Prakticka Elektronika 2006-10

1
Praktick elektronika A Radio - 10/2006

RONK XI/2006. SLO 10
V TOMTO SEIT
o souasnosti a poslednch novin-
kch spolenosti ALCAD sjejm
generlnm editelem panem Anto-
nem Galarzou.
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Markov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Od naeho poslednho rozhovo-

ru ji ubhlo 8 let; co novho je
u firmy ALCAD?
Spolenost ALCAD prochz v posled-
nch letech nebvalm rozmachem. Pechod
zanalogovho na digitln vysln vmnoha
zemch svta zpsobil prudk nrst vroby
a prodeje produkt pro digitln pjem.
Vtomto roce je oekvno zdvojnsoben
prodej oproti roku 2004 na objem 42 milio-
n EUR. Enormn nrst vroby si vynutil jej
kompletn restrukturalizaci a podstatn roz-
en vrobnch kapacit. Vsouasn dob
pracuje ve spolenosti ALCAD vdivizi vf
technika a divizi domovn telefony pes 200
pracovnk vhlavnm sdle v severobaskic-
km Irunu a dalch 200 pracovnk vpti
vrobnch zvodech vAragonu.
Jak dalece jsou rozeny vae
produkty?
Produkty spolenosti ALCAD se prod-
vaj prakticky po celm svt pes irokou
s distributor a adu obchodnch a staveb-
nch spolenost. Velmi siln pozice, mimo
samozejm panlsko a sousedc zem,
mme na Stednm vchod a ve stedn
a vchodn Evrop, a to i dky naemu za-
stoupen vR - firm ANTECH, s. r. o.
Vsouasnosti mme po svt velk
mnostv rozshlch instalac vkabelovch
rozvodech, hotelch, ale i vmnoha vldnch
a vojenskch budovch. Mezi nejvt insta-
lace pat distribuce satelitn mezifrekvence
pomoc satelitnchmultipepna srie 913,
kde napklad vDalma Towers vDubai
j ei nstal ovn rozvod s 2419 koncovmi
astnky, nebo tovrna Philips ve Francii
s1652 astnky.
Mete nm vce piblit novin-
ky vproduktech?
Celkem neekan rst prodeje antn
vposlednch dvou letech je hlavnm dvodem
pipravovan kompletn obmny sortimentu
antn pro digitln a analogov pjem. Uve-
den novch antn do prodeje oekvme
jet tento rok. Vprbhu msce jna uv-
dme na trh i nkolik novinek v srii 905 re-
prezentovan novmi kanlovmi zesilovai
ZG/ZP a programovatelnm zesilovaem
PC-404. Dal novinkou je pipravovan ste-
reofonn modultor, uren pro komern po-
uit. Absolutn novinkou je ada digitlnch
vysla malho a stednho vkonu.
Mete nm ci vce informac
o novinkch vsrii 905?
Zde bych chtl zdraznit, e nov ada
ZG/ZP nenahrazuje starou, ale bude se vy-
rbt soubn. Nov kanlov zesilovae
ZG/ZP jsou svmi pikovmi technickmi
parametry pedureny pro nron mnoho-
kanlov aplikace analogovho a digitlnho
pjmu.
Jedn se o nov kanlov zesilovae ZG
(zeslen 52 dB, vybuditelnost 123,5 dB/V)
a ZP (zeslen 40 dB, vybuditelnost 115 dB/V)
vhodn pro analogov a pozemn digitln
pjem. Zesilovae jsou rozdleny na typ ZG-211
pro FM rdio, typ ZG-212 pro pjem DAB,
typ ZG-611 pro kanl vpsmu 42 a 70 MHz
a typ ZG-431 pro kanl vpsmu 470 a
862 MHz. Dle jsou to zesilovae ZG-412,
413, 414 uren pro pjem 2, 3 nebo 4 digi-
tlnch a analogovch kanl umstnch
vedle sebe. Zesilovae ZP maj stejn roz-
dlen. Nejvraznjmi zmnami oproti sou-
asnmu typu jsou vstupy a vstupy na ko-
nektory F, nov kvalitnj vstupn/vstupn
filtry (3 filtry na vstupu, 2 filtry na vstupu),
m je dosaeno vrazn lep selektivity.
Typ ZG-431 je speciln testovn pro pro-
voz sousednch analogovch a digitlnch
kanl s65 dB oddlenm dvou kanl vzd-
lench 8 MHz. Napjen zesilova je reali-
zovno ze zdroje AS-125 24 V/1700 mA po
sbrnici LT-107. Zmnu doznal i rozmr
vloky, kter je u, a tm je dosaeno lep-
ho chlazen vloek na lit ZP-004. Nov je
mon napjet pedzesilova pmo ze zesi-
lovae zapnutm napjen 24 V/50 mA. Pes
vechny zmny zstv kompatibilita novch
a starch zesilova, co se tk mont-
nch rm a vzjemnho propojen se stva-
jcmi zesilovai pomoc sady napjecch
a konektorovch adaptr.
Tento rok jsme tak uvedli na trh nov
programovateln kanlov procesor PC-404
primrn uren pro konverzi digitlnho po-
zemnho signlu zUHF do UHF psma. Vy-
ut lze vak tak pro konverzi analogovho
signlu. Konvertor jeumstn vasi st-
vaj cch konvertor CO, co umouj e
rozen stvajc pozemn hlavn stani-
ce, ale je napjen jinm zdrojem AS-222.
Konverze se nastavuj e programtorem
PS-003.
Vminulch letech jsme mli n-
kolik rozhovor o digitln tech-
nice voblasti pozemnho i sate-
litnho pjmu; jak se rozvij
digitln pjem?
Pan Anton Galarza
Sdlo spolenosti v severobaskickm Irunu
N rozhovor .................................. 1
Nov knihy ...................................... 2
Svtozor .......................................... 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky .................. 4
Jednoduch zapojen
pro voln as .................................. 6
Jednoduch digitln
osciloskop pro PC............................ 9
Genertor dvky impuls .............. 14
Postavte si bezdrtovou
meteostanici (dokonen) ................. 17
Regultor topen grilu a ostatnch
tepelnch spotebi do 2 kW....... 19
Mni napt 12/35 V
pro zesilova v automobilu ............ 20
Semafor pro nejmen ................... 23
Inzerce ............................. I-XXXII, 48
Nf milivoltmetr NFV (dokonen) ....... 25
Jednoduch automatick spna
svtel automobilu........................... 28
prava asovho spnae podruh... 29
Urob si sm PMD - 85 (dokonen) ... 30
Jednoduch nabjaka................... 32
PC hobby ....................................... 33
Rdio Historie .............................. 42
Z radioamatrskho svta ............. 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.

Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-
ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax:
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Pra-
ha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51 a Veve
13, Brno, eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy-
@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@ani-
ma.sk, www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Matouek, D.: Prce s mikro-
kontrolry ATMEL AT89LP2052,
AT89LP4052, 5. dl. Nakladatel-
stv BEN - technick literatura,
200 stran B5 + CD, obj. . 121275,
MC 299 K.
Mikrokontrolr AT89LP2052/4052 pat
do nov ady vysoce vkonnch mikrokontro-
lr firmy ATMEL, kter pouvaj rozen
jdro 8051. Oproti klasickmu jdru 8051
nen vnitn dlen kmitoet (jdro 8051 pra-
cuje na 1/12 hodinovho kmitotu), take
tyto nov mikrokontrolry dosahuj pi stej-
nm kmitotu 6 a 12 vy rychlost.
Z toho tak vyplv, e pi stejnm vpoet-
nm vkonu maj men spotebu, nebo mo-
hou zpracovat lohu pi nim synchoniza-
nm kmitotu.
Kniha je opt pln konstruknch nvod
na rzn ppravky, kter lze vyut i pro pr-
ci s jinmi vvojovmi prostedky (z jinch
knih autora): univerzln kit (rel, triak, piezo,
tlatka, PWM detektor), inteligentn matico-
v klvesnice, rozhran RS232 s vce porty,
UART tester ve vstupnm i vstupnm rei-
mu, jednoduch SPI pijma, pevodnk A/D
s operanm zesilovaem
V knize jsou navc publikovny dva nvody
na vrobu vvojovch kit (spojen testovac
desky a programtoru). Prvn konstrukce je
urena pro sriov port, vyaduje vnj na-
pjec zdroj 9 V. Druh konstrukce je urena pro
USB, poskytuje rychl programovn a napje-
n pmo z potae (nen teba vnj zdroj).
Veker pklady jsou umstny na do-
provodnm CD ve zdrojovm a zkompilovanm
tvaru. Nechyb ani fotodokumentace, katalo-
gov listy, plon spoje (TIF, SCH, BRD)
Prodeje voblasti digitlnho pjmu stabil-
n rostou, dalo by se ci, e jde o nejrychleji
rostouc srii vdivizi vf techniky. Firma ALCAD
vsouasn dob pokrv kompletn zazen
nabdkou pro pozemn i satelitn digitln p-
jem vsegmentu spolench televiznch an-
tn a kabelovch rozvod. Jde pedevm
o velmi spnou srii 912 prezentovanou
pozemnm digitlnm pijmaem TO-551,
satelitnm pijmaem TP-551 pro pjem
FTA (nekdovanch) program a TP-556
srozhranm Common Interface pro pjem
kdovanch program. Vstupn stereofonn
modultor je osazen filtrem SAW a lze jej
nastavit na libovoln kanl TV psma, vet-
n kanl S. Vstupn audioreim MONO/
/STEREO/DUAL je automaticky pepnn
signlem VPS. Vechny typy pijma vkl-
daj do vstupnho videosignlu teletext a jsou
vybaveny funkc AUTORESET. Oba satelit-
n pijmae TP jsou testovny pro pjem
eskch program zpaketu Czechlink a po-
zemn pijma TO je testovn pro pjem
multiplexu A.
Od jna uvdme na trh nov samostatn
stereofonn modultor MS-551, kter je na-
pjen stejnm zdrojem FA-310 jako vechny
pijmae TP/TO. Cel srie se nastavuje
pomoc infraervenho programtoru PS-003
smonost kontroly pes OSD.
spnost cel srie je dna pikovou
kvalitou hardware a pedevm kvalitn a rych-
lou softwarovou podporou vvojovho odd-
len, bez kter se digitln pjem neobejde .
M ALCAD i nco novho v p-
mch rozvodech satelitn mezi-
frekvence?
Ano, vposlednch letech jsme vyvinuli
komplexn sortiment modernch multipep-
na pro hvzdicov a kaskdn rozvody.
Kaskdov multipepnae jsou prezentov-
ny adami MU-320/321, MU620/621 pro p-
jem zjedn druice a sodboenm pro 8
a 16 pijma vpasivnm i aktivnm provede-
n. Stejn typy vak pro pjem ze dvou druic
maj oznaen MU-340/341, MU-640/641.
Kaskdov multipepnae jsou napjeny
zdrojem FU-513 a LNB zdrojem FU-901/902.
Hvzdicov multipepnae jsou v provede-
nch 5x 4, 5x 8, 5x 16 a 9x 4, 9x 8, 9x 16.
Vechny multipepnae jsou umstny
vzamakovm odlitku vproveden slim
(mal vka), kter dovoluje multipepnae
montovat na sebe, m se dosahuje u vel-
kch instalac znanch prostorovch spor.
A co novho v divizi domovnch
telefon?
Vdivizi domovnch telefon pipravuje-
me pro tento rok nkolik novinek.
Za prv je to systm vrtn - stedna,
kter je uren pro instalace, kde se vyskytuje
stl sluba i recepce. Inteligentn systm
umon komunikovat mezi vnjm vstupnm
panelem a jednotlivmi uivateli systmu p-
mo nebo prostednictvm recepce, kter
me dle pepojit hovor kdanmu uiva-
teli nebo umonit vstup do budovy i arelu.
Komunikace je t umonna obousmrn
mezi recepc a uivatelem a vppad obsa-
zenosti systmu me informovat recepci
o nepijatm hovoru od konkrtnho uivatele.
Systm je digitln, tzn. veker komunika-
ce probh prostednictvm 2 vodi a v p-
pad pouit i obrazovho signlu se jejich
poet nav o koaxil i kroucenou dvoulinku.
Obvykl instalace vyuvajc dan systm
jsou domy se stlou slubou, luxusn bytov
domy, hotely, motely, nejrznj arely a vu-
de tam, kde se vyskytuje vrtnice nebo recepce.
Dal novinkou je PC vrtn a kdov
klvesnice. Videovrtn systmy ALCAD
mohou bt pouvan ve spojen s pevodn-
kem PC. Ten umouje zapojen do PC
a pln nahrazuje pouit videomonitoru. Ob-
slunm softwarem lze pln ovldat veker
funkce vstupnho panelu, tj. oboustrannou
komunikaci, otevrn dve a dal pdavn
funkce (jako nap. ukldn pchozch vol-
n s datem, asem a fotografi nvtvy).
Dalm novm produktem je kdov kl-
vesnice, kter je vkombinaci se vstupnm
panelem videovrtnho a pevodnkem PC
idelnm podnikovm eenm vstupu. Po-
moc ve zmnnho pevodnku PC se na-
bz pln kontrola nad pohybem osob do bu-
dovy a dky kdov klvesnice si mohou
zamstnanci spolenosti i osoby poven
otevt vlastnm kdem.
Poteby instalac elektronickho vrtn-
ho a videovrtnho se mnohdy setkvaj
snadstandardnmi poadavky. Ztohoto d-
vodu vznikly elektronick komponenty ure-
n pro dan poteby. Jedn se o pdavn
zvonky a nejrznj pepnae a adaptry.
Obvyklmi aplikacemi je nap. zapojen ex-
tern kamery ksystmu videovrtnho, otev-
rn dalch dve i vrat, spnn pdavnho
osvtlen aj.
Inovac proly nstnn krabice a pov-
trnostn stky, kter jsou nenahraditeln pi
mnohch instalacch. Nov design je vce
sladn se vstupnm panelem. Specilnm
modelem nstnnch krabic jsou rohov va-
rianty, kter jsou vhodn pro videovrtn
systmy (lep hel zbru), ale t pro in-
stalace snedostatkem vhodnho prostoru
kumstn vstupnho panelu.
Kde se lze u ns dozvdt vce
o vrobcch ALCAD?
Bli informace lze zskat u naeho
zastoupen - firmy ANTECH (www.antech.cz;
tel.: 519 374 090 - bli viz II. strana oblky).
Dkuji vm za rozhovor
Nova ada modultoru MS
3
Prostorov sporn univerzl-
n IO pro nabjee bateri Li-ion
Nov IO pro nabjen jednolnko-
vch bateri Li-ion i bateriovch sestav
Li-Poly od STMicroelectronics
(www.st.com) obsahujc vechny po-
tebn funkce sprvy nabjen
vpouzde o rozmrech pouze
3 3 mm je uren pedevm pro mal
pstroje, jako jsou mobiln telefony,
PDA, digitln fotoaparty a pehr-
vae MP3. Vkompaktnm pouzde
VFQPN16 je obsaen i vkonov
MOSFET, blokovac dioda, snmac
rezistor a tepeln ochrana. Protoe
vechny parametry nabjecho proce-
su jsou programovateln, najde
L6924D pouit jak vlevnch, tak
ipokroilch zazench. Lze volit bu
reim, ve kterm poten nabjen
konstantnm proudem pechz do re-
imu konstantnho napt (CC/CV),
nebo kvazipulsn reim, kdy je zdro-
jem sov adaptr sproudovm ome-
zenm. Vstupn napt me bt
vrozsahu 2,5 Va 12 V (tedy i USB
rozhran PC).
Integrovan obvody
pro digitln fotoaparty
Texas Instruments (www.ti.com)
nabznkolik novch integrovanch
obvod pro samostatn digitln fo-
topstroje a pro ty, kter jsou vesta-
vny do mobilnch telefon. Typ
TPS61059, uren pro zbleskov
systmy fotoapart v mobilnch te-
lefonech a PDA, vyuv bl LED.
Umouje doshnout intenzivnj
zblesk a tm i kvalitnj snmek.
Vstupn napt tohoto budie odpov-
d jednomu lnku baterie Li-ion. Pra-
cuje spevnm kmitotem 650 kHz a
zen vyuv pulsn kovou modu-
laci (PWM) umoujc dosaen a
80 % innosti. Vstupn proud je a
800 mA. Vklidovm reimu (shut-
down) odbr nepesahuje 1 A.
Pro blesky fotopstroj s xenono-
vmi vbojkami je uren TPS65552A.
Zbleskov kondenztor je nabjen a
na 300 Vsvyuitm optimalizovan-
ho algoritmu zen, rovn uvajc-
ho PWM. Vstupn napt me bt od
1,8do 12 V, pikov vstupn proud
0,95 a 1,8 A. Na ipu je i spna
stranzistory IGBT. Vedle vvod pro
vstupn signly pro start nabjen a
sputn zblesku je kdispozici sig-
nl o ukonen nabjecho cyklu kon-
denztoru.
TPS65520 je univerzln obvod pro
sprvu napjen prakticky u vech
modernch digitlnch fotoapart
sminimlnmi poadavky na extern
soustky, tedy i nutn prostor na spo-
jov desce. Obsahuje nap. 7 mni
DC/DC vetn vkonovch MOSFET
a 5 regultor napt s malm byt-
kem. Vstupn napt me bt rozsa-
hu 1,5a 5 V. K programovn poa-
dovanch funkc slou rozhran I
2
C.
Jednotky pro zen
a 20 LED
Firma National Semiconductor
(www.national.com) uvedla na trh dva
nov integrovan obvody pro zen
osvtlen (LMU lighting manage-
ment unit). Obsahuj zvyovac m-
ni pro zvten napt a programo-
vateln zdroj proudu, kter napj
nkolik etzc sriov zapojench
LED vcelkovm potu a 20. Jsou ur-
eny pro podsvcen displej, klves-
nic a zbleskov systmy fotopstro-
j. ipy LP3598 a LP5526 jsou
umstny do miniaturnch pouzder pro
plonou mont s25 kontaktnmi v-
stupky o rozmrech 2,5 2,5 mm, a
jsou proto vhodn pro uit v mobil-
nch telefonech, PDA, pehrvach
MP3 a fotoapartech. Pro pipojen a
nezvisl ovldn externch zazen
(nap. blesku) jsou ureny 3 univerzln
vstupy/vstupy (GPIO), k zen funk-
ce (nap. zen jasu, volba msta pod-
svcen klvesnice) slou dvouvodio-
v sriov sbrnice kompatibiln sI
2
C.
LP3958 scelkovm vstupnm
proudem a 70 mA me ovldat 5
oddlench etzc sriov zapoje-
nch LED, dvou pro displeje (4 + 2
LED) a t (4 + 4 + 4) pro klvesnici.
Digitln potenciometry
smalou spotebou
Nov volatiln digitln potenciome-
try Intersil (www.intersil.com) z ady
tvoen typy ISL90460, 90461, 90462
s31 segmenty odporov drhy pat
knejmenm soustkm tohoto dru-
hu. Jsou ureny pedevm pro ma-
sov vyrbn produkty, u kterch
jsou prioritami mal rozmry. Hod se
nap. k zen jasu a kontrastu disple-
j LCD mobilnch telefon, PDA a
pijma GPS. Kdalm oblastem vy-
uit nle i prmyslov a automobi-
lov elektronika a mic pstroje, kde
digitln potenciometry umouj na-
staven nejrznjch parametr elek-
tronickch obvod bez mechanick-
ho opoteben a vlivu vibrac. Typ
ISL90460 je zapojen jako promnn
rezistor suzemnnm koncem drhy
smaximlnm odporem 10, 50 nebo
100 k. Vyrb se vpouzdrech s5
vvody SC-70 a SOT-23. I dal dva
typy maj uveden odpor drhy a po-
et segment. ISL90461 je rovn
zapojen jako promnn rezistor, ale
drha nen uzemnna, a proto m 6
vvod (pibv doln konec drhy).
ISL90462 m vyveden jezdec a uzem-
nnou drhu. Napjec napt me
bt vrozsahu 2,7a 5,5 V, spoteba
vaktivnm stavu je max. 25 A, roz-
sah pracovn teploty je 40 a +85 C.
JH
Druh z rodiny obvod LP5526
poskytuje celkov vstupn proud
150 mA a me vedle dvou etzc pro
displeje (4 + 2 LED) dodat do zbles-
kov LED se sriov zapojenmi ipy
vkon a 3 W. Intern asova ome-
zuje dlku zblesku a tm chrn LED
ped degradac. Na mst jedn z-
bleskov LED lze pout 3 oddlen
bn LED.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Zklady
radiotechniky
a vf techniky
(Pokraovn)
Tlumen a netlumen kmity
Pivedeme-li na rezonann obvod
elektrick impuls, tj. dodme-li do ob-
vodu energii, objev se v obvodu elek-
trick kmity, jejich kmitoet je uren
prv rezonannm kmitotem obvo-
du. Vlivem ztrt v obvodu se vak
amplituda kmit zmenuje, a kmity
zcela zaniknou (obr. 3). V praxi vak
potebujeme obvod, kter generuje
kmity se stlou amplitudou po neo-
mezenou dobu. Potebujeme tedy
njak zazen, kter dodv do ob-
vodu energii nahrazujc ztrty v re-
zonannm obvodu. Takov zazen
se nazv osciltor. Je to vlastn ze-
silova, kter z rezonannho obvodu
odebere st energie, tu zesl a pi-
vede zpt do obvodu. Osciltor mus
tedy mt njak zesilovac prvek (tran-
zistor, elektronka) a zdroj energie,
nejastji zdroj stejnosmrnho nap-
t.
Obr. 3. Tlumen kmity
Obr. 4.
Dobov
schma
jiskrovho
vyslae
(a - alterntor, b - kompenzan reostat, c - vysokonapov
transformtor, d - vf tlumivky, e - jiskit, f - kondenztor, g -
ochrann jiskit kondenztoru, h - vysokofrekvenn transform-
tor, i - termoelektrick vf amprmetr, j - pepna antny na pijma)
Jist vs u napadla otzka, jak asi
fungovaly rdiov vyslae v dob, kdy
jet nebyla vynalezena elektronka ani
tranzistor. Prvn rdiov vyslae, po-
staven Popovem a Marconim, pou-
valy k vysln tlumen kmity. Ty vak
byly buzeny rychle za sebou mecha-
nickm obvodem. Principiln schma
jiskrovho vyslae je na obr. 4. Stej-
nosmrn proud z baterie se peruu-
je Wgnerovm kladvkem nebo ro-
tanm peruovaem a transformuje
na vysok napt. Pi peruen stej-
nosmrnho okruhu se na sekundr-
nm vinut transformtoru objev vy-
sok napt a v jiskiti pesko jiskra.
Pi peskoku jiskry se vf okruh uzave
a souasn se do nj dod energie.
Vrezonannm obvodu vzniknou tlu-
men kmity, kter se pak vedou do
antny. Cel dj se za sekundu mno-
hokrt opakuje. Vysla bylo samo-
zejm mon pout jen pro telegraf-
n penos. Vzhledem k vysokmu
napt a znanmu vkonu tchto vy-
sla (bn nkolik kW) byla prce
s nimi velmi nebezpen.
Osciltory
Osciltor s elektronkami a tran-
zistory existuje nkolik typ, licch
se pedevm vazbou zesilovacho
prvku na rezonann obvod. asto se
setkte s oznaenm osciltoru podle
jmna vynlezce, kter ten i onen
osciltor vymyslel. Nkolik zkladnch
typ osciltor s tranzistorem a rezo-
nannm obvodem je na dalch ob-
rzcch. Tyto osciltory byly pvodn
samozejm vynalezeny s elektronka-
mi. Tato zkladn zapojen jsou asto
nejrznjm zpsobem modifikov-
na, aby bylo dosaeno lep stability,
ppadn vtho vkonu nebo zjed-
noduen obvodu a spory soustek.
Na obr. 5 je principiln schma
Armstrongova osciltoru. Zeslen
signl se pivd zpt do rezonann-
ho obvodu indukn vazbou z vinut
cvky v kolektoru. Tento typ vazby se
pouval v jednoduchch pijmach
typu audion.
Hartleyv osciltor je na obr. 6. Sig-
nl (napt) z rezonannho obvodu je
veden na bzi bipolrnho tranzisto-
ru (nebo na gate tranzistoru JFET).
Nasource (emitoru) je proudov
zeslen signl, kter se vrac do re-
zonannho obvodu. Na obr. 7 je kon-
krtn zapojen osciltoru s tranzisto-
rem JFET.
Principiln schma Colpittsova
osciltoru je na obr. 8. Princip funkce
je prakticky stejn, jen se zeslen sig-
nl nepivd na odboku cvky, ale
na kapacitn dli, kter v osciltoru
pln tut funkci jako odboka na cv-
ce. Konkrtn zapojen osciltoru Col-
pitts je na obr. 9. V zapojen nen pro
vf signl uzemnn kolektor, ale bze
tranzistoru. V zapojen jsou jet d-
leit kondenztory C4 a C5. Tyto
kondenztory se vtinou fyzicky ne-
zapojuj, posta parazitn kapacity
ostatnch soustek a spoj. Tento
osciltor se asto pouv v jednodu-
chch bezdrtovch mikrofonech. Nf
signl je piveden na bzi tranzistoru.
Obr. 6. Principiln zapojen oscilto-
ru typu Hartley
Obr. 7. Skuten zapojen osciltoru
Hartley s tranzistorem JFET
Obr. 8. Principiln zapojen oscilto-
ru typu Colpitts
Obr. 9. Zapojen osciltoru Colpitts
vbezdrtovm mikrofonu. Pro
psmo FM m cvka 8 a 10 zvit
na trnu oprmru 6 mm
VH
(Pokraovn pt)
Obr. 5. Principiln zapojen
Armstrongova osciltoru
5
Digitln technika
a logick obvody
Dal klopn obvody J-K
(Pokraovn)
Ztab. 59, ve kter jsou uvedeny sta-
vy vstup Q
A
a Q
D
obvodu
zobr. 124, je patrn, e je nutn za-
jistit vynulovn vech vstup po sta-
vu 9, ktermu odpovdaj vstupn
rovn Q
D
Q
C
Q
B
Q
A
= HLLH. Srovn-
me-li dekadick ta zobr. 124
sbinrnm taem z obr. 120 uvede-
nm v minulm dlu, povimneme si
nkolika zmn. Vstupy J a Kdruhho
klopnho obvodu nejsou pipojeny tr-
vale na rove H, nbr jsou zeny
rovn na vstupu poslednho klop-
nho obvodu. Ponkud odlin je t
zapojen tvrtho klopnho obvodu.
Zatmco vstup Kje pipojen na ro-
ve H, vstup J je aktivovn pouze
vppad, kdy je na vstupech Q
B
a
Q
C
rove H. Toto een sten
pipomn zapojen klopnch obvod
u synchronnho tae zobr. 122. Ho-
dinov vstup navc nen pipojen na
vstup pedchozho klopnho obvodu,
ale na vstup Q
A
. Nyn si strun ob-
jasnme funkci obvodu. A do stavu
7, ktermu odpovdaj vstupn rov-
n Q
D
Q
C
Q
B
Q
A
= LHHH, je
D
= H, a
Vminulm dlu jsme se seznmili
s nktermi zapojenmi vyuvajcmi
klopn obvody J-K. Jednalo se o syn-
chronn a asynchronn binrn ta
vped, jejich zkladem byl klopn
obvod J-K ve funkci kmitotov dli-
ky dvma. Na obr. 124 je uvedena
modifikace binrnho asynchronnho
tae zminulho dlu. Je to opt
asynchronn ta, tentokrt ovem ni-
koliv binrn, ale dekadick, kter t
od 0 do 9. Vstupn dekadick slo
je vyjdeno vbinrn dekadickm
kdu BCD, kter je stejn jako kd
binrn, ale somezenm na sla 0
a 9, tedy pevedeno do binrnho
vyjden na sla 0000 a 1001.
tud je i na vstupech J a Kdruhho
klopnho obvodu rove H. Prvn ti
klopn obvody se tak a do stavu 7
chovaj jako standardn binrn ta,
kter se inkrementuje skadou se-
stupnou hranou hodinovho signlu
CLK. Protoe je ve stavu 7 Q
C
= Q
B
=
= H, rovn na vstupu J tvrtho klop-
nho obvodu je rove H a s nsle-
dujc sestupnou hranou signlu Q
A
se
posledn klopn obvod nastav a v-
stup Q
D
pejde do rovn H. Ve stavu
9 je
D
= L, druh klopn obvod se
proto nachz vpamovm reimu a
nereaguje na zmny rovn na vstu-
pu Q
A
. Souasn je na vstupu J po-
slednho klopnho obvodu rove L,
protoe rovn H na vstupech ped-
chozch dvou klopnch obvod vyst-
daly rovn L. Po jednoduch anal-
ze je zejm, e sdal sestupnou
hranou hodinovho signlu CLK ob-
vod pejde do stavu 0 a na vstupech
Q
D
a Q
A
budou rovn L. Funkce
obvodu je t patrn zpodrobnho
asovho diagramu na obr. 125.
VPE6/2006 bylo uvedeno zapoje-
n tybitovho posuvnho registru
sklopnmi obvody D. Podobn zapo-
jen lze realizovat i sklopnmi obvo-
dy J-K, jak je patrn z obr. 126. Jed-
notliv klopn obvody jsou zapojeny
vsrii a vzjemn propojeny pomoc
vstup Q a , kter jsou pipojeny
na vstupy J a Knsledujcho klopn-
ho obvodu. Tmto zpsobem lze jed-
nodue zskat posuvn registr s libo-
volnm potem bit, nap. 8, 16 apod.
Posuvn registr slou k posouvn
vstupn sriov, pop. paraleln infor-
mace smrem kvstupu, kter me
bt obecn opt sriov nebo paralel-
n. Posuvn registr na obr. 126 je vy-
baven sriovm vstupem dat D
S
, s-
riovm vstupem dat Q
S
a vstupy Q
A
a Q
D
pro paraleln vbr informace.
Data (log. 0 nebo 1 reprezentovan
rovn L nebo H) ze vstupu D
S
jsou
posunuta o jednu pozici doprava
skadou spdovou hranou hodinov-
ho signlu CLK. Vzvislosti na kon-
krtn modifikaci lze posuvn registr
obecn pout jako sriov-paraleln
nebo paraleln-sriov pevodnk,
vyrovnvac pam, zpoovac linku
apod.
Zapojen asynchronnho dekadic-
kho tae uveden ve je pkla-
dem sloitjho sekvennho obvodu,
kjeho syntze je nutn pout meto-
dy pro nvrh sekvennch obvod, se
ktermi jsme se seznmili pouze okra-
jov. Podobnm zpsobem by bylo
mon navrhnout nap. synchronn
dekadick ta sJ-K klopnmi obvo-
dy a dal zapojen, kter si vak ji
uvdt nebudeme. Namsto toho se
vnsledujcm textu seznmme s in-
tegrovanmi verzemi sloitjch kom-
binanch a sekvennch obvod a
nktermi jejich aplikacemi.
Obr. 124. Schma zapojen asynchronnho dekadickho (BCD) tae vped
se dvma obvody 74LS73 (vstup je pipojen na rove H)
Tab. 59. Stavov tabul-
ka dekadickho tae
zobr. 124, stav obvodu
se mn pi sestupn
hran hodinovho sig-
nlu CLK, vstup = H
Stav Q
D
Q
C
Q
B
Q
A
0 L L L L
1 L L L H
2 L L H L
3 L L H H
4 L H L L
5 L H L H
6 L H H L
7 L H H H
8 H L L L
9 H L L H
Obr. 125. asov prbhy signl asynchronnho
dekadickho tae zobr. 124
Obr. 126. Schma zapojen tybitovho posuvnho registru
s pouitm dvou obvod 74LS73
Vt pringl
(Pokraovn pt)
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Automatick svtilna
Jist se vm stalo, e jste si doma
potebovali nutn nkam posvtit (pi
vpadku proudu obzvl) a po prac-
nm nalezen svtilny jste vtinou
zjistili, e m vybit baterie nebo
nem vbec dn. Aby se mi toto u
nestvalo, zhotovil jsem si svtilnu
s automatickm dobjenm a rozsv-
cenm pi vpadku proudu. Jej sch-
ma je na obr. 1.
Svtilnu i s nabjekou jsem posta-
vil ze uplkovch zsob, take nap.
nabjeka by la eit i jinak s poui-
tm vhodnho IO apod., ale i tak mi
slou kpln spokojenosti adu let.
Vlev sti obr. 1 je nabjeka za-
pojen jako zdroj konstantnho napt
sproudovm omezenm. Vstupn
napt nabjeky je nastaveno na 2,8
a 2,9 V, aby odpovdalo napt pln
nabit baterie ze dvou lnk NiCd.
Podle poteby lze zapojen upravit a
pout jin poet lnk.
Rezistor R1 a LED D7 upravuj ve-
likost nabjecho proudu, LED D7 sig-
nalizuje prchod proudu akumulto-
rem. Podle pouitho transformtoru
a kapacity akumultor je teba upra-
vit odpor rezistoru R1, aby nabjec
proud ml sprvnou velikost (pi trva-
lm nabjen by seln velikost nab-
jecho proudu nemla bt vt ne
desetina kapacity akumultoru).
Tranzistor T1 stabilizuje vstupn
napt nabjeky. Vbrem Zenerovy
diody D8 s vhodnou velikost Zenero-
va napt (a ppadnm sriovm pi-
pojenm bn kemkov diody D6)
nastavme vstupn napt nabjeky
(2,8 a 2,9 V naprzdno).
Tranzistor T2 ovld rozsvcen
svtilny pi vpadku sovho napt.
K vstupu nabjeky a ke kolekto-
ru T2 je pipojen tilov kablk ve-
douc ke svtiln, kter je zakonen
vidlic JACK stereo.
V prav sti obr. 1 je zapojen
upraven star svtilny na ploch ba-
terie. Do stny pouzdra svtilny je pi-
roubovna zsuvka JACK stereo
(podle konstrukce svtilny mus bt
nkdy odizolovna od kostry svtilny).
Do pouzdra je vloen drk se dvma
tukovmi lnky NiCd, kter je uts-
nn molitanem, polystyrnem apod.
Pi propojen nabjeky se svtil-
nou je akumultor dobjen a tranzis-
tor T2 typu GC521 je uzaven, protoe
jeho bze je na zpornm potencilu.
T2 je germaniov, aby na nm vzni-
kal mal bytek napt. Pi vpadku
sovho napt dostv bze tran-
zistoru T2 kladn napt pes R3, T2
se oteve a svtilna svt.
Vpraxi se ukzalo, e nen nutn
njakm zazenm citlivm na svtlo
vypnat svtilnu, kdy s vypadne ve
dne. Akumultoru prospje, kdy se
obas vybije a zacvi si.
Akumultory meme pout i hor-
kvality svtm samovybjenm,
nebo jsou stle udrovny nabit.
Ivan Hevka
Pozn. red.: Jako T2 lze zejm pout
i bn silnj kemkov NPN tran-
zistor s proudovm zesilovacm ini-
telem okolo stovky (nap. BD137-16
apod.), kter m tak dostaten ma-
l saturan napt.
Jednoduch indiktor
vybit akumultoru
Pokud pouvme nkde, kde ne-
n kdispozici sov napjen (nap.
na zahrad, chat nebo vternu),
olovn akumultor, je dobr mt in-
formaci o jeho vybit, abychom ho
mohli vzt vas nabt dom.
Tuto informaci poskytuje jednodu-
ch indiktor vybit akumultoru, je-
ho schma je na obr. 2.
Zenerova dioda D1 o napt 6 V
vytv na invertujcm vstupu OZ IO1
referenn napt. Trimrem na nein-
vertujcm vstupu OZ nastavme nap-
t vybit baterie tak, aby se rozsvtila
LED D2. Meme nastavit i napt
sten vybit baterie, a mme
energetickou rezervu a nejsme nhle
bez energie. Tm je ve vyeeno.
Indiktor umstme na vhodn
msto, podle uven se me zap-
Obr. 2. Jednoduch indiktor
vybit akumultoru
Obr. 1. Automatick svtilna
nat spolu se spotebiem. Vzhledem
kmalmu napjecmu proudu indik-
toru (nkolik mA) to ani nen nutn.
Ivan Hevka
Stabiliztor low drop
2,5 a 7 V/4 A
Popisovan stabiliztor byl navr-
en do zdroje havicho napt 6,3 V,
urenho pro pokusy s elektronka-
mi. Je typu low drop (s malm satu-
ranm naptm), aby bylo mon
z mkkho sovho usmrovae
s transformtorem 230 V/9 V/33 VA,
kter poskytuje ss napt +8 a +15 V,
odebrat proud a 4 A.
Vstupn napt stabiliztoru je
promnn od 2,5 do 7 V, aby bylo
mon zdrojem havit i elektronky se
havicm naptm 4 V, pop. 3 V.
Popis funkce
Schma stabiliztoru je na obr. 3.
Jedn se o sriov stabiliztor se
dvma paralelnmi regulanmi tran-
zistory N-MOSFET. Tyto tranzistory
maj mal saturan napt a dobrou
innost, protoe nevyaduj budic
proud. Ke svmu zen vak vyaduj
napt vy, ne je vstupn napt
stabiliztoru. Proto je stabiliztor vy-
baven mniem s IO31 a IO32, kter
poskytuje pdavn napt asi 4 V. Ji-
nak je zapojen stabiliztoru bn.
Vstupn napt stabiliztoru je
odvozovno od referennho napt,
kter je zskvno ze zdroje referen-
nho napt IO33 typu TL431. Dli-
em s R34 a R35 je mezi vvody 3
a 2 IO33 nastaveno napt +3,5 V.
Trimrem R38 lze referenn napt
mnit v rozmez +1,25 a +3,5 V a
tm ovldat velikost vstupnho nap-
t stabiliztoru. IO33 je napjen pes
R33, kter mus mt takov odpor,
aby jm i pi nejnim vstupnm na-
pt stabiliztoru protkal proud ales-
po 1,5 mA.
Stabilizaci napt zajiuje opera-
n zesilova (OZ) IO34 typu OP07,
kter porovnv vstupn napt sta-
biliztoru zeslaben dliem R41,
7
Obr. 3. Stabiliztor low drop 2,5 a 7 V/4 A
R42 s referennm naptm z bce
trimru R38. OZ IO34 d svm v-
stupnm naptm regulan tranzisto-
ry T31 a T32 tak, aby byla napt na
obou vstupech OZudrovna shod-
n. Protoe dli R41, R42 zeslabuje
vstupn napt stabiliztoru 2x, je
vstupn napt stabiliztoru dvojn-
sobkem referennho napt.
Stabilitu regulan smyky s OZ
IO34 zajiuje integran kondenztor
C4 a oddlovac rezistor R40.
Regulan tranzistory T31 a T32
pracuj jako emitorov sledovae. By-
ly zvoleny tranzistory typu IRLZ34N,
kter se vyznauj tm, e u pi relativ-
n malm dicm napt U
GE
= +2,7 V
maj pi kolektorovm proudu 2 A od-
por kanlu men ne 0,05 . Rezis-
tory R47 a R48 zabrauj tomu, aby
se tranzistory s dlouhmi pvody ne-
rozkmitaly.
Na T31 a T32 se pemuje ztr-
tov vkon stabiliztoru v teplo, proto
mus bt tyto tranzistory pimen
chlazeny (nap. hlinkovm ebrova-
nm chladiem). Teplota chladie by
pi maximlnm zaten zdroje ne-
mla pekroit 60 C. Dvojice tranzis-
tor je pouita proto, aby se ztrtov
vkon (kter je pi zkratu na vstupu
a 40 W) lpe rozvedl do chladie.
Pi saturaci mus bt na dicch
elektrodch regulanch tranzistor
napt a o 2,7 V vt, ne je napjec
napt stabiliztoru na pvodu DT.
Protoe kladn saturan napt v-
stupu OZ OP07, ze kterho jsou regu-
lan tranzistory buzeny, je asi 0,6 V, Obr. 4. Obrazec plonch spoj stabiliztoru low drop (m.: 1 : 1)
mus bt OZ IO34 napjen kladnm
naptm alespo o 3,3 V vym, ne
je napt na pvodu DT.
O toto zven napjec napt
pro OZ IO34 se star mni s IO31 a
IO32. Invertory IO32A a IO32B tvo
multivibrtor, kterm je generovn
pravohl signl s kmitotem asi
3,8 kHz, se stdou 1 : 1 a s rozkmitem
5 V. Signl je proudov zesilovn
invertory IO32C a IO32F a pak je
usmrovn zdvojovaem s diodami
D31 a D32. Na filtranm kondenz-
toru C36 se tak vytv potebn na-
pt pro OZ, kter je asi o 3,4 V vt
ne napt na pvodu DT. Genertor
s IO32 je napjen pomocnm nap-
tm 5 V ze stabiliztoru IO31 typu
79L05. IO31 je zablokovn obvyklmi
kondenztory C32 a C33, aby nekmi-
tal. Zenerova dioda D33 m zmen-
ovat napjec napt obvodu IO31
v ppad, e by v urit aplikaci byl
low drop stabiliztor napjen nap-
tm vtm ne 30 V (obvod 79L05
m maximln povolen vstupn na-
pt -30 V). V popisovanm stabiliz-
toru je D33 nahrazena zkratem.
Low drop stabiliztor je t vyba-
ven obvyklm obvodem pro omezen
vstupnho proudu. Z regulanho
tranzistoru T31 tee proud do vstup-
n svorky VY stabiliztoru pes bo-
nk R43A a R43F, z T32 tee proud
pes bonk R44A a R44F. Bonky
maj odpor 0,2 a kvli dosaen
malch rozmr jsou sloeny z mini-
aturnch metalizovanch a SMD re-
zistor. Napt z obou bonk se
sluuje pomoc rezistor R45 a R46 a
pivd se mezi bzi a emitor tranzis-
toru T33. Pi vstupnm proudu stabi-
liztoru asi 6 A se T33 zane otevrat
a zmenuje budic napt regulanch
tranzistor tak, aby se vstupn proud
ji nemohl dle zvtovat. Omezen
proud (6 A) byl zvolen podstatn vt-
ne maximln pracovn proud (4 A)
proto, aby se na boncch neztrcelo
pli velk napt. Bonky t pisp-
vaj k rovnomrnmu rozdlen prou-
du mezi oba regulan tranzistory.
Na schmatu na obr. 3 je tak za-
kresleno sprvn pipojen low drop
stabiliztoru mezi svorky +CF a 0V
sovho usmrovae (vlevo nahoe)
8
Tmatem sla 5/2006, kter vychz zatkem
jna 2006, je mikroadi Atmel ATtiny2313. Jsou
popsny jeho vlastnosti, vvojov kit SDK2313
a ada jednoduchch aplikac. Na aplikacch je
vysvtleno programovn mikroadie
Aquamat - automatick hladinov spna s Na-
pov zznamnk (Datalogger) s Dozvukov
jednotky s Barevn hudba s Zesrozumitelo-
va ei s asova ke kotli s Pevodnk USB na
RS232 s Elektronick digitny teplomer k PC
Obr. 8. Stabiliztor low drop - strana soustek
Obr. 7. Stabiliztor low drop - strana spoj
a vstupn svorky K1 a K2 celho na-
pjecho zdroje. Spoje mezi vvody
+CF a DT, mezi rezistory R47, R48 a
vvodem GT, a mezi vvody Z a K2
mohou bt z tenkch mdnch lanek
o prezu 0,15 mm
2
. Ostatn spoje,
ktermi teou velk pracovn proudy,
mus bt provedeny mdnmi lanky
o prezu alespo 1,5 mm
2
, aby na
nich nevznikaly citeln bytky napt
(tak zle na dlce spoj).
Konstrukce a oiven
Stabiliztor je zkonstruovn z v-
vodovch soustek i soustek SMD
na desce s jednostrannmi plonmi
spoji. Obrazec spoj je na obr. 4, roz-
mstn SMD soustek na desce je
na obr. 5, rozmstn vvodovch sou-
stek na desce je na obr. 6.
Na desce jsou ti propojky, kter
zhotovme z odstiench vvod mi-
niaturnch rezistor. Kondenztory
C31, C35, C36, C39 a obvody IO31 a
IO33 maj ohnut vvody do pravho
hlu a jsou poloeny na desku. Foto-
grafie obou stran zapojen desky
jsou na obr. 7 a obr. 8.
Tranzistory T31 a T32 poteme
tepeln vodivou pastou a izolovan je
upevnme na chladi. Pipojme je
k desce stabiliztoru a k sovmu
usmrovai. Dle k desce pipojme
trimr (potenciometr) R38 a propojme
vstupn svorky K1 a K2.
Po zapnut napjecho napt by
ml stabiliztor okamit pracovat,
Obr. 6. Rozmstn vvodovch soustek na desce stabiliztoru low drop
Obr. 5. Rozmstn soustek SMD na desce stabiliztoru low drop
protoe v nm nejsou dn seizo-
vac prvky. Osciloskopem a multi-
metrem meme zkontrolovat vnitn
signly a napt. Ke zdroji pipojme
elektronickou zt a ovme celko-
vou funkci. Pitom osciloskopem kon-
trolujeme, e stabiliztor za dnch
podmnek nekmit.
Seznam soustek
R31 100 k/5 %, SMD 1206
R32 47 k/5 %, SMD 1206
R33 1,5 k/5 %, SMD 1206
R34 12 k/0,6 W/1 %, metal.
R35 30 k/0,6 W/1 %, metal.
R36 2,2 k/0,6 W/1 %, metal.
R37 1,2 k/0,6 W/1 %, metal.
R38 100 k, trimr (PM19)
R39 1 k/5 %, SMD 1206
R40 100 /5 %, SMD 1206
R41 4,7 k/0,6 W/1 %, metal.
R42 4,7 k/0,6 W/1 %, metal.
R43A 1 /0,6 W/1 %, metal.
R43B 1 /0,6 W/1 %, metal.
R43C 1 /0,6 W/1 %, metal.
R43D 1 /0,6 W/1 %, metal.
R43E 2 /5 %, SMD 1206
R43F 2 /5 %, SMD 1206
R44A 1 /0,6 W/1 %, metal.
R44B 1 /0,6 W/1 %, metal.
R44C 1 /0,6 W/1 %, metal.
R44D 1 /0,6 W/1 %, metal.
R44E 2 /5 %, SMD 1206
R44F 2 /5 %, SMD 1206
R45 10 k/5 %, SMD 1206
R46 10 k/5 %, SMD 1206
R47 47 /0,6 W/1 %, metal.
R48 47 /0,6 W/1 %, metal.
C31 10 F/50 V, radiln
C32 33 nF/X7R, SMD 1206
C33 100 nF/X7R, SMD 1206
C34A 1 nF/NPO, SMD 1206
C34B 1 nF/NPO, SMD 1206
C37 nezapojen
C38 330 pF/NPO, SMD 1206
C40 100 pF/NPO, SMD 1206
D31, D32 1N4148
T31 IRLZ34N (TO220)
T32 IRLZ34N (TO220)
T33 BC817-40 (kd 6Cs)
IO31 79L05 (TO92)
IO32 74HC14 SMD (SO14)
IO33 TL431 (TO92)
IO34 OP07 SMD (SO8)
deska s plonmi spoji . M56S
Zbynk Munzar
9
Zkladn technick daje
Vzorkovac frekvence:
10 MHz pro periodick dje;
2,5 MHz pro jednorzov dje.
ka psma: 1 MHz.
Rozlien: 8 bit.
Impedance vstupu: 1 M/25 pF.
Citlivost: 20 mV a 10 V/dlek.
asov zkladna: 3 s a 20 ms/dlek.
Osciloskop je bezesporu velmi uite-
n pstroj, ale je tak bohuel pomrn
drah. Proto se zaaly vyrbt oscilosko-
pick adaptry (bu jako jako extern p-
stroje, nebo karty do roziujicch slot),
kter umouj sledovat prbhy signl
na osobnm potai. Vlastn pstroj po-
tom pouze vzorkuje signl a vzorky ode-
sl pes vhodn rozhran do potae,
kde se pslun software star o jejich
zpracovn a zobrazen. Zazen me
bt dky tto koncepci levnj ne samo-
statn osciloskop, ale i tak je jeho cena
dost vysok; proto se objevilo mnoho
amatrskch konstrukc podobnch adap-
tr. Kdy jsem se ovem po njakm
vhodnm nvodu poohlel, dn mne
bohuel neuspokojil. Bu se toti jednalo
o pln primitivn zazen (asto jen pe-
vodnk A/D pipojen k sriovmu portu)
s nedostatenmi parametry (vzorkovac
frekvence maximln v du kHz), nebo
naopak zazen pomrn sloit a tm
i dost nkladn. Navc asto s obtn do-
stupnmi soustkami (zejmna pevod-
nky A/D a rychl pamti SRAM).
Protoe posledn dobou dosti pracuji
s mikrokontrolry PIC ady 18, napadlo
mne vyut je pro konstrukci osciloskopu,
ve kterm by velkou st funkc realizoval
samotn mikrokontrolr. PIC ady 18 jsou
pro tento el velmi vhodn - jsou pomr-
n bohat vybaveny jak programovou, tak
i datovou pamt a pedevm je mon je
provozovat na frekvenci a 40 MHz. Jdro
procesoru tak b na frekvenci 10 MHz,
a protoe s pouitm pevodnkem A/D
sta pro peten jednoho vzorku napt
a jeho uloen do pamti pouh 4 takty
procesoru, zskvme tak nejvy vzor-
kovac frekvenci 2,5 MHz. U periodickch
signl je navc jet mon postupn
vzorkovat v nkolika periodch s rznm
posuvem od spoutcho bodu (tzv. Equi-
valent Time Sampling), take vsledek je
potom ekvivalentn vy vzorkovac frek-
venci. Protoe jsem tuto funkci realizoval
kvli jednoduchosti ist softwarov, ne-
lze mnit posuv od spoutcho bodu
o krat jednotku asu, ne trv vykonn
jedn instrukce. Dky tomu je mon pe-
riodickm vzorkovnm doshnout ekvi-
valentn rychlosti vzorkovn maximln
10 MHz. Za pedpokladu, e pro rozum-
nou rekonstrukci signlu je poteba ales-
po 10 vzork na periodu, dostvme di-
gitln ku psma asi 250 kHz pro
jednorzov a 1 MHz pro opakovan dje.
To sice ve srovnn s bnmi oscilosko-
py nen mnoho, ale to je da za jednodu-
chost a pro velkou st men jsou to
hodnoty dostaujc.
Jinak pstroj disponuje standardnmi
funkcemi osciloskopu, oproti analogovm
pstrojm m navc nkter vlastnosti
bn u digitlnch pstroj - osciloskop
je z principu pamov, take i jednor-
zov prbhy mohou bt na obrazovce
zobrazeny libovolnou dobu. Je mon po-
moc kurzoru mit jak napt, tak aso-
v intervaly, ppadn uloit zobrazen
prbh do souboru. S drobnm omeze-
nm je realizovna i funkce pretrigger,
tedy zobrazen prbhu ped spoutcm
bodem. Vzhledem k relativn mal pamti
pro vzorky bylo poteba vyeit ast pro-
blm digitlnch osciloskop, kterm je
velk pokles vzorkovac rychlosti u del-
ch asovch mtek. Pokud bychom
toti u tchto metek vzorkovali plnou
rychlost, pamt by se velmi brzy zaplnila,
a proto je nutn vzorkovac frekvenci sn-
it. Tm me vzniknout tzv. aliasing, kdy
meme na obrazovce vidt i pln jin
signl, ne kter pchz na vstup oscilo-
skopu. Pro eliminaci toho jevu jsem zvolil
metodu pouvanou i u nkterch tovr-
nch pstroj - osciloskop vzorkuje stle
plnou rychlost, ale u delch asovch
mtek ukld do pamti pouze nejvy
a nejni namenou hodnotu. Na obra-
zovce se potom vykresluje jako signl
prmr tchto dvou hodnot, ale zrove
tak (odlinou barvou) minimum a maxi-
mum. Dku tomu okamit poznme, e
signl m vy frekvenci, ne kterou
jsme schopni v danm rozsahu zobrazit,
a e je nutn zvolit krat asov mtko.
Jako interfejs pro komunikaci s PC je po-
uit bn sriov port. I kdy u se dnes
vyuv spe rozhran USB, je pouit
sriovho portu vrazn jednodu a lev-
nj a navc je mon pro zobrazen vy-
ut star pota, kter nen porty USB
vybaven.
Popis zapojen
Na obr. 1 je schma celho oscilosko-
pu. Jak je vidt, jsou vstupn obvody e-
eny pomrn jednodue. Za vstupnm
konektorem nsleduje kondenztor C13
oddlujc stejnosmrnou sloku signlu
(pepnaem AC-DC jej meme vyadit)
a dle vstupn dli. Dli je zapojen trochu
netradin v pomru 1 : 20, a to z toho
dvodu, aby bylo mon pmo mit
v rozsahu 10 V na dlek, tedy bez pouit
sondy zpracovat napt 50 V. S bn
pouvanm dliem 1 : 10 by toti pro
stejn rozsah bylo nutn pout na vstupu
operan zesilova s rail-to-rail vstupem
(vzhledem k napjen 5 V), kter je
dra a he dostupn, nebo omezit na-
pov rozsah na 25 V (5 V na dlek),
co je pomrn mlo.
Za dliem nsleduje impedann pe-
vodnk z IC1A a dle zesilova s promn-
nm zeslenm, tvoen IC1B a analogo-
vm multiplexerem IC2. Ten pepn
rezistory ve zptn vazb IC1 a tm mn
jeho zeslen. Pro jednotliv rozsahy jsou
pouity vdy dva rezistory zapojen v s-
rii, pomoc kterch je vytvoen potebn
odpor. Hodnota je tak pouze piblin,
a proto i zmen napt nebude zcela
pesn; pro dan el je ovem pesnost
men zcela dostaujc a dky pevnm
rezistorm nen teba dn nastavovn
(v ppad pouit odporovch trimr by
se tak po njak dob mohly zmnit je-
jich nastaven odpory). V ppad zaa-
zen dlie odpovdaj rozsahy 1 V, 2 V a
10 V/dlek rozsahm 50, 100 a 500 mV/d-
lek bez dlie, pro rozsah 5 V/dlek muse-
la bt pouita dal dvojice rezistor, ne-
bo kvli dlii 1 : 20 by rozsahu 200 mV/
/dlek odpovdal rozsah 4 V/dlek (0,2 V. 20),
kter nen v ad 1-2-5.
Protoe pouit pevodnk zpracovv
napt v rozsahu 1,55 a 3,26 V, je nutn
signl nakonec stejnosmrn posunout
tak, aby pi jeho nulov hodnot (zkrato-
van vstup) bylo na vstupu pevodnku
napt 2,4 V (sted rozsahu). K tomu
slou IC3A spolu s odporovm dliem
z rezistor R15 a R16 a trimru R13. Aby
nebyl posun ovlivovn ppadnm kol-
snm napjecho napt, je odporovmu
dlii pedazena napov reference IC4.
Dle u je signl veden na vstup pevod-
nku A/D a pes R19 tak do kompartoru
IC3B, kter vytv signly pro synchronizaci.
Referenn napt kompartoru je genero-
vno PWM jednotkou v procesoru s vstu-
pem vyfiltrovanm filtrem RC R21 a C10.
Jako pevodnk A/D jsem zvolil 8bito-
v TDA8703 od Philips Semiconductors.
Pestoe je pvodn uren pro zpracov-
Jednoduch digitln
osciloskop pro PC
Duan Doleal
