Cesta Šamana

DharmaGaia Knky pro pemliv lidi
Michael Harner
Religio sv. 5
Cesta amana
Jak probudit svj vnitn potencil
Michael Harner
Cesta amana
DharmaGaia Praha 2010
Peloil Gato
KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA R Harner, Michael J. Cesta amana / Michael Harner ; [z anglickho originlu peloil Gato]. Praha : DharmaGaia, 2010. 192 s. (Religio ; sv. 5) Nzev originlu: Way of the shaman 133.4:2382 * 615.8 * 2587 * 159.961 amanismus litelstv rozen vdom populrn-naun publikace 133 Okultismus [17]
Copyright by Michael Harner, 1980, 1990 Translation by Gato, 2010 Czech edition by DharmaGaia, 2010 ISBN 9788086685816
Obsah
Podkovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Pedmluva k tetmu vydn . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1. Objeven cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2. amansk putovn: vod . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3. amanismus a stavy vdom. . . . . . . . . . . . . . . . . 63 4. Silov zvata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 5. Cesta k obnov sil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 6. Cvien sly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 7. Vytaen kodlivch vniknut. . . . . . . . . . . . . . . . 144 Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Dodatek A: Bubny, kompaktn disky s bubnovnm pro amansk cesty a vcvikov workshopy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Dodatek B: Hra s rukama pochzejc od indin Ploskolebc . . . 179 Poznmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 Bibliografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
Pedmluva ke tetmu vydn

Ji ubhlo deset let od prvnho vydn tto knihy.1 Pro renesanci amanismu to skuten byly pozoruhodn roky. V minulch dobch amanismus rychle mizel z na planety; misioni, koloniztoi, vldy a komern zjmy potlaovali domorod kmeny a jejich starobylou kulturu. Avak bhem posledn dekdy se amanismus vrtil do lidskho ivota s pekvapivou silou, a to dokonce i do takovch mstskch center zpadn civilizace, jako je New York i Vde. Toto obrozen pilo tak nenpadn, e si pravdpodobn vtina veejnosti fenomnu amanismu, nato jeho nvratu ani nen vdoma. Avak je tu i jin, rychle rostouc skupina lid, kter se nyn ve Spojench sttech i jinde pot na tiscovky a kter amanismus pijala a uinila z nj soust svho kadodennho osobnho ivota.2 Nvrat amanismu pekvapil mnoho vnjch pozorovatel tohoto hnut, take bych chtl zmnit pr faktor, kter pispvaj k znovuoiven. Jeden z dvod rostoucho zjmu o amanismus je ten, e se mnoho vzdlanch, pemlivch lid odpoutalo a pekroilo vk vry. U dle nedvuj tomu, e crkevn dogmata a autority jsou s to jim zpstupnit adekvtn dkazy o i Ducha i dkazy toho, e njak duch skuten existuje. Konkurenn pbhy a anekdoty z druh i tet ruky a kulturn podmnn nboensk texty z jinch
8 / Pedmluva ke tetmu vydn
mst a as nejsou dost pesvdiv, aby tmto lidem poskytly paradigmata pro jejich osobn existenci. Tito lid vyaduj vy rove dkaz. New Age je sten vhonek vku vdy, kter vn do osobnho ivota paradigmatick konsekvence dvou stolet seriznho pouvn vdeckch metod. Dti vku vdy, mezi n se potm i j, dvaj pednost tomu, aby se osobn pomoc vlastnho zkoumn dobraly ke svm vlastnm zvrm tkajcm se podstaty a mez reality. amanismus nabz zpsob, jak provdt tyto osobn experimenty, nebo se jedn o metodologii, nikoli nboenstv. Vk vdy objevil LSD, a mnoho lid, kte pistoupili k amanismu, ji provdlo sv experimenty s psychedelickmi drogami, i kdy neformln. Zjistili vak, e se jim nedostvalo dn nosn struktury i oboru, ve kterm by mohli sv zkuenosti njak uspodat. V knihch Carlose Castanedy a jinch ptrali po cestovnch mapch svch proitk a vytuili, e se tato tajn kartografie nachz v amanismu. Vk vdy tak umonil v hojnm potu proitky blzk smrti NDE (near-death experiences). Novm vdobytky lkaskch technologi umonily milionm Amerian, aby byli pivedeni zpt k ivotu ze stavu nazvanho klinick smrt. Proitky blzk smrti, i kdy je nelze plnovat, byly vlastn osobn zkuenosti, kter otestovaly a obvykle promnily pedchzejc pesvden peivch o skutenosti a existenci duchovn reality. Tak tito lid ptrali po mapch a mnoho z nich se v prbhu svho hledn vrtilo k starobylm amanskm metodm. amansk metody vyaduj uvolnnou disciplnu, soustedn a zmr. Souasn amanismus, podobn jako amanismus kmenovch spoleenstev, pouv typickm zpsobem ke vstupu do zmnnch stav vdom monotnn zvuk bubn. Tato klasick nedrogov metoda je pozoruhodn bezpen. Pokud praktikant neudruje soustedn a zmr, pak se prost vrt do obvyklho stavu vdom. Navc tu nen pedem dan doba trvn zmnnho stavu vdom, jak tomu vtinou bv pi intoxikaci psychedelickmi drogami.
Pedmluva ke tetmu vydn / 9
Zrove vak klasick amansk metody inkuj pekvapiv rychle. K dosaen vsledk, ke kterm vtina lid me dospt u po pr hodinch proitk, by jinak potebovali nkolik let strvench tichou meditac, modlitbami, zpvem nebo odkvnm manter. U pouze z tohoto dvodu se amanismus dokonale hod pro souasn ivot zaneprzdnnch lid, stejn jako se hodil napklad pro Eskymky jejich den byl pln kol, na jejich splnn zviselo jejich peit. Veery vak mohli vyut pro praxi amanismu. Dalm prvkem ovlivujcm nvrat amanismu je souasn rozvoj holistickch pstup ke zdrav. Ten toti aktivn podporuje pouvn mysli pi len a udrovan dobrho zdrav. Mnoh praktiky New Age vykonvan v holistickm duchu jsou jen prostednictvm modernch experiment znovuobjeven metody, kter byly kdysi iroce rozeny v kmenov a lidov praxi. amanismus jako systm, kter v sob zahrnuje mnoho ze starobylho poznn, nyn zskv stle vt pozornost tch, kte hledaj nov een zdravotnch problm, a u jsou definovny jako fyzick i duevn-emon.3 Urit techniky, kter se v amanismu velmi dlouho vyuvaj, jako napklad zmna stavu vdom, uvolnn stresu, vizualizace, pozitivn mylen a vyuit pomoci z neobyejnch zdroj, se nyn hojn uvaj v holistick lebn praxi. Dalm dleitm dvodem, pro ns nyn amanismus hluboce oslovuje, je jeho spirituln ekologie. V souasn celosvtov krizi ivotnho prosted nabz amanismus nco, co vtinou ve velkch antropocentrickch nboenstvch chyb: ctu k dalm bytostem obvajcm Zemi a k planet samotn a spirituln komunikaci s nimi. V amanismu nejde jen o pouh uctvn prody, ale tak o obousmrnou spirituln komunikaci, kter obnovuje ztracen spojen naich pedk s ohromnou spirituln silou a krsou zahrady Zem. amani, jak zdraznil ji zesnul Mircea Eliade, vynikajc znalec amanismu a srovnvac religionistiky, jsou ti posledn lid, kte jsou schopni mluvit se zvaty.4 J bych t dodal, e jsou mezi poslednmi, kte jsou schopni rozmlouvat s vekerou prodou, vetn rostlin, potok, vzduchu a kamen. Nai pradvn pedci lovci a sbrai rozpoznali, e nae okol m v sob slu vldnouc ivotu
a smrti, take takovou komunikaci povaovali pro vlastn peit za zsadn. Dnes i my zanme rozpoznvat slu ivota a smrti, kterou nad nmi m ivotn prosted. Po neuviteln bezohlednm a neprosnm nien jinch ivoinch druh na na planet, po devastaci vzduchu, vody a zem samotn, se nyn vracme tebae pozvolna k vdom, e fundamentln peit naeho druhu zvis na respektovn ivotnho prosted planety. Ale samotn respekt i cta nesta. Je nutn, abychom intimn a ptelsky komunikovali se vemi svmi pbuznmi, jak by ekli Lakotov, nemluvili pouze s lidskmi bytostmi, ale tak s bytostmi zvecmi a rostlinnmi a se vemi prvky ivotnho prosted, vetn pdy, kamen a vody. Z pohledu amana vlastn nen nae okol ivotnm prostedm, ale rodinou. V dnen dob, od Curychu po Auckland, od Chicaga po So Paulo, lid opt nsleduj na starobylou cestu amana. asto v kroucch i skupinkch bubnuj, a tak se pravideln setkvaj, aby spolen praktikovali a vnovali se len. Tyto skupiny jsou autonomn. Stejn jako odnepamti vichni amani pracuj nezvisle, v malch spoleenstvch, a lid se tak u a pomhaj sob i jinm. Tato neformln seskupen jsou soust vt komunity, kter je nyn skuten mezinrodn, avak bez hierarchie i dogmat, ponvad spirituln autority, stejn jako v dobch kmenovch spoleenstev, me kad jedinec podnikajc amanskou cestu najt pmo v neobvyklch realitch. Bubnujc krouky se vtinou schzej na veer jednou za tden nebo trnct dn a poet len obvykle kols od t do dvancti. Lid se pravideln stdaj ve veden i v bubnovn. Spolenm fungovnm si astnci nezaji uj pouze iv bubnovn, ale vnuj se i amansk prci, aby si vzjemn pomohli, ppadn pomohli svm ptelm a pbuznm. Pokud takov skupina l druh, vykonv tuto prci zdarma, jako spirituln slubu. Mnoz lid zase pracuj pedevm sami, nepat do dn bubnujc skupiny a pro amansk cestovn vyuvaj stereo, sluchtka a nahrvky s amanskm bubnovnm. Pokud je nahrvka pouita
Pedmluva ke tetmu vydn / 11
sprvn, me bt pekvapiv inn (viz Dodatek A). Nahrvky spolen s dalmi technologickmi a metodologickmi prvky se tak pouvaj v systmu sloucm k een problm, kter se nazv amansk poradenstv.5 Kdy nov adepti pouij samotn jdro i zkladn metody amanismu zdraznn v tto knize a v mch amanskch vcvikovch workshopech, nehraj si na indiny, ale jdou pmo ke stejnm objevnm spiritulnm zdrojm, k nim od nepamti putovali kmenov amani. Tito novci nepedstraj, e jsou amani; pokud se bhem sv prce doberou njakch amanskch vsledk, a u pro sebe nebo pro druh, jedn se o nco opravdu skutenho. Tyto proitky jsou autentick, a jsou-li popsny, shoduj se v podstat s vyprvnm aman z negramotnch kmenovch kultur. amansk prce je stejn, lidsk mysl, srdce a tlo jsou stejn, pouze kultury se rzn. Kdy budou tito lid pokraovat ve sv amansk praxi, uvdom si postupn, e to, co vtina lid popisuje jako realitu, se dotk velkoleposti, sly a tajemstv vesmru pouze letmo. amani novci asto ron slzy extze, kdy podnikaj sv cesty a vyprvj o svch zitcch. Naplnni vzjemnm porozumnm rozmlouvaj s osobou, kter m zitky blzk smrti a vid nadji tam, kde mohou druz spatovat pouze beznadj. Kdy objev nezmrn bezpe a lsku vesmru, kter normln zstvaj skryt, sna se doshnout promny. Ve svm kadodennm ivot m dl vce projevuj kosmickou lsku, s n se opakovan stetvaj pi svch putovnch. Nejsou osamoceni, i kdy jsou sami, ponvad pochopili, e nikdy nejsou skuten oputni. Stejn jako sibit amani si uvdomuj, e ve, co je, je iv!. Vude jsou obklopeni ivotem, svou rodinou. Vrtili se do vnho spoleenstv aman, kter nen svzno dnmi hranicemi prostoru a asu.
Michael Harner Norwalk, Connecticut jaro 1990
vod
amani, kter v civilizovanm svt nazvme medicinmany a felary, jsou dritel pozoruhodnho souboru starobylch technik, kter pouvaj k dosaen a udrovn pohody a zdrav, a to jak u sebe, tak u len sv komunity. Tyto amansk metody jsou si na celm svt npadn podobn, dokonce i mezi nrody, jejich kultury jsou zcela rozdln a kter byly destky tisc let oddleny ocenem a kontinenty. Takzvan primitivn nrody postrdaj nai vysplou lkaskou technologii, take maj vynikajc dvod obracet se k netechnologickm schopnostem lidsk mysli zamenm na zdrav a len. Zkladn jednota amanskch metod naznauje, e metodou pokus a omyl dospli tito lid ke stejnm zvrm. amanismus je velk duevn a emon dobrodrustv, do nho je vtaen jak pacient, tak aman litel. aman skrze svou heroickou pou a sil pomh pacientm transcendovat jejich normln, vedn definici skutenosti, vetn definice sebe samch jakoto nemocnch. aman ukazuje svm pacientm, e ve svm boji proti nemoci a smrti nejsou emon a duchovn osamoceni. aman se o sv speciln schopnosti a pesvden dl s pacienty na hlubok rovni vdom; ukazuje jim, e druh lidsk bytost je ochotna obtovat sv vlastn j, aby jim pomohla. Toto amanovo sebeobtovn vyvolv v pacientech stejn velkou emon oddanost i pocit
vod / 13
zvazku bojovat po boku amana za zchranu svho j. Starostlivost a lba jdou ruku v ruce. V souasn dob objevujeme, e takka zzran modern zpadn medicna nen vdy sama o sob schopna pln vyeit problmy tch, kte jsou nemocn nebo si pej nemocem se vyhnout. Ve stle vt me se lkai a jejich pacienti sna hledat doplkov lebn metody, a mnoho zdravch jedinc se tak zapojilo do osobnho experimentovn, aby objevili inn alternativn pstupy k dosaen pevnho zdrav a pohody. Pi tchto experimentech je nkdy pro laiky, a dokonce i pro odbornky tk rozliit neprospn od innho. V kontrastu s tm jsou starobyl amansk metody ji proveny asem; jejich testovn fakticky probhalo a probh stokrt a tisckrt dle ne napklad psychoanalza nebo cel kla jinch psychoterapeutickch technik. Tato kniha by pedevm souasnm lidem ze Zpadu chtla pomoci tak, aby jim toto poznn bylo prospn a aby se o nj mohli opt pi sv snaze o nalezen doplkovch pstup k modern technologick medicn. Pouijete-li metody popsan v tto knize, budete mt monost zskat zkuenosti s amanskmi silami a pomoci jak sob, tak druhm. Na mch vcvikovch pobytech v Severn Americe a Evrop zamench na amansk sly a len studenti optovn dokazuj, e vtina Zpa an si me zklady amansk praxe snadno osvojit. Starobyl zpsoby jsou velmi mocn a jsou tak hluboce zakoenny v lidsk mysli, e nae obvykl kulturn nzorov systmy a nhledy na realitu jsou v zsad nepodstatn. Nkdo se me zeptat, zda se d amanismu nauit z knih. Do urit mry je tato otzka pochopiteln; amanskho poznn meme nabt pouze skrze individuln zkuenost, avak pokud chcete pouvat urit metody, muste se je naped nauit. To lze provst mnoha zpsoby. Napklad mezi Koniby z horn Amazonie je uen se od strom povaovno za lep ne uen se od druhho amana. Mezi domorodmi lidmi ze Sibie byl jednm z hlavnch zdroj amanskho vdn proitek smrti a znovuzrozen. V uritch kulturch, kde neexistovalo psmo, nkte jedinci spontnn odpovdali na voln amanismu bez jakhokoli formlnho vcviku, zatmco
