Rudolf Burda, UO 410112

Strun vod do kryptografie

Prvn zmnky o kryptografii meme nalzt ped nkolika tisci lety. Cel obdob meme rozdlit do dvou st, tou prvn je klasick kryptografie, kter piblin trvala a do prvn poloviny 20. stolet. Tato epocha se vyznaovala tm, e k ifrovn staila pouze tuka a papr. Bhem prvn poloviny 20. stolet ale zaaly vznikat rzn sofistikovan pstroje, kter umoovaly sloitj postup pi ifrovn. Tm piblin zaala druh st, kterou nazvme modern kryptografie. V dnen dob se k ifrovn zpravidla nepouvaj dn zvl vytven pstroje, ale klasick potae. Kryptografie se postupn vyvjela spolu s kryptoanalzou vdou, kter se zabv prolamovnm ifer. Nkter udlosti v historii kryptografie mly tak vrazn vliv na cel svt. Napklad Zimmermannv telegram, dky ktermu vstoupila do t doby neutrln USA do prvn svtov vlky nebo rozlutn Enigmy, co zpsobilo, e spojenci mohli tm po celou druhou svtovou vlku odposlouchvat nmeckou vlenou komunikaci. V tto prci se zamme na dva nerozenj zpsoby ifrovn zprv a na praktickou strnku vci.

Symetrick kryptografie
Symetrick kryptografie je v principu velmi jednoduch. Existuje algoritmus a kl, ktermi se zprva zaifruje, a stejnm algoritmem a klem se zase deifruje. Pouv se pro lokln ifrovn, nap. obsahu disku potae, kdy ifrovn i deifrovn probh na stejnm mst. Dnes pouvan algoritmy (nap. DES) umouj i siln symetrick ifrovn tm v relnm ase. Pro penos dat se symetrick ifrovn hod mn, vyaduje toti bezpen pedn stejnho kle mezi obma komunikujcmi stranami. V praxi se symetrick kryptografie dl na ti kategorie. Substitun ifry Podstata substitunch ifer je v tom, e kad znak pvodn nezaifrovan zprvy se nahrad njakm jinm znakem. Jako pklad me poslouit napklad tzv. Caesarova ifra, v kter se kad psmeno abecedy posune o 3 znaky v abeced. Z A bude tedy ,,D, z ,,B bude ,,E a tak dle. I obyejn pevod textu z Morseovy abecedy lze povaovat za substitun ifru. Transpozin ifry Zatmco pedchoz zpsob ifrovn byl zaloen na nahrazen znak jinmi znaky, v transpozici se jedn o zpehzen znak v textu. Kad znak si zachovv svou podobu ale mn svou pozici. Kad transpozice zvis na svm ifrovacm algoritmu. V souasnosti existuje velk mnostv transpozinch ifer, a to jak jednoduchch, tak takovch kter jsou relativn odoln a bn se pouvaj i dnes. Hybridn ifry Existuje mnoho ifer, kter obsahuj znaky jak substitunch, tak transpozinch ifer. Takovto hybridn ifry mvaj vhody obou metod a tm zvyuj celkovou bezpenost algoritmu.

Asymetrick kryptografie
Asymetrick kryptografie pedstavuje jin zpsob ifrovn. Rozdl spov v tom, e kad astnk m ifrovac kle dva. Jeden soukrom a jeden veejn. Oba kle vytvej dvojici. Soukrom kl se pouv (majitelem) na deifrovn pijatch a podepisovn odeslanch zprv. Veejn kl se pouv na ifrovn odeslanch zprv a ovovn autentinosti podpisu zprv pijatch.

Rudolf Burda, UO 410112 Samotn podepisovn zprvy probh nsledovn. Z textu odeslan zprvy se pomoc speciln matematick funkce (haovn) udl tzv. otisk zprvy. Je to etzec znak o pevn dlce. Pi jakkoliv zmn klidn i pouze jednoho znaku bude otisk naprosto odlin. Otisk tak meme chpat jako takov kontroln souet kad zprvy, take pokud se zprva po cest njakm zpsobem zmn, pjemce bude schopen tento fakt ihned zjistit. Je prakticky nemon upravit zprvu bez toho, e by se otisk nezmnil. Tento etzec se pak pomoc soukromho kle podepe (zaifruje) a pipoj se na konec odeslan zprvy.