Osciloskop je pstroj, kter by urit rda vlastnila vtina
elektronik, ale pro mnoho amatr je kvli pomrn vysok cen
nedostupn. Prv pro n je uren nsledujc pstroj, kter sice
neoplv pikovmi parametry, ale pro mnoho men je dosta-
ujc a pi tom je pomrn jednoduch a levn - jeho cena by ne-
mla pekroit 1000 korun.
10
n videosignlu, bv asto pouvn
v rznch amatrskch konstrukcch, a to
zejmna kvli nzk cen a dobr do-
stupnosti. Doke vzorkovat rychlost a
40 MHz a m paraleln vstup, take na-
vzorkovanou hodnotu me procesor vel-
mi rychle pest a penst do pamti.
Pevodnk je zapojen podle doporuen
v datasheetu. zen celho pstroje
a komunikaci s PC obstarv PIC18F452.
Tento mikrokontrolr obsahuje 32 kB
FLASH pamti programu a 1536 B datov
RAM, kter je z vt sti vyuita jako
pamt pro vzorky. Tak mikrokontrolr je
zapojen zcela standardn, vvody SDI,
SDO a SCK jsou vyvedeny samostatn
kvli ppadn monosti rozen oscilo-
skopu pes rozhran SPI (napklad o druh
kanl).
Jako pevodnk napovch rovn
mezi obvodem UART v mikrokontrolru
a srovm portem PC je pouito bn
zapojen s obvodem MAX232. Obvody
pipojen k PC jsou umstny na samo-
statn desce, take nen problm v ppa-
d poteby pout jin zapojen, napklad
s galvanickm oddlenm. Schma obvo-
d pipojen je na obr. 2.
Zdroj celho pstroje je na obr. 3, jed-
n se o celkem standardn zapojen. Pro-
toe jsem uvaoval o monosti rozen
osciloskopu na dva kanly, je zdrojov
st mrn pedimenzovan, aby z n bylo
ppadn mon napjet oba kanly.
Software mikrokontrolru
Cel program v mikrokontrolru byl
napsn v asembleru a odladn v proste-
d MPLAB. PIC ady 18 sice disponuj
velmi slunm vkonem, ale dky pouit
koncepci, kdy vtina funkc je eena
Obr. 1.
Schma
zapojen
Obr. 2.
Schma
pevodnku
Obr. 3.
Schma
zapojen
zdroje
11
softwarov, je tento vkon vyuit tak-
kajc nadoraz a bylo nutn pout nkter
nepli bn programtorsk techniky.
Jako pklad je mon uvst vzorkovn
na nejvy rychlosti, kdy pro peten
a uloen jednoho vzorku do pamti sice
sta tyi jednocyklov instrukce, ale je-
jich voln ve smyce by poet pouitch
cykl tm zdvojnsobilo a tm by se v-
razn snila vzorkovac frekvence. Proto-
e mikrokontrolr je vak pomrn bohat
vybaven programovou pamt (32 kB), je
mon odpovdajc instrukce prost za-
psat mnohokrt za sebe. Pro peten
320 vzork je tedy poteba 1280 instrukc,
kter zaberou vce ne 2,5 kB programo-
v pamti, ale doshneme tak vzorkovac
rychlosti 2,5 MHz; pi ten ve smyce by
byla nejvy vzorkovac rychlost pouze
1,5 MHz.
Mechanick konstrukce
Cel osciloskop (krom zdroje a obvo-
d pipojen k PC) je umstn na jedn
jednostrann desce s plonmi spoji
(obr. 4). Kvli tomu bylo nutn na desce
pout nkolik drtovch propojek. Jako
vstupn konektor je pouit typ BNC, aby
bylo ppadn mon pout standardn
osciloskopickou sondu. Pro osciloskop je
mon pout v podstat libovolnou kra-
biku, do kter se vejdou vechny desky
(osciloskop, pipojen k PC, zdroj), j
jsem pouil krabiku KP6, kter je sice
zbyten vysok, ale jinak vcelku vyhovu-
jc a hlavn bn dostupn. Na pednm
panelu je umstn vstupn konektor, hlav-
n spna, pepna AC-DC a vstup kali-
branho osciltoru. Na zadnm panelu je
pouze konektor Canon pro pipojen s-
riovho kabelu.
Stavba a oiven pstroje
Jako prvn osadme desku zdroje
(obr. 5) a po zapojen zkontrolujeme, zda
je na vstupnch pinech napt 5 V pro di-
gitln st a 5 V pro st analogovou.
Dle osadme desku osciloskopu a desku
pipojen k PC (obr. 6). Pestoe spoje na
desce osciloskopu nejsou nijak hust, do-
poruuji ped osazenm zkontrol ovat
zkraty a ppadn peruen spoj, vyhne-
te se tak problmm pi oivovn.
Integrovan obvody doporuuji umstit
do objmek, dleit je to zejmna u mik-
rokontrolru kvli monosti jeho ppad-
nho peprogramovn. Po vyvrtn otvo-
r osadme nejprve drtov propojky
(nkter jsou umstny pod pouzdry IO,
proto mus bt osazeny jako prvn) a dle
ostatn soustky krom multiplexeru
4051, pevodnku A/D a mikrokontrolru,
kter zatm neosazujeme. Napjen ope-
ranch zesilova by mlo bt zabloko-
vno kondenztory asi 100 nF proti zemi.
Kondenztory s pokud mono co nejkrat-
mi vvody se pipjej zespodu desky
pmo na vvody IO, a proto ani nejsou
uvedeny ve schmatu.
Jako prvn oivme analogovou st
osciloskopu. Desku pipojme ke zdroji
a zkontrolujeme odbr analogov sti,
kter by se ml pohybovat kolem 10 mA
pro ob polarity napt (odbr pro kladn
napjec napt by ml bt mrn vt).
Rozsah vertikalnho zesilovae nastavme
provizorn na 500 mV/dlek, a to tak, e
propojme drtovou propojkou vvody
1 a 3 objmek pro IC2 (pokud nebudete
umisovat tento IO do objmky, spojte tyto
vvody drtovou propojkou zespodu des-
ky). Jestlie nyn zkratujeme vstup oscilo-
skopu, mli bychom na vstupu 1 a vstu-
pu 7 IC1 namit nulov napt a na
vstupu 1 IC3 by mlo jt pomoc odporo-
vho trimru R13 nastavit napt 2,4 V.
Dle pivedeme na vstup napt 1 V, pi
kterm by se na vstupu 7 IC1 mlo objevit
napt 0,43 V a na vstupu 1 IC3 2,83 V.
Po odstrann propojky vlome vechny
zbvajc IO a meme otestovat kom-
pletn osciloskop. Po pipojen ke zdroji
by ml odbr analogov sti v kladn
napjec vtvi (+5 V) stoupnout na asi
40 mA a odbr digitln sti (Vdd) by
ml bt kolem 50 mA (ppadn 80 mA pi
sepnutm rel).
Na zvr pomoc desky pipojen spo-
jme osciloskop sriovm kabelem s po-
taem, spustme ovldac program, v pi-
pojovacm dialogu vybereme pouit port
a poadovanou rychlost pipojen a za-
pneme napjen osciloskopu. Asi sekun-
du po zapnut osciloskopu by mlo krtce
sepnout rel, co slou k otestovn
sprvn funkce mikrokontrolru. Jestlie
rel necvakne, mikrokontrolr zejm
nepracuje (me bt ovem chyba i v pi-
pojen rel). Pot se program pokus na-
vzat spojen s hardwarem osciloskopu,
a pokud se mu to poda, dialog pipojen
zmiz a na obrazovce by se ml zat vy-
kreslovat prbh napt na vstupu. Jestli-
e se komunikace nezda, doporuuji
nejprve zkontrolovat, zda skuten sou-
hlas zadan parametry (slo portu), zda
pouit port ji nen obsazen jinou aplika-
c (ovlada modemu, software pro jin za-
zen, jako nap. PDA apod.), ppadn
zkusit nastavit ni rychlost pipojen.
Pokud je ve v podku a detekce za-
zen se stle neda, meme vyzkouet
test komunikace, kter je v mikrokontrol-
ru obsaen. Budeme ovem potebovat
njak komunikan terminl, napklad
aplikaci Hyperterminl, kter je soust
systmu Windows. Terminl spustme,
zvolme pm pipojen na port (a zvol-
me port, na kter mme osciloskop pipo-
jen) a zadme nsledujc komunikan
parametry: rychlost 9600 b/s, 8 bit, pari-
ta dn, 1 stop-bit, zen toku dn. Po
zapnut osciloskopu by se v okn termi-
nlu ml vypsat etzec PC Scope a na
dalm dku nkolik dalch znak. Jest-
lie nyn zadme z klvesnice text TEST
(na velikosti psmen nezle), ml by os-
ciloskop odpovdt OK. Pokud tento
test nen spn, je chyba bu v obvo-
dech pipojen, nebo mikrokontrolr v-
bec nepracuje. Jestlie test pracuje
sprvn a detekce zazen se pesto ne-
da, mohl by bt problm napklad v ne-
kvalitnm nebo pli dlouhm sriovm
kabelu; zkuste nastavit ni rychlosti ko-
munikace, a pokud na n spojen probh-
ne, doporuuji kabel vymnit.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji osciloskopu
12
Nastaven
Protoe asov osa je zena digitln
a vertikln zesilova m zeslen pro jed-
notliv rozsahy nastaven napevno, je
poteba pouze nastavit nulovou polohu
a vykompenzovat vstupn dli. Nastave-
n nulov polohy je velmi jednoduch
- zkratujeme vstup osciloskopu a pomoc
trimru R13 posuneme zobrazovan pr-
bh na vodorovnou osu. Nastaven se
me pro jednotliv rozsahy vertiklnho
zesilovae nepatrn liit; pokud tomu tak
je, nastavme polohu kompromisn.
Pro kompenzaci vstupnho dlie po-
tebujeme kalibran osciltor - genertor
napt s obdlnkovm prbhem o frek-
venci zhruba 1 kHz a amplitud piblin
1 V. Vzhledem k tomu, e nen teba na-
stavovat vertikln ani horizontln zesilo-
va, nemus bt ani jedna z tchto hodnot
nijak pesn, pouze je nutn, aby signl
ml dostaten strm hrany. Jednoduch
genertor s operanm zesilovaem je na
obr. 7. Vstup genertoru pipojme na
vstup osciloskopu a pomoc kapacitnho
trimru C12 nastavme dli tak, aby byl
obdlnkov signl sprvn zobrazen. Na
obr. 9a je zobrazen prbh pi sprvn
vykompenzovanm dlii, na obr. 9b, c
pak prbh pi chybn vykompenzova-
nm dlii. Protoe genertor je potebn
i pro ppadnou kompenzaci mic sondy,
je vhodn jej vestavt pmo do oscilo-
skopu. Proto jsem pro zapojen na obr. 7
navrhl desku s plonmi spoji (obr. 8),
kter je tak mal, e je mon ji pipjet
pmo na vstupn konektor a ten umstit
na pedn stranu krabiky. Vestavn ge-
nertoru ovem nen zcela nutn a je
mon jej pi kompenzaci pouze doasn
sestavit nap. na kontaktnm poli.
Ovldn a software pro PC
Krom pepnae AC-DC se pstroj
kompletn ovld softwarov pomoc
aplikace v PC, kter je urena pro sys-
tm Microsoft Windows. Okno aplikace
se sna napodobit vzhled a ovldn
benho osciloskopu, a proto se i stejn
ovld (viz obr. 10). Vechny ovladae
maj svj ekvivalent v bnm oscilosko-
pu, pod oknem s vykreslenm prbhem
je navc nkolik tlatek. Tlatkem Hold
je mon zobrazovan prbh zmrazit
(po optovnm stisku zobrazovn pokra-
uje), pomoc tlatka Save je mon pr-
v zobrazen prbh uloit do souboru
(jako obrzek ve formtu GIF) a po stisku
tlatka Options je mon zmnit chovn
programu a nastavit barvu jednotlivch
prvk obrazovky.
Po sputn se program sna rych-
lost 9600 b/s navzat komunikaci s hard-
warem osciloskopu pokud se spojen po-
da, pole software hardwaru informaci
o nastaven komunikan rychlosti a ob
sti dle komunikuj touto rychlost. Ko-
munikan rychlost by mla bt alespo
38 400 b/s, pi nich rychlostech u je
pekreslovn obrazovky pomrn trhan.
Vlastn prbh je vykreslen blou barvou,
minimln a maximln navzorkovan
hodnota je zobrazena tmav edou bar-
vou (barvy lze v nastaven zmnit).
Protoe prakticky vechny funkce jsou
eeny ist softwarov, vznik pi pouit
pkazu pretrigger drobn omezen na
nejvych samplovacch rychlostech. Po
pchodu synchronizanho impulsu toti
mikrokontrolr potebuje nkolik takt pro
zpracovn tto udlosti a malou chvli
neme zpracovvat data z pevodnku,
take se ztrat nkolik vzork. Tato chyb-
jc data jsou tedy dopotna linern in-
terpolac a aby bylo na prvn pohled patr-
n, e se nejedn o skuten vzorky, ale
o interpolovan hodnoty, je odpovdajc
st prbhu zobrazena ervenou barvou.
Stejnm zpsobem se postupuje v ppa-
d, kdy pi ekvivalentnm vzorkovn
rychlost 5 nebo 10 MHz nen signl
sprvn synchronizovn, a nen tak mo-
n provst opakovan vzorkovn v dal
period. V tomto ppad se pouij pouze
prvn navzorkovan data, chybjc mezi-
lehl hodnoty jsou opt dopotny inter-
polac a cel graf je zobrazen ervenou
barvou. Tak v ppad, e hodnota vzor-
ku je 0 nebo 255 (signl je na kraji obra-
zovky a zejm se dostv mimo nastave-
Obr. 5. Deska s plonmi spoji zdroje
Obr. 8. Deska s plonmi spoji
genertoru Obr. 7. Jednoduch genertor
Obr. 6. Deska pevodnku
Obr. 9a, b, c
13
n rozsah), je prbh vykreslen erven,
aby bylo zejm, e zobrazen graf v tom-
to seku (rovn ra na okraji obrazovky)
nemus odpovdat skutenosti.
Protoe pro ovldac prvky oscilosko-
pu jsem pouil zait anglick nzvy (po-
uvat v programu jejich esk ekvivalen-
ty mi pipadalo spe matouc) a mchn
eskch a anglickch popis mi pipadalo
nesmysln, ponechal jsem v anglitin
cel program. Protoe se jedn pouze
o nkolik dialog a tlatek, pedpokl-
dm, e jejich zvldnut nebude nikomu
init pote. Pokud by pece jen nkomu
ovldn v anglitin vadilo, nen problm
vytvoit eskou verzi programu.
Program byl vytvoen v prosted
Microsoft Visual C++ 6.0 a je tvoen jedi-
nm souborem EXE, kter nen teba in-
stalovat, sta jej pouze zkoprovat na
pevn disk a odsud spoutt; vytvoil
jsem ovem i standardn instalan verzi,
kter program nainstaluje do zvolen
sloky a vytvo poloku v menu Start.
Pouit soustky
Vechny soustky pro stavbu oscilo-
skopu by mly bt dostupn v maloob-
chod. Rezistory by a na pr vjimek
(viz seznam soustek) mly bt s pes-
nost 1 %, ppadn je mon vybrat
pesn hodnoty z bnch 5 % rezistor.
Pouit rel sice nen pln nejmen a
navc je vyuit jen jeden kontakt, ale je to
jedno z mla bn dostupnch rel s vy-
sokovou citlivost (sniuje spotebu za-
zen) a navc se prodv za velmi pzni-
vou cenu.
Seznam soustek
Deska osciloskopu:
R1 680 k
R2 270 k
R3, R4 100 k
R5, R14 1 k
R6, R7, R17, R18 1 k, 1 %
R7A 18 , 1 %
R8 390 , 1 %
R8A 0 (drtov propojka)
R9, R10A 680 , 1 %
R9A 120 , 1 %
R10 10 k, 1 %
R11 3,9 k, 1 %
R11A, R12A 270 , 1 %
R12 1,8 k, 1 %
R13 trimr 1 k
R15, R16, R20, R21 2,2 k
R19 10 k
R22 22
C1, C2 4,7 F
C3, C6, C7 22 nF
C4 47 pF
C5 100 pF
C8, C9 22 pF
C10 22 F
C11 270 pF
C12 1,8 a 22 pF, trimr
C13 100 nF
IC1 TL052
IC2 74HCT4051
IC3 TL072
IC4 TL431
IC5 PIC18F452
IC6 TDA8703
T1 BC547
Q1 10 MHz
D1, D2, D3 1N4148
RE1 rel M4-05H
Konektor BNC female 50 do desky 90
Zdroj:
C1, C2, C5, C6, C10
C11, C13 a C16 100 nF
C3, C7 2200 F/16 V
C4, C8 47 F/10 V
C9 1000 F/16 V
C12 22 F/10 V
IC1, IC2 78L05
IC3 79L05
B1 B250C1500
TR1 transformtor 2x 7,5 V (2x 9 V)/3,5 VA
Deska pipojen k PC:
IC1 MAX232
C1 a C4 4,7 F
Konektor Canon 9
Kalibran genertor:
R1, R3, R4 10 k
R2 27 k
R5 3,3 k
C1 56 nF
IC1 TL072
Ostatn soustky:
Krabika KP6 nebo podobn
Sov spna
Dvouplov posuvn pepna
Literatura
[1] Malina, V.: Poznvme elektroniku VII
- Osciloskop a jeho vyuit.
[2] Projekt Bitscope (www.bitscope.com).
[3] Projekt DSOA Mk3 (http://alternatezo-
ne.com/electronics/dsoamk3.htm).
[4] Katalogov list PIC18F452.
[5] Katalogov list TDA8703.
[5] Katalogov listy TL052 a TL072.
[6] Tiny PIC bootloader (http://www.etc.ugal.
ro/cchiculita/software/picbootloader.htm).
Zvr
I kdyz hlavnm kritriem pi vvoji byla
jednoduchost a nzk cena, vm, e
uveden konstrukce najde mezi amatr-
skmi elektroniky uplatnn.
Dotazy ohledn konstrukce mete
poslat na adresu duffa@inmail.cz. P-
padn aktualizace firmware a software
a dal informace budou kdispozici na
strnce www.volny.cz/pcscope.
Firmware a program lze rovn sth-
nout na www.aradio.cz.
Obr. 10. Okno ovldacho programu
14
Zkladn technick parametry
Napjec ss napt: 10 V.
Odbr: v klidu 23 mA,
pi generovn 11 a 56 mA.
Vstup: stereojack (zboku krabiky).
Ovldn: 3x tlatko (destky,
jednotky, start), 2x pepna
(Zap/Vyp, H/L), 1x potenciometr
(pro nastaven periody vysln).
Rozsah navolen periody:
asi 20 ms a 1 s.
Rozsah navolench impuls:
1 a 99 impuls.
Optick signalizace:
1x dioda LED (erven),
2x displej LED (erven).
Vnj rozmry: 14,5 x 12 x 3 cm.
Popis funkce (viz obr. 1)
dicm prvkem cel konstrukce je
IO10 (74HC74), kter uruje, do jak-
ho reimu maj bt IO7 a IO8 nasta-
veny (poten reim je ve stavu pro
vnj pedvolbu - reim, ve kterm si
tlatky S2 a S3 meme nastavit po-
et impuls kvysln). Jestlie je na
vvodu 5 u IO10 log. 0, jsou integro-
van obvody IO7 a IO8 nastaveny do
reimu vnj pedvolby a je aktivo-
vn ta, kter zajiuje blikn dis-
plej LED vreimu nastaven (blikn
spov vstdn log. 0 slog. 1 na
vvodu 7 u IO1 a IO2). Vtomto p-
pad meme tlatky S2 (destky)
a S3 (jednotky) nastavit poet impul-
s. Kad stisknut tlatka S3 (S2)
pipote a pevede jednotku (destku)
do kdu BCD (binrndekadick
soustava - nap. 0011 je dekadicky 3)
v tai IO9a (b). Tento kd se ulo
do IO8 (IO7) a je nsledovn peve-
den IO1 (IO2) pro zobrazen na dis-
plejch LED (tlatku S2 nle IO9a,
IO8 a IO1, tlatku S1 nle IO9b,
IO7 a IO2). Pro pokraovn stiskne-
me tlatko S1. (Vvody 5 a 6 u IO10
jsou vzjemn inverzn.) To m za
nsledek aktivovn druhho tae
(tvoenho ze soustek: R5, R7, P1,
C4 a IO6a, b - pro tn), zastaven
tn prvnho tae (pro blikn LED
Genertor
dvky impuls
Stanislav Kubn, junior
Zazen Genertor dvky impuls je vybaven dvoumstnm
displejem LED pro indikaci peddefinovanho potu impuls (1 a 99).
Bylo vyrobeno pro test rznch ta apod. Pedvolen dvka
impuls se vyle s periodou nastavenou pomoc potenciometru
v rozsahu od 20 ms do 1 s.
Obr. 1.
Schma
zapojen
genertoru
15
me propojky, osadme je do desky a
zapjme. Pot osadme diody D1,
D3, D4 a kondenztory C1 a C7.
Jako posledn osadme objmky pro
integrovan obvody IO1 a IO12 a dis-
plej LED LD1.
Protoe m konstrukce generto-
ru ovldac prvky pipevnn pmo
na krabice, na desce jsou pouze p-
jec body, kam se kablky ovldacch
prvk pipjej. Ke kadmu tlatku
(S1 a S3) pivedeme dvouilov vo-
di, kter jednm koncem pipjme
ktlatku (na polarit nezle) a dru-
hm koncem kdesce splonmi spoji.
Dle pipojme k desce dva pepna-
e. K prvnmu pepnai pivedeme
dvouilov vodi z vvod vy1 a vy2
- na polarit nezle. K druhmu
pepnai pivedeme tilov vodi
zvvod PR1, PR2 a PR3 - pozor:
vodi, kter jsme u pepnae pipje-
li kprostednmu kolku, mus bt pi-
pjen k PR3.
Jako posledn nm zbv pivst
vodie ke konektorm (napjec a v-
stupn). Knapjecmu konektoru pi-
vedeme dvouilov vodi, kter z jed-
n strany pipjme ke konektoru
a z druh strany kbodm 0V a 5V
- pozor: vodi na stedovm kolku
musme zapojit do 5V. Ke druhmu
Obr. 4. Vkres
a fotografie konektor
Obr. 3. Vkres pro mechanick
ovldac prvky
displej) a nastaven IO7 a IO8 do
reimu tn (smrem dol - odt-
n). Rychlost tn impuls (genero-
vn) je zvisl na nastaven poten-
ciometru P1.
Pi kad nbn hran na vvo-
du 14 u IO7 se odete jednika a
zmnn obsah je nsledn zobra-
zen. Pokud je BCD kd pipadajc
displeji LD1b (zobrazuje jednotky)
0000 (na displeji je zobrazena 0),
tak se pes IO3b a IO5b odete de-
stka (vvod 4 zIO8) a zmnn
obsah je nsledovn zobrazen na
displeji LED LD1a. Integrovan obvod
IO3a, b spolu sIO4a zajiuj reset
IO10 vppad 0 na obou displejch
(bude ve stavu jako po zapnut).
Popis pravy krabiky
Nejprve si oteveme krabiku a ze
spodn sti (bez oknka) odstran-
me vechny distann sloupky, a na
tyi po obvodu krabiky - v rozch.
Z druh sti krabiky (s oknkem)
odstranme pouze distann sloupky,
viz obr. 2. Dle si tukou pedkresl-
me body na svrchn sti krabiky
s oknkem, viz obr. 3. Nejspodnj
ti body vyvrtme vrtkem o prmru
7 mm, dal dva pedkreslen body
nad druhm a tetm tlatkem (body,
do kterch osadme pepnae) vyvr-
tme vrtkem o prmru 5 mm. Po-
sledn bod - nad prvnm tlatkem vy-
vrtme vrtkem o prmru 10 mm.
Dle si vezmeme spodn st krabi-
ky (viz obr. 4), kde si nazname dva
body pro konektory. Otvor pro prvn
konektor vyvrtme vrtkem o prm-
ru 6 mm. Otvor pro druh konektor
vyvrtme vrtkem o prmru 7 mm.
Popis pravy desky (viz obr. 5)
Na desce splonmi spoji zvt-
me otvory pro pipevnn ke krabice
na 4 mm. Pot ktmto vyvrtanm
otvorm pilepme vteinovm lepidlem
(ze strany soustek) distann sloup-
ky (dut, bez zvitu - o vnitnm pr-
mru 3 a 4 mm) o dlce 5 mm. Dle
zvtme otvory pro IO12 na 1,5 mm.
Popis osazen
Jako prvn osadme rezistory R1
a R13 a diodu LED D2. Dle si z od-
strannch noiek rezistor vytvo-
konektoru pivedeme dvouilov vo-
di, kter zjedn strany pipjme
k V1 a V2_0 a zdruh strany ke ste-
reojacku - vbr kolk pro pipjen
je na ns (tak, jak nm to bude vyho-
vovat).
Popis usazen desky
Kpipevnn desky splonmi spoji
ke krabice jsou zapoteb tyi vruty
3x 9 mm. Nejprve si proti svtlu pile-
pme ksvrchn sti krabiky ttek
tak, aby pedem vyvrtan otvory na
krabice dolhaly kpedtitnm ot-
vorm na ttku. Vezmeme si ostr
n (pilnk) a pedtitn otvory na
ttku vyzneme. Dle si vezmeme
ovldac prvky a odroubujeme mat-
ky. Tlatka a pepnae namontuje-
me podle fotografie.
Vodie, kter vedou ke konekto-
rm, provlkneme mezi bokem kra-
biky a desky s plonmi spoji. Des-
ku pilome (tak, aby byl displej vidn
zoknka) ze spodu kvrchn sti kra-
biky a piroubujeme tymi vruty.
Obr. 2.
16
Zbyl dva konektory pimontuje-
me (viz obr. 4) do pedem vyvrtanch
otvor ve spodn sti krabiky. Na-
pjec konektor vsuneme do vtho
naroubujeme. Pot zaveme krabi-
ku a zaroubujeme ji rouby dodva-
nmi spolu skrabikou.
Popis propojen
sjinm zazenm
Propojen je velmi snadn. Zem
(log. 0) pstroje, kter chceme pipojit,
propojme se stereojackem - s st ko-
nektoru, kterou jsme propojili s bodem
V2_0V. Druhou st konektoru pipo-
jme do vstupu spojovanho zazen.
Pak u jen sta nastavit pepnaem
Pepnn vstup H/L polaritu, na
kterou propojen pstroj reaguje (vze-
stupnou - H nebo sestupnou - L).
Popis zen
Napjec napt pivedeme do
konstrukce standardnm napjecm
konektorem - viz obr. 4. Po piveden
napjen spustme zazen pepna-
em Zapnout /Vypnout. Pot si m-
eme tlatkem Destky a tlatkem
Jednotky navolit obsah, kter se
bude odetat. Odetn navolenho
obsahu spustme tlatkem Spus
genertor a rychlost tn (genero-
vn) urme pomoc potenciometru.
Pepnaem Pepnn High/Low ur-
me, jestli na vstupu maj bt im-
pulsy aktivn na sestupnou hranu,
nebo na nbnou hranu.
Seznam soustek
R1, R2 330
R3, R4, R5,
R8, R9, R10 2,2 k
R6, R11 1,2 k
R7 40 k
R12, R13 2,2 k
P1 220 k
C1, C2, C5, C6 47 F/16 V
C3 110 pF
C4 1,5 F/16 V
C7 4,7 F/16 V
D1, D3, D4 1N4007
D2 LED, 3 mm, R
IO1, IO2 4543
IO3 4002
IO4 74HC08
IO5 74HC14
IO6 74HC132
IO7, IO8 74HC190
IO9 74HC393
IO10 74HC74
IO11 74HC00
IO12 7805
S1, S2, S3 P-T250A ROT
S4 (vy1 a vy2),
S5 (PR1, PR2 a PR3) P-B070B
K1 (0V a 5V) K3716B
K2 (V1 a V2_0V) SCJ-0354-U
Objmky na IO 4x 16, 7x 14
Krabika - GM - krabika U-KP17A
Deska s plonmi spoji
G005 V.1.1 (plspoj@volny.cz)
Obr. 6. Rozmstn soustek genertoru
Obr. 5. Deska s plonmi spoji genertoru
otvoru a zvnj strany ho zaroubu-
jeme matkou. Matku vstupnho konek-
toru (stereojacku) vsuneme do dru-
hho otvoru a konektor do tto matky
17
Postavte si bezdrtovou meteostanici
Radek Vclavk
Jak jsem ji zmnil na zatku,
sonda i displej se mus synchronizo-
van probouzet a pedvat si data.
Perioda probouzen sondy je nasta-
vena na 180 sekund, displej se pro-
bouz o 5 sekund dve. Ovldn da-
nho registru vobvodu Nordic je
sloit, data se mus nahrt nadva-
krt, viz pklad - obr. 10. Obr. 11. Deska s plonmi spoji displeje, deska 1
Obr. 12. Deska
s plonmi spoji displeje, deska 2
(Dokonen)
18
Bhem 5sekundovho intervalu,
kdy displej ek na data ze sondy,
svt na displeji msto tlaku znak P.
Pokud po krtk dob nezhasne, se-
lhala komunikace a je poteba zjistit,
pro. Spoteba jednotky displeje in
vtomto stavu asi 15 mA.
Konstrukce
Jak ji bylo zmnno, sonda m
konstrukci samonosnou, viz fotogra-
fie. Jednotka displeje je na konstrukci
sloitj. Skld se ze dvou obou-
strannch plonch spoj bez proko-
v. Na desce sLCD je navc poteba
vodiem propojit body oznaen stej-
nm psmenem. Sdruhou deskou je
propojena pomoc kolkov lity. Sa-
mozejm ped finln kompletac je
nutn odzkouet funkci ve spojen
sidlem.
Pi pjen je poteba hldat vku
displej nad deskou stejn tak jako
vzdlenost druh desky. Ve mus
pesn padnout do profilu Alubos.
Plat obecn heslo o dvojm men a
jednom ezn.
Pokud ve funguje bez problm
a na displeji se objev zmen hod-
noty teploty a vlhkosti, lze stavbu po-
vaovat za ukonenou.
Seznam soustek
Displej deska 1
R1, R2 1 k
C2, C3 100 nF
IC1, IC2, IC3 ICM7211M
IC4 4030N
IC5, IC6, IC7
4mstn displej LCD (GME)
SW1, SW2 tlatko
Displej deska 2
R1 10 k
C1, C9, C10 100 nF
IC1 74HC164N
Modul Nordic - viz text
Sonda
R1 10 k
R2, R4, R9 5,6 k
R3 8,2 k
C1, C2 100 nF
Modul Nordic - viz text
Vlhkostn idlo SHT71
Tlakov idlo MP3H6115A6U
Zvr
Jak jsem zmnil na zatku tohoto
lnku, snail jsem se konstruktrm
ukzat jednu zcest een bezdrto-
v meteostanice. Doporuuji, aby se
do stavby poutli pouze zkuen
konstrukti. Zapojen nen a tak
jednoduch, jak by se mohlo na prvn
pohled zdt. Meteostanice mi slou
doma ji del dobu a jejm dajm
mohu naprosto vit. Vak jsou tak
idla dn zaplacena...
Kompletn vrobn podklady na-
jdete na www.aradio.cz.
Obr. 13. Fotografie pstroje
Obr. 14. azen desek
19
ky 2,5 cm. Pi 2 kW pkonu je tento
chladi nutn a i tak m opt teplotu
nejmn 75 C. Chladi mus bt
umstn vn krabiky, je to tak mo-
n, protoe triaky typu BTA maj
vnitn odizolovanou elektrodu A2 od
kovov zkladny, take nen nutn
sldov podloka.
Pro jistotu na chladi pipojte zele-
nolut ochrann vodi sov ry.
Tlust spoje vedouc od svorek na
elektrodu A1, A2 triaku je nutn jet
navc siln pocnovat, prochzej zde
velk proudy.
Seznam soustek
R1 22 k
R2, R4 4,7 k
R3 3,3 k
R5 470
R6 220 k
R7, R8 100
P1 500 k/N, TP 160
C1 2,2 F
C2 10 nF, keram.
C3 220 nF, TC 208
C4 220 F/25 V
T1 BC556B
T2 BC546B
ZD 9V1/1,3 W
IO1 555CMOS
D1, D2, D3, D4 1N4007
D5 LED, 5 mm, erven
OP1 MOC3062
TR1 BTA16-600B
Svorka trojit, 2 ks
roub M3 + matka, 2 ks
Dural profil L30/30/90 mm
Regultor topen grilu a ostatnch
tepelnch spotebi do 2 kW
Jan Hork
Tento regultor vznikl na zklad poadavku zmenen tepel-
nho vkonu elektrickho stolnho grilu o pkonu 2 kW. Pli velk
vkon topen grilu zpsoboval pipalovn uzenin.
Zavrhl jsem regulaci striakovou
fzovou regulac pro pli problema-
tick odruen. Jako nejrozumnj
een vzniklo zapojen podobn prin-
cipu pulsn kov modulace PWM,
kter lze uplatnit i pi zen stdav-
ho proudu triakem.
Zkladnm kritriem tak bylo vy-
hnout se sovmu transformtoru
pro napjen dic elektroniky. Proto
jako genertor pulsn kovch im-
puls na kmitotu 2 Hz pracuje aso-
va 555CMOS, kter vtomto zapoje-
n m vlastn odbr 2 mA, bipolrn
ml odbr 10 mA, a bylo by ji obt-
nj jej napjet ze st pes konden-
ztor. Toto zapojen asovae se
dvma tranzistory se vyznauje ab-
solutn stabilitou kmitotu a ky ge-
nerovanho implusu vjakkoliv polo-
ze potenciometru, co vbec nelze
ci o jednodum znmm, ale ne-
stabilnm zapojen se dvma dioda-
mi.
Zvstupu asovae je pes kont-
roln diodu LED D5 napjena budic
dioda optotriaku spnajcho vnule.
Cel zazen je napjen ze st pes
C3, rezistor R6 je vybjec a R8
ochrann. Rozsah vkonov regulace
je asi od 10 do 99 % a vymezuje se
dorazovmi rezistory R1 a R2.
Pi osazovn je teba nezapome-
nout osadit drtovou propojku nad
kondenztorem C2. Schladiem typu
L, kter je vidt na fotografii, je mo-
n triak zatovat do pkonu asi
1000 W (teplota asi 70 C), vppad
2 kW topen je na tento duralov pro-
fil L jet piroubovn ebrovan
chladi stejn dlky s osmi ebry v-
Kompletn stavebnici, tj. tento sta-
vebn nvod, vrtanou desku, vechny
soustky a chladi je mon objed-
nat jako stavebnici na adrese: Hobby
elektro, KHalti 6, 594 01 Velk Me-
zi. Tel. 566 522 076, 776 853 844;
fax: 566 520 757; hobbyel@iol.cz.
Cena je 250,- K (vetn DPH).
Obr. 1. Schma zapojen regultoru
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
regultoru
20
Zkladn parametry
Vstupn napt: 10 a 14 V.
Vstupn napt: 25 a 40 V
(plynule nastaviteln).
Vstupn vkon: pes 200 W.
Pracovn kmitoet: asi 28 kHz
(mon mnit).
innost mnie: 80 a 90 %.
Dal vlastnosti:
plynul regulace dead time,
dlkov zapnan (remote),
mkk nbh zdroje (soft start).
Popis zapojen
Zkladem celho mnie je IO
SG3525AN. Jeho hlavnm kolem je
generovat dva signly navzjem v pro-
tifzi, kter bud tranzistory MOSFET
spnajc vstupn napt +12 V stda-
v do obou primrnch vinut pevod-
nho transformtoru. Ze sekundrn-
ho vinut odebrme zvten (podle
pevodu transformtoru) stdav na-
pt s obdlnkovm prbhem. Toto
zapojen se nazv push-pull.
Cel zapoj en j e dky obvodu
SG3525AN pomrn jednoduch a
vcemn pouv doporuen zapo-
jen obvodu podle vrobce. Jeliko na-
pt vsti automobilu kols (od 11 do
14,5 V), stejn tak by kolsalo i vstup-
n napt mnie (samozejm t
podle jeho zaten). Ztohoto dvodu
byla pouita regulace vstupnho na-
pt (trimr TR2). Regulace spov
vpiveden referennho napt (pin
16 IC1) na neinvertujc vstup (pin 2)
diferennho zesilovae obsaenho
pmo vIC1 (pomoc rezistoru R21 je
mon mnit toto napt, jeho pouit
vak nen nutn). Na invertujc vstup
(pin 1) je pivedeno vstupn kladn
napt mnie, vhodn upraven na-
povm dliem tvoenm trimrem
TR2 a rezistorem R18. Podle rozdlu
napt na diferennm zesilovai mn
IC1 stdu vstupnch impuls (piny
11 a 14), pmo budcch vkonov
tranzistory Q1 a Q6. Mni byl tes-
tovn pro vstupn napt 25 a
40 V, piem pi menm vstupnm
napt (pod 25 V) mrn kles in-
nost (na asi 76 %).
Mni se spout pivedenm napt
+12 V na vstup REMOTE_IN. To lze
svhodou vyut pro zapnan mni-
e nap. spolu sautordiem. Odbr
proudu v mdu Stand-by se pohybuje
kolem 15 mA.
Kapacita kondenztoru C15 ovliv-
uje tzv. soft start (mkk nbh zdro-
je). Tm se zamez vzniku proudovch
rz pi zapnan zatenho mnie.
Skapacitou 33 F zdroj nabh asi
1,5 s.
Dal velice dleitou st mnie
je transformtor; na jeho kvalit zvi-
s i kvalita a innost celho mnie,
a je mu proto teba vnovat nleitou
pi. Vhodn jsou nap. ETD i toroid-
n jdra. Jako vodtko je mon pou-
t fakt, e toroidn jdra sprmrem
kolem 40 mm a plochou jdra kolem
1 cm
2
dostauj pro vkony a 250 W.
Mni napt 12/35 V
pro zesilova v automobilu
Ing. Petr Mervart
Znapt +12 V, kter se pouv vpalubn sti automobil, je
mon v nzkofrekvennm zesilovai zskat maximln asi 20 W
vkonu. Zesilovae s vkonem vdu destek a stovek watt pro
svoji funkci vyaduj vt napjec napt (asto symetrick), kte-
r lze zskat pouze napovm mniem. Konstrukc takovho
mnie se zabv tento lnek.
Obr. 1. Zapojen mnie pro nf zesilova
21
Popisovan mni byl testovn
srun navinutm toroidnm transfor-
mtorem, jeho zkladem byla cvka
od firmy Wilco zady ITLxxx. Toroid
m vnj prmr 50 mm, vnitn
34 mm a plocha jdra A
e
= 1,28 cm
2
.
Pvodn vinut bylo odstranno a na-
vinuto nov.
Vkonov tranzistory MOSFET Q1
a Q6 vpouzdru TO220 by mly mt
co nejmen odpor vsepnutm stavu
R
ds(on)
. Pouit typy IRFZ48N (resp.
IRFZ44N) jsou kompromisem mezi
vkonem a cenou, jejich R
ds(on)
je ty-
picky 0,016 (resp. 0,018 ) pi
25 C. I kdy jsou tyto tranzistory
schopny pracovat pi proudu a 64 A
(49 A), jsou v zapojen pouity ti pry.
Pi proudech kolem 30 A je toti ztr-
tov vkon na jednom tranzistoru pod-
l e vzorce P = I
2
R = 30
2
*
0,018 =
= 16,2 W. Na obou je to pak 32,4 W.
To ve pi 25 C. Ovem pi 50 C (co
vautomobilu nebv nezvykl) se
R
ds(on)
zvtuje 1,25x. Tm se zvt-
uje i celkov ztrtov teplo na 40 W;
ale teplota stle roste a roste a najed-
nou... Znte ten zpach?
Proto se pi pouit trojice tranzis-
tor zmen i celkov ztrtov teplo
na 1/3, tzn. na asi 13 W. Dky pokle-
su R
ds(on)
se t mrn zvt i in-
nost mnie. Vppad, kdy se z m-
nie bude odebrat vkon nap. do
100 W, nen nutn osazovat vechny
ti pry tranzistor.
Mezi branami (G) tranzistor a v-
stup z IC1 je pouit lnek RC (R23
a R26, C12 a C13), kter zrychluje
zavrn vkonovch tranzistor a po-
mh tak zmenit zkratov as (dead
time). Pouit tohoto lenu RC nen
bezpodmnen nutn, je proto mo-
n osadit pouze rezistory R1 a R6 a
rezistory R23, R25 nahradit drtov-
mi propojkami. Ostatn soustky ne-
osazujeme (R7 a R12, R23 a R26 a
C12 a C13). K dalmu potlaen dead
time slou pmo v obvodu IC1 pin 7,
na kter je pipojen trimr TR1. Vhod-
n nastaven odpor trimru pomh
zvtit innost celho mnie.
Vstupn napt z transformtoru je
usmrovno mstkem, tvoenm
diodami D1 a D8. Tyto mus bt veli-
ce rychl, ideln Schottkyho diody.
Nicmn pouit typy BYW29/200
(200 V/8 A) v pouzdru TO220 jsou
pln vyhovujc (25 ns). Kad dioda
je v mstku zdvojena, pedevm z d-
vodu zmenen bytk napt (pota-
mo ztrtovho vkonu). Usmrnn
napt je dl vyhlazeno filtrem LC. Po-
uit kondenztory C3 a C6 (stejn
tak i kondenztory C1 a C2 na vstup-
nm napt 12 V) mus bt vhodn pro
spnan zdroje, tzn. s malm ztrto-
vm initelem a mly by bt pro tep-
lotn rozsah do 105 C. Vhodn a do-
stupn jsou typy zady EXR firmy
HITANO. Induknost tlumivek nen kri-
tick, vyhov kad s induknost ale-
spo 10 H s pslunou proudovou
zatitelnost. Je mon pout cvek
ze starch potaovch zdroj atd. V
obou vstupnch vtvch jsou zapoje-
ny rezistory R15 a R16, kter
vppad nezatenho mnie zabra-
uj proraen filtranch kondenzto-
r, kvli napovm pikm na se-
kundrnm vinut. Velikost tchto
piek zvis pedevm na kvalit
navinut transformtoru.
Ve schmatu nen zakreslena po-
jistka (30 a 40 A) a pedevm tlu-
mivka, kter mus bt (pi pouit m-
nie v automobilu) bezpodmnen
zapojena v srii s napjecm naptm
+12 V! Bez tto tlumivky hroz (vzhle-
dem k napovm pikm) pokoze-
n ostatnch elektrickch zazen ve
voze; vppad nepouit pojistky hro-
z nebezpe poru! Opt vyhov cv-
ky, filtrujc napt 5 V v PC zdrojch
(jsou dimenzovny na velk proudy).
Nvod na zhotoven
transformtoru
Na primrn vinut pouijeme pod-
le pedpokldanho vkonu mnie
nejlpe nkolik slabch mdnch
izolovanch vodi. Pro pedpoklda-
n maximln vkon 200 W postau-
je 4 a 6 drt o prmru 0,85 mm.
Jeden jejich konec doporuuji odizo-
lovat a navzjem propjet, usnadn to
navjen. Nechme si asi 5 cm voln
konec a bifilrn navineme ob sti
vinut narz (nap. 6 zvit). Dbme
na dsledn utahovn jednotlivch
zvit. Vyvedeme z jdra opt asi
5 cm voln konec. Nyn spjme do-
hromady konec prvn sti vinut se
zatkem druhho (vznikne tak sted
vinut). Tm mme navinuto primrn
vinut 2x 6 zvit s vyvedenm ste-
dem. Sname se, aby vinut bylo na-
vinuto rovnomrn po celm obvodu
toroidu (jdra).
Podle poadovanho vstupnho
napt mnie spotme poet zvit
sekundrnho vinut. Nap. pro 35 V
a pi vstupnm napt 12 V vychz pe-
vodn pomr: 35 V/12 V = 2,92, poet
zvit sekundrnho vinut je roven
2,92
*
6 = 17,5; zvolme 20. Pi vinut
postupujeme obdobn jako u primr-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji mnie
22
nho vinut: navineme bifilrn 20 z-
vit a spjme dohromady konec prv-
n sti vinut se zatkem druhho
(vznikne sted). Smr sekundrnho
vinut je opan vi primrnmu (zlep-
se sycen). Vodie zde sta nap.
2x o prmru 1 mm.
Pouit vce tench vodi nams-
to jednoho tlustho je u spnanch
zdroj doporuovno i sohledem na
tzv. skinefekt. Jeho dsledkem je, e
proud pi vych kmitotech tee bl-
e kpovrchu vodie a tud se pln
nevyuv prez vodie.
Konstrukce
Mni je zhotoven na jednostran-
n desce s plonmi spoji o rozm-
rech 150 x 115 mm. Kritick msta
desky jsou ta, kudy tee proud do pri-
mrnho vinut transformtoru a v-
konovch tranzistor. Tyto spoje je
nutn poslit pdavnm mdnm
vodiem nebo alespo dkladn po-
cnovat. Proudy zde tekouc dosahuj
a 30 A! Nen t od vci pouit
kuprextitu stloukou mdi 150 m.
Na veker silov vstupy a vstupy
na desce mnie jsou pouity konek-
trimru TR2 natome zcela vlevo. Nej-
lpe na laboratornm zdroji (nepipo-
jovat mni hned na autobaterii!)
sproudovou pojistkou nastavme na-
pt +12 V a pipojme ho na vstupn
svorky mnie. Na konektor REMO-
TE_IN pivedeme spoutc napt
+12 V. Na osciloskopu kontrolujeme
prbhy napt na vstupech IC1 (pin
11 a 14). Mly by se zde objevit ist
obdlnkov prbhy, vzjemn
vprotifzi (180 ). Oba vstupy by se
t nemly vdnm okamiku pe-
krvat (stda kolem 46 a 48 %). Pe-
kontrolujeme i spnac kmitoet, kte-
r by ml bt kolem 28 kHz
(C11 = 4,7 nF a R17 = 5,1 k). Dle
po zapnut zkontrolujeme plynul n-
bh zdroje bhem asi 1,5 s se ply-
nule zvtuje stda a do maxima.
Vppad, e je ve vpodku, zap-
jme tranzistory, diody a transform-
tor. Opt nejlpe na zdroji s proudo-
vou pojistkou pipojme mni na
+12 V a zmme klidov odbr prou-
du. Ten se li pedevm podle kvali-
ty transformtoru; storoidnmi jdry
ITLxxx se pohyboval kolem 300 a
500 mA. Trimrem TR2 pomalu ot-
me doprava. Zhruba od poloviny roz-
sahu by se na vstupu mnie mlo
objevit napt, kter se sdalm ot-
enm trimru mus zvtovat a do
maxima vjeho krajn prav poloze.
Pozor na maximln dovolen napt
vstupnch kondenztor! Osciloskop
pipojme na vvody primrnho vinu-
t, kde by mlo bt napt s obdln-
kovm prbhem (opt vzjemn
vprotifzi) srozkmitem 22 a 26 V
(vrcholov), pokud mono s co nej-
menmi pekmity na nbnch hra-
nch. Jsou-li tyto pekmity vt ne
asi 30 V (proti zemi), je vhodn pevi-
nout transformtor. Zmme kladn
izporn vstupn napt; to by se
vzjemn nemlo liit o vce ne 1 V,
vopanm ppad mme nestejn
sekundrn vinut. Je-li ve vpodku,
pipojme zt (nejlpe vkonov re-
ostat) na vvody +35 V a -35 V. M-
me vstupn a vstupn proud a nap-
t. Ovme tm innost mnie. Mla
by bt kolem 80 %. Vkonov tranzis-
tory se zanou zahvat (zajiujeme
chlazen). Pi pipojenm oscilosko-
pu kontrolujeme prbhy napt na
primrnm vinut, trimrem TR1 ppad-
n zmenme dead time (projev se
to zmenenm vstupnho proudu, bez
zmny vkonu na zti). Prakticky
zjitn odpor pro dosaen nejvy
innosti se pohyboval vrozmez 60
a 150 , piem vt odpor vya-
dovalo men vstupn napt mnie
(kolem 25 V).
Pro ztov test meme s vho-
dou pout i zdroj ATX (startuje se spo-
jenm zelenho kabelu sGND) zPC,
kter je schopen dodat proud kolem
10 A a je odoln vi zkratu. Pvodn
kabely mus mt dostaten prez,
minimln 5 mm
2
.
tory Fast-On do desek s plonmi
spoji. Pro pipojen toroidnho trans-
formtoru je vhodn pout pm typy
anebo zapjet vvody transformto-
ru pmo do desky.
Vkonov tranzistory jsou pirou-
bovny na vhodn hlinkov profil L,
na kter je pak dle mono pipevnit
vhodn chladi. Samotn profil L mus
bt seroubovn spolu s deskou m-
nie. Tranzistory je nutn odizolovat
od profilu, nejlpe silikonovmi izola-
nmi podlokami a prchodkami pro
upevovac rouby. Pi monti nej-
prve pichytme profil L k desce, pak
osadme a piroubujeme tranzistory
a a nakonec je zapjme.
Postup pi oivovn
Hned na vod podotkm, e bez
osciloskopu je oivovan jakchkoliv
spnanch zdroj obtn.
Po dkladn kontrole vech sou-
stek nejprve osadme vechny sou-
stky (nezapomenout t na jednu
drtovou propojku), krom vkono-
vch tranzistor, diod a transform-
toru. Trimr TR1 (dead time) nastav-
me na nulov odpor, rovn tak bec
Obr. 3. Rozmstn soustek na desce mnie
23
Snad vechny mal dti nebo ale-