14 / vod
jin se cviili pod vedenm praktikujcho amana. Takov vcvik mohl trvat jeden den, ale tak vce ne pt let. V zpadn kultue vtina lid nikdy dnho amana nepozn, o vcviku ani nemluv. Ponvad vak nae kultura disponuje literaturou, nemuste bt v pozici formlnch uednk, abyste se nemu nauili. Zkladn metodologick informace vm me poskytnout psan prvodce. I kdy se uen zkladnch amanskch technik z knihy me jevit ponkud neohraban, vytrvejte. Vae amansk zkuenosti vs pesvd o sv vlastn hodnot. Samozejm i zde jako v jakkoli jin studijn oblasti je velkm pnosem, pracujeme-li pmo s profesionlem. Zjemci se mohou zastnit mch vcvikovch pobyt (viz Dodatek A). V amanismu je zkladem zdrav a pohody udrovn osobn sly. Tato kniha vm pedstav zkladn amansk metody pro nabyt a udrovn osobn sly a zpsoby, jak je vyut pi pomoci tm, kte jsou slab, churav nebo zrann. Jsou to prost a mocn techniky. Chcete-li je pouvat, nemuste mnit vru ani pedstavy o realit, kter mte ve svm obvyklm stavu vdom. Tento systm vlastn ani nevyaduje zmnu ve va nevdom mysli, protoe probud pouze to, co tam ji je. Avak zatmco zkladn amansk techniky jsou prost a relativn snadn, efektivn praxe amanismu vyaduje vnitn disciplnu a oddanost. Pi zapojen se do amansk praxe se lovk pesunuje mezi tm, co nazvm obvyklm stavem vdom (OSV) a amanskm stavem vdom (SV). Tyto stavy vdom jsou napklad klem k pochopen toho, o em Carlos Castaneda mluv jako o obvykl realit a neobvykl realit. Rozdl mezi tmito dvma stavy me bt snad objasnn na pkladech ze svta zvat. Draky, gryfy a dal zvata meme v OSV povaovat za mytick, ale v SV jsou reln. Nzor, e se jedn o mytick zvata, je uiten a platn koncept v ivot v OSV, ale pi proitcch v SV je tento koncept zbyten a nepodstatn. Osoba v OSV by patrn k pojmenovn toho, co zav osoba v SV, pouila termn fantazie. A naopak, osoba v SV me vnmat, e proitky v OSV jsou v povod / 15
jmech SV iluzorn. Oboj je sprvn, kdy na to nahlme z naeho konkrtnho stavu vdom. aman m tu vhodu, e je podle sv vle schopen se pesouvat do rznch stav vdom. Je schopen vstoupit do OSV ne-amana a se v poctivost se s nm shodnout na povaze skutenosti nahlen z tto perspektivy. Pak se aman me vrtit do SV a ihned potvrdit svdectv druhch, kte popsali sv zitky dosaen v tomto stavu. Pozorovn vlastnmi smysly je zkladem pro empirickou definici reality; a dosud tu nen nikdo, dokonce ani vdci zkoumajc obvyklou realitu, kdo by nevyvratiteln dokzal, e pro bezprostedn pozorovn je platn pouze jeden stav vdom. Mtem SV je obvykl realita a mtem OSV je neobvykl realita. Je nanejv obtn vyknout bez jakchkoli pedsudk soud o platnosti zitk v opanm stavu vdom. Abychom porozumli hluboce zakoennmu emonmu neptelstv, se kterm se v uritch kruzch setkalo Castanedovo dlo, musme mt na pamti, e asto do hry vstupuj prv takovto pedsudky. Je to doplnk etnocentrismu mezi kulturami. Ale v tomto ppad nen zkladnm problmem pedpojatost individuln kulturn zkuenosti, ale pedpojatost individuln zkuenosti, kter se tk vdom. Lid, kte maj nejvce pedsudk vi konceptu neobvykl reality, ji nikdy neproili. To se d nazvat kognicentrismem, analogi etnocentrismu v oblasti vdom. Nkte lid mohou tento prblm vyeit tak, e se stanou amany, take pak sami pro sebe a podle sebe zakus SV. Takov amani, stejn jako jejich pedchdci z pradvnch dob a jinch kultur, potom mohou sdlit sv chpn neobvyklch realit tm, kte v nich nikdy nebyli. To se d srovnat s lohou antropologa. Ten je vzhledem ke svmu pozorovn a podlen se na ivot jin kultury schopen pedat sv porozumn tto kultue lidem, kte by na ni jinak pohleli jako na prapodivnou, nepochopitelnou a podadnou. Antropologov ukazuj druhm, jak se pokusit vyhnout skalm etnocentrismu, a to tak, e je u rozumt ciz kultue z hlediska v n platnch pedstav o skutenosti. Zpadn amani dlaj podobnou slubu s ohledem na kognicentrismus. Ponauen antropolog
16 / vod
se nazv kulturnm relativismem. To, co se sna vytvoit zpadn amani, je do urit mry kognitivn relativismus. Pozdji, a lid doshnou empirickho poznn SV, se snad dostane vnosti i samotnm poznatkm vzniklm v SV. V t dob snad u dozraje as i pro vdeckou, pedsudky nezatenou analzu proitk SV v pojmech OSV. Nkdo me argumentovat tm, e dvodem, pro my lid trvme vtinu bdlho ivota v OSV, je to, e se pirozen vbr ubral prv tmto smrem, protoe toto je ta skuten realita, a ostatn stavy vdom, krom spnku, jsou chylky, kter interferuj s nam peitm. Jinmi slovy, takov argument me zaznt: realitu vnmme obvyklm zpsobem proto, e je to nejlep zpsob pro peit. Avak nedvn pokroky v neurochemii ukazuj, e lidsk mozek tvo sv vlastn drogy mnc vdom, vetn takovch halucinogen, jako je dimethyltryptamin.1 Z hlediska pirozenho vbru se nezd pravdpodobn, e by tyto halucinogeny existovaly, pokud by jejich schopnost mnit stav vdom nepinela pro peit njak vhody. Zd se tedy, e proda sama rozhodla, e zmnn stav vdom je nco vyho ne stav obvykl. Na Zpad jsme pouze na zatku, a tak nejsme jet schopni zat oceovat dleitou lohu, kterou me hrt stav mysli v ppadech, kter dosud vnmme pouze jako otzku ist fyzickch schopnost. V ppad fyzick poteby praktikuje australsk domorodec i tibetsk lama rychlochzi typ transu i SV, techniku chze na dlouh vzdlenosti rychlm tempem tedy jednoznan techniku urenou k peit, a jak u z definice vyplv, techniku, je nen v OSV mon.2 Stejn tak se nyn dozvdme, e mnoho naich vrcholovch atlet pi dosahovn svch nejlepch vsledk vstupuje do zmnnch stav vdom. Argumenty, e pouze jedin stav vdom je za vech podmnek nejlep, se tud jev jako nepatin. amani ji dlouho vd, e takov pedpoklad je nejenom myln, ale tak pro zdrav a duevn pohodu nebezpen. amani vychzej jak z poznn nashromdnho za tiscilet, tak i z vlastn zkuenosti. Vd, kdy je zmna stavu vdom vhodn i dokonce nutn.
vod / 17
V SV aman to, co je v OSV nemon, nejenom prov, ale tak uskuteuje. Dokonce i kdyby bylo dokzno, e ve, co aman prov v SV, je pouze v jeho mysli, neuinilo by to tuto sfru o nic mn skutenou. Takov dkaz by fakticky jen znamenal, e amanovy proitky a skutky nejsou nemon v absolutnm smyslu. Cvien pedloen v tto knize reprezentuj mj vlastn vbr a interpretaci nkterch velmi starobylch amanskch metod, kter jsem se z prvn ruky nauil od jihoamerickch a severoamerickch indin. Doplkem mi byly informace z etnografick literatury z rznch kontinent. Tyto metody jsem si osvojil, take je zpadn teni mohou pout ve svm kadodennm ivot, bez ohledu na svou nboenskou i filosofickou orientaci. Jsou prospn jak pro zdrav lidi, tak i pro ty, jejich duch je oslaben i jsou jinak nemocn. Z pohledu amanismu je osobn sla zkladem zdrav za vech okolnost a podmnek naeho ivota. Pokud chcete mt z tto knihy skuten prospch, mli byste dbt na to, abyste vykonvali cvien i zskvali zkuenosti v pesn posloupnosti, kter je zde uvedena, a nepokoueli se pejt k dalmu cvien, pokud jste neuspli s tm pedchzejcm. Obas je mon, e nkdo projde vemi tmito stupni bhem nkolika dn, vtinou to vak zabere tdny nebo msce. Dleit nen rychlost, ale neustl osobn praxe. Jakmile disciplinovanm zpsobem pokrote v praktikovn metod, kter jste se nauili, jste na sprvn cest, jak se stt amanem. A v jakm bod z vs je aman? Tento status vm mohou udlit pouze ti, kterm pomhte v zleitostech sly a zdrav. Jinmi slovy, pouze spch v amansk prci, kter vm potvrd druz, rozhoduje o tom, zda jste se skuten stali amany. Budete mt pleitost zjistit, e i bez jakhokoli pouit drog mete zmnit stav svho vdom klasickmi amanskmi zpsoby a vstoupit do neobvykl reality amanismu. Zde, v SV, se mete stt zecem a osobn podstoupit proslulou amanskou pou , abyste zskali poznn skrytho vesmru. Mete tak objevit, e amansk cesty k upevnn zdrav a len pomoc prastarch metod nejenom
18 / vod
naznauj smr, kudy se ubraj zpadn psychologie, medicna a spiritualita, ale v mnohm je i pekrauj. A ndavkem k tomu se mete nauit i jinm metodm ne amanskmu cestovn, dky nim si lze udret a vylepit osobn slu. Pro Zpa any je obvykl, e zpotku pistupuj k amanskm cvienm s uritou dvkou nejistoty. Avak ve vech ppadech, kter znm, byla zkost rychle nahrazena pocity pozitivnho vzruen a sebedvry z objevovn. Nen nhoda, e se pojem extze bn vztahuje jak na amansk trans i SV, tak na stav vytren a bouliv radosti. amansk proitek je pozitivn, jak bylo oveno bhem tisc let a jak si sm potvrzuji znovu a znovu na vcvikovch pobytech, kterch se astn irok spektrum rozlinch osobnost. Lze ci, e SV je bezpenj ne snn. Ve snu nemuste bt schopni se vlastn vl vytrhnout z nedoucho proitku i non mry. Do SV lovk naopakvchz pomoc sv vle, a ponvad to je vdom bdl stav, je schopen se kdykoli svou vl penst zpt do OSV. Na rozdl od proitk pod vlivem psychedelickch drog, o dob, kterou lovk mus ve zmnnm stavu vdom strvit, nerozhoduje dn chemie; a tak neexistuje monost, e lovk uvzne ve patnm tripu. Jedin znm podstatn nebezpe pojc se s prax amanismu jsou spoleensk nebo politick. Napklad, bylo zjevn riskantn bt amanem v Evrop v dobch inkvizice, a dokonce to me bt nebezpen i dnes mezi Chvary. Hroz, e aman bude obvinn z toho, e je zl nebo e oarovv lidi. Takovmu typu amanismu se vak v tto knize neume. Takov je tedy fenomenologick prezentace amanismu v kostce. Nebudu se snait vysvtlovat amansk koncepty a praktiky s ohledem na psychoanalzu nebo jin souasn zpadn systmy kauzln teorie. Kauzalita, kter je obsaen v amanismu a amanskm len, je vskutku velmi zajmavou problematikou. Je to otzka hodna intenzivnho vzkumu, ale kauzln orientovan vdeck vzkum nen pro vuku amansk praxe podstatn co je hlavn tma tto knihy. Jinmi slovy, zpadn otzky typu pro amanismus funguje nejsou k provn a pouvn amanskch metod nutn.
vod / 19
Kdy u se pustte do amansk praxe, pokuste se zbavit vech kritickch pedsudk. Jednodue si uvejte dobrodrustv amanskho pstupu, vstebvejte a cvite to, co petete, a pak uvidte, kam vs vae zkoumn zavede. Dny, tdny nebo snad roky pot, co budete pouvat tyto metody, budete mt dostatek asu na uvaovn o jejich vznamu ze zpadnho hlediska. innm zpsobem, jak se nauit systmu aman, je pouvn totonch koncept, jako pouvaj oni. Napklad, kdy mluvm o duch, je to proto, e tmto zpsobem mluv amani v rmci svho systmu. Pro praktikovn amanismu je zbyten, a nkdy i matouc, lmeme-li si hlavu ve snaze doshnout vdeckho porozumn tomu, co v amanismu znamen duch a pro amanismus funguje. Knihy Carlose Castanedy nehled na otzku, do jak mry jsou fiktivn i autentick, vykonaly ohromnou slubu v tom, e mnoho Zpa an pivedly k dobrodrustv a vzruen praxe amanismu a k nkterm amanskm principm. Na nsledujcch strnkch nebudu rekapitulovat Castanedovo dlo ani se nechystm ukzat shody mezi jeho koncepty a tmi, kter uvdm j. Pro mnoho ten jeho knih vak mohou bt leckter paralely zcela zeteln. Nicmn jednu vc bych zde ml zdraznit. Castaneda nezdrazuje ve svch knihch len, akoli to je obecn jeden z nejdleitjch kol amanismu. Mon je tomu tak proto, e se don Juan v zsad zaobral bojovnickm (i arodjskm) typem amanismu. Tato kniha by mla pedevm poslouit jako vodn uebnice amansk metodologie tkajc se zdrav a len. Mohl bych toho napsat mnohem vce a mon to tak v budoucnu udlm. Zkladn podstatn vci jsou tu vak uvedeny pro kadho, kdo m monost a chu zat praktikovat cestu amana. Znalosti amanismu, stejn jako jakkoli jin vdomosti, mohou bt pouity k rznm elm to zvis na zpsobu, jakm je pouijeme. Poznatky, je nabzm j, slou potebm litele, nikoli arodje, a metody zde uveden smuj k dosaen pohody, zdrav a k pomoci druhm. Nakonec bych ml uvst, pokud to jet nen jasn, e j sm amanismus praktikuji; nikoli vak proto, e bych v termnech OSV rozuml, pro amanismus funguje, ale proto, e ono to skuten
20 / vod
funguje. Nespolhejte se vak na m slova: skuten dleit amansk vdomosti jsou ty, kter sami proijete, a ty nelze zskat ode m ani od jinho amana. amanismus je koneckonc v podstat strategi osobnho uen a jednn na zklad toho, co jsme se nauili. Nabzm vm kus tto strategie a vtm vs na starobyl amansk dobrodrun pouti.
vod / 21
/ 2. kapitola /
amansk putovn: vod

