Prakticka Elektronika 2004-07

1
Praktick elektronika A Radio - 07/2004

RONK IX/2004. SLO 7
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje DT a. s., Transpress spol. s r. o.,
Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce - Michaela
Ji rkov, Radl i ck 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Inzerci v SR vyizuje Magnet-Press Slo-
vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,
tel./fax (02) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd au-
tor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Letos firma JJJ SAT & Besie
pedstavila novinku v podob
zastoupen u ns velmi znm
firmy Hirschmann a nov vznik-
l firmy GSS (Grundig Sat Sys-
tems). tene by urit zajma-
lo, jak se vm to podailo?
Jak jsme se ji zmnili v minulm
roce v rozhovoru, firma se pedevm
zamila na techniku STA a TKR,
konkrtn stanic vyrbnch firmou
Grundig, dnes GSS, a to ve vech
dostupnch OEM variantch. Vzhle-
dem k nronosti dan problematiky
a prbnch zmn software ns oslo-
vila firma Hirschmann pmo s dota-
zem: Prodvte-li stanice Grundig
(GSS) a nae pouze opravujete, ne-
chcete pevzt cel zastoupen pro
R? Souhlasil jsem a od 1. 7. 2003
jsme se tak stali vhradnmi dovozci
a servisem firmy Hirschmann v R.
Na Slovensku je jm firma HDS v Do-
nom Kubne.
Kter stejn produkty firma
Hirschmann pipravila pro es-
k trh?
Firma Hirschmann uvedla na trh
jako jedna zprvnch antnnch firem,
penos antnnch signl po datov
sti (UTP) cat TV. Vhodou takto rea-
lizovanho rozvodu je, e vechny
prmyslov objekty, koly, banky
apod. mete vybavit pouze jednm
rozvodem UPT a na kadm pipoje-
n tak zajistit TV signl, telefonn i da-
tov signl. Je to antnn rozvod pro
potaov vk. Jedinou podmnkou
celho systmu je, e vyaduje typ
kabelu CAT 6 (minimln). Samozej-
m je dan systm k pedveden v na
vzorkov prodejn a kad zkaznk
si ho me osobn odzkouet.
Pro rozvody STA a TKR firma vy-
vinula novou adu liniovch zesilova-
GPV 8xx, kde vstupn rove
okolo 110 dBV pi 42 programech
nen dnou zvltnost, a svd to
tak o vysok kvalit. Jsou vhodn ze-
jmna pro velk antnn rozvody. Pro
vt provozovatele bude t zajma-
v optick program Hirschmann, kte-
r bude prezentovn na podzim toho-
to roku.
Oblbenm produktem jsou pro-
gramovateln selektivn kanlov
zesilovae ady CMU 1xx, s progra-
movatelnmi vstupnmi filtry a odd-
lenm zeslenm zrznch vstup
(tud odpadaj jakkoliv pdavn,
drah a hlavn nepohodln separtn
filtran leny). Tento mal kompakt-
n zesilova je zejmna vhodn do
problematickch lokalit, ve kterch
jsou pijmny signly z rznch
smr (a vce antn) s velmi rozdl-
nmi rovnmi signl i vrmci jed-
notlivch vstup.
Zvrenou novinkou firmy Hirsch-
mann je 8kanlov mal digitln
kompaktn stanice s obma postran-
nmi psmy na modultoru. Je vybave-
na tolik dleitou DATA TRANSFER
FUNCTION, tzn. e pouze 1x CI pro
dekdovn vce program z jednoho
paketu v zvislosti na tom, kolik jich
budete potebovat. Hod se vborn
pro mal bytov drustva a penziony
- hotov poklad pro pjem eskch a
slovenskch program. Bohuel je to
tak hav novinka, e jej cenov hla-
dina nen jet upesnna, ale nem-
la by peshnout 85 000 K (vetn
DPH). K dostn v R by mla bt od
konce ervence 2004.
sobchodnm editelem firmy
JJJ SAT & Besie panem Jim
Jandou juniorem o novch aktivi-
tch jejich firmy.
Obr. 1. Cat TV Balun a panel
Obr. 2. Selektivn kanlov
zesilova CMU 119
N rozhovor .................................. 1
Nov knihy ....................................... 2
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ................... 3
Jednoduch zapojen
pro voln as .................................. 5
VN zdroj 0 a 30 kV ......................... 8
EMIR - ekvitermn mikroprocesorov
regulace vytpn .......................... 12
Ekvalizr a limiter digitln............ 16
Automatick zalvn sklenku ...... 19
Bitch Mouse USB ........................ 23
Inzerce .............................. I-XXIV, 48
Automatick nabjeka 9 V............ 25
Jednoduch nabjeka
akumultor 9 V ............................ 28
Zesilova 4x 130 W
k potai (pokraovn) ................ 29
Pevodn tabulka sovtskch
polovodiovch soustek ............. 31
PC hobby ....................................... 33
Rdio Historie .............................. 42
Z radioamatrskho svta ............. 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Inter-
netu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, ani-
ma@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
A jak novinky si pipravila pro
esk trh nov vznikl firma
GSS?
Na vod mal, avak podstatn
informace. GSS nen v pravm slova
smyslu novou firmou na antnnm
trhu, je to pouze osamostatnn an-
tnn sekce, kter dve spadala pod
cel koncern firmy Grundig AG. Pe-
vzala cel segment antnn techniky
a pokrauje tak vtradici, i kdy s no-
vmi vlastnky, pod nzvem Grundig
Sat System. A firmy JJJ SAT & Besie
vR a HDS na Slovensku zstvaj
i nadle dovozci a jedinmi autorizo-
vanmi distributory, vetn servisu,
pro vechny typy STC produkt. A to
ve samozejm pi zachovn na
ji tradin 3let zruky vmnnm
zpsobem.
Stejnm programem bude nad-
le stl ada hlavnch stanic typu
STC a nov se rozvjejc profesionl-
n ady PSU.
Nejvt novinkou GSS se tak st-
v dlkov monitoring vech dosa-
vadnch hlavnch stanic STC 8xx a
STC 1200 vetn ady 3xx. Dky mo-
nitoringu mete zjistit na dlku (po-
ppad odpojit hlavn stanici), e z-
kaznk jedn v rozporu s obchodnm
zkonkem.
Novinka PSU se li od STC na
prvn pohled pedevm barevnm
provedenm. Jej softwarov vybaven
m rozen monitoring, je doplnn
o funkci Up-date SW a dal funkce,
kter u standardn varianty STC ne-
jsou k dispozici. Podstatnm rozd-
lem obou ad je, e systmy PSU
jsou dodvan s protokolem o zaho-
en vrobku ke kadmu produktu
zvl. Tm je zajitna maximln
spolehlivost a profesionalita vrobku.
Co znm z konkurennch vrobk,
nikdo se touto cestou zatm nevy-
dal.
havou nejvt novinkou je dlou-
ho oekvan twinov digitln kaze-
ta HDM 236x PCI, kter technicky
i cenov tla na konkurenci. Ped-
nost tto kazety je, e zatm funguje
jako 1x s CI rozhranm pro zakdova-
n program a 1x pro voln program,
co doufm bude rozeno o mo-
nost pjmu kdovanch program
vdruh polovin kazety. Tuto finan-
n sporu nai klienti jist ocen.
Dal novinky Grundig budeme
prezentovat v prbhu podzimn re-
klamn akce.
A jakou mic techniku pou-
vte pi nastavovn produkt
firmy Hirschmann a GSS?
Pro profesionln techniku profe-
sionln mk.Chcete-li spolehliv
zmit signl, dodvme pikov
profesionln mic pstroje firmy
KWS electronic, kde problematika
MPEG 2 i odkdovn COFDM na
obrazovce nepedstavuje dn pro-
blm. Jako prvn v Evrop a snad na
svt vbec jsme zavedli 3letou zru-
ku na mic pstroje KWS, protoe
vrobky jsou velmi spolehliv a k z-
vad me dojt na 99 % jen z tchto
pin:
- Skryt vrobn vada - je to pak p-
pad zruky po uplynut lht 3 let.
- Mechanickm pokozenm - pev-
n - a to se ji netk oblasti garanc.
To, e pstroje jsou standardn
opateny aluminiovm kufrem s mo-
nost zaten do 120 kg, je ji za 7 let
naeho dovozu tchto pstroj sa-
mozejmost.
Co byste zvrem vzkzal na-
m tenm?
Zvrem bych chtl vem ten-
m popt mnoho tst po vstupu
do EU, aby ve vychzelo, jak m,
i kdy obas evropsk zkony nemu-
s nutn respektovat nae pedstavy
nebo ryze esk specifika.
Dkuji vm za rozhovor.
Obr. 3.
CMU 108
- 8kanlov
mal
digitln
kompaktn
stanice
Kainka, B.: Elektronika s pod-
porou PC - Visual Basic v praxi.
Vydalo nakladatelstv HEL, 184
stran A5 + CD, obj. . 121201,
248 K.
Tato kniha apklady, kter jsou vn uve-
deny, kl adou mi modn mal nroky
navai penenku. Mimo malou pipojovac
desku budete potebovat jen nkolik sous-
tek, kter jako amati-elektronici vtinou
mte vesvch zsobch, napklad tlatka,
npn tranzistory, rezistory, diody LED, elekt-
rolytick kondenztory, diody apop. fotore-
zistor. Univerzln pipojovac deska m
vechny vvody sriovho portu pivedeny
nazdky. Navc m mal experimentln
propojovac pole pro stavbu pokusnch za-
pojen. Pjeku nemuste zapnat, vechny
soustky sejednodue zastrkuj.
Vechny pokusy jsou naprogramovny
vjazyce Visual Basic 5. Programy jsou vy-
svtleny ipro zatenky, aby kad mohl
snadno realizovat isv npady. Vposledn
kapitole jsou pedstavena isloitj tmata,
napklad asov kritick zen nebo vazba
sextern elektronikou. ten je seznmen
ismnoha ppady uit mic techniky.
Souasn svlastnmi aplikacemi se kni-
ha jet zabv iprogramovnm pod Win-
dows. Ukazuje, jak je lze nkter voln API
uskuteovat pmo vjazyce Visual Basic.
Mimo to je zde vyvinuta inov DLL k sriov-
mu portu vDelphi 4, uveden vetvaru zdro-
jovho textu. ten zsk informace poteb-
n kvlastnmu vvoji DLL sfunkcemi, kter
si sm nadefinuje.
Na CD jsou rovn obsaeny zdrojov
i peloen formy vech pklad realizova-
nch vknize.
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Zesilovae
stranzistory
Zptn vazba bootstrap
(Pokraovn)
V nzkofrekvennch zesilovach se
a na vjimky pouv zporn zptn
vazba. Jednou z tchto vjimek je klad-
n zptn vazba typu bootstrap.
Na obr. 20 je zapojen emitorovho
sledovae. Tento obvod m zeslen
nepatrn men ne 1 a pouv se
zpravidla pro impedann oddlen jed-
notlivch st zesilovae. M mal
vstupn a velk vstupn odpor.
Obr. 20. Emitorov sledova
Z hlediska stdavho signlu je
impedance zte pipojen na vstup
zapojena paraleln k rezistoru R3.
Bude-li tato zt teba 10 k (nap.
potenciometr regultoru hlasitosti),
bude tranzistor pracovat do odporu
(4,7
.
10)/(4,7+10) = 3,2 k. Tranzistor
m v tomto zapojen pouze proudov
zeslen. Proud dodan do zte
vemitoru je teba pivst i do bze
tranzistoru, kde vak bude piblin
tolikrt men, kolik je proudov zesi-
lovac initel. Bude-li mt tranzistor
zesilovac initel (h
21e
, ) 300, bude
vstupn odpor emitorovho sledova-
e tm 1 M.
Tranzistor vak mus mt nastaven
vhodn pracovn bod, aby mohl v-
bec pracovat. Zde je pracovn bod
nastaven dliem s rezistory R1 a R2,
kter pivd na bzi tranzistoru polo-
vinu napjecho napt. To je velmi
blzko optimlnho pracovnho bodu,
ve kterm me sledova penst sig-
nl s nejvt amplitudou.
Pro stdav signl pedstavuje
napjec zdroj zkrat a rezistory R1 a
R2 jsou zapojeny paraleln a pedsta-
vuj pro vstupn signl zt s odpo-
rem 50 k. Toto uspodn velmi
degraduje vlastnosti obvodu, protoe
vstupn odpor emitorovho sledova-
e se tmto dliem asi 20x zmen.
Mohli bychom sice na mst R1 a R2
pout rezistory s vtm odporem, ale
nastaven pracovnho bodu by pak
bylo vce zvisl na parametrech tran-
zistoru.
Natst lze vliv tohoto dlie t-
m vylouit zptnou vazbou typu
bootstrap. Upraven zapojen sledo-
vae je na obr. 21.
Obr. 21. Emitorov sledova
svazbou bootstrap
V zapojen pibyl navc rezistor R4
a kondenztor C3. Z hlediska stda-
vho signlu je nyn dli R1, R2
pipojen ne ke vstupu, ale k vstupu
sledovae pes kondenztor C3. Bu-
deme-li uvaovat stejn podmnky jako
pedelho zapojen, zmen zato-
vac odpor tranzistoru z 3,2 na asi 3 k
a tomu odpovd vstupn odpor sledo-
vae asi 900 k. Musme vak uvit
jet vliv rezistoru R4. Pokud by ml
sledova napov zeslen pesn 1,
bude na obou koncch R4 stejn st-
dav napt. Rezistorem nepotee d-
n stdav proud, a tud bude mt pro
stdav signl nekonen odpor a v-
bec se neuplatn.
Ve skutenosti je napov zeslen
tranzistorovho sledovae asi 0,99.
Rezistorem R4 proto prochz stda-
v proud, dan rozdlem napt mezi
jeho vvody. Vstupn obvod proto bude
zaten jen zdnlivm odporem odpo-
vdajcm protkajcmu proudu:
R4 = R4/(1-A) = 47/(1-0,99) = 4700 k.
Pipojme-li tento zdnliv odpor pa-
raleln ke vstupu, bude vstupn odpor
zapojen z obr. 21 asi 750 k. To je 25x
vce ne u zapojen z obr. 20, ani by
se jinak vrazn zhorily ostatn para-
metry obvodu.
U sledovae z obr. 21 dochz vli-
vem fzovch posuv ve zptn vaz-
b k zvltnmu jevu. Na kmitotech,
pi kterch sa zan uplatovat vaz-
ba pes C3, se vstupn impedance
zvtuje mrn s kmitotem. Vstup-
n impedance m stejn charakter, jako
bychom zapojili do srie rezistor a tlu-
mivku s velkou induknost. Ta pak
spolu se vstupnm kondenztorem C1
tvo rezonann obvod, kter zpsob
peven kmitotov charakteristiky
na nzkch kmitotech, viz obr. 22.
Obvod, kter transformuje jednu
impedanci (zde kapacitu C3) v jinou,
se nazv gyrtor. U zapojen sledo-
vae se sname tuto vlastnost co nej-
vce potlait. Naopak pi vhodn vol-
b hodnot soustek me vzniknout
pouiteln syntetick induknost.
Dle zvtit vstupn odpor sledova-
e s bipolrnmi tranzistory lze poui-
tm vce tranzistor. Zapojen je nazna-
eno na obr. 23. Pi velkch odporech
se vak zanou uplatovat dal para-
metry tranzistoru, pedevm parazit-
n kapacity. Ivtomto ppad lze zlep-
it parametry sledovae zavedenm
zptn vazby bootstrap, tentokrte
vak do kolektoru vstupnho tranzisto-
ru. Zapojen vylepenho sledovae je
na obr. 24. Na obr. 25 je kmitotov
charakteristika obou sledova pi bu-
zen ze zdroje s vnitnm odporem
10 M. V obou ppadech je vstupn
odpor sledovae asi 50 M, zapojen
s vazbou bootstrap lze pout do vy-
ch kmitot.
Obr. 22. Zvlnn kmitotov charak-
teristiky sledovae z obr. 21 pro
rzn kapacity C1
Obr. 23. Sledova
s vtm vstupnm odporem
Obr. 24. Vylepen zapojen
Obr. 25. Kmitotov charakteristiky
sledovae z obr. 23 (zelen kivka) a
obr. 24 (erven kivka)
VH
(Pokraovn pt)
4
Na obrzku 41 vidme zapojen
hradla NOR vRTL (odporo-tranzisto-
rov) logice. Kladn rove na vstu-
pu A nebo B otvr pslun tranzis-
tor, kter pivd na vstup zporn
napt. Vppad, e budou oba vstu-
py vnzk rovni, oba tranzistory bu-
dou uzaveny a na vstupu bude klad-
n napt pivdn pes rezistor R
C
,
co funkn odpovd negovanmu
logickmu soutu (NOR). Tranzistory
T
1
a T
2
vtomto zapojen opt pln
funkci zeslen signlu a jeho inverto-
vn. Zapojenm urychlovacch kapa-
cit paraleln ke vstupnm odporm je
mon kompenzovat parazitn kapa-
citu na pechodu B-E a zvit tak pe-
klpc rychlost (dostvme pak logi-
ku RCTL).
Obr. 41. Hradlo NOR vRTL logice
Ve vech ve uvedench zapoje-
nch je mon jednodue zvtit po-
et vstup pidnm diody (v zapoje-
nch zobr. 38, 39 a 40) nebo pidnm
tranzistoru a rezistoru (vzapojen
zobr. 41). Krom logiky RTL a DTL
byly vyvinuty i dal obvody, nap. lo-
gika HTL svt odolnost proti rue-
n apod. Nejvtho rozen a uplat-
nn vak doshla a logika TTL
(tranzistorov-tranzistorov) a jej
mnoh modifikace (viz dle). Tu dle
nsledovaly unipolrn obvody
CMOS, kter se vyznauj zanedba-
telnou spotebou ve statickm reimu.
Vechny ve uveden typy obvod
(RTL, DTL, TTL, CMOS) vyuvaj
nasycenho a uzavenho stavu tran-
zistoru. Vdsledku pesycovn tran-
zistor je vakomezena jejich rych-
lost, nebo pi zavrn tranzistoru je
nutno oderpat pebyten nboj
zbze tranzistoru.
Pouitm tranzistoru vlinern ob-
lasti mimo nasycen nebo uzaven
stav vzroste rychlost obvodu. Toho
vyuv logika ECL (emitorov vza-
n logika Emitter Coupled Logic).
Jednotliv tranzistory vtchto obvo-
dech pracuj do spolenho emitoru,
m se nepesycuj. Tm rapidn
vzrst rychlost, ale souasn i p-
kon. Obvod ECL se vyuv v apli-
kacch svelmi vysokmi nroky na
rychlost.
Zmnou vstupnch diod D
1
a D
2
u hradla NAND ve verzi DTL (obr. 40)
za vceemitorov tranzistor dostane-
me hradlo NAND vlogice TTL (tran-
zistor-tranzistorov). Na obr. 42 je
zobrazeno principiln schma hrad-
la NAND stranzistorem na vstupu ina
vstupu. Funkce obvodu je shodn
sdiodovou verz zobr. 40: na kolek-
tor tranzistoru T
1
se penese kladn
napt pouze vppad, e oba vstu-
py A i B budou na rovni H. Toto na-
pt otvr tranzistor T
2
, kter pivd
na vstup zporn napt. Na vstu-
pu Y je tedy invertovan rove. Vlast-
nostmi logickch obvod TTL se bu-
deme podrobn zabvat vdalch
dlech. Tyto obvody toti budeme po-
uvat pro realizaci jednoduchch
kombinanch a sekvennch logic-
kch obvod.
A doposud jsme ve vech zapoje-
nch pouvali tzv. bipolrn tranzisto-
ry. Tyto tranzistory maj ti vvody
emitor E (s ipkou ven u tranzistor
NPN a ipkou dovnit u tranzistor
PNP), naproti nmu kolektor C a d-
c vstup, bzi B. Bipolrn tranzistory
jsou zeny proudem I
B
(proud bze
tranzistoru). Konkrtn u tranzistor
NPN, kter jsme pouili ve vech za-
pojench, se srostoucm kladnm
proudem I
B
tranzistor otvr a zan
vst proud pes pechod C-E (kolek-
toremitor). Bzov proud I
B
bv
mnohonsobn men ne kolektoro-
v proud I
C
, proto nazvme tranzis-
tor aktivnm prvkem (zesiluje signl).
U logickch obvod vyuvme pou-
ze dvou krajnch poloh tranzistor pl-
n oteven (na bzi bylo kladn na-
pt) nebo uzaven (na bzi bylo
zporn napt). Krom tranzistor bi-
polrnch se vak pouvaj tak tzv.
tranzistory unipolrn. Existuje nko-
lik druh unipolrnch tranzistor
(JFET, MESFET, MOSFET), kter se
li strukturou, parametry a maj i od-
lin schematick znaky. Podobn
jako mme bipolrn tranzistory typu
NPN a PNP, mme i dva druhy unipo-
lrnch tranzistor skanlem N (ip-
ka ve schematick znace smuje
smrem dovnit) a skanlem P (ip-
ka smuje ven). Pro vechny unipo-
lrn tranzistory je vak spolen, e
na rozdl od bipolrnch tranzistor
nejsou zeny proudem I
B
, ale elektric-
km polem na dc elektrod G (na-
ptm U
GS
). (Pozn.: FET znamen
Field-Effect Transistor, tedy polem -
zen tranzistor.) Vdsledku toho maj
mnohonsobn vt vstupn odpor
(nap. MOSFET 10
13
a 10
17
). Uni-
polrn logick obvody vyuvaj kom-
plementrn technologie CMOS
(Complementary MOS), ve kter jsou
pouity tranzistory MOSFET s indu-
kovanm kanlem typu N i P v kom-
plementrnm zapojen (viz obr. 43).
Tyto logick obvody se vyznauj ze-
jmna nesrovnateln men spotebou
ve statickm reimu (s rostouc pra-
covn frekvenc se spoteba zvtuje),
kter je vak vykoupena ni rychlos-
t. Dle maj vt rozsah napjecch
napt (3 a 16 V), velkou umovou
imunitu a velk logick zisk. Krom
toho jsou vak tyto obvody citliv na
pept. Vzhledem kvelkmu vstup-
nmu odporu pak me obvod zniit
bn elektrostatick napt, kter je
pro lovka naprosto nekodn. Pi
prci stmito obvody je nutn dodr-
ovat jist zsady, protoe je vhorm
ppad mete zniit pouhm doty-
kem. Na obr. 43 mete vidt sch-
ma invertoru vtechnologii CMOS
vetn popisu tranzistor, na obrz-
ku 44 je zapojen hradla NAND. Na
jeho vstupu Y se objev nzk ro-
ve pouze vppad, e budou oba
vstupy A i B na vysok rovni (kladn
napt). Pak toti budou oteveny oba
tranzistory N, kter jsou azeny vsrii.
Naopak, bude-li na jednom ze vstup
zporn napt, oteve se pslun
tranzistor P, kter na vstup pivede
kladn napt. Tranzistory P jsou a-
zeny paraleln. Parametry logickch
obvod CMOS se budeme zabvat
podrobnji vdalch dlech.
Digitln technika
a logick obvody
Logick obvody
Obr. 42. Principiln zapojen hradla
NAND v logice TTL
Obr. 44. Principiln zapojen CMOS
hradla NAND
Obr. 43. Invertor CMOS
Vt pringl
(Pokraovn pt)
5
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Programovateln
bc svtlo
Popisovan konstrukce vyuv
kefektu bcho svtla dvou posuv-
nch registr. Na rozdl od jinch zapo-
jen je mon si nastavit vlastn efekt a
rychlost posuvu.
Popis funkce
Schma bcho svtla je na obr. 1.
Zkladem konstrukce jsou dva posuv-
n registry Io1 a Io2 typu 74LS164
(74HC164) zapojen do kaskdy.
K taktovn registr je pouit aso-
va NE555 (Io3), kter generuje signl
o obdlnkovm prbhu, jeho kmito-
et (a tm i rychlost bhu svtla) lze
mnit potenciometrem P1 v rozsahu
asi 1,5 a 1500 Hz.
Posuvn registr Io2 pebr logic-
kou rove zposlednho vstupu re-
gistru Io1 a pi dalm hodinovm pulsu
ji piad svmu prvnmu vstupu (tmto
zpsobem je mon zapojit do kask-
dy tm libovoln mnostv posuv-
nch registr). To vak samo o sob
k efektu bcho svtla nesta. Pe-
devm je nutn na vstupy A a B Io1
pivst vysokou logickou rove. To
uinme stisknutm pepnacho tlatka
S1. Po uvolnn tlatka S1 se na vstu-
py A a B Io1 pivd logick rove
z poslednho vstupu registru Io2, tak-
e naprogramovan efekt se neustle
opakuje.
Pi pli dlouhm stisku tlatka S1
se mohou posuvn registry zahltit, tj.
nastane stav, ve kterm svt vechny
LED a po stisknut tlatka S1 se ji
dn dal neme rozsvtit. V tako-
vm ppad existuj dv monosti, jak
zjednat npravu. Bu se mus pstroj
vypnout (mus se odpojit napjen),
nebo se mus stisknout vypnac tlat-
ko S2, kterm se vynuluj oba posuvn
registry Io1 a Io2. A programovn
me zat znovu.
Zprincipu innosti zapojen vypl-
v, e po odpojen napjecho napt
se efekt smae.
Bc svtlo se napj naptm 5 V
(VCC) nap. ze sovho adaptru.
Dal monosti
Malmi pravami zapojen lze do-
shnout dalch zajmavch svtelnch
efekt.
Jednou zmonost je vloit do ces-
ty signlu vracejcmu se zpt na vstup
Io1 invertor. V takovm ppad by se
vechny LED periodicky postupn roz-
svcely a nsledn zhasnaly.
Jinou monost je pipojit posledn
vstup Io2 pes invertor na nulovac
vstupy Io1 a Io2 a na vstupy A a B Io1
pivst napjec napt (Vcc). Efekt
bude podobn pedchozmu, avak
jen do chvle, ne se rozsvt posledn
LED. V tom okamiku se Io1 i Io2 vy-
nuluj a cel proces me zat znovu.
Ovldn
Zpopisu funkce je mon jasn,
jak se bc svtlo ovld, ale pro jis-
totu. Po pipojen napjecho napt
(zapnut pstroje) jsou posuvn regist-
ry v nahodilm stavu, take se rozsvt
nkter z LED a vznikne docela zaj-
mav svteln efekt (na to se ovem
nelze spolehnout). Stisknutm tlatka
S2 se ve naprav a po uvolnn S2 by
dn LED nemla svtit. Tlatkem S1
se nastavuje vlastn svteln efekt.
Konstrukce
Vechny soustky jsou umstn
na desce s jednostrannmi plonmi
spoji (obr. 2). Je t mon umstit LED
na jinou desku do kruhu (pochopiteln
ve sprvnm poad, tedy D1 a D16).
Vkonstrukci nejsou dn zlud-
nosti a mla by pracovat na prvn za-
pojen.
Vppad jakchkoli nejasnost
kontaktujte autora na e-mailov adre-
se: Nehudek@quick.cz
Obr. 2. Obrazec pl onch spoj (v m.: 1 : 1) a rozmstn soustek na desce bcho svtla (LED D1 a D16 maj
mt katody nahoe!). Napjec napt se pivd na pjec ploky na prav stran desky - ZEM je nahoe, VCC dole
Obr. 1. Programovateln bc svtlo
6
Seznam soustek
R1 a R16 100 , miniaturn
R17 1 k, miniaturn
P1 500 k, potenciometr
C1 0,47 F/50 V, radiln
C2, C4 100 nF, keramick
D1 a D16 LED
Io1, Io2 74LS164
Io3 NE555
S1 tlatko, pepnac
S2 tlatko, vypnac
deska s plonmi spoji
Adam Nehudek
Pozn. red.: Aby se posuvn regist-
ry Io1 a Io2 tl atkem S2 skuten
spolehliv vynulovaly, mly by bt je-
jich vstupy CLR (vvody 9 Io1 a IO2)
spojeny se zem pes rezi stor o od-
poru nap. 1 k.
Vhodnj by bylo zapojit nulova-
c obvod registr tak, e by nulovac
vstupy registr byly pes rezistor o od-
poru nap. 10 k trvale pipojeny k na-
pjec sbrnici VCC a spnacm tlat-
kem by se pi nulovn uzemovaly.
Blikajc ipka
Blikajc ipka je svteln efekt, kte-
r lze vyut k vyznaen cesty, jako re-
klamn pouta apod. nebo jen pro n-
cvik prce s logickmi obvody.
Obrazec ipky tvo 17 ervench
LED, kter se ve tyech skupinch pe-
riodicky postupn odzadu rozsvcej.
Obr. 5. Blikajc ipka
Obr. 6. Obrazec plonch spoj blikajc ipky (m.: 1 : 1) Obr. 7. Rozmstn soustek na desce blikajc ipky
Obr. 4. Blikajc ipka
Aby si ppadn zjemci mohli ipku
snadno zhotovit, byla pro ni navrena
deska s plonmi spoji. Kvli oven
funkce byla ipka realizovna.
Schma blikajc ipky je na obr. 5.
Zapojen je tvoeno taktovacm gene-
rtorem s IO1, taem s IO2, tranzis-
torovmi spnai a tymi skupinami
LED D1 a D17.
Taktovac genertor je zapojen
jako astabiln multivibrtor s asova-
em 555 (IO1) v proveden CMOS.
asova generuje pravohl impulsy,
jejich kmitoet je uren pedevm
soustkami C2, R2 a R3 a lze jej m-
nit trimrem R3 v rozmez 1 a 4 Hz.
ta IO2 je buzen taktovacmi im-
pulsy a obstarv postupn rozsvcen
skupin LED. Byl pouit Johnsonv -
ta CMOS typu 4017, jeho vstupy Q
v rytmu taktovacch impuls postupn
nabvaj rovn H. Poet stav tae
je zmenen na tyi propojenm vstu-
pu Q4 s nulovacm vstupem RST.
Skupiny LED D1 a D17 jsou ovl-
dny binrnmi signly z vstup tae
prostednictvm ty spnacch tranzis-
tor T1 a T4. Proud LED je uren od-
pory rezistor R8 a R11. Protoe ve
tvrt skupin je pt LED, je odpor re-
zistoru R11 men ne odpory rezisto-
r zapojench v ostatnch skupinch,
kter obsahuj pouze po tyech LED.
Pouit LED maj prmr 5 mm a jsou
erven difuzn s velkou innost (ur-
en pro napjec proud 2 mA).
Blikajc ipka je napjena naptm
12 V z baterie nebo ze sovho adap-
tru. Maximln napjec proud je asi
25 mA. Relativn velk napjec napt
je nutn kvli tomu, e ipka obsahuje
a 5 LED zapojench do srie.
Vechny soustky jsou pipjeny
na desce s jednostrannmi plonmi
spoji. Obrazec spoj je na obr. 6, roz-
mstn soustek na desce je na obr. 7.
Soustky osazujeme postupn od
nejnich po nejvy. Nejprve pipj-
me rezistory, z jejich utpanch vvo-
d zhotovme tyi drtov propojky
(pozor, jedna z nich je pod IO1 a dru-
h pod IO2). Integrovan obvody IO1 a
IO2 jsou zasunuty do preciznch obj-
mek, nen to vak bezpodmnen nut-
n. Elektrolytick kondenztory C2 a
C5 jsou na desku pipjeny naleato
(tak to nen zcela nutn). Mezi LED
a desku jsou vloeny (jsou navlee-
ny na vvody LED) plastov distan-
n sloupky o dlce 6 mm, kter vyme-
zuj sprvnou polohu LED. Podle
poteby mohou mt sloupky i odlinou
dlku. Fotografie osazen desky je
na obr. 4.
7
Tmatem asopisu Konstrukn
elektronika A Radio 4/2004,
kter vychz zatkem srpna
2004, jsou mic pstroje pro
vf techniku, jako detektory vf
signlu, vf genertor a ta.
Dle bude KE obsahovat adu
drobnjch konstrukc s vyuitm
v domcnosti a ve volnm ase.
! Upozorujeme !
Pi peliv prci funguje blikajc
ipka na prvn zapojen - prv tak,
jako realizovan vzorek.
Po pipojen napjecho napt
zkontrolujeme, e se periodicky po-
stupn rozsvcej skupiny LED D1 a
D4, D5 a D8 atd. Pak otenm trim-
rem R3 ovme, e vechny tyi stavy
rozsvcen LED probhnou bhem pi-
blin jedn a ty sekund.
Podobn, jako je to uvedeno v p-
vodnm prameni, meme desku se
soustkami vestavt do mal ploch
plastov krabiky, do jej pedn stny
vyvrtme dry pro LED.
Do krabiky zavedeme napjec ka-
bel a pilepme ji nebo piroubujeme
na potebn msto.
Seznam soustek
R1, R4, R5,
R6, R7 1,5 k/1 %, metal., 0207
R2 15 k/1 %, metal., 0207
R3 50 k, trimr PT10V
R8, R9, R10 820 /1 %, metal., 0207
R11 680 /1 %, metal., 0207
C2 10 F/35 V, radiln,
miniaturn ( 4x7)
C3 10 nF, fliov (CF2)
C5 47 F/16 V, radiln,
miniaturn ( 6,3x7)
D1 a D17 LED, erven,
2 mA, 5 mm
T1 a T4 BC547B
IO1 CM555 (DIP8)
IO2 4017 (DIL16)
objmka precizn pro DIP8 (1 kus)
objmka precizn pro DIL16 (1 kus)
distann sloupek z polystyrolu,
7/3,6x6 mm (17 kus)
deska s plonmi spoji . KE0274
NUOVA ELETTRONICA, . 215/2003
Pevodnk napt
24 V na 12 V
Pevodnk napt, jeho schma je
na obr. 8, umouje napjet pstroje
naptm 12 (13,8) V z palubn st o na-
pt 24 (27) V v rznch dopravnch
prostedcch. Vstupn proud pevod-
nku je a 10 A. Podobn pevodnky
se prodvaj, jsou vak drah.
Jedn se o analogov pevodnk,
kter m sice malou innost (peby-
ten napt se pl na regulanch
vkonovch tranzistorech), zato vak
nevyaduje dn speciln soustky
(integrovan obvody, vkonov cvky,
elektrolytick kondenztory s malm
ESR apod.) a nevyzauje ruen jako
impulsn pevodnky, take i pi nejjed-
nodu mechanick konstrukci bez ja-
khokoliv stnn vyhov pro napjen
rznch komunikanch zazen.
Pevodnk je zapojen jako klasick
analogov stabiliztor napt s populr-
nm integrovanm obvodem LM723
(IO1). Obvod LM723 je doplnn trojic
vkonovch tranzistor T1, T2 (typu
2N3055) a T3 (typu BD135), kter tvo-
Darlingtonv pr se zdvojenm v-
stupnm tranzistorem.
Emitorov rezistory R2 a R3 zaji-
uj rovnomrn rozdlen vstupn-
ho proudu mezi tranzistory T1 a T2.
Rezistory R4 a R5 tvo bonk prou-
dov pojistky, kter omezuje vstupn
proud na velikost o nco vt ne 10 A.
Napt z bonku se vede pes ochran-
n rezistor R6 na vvody 2 a 3 IO1.
Vstupn napt pevodnku je pi-
vdno pes odporov dli s rezistory
R7 a R9 na vnitn diferenn zesilo-
va, kter je porovnv s vnitnm refe-
rennm naptm 7 V. IO1 pak pro-
stednictvm tranzistor T1 a T3
reguluje vstupn napt pevodnku
tak, aby ob napt na vstupech dife-
rennho zesilovae byla shodn. Po-
adovan velikost vstupnho napt se
nastavuje trimrem R8. Kondenztor
C2 koriguje kmitotovou charakteristi-
ku diferennho zesilovae a zajiuje
stabilitu regulan smyky.
Vstup i vstup pevodnku jsou blo-
kovny kondenztory C1 a C3, kter
potlauj vnj ruen a t pispvaj
ke stabilit pevodnku.
Tranzistory T1 a T3 je nutn d-
kladn chladit. Nap. pi pevodu nap-
t z 27 V na 13,8 V a vstupnm proudu
10 A se na T1 a T2 ztrc vkon 132 W.
Znan vkon se rozptyluje i na tran-
zistoru T3, kter poskytuje budic
proud pro T1 a T2. V uvedenm pkla-
du me bt budic proud 0,5 A a vko-
nov ztrta T3 je asi 6 W.
Pi zkratu na vstupu jsou podmn-
ky jet hor, pedpokldme-li zkra-
Obr. 8. Pevodnk napt 24 V na 12 V
tov vstupn proud 12 A, pak pi
vstupnm napt 27 V mus tranzistory
T1 a T2 rozptlit vkon pes 300 W. Je
zejm, e jsou peten a e by to
dlouho nevydrely.
Kvli spolehlivosti, zvlt chce-
me-li provozovat pevodnk v okol ma-
ximlnho vstupnho proudu 10 A, by
bylo vhodn msto dvojice tranzistor
T1 a T2 pout alespo tveici tchto
tranzistor a zapojit je paraleln (po-
chopiteln s vyuitm dalch emitoro-
vch rezistor).
Pokud ke chlazen vkonovch
tranzistor pouijeme chladi s ventil-
torem, musme doplnit obvod teplotn
pojistky, aby se tranzistory nezniily pi
porue (zastaven) ventiltoru.
Swiat Radio, prosinec 2003
Vkonov beeper
Schma vkonovho beeperu, kte-
r se pouv jako zdroj vstranho
tnu u zabezpeovacch zazen, je na
obr. 9. Aktivnm prvkem je integrovan
nf vkonov zesilova TDA2030, kter
je zapojen jako astabiln multivibrtor.
Vka tnu se nastavuje trimrem P1.
Reproduktor SP1 m impedanci 8
a jmenovit vkon 20 W. Pi maximl-
nm napjecm napt 20 V je napjec
proud asi 0,4 A a vkon dodvan do
reproduktoru asi 6 W. Pi napjecm
napt 4 V je odbr asi 25 mA a vkon
0,3 W.
Elektor, 7-8/2003
Obr. 9. Vkonov beeper
8
Technick daje
Napjec napt: 12 a 30 V/46 VA.
Vstupn napt: 0 a 30 000 V.
Regulace: napov.
Indikace: zapnuto zazen,
zapnut osciltor.
Dlka jiskry: 0 a 40 mm.
(zle na napjen).
Upozornn
Nemjte mi za zl, e ne se pus-
tme do stavby pstroje, dm vm
mal kzn ohledn vysokho nap-
t, se kterm se vtomto zapojen uri-
t setkte! Take prvnm pravidlem je
dvat maximln pozor, abyste se ne-
dotkali ivch st (konce vodi),
pokud jsou pod proudem! Druhm
ivot Chrncm pravidlem je: vech-
ny pravy dlat pi vypnutm napje-
n (nemysl se vypnutm vypnae,
ale odpojenm transformtoru od s-
