You are on page 1of 16

Sttn zem d lsk a potravin sk inspekce

Kontrola kvality potravin v roce 2011

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Kontrola kvality
Kontroly provd n SZPI jsou zam eny zejmna na :
bezpe nost potravin hygienick podmnky vroby, prodeje atd. vlastn parametry potravin jakost potravin dokumentace ozna ovn (zejmna odhalovn klamn) vlastn jakostn parametry potravin fal ovan potraviny
Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Impulsy k realizaci kontroly


pln n povinnost vyplvajcch z p mo pou itelnch p edpis a nrodnch p edpis doporu en Evropsk komise (monitoring cizorodch ltek, mikrobiologie) notifikace z RASFF zm ny prvnch p edpis analza dat ve vlastnm informa nm systmu aktuln zji t n inspektor v ternu podn ty spot ebitel , profesnch svaz impulsy provozovatel potravin skch podnik informace od partnerskch dozorovch orgn tuzemskch i zahrani nch nov v deck poznatky

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Hodnocen rizika
Kontroly provozovatel potravin skch podnik jsou provd ny na zklad stanoven hodnocen rizika dle 4 zkladnch kritri :

velikost provozovny komodita historie poru en prvnch p edpis

certifikace

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Souhrnn vsledky kontrol za rok 2011 :

celkem bylo provedeno cca 36 000 kontrol

odebrno a laboratorn analyzovno cca 8 000 vzork (430 000 jednotlivch rozbor )


Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Kontrola bezpe nosti 2011


   

Kontrola hygienickch limit cizorodch ltek Kontrola pln n mikrobiologickch po adavk Hygienick limity 5094 ar , nevyhovujc 182, tj. 3,6% (odb r byl clen na problematick komodity) Jako kodliv bylo kvalifikovno 46 ar , tj. 0,9 % Mikrobiologick po adavky 4066 ar , nevyhovujc 219, tj. 5,4% (v etn hodnocen na mst vskyt plsn a hnilob) Jako kodliv bylo kvalifikovno 5 ar , tj. 0,1 %

  

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Kontrola kvality 2011


 

Kontrolovno bylo 3571 ar Nevyhovujcch prvnm p edpis m nebo deklaraci na obale bylo 536 ar , tj. 15,0 % P i stanoven prvn kvalifikace se p ihl k rozsahu zji t nho nedostatku Men nedostatky jsou zp sobovny technologickou nekzn, nezku enost vrobce, ned slednou kontrolou vstupnch surovin nebo vyrobench potravin Zsadn nedostatky spo vaj v zm rnm pou it levnch surovin nevhodnch pro vrobu finlnho produktu. Do pop ed se za n dostvat klamn ve v ci p vodu potraviny (bur k, vno, esnek)

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Kontrola kvality 2011




Koment k n kterm problematickm skupinm potravin : Zpracovan zelenina a ovoce, ovocn pomaznky Such sko pkov plody Bur k Vno Med Masn vrobky Ryb vrobky

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Zpracovan ovoce a zelenina


Ovocn pomaznky a d emy - ni ne deklarovan obsah ovocn slo ky, nhrada cukrem, - zm na dra suroviny zpravidla jable nou slo kou (stanoven specifickch ltek pro jablka floridzin, sorbitol), - nhrada p irozen konzerva n vlastnosti cukru syntetickmi konzervanty. Ke upy - ni podl su iny vnesen raj aty (nhrada dra suroviny) Metody byly vyvinuty v laborato i SZPI

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Such sko pkov plody




Piniov o ky - Klasick jsou z Pinus pinea (St edomo ) - V R jsou prodvny nsk provenience (P. koreana, sibirica atd.) - Jejich chu je nerozeznateln od pravch pini - Po n kolika hodinch a dnech dojde ke zm n u vnmn chuti konzument v e se zd odporn ho k, ho k potraviny jsou bez chuti (pine mouth syndrom piniov syndrom ho k chuti). - D vod st edomo sk provenience je mnohem dra

Ostatn sko pkov plody - pou it star (levn) suroviny ( lukl, s p tomnost k dc )
Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Bur k
ste n zkva en vinn mo t vyroben z hrozn vyp stovanch na zem R (Chrn n ozna en p vodu) - nesm bt pou ity zahrani n hrozny, z nich je pouze ZVM
 -

Zahrani n p vod suroviny je prokazovn izotopovou analzou (mno stv deuteria, isotopy kyslku a uhlku) P davek vody izotopov analza

D vod zahrani n hrozny nebo mo t je mo n zakoupit mnohem levn ji v zahrani , 2010 neroda. V Evropsk unii plat zkaz vinifikace hrozn nebo mo t p vodem ze t etch zem
Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Vno


Pou en spot ebitel si v dy vno spojuje s jeho p vodem - Moravsk a esk vna jsou stle oblben j u spot ebitel . - Princip metody je tm shodn s metodou pro kontrolu bur k - D vod - Produkce hrozn v R pokrv cca 40 % spot eby vna

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Med


Med je p rodn sladk ltka produkovan v elami medonosnmi (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo vm k ivch sti rostlin nebo z vm k hmyzu sajcho na rostlinch, kter se
nachzej na ivch stech rostlin, kter v ely sbraj, p etv ej msenm se svmi vlastnmi specifickmi ltkami a ukldaj, nechvaj dehydratovat, usklad uj a nechvaj ule et a zrt v medovch plstech

- Z medu se nesm odstra ovat dn z jeho slo ek - Do medu se p i uvd n na trh nebo p i pou it v jakmkoli vrobku ur enm pro lidskou spot ebu nesm j p idvat dn potravinov slo ky, v etn potravin skch p davnch ltek, a nesm j do n j bt p idvny ani dn ltky jin ne med.
Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Med


D vod kvalitnho v elho medu je mlo, klesaj stavy v elstev, vkupn ceny v R jsou nzk Do medu jsou p idvny sacharidov slo ky r znho p vodu, kter naru uj jeho autenticitu a vn ej do n j cizorod enzymy nebo jsou cizorod enzymy zm rn p idvny Metody enzymatick a izotopov V medech jsou zji ovny: pom r C4/C3 - delta d13C (max.), p tomnost cizch enzym (beta fruktofuranozidaza, beta a gama amylasy)

 

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Masn vrobky


Klamn spo v zejmna v pou it levn j ch surovin strojn odd lenho masa. Tato slo ka m v evropskm potravinovm prvnm du specifick postaven jej pou it je legln, pokud nrodn legislativa nestanov jinak, ale mus bt v dy uvedena v ozna en. U trvanlivch masnch vrobk je zji ovna nep pustn vysok aktivita vody Masov konzervy n kdy neobsahuj deklarovan podl masa

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

Ryb vrobky


Princip klamn spo v op t v pou it levn j ch slo ek - vody - sn en podlu masa na kor pandy U rybch vrobk je legln praktikou p davek stabiliztor (polyfosfore nany, kyselina citrnov apod.) a vody. Jejich pou it a obsah vody ale mus bt v ozna en uveden. N kdy je vy podl vody v glazu e vrobku, voda se nemus ozna ovat pokud je obsah do 5 % hmotnosti. Problematika je stejn u vrobku ze sladkovodnch nebo mo skch ryb Metoda spo v ve stanoven obsahu dusku a jeho p epo tu na blkovinu a maso

Tiskov konference SZPI Kontrola kvality potravin 2011, Praha, 5. 1. 2012

You might also like