11-12/2013

Rocnk XI.
Cena: 3 6
0
1
1
-
1
2
/
2
1
3
w
.
e
h
r
k
w
w
t
c
p
a
.
s
k
MeIaest| 6|a|kehe e6pectc c|tratcke)ch mera6|e| tep|a 0|IkkklkI
Maqaet|ck eake6r pre t|ait aepr|ata| prestre6|e
!|e6eaa| eaerq|| p||aai| prekatate|a sa|Iea| aak|a6
UL7RAHA7 typ 7230
"
UL7RAHA7 typ7350
ultrazvukove merace tepla
a chladu s modernou kon-
strukclou prletokomerne[
castl z plastu zosllneneho
sklenenyml vlaknaml
kompaktne ultrazvukove
merace tepla typ T350 pre
male kompaktne stanlce,
rodlnne domy a byty
PocitadIo UItraheat/CoId typ 7550
pocitadlo s lmpulznym vstu-
pom urcene na prlpo[enle
k prletokomeru na meranle
spotreby tepla, chladu
v sustavach s vodou
a zmesl vody s glykolom.
"
UL7RAHA7 typ7550
komblnovane ultrazvukove
merace tepla/chladu
a prletokomery typ T550
UH50 na meranle spotreby
tepla v systemoch dlalkoveho
a[ lokalneho vykurovanla
!ert|meat pre6ckte a s|cI|e| f|rm |aa6|s+6r
Landis+Cyr s.r.o., organizacn zIozka
Ing. 1anette krutkov
MIynske Nivy 43, 821 09 ratisIava
teI.: +421 258 267 113, mobiI: +421 903 539 680,
janette.krutakova@Iandisgyr.com
www.Iandisgyr.cz
u
typ Tl50 s volne programova-
telnym lmpulznym vystupom
pre prlpo[enle k lubovolnemu
kalorlmetrlckemu pocitadlu.
ltrazvukove prletokomery
"
UL7RAHA7 typ7150
0bsah
Trl ridlci systemy parnich turbin v[ednom mesicl ..................................... 4
Polovlca z nas pracu[ena dlalku - kedy sa prlda zvysok!........................ 5
Unlkatna technologlavKra[nom posuva Slovensko
o krok dopredu oprotl ostatnym kra[lnam LU............................................ 5
Svlatokrobotlky vTrencinesa blizl ................................................................. 6
NovelaserovepoplsovaceL|NX ...................................................................... 7
Por Llectron 20l3prlneseradu novlnek ....................................................... 8
Kamera Pllr serleLx ............................................................................................. 9
|nfotherma 20l4............................................................................................... l0
Zdravesvetlo ...................................................................................................... ll
Moznostl dlalkoveho odpoctu ultrazvukovych
meradlel tepla ULTPAHLAT ..................................................................... l2, l3
AQUATHLPM20l4............................................................................................ l4
Pomerovemereni tepla uspori az 30%naklad na vytapeni ............. l5
Magnetlckeenkodery prezvlast neprlaznlveprostredle....... l6, l7, l8
Skladovani lehkych dil rychlea efektlvne............................................... l9
Koaxlalnekablevsletach kablove[ televizle............................... 20, 2l, 22
vysoka spolahllvost a uzltkova hodnota
nabi[acovakumulatorovMean well ..................................................... 22, 23
Hydraullckevyregulovanlerozvodov
teple[ pltne[ vody vbytovych domoch ................................................ 24, 25
Sledovani energli prlnasi
prokazatelnesnizeni naklad ................................................................ 26, 27
Llectron 20l3..................................................................................................... 28
Lnergetlckeaudlty a [lnedokumenty
voblastl vere[neho osvetlovani ...................................................... 29, 30, 3l
MLA ziskalal00%podil veflrmePONNDraln ......................................... 3l
Optlmalni osvetleni vcentru Helslnek ................................................. 32, 33
Svetelnezdro[ez pohledu technologlckeho reseni ........................ 34, 35
Dlstrelec ............................................................................................................... 35
Porldtesl vhodny radlator ....................................................................... 36, 37
Nova technologlevyzadu[enovekomponenty ............................... 39, 40
SOL|DwOPKS vyssi produktlvltavevsech odvetvich ..................... 40, 4l
Amper 20l4........................................................................................................ 42
NovefrekvencnemenlcePowerXL............................................................. 43
Obsluha vykurovanla[ednoducho
prlamo z vasho kresla ................................................................................ 44, 45
vyuzlti elektromagnetlckerezonance
voblastl elektrlckeho ohrevu ........................................................................ 45
Plrmy plytva[i penezl prl recyklacl
vyslouzllych osvetlovacich zarizeni ............................................................ 46
LLDtrublcea [e[lch dlezltost zapo[eni ..................................................... 47
Tvrdost vody a vodni kamen ......................................................................... 48
Nezavlslost bytoveho domu
od centralnehovykurovanla ......................................................................... 49
8udoucnost seskryva vllstach ..................................................................... 50
8uducnost patri [adrove[ fuzll ....................................................................... 5l
vseo vytapeni a usporach energli ............................................................... 52
Kotlovesestavy - prilezltost pro ma[ltele
malych a strednich flrem ................................................................................ 52
Provozni naklady tepelneho cerpadla ....................................................... 53
Optlmallzaclanakladovna vykurovanle
prostrednictvom,Zonove[ regulacl ........................................................... 55
Solar Praha .................................................................................................... 56, 57
Tlraz ....................................................................................................................... 58
Technlcl ZAT tak zaznamenall hned trl mllni- hydraullcke castl (okruhy regulacnich ole[). parni turbine Doosan SKODA POwLP v ne-
ky: v rekordnim case navrhll a vypro[ektovall ,Teplarne Opatovlce garantu[eme dlouho- meckem Stendalu.
zmeny vovladacich algorltmech, prvnenasa- dobou, ne[mene dvacetlletou technlckou ,Slo o apllkacl ridlciho systemu na platforme
dlll novy ridlci system SandPA Z200 na rizeni udrzltelnost a mlnlmalni naroky na udrzbu. S|LMLNS PCS. Pozsah dodavek byl pro nas
turbiny a ucastnlll se zprovozneni turbiny na
zelenelouce.
0patovickou turbnu rd SandRA od
ZA7u
Technlcl ze ZATu se dlouhodobe podile[i na
obnove [edne z ne[vetsich tepelnych elek-
traren v Cesku - Opatovlce. Nechybell anl prl
rekonstrukcl stava[ici turbiny, kterou od ri[na
ridi system ZAT - ne[nove[si generace
SandPA Z200, navazu[ici na svetove uznava-
Nova SandPA [e plne kompatlbllni se stava[i- vyznamny, nebot zahrnoval dodavky ridlci- nou znacku ZAT PP|M|S.
ci archltekturou ridlciho systemu, neni take ho a ochranneho systemu turbiny S|LMLNS ,Opet senam potvrdlla nasedlouholetastra-
nutne preskolovat pracovniky na [lne rese- S7-400 a kompletni zarizeni polni lnstru- tegle, zema smysl rozvi[et know-how, na kte-
ni," rika Zdenek Sedlvy, vedouci Useku mentace a kabelaze. Soucasti dodavky byla
Klaslcka energetlka.
ReaIizace v rekordnm case v ioceI
Paskov
Modernlzovana turbina pomze v rozvo[l
predniho ceskeho vyrobcevlskozovebunlcl-
ny 8locel Paskov. | zde se na modernlzacl po-
dilela flrma ZAT. Lnergetlcke centrum 8locel
Paskov provozu[e dve parni turbiny s noml-
nalnim vykonem 2x20Mw od vyrobce SGP
Pakousko. v mlnulostl zde technlcl ZAT reall-
zovall vymenu ridlcich system a [e[lch
naslednou modlflkacl, pred sestl lety dodall
ridlci system S|LMLNS S7-400. v letosnim ro-
ce 8locel Paskov prlstoupll k vymene tech-
nologlcke castl parni turbiny od spolecnostl
S|LMLNS 8rno se zmenou ovladani turbiny
a zasadni zmenou ovladani noveho rychlo-
zaverneho okruhu. Upravou ridicich a regu-
lacnich obvod byla poverena spolecnost
ZAT. ,v rekordnim case [eden a pl mesice
[sme navrhll a vypro[ektovall zmeny v ovla-
dacich algorltmech vcetne nezbytne upravy
elektrlckych ridlcich, ochrannych l elektro-
hydraullckych obvod," doplnll Zdenek Sedl-
rem stavime uz padesat let. Kazdy rok lnves- vy.
tu[eme do lnovaci 40 mlllon korun. 1en do
vyvo[e ridlciho systemu SandPA [sme v pos- SpoIuprce s Doosan Sk0DA P0WR
lednich letech lnvestovall temer sto mlllon | diky temto schopnostem ceskych technlk
korun. | diky tomu se se nam dari byt stale ZAT dlouhodobe spolupracu[e s prednim
mezl svetovou splckou v oboru," vysvetlu[e svetovym vyrobcem turbin - plzenskou spo-
komunlkace na nadrazeny blokovy DCS sys- clen predstavenstva ZAT |vo Tlchy. lecnosti Doosan SKODA POwLP. Po spo-
temspolecnostl MLTSO," upresnll |vo Tlchy. Prl generalni oprave technologle turbiny lupracl na pro[ektech v |talll, 8osne, Cesku,
Text: Denlsa Panochova spolecnost ZAT provedla rekonstrukcl ridlci- Pumunsku a Madarsku zprovoznll ZAT letos
Poto: ZAT a. s. ho a ochranneho systemu turbiny vcetne [e[i v ri[nu dalsi ridici system, tentokrat na nove
ZAT [e tradlcnim dodavatelem ridlcich syste-
m, zarizeni polni lnstrumentacel hydraullc-
kych regulacnich casti parnich turbin
4
technlka
||||ramska spe|ecaest lkI a. s. cpea||a pet|c| aa trhc s ||6|c|m| sstm para|ch tcr||a a ap||kac| sstm
e6 p|e6a|ch ste)ch )re|c. V [e6aem ms|c| tpreeta||a t|| tcr||a 8|ece|c |aske, e|ektrara
0pate|cea ameckm !tea6a|c ce|kehe6aet1 m|||ea kerca.
I|| ||a|c| ..tem j+ra|c| tar||a . jeaaem m.|c|
5rrejevnn rurbegenerdreru, 5renJnl
RezvdJc riJicihe sysremu, 5renJnl
RiJici sysrem 5nnJRAZ200
MeJernizevnnd rurbinn, 8iecel Pnskev
7eelnd elekrrdrnn 0nrevice
Klucovezlstenla na Slovensku: dlalnlclach, prl kladeni kola[nic, ale a[ prl
|e|e|cat aas pracc[e aa 6|a|kc - ke6
52 % pracovnikov odpracu[e na dlalku hlukove[ lzolacll [ednotllvych konstrukcli
sa pr|6a tiek!
polovlcu tyzdna, pripadnevlac, bytov, ako podlahy, prlecky a pod.," vysvetlll
27 %respondentov tvrdi, ze dokonale rla- 1. Plesnik.
PrieskumspoIocnosti Regus, ktor je gIo-
denle na dlalku [e doslahnutelny clel, ale Dale[ poukazal na to, ze konstrukcny mate-
bInym poskytovateIom pracovnych
len ak rladlacl pracovnicl absolvu[u spe- rlal obsahu[e textllne materlaly osobltne
priestorov ukazuje, ze poIovica svetovej
clalneskolenle, vyvlnute pre narocne potreby automobllo-
pracovnej siIy dnes produktvne vyuzva
pre 59 % respondentov [e vyznamnym veho prlemyslu, kde sa kladu vysoke naroky
vyhody fIexibiInej prce.
faktorom dvera, na lch zvukove, tepelne a vlbracne lzolacne
35 % flrlem vyuziva na monltorovanle vlastnostl, ako napr. odolnost protl vlhkostl,
Podla prleskumu globalnych hospodar-
efektivnostl mobllnych zamestnancov plesnlam, znizena horlavost, vysoka mecha-
skych ukazovatelov spolocnostl Pegus z ro-
reportlngovesystemy, nlcka odolnost a hyglenlcka nezavadnost.
ku 20l3 budu odborni zamestnancl, ktori su
49%flrlem vyuziva na komunlkaclu medzl Aby boll fyzlkalne a chemlcke vlastnostl
rladlaclml pracovnikml a zamestnancaml latok stabllne, vyraba[u sa zo syntetlckych
vldeohovory, vlaklen, na[ma polypropylenu, polyamldu
l9%respondentovveri, zemanazment na a polyesteru. vsetky speclflcke vlastnostl
dlalku umoznu[evytvorlt sl so zamestnan- pvodneho materlalu, z ktoreho sa stal
caml profeslonalne[si vztah. odpad, ziskal novy konstrukcny materlal.
Smernlca LP a Pady LU2000/53LS stanovu[e 1ana Cenefelsova
pre vsetky clenske staty LU zavazok do roku
20l5 zhodnotlt az 95 % hmotnostl stareho
0a|kataa techae|q|a Kra[aem prlkovani k svo[e[ stollckevkancelarll, cosko-
vozldla. K doslahnutlu stanovene[ mlery
ro tvorlt menslnu. Podla prleskumu spoloc-
pesa !|eeaske e krek 6epre6c zhodnotenla ma SP este rezervy (plni sa
nostl Pegus, ktoreho sa zucastnllo 26 000
zatlal prlbllzne na 87 %). 1ednu zo spomina-
epret| estata)m kra[|aam l0
obchodnych manazerov z 90 kra[in, 48 %
nych rezervpredstavovall, az doposlal, prave
z nlch v sucasnostl mlnlmalne polovlcu pra-
textllne castl v automoblloch, lebo nlelen na
k upIatovaniu mysIienok trvaIo udrza-
covneho tyzdna odpracu[e na dlalku. Na
Slovensku nebol spracovatel tohto druhu
teIneho rozvoja v praxi prispeje nov
Slovensku vyse polovlca (52 %) pracovnikov
odpadu. Kedze ten tvori cca 2,5 % z hmot-
technoIogick Iinka spoIocnosti PR
vo vykonnych funkclach pracu[e flexlbllne
nostl vozldla, vybudovanle a sprevadzkova-
krajne, na materiIove zhodnocovanie
mlnlmalnepolovlcu tyzdna.
nle recyklacne[ llnky v Kra[nom vyraznou
zmiesanych textiInych odpadov z vyroby
Nlektori vykonni rladlacl pracovnicl by sa
mlerou prlspe[e k tomu, aby SP, ako [edna
autodieIov a zo spracovania vozidieI po
mohll obavat, cl svo[lch zamestnancovdoka-
z prvych kra[in LU, mohla doslahnut narocny
skoncen zivotnosti, ktoru oficiIne
zu motlvovat a rladlt na dlalku. v prleskume
clel a stala sa vyznamnym europskym hra-
uviedIi do prevdzky zaciatkom novem-
spolocnostl Pegus vsak 27 % slovenskych
com prl ekologlckom spracovani textilli
bra 2013 v krajnom.
respondentov (celosvetovoaz 55 %) vy[adrl-
z aut, ktoredosluzlll. Podla 1. Plesnika vostat-
lo presvedcenle, ze rladenle pracovnikov
Pro[ekt nadvlazal na rozvo[ automoblloveho
na dlalku [e bez problemov zvladnutelne,
prl emysl u na Sl ovensku, ako a[ na
a vyznamna cast podnlkov prlstupu[e k rla-
nevyhnutnost plnlt zavazky SP, ktore vyply-
denlu zamestnancovna dlalku prisne[sle.
va[u z lmplementacle prislusnych europ-
vo svo[om stanovlsku k prleskumu general-
skych smernic do narodne[ leglslativy a lch
ny rladltel spolocnostl Pegus Mark Dlxon
clelom [e ochrana zlvotneho prostredla
hovori: ,Pod vedenim timu rladlaclch pra-
a zdravla obyvatelov.
covnikov [e flexlbllna praca vyhrou pre vset-
,Naslm zamerombolo vyuzlt nove poznatky
kych zucastnenych. Z rozhovorov s podnlka-
v oblastl recyklacle automobllovych textilli
telml sa dozvedame, zeklucovu ulohu prl rla-
a zacat zhodnocovat a[ textllne odpady,
deni na dlalku zohrava dvera a volnost. Ked
ktore konclll nevyuzlte na skladkach. Casto
su tleto na mleste, vyhody su vsetkym z[av-
nych kra[lnach LU neexlstu[e takyto kom- a[ na clernych. Peallzaclu pro[ektu podporll
ne: vyssla produktlvlta, lepsla udrzatelnost
plexny pristup k spracovanlu vyseparova- Pecyklacny fond a na kapacltne rozsirenle
zamestnancov a nlzsle prevadzkove nakla-
nych textllnych dlelov zo starych vozldlel, technologlcke[ llnky ziskala spolocnost PP
dy."
anl k spracovanlu technologlckych odpadov Kra[ne a[ podporu zo strukturalnych fondov
Podlaprleskumu spolocnostl Pegus 35%slo- z vyroby novych automobllov. LU v ramcl Operacneho programu zlvotne
venskych flrlem (v celosvetovom meradle povedal 1. Plesnik ,Treba dodat, ze flnalne produkty recyklacle prostredle," , konatel PP
37 %) vyuziva speclalne systemy na monlto- a dodal: ,Technologla mechanlcke[ textllnych odpadov mzu vyrazne prlsplet Kra[ne
rovanle efektivnostl zamestnancov a poda- recyklacle syntetlckychtextilli k naplnanlu Smernlce LU 2003/l0 LC o hlu- [e vysledkom
vanle sprav a 49 % manazerov, ktori svo[e ku. Dobrou spravou [e, ze uz onedlho bude- vlastneho slovenskeho vyskumu a vyvo[a
timy rladla na dlalku, vyuziva na komunlka- me mct ocenlt zvukopohltlve kvallty a z velke[ castl l slovenske[ vyroby samotne-
clu s nlml vldeohovory (43%celosvetovo). STLPLDu v novych protlhlukovych rlese- ho zarladenla. Llnka umoznu[e spracovat
nlach na novych usekoch dlalnic, cl uz vo zmlesanetextllneodpady az zo l00000auto- Plexlbllnu pracu mzu obzvlast ocenlt
forme protlhlukovych stlen, pohltlvych stlen vrakov rocne a zaroven dalsich mlnlmalne na[ma mladsi pracovnicl. Avsak len l6 %
z kamennych gablonov, alebo nizkych pro- 2500 ton clstych textllnych odpadov z vyro- respondentov na Slovensku zastava nazor,
tlhlukovych barler okolo modernlzovanych by novych automobllov. zemladsi zamestnancl sa vdaka pracl na dlal-
zeleznic trati. Samozre[mostou bude nizka ku ucla vacse[ zodpovednostl. Okrem toho ,Plnalnym vyrobkom [e novy konstrukcny
uhlikova stopa, nakolko energetlcka naroc- celosvetovo prevlada nazor, ze flexlbllna materlal STLPLD, ktoreho vyborne zvukovo-
nost na vyrobu novych vyrobkov STLPLD [e praca formu[e novy druh lnterakcle medzl lzolacne a tepelno-lzolacne vlastnostl
3az 5-krat energetlcky usporne[sla, ako vyro- manazerml usekov a clenml timov, ktore rla- predurcu[u na vlacere moznostl apllkacli, co
ba tradlcnych lzolacnych materlalov," dla. Na Slovensku sl vsak len l9 % respon- potvrdlll a[ potrebne testy a skusky. Uspel
konstatoval 1. Plesnik. dentov sl mysli, ze rladenle na dlalku poma- v konkurencll lnych lzolacnych materlalov
-red- ha vytvarat profeslonalne[slevztahy. prl budovani zvukovolzolacnych stlen poprl
aktuallty
5
technlka
6
0e|at reca|k Ireac|aaskehe re|et|ckhe 6a sa |c6e keaat 1. a 1. apr||a 114. 0rqaa|tater| chc
pr|t|ahact ietkqeaerac|e|c6| ster|)mtac[mem e re|et|kc a actemat|tac|c.
!|atek re|et|k Ireac|ae sa |||I|
Hocl sa Strednaodborna skola, Pod Sokollcaml l4, Trencin prlpravu- nlky so zameranim hlavne na robotlku a automatlzacnu technlku,"
[e na dalsi rocnik robotlckeho dna nlekolko meslacov vopred, vzdy vysvetlu[e rladltel s tym, ze lde hlavne o popularlzaclu vedy a tech-
lde do urclte[ mlery o prekvapenle. ,Do posledne[ chvile nevleme,
s cim na sutaz mladi robotlcl z celeho Slovenska l zahranlcni hostla
pridu. Chcu sa ukazat, a tak nlet dlvu, ze o svo[om vyrobku az do
prezentacle na sutazl zaryto mlcla," hovori rladltel skoly Lubos
Chochlik.
Medzl na[vacsle prekvapenla dotera[sich rocnikov patrlll napriklad
elektromoblly, vyrobna cokolady, ekologlcka clstlcka kovoveho
odpadu, cl pocitacova mys ovladana ludskym okom. Pravldelnyml
navstevnikml Trenclanskeho robotlckeho dna su nlekolkonasobni
ma[strl sveta v robotlckom futbalez koslcke[ unlverzlty, k nlm sa prl-
dall a[ vysokoskolacl z 8ratlslavy, zo Zlllny, z Trencina a 8rna.
Sprlevodny program doplna[u prednasky vedcov zo Slovenske[
akademle vled, Pansophla, n. o. prlspela zabezpecenim ucastl
|ng. LadlslavaLmanuela Potha,M.Sc., Dr.h.c., amerlckeho vedca slo-
nlky medzl mladyml ludml. To vsak neznamena, ze senlorl, ktori
s rovnakou radostou doma nleco ma[stru[u, su vyluceni. Pozvanle
na robotlcky den plati a[ pre nlch.
Devlaty rocnik medzlnarodne[ sutazne[ prehlladky sa bude konat
dva dnl. Organlzatorom [e Stredna odborna skola, Pod Sokoll-
caml l4, Trencin. vyhlasovatelom sutaze [e Mlnlsterstvo skolstva,
vedy, vyskumu a sportu Slovenske[ republlky.
Podrobne lnformacle s pravldlaml sutaze a reglstracny formular su
na: www.sostn.sk.
Text a foto: |ng. Mllena Kollarova
venskeho pvodu, ktory pracoval v NASA, a svo[lml pristro[ml
a programaml sa podlelal na pro[ektoch Apollo, Marlner, vlklng,
Magellan a Cassldy.
,vyhodou podu[atla [e [eho otvorenost. Ponukame sancu vsetkym,
ktori chcu predvlest vysledky svo[e[ tvorlvostl v oblastl vedy a tech-
0taaceaa|e)re|ke pemecec |aseree[ techae|q|e[eaa[ca|erta|ae[i|m
a aa[ekeaem|cke[i|m r|eiea|m taacea|a e )re|e. kaq||cka spe|ecaest ||NK
|r|at|aq techae|eq|es pr|cha6ta teate rek aa trh s aeec ra6ec |asere)ch
pep|seace ||NK !|11 a !|11. I|ete tar|a6ea|a pesktc[ epret| se[|m
pre6che6cem ci|c ar|a||||tc, ka||tae[i|e taacea|e a ii| kemfert pr|
e|a6aa| a aastaeaa| spra.
Ne |asere
pep|seace ||NK
zlvotnost tuby prltom dosahu[e az UniverzInost
45000hodin. LaserovepoplsovaceL|NX umoznu[u vel-
ml kvalltne kodovanletextu, graflky a 3D
kodov na takmer akykolvek materlal. Su 1ednoduche ovIdanie
vhodne pre vysokorychlostne kodova- vybavenle laserov ovladacou [ednotkou
nle napriklad v napo[ovom prlemysle s farebnym l0,l" dotykovym dlsple[om
a potravlnarstve, ako a[ pre pomalsle s rozhranim Llnxvlslon dodalo ovlada-
nlu laserov L|NX lny rozmer. vdaka pre-
hladnemu uzivatelskemu prostredlu [e
priprava a vyber sprav velml [ednoducha
a umoznu[e rychlu upravu alebo zmenu
spravy prl prechode medzl [ednotllvyml
vyrobkaml. Pozhranle Llnxvlslon umoz-
nu[e nastavenle rznych uzivatelskych
urovni a vytvorenle samostatnych pri-
stupov pre [ednotllvych pracovnikov,
cim sa da zamedzlt vznlku chyb prl
vyrobne llnky, kde sa vyzadu[e znacenle nastavovani sprav.
zlozlte[sich kodov alebo oznaceni, napri- S vyuzltim softveru LlnxQuadMark [e
klad na sklo alebo kov. |nstalacla do mozne z [edlneho mlesta pomocou [ed-
vyrobne[ llnky [e velml [ednoducha. ne[ ovladace[ [ednotky ovladat az 4 lase-
Zarladenla nle su narocne na prlestor rove zarladenla. v tom pripade nle [e
a umoznu[u kodovanle v ake[kolvek potrebne programovat a nastavovat
orlentacll. spravy pre kazde zarladenle zvlast.
Pobustna konstrukcla z antlkorove[ oce- Spravy [e mozne zdlelat s dalsiml zarla-
le s ochranou |P 54 alebo |P 65 umoznu[e denlaml prostrednictvom exportu a lm-
vyuzltle tychto zarladeni a[ v narocnych portu sprav pomocou pamatoveho za-
prevadzkach. v porovnani s lnyml zarla- rladenlaUS8.
denlaml nepotrebu[u tleto zarladenla Znacenlelaserovyml poplsovacml mze-
drahy chladlacl vzduch a vdaka tomu te vyskusat na vlastnych vyrobkoch, pri-
dosahu[u nlzsleprevadzkovenaklady. padne otestovat zarladenle prlamo vo
Slroky vyber laserovych hlav a sosovlek vase[ llnke. v pripadezau[mumzetekon-
umoznu[e konflguraclu laseru pre specl- taktovat spolocnost Printing, s. r. o.,
flckepotreby a tym a[ lepslevyuzltlelase- ktora dodava technologle L|NX na slo-
ru a vacslu zlvotnost tuby. Prlemerna vensky trh.
technlka
8
Met|aare6a| e|etrh e|ektretecha|k, e|ektrea|k a eaerqet|k - |0k l|lCIk0N 111 se |c6e keaat
19. - 11. ||stepa6c 111 |Vk lK|0|kkkk |etaa. !ec|Ias a|m se|c6ec keaat e|etrh|0kl|lCIk0N
M0I|0N - 1. e|etrh e|ektreme|||a|ch, h|r|6a|ch 6epraa|ch prest|e6k a |afrastrcktcr, |0k lNlk60 -
1. met|aare6a| e|etrh )re| a rete6c e|ektr|ck eaerq|e a |0k k0I0MkI|0N - 1. met|aare6a| e|etrh
actemat|taca|, reqc|aca| a m||c| techa|k.
Nove se take k soubehu prlda mezlnarodni odborny veletrh tech- Doprovodn program
nlckeho zarizeni sluzeb-vODA - KL|MA - vTAPLN|. Pecllve [e take prlpravovan doprovodny program soubeznych
veletrh ve spolupracl s odborniky a medlalniml partnery. v ramcl
veletrhu POP LLLCTPONse uskutecni napriklad konference,Prenos
a dlstrlbuceelektrlckeenergle" od spolecnostl b.l.d. servlce, ktera se
na oblast konferenci primo speclallzu[e. Take spolecnost Sdelovaci
technlka pro vas prlpravlla konferencl, a to hned dvoudenni.
1ednim z temat [e, PP|Da NPCPuture", kteresebudevenovat rozvo[l
techto technologli a [e[lch apllkaci v rade oblasti. v druhem pripade
se[edna o tema ,Zelena elektronlka", kterebudepo[ednavat o vllvu
apllkaci elektronlky na zlvotni prostredi. Za[imavostl v oboru
robotlky pak predstavi spolecnost Trade Medla |nternatlonal.
Na teto konferencl se budou prezentovat nabidky robot
a predvedena bude take nazorna ukazka robota v praxl. vice
o doprovodnem programu naleznete na webovych strankach
veletrhu POP LLLCTPON a soubeznych. Nebudou samozre[me
chybet veletrzni souteze pro navstevniky, anl souteze o ne[-
lnovatlvne[si vyrobek GPAND PP|X a o ne[zdarlle[si expozlcl TOP
LXPO pro vystavovatele. v tuto chvill [e stale mozne se na veletrh
prlhlaslt. Kompletni prlhlaskovou dokumentacl vcetne cen na[dou
za[emcl na strankach veletrh: www.electron.cz.
Dva nove soubezne veIetrhy
Novlnkou pro rok 20l3 [e speclallzovany veletrh na tema
elektromoblllty - POP LLLCTPON MOT|ON a mezlnarodni odborny
veletrh technlckeho zarizeni sluzeb - vODA - KL|MA - vTAPLN|.
veletrh POP LLLCTPON MOT|ON nabidne [edlnecnou prehlidku
elektrlckych, hybrldnich dopravnich prostredk a lnfrastruktury.
Navstevniky ceka[i testovaci [izdy s elektromoblly a hybrldy, pred-
staveni technologli a vlzi budoucnostl v ekologlcke doprave,
doprovodny programza ucastl odbornik z oblastl elektromoblllty
a takepraktlckezkusenostl s provozem elektromobll.
AreI PVAXP0 PRAHALetany
Dne l2. l0. 20l2 byl zaha[en provoz dvou nove vybudovanych hal
2
3 a 4 o celkove plose 8 200 m . v soucasne dobe se [edna o ne[mo-
derne[si veletrzni prostory v Praze. Haly [sou vybaveny modernim
plynovym vytapenim s clrkulaci tepleho vzduchu, normovanym
osvetlenim a ne[moderne[siml prvky protlpozarni ochrany. Nosne
ocelove ramy [sou dlmenzovany na pretizeni az l00 kg na l metr
delky a umoznu[i tak bezproblemove zavesovani rznych kon-
strukci podlepotrebvystavovatel.
Zstitu nad veIetrhemprevzaIa i Ceskomoravsk eIektrotech-
nick asociace
Zastltu nad veletrhem prevzall opet Mlnlsterstvo prmyslu a ob-
chodunebo Svazprmyslu a dopravy Ceskerepubllky. Noveveletrh
ziskal zastltu od Ceskomoravske elektrotechnlcke asoclace, ktera
sdruzu[e pravnlcke l fyzlcke osoby z elektronlckeho a elektro-
technlckeho prmyslu, zdravotnlcke technlky, lnformacnich sluzeb
a dalsi flrmy s pribuznou vyrobni orlentaci cl obchodniml za[my.
|0k l|lCIk0N 111 p||aese |a6c ae|aek