ovho napt). Dal monost ochrany
je pout oddlovac transformtor,
ppadn ochrann pomcky, jako
jsou napklad dobr gumov rukavi-
ce (ne ty na myt WC), dobe odizolo-
van nad a dal.
Popis zapojen
V zapojen jsou dobe znateln ti
hlavn sti. Prvn znich je Napjec
obvod sregultorem vkonu, druhou
je pak nsledn AKO (Astabiln Klop-
n Obvod) a tet je koncov st
svn transformtorem.
Napt do obvodu jde ze st pes
transformtor nebo znjakho vnj-
ho zdroje, kter je schopen dodvat
stdav napt od 12 do 30 V a p-
kon okolo 46 VA. Kdy tedy vlastn-
me pouiteln transformtor, lze vy-
bavit obvod usmrovaem.
V naem ppad USM1 lze pout
ji pipravenho mstku nebo lze
mstek sloit zdiod, nap. KY711.
Dobe se tak osvdily rzn diody
ze starch potaovch zdroj, kter
jsou vtinou spaeny vpouzdrech
po dvou. Na Internetu jsou tato pouz-
dra dobe zdokumentovna. V ka-
dm ppad nezapomnejte vybavit
usmrova chladiem. Po usmrn-
n napt je dle do obvodu zaazen
filtran kondenztor C1, kter m jen
jedin kol a tm je odfiltrovn nejen
rznch zznj, kter se vracej od
VN transformtoru, ale hlavn vyhla-
dit napjec napt. Jednou z dlei-
tch soustek obvodu je pojistka, ve
schmatu pod oznaenm F1 a F2, tu
volme podle parametr napjecho
zdroje, nejastji vak sta 2 A/250 V.
LED1 signalizuje napjec napt. R1
pro napt odvodme ze vzorce:
R = (U
t
- U
d
)/I
d
, kde
U
t
je napt celkov, U
d
je napt dio-
dy 2 V a I
d
je proud diody 0,02 A (er-
ven LED).
VN zdroj 0 a 30 kV
Martin Bro - DELTA4
VN Zdroj - pod tmto nzvem se ukrv zazen, kter doke
generovat vysok napt od 0 do 30 000 V. Ji mnohokrt bylo toto
zazen popsno a jist najdete mnoho variant zapojen. Univer-
zlnost tohoto zazen je vak vpopisu, jak zapojit jeden zdnes
nejpouvanjch vn transformtor od firmy HR, kter jsou pi-
kou mezi tmito transformtory.
Obr. 1. Napjec
zdroj s regultorem
Obr. 2.
Osciltor
Obr. 3.
Vn transformtor
100nF
9
Pro napjen osciltoru (AKO) je zde
pipojen jet stabiliztor 7812 (IO2),
kter dodv stabilizovan napt
12 V, Pozor, jen pro zajmavost podo-
tkm, e stabiliztor je uren pro na-
pt od 14 do 30 V, take pokud
vobvodu mte vt napt, me se
stt, e stabiliztor se svmi ani ne-
rozlou a odejde. A protoe se v ob-
vodu za stabiliztorem vyskytuj tak
kondenztory, je stabiliztor opaten
diodou D3, kter zamezuje znien
stabiliztoru zptnm naptm. Kon-
denztory C2 a C3 jsou zde pouze
jako filtran. Kregulaci vkonu je po-
uit tranzistor, do jeho bze (Gate)
je vpoutno napt pes R8 a po-
tenciometr P1, kter vtomto ppad
pracuje se stejnm principem jako
napov dli. Tm jsme dokonili
prvn funkn celek, tedy zdroj s regu-
ltorem vkonu.
Druhm blokem je Osciltor (AKO).
Ten generuje frekvenci pro buzen
primrnho vinut vn transformtoru
o kmitotu asi 15 kHz. (Ze zkuenosti:
Je to u kadho transformtoru jin.)
Co je vak tak frekvence, kter je
pedepsan pro tyto transformtory
a pi kter maj nejlep vlastnosti.
Generovn tohoto kmitotu zaji-
uje ji dobe znm obvod asovae
NE555 (IO1), kter pracuje v astabil-
nm reimu. Nastavujeme u nj dlku
innosti a neinnosti odporovm trim-
rem R3 (volba sprvn pracovn frek-
vence), R4 a C4. Na obr. 4 mete vi-
dt, jak vypad vstupn napt, kter
lze namit na vvodu 3 u IO1.
Tento prbh nen vak moc
vhodn pro buzen transformtor,
protoe jeho pomr dlky impulsu
ZAP/VYP by ml bt co nejmen.
Tedy signl log. 1 by ml bt velmi
krtk a signl log. 0 by ml bt na-
tolik dlouh, aby vtransformtoru
mohlo zaniknout magnetick pole.
Proto jsou do obvodu zaazeny dal
soustky - kondenztor C6 a rezis-
tor R5, R6 a dioda D2. Ty nm zaji-
uj, e pomry log. 1 a log. 0 budou
Obr. 4. Vstupn napt na vvodu 3 IO1
Obr. 5. Upraven signl pro buzen vn transformtoru
Obr. 6. Pouzdro tranzistoru IRFP448
Obr. 7.
Vn
transformtor
HR
Obr. 8. Men vinut
10
nastaveny optimln. Vsledn hod-
noty signl jsou na obr. 5.
Tento signl je vpoutn do bze
(Gate) tranzistoru T2, zajmavost je,
e tento tranzistor lze najt vkadm
starm monitoru, kde je uvn pro
napjen monitoru v spnanm zdroji.
Jeho cena nen zanedbateln, take
kdy budete rozebrat star monitor,
jist ho vypjejte, uette tak 100 K
a mte dokonal tranzistor MOS, kte-
r spn a 14 A pi 500 V.
Pokud se vm tranzistor i pesto
heje, je dobr ho umstit na njak
star chladi zPC a nkdy ho lze
i opatit malm vtrkem. Avak to
jde pouze o krajn ppady.
Tmto jsem se dostali a kdal
sti, a tou je vn transformtor s jis-
kitm. Ten si vak popeme a v kon-
struknm proveden.
Konstrukn st
Vezmme si to tedy jet jednou
od zatku. Nejprve jsme zkonstruo-
vali napjec st, dle osciltor s kon-
covm lenem, a nyn nm ji jen
chyb pipojit vn transformtor. Jak
tedy na to? Dleitm faktorem pro
sprvnou funknost je vlastnictv jed-
noho nebo dokonce vce kus nja-
kho vn transformtoru, a to nejlpe
od firmy HR, takov transformtor je
na obr. 7.
Pokud vak nevlastnme transfor-
mtor zrovna od firmy HR, me na-
stat problm svnitnm zapojenm
Obr. 9. Men transformtoru
Obr. 10. Jiskra
Obr. 11. Deska s plonmi spoji zdroje s regultorem
Obr. 12. Deska s plonmi spoji osciltoru
11
transformtoru. Potom mme dv
monosti: sehnat dokumentaci nebo
transformtor promit a pokusit se
zjistit, jak je vnitn uspodn. Posta-
k tomu voltmetr a ohmmetr + bate-
rie 9 V. Nejprve zjistme, kter z vvo-
d je primrn vinut. Nejastji i na
cizch transformtorech jsou to vvo-
dy 1 a 2, ty poznme podle toho, e
maj mezi sebou vt rozte vvod
ne ostatn. Pokud si nejsme jisti,
meme vzt na pomoc ohmmetr a
promit si vinut mezi sebou. Pri-
mrn cvka by mla vtomto ppad
mt odpor nco mezi 0,6 a 0,9
(nejastji 0,8 ).
Jestlie tedy primrn vinut lze
povaovat za funkn (nkdy se me
stt, e primrn vinut je peplen
nebo zkratovan), lze pikroit k otes-
tovn funkc. Ktomuto elu bude-
me potebovat baterii a voltmetr na
co nejvt napt. Pokud takovto
voltmetr nemte kdispozici, sta
vm obyejn doutnavka - nap. z vy-
azenho startru zivky. Pipojme
tedy kontakty podle obr. 9, piem
dvme pozor na sprvn zapojen
zatku a konce cvek.
Vtomto okamiku, pokad kdy
stisknete kontakt tlatka, indukuje se
vtransformtoru napt, kter se ob-
jev na vstupu HW a lze bu mit
pomoc voltmetru, nebo indikovat
doutnavkou. Tmto lze celkem bez
obav detekovat, e jak primrn vinut,
tak i sekundrn je vpodku, a lze
pipojit na zdroj sosciltorem. Jen pro
zajmavost, pi napjen bateri 9 V vzni-
k na kontaktech napt okolo 150 V.
Uveden do provozu
Nejprve ze veho zkontrolujeme
sprvn osazen/zapojen vech ob-
vodovch soustek, hlavn tranzis-
tor a diod. Nadle pak musme
zkontrolovat pjen, kde nejvt po-
zor dme na studen spoje a zkraty,
jeliko ty budou po zapnut prvn vc,
kter by vs mohla pipravit o mnoho
asu pi hledn chyby. A taky pi
15 kHz se indukuje i na primrn cv-
ce dostaten velk zptn napt,
na kter nen pjemn si sahat.
Proto dvejte maximln pozor pi
oivovn pod proudem. Pokud mme
zkontrolovny desky s plonmi spo-
ji, meme pikroit kjejich propojen
dvma vodii. Vhodnou monost je
tak osadit ob desky s plonmi
spoji nad sebe pomoc ty distan-
nch sloupk. Nsledn zbv jen
pipojit vn transformtor podle sch-
matu; pipomnm jet jednou, d-
vejte pozor na to, kde zan vinut,
pokud ho pehodte, nebude transfor-
mtor dvat dn napt. Taky je
vhodn konce vodi, kter pjte
k transformtoru, dt do smrovac
burky a po pevleen je smrtit.
Tmto bychom mli dokoneno zapo-
jen primrnho vinut. Pokud jde
o sekundrn vinut, je cel vc kom-
plikovanj, jeliko odizolovat napt
okolo 30 kV je velmi obtn. Nejlpe
je dt mezi vvody, kter sr, dout-
navku, aby se napt na tchto kon-
taktech njak eliminovalo. Nejastji
se to stv mezi vvody 8, 7 a 6. V-
vod 8 je tak zem celho sekundrn-
ho vinut, lze j vyvst jako svorku.
HW kontakt nechte tak, jak je, tedy
mete zde pipjet prodluovac
drt, avak nezapomete ho opravdu
podn izolovat, jinak vm v mst
pjen bude sret, co zmenuje v-
kon.
Pokud mme ve zapojeno, m-
eme pipojit napjen a zkusit regu-
laci mlo by se ozvat jemn bzuen,
zbezpenostnch dvod nedoporu-
uji na dnou soustku krom po-
tenciometru sahat. Sprvnou frek-
venci nastavme tak, e do jedn ruky
si vezmeme roubovk (izolovan),
kterm ladme odporov trimr, a dru-
hou se sname oddalovat nulov vo-
di od HW vstupu tak daleko, dokud
dr jiskru. Pokud se vzdlenost zmen-
uje, vrtme potenciometr o kousek
zpt, jeliko pracovn bod jsme ji
pejeli.
Na desce s plonmi spoji nen
umstn usmrova USM1.
Seznam soustek
R1 podle napt, viz text
R2, R4, R6 1 k
R3 10 k, trimr, 5 mm
R5 10
R8 220
P1 47 k/N
C1 2200 F/35 V
C2, C3 10 nF, keram.
C4 15 nF, keram.
C5 100 nF, keram.
C6 100 F/16 V
D2 1N4007
D3 1N4148
LED1, LED2 zel. LED, 5 mm
T1, T2 IRFP448 nebo jin
IO1 NE555 (nesm bt CMOS)
IO2 7812
KR1, KR2 AKR210/2
KR4, KR3 AKR210/3
F1, F2 2 A/250 V (sklenn)
USM1 4x KY711 nebo jin
Tr1 230 V/12 V (45 VA)
Tr2 vn transformtor zTV, nejlpe HR
Vyp1 vypna pkov
Chladi ze starho PC zdroje
Drk pojistky KS20-01
Distance 4x distann sloupek
DT1 doutnavka
Zvr
Zvrem bych vm rd popl
mnoho spch a hlavn co nejmn
raz. Pokud budete mt as a zaj-
m vs problematika ohledn raz
elektrickm proudem, zamite na we-
bov strnky mho kolegy KPR.
Jinak vechny ve uveden texty
a obrzky a jet mnoho dalch zaj-
mavost lze nalzt i na naich interne-
tovch strnkch delta4.webpark.cz
velektronick podob! Sem mete
pst i sv problmy, nebo tak na:
Martin Bro, Ndran 1532, 397 01
Psek (Delta4@centrum.cz).
Literatura
http://delta4.webpark.cz
http://www.sweb.cz/kpr
12
Regultor umouje komunikaci
s uivatelem pomoc inteligentnho
dvoudkovho displeje a ty tla-
tek, jimi se nastavuj uivatelsk
parametry regulace. Veker para-
metry, vetn servisnch, je pak
mon pohodln upravovat z po-
tae PC pipojenho pes sriov
rozhran specilnm programem.
Regultor tak periodicky zazna-
menv daje z vybranch teplot-
nch idel.
EMIR obsahuje ti uivatelsky de-
finovateln tdenn programy. Pro
kadou tvrthodinu v tdnu je mon
nastavit reim a parametr regulace.
Pro ekvitermn reim umouje tedy
nastavit posun topn kivky a pro ter-
mostatov reim poadovanou clo-
vou teplotu referenn mstnosti. Dal-
m monm reimem je i pln
vypnut regulace.
Principy regulace
Termostatov regulace
Termostatov regulace je zaloena
na principu teplotnho idla umstnho
vtzv. referenn mstnosti a na nasta-
ven teplot, kter by vtto mstnosti
mla bt. Termostat srovnv, zda je
teplota vy nebo ni. Na zklad
tohoto daje se aktivuje zdroj tepla.
Mezi vhody termostatov regula-
ce pat pedevm udrovn stl
teploty vmstnosti. Vn se odr
i vliv povtrnostnch podmnek, slu-
nenho zen a dalch faktor. Na
druhou stranu je ovlivovna teplota
celho objektu, a tak napklad vyvt-
rnm vreferenn mstnosti zane
topen vcelm dom topit, ppadn
zasvcenm slunce do tto mstnosti
se zde sice bude udrovat stabiln
teplota, ale ostatn mstnosti budou
chladnout. Mezi nevhody termosta-
tov regulace pat tak kolsn tep-
loty. Toto kolsn, kter me dosa-
hovat a 1 C, mohou citliv osoby
vnmat jako dosti nepjemn.
U regultoru EMIR je pouit ter-
mostatov regulace vhodn v nonch
hodinch, kdy nen teplota v referen-
n mstnosti ovlivovna ptomnost
osob, ppadn ji lze pout jako
ochrany proti zamrzn, pokud objekt
nen doasn obvn.
Ekvitermn regulace
Ekvitermn regulace je zaloena
na principu, podle kterho kad ven-
kovn teplot odpovd urit teplota
topnho mdia (obvykle vody), kter
udr vevech mstnostech pime-
nou teplotu.
Na tomto principu regulace pracu-
je vtina regultor pro vt objekty,
ale tak pro objekty men, ve kte-
rch nelze jednoznan stanovit refe-
renn mstnost. Oproti termostatov
regulaci je zde jasn vhoda, e tope-
n vcelm dom nebude ovlivovno
podmnkami jedin mstnosti, nap-
klad vaenm i vtrnm. Naproti
tomu neme standardn ekvitermn
regulace postihovat tepelnou setrva-
nost objektu a vnj vlivy, nap. vtr
i slunen zen.
Regultor EMIR uskuteuje ekvi-
termn regulaci skompenzac tepeln
setrvanosti objektu, m eliminuje
jednu zjejch hlavnch nevhod. Vy-
uv se idla zavrtanho do zdi v do-
staten hloubce. Zrozdlu teploty,
kter by ve zdi mla bt (lze spotat
ztlouky zdi, hloubky idla, vnitn a
vnj teploty), a teploty, kter tam je
ve skutenosti, lze urit prohtost
objektu, kterou se kompenzuje teplo-
ta vstupn vody.
Regultor EMIR
Technick parametry
Napjec napt: 230 V/50 Hz.
Pkon: max. 1,9 VA.
Rozmry dic jednotky:
90 75 40 mm.
Reimy regulace:
ekvitermn, termostatov, vypnuto.
Poet vstup men teploty: 8.
Rozsah men teplot:
-50 a +110 C.
Teplotn rozlien: 1 C.
Poet digitlnch vstup: 3.
Poet digitlnch vstup: 4.
Max. zt vstup: 230 V/3 A.
Poet tdennch program: 3.
asov rozlien program: 15 min.
Zlon napjen:
alkalick knoflkov lnek 1,5 V.
Ovldn: 4 tlatka, displej LCD.
Sriov pipojen: RS-232, 9600 Bd.
EMIR
Ekvitermn P regulace
EMIR je mikroprocesorem zen regultor teplovodnho vyt-
pn. Pomoc ovldn servomotoru tycestnho ventilu topn
soustavy, spnn kotle a teplovodnho erpadla udruje v mst-
nostech vytpnho objektu optimln teplotu. Umouje regulaci
ekvitermn (podle venkovn teploty) i termostatovou (podle refe-
renn mstnosti). Ekvitermn regulace je dle korigovna teplotn
setrvanost objektu, aby byla dosaena optimln tepeln pohoda.
Ale Povala
Obr. 1. Blokov
schma pipojen
regultoru
13
Popis funkce
Srdcem celho regultoru je mik-
roprocesor Atmel AT89C52 (IO1) -
zen specilnm programem. Mikro-
procesor spolupracuje s adou dalch
obvod, jejich funkce je zejm ze
schmatu zapojen na obr. 2 a 3.
Po zapnut napjen vygeneruje
obvod IO5 nulovac impuls. Procesor
pot postupn iniciuje jednotliv mo-
duly dicho programu: zen dis-
pleje LCD, sriovou komunikaci,
hodiny relnho asu, analogov
-digitln pevodnk, tlatka, uiva-
telsk rozhran a regulaci. Mikro-
procesor vyuv jeden vstup vnjho
peruen, a to pro pijet informace
o stisknut jednoho z tlatek. Dle
je ze specilnch vvod mikropro-
cesoru pouita dvojice vysln a
pjmu sriovho kanlu. Brna P0
mikroprocesoru je pes pull-up re-
zistory pivedena na konektor a vede-
na ksilov sti. Jej funkc je jednak
spnn rel, jednak ten stavu digi-
tlnch vstup. Ostatn vvody d
jednotliv perifern obvody.
Regultoru nevad vpadek napjec-
ho napt. Po obnoven dodvky elektric-
k energie se restartuje obslun pro-
gram a regulace pokrauje standardn
dl. Dalm monm havarijnm stavem
je peruen nebo zkrat veden k n-
ktermu ze senzor teploty. Je indi-
kovn na displeji a vppad selhn
dleitho idla nen regulan od-
chylka platn. Pro ekvitermn regula-
ci se jedn o idla vnj teploty a
teploty vstupn vody, pro termosta-
tovou o idlo teploty v referenn
mstnosti.
Pro zajitn dlouhodob sprvn
funkce jsou hodiny relnho asu
propojeny s nulovacm obvodem a
funguj jako obvod watchdog.
Informace o teplot, zskan z po-
lovodiovch senzor typu KTY81-220,
je jednm znejdleitjch daj pro
zen regulace. Vpamti mikropro-
cesoru je uloena tabulka pouvan
k pevodu hodnoty peten z pe-
vodnku A/D na teplotu ve stupnch
Celsia.
Vtab. 1 jsou vypotny obvykle
potebn hodnoty pro kalibraci idel.
Mikroprocesor m pstup krel
pes dva pomocn obvody. Jedn se
o invertor a vkonov spna. Pouit
Obr. 2.
Schma
dic
sti
Obr. 3. Schma silov sti
14
invertor by sice nebylo nezbytn, ale
je velmi vhodn. Mikroprocesor toti
po vynulovn iniciuje vechny vstup-
n-vstupn linky na vysokou logickou
rove, a tak by bez pouit invertor
vechna rel po startu sepnula.
Samotn servomotor je chrnn
jet jednou metodou. Jedn se o zp-
sob vyuit pepnacch kontakt rel,
kter vppad eventuln chyby pro-
gramu a nslednho sepnut obou
rel ovldajcch servomotor pive-
dou fzov napt pouze na jedno
zvinut. Tm je stoprocentn vyloue-
no piveden napt na ob vinut
servomotoru zrove, co by mlo
pravdpodobn za nsledek jeho
znien.
Tab. 1.
Kalibran
tabulka
Obr. 4. Deska s plonmi spoji dic sti (mikroprocesoru) Obr. 5. Rozloen soustek dic sti (mikroprocesoru)
Obr. 6. Deska s plonmi spoji dic sti (displeje) Obr. 7. Rozloen soustek dic sti (displeje)
Obr. 8.
Fotografie
dic sti
(mikroprocesoru)
15
Algoritmus regulace
Samotn regulan algoritmus je
sloen ze dvou funknch celk. Prvn
probh vrmci peruen od hodin
relnho asu a aktivuje se kadou
celou minutu. Do sdlench promn-
nch mikroprocesoru ulo parametry
regulace, tj. aktuln reim, ppadn
dal parametry pro zobrazen na dis-
pleji a pedevm vypotenou dobu
posunu servomotoru pro ekvitermn
i termostatovou regulaci. Vpoet
probh vrutin peruen jednou za
minutu. Program nejdve obnov stav
teplot senzor vmikroprocesoru, tj.
kad senzor postupn vybere multi-
plexerem, spust analogov-digitln
pevod jeho hodnoty a pepote ji na
stupn Celsia. Dle program zjist ak-
tivn reim regulace. V ppad, e je
aktivn jeden ztdennch program,
zjist se poadovan reim regulace
vzvislosti na aktulnm ase.
Druhm celkem je hlavn kd mik-
roprocesoru. Ten uskuteuje samot-
vstup regultoru ovldajcch rel
vsilov sti.
Reim vypnuto vypne kotel, uza-
ve smovac ventil a po nastaven
dob vypne i obhov erpadlo. Po
14 dnech zapn na chvli erpadlo a
prot ventil, aby zabrnil zatuhnut
tchto st.
Reimy ekvitermn a termostatov
provdj regulaci. Vppad uzave-
n smovae maj zekonomickch
dvod stanovenou hysterezi optov-
nho startu. Maximln doba bhu
serva je limitovna. Algoritmus tak
vykonv kontrolu teploty vratn
vody, vppad nzk teploty zake
dal otevrn smovacho ventilu.
Tm omezuje nzkoteplotn korozi kotle.
Vtinu parametr regulace je
mon nastavit konfiguranm pro-
gramem.
Konstrukn proveden
Deska displeje a dic deska jsou
umstny vkrabice typu KP45 nad
sebou. Ve dnu krabiky je vyezn ot-
vor podle obr. 13. Tmto otvorem pro-
chz konektory, jimi se dic jed-
notka pipojuje. Hlavn deska je na
dvou mstech piroubovna do spod-
n sti krabiky. Montn vstupky
je nutn odbrousit. Mezi desky se
umst vhodn distann sloupky.
Sloitji je teba upravit vko
krabice KP45 (viz obr. 14). Pro dis-
plej se nejdve vyzne vnitn otvor
(61 14 mm), pot se jehlovm
pilnkem skos hrany na vnj roz-
mry. Tm lze doshnout vraznho
vylepen vzhledu elnho panelu.
Dle je teba vyvrtat otvory pro tlat-
ka. Je nutn vrtat tenm vrtkem a
otvory dopilovat jehlovm pilnkem.
dic st regultoru je pichyce-
na dvma rouby ve zdi. Pedpokld
se jej umstn vobytn sti domu,
tomu je pizpsoben i jej design. Si-
lov st se vestav do libovoln kra-
bice vybran podle poadovanho
stupn kryt. Je vhodn ji umstit po-
bl kotle, erpadla a servomotoru.
Obr. 9.
Fotografie dic
sti (displeje)
nou regulaci vzvislosti na paramet-
rech nastavench bhem peruen,
tj. pmo se star o spnn digitlnch
Obr. 10. Deska s plonmi spoji
silov sti
Obr. 11. Rozloen soustek silov sti (Dokonen pt)
16
Protoe moje zkuenosti s podobn-
mi IO spln analogovm zpracovnm
signlu nejsou prv ideln (zkreslen,
pli hrub kroky nastaven, rzn pa-
zvuky pi penosu dat atd.), rozhodl
jsem se pout pln digitln zpracovn
zvuku pomoc pedprogramovanho di-
gitlnho signlovho procesoru (DSP).
Aby bylo mon komfortn ovldat
vechny funkce DSP, je zazen navr-
eno pro ovldn osobnm potaem.
Voln iiteln ovldac software umo-
uje zjednoho potae souasn dit
a est pstroj, napklad pro pouit ekva-
lizr/kompresor jako pedzesilova jed-
notlivch kanl mixnho pultu.
Technick parametry
Napjec napt: 5 V.
Odbr proudu: 180 mA.
Vstupn impedance: 4 k.
Harmonick zkreslen
(THD+N, 1 kHz, 0 dB): <0,005 %.
Rozmry: 75 x 60 x 18 mm.
Pouit IO
AD1954 je 26bitov procesor DSP
pro zpracovn zvuku sji zvroby na-
hranm programem. Obvod pijm digi-
talizovan zvukov data zexternho pe-
vodnku A/D, zpracovv je podle
schmatu na obr. 1 a zIO vystupuje ji
hotov analogov signl.
Obvod m ti analogov vstupy,
znich je jeden uren pro subwoofer a
je vybaven samostatnm kompreso-
rem/limiterem.
Vtina vpot je uskutenna ve
48bitov aritmetice smonost pebuze-
n uvnit IO a o 12 dB, odstup s/ je ty-
picky 109 dB.
Obvod byl pouit vpouzde MQFP44
pro plonou mont.
AD1871 je 24bitov stereofonn pe-
vodnk A/D vpouzde SSOP28 uren
pro nron aplikace smaximln vzor-
kovac frekvenc 96 kHz a odstupem s/
Ekvalizr
a limiter digitln
Ivo Strail
Ped nedvnem m kamard muzikant podal, zda bych mu nevy-
robil njak kvalitnj ekvalizr a kompresor dynamiky, samozejm
co nejlevnji. Protoe od realizace zdiskrtnch soustek m odradi-
la jej sloitost a zejmna cena, hledal jsem vhodn integrovan obvo-
dy, se ktermi bych mohl realizovat cel zazen co nejjednodueji.
Obr. 1.
Schma
zpracovn
signlu
vobvodu
AD1954
Obr. 2.
Schma zapojen
C13
17
typicky 106 dB. AD1871 lze ovldat po
SPI portu nebo zjednoduen pomoc
nkolika dicch vstup.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 2. K pe-
vodnkuA/D je piveden signl dvma
konektory CINCH, X2 a X3. Provozn
reim IC1 je nastaven napevno uzem-
nnm vvod 2 a 5 na vzorkovac
frekvenci 48 kHz, pesnost 24 bit a
synchronn sriov formt dat I
2
S, kdy
IC1 posl bity od nejvyho po nejni
po vodii SDATA a potvrzuje je vzestup-
nou hranou na vvodu BCLK. Vzestup-
n hrana na vvodu LRCLK oznauje
zatek penosu dat pravho kanlu,
sestupn levho.
Digitalizovan zvuk vstupuje do IC2
jeho prvnm vstupem, vppad poteby
je po drobn prav SW mon vyut
i oba zbvajc vstupy.
Program vsignlovm procesoru
(viz obr. 1) zdat nejprve horn propust
odstran digitln posuv od nuly (stejno-
smrnou sloku), dle data projdou
sedmi programovatelnmi filtry 2. du,
kter mohou pracovat nap. jako jed-
notliv psma parametrickho ekvaliz-
ru. Vstup zekvalizru je piveden na
dal dva filtry, kter mohou bt nasta-
veny jako pdavn psma ekvalizru
nebo jako aktivn reproduktorov vhyb-
ka. Pes smova odbouje st sig-
nlu pro subwoofer, kterou upravuje tro-
jice filtr.
Za blokem filtr je umstn regultor
hlasitosti a patentovan algoritmus roz-
en stereobze na principu zvtov-
n fzovho rozdlu signl snzkou
frekvenc mezi levm a pravm kan-
lem. Vechny ti kanly obsahuj i nez-
vislou kompenzace zpodn do dlky
3,33 ms - to odpovd posunut repro-
duktoru o asi 1,2 m.
Nsleduj dva kvalitn kompresory/li-
mitery: jeden pro oba kanly sterea a
druh pro subwoofer. Oba kompresory
jsou vybaveny detektorem efektivn
hodnoty signlu sbohatmi monostmi
nastaven a tabulkou, do kter lze ve
33 krocch zapsat poadovan prbh
kompresn kivky. Detektor hlavnho
kompresoru je navc vybaven funkc
look-ahead, tedy vstup detektoru je
umstn ped zpoova. Dky tomu
me detektor vyhodnotit zmnu ampli-
tudy jet pedtm, ne signl doshne
nsobie.
Je znm, e pouit vce nezvis-
lch kompresor, pracujcch vrznch
frekvennch rozsazch, vede klepmu
vslednmu zvuku ne pouit jedinho
kompresoru, kdy hlasit basy mohou
nepjemn modulovat zeslen celho
signlu. Pouitm dvou kompresor pra-
cujcch zvl snzkmi (kanl subwoo-
feru) a svysokmi frekvencemi je tento
efekt vrazn omezen. Vppad, e
AD1954 pracuje jen vdvoukanlovm
mdu, lze st signlu pro subwoofer
navrtit do hlavnch kanl a tedy vyut
vhod dvoupsmovho kompresoru.
IC2 m diferenciln vstupy, kter
jsou pmo vyvedeny na konektor SL2.
Mete bu vyut vdy jeden vstup
zdvojice, nebo na n podle doporuen
vrobce pipojit extern filtry kombinovan
sdiferencilnm zesilovaem (obr. 3, 4).
Je pouita Besselova doln propust 3. du
smeznm kmitotem 100 kHz pro hlav-
n kanly a 10 kHz pro subwoofer.
Zpracovn signlu vobvodu AD1954
je zeno sbrnic SPI, kter je emulov-
na paralelnm portem potae PC. Ob-
slun software umouje na jeden port
potae pipojit souasn a est p-
stroj, proto m kad pstroj nastave-
nu jedinenou adresu propjenm jedn
zpropojek SJ1 a SJ6, kter spojuj
signl, povolujc komunikaci sIC2
(CLATCH). Vstup dat (CDATA) a hodi-
nov signl (CCLK) jsou pipojeny p-
mo na port.
Vstup dat zIC2 - vvod COUT - je
oddlen a vkonov poslen hradly IC3E
a IC3F, protoe nkter paraleln porty
maj vstupn proud znan pesahujc
monosti budie vIC2. Dioda D2 a re-
zistor R6 tvo spolu sdalmi ppadn
pipojenmi zazenmi funkci montn-
ho souinu. Propojku SJ7 je nutn pro-
pojit u prv jednoho pipojenho p-
stroje nebo vppad, e bude zazen
provozovno samostatn. Vdob, kdy
IC2 nevysl data a pepn svj vstup
COUT do stavu vysok impedance, re-
zistor R7 udruje na tomto vstupu lo-
gickou 1, aby byla umonna komunika-
ce ostatnm obvodm.
Invertory IC3C a IC3D nuluj DSP pi
piveden napjen nebo pi poadavku
na vvodu 5 paralelnho portu. Rezistor
R1 udruje obvod ve stavu RESET, po-
kud zazen nen propojeno s pota-
em.
Krystalov osciltor shradlem IC3A
generuje taktovac kmitoet 12,288 MHz,
tj. 256nsobek vzorkovac frekvence
48 kHz. Ten je po oddlen piveden na
hodinov vstupy pevodnku A/D IC1
i DSP IC2. Pi pouit vce zazen zro-
ve me bt pro minimalizaci ruen
vhodn pout pro vechny obvody spo-
len osciltor.
Zazen je napjeno ze stabilizova-
nho zdroje 5 V, pipojenho na piky
1 a 4 konektoru SL1. Napjen analogo-
v sti pstroje je oddleno tlumivkou
L1 a propojkou R2, ppadn je tak do-
stupn na pikch 2, 3 SL1.
Obslun software
Na obr. 5 je obrazovka jednoduch-
ho ovldacho programu, kter je voln
dostupn i se zdrojovmi kdy na mch
strnkch www.egmedical.cz/istrasil
(nebo na www.aradio.cz). Program
umouje ovldat tm vechny funkce
AD1954, ukldat nastaven kompresor
a nastaven ekvalizru. Um tak z ob-
vodu vyst aktuln rove signlu a
pro snaz nastavovn kompresor ji
vyznait arou vkompresn kivce.
Obr. 3. Schma filtru pro hlavn kanly
Obr. 4. Schma filtru pro subwoofer
Obr. 5. Ovldac program
18
Program pracuje ve Windows 95 a
vych, ve Windows NT/2000/XP je
nutn pout piloen driver pro paralel-
n port.
Soubor zkladnch rutin komunikace
se zazenm je definovn jako objekt,
take vytvoen vlastnho ovldacho
programu by nemlo bt pli obtn.
Konstrukce
Cel pstroj je umstn na obou-
strann prokoven desce snepjivou
maskou (viz obr. 6, 7). Nejprve osadme
vechny ti IO, nejlpe s pouitm pjec
pasty. Postup nen komplikovan, sta
IO pevn pichytit svrkou nebo pilepit
na mst, kde m bt zapjen, pott no-
iky velmi malm mnostvm pjec
pasty a pastu dkladn petavit poma-
lm pejetm noiek IO hrotem mikro-
pjeky nebo horkovzdunou pistol.
Pjen msta potom dkladn omyjte li-
hem a destilovanou vodou (toluen nen
vhodn, rozpout toti nepjivou masku).
Pozor: zbytky nepetaven pjec
pasty nesm zstat na desce (bvaj
hlavn vprostoru mezi noikami a t-
lem IO), protoe vytvej siln svodo-
v proudy a vnejhorm ppad se
me deska vznti t (vi dl j sem na
vlastn oi).
Nicmn pjen IO pro povrchovou
mont nen a tak velkm problmem,
jak se me zdt. Sta trplivost, pevn
ruka a vsledek vypad tm strojov.
Dle osadme zbvajc pasivn sou-
stky a nakonec konektory.
Zazen me bt pouito jako ve-
stavn modul, umstno do krabiky
(nap. UK54) nebo jako hol deska p-
mo zasunuto do paralelnho portu PC.
Vppad, e m bt umstno vce
zazen vjednom celku, je nejjedno-
du upevnit jednotliv desky nad sebe,
seroubovat distannmi sloupky a ko-
nektory X1 vech desek spojit s pota-
em plochm kabelem se samoeznmi
konektory.
Oiven
Pipojme cel zazen na stabilizo-
van zdroj 5 V/200 mA a taem nebo
osciloskopem zkontrolujeme funkci os-
ciltoru na vvodu 4 IC3. Propojme p-
stroj spotaem a vyzkoume vech-
ny funkce DSP.
Pokud se zvstupu ozv jen siln
um, je na vin pravdpodobn patn
blokovan napjen nebo je osciltor
nestabiln. Funkci pevodnku A/D lze
ovit logickm analyztorem nebo alespo
taem zkontrolovat ptomnost takto-
vacch signl na vvodeh 27, 28 IC1.
Seznam soustek
R1, R7 10 k, 0805
R2 0 (propojka) 0805
R3, R4 1 k, 0805
R5 68 k, 0805
R6 2,2 k, 0805
C1, C2 1 nF, 0805
C3 a C6, C9, C10 100 pF, 0805
C7, C8, C11,
C21, C22 10 F/16 V
C12, C17 a C20 100 nF, 0805
C13, C14 22 pF, 0805
C15 22 F/16 V
C16 2,2 F/16 V
C23 3,3 F/16 V
D1, D2 LL4148 (SOD80C)
IC1 AD1871YRS (SSOP28)
IC2 AD1954YS (MQFP44)
IC3 74HCT04 (SO14)
L1 1 mH, radiln
Q1 12,288 MHz
SL1 PSH02-04P
SL2 PSH02-07P
X1 Canon 25 zstrka hlov do DPS
X2, X3 Cinch do DPS (MR-571L)
Zvr
Digitln zpracovn zvuku umouje
doshnout obdobnch vsledk jako
analogov zpracovn pi vrazn lep-
ch monostech nastaven a dov
men sloitosti. Vyuit potae jako
ovldacho pultu dle zvyuje monosti
zazen (ukldn charakteristik, p-
padn sten automatizace, MIDI) a
dov zlevuje cel zazen - jen cena
ovldacch prvk klasickho panelu (po-
tenciometry, spnae) by vtomto p-
pad pesahovala 3 500 K, pro est
pstroj, kter lze ovldat zjednoho PC,
tedy vce ne 20 000 K.
Pokud mte jakkoliv nmty, dota-
zy nebo pipomnky, kontaktujte m
prosm na ivo.strasil@centrum.cz
Podklady pro vrobu DPS jsou do-
stupn na www.egmedical.cz/istrasil.
Vppad zjmu ten mohu dopl-
nit do ovldacho programu ukldn
stavu vech ovlada, automatick
fade-in/out, ppadn i dal funkce.
Literatura
[1] www.analog.com - katalogov listy
AD1871 a AD1954
[2] www.bezstarosti.cz
[3] Archiv konference hw-news: list-ar-
chive.gin.cz/hw-news
Obr. 6.
Deska
s plonmi
spoji (horn
strana)
Obr. 7.
Deska
s plonmi
spoji
(spodn
strana)
19
Princip innosti
Zkladn funkc je zalit sklenku
jednou nebo dvakrt denn pslunou
dvkou vody, a to veer nebo rno a
veer. Proto se synchronizace zalv-
n provd dennm svtlem. Tato veli-
ina je mena fotorezistorem, kter
je vhodn umstit tak, aby men ne-
bylo ovlivnno poulinm osvtlenm,
osvtlenm na zahrad nebo osvtle-
nm pmo ve sklenku. Prh citlivosti
idla lze nastavit odporovm trimrem.
Dal veliinou pro sprvn zalit je
teplota. Podle teploty se d otevrn
oken a mnostv vody vhodn pro za-
lit. Teplota se m pevodnkem tep-
loty SMT160 s vstupem PWM (Pul-
se Width Modulation pulsn kov
modulace), tento zpsob zajiuje, e
men teplota je vdy sprvn ne-
mus se kalibrovat. idlo je vhodn
umstit ve sklenku tak, aby nebylo
blzko dve a otevranch oken a aby
nebylo ochlazovno stkajc vodou
pi zalvn. K zazen je dle mono
pipojit sondu zjiujc vlhkost zemi-
ny. Jsou to vlastn dva kolky zasu-
nut do zeminy na takovm mst, kde
vlhkost zeminy odpovd prmru za-
lit celho sklenku. Sondu je nejlpe
zhotovit z nerezov oceli (nap. star
noe). Pozor na pipojen vodi
spojenm rznch kov ve vlhku se
vytvo lnek. M se stdavm
proudem s kmitotem 250 Hz bez stej-
nosmrn sloky. Poslednm vstupem
je zjiovn dostatku vody vndri,
Automatick
zalvn sklenku
Ing. Roman Jelnek
Vdnen dob je snaha co nejvce bnch proces automati-
zovat, a tak vznikl automat pro zalvn sklenku. Vvoj proel n-
kolika pokusy, a jsem vytvoil zazen , kter zahrnuje vechny
zkladn veliiny pro sprvnou funkci, tj. svtlo, teplotu, vlhkost
zeminy a dostatek vody vndri.
Obr. 1. Zapojen automatu pro zalvn sklenku
20
ze kter se zalv. Pro sondu plat

