LABORATORN TESTOVN KONOP

Laborato Steep hill byla zaloena v roce 2008 v Oakland v

Kalifornii. Jedn se o instituci, kter se zabv testovnm kvality
a zdravotn nezvadnosti lkaskho konop. [...]
tte vce na stran 4
NCO MLO O AUTOFLOWERINGU
Tuzemskou growerskou scnu letos ovldl fenomn zvan
autofowering. Ji nejmn ped dvma lety se na pultech eskch
growshop objevily balky semen s tmto oznaenm, ale [...]
tte vce na stran 18
nezvisl nestrann legln
#30
2012
NKDE JINDE HLAVN STRANA KONOP A ZDRAV KULTURA ZBAVA NZOR GROWING
Varovn: asopis uren pouze
osobm starm 18 let!
A
koliv debata o zave-
den konopn lby
trv ji nkolik m-
sc, veejnost se dosud ne-
dozvdla nic konkrtnho o
cench konop v lkrnch.
Na konkrtnj dotazy vt-
inou slyme odpovdi ve
stylu fotbalovch myslite-
l, e chceme, aby kvalitn
konop bylo levnj ne na
ernm trhu, ppadn e
konop by nemlo bt v-
razn drah. Jist troufalci
se dokonce nebli veejnost
lakovat prohlenmi, e
konop bude zdarma. Jist
bohulib mylenky, ale na-
prosto postrdajc jakouko-
liv konkrtnost a oporu ve
faktech. Internet nm nabz
celkem dost monost, jak si
propotat nklady na indo-
orov pstovn. Podobn
kalkulace pro outdoor vak
chyb nebo jsou nedostate-
n. Hlavnm dvodem pro
tento fakt je asi vtinov
nzor outdoor pstitel, e
je to prost zdarma a nen
teba velkch nklad. Na
druh stran brigdy stoj-
c jedinci, reprezentovan
hlavn poslanci, ovem tvr-
d, e pokud chtj pacienti
liv konop, mus jt do l-
krny koupit sttn produkt.
Nesmme zapomenout ani
na to, e vlastnosti indooro-
vho a outdoorovho konop
se mohou podstatn liit jak
v inku, tak v podmnkch
nutnch k jeho pstovn. Ne-
bojme se o tmatu diskutovat
ze vech monch pohled,
prozatm se vnujme odhadu
nklad na pstovn outdo-
orovho konop svpomoc.
ZKLADN
PODMNKY ODHADU
Posoudit odhad nklad
na 1 gram otestovanho a
nezvadnho, svpomoc vy-
pstovanho konop s nmi
mete prv te. Podvejte
se na prezentaci na obrz-
ku ve dvou sloupcch jsou
zaznamenny odhadovan
hodnoty nklad na pstov-
n za podobnch podmnek,
jak ml nedvno obvin-
n pstitel z Brna. Zkladn
parametry uveden v poli-
cejnch anlech mluv o 56
rostlinch na 4 m. Pro nai
odhadovanou kalkulaci ceny
vpstku si dovolujeme pro
zatek odhadnout nepli
vysok zisk 50 gram palic
na kvtinu. Urit se najde
spousta pstitel, kte se to-
muto mnostv vysmj. Ne
kad je ale zkuen grower,
nkter kvtiny mohou uhy-
nout apod.
Lev sloupec je zmrn
nadsazen, prav sloupec je
oproti tomu velmi minimalis-
tick. V na vaze pracujeme
vhradn s venkovnm pst-
nm bez pouit jakchkoliv
umlch zdroj svtla. Do
nklad jsme zapotali kro-
m ceny pdy, vody, semen,
nutnch hnojiv a nezbytn-
ho kropicho vybaven tak
odhady nklad na odbor-
n testovn pdy a cenu za
rozbor fnlnho produktu
konopn suiny. Jedn se
o zkladn nklady, kter se
samozejm mohou zmnit v
zvislosti na mnoha vcech.
Dleit je si hlavn uv-
domit, e nemrn vysok
cena konop nen bezpodm-
nen nutn!
CENA PDY
V krlovstv vladae hnojiv
a potravinskho prmyslu
Andreje Babie v jihomorav-
skch Babicch stoj zemdl-
sk pda necelch 15 K/m.
To pi pedpokldan rozlo-
ze 4 m dl pouhch 60 K
na cel pozemek nutn k
pstovn uvaovanch 56
rostlin. Pravdpodobnost, e
OdHad Nklad
Na svpOmOcN pstOvN
OutdOOrOvHO kONOp
>>> Pokraovn na stran 3
8 10 11
16 20 23
Clem tto publikace nen pesvdit tene, aby brali drogy.
Nadmrn spoteba marihuany me zpsobit vn jmy na
zdrav a tak naruit spoleensk ivot jednotlivce. Kad uv-
n nvykov ltky je nebezpen a je teba upozorovat na jeho
mon rizika. Kadodenn zkuenosti vak ukazuj, e navzdory
zmnn nebezpenosti a bez ohledu na prvn pravu dan pro-
blematiky se vdy najdou lid, kte chtj experimentovat.
Redakce Konoptika, magaznu o konop, se na jedn stran sna
oteven publikovat vechny informace tkajc se uvn marihu-
any, a na druh stran chce it zkladn znalosti, kter mohou
pomoci zmrnit negativn dopady jejho uvn na zdrav lid a fun-
govn spolenosti. Tak se sname pedchzet prvnm nsled-
km spojenm s uvnm konop.
Nae organizace je lenem ENCOD, Evropsk koalice pro spra-
vedlivou a efektivn drogovou politiku, a DHV, Nmeck konopn
asociace. Konoptikum je periodick mdium publikovan v Berln
pro esky a slovensky mluvc obany ijc v Evropsk Unii.
Vydavatel nen odpovdn za obsah zveejnn reklamy. Magazn
je uren osobm starm osmncti let.

VYDAVATEL:
Agentura Sowjet GmbH
Dunckerstrae 70
10437 Berlin
Tel.: 030/44 79 32 84
Fax.: 030/44 79 32 86
Email: petr@konoptikum.cz
Vedouc spolenosti: Emmanuel Kotzian (spol. s r. o.)
Sdlo spolenosti: Berlin AG Charlottenburg, HRB Nr.89200
Steuer-Nr. 37 220 20818
FREDAKTOR:
Petr Kozk
REDAKTO:
Amk, Hanuman, Jaro, Konopk, Kuchaka, Mikul,
Morbiferor, Pokaimu, Semi, Smi, Skorka
PEKLADY:
Radomila, Slvek
KOREKTURY:
Ncknm
GRAFKA, LUSTRACE
Georgw, Morbiferor
FOTOGRAFE:
teni, archiv
REKLAMA:
reklama@konoptikum.cz
DSTRBUCE:
VW bus.
PRNTED BY:
Union Druckerei Weimar GmbH.
Vechna prva jsou vyhrazena, pouit obsahu je mon pouze po
dohod s vydavatelem.
Vydavatel nen odpovdn za obsah obdrench pspvk jako
jsou manuscripty, lnky, editorily i fotografe.
V souladu s rozhodnutm soudu LG Hamburg z 12. kvtna 1998
312 0 85/98 se vydavatel vslovn distancuje od obsahu
zveejnnch odkaz a internetovch adres.
Tir
2
EDITORIAL
Ven teni,
letn specil Konoptika je konen u Vs. Pvodn jsme
plnovali vydat tento vtisk o nkolik dn dve, ale nhl
plet izraelskho pacienta s pedpisem na konop do
na republiky nm udlal ru pes rozpoet. Vzhledem
k tomu, e eskou televiz oslavovan osoba pana Gila
Luxembourga zstala i po dkladnm progooglen
zahalena v mlze, rozhodli jsme se tohoto mladho mue
vyzpovdat dkladnji pomoc emailovho rozhovoru.
Bohuel ani pes nkoliker urgence a nsledn sliby
ze strany pana Luxembourga nebyly nae otzky
zodpovzeny. Na uvolnn msto jsme zaadili text
zabvajc se odhadem nklad na vlastn vrobu livho
konop. Zajmav text, kter si zaslou Vai pozornost a
zptnou vazbu. Pedem dkujeme!
Probhajcm legislativnm zmnm se aktuln vnujeme
hlavn prostednictvm facebooku, ale nemohli jsme v
dnm ppad opomenout kritick vyjden a logick
argumenty zstupce eskch lkrnk. Cel projekt
Konop do lkren nen zatm mon povaovat za
kvalitn zmr. Na sv si opt pijdou zjemci o informace
ze zahrani a po dlouh dob jsme dali prostor i nzorm
naich ten. Nejen growei mus ocenit kvalitn texty
a fotografe vnovan pstovn milovan rostlinky.
Pehldnout byste nemli ani pokraovn rubriky
Konopn vaen, kde na Vs ekaj dal super dobroty.
Abych nezapomnl pokud pemlte o letnm festivalu,
pr Vm jich doporume. A sledujte tak n web a
facebook!
Dkujeme za pze, uijte si lto!
\m/
30#
3
KONOP A ZDRAV #30
v jinch stech republiky
najdete cenu ni, hrani s
jistotou. Pesto potme v
levm sloupci s vysokou hod-
notou 100 K/m vetn dan.
V pravm sloupci potme
cenu pozemku 12,50 K/m
vetn dan.
CENA SEMEN
Jihomoravt policist za-
bavili ve ve zmnnm br-
nnskm ppad na zhon
o rozloze 4 m celkem 54 kv-
tin. Za 60 konopnch semen
mete zaplatit v ppad
materilu od renomovanch
semennch bank rzn st-
ky. Nae odhadovan hod-
nota 4 000 K nen sice maxi-
mln mon, ale vzhledem k
tomu, jak panuj na semen-
nm trhu slevov akce, jedn
se o cenu reln. v tomto p-
pad vychz jedno konopn
semnko na cca 70 k. vt-
ina pstitel outdooru se
ale semnky svch model
bezplatn obdarovv, proto
se nebojme v minimalistic-
k kalkulaci u tto poloky
uvst nulu.
CENA VODY
Voda na zalvn je v ppa-
d vody deov zdarma viz
minimalistick verze v pra-
vm sloupci. V dob sucha je
nkdy nutn vyut vodu z
kohoutku nebo eky. Urit je
vhodn sledovat kvalitu sb-
ran vody, tak ona me bt
zasaena nedoucmi ltka-
mi a negativn ovlivnit li-
v vlastnosti va rostliny. v
levm sloupci jsme stanovili
stku na vodu pro 54 rostlin
v hodnot 1 500 k, co by
pi cen 10 hal za litr (v
roce 2011 byl litr vody nej-
dra ve stednch echch
za 8 hal) dlalo celkem
15 000 litr vody, tedy na
kadou rostlinu by prmr-
n pipadlo pes 275 litr
Vzhledem k tomu, e vodu z
vodovodu vichni normln
pieme, nevidm dvod, pro
by nemohla bt ta sam voda
vhodn k pstovn konop
bez dalho dkladnho tes-
tovn. Testy tvrdosti vody
zvldnete udlat za pr ko-
run.
CENY HNOJIV
A DALCH
PROSTEDK
Policie nezveejnila krom
fota dvou plechovch kon-
v a igelitovch sk dn
informace o pstitelskch a
zpracovatelskch pomc-
kch. Ti, kte preferuj vy-
sok obsah THC, mus do
hnojiv zainvestovat njakou
stku, esk slunko na
vechno urit nesta. Pz-
nivci hnojiv vak realizuj sv
pstitelsk sny zpravidla v in-
doorov kategorii. Je vhodn
pipomenout, e existuje tak
spousta pstitel, kte se ne-
boj, resp. si nedovol psto-
vat s pomoc hnojiv a jedou
zkrtka maximln prodn
styl. Meme tak s klidem
pedpokldat, e vdaje na
hnojiva a dal ppravky by
byly v minimalistick verzi
nulov. I takov prevty, jako
jsou mice nebo sviluky, lze
pi troe zkuenost zlikvido-
vat zdarma.
CENY KONV
Plminutov prce s inter-
netovm vyhledvaem uk-
e, e je mon sehnat oprav-
du levn konve nebo jin
kropic prostedky. Vyuiete
je kadopdn vdy a jen na
vs zle, zda si dopejete
krop, dva nebo teba pt.
CENA TESTU PDY
Kad outdoorov grower
je samozejm pesvden o
tom, e pda, na kter ps-
tuje on, je ta nejlep v okol.
Me to sice bt pravda, ale
bez testu na nedouc lt-
ky v zemin to tko me
opravdu dokzat. Na webu je
dohledateln cenov nabdka
analytick laboratoe vZ lab,
kter se zabv nejrznjmi
testy vod, pd, kal, odpad
apod. Testem, kter by mohl
zajistit naprostou jistotu bez-
vadnosti pdy, je jejich rozbor
zeminy dle vyhl. . 13/1994
Sb., o ochran zemdlsk-
ho pdnho fondu. Aktul-
n cena za tento komplexn
rozbor pdy (na ptomnost
tkch kov, fenolu, alifatic-
kch chlorovanch uhlovo-
dk, chlorbenzen, kyanid
atd.) je 9 800 k. Tuto stku
nakonec zapotme do lev-
ho sloupce.
Pi kalkulaci levnj vari-
anty vyuieme monost, kte-
rou nabz kad growshop a
hobbyshop v tto republice.
Msto pomrn nkladn-
ho, by pro pstovn v zemi
nutnho, rozboru pdy by
bylo mon se spolehnout
na vlastnosti certifkovanch
a ovench pdnch sub-
strt. Pak by vm na 54 ky-
tek stailo 54 ks 11litrovch
kvtin a 12 ks 50litrovch
pytl substrtu. Nabdka
growshop zahrnuje rzn
typy kvtnk a substrt a
vejt se do stky mezi 5 000
a 7000 k by neml bt pro-
blm. Jak vidme, monosti
nezvadnho a levnho ps-
tovn urit jsou!
CENA TESTU
VPSTKU
Subjekt s ofcilnm povo-
lenm testovat konop u ns
neexistuje. Pro? Nen pro to
(zatm) vlastn dvod. To, e
neexistuje u ns, ale nezna-
men, e inspiraci a zdroj pro
n odhad nenajdeme jinde.
Komern testovn konop
vypstovanho soukrommi
subjekty zavedla u ped lety
Kalifornie. Jak peme v Ko-
noptiku . 30 v lnku vno-
vanm laboratoi Steep Hill,
ceny za testy konop se pohy-
buj v rozmez 6 a 120 dolar
(126 a 2 520 K). Odhadovat
pesnou stku rozboru v R
je sloit, pesto se o to poku-
sme.
do levho sloupce jsme
proto pro jistotu dosadili
hodnotu 4 000 k. Vme,
e vy stky za testov-
n konop jsou jen zbonm
pnm neptel samopsti-
telstv. Do pravho sloupce
jsme vloili hodnotu 2 000
K. pedpokldme toti,
e v ppad legalizace sa-
molby by dolo po urit
dob na tomto specifckm
trhu k rozen konkurence
a nsledn by cena mohla
bt rozhodn ni, ne jsme
uvedli v levm sloupci. Pro
plnost dodvme, e rozbo-
ry v kalifornskm Steep Hill
se tkaj jak mon kodli-
vosti vzorku, tak sloen ko-
nopnch komponent (podlu
THC a CBD).
ODHAD FINLN
CENY ZA 1 GRAM
Podvejme se nyn na to
nejdleitj fnln cenu
vpstku, kter nm vychz
na zklad naich odhad. Po
seten vekerch uvaova-
nch nklad jsme u obou va-
riant stku vydlili odhado-
vanm vpstkem (2 700 g).
Zskali jsme tak prmrnou
vrobn cenu na jeden gram.
v maximalistick varian-
t jsme se dostali na stku
8,51 k, v minimalistick na
3,70 k za jeden gram ist
vypstovanho a zdravotn
nezvadnho konop.
V Izraeli je od minulho
roku nastavena cena za gram
livho konop na pedpis
na 10 ekel, co je v pe-
potu piblin 50 K. Pesn
hodnoty izraelskch vstup
bohuel nemme a neme-
me tak posoudit, nakolik je
tato cena ospravedlniteln.
vme, e nae kalkula-
ce nen daleko od reality.
pokud bychom uvaovali
celkovou hodnotu nklad
dvojnsobnou, nepeshne
cena za gram outdoorov-
ho konop dvacet korun za
gram! Je vhodn pipome-
nout, e zkuen pstitel do-
shne srovnatelnho zisku
s vrazn menm potem
kvtin.
VYUITELN
ODPAD
Na zvr pipomeneme dal-
nezpochybnitelnou vlast-
nost konop, a to takka do-
konalou vyuitelnost. Krom
palic, vhodnch pro innj
typy konopnch produk-
t, zbyde kadmu pstite-
li samozejm
spousta list a
stonk. Akoliv
obsahuj mno-
hem mn THC
ne kvty, je
tento odpad
maximln vy-
uiteln. List
skvle vyui-
jete na vrobu
konopnch pokrm, kter
poslou na drobn neduhy
od podrdnosti pes za-
vac pote a po staeck
tes. Stonky pak mete te-
ba nadrtit a vyut na masti
nebo tinktury. Pokud se vm
nechce se stonky pracovat,
mete je spolen s koeny
teba zakompostovat. maxi-
mln vyuitelnost konop
je dalm faktem, kter by
ml v dnen konzumn spo-
lenosti zaznvat stle hlasi-
tji.
Dovtek
Nai kalkulaci a analzu
je teba brt s uritou rezer-
vou. Na druhou stranu v-
me, e nejsme tak daleko od
pravdy, kdy tvrdme, e by
cena gramu livho konop
vypstovanho svpomoc v
kvalitnch, zdrav nekodli-
vch venkovnch podmn-
kch nepeshla prmrnou
hodnotu 10 k za gram.
ambice tohoto textu nen
v tvrzen, e nae kalkulace
je jedin sprvn. Objev
se jist spousta kritickch
nzor na jednotliv sti i
celkovou mylenku, a to z
rznch tbor. Za kad re-
levantn a slun nzor vm
pedem dkujeme. rdi by-
chom touto vahou vyvolali
veejnou diskusi o tom, zda
projekt konop do lkren
je za stvajcch podmnek
tm sprvnm eenm.
pItE Nm svOJE N-
ZOrY Na WEB NEBO Na
kONtaktN EmaIl
redakce@konoptikum.cz
Morbiferor
Zdroj: www.policie.cz/clanek/exekutor-nasel-marihuanu.aspx
Zdroj: www.policie.cz/clanek/exekutor-nasel-marihuanu.aspx
>>> Pokraovn na stran 4
lnek Uvdoml exekutor tte na konoptikum.cz
>>> Pokraovn ze strany 1
KONOP A ZDRAV
4
30#
L
aborato steep hill
byla zaloena v roce
2008 v Oakland v
kalifornii. Jedn se o insti-
tuci, kter se zabv testo-
vnm kvality a zdravotn
nezvadnosti lkaskho
konop. Hlavn npln prce
instituce je zajistit kvalitu
lkaskho konop pomoc
vdeck analzy a aktivn
legitimizovat konopn pr-
mysl zavedenm nezvislch
standard pro zen kvality.
da se jim to v takov me,
e v roce 2011 byla klinika
zvolena nejlepm testova-
cm zazenm svho druhu.
Steep Hill vyuv ove-
n laboratorn metodiky a
nabz servis vem kaliforn-
skm pstitelm, vrobcm
konopnch produkt a v ne-
posledn admpacientm s
platnm lkaskm doporu-
enm pro uvn lkaskho
konop. V laboratoi je psn
dodrovna kontrola kvality,
kter se dr zsad pouva-
nch ve vech klinickch a
referennch laboratoch v
celch Spojench sttech. B-
hem existence tohoto zazen
prolo laborato vce ne 16
000 vzork lkaskho kono-
p.
Krom laboratornch rozbo-
r nabz zazen tak pora-
denstv v oblasti konop , ne-
jen co se te pstovn, ale
tak balen, distribuce a cer-
tifkace. Jedn se o nezvisl
testovac stedisko, kter ne-
slou dn frm zabvajc
se pstovnm konop nebo
jinm organizacm. Mezi
dal laboratoe zabvajc
se testovnm konop pat
napklad Harborside Health
Center v Kalifornii nebo Bo-
zeman Montana Cannabis
Testing Laboratory.
Jak steep Hill lab vznikla a
pro?
Za vm stoj jej zaklada-
tel David Lampach, kter se
tematikou lkaskho kono-
p zabv ji vce ne 8 led.