Na[dlezlte[sou vlastnostou [e Dalsiml meraciml funkclaml [e nakreslenle nacrtku samostatne,ale
panetovana lnovativna funkcla a[ prlamo do termogramov alebo vlzualnych snimkov, zobrazenle
MSX - Multl Sprectra Dynamlc mln./max. teploty, farebny alarm a funkcla obraz v obraze P|P (plc-
|maglng, ktora poskytu[e vynl- ture-ln-plcture), ktora kvll lepse[ orlentacll vlozi termograflcky
mocne vysoku kvalltu termosnim- snimok do vlzualneho. Cely rad PL|P serle Lx ponuka tepelnu kvalltu
ku v kazdom detalle v realnom case. obrazu od 80 x 60 az po 320 x 240 plxelov a schopnost zmerat mlnl-
vysledkom [e lepsla prehladnost malne teplotne odchylky az 0,06 C.
a rychle[sla orlentacla v snimku, co sa Pretoze termovizne kamery PL|P serle Lx su urcene a[ pre uplnych
doslahne vdaka zvyraznenym konturam. novaclkov, su uzivatelsky velml [ednoduche. Ma[u kontlnualne
Doteraz bola funkcla MSX k dlspozicll lba prl automatlcke zaostrovanle bez ob[ektivu a nevyzadu[u zladne lne
modeloch kamler PL|P T a vyssich trled, teraz [e nastavenle. Staci zamerat kontrolovany ob[ekt, stlaclt spust a ter-
vsak dostupna vo vsetkych styroch novych mosnimok daneho mlesta [e okamzlte k dlspozicll. vsetky
kamerach PL|P zakladneho radu Lx. pozadovane uda[e o teplote az do vysky 250 C sa automatlcky
vstavany dlgltalny fotoaparat umoznu[e [ednodu- vlozla na obrazku, ktory [e vo formate 1PLG. Pre vsetkych uzivatelov
chu vlzualnu kontrolu prl referencnych snimkoch. kamler PL|P radu LX [edlspozicll na stlahnutlePL|P Tools Software.
vdaka novemu systemu PL|P Multl Spectral |mage Nove termokamery poskytu[u uzivatelovl nlelen neocenltelne sluz-
storage na komblnovane ukladanle snimkov sa mzu by, ale su navyse so svo[lml 575 gramaml velml lahke, ako vsetky
ulozlt termosnimky MSX kontrolovaneho ob[ektu spolu m od ely, ktore ma[u za clel stat sa kazdodennym dobrym, dostup-
s klaslckou fotograflou vo formate1PLG. nym, uzltocnym a pohodlnym pomocnikom.
technlka
9
Ne terma|ae kamer tak|a6ahe ra6c |||k sr|e lx )taamae pre6c|a maeh)ch smerech meIaest|
kam|er |a)ch taac|ek. |6ee kamerte|ratc[cetep|etapemere|[ektc a a|e||a [e6ae6cchaastre[e
sa|ma[ce tep|etc [e6ahe m|esta a|e|e cI|a[ce kem||aeaa techa|k. 0krem tehe s
|aeamaeIstem fcakc||, kter)m| ae|e|| a|k6|aeakamerte[te kateqr||.
Na[spe|e[i| tak|a6a)
ra6 terme|tach kam|er
nosti, ze pro dosazeni vysokeho P zari l na a postupy pro [e[lch dosazeni. Soucasti HLS
a
okra[ich vldltelneho spektra (barvy flalova, [sou: rozsirena elektrlcka bezpecnost (LvD+)
hluboka cervena), ktere podle krlvky v(\) a elektromagnetlcka kompatlblllta (LMC+),
prlspiva[i kesvetlenemu toku [en malo. svetlo a [eho kvallta (QL|+) a nevlzualni ucln-
Svetelne zdro[e spolu s vldltelnym svetlem ky svetla (NvL+).
[sou pro cloveka [estedaleuzltecne- aktlvu[i Pozbiha[ici seplnospektralni svetelnestudlo
nervovou soustavu a psobi na clrkadlanni navrhu[e osvetleni podle koncepce zdrave-
rytmus. Mira tohoto uzltku se prltom nl[ak ho svetla pro byty, kancelare l vyrobni
nepromita do [e[lch energetlckeho hodno- prostory se svitldly a svetelnyml zdro[l
ceni.
Psobenim svetla se v tele kazdy den meni Svetlo pro odpoclnek a zklldneni pred span-
kem by melo obsahovat co ne[meneaktlvu[i- hladlna hormon, zastoupeni krvlnek, teles-
cich slozek. Napriklad A tepleho zarovkove-
c na teplota l nalada a bdelost (clrkadlanni
ho svetla [eprlbllzne30a prl nizkych osvetle-
rytmus). Modra slozka svetla [e pro tyto
nostech ve vecernich hodlnach nebrani
pochody ridlcim slgnalem. 1e tedy zadouci,
nastupu melatonlnu. v nocl by clovek
aby umele svetlo urcene pro aktlvni cast dne
nemel byt rusen svetlem, nebot spankovy
obsahovalo teto aktlvu[ici modre slozky
hormon melatonln ma mnoho regeneratlv-
aspon tollk [ako denni svetlo, tedy A l00
c
nich a ochrannych funkci.
(deflnlce Ac vlz www.nasll.net/Ac). velky
Svetelne zdro[e zdraveho svetla nachaze[i
obsah modre slozky [de ruku v ruce s vyso-
pouzlti take prl leceni depresi pomoci svetla
kou teplotou chromatlcnostl: T 6 500 K. (fototeraple). v nekterych pripadech uclnku-
cp
[e svetlo ste[ne dobre [ako antldepreslva.
Takove svetlo [e vsak prl ,beznem" P 80
a
Svetlo nastesti neni na predpls, takze sl lze
casto hodnoceno [ako malo pri[emne.
od ,depky" ulevlt ne[lepe prochazkou na slu-
Prl vybornem podani barev P > 90 a ze[-
a
nicku nebo aspon pohledem do [asneho -
mena velml dobrem podani syte cervene
alepri[emneho - umeleho svetla.
P > 80hodnoti respondentl pracovlsteauto-
9
vyvo[ova laborator NASL| nabizi spektralni
ra svetlo [ako pri[emne, lehke a psobici
mereni svetelnych zdro[ a charakterlstlk
do[mem, ze se v prostoru nesviti a pronlka NASL|. Krome novych osvetlovacich soustav
dlfuzor svitldel monochromatorovym
navrhu[e take upravy exlstu[icich syste-
m pro pouzlti svetelnych zdro[ s vysokym
A a P . Povnez provadi terenni mereni.
c a
Vybrane reference
Pestauratorske atellery AvU, Ceske dra-
hy, a. s., Senat Parlamentu CP, Slovenske
narodne muzeum - Muzeum 8o[nlce, Stro[-
nicka fakulta STU, 8ratlslava, volkswagen
Slovakla, a. s.
|ng. Antonin Puksa, vyvo[oveoddeleni NASL|
Prevzatoz casoplsu Svetlo (www.svetlo.lnfo
do ne[ denni svetlo. Na zaklade sub[ektlv- spektrometrem, testovani bezpecnostl svitl-
del pred autorlzovanyml zkouskaml a odha- nich hodnoceni tak vznlka technlcka deflnl-
lovani a snlzovani ruseni spektralnim ceplnospektralnihoumeleho svetla.
analyzatorem. Popsane svetelne zdro[e miva[i oprotl ne[-
Pozvi[i koncepcl celostniho osvetlovani - rozsirene[sim zdro[m (P > 80) nlzsi merny
a
HLS, [e[imz cilem [e speclflkovat opomi[ene
vykon. 1e to dano [ednak nlzsi uclnnosti slro-
vlastnostl svetelnych zdro[ a svitldel
kopasmovych lumlnofor, [ednak skutec-
technlka
11
Keacepce t6rahe st|a chat| t ae6aa)ch petaatk e ae|tca|a|m c|akc
crc|t)ch |ae)ch 6|ek st|a aa akt|ac| ||6sk aere secsta a sachrea|-
tac| ||e|eq|ck)ch he6|a.
lar+.e ..t|e
100
Ra
68
87
97
D50
x
0,25 0,45
0,25
0,5
CE
1931
y
OJovlJojlcl osuny ootev vzotlu ouzlvonch
i| voctu k
o
Pomtne selttlnl
slozenl svtlo ll0
moJulu s tuznm
oJnlm ootev
i| stejnem svtel-
nem tolu
5rmivnrelne sviriJle Acris , 1 75 54/28 w,
7 = 500 K, R = 93, A = 95
c n c
NASL| spol. s r. o.
1lnonlcka 80
l58 00 Praha 5, CP
e-mall: nasllQnasll.net
tel.: +420 775 990 808
www.nasIi.net
technlka
Z meracov ULTPAHLAT typ T550 (UH50) K dlspozicll su nasledu[uce ud a[e: aktualna Rozhranie poctadIa
a z pocitadla UC50 ako a[ z meraca tepla energla, aktualny ob[em, aktualny vykon, Ultrazvukove merace tepla a chladu typu
alebo chladu ULTPAHLAT T230 s wM-8us aktualny prletok, aktualna ,privodna" a ,vrat- T550 (UH50) a pocitadlo UC50 su standard-
(wZU-PP) mzeme vycitat uda[e pomocou na" teplota, chyba. ne vybavene optlckym rozhranim podla LN
mobllneho pochdzkoveho systemu alebo 62056-2l:2002. Uda[e z meradlel [e mozne
pouzltim koncentratora dat, s ktorym vycitat pomocou softveru UltraAsslst, ktory DSMR-vystupudajov
nasledne komunlku[e automatlzovany [e vhodny prevsetky verzle operacnych sys- K dlspozicll su nasledu[uce uda[e: aktualna
system zberu dat. temov Mlcrosoft wlndows. PC a merac energla, aktualny ob[em, energla za celu
tepla komunlku[u cez optlcku snimaclu hodlnu, ob[em za celu hodlnu.
hlavu s konektorom US8. Tento typspo[enla Rdiovy moduI WZU-RF
[e urceny pre vycitanle, skusanle a para- Padlovy modul sluzl k bezdrtove[ ko- MobiIny pochdzkovy system:
metrlzaclu meradlel. Na ucely dlalkoveho munlkacll meraca s centralou na radlove[ Pre L+G radlovy system 868 MHz mzeme
odpoctu [e mozne prlpo[lt sucasne az dva frekvencll 868 MHz. Padlovy modul podpo- pouzlt mobllny odpoctovy system Q4, ktory
komunlkacnemoduly. ru[e prenos uda[ov podla OMS, ktory [e mozne lubovolne zostavlt z dostupnych
podporu[e mod Tl ([ednosmerny prenos komponentov. Pre spo[enle s meradlaml
Ponukame tieto typy bezdrtovych uda[ov) a[ podla DSMP. Maxlmalny dosah [e [e potrebny radlovy adapter 868 MHz
az 400metrov. moduIov: s 8luetooth spo[enim na PDA a program pre
P C (wlndows XP/vlsta) a PDA (wlndows WZU-RM - radlovy modul 434MHz
Moblle6.5a vyssi). s 2 lmpulznyml vstupml pre vodomery
s PLLD, lntegrovanou antenou - dosah az
Kompletna odpoctova zostava 868 MHZ 200m
(obr. 2) pozostava: WZU-RM X7 - radlovy modul 434MHz
1. Programy pre Windows XP/Vista s 2 lmpulznyml vstupml pre vodomery
s PLLD, externou antenou - dosah az 200m a PDAWindows
WZU-CM - GSM modul pre dlalkove MobiIe
odpocty vo formeSMS spravpomocou GSM 2. MobiIne vybavenie 868MHz - zk-
slete, vratane baterle s 2 lmpulznyml vstup- Iadny set
ml prevodomery s PLLD Padlovy adapter Dv8T|P-LG868, ktory
WZU-CPRS - modul GPPS modul s ex- umoznu[e odpocet pasma 868 MHz a soft-
ternou antenou (magnetlcke upevnenle), warova llcencla Q4SA/ppc prePDA
Padlovy modul [edodavany v2verzlach:
s napa[acim modulom 230 v s kablom 5 m,
-wZU-PP (s lntegrovanou antenou)
s rozhranim pre max. 8 meracov s M-8us
-wZU-PP-LXT (s externou antenou)
vystupom
WZU-CPRS-AN7 - modul GPPS modul
0MS ,0pen Metering System" - vystup
s externou antenou (pevne upevnenle),
udajov
s napa[acim modulom 230 v s kablom 5 m,
Prl protokole OMS [e potrebne nastavlt
s rozhranim pre max. 8 meracov s M-8us
pomocou softveru UltraAsslst parametre
vystupom
pre prevadzku. Merac potom [ednorazovo
WZU-Z - Zlgbee modul s lnternou
prenesle parametre do radloveho modulu,
antenou alebo s externou antenou
ktory sa v ramcl nadvazovanla spo[enla (bln-
WZU-RF - tzv. ,bezdrtovy" M-8us
dlng) ohlasl vzdlalene[ stanlcl (master).
modul 868MHz, podla NTA alebo OMS
V scasae[ 6e|e sa k|a6|e ci| 6rat aa t|er 6a[e t meraa|a a spraceaaa|a aameraa)ch 6a[e
ake aa sameta merac|e tar|a6ea|e. laerq|a [e 6raha a 6a[e e [e[ tekech sa tac|aa[ e|m| cea|t.
k| sme |e|| schepa| t|ete |afermac|e cI|t pre ekeaem|ck ce|, techae|q|e c| echraac I|etahe
prestre6|a, petre|c[eme e6|et, ake |ch t|skat, ck|a6at, aqreqeat, eereat a pre6aat 6a|e[.
|aa6|s+6r peaka i|rek meIaest| r|eiea| actemat|teaahe t|erc, spraceaaa|a a csk|a6aea|a
aameraa)ch6a[e.
Metae.t| a|+||e.e|e eajecta
a|tr+t.a|e.c| mer+a|e| 0|IkkklkI

|aa6|s+6r, s. r. e., erq. t|eIka
M|ask N| 41,
11 9 8rat|s|aa
Ie|: +411 91 19
e-ma||: [aaette.krctakeaz|aa6|sqr.cem
www.|aa6|sqr.ct

- Zo|stuje lomun|lc|u
meJz| metoJlom
o moJulom
- Zos|elo teletom

Akrivncne rlnciJle

Ootzol 1: kJ|ov moJul wZu-kl
Ootzol 2
+
12
technlka
13





Moznostl lntegracle: rozhranle poskytu[e vela moznosti pre [ed- 3. PDA Pidion M 170L2 AngIick
noduchu pracu s dataml vratane matematlc- - CMeX50+ CMe2100 (CPRS): verzia
|nstalacla / udrzba cez napr. SMS Odolny PDA vreckovy pocitac s operacnym
Prenos dat v standardnych proto-koloch: systemom wlndows Moblle 6.5 (Ln), |rDA,
,transparentne M-8us" cez GPPS (ako drt 3,5"TPT farebny dlsplay, mlcro SD cartovy
M-8us) alebo emall, pripadne PTP alebo slot, prlpo[enle k PC, rozhranle US8, baterla
pomocou protokolu HTTPS l600mAH
- CMeX50+ CMe3000 (thernet7CP / IP):
,TransparentneM-8us" cez TCP/|P koncentrtor dt:
CMeX50 (obr. 3) [e bezdrtovy M-8us
CentrIa ADVANC C0nomic: Master, ktory mze byt pouzlty k akymkol-
vsetky uvedene typy komunlkacnych moz- vek uz exlstu[uclm wless M-8us rlesenlam.
nosti meradlel podporu[u lntegraclu s cen-
kych operacli, zobrazenla uda[ov vo forme
trIou ADVANC C0nomic, ktora [e urce-
grafov a tabullek. Dalsou dlezltou funkclo-
na pre automatlzovany dlalkovy zber dat
nalltou [e tvorba faktur pre spotrebovane
z merani a prelmport dat z externych zdro[ov
energle. Navlgacla [e podobna ako prl
dat akyml mzu byt lne centraly pripadne
lnych programoch zalozenych na wlndows
rucne termlnaly. Modularna koncepcla
a vzhlad podobny vzhladu prehlladaca
poskytu[e mnoho alternativ flexlbllneho
Lxplorer.
prlspsobenla koncepcle rlesenla pozladav-
kam uzivatela. Prostrednictvom centraly
AdvanceLCOnomlc [e mozne reallzovat zber
dat rznych druhov pristro[ov (elektromery,
merace tepla, plynomery,...), rznych vyrob-
cov, prostrednictvom rznych komunlkac-
Komunlku[e s bezdrtovyml M-8us pomoc- nych protokolov, rznyml komunlkacnyml
nyml zarladenlaml cez bezdrtove systemy technolo-glaml, ktore [e mozne podla potre-
a [e kompatlbllny so vsetkyml bezne by komblnovat. Proceslngova cast centraly
pouzivanyml M-8us zarladenlaml na trhu. zabezpecu[e funkclonalltu spracovanla dat,
Zver
Zvlada az 500 M-8us bezdrtovych kontroly kompletnostl dat, zabezpecenla do
Sucasne produktove portfollo spolocnostl
zarladeni. 1e schopny automatlcke[ lnstala- zberu chyba[uclch dat, tvorby nahradnych
Landls + Gyr zahrna komplexne rlesenle vra-
cle vybranych bezdrtovych M-8us zarlade- hodnt, resp. lch pripravy pre postupenle
tanepro[ektovautomatlzovanehozberu dat.
ni, prlcom vyhodou [e, ze prlradi vlastne dalsim systemom v plnom rozsahu podla
|ng. 1anette Krutakova
sekundarneadresy. potrleb prevadzkovatela. |ntultivne graflcke
Landls+Gyr, s. r. o.

Ootzol 3
|ec|tace |6a| s actemat|ck)m taest|eaa|m a |ateqreaa)m est|ea|m
!pe|ecaest Ceqaex Cerperat|ea p|e6sta||a sstm pec|tacehe |6a| tak|a6a| rea |a-!|qht
I1, kter) || |act spec|a|a pre |aspekca| ke|, k6 [sec e|rate sa|mace p||||i emetea
a staa6ar6a| sstmpec|tacehe |6a| mehec |)t p||||i6rah.
Kazdy aspekt systemu |n-Slght 70l0byl navrzen s ohledem na snad- System automatlckeho zaostrovani
ne[si zavadeni systemu pocitacoveho vldeni nez kdykoll drive. 1de zarize ni |n-Slght 70l0 [e dostupny s
o zcela sobestacny system pocitacoveho vldeni obsahu[ici optlku pe tl rzny ml varlantaml cocek pro
s automatlckym zaostrovanim a lntegrovane osvetleni v kompakt- rzne pozadovane pracovni vzdalenos- t l
nim prmyslovem pouzdru s krytim|P67. Apllkace lze rychle konfl- a hloubky ostrostl pro [ednotllveapllka-
gurovat pomoci lntultlvniho uzlvatelskeho rozhrani Lasy8ullder'. ce.
Knlhovna pocitacoveho vldeni zarizeni |n-Slght 70l0byla z[ednodu-
Integrovane osvetIen sena a soustredi se na nastro[e, ktere [sou ne[caste[l pouzivane
Kompaktni zarizeni |n-Slght 70l0 [e vybaveno vprimocarych apllkacich pocitacoveho vldeni.
lntegrovanym bilym osvetlenim, ktere[evhodnepro ,Zesystemu |n-Slght 70l0[smenadsenl. verime, zeotevrenovepole
vetslnu apllkaci pocitacovehovldeni. vyzadu[e-ll sepro apllkaci, kde bude mozno vyuzivat systemy pocitacoveho vldeni,"
osvetleni urcltych dil nebo prvk speclflcka barva svetla, uvedl 8haskar 8aner[ee, manazer obchodni [ednotky vlslon
[sou k dlspozlcl ctyrl volltelne barevne zdro[e svetla. Optlka s auto- Systems. ,System |n-Slght 70l0 mzete z krablce rovnou umistlt na
matlckym zaostrovanim a lntegrovane osvetleni vyvlnute pro sys- vyrobni llnku s mlnlmalniml naroky na cas, naklady a uslli."
tem |n-Slght 70l0 [sou rovnez vyuzivany [ako volltelna moznost
vceleproduktoverade|n-Slght 7000. Integrovane automaticke zaostrovn
Diky zabudovane funkcl automatlckeho zaostrovani [e system |n-
0svedcene softwarove nstroje Slght 70l0 ldealni pro vyrobni sltuace vyzadu[ici pravldelne zmeny
System |n-Slght 70l0 [e vybaven rozhranim Lasy8ullder a nabidkou dil, nebo apllkace vyzadu[ici umisteni systemu pocitacoveho vlde-
klicovych nastro[ pro lnspekcl, mereni, zarovnavani a navadeni, vy- ni do obtiznepristupnych mist, kdeby bylo manualni zaostrovani slo-
uzivanych u ostatnich system pocitacoveho vldeni |n-Slght. Diky zlte. S automatlckym zaostrovanim mohou uzlvatele [ednoduse
[edlnecne komblnacl hardwarovych funkci a softwarovych nastro[ nastavlt a ulozlt hodnoty zaostreni spo[ene s lnspekci kazdeho dilu.
[e system |n-Slght 70l0 ldealnim predem prlpravenym resenim pro Uzlvatele mohou rovnez [emne doladlt serizeni manualne pomoci
mnoho primocarych apllkaci pocitacoveho vldeni. lnteraktlvnihosoftwaru.,To vseumoznu[eplynulou vymenu dil bez
Text: Pavel Se[cek nutnostl [akehokoll manualniho serlzovani cocek," uvedl 8aner[ee.
16. MEDZINRODN
ODBORN VETRH
vykurovacej, ventilanej, klimatizanej,
meracej, regulanej, sanitrnej
a ekologickej techniky
AGROKOMPLEX VSTAVNCTVO
NITRA Slovensko
www.aquatherm-nitra.com
Otvracia doba pre nvtevnkov:
11. 13. 2. od 10.00 do 17.00 hod., 14. 2. od 10.00 do 15.00 hod.
Usporiadate: Partneri vetrhu:
tyri dni pln zaujmavch stretnut ...
1
1
.

1
4
.

2
.

2
0
1
4
S rostouci cenou prlmarni energlesevytape- zucastnenychsub[ekt a neni nutnesetimto teci teplotou ve spo[eni s provadenim ener-
ni podili na provoznich nakladech bytu problemem teoretlcky dale zabyvat. Na getlcky uspornych opatreni v ob[ektu,
pomernevysokoucastkou, [ak u dom napo- druhe strane exlstu[e cela rada nevyrese- ze[mena po vymene oken a celkovem zatep-
[enychna dalkovou dodavku tepla, tak u do- nych otazek a se zmenou spolecenskych leni plastedomu.
m zasobovanych z domovniho zdro[e. vztah rada otazek novevznlklych. Mezl ne[dlezlte[si prinosy lze zaradlt bez-
Naklady na vytapeni predstavu[i v prmeru dratovou komunlkacl. Ta umoznu[e prova-
az naklad na energll celkove uzltou v by- deni odect bez pritomnostl uzlvatel a bez Pomerove meren tepIa
tove[ednotce. vstupu do bytu. v pripade obousmerne Klicem ke skutecnym usporam naklad za
ve vsech pripadech, vy[ma lndlvldualniho komunlkace lze lndlkatory vzdalene nasta- vytapeni [e predevsim spravne a zodpoved-
vytapeni zdro[l umistenyml v bytech nebo vovat prl zmene nekterych parametr (napr. ne chovani obyvatel domu. 1lz v prvnim roce
pripadne v bytech s bytovyml predavaciml prl zmeneuctovaneho obdobi). po lnstalacl pomeroveho mereni tepla do[de
stanlceml, se [edna o urceni celkove ceny za Pod zaplavou rznych technlckychparamet- k vldltelne uspore za energle pro kazdeho
vytapeni domu a rozpocet teto castkyna [ed- r pristro[ seobcas ztraci hlavni cil pomero- konkretniho uzlvatele, ale [en pokud se oby-
notllvebyty. veho mereni tepla, kterym [e uspora celko- vatele domu respektu[i navza[em, pokud se
Z technlckeho hledlska [de o dva zasadne vych naklad pro konecneho uzlvatelea pre- snazi teplo skutecne setrlt. Proto [e klicem
rozdilne zpsoby z[lsteni naklad. Zatimco dani prehledneho a fyzlkalne zdvodnltel- k uspechu predevsim motlvace uzlvatel.
urceni celkovych vytapecich naklad domu neho vyuctovani. System mereni a pomero- v ldealnim pripadema totlz pomerovemere-
[e relatlvne nekonfllktne dano prislusnyml veho rozuctovani naklad na vytapeni v|PA ni tepla dokonce ne[rychle[si navratnost ze
pravniml predplsy, kde zaklad ceny [e urcen byl vyvlnut pro technlcke a leglslatlvni pod- vsech moznych opatreni.
primo mnozstvim tepla nebo hmotnosti spo- minky naseho statu, a tudiz prl vypoctu
trebovaneho pallva, [e rozuctovani na [ed- nemze do[it ke znevyhodneni byt s rozdil-
Predstavujeme systemVIPA
notllve byty podstatne slozlte[si a musi nou energetlckou narocnosti. Pozuctovani
Moderni elektronlcke lndlkatory prlnesly
vychazet z cele rady [ak fyzlkalne technlc- naklad na vytapeni [e provadeno podle
nove moznostl, ale take nove problemy.
kych, tak pravnich hledlsek soustredova- dosahovane teploty [ednotllvych mistnosti
O problemech se bohuzel vseobecne mlci.
nych do zakon, vyhlasek a smernlc. ziskane prostrednlctvim teploty zpetne
Zasadnim problemem dvoucldlovych lndl-
Soucasne vsak probiha na rzne technlcke vody otopneho telesa a [e plne v souladu
kator (splnu[icich normu CSN LN 834) [e
urovnl vyzkum soustredu[ici se na prbezne s ceskou leglslatlvou.
ne[asnost ohledne primeho mereni teploty
ziskavane vysledky z praktlcke apllkace [ed- vsechny typy lndlkator flrmy v|PA CZ s. r. o.,
mistnostl. |ndlkator umisteny primo na otop-
notllvych system. Nazory na rozvo[ proble- tedy v|PA C, v|PA CT a elektronlcke lndlkato-
nem telesenemzespolehat na mereni tep-
matlky ,spravedllveho" rozuctovani se ry v|PA LC|nfra a v|PA LCPadlo poskytu[i uzl-
loty, protoze teplota snimace [e uzlvatelem
vyrazne llsi a predstavu[i hranlce, kde na vatelm byt lalcky overltelne, fyzlkalne
bytu ovllvnltelna obema smery. Druhym za-
[edne strane [e zastavannazor, ze vsechno[e a technlcky odvodnltelne stanoveni uhra-
sadnim problemem [sou v soucasne dobe
uz vymysleno k vseobecne spoko[enostl dy za poskytovanou sluzbu vytapeni.
nulove namery zpsobene vysokou spous-
technlka
15
V pes|e6a| 6e| se rta)ch |ce c| ma e6|era)ch c|aac|ch e|[ec[| e6kat aa ae eaerqet|ck
smra|cel0 t e||ast| tase|eaa| e|ta)ch 6em tep|em, aI pe )pecet hra6ta tapa| keakrta|he
|tc.
|emre m|ea| tep|a
cspe|| aI 1 aak|a6 aa tapa|
Maqaet|ck eake6r
pre t|ait aepr|ata| prestre6|e
Obecne sa da[u enkodery deflnovat ako [u na pouzltle v neprlaznlvom prostredi. nym hrladelom. Na obr. l su zobrazene zak-
dlgltalne snimace polohy, rychlostl a zrych- Z konstrukcneho hladlska sa mzu rozdellt ladnetypy mechanlcke[ vazbyenkoderov.
lenla rotacneho alebo llnearneho pohybu.
Z hladlska fyzlkalneho prlncipu transforma-
cle mechanlcke[ fyzlkalne[ vellclny na elek-
trlcku lch mzeme rozdellt na optoelektro-
nlcke a magnetlcke. Optoelektronlcke
enkodery sa pouziva[u na transformaclu
lnkrementalne alebo absolutne kodovany
optlcky dlsk, sustavu emltu[uce[ a detekc-
ne[ dlody. Magnetlcke enkodery pracu[u
na prlncipe Hallovho [avu, kedy magnet
rotu[e nad sustavou Hallovych snimacov,
pripadne Hallove snimace detegu[u stupnl-
cu z magnetlcky kodovanych kruzkov.
Prlncip [e vseobecne dobre znamy a vela- enkodery podla typu hrladela a [eho uloze- Lnkodery s dutym hrladelom (obr.lb, lc) sa
krat popisany v technlcke[ llterature. nla na enk odery s hrladelom ulozenym prlamo nasunu a upevnla na merany hrla-
Z tohto dvodu sa dale[ budeme venovat v lozlskovom puzdre (duty hrladel, pevny del. Snimac [eulozeny na hrladell a flxovany
speclflckym vlastnostlam a konstrukcne- hrladel) a enkodery s volnym ulozenim, kto- statorovou spo[kou, ktora mze byt rzne-
mu rlesenlu enkoderov, ktore lch predurcu- re nema zladnu mechanlcku vazbu s mera- ho vyhotovenla. Statorova spo[ka vyrovna-
va axlalne pohyby hnacleho hrladela a prl
uhlovych zrychlenlach zachytava reakclu
momentu vznlka[ucu trenim. Lnkodery
s pevnym hrladelom (obr. la, ld) [e potreb-
neprlpa[at na merany hrladel pruznou spo[-
kou (obr. 2).
Ulohou pruzne[ spo[ky [e ellmlnovat vyrob-
ne a montazne tolerancne odchylky a kom-
penzovat teplotne zmeny materlalu. Nesu-
lad osi sa mze pre[avlt radlalnou, axlalnou
alebo uhlovou odchylkou. Nedokonale
prlspsobenle spsobu[e poskodenle
lozisk a znizenle zlvotnostl enkoderov,
nutnost servlsneho zasahu a nasledne
presto[ v clnnostl kontrolovaneho zarlade-
nla cl stro[a.
vsetky tleto problemy sa znasobu[u so zhor-
sovanim vlastnosti prlemyselneho prostre-
dla. 1ednym z rleseni sa [avi pouzltle mag-
Nepr|ata| pe6m|eak - tep|e, mrat, |hkest, |eter a 6aI6, ||rac|e, aarat, etras c| taec|stea|e aqres|am| |atkam|, te
ietke ehretc[e fcakcaest a ta|Ic[e I|etaest |akremeata|ach a a|se|tach eake6re maeh)ch aareca)ch
pr|emse|a)ch ap||kac|ach. C|aaek [e e|a)m pekraceaa|m tm ,Nea qeaerac|a maqaet|ck)ch seatere pre ||aearae
metert casep|sc Iecha|ka 9-1/111.
Oot. 2: Ptuzne sojly
technlka
16
Oot. 1: 5soo uevnen|o enloJeto l ohonu
netlckych enkoderov s volnym ulozenim, prostredla. Lnkordery umoznu[u konstruk-
ktore nema[u zladnu mechanlcku vazbu terom oslobodlt sa od problemovs pohybll-
s meranym hrladelom. Na konkretnych vyml castaml, mechanlckou vazbou dvoch
vyrobkoch flrmy Llka Llectronlc sl ozre[mi- rotacnych casti, trenim a s opotrebenim.
me konstrukcne rlesenle a charakterlstlcke Pouzltlemagnetu a uplneoddelenlesnima-
vlastnostl magnetlckych enkoderov. cich obvodov zvysu[e odolnost a spolahll-
vost vlastnostl enkoderu (obr. 4).
Magnet (a) [edodavany s otvorom 6, 8alebo
Magneticky inkrementIny enkoder
l0mm urcenym prelnstalacluna hrladel (b)
MIk36 a absoIutny enkoder MSk36
elektrlckeho motora, pohonne[ [ednotky
alebo hnacleho mechanlzmu. Magnet sa
upevnu[e na hrladel nastavovacou skrut-
kou, tzv. ,cervikom" M3x4(c). Telo enkodera
sa upevnu[e o pllotnu prirubu (d) s troma
skrutkaml M3 (e). Pre spravnu clnnost
[e potrebne dodrzat nastavenle magne-
tu vocl snimacu v doporucenych toleran-
clach (obr. 5).
Oba prvky su nezavlslea pracu[u bez akeho-
kolvek kontaktu a vza[omneho mechanlc-
keho spo[enla. Taketo rlesenle plne zabra-
nu[e prenosu narazov, vlbracli, mechanlc-
kemu namahanlu a elektrlckym virlvym
prudom, ktore by mohll byt prenasane
z rotu[uceho hrladela do elektronlckych
obvodov snimaca. Navyse nepritomnost
lozlska znamena vysslu zlvotnost, uclnnost
a bezpecnost prenosu slgnalov, rovnako
Plrma Llka Llectronlc nedavno predstavlla
mlnlmallzaclupresto[ova nakladovna udrz-
M|K36 a MSK36 (obr. 3) lnkrementalne
bu. Pobustny a kompaktny kryt s prleme-
a absolutne enkodery s volnym ulozenim
rom 36 mm a hlbkou 3l,6 mm [e vyrabany
(bez lozlska), ldealne pre navrh robustnych
so stupnom ochrany |P68.
systemov meranla do neprlaznlveho
Na zaklade progresivne[
elektronlky magne-
tlckeho snimaca,
mzu byt enko-
dery nalnstalo-
vane na urcenle
presne[ polohy
a uhlove[ rychlos-
tl v rotacnych apll-
kaclach az do rychlos-
tl 40 000 otacok za mlnutu.
Napriklad na motory pre vretena
sustruhov, frez , rznych lnych obra-
bacich stro[ov a CNC obrabacich cen-
tler. |nkrementalny enkoder M|K36 sa
dodava s rozlisenim do 2 048 lmpulzov na
otacku s dlgltalnyml vystupnyml slgnalml
(A80, /A80) , prlcom typ vystupu mze byt
napatovy (NPN), dvo[clnny (Push-Pull)