stejn pravidla jako pro sondu zjio-
vn vlhkosti. Lze ji realizovat nap.
pi pouit plastov ndre tak, e
1 cm nad dnem proroubujeme dva
nerezov rouby asi 3 cm od sebe st-
nou ndre a na vnj (such) stra-
n pipojme vodie. M se opt st-
davm proudem. Men vlhkosti
zeminy a dostatku vody vndri se
std, tj. nikdy se nem souasn,
a tak nejsou vsledky obou men
vzjemn ovlivnny.
Popis zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Z-
klad automatu tvo mikrokontrolr
PIC16F628A (U1) nastaven s vnit-
nm osciltorem 4 MHz a svnitnm
resetem. Kzobrazovn je pouit
tynsobn displej LED (U7), vhod-
n pro zapojen vmultiplexnm ze-
n. Multiplex zajiuje program pro-
stednictvm sriovch registr (U5,
U6), zbyl vvody jsou vyuity pro 4
LED. Pro ovldn slou 4 tlatka
(S1, S2, S3, S4) pipojen pmo na
port mikrokontrolru. idlo teploty je
tak pipojeno pmo na mikrokontro-
lr. Piezo sirna PS1 potvrzuje stisk
tlatka a signalizuje przdnou ndr
vody pi zalvn, tj. kdy pi zalvn
dojde voda, spust se alarm, kter se
zru naputnm ndre. idlo osvt-
len (fotorezistor) je pipojeno na kom-
partor (U2A), odporov trimr (R3)
slou knastaven rovn osvtlen,
podle kter se rozliuje den a noc.
Nastaven se mn podle umstn a
podle typu fotorezistoru. Obvod U2D
slou kvytvoen poloviny napjec-
ho napt VBS. idla detekce vlhkos-
ti a dostatku vody vndri jsou zapo-
jena shodn. Men probh stdav:
1 s se m vlhkost, tj. vvod mikro-
kontrolru ACH je nastaven jako v-
stup a vysl signl 250 Hz 0 a 5 V
sobdlnkovm prbhem, tj. stejno-
smrn sloka je 2,5 V. Tento signl
je piveden na jeden vvod sondy.
Zdruhho vvodu sondy je signl ve-
den na odporov trimr R6 pipojen
na VBS tvo vlastn zt v odpo-
rovm dlii sodporem men zemi-
ny (m je zemina vlh, tm je odpor
men). rove signlu se porovnv
kompartorem U2C, a je-li signl za
dliem dostaten velk, tak pich-
z na vstup mikrokontrolru VLHK a
je synchronn vyhodnocen s vysla-
nm signlem. Vtto dob je vvod
ACV mikrokontrolru nastaven jako
vstup, a tud sondou pro men do-
statku vody vndri neprotk dn
stejnosmrn ani stdav proud, pro-
toe jeden vvod je pipojen na VBS
pes odpor R21 a druh vvod je na
VBS pipojen pes R5. Po uplynut
prvn sekundy se men vymn a
m se dostatek vody vndri.
Krom rel je ve napjen ze sta-
biliztoru 7805 (U6), rel jsou nap-
jena z12 V. Zapojen je nakresleno pro
napjen ze st 230 V a tak erpa-
dlo je propojeno na napjen 230 V.
Vstupem je spnac kontakt rel pro
erpadlo (250 V/10 A) a kontakt ote-
vrn okna. Knapjen lze pout
iakumultor 12 V a erpadlo tak na
12 V, transformtor se vtomto ppa-
d propoj propojkami, pojistka se
zmn z80 mA na 315 mA a funkce
zazen zstane zachovna. Kontak-
ty rel pro otevrn oken jsou izolo-
vny a slou jako povel pro systm
skoncovmi spnai (pepnac kon-
takt).
Pro zkladn innost je nutn pi-
pojit fotorezistor. Pokud se nepipoj
idlo teploty, zobrazuje se 0 a funk-
ce spojen steplotou nejsou vyuv-
ny. Kdy se nepipoj sonda vlhkosti,
je to pro automat signl, e je stle
such zemina, a tak zalv po nasta-
venou maximln dobu zalit. Nen-li
teba hldat hladinu ndre svodou,
je nutno vstupn svorky Voda pro-
pojit tento princip chrn erpadlo
pi ppadnm peruen vodi od
sondy kautomatu, aby nikdy nebe-
lo erpadlo naprzdno.
Funkce automatu
Automat m nkolik nastavitelnch
parametr uloench vpamti EE-
PROM. Tyto parametry lze mnit tla-
tky a daje jsou zobrazovny na dis-
pleji. Zkladn zobrazen je sloeno ze
stavu automatu (prvn sedmisegmen-
tovka) a zaktuln teploty ve sklen-
ku. Stav automatu je zobrazovn tak,
e kadmu segmentu odpovd n-
jak vnitn stav automatu, a tak lze
lehce zjistit sprvnou funkci a vyko-
nan innosti. Vysvtlen zobrazen je
na obr 2.
Obr. 2. Vznam segment prvn
sedmisegmentovky displeje
Prvn tlatko (S1) slou kvbru
parametru, druh tlatko (S2) pro
vstup do vybranho parametru a tla-
tka minus (S3) a plus (S4) slou ke
zmn hodnoty parametru. Pi prvnm
(hlavnm) vbru se roluj dokola 4 pa-
rametry [ nASt CASY MEnU
zkladn zobrazen ]. A u je
vmenu vybrna jakkoli nabdka, ne-
bude-li stisknuto njak tlatko do
25 s, pejde automat vdy do zklad-
nho zobrazen.
Podnabdka nASt obsahuje 6 pa-
rametr. Vstoup se do n tlatkem
S2, dokola se roluje S1 a nastaven
se mn tlatky S3 a S4:
1. EC.on / oF EkonomiCk reim
zapnuto/vypnuto. Pi zapnut et
vodu zkrt asy o 30 %. Vhod-
n teba po dobu dovolen, kdy je
omezeno doplovn vody do n-
dre [default = vypnuto].
2. PH.on / oF zalvn Podle vlH-
kosti zeminy zapnuto/vypnuto. Pi
vypnut se doba zalvn d pou- Obr. 3. Osazen desky s plonmi spoji automatu
21
ze maximln dobou zalvn [de-
fault = vypnuto].
3. Pt.on / oF zalvn Podle teploty
bhem dne ve sklenku zapnuto/
/vypnuto. Pi zapnut se sleduje,
zda teplota ve sklenku bhem dne
nepekro nastavenou mez. Po-
kud ano, tak se zv psun vody,
tj. prodlou se asy zalvn
o 30 % [default = vypnuto].
4. rA.on / oF zalvn rno zapnu-
to / vypnuto. Veer zalv vdy, za-
lvn rno je voliteln [default =
vypnuto].
5. toto teplota otvrn oken vstup
tlatkem S2, zobraz se t. 30 a tla-
tky +/- (S4, S3) lze nastavit poa-
dovanou teplotu ve sklenku (5 a
50 ), pi kter se otevou okna. Pi
teplot o 5 ni se okna zase za-
vou. Tlatkem S2 se z nastavov-
n teploty vysko [default = 30 ].
6. troS teplota rozen Spoteby
vody vstup tlatkem S2, zobra-
z se t. 30 a tlatky +/- (S4, S3)
lze nastavit poadovanou teplotu
ve sklenku (5 a 50 ), pi kter se
zapne rozen dvkovn vody
asy zalvn se prodlou o 30 %).
Tlatkem S2 se znastavovn tep-
loty vysko [default = 30 ].
7. zna konec vbru, stisk-
nutm S1 se vrac vbr na 1. (EC.
on/of), stisknutm S2 se roluje tento
vbr: ESC SAUE dEFA
, kde ESC znamen vysko-
en znabdky bez zpisu, SAUE
(save) ulo nastaven parametry
1 a 6 do pamti a dEFA pepe
vechny parametry zkladnmi [de-
fault] hodnotami.
Podnabdka CASY obsahuje 4 pa-
rametry (vstup S2 a roluje se dokola
S1):
1. MA. C nastaven MAximlnho
asu zalvn vstup tlatkem
S2, zobraz se C. 2.5 atlatky +/-
(S4, S3) lze zmnit as od 0,5 min
do 99,5 min. Tlatkem S2 se
znastavovn asu vysko.
2. Po. H nastaven asu zalvn
Po zjitn vlHkosti vstup tlat-
kem S2, zobraz se C. 1.0 atlatky
+/- (S4, S3) lze zmnit as od
0,0 min do 99,5 min. Tlatkem S2
se znastavovn asu vysko.
3. Po. r nastaven asu, za jak dlou-
ho Po rozednn se zane zalvat
vstup tlatkem S2, zobraz se
C. 1.0 atlatky +/- (S4, S3) lze
zmnit as od 0,0 hod do 6,0 hod.
Tlatkem S2 se znastavovn
asu vysko.
4. Pr. S nastaven asu, za jak dlou-
ho Ped Setmnm se zane zal-
vat tlatkem S2 vstup, zobraz
se C. 2.0 atlatky +/- (S4, S3) lze
zmnit as od 0,0 hod do 6,0 hod.
Tlatkem S2 se znastavovn
asu vysko.
nutm S1 se vrac vbr na 1 (MA.
Obr. 4 a 5. Deska s plonmi spoji automatu pro zalvn sklenku
22
C), stisknutm S2 se roluje tento
vbr ESC SAUE dEFA
, kde ESC znamen vysko-
en znabdky bez zpisu, SAUE
(save) ulo nastaven parametry
1 a 4 do pamti a dEFA pepe
vechny parametry zkladnmi [de-
fault] hodnotami.
Podnabdka MEnU obsahuje 7 pa-
rametr (vstup S2 a roluje se dokola
S1) :
1. tE.on/oF zapn testovac reim,
kter je vhodn pro nastaven nebo
itn trysek, vtomto reimu 8x
zalv 20sec a 50sec nezalv,
poet zbvajcch zalit je zobrazo-
vn na displeji, stisknutm kter-
hokoli tlatka se testovac reim
ukon.
2. t
_
31 zobrazen maximln teplo-
ty od poslednho vymazn, kter
byla ve sklenku.
3. t_31 zobrazen minimln teplo-
ty od poslednho vymazn, kter
byla ve sklenku.
4. Mt.on/of sMazn maximln a
minimln teploty (on).
5. C. 0 zobrazen potu zalit (ka-
d zalit pite 1).
6. MC.on/of sMazn potadla za-
lit.
7. SU.
_
/_ zobrazen pro nastaven
prahu detekce oSVtlen nasta-
vuje se trimrem R3, detekuje svt-
lo zobraz rku nahoe, deteku-
je tmu zobraz rku dole.
nutm S1 se vrac vbr na 1.
(tE.oF), stisknutm S2 se roluje
vbr ESC dEFA , kde
ESC znamen vyskoen z nabd-
ky a dEFA pepe vechny para-
metry zkladnmi [default] hodno-
tami.
Po zapnut je pro automat tk
zjistit, vjak sti dne se nachz, a
tak pracuje spznakem prvn den.
Prvn den zalv vdy jen veer, a to
ihned po setmn; je to proto, e ne-
me vypotat, kdy se setm. Druh
den zalv rno, veer zalv tak, e
od naposledy zmen dlky dne ode-
te, kolik hodin ped setmnm m za-
lt, a tak je mon, e zalit nebude
pesn souhlasit snastavenou hodno-
tou. Pi prvnm zapnut nebo po z-
kladnm nastaven [default] je pedna-
stavena dlka dne na 12 hodin. Pokud
by se setmlo dve, ne je vypoten
as zalit, tak zalv vokamiku se-
tmn. Tet den ji automat zalv
pesn tak, jak je nastaveno.
Konstrukce
Zazen se skld ze zkladn des-
ky a desky displeje stlatky, kter
jsou vzjemn propojeny plochm
kabelem skonektory. Toto een
umon snadnj mont do vhodn
krabiky. Pozor u varianty napjen
sovm naptm 230 V na dodren
bezpenosti vsouladu snormou,
zvlt nezapomenout na ochrann
vodi PE (lutozelen).
Deska s plonmi spoji je na obr. 4
a 5, osazen desky je na obr. 3. Pro
jednoduchost jsou vdy ob sti (z-
kladn deska a displej) na spolenm
obrzku, rozstienm tak vzniknou
dv samostatn desky. Vechny sou-
stky jsou zjedn (horn) strany des-
ky. Nejprve je teba osadit soustky
SMD (pjeno shora) a potom klasic-
k vvodov soustky (pjeno zdo-
la). Po oiven je doporueno spoj
omt a natt elektroizolanm lakem
zobou stran.
Seznam soustek
R1, R2, R4, R16,
R33 a R40, R42 1 k, SMD1206
R17, R18, R19,
R20, R21, R22,
R23, R24, R43 10 k, SMD1206
R7, R8, R9,
R11, R12,
R14, R15 4,7 k, SMD1206
R10, R13 47 k, SMD1206
R25 270 , SMD1206
R26 a R32, R41 100 , SMD1206
R3 10 k,
trimr PT10VK010
R5, R6 250 k,
trimr PT10VK250
C3 2200 F/16 V
C5 100 nF, SMD1206
C4, C6 100 F/10 V
D1, D7 SM4007
(1N4007 SMD)
D2 MB6S
(U05J4B48 SMD)
D3 erv. LED (2 mA)
D4 zel. LED (2 mA)
D5 lut LED (2 mA)
D6 modr LED
F1 pojistka FSF00.08
Q1, Q6 BC847
Q2, Q3, Q4, Q5 BC857
RV1, RV2, RV3 ERZC10DK391
S1 a S4 tlatko P-DT6xx
T1 transformtor
TRHEI305-1X9
U1 PIC16F628A-04/P
naprogramovan
U2 LM339 SMD
U3, U4 74HC4094 SMD
U6 7805
U7 displej 4mstn
HD-M512RD
Fotorezistor MPY7P
Teplotn idlo SMT160-30-92
K1, K2 rel 12 V
RELEF4341-12
PS1 piezo KPE-242
drk pojistky KS20SW-C nebo
KS20SW-H
objmka SOKL18
J1, J2, J3 ARK500/2-EX
J4, J5 ARK710I/2
J6 ARK500/3-EX
J7 ARK710I/3
Znaen soustek je pevzato
zkatalogu GM Electronic. Naprogra-
movan mikrokontrolr PIC je mono
si objednat na romjel@volny.cz . Obr. 6 a 7. Pohled na osazen desky automatu
23
Zkladn technick daje