aman je slovo, kter pochz z jazyka sibiskch Tunguz. Toto slovo bn pouvaj antropologov, kdy mluv o lidech z cel kly nezpadnch kultur, pro n se dve uvaly nzvy jako kouzelnk, felar, medicinman, litel, arodj, vdma, mg, zec, ranhoji a podobn. Jednou z pednost termnu aman je to, e nem dn pohrdliv podtext a nejsou v nm obsaeny konfliktn vznamy, kter se poj s tmi znmjmi pojmenovnmi. A co vc, ne kad litel i felar je tak amanem. aman me bt mu i ena. Doke jen na zklad vlastn vle vstupovat do zmnnho stavu vdom, aby se zde napojil na obvykle skrytou realitu (a vyuil ji), a mohl tak zskat vdomosti i slu a pomoci jinm lidem. Kad aman m pinejmenm jednoho ducha, kter je mu osobn k dispozici. Obvykle jich vak m vce. Jak poznamenal Mircea Eliade, aman se odliuje od ostatnch druh kouzelnk i litel tm, e pouv stav vdom, jej Eliade (ve shod se zpadn mystickou tradic) nazv extz. Samotn praxe extze, jak sprvn zdrazuje, vak nedefinuje amana, protoe ten pouv jej specifick techniky. Eliade to upesuje: Ne kad, kdo vstupuje do extze, me bt povaovn za amana; aman se specializuje na trans, o kterm se tvrd, e bhem nj amaamansk putovn: vod / 43
nova due opout tlo a vystupuje do nebe nebo sestupuje do podsvt.1 K tomu meme dodat, e aman ve svm transu obvykle pracuje na len svho pacienta tak, e mu vrac blahodrn i ivotn sly nebo z nj vytahuje proniknuv kodlivou slu. Putovn, o nm se zmiuje Eliade, se podnik pedevm pro obnoven sly nebo nalezen ztracen due. Prci amana charakterizuje extatick nebo zmnn stav vdom a nhled zskan zkuenostmi, kter oznauji jako amansk stav vdom (SV). SV v sob zahrnuje nejenom extzi nebo transcendentn stav vdom, ale tak nauenou znalost amanskch metod a osvojen si odpovdnosti v tomto zmnnm stavu. SV kontrastuje s obvyklm stavem vdom (OSV), ke ktermu se aman vrac po vykonn sv prce. SV je kognitivn stav, v nm lovk vnm neobvyklou realitu Carlose Castanedy a mimodn projevy reality Roberta Lowieho.2 Soust SV je i uenm zskan informace o vesmrn geografii neobvykl reality. Ta amanovi umouje se rozhodnout, kam putovat, aby nalezl vhodn zvata, rostliny i jin mocnosti. K tomu se poj vdomosti, jakm zpsobem SV umouje pstup do amanskho Dolnho svta. Tyto vdomosti v sob zahrnuj i amanovo dokonal pochopen toho, e v SV mus mt jasn zamen posln. Do neobvykl reality se nevstupuje pro zbavu, ale ze zvanch dvod. aman je osoba, kter m v SV prci, ji je teba vykonat, take mus znt i zkladn metody pro spn splnn svho kolu. Pokud si napklad peje v Dolnm svt objevit pro pacienta jeho ochrann silov zve, mus znt techniku, jak se do Dolnho svta dostat, jak silov zve nalzt a jak jej bezpen pivzt zpt. Nsledn v OSV mus vdt, jak instrukce svmu pacientovi podat. V SV obvykle aman prov neuchopitelnou radost z toho, co vid, ohromen z krsy a tajemnosti svt, kter se ped nm otevraj. Jeho proitky se podobaj bdlm snm, pi nich m lovk pocit, jako by byly skuten a v nich m kontrolu nad svmi iny a vdom uruje smr svch dobrodrustv. Kdy pobv v SV, je asto ohromen realitou toho, s m se setkv. Zskv pstup k zcela no44 / amansk putovn: vod
vmu, ale pesto dobe znmmu prastarmu vesmru, jen mu poskytuje smyslupln informace o smyslu jeho vlastnho ivota a smrti a jeho mst v rmci totality vekerho ivota. Bhem tchto asnch zitk v SV si aman udruje vdomou kontrolu nad poslnm sv cesty, nicmn nev, co objev. aman je vzkumnkem nekonench zkout asnho skrytho svta, jen je odkzn pouze sm na sebe. Konen je tak tm, kdo se vrac se svmi objevy, aby rozhojnil sv vdomosti a pomohl ostatnm. aman je dokonalm zecem. Je pro nj typick prce ve tm nebo alespo se zavenma oima, co mu umouje jasn zen. Z tohoto dvodu amani obvykle provdj svoji praxi v noci. Nkter druhy amanskho zen lze provdt i s otevenma oima, ale tento druh vnmn m obvykle men hloubku. V temnot ztrcej rozptlen, jimi na vdom psob obvykl realita, svj vliv, take aman se me lpe soustedit na ty aspekty neobvykl reality, kter jsou pro jeho prci zsadn. Avak tma samotn pro amansk zen nesta. Zec mus t vstoupit do SV, co se asto dje za pomoci bubnovn, chestn, zpvu a tance. amansk osvcen je doslova schopnost osvtlit temnotu, uzt ve tmch to, co jin nedok vnmat. Mon e prv toto je ten nejprapvodnj vznam slova osvcen. Tato zvltn schopnost zen je u eskymckch aman Iglulik nazvna qaumanEq, co znamen svcen i osvcen. (...) to jim umouje vidt ve tm i se zavenma oima, a to jak doslova, tak metaforicky, a proto jsou schopni vidt ve tm a vnmat vci a nadchzejc udlosti, kter jsou jinm skryt. Takov aman tedy vid do budoucnosti i do tajemstv druhch.3 Iglulick aman Aua popisuje amansk osvcen tmito slovy:
() pokouel jsem se stt amanem s pomoc druhch, ale neml jsem spch. Navtvil jsem mnoho proslulch aman a dal jim velk dary () Vyhledval jsem samotu a stal jsem se brzy velmi melancholickm. Obas jsem usedav plakal a ctil jsem se ne astn, ani jsem vdl pro. Pak se ve bez jakhokoli dvodu nhle zmnilo a j poctil obrovskou nevysvtlitelnou radost, radost tak mocnou, e jsem se j nedokzal
amansk putovn: vod / 45
zbavit, ale musel jsem ji petvoit v pse, velmi mocnou pse, kter obsahovala pouze jedno slovo: Radost! Musel jsem pout vechnu slu svho hlasu. A pak uprosted takovho vbuchu tajemnho a chvatnho proitku jsem se stal amanem ani jsem sm nevdl, jak k tomu dolo. Prost ze m byl aman. Vidl jsem a slyel zcela novm zpsobem. Zskal jsem sv qaumanEq, sv osvcen, amansk svtlo mozku a tla, a to takov, e jsem nejenom byl schopen zt skrze temnotu ivota, ale to stejn svtlo vyzaovalo i ze m. Bylo nepostehnuteln pro lidsk bytosti, ale bylo viditeln pro vechny duchy na zemi, na obloze i v moi. A tito duchov pichzeli ke mn a stvali se mmi pomocnky.4
Mezi australskmi Wiradjery se amansk uednk stv osvcenm tak, e je postkn posvtnou mocnou vodou, pokldanou za zkapalnn kemen. Eliade poznamenv: Je to tot jako ci, e lovk se stv amanem tehdy, kdy je nabit ,zhmotnnm svtlem, to jest krystaly kemene. Eliade dodv: Wiradjerov tu vztah mezi stavem nadpirozenho byt a nadbytkem svtla.5 Tak Chvarov vnmaj amana jako bytost vyzaujc svtlo, obzvlt v mst koruny aury kolem hlavy. Tato mnohobarevn z se vytv kolem amana pouze tehdy, kdy je ve zmnnm stavu vdom zpsobenm ayahuaskou, a me ji vidt pouze jin aman v podobnm stavu vdom (viz obr. 1).
Obr. 1. Zlat aureola kolem hlavy chvarskho amana ve zmnnm stavu vdom. Zakresleno jinm chvarskm amanem.
46 / amansk putovn: vod
Kdy chvarsk aman vyzauje svtlo, je schopen zt skrze temnotu, a dokonce i skrze materily, kter jsou obyejn neprhledn. V jin knize jsem to popsal tmito slovy:
Ji vypil svj lektvar a nyn tie zpval. Postupn se v okoln temnot zaaly zjevovat jemn linie a tvary. Rozezvuela se kolem nj pisklav hudba tsentsak duch pomocnk. Sla npoje ho prostoupila. Pivolal je a oni pili. Naped se mu kolem hlavy ovinula pangi anakonda a promnila se ve zlatou korunu. Pak se objevil wampang, obrovsk motl, kter se mu vznel nad ramenem a zpval mu sv psn. Hadi, pavouci, ptci a netopi tanili ve vzduchu okolo. Jakmile se vynoili jeho dmont pomocnci, aby v temnotch ptrali po neptelch, objevily se na jeho pach tisce o Zvuk valc se vody mu naplnil ui. Naslouchal tomu burcen a vdl, e ovldl slu Tsungi, prvnho amana. Nyn byl schopen zt.6
aman asto pracuje v dom ponoenm do naprost tmy, jindy me nechat hoet svci nebo svtit malou lampiku, avak nkdy i mal paprsek svtla me amansk zen ruit. amansk sezen u sibiskch uk probh takto:
Sezen zaalo jako obvykle ve tm, ale kdy aman nhle pestal tlouct na buben, opt rozsvtili lampu. Vzpt nato si aman zakryl tv kusem ltky. Pan domu, kter byla t amanovou manelkou, popadla buben a zaala na nj zlehka a pomalu tlouct. To trvalo velmi dlouho7
J sm, kdy vstupuji do SV, obvykle nechvm hoet svku nkde v kout na podlaze a pak, kdy si lehnu nebo se zhroutm na zem, si prost zakryji oi levm pedloktm, take mi do o nepronik dn svtlo. Tomu, kdy aman pomalu i nhle klesne na hlinnou podlahu domu, kaj ukov, e se potp, co se nevztahuje pouze na jeho konkrtn tlesn poin, ale i na pesvden, e je aman v okamicch extze schopen navtvit jin svty, obzvlt ty podzemn.8 Obdobn eskymck aman, kter podnik sv putovn,
je nazvn tm, kdo kles na dno moe.9 Nejenom tedy, e kles na podlahu domu (OSV), ale kles i do ocenskho Dolnho svta (SV). amansk putovn je jednm z nejdleitjch kol, kter je nutno podniknout. Zkladn a tak nejsnaz formou tohoto putovn je cesta do Dolnho svta. Aby mohl vykonat tuto pou do Dolnho svta, aman zpravidla pouv zvltn otvor i vstup. Tento vstup existuje jak v obvykl, tak v neobvykl realit. Napklad indint amani z Kalifornie pouvaj ke vstupu njak, vtinou termln pramen. O amanech se tvrd, e cestuj stovky kilometr pod zem, nebo jednm pramenem vstoup a vystoup druhm. Australt amani z kmene Chepara se tak no pod zem a vystupuj tam, kde se jim zachce. O amanech z Fraserova ostrova se tvrd, e vchzej do nitra zem a pak vychzej na jinm, ctyhodn vzdlenm mst.10 Kovck aman z kmene Kung z pout Kalahari na jihu Afriky podobn vyprv:
Moji ptel, takov je cesta n/um (sly). Kdy lid zpvaj, j tanm. Vstoupm do zem. Dostanu se na msta podobn tomu, ze kterho lid pij vodu (pramen). Pak putuji daleko, velmi daleko.11
Dalm vstupem, kter pouvaj kalifornt indini, je dut kmen stromu. Mezi Arunty (Arandy) z Austrlie plat, e dut strom je vchodem do Dolnho svta.12 Indini kmene Konib m uili, jak pod zem nsledovat koeny obrovskho stromu catahua, a tak se dostat do Dolnho svta. V SV se koeny stromu pro m a mho ptele Koniba promnily v ern hady, na jejich hbetech jsme sklouzli do krajin les, jezer a ek a tak podivnch jasnch mst jakoby ozench dennm sluncem, kter v t dob v obvyklm svt nahoe nesvtilo nebo amansk putovn se podnik v noci. Dal amani vchzej do Dolnho svta jeskynmi, norami zvat nebo dokonce specilnmi drami v hlinnch podlahch dom. Napklad indini Twanov ze severozpadnho pobe Severn Ameriky pr asto dlaj do podlahy svch dom otvory, aby tak mohli sestupovat do Dolnho svta.13
Vstupy do Dolnho svta bn st do tunelu nebo roury, kterou se aman dostane k vchodu, za nm se rozprostraj prozen asn krajiny. Odsud aman putuje na nkolik minut i dokonce hodin kamkoli se mu zamane a nakonec se vrt rourou (kterou nadle budu nazvat tunel) zpt a vyno se na povrchu, tam, kde pedtm svoji pou zapoal. Pkn popis amanskho pouit tto klasick a iroce rozen metody nm podv Rasmussen, kdy popisuje Eskymky Ugluliky z Hudsonova zlivu:
() Pro ty nejvt amany se cesta oteve pmo v jejich pbytku, odkud vzvaj sv duchy pomocnky. Pokud se amani nachzej ve stanu na behu, vede cesta dol zem, pokud jsou v igl postavenm na led, vede cesta moem. Touto trasou aman prochz a nenaraz pitom na dn pekky. V podstat tunelem kloue dol. Ten je upraven pro jeho tlo, take aman vdy me ovldat svj sestup tm, e zatla na jeho bon strany. Nen nutn, aby se dol til velkou rychlost. Tunel mu otvraj due jeho koleg a nechvaj jej prchoz a do jeho nvratu na zem.14
Kdy se eskymck aman vrac ze svho putovn po Dolnm svt, lid ve stanu nebo igl mohou zdaleka slyet jeho pchod, nebo hluk zpsoben tm, jak aman a jeho duchov pomocnci prochzej tunelem, je stle ble a ble, a nakonec s mocnm vkikem ,Ph h pistane na svm mst za plentou.15 Vtina lid, kte se vnuj amansk prci, zji uje, e tunel nen v dnm ppad mal. Obvykle je prostorn a poskytuje hodn msta pro pohyb. Obas v tunelu meme narazit na njak pekky, ale normln vdy najdeme puklinu nebo otvor, kterm se d projt. Pokud m lovk trplivost, obvykle najde msto, kudy se d projt, a nemus tak svoji pou peruit a vrtit se dom. Obas, kdy aman sestupuje otvorem dol, me zjistit, e kr po proudu i proti proudu njakho potoka nebo eky, kter mohou, ale nemus bt soust tunelu. Samojedsk aman popsal svoji prvn pou do Dolnho svta tmito slovy:
Rozhlel jsem se kolem a viml jsem si dry v zemi. Ta se neustle zvtovala. Sestupovali jsme (on a jeho duch-ochrnce) tm otvorem, a jsme narazili na eku. Byly to dva proudy tekouc opanm smrem. Nue, i to je teba zjistit! ekl mj spolenk. Jeden proud smuje ze stedu na sever, zatmco ten druh na jih na slunen stranu.16
Vynikajc amani v SV nejenom vid, ale i sly, ct a dokonce zavaj rzn druhy komunikace a tuen pesahujc normln smyslov schopnosti. Samojedsk aman tedy slyel svho ducha spolenka stejn jako jedna indinsk amanka z kmene Pom v Kalifornii, kter mi vyprvla, e ctila, jak se v okamicch, kdy putovala tunelem 17 uvnit hory, pod n pohybuje obrovsk silov zve. dajn kad dm u indin Belakul ze severozpadnho pobe USA ml dru v podlaze, kter se pouvala jako vstup do Dolnho svta:
Ten svt pod nmi () se nazv Asiuta nEm. Popisy Dolnho svta pochzej v prvn ad od aman, kte v, e tento kraj navtvili bhem svho transu. Jedna star ena tvrdila, e bhem transu jako mal dve navtvila Doln svt. Vchod vedl drou, kter se nachzela v kadm dom mezi vstupnmi vraty a ohnitm.18
Pozoruhodn podobn vchod do Dolnho svta mli i Zuiov z jihozpadu USA. Ve svch kruhovitch kivch (obadnch mstnostech) mli v podlaze dru slouc jako vchod. Hlavn rozdl mezi nimi a Belakuly je ten, e dra nazvan sipapu se nachz v podlaze mezi ohnitm a stnou (vstupn prchod se nachz ve stee).19 Takov dry sipapu byly bn v prehistorickch kivch indin ijcch v pueblech, ale chyb v kivch jejich dnench potomk. Je zajmav, e u Zui, kde sipapu peilo do dnench dn v kruhovit form kivy, pevaj i amansko-litelsk spolky.20 Akoli nemm dn pdn dkaz, nebyl bych pekvapen, kdyby lenov zuijskch litelskch spolk pouvali v transu tchto dr jako vstup do Dolnho svta. Nicmn ortodoxn etnologick pohled
pohl na sipapu pouze jak na symbol pedstavujc mytick otvor do Dolnho svta, kterm pedkov vchzej do naeho svta.21 Hopiov obvajc puebla na rozdl od ZuObr. 2. Sipapu. Vchod do hopijskho Dolnho svta. i sipapu v podlaze Nalz se v Grand Canyonu zpadn od vesnic Hopi. svch kiv nemaj. 22 Foto: U. S., stedisko astrogeologie. Avak v, e zvltn skalnat tvar s otvorem na vrcholu, kter se nachz nkde v okol, je pvodn sipapu neboli vchod do Dolnho svta (viz obr. 2). To, e Hopiov pouvaj tento geologick tvar pi svch amanskch vizualizacch pro putovn do Dolnho svta, je neoven, ale velmi pravdpodobn monost. Ponvad litelsk spolky pracuj mezi kmeny indin ijcch v pueblech v naprostm utajen, je mon, e to pslunci jinch etnik nebudou nikdy vdt se stoprocentn jistotou. Malba jednoho souasnho hopijskho umlce nazvan Se-Pa Po Nah je nanejv sugestivnm Obr. 3. Se-Pa Po Nah malba souasnho hopijskho umlce Millanda Lomakema (Dawakema). Zdroj: zobrazenm amanskho Patricia Janis Broderov, Hopijsk malby: Svt Hopi, tunelu v podob mandaly New York: Dutton, 1978. (viz obr. 3).
Mimochodem, soustedn kruhy mandal asto pipomnaj trubicovit zuujc se tvar, kterm se asto vyznauje tunel. Meditace s mandalou me vst k proitku pipomnajcmu vstup do tunelu. Jak Joan M. Vastokasov trefn poznamenala ve sv diskusi o uritch rysech amanskho umn, () soustedn motiv se zd bt pro vizionsk proitky charakteristick a symbolizuje otvor, skrze nj aman pronik do DolObr. 4. Eskymck amansk nho svta nebo Nebe, jejich prostedmaska z 19. stol., oblast Lower nictvm transcenduje fyzick vesmr.23 Yukon River. Zdroj: Nrodn Jak zdrazuje J. M. Vastokasov, muzeum prodn historie. masky eskymckch aman z Aljaky nkdy mvaj tvar soustednch kruh vychzejcch z przdna uprosted. Pklad takov masky, kter m a zarejc podobnost s ebrovanm tunelem, meme vidt na obr. 4. Podobn i v tibetskm buddhismu, jen je siln ovlivnn amanismem, mohou velmi sloit mandaly mt uprosted tunelovit kruhy, Obr. 5. Mandala z Kunrigu. Tibetsk buddhistick thangka je slou jako na pltn, asi 15. stol. Zdroj: Krlovsk muzeum vstupn brny do v Ontariu. svt boh a duch,
kte jsou zobrazeni ve vnjm kruhu (viz tibetsk thangka na obr. 5, povimnte si tak pozoruhodn podobnosti s vchodem do Dolnho svta na malb od hopijskho umlce na obr. 3). Dky tm a bubnovn se aman nesousted na mandalu, ale pmo vstupuje do tunelu a putuje jm dl.
PRVN CESTA Nyn jste tedy pipraveni na sv prvn experimentln amansk cvien. Jedn se o jednoduchou vzkumnou cestu tunelem do Dolnho svta. Vam kolem bude tunelem proniknout, podvat se, co le za nm, a pak se vrtit. Ne zanete, ujistte se, e stoprocentn rozumte pokynm. Abyste mohli toto cvien provst, potebujete buben (nebo kazetu s nahranm amanskm bubnovnm) a nkoho, kdo vm pome na buben tlouci (viz Dodatek A o bubnech a kazetch). Pokud nemte ani buben, ani magnetofon, mete si aspo pizvat nkoho, kdo bude blzko va hlavy rychle ukat polvkovou lc na knihu s tvrdmi deskami. Je to pouze nouzov technika a normln je mnohem mn inn ne bubnovn. Ne podniknete toto nebo jakkoli jin amansk cvien, vykejte, dokud se nebudete ctit klidn a uvolnn. V pedchozch dvaceti tyech hodinch se vyhnte poit alkoholu a psychedelickch ltek vae duevn rovnovha a schopnost soustedit se mus bt dobr a vae mysl mus bt ist, bez rozptylujcch pedstav a obraz. tyi hodiny pedtm jezte pouze zlehka nebo vbec. Najdte si tmavou a klidnou mstnost. Zujte si boty, uvolnte aty a pohodln si lehnte na podlahu, nepouvejte polt. Pak zavete oi a dejte si pes n dla nebo pedlokt, aby vm do nich nepronikalo svtlo. Nyn si vizualizujte otvor do zem, kter si pamatujete z njakho obdob svho ivota. Me to bt dra, kterou jste vidli v dtstv, minul tden nebo teba dnes. Na tom nezle. Poslouit me jakkoli vstup do trob zem zvec nora, jeskyn, dut kmen stromu, pramen nebo i mol. Dokonce to me bt i jma vykopan lovkem. Sprvn otvor je ten, v nm se ctte pjemn a kter si mete snadamansk putovn: vod / 53
no pedstavit. Pr minut vnujte tomu, e budete na ten otvor hledt, ani byste do nj vstoupili. Vimnte si dobe vech detail. Pak dejte svmu spolenkovi pokyn, aby zaal tlouci na buben. Mus to bt siln, monotnn, rychl a pravideln dery. Nesm kolsat ani jejich intenzita, ani intervaly mezi nimi. Tempo bubnovn se pohybuje od 205 do 220 der za minutu. To je inn tempo pro amansk putovn. Na cestu si vymezte deset minut. Svmu pomocnkovi dejte pokyn, a po deseti minutch pestane a bubnovn zakon tymi ostrmi dery, ktermi vm oznm, e je as na nvrat. Bezprostedn potom by ml pomocnk zat velmi rychle tlouct na buben po dobu asi ticeti sekund, a tm vs doprovzet na zpten cest. pln na zvr by ml opt tyikrt siln udeit do bubnu a oznmit tak, e putovn skonilo. Jakmile zane bubnovn, vizualizujte si svj dobe znm otvor do zem, vstupte do nj a zahajte putovn. Projdte otvorem a vstupte do tunelu. Zpotku me bt tunel temn a nejasn. Obvykle kles do hlubin zem zvolna, ale nkdy se me i prudce svaovat. asto zahb a nkdy me mt i ebrovn. Obas dojde i k tomu, e jimi takka proltnete, take jej podn ani nevidte. Pi cest tunelem mete narazit na prodn kamennou ze nebo na jinou pekku. Kdy k tomu dojde, prost ji obejdte nebo projdte puklinou v pekce. V kadm ppad se pi svm putovn nenamhejte pli usilovn. Pokud ve dlte sprvn, mlo by to bt pomrn jednoduch. spch pi putovn a zen zle na sprvnm postoji, kdy se vyhbte jak plinmu snaen, tak nedostatku sil. Na konci tunelu projdete branou. Prozkoumejte podrobn krajinu, ve kter se vynote, projdte j a zapamatujte si jej rysy. Zkoumejte ji do t doby, dokud neuslyte signl k nvratu a pak se vra te tunelem zpt, stejnou cestou, jakou jste pili. Nesnate se nco si pinst zpt! Toto je pouze przkumn cesta. Po nvratu se posa te a otevete oi. Pokud jste na prvn pokus neuspli, nenechejte se odradit. Zkuste znovu bubnovat v rychlejm nebo pomalejm rytmu. Kadmu lovku vyhovuje jin tempo. Po ukonen cvien popite svmu spolenkovi, co jste vidli, abyste pozdji na podrobnosti proitku nezapomnli. Mete si je
t zapsat nebo zachytit na diktafon. Toto vybavovn si proitch detail je zatkem vaeho shroma ovn vdomost o SV. Nkte lid z mch workshop byli tak laskav, e mi poskytli zznamy vyprvn o svch zkuenostech z prvnho cvien. Mon bude pnosn, kdy je porovnte s vlastnmi zkuenostmi. Nsleduje nkolik takovch vyprvn s mmi komenti. Vimnte si, e nkdy jsem praktikanty z jejich putovn pivolval zpt. To obvykle dlm pi skupinovm sezen, abych zkoordinoval vechny zastnn.
AMANSK PUTOVN Nsleduj autentick zkuenosti rznch adept z jejich prvn cesty do Dolnho svta. Byly zaznamenny ihned po nvratu z cest. Tito lid jsou vtinou Amerian ze stedn vrstvy, jejich zzem a ivotn okolnosti se vak rzn. Vimnte si, e v popisech chyb vrazy typu Pedstavil jsem si, e nebo Zdlo se mi, e. Za asistence zvuk bubn a prost metody, kterou jsem prv popsal, zavali nco, co pro n bylo zcela nov, avak skuten, a pozdji to piadili mezi nejhlub zitky svho ivota. Pomoc tto jednoduch metody byste mli bt schopni dobrat se obdobnch zkuenost. Prvn vyprvn nm nabz vborn popis asto se objevujcch soustednch kruh na stnch tunelu. Kdy zaalo bubnovn, ptral jsem v pamti po mstech, kter znm, kde bych mohl najt vhodn vstup do zem. Vizualizoval jsem si nkolik mst, kter pro m byla dleit a mohla by fungovat, dn z nich vak nebylo to prav. Pak se mi vybavila vysoko poloen jeskyn u Pyramidovho jezera v Nevad, tajemn msto s ndhernm vhledem. Tunel, z jeho horn sti bych musel cestovat, by vak byl velice dlouh. Nakonec jsem si vzpomnl na velkolepou jeskyni ze svho dtstv. Bylo to turistick msto s nzvemRubnov jeskyn, pokud si dobe pamatuji. Nachzela se nkde na jihu, snad v Georgii nebo Severn Karoln. A u byla kdekoli, byla pln krpnk opravdu skuten jeskyn. Vstoupil jsem do temnho zkho prostoru, avak nenalezl jsem
tu jeskyni, kter tehdy byla oivena mou dtskou fantazi draky a vemi monmi perami ale jeskyni zcela novou. Soustedn prstence svtla a tmy se otevraly vude kolem m a vthly m dovnit. Neml jsem ani tak pocit, e se pohybuji tunelem, ale sp e tunel svit kolem m. Zpotku byly ty prstence kruhovit, ale pozdji se zmnily do tvaru svislch elips. I tyto elipsy byly soustedn a v pohybu. Mnc se vzory svtla trochu pipomnaly svtlo odrejc se od eber roury z vlnitho plechu. Chvlemi jsem byl netrpliv, protoe se mi zdlo, e tunel nikdy neskon. Pak jsem si vak ekl, e samotn proitek cesty tunelem sta, i kdy by bylo pkn zat i nco dalho. Svisl elipsy se pemnily ve vodorovn a po ase se zaaly rozevrat podl horizontln osy a lmat se. Pede mnou se objevovala ed, matn osvtlen krajina podzemn moe kterou jsem dlouhou dobu prochzel. Zblzka jsem pozoroval, jak se pode mnou zvedaj a miz vlny. Tunel, kter m pivedl na toto msto, smoval dol asi v hlu patncti stup. Nyn m vak potemnl obloha nad tmto podzemnm moem nasmrovala do dalho tunelu, kter se okamit zaal svaovat kolmo dol ihned pot, co jsem do nj vstoupil. I jeho stny tvoily dobe znm soustedn kruhy svtla a stnu, kter m takka rytmicky vtahovaly dovnit. Zde jsem neml pocit, e padm, nbr e se zcela clevdom pohybuji. Pekvapilo m, kdy jsem uslyel, jak m volaj zpt. Ponkud zdrhav jsem se vydal na zpten cestu. Byl jsem zklamn, e jsem se nedostal a na konec tunelu, a zrove jsem byl tmto proitkem uchvcen. Samotn nvrat byl snadn a rychl. Zstal ve mn pocit asu z objeven neho novho. Druh mu tak pouil jeskyni jako vchod do zem. Vimnte si, e jeho proitek pipomn stav vdom podobn spnku:
Vybral jsem si jeskyni, kterou jsem dobe znal. Byl jsem tam u tikrt nebo tyikrt. Nachz se v hustm lese a jej vchod m v prmru nco pes metr. Kdy jsem proel vstupem, ocitl jsem se v rozlehlm prostoru s nkolika chodbami smujcmi do trob hory. Musel jsem pekonat
nkolik rozsedlin, kter byly podn hlubok. Pak jsem se dostal na msto, kterm jsem se musel doslova proplazit. Bylo velmi obtn postupovat dl bez pomoci. Pak jsem el dol, do t nejhlub sti jeskyn. Nikdy jsem nebyl hloubji. Jakmsi zpsobem jsem se vak dostal dl a vylezl ven dalm vchodem, respektive vchodem, jen stil na tropickm ostrov s krsnm rozlehlm behem, spoustou exotickch ptk a tropick vegetace. pln rj! Pak jsem se vrtil. Cel to bylo takka jako sen, ale zrove jsem moc dobe vdl, e nespm, a tak e jsem nespal.
Nsleduje dal pklad pouit jeskyn jako vchodu:

Zdlo se mi, e jsem dlouhou dobu nemohl zat. Nakonec jsem se soustedil na jeskyni, kterou jsem navtvil ve Francii. Bylo to msto, kde ili pravc lid. Vyrazil jsem a el a el. Jeskyn byla takka vude vy ne j, take jsem se nemusel plazit. Prost jsem jen el dl a dl. Nakonec jeskyn vystila do irokho a prostornho otvoru. Vyel jsem ven a ocitl se na tesu. Obeel jsem jej a vylezl kousek vzhru, a pak se posadil nad ten otvor. Kochal jsem se vhledem, vidl jsem iroko daleko. Pak jsem se vrtil zpt.
Lid s neobyejnm amanskm potencilem mohou ji bhem svho prvnho zitku nejenom vidt, ale i ctit, slyet a vnmat vn. V nsledujcm pkladu proval dotyn krom zrakovch vjem i pocity dotek pi lezen po rukou a kolenou, pocit klouzn a pocit chladn vody:
Sv putovn jsem zaal v malm prameni, kter pat k pozemku, na nm prv iji. Ctil jsem, e jsem se velmi zmenil a zalezl pod velk kmen. Vstoupil jsem do vlhkho koryta, kter njakou dobu stoupalo vzhru. Ctil jsem, jak plhm po rukou a kolenou. Jakmile jsem pestal vidt otvor, ponoilo se ve do tmy. Pak zaal velmi prudk sestup a j nevdl, kam jdu. Ctil jsem, jak klouu dol, a skonil jsem v rozlehlm prostoru s vodn tn. Voda byla velmi studen.
Na hladin se odrelo slab svtlo a j tuil, e za tn mus jet nco bt, take jsem veel do vody a zsti se brodil, zsti plaval. Vybavuju si, jak mi byla zima. Pak se objevilo prudk stoupn eitm, kter pipomnalo jeskyni. Vyel jsem na jasn zelenou louku, kterou zastioval rozkoatl dub. Posadil jsem se pod nj a zjistil jsem, e mm na sob koen odv. Nco jako indinsk kamae a blzu. Pod stromem mi bylo velmi pjemn. Pak nastal okamik nvratu. Nelbilo se mi, e musm jt zpt, ponvad jsem vak dobr k, poslechl jsem instrukce a dostal se na msto, odkud vedla cesta zpt k tni. Pak jsem si viml, e u na sob nemm ty kamae, jen dny a pohorky. Opt jsem se dostal k tomu pramenu. Obloha byla ed, zamraen. Ml jsem pocit, e jsem doma, na mst, kam patm.
V nsledujcm vyprvn lovk podnikajc cestu nect jen chladnou, vlhkou pdu, ale tak sly zurc vodu, a kdy stoj na jednom kopci v Dolnm svt, vnm i zvany vtru:
Ml jsem men problmy s tm, jak zat, protoe kdy jsi nm kal, e si mme vybrat vstupn otvor, honily se mi v hlav dva obrazy. Zkusil jsem ten prvn: jeskyni ve svahu kopce, ke ktermu prorazil cestu buldozer. Vyplhal jsem do jeskyn, ale ta nikam nevedla nedokzal jsem si vizuln pedstavit jej pokraovn. Proto jsem el na to druh msto. Jednalo se o dut strom, jen se nachz na pozemku mho ptele. Byl jsem tam asi ped mscem. Take jsem vyplhal na strom a prothl se dol otvorem, do nho jsem se jen tak tak veel. Plazil jsem se po bie. Byl to nepjemn pocit, nco jako bahno, njak studen vlhk pda. V jednom okamiku jsem uslyel zuren vody. Tm pozemkem mho ptele protk potok. Slyel jsem jaksi zvuk vody, asi jako kdybych byl pod tm potkem. Dlouho jsem se plazil a nakonec jsem vylezl na vrcholku kopce. Kdy jsem se z vrku kopce podval na vechny strany, ml jsem skvl pocity. Stl jsem tam a ctil, jak mnou prochz vtr. Byl to, jako by m ten vtr plnil velmi pjemnm pocitem. Pak, kdy jsi nm ekl, e je as k nvratu, vrtil se jsem na zem a vydal se na zpten cestu. Kdy se bubnovn zrychlilo, pepadla m jaksi zkost. Srdce mi zaalo tlouct rychleji a j si nebyl jist, zda se doku
vrtit vas. Vlastn jsem se pokouel vrtit zpt, ale otvor byl pli mal. Nakonec, kdy jsi naposledy udeil na buben, spatil jsem jaksi zblesk svtla.
V dalm ppad mla dotyn osoba ichov proitky a tak nala nov vchod z podzem, kudy se vrtila na povrch:
Zaal jsem tak, e jsem plaval v ocenu. Pak jsem se dostal do ohromnho vru, kter mohl mt nejmn ticet metr v prmru. Vr m neustle vtahoval dol a dol. Tak tomu bylo po vtinu mho putovn. Neustle jsem musel myslet na to, zda doku bezpen pistt. Nakonec jsem propadl vrem a spadl na gigantickou sedmikrsku. Byla tak velk, e ztlumila mj pd. Ndhern vonla. Pak jsi m zaal pivolvat zpt a j nael jeskyni, cel systm jeskyn, a jimi jsem doslova proltl zpt.
Nsledujc ppad ilustruje, jak se osoba v SV me nauit novm schopnostem, jako teba dovednosti plavat skrze zemi. Tak lovk shroma uje zkuenostmi zskan amansk vdomosti, kter by byly v obvykl realit neuskuteniteln:
Doel jsem a na dno tunelu a vstoupil do vody, kter pokrvala dno. Ponoil jsem se pod hladinu, ale njakou dobu jsem si tam pouze jen tak hrl a pokouel se najt puklinu ve skle. Neml jsem ani tuen, jak projt tou skalou. Pak jsem ale piel na to, e kdy podn rozthnu konetiny a tmto zpsobem se ponkud zplotm, jsem schopen proplouvat skrze zemi.
Podobnm zpsobem se aman v SV u, jak se promnit na jin formy hmoty. To je i tento ppad. Vimnte si, jak si je tato osoba, kter prv naplno provala svou radikln promnu, zrove vdoma existence obvykl reality. Pi amansk prci je bn, e mal st amanova vdom zstv v OSV a dr dohled nad obvyklou realitou, take je schopna relativn rychle zabezpeit most pro pln nvrat do OSV:
Proel jsem mtinou v lese, kterou si pamatuji z doby ranho dtstv. Kdy jsem j prochzel, byl jsem si oste vdom toho, jak jsem mal a jak je vechno daleko vt ne j. Bylo to, jako bych byl v tunelu. Jasn jsem vnmal zvuky, vni lesa i svoji velikost. Pak jsem se dostal do jeskyn, kter vak nebyla dost hlubok. A najednou jsem se zaal rozpoutt, stal jsem se vodou, abych mohl proniknout kvrou. Prost jsem protkal dol. Byl jsem si stoprocentn vdom toho, co se dlo zde v tomto prostoru, ale i toho, e vnmm, jak tlue na buben. Byl jsem souasn ve dvou realitch. Pak jsem se vrtil zpt tou stejnou cestou.
Me se stt, e pi prchodu tunelem lovk ztrat smr nebo uvzne v uzavenm prostoru. Obas se to stv i zkuenm chvarskm amanm. Pokud nemete najt cestu dl, tak se uvolnte a chvli pokejte. Nakonec se bez nmahy, i kdy ponkud zdlouhav, dostanete zpt. O tom pojednv nsledujc ppad:
Jednou jsem pi tboen pozoroval veverky, kter ij v zemi. Jejich nory byly vude kolem. Rozhodl jsem se, e jednou z tchto dr poputuji dol. Zaal jsem tedy tmi malmi tunely klesat. Nhle jsem vak doshl msta, kde se tunel til kolmo dol, a j zaal padat ohromnou rychlost. Za chvli jsem dorazil na konec. Padal jsem vak tak rychle, e jsem ho nezaregistroval. Nemohl jsem se zastavit a nevdl jsem, kam mm. Vude kolem byla tma. Zaal jsem bt trochu dezorientovan. Nahoru jsem se vrtil mnohem pomaleji, ne jsem se dostal dol, ale nakonec se mi to podailo, i kdy jsem neel stejnou cestou.
Dokonce i zkuen aman nemus mt spch, kdy se sna proniknou pekkou, kter mu brn v sestupu. Pak nezbv nic jinho ne se vrtit, jak se to stalo osob z nsledujcho pbhu:
Putoval jsem dol horkm pramenem uprosted eky. Ten pramen njakm zpsobem tryskal ze dna. Dostal jsem se tedy a dol a pokouel jsem se pedstavit si, jak ten pramen vypad. Na nic jsem nepiel. Pak jsem skonil ve vrstv lvy. Nevdl jsem, jak j mm proniknout a puto60 / amansk putovn: vod
vat dl. Zstal jsem tam tedy tret a nevdl jsem, co mm dlat. Pak jsi ns tluenm na buben zaal volat k nvratu a j se vydal zpt.
Dokonce i bhem prvn cesty se lovk s neobvyklm amanskm potencilem me setkat se zvetem, rostlinou nebo bytost v lidsk podob, jako se to stalo v nsledujcm ppad. O potencilu tohoto konkrtnho lovka svd i fakt, e bhem svho prvn zitku ltal. Vimnte si tak, e podobn jako eskymck aman, o nm byla zmnka dve, musel tento lovk vynaloit velk sil k tomu, aby pronikl do hlubin zem. Dokonce i pro lidi s velkm potencilem je nkdy amansk prce pomrn obtn:
Vstoupil jsem do velk jeskyn, kter mi byla znm. Vzpomnl jsem si, e je zde msto, je jsem jet neprozkoumal, proto jsem zamil pmo tam. Dlouhou dobu jsem se pohyboval velmi zkm prostorem, take jsme se musel zmknout a prodrat kupedu. zk chodba nhle vystila do rozshlho otevenho prostoru. Musel jsem jt podn kus stle dl a dl. Kdy jsem si uvdomil, jak dlouhou cestu mm ped sebou, zniehonic jsem vzltl. Pohyboval jsem se velkou rychlost, celou cestu jsem letl. Pak jsem se dostal do jakhosi stedu, kde byli vichni ti prodn duchov, vude kolem bylo mnoho terickch bytost. Zpotku tam jen tak stly, a pak zaaly tanit v rytmu der na buben. Vechny ly souasn stejnou cestou. Dval jsem se na nkolik z nich, byly rzn. Byl tam prapodivn vypadajc duch by s velkma oima nebo velmi vysok duch stromu. Vichni se pohybovali v rytmu bubnovn. Kdy jsi m zaal pivolvat, vrtil jsem se zpt.
V nsledujcm vyprvn se dan osoba setkala se zvaty, vetn ptka-pterodaktyla. Pokud m lovk sprvnou amanskou sebedvru, nemus se nieho bt:
Dostal jsem se do star oputn toly. Kdy jsem tam vstoupil, nastala tma, take jsem opravdu mohl zat se svm putovnm. Pak jsem narazil na ploinku s koly, nastoupil na ni a zaal jsem sjdt achtou
dol. Velmi brzo se achta rozjasnila lutm svtlem. Byly tam jednotliv mal mstnstky. V kad z nich bylo jedno zve, jaksi prehistorick druh. Vechna nco dlala. Nevdl jsem pesn co, ale pohybovala se velmi ile. Pak se ploinka zaala zpomalovat. tola byla jet stle lut. Kdy jsem se otoil, abych se podval na ta zvata, ze stny vylo nco jako ernoerven ptk-pterodaktyl. Ml kapuci a mval na m kdly. Neml jsem strach; pipadalo mi to hrav a zbavn. Kdy jsi ns zaal pivolvat zpt, ten ptk se choval, jako by si pl, abych tam zstal. Ploinka se zaala pohybovat smrem k vchodu a j jsem se vrtil.
V naem poslednm pkladu prvn amansk cesty dotyn osoba ctila, e si z SV pinesla zpt i prospnou i blahodrnou entitu. To u je klasick amansk kon, s nm se tento lovk nhodn setkal ji pi svm prvnm zitku v SV. Zeptal jsem se ho, zda vdl pedem, co se na mch workshopech dje. To by mohlo vysvtlit jeho zkuenost. On mi vak odpovdl: Ne. Snail jsem se nco o tvch seminch zjistit, ale nic jsem se nedozvdl. Je pravdpodobn, e tento mu m velk amansk potencil:
Zaal jsem v njakm prameni. Prost jsem do nj skoil a nechal se vodou vzt tunelem. Vylezl jsem na mst, kde na palouku vedle skly vytkal jin pramen. Zamil jsem na severozpad z njakho dvodu jsem vdl, e je to severozpad. Pak jsem se posadil, pramen jsem ml po levici a les po pravici. Ctil jsem se vborn. Z dnho jinho msta v t oblasti jsem neml dobr pocit, ale tam jsem se ctil skvle. Pak jsem vyrazil zpt. Skoil jsem do pramene a plaval zpt k vchodu, kde jsem zaal. Podivn bylo, e kdy jsem se vrtil a vystoupil ze SV, ml jsem jasn pocit, e nco pilo se mnou. Bylo to pmo za mnou. Bylo to prospn a vldn, nebylo to nic patnho.
/ 3. kapitola /
amanismus a stavy vdom

