vln. OTH radary. Popis a test FT-817. Vtz IOTA zvodu z EU-008. Polyfzov filtry. Regionln a klubov zprvy. Rubriky VHF/ /UHF, KV, zvody, vsledky 21/28 MHz CW a SSB roku 2000, posluchai, QRP, LF, mikrovlny, kosmos. CQ 7/2001 - panlsk vydn: Expedice na ostrov St. Mary (Indie). Nominace osobnost pro Dvoranu slvy. Renovace tpsmov antny. Popis protokolu AX.25. Na rozhlasovch vlnch. Jednoduch kmitotomr do 50 MHz. Popis konstrukce potae PC. TRX Patcomm PC-500. Zhistorie - panlsk Leonardo da Vinci, Agustin de Betancourt y Molina. Svt DX,
Potkem z se uskutenilo ve firemn prodejn (Vnova 5, Praha 10) centrly nakladatelstv BEN - technick literatura setkn a autogramida s Vclavem edm, autorem len knihy Rozeberte si PC. Pro neekan zjem ze strany odborn veejnosti se rozhodlo nakladatelstv tato setkn opakovat, a to kadou druhou stedu v msci, vdy od 15 do 18 hodin. Do konce roku se tedy uskuten setkn 10. 10., 7. 11. a 12. 12. 2001. Informace samozejm najdete i na internetov strnce http://www.ben.cz adresy. Transceivery pro mobiln provoz. Svt nad 50 MHz. Satelity. Spojen na 160 m - pro ne? en vln. Vsledky CQ WW RTTY WPC 2001. Podmnky a vsledky zvod. Nov diplomy. Break-In 5/6 2001 - dvojmsnk NZART: Desetiprvkov Yagi pro 6 m. Expedice na ostrov Raoul. Technologick konference 2001. Mi vkonu a uml zt. VKV konvertor pro leteck nebo dvoumetrov psmo. Zprvy z IARU. Digitln mdy. Popis stanice Elecraft K1. Dlouhovlnn scna. Svt DX. Satelitn hldka. Pznivcm amplitudov modulace. Diplomy. Rubriky OTC, SWL, QRP, VHF, zvody, YL, monitorovn psem, z dopis vydavateli.
Autogramidy BEN - technick literatura
Za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
JPK
Prodm pjeku ERS50, regulovatelnou 200 a 400 C. Cena 850 K. Tel.: 0604-925 625. Koupm nebo prosm o okoprovn nebo zapjen vech dostupnch doklad k rozhlasovm stednm TESLA (obecn a koln stedny devn skn s roletou) typ DU302, DU303 nebo star typ 512054. Do skn je vmontovn radiopijma Signl TESLA Brno. Ji Hjek, Jankovcova 2872, 415 01 Teplice. Tel.: 0417-29 469 nebo 0606-849 832.

Prakticka Elektronika 2001-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2001-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK VI/2001. SLO 10 V TOMTO SEIT

Pan Radek Novk

Praktick elektronika A Radio

Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Run (hand held) mi rovn

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 5. Prchod proudu pechodem p-n v zvislosti na polarit pipojenho napt

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Jednoduch zapojen pro voln as

Obr. 1. Hlda svtel automobilu - Pskle 3

Obr. 2. Obrazec spoj a rozmstn soustek na desce hldae svtel (m.: 1 : 1)

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 3. Pipojen hldae svtel k elektroinstalaci vozidla

Mont a funkce ve voze

Indiktor vypnut varn konvice

Regultor jasu rovky se ss napjenm 12 V

Obr. 4. Indiktor vypnut varn konvice

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Kviktko - zvukov hka

Obr. 6. Kviktko - zvukov hka

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Nabje alkalickch akumultor

Obr. 1. Schma zapojen nabjee alkalickch akumultor

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 4. Prun kontakt

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 3. Rozmstn soustek na deskch A a F

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Teplomr a barometr na RS232

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Obr. 4. prava el krabiky KP02 Obr. 3. Schma pipojen displeje

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

asov spna kombinovan stermostatem

Zkladn technick parametry

Obr. 1. Schma zapojen asovae a termostatu

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 2. Deska s plonmi spoji zdroje

Obr. 3. Deska splonmi spoji dic elektroniky

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 4. Konstrukce snmae teploty

Mechanick konstrukce a oiven

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Mi teploty s idlem PT100

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 2. Zvislost odporu idla CRZ-1632 na teplot

Osazen desky a mechanick mont

Obr. 3. Deska s plonmi spoji mie teploty

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Elektronick blika s pamou

Popis jednotlivch ast

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr.2. Schma zapojenia bloku . 2 vstupn zosilovae a nastavovacie prvky

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Praktick elektronika A Radio - 10/2001

Obr. 7. Prklad zapojenia vianonej hviezdy a pripojenie kblikau