Napjec napt: 5 V z portu USB.
Pipojen k PC: USB kabel A-B.
Formt karet: ISO7816 i plugin.
Indikace stavu:
LED On, Data, Reset.
Osciltor: 14,318 MHz*.
Reset: voliteln L/H.
OS: Win98, Win2000, WinXP.
*) Ze zkladnho kmitotu osciltoru
je mono volbou propojky JP2 vydlit
kmitoty 7,156 MHz a 3,579 MHz.
Popis zapojen
Cel konstrukce obvodov vych-
z z pedchoz verze Bitch Mouse 2003
pro sriov port. Byly zachovny
vechny poadovan funkce a nkte-
r pidny. Pedevm jde o dliku
kmitotu, kter byla kdysi zveejnna
na www.id2.cz a se svolenm autora
pouita. Osciltor tvo dva invertory
A a B obvodu IC3 s krystalem
14,318 MHz. Tento kmitoet zvld jen
velmi mlo karet, a proto je nsledn
vydlen 2 a 4 dlikou IC4. Poado-
van kmitoet osciltoru se vol
propojkou JP2. V pozici 1-2 je na vlo-
enou kartu piveden kmitoet
14,318 MHz, na pozici 3-4 7,159 MHz
a pozici 5-6 3,579 MHz. Zachovna
byla monost volby resetu propojkou
JP1 pro zptnou kompatibilitu smart-
mouse/phoenix. V poloze 3-4 teka
komunikuje se vemi novjmi pro-
gramy a v poloze 1-2, ve kter je sig-
nl reset negovn invertorem C ob-
vodu IC3, komunikuje se starmi
programy pro programtor typu
smart-mouse. Zachovno tak bylo
zobrazen vech dleitch stav
Power, Reset a Data indikanmi LED.
Oproti pedchoz verzi vak byla opra-
vena indikace stavu reset (LED nesv-
tila pouze pi resetu). Vtina uiva-
tel pouv novj programy a je
tedy douc, aby zobrazovala pouze
reset. Takt kontakty konektoru
ISO7816 byly pouity k detekci vloe-
n karty na lince DCD (viz dle). J-
drem cel konstrukce je pevodnk
USBRS232 IC1 spolu s podprnmi
obvody a sriovou pamt EEPROM
IC2, ve kter jsou obsaeny konfigu-
ran daje. Pokud nebudou IC2, R7
a R8 osazeny, lze k ovldn aplikace
pout neupraven ovladae firmy
FTDI. Pevodnk zajiuje kompletn
pevod vech dleitch signl z por-
tu USB, kterm je i cel aplikace na-
pjena.
Nastaven a oiven
Cel konstrukce, i kdy se to ne-
zd, je velmi jednoduch. Oboustran-
n pltovan deska s prokovenmi
drami a s nepjivou maskou usnad-
uje osazovn. Nejlep je zat od
pasivnch soustek a postupovat a
k IO. Pokud mte obavy o IC1, me-
me vm jej pi objednn CPU s DPS
na pn osadit. Nakonec zapjejte
LED a konektory. Pokud jste postu-
povali peliv a nemte nikde patrn
slvance a cnov mstky, mete
pistoupit k oiven. Nastavte propoj-
ky JP1 na pozici 3-4 a JP2 na 5-6.
Po pipojen propojovacho kabelu
USB se mus rozsvtit zelen LED D1
a operan systm Windows bhem
asi 1 s oznm nalezen novho za-
zen. Pokud se LED nerozsvt nebo
Windows nic nenajde, je nkde chy-
ba a zazen okamit od portu USB
odpojte! Vtina chyb je zpsobena
patnm osazenm, nezdka cnovm
mstkem na IC1 i IC2. Pokud je ji
ve v podku, opakujte pokus o pi-
pojen. Nemuste se pli obvat, e
byste zazen zniili. V ppad zkra-
tu nebo pokud je odbr vt ne
33 mA (programov nastaven pojist-
ka v extern EEPROM), port USB se
automaticky odpoj. Na adaptru nen
krom propojek JP1 a JP2 co nasta-
vovat a ml by fungovat na prvn za-
pojen. V ppad, e by byl po pipo-
jen adaptr sprvn detekovn, ale
komunikace s kartou by neprobhala,
pekontrolujte osciltor.
Instalace ovlada
Po spnm pipojen k USB por-
tu bude nutn nainstalovat pslun
ovladae. V podporovanch verzch
OS Windows probh instalace ovla-
da obdobn. Proto zde podrobn
popi instalaci ovlada pro Windows
XP. Po ji zmnnm pipojen adap-
tru systm ohls nalezen novho
hardware. Vyberte Instalovat ze se-
znamu i danho umstn a zadejte
Dal. V dalm okn vyberte Nevy-
hledvat, zvolm ovlada k instalaci,
kliknte na tlatko Dal a v ptm
okn jet jednou Dal. V novm
Bitch Mouse USB
HanZ
Po velkm spchu konstrukce Bitch Mouse 2003, uveejnn
vPE8/03, jsem se rozhodl na zklad nvrh ten vytvoit kon-
strukci univerzln teky karet ISO7816 pro USB port.
Obr. 1. Schma zapojen
24
okn vyberte Z diskety... a opt za-

dejte Dal. Zvolte Prochzet a v se-
znamu nalistujte vai CD-ROM s vlo-
enm instalanm CD (nap. D:) a
nalistujte adres Bitch Mouse USB.
Pot kliknte na OK. Kliknte na Dal-
. Nyn probhne zloha starch ovla-
da pro ppad nutnosti obnovy sys-
tmu a instalace je dokonena.
Vzpt vm vak jet jednou na-
bhne detekce novho hardware, a tak
postup opakujte jet jednou pln
stejn. A je to ... uff.
Pokud si te otevete sprvce hard-
ware, bude tam ji Bitch Mouse USB
pstupn na portu COM4.
Pouit v praxi
Vzhledem k tomu, e pevodnk
emuluje sriov port COM4, mete
bez jakchkoliv prav pouvat libo-
voln software k tomu uren. Velmi
se osvdil Cardinal. K dnenmu dni
ji ve verzi 00.99.110F. Pokud budete
chtt vyuvat funkci detekce karty,
sta tuto volbu povolit v nastaven,
vybrat linku DCD a rove nzkou.
Ujinch program jsem se s touto
funkc jet nesetkal. Takt se verze
pro port USB hod ke klonovn karet
SIM. Nevyaduje dn extern nap-
jen, a me tak bt pipojen libovol-
n dlouho, ani byste museli mt oba-
vy, e vm dojde baterie.
Seznam soustek
R1, R2,
R9, R10 220 (1206)
R3, R4 27 (1206)
R5 1,5 k (1206)
R6 470 (1206)
R7 10 k (1206)
R8 2,2 k (1206)
C1, C2 27 pF (1206)
C3 10 nF (1206)
C4 33 nF (1206)
C5, C6 100 nF (1206)
C7 47 pF (1206)
C8 10 F/16 V (3528)
D1, D2, D3 LED 3 mm, 2 mA
D4 BAT42 (SOD80)
IC1 FT232BM
IC2 93LC46 (SO8)
IC3 74HC04 SMD
IC4 74HC93 SMD
Q1 6 MHz (mini)
Q2 14,318 MHz (mini)
X1 USB B PCB
X2 ISO7816
U1 SIM plugin
Obr. 6.
Nastaven
programu
Cardinal
Obr. 2 a 5.
Deska s plonmi
spoji teky karet
a osazovac pln
Na novch strnkch fir-
my hi-tech-service
www.h-t-s.biz si budete moci
objednat pevodnk IC1 spo-
lu s naprogramovanou EE-
PROM, desku s plonmi
spoji, stavebnici i kompletn
teku. Na stejnm mst bu-
dou ke staen jak originln
ovladae od FTDI, tak i upra-
ven.
Literatura
[1] HanZ: Bitch Mouse 2003,
PE 8/2003.
[2] www.ftdichip.com
[3] www.id2.cz
25
Technick daje
Poet sekc: 4 nezvisl.
Indikace: napjen,
nabjen,
nabito,
vybjen (test).
Napjec napt: 16 a 18 V.
Pojistka: 0,5 A.
Rozmry: 250 x 140 x 30 mm.
Popis zapojen
Zdrojov st je napjena ze so-
vho adaptru. Pouil jsem adaptr
se stabilizovanm vstupnm naptm
12 V/500 mA a upravil ho tak, e je
pouito pouze usmrnn napt 18 V,
kter je vyvedeno na vstupn konek-
tor. Stabiliztor vypjme. Tato pra-
va je potebn pro napjen stabiliz-
toru 723 (IC4), kter vytv referenn
napt pro zen vybjen a nabjen.
Adaptr s vstupnm proudem a
500 mA je pouit proto, e m pi za-
ten men pokles napt a tak jeho
oteplen je men, co je douc, pro-
toe nabjeka pracuje bez dozoru
del dobu. Nap. vdivadelnm provo-
zu se akumultory nabjej do druh-
ho dne a nabjen d automatika.
Dle je vstupn napt vedeno na
stabiliztor IC3 (pouit zadaptru)
7812 a pepnae jednotlivch sekc
k vlastn elektronice nabjeky. Zklad-
n st je asova 555, kter generu-
je impulzy ze stdou asi 20:1. Tmito
impulzy se pes T2 otvr T1, kter
pracuje ve spnacm reimu. Kolektor
tohoto tranzistoru pes omezovac
odpor R1 a klidov kontakt rel je pi-
pojen na akumultor. Akumultor je
nabjen tepavm proudem. Nabjec
proud nen konstantn a mn se s do-
bou nabjen, co v reimu nabjen
proudem piblin 0,1 C, tj. 11 a
15 mA nen na zvadu. Proces nab-
jen je signalizovn rudou LED CHAR-
GE.
Obvod 723 slou jako zdroj refe-
rennho napt, zekterho se odeb-
raj napt pro kompartory. Naptm
10,15 V (1,45 V/lnek) je zen IC2.
Po dosaen tohoto napt nabjen
kon, obvod se peklop a pes T3 za-
blokuje genertor 555, a tranzistor T1
se uzave. Rud LED D2 zhasne a sv-
t zelen LED D3 READY. Toto se
cyklicky opakuje a svit zelen LED se
prodluuje. To je znmka nabit aku-
multoru. Vtomto stavu cyklovn je
vhodn ponechat akumultor jet
aspo hodinu. Tranzistor T5 zajiuje
blokovn IC1b pi prtoku nabjec-
ho proudu. Napt nabjenho akumu-
ltoru se tak porovnv sreferennm
naptm jen v dob, kdy do akumul-
toru netee nabjec proud.
Komparan napt 6,3 V, urujc
prh vybit, je pipojeno na IC1a. Vy-
bit akumultoru je vhodn ped dal-
m nabitm pro zamezen tzv. pam-
ovho efektu. Vybjen je vhodn
vppad, e bylo zakumultoru ode-
brno vce jak 30 % kapacity nabit-
ho akumultoru.
Po vloen akumultoru a zapnut
posuvnho spnae se akumultor
ihned nabj. Vppad, e chceme
akumultor nejprve vybt, zmkneme
tlatko a rozsvt se lut LED D4
TEST. Kontakt rel pipoj akumul-
tor na vybjec rezistor R2 a tak na
kompartor IC1a. Pokud je napt tes-
tovanho akumultoru vt ne 6,3 V
(0,9 V/lnek), je vybjen signalizova-
n lutou LED TEST. Je-li vloen
akumultor ji vybit pod toto mezn
napt, tlatko nebude reagovat, rel
nepepne a akumultor se bude ihned
nabjet. Druh kontakt rel odpojuje
pi vybjen genertor, kter by jinak
aktivoval rudou LED a ta by poblik-
vala pi vybjen.
Mont
a mechanick uspodn
Protoe nebylo mon koupit vhod-
nou krabici, je tato vyrobena zdl a
slepena epoxidovm lepidlem. Na
vrchn panel je nalepena flie s popi-
sem. Je to trochu pracn, ale jin
monost se nenala, obzvl pro ver-
Automatick nabjeka
akumultor 9 V
Jaroslav Seluck
Nabjeka vznikla zpoteby nabjet vt poet akumultor pro
napjen mikroport. Zde popsan zkladn verze nabjeky je pro
4 akumultory a lze ji rozit na 8 nabjecch sekc pidnm dal
desky s plonmi spoji.
Obr. 1.
Zapojen nabjeky akumultor NiCd
9 V s vce nezvislmi sekcemi
26
zi pro nabjen 8 akumultor (e na-

