Prakticka Elektronika 2001-11

N ROZHOVOR
RONK VI/2001. SLO 11 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Nov knihy ........................................... 2, 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky ....... 3 Jednoduch zapojen pro voln as ........ 4 Informace, Informace ............................... 5 Kapesn ta do 1300 MHz .................... 6 Jednoduch asova ............................. 10 Solrn lampika .................................... 12 RISC nabjeka pro modele ................ 13 Regultor krenia ................................... 16 Hlda autosvtel ................................... 18 Dlkov ovldn s dynamickm kdem ............................ 19 Bezpenostn a monitorovac systm 2000 (dokonen) ....................... 22 Inzerce ................................ I-XXXII, 47, 48 Objednvka ........................................... XVI Antny pro mobiln komunikaci I ............ 26 Jednoduch nzkofrekvenn genertor ..................... 28 teni nm p ..................................... 29 Snmac zesilova hifi pro kazetov magnetofon ...................... 30 PC hobby ............................................... 33 Rdio Historie ...................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 43
se zstupcem nmeck firmy Hameg, kter vyrb osciloskopy a dal mic pstroje, panem ing. Pemyslem Hejdukem.
Osciloskopy firmy Hameg jsme znvali v 70. a 80. letech z katalog firem ze SRN jako nesehnateln sen. Od roku 2000 jste zskali (spolenost Micronix) jej vhradn zastoupen. Mete naim tenm ci nco vce o tomto vrobci?
zuje, e technick rove a kvalita zstv ji po dlouhou dobu vce ne standardn. Navc vrobky jsou neustle inovovny, take meme naim zkaznkm nabzet vdy nejmodernj pstroje, odpovdajc nrokm trhu Evropsk unie. Co se tk kvality, meme hovoit o konkrtn zkuenosti z naeho servisnho stediska, kde byl reklamovn pouze jeden vrobek. lo o vypadl konektor, tj. zvadu, kter byla zpsobena spe pepravn nedisciplnou ne technologickou chybou.
Mete se zmnit o nejdanjch vrobcch?
Firma byla zaloena vroce 1957 ve Frankfurtu nad Mohanem. Prvnm vrobkem tto firmy byl na tehdej dobu velmi rychl - jednokanlov analogov osciloskop 5 MHz. Mal dlna se zaala postupn rozrstat ve velk zvod, kter vyrbl i dal druhy pstroj. Postupn se prodej roziil i do dalch zem. Dnes jsou ji vroba a vvoj decentralizovny, se zazenmi vNmecku, Francii a USA. Vrobky Hameg se nyn prodvaj ji vcelm svt. Hameg se d mylenkou vytvet pstroje svysokm vkonem a flexibilitou, pouiteln vco nejir oblasti, a to ve za co nejpznivj cenu. Pitom je kladen mimodn draz na dodrovn nronch vrobnch standard, jeho dsledkem je tak trval spolehlivost.
Jak je zkladn sortiment vrobk Hameg?
Velmi brzy po uveden na esk trh se stal osciloskop HM 407 velmi oblbenm. Vsouasn dob je ji tento osciloskop nejprodvanjm digitln analogovm osciloskopem na firmy. Pro zkaznky jsou velkm lkadlem vynikajc technick parametry ve td osciloskop do 40 MHz za velmi zajmavou cenu. J osobn jsem pesvden, e nen na trhu vtto td osciloskop slepm pomrem mezi technickmi parametry a cenou. Dalmi vrobky, o kter je velk zjem, je ada spektrlnch analyztor HM 5005 a HM 5014. Vposledn dob tak dky legislativnm novelm (EMC kompatibilita), kdy vyvstv povinnost vrobc zabvat se problmem uren velikosti a zdroje vyzaovn elektromagnetickho pole. Hameg m ve sv standardn nabdce i sondy HZ 530 kmen blzkho elektromagnetickho pole. Pomoc nich lze prv ve spojen se spektrlnmi analyztory provst zkladn analzu tchto pol, ppadn zhodnotit kvalitu odstnn. Spektrln analyztory HM jsou vybaveny vstupem spizpsobenm napjenm pro sondy HZ 530.
Mohl byste nm podrobnji pedstavit sondy HZ 530?
Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Pedplatn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160; abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800-171 181. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Titm vroby jsou velmi dan osciloskopy pokrvajc i psma do 200 MHz. Osciloskopy jsou nabzeny jak zkladn analogov (HM 303), tak i analogov digitln (HM 407, 507 a 1507). Vechny jsou ve stolnm proveden vybaven analogovou obrazovkou. Kanalogovm osciloskopm jet pat tzv. readout proveden, tj. analogov zobrazen signl sdigitlnm popisem a nastavenm kurzor (HM 404, 504, HM 1004 a 2005). Druhou skupinou jsou spektrln analyztory do 1 GHz smicm rozsahem vce ne 113 dB. Vybaven tracking genertorem umouje typlov men. Samostatnou skupinou jsou tak tzv. modulrn systmy smonost zen pes RS 232 nebo rozhran IEEE 488. U digitalizovanch verz je samozejmost vybaven softwarem.
Firma Micronix vak ji jednou nabzela produkty Hameg. Pro jste se ke spoluprci zase vrtili?
Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Mli jsme vdy zjem nabzet vrobky Hameg. Bohuel vminulch letech nebyly podmnky ze strany vrobce ideln a navc bylo vyadovno, abychom peruili prodej nkterch dalch vrobc. Po zmnch ve firm Hameg bylo obnoveno obchodn jednn, kter nakonec vystilo vnynj spoluprci. Vsouasn dob se produkty Hameg staly v na firm jedny znejdanjch. Vhled vychzejc zpoptvek, i ji konkrtnch objednvek pedpokld na nsledujc obdob dal nrst. Jsme si vdomi, e silnou poptvku podporuj i pomrn pzniv ceny, kter jsme zvolili zatm jako zavdc.
Jak jsou souasn zkuenosti sprodejem tchto produkt?
Jak ji jsem zdraznil, zkuenost s prodejem zskala nae firma ji vminulch letech, avak vsouasn dob se jen potvr-
HZ 530 je souprava pro vyetovn vf elektromagnetickho pole, kter je velmi vhodn zejmna pro pedbn testovn EMI (elektromagnetick vyzaovn). Souprava obsahuje 3 prun sondy s vestavnmi pedzesilovai pokrvajc frekvenn psmo od 100 kHz do vce ne 1000 MHz. Vechny jsou vhodn ke vstupm 50 spektrlnch analyztor nebo vf pijma. Napjet ji meme bu primrnmi lnky, akumultory nebo napjecm kabelem pmo pipojenm ke spektrlnm analyztorm srie HM5005/5006/5010/5011/5012/ /5014. Prvn sonda - sonda vektoru H (magnetickho) blzkho elektromagnetickho pole - m zvl magnetickou sloku pole. Signl se pivd 1,5 m dlouhm kabelem BNC. Po pipojen ke spektrlnmu analyztoru nebo kmicmu pijmai se mohou sondy pout klokalizaci a blimu uren zdroj vyzaovn EMI, jako i ke zhodnocen problm svyzaovnm mikrovlnnch obvod EMC na deskch u prototyp. To umouje zhodnotit vyzaovan pole a porovnvat sodstnnm. Lehce jsou tak provediteln imunitn testy kabel a komponent. Sonda s velkou impedanc umouje urit interference vf vlnn na individulnch kontaktech nebo cestch plonch spoj. Je urena pro pm kontakt. Tato sonda m velmi velkou impedanci, blzkou izolanmu odporu podkladovho materilu desky s plonmi spoji, kter zatuje testovan bod pouze 2 pF (80 pi 1 GHz). Tm me uivatel mit pmo vobvodu bez mitelnho vlivu sondy na obvod. Meme nap. mit kvantitativn efektivnost filtr nebo jinch blokovacch prvk. Jako zdroje interferenc mohou bt dokonce ureny jednotliv vvody integrovanch obvod. Tak se mohou urit individuln problmy cest plonch spoj. Sondu lze pipojit do vstupu 50 spektrlnho analyztoru.
Praktick elektronika A Radio - 11/2001
Jednoplov sonda vektoru E (elektrickho) elektromagnetickho pole m nejvy citlivost. Proto me bt pouita jako antna pro pjem rdia a TV. Tak se s n me mit jednotliv vyzaovn vobvodu nebo psluenstv. Uv se napklad pro men efektivnosti stnicch tt. Tak se s n me ovit efektivnost filtr pi men vyzaovn, kter se vyskytuje podl kabel vychzejcch ze zazen. Navc se me tato sonda pout pro relativn men u certifikanch test.
O psluenstv se na rozdl od samotnch pstroj pe mn technickch informac. Nabzte ke spektrlnm analyztorm jet dal zajmav psluenstv?
Ano, nabdka je skuten irok. Zmime se nap. o rozhran pro PC - HO 500-2 pro doplkovou instalaci ve spektrlnch analyztorech, kter konvertuje analogov spektrln signly do digitln formy, zpracovv je a pen pomoc sriovho rozhran RS-232 do PC. Pro vylouen zemnic smyky se me navc pout optick rozhran HZ 70. Software umouje zpracovvat a zobrazovat prbhy s vertiklnm rozlienm 8 bit a horizontlnm 4000 vzork. Umouje matematick vpoty (prmrovn, limitn hodnoty). Uivatel me vytisknout Hardcopy, vetn parametr a vyvolat pro srovnn pedel prbhy. Penosov omezova HZ 560 chrn vstup analyztor ped petenm z kabelov st pi men vyzaovn. Frekvenn rozsah m 150 kHz a 30 MHz s tlumem 10 dB. Vstupn a vstupn impedance je 50 , zaten vce ne 2 W (+33 dBm), vestavn filtr redukuje brum 50/60 Hz. Pomr stojatho vlnn VSWR je lep ne 1,5 : 1. Sada atenutor HZ 24 je vhodn k omezen velk rovn signlu na pevnou hodnotu. Obsahuje tyi atenutory s tlumem 3, 6, 10, 20 dB a zakonovac rozhran 50 - HZ 22. Frekvenn rozsah do 1 GHz, impedance 50 , zaten vce ne 1 W. Pomr stojatho vlnn VSWR lep ne 1,5 : 1. Optick rozhran HZ 70 umouje propojit pstroje Hameg (vybaven sriovm rozhranm RS-232) s PC bez nedouc zemnic smyky. Dodvan dlka kabelu je 4 m, max. pouiteln 30 m. Konektor D9 PIN obsahuje vysla a pijma signlu. Na zvr se zmime o zakonovacm rozhran HZ 520 pro zakonen signlovch kabelovch propojen impedanc 50 (do 1 GHz) pi zaten vce ne 1 W a prutov antn pro vf pjem s konektorem BNC.
A co pstroje, kter by se nm vraznji odliovaly od ostatnch?
Samozejm, e jsou, i kdy se jedn spe o konstrukn zleitost. Firma Hameg dodv tzv. modulov systmy Hameg. Vhodou tto koncepce je krom spory msta a pehlednho uspodn i velk variabilita po strnce kombinace pstroj a monost postupnho dovybavovn. Doporuujeme tyto pstroje jak pro servisn pracovit, tak i do laborato kol apod. Modulrn systm Hameg se dodv ve 2 velikostnch adch. ada 8000 je men a proto je kpstrojm v n vyrbn samostatn przdn modul HM 8001, kter m rozmry velkho modulu a je dlen na dv sti - kad schrnka pro jeden pstroj. Vppad pouit pouze jednoho pstroje lze druhou schrnku zaslepit pednm krytem. HM 8001 obsahuje i napjen, kter je uren pslunmu pstroji, kterm bude modul osazen. Jednm ze zkladnch pstroj je multimetr HM 8011. Pstroj je vybaven 4,5mstnm displejem. Ss. napt se m v5 rozsazch s pesnost 0,05 %. U ss. proudu je 6 rozsah srozlienm od 10 nA do 1 mA a spesnost 0,2 %. St. napt m v rozsahu od 200 mV do 750 V srozlienm od
10 V. Pstroj m sprvnou (True) efektivn hodnotu pi frekvenci do 10 kHz - s chybou 0,5 % (20 kHz s1 %). Pro men st. proudu plat stejn rozsahy jako pro ss. Dalmi pstroji jsou sinusgenertory HM 8032 (20 a 20 MHz) a HM 8037 (5 Hz a 50 kHz). Oba svariabilnm nastavenm 10 : 1. Oba maj vstup 1,5 V na 600 . Typ HM 8032 m navc jet vstup 50 . Dalm pstrojem je genertor funkc HM 8030 (0,05 Hz a 5 MHz) generujc sinusov, obdlnkov a trojhelnkov signl. Pstroj je vybaven 4mstnm LCD. Vnabdce je tak impulsn genertor HM 8035 (2 Hz a 20 MHz) sedvma separtnmi vstupy (+/-). L-C metr HM 8018 m krom kapacity a induknosti (pi max. 16 kHz) jet odpor a vodivost. Mic rozsahy: 200 H a 200 H, 200 pF a 200 F), 20 a 200 k a 20 S a 200 mS. L a C m volbu v7 rozsazch, R a G v5 rozsazch. Pro pesn men odpor je uren miliohmmetr HM 8014. M od 200 m do 20 k v6 rozsazch. Maximln testovac proud je 20 mA. Univerzln ta HM 8021 je dalm pstrojem. M v psmu do 150 MHz (vstup A) nebo do 1,6 GHz (vstup C). Zobrazen na 8mstnm LCD. Poslednm pstrojem z ady HM 8000 je 3kanlov zdroj HM 8040. Zdroj m 3 vstupy: 2x 0 a 20 V/0,5 A; pevn vstup 5 V/1 A. Firma Hameg dodv vtto ad jet 2 pstroje - mi zkreslen HM 8027 a mi kolsn MM 8027. ada 8100 m dvojnsobn rozmr pdorysu, a proto nepotebuje pomocn skky. Kad pstroj ztto ady m proto i vestavn vlastn zdroj. Mezi tyto pstroje pat nap. programovateln mi vkonu HM 8115 smicm rozsahem do 8 kW. Pstroj zobrazuje na 3 displejch napt, proud a na poslednm displeji voliteln inn, jalov vkon nebo cos. Dalm pstrojem je programovateln zdroj HM 8142. M dva galvanicky oddlen vstupy 0 a 30 V/0 a 1 A; a pevn vstup 5 V/2 A. Pstroj tak lze ovldat pes RS-232. Universln ta HM 8122 m 3 vstupy. Vstupy A, B m od 10 Hz do 150 MHz, vstup C do 1,6 GHz. Pstroj je vybaven 9mstnm displejem a m mnoho dalch funkc. Vtto ad jsou i 2 genertory funkc. Typ HM 8130 je universln zdroj signlu se s rozmtaem. Frekvence je od 10 mHz do 10 MHz s amplitudou 0 a 20 V. Druh genertor HM 8131 pracuje na principu pm digitln syntzy od 100 Hz do 15 MHz. Amplituda 0 a 20 V. Multifunkn displej obsahuje 32 x 20 symbol. Pstroj generuje 6 standardnch + volitelnou funkci. Monost intern i extern modulace.
Ktr pstroje si zaslou zaazen do naprost technick piky?
129e .1,+<
Kubica, L.: Pehled diskrtnch polovodiovch soustek TESLA. Vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 184 stran A4, obj. slo 180044, 299K.
Na konci z letonho roku vyel katalog nkdejch teslckch soustek a nejpouvanjch zahraninch typ, vetn zapojen pouzder vech zmnnch soustek. Rozdlen knihy: Obsah, podrobn obsah, rejstk vech typ vyskytujcch se v knize (TESLA a RVHP, nhrady, nejbnj zahranin typy), samostatn rejstk typ dovench z RVHP, systm znaen soustek TESLA a zahraninch typ, pr slov ke knize, literatura (katalogy), internetov adresy (soustkov obchodn domy, vrobci, vyhledvac a informan servery), vlastn pehled, vysvtlivky. Oddly soustek: Kemkov bipolrn tranzistory, Unipolrn tranzistory, Germaniov tranzistory, Kemkov diody, Germaniov diody, Tyristory, Triaky, Diaky, LED, Fotocitliv soustky, Displeje, Optoleny. Informace v kadm oddlu: Elektrick parametry soustek, nrtky pouzder se zapojenm vvod, nhradn typy, technick vkresy pouzder, nejbnj zahranin soustky.
Mezi n pat nap. vf syntetizr HM 8134, kter obsahuje programovateln zdroj signlu vpsmu 1 Hz a 1024 MHz s velkou frekvenn stabilitou. Monost modulace - AM/FM/PM/GATE/FSK/PSK. Dalm je zen synteztorov genertor funkc sgenerovnm 6 standardnch tvar a monost libovolnch tvar signl metodou pm digitln syntzy - DDS.
Co byste ekl naim tenm na zvr?
Dovoluji si nabdnout, aby se pomoc katalogu, kter mohou zskat u firmy Micronix, pesvdili o kvalit a seznmili se podrobn se sortimentem firmy Hameg. V ppad zjmu mohou navtvit vzorkovou prodejnu, ve kter jim budou tyto pstroje pedvedeny a zodpovzeny jejich dotazy.
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 7482 0411, 7481 6162, fax 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6003225.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Polovodie atranzistory fyzikln princip
(Pokraovn) Jak jsme si vysvtlili v minulm dle, pipojme-li napt na polovodiov pechod tak, e kladn pl je piveden na oblast typu p, zporn pl na oblast typu n, bude pechodem protkat elektrick proud. Pechod je zapojen v pmm, propustnm smru. Dry, kter se dostanou pes pechod do oblasti typu n, tam nemohou samostatn existovat a rekombinuj s elektrony. Tot plat o elektronech, kter proniknou do oblasti typu p. Na obr. 5c (v minulm sle) je znzornn ppad, kdy je pipojen kladn pl baterie na oblast typu n a zporn pl na oblast typu p. Vtomto ppad budou elektrostatick sly psobit tak, e jak elektrony z oblasti typu n, tak dry z oblasti typu p, se budou od pechodu vzdalovat. Dry budou pitahovny zpornm potencilem, elektrony kladnm potencilem a pesunuj se ve smrech naznaench na obr. 5c ipkami, tj. smrem od pechodu. Proud pechodem prakticky nepotee, odpor pechodu je velk, vodivost mal. Pechod je polarizovn v tzv. zvrnm smru. Mezi polovodii typu p a n vznikne tzv. vyprzdnn oblast, ve kter bude jen velmi mlo volnch elektron a dr. Vyprzdnn oblast je v polovodii i pi nulovm napt, protoe elektrony a dry vtsn blzkosti pechodu rekombinuj. V zvrnm smru potee pouze mal zbytkov proud, kter vytvej minoritn nositel proudu. Pro minoritn nositele je polarita napt pzniv, take se mohou dostat pes pechod. Pechod p-n m usmrovac inek, nebo jednm smrem proud propout, druhm nikoliv. Zvrn proud je nepatrn. Typick charakteristika pechodu p-n (diody), je na obr. 6. Na obrzku je patrn, e v propustn sti voltamprov charakteristiky zan proud exponenciln vzrstat ji pi malm napt. Pi velkch proudech ji rst proudu nen exponenciln, ale odpovd vnitnmu odporu diody. Vzvrnm smru prochz diodou jen velmi mal zbytkov proud a do uritho (tzv. prraznho) napt, pi kterm se zane proud lavinovit zvtovat. Zvt-li se proud pli, dioda se nenvratn zni. V porovnn s vakuovmi diodami maj polovodiov diody pedevm nepatrn rozmry, vt vodivost v propustnm smru, men kapacitu elektrod a prakticky neomezenou dobu ivota. Nevhodou je nap. teplotn zvislost. rch ppadech se pi rekombinaci nosi nboje nezmn vechna energie v teplo, ale st se j zmn ve fotony svtlo. Vyzaovan svtlo je vdy v blzkosti jedn vlnov dlky, m uritou barvu. Svtlo bl LED vznik a ve fluorescenn vrstv nanesen na ipu diody, vlastn ip emituje svtlo modr. Laserov diody vyzauj koherentn svtlo jedn vlnov dlky. V elektrick analogii pedstavuje svtlo bnch LED rov um, svtlo laseru spojitou nosnou vlnu. Pemna elektrick energie na svtlo funguje i obrcen. Dopad-li svtlo na polovodiov pechod, vytvo se po dopadu fotonu pr elektron-dra. V praxi se to projev zvtenm zvrnho proudu v zvislosti na osvtlen, ppadn naptm na vvodech diody. Fotodioda i fotovoltaick elektrick lnek vyuvaj tent princip. Tunelov (Esakiho) dioda m velmi zvltn voltamprovou charakteristiku, viz obr. 8. Proud diodou zane prochzet ji pi velmi malm napt, pak se vak zane zmenovat a poslze zane opt rst. V oblasti zmenujcho se proudu m zporn vnitn odpor. Zapojena do obvodu je schopna zeslit signl nebo vybudit oscilace v rezonannm obvodu. Dnes se vak ji nepouv, podobn jako Gunnova dioda, kter se dve pouvala v mikrovlnnch osciltorech.
Dal druhy polovodiovch diod

Pro plnost je teba zde strun zmnit dal druhy diod, kter zskme pravou polovodiovho pechodu. Tyto diody se pouvaj k jinm elm, ne je usmrovn stdavch signl. Bn usmrovac diody se pouvaj vdy pi menm napt, ne je prrazn. Zvltn pravou pechodu lze vak doshnout, e prrazn napt vzvrnm smru je jen nkolik volt a nen pli zvisl na teplot. Takov dioda se nazv Zenerova a pouv se prv v oblasti prrazu ke stabilizaci napt. Voltamprov charakteristika Zenerovy diody je na obr. 7.
Obr. 7. Voltamprov charakteristika Zenerovy diody Mn-li se napt na diod v zvrnm smru, mn se tak ka vyprzdnn oblasti pechodu. To se navenek projev zmnou kapacity pechodu vzvislosti na pipojenm napt. Dioda se pouv zapojena v zvrnm smru k ladn vf obvod (pak se j obvykle k varikap) nebo se vyuv nelinern zmna kapacity pi velkm rozkmitu napt k nsoben kmitotu, zpravidla na velmi vysokch kmitotech. V takovm ppad se nazv varaktor, i kdy v principu je to stejn soustka jako varikap. Vlo-li se mezi vrstvy polovodie p a n jet pomrn tlust vrstva istho polovodie s malou vodivost (I), chov se dioda pro nzk kmitoty jako kad jin dioda. Prochz-li diodou stejnosmrn proud, odpor vrstvy I se vrazn zmen. Pi vysokch kmitotech se dioda chov jako inn odpor. Tento odpor diody lze velmi dobe ovldat prochzejcm stejnosmrnm proudem. Tato dioda, oznaovan jako PIN dioda, se pouv ke konstrukci vysokofrekvennch zeslabova a pepna. U svitivch diod - LED (Light Emision Diode) se vyuv toho, e v nkte-
Obr. 8. Typick charakteristika tunelov diody v propustnm smru Na kad diod vznik v propustnm smru urit bytek napt, pro bn kemkov diody je tento bytek podle velikosti prochzejcho proudu asi 0,5 a 1 V. Pokud diodami usmrujeme pomrn velk napt, nen to pli na zvadu, ztrty na diod jsou mal. Schottkyho diody nepouvaj pechod mezi rznmi typy polovodi, ale pechod mezi polovodiem a kovem. Tyto diody maj prahov napt piblin polovin oproti bnm diodm. Hod se proto k usmrovn malch napt pi velkch proudech, nap. ve zdrojch pota. Schottkyho diody jsou zrove velmi rychl, detekn Schottkyho diody lze pout do velmi vysokch kmitot. Schottkyho diody maj pomrn velk zbytkov proudy v zvrnm smru (asi jako germaniov diody) a mal prrazn napt v zvrnm smru, nejve okolo 60 V. VH (pokraovn pt)
Obr. 6. Typick voltamprov charakteristika polovodiov diody. Pro vt nzornost nemaj osy pro propustn a zvrn smr stejn mtko
Jednoduch zapojen pro voln as

Automatick vstran blika
Vstran blika s vestavnm soumrakovm spnaem najde uplatnn vude tam, kde je nutno za tmy viditelnm zpsobem oznait nebezpen msto (vkop, ternn nerovnost apod.). Blika lze pout i jako koncov svtlo na jzdn kolo za jzdy nebo najde uplatnn pi vytyovn nonch tras dtskch her pi przdninovch akcch. Velmi mal spoteba a vestavn soumrakov spna umouj bezobslun provoz blikae po dobu nkolika msc. Protoe pro napjen tranzistoru T1 je potebn vt napt, ne poskytuje pouit baterie 9 V, je ped T1 zaazen zdvojova napt s IO1 typu 555 CMOS. Zdvojova je zen fototranzistorem T2 a uvd se do innosti pi poklesu osvtlen pod mez nastavenou odporem rezistoru R2. Vstran blika je napjen z destikov baterie 9 V a jeho zapojen je optimalizovno s ohledem na minimln odbr napjecho proudu. Ve dne je odbr asi 75 A, v noci asi 800 A. Pi pouit alkalick baterie je tak zaruena funkce po dobu min. 60 dn.
Stavba a uveden do provozu

Soustky blikae jsou pipjen na desce s jednostrannmi plonmi spoji (obr. 2). Doporuuji osadit IO1 do objmky, protoe obvod CMOS je citliv na elektrostatick nboj a je nutn s nm zachzet opatrn. K uveden do provozu je potebn destikov baterie 9 V nebo zdroj stejnosmrnho napt, kter je schopen dodat do zte proud 1 mA. Dle je potebn Avomet nebo digitln multimetr. Po zapojen desky zkontrolujeme ohmmetrem sprvnost zapjen vech soustek. Je-li ve v podku, pipojme napjec napt 9 V a mme odbr pi osvtlenm T2. V tomto stavu m bt Obr. 1. Automatick vstran blika
Popis zapojen
Schma automatickho vstranho blikae je na obr. 1. Blika vyuv vlastnosti tranzistoru T1, provozovanho v lavinov sti charakteristiky. Pi uritm napt (10 a 15 V) nastv u tohoto tranzistoru lavinov prraz a energie nahromadn v kondenztorech C1 a C2 se vybije do LED D3 a D4 s velkm jasem. Vsledkem je krtk, avak velmi intenzivn zblesk. Po vybit kondenztor pejde tranzistor T1 do nevodivho stavu, kondenztory se nabij a cel proces se opakuje. Kmitoet blikn zvis na rychlosti nabjen kondenztor C1 a C2 pes rezistor R1.
Nakladatelstv KOPP, umavsk 3, 370 01 esk Budjovice, tel./fax: 038 646 04 74, e-mail: knihy@kopp.cz. Kompletn nabdku naleznete na internetu na adrese http://www.kopp.cz.
Malina, V.: Poznvme elektroniku VI. - od A do Z. Nakladatelstv KOPP, esk Budjovice, 2001. Veskobudjovickm nakladatelstv KOPP vyla dal kniha z populrn edice Poznvme elektroniku. Technick literatura se neobejde bez cel ady odbornch vraz, o kterch autor pedpokld, e jim ten dobe rozum. Ne vdy to odpovd skutenosti. Napravit tento nedostatek si klade za cl VI. dl tto osvden knin ady. Vprvn sti nalezne ten dlouh seznam zavedench pojm, abecedn seazench. Provz je srozumiteln vysvtlen, vtinou doplnn jednoduchmi schmaty a grafy. Dal st knihy obsahuje veliiny spolen spslunmi jednotkami - ve systematicky uspodan podle d a pedpon. Vztahy mezi veliinami, jako i sloen elektrick obvody objasuje autor prostednictvm jednoduchch pklad. Posledn kapitola se zabv irokm sortimentem soustek, opt v abecednm uspodn. Popisuje jejich vlastnosti, pouit a nechyb ani zkladn zapojen svysvtlenm a popisem innosti. Knihu uvtaj vichni zjemci, kte si chtj usnadnit pevdn jednotek, potebuj objasnit vznam nkterch pojm anebo se chtj ujistit, e jejich vlastn pedstava je sprvn. Kniha je formtu A5, m 288 stran a jej cena vetn DPH je 149,- K. Knihu si mete objednat (vetn vech starch dl ady Poznvme elektroniku) na dobrku na adrese:
Obr. 2. Obrazec spoj a rozmstn soustek na desce automatickho vstranho blikae (m.: 1 : 1)
odbr asi 75 A. Pak zastnme T2. Blika se mus za asi 2 s rozbhnout a odbr se mus zvtit na piblin 800 A. Pi tomto odbru je kmitoet blikn asi 1,5 Hz. Tento kmitoet meme mnit zmnou odporu rezistoru R1. m men je odpor rezistoru R1, tm rychlej je blikn, vzrst vak i odbr proudu z baterie. Po oiven je vhodn cel zazen umstit do mal krabiky.
Seznam soustek
R1 5,6 k R2, R4 1,5 M R3 270 k C1, C2 220 F/25 V, rad. C3 1 F/50 V, rad. C4 47 nF, fliov, RM = 5 C5 6,8 nF, fliov, RM = 5 IO1 C555 T1 KC508 T2 SP213 D1, D2 KA207 (1N4148) D3, D4 L-HLMA-DL00 B1 destikov baterie 9 V objmka SOKL 8 pro IO1 klips 006-PT pro baterii 9 V deska s plonmi spoji .: PE227 Luk Novk, 8. D
Preselektor pro radiostanici CB