Oot. 3: Vonet|cl enloJet l|lo Vll36(V5l36
Oot. 5: 7oletonc|e Jootucene te montz l|lo Vll36(V5l36
Oot. 4: Vontz monet|cleho
enloJetu l|lo Vll36(V5l36
alebo llnkovy (Llne Drlver). Maxlmalna re[ ekonomlcky prinos sa zvysu[e s dlzkou SMRA- absoIutny magneticky enkoder [e
frekvencla lmpulzov [e 300 kHz. Absolutny doby nasadenla v apllkacll. 8ezkontaktne urceny pre neobmedzenu bezporuchovu
enkoder MSK36 sa dodava s l3-bltovym ulozenle (konstrukcla bez mechanlcke[ vaz- prevadzku na hrladeloch velkych prleme-
rozlisenim (8 l92 polh na otacku) s blnar- by a lozlskoveho ulozenla) vylucu[e trenle rov. Dodava sa v dvoch vyhotovenlach a po-
nym alebo Grayovym kodom, s rozhranim (opotrebenle), moznost prenosu narazov, nuka velke mnozstvo klucovych funkcli
SS| a so slgnalml nastavenla nuly a komple- vlbracli, mechanlcke namahanle a zabranu- pokryva[uclch slroky rozsah speclflckych
mentarneho vystupu. K dlspozicli [e varlant [e vznlku elektrlckych virlvych prudov. prlemyselnych apllkacli.
s axlalnym a[ s radlalnym vyhotovenim |nstalovany system neobsahu[e anl lozlska, SMPA sa vyraba v dvoch typovych radoch
vystupu kabla. Ochrana vocl opacnemu anl dlely podlleha[uceopotrebovanlu alebo SMPAH a SMPAL. Typ SMPAH [e urceny pre
zapo[enlu napa[anla a skratu na vystupoch unave, a tak zabezpecu[e spolahllvu, bez- na[narocne[sle apllkacle, ktore vyzadu[u
zvysu[euroven bezpecnostl enkodera. problemovu a dlhotrva[ucu zlvotnost. presne meranle polohy a pohybu, ako su
M|K36 a MSK36 predstavu[u konstrukcne Navyse nevyzadu[e spo[ky a dodatocne momentovemotory, synchronnegenerato-
rlesenle bezkontaktneho rotacneho snima- montazne prislusenstvo , cim [e ulahcena ry s prlamym pohonom veterne[ turbiny,
ca praktlcky bez opotrebovanla a preto sa a zrychlena montaz. otocne stoly, rovnako ako motory s dutyml
vyborne hodla na pouzltle v na[drsne[sich Nepretrzlta prevadzka nemusi byt preruso- a pevnyml hrladelml. Absolutna hodnota
prlemyselnych prostredlach a pre vsetky vana udrzbou a[ v na[narocne[sich pod- polohy [e standardne urcena v l6 - bltovom
velml narocne apllkacle vratane banskych mlenkach, vslrokomrozsahu teplt, vlhkos- rozliseni (dodatocne az l8bltov). Na komu-
a ropnych zarladeni, v ocellarnach, pre stro- tl a s mechanlckym namahanim. Pozsah nlkaclu [e pouzlte rozhranle SS| a 8lSS-C.
[espracu[ucemramor, kamen a sklo. pracovnych teplt [e od -25 C az po +85 C. SMPAH vyuziva magnetlcke kruzky s vnu-
SMP| a SMPA su vhodne pre spatnu vazbu tornym prlemerom az do velkostl 80 mm
motorov v narocnom prostredi a vo vysoko alebo l80 mm a vonka[sim prlemerom
Magneticky inkrementIny enkoder
namahanych apllkaclach pre momentove ~ l05mm respektive ~ 2l0mm.
SMRI a absoIutny enkoder SMRA s voI-
motory a synchronne generatory s prla- Typ SMPAL [e absolutny enkoder navrhnu-
nymuIozenm(bez Ioziska)
mym pohonom veterne[ turbiny a to a[ pre ty pre maxlmalne ulahcenle montaze,
Druhu skuplnu konstrukcneho rlesenla
prlamu montaz na velkehrladeleaz do prle- vdaka velkym mechanlckym toleranclam.
magnetlckych enkoderov s volnym uloze-
meru 380 mm. vdaka mlnlmalnym rozme- Medzera medzl snimacou hlavou a mag-
nim predstavu[u samostatne magnetlcky
rom snimace[ hlavy a uzkeho kruzku (hlbka netlckou stupnlcou kruzku mze byt az
kodovane kruzky a kompaktne snimacle
lba 20 mm) umoznu[e prlamu lnstalaclu 2,5mm.
hlavy (obr. 6).
na velke mnozstvo rznych motorovych SMPAL ponuka magnetlcke kruzky s vnu-
Pobustna, ale prlestorovo usporna, kom-
hrladelov a[ v stlesnenych prlestoroch. tornym prlemerom az
paktna konstrukcla magnetlckych lnkre-
Magnetlcky system dovolu[erelativnevelke 80 mm (~ l05 mm vonka[si prlemer)
montazne tolerancle a umoznu[e, aby preverzlu s l3- bltovym rozlisenim
medzera medzl snimacou hlavou a mag- l80 mm (~ 2l0 mm vonka[si prle-
netlckou stupnlcou bola az do 2 mm. mer) pre verzlu so l4 - bltovym
v porovnani s podobnym optlckym syste- rozlisenim
mom to umoznu[e [ednoduchslu lnstalaclu 380 mm (~ 4l0 mm vonka[si prle-
a spolahllve odmerlavanle a[ prl hrubsom mer) pre verzlu s l5 - bltovym rozli-
nastaveni subeznostl snimace[ hlavy s mag- senim
netlckou stupnlcou kruzku. vsetky magne- SMPAL komunlku[e taktlez pomocou
tlcke snimace SMP| a SMPA su vybavene rozhranla SS| alebo 8lSS-C.
dlagnostlckyml LLD dlodaml lndlku[uclml Absolutny magnetlcky enkoder SMPA [e
aktivny stav a chybove stavy na ulahcenle ldealny pre lnstalaclu na velke dute a pevne
nastavenla systemu do prevadzky. hrladele motorov na robotlckych pracovls-
kach, v textllnom a drevarskom prlemysle,
v stro[arstve, prlemysle spracovava[ucom
SMRI - inkrementIny magneticky enko-
kamen, v ballaclch llnkach, lekarskych
der [e vhodny na lnstalaclu v apllkaclach
a mobllnych zarladenlach. Male rozmery,
narocnych na vysoku rychlost rotacnych
vsestrannost a cenova dostupnost pred-
pohybovych systemov, na presne snimanle
urcu[e pouzltle SMPA a[ pre redundantne
polohy pre vretenove motory v dynamlc-
apllkacle.
kych apllkaclach s rychlostou az do 25 000
Z materlalov flrmy Llka Llectronlc
otacok za mlnutu.
spracoval |ng. Dusan Hlavka
SMP| generu[e dlgltalne slgnaly A8| a /A8|,
s dvo[clnnym alebo llnkovym vystupom. mentalnych (SMP|) a absolutnych (SMPA)
Typlckerozlisenle[e3600lmpulzovna otac- enkoderov zarucu[e ochranu s vysokym
ku prl kruzkoch MP|ll4, MP|l4l a MP|284. stupnom krytla |P67, velku odolnost protl
Na vyzladanle [e mozne dodat magnetlcke prachu, vlhkostl, ole[om, vazelinam, strleka-
kruzky a[ s vacsim rozlisenim. Magnetlcke [uce[ vode a chemlckym latkam. v porovna-
kruzky MP| mzu byt vybavene referen- ni s drahyml optlckyml enkoderml sa mag-
cnym slgnalom ,P", ktory generu[e [eden netlcky volne ulozeny enkoder [avi ako
lmpulz za otacku. vyborna a cenovo velml efektivna , kto-
AMTLK, spol. s r.o.
videnska l25, 6l9 00 8rno, CP
+420 547 l25 555
zastupenle na Slovensku:
|ng. Dusan Hlavka
+42l 9ll 205556
volba
amtekQamtek.cz
dusan.hlavkaQamtek.cz
Oot. 6: Vonet|cl |nltementlny
enloJet l|lo 5Vkl
www.amtek.cz
oficiIne zastupenie
technlka
18
Pro flrmy, kterepotrebu[i skladovat lehkekomponenty a dily, [eurcl- vyde[ovyml otvory. Diky tzv. flexlbllni koncepcl pollc [e mozne prl-
te dobrou zpravou, ze ma[i moznost vyuzit vsechny vyhody, ktere zpsoblt [e[ dokonale vysce skladovaneho zbozi, respektlve vysce
[lm karuselovy system prlnasi, a to predevsim v podobe rychleho s klado vacich box tak, aby bylo skladovani maxlmalne zahustene.
a bezpecneho pristupu ke zbozi, a prltom nemusi lnvestovat do Pollce systemu [e totlz mozne flexlbllne rozdellt tzv. mezlpollceml
maslvniho skladovehosystemu. Novy system Megamat PSl80nabi- tak, aby nebyl ,skladovan vzduch". Mezery mezl [ednotllvyml poll-
zi, vysoce komprlmovanea prehledneskladovani dil a komponen- ceml a mezlpollceml [sou mlnlmalni a v porovnani se skladovanim
t, [evsak flnancnemenenarocny diky celkovesubtllne[si konstruk- v klaslckych regalech [e mozne kapacltu navyslt nekollkanasobne.
cl. Predevsim u apllkaci, kde [sou skladovany lehke dily a vyska stro- System tak nabizi vysokou varlabllltu skladovani. Zakaznik v nem
pu nepresahne 7,5 metr, [sou tyto systemy absolutne nedostlzne, mze uskladnlt od ne[mensich skrutek a tesneni pres nastro[e ma-
pokud se [edna o kapacltu a rychlost vychystavani. Proto [sou vellce lych a strednich rozmer az po relatlvnerozmernedily.
vhodne [ako zasobovani vyroby, mzou ale slouzlt take [ako sklad
ZeIen Iogistika
udrzby nebo sklad nastro[.
Spolecnost Kardex se rozhodla drzet krok s trendem tzv. zelene
loglstlky. Zarizeni Megamat PSl80[eproto vybaveno novym uspor-
ne[sim pohonem, diky nemuz usetri az 40 % elektrlcke energle
v porovnani se svym predchdcem. System [e take ve standardu
vybaven novym lntultlvnim ovladanim s lntegrovanym systemem
pro spravu skladovych mist - rizenim Loglcontrol l00. Diky nemu [e
moznespravovat az 8000polozek, a to l bez propo[eni na software.
Vyhody skIadovych system kardex Megamat
l. Podstatn uspora msta az 85 % plochy skladu oprotl tradlc-
nim regalm.
2. Redukce neproduktivn manipuIace se zbozm. Predevsim
u apllkaci, ktere vyzadu[i opetovny casty pristup k uskladnenym
polozkam. Diky sve nizke prostorove narocnostl [sou casto lnstalo-
vany primo vevyrobe, [ako mezloperacni sklad.
3. 0chrana uskIadneneho zboz. Tovar [e vevnltr uzavreneho
systemu chranen pred neopravnenym pristupem, poskozenim
a prachem.
4. ezpecnost prce. vyda[ovy otvor systemu [e umisten v ergo-
nomlcky ldealni vysce. Odpada fyzlcka namaha prl pracl obsluhy,
ktera se pro zbozi nemusi zohybat cl natahovat tak, [ako prl pouzlti
regalovych system.
5. Zvysen produktivita prce. Na rozdil od klaslckych metod
skladovani, prl kterych travi obsluha casto az 70 % casu hledanim
zbozi a pochzkaml, poskytu[i automatlzovane systemy typu
Kardex Megamat moznost rychleho a pohodlneho pristupu keskla-
dovanym polozkam. Automatlzovany system Kardex Megamat se
SkIadovac systemusity na mru vas apIikaci
dodava vne[rzne[sich rozmerech a s vybavenim pollc na miru poza-
davkm zakaznika. | diky flexlblllte se tato novlnka [lste stane Megamat PS mze byt pouzivan [ako samostatne sto[ici zarizeni
,stallci" voblastl skladovani. s manualnim ovladanim, ale mze byt samozre[me napo[en na
Text: Mlchaela Pelssova, Kardex, s. r. o. wMS nebo LPP system. 1e mozne [e[ vybavlt [ednim nebo vicero
Maeh f|rm se 6aes tam)i|| aa6 efekt||tec cI|t| s)ch )re|a|ch a sk|a6e)ch prester. ||e6ei|m p|| sk|a6eaa| ma|)ch
6|| a kempeaeat se tra6|ca| mete6 sk|a6eaa| pe||ce)ch reqa|ech [e| [ake taaca aeefekt|a|. k pra f|rmam, kter
caIc[| e rac|eaa||tac| she sk|a6eaa| [e crceaa ae|aka, kterec p|e6sta| spe|ecaest Kar6ex kemstar aa Met|aare6a|m
e|etrhcactemat|taca|, reqc|aca| a m||c| techa|k|rate, pateraestere)sstm aeqeaerace- Kar6ex Meqamat.
!k|a6eaa| |ehk)ch 6|| rch|e a efekt|a
technlka
l9
vlhkost a zdaleka nle[elba korozivny. vztah prevlnovu lmpedanclu: Merne tImenie koaxiInych kbIov
Ked sl predstavime skreslenle slgnalu prl [eho prenose kablom, tak
, okrem [eho odrazov a elektromagnetlcke[ lnterferencle s okolim, sa
[eho na[vacsla cast pre[avi v naraste merneho tlmenla. v kovovych
kde D[e prlemer nad lzolaclou (nle nad plastom, ale pod vonka[sim [adrach sa [oulovyml strataml premeni v teplo v zavlslostl od odpo-
[adrom- opletenim) a d [eprlemer vnutorneho [adra. ru vodlcov a zvysu[e sa prlamo umerne s odmocnlnou frekvencle.
a - vnutorneCu [adro v lzolacll sa merne tlmenle polarlzacnyml strataml taklsto meni
v teplo a zvysu[e sa prlamo umerne s frekvenclou. Zavlsi od kvallty
dlelektrlka a cim [e relativna permltlvlta mensla, tym nlzsle merne
tlmenle. Pre pevny polyetylen [e rel. permltlvlta 2,28, pre penovy
l,54 a pre rurkobalonlkovy az l,l8. Pre vzduch (presne[sle vakuum)
[e l,0, lenzeprl tom by nemalo co drzat vnutorne[adro v osl koaxlal-
b- lzolacla z penoveho polyetylenu neho kabla. Cim hrubsi kabel, tym mensi odpor masivne[sich [adler
c - vonka[sle[adro Cu oplet s krytim mln. 9l% a tym l mensletlmenle.
d -plast, prl tomto typePvC Z praktlckych zavlslosti merneho tlmenla sa s oblubou pouziva
Z uvedeneho vztahu [e zre[me, ze prl zvlhnuti lzolacle nedochadza zavlslost na frekvencll, ktora [e v log/log mlerke prisne llnearna.
lba k zvysenlu dlelektrlckych strat, ale na[ma k masivnemu odrazu Umoznu[e to lnterpolovat z dvoch znamych hodnt tlmenla merne
slgnalu na lmpedancne[ nehomogenlte. tlmenle v d8 na l00 m prlamo z grafu. Dve potrebne hodnoty tlme-
nla by mall byt uvadzane v katalogovych llstoch, prltom uda[ prl
7ienenie koaxiInych kbIov
v uvode sa treba zmlenlt, ze to co [e v konstrukcll slgnalnych kablov
LMC tlenenle, [e v tomto pripade druhym (vonka[sim) [adrom
koaxlalneho paru. 1eho fyzlkalny vyznam [e vo vedeni prudu po
vnutornom valcovom povrchu, vplyvom tzv. [avu blizkostl a spolu
so sklnefektom, ktory vytlaca prud k povrchu vnutorneho [adra, sa
vytvara parove galvanlcke prepo[enle (stvorpolov), kde sa s rastom
frekvencle hlbka vnlku zmensu[e. Slgnal sa prenasa TLM vlnou
medzl [adraml a v ldealnom kabll [e elektromagnetlcka vazba pre-
nosove[ castl kabla k [eho okollu nulova. Tak by bolo tzv. tlmenletle-
nenla nekonecne. Tolko teorla, ales cim sa mzemestretnut vpraxl!
v katalogovych llstoch zvyknu byt uvadzane pre vybrane frekven-
cle vazbova lmpedancla v mohm/m (Transfer lmpedance,
Kopplungswlederstand) alebo tlmenle tlenenla v d8 (Screenlng
attentatlon, Schlrmung- dampfung). Pred deslatkaml rokov v 80.
a 90. rokoch [edna pracovna skuplna v |LC hladala matematlcky
200 MHz sa pouziva l pre zatrledenle kabla do skupin (STN|LC 96-3 vztah medzl tymlto vellclnaml. Uslllepodla naslch skusenosti nema-
cl. 3.2). Druha hodnota by mala byt podla byvaleho CSN34 7730 prl lo opodstatnenle, pretoze kazda z uvedenych vellcin poplsu[e lny
l 000 MHz, v sucasnostl sa caste[sle odporuca prl 800 Mhz. vyne- fyzlkalny [av. Trochu z[ednodusene vazbova lmpedancla [e pomer
senle dvoch hodnt tlmenla umozni urclt merne tlmenle pre kazdu napatla uzltocneho slgnalu k ruslvemu prudu vo vonka[som[adre.
dalslu frekvenclu od ca 30do l000MHz, t[. preakykolvek Tv kanal. Merla sa prl 30 MHz a hodnoty do l00 mohm/m su akceptovatelne.
Dalsou dlskutovanou otazkou [e tlmenle, ktore rastle s teplotou lba Casom sa rozsirllo meranle az do 200 MHz, ale nle vzdy sa uvadza.
zanedbatelne, prltom maxlmalna prevadzkova teplota koaxlalnych Caste[slesa oprotl tomu vposlednych 20rokoch uvadza tlmenletle-
kablov s pevnym PL [e 85 C a s penovym PL 65 C. Tensle koaxlalne nenla. Predstavu[e v d8 pomer prenlka[uceho ruslveho slgnalu do
kables pomedenym ocelovym vnutornym [adrom ma[u sicemlerne prenosove[ castl koaxlalneho kabla k uzltocnemu slgnalu. 1eho frek-
vyssletlmenlevo vyssich frekvenclach oprotl clsto medenym, alesu vencna zavlslost [epomernenevyrazna a su znamehodnoty az vyse
vhodne ako samonosne na vzdlalenostl nlekolko metrov (plenum ll0 d8. Pre orlentaclu, klaslcke medene huste opletenle umoznu[e
kable). Co sa tyka zvyskove[ zlvotnostl kablov, poklal ma[u [adra prl- doslahnut cca 35 d8, pokovena folla s redsim opletenim az 70 d8
rodzeny kovovy lesk a lzolacla [e sucha, nle [e predpoklad lch a komblnacla 2folli a medzl nlml ulozenych drtlkovaz vyse80d8.
nefunkcnostl z tltulu nevyhovu[uceho tlmenla. Pozor vsak na vlh- Meranlu tychto vellcin [e venovana mlmorladna pozornost v |LC
kost! Kedsl porovnatevyssleuvedenehodnoty relativne[ permltlvl- l STN. Pouziva[u sa trlaxlalne a qudraxlalne zostavy, rozsirene o ferl-
ty s hodnotou pre vodu ca 80, tak sl uvedomite, aky velky vplyv ma toveprstence, ktore llmltu[u povrchove vlny a celkovo sl tleto mera-
technlka
| ke6 sa keax|a|ae ka||e IKk pecI|a[ cI e6 . reke m|ac|he sterec|a, stretaame sa sta|e eite
s |acer)m| etatkam| a aaterm|, kteraas |)a|em V)skcmaem staeka||ea |te|aate, 6aes V0K| a. s.,
prekap|a. Naie t|ete ka||e sa pre prakt|caest pr|pe[ea|a as| |c6 terc|arach s|etach (rete6
|c6each) pecI|at sta|e. Ie aepra6epe6e|a, Ie | |||tke[ |c6caest| |e|| te|e|ter pr|pe[eaa
pr|ame ept|ck)m ka||em, | ke6 c pec|tace)ch s|et| sa te pre6pee6a ake |II0 cI e6 pe|e|ce 9. reke
1. sterec|a.
|e+\|1|ae |1||e . .|et+c| |1||e.ej te|e.|t|e
c
D
|cg
c
134,2
Z
r
c

V|raa etatk a e6pee6e k pecI|t|c keax|a|ach ka||e s|etach ka||ee[ te|e|t|e
20



technlka
21
nla vyzadu[u okrem drahych pristro[ov, a[ znacnu odbornu znalost STN LN 50399, ktora bola prl[ata v roku 20l2 a v hrubom prlblizeni
obsluhy. deflnu[e prispevok daneho kabla k pozlaru, [eho vyhrevnostl
vyznam hodnoteni tlenenla na koaxlalnych kablovnarastol prl LMC a tvorbea agreslvltedymov.
standardlzacll v Lurope koncom 90. rokov. Na[kvalltne[sle tlenene
su tzv. semlrlgld kable s vonka[sim [adrom z bezosve[ medene[ Znacenie koaxiInych kbIov
rurky. PreTKP su to kables komblnovanyml follaml a konektorovaci- Pznost typoveho oznacovanla kablov [e dlhodoba problematlka.
ml drtlkml pre ohybne typy a s kompaktnym kovovymvonka[sim vyvi[alo sa hlstorlcky z rznych prostredi, kde boll zvysene pozla-
[adrom (zvareny vlnovec) preprlmarnerozvody. davky na lch ldentlflkaclu. Kable pre antenne prlpo[enleTv prl[ima-
Nebezpecenstvo vazby prenasaneho slgnalu na elektromagnetlcke cov (podla CSNantenne zvody) sa v zahranlci na[caste[sle oznacu[u
okolle [e skr v nekvalltnom konektorovani. vtedy mze vznlknut PG + cislo, ktore suvlsi s rozmerovym radom kablov podla prlemeru
povrchova vlna, ktora sa sirl po vonka[som valcovom povrchu kabla. nad lzolaclou (DOD). Dlezlte[eto kvll kompatlbllltes koaxlalnyml
1e[ rychlost [e ovplyvnena materlalom plasta a amplltudou umer- konektorml. v |LCTC46A ,vlnovody a vysokofrekvencne kable" a TC
nou k budlaclm podmlenkam na strblne vo vonka[som [adre kabla. 46D,Koaxlalnekonektory" sa uvadza l pod vonka[sim [adrom (lalcky
Preto treba venovat pozornost na[ma pre vyssle frekvencle kvallte tlenenim). Zakladny rad [e podla odporucani Medzlnarodne[ elek-
uzatvorenla prenosove[ castl koaxlalneho kabla a [eho homogen- trotechnlcke[ komlsle: l,5 - 2,95 - 3,7 - 4,8 - 6,4 - 7,25 - ll,5 mm.
nemu lmpedancnemu prlpo[enlu. Okrem nlch su samozre[me vynlmky. Patri medzl ne napriklad
5,6 mm (vCCOD75-5,6), v byvalom Ceskoslovensku spopularlzova-
Zivotnost koaxiInychkbIov pre 7kR ny antenny kabel vpubllkaclach |ng. Mllana Ceskeho, CSc. a od toho
Zlvotnost kablovzapada do otazok, ku ktorym sa pomernecasto vra- odvodenych navodov na prlpo[enle antenneho zosllnovaca, odbo-
clame a lba prl dlhodobom hodnoteni kablov v konkretnych covaca, zlucovaca Tv slgnalu a pod.
podmlenkach lch pouzltla dostavamerealny pohlad na lch dlhoroc- Dalsi spsob oznacovani vysokofrekvencnych koaxlalnych kablov
nu funkcnost. pochadza z vo[enskeho prostredla, preto asl [eho hlavnou castou [e
Zlvotnost kablov ulozenych do zeme[e 20 az 30 rokov, umoznu[eto M|L, napriklad M|L l7. Nuz a potom [e mnozstvo tzv. Art. no. typo-
pomerne stala teplota do l0Ca zladne lne stresy. Prekable zavese- vych znaclek kablov flrlem, ktore dodava[u, alebo vyraba[u kable.
ne vo vzduchu [e to ovela zlozlte[sle. Psobl na ne komplex mecha- v mlnulostl sme sa musell orlentovat vo flremnom oznaceni
nlckych a kllmatlckych namahani, z ktorych su asl na[agresivne[sle Kathreln, Puba, Hlrschmann atd. Teraz prevazu[u CommScoppe,
tah, ohyb a torzla z mechanlckych, Uv zlarenle, vyssla teplota, vlh- 8elden a pod. v prlncipesu to alevarlaclena ten lsty, alebo rozsireny
kost a ozon z tych ostatnych. vacslna urychlenych skusok starnutla rozmerovy rad podla prlemerovnad lzolaclou.
sledu[e zmeny parametrov prl vysse[ teplote. Poblll sme taketo Na zaclatku 60. rokov to bolo znacenle pomerne [ednoduche. Tzv.
subory testov a sledovall degradaclu PL katalytlckym vplyvom PG kable mall polyetylenovu, vynlmocne polystyrenovu lzolaclu,
medl. Narast tlmenla o 300 az 400 %za asl l5 az 20 rokov nebyva prl vnutorne [adro medeny drt a vonka[sle [adro (tlenenle) v tvare
tychto kabloch rozhodu[ucl, pretoze zvacsa sa uz predtym prerusla opletenla z medenych drtlkov, plast zvacsa makceny PvC, stacllo
mechanlcky a vymenla spolu s antenaml a pod. Paradoxne kable so lch zatrledlt podla rozmerov. Na[pouzivane[si PG rad koaxlalnych
zvysenym tlmenim vyhovovall, pretoze sa medzl tym zvyslll vykony kablovpreTKP:
na vyslelacoch a tlez cltllvost Tv prl[imacov (70. - 80. roky). PG-59s DOD3,7mm
Na[agresivne[sle psobi na kable uv zlarenle. Zmeni sa taznost plas- PG-6 4,8 mm, lzolaclez penoveho polyetylenu l 4,6mm
tov, nasledne sa da[u ocakavat praskllnky na lch povrchu a erozla PG-ll 7,20mm, lzolaclez penoveho polyetylenu
neclstt a vlhkostl korodu[e na[prv vonka[sle [adro, neskr zneclsti PG-58 2,95mm, zvacsa lba pevny polyetylen
lzolaclu a narast strat prerusi funkclu zvodu Tv slgnalu. Pre TKP PG-2l3 7,25mm, lzolacla pevny polyetylen
kable[eto pomernemalo caste. PG-8 7,25mm, lzolacla z penoveho polyetylenu
Prekoaxlalne kable na radarove supravy sme boll nuteni deklarovat Ako vsak doplnat znacky o doplnky, ktore charakterlzovall varlova-
lch zlvotnost. |ch export do Lgypta, ako l pouzivanle v studenych nle materlalov a konstrukcnych rleseni! v tom bola pomerne velka
oblastlach Puska, nas prlnutll sa tym zaoberat. Pesersovall smevset- ne[ednotnost a na[lepslebolo lch doplnlt textovym poplsom s hlav-
ky dostupne technlckenormy a zlstlll sme, zeprevo[enskeapllkacle nyml parametraml, co [e v prlamom rozpores clelom uroblt strucne
v normach GOST sa uvadza 5 az 7 rocna funkcna schopnost kablov oznacenlepozostava[ucez alfabetlcke[ castl a ciselneho spresnenla.
podobne[ konstrukcle a materlaloveho zlozenla. Spolu s pracovnik-
ml Kovospracu[uceho podnlku 8ratlslava sme v 80. rokoch odobe- varlaclena zakladnekonstrukcno-materlaloverlesenle:
rall vzorky kablov z 8ratlslavskych strlech a potvrdlla sa zlvotnost Za PG a ciselnu cast znacky sa prl nahradeklaslckeho opletenla uva-
mechanlcky nenarusenych kablov 7az l2rokov. To [e asl orlentacna dza Cu/CuSn, co znamena, ze vnutorne [adro [e medeny drt a von-
hodnota ku ktore[ sa mozno prl ratani navratnostl a planovani vyme- ka[sle opletenle pocinovanyml medenyml drtlkml na AlPLT folll
ny kablov dostat. Prillsne mnozstvo lndlvldualnych vplyvov zne- pozdlzne obopina[ucou lzolaclu ako clgaretovy papler. Ked [e
moznu[eziskat presne[si uda[. namlesto PvC plasta clerny PL prlda sa PL, ak Halogen free flame
Posledne trendy v konstrukcll koaxlalnych kablov zohladnu[u a[ retardant materlal, prlda sa HPPP. Tleto doplnky sl [ednotllve flrmy
pozladavky na bezpecnost stavleb a pozlarnych usekov. 8ezne sa vytvara[u lubovolne a treba mat k dlspozicll katalogovy llst (data
mzeme stretnut s typml kablov, odolnych protl sirenlu plamena sheet) kabla.
(musla splnat pozladavky vertlkalne[ skusky [ednotllveho kabla Oznacenle PG ma sice svo[e llmlty, ale prl oznacovani koaxlalnych
alebo zvazkukablov na nesirenleplamena) a zaroven musla byt bez kablov[ena[rozsirene[sle.
obsahu halogenov, t.[. splodlny horenla musla byt malo korozivne,
0znacovanie kbIov podIa CSN347730
co sa pre[avu[e pH hodnotou a elektrlckou vodlvostou lch vodneho
v rokoch, kedy sa v Ceskoslovensku vyraball koaxlalne kable lba
vyluhu. Sucasne by kable mall mat nizku hustotu dymu, vznlka[uce-
v Kablo 8ratlslava a lne sa takmer nedovazall, vznlklo systema-
ho prl lch horeni, co sa vy[adru[e zmenou lntenzlty svetla v skusob-
tlzovane znacenle, ktorebolo [ednoduchea [ednoznacne.
ne[ komore. Pozladavka na funkcnu spsobllost koaxlalnych kablov
Prve psmeno alfabetlcke[ castl znacky v charakterlzu[e kabel ako v pozlarl podla STN|LC6033l sa ob[avu[e vynlmocne, pretoze dnes
vysokofrekvencny. Druhe C medene [adro plne, L lankove, A [e uz tleto kable nezabezpecu[u prenos zladnych slgnalov, ktore by
musell byt prl[imane a[ pocas pozlaru. So sprisnovanim leglslativy p ostrle breny drt, 8 lanko z Cu postrlebrenych drtov. 7retie
voblastl pozlarne[ bezpecnostl stavlebvsak prlbudla pozladavka na psmeno charakterlzu[e lzolaclu (dlelektrlkum) pevny polyetylen L,
trledu reakcle na ohen prl vsetkych typoch kablov na rozvod ener- penovy C, plny PLP bol oznaceny P. Nasledu[e stvrt pismenova
gle a slgnalov v budovach. Tato vlastnost sa hodnoti podla normy znacka pre vonka[sle [adro (tlenenle) O [e klaslcke opletenle mede-


nyml drtlkml. 1eho hustota by mala byt vzhladom na to, ze lde
o vysokofrekvencne kable podla |LC a vteda[se[ CSN mlnlmalne
9l %. U [e pozdlzne oblozenle Cu follou a na ne[ flxacne opletenle
cca 60 %hustoty z medenych drtlkov. 1 [e oblozenle AlPLT follou
a opletenlepocinovanyml medenyml drtlkml s cca 50%krytim. vo
varlante s AlPLT follou a opletenim pocinovanyml medenyml dr-
tlkml [e znacka L. Nasledu[e K s dvoml ALPLTAL a ALPLT follaml
a medzl nlml zvlnenyml pocinovanyml medenyml drtlkml
nutnyml ku konektorovanlu. Z bolo vonka[sle [adro z pozdlzne
zvarene[ zvlnene[ Cu pasky. Kable vCCZL 75-6,4 a vCCZL 75-ll,5
patrlll medzl na[kvalltne[slekableTKP este v80. rokoch. v sucasnostl
sa konstrukcle kablov v 50 ohmove[ verzll pouziva[u na vsetkych
GSMvezlach pre telefonlcku mobllnu komunlkaclu. Kable s klaslc-
kym dvo[ltym opletenim drtlkml bez folli, ma[u vo verzll s Cu dr-
tlkml stvrtepsmeno Da z postrlebrenych medenych drtlkov8.
Poslednepiate psmeno sa vztahu[ek materlalu plasta. znaci mak-
cene PvC. 8yva blely, slvy, zeleny vynlmocne clerny. M [e mrazu-
vzdorny plast z PvC, s odolnostou protl praskanlu az do - 40 C. L [e
polyetylen zvacsa clerny, pretoze [e stablllzovany protl Uv zlarenlu,
napriklad na samonosnych zavesnych kabloch na stlpy. Tolko abe-
cedna cast znacky.
Nasledu[e ciselne oznacenle, ktore sa sklada z prve[ castl velkostl
vlnove[ lmpedancle (50 ohm, resp. 75 ohm), clze 75 pre TKP a po
pomlcke[eprlemer nad lzolaclou vmm.
Prl kabloch pre lnstalaclu v uzatvorenych prlestoroch s vyssou
hustotou ludi, alebo ma[etku, ako su banky, hypermarkety, stanlce
metra, letlska, hotely, opatrovatelske domy sa postupne rozslru[u
pozladavky na lch pozlarno bezpecnostne charakterlstlky. Zvyslll sa
tym pozladavky na tepelnu odolnost lzolaclekabla. Na[caste[sim rle-
senim [e zosletenle PL sllanom. Tretla pismenova znacka bude teda
X, co v dobe spracovanla CSN este nebolo, rovnako ako plast
z homo- alebo kopolymeru polyetylenu, plneneho bezhalogenovy-
ml retarderml horenla. Pre tento typ plasta ostalo pismeno L (PL)
v spo[eni s -P (retardovanyvocl horenlu).
Prikladyoznacenla koaxlalnych kablov:
VCX1-R 75-4,8, VFAM 50-1,6, VCCkY Na pod., takze napriklad
prvy kabel ma medene vnutorne [adro (Cu drtlk), lzolaclu
(termlnologlcky spravne dlelektrlkum) zo zosleteneho
polyetylenu, vonka[sle [adro tvorene oblozenim AlPLT follou a
opletenim s pocinovanyml medenyml drtlkml s cca 50 %krytim,
plast [e z HPPP materlalu. -P oznacu[e, ze splna pozlarno bezpec-
nostne pozladavky na nesirenle ohna, hustotu a korozlvltu splodin
horenla.
Zver
v prispevku sme sa pokuslll pristupnou formou prlblizlt vyznam
pouzivanych parametrov a znacenla kablov pre TKP, ktore naprlek
ocakavanlam dodnes predstavu[u kabelaz, s ktorou sa stretavame
na[caste[sle. verime, ze lepsla znalost parametrov koaxlalnych kab-
lov, ale a[ lch znacenla prlspe[e k dorozumenlu medzl pro[ektantml,
dodavatelml a odberatelml kablov v sletach TKP a zamedzi sa lch
zamena s casto mene[ kvalltnyml lacnyml vyrobkaml, kde [e predo-
vsetkym med nahradena rznyml [adraml s pomedenyml drtlkml,
co mze spsoblt nemale problemy prl dodrzlavani prenosovych
charakterlstiksleti TKP.
Prispevok bol podporeny Agenturou pre vyskum a vyvo[ SP v ramcl
zmluvy c. APvv-0097-ll.
|ng. Otto verblch, PhD.,
|ng. Stefan |zakovlc,
|ng. 1ana Sulova vUK| a.s, 8ratlslava
22
technlka
Prlemyselne nabi[ace typu LSC/LSP sa dodava[u s vykonom l08 w
a 2l6w s vystupnym nabi[acim napatim l3,5v, 27v a 54v. Slroky roz-
sah vstupnych napati 88 az 264v ACalebo 249 az 370v DCsu zarukou
slrokeho pouzltla. vystupny dobi[aci prud[e podla vystupneho napa-
tla az 8A.
Zdro[e typu LSC/LSP splna[u normy LN55022 a LN6l000, LNv50204,
Ln55024. Llektrlcku pevnost medzl vstupom a vystupom udava
vyrobca zdro[ov3kv, bezpecnostny standard LN60950-l. Pozmery su
[ednotne300x l84x 70mm.
Zdro[e typu PA-l20 a P8-l20 s vykonom l00 az l20 w su urcene na
nabi[anle kysellnovych olovenych akumulatorov l2 v, 24 v a 48 v.
Zdro[ema[u zabudovanu funkclu PPC(LN6l000-3-2), ochrany protl
Meaa We|| [e sete) )re|ca aapa[ac|ch t6re[e a )a|mkec
a|es aa| t6re[ese ipec|f|ck)m crcea|m pr|ems|e| 6emac-
aest|ach - aa||[ack e|eea)ch akcmc|atere. K 6|spet|c|| s
aa||[ac|e t6re[e s )keam| 1 W aI 1 W. le tak|a6a)ch
|astaest|, kter t6re[e Meaa We|| ma[ a kter)m| sa e6||ic[
e6|a)ch )re|ce [epetre|at6|hat sek spe|ah||est
a pr|sae 6e6rI|aaa|e |etpecaesta)ch aer|em lN11,
lN9, qa|aa|ck e66e|ea|e kC a 0C straa s aapteec
peaestec 1kVkC. V)re|ca aak|a6a aema| prestr|e6k pr|
)e[| t6re[e a[ aa 6e6rIaa|e aer|em lN11 t)ka[c|ch sa
e|ektremaqaet|ckhe Iareaa|a 6e eke||a. 0eta||a tech-
a|ck ipec|f|kac|e [e meIa st|ahact aa http://www.meaa-
we||.ce/aapa[ac|e-t6re[e/aa||[ack/pr|emse|ae/.
Vseka spe|ah||est
23
technlka