spo kluci (eknme dvoulet i dokon-
ce jet mlad) um naprosto suve-
rnn ovldat vemon pkov
itlatkov vypnae, kter se vysky-
tuj vjejich dosahu. A asi vichni pak
tak jev zjem o nejrznj doprav-
n prostedky, auta, vlaky apod. Pro
jednoho takovho (ale i ostatn) jsem
sestavil ne popsan jednodue ovl-
dan semafor.
Pro konstrukci jsou pouity LED,
ovldan pkovm pepnaem (3
polohy: erven, lut, zelen) plus
pkov spna. Hlavn problm, kte-
r bylo nutno vyeit, spoval v tom,
e na trhu je sice tpolohov pep-
na (nap. P-KNX4), tento pepna je
vak ve skutenosti dvoupolohov
pepna s mezipolohou (typ: ON-
-OFF-ON). Od tohoto pepnae se
pak odvj zapojen semaforu - viz
obr. 1. Vprincipu je to soustava na-
povch dli, kter pi sepnut pe-
pnae zmen napt na prostedn
(lut) diod, kter pak svt jen pi
prostedn (OFF) poloze pepnae.
bytky napt na diodch jsou asi
1,6 V (erven), 1,7 V (lut) a 1,8 V
(zelen). Pouil jsem difuzn LED
oprmru 5 mm pro proud 2 mA. Na-
pt v zkladn poloze OFF (svt lu-
t) mus bt nejvt, aby je bylo mo-
no zmenit pi zapojen dal vtve.
Proto je bytek napt na lut diod
zvten njakou germaniovou vf dio-
dou (pouil jsem GA202) s bytkem
napt asi 0,3 V. Pipojenm dal vt-
ve, bu erven, nebo zelen, se
zmen napt na lut diod (zvte-
n o napt na sriov diod D4). lu-
t dioda zhasne a rozsvt se dioda
vpipojen vtvi. Semafor je napjen
dvma tukovmi bateriemi.
Protoe rozdly vnaptch vdanm
zapojen u rozsvcene a zhasnut dio-
dy jsou mal a funkce zapojen je cit-
liv na jejich dodren, doporuuji vy-
Semafor
pro nejmen
Petr Kol
Pro poten, zbavu i pouen tch nejmench byl vyvinut n-
sledujc semafor sco nejjednodum ovldnm (jeden pepna
stemi polohami plus spna) a zrove i velmi jednoduchm za-
pojenm. Navc kuveden konstrukci, tedy alespo pokud je mi
znmo, neexistuje na trhu komern ekvivalent.
R14 2,2 /2 W
R15, R16 2,2 k/2 W
R17 51 k
R18 1 k
R19, R28 12 k
R20 4,7 k
R21 viz text
R22 6,8 k
R23, R26 27
R24, R25 150
R27 4,7
C1, C2 2 200 F/25 V, 105 C,
low ESR (nap. HITANO
EXR series)
C3 a C6 2200 F/50 V, 105 C,
low ESR (prmr
max. 18 mm)
C7, C8,
C12, C13 22 nF
C9, C10,
C16, C19 100 nF
C11 4,7 nF
C14 100 F/25 V, 105 C,
low ESR
C15, C18 33 F/25 V
C17 470 F/25 V, 105 C,
low ESR
D1 a D8 BYW29/150 nebo
BYW29/200
Q1 a Q6 IRFZ48N, IRFZ44N,
BUZ11
IC1 SG3525AN
L1, L2 10 a 100 H/4 A
L3 100 H/0,2 A, nap.
TL.100uH/0.381A
Toroidn transformtor, viz text
Fast-On konektory pm - 6x
Fast-On konektory hlov 90 - 6x
objmka 16 pin pro IC1
Ovme funkci regulace vstupn-
ho napt. Trimrem TR2 nastavme
napt nap. 30 V. Mni nen zat-
en. Na osciloskopu bychom mli vi-
dt pouze zk impulsy. Pipojme z-
t, vstupn napt by se nemlo
zmnit. Stda impuls se naopak
mus zvtovat podle zte a do
maxima. Tm je oivovn dokoneno
a mni je pipraven kprovozu.
Zvr
Doufm, e konstrukce ve po-
psanho mnie poslou jako zdroj
informac a inspirace pro dal zjem-
ce o spnan zdroje, ppadn pro
audiofily, touc po njakm tom wat-
tu vautomobilu navc. Vppad vt-
ho zjmu o tuto konstrukci mohu za-
jistit vrobu desky s plonmi spoji,
ppadn i celou stavebnici. Komer-
n vyuit tohoto zapojen je bez svo-
len autora zakzno.
Sppadnmi dotazy a zkuenost-
mi (pedevm spouitmi jdry pro
transformtor) se mete obracet na
e-mail mervartp@seznam.cz, ppad-
n sledovat strnky http://jednoci-
py.php5.cz.
Seznam soustek
R1 a R6 100
R7 a R12 2,2 k
R13 68 /2 W