bjeky v tomto ppad 440 mm).
Deska s plonmi spoji vzkladn
dlce obsahuje 4 sekce a zdroj. Des-
ka rel je na zkladn desku pirou-
bovna o 3 a 4 mm ne, protoe rel
jsou pli vysok. Soustky na z-
kladn desce nesm pesahovat v-
ku 10 mm, protoe jinak by byla uto-
pena tlatka. Ztoho dvodu jsou
ivechny radiln elektrolytick kon-
denztory umstny na zkladn des-
ce naleato. Krabice je na zadn stra-
n opatena vstupnm DC konektorem
a pojistkovm pouzdrem. Zkladn
deska a deska s rel je propojena dr-
tovmi spoji, takt na zkladn des-
ce je jedna drtov propojka. Desky
Obr. 2. Deska s plonmi spoji nabjeky v mtku 1:1
27
jsou propojeny ze strany spoj. Na
vrchn panel jsou upevnny kontakty
z vyazench bateri a propojeny se
zkladn deskou kablky.
Nastaven a zkuenosti
zprovozu
Po pipojen zdroje zupravenho
adaptru nastavme trimrem P1 na-
pt kompartoru IC1b na vvodu 6
na 10,15 V a napt kompartoru IC1a
(vvod 2) trimrem P2 na 6,3 V. Tm je
nastaven ukoneno.
Ped vloenm akumultor do dr-
k je vhodn obas napruit kon-
takty jak na akumultorech, tak i na
nabjece. Ty se vytahovnm akumu-
ltor rozevraj a vznik nedostate-
n kontakt.
Soustky pouit v nabjece jsou
bn, ppadn lze vyut i uplkov
zsoby. Pro verzi se tymi nabjec-
mi sekcemi by pravdpodobn stail
napje s menm vstupnm prou-
dem (12 V/300 mA).
Seznam soustek
R1 200 4 ks
R2 220 4 ks
R3 270 k 4 ks
R4 47 k 4 ks
R5, R12 10 k 8 ks
R6 3,3 k 4 ks
R7, R8 1 k 8 ks
R9 4,3 k 4 ks
R10, R11,
R13, R16 1,2 k 13 ks
R14, R17 1,8 k 5 ks
R15 1,5 k 4 ks
C1, C2 47 F/25 V, rad. 2 ks
C3 100 nF, keram. 2 ks
C4 10 F/16 V, rad. 1 ks
C5 10 nF, keram. 4 ks
C6 4,7 F/16 V, rad. 4 ks
C7 4,7 F/16 V, axil. 4 ks
C30 100 pF 1 ks
IC1 1458 4 ks
IC2 555 4 ks
IC3 7812 1 ks
IC4 MAA723 1 ks
T1 KF517, KC636 4 ks
T2, T3, T5 KC (BC548B) 12 ks
T4 KF508, KC635 4 ks
D1 LED 3 mm erv. 4 ks
D2 LED 3 mm erv. 4 ks
D3 LED 3 mm zelen 4 ks
D4 LED 3 mm lut 4 ks
D5 KA261 4 ks
rel G5 LE12 4 ks
s. adaptr 12 V/500 mA
se stabiliztorem 1 ks
DC konektor na panel 1 ks
pojistkov pouzdro 1 ks
posuvn pepna 4 ks
tlatko P-DT6 RT 4 ks
sloupek 10 mm 2 ks
mal chladi 1 ks
Rezistory jsou typu TR 191 nebo
ve velikosti 0207.
Obr. 3.
Osazen
desky
nabjeky
soustkami
(nen
vmtku)
Obr. 4. Nrt pednho panelu
nabjeky (vlevo)
28
Jednoduch nabjeka
akumultor 9 V
Jaroslav Belza
Vtina univerzlnch nabjeek umouje nabjet i akumultory
9 V (pesnji 8,4 V). Zatmco vak nabjen jednotlivch lnk NiCd
nebo NiMH d speciln nabjec obvod nebo mikroprocesor, aku-
multory 9 V jsou nabjeny vtinou jen ze zdroje proudu. Pou-
vm nkolik tchto akumultor v micch pstrojch a nkolikrt
se mi ji stalo, e jsem na akumultor zapomnl a ten se nabjel
nkolik dn. Popsan nabjeka nabj sice tak jen konstantnm
proudem, nabjen vak asi po 14 hodinch ukon.
Zapojen nabjeky je na obr. 1.
Akumultor se nabj ze zdroje prou-
du s tranzistory T1 a T2. LED1 indi-
kuje nabjen. Protoe nabjec proud
je zpravidla 10 a 20 mA, lze LED pi-
pojit pmo do srie s akumultorem.
Dlku nabjen d asovac obvod
4541. Je to vlastn osciltor RC dopl-
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji nabjeky v mtku 1:1 a rozmstn soustek na desce
Obr. 1. Zapojen nabjeky NiCd a NiMH akumultor 9 V
Kmitn osciltoru indikuje LED2.
Dlika m vvody 12 a 13 (A0 a A1)
nastaven dlic pomr 2
16
, tj. 65536.
Na vstupu (vvod 8) je rove log. 1
jen polovinu z celkov dlky impulsu,
protoe vstupn signl m stdu 1:1.
Pi kmitotu osciltoru 0,7 Hz je v-
stupn impuls dlouh asi 13,5 h. Po-
drobn popis obvodu 4541 je nap.
v[1] nebo katalogovm listu.
Po resetu, kter je vyvoln pipoje-
nm napjecho napt nebo stiskem
tlatka start, se na vstupu aso-
vae (vvod 8) objev signl s rovn
log. 1, kterm se pes R2 spust zdroj
proudu. Po nastaven dob pejde v-
stup asovae do rovn log. 0, na-
bjen se ukon a LED1 zhasne. LED2
blik dle, osciltor nen blokovn!
Knapjen nabjeky lze pout
zdroj stejnosmrnho nebo stdav-
ho napt. (Pouvm napt ze zvon-
kovho transformtoru, kter mm
vyvedeno do zdek na pracovnm sto-
le.) Zdroj nabjecho proudu aindikan
LED se napjej nevyfiltrovanm na-
ptm. Pro asova je napjen odd-
leno diodou D1, vyfiltrovno konden-
ztorem C1 a stabilizovno Zenerovou
diodou. Pi stdavm napjecm na-
pt 12 V je akumultor nabjen jen po
dobu asi poloviny plperiody napje-
cho napt. Proto je nabjec proud
nastaven rezistorem R1 asi na 20 mA.
Stedn nabjec proud je pak asi
11 mA. Pi stejnosmrnm napjen je
teba odpor R1 zvtit na 47 a 56 .
Nabjeka je postavena na desce
splonmi spoji podle obr. 2. Kontakty
pro pipojen akumultoru jsem pin-
toval pmo na desku. Zskal jsem je
z vybit baterie. Oiven nabjeky je
snadn. Po pipojen napjecho na-
pt nejdve zkontrolujeme, zda LED2
blikne asi 40x za minutu. Pipojme
akumultor pes miliamprmetr a
zmme nabjec proud. Souin na-
bjecho proudu a doby nabjen by
ml bt 1,2 a 1,4krt vt, ne je
jmenovit kapacita akumultoru.
[1] Amatrsk radio . 1/1995, s. 16.
nn binrn dlikou a nkolika po-
mocnmi obvody. Ty umouj nasta-
vit automatick reset dliky pi po-
klesu napjecho napt (a tedy i pi
zapnut) a zablokovn dlie po prv-
nm vstupnm impulsu (One shot
mode). Ob tyto funkce jsou zde vyu-
ity nastavenm vvod 5 (Auto reset)
a 10 (Mode). asovn je zeno osci-
ltorem RC, kter m rezistorem R6
a kondenztorem C2 nastaven kmi-
toet asi 0,7 Hz. Kondenztor C3
zabrauje parazitnm kmitm oscil-
toru a jeho mal kapacita m zane-
dbateln vliv na kmitoet osciltoru.
Obr. 4. Fotografie sestaven nabjeky
29
Modul pedzesilovae
sochranou proti pept
Funkc pedzesilovae nen ani tak
zesilovat signl, jako chrnit vstup
koncovho zesilovae a tedy i drah
tranzistory. Kdyby vpedzesilovai ne-
byla ochrana, je skoro zbyten ho za-
azovat do zapojen, protoe jeho ze-
slen je velmi mal.
Tento pedzesilova proel hodn
dlouhm vvojem. Kdy jsem poprv
zaal testovat kompletn zapojen ze-
silovae tak, jak ho zde popisuji, as
od asu pi startu hoely koncov
tranzistory. Vmna takovho tranzis-
toru je vtinou celkem nepjemnou
zleitost, jednak asov, jednak fi-
nann.
Pedzesilova byl nejdv pln
obyejn soperanmi zesilovai. Pi
zapnn a vypnn zesilovae tento
jednoduch pedzesilova dval nap-
ov impulsy na vstupu. Tyto impul-
sy prochzely pes potenciometry do
vstupu koncovho zesilovae. Nsled-
kem bylo ast znien minimln jed-
noho koncovho tranzistoru. Pravd-
podobn zde hraje svou roli i chyba
vobvodu TDA7250, kter nebyl tako-
v impuls schopen ustt.
Ztohoto dvodu jsem zaal testo-
vat pedzesilova s tranzistory, kter
se pi zapnut pomalu rozbhal, a im-
pulsy do koncovho zesilovae byly
men. To sice pomohlo, avak objevil
se jin problm: pi silnm vstupnm
signlu se pedzesilova pebudil a v-
sledkem bylo znateln zkreslen.
Proto nezbylo ne se opt vrtit
koperanm zesilovam a zapojen
njak modifikovat. Vsledkem je za-
pojen na obr. 5. Pidal jsem ochran-
n len R4, R5, D1 a D2, kter zaji-
uje zmken vstupnho proudu a
napovou ochranu pi pice. Zene-
rovy diody jsem pouil 6,2 V. Kdyby
se pi silnm signlu objevilo zkresle-
n, lze pout Zenerovy diody svtm
naptm. Domnvm se, e oezn
amplitudy na 6 V sta vzhledem
kvybuditelnosti koncovho zesilova-
e 1 a 2 volty.
Zeslen pedzesilovae se regulu-
je rezistorem R3 podle vzorce
A = (R3 + R2)/R2. Nyn je tedy asi 2,5.
Praxe ukazuje, e rozhodn nen te-
ba vce, pokud mte zvukovou kartu
SoundBlaster Live!, ba dokonce by
zeslen mohlo bt i men.
Tak je dobr osadit pedzesilova
njakm kvalitnm operanm zesilo-
vaem, aby zbyten nevznikalo ne-
douc zkreslen a um. Pouil jsem
operan zesilova NE5532, podobn
dobr vsledky lze doshnout tak
sTL072. Nedoporuuji vak pouvat
typy jako nap. TL082 nebo dokonce
MA1458!
Modul zdroje 2x 15 V
Tento modul slou pouze ke stabi-
lizaci napjecho napt pro operan
zesilovae vpedzesilovai. Ty pote-
buj piblin 2x 15 V. Msto integro-
vanch jsem pouil stabiliztory se
Zenerovou diodou a tranzistory (viz
obr. 8). Dvod byl ten, e stabilizto-
ry ady 78xx nepracuj pi vstupnm
napt 40 V. Ani jsem se nepokouel
najt jin stabiliztory, jeliko by jist
byly dra ne tranzistor, rezistor a
Zenerova dioda. Napt ztohoto za-
pojen nen a tak tvrd, ale pro ped-
zesilova to pln postauje.
Kondenztory C1 a C2 jsou tm
zbyten, protoe vmodulu filtrace je
filtranch kondenztor hodn a maj
mnohem vt kapacitu. Proto je v-
bec nemuste osazovat. Kdyby byl
modul zdroje pouit nkde jinde, kde
by bylo poteba vstupn napt filtro-
vat, je pro n na desce msto.
Modul filtrace
Modul popisovan vtto kapitole
m sice celkem jednoduch zapoje-
n, pitom vak pln dleitou lohu
usmrovae, rozboovae napt pro
veker zazen vzesilovai a v ne-
posledn ad tak filtruje napjec
napt. Schma modulu je na obr. 11.
K modulu je pipojeno vinut 2x
28 V z transformtoru. Transformtor
Obr. 5. Schma jednoho kanlu pedzesilovae
Seznam soustek
pedzesilovae
R1, R5 100 k
R2, R4 10 k
R3 15 k (viz text)
C1, C2 4,7 F/15 V, radiln
C5 33 pF, keramick
IO1 NE5532, TL072,
D1, D2 Zenerova dioda 6,2 V
Obr. 6 a 7.
Deska s plon-
mi spoji pro
stereofonn
pedzesilova a
rozmstn
soustek na
desce
Zesilova 4x 130 W
kpotai
Ji Plach
(Pokraovn)
30
me mt imen sekundrn napt
(nap. 2x 24 V) a vt i men v-
kon (nap. 250 W). Nedoporuuji vak
vkon pehnt, protoe transform-
tor svtm vkonem vce ru bru-
mem indukovanm z rozptylovho
pole transformtoru. Brum se nsled-
n objev vreprobednch a nen v-
bec pjemn.
Zmodulu filtrace vedou vodie
knapjen zesilova, dle vodie
knapjen zdroje 2x 15 V pro ped-
zesilovae a tak napjen ventil-
toru. Ventiltor je umstn v zadn
sti skn. (Pozn. red.: Fotografie
konstrukce bude v zvren sti
lnku.) Pes vechnu snahu udlat
co nejlep chlazen krabice se zesi-
lova bez ventiltoru hodn zahval
i ve stavu bez signlu. Dvodem je
znan klidov ztrtov vkon kon-
covch tranzistor. Tak transform-
tor se zahv, jeliko vjde teou
viv proudy.
Otky ventiltoru uruje odpor re-
zistoru R1 a pravdpodobn budete
muset jeho odpor pepotat podle po-
uitho ventiltoru a napt zdroje.
Vpopisovan konstrukci je pouit ven-
tiltor 12 V, jeho spoteba je asi
150 mA. Pro nj je rezistor 180 vy-
hovujc. Ventiltor samotn je pipo-
jen mezi rezistor R1 a GND.
Kondenztory C5 a C12 maj
dostaten velkou kapacitu, aby po-
kryly pikovou spotebu hlavn pi re-
produkci basovch tn, a i z trans-
formtoru200 VA lze doclit slun
akustick vkon.
Diodov mstek D1 pouit v mo-
dulu sta dimenzovat na 20 A, proto-
e transformtor nem takov vkon.
Pipevnte diodov mstek na chla-
di, pi nedostatenm chlazen by se
mohl zniit.
Zdvodu bezpenosti spojte pl
GND na modulu napjen vodiv
skovovm obalem skn a tak se
n by se dokonce mohl zniit zesilo-
va i pipojen pstroj. Ponechm na
teni, aby si dobe rozmyslel,
kjakmu zazen bude zesilova pi-
pojovat, a zvil pouit tohoto bez-
penostnho opaten. Praxe ukzala,
e zesilova lze s potaem pou-
vat bez jakchkoli problm.
Ktomuto modulu se krom ostat-
nch modul pipojuje tak pdavn
zdroj. Konektor pro extern zdroj je
napojen paraleln za mstek D1 ve-
den ztransformtoru ve skni. Ex-
tern zdroj bude vybaven pouze trans-
formtorem o vkonu asi 1000 VA a
usmrovaem. Transformtor by ml
bt schopen dodat na obou vinutch
napt 2 x 28 V a proud asi 15 a 20 A.
Usmrovac mstek by ml bt di-
menzovan na 50 A. Doporuuji kou-
pit jednolit mstek a nikoli skldat ho
zjednotlivch diod. Usmrnn napt
se pak pipoj konektorem k modulu
filtrace, paraleln za mstek ze slab-
ho transformtoru ve skni zesilo-
vae. Oba transformtory budou moci
pracovat souasn. Usmrovac
mstky zabrn zkratovm proudm,
vzniklm rozdlem napt na vinutch
transformtor.
Obr. 9 a 10. Deska s plonmi spoji pro zdroj 2x 15 V a rozmstn soustek na desce
Obr. 11. Schma modulu filtrace
Obr. 8. Schma modulu zdroje 2x 15 V
Seznam soustek
zdroje 2x 15 V
R1, R2 2,2 k
C1, C2 470 F/50 V
C3, C4 10 F/35 V
C5, C6 100 F/35 V
D1, D2 Zenerova dioda 16 V
T1 BD139
T2 BD140
zem vedouc znapjecho kabelu
230 V (ten je pipojen kmodulu zdro-
je). Kdyby transformtor zaal prob-
jet, bude toto napt vedeno do zem
a jisti nebo pojistka napjen odpoj.
Je teba si vak uvdomit, e toto
opaten spoj mrtv konce vstup-
nch konektor se zem vzsuvce
230 V. Zazen, ke kterm bychom
mohli pipojovat zesilova, mohou bt
tak spojena se zem v zsuvce. Me
se stt, e spojenm zesilovae a ta-
kovho pstroje vznikne zemn smy-
ka a nepatin ruen signlu, ppad-
Seznam soustek
modulu filtrace
R1 180 /6 W
C1 a C4 100 nF/100 V
C5 a C12 4700 F/40 V
D1 diodov mstek 20 A
(Dokonen pt)
31
Sovtsk typ Nhrada
D210 SiEK-5
D220 OA200
D220B BAY61
D226B ECG178
D226G BAY45
D231 BY131
D245 BY131
D302A BY135
D304 SiEK-1
D7G AA133
D7V AA118
D811 ZF10
D814V ZX10
D9K AA116
KD103A BA128
KD103B OA200, 1N4001
KD106A BAY87
KD108V BY238
KD109A BAY87
KD202D 1N4003
KD203V SiEK-6
KD204A SiEK-4
KD205K KY701, SY101
KD205V SiEK-3
KD206V SiEK-6
KD208A SY101
KD209A 1N4004, BY127
KD209V BT179, SiEK-7
KD210V BY127
KD212B 1N4003
KD220G 1N4007
KD223A 1N4007
KD226A 1N4001
KD226D 1N4002
KD229A SiEK-2
KD243A 1N4004
KD509A BAY41
KD510A ECG109
KD521A BAY61, 1N914
KD522A 1N4148, BAY41
KD297BS MBR1560
KD297VS MBR15100
KD2968AS 25CTQ45
KD2968BS 30CTQ60
KS156A ZF5,6
KS162A ZF6,2
KS182E ZPD8,2
KS210B ZF10
KS215 Z15
KS456A ZX6
KS468A ZX6,2
KS482A ZPD8,2
KS510A ZL10, ZX10
KS512A ZL12, ZPD1
KS515A Z15
KS522A ZPD12
KU201A 2N5060
KU202L, M, N 2N4443
KU204A 2N5060
KU205A TI45F4, TIC39D
KU208G TIC206, BT138
KU601G TIC206, BT138
Speciln soustky
SF3-1 LDR05 fotorezistor
SF3-9A LDR07 fotorezistor
FT-1K BPW17/9 fototranzistor
FTG-3 BPX25 fototranzistor
FD-24K BPW34 pin-fotodioda
TF5-1 BPY78 fototyristor
AOT123A IL111 optron
AL107A 1N6264 sv.dioda
AL119A OP190 IR dioda
Speciln
KT117AM 2N1923
KT117BM 2N739
KT117G BSV56C, HEP310
KT117GM 2N844
KT117VM 2N1573
zen polem
2P934A 2SK1409
KP302A BFR30
KP302A 2N5459
KP302B 2N3819
KP303B 2SK513
KP303G 2N3819
KP303V 2N5459
KP305A 2N5949
KP307 BF244A
KP333A 3SR137
KP333B 3SK162
KP402A BF998
KP909A,B,V 3N169
KP922A NTR7N05
KP922A1 BUZ11, IRF540
KP935G F1014
KP960A, B, V 2SK659
KP961A BLF242A
Bipolrn
2T3130A9 BFY80
2T3160A2 2N2906A
2T642A2 BD825
2T649A2 2N2218
2T818V BDX78
2T9155A 2SC3217
2T9155B 2SC3218
2T9155V 2SC3660
2T9156BS Bak0510-50
GT101A SD1492
GT402I AC128
GT404B AC127
GT701A ADY25
GT703G AD162
GT711 ASZ18
GT810A AU106
KT3101AM 2N2784
KT3102A BC237
KT3102B BC107B
KT3102E BC109
KT3102I BC109BP
KT3102V BC108
KT3102V BCY58X
KT3102 BC239B
KT3107A,B BC307
KT3107B BCY78
KT3107B,I BC214L
KT3107D BC179AP
KT3107E BC179
KT3107E 2N3906
KT3109V1 BF970
KT3117A 2N2222
KT3117A PN5132
KT3117B PN3691
KT312B BFY39
KT313A1 2N2906
KT313B 2N2907
KT315B CP409
KT315B BSY73, 2N2926
KT342A BC108, BC408
KT342B BC107B
KT342V BC109
KT349B BC178
KT361G 2N3906
KT361I BC251
KT363A MD5000A
KT373A BC147
KT375A,B 2N3904
KT375B BC170
KT397A2 2N709
KT504A 2N3440
KT602A SK3835
KT608B 2N3053
KT6108A BD140
KT611B BF179
KT626A BSY59
KT626E BD136
KT630A 2N3053, BSY52
KT630D BSY51, BFY33
KT630G 2N1613, BC301
KT631A V435
KT633A BSY19, 2N2368
KT635A 2N3303
KT638B BF258
KT639B1 BD372
KT644A BSY59, 2N3545
KT645A BSY63
KT662A,B 2N2905
KT668A MTO463
KT686A SA1245
KT720A BD166
KT722A BD168
KT724A BD170
KT8106A BUX97
KT8107A BU108
KT812B AU106
KT8150A 2N3055
KT816A BD434
KT816G BD238
KT816V BD240A
KT817A BD435
KT819BM,GM 2N3055
KT838B BU205
KT846V BVX14
KT856B1 BD944
KT868A BFP23
KT9142A 2SC3218
KT9151AC 2SC3812
KT9152A 2SC3660
KT917A SD1483
KT928B 2N2219
KT933A BC303
MP42B MP42
P210B ADY25
P217V ASZ18
Zatmco u integrovanch obvod se vvoji snaili o pesn
repliky nejrznjch obvod rznch vrobc, el vvoj tranzis-
tor samostatnou cestou a ve vtin ppad se nejedn o pes-
n ekvivalenty zahraninch typ. Katalogov hodnoty se obvykle
i u uvedench ekvivalent v detailech li, ale nhrada je praktic-
ky vdy mon. Typy pouvan v armd a pro speciln vrobu
vychzely ze sriov vyrbnch typ, ale mly obvykle msto
oznaen KT uvedeno 2T, u germaniovch msto GT 1T ap.
Oproti normlnm typm maj zaruen nkter parametry
(um, men rozptyl hodnot) a pedepsny psnj podmnky
pro mont (krat dobu piloen pjeky ap.). Nkter typy ani
nemly ekvivalent uren pro bn vyuit.
Tranzistory
Kompartory
K1401SA1 LM139H
K1401SA2 LM2901
K521SA3 LM111H
K521SA401 NE527H
K521SA6 MAL319
K544SA4 SE527, AM653
K554SA3B LM211N
K597SA3 CA3130B
KM597SA1 AM685M
KM597SA2 AM686M
KM597SA3 ICB8001C
KR521SA4 NE527N *
KR597SA1 AM695
KR597SA2 AM686
KR597SA3 LM119
Analogov IO
U sovtskch obvod je pouit fonetick pepis psmen (tzn.
rusk X je zde uvedeno jako CH ap.). Obvody oznaen * se li
pouzdrem, ** nemaj stejn pouzdro ani zapojen patice, *** zna-
men funkn shodu, ale jin elektrick parametry (napjen, v-
konov ztrta, zapojen patice). Obvykle je uvedena pouze jedna
mon nhrada, stejn obvod vak dodvaj pod jinm znaenm
i jin vrobci.
Diody
Pevodn tabulka sovtskch polovodiovch soustek
K1401SA3 LM393H
K521SA1 LM711H, MC1711G
K521SA2 LM710H, MC1710G
Operan zesilovae
K1407UD2 LM4250
K1408UD1 LM343
K140UD1 CA3140
K140UD1 LM3900 ***
K140UD10 LM118H, SN52118
K140UD11 LM318H
K140UD12 A776C
K140UD14A LM108H, SN52108
K140UD16 LM741CH
K140UD17A OP07E
K140UD17B OP07E **
K140UD18 LF355H
Ven teni, vzhledem k tomu, e uplkovch zsob ubv jen pomalu, e nejrznj star pstroje stle jet mo-
hou dobe slouit, e vyhazovat star soustky je nm lto a e informace o ekvivalentnch nhradch jsou stle dny,
pipravili jsme pro vs nsledujc pevodn tabulku (kter pochopiteln neme bt zcela vyerpvajc).
32
K140UD1A A702
K140UD1B A702
K140UD20A A747C
K140UD22 LF356H
K140UD23 LF157
K140UD24 ICL7650
K140UD2A TCA335A ***
K140UD6 SN72770
K140UD608 MC1456G
K140UD7 A741, SFC2741
K140UD8A TCA335A
K140UD8A A740H, MC1556G
K140UD8B A740H, MC1556G**
K153UD1A A709CH, LM1709H
K153UD1B LM1709H **
K153UD2 LM101H ***
K153UD2A LM301N
K153UD3 A709H ***
K153UD4 LM735
K153UD501 A725H
K153UD5A A725C
K153UD5B A725C **
K153UD6 LM301A ***
K153UD601 LM201AH
K154UD1A HA2700
K154UD1B HA2700 **
K154UD2 HA2530
K154UD3A AD509
K154UD3A AD509 ***
K154UD4A HA2520
K553UD1A LM101AM
K553UD2 LM301AP
K574UD1A AD513
K574UD1B AD513 **
K574UD1V AD513 **
K574UD2A TL083 ***
K574UD2B TL083 ***
K574UD2V TL083 ***
KM551UD2A A739C
KM551UD2B A739C **
KR1040UD3 L272M
KR1401UD2A LM324N ***
KR1401UD2B LM324N ***
KR1427UD1 NE5517, LM13600
KR544UD2A LF357H ***
KR5514UD1A A725B
KR551UD1B A725B **
KR551UD2A TBA931
KR551UD2B TBA931 *
Obvody pro pijmae,
zesilovae
K174CHA10 TDA1083
K174CHA19 TDA1093
K174CHA2 TCA440
K174CHA3 NE541B
K174CHA34 TDA7021
K174CHA41 TDA3810
K174CHA42A TDA7000
K174CHA46 TDA5592
K174CHA48 TDA1524A
K174CHA52 TDA7088
K174CHA6 TDA1047
K174UN14 TDA2002
K174UN15 TDA2004
K174UN19 TDA2030
K174UN27 TDA2005
K174UN29 TDA2009
K174UN30 TDA2050
K174UN33 TDA2040
K174UN5 LM386
K174UN7 LM380, TBA810S
K538UN1A TDA4180P, LM382
K538UN1B TDA4180P, LM382 *
K548UN1 LM381
KR1026UN1 ZN470AE
KR105UN1 TDA1519
KR105UN2 TDA1519A
KR174UN12 TCA730
KR174UN31 KA2209
Obvody pro video, TV
K174AF1A TBA920
K174CHA11 TDA2593
K174CHA16 TDA3520
K174CHA17 TDA3501
K174CHA27 TDA4565
K174CHA28 TDA3510
K174CHA31 TDA3530
K174CHA32 TDA4555
K174CHA33 TDA3505
K174CHA38 TDA8305A
K174CHA39 TDA4502
K174CHA8 TCA650
K174CHA9 TCA640
K174GL1A TDA1170N
K174GL3 TDA1044
K174UK1 TCA660
K174UR10 SL1430
K174UR11 TDA1236
K174UR2B TDA440
K174UR4 TBA120U
K174UR5 TDA2541
K174UR8 TDA2545
KR1021UR1 TDA3541
KR1051CHA18 TDA4650
KR1051CHA27 TDA3654Q
KR1051UR3 TDA2557
KR1051UR4 TDA8341
KR1054UR1 AN3224K
Speciln obvody
1114EU4 TL494LN, TL494CN
1157EN1502 78L15
1168EN15 79L15
1234EN3AP LT1086
K1003KN1 SAS560
K1108PA1 Hi562
K1108PA2A AD558
K1108PP1 VFC32
K1108PV1A TDC1013
K1113PV1A AD571
K170AP1 SN75110N
K170UP1 SN75107N
K1803V1 ITT7150
K198NT1 CA3086
K198NT1A CA3086 *
K516UP1 A726
K525PS3A AD534
KR1003PP1 UAA180, A277
KR1006VI1 NE555
KR1055CHP4 L497B
KR1055GP1 L9686, U2043
KR1055GP1B L9686, U2043
KR1055GP1G L9686, U2043 *
KR1055GP2 U642B
KR1055GP3A MC33193
KR1055GP3B MC33193 *
KR1055GP3V MC33193 *
KR1056UP1 TBA2800 **
KR142EN22 LD1085CT
KR142EN5A MA7805, LM117
KR142EN8B MA7812
KR572PA1A AD7520
KR572PA2A AD7541
KR572PA2V AD7541 *
KR572PV1A AD7570
KR572PV2A ICL7107IN
KR572PV3A AD7574
KR572PV4A AD7581
KR572PV5A ICL7106
KR572PV6A ICL7135
K155AG4 SN74221
K155ID1 SN74141
K155ID3 SN74154
K155ID4 SN74155
K155ID7 SN74138
K155IE10 SN74161
K155IE2 SN7490
K155IE4 SN7492
K155IE5 SN7493
K155IE6 SN74192
K155IE7 SN74193
K155IE8 SN7497
K155IE9 SN74160
K155IK1 AM25S05
K155IP2 SN74180
K155IP3 SN74181
K155IP4 SN74182
K155IR1 SN7495
K155IR13 SN74198
K155IR15 SN74173
K155IR35 SN74273