technlka
skratu, pretazenlu, prepatlu a prehrlatlu a typ dobi[anla [e mozne Co sa tyka vlastnosti na sekundarne[ strane, dobi[aci zdro[ ma pre-
zvollt. Zakaznik ma moznost vybrat sl model, ktory na[lepsle vyho- patovu ochranu (zdro[ sa vypne a po odstraneni priclny znova
vu[e a[ z hladlska ceny, funkcla PPC, typ dobi[anla a typ,open fra- nabehne), ochranu protl prehrlatlu (zdro[ sa vypne prl prehrlati
me" su volltelne. Zdro[ ma [ednoduchy a velml ucelny LLD lndlka- vykonovychtranzlstorov alebo usmernovacov a po odstraneni pri-
tor. Pozsah vstupnych napati [e 88-l32vACalebo l76-264vACvoll- clny znova nabehne), ochranu protl skratu a protl prepolovanlu. 1e
telny prepinacom. Zdro[ [e schopny dodavat trvaly dobi[aci prud moznedobi[at sucasnedva bloky baterli.
7,2 A (pre l2 v akumulator) 4,3 A (24 v) a 2,2 A (48 v). Mlnlmalnu
strednu dobu prevadzky do poruchy vyrobca udava l49 tlsic
hodin.
Zdro[etypu Mean well P8-230su podobneurcenena nabi[anleaku-
mulatorovych blokov l2 v/24 v/48 v s kapacltou do l60 Ah (l2 v).
Zo speclflckych vlastnosti [emozneuvlest zabudovany aktivny PPC
(PP>0,95), vystupny D|N konektor alebo zvolltelny konektor
,Anderson", dale[ 3 fazova dobi[acla charakterlstlka, slroky rozsah
vstupnych napati (90-264vAC, l27-370vDC), nutenechladenle rla-
denym ventllatorom, moznost dlalkoveho ovladanla zapnu-
tla/vypnutla (cez kabel). Samozre[mostou su ochrany protl skratu,
prepatlu, prehrlatlu. Zdro[ [e schopny trvale dodavat napr. do l2 v
akumulatorove[ banky prud l6A.
Na obrazku [e typlcka dobi[acla charakterlstlka zdro[a Mean well Z dalsich funkcli
P8-230 pre oloveny akumulator. Pozmery su l90 x 96 x 49 mm prl mozno spome-
hmotnostl l,2kg. nut rladene chla-
Zdro[ Mean well typu P8-300[enabi[acka olovenych akumulatorov denle ventllato-
bez nuteneho chladenla s tlchou prevadzkou s 3 fazovou dobi[a- rom, moznost
cou charakterlstlkou urcena pre akumulatorove banky a akumula- zapnutla/vypnu-
tory s kapacltou 80-200Ah (l2v), 40-l25Ah (24v), 20-65Ah (48v). tla na dlalku, LLDlndl-
Nabi[acka ma zvolltelnu pasivnu funkclu PPC s mlnlmalnym odbe- kator, konektor s vystupml
rom bez zataze < 3,5 mA/240 vAC. Napriklad do akumulatora 24 v kontaktovreleprepripadnepou-
[ezdro[ schopnydodavat dobi[aci prud l0,5A zltle v dalsich externych zarladenlach,
Nabl[acka Mean well typu P8-360 [e dalsla z radu cenovo dostup- alebo na vzdlalenu kontrolu stavu.
nychzdro[ov s nutenym chladenim pomocou rladeneho ventllato- Na zarladenle dava vyrobca 3roky zaruku. vyrobca udava mlnlmal-
ra, s volltelnym vstupnym napatim ll0vAC/230vAC prepinacom, n u h od notu doby bezporuchove[ prevadzky l24 tlsic hodin.
s pasivnou funkclou PPC(LN6l000-3-2 Class A), urcenym podobne Zarladenle splna normy UL60950-l, LN60950-l a uz typlckou
na nabi[anle a dobi[anle olovenych akumulatorov l2, 24 a 48 v. samozre[mostou prl lmpulznych zdro[och Mean well [e galvanlcke
Nabi[acka [e urcena prekapaclty 80-200 Ah (l2v), 40-l25 Ah (24v) oddelenle s napatovou pevnostou medzl vstupom a vystupom
a 20-65 Ah (48v) akumulatorov s 3 fazovou dobi[acou charakterls- mlnlmalne3kv.
tlkou. Nabi[acka Mean well P8-360 dodava napr. do akumulatora vysoku spolahllvost dosahu[u zdro[e Mean well vdaka prlncipom
l2v splckovy prud 24,3A. pouzltym uz prl zakladnom navrhu zdro[ov, dodrzlavanle bezpec-
Nabi[acka Mean well typu P8-600 [e zdro[ s unlverzalnymslrokym nostnych parametrov, prlncipy galvanlckeho oddelenla, prenos
rozsahom vstupnych napati, so zabudovanou aktivnou funkclou energle pomocou transformatora pomocou vysoke[ frekvencle
PPC (> 0,95) , s ochranou protl prepolovanlu, skratu, prepatlu, pre- a ostatnepraxou overeneprlncipy.
hrlatlu. Zdro[ ma 3 stavovy LLD lndlkator a moznost dlalkoveho
ovladanla (cez kabel) a s nutenym proporclonalne rladenym chla- Firma 1DC, s. r. o. je taktiez aj autorizovanymservisnymstre-
denim ventllatorom. Zdro[ [e urceny na nabi[anle a dobi[anle olo- diskom. Pracovny tmfirmy 1DC, s. r. o. tak dokze poskytovat
venych akumulatorovych sustav az do kapaclty 400 Ah. (l2 v).
pInu technicku podporu znacky Mean WeII. Podrobne infor-
8llzsle lnformacle o zdro[l Mean well P8-600 [e mozne stlahnut na:
mcie njdete na webstrnke www.meanweII.co.
www.meanwell.co/assets/data/P8-600-spec.pdf, kde sa uvadza[u
Text: 1DC, s. r. o.
a[ zakladneuda[eo spolahllvostl a a[ nabi[ace[ charakterlstlke.
Nabi[ackyod flrmy Mean well P8-l000s vykonom do l000w umoz-
nu[u dobi[at sustavu akumulatorovs napatim l2, 24a 48v s dobi[a-
cim prudom do 60A. Typ P8-l000 poskytu[e vela funkcli, ktore prl
nabi[ackach te[to cenove[ kategorle su vysoko nadstandardne. |de
o mlkroprocesorom rladenezarladenle, [emoznenastavlt dvo[, tro[
alebo osem fazove nabi[anle (na obrazku) pre olovene akumulato-
ry. Z vlastnosti na prlmarne[ strane [e mozne hlavne vyzdvlhnut
slroky rozsahvstupneho napatla 90az 264v AC(47 az 63Hz) alebo
[ednosmernych l27 az 370 v, dale[ velml nizky odber naprazdno
(do 3,5 mA/240vAC). K vysoke[ efektivnostl dobi[anla prlspleva a[
kontrolauclnnikana prlmarne[ strane(funkcla PPC).

Meaa We||
a I|tkea he6aeta
aa||[ace akcmc|atere
technlka
24
lak|a6aec |ehec rete6e tep|e[ p|tae[ e6 [e 6epra|t kc kaI6mc e6|eramc m|estc tep| e6c s peIa6eaaec
keaitaataec tep|etec. !stm tep|e[ p|tae[ e6 [e iak eterea) sstms aepra|6e|a)m e6|erem tep|e[ p|tae[ e6.
V pr|pa6e, Ie ae6echa6ta k [e[ e6|erc, e6a rete6ech pestcpae ch|a6ae. Na e||m|aeaa|e tehte stac sa aarhc[e
c|rkc|acapetrc||e, kter|ma|e |t e6eas|eIaespetrc||m tep|e[ p|tae[ e6.
Aby sme doslahll stav, prl ktorom bude v clrkulacnych potrublach
udrzlavana rovnaka teplota vody pre kazdu stupacku teple[ pltne[
vody a[ prl rozdlelnychtlakovych stratach potrubla a pozadovanych
ob[emovych prletokoch, [e potrebne prlstuplt k hydraullckemu
vyvazenluclrkulacnehopotrubla.
Podstatou hydraullckeho vyvazenla rozvodov teple[ pltne[ vody [e
osadenle vyvazovacich armatur do clrkulacneho potrubla. Tleto
armatury zabezpecla usmernenle prletokov v clrkulacnych stupac-
kach tak, aby bola v cele[ sustave udrzlavana rovnaka teplota vody,
resp. aby teplotny rozdlel medzl vystupnou teplotou pltne[ vody zo
zdro[a ohrevu a teplotou pltne[ vody na na[neprlaznlve[sommleste
sustavy bol udrzlavany v rozsahu 3-5 K. Podla spsobu akym tleto
vyvazovacle armatury pracu[u, cl na prlncipe lch exaktneho pred-
nastavenla vychadza[uceho z hydraullckeho prepoctu alebo na
teplotnom prlncipe, pozname trl zakladne spsoby vyvazenla
sustavy.
Staticke vyvzenie rozvodov tepIej pitnej vody
Podstatou statlckeho vyvazenla rozvodov teple[ pltne[ vody [e
Nevyhody statlckeho vyvazenla: osadenle vyvazovace[ armatury do kazde[ clrkulacne[ stupacky. Na
- regulacna armatura nedokaze reagovat na zmeny teploty vody zaklade hydraullckych prepoctov kazdu armaturu exaktne predna-
vsustave stavime prostrednictvom obmedzenla zdvlhu regulacne[ kuzelky.
- ak [e sustava prevadzkovana na vyssle teploty ako [e potrebne, Tym doslahneme rovnomerne rozdelenle ob[emovych prletokov
[etento spsobneekonomlcky do kazde[ clrkulacne[ stupacky, coho dsledkom bude rovnaka
vystupnateplota teple[ pltne[ vody na kazdom odbernom mleste.
vyvazovacleventlly su vybavenemeraciml ventllcekml, ktoreumoz- Dynamicke vyvzenie rozvodov tepIej pitnej vody
nu[u pomocou meracleho pristro[a meranle tlakove[ dlferencle Prl d ynam lckom vyvazeni rozvodov teple[ pltne[ vody osadime do
a ob[emoveho prletoku pocas prevadzky systemu. vzhladom na niz- kazde[ clrkulacne[ stupacky tzv. termostat do clrkulacle. Po prekro-
ke ob[emove prletoky v clrkulacnych stupackach su na[vhodne[sle ceni teploty teple[ pltne[ vody v clrkulacnom potrubi sa automatlc-
vyvazovacle ventlly s nizkou hodnotou prletokoveho suclnltela kvs ky uzatvara a tym uzatvara a[ prletok vody vdane[ stupacke.
3
0,52-3,0m /h. v pripade dynamlckeho vyvazenla mzeme pouzlt termostat do
clrkulacle, ktory [e vlastne termostatlcky vyvazovaci ventll v po-
vyhody statlckeho vyvazenla: dobe proporclonalneho regulatora, ktory pracu[e bez pomocne[
- rozdelenle pozadovanych ob[emovych prletokov do [ednotll- energle. Ma v sebe zabudovane dva termostaty. Prvy termostat [e
vych stupaclek bez ohladuna teplotu vody urceny pre dynamlcku regulaclu a [e z vyroby flxne nastaveny na
- moznost zmeny prednastavenla vyvazovace[ armatury prl pri- 48C, 52C, 55C, pripadnena 58C. Ak teplota vody prekroci nasta-
padnych hydraullckych zmenach vsustave venu teplotu na termostate, roztazne medlum vnutrl termostatlc-
- cenovovyhodnerlesenle keho prvku premlena zmenu teploty na zmenu drahy a ventllove
k6rac||ck reqc|eaa|e rete6e
tep|e[ p|tae[ e6 |te)ch 6emech
Oot. 1 PtllloJy vyvozovoclch vent|lov

Oot. 2 5chemo stot|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
technlka
25

l a v ra a l o y ku n p k v d a k d u s u ck a s t cl a o sed o s uzat ara, cim sa uzatva [ pr et k vod v clr lac om rleto o y posuva d le[ r he[ t pa e l ua a s pa-
i l [ c ep t d t ra u - u ea ed u k potrub . Pr klesa u e[ t lo evo y sa ventll o varaotva cou pr zl k [ z po posl nu st pac u.
r e t t u ku t s [ n nou p otl t rmos a lckem prv . Druhy ermo tat eurceny a ter-
S o na v e z t vo tatick -dy micke vy zeni ro vodov epIej pitnej dy
Pr o n ck m a l statlck -dy aml o vyv zeni o ka e[ ku cn sadime do zd clr la e[
s c ci t r r s a d e tupa ky vyvazova ven ll a za oven te mo t t o clrkulacl a tym
l r e a u o p s sklb mevyhodyp v ho [ dr heh s obu.
m o n o o t le l i d d o lcku chra u r zv dov ep [ p tne[ vody. v pr pa e, ze na z r [l
r zov c a o n d , en [e eall ana terml k chra a rozvo ov co znam a, ze sa v za-
n t pl t v z n r m sob ikoch na e u pl nu odu vysl teplota a 70 C, p evez e rla-
nl e a a u d u t m a z u ek l o de eprl toku rm t rou r hy er ostat t k, e b d d sp zicll
p l o lny pr et karmaturou. o t t d a e v en : vyh dy s a lcko- yn mlck hovy az la
o y e d av s a t e t - term stat do clrkulacl u rzl a[u kon t n nu t plo u vody
h y ml y a vy ody d na ckehov vazenl : k e[ pa v azd stu cke
e t t c e e u r o s n - za t rmos a om do clrkula l [ trvalo d zlavana k n tant a - l i e[ t pl v d u pr s r i pr n zk e ote o y s o t edn c o y c tv m v vazovaci h ventl-
ep t y t lo avod z e e o d n p a t lov ab zpecen p za ova e rletokydok zde[ s upacky
s t m t pr s [ e o - ys emsa auto a lcky lsp obu ezm namtepl ty nazdro[l l o l r a [ oz a ea a - d sp zlcnyt ak cl kul cneho cerpadla er lozeny n dv rm -
r ms z u h c o s tu y, ci a nlz [e lu n st su tavy
N v o y l k y a e yh dy d nam c eho v v zenla:
v r p ipa e e y e r a z v s o m . - de, z [ s st m p ev d ko any n cny l utlmaml, tzn y c y ml y a Nev hodystatl ko-d na ckeho v vazenl :
cl la e d v n p pu en r a - rku cne c rpa lo [e yp ute, o s st i cl kul cneho cer c o cn l nl - enov naro e[sler ese e
a la s z n nevyva e a k ep t p d sa su tava sprava ako . Niz a t lo a vody
p s o y v r d s u ck s obi, zesu term stat plne ot o ene a o prve[ t pa y od egu n r v d p e[ d [ p t t e vyr lova le oz o ovteple[ ltn vo y ma svo eo ods a nenl
d a h l t o s r s u cl p z ro[ , vz ladom na vyss e lak ve t aty t pa ek za nou ( rl- h n p ek o a en o lav e rl ob[ t r y l ch s ozlahl ml rozvodm s c tralnym ohrev m
b a v s r r v d ) c a z o n uda tl ko a t ata lezateho oz o u , v h d a v da s a[- a u p y, h d ko s na r. bytovedom otelya po .
s . o h t r e[ vy sim prletokom P dosla nu i pozadovane[ teploty v p v P t o o: Herz
t a o a t t t n ra m a s up cke d zdro[a s termos a pos up e uzatva , ci s g. Ad a n Text: |n rl na vaza ova
Oot. 3 Pt|ncl lunlc|e tetmostotu Jo c|tlulc|e
Oot. 4 5chemo Jynom|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
Oot. 5 5chemo stot|clo-Jynom|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
technlka
26
!|e6eaa| eaerq|| p||aai|
prekatate|a sa|Iea| aak|a6
Prvni a ne[zakladne[si pravdou [e: ,bez mereni neni kontroly". pro rzna pouzlti. Ne[nove[sim prirstkem [e rada Kw9M, ktera se
Ziskani realnych hodnot z provozu vam da vetsi nadhled a umozni mnozstvimmerenych vellcln, presnosti 0,5 %, velkym prehlednym
obha[lt a reallzovat zmenypro dosazeni lepsi energetlckeefektlvlty. dlsple[em a dalsiml parametry radi k ne[lepsimproduktm z oblastl
To [e asl [asna vec. 8onus, ktery nasazeni technologle prlnese [e podruzneho mereni. Mlnlmalni merltelny proud [e l mA, coz vyuzl-
navic presna evldence vyuzlti stro[. Podle narstu spotreby se da [eme prl mereni spotreby pristro[ ve standby modu, a horni
velml presne urclt zacatek realneho vyrobniho procesu. Naopak hranlce, take diky moznostl pouzit merici transformatory x/5, do-
vysoka spotreba v nocnich hodlnach mze prlnest poznatek sahu[e na hranlcl 4 000 A. |ntellgentnim elektromerem Kw9M lze
o nedbalostl pracovnik, kteri nechava[i stro[ cl celou llnku v polo- merlt ne[en stridave, ale l ste[nosmerne napeti a zaroven dokaze
prlpravenem rezlmu, aby to rano mell [ednodussi. Poslednim dle- oddelenemerlt spotrebovanoul generovanou energll.
zltym faktorem [e mereni maxlmalni aktualni spotreby. To [sou
hodnoty souvlse[ici s volbou sazby pro fakturacl a predpokladane- 0d SD karty po webserver
mu maxlmalnimu aktualnimuodberu. Merlt kazdou nabi[ecku mobllniho telefonu by asl bylo nesmyslne,
ale merlt na vice mistech nez [en na vstupu, [e naopak vice nez
Snizte si pozadovany prkon na reaIitu rozumne. Urclte [e vhodne merlt samostatne [ednotllve haly, ucele-
S ohledem na cenovou polltlkudodavateleelektrlckeenergle, ktery
ma ve zvyku ,pokutovat" prl prekroceni ctvrthodlnoveho maxlma,
sl mnoho flrem nechava dostatecnou rezervu - nekdy zbytecne vel-
kou. Hodnoty pozadovaneho vykonu ma[i nastaveny nadhodnoce-
ne a vyhazu[i prostredky panu
bohu (dodavatell elektrlcke ener-
gle) do oken.
1ako zaklad staci merlt celkovou
spotrebu - uz to poda za[imava
cisla, ktera lze nasledne zpracova-
vat. Daleko uclnne[sim nastro[em
[ereseni, kdy merime [ednotllve lln-
ky cl dokonce stro[e. v zadnem
pripade nestaci obyce[ny elek-
tromer, ktery umi [en paslvne pocitat akumulovanou spotrebu. ne vyrobni llnky cl [ednotllve stro[e pokud [e[lch prikon [e vyssi nez
Chytre merici pristro[e dokazi daleko vic. Ne[enze meri kazdou fazl vaml deflnovana hodnota - napr. 5 kw. Pokud [e loglka merlcich
zvlast a tim poskytu[i lnformace o pripadnem nevyvazeni zatizeni [ed-
notllvych fazi, ale meri mnoho rznych hodnot a zaroven umi na-
merene hodnoty uchovavat. Prekvencl zaznamu lze zvollt od l s po
llbovolny delsi casovy usek, coz ve vysledku omezi pocet nashromaz-
denych dat. Pokud mate zavaznedvody sl neporlzovat vlastni merici
pristro[e, lze sl mereni ob[ednat [ako sluzbu a dodavatel energetlcke-
ho audltu vam zarizeni po nezbytnou dobu mereni zap[ci.
co Power Meter -inteIigentn eIektromery
Panasonlc dlsponu[e nekollka radaml lntellgentnich elektromer
mist pecllve prlpravena a koordlnovana s merlciml body napr. stla-
ceneho vzduchu cl [lnych medli, dostava sevam do rukou [lz system
pro velml presnou analyzu vyuzltelnou napr. pro predlktlvni
udrzbu.
Nedilnou soucasti sledovani vyroby [e management energli - a tim
nemyslim [en energll elektrlckou. Ste[ne [ako u elektrlcke energle
dochazi ke strmemu rstu cen take u plynu, stlaceneho vzduchu cl
vody. Kazdou pro nas dlezltou energll mzeme merlt vhodnyml
Nasatea| sstmc eaerqet|ckhe maaaqemeatc p||aai| sperc ae[ea e|ektr|ck eaerq|e, a|e | 6a|i|ch
m6|| cI|aa)ch ramc| )re|a|he precesc.
Ptutolomty
mohou nejen
hoJnoty
zootozovot,
ole ztove
je oslytovot
noJilzenemu
systemu
8ezJttove toojenl PlC (Ptotomovotelnch outomotu Ponoson|c o lco
Powet Vettu je j|z stejn ozne o oezecne jolo lomun|loce o looelu
250 m oezJttoveho ienosu Jolze useti|t vlcenlloJy s looelzl
lw9V s iesnostl 0,5 o moznostl vyuzlt milcl ttonslotmtoty x/5
technlka
27
senzory ne[en na vstupu, ale optlmalne zvolenyml cldly mohou byt do systemu zapo[lt [ednotku DLU (Data Logger Unlt), kterou lze
osazeny l [ednotllve dilci vetve. Prostrednlctvim Lco Power Metr soflstlkovane nastavlt pro sledovani speclflckych promennych
mzemesledovat ne[en spotrebu [ednofazovych cl trifazovych spo- l zpsob[e[lch dalsiho zpracovani.
treblc, ale zaroven mzeme na [e[lch pulzni vstupy prlvest slgnal
z konkretnihocldla prislusnemereneenergle. O tyto namerenehod-
noty se [lz postara bezpecny prenos dat. 1ednotllve merici body lze
prlpo[lt k ridicimu systemu pres PS485, prostrednlctvim ethernetu
nebo bezdratove. Hodnoty z neprlpo[enych mericich mist mzeme
prenaset prostrednlctvim SD karty a spolecne pak data podroblt
zpetneanalyze, aby mohla byt zaha[ena nezbytna a spravna opatre-
ni pro zvyseni energetlcke uclnnostl. Neustale sledovani a op-
tlmallzace [sou zakladnim kamenem pro moderni a efektlvni
hospodareni s energli.
Data se nikdy neztrat
Komunlkacnim srdcem [e PP web Server, ktery centralne ukladana
data prbezne poskytu[e - sledovat [e mzete na svych chytrych
NsIedne zpracovn dat
Standardni Sw nastro[e pro sber a naslednou analyzu dat [sou Kw
Monltor a Kw watcher. Nabize[i neprebernou skalu rznych zobra-
zeni a speclflckych zpsob zpracovani namerenych vellcln. Pro
pripad, ze bude potreba vystup zpracovat odllsnym speclflckym
telefonech, tabletech cl [e poskytovat do SCADA. Dlezltym fakto-
rem [e, ze cely system velml dobre spolupracu[e se SCADA, ale zaro-
ven [e schopen plnohodnotne a velml komfortne, poskytovat data
k analyzel bez [akychkollvnadstaveb. Kazdy datovy balicek ma caso-
ve razitko a tak prl vypadku ciloveho systemu nedo[de k zadne
ztrate. vsechna nedorucena data uchovava web Sever lokalne a prl
zpsobem, [e mozne sahnout po programu PP web Deslgner. Toto
obnoveni spo[eni data bezpecneprenese.
vyvo[ove prostredi za[lsti on-llne zobrazeni v podobe unlkatni
Pro ovladani systemu [e rozumne vyuzit modernich dotykovych
HTML stranky. vzhledem k lntultlvnimu ovladani vyvo[oveho
panel, ktere vam ne[en dovoli prikaz zadat, ale zaroven poskytnou
prostredi se obe[dete bez [akehokollv programovani. Parametrl-
aktualni zpetnou vazbu (teplota, tlak, prtok), a to samozre[me[ako
zovanim komponent z tematlckych knlhoven mzeteprlpravlt za[i-
aktualni hodnotu cl graf vyvo[e.
mave webove prostredi, diky kteremu bude mozne vasl vyrobu
prehlednesledovat kdekollvna svete. Praxeukazu[e, zeprinosem [e Pro pripad, ze se rozhodnete reallzovat mereni bez prime komunl-
[lz samotne nasazeni mericich pristro[ - Lco Power Meter, coz kace pres web server exlstu[e nekollk alternatlvnich cest. Pro
vede k vetsi zodpovednostl pracovnik daneho useku, ale hlavni [ednodussi vzdalene systemy se nabizi funkce,Data logglng", ktera
efekt samozre[me prlnasi system [ako celek s portfollem prbezne [e v kazdem dotykovem operatorske panelu Panasonlc. Dotykovy
namerenych dat a optlmalni zpetnou vazbou [ednotllvych casti. panel prbezne sledu[e a uklada nadeflnovana data z ridici [ednot-
Text: Ludek 8artak ky (PLC) a uklada [ena SDkartu dosouboru CSv. Pokud [etreba data
Poto: Panasonlc lhned zpracovavat cl pouzivat pro ne[akou onllne apllkacl mzeme
5|tol oleto touJovch ttonslotmtotu lze jeJnoJuse ,nocvolnout no ve-
Jenl tuznch tol|lu
0lu(0oto loet un|t je vhoJn to uchovnl Jot s moznostl jej oslytovot
Jle o slt|
Nosozenl lw9V v tuznch oolostech s ot|mlnlm vyuz|tl weo 5etvetu
Zakon o hospodareni energli c. 406/2000 Sb. byl od sveho zrodu lze po vazovat umozneni vyberu optlmalni varlanty (tedy doporuce-
[lz l2 novellzovan, ze[mena z dvod pre[imani leglslatlvy LU do ne en. speclallstou) podle krlterli dotacnich program. Dale [e nove
naseho pravniho radu atp. Posledni novela c. 3l8/20l2 prlnesla povlnnost navrh vhodne koncepce systemu managementu hospo-
mnoho uprav, ale v kontextu tohoto clanku budou zmineny pouze dareni s energli, coz v pripade absence [akehokollv monltorlngu
castl tyka[ici seenergetlckeho audltu (LA) a energetlckeho posudku obnasi ne[prve vytvoreni systemu sberu dat (mereni spotreby elek-
(LP). trlny, doby svltu, zaznamy o poruchach a zmenach v cele soustave
vO atp.) a naslednevyhodnoceni a opatreni kezlepsovani. vlz 5.
Lnergetlckeaudlty ma[i presnou strukturu, zakonem preddeflnova- nergeticky audit
ne tabulky, [ednotny evldencni llst - [sou tedy vza[emne porovna- Lnergetlckym audltem se rozumi (ve smyslu deflnlce 2 pism. n)
telne. Uda[e z ev. llstu kopiru[e zpracovatel LA do evldencni databa- pisemna zprava obsahu[ici lnformaceo stava[ici nebo predpoklada-
zeMPO a vblizkebudoucnostl budemit l z tohoto systemu kazdy LA ne urovnl vyuzivani energle v budovach, v energetlckem hospo-
sveunlkatni cislo. darstvi, v prmyslovem postupu a energetlckych sluzbach s popl-
sem a stanovenim technlcky, ekologlcky a ekonomlcky efektlvnich
navrh na zvyseni uspor energle nebo zvyseni energetlcke ucln-
nostl vcetne doporuceni k reallzacl. 1eho platnost [e stanovena do
provedeni vetsi zmeny energetlckeho hospodarstvi, pro ktere byl
zpracovan. 1edna seo nezavlsly dokument, vLA senlkdynenavrhu[i
konkretni obchodni znacky vyrobk, materlal, sluzebatp. navrho-
vanych reseni, pouzefyzlkalni a technlckeparametry!
Dvody, proc sl nechat vypracovat LA na soustavu vere[neho
osvetleni (vO), lzespatrlt zpravldla v:
nastala zakonna povlnnost (vlz v 9, v oblastl vO zpravldla
nenastava,
pozadu[e [e[ poskytovatel dotace (napr. program LPLKT MPO
a[.) cl bankovnich uver atp.,
ma[ltel cl provozovatel soustavy vO chce byt lnformovan o [eho
aktualnimstavu a moznostech efektlvnich energetlckychuspor.
Kazdy energetlcky audlt v souladu s provadeci vyhlaskou sestava
m[. z:
tltulnihollstu,
ldentlflkacnichuda[,
poplsu stava[iciho stavu predmetu energetlckeho audltu vc.
energetlckebllance,
vyhodnoceni stava[iciho stavu predmetu energetlckeho audltu
z hledlska uclnnostl uzlti energle a urovne systemu manage-
mentu hospodareni energli dle,
vyctu navrh opatreni kezvyseni uclnnostl uzlti energle,
souhrnnych varlant z navrh [ednotllvych dilcich opatreni
(clenene napr. [ak beznakladove, nizkonakladove, stredne a
vysokonakladove),
vyberu optlmalni varlanty (z hledlska energetlckych uspor, eko-
nomlcke navratnostl, ekologlckeho prinosu, technlcke reallzo-
Aby bylo mozno LA zpracovat, [e vzdy nutna uzka souclnnost zada- vatelnostl vcetne uvedeni doporucenych postup, aby bylo
vatele se zpracovatelem, spociva[ici ze[mena v umozneni mistniho dosazeno synerglckeho efektu vsech uvazovanych dilcich opa-
setreni audltorem (en. speclallstou), tedy podrobne prohlidky cele treni nebo podlekrlterli dotacnich program),
soustavy vO (rozvadece vO, svetelne body atp.) za pritomnostl doporuceni energetlckeho speclallsty opravneneho zpracovat
zastupceprovozovatelevO, a predani nasledu[icichpodklad: energetlcky audlt,
lnformace o nakupu elektrlny mln. za posledni 3 roky (faktury, evldencniho llstu energetlckeho audltu + kople opravneni en.
smlouvy) /ZP/, speclallsty,
priloh doklada[ici provedene vypocty za uvazovanych sltuacni plan, schema rozvod /ZP/,
okra[ovych podminek.
lnformaceo systemu hospodareni energli dleCSNLN|SO 5000l
Za dlezltou a praktlckou novlnku v metodlce zpracovani LA diky
/ZP/,
! c|aaest| e6 1. 1. 111 || takeaem c. 11/111 !|. aee||teaa takea e hespe6a|ea| eaerq|| a [ehe
prea6c| h|aik. Ce [e te eaerqet|ck) ac6|t a eaerqet|ck) pesc6ek a ce 6aa aee| p||aes| 6e
ac6|tersk praxe, te[maa e||ast| e|e[ahe est|ea|, se pekcs| aast|a|t teate c|aaek.
laerqet|ck ac6|t a [|a 6ekcmeat
e||ast| e|e[ahe est|eaa|
Oot. 1 Olene hl|nllove voJ|ce vl|vem iechoJoveho oJotu vzn|lleho
neJotozenm lontoltem
technlka
29
pasport vO (vc. zatrideni komunlkaci.), obecne lnformace o volbe svitldel (svetelny smog), svetelnych
pro[ektova dokumentace(ldealnesoucasneho stavu), zdro[, regulacl atp.,
zpravy o revlzl el. zarizeni, vy[adreni ekologlckych prinos l ,lepe predstavltelnou for-
lnformace o pouzivanem slavnostnim osvetleni (osvetleni mou" (usetrenestromy, prepocty na vagony uhli atp.),
fasad, adventni osvetleni, fontany atp.), vy[adreni vystup l ve forme hodnot pozadovanych dotacniml
doplnu[ici lnformace o prlpo[enych dalsich spotreblcich (rekla- tltuly(rznemerneukazatele, atp.),
my, radary, rozhlasy, dopravni znaceni, kamery, park. automaty, posouzeni l prip. [lnych alternatlvnich reseni a zdvodneni
lnformacni systemy a[.), [e[lchdoporuceni cl nedoporuceni,
pripadne dalsi [lz zpracovanedokumenty (drivezpracovaneLA, moznost provedeni rznych ekonomlckych analyz dle poza-
rzne navrhy, studle, analyzy, nabidky atp., prip. l vypracovane davku zadavatele (realne doby zlvotnosti [ednotllvych kompo-
technlckestandardy.),
ramcove pozadavky na nova navrhovana reseni (napr. dle pod-
minek archltekta, dotacniho tltulu, dlstrlbutora, vellkostl lnves-
tlce a[.) a s tim souvlse[ici kontakty na spolupracu[ici osoby (ar-
chltekt, svetelny technlk, pro[ektovy manazer.),
kde ZP znaci ,zakonnou povlnnost". Na kvallte vstupnich podklad
zavlsi vzdy cena a doba zpracovani LA. Mnohdy nekteredokumenty
[lz neexlstu[i, mnohdy nebyly nektere dokumenty anl vytvoreny -
pak [e nutne tyto uda[e vyziskat [lnak, ldealne pozastavlt prace a po
vytvoreni techto chybe[icich dokument pokracovat, ale casto sl
pozadovane uda[e v rozsahu pro svou potrebu za[lsti audltorsky
tym sam.
Prl vlastni audltorske clnnostl lze z pohledu nezavlsle osoby odhallt
spoustu nedostatk, o kterych mnohdy provozovatel netusi cl sl
neuvedomu[e zavaznost sltuace atp., a proto vzdy s nlml byva pro-
kazatelne (pisemne) seznamen. Lze [e rozdellt do dvou zakladnich
skupln, a to zavadyna pohled vldltelne, napr.:
poskozenasvitldla (kryty, dlfuzory, zaplavena.),
nevhodnesvetelnezdro[e,
neremeslneprovedeneupravy,
poskozenestozary, patlce(vne[si sllou, korozi, vyrobni vady.),
chybe[ici uzemneni stozar,
nedostatecnekryti el. vyzbro[e, nent, uvazovani dotaci, uver a[. zdro[ vc. cltllvostnich analyz
chybe[ici plomby vmerenecastl rozvadec vO atd. atp.),
kontroly ubytk napeti a ztrat vevedeni,
a na pohled lhned nevldltelne, z[lstene zpravldla az prl zpracovava- seznameni s vysledky provedenych mereni kvallty elektrlny
ni dat, napr. atp.,
neopravnene uctovane servlsni ukony (vellkostl zdro[, vysko- lnformovani o povlnnostech vyplyva[icich z platneleglslatlvy,
veprace), lnformaceo lntervalech pravldelnych revlzi atp.,
absence(pravldelnych) revlzi, reseni problematlky pasport vO (vysvetleni prinos, prip. aktu-
zanedbana udrzba (napr. nedotazenekontakty atp. vlz obr. l, allzaceatp.),
neopravneneodbery, planovani postup napravy spatneho stavu vO dle rznych krl-
z[lsteni chybneho mereni elektromeru a doporuceni [eho terli (bezpecnost, nakladovost, navratnost, a[.),
overeni, dlskutovani problematlky externi spravy vO,
napa[eni [lnych zarizeni nez vO z PvO (tedy rozpor ses[ednanou porovnani vyhodnocenych ukazatel v LA s obdobnyml srov-
dlstrlbucni sazbou), natelnyml provozovanyml soustavaml vO (z dostupnych statls-
trvalerozsvicenevnltrni osvetleni PvO, tlk cl databazezpracovateleLA).
velkeubytky napeti na vedeni a ztraty, Samozre[mosti [e prl zpracovani energetlckych dokument vzdy
nevyvazenezatizeni [ednotllvych fazi, pouzivani odborne termlnologle, deflnlcnich po[m z nadraze-
problemy s kompenzaci uclniku, nych provadecich predpls, dodrzovani normallzovanychsche-
predlmenzovanehl. [lsteni pred elektromery, matlckych znacek, meritek atp.
nevhodnezvolena dlstrlbucni sazba dodavateleelektrlny, atd.
nergeticky posudek
v ramcl zpracovani LA [e vhodne provadet kontrolni mereni a ove-
1e novlnkou zavedenou od letosniho roku. 1edna se o pisemnou
rovat predpokladane vykonove pomery atp., vlz obr. 2. Temlto
zpravu obsahu[ici lnformace o posouzeni plneni predem stanove-
namery lzeodhallt mnohenedostatky vyseuvedene. Tato kontrolni
nych technlckych, ekologlckych a ekonomlckych parametr urce-
mereni smi provadet pouze osoby s elektrotechnlckou kvallflkaci,
nych zadavatelem energetlckeho posudku vcetne vysledk a vy-
s platnym prezkousenim z vyhl. c. 50/l978 Sb. a praktlckyml zkuse-
hodnoceni. Lnergetlcky posudek[emozno zpracovat pouzepro vy[-
nostml, nebot nezridka chybi v rozvadecich platne schema zapo[e-
menovaneucely, vlz 9, tedy vsouvlslostl s vO:
ni atp.
posouzeni provedltelnostl pro[ekt tyka[icich sesnlzovani ener-
Nad ramec zakonneho mlnlma a po dohode se zadavatelem [e
getlcke narocnostl budov, zvysovani uclnnostl energle, snlzo-
vhodne zpracovavany audlt rozsirlt o dalsi doprovodne lnformace,
vani emlsi zespalovacich zdro[ zneclsteni nebo vyuzlti obnovl-
ktere rozsiri povedomi u lalckeho ctenare energetlckeho audltu,
telnych nebo druhotnych zdro[ nebo komblnovane vyroby
napr:
elektrlny a tepla flnancovanych z program podpory ze stat-
lnformaceo prip. vyhodne[sich moznostech nakupu elektrlny,
nich, evropskych flnancnich prostredk nebo flnancnich
pouceni o ekologlcke llkvldacl svitldel, sv. zdro[, komponent
prostredk pochaze[icich z prode[e povolenek na emlse skleni-
rozvadec(problematlka PC8a[.),
kovych plyn,
Oot. 2 ulzlo toolhojlclho mienl enetet|cle ntocnost| soustovy
vO omocl 2 onolyztotu eleltt|clch sltl
technlka
30
vyhodnoceni plneni parametr pro[ekt reallzovanych v ram-
cl program podlepredchoziho bodu,
podklad pro vere[ne zakazky v oblastl zvysovani uclnnostl
energle, snlzovani emlsi ze spalovacich zdro[ zneclsteni
nebo vyuzlti obnovltelnych nebo druhotnych zdro[ nebo
komblnovanevyroby elektrlny a tepla,
vyhodnoceni provedenych opatreni navrzenych v energetlc-
kem audltu.
Pozsah a struktura posudku [e podrobne stanovena v 6 a 7
a musi obsahovat:
tltulni llst,
ucel zpracovani podle 9a zakona,
ldentlflkacni uda[e,
stanovlsko energetlckeho speclallsty (s ohledem na oblast
vO):
stanoveni vysledk a podminek provedltelnostl nebo vyhod-
noceni plneni parametr nebo vyhodnoceni provedenych
opatreni,
zaverecny vyroko naplneni ucelu energetlckeho posudku,
ekonomlcke a ekologlcke vyhodnoceni (ste[nym zpsobem
[ako venergetlckem audltu),
evldencni llst energetlckeho posudku,
kopll dokladu o vydani opravneni.
Z vyse uvedeneho [e patrne, ze energetlcky posudek hodnoti [lz
ne[aky konkretni pro[ekt, ktery mzebyt [lz navrzen s konkretniml
vyrobky a technologleml. Dale [e [eho pouzlti povlnne prl vyhod-
nocovani dotaci z vere[nych zdro[ atp., tedy prl tzv.,Zaverecnem
vyhodnoceni akce".