24
zkouet zapojen pokusn ped defi-
nitivn stavbou a ppadn doladit od-
pory rezistor. Rozhodn doporuuji
zapojen vyzkouet vppad njak
razantnj zmny soustek nebo
modifikace zapojen, nap. po pidn
paralelnch diod, jejich zmny za
(vce) svtiv, zmn napjen zbateri
na nabijec lnky (vzhledem k mal-
mu odbru pro to vak nevidm adn
dvod) apod. J jsem pi stavb asi
t semafor dn pravy hodnot ne-
poteboval; je ovem pravda, e
vechny soustky byly pvodem
zjedn krabice.
Semafor je vestavn do plastov
krabiky, pouil jsem typ U-KPA2 p-
vodn uren (tum) pro antnn ze-
silovae - viz fotografie. Krabika m
rozmry 70 x 50 x 35 mm a je pro
dan el dostaten stabiln (pipev-
ovac chytky jsou odznuty). Ke
krabice je pipevnn stor sema-
foru, vyroben z5 mm tlust pekli-
ky. Diody jsou vsazeny natsno do
vyvrtanch otvor, propojovac vodi-
e jsou zakryty kouskem piznut
elektroinstalan lity. Semafor jsem
natel olejovmi (umleckmi) barva-
mi. Vzhledem kjejich extrmn dlou-
h dob schnut (blily se vnoce a
mlem jsem nestihl dokonit sema-
for vas) bych vak spe doporuil
njak syntetick (modelsk) bar-
vy. Vechny ostatn soustky jsou
umstny vkrabice, vzhledem kjejich
malmu potu jsem nenavrhoval des-
ku s plonmi spoji, ale provedl kon-
strukci stylem hnzdo na kontakty
spnae a pepnae. Cena (novch)
soustek na jeden semafor se pohy-
buje okolo 100 K (hlavn za krabi-
ku, pepnae, baterie ...).
Je evidentn, e zhlediska elektric-
kho zapojen je semafor naprosto
bezpen. Avak vzhledem ktomu, e
semafor je uren tm opravdu
nejmenm, je teba se pi konstrukci
pokud mono vyvarovat piatch a
velmi tvrdch hran a vnlk, kter
by mohly zpsobit zrann - teba pi
nhodnm pdu, nutn je i pime-
n odolnost. Jist by bylo mon sto-
r semaforu udlat napklad z e-
leznho i hlinkovho profilu, pouit
takovchto materil mi vak pipa-
dalo mn bezpen. Soudm ostat-
n, e kad, kdo bude ochoten v-
novat tch nkolik hodin stavb, bude
se schopnostmi budoucho uivate-
le obeznmen natolik, aby mohl od-
hadnout, co je z tohoto hlediska jet
vhodn a co u ne.
Poad barev na semaforu bylo zvo-
leno erven, lut, zelen (shora
dol), tak aby odpovdalo standard-
nmu silninmu semaforu. Kdo by
chtl mt logiku skutenho silnin-
ho semaforu (kdy po erven svt
souasn erven i lut), me do-
plnit zapojen podle obr. 2 (te se bude
hodit, e jsme msto jednoplovho
podili pepna dvouplov). Nebo je
mon na druh pl pepnae zapo-
jit jet jeden semafor, ale s obrce-
nm poadm barev a pout dva (nebo
dva a dva paraleln zapojen) sema-
fory kzen jednoduch kiovatky. J
vzhledem ktomu, e uns doma je
jednoznan preferovna eleznin
doprava, jsem druh pl pepnae
vyuil kzapojen pedzvsti (jenom
lut a zelen barva, lut svt pi
erven na dicm semaforu, jinak
zelen). Tomu, kdo by se chtl dozv-
dt vce o svtelnch signlech pou-
vanch na skuten eleznici, dopo-
ruuji pkn a nzorn progrmek
Nvstidlo, kter je zdarma ke stae-
n na www.slunecnice.cz (vyhledat
navestidlo, stav k13/2/2006). Z-
jemce o semafor s dokonalej simu-
lac relnho semaforu odkazuji na
nedvn lnek M. Sovy (Semafory,
PE 02/2006, str. 27 a 28), tato kon-
strukce je vak vhodn pro peci je-
nom o nco star dti.
Nkolikamsn zkuenosti z (vel-
mi) ostrho provozu prokzaly dosta-
tenou odolnost semaforu, monost
nzornho vysvtlen zklad bezpe-
nosti dopravy, rozliovn barev atd.,
ale pedevm jeho pitalivost. Peji
zbavn hran.
Obr. 1. Zapojen semaforu Obr. 2. prava pro souasn svit
erven a lut LED
Seznam soustek
R1 150
R2, R4 500
R3 50
R5 100
R6 680
D1 a D3 LED, prmr 5 mm,
pro proud 2 mA, lut,
erven a zelen,
vechny difuzn
D4 vf germaniov dioda
(nap. GA202)
SW1 pkov spna
SW2 pkov pepna 2x2
typu ON-OFF-ON
Odpor rezistoru R6 je orientan,
je teba ho vybrat tak, aby tyristor
jete spolehliv spnal, avak od-
por pli neovlivoval (ervenou)
diodu.
25
Ing. Ji Dolelek
Nf milivoltmetr NFV
Obr. 10a.
Obrazec
spoj
na desce
NFVz
(m.:
1 : 1,
deska m
rozmry
93,5 x
x 59 mm)
Obr. 10b.
Rozms-
tn
vvodo-
vch
soustek
na stran
soustek
na desce
NFVz
Obr. 11a. Obrazec spoj na desce
NFVk (m.: 1 : 1, deska m rozmry
30 x 47 mm)
Obr. 11c. Rozmstn vvodovch
soustek na stran soustek
na desce NFVk
Obr. 11b. Rozmstn vvod
na stran spoj na desce NFVk
Obr. 12a. Obrazec spoj
na desce NFVp (m.: 1 : 1, deska
m rozmry 40,6 x 40,6 mm)
Obr. 12b. Rozmstn soustek
SMD na stran spoj na desce NFVp
Obr. 12c. Rozmstn vvodovch
soustek na stran soustek
na desce NFVp
Do vek stnicch krabiek v mo-
dulu VSTUP vyvrtme dry pro nasta-
vovn vech trimr.
Desky v modulu VSTUP propoj-
me lanky odtrenmi z plochho ka-
belu BELDEN AWG28. Nf signly
vedeme z desky NFVv na desku NFVu
a z NFVu na vstupn konektor K2
dvma teflonovmi koaxilnmi kabl-
ky o prmru 3 mm, kter le zevn
na boku modulu.
Modul ZP je tvoen deskou NFVz
a zadnm panelem skky. Desku
piroubujeme k panelu pomoc di-
stannch sloupk DI5M3x 15, do
kterch z boku vyvrtme dry se z-
vitem M3. Pod deskou na panel
umstme napjec zsuvku K86. Z-
suvku pipojme k desce barevnmi
lanky, kter prochzej drou v desce
vyvrtanou pobl pjecch ploek S, T
a R.
Modul PREP je tvoen deskou
NFVp s pepnaem a pipevuje se
k pednmu panelu pstroje dvma
distannmi sloupky DI5M3x 40.
Modul SPNAP je tvoen holm
pednm panelem, do kterho v prav
doln sti piroubujeme spna na-
pjen S81 a LED D83 v kovovm
pouzdru. Ke spnai a LED pipjme
ploch kablk BELDEN AWG28-10
o dlce 250 mm. Na druh konec
kablku zazneme zsuvku PFL10.
Aby se spoje u spnae a LED ne-
mohly ulomit, upevnme kablk k ple-
chovmu helnku, kter piroubuje-
me k panelu pod objmku LED.
(Dokonen)
26
Modul DVM zhotovme podle n-
vodu v [1].
Moduly jsou navzjem propoje-
ny temi kablky o dlce 250 mm,
kter zhotovme z plochho kabelu
BELDEN AWG28-10. Na konce kab-
lk zazneme zsuvky PFL10.
Po upevnn vech modul, desek
a soustek na panely a po zapojen
kablk mus bt mon panely pohodl-
n vloit do drek v dolnm a hornm
dlu skky. Skku seroubujeme
metrickmi rouby M3x 54 s vlcovou
hlavou, na kter navlkneme plasto-
v noiky GF2. Tak dlouh rouby
je mon koupit nap. u firmy Fabory
v Praze 10 - Stranicch.
Na zvr nal epme na panel y
ttky s oznaenm ovldacch prv-
k a konektor.
Oiven a nastaven
Dokonen pstroj oivme. Bu-
deme k tomu potebovat digitln
multimetr (DMM), tnov genertor,
tovrn (pesn) nf milivoltmetr, osci-
loskop a mi kapacity s rozlienm
0,1 pF.
Moduly rozpojme. Do modulu ZP
zavedeme napjec napt a zkontro-
lujeme vnitn napjec napt -9 V,
+5 V a +9 V.
K modulu ZP pipojme moduly
PREP a DVM. Zkontrolujeme, e DVM
je funkn a e lze pepnat desetinn
teky na jeho displeji.
Pipojme modul VSTUP. Na desce
NFVk nasuneme vechny tyi jumpe-
ry W1 a W22 a zkontrolujeme, e pi
pepnn rozsah spnaj ve sprv-
nch kombinacch vechna rel. Ne-
chme pepnut rozsah 200 mV. Do
vstupnho konektoru K1 pivedeme
z tnovho genertoru sinusov sig-
nl 1 kHz a osciloskopem zkontrolu-
jeme funkci vech stup pi rznch
rovnch signlu. DVM ji mus zhru-
ba ukazovat napt signlu.
Je-li ve v podku, pstroj zkali-
brujeme.
Nejprve sedme zeslen nf zesi-
lovae. Pepneme na rozsah 200 mV.
Na K1 pivedeme sinusov signl
1 kHz o napt okolo 180 mV a toto
napt zmme tovrnm nf milivolt-
metrem. Pak pipojme tovrn nf mi-
livoltmetr k vstupnmu konektoru K2
a trimrem R37C (pop. vmnou rezis-
tor R37A a R37B) nastavme na K2
pesn stejn napt, jako je na K1.
Dle nastavme citlivost na rozsahu
200 mV. V modulu VSTUP nasadme
na stnic krabiky vka, zastnme
K1 a trimrem R88 nastavme nulu na
DVM. Na K1 pivedeme sinusov
signl 1 kHz o napt okolo 180 mV
a pesnou velikost tohoto napt
zmme tovrnm nf milivoltmetrem.
Stejn daj nastavme trimrem R85B
(pop. rezistorem R85A) na displeji
modulu DVM. Pokud nemme pesn
tovrn nf milivoltmetr, meme k se-
zen nf zesilovae a citlivosti pout
kvalitnj DMM, pitom mme na
kmitotu 100 Hz.
Nakonec kmitotov vykompenzu-
jeme vstupn dlie. Pi nastavovn
kapacitnch trimr mus bt stnic
vka piklopen.
Nejprve nastavme vstupn kapa-
citu samotnho pevodnku impedan-
ce. Ke K1 pipojme mi kapacity
a na rozsahu 200 mV nastavme na
K1 trimrem C8A (pop. kondenzto-
rem C8B) kapacitu 30,0 pF.
Pak vykompenzujeme dli RE2.
Na K1 pivedeme sinusov signl
o kmitotu 20 kHz a o napt okolo
180 mV a na rozsahu 200 mV pete-
me daj DVM. Pepneme na rozsah
20 mV a vysuneme jumper W2 na
desce NFVk. Tm se zmn dlic po-
mr dlie RE2 na 1/10 a vsledn
rozsah je opt 200 mV. Trimrem C7A
(pop. kondenztory C7B a C7D) na-
stavme na DVM stejn daj, jako byl
pedtm na rozsahu 200 mV. Vstupn
kapacitu dlie RE2 sedme tak,
e ke K1 pipojme mi kapacity
a trimrem C5A (pop. kondenzto-
rem C5B) nastavme na K1 kapa-
citu 30,0 pF (stle na rozsahu 20 mV
a pi vysunutm W2).
Poslze vykompenzujeme dli
RE1. Zasuneme jumper W2, na K1
pivedeme sinusov signl o kmito-
tu 20 kHz a o napt okolo 180 mV
a na rozsahu 200 mV peteme
daj DVM. Pepneme na rozsah 2 mV
a vysuneme W1. Tm se zmn dlic
pomr dlie RE1 na 1/100 a vsled-
n rozsah je opt 200 mV. Trimrem
C4A (pop. kondenztory C4B a
C4D) nastavme na DVM stejn daj,
jako byl pedtm na rozsahu 200 mV.
Vstupn kapacitu dlie RE1 sed-
me tak, e ke K1 pipojme mi
kapacity a trimrem C2A (pop. kon-
denztorem C2B) nastavme na K1
kapacitu 30,0 pF (stle na rozsahu
2 mV a pi vysunutm W1).
Po nastaven vech trimr zasu-
neme vechny jumpery, pstroj se-
stavme a meme ho nasadit do
praktickho provozu.
Zvr
Pstroj se v dlouhodobm provo-
zu osvdil. Krom dobr pesnosti a
irokho kmitotovho rozsahu m
i dal pednosti, jako je nap. zane-
dbateln vlastn um na rozsazch
200 mV a 100 V a rychl ustlen
daje na displeji ze stavu zahlcen po
pepnut micho rozsahu.
Na pednm panelu pstroje bylo
dodaten umstno profilov ruko-
v midlo (indiktor z magnetofonu)
pro snadn analogov ten zmn ve-
likosti menho nf signlu. Midlo
je pipojeno pes pedadn rezistor
o vhodnm odporu (pi daji 1999 na
displeji DVM m bt piblin pln
vchylka ruky) mezi body 6 IO84
a MZEM na desce NFVz.
Autor nedodv dn stavebnice
pstroje ani dn soustky nebo
desky s plonmi spoji.
Literatura
[1] Munzar, M.: Modul 3,5mstnho
voltmetru s LCD. PEspecil - Elec-
tus 2001.
27
Seznam soustek
Deska NFVv
R1A 560 k/0,1 %/0,6 W
R1B 430 k/0,1 %/0,6 W
R1C 0 , SMD 1206
R2A 100 /1 %, SMD 1206
R2B 10 k/0,1 %/0,6 W
R2C 0 , SMD 1206
C1 220 nF/J/250 V, fliov (CF5)
C2A 5,5 pF, trimr 7,5 mm, ed
C2B 3,3 pF/500 V, keram.
C3A 10 pF/500 V, keram.
C3B vynechn
C4A 50 pF, trimr 7,5 mm, ern
C4B 470 pF/NPO, SMD 1206
C4C 470 pF/NPO, SMD 1206
C4D 33 pF/NPO, SMD 1206
C4E 68 pF/NPO, SMD 1206
C4F 120 pF/NPO, SMD 1206
C14 68 nF/X7R, SMD 1206
D2 1N4148, SMD
RE1 rel M4-12H
(12 V/960 , 2x pep-
nac, 20 x 10 x 12 mm)
deska s plonmi spoji . NFVv
Deska NFVw
R3A 470 k/0,1 %/0,6 W
R3B 430 k/0,1 %/0,6 W
R3C 0 , SMD 1206
R4A 110 k/0,1 %/0,6 W
R4B 1 k/1 %, SMD 1206
R4C 100 , SMD 1206
R5A 1 M/0,1 %/0,6 W
R5B 0 , SMD 1206
R5C 0 , SMD 1206
R6A 47 k/1 %, SMD 1206
R6B 47 k/1 %, SMD 1206
R7 330 /1 %, SMD 1206
R8 4,7 k/1 %, SMD 1206
R9 4,7 k/1 %, SMD 1206
R10 2,2 k/1 %, SMD 1206
R11 22 /1 %, SMD 1206
R12 22 /1 %, SMD 1206
C6A 10 pF/500 V, keram.
C6B vynechn
C7B 82 pF/NPO, SMD 1206
C7C vynechn
C7D 3,3 pF/NPO, SMD 1206
C7E 6,8 pF/NPO, SMD 1206
C7F 12 pF/NPO, SMD 1206
C9 2,2 nF/J/400 V, fliov (CF6)
C10, C11 220 F/10 V, radiln
C12, C13 10 nF/X7R, SMD 1206
C15 68 nF/X7R, SMD 1206
D1, D3 1N4148, SMD
T1 BF259B (TO92)
T2 BC850C (kd 2G)
RE2 rel M4-12H
objmka pro T1 - viz text
deska s plonmi spoji . NFVw
Deska NFVu
R21A 2,7 k/0,1 %/0,6 W
R21B 0 , SMD 1206
R22A 300 /0,1 %/0,6 W
R22B 0 , SMD 1206
R23 220 /1 %, SMD 1206
R24 680 /1 %, SMD 0805
R25 100 /0,1 %/0,6 W
R26 3,9 k/0,1 %/0,6 W
R27 1,5 k/1 %, SMD 1206
R28 220 k/1 %, SMD 1206
R29 22 k/1 %, SMD 1206
R30 0 , SMD 1206
R31 470 k/1 %, SMD 1206
R32A 2,7 k/0,1 %/0,6 W
R32B 0 , SMD 1206
R33A 300 /0,1 %/0,6 W
R33B 0 , SMD 1206
R34 220 /1 %, SMD 1206
R35 470 /1 %, SMD 0805
R36 100 /0,1 %/0,6 W
R37A 3 k/0,1 %/0,6 W
R37B 270 /1 %, SMD 1206
R37C 200 , trimr 25 ot. (64 Y)
R38 8,2 k/1 %, SMD 1206
R39 1,5 k/1 %, SMD 1206
R40 33 /1 %, SMD 1206
R41 220 k/1 %, SMD 1206
R42 22 k/1 %, SMD 1206
R43 0 , SMD 1206
R44 470 k/1 %, SMD 1206
R45 2,2 k/0,1 %/0,6 W
R46 220 /0,1 %/0,6 W
R47 300 /0,1 %/0,6 W
R48 300 /0,1 %/0,6 W
R49 300 /0,1 %/0,6 W
R50 22 k/0,1 %/0,6 W
R51 22 k/0,1 %/0,6 W
R52 470 /1 %, SMD 1206
R53 8,2 k/1 %, SMD 1206
R54 1,5 k/1 %, SMD 1206
R55 33 /1 %, SMD 1206
R56 3,3 k/1 %, SMD 1206
R57 100 k/1 %, SMD 1206
R58 100 k/1 %, SMD 1206
R59 0 , SMD 1206
R60 22 k/0,1 %/0,6 W
R61 47 k/0,1 %/0,6 W
R62 22 k/0,1 %/0,6 W
R63 47 k/0,1 %/0,6 W
C21 0,47 F/35 V/B, SMD
C22 22 F/16 V/D, SMD
C24 82 nF/X7R, SMD 1206
C25 0,47 F/35 V/B, SMD
C26 22 F/16 V/D, SMD
C27 82 nF/X7R, SMD 1206
C28 47 F/10 V/D, SMD
C29 82 nF/X7R, SMD 1206
C30 82 nF/X7R, SMD 1206
C31, C32 1 F/J/63 V, fliov (CF1)
C33 33 nF/X7R, SMD 1206
C34 82 nF/X7R, SMD 1206
C35, C36 10 F/25 V/C, SMD
C37, C38 22 F/16 V/D, SMD
D21, D22 1N4148, SMD
D23A BAT62 SMD, viz text
T21 BC850C (kd 2G)
T22 BC857C (kd 3G)
T23 BC850C (kd 2G)
T24 BC850C (kd 2G)
T25 BC857C (kd 3G)
T26 BC850C (kd 2G)
T27 BC850C (kd 2G)
T28 BC850C (kd 2G)
T29 BC857C (kd 3G)
T30 BC850C (kd 2G)
IO21, IO22 OP07, SMD (SO-8)
RE21, RE22 rel M4-12H
deska s plonmi spoji . NFVu
Deska NFVk
K3 MLW10G, vidlice 2x 5 pl
K4 konektorov kolky lmac,
dvouad, 2x 4 ply
zkratovac propojka (jumper) (4 kusy)
deska s plonmi spoji . NFVk
distann sloupek DI5M3x5 (4 kusy)
Deska NFVz
R81 100 /1 %/0,6 W
R82 120 k/1 %/0,6 W
R83 560 k/1 %/0,6 W
R84, R86 100 k/0,1 %/0,6 W
R85A 2,7 k/1 %/0,6 W
R85B 5 k, trimr 20 otek, (PM19)
R87 10 k/0,1 %/0,6 W
R88 20 k, trimr 20 otek, (PM19)
R89 0 (drtov propojka)
R90 6,8 k/1 %/0,6 W
C81 a C85 10 F/35 V, radiln
D81, D82 1N5819
IO81 7809
IO82 78L05
IO83 7909
IO84 LF356 (DIL8)
precizn objmka DIL8 (1 kus)
K81 a K84 MLW10G
deska s plonmi spoji . NFVz
chladi 21 K/W, 13 x 19 x 13 mm,
(DO1A) (2 kusy)
Deska NFVp
D71 a D78 1N4148, SMD
S71 P-DS2B, oton pep-
na, 2 ply, 6 poloh
knoflk na pepna S71 (1 kus)
K71 MLW10G
deska s plonmi spoji . NFVp
Propojovac prvky
(3 kusy, viz text)
PFL10, samoezn zsuvka,
2x 5 pl, 6 kus
AWG28-10 (kabel zaezvac, ploch,
ed, desetiilov), 3x 250 mm
Ostatn soustky
D83 LED zelen, 3 mm, 2 mA,
v kovovm pouzdru (L-R732G)
K1, K2 zsuvka BNC 50 , panelov
K85 PFL10
K86 zsuvka DIN ptipl., panelov
S81 pepna pkov dvouplov,
dvoupolohov (ON-ON)
panelov voltmetr DVM (LCD, 3,5mst-
n, 200 mV), viz [1]
AWG28-10 (kabel zaezvac, ploch,
ed, desetiilov), 1x 250 mm
krabika z pocnovanho plechu o roz-
mrech 92 x 67 x 22 mm, (U-AH102),
2 kusy
plastov skka U-KM85 (178 x 160 x
x 85 mm), 1 kus
roub M3 x 54 mm s vlcovou hlavou,
pozinkovan (viz text), 4 kusy
pstrojov noika GF2, 4 kusy
Soustky jsou oznaeny podle
katalogu firmy GM Electronic
28
Technick daje
Napjec napt: 11 a 18 V.
Napjec proud
- vklidovm stavu: 7 mA,
- pi sepnut dvou rel: 80 mA.
Max. spnan proud: 20 A/1 rel.
Funkce obvodu
Jdrem cel konstrukce je mikro-
kontrolr PIC16F628A, kter d jak
spnn rel, tak i svtelnou signali-
zaci zapnutch svtel. Bylo by mon
pout i jin obvod, ale vybral jsem
tento. Mikrokontrolr je zen krysta-
lovm osciltorem. V zapojen je po-
uit integrovan stabiliztor 78L05
vpouzdru TO92. Je doplnn keramic-
kmi kondenztory C1 a C2. LED sig-
nalizuje uplynul as a tak funkci ob-
vodu e obvod je napjen a pracu-
je. Perioda blikn LED je 2 s.
Rel jsou spnna tranzistory. Po
uplynut nastavenho asu vyle mi-
krokontrolr impuls a tranzistor sepne
pslun rel. Rel jsou vybavena
ochrannmi diodami 1N4007, kter
chrn obvod ped napovmi pi-
kami vznikajcmi na cvce pi rozp-
nn rel.
Po otoen klku zapalovn se na
spna pivede napt 12 V z palubn
st vozu. Po uplynut 12 sekund se-
pnou rel a svtla se rozsvt. Rel z-
stanou sepnuta a do doby, ne vy-
pnete automobil. Spna pracuje
vautomobilech se zehovmi i vzn-
tovmi motory, asovn je tm stej-
n.
Jednoduch automatick
spna svtel automobilu
Karel Lorek
Zapomnte si rozsvtit svtla pi jzd vautomobilu? Tento sp-
na svtel slou kautomatickmu sepnut svtel po nastartovn
automobilu. Spna je velmi jednoduch a hod se do kadho typu
automobilu.
Tab. 1. Vpis programu pro mikrokontrolr PIC16F628A. Program si mete
sthnout tak na www.aradio.cz
:10000000830100308A003B28F10003088301A60029
:100010007008A700831203138C1C30288C10A00AD0
:100020000319A10AA20A0319A30A2108803AF000C1
:1000300083307002E93003192002031C23280130A9
:100040008606A001A1012308803AF000AE307002BC
:10005000E13003192202031C302886140615861588
:1000600083168C14031383122708F00026088300DC
:10007000F10E710E090020308400263044208301E7
:10008000EB2F04068001840A04060319003441287A
:100FB2008312031312179216121692159214121418
:100FC20014308316920083128C1083168C148312B1
:100FD20012150800D9270B178B1706108316061057
:100FE2008312861006118611831686100611861149
:0E0FF2008312A001A101A201A3016400FE2F41
:02400E00463F2B
:00000001FF
Konstrukce
Soustky spnae jsou osazen
na mal desce s plonmi spoji. Des-
ka je vloena do mal plastov kra-
biky UK44P s vnjmi rozmry
47 x 39 x 66 mm.
Spna je navren pro ti rel za-
pojuj se pouze dv, a to do obvodu
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji
spnae a osazen desky
Obr. 1. Zapojen spnae svtel
29
parkovacch a potkvacch svtel.