Praxe
V praxi se pouv kombinace obou zpsob. Asymetrick metoda je toti pomal, symetrick rychl, ale vyaduje jeden stejn kl na obou stranch. Asymetrick metoda vak um poslat ifrovanou zprvu, i kdy se astnci komunikace nikdy osobn nepotkali. Touto zprvou me bt klidn i jednotn kl pro symetrickou ifru. Bezpenost komunikace pak probh tak, e komunikujc strany si s pomoc asymetrick kryptografie vymn kle pro symetrick ifrovn a pak ji ifruj symetricky. ifrovac kl je pro kadou komunikaci vdy nov generovn. Asymetrick komunikace m jedno slab msto: pedn veejnho certifiktu. Budouc odeslatel si neme bt zcela jist, zda ho dostal od uvedenho budoucho adresta, protoe jeho pedn nen nim autentizovno. Proto vznikl institut certifikan (registran) autority, kter vydv tzv. bezpenostn certifikty a ovuje je. Dvra mezi mnoha ifrujcmi stranami se potom omezuje na dvru vech stran v uritou certifikan autoritu. Certifikt je vlastn soubor s daji o urit osob (firm), kter je elektronicky podepsn pomoc certifiktu registran autority. K certifiktu se jet ulo ve uveden soukrom a veejn kle, doplnn o osobn daje o osob, kter je vlastn, a o dob platnosti certifiktu.

Rudolf Burda, UO 410112 Citace: ROUBAL, Pavel. Informatika a vpoetn technika pro stedn koly: teoretick uebnice. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 103 s. ISBN 978-80-251-3228-9 1. Autor je dostaten erudovan v tmatu 2. Text obsahuje odbornou terminologii 3. Kniha je pehledn a dobe napsan 4. Hloubka i ka tmatu je dostaujc 5. Je aktuln VALEK, Michal. Psn tajn ifry: Co byste mli znt o kryptografii a jejm vyuit (1. dl). [online]. 22. 10. 2012 17:21 [cit. 2013-01-03]. Dostupn z: http://tech.ihned.cz/geekosfera/c158032340-prisne-tajne-sifry-co-byste-meli-znat-o-kryptografii-a-jejim-vyuziti-1-dil 1. Autor je dostaten erudovan v tmatu 2. Text obsahuje odbornou terminologii 3. Publikovno na uznvanm populrn naunm webu 4. Hloubka i ka tmatu je dostaujc 5. Je aktuln Pispvatel Wikipedie, Historie kryptografie [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie, c2013, Datum posledn revize 4. 01. 2013, 07:39 UTC, [citovno 5. 01. 2013] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Historie_kryptografie&oldid=9522429> 1. lnek se zce specializuje na prvn kapitolu tto prce 2. lnek nen komern zamen 3. Informace v textu jsou pesn a objektivn 4. lnek obsahuje odkazy na zdroje 5. Je aktuln Argumentace: Dan tma jsem si vybral, protoe jsem tento semestr spen absolvoval pedmt PV080 Ochrana dat a informanho soukrom, kter m velmi zaujal. Namsto njak velk specializace jsem se zamil spe na krtk pedstaven kryptografie jako vdy a snail jsem se nastnit jej naprost zklady. Text je uren pro lidi, kte se pedtm s kryptografi nesetkali a tomu jsem se tak snail pizpsobit rove odbornosti. Anotace: Prce se zabv zkladnmi principy fungovn kryptografie, konkrtn symetrickou a asymetrickou kryptografi. Ob metody jsou naped vysvtleny teoreticky a pot jsou uvedeny pklady z praxe. Text je uren pro zatenky v oboru. Klov slova: kryptografie, symetrick, asymetrick, kl, ifra, certifikt