nergetick studie
Za energetlckou studll lzeuvazovat dokument zpracovany dlepre-
dem deflnovanych pozadavk zadavatele, ktery hodnoti predem
vytlpovana usporna opatreni, navrhu[e cl overu[e [e[lch para-
metry atp., alevzdy na zakladekonkretnich uda[ o danesoustave
vO, o [e[im zpsobu uzivani, pozadovane navratnostl atp. 1edna
se o ,castecny energetlcky audlt, popr. energetlcky posudek",
ktery vsak nema oporu v zakone, ale mnohdy poskytu[e vyznam-
nou usporu casu a flnanci. Tez se lze casto setkat l s pozadavky na
expertni posouzeni vyhodnostl a hlavnepravdlvostl rznych nabi-
dek (povetslnou nevyzadanych).
nergeticky speciaIista
Lnergetlcky audlt a energetlcky posudek smi zpracovavat pouze
energetlcky speclallsta (drive en. audltor), kterym [e vyhradne
fyzlcka osoba zapsana v seznamu MPO a vlastnici opravneni
k prislusnym clnnostem. Lnergetlcky speclallsta [e pravldelne
prezkusovan, musi byt nezavlsly, bezuhonny, po[lsteny atp. 8lize
v l0, resp. vsamostatneprovadeci vyhlasceo en. speclallstech.
Zver
Cilem tohoto clanku bylo upozornlt na problematlku energetlc-
kych dokument v oblastl vere[neho osvetleni. Lnergetlcky audlt
vzdy popise exlstu[ici uzivane technologle soustavy vO, naklady
za provoz vere[neho osvetleni a nabidne [edno optlmalni reseni
z vice posuzovanych, [ak efektlvne snizlt energetlckou narocnost
cl vhodnou spravu vO. Nutno dale podotknout, ze kvalltne zpra-
covany energetlcky audlt lze vzdy rychle a levne zaktuallzovat
(napr. dleaktualni sltuacevdotacich) cl prepracovat venergetlcky
posudek, lze z ne[ vyhotovlt podklady pro vyberova rizeni atp.
Lnergetlcky audlt spolu s pasportem vO by mely vzdy predchazet
vsem zasadnim zmenam na vere[nem osvetleni.
Tento prispevek nebyl podporen zadnym grantem LU, mlnlster-
stvem cl [lnou dotacni lnstltuci.
|ng. Martln Skopek, Ph.D.,
Lnergetlcky speclallsta a soudni znalec,
Lnergy Consultlng Servlce
!pe|ecaest Mlk Water Maaaqemeat 6m|k se s|6|em
ameckm k|chachc p|eta|a ceskec f|rmc keaa
0ra|a Cemp|et, s. r. e. ses|6|em Kar|e)ch Varech | [e[|
s|eeaskec 6ce||aec f|rmc keaa !K.
Ponn Draln
[e vyznam-
nou flrmou
na trhu v ob-
l astl vodni ho
hospodarstvi, kte-
ra pro cesky a slovensky trh dovazi a prodava kvalltni produkty
zapadoevropskych vyrobc.
Spolecnost byla zalozena pred vicenez l5lety a diky schopnostl
svych tri vlastnik a generalnich redltel se vyrazne rozrostla.
Uspech spolecnostl Ponn Draln [e zalozen na vyvazenem port-
follu vyrobk, uspesnem marketlngu a obchodnim modelu,
ktery zakaznikm prlnasi skutecna reseni. Za sv[ uspech spo-
lecnost vdeci take sllnemu a zkusenemu obchodnimu tymu. Na
zaklade akvlzlce se spolecnost MLA Dralnage Dlvlslon stava
vdci flrmou na ceskem trhu, a vyrazne tak posllu[e sve mezlna-
rodni obchodni aktlvlty voblastl odvodnovacich system.
Skuplna MLA, [e[iz soucasna hodnota clni l20mlllon eur, pso-
bi po celem svete v oblastl sklepnich produkt, odvodnovacich
system a vyrobemrizovych rost.
Mlk t|ska|a 1 pe6||
e f|rm k0NN 0ra|a
www.ronn.sk
R0NNSk s.r.o.
Vodn 27
949 01 Nitra
7eI.: +421 376 529 339
e-maiI: nitra@ronn.sk
31
technlka
knlhovny zahrnu[e vice nez [eden a pl
mlllonu knlh, ktere [sou zap[covany vice
nez dvoumlllonkrat rocne. Ocekavany pocet
zakaznik, kteri knlhovnu navstivi, [e zhruba
5 000 za den, coz [e hodne pres [eden mlllon
zakaznik za rok.
MaximIn energetick ucinnost
Developerem pro[ektu budovy Kalsa bylo
Centrum pro spravu ma[etku Helslnske
unlverzlty, ktere stanovllo prisne pozadavky
na kvalltu a funkcnost osvetleni unlverzltni
knlhovny. v budove [e efektlvne vyuzivano
denni svetlo. System osvetleni, kllmatlzace,
topeni a chlazeni [e moderni a energetlcky
usporny. velka okna budovy byla vybrana
tak, aby vnltrni prostory vyuzivaly pres den
maxlmum denniho svetla a zefektlvnll se
provoz osvetlovacich soustav automa-
tlckymrizenimsdruzeneho osvetleni.
,Zakladni osvetleni budovy bylo reallzo-
vano pomoci zarlvek, ktere [sou vyba-
veny stmivatelnyml predradniky. Stmivani
a ovladani osvetleni [e vzdy podrizeno
Pozoruhodny dmpIny svetIa
Nova knlhovna byla v budove Kalsa otevre- konkretni castl budovy. Osvetleni [e
Kalsa [e archltektonlckym symbolem knl-
na 3. zari 20l2 a sve sluzby poskytu[e slroke automatlcky stmivano podle mnozstvi
hovny, ktery vyrostl na miste byvaleho
vere[nostl. ve ste[ne budove sidli take denniho svetla prlspiva[iciho do budovy
obchodniho domu. Unlverzltni knlhovna
vedeni knlhovny a oddeleni vere[nych
slouzi studentm, badatelm a vere[nostl.
sluzeb. Trl dalsi knlhovny Helslnske unlver-
Pozvo[ knlhovnlckych sluzeb byl [ednim
zlty poskytu[i lnformace a knlhovnlcke
z pro[ekt zapocatych behem akce Svetove
sluzby podle vednich obor prislusnych
mestodeslgnu vroce20l2.
kampus.
8udova, ktera [e plna svetla a perfektne
Nova knlhovna ve stredu mesta nabizi
zapada do [e[iho okoli, byla navrzena
archltektonlckou kancelari Anttlnen Olva
Arkkltehdlt Oy, ktera timto pro[ektem
vyhrala v roce2008archltektonlckou soutez.
Navrh nazvany Openlng byl povazovan
za smely, osoblty a naleze[ici k tomuto mistu.
v kostkovane clhlove fasade [sou umisteny
styloveklenute,otvory".
Clhlovy povrch spo[u[e budovu s danou
oblasti v Kalsanlemenkatu, v niz se nachaze[i
cetne budovy z cervenych clhel. vnltrni
prostory budovy [sou postaveny okolo
souboru mezllehlych patrovych vstup
vytvorenych kolem celebudovy, ktereumoz-
nu[i prlrozenemu svetlu z velkych oken
pronlkat do vsech pater, kde [sou poskyto-
vany sluzby zakaznikm.
Pozemek, na kterem knlhovna Helslnske
2
unlverzlty sto[i, ma rozlohu 30 200 m ,
2
z cehoz knlhovna zau[ima l5 500 m , t[.
sluzby vztahu[ici se k fakultam, ktere se
rozlohu odpovida[ici vellkostl prlbllzne tri
nachaze[i v kampusu v mestskem centru:
fotbalovych hrlst. 8udova ma sedm nad-
fakulte umeni, pravnlcke, teologlcke a fa-
zemnich pater a ctyrl patra pod zemi.
kulte soclalnich studli. ve druhem patre
Pozpocet stavby byl 55 mlllon eur. Sbirka
knlhovny [eutulna kavarna 8ook Cafe.
technlka
Nea h|aa| ka|heaa ke|s|ask ca|ert|t ae[ti| mc|t|e|erea ca|ert|ta| ka|heaa e ||askc [e
cm|staa p||me [a6rc mstskhe ceatra ke|s|aek. Nea |c6ea ka|hea Ka|sa p|e6stac[e me6era|
f|askec arch|tektcrc a efat| )sta|p|||aka|a he6ata[mc.
0pt|ma|a| est|ea| ceatrc ke|s|aek
8uJovo lo|so je novou Jom|nontou centto lels|nel no mlst uvoJnlho oochoJnlho centto
0ennl svtlo tostuuje ouJovou | Jlly svtlllum
vellotyse ojot olno Jovolujl mox|mlnl vyuz|tl
Jennlho svtlo o elelt|vnl sJtuzene osvtlenl Jlly
ilzenl lelvot
flrmy Helvar. vybrall [sme sl ne[zname[si
system rizeni na trhu, protoze to bylo
otazkou samotne podstaty prl reallzacl
v tomto rozsahu. Peallzace systemu rizeni
DAL| ve spo[ltostl s ostatniml stavebniml
pra ceml byla snadna. Cena, hospodarnost
a [ednoducha reallzacebyly hlavniml faktory
pro vyber systemu. Nyni [sme schopnl ridlt
a ovladat osvetleni [ako samostatny system
pomoci uSee |nterface od flrmy Helvar.
Spotreba energle [e merena samostatnym
systemem. v tomto rozsahu neverim v rizeni
osvetleni v ramcl automatlzace cele stavby.
System osvetleni v teto vellkostl by mel
byt reallzovan [ako samostatny system," rika
A. Hamalalnen.
Informace o systemu
predradniky Helvar LLll4-35lDlm DAL|
79routerD|G|D|M9l0
okny. Krome senzor svetla [sou v knlhovne
take senzory kvallty vzduchu. l80 merlcich
bod analyzu[e elektrlckou energll vyuzi-
vanou vbudove.
Pocatecnim bodem bylo vytvorlt snadno
ovladatelny system osvetleni v budove,
ktery by vytvorll stabllni prostredi pro cteni.
v systemu rizeni osvetleni [e zahrnut kazdy
svetelny zdro[ v budove. ve vsech patrech
[sou snimace lntenzlty denniho svetla
a detektory pritomnostl. Diky monltorlngu
spotreby energle [sou hned patrne pozo-
ruhodne uspory, ktere prlnasi rizeni osvet-
leni. 1sme presvedcenl, ze mohou dosah-
nout az 50 %," rika Almo Hamalalnen,
zastupce redltele Centra pro spravu ma[etku
Helslnskeunlverzlty.
Zapinani a vypinani osvetleni v zasedacich
mistnostech a studovnach v knlhovne [e
rizeno take detektory pritomnostl. Osvetleni
rozsahlych suteren [e rovnez rizeno pomo-
ci uvedenych detektor, kterema[i na staros-
tl [ednotllve male plochy. 1sou zde modular-
ni ridlci panely speclflcke pro danou mist-
nost, ktere vybira[i rzne svetelne sceny.
Prostorne citarny umistene v nekollka
patrech [sou osvetleny antlreflexniml LLD
svitldly na cteni.
1ednoduche a energeticky ucinne ovI-
dn osvetIen
Svetelny system pro cely lnterler knlhovny
Helslnske unlverzlty [e spo[en se syste-
mem rizeni osvetleni D|G|D|M router na
bazl DAL| od flrmy Helvar. vsech 2 770
svitldel [e ovladano ste[nym systemem
rizeni osvetleni. Hlavni vlzuallzace syste-
mu Helvar [e umistena ve velinu budovy,
rizen tradlcnimzpsobem, nelze ho ovladat 658systemovych senzorHelvar kde [e dokonaly prehled o vsech mistech
tak presne, [ak by tomu melo byt. Ocekavani 5lreleovych [ednotek s osvetlenim.
byla velka. veskere osvetleni musi byt 4dotykovepanely LCD ,Pro cteni [e potrebne spravne a dobre
uzpsobeno clnnostem v teto budove a my l3vstupnich [ednotek |maglne osvetleni. Krome student [e knlhovna
[sme chtell, aby byl konecny vysledek hos 26 modularnich panel D|G|D|M Helvar vyuzivana take badatell a unlverzltniml
podarny. Kdyz mluvime o [ednoduchostl uSee|nterface profesory. My saml [sme byll developerem
pouzivani a uspore energle, melo by byt Poto: 1ohan Stenberg, Helvar nasi budovy a mell [sme svou vlastni vlzl,
osvetleni klicovym faktorem. Po pecllvem Podle Helvar News 2/20l2 upravll [ak by mel byt system osvetleni v tak velke
zvazovani [sme se rozhodll vybrat reseni od Plchard Kaloc, DNA CLNTPAL LUPOPL s. r. o. budove resen. 1estllze [e system osvetleni


technlka
33
5noJne hleJnl Jlly Jolonolemu nosvtlenl telovch ul|cel s ilzenlm ohyoem o Jennlm svtlem
5oucstl umleho osvtlenl jsou | Jes|nov svlt|Jlo oJtthujlcl otch|teltutu tostotu
0olonole osvtlenl je uzusooeno c|nnostemv ouJov
Zlvotnost 2 000 hodln a l00 000 spinacich cykl [sou dnes [lz stan- C0 haIogenove zrovky - pokrociI inovace
dardem. Tento druh zarovek [evhodny do prostor, kdedochazi k cas- LCO halogenova zarovka [e pokroclla forma klaslcke zarovky.
vlaknosesklada z tvarneho wolframu a [eumisteno vbancenaplne- temu spinani. Navic [sou vhodnel vkomblnacl sestmivacem.
ne vzacnyml a halovyml plyny. Halove plyny potom za[lstu[i
Uvnltr zarovky dochazi prl teplote 2 500-2 800 Ck uvolneni atom
optlmalni regeneracl vlakna zarovky. Kvll vyssimu vnltrnimu tlaku
wolframu, na ktere se zacnou navazovat atomy halovych prvk
a cast z nlch se pak regeneracnim cyklem navaze zpet na wolframo-
ve vlakno. Timto cyklem vznlkne uspora az 30 %elektrlcke energle
vcl klaslcke zarovce s wolframovym vlaknem. | pres tuto usporu se
vsak vetslna LCO halogenovych zarovek bezne nachazi v energetlc-
ketrideC.
Patlce LCO halogenovych zarovek byva pro za[lsteni optlmalni nos-
nostl a vodlvostl elektrlckeho proudu a napeti vyrobena z hllnikove
slltlny. Zarovky tak vynlka[i torzni tuhosti a zaroven odolnosti protl
mechanlckemu poskozeni.
Usporne zrivky jako racionIn resen
Kompaktni usporne zarlvky [sou modernim produktem v umelem
osvetleni. Predstavu[i nizkotlake rtutove vybo[ky, v niz [e hlavni cast
svetla vyzarovana vrstvou lumlnoforu buzeneho ultraflalovym zare-
nim vybo[e. Pro maxlmalni zlvotnost a kvalltu vyzarovaneho svetla
pouzivame vyhradne envlronmentalni lumlnofor na bazl tripasmo-
veho fosforu. Diky tomu [e pak dosazeno vynlka[iciho podani barev
a vysokeho pomeru lumen na watt.
vlastni vybo[ova trublce [e na obou koncich opatrena wolframovy-
ml elektrodaml, ktere [sou pokryty emlsni hmotou premloveho
(7 - 8 atm) [e banka vyrobena z tavneho kremlclteho skla, ktere [e
z dvodu absorpceUv zareni potazeno vrstvou oxldu tltanlclteho.
LCO halogenove zarovky [sou obecnym standardem [ak pro
vsechny domacnostl, tak pro profeslonalni apllkace, a to ze[mena
bezolovnateho mekkeho skla. Usporne zarlvky ma[i vysoky nad- diky vysokemu lndexu podani realnych barev. Pokud [edlne denni
svetlo zobrazi barvy v realu na l00 %, pak LCO halogenove zarovky standard z hledlska materlaloveho zpracovani, ze[mena v mlnlmal-
nim obsahu tezkych kov uvnltr zarlvky. Tela uspornych zarlvek [sou ma[i toto procento 99,9. vykreslu[i barvy temer ldentlcky [ako denni
vyrobena z envlronmentalniho plastu, ktery [egaranci mlnlmalniho svetlo.
technlka
Iechae|eq|ck) )e[ 11. ste|et| se e6raI| e iech 6a|ch e6t|ch. Ieate prc6k) rst se aa ake||ka
rea|ch prem|ta tm| 6e iech kc|tcr pe ce|m st. Ie6a|m t take)chte 6aam|ck se |[e[|c|ch
e6t|, ktera e||c[| p||retea prest|e6| c|eka, [e ste|aa techa|ka. 0ee|te m| te6 kratk)m
c|aakem p|||||I|t t|| tak|a6a| techae|eq|e, se kter)m| se|IasetkaamekaI6e6eaa|m I|et.
:.te|ae tareje
t je||eaa tec|ae|e|c|e|e |e.ea|
34

technlka
35
zatizeni zlvotniho prostredi. Obecne se tedy da [lz hovorlt o klad-
nem vllvu na zlvotni prostredi.
vynlka[ici predradniky se stara[i o dlouhou zlvotnost v rozmezi
6 000 - l0 000 hodln a za[lstu[i vysokou bezpecnost zarlvky prl pro-
vozu. S poctem spinacich cykl od 40 000 [sou vsak kompaktni
uspornezarlvkynebo-ll CPLvhodne[si do prostor, kdeneni castespi-
nani a [evyzadovano trvalesviceni.
S usporou elektrlcke energle oprotl klaslcke zarovce se sko-
kove dostavame pres 80 %, coz [e navic podtrzeno energetlckou
tridou A.
LD zrovky -spickov technoIogie
LLD zarovky nebo-ll Llghtlng Lmlttlng Dlode [sou fenomenem
a zaroven fllozofli dnesni doby. Zakladem LLDdlody [e polovodlco-
vy clp prlpo[eny ke zdro[l elektrlckeho napeti. Kolem ne[ [e vrstva
materlalu (napriklad pryskyrlce), ktera dava vyzarovanemu svetlu
potrebne optlcke vlastnostl. Na rozdil od zarovky, kde nezalezi na
smeru prchodu elektrlckeho proudu, musi byt LLDdloda zapo[ena
pouze v propustnem smeru a mze pouzivat pouze ste[nosmerny
proud. Pro prlpo[eni ke zdro[l stridaveho proudu [e proto LLD
svitldlo vybaveno usmernovacem.
LLDdloda vyzaru[esvetlo vpomerneuzke[ednobarevnecastl spek-
tra. 8arva svetla vyzarovaneho LLDdlodou, tedy [eho vlnova delka,
zavlsi na chemlckem slozeni polovodlce. LLD dloda neumi vyroblt
bile svetlo, protoze to vznlka smichanim zakladnich barev svetelne-
ho spektra. Starsi LLD svitldla proto obsahovala dlody rznych
barev, [e[lchz svetlo se ve svitldle misllo. Soucasne bile LLD dlody
proto vyuziva[i polovodlcoveho clpu vespo[eni s lumlnoforem - lat-
kou schopnou svetlo zachycovat a opet vyzarovat. 8arva svetla vyza-
rovana polovodlcem [e u LLD [lna nez barva (nebo nekollk barev)
svetla nasledne vyzarovanych lumlnoforem. Tyto barvy se misi
primo na clpu a vysledkem [ebilesvetlo.
LLD zarovky ma[i vynlka[ici zlvotnost (l0 000 - 30 000 hodln dle
typu) s mlnlmalnim ubytkem svetelneho toku. Da se ricl, ze bezne-
mu uzlvatell budou kazdodenne slouzlt l vice nez l0 let. Premlove
LLD zarovky ma[i navic telo vyrobeno z kvalltni hllnikove slltlny,
za[lstu[ici dostatecny odvod tepla generovaneho napa[ecim
zdro[em a samotnyml LLDclpy. Dostatecne chlazeni ma vysoky vllv
na celkovou zlvotnost LLDzarovky. Tady sepak pohybu[emev urov-
nl 30 000 hodln zlvotnostl. Premlove LLDzarovky [sou pro vyuziva-
ny ze[mena v narocnych podminkach, kterym [e prlzpsoben l dlfu-
zor zarovky za[lstu[ici ne[en perfektni dlstrlbucl svetelneho toku,
ale l maxlmalni ochranu samotnych LLD clp pred mechanlckym
poskozenim.
U LLD zarovek [e energetlcka trida A vice nez zre[ma a uspora
elektrlcke energle oprotl klaslckym zarovkam ve vysl okolo 90 %
samozre[mosti.
Autor: Danlel Strzinek
Pedlgovala: |ng. 1ana Habanova
Kempeteata| keatakta| partaer|
f|rm 0|!Ikl|lC pre s|eeask)ch
a cesk)ch takata|ke
D|STPLLLC, dlstrlbutor elektronlky a pocitacoveho prislusen-
stva, poskytu[e ako prlamy kontaktny partner pre Slovensko
a Cechy kompetentne sluzby zakaznikom a taktlez ponuka
novy rozsireny katalog 20l3 s velml zau[imavyml produktaml
a cenaml. Prebllzslelnformaclenam mztezavolat na bezplat-
netelefonlckecislo flrmy D|STPLLLC.
S obslahlym vyberom vysoko kvalltnych produktov od l 000
uznavanych vyrobcov, ponuka D|STPLLLCslroku skalu z oblas-
tl elektronlky, elektrotechnlky, merace[ technlky, automa-
tlzacle, tlakovzdusnych zarladeni, naradla a prislusenstva.
1ednotllve vyrobne oblastl sa prlebezne rozslru[u a prehlbu[u
a osvedceny sortlment rozvi[a novedoplnkoveskuplny vyrob-
kov. Standardna dodacla lehota [e 24 hodin, cena za dopravu
zaslelky [e 5 eur plus DPH. Tato cena [e nezavlsla na mnozstve
zaslelky.
Okrem D|STPLLLConllneobchodu ( ) a rz-
nych forlem e-commerce, sa celkovy program nachadza v tla-
cenom katalogu preelektronlkua pocitacoveprislusenstvo.
www.dlstrelec.com
0|!Ikl|lC
Cl:
Ie|.: 14 1 1
|ax: 14 1 1
e-ma||: |afe-ctz6|stre|ec.cem
www.6|stre|ec.ct
!K:
Ie|.: 41 1
|ax: 41 4
e-ma||: |afe-skz6|stre|ec.cem
www.6|stre|ec.sk
Stale ne[rozsirene[sim zpsobem vytapeni radlatoru pak neni ovllvnena polohou vyvo- HIinkove a bimetaIove cInkove radito-
mistnosti zatim zstava vytapeni pomoci d. Ste[ne [ako hllnikove a blmetalove radla- ry umoznu[i sestaveni telesa pozadovane-
otopnych teles. Tepelnou ztratu kazde mist- tory [sou deskove radlatory znamy rychlym ho vykonu a rozmeru, komblnaci vellkostl
nostl musi urclt vypoctem pro[ektant nebo nabehem teploty, bohuzel vsak take [e[im a poctu clank. 1e zde [lste rlzlko zvysene
ze zkusenostl montazni flrma. Otopna telesa rychlym poklesem. Slce to umoznu[e po- koroze prl napo[eni na otopny system obsa-
[sou sltuovana pod oknem a [e[lch rozmer merne presne udrzet pozadovanou teplotu hu[ici rznorode materlaly (med, ocel, hll-
(prl respektovani pozadovaneho vykonu) se v mistnostl, na druhou stranu ale zvyseny nik). Prednosti [e hladky povrch se snadnou
vybira podle rozmeru okenniho otvoru. Po- pocet spinacich cykl kotlesnlzu[ezlvotnost udrzbou. Udrzba teplosmenne plochy
nechavame cca l5 cm (mln. 5 cm) volneho [eho komponent. Nelze take opomenout mechanlckym zpsobem [e vsak diky tvaru
prostoru mezl podlahou a spodnim okra[em nesnadnou clstltelnost teplosmenne plochy clank velml obtizna.
otopneho telesa, 5cm mezl stenou a zadnim u deskovych radlator s vlnovcovym ple-
okra[em radlatoru a l0 cm (mln. 5 cm) mezl chem umistnenymmezl deskaml - coz [sou
parapetem a hornim okra[em radlatoru. praktlcky vsechny beznepouzivanetypy. 1ak
vy[lmkou [e sltuovani radlator v koupel- deskoveradlatory, tak l ostatni vysezminene
nach a predsinich - zde se vyuziva[i vysoka, typy se dodava[i vzdy ve flnalni povrchove
uzka a plocha otopna telesa zabira[ici co uprave a balene do kartonu, ktery chrani
ne[menemista. otopne teleso ne[en prl doprave a lnstalacl.
Lze [e[ vetslnou na otopnem telese pone-
chat l po montazl a ochranlt [e[ tak od znecls- 0ceIove zebrkove raditory se temer
teni l prl konecneupravelnterler. vylucne pouziva[i v koupelnach, na wC, pri-
padne v predsinich. 1e[lch vyhodou [e rychly
nabeh teploty, snadne clsteni a ze[mena Litinove raditory [sou hlstorlcky ne[-
starsim typem. 1e[lch prode[ dlouhodobe
stagnu[e, ale v posledni dobe opet mirne
Deskove pIechove
raditory doznaly l pres pocatecni proble-
my s kvalltou velkeho rozsireni. Toho bylo
dosazeno - kromevyrazneho navyseni kvall-
ty - take [e[lch relatlvne nizkou hmotnosti,
slusnym vykonem a priznlvou cenou.
Plechove radlatory se vyrabe[i take v moder-
nim provedeni se spodnim napo[enim a
vestavenym termostatlckym ventllem, tzv.
provedeni ,ventllkompakt". 1este unlverzal-
moznost zaveseni a suseni rucnik. Casto
ne[si, avsak o neco drazsi [e pak provedeni se
byva[i doplneny elektrlckou topnou tyci pro
stredovym spodnim napo[enim. Umoznu[e
za[lsteni suslci funkce l prl letnim odstaveni
to prlpravlt vyvody topne vody a zpatecky
topneho systemu.
na stred okna a deflnltlvni volba rozmeru
V seccasa 6e| se aa trhc setkateae[cast[| se 4 tp ra6|ater: ece|e Ie|||ke, ece|e 6eske, h||a|ke c| ||meta|e
a ||t|ae. M|me te samet|e[m ex|stc[| | 6a|i| tp, ti|aec 6es|qae c| [|aak atp|ck, [e[|ch pre6e[ se iak peh|c[e sp|ie
[e6aet||)ch kcsech. V aeesta|ach se pak caste setkame | s |eiea|m tce|a |et ra6|ater. K tapa| se pak pecI|a[| |c6
pe6|ahe pe6ekeaa| keaekter, ce|ep|eia pe6|ahe tepea| ckrt keastrckc| pe6|ah ae|e tep|et6cia tapa|
|eka|a|m t6re[em tep|a - tp|ckkr|eec |eIkec c| kr|e)m| kama.
|e||ate .| .|eaa r+a|1ter
36
technlka
technlka
37
oziva za[em o tento typ ,retro" radlator. regulatory se samo-ucici funkci pak umi ell- tepelna cerpadla). Pak neni teplo ze zdro[e
Krome dovazene turecke cl ltalske produkce mlnovat l drive bezne prekmlty poko[ove (zdro[) predavano primo. vyuziva se aku-
senadalevyrabe[i takevbohuminskeslevar- teploty nad teplotu pozadovanou. Neoddls- mulacnich nadob, ktere absorbu[i a akumu-
ne. Ne[prodavane[si [e klaslcky zebrovy typ kutovatelnou nevyhodou zstava vysoka lu[i narazove dodavane teplo z [ednotllvych
,Kalor", ktery [e vyuzivan ne[en v domacnos- hmotnost, ztezu[ici transport, manlpulacl zdro[ a plynule [e pred ava[i do rozvodu.
tech, ale pro pomerne dobrou clstltelnost l lnstalacl radlatoru.
take ve zdravotnlckych zarizenich. |novova- Montz raditoru
netypy ,Kalor 3" a ,Termo" sevyznacu[i celni Spsobyzapjen Prl vlastni montazl radlatoru, [e krome vyse
panelovou plochou, ktera slce zvysu[e Prlpo[eni radlator na otopny system a roz- zminenych pravldel sltuovani otopnych
vykon radlatoru a zlepsu[e [eho vzhled, ale vod topne vody [e v dnesni dobe resen teles vcl okennim otvorm nutno dodrzet
take nepriznlve ovllvnu[e clstltelnost lnsta-
lovaneho radlatoru. Typ ,Termo" se navic
[este vyznacu[e snizenym vodnim obsahem.
Snadnou clstltelnost, nizky vodni obsah
a velml moderni a progreslvni vzhled
komblnu[e lltlnovy radlator ,Styl", ktery ozlvi
kazdy soucasny lnterler. Pro klaslcky po[ate
lnterlery, pro mistnostl ladene do stylu retro
a pro rekonstrukcl hlstorlckych ob[ekt [e
pak urcene typy ,8ohemla" a Hellas". K to-
muto typu [sou k dlspozlcl l stylove sladene
ventlly, vcetnetermostatlckeho. vsechny lltl-
nove radlatory (mlmo typy 8
ze[mena nizkoobsahovyml potrubniml take pricny sklon radlatoru (cca l ) smerem
rozvody. Ne[caste[l pouzivane [sou rozvody od odvzdusnovaciho ventllu dol. 1lnak by
z medl nebo vrstveneho plastu (pex-al-pex). nebylo mozne radlatory radne naplnlt top-
z ekonomlckych dvod se l dnes [este vyu- nym medlem a dkladneodvzdusnlt. Pro tes-
ziva[i l rozvody ocelove cl plastove. Prl volbe neni zavltovych spo[ [e mozno s vyhodou
materlalu rozvodu [e treba zvazlt ne[en pouzit modernich vlaknovych materlal,
vsechny komponenty zapo[ene do otopne- napr. Loctlte 55. Oprotl teflonu [e mozny
ho systemu, ale l tlakove pomery v systemu zpetny pohybsroubeni prl lnstalacl a na roz-
(zavlsle napr. l na poctu podlazi), druh dil od konopi nedochazi k bobtnani tesnlci-
teplonosneho medla a pozadovany zpsob ho materlalu a tlakovemu namahani sroubo-
zapo[eni cele soustavy. vesmes [e dnes [lz veho spo[eni.
pouzivan nuceny obeh topneho medla Standardne se radlatory zavesu[i pomoci
pomoci obehoveho cerpadla, takze se [lz rznych typ konzol sroubovanych na stenu
nesetkavame s rozvody o prmeru 5/4" pomoci hmozdlnek a vrut. v pripade nedo-
) [e mozno poridlt s vestavenym termo- nebo dokonce 2". Pro snizeni vodniho ob[e- statecne unosnych sten nebo v pripade
statlckym ventllem a spodnim prlpo[enim. mu v potrubnich rozvodech (ne[sou vyuzi- lnstalace do volneho prostoru lze vyuzit
Na zaklade ob[ednavky lze radlatory dodat vany pro predavani tepla do obytneho pro- ne[rzne[sich typ podstavnych montaz-
l sestavene s pozadovanym poctem clank storu) [sou tedy pouzivany rozvody o pr- nich set (,nozek"). Typ a pocet konzol [e
a pripadne l flnalni povrchovou upravou. meru DNl5, DN20 a podobne (,malikova zavlsly na rozmeru otopneho telesa. Navod
Ne[caste[sim mytem tradu[icim se o lltlno- med"). vsechny rozvody [e samozre[me na lnstalacl [e vetslnou soucasti dodavky
vych radlatorech [e pomaly nabeh teploty. nutno tepelne lzolovat pro zamezeni ztrat radlator a/nebo montaznich konzol.
Mereni pomoci termokamery vsak ukazalo, prl doprave teplonosneho medla. Tim byva Nektere radlatory ( -
ze rychlost nabehu [e srovnatelna s plecho- typlcky voda, casto doplnena o lnhlbl- ) ma[i vlastni nozky [ako
vyml deskovyml radlatory. Naopak vysoka tory koroze, popripade nemrznouci smes soucast sve konstrukce. v kazdem pripade
tepelna kapaclta a cltelna tepelna setrvac- (ze[mena u sezonne vytapenych ob[ekt). [e vhodne sverlt montaz otopneho telesa
nost lltlnoveho otopneho telesa [e skutec- Padlatory [emozno vytapet l pomoci kombl- odborne topenarske flrme ne[en z dvodu
nosti, ktera prlspiva k nizkemu poctu spina- nace vice tepelnych zdro[, napr. kotel ve zaruky, ale take pro prlznani snizene sazby
cich cykl kotle a tim k prodlouzeni zlvot- spolupracl s nekterym z modernich zdro[ DPH.
nostl [eho komponent. Moderni poko[ove tepla (pyrolltlcke kotle, solarni systemy, Text: |ng. Pobert 1urenlk
,
, ohemla" a ,He-
llas"