Dalm dleitm muem
j Addison DeMoura, kter
stl u zrodu prvn konopn
kliniky v USA, m pes 23 let
praxe v tomto odvtv a jeh
konkem je konopn legis-
lativa. Nezapomeme ani na
AnnaRae Grabstein, kter v
souasn dob kliniku vede,
zabv se rozvojem podnik-
n a tak vdeckmi studiemi
na tma innosti lkaskho
konop.
Laborato vznikla za elem
nabdnout pacientm, kte-
potebuj lkask konop,
ten nejvy servis, kvalitn
a nezvadn produkty, kter
zaru co nejvy efektivitu
lby bez zbytench kompli-
kac. Slou samozejm tak
pstitelm licencovanho
konop, kte maj monost
svj produkt nejen otestovat
kvli kvalit a nezvadnosti,
ale tak mohou vyut velice
kvalitn poradenstv kliniky
zattn vdci z rznch p-
buznch obor. Mezi dal
servis tohoto zazen pat
certifkace nezvadnch pro-
dukt, obalov technika, tt-
kovn apod.
co vechno dlaj laboratoe
testujc konop?
Protoe nen nikdy jedno-
znan jasn, kolik aktivnch
ltek se v konop nachz,
nen tak mon jednozna-
n urit dvku lkaskho
konop, kterou lovk pote-
buje. Proto laborato testuje
hlavn aktivn sloky a jejich
zastoupen v lkaskm ko-
nop. Test vyhodnot, kolik je
ve vzorku THC (tetrahydro-
cannabinolu), CBD (cannabi-
diolu) a CBN (cannabinolu).
THC, jak vichni jist vme,
je hlavn psychoaktivn slo-
kou, CBD psychoaktivn nen,
zato ale psob proti bolesti,
CBN je pak produkt vznika-
jc pi rozkladu THC.
Dle se laborato zabv
mikrobiologickmi teste.
Vdci ze Steep Hill tvrd, e
85 % testovanho lkaskho
konop ukazuje stopy plsn,
akoli pouze 3 % vzork lze
povaovat za nebezpen na
zklad obecnch pokyn
pro rostlinn produkty. Pro
lidi, kte u njak zdravot-
n problm maj, mohou bt
plsn a bakterie mnohem
vtm nebezpem ne pro
zdravho lovka, proto je
testovn tou nejlep cestou,
jak si lkem neukodit. Ze
stejnho dvodu se prov-
dj testy na obsah pesticid.
Pesticidy uvan v prbhu
rstu mohou zanechat stopy
v zvrenm produktu, pro-
to je dleit otestovat jejich
mnostv.
Za otestovn konop se
plat asi 6-120 americkch
dolar, zle na tom, jak
testy poadujete. Tuto stku
si prmrn Amerian vy-
dl za 3-6 hodin. Pokud by
podobn ceny byly poado-
vny za otestovn konop v
echch, vydlali byste si na
n asi za 2-3 dny prce, take
o pedraenou zleitost roz-
hodn nejde.
Pacient lc se lkaskm
konopm pak za 1 gram
otestovanho, vyhovujcho
vzorku zaplat kolem 10 USD,
tedy kolem 200 K. Jedn se
o cenu srovnatelnou s cenou
gramu marihuany na naem
ernm trhu. Rizika otes-
tovanho konop jsou vak
mnohonsobn ni a samo
lkask konop pro pacienta
mnohem prospnj.
the safe cannabis - bezpe-
n konop
Laborato Steep Hill nabz
testovac postup, kter ohod-
not lkask konop z rz-
nch hl pohledu.
Pokud se konop projev
jako absolutn nezvadn,
vrobce dostane certifkt
The safe cannabis.
To usnaduje pacientm/
konzumentm orientaci na
trhu s konopnmi livy. Po-
kud si podte produkt ozna-
en nlepkou s tmto npi-
sem, mete si bt jisti, e lk
je ist, bez pesticid, plsn
a bakteri
Podle vzkum provede-
nch na americkm trhu se
pacienti piklnj ke kono-
p, kter je dn otestovno
a zabaleno v obalu napu-
tnm nitrogenem, kter
uchovv produkt v nejvy
kvalit a v podmnkch, kte-
r znemouj kontamina-
ci. Laboratoe jsou schopny
poskytnout pacientm, kte
potebuj lkask konop,
potebn kontakty na certif-
kovan vrobce (nezvisle).
Jednm z dalch servis
laboratoe je monost zaba-
lit konop do nitrogenovch
obal, kter maj nesporn
vhody: zamez vskytu
plsn a bakteri, zabezpe
stejnou kvalitu uvanho
produktu bhem celho roku,
pedchz vyblednut nebo
peschnut a samozejm ne-
kod organickm produk-
tm.
konop jako lk v esk re-
public:
Vypad to, e i v esk re-
publice se ji brzy dokme
monosti legln se lit ko-
nopm. Samozejm by se
vm asi lbilo, kdybyste si
za domem mohli vypstovat
svch pr kytiek, na kter
byste dostali od vldy povo-
len k pstovn. Tak jedno-
duch to ale nebude. Vlda
sice bude vydvat akredita-
ce na pstovn lkaskho
konop, zatm se ale mluv o
maximln 10 kouscch pro
celou R. A troufala bych si
odhadnout, e jenom babiek,
ktr si pstuj za domem ko-
nop na mastiku, bude nko-
likansobn vc. Vce o pro-
jektu Marihuana do lkren
se dozvte napklad na You-
Tube od Duana Dvoka
(http://www.youtube.com/
watch?v=kStKPyFyJXA).
Na kvalitu lkaskho ko-
nop by ml dohlet Sttn
stav pro kontrolu liv, v-
br dodavatel by ml mt
formu dvoukolovho veej-
nho a transparentnho ten-
dru. Vae babika tedy dle
nebude mt prvo pstovat
si lkask konop dostane
recept, na kter si konop vy-
zvedne v lkrn
Je nesporn, e nejjedno-
du a nejlevnj een je
uzkonit pstovn lka-
skho konop. Kad by si
pak mohl sv konop nechat
otestovat, aby zjistil, kolik je
v produktu aktivnch ltek,
zda neobsahuje plsn i bak-
terie a zda je tedy vhodn ke
konzumaci. Pokud ieme v
demokratickm stt, ml by
mt tedy nrok na pstov-
n lkaskho konop kad,
kdo spluje nroky a pod-
mnky pro pstovn tohoto
produktu. Tak by se dala za-
chovat zdrav hospodsk
sout jako v jinch odvt-
vch, dochzelo by k rozum-
n regulaci cen
Rda bych uvila tomu, e
akreditaci pro pstovn l-
kaskho konop dostanou
lid, kte tomu rozum, na-
pklad pan Duan Dvok,
Miloslav Tetour nebo jim
podobn, proto pokldm za
nejrozumnj een to, e
nrok na akreditaci bude mt
kad, kdo spluje podmnky
pro pstovn nezvadnho
lkaskho konop. Nkolik
lid toto oznailo za nereln
nebo pli demokratick.
Je marihuana do lkren
jen dal tunel, nebo se poda-
certifkovat transparentn
a s rozumem? Pome tento
projekt nemocnm, nebo se
jedn o dal byrokratickou
vlku, ve kter tet strana
zbohatne na lidech, kte se
chtj lit prodn cestou?
M nm vlda pedvybrat
dodavatele lkaskho kono-
p, nebo budeme mt prvo si
lk pstovat sami?
Co si o tom myslte vy?
Jaro
laBOratOrN tEstOvN kONOp
v
prvnm ten schv-
lila poslaneck
snmovna novely
zkon, kter maj v esk
republice legalizovat uv-
n konop k lebnm e-
lm. ve prozatm nasvd-
uje tomu, e uvn konop
bude zkonn, bude-li po-
zeno na lkask pedpis.
konop by mli dodvat do
lkren licencovan vrobci
a pstitel. majitel lkren
jsou vak v rozpacch, co
potvrzuj slova pedsedy
Grmia majitel lkren, l-
krnka a provozovatele ve-
ejn lkrny marka Hamp-
ela.
Nikoliv psanci, ale ji paci-
enti, kte si budou moci beze
strachu obstarat konop v l-
krnch. Lid, jim konop
doke ulevit od bolesti, tak
nadle i v nadji. V prvnm
ten schvlili poslanci novely
zkon, dky nim bude u-
vn konop pro lebn ely
legln. Podle slov pedsed-
kyn Poslaneck snmovny
Miroslavy Nmcov m no-
vela umonit striktn lebn
vyuit konop pro nkter
zvan stavy nemocnch.
V dnm ppad tak nezna-
men celoplonou legalizaci
marihuany. Jak informovala
mdia, licenci k dovozu nebo
k pstovn konop v tuzem-
sku by ml vydvat Sttn
stav pro kontrolu liv na
dobu pti let. Nrodn pro-
tidrogov koordintor Jind-
ich Voboil pedpokld, e
licenc bude nejve deset.
Zkon pot tak s registrem
pacient, jim bude konop
pedepsno.
To jsou ve zkratce zmny,
kter by se mly brzy udt,
ale kter nenachzej zastn
u majitel lkren. Nedopra-
covanost nvrh opakovan
kritizuje pedseda Grmia
majitel lkren Marek Ham-
pel. Ve Zdravotnickch no-
vinch publikoval lnek, ve
kterm poukazuje na hlavn
nedostatky souasnch n-
vrh zkon, kter se lega-
lizace konop tkaj. V em
vid hlavn rizika? Ve svm
pspvku Hampel zpas
pedn s nvrhem povit
Sttn stav pro kontrolu l-
iv do funkce distributora.
Sttn stav pro kontrolu
liv, s nm nyn zkonodr-
ci potaj jako s distributo-
rem konop do jednotlivch
lkren, dnes funguje jako
kontroln orgn sttu pro
oblast liv. S distribuc lk
nem ani ty nejmen zkue-
nosti, pe Hampel. Podle
nho ti ednice, kter by
mly mt v stavu distribu-
ci na starost, jaro neudlaj.
Konop pro lebn ely
by mlo bt dostupn vem
potebnm pacientm, tedy
ve vech lkrnch na zem
naeho sttu. Vn nemocn
pacienti mohou jen mlokdy
dojet do vzdlench lkren.
Navc by mlo bt v kad
z nich pipraveno k vdeji
v relativn pohotov dob,
tedy maximln do 24 hodin
po pedloen lkaskho
pedpisu, podotk Hamp-
el, jen si mysl, e za dan-
ho stavu to bude kol takka
nadlidsk a zbyten drah.
Rozumm sttu, e si chce
nad distribuc legalizovan
populrn drogy zachovat
maximln dohled, a proto ji
nechce svit dnmu z ji
fungujcch privtnch distri-
butor. Pouze upozoruji, e
za tchto podmnek by stt
ml bt pipraven na vdej
podstatn vtho objemu f-
nannch prostedk z veej-
nch zdroj, ne s jakm za-
tm pravdpodobn pot,
mn pedseda.
Zvislost na
dodvkch zven
Otaznk si klade tak v p-
pad pechodnho obdob, v
jeho prbhu by se do es-
ka hromadn vyrbn lky z
konop dovely. Co bude po
pechodnm obdob, pt se
na strnkch Zdravotnickch
novin lkrnk. Coby lovk
znal problematiky se sna
tenm napovdt. Tvrci
zkona uvauj o tom, e l-
krny nakonec budou zav-
eny suenou rostlinou a e
z n lkrnci budou ve svch
vlastnch laboratoch indi-
viduln pipravovat lky v
podob kapek nebo sprej. I
to by samozejm bylo mo-
n, lkrnci jsou na takov
postupy koleni a pipraveni.
Vytvoit v lkrnch nezbyt-
n technick zzem, a u ve
skladech nebo v ppravnch
lk, ale pinese dal nemal
nklady, poukazuje na jeden
z problm.
Nelze ovem vylouit, e
konen scn bude pln
jin, tedy e se po uplynut
pechodnho obdob budou
dle dovet hromadn vy-
rbn lky od zahraninch
vrobc. To by pak podle
Hampela hrozilo, e mnoz
pacienti pidou na mizinu.
Jeden konopn sprej v lko-
vm rozmru dnes v Nmec-
ku stoj v pepotu zhruba 12
tisc korun, vysvtluje d-
vod. Tmto vyvstvaj otzky,
kter pedkladatel nekon-
zultovali s odbornky, kte
by konop mli potebnm
pacientm skuten zaji-
ovat v praxi. Kdo bude
potebnm pacientm tyto
lky hradit? Zdravotn poji-
ovny? Sami pacienti? Poji-
ovny s pacienty spolen?
V ppad, e by hrada byla
pesunuta, by i z sti, na
pacienty, kdo a jak je donut,
aby si pestali pstovat ko-
nop pro svoji potebu sami
doma, jak to dnes mnoz d-
laj, a zaali je nakupovat v
lkrnch za drah penze,
glosuje Hampel.
Holandsk inspirace
Podle Hampela by se es-
k republika mla vydat ni-
zozemskou cestou, nebo se
alespo inspirovat tamjm
modelem. Otzku konop
pro lebn ely tu m na
starost sttn agentura, kter
vak marihuanu nepstuje,
nevykupuje ani nedistribu-
uje do lkren. Pro poteby
vech pacient funguje jedna
ofciln pstrna konop, kte-
r zrove distribuuje lk do
lkren. Sttn agentura pro-
vd pouze odbornou, kon-
troln innost, a to na vech
rovnch od pstovn pes
zpracovn a distribuci a po
vdej v lkrnch. V Nizo-
zemsku tak v roce 2003 zvolili
model, jen vychz ze sttn
monopolizace celho procesu
a zcela jist nen v rozporu s
jednotnou mluvou o omam-
nch ltkch z roku 1961,
dodv pedseda, jen je
pesvden, e zvolen mo-
del by podle souasn ped-
lohy donutil esk pacienty
pstovat si konop v dom-
cch podmnkch. Mimo jin
by nikm nebyla zaruena
kvalitn standardizovan su-
en rostlina s defnovanm
obsahem inn ltky THC.
Naopak by se mohlo snadno
stt, e rostlinn droga by
obsahovala nap. tk kovy
i dal chemick prvky, kte-
r by pacienty pokozovaly,
vyzdvihuje lkrnk. Ten s
velkou nadj oekv odbor-
nou diskusi na pd vboru
pro zdravotnictv Poslaneck
snmovny. Doufm, e zde
bude dost prostoru k tomu,
aby fakta a argumenty mohly
pedloit vechny zastnn
strany, tedy tak provozova-
tel lkren. Vdy to maj
bt nakonec oni, kdo zajis-
t pro sv pacienty kvalitn,
bezpen konop a ponesou
tak nemal dl osobn zodpo-
vdnosti, uzavr Hampel.
Konopk
lkrnci tlum naden.
konop na pedpis je zbyten drah

stavn soud se neza-

stal lid, kte se l
konopm. Chovn
sttnch orgn, je ve vti-
n ppad ikanuj pacien-
ty, kterm konop pomh,
oznail za zkonn. Soud ne-
chala chladnm i sebevrada
Mrie Brodsk, kter se kvli
tvanici obsila. Zpsobnm
chovnm by se ml zab-
vat Evropsk soud pro lidsk
prva.
Nechat zemt. Tmito slo-
vy lze parafrzovat usnesen
stavnho soudu. Ten v polo-
vin dubna rozhodl, e sttn
orgny neporuuj zkony
v ppad honu na lidi, kte
se l konopm. Nic na tom
nezmnil zoufal in Mrie
Brodsk, kter si kvli byro-
kratick tvanici vzala ivot.
S oprtkou kolem krku rz-
n vyeila nekonc tisk
ze strany vy moci. Lta
byla Mria Brodsk vlena
po soudech. Pinou svru
byly rostliny konop, kter si
star ena na sv zahrdce
pstovala. Mla vak k tomu
pdn dvod. Z konop si vy-
rbla mast na bolav rny na
nohou. Vyvstvaj tak otzky,
zda se dalo jejmu zoufal-
mu inu pedejt a zda tento
in nco zmn. Nelze vak
na n jednoznan odpov-
dt. Pan Mrii roky vleli
v trestn-prvnm zen a
byla opakovan souzena. V
lednu 2008 ji osvobodil Nej-
vy soud, piem jeho roz-
hodnut mlo bt zvazn.
Pesto ji znovu obalovvali a
nakonec i utvali. Pin moh-
lo bt jist vce, ale skoro de-
set let naprost bezmoci ped
sttn mainri poznamen
kadho. Vm ale i o dalch
lidech, kte z podobnho d-
vodu spchali sebevradu.
Nemluv o tch, jim takto
vzali jedin lk, kter jim
pomhal v boji proti rakovi-
n, a kte pak zemeli, k
zakladatel cannabis terapie a
osplovsk pstitel livho
konop Duan Dvok.
Ten ji lta bojuje za prva
jedince na lbu konopm a
prvo bdat o jeho livch
incch. Lta se tak mus
vypodvat s prozatm ne-
zdolnou eskou justic. Po-
sledn nezdar? Ji zmnn
rozhodnut stavnho soudu,
kter zamtl stnost se jmny
nemocnch, kte kvli ne-
citlivmu postupu sttnch
orgn umeli. Soudu nesta-
ila osmnctistrnkov argu-
mentace stavn stnosti. Ta
obsahovala jasn popsan a
doloen kardinln poruen
stavn garantovanch prv
oban a rovn detailn
zmapovan spchn zloin
proti lidskosti. Soudu byly
tak adresovny dva dodatky
s dkazy o poruen zko-
n. Pes doloen znaleck
posudky ale soud neshledal
poruen prv. Neobmkila
jej ani jmna nemoc umle-
nch osob. Sttn orgny ne-
poruuj zkony, kdy zabj
a mrza spoluobany, kte
se l konopm, konstatuje
Dvok.
Opora v evropskm
vkladu
By jeho snaha pipomn
boj s vtrnmi mlny, ne-
vzdv se. V ve spravedl-
nost a lep ztky. Dodnes
je justice ovldna bolevic-
km nazrnm na roli prva
ve vztahu obana a sttu,
pojmenovv jeden z hlav-
nch problm Dvok. Nen
tajemstvm, e podle roz-
hodnut Nejvyho soudu je
v esku legln pstovn a
zpracovn livho konop,
pokud tedy lovk neprod-
v marihuanu nebo ji nepo-
dv mladistvm a zmrn
ne toxikomanii. K tomu
m lovk dle stavy, mluv
a zkon absolutn garan-
tovno prvo na dstojnost,
prvo na lbu dle vlastn
volby. Oporu jedinec nalz
tak v evropskm prvu, kte-
r povoluje uit konop pro
liv inky, m tak vya-
zuje ze hry zkon o nvyko-
vch ltkch. Z takovho
judiktu Evropskho soudu
by la dovodit povinnost
esk republiky odkodnit
kadho obana, kter se nej-
pozdji od roku 2009 nesml
lit konopm (a zemel nebo
byl zmrzaen) nebo pstovat
konop a byl za to kriminali-
zovn nebo jakkoliv popota-
hovn v trestnm zen, a to
vetn tch, kte obchodovali
s marihuanou. Zkrtka stra-
n prser, uvauje Dvok.
Dvok nyn ct anci, jak
zvrtit doposud nepzniv
vvoj. Jdeme k Evropskmu
soudu pro lidsk prva pro
hrub poruen mezinrod-
nch mluv a eskch zkon
a stavy s tragickmi dopa-
dy na ivoty, zdrav, majetky
a prva oban. Proetuje to
Evropsk komise, k ne-
kompromisn Dvok.
Podpora rodn Han
Ve svm snaen nezst-
v sm. Potebnou slu mu
dodv podpora jeho okol.