Dlkov svtla jsou pak podle libosti
spnna normln na spnai svtel.
Pipojen kautomobilu
Napjec napt spnae pipojme
kvodii, na kterm je po otoen kl-
ku do polohy 1 napjec napt 12 V,
zporn pl (GND) pipojme na kos-
tru. Vvody zobou rel pipojme pa-
raleln kvodim, vedoucm do sp-
nae svtel (vedle volantu).
Pozor! Kad automobil m jin
zapojen spnae svtel a tak jinou
barvu vodi. Zapojen je nutno vy-
zkouet! Prce trv 15 minut + 10
minut odejmut kryt pod volantem a
nsledn vloen kryt zpt na sv
msto.
Zvr
Modul nem atest pro pipojen
kmotorovm vozidlm, proto autor
nenese dnou odpovdnost za jak-
koliv problmy spojen s neodbornm
pipojenm a zachzenm s obvodem.
Zazen bylo vyzkoueno na automo-
bilech Citron, koda, Opel, Peugeot,
Fiat a Ford.
Seznam soustek
R1, R4, (R3) 10 k
R2 1,5 k
C1, C2 22 pF
C3, C4 100 nF
X1 20 MHz
D2 a D6 1N4007
D1 LED, 3 mm, zelen
IC1 PIC16F628A
IC2 78L05
T1 a T3 BC547
Rel RM83 (GES)
Krabika UK44P (nap. EZK)
V ppad zjmu vm mohu prodat
spna hotov. Cena spnae je
ismont 600 K. Pite na email
karel.locarek@seznam.cz.
V PE 09/2005 na s. 28 popsal pan
Skalnk pravu asovho spnae.
Co se te vlastnho npadu i reali-
zace, je ve bez problm. Avak chci
upozornit na konstrukci samotnho
asovho spnae, kter zde uvedl.
Ml jsem jich v ruce nkolik, a akoliv
na sob maj rzn ttky, pochzej
patrn od jednoho vrobce kdesi
vAsii. Jejich cena se pohybuje okolo
90,- K. Ta zsadn chyba je vidt ve
ve uvedenm lnku v PE na obr.
10. Po rozepnut kontaktu spnae je
na vstupu stle pln fzov napt
230 V, nebo uveden spna odpoju-
je nulovac vodi! Vzhledem k tomu,
e se tyto spnae hojn pouvaj
nap. u osvtlen vnonch strome-
k, je pak mon, e mete pomr-
n rychle setst vtinu jehli, ne
si vs nkdo vimne a odpoj, pokud
to nedopadne he. Tot plat teba
uerpadel bazn, akoli ta by mla
bt vdy zapojena pes proudov chr-
ni. U levnch nafukovacch bazn
s kartuovou filtrac si vak nejsem
prava asovho
spnae podruh
uvech vlastnk stoprocetn jist, e
erpadlo maj zapojeno pes chrni.
Ne vichni maj asov spna (asi
900,- K) se stykaem (asi 150,- K)
a chrniem (nejlevnj asi 500,- K)
v rozvadi na lit DIN. A to je skoro
polovina ceny vlastnho baznu. A pro-
toe uveden asov spna pouvm
u erpadla baznu tak a vrobce tyto
spnae sek na psu takto dl,
upravil jsem ho nsledujcm zpso-
bem. Po vyroubovn dvou vrut a
rozebrn spnae na dva dly jsem vy-
jmul propojovac dl stedovho
ochrannho kolku a vyvrtal na opa-
nch stranch, ne byl kolk a zdka,
dry o prmru 5 a 6 mm. Pot jsem
pvodn dru po zdce zaslepil zpust-
nm roubkem M3 s matkou a za-
kpnul tavnm lepidlem. Dra po kol-
ku m asi 8 mm vodtko a toto jsem
pouze zalil tavnm lepidlem. Je to nut-
n zvlt z pvodn strany (zstr-
ky), nebo do pvodn dry by bylo
mon nasunout ochrann kolk z-
suvky a ten by neplnil svoji funkci!
Nsledn jsem zpt do novch dr za-
sunul propojovac dl stedovho
ochrannho kolku, pro jistotu opt
zakpnul tavnm lepidlem proti posu-
nut a spna sloil. Cel spna se
potom do zsuvky zapoj vzhru no-
hama, tj. asovm kolekem dol. M
to vak jednu nectnost. hlovou z-
strku nesmte zasunout nadoraz do
spnae, nebo drhne o asov kole-
ko. Lze to vyeit dvojm zpsobem.
Bu pouijete koncovou zstrku s
rovnm vvodem, nebo hlovou z-
strku zasunete do spnae tak, aby
zstala milimetrov mezera mezi a-
sovm kolekem a danou koncovkou.
Pedpokldm, e tento pspvek by
mohl bt inspirac nejen pro amatry,
ale nap. i pro OI, nebo z mho po-
hledu se nejedn o zcela bezpen za-
zen. Pro ppadnou inspiraci pikl-
dm nkolik fotek.
Milan Kopta
Obr. 1 a 3.
Fotografie
pravy asov-
ho spnae
podle popisu
vlnku
30
Emulcia procesora 8080
Kee procesor ATmega128 je vy-
aen generovanm videosignlu, vy-
generovanie kadho TV mikroriadku
trv asi 50 s zo 64 s. Zvyn as
sptnho chodu la asi 12 s je vy-
uit prve na emulciu sprvania
procesora Intel 8080 a ostanch ob-
vodov PMD.
Doska s plonmi spojmi
(DPS)
Motv plonch spojov bol navrh-
nut tak, aby doska bola jednostran-
n, ako vidme na obr. 2. Najpracnej-
ou lohou bolo zabezpei nekrenie
vodiov, o sa takmer podarilo, a na
jeden signl, ktor je nutn vies pre-
pojkou medzi PAD1 a COMPOSI-
TE_VIDEO (CINCH) konektorom. Aby
sa ostatn signly na DPS nekrili,
to sa podarilo najm vhodnm prira-
denm signlov I/O portov procesora
ATmega128, na schme je to vidie
ako nelogick poprehadzovanie jed-
notlivch signlov adresnej a dtovej
zbernice. Taktie niektor bity I/O por-
tov s pouit iba na rozvod inch sig-
nlov alebo napjania, najm v pries-
tore pod procesorom.
Dosku som vyrobil fotocestou. Pri
vrobe je vemi nutn dodra bez-
pranos pracoviska vzhadom na r-
ku spojov (10 mil) a medzier.
Na vyisten vyvolan, vyleptan
a vyvtan DPS odporam nanies
vrstvu roztoku kolofnie v liehu, ne-
cha chvu odschn a nalepi proce-
sor na zodpovedajce miesto na DPS.
Doporuujem ho zafixova spjkova-
kou aspo na krajnch smich pinoch
puzdra TQFP 64. Podobne nalepi do
kolofnie a zafixova aj pam a ostat-
n siastky. ie zaname osdza-
nm siastok od najdrahch s naj-
viac vvodmi. Je to tm, e na osade-
nie 64-pinovho vba budete
potrebova priestor na jeho posva-
nie v kolofni pinzetou. Taktie je
vhodn osadi siastky s klasickmi
vvodmi, prv ne kolofnia vytvrdne.
Na mont siastok SMD sta
poui klasick transformtorov spj-
kovaku, na ktorej hrot upevnme ten-
k drtik na naberanie mikrokvapiek
spjky. Kolofniou dosiahneme, aby
sa nezlepili piny siastok SMD.
Prv vrstvu kolofnie odporam
zotrie liehom, necha odschn a
nanies nov vrstvu roztoku kolofnie.
Oivenie kontrukcie
Po sprvnom osaden vetkch
siastok a konektorov vyskajte
pripoji prdovo obmedzen zdroj na-
ptia (napr. adaptr) asi 9 a 15 V jed-
nosmernch na napjac konektor. Na
napjacch pinoch procesora skontro-
lujte prtomnos napjacieho naptia
+5 V. Ak je napjanie procesora v po-
riadku, pripojte ISP programtor na
zbernicu SPI a skontrolujte op na-
ptie, i pripojen programtor nem
vek spotrebu. Otestujte funknos
ISP SPI rozhrania naprklad preta-
nm FLASH/EEPROM/fuse bitov
zprocesora.
Nsledne je mon prikroi k na-
staveniu poistiek (fuses) procesora a
nahratiu obsahu pamte FLASH a
EEPROM do procesora ATmega128.
Download programu z PC
Na nahratie (upload) emulanho
programu do pamte FLASH a
EEPROM a nastavenie poistiek (fu-
ses) procesora Atmega128 vyuva-
me rozhranie SPI vyveden na konek-
tore JP1 (ISP). Pretoe niektor sig-
nly rozhrania s pouvan aj
rozhranm k PS/2 klvesnici, je bez-
podmienene nutn pred uploadom ju
odpoji, pretoe klvesnica by prenos
ruila. Poas uploadu meme na pri-
pojenom TV sledova horizontlne ia-
ry, indikujce prebiehajci prenos
podobne, ako kedysi na legendrnom
ZX Spectre pri nahrvan programov
z magnetofnovej psky. Na upload
sborov cez SPI rozhranie sa osved-
il program PonyProg a avr-dude
zbalka utilt WinAVR.
Nastavenie poistiek (fuses)
procesora
Na prepnutie procesora do mdu
ATmega128 a pouitie externho
krytlu 16 MHz je potrebn nastavi
poistky takto:
fuse_high_byte = 0x81
fuse_low_byte = 0xFE
fuse_ext_byte = 0xFF
To znamen:
EESAVE = 0
M103C = 1
BOOTSZ1 = 0
BOOTSZ0 = 0
SPIEN = 0
CKOPT = 0
CKSEL3 = 1
CKSEL2 = 1
CKSEL1 = 1
CKSEL0 = 0
Ostatn poistky nastavi na hodnotu
1 (zakpen procesor by mal ma tak
nastaven). Nula v tabuke znamen
naprogramovan bit (preplen poist-
ka). Upozornenie - ATmega128 je od
vroby prednastaven v reime kom-
patibility s ATmega103, je nutn pre-
to nastavi sprvne poistky poda tej-
to tabuky, inak obslun program
nebude fungova sprvne.
Upload obsahu FLASH
aEEPROM do procesora
ATmega128
Potrebn dtov sbory s k dis-
pozcii na www.aradio.cz. Po stiahnut
a rozbalen sboru pmd-emu.zip s
vadresri code/ predkompilovan ob-
sahy EEPROM pamte pmd.eep a
FLASH pamte pmd.hex. S ich uploa-
dom by ste nemali ma iadne pro-
blmy. V prpade spenho nahra-
tia dt do pamt (a sprvnom
nastaven poistiek) by ste mali na pri-
pojenom TV prijmai kblom CINCH-
SCART preta hlsenie:
** PMD-85 READY /1.0 **
Nsledne sta odpoji ISP progra-
mtor a zasun PS/2 konektor AT kl-
vesnice a mete zaa pracova
svam novm PMD. ISP program-
tor a klvesnica nesm by zapojen
sasne, pretoe klvesnica zdiea
port spolu s ISP programtorom.
Obr. 3.
Pohad na stranu siastok
emultora PMD-85
Obr. 4. Pohad na stranu konektorov
(CINCH - COMPOSITE_VIDEO,
CINCH - SOUND_OUT, JACK -
napjanie, PS/2 - klvesnica, SIP6 -
ISP programtor)
Urob si sm PMD-85
Ing. Peter Chrenko
(Dokonenie)
31
Ako do procesora napli progra-
my, o ktor mte zujem z pvodn-
ho PMD, sa dozviete alej je vak
potrebn ma monos prekompilova
zdrojov sbory. Z hadiska elektro-
magnetickej kompatibility nie je vhod-
n ma sasne pripojen TV prijma
a zasunut ISP programtor v naom
PMD + pota PC, hroz nebezpeie
vytvorenia zemnej sluky pri nedoko-
nalom oddelen zdrojov jednotlivch
prstrojov od siete!
Popis klvesnice
Ako vstupn perifriu pouvalo
PMD-85-1 netandardn klvesnicu
QWERTZ, ktorej klvesy s namapo-
van na klvesnicu PS/2 nasledovne:
ENTER = EOL ekvivalent ENTER
na PMD,
CTRL = STOP klves zastavenia
programu,
ALT = MENU kombinciou ALT a
inho klvesu sa vyvolvaj pe-
cilne funkcie:
ALT+1 alebo ALT+ESC vygeneru-
je RESET PMD-85/1,
ALT+S pozastavenie emulcie,
vpis krtkeho infa,
ALT+C prepnutie grafickho atri-
btu jas (negcia jasovho bitu
BRIGHTNESS).
Treba upozorni, e pvodn PMD-
85/1 bolo osaden nekvalitnou klves-
nicou a zkmity jej kontaktov boli
softvrovo potlaen. Preto mete
ma niekedy pocit, e sa klvesnica
zasekla, ale je to vlastnos pvodn-
ho algoritmu SCAN, ktorm sa zkmi-
ty oetrovali. Prli krtke stlaenie
alebo prli rchle psanie na klves-
nici je nchyln na vskyt stavu za-
blokovanej klvesnice, ale to je dan
nedokonalosou firmware PMD-85/1.
Zkladn povely PMD-85/1
Medzi zkladn povely, ktor by
som dovolil pripomen, patria:
MGLD XY (naprklad MGLD 02) sp-
sob nahratie hry (alebo programu)
zmagnetofnovej psky, ktor je
vnaej kontrukcii realizovan ako
as FLASH pamte ATmega128. XY
je dekadick dvojcifern slo, pod kto-
rm je dan program uloen na ps-
ke. Niektor programy v strojovom
kde maj samosptanie (realizova-
n nahratm asti zsobnka z mag-
netofnovej psky), niektor treba
spusti povelom:
JUMP ADDR, kde ADDR je 4-cifern
hexadecimlna adresa spustenia. Dr-
viv vina hier pre PMD pouva na
tartovanie tieto adresy: 0000, 0100,
1000, 1500 alebo 2000. Ak spaciu
adresu hry neuhdnete, zrejme spus-
tite nhodn dta, ktor Vm prema
RAM a preto je nutn hru alebo pro-
gram nahra povelom MGLD ete raz.
Vemi uiton je resetovacia kombi-
ncia klves ALT+ESC (resp. ALT+1).
DUMP ADDR vpis obsahu pamte
od adresy ADDR.
BASIC G spustenie interpretera
BASIC. Na nahrvanie programov pod
BASICom treba poui prkaz:
LOAD Y (naprklad LOAD 10) na na-
hratie programu z magnetofnovej
psky (Y je dekadick slo progra-
mu, pod ktorm je uloen na pske)
a spusti ho je mon prkazom RUN.
Samozrejme, e PMD pozn omnoho
viac prkazov, v BASIC G vm m-
em odpori nahra si nejak BA-
SIC hru (napr. WURMI, BOMBAR-
DER) a prkazom LIST si pozrie
zdrojov program. Urite sa na neja-
k finesy o niekdajom programova-
n rozpamtte.
Hry
Hry a programy s v strojovom
kde a v BASIC PMD-85/1. Kede je
limitovan obsah internej pamte
FLASH (na hry a programy PMD
zostva asi 113 kB), nepodarilo sa ani
po kompresii uloi viacej PMD-85/1
programov. Ak chcete zaspomna na
in hry, odporam pozrie, i sa ne-
nachdza vadresri rom1/ alebo
rom2/. Popis hier njdete v dokumen-
tcii index.html, vi al popis.
Softvrov vybavenie
ATmega128
Emulan softvr pre ATmega128
je napsan v assembleri v kombin-
cii s preprocesorom - skriptovacm ja-
zykom PHP. Na kompilciu odpor-
am ma naintalovan balky
WINAVR, AVRASSEMBLER a skrip-
tovac jazyk PHP. Prpadn rozdiely
vintalcii nastavte v sbore code/
/Makefile. Jednotliv zdrojov sbory
s uloen po adresroch:
adresr code/
8080.asm rozskokov tabuka jed-
notlivch 256 kdov intrukci pro-
cesora 8080.
basic1.rom binrny obsah ROM
modulu s BASIC-G.
monit1.rom binrny obsah ROM
PMD 85/1 - firmware (MONITOR).
basic1.asm obsah ROM modulu
BASIC-G vo formte ASM, vyge-
nerovan skriptom games.php.
fuses_18.txt textov popis nasta-
ven konfiguranch fuses.
Makefile dvkov sbor pre skom-
pilovanie zdrojovch kdov. Nasta-
vuje sa v om adresr $(MGFDIR),
z ktorho sa prikompiluj PMD-85/1
programy do vstavanej magneto-
fnovej psky. Prkazom make all
skompilujete vetky zdrojov kdy
a nahrte obsah pamt FLASH a
EEPROM do mikroprocesora. Pr-
kazom make pmd.hex prelote
zdrojov kdy, prkazom make ee-
prom prelote zdrojov kdy a na-
hrte obsah pamte EEPROM a
napokon make flash prelote zdro-
jov kdy a nahrte ich do pamte
FLASH.
macro.asm defincie priradenia jed-
notlivch I/O pinov procesora, jed-
noduch makr.
kbd.php preruovacia obslun ru-
tina prjmu znaku zUSART0 od
klvesnice PC-AT. Po prjme zna-
ku sa v internej bitovej mape vo
formte 16x5 bitov zazna infor-
mcia o stlaen alebo pusten jed-
notlivho klvesu. Taktie je reali-
zovan OSD obrazovka po stlaen
ALT+S, reset PMDka po stlae-
n ALT+1 (ALT+ESC).
kb_lookup.asm mapovacia tabuka
SCAN kdov klvesnice na ich
pozciu v matici klves PMD-85.
monit1.asm obsah ROM pamte
PMD-85/1 vo formte ASM vyge-
nerovan skriptom games.php. Je
uloen do pamte EEPROM.
video.php generovanie TV obrazu,
serializcia TV riadku, synchroni-
zanch impulzov, zvuku.
pmd.php hlavn zdrojov sbor, ini-
cializcia, emulcia jednotlivch
intrukci procesora 8080.
pmd.hex obsah pamte FLASH
ATmega128, zskan kompilciou.
pmd.eep obsah pamte EEPROM
ATmega128, zskan kompilciou.
pmd.asm zdrojov assemblerovsk
sbor zskan po prejden pmd.php
vykonanm PHP programu.
pmd.lst vpis - listing po preloen
pmd.asm.
pmd.map vpis priradenia assem-
blerovskch symbolov, zskan
kompilciou pmd.asm.
games.php skript na konverziu bi-
nrnych ROM modulov do assem-
blerovskej formy. Taktie je uren
na zbalenie obsahu romXY adre-
srov, ich RLE kompresiu do jed-
nho sboru.
games_rom.asm obsah magneto-
fnovej psky PMD-85/1 vo form-
te ASM vygenerovan skriptom ga-
mes.php. Dta su komprimovan
RLE metdou - opakujce bajty s
nahraden znakou, hodnotou a
potom opakovan.
aresr docs/
index.html dokumentcia.
adresr schema/
schema128.sch schma zapojenia
emultora PMD-85/1 vo formte
EAGLE 4.10.
schema128.brd obrazec dosky
splonmi spojmi vo formte EA-
GLE 4.10.
plosak_top_mirrored.eps zrkadlo-
v obrazec dosky s plonmi spoj-
mi vo formte EPS (postscript),
vhodn pre tla na fliu pri vrobe
DPS fotocestou. Op upozoru-
jem na nutnos jednej prepojky vo
veden signlu COMPOSI-
TE_VIDEO.