Radiostanice CB pijmaj signly v kmitotovm psmu 26 a 30 MHz a obvykle nemaj dostaten selektivn vstupn obvody, take se mohou zahltit silnm ruivm signlem z to-
hoto psma, i kdy ruiv signl le mimo pijman kanl. Popisovan preselektor problmy se zahlcovnm pijmae pome zmrnit tm, e zeslab (odlad) nedouc signl. Schma preselektoru je na obr. 3. Pstroj obsahuje peladiteln filtr se dvma rezonannmi obvody, kter vrazn zlepuje vf selektivitu pijmae, potenciometr pro ovldn sly pijmanho signlu z antny a rel s ovldacm obvodem, kter pi vysln pemosuje filtr (aby se neztrcel vkon). Antna se pipojuje ke konektoru K1, radiostanice se pipojuje ke konektoru K2. Pi vypnutm rel se vede pijman signl z K1 pes kontakt rel re1A na potenciometr R1, kterm lze signl vhodn zeslabit a tm mnohdy odstranit zahlcen vstupu pijmae ruivm signlem, ani by se stal neitelnm dan pijman signl. Z potenciometru R1 je pijman signl veden na vazebn vinut L1 prvnho rezonannho obvodu L2, C1. K tomuto obvodu je vazebnm kondenztorem C2 navzn druh rezonann obvod L3, C3. Oba rezonann obvody tvo psmovou propust s dobrou selektivitou. Z druhho rezonannho obvodu se signl odebr vazebnm vinutm L4 a vede se pes kontakt rel re1B na konektor K2. Kondenztory C1 a C3 jsou oton a jsou navzjem spaen (tvo dul), jejich kapacita by se mla mnit v rozmez 3 a 12 pF. Cvky L2 a L3 jsou vlcov, maj po 28 zvitech mdnho drtu o prmru 0,2 mm s lakovou izolac a jsou navinut na kostikch o prmru 5,6 mm s vf feritovmi jdry. Vazebn cvky L1 a L4
S1 vyp. - preselektor pemostn pi vysln S1 zap. - preselektor pemostn trvale
maj po 5 zvitech lakovanho mdnho drtu o prmru 0,2 mm a jsou navinut pmo na cvky L2 a L3. Oton kondenztor opatme stupnic a pi provozu ho pelaujeme v zvislosti na kmitotu (kanlu) pijmanho signlu. Filtr sedme pomoc signl pijmanch protistanic na maximln vchylku S-metru nebo lpe rozmtaem. Meme experimentovat s velikost kapacity kondenztoru C2 a nastavit tak maximln selektivitu filtru. Pi pjmu jsou kontakty rel v klidov poloze a pijman signl z antny se vede z K1 pes filtr na K2 a do pijmae. Pi vysln sepne rel K, jeho kontakty pemost filtr a signl z vyslae se vede z K2 pmo na K1 a do antny. Rel se automaticky spn pi ptomnosti silnho vf signlu bhem vysln. Vf signl se z K2 odebr vazebnm kondenztorem C4 a usmruje se zdvojovaem s diodami D1 a D2. Usmrnnm signlem se spn tranzistor T1, v jeho kolektoru je zapojen cvka rel RE1 s ochrannou diodou D3. Pouit rel je tzv. signlov, m dva pepnac kontakty a cvku o jmenovitm napt 12 V. Tranzistor T1 je jakkoliv univerzln NPN, me bt pouit bn typ BC546. Spnaem S1 se modifikuje funkce ovldacho obvodu rel. Pi sepnutm S1 jsou tranzistor a rel trvale sepnut a filtr je trvale pemostn, m je vyazen z innosti. Tento stav pouvme v bnm provozu, filtr zaazujeme vypnutm S1 pouze tehdy, je-li nutn potlait ruiv signly. Preselektor napjme stejnosmrnm naptm 13,8 V z napjecho zdroje radiostanice CB. Napjec obvod je chrnn diodou D4 a pojistkou F1 proti peplovn pivdnho napt. FUNKAMATEUR, 7/1998
LADN 26 a 30 MHz
Obr. 3. Preselektor pro radiostanici CB
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio (modr) 6/ /2001, kter vychz zatkem prosince 2001, jsou konstrukce mechanickch hraek (autodrha, vlky, Merkur, Lego) ovldanch potaem (PC). Ovldn hraek m motivovat (nejen) dti k vuce programovn.
! Upozorujeme !
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Kniha Wireless Multimedia Communications (Networking Video, Voice, and Data), jejm autorem je Ellen Kayata Wesel, vyla v nakladatelstv Addison-Wesley v USA ve druhm vydn v roce 1998. Kniha je souhrnnm prvodcem a rdcem pi nvrhu multimedilnch komunikanch systm. Zahrnuje oblast mobilnch zazen pro rdiov penos obrazovch, zvukovch a datovch signl na krtk vzdlenosti. Kniha m 298 stran textu s mnoha ernoblmi obrzky a grafy, m formt o nco ni ne A4, kvalitn vazbu s tuhmi deskami a v R stoj 3053,- K.
Kapesn ta do 1300 MHz

Mikul Ki
Hoci sa v poslednom ase stami riadenmi mikroprocesormi akoby roztrhlo vrece, dovoujem si uverejnit al prspevok. Hlavn vhody tohto taa oproti doteraz publikovanm s: jednoduch kontrukcia ajednoduch doska s plonmi spojmi vzhadom na mnostvo funkci, ktor poskytuje, softwarov kalibrcia a vone riten zdrojov kd. Ak sa uvate rozhodne iba pre plne funkn ta na signly rovne TTL, tak jedinou potrebnou siastkou vstupu je jeden rezistor!
ta poskytuje tieto funkcie: meranie frekvencie do 30 MHz na vstupe A, meranie frekvencie do 1300 MHz na vstupe B, meranie dky trvania logickej jednotky a nuly, meranie peridy aprost potanie impulzov na vstupe C a softwarov kalibrciu na vstupe Aalebo B. Funkcie s zobrazovan na klasickom alfanumerickom displeji 16 x 1 riadok. krt popsan. Didy D5 a D6 chrnia vstup preddeliky pred naptm vm ako 0,6 V. V tomto zapojen preddelika del vstupn signl slom 64. Tranzistor Q2 sli na odpojenie napjania od preddeliky vreimoch, kedy sa preddelika nepouva, pretoe spotreba preddeliky sa vrazne podiea na spotrebe celho taa (je mern spotrebe celho taa v ostatnch reimoch). Pri psan tohto lnku som objavil preddeliky firmy Motorola, ktor maj takisto deliaci pomer 64 : 1, ale ktorch spotreba je vrazne niia ako m obvod SAB6456. Pri ich pouit by bolo mon vynecha tranzistor Q2 spolu s R9. Vstup zanalgovho prepnaa U2 je irokopsmovm zosilovaom, tvorenm tranzistorom Q1, zosilnen pribline na rove TTL, ktor u spracvame. Uviny ostatnch procesorov by bola vtomto bode pripojen extern 8bitov preddelika, ktorej vstup by bol spracovvan portom mikroprocesora. Uprocesorov PIC je to vak inak. Oproti ostatnm procesorom, u ktorch je maximlna vstupn frekvencia silne zvisl od frekvencie osciltora, procesory PIC maj vstupn 8bitov preddeliku, ktor je schopn spracovva vstupn signly a do frekvencie 50 MHz! Nevhodou tejto preddeliky je, e sa ned priamo ta ako register procesora. Jej tanie prebieha tak, e poas merania (1 sekunda, poas ktorej potame poet prchodzch impulzov) s vvody RA3 aRA4 (vstup preddeliky) nakonfigurovan ako vstupy. Po skonen merania je vvod RA3 prekonfigurovan na vstup. To spsob zastavenie prchodu impulzov na vstup RA4. Na vstupe RA4 bude logick rove urovan teraz u vstupom RA3. Postupnm prepnanm vstupu RA3 z logickej rovne H na logick rove L a sp dosiahneme inkrementciu preddeliky. Ak budeme sledova preteenie preddeliky azrove pota poet impulzov okoko sme inkrementovali preddeliku do okamihu preteenia, tak obsah preddeliky zistme zo vzahu 256 N, kde N je poet impulzov oktor sme inkrementovali preddeliku. Takto zisten obsah preddeliky nm spolu stroma vntornmi registrami uruje natan frekvenciu. Tento postup je mon njs aj naCD MICROCHIP 1997, AN592. Pre zisovanie frekvencie tmto spsobom je rezistor R3 nevyhnutn. Tu by som rd upozornil, e hoci je pre sprvnu funkciu taa rezistor R3 nevyhnutn, je to jedin siastka, ktor je potrebn na funkciu celho taa, ak m spracva signly rovne TTL do 50 MHz! ako sa d predstavi, e sa d zostroji jednoduch ta 50 MHz. Tento ta je
Parametre taa
Vstup A Frekvenn rozsah: 5 Hz a 30 MHz. Citlivos: < 100 mV (typ. 30 mV). Vstupn odpor: 1 M. Rozlenie: 1 Hz. Vstup B Frekvenn rozsah: 20 MHz a 1300 MHz. Citlivos: <100 mV (typ. 10 mV). Vstupn odpor: 50 . Rozlenie: 100 Hz. Vstup C Rozsah: 0 a 999 s. Citlivos: TTL. Rozlenie: 1 s
Popis zapojenia
Vstupn as taa bola prevzat zPE 3/99. Odtia pochdzaj aj daje ocitlivosti jednotlivch vstupov. Podrobn popis vstupnch zosilovaov sa taktie nachdza vpvodnom prameni, take tu ho iba zhrniem. Najjednoduchm vstupom je vstup C. Je to vstup na meranie pomalch dejov apreto mus prenies aj jednosmern zloku. Rezistor R13 zabezpeuje vysok vstupn impedanciu vstupu. Didy D3 aD4 zabrauj preptiu apodptiu na vstupe, ktor by mohlo znii vstup procesora. Rezistor R12 uruje maximlny prd didami pri podpt alebo prept. Vstup Asli na meranie signlu s frekvenciou do 30 MHz. Kondenztorom C1 sa oddel jednosmern zloka. Didovm obmedzovaom sa signl uprav na potrebn rove na spracovanie. Tranzistor Q3 spolu s R11 zabezpeuj vysok vstupn impedanciu. Ztranzistora Q3 je signl cez kondenztory C2 (uruje doln hranin frekvenciu) aC3 veden do vstupu Z1 analgovho prepnaa U2. Prepna U2 by mal by typu HC(T), aby bol schopn spracova aj signly sfrekvenciou do 30 MHz. Logickou rovou na vstupe C analgovho prepnaa volme i budeme spracovva signl sfrekvenciou do 30 MHz zo vstupu A, alebo signl zpreddeliky SAB6456 (U3) zo vstupu B. Zapojenie preddeliky je tandardn a bolo u mnoho-
vemi vhodn aj na zabudovanie do starch genertorov frekvencie, pretoe cel mikroprocesor srezistorom sa d umiestni na dosku priamo pod displej. Potom sta iba njs vstup frekvencie rovne TTL a umiestni displej na predn panel. Displej, ktor je ovldan mikroprocesorom, je ben alfanumerick displej 16 x 1, ktor vak mus by adresovan, akoby mal 2 riadky po 8 znakoch. Vyhovuj typy MC 1601, TM161 alebo LM16155. Pozn.: Po skontruovan funknho vzorku boli daje ocitlivosti afrekvennom rozsahu vstupu Aoverovan osciloskopom. Citlivos zodpoved pvodnmu prameu. Bola meran sce iba vpr bodoch, ale vdy bola lepia ako udvanch 100 mV (ja som nameral okolo 40 mV). Frekvenn rozsah taa je o trochu men ako bolo udvan. Je to spsoben tm, e v pvodnom prameni bol ete za tranzistor Q1 zaraden invertor, ktor tvaroval vstupn signl na pravouhl. taom spracvan signl bol teda a vytvarovan signl zinvertora. Dan procesor m na vstupe RA4, ktor je vstupom preddeliky, zaraden Schmitov klopn obvod. Ja som tedy tento invertor vynechal auetril jedno pzdro integrovanho obvodu. Tm pdom sa na vstup procesora nedostva vdy obdnikov signl, ale signl, ktor sa asto svojm tvarom podob na snus. Schmitov obvod vprocesore si s takmto signlom vdy neporad. Preto aj ustabilnch signlov nad 8 a 10 MHz, ktor nemaj obdnikov tvar,poslednch pr rdov na displeji preblikva. Na displeji je potom platnch iba prvch 4 a 5 slic, ktor nepreblikvaj. Vzhadom k presnosti krytlu je vak zbyton snai sa oviu presnos. Preblikvanie je iba otzkou tvaru vstupnho signlu na vvode RA4. Kto si iada, aby daj na displeji bol stabiln, mus zabezpei naozaj pravouhl vstupn signl, alebo prerobi dosku s plonmi spojmiaza tranzistor Q1 zaradi invertor, ktor vytvaruje jeho vstup na obdnikov tvar.
Popis programu
Cel program je napsan vasembleri ajeho zdrojov kd je vone riten. Tu by som rd opsal postupy pri programovan jeho funkci. Pre zaiatonkov to me
sli ako nvod na stavbu a programovanie vlastnho taa apre zarytch programtorov 8051 ako dkaz, e MICROCHIP je aspo tak dobr ako ATMEL. ta je ovldan tromi tlaidlami. Kvli nedostatku vstupov, ale aj kvli jednoduchosti rieenia je tlaidlo MENU rieen ako tlaidlo RESET. Je to kvli tomu, e po pripojen napjania sa na displeji mus zjavi ponuka funkci. Tto ponuka sa vak mus zjavi kedykovek vpriebehu programu po stlaen tlaidla MENU. Ak je teda tlaidlo MENU aRESET to ist, tak stlaenie tlaidla MENU spsob t ist situciu ako pripojenie napjania, lebo je to reset mikroradia. Tlaidlo MENU je rieen ako napov deli. V rozopnutom stave je na vvode MCLR pribline 4,5 V,o zabezpeuje sprvnu funkciu mikroradia. Pri stlaen tlaidla klesne naptie na 0 V, o spsob reset mikroradia. Sprvna funkcia sa obnov a po pusten tlaidla MENU. Preto ta reaguje na pustenie tlaidla MENU anie na jeho stlaenie. Po vynulovan alebo zapnut program zane nvestm START. Po nakonfigurovan portov, inicializcii displeja a vynulovan niekokch registrov vytvorme menu, ktor predstav vetky funkcie taa. Vypisovanie psmen na displej je tvoren podobnm spsobom ako tanie dajov z tabuky. Vetky npisy s umiestnen na zaiatku programu apreto pre eskch uvateov neme by problmom vytvori si vlastn jazykov verziu. Treba iba repektova, e npis neme ma viac ako 16 znakov. Jedin skalie, ktor na nich ha, je npis MIN. (MAX) KALIBRACIA, ktor sa objav pri pokuse skalibrova vemi nepresn krytl. Oznamuje, e alie spresnenie nie je mon ajedinm rieenm je vmena krytlu. Tento npis je umiestnen vstrede programu na riadku 1145. Po zvolen funkcie taa program nastav prslun prznak asko na uren nvestie. Ak zvolme funkciu CITAC DO 30 MHz alebo CITAC DO 1300 MHz, neskome priamo do podprogramu CITAC, ale do stredu programu. Je to ztoho dvodu, e ak by sme po potvrden voby CITAC... skoili priamo na nvestie CITAC, okamite by sa zaalo meranie areakcia na stlaenie klvesu ENTER by sa prejavila a prvom meran frekvencie, teda a po jednej sekunde. Takto sa na displeji zobraz npis f = 0,000 kHz aa potom zane meranie. Sekvencia na meranie frekvencie zana nvestm CITAC a vpodstate sa sklad ztroch podprogramov: INCFMSB, PREDDEL aB32_BCD. Frekvenciu meriame ako poet impulzov, ktor ta natal za jednu sekundu. Poet natanch impulzov sa uklad do tyroch registrov FLSB, RTCC, FMSB aFMMSB vporad od najmenej vznamnho bytu po najvznamnej.
Obr. 1. Schma zapojenia
Podprogram INCFMSB predstavuje samotn meranie. Pred spustenm tohto podprogramu je preddelika nakonfigurovan tak, aby bola zaraden pred asova RTCC,aby potala do 256 aaby zdrojom impulzov pre u bol vvod RA4. Vtomto podprograme sa kontroluje prznak preteenia od RTCC. Tento prznak sa nastav vdy ke preteie RTCC, priom ak nie je nastaven vregistri INTCON inak, tak nevyvol preruenie (nastaven je tak, aby nevyvolval). Vpodprograme sa kontroluje prznak preteenia RTCC. Ak knemu dolo, inkrementuje sa vy byte FMSB, poprpade a najvy byte FMMSB. Pri preteen a inkrementcii vych bytov vak program vykon nejak prkazy naviac, ako keby kinkrementcii nedolo. Preto je vprograme zaraden kompenzan sluka, kde sa sleduje, i dolo alebo nedolo kinkrementcii. Ak nie, vykon sa pr przdnych intrukci NOP. Tm je zabezpeen, e kontrola prznaku aprpadn nsledn inkrementcia vych bytov bude trva rovnako dlho i u RTCC pretieklo alebo nie. Takto vznik sluka, ktor trv 12 mikroseknd. Sluka je potom opakovane span niekokokrt za sebou tak, aby trvanie podprogramu INCFMSB bolo 999 985 mikroseknd. Po skonen podprogramu nasleduje 30 przdnych intrukci NOP, pomocou ktorch meme presne doladi dobu merania impulzov. Poda hodnoty kalibranho registra program sko niekam do stredu medzi tieto intrukcie abude pokraova dokonca. Ak je naprklad vkalibranom registri hodnota 27 (dekadicky), program sko na intrukciu 27 avykon posledn 3 intrukcie NOP. Kee pri danom krytle 4 MHz trv kad intrukcia 1 mikrosekundu, predi sa doba potania vstupnch impulzov o 3 mikrosekundy, teda na 999 988 mikroseknd. Tmto spsobom meme predi dobu potania impulzov a o 30 mikroseknd a meni dobu merania od 999 985 (nevykon sa iadna intrukcia NOP) do 1 000 015 (vykon sa vetkch 30 intrukci NOP) mikroseknd.
Hoci bene predvan krytly maj pri teplote 25 C udvan presnos 30 ppm atoto je kalibrcia vrozsahu 15 ppm, myslm, e pre vinu krytlov by tto tolerancia mala stai. Pretoe hodnotu kalibranho registra meme softvrovo meni azapisova do vntornej pamte EEPROM vreime kalibrcie, meme hovori osoftvrovej kalibrcii. Po intrukcich NOP seprepne vvod RA3 na vstup, o zabrni prchodu alch impulzov. Ako u bolo opsan, postupnm prepnanm vvodu RA3 zlogickej 0 na logick 1 asp meme zska poet impulzov uloench vpreddelike, o predstavuje najmenej vznamn byte natanej frekvencie. Hodnotu zpreddeliky zskame zavolanm podprogramu PREDDEL. Po jeho skonen mme natan frekvenciu uloen ako 32 bitov slo vregistroch FLSB, RTCC, FMSB aFMMSB. Podprogram B32_BCD premiea 32 bitov slo zregistrov FLSB, RTCC, FMSB aFMMSB na zhusten dekadick tvar. Vsledok je uloen vregistroch CISLA01, CISLA23, CISLA45, CISLA67, CISLA89. Naprklad oznaenie registra CISLA01 znamen, e vtomto registri je uloen rd 0 (ni polbyte) aprv rd (vy polbyte) dekadickho sla, ktor vzniklo premenou 32 bitovho sla na dekadick. Po zskan 10 miestneho vyjadrenia frekvencie je frekvencia zobrazen. Nasleduje pomerne neprehadn, ale jednoduch as programu, kde sa kontroluje i je frekvencia vkHz alebo MHz, kde da desatinn iarku aako potlai nevznamn nuly. Ak nie sme vreime kalibrcie, tak po skonen zobrazenia program op sko na nvestie CITAC azane mera odznova. Vreime kalibrcie sa za zobrazenm frekvencie ete kontroluje stlaenie tlaidiel ENTER alebo VOBA apoda nich sa inkrementuje alebo dekrementuje kalibran register KALREG. Prekroenie kalibrcie je softvrovo oetren npismi MAX. KALIBRACIA alebo MIN. KALIBRACIA. Sekvencia CITAC sli na meranie frekvencie do 30 MHz, aj do 1300 MHz. Voboch reimoch s potan impulzy,
ktor prili poas jednej sekundy. Vreime merania frekvencie do 1300 MHz je vak vstupn frekvencia 64krt menia, lebo do cesty m zaraden obvod preddeliky 64 SAB6456. Tto skutonos je zohadnen vpodprograme B32_BCD. Ak podprogram zist, e meria vreime do 1300 MHz, tak predpoklad, e natal nie 32 bitov slo, ale 32+6 bitov slo (26 = 64). Takto zska 10 miestne slo, ktorho posledn 2 rdy (CISLA01) s vplyvom preddeliky 64 nepresn. Tieto rdy teda nie s zobrazovan. Sekvencia na meranie peridy zana nvestm STOPKY. Pri meran asu op vyuvame registre FLSB, RTCC, FMSB aFMMSB. Tentoraz ich vak vyuvame na meranie potu uplynulch mikroseknd medzi dvoma udalosami. Pri meran asu sa vyuva aj preruenie. Opem iba meranie trvania log. 1, lebo ostatn merania (meranie peridy ameranie trvania log. 0) sa lia iba inm nastavenm preruovacch udalost. Pri meran trvania logickej 1 sa preddelika op nastav tak, aby potala do 256, aby bola zaraden pred RTCC. Tentoraz vak nie je zdrojom impulzov pre preddeliku vvod RA4, ale vntorn frekvencia mikroradia fOSC/4. Pretoe mikroradi pracuje na frekvencii 4 MHz, fOSC/4 je 1 MHz. Perida signlu sfrekvenciou 1 MHz je jedna mikrosekunda. Ak teda nechme tento signl pripojen na potadlo impulzov (preddelika => RTCC => FMSB => FMMSB ) definovan dobu, po jej skonen budepoet impulzov potadla predstavova poet mikroseknd, poas ktorch bol signl pripojen kpotadlu. Ak teda v naom prpade (meriame dobu trvania log. 1) pripojme frekvenciu f OSC/4 na potadlo vokamihu ke zaznamenme prchod nbenej hrany, aodpojme vokamihu, ke zaznamenme spdov hranu vpotadle impulzov, bude as trvania logickej 1 vyjadren vmikrosekundch. Pripjanie aodpjanie frekvencie sa vykonva nasledovne. Po nakonfigurovan preddeliky je ako zdroj impulzov pre u nastaven vvod RA4, ktor je vak neaktvny, lebo ho blo-
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi
kuje vvod RA3. Pri meran trvania logickej 1 nastavme register OPTION tak, aby sa preruovala nben hrana a akme vsluke na prznak MERIAM, ktor indikuje, e dolo kprerueniu aje generovan vpodprograme preruenia. Po zaznamenan preruenia zmenme zdroj impulzov pre preddeliku na fOSC/4, nastavme aby preruenie tentoraz vyvolala spdov hrana avynulujeme prznak MERIAM. Potom budeme op aka na nastavenie prznaku MERIAM azrove budeme kontrolova i nenastalo preteenie RTCC (ak no, inkrementujeme FMSB poprpade FMMSB). Optovn nastavenie prznaku MERIAM bude znamena, e dolo kprerueniu prchodom spdovej hrany. Vtomto okamihu je odpojen frekvencie fOSC/4 od preddeliky meranie je zastaven avregistroch FLSB, RTCC, FMSB aFMMSB je as, ktor uplynul medzi dvoma prerueniami (hodnotu FLSB zistme podprogramom PREDDEL pretanm obsahu preddeliky podobne ako v programe CITAC). Vnaom prpade je to as medzi nbenou aspdovou hranou, teda doba trvania logickej 1. Meranie peridy alebo doby trvania logickej 0 sa li iba urenm, ktor hrana zapne potanie mikroseknd aktor ho skon. Natan as trvania udalosti v mikrosekundch je op vbinrnej forme. Na dekadick formu ho premenme pomocou podprogramu B32_BCD azobrazme ho zavolanm podprogramu ZOBRAZ. Preteenie potadla mikroseknd je indikovan npisom MIMO ROZSAH. Sekvencia na zisovanie potu impulzov zana nvestm PROSTY CITAC. Cel prost ta je vemi jednoduch. Prchod kadho impulzu je indikovan ako preruenie. Pri vyvolan preruenia sa inkrementuje potadlo impulzov POM1. Ak preteie, inkrementuje sa potadlo POM2 aak aj to preteie, inkrementuje sa potadlo POM3. Takto zskame 24 bitov potadlo. Cel inkrementcia sa uskutouje vpreruen. Program PROSTY CITAC je vpodstate iba nekonen sluka, vktorej sa na zaiatku nataj hodnoty registrov POM1, POM2 a POM3. Binrna hodnota sa na dekadick premen podprogramom B32_BCD a zobraz. Natavanie registrov POM1,POM2 a POM3 ansledn zobrazenie trv a do stlaenia tlaidla MENU. Takto je mon zska jednoduch archly prost ta pri pomerne malej nmahe.
Obr. 3. Pohled na rozebran prstroj
Obsluha prstroja
Po zapnut taa sa na displeji objav npis CITAC DO 30 MHz. Podranm tlaidla voba sa na displeji objavuj npisy CITAC DO 1,3 GHz, MERANIE PERIODY, TRVANIE LOG. 1, TRVANIE LOG. 0, PROSTY CITAC a KALIBRACIA, ktor popisuj aktulnu zvolen funkciu. Stlaenm tlaidla ENTER si jednu funkciu zvolme ameme mera. Po skonen merania sa do hlavnej ponuky dostaneme stlaenm tlaidla MENU. Kalibrciu taa vykonme prepnutm taa do reimu KALIBRACIA. Na displeji sa objav npis f = 0,000 kHz. Priloenm sondy na vvod 15 (OSC2/CLKOUT ) mikroradia by sa na displeji malo objavi f = 3,999999 MHz. Ak nie, podranm tlaidiel VOBA alebo ENTER mono daj na displeji upravi tak, aby sa o najviac priblioval elanej hodnote 4 MHz. Kalibrcia sa ukon stlaenm tlaidla MENU, m sa prepneme do hlavnej ponuky. Po skonen kalibrcie ta meria s presnosou danho krytlu. Ak sa uvate dostane k frekvennmu normlu, oktorom predpoklad, e m viu presnos ako jeho krytl, me si ta nakalibrova op bez toho, aby ho rozoberal anastavoval kapacitnm trimrom vo vntri zariadenia. Kalibrcia sa tka iba ponuky CITAC DO 30 MHz a CITAC DO 1,3 GHz. Vostatnch ponukch ta meria spresnosou danho krytlu. Vponukch MERANIE PERIODY, TRVANIE LOG. 1 a TRVANIE LOG. 0 sa zobrazuje dka trvania danej udalosti vms alebo vsekundch. Pri pomalch dejoch sa na displeji me objavi a 9 miestny daj (T = 123,456789 s). Platnch je samozrejme iba prvch 5 a 6 miest, pretoe iaden zbene predvanch krytlov nem viu stabilitu. Prost ta je jednoduch potadlo impulzov, ktorho vstupom je vstup C. Pri meran je mon ho kedykovek vynulova stlaenm tlaidla VOBA. Maximlny poet impulzov, ktor je schopn ta zachyti, je 16 777 216. Pri vom pote djde kpreteeniu, ktor nie je nijak signalizovan. Maximlna frekvencia prichdzajcich impulzov, ktor je schopn ta zobrazova vrelnom ase, je okolo 20 kHz. Pri vej frekvencii sa daj na displeji nemen, hoci sa impulzy potaj. Poet natanch impulzov sa zobraz a po odpojen zdroja pulzov. Takto je ta schopn pota impulzy a 200 kHz. Pozn.: Pri prepnan funkci je potrebn podra tlaidl trochu dlhie ako je zvyajn. Je to kvli tomu, e pri zvolen reimu kalibrcie astlaen tlaidla ENTER sa sce zapne reim kalibrcie, ale ak by bolo akanie na potvrdenie tlatka krtke, tak by prstroj dlhie podranie vyhodnotil ako nov stlaenie tlaidla ENTER azmenil by kalibran hodnotu smerom dolu. Takto je
iastone zabezpeen, e aj dlhie nechcen stlaenie tlaidla ENTER vreime kalibrcie nespsob zmenu kalibranej hodnoty.
Zoznam siastok
R1, R2, R4, R9, 10 k R3 470 R5, R7, R10, R12, R14 1 kW R8 56 k R11, R13 1 M R15 100 P1 10 k C1 100 nF C2 47 F C3, C4, C5, C7, C12, C13 1 nF C6 47 pF C8, C9 20 pF C10 47 F C11 100 pF C14 100 F Displej 16x1 MC1601 D1, D2, D3, D4 1N4148 D5, D6 BAT41 Q1 BFR90 Q2 KF517 Q3 BF245 U1 PIC16F84 U2 74HC(T)4053 U3 SAB6456 U4 78L05 X1 4 MHz
Zver
Vreime CITAC DO 1300 MHz chod na batriu neodporam, pretoe ta m vtomto reime vysok spotrebu. V ostatnch reimoch je spotreba prijaten (13 mA). Napriek tomu je na zadn kryt katuky umiestnen jack 3,5 mm kvli monosti napja ta zadaptra. K programu u nie je mon prakticky ni doda, lebo z 1024 bytov ostalo vonch iba 6 aprocesor PIC16F84 je jedin ben dostupn, ktor m na ipe aj pam EEPROM (rad PIC16F87X m sce viu pam programu aaj pam EEPROM na ipe, ale je to novinka). Pam EEPROM je vak nevyhnutn kvli monosti kalibrcie. Kto je ochotn vzda sa tejto funkcie, me si kpi procesor svou pamou a vloi si program do neho a prida in funkcie. Program je psan tak, e by nemal by problm skompilova ho pre hocijak in procesor od firmy MICROCHIP. Vyuitie programu pre komern ely bez shlasu autora nie je dovolen. Ak si niekto program pozmen avyuije ho vo vlastnej kontrukcii, prosm ho, aby tie zverejnil aj zdrojov kd. Spripomienkami kprogramu sa mete obraca na autora na adrese: KISSMIKU@decef.elf.stuba.sk. Pozn. redakce: Program si lze sthnout na www.aradio.cz.
Oivenie a kontrukcia
Cel kontrukcia je navrhnut do bene predvanej plastovej katuky rozmerov 110 x 90 x 28. Vdoske s vyznaen miesta, kde treba vyvta otvory na diery aje tam aj navrhnut miesto na vloenie batrie 9 V. ta je postaven na jednostrannej doske s plonmi spojmi. Vzapojen nie je iadna drtov prepojka, ani iaden nastavovac prvok okrem potenciometra na nastavenie kontrastu displeja. Spjkovanie by malo by jednoduch, lebo rozloenie siastok je pomerne riedke. Treba si da pozor na polaritu did D3 a D4, lebo pri opanej polarite bud skratova zdroj. Displej je sdoskou spojen plochm desailovm kblom. Ak by chcel uvate da na displej kolky kvli lepej odnmatenosti prednho panelu, tak to mus by typ, ktor je ohnut do pravho uhla, lebo pri pouit priamych kolkov by sa pod displej nedala vloi batria 9 V. Kto sa rozhodne pre vloenie taa do kovovej katuky, ktor je na to predsa len vhodnejia, me si upravi tvar dosky. Schma aj doska s plonmi spojmi s vyroben vprograme PROTEL98 (je na dvojcdeku od SPIDLA DATA PROCESING).
Jednoduch asova
Ing. Martin Liker
alie zvarici na tmu asova pre osvetlenie apodobn aplikcie ponkam tm, ktor maj zujem postavi si jednoduch zariadenie tohto typu pre svoj dom, byt i chatu. Pritom nechc do vea investova, ale chc ma jednoduch kontrukciu pokia mono zo uplkovch zsob.
Pred asom som bol postaven pred problm vyriei oneskoren vypnutie osvetlenia rodinnho domu po odchode jeho majiteov do prce. Pritom nechceli robi iadne kontrukn pravy typu vypna . 6, ani kupova drah diakovo ovldan zariadenia. Pouitie asovania sa mi zdalo pri rieen tohto problmu optimlne. Na zapojenie boli kladen tieto poiadavky: - maximlna jednoduchos, univerzlnos; - monos monte pod vypna u existujceho osvetlenia; - minimlne (iadne) pravy pvodnej elektrointalcie; - nzka cena. Naopak, nepoadovalo sa presn dodranie nastavenho asu, ani variabilita nastavenia. Vyhovoval pevne nastaven as pribline 2 minty. Boli vytvoren dve varianty asovho spnaa, ktor mali spa prv zpoiadaviek - univerzlnos. Zapojenia sa navzjom lia iba vstupnmi obvodmi, vprvom prpade je pouit klasick triak, vdruhom optolen s triakom MOC 3063.
Funkcia obvodu
Jadro zapojenia tvor asova U1 CMOS 7555 vklasickom zapojen monostabilnho multivibrtora [1]. Tento je span po priveden napjacieho naptia lnkom RC R1C3. asov kontanta 0,1 s je dostaton aj pri pomalom nbehu napjania. Doba zopnutia je t = 1,1R5C4, vnaom prpade je t = 110 s (1,8 min.). Pri tolerancii hodnt siastok sa me tto doba pohybova od pribline 1,5 min. do asi. 2 min. Kee doba asovania nie je kritick apre dan pouitie postauje, tto skutonos nebudeme povaova za chybu. Zvstupu 3 asovaa U1 je buden triak, ktor spna za spsobom, ktor bude opsan vnasledujcom texte. Je potrebn spomen ete tranzistor T1. Ten sli ako pomocn spna vprpade, ak je riadiaci prd IG v, ne je asova schopn doda. Tto situcia me nasta, ak pouijeme naprklad triak KT207/600, ktorho IG je typ. 70 mA. Vprpade, ak pouijeme triak s menm IG (tzv. citliv), s potrebn nasledujce pravy: - tranzistor T1 arezistor R2 vynechme; - prepojkou spojme rezistor R3 s riadiacou elektrdou Tc1; - zmenme odpor rezistoru R3, pre triak BT136/800E (IG = 16 mA) vyhovuje 47 . Napjanie obvodu zabezpeuje kombincia did D2 a D4. Poas kladnej polvlny napjacieho naptia prd teie didami D3 aD4. Na Zenerovej dide D4 vznikne bytok nap-
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi prvej varianty tia, zvisl na vekosti zenerovho naptia aprechdzajceho prdu. Pri zai 160 W bolo toto naptie po usmernen didou D1 a filtrovan kondenztorom C1 12 V! Preto viadnom prpade nepouvajte didy svm zenerovm naptm, skr smenm. (Najm ak chcete pouva osvetlenie svm prkonom). Maximlnym stratovm vkonom zenerovej didy D4 je limitovan aj maximlny prkon zae. Pre 1,3 W didu je to pribline 180 W. (Tto hodnotu dostaneme ako sin bytku naptia na ZD aintegrlu prdu, ktor ou pretek). Poas zpornej polvlny napjacieho naptia prd pretek cez D2, paralelne pripojen ku kombincii D3 aD4. Tm je ZD odahen, lebo ou nepretek prd cel jednu polvlnu. Preto meme pri pomerne vysokom prkone zae poui klasick
asova univerzlny (obr. 1) Parametre