V boji s eskou justic Dvo-
ka podpoil znm psycho-
log Lubomr Smkal, bval
rektorka Univerzity Palack-
ho Jana Makov a ada dal-
ch lka a olomouckch
osobnost vetn osmi olo-
mouckch nevldnch or-
ganizac, napklad vy
odborn koly Caritas, Unie
pro eku Moravu i Spolku
Trend vozk. Lid z Olo-
mouce vak nezstali pouze
u slov a odhodlali se k i-
nm. Obrtili se na ministra
spravedlnosti, piem daj
obnoven Dvokova trestn-
ho zen z dvodu hrubch
chyb v celm prbhu zen
a pesvduj ministra o po-
dn stnosti Nejvymu
soudu. Tu adresovali rukm
ministra spravedlnosti v pli
kvtna. Pesn rok pot, co
byl za lbu konopm uvz-
nn Miloslav Tetour. Nebo-
juji za sebe, ale za lidi, kter
mm rd. Jednn sttnch
orgn vi nevinnm ne-
mocnm lidem povauji za
zloinn. Nikoho z veejnch
mdi to prostjovsk bsnn
ale nezajm a j se mm pak
divit, e sttn orgny nikdo
netla k odpovdnosti ve-
ejn a nedokld, jak hrub
poruuj zkony. Jsem odsou-
zen, dvakrt obalovn a ob-
vinn, mme s manelkou za
posledn ti roky 15 soud a
vedeme pes 30 sprvnch -
zen, l Dvok. Kolik lid
jet zabi, zmrza a polou
tihle zkorumpovan zloinci
do vzen, ne lidem dojde,
e se to tk i jich samotnch
a e kradou i jejich prva a
svobodu, pt se nenavn
bojovnk Dvok.
Konopk
duaN dvOk sE NEvZdv.
Bude bojovat u Evropskho
soudu pro lidsk prva
cO maJ spOlENHO
ErN pEp a caNNaBIs?
KONOP A ZDRAV
6
30#
P
ed nkolika roky zjis-
tili vdci, e v koen
existuje sloka, kter
se doke navzat na kana-
binoidn receptor typu 2 (tzv.
CB2 receptor). Tato sloka se
jmenuje beta-caryophyllen a
je soust terickch olej.
Dlouhou dobu se mlo za to,
e na kanabinoidn receptory
se dokou navzat jenom
kanabinoidh konopnch
rostlin. Pozdji se ukzalo,
e i urit sloky echinacinu,
tzv. alkylamidy, zprostedko-
vvaj psoben svch imu-
nitnch modultor zsti po-
moc aktivace CB -receptor.
Vdci ze vcarskho spolko-
vho institutu pro technologii
v Curychu upozornili na to,
e mnoh alkylamidy echi-
nacinu se na C2- receptory
vou silnji ne endokana-
binoidy.
terick rostlinn oleje se-
stvaj ve sv typick form
z lehce prchavho aromatic-
kho terpenu a podobnch
substanc. Beta-caryophyllen
je prv jednm z tchto ter-
pen. Tyto substance roz-
pustn v tucch putuj zlehka
bunnou membrnou, pi-
em zastvaj mnostv eko-
logickch kol, mezi jinmi
aktivity v rmci vzjemnho
psoben mezi rostlinami a
hmyzem. Beta-caryophyllen
je dleitou prchavou sub-
stanc, kter se vyskytuje ve
vtm mnostv v terickch
olejch mnohch rznoro-
dch koen a rostlinnch
ivin, mezi jinmi napklad
v oreganu, skoici a ernm
pepi. Dky sv jemn aro-
matick chuti se vyuv pro
komern el - jako do-
plnk vivnch ltk, nebo
v kosmetickm prmyslu.
Beta-caryophyllen je tak d-
leitou soust (a do 3nt%)
terickch olej obsaench
h konopnch rostlinch
Donedvna bylo znmo je-
nom to, e se nkter kanabi-
noidy vou na kanabinoidn
receptory. Nicmn nejnovji
se ukazuje, e existuje i jin
soust konop, kter se ve
na CB receptory. Receptor
typu CB1 se nachz pede-
vm na nervovch bukch
centrln nervov soustavy
(mozek, mcha), ale tak na
mnohch dalch typech bu-
nk po obvodu, jako nap-
klad na bukch stev, jater,
srdce, plic, moovho m-
che, pohlavnch orgn a
ke. Naproti tomu receptor
typu CB2 je rozen hlavn
na bukch imunitnho sys-
tmu. U lid a zvat se tyto
dva typy receptor aktivuj
pomoc tlem vyprodukova-
nch kanabinoid, tzv. endo-
kanabinoid. Zatmco aktiva-
ce receptor typu CB1 m za
nsledek psychick psoben
konopnch produkt na cen-
trln nervovou soustavu, ne-
maj aktivn receptory typu
CB2 dn vliv na psych.
Aktivace receptor typu CB2
naopak vytv imunitn re-
akci. Ltky, kter se vou
na CB2, tlum znty a tvor-
bu opuchln, a tak disponuj
vlastnostmi tlumcmi bolest.
Vnstevnm -trvicm traktu
pak tyto inn ltky chrn
zvata ped znto tlustho
steva vyvolanmi chemick-
mi ltkami
K tomu vemu slou re-
ceptor CB2 jako potenciln
bod psoben p lb arte-
riosklerzy a osteoporzy.
Na arteriosklerzu je dnes
nahleno jako na chronick
znt cv, a na poruchy tu-
kovho metabolismu (pe-
devm zven mnostv
patnho cholesterolu) se
ji nenahl jako na hlavn
pinu. Proto budou vesms
vechny ltky, kter dokou
speciln aktivovat receptor
CB2, hrt zajmavou roli pi
len mnoha nemoc. Dvj-
studie ukzaly, e aktivace
receptoru CB2 sniuje kon-
centraci ltek penejcch
znty (faktor ndorov nek-
rzy alfa, interleukiny-1-bea,
atd.). Vdeck skupina ze
vcarska, Itlie a Nmec-
ka dokzala, e beta-caryo-
phyllen dokt zpsobit i tyto
inky. Protizntliv inky
beta-caryophyllenu se pro-
jevily u u velmi malch d-
vek. U nkdy v roce 1993 se
objevovaly rzn protiznt-
liv efekty beta-caryophylle-
nu, mezi jinmi napklad
omezen zntu aludku u
zvat. Tenkrt byl ale mecha-
nismus tohoto psoben jet
neznm. Beta-caryophyllen
je prozatm jedinou znmou
ltkou v konopn rostlin,
kter doke aktivovat ka-
nabinoidn receptory, a to i
pesto, e v zsad vykazuje
zcela jinou strukturu ne kla-
sick kanabinoidy. Tm ped-
stavuje zcela nov typ kana-
binoidu, jen se selektivn
ve na receptor CB2. Jeliko
je tento terpen dleitou sou-
st terickch olej v kono-
p, m anci zvit celkovou
innost konopnch pprav-
k. Pro tyto ely se uv
beta-caryophyllen v rostlinn
viv v dennch dvkch od
10 do 200 miligram. A pro-
to by se tato ltka mohla stt
soust ivin, kter ovlivu-
j zntli, a ppadn i dal
fyziologick procesy pomoco
endokanabinoidnho systm.
Peklad: radomila
autor lnku: dr. Franjo Grotenhermen
7
NKDE JINDE #30
UrUgUaj sa
toho neboj
U
ruguajsk vlda 18. jna
oznmila, e v rmci
boja s narastajcou krimina-
litou vklad ndej do predaja
marihuany obanom, ktor si
ju po registrcii bud mc
leglne kpi. Do parlamentu
plnuje predloi nvrh, kto-
r by z Uruguaja spravil prv
krajinu na svete, kde funguje
takto prstup k marihuane.
Poda tohto plnovanho
prstupu bude vlda mc
predva marihuanu dospe-
lm obanom, ktor sa ofci-
lne zaregistruj. Tak bud
mc ofcilne miesta sledo-
va, koko trvy kto nakupu-
je. Vlda bude regulova aj
kvalitu trvy a kad osoba
bude ma povolen nkup 40
jointov mesane.
Minister obrany Eleuterio
Fernandez Huidobro repor-
trom povedal, e opatrenie
je zameran na znenie mie-
ry kriminality v krajine a tie
chce od seba oddeli obchod
s marihuanou od obchodu s
tvrdmi drogami (menovite
s kokovou pastou). Ak sa na
iernom trhu nebude pred-
va marihuana, tak Uruguaj
od seba oddel huliov a d-
lerov, ktor ponkaj nebez-
penejie ltky.
Presvame sa k prsnejej
ttnej kontrole distribcie a
predaja tejto drogy... Jedn sa
o boj na dvoch frontch: proti
uvaniu a paovaniu drog.
Myslme si, e prohibcia
niektorch drog vytvra pre
spolonos viac problmov
ako drogy samotn.
Poda uruguajskch novn
bud peniaze, ktor vlda
vyberie na dani z marihuany,
pouit na lieenie drogovo
zvislch. Vlda ale nepo-
skytla alie detaily. Uva-
telia, ktor bud bra vyie
ako povolen mnostvo,
bud musie podstpi proti-
drogov lieenie. Uruguajsk
prezident navrhovan opa-
trenie komentoval slovami:
Nemm iadnu morlnu au-
toritu zabraova deom, aby
pestovali marihuanu, ke
cel svoj ivot fajm tabak.
Mm by ako star konzerva-
tvec?
Poda organizcie NORML
legalizcia marihuany ne-
prina vhody len v rmci
bezpenho uvania a lieby
zvislosti. Ak Uruguaj povo-
l, aby si marihuanu mohli
kupova aj turisti, tak to bude
predstavova vzvu pre Am-
sterdam udra krok so sas-
nm dianm (Holandsko v
sasnosti uvauje o predaji
marihuany len pre miestnych
obyvateov). Legalizcia by
okrem toho vytvorila priestor
pre vskum medicnskeho
vyuitia marihuany vrtane
komercializcie pestovania
technickho konope. V Uru-
guaji neplatia iadne zkony
proti uvaniu marihuany.
Vlastnctvo drogy pre vlastn
pouitie nebolo nikdy krimi-
nalizovan.
Konoptikum fand:
Jen tak dl!
Google: uruguay legalise
cannabis
Zastavte
nesmysln
tresty smrti
Za konop!
Z
atmco v Uruguayi se
zan eit legalizace
konop, v jinch stech sv-
ta panuj naprosto odlin
tendence. V zemch jako In-
donsie, Singapur, Malajsie,
rn, Irk, Brunej, Thajsko,
Spojen arabsk emirty
nebo na jsou stle velmi
oblben a pouvan tresty
smrti. I pesto, e nelze odsu-
zovat jin kultury na zklad
hledisek kultury vlastn, si
dovolujeme s touto prax d-
razn nesouhlasit. Trest smr-
ti za kladnou vradu nebo
opakujc se zvan trestn
iny? U nenapravitelnch
ppad snad Ale trest
smrti za paovn nebo jinou
manipulaci s konopm? To je
teda slun p*ovina!
Nejerstvj ppad repre-
se v t nejagresivnj form
pinesly agentury z Malajsie.
V kvtnu tohoto roku byl
po vce ne ronm procesu
odsouzen k smrti nigerisk
student James Kamara. Ten
byl zadren 13. z 2010 s ne-
celmi 19 kilogramy konop
na autobusovm terminlu
v Kuala Lumpuru, hlavnm
mst zem. Malajsie je v
rovni represe konopnch
zloin v oblasti jedno-
znan nejaktivnj. Ale ani
v dalch arabskch zemch
to nen o moc lep. Ped
dvma msci byl v Indonsii
odsouzen k smrti cizinec Fer-
nandz, toho asu zamstna-
nec indonsk stavebn frmy,
kvli tomu, e byl zadren s
necelm kilogramem kono-
p. Odchycen polici byl ji v
roce 2004 a vrchn indonsk
soud zamtl jeho odvol-
n. Dal ppady najdete na
webu htp://www.ccguide.
org/deathpenalty.php.
Samozejm dsiv nejsou
jen samotn tresty smrti, kte-
r s jistou dvkou ernho
humoru mohou bt dokonce
pokldny v podstat za v-
hru Minimln v porov-
nn s doivotnm trestem
v malajskm, singapurskm
nebo thajskm vzen, o je-
jich rovni a pohostinnos-
ti bylo natoeno ji nkolik
dokumentrnch flm. Sa-
motn pobyt ve vazb nebo
i krtk pobyt v orientlnm
vzen se podepe na lov-
ku do smrti. Pokud se j tedy
nedok tam
Mon si o inech ve zm-
nnch eknete: Vdy jsou
to jen paerci nebo deale-
i Ano, to sice jsou. D-
kaz, e agresivn pstup
nkterch stt ve vcech ko-
nopnch je dost. Na sklonku
roku 2011 jsme v Konoptiku
. 26 informovali o pbhu
australskho teenagera, kter
byl za koupi (sic!) nkolika
mlo gram dren dva ms-
ce ve vazb, aby byl nakonec
(natst) proputn a pedn
australskm adm. Hrozil
mu trest dvou let v tvrdm
indonskm vzen. Ppa-
dy, kdy to dopadne relativ-
n dobe, nejsou pli ast.
Zaadit tam meme tak
ppad Az-
mana Sanwana, ktermu
byl letos v beznu trest smrti
zruen pro nedostatek dka-
z. Singapursk obaloba ho
vinila z toho, e se podlel na
obchodu s konopm. Zabave-
n materil vil piblin 1,5
kg konop. alobci se nako-
nec nepodaila prokzat vina
obvinnho.
Nesouhlaste-li s touto drs-
nou repres, podpote ak-
tivitu organizace ENcOd
petici Petition to end the
death penalty for cannabis,
kter je adresovna Organi-
zaci spojench nrod (OSN)
a vyzv vldy vech zem
svta, aby okamit zastavily
popravy za trestn iny spo-
jen s konopm. Pokud nejste
burani a omezenci, zajmajc
se tak maximln o vhu sv-
ho vpstku, zkuste navtvit
strnky organizace ENCOD
nebo pmo strnku vnujc
se psnm trestm za ma-
nipulaci s konopm. Vame
si toho, e v na zemi sice
mete za konopn delikty
tak vyfasovat nesmysln a
hloup fastr, ale o ivot vm
nepjde. Nikdo ns nenut
petici podepsat, ani se o tma
zajmat. Ale svou karmu si
mete zlepovat neustle,
co myslte?
Konoptikum apeluje:
Nebume neten k tomu, co se
dje daleko od ns!
Google: end death penalty
cannabis
bleskovky
Zpravodaj: Pokai-mu / Hanuman
KULTURA
8
30#
ven teni konoptika
esk lto je zpravidla ve znamen hudebnch festival a kulturnch akc pod irm nebem. I my preferujeme outdoorov-kulturn
zbavu. dky spoluprci s nam hlavnm reklamnm partnerem, Growshop.cz, vm nabzme pehled letnch kulturnch akc, kter se
pasivn zastnme.
vtisky naeho konoptika najdete na nsledujcch festivalech u stnku Growshop.cz. v tradinm stnku s vaporizrem a irokm
vbrem zejmna headshopovch produkt najdete tak letos vtisky nejnovjho konoptika .30.
doufme, e konoptikum vm poslou nejen jako podprdelnk, zklad paprov epice nebo nhraka toaletnho papru, ale tak
jako zdroj zajmavch informac, kter mete s pteli prodiskutovat mezi hudebnmi pedstavenmi oblbench kapel. a kdybyste se
nhodou nudili, zahrajte si nae pexeso nebo lod!
dky, e ns tete, pejeme poklidn atraktivn lto.
vaE kONOptIkum
lEtN FEstIvalY s
LET IT ROLL
kdy: 20.-21.ervence 2012
kde: Star dnice u Pardu-
bic, pskovna Oplatil
co: Open Air Stage, Take Con-
trol Stage, Dubstep Allian-
ce Stage, Cross Club Stage
kdo: Camo & Krooked LIVE, Flux Pavilion,
Dirtyphonics LIVE, Caspa, The Qemists
LIVE, MS Dynamite, Loadstar, Delta
Heavy, Teebee & Calyx, Tantrum Desire,
AMC, Kasra, Spectrasoul, Enei, Dub
Phizix, Phace, Misanthrop, Rockwell,
Crissy Criss, Reso, Tunnidg, Mefus
Web: www.letitroll.cz
FB: www.facebook.com/letitrollcz
pro jet: Dnes ji tradin festival dnb hudby
se kon v pskovn Oplatil nedaleko
Star dnice u Pardubic. Vae tla
roztan a mysl uspokoj napklad Flux
Pavilion, Dirtyphonics, The Qemists,
Crissy Criss nebo Teebe&Calyx.
HIGH JUMP
kdy: 3.- 4. srpna 2012
kde: Himdick lom ne-
daleko Pbrami
co: Clifdiving, Splashdiving
kdo: Anna Bader, Andreas Hu-
lliger, Christian Guth/Prago
Union, Horke Sle, U-
-Cee, United Flavour Band
Web: www.clifdiving.eu
FB: www.facebook.com/clifdiving.eu
pro jet: Spojen adrenalinovho sportu
s kulturn produkc ideln
spojen pro umocnn Vaich
letnch zitk. Hlavnm tahkem
je urit exhibice ve skoku z 20
metrov vky! Mezi hudebnmi
tlesy zaslou Vai pozornost
teba Prago Union nebo U-Cee.
TRUTNOV
OPEN AIR
kdy: 16.-19.srpna 2012
kde: Trutnov, arel Bojit
co: Nejstar esk hudebn festival!
kdo: Korn, Deus, Ji Schmitzer, Vltava,
Imodium, Boron, Atari Terror,
Kurtizny z 25.avenue, ankiou,
Tleska, Fuera Fondo a dal
Web: festivaltrutnov.cz
FB: www.facebook.com/trutnovfestival
pro: Nejstar esk hudebn festival
Trutnov Open Air je bez jak-
hokoliv patosu jednoznanm
vldcem eskch festival. I kdy
maj jin festivaly atraktivnj
kapely, vnitn sla a indinsk
pstup trutnovskho festivalu za-
psob na kadho nvtvnka.
ROCK FOR cHURCH(ILL)
kdy: 24.-25.srpna 2012
kde: Vroutek u Podboan
co: Hlavn stage a Growshop DJ stage
kdo: The Freestylers, Horace Andy, Tito & Tarantula,
Dub Pistols, Ti Sestry, Vypsan Fixa, Vltava,
NZ Shapeshifer, Panten Rococ, Sto zvat
Web: rfch.cz
FB: www.facebook.com/rfchfest
pro jet: Jako vdy, posledn srpnov vkend je vyhrazen
zpadoeskmu festivalu Rock For Churchil.
Na koho se zamit letos? Teba na legendr-
nho jamajskho zpvka Horace Andyho,
kter je znm tak jako len Massive Atack.
HIP HOP KEMP
kdy: 16.-18.srpna 2012
kde: FestivalPark Hradec Krlov
co: Hudebn, tanen a do-
provodn program
kdo: Mos Def, Madlib, Dilated Pe-
oples, Beat Junkies, Dope
DOD, Jean Grae, Efhymis,
PSH, Majk Spirit, Vec
Web: www.hiphopkemp.cz
FB: www.facebook.com/hiphopkemp
pro jet: Ve stedn Evrop snad neexis-
tuje hoper, kter dosud nebyl na
HipHop kempu. Jeden z nejlpe
obsazench evropskch festiva-
l svho druhu Vs letos zve na
americkou hvzdu Mos Def!
&
9
ERN KRONIKA #30

esk nrod vvod ta-

bulkm, pomoc kte-
rch je porovnvna
konzumace alkoholu a mari-
huany. Vyplv to ze statistik
OSN a Svtov zdravotnick
organizace. ei si tak pi-
psali neslavn primt nejne-
estnj zem. S velkm od-
stupem nsleduje Slovinsko a
Austrlie.
Sm pro sebe si kladu otz-
ku, jak tato informace na
tene zapsob. Bude to
okujc, nebo spe smv-
n zprva? Opravdu se nm
echm ie tak dobe, nebo
jsme na tom naopak tak pat-
n? esko je toti svtov
supervelmoc v uvn drog
a pit alkoholu. Ovldlo cel-
kov ebek 60 zem, kter
sestavila americk agentu-
ra Bloomberg. Ta porovnala
stty po-
dle ty
nvykovch faktor: mry
konzumace alkoholu, ciga-
ret, drog a ztrt z hazardnch
her. Vzkum se opral o daje
Svtov zdravotnick organi-
zace, OSN a dalch respekto-
vanch instituc. Pozornost
se soustedila na populaci
od 15 do 64 let, piem se
sledovalo ron mnostv
spotebovan na hlavu, p-
padn fnann ztrty ve vzta-
hu k hrubmu domcmu
produktu.