32
adresr rom0/
Obsah magnetofnovej psky hry
a programy v strojovom kde (AUTO,
TEHLY, FRED, HORACE, MANIC,
PAMPUCH a ZABY) a v BASIC
PMD-85/1 (BLACK, BOMBARDER,
FARAON, KON, TAVA, TEST LOG,
WURMI).
adresr rom1/
Obsah magnetofnovej psky
alie hry a programy v strojovom
kde PMD-85/1: BLUDISTE, CERES1,
FLAPPY, KANKAN, KARE3D2,
MANIC23, PUZZLE.
adresr rom2/
Obsah magnetofnovej psky
alie hry a programy v strojovom
kde PMD-85/1: HLIPA, HORAC,
PEXESO, SABOTER, WILLY.
Popsan potrebn softvr je k dis-
pozcii na http://www.aradio.cz.
Emultor procesora 8080
Vlastn emulcia procesora 8080
je peknm prkladom extrmneho pro-
gramovania za elom vymkania
maximlnej priepustnosti programu.
Vlastne je to dsledok architektry
RISC, ke s intrukcie procesora op-
timalizovan pre programtora a s-
asne na rchlos vykonvania. Spo-
lu s 32 takmer vone pouitenmi
registrami je rados programova. V-
bec sa to ned porovnva s progra-
movanm INTEL 8080, kde bol jeden
univerzlny register a programovanie
bolo ako valk: 1. vlo do akumul-
tora jeden operand, 2. vykonaj oper-
ciu, 3. ulo vsledok z akumultora.
Emultor PMD je komplexn pro-
gram napsan v assembleri, z ktor-
ho asi najzaujmavejie asti s:
Dekdovanie intrukci - pouitie
IJMP a RJMP intrukci (v rozsahu
8 kB kdu), je to omnoho rchlejie
ako klasick rozskokov tabuka.
asto pouvan seln kontan-
ty 0 a 255 s uloen v registroch.
Taktie vetky asto pouvan pre-
menn a stav procesora 8080 s ulo-
en v registroch.
Rchla ochrana oblast ROM pred
zpisom (emulcia chovania ROM
vRAM) - umonen vloenm iba
dvoch intrukci SBRC do sekvencie
zpisu do RAM.
Natanie a zobrazenie jednej es-
tice pixelov - spracovanie jasovho
atribtu va intrukcii ASR. Spraco-
vanie blikacieho atribtu je relizova-
n cez prevodn look-up tabuku v in-
ternej pamti RAM (ld video_tmp,X).
Taktie rchlostn pomery (6 Mpx/s)
s priaznivejie pri naom usporiada-
n externej pamte RAM s monos-
ou prstupu po fzach (vyle sa hor-
n bajt adresy, potom doln bajt
adresy, potom sa preta vsledok -
tania, inkrementcia adresy a popri
vetkom tom serializcia bajtu video-
pamte vrtane handlovania grafic-
kch atribtov).
Exaktn asovanie - aby sa obraz
na obrazovke nevlnil v zvislosti od
dky trvania intrukcie, po ktorej na-
sledovalo preruenie od asovaa a
zaatie vykresovanie TV riadku, je za-
budovan automatick synchroniz-
cia na 1, 2 a 3 cyklov intrukcie, kto-
rm sa pri programovan vemi ned
vyhn. Vtipn je aj generovanie TV
synchronizanch signlov priamo
cez PWM vstup.
Zver
Zverom mono u iba doda, e
kontrukcia dokazuje pokrok v tech-
nolgiach v priebehu pribline 20-tich
rokov (1985 a 2005) v kategrii tuc-
tovch mikroprocesorov - Intel 8080
a ATMEL MEGA128 a celkov tech-
nick rove dnenej doby. Tie kon-
trukcia niekdajieho PMD-85/1 z pro-
dukcie TESLY Pieany je vemi
van v tom, e sa vlastne zobral
pvodn softvr, ktor tvorilo a ladilo
mnostvo ikovnch ud. Efekt je
takmer dokonal klasick hry
(FLAPPY, BOULDER DASH, MANIC
MINER, TETRIS...) v kombincii jed-
noduchej kontrukcie s novm proce-
sorom... Bez vbornho softvru by
vlastne vznikol len al genertor tes-
tovacch televznych obrazcov. Len
moje laborovanie, ako vtesna
PMDko do inho procesora, je nie-
kokoron silie a na vvoj kadej
zloitejej hry obetoval jej autor as
rtan tie na roky, suma sumrom
keby zanete vyvja takto zaria-
denie (mal hern konzolku) od nuly,
bude Vm to trva zrejme niekoko de-
saro.
Na koniec by som chcel poakova
Ing. Jurajovi Buliskovi, OM8ACE, za
relizciu 2 ks emultora PMD-85/1
poda tejto kontrukcie a za pretu-
dovanie nvodu a pripomienky pri na-
stavovan fuses (poistiek)!
Forever 8 bits, forever PMD-85 ...
Jednoduch nabjaka
Zapojenie vzniklo z potreby nab-
ja oloven akumultor 12 V, 6 Ah
prdom 0,4 A. Vzniklo iste zo upl-
kovch zsob, ktor boli momentlne
poruke. Ako zdroj kontantnho na-
ptia sli stabiliztor 7805. Vstup-
n naptie je upraven rezistormi
sodporom 270 a390 tak, aby bolo
presne 14,4 V. Je potrebn vyska
viac odporov, km sa nm podar na-
stavi presn naptie. Nabjac prd
prechdza rezistorom s odporom
4,7 a vytvra na om bytok nap-
tia potrebn pre optolen. Optolen
me by akkovek typu LED - foto-
tranzistor, napr. CNY17, 4N35, PC817
apod. Tranzistor voptolene do uri-
tej miery skratuje rezistor 390
audruje vuritom rozsahu vstupn-
ho naptia kontantn nabjac prd,
v tomto prpade 0,4 A. LED signalizu-
je nabjanie. Odporom 100 sa
presnejie nastav vekos nabjacie-
ho prdu.
Pri dosiahnut plnho naptia aku-
multora sa prd zane zmenova,
LED zhasne anabjanie je ukonen.
Pravdepodobne by takto nabja-
ka mohla sli aj ako konzervtor pri
udriavan starieho akumultora
vaute, najm vzimnch mesiacoch.
Juraj Deman
Obr. 1. Zapojenie nabjaky
Obr. 2. Zvislos vstupnho naptia
na nabjacom prde
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
Letos je to 25 let, co byl na trh uveden prakticky prvn domc pota ZX81. Dky sv cen a vel-
km vrobnm srim byl opravdu dostupn pro kadho, dokonce i u ns. Pro ty, kdo pota ZX81
znaj, m bt tento lnek a zejmna obrzky milou vzpomnkou, pro ty ostatn informac o tom, emu
se kalo pota ped 25 lety a s jak malou pamt a vybavenm se dalo pracovat.
Sinclair ZX81 25 let
ZX81 byl prvn skuten domc po-
ta, levn a dostupn pro vechny
zjemce, vyroben ve velkch srich
(pes milin kus za prvn dva roky
nesrovnvejte to s dnen dobou, teh-
dy slovo pota nebyl pli znm
pojem). Vyvinul ho a na anglick trh
uvedl Sir Clive Sinclair. Mal ploch
ern skka mla membrnovou kl-
vesnici (jednotliv klvesy nevystupuj,
jsou jakoby natitn). K zobrazovn
pouval ZX81 bn televizor, k zav-
dn a ukldn program slouil bn
kazetov magnetofon. Pota se pro-
dval ve dvou variantch jako staveb-
nice (kit), kompletn sada vech sou-
stek, mechanickch dl a desky
s plonmi spoji za 50 liber, a tak jako
hotov vrobek za 70 liber. Pro americ-
k trh byl pota ZX81 vyrbn pod
oznaenm Timex Sinclair TS1000 (se
2 kB RAM).
Vraznou vhodou potae ZX81
bylo, e se dal programovat zabudova-
nm jazykem BASIC (Beginners All-
purpose Symbolic Instruction Code),
jeho instrukce byly velmi podobn
anglickm slovm stejnho vznamu,
co urychlilo porozumn celmu proce-
su programovn.
Srdcem potae byl velice populr-
n osmibitov procesor Zilog Z80, pra-
cujc s taktem 3,25 MHz. Cel pota
tvoily pouze 4 integrovan obvody
mikroprocesor Z80A, logick pole ULA,
ROM 2364 8x8k (8 kB) a RAM 4118
8x1k (1 kB). Displej potae byl pouze
ernobl, textov, 24 dk po 32 zna-
cch a dal 2 dky pro psan pkaz.
Dky 16 grafickm znakm bylo mon
vytvet hrubou pseudografiku s rozlie-
nm 64x48. Bhem asu se zaaly
34
Rozmstn znak a pkaz na membrnov klvesnici potae ZX81
Schma zapojen potae ZX81
Sestava a zkladn deska potae ZX81
35
prodvat doplujc pamti RAM 16 kB
a 64 kB, kter se pipojovaly zvnjku
na systmovou sbrnici potae. Pro-
gramem bylo mon vyadit displej
generovan procesorem Z80 a vytvoit
vlastn, nikoliv textov ale grafick dis-
plej s rozlienm 256x192 bod. Vyu-
valy toho nkter firmy, kter programo-
valy pro ZX81 zejmna hry.
Video vstup ZX81 byl generovn
pmo mikroprocesorem Z80A a vf mo-
dultorem byl pak peveden na bn
televizn signl na mrn peladitelnm
kmitotu. Obsah displeje se ukldal
v etzci promnn dlky a mohl tak
bt pizpsobovn prv dostupn pa-
mti. Pota neml dn zvukov ge-
nertor, ale uritm zpsobem progra-
movn bylo mon modulovat interfe-
renci, vytvenou procesorem v TV pi-
jmai, a naprogramovat primitivn
hudebn klvesnici.
ZX81 nepouval sadu znak ASCII
ale svoji vlastn sadu 255 znak. Pou-
val pouze velk psmena abecedy a p-
kazy jazyka BASIC se nevypisovaly, ale
byly pmo piazeny uritm klvesm.
Interpreter jazyka BASIC byl proprietr-
n a neodpovdal dnmu standardu.
Membrnov klvesnice byla skeno-
vna bhem vertiklnho zptnho b-
hu zobrazovacho paprsku na obrazov-
ce televizoru. Dekodvan bylo zajitno
softwarov. Pota mohl pracovat ve
Rozmstn soustek na zkladn desce potae ZX81
Programy pro pota ZX81 se
prodvaly na magnetofonovch
kazetch byly to pevn
rzn hry a nebylo jich mlo ...
dvou reimech SLOW a FAST. V rei-
mu SLOW byl zrove s bhem pro-
gramu oetovn i displej (zobrazovn)
zatmco v reimu FAST byla cel kapa-
cita procesoru vnovna programu
a displej byl zobrazen a po jeho ukon-
en. Reim SLOW zpomaloval vyko-
nvn programu a o 75%.
Dodnes existuj zjmov skupiny,
udrujc na Internetu odkaz tohoto
pionrskho potae. Bhem let bylo
vyvinuto mnoho jeho emultor pro
vechny typy pota. K emultorm
pro PC se jet vrtme v ptm sle.
Na dal stran je seznam webovch
adres, na kterch najdete mnostv de-
tailnch technickch i historickch infor-
mac a velk mnostv program pro
ZX81, a samozejm i zmnn softwa-
rov emultory.
36
http://www.nvg.ntnu.no/sinclair/contents.htm web Planet Sinclair o vech potach z dlny Sinclair Research
http://james.istop.com/zx81/ zkladn technick i veobecn informace, software pro ZX81, odkazy
http://www.fortunecity.com/underworld/finalfantasy/513/zx81.htm programy pro ZX81
http://www.honneamise.u-net.com/zx81/ rzn zkladn informace o ZX81 i softwaru pro nj
http://www.sinclair-research.co.uk/ web spolenosti Sinclair Research
http://www.honneamise.u-net.com/zx81/ web Matt Barbera
http://freestuff.grok.co.uk/vb81/ strnka softwarovho emultoru vb81 (ve Visual Basicu)
http://www.delhez.demon.nl/ strnka emultoru XTender
http://tlienhard.com/zx81/index.shtml diskuzn frum ZX81
http://www.howell1964.freeserve.co.uk/ZX81/ZX81.htm rzn hlavn technick materily (Keith Howell)
http://homepage.ntlworld.com/kryten_droid/ZX81/ZX81_ROM/ZX81_Complete_Disassembly.htm kompletn popis ZX81 ROM
http://z80.info/ kompletn informace o procesoru Z80 a dalch podprnch obvodech tto rodiny
http://freestuff.grok.co.uk emultory ZX81 a ZX Spectrum a dal
http://www.imarshall.karoo.net/zx81 Welcome to the ZX81 Archive dobr rozshl strnky
http://www.vavasour.ca/jeff/ts1000 emultor TS 1000 (ZX81) v jazyku Java jako webov aplikace
http://www.vavasour.ca/jeff/ts1000/library.html software pro ZX81
http://www.zx81.nl Sinclair ZX81 FTP archive nejvt archiv dokument a softwaru ZX81
http://www.zx81.de/ dodnes iv strnka nmeckch pznivc ZX81
http://www.jaapan.de/en/zx81.php dal soukrom web pznivce ZX81
http://home.germany.net/nils.eilers/zx81/ zkladn informace, kvalitn technick informace, ROM ad. (nmecky)
http://www.xs4all.nl/~echorod/zx/zx81.htm projekty na novou amatrskou stavbu ZX81, ZX Spectrum (Rodney Knaap)
http://web.ukonline.co.uk/sinclair.zx81/ online manul pro ZX81
http://www.fortunecity.com/underworld/finalfantasy/513/zx81.htm Salvatore Salis ZX81 page
http://members.tripod.com/~xorrox/zx-81.html Volker Ernst ZX81 page, rzn technick vylepen
http://www.chuntey.com/eightyone/ web autora EightyOne (emultor vech Sinclair)
http://www.hh.schule.de/hhs/mjaap/zx81.htm Matthias Jaap ZX81 page
http://www.work.de/nocash/zx8.htm emultor nocash (NO$ZX81) od Martina Kortha
http://web.inter.nl.net/hcc/davies/mvzx81.html ZX81 Talk-Back (syntza mluvenho slova))
http://www.obsoletecomputermuseum.org/zx81/ museum starch pota, zkladn informace i o ZX81
http://zx81.atspace.com/ kolekce originlnho hardwaru pro Sinclair ZX81, software, knihy a psluenstv.
POTA ZX81 NA WEBU
www.imarshall.karoo.net/zx81
www.nvg.ntnu.no/sinclair/contents.htm
www.vavasour.ca/jeff/ts1000 www.zx81.de
37
DJ6900
K EMU JE VGA/DVI SPLITTER
Zazen, kter rozdl signl
z grafick karty potae do dvou
i vce monitor se nazv split-
ter. Podle toho, jestli pracuje se
signlem VGA (analogovm) ne-
bo DVI (digitlnm), je to VGA
splitter nebo DVI splitter.
Splitter vyuijete napklad tam, kde
potebujete ukazovat to, co na potai
dlte, vtmu kolektivu, nebo kolem-
jdoucm (ve vloze), nebo promtat pro-
jektorem na pltno. Vyuijete ho i ve
vzdlvacm procesu, kde je teba stej-
n vstup zobrazovat na vce monito-
rech na vce mstech. Zapoteb bude
ale i tam, kde potebujete umstit moni-
tor ve vt vzdlenosti (a nkolika de-
stek metr) od potae funguje tak
toti jako zesilova a obnovova sign-
lu. Pokud chcete obsluhovat jeden po-
ta ze dvou mst, je mnohdy vhod-
nj pout pro obrazov signl prv
splitter msto pepnae signl budete
poutt do obou monitor zrove a ne-
muste nic pepnat, v ppad poteby
mete klidn i nepouvan monitor
vypnout (ne odpojit, pouze vypnout s-
ovm spnaem).
Mezi zkladn parametry VGA/DVI
splitteru pat zejmna ppustn dlka
DVI splitter
Digitus DS-812F
VGA splitter Aten VS-102
pipojovacch kabel a maximln roz-
lien obrazu, kter je schopen penst.
Bn to bv 10 a 60 m a 1600x1200
pixel.
Na obrzcch jsou pro ilustraci dvou-
portov DVI splitter Digitus DS-812F
(nahoe) a dvouportov VGA splitter
Aten VS-102 (vpravo).
DJ6900 je dvojit MP3 pehrva. Byl vyvinut pro kluby, radiov
stanice (zejmna internetov) a ddeje. Jeho grafick rozhran je
podobn vtin populrnch dvojitch CD mixer, ale m vce funkc
a monost.
Umouje nezvisl nastavovn rychlosti a ladn skladby, rzn typy pechod mezi skladbami na kadm z pe-
hrva i mezi nimi navzjem, automaticky vyrovn rytmus (rychlost) obou skladeb ap. Pracuje s playlisty (i s playlisty
ostatnch populrnch MP3 pehrva jako nap. WinAmp), m desetipsmov ekvalizr, nech se rychle ovldat klvesovmi
zkratkami. Je skinovateln (monost mnit jeho vzhled).
Program DJ6900 si mete zdarma sthnout z webov
adresy http://klick.fial.com/bob/dj6900/ je v souboru
DJ6900_0110.zip (1,4 MB). Program se neinstaluje, sta
ZIP rozbalit do adrese a program spustit. Lze ho tedy
snadno spustit i z penosnch mdii (USB disk ap.).
Okna DJ6900 lze nezvisle na sob posouvat po obrazovce.
Krom dvou oken pehrva (nahoe) m program mixer (vlevo),
ekvalizr a playlist
38
SYNERGY SDLEN KLVESNICE A MYI
Program Synergy toti umouje
snadno a elegantn sdlet jednu klves-
nici a my pro oba potae. Nemuste
pitom nikde nic pepnat, ani hardwaro-
v ani softwarov, prost jen pejedete
my na druh monitor a pracujete na
druhm potai (automaticky se tam
pepne i klvesnice). Mte-li vce ne
dva potae, funguje to stejn dobe
na vech. Mohou mt i rzn operan
systmy a nen k tomu zapoteb dn
hardware, pouze propojen pota do
potaov st (LAN). Na stole tak ne-
muste mt nkolik msto zabrajcch
klvesnic a my a nehroz, e se bude-
te pokouet nco napsat nebo zadat
tou nepatinou.
A nejen to. Synergy tak propojuje
schrnky (clipboard) vech pota
a mete tak mezi nimi pouvat zp-
sob cut and paste na jednom potai
oznate kus textu, dte Copy, pejedete
my na jin pota a dte Paste, tak
jednoduch to je. Funguje to na text
(Unicode), HTML i na obrzky. Pokud
pouvte spoie obrazovky, um je
Synergy synchronizovat, take startuj
i vypnaj souasn.
Synergy je Open Source program
pod licenc GPL a mete ho tedy mt
zdarma.
Program Synergy vytvo pocit, e
vechny monitory tvo jednu velkou vir-
tuln obrazovku, po kter mete jezdit
my zcela intuitivn a klvesnice fun-
guje vdy na tom potai, na jeho ob-
razovce je zrovna kurzor myi. Aby to
tak hezky fungovalo, muste ovem nej-
dve program nainstalovat na vechny
potae a nakonfigurovat zvolit, kte-
rou klvesnici a my chcete pouvat
(tam bude Synergy fungovat jako ser-
ver) a zadat pesn vzjemn fyzick
umstn monitor (kter je vpravo/vle-
vo od kterho mohou bt i nad/pod).
Synergy bez problm respektuje i dva
monitory pipojen k jednomu potai
a na dal pota pepne a kdy vy-
jedete z krajnho monitoru na t kter
stran.
Pokud chcete pracovat njakou do-
bu na uritm monitoru a neriskovat
nhodn pejet na jin pota (nap.
pi hran potaovch her), lze na
zvolenm potai klvesnici i my
zamknout tlatkem Scroll Lock (nebo
jinm, lze ho nastavit pi konfiguraci).
Pokud pravideln pouvte souas-
n vce pota, budete se opravdu
divit, jak jste mohli doposud bez pro-
gramu Synergy t
Obas lovk naraz na software, kter ho, i kdy nevykonv njakou ivotn dleitou funkci, nadchne
tm, jak pracuje. Jednm z takovch je program Synergy. Pokud mte doma jedin pota, nebude vm
k niemu a lnek si mete pest jen pro zajmavost. Pokud ale mte na stole alespo dva potae
a asto je pouvte souasn, nadchne vs mon tak.
Princip funkce Synergy
Teorie je jednoduch server zachy-
cuje tzv. udlosti (events) myi, klves-
nice, clipboardu a etie obrazovky
a posl je po potaov sti na klient-
sk potae. Zn to jednodue, v praxi
to ovem me pinet urit probl-
my, zejmna pokud jsou na potach
rzn operan systmy. Nap. jin
mapovn klvesnicovch tlatek me
generovat v rznch systmech rzn
znaky. Nkter systm nedoke poa-
dovan znak vbec vytvoit nebo nezn
pouitou neznakovou klvesu. Stejn
tak schrnky (clipboard) nejsou na
vech systmech stejn a nemaj stejn
formt. Pouvaj se rzn kdovn
text a rzn znaky pro ukonen dku.
I rzn operace, jako je nap. ten clip-
boardu, spoutn i zastavovn eti-
e obrazovky ap. jsou v rznch syst-
mech rzn.
Nejlpe tedy (v podstat bezchyb-
n) pracuje Synergy na potach se
stejnmi operanmi systmy. Pi kom-
binovn rznch operanch systm
mohou obas vzniknout drobn nesn-
ze nap. s penosem nestandardnch
(nrodnch) znak a pevodem nkte-
rch innost pohyb kurzoru myi a je-
ho pouvn funguje ale zcela hladce.
Instalace programu
Sthnete si nejnovj verzi progra-
mu pro poadovan operan systmy
z http://synergy2.sourceforge.net a na-
instalujete ho na vechny potae, kte-
r chcete spolen ovldat jednou kl-
vesnic a my.
Zvolte server, tj. pota, jeho my
a klvesnici chcete pouvat k ovldn
vech pota.
Nyn server nakonfigurujete. V z-
kladnm konfiguranm okn nejdve
oznate (z uvedench dvou monost),
e pota bude server (obr. 1).
Pot zvolte Screen&Links: Configu-
re a v horn sti okna zadte nzvy
serveru a vech pipojench pota
(nejpraktitj je ponechat jejich nzvy,
kter maj v potaov sti, lze je vak
libovoln zmnit).
Nyn ve spodn sti okna peliv
zadte popis fyzickho rozmstn mo-
nitor nap. monitor B je vpravo od
monitoru A. Implicitn to ale nezname-
n to, co vm pipadne logick, tedy
e tm pdem je monitor A vlevo od mo-
nitoru B, to muste rovn samostat-
n zadat.
Obr. 1. V zkladnm konfiguranm okn
vyznate, e chcete sdlet klvesnici
a my tohoto potae
Obr. 2. V nsledujcm okn vepete nzvy
vech pota a vzjemnou fyzickou polo-
hu jejich monitor
Obr. 3. V dalch konfiguranch oknech lze nastavit nap. a-
sov konstanty pro pejdn kurzoru pes okraj obrazovky,
synchronizaci eti obrazovky, jmna pota a automa-
tick spoutn programu Synergy pi startu potae
39
V dalch konfiguranch oknech
(obr. 3) mete zadat i nkter asov
konstanty, upravit zpsob synchroni-
zace eti obrazovky, zmnit jmna
pota a nastavit automatick spou-
tn programu.
Zpsob konfigurace a vzhled ppad-
nch oken se me v rznch opera-
nch systmech ponkud liit (me jt
i o pmou modifikaci konfiguranch
soubor), ale princip zstv u vech
stejn.
Po nakonfigurovn serveru spustte
program i na ostatnch potach a na-
stavte je jako klienty (Use another com-
puters shared keyboard and mouse
(client), obr. 4).
kde server-hostname je jmno nebo
adresa potae, kde pracuj servery
Synergy a OpenSSH. slo 24800 je
zkladn nastaven sov port, na kte-
rm pracuje Synergy (pokud pouvte
jin, je nutn tyto daje zmnit).
Nakonce spustte obvyklm zpso-
bem Synergy klienta, s tm rozdlem,
e jako jmno serveru napete local-
host. Nap. synergyc -f localhost.
Synergy pak bude pracovat stejn jako
obvykle, ale veker komunikace bude
probhat pes OpenSSH a bude tak i-
frovna.
Tipy
stejn jako jin programy lze na-
stavit Synergy tak, aby se spoutl
automaticky pi startu potae nebo
pihlen do st,
kad obrazovka me bt i svm
vlastnm sousedem pi nastavovn
co je vedle eho mete nastavit moni-
tory tak, e pokud kurzor myi nap.
vyjede z pravho okraje, objev se na
levm okraji tho monitoru,
klienty Synergy lze spustit a za-
stavit kdykoliv. Pokud je nkter pota
Nyn mete tlatkem Test vyzkou-
et, jestli vechno funguje.
Je-li vechno v podku, ukonete
bc server i jednotliv klienty. Nako-
nec znovu spuste Synergy nejdve
jako server (na potai, jeho my
a klvesnici budete pouvat) a pak
vechny klienty (Synergy na vech os-
tatnch potach, kter chcete zvole-
nou klvesnic a my ovldat).
Program Synergy lze spoutt tak
z pkazov dky s mnoha rznmi
parametry (podrobnosti najdete v do-
kumentaci programu).
Zabezpeen a ifrovn
Synergy nezajiuje jakkoliv zabez-
peen ani ifrovn. Data jsou mezi po-
tai poslna nezaifrovan. Proto by
program neml bt pouvn v ned-
vryhodnch stch. Nicmn pesto lze
Synergy zabezpeit, ani by bylo za-
poteb cokoliv modifikovat.
Takovm nstrojem je SSH. Jeho
bezplatn implementace se jmenuje
OpenSSH a pracuje v operanch sys-
tmech Windows, Linux a mnoha va-
riantch Unixu.
OpenSSH server se nainstaluje na
potai, kde pracuje Synergy server.
Nakonfiguruje se bnm zpsobem
Synergy nem dn zvltn poa-
davky.
Na vech ostatnch potach, kde
mte program Synergy, nainstalujete
OpenSSH klient. Tyto klienty SSH pak
spustte s vyuitm tzv. port forwarding:
ssh -f -N -L 24800:server-hostname:24800
server-hostname
Obr. 4. Nastaven programu Synergy
na klientskch potach
odpojen, my ho automaticky vynech
a jej kurzor se objev a na dalm mo-
nitoru,
pokud jsou ke klientskm pota-
m pipojeny vlastn klvesnice a myi,
zstvaj pln funkn a lze je pou-
vat nezvisle a souasn s hlavn my
a klvesnic, kter pracuj na serveru,
Synergy nefunguje, pokud je na
Windows 9x v aktivnm okn 16bitov
aplikace (je to omezen Windows, niko-
liv Synergy),
klvesou Scroll Lock mete do-
asn uvznit kurzor ve stvajc obra-
zovce. Vyloute tak monost necht-
nho nhodnho pepnut na jin po-
ta.
Poadavky na systm
Operan systm:
Microsoft Windows 95/98/Me/NT/
2000/XP nebo
Mac OS X 10.2 a vy nebo
Unix (Linux, Solaris, Irix a dal)
X Windows verze 11.4 a vy.
Vechny systmy mus podporovat
potaovou s s protokolem TCP/IP.
Obr. 5. Zkladnou programu Synergy je znm web SourceForge.net
www.wantdbest.com
www.wantdbest.com
Hledte-li na webu in-
formace, sluby a soft-
ware, kter vs nebudou
nic stt, mte zde jedno
z mst, kter by vs mo-
hlo zaujmout. Jeho auto-
i a provozovatel se po-
dle svho vyjden sna-
o kvalitn vbr a ne-
mly by tu tak bt zcela
nepotebn nesmysly.
Pokud pak nco pl-
n zadarmo nen, nab-
zej dal web, kde jsou
tipy na vhodn a zlev-
nn nkupy.
40
ZAJMAV WEBY
www.ibiblio.org/kuphaldt/electricCircuits
www.ducttapefashion.com/games/
battleship.htm
www.whalesongs.org
http://opencircuitdesign.com/xcircuit
www.micro-sys.dk/services/unit-convert/
use-online.php
www.desktopblues.lichtlabor.ch
Velice podrobn zklady elektrotechniky v esti dlech,
jak v HTML pmo na webu, tak ke staen po jednotlivch
kapitolch v PDF.
Klasick hra z mld, vzjemn stlen naslepo na ukryt
lodn flotily. Hrajete proti potai pmo na webu.
Vzdlvac web o lidech, delfnech a velrybch. Zdroj
informac pro vechny, jim nen osud tchto tvor lhostejn.
Software pro nvrh schmat elektronickch obvod, kter
jsou vhodn (hezk a pehledn) i pro tisk v asopisech.
Dal z online aplikac pro pevod jednotek dlky, plochy,
objem, vha, teplota, tekutiny.
Mte rdi blues? V tto velmi vtipn aplikaci si ho mete
nejen poslechnout, ale i si sami zaimprovizovat kombina-
cemi z pipravench sampl.
41
TECHNICK ZAJMAVOSTI
MX/VX Revolution
Firma Logitech uvedla na trh dv
revolun myi. Podle firemnho vzku-
mu m kad lovk v potai oteveno
prmrn est aplikac, mezi ktermi
pepn kadch 50 vtein. Pi skrolo-
vn dokument uraz prsty na koleku
bhem pracovn doby a 8 m. Na tyto
dv velmi funkce se Logitech proto pi
vvoji zamil pedevm. Tradin ko-
leko ve spoluprci s ovladai se mn
v inteligentnj navigan prvek, jeho
vlastnosti se mn v zvislosti na spu-
tn aplikaci a zabudovan motorek
pepn mezi dvma skrolovacmi m-
dy. V neklikacm mdu se d roztoit
jako setrvank a samo vydr skrolovat
po dobu a sedmi vtein. Dal inovac
je funkce One-Touch Search sta vy-
brat slovo a stisknout toto tlatko
a oteve se okno s vsledky hledn ve
zvolenm vyhledvai.
My MX Revolution je uren pro
stoln potae a m stt asi 100 USD,
my VX za 80 USD je pro notebooky.
My Logitech MX Revolution
My Logitech VX Revolution
Precisn mechanismus skrolovacho koleka u novch typ my Logitech
Sky Scout
SkyScout je jednm z revolunch
pstroj dnen doby trochu vylepe-
n dalekohled. Jeho vylepen spov
v tom, e kdy ho v noci zamte na
njakou hvzdu, nape vm na displeji
(nebo vm to pmo ekne) nejen jej
jmno, ale i dal informace.
Osobn planetrium do dlan
poslechnout z vestavnho reproduk-
toru i z pipojench sluchtek. Po za-
pnut vm SkyScout doporu 10 nejza-
jmavjch objekt v t dob ve vaem
mst viditelnch na obloze. Port USB
umouje inovovat firmware a doplo-
vat databzi objekt z PC, slot na flash
kartu SD umouje vyuvat dopluj-
c informace.
Pstroj vyuv GPS k uren asu
a polohy uivatele, ti senzory gravi-
tanho a magnetickho pole k uren
orientace pstroje vi Zemi a software,
kter z toho veho vypotv poteb-
n informace. Vechno je to napjen
dvma tukovmi bateriemi a stoj
pouhch 400 USD.
A naopak chcete se podvat na
znmou Polrku, ale nevte kde je?
Zadejte tento kol pstroji, namite ho
na oblohu a SkyScout vs slovn navi-
gac povede, a se Polrka objev ve
vaem zornm poli. Vestavn data-
bze obn pes 6000 nebeskch tles.
O tch nejpopulrnjch jsou v pstroji
bohat informace a pbhy, kter si
mete bu pest na displeji nebo
Zamte na hvzdu a zobraz se jej jmno
Trek Store
ikovn vcika, kter usnadn pe-
hrvn hudby na nejrznjch za-
zench vetn starch autordi a hifi
v, kter nedisponuj dnm vhod-
nm vstupem. Pro tento el obsahuje
FM vysla, kter si na rozhlasovm pi-
jmai naladte jako bnou rozhlaso-
vou stanici v psmu FM. M ale i bn
audio vstup, kter lze kabelem propojit
s ktermkoliv zazenm, kter to umo-
uje.Trek Store nem dnou vlastn
pam, ale do USB portu se d pipojit
jakkoliv USB pam. Skladby z n pak
pehrv zabudovan pehrva MP3
a WMA soubor.
Pstrojek se napj z autozapalova-
e, zstrka je pmo jeho mechanickou
soust. Cena je ni ne 1000 K.
Trek Store
42
RDIO HISTORIE
OK1AA -
- prvn s. radioamatrsk koncese
5
Prvn koncese OK pro radioamatrsk
vysln byly v eskoslovensku vydny
v r. 1930. Znaku OK1AA - prvn v poad
- dostal Ing. Mirko Schferling z Prahy.
Dky M. Peroutkovi, OK1DRD, J. Voden-
kovi a Mirkov XYL Rence jsme nyn -
po nkolika desetiletch - zskali psem-
nou a obrzkovou pozstalost po OK1AA.
Petrvala uschovna a nepokozena ve
skautsk chatce u Mlad Boleslavi od
Mirkovy smrti v r. 1969. Je tichm a kru-
tm svdectvm o ivot vestrannho
lovka - radioamatra. Nejzajmavj
dokumenty vm pedstavme v na rubri-
ce Rdio historie. Dnes strun ivoto-
pisn data OK1AA:
l Narozen 17. 11. 1905 v Praze.
l 1930 - absolvoval esk vysok ue-
n technick v Praze, obor strojn a elek-
trotechnick inenrstv.
l 1929 - 1939 pracoval u Radiotechnic-
kho adu (s. pota).
l 1939 - 1941 vznn v Berln (v sou-
vislosti s afrou Formis).
l 1942 - 1944 radiotechnik u fy Always
v Praze.
l 1945 - 1950 vedouc radiotechnik
u Krajsk sprvy spoj v Praze.
l 1950 - 1960 vedouc oddlen ve V-
zkumnm stavu sdlovac techniky A. S.
Popova v Praze.
l 1961 odsouzen a uvznn podle para-
grafu 245-85 na est let.
l 28. 12. 1969 umr.
Na obrzcch na tto stran vidte ra-
diostanici M. Schferlinga jet v dobch
bez koncese (obr. 1, XECAA2), st jeho
koncesn listiny (obr. 2, 3), Mirka v jeho
pracovn (obr. 4) a v jeho oblben Ha-
dimrce pi provozu /mobile (obr. 5).
pfm
2
1
4
3
43
Ad: Pbh elektronky
Mil redakce,
problmy vkonovch PA stup jsou
relativn znm. Stavba klasickch PA
,liner vyaduje zvltn anodov ladic
kondenztory s patinmi mezerami a
k tomu vkonov elektronky.
Podailo se mi zkonstruovat netradi-
n panelkov 500 W PA tm kapes-
nho proveden, kter vysta s ladicmi
kondenztory z rozhlasovho pijmae,
bez vkonovho transformtoru - tedy
napjen pmo ze st 230 V/50 Hz,
avak aby to bylo v souladu s SN 33
2000-4-41! Zdroj anodovho napt
+ 600 V je znan tvrd, nebo se pot
s pkonem a 600 W, G2 +150 V, G1
v klidu -100 V, pi vysln -55 V, have-
n z transformtoru 40 V. stenm
vzorem mn byl i v USA spn prod-
van rusk PA stupe Svtlana s 4x
EL509. A ekvivalentem EL509 je pece
nae TESLA PL509! Tch jsem ml 25
kousk z vprodeje, na kadm setkn
radioamatr jsou tyto elektronky nab-
zeny, v GES- ELECTRONICS je tak
prodvaj.
Byl jsem naden - linerek pracoval
nezvykle skvle, elektronky PL509 bylo
sice problmem sprovat 4 ks alespo
troku stejn (tolerance tchto elektro-
nek je 40 %; podailo se mn sprovat
jen dv tveice). Ji pi zkouen mn li-
ner z nieho nic najednou zhavaroval -
zblesk v jedn PL509 - peplily se
vechny pojistky, elektronka byla znie-
na. Kdy se mi stejn ppad brzy opako-
val, tentokrt u se sprovanmi elek-
tronkami, bylo zle. Musel jsem vadit
omezovac pojistku do + anody, pak tlu-
mic rezistory 20 . Pi meznm zaten
nsledovala dal havrie elektronky
PL509, ale u se nezniila! Od OK2BJJ
jsem si opatil 24 kus novch elektro-
nek TESLA PL509. Kdy zhavarovala
PL509 i z tto nov skupiny - dokonce
v klidovm stavu (-100 V na G1), zaal
jsem problm dn studovat.
1) Po mch opatench havarovan
elektronky PL509 nsledn v mii
elektronek vykazuj pln normln para-
metry!
2) Odebran vf vkon 300 W do an-
tny elektronky PL509 nijak nepetuje
(jsou dobe chlazeny), nebo rusk PA
Svtlana s EL509 odevzdvaj vf vkon
600 W (jsou jinak zapojeny a anodov
napt je zskvno z transformtoru
+1 kV.
3) Jak je mon, e z nkter elek-
tronky se najednou stane - eknme -
tyratron (obdoba tyristoru - s lavinovitm
pechodem do vodivho stavu)?
Rozebral jsem ty znien PL509 a ej-
hle: prvn mka G1 nen ve spodn kon-
taktn sti elektronky dn pibodova-
n svrem k vvodm! Protoe by mi to
nikdo nevil, dal jsem si tu prci a do-
kldm fotografiemi (obr. 1 a 3) obna-
en elektronky PL509 - systm prvn
mky lze snadno pinzetou posouvat! Pi
provozu je systm elektronky PL509
znan tepeln namhn, a tak nkdy
nekontrolovan ztrat dic G1 kontakt
v mstech, kde by ml bt svr (ztrat
tedy pedpt -55 V) a pejde do sepnut-
ho - vodivho stavu! Za studenho stavu
pak zase vykazuje obvykl normln pa-
rametry, nebo kontakt G1 se obnov.
Pak jsem vybalil vechny elektronky
PL509 a prudkmi nrazy v dlanch jsem
se snail prvn mku posunout; tm
u 40 % elektronek se mi to skuten po-
dailo o 1 a 2 mm (zptky nikoliv).
Z tch, u kterch se mi setsnm G1
nepohnula, jsem sloil tveici ( 15 %),
ta slou v lineru doposud, a to je moje
XYL Zdena, OK2BBI, nijak neet.
Domnvm se, e moje elektronky
PL509 pochzej zejm ze zaniklho
podniku TESLA Oldichovice, ale jestli to
byl jedin vrobce PL509, to nevm.
V kadm ppad se asi jedn o svtov
unikt.
V zapojen PL509, kde jsou vechny
mky uzemnny (spojeny s kostrou),
by asi nemusela ztrta kontaktu G1 zna-
menat zrovna havrii, daleko spolehlivj-
jsou vak Svtlany EL509 (a na tu
dostupnost a cenu) nebo star sovtsk
6P45S.
N seril Pbh elektronky, publikovan v PE 1 a 6/2006, se setkal s mno-
ha ohlasy ten. Pozoruhodnou zkuenost s elektronkou PL509 m Frantiek
Vondrk, OK2VF:
Zhada elektronky PL509
Obr. 1. Vnujte pozornost lut oznae-
nm mstm. Tam by mla bt bodovmi
svry pipojena G1 (systm prvn m-
ky). Ostatn systmy G2, G3, vetn A
(odstranno) jsou bodovmi svry pipo-
jeny velmi dobe
Obr. 2 a 3. Pro nzorn porovnn: Na-
hoe vysunut G1, dole zasunut G1 -
sprvn stav
Obr. 4 a 5. Pedn panel koncovho stupn s elektronkami PL509 a pohled dovnit shora. V levm hornm rohu na obr. 4 je nostal-
gick snmek OK2BBI a OK2VF
Franta, OK2VF, Havov
44
15W SE b byl zprvu vyrbn v tovrn TELEFUNKEN v Ber-
ln a pozdji v Rize. Je to pijma - vysla z roku 1942 pro roz-
sah 3,0 a 7,5 MHz, pracujc ve dvou podrozsazch. Byl uren
pro provoz A1, A2 a A 3 a nkter jeho varianty i pro dlnopis.
Vkon je 15 W (jak vyplv z typovho oznaen) pi anodovm
napt 310 V pro elektronky koncovho stupn. Osazen elek-
tronkami: pijma s RV2,4P700 a vysla se temi RL4,8P15,
z nich jedna je ve VFO a dv v koncovm zesilovacm stupni.
Pro osazen osciltoru je nutno mt elektronky vybrov. Vstup
ma antnn lnek, aby bylo mono pizpsobit antny o impe-
danci 12,5 . Tento inkurantn pstroj je mezi sbrateli velice
cenn a znm nkolik aktivnch radioamatr, kte jej pouvaj
v praxi pi provozu na radioamatrskch psmech; zrovna vera
jsem navzal CW spojen v psmu 80 m s DL7KB, kter vysl
na 15W SE b. Byl u m v Garbsenu z Berlna 599 a m velice
ist tn - opravdu skvl zitek!
DJ0AK
Seznam
nkterch soustek
Kondenztory:
15, 18, 19, 27, 36, 39,45, 59,71,
73, 74, 75, 79, 83, 93, 98 1 nF
16 5-39 pF
17, 31, 32, 37, 76, 80, 95 51 pF
20, 21, 67 10 pF
22, 78, 84, 90 2,0-4,2 pF
23 5,1 pF
24, 77, 89 8-34,3 pF
25 200 pF
26, 101 2,2 pF
28, 34, 41, 47, 53, 61 4,7 nF
Novodob inkuranty R105, R108, R109
Ze sbrky DJ0AK:
pijma-vysla 15W SE b
29, 30 50 nF
35, 40, 46, 52, 60, 63 82 pF
38, 50, 100, 106, 114 20 nF
42, 48, 54 7,5 pF
43 75 pF
44, 57, 58, 68, 105 70 nF
51 30 nF
56, 70 470 pF
62, 85, 87 39 pF
66 2,6-7,2 pF
72, 96 100 pF
81, 82, 110, 111, 117,
118, 119, 120, 122, 123 47 nF
86 24 pF
88, 91 3,9 pF
92 8-31,5 pF
94 15 pF
124, 125 22 nF
104 40 nF
Elektrolytick kondenztory:
102, 107 700 F
108, 109 20 F
113 130 F
121 10 F
126 30 F
Rezistory:
127, 128, 136, 140, 143,
145, 147, 148,
151, 152, 169 470 k
129, 137, 141, 144,
146, 164 27 k
130, 149 10 k
131, 132, 157, 161, 172 100 k
133 180 k
134, 153, 171 1 M
135 1,07
138 27 k
139, 142 3,2
150, 170 68 k
154, 155 0,67
158, 177 1 k
159 51 k
160 8,2 k
162, 163, 168 82 k
165 2,5
167 47 k
175 4,7 k
176, 199 2 k
178 330
210 14,5
QX
(Dokonen)
Obr. 1. Pedn panel pijmae - vyslae 15W SE b Obr. 2. Pohled zezadu na odkryt pstroj
Obr. 3. Pohled z boku
45
Pedmtem innosti firmy HILBER-
LING je zejmna vroba prmyslovch
laser, vkonovch spnanch zdroj,
mikrovlnnch micch systm, ale
tak vf modul pro komunikan syst-
my. V ele firmy stoj pikov vvoj
Hans Hilberling, DK7LG, kter je radio-
amatrem svelkm R, a tak nen divu,
e osm let mimo svou hlavn pracovn
npl a vcemn jako sv hobby vyvjel
tento transceiver bez kompromis.
PT-8000 pedstavuje nejnovj piko-
vou technologii, ve vbav radioamatr
dosud nevdanou.
Zastavme se u nejzajmavjch
st tohoto transceiveru. Jeden vysla
a dva identick a autonomn pijmae
(blokov schma viz www.hilberling.
com) mohou bt libovoln pipojeny ke
tem antnnm vstupm. Proto PT-8000
vyuv pro kadou antnu nov vyvinu-
t hybridn GaAs FET pedzesilova na
keramickm substrtu. Hlavn paramet-
ry tohoto hybridnho obvodu (obr. 4)
s oznaenm HV20-200 jsou:
- vstupn IP3 typicky +50 dBm pi od-
bru proudu 350 mA/12 V;
- um 1,8 dB, 150 MHz;
- kmitotov rozsah 1,8 a 200 MHz.
Vtransceiveru PT-8000 je obvod
HV20-200 vyuit na pozicch nsleduj-
cch pedzesilova:
- 3x10 dB KV/VKV;
- 2x 10 dB vstup smovae do 1. mf
(hlavn a vedlej);
- 1x TX-EXT +20 dBm/vstup.
Tento pedzesilova nem na zobra-
zen S-metru dn vliv.
Koncov stupe: Dosud v amatr-
skch vyslach nevdanm je 600 W
koncov stupe transceiveru PT-8000B
(obr. 5). Pouze dva MOSFET tranzistory
SD3933 pracuj vzapojen push-pull a
s naptm 100 V na drainech.
Technick data tohoto koncovho
stupn jsou nsledujc:
- innost PA se bl 70 %;
- IM3 typicky 36 dB/PEP;
- proudov kontrola pomoc Hallovch
lnk u vech koncovch stup.
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
KV/VKV transceiver PT-8000:
pikov technologie Made in Germany
Vervnu 2006 na setkn radioamatr HAM RADIO ve Friedrichsha-
fenu v expozici nmeck firmy HILBERLING nvtvnky mimodn zau-
jal prv vyvinut pikov transceiver pro vechna amatrsk psma
od 1,8 do 144 MHz, kter pod oznaenm PT-8000 tato firma - doposud ra-
dioamatrm neznm - uvd na trh.
Obr. 4. Vstupn obvody s GaAs hybridnmi IO Obr. 5. Koncov stupe 600 W
Obr. 2. (Vpravo) Na konstrukci transceiveru PT-8000 se pod-
lel tak Kay Horn, DL6OAD, pracovnk vvojov laboratoe
Obr. 1. Hans Hilberling, DK7LG, s transceiverem PT-8000;
vlevo OK1SQK
Obr. 3. Pohled na eln panel transceiveru PT-8000
Ing. Karel Kol, OK1SQK