amanismus pedstavuje nejrozenj a nejstar metodologick systm len tla a due, kter lidstvo zn. Archeologick a etnologick poznatky dokazuj, e amansk metody jsou pinejmenm dvacet i ticet tisc let star. Je dost dobe mon, e tyto metody jsou jet star, ponvad ty nah opice, kter lze nazvat lidmi, existuj na tto planet vce ne dva nebo ti miliony let. Dnes amansk vdomosti pevaj pevn mezi lidmi, kte ili a donedvna v pvodnch kulturch. Poznn, kterm disponuj, nabyli bhem stovek pokolen, v situacch, kdy lo o otzku ivota a smrti. Jejich pedchdci se houevnat uili a vyuvali tohoto poznn ve snaze uchovat si zdrav a slu, poprat se s vnmi chorobami a vyrovnat se s hrozbou a traumatem smrti. Tito ochrnci prastarch metod jsou pro ns velmi dleit, ponvad dn z jejich kultur po sob nezanechala psan zznamy. Take my se o amanskch principech meme uit pouze od aman, kte dosud ij. Je velmi pozoruhodn, e amansk vchodiska a metody jsou si na celm svt velmi podobn, i kdy se jedn o velmi vzdlen a vzjemn izolovan msta na planety. K tmto oblastem pat napklad domorod Austrlie, indinsk Severn a Jin Amerika,
amanismus a stavy vdom / 63
Sibi a stedn Asie, vchodn a nejsevernj Evropa i jin Afrika. Dokonce i v historick literatue antickho ecka a ma i stedovk a renesann literatue zpadn Evropy lze najt dkazy o tom, e zde kdysi existovalo to stejn zkladn amansk poznn, dokud je ve velk me nevymtila inkvizice. Veobecn rozen shody v amanskch metodch a pesvdench ze vech st svta jsou podrobn zaznamenny v Eliadov klasickm dle Le Chamanisme (amanismus).1 Prv dky konzistenci tohoto starobylho systmu len a zskvn sly mohou Eliade a ostatn s jistotou hovoit o vskytu amanismu mezi spoleenstvmi lid, kter byla dlouho izolovna od druhch.2 Napklad jeden antropolog poznamenal: Kdekoli se s amanismem setkvme i v dnen dob a u v Asii, Austrlii, Africe i Severn a Jin Americe, amani v podstat funguj takka totonm zpsobem a pouvaj podobn techniky jsou to ochrnci psychick a ekologick rovnovhy spoleenstv svch lid (jak cel skupiny, tak jejich jednotlivc), tak funguj jako prostednci mezi viditelnm a neviditelnm svtem, vldcov duch, litel ovldajc nadpirozen prostedky atd. aman je schopen pekroit lidsk podmnky a voln se pohybovat tam i zpt rznmi sframi kosmu ().3 Pozoruhodn celosvtov shody v zkladnch amanskch poznatcch si povimlo i mnoho dalch antropolog. Napklad Wilbert pe o povaze amanismu mezi venezuelskmi indiny kmene Wara: Kadmu, kdo je obeznmen s literaturou o amanismu, bude okamit jasn, e zkuenosti Wara obsahuj mnoho z toho, co je takka univerzln () Dle nsleduje dlouh vet praktik a poznatk, kter mstn amani sdlej se svmi kolegy z Austrlie, Indonsie, Japonska, ny, Sibie, Mexika, Severn a Jin Ameriky. Wilbert pak dochz k zvru, e zde je pozoruhodn shoda nejenom v obecnch vcech, ale i ve specifickch detailech mezi amanskmi cestami venezuelskch Wara a australskch Wiradjer, je od sebe dl jeden kontinent a dva oceny.4 amansk pstup k sle a len se v hlavnch rysech udroval ve stejn form v rznch pvodnch kulturch, kter se jinak velmi liily v tom, jak se adaptovaly na zcela jin ivotn prosted a jak
64 / amanismus a stavy vdom
eily znan rozdln koly spojen s materilnm peitm. Vzhledem k prehistorick migraci a geografick odlouenosti bylo mnoho takovch skupin izolovno od dalch lidskch spoleenstv nkdy i deset i dvacet tisc let. Nicmn zkladn amansk poznn se zejm vrazn nezmnilo i pes tuto velkou asovou propast. Pro tomu tak je? Je vce ne jasn, e to nen dky nedostatku obrazotvornosti prodnch nrod, nebo v jinch oblastech ivota socilnm systmu, umn, ekonomice a mnoha dalch aspektech mezi nimi existuje velk rznorodost. Pro je tedy v rznch stech pvodnho svta amansk poznn ve sv podstat tak nemnn? Domnvm se, e jednodue proto, e spolehliv funguje. Lid bhem mnoha tiscilet a metodou pokus a omyl v asto velmi odlinch ekologickch a kulturnch situacch dospli k stejnm zvrm, kter vytvoily esenciln principy a metody amansk sly a len. amanismus obvykle vzkvtal v starobylch kulturch, kter nemly technologick vynlezy ani vysplou medicnu. Podle mho nzoru jejich nzk technologick rove nutila lidi, aby rozvjeli stle dl vy rovn schopnost lidsk mysli a tmto zpsobem elili vnm problmm tkajcm se zdrav a peit. Mnoh z nejzajmavjch metod lidstva souvisejcch se zdravm a livm potencilem mysli jsou metody aman ijcch v technologicky nevyvinutch kulturch. Kdy aman vykonv svoji prci, je zvisl na zvltn osobn sle, kter je obvykle umocnna jeho ochrncem a duchy pomocnky. Kad aman m vtinou nejmn jednoho ducha ochrnce, kter mu slou bez ohledu na to, zda m i nem dal duchy pomocnky. Ruth F. Benedictov ve svm klasickm dle pojednvajcm o duchu ochrnci mezi severoamerickmi indiny poznamenv, e amanismus je prakticky vude njakm zpsobem nebo v njakm aspektu vytvoen kolem motivu ducha ochrnce.5 I mimo Severn Ameriku je duch ochrnce stejn dleit, ale asto je v antropologick literatue nazvn jinmi jmny, jako napklad duch opatrovnk v dlech o sibiskm amanismu nebo nagual v Mexiku a Guatemale. V australsk literatue me bt
zmiovn jako totem pomocnk, v evropsk literatue jako duch spolenk. Nkdy je duch ochrnce nazvn prost ptelem nebo prvodcem. A u se nazv jakkoli, je to zkladn zdroj sly amanova fungovn. Nejznmj zpsob, jak zskat ducha ochrnce, je vydat se ho hledat na njak odlehl msto v divoin. Tmto mstem me bt jeskyn, vrchol hory i vysok vodopd. Tak ho lze zskat pi osamocenm pochodu noc, jak je tomu mezi Chvary. Existuj i nedobrovoln a takt specializovan amansk zpsoby nabyt ducha ochrnce. Bez ducha ochrnce je prakticky nemon bt amanem. aman mus mt tento mocn zkladn zdroj sly, aby mohl elit a ovldat neobyejn i spirituln sly, jejich existence a psoben jsou bn lidem skryty. Duchem ochrncem asto bv silov zve, spirituln bytost, kter amana nejen ochrauje a slou mu, ale stv se tak jeho druhou identitou i alter egem. Lid sice mohou mt ducha ochrnce, to z nich vak jet nedl amany. Jak zdrazuj Chvarov, a u to dospl vd nebo ne, je pravdpodobn, e jim v dtstv pomhal duch ochrnce, jinak by nemli dost ochrann sly nutn k dosaen dosplho vku. Co se te ducha ochrnce, hlavn rozdl mezi obyejnm lovkem a amanem spov v tom, e ho aman aktivn vyuv, kdy se nachz ve zmnnm stavu vdom. aman svho ducha ochrnce asto vid a rad se s nm, spolen podnikaj amansk cesty, zskv od nj pomoc a pouv ho, aby pomohl druhm vylit se z nemoc a zrann. Krom ducha ochrnce mv aman bn i adu duch pomocnk. V porovnn s duchem ochrncem se jedn o individuln men sly, ale aman jich me mt k dispozici stovky, a dohromady tvo velkou kolektivn slu. Tito duchov pomocnci maj specializovan funkce pro konkrtn koly. amanovi obvykle trv cel roky, ne jich nashromd vt poet. Co se te pohlav, nezd se, e by mezi amany a amankami existovaly njak rozdly ve schopnostech a sle. V mnoha spolenostech, jako teba u Chvar, jsou amani vtinou mui, a to z eko66 / amanismus a stavy vdom
nomickch a socilnch dvod, kter samy o sob nemaj s amanismem mnoho spojitost. Ale i chvarsk eny se nkdy stvaj velmi mocnmi amankami pot, co vychovaj sv dti a doshnou stednho vku. Takt ve stedovk renesann Evrop se vdovy a strnouc eny asto stvaly amankami-litelkami, a to sten i z ekonomickch dvod. Inkvizice je samozejm oznaila za arodjnice, eho se stle jet dr i mnoz kes ant misioni psobc v nezpadnch spolenostech. amani jsou hlavn litel, ale tak se zaobraj vtnm zenm ptomnosti, minulosti a budoucnosti pro blaho len sv komunity. aman je zec. Nae slovo zt se vztahuje na urit druh innosti, jeden z poslednch peitk naeho takka zmizelho evropskho amanskho ddictv. aman provozuje jasnovidectv zen toho, co se prv dje v tomto ptomnm okamiku na njakm mst na Zemi. aman se pohybuje mezi realitami, je to magick atlet stav vdom, kter vykonv mytick iny. aman je prostednkem mezi obvyklou a neobvyklou realitou, jak to dramaticky popsal Castaneda. aman je tak zprostedkovatelem sly v tom smyslu, e manipuluje spirituln silou, aby pomohl lidem a aby je uvedl do stavu zdrav rovnovhy. aman me bt pivoln k nkomu, komu byl ukraden duch, tedy k lovku, jen ztratil svho ducha ochrnce i dokonce dui. V takovch ppadech aman podnik litelskou cestu do jin reality, aby nalezl ztracenho ducha i dui a vrtil ji zpt majiteli. amanv pacient t me trpt lokalizovanou bolest i chorobou. V takovm ppad je amanovm kolem, aby vyal kodliv pedmt a pomohl tak pacientovi k optovnmu uzdraven. V amansk prci jsou dva zkladn pstupy: obnoven blahodrnch sil a odstrann tch kodlivch. Pi plnn svch kol mus bt aman schopen putovat tam a zpt mezi realitami. V nkterch kulturch k tomu aman uv ltky mnc mysl, v mnoha jinch kulturch nikoli.6 Nkter psychoaktivn ltky vlastn mohou naruovat soustedn, je je pro amanskou prci nutn.
Na amanismu je mimojin zajmav, e v ppad pouit drogy si ji asto bere spe litel ne pacient, i kdy nkdy drogu uij oba. Tomuto kontrastu se zpadn modern medicnou lze snadno porozumt, kdy uvme, e aman mus provdt sv len ve zmnnm stavu vdom. Dvodem tedy je umonn vstupu do skryt reality. Zodpovdnost za takovou prci m aman, nikoli pacient. amansk iniciace je ve sv podstat experimentln a asto postupn. lovk se pi n u tomu, jak spn doshnout amanskho stavu vdom, jak v tomto stavu zt a putovat, jak zskat osobn jistotu a znalosti o vlastnm duchu ochrnci a jak si zaruit jeho pomoc ve stavech amanskho vdom. A konen se adept amanismu mus nauit, jak amanskmi prostedky pomhat ostatnm. Charakteristick fze pokroilho amanismu spov v tom, e lovk zskal osobn jistotu a vdomosti tkajc se vlastnch duch pomocnk. Existuj i pokroilej fze stejn jako dal dleit druhy amanskch zkuenost, o nich vak v tto knize pst nebudu. Pokud doshnete spchu v tchto prvnch tech ve uvedench fzch, velmi pravdpodobn se budete moci nazvat amanem. Nicmn amansk iniciace je nikdy nekoncm procesem plnm sil i radosti, a definitivn soud o vaich amanskch schopnostech vyknou ti, kterm se pokuste pomoci. Jakmile se nov aman nau zkladnm principm, metodm a kosmologii amanismu, buduje si amanskou prax a putovnm svoji osobn slu a poznn. Kdy aman nabude tohoto poznn, stv se vdcem druhch. Napklad njak osoba z jeho komunity m sen i vizi a zept se amana na jejich vznam. amansk mistr je schopen ci: To, co jsi zail, zapad do tohoto Jeho vrok se zakld na vlastn zkuenosti. aman se vdy sna smyslupln verbalizovat svoje vlastn objevn zitky, jako by se jednalo o stpky njakch ohromnch kosmickch puzzle. Obvykle je zapoteb mnoha let amanskch zkuenost, ne se lovk dostane na vy stupe poznn tchto skldanek, a dokonce ani aman neoekv, e vbec kdy bhem svho smrtelnho ivota skldn tchto hlavolam dokon.
Skuten aman nezpochybuje platnost proitk jinho lovka, akoli mn schopn a mn pokorn aman to dlat me. amansk mistr se bude pokouet integrovat i ty nejneobvyklej zkuenosti do sv celkov kosmologie, kter je v prvn ad postavena na jeho vlastnch cestch. Pokud je toho schopen snadno, pravdpodobn se jedn o mistra, jako byl zmnn aman Konib, kter mi sdlil: Ach, to oni kaj vdycky. Mistr aman vm nikdy neekne, e v proitek je fantazie. To je jeden z rozdl mezi amanismem a vdou. Pesto existuj mezi vdcem a amanem tak podobnosti. Nejlep z obou asnou nad sloitost a velkolepost vesmru a prody a uvdomuj si, e bhem svho ivota probdaj a pochop pouze malou st jsoucna. Jak aman, tak vdec se osobn sna rozkrt zhady vesmru a oba v, e hlubok kauzln procesy svta jsou bnmu pohledu skryty. Ani mistr aman, ani mistr vdec nedovol, aby do jejich vzkum zasahovala dogmata crkevnch a politickch autorit. Ne nhodu byl Galileo obvinn z arodjnictv (tedy amanismu). aman je empirik. Jedna z definic empirismu zn: Pracovn postup zdrazujc proitek, obzvlt smyslov (Websterv slovnk). Vskutku, aman se hlavn spolh na to, co bezprostedn zaije, na sv smysly, na nabyt poznn. Pesto mistr aman zstv pokorn. Koneckonc, nikdo z ns opravdu nev, o co zde jde. Kad je omezen svm vlastnm malm oknem, kterm hled do vesmru. Jak ekla jedna mohavsk ena jmnem Hama Utce:
Kad aman vykld jin pbh o stvoen. Meme ho slyet vyprvt mnoha zpsoby. Vechny pbhy se vak vztahuj ke stejn udlosti, ale zpsob vyprvn se li, jako by byly zachyceny rznmi svdky, kte si vzpomnaj i opomjej rzn detaily. Je to, jako by to vyprvl njak indin, ernoch a Francouz, nebo jako bychom j, mj manel Hivsu Tupo Ma nebo vy popisovali tut automobilovou nehodu, kter jsme byli svdky.7
amani jsou jak lid inu, tak lid poznn. Slou sv komunit tm, e pokud je nkdo pod o pomoc, vstupuj do skryt reality a vraamanismus a stavy vdom / 69
cej se z n zpt. Ovem pouze hrstka aman se stane skutenmi mistry poznn, sly a len. Samozejm, lid patc do amanskch komunit asto kriticky ohodnot to, jak dovedn jsou urit konkrtn amani, jak maj spch pi len lid. Souhrn dosaench vsledk jednotlivch aman je dobe znm, take tito lid vd, na koho se v zleitostech tkajcch se ivota a smrti obrtit. Take, pestoe amany se me stt mnoho lid, pouze hrstka z nich bude pokldna za skuten mistry.
AMANSK STAV VDOM aman pebv v neobvyklm stavu vdom pouze nepatrnou st svho asu, a to pouze tehdy, kdy je poteba vykonat njak amansk kol. amanismus je prac na sten vazek. U Chvar, Konib, Eskymk a vtinou i u dalch prodnch spoleenstv je mistr aman obvykle aktivnm astnkem ekonomickch, spoleenskch a dokonce i politickch zleitost komunity. asto bv i vbornm lovcem i zahradnkem, emeslnkem i umlcem, myslitelem a odpovdnm lenem rodiny a spoleenstva. Schopnost mistra amana spn fungovat v obou rozdlnch realitch je povaovna za dkaz jeho sly. Zaobr-li se aman amanskou innost, dodruje zsady amanismu, jindy ale dodruje zsady obvykl reality. aman pestupuje z jedn reality do druh uvliv a se seriznm zmrem. A u se nachz v jakkoli realit, mysl a jedn zpsobem danmu prosted vlastnm a jeho clem je mistrovsk zvldnut jak neobvyklch, tak i obvyklch aktivit. Pouze ten, kdo dokonale zvldne sv psoben v obou ch, je amanskm mistrem. aman se v obou osobnch realitch obvykl i neobvykl pohybuje v odpovdajcm stavu vdom. Kad z realit lze spn elit pouze tehdy, kdy se lovk nachz ve stavu vdom, kter k n nle. Take pechz-li lovk runou silnici velkomsta, pak se nleit stav vdom li od toho, kter je nutn pro vstup do amanskho Dolnho svta. Mistr aman si je pln vdom, jak stav vdom je pro danou situaci sprvn, a vstupuje do takovho stavu podle poteby.
Vnmn dvou realit je pro amanismus typick, pestoe zpadn filosofov ze svch pohodlnch kesel dlouho poprali oprvnnost poadavku takovho dulnho rozdlen na vedn svt a skryt svt, jak to in prodn nrody, a domnvali se, e necivilizovan lid nejsou takovho rozlien schopni. Jak u jsem vysvtlil dve, Chvarov nejene takov dlen vdom provdj, ale navc neobvykl i skryt realit pipisuj vt dleitost.8 Souhlasm s ke Hultkranzem, kter k:
Pokud takov (primitivn) nrody neprovdj takovou dichotomii vdom co obas dlaj pak v podstat nevdomky uspodvaj sv poznn podle tohoto modelu. Jednm z dkaz pro toto tvrzen je amansk trans. Svt extze je svtem nadpirozench sil a mocnost; z toho dvodu se do nj aman no. aman existuje ve dvou svtech; pokud nen v transu, ije kadodennm ivotem svho kmene, nachz-li se v transu, je soust a aktivn silou nadpirozenho svta sdl s duchy nkter jejich schopnosti schopnost ltat, sm sebe pemnit, splynout se svm duchem pomocnkem v jedno atd.9
Draz, kter zde kladu na vykreslen rozdlu mezi proitky, kter lovk m v OSV a SV, nebo podle Castanedy v obvykl a neobvykl realit, je zde proto, e kdy spolu rozmlouvaj amani (a dokonce i kdy amani mluv s lidmi ze Zpadu), obvykle na tento rozdl nijak neupozoruj. Take kdy naslouchte chvarskmu amanovi, mete v jeho bn konverzaci narazit na vyprvn o skutcch a zitcch, kter vm jako Zpa anm pijdou jako hol nesmysl a fantaskn absurdita. Napklad vm me vyprvt o tom, jak svoj amanskou silou na dlku rozlomil strom nebo e vidl obrcenou duhu v hrudi svho souseda. Jednm dechem vm k tomu ekne, e si udlal novou foukaku nebo e byl vera rno na lovu. Problm zde nen v tom, jak by ekli nkte zpadn filosofov, e primitivn nrody, jako jsou Chvarov, projevuj primitivn pedlogick mylen. Jde o to, e zpadn lid jsou prost z pohledu amana nezkuen. dn Chvar nemus svm soukmenovcm pesn vysvtlovat, v jakm stavu vdom se dobral konkrtnho zitku.
