Petr Uspensk

3. kapitola

Jak svt vnmaj lid a jak zvata

Z pedchoz kapitoly jsme se dozvdli, jak obrovsk rozdl zeje mezi lidskou a zvec psychikou. Je jasn, e tento rozdl ovlivuje i odlin vnmn vnjho svta lovka a zvete. Jene v em spov odlinost? To je prv to nejdleitj, co neznme, ale co bychom se mli pokusit objasnit Abychom tak mohli uinit, musme se jet jednou vrtit k lidskmu vnmn svta a zamit se na n detailn. Potom se podvme, jak by mlo dle naich pedpoklad svt vnmat zve, bereme-li v potaz jeho omezen psychick schopnosti. Nejprve musme podotknout, e ve vztahu k vnj podob svta a jeho forem je nae vnmn svta krajn nesprvn. Vme, e svt se skld z objekt, ale my vidme a taky meme nahmatat vdy pouze povrchy. Nikdy nevidme cel objekty ani je nedokeme obshnout hmatem v celistvosti. Objekt, to je pojem, kter se skld z cel ady pedstav vytvoench na zklad usuzovn a experimentlnho poznvn. Pro nae bezprostedn vnmn vak existuj pouze povrchy. Vnmn thy, hmoty, objemu, co jsou parametry, kter mylenkov spojujeme s objekty, je ve skutenosti pouhm vnmnm povrchu. My vme jen to, e toto vnmn povrchu pochz od objektu, ale objekt samotn nikdy nevnmme. Mon, e bychom pojmem vnmn objektu mli nazvat sloit

41

Svt vych dimenz

a kombinovan vnmn povrchu, vhy, hmoty, hustoty, odporu a dalch parametr. Ale co dlme? Mylenkov propojujeme vechny tyto vjemy do jednoho celku a tento sloit komplex vjem nazvme objektem. Bezprostedn vnmme pouze povrchy a oddlen hmotnost, odpor a ostatn. Objekt jako takov vak nikdy nevnmme. Zvec iluze a absence kontroly u vnmn zvat Vme, e svt se neskld z povrch a e jej vidme nesprvn. Vme taky, e svt nikdy nevidme takov, jak ve skutenosti je, a u tm mnme hledisko lozock, geometrick i jin. Nikdy v ivot jsme nevidli krychli, kouli ani dal objekty; to, na jsme hledli, byl vdy jen jejich povrch. Toto vme a v mysli opravujeme to, co vidme. Vidme povrch, ale pedstavujeme si objekt. Ale objekt jako takov si nikdy nedokeme vybavit. Nememe si pedstavit krychli i kouli tak, aby to nebylo v perspektiv, ale absolutn, tedy ze vech stran najednou. Samozejm e svt neexistuje v perspektiv, avak my jej jinak vidt nememe. Obecn vidme vechno jen v perspektiv, tedy bhem procesu vnmn dochz ke zkreslen svta za pomoci naeho zraku. Ale to my vme, e svt je zkreslen. Jiste nen takov, jakm jej vidme, a proto v mysli neustle napravujeme to, co vidme zrakem, a reln obsah zamujeme za symboly vc, kter nm ukazuj oi. Zrak, tedy nae schopnost vidt, je komplikovan zleitost. Sestv ze zrakovch vjem a dojm zskanch hmatem, je se nm uloily v pamti. Mal dt se sna ohmatat vechno, s m pichz do styku kupkladu nos sv chvy, Msc nebo svteln prastko na zdi. Jak rozliovat blzk a vzdlen vci pouhm zrakem to se nau teprve asem. Avak i v dosplosti jsme velmi nchyln k tomu, e snadno uvme optickm klamm.