Ze ty dlch pehled
esko chyb v prvn destce
pouze jednou v ebku
zem, kde je nejvce roze-
no hrstv. Je ovem na 1.
mst v prmrn konzumaci
alkoholu, a to se spotebou
16,5 litru na hlavu. Co se te
kouen, tak jsme se spn
probafali k 5. mstu s pr-
mrnm potem 2 378 cigaret
na osobu. K tomu ei berou
zlato v kouen konop. Po-
kud jde o tvrd materil,
tak esk nrod v uvn
drog pedstihli pouze obyva-
tel Spojench stt. V md
je v tuzemsku extze a amfe-
taminy. Ta sla jsou skute-
n tristn. Mm ale podporu
premira Nease v tom, aby
se tato situace zmnila, k
nrodn protidrogov koor-
dintor Jindich Voboil. A
prvn kroky, jak zvrtit nep-
zniv vvoj, jsou ji na svt.
Voboil pedstavil koncepci,
kter zpsn tresty za nal-
vn alkoholu mladistvm.
Dosud nesl odpovdnost jen
nk, nov by se za takov
chovn zodpovdal i maji-
tel vepu. A msto pokuty
v dech tiscikorun by mu
stt mohl restauraci i na pr
dn zavt. eme jen, zda
novelu poslat do snmovny
jako poslaneck, i vldn n-
vrh. Vm, e bez problm
projde, popisuje Voboil.
Zainteresovan nyn has
por. Kde se vak vbec bere
touha se profetovat i propt
na Mount Everest neest? A
pro nefunguj zklopky, a
u tlesn i spoleensk? Ty
piny jsou mnohavrstevn.
lovk by si ml uvdomit,
e v ppad, e si alkoholem,
drogami i hazardem poko-
d kariru, ppadn zdrav,
tak mu alkoholov prmysl
ani provozovatel hazardu nic
nedaj. Lid jsou leni rekla-
mou a v podstat sedaj na
lep podvodnkm, vysvtlu-
je prim muskho oddlen
zvislosti Psychiatrick l-
ebny Bohnice Karel Nepor.
Dleitou roli v monm
podlehnut lovka hraje tak
pracovn prosted. Zamst-
navatel by si mli vce uv-
domovat, e te jde o jejich
pracovn slu, o kvalitu jejich
pracovnch sil, a mli by tu
pracovn slu chrnit vemi
monmi prostedky, objas-
uje Nepor. Podle Nepora
by situaci mohl zlepit do-
staten rodiovsk dohled.
Rodie jsou schopni jasn
ci, co ano, co ne, tohle sm,
tohle nesm. Tady si tak ne-
myslm, e et rodie jsou
pln dokonal, mn Ne-
por. Na kad pd by mli
bt v pozoru vedle mstnch
samosprv i politici. ee-
nm me bt vy zdann
hazardu a alkoholu, dodv
respektovan psychiatr.
Pesto situace nemus bt
tak vn, jak se na prvn po-
hled zd. Nkte odbornci
toti berou statistick sla s
rezervou. Za prvenstvm e-
ch pr stoj spe to, e se k
tomu na rozdl od cizinc ne-
styd piznat.
Konopk
Je teba se divit? ei tou po niku
P
olicie na konci kvtna
odhalila dosud nejvt
pstrnu marihuany v
esk republice. V budov v
Dolnm ru na Karlovar-
sku nalezli detektivov 5 600
rostlin konop a jako bonus
zazdnho vietnamskho
zahradnka. Vietnamsk po-
hdka o zbohatnut pomoc
velkovroby drog nabv ne-
bezpench rozmr.
Ta zprva pila jako blesk
z istho nebe. Policie v prv-
n polovin ervna zveejnila
detaily sv spn opera-
ce s krycm nzvem Dukla.
Jejm vsledkem bylo od-
halen dosud nejrozshlej
indoorov pstrny konop
v esku, zajitn zatm nej-
vtho mnostv marihuany
pi jedn operaci, zjitn oje-
dinlho zpsobu dodvky
elektrick energie za vyuit
nafovch agregt a 13 obvi-
nnch pachatel.
Skupina se zabvala ps-
tovnm a nslednou vro-
bou a distribuc marihuany
pevn na zem Karlo-
varskho a steckho kraje.
st produkce byla vyve-
na do Nmecka. Policist pi
zsahu zabavili 5 600 rostlin
konop, ze kterch by podle
policie bylo mon zskat
minimln 500 kilogram
marihuany v cen zhruba 40
milion korun. Kriminalist
odhalili celkem tyi pstr-
ny, jedna z nich byla dosud
nejvt na eskm zem,
akoli fungovala jen na polo-
vin vkon. Organizovan
skupina pachatel pouvala
pro vrobu elektrick energie
celkem ti nafov agregty,
kdy nejvkonnj pochze-
ly z ny. Dal ti agregty
stejnho typu mli pachate-
l objednny, souasn mli
ji pipravenou a kompletn
vybavenou dal st pstr-
ny konop a ekali pouze na
dovoz agregt, aby mohli
zahjit pstovn konop v
cel pstrn, popsal mluv
protidrogov centrly Michal
Hammer.
Zajitn agregt znaky
Volvo byl schopen pokrt
spotebu elektrick energie
pro 200 kus 800watovch
vbojek. Zbyl dva agregty
s nim vkonem slouily
takt k pokryt nadmrn
spoteby elektrick energie.
Nen tak nhodou, e poli-
cist pi domovnch prohld-
kch zabavili ndre s 5 000
litry nafy.
Mezi zadrenmi pachateli
byli dva ei, kte skupinu
organizovali, zbyl zadren
byli Vietnamci. O bezohled-
nosti jejich ponn svd
zazdn vietnamsk zahrad-
nk v jedn z pstren, ekl
Hammer. Mu byl podle nj
otrokem, kterho skupina za-
drovala v uzaven pstrn,
aby se staral o rostliny.
Takka sci-f pbh se ode-
hrval v ulicch nic netuc-
ho malho msta. Pachatel
v Dolnm ru pobvali
krtce, navc se pisthova-
li do nov zstavby na jeho
okraji. K tomu utvoili uza-
venou skupinu a tm s
nikm se nebavili. Vech 13
zadrench v souasnosti el
obvinn z nedovolen vro-
by omamnch ltek a hroz
jim a dvanctilet vzen.
Okresn soud v Karlovch
Varech poslal dvanct z nich
do vazby, jeden z ech bude
sthn na svobod. V sou-
asn dob nen cel ppad
uzaven a lze pedpokldat,
e dojde k obvinn dalch
osob, doplnil mluv NPC.
Tento posledn a zrove
megalomansk ppad je
dkazem toho, e v mnoha
krajch vetn hlavnho ms-
ta zanaj hrt v obchodu s
drogami hlavn roli Vietnam-
ci. Z tohoto dvodu jich po-
licie v loskm roce zadrela
celkem 192. A toto slo rok
od roku stoup. Drogy toti
Vietnamci povauj za stejn
zbo, jakm jsou potravi-
ny nebo obleen. Jde jim
o hlavn o zisk, drogy jsou
pro n jen dal druh zbo,
vysvtlil Hammer. Vietnam-
ci jsou navc, na rozdl od
ech, schopni velmi dobe
spolupracovat mezi sebou.
Jedna skupina napklad
zsk zakzku na 10 kilogra-
m marihuany do Nmecka.
Sama je ale schopna vypsto-
vat jen 5 kil, tak oslov dru-
hou skupinu, poznamenal
Hammer. Nemaj pitom
strach, e by je druh skupina
podvedla, dodal. Pro velko-
pstrny marihuany si vietna-
mt zahradnci asto pronaj-
maj rodinn vily v klidnch
mstskch stech. K tomu,
aby produkty na trhu usply,
nabz Vietnamci drogy velmi
kvalitn.
Kvtnov ppad pekonal i
udlost z prosince roku 2010,
kdy policist v hotelu Corra-
do v Dub na Teplicku objevi-
li na 5 000 rostlin marihuany.
Na mst, kde se svho asu
schzely piky sociln de-
mokracie vetn ex-pedsedy
Jiho Paroubka, zadrela po-
licie ti Vietnamce, kte se o
rostliny starali.
Asit zahradnci fgurovali
tak v akci Kvtinky, kdy de-
tektivov zasahovali v Sedlci
u Karlovch Var. V pro-
storch nenpadnho domu
nali policist piblin 3 000
rostlin konop, a to ve vech
stdich rstu.
Konopk
pohdkov pbh se patnm koncem
Z
d
r
o
j
:

h
t
t
p
:
/
/
w
w
w
.
b
l
o
o
m
b
e
r
g
.
c
o
m
/
s
l
i
d
e
s
h
o
w
/
2
0
1
2
-
0
4
-
3
0
/
b
l
o
o
m
b
e
r
g
-
r
a
n
k
i
n
g
s
-
g
l
o
b
a
l
-
v
i
c
e
-
i
n
d
e
x
.
h
t
m
l
Vce na naem webu www.konoptikum.eu
Celkov Index neestI Uvn konoP
oPItY vetn PedePsAnCH
pOad
pOad
pOad
ZEm
ZEm
ZEm
cElkOv
cElkOv
prEvalacE
cElkOv
prEvalacE
sladk OkOldOv pIkOtY
B
anny rozkrojme
napl, pokrjme na
tenk podln pltky
a poklademe na pipraven
pikoty.
okoldu na vaen roze-
hejeme, pidme kousek
konopnho msla nebo l-
ci konopnho oleje a 3 lce
mlka. dn promchme.
Malou likou rozeteme
okoldu na banny a ne-
chme ztuhnout v lednici.
Nejlpe chutnaj studen a
ke kv.
paNNa cOtta
dE HasH
(Svaen
Smetana
S haiem)
D
o hrnce vlieme 1 litr
smetany, pidme 2
lce cukru a poma-
lu pivedeme k varu. Do
pevaen smetany pidme
hai a velice jemn pova-
me dalch 10 minut. Po 10
minutch pidme pedem
pipravenou elatinu (pi-
pravujeme dle nvodu na
obalu) a ponechme na plot-
n dalch 5 minut. Panna
cota vyaduje stl mchn
a to po celou dobu ven. Po
uplynulch 15 ti minutch
sthneme hrnec z plotny a
nechme jej chvli zachlad-
nout. Panna cotu nalieme
do pedem pipravench
formiek a nechme v led-
nici zatuhnout. Doporuuji
formy vyloit fresh foli, aby
se vm Panna cota nepi-
chytvala a lehce vyklpla.
Jahodov peliv
Oitn a pokrjen ja-
hody vlome do rendlku,
pidme 5 lic vody, 3 lce
cukru, zakpneme plkou
citronu a povame 15 mi-
nut. Jahodovm pelivem
dozdobme vychlazenou
Panna cotu a meme
servrovat. Dezert je velice
sv a perfektn se hod
pro lto ;-)
Doba ppravy dezertu je
asi 45 minut a pi dobrm
skladovn vm vydr t-
den.o
H
e r -
mel ny
pekrojme podln
napl. Strouky z jednoho
esneku prolisujeme a her-
meln uvnit pomaeme. Po-
s y -
p e m e
sladkou papri-
kou, kdo chce, me pidat
trochu chilli. Her-
melny piklopme.
Cibuli pokrjme na
plkoleka a strouky z
druhho esneku na plt-
ky. Hermelny vkldme
do sklenice nebo kyblku a
prokldme feferonkami,
olivami, esnekem a cibul.
Kad z nich pelieme jed-
nou likou konopnho ole-
je, kter by ml usnadnit za-
vn. Kdy je sklenice pln,
dolieme slunenicovm
olejem a uzaveme. Nech-
me stt v teple po dobu pi-
blin 5 dn (zle na typu
hermelnu a teplot). Her-
melny by mly pi zakroje-
n lehce vytkat. Naloen
hermelny se vborn hod
k pivu.
PANNA COTTA
Panna cota, je italsk de-
zert, kter je zaloen na
svaen smetan s elati-
nou a cukrem.
ingredience:
1l smetany
5 polvkovch lic cukru
1 kg jahod
citrnu
6 pltk elatiny
5g haie
Panna cota
ingredience:
dlouh pikoty
3 banny
okoldu na vaen
mlko
konopn mslo, pop. olej
ingredience:
5 hermeln nebo
camembert
2 cel esneky
2 stedn cibule
olivy
feferonky
sladkou papriku
mletou chilli
slunenicov olej
konopn olej
velkou sklenici
Suroviny na ppravu nakldanho hermelnu
Suroviny na sladk okoldov pikoty
Sladk okoldov pikoty
RECEPT
Naloen
hermeln po
1 tdnu
10
30#
Suroviny na Panna cotta
Konopn vaen
T
ento dl Konopnho vaen je vnovn pedevm sladkm mlsounm. Okuste a zkuste pipravit
recepty na Sladk okoldov pikoty nebo Panna Cottu de Hash (svaenou smetanu s ha-
iem). Nemte na sladk chu? Zkuste nakldan hermeln v konopnm oleji s olivami, esnekem
a chili paprikou. Recepty nm pite nana kucharka@konoptikum.cz
Dobrou chu
NakldaN HErmElN
v kONOpNm OlEJI
Panna cotta s jahodovm pelivem
11
NKDE JINDE #30
K
dy se ekne samotn
slovo Dubaj, vti-
na lid si pedstavuje
luxusn ivot pipomnajc
doby ped vypuknutm sv-
tov fnann krize z roku
2008 uml ostrovy, mega-
lomansk stavebn projekty,
pmosk letoviska, golfov
hit, super luxusn auta,
pepychov obleen, jedi-
nen perky s drahmi ka-
meny, automaty na vzcn
kovy atd. Pravdou je, e ani
jedna z tchto vc v souas-
nm Dubaji nechyb. Jak by se
dalo oekvat, ech jezd do
Dubaje stle vc a vc. Vme
tedy, e alespo nkdo se tam
m dost dobe fnann. Jak
je to ale s konopm a jak je
legislativa zem? Jak probh
posuzovn poruen zkona
v praxi a existuje v zemi v-
bec konopn kultura?
Legi sLati va
Spojen arabsk emirty
jsou islmskou zem, tud
maj zaveden systm prva
ara. Podle tohoto prva je
zakzna konzumace jakch-
koli omamnch ltek, a to ze
t dvod: 1) dostanou lo-
vka mimo jeho rozum, re-
spektive pinejmenm zm-
n jeho vnmn a smysly; 2)
kod jeho zdrav (alespo pi
kouen) a 3) je to vnmno
jako pltvn, zejmna penz
nebo jinch zdroj. Bez ohle-
du na to, co se v tchto no-
vinch diskutuje, konop se
podle nich ad mezi omam-
n ltky. Minimln trest za
dren nejmenho mnostv
omamnch ltek je 4 roky ve
vzen. Dlka trestu se zna-
n zvyuje dle mnostv a/
nebo vnmanho myslu ho
distribuovat. Dal dleit
bod je, e trest se sice pocho-
piteln zan odpotvat
od doby vynesen rozsudku
u soudu, ale rozsudek o vi
trestu se zde obvykle ukld
nejdve pr msc, ale asto
i nkolik rok po zaten.
Dle, mnoho lk vydva-
nch v R pouze na pedpis
je v Emirtech zcela zakz-
no. Turist asto mvaj pro-
blmy nap. na letitch, a to
i v ppadech, e s sebou maj
pedpis. Na druhou stranu je
zde voln dostupn vtina
neomamnch ltek, nap. an-
tibiotika a mnostv dalch
lk, kter v R bez lkask-
ho pedpisu neseenete.
lovk mus dt velk po-
zor tak u jinch vc, kter
vnm jako pln bn. Nej-
lepm pkladem je echy
milovan npl zvin a po-
syp na peivo jmnem mk.
Emirty toti vbec nerozli-
uj mezi jednotlivmi druhy
mku vechny jsou vnm-
ny jako drogy. Pouhch pr
drobnch semen mku na-
lezench v kapse jako drob-
ky od svainy znamen pro
lovka stejn pestupek jako
gram heroinu.
Nehled na to, co ji bylo
eeno, vldci Dubaje se
rozhodli vyjt dost vstc ne-
islmskm cizincm a fr-
mm, zejmna v porovnn
s nktermi svmi islmsk-
mi sousedy. Maj nejen veli-
ce pvtiv zkony tkajc
se obchodu a nulov sazby
dan z pjmu, ale umou-
j tak konzumaci alkoholu,
by s jistm omezenm. Alko-
holick npoje se daj uvat
v barech a klubech, kter jsou
umstny vhradn v hote-
lech. Jeliko je hotel v zemi
opravdu mnoho, piani se
nemaj eho obvat, pokud
tedy jsou schopni a ochotni
zaplatit za nkup alkoholic-
kch npoj pomrn vyso-
k sumy (ve zdejch hotelo-
vch cench se pllitr piva
pohybuje v pepotu mezi
75 a 300 K). Jet je teore-
ticky mon pt ve vlastnm
hotelovm pokoji i v byt
znmho, akort je to bez dr-
en licence nezkonn. ad
udluje speciln licence (a
to pouze nemuslimm) pro
nkup alkoholu v omezenm
mnostv ve specilnch ob-
chodech, zskn takov li-
cence je ale pochopiteln pro
turisty nereln. Zdrhel je
v tom, e lovk se mus po
pit alkoholu na veejnosti
chovat pln stejn slun,
jako kdyby ho vbec nepil.
Jinak toti me bt zaten a
potrestn za veejn opilstv
podobnm trestem jako u
dren omamnch ltek. Toto
se tk vtiny stt Emirt,
nkter ale alkohol zakazuj
zcela, a to v jakkoli form,
napklad emirt Sharjah
(mrn tomu jsou psnj
i tresty).
Chtl bych zmnit nkolik
dalch vc, kter se sice ne-
tkaj omamnch ltek, ale
pro pochopen ivota v Emi-
rtech jsou pro echa dle-
it. V cel zemi jsou zcela
zakzan pornografck ma-
terily, a dokonce sprost slo-
va. Emirtsk oban nebo jin
muslim m prvo beztrestn
kohokoli profackovat stylem
pana Kalouska a nsledn na
nj pivolat policisty, pokud
tento ekne nahlas jakko-
li sprost slovo nebo i lehce
vulgrn historku, a to pe-
devm ped svoj manelkou
nebo rodinnmi pslunky.
Souloit s nkm jinho po-
hlav mimo dn uzaven
manelstv je protizkonn,
stejn jako souloit s nkm
stejnho pohlav pi jakch-
koli okolnostech. Naopak
tzv. nejstar emeslo svta
(neboli prostituce) je svm
zpsobem povoleno. Bn
je vidt a nechutn poet
poulinch dvek, zvlt ve-
er kolem hotel nebo v jejich
barech. Jsou dokonce nkter
podniky, kde je vtina dvek
k dispozici k pronjmu.
ReaLi ta
V realit jsou ale vci nkdy
trochu jinak. Co se te alko-
holu, natst se turist ani
mstn obvykle nesetkvaj
s problmy, kdy pi alkohol
v hotelovch barech nebo za
zavenmi dvemi. Pokud
ovem nepidou policist do
bytu z jinho dvodu, nap.
kvli stnosti soused na
hlasitou hudbu nebo jin ru-
en, co se v malm mno-
stv neastnch ppad
me stt.
V emirtu Ajman se d kou-
pit neomezen mnostv al-
koholu pmo z vybranch
sklad a neofcilnch obcho-
d. Dokonce i v nkterch z
ofcilnch obchod s alkoho-
lem se lze domluvit s proda-
vaem na nkupu vytoue-
nho npoje, akort na sv
vlastn riziko. Jsou pak ale
pbhy, kdy nemravn jedin-
ci pravideln ekaj u tchto
obchod a sklad, pronsle-
duj zdnliv neoprvnn
nkup a nsledn je vydra-
j. Sice se to nestv tak asto,
ale v ppad nkupu v Aj-
manu to me bt dost nep-
jemn, vzhledem k tomu, e
emirt Ajman je obklopen ze
vech stran emirtem Shar-
jah.
Dle jsou nastaveny limity
alkoholu dovenho z ci-
ziny (znovu ofciln, tedy
pouze s licenc), ale vtinou
to ani nen kontrolovan.
Lid, kte vzbudili na letiti
pozornost celnk, ale zej-
m povyprvj razantn
jin historky. Tamn policist
tak obas provdj nahodil
kontroly, v horch ppadech
pestrojen strnci dokonce
sami prodvaj prav drogy
a pot potenciln uivatele
zatknou.
Podvejme se nyn na pr
horch, ale pravdivch p-
bh mn astnch lid,
abychom lpe pochopili stin-
n strnky ivota v tto zemi.
Je jich samozejm mnoho,
ale budeme si dvat jen na ty
zajmavj.