Napjanie: 230 V/50 Hz, pripojenie do srie sosvetlenm. Doba zopnutia: pevne nastaven, pribline 2 min. Maximlna za: 160 W (pri tomto prkone Tc1 nepotrebuje chladi). Obr. 1. Schma zapojenia prvej varianty
Obr. 3. Schma zapojenia druhej varianty
8/U1
miniatrnu ZD 5V1/1,3 W (KZ260/5V1). bytok naptia, ktor vznikne na D4 je jednocestne usmernen Shottkyho didou D1 afiltrovan C1. Vprpade potreby je mon poui aj klasick Si didu 1N4148 - je nutn odska s konkrtnym asovaom!
innos obvodu
Po stlaen tlatka S1 zane preteka napjac prd cez didy D2 a D4. Na ZD vznikne bytok naptia, ktor po usmernen D1 afiltrovan C1 napja asova U1. Zrove sa spust asova cez integran len R1C3. Vstup 3/U1 bud Tc1, ten sa otvor apremost S1. Ak sa teraz tlatko S1 pust, prd bude naalej preteka cez Tc1. Cel dej trv, km je triak zopnut. Ak uplynie doba, nastaven asovacmi prvkami C4 aR5, asova preklop auzavrie Tc1. Zaou prestane prechdza prd, napjacie naptie sa prestane privdza na D4. Zrove sa C1 vybije cez R4 avvod 3/U1. Pre optovn zapnutie spnaa je nutn, aby dolo kvybitiu C1 na maximlne 0,3Umax, o je prahov hodnota pre optovn preklopenie U1 a natartovanie asovaa. Inak nedjde k novmu spusteniu asovaa! Doba vybitia C1 (v princpe aj C5 aC3, ale tieto meme zanedba), je pribline 10 a 30 s. Dovtedy nesmie by S1 optovne stlaen! Mohlo by djs k trvalmu zopnutiu asovho spnaa!
osadi na dosku T1 (ak ho pouvame), Tc1, D1 a D4, svorkovnicu pre pripojenie ku elektrointalcii aspna S1. Nakoniec zaspjkujeme integrovan obvod pozor na zsady monte siastok citlivch na elektrick nboj! Ak to kontrukn monosti dovouj, doporuujem poui pre tento IO objmku. Po dkladnej kontrole osadenej dosky meme asova pripoji do srie soiarovkou. Pre odskanie doporuujem, najm zujemcom smenmi sksenosami, poui meniu za (40 a 60 W). P OZOR! Obvod je trvalo spojen so sieovm naptm! Je nutn dodriava bezpenostn poiadavky pre prcu snebezpenm naptm! Zapojenie by malo pracova na prv pokus. Kee nem iadne nastavovacie prvky, odskame, i as, ktor je nastaven R5 C4, vyhovuje pre konkrtne poiadavky, prpadne ho zmenou danch prvkov nastavme na poadovan rove.
Funkcia akontrukcia
Zariadenie pracuje podobne ako predchdzajuc s rozdielom, e U1 spna cez R2 optolen DT1 MOC 3063.
Monosti prav
Pre tch, ktor nemaj vo svojich uplkoch vhodn siastky by som chcel na zver ponknu niektor alternatvy vzapojen: - Tantalov kondenztory C4 aC5 meme nahradi aj klasickmi elektrolytickmi kondenztormi s prihliadnutm na teplotu okolia. Vprpade, ak by asova samovone spnal, doporuujem C5 premosti keramickm kondenztorom 100 nF. V prpade problmov so spanm asovaa vyzka premostenie C3 rezistorom 1 a 2,2 M
asova mini (obr. 3)

Jedn sa omeniu amenej vkonn verziu asovaa z predchdzajceho obrzku. Namiesto Tc1 je pouit optolen striakom MOC3063. Tto skutonos obmedzuje pouitie zapojenia pre menie zae. Pri skkach bolo zisten, e pri iarovke 40 W fungoval asova spoahlivo aj pri asoch do 4 mint, pri prkone 60 W to u bolo len do asi 30 s, inak sa optolen privemi zohrieval avstupn triakzostval trvalo zopnut. Oproti univerzlnemu asovau m toto zapojenie dve vhody: - je menie, nepouvame masvny triak, ale miniatrny optolen v pzdre DIL 6; - m kontrolu innosti didou LED 1.
Kontrukcia aoivenie zariadenia

Pri kontrukcii postupujeme klasickm spsobom, najprv osadme prepojku medzi B aE tranzistora T1 (pozri predchdzajci text), potom rezistory akondenztory. pecifick je kondenztor C5. Tento kondenztor blokuje napjanie IO, zrove brni prenikaniu ruivch impulzov z elektrickej siete, ktor by mohli neelane zapn asova. Mal by by montovan zo strany siastok, ale nie je to podmienka. Vprpade, ak pouijeme pre mont IO objmku, meme kondenztor prispsobi do vntra objmky. Po monti pasvnych siastok meme
Parametre
Napjanie: 230 V/50 Hz, pripojenie do srie sosvetlenm. Doba zopnutia: pevne nastaven, pribline 2 min. Maximlna za: 40 W. Indikcia innosti: LED didou.
Obr. 3. Doska s plonmi spojmi druhej varianty
Solrn lampika
Vyuit slunen energie k napjen elektronickch pstroj je v posledn dob stle astj (nap. slunen baterie napjej kalkulaky). Na trhu se objevuje mnostv dalch sluncem napjench spotebnch pedmt. Jednm z nich je solrn lampika, vhodn pro vnj pouit (osvtlovn vchodu do zahrady apod.). Elektronika ve velkch mnostvch vyrbnch pstroj mus bt jednoduch a levn, pestoe spluje nejrznj funkce, a proto se vyplat podvat se ble na zpsob obvodovho een profesionlnch vvoj. Solrn lampika se v principu sestv z napjecch slunench lnk a roviky. Protoe je slunen energie k dispozici jen pes den, lampika m vak svtit veer a v noci, je nutn zsobnk elektrick energie ve form akumultoru a k nmu pslun nabjec zazen. Dalm psluenstvm je svtlocitliv spna, kter lampiku pi stmvn automaticky zapne. Pro vypnn nen zapoteb dn elektroniky, nebo o to se postar przdn akumultor. Jak jsou tyto poadavky splnny v prmyslov vyrbn solrn lampice, je vidt na obr. 1. Svtelnm zdrojem je halogenov rovika s naptm 2,5 V a s proudovou spotebou 75 mA. Zsobnkem elektrick energie je akumultor, sloen ze dvou lnk NiCd. - Pri pouit starch triakov (napr. u spomenutch KT207) je nutn upravi zapojenie vvodov, C1 je potrebn zvi na 1000 F/16 V. - Ako D1 mono poui aj Si usmerovacie didy KA2xx, 1N4148 apod. so zvernm naptm vm ako 50 V. - Ako asova je mon vyska aj bipolrnu verziu NE555. Pri skkach fungovali vetky zapojenia aj sverziou CMOS, aj sverziou NE555.
Vlastnm zdrojem energie je solrn baterie, sestvajc z osmi slunench lnk. Pi dostatenm ozen dodv maximln 140 mA pi napt 3,6 V (8x 0,45 V), pi slabm slunenm zen pak mn proudu. Jak je znmo, slunen lnky jsou na svtle zvisl zdroje proudu. Nabje akumultoru tvo jedin soustka, dioda D1 typu Schottky, jej typick bytek v propustnm smru je 0,3 a 0,4 V, take napt na svorkch akumultoru je piblin 3,2 V. Proudov omezen nen nutn, protoe modern akumultory NiCd snej bez problm i dvojnsobek obvyklho nabjecho proudu (bv desetinou jejich kapacity). Pirozen jsou pak rychleji nabit, take je dostatek energie i za detivch dn a v zim. Pi prvnm uveden do provozu je dleit rozepnout vypna V, aby byly akumultory nejprve dva dny nabjeny. Jinak se me stt, e pi provozu solrn lampiky je jeden z lnk akumultoru vybit dve ne druh a me se peplovat, co nen pzniv pro jeho ivotnost. Solrn lampika se zapn vypnaem V. Jak je na obr. 1 vidt, cel elektronika sestv ze ty tranzistor, osmi rezistor a jednoho fotorezistoru. Pokud je ten osvtlen, je jeho odpor mal. Bze tranzistoru T1 je spojena se spolenm vodiem, T1 nevede. Pi stmvn se odpor fotorezistoru zvtuje, napt na bzi T1 stoup a pi dosaen piblin 0,65 V se T1 oteve a s nm i vechny ostatn tranzistory. Rezistorem R4 je pivdn do bze T1 dodaten proud, kter zpsobuje hysterezi celho zapojen. Ta je dobr proto, aby se pi kadm . 75, tel.: 0905 545 094, podobne aj dosky splonmi spojmi pre obidve verzie.
mrku neotevral T1 a nerozsvcela rovika. Solrn lampika svt tak dlouho, dokud nen akumultor przdn nebo dokud nen vypnuta vypnaem. Pln nabit akumultor 600 mAh postauje pro provoz piblin osm hodin, v zim pohasne rovika asi dve. Je-li akumultor zcela vybit, zmen se jeho svorkov napt pod 1,25 V. Pi tak malm napt se uzavou tranzistory T2 a T3, nebo jsou zde zapojeny dva pechody bze-emitor v srii. Tranzistor T4 se rovn uzave a rovika zhasne. Tak je zabrnno plinmu vybit akumultoru. U takovchto relativn levnch vrobk nelze oekvat dlouhou ivotnost. Akumultory vydr asi 500 a 1000 cykl, tedy nejdle ti roky. Protoe ani rovika nesvt vn, je dobr pi monti dbt na to, aby ji bylo mon snadno vymnit. Jednoduch elektronika, u n nejsou soustky pli zateny, by mla vydret dlouho. JOM Solar-Leuchte. Elektor 1/2001, s. 52 a 53.
Obr. 1. Schma zapojen Tc1 BT136/800E, vi text T1 KF508, vi text U1 LM7555 S1 tlatko, 230 V, min. 0,5 A objmka DIL8 svorkovnica do DPS 2x 1,5 mm2 R1 R2 R3 R4 R5 C1 1 M 680 1,8 k 10 k 10 M 470 F/16 V (1000 F/16 V), radilne C2 10 nF, keramick C3 100 nF, keramick C4 10 F/16 V, tantalov, kvapkov, vi text C5 1 F/16 V, tantalov, kvapkov, vi text D1 BAT46 D2, D3 1N4007 D4 5V1/1,3 W DT1 MOC3063 LED1 miniatrna nzkoprkonov LED U1 LM7555 S1 tlatko, 230 V, min. 0,5 A objmka DIL8 svorkovnica do DPS 2x 1,5 mm2
Literatra
[1] Kavlek, J.: 555 C++, praktick pruka pro konstruktry. Epsilon Praha 1996.
asova mini
Zoznam siastok asova univerzlny

R1 R2 R3 R4 R5 C1 C2 C3 C4 C5 D1 D2, D3 D4 1 M 220 , vi text 1 k, vi text 10 k 10 M 470 F/16 V (1000 F/16 V), radilne 10 nF, keramick 100 nF, keramick 10 F/16 V, tantalov, kvapkov, vi text 1 F/16 V, tantalov, kvapkov, vi text BAT46 1N4007 5V1/1,3 W
Zver
Prajem vetkm, ktor sa rozhodn postavi si niektor ztchto asovch spnaov, aby im zapojenie prinieslo vea itku, ale aj poteenia zvlastnej prce. Sksenejch elektrotechnikov prosm oprepenie, e sa vtexte zmieujem oveciach, ktor sa im zdaj by samozrejm. Prosm, spomete si na svoje vlastn zaiatky! A vetkm, ktorm bud tieto zapojenia sli ako zdroj inpircie pre vlastn pravy, prajem vea invencie azdaru. Prpadn informcie ozapojeniach je mon zska na adrese autora: Martin Liker, 980 51 Vek Teriakovce
RISC nabjeka smniem napt pro modele

Ing. Petr Sysala
Trh je sice zaplaven nejrznjm zbom dan kategorie, ale i pesto si nkdo vtto zmti nevybere. Hlavnm argumentem je vtinou cena a ponkud zhadn zpsob zen, vdy zcela podzen procesoru vpstroji. Pokud chceme nabjeku smniem napt pro osmi a vcelnkov sady, je to ji citeln finann investice. Za mlo penz je prost mlo muziky, ale pi troe ikovnosti si meme za cenu ni stedn tdy vyrobit nabjeku smniem zenou RISC procesorem, co stoj za vahu. Jednou zmla nevhod tohoto een je, e pi nabjen musme spolhat msto na mainku na svoji inteligenci.
Mni napt (DC-DC konvertor) je potebn vppad, e na danm mst je znjakho dvodu nutno pout napt vt, ne je dostupn. To je ast poteba model, ltajcch sosmi a vcelnkovou bateri akumultor. Nabjeky jsou schopny hldat napt akumultorov sady a jeho prbh, avak pro jejich sprvn chod je poteba, aby napjec napt nabjeky bylo o nco vt, ne je maximln dosaen napt nabjenho akumultoru. Ji osmilnkov akumultorov sada me pi nabjen doshnout napt a 11,6 V. Pokud je jako zdroj napt pro nabjen pouit automobilov akumultor, je v takovm ppad pro vtinu normlnch nabjeek jeho napt nedostaten. Pro 10lnkov akumultory je ji nutno pout vkonov mni, kter dodv potebn napt. Pro dosaen vtho vkonu na hdeli vrtule je zvtovn napt motoru vhodn, tepeln ztrty jsou oproti pohonm svelkmi proudy men. Modern feritov, neodymov a stdav motory napmo i spevodem takov napjen pmo vyaduj. Men obliba vysokonapovch zdroj je dna prv nedostupnost jednoduchho vkonovho mnie pro jejich nabjeky.
nap. v[1], a kad zjemce o teoretickou st si jist najde dostatek zdroj. Vtina model se zajm o dosaen vlastnosti zazen, vkon, sloitost a cenu. Schma mnie je na obr. 1. V zapojen nen dn zludnost, a pokud ped zapjenm zmme alespo odpory rezistor, je zklamn tm vyloueno. Cel zazen je postaveno na desce s plonmi spoji ovelikosti 50 x 50 mm. Vkonov prvky jsou umstny na jedn stran, tak aby byly snadno pipojiteln ke chladii. Ppojn kontakty maj tvar faston 4,8 mm pro snadn napojen vstupnho a vstupnho napt. Zvltnost je dal vinut na cvce mnie, kter lze po usmrnn a vyhlazen pout jako galvanicky oddlennapjen digitlnho midla, monitorujcho vstupn nebo vstupn napt, poppad proud i teplotu.
Technick daje mnie

Vstupn napt: 10 a 14 V/7 A (palubn zsuvka automobilu 12 V, jitn na 8 A). Vstupn napt: 18 a 20 V/2,5 A (nastaviteln). innost: 75 % (2,5 A), 85 % (1,2 A)
Stavba
Ped osazenm jednotlivch soustek podle obr. 3 je dobr zkontrolovat, zda vechny dry pro vvody soustek a cvky maj dostaten prmr. Osazujeme od soustek nejmench po vt, kone vkonovmi prvky a cvkou mnie. Stavba je ponkud tsnj ve snaze dt konstrukci co nejmen monou plochu. Rozmry jsou pizpsobeny rozmrm chladi procesor, kter svoj cenou (hlinkov, eloxovan profil + ventiltor) jsou idelnm stavebnm prvkem pro takovou konstrukci. Vovovacch kusech byly tak vyuity prvky z odelch zdroj PC. Jednalo se hlavn o vkonovou cvku a dvojitou rychlou diodu. Pokud mte takov vadn zdroj, je mono jej sspchem vyut. Cvku zPC zdroje je nutno pouze upravit tak, aby jej hlavn vinut (pvodn pro 5 V) sestaven zdvojitho drtu, pedstavovalo jednu cvku drtem jednoduchm. Jeden konec a zatek prost pipjme k sob a je to. Dal vinut mohou bt pouita prv pro pomocn napt pro DMM. (Pozn. red.: Nkdy bv ve zdroji vadn prv tato vstupn tlumivka. Pokud jsou na n znmky tepelnho pokozen, nelze ji pout ani po pevinut, nebo jdro ji zmnilo sv vlastnosti.) Ve zdroji PC je tak nkolik rychlch dvojitch diod a cvky na feritovch tykch, hodc se na odruen vstupnch nebo radji vstupnch vodi. Pokud takovto zdroj soustek nen k dispozici, nen teba propadat zoufalstv, vechny klov soustky, vetn cvek jsou vpotebnch parametrech dostupn.
Mni
Popisovan mni vyuv bn dostupn integrovan obvod UC3834N od SGS-Thomson. Jde o tzv. Fly-Back Step-up-Converter. Popis funkce tohoto mnie ji bylo uveejnno dost,
Obr. 1. Schma mnie napt
ch proudech, je chlazen ji nezbytnost. Pokud by trimrem P1 nebylo mono nastavit poadovan napt, je poteba zvtit odpor R2. Jedinm monm zdrojem komplikac me bt nevhodn materil jdra toroidn cvky a snad tak kondenztor C5 na vstupu mnie. Pi zkuebnm provozu pozor na teplotu, budeme-li zkouet sodporovou zt. Pokud na vstup pipojme odpor 8 (sloen z paraleln kombinace nap. 10x 82 /5 W), je pi napt 20Vprotkn proudem 2,5 A a produkovan teplo doshne vkonu 50 W! Pozor tedy na splen ruce nebo stl. Mni ovem bude chtt odebrat asi 6 A ze zdroje!
Impulsn nabjeka akumultor RISC