42

Petr Uspensk
Vzdlen pedmty vidme jako ploch, tedy na n pohlme jet nesprvnji, protoe tvar povrchu (relif) je vlastn symbol, poukazujc na uritou vlastnost pedmt. Z velk vzdlenosti lovka vidme jen jeho siluetu. To se dje z toho dvodu, e na velkou vzdlenost nikdy nememe nic nahmatat a nae oko nen naueno, aby si vmalo rozdl mezi povrchy, kter v blzkosti nahmatme koneky prst. Za dnch okolnost nememe by teba jen ve velmi malm prostoru vidt alespo kousek vnjho svta tak, jak se ve skutenosti jev, tedy tak, jak jej znme. Nikdy neuvidme psac stl a sk najednou ze vech stran i zevnit. Zrak zkresluje vnj svt zpsobem, jen jsme si u vyjasnili, a to proto, abychom mohli pi ohlen kolem dokola urit, kde se ty i ony pedmty nachzej a v jakch vzjemnch vzdlenostech. Nikdy se vak nedokeme na svt podvat jinak ne ze svho hlediska. A proto svt nikdy neuvidme sprvn, nbr vdy jen zkreslen. Relif a perspektiva to jsou pklady zkreslovn pedmt, jich se zrak dopout. Je to optick klam a iluze; zrak nm le. Krychle v perspektiv takov vraz jsme vybrali pro trojrozmrnou krychli. Jene to, co vidme, je jen zdnliv zobrazen domnlho relnho trojrozmrnho svta, kterm se geometrie zabv; nen to svt sm. Nco vidme a na zklad vidnho se domlme, co asi pedstavuje objektivn realitu. Vme, e to, co vidme, nen sprvn, a proto si svt pedstavujeme jinak, ne jak jej vidme. Pokud bychom o sprvnosti naeho zraku nepochybovali a mysleli si, e svt je pesn takov, jakm jej vidme, pak bychom si jej zejm pedstavovali a pojmali pln jinak. Svt by pro ns byl zcela jin.

43

Svt vych dimenz

Mme schopnost velijak upravovat a korigovat to, co vidme okem; to vak vyaduje ovldn pojm, protoe k tmto pravm a korekcm dochz pi usuzovn, je je bez pojm nemon. Kdybychom tuto schopnost nemli, vidli bychom svt jinak. Z toho vyplv, e mnoh, co existuje, bychom vidli nesprvn, piem mnoh z toho, co existuje, bychom nevidli vbec, a naopak bychom vidli spoustu toho, co ve skutenosti vbec neexistuje. Pedevm bychom vidli obrovsk mnostv neexistujcch pohyb. Svt pohyblivch ploch Kad pohyb, kter vykonme, je pro nae bezprostedn vnmn spojen s pohybem vc kolem ns. Vme, e tento pohyb veho kolem ns je iluzorn, ale pesto jej vnmme jako reln. Pedmty kolem ns se otej, ubhaj mimo ns, jeden pedhn druh. Projdme-li pomalu ulic, domy se pomalu otej, a kdy se rozjedeme rychleji, i ony se zanaj otet rychle. Zniehonic ped nmi vyvstvaj stromy, kter tak ubhaj a nakonec zcela zmiz. Tato domnl oduevnlost pedmt spolu s vidinami ve snu bhem spnku ivila a iv pohdkovou fantazii. A pohyby pedmt v tchto ppadech bvaj velmi sloit. Jen se podvejte, jak divn se chov chlebov krka lec ped oknem vagonu, kdy kolem n projedete ve vlaku: pibl se do tsn blzkosti okna, pak se pozastav, pozvolna se oto kolem dokola a pak se rychle mihne a ztrat se pry. Stromy v lese tak ubhaj s rznmi rychlostmi, take se nm zd, e jeden pedbh druh. Mme tu celou scenerii, po okraj zaplnnou iluzornmi pohyby. A co bychom mli kat o Slunci, kter bv ve vech jazycch svta nazvno jako vychzejc a zapadajc? A ten pohyb, kter byl kdysi dvno tak vniv obhajovn!