46
Preselektor (obr. 6) je automaticky
ladn, take poskytuje rozhodujc prv-
n selektivitu mezi 1,8 a 30 MHz. Z-
kladn studie firmy Hilberling odhalily
vzjemn vztah mezi dosaitelnou tole-
ranc velkch signl (IM) a objemem
toroidu pouitho pro LC obvod.
Krystalov filtry (obr. 7) jsou vPT-
-8000 pouity v maximln monm
rozsahu:
Jsou pouity tyi osmiplov roo-
fing filtry a trnct(!) 16plovch krysta-
lovch pkovch filtr. Jejich tvarov
faktor pro 2,7 kHz je 1,3.
Vysla vyuv ti 16plov krystalo-
v pkov filtry (LSB/USB a vf proce-
sor). Kivka 16plovho krystalovho fil-
tru je na obr. 8.
Kombinace krystalovho filtru, ana-
logovho audiofiltru a sofistikovanho
DSP, kter pracuje na zvukovch kmito-
tech, zaruuje vynikajc selektivitu.
kolem DSP je zlepit vlastnosti krysta-
lovho filtru zvlt na bocch propustn
kivky a zabezpeit zkou ku psma
Kalend zvod
na jen a listopad (UTC)
14.10. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
14.-15.10. Oceania Contest CW 08.00-08.00
14.10. EU Sprint CW 16.00-19.59
15.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00
21.-22.10. JARTS RTTY WW Contest RTTY 00.00-24.00
21.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30
21.-22.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
28.-29.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
28.-29.10. WW SWL Challenge SSB 00.00-24.00
1.-7.11. HA-QRP test CW 00.00-24.00
3.11. (p) Beograd Contest CW+SSB 19.00-24.00
4.11. SSB liga SSB 05.00-07.00
4.11. IPARC CW viz podm.
4.-5.11. Ukrainian DXC RTTY+SSB+CW 12.00-12.00
5.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
5.11. HSC CW Contest CW viz podm.
5.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
5.11. IPARC SSB viz podm.
6.11. Aktivita 160 SSB 20.30-21.30
11.-12.11. European Contest (WAEDC) RTTY 00.00-24.00
11.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00
11.-12.11. Japan DX Contest SSB 07.00-13.00
11.-12.11. OK/OM DX Contest CW 12.00-12.00
13.11. Aktivita 160 CW 20.30-21.30
17.11. YO PSK PSK 16.00-22.00
18.-19.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00
18.-19.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00
18.-19.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00
19.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00
25.-26.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
25.-26.11. WW SWL Challenge CW 00.00-24.00
Nezapomete na zmnu z letnho
na zimn as 29. 10. 2006!! Kdy budete
mt trvale stanin hodiny nastaveny na
UTC as, nemuste se starat o nic; as
Kalend zvod
na listopad (UTC)
2.11. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00
4.-5.11. A1 Contest - MMC
1
) 144 MHz 14.00-14.00
11.11. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
18.-19.11. Marconi CW 50 MHz 14.00-14.00
19.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
19.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
19.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
21.11. Activity Contest SHF 1,3 GHz 18.00-22.00
1
) Denky na OK1DOZ: Bedich Jnsk,
Druby 337, 530 09 Pardubice. Elektro-
nick denky na e-mail: ok1kpa@volny.cz
a st PR na: OK1KPA @ OK0PHL
UTC se nemn a je vhodn v tomto
ase zapisovat i daje do denku.
Adresy k odesln denk pes internet
1,8 MHz RSGB:
2nd160.logs@rsgbhfcc.org
21/28 MHz RSGB CW:
2128cw.logs@rsgbhfcc.org
All Austria 160 m: hf-contest@oevsv.at
CQ WW SSB: ssb@cqww.com
CQ WW CW: cw@cqww.com
DARC Corona: df5bx@darc.de
HSC: hsc-contest@dl3bzz.de
IPARC: dl8kcg@darc.de
Japan DX Int.: jidx-ph@jidx.org
LZ-DX: lzdxc@yahoo.com
nebo contest@mail.orbitel.bg
OK/OM DX: okomdx@radioamater.cz
Plzesk pohr: ok1drq@quick.cz
Ukraine DX: urdx@ham.kiev.ua
WAEDC: waedc@darc.de
WAG: wag@dxhf.darc.de
YO PSK: yo5crq@qsl.net
QX
Na druhou polovinu jna t.r. byla ohlena velk nmecko-mexick expe-
dice na souostrov Revilla Gigedo, kter pat Mexiku a je pomrn vzcnou
samostatnou entitou pro DXCC. Dky dobrmu logistickmu zabezpeen,
vetn potvrzen pepravy, kterou tentokrte zajist mexick vojensk nmo-
nictvo, je uskutenn tto expedice prakticky jist a expedice bude vyslat
pod znakou XF4DL. Bude mt pikov vybaven, vetn smrovch antn a
koncovch stup pro vechna pracovit. Ta budou nejmn ti v nepetri-
tm provozu po cel trvn expedice; celkem chtj vybudovat pt stanovi -
pi souasnch technickch monostech mohou bt i relativn blzko sebe,
ani by se vzjemn ovlivovala. QSL manaerem expedice bude DL9NDS.
QX
Obr. 6. Deska preselektoru
Obr. 7. Pohled na desku krystalovch filtr
Obr. 8. tlumov charakteristika 16p-
lovho krystalovho filtru
do 50 Hz. A co jet: DSP poskytuje na-
vc mf notch na 10,7 MHz, nf multitno-
v notch s vynikajcmi vlastnostmi pro
zdraznn zlepen itelnosti, znm
jako redukce umu.
Transceiver PT-8000 je vybaven
dvma bankami (LSB/USB) 16plovch
krystalovch filtr (hlavn a vedlej RX),
kter mohou bt pouity nezvisle
kzabezpeen ISB mdu.
Prameny:
[1] www.hilberling.com
[2] Funkamateur 7/2006.
Foto: Fa HILBERLING a OK1MOW
jen 2006: Expedice na ostrovy Revilla Gigedo
OK1MG
(Dokonen pt)
0 dB
10 dB
100 dB
1 kHz sted 10,7 MHz 12 kHz
47
Provoz APRS
(Automatic Position Reporting System)
(Pokraovn)
V radioamatrskch psmech me-
te komunikovat s druicemi s digitlnm
provozem a aktivnmi v reimu APRS.
V souasn dob jsou v innosti ti tako-
vto druice (tab. 1).
Na kmitotu downlink pozemn sta-
nice signl z druice pijm, na kmitotu
uplink pozemn stanice signl smrem
k druici vysl.
Druice PCSAT-1 pracuje jako digitl-
n opakova pro APRS, v souasnosti
jsou u n v provozu oba kanly downlink
i uplink na kmitotu 145,827 MHz.
U tto druice se v poslednch mscch
projevuj problmy se zdrojem, proto je
v Evrop nejvhodnj dobou pro komuni-
kaci s druic dopoledne i odpoledne,
tehdy obvykle poskytuj druici jej zdroje
po prletu osvtlenm prostorem dosta-
tek energie.
Na mezinrodn rusko-americk orbi-
tln stanici ISS bv digitln opakova
pro provoz APRS v innosti nepravideln
podle sloen posdky i aktulnch kol
stanice. Stejn kmitoet slou obas pro
kanl downlink hlasov komunikace radi-
oamatr s kosmonauty, nkdy t jako
fonick pevd a souasn s provozem
APRS me probhat i spojen jedn
z pozemnch stanic s databankou BBS,
kter m volac znaku RS0ISS-11, nebo
spojen s klvesnic kosmonauta pod vo-
lac znakou RS0ISS-3. Tyto kosmick
objekty umouj spoluprci s jednodue
vybavenmi pozemnmi stanicemi a jsou
vhodn i pro komunikaci s mobilnmi sta-
nicemi. Pro komunikaci postauje ve-
smrov antna.
Vzhledem k trvajcm problmm
me druice PCSAT-1 ukonit v dohled-
n dob provoz. Od podzimu roku 2005
vak lze pouvat dal druici pro provoz
APRS oznaenou PCSAT2. Tato druice
je pipevnna na mezinrodn kosmickou
stanici ISS, a proto monost komunikace
s n odpovd peletm kosmick stanice
v dosahu stanovit. Druice PCSAT2
krtce pouvala stejn kmitoet pro ka-
nly downlink a uplink 145,825 MHz. Pot
vak byla pepnuta do reimu cross-
band s kanlem uplink 145,825 MHz a
s kanlem downlink 435,275 MHz. K jej-
mu obousmrnmu vyuvn je tedy nut-
n pouvat radioamatrskou radiostanici
vybavenou psmy 2 m a 70 cm. Navc je
nutn korigovat znan posuv pijman-
ho kmi totu vl i vem Doppl erova jevu
v psmu 70 cm a o 11 kHz. Tato drui-
ce slou jako digitln opakova pro pe-
nosov rychlosti 1200 bit/s i 9600 bit/s.
Pro ni penosovou rychlost m ozna-
en (alias) PCSAT2, pro vy rychlost
pak oznaen PCSAT-2. V ppad, e je
druice PCSAT-1 ve vzdlenosti umou-
jc komunikaci s druic PCSAT2, jsou
druic PCSAT2 pijmny majky a zpr-
vy nejen pmo z pozemnch stanic, ale
zprostedkovan i z digitlnho opakovae
druice PCSAT-1. Chcete-li takovto zp-
sob komunikace vyuvat, muste zvolit
odpovdajc adresu vyslanou k druici
PCSAT-1, napklad APRS,WIDE 2-2.
Zkladn podmnkou pro komunikaci
s druicemi je znalost doby jejich peletu
v dosahu stanovit pozemn stanice.
Nejjednodum zpsobem, jak tyto da-
je zskat, je pipojen k databance BBS
typu F6FBB v sti paket rdia. Pi prvm
pipojen muste databance BBS oznmit
loktor vaeho stanovit pkazem N L
(loktor). Potebn daje pro pelet drui-
ce zskte postupnm zadvnm pkaz
F, T, T, L, F, T (slo druice dle sezna-
mu). Dle zadte po dotazu datum a as,
pokraujete pkazy A, F nebo vpoet
ukonte pkazem B. Z eskch a morav-
skch BBS je pro takovto vpoet poui-
teln pouze BBS OK0PRG, u ostatnch
se nepodailo vyeit pechod na tet tis-
cilet a novj data jsou jimi odmtna.
Pro vpoet peletu druic a pro grafick
zobrazen jejich drah lze pout t adu
specilnch program, z nich program
Traksat je popsn v knize [3] a stejn
jako dal programy pro voln pouit jej
zskte na strnce www.amsat.org po
volb Tools a Software. Tyto programy
vak muste pouvat spolen s aktul-
nmi hodnotami drhovch parametr
druic, ty zskte z BBS st paket rdia
obvykle v rubrikch KEPLER nebo na
uveden internetov strnce ve form pa-
rametr obsaench pro kadou druici
ve dvou dcch. Zskan soubor drho-
vch parametr upravte podle vzorovho
souboru obdrenho s programem.
Z tabulek daj o peletech druic
jsou krom asovch daj podstatn t
daje o jejich elevaci a o azimutu. Elevace
druice udv hel, pod kterm druici
sledujete na obloze; je men na vku od
horizontln roviny v mst stanovit. Na-
pklad objekt v nadhlavnku (pmo nad
vmi) m elevaci devadest stup. Azi-
mut je hel men ve vodorovn rovin
od severu ve smru hodinovch ruek,
napklad objekt umstn ve smru na
sever m azimut nula stup, objekt ve
smru na vchod m azimut devadest
stup. Tyto daje jsou pro vs zajmav
i tehdy, kdy pouvte pouze vesmro-
vou antnu. Napklad z elevace odhad-
nete slu pijmanho signlu z druice.
Obr. 11. st seznamu stanic komunikujcch prostednictvm RS0ISS-3
Obr. 10. Komunikace zprostedkovan opakovaem RS0ISS-3 orbitln stanice ISS
Provoz pes druice
Oznaen druice Uplink (MHz) Downlink (MHz)
PCSAT-1 (NO-44, W3ADO-1) 145,827 145,827 (435,275)
RS0ISS-3 (ISS) 145,990 145,800
PCSAT2, PCSAT-2 145,825 435,275 (145,825)
Tab. 1. Ti druice
s monost komu-
nikace v reimu
APRS
(Dokonen pt)
[3] Frejlach, K.: Radioamatrsk druico-
v komunikace. 1999.
48
Seznam inzerent v PE 10/2006
A+A - plastov krabicky aj. ........................................... XXI
ABE TEK - technologie pro DPS ................................. XXI
AME - elektronick pstroje a soucstky ................... XVIII
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ........................ XX
ASX - vvojov prostedky a soucstky ....................XXX
AV-ELMAK - elektronick pstroje .............................XXIV
A.W.V. - zdroje ................................................................VI
BEN - technick literatura ............................ XXVIII - XXIX
BUCEK - elektronick soucstky ........................X, XX
DEXON - reproduktory ............................................... XXIII
DAMETRAL - zdroje a pjecky ....................................... III
ELEKTROSOUND - plosn spoje, el. soucstky aj. .... XXI
ELEX - elektronick soucstky aj. .............................XXIV
ELFA - optoelektronick cidla .................................... XXX
ELX - radiostanice ..........................................................V
ELNEC - programtory aj. ............................................ XXI
ELOSYS 2006 - pozvnka na veletrh do Trencna .....XXV
ELTP - elektrosoucstky ............................................ XXIII
EMPOS - mic technika ...............................................IV
ERA components - elektronick soucstky .................. XIX
ESB Blansko - elektronick soucstky ........................ XIX
EZK - elektronick soucstky a stavebnice ................XXIV
FSCHER - elektronick soucstky ...............................VII
Flajzar - stavebnice a kamery..........................................IX
FULGUR - baterie, akumultory, nabjecky apod. .........VIII
GES - elektronick soucstky .......................................... II
GM electronic - el. soucstky .............................. XIV - XV
HADEX - elektronick soucstky ...................... XVI - XVII
Hanzal Josef - BitScope .............................................XXX
JABLOTRON - zabezpecovac a dic technika ............... I
JL Electronics - elektronick soucstky .......................VIII
KONEKTORY BRNO - konektory................................XXX
KONEL - konektory .....................................................XXX
KOTLN - indukcn snmace ........................................XXV
L& - elektronick soucstky ......................................XXX
MEDER - rel ............................................................... XIX
MCRODS - elektronick soucstky .......................... XXII
P & V - vinut dly ......................................................XXIV
PaPouch - mic a komunikacn technika ..................XXV
PH servis - opravy a prodej PHLPS ........................... XIX
PHOBOS - elektronick mnice a sirnky .......................X
PMEC - elektronick soucstky ................................... XX
Pijmac technika - antnn a satelitn technika ............XII
RLX COMPONENTS - elektronick sciastky ............ XXI
RTV - vvoj a vroba elektronickch zariaden ...........XXX
SNAGG - nabdka LED .............................................XXX
T.E.. - Formica ............................................................. XXI
TECHNK PARTNER - konstr. soucstky ..................XXX
TEROZ - antnn technika ........................................ XXIII
TPA - elektronick soucstky ........................................XI

Prakticka Elektronika 2006-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 10/2006

Od naeho poslednho rozhovo-

Pipravil ing. Josef Kellner.

Snad vechny mal dti nebo ale-

Praktick elektronika A Radio - 10/2006

parkovacch a potkvacch svtel.

Ing. Karel Kol, OK1SQK

You might also like