K155KP7 SN74151
K155LA1 SN7420
K155LA10 SN7412
K155LA12 SN7437
K155LA13 SN7438
K155LA18 SN75452
K155LA2 SN7430
K155LA22 SN741020
K155LA3 SN7400
K155LA4 SN7410
K155LE5 SN7228
K155LI1 SN7408
Pozor, v nzvech sovtskch obvod je pouit fonetick pe-
pis ruskch psmen. Obvody oznaen * maj jin pouzdro,
ostatn jsou pm ekvivalenty. Jsou uvedeny hlavn novj a
nejastji pouvan typy. Ekvivalenty starch typ naleznete
v knize Egona Mcika: Porovnvacie tabulky slicovch inte-
grovanch obvodov (vyd. ALFA, 1986).
slicov IO
K155LI5 SN75451
K155LL1 SN7432
K155LL2 SN75453
K155LN1 SN7404
K155LN10 SN741005
K155LN2 SN7405
K155LN3 SN7406
K155LN4 SN7407
K155LN5 SN7416
K155LN6 SN74366
K155LP10 SN74365
K155LP7 SN75450
K155RE21 SN74187
K155SP1 SN7485
K155TM5 SN7477
K155TM8 SN74175
K156IE6 MM54HC192
K176ID1 CD4028
K176IE1 CD4024
K176IE2 TA5971
K176IE4 CD4026
K176IE5 CD4033
K176IE8 CD4017
K176IM1 CD4008
K176IR10 CD4006
K176IR2 CD4015
K176IR3 CD40115
K176IR4 CD4031
K176KT1 CD4016
K176LA7 CD4011
K176LA8 CD4012
K176LA9 CD4023
K176LE10 CD4025
K176LE5 CD4001
K176LE6 CD4002
K176LP1 CD4007
K176LP4 CD4000
K176PU2 CD4009
K176PU3 CD4010
K176RM1 CD4005
K176RU2 CD4061
K176TM1 CD4003
K176TM2 CD4013
K176TV1 CD4027
K194LA1 SN15830, MC330
K194LA10 SN15858, MC358
K194LA12 SN151802
K194LA3 SN15862, MC362
K194LA5 SN15846, MC346
K194LA8 SN15832, MC332
K194TV1 SN15831, MC331
K531LN2 SN7405
K561ID4 CD4055A
K561ID5 CD4056A
K561IE10 MC14520A, CD4520A
K561IE11 MC14516A
K561IE14 CD4029A
K561IE15 CD4059A
K561IE16 CD4020A
K561IE8 CD4017A
K561IE9 CD4022A
K561IP2 MC14585A, CD4585A
K561IP3 MC14581A
K561IP4 MC14582A
K561IP5 MC14554A
K561IR11 MC14580A
K561IR12 CD40108A
K561IR19 CD4018A
K561IR6 CD4034A
K561IR9 CD4035A
K561KP1 CD4052A
K561KP2 CD4051A
K561KT3 CD4066A
K561LA7 CD4011A
K561LE5 CD4001A
K561LN1 MC14502A
K561LN2 CD4049A
K561LN3 CD4503A, MC14538A
K561LP2 CD4070A, CD4030A
K561LS2 CD4019A
K561PU4 CD4050A
K561SA1 MC14531A, MC14531
K561TL1 CD4093A
K561TM2 CD4013A
K561TM3 CD4042A
K561TR2 CD4042A
K561UM1 CD4054A
K564IP3 CD40181 *
K564IP4 CD40182 *
K564IP6 CD40101
K564IR12 CD40108A *
K564LU6 CD40109 *
K1561LA2 MM54HC30
K1564IE7 MM54HC193
K1564IR13 MM54HC905
K1564LA1 MM54HC20
K1564LE1 MM54HC02
K1564LE4 MM54HC66
K1564LI3 MM54HC11
K1564TL2 MM54HC14
K1564TM5 MM54HC77
KM155ID6 SN7442
KM155TM2 SN7474
KR1561AG1 CD4098B
KR1561GG1 CD4046B
KR1561ID6 MC14555B
KR1561ID7 MC14556B
KR1561IE20 CD4040B, MC10040B
KR1561IE21 CD40161B, MC1461B
KR1561IE22 MC14053B
KR1561IR14 MC14076B
KR1561IR15 MC14194B
KR1561KP3 MC14050B
KR1561KP4 MC14519B
KR1561KT3 MC14066B
KR1561LA10 CD40107B
KR1561LE5 CD4001B
KR1561PR1 CD4094B, MC14094B
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
ELEKTRONIKA NA INTERNETU
Internet je nesmrn rozshlm zdrojem nmt a informac pro radioamatrskou i profesionln elektro-
niku. Zadte-li do kterhokoliv vyhledvae v pslunm jazyku slovo elektronika, dostanete statisce
odkaz a to vm asi moc nepome. Tak jako jsme vm v nkolika pedchozch slech nabzeli tipy
na weby, kde najdete ikovn software zdarma, pokusme se vm te zase nkolikrt nabdnout tipy
na webov strnky se zajmavmi nmty nebo informacemi z elektroniky. Tentokrt jsou to pevn
weby s rznmi schmtky zajmavch zapojen.
ePanorama.net
www.epanorama.net
ePanorama.net je evidentn nejrozshlej a nejbohat
webov portl nabzejc informace o elektronice na Inter-
netu. Vechny odkazy jsou peliv vybrny a kontrolovny.
Tento web vznikl pvodn ze znmch Tomi Engdahls Info
Pages. Obsah webu je neustle doplovn a obnovovn,
aby obsahoval kvalitn informace pro studenty, profesionly
i radioamatry. Kad msc je z tohoto webu staeno vce
ne jeden milin strnek. V kad z mnoha destek kate-
gori jsou vdy i velice kvalitn zkladn technick informan
materily k dan problematice. V samostatn kategorii
Software jsou roztdn oven odkazy na destky zajma-
vch program pro elektroniku. Jsou zde samozejm i dis-
kuzn fra, chaty a kvalitn vyhledvn.
34
Electronics Hobbyist
http://amasci.com/amateur/elehob.html
Beyond Logic
www.beyondlogic.org
CommLinx - schematics
www.commlinx.com.au/schematics.htm
EG3.com (web for embedded systems)
www.eg3.com/ebox.htm
Australsk spolenost CommLinx Solutions m na svm
webu krom bn komern prezentace (zabv se hlavn
technologi GPS) st vnovanou nejrznjm elektronic-
km schmatm. Je jich zde ctyhodnch 1809 a jsou roz-
dlen do 28 kategori:
Zapojen pro zabezpeen a alarmy (38), Vkonov nf
zesilovae (54), Nf pedzesilovae (22), Zapojen pro au-
tomobily a motocykly (39), Sbr a zpracovn dat (40), Filtry
(27), Hry a zbava (60), IR zapojen (48), Laserov zdroje
a penosy (26), Zapojen s LED (51), Svteln technika (37),
Lkask elektronika (23), Zapojen s mikroprocesory (182),
Rzn audio zapojen (109), Rzn zapojen (139), Mode-
lstv a dlkov ovldn (48), zen motor a gener-
tor (100), Hudba (60), Zapojen souvisejc s PC (88),
Rozhran a doplky k PDA (23), Napjec zdroje (122), Vf
zapojen (130), Solrn elektronika (34), Zapojen telefon
a interkom (55), Testovn a men (87), asovae a osci-
ltory (63), Vyslae (59), Video (45).
EG3.com je podle vlastn prezentace nejstar (zaloen
v roce 1994) a nejrozshlej web zamen na nvrh elek-
tronickch obvod, zejmna zabudovanch (embedded) sys-
tm, systm pracujcch v relnm ase a digitlnho
zpracovn signl (DSP). Indexuje voln pstupn a neko-
mern nvrhsk informace na Internetu, poskytuje pehled
o vce ne 800 nejvznamnjch firem na tomto trhu a or-
ganizuje vyhledvn ve webech vech nejvznamnjch
vrobc integrovanch obvod a dalch soustek jako
praktick nstroj pro inenry a vvoje. Je tdn aktuali-
zovn a lze si objednat pravideln bezplatn informovn
o novinkch.
Beyond Logic je nekomern neziskov web, vnujc
se vem potaovm rozhranm. Byl zaloen v roce 1995
pod nzvem Interfacing the PC, souasn nzev m od roku
2000. Etabloval se jako aktuln, kvalitn a uznvan zdroj
nezvislch informac. V souasnosti se vnuje hlavn USB,
najdete zde ale i vyerpvajc informace o vech klasickch
portech (sriov, paraleln, klvesnice, PS/2) a jejich pro-
gramovn, ethernetov rozhran, hojn informac o zabu-
dovanch (embedded) systmech zejmna s Linuxem atd.
Mnoho materil je ve formtu PDF. Dle zde jsou soft-
warov ovladae, popisy integrovanch obvod pro zkladn
rozhran, aktuln novinky a mnoho dalch uitench in-
formac.
Electronics Hobbyist je soust webu Science Hobby-
ist (web pro vdce-amatry). Cel web stoj za prozkoumn,
najdete zde mnoho informac i o tmatech, ktermi se bn
vda obvykle oficiln vbec nezabv. Zajmav jsou i pro-
jekty pro kolky, na kterch si mohou ovovat zkladn
fyzikln principy. Web Science Hobbyist m nsledujc
sekce (obsahuj vdy hlavn odkazy, zkladn zdroje, a ln-
ky nebo nvody): Amateur Science, Cool Science, Weird
Science, Tesla Coil Page, Closeminded Science (etika,
kritika), Science Demos, Education Resources, Electronics
Hobbyist, Home Schooling, Science Museums, Richard
Feynman, Bookstore. Dle zde najdete dal odkazy na
mnostv diskuznch skupin, adresy zajmavch sekc
auknho webu eBay atd.
35
Aarons Homepage
www.aaroncake.net
Richard Steven Walz's Webpage
www.armory.com/~rstevew/
Circuits Archive
www.ee.washington.edu/circuit_archive/
Webov strnky Circuits Archive jsou databz sch-
mat a dokumentace studenta washingtonsk univerzity. Jsou
zde rzn zapojen (nkolik destek), datov listy, texty, infor-
mace o starch mikroprocesorech, odkazy na software pro
nvrhy elektronickch obvod. Web vypad, e nen pli
inovovn.
Strnky kanadskho mladka Aarona Cakea nadenho
do pota, ale i aut a dalch zjm mladch lid. Pracuje
v servisn potaov firm nedaleko Toronta a na svm
webu soustedil asi 80 zapojen (s popisem pp. plon-
mi spoji), kter ho zaujala, nebo je sm vytvoil. Jsou mezi
nimi napjec zdroje, laserov a svteln obvody, radiov
zapojen, autoelektronika, potaov zapojen, doplky k te-
lefonu i jeden rozshl projekt computerizace pokoje nebo
domku. Aaron m na webu i rzn software pro elektroniku,
popisy technologickch postup pro radioamatry, progra-
movn paralelnho portu PC ad.
Velmi jednoduch web, odkazujc do jednotlivch adres-
, kde je pomrn znan mnostv elektronickch materil
- schmat, popis, softwaru ap. K souborm nen dn
popis ani informan rozhran, muste pouze podle nzvu
souboru odhadnout, o co jde, a podle toho sthnout/nesth-
nout. Jsou zde i zhruba dv destky odkaz na dal elek-
tronick weby.
Circuits for the Hobbyist by VA3AVR
www.uoguelph.ca/~antoon/circ/
circuits.htm
Tony van Roon, VA3AVR, je kanadsk radioamatr
s mnoha zjmy, kter bohat prezentuje na svm webu.
Pat mezi n elektronika, radioamatrsk vysln, dlkov
ovldan modely, ale i vaen. V sekci Elektronika je tm
150 zapojen jednoduchch obvod jako jsou napjee,
sondy, testery, rel, alarmy, antny, miniaturn vyslae ap.
V archivu je mnostv datalist polovodiovch soustek,
informace o toroidech ap. Dal mnostv elektronickch
36
TechLib.com
www.techlib.com
Technick knihovna pro zjmovou elektroniku a amatr-
sk vdce, spravovan Charlesem Wenzelem. Najdete zde
nkolik destek zajmavch zapojen z elektroniky (audio,
komunikace, potae, osciltory, silnoproud, napjee a re-
gultory, radiotechnika, vf technika, mic technika, elektro-
nika a poas aj.). Pokud jde o amatrskou vdu, jsou zde
materily o elektrostatick elektin, iontovch komorch
a geigerovch tach vetn popisu pokus. V dal sekci
Elektronika
www.cxema.ru
Rusk web, nabzejc hlavn schmata a dokumentaci
(servisn manuly) tovrn vyrbnch elektronickch za-
zen od vech vznamnch svtovch elektronickch firem.
Krom pmho vyhledn na webu si lze cel sady doku-
mentac objednat i na CD/DVD. Jde pevn o spotebn
elektroniku v kategorich Audio, Televizory, Video, Telefony,
Videokamery, Autoelektronika. Krom toho zde jsou i rzn
informace o novinkch ve vech tchto oborech a diskuzn
frum.
zapojen je v sekci dlkov ovldanch model. Za pozor-
nost opravdu stoj i autorova velk sbrka evidentn vyzkou-
ench recept na destky typ chleba, rzn kole a mou-
nky, deserty jako Tiramisu ap., salty, omky, polvky,
demy atd.
jsou rzn informan materily o barevnch kdech sou-
stek, kapacit bateri, SWR, jakosti (Q) cvek, izolanch
materilech ad.
JEDNODUCH EDITOR MP3
Program mp3DirectCut je jed-
noduch na rmcch zaloen
editor pro MPEG audio. Umou-
je stih zznamu a nastaven hla-
sitosti vybranch pas.
Zznam nen bhem dnch ope-
rac pekdovvn, take je zachovna
jeho pvodn kvalita a operace jsou
rychlej. Ve vizualizanm okn pro-
gram piblin zobrazuje prbh zpra-
covvanho zznamu.
Pro svou prci potebuje program
nainstalovan kodek MP3 ACM nebo
knihovnu mpglib.dll (oboj je snadno
zdarma dostupn). Program je navren
pro prci s velkmi soubory a m proto
nkolik zpsob, jak se dostat na poa-
dovan msto zznamu. Je to mon
posuvnkem na doln hran zobrazo-
vacho okna, malm nebo velkm sko-
kem dopedu nebo dozadu tlatky (ve-
likost skok je nastaviteln), my klik-
nutm do zobrazovacho okna na poa-
dovanou pozici, tlatky, umisujcmi
kurzor na zatek nebo konec vbru
nebo pmo selnm nastavenm za-
tku a konce vbru.
Ve zpracovvanm souboru lze na-
stavit a 200 vbr. Vbr me bt
uren k odstrann vybran sti, ke
zmn jej hlasitosti vetn pozvolnho
nbhu nebo ztien (fading) nebo jen
k vyznaen msta v zznamu.
V kterkoliv fzi prav si mete cel
zznam nebo vybran sti poslech-
nout. Na zpracovvanm souboru se
nic nemn, ale slyte ho tak, jak bude
vypadat po pravch (vyjmut sti ne-
slyte, pravy hlasitosti slyte). Vybra-
n sti zznamu mete ukldat bu
samostatn, nebo je prbn pid-
vat ke zvolenmu (nebo nov vytvoe-
nmu) souboru.
Nakonec mete upraven zznam
pod novm nzvem uloit na disk. Po-
tebujete k tomu opt bu ACM kodek
nebo Lame Encoder DLL (zdarma k dis-
pozici). Rozdlanou prci lze uloit jako
projekt, do tohoto souboru se pak ulo
vechny bhem prce vyznaen v-
bry, zmny hlasitosti a znaky. Zvu-
kov soubor, s kterm pracujete, zst-
v nezmnn.
Program mp3DirectCut pracuje pod
Windows 9x/NT/200/XP. Pi pouit
Wine pracuje i pod Linuxem. Tvo ho
jedin spustiteln soubor o velikosti
pouhch 43 kB.
Autorem programu je Martin Pesch,
je en zdarma a mete si ho sth-
nout v souboru mp3DirectCut.zip (90
kB) z internetov adresy www.rz.uni-
frankfurt.de/~pesch.
Pracovn
okno
programu
pro stih MP3
zznamu
mp3DirectCut
37
VE O PLONCH SPOJCH
Vroba plonch spoj byla
od prvopotku vdnm nm-
tem pro radioamatry a dodnes
zstala jednou z mla technolo-
gi, kter je pro n jet vrobn
dostupn - udlat si svj plo-
k pro jednoduch zapojen
me i dnes pod kad. Nvrh
u si mon nkte vytvo na po-
tai a ne klasicky tukou na pa-
pe, penst obrazec na destiku
a odleptat pebytenou m lze
tak doma, i kdy existuje ji ada
firem, kter to za pomrn pijatel-
n penz na zakzku udlaj. Ui-
ten souhrn nejrznjch pro-
gram a informac o nvrhu a v-
rob plonch spoj je na CD-
ROM PCB CD.
Obsah PCB CD lze rozdlit zhruba
do t kategori - software, informace
a weby nkterch vrobc.
Software
Na CD jsou voln, testovac nebo
demo varianty nejznmjch amat-
rm dostupnch program pro nvrh
plonch spoj (asto i v nkolika ver-
zch) - Eagle, Fly, Formica, LSD2000,
Protel Easytrax, PADS Power PCB.
Najdete zde i strun recenze a podrob-
nj popisy tchto program, mnostv
rznch skript a knihoven. Omezen
verze jsou zdarma a ve vtin ppad
mohou pro amatrskou tvorbu desek
s plonmi spoji stait - nap. omezen
na 70 soustek a 350 vvod ve dvou
vrstvch (Formica).
Dle jsou zde prohlee vrobnch
dat - CAM350, GerbTool, ViewMate
a GhostView (jsou to programy, ve kte-
rch lze prohlet a kontrolovat vrobn
podklady, vyprodukovan nkterm
z nvrhovch program).
Programy pro nvrh plonch spoj
dopluj i programy pro kreslen sch-
mat a simulaci obvod - PowerLogic,
PSpice Schematics a PSpice Student.
V obrazovch reportch mete na-
hldnout do vroby nkterch firem. Je
zde i podrobn popis amatrsk vroby
plonch spoj fotocestou, leptn de-
sek a prce s fliemi.
Nechyb vkladov slovnk pojm
a podrobn seznam vce ne 20 vrob-
c plonch spoj v esk republice
s adresami, telefony, e-maily a odka-
zy na webov strnky.
Weby
V tto sti CD jsou kopie web
nkolika firem, zabvajcch se vro-
bou plonch spoj, eskch strnek
programu pro nvrh plonch spoj
EAGLE a webov prezentace Z. Plvy
z Technick univerzity v Liberci, vnujc
se problematice CAD/CAM a plonch
spoj.
Tento praktick CD-ROM si mete
za 293 K zakoupit u HW group na
adrese obchod.hw.cz.
Obr. 1. Adresov struktura PCB CD
Softwarov utilita pro uren maximlnho
proudu v plonch spojch
Obr. 1. Mezi radioamatry je asi nejznmjm programem esk Formica
I u nich jsou k dispozici voln en
omezen verze, s ktermi mohou ama-
ti vystait (nap. 50 soustek, 64
spojen, 10 tranzistor).
Nkolik drobnch utilit tuto kategorii
dopluje.
Informace
Na CD jsou podrobn popisy pro-
fesionln vroby plonch spoj, rzn
podnikov normy pro plon spoje,
popis kresby pedlohy, runho i foto-
grafickho penosu pedlohy na desku,
penosu obrazce z potae. Najdete
zde podrobn popisy pokovovn de-
sek, prokovovn otvor, potisku desek,
zpsobu zadvn desek do vroby atd.
38
JEDNA TISKRNA - DVA POTAE
Na pracovitch a dnes u i v domcnostech se asto vyskytuje vce pota, ale tiskrna je obvykle
k dispozici pouze jedin. Poteba obasnho tisku se pak e bu penenm soubor na jeden konkrtn
pota trvale pipojen k tiskrn, nebo penenm tiskrny (pop. pouze jejm pepojovnm) k potai,
ze kterho potebujeme nco vytisknout. Nkter nov dra tiskrny lze pipojit samostatn do potaov
st - pak je problm vyeen. Dle popisovan zapojen, pochzejc z Internetu, e jednoduch pepo-
jovn tiskrny mezi dvma potai - a to zcela automaticky: tiskrna se sama pipoj k tomu potai,
kter chce prv tisknout.
Zapojen tedy umouje dvma po-
tam sdlet jedinou tiskrnu (pipo-
jenou pes paraleln rozhran Centro-
nics), ani by bylo nutn cokoliv run
pepnat. Tiskrna se pipoj k potai,
kter si o n ekne prvn, a pokud bude
chtt v t dob tisknout i druh pota,
znemon mu to signl busy a bude
muset pokat, a tisk z prvnho potae
skon.
Oba potae nemusej bt zapnut,
aby zapojen fungovalo - je-li zapnut
pouze jeden pota, me tisknout kdy-
koliv. Nevad ani to, kdy se bhem tis-
ku druh pota vypne nebo zapne.
Pro potae, kter neposlaj data na
tiskrnu plynule, ale po stech s velk-
mi prodlevami, je monost nastavit tzv.
timeout, od 10 vtein asi do jedn minu-
ty. Dv diody LED indikuj, kter z po-
ta prv tiskrnu ovld.
Nkter z novjch tiskren jsou
oznaeny Energy Star Compliant, co
znamen, e kdy se pota, ke kter-
mu je tiskrna pipojena, vypne, pejde
tiskrna do spornho stavu (stand by).
V ppad popisovanho zazen to na-
stane logicky pouze tehdy, jsou-li vy-
pnut oba potae.
Ve vtin ppad lze pepna na-
pjet pmo z konektoru tiskrny - na
vvodu . 18 konektoru Centronics bv
obvykle napt +5 V. Pokud nhodou
zrovna vae tiskrna je vjimka, muste
obvod napjet ze samostatnho zdroje.
Protoe na desce s plonmi spoji je
i regultor napt, lze pout libovoln
sov napje s naptm okolo 9 V.
Zapojen je navreno pouze pro tis-
krny pipojen pes paraleln port.
Paraleln rozhran
Rozhran Centronics je v posledn
dob uvno stle mn a je tak t
zskat o nm potebn informace. Jeho
implementace se mohou (nemly by)
mrn liit. V tabulce (Tab. 1) uvdme
proto zapojen a funkce vech vvod
paralelnho rozhran Centronics.
Popis zapojen
Na zklad popisu funkc rozhran
Centronics bylo nutn rozhodnout, kter
signly (vvody) mohou bt propojeny
s obma potai souasn a kter je
zapoteb pepnat.
Signly oznaen ERROR a PA-
PER-OUT jsou propojeny trvale od tis-
krny k obma potam, protoe jsou
stle relevantn. Signly ACK, BUSY
a SELECT jsou pipojeny k obma po-
tam (pes IC3), pokud dny z nich
nechce tisknout. Pokud nkter z po-
ta zane poslat do tiskrny data, jsou
tyto signly od druhho potae odpo-
jeny. Rezistory R14 a R19 nastavuj
v tto dob stav uvedench signl.
ACK1 je na rovni log. 1, protoe je to
jeho bn stav, SELECT je na log. 1,
protoe tm sdluje potai, e tiskrna
je zapnut, a BUSY je na log. 1, protoe
sdluje potai, e tiskrna je v dan
chvli zamstnna.
Vech uvedench pt signl je od-
dleno hradly IC4 a IC5 (7407) s oteve-
nm kolektorem s rezistory 4,7 k (R1
a R10). To zabrauje problmm pi
vypnut nkterho z pota.
V klidu jsou oba dic signly DIS1
a DIS2 (pichzejc do IC3) na rovni
log. 0 a ti ve citovan signly mohou
prochzet do obou pota. Pokud je-
den z pota tiskne, signl DIS pro
druh pota pejde do stavu log. 1.
Obvod IC3 (74LS244) je neinvertujc
tstavov oddlova. Pokud je na jeho
vvodu OE (Output Enable) log. 0, data
Obr. 1. Schma zapojen
automatickho pepnae
tiskrny ke dvma
potam - 1. st
39
Tisk. Pota Signl Smr Funkce
vvod vvod nzev dat
1 1 STROBE- IN Data Ready (puls 0,5 s)
2 2 DATA1 IN Data Line
10 10 ACK- OUT Data Received (puls 9 s)
11 11 BUSY OUT Unable to Receive
12 12 PAPER OUT OUT Paper Empty
13 13 SELECT OUT Printer On-Line
*14 14 AUTO FEED- IN Extra Line Feed at End
15 Unused
16 GND Ground
*17 CHASSIS GND Earth
*18 +5V DC OUT External 5V Supply
19-30 18-25 GND Ground
31 16 RESET- IN Resets Printer
32 15 ERROR- OUT Printer Error
33 GND Ground
34 Unused
*35 Unknown OUT
*36 17 SELECT IN- IN Turns Printer On-Line
Tab. 1. Popis rozhran Centronics - v prvnm sloupci tabulky je slo vvodu na konektoru
Centronics (na stran tiskrny), v druhm sloupci slo vvodu na konektoru Canon D 25
(na stran potae). Hvzdiky oznauj funkce, kter se mohou u rznch tiskren liit. Ve
tetm sloupci je nzev signlu, ve tvrtm smr toku dat a v ptm funkce.
z vvod D prochzej beze zmny na
odpovdajc vvody Q. Pokud je na OE
log. 1, vstupy jsou tstavov. Obvody
IC1 a IC2 (74LS541) jsou podobn IC3,
ale oddlovae jsou ovldny jako jed-
na sada osmi msto dvou sad po ty-
ech. Maj rovn vhodnji rozmstn
vvody - vechny vstupy jsou seazeny
na jedn stran a vstupy na druh
stran.
IC1 a IC2 oddluj datov linky od
pota k tiskrn. V klidu jsou dic
signly EN1 a EN2 (Enable) na log. 1,
take IC1 i IC2 jsou zablokovny. Da-
tov vstupy do tiskrny jsou na log. 1
dky rezistorm v tiskrn, pipojenm
na kladn pl napjen. Pokud pota
posl data, odpovdajc rovn se
zmn na log. 0 a datov vstupy po-
tae se propoj se vstupy tiskrny.
Spoutn
Obvod IC7 (74LS123) je dvojit
monostabiln klopn obvod, znovuspus-
titeln kdykoliv bhem probhajc perio-
dy. V klidu jsou vstupy Q obvod IC7a
a IC7b na log. 0 a vstupy Q- budou
na log. 1. Tvo signly DIS pro IC3
a EN- pro IC1 a IC2. Kad monosta-
biln klopn obvod je spoutn (znovu
spoutn) sestupnou hranou signlu
STROBE-. Signl Q- z kadho mono-
stabilnho klopnho obvodu je pipojen
ke vstupu CLR- druhho monostabil-