44

Petr Uspensk
Toto vechno bud pouze iluzorn dojem, vechno si takto pouze pedstavujeme. Akoliv velmi dobe vme, e vechny ve popsan pohyby jsou iluzorn a domnl, pod si myslme, e je vidme a obas tomuto sebeklamu i podlehneme, a tud se mlme. O kolik vce iluz bychom vak vidli, kdybychom nemohli rozumem analyzovat piny, je tyto iluze vytvej? Mysleli bychom si, e vechno existuje v podob, v jak to vidme? J vidm a to znamen, e to existuje! Z tohoto tvrzen pramen vechny iluze svta. Sprvn bychom mli kat: j vidm a to znamen, e to neexistuje! Nebo pinejmenm alespo: j vidm, a to znamen, e tomu tak nemus bt (e to neexistuje v podob, v jak to vidm). My lid toto posledn tvrzen ci meme, ale zvata nemohou. Pro zve je vechno takov, jak to vid. Zve mus vit tomu, co vid. Jakm se jev svt pro zve? Svt je pro zve adou sloitch a pohybujcch se povrch. Zvata ij ve svt se dvma dimenzemi a jejich vesmr si zachovv vlastnosti a podobu povrchu. A na tomto povrchu probh nespoetn mnostv velijakch pohyb toho nejfantastitjho charakteru. Pro zve vnm svt jako povrch? Pedevm proto, e i my jej vnmme jako povrch. Jene my to vme, e svt povrchem nen. Zve to ale vdt neme. Zve pijm ve takov, jak mu to pipad. Nedoke upravovat to, co mu kaj oi anebo to alespo nedoke ovldat v takov me jako my. Zvata vid n trojrozmrn svt jako dvojrozmrn My meme pomovat svt temi smry, nebo nm to nae rozumov vlastnosti dovoluj. Zve me pomovat svt jen dvma smry najednou, nikdy ne temi. Tato skutenost je dna tm, e zve nedisponuje pojmo-

45

Svt vych dimenz

vm apartem a nen schopn si uloit v pamti vzdlenost v prvnm smru, zatmco se zabv pomovnm ve druhm a tetm smru. To si vysvtlme pesnji. Pedstavme si, e mme krychli. Pomujeme-li ji ve tech smrech, musme to provst postupn, piem mme-li v jednom smru, vsledky men obou dalch smr si musme uloit v pamti, tedy zapamatovat si je. A v hlav si je meme uchovat jen jako pojmy, propojme vcero rznch pojm a piadme jim rzn kategorie. Ozname-li si oba pomen smry kategoriemi urujcmi dlku a ku, meme pistoupit k men tetho smru vky. Jinak to udlat prost nelze. Dva prvotn rozmry krychle jsou jako pedstavy zcela toton a urit v mozku splynou v jeden. Zvata neznaj pojmy, proto nemohou k tmto dvma zskanm rozmrm krychle piadit kategorie dlky a ky. V okamik, kdy zve zane pomovat vku krychle, dva prvn parametry se mu spoj do jednoho. Pi men krychle m zve k dispozici pouze pedstavy, nikoli pojmy. Jako napklad koka, kterou jsem jednou pozoroval. Roznesla svoje koata mla jich pt nebo est do rznch pokoj, ale u je pak nedokzala posbrat, aby je mla vechna pohromad. Uchopila do zub jedno kot a pinesla ho do pokoje, kde ho poloila ke druhmu kotti. Pak bela hledat tet kot, pinesla je a poloila k prvnm dvma koatm. Jene tu uchopila prvn kot a odnesla je zase do jinho pokoje, kde ho poloila ke tvrtmu kotti. Ale to u zase bela zptky a odnesla druh kot nkam pln jinam, nejspe k ptmu kotti, a tak dle.16 Koka petahovala sv potomstvo sem a tam asi hodinu, upmn se u toho trpila, ale nic nemohla dlat. Bylo zejm, e j chyb pojmov apart o potech, kter by j umonil si uvdomit, kde a kolik koat vlastn m.