Popisovan obvod je stavebn jednoduch a pitom jsou dosaen vsledky na velmi dobr rovni, srovnateln smodernm trendem v podobnch pstrojch. Tento pzniv pomr mezi cenou a vkonem je dm pouitm ji sice letitho, ale stle dobrho obvodu ICS1700A. Jedn se o procesor RISC (s omezenou instrukn sadou) uren pro nabjen NiCd a NiMH systm kumulujcch elektrickou energii. Podrobn popis pochz z literatury [2]. Schma zapojen nabjeky je na obr. 4. Blokov diagram tohoto obvodu je na obr. 5; obsahuje tyto hlavn sti: osciltor, generujc takt pro procesor (1 MHz), zdroje referennho napt, kompartory, pevodnk AD, pamti RAM a ROM, procesor a vstupn obvody. Akoli je jdrem nabjeky procesor, je nabjen pln pod kontrolou uivatele. Nejedn se tedy o pln automatick stroj, ale o manul. Vti-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji pro mni (nahoe) a nabjeku (dole) vmtku 1:1
Obr. 3. Osazen desky mnie (nahoe) a nabjeky (dole) kter omez proud, pokud je na desce njak hrub chyba. Pm pipojen kakumultoru 12 V je mon pouze nap. pes rovku. Pokud je ve vpodku, tak je na vstupu napt mezi 18 a 22 V. Pokud je na vstupu mnie zkrat, rovka se rozsvt. Tento podrobnj popis pouvm proto, e mnoho model v o elektrice nutn minimum, ale pesto je tento nvod me zaujmout. Pokud budeme ovovat a mit innost zazen pi vt-
Oiven
Pokud byla deska osazena sprvn a bezvadnmi soustkami, je oiven snadn. Jedinm potebnm konem je nastaven vstupnho napt na vstupnch svorkch mnie trimrem P1. Oven sprvn funkce mnie se zatenm piblin do 200 mA je mono bez monte na chladi. Poprv je vhodn pipojit mni ke stabilizovanmu zdroji selektronickou pojistkou,
Obr. 4. Schma nabjeky
Obr. 5. Blokov diagram ICS1700A
Obr. 6. Prbh nabjecho impulsu
Obr. 7. Prbh napt a bod, pi kterm se ukon nabjen (zjednodueno)
na fotoapart jsou sice tak automaty, ale stle jsou nabzeny i run zen stroje. Vnitn zapojen je podobn klasickmu dicmu prmyslovmu potai. Vstupn obvody uruj reim nabjen, pevodnk AD m napt lnk, jejich teplotu a vnj soustky uruj kmitoet osciltoru, poppad restartuj cel nabjec proces. Vstupn linky indikuj poruchov stavy oteven nebo zkratovan obvod, korektn nabjen a jeho ukonen, pekroen dovolen teploty a ovldaj nabjec a vybjec obvod. Zde je na mst zmnit, e se jedn o patentov chrnn zpsob nabjen (QuickSaver) impulsy nabjecho proudu, nsledovanmi krtkm vybjecm cyklem a prodlevou, ve kter se m dosaen napt lnku. Prbh nabjen je na obr. 6. Reflexn zpsob nabjen je charakteristick velkou innost nabjecho procesu. Vhlavnm nabjecm reimu je 1048 ms akumultor nabjen urenm proudem, nsleduje 4ms prodleva a vybjec impuls samplitudou 2,5nsobku nabjecho proudu o dlce 5 ms. Vnsledn20 ms dlouh prodlev se po uplynut 4 ms m 16 ms napt akumultoru. Celkov doba cyklu je dlouh 1077 ms, daje plat pro hodinov kmitoet 1 MHz. Modern akumultory s velkou kapacitou, provozovan velektroletech v pracovnch reimech svelkmi provoznmi proudy, ji klasick nabjen proudem odpovdajcm desetin proudu, vztaenho ke kapacit akumultoru v Ah, tyto lnky naplnit energi neum. Je poteba nabjet proudem srovnatelnm skapacitou, ast-
ji vak jet vtm. Je bn i trojnsobn velikost proudu vzhledem ke kapacit. Vtakovchto reimech nabjen se stv pesn ukonen nabjecho procesu klovm aspektem ovlivujcm ivotnost cennho akumultorovho paketu. Obvod ICS1700A m ti stupn bezpenosti, urujc konec nabjen. Prvnm a tak hlavnm kritriem pro ukonen procesu je prbh napt na menm akumultoru. Nabjen je ukoneno vokamiku, kdy je nalezen inflexn bod na vzestupn napov kivce, viz obr. 7. Tento bod se nachz na vzestupn napov drze, tsn ped vrcholem, po kterm nsleduje rst teploty, tlaku a pokles napt vlivem zvten vnitnho odporu. Tento pokles napt (-Delta Peak) byl pouvn jako kritrium pro ukonen nabjen starch generac nabjecch obvod. Nabjen je tedy ukoneno pesn vokamiku, kdy je akumultor naplnn maximem mon energie, ale kdy ji dal dodvka proudu by zpsobila degenerativn zmny vlivem pebjen a vvinu nedoucch produkt takovhoto reimu, mimo jin tepla. Pedpokladem sprvn funkce je stejn poten nboj vech lnk vsriov sad. Tady vybit vech lnk jednotliv na stejn napt (vtinou 0,7 V). Tady je poteba pipomenout, e vybjen sriov sady lnk bnm zpsobem, tedy kontrolou celkovho napt, je kniemu. Nkter lnky jsou ji peplovny a jin stle snaptm 1,2 V. lnek, kter zstal nabit, je pi nabjen pebjen a jeho nabjec charakteristika deformuje celkovou nabjec kivku.
Pokud nedostaten (nestejn) vybitou sadu ulome na del dobu, je lnek snbojem vnebezpe krystalizace kadmia a tm i poklesu kapacity, i dokonce zkratu kadmiovm whiskerem (fousem). Je uritm problmem pimt vrobce akumultorovch paket kvyveden jednotlivch lnk pomoc plochho kabelu se samoeznm konektorem, ale pokud si lnky pjte sami a je ta monost, tak ji vyuijte. Jednoduchm ppravkem je tak mono v sad vybt kad lnek samostatn na stejn napt a teprve potom zat nabjet [3]. Baterie se vm odvd dlouholetm a velkm vkonem. Automobilov modeli zvodnci si bez sprvnho vybit na baterie nedovol znovu shnout nabjekou, jenom u letc to zatm njak nevelo do povdom. Vrobcm a hlavn obchodnkm je sprvn nabjen celkem lhostejn, protoe m vce baterek si znite, tm vce jich prodaj. Druhm stupnm zabezpeen je kontrola teploty. Pokud ta nen pouita, dostv slovo posledn stupe, a tm je asova smaximln nastavitelnou dobou nabjen. Ze schmatu na obr. 4 je zejm, jak integrovan obvod pracuje. Po pipojen napjecho napt je vstup . 10 RST uzemnn kondenztorem C4 kzemi po dobu urenou asovou konstantou, danou jeho kapacitou a vnitnm odporem vvodu IO. To je povaovno za inicializan impuls (RESET), pi kterm se procesor uvd z nedefinovanho stavu do stavu ten programu zpamti ROM. Pot obvod zm napt baterie na vvodu . 14 a je-li ve vpodku, rozsvt se zelen LED D3 a akumultor se zane nabjet. Naptm na vvodu . 1 se otevr tranzistor T1 a prchodem proudu diodami D7 a rezistorem R10 vznik na D7 bytek napt, dc zdroj proudu R9, T3 a T4. Tento proud je pes diodu D6 veden do nabjenho akumultoru. Vvod . 2 dv povel koteven vybjecho tranzistoru T2, jen pipojuje ke kladnmu plu akumultoru vybjec rezistor R7 proti zemi. Pot se ke slovu ji hls vvod . 14, kde netrpliv ek pevodnk AD, aby pomoc napovho dlie R8 a pslunho rezistoru (R14 a R16), vybranho pepnaem potu lnk, zmil akumultor a pedal vsledek men ke zpracovn procesoru. Ten si jej ulo do pamti a zdaj pi dalch mench bude dle potat, jak se akumultor nabj. Kdy dospje krozhodnut ukonit nabjec proces, oznm to svmu okol peruovanm svitem LED D3. To ve ovem za pedpokladu, e nkter zkompartor na vstupu . 12 nenahls procesoru pokles nebo pekroen napovch hladin, souvisejcch steplotou nabjench lnk. Dvodem kukonen nabjen me bt tak uplynut asovho limitu, urenho logickmi stavy na vstupech . 6 a 9. (Dokonen v ptm sle PE)
Regultor krenia
Ing. Rbert Vojdan
Predloen regultor riei jednoduchm spsobom ovldanie podlahovho krenia rodinnho domu v sinnosti s ovldanm ohrevu itkovej vody.
Pvodn rieenie (ete v tdiu nvrhu) rozvodu teplej vody bolo stratovho typu (cirkulciou) - zdroj tepla umiestnen v provni spolu s kombinovanm boilerom leatho typu a odtia asi 12 m k najbliiemu odberu teplej vody a k poslednm batrim vzdialenm alch 10 m. Ako regultor krenia mal by KOMEXTERM sekvitermickou regulciou, ovldajci zmieavac ventil DUOMIX. Pretoe toto rieenie ma ani zaleka neuspokojovalo, umiestnil som boiler zvislho typu do kuchyne (aisko spotreby) a prvod teplej vody z kotla je zaisten erpadlom. Tm sa otvorila monos ovlda aj boiler. Regultor KOMEXTERM mi tie nevyhovoval, pretoe som sa stretol v niekokch rodinnch domoch s dlhodobou nemonosou sprvne vyregulova systm. (Pre upresnenie - ekvitermick regulcia riadi vntorn teplotu pomocou vhodnej regulanej krivky poda vonkajej teploty.) Rtal som aj s monosou dostatone vekch tepelnch ziskov pomocou okien orientovanch na juhozpad. Filozofia celho regultora je nasledovn: V obvake (najvia a najslnenejia miestnos) je umiestnen izbov termostat s linernym vstupom, teplomerom, so spnacmi hodinami a prepnaom urujcim zkladn reim prce. Vstup z neho ide do vlastnho regultora v kotolni, kde sa k nemu pripotava teplota vody v kotli a teplota vonkajieho prostredia. Vstupnm naptm je ovldan medzera medzi impulzami dvojice monostabilnch klopnch obvodov, ktor zapnaj pomocou triakov striedav servomotor na zmieavacom ventile. V prpade, e servomotor prde do krajnej polohy (zavrie ventil), vypne koncov spna a zrove s nm (pomocou rel R) i kotol a obehov erpadlo. To znamen, e pri dostatonch tepelnch ziskoch od slnenho iarenia sa DUOMIX postupne zatvra, pri jeho definitvnom uzavret sa vypne i kotol a obehov erpadlo a je ticho obvykle a do veera, ke sa DUOMIX postupne zane otvra a znovu nabehne kotol a erpadlo. Pretoe mm pouit boiler obojivelnk, zachoval som monos krenia na non prd (pomocou stykaa KM). Ak ho nepouvam (je vypnut predraden isti 16 A), pomocou termostatu boilera zapnam erpadlo boilera zrove s kotlom. Samozrejme iba vtedy, ke to dovolia spnacie hodiny v izbovom termostate. Z toho vyplva, e mm tepl vodu prakticky stle a nie, ako pri pripojen boilera na elektrinu, iba rno a erstvo poobede, zatia o veer ete stle nie je. Toto bol priblen reim zimn prepna SA v izbovom termostate je v polohe 2 zatia o pri letnom reime (prepna v polohe 1) je odstaven regultor krenia a funguje iba ohrievanie itkovej vody. V letnom reime iba presta-
vm spnacie hodiny na in as (de), obvykle sta, aby sa boiler smel nahrieva medzi 17:00 a 20:00 (hlavn as spotreby). Posledn reim je vypnut (poloha prepnaa 0), kedy je vypnut krenie i tepl voda.
Popis regultora
Vopred chcem upozorni, e tento nvod nie je absoltny, nie je v om naprklad vkres dosky s plonmi spojmi. Najvhodnejie ho bude spravi na univerzlnej doske. Regultor som spravil v priebehu rokov 1994 a 1995 a je poplatn vtedajej siastkovej zkladni. Uvediem mon nhrady, ale iadna siastka nemus by presnej hodnoty. Izbov termostat je pomerne jednoduch, hlavne vaka tomu, e ako zobrazovacia jednotka teplomera je pouit modul AD prevodnka ADM2000 zprodukcie TESLA. Nieo podobn sa d kpi i v GM Electronic alebo SOS. Spnacie hodiny s tie najbenejie, akurt som im musel oreza obal, aby sa voli do intalanej krabice. Pretoe maj vstavan akumultor, pomocou R8 a D2 sa tento trvale dobja malm prdom. Ako termistor R14 me by pouit ubovon typ, je toti funkn iba vzkom pracovnom rozsahu, kde prpadn nelinearita nekod (21 2 C). R47 nastavuje 0 pre digitlny teplomer, R48 nastavuje maximum. Potenciometer R44 nastavuje teplotu v miestnosti poas dennho reimu, R45 uruje non pokles teploty. OZ3B je vo funkcii zosilovaa odchylky, na vekosti R13 zvis celkov presnos regultora. Na jeho hodnote sce vemi nezle, ale je dobre si to aspo vyska. OZ3A je indiktor odchylky - nemus sa poui. Vstup z izbovho termostatu je priveden do regultora s OZ2B, kde je
Obr. 2. Regultor krenia
Obr. 3. Izbov termostat a spnacie hodiny
Obr. 1. Zapojenie regultora krenia
porovnvan s teplotou vonkajieho vzduchu a s teplotou vody kotla. Snmae s pouit z regultora KOMEXTERM. Ani tento stupe nie je nevyhnutn, ale pri jeho vynechan sa mus zvi zosilnenie OZ3B. Poda vekosti vstupnho naptia a jeho polarity dva prslun MKO OZ1A a OZ1B impulz kladnej alebo zpornej polarity, ktor cez prdov zosilova Q1, Q2 zapne triak. Ten u rovno poha jeden z dvojice striedavch motorov na servopohone z KOMEXTERMU, natajci zmieavac ventil. Tieto servopohony maj koncov spna, ktor je pouit nasledovne: pri prtomnosti striedavho naptia (t.j. spna nie je rozpojen) je cez D5, R42 nabjan C6 a otvoren Q4, Q5, rel R. To zrove dr kontaktom R1 zapnut obehov erpadlo a kontaktom R2 kotol. Pri dobehnut servopohonu do koncovej (minimlnej) polohy sa rel R vypne a tm sa odstav aj kotol a obehov erpadlo. Pri zapnut kontaktu SPH spnacch hodn zapne rel K a jeho kontakt K1 umon pomocou termostatu boilera spusti erpadlo boilera. Zrove s tm je spusten aj kotol (ak ete nebol spusten pomocou rel R). Je potrebn sprvne uri vkon a odpor rezistoru R40, pretoe ceze pretek tartovac prd kotla i erpadla boilera! Servomotor vyaduje k spoahlivej innosti striedav naptie 24 V, ale po usmernen je to jednosmern naptie viac ako 30 V, preto by sa pouit rel na 24 V prehrievali. Pri 17 V s spoahlivo zapnut, keby to nestailo, mu by napjan z nestabilizovanch 30 V cez zrac rezistor. Pouit transformtor je na dan el predimenzovan, preto som na znenie strt pouil zrac rezistor R38. Pvodne som obehov erpadlo vnonom reime napjal znenm vkonom cez triakov regultor vkonu,
ale asom sa ukzalo, e nem opodstatnenie, preto som ho vyradil. Vlastne skoro od zaiatku krenie v noci nepracuje, pretoe od veera do rna neklesne teplota v miestnosti (ani pri -15 C vonku) viac ako o 2 C, take krenie v nonom reime nem dvod nabehn. Viac fotografi (vo farbe) njdete na mojej www strnke http://sweb.cz/robov.elektro/ i ke mono nie hne.
R38 R39 R40 R42 R43 R45 R46 R47, R48 R49, R50 R51 C1 C3, C4 C5 C6, C8
1 k/6 W 22 22 /1 W 36 k 180 k potenciometer 5 k 5 k trimer 4,7 k 220 4,7 k 5 F/25 V 10 F/25 V 200 F/35 V 100 nF
Zoznam siastok
ADM2000 modul LCD meter 3 miestny (obdobn v GM electronic ako HD-3500 skl. . 722-093 alebo v SOS LCD Voltmetermodul skl. . E002699) spnacie hodiny z Chronotechny Brno, typ 903310, denn reim 1,2 k 100 k 10 k 3,9 k 3,6 k 5,1 k 220 k 1 M termistor 1 k 3,3 k 47 k 68 k 560 470 k 2,2 k 2,2 M 27 k 1,5 k 330 k termistor 3,3 k 68
SPH
R3, R35, R36 R4 R5, R6, R9 R7 R8 R11, R15, R16, R37 R12, R30 R13 R14 R17 R18 R19 R20 R21 R22 R23, R24 R25, R26 R27, R28 R29, R33 R31 R32, R34
OZ1 a OZ3 MA1458, TL082, TL072 apod. D1 a D4, D10 1N4148, KA... apod. (ubovon miniatrne 100 mA, 50 V) D6, D8, D9 1N4001 (usmerovacia, 1 A, 100 V) LED1, LED3, LED5 zelen 5 mm,10 mA LED2, LED4, LED9 erven 5 mm,10 mA LED8 erven 19 mm U15 7812, stabiliztor 12 V, 0,5 A U16 7815, stabiliztor 15 V, 0,5 A Q2 KF517 apod. (p-n-p, 35 V, 0,5 A) Q1, Q3, Q5 KF507 apod. (n-p-n, 35 V, 0,5 A) Q4 KC507 apod. (n-p-n, 35 V, 0,1 A) VS1, VS2 ubovon triak (1 A, 100 V) K, R rel RP700/24 V v ptici PC, alebo RP701, alebo podobn SA2 + HL1 presvetlen tlaidlo na run zapnutie kotla pre boiler TR1 transformtor 230 V/24 V, 1 A
Hlda autosvtel
Dostalo se mi do opravy tzv. psktko, kter oznamuje pi odchodu zvozidla rozsvcen svtla. Sm jsem si toto zazen vyrobil a osadil do sv-
ho vozu. Jednoduch osciltor ze dvou tranzistor pmo napj akustick len, nejlpe piezoelektrick. Mono pout i mal reproduktor. Do vozidla zapojme psktko zpornm plem na dven kontakt vnitnho osvtlen a kladn vvod (plus pl) na vodi pro
parkovac svtla. Kdo si nen jist zapojenm, pod autoelektrike o pomoc. Je vce monost zapojen, nap. takov, e funkce je vyazena, pokud je motor v chodu atp. Zdenk najdr
Obr. 1. Zapojen hldae
Obr. 2. Deska s plonmi spoji pro hlda z obr. 1 (zvteno na 200 %) a rozmstn soustek na desce
Dlkov ovldn sdynamickm kdem

Tom Flajzar
Ne popsan dlkov ovldn sdynamickm kdovnm se vyznauje vysokm stupnm zabezpeen. Je proto pmo pedureno pro pouit vautomobilov technice na ovldn alarmu, centrlnho zamykn i otevrn garovch vrat. Pro svou jednoduchost, spolehlivost a nzkou cenu vak najde uplatnn tak vcel ad jinch aplikac.
Srdcem systmu jsou miniaturn mikroprocesory PIC12C508 s osmi vvody, kter cel zapojen jak na stran vyslae, tak i pijmae znan zjednoduily a zlevnily. vhodn pro adresaci nkolika jednotek. Vlastn systm adresace s pouitm dynamickho kdovn byl patentovn ji vroce 1993.
Popis funkce
Po stisku tlatka ve vyslai se odele kd dic jednotce. Ta po jeho pijet a oven sepne na 0,8 s odpovdajc rel vpijmai. Pokud je souprava pouita pro dlkov ovldn centrlnho zamykn, kontakty jednoho rel dvee zavou, druh rel pak dvee oteve. Uzemovnm vstup P a L meme rel ovldat bez dlkovho ovladae, tedy meme pipojit nap. dven zmkov kontakty a centrl ovldat nejenom dlkovm ovladaem, ale i klem. Protoe jsem ml snahu o co nejvt univerzlnost, existuje jet druh verze dekodru pod oznaenm 12C508UNIV. Vtto verzi je po stisku tlatka ve vyslai a nslednm pjmu povelu sepnuto odpovdajc rel vpijmai, a to podle nastaven pracovnho mdu uzemnnm vstup P a L na pijmai. Pokud nejsou vstupy zapojeny, rel pracuje impulsn po pjmu povelu spn vdy jen na 0,8 s odpovdajc rel. Pi uzemnn obou vstup P i L odpovdajc rel stdav zapne a po dalm stisku tlatka ve vyslai rozepne. Tento md lze pouvat nap. na ovldn dvou nezvislch spotebi. Pi uzemnn pouze vstupu P (nebo L - lze urit, kter rel bude ovldno) je ovldno jen jedno rel: jednm tlatkem zapnno, druhm vypnno. Dosah soupravy je na volnm prostranstv a 25 metr, po vestavn do automobilu nebo jinho zazen se dosah odvj od umstn a zisku pipojen antny. Jako antnu pouvm lanko o prmru 0,8 mm v dlce 17 cm. Protoe souprava byla pvodn vyvinuta pro automobilov prmysl, byl kladen hlavn draz na spolehlivost a irok rozsah pracovnch teplot (pijma byl zkouen pi teplotch od -40 C a do +85 C). 80bitov kd obsahuje nejenom informace nutn pro extrmn spolehlivou a jednoznanou identifikaci, ale tak dal informace
Vysla
Pi vvoji vyslae byla hlavnm clem nejenom spolehlivost, ale tak mal rozmry, pjemn vzhled a dokonal mechanick odolnost. Klen-
ka je vplastovm vlisku o rozmrech jen 53 x 31 x 10 mm (rozmr i s uchycovacm oukem) a cel i sbateri v pouhch 20 gram! Napjen zajiuje tvoltov knoflkov lithiov baterie CR2032. I kdy je mikroprocesor, vzhledem knutnosti uchovn kdu vpamti RAM neustle pod naptm, doba ivota baterie dosahuje dky malmu klidovmu proudu pod 1 A vnkterch ppadech dokonce vce ne dva roky. Po stisku tlatka se mikroprocesor probud z spornho sleep mdu, vygeneruje 80bitovou sekvenci, kterou kluje osciltor sloen zT1, C3, C2, R3 a SAW1 a po putn tlatka se opt usp, tedy zmen svoji spotebu na asi 1 A. Cvka L1 je vyleptna pmo na desce s plonmi spoji. Osciltor kmit na kmitotu 433,92 MHz a jeho stabilita je zaruena pouitm rezontoru SAW. Kolsn teplot a napjecho napt tedy nem vrazn vliv na stabilitu kmitotu. Pro kontrolu je zde miniaturn LED, kter blik vrytmu vysln. Tlatka vyslae jsou mrn utopena pod povrchem, aby nebylanechtn stisknuta nap. vkapse apod.
Obr. 1. Zapojen vyslae DO
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji vyslae v mtku 2:1 a rozmstn soustek na desce
Obr. 4. Zapojen pijmae DO odolnost proti napovm pikm a malm klidovm proudem zajiuje spolehliv napjen 5 V pro mikroprocesor U1 i pijmac st. Cel napjec st je odruena od veho oklivho (v palubn sti vozidel se lze setkat snapovmi pikami vtmi ne 100 V). Vf signl je pijat a tvarovn pijmaem na keramick destice od firmy AUREL. Logick signl zpijmae je pes rezistor R5 (4,7 k) piveden na vstup mikroprocesoru U1. Z datovho paketu jsou dekdovny informace ovrobnm slu, o adrese a o typu kdu. Tyto informace slou pro spolehlivou autentifikaci uivatele. Standardn m kad klenka jin kd a dekodr um rozpoznat a osm rznch klenek. (Pokud by bylo teba pouvat vt poet klenek, budou nkter naprogramovny shodnm kdem.) Pokud sekvence odpovd, je peten stav vstup P a L (verze UNIV), pipojench pes ochrann obvod na vstupy GP0 a GP1 obvodu U1, a odpovdajcm zpsobem jsou nastaveny vstupy GP4 a GP5. Kladnou logickou rovn zvstup mikroprocesoru jsou pes rezistory R10 a R11 spnny tranzistory T2 a T3, kter spnaj rel RE1 a RE2. Diody D6 a D7 chrn tranzistory proti velkmu napt indukujcmu se vcvkch rel. Resetovac obvod sloen zT1, R6, R7, R8 a ZD1 zajiuje spolehliv reset mikroprocesoru pi kritick velikosti napjecho napt. Vppad, e by zde tento obvod nebyl, mohlo by napjec napt nabhat pli pomalu, co by mohlo vst k zakousnut procesoru, tedy kpechodu do nedefinovanho stavu. Podobn by mohl procesor reagovat pi ruen v napjecm napt.
Obr. 5. Deska s plonmi spoji pijmae v mtku 2:1
Pijma
Pijma je napjen naptm 12 V pipojenm na svorky U+ a U-. V klad-
n napjec vtvi jsou zaazeny ochrann diody D1 a D2, chrnc ped peplovnm napjecho napt. Kvalitn stabiliztor LM2931Z5.0 svelkou
Obr. 6. Rozmstn soustek na desce pijmae Kontakty rel jsou na desce s plonmi spoji zapojeny podle schmatu, tedy vzkladnm zapojen pro ovldn centrlnho zamykn. Vppad, e zazen pouijete vjin aplikaci, je mono kontakty pepojit pravou desky s plonmi spoji. Kontakty snesou zaten pi spnanm napt 12 V a 35 A (takov proud vak nevydr pomrn slab spoje na desce - pozn. red.). Varistor VAR1 chrn elektroniku proti vysokmu napt vznikajcmu indukc pi spnn motor, pop. jin indukn zte. Vysla i pijma jsou kvli poadovanm malm rozmrm osazeny soustkami povrchov monte. Za zmnku stoj tak prax proven systm synchronizace vyslae a pijmae, kter umouje vyut vcelm rozsahu teplot vestavn vnitn osciltor RC procesoru a tm podstatn zlevnit konstrukci. T1 T2, T3 U1 BC807-40 BC847C naprogramovan mikroprocesor PIC12C508SO (bu sprogramem AUTO nebo UNIV viz text) U2 LM2931Z-5.0 VAR1 CV17 17 V Re1, Re2 FBR161 FM-NBk pijmac modul (ENIKA) Deska s plonmi spoji Plastov krabika Pijma je osazen ve stejnm vlisku jako originln dic jednotka centrlnho zamykn BRANO, pouvan nap. ve Felicich, a navc je sn vvodov kompatibiln. Existuje i verze pijmae svstupnmi rel pro zaten kontakt a 250 V/6 A. Tato verze je vhodn pro ovldn sovch spotebi apod. Zjemci si mohou popsan dlkov ovldn objednat na ne uveden adrese. Cena vyslae je 259,- K, cena pijmae 549,- K. Moduly jsou ji osazeny, soust stavebnice je ikrabika a baterie. Sestaven stavebnice vm nezabere vce jak 20 minut. Lze tak objednat samostatn naprogramovan procesory PIC. Tom Flajzar, Hlinick 262, 696 42 Vracov, tel.: 0629/628596, E-mail: flajzar@flajzar.cz, www.flajzar.cz.
Seznam soustek
Vysla Vechny rezistory a kondenztory (krom C5) jsou vproveden SMD, velikost 0805 R1 R2 R3 R4, R5 C1 C2 C3 C4 C5 SAW1 IC1 470 12 k 120 vyputny 100 nF 8,2 pF 4,7 pF 1 nF 2,2 F/10 V, tantal. SMD rezontor 433 MHz, SMD naprogramovan mikroprocesor PIC12C508SO T1 BFS17 LED2 nap. typ HLMP-6000 TL1, TL2 mini tlatka B6850 BAT baterie 3 V CR2032 nebo podobn Kontakty pro pipojen baterie Cvka vyleptna na plonm spoji Deska s plonmi spoji Plastov krabika Pijma Vechny rezistory a kondenztory (krom C1 a C2) jsou vproveden SMD, velikost 0805 R1, R2, R7 R3, R4, R9 a R13 R5 R6 R8 R14 C1 C2 C3 C4 D1 D2, D3, D6, D7 D41, D42, D51, D52 ZD1 12 k 1 k 4,7 k 27 k 39 k 270 22 F/16 V 47 F/6 V 100 nF 100 nF 1N4007 1N4148 BAV70 2V7
Obr. 7 a 8. Fotografie vyslae DO a samotn desky vyslae
Obr. 9. Pijma DO bez krytu
BEZPENOSTN A MONITOROVAC SYSTM 2000

Ing. Ji Krba
(Dokonen)
Ovldn
Protoe jsou veker parametry systmu nastaveny podle uven provozovatele, meme pistoupit k samotnmu popisu ovldn jednotlivch funkc systmu. Prvn st tto kapitoly vnuji ovldn kdovho zmku. Nejprve je nutn kdov zmek zapnout. Zapne se, pokud bude tlatko trvale stisknut po dobu nejmn 1,2 s. Zapnn je signalizovno na displeji npisem ZAPINANI KODU!. Problikvajc npis bude na displeji zobrazen po dobu, kter je nastavena parametrem prodleva v podskupin Zapinani kodu. Bhem tto doby zn ozvna v pravidelnch sekundovch intervalech. Pokud nen odpoet ukonen, lze proces zapnn peruit optovnm stisknutm tlatka po definovanou dobu. Pak bude nastolen opt normln reim systmu a na displeji se objev obdobn zobrazen, kter je na obr. 11. Jak ji bylo zmnno v pedchoz kapitole, lze proces zapnn urychlit, a to volbou parametru uspiseni (podskupina Zapinani kodu) zadnm zap. To m za dsledek zkrcen zbvajc doby, pokud bude aktivovno libovoln poplachov idlo pslunm navolenm zpsobem. Po vypren doby se rozezn na pl sekundy mal sirna (kl vpoloze PROVOZ), kter dv neklamn najevo, e je kdov zmek pln aktivovn. Pokud je systm napjen ze sovho napjee, na displeji se objev obdobn zobrazen, kter je na obr. 17. Znak na lev stran hornho dku displeje signalizuje, e bezpenostn kd je zapnut. Nyn ho ji nelze vypnout podrenm
= VHN DN W L Y DF H
tlatka . Pokud je systm napjen pouze ze zlonho zdroje, toto hlen se nezobraz, protoe systm po ukonen odetu doby zapnn ihned pechz do spornho reimu, ve kterm je displej zhasnut a pouze pravideln problikv. Samozejm pi zmn stavu poplachovho idla nebo pi stisku libovoln klvesy se systm vrac zpt do normlnho reimu. Avak protoe byl kdov zmek ji zapnut, musme zadat platn vstupn kd, jinak bude vyvoln poplach. Na displeji se objev poadavek vyzvajc k zadn vstupnho kdu (obr. 18). V lev sti spodnho dku jsou psmeny zobrazena idla, kter kdov zmek aktivovala. Pokud jsme stiskli libovolnou klvesu, nebude pi aktivaci zobrazeno dn idlo. Zobrazen vtu idel se std snpisem aktivace. Vprav sti je zobrazovn as, kter zbv do vyvoln poplachu. Bhem tto doby je nutn zadat platn vstupn kd. Zadejte postupn poad slic tvoc vstupn kd a pot stisknte tlatko . Vppad zadn platnho vstupnho kdu bude odpotvn ukoneno, na displeji se zobraz hlen KOD PRIJAT (obr. 19), kdov zmek se vypne a systm pejde do normlnho reimu. V ppad zadn chybnho kdu se za neustlho odpotvn doby do vyvoln poplachu zobraz hlen NEPLATNY KOD!. Vtom ppad je uivatel nucen zadat znovu vstupn kd. Vppad chyby lze zadvan kd vymazat stiskem tlatka , ani by to bylo brno za chybn pokus pi zadvn kdu. Po stisku prvnho znaku se vymae npis ZADEJTE KOD! (obr. 18). Na jeho mst se vlevo zob. 2 ' %0 6 35 , - $7
Obr. 16. Zobrazen pi zadvn kdu

6 W U HG D
Obr. 19. Zobrazen pi ukonen innosti kdovho zmku

QP QG68C 6
7H T !
Obr. 17. Zobrazen pi zapnutm kdovm zmku - normln reim
Obr. 20. Zobrazen hlen signalizujc probhajc poplach

=DGH M W H $
.2' VH N
$ &

Obr. 18. Zobrazen vyzvajc k zadn vstupnho kdu
Obr. 21. Zobrazen legendy poplach
raz poet pokus pro zadn vstupnho kdu. Kad pokus reprezentuje jeden ern obdlnk (obr. 16). Dle pak kad zadan slice kdu je znzornna znakem . Jak ji bylo vzpomenuto dve, maximln dlka vstupnho kdu je 8 slic. Pokud pi zadvn kdu je tento limit pekroen, je to brno jako chybn kd, i kdy jste nestiskli klvesu potvrzen (). Po tech neplatnch pokusech se vyvol poplach. Pokud ovem zbv minimln jeden pokus pro zadn, kd je mon zadat i za pedpokladu, e poplach ji nastal. Po vyerpn vech t pokus systm ji neregistruje dn ze zadvanch kd, i kdyby byl platn. Nyn poplach potrv po dobu, kter je navolena. Po ukonen poplachu se opt objev zobrazen, kter je na obr. 17. Od tto chvle se systm chov stejn, jako by byl prv zapojen. Jedinm rozdlem je, e poplach je zaznamenn a na displeji se vlevo na prvnm mst prvnho dku zobraz blikajc znak P. Zvrem prvn sti chci upozornit na to, e ne za vech okolnost po sputn kdovho zmku poplachovm idlem nebo klvesnic se objev na displeji hlen, kter jsou zobrazena na obr. 18 a obr. 16. To nastane za situace, pokud je aktivovno poplachov idlo, kter vyvolv ihned poplach (pesko cyklus aktivace; zda tomu tak je, zle na nastaven dotynho idla v podskupin parametr Cidla). Druhou situac be bt nastaven nulov dlky trvn aktivace. V obou uvedench ppadech i za pedpokladu dnho vypren doby aktivace se na displeji objev hlen zobrazen na obr. 20. Zde je znzornn pklad aktivace prvnho (podzenho) poplachovho okruhu pod nzvem POPLACH A. Hlen o probhajcm poplachu bude zobrazeno i tehdy, nezn-li jet sirny. To nastane v ppad nenulov prodlevy pslunho poplachu, zajiujc oddlen sepnut sirn. Navolen dlka trvn poplachu se pak zan mit a od okamiku sepnut rel poplachu - pipojench sirn. Tot zobrazen na displeji zstane i mezi jednotlivmi cykly v obdob pauzy, pokud je povoleno opakovn. V druh sti popi monost zobrazen vyvolanch aktivac a poplach, jeliko to zce souvis s pedchoz st. Funkce umouje zobrazit maximln 20 po sob nsledujcch uskutennch aktivac a poplach. Ty jsou seazeny podle data tak, e asov nejmlad zaznamenan udlost je zobrazena na prvnm mst a zbvajc se posunuj vdy o jednu pozici. Zobrazen legendy vyvolme stisknutm tlatka 8 a jeho drenm po dobu minimln 1,2 s. Potom se zobraz legenda s nejmlad zaznamenanou udlost pod poadovm slem 1 (obr. 21). V n je mon zjistit na prvn dce datum a as, kdy aktivace (naruen) nastala. Na spodnm dku pak idla, kter byla aktivovna. Psmeno A nebo P uzaven mezi rovntky udv, byl-li vyvoln poplach nebo pouze aktivace. To je dleit, nebo aktivace je zaznamenna po-
kad. Je nutn si toti uvdomit, e aktivace kdovho zmku probh pokad pi naruen objektu, a to i oprvnnou osobou. Dostvme tedy i jaksi pehled o pchodu osob. slice na prav stran spodnho dku udv poad udlosti. Posledn informaci, kterou z kad zaznamenan udlosti jsme schopni zjistit, je poet neplatnch pokus pi zadvn vstupnho kdu. Kad neplatn pokus je reprezentovn jednm ernm obdlnkem v prav sti hornho dku. Pi zobrazen legendy pravideln erven blik L ED na centrln jednotce (poadavek kle do polohy NASTAVEN-RESET). Vechny informace, uveden v jednotlivch udlostech, lze vymazat, a to stiskem tlatka . To ovem nen provediteln, nenachz-li se kl v poadovan poloze. Ta je signalizovna trvalm svitem L ED. V ppad, e dosud nebyla zaznamenna dn udlost, voln zobrazen legendy se neuskuten. Mezi udlostmi se listuje tlatky 6 (vped) a 4 (vzad). Z legendy se odejde optovnm stiskem tlatka 8. Zvrem legendy uvdm, e pokud se v reimu normln innosti objev na mst prvnho znaku hornho dku displeje blikajc znak P, znamen to, e od doby poslednho zobrazen legendy v n pibyl nov daj o vyvolanm poplachu. Po shldnut legendy se tento znak ji neobjev. V dal sti se zmnm o registru zmny stavu idel. Jedn se v podstat o hlda, kter vyhodnocuje stav poplachovch idel a jejich zmny. V ppad zapnut registru zmn se monitoruje, nastala-li zmna (u kadho idla pslunm zpsobem). Pokud tomu tak je, rozezn se (kl v poloze PROVOZ) mal sirna po dobu 2 s. Toto je vhodn zpsob indikace pohybu zejmna v nonch hodinch, kdy se uivatel nachz uvnit chrnnho objektu, avak chce bt informovn o ppadnm pohybu. Zapnut i vypnut se uskuten podrenm tlatka 0 po dobu minimln 1,2 s. Je-li registr zmn zapnut, v prav sti hornho dku (obr. 11) se zobraz tvereek, kter se v sekundovch intervalech pohybuje nahoru a dol. Dal funkc, kterou BMS 2000 disponuje, je monost pipojen dalch 3 idel, piem u kadho z nich bude hldn jeho stav a v ppad zmny to bude signalizovno. Zmnou stavu se rozum zmna z log. 0 na 1 i opan. Nastal zmna se zobraz (viz obr. 22) na displeji napklad hlenm SYSTEM.HLASENI A se souasnm varovnm zvukem z repro6 <6 7 ( 0 +/$6 ( 1 , %0 6 $
Obr. 22. Zobrazen systmovho hlen A