nho klopnho obvodu, take je-li jeden
sputn, je druh blokovn.
Signly STROBE jsou pipojeny
k monostabilnm klopnm obvodm
pes kondenztory C6 a C7, take ty
nezstanou po vypnut potae v neur-
itm stavu. VR1 a VR2 nastavuj pro
monostabiln klopn obvody timeout.
Diody D3 a D4 umouj vybit C4 a C5
po vypnut napjen. Vstupy Q mono-
stabilnch klopnch obvod bud pes
TR1 a TR2 diody (LED) D5 a D6.
Strobovac signly od obou pota
jsou pipojeny ke vstupu STROBE tis-
krny pes vbrov obvod OR/AND.
Hradlo AND je tvoeno zbvajcmi dv-
ma budii s otevenm kolektorem IC4f
a IC5f a R22. Je-li signl EN1- na log. 0,
je pipojen signl STROBE1-, a je-li
EN2- na log. 0, je pipojen signl STRO-
BE2-. asovac obvody RC (D1, R20,
C3 a D2, R21, C2) mezi sekcemi IC6
maj mrn zpozdit start prvnho strobo-
vacho pulsu, aby se data mohla ustlit.
Mon by nebyly nutn, jejich hodno-
ty vyhovly a nebylo s nimi experimen-
tovno.
Obr. 2. Schma zapojen automatickho pepnae
tiskrny ke dvma potam - 2. st
40
Seznam soustek
Odpory (vechny 0,25 W 5%)
R1 a R19,
R22, R29 a R37 4,7 k
R20, R21, R27, R28 470
R23, R24 220 k
R25, R26 22 k
VR1, VR2 1 M
Kondenztory
C1 47F/16 V
C2, C3 100 pF
C4, C5 100 F/16 V
C6, C7 470 pF
C8, C9 100 nF
Polovodie
IC1, IC2 74LS541
IC3 74LS244
IC4, IC5 7407
IC6 74LS32
IC7 74LS123
IC8 7805
TR1, TR2 BC548
TR3 BC558
D1 a D4, D7 a D10 1N4148
D5, D6 erven 5 mm LED
Rzn
SK1, SK2 konektor Centronics
SK3 konektor 40 vvod
Signly RESET- od obou pota
jsou pipojeny na RESET tiskrny pes
jednoduch hradlo OR (D7, D8 a R33)
a emitorov sledova TR3. Pokud bu-
dou oba potae vypnut, bude vstup
RESET tiskrny na log. 0, co pepne
tiskrnu do reimu standby (pokud to
umouje).
Napjen
Ve vtin ppad me bt zapo-
jen napjeno z tiskrny (v tom ppad
je SK4 propojen s SK5 a IC8 lze vyne-
chat). Pokud tiskrna nem na vstu-
pu 5 V, lze zapojen napjet z neregu-
lovanho externho zdroje 7,5 a 10 V
(max. 150 mA) - potebnch 5 V se vy-
tvo na stabiliztoru IC8. Vstup pro
extern napjen nen chrnn proti
peplovn.
Konstrukce
Vechny soustky krom LED jsou
na jednostrann desce s plonmi spoji
(obr. 3, 4). Vzhledem k tsn monti
je na n mnostv drtovch propojek
- ty je nutn pipjet nejdve, protoe
pes nkter z nich pijdou umstit
soustky. Pokud by extern napjen
bylo vy ne 10 V, poteboval by
obvod IC8 (7805) chladi.
Deska se zapojenm je k tiskrn
pipojena kusem (ne vce ne 1 m) tyi-
cetiilovho plochho kabelu. Na stran
desky mus mt 40ti vvodov IDC ko-
nektor, na druh stran m konektor
Centronics. Desku mete samozejm
zabudovat do libovoln vhodn skky,
na kterou umstte ob signalizan
diody LED.
Uvdn do chodu
Nejdve zkontrolujte peliv desku
a zmte napjec napt. Potencio-
metry VR1 a VR2 nastavte pro zatek
na doraz proti smru hodinovch rui-
ek. Pipojte zazen k potam a tis-
krn a vechno zapnte (tiskrnu jako
prvn). Pokud nastanou njak probl-
my pi bootovn, okamit pota vy-
pnte. Nyn zkontrolujte napjec nap-
t na jednotlivch integrovanch obvo-
dech. Je-li ve v podku, otestujte tisk
z jednoho i druhho potae a vyzkou-
ejte tisk i pi vypnutm jednom a dru-
hm potai. Nastaven VR1 a VR2
na minimln timeout (asi 10 s) obvykle
vyhov - u hodn pomalho potae
bude mon zapoteb ho experimen-
tln zvtit natoenm pslunho
potenciometru. Spuste njak rozsh-
l tisk a na potai pi tom intenzivn
pracujte (operace nron na vkon
potae). Sledujte pitom signln
LED, indikujc pipojen potae k tis-
krn. Pokud bude zhasnat, muste
zvtit timeout.
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji automatickho pepnae
tiskrny ke dvma potam
Obr. 3. Obrazec plonch spoj (ze strany spoj) automatickho pepnae tiskrny
ke dvma potam
41
EXACT AUDIO COPY
Exact Audio Copy je program pro tzv. grabovn zvukovch CD, tj. pevod digitlnho zznamu zvuku
z CD na pevn disk potae v nkterm z bnch formt. Je zdarma (pouze za zaslanou pohlednici)
a jeho autor (student univerzity v Dortmundu) ho vytvoil proto, e mu nevyhovoval dn z dostup-
nch program. Program m nepebern mnostv rznch nastaven, kter pln vyuij jen ti, kte jsou
do problematiky pevodu nahrvek z audio CD dostaten zasvceni.
Hlavn pednosti EAC
EAC pouv ASPI rozhran Win-
dows 95 a Windows NT, take podporu-
je jak mechaniky ATAPI, tak SCSI,
ostrauje jitter,
lze volit jeden ze t zkladnch
postup pevodu - pesn, rychl a tzv.
burst mode (bez synchronizace),
v maximln me registruje p-
padn chyby ve ten a ztrtu synchro-
nizace a opravuje je,
zaznamenv pesn asy vech
chyb a ne zcela pesnch pevod a u-
mouje tak jejich rychlou kontrolu po-
slechem,
kopruje nejen stopy, ale i mno-
ho dalch formt audio dat,
automaticky sniuje rychlost pi
ppadnch chybch a opakovanch na-
tnch,
umouje normalizovat zkopro-
van nahrvky (na stejnou hlasitost),
me pout WindowsAudio Com-
pression Manager (ACM Codecs) pro
pmou kompresi nap. do MP3,
podporuje BladeEnc DLL poui-
telnou jako ACM kodek pro online kom-
presi do MP3,
podporuje extern kodry MP3,
VQF, RA a AAC pro automatickou kom-
presi po zkoprovn,
umouje dvkovou kompresi
a dekompresi z/do soubor WAV,
detekuje mezery ped stopami,
automaticky vytv CUE listy pro
CDRWin, vetn vech mezer, daj,
atribut stop, UPC a ISRC,
um pehrvat CD a vybran pa-
se pro pedbn poslech,
automaticky detekuje vlastnosti
CD mechaniky, pesnost streamu a po-
uvn vyrovnvac pamti (caching),
um synchronizovat stopy u ne-
pesnch mechanik,
umouje pojmenovvn soubo-
r s vyuitm lokln i internetov data-
bze CDDB a podporuje tagy ID3,
spolupracuje s textovou databz
www.lyrics.ch,
umouje prohlen a editovn
lokln databze,
um nahrvat (i ve smyce) z ra-
dia, TV, LP ap.
me automaticky pejmenovat
soubory MP3 podle jejich tag ID3,
um vytvet katalogy z CD,
podporuje CD-Extra (multisession)
i CD-Text,
obsahuje editor tag ID3 (drag
and drop),
um odstraovat glitch (po zko-
provn),
obsahuje mal editor soubor
WAV.
Pouit technologie
Pi pesnm koprovn (secure mo-
de) te program kad audio sektor
alespo dvakrt. Proto je pomal. Dky
tomu je ale detekovna vtina mo-
nch chyb. Nastane-li chyba (ob ten
nejsou identick), program opakuje na-
tn tohoto sektoru dokud nen 8 (16)
po sob jdoucch naten shodnch.
Pokus se o to (podle nastaven) maxi-
mln jednou, tikrt nebo ptkrt. To
znamen, e patn sektory mohou bt
v krajnm ppad natny a 82x. Po-
rovnvnm vech opakovanch nate-
n lze pak zskat optimln vsledek.
Pokud nezsk program jistotu, e je
sektor naten sprvn, informuje ui-
vatele, kde pesn tato ppadn chy-
ba nastala (pro kontrolu sluchem nebo
analyztorem). M-li CD mechanika vy-
rovnvac pam, nevede tento postup
k danmu vsledku, protoe kad
dal ten sektoru ji probh z pamti
a ne z disku. I to um program oetit
a v takovm ppad ped kadm opa-
kovanm tenm resetuje vyrovnvac
pam pop. i celou CD mechaniku.
Samozejm to dle prodluuje dobu
zpracovn. Proto pokud nkomu nez-
le na pesnm naten CD, pouije
nkter z rychlejch reim koprovn.
V tch ale ji program neodhal vtinu
chyb.
Mezery ped nahranmi stopami
jsou obvykle 2 vteiny dlouh a pehr-
va bhem nich ukazuje zporn as.
EAC um zjistit dlky vech tchto me-
zer ze subkanlovch informac. Nut-
n vyhledn konce stopy zabere asi
jednu vteinu. Tuto funkci lze vypnout.
EAC je schopen automaticky dete-
kovat dv zkladn vlastnosti CD me-
chaniky - je-li datov tok (stream) pes-
n a zda mechanika pouv vyrovn-
vac pam pro zkoprovan audio data.
I kdy m mechanika ve sv specifikaci
uvedenou vyrovnvac pam (cache),
neznamen to automaticky, e ji vyu-
v i k ukldn extrahovanch dat.
Bn grabbery obvykle extrahuj
jednotliv stopy po sob. To me dlat
urit problmy u mechanik, kter
nejsou pesn, u CD, kter nem meze-
ry. EAC um synchronizovat i stopy bez
mezer a nevzniknou tak slyiteln kazy
(tzv. jitter).
Program Exact Audio Copy je tzv.
cardware (je zdarma, pokud autorovi
zalete pohlednici). Je v jedinm spus-
titelnm souboru (tj. bez instalace)
o velikosti 2,4 MB (vytv si ve vlast-
nm adresi pi prci nkolik datovch
soubor). Mete si ho sthnout v sou-
boru eac095pb1.zip (1 MB) z adresy
www.exactaudiocopy.de.
Pracovn okno programu Exact Audio Copy
42
pln prvn npad, jak pomoc rdio-
vch vln detekovat lodi, ml Nmec Hulls-
meyer u v roce 1904. Tho roku dostal
v Nmecku a v Anglii patent . 13170 na
Telemobiloscope, podle kterho by ml
umt detekovat lo potm nebo v mlze.
Pot byla v tom, e jet ticet let potom
se odbornci teprve uili, jak vyrobit do-
staten vkon pro vysln a jak ho vy-
slat v zkm svazku do dlky a po odrazu
od cle ho zase pijmout.
Asi v roce 1930 Ameriani Breit a
Tuve sestavili pro vzkum ionosfry pe-
laditeln krtkovlnn vysla a soubn
ladn pijma s vhodnou antnou. Vys-
lali kolmo vzhru impulsy a zaznamenali
odrazy od vrstev ionosfry v rznch v-
kch nad zem. Dokzali, e atmosfrick
plyn je ionizovan Sluncem a e hustota
(intenzita odrazu) zvis na denn dob a
na aktivit Slunce.
Vojensk vyuit pak ji na sebe nene-
chalo dlouho ekat. Vojci se zajmali nej-
prve o zjiovn lod potm a za mlhy,
pozdji o zjitn letadel na vt dlky,
ne umoovaly naslouchac pstroje.
Podle podklad, kter jsem zskal [1,
2], pln prvn spn pokusy s rdio-
vou detekc lod podnikl nmeck fyzik
Khnold (obr. 2) v roce 1933/34. Pracoval
tehdy jako vedouc nmon laboratoe,
kde se vyvjely akustick sonary a pasivn
lokaliztory. Protoe pokusy s echolokac
byly spn, napadlo ho zkusit to na
suchu s rdiovmi vlnami. Ani vdl
o Hullsmeyerov patentu, odvodil sprv-
n, e k soustedn rdiovch vln do z-
kho svazku je poteba velmi krtkch
vln. Takov vlny tehdy nikdo k niemu ne-
pouval a vyslae ani pijmae VKV ne-
existovaly. Natst pro Khnolda berln-
sk firma Pintsch vyvinula pokusn pij-
ma a vysla na vlnovou dlku 13,5 cm
pro koln demonstraci en elektromag-
netickch vln. Khnold zazen koupil a
zkouel, zda se mu poda pijmat odraz
signlu od lod v pstavu Kiel. Vysla
ml ovem vkon pouze 0,1 W, a tak se
pokus nezdail.
Roku 1934 vak firma Philips oznmi-
la, e vyvinula magnetron, schopn pro-
dukovat a 70 W na vlnov dlce 48 cm
(obr. 3). S tm u se dalo nco dlat a
Khnold tedy koupil magnetron a pedlal
sv zazen na vlnovou dlku 48 cm.
20. bezna 1934 opt sestavil sv za-
zen nad pstavem, ale pokus opt ne-
vyel. Tentokrt proto, e silnm sign-
lem vyslae byl pijma zahlcen. Po
oddlen a odstnn pijmac antny se
konen podailo detekovat odraz od par-
nku vzdlenho 2 km. Pouval parabo-
lick antny o prmru 2,5 m a nemodu-
lovan signl.
Obr. 2. Dr. Khnold, pravdpodobn
prvn, kdo vynalezl radar [1]
Obr. 1. Prvn radarov patent z roku 1904 [2] Obr. 4. Protitaktn osciltor na vlnu 48-50 cm, 1 kW vkon [1]
Obr. 3. (Vlevo) Magnetron fy Philips,
kter uml 70 W na 48 cm a kter Dr.
Khnold pouil pi svm experimentu
s radaremv roce 1934 [1]
RDIO HISTORIE
Kdo prvn vynalezl radar?
Ing. Ji Polvka, CSc.
Vichni vd, e to byli Angliani a e pekvapen Nmci a pozdji pe-
kvapen Japonci u nestaili boulivmu vvoji radaru v Anglii a Ameri-
ce. Jene to pece jen bylo vechno trochu jinak.
43
Po tomto spchu v laboratoi postavi-
li nov pijma (superhet) a 12. z 1934
dokzali zamit lodi vzdlen 7 km, poz-
dji a 12 km. Pi pedvdn nhodou
proltlo paprskem i letadlo vzdlen asi
700 m a bylo rovn zachyceno.
spch byl velik a nelnci nmo-
nictva (v. Admirla Raedera) dali Kh-
noldov firm GEMA asi 70 tisc skch
marek na vvoj t aparatur pro nasazen
na vlench lodch.
Firma GEMA vznikla krtce ped -
spnm pedvdnm, pvodn k vro-
b echolokanch zazen. Protoe sona-
ry pracovaly s impulsy, zkusili impulsovou
modulaci svch rdiovch detektor a
od roku 1935 byly vechny nmeck DT-
Gerty (Dezimeter-Telegraphie) impuls-
nmi radioloktory.
S novm prototypem ji 8. nora 1935
zachytili odraz od letadla vzdlenho a
12 km. Vysla pracoval na vlnov dlce
52 cm s impulsy o dlce 2 s, pijma
ml na vstupu aludovou triodu RCA 955.
Mezifrekvence superhetu byla 7 MHz a
ka psma 200 kHz.
Nmeck systmy pouvaly matraco-
v antny s vertiklnmi diply a sovm
reflektorem. Ve bylo montovno na ot-
iv kabin s vyslaem a pijmaem a
obsluha sledovala odrazy na osciloskopu.
Koncem roku 1935 vyvinula GEMA
vlastn magnetronov genertor, kter do-
dval 1,5 kW na 52 cm. Pijma byl zdo-
konalen na dvoj smovn a displej byl
cejchovn do 20 km.
Nov systm byl Raederovi pedve-
den 26. z 1935. Uml zamit lod do 7
a 8,5 km s hlovou pesnost 0,1 . Od
roku 1936 vechno psn utajili v t
dob mli jen ti pstroje DT. Pi dalm
vvoji pela GEMA na del vlny, 2,5 m,
kde vyslae s triodami dodaly a 15 kW,
a na 1,8 m s vkonem 7 kW.
V beznu 1936 dokzali zachytit odraz
od letadla ve vzdlenosti 15 km. Na vlno-
v dlce 1,8 m pouvali impulsy o dlce
1 s a displej byl rozen do 60 km.
Tak vznikla Freya DT2, pehledov radi-
oloktor, pozdji schopn zamit letadla
a do 400 km (obr. 5, 6, 7).
Pro ns je zajmav, e jedno zaze-
n DT-2 bylo v roce 1938 instalovno
v Krunch horch a obsluha dokzala
sledovat leteck provoz nad echami. Po-
tkem roku 1939 pivezli mobiln zaze-
n k Vdni, ale sputno nebylo v beznu
byly echy okupovny.
Typ DT-1 byl uren k detekci lod a
od 25 do 40 km. DT-2 byl uren k detekci
letadel a do 75 km. Vlnov dlky byly ve-
sms mezi 1,8 a 2,4 m, antny matraco-
v.
Jet ped vlkou se seli zstupci fi-
rem GEMA a Telefunken. Vymnili si zku-
enosti a vymezili oblasti zjmu a objed-
nvky armdy a nmonictva. GEMA vy-
vjela a vyrbla pehledov radioloktory
ady Freya a pozdji Wassermann pro ar-
mdu, Seetakt a dal pro nmonictvo.
Telefunken vyrbl protiletadlov stelec-
k pstroje Wrzburg.
V roce 1938 mla GEMA Berln ji
500 zamstnanc. V ervenci 1938 ped-
vedli sv zbran Hitlerovi a Gringovi a
vybavili jednm pstrojem Seetakt DT-1
bitevn lo Graf Spee.
Graf Spee se astnil vlky ve pa-
nlsku a od z 1939 napadal a niil brit-
sk lod v rznch moch. V prosinci
1939 byl u Montevidea (Uruguay) obkl-
en anglickmi kinky a po krtkm
souboji potopen vlastn posdkou.
Na vrak se dostali britt odbornci a
uasli Nmci mli nmon radar, na
kter si britsk vlen lostvo muselo
jet rok pokat!
(Pokraovn)
Obr. 5. (Vlevo na-
hoe) Pehledov
radioloktor Freya
pi zkoukch v r.
1940 [1]
Obr. 6. (Vpravo)
Radioloktor Freya
v pozdj verzi, po
r. 1942 [1]
Obr. 7. (Vlevo) Ra-
dioloktor Freya
s antnou dotazo-
vae, r. 1940 [1]
Prameny
[1] Kroge, Harry von: GEMA-Berlin. Lh-
manndruck, Hamburg-Harburg, 1998.
[2] Price, Alfred: Instruments of Dark-
ness. Ch. Scribners Sons, New York,
1978.
[3] Nakagawa, Yasuzo: Japanese Radar
and Related Weapons of WWII. Aegean
Park Press, Ventura, 1997.
[4] Polvka, Ji: Radiolokace v Japonsku
za II. svtov vlky. Praktick elektronika
A Radio 9/98, s. 32; 10/98, s. 46.
44
V letonm roce tomu
bude prv 100 let, co
byl dne 16. listopadu
1904 udlen profesoru
Johnu Ambrose Fle-
mingovi, kter il v le-
tech 1849-1945, brit-
sk patent s slem
24.850 na jeho osci-
lan lampu - i pes
tento podivn nzev se
v popise patentovan-
ho jevu jednalo pouze
o schopnost usmro-
vn vysokofrekven-
nch proud. Ovem
jak tomu v praxi bv,
poznatky z oblasti tch
konstruknch prvk,
kterm dnes kme elektronky, sahaj
jet dle a obvykle se o nich pli ne-
mluv. Podvejme se tedy, jak vypadal
historick vvoj jet ped udlenm toho-
to patentu.
Musme se ohldnout jet o vce jak
30 let zpt - v roce 1873 provdl Guthrie
pokusy s elektroskopem a zjistil, e nega-
tivn nabit elektroskop se pi piblen
doervena rozhaven kovov koule vybi-
je, zatm co kladn nabit elektroskop ni-
jak nereaguje. Kdy kovovou kouli zahl
a do blho ru, pak se elektroskop vy-
bil, a ji byl nabit kladn nebo zporn.
Tento poznatek Guthrie zaznamenal, ale
nedokzal nijak vysvtlit. Dnes vme, e
kov pi ervenm ru vysl kladn nabi-
t ionty plyn, kter jsou na povrchu
kovu, zatm co pi blm ru krom klad-
nch iont z nj vystupuj i zporn
elektrony.
V letech 1882 a 1889 studovali v N-
mecku Elster a Geitel vodivost plyn
v okol rozhavench tles. Pouvali
k tomu bank, ve kterch rozhavovali
uhlkov nebo kovov vlkno a ve kterch
byla zatavena dal studen elektroda -
anoda, a zjistili, e existuje jednosmrn
vodivost takovho uspodn, ale tak
z toho neodvodili, e by lo takto usmr-
ovat stdav proudy. Konen tak Edi-
son (ani by o pokusech nmeckch vd-
c vdl), kdy zkouel v roce 1883 sv
rovky, pozoroval u rovek s uhlkov-
mi vlkny, e se na vlknech objevuj jas-
n bl skvrny, baka proti nim ern a
vlkno se zakrtko peru. Aby lpe ten-
to jev prozkoumal, pidal do stedu podko-
vovit zkroucenho vlkna jet kovov
terk. Zjistil, e kdy spoj tuto pidanou
elektrodu pes galvanomr s kladnm
koncem vlkna, protk jm proud, kde-
to pi spojen se zpornm koncem niko-
liv. Tento efekt - prchod proudu vakuem
- byl pojmenovn Edisonovm jevem.
V roce 1884 publikoval Hittorf spe obr-
cenou vlastnost, kterou vypozoroval: e
pi rozhavenm vlknu mohou tci vaku-
em elektrick proudy, zatm co pi stude-
nm vlknu se prostor uvnit baky jev
jako pln nevodi.
V roce 1884 a pozdji studoval v Ang-
lii Edisonv jev Preece a zjistil, e druh
kovu pouitho na vlkno prakticky nem
na prochzejc proud dn vliv, avak
zle jednak na vzdlenosti vlkna a dru-
h elektrody, jednak na napt, kter je
mezi nimi. Pravdpodobn jako prv
usoudil, e z vlkna odltvaj zporn
nabit stice uhlku nebo jeho zporn
nabit molekuly. Od roku 1889 se tmto
jevem zaal zaobrat prv J. A. Fleming,
k Maxwellv, tehdy psobc na londn-
sk univerzit. Znal ji jak Edisonovy, tak
i Preeceovy poznatky, ale jako prv po-
znal, e je mon diodou usmrovat st-
dav vysokofrekvenn proudy. Tehdy se
pouvalo k pokusm vhradn stejno-
smrnho proudu. Od jeho pokus do
udlen patentu uplynula tak ada let.
Mezitm byly zskny dal poznatky.
Nap. v roce 1897 J. J. Thomson provedl
uniktn men elektron a dokzal, e
elektrony a pochzej z jakhokoliv ma-
terilu, maj stejnou hmotu a nboj. Vy-
svtlil tak konen Edisonv jev jako
akci elektron, nikoliv uhlkovch stic.
Krtce nato, v roce 1901 O. W. Richard-
son objevil, e elektrony vyslaj (emituj)
vechny rozhaven vodie. A ponvad
ml i dostaten teoretick pedpoklady a
znalosti, vypracoval matematick zkony
emise elektron, unikajcch z vlken dky
sv kinetick energii. Pozdji tento vzorec
upravil S. Dushman na zklad novjch
poznatk a v jeho vyjden je platn do-
dnes.
Pak pily poznatky o monostech n-
kolikansobn vt emise elektron
z elektrod, kter byly potaeny vrstvou
kyslink stroncia, barya a vpnku. Ty
uinil Wehnelt v letech 1903-1904 a tepr-
ve tehdy, v roce 1904 byl Flemingovi ud-
len patent zmnn v prvm odstavci. To
ji pracoval jako vdeck poradce u Mar-
coniho spolenosti, kdy pedtm se jako
nadenec bezdrtovho penosu zprv
astnil v prosinci roku 1901 pokus
o pekonn Atlantiku v Poldhu. Flemingo-
vi se podailo zskat pomoc takto sestro-
jen elektronky, kterou dnes nazvme
diodou, stejnosmrn proud indikovan
galvanometrem, ze slabch vysokofrek-
vennch signl zachycovanch antnou
a rezonannm obvodem. Za ti roky nato
piel objev Lee de Foresta, kter mezi
katodu a anodu vloil dal elektrodu a
zjistil, e se pomoc tto mky d ovliv-
ovat tok elektron mezi katodou a ano-
dou a e takov systm se d vyut k ze-
silovn. Dokonce zjistil, e se d vyut
i k vrob oscilac, ovem tento efekt pu-
blikoval a v roce 1913; to ji nebyl sm a
ada jinch vdc zskala poznatky stej-
n. Nakonec byly na vrobu netlumench
kmit za pouit zptn vazby udleny pa-
tenty Alexandru Meissnerovi, E. H.
Armstrongovi, Lee de Forestovi, C. S.
Franklinovi a H. J. Roundovi. Finann
efekt vak zskal pedevm De Forest za
triodu vyuitou jako zesilova, i kdy na
popisu zesilovacho efektu ml vt z-
sluhu Robert von Lieben. Jak vypadaly
prv radiolampy, vidme na obr. 1.
QX
Vzpomnme 100 let
od vynlezu elektronky
Pkn prosm, nevyhazujte katulky!
Obr. 2. Flemingv lampov detektor
Obr. 1.
Pod nzvem Per favore, non rompete le scatole! pinesl italsk asopis pro historick labu-
nky ANTIQUE RADIO ve svm 44. sle krsnou report, dokazujc, e sbratelsk ve
se nevyhnula ani krabikm od elektronek a e to me bt hobby poun i dobrodrun.
ANTIQUE RADIO: www.antiqueradio.it -dva
(Pokraovn)
45
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Ve dnech 12.-17. dubna 2004 se objevila poprv radioamatrsk stanice z Thajska na WARC ps-
mech - navc pod speciln znakou HS72B, u pleitosti 72. narozenin Jejho Velienstva Krlovny
Sirikit. Stanice HS72B bude aktivn do konce roku 2004 a QSL-lstek bude urit stt za to.
K narozeninm thajsk krlovny Sirikit
V loskm roce jsme vm pedstavili thajskho krle Bhumibo-
la, kter je radioamatrem a m volac znaku HS1A (viz PE 3/
/03, s. 44). Za odmnu jsme z Thajska obdreli pamtn medaili
s relifem thajskho krle s radiostanic v ruce.