lltlnove retro-typy "8o
hemla" a "Hellas"
Soucasna dlskuse tyka[ici senabi[ecich zasu- rozvadec, vysledkem cehoz [e vysoka efek- ce. 1ako ochrana protl zasahu elektrlckym
novacich konektor a [e[lch standardlzace tlvlta vyroby a servlsu. Pouziva[i sepro prlpo- proudem zpsobenym nahodnym odpo[e-
svedci o vyznamu tohoto problemu, a to [ovani pomocnych system, [ako [sou nim nebo odpo[enim pod zatizenim [e vyza-
ne[envodbornychkruzich, aletakemezl slro- napriklad kllmatlzace, chlazeni baterli a elek- dovano blokovaci zarizeni na plastl a vyso-
kou vere[nosti. Avsak to setyka ne[en rozhra- trlckebrzdnesystemy. konapetovy blokovaci okruh (Hlgh voltage
ni mezl vozldlem a nabi[eci stanlci, coz [e Aby zasunovaci konektory byly chraneny |nterlock Loop- Hv|L).
pouzemala cast slrokeoblastl spo[ovaci tech- protl vysokym napetim, ktera nesou, musi v souladu s temlto speclflkaceml a na
nologle pro elektrlcke automoblly. Tato slro- mit dlelektrlckou pevnost odpovida[ici zaklade svych zkusenosti v slrokem rozsahu
ka oblast zahrnu[e napriklad spo[eni v cele zpsobu [e[lch pouzlti a deflnovany lzolacni apllkaci [smereallzovall koncepcl e-Moblllty.
elektrlcke trakcni soustave vozldla l spo[eni odpor. vadna nebo nedostatecna lzolace Zvlastni dlezltost [e prlplsovana uclnnemu
baterlepro nabi[eci ucely. Takezahrnu[ekon- mze vest k vytvareni elektrlckeho oblouku stineni, ktere za[lstu[e dostatecne zeslabeni
l za vysokych kmltoct. Hv|L [e vybaven
dvema samostatnyml zastrckaml pro vedeni
slgnal, ktere budou prvniml, ktere budou
odpo[eny v pripade rozpo[eni spo[eni (po-
sledni prlpo[ene/prvni odpo[ene). vysoka
kapaclta vedeni proudu kontakt l2 mm
s mlnlmalni ztratou energle [e za[lstovana
pomoci MCMultllams.
Cilem techto koncepci [e spo[lt stava[ici
know-how tyka[ici se prmyslove sllnoprou-
de a vysokonapetove technlky s novyml
pozadavky speclflckyml pro [ednotllve apll-
kace a vyvlnout na tomto zaklade optlmalni
reseni. Mnoho vyrobc vozldel ma stale
[este relatlvne malo zkusenosti z prace s vel-
ml vysokyml napetiml a proudy, ale prl tech-
to vysokych urovnich napa[eni [e spravna
konstrukce v souladu s technlckyml a elek-
takty pro prlpo[eni elektrlckych a elektronlc- s naslednym poskozenimmaterlalu a zrane- trlckyml pozadavky nezbytna. Proto sedopo-
kych komponent k testovacim stanlcim niml osob. Na druhe strane, vysoke proudy rucu[etesna spolupraces odborniky.
behem vyrobniho procesu. Slroka rada apll- vyzadu[i, aby elektrlcke kontakty mely trvale
kaci [asne llustru[e potrebu komplexniho nizkou odolnost vcl prenosu. 1estllzeodpor Nesm se zapomnat na nkIady
know-how. kontakt bude prills vysoky, povede to k vy- Modularlta nabizi velke vyhody: v koncepcl
sokym energetlckym ztratam ve forme zasunovacich konektor e-Moblllty [e podle
tepla. Z dvod bezpecnostl a uclnnostl [e 0doInost vci nrocnemu prostred apllkace mozne spo[ovani az tri nebo,
treba v nadmernem vzestupu teploty zabra- Mnoho pozadavk, ktere musi zasunovaci v pripade potreby, vice pol. To mlmoradne
nlt. vysoka spinaci zatizeni pro ovladani konektory pro elektrlcka a hybrldni vozldla prlspiva kestandardlzacl a raclonallzacl kom-
elektrlckeho motoru ma[i take za nasledek splnovat, [especlflkovano temer kazdym uzl- ponent se vseml vyhodaml, [ako [e [ednot-
elektromagnetlckeruseni. vatelem a [lz plati l pro elektrlcke systemy na montaz, [ednodussi skladovani a sprava
konvencnich vozldel: schopnost odolavat zasob. Modularni zasunovaci konektory
narocnemu prostredi, odolnost vcl vlbra- ezpecnostn specifikace navic pro mnoho pro[ekt, ktere [sou stale
cim, narazm a otresm, tepelna odolnost A utom obllni prmysl sl [etechtoskutecnosti [este ve stadlu test nebo prototypu, posky-
a odolnost vcl pallvm. Dalsi pozadavky, vedom a deflnu[e speclflkace pro vysokona- tu[i prostredek k dosazeni vhodneho reseni
obzvlaste ty, ktere se tyka[i nepretrzlteho petove prlpo[ovaci systemy ve sve speclflka- zestandardnichkomponent.
nebo kratkodobeho proudu nebo sdruze- cl pro dodavky Lv2l5-l Pozadavky na vyso- Navzdory presnym pozadavkm tyka[icim
nych cykl, [sou vysocespeclflckepodleapll- konapetove konektory. Navic ke kapaclte se bezpecnostl, kapaclty pro vedeni proudu
kace. pro prenos proudu, dlelektrlcke pevnostl, a elektromagnetlcke kompatlblllty se nesmi
vysokonapetove zasunovaci konektory se stineni, odporu kontakt a tride ochrany vymknout z rukou naklady. Zasunovaci
pouziva[i ve vsech castech elektrlcke trakcni |P6K9K, tento dokument stanovi radu dal- konektory umoznu[i rychlou a bezpecnou
hnaci soustavy. To zahrnu[e ne[en prlpo[eni sich charakterlstlk souvlse[icich s bezpec- lnstalacl a demontaz komponent. Soucasne
motoru, ale take mnoha dalsich funkcnich nosti. Ty se tyka[i napriklad ochrany protl setakevyplati povazovat system zapo[eni za
[ednotek. Zasunovaci konektory umoznu[i dotyku v pripade chybneho zasunuti, barev- [eden celek. Dlskutu[e se o pouzivani hllni-
rychlou lnstalacl a demontaz lnvertor, bate- neho znaceni a mechanlckeho provedeni za kovych kabel namisto medenych, a oceka-
rli, nabi[ecich zarizeni a vysokonapetovych ucelem v zabraneni zamene polarlty a lzola- va se, zevbudoucnu do[dek usporenaklad
technlka
!taa[|c| |eiea| keatakt aa temte m|a6m a aarecam trhc |rt aarat| aa s ||m|t. kestecc| pet|e|a
ae)ch keacepc| see6raI| etic[|c|m sepectc Ia6est| takata|k e p||s|ciaa spe[eac| |eiea|.
Nea techae|eq|e Ia6c[e ae kempeaeat
!pe[eac| techae|eq|e pre e|ektr|ck acteme||| peIa6ak, keacepce, |eiea|
loncece zosunovoclho loneltotu jolo lomletnl
iesenl to eleltt|clou ttolcnl soustovu
39
technlka
40
a hmotnostl. To by take snizllo mechanlcke kryty s kontaktniml prvky lze v pripade
zatizeni vyvi[ene na zasunovaci konektory potreby snadno vymenlt.
hmotnosti medenych vodlc. Avsak kabelo-
ve koncovky kolik a zasuvek musi byt zkon- Zakzkov resen pro nove normy
struovany tak, aby [e bylo mozne prlpo[lt ke Ackollv speclalni zakazkova reseni kontakt
vseobecnevetsimu prmeru vodlc. [sou spo[ena s vyssiml naklady na vyvo[,
mohou sedokoncel vmnozstvich, ktera [sou
1este jeden sdruzovac cykIus normalne v oblastl elektromobll vyzadova-
Podive[me se podrobne[l na zakladni na, casto ukazat byt hospodarne[si nez stan-
soucast elektrlckeho vozldla: na baterll. dardni vyrobky. Zakaznik dostava reseni,
Navic ke krlterlim, ktera [lz byla uvedena, ktere presne splnu[e [eho technologlcke
[ako vysoka kapaclta pro vedeni proudu a ekonomlcke potreby. Konkretneto zname-
a provozni robustnost, [e dalsim faktorem na [ednoduchou manlpulacl vdsledku optl-
frekvence nabi[eni. U vymennych baterlo- malniho prlzpsobeni vyrobnimu procesu,
vych system se namisto dobi[eni baterle ve snizene prostorove pozadavky diky dilm
vozldle pomoci obvykle nabi[eci zastrcky zkonstruovanym tak, aby se vesly do prosto-
vymenu[e cela baterle. vyblta baterle putu[e ru, ktery [ek dlspozlcl, nlzsi provozni naklady
do nabi[eci stanlce a nahradi se nabltou ba- v dsledku [ednoduche udrzby a usporu
terli. Zcela realny scenar: ve vyzkumnem materlal diky optlmallzovanymrozmerm.
pro[ektu GrldSurfer se akumulator vazici Tyt o vyhody zakazkoveho provedeni
300 kg vy[imal z vozldla plne automatlcky m oh ou ry chle kompenzovat naklady na
a nahrazoval se nabltym akumulatorem za vyvo[.
menenez ctyrl mlnuty. Skutecnosti [eto, zespeclalni zakazkova rese-
Aby bylo moznevyvlnout zasunovaci konek- ni pomaha[i hledat nove pristupy k proble-
tor pro automatlzovanou stanlcl pro nabi[e- mm a v dlouhodobem meritku vytvaret
ni baterli, krome znalosti sllnoproude elek- nove standardy. Typlckym prikladem tohoto
trotechnlky [e take zapotrebi know-how [e zasunovaci konektor T8C, ktery byl pvod-
z oblastl automatlzace. 1ak musi byt kontak- ne vyvlnut pro prlpo[ovani baterlovestanlce
ty pro plne automatlcke prlpo[ovani a odpo- starter prl motorlstlckychzavodech. 1ezby-
[ovani nalnstalovany! 1aka by mela byt tecne rikat, ze se [edna o apllkacl, kde [e
mechanlcka konflguraceceleho zasunovaci- naprosta spolehllvost zakladem. vysledkem
ho konektoru! 1ake sily na ne[ psobi a [ak [e robustni, kompaktni zasunovaci konektor
musi byt dlmenzovany vodlci koliky! 1ak [e s kontakty chranenyml protl dotyku pro
treba nakladat sespotrebniml dily!Toto [sou mnoho apllkaci, prl kterych se pouziva elek-
otazky, na ktere bych stezi musel odpovidat, trlcky motor a baterle. vyzadu[i bezpecnost
kdybych se zabyval automobllni elektronl- l spolehllvost. Konkretne to mze znamenat
kou o napeti l2v. vysokozdvlzne voziky, elektrlcka kola, nabi-
Zasunovaci konektor baterle 8STv v sobe [ecky, kladkostro[e, [eraby, vratky atd.
zahrnu[e zkusenostl [ak z automatlzace, tak
ze sllnoproude elektronlky a ukazu[e, [ak Nikdy se neprestaneme ucit
by mohly vypadat odpovedl na tyto otazky: Predpokladem pro vyvo[ vyrobk, ktere spl-
vysoce kvalltni napa[eci kontakty (400 v DC, nu[i trzni potreby, [edobra znalost trhu a pre-
staly proud l80 A, kratkodoby proud 300 A) devsim primy kontakt se zakaznikem. S kaz-
a ridlci kontakty 24v za[lstu[i bezpecnenabi- dym pro[ektem zasahu[icim do nekollka
[eni a velky pocet cykl prlpo[eni. vodlci koli- obor v oblastl elektromobll sl my vslchnl
ky vyrovnava[i nespravne uhlove vyrovnani doplnu[emenaseznalostl a zkusenostl.
plne automatlckym sesouhlasenim. vnltrni Pozhodu[icim faktorem pro uspech na
konektory (strana baterle) ma[i ochranu tomto dynamlckem a narocnem trhu [e
protl dotyku |P2X vpripadeodpo[eni. vespa- tesna spoluprace mezl odborniky na spo[o-
rovanem stavu, kdyz vozldlo [e v provozu, vaci technlku a vyrobcl vozldel.
ma zasunovaci konektor tridu ochrany |P65. Text: Mllos Kamaryt,
Plaste [sou nalnstalovany trvale, zatimco Multl-Contact AG
8otet|ov zosunovocl loneltot 857v: ZoouJovon v lst| s nojeclm| | ilJ|clm| lontolty
o vmnnmltytem
!pe|ecaest 0assac|t !stmes p|e6-

sta||a !0||0W0kK! 114 pertfe||e

10 seftwarc s i|rekec aa||6kec pre-
6ckt e|sahc[|c| 10 Ck0, s|mc|ace,
sprac 6ekcmeatace, techa|ckec
kemca|kac| a |eiea| pre e|ektretech-
a|ckaarh.
!0||0W0kK!
Nove portfollo SOL|DwOPKS 20l4 prlspe[e
k vyrazne vyssi produktlvlte a efektlvlte
a spolecnostem da moznost soustredlt se
na aktlvlty podporu[ici lnovace. Posileni
produktlvlty, zdokonaleni pracovnich
postup a moblllty uzlvatelm umozni dyna-
mlcte[l vyuzivat navrharska data a uspisi
[e[lch sdileni. To zefektlvni spolupracl
vprbehu vyvo[e.
Doplnene mobllni prvky s podporou zarize-
ni Androld a lOS umozni vice nez 2,l mlllonu
uzlvatel SOL|DwOPKS prohlizet 3D navrhy
kdykollva kdekollv.
Soucasne studle trhu zdraznu[i, ze na
do[em zakaznika a [eho prvotni rozhodnuti
ke koupl ma vyznamny vllv estetlcka stran-
ka. At [e vyslednym produktem prmyslove
vybaveni, chytry telefon nebo lekarsky
pristro[, zakaznicl ocekava[i [ak funkcnost,
tak l prltazllvy deslgn. SOL|DwOPKS 20l4
pomaha prl navrhovani produkt zhmotno-
vat tvrci myslenky z pro[ektovych nakres
a plan do 3D model rychle[l nez kdy driv
a soucasne rozslru[e skalu nastro[, ktere
promenu[i napady v realne produkty pro
novetrhy.
,SOL|DwOPKS 20l4 [e dkazem, ze vyvo[arl
naslouchall pranim a potrebam uzlvatel
a uskutecnlll [e. Nove vlastnostl [ako funkce
,slozka hlstorle", ktera umoznu[e rznym
uzlvatelm zobrazlt a sledovat nedavno
provedene zmeny pouhym kllknutim mysl,
[sou zasadni pro tymovou pracl. Zdoko-
nalene vlastnostl vazeb v kontextovem
menu nabize[i lntellgentni volbu na zaklade
drive[sich uzlvatelskych vzorc a generu[i
nove moznostl, ktere lze vyuzit prl komple-
tacl," uvedl Mlchael Lewls, vedouci stro[ni
lnzenyr spolecnostl Pethlnk Pobotlcs.
,Nasim cilem [e nabizet takove portfollo
produkt, ktere bere v potaz zpetnou
vazbu uzlvatel a chrani [e[lch lnvestlce,"
prohlasll 8ertrand Slcot, generalni redltel
dlvlze SOL|DwOPKS spolecnostl Dassault
technlka
41
Systemes. ,Nasl zakaznicl chte[i odvadet klicovych oblastech: navrhovani, lntegrova- Integrovanypracovn postup
skvelou pracl a my se [e v tom snazime ne pracovni postupy, zvyseni produktlvlty SOL|DwOPKS Lnterprlse PDM Stream-
podporovat tim, ze [lm poskytu[eme doko- a zdokonalena vlzuallzace. Na zaklade llned workflow - Umoznu[e spravovat
nale[si reseni, diky nlmz mohou navrhy ne[caste[sich prani uzlvatel obsahu[e vice dat nove l s lntegraci Mlcrosoft
sdilet a spolecne reallzovat - at uz vyrabe[i SOL|DwOPKS 20l4 nasledu[ici vylepsene Offlce a zdokonalenym webovym
produkty, ktere pomaha[i zlvotnimu funkce: kllentem s modernim graflckym
prostredi nebo zachranu[i lldske zlvoty," rozhranim.
dodal 8ertrand. Nstroje k navrhovn SOL|DwOPKS Llectrlcal |mproved
Pokroclle ovladani tvaru (Advanced |ntegratlon and Performance - vylep-
S0LIDW0RkS2014 Shape Control) - Nove funkce pro styl sena l ntegrace se SOL| DwOPKS
Sdileni a podporu v ranem stadlu 3D mo- krlvek, automatlcke meritko sklcl Lnterprlse PDM a eDrawlngs umoznu[e
del umoznu[i take fyzlcke prototypy, a ko nlcke zaobleni umoznu[e vytvaret snadne[l optlmallzovat, sdilet a sledo-
ktere vznlka[i ve spolupracl s partnery kompllkovane povrchy a organlcke vat navrhy elektrlckych produkt,
SOL|DwOPKS v oblastl 3D tlsku. S pomoci tvary rychle[l, snadne[l a presne[l. a tak zasadne vylepslt spolupracl na
apllkace eDrawlngs mohou spolecnostl Pychle[si detallovani vykres umoznu- pro[ektu.
zobrazlt 3Dnavrhy a ukazat, [ak se produkty [e rychle[si a automatlzovane[si zpraco-
budou chovat v realnem svete. To [e mozne vani vykres. Vyss produktivita
prostrednlctvim rozsirene reallty 3DLXPL- Lepsi navrhy plechovych dil (Sheet Komunlkace a spoluprace prl navrho-
vani - Krome moznostl zobrazeni na
mobllnich zarizenich lOS nove nabizi
takepodporu pro platformu Androld.
Lfektlvne[si vypocet naklad a reporto-
vani - Uzlvatele mohou [ednoduse[l
a rychle[l vypocitat cenu a nasledne
data o cenach efektlvne[l sdilet v ramcl
hodnotoveho retezce podnl ku.
Napriklad zasadni data o vyvo[l produk-
tu urceneho ke kompletacl lze nyni
odeslat do soubor v programu
Mlcrosoft Lxcel, a tak [e snadne[l sdilet
s dalsiml oddeleniml, [ako [e vyroba
nebo nakup.
DokonaIejs vizuaIizace
Lfektlvne[si nastaveni slmulace -
SOL|DwOPKS S|MULAT|ON automa-
tlcky vyuziva konstrukcni data k ope-
tovnemu vyuzlti v slmulacich, cimz
odpada zbytecne opakovani [lz prove-
denych clnnosti. Diky tomu seopet zlep-
su[espolupracena navrhu.
Lfektlvne[si tvorba sestav a vlzuallzace
- Tvorba sestav [e rychle[si a snazsi
s novou kontextovou llstou ,rychle
vazby" a funkci ,vazba drazky". Prl zob-
razovani rezu mohou uzlvatele zahr-
nout nebo naopak vylouclt vybrane
komponenty, a tak lze rychle[l ziskat
velml psoblvezobrazeni rez.
Software SOL|DwOPKS postaveny na plat-
forme 3DLXPLP|LNCL spolecnostl Dassault
Systemes [e [ednoduchy a zaroven vykonny.
Umoznu[e flrmam uskutecnovat [e[lch vlze,
prlvadet [e k zlvotu a prosazovat se na trhu.
SOL|DwOPKS prlnasi vysoce lntultlvni
P|LNCL na [akemkollv zarizeni s lOS, [ako Metal |mprovements) - Nove funkce
ovladani prl pro[ektovani a navrhovani
[sou lPad cl lPhone. pronavrhy plechovych dil urychli pro-
produkt, slmulacl, publlkovani, sprave
ces navrhovani a zkvalltni vystupni
dokumentace l vyhodnocovani dopadu
|ntegrovane produktove portfollo SOL|D- data urcena pro vyrobu. Uzlvatele
na zlvotni prostredi - pomaha tak mlllonm
wOPKS 20l4 obsahu[e nove nastro[e a vy- mohou lepe pracovat s rohovyml od-
odbornik navrhovat bez [akychkoll omeze-
lepseni, ktere zkrati proces navrhu, podpori lehceniml nebo vytvaret novy prvek
ni.
spolupracl a zvysi produktlvltu ve ctyrech vyztuzeni.
Text a foto: Solldworks
ii| pre6ckt||ta e iech e6t|ch









42
technlka
1
0rqaa|tate|| e|etrhc kM|lk [|I taha[||| p||pra 11. reca|kc e|etrhc kM|lk, kter) se |c6e keaat
term|ac 1. - 11. 1. 114 aa |raaskm V)sta|it|. !te[a [ake |etes se |c6e aa ce ti|t. Krem expet|c
staeate|, |c6epre aaita|kp||praea |ehat)6epree6a)preqram, te|ea)e6|era)m| sem|aa||,
keafereacem|, ike|ea|m|, spec|a||teaa)m| fr a setkaa|m|.
Mezlnarodni veletrh elektrotechnlky, elektronlky, automatlzace, veletrh AMPLP svym vystavovatelm prlnasi ldealni prostor pro
komunlkace, zabezpeceni a osvetleni AMPLP, se pysni svou navazani novych obchodnich vztah, posileni lmage znacky,
dlouholetou psobnosti, vysokym poctem spoko[enych upevneni konkurencni pozlce flrmy a vztah se stava[iciml
navstevnik a partlclpaci vystavovatel svetoznamych flrem. zakazniky a v n eposledni rade efektlvni prezentacl a propagacl
v soucasne dobe [de o ne[vyznamne[si elektrotechnlcky veletrh novlnek (propagace ne[en na samotnem veletrhu, ale take
v Ceske republlce, ktery svym obchodnim vyznamem zasahu[e do prostrednlctvim odbornych medlalnich partner veletrhu - clanky
celestredni a vychodni Lvropy. na odbornych portalech a v odbornych tlstenych medlich a na
webu amper.cz). Lfekt samotneho veletrhu presahu[e hranlce
v roce 20l3 zabiraly expozlce od 620 vystavovatel, z toho l59 vystavlstel termin [eho konani.
2
zezahranlci, l4357m clstevystavni plochy. Pocet navstevnik take
vzrostl. Letosni, 2l. rocnik veletrhu AMPLP 20l3 prllakal k navsteve v ramcl veletrhu AMPLP 20l4 se uskutecni [lz tradlcni soutez
44 900 navstevnik z rad odborne vere[nostl, managementu flrem, o ne[prinosne[si exponat veletrhu ZLAT AMPLP. Hlstorlcky
student a fanousk z oblastl elektrotechnlky. veletrh se konal pod ne[vyssi pocet prlhlasenych exponat do teto soutezeseuskutecnll
zastltou Mlnlsterstva prmyslu a obchodu, Hospodarske komory v ramcl veletrhu AMPLP 20l3, kdy 30 vyznamnych spolecnosti
CP a CvUT a za aktlvni spoluprace odbornych medli, sdruzeni, vyslalo do soutezniho klani 34 novlnek. Slavnostni predavani
asoclaci a vysokych skol. Partnerske portfollo citalo l40 medlalnich oceneni ,technlckym zazrakm" ZLAT AMPLP 20l4, probehne
partner z CP a zahranlci a 29odbornych partner. vprostorach Hvezdarny a planetarla 8rno.
|||jr+. a+ .e|etr| |M||| z+ t+|1jea
Model DCl[eurceny prebeznepouzltles vy- nll Lubos Pevllak, veducl oddelenla produk- optlmallzacnym algorltmom, ktory mze prl
konom do llkw a model DAls vykonom do toveho manazmentu a marketlngu pre CP n lzsom zatazeni automatlcky obmedzlt
250 kw [e vhodny na pouzltle v narocne[sich a SP. ,Tleto ovladace mzu byt pouzlte a[ napa[acle napatle motora. Produkty
prlemyselnych apllkaclach. Menlce su vyba- mlmo prlestoru rozvadzacov, prlamo prl PowerXL tak napomaha[u flrmam zvyslt
vene krytim |P66, vdaka ktoremu mzu byt motore alebo ovladacom stro[l. To zalstu[e energetlcku uclnnost lch vyrobnych a pre-
pouzlte prlamo prl ovladacich zarladenlach lch unlverzalnost a lahke dodatocne vadzkovych procesov a znizlt prevadzkove
bez nutnostl lnstalacle v prlestoroch rozva- pouzltle a[ v starsich apllkaclach, prl ktorych naklady.
dzacov. casto v rozvadzacoch chyba prlestor pre
Prekvencnemenlce Laton su uzivatelsky vel- lnstalaclu frekvencnych menlcov", dodal Pouzitie menicov PowerXL
ml pri[emne. |ch funkcne vybavenle z[edno- Lubos Pevllak. Pad PowerXL [e mozne pouzlt a[ pre naroc-
dusu[e vsetky procesy suvlslace s lch lmple- ne[sle apllkacle s narocnyml pozladavkaml.
Rad produktov XL vdaka krytlu |P66 sa da[u lahko lnstalovat
Pad PowerXL ma dva modely urceneprerz- a[ mlmo prlestor rozvadzacov. Tak lsto [e
ne pouzltla. Zakladny model DCl [e urceny mozne lahsle vyhovlet LMC pozladavkam
pre pohony s vykonom od 0,37 do ll kw (elektromagnetlcka kompatlblllta) a to vda-
(verzla |P20), vyhotovenle |P66 az do 7,5 kw, ka kratsim privodnym kablom motorov.
a model DAl s vykonom od 0,75 do 250 kw Obsluha zarladeni a vyrobnych llnlek mze
sa hodi prenarocne[sle, prevazne prlemysel- prl pouzlti frekvencneho menlca PowerXL
ne apllkacle. Model DAl [e zamerany na apllkovat ovladanlezavlslena aktualne[ zata-
doslahnutle vysoke[ energetlcke[ uclnnostl zl. v buducnostl bude mozna lntegracla
a podporu[e standardne tro[fazove motory menlcov do Laton komunlkacneho systemu
podla sucasnych norlem |L2 a |e3 a rovnako Smartwlre DT a to pomocou zasuvnych
a[ vysoko uclnne motory s permanentnyml modulov. Tym odpadne bezna kabelaz
magnetml, ktore su konstruovane podla z rozvodne[ slete a vysoka datova prlepust-
buduce[ normy |e4. nost komunlkacneho systemu pre pre-
vadzkove a dlagnostlcke uda[e, ktore
umoznla uzivatelom zvyslt pohotovost lch VIastnosti menicov PowerXL
vyrobnych zarladeni. Oba modely PowerXL su vybavene automa-
tlckym vyladenim. |ch konflguracla [e velml
Vyvoj produktov aton [ednoducha a obsahu[e len l4 zakladnych
Spolocnost Laton sl zaklada na podrobnych parametrov, cim [e zalstena rychla priprava
a dkladnych testoch svo[lch produktov. a zapo[enle noveho zarladenla do obehu.
Testovanle prebleha v sulade so vsetkyml Zaroven ma[u menlce lahko pochopltelne
mentaclou. Lahko sa lnstalu[u a predstavu[u platnyml medzlnarodnyml standardml a za- typoveoznacenle, ktorecltelnez[ednodusu-
ldealne a energetlcky efektivne rlesenle, hrna a[ vystupne kontrolne testy. Prl tvorbe [e vsetky operacle od navrhu, cez ob[ednav-
hlavne v pripade ovladanla cerpadlel, ventl- dlza[nu novych produktov [e dsledne ku az po prevzatle. Dalsla vlastnost menlcov
latorov, pasovych dopravnikov, zerlavov, taz- dodrzlavana strategla "Lean Solutlon" clze [e moznost [ednoducheho kopirovanla kon-
nych stro[ov, kompresorovalebo vytahov. pouzltle overenych postupov, skusenosti, flguracle z [edneho menlca na druhy pomo-
,vdaka efektivnemu a zdokonalenemu kry- experlmentov a zakaznicke[ spatne[ vazby cou funkcle 8luetooth PC flash. Alternativou
tlu |P66 [e zabezpecena ochrana menlcov s clelom obmedzlt celkovu dobu a naklady [e programovanle pomocou lntegrovane[
PowerXL pred vonka[siml vplyvml (prachom vynalozene na vyvo[ produktov. PowerXL klavesnlce a LLD (OLLD) dlsple[a umlestne-
a vodou), takze mzu byt uspesne montova- [eprikladom uplatnenla te[to strategle. neho prlamo na menlcl, popripade pomo-
ne a[ v prostredi s vysokou vlhkostou", spres- Text a foto: Laton cou prlpo[enla k PC. Menlce su tlez vybavene
technlka
43
ke|csta a )keaa mea|ce s 6ekeaa|)m krt|m || cmeIc[ 6eceatra||teaa pecI|t|e m|me pr|ester reta6tace
pr|ame c e|a6aa)ch tar|a6ea|. ! 6estcpa6ech heteea|ach.
Ne frekeaca mea|ce |ewerK|
Plrma vlessmann v podobe apllkacle nle. Takto mame vzdy prehlad o aktualnom nlevonka[se[ teploty. Zarladenle[enapa[ane
vltotrol, dlalkoveho ovladanla vltotrol 300 stavevykurovanla. cez zabudovany fotovoltlcky clanok.
PP a 200 PP prestavu[e hnedtrl moznostl sle-
dovanla a ovladanla vykurovanla [ednodu- VitotroI 300 RF s farebnym dotykovym komunikcia cez DSL-router
Aby ste prostrednictvom apllkacle vltotrol dispIejom
mohll obsluhovat vykurovanle, [e nutne roz- Prostrednictvom svo[ho velkeho farebneho
sirlt regulaclu vltotronlc 200 daneho kotla do tyk oveho dlsple[a pomaha vltotrol 300PP
o komunlkacny modul vltocom l00 LANl uzivatelovl prl nastavovani vykurovanla.
(vyzadu[e odbornu montaz) a prepo[lt ho vl totrol 300 PP [ednoducho zoberlete do
s domaclm DSL-routerom.
Napo[enle vykurovacleho systemu na lnter-
net cez vltocom l00 LANl nam umoznu[e
ponuknut zakaznikom dalsle sluzby, napr.
pravldelnu udrzbu na dlalku.
VitotroI 300 RF a 200 RF: DiaIkove ovIda-
nie pre novostavbu ako aj modernizciu
Ovladanle vykurovanla bez nutnostl opustlt
svo[e oblubene kreslo: Nove radlove dlalko-
ve ovladanla vltotrol 300 PP a 200 PP umoz-
nu[u sledovanle vsetkych dlezltych funkcli
vykurovanla a prlspsoblt lch vlastnym
cho a pohodlne prlamo z bytu alebo dokon-
potrebam. vsetko prlamo z mlestnostl v by-
ca na cestach.
te, kdesa pravenachadzame.