K R G P H OR G L H P L Q '
Obr. 23. Zobrazen pi nastaven doby odpotu
duktoru. Oznaen hlen A, B nebo C odpovd idlu, na kterm tato zmna nastala. Hlen je zobrazeno 30 s, varovn zvuk trv 20 s. Zobrazen i zvuk lze ukonit stisknutm tlatka . Na svorky systmovho hlen A a C (SV10-PIN2,3; SV9-PIN1) lze pipojit libovoln idlo s rozhranm CMOS, TTL . Dal funkc systmu je zobrazen legendy teplomru. V n je uivatel informovn, jak byla minimln a maximln teplota dne a vjakm ase. Tyto extrmn hodnoty jsou neustle aktualizovny po cel den. Aktuln teplota namen po plnoci se bere jako vchoz stav a dosad se spolu s asem za minimln i maximln hodnotu. Od t chvle je kad nov daj porovnvn s extrmnmi hodnotami, a pokud je men ne minimln nebo vt ne maximln, pak je pslun extrmn hodnota nahrazena a legenda se aktualizuje. Aby se pedem vylouily nesmysln teploty, kter by vznikly pi zapnn a vypnn teplomru, je za platnou hodnotu men brna takov, kter se s jistou odchylkou (s ohledem na kmitotovou stabilitu pevodnku t/f) opakuje minimln 3x po sob. Proto taky nen mon zobrazit legendu ihned po zapojen teplomru. Chceme-li zobrazit nebo odejt z legendy, pidrme klvesu 6 po dobu nejmn 1,2 s. Pokud bhem zobrazen legendy stisknete tlatko , opust se jednak zobrazen legendy, zrove vak se nastav posledn teplota jako minimln i maximln, vetn odpovdajcho asu. Nastane stejn inek jako o plnoci. Vyuit je mon pi poadavku monitorovn teploty od jistho okamiku. Dal monou pouitelnou funkc systmu je odpoet asu. Zobrazen i ukonen zobrazen odpotu se uskuten podrenm tlatka 4 po dobu nejmn 1,2 s. Po zobrazen nabdky odpotu (obr. 23) si uivatel navol celkov as a melodii, kter zazn po ukonen odpotu. Vbr a zmna parametr se uskuteuje stejnmi klvesami uvedenmi vkapitole o nastaven. Pro volbu melodie i zde plat monost jejho poslechu v prbhu nastavovn (viz nastaven budku A). Pro zahjen i peruen probhajcho odpotu je nutn stisk tlatka (je-li zobrazena nabdka odpotu, obr. 23). Po zahjen je na displeji zobrazen spolu s npisem ODPOCET CASU zbvajc as. Pi peruen (stisk tlatka ) je navolen as odetu v nabdce roven zbylmu asu, kter je vak pokad minimln 1 minuta. Dal funkc jsou stopky. Jak ji nzev napovd, jedn se o men asu. Stopky se zapnou i vypnou podrenm tlatka 3 minimln 1,2 s. Stiskem tlatka se stopky uvedou do innosti i pozastav. Vynulujeme je stiskem tlatka . Po pekroen maximlnho asu 99 hodin a 59 minut stopky pokrauj v potn od nuly. Zvrem tto kapitoly jet uvedu vznam t tlatek, kter maj dal vznam pi podren delm ne 1,2 s. Klvesa 1 zapn a vypn budk A. Pokud je budk zapnut, L ED budku
A trvale svt zelen, je-li vypnut, L ED nesvt. V dob probhajcho buzen, kdy je na displeji zobrazen npis BUDIK A a zn zvolen melodie, L ED na centrln jednotce pravideln blik. Tot plat i pro budk B. Ten se zapn a vypn klvesou 2. Klvesa 5 pak zapn a vypn vnj osvtlen bez ohledu na osvtlen i samotn povolen osvtlen. Pi zapnut se na displeji zobraz hlen OSVETLE. CHODBY. Kosvtlen se dle vztahuje symbol x. Zobraz-li se v prav sti hornho dku displeje (normln reim), symbolizuje, e je mal intenzita osvtlen, pi n se automaticky spn osvtlen (pohybovm idlem, zvonkem ), nen-li to zakzno.
Seznam soustek
Centrln jednotka
3 M 1,2 k 5,1 620 180 k 180 3 k 1 k 100 33 , 5 W - drtov 8x 47 k, RR8X47K odporov s, spolen vstup RR2, RR3 4x 4,7 k, RR4X4K7 bez spolenho vstupu RR4 4x 220 , RR4X220RB RR5 4x 1,5 k, RR4X1K5BW RR6 2x 1,5 k, RR2X1K5B PT1, PT2 1 k, trimr PT10HK001 C1 470 F/16 V, rad. C2 10 F/25 V, rad. C3, C4 33 pF/50 V, ker. C5 a C8 47 nF/63 V, ker. C9 220 nF/63 V, ker. D1, D2, D7, D8, D10, D12 a D14, D17 a D21, D27 1N4007 D3 a D6, D11, D15, D16 BAT42 D9 BZX83V003.0 D22 a D26 BZX83V009.1 T1 BC547C T3, T4 BC337-40 T2, T5 a T9 BC327-40 IC1 89C52, ATMEL program na www. aradio.cz IC2 4067 IC3 UM512-2 IC4 LE50ABZ Q 3 MHz LCD1 MC1602E-SYL 16x2, STN, LCD, 84 x 44 x 10 mm LED1 LED-B-R3MM LED2, LED3 LED-B-G3MM KO1 CANNON-15, zsuvka, 90 o do desky KO2, KO3 PSH02-09P (PFH02-09P) konektor se zmkem, vidlice (zsuvka) - 9 vvod KO4 PSH02-05P - 5 vvod KO5 PSH02-03P - 3 vvody KO6 PSH02-02P (PFH02-02P) - 2 vvody F pojistka, radiln - 250 V/1 A BAT pouzdro BH1060 Li-lnek CR2032 RELE1 a RELE5 RELEH500SD12 12 V/400 W, 1x pep. kontakt, 125 V/6 A S1 P-B0961 - spna se zmkem - 3 polohy SP1 KST-38008 reproduktor - 8 /0,5 W SV1 a SV11 ARK500/3EX svorkovnice do desky s plonmi spoji, 3 vvody, rozte 5 mm R1 R2, R9 R3 R4 R5 R6, R12 R7 R8 R10 R11 RR1
samolepic klvesnice - vvody - viz. KO7 U-KP07univerzln krabika svtracmi otvory, 59 x 138 x 159 mm
.2
3,1 3,1 3,1 3,1 3,1
Diodov matice klvesnice

D1 a D18 1N4007 KO4 PFH02-05P konektor se zmkem, zsuvka - 5 vvod KO7 AWZ13 jednoad lita, rozte 2,54 mm - 13 vvod
Vnj klvesnice sdisplejem

D1. 1N4007 KO1. CANNON-15, vidlice spjecmi lbky LCD2. MC1602E-SYL R1 220 SP2. KST-50050 reproduktor - 50 /0,5 W samolepic klvesnice - vvody - viz. KO7 U-KP5 univerzln krabika, 25 x 94 x 128 mm
'/ $o& YQ Mt NOiYHVQLFH V GLVSOHMHP 3,1 9&& 9 /&' 5HSURGXNWRU 63 3,1 '% /6% 3,1 '% '/ % 3,1 '% 3,1 '% 06% 3,1 '% 3,1 '% /&' 3,1 *1' QHREVD]HQ 5HSURGXNWRU 63 3,1 (QDEOH 3,1 5HJLVWHU 6HOHFW /&' 3,1 '% 3,1 '% '/ $ FHQWUiOQt MHGQRWND 3,1 9/& t]HQt MDVX 3,1 9&& 9 3,1 *1' 3,1 '% 3,1 '% 3,1 '% 3,1 '% 3,1 5HJLVWHU 6HOHFW 3,1 (QDEOH '/ $ FHQWUiOQt MHGQRWND 3,1 & 3,1 $ 3,1 % /(' 1DVWDYHQt /(' /(' %XGtN % /(' /(' %XGtN $ /('
Obr. 24. Zapojen konektor a svorkovnic .2
3,1 '/ $ FHQWUiOQt MHGQRWND 5HSURGXNWRU 5HSURGXNWRU 3,1 '/ $ FHQWUiOQt MHGQRWND
63
.2
# *1'
.2
6925.291,&( 69 69

3,1 3,1
Teplomr, pevodnk (t/f)

R1 KTY10-6, teplotn idlo 1 % PT1 1 k, trimr PT10HK001 C1, C3 22 nF/63 V, ker. C2, C4 10 F/25 V, rad. IC1 78L05 IC2A NE555 KO5 PFH02-03P konektor se zmkem, zsuvka - 3 vvody
/&'
.2
Vybran, neuveden soustky (celkov schma zapojen)

R1, R2 R3 PT1 C1, C2 D1, D2 IC1, IC2 1 k WK65060a, fotorezistor (ern prouek, TESLA) 25 k, trimr PT10HK025 10 F/25 V, rad. 1N4007 PC816, optolen
6 /(' /(' /('
NRQWDNW '/ $ FHQWUiOQt MHG VStQDFt VW HG DNWLYDFH UR]StQDFt VStQDFt VW HG SRSODFK $ UR]StQDFt VStQDFt VW HG SRSODFK % UR]StQDFt VStQDFt VW HG RVY WOHQt FKRGE\ UR]StQDFt VStQDFt VW HG RVY WOHQt S HGVtQ UR]StQDFt *1' 9 DNXPXOiWRU 9 Vt RY QDSiMH
69
6925.291,&( 69 69

'/ $ FHQWUiOQt MHGQRWND SRSODFKRYp LGOR & SRSODFKRYp LGOR % SRSODFKRYp LGOR $ SRSODFKRYp LGOR ) SRSODFKRYp LGOR ( SRSODFKRYp LGOR ' V\VWpPRYp KOiHQt $ SRSODFKRYp LGOR + SRSODFKRYp LGOR * GRPRYQt ]YRQHN $ V\VWpPRYp KOiHQt & V\VWpPRYp KOiHQt % LGOR SRK\EX LGOR RVY WOHQt GRPRYQt ]YRQHN %
69
.2
Literatura
[1] ubrt, V.: Jednoipov mikropotae INTEL 8048-8096. G rada a. s., Praha 1992. [2] Reznk, M. a kol.: Praktick pklady programovn mikropotae TEMS 8051-V. Novin, Praha 1989.
'/ $o% GLRGRYi PDWLFH NOiYHVQLFH *1' '% 06% '% '% '% /6%
.2
'/ $o' WHSORP U S HYRGQtNWI 9&& 9 Vt RY QDSiMH *1' 287WI
Obr. 25. Popis centrln jednotky (145 x 130 mm) Obr. 26. Popis vnj klvesnice (83 x 85 mm)
Poloprofesionln reproduktorov soustavy DEXON

Ing. Kamil Toman
Vnedvn dob severomoravsk firma DEXON pedstavila novou adu poloprofesionlnch reproduktorovch soustav TS 1203, 1503, 2103 a 2123. Tyto soustavy jsou ureny pedevm pro zanajc muzikanty, diskokeje, restaurace, koly, prost vude tam, kde potebujete vkonnj reproduktorov soustavy za pijatelnou cenu.
Detail terminlu a detail ucha
Detail ucha a detail ochrannho rohu
Pohled na spodn st reprosoustavy a detail zadnho madla

uzaven ozvunice, m vrobce minimalizoval peven na frekvenn charakteristice a tud i zde vznikajc obvykl zkreslen. Vnitek soustavy skrv pedevm pedozadn vztuhy skn a reproduktorovou vhybku, kter je tvoena lenem RC a m tak ochrannou funkci. Samozejmost, kter je pouvan u vech vrobk DEXON, je vnitn zatlumen ozvunice minimalizujc stojat vlnn. Nov vzhled a tvar dovoluje soustavy adit mimo jin do ozvuovacch stn a stavt je tak vedle a na sebe. Reproduktorov soustavy jsou oalounny ernoedou potahovou tkaninou a vybaveny plastovmi madly, ochrannmi rohy, gumovmi nokami a protikusem na stojan. Model TS 2103 m na zadn stran navc pskov madlo pro snaz penen. Jako pipojovac terminl slou dvojice konektor Speacon a Jack, take soustavy lze jednodue spojit paraleln sdalmi. Zaneme-li hodnotit zvuk, pak lze ci, e budete mile pekvapeni. I kdy nzev obsahuje poloprofesionln, co je dno pedevm pouitm piezoreproduktor, kter maj samozejm ni kvalitu a vt zkreslen ne klasick elektrodynamick typy, tak celkov podn jak zvukov nahrvky, tak i ivho zpvu a ei je vcelku pesvdiv a dostaujc. Vkonov rezerva je znt, akoliv charakteristick citlivost soustav je men. Celkov doporuujeme adu poloprofesionlnch reproduktorovch soustav nap. na zahradn prty, soukrom diskotky, pro restaurace a bary s menmi parkety, muzikanty, koly, mtinkov mstnosti, kolic stediska atd. Nzk cena, slun vkon, robustn proveden, spolehlivost a lbiv zvuk jsou hlavnmi pednostmi.
DEXON, arel dolu SA, 735 02 Karvin; Tel.: 069/631 71 36; Fax: 069/634 15 59; www.dexon.cz; speakers@dexon.cz.
Vkon: 300 W (rms). Impedance: 4 . Citlivost: 93 dB/1 W, 1 m. Frekv. rozsah: 60 - 20 000 Hz 6 dB. Rozmry: 320 770 230 mm. Hmotnost: 22 kg. Kat. slo: 17 044 5990 K/ks
TS 2123
Technick parametry
Vkon: 200 W (rms). Impedance: 4 . Citlivost: 93 dB/1 W, 1 m. Frekvenn rozsah: 70 - 20 000 Hz 6 dB. Rozmry: 285 700 230 mm. Hmotnost: 17 kg. Kat. slo: 17 040 3990 K/ks Vkon: 150 W (rms). Impedance: 8 . Citlivost: 90 dB/1 W, 1 m. Frekvenn rozsah: 46 - 20 000 Hz 6 dB. Rozmry: 380 640 310 mm. Hmotnost: 16 kg. Kat. slo: 17 045 4590 K/ks
TS 2103
TS 1203
Inovovan verze oblbench poloprofesionlnch reproduktorovch box je nyn ve zkosenm proveden se zakulacenou pedn stnou. Zelnho pohledu je vidt pedevm zakulacen pedn stna tvoena ochrannm stem. Za tmto stem sfiremnm logem se nachzej stedobasov (u modelu TS 2103 a 2123 jsou pouity dva kusy) a vkov piezoelektrick reproduktory se zvukovody. Vzhledem kvelkmu initeli jakosti reproduktoru je u vech model zvolena
Vkon: 200 W (rms). Impedance: 8 . Citlivost: 92 dB/1 W, 1 m. Frekvenn rozsah: 41 - 20 000 Hz 6 dB. Rozmry: 460 810 380 mm. Hmotnost: 25 kg. Kat. slo: 17 046 6490 K/ks
TS 1503
Antny pro mobiln komunikaci I

Ing. Miroslav Prochzka, CSc.
Mobiln komunikace doznala vposledn dob obrovsk rozen, zejmna dk populrnm mobilm. Problematika rdiov komunikace pro pohybliv pozemn, leteck i druicov sluby zabr irok spektrum teoretickch a technickch problm, ponaje enm elektromagnetickch vln a po technologii mikroip. V nsledujcm serilu se budeme vnovat zkmu oboru antn, avak jak ten pozn, je tento zk obor tak irok a zasahuje do pbuznch obor mobiln komunikace, e akoliv vnkolika nsledujcch pokraovnch bude mon probrat jen zkladn problematiku konstrukce antn, ten zsk urit nhled na celkovou problematiku mobiln komunikace. vod
Prvn mobiln komunikace byla zkouena ji Edisonem vroce 1885, a to jako telegrafick spojen mezi vlakem a stanic. Podl trati byla vedena trolej, na kterou bylo elektrostaticky vzno pomoc kovov desky ve strop vozu zazen ve vozidle. Edison [1] tak zkouel (1901) rdiov spojen svozidlem, a to ji pomoc antny umstn na stee vozidla. Skuten mobiln spojen bylo uskutenno a Marconim, kter zdil bezdrtov telegrafn spojen snmonmi lodmi. Pi tom byly pouity i vsouasnosti znm antny T nebo obrcen L, ppadn rzn elektrick prodlouen vertiklnho vodie (detnkov antny). Penosn zazen se objevila a kolem roku 1910. Velk rozmach rdiov komunikace a samozejm i konstrukce antn nastal po obou svtovch vlkch [2]. edest lta minulho stolet pinesla dal impuls vrozvoji nov antnn technologie, a to vdsledku revolunho pokroku vpolovodiovch integrovanch obvodech. Nsledek byl jasn - velk mnostv prav zkladnch typ antn, smujcch ke zmenen geometrickch rozmr a snen jejich hmotnosti. Vchodiskem byl rozvoj technologie tzv. titnch antn a jejich zaveden do praktickho pouvn [3]. Vpodstat je mon prohlsit, e rozvoj mobiln komunikace zsadn ovlivnil rozvoj techniky antn a do souasn doby. Pipomeme nov oblasti mobiln komunikace, jako je napklad: - Sledovn pohybu zvat pomoc satelitnho anebo pozemskho monitorovn. - Komunikace na krtk vzdlenosti svozidly, vyadujc speciln tvarovan diagramy zen zkladnovch antn (omezen mnohacestnho en elektromagnetickch vln). - Navigace runch i pohyblivch stanic pomoc satelit (GPS). - Bezpenostn systmy vyadujc konstrukci skrytch antn na vozidlech i osobch. - Penos dat na krtk vzdlenosti (data i video) a dic systmy pracujc na kmitotech >2 GHz. Pipomeme si znovu revolun vvoj polovodi a mikroip a jejich vliv na zmenovn rozmr mobilnch telefon, bezrovch telefon (telefony uvnit budov), pager a strm rst jejich vyuit vpraktickm ivot tm vech lid na zemi. Odbornci pedpokldaj, e nejmn 5 % populace na zemi bude vtomto tiscilet vyuvat mobiln komunikaci jakhokoliv druhu. Zmenovn rozmr pstroj, dle rostouc e komunikanho spektra (kmitoty, polarizace, modulace) vede samozejm knovm antnnm typm i systmm. Nejde ji pouze o zmenovn rozmr a zajitn vesmrovho pjmu, ale antny je teba pizpsobit dalm potebm komunikanch systm, jako je diverzitn provoz, vedouc k redukci niku signlu vdsledku mnohacestnho en (multipath fading), polarizan selektivita, ppadn automatick pizpsoben podmnkm en vln v prosted (adaptivn antny). Ovlivuje-li typ a charakter komunikanho systmu konstrukci antny, nesmme zapomenout, e funkci antny ovlivuje i bezprostedn jej okol, tj. objekt, na kterm je antnn prvek umstn. Souborn pehled st celho mobilnho systmu je uveden na obr. 1. Vtabulce na obr. 2 je uveden pehled zkladnch typ antn spoadavky na jejich konstrukci. Antnn problematika a jej typov npl se mnila v prbhu let spolu skmitoty. Kmitoty uren pro mobiln komunikaci rovnomrn stoupaly
srostoucmi poty uivatel, tak jak se naplovala dan kmitotov psma, postupn od 30,50, 150, 250 a 450 MHz. V nedvn dob byly pro mobiln telefony ureny dal kmitoty od 800 MHz do 1,9 GHz a pedpokld se dal rozen na psma 2,4 a 5,8 GHz. Ponaje sedmdestmi lty minulho stolet se zanaj objevovat nov typy antn, jako je nap. antna obrcen F nebo velmi mal pravohl antny smykov uplatnn vkonstrukci pager. Od potku osmdestch let se objevuj dal typy antn, jako dsledek zavdn bezrovch telefon (telefony uvnit budov), mnohakanlovch a naviganch systm. U systm urench pro komunikaci vzastavnch prostorech se objevuj antny pro diverzitn pjem kmitotov i polarizan. Souasn srozvojem potaov techniky se objevuj nov metody vpotu antn ponaje metodou momentovou, geometrickou teori difrakce, FDTD (finit diference time domain [5]), dle hybridn metody a ke generickmu algoritmu.
Zkladn poadavky na konstrukci antn

Jak bylo uvedeno, veobecn se poaduje, aby mobiln antna byla mal, lehk, mla vhodn profil (sohledem na druh pohyblivho nosie) a mla vesmrov diagram zen v horizontln rovin. Navc konstrukce antny mus vydret ppadn mechanick namhn pi styku sokolm (nrazy vtv, siln nmraza a tlaky vtru), pokud se pohybuje. Na potku rozvoje mobiln komunikace se pouvaly biov antny, monoplov antny rznch druh upevnn na vozidlech nebo pohyblivch tlesech. Spostupnm vvojem mobilnch komunikanch zazen se vyvjela t technologie antn, vetn jejich elektromagnetickho tvaru, akoliv zkladn princip byl zachovn. Typickm pkladem je vvoj malch antn, kter byl vyvoln rychlm rstem pouit mobilnch telefon, jejich rozmry se postupn stle zmenuj. Je znmo, e se zmenenm rozmr kles i innost vyzaovn antn a zuuje se penen kmitotov psmo [7, str. 62]. Nvrh antn mobilnch komunikanch zazen mus zahrnovat i tleso, na kterm je upevnna antna, protoe proudy tekouc po jeho vodivm povrchu pispvaj kvyzaovn. Take tvar vyzaovacho diagramu zvis na tvaru a velikosti nosnho tlesa [8]. Jinm pkladem jsou zkladnov antny, jejich diagramy zen vhorizontln rovin nejsou vdy vesmrov, ale tvarovan tak, aby vyhovovaly rozmstn oblast vyuit. Vertikln diagramy jsou vtinou sklonny kzemi s clem omezit vzjemn ruen mezi sousednmi komunikanmi kanly.
Obr. 1. sti komunikanho systmu Na druh stran zkladnov antny pro leteckou komunikaci maj kuelov diagramy vhodn kpokryt prostoru nad zem a ksatelitn komunikaci. U vlakov komunikace m komunikan prostor podln tvar, take je vhodn pout smrov antny reflektorov nebo antnn ady s podlnm vyzaovnm. Trat prochzej i tunely a zde je na mst pout nap. prosakujc koaxiln kabely (leaky cable). Antny na vozidlech a zejmna na letadlech mus bt lehk a odolvat vlivu aerodynamickch podmnek. Uplatuj se zde antny krtk (ve vlnov dlce) snzkm profilem, jako jsou nap. antny obrcen L. Na letadlech se uplatuj antny konformn [7, str. 37] nebo jin typy antn letadlovch [7, str. 47]. Pro komunikaci sautomobily se pouv nejastji antna monoplov a je umisovna obvykle na zadn st stechy vozidla, ppadn na zadn st karoserie. Pro vy kmitoty lze pout monopl upevnnch vn na zadn okno a elektromagneticky (kapacitn) vzanch na pvody uvnit vozidla (on-glass antenna). Pro pjem rozhlasu se pouvaj rzn druhy drtovch antn vtitnm tvaru na oknech vozidla. Antny pro mobiln telefony, bezrov telefony a pagery jsou umstny na tlese pstroje nebo uvnit. Pouvaj se krtk biov antny (spmm vodiem nebo spirlov vinutm vodiem), antny roubovicov snormlovm modem nebo mal antny smykov.
Protoe pagery se nos vtinou v kapsch nebo (mn asto) pipevnn vn obleku, pouvaj se vtinou mal pravohl smykov antny. Vtinou je teba omezit vliv blzkho tla, kter zhoruje parametry antny. Pro pagery se tedy pouv smyky, ale souasn se vyuv vlivu vzjemn vazby na blzk vodi, ve kterm se indukuj diplov proudy, kter vsouinnosti s funkc smykov antny oprav diagram zen deformovan vlivem blzkho tla na skoro kruhov. Lze tak pout antn mikropskovch nebo plochch antn ve tvaru obrcenho F. Vyzaovn tchto antn m sloitou polarizaci, vtinou eliptickou. Zisk tchto antn je teba vyhodnotit sohledem na tuto skutenost. Vliv okol zejmna vzastavnch prostorch lze do urit mry omezit pouitm diverzitnch systm a tedy i specilnch antn [9].
Doporuen literatura
[1] Hawks, E.: Pioneers of Wireless. Methuen 1927. [2] Historick pehled vvoje antn a en elektromagnetickch vln vThe 50s Anniversary Issue of the PIRE, kvten 1962. [3] Lee, H. F.; Chen, W.: Advances in Microstrip and Printed Antennas. J. Wiley Ltd. 1997. [4] James, J. R.: Whats New in Antennas. IEEE AP-Magazin, nor 1990, s. 6 a 18. [5] Maloney, J. G.: Accurate Computation of the Radiation from Simple Antennas using the FDTD Method. IEEE Trans. AP-38, 1990, s. 1059. [6] Boag, A.: Design of Electrically Loaded Wire Antennas using Generic Algorithmus. IEEE Trans. AP-44, kvten 1996, s. 687 a 695. [7] Prochzka, M: Antny encyklopedick pruka. BEN 2001. [8] Fujimoto, K.: A Loaded Antenna System Applied to VHF Portable Communication Equipment. IEEE Trans. VT 17 1968, s. 6 a 13. [9] Cox, D. C.: Antenna. Diversity Performance in Mitigating the Effects of portable Radiotelephone Orientation and Mutlipath Propagation. IEEE Trans COM-31 . 5, Kvten 1983. (Pokraovn pt)
Obr. 2. Antny pro mobiln a zkladnov stanice pehled
Jednoduch nzkofrekvenn genertor