Dubajt policist dostali
tip, e jeden anglick DJ u-
v na zem jejich emirtu
hai. V beznu 2010 byl za-
ten a dostal 4let trest vzen
(od ervna 2010) pot, co test
odhalil stopy THC v jeho tle.
dajn ml poslednho jointa
v prosinci 2009 pi nvtv
Anglie.
Dalho Angliana potka-
lo netst na letiti v Duba-
ji v z 2007. Celnci nali
0,003 g konop nalepenho na
podrce jeho boty a hned jej
zatkli. Sedl do nora 2008,
kdy byl odsouzen na 4 roky,
ale ml obrovsk tst, nebo
o necel msc pozdji dostal
milost.
Jeden vcar si zase dal
ped odletem z Londna
do Dubaje bulku se semeny
mku. Nsledn byl zaten
a odsouzen na 4 roky za dr-
en pouhch 3 (!) makovch
semen.
Nedvno si s sebou jeden
americk subdodavatel ame-
rick armdy v Afghnistnu
vezl z Kandahru do Dubaje
hai i marihuanu. Tito lid
si tehdy jet uvali de fac-
to naprostho bezpe pi
kontrolch na letitch v Emi-
rtech, a to dky tomu, e
piletli specilnmi lety p-
mo z americkch zkladen.
Gniovi nestailo to, e ml
nedostatkov zbo s sebou,
ale chtl se tm jet pochlu-
bit anebo se pinejmenm
podlit o svou radost s ne-
znmm taxikem. Vtina
taxik v Emirtech pochz
z jinch muslimskch zem,
ale mvaj podobn nzory
jako mstn. Amerian nabd-
nul taxiki monost si s nm
zahulit, ale zrovna trefl na
toho sprvnho. Taxik ekl,
e si s nm d, udlal krat
telefonn hovor v cizm ja-
zyce a odvezl Ameriana na
benznovou pumpu, kde se
akort seli s policisty. Vzhle-
dem k tomu, e ml nkolik
gram obou ltek, dostal
nkolikalet pobyt v emirt-
skm vzen. Dubajt celnci
nsledn z pochopitelnch
dvod zpsnili kontroly i
pro zvltn lety z americ-
kch zkladen.
Na zvr je nutn dodat,
e v posledn dob se kvli
zmnnm protidrogovm
zkonm v Emirtech zaalo
roziovat uvn napodobe-
nin konop typu Spice ad.,
kter jsou dostupn potou.
Zatm se jet o zkazu tchto
ltek nemluvilo, ale d se oe-
kvat, e i na n pide brzy
ada.
Dostupnost
Sice nemm se shnnm ko-
nop v Emirtech zkuenosti,
ale pln vm, e tak i onak
k dostn zejm je. Krom ji
zmnnho seznamu potenci-
ln hodn velkch malr je
jet jedna dleit vc souvi-
sejc s ppadnm nkupem
konop v Emirtech. lovk
si nikdy neme bt jist kva-
litou zbo a mus si poradit
s mkoliv, co se mu dosta-
ne do ruky. Navc nev, zda
lovk, od kterho si konop
koupil, nen pestrojenm
policistou, gangsterem nebo
prost oportunistou s mys-
lem vydrastv. Zakoupen
konop sice nemus bt niak
patn, ale pochopiteln s se-
bou nese obrovsk riziko ze
vech stran a lovk se mus
sm rozhodnout, zda mu to
stoj za to (tm vechno).
poRovnn
Bydlte-li v esk republice,
jist poznte zejm rozdly
mezi tm, jak je zde situace
ohledn konop oproti Spo-
jenm arabskm emirtm.
Snad jedinou podobnost na-
jdete v samotnch lidech,
kte tak rdi uvaj konop,
v jejich chuti. Ale pochopitel-
n i u toho se d ci, e chu
a touha po konop mohou
bt z jasnch dvod zna-
teln vt v Emirtech ne
tady. Take nakonec nejsp-
e nemaj esk republika a
Emirty nic moc spolenho,
alespo co se konop a jeho
ppadnho uvn te ;)
Foto a text: Amk
Dubai Marina : pohled z apartmnu
Burj Khalifa
spojen arabsk emirty
konop nap svtem
s
pojen arabsk emirty tvo pomrn
malou, pevn poutn zemi, ve kter
ie zhruba 7,2 milionu obyvatel, piem
pouze 11,5 % z nich jsou mstn oban.
rozloha Emirt je skoro stejn jako rozlo-
ha esk republiky, piem sten kvli
rop je jejich Hdp na obyvatele 7. nejvy
ze vech svtovch zem (pro porovnn
r je umstna na stejnm seznamu na 38.
mst). I kdy je ab dhab hlavnm ms-
tem zem, nen ani zdaleka tak znm jako
dubaj.
NKDE JINDE
12
30#
Regionlny summit v
Antigue
Koncom marca sa na regio-
nlnom summite v Antigue
(Guatemala) zili tri hlavy
ttov Strednej Ameriky:
prezidentka Kostariky Lau-
ra Chinchillov, prezident
Panamy Ricardo Martinelli
a prezident Guatemaly Oto
Prez Molina. Summit zvo-
lal prezident Guatemaly, aby
mohli prediskutova alter-
natvy k sasnej politike
prohibcie. Hovorili priamo
o ukonen sasnej podoby
vojny proti drogm. Ich sk-
senos toti jednoznane uka-
zuje, e Stredn Ameriku za-
nechala vojna proti drogm
donien nsilm a zloinom.
Povedan slovami prezidenta
Molina: Uvedomili sme si,
e 40 rokov trvajca stratgia
boja proti paovaniu drog za
zlyhala. Musme sa poobze-
ra po novch alternatvach.
Vojensk drogov politika,
ktor v tejto oblasti podporu-
je USA, priniesla poas minu-
lch rokov vek vlnu nsilia.
Strednou Amerikou toti ve-
die hlavn tepna, ktorou sa
prepravuje kokan do USA
a Kanady. Pravdepodobne
kvli vysokmu tlaku, ktor-
mu elia drogov kartely v
Mexiku, minul rok rozrili
svoje psobenie aj do okoli-
tch ttov Strednej Ameriky.
Vysok miera chudoby a
siln prtomnos gangov (ob-
zvl v El Salvadore a Hon-
durase) spolu s innosou
drogovch kartelov rob z
tejto oblasti jednu z najnebez-
penejch na svete. Salvdor,
Guatemala a Honduras spo-
lu s Jamajkou maj najvy
poet vrd na svete. Len pre
porovnanie je v tejto oblasti
poet vrd sedemnskrt
vy ako v USA. OSN uvied-
lo, e nsilie spojen s vojnou
proti drogm dosiahlo v ob-
lasti alarmujcu a bezprece-
dentn rove.
Poda Prez Molina by sa
situcia dala riei zlegalizo-
vanm a regulciou produk-
cie, predaja a uvania drog.
Navrhol, e okrem legalizcie
a regulovania obchodu s dro-
gami by mali konzumentsk
krajiny plati da za zadra-
n drogy, ktor by k nim inak
dorazili. Za kad zabaven
kilo kokanu chceme pde-
siatpercentn kompenzciu,
ktor zaplatia konzumentsk
krajiny. Cel regin by mal
spolone regulova obchod
s drogami. Naprklad vy-
tvorenm tranzitnch ciest,
po ktorch by prdili legl-
ne zsielky drog. Dodal, e
zodpovednos nes hlavne
Spojen tty, kvli ich vyso-
kej spotrebe drog.
Oto Prez Molina je znmy
ako politick konzervatvec
a bval vojensk generl.
Podarilo sa mu ale zska
dveru ostatnch politikov,
ktor chba inm ldrom v
oblasti. Ke prvkrt otvo-
rene vyzval na ukonenie
vojny proti drogm, mnoh
pozorovatelia za tm videli
len spsob, ako si zabezpe-
i viacej fnanci a vojensk
podporu USA. No ukzal, e
sa nejedn o myseln stra-
enie legalizciou, a mysl to
naozaj vne. Tm presvedil
aj ostatnch prezidentov v
regine. Po tomto stretnut sa
ldri dohodli, e tme ukon-
enia vojny proti drogm sa
bud venova aj na bliacom
sa Summite Amerk v polovi-
ci aprla.
Summit Amerk v
Cartagene
Vojna proti drogm v La-
tinskej Amerike strca pod-
poru niektorch najblich
americkch spojencov (ktor
od USA dostvaj vrazn
fnann podporu). Otvore-
ne zaali obhajova potrebu
diskusie o dekriminalizcii a
legalizcii drog, ktor pusto-
ia regin. Argumentuj tm,
e boj s mocnmi drogovmi
kartelmi len nebadane znil
mnostvo drog, ktor putuj
do USA. Jednou z najoak-
vanejch udalost bolo teda
pochopitene vystpenie Ba-
racka Obamu, konkrtne jeho
reakcia na monos ukone-
nia vojny proti drogm.
Na vzvy na zvenie lega-
lizcie z Latinskej Ameriky
Obama odpovedal, e je le-
gitmne o legalizcii debato-
va, ale zostva proti. Dval
si pozor, aby mylienku hne
nezavrhol, a znovu zopako-
val sub, e chce bra svojich
susedov ako rovnocennch
partnerov. Je plne legitm-
ne sa bavi o tom, i na uri-
tch miestach priat zkony
robia viac kody ako osohu.
Rchlo ale dodal, e legali-
zcia nie je rieenm, pretoe
me ma tak isto korupn
dsledky ako neleglne ope-
rcie s drogami. No aj tak
pevne verm, e preskma-
nie dkazov a vek debata
m zmysel. Nsledne po
Obamovch slovch vystpil
prezident hostiacej Kolumbie
Juan Manuel Santos. Vyzval
ldrov, aby sa prestali naa-
hova a prehodnotili prstup
k boju s narkotikami nedog-
maticky a bez predsudkov.
Spolone by mali hada
rzne scenre a mon alter-
natvy k sasnej nefunknej
politike.
Nathan Nadelman z Ali-
ancie pre drogov politiku
(Drug Policy Alliance) uvie-
dol, e rchly vvin tejto dis-
kusie je skutone pozoruhod-
n. Na zaiatku poiadavku
na vne prehodnotenie pro-
hibcie a otvorenie diskusie o
vetkch monostiach, vrta-
ne dekriminalizcie a legali-
zcie, obhajovali len aktivisti
a intelektuli. Trvalo len pr
rokov a o tme dnes otvorene
debatuj bval a aj sasn
prezidenti. Nikomu ani len
nepadlo, e sa takto stretnu-
tie me vlastne uskutoni,
dokonca s podporou prezi-
dentov Mexika a Kolumbie.
Na ukonenie vojny vyzvaj
aj repektovan intelektuli
ako Carlos Fuentes v Mexiku,
Sergio Ramirez v Nikarague
a Mario Vargas Llosa v Peru.
Mdi v Latinskej Amerike
rchlo zachytili mal zmenu
tnu, ktorou USA oponuj le-
galizcii. Aj ke USA s lega-
lizciou neshlasia, u aspo
pripaj, e je legitmne de-
batova o alternatvach. Toto
me predstavova dramatic-
k zvrat na regionlnej a pr-
padne aj na globlnej rovni.
Bezprostrednou politickou
vzvou bude udra silie v
uskutonen zmeny voi in-
tenzvnym zkulisnm poku-
som USA potlai vznikajcu
debatu (a to napriek verejn-
mu prehlseniu, e debatu
podporuj). Poda Nadelma-
na diskusia bude napredova.
To ale neznamen, e sa USA
nepoksia o jej zmarenie.
Ale bude to len na ich kodu.
Ak bud stle len obhajova
svoju nefunkn politiku,
nebud pozna hbkov ana-
lzu alch monost, ktor
predkladaj ostatn vldy.
Ete vou vzvou bude
da skuton podobu nvr-
hom alternatvnych prstu-
pov k drogm. Samozrejme
nepome, ak k legalizcii
pristpi len nejak osamote-
n krajina. Vrazn zmena sa
d dosiahnu len spolonm
prstupom, ktor prinesie
plody a o niekoko rokov.
Poda prezidenta Salvadoru
Mauricia Funesa by dekrimi-
nalizcia zrazila dole zisky
kriminlnych skupn, ale len
ak by sa jednalo o spolo-
n postup viacerch krajn.
Uviedol, e sa mus jedna
o regionlny prstup. Ak to
urobme len v jednej krajine,
naprklad v Guatemale, tak
sa z nej stane drogov raj.
Obhajoba vojny proti
drogm a skuton
situcia
Sekretrka ministerstva pre
vntorn bezpenos, Janet
Napolitano, obhajovala pev-
n odmietav postoj USA k
legalizcii. Oznmila, e USA
bud naalej fnancova voj-
nu proti drogm. Poda nej
USA nevid dekriminaliz-
ciu ako schodn prstup k
drogm. Mali by sme hada
lepie spsoby, ako zabrni
tomu, e sa niekto stane z-
vislm na neleglnych dro-
gch, a lepie spsoby, ako
zamedzi produkcii a distrib-
cii drog. Tvrdenie, e vojna
proti drogm (fnancovan
USA) funguje, chcela dokza
nasledovnmi faktami:
Po zrealizovan Plnu Ko-
lumbia nasledoval pokles
mnostva mrt. Jednalo sa
o 5 rokov trvajcu krov
vpravu proti pestovateom
koky, ktor stla niekoko mi-
lird dolrov.
Pod iniciatvou Merida mi-
nulo USA v Mexiku 1,6 mi-
liardy dolrov, ke tam od
roku 2006 fnancovali vojnu
proti drogm. Poda mexic-
kch zdrojov mala tto vojna
viac ako 47 000 obet.
Okrem toho investovalo
USA do Strednej Ameriky
300 milinov dolrov na
bezpenostn programy. No
ldri tchto krajn (ktor elia
nkladnmu a potencilne
smrtonosnmu zpasu) sa aj
napriek tejto fnannej po-
moci rozhodli poobzera po
inch prstupoch.
Prezident Santos situciu
doplnil o nasledovn fakty.
Kolumbia je aj tak stle naj-
vm producentom koka-
nu. Plon silie znii koku
malo v rmci vojny proti
drogm ist efekt. Vsled-
kom ale hlavne je, e sa tak
obchod s drogami presunul
do okolitch krajn. Celkovo
teda intenzvna vojna proti
drogm ni nevyrieila. Na-
zval to znmym balnovm
efektom. Ak na zatlate na
jednej strane, tak to vylezie
na druhej. Dodal, e nieke-
dy len zpasme a zpasme,
liapeme do pedlov, ale stle
si pripadme ako na stacio-
nrnom bicykli. Poda San-
tosa je dleit hada alter-
natvy, ktor spadaj medzi
dva extrmne prstupy. Na
jednej strane pjdu do basy
vetci konzumenti drog, ale-
bo bud vetky drogy zlega-
lizovan. Dodal, e potrebu-
jeme viac informci a analz
od pecialistov na zdravie a
organizovan zloin.
Zd sa, e mexick pre-
zident Calderon stle viac
prejavuje snahu zapoji sa do
legalizanch snh. Nikto in
nem viu morlnu auto-
ritu vola po alternatvach k
nefunknej politike. Oprv-
uje ho k tomu jeho niekoko-
ron sksenos s bojom proti
kriminlnym organizcim,
ktorch hlavnm prjmom je
dodvanie neleglnych drog
do USA. A nikto nevie lep-
ie, e sa ned vyhra vojna
s dynamickm trhom s dro-
gami. Obzvl ak susedte s
krajinou, ktor je najvm
spotrebiteom drog na svete.
Vedomie rastcej moci zloi-
neckch organizci vedie k
ochote serizne debatova o
vetkch monostiach drogo-
vej politiky, vrtane leglnej
regulcie v jej rznych for-
mch.
Naastie shlas s vojnou
proti drogm zana slabn
aj v USA. lenovia Globl-
nej komisie pre drogov po-
litiku, George Schultz a Paul
Volcker, minul rok v jni
svojm odporuenm ukoni
prohibin politiku rozvrili
debatu na celom svete. B-
val prezident Jimmy Carter
tie podporil odporanie
komisie. Bill Clinton opako-
vane vyjadril tos nad v-
strelkami v rmci vojny proti
drogm, nad ktormi privie-
ral oi poas jeho psobenia v
Bielom Dome. Africko-ame-
rick ldri, ktor doteraz pod-
porovali vojnu proti drogm,
prichdzaj k zveru, e ne-
pomohla zni zvislos na
drogch v ich komunitch.
Naopak viedla k uvzneniu
neobvykle vysokho potu
mladch ud.
V USA rchlo stpla verejn
podpora pre legalizciu z 36
% v roku 2006 na 50 % v roku
2011 (poda Gallupovch
prieskumov). No v sas-
nosti predstavuje najviu
prekku ptrosia stratgia
Obamovej administratvy a
kongresu, ktor ignoruj ak-
kovek skuton diskusiu
ohadom alternatvnej dro-
govej politiky. Obvaj sa
tokov od svojich politickch
spojencov. Cenzra a auto-
cenzra v tejto oblasti je u
federlnej vldy hlboko zako-
renen. Poha ju strach, e
akkovek intern sprva ale-
bo stna diskusia, ktor vy-
jadruje shlas s politicky ne-
pohodlnmi odporaniami
legalizova, je nie len nevta-
n, ale predstavuje nebezpe-
enstvo pre ich postavenie a
kariru. Jednm z vsledkov
je, e ofcilny predstavitelia
USA bud stle viac v nev-
hode pri diskusii o medzin-
rodnej drogovej politike.
No prtomnos mexickch
drogovch kartelov sa ne-
zvyuje len v Latinskej Ame-
rike, ale aj priamo na zem
USA. V rokoch 2009 a 2010
psobili drogov kartely vo
viac ako tiscke americkch
miest. Je to pnsobne viac
ako v roku 2008. V roku 2006
to bolo len 50 miest. To je dos
presvedivm dvodom, aby
aj USA zaali uvaova na-
ozaj racionlne a vzdali sa
absurdnej viery, e prohibcia
skutone funguje.
Skorka
Nespech vojny proti drogm v latinskej amerike
Kdy zanou vojci plnit bongy msto raketomet?
GUATEMALA
13
NKDE JINDE / INZERCE #30
SEEDS OF LIFE SEED bANK je stle jet
zanajc semennou bankou zamujc se
vhradn na samonakvtac modely. nae
genetiky jsou originly a jsou vylechtny
pomoc vysplch pstitelskch technologi
dle pravidel a postup epigenetiky.
Prostednictvm tchto metod se sname
respektovat harmonickou rovnovhu mezi
ivotnm prostedm a lidskmi potebami.
Ji njakou dobu pat do naeho sortimentu
strainy Big low a kabala, nov nabzme tak
samonakvtac strainy Hindiana a nordika,
kter se hod jak pro indoorov pstovn, tak
outdoorov.
Vce informac najdete na
http://seedsofife.eu.
Hindiana

Typ: Feminizovan samonakvtac
Msto: Outdoor/Indoor
Genetika: Indica /sativa 80/20
Kvt: kolem 21. dne
Obsah THC: odhad 18-20%
Max. vka: 1.50m outdoor / 1.20m indoor
Doba rstu: indoor 50 dn/ outdoor 60 dn
Vpstek: indoor 475-575 gram/m2
outdoor 70-100gram/m2
Velikost kvtin ve fnln fzi: 11 litr
nordika
Typ: Feminizovan samonakvtac
Msto: Outdoor/Indoor
Genetika: sativa/Indica 80/20
Kvt: kolem 21. dne
Obsah THC: odhad 16-18%
Max. vka: 1.70m outdoor / 1.30m indoor
Doba rstu: indoor 65 dn/ outdoor 75 dn
Vpstek: indoor 475-575 gram/m2 /
outdoor 70-100gram/m2
Velikost kvtin ve fnln fzi: 11 litr
Feminizovan samonakvtac Kabala
v 55 dni od vyklen seedsofife.eu
k
lub daktory (cannabis club daktory) byl zalo-
en v listopadu 2008 za elem podpory legalizace
konop na Novm Zlandu. lenov daktory popisuj
klub jako msto, kde se konop prodv msto alkoho-
lu, jako nebe pro uivatele konop i jako rj ernho
trhu, kter byl vytvoen prohibic. lenov klubu mus
bt star 18 let a plat symbolick msn poplatky.
pokud nejste lenem, po zaplacen vstupnho ve vi 5
novozlandskch dolar (NZd) mte monost klub t
navtvit.