Kedze sa slgnaly medzl dlalkovyml ovlada-
VitotroI App: 0vIdanie vykurovania nlaml a danyml kotlaml prenasa[u cez radlo-
pomocou smartfnu na diaIku ve vlny, nle su potrebne zladne vedenla.
ruky, dotknete sa lkonky s pozadovanou
vltotrol 300 PP a 200 PP su vhodne tak pre Apps lnovativne apllkacne programy pre
funkclou (napr. zmena pozadovane[ lzbove[
novostavby, ako a[ pre modernlzacle. smartfonya tablety sa tesla stalevacse[ oblu-
teploty, prevadzkovych casov alebo volba
be. Prostrednictvom apllkacle vltotrol
programov na veclerok cl uspornych/dovo-
mzete pomocou telefonu lPhone, tabletu
lenkovych programov). Prehladne zobraze-
lPad cl lPodu-Touch ovladat vykurovanle
nle na dlsple[l cez plktogramy, zrozumltelny
kedykolvek, cl uz z domu, na cestach alebo
text a loglcke a lntultivne menu umoznu[u
z prace.
skutocne velml [ednoduchu zmenu v nasta-
venlach. vsetky zmeny sa prenasa[u radlovy-
1ednoduch obsIuha
ml vlnaml z dlalkoveho ovladanla k regulacll
Obsluhu skutocne zvladne kazdy. Uz na
na vykurovacom kotle. Takto mozno ovladat
uvodne[ stranke sa zobrazi pozadovana (na-
az trl vykurovacleokruhy.
stavena), vonka[sla a a[ vnutorna teplota

spolu s nastavenym prevadzkovym progra-
SIedovanie soIrnych ziskov
mom, datumom a casom. Ak napriklad
vltotrol 300 PP dokaze este ovela vlac.
potrebu[ete na vecerne posedenle u vas
Ak mame k dlspozicll solarne zarladenle a ak
doma trochu predohrlat mlestnost, alebo ak
[e regulacla kotla vybavena solarnym regu-
chcete pred dlhsou cestou vykurovanle
lacnym modulom SMl, tak su zobrazene
prestavlt na usporny rezlm, nle [e to zladny
solarne zlsky za poslednych sedem dni for-
problem. Zmeny nastavenla sa robla [edno-
mou prehladneho dlagramu. Ak chceme
duchym tuknutim na danu lkonku na doty-
vldlet podrobnostl k ne[akemu konkretne-
kove[ obrazovke. Parebne a [asne zobraze-
mu dnu, staci len stlaclt danu llstu v dlagra-
Pegulaclu vykurovacleho okruhu vtomto pri- nle, ako a[ [edlnecne symboly umoznu[u
me. Taktosmetlez vzdy lnformovani o mnoz-
pade treba vybavlt vhodnym radlovym lntultivnu obsluhu az troch vykurovacich
stve energle, ktore sme ziskall zo Slnka.
modulom. v pripadepozladavky mozno osa- okruhov. Ak kotol vyda ne[ake hlasenle, tak
K rozsahu dodavky dlalkoveho ovladanla
dlt dodatocnedalsi radlovy snimac na mera- [e odoslane cez e-mall na koncove zarlade-
technlka
Kemfertaa a [e6ae6ccha e|s|cha, aech cI ste k6eke|ek - keatre|a a e|a6aa|e me6era)ch kcreac|ch
sstme pemecec me|||a)ch 6|a|ke)ch e|a6aa|, t|skaa aecsta|a aa e||c|e. 0I aemcs|te che6|t
keatre|eat c| aastaeat tar|a6ea|e6e p|a|cea|e|e techa|cke[ m|estaest|. 0ietr|tes| e|a casc a aamah.
0|s|cha kcreaa|a
[e6ae6cche pr|ame t aihe kres|a
0|ollove ovlJon|e v|tottol 300 kl oolo ocenene ce-
nou zo J|zojn sollovej ltoj|ny 8oJen-wutttemoet
(Nemeclo ,locus Oen 5|loet 2011
No voJnej sttnle so
zootozl ozoJovon
(nostoven, vonlojs|o
olo oj vntotn telo-
to. Nostoven|e zmenlte
jeJnoJucho cez Joty-
lov ootozovlu
0|slej, lunlcne tloc|Jl o jeJnotl|ve ltoly oosluhy
zot|oJen|o v|tottol 200 kl zoJoveJoj tesne te-
ulc|| tyu v|totton|c 200 no vylutovocom lotl|
44


technlka
45
(vybaveneho dvoml dobi[atelnyml akumu-
latorml) patri sto[an na stl alebo nastenny
drzlak s lntegrovanou nabi[ackou. vltotrol
300 PP [e k dlspozicll pre staclonarne ako a[
nastenne ole[ove/plynove vykurovacle
kotly.

VitotroI 200 RF pre obsIuhu jedneho
vykurovacieho okruhu
vltotrol 200 PP [e dlmenzovany pre dlalko-
ve ovladanle [edneho vykurovacleho okru-
hu. 1eho velky a osvetleny dlsple[, funkcne
tlacldla a obsluha zodpoveda[u presne
regulacll vltotronlc 200 na vykurovacom
kotle. Dlsple[ ukazu[e v zakladnom zobra-
zeni vzdy aktualnu vonka[slu teplotu,
nastavenu pozadovanu teplotu v mlest-
nostl ako a[ zvoleny prevadzkovy program.
Takto prevadzkovatel vldi vsetky podstat-
neuda[epohromade. Zmeny vnastaveni sa
vykonava[u [ednoducho pomocou krizove-
ho ovladaca a tlacldla ,OK". vdaka loglcke[
stavbe menu sa lahko a rychlo dostanete
k pozadovanemu clelu. Party funkcle pre
veclerky, ako a[ uspornefunkclemozno aktl-
vovat cez separatneklavesy. vltotrol 200PP,
ktory [e napa[any z baterli mozno prlmon-
tovat na stenu pomocou montazneho
sokla, ktory [etlez sucastou dodavky.
Pre ole[ove a plynove kotly vlessmann [e uz
k dlspozicll vltotrol 200 PP. Spominanym
zarladenim mozno vybavlt a[ tepelne cer-
padla vltocal.
Text a foto: vlessmann
Pomocou ol|lc|e v|tottol oJ l|tmy v|essmonn
mzete ovlJot svoje vylutovon|e leJylolvel,
c| uz z Jomu, no cestch oleoo z tce
LMrezonancl vsak lze vyuzit l k efektlvne[si- zpsobem, aby vyzarovana vlnova delka
mu generovani tepla na topnych telesech, b yla co n e[b lizepasmu lnfracerveneho zare-
a to pomoci zapo[eni do obvodu s LPZ (elek- ni, tedy 0,7m - l0m (mlkrometr), pasmu
tromagnetlckym rezonancnim zdro[em), ne[vetsich tepelnych uclnk LM energetlc-
diky kteremu lze vyroblt vice tepla na keho spekt ra. v tak ovem pripade lze
topnych elementech, a tim vyznamne set- prchodem elektrlckeho proudu topnym
rlt elektrlckou energll v pripadech, ve kte- telesem vygenerovat az o 30 % vice tepla,
rych se [edna o generovani tepla pr- nez [etomu prl primestlmulacl topneho tele-
chodem elektrlckeho proudu topnym tele- sa LMpolem s bezne pouzivanou sinusovou
sem. frekvenci 50Hz.
Abychom mohll hovorlt o generovani tepla, vice tepla ziskaneho prostrednlctvim syste-
musime vedet, co teplo vlastne [e a umet mu LPZ [e tedy pro[evem ,vhodne[si organl-
odllslt vellclny teplo a teplota. Musime znat zace prace" ve strukture topneho telesa,
vnltrni strukturu vodlc elektrlny, mit zna- nebot prl ste[nem odberu elektrlckeenergle
lostl o neusporadanem pohybu volnych ze site dochazi k energetlcky bohatsim
elektron, znat podstatu a vyslednlce sllo- lnterakcim a ke zvyseni [e[lch poctu. Teprve
veho psobeni elektrlckeho pole na volne pote, co [e elektrlcke napeti upraveno
elektrony a rozumet mechanlzmu, kterym do [lneho prbehu, nez [eprbeh harmonlc-
volne elektrony svou zvysenou klnetlckou ky, tedy [eho sllove uclnky [sou multlpllko-
energll predava[i lontm krystalove mrize. vany, teprve potom ve vetsi mire dochazi
Abychom porozumell, musime [it k podsta- k lnterakcim volnych elektron s lonty.
te elektrlny a uvedomlt sl, zenosltelem elek- Narst teploty [e nasnade. Multlpllkatlvne
trlcke energle [e elektrlcky nabo[ a ze se upraveny koncovy prenos elektrlcke ener-
[edna o sllove psobeni elektrlckych nabo[ gle se stava hlavnim elektrlckym zdro[em
na sebe navza[em a to prostrednlctvim pro de[e vtopnych telesech.
elektrlckych a magnetlckych poli.
Celosvetovym trendem a pozadavkem [e
1ak tedy pomh rezonance vzniku vce
snlzovani spotreby energli, ne[en teelektrlc-
tepIa na topnych teIesech!
ke. Moznost vyuzlti systemu LPZ prlna
Lalcky receno, rezonance zpsobu[e kmlta-
si snlzovani spotreby elektrlcke energle
ni. Toto male kmltani o vetsim poctu mze
a zaroven zvysovani produkce tepla. Z eko-
zpsoblt l velke vykyvy. v nasem pripade
loglckeho hledlska tim padem neprimo
vice rozkmltanych castlc v topne splrale
dochazi k setreni dalsich zdro[ pouziva-
a tim take vetsi teplo (tento [ev [e znamy
nych na ,vyrobu" tepla. System LPZ [e
vo[akm [ako povel ,zruslt krok na moste").
mozne pouzit v komblnacl s dalsiml ekolo-
glckyml zdro[l tepla, cim se uspory multlpll-
Praktlcky system LPZ vychazi ze skutecnos-
ku[i a prlnasi pozadovany efekt.
tl, ze kazda latka vyzaru[e slroke spektrum
Snlzovanim spotreby dochazi samozre[me LM vlneni, prlcemz vhodnou energetlckou
k snlzovani provoznich naklad. To [e cilem stlmulaci dane latky [e mozno dosah-
ne[en domacnosti, ale predevsim rznych nout toho, aby nektera vyzarovana vlnova
provoz a snad vsech flrem. Celkovy prinos delka byla akcentovana - napr. svetlo,
zkoumani elektromagnetlcke rezonance Poentgenovo cl mlkrovlnne zareni, a sa-
tedy mze mnohe nabidnout. Otazka zni: mozre[me take teplo vyzarovane salanim
,Chcemeto vyuzit!" elektrlckych topnych teles. Mlkrostrukturu
Text: Tomas 8laha, walmag Llectrlcs topnych teles dokaze stlmulovat takovym
V)tkcmem e|ektremaqaet|ck)ch [e a [e[|ch ap||kac| se 6aes ta|)a maehe
e6|era|k aa ce|m st. l|ektremaqaet|ckec reteaaac| (6a|e - lM) 6aes
cI|ame e t6raeta|ct| k te|ratea| a|t|a|ch erqaa ||6skhe t|a a [et6| [|I
pra| e|ektre|cs6e||[ea|etkeataktapemec| lM reteaaace.
VcI|t| e|ektremaqaet|ck
reteaaace e||ast|
e|ektr|ckhe eh|ec
Pokud flrma predava vyslouzlla osvetlovaci ochota menlt zavedene postupy a uzavirat recyklace prlorltou. 8ezplatne zridi sberne
zarizeni k recyklacl v takzvanem rezlmu novou smlouvu s kolektlvnim systemem". misto, za[lsti loglstlku spo[enou s vymenou
nebezpecnych odpad, dobrovolne plati
komercni odpadove spolecnostl za [e[lch Rizika spojen sneodbornou Iikvidac
ekologlckou llkvldacl. Odpovedny pracov- Predanim vyslouzllych osvetlovacich zarize-
ni k llkvldacl mlmo rezlm zpetneho odberu
narsta rlzlko pokoutniho rozebirani svitldel
a rozprode[e druhotnych surovln. Neatrak-
tlvni komponenty rozebranych prmyslo-
vych svitldel pak casto konci na skladkach.
Tuny nezpracovatelneho a neodbouratelne-
ho odpadu se hromadi na skladkach, misto
aby byly v ramcl zpetneho odberu recyklo-
vany.
plnych konte[ner zaprazdnea vyresi veske- v pripade uspornych svetelnych zdro[ se
releglslatlvni zavazky. k tomu navic prldava nebezpeci kontamlna-
Prl preprave a zpracovani osvetlovacich ce pdy toxlckou rtuti, ktera [e v malem
zarizeni spolupracu[e LKOLAMP vyhradne mnozstvi obsazena v zarlvkach.
s partnery, kteri ma[i prislusna opravneni, Na skladkach ve vyssi koncentracl mze rtut
zkusenostl a dodrzu[i ne[vyssi ekologlcke
standardy.
Za svetelne zdro[e a prmyslova svitldla
odevzdana v ramcl zpetneho odberu navic
LKOLAMP vyplaci smluvnim partnerm
odmenu.
Prostrednlctvim kolektlvniho systemu
LKOLAMP nasbirall Cesl za osm lete
psobeni 5 l63 t svetelnych zdro[ a l 492 t
prmyslovych svitldel.
,To predstavu[ezhruba 30mlllon kompakt-
nik, ktery ma na starostl odpadove hospo- nich a llnearnich zarlvek, vybo[ek a LLD
darstvi, se tak casto nevedomky dopousti svetelnych zdro[. Opetovne se podarllo
plytvani, ktere flrmu mze stat l desitky tlsic vyuzit tlsice tun skla, plast a uslechtllych
korun. kov. 8ezpecne bylo zpracovano l6l kg
,Prl nakupu elektrozarizeni [e v cene vyrob- toxlcke rtutl," bllancu[e dosavadni psobeni
ku zakalkulovan l takzvany poplatek na re- kolektlvniho systemu Padoslav Chmela.
cyklacl vyslouzllych elektrozarizeni urceny ,v procesu zpracovani druhotnych surovln predstavovat znacny ekologlcky problem:
na kryti naklad spo[enych se zpetnym navic dosahu[eme vysoke miry materlalove- v okamzlku transformace do organlcke for-
odberem a recyklaci," vysvetlu[e Padoslav ho vyuzlti: v pripade prmyslovych svitldel my [ertut zlvotu nebezpecna.
Chmela, PP manager spolecnostl LKOLAMP to [e 83 procent a v pripade svetelnych
a dodava: ,Dalsim dvodem nevyuzivani zdro[ 95 procent. SIuzby zpetneho odberu jsou zdarma
moznosti zpetneho odberu [e mnohdy l ne- -red- Pro spolecnost LKOLAMP [e ekologlcka
technlka
46
Iate a 6a|i| a|armc[|c| t[|ita| p|ac|a t aktca|a| aaa|)taet|skeerqaa|tacelK0|kM|, ktera t6arma ta[|itc[etpta)
e6|r a ||k|6ac| s|ecI||)ch est|eac|ch ta||tea|. V maeha f|rmach 6echat| p|| ||k|6ac| a reck|ac| e|ektree6pa6c
k p|)taa| peat| a aehespe6aramc cheaa| a ak6e6ekeacek prakt|kam, kter[sec p||mm retperc setakeaem.
||rm p|)ta[| peat| p|| reck|ac|
s|ecI||)ch est|eac|ch ta||tea|
Kdyz Lvropska komlse vydala sve narizeni ti. Celkem sestnact typ LLD trublc ze sortlmentu
c. 244/2009, podle ktereho ma do roku 20l6 do[it nahrazu[e fluorescencni zarlvkove trublce T8. Ke
postupnemu prechodu na usporne svetelne svemu provozu nepotrebu[i starter, tlumlvku anl
zadny elektronlcky predradnik. LLD trublce [sou
konecnym prvkem, ktery lze rozsvitlt bez pomocl
[lne soucastky cl zarizeni, a [sou staveny primo na
sitove napeti. Prl zapnuti sviti okamzlte a v plne
lntenzlte. LLD trublce spolecnostl O8ZOP [sou
zdro[e, ne[vice se [ako o nahrade za klaslckou
Ldlsonovu zarovku mluvllo o kompaktnich zarlv-
kach. Usporne zarlvkove zarovky ma[i mnohem
vyhodne[si uclnnost a [e[lch zlvotnost [e slce vyssi,
nezbavlly sevsak nekterych nevyhod. k dostani s bezpecnym zapo[enim a [sou certlflko-
Usvetla vydavaneho fluorescencni zarlvkou sepro- vany nemeckou spolecnosti DLKPA.
[evu[e tzv. stroboskoplcky efekt. 1de o bllkani, 8ezpecne zapo[eni LLD trublc O8ZOP vylucu[e
zpsobene nestabllltou doutnaveho vybo[e v za- kontakt pracovnika lnstalu[ici LLD trublcl s zlvou
vlslostl na kmltoctu sitoveho napa[eni. Ne[vice casti, ktera seob[evu[eu [lnych typ LLDtrublc bez
patrne [e to u zarlvek zapo[enych v obvodu s tlu- bezpecneho zapo[eni.
mlvkou a starterem. 8llkani [e pro cloveka povazo-
vano za [eden z unavovych faktor. Pri instaIaci LD trubic bez teto konstrukce
Polovodlcova dloda vyzaru[e pri[emne stabllni hroz riziko urazu eIektrickymproudem.
svetlo, [ehoz kvallta se prlbllzu[e svetlu dennimu, Prl vkladani LLD trublce do elektrlckeho obvodu
proto predstavu[edaleko mensi zatez pro nas zrak. pod napetim dochazi, ze pracovnik po vlozeni
1sou vhodne tam, kde dochazi k castemu vypinani [edne strany trublce do patlce svitldla se nahodlle
a zapinani. U zarlvek dochazi v takovemto rezlmu dotkne vyvodu druhe strany trublce, ktera mze
k rychlemupoklesu zlvotnostl. byt pod napetim. Napeti se na druhou stranu tru-
blce dostane z [lz prlpo[ene prvni strany. Tato zku-
LD trubice sbezpecnymzapojenm senost z praxevas mzeohrozlt l na zlvote.
Casti sveho sortlmentu z oblastl osvetleni reagu[e Proto dbejte na zkIadn pravidIo instaIace
na nove pozadavky trhu take flrma Obzor, vyrobni
osvetIen ,Vypnete vzdy eIektricky obvod, na
druzstvo Zlin. Nabizi celou skalu kvalltniho LLD
kterempracujete."
osvetleni pro domacnost l k prmyslovemu vyuzl-
Text: 8c. Magda Helderova
technlka
0m| est|ea| |ater|r [e ae6||aec seccast| prakt|ckhe cI|aa| presterc a ma p||m) || aa aaie t6ra|.
l)ieapeIa6akaa |etpecaestste|a)ch t6re[ seaehaec tak|l0 est|ea|.
|l0 trc||ce a [e[|ch 6|eI|test tape[ea|
Zoojen| ll0ttuo|ce O8ZOk
ll0ttuo|ce jsou elolo|cle - neoosohujl ttut
kozlozenl |ntenz|ty osvtlenl (lx v tostotu osvtlenem Jvmo ll0ttuo|cem| Jelly 120 cm ve vsce 2,3 m noJ oJlohou
|rec pecI|at |l0 trc||-
cee6 f|rm 08l0k
1. ezpecne zapojen -
prvod trubice je pou-
ze na jedne strane.
7oto zapojen vyraz-
ne zvysuje bezpec-
nost prce, protoze
pri pripojen napet
z jedne strany nedo-
chz kprchodu na-
pet prestrubici.
2. LD trubice jsou cer-
tifikovny nemec-
kou certifikacn spo-
Iecnost DkRA, kte-
r posoudiIa bezpec-
nost vyrobku a umoz-
niIa ho oznacit certi-
fikacn znackou C.
3. Nahrazuj fI ores-
cencn trubice 78,
protoze max. ven-
kovn prmer je 26
mm.
4. Pri instaIaci nen po-
treba pracne menit
eIektricke zapojen
jiz instaIovaneho os-
vetIen.
5. Rad se mezi vyrobky
s nzkou spotrebou
eIektricke energie
a uspor pribIizne
50 % nkIad na
eIektrinu a zivotnost
dosahuje vce nez
50 000 hodin.
6. Zivotnost nen ovIiv-
nena poctemzapnu-
t a vypnut, po zap-
nut je ihned kdispo-
zici maximIn sve-
teIny vykon.
47
technlka
48
Ir6est e6 [e ckatate|, kter) ||ka ke||k m|aera|a|ch |atek se aachat| e e6. Ne[ti| tastecpea| ma
apa|k, stepe pak he|c|k a 6a|i|. C|m |ce apa|kc e e6, t|m [e tr6est e6 ti| a t|m ti| [e
| )skt e6a|he kameae. V)he6ec tr6 p|ta e6 [e, Ie aam 6e6aa 6e erqaa|smc te||k pet|e|a)
apa|k. Ne)he6ec tr6e6[ecsateaa| e6a|he kameaeic6e, kam se6estaae. 06rete6, sprch,
kehectk, pracek a |e||er aI pe pra6|e, kI|. l[|sttes| tr6est ai| e6 at se mIete c|aa |raa|t
e6a|mc kamea||
I.rae.t .ea + .eaa| |1mea
a vodniho kamene. Kdyz pak musime vymenlt trubky vodovodnich Prznaky tvrdosti vody a zvyseneho vyskytu vodnho kamene
rozvod, tak platime navic dlazdlcky a zednlcke prace v koupelne, tvrda voda zpsobu[e tvorbu povlaku na hladlne ca[e, mydlo
kuchynl . vtvrdevodemenepeni a snadno seoplachu[e
tvrda voda zanechava belave stopy vodniho kamene v hrn-
cich, na nadobi a na sanltarnimvybaveni rame se tvrde vode
tvrdost vody zpsobu[e tvorbu vodniho kamene v rozvodech Clstici pripravky na bazl kysellny chlorovodikove a fosforecne (do-
vody, teplovodnich trubkach, ohrivacich vody a dalsich spo- mestos a mnohe dalsi) [sou protl vodnimu kamenl uclnne, ale [e to
treblcich, [e[lchz zlvotnost vodni kamen vyznamnezkracu[e nekonecny a velml flnancne nakladny ,bo[" protl tvrde vode. Navic
Nezadoucim pro[evm tvrde vody a vodniho kamene prede[dete
prldanim nekollka kapek cltronove stavy nebo kysellnou askorbo-
vou (l spetka na l lltr vody), ktera [e bezne dostupna v lekarnach.
v pripade ohrevu tvrde vody dochazi k usazovani rozpustenych
sloucenln vapniku v podobe tuheho vodniho kamene na stenach
varnych nadobnebo bo[ler.