Miloslav Jana
Operan zesilovae umouj snadno realizovat nzkofrekvenn genertory sinusovho signlu. V literatue bylo u popsno mnoho genertor obsahujcch Wienv mstek a jeden a dva operan zesilovae. Jednotliv zapojen se obvykle jen nepatrn li. Rozdl bv nejastji v obvodu pro stabilizaci amplitudy (rovka, termistor, FET) nebo v obvodu ladn (tandemov potenciometr, ladic kondenztor).
Podobn genertory svou jednoduchost lkaj k realizaci pro amatrsk vyuit, nicmn u pslunch zapojen obvykle chyb nkres desky s plonmi spoji. Pro jedno z typickch uebnicovch zapojen jednoduchho genertoru, uveejnn v ARA 7/87 na str. 267, jsem navrhl desku s plonmi spoji. Deska m rozmry 120 x 42 mm. Nkres desky pro mrn upraven zapojen genertoru z obr. 1 najdeme na obr. 2. Konstrukce genertoru je velmi jednoduch. Jde o tzv. all on board, co znamen, e tm vechny soustky genertoru jsou umstny pmo na desce plonch spoj. Jdrem genertoru je dvojit operan zesilova TL082 (B082D), kter m na vstupech tranzistory zen polem. To je vhodn s ohledem na velk odpor tandemovho potenciometru P1. Potenciometr mus mt vzhledem ke znan peladitelnosti genertoru pomrn velk odpor, aby nebyl zbyten zaten operan zesilova pi maximlnm kmitotu. Stabilizaci vstupnho napt genertoru zajiuje rovka 6 V/50 mA. U dobe zsobench prodejc elektronickch soustek bvaj k dostn rovky 6 V/50 mA jak v menm proveden s patic E 5,5, tak i ve vtm proveden s patic E 10. Prodejci soustek mvaj t objmky, vhodn pro zapjen do desky s plonmi spoji. rovku s vtm jmenovitm proudem
ne 50 mA nelze s ohledem na zatitelnost operanho zesilovae pout. Trimrem R4 se nastavuje vstupn napt genertoru pi kmitotu 1 kHz na 1,1 V (efektivn hodnota napt na vvodu 1 obvodu TL082). Odpovdajc pracovn proud stabilizan rovky bude asi 1/4 a 1/3 jmenovitho proudu. rovka pi tak malm proudu pochopiteln nesvt. Kvli snadnjmu nastavovn je dobr pout vceotkov trimr. Deska byla navrena pro cermentov trimry 43P201 (Spectrol), WK 679 12 (TESLA) apod. Z hlediska pokud mono rovnomrnho prbhu stupnice vyhovuje na mst P1 nejlpe tandemov potenciometr s exponencilnm prbhem. Ve vzorku genertoru byl pouit potenciometr oznaen TP 169A 32A 2x500K/E. Takov potenciometry se u ns sice vyrbj, ale prodejci soustek je asto nemaj na sklad. Nevad-li zhutn prbh stupnice u vysokch kmitot, meme pout snadnji dostupn a lacinj linern tandemov potenciometr. Plon spoje jsou navreny pro potencimetry s rozte krajnch vvod 10 mm. Vzdlenost vvod obou st tandemovho potenciometru me bt 5 mm nebo 10 mm. Kryty potenciometr P1 i P2 je teba uzemnit. Trimrem R2 se nastavuje vstupn napt genertoru na nejvym kmitotu tak, aby bylo co mon shodn snaptm na nich kmitotech. Je vhodn pout cermentov trimr, nap. TP 096 nebo TP 095 (TESLA), pop. mal uhlkov stojat trimr s odpovdajc velikost a rozte vvod. Kapacita filtranch kondenztor C5 a C8 byla oproti pvodnmu zapojen genertoru zvtena na 1000 F. Zvlnn napjecho napt pro TL082 se tak zmen na nkolik destek milivolt. Genertor je plynule peladiteln v rozsahu asi 200 : 1 a nem z dvodu jednoduchosti pepna rozsah. Nejni dosaiteln kmitoet vstupnho napt genertoru lze piblin urit ze vztahu f = 159155/(R C) [Hz; k, nF],
kde za R dosazujeme souet maximlnho odporu P1 a odporu R1 a za C kapacitu C1, tedy f = 159155/(502 3,3) = 96 Hz. Maximln kmitoet genertoru bude s ohledem na peladitelnost zhruba 20 kHz. Zmnou kapacity kondenztor C1 a C2 meme rozsah posunout smrem k nim nebo vym kmitotm. Kondenztory C1 a C2 jsou fliov s rozte vvod 5 mm, C7 a C10 keramick, opt s rozte vvod 5 mm. Ostatn kondenztory jsou elektrolytick s radilnmi vvody. Indikan LED je s malm pkonem. Ve vzorku genertoru byly pouity bn metalizovan rezistory, velikost 0207. Pmo na
Obr. 1. Zapojen nzkofrekvennho genertoru
desce s plonmi spoji je umstn i vstupn konektor jack 3,5. Vtina dr pro soustky m prmr 0,8 mm. Prmr dr pro potenciometry, konektor a objmku rovky mus bt pizpsoben rozmrm vvod konkrtnch soustek. Zvrem je teba upozornit na nezbytnou opatrnost, protoe nkter sti pstroje jsou pod sovm naptm. st desky s plonmi spoji v oblasti sovho transformtoru by mla bt ze spodn strany vhodnm zpsobem izolovna.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji nf genertoru a rozmstn soustek na desce
Oprava k lnku Jednoduch digitln hodiny z PE 9/2001

V lnku jsem nalezl tyto chyby: Na obr. 1 je vstup Q12 obvodu IO1 na vvodu 1, nikoliv 15. Na desce splonmi spoji je to v podku. Na vvodu 3 je kmitoet 2 Hz a ne 4 Hz, jak bylo uvedeno v textu. Kmitoet 64 Hz pro Tl2 je na vvodu 13 a ne 14 IO1. Na desce je vvod sprvn. Dioda D2 vede sprvn na vvod 4 IO2 a dioda D4 na vvod 14. I v tomto ppad je deska v podku.
Chyby jsou tak textu v prvnm sloupci na stran 22: Na vstupu Q6 je kmitoet 0,125 Hz, tj. perioda 8 s a ne 4s, jak je v textu. Polovin kmitoet (dvojnsobn dlka periody) je tak na vvodech Q7, Q8 a Q9. Ve druhm sloupci je napsno, e 6 je prvn slo, pi kterm svt segmenty a, f a g. Nen to pravda, tyto segmenty svt ji pi sle 5. Sprvn m bt uvedeno, e pi sle svt segmenty e, f a g. Rovn i zde je deska splonmi spoji v podku. I dal dv chyby jsou pouze ve schmatu: katoda diody D5 m bt sprvn pipojena na segment e a rezistor R4 je pipojen ke katod D3 a ne D4. Josef Sola
Redakce se za uveden chyby velmi omlouv. Protoe chyby jsou pouze ve schmatu (osazen deska je funkn) a popisu, uvdme zde zapojen hodin znovu.
Doplnn a pravy digitlnch hodin z PE 9/01

Po sestaven hodin jsem zjistil, e pi vpadku proudu stle svt LED D12 a D13. Proto jsem pipjel horn vvod R9 pmo na vstup IO7. Rovn jsem vypustil i T1 a R10 a katody displeje jsem pipojil pmo na zem. Msto toho jsem pipojil R8 na vstup IO7, protoe u 4026 je vvod 3 vstup uvolnn displeje, kter je aktivn v rovni H a pi vpadku proudu se na nj dostane rove L. Dal prava spovala v tom, e pi zobrazovn sla 6 na displeji se nezobrazuje segment a; to jsem vyeil pidnm diod (1N4148), dioda se pipoj anodou na vvod 11 a katodou na vvod 10 u IO3 a IO5. Vechny pravy lze provst bez zsahu do desky splonmi spoji. Pi monti do vozu 120 je mon vypustit D14 a D19 a ob baterie. Napjen hodin vyvedeme z pojistky . 1. Pokud nechceme, aby hodiny svtily pi vypnutm zapalovn, pipojme rezistor R8 (120 k) a R9 (240 ) na pojistku . 2. Vm, e tento lnek poslou mladm tenm, tak jako podobn lnky pomhaly v mch zatcch. Jaroslav Vone
Obr. 1. Opraven schma jednoduchch digitlnch hodin
Snmac zesilova HiFi pro kazetov magnetofon

Martin Pospilk
Kazetov magnetofon se stal velmi rozenm pstrojem pro zznam a reprodukci zvukovch nahrvek. Pesto nen jeho praktick konstrukci vnovno pli mnoho prostoru.
sten je to pochopiteln, nebo na naem trhu je pomrn mnoho cenov dostupnch magnetofon a mlokdo m potebu pustit se do stavby vlastnho pstroje, na druhou stranu vak bohuel prv dky tmto levnm a mnohdy ne pli kvalitnm pstrojm dostv magnetick zznam punc neho mlo kvalitnho. Pitom dnes nen velkm problmem realizovat vlastn konstrukci a se souasnou soustkovou zkladnou doshnout pi malch nkladech dobrch vsledk. Jako nmt me poslouit nsledujc ukzka realizace snmacho zesilovae, kter jsem pouil pi pestavb da-
tovho zznamnku TESLA SP 210 (jednalo se o monofonn magnetofon vybaven velmi kvalitn mechanikou ovldanou logikou TTL skolsnm rychlosti 0,085 %, kter se kdysi pouval kmagnetickmu zznamu program u pota jako Didaktik Gama apod. a kter lze nyn levn sehnat jako pozstalost po tchto strojch). Jeliko jsem pi jeho realizaci pouil vcemn vprodejn soustky, nebyly nklady vy ne 120 K. Uveden zapojen vak samozejm nemus bt pouito pouze vnovch konstrukcch, stejn dobe poslou teba pi modernizaci postarho penosnho pstroje, bude-li vnm dostaten velk napjec napt (mlo by stait 9 V). Lze jej pout i vpehrvai do automobilu apod. Je vak teba vdy mt na pamti, e vsledn kvalita reprodukce zvis zejmna na kvalit nahrvky. Nelze proto u zznamu pozenho na levnm dvojeti oekvat rapidn zlepen jakosti pi pehrvn popsanm zesilovaem. Pehrvme-li vak kvalitn zznamy, rozdl bude patrn.
Obr. 1. Schma zapojen snmacho zesilovae
Ve svm zapojen jsem vyuil nzkoumov operan zesilovae NJM4580D, kter se objevily na trhu vloskm roce za velmi pznivou cenu (13 K/kus). Pout lze samozejm iNE5532 a u jednoduch aplikac, kde postauje men odstup signlu od umu a u kmitotov rozsah, lze dokonce podle praktickch zkouek pout i nae MAE2741, kter se objevuj ve vprodejch za cenu od 2 K.
Technick daje
Napjec napt: Max. +18 V/60 mA, nesymetrick. Citlivost pi 333 Hz: Min. 150 V. Kmitotov rozsah: Min. 20 a 18 000 Hz (-6 dB). Vstupn napt: 770 mV/1 k. Odstup ruivch napt: Min. 50 dB. Maximln vstupn napt: Min. 800 V.
Popis zapojen
Vlastn zapojen je na obr. 1. Ke vstupm IN L a IN R je pipojena univerzln hlava stnnm kabelem. Sjejm typem je mono experimentovat, mn se osvdila hlava E20C50 od neznmho vrobce, kterou jsem zakoupil u zsilkov sluby Hadex a pro kterou jsem pvodn zesilova navrhoval. Nakonec jsem vak bez jakchkoliv prav pouil hlavu Alps zve zmnn mechaniky, kter byla pvodn zapojena jako monofonn spojenm obou cvek do srie. Ztoho vyplv, e vbr hlavy nen kritick a snmac zesilova lze pizpsobit libovoln jakostn hlav. Kondenztory C1 a C2 uvdj hlavu do rezonance na nejvych kmitotech. Suvedenmi soustkami je rezonann kmitoet asi na 19 kHz, pi pouit jin hlavy by se mohl zmnit. Rezonann kmitoet doladme zmnou kapacit C1 a C2. Mjme pitom na pamti, e na nastaven rezonance zvis dobr penos nejvych kmitot. Obvod je zatlumen jen vlastnmi trbinovmi ztrtami, take bude-li rezonance pli nzko a ztrty vznikl na trbin snmac hlavy budou pi tomto kmitotu jet mal, budou kmitoty v oblasti rezonance nepimen zdraznny a naopak, naladme-li obvod na kmitoet, kter ji hlava nen schopna zpsku sejmout, kompenzace trbinovch ztrt se vbec neuplatn. Jeliko je zesilova navren pro nesymetrick napjen +18 V, nsleduj oddlovac kondenztory C3 a C4 a vstupy prvnch zesilovacch stup IO1a a IO2a. Na stednch kmitotech je zeslen prvnch stup asi stonsobn (40 dB). Nejvy kmitoty jsou zdrazovny RC lnky R7, C7 a R8, C8. Jeliko je voblasti zlomovho kmitotu zdraznn mlo strm, zvolil jsem pomrn nzk zlomov kmitoet a tu oblast kmitotovho spektra, kterou jet nen teba zdrazovat, jsem zatlumil RC leny R9, C9 a R10, C10.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji snmacho zesilovae
Obr. 3. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji snmacho zesilovae
Tmto zpsobem lze doshnout alespo o trochu vt strmosti. Mezi prvnm a druhm zesilovacm stupnm jsou zaazeny trimry R25 a R26, ktermi nastavujeme vslednou citlivost tak, aby pi snmn kmitotu 333 Hz o rovni 0 dB bylo vstupn napt 0,77 V. Druh zesilovac stupe je realizovn IO1b a IO2b. Vjeho zptn vazb jsou zapojeny korekce podle SN 36 8420 nutn ke kompenzaci kmitotov zvislosti magnetofonovho psku a snmac hlavy. Elektronickmi spnai vIO3 jsou tyto korekn obvody pepnny bu na asovou konstantu 120 s nebo 70 s podle typu magnetofonovho psku. U nzkch kmitot zstv asov konstanta stejn pro oba typy psk 3180 s. Vlastn korekci obstarvaj soustky R31, C23, R29, C21, R32, C24, R30, C22. Rezistory R21 a R22 pln dvoj lohu a jejich hodnota je kritick jednak omezuj zdvih na nejnich kmitotech, kter jsou podle pslun normy pi zznamu zdrazovny, jednak nabjej kondenztory C13 a C14. Bude-li jejich odpor pli mal, kmitotov charakteristika bude vykazovat pokles na nejnich kmitotech, bude-li pli velk, bude trvat dlouhou dobu, ne se ustl stejnosmrn pomry vzesilovai po zapnut budeme muset chvilku pokat, ne zesilova nabhne. Vzapojen jsem zvolil urit kompromis, bude-li vak nbh zesilovae del ne 5 s, doporuuji odzkouenou pravu: na kondenztory C13 a C14 pivedeme pes diody (nap. 1N4148) a rezistory 10 k napt 9 Vzodporovho dlie R33, R34. Nabjen se tm podstatn zrychl, piem na vslednou jakost reprodukce diody nebudou mt vliv, nebo velikost stdavho napt je vtomto uzlu zanedbateln ve srovnn svelikost napt stejnosmrnho, a jeliko je po nabit na kondenztorech napt rovn 9 V, diody zstanou uzaveny.
leny RC R19, C17, R17, C15, R20, C18 a R18, C16 pln stejnou lohu jako u prvnho zesilovacho stupn na nejvych kmitotech je teba opravdu velkho zdvihu kmitotov charakteristiky. Rezistory R13, R14, R23, R24 pispvaj kvt stabilit zapojen, rezistory R1 a R4 zavdj pedpt na neinvertujc vstupy OZ. Kondenztory C5, C6, C13, C14 oddluj potencil zptn vazby od zem a zrove omezuj kmitotovou charakteristiku v neslyitelnm psmu nzkch kmitot. Odporov dli R33, R34 vytv pedpt pro cel zesilova, kondenztor C27 zamezuje peslechm signlu pes rezistory R1 a R4 a zrove tlum ppadn ruiv jevy psoben napjecm zdrojem. Pro dosaen dobrho odstupu signlu od umu doporuuji pout metaloxidov rezistory, sm jsem vak doshnul pomrn dobrch vsledk sklasickmi uhlkovmi TR212.
Oiven zesilovae
Pro dobr odstup signlu od umu je rovn nezbytn, aby snmac hlava byla dobe odmagnetovna. K tomuto elu si zhotovme odmagnetovac tlumivku navinutm nkolika destek zvit izolovanho drtu na vhodn jdro, teba velk roub. Cvku potom napjme stdavm naptm nap. ze zvonkovho transformtoru. Pi vlastnm odmagnetovvn postupujeme nsledovn: tlumivku zapneme ve vzdlenosti nejmn 1 m od pstroje, piblme se kmechanice a krouivmi pohyby odmagnetovvme pskovou drhu. Ped vypnutm tlumivku vzdlme od pstroje minimln na 1 m. Pracujeme rychle, nebo zapojen je ponkud nsilnick a cvka itransformtor se rychle pehvaj. Pro cel zesilova jsem navrhl novou desku splonmi spoji vprogramu Eagle, protoe ta pvodn byla kreslena rukou a krom toho, e nepsobila esteticky, bylo na n i pr chybiek. Jeliko jsem se snail o co nejmen rozmry a spoje pouze po jedn stran desky, nepodailo se mi vyhnout nkolika drtovm propojkm. Upozoruji na nutnost propojit vvody 5, 12 a 6, 13 IO3 tenkm drtkem zespodu pod objmkou. Po osazen vech soustek a drtovch propojek podle obr. 3 by ml zesilova bez problm pracovat. Na kvalitnm magnetofonu, kter poslou jako referenn, podme zznam kmitotu 333 Hz plnou rovn a pi snmn nastavme trimry R25 a R26 vstupn napt 770 mV. Nsledn sedme kolmost snmac hlavy tak, e na referennm magnetofonu nahrajeme kmitoet 12 000 Hz s rovn 20 dB, kter potom snmme nam zesilovaem, piem otme stavcm roubem hlavy tak dlouho, dokud nedoshneme nejvtho vstupnho napt.
Chceme-li porovnat kmitotovou charakteristiku snmacho zesilovae referennho magnetofonu a tto konstrukce, nahrajeme s rovn 20 dB kmitotovou adu 20, 40, 80, 125, 250, 1000, 4000, 8000, 12 500, 15 000 a 18 000 Hz a zaznamenme do tabulky pomry vstupnch napt vdB vzhledem ke kmitotu 1000 Hz obou pstroj pi danch kmitotech. Kmitotovou charakteristiku snmacho zesilovae potom urme tak, e od daje namenho na tomto zesilovai odeteme hodnotu namenou na referennm magnetofonu. Tak vykompenzujeme odchylky vznikl v zznamovm zesilovai referennho magnetofonu. Jeliko se tlumov charakteristiky obou reproduknch kanl mohou liit (podle SN 36 8430 max. o 3 dB), je nutno mit kad kanl zvl. Vsledn kmitotov charakteristika by mla leet vtolerannm poli podle obr. 4, jinak je teba hledat pinu zvady. Budeme-li mit i odstup signlu od umu, potebujeme filtr sprbhem podle SN 36 8430 (obr. 5), jeho tlumov charakteristika je na obr. 5. Popsan snmac zesilova pouvm sspchem ji pl roku. Ppadnm zjemcm zodpovm elektronickou potou jejich dotazy, eventuln zalu vkres plonho spoje ve formtu bmp. martin.pospisilik@seznam.cz
Seznam soustek
Rezistory R1 a R4 R5, R6 R7, R8 R9, R10 R11, R12 R13, R14, R23 a R26, R36 a R39 R15, R16, R35 R17, R18 R19 a R22 R27, R28 R29, R30 R31, R32 R33, R34 470 k 1 k 470 1 M 100 k 10 k 5,6 k 2,7 k 2,2 M 2,2 k 82 k 39 k 3,3 k
Obr. 4. Tolerann pole kmitotov charakteristiky snmacho zesilovae
Kondenztory keramick (TGL 5155) C1, C2, C21, C22 820 pF C7, C8 10 nF C9, C10 100 pF C15, C16 1,8 nF C17, C18 47 pF C23, C24 1 nF Kondenztory elektrolytick (TE 005) C3, C4, C11 a C14, C19, C20 2 F C5, C6, C25, C26 20 F C27 100 F Polovodiov soustky IC1, IC2 NJM4580D IC3 4066 T1 KC238
Obr. 5. tlumov charakteristika filtr pro men odstupu ruivch napt podle SN 36 8430
I NTERNET - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, , alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Disk na Internetu nen dn novinka. Ji ped nkolika lety ho zaalo nabzet nkolik zahraninch i tuzemskch poskytovatel Internetu. Vtinou jsme nevdli, k emu by nm to mohlo bt, zejmna proto, e se u ns naprost vtina uivatel pipojuje k Internetu pes modem a telefonn linku, tj. pomrn pomalu a draho. Bhem tch nkolika let se hlavn dky Microsoftu a jeho koncepci .NET zaal profilovat nov zpsob zachzen s programy a daty. Pedpokld se, e bhem nkolika let zmiz zeteln pedl mezi operanm systmem potae a Internetem a mnoho softwarovch aplikac se bude spoutt pmo z Internetu (tie se pedpokld, e do t doby bude pipojovn k Internetu mnohem rychlej, ne te). Podobn i data textov soubory, databze, spreadsheety, prezentace, obrzky, zvukov soubory by mla bt ukldna pevn tak na Internetu, a to hlavn proto, abychom k nim mli pstup kdykoliv, odkudkoliv a z jakhokoliv zazen (nosn slogan Microsoftu a jeho aplikac nov generace).
Bude asi opravdu jet adu let trvat, ne se tento koncept dostaten iroce uplatn i v naich eskch podmnkch nicmn meme si nkter jeho zdnliv i zejm vhody vyzkouet u nyn a bt tak pipraveni (a ji na pijet nebo odmtnut). Bhem poslednho roku, kdy ponkud ochladlo komern internetov naden a ustal pliv penz investor do internetov ekonomiky, bohuel vtina ve uvedench poskytovatel virtulnch disk na Internetu svoje sluby pestala poskytovat zdarma a zaala za n vybrat poplatky mrn velikosti rezervovan pamti. I kdy nejde o velk stky (5 a 10 USD msn), pro poten pokusy asi nikdo platit chtt nebude. Zstala nm zatm ale jedna tuzemsk bezplatn nabdka sluba MujDISK na internetovm portlu www.atlas.cz. S tou vs dnes chceme seznmit. Jet pedtm se ale pokusme shrnout, k emu se prakticky d takov virtuln pevn disk na Internetu vyut: k ukldn soubor pro ty uivatele, kte nemaj vlastn pota a pouvaj pota pouze v zamstnn, kde dn soukrom soubory mt nesmj. Mohou si je ukldat na virtuln internetov disk a m to navc tu vhodu, e k nim neztrat pstup pi zmn zamstnn a pleitostn se k nim dostanou i teba od kamarda nebo z internetov kavrny. pro lidi, kte jsou asto na cestch a cestuj bez vlastnho notebooku na virtuln disk si mohou uloit nejen uiten datov soubory adrese ptel a obchodnch partner, seznamy webovch adres, vlastn databze, nco na ten, mal fotoalbum, oblbenou psniku ale i oblben softwarov programy a utility (prohle obrzk, jednoduch textov editor, jednoduch mailov klient, pehrva MP3 ap. je vhodn volit takov software, kter se na pota
Praktick elektronika A Radio -11/2001
Zzen a pouvn virtulnho internetovho disku MujDISK je snadn a jednoduch. Po zadn www.atlas.cz zvolte na zobrazen webov strnce v levm sloupci MujDISK a postupujete krok za krokem podle nvodu na obrazovce.
neinstaluje a je v jedinm souboru, kter se pmo spust, k ukldn soubor, kter chcete utajit ped svm okolm a proto je nechcete mt na dnm dostupnm potai, k ukldn soubor, kter chcete sdlet s pteli nebo spolupracovnky mete jim svj virtuln disk zcela nebo sten (a to jet pouze pro ten nebo i pro zpis) zpstupnit, pstup chrnit heslem a vyuvat disk jako spolen pamov prostor, k zlohovn dleitch soubor pro ppad havrie vaeho potae nebo pevnho disku. Sami mon pijdete jet na dal vhodn vyuit. A nyn tedy k slub MujDISK portlu atlas.cz, kter vm zdarma poskytuje na Internetu virtuln disk 15 MB. Provozovatel serveru ATLAS.CZ poskytuje uivatelm slubu MujDISK, kter slou k ukldn soubor a sdlen pstupu k souborm pomoc internetovho prohlee a technologie WebDav. Sluba MujDISK je poskytovna bezplatn registrovanm uivatelm sluby MiniPAS. MiniPAS je autorizan systm, kter v rmci Atlasu (Internetu) umouje zapamatovat vae jmno a heslo a tm i pslun nastaven na danm serveru. Zamen to, e na serverech, pouivajcch MiniPAS, sta vyplnit registran daje pouze jednou a dan server si Vs bude nadle ji pamatovat. MiniPAS
si zdarma zalote na adrese http:// minipas.atlas.cz. MiniPAS poskytuje autorizan systm i slub MujDISK, a proto si MujDISK me vytvoit pouze ten, kdo m vytvoen MiniPAS. Sluba MujDISK je zdarma. Jej zzen vs stoj pouze asi 5 minut asu a dn penze. Zskte virtuln disk o velikosti 15 MB a e-mailovou schrnku o velikosti 11 MB. Po zzen MiniPASu se pihlste na adrese http:// mujdisk.atlas.cz pouitm jmna a hesla MiniPASu a svj MujDISK si vytvote tlatkem Vytvoit MujDISK. Obsah ukldanch soubor mus bt v souladu s prvnm dem esk republiky a nesm ho v dnm ppad poruovat. V rmci sluby MujDISK je zakzno publikovat materily pornografickho nebo erotickho charakteru, jako i materily podporujc faismus i nacismus. Materily poruujc toto pravidlo budou smazny. Pro vyuvn sluby MujDISK potebujete pouze pota pipojen k Internetu a internetov prohle (Microsoft Internet Explorer, Netscape i jin). Nezle na tom, jak operan systm pota pouv a kde je umstn. Vae soubory jsou umstny na diskovm poli, kter je nepetrit 24 hodin denn monitorovno. Tm je zabezpeena bezpenost Vaich soubor.
diskov a adresov struktury. V jeho horn sti je vizuln a textov informace o voln a obsazen pamti vaeho virtulnho disku. MujDISK je rozdlen na ti oblasti disky s pojmenovnm C, D a E. Disk C k nmu m pstupov prva pouze registrovan uivatel sluby MujDISK, majitel tohoto virtulnho disku. Na tento disk nelze udlit pstupov prva nikomu dalmu. Disk D k tomuto disku (na adrese http://mujdisk.atlas.cz/username/D) lze udlit pstupov prva: majiteli jinho MujDISKu (ten pistupuje k cizm souborm ze svho virtulnho disku z odkazu ptel), komukoliv na zklad pidlenho jmna a hesla. Prva lze udlit na: ten - pouze stahovn soubor zpis - zmny a upload (ukldn) soubor Disk E pstup na tento disk je zcela veejn. Z disku E (na adrese http://mujdisk.atlas.cz/username/E) me stahovat soubory kdokoliv. V hlavnm rmci je vpis obsahu jednotlivch st (disk) virtulnho internetovho disku MujDISK. Odshora dol jsou zde umstny ti pracovn lity, umoujc tyto funkce: Upload soubor Pomoc tto funkce se na virtuln MujDISK nahrvaj soubory. V otevenm okn vyberete ze svho loklnho
Uivatelsk rozhran
Rozhran sluby MujDISK je tvoeno z levho sloupce a z hlavnho rmce. V levm sloupci je umstn strom
Nastaven pstupovch prv na virtulnm disku MujDISK
potae poadovan soubor a ulote ho na MujDISK tlatkem Uloit. Souasn lze ukldat a pt soubor najednou. Vytvoit adres Na svm virtulnm disku si mete vytvoit libovolnou adresovou strukturu, stejn jako na pevnm disku vaeho potae. Tato funkce vytvo nov adres, v novm okn zvolte nzev tohoto adrese. Obnovit Tlatko Obnovit obnov znovu nate - webovou strnku a zobraz aktuln podobu vpisu adres. WebDav zobrazen WebDav je technologie, umoujc pracovat v rmci loklnho potae s mstem na sti Internet (nap. MujDISK) jako s loklnm diskem (adresem). Kliknutm na toto tlatko se provede automatick konfigurace nastaven Web Folderu. Nyn mete se svm virtulnm internetovm diskem MujDISK pracovat v Przkumnkovi
nebo jinm souborovm manaeru jako s bnmi pevnmi disky petahovat, koprovat a mazat soubory, pejmenovvat je, prohlet ap. Vyjmout, Koprovat, Vloit, Smazat, Pejmenovat Funkce pro editaci soubor nebo adres. Pro editaci je nutn dan soubor (adres) oznait kliknutm na nzev souboru (adrese) (ozna se do modrho rmeku). Pak jsou dostupn ve uveden editan funkce.
Technologie WebDav umouje zobrazit virtuln internetov disk v Przkumnku a pracovat s nm stejnm zpsobem, jako s bnmi pevnmi disky
Pstupov prva
Pstupov prva lze udlit pomoc tlatka Prva v horn lit. Po oteven dialogovho okna zadte, komu prva udlte (pro uivatele s tem MiniPASu nebo pro externho uivatele) a po volb Pokraovat se oteve dal dialogov okno, ve kterm vyplnte: pro uivatele s tem MiniPASu st e-mailov adresy ped zavinem uivatele, ktermu prvo udlte, a adres, na kter prva udlte (mono cel disk D
nebo jen nkter adres) a zda pro ten nebo ten i zpis; pro externho uivatele (bez MiniPASu) uivatelsk jmno a heslo (muste ho samozejm pijemci sdlit) a adres, na kter udlte prva (opt mono cel disk D nebo jen nkter adres) a zda pro ten nebo ten i zpis. K cizmu virtulnmu disku MujDISK se mete pihlsit na adrese http:// mujdisk.atlas.cz/jmeno/D/, kde jmno je st e-mailov adresy uivatele MiniPASu ped zavinem, k jeho virtulnmu disku MujDISK se chcete pihlsit; uvedete, zda se pihlaujete k disku D (kde mete mt delegovan prva), nebo k disku E, kter je veejn.
Nejvt esk potaov veletrh INVEX se jako obvykle uskutenil v polovin jna v Brn. Komu se nechtlo prodrat se davy lid na brnnskm vstaviti a platit nemal vstupn, mohl vechny informace pohodln najt i na Internetu a seznmit se tak se vemi novinkami, kter vce ne 800 vystavovatel na svch stncch a expozicch pedvdlo.
Vize sttn sprvy, kter roziuje monosti oban dky informanm technologim, se stv relnou monost, kter ek na svoje ir zavdn v Evrop i v ostatnch stech svta. Elektronick sttn sprva vyuv Internet a dal informan technologie ke zdokonalen a prohlouben slueb sttn sprvy a umouje na n vt ast oban.
Technologie nejsou sice velk, ale mohou eit nkter tiv problmy snadn pstup ke sttn sprv prostednictvm jejch internetovch portl, mstn rozvoj dky digitlnm komunitm a vytven irokch st sttn sprvy, propojujcch star stvajc systmy s novmi systmy v rmci elektronick sttn sprvy. Elektronick sttn sprva vyuv Internet a dal informan technologie k poskytovn individualizovanch slueb, kter uspokojuj poteby oban a podnik. Do nedvn doby spolhala sttn sprva v tvorb a ukldn zznam zcela na papr a veker interakce probhaly v osobnm, telefonickm nebo potovnm styku. Bhem poslednch piblin dvaceti let v sil o modernizaci se investovaly do sttn sprvy velk stky do pota a s nimi spojench technologi. Typicky kad instituce nebo ad kupovaly svoje potae, kter mohly nebo nemusely bt navzjem propojeny. Informace se ukldaly na velkch slovch potach, kter z jednotlivch pracovnch oblast mohly nebo nemusely bt pstupn. Sov propojen mezi jednotlivmi institucemi byla vzcn a elektronick kontakty s obany nebo podniky jet vzcnj. Dnen elektronick sttn sprva mn tento status quo velice zkladnm zpsobem. Zaazen elektronick sttn sprvy do historickho kontextu uke dleitost zmn, kter nastvaj. Po vtinu lidsk historie chodili lid pky, jezdili na lunech nebo ve vozech taench zvaty. V devatenctm stolet pchodem eleznice dramaticky poklesl vznam fyzickch vzdlenost, co umonilo lidem navazovat vztahy bez ohledu na vzdlenosti a spolenostem zskvat nov zkaznky a dodavatele. Dky sttn sprv, kter regulovala a podncovala vznik nov dopravn infrastruktury, rozvoj nkladn pepravy po eleznici zvil efektivitu ekonomiky, pispl k rstu nrodnho dchodu a vedl k vraznm socilnm pnosm. Tak jak byla eleznice novou veejnou slubou prmyslovho vku, je Internet pte rodc se informan epochy. Dky Internetu mohou lid komunikovat s kmkoliv kdekoliv ve svt, kdo m potebnou techniku, aby mohl bt online. Podniky mohou pedvat informace intern i extern rychlost svtla. Zbo a sluby lze objednvat a dodvat na zklad kliknut my. Dopad Internetu sah daleko za hranice svta pikovch technologi i do tch nejtradinjch obor ekonomiky.
Government Gateway je vstupn brna anglick sttn sprvy na Internetu (softwarov een dodal na objednvku vldy UK Microsoft)
Ti internetov technologie, dleit pro sttn sprvu: Portly sttn sprvy Digitln komunity Rmec elektronick sttn sprvy
Tradin prmyslov obory i odvtv slueb mohou vyut Internet ke snen nklad ve svch dodavatelskch etzcch, ke kompletnmu pebudovn obchodnch vztah, ke vstupu na nov trhy a k vytvoen dalch zdroj pjm. Elektronick sttn sprva m nkolik dleitch pednost: V jejm centru jsou oban. Elektronick sttn sprva stav obany do centra veho, vytv pro n nov pleitosti pstupu k informacm, uvn veejnch slueb a ovlivovn politickch rozhodnut. V brzk dob budou oban vzdleni pouze nkolik kliknut my od jakchkoliv zdroj informac nebo slueb, kter mohou potebovat. Veejn pedstavitel budou mt naopak monost rychlho a efektivnho pstupu ke kadmu obanovi. Je integrovan. Elektronick sttn sprva buduje st mezi jednotlivmi institucemi a jurisdikcemi na celosttn, regionln i mstn rovni a tak
umouje inn integrovan reakce na vechny zleitosti veejn politiky a na poadavky oban na jej sluby. Pomalu kon doba, kdy bylo ve sttn sprv nutn chodit od oknka k oknku, od adu k adu, od budovy k budov a od nich sloek k vym. Elektronick sttn sprva zahrnuje i technologick zzem, kter propojuje jednotliv oddlen a instituce a zvyuje monosti ednk sttn sprvy, pokud jde o pstup k informacm a jejich sdlen. Je oteven. Elektronick sttn sprva je oteven protoe je postavena na technologich, kter umouj, aby informace mohly bt pedvny univerzln bez problm mezi rznmi uivateli, pracujcmi na rznch zazench a platformch. Mnoho firem bude vyvjet rzn een konkrtnch problm sttn sprvy, ale dn jedin firma nebude vlastnit tu zkladn technologii, na kter budou vechna tato een vybudovna. Lid si budou moci zvolit technologii, kter umon jednotlivm eenm navzjem spolupracovat. Je vudyptomn. Elektronick sttn sprva bude postupem asu vudyptomn, tak jak zskaj lid postupn pstup k Internetu odkudkoliv kdykoliv a z jakhokoliv zazen. Dokonce prv proto, e bude elektronick sttn sprva poskytovat konkrtn iroce potebn sluby, pimje k pipojen k Internetu i lidi, kte by o to jinak naprosto nemli zjem. To samozejm
sttn sprvy dennmu rozvrhu modernch oban a podnik tm, e zpstupn alespo nkter aspekty sttn sprvy 24 hodin denn a 7 dn v tdnu. Portly sttn sprvy mohou rovn zjednoduit intern operace sttn sprvy tm, e umon ednkm pstup k uritmu spektru slueb a informac a vykonvn uritch funkc z jedinho msta. Mezi pklady takovch portl sttn sprvy pat nov systmy na bzi Internetu pro zpracovvn dchod u centrlnho dchodovho adu v Belgii nebo nov systm pro povolovn staveb a souvisejcch zleitosti v Salzburku v Rakousku.
Digitln komunity
Mstn sloky sttn sprvy jsou obvykle nejble jednotlivm obanm. Obecn ady pichzej do styku s vtinou klovch udlost v ivot lid registruj nov obnky, vykonvaj satky, potvrzuj nkupy a prodeje nemovitost, provozuj koly, spravuj nouzov sluby. Zkladn vztah mezi obanem a obecnm adem se v informan epoe nezmn. Informan technologie mohou vak tento vztah zkvalitnit, propojit mstn instituce dohromady a vytvoit digitln komunity. Ty pak mohou tvoit mstn propojen mezi sttn sprvou, obany, podniky, kolami a kulturnmi institucemi. Digitln komunity mohou poslit osobn angaovanost ve sttn sprv tm, e poskytnou lidem snaz pstup k informacm a dalm zdrojm jako jsou daje a dal podklady pro veejn jednn a slyen. S vyuitm Internetu mohou komunity reln podat veejn setkn online a zajistit ast tch lid, kte by se jinak nemli monost jednn zastnit. Mstn podniky zejmna mal a stedn firmy mohou ast v digitlnch komunitch udlat sv prvn krky na Internetu a to na elektronick trh. Sprvn navren digitln komunita me asto zastvat i funkce portlu sttn sprvy nebo k takovm portlm umoovat snadn pstup. Oban a mal podniky se mohou se svmi problmy obracet nejdve na mstn sttn sprvu prostednictvm digitln komunity. Pokud mstn sttn sprva neme problm vyeit, digitln linky pivedou obany nebo mal firmy na dal rovn sttn sprvy. Primrnm mstem kontaktu bude vak vdy webov msto digitln komunity.
Po registraci m oban UK pstup ke vem (doposud zpstupnnm) slubm veejn sprvy z jedinho msta
dle pispje ke zmnn vudyptomnosti Internetu (lid se budou pipojovat vdy, kdy budou potebovat pomoc sttn sprvy). Dky tomu pome sttn sprva peklenout tzv. digitln rozdlen/hranici a poskytne lidem vce pleitost k vyuvn poskytovanch vhod i ke vlastn spoluasti na sv sttn sprv. Buduje se v partnerskch vztazch. Elektronick sttn sprva vytv pro veejn zleitosti nov pleitosti pokud jde o zk vztahy se soukromm sektorem za elem vvoje online systm, kter budou pmo reagovat na poteby oban a podnik. Tyto partnersk vztahy mezi soukromm a veejnm sektorem vytvej infrastrukturu, kter bude hrt v 21. stolet podobnou roli, jako hrla eleznice ve stolet devatenctm. Celou oblast informanch technologi pro sttn sprvu lze rozdlit do t typ. Jsou to Portly sttn sprvy, Digitln komunity a Rmec elektronick sttn sprvy.
Portl sttn sprvy me poskytovat: pstup k Internetu elektronickou potu termnov kalende rzn registrace monosti plateb online przkumy veejnho mnn a volby pstup k jednotlivm oddlenm a pedstavitelm webov msta rznch komunit kalende akc nabdku a poptvku po pracovnch mstech pronajmn webovch mst mstnm podnikm sttn sprvy me portl sttn sprvy poskytovat individualizovan sluby, provdt transakce a poskytovat potebn informace. Pi pleitosti vyuvn portlu se mohou oban zastnit i rznch przkum veejnho mnn. Portl sttn sprvy me lidem rovn umonit vyzkouet si svj pm vliv na politiku ast v politickch diskuzch a procesech, m zahajuje novou ru tzv. digitln demokracie. V nkterch zemch se zkoum i monost online voleb pes portl sttn sprvy. Jednou z vhod portlu sttn sprvy je pohodlnost. Vtina kancel bn sttn sprvy m bhem pracovnho tdne oteveno 8 hodin denn. Bohuel poteba rznch slueb nebo veejnch informac asto nastv i mimo tradin edn hodiny. Portl sttn sprvy me pomoci v pizpsoben
Portly sttn sprvy