46

Petr Uspensk
Je nesmrn dleit, abychom si uvdomili, jak vztah m zve k pomovn objekt. Cel vc tkv v tom, e zve vid pouze povrchy. (To meme ci s naprostou jistotou, protoe i my vidme pouze povrchy.) A protoe zve vid jen povrchy, me si pedstavit pouze dva smry, dv dimenze. Aby bylo schopn vnmat spolu se dvma dimenzemi i tet dimenzi, muselo by umt myslet, a to znamen, e tato dimenze by pro n musela bt pojmem. Avak zve nezn pojmy. Tet dimenze pro n existuje rovn jako pedstava. Z tohoto dvodu se mu dv prvn dimenze spoj do jedn v okamik, kdy se objev tet dimenze. Zve vid rozdly mezi dvma prvnmi dimenzemi, avak rozdly mezi temi u vidt neme. A to proto, e tento rozdl je nutn znt. A aby bylo mon nco znt, je nutn disponovat pojmovm apartem. Toton pedstavy by se u zvat mly sluovat do jedn, tak jako se pro ns sluuj dva soubn a toton jevy probhajc v tomt bod. Pro zve tak vznikne pouze jeden jev. Tud jsme se dopracovali k vsledku, e zvata vid svt jako povrch a pomuj jej ve dvou dimenzch, dvma smry. Pesto je tu jedno ale. Jak vysvtlit skutenost, e zvata se velmi dobe orientuj v trojrozmrnm svt, pestoe sami ij ve dvojrozmrnm, respektive sami sebe vid ve dvojrozmrnm svt? Jak vysvtlme, e ptci bez problm ltaj nahoru, dol i do stran, pohybuj se vemi temi smry? Jak to, e k doke skkat pes pekky a uml bariry? Jak je mon, e koka i pes velmi dobe porozum tomu, co to je hloubka a vka, jakoto i dlka a ka?

47

Svt vych dimenz

Tet dimenze jako pohyb Abychom se mohli tmto otzkm vnovat, musme se vrtit k zkladnm poznatkm o zvec psychice. Dve jsme si vysvtlili, e mnoh vlastnosti pedmt, je si my lid pamatujeme podle obecnch pznak, typickch pro dan druh pedmtu, si zve mus zapamatovat jako individuln vlastnosti pedmt. Vyznat se v tomto nepebernm mnostv individulnch vlastnost uchovvanch v pamti mohou dky emocionln podbarven, je se u nich spojuje s kadou pedstavou a pi kadm rozpomenut se na njak vjem. Kupkladu zve zn dv cesty a vnm je jako dva na sob nezvisl jevy, kter spolu nemaj nic spolenho: jeden jev, tedy jedna cesta se skld z ady uritch pedstav, kter jsou samozejm rzn emocionln podbarveny; zatmco druh jev, tedy druh cesta, sestv z pln jinch pedstav, k nim se v jin emon vjemy. My lid bychom ekli, e jedno i druh je cestou, z nich ta prvn vede do jednoho msta a ta druh do jinho. Pro zve vak tyto dv cesty nezna nic spolenho. Pesto si pamatuje vechny emocionln zbarven poitky spojen s prvn i druhou cestou, a to v posloupnosti, jak ly za sebou. Proto si pamatuje ob cesty takov, jak jsou, se vemi zkrutami a ohyby, s jmami, ploty a vm, co k nim pat. Z ve eenho vyplv, e zveti pomh, kdy si zapamatuje urit vlastnosti vidnch pedmt, protoe se tak doke orientovat ve svt jev. Zpravidla je zve ped novmi skutenostmi mnohem bezmocnj ne sm lovk. Zve vid dva smry. Tet smr sice vnm, ct jeho ptomnost, ale nevid jej. Vnm jej jako cosi nestlho, co se neustle mn, a chpe jej stejnm zpsobem, jako my vnmme as.