Klub je proslaven pede-
vm konopnm prodejnm
automatem plnm gramo-
vch pytlk za prodejn cenu
20 NZD (co odpovd bn
prodejn cen na Novm Z-
landu). Tmto automatem se
organizace sna ukzat, jak
by prodej marihuany mohl
fungovat pi jej legalizaci,
a zrove se tak kryje ped
policejnmi zsahy, jeliko
automat na rozdl od dealera
nikdo nezatkne.
V posledn dob se klub bo-
huel stle astji potk s
policejn repres. Mstn poli-
cie m dajn pkaz shora
omezit fungovn tohoto klu-
bu. V beznu tohoto roku byli
zateni 4 lid, v dubnu dolo
k zaten 3 dalch po tom, co
lenov klubu kontaktovali
policii kvli vydrn mst-
nm gangem, a dal zsahy
se konaly koncem ervna,
a to dokonce dva v jednom
tdnu. Pi prvnm z nich
policie nalezla marihuanu
pipravenou k prodeji, 3 000
NZD v hotovosti a velk v-
br kuckch poteb a zatkla
ti lidi. Pi druhm zastavili
auto ped klubem, dva cestu-
jc svdili, e v prostorch
klubu nakoupili a kouili ma-
rihuanu, a na zklad jejich
svdectv byli zateni dal
dva mui.
Klub zaloil Dakta Green,
pravm jmnem Ken Mor-
gan, narozen v roce 1950 v
hlavnm mst Wellington. Je
asi nejznmjm aktivistou
v boji za legalizaci konop na
Novm Zlandu. Pvodn
byl regionlnm koordin-
torem organizace NORML
(The National Organisation
for the Reform of Mariuana
Laws), proslavil se jako za-
kladatel klubu Daktory a jako
kandidt za politickou stranu
Aoteora Legalise Cannabis
Party v roce 2009.
Dakta Green byl v roce 2011
za provoz klubu Daktory na
23 msc zaten. Po jeho za-
ten byl klub krtce uzaven
pro veejnost a slouil pouze
veden organizace NORML.
Nyn je klub veejnosti opt
zpstupnn.
Pro ty z vs, kte se na
Nov Zland chystte, klub
se nachz na severnm os-
trov v okrajov sti Auc-
klandu, nejvtho msta
Novho Zlandu, konkrtn
v jeho zpadn sti zvan
New Lynn. Je umstn v pro-
storch starho skladu, na
adrese 80 Delta Ave a oteven
je vdy od stedy do nedle
ve veernch hodinch. V po-
sledn dob vak jeho nvt-
va bohuel nen vzhledem k
frekvenci policejnch zsah
nejbezpenj.
Organizace NORML a
MMM
Organizace NORML byla
na Novm Zlandu zaloena
v roce 1979 a zce spolupra-
cuje s mateskou organizac
ve Spojench Sttech. Jejm
clem je zmna zkon tka-
jcch se marihuany, poskyto-
vn informac o konop ve-
ejnosti, informovn oban
o jejich prvech a poskytov-
n podpory obtem prohibi-
ce (ve svm letku uvdj,
e Nov Zland m z celho
svta nejvy poet zaten
za trestnou innost spojenou
s konopm).
Mimo jin organizuj na No-
vm Zlandu tak Cannabis
Cup. Na rozdl
od ns maj vel-
kou vhodu os-
trovnho sttu a
pohr podaj
na lodi na ne-
utrlnm zem
ocenu. Zajmavost je, e
Nov Zland si velmi psn
chrn svou velmi specifc-
kou produ. Akoli je zde
dovoz jakchkoli semen ps-
n zakzn a kontrolovn, na
vedoucch pozicch pohru
jsou pouze evropsk semen-
n banky Pstitel si zjev-
n vdy najdou cestu. Pohr
z tto soute bv vystaven
v Hemp Shopu v centru Auc-
klandu. NORML zrove
tvrtletn vydv magazn
NORML News.
Jako mobiln reforman
centrum vyuvaj aktivist
star autobus pojmenovan
Cannabus Mary Jane. Pokud
autobus zrovna necestuje po
jednom ze zlandskch ostro-
v, je jeho kotvitm prv
klub Daktory.
NORML je t hlavnm or-
ganiztorem MMM na No-
vm Zlandu. Ten se kon
hned v nkolika mstech na
obou ostrovech, a to od roku
1992. Stejn jako v dalch an-
gloamerickch zemch je pro
mstn konzumenty konop
stejn as 4:20 proto maj
obyvatel tchto zem rdi
nai eskou pedvolbu +420
a t proto je 20. 4. svtovm
dnem marihuany.
J-Day
NORML je t hlavnm or-
ganiztorem Million Marihu-
ana March na Novm Zlena-
du. Akce se samozejm kon
stejn jako v dalch zemch
prvn kvtnovou sobotu, je-
dinm rozdlem je nzev. Zde
se nazv inkriminovan den
nazv J-Day a kon se hned
v nkolika mstech na obou
ostrovech a to od roku 1992.
J-Day tedy slavil v tto zemi
sv dvact vro. Letos se
J-Day podal v Aucklandu,
Hastings (zde akce zanala
v knihovn a teprve po t se
astnci pesouvali na pe-
dem neohlen msto), We-
llingtonu, na jinm ostrov
pak v mstech Christchurch
a Dunedin. Ve mstech Ha-
milton, Tauranga a New
Plymouth byla akce bohuel
zruena.
Hlavnm motem tento rok
bylo: Its health issue, not a
crime (Je to otzka zdrav,
ne zloinu). Krom seznamu
monch zpsob podpory
legalizace nabdaj poada-
tel na webovch strnkch
norml astnky t k nastu-
dovn jejich prv ped n-
vtvou akce.
Stejn jako v dalch ang-
loamerickch zemch je pro
mstn konzumenty konop
stejn as 4:20 (proto maj
obyvatel tchto zem rdi
nai CZ pedvolbu +420) a t
proto je 20.4. svtovm dnem
marihuany.
daktory novozlandsk legenda konop
NZOR
14
30#
Nazdar semi. tak co t to tak
vytoilo? slyel jsem, e na-
dv na leton mmm...
Je mi moc lto, e se letos z
tto akce, kter m vdy bavi-
la a kazdoron jsem se na n
til, stala sp takov Tech-
noparty uprosted Prahy.
Na MMM bylo letos na mj
vkus opravdu plno zfetova-
nch (nemyslm zhulench)
mladch lid. Pokud se na Pa-
rukku pichzelo od Olan-
skho nmst, museli jste si
jich vimnout tak. Banda to-
tln vyndanch osob nevb-
nho zjevu, chovn a nkdy
i vn se u od brzkch od-
polednch hodin vyvalovala
v prostoru, kter byl hlavnm
pstupovm mstem na Mil-
lion Marihuana March. el
tudy prvod, la tudy i vt-
ina nvtvnk a zjemc o
konopnou kulturu.
to se ti ani nedivm. mm
pocit, e v dvjch letech
se tam podobn osoby nepo-
hybovaly...
Je to o to smutnj, e na
akci podporujc legalizaci
konop se pichzeli krom
mladch lid tak podvat ro-
diny nebo maminky s dtmi
nebo senioi. Opravdu se mi
hnusilo, kdy jsem vidl jak
museli vichni chodit kolem
lidskch trosek, kter z lega-
lizanm hnutm a podporou
konop nemaj nic spolen-
ho, sp naopak. Nevm, zda
se jedn o tradin nvtvn-
ky klubu Bunkr, ale pokud by
lo tento vzorek obyvatelstva
pro pt vyadit, budu je-
nom rd. Myslm, e to celou
akci dost pokozuje.
slyel jsem od nkolika lid,
e se tam tak dlovalo hule-
n. vidls tam njak pode-
zel tpky? co na to k?
Byl jsem nemile pekvapen
ptomnost nkolika osob,
u kterch bylo vidt, e roz-
hodn nemaj zjem na veo-
becn legalizaci, ale na regu-
lrnm byznysu. Vidl jsem
tak Romy i Afroameriany
nabzejc marihuanu vtin
kolemjdoucch. Dal sku-
pinka blch podezelch
osob se pofakovala u dtsk-
ho hit a dlala to sam. To
peci na takovou akci nepat!
chpu tvoje pobouen, ale
tko me vinit poadate-
le, e nezakou podobnm
lidem vstup. Je to akce p-
stupn pro vechny
To asi ano. Ale vad mi na
tom tak to, e ptomn po-
licejn hldka musela vidt, e
se to tam dje, protoe to mu-
sel vidt kad. Bu to nevi-
dli, anebo nechtli vidt. Asi
nechtli dlat problmy a nic
eit. Mon se jim ani vlast-
n nedivim.
tak snad ti zvedla nladu
hudba, ne?
To m taky trochu pekvapi-
lo, ekl bych na mj vkus tro-
chu moc dubstepu. Chpu, e
je to nov trend a tak je to po-
sledn dobou na akcch vce
vidt. Kadopdn hudbu na
akci bych hobnotil neutrln,
co znamen, e neubl, ale
ani moc nepot, ale to uz je
samozejm o vkusu jedince.
sakra, vypad to, e t tam
fakt letos nic nebavilo.
No, nakonec m dorazila i
cena piva Budvar za 36 ko-
run plus 2 koruny za kelmek
nebo nepli chutn a taky
drah konopn pivo. Kdy si
chtl uetit dv koruny, ne-
chal sis natoit pivo do toho
ublemcanho kelmku zno-
va... V dob, kdy i v lepch
hospodch stoj plitr Plzn
dvanctky 35 korun, to ne-
chpu. To je opravdu nutn,
aby na takov akci stlo pivo
skoro 40 korun?
to asi ne, zkusme se zeptat
organiztor, co kaj na
tvoji kritiku. shrnut na z-
vr?
Podle m by mla tato akce
probhat jako happening a
jako meeting lid, kte se za-
jmaj o konopnou kulturu a
maj rdi ve pjemn s tm
spojen. Neboj se mluvit
oteven a chtj se s irokou
veejnost podlit o objevy,
npady a rady. Jet se vrtm
k zatku sv kritiky, na ta-
kovou akci by se nemli lid
bt pit a vzt celou rodinu s
sebou. Minul ronky se mi
lbily a nevybavuji si dn
podobn problm jako letos.
Podle mho nzoru to tak byl
sp krok vzad.
Dky za nzor a tvj as!
J dkuju za prostor. Vm,
e moje kritika MMM teba
pome do budoucna.
T
ento rok, zejmna mi-
nul msc, se vude
objevuj zprvy, e
populace mladch ech je
na prvnm mst v kouen
marihuany a uvn konop-
nch drog. pravdou je, e
konop je v na zemi velice
oblben, zejmna u mlad-
ch generac. to ovem ale
vbec neznamen, e popu-
lace mladch ech je jen
sebranka nic nedlajcch
huli, kte nevd, co s a-
sem, penzi a vbec svm
ivotem. tak jako kad
prodn droga m i konop
svj pozitivn pnos, pokud
je s nm zachzeno s rozva-
hou a v rmci rozumn mry,
kterou ale objektivn nelze
stanovit, jeliko kadmu
vyhovuje nco jinho. Je
proto dleit brt ohled na
to, jak se k uvn marihu-
any stav konkrtn jedinec.
Na tento aspekt konopn
problematiky se mi nepo-
dailo najt zatm dn of-
ciln vzkum, kter by byl
veejnosti dostupn. proto
mohu nabdnout jen svj
pohled na vc.
Konopn statistika
Podle ofcilnch dostup-
nch zdroj, konkrtn studie
Evropskho monitorovacho
centra pro drogy a drogovou
zvislost (EMCDDA) z roku
2011, drme ono prvenstv
ve vkov skupin od 15 do
24 let, potamo od 15 do 34
let. Tyto skupiny jsou jet
rozdleny do t kategori po-
dle etnosti a doby uvn.
Jeliko se chci soustedit na
populaci vysokokolk, ro-
zepu zde vsledky vkov
skupiny od 15. do 24. roku
ivota. Prmrn hodnoty
uvn konop v Evrop jsou
nsledujc: 30 % evropsk
populace uv marihuanu
v asovm rmci pojmenova-
nm celoivotn uivatel.
Z toho 15,2 % kouilo konop
v poslednm roce a 8 % v po-
slednm msci. esk repub-
lika tento prmr pevyuje a
dostv se na 53,8 % uivate-
l s celoivotn zkuenost ve
vkov skupin 1524. Z toho
29,5 % kouilo marihuanu
v poslednm roce. Naopak a
na tetm mst se nachzme
ve skupin, kter uila kono-
p v poslednm msci (11,6
%). Nechci tene zatovat
vty sel, ve kterch ns
budu srovnvat s ostatnmi
zemmi, a proto bude jed-
nodu vypjit si ze studie
EMCDAA tabulku, ve kter
se jist kad, koho srovnn
zajm, zorientuje.
Ve srovnn s Evropou
esk republika pevyuje
prmr mladch kuk, ale
v porovnn s USA jsme na
tm stejn rovni. V po-
pulaci mladch Amerian
m s marihuanou celoivotn
zkuenost 51,6 % jedinc. V
Kanad je to 48,4 % a v Aus-
trlii je to 46,7 %. S trochou
nadszky a humoru meme
tvrdit, e mme stejn pro-
cento mladch huli jako
zem s nejproduktivnj
ekonomikou svta. Take se
nen tolik eho obvat.
Jak to vidm j
V populaci vysokokolk,
alespo tch, se ktermi jsem
se setkal nebo ml monost
se s nimi o konop bavit, pe-
vld spe oteven pstup
ke konopn tematice. Nemlu-
vm te jen o kouen, to je
kategorie sama pro sebe, ale
o vyuit konop jako prmy-
slov rostliny nebo v oboru
medicny. V tchto oblastech
jsou nzory pozitivn, jeli-
ko mlad generace ech je
oteven smlejc a neboj
se novch vc, tak jak je to
bn u nemal sti genera-
ce star. Ale rozhodn bych
nerad generalizoval nai
spolenost, jeliko katulky
jsou velice omezujc zpsob
uvaovn. Spe bych ekl,
e kad lovk, a u vyso-
kokolk nebo jakkoli jin
obyvatel, kter je ochotn do-
hledat si dostupn informace
nebo je njakm zpsobem
pimout, neme, pokud se
opravdu zamysl, odmtat
konop z dvodu, e je to ne-
bezpen droga. Jeho vyuit
ve ve zmnnch oborech je
toti naprosto nesporn.
S kouenm marihuany to
ji tak jednostrann nen.
Velk st vysokokolk
m s marihuanou osobn
zkuenost a nen mlo tch,
kte si obas zakou. Jeliko
nemm k dispozici dn
data, kter by dala objektivn
vstup, chtl bych pst spe
o tom, e kdy nkdo hul,
neznamen to nutn rozklad
jeho osobnosti a sestupnou
tendenci jeho ivota. Jak jsem
ji napsal, kadmu vyhovu-
je nco jinho, proto si lovk,
kter si pleitostn zapl
jointa, nezaslou dn ne-
gativn oznaen a odsouzen
spolenost. To by si potom
takov oznaen zaslouil
pln kad, kdo si d na
uvolnn sklenku vna, pivo
nebo sn prek, kdy ho bol
hlava. Jsou i lid, kte jsou
v ivot schopni produktiv-
n fungovat, i kdy si denn
onoho jointa daj. Je mon to
oznait teba za ritul, u kte-
rho se lovk uvoln a zapo-
mene na kadodenn stres a
starosti, nkoho to me zase
inspirovat pi tvr prci.
Kad potebuje obas nja-
km zpsobem vypnout a za-
mlet se nad vcmi, na kter
normln nem as nebo n-
ladu. To z lid nutn nedl
feky. Pokud vte, pro si
chcete zakouit a m to p-
nos v rovinch, kter vm
jsou za bnho provozu
mysli uzavenj, problm
to nen.
Problm nastv tehdy, kdy
se lovk zan uvolovat a
povznet a pli a nen po-
tom schopen plnohodnotn
fungovat. To nastv zejmna
tehdy, kdy opravdu nevte,
pro si chcete zakouit. Jako
zabik asu a nudy je tento
nstroj opravdu nevhodn.
Z jointa by se nemla stt n-
hrada neho, co nm chyb.
Protoe pak je ivot bez ma-
rihuanovho opojen docela
obtn. Nae psychika se ale
nechce trpit, a proto je chu
tak velik. Dleit je osobn
pstup kadho lovka, kte-
r by si ml rozmyslet, pro
si chce jointa dt a jak to m
pro nj vznam. Pokud se
nad tm ale vbec nezam-
lte, mu vm jen skromn
poradit, nedlejte to. Pokud
se u zamyslte a zjistte, e
to je opravdu nhraka nebo
jen zoufal nik, opt mu
jen nedoporuit. Podle m
je opravdu dleit vdt,
pro co dlme, a pokud si
to ped sebou obhjme, n-
zor spolenosti je podrun
a vechny statistiky zbyten,
protoe pstup se statisticky
zachytit ned. Kad m sv
dvody, a pokud my svm
chovnm nebudeme pt
pro ostatn, je ve v podku.
Smi
vkOv skupINa
asOv rmEc uvN
celoivotn v poslednm roce v poslednm msci
1564 let
Odhad potu uivatel v Evrop 78 milion 22,5 milionu 12 milion
Evropsk prmr 23,2 % 6,7 % 3,6 %
Rozpt 1,532,5 % 0,414,3 % 0,17,6 %
Zem s nejni prevalenc
Rumunsko (1,5 %)
Malta (3,5 %)
Bulharsko (7,3 %)
Maarsko (8,5 %)
Rumunsko (0,4 %)
Malta (0,8 %)
ecko (1,7 %)
Maarsko (2,3 %)
Rumunsko (0,1 %)
Malta (0,5 %)
ecko, Polsko (0,9 %)
vdsko (1,0 %)
Zem s nejvy prevalenc
Dnsko (32,5 %)
panlsko (32,1 %)
Itlie (32,0 %)
Francie,
Spojen krlovstv (30,6 %)
Itlie (14,3 %)
esk republika (11,1 %)
panlsko (10,6 %)
Francie (8,6 %)
panlsko (7,6 %)
Itlie (6,9 %)
Francie (4,8 %)
esk republika (4,1 %)
1534 let
Odhad potu uivatel v Evrop 42 milion 16 milion 9 milion
Evropsk prmr 32,0 % 12,1 % 6,6 %
Rozpt 2,945,5 % 0,921,6 % 0,314,1 %
Zem s nejni prevalenc
Rumunsko (2,9 %)
Malta (4,8 %)
ecko (10,8 %)
Bulharsko (14,3 %)
Rumunsko (0,9 %)
Malta (1,9 %)
ecko (3,2 %)
Polsko (5,3 %)
Rumunsko (0,3 %)
ecko (1,5 %)
Polsko (1,9 %)
vdsko, Norsko (2,1 %)
Zem s nejvy prevalenc
esk republika (45,5 %)
Dnsko (44,5 %)
Francie (43,6 %)
panlsko (42,4 %)
esk republika (21,6 %)
Itlie (20,3 %)
panlsko (19,4 %)
Francie (16,7 %)
panlsko (14,1 %)
Itlie (9,9 %)
Francie (9,8 %)
esk republika (8,6 %)
1524 let
Odhad potu uivatel v Evrop 19 milion 9,5 milionu 5 milion
Evropsk prmr 30,0 % 15,2 % 8,0 %
Rozpt 3,753,8 % 1,529,5 % 0,517,2 %
Zem s nejni prevalenc
Rumunsko (3,7 %)
Malta (4,9 %)
ecko (9,0 %)
Kypr (14,4 %)
Rumunsko (1,5 %)
ecko (3,6 %)
Portugalsko (6,6 %)
Slovinsko, vdsko (7,3 %)
Rumunsko (0,5 %)
ecko (1,2 %)
vdsko (2,2 %)
Norsko (2,3 %)
Zem s nejvy prevalenc
esk republika (53,8 %)
Francie (42,0 %)
panlsko (39,1 %)
Dnsko (38,0 %)
esk republika (29,5 %)
panlsko (23,9 %)
Itlie (22,3 %)
Francie (21,7 %)
panlsko (17,2 %)
Francie (12,7 %)
esk republika (11,6 %)
Itlie (11,0 %)
Evropsk odhady jsou vypoteny z odhad nrodn prevalence ven populac relevantn vkov skupiny v kad zemi. pro zskn odhad celkovho potu
uivatel v Evrop je pro zem s chybjcmi daji o prevalenci (kter nepedstavuj vce ne 3 % clov populace) pouit prmr Eu. populace pouit jako zklad:
1564, 336 milion; 1534, 132 milion; 1524, 63 milion. Jeliko evropsk odhady jsou zaloeny na przkumech provedench v letech 2001 a 2009/10 (pedevm
20042008), nevztahuj se k jedinmu roku. Zde shrnut daje jsou dostupn v sti przkumy v obecn populaci ve statistickm vstnku 2011.