Na sttn sprvu jsou asto slyet stnosti, e je jako hydra, tlac na obany a podniky, kte jednu po druh odtnaj jej hlavy, aby pouze zjistili, e kad hlava je nahrazena dvma dalmi. Portly sttn sprvy by mly nahradit vcehlavou sa jedinou hlavou, univerzlnm pstupovm bodem k elektronick sttn sprv. Dobrm pkladem takovho portlu je nov portl sttn sprvy (Government Gateway) ve Spojenm krlovstv (na adrese www.ukonline.gov.uk). Krom poskytovn pmho a jednoduchho pstupu ke vem funkcm
Rmec elektronick sttn sprvy

Tetm zkladnm problmem, se kterm se zavdn elektronick sttn sprvy setkv, je jak propojit velk mnostv rznch potaovch systm a zdroj elektronickch informac do fungujc st. Urit problm mohou pedstavovat nap. star potaov systmy, databze a software. Sttn sprva asto investovala do tchto technologi nemal as a prostedky
a bude si pt je v maximln mon me zachovat. Krom toho budou pedstavitel sttn sprvy i nadle potebovat pstup k bhem let nashromdnm elektronickm informacm a souborm, uloenm na starch zazench. Sttn sprva potebuje technologii, kter poslou jako pte potaovho systmu sttn sprvy a umon navzjem efektivn a inn komunikovat rozdlnm potaovm stm, programm a databzm. Tento typ technologie se nazv Rmec elektronick sttn sprvy (electronic government framework, EGF). Dobe navren rmec elektronick sttn sprvy je schopen integrovat stvajc databze a databzov struktury, programy a hardware a umouje sttn sprv zachovat, vyuvat a sdlet cenn systmy a informace nashromdn za adu let. Je to podobn jako v privtnm sektoru, kde pracuj systmy, bezproblmov spojujc star a nov struktury. Pomoc EGF (rmce elektronick sttn sprvy) me sttn sprva propojit hlavn portl sttn sprvy, mstn digitln komunity a irok spektrum slueb a funkc sttn sprvy do hladce integrovanho celku. Oban a podniky budou mt z instalace EGF prospch, protoe jim pome zpstupnit sttn sprvu v celm rozsahu z jedinho msta.
Tomuto tmatu se pro jeho zajmavost a aktulnost i v esk republice budeme i nadle vnovat. I na eskm Internetu se ji objevuj digitln komunity (www.trojmezi.cz)
Spolenost Microsoft pedvedla na vstav DEMOmobile 2001 poprv veejn Pocket PC 2002, software, kter bude zkladem nov generace kapesnch PC. Pot, co prvn verze Pocket PC vytvoila standard pro PDA (osobn digitln asistent), Microsoft uvedenm Pocket PC 2002 tuto mobiln platformu vylepil novm stylovm grafickm uivatelskm rozhranm, novmi funkcemi uitenmi pro profesionln uivatele a firmy a mnoha monostmi komunikace s pteli a spolupracovnky. Pstroje na bzi Pocket PC 2002 budou v prodejnch cel ady dodavatel hardwaru k dispozici bhem podzimu. Operan systm Pocket PC 2002 obsahuje nov funkce a zdokonalen zejmna v nsledujcch oblastech: Software je vkonnj, stylovj a pizpsobitelnj uivateli. Um uivatelsky mnit vzhled obrazovek Today (Dnes) pomoc tzv. skin. Microsoft zdokonalil stvajc aplikace, pidal monosti automatick konfigurace a usnadnil spoluprci s pstroji na bzi operanho systmu Palm. O zvuk se star nov Windows Media Player 8
s podporou nejnovjch technologi Windows Media Video a Audio 8 vetn streamingu. Nov zdokonalen monosti ten elektronickch publikac zajiuje v inovovan verzi aplikace Microsoft Reader. Pocket PC 2002 poskytuje nov funkce zamen na komern uivatele a podniky, majc zjem o zaveden spolehlivch a co nejbezpenjch mobilnch een. Obsahuje nap. aplikaci Terminal Services, umoujc uivatelm z kapesnch pota pstup k jejich serveru, pracujcmu na bzi operanho systmu Windows, podporuje dlouh hesla a zavd monost pipojovat se k firemnm informacm prostednictvm virtuln privtn st (VPN). Pocket PC 2002 nabz vce zpsob, jak mohou uivatel zstat pipojeni k sti a ukldat na pstroj pi prci v ternu potebn informace. Nov software zvldne rzn zpsoby bezdrtovho pipojovn od loklnch potaovch st (802.11b), pes st s omezenm dosahem (Bluetooth) a k existujcm typm mobilnch st GSM, GPRS a CDPD. Pocket PC 2002 pod-
poruje rovn ActiveSync 3.5, synchronizan software, umoujc propojen s potaem pomoc USB a lep monosti dlkov synchronizace. Lze s nm synchronizovat i podadrese elektronick poty a poskytuje tak novou rove pohledu na informace, kter me nosit kad vdy sebou.
Osobn pota m mnoho rznch vstup a vstup a se svm okolm je propojovn rznmi kabely a konektory. Ke standardnm zazenm mme obvykle standardn kabely a nepotebujeme tak obvykle ani vdt, jak jsou zapojen. Pi rznch technickch experimentech a improvizacch vak pijde vhod mt po ruce zapojen vvod vech konektor i kabel vn i uvnit potae. Mete je ale vyut jen v ppad, e vte, jak pslun rozhran funguje a s jakmi signly pracuje. Pehled zapojen vech bnch vnjch i vnitnch konektor PC jsme pinesli v prvnch dvou slech letonho ronku (PEAR 1/2001 str. 4,5 a PEAR 2/2001 str. 4,5) - tentokrt uvdme popis nejastji pouvanch vnjch propojovacch kabel a redukc (adaptr).
NULLMODEM (9-9)
Pouv se k propojen sriovch port mezi dvma zazenmi DTE (Data Terminal Equipment), nap. mezi dvma potai. 5 1 5 1
NULLMODEM (25-25)
Pouv se k propojen sriovch port mezi dvma zazenmi DTE (Data Terminal Equipment), nap. mezi dvma potai. 13 1
NULLMODEM (9-25)
Pouv se k propojen sriovch port mezi dvma zazenmi DTE (Data Terminal Equipment), nap. mezi dvma potai. 5 1 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE na PC1 1
9 6 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE na PC1 PC1 ozn. RXD TXD DTR GND DSR+CD RTS CTS . 2 3 4 5 6+1 7 8
9 6 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE na PC2 PC2 . 3 2 6+1 5 4 8 7 ozn. TXD RXD DSR+CD GND DTR CTS RTS
14 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE na PC1 13 1
25
6 13
25
14
konektor 25 PIN D-SUB FEMALE na PC2 25 14 konektor 25 PIN D-SUB FEMALE na PC2 PC1 ozn. RXD TXD DTR GND DSR+CD RTS CTS . 3 2 20 7 6+8 4 5 . 2 3 6+8 7 20 5 4 PC2 ozn. TXD RXD DSR+CD GND DTR CTS RTS PC1 ozn. RXD TXD DTR GND DSR+CD RTS CTS . 2 3 4 5 6+1 7 8 . 2 3 6+8 7 20 5 4 PC2 ozn. TXD RXD DSR+CD GND DTR CTS RTS
MODEM (25-25)
Pouv se k propojen sriovch port mezi zazenmi DTE (Data Terminal Equipment) a DCE (Data Communication Equipment), nap. mezi potaem a modemem. 13 1
MODEM (9-25)
Pouv se k propojen sriovch port mezi zazenmi DTE (Data Terminal Equipment) a DCE (Data Communication Equipment), nap. mezi potaem a modemem. 5 1 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE k PC 13
MODEM (9-9)
Pouv se k propojen sriovch port mezi zazenmi DTE (Data Terminal Equipment) a DCE (Data Communication Equipment), nap. mezi potaem a modemem. 5 1 1 5
25 14 konektor 25 PIN D-SUB FEMALE k PC 1 13
9 1
9 14 25 konektor 25 PIN D-SUB MALE k modemu PC ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI . 2 3 4 5 6 7 8 1 9 . 3 2 20 7 6 4 5 8 22 modem ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI
konektor 9 PIN D-SUB FEMALE k PC PC ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI . 2 3 4 5 6 7 8 1 9
6 9 konektor 9 PIN D-SUB MALE k modemu modem ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI
14 25 konektor 25 PIN D-SUB MALE k modemu PC ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI . 2 3 4 5 6 7 8 1 9 . 3 2 20 7 6 4 5 8 22 modem ozn. RXD TXD DTR GND DSR RTS CTS CD RI
. 2 3 4 5 6 7 8 1 9
TISKRNA PARALELN
Standardn kabel pro propojen paralelnho portu PC a tiskrny. 13 1
TISKRNA SRIOV
Standardn kabel 9-25 pro propojen sriovho portu PC a tiskrny. 5 1 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE k PC 1
LAPLINK PARALELN
Pouv se k propojen paralelnch port mezi dvma potai za elem penosu soubor z jednoho potae na druh. Je vhodn pro komunikan software LapLink (Travelling software), MS DOS 6.0 InterLink (Microsoft), Windows 9x Direct Cable connection (Microsoft), Norton Commander (Symantec) a dal. 1 13
25 14 konektor 25 PIN D-SUB MALE k potai 18 1
6 13
36 19 konektor 36 PIN CENTRONICS MALE k tiskrn ozn. /STROBE D0 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 /ACK BUSY PE SEL /AUTOFD /ERROR /INIT /SELIN GND GND GND GND GND GND GND GND popis Strobe Data Bit 0 Data Bit 1 Data Bit 2 Data Bit 3 Data Bit 4 Data Bit 5 Data Bit 6 Data Bit 7 Acknowledge Busy Paper End Select Autofeed Error Reset Select In Signal Ground Signal Ground Signal Ground Signal Ground Signal Ground Signal Ground Signal Ground Signal Ground PC 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 tisk. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 32 31 36 33 19,20 21,22 23,24 25,26 27 28,29 30,16
25 14 konektor 25 PIN D-SUB FEMALE k tiskrn PC ozn. RXD TXD DTR+CD GND DSR+CTS . 3 2 4+1 5 6+8 tiskrna . ozn. 3 2 7 20 TXD RXD GND DTR
14 25 konektor 25 PIN D-SUB MALE na PC1 1 13
14 25 konektor 25 PIN D-SUB MALE na PC2 PC1 ozn. . 2 3 4 5 6 10 11 12 13 15 16 17 25 . 15 13 12 10 11 5 6 4 3 2 16 17 25 D0 D1 D2 D3 D4 /ACK BUSY PE SEL ERR /INIT SELIN GND PC2 ozn. ERR SEL PE /ACK BUSY D3 D4 D2 D1 D0 /INIT SELIN GND
ETHERNET 10/100 pm/peken
konektor RJ45 MALE k potai
konektor RJ45 MALE k rozboovai
MIDI
Standardn kabel k propojen dvou MIDI zazen.
TISKRNA SRIOV
Standardn kabel 25-25 pro propojen sriovho portu PC a tiskrny. 13 1
Kabel pm Kabel k pipojen potae (sov karty) k rozboovai (hubu) nebo do zsuvky potaov st. PC ozn. . TX+ TXRX+ nc nc RXnc nc 1 2 3 4 5 6 7 8 barva rozboova . ozn. 1 2 3 4 5 6 7 8 TX+ TXRX+ nc nc RXnc nc
14 konektor 9 PIN D-SUB FEMALE k PC 13 1
25
oranovo/bl oranov zeleno/bl modr modro/bl zelen hndo/bl hnd
konektor 5 PIN DIN 180 (DIN41524) MALE 1. zazen ozn. . stnn zdroj signlu pjemce signlu 2 4 5 2. zazen ozn. stnn zdroj signlu pjemce signlu
. 2 4 5
Kabel peken Kabel k pmmu propojen pota (sovch karet) nebo rozboova (hub). PC1 ozn. . TX+ TXRX+ nc nc RXnc nc 1 2 3 4 5 6 7 8 PC2 . 3 6 1 4 5 2 7 8
25 14 konektor 25 PIN D-SUB FEMALE k tiskrn PC ozn. RXD TXD DTR+CD GND DSR+CTS . 2 3 20+8 7 6+5 tiskrna . ozn. 3 2 7 20 TXD RXD GND DTR
barva oranovo/bl oranov zeleno/bl modr modro/bl zelen hndo/bl hnd
ozn. RX+ RXTX+ nc nc TXnc nc
Zajmav www msta: www.dvdsoft.net www.tweakbase.com www.pctuning.cz www.centerpoint.com
CENTRONICS NA LAPLINK
Umon pout bn kabel k tiskrn k propojen paralelnch port dvou pota za elem penosu soubor z jednoho potae na druh. Je vhodn pro komunikan software LapLink (Travelling software), MS DOS 6.0 InterLink (Microsoft), Windows 9x Direct Cable connection (Microsoft), Norton Commander (Symantec) a dal. 1 13
KLVESNICE PS/2 - DIN

Tato redukce umouje pipojit klvesnici s konektorem PS/2 do potae s konektorem DIN. konektor 6 PIN MINI-DIN FEMALE (PS/2) ke klvesnici konektor 5 PIN DIN 180 (DIN1524) MALE do potae MINI-DIN . stnn 1 3 4 5 DIN . stnn 2 4 5 1
MY SRIOV - PS/2
Tato redukce umouje pipojit my s konektorem D-SUB 9 do potae s konektorem PS/2. konektor 9 PIN D-SUB MALE k myi konektor 6 PIN MINI-DIN MALE (PS/2) do potae my (D-SUB) ozn. . DTR+RTS+RI CD TxD+GND DSR 4+7+9 1 3+5 6 PC (PS/2) . ozn. 4 1 3 5 +5 V data GND clock
14 25 konektor 25 PIN D-SUB MALE k potai 18 1
ozn. stnn data zem +5 V clock
36 19 konektor 36 PIN CENTRONICS FEMALE ke kabelu k tiskrn Centronics ozn. . D0 D1 D2 D3 D4 /ACK BUSY PE SEL ERR /INIT SELIN GND 2 3 4 5 6 10 11 12 13 32 16 17 19-30,33 PC . 15 13 12 10 11 5 6 4 3 2 16 17 18-25 ozn. ERR SEL PE /ACK BUSY D3 D4 D2 D1 D0 /INIT SELIN GND
KLVESNICE DIN - PS/2

Tato redukce umouje pipojit klvesnici s konektorem DIN do potae s konektorem PS/2. konektor 5 PIN DIN 180 (DIN1524) FEMALE ke klvesnici konektor 6 PIN MINI-DIN MALE (PS/2) do potae DIN . stnn 2 4 5 1 MINI-DIN . stnn 1 3 4 5
ROZBOKA NA DVA JOYSTICKY

Tato rozboka umouje pipojit k hernmu konektoru PC (game) dva ovldae (joysticky). konektor 15 PIN D-SUB MALE k potai konektor 15 PIN D-SUB FEMALE k joysticku 1 konektor 15 PIN D-SUB FEMALE k joysticku 2 ozn. +5 V button 1 joystick 1 - X GND GND joystick 1 - Y button 2 +5 V +5 V button 4 joystick 2 - X GND joystick 2 - Y button 3 +5 V PC 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 joy1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 joy2 4 5 1 2 3 6 7 8
ozn.
KLVESNICE I MY Z JEDNOHO PS/2

Tato redukce umouje pipojit klvesnici i my s konektory PS/2 do potae s jedinm konektorem PS/2. konektor 6 PIN MINI-DIN MALE (PS/2) do potae konektor 6 PIN MINI-DIN FEMALE (PS/2) ke klvesnici konektor 6 PIN MINI-DIN FEMALE (PS/2) k myi pota 1 2 3 4 5 6 klvesnice 2 3 4 6 my 1,2 3 4 5 6
stnn data zem +5 V clock
MY PS/2 - SRIOV
Tato redukce umouje pipojit my s konektorem PS/2 do sriovho portu potae. konektor 6 PIN MINI-DIN FEMALE (PS/2) k myi konektor 9 PIN D-SUB FEMALE do potae my PS/2 ozn. . +5 V RxD GND TxD 4 2 3 6 PC (D-SUB) . ozn. 7 2 5 3 +5 V RxD GND TxD
Zajmav www msta: www.epanorama.net www.rfglobalnet.com www.prouc.de www.microchip.com www.svetsiti.cz
Magnetofn zMeopty
Miroslav Hornk, OM3CKU
Ke sa spomenie eskoslovensk magnetofn, vine starch elektronikov sa vybavia vrobky TESLA Pelou. Pritom je podstatne menej znme, e magnetofny boli vSR vyrban u dvno pred tm, ako sa objavili prv komern vrobky na trhu. Jednm znich bol aj Paratus, magnetofn vyrban vMeopte Perov. Tento vrobok bol inpirovan nemeckmi vojnovmi zariadeniami. Bol vyrban koncom tyridsiatych rokov. Rovnako ako vina vojnovch magnetofnov, aj tento pouval ako zznamov mdium tenk oceov drt. Drt pouvan na tieto ely mal priemer od 0,1 do 0,05 mm a bol vyrban zo zvltnej ocele, ale ako zznamov mdium mal pomerne vea nevhd. Najviou nevhodou bola nemonos nadlepenia pri roztrhnut, zviazanie ani nadspjkovanie neprichdzalo do vahy, lebo takto zhrubnut drt by nepreiel cez trbinu magnetizanej hlavy. Na rozdiel od sasnch psok toti nekzal po hlave, ale prechdzal zrezom vnej. Magnetofny tohto typu nemali tnov kladku, ktor by zabezpeovala kontantn rchlos posuvu mdia drtu. Rchlos zznamu bola teda urovan priemerom cievky, na ktor sa drt navjal, a rchlosou jej otania. Paratus mal rchlos posuvu okolo 40 cm za sekundu. Mierne ju bolo mon regulova zmenou prevodovho pomeru od motora knavjacej cievke. Na obr. 1 je tto cievku vidie na avej strane vhornej asti. Cievku sdrtom ia nevlastnm, take som nemohol ani odska zznamov a reprodukn vlastnosti tohoto originlneho vrobku. Jeho mechanika je vemi jednoduch. Sklad sa zdvoch asynchrnnych motorov sposuvom fzy pomocou kondenztora. Boli pouit preto, aby prskanie na komuttore neruilo zznam a prehrvanie. Zaujmavosou, ktor pri prvom pohade unik, je posvanie hlavy dopredu a dozadu, odvoden od navjacej cievky pkovm prevodom. Toto slilo na ukladanie drtu pri navjan. Pokia by drt nebol takto ukladan, ahko by sa mohol zatiahnu medzi u navinut zvity a pretrhn sa pri sptnom prevjan. Cel zapojenie, tak ako som ho nakreslil, je na obr. 2. Ide o vemi jednoduch zapojenie, na ktorom je zaujmav sn iba pouitie ECH21 ako tridy soboma systmami paralelne. rove zznamu sa kontrolovala tlejivkou pripojenou cez sadu rezistorov na andy ECH21. Pri silnch signloch napr. zkrytlovho mikrofnu sa pouval vstup B a pri slabch bol pouit vstup C. Pokrokovo bola vyrieen predmagnetizcia striedavm prdom sfrekvenciou asi 28 kHz (vmojom exemplri). Ako predmagnetizan osciltor pracovala EBL21, ktor pri reprodukcii slila ako vkonov nf stu-
Obr. 1. Pohad na predn panel magnetofnu Paratus pe svkonom pribline 1,5 W. Na potenciometri tnovej clony je namontovan sieov vypna. Perlikou, ktor som sa dozvedel o pouit tohoto typu, je, e ho pouvala TB v 50. rokoch. Pri pokusoch o zloenie vpoved tak, aby dali poadovan zmysel, sa ukzalo, e kvalita takto spracovanho zznamu je vemi zl. Preto boli tieto zariadenia nakoniec nahraden modernejmi, pskovmi, svyou kvalitou zznamu. Napriek tomu sa vak zznam na drt spriemerom 0,05 mm pouval uTB aj v 70. rokoch vminiatrnych nahrvaoch sovietskej vroby Mezon, ktor mali rozmery len o mlo vie ako dnen kazeta do magnetofnu. Dvodom bola podstatne dlhia doba zznamu, ne boli schopn poskytn vtedajie magnetofny spodobnmi rozmermi. Metalurgia u bola schopn dodva drt svbornmi magnetickmi vlastnosami, take kvalita zznamu bola zrovnaten sdnes benmi kazetovmi magnetofnmi komernej produkcie.
Obr. 2. Schma zapojenia magnetofnu Paratus (psmeno Z v dolnej asti schmy oznauje zznam, psmeno P prehrvanie)
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr

Ing. Ji Peek, OK2QX
Provoz paket rdio (PR) je dnes prakticky nejrozenjm pouvanm mdem mezi radioamatry vbec, mnoho zjemc vstoupilo do ad amatr prv pro monosti, kter tento provoz pin, a pitom se ji dlouhou dobu dn autor tto problematice - hlavn s pihldnutm k zatenkm - nevnoval. Tento seril pinese informace, kter zanajc amati zatm marn v asopisech hledaj... Je tak nutno vzt v vahu, e se bude pravdpodobn PR provoz roziovat i na kmitotech CB, ponvad legislativn jsou k tomu ji dny pedpoklady. Penosem dat rozumme obecn penos informac z jednoho msta na druh, me to bt napklad i mezi dvma potai v te mstnosti. Informace se penej v njak digitln form; nejbnj je takov, kdy v definovanm asovm seku je na penosov trase signl s rovn 0 nebo s rovn 1 - lpe eeno signl me nabvat dvou rovn, piem tm vbec nen myleno, e signl existuje nebo neexistuje; ve skutenosti me mt jedna rove nap. zpornou, druh kladnou hodnotu signlu. Jestlie se penos uskuteuje na vt vzdlenost (nap. telefonn linkou nebo rdiovm spojem), pak se obvykle jednotliv rovn pevdj na akustick signl, jeho vka tnu je pro kadou rove pesn definovna. Takov modulace je jednoduch a kme j AFSK (Audio Frequency Shift Keying). Pro PR se pouv kmitot pevzatch z normy Bell 202 - 1200 Hz a 2200 Hz. Tyto signly lze bn penet klasickou telefonn linkou nebo transceiverem uzpsobenm pro fonick provoz, a to jak FM, tak SSB. Dnes ji nen dnm tajemstvm, e i informace, kter jsou na vstupn i vstupn stran penosov trasy zpracovvny analogov, st penosov trasy pekonvaj v digitln form. Je to bn u telefonnch spojen, i u ns ji vysl digitln rozhlas a tak televize. Pin to sice na jedn stran sloitj (a zatm bohuel i finann nronj) obvodov een koncovch zazen, ovem na druh stran i mnoh vhody. U audio penos dochz nap. na dlouhch trasch k rznm druhm zkreslen, kdeto digitln signl meme v kadm mst penosov trasy zkorigovat do tvaru pesn shodnho se vstupnm signlem. Nkter ze zpsob penosu digitlnch signl pro komern ely a veejnou sprvu zaali pouvat i radioamati (vvojov spirla se zde obrtila zatmco dve byli nap. prkopnky vyuit krtkovlnnch psem pod vlnovou dlku 200 m radioamati, v tto fzi naopak radioamati vyuvaj komern spnch princip penosu dat). Nejvtho rozen digitln komunikace mezi radioamatry doshl prv provoz paket rdio. Pro mluvme obecn o sti paket rdia? Zatmco pi bn radioamatrsk
Jednoduch pracovit pro provoz PR: zleva FM transceiver ALINCO DJ-191, pod nm modem GC12AX, vertikln antna pro psmo 145 MHz, notebook s procesorem 486 a kniha Packet radio od A skoro a do Z komunikaci hovo vdy dv stanice bezprostedn spolu (vjimku potvrzujc pravidlo tvo spojen na VKV pomoc FM pevd), vzjemn pm spojen dvou stanic provozem PR je naprostou vjimkou - v oblasti KV provozu se ji PR prakticky nepouv a na VKV se s pmm spojenm dvou stanic setkme jen krtkodob nap. pro odzkouen nkter sti zazen uvdnho do provozu ap. 99 % vekerho provozu se uskuteuje pomoc a prostednictvm neobsluhovanch uzlovch stanic. Ty jsou vzjemn propojeny rdiovmi linkami (nebo st Internetu) s vy penosovou rychlost, aby dokzaly zvldnout mnostv dat penench celou st. Jakmile byly propracovny zkladn standardy pro komern vyuit, snaili se prozrav amati, pracujc na tchto standardech profesionln, o jejich aplikaci i do radioamatrskho provozu. Podailo se to na severoamerickm kontinent v Kanad - oficiln povolil kanadsk ad pro komunikace experimentovat na tomto poli ve mst Montreal v roce 1978. ARRL uspodala v roce 1981 konferenci o penosu dat a uloila sboru editel vypracovat pslun standardy, kter by platily pro radioamatry. V roce 1984 zaaly pokusy s komunikanm protokolem pro KV psma a pro satelitn spojen a v tme roce se tmto druhem provozu prokazateln zabvalo ji asi 300 radioamatr. Za dal dva roky jejich poet vzrostl 13x. Podobn tomu bylo i na jinch kontinentech, kdy tam amati zaali experimentovat s bezchybnm penosem informac v digitln form. Po technick strnce se ustlily tyto zsadn poadavky, kter byly pozdji pevzaty do protokolu AX.25, tedy do amatrsk penosov normy: - umonn oboustrann komunikace mezi ktermikoliv dvma stanicemi, kter jsou v danm okamiku pipojeny k sti, - umonn penosu potaovch soubor mezi jednotlivmi stanicemi, - dodaten doruen zprvy stanici, kter v moment pedvn nen pmo propojena se st, - jednotliv uzly st mus umonit penos dat i pro rzn dal sluby zajmajc radioamatry, - pstup k sti bude umonn i stanicm s minimlnm vybavenm a vkonem (tato zsada byla uplatovna pednostn tak, aby i majitel penosnho FM transceiveru pro provoz prostednictvm FM pevde jej mohl vyut i pro provoz PR tam, kde je v dosahu regionln uzlov stanice), - smrovn a penos jednotlivch skupin (paket) dat mus bt zcela nezvisl na odesilateli a pjemci a uskuteuje se prostednictvm zvltnch zzench linek v oblasti UKV, pomoc satelit, krtkovlnnmi spoji (dnes k tomu pistoupila i monost propojen prostednictvm internetov st), - tam, kde to bude dovoleno, budou automaticky peneny zprvy i pro tet osoby, - bulletiny en prostednictvm st PR budou pstupn kadmu bez ohledu na to, na kter uzel st je astnk prv pipojen. (Pokraovn)
Keplerinsk prvky:
AO-40
Postupn ovovn systm druice AO-40 spn pokrauje. Po srovnn ALON/ALAT khodnot 0/0 byl vervenci a srpnu zapnn transpondr vmdu UL1/S1. Signly vpsmu 2,4 GHz byly fantastick dky vtmu zisku satelitn vyslac antny (tm o 10 dB silnj ne svyslaem S2). Tm bylo mon redukovat vkony pozemnch stanic na hodnotu kolem 10 W pi velmi dobr slyitelnosti a to se samozejm velmi pzniv projevilo v provozu. Bohuel pi obletu . 362 pestal S1 bez zjevnch pin pracovat. Vblzk budoucnosti bude S1 dle zkouen. Velmi spn byly experimenty svyslaem vpsmu 24 GHz (Ka). Pi obletu . 396 se poprv podailo stanicm G4KGC, G3WDG a OH2AUE zachytit signly majku. Pozdji pibyly stanice DB6NT, W5LUA a snad i dal. Vsouasnosti je vysla vpsmu 24 GHz zapnn pravideln vokol apogea a bylo navzno ji nkolik spojen mdy U/K a L/K. Transpondr m vtchto mdech ku psma pouze 40 kHz a pracuje slinern polarizac. Dle probh testovn digitlnho systmu RUDAK, jeho prostednictvm byl zskn tak prvn barevn snmek Zem jednou ze dvou japonskch kamer. Tento snmek podobn jako dal aktuln informace lze nalzt na adrese: www.amsat-dl.org. Vborn dopadly tak prvn zkouky vech t gyroskop smagnetickmi loisky, co je pedpoklad pro pozdj tosou stabilizaci druice. Rovn implementovan systm GPS je bezchybn funkn a vsouasnosti se vyhodnocuj jeho data. Naprosto pravideln pi vech obletech je zapnn transpondr v mdu UL1/S2. Znaich stanic pracuj pes AO-40 OK2UZL, OK1VHF, OK2VLT a OK2AQK. Lze navazovat spojen i spknmi DXy, jako nap. VK6ZAY a K7WD/KH0.
PCSAT, Starshine
Na konci z bylo z nov kosmick zkladny Kodiak na Aljace vyputno raketou Athena 1 nkolik malch experimentlnch druic na nzkou polrn drhu (800 km). Mezi nimi byly tak PCSAT a Starshine, kter pracuj vamatrskch psmech (http://www.ew.usna.edu/~bruninga/pcsat.html). Druice
pracuj AFSK 1200 Bd a FSK 9600 Bd. PCSAT bude slouit pedevm pro APRS (http://www.ew.usna.edu/~bruninga/ aprs.html). Hlavn downlik je na frekvenci 145,825 MHz, piem pro 1200Bd je stejn frekvence pouita i pro uplink. Uplink 9600 Bd je na frekvenci 435,250 MHz. V obou ppadech se pouvaj pouze neslovan (UI) rmce protokolu AX.25. Signly zdruice PCSAT jsou velmi dobr a snad bude umoovat i spojen sHT stanicemi pro ely APRS. OK2AQK
K uctn pamtky
vech, kdo zahynuli pi teroristickch tocch v USA, vydalo kuwajtsk ministerstvo spoj zvltn povolen pouvat do konce z 2001 znaku 9K2USA vem radioamatrm v Kuwajtu. Tato mal arabsk zem si jet dobe pamatuje na posledn okupaci a vlku i na to, kdo ji rychle osvobodil a pomohl nastartovat obnovu hospodstv. QX
Kalend zvod na prosinec

1.12. Contest Vecchiacchi (I) 144 MHz 14.00-23.00 2.12. Contest Vecchiacchi 07.00-13.00 432 MHz a ve 4.12. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00 8.-9.12. ATV Contest 1) 432 MHz a ve 12.00-12.00 8.12. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00 12.12. Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00 16.12. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 16.12. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00 16.12. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 25.12. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00 26.12. Vnon zvod - I. st 2)144 MHz 07.00-11.00 26.12. Vnon zvod - II. st 144 MHz 12.00-16.00
Kalend zvod na listopad - prosinec

17.-18.11. LZ-DX Contest CW 17.-18.11. Concurso Tenerife SSB 17.-18.11. OE - 160 m Contest CW 17.-18.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 18.11. HOT Party AGCW CW 24.-25.11. CQ WW DX Contest CW 30.11.-2.12. ARRL 160 m Contest CW 1.12. SSB liga SSB 1.-2.12. WAB SSB Contest SSB 1.-2.12. (TOPS) Activity 3,5 MHz CW 2.12. Provozn aktiv KV CW 3.12. Aktivita 160 SSB 8.-9.12. ARRL 10 m Contest MIX 8.12. OM Activity CW/SSB 10.12. Aktivita 160 CW 15.12. OK DX RTTY Contest RTTY 15.-16.12. Croatian CW Contest CW 15.-16.12.International Naval MIX 15.-16.12. UFT Contest CW 16.12. AGB Contest CW/SSB 29.12. RAC Canada Contest MIX 30.12. Internet CW Contest CW 12.00-12.00 16.00-16.00 18.00-07.00 21.00-01.00 13.00-17.00 00.00-24.00 22.00-16.00 05.00-07.00 12.00-12.00 18.00-18.00 05.00-07.00 20.00-22.00 00.00-24.00 05.00-07.00 20.00-22.00 00.00-24.00 00-14.00 16.00-16.00 viz etapy 20.00-22.00 00.00-24.00 18.00-20.00
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz Radioamatr 1/2001, dle http:// www.crk.cz a rubrika ZAVODY st PR. 1 ) Podmnky ATV Contestu - viz PE-AR 5/2000 a Radioamatr 2/2000, denky na adresu OK1MO: Ji Vorel, P. O. Box 32, 350 99 Cheb 2. 2 ) Podmnky viz s PR - rubrika ZAVODY (koncem listopadu) a strnky http://www.crk.cz a asopis Radioamatr 5/2000. Denky na OK1WB: Ji Sklen, Na drahch 190, 500 09 Hradec Krlov. OK1MG
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch erven ady PE-AR: Aktivita 160 12/ /2000, OM Activity 1/01 (a doplnk v sle 3/01), SSB liga, Provozn aktiv viz 4/ /01, Hot Party AGCW 11/98, AGB, TOPS Activity a UFT 11/99, CQ WW DX 10/99, 1,8 MHz RSGB a OK DX RTTY
11/00, LZ-DX a All Austria viz minul slo. Adresy k odesln denk prostednictvm Internetu CQ-WW-CW: cw@cqww.com RSGB 1,8 MHz: hfcontests@rsgb.org.uk Croatian: hrs@hztk.tel.hr ARRL 10 m: 10meter@arrl.org ARRL 160 m: 160meter@arrl.org RAC: VE7CFD@rac.ca (prost ASCII text jako ploha) TOPS: helmut.klein@siemens.at Int. Naval: g3lik@dormic.freeserve.co.uk Dleit upozornn! ARRL pijm elektronick denky vhradn v tzv. CABRILLO formtu (a samostatn sum), zaslan jako ploha (attachment) programu OUTLOOK, nikoliv jako prost E-mail-text. Denky neodpovdajc tomuto poadavku budou brny jen pro kontrolu. Zasln denk v psemn form se tm vak nijak neomezuje, ty budou hodnoceny normln!! CABRILLO formt pro elektronicky odeslan denky Jak na to, bylo zveejnno prv ped rokem v PE-AR 11/00. Upozoruji vak vechny, kdo pouvaj star verze denku N6TR, ve kterch jet nen implementovn export do CABRILLO formtu, e na Internetu je voln ke staen soubor post.exe a post.ovr z verze 6.56, kter um konverzi do tohoto formtu pmo, take nen teba provdt dn pevodn experimenty. Strun podmnky nkterch zvod ARRL 160 Meter Contest probh vdy o prvm vkendu v prosinci pouze telegraficky v psmu 1,8 MHz. Spojen plat jen se stanicemi Spojench stt a Kanady. Zatek v ptek ve 22.00 UTC, konec v nedli v 16.00 UTC. Zvod se v kategorich: jeden op.: (bez jakkoliv ciz pomoci) QRP, do 150 W a High Power; stanice s vce opertory a jeden TX. W/VE stanice pedvaj RST a zkratku ARRL sekce, nae stanice RST, nzev zem, pp. jej prefix. Za kad spojen s W/VE stanic se potaj dva body, nsobii jsou jednotliv ARRL sekce + VE8 a VY1. W a VE stanice mohou pouvat v psmu 160 metr seky 1800-1825 a 1830-1850 kHz. Denky mus odejt do konce prosince na adresu ARRL Comm. Dept., 160 m Contest, 225 Main Street, Newington, CT 06111, USA nebo pes Internet. ARRL 10 m Contest probh vdy druh vkend v prosinci (viz kalend), ast max. 36 hodin. Kategorie: A1) jeden op. CW + FONE, A2) jeden op. FONE, A3) jeden op. CW, B) vce op., jeden TX. Kat. A jet v subkategorich QRP, do 150 W a pes 150 W. Zvod se v celm rozsahu psma 28 MHz. Nae stanice pedvaj kd sestvajc z RS(T) a poadovho sla spojen ponaje 001, americk a kanadsk stanice za reportem pedvaj jen zkratku sttu i provincie, odkud vyslaj, stanice novk a technick tdy lom svou znaku psmenem N i T. Kad spojen pro-
vozem CW se hodnot tymi body, fone dvma body. Spojen se stanicemi novk a technick tdy (v rozmez 28,1 a 28,2 MHz) osmi body. Nsobii jsou americk stty, kanadsk oblasti VE1-8, VY, VO a zem DXCC. Navazuj se spojen se vemi stanicemi na svt. Telegrafn spojen je mon navazovat vhradn na kmitotech pod 28,3 MHz. Klubov stanice bez ohledu na poet opertor, jako i stanice jednotlivc s jakoukoliv pomoc druh osoby (nap. pi vypisovn denku, vyhledvn stanic ap.) nebo clusteru zvod v kategorii B. Denky je teba zaslat leteckou potou do msce po zvod na adresu: ARRL Contest Branch, 225 Main Street, Newington, CT 06111, USA nebo pes Internet. Croatian CW contest je vdy tet vkend v prosinci. Psma 1,8 a 28 MHz krom WARC, provoz jen CW. Kd je RST a ITU zna, kategorie: jeden opertor, vce opertor - jeden TX. Bodovn: spojen s 9A stanic v psmech 1,8 a 7 MHz 10 b., se stanic 9A na hornch psmech a se stanicemi jinch kontinent na 1,8-7 MHz 6 bod, 3 body na vych psmech, s vlastnm kontinentem 2 a 1 bod. Nsobii jsou zem DXCC a WAE na kadm psmu zvl. Pokud na nkterm psmu navete vce jak 100 spojen, je teba pipojit i seznam stanic v abecednm podku, samostatn za kad psmo. Log do 30 dn po zvod na: Hrvatski Radioamaterski Savez, Croatian CW Contest, Dalmatinska 12, 10000 Zagreb, Croatia nebo na internetovou adresu. International Naval Contest se kon tet vkend v prosinci, viz kalend. Zvod se v psmech 80-10 metr, v secch, kter doporuuje IARU pro zvody. Vzva je CQ NAVAL TEST. astnci mohou zvodit ve tyech kategorich: A) smen provoz, B) provoz CW, C) provoz SSB, D) posluchai. Vymuje se RST, zkratka organizace a lensk slo; zkratky jsou AX, BM, FN, IN, MA, MF, RN, YO, CA. Nelenov pedvaj RST a poadov slo spojen. Bodovn: 10 bod za spojen se lenem nkter z organizac, 1 bod za spojen s nelenem. S kadou stanic lze na kadm psmu navzat jedno platn spojen. Nsobie: poet spojen s lenskmi stanicemi vetn klubovch. Denk je teba odeslat nejpozdji do 25. ledna na adresu: Mick Puttick, G3LIK, 21 Sandyfield Crescent, Cowplain, Waterlooville, Hants, PO8 8SQ, England. Zvod dv monost navzat potebn spojen pro Four Countries Award - pokud navete spojen s 25 nebo vce leny klub a pitom spojen se tymi kluby, mete zaslat dost o diplom spolu s denkem ze zvodu.
nice na ostrov Mauritius 3B8/ON4LAC. V dob, kdy budete st tyto dky, bude posledn monost navzat spojen s expedic DL7DF na Madeiru, kter ohlsil prci na vech psmech a tak RTTY provozem do 14. 11. Velkou neznmou bude expedice na ostrov Ducie VP6 (pravdpodobn ve dnech 16.-23. 11.). Nen toti vyloueno, e bude uznn za novou zemi DXCC, a tak nae doporuen zn - navzat spojen alespo na jednom psmu. Zajmavou aktivitu ohlsil GM0HCQ, kter se v polovin listopadu pesune na ostrov Signy v Jinch Orknejch a bude do do 22. 11. vyslat jako VP8SIG a od 24. listopadu z Jin Georgie jako VP8SGK. Z rznch mst pak bude vyslat jet nkolikrt a do bezna ptho roku. A ponvad 24.-25. 11. probhne telegrafn CQ WW DX Contest, bude kolem tohoto termnu na psmech jet mnoho dalch kratch expedic a doporuujeme peliv sledovat jednotliv psma, ppadn DX cluster.
OK2QX
Pedpov podmnek en KV na listopad

Jedenctilet maximum slunen aktivity je zejm za nmi. Navc se krt den a ionosfra severn polokoule absorbuje den ode dne men kvanta slunenho ionizujcho zen, take klesaj a zkracuj se maxima kivek pouitelnch kmitot. Kles ale i tlum, zejmna na delch psmech. Ostatn ani na hornch psmech to jet nebude tak patn - polohy kk MUF a izolinie S vychzej z R12 = 110, neboli slunenho toku 153 s.f.u. Vzhledem k tomu, e z dlouhodobho hlediska povaujeme za stle jet pomrn vysokou slunen aktivitu tehdy, je-li vyhlazen slo skvrn nad stovkou, bude do takovho obdob patit i listopad. Napesrok ns pak budou provzet sla pod stovkou. Pi troe tst se vlistopadu po vtinu nenaruench dn budou pro spojen DX pravideln otevrat vechna psma krtkch vln a po destku, i kdy oteven zejmna ve smrech podl rovnobek budou krtk a do severnch smr velmi nepravideln. Bude-li poruch vce, i bude-li slunen aktivita vraznji kolsat, budou podmnky mn pzniv. Celkov nen dosavadn vvoj podmnek en v 23. cyklu hodnocen pli pzniv a nemme dvod pedpokldat, e by se jeho charakter zniehonic podstatn mnil. V pozad tohoto konstatovn stoj vesms mlo hladk (tedy spe ponkud zubat) kivky index slunen aktivity a nsledkem toho i zemsk ionosfry. Ta si navc pamatuje posledn vvoj a k odstrann nsledk poruch a k vlastn vstavb vrstev a oblast s pznivm prbhem ionizace potebuje as. Listopad ale adme na krtkch vlnch krelativn pznivm mscm, kdy se mimo bn skokov en navc pomrn asto tvo ionosfrick vlnovody, dky emu dle kles prchoz tlum, zejmna na nich kmitotech. Po loskm primrnm maximu jedenctiletho cyklu jsme s naptm oekvali maximum druhotn a zd se, e probhlo v z (R = 150,7, slunen tok 233,3 s.f.u.). Po rozpaitm kolsn v prvn polovin lta, kdy dalmu vzestupu mloco nasvdovalo, zaalo mohutnmi slunenmi erupcemi a magnetickmi bouemi. A to ji jsme u pravidelnho ohldnut, kter bude tentokrt patit srpnu. Po kvaziperiodickm minimu slunen aktivity na konci ervence zaala v souladu s oekvnm slunen aktivita ponkud razantnji stoupat, a se to zpotku v ionosfe pli neprojevilo. Pokraoval nepravideln vvoj s poruchami, mezi nimi se podmnky zotavovaly vtinou pomalu, a hodnoty nejvych pouitelnch kmitot
Oekvan expedice
V msci listopadu a tak v prosinci oekvme nkter zajmav expedice. Pedn by to mla bt skupina brazilskch operatr, kter se chyst na ostrov Trinidad, odkud by mla vyslat pod znakou ZW0T - nen vyloueno, e ji probhla, nebo termn byl pedbn ohlen na jen a listopad. Prakticky cel listopad by mla bt v provozu sta-
odpovdaly slu skvrn jen okolo stovky. A dal rst slunen radiace zaal ve druhm srpnovm tdnu pinet ovoce ve form pozvolna se lepcch podmnek v psmech DX a nejvy pouiteln kmitoty odpovdaly R = 115 a 120. 15. 8. v 23.30 UTC pstroj LASCO na druici SOHO zaal pozorovat jev rychlho a intenzivnho plnho halo CME okolo Slunce. Pojem halo zde byl pevzat z meteorologie, kde se pouv pro jev, kdy lom svtelnch paprsk v asovitch, jemnch oblacch typu cirrus a cirrostratus ve vkch nad 7 km zpsobuje kola okolo Slunce a Msce (v hlov vzdlenosti 22, vzcnji 46 stup). Zde jde o oblaka stic, kter jsou vymrtna Sluncem bu smrem k Zemi, anebo naopak od Zem. V prvnm ppad meme oekvat jejich pchod a masivn psoben na magnetosfru a ionosfru. Tentokrt byl sice jev zpsoben vymrtnm stic smrem od Zem, ty se ale pesto alespo zsti do jejho okol dostaly. Nsledovaly registrace pchodu proton do okol Zem. Ener-
gitj protony na rovni 100 MeV zde byly ji 16. 8. v 01.05 UTC a jejich koncentrace vrcholila v 03.05 UTC, protony s energi 10 MeV byly registrovny od 01.35 UTC s maximem v 03.55 UTC a na zven rovni zstaly registrace po adu dalch dn. Podmnky en se vrazn zhorily hned 16. 8. a potek poruchy 17. 8. probhl bez kladn fze. Mrn lep byla situace 18. 8. a znateln zlepen podmnek en do oblasti prmru nastalo 19. 8., vystdan 20. 8. zhorenm, dal dny ji ale byly pznivj. Velk skupina skvrn, ze kter patrn pochzely stice z 16. 8., vyla na disk 21. 8. a velkou erupci jsme v n pozorovali 25. 8. K Zemi se ale dostala jen st vyvrench stic a tak mimo Dellingerova jevu (v Evrop do 7 MHz, v Americe ale a do 20 MHz) dal inky nemla. Dynamika vvoje dle stoupla po vchodu druh rozshlej skupiny skvrn na disk 26. 8. Majky: do systmu IBP/NCDXF se bhem jara postupn vrtily 4X6TU, CS3B a krtce 5Z4B
a od 18. 8. po del pestvce i VR3HK (budouc VR2KP). Na destce jsme v lt slyeli adu evropskch majk dky Es (napklad GB3RAL, EA3JA, EI0TEN, F5TMJ, LA4TEN, LA5TEN, SV3AQR, YO2X) i vzdlenj signly od jihu (LU1FHH, PY2XW, ZS1J, ZS1LA). Z majk ITU pracoval jen LN2A a z jednopsmennch byly zapnuty ponejvce C a S (Kalinin a Murmansk) a ppadn i D (Odsa). Zvr pat hlavnm indexm slunen a geomagnetick aktivity vletonm srpnu - dennm hodnotm slunenho toku (Penticton, B. C. v 20.00 UTC): 120, 121, 132, 148, 156, 164, 166, 167, 163, 160, 165, 160, 152, 147, 147, 143, 145, 156, 158, 156, 160, 162, 170, 175, 199, 190, 192, 199, 197, 199 a 189 (v prmru 163,2) a indexm geomagnetick aktivity (Ak, Wingst): 12, 8, 18, 8, 23, 21, 9, 8, 10, 10, 8, 16, 27, 13, 8, 4, 36, 20, 10, 8, 16, 20, 10, 4, 14, 13, 16, 14, 6, 12 a 15 (v prmru 13,5). OK1HH
U Teroristick tok na Pentagon 11. z 2001 si vydal podle zatmnch informac nejmn jednu ob i mezi radioamatry. V troskch tam zahynul William (Bill) Ruth, W3HRD. Byl dlouh lta uitelem v Marylandu a slouil bhem vietnamsk vlky v nmonictvu.
Nov kniha pro radioamatry

V srpnu t.r. se objevila na pultech technickch prodejen nov kniha nakladatelstv BEN-technick literatura s nzvem Radioamatrsk provoz a pedpisy. Jejm autorem je znm radioamatr ing. Ji Peek, OK2QX, kter nensilnou formou uvd tene do taj radioamatrskho provozu. Kniha zcela
pokrv zklady provozu na krtkch i velmi krtkch vlnch a urit st je vnovna i zkladm digitlnch druh provozu, kter si zskvaj stle vt oblibu. I ten, kdo by se chtl vnovat vuce telegrafnch znaek, zde najde potebn informace. (Od stejnho autora vyla ji dve v tomto nakladatelstv tak pruka Elektronika v kostce, kter pin zkladn poznatky z elektrotechniky.) Ti, kte ji prakticky vyslaj na radioamatrskch psmech, jist pivtaj zkladn frze cizojazynch spojen, nco o zvodnm provozu a seznm se i se zklady en elektromagnetickch vln. Jako prvn pruka u ns vydan obsahuje kniha i pln znn telekomunikanho zkona a vech vyhlek v partich, kter se dotkaj radioamatrskho provozu, a pocho-
piteln i pln znn Vyhlky MDS . 201/2000, co jsou souasn platn koncesn podmnky, vetn ploh. Doporuen cena je 159 K.
Za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Prodm stavebnici nf zesilovae s hybridnm IO 2x150 W (0,007 %) podle PE A radio 9/97. Cena 4800 K. Tel.: 0606/34 29 12.
Koupm A7B, R3 a Lambda 5 pro studijn ely. Ing. M. Munzar, redaktor PE, tel.: (02) 57 31 73 10.

Prakticka Elektronika 2001-11

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2001-11

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK VI/2001. SLO 11 V TOMTO SEIT

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Dal druhy polovodiovch diod

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Jednoduch zapojen pro voln as

Stavba a uveden do provozu

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Preselektor pro radiostanici CB

Obr. 3. Preselektor pro radiostanici CB

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Kapesn ta do 1300 MHz

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 1. Schma zapojenia

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 3. Pohled na rozebran prstroj

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

asova univerzlny (obr. 1) Parametre

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 3. Schma zapojenia druhej varianty

asova mini (obr. 3)

Kontrukcia aoivenie zariadenia

Obr. 3. Doska s plonmi spojmi druhej varianty

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Zoznam siastok asova univerzlny

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

RISC nabjeka smniem napt pro modele

Technick daje mnie

Obr. 1. Schma mnie napt

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Impulsn nabjeka akumultor RISC

Obr. 4. Schma nabjeky

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 5. Blokov diagram ICS1700A

Obr. 6. Prbh nabjecho impulsu

Obr. 7. Prbh napt a bod, pi kterm se ukon nabjen (zjednodueno)

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 2. Regultor krenia

Obr. 3. Izbov termostat a spnacie hodiny

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 1. Zapojenie regultora krenia

Obr. 1. Zapojen hldae

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Dlkov ovldn sdynamickm kdem

Obr. 1. Zapojen vyslae DO

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 5. Deska s plonmi spoji pijmae v mtku 2:1

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

Obr. 7 a 8. Fotografie vyslae DO a samotn desky vyslae

Obr. 9. Pijma DO bez krytu

Praktick elektronika A Radio - 11/2001

BEZPENOSTN A MONITOROVAC SYSTM 2000

Obr. 16. Zobrazen pi zadvn kdu

Obr. 19. Zobrazen pi ukonen innosti kdovho zmku

Obr. 17. Zobrazen pi zapnutm kdovm zmku - normln reim

Obr. 24. Zapojen konektor a svorkovnic .2

6925.291,&( 69 69

6 /(' /(' /('

6925.291,&( 69 69