Vodn kmen je prevt
Tuto vetu spo[enou s vodnim kamenem, [lste dobre znate z reklam
prl sledovani vaslch oblibenych fllm a serlal. Tyka se ochrany
pracek. Ne[vice - 4x az 5x rychle[l se totlz vodni kamen usazu[e tam,
kde se tvrda voda ohriva. Tedy l v bo[leru, mycce apod.
Podive[te se do sve rychlovarne konvlce. vodni kamen vam ne[en
clsteni potrubi od vodniho kamene [e velml problematlcke
a nesmirne neekologlcke. Pesenim mohou byt domaci upravny znlci vas spotreblc, ale l znacne prodrazu[e [eho provoz, protoze
tvrdostl vody, ktere[sou dvo[i -chemlcke(vytahu[i mlneraly z vody) k ohrati tvrde vody potrebu[e az o 30 %vice energle, nez kdyby ste
nebo fyzlkalni upravny vody (nlc z vody neodebira[i, [e stale ste[ne udrzell topneteleso clstebez vodniho kamene.
dobra a zdrava). De[teprednost fyzlcea hlede[teuclnnost nad 90%,
zdravotni nezavadnost a odborniky voboru tvrdevody.
Procvznik vodn kmen!
Priclnou tvrdych usad vodniho kamene [sou krystaly mlneral
Zmerte si orientacne tvrdost vody (hlavne vapniku). Ty se zachyti na tvrdou vodou smacenem povr-
Na kazdem pracim prasku [e uvedeno davkovani podle tvrdostl chu, napriklad vany. vlhkost se odpari a krystaly vodniho kamene
vody. My uz ted vime, ze znat tvrdost vody [e dlezlte pro celou pevne prllnou k povrchu. Opakovanymzvlhcovanim se krystaly
domacnost. Zmerte sl orlentacne tvrdost vody a pokud z[lstite, ze vrstvi a vytvari tvrde lnkrustace vodniho kamene. vodni kamen
matetvrdou vodu, zavole[tenam. Pokud sl neviterady, radl vam tvr- ucpe trysky ve sprse, zneclsti vodovodni baterle atd. vsak to dobre
dost vody saml zmerime. zname. Proto [etreba sebranlt tvrdevodea vodnimu kamenl.
Nebrate se informacm Vodn kmen pIatme
Znate [lz orlentacne tvrdost vasi vody a z[lstlll [ste, ze vase tvrda vodni kamen [e zdro[em unlku energle, to sl ale malo uvedomu[e-
voda prekracu[e krltlcky bod. Premyslite zda zavolat odbornika! me. | mala vrstvlcka vodniho kamene na topnem telese [e dokona-
Nevahe[te, bude vas to stat [en l5 mlnut vaseho casu. Ziskate za[i- lou tepelnou lzolaci. Spotreblc odebira energll, ale tvrda voda se ne
mave lnformace o moznostech lndlvldualniho reseni prave vaslch a ne ohrat. 1e vypocitano, ze tady platime zbytecne cca 300 Kc
problem s tvrdou vodou a vodnim kamenem. Ty vam pak pomo- mesicne vlnnou tvrde vody a vodniho kamene! Dale platime za
hou usetrlt ne[en zminenych 300Kc mesicnena [ednu domacnost. speclalni clstici prostredky, za zvysene davky praciho prasku, za
Text a foto: Ondre[ Sarvas opravy kohoutk, toalet, kotl a bo[ler, to vse vlnou tvrdostl vody
,Na rozdlel od centralneho rezlmu, v ktorom dlsponu[e slrokym rozsahom vykonu Komponenty su ucelne rozm lestnene a dos-
sa vykurovanle spusti az prl poklese teploty a vysokym ob[emom vody vymennika tupne z predne[ strany kotlov
vzduchu pod urcltu hodnotu, vo vlastne[ ako staclonarny kotol, na druhe[ strane
vysokou efektlvltou, varlabllltou a kompakt- Nzka spotreba eIektrickej energie
nou velkostou, ktore su typlcke pre zavesne Kotly ecoTLC plus 80 - l20 kw zapo[ene
kotly. do kaskady predstavu[u systemove rlesenle
,Srdcom tohto kotla [e lnovativny nerezovy s kompletnym prislusenstvom. Spolahllvost
tepelny vymennik s ob[emom vody az 24 novych kotlov[egarantovana vysokou kvall-
lltrov. Tvar vymennika zarucu[e na[vyssi stu- tou spracovanla, pouzltyml komponentaml
pen vyuzltla tepelne[ energle a zaroven a dlagnostlckymsystemom, ktory monltoru-
nizky hydraullcky odpor systemu. Kvalltna [e prlebeh prevadzky vykurovacleho syste-
nerezova ocel, z ktore[ [e vymennik vyrobe- mu. Slroky rozsah modulacleod 20do l00%
ny, ho navyse chranl pred korozlou a predl- umoznu[e efektivne nastavovanle vykonu
zu[e [eho zlvotnost," vymenuva prednostl kotlov na zaklade pozladavlek uzivatelov.
kotla 1. Malik. Nove kotly znacky valllant su
urcene do novostavleb, ale a[ rekonstruova-
nych bytovych domov, v ktorych sa predtym
vyuzivalo radlatorove alebo podlahove
vykurovanle.
FIexibiInost kaskdoveho riesenia
Kotly ecoTLC plus 80-l20 kw mozno zapo[lt
do kaskady s celkovym vykonom do 720 kw.
kotolnl sl mozno kurenle nastavlt na poza- v porovnani s [ednym velkym kotlom zalsti
dovanu teplotu v ktoromkolvek okamlhu. kaskadove rlesenle vysslu flexlbllltu s pod-
Anl v prechodnom obdobi tak nebudu ludla statne mensou pozladavkou na prlestor.
v pribytkoch pocltovat zlmu a chlad. S vlast- Kaskada mze byt tvorena dvoml az slestlml
nou kotolnou sa vlastnicl bytov navyse kotlaml rovnakeho vykonu, prlcom kotly sa
nemusla obavat nedostatku teple[ vody, pre- da[u zapa[at a odpa[at v zavlslostl od aktual-
tozeta sa zohrleva prlamo vbytovom dome," ne[ potreby tepla. Pre optlmalne vyuzltle Spotreba elektrlcke[ energle [e navyse nizka,
hovori |ng. 1ura[ Malik, produktovy manazer mlesta mze byt kaskada namontovana do a to vdaka elektronlcky rladenemu vysoko
valllant GroupSlovakla. [edneho radu alebo dvoch radov s kotlaml uclnnemu cerpadlu. ,Pre zvysenle uspor-
otocenyml chrbtom k sebe. Montaz kotlov[e nostl a este vyznamne[sle znizenle nakladov
Aj do rekonstruovanych bytovych domov prltom nezavlsla od nosnostl stlen. Prl kon- [e optlmalne skomblnovat kondenzacne
Kotol ecoTLC plus 80 -l20 kw predstavu[e trole kotlov cl poruche [edneho z nlch netre- kotly ecoTLC plus 80 - l20 kw so solarnyml
komblnaclu toho na[lepsleho zo sta- ba vypinat cel y system, pretoze servls systemaml," uzatvara 1ura[ Malik.
clonarnych a zavesnych kotlov. 1ednak mozno uskutocnlt na kotloch a[ [ednotllvo. Text a foto: valllant
technlka
49
lx|steac|a |astae[ kete|ae |teem 6emesa scasaest| ckatc[eake aa[pr|[ate|ae[i|a ferma 6e6ak tep|a a tep|e[ e6.
Neta|s|est |tehe 6emc e6ceatra|aehe kcreaa|a tet|I cmeIc[e|asta|kem |tecietr|t aI 1 aak|a6eaa tep|e.
!pe|ecaest Va|||aat prete pr|aaia aa trh kaska6e) taesa) kea6eataca) kete| eceIlC p|cs - 11 kW. 0I|ate||a s| tak
mIc kcreaa|esam| reqc|eat a aasta|t pe6|a se[|ch aktca|ach petr|e|a peI|a6a|ek.
Neta|s|est |tehe 6emc
e6 ceatra|aehe kcreaa|a
Presto exlstu[e nekollk obor, ve kterych 1ednoduche, clste a rychle reseni. Kde [e rozezvucel varovny zvonek, tak se nemusite
nove technologl vnimame velml odtazlte tedy vl astne problem s prl[etim teto lnovace, obavat, llsty Malnllne [e mozne lnstalovat
a k adoptovani skvelych myslenek dochazi kdyz mame system, ktery dokaze drzet krok primo na horlave materlaly a tak skutecne
[en zvolna. 1ednou z takovych oblasti [sou s trendem domacnosti na dlouha leta! mzetellstu nalnstalovat do prlpravenedraz-
elektrolnstalace. Prvotni barlerou [euzlvatelova utkvela pred- ky v kuchynske llnce. Krytim |P2XD [e llsta
Zde plati, ze drat [e drat a zasuvku neni treba stava, ze vedeni ma byt zasekano, zasadro- urcena pro lnterlerove pouzlti a hodi se na
lnovovat, protoze na ni neni co vymyslet. vano, zasroubovano, nasledne zastukovano vetslnu mist, kde pouzivame elektrlcke spo-
Prltom rozvody elektrlny [sou [ednou z na- a zamalovano ve zdl. Proste draty nema[i byt treblce.
prosto klicovych veci nasi budoucnostl. Pryc nlkde vldet. Malnllne sl to nemysli a aby Ne[vetsim prinosem [e moznost prlpo[lt
[sou doby, kdy se dal odber spotreblc mohl nabidnout maxlmalni flexlbllltu, [e zasuvku na kterekoll misto po cele delce lls-
odhadnout nebo dopocitat z hlavy. Zehllcku samotny zasuvkovy rozvod reseny llstovym toveho vedeni. Zasuvka se [ednoduse zasu-
a televlzor mel kazdy, pak [este dratak, prac- vedenim. Tedy prvni reakcenaprostevetslny ne do sterblny v llste a otocenim vysune prl-
ka a zdimacka. Dnes [esltuaceradlkalne[lna. lldi ,To [edobry tak do kancelare!" Zde[lz vldi- po[ovaci nozovy konektor, ktery zapadne do
medenych sbernlc v llste. vytvoreny spo[ [e
neobyce[ne stabllni a robustni a diky velke
plose kontaktu, nedochazi k prechodove-
mu napeti a tim vyhrivani sbernlcovych
pouzder. Zasuvky tedy mzete prlpo[lt,
odpo[lt a premistlt na kterekoll misto
a v takovem mnozstvi, ktere bude vyhovo-
vat vasemu pozadavku. Nadbytecne zasuv-
ky se odpo[i a neprekazi tam, kde ztratlly
smysl vyuzlti. Cely system se dodava ve
v [ednom rohu obyvaku napocitate vice nez me naucene modely: llsta kancelar. Nlkdo dvou zakladnich barevnych varlantach
l0 spotreblc, [e[lchz hladove privodni nevi proc to rekl a vicesenad tim nezamyslel. cerne a bile.
snry natahu[i sve nenasytne zastrcky po Dalsi novlnkou [e moznost rozvodu pocita-
neexlstu[icich zasuvkach. Nase domy l byty covych dat v llstach Malnllne. 1lnyml slovy se CmMainIine vybocuje a co mze nabd-
s sebou nesou odkaz mlnulostl, tedy hllni- data vedou po ste[nych vodlcich [ako elek- nout!
kove vodlce ve zdech, bakelltove zasuvky trlcka energle, takzetam, kdematellstu, nyni 1ak [lz bylo predneseno, [edna se o llstovy
a hlavne se dodnes horecne apllku[e pra- matepo rucel data. Propustnost tohoto dato- rozvod. Tedy predstavte sl, ze v rohu [edne
vldlol0zasuvek na okruh. vsem [euplne[ed- veho reseni [esdilenych 200Mb/s. mistnostl vyvedete trl vodlce zasuvkoveho
no, ze po dokonceni lnstalace, [e[lch mnoz- System Malnllne se ukazu[e [ako nedocenl- okruhu ze zdl a o vse ostatni se [lz postara
stvi prostrednlctvim rozdvo[ek a prodluzo- telne reseni prl rekonstrukcich dom a byt, Malnllne. vodlce prlpo[ime do pripo[neho
vacek temer zdvo[nasobime. protozenekladevlastnezadnezvlastni naro- bloku s nozovym konektorem, ten vsuneme
ky na lnstalacl a snadno dokaze splynout do llsty, ve ktere prochaze[i medene sbernl-
sestava[icim rozvodem a stat se[eho soucas- xistuje resen, ktere dokze nadcasove ce a na opacnem koncl rozvod uzavreme
ti. v novostavbach zase uzlvatele oceni sku- udvat smer v dnesn eIektricke dobe! koncovkou. To celesesnadno prlpevni na ste-
tecnost, zesenebudou muset k pozlcim zasu- Takovym systemem [e brltsky flexlbllni nu. Mzete sl vybrat z nekollka zpsob, kdy
vek vy[adrovat v dobe, kdy resi teprvenakup zasuvkovy rozvodMalnllne. Ne[enze[escho- llstu prlpevnite k povrchu steny, nebo [i
pozemku, na kterem bude dm stat. System pen se prlzpsoblt stava[icim dlspozlcim vmacknete do hllnikoveho pouzdra, ktere sl
Malnllne [e vhodny do dom, byt, kance- rozvodu bez zbytecnych narok na zvlastni na stenu predprlpravite. Ne[vice zadana [e
lari, skol, nemocnlc, laboratori, dilen l do pripravu, ale [e schopen se do vaseho exlstu- lnstalace zapustena, kdy cela llsta splyne
prmyslovych provoz. Zkratka vsude tam, [iciho systemu prlpo[lt nebo cast dlstrlbuce s povrchem steny na ktery se montu[e.
kde se da predpokladat, ze bude dochazet na sebe prevzit. To by [este nebylo samo Pripravou m ze byt vyfrezovana drazka,
ke zmenam dlspozlce lnterleru nebo se o sobe tak fasclnu[ici, kdyby produkt neu- nebo zapustne pouzdro urcene pro montaz
budou neustale menlt pouzivane spotrebl- moznoval l samolnstalacl uzlvatelem, ktera do sten s dutlnou, popripade llsta mze byt
ce. [e na rozdil od klaslckeho vedeni lnstalova- dolozena [lnym materlalem, napr. podlaho-
Text a foto: lnwolf neho odbornikem, hotova v radech hodln. vym zallstovanim. Pokud sevam vhlavenyni
technlka
Iechae|eq|e ke|em aas tataameaaa[| prc6k) rete[. K6e ae6aae || pe6||a s kcf||kem, te kterhe e6|e te|efeaa|
s|cchatke a ||e meIa cskcteca|t te|efeaa| heer ta aemraa) pep|atek, [e 6aes 6aae tapemeact. Vi|cha| aes| kapse
m|a|atcra| te|efea, kter)cm| |e6aces. |ekrek rethe6aaetasta|me, a|e[ehe tempe [eak66ech|erecc|.
8c6eccaest se skr)a ||itach
50
technlka
51
|Ilk[eme6t|aare6a) tekamak (maqaet|ck ehraa|ceaaaft|a) exper|meat, kter) sa pe6|a p|aac ma
pesta|t e |raactskc a [eaarheaa), a|6ekata| e6eck a techae|eq|ck rea||teate|aest ftaehe
reakterc p|aem retsahc. la|eIea) [e aa )skcme, kter) |e| keaaa) aa tar|a6ea|ach, ake s aapr|-
k|a6 I|Ik, IlI, II-, a I-1, a|e |c6e pe6statae ci| aeI kaI6 t a|ch. 0cakaa sa, Ie teate preqram
|c6e trat 1 reke, pr)ch 1 reke sta|a a 6a|i|ch 1 prea6tkeaa|e. Ceaa pre[ektc | sa ma|a
ip|hat aI aa 11 m|||ar6 ecr. |e maeh)ch rekech rekeaa| casta|c| [|| rekc 1 etaam|||, Ie |Ilk
|c6epestaea) Ca6arache, e |raactskc.
Nazov |TLP [e akronymom pre |nternatlonal Thermonuclear 1adrov synteza
Lxperlmental Peactor a zaroven slovo 'lter' znamena v latlnclne 1adrova fuzla alebo [adrova synteza [e zlucenle atomovych [adler
'cesta'. Tento dvo[lty vyznam umoznu[e slovo pouzivat ako odkaz s nlzsou atomovou hmotnostou do [adra s vyssou atomovou
hmotnostou. 1eto opacny proces ako [adrovy rozpad. Dva atomove
[adra sa spo[a a dohromady vytvorla [edno vacsle. Prlnclplalne [e
mozne spa[at lubovolne [adra. Na ziskavanle energle z [adrove[
fuzlevsak mozno pouzlt lba [adra medzl vodikom a zelezom.
Princp
Dve kladne nablte [adra treba dostat k sebe tak blizko, aby sa mohll
zluclt (aby mohll uclnkovat [adrove slly). 1e to mozne, len ak ma[u
dostatocne velku energlu na prekonanle potenclalove[ barlery.
1ednou z moznosti [e, ze lm udelime vysoku rychlost napriklad
sllnym zahrlatim. Teplota musi doslahnut nlekolko mlllonov
stupnovCelzla. Takuto teplotu nezneslezladen materlal, preto musi
byt "horlace" pallvo oddeleneod stlen zarladenla vakuom. Latky prl
tychto teplotach su v stave plazmy, su uplne lonlzovane, preto [e
mozne na lch lzolaclu pouzlt magnetlcke pole, ktore udrzi pallvo
v bezpecne[ vzdlalenostl od stlen. Po nastartovani reakcle sa pallvo
zahrleva a[ energlou uvolnenou z fuzne[ reakcle. Aby sa reakcla
udrzala, musi byt hustota atomov v reaktore pomerne velka. Mze
sa to doslahnut pomocou sllneho magnetlckeho pola.
7rciuma deuterium
Na produkclu energle by bola pouzlta reakcla plynneho deuterla
a plynneho tricla. Deuterlum sa nachadza vo vode (v 500
na to, ze |TLP [e cestou k vyuzltlu [adrove[ fuzle ako mleroveho
hektolltroch vody [e asl lkg deuterla), triclum by sa muselo vyrabat
zdro[a energle.
z litla. Produktom reakcle [e clste hellum, neutron a asl l7 Mev
|TLP [e zamyslany ako experlmentalny krok medzl sucasnym
energle (4,722 kwh). Tato energla [e vo forme klnetlcke[ energle
vyskumom plazmove[ fyzlky a buduclml fuznyml elektrarnaml. 1e
rozdelena vpomerehmotnostl vznlknuteho hella a neutronu.
technlcky prlpraveny na zaclatok vystavby a prva plazmova
Cast te[to energle sa pouzl[e na udrzanle reakcle, vacsla cast ale
prevadzkasa ocakava vroku 20l8.
bude zahrlevat vymenniky a tvorlt energetlcky zlsk. Na[bllzsle
|TLP bude pouzivat vodikovy plazmovy prstenec zahrlaty na
k tomuto clelu sa zatlal prlnclpalne dostal TOKAMAK. Popne krizy
l00mlllonovstupnovCelzla. 1enavrhnuty tak, aby vyrabal prlbllzne
urychllll vyskum a stavbu velkeho tokamaku 1LT v angllckom
500 Mw (500 mlllonov wattov) fuzne[ energle nepretrzlte az l 000
Culhame, [e vsak prevadzkovany v pulznom rezlme. Dokaze na
sekund (pre porovnanle 1LT mal splckovy vykon l6 Mw na mene[
[eden pulz vyroblt az 22 M1 energle (6,ll kwh) a podarllo sa mu
ako sekundu). |TLP nebude dodavat elektrlcky prud do vere[ne[
doslahnut 65 % vytaznost (pomer vyprodukovane[/vstupne[
elektrlcke[ slete.
energle). 8uducnost te[to technologle sa dnes vklada do pro[ektu
Pro[ekt |TLP ma mnozstvo clastkovych clelov, prlcom vsetky sa
|TLP - stavby na[vacsleho Tokamaku na svete s nadnarodnou
zaobera[u vyvo[om reallzovatelne[ fuzne[ elektrarne:
ucastou LU, 1aponska, Ciny, USA, |ndle, Puska a Korel.
Kratkodobo vyrabat desat nasobne vlac tepelne[ energle
z fuzne[ reakcle ako [e dodavane pomocnym ohrevom
(Q hodnota l0).
vyroblt plazmu vustalenom staves Q hodnotou vacsou ako 5.
Udrzat plazmovy vybo[ az do smlch mlnut.
Zapallt 'horlacu' (samo-udrzlavanu) plazmu.
vyvlnut technologlea procesy potrebneprefuznu elektraren -
vratane supravodlvych magnetov (vyvlnutych v ruskom T-l5)
a obsluhy na dlalku (udrzba pomocou robota).
Overlt mysllenky o plodeni tricla.
8c6caest patr| [a6ree[ ft||
www.metagas.sk
M7A-CAS, spoI. s r. o.
Pusklnova l529/l5
924 0l Galanta
tel.: +42l (3l) 780 4340
tel.: +42l (3l) 780 l74l-3
galantaQmetagas.sk
Na zahranlcnich trzich s tepelnou technlkou z faze spolupracu[icich remeslnik, kdy Zjemo kotIove sestavy v Cesku neodpo-
se dobre uplatnu[i kotlove sestavy. Ne[de o kazdy dela vsechno, dostaly do faze, kdy vd zjmu v podobne vyspeIych zemch
nlc [lneho nez profesne dokonale provede- [eden z remeslnik prevzal vedeni. Nekteri Kotlove sestavy zrychlu[i montaz, vysledek
nou sestavu resici propo[eni zdro[e tepla s ze spolupracu[icich remeslnik se stall [e profeslonalni a zakaznik [e nadsen vzhle-
potrebnym poctem okruh vytapeni obsah- zamestnancl flrmy, nekteri odesll a byll dem, nekdy l hodne kompllkovaneho,
u[ici obehove cerpadlo, smesovaci ventll nahrazenl novyml zamestnancl. Ukolem potrubniho uzlu. Cena sestavy [e nlzsi, nez
atd. podle pozadavk na regulacl clnnostl kdyz se sklada z [ednotllvych dil. Stale vsak
nam chybela odpoved na otazku: Kdyz [sou
vyhody sestavevldentni, proc [eneakceptu[i
cesti remeslnicl v mire obvykle na podobne
vyspelych trzich! Pokuslll [smeseanalyzovat
sltuacl: K pouzlti kotlovych sestav ne[sou
zamestnancl lnstalacni flrmy motlvovanl!
Prl[dou o radu normohodlnprace, kteresl na
ma[ltell flrmy vybo[ovall. S lndlvldualni vyro-
bou kotlovesestavy [espo[ena nutnost pres-
ne a pecllve prace. Ma[ltel flrmy nemze
zamestnancm naridlt, aby pracl provadell
rychle[l, protoze se mzou ob[evlt netesnos-
ti spo[ a naklady na pripadnou opravu
budou vzdy vyssi, nez ponechani potrebne
casove volnostl. Zkraceni montazniho casu
prlnese l moznost vznlku chyb v zapo[eni
lndlvldualne resene sestavy. Zamestnancl
sefa, nyni ma[ltele flrmy, [lz neni manualni zazltou praxl montaze, bez vne[siho
prace na stavbe, ale organlzace prace, lmpulzu, zesvevlemenlt nebudou.
[ednotllvych okruh vytapeni. Uspesnym shaneni zakazek, optlmallzace naklad tak,
MajiteI firmy m pracovat hIavou dodavatelem kotlovych sestav [e ltalsky aby flrma mela maxlmalni zlsk. Zde [e za[i-
vyrobce G|ACOM|N|. Lxlstu[e mnoho lnstalacnich flrem, ktere se m ava prilezltost zhodnotlt vlastnostl kotlo-
technlka
8Ia)e|ratek t praxe: |asta|atr - tepeaa| s cI|t|m |a6prk seirec|eaa a sa|c[esestac, ktera s|ecI| k prepe[e-
a| ket|e a [e6aet||)ch etepa)ch ekrch. |ekc6 ma )s|e6ek 6e||e pa6at a |)t ka||ta|, stra| p||tem he6a casc.
||e6pek|a6em spchc [eseka |emes|aa trccaest, schepaest c|st a rea||teat techa|ck)kres, estet|ckc|ta|.
Ket|e sesta - p|||eI|test pre ma[|te|e ma|)ch a st|e6a|ch f|rem
52
Iak [ake kaI6ereca[epe|e|aa |e6aa 114 term|aem pe|a6aa| )sta|afetherma, ktera [eae[ti| p|eh||6kec ae|aek
k tapa|, speram eaerq|ea sms|cp|ahe cI|aa| e|ae|te|a)ch t6re[ ma|)ch a st|e6a|ch e|[ektech.
Vie e tapa| a sperach eaerq||
v soucasne dobe neni [ednoduche prlpravlt nych system, ktere berou v uvahu enormni nek u tepelnych cerpadel a predani certlfl-
vystavu, [e[lchz energetlcke koncepce na narst cen uslechtllych pallv a [sou proto kat kvallty flrmam, ktere splnu[i pozadova-
sebe navazu[i a ovllvnu[i se. Hlavni problem konstruovany na optlmalni vyuzivani vstup- neparametry.
neni v odbornych erudlcich [ednotllvych ni energlea to l u kotl na pevna pallva. v cele castl obnovltelnych zdro[ p[de pre-
navrhovatel, ale l v ekonomlckych proble- Krome hlavniho zamereni vystavy, o nez [e d evsim o to u kazat, co [sou skutecneobnovl-
mech, stalevicevpolltlckych a lobblstlckych u navstevnik take ne[vetsi za[em, budou na telne zdro[e, za [akou cenu a [akou roll zde
tlacich a nestablllte [ednotllvych rozhodnu- vystave prezentovany obory, ktere mohou hra[i ne[rzne[si pobidky a dotace. Zeme-
ti, ktera se casto meni podle polltlckeho vest ne[en k usporam energli, ale l zdravemu delstvi a lesnlctvi budeu nas ne[vetsim zdro-
zamereni [ednotllvych vlad. 1ak [lnak sl bydleni. Pozhodu[ici mozne uspory energli [em obnovltelne energle. Tato odvetvi vsak
vysvetllt casto protlchdnenazory cim, [ak a bude prezentovat predevsim nizkoenerge- ma[i sve hlavni poslani v potravlnarske bez-
za kollk budeme vytapet sve pribytky. tlcka a paslvni vystavba sevseml klady l zapo- pecnostl statu, pecl o kra[lnu, rozvo[ venko-
Pochopltelne soucasti techto predstav byly, ry, ne[rzne[si novlnky v lzolacnich materla- va a radu dalsich funkci. Proto [e tak nezbyt-
a bohuzel stale [sou, l ne[rzne[si dotace, lech, zateplovacich systemech, v termore- na serlozni statni energetlcka koncepce,
pobidky a subvence na [e[lch prosazeni. gulacnich oknech, merici a regulacni technl- kteraby mela platnost na dlouha leta dopre-
Skody napachane [dou bez [akychkollv ce a dalsich oborech, ktere vedou k pri[em- du a ellmlnovala by ne[rzne[si polltlcke a
odpovednosti [e[lch autor predevsim na nemu a zdravemu bydleni. lobblstlcketlaky.
ucet koncovych uzlvatel . Tak [ako kazdorocne, bude tretlna vystav- Soucasti vystavy bude rozsahly odborny
Technlcky rozvo[ ve vytapeni [de zpomallt, nich ploch poskytnuta flrmam, kteresezaby- doprovodny program s konferenceml a ra-
ale rozhodne ne zastavlt. Dkazem budou va[i vyuzivanim obnovltelnych zdro[. dou prednasek, semlnar, besed, anket,
na |nfotherme 20l4 desitky novlnek otop- Predpoklada seopet ne[vetsi prehlidkanovl- predvadeni vyrobk a flremnich prezentaci.
technlka
53
vych sestav G|ACOM|N| oprotl lndlvldualni
vyrobe. Ma[ltel flrmy vi, prl [ake pracl [e cas
zamestnanc pro flrmu ne[drazsi a ktera
prace vyzadu[e ne[vyssi odbornost.
Zatimco na lndlvldualni montaz kotlove
sestavy nemze poslat mene zkuseneho
zamestnance, tak na lnstalacl profeslonalni
kotlove sestavy mze. Staci, kdyz barevnou
kridou na stenu u zaveseneho kotle nama-
lu[e vedeni trubek k sestave a od sestavy do
okruh. Pokud by mel na stenu zakresllt
vsechny prvky sestavy, bylo by prills slozlte
bez pro[ektu na papire a perfektni znalostl
cteni pro[ektu a reallzaceby byla nemozna.
Vyhoda pro majiteIe firmy
1akou vyhodu ma pouzlti kotlovych sestav
pro ma[ltele flrmy! Predevsim nepotrebu[e
vsechny zamestnance s ne[vyssi odbornos-
ti a adekvatnim platem. Mze zamestnat
l remeslniky, kteri [sou mene kvallflkovani
a s mensi praxi. Prestoze lnstalacl provede
mene technlcky znaly pracovnik, za nlzsi
mzdu, vysledek bude prl pouzlti profeslo-
nalne vyrobenych kotlovych sestav tech-
nlcky l vzhledovedokonaly .
Motiv spoIecny, cesty odIisne
Pokud sl zmapu[ete motlvy ma[ltele flrmy
a motlvy zamestnanc flrmy, budou ste[ne
v otazce dosazeni maxlmalnich vydelk.
1enze cesty [ak maxlmalnich vydelk do-
sahnout se od sebe llsi. Tento clanek [e
urcen k tomu, aby ste se zamyslell, zda sho-
dou okolnosti ve vasi flrme nerozhodu[i
o uplatneni kotlovych sestav tl, kteri ke
zmenenema[i motlv.
Text a foto: G|ACOM|N|
Ta vyznamne zavlsi na kvallte [eho klicove 7epeIne cerpadIo top Ievneji nez pIyno-
soucastl - kompresoru. Obecnelzericl, zeby vy koteI
tepelne cerpadlo melo pracovat bez v kalkulacl naklad a navratnostl lnvestlce
poruchy alespon l5 az 20 let. To predstavu[e do tepelneho cerpadla hra[e velkou roll sta-
mnohem delsi obdobi, nez [e doba [eho va[ici vytapeni. ve srovnani s plynovym cl
navratnostl.,Prl spravnem provozu a udrzbe elektrlckym kotlem [e tepelne cerpadlo
by mel kompresor v tepelnem cerpadle uspornym zarizenim.,Oprotl stava[icimu ply-
dosahnout az dvacetlletezlvotnostl. Po skon- novemu kotll mze tepelne cerpadlo rocne
ceni zlvotnostl ale neni problem provest usetrlt okolo 20 000 Kc v nakladech na vyta-
generalni opravu zarizeni a tepelne cer- peni a pripravu teple vody. Prl [eho vyuzlti
padlo mze svemu ma[ltell slouzlt dale [este navic mzete l pro ostatni spotreblce
radu let," sdelll |vo Zabloudll. v dome pouzivat vyhodne[si tarlf elektrlcke
energle pro cely rodlnny dm. vyssi lnvestl-
ce do tepelneho cerpadla se v takovem NkIady na instaIaci
pripadevrati vhorlzontu6az 8let," vypocita- v kalkulacl naklad a uspor, ktere tepelne
va navratnost tepelneho cerpadla |vo cerpadlo prlnese, [e nutne brat v uvahu
Zabloudll, produktovy manazer spolecnostl l naklady na [eho lnstalacl. Ty mohou clnlt
LN8PA, ktera se speclallzu[e na technlcke v zavlslostl na vellkostl domu l nekollk desi-
zarizeni budov a prode[ l servls otopne tech- tek tlsic korun. Na druhou stranu nepotre-
nlky. ,S kalkulaci navratnostl lnvestlc do bu[ete plynovou pripo[ku, ktera mze stat
tepelneho cerpadla a porovnanim naklad take az desitky tlsic korun. Neni potreba anl
na [ednotllve zpsoby vytapeni vam mze modernlzovat a udrzovat stava[ici kominovy
pomocl l webova kalkulacka na adrese system. v pripade novostavby mze komin
www.teplozapolovlc.cz," dodava Zabloudll. chybet uplne. Dalsi polozkou prl koupl te-
pelneho cerpadla mohou byt naklady na
vymenu radlator za vhodne pro nlzsi tep- 7opte eIektrinou! Nvratnost tepeIneho
lotni spad. To neplati prl porizeni vysokotep-
cerpadIa je jeste rychIejs
lotniho tepelneho cerpadla, ktere pracu[e
ve srovnani s elektrokotlem cl elektrlckyml
s teplotou pracovni vody az 80 C. v tako-
primotopy vychazi pouzlti tepelneho cer-
vem pripaderadlatory menlt nemusite.
padla [este vyhodne[l. Takove topeni [e kvll
vysoke spotrebe elektrlny docela drahe
a tepelne cerpadlo usetri okolo 40 000 Kc
Vykon tepeIneho cerpadIa mus odpov-
rocne. 1eho navratnost tak mze byt l pou-
dat tepeIne ztrte domu
hych 5 let. Tepelne cerpadlo navic mze
Prl vyberu tepelneho cerpadla a kalkulacl
vleteslouzlt k chlazeni [ako kllmatlzace.
[eho navratnostl byste mell znat zakladni
uda[e o energetlcke bllancl sveho domu.
RentabiIitu tepeIneho cerpadIa zvysuje
Dlezlta [e hlavne tepelna ztrata, tedy hod-
soIrn ohrev vody
nota urcu[ici, kollk tepla z domu unlka.
Ke snizeni naklad na energle mohou
Tepelne ztrate domu by mely odpovidat
prlspet take solarni kolektory pro ohrev
take parametry tepelneho cerpadla. Slabe
teplevody. Pokud system vytapeni zahrnu[i-
tepelne cerpadlo nebude pracovat v optl-
ci tepelne cerpadlo rozsirite o moznost vyu-
malnim a ne[usporne[sim rezlmu, naopak
zlti solarni energle, usetrite prmerne dal-
prills sllne zarizeni bude zbytecne casto spi-
sich 6 000 Kc rocne. Do kalkulace pak slce
nat kompresor, a tim se snizi [eho zlvotnost.
musite zahrnout naklady na solarni kolekto-
S vykonem souvlsi take potreba kvalltni
ry a prislusenstvi, ale [de o [ednorazovy
regulace celeho otopneho systemu.
vyda[. Moderni systemy pro solarni ohrev
Preferu[te proto tepelne cerpadlo s lnverto-
teple vody [sou totlz temer bezudrzbove
rovou technologli kompresoru, ktera umoz-
a ma[i dlouhou zlvotnost.
nu[e v urcltem rozsahu plynule menlt vykon
celeho zarizeni. v komblnacl s tzv. ekvlterm-
ni regulaci na zaklade vne[si teploty vzdu- 7epeIne cerpadIo mze sIouzit i vce nez
chu pak budete toplt vzdy presne tak, [ak 20 Iet
potrebu[ete, a bez zbytecneho pretapeni. Dlezltou roll v provoznich nakladech hra[e
Text: LN8PA take celkova zlvotnost tepelneho cerpadla.
Nak|a6 aa tapa| 6em a aa eh|e tep| e6 meIae sa|I|t aI e I
pecI|aa|m tepe|ahe cerpa6|a. ||esteIe cea tepe|a)ch cerpa6e| k|esa[|,
sta|e [6e e sreaaa| s p|ae)m ket|em e ti| |aest|c|. |ea|te ta 6raIi|
tepe|a cerpa6|e se iak rat| akter)ch p||pa6ech | ta |et. Ve spe|cprac|
s e6|era|k [sme pre as p||pra||| ake||k t|p a ra6 pre ka|kc|ac| preeta|ch
aak|a6 a aarataest| |aest|ce6e tepe|ahe cerpa6|a.
|reeta| aak|a6 tepe|ahe cerpa6|a
Priprava a reallzace [ednotllvych rocnik
vystav |nfotherma [e vysledkem mnohale-
te spoluprace s predniml odborniky ne[-
rzne[sich profesnich svaz, cech, asocla-
ci, spolecenstvi, z vysokych skol, vyzkum-
nych a vyvo[ovych pracovlst, odbornyml
lnternetovyml portaly, casoplsy, vystavo-
vatell a v neposledni rade l navstevniky
vystav, kteri formou anket, soutezi a svyml
prlpominkaml pomaha[i dotvaret podobu
vystavy, zastoupeni [ednotllvych obor l
napln doprovodnych akci.
Nasi snahou [e, aby |nfotherma byla pre-
hlidkou technlckych novlnek a sluzeb, ale
l mistem fundovanych debat, dlskuzi a vy-
men nazor. 8yllbychom radl, kdyby se
staly l zdro[em lnformaci a podnet pro
predstavltele, kteri prlpravu[i a schvalu[i ne[-
rzne[si energetlcke koncepce, narizeni,
vyhlasky, normy, danova opatreni a dotac-
ni tltuly. Predeslo by se tak ne[ednomu
chybnemu rozhodnuti, kterych [sme byll
svedky, setkavame se s nlml doposud
a doplace[i na nepredevsim uzlvatele.
Pokud mte zjemzucastnit se vystavy
Infotherma 2014 , kontaktujte ns:
AIena ujkov, teI: 602 72 72 19
-maiI: bujakova@inforpres.cz
OCHRANN ETIKETY
Nalepenm naich ochrannch
etikiet na faktry dvate najavo
aktvnu starostlivos a nekompro-
misn prstup k termnu splatnosti
vystavenej faktry.
FINANN A KREDITN INFORMCIE
Finann produkty slia svojimi inform-
ciami predovetkm ku zniovaniu
objemu nedobytnch pohadvok,
minimalizcii potu dlnkov i
neplatiov a vberu vhodnch
obchodnch partnerov. Umouj
dkladn preverenie obchodnho
partnera ete pred samotnm uzavretm
obchodu. Vaka vhodnmu vberu a
sprvnemu nastaveniu platobnch
podmienok vrazne znite nkla-
dy na vymhanie, prpadne
poistenie pohadvok.
OBCHODN A MARKETIN-
GOV INFORMCIE
Ak mte zujem expandova a
njs novch zkaznkov, radi
by sme Vm v tom pomohli.
Nechcem Vm ale preda data-
bzu v krabike s mnostvom
kontaktov. Naim cieom je Vaa
spokojnos a V itok a teda novo
zskan zkazky. Preto by sme s Vami
radi konzultovali Vae konkrtne potreby
a predstavy a navrhli Vm optimlne
rieenie.
Bisnode Slovensko, s.r.o.
M. R. tefnika 379/19, 911 60 Trenn, T: 032-7462640, E: info@bisnode.sk, W: www.bisnode.sk
ieenie
-
ti
hradu faktry
sledujem
e v systm
e
Monitoringu platobnej
disciplny slovenskch
ULHP

lustratorELVQRGHVN
HRANN ETIKETY

y
riieenie.
OOOOOOOOOOOOOCCCH
NNNNNNNNNaaaaalep
eeeeeeeeetttttiikie
aaaaaaakkktv
mmmmmmisn
vvvvvysta
OOOOOOOOOOOOCCCH
technlka
55
Na rozdlel od bezne pouzivanych regulac- rozvrhu". Z pohladu raclonallzaclespotreby neekonomlcky vykurovana cela budova.
nych zostav, umoznu[e prlncip zonove[ energle ldealny stav: ,Spravna teplota, na Kedze vyhody zonoveho pristupu v regula-
regulacle kontrolovat a nastavovat casovo- spravnom mleste, v spravnom case". v praxl cll platla vseobecne, da sa apllkovat a[
sa zamedzi neefektivnemu vykurovanlu v admlnlstrativnych budovach, nemocnl-
[ednotllvych trled a ostatnych mlestnosti c lac h, lnternatnych a hotelovych zarlade-
v case, kedy nle su vyuzivane. 8ohuzlal nlach. U novych budov sa s pozladavkou na
v sucasnostl [e na naslch zonovu regulaclu pocita uz vo faze pro[ek-
zakladnych skolach uplne tu. Ustarsich ob[ektov [e mozne vykurovaci
system zrekonstruovat a vybavlt ho lndlvl-
dualnym zonovym rladenim dodatocne.
vdaka exlstu[uclm bezdrtovym Zlgbee
technologlam [e dodatocna lnstalacla sys-
temu [ednoducha a clsta. |nvesticla sa
vdaka usporam, ktore dosahu[u deslatky
teplotne rezlmy v kazde[ percent, vratl v prlebehu prvych rokov.
[edne[ mlestnostl lndlvldual- 8ez drtove systemy na centralnu regula-
ne, na zaklade skutocnych clu vykurovanla su vybavene funkclou ne-
potrleb [e[ uzivatelov. Ak by pretrzlteho on-llne monltorovanla aktual-
sme sl ako vzorovy priklad nych teplt [ednotllvych mlestnosti. Zis-
take[to apllkacle uvledll skol- kane uda[e pomaha[u spravcom a ma[lte-
sku budovu, centralne rlade- lom budov prl[imat usporne opatrenla,
nou zonovou regulaclou by sa zabezpecllo bezny [av, ze kvll popoludna[slemu vy- zabezpecu[uce znlzovanle nakladov na
vykurovanle na zaklade vyucovacleho ucovanlu napr. v 3 druzlnovych trledach [e vykurovanle. ,
Uz deslatky rokov su v naslch konclnach na[- vyuzivanla nastavenla casovych usekov poschodle), a to a[ vtedy, ked ma realnu
rozsirene[siml vykurovaciml telesaml teplo- s teplotnym poklesom (usporna teplota) [e pozladavku na dodavku tepla len maly
vodne radlatory. Kvll zabezpecenlu uspor- [ednym z rozhodu[uclch faktorov, ovplyv- pocet mlestnosti (zon).
ne[ prevadzky su standardne vybavene ter- nu[uclm prevadzkovenaklady na vykurova-
mostatlckyml ventllml a termostatlckyml hla- nle. 8ohuzlal optlmalne davkovanle tepel-
vlcaml. Ak teplovodny vykurovaci system ne[ energledo [ednotllvych mlestnosti lndl-
dlsponu[e technologlou, umoznu[ucou vldualne nedokaze prl teplovodnom vyku-
nastavovanle teploty vykurovace[ vody na rovacom systemezabezpeclt anl [edna z na[-
zaklade ekvltermlcke[ regulacle a casoveho caste[sle pouzivanych regulacnych zostav.
programu, moznostl na zabezpecenle eko- A co [e hlavnym dvodom! Moznostl plos-
nomlcke[ prevadzky sa zvysu[u. Tym skr, ak neho nastavenla utlmove[ teploty do vset-
ma spravca systemu prl rladeni k dlspozicll kychmlestnosti sucasne, ktoresa da reallzo-
vlacero nezavlslych vykurovacich okruhov. vat znizenim teploty vykurovace[ vody vsys-
v takom pripade rozdelenle budovy na vla- teme, obmedzu[u rzne, alebo casto sa
cero zon umoznu[e vacslu varlabllltu prl menlace pozladavky vlacerych uzivatelov
nastavovani prevadzkove[ a usporne[ teplo- budovy. Preto nle[enlcneobvykle, ak vurcl-
ty prostrednictvom zmeny parametrovvyku- tychcasovych usekoch [eneefektivnevyku-
rovace[ vody. A prave maxlmalna efektlvlta rovany cely ob[ekt (v lepsom pripade
0pt|ma||tac|a aak|a6e aa kcreaa|e
prestre6a|ctem ,laee[ reqc|ac|e
!casa) sta
k|eiea|m [e laea reqc|ac|a ,
technlka
57
v PvA LXPO PPAHA v Letnanech bude 23. az 25. Iedna 2014 ve- priklad spolecne funkcni pozadavky pro obvodove plaste a strechy