Na snmku vpravo: zprvy a obrzky z Thajska nm dodv
Krissada Futrakul (Kob), E21EJC, z Bangkoku, s nm se m-
ete asto setkat na telegrafnch radioamatrskch psmech.
Thajsk krlovsk rodina bv asto vyobrazena na thajskch
potovnch znmkch, ve sv zemi se t mimodn ct a je
povaovna za nrodn vzor. Vlevo krlovsk pr Sirikit a Bhu-
mibol, vpravo znmka k 50. vro krlovskho satku
ITU nyn zpoplatuje prakticky veker
informace, vetn rznch doporuen a
zvr jednn jednotlivch komis. Proto
a z druh ruky, z informace, kterou vy-
dala agentura Associated Press a nsled-
n uveejnila ada bulletin, se dozvd-
me, e byl po mnoha letech uinn zsah
do 160 let starho a nejuniverzlnjho
komunikanho systmu - Morseovy abe-
cedy. Jako nov oficiln znak byl do tto
abecedy zaazen znak @, kter se bude
vyslat jako AC bez mezery - tedy .--.-. .
Samuel Morse zaal ru informanch
technologi, kter akcelerovala ji za jeho
ivota. Kdy v roce 1872 zemel, bylo ji
na svt postaveno vce jak 650 000 mil
(vynsobte 1,6x a mte piblinou dlku
v kilometrech) telegrafnch veden! Zat-
kem 20. stolet se Morseovou abecedou
rozeznly i rdiov vlny. A pesto, e
dnen modern technologie vyuvaj di-
gitln techniku, je ze zaazen novho
znaku zejm, e m Morseova abeceda
ve svt globlnch komunikac stle sv
nezastupiteln msto. Pedtm byl oficil-
n do mezinrodn Morseovy abecedy
udln zsah jet ped 2. svtovou vl-
kou.
Ti, kdo se zajmaj o djiny radioama-
trstv, by si mli podit knihu, kterou vy-
dalo RSGB: Amateur Radio - the first
100 Years (pro neleny za 50 liber).
V RSGB maj 16 len, kte se pihlsili
ped 70 a vce lety. Nejstar, RS2627,
W. S. Eadie je lenem 77 let!
Chorvatt radioamati mli donedv-
na velmi psn a stroh pedpisy. Nov
vak pro amatry uvolnili ve, co je mo-
n - dokonce mohou pracovat i v seku
7100-7200 kHz na sekundrn bzi (ale
pitom s vkonem 1000 W PEP) a tak
v seku 70,0-70,45 MHz s 10 W vkonu
a na 3,4-3,41 GHz se 150 W. Amati
jsou nyn zaazeni bu v zatenick,
nebo full kategorii.
V USA nyn vyuvaj systm OTH ra-
daru na kmitotech 5-30 MHz ke sledov-
n vzdunho prostoru a lod ve smru od
Kolumbie, odkud se pauj drogy.
QX
46
Pedevm je nutn upozornit na sku-
tenost, e mnoz opertoi nedokou
vyut monost svho transceiveru ani
potae, na kterm b stanin denk.
Je naprosto obvykl, e transceiver
umouje zen potaem, ale to zst-
v nevyuito. Leckdo si pust DX cluster
na druhm potai, kde b informace
jen jako nstnn noviny. Chce-li oper-
tor vyut spot, mus si pest znaku
stanice a zadat ji run do denku a run
naladit transceiver. Takov opertor zpra-
vidla nespotuje, tedy sm nevkld infor-
mace do st DX clusteru, a pokud ano,
dochz asto k chybm.
Chyb se vak nevyvarujete ani pi
pouhm vyuvn spot. Sta zapome-
nout pepnout psmo ve staninm de-
nku a spojen je neplatn. Prce na DX
clusteru m smysl pouze tehdy, kdy
daje b ve staninm denku a sta
pouh kliknut my i stisknut urit kl-
vesy a transceiver se sm nalad na po-
adovan kmitoet a druh provozu. Stejn
tak se nalad i denk, do kterho je auto-
maticky zapsna znaka, datum, as,
psmo a druh provozu a vchoz reporty.
Um-li denk navc vyslat pslunm dru-
hem provozu, mohou k navzn i dokon-
en celho spojen (expedinm stylem,
pouze reporty) stait dv kliknut my; pi
bnm spojen se vbec nestarme
o denk, kde se me objevit i sprvn
jmno a QTH a jen vyslme a poslou-
chme. Takov automatizace se sice ne-
mus lbit amatrm ze star koly
(nebo tm, kte se radji pihls ke star
kole, ne aby se nco nauili), avak po-
me omezit radioamatrskou adminis-
trativu na minimum a vrazn se zmen
mnostv QSL, kter se vracej zpt s po-
znmkou not in log, protoe obsahovaly
nesprvn daje.
Tato automatizace m i dal pednos-
ti pokud jsme s DX stanic na danm
psmu danm druhem provozu ji praco-
vali a QSL mme doma, nemusme ji ob-
tovat dalm volnm, poskytneme pro-
stor nkomu jinmu, kdo tuto stanici
potebuje, a uetme QSL. Stejn tak
nm me denk prozradit, e stanice
neposl QSL nebo e jej manaer je
sbratelem dolarovch bankovek. Auto-
matizovan systm pijde vhod i pi pov-
davm spojen s ptelem na druhm kon-
ci svta mete mu podkovat za 115.
QSO nebo mu ci, e jet nemte spo-
jen na 12 metrech apod. Je samozejm,
e opertora mete oslovit jmnem dv,
ne se pedstav, neobtujete dotazy na
QSL manaera apod. Kdo tedy vyuv
vech monost, kter nabz transceiver,
pota, software i sluby dostupn po In-
ternetu, me pi spojen psobit pzni-
vm dojmem. Bohuel, tyto monosti
mohou u nkterch mn zkuench ra-
dioamatr vyvolvat dojem, e technic-
kmi prostedky lze nahradit umn ope-
rtora. Pro ty mm, bohuel, patnou
zprvu dn pota ani sebelep pro-
gram opertorsk umn nenahrad.
Otzka A je to vbec jet amatrsk?
je tedy stejn bezpedmtn jako ped-
stava, e odejdete na tanen zbavu a
mezitm za vs pota vyhraje zvod.
Paket rdio a Telnet
Dleit je zejmna souinnost den-
ku s DX clusterem, kter s nslednm -
zenm TCVR umouje ladn a pepn-
n druh provozu podle obsahu DX
informace z clusteru (tzv. DX spot grab-
bing). V praxi to vypad tak, e se v p-
slunm okn logovacho programu obje-
v DX informace a stisknutm jedin
klvesy se TCVR nalad na pslun
kmitoet a druh provozu, pepne se odpo-
vdajc antna, znaka stanice se objev
v pslunm okn denku stejn jako
druh provozu, kmitoet a tzv. default (v-
choz) report pro CW 599, pro SSB 59
apod. Sta pak stanici zavolat.
Vtina program spolupracuje pouze
s TNC a paket modemy jemu odpovdaj-
cmi (PK 232, KAM, AEA apod. - zde si
neplete monosti firmware). Paketov
krystalky typu Baycom s denkem vti-
nou nespolupracuj, estnou vjimkou je
pouze Swisslog HB9BJS. Berme v vahu,
e pota je zamstnn daleko nronj-
mi koly, ne pouhou obsluhou paketu.
Je proto logick, e se program chov
jako tzv. dumb terminal (doslova hloup
terminl) a vpoetn kapacita potae je
orientovna jinm smrem na zpraco-
vn velkch datovch soubor, relan
databze (databze daj se vztahem
k urit znace i QTH), pehrabovn
v indexech apod.
Zatmco vtina paketovch program
pracuje s TNC v host mdu, vyuvaj lo-
govac programy zpravidla ji zmnn
terminlov md. Vtinou bv nutn
nejdve startovat program s vypnutm
TNC, kter nsledn inicializujeme ES-
CAPE sekvencemi. Vhodou je, pokud
pouvme TNC, schopn uchovat jed-
nou nastaven parametry pouvme-li
krom logovacho programu tak bn
program pro PR, zstvaj v pamti TNC
tm vechny dleit parametry a pi
inicializaci v terminlovm mdu zadv-
me pouze slo kanlu a povel k pipojen,
pp. druh propoutnch rmc. Denk
by ns zde neml nechat na holikch a
ml by umt veker parametry, kter je
nutn znovu nastavit, odeslat do TNC ve
form makra, kter vyvolme
stisknutm jedin klvesy.
Dleit je, aby denk umo-
oval nastaven komunikanch
parametr portu, zejmna rych-
losti. Je vhodn zkontrolovat si,
jak vchoz hodnoty komuni-
kanch parametr denk pou-
v (dlka slova, parita, poet
stop bit). Pokud vm pi prv-
nm testovn logovacho pro-
gramu TNC nechce komuniko-
vat, bv pina vtinou zde.
Komunikace s TNC nesm
psobit dn zpomalovn
nebo dokonce visen progra-
mu, bohuel vak existuje mno-
ho program, kde je prv toto
zdrojem pot. Komunikace
mus bet na nejni rovni,
nejlpe jako paraleln proces a pchoz
daje z DX clusteru se mus neustle ob-
novovat, a se program nachz v kter-
koli fzi logovacho procesu.
S rozvojem rychlho netarifikovanho
pipojen k Internetu stle vce nabv na
vznamu pipojen k DX clusteru pomoc
Telnetu. Tomuto druhu pipojen dvaj
pednost mnoh expedice na odlehlch
stech Zem, kde je sp dosaiteln
pipojen k Internetu ne k paketov sti.
Telnet je vhodnj i pro domc uivate-
le spojen je nejen spolehlivj a rych-
lej, ale vyhneme se tak pokusm rz-
nch stanic o pipojovn k naemu
potai, co je velmi nevtan zejmna
v zvodech.
Terminlov st by mla umt sprv-
n zobrazit a vyhodnotit spoty nezvisle
na systmu (software), pouitm na da-
nm ndu DX clusteru (PacketCluster
Pavillion Software AK1A, Clusse
OH7LZB, CLX DJ0ZY a DL6RAI, DX
Spider G1TLH, DXnet F5MZN, PR-
MFS apod.), stejn tak by mly bt vy-
hodnoceny i historick spoty, na kter by
program ml umt naladit TCVR stejn
jako na spoty aktuln. Vzhledem k tomu,
e ne vechny druhy software pouvan-
ho na DX clusteru umouj dokonal na-
staven uivatelskch filtr, ml by toto
dodaten filtrovn zajistit terminlov
program. Potlaen spot z nkterch p-
sem, z nkterch druh provozu i ozna-
mujc stanice z nkterch zem je nutn
nejen pro efektivn vyuit bandmapy.
Dal filtr by ml umonit prioritn sledov-
n uritch znaek to je vhodn pro
sledovn aktivity expedice, kter by nm
nemla uniknout. Velmi vhodn je i mo-
nost akustick signalizace pchozch
spot (hlasov i CW).
Propojenm terminlov sti s vlast-
nm denkem a jeho statistickmi funkce-
mi umouje vyhodnocovat pichzejc
spoty s ohledem na aktuln stav DXCC,
zn, prefix apod. Pijde-li spot, okamit
vidme, je-li pro ns novou zem, psmo-
vou zem, mme-li s danou stanic ji
spojen, je-li stanice vhodn pro diplom
atd. Je mon zavst i barevn odlien
stanic, kter maj pro ns urit vznam,
zakreslovn spot do mapy (obr. 3)
apod.
Pota v ham-shacku XI
(Pokraovn)
Obr. 3. Denk me zakreslovat spoty z DX clusteru
pmo do mapy (Logger 32)
Podpora prce
na DX clusteru
(Pokraovn) RR
47
Prodm vt mnostv elektronek (seznam
za oblku se znmkou a adresou); dle mi
elektronek TESLA BM215; gen. BM344,
NFG21; osciloskopy Tektronix, Hitachi, TESLA
aj., svz. ro. asopisu Krtk vlny, sbratelm
lamp. rdia Teslatn, Sonatina, Talisman, Stra-
divari III aj. Tel.: 723 456 995.
Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
Letos ji zatkem roku oznmili dva
Amerian, K8AQM a K8AA, e podniknou
v ervenci expedici na ostrovy Samoa a Niue.
Budou se v tto oblasti pohybovat nejmn
14 dn s plnovanm zatkem 8. ervence
a zastn se z rznch lokalit tak zvod,
kter v t dob budou probhat (IARU Cham-
pionship, IOTA). Pokud spln to, co oznmili,
tak se budou vnovat pedevm telegrafn-
mu a RTTY provozu, mn ji SSB. Pokud
se Zpadn Samoy te, dostali volac zna-
ky 5W0TR a 5W0DL.
Mlokdo si doke bez pohledu na mapu
vybavit, kde pesn tyto ostrovy le, pitom
maj docela zajmavou historii. Pokud se z-
jmu radioamatr te, soudm podle svch
zkuenost, e je podstatn obtnj nav-
zat spojen s KH8 (Americk Samoa), ne se
stanic 5W1 ze Zpadn Samoy. Ti, co pama-
tuj 70. lta, si spe vybav prefix KS6, pod
kterm radioamati z Americk Samoy vys-
lali, ne dolo k velkm prefixovm zmnm
na americkch zemch. Zpadn Samou na-
vtvuj expedice velmi asto a spojen v ps-
mech 7 a 21 MHz bv zcela bezproblmo-
v, zatmco expedice na Americkou Samou
bvaj vtinou jen krtk, stanice vyslaj
hlavn SSB a signly (a ji podivnou hrou
podmnek nebo vybavenm) podstatn slab
- proto i navzn spojen je problematitj.
V neposledn ad k tomu pistupuje i obtn
dolovn QSL... (Pedchoz dv vty berte
jako mj osobn nzor, objektivn se v po-
slednm pehledu Evropany nejdanjch
zem, kter zveejnil asopis CQ-DL 3/2004
Americk Samoa vbec neobjevila, zatmco
5W1 je na 61. mst).
Souostrov Samoa, kter le v jinm Pa-
cifiku, by obyvatel tchto ostrov maj stej-
nou pvodn polynskou kulturu, je politicky
rozdleno na Zpadn Samou, kter je kon-
stitun monarchi a kterou tvo dva velk
ostrovy (Savai a Upolu) s hlavnm mstem
Apia, a na Americkou Samou, jejch 7 ostro-
v se rozkld na velk ploe Pacifiku, ale
pouze 5 vtch ostrov je obydlench, nej-
vt z nich je Tutuila s hlavnm mstem
Pago Pago.
Ostrovy Samoa (Zpadn) byly pvodn
pod nmeckm protektortem a do roku
1914, pak se dostaly pod administrativn
sprvu Novho Zlandu a v roce 1962 jako
prv zem v Polynsii zskala Samoa samo-
statnost. V roce 1997 byl oficiln nzev
zmnn na Zpadn Samou. Oba ostrovy
jsou hornat a ije tam asi 178 000 obyvatel.
Americk Samoa je jedin zem, patc
Spojenm sttm na jin polokouli. Byly zs-
kny dohodou podepsanou 17. dubna 1900.
Severn behy ostrov jsou nepstupn
s pkrmi sopenmi tesy, ale pstav Pago
Pago, pvodn slouc velrybm, m velk
strategick vznam, ponvad moe tam m
velkou hloubku a v blzkosti bylo vybudovno
velk letit. Obyvatel maj uritou autono-
mii, eny ale nemaj volebn prvo, zemi
vldne volen guvernr a Samoan maj jed-
noho zstupce v americkm Kongresu, kter
ovem nem hlasovac prvo.
Na ostrov Tutuila byly od stedovku e-
diov lomy; edi odtamtud se vyskytuje do-
konce a na ostrovech Fidi a Tokelau. Za
dob, kdy lod byly pohnny parnmi stroji,
byla tam velk uheln zsobovac zkladna a
za druh svtov vlky si tam Amerian vy-
budovali dokonal zzem pro sv vojska: ne-
mocnice, zsobovac zkladny, vcvikov
stediska, letit a na tom pochopiteln profi-
tovali i mstn obyvatel. Dnes tam ije asi
65 000 obyvatel.
Posledn vt expedici na Americkou Sa-
mou jsme zaregistrovali v jnu a listopadu
roku 2002, kdy vyslaly stanice K8T a K8O
z ostrov Tutuia a Ofu. Pozdj aktivace
(existuje i mstn amatr AH8LG, ale ten
nen aktivn) jako nap. leton krtkodob
nvtva KH8/DF2SS a KH8/DL1VKE jen
potvrdily posledn vty prvho odstavce.
3.8. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
7.-8.8. Summer Contest (F6BCH) 14.00-14.00
144 MHz a ve
7.8. BBT, UKW-Fieldday (DL) 1,3 GHz 07.00-09.30
7.8. BBT, UKW-Fieldday 2,3-5,7 GHz 09.30-12.00
8.8. Alpe Adria VHF Contest 144 MHz 07.00-15.00
8.8. BBT, UKW Fieldday 432 MHz 07.00-09.30
8.8. QRP zvod
1
) 144 MHz 07.00-13.00
8.8. BBT, UKW Fieldday 144 MHz 09.30-12.00
14.8. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
15.8. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
15.8. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
15.8. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
1
) Podmnky viz RADIOAMATR 6/03
(zelen vloka), denky na OK1MG:
Antonn K, Polsk 2205, 272 01
Kladno 2; E-mail: ok1mg@volny.cz PR:
OK1MG @ OK0PPR
OK1MG
10.7. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
10.-11.7. IARU HF Championship MIX 12.00-12.00
12.7. Aktivita 160 CW 19.00-21.00
17.-18.7. AGCW QRP Summer CW 15.00-15.00
17.-18.7. North Amer. RTTY Party RTTY 18.00-06.00
24.-25.7. Russian RTTY WW Cont. RTTY 00.00-24.00
24.-25.7. RSGB IOTA Contest SSB/CW 12.00-12.00
1.8. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
1.8. SARL HF Contest SSB 13.30-18.30
2.8. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00
7.8. SSB liga SSB 04.00-06.00
7.8. Europ. SW Champ. SSB/CW 10.00-22.00
7.-8.8. North American Party CW 18.00-06.00
9.8. Aktivita 160 CW 19.00-21.00
14.-15.8. Europ. Contest (WAEDC) CW 00.00-24.00
14.8. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
15.8. Zvod SNP CW, SSB 04.00-06.00
21.8. RDA Contest CW, SSB 10.00-22.00
21.-22.8. SEANET Contest SSB 12.00-12.00
21.-22.8. Keymens Club (KCJ) CW 12.00-12.00
21.-22.8 SARTG WW RTTY RTTY viz podm.
21.-22.8. North American Party SSB 18.00-06.00
28.8. PSK 31 Contest PSK 00.00-24.00
28.-29.8. YO DX Contest MIX 12.00-12.00
28.-29.8. TOEC WW Grid CW 12.00-12.00
28.-29.8. Ohio Party CW, SSB 16.00-04.00
29.8. SARL HF Contest CW 13.30-18.30
Termny uvdme bez zruky, podle
daj dostupnch v zvru kvtna t.r.
Podmnky jednotlivch zvod uvede-
nch v kalendi jet naleznete v tchto
slech PE: OM Activity 1/01 (a doplnk
3/01), IARU Championship 6/03, Provoz-
n aktiv viz 6/02, HK Ind. Day viz PE 6/
/2001, YO-DX a AGCW QRP 7/2002,
RSGB IOTA 6/2002, WAEDC, NAQP 7/
/03, KCJ 7/01. Aktualizovan podmnky
(pokud je jejich zdroj dostupn) vech z-
vod jsou zveejnny na internetovch
strnkch www.aradio.cz, odkud si je
mete sthnout a vytisknout.
Adresy k odesln denk pes Internet
AGCW-QRP: qrp-test@agcw.de
EU HF Champ.: euhfc@hamradio.si
IARU Champ.: iaruhf@iaru.org
IOTA: iota.logs@rsgb.org.uk
KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp
Ohio Party: ku8el@yahoo.com
Prov. aktiv: ok1hcg@qsl.net
RDA: rx3rz@tmb.ru
SEANET: g3nom@rast.or.th
SSB liga: ssbliga@nagano.cz
SARTG RTTY: sm7bhm@svessa.se
TOEC GRID: TOEC.contest@pobox.com
WAEDC: waedc@darc.de
YO-DX: yodx_contest@hamradio.ro
Kalend zvod na srpen
(UTC)
Kalend zvod
na ervenec a srpen (UTC)
Prv te: Zpadn Samoa a Americk Samoa
QX
48
A+A - plastov krabiky aj. ............................................ XVI
AEPS - napjec moduly ................................................ XIII
AGB - elektronick soustky ........................................ XII
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ......................... XIII
ASIX - vvojov prostedky a programovn ................ XVIII
AV-ELMAK - elektronick pstroje ................................ XII
A.W.V. - zdroje ................................................................ V
AXL - zabezpeovac systmy aj. .................................... XI
BEN - technick literatura ................................... XXII, XXIII
BOHEMIA HOUSE - elektronick pstroje ................. XVIII
BS ACOUSTIC - reproduktory a reprosstavy ............... VIII
BUEK - elektronick soustky ............................. VI, XIX
BYSTRIAN - vroba napjacch zdrojov .................... XVII
CON BRIO - Peltierovy termoelektrick moduly .......... XVIII
DAMI - Milan apka - odsvac pistole TP 100 ............ XVII
Data Guard Slovakia - prsluenstvo, batrie GSM...... XVIII
DEXON - reproduktory ................................................. XIV
DIAMETRAL - zdroje a pjeky ....................................... III
DOE - elektronick soustky ........................................ XX
ECOM - elektronick soustky aj. .................................. X
ECOMAL - elektronick soustky ................................ XII
ELEKTROSOUND - plon spoje, el. sou. aj. ............. XVI
ELETECH - internetov obchod................................... XVII
ELEN - displeje ............................................................. XVI
ELEX - elektronick soustky aj. .................................. XV
ELCHEMCO - chemie pro elektroniku ........................ XVIII
ELNEC - programtory aj. ........................................... XVII
ELPRO - spjkovacia a osadzovacia technika .............. XVI
ELTIP - elektrosoustky ............................................... XV
ELVO - software pro elektroniku ................................. XVIII
EMP - centauri - stavba amatrsk druice .................. XVII
EMPOS - mic technika............................................... VII
ERA components - elektronick soustky ..................... XI
FISCHER - elektronick soustky ................................ XIII
FK Technics - elektronika,soustky .............................. XV
Flajzar - stavebnice a kamery .......................................... IX
FULGUR - baterie, akumultory, nabjeky apod. ........... XI
GES - elektronick soustky ........................................... II
GM electronic - mic pstroje ....................................... IV
JABLOTRON - zabezpeovac a dic technika ................. I
KONEKTORY BENEL - konektory .............................. XVII
KONEL - konektory ...................................................... XIV
KOTLIN - indukn snmae .......................................... XVI
MEDER - rel ................................................................ XIII
MICRODIS Electronics - moduly GPS ........................... XII
MICROPEL - prog. log. automaty ................................. XIV
NEDIS - elektronick prvky ......................................... XVIII
P & V - vinut dly .......................................................... VIII
PaPouch - mic a komunikan technika ..................... XV
PH servis - opravy a prodej PHILIPS ............................. VIII
ProfiCad - software .................................................... XXIV
P SERVIS ZIKA - nabdka zamstnn ....................... XVIII
Spezial electronic - elektronick soustky ...................... X
SUPCAD - OrCAD, software ........................................ XIV
Objednvky na pedplatn asopisu ..................... XIX, XXI
T.E.I. - Formica .............................................................. XV
UTILCELL - men veliin ............................................ XIX
VADAS - elektronick soustky - zsilkov sluba ....... XV
Seznam inzerent v PE 7/2004

Prakticka Elektronika 2004-07

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2004-07

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 07/2004

Praktick elektronika A Radio

Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ze kter se zalv. Pro sondu plat

Zkladn technick daje

okn vyberte Z diskety... a opt za-

zi pro nabjen 8 akumultor (e na-

You might also like