Lid z kmene to okamit vd, protoe se ji nauili, k jakm proitkm dochz v OSV a k jakm v SV. Tyto zkuenosti chyb pouze civilizovanm lidem z vnjho svta. Tato chvarsk sofistikovanost zdaleka nen jedinen. Vlastn je dost pravdpodobn, e existuje ve vech amanskch kulturch. Bohuel zpadnm pozorovatelm chyb ir zkuenosti se zmnnmi stavy vdom a tak se velmi asto zapomenou zeptat, v jakm kognitivnm stavu se jejich domorod informtoi nachzeli, kdy zavali sv neskuten dobrodrustv. Jak sprvn poznamenv australsk antropolog W. E. H. Stanner:
Kdy se Evropan setk s takovmi vcmi poprv, je pro nj nebezpen snadn utvrdit se v pedpokladu, e mysticismus tohoto druhu ovld veker mylen aboriginc. Avak nen tomu tak. Logick mylen a racionln chovn je tak iroce rozeno v ivot domorodc jako na jednoduch rovnch evropskho ivota A pokud si nkdo peje spatit skuten brilantn ukzku deduktivnho mylen, sta se pouze podvat na aborigince, kter stopuje zrannho klokana, a pesvdit ho, aby prozradil, pro interpretuje jist stopy uritm zpsobem.10
Jinmi slovy, omezen nejsou primitivn nrody, nbr omezeno je nae vlastn chpn dvojak podstaty jejich zkuenost i pozornosti, kterou jim vnuj. Ponvad zpadn kultura nen amansk, pi vuce amanismu je nezbytn jasn objasnit rozdl mezi SV a OSV ili mezi castanedovskou neobvyklou a obvyklou realitou. Pokud se z vs stanou amani a pokud se budete nachzet ve spolenosti dalch aman, zjistte, e toto rozliovn nen nutn, a pak jako Chvarov nebo australt aboriginci pestanete upesovat, v jakm stavu vdom jste se dobrali t kter zkuenosti a proitku. Vai posluchai, pokud to jsou lid s potebnm poznnm, ji budou vdt. Jeden typ zmnnho stavu vdom spadajcho do SV zahrnuje rzn stupn transu, od v podstat lehkho (jako u mnoha severoamerickch aman) a po velmi hlubok (jako u Laponc, kde aman me upadnout i do doasnho kmatu). Celou tuto klu
trans lze najt tak u sibiskch aman. Hultkrantz k tomu poznamenv: Prohlen, e amansk trans je vdy stejn hlubok, je tud nesprvn.11 Ve stejnm duchu mluv i Eliade: Mezi Ugry je amansk extze menm transem ne ,stav inspirace, kdy aman vid a slu duchy, nachz se ,mimo sebe, protoe je prv na extatick pouti po rznch vzdlench koninch, ale nen ve stavu nevdom. Je ve stavu jasnozen a inspirace. Nicmn zkladn proitek je extatick a hlavnm prostedkem, jak se k nmu dobrat, je (jako v jinch oblastech) magicko-nboensk hudba.12 Stoprocentn pravdivm tvrzenm je vak bezpochyby to, e pro amanskou praxi je nutn urit stupe zmnnho vdom. Vnj pozorovatel ze Zpadu asto ani nepostehnou, e aman je v lehkm transu, prv proto, e jim chyb osobn amansk zkuenosti. Hultkranz zcela sprvn tvrd:
Me se zdt, e aman jedn v bdlm stavu, avak ve skutenosti se jeho mysl zaobr vnitnmi vizemi. Sm jsem byl svdkem toho, jakm zpsobem lil jeden severoamerick medicinman. Fungoval ve stavu lehce zastenho vdom, co vnj pozorovatel nemohl dost dobe rozeznat. Avak jeho dodaten svdectv o tom, co vidl bhem len, jasn poukzalo na fakt, e se nachzel v lehkm transu.13
V dvjch kritickch okamicch ivota, tj. pedtm, ne se aman vydal na svou amanskou stezku, mohl tak vstupovat do podobnch, velice hlubokch zmnnch stav vdom. Samozejm existuje mnoho individulnch a kulturnch vjimek. Obas k takovmu zitku dojde pi zmrnm hledn vize k zskn sly ducha ochrnce. Jindy k tomu dochz v okamicch prudkho nporu zvan choroby; tak tomu bv u indin i u domorodch obyvatel Sibie. Takov radikln hlubok a odhalujc zkuenost asto lovka povzbud, aby se vydal na cestu amana. Moje vlastn prvn psychedelick zkuenost u Konib v roce 1961 je toho osobnm pkladem. Slovu trans se budu vtinou vyhbat, protoe nae zpadn kulturn koncepty velmi asto svdj k domnnce, e se jedn o stav,
v nm si lovk nen vdom sm sebe. Stejn tak se i Reinhard vyhb pouvn slova trans a poznamenv k tomu: () ve skutenosti se pokoume zdraznit, e aman je v neobvyklm psychickm stavu, jen v nkterch ppadech neznamen ztrtu vdom, ale spe zmnn stav vdom.14* To znamen, e v SV aman vid amanskm zpsobem. Meme to nazvat vizualizac, pedstavivost, nebo jak kaj australt aboriginci, e aman pouv siln oko.15 Akoli k takovmu zen dochz ve zmnnm stavu vdom, bylo by nepodloenm pedsudkem brncm v dosaen pm zkuenosti, kdybychom takov vize odbyli jako pouh halucinace. Jak tvrd i vynikajc australsk antropolog A. P. Elkin, vize aboriginskch aman nejsou pouhmi halucinacemi. Je to vizualizovan a ztvrnn mylenkov tvar, kter me na njakou dobu existovat nezvisle na tom, kdo jej stvoil Kdy dan osoba zakou takovou vizi, neme se hnout, ale je si vdoma toho, co se dje kolem. Jeden aman z kmene Kattang mi ekl, e byl schopen zt a vdt, co se dje, ale bylo to, jako by byl mrtv, bez pocit.16 SV normln umouje, aby si aman po nvratu do OSV pln vybavil vechny sv zitky, co je protiklad k typickmu transu zpadnch spiritulnch mdi nebo astnk karibskch i jvanskch dmonickch tanc.17 Jinmi slovy, SV se zpravidla nepoj se ztrtou pamti. V SV je obvykle st amanova vdom stle leh[*] Pravdpodobn nejobecnji pijman definice zmnnho stavu vdom pochz od Arnolda M. Ludwiga: Jakkoli mentln stav vyvolan rznmi fyziologickmi, psychologickmi nebo farmakologickmi prostedky i metodami, kter subjektivn rozpoznv lovk sm (nebo objektivn pozorovatel tohoto lovka) a kter zrove pedstavuj dostaten odchlen, je se tk subjektivnho zakouen nebo psychologickho fungovn od jasnch bnch norem tohoto jedince bhem bdlho dennho vdom (Ludwig 1972: 11). Ludwigova definice je vak problematick v tom, e me vst k zvru, e bdl, vdom denn stav nemus bt typickm rysem zmnnho stavu vdom. Zatmco pi nkterch pleitostech aman nen ani bdl, ani vdom v SV, obvykle je velmi bdl, i kdy nen ve zcela vdomm dennm stavu; a velmi asto je v SV jak bdl, tak i pi plnm vdom. Katz (1976a: 282283) ve sv studii o uzdravovn v transu kovk Kung tak vyjdil urit vhrady vi Ludwigov definici.
ce napojena na obyejnou realitu fyzickho i materilnho okol, kde se aman nachz. aman je v lehkm transu a jeho pomocnk mus proto neustle tlouct na buben, a tm amana udrovat v SV. Kdyby bubnovn ustalo, mohl by se aman ihned vrtit do OSV, a tak by zmail svoji prci. Zkladnmi nstroji pro vstup do SV jsou buben a chestidlo. aman se vtinou omezuje na pouit vlastnho bubnu a chestidla k vyvoln a udren se v SV, tm pdem jeho podvdom automaticky spojuje jejich zvuk se serizn amanskou prac. Prvn monotnn a vytrval dunn bubnu a chestidla, kter je pevn spojeno s pedchozm SV, se stv pro amanv mozek signlem pro nvrat do SV. Zkuenmu amanovi tud sta jen pr minut dobe znmho chestn i bubnovn a vstupuje do lehkho transu, v nm provd svoji prci. Opakujc se dunn bubnu je obvykle zsadn podmnkou pro vykonn amanskho kolu v SV. Sibit amani tedy maj dobr dvod k tomu, aby obas mluvili o svm bubnu jako o koni nebo lodi, na nich jsou transportovni do Dolnho i Hornho svta. Pravideln monotnn tluen na buben psob jako nosn vlna; naped pome amanovi vstoupit do SV a pak ho udruje na jeho pouti. Dleitost bubnu jakoto oe i kon dokldaj tyto amansk vere z oblasti Tuvy na Sibii. amansk bubny
Ach mj pestrobarevn bubne, ty, kter stoj vpedu v kout! Ach mj vesel pomalovan bubne, ty, kter stoj zde! Nech jsou tv zda a je plny sly. Naslouchej, ach, naslouchej, mj koni ty lako jelena marala! Naslouchej, ach, naslouchej, mj koni ty medvde! Naslouchej, ach, naslouchej, ty medvde!
Ach, pomalovan bubne, kter stoj vpedu v kout! Mj oi lako a jelene marale. Ztichni, zvun bubne, bubne potaen k, spl m pn. Unej m jako vtr mraky, krajinami soumraku a temnou oblohou, unej m jako vtr vzhru nad vrcholky hor!18
Laboratorn vzkumy A. Nehera prokzaly, e bubnovn vytv zmny v centrlnm nervovm systmu. Rytmick stimulace psob na elektrickou aktivitu v mnoha smyslovch a pohybovch oblastech mozku, kter obvykle nejsou v innosti, a to skrze jejich spojen se stimulovanou smyslovou oblast.19 Zd se, e to sten souvis s faktem, e jedin der na buben v sob obsahuje mnoho zvukovch frekvenc, a v dsledku toho souasn pen impulsy rznmi nervovmi drahami v mozku. dery na buben maj mimo to vtinou nzkou frekvenci, co znamen, e do mozku me bt pomoc der peneseno vce energie ne zvukovmi podnty vysok frekvence. Je to mon dky tomu, jak tvrd Neher, e sluchov receptory nzkch frekvenc jsou vce odoln proti pokozen ne jemn receptory vysokch frekvenc, a navc ne tyto receptory poct bolest, vydr vy amplitudy zvuku.20 Nedvn vzkumy amanskch obadnch tanc mezi saliskmi indiny ze severozpadnho pobe USA potvrzuj a roziuj Neherovy zvry ohledn toho, e rytmick bubnovn navozuje zmnn stavy vdom. Jilek a Ormestad zjistili, e pi inicianch procesech se frekvence deru na buben pohybuje v kmitotovm psmu vln thta EEG (od ty do sedmi cykl za sekundu) a k tomu bubenci pouvaj buben z jelen ke. Jak poznamenv Jilek, toto kmitotov psmo je pro navozovn stav transu povaovno za nejinnj.21
Existuje nadje, e takov vzkumy nakonec budou doplnny i menm EEG amana, kter prv kon svou prci v SV. Povedou nejspe ke zjitn, e SV bn zahrnuje rove thta i hlub rove alfa. Zvuk amanova chestidla stimuluje v mozku nervov drhy vych frekvenc ne buben, m zesiluje tluen na buben a dle umocuje celkov zvukov efekt. Co se te vych frekvenc, zvuk vtiny chestidel m dostaten nzkou amplitudu, ne aby psobil bolest ve sluchovch receptorech. I kdy aman vstupujc do SV me tlouct na buben sm, ke svmu plnmu vstupu do SV potebuje pomocnka, kter tento kol pevezme (jak je to bn mezi sibiskmi Tunguzy), a tak amana udruje ve zmnnm stavu vdom.22 Alternativn tunguzskou technikou je, e veker bubnovn obstarv pomocnk, vetn doby, ne aman vstoup do SV. Tto metod dvm pednost i j, ponvad jinak me fyzick nmaha pi bubnovn ruit mj pechod do SV. Nicmn aman me korigovat rychlost bubnovn, protoe pouze on ct, jak tempo je to sprvn. V technice, kterou jsem si osvojil, sm chestm chestidlem a po typicky pomalm potenm tempu zrychluji a na frekvenci, kterou potebuji. Zvuk chestidla udv rytmus bubenkovi, ale tak dopluje zvukov efekt bubnu o tny s vy frekvenc. Kdy aman s pouitm tto techniky konen vstoup do SV, nen ji nadle schopen tst chestidlem, take je pot veker prce na bubenkovi, jen bubnuje v tempu, ve kterm naposled chestidlo slyel. Pokud tunguzsk asistent bubnuje sm, aman vbec chestidlo nepouv. Msto toho navod sprvn tempo tancem a rytmem cinkn zvonek a kovovch ozdob, kter m pipevnn na odvu. S jejich pomoc vede buben a dopluje jeho zvuk o vy frekvence.23 Tato technika vn do amanova nervovho systmu i prvek tlesnch pohyb, kter se dobe dopluje se zvukem. Nebo jak poznamenv irokogorov, () tanec je sten vyvolvn nezbytnost vyluzovat rytmick zvuky.24
Pechod do SV me bt ulehen i zpvem. aman m obvykle sv vlastn psn sly, kter pi takovch pleitostech obadn zpv. Zatmco slova se u jednotlivch aman i z jedinho kmene mohou rznit, melodie a rytmus obvykle nejsou vmyslem jednotlivch aman, ale jsou stejn v konkrtnm kmenovm regionu. Tyto psn bvaj relativn monotnn a stle se opakuj. Vtinou se zrychluj, jak se aman bl k dosaen SV. Mohou mt i latentn schopnost ovlivovat innost nervovho systmu zpsobem, kter je obdobou jgovch dechovch cvien. O dnm vdeckm vzkumu zabvajcm se tmto tmatem vak nevm. amanovi do SV asto pomhaj i nkte z pihlejcch, kte se k nmu zpvem pipojuj. Slova psn pomhaj vyvolat SV vtinou popisuj amanovy duchy ochrnce a pomocnky a utvrzuj ho v jeho moci. Soust SV je i to, e aman pisuzuje naprostou skutenost vcem, kter vid, sly, ct a jinak zakou ve zmnnm stavu vdom. Na tyto pm empirick zkuenosti nepohl aman jako na fantazii, ale jako na bezprostedn realitu. Zrove vak si je dobe vdom odlouen reality SV od reality OSV a vzjemn si je neplete. V, kde jedna kon a kde zan druh, a vstupuje do nich podle svho rozhodnut. K nauenm poukm platnm v SV pat i pesvden, e zvata, rostliny, lidsk bytosti a dal jevy uzen ve zmnnm stavu vdom jsou naprosto skuten v rmci kontextu nehmotnosti i neobvyklosti reality, ve kter se s nimi lovk setkv. aman vstupuje do SV, aby tyto nehmotn bytosti i formy uzel a navzal s nimi kontakt. Tyto bytosti a formy nejsou pro amana (ani jin lidi) viditeln, dokud je v OSV, a netvo soust obvykl reality. Nauenm aspektem SV je i hlubok respekt ke vem formm ivota a vdom hlubok pokory tkajc se na zvislosti na rostlinch, zvatech a dokonce i na anorganick hmot na planety. aman v, e lidsk bytosti jsou spojeny se vemi formami ivota a e to jsou vechno nai pbuzn, jak kaj Lakotov-Siouxov. Jak v SV, tak v OSV aman pistupuje k jinm formm ivota s pbu78 / amanismus a stavy vdom
zenskou ctou a porozumnm. Uznv jejich starobylost, pbuznost a zvltn schopnosti. Stejn tak aman vstupuje do SV s ctou k prod, k sle a schopnostem divokch zvat, k rostlinnm druhm a k jejich houevnat schopnosti pevat a vzkvtat po cel vky planetrn existence. Ponvad aman vstupuje do zmnnho stavu vdom s lskou a respektem, v, e proda je pipravena odhalit mu vci, kter v normlnm stavu vdom nelze poznat. Mnoho severoamerickch indinskch kmen si stle udruje v zsad amansk pohled na skutenost. Toto je napklad tvrzen jednoho lene kmenu Hopi:
Pro ns Hopie je veker ivot jednm jedinm tm stejnm. Svt, v nm ijeme, je lidsk svt a v nm se vechna zvata, ptci, hmyz a vbec vichni iv tvorov i stromy a rostliny objevuj pouze v pestrojen nebo v podobch, ve kterch je obvykle vidme. Ale k se, e vechny tyto bytosti, vechny tyto iv vci se s nmi lidmi dl o jiskru ivota, e zcela jist maj jin domovy, kde ij v lidsk podob jako my. Take o vech tch ivch vcech pemlme jako o lidskch bytostech a obas je meme spatit v jejich prav podob i zde na zemi. Kdy jsou zabiti, pak se due takovch stvoen me vrtit do jejich vlastnho svta a u jej nikdy neopustit. Avak potomci tchto stvoen zaujmaj jejich msto v lidskm svt, pokolen po pokolen.25
Neobyejn aspekty prodnch jev se lovk me uit amansky zt dokonce za plnho dennho svtla. Pkladem je nsledujc metoda zen kamene. Tuto techniku jsem se nauil od jednoho lakotskho medicinmana. Naped se rozhodnte, na jak problm byste rdi nali odpov . Pak prost cho te divokou prodou, dokud vai pozornost nezaujme na zemi lec kmen o velikosti dvou pst. Zvednte jej a peneste na msto, kde se s nm mete pohodln usadit. Polote kmen na zem ped sebe a vyknte otzku, na kterou chcete znt odpov . Peliv zkoumejte horn st povrchu kamene, dokud na nm neuvidte jednu nebo vce ivch bytost tvoench
arami, prohloubeninami a nerovnostmi povrchu. Me to zabrat i nkolik minut. Jakmile na povrchu kamene rozeznte jedno i vce zvat, rostlin, hmyzu, tv, lidskch postav i jinch bytost, pemlejte, co se vm ten kmen pokou ci o nadnesenm problmu. Zapamatujte si svj zvr a pak kmen otote. I s pouitm tohoto novho povrchu jin sti kamene opakujte stejn proces zen a zase pemlejte. Pokud je kmen dost irok, mete proces zopakovat i s dalmi dvma stranami kamene. Dle klidn hloubejte nad tm, jak jednotliv informace ze vech ty stran seskldat dohromady, aby vytvoily poselstv, kter bude odpovd na vai otzku. Pak uctiv a s dky vra te kmen na msto, kde jste jej nali, a polote ho ve stejn poloze. A budete mt dost amanskch zkuenost, mete tuto techniku pout k pomoci druhmu lovku. Ten, komu chcete pomoci, provede vechny kroky popsan ve s tm rozdlem, e na zen odpovdi na otzku se budete podlet oba. Pot, co si prohldnete kadou stranu kamene, nechte dotynho, a jako prvn pope a rozpozn, co vidl. Pak vy jako aman doplte jeho postehy a prove te vlastn analzu. Ponvad budete mt vc zkuenost, budete schopni sdlit, jak to, co jste uzeli vy, zapad do toho, co uzel on. Pak obra te kmen a opakujte proces se zbvajcmi stranami. Nakonec dotyn lovk udl svou vlastn syntzu vech ty stran a z n vyplyne obecn odpov na jeho problm. Mezi touto amanskou metodou a Rorschachovm testem i psychoanalytickou technikou voln asociace zejm existuj jak podobnosti, tak rozdly. Avak fakt, e zde jsou rozdly, nein tuto amanskou techniku funkn druhoadou. Z amansk perspektivy jsou na kameni zvata a bytosti. Koncept fantazie nem v amanov svt dn msto. Pro amana je neobvykl realita skryta v cel prod To je nco, co se lovk u zt, kdy se vyd na amanskou stezku. Nsleduje voln peklad amansk bsn uk ze Sibie od Davida Cloutiera. Tato bse dobe ilustruje to, o em mluvm.
Vci, kter aman z

Ve, co je, ije Na strmm nm behu zn hlas, kter mluv Spatil jsem toho, komu ten hlas pat Poklonil se mi rozmlouval jsem s nm a on mi zodpovdl vechny m otzky Ve, co je, ije Mal ed ptek mal modr hru zpv v dutm kmeni svolv sv duchy tanenky zpv sv amansk psn Datel na strom To je jeho buben M svj bubnujc zobk a strom se chvje dun jako buben kdy sekera osekv jeho bok Vechny tyto vci odpovdaj na m voln Ve, co je, ije Lucerna chod kolem zdi toho domu maj jazyky dokonce i miska m svj skuten domov ke spc ve svch vacch v noci bdly a rozmlouvaly paro na hrobech se zved a krou kolem mohyl zatmco mrtv vstvaj a vyrej na nvtvu ivch26
Doslov
Albert Schweitzer dajn jednou poznamenal: Medicinman m spch ze stejn piny jako vichni ostatn doktoi. Kad pacient m ve svm nitru svho vlastnho lkae. Pacienti za nmi chod, ponvad tuto pravdu neznaj. Nejvtch spch doshneme tehdy, kdy doktorovi sdlcmu v kadm pacientovi umonme pustit se do prce.1 Mon e aman je ze vech provozovatel lkaskho emesla nejlpe kvalifikovn k tomu, aby umonil doktorovi sdlcmu v kadm pacientovi pustit se do prce. Je mon, e neptomnost modern lkask technologie mohla prodn nrody pivst k rozvjen skrytch amanskch sil sloucch k len. Kadopdn dnes je stle vce jasn, e fyzick zdrav a uzdraven asto vyaduj vc ne jen technologick lebn postupy. Existuj nov poznatky o tom, e fyzick a duevn zdrav je vzjemn provzno a e emon faktory mohou hrt roli pi vzniku, rozvoji a lb nemoci. Nedvno byly nashromdny experimentln dkazy vypovdaj o tom, e pomoc jgy a biologick zptn vazby lze manipulovat se zkladnmi tlesnmi procesy, o nich zpadn medicna dve tvrdila, e jsou mimo kontrolu mysli. Ty jsou pouze st novho chpn faktu, jak jsou pro zdrav dleit spirituln a mentln praktiky. Obzvlt vzruujc (a svou podstatou pro amansk pstup k zdrav a len podprn) jsou nov lkask dkazy o tom, e ve zmnDoslov / 167
nm stavu vdom me mysl skrze hypotalamus svou vl spustit innost imunitnho systmu tla. Je mon, e vda nakonec zjist, e nevdom mysl amanova pacienta (pod vlivem sluchovm vjem) je amanskm ritulem programovna ke sputn innosti imunitnho systmu a jeho nasmrovn na danou chorobu. Rychle se rozvjejc pole holistick medicny nabz ohromn mnostv experiment obsahujcch inovace mnoha prastarch amanskch technik, jako je napklad vizualizace, zmnn stavy vdom, aspekty psychoanalzy, hypnoterapie, meditace, pozitivn postoj, protistresov aktivity, duevn a emon vyjden osobn vle ke zdrav a vylen. V jistm smyslu se amanismus opt na Zpad zjevil prv proto, e je ho poteba. S tm, jak stle vce chpeme neadekvtnosti ist technologickch postup pi len nemoc, se poj i nespokojenost s modern neosobnost komern a institucionln medicny. V prodnm svt jsou amani asto leny te ir rodiny jako pacient, jsou citov zainteresovni na osobnm blahu pacienta, co o souasn spolenosti neplat. Zde se pacient setk se svm lkaem pouze na patnct minut v ordinaci. aman me pracovat celou noc nebo teba i nkolik noc, aby uzdravil jedinho pacienta. Vytvo spolen s pacientem dvojlenn spojenectv, pi nm se jejich nevdom vzjemn propltaj v heroickm partnerskm boji proti chorob a smrti. Nicmn toto spojenectv je jet nm vtm, ponvad je to i spojenectv se skrytmi silami Prody, silami, je nelze spatit za dennho svtla, kdy materiln poteby bnho svta rozptyluj vdom. A tak se tento pr, aman a pacient, vydvaj na pou do jasnosti temnoty, kde nejsou rueni vnjmi a povrchnmi podnty, take aman me zt skryt sly psobc v hlubinch nevdom a vyut jich (nebo s nimi naopak bojovat) pro blaho a peit pacienta. Nkdy samozejm amani nepat do pacientovy rodiny a v nkterch spolenostech si skuten nechvaj za sv sluby platit. Ovem jinde, jako napklad u Cimjan ze severozpadnho pobe Severn Ameriky, je celkem bn, e kdy pacient zeme, aman svou mzdu vrt.2 spchy zpadn vdeck a technologick medicny jsou samozejm asn. Nicmn vm, e si nakonec i amansk poznn
168 / Doslov
a metody vydobudou ctu lid ze Zpadu, stejn tak jako amani respektuj zpadn technologickou medicnu. Se vzjemnm respektem si mohou ob tyto strategie pomoci pi uplatovn holistickho pstupu k len i k zachovn zdrav. V dnen dob jej aplikuje ji velk mnostv lid. Pro vyuit amanismu nen teba vdeckm zpsobem chpat, pro amanismus funguje, podobn jako meme mt prospch z akupunktury, ani vme, pro vlastn zabr. Mezi amanskou prax a modern medicnou nen dn konflikt. A u jsem se zeptal kterhokoli amana ze Severn i Jin Ameriky, vdy mi odpovdl, e mezi amanismem a modern lkaskou vdou nen vbec dn evnivost. Chvart amani velmi ochotn poslali sv pacienty na prohldku napklad k misionskm doktorm. V podstat podporovali sv pacienty, aby vyuili veker mon technologick pe. aman chce hlavn a pedevm vidt svho pacienta zdravho. Jakkoli technologick lba i medikace, kter pispje k uzdraven pacienta a k poraen nemoci, je vtna. Souasn pklad vzjemn podpory a kombinace amanismu se zpadn technologickou medicnou nalezneme v dobe znmm dle Dr. O. Carla Simontona a Stephanie Matthews-Simontonov o lb pacient s rakovinou. I kdy Simontonovi vdom nepouvaj amansk metody, nkter jejich techniky na podporu chemoterapie se velmi podobaj amanskm postupm. Pacientm Simontonovch se dajn velmi da ulevovat si od bolesti a dosahovat stav remise.3 Soust jejich lby tvo i to, e pacienti le v tich mstnosti a vizualizuj si sami sebe, jak se vydvaj na pou , bhem n potkaj svho vnitnho prvodce, jm me bt jak zve, tak lidsk bytost. Pak pacient pod svho prvodce o pomoc pi uzdraven.4 Tato podobnost se amanskm putovnm, zsknm silovho zvete a jeho amanskm vyuitm je tak oividn, a je to pozoruhodn. Dle Simontonovi pacienty nechaj, aby si svou rakovinu vizualizovali a nakreslili na papr, ani by jim dvali njak nvrhy i vodtka.5 Pacienti pak spontnn kresl hady a dal tvory, kte se pekvapiv siln podobaj tm, kter amani povauj za kodliv veteleck sly v tlech svch pacient (viz nap. kresbu chvarskho amana na obr. 13). Simontonovi tak povzbuzuj sv paDoslov / 169
cienty, aby si pedstavili svou rakovinu jako tvory bolesti a vypudili je z tla.6 Nicmn podobnost se amanismem pokrauje. Simontonovi uvdj, e mohou vytrnovat sv pacienty k vizualizaci toho, e vyslaj sv bl krvinky do boje proti rakovinnm bukm a vyhnj je z tla podobnm zpsobem, jako si aman vizualizuje a posl sv duchy pomocnky vyst a odstranit kodliv vniknut veteleckch sil z tla svho pacienta. Jeden z hlavnch rozdl je v tom, e pacienti Simontonovch funguj jako litel sami sebe, co je nkdy sloit i pro ty nejlep amany. Mon e by se pacientm Simontonovch mohlo dle pomoci tak, e by paraleln probhala i amansk lba. Po pacientovi by nikdo neml poadovat, aby byl svm vlastnm amanem, stejn tak jako se po nm nevyaduje, aby omezil svou technologickou lbu na to, e si bude sm ordinovat medicnsk vrobky prodvan v mstn lkrn. Doufm, e jednoho brzkho dne bude modern verze amana pracovat bok po boku s ortodoxnm zpadnm doktorem. To u je prakticky k vidn na mstech, kde dosud ij domorod amani, jako napklad v nkterch severoamerickch indinskch rezervacch i v nkterch oblastech Austrlie. Stejn tak vzruujc je perspektiva toho, e lkai budou koleni v amanskch metodch len a udrovn zdrav, take budou moci ve sv praxi oba pstupy kombinovat. S velkou radost jsem zaznamenal, e se mch vcvikovch workshop zastnilo i pr mladch lka, kte jak se zdlo, byli nadeni tm, co se nauili. Pouze as uke, jak budou mt se zavdnm amanskch pstup do sv prce spch. A u jsou vae vlastn zjmy a nadje vztahujc se k cest amana jakkoli, zkladn otzka zn: Kam povedou vae dal kroky? Abyste dl pokraovali v prci, kter je popsan v tto knize, nemuste se stt amany. ivot amana s sebou nese serizn sil pomhat lidem, kte maj problmy se slou a zdravm. Mon byste se nectili dobe, kdybyste na sebe vzali takovou zodpovdnost. Dokonce ani vtina lid v primitivnch spoleenstvch se na to nect. Pesto vak mete pracovat na tom, abyste pomhali sami sob s pomoc
170 / Doslov
serizn a pravideln pouvanch metod, kter jste se zde nauili. Mete pracovat sami, dokonce i bez bubenka, tak, e pouijete nahrvky amanskho bubnovn, o kterch se dotete v Dodatku A. To je dobr pklad toho, jak se technologie 20. stolet sluuje s amanismem! Tm z vs, kte se chtj stt profesionlnmi amany, musm zdraznit, e je teba prot a nauit se mnohem vc, ne je popsno v tto knize. Pohybovat se v divok prod, hledat vize, zvldat amansk proitky smrti a vzken, orfick putovn, amanismus a posmrtn ivot, putovat do Hornho svta Nicmn zatm je pro vs nejdleitj, abyste pravideln praktikovali to, co jste se nauili. Me vm pitom pomhat ptel i pbuzn, kter je ochoten pipojit se k vm jako v partner. Tak vm pome, kdy se zastnte vcvikovch workshop nebo kdy zalote kruh lid zajmajcch se o amanismus, kte se budou pravideln schzet a vzjemn si pomhat. Jak u jsem poznamenal, mete prost pracovat jen proto, abyste pomohli sami sob. Mon se tak stane, e vm to nebude stait, a zanete si pt bt amanskm zpsobem ku prospchu i jinm. Kdy se pro to rozhodnete, zjistte, e vae nejvt pekky na tto cest nebudou amanskho, nbr spoleenskho a kulturnho rzu, ponvad ijeme prv v t civilizaci, je pronsledovala a niila ty, kte disponovali tmto starobylm poznnm. Te u vs sice neupl u klu, ale ani nedostanete Nobelovu cenu za medicnu. Sibit Korjaci uiten rozliuj mezi rodinnm a profesionlnm amanismem.7 V rodinnm amanismu pomhaj nejbli pbuzn tm lenm rodiny, kte jsou v amanskch vdomostech mn pokroil i slab. Profesionln amanismus, kter provozuj pokroil a mocn lid, obn i to, e mus lit nejrznj typy klient. Pokud chcete pomhat lidem pomoci amanismu, doporuuji vm model rodinnho amanismu pracujte a pomhejte blzkm ptelm a lenm rodiny, kte jsou amanismu naklonni. A nezapomnejte: tato prce je doplnk, nikoli konkurence zpadn lkask pe. Clem nen to, abyste se stali puristy, ale abyste jakmkoli
Doslov / 171
praktickm zpsobem pomohli druhm doshnout zdrav a tst a takt harmonie s Prodou. V amanismu nen v posledku rozdl mezi pomhnm druhm a pomhnm sob. Tm, e lovk prostednictvm amanismu pome druhm, stv se sm mocnjm, radostnjm a naplnnjm. amanismus zdaleka pekrauje v prvn ad na sebe zamenou transcendenci obvykl reality. amansk transcendence m vt cl: pomoc lidstvu. amansk osvcen je schopnost osvtlit to, co druz vnmaj jako temnotu, a tud zt a putovat v zjmu lidstva, kter je nebezpen blzko ztrt spiritulnho spojen se vemi svmi pbuznmi rostlinami a zvaty tto dobr Zem. Knihu ukonm bsn Josie Tamarinov, lenky mal, ale stle se rozrstajc rodiny mladch lid, kte zkoumaj cestu amana.8 Tato bse nm pipomene, e pomoc praxe amanskch metod nalezneme cestu, kterou nm nikdo jin neme ukzat. Jak pravil jeden duch sibiskmu samojedskmu amanovi: Prax amanismu sm od sebe nalezne svoji cestu.9 Pse o amanskm putovn
Orel se vzn v modrch vinch chyt zlato na bl koneky svch per zatmco v ovzdu rozmlouv vtr s tichem on zpv a stemhlav se vrh dol unen vtrnmi proudy a vichic ten tanenk oblohy, ten osamocen zec! Slunen r dopad na kivolak Doln svt a orel slt dol jantarovm a nachovm svtlem na sv hnzdo aby snil svj dlouh non sen Hlavu slo pod sv kdla orel schoul se a sp Ve snu pemt nad dvnmi pouty s tmi upinatm svinutmi tvory
172 / Doslov
kte lapaj slunce do svch spletitch past zatmco ztracen svt ek v temnotch a snech A v tom snovm svt bohov a bohyn vybubnovvaj tep modlitby tan u malch oh tluenm na buben pivolvaj velk svtlo z nk ztracenho vytvej psn rozdmchvaj hav uhlky srdce veleb barvy: zelenou, co znamen rst zlato ze zrn kukuice svtle hndou jelena a zem duhov krystal mlhy a slunce a pestrost jarnch sasanek erve a lu , kter podzim spl na okr pot co odejde letn modr r a bl ticho uprosted zimnho mlen A jak oije jiskra nadje v nekonenu temnho tunelu noci spc orel sebou trhne a ze spnku se probouz duchov dravce se stnovmi kdly kte se vrhaj v zjmu ns vech do sptelench ivl nepochopitelnch mo mode a ern potp se pod hladinu na kter se zrcadl srpek msce tudy dol vede dal cesta neklidnmi vodami A zde je nm teba orlova bystrho zraku: pohled na vry dole temn masy, co se kup a klikat v jcnu sopky slunce je lapeno rlivm hadem O jeho svtlo rozpoutal se boj: zobk a zahnut spry kdla bojujc s vrem plivu
Doslov / 173
pohybuj se v rytmu tto sly ale nepodlhaj j a pak to Na nekonen dlouhou chvli se srdce ve spnku zastav a bubny pestanou znt kdy pra, had smyky, stbrn tesky a spry do sebe se zaseknou v boji na ivot a na smrt v naich snech: v ten okamik je slunce osvobozeno a zan zit a plout k tenk bln kter oddluje moe od nebe daleko pod sebou zanechv obraz mrazem zkamenlho hnvu a konen prolom se na voln nebe a na perutch svtla je tak zrozen svit ivot se probouz svtlo probouz ns vechny a orel stoup ke slunci na levnm povzdechu, kter doprovz nae probuzen
174 / Doslov
AMANISMUS OSOBNOSTN ROZVOJ LITELSTV
MICHAEL HARNER, Ph.D., studoval amanismus u pvodnch etnik v horn Amazonii, Mexiku, zpadn sti Severn Ameriky, v kanadsk Arktid a Laponsku. Pozdji psobil jako profesor antropologie na Yaleov, Kolumbijsk a Kalifornsk univerzit. Od roku 1961 aktivn praktikuje amanismus a amansk len, od 70. let uil tyto metody veejn po celm svt na seminch a kursech, a velkou mrou se tak podlel na nvratu amanismu do souasnho ivota na Zpad. Cesta amana je dnes ji klasick dlo pedn zdroj informac, kter razil cestu amansk renesanci na Zpad. Antropolog a praktikujc aman Michael Harner nm nabz nepekonatelnou uebnici praktickho amanismu. S hlubokm vhledem vysvtluje, co je amanismus, odkud piel a jak z nj meme i my uinit soust svho ivota. Zasvcen a praktick prvodce umnm amanskho len a technologie posvtna. Michael Harner nen jen antropolog, kter studoval amanismus, je to skuten bl aman. Stanislav GROF Harner m vynikajc povst jako universitn profesor i jako praktikujc aman. V souasn dob (po smrti Mircei Eliadeho) je v amanismu vd svtovou autoritou. Nevil DRURY Fascinujc, asn Harner v, o em pe. Carlos CASTANEDA
www.dharmagaia.cz

Cesta Šamana

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Cesta Šamana

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

DharmaGaia Knky pro pemliv lidi

DharmaGaia Praha 2010

Pedmluva ke tetmu vydn

12 / Pedmluva ke tetmu vydn

amansk putovn: vod

46 / amansk putovn: vod

Nsleduje dal pklad pouit jeskyn jako vchodu:

62 / amansk putovn: vod

amanismus a stavy vdom

74 / amanismus a stavy vdom

80 / amanismus a stavy vdom

Vci, kter aman z

AMANISMUS OSOBNOSTN ROZVOJ LITELSTV

You might also like