48

Petr Uspensk
Zve rozpozn povrchy se vemi rozlinmi vlastnostmi dky mnohoetnm a rznorodm pohybm. ekli jsme si, e vechny iluzorn pohyby a zrakov klamy by zveti mly pipadat jako zcela reln. Nm se tak zdaj reln, ale my o nich vme, e jsou jen pouhmi zrakovmi peludy: dm se pece neot, kdy kolem nj prochzme, je to jen iluze stromy se nevynouj zniehonic zpoza rohu a Msc se neprochz v oblacch. Krom tchto pohyb zve vid i mnoho dalch, kter by nm vbec nepily na mysl. Mnoh pedmty, kter vidme jako absolutn nepohybliv co jsou vlastn vechny pedmty by zve teoreticky mlo vnmat jako pohybliv. A prv v tchto pohybech si zve uvdomuje existenci tet dimenze, tet smr objekt, z eho vyplv, e tet dimenz objekt je pro zve pohyb. hly a kivky jako projevy pohybu Zkusme si pedstavit, jak zve vnm pedmty vnjho svta, a pedpokldejme, e se ped nmi nachzej tyto pedmty: velk kruh a vedle nho velk koule stejnho diametru. Stoj-li zve ped nimi v urit vzdlenosti, vid dva kruhy. Zane-li je obchzet kolem dokola, vimne si, e koule se promn v kruh, kter se postupn zuuje, a z nj zbude pouh ps, tenk linie. Pi dalm obchzen dokola se ps opt roz a optovn promn v kruh, zatmco koule se pi pohybu kolem sv osy nezmn. Ale kdy se zve ke kouli pibl, zanou se s n dt podivuhodn vci. Pokusme se pochopit, jak zve vnm povrch koule a jak jej odliuje od povrchu kruhu. Jedno je jist: zve vnm sfrick povrch jinak ne my. My vnmme vypoukl anebo kulovit povrch jako obecn vlastnosti. Zve vak v dsledku specickho omezen sv psychiky vnm zaoblenost jako individuln

49

Svt vych dimenz

vlastnost dan koule. Meme s jistotou tvrdit, e zve si pedstavuje kulatost jako pohyb pozorovanho povrchu. Jak se zve pibliuje ke kouli, nastv urit situace, pravdpodobn velmi podobn tto: povrch, na nm spoinul zrak zvete, se dv velmi rychle do pohybu. Centrum tohoto povrchu se vysunuje kupedu a vechny ostatn body se od nj vzdaluj rychlost pmo mrnou jejich vzdlenosti k nmu (respektive jejich vzdlenosti k nmu na druhou). Prv takto by zve mlo vnmat kulovit povrch. Podob se to naemu vnmn zvuku. V jist vzdlenosti od koule zve vid jen plochu. Kdy se k n pibl a dotkne se libovolnho bodu na n, pozn, e vechny ostatn body se ve vztahu k tomuto bodu pemstily v porovnn k tomu, jak by mly bt umstny na rovin jako by se vechny ostatn body daly do pohybu a pesunuly se do stran. Dotkne-li se jinho bodu, vid, e se stalo tot: i od tohoto bodu se ostatn body vzdlily. Tuto vlastnost koule bude vnmat jako pohyb nebo vibraci. Kouli vnm v tomto ppad skuten jako vibrujc a pohybujc se povrch. Stejnm zpsobem jako pohyby by mu mly pipadat vechny hly nepohyblivho pedmtu. Zve me vidt hly trojrozmrnho pedmtu pouze tehdy, pokud se pohybuje kolem nich. Bude se mu ale zdt, e se pedmt ot objevila se dal strana, zatmco ta pedchoz zmizela anebo se pemstila. hel bude zvetem vnmn jako otoen pedmtu, jako jeho pohyb, tedy jako nco, co je pomjiv, doasn, jinmi slovy jako promna stavu pedmtu. Vzpomene-li si na dve spaten hly, kter vidlo jako pohyby objekt, zve si bude myslet, e u ustaly, ukonily svou existenci, prost zmizely e jsou v minulosti. To uvdm jako pklad, je samozejm, e zve nebude takto usuzovat. Ale bude se chovat, jako by takto usuzovalo.

50