Nai mlad, kte snad i vd, pro si jointa daj
kam se ztratil dobr pocit z mmm ?
MMM 2010 (Foto: Georgw)
MMM 2010 (Foto: Georgw)
TECHNICK KONOP
16
30#
Stavba baru z
konopnho
pazde
Stavba tsn po odkryt bednn.Dole
molitanov plachta z pedn obl sti a trochu
oddrolen hmoty
Sven jednoduch vnitn konstrukce z
nalezench drt
Prvn odkryt jedn strany pro zkouku
pojivosti
Druh den druh vrstva a zadn rovn stna
Ped zarovnnm vrchn sti
Run mchn smsi z pazde a vpna pojen
vodou.V pozad ok s pazdem v Stavba
bar-pultu z konopnho pazde.
Hotov namchan sms se odn z dvorku,
budouc zahrdky pro posezen a konopn
workshopy, do suternnch prostor HEMP
DOG baru.
Sms se pomalu sype mezi bednn v Stavba
bar-pultu z konopnho pazde.
Mokr ztkl sms z pazde, vpna a vody
v Stavba bar-pultu z konopnho pazde.
Pidan sms se mus dkladn udusat, v
naem ppad cihlou v Stavba bar-pultu z
konopnho pazde.
Kontrola pednho oblouku.Ve dr, nic
nepad ... v Stavba bar-pultu z konopnho
pazde.
Po tetm dnu v Stavba bar-pultu z
konopnho pazde.
Na bar je putn ventiltor pro rychlej
vyschnut.Na vrchn, zarovnanou st pijde
konopn lak v Stavba bar-pultu z konopnho
pazde.
Zadn rovn stna.Ve stedu je vidt rozdl
mezi dvma dny
Druh den po odkryt bednn Tet den a pprava pedn obloukov a kos
sti baru
18
GROWING 30#
Trocha historie
pstovn
Tuzemskou grower-
skou scnu letos ovldl
fenomn zvan autofo-
wering. Ji nejmn ped
dvma lety se na pultech
eskch growshop obje-
vily balky semen s tm-
to oznaenm, ale a letos
meme zat hovoit o
boomu. Tzv. samonakv-
tac odrdy dnes nabz
tm kad seed banka
a zjem pstitel o jejich
vyzkouen trvale roste.
Prvn autofoweringo-
v pioni u ns u stihli
nkolik sklizn a jejich
nepopirateln spchy
jsou inspirativn pro dal-
a dal nsledovnky.
Zejmna outdoorov ps-
titel doufaj, e dky sa-
monakvtn dovedou i v
naich klimatickch pod-
mnkch vypstovat re-
lativn bez rizika hodn
slun kouen. Pojme
se tedy chvli bavit o au-
tomatech.
V Holandsku se vnuj
zkoumn genetiky ko-
nop na nejvy rovni
ji po nkolik desetilet
a pstuj tam s a vdec-
km pstupem. U v roce
1987 byl v Amsterdamu
uspodn prvn Canna-
bis cup, tedy sout o nej-
lep model marihuany.
Z Holandska pochzej
ti nejvt a nejznmj
producenti pstebnch
systm, hnojiv a semen.
A stejn jako indoorov
pstovn zdokonaluj
nenavn tak pstovn
outdoorov a pichzej
s novmi technologiemi.
Nen proto divu, e ji
potkem 90. let se zde
objevuj prvn pokusy
vylechtit rostliny, kter
nezanaj nakvtat vli-
vem slunen periody, ale
nakvtaj po urit dob.
Nen v tom dn chemie
nebo nco podobnho, ale
obyejn ken jednotli-
vch druh konop. Tedy
Cannabis sativa nebo in-
dika s Cannabis ruderalis.
V 80. letech minulho
stolet se lechtily indiky
nebo sativy a jejich k-
enci. Cannabis sativa
roste hodn do vky (a
3 m) a jeho kanabinoidn
profl pi vtm mnostv
THC obsahuje i znan
mnostv CBD. Cannabis
indika roste vce do e,
je koatj a vtv se hned
odspodu stonku. Pi vy-
sokm mnostv THC (a
20 %) zstv podl CBD
minimln (0,04 % 0,10
%). Dosahuje vky 1
1,5 m. Indoorov pstitel
tehdy s tmito odrda-
mi nemli problmy, ale
ty, kte pstovali venku,
trpila dlouh vegetan
doba (min. 100 dn). Na-
pklad u ns dozrvaj
kvty vtinou na pod-
zim, kdy u rann mlhy
a ast plskanice nepo-
skytuj rostlinm zrovna
ideln podmnky pro f-
nln fzi. Ideln poas
je slunen, s minimln
vlhkost vzduchu. A jak
u jsem zmnil, historie
se tvoila v Holandsku,
kde koncem 80. a zat-
kem 90. let probhala cel
ada experiment s clem
oprostit se pi venkovnm
pstovn od zvislosti na
dlce dne. Existuje toti
jet jeden druh konop,
Cannabis ruderalis, kter
je pmo pravm opakem
indik a sativ. Pochz toti
z dalekch oblast Sibi-
e, Mongolska a Dlnho
vchodu. Vegetan doba
ruderalis se proto ned
dlkou dne, ale pouze a-
sem trv okolo 50 dn.
Ruderalis neobsahuje t-
m dn THC a dorst
vky maximln 80 cm.
Prvn pstitel a
lechtitel
Tto vlastnosti ruderalis
se rozhodli vyut na ces-
t ke kenmu cli prv-
n nadenci. Cestovatel,
svtobnk a milovnk
konop Joint Doctor tou
dobou u dvno praco-
val na ken zmnnch
druh konop tak, aby
si ponechalo vegetan
dobu ruderalis a inek
indiky nebo sativy, stejn
tak jako odbornci z ban-
ky Sensi Seeds. Sensi Se-
eds u v polovin 90. let
pout na trh modely Ru-
deralis indica a Ruderalis
skunk, kter byly tmi
skuten prvnmi samo-
nakvtacmi odrdami na
svt. V Sensi Seeds vak
tto revolun metod
dostaten nevili a ne-
dokzali jejich genetiku
dothnout do zdrnho
konce. Tyto dv linie ne-
byly nikdy stoprocentn
stabilizovan. Dodnes se
daj sehnat semena, ze
kterch m zhruba po-
lovina rostlin schopnost
nakvtat nezvisle na dl-
ce dne.
To Joint Doctor nakonec
spch oslavil, a to a v
roce 2002, po vce ne 10
letech nenavn diny.
Konen se zadailo a
svtlo svta spatil legen-
drn model Lowryder.
Nebyla to sice dn vel-
k slva ohledn inku,
vn ani chuti, ale sv
pznivce si mezi pstiteli
nael. V prbhu ptch
let se Joint Doctor vnuje
vylepovn pvodnho
Lowryderu a pidvaj se
i dal lechtitel. Lowlife
Seeds pichzej s Auto-
matic AK-47 a Automatic
Hindu Kush, kter ko-
nen mohou soutit s
normlnmi rostlinami i v
sle inku.
Souasn stav na trhu
Dnes nabz samonakv-
tac modely tm kad
seed banka. Strainy se
kradou nebo kopruj a
vtinou obsahuj i gen
pvodnho Lowrydera.
Z ist outdoorov zle-
itosti se automaty staly
obrovsky populrnmi i
mezi pstiteli indooru.
Venkovn pstitel ocen
hlavn krtkou vegetan
dobu. Pi vhodnm naa-
sovn dozrvaj rostliny
uprosted slunnho lta,
kdy nehroz plsn a tvo-
se kvalitn pryskyice.
Mal vzrst, pro auto-
maty typick, je dokonal
pro balkonov pstov-
n nebo pro pstovn v
mstech, kde hroz odha-
len polka. V idelnm
ppad je mono zast a
sklidit i tikrt do roka.
Pokud mm zmnit jejich
vhody v indoorovm
pstovn, tou hlavn je
urit pohoda pi pep-
nn. Na rozdl od oby-
ejnch rostlin pstova-
nch vevnit nen poteba
pepnat periodu na kvt.
Prost jen nastavte svtlo
na 18 hodin a na 6 hodin
tmu, nebo 20 hodin svt-
la a 4 hodiny tmy. Krom
toho se velmi osvdila
jejich kombinace s osvt-
lenm Led spektrabox.
Samonakvtac rostliny
bvaj doporuovny
zatenkm, protoe
kdy jsou jet k tomu fe-
minizovan, je pr jejich
pstovn velmi snadn a
tm bez nutnosti nco o
pstovn znt.
J si to vak tak pln
nemyslm. Samozejm
e pnosy jsou jasn, ale
je nutno potat s tm, e
automaty se vyvjej t-
m dvakrt tak rychleji, a
proto je na vechno mn
asu. Kad sebemen
chybika, kter se stane v
prbhu vvoje rostlinky,
me mt fatln dsled-
ky. Napklad neekan
vkyv poas a teba t-
denn pzemn mrazk.
Normln nakvtajc
rostliny takov udlost
poznamen jen nepatrn,
protoe se zkrtka tako-
v ok v pohod vsteb
mezi ty vce ne 4 msce,
co rostou, ale kytiky s
dvoumsn dobou vege-
tace me takov tdenn
mrazk zastavit natolik,
e nestihnou dorst do
poadovan velikosti a
vnos bude men. Stejn
tak me nae kytiky po-
znamenat patn poas v
dob dozrvn. Docela
riskantn je i zatipovn.
Dky tomu, e jsou samo-
nakvtac rostliny obecn
men, je jednou z vel-
kch nevhod automat
riziko malho vnosu.
Momentln jen mlo-
kter seed banka nabz
opravdu stabiln gene-
tiku, proto je dleit
podn promyslet, jak
model zasadit. Myslm
si, e pi pdn se po
kvalitnch semenech je
dobr minimln zvit,
jak dlouho se dan banka
samonakvtn vnuje a z
kolika rostlin jsou semena
selektovna. Domnvm
se, e zrukou stabiln ge-
netiky by mohlo bt nej-
mn ptilet (a m del,
tm lep) lechtn samo-
nakvtacch odrd danou
seed bankou a selekce se-
men z alespo tisce rost-
lin. Je samozejm mo-
n vylechtit vynikajc
modely za krat as a z
mn rostlin, ale s nejvt-
pravdpodobnost ne u
sta procent semnek.
Nadjn budoucnost
Pstovn automat
pod lampou je fnann
nronj ne pstovn
normlnch rostlin a v-
nos bv men. Pokud
pouvme automatickou
zvlahu, je velmi dlei-
t nepstovat narz vce
model s rznmi nro-
ky. Ideln je jeden model,
ppadn vce velmi si
podobnch. Stejn jako u
outdooru plat, e kad
chybika me mt fatl-
n nsledky. Vzhledem k
tomu, e lampy funguj
na pedraenou elekti-
nu, mv takov chybika
i fnann dohru. Pi ps-
tovn normlnch rostlin
je dost asu na ppadnou
reakci, ale u samonakv-
tacch na to zkrtka nen
as. Takovch potenci-
lnch chybiek je cel
ada. Pli mnoho zliv-
ky, mlo zlivky, patn
pH, patn volba seed
banky, zima, teplo, vlh-
kost atd. Dejte pozor i pi
nanen postik proti
plsnm. Postiky nan-
me tsn ped zhasnutm
lamp, aby svtlo rostliny
skrze kapky nesplilo. V
ppad intervalu 20 ho-
din svtla ku 4 hodinm
tmy zbvaj na oschnut
kvtin pouh 4 hodiny.
Postiku proto mus bt
naneseno mn.
Vzhledem k obrovsk
popularit, kterou si auto-
maty zskvaj, nemm o
jejich budoucnost strach.
Konkurenn prosted v
seed byznysu zejm brzy
donut producenty semen
distribuovat pouze seme-
na s ustlenou genetikou,
co v souasnosti jet
nen samozejmost. V-
m, e i samotn pstite-
l budou astji vyado-
vat informace o pvodu
semen, a tm pispj k
tomu, aby se stabiln ge-
netika semnek stala sa-
mozejmost u vech seed
bank. Urit se bude dle
experimentovat s autofo-
weringem a led lampami,
s hnojivy pro automaty a
s dalm kenm indik,
sativ a ruderalis. Znmy
jsou ji prvn vsledky s
tzv. superautofoweringy.
Tyto amazonsk automa-
ty, jak jsou nkdy nazv-
ny, jsou vylechtny tak,
aby automatick proces
nakvtn zaal pozdji.
Dky tomu mohou rost-
liny dorst do mnohem
vtch velikost a produ-
kovat tak vy vnosy.
Je tm jist, e autofo-
wering m ped sebou
velkou budoucnost. A
dojde k odstrann dt-
skch nemoc u samo-
nakvtacch rostlin a v-
voj zase troku posko,
zejm budou opravdu
dokonal i pro naprost
zatenky. Ostatn jet
se daj stihnout zasadit
venku, zkuste si je te-
ba na balkon, a uvidte
sami, jestli nekecm.
Nco mlo o
autofloweri Ngu
Mlad automazar na balkon (Foto: Noego)
Detail kvtu autoblueberry (Foto: Noego)
Dozrvajc autoblueberry (Foto: Noego)
19
#30 GROWING
Zchrana strainu critical+ od dinafemu
Darovanmu koni na
zuby nekoukej
Ke konci prosince jsem do-
stal semenek Critical+. Byl
to produkt kamardovy se-
lekce, ze kter tato neduiv
sazenika vypadla s tm, e
je koda na ni svtit. Pial
jsem to jako vzvu a roz-
hodl se tuto malou rostlinku
pevzt do sv pe. Umstil
jsem ji do Homeboxu XS o
rozmrech 60 x 60 x 120 cm a
pro rstovou fzi jsem zvolil
spornou rovku Elektrox
125 wat, rstov spektrum
(blue/grow).
Rstov fze 18/6
Bhem 3 tdn rstu jsem
rostlinu dvakrt zatpl, je-
liko ze zkuenost vm, e
se jet bhem kvtov fze,
kdy zkrtme dobu osvitu z
18 na 12 hodin, hodn vyth-
ne a svtlo z kvtov sporky
pak neprosvt spodn patra.
Samozejm tm zvtme
poet vtv, a tm i poet ko-
nench vrcholovch palic,
o kter nm jde pedevm!
Za pomoci vivy od Hesi,
TNT Complexu, Root stimu-
ltoru a enzym jsem doshl
excelentnch vsledk. Jako
postik byl zvolen mj obl-
ben Phytamin od Plagronu,
a to ve dohromady udlalo
z mrzka ndhernou tmav
zelenou a voavou kvtinu
beze stopy nemoci i napa-
den kdcem. Hnojiva Hesi
mne v tomto ppad velmi
mile pekvapila.
Kvtov fze 12/12
Nkolik dn po pepnut,
kdy se objevily prvn znm-
ky kvtu, jsem vymnil sv-
teln zdroj za 125watovou
sporku Elektrox, kvtov
spektrum (red/bloom) a za-
al pouvat hnojiva od Hesi,
Bloom Complex, Powerzy-
me, Phosphor+ a ppravek
Top Max od BioBizzu, ve po-
dle tabulkou doporuenho
dvkovn. Prvn 2 tdny se
nic moc nedlo, rostlina ani
zvl nerostla, spe se pat-
ra vyrovnala, co bylo mm
zmrem. V 5. tdnu se kvty
ji daly obdivovat a ve ve-
sele pokraovalo dl. Bhem
7. tdne kvtu jsem byl s v-
sledkem natolik spokojen, e
jsem pestal pouvat vivu
a rozhodl jsem se rostlinu po-
dn ped sklizn proplch-
nout. K tomuto elu jsem
poprv zvolil ppravek Final
Solution od hek, zatm
jsem vdy proplachoval pou-
ze vodou, a byla to sprvn
volba. Opravdu se kvty i b-
hem tchto dvou poslednch
tdn rapidn zvtily, pmo
nafoukly! Vechny top palice
dozrly, pestky zhndly, cel
rostlina se ndhern tpytila
pryskyic.
Finle
Suil jsem 10 dn, pot jsem
osthal listy a navil 35 g
tvrdch iek. Chu i vn
mla ovocn tny a inek
byl relaxan. Urit bych
Critical+ doporuil pro jeho
odolnost a houevnatost
vem zanajcm i hobby
pstitelm.
Mlokdo z ptel vil, e se
tak kvalitn konop podailo
vypstovat pod 125watovou
rovkou, a jet k tomu z
darovanho mrzka. Sm
drce byl z toho ponkud
zasmuil Z piloench
fotograf si jist udlte su-
dek sami, jen koda, e jsem
rostlinku nevyfotil na jejm
ubohm potku. Peji, a se
vm da stejn jako mn!
Rolik
HOBBY pstOvN
J
sou tomu tyi roky, co Bio Nova nabz prvotdn ped hnojc
pdn sms do kvtn nazvan BN Soilmix A-Quality.
Tento mix se skld z rozmlnn a proset zahradn raeliny,
baltsk bl raeliny (R.H.P. kvality), speciln PG mix, magnesia,
vpnku a dalch innch ppravk.
Tento mix se dodv v plastckch takch a je pipraven k pouit.
Obsah hnojiva posta na prvn ti tdny. Po tto dob pouvejte
tekut hnojivo, jako je Soil SuperMix nebo Hydro SuperMix (vce
informac viz. schma hnojen).
Tento mix m vysokou kvalitu a je vhodn pro znovupouit,
protoe je stabiln a stl.
Pro optmln rozen vody v kvtnch se zeminou se
doporuuje pouvat NuburN. Tento produkt sniuje hladinu
napt v tekutnch. To zpsobuje rovnomrn zvlhovn pdy v
kvtnch a na pstebnch stolech.
Kdy je BN Soilmix A-Quality (nebo jin pda do kvtn)
znovu pouita, doporuuje se udlat rozbor tden ped sklizn, po
kter se mete poradit o pouit specilnho hnojiva. To zabezpe
minerln vyvenost a maximln rodu va sklizn.
V
tomto serilu na pokraovn se budeme vnovat hobby pstovn, a to doslova. Pedstavme zde
jedinen pstebn postupy, pstitelsk zajmavosti, podomcku sestrojen technologie a dal
vychytvky doteme se zde, s jakou lskou a zarputilost hobby pstitel piplaj by i jedinou rostlinku
konop pro sv poten, radost a nutkavou potebu vrtit se ke koenm, bt pstitelem! Ukeme si,
e i s mlem (co se te technologi, vybaven a watte) se d vykouzlit opravdu hodn, pedevm
kvality!
BN soilmix a-Quality
Pedhnojen pdn sms
20
GROWING 30#
ZKLADN PRAVIDLA:
neetete na viv rostlin ani na svtle: co do rostlin
investujete, to se vm vrt pi sklizni
nezanejte s pstovnm, dokud nemte pohromad
pipraven veker nutn vybaven: od svtel a hnojiv
a teba po pstroj mc pH pdy
na kadch plnovanch 10 cm vky rostliny je teba
alespo jeden litr zeminy
kadou rostlinu pstujte ve zvltn ndob s dostat-
kem otvor v jejm dn, tak aby pebyten voda moh-
la odtkat a nedochzelo ke hnit koen rostliny
nesnate se pstovn uspchat, obzvlt v zatku by
to mohlo mt fatln nsledky pro vae zahradnien
poet epel listu rostliny nem vliv na vnosnost rost-
liny ani nen indiktorem, koliktou generaci dan
rostliny pstujete jedn se jen o genetick projev vy-
jadujc podl gen sativy a indiky ve va rostlin
kvalitn a dobe fungujc odvtrvn zajist sprvn
rst: konop, stejn jako jin rostliny, potebuje ke sv-
mu rstu dostaten psun CO a naopak odvtrvn
rostlinou vyprodukovanho kyslku
teploty vy ne 32 C psob rostlinm nevratn po-
kozen a mohou vst i k vymu vskytu samch
rostlin
vysok koncentrace hnojiv pes 1 800 ppm (ppm =
jedna miliontina, tedy 1 % = 10 000 ppm) jednodue
vai rostlinu spl, doporuujeme tedy nepekraovat
koncentraci 1 500 ppm
prostor, ve kterm pstujete, mus bt svteln dobe
utsnn; nikoli kvli obdob rstu, kdy men mno-
stv svtla i bhem fze tmy nevad, ale kvli fzi
zrn, kdy nedouc svtlo zpsobuje vznik hermaf-
roditnch rostlin a pokozen struktury kvt
bhem pstovn dsledn odstraujte sam rostliny
pokud jste se tedy nerozhodli pstovat za elem zs-
kn semen
astm dvodem patnho rstu rostlin je nevhodn
pH pdy, proto pi jakchkoli problmech zanejte
prv kontrolou tohoto faktoru
KDCI:
msto, na kterm pstujete, mus bt ist, jak jen to je
mon; pravideln vytrejte cel prostor dezinfeknmi
prostedky a odstraujte uhynul sti rostlin
dlouho stojc voda ve vaich kvtinch je ideln ms-
to pro vznik infekc nebo pro pemnoen nedoucch
parazit
snate se rostliny rozmstit tak, aby se navzjem nedo-
tkaly; zabrnte tm rychlmu en nkaz i kdc
zabrate pstupu domcch zvat ke kvtinm; zv-
ec koich je idelnm transportrem nekonenho
mnostv parazit a kdc
OSVTLEN:
nepouvejte k zajitn dostatenho osvtlen zrca-
dla ani refexn ntry z fyziklnho hlediska dochz
k degradaci slunenho svtla a svteln efekt je pak
nulov
nekombinujte spolu soustky uren pro sodkovou
vbojku a vbojku halogenovou, mohlo by dojt k ex-
plozi i poru
udrujte cel svteln apart co nejist, zajistte tm
maximum svtla
VIVA A HNOJIVA:
pehnanm a neuvenm hnojenm a vyivovnm lep-
ch vsledk nedoshnete: jak vdl ji Aristoteles i krl
z pohdky Sl nad zlato, zkladem spchu je pimenost;
sta jedin chyba a cel vae roda me bt zniena
dvkovn hnojiv uvdn vrobci na obalech bvaj as-
to siln nadhodnocena, tak abyste mli vt spotebu dan
substance; z vlastn zkuenosti doporuujeme rostlinu hnojit
polovinm mnostvm ltky, ne vrobce uvd
v dnm ppad nepouvejte hnojiva obsahujc dusi-
nan amonn, kter pokozuje koenov systm rostliny
ZALVN A VLHKOST:
nejastj chyba, kter se prvopstitel dopoutj, je
pelvn rostlin; nezalvejte, dokud nen zemina su-
ch, co mete zkontrolovat napklad strenm dvou
lnk prstu do zeminy pokud hlna lep a zstv na
prst, nen teba zalvat
zalvejte rostlinu podl okraj ndoby tak dlouho, do-
kud nezane voda vytkat z otvor na jejm dn; pda
se tak rovnomrn zvlh a koenov systm me vy-
ut cel obsah ndoby
bhem kvtu rostliny snite mnostv zlivky zhruba
o tetinu vyrostou plnj a bohat palice a zrove
snte riziko vzniku plsn
jakkoli nznaky plsn ihned z kvtiny odstrate: je
lep pit o sti palic ne o celou rodu
nikdy se nesnate zalvat nebo vlhit vlastn kvty; je-
jich hust struktura by vedla k zadren vody a oka-
mitmu vzniku plsn
pokud muste na kvty aplikovat napklad insektici-
dy, nedlejte to pozdji ne tden ped vlastn sklizn
nikdy nelite vodu na rostlinu bhem fze svcen
svtlo spolu s kapkami vody popl tlo rostliny
Doufme, e jste zde nali odpovdi alespo na nkter vae
otzky tkajc se pstovn konop pod umlm osvtlenm.
Na druhou stranu bychom byli neradi, kdyby vs mnostv
rad a informac odradilo od ppadnch pstitelskch poku-
s. Bhem procesu pstovn se mohou objevit rzn speci-
fck problmy pro jejich een doporuujeme hledat na
internetu, poppad se obrtit na odbornka ve vaem okol.
Stejn jako u vech jinch lidskch innost vtz praxe nad
teori. Snate se proto dlat si bhem pstovn poznmky o
mnostv aplikovanho hnojiva, zlivky a svtla. Pozname-
nejte si, kdy kter fze rstu zaala, a se v budoucnu mete
pouit z vlastnch chyb. Pejeme hodn zelenho tst!
Mikul Horsk
D
omc indoorov pstovn konop se u ns pomalu stv stejn tradin volnoasovou
innost, jakou byl dve napklad chov slepic na vesnicch, pstovn pelargoni za oknem,
pokojovch rostlin v byt nebo teba kek rajat na domcm zhumenku. Zatmco ve
uveden innosti lze pokldat za tradin soust na kultury a zkuenosti s nimi a postupy
vedouc ke kenm vsledkm se u ns ddily z generace na generaci, indoorov pstovn
konop svoji tradici teprve ustavuje. I kdy je mon na internetu najt mnostv nvod i
diskuz v eskm jazyce, rozhodli jsme se vm usnadnit prci a vytvoit pro vs jaksi minimum
spnho pstitele. Nemme ambice nahrazovat odbornou literaturu a ani vm nememe
pi dodren tchto rad garantovat spnou sklize, nicmn jsme se snaili vytvoit soubor
uitench rad, kter si se zjmem pete jak prvopstitel,
tak zkuen zahradnk, kter snad i njak postehy pid,
ppadn nae rady kriticky zhodnot.
Ventilace a cirkulace vzduchu jsou velmi dleit pro
men, indoorov pstn, obzvlt kdy pstujete pod
metalhalidovmi lampami. Sejmut ochrann mky me
zvit vkon a efektivitu ventilace.
Mal drky v tomto hydroponickm kvtini dovoluj koe-
nm rst skrz a efektivn se vyivovat roztokem z hydropo-
nickho systmu.
lut sven list me indikovat nedostatek ivin. Je
vhodn pout vceelov hnojivo a poskytnout rostlin
impuls a pozorovat, zda se poda problm vyeit. Tato krska prv startuje na kvt.
Prvodce
sPnho Pstitele
w
w
w
.
g
r
e
e
n
c
a
n
d
y
p
r
e
s
s
.
c
o
m
w
w
w
.
g
r
e
e
n
c
a
n
d
y
p
r
e
s
s
.
c
o
m
www.greencandypress.com
w
w
w
.
g
r
e
e
n
c
a
n
d
y
p
r
e
s
s
.
c
o
m
www.greencandypress.com
Cel rok bylo okolo nej-
lepho Bud Spencerova
ptele Terence Chilla ti-
cho. Nyn se pece jenom
tento blonat Ital se z-
ivma modrma oima
znovu ozv, aby zanesl
trochu svtla do svho
temnho tajemstv a do-
pl tenm Konoptika
pohled do osvtlen tem-
noty.
Terencovi se pes pod-
njem u matky povedlo
spn zat pstovat
ve vlastnorun udlan
lepenkov chatce, ale me-
zitm se pesthoval do
vlastnho bytu a sv ps-
titelsk vybaven m nyn
dn uskladnno.
A tak jsme Terence na-
vtvili v jeho novm by-
dliti, kde jsme si smli na
vlastn oi prohldnout
komrku hrzy vech
prohibicionist, piem
jsme byli ble pedstave-
ni tyem opravdu ptel-
skm a nm dobe zn-
mm konopnm dmm.
Starat se o oveky
Mr. Chill udlal est
svmu jmnu a podil si
Secret Jardin Dark Room
s rozmry 60 x 60 x 160
cm, kter mu poskytuje
tuln prostrek pro na-
klonovan dvata odr-
dy Jack Flash. Tam mly
erstv, ale pesto dobe
zakoenn sleny dosta-
tek asu, aby vytvoily
dal koeny. Jako vhodn
zklad pro nadchzejcch
9 tdn si Terence vybral
hlinn kameny (perlit)
z Bauhausu a hydrosys-
tm Flo-Grow 500, kter
se mimo stability star
tak o to, aby rostlinkm
nic nechyblo. Sprvn
hnojen je dalm ped-
pokladem spn skliz-
n. Terence dn omyl
kameny vodou, u kter
zadil hodnotu pH 5,5, a
zasadil klony do ndre.
Jeliko Bud Spencer dos-
hl se svou pouze na kvt
orientovanou metodou
dobrch vsledk, roz-
hodl se ho Terence napo-
dobit, a tak se vzdal rsto-
v vpomoci podmnn
18hodinovm metalha-
logenovm osvcenm.
Sazeniky Jack Flashe
pivedl 12hodinovm
osvtlenm rovnou do
kvtov fze. Tyto saze-
niky ml pod 250wato-
vou sodkovou lampou,
dle zde ml Cool-Tube
s odtahem 160 m3 za ho-
dinu a fltrem z aktivnho
uhl adekvtn velikosti.
Tmto byla obstarna cir-
kulace vzduchu, neutrali-
zace zpachu a osvtlen
s integrovanm chlaze-
nm, tedy dohromady
tyi faktory, kter pily
kvtinm vhod. Mr. Chill
se tak ji nemusel starat o
tyto zleitosti a svj vol-
n as mohl investovat do
dal pe o chutn a li-
v rostliny.
Pravidelnm ozvue-
nm klasickou muzikou
chtl Terence zprosted-
kovat zelenm dmm
klid a umrnnost a tak
se postarat o trochu vt-
potenci kvt. Zde je
vidt rozdl mezi nm a
Rabauken (nmeck Oi!
skupina) Budem, kter
rostlinky povzbuzoval ra-
dji kikem, msto aby je
vzdlval klasickou hud-
bou.
O potravu se mus hlava
rodiny pece jen nadle
starat a zde se Terence
Chill rozhodl pro pro-
dukty od Canna. AB-Mix
Canna Aqua byl podle
dvkovacho nvodu
na anglick internetov
strnce adekvtn sm-
chn se zlivkovou vo-
dou. Ze zatku s hod-
notou EC 1,0, pozdji se
Terence vyleveloval a na
2,0 a vod z potrub navc
snil destilovanou vodou
pli vysok podl vpn-
ku, piem smchal 5lit-
rovou lahev destilovan
kapaliny s 10 litry vody
z vodovodu. Tmto zskal
ivn zklad s hodnotou
EC 0,5.
Terence povsil jet
dal mal ventiltor do
svho Dark Roomu, aby
zadil jet o trochu lep
vzduch. Stejn jako osvt-
len bylo i zavlaovn
ovldno spnacmi ho-
dinami, ale kvli pr v-
padkm se Terence tak
staral o pravideln zal-
vn vlastnorun. I pes
mal vpadky se vechny
4 rostliny podle oekv-
n zmnily za 9 tdn na
kompaktn bestie, kter
se odvdily kvty pln-
mi pryskyice.
Kdy se trichomy zbar-
vily, zaal Terence Chill
zalvat rostliny mixem
destilovan vody a pote-
boval jet asi 10 dn, aby
hodnota EC klesla na 0,3.
Dkvzdn sklizni
Terence kontroloval
Jack Flashe kadch pr
dn z makrofotograf na
monitoru svho pota-
e nebo lupou a ekal na
jantarov zabarven, aby
zachytil perfektn as
sklizn. V moment, kdy
byly trichomy jantarov
zabarven, piel as se
rozlouit a pipravit se na
zavaovn.
Terence zazl hust pro-
rostl rostliny a po ost-
hn je povsil hlavou
dol do pedem pipra-
venho kartonu. Tento za-
vel ped pvod vzduchu
do Dark Roomu, m za-
dil nejen cirkulaci vzdu-
chu, ale tak vyeil pro-
blm zpachu pi suen,
zatmco dal nvtvnice
kamrlku se ji roztaho-
valy ve znovu omytch
kamenech.
Po 5 dnech pobytu v kar-
tonu se osthan kvty
uloily do zavaovacch
sklenic, kde byly hldny
hygrometrem. Zde se Te-
rence snail udret vlh-
kost vzduchu pod 65 %
a nkolik msc vtral
sklenice vcekrt za den.
Za 46 tdn byly kv-
ty chuov zulechtn a
seschly na poadovanou
konzistenci.
Asi s 150 gramy v kapse
se investice pana Chilla
vyplatila, pestal podpo-
rovat stle hor zpsoby
ernho trhu a nyn se ji
raduje nad zskanm vy-
bavenm istm rostlin-
nm materilem poteb-
nm pro toto oprotn
od prodejc materilu
nejist kvality.
Jeho sbrn vek
(Klingelbeutel mal
pytlk, kter se pouv
na vbr pennch dar
v kostele) se raduje tak.
Amen.
Bh vid vechno, i ps-
tovn konop. Pstovn
konop je v Nmecku i
esku zkonem zakza-
n. Tento lnek slou
tedy pouze k osvtovm
elm (jako Bible) a
nem slouit jako instruk-
ce ke zneuit (jako Bible).
tErENcE cHIll a JEHO ZHulENOst
Nikdo nepstuje tak jako don camillo
autor: mze peklad: slvek Foto: terence chill
21
GROWING #30
ZBAVA
22
HERNA
lehk
stedn
tk
SUDOKU LOD
FLOTILA
30#
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
A B C D E F G H I J
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
4
3
2
2
1
Lod jsou jednou z kultovnch her minulho stolet. Hran doporuujeme
zsadn v multiplayeru, single hra by se mohla zvrhnout v zvan
psychick problm. Ke he potebujete pouze soupee, psac potebu a
vtisk Konoptika pro kadho hre.
Postup a cl hry:
Clem hry je potopit soupeovy lod. Hri se nejdve shodnou na sloen fotily a zkladnch
pravidlech. Pak si kad hr nakresl sloen vlastn fotily do svho vtisku konoptika. Pomoc
losu si urete, kter hr zahj hru prvn palbou. vtz hr, kter potop vechny soupeovy
plavidla. Hru si pak mete minimln jednou zopakovat.
Zkladn voliteln pravidla hry:
- sloen fotily upravte si ppadn defaultn nastaven
- dotkn lod ve vlastn fotile lze pout oba pstupy
- dal tah po spnm zsahu zvy atraktivitu hry
Vhody:
- zbava na nkolik destek minut
- podpora mylen
- variabiln pravidla
- nenron poadavky
Nevhody:
- v singleplayer nudn
- nutnost mylen
Upozornn:
- PlI Ast HRAn lod ZPsoBUJe nvYkovost
---------------------------------------------------------------
Celkov hodnocen hry Lod:: 8 z 10 palic
23.07. Ranci d [USA], Velk sl Lucerna, Praha
23.07. Red Al ert, Loudmouth [UK], Barrk music club,
Ostrava
24.07. Fred Wesl ey and The New JBS [USA], Rock
Caf, Praha
25.07. The Resi gnators [AU], Cross Club, Praha
25.07. Al aev Fami l y [ISR/ TJK], Palc Akropolis, Praha
26.07. Wohnout, Li wi d [CZ], ndvo pivovaru, Plze
27.07. Sui ci de Si l ence [USA], HooDoo club, Praha
29.07. Juwana Jenki ns and The Mojo Band [USA/
CZ], Reduta Jazz Club, Praha
01.08. Gum Bl eed [CN], Paragraf 219, RV4 [CZ],
Modr Vopice, Praha
03.08. Baroness [USA], Klub 007 Strahov, Praha
05.08. Ni te Jewel [USA], Klub 007 Strahov, Praha
06.08. The Roots [USA], Lucerna Music Bar, Praha
07.08. Morkobot [IT], Chapeau Rouge, Praha
09.08. Cornel l Cambel l & Hal f Pi nt [JAM], Lucerna
Music Bar, Praha
10.08. Kava Kava [UK], Masarykovo nmst, Nov
Jin
12.08. Thee Infdels [DE], Cross club, Prahan
15.08. Foo Fi ghters [USA], O2 arena, Praha
16.08. Manku Kapak [DE], Chapeau Rouge, Praha
17.08. Ti Sestry, Doctor P.P., E!E [CZ], zmeck
amftetr, Buchlovice
18.08. LUS3 [CZE], Str pod Ralskem
20.08. Terror, Fi rst Bl ood, Naysayer [USA], Barrk
music club, Ostrava
22.08. Bush [UK], Lucerna Music Bar, Praha
23.08. Wol ff and Tuba [USA], Star Pekrna, Brno
27.08. Red Hot Chi l i Peppers [USA], Synot Tip arna,
Praha
28.08. The Bones [SWE], The Unholy Preachers
[CZ], Futurum, Praha
31.08. Beatsteaks [DE], Meet Factory, Praha
31.08. Al l Ti me Low [USA], Palc Akropolis, Praha
20.-22.07. Open Ai r Fest, Petnice
20.-21.07. Let It Rol l Czech, Star nice u Pardubic
21.-28.07. Letn flmov kola, Uhersk Hradit
27.-28.07. Golfest, Golv Jenkov
02.-04.08. Pod Parou Fest, Moravsk Tebov
02.-05.08. Szava Fest, Beneov
08.-11.08. Brutal Assaul t, pevnost Josefov, Jarom
09.-11.08. Open Ai r Festi val , letit Panensk Tnec
09.-12.08. Tyjtrfest, Kutn Hora
17.-19.08. Reggae Area, letit st nad Labem
16.-19.08. Trutnov Open Ai r, Trutnov
16.-18.08. Hi p Hop Kemp, Festival park, Hradec
Krlov
24.-26.08. Velk cena Brna - Grand Prix R, Brno
24.-25.08. Rock For Church(i l l ), Vroutek u Podboan
www.Konoptikum.cz
do 15.08. Kehk Mikulov, zmek Mikulov, Mikulov
do 26.08. Opak je pravdou, Meet Factory, Praha
do 04.09. Hol d skl u, Muzeum Prostjovska, Prostjov
do 09.09. Kratochv l ova domovi na, Leica Gallery,
Praha
do 16.09. Tve ve videoartu, Rudolfnum, Praha
do 25.09. Umn z asu lovc, Muzeum Komenskho,
Perov
23
KULTURA #30
R
ok se s rokem seel a je na ase zase lpnout do toho velkho lejna, kter ne a ne nikdo
uklidit. Tentokrt u po trnct! V Praze v Modr Vopici se v posledn srpnovou sobotu 25.
8. uskuten tradin vcemn grindcoreov festival FEKAL PARTY, na kterm se stejn jako
kad rok pedstav 15 peliv vybranch kapel z cel Evropy, vetn tuzemskch borc! Koho
si nenechat ujt?
Po letech se nm konen zadailo zlkat belgickou legendu aGatHOclEs na post headline-
ra festivalu. Kdo jin by ml tak reprezentovat tuto scnu ne matadoi stylu, jejich vznik se
datuje a do roku 1985. V Praze se kapela mimochodem objev teprve podruh!
Holandt rOmpEprOp se na FEKAL PARTY vrac po 4 letech, jejich vesel bublajc gore-
gind je zrukou zbavy, kter se nepodbz, a naivo m tendenci vs rozhoupat, a jste v kotli u
pdia i ekte ve front na pivo.
Anglick tHE rOttEd, kte kloub death metal s punkem a grindem, urit pamatuj nkte-
z vs i pod jejich starm nzvem GOREROTTED. Kdo nezn, doporuujeme jejich posledn
desku Ad Nauseam, kter ns defnitivn vyprovokovala k tomu, abychom tyhle ostrovn
gentlemany pozvali i na n fesk!
Po loskm pekvapen v podob koncertu eskch Ahumado Granujo nemohlo Sauronovo
oko zamit jinm smrem ne k trojici tuzemskch JIG-aI, kte u se svm goregrindem s
spchem objeli mnoho zem, a jejich momentln nvrat na scnu je pedzvst novho chysta-
nho alba!
Nov elzko v ohni, to jsou pomrn nov tuzemci BOWEl Fuck. Kapela, kter vznikla z
ex-len kapel DEOAG a Decomposing Manure, vydv v tchto dnech jedno z nejoekvanj-
ch alb na goregrindov scn!
svoje emeslo dle pedvedou:
SLAVEBREED (gre)
PULMONARY FIBROSIS (fra)
AD (sk)
NUCLEAR VOMIT (pl)
NUCLEAR MONSTROSITY (aut)
PSYCHOTIC DESPAIR (cz)
NEEDFUL THINGS (cz)
ONANIZER (cz)
BBYB (cz)
CHOKED BY OWN VOMITS (cz)
INFO: neonarcis@seznam.cz, www.fekalparty.cz, www.neonarcis.com
FEkal partY XIv.
sobota 25. 8. 2012
start: 12:00
cena: pedprodej 450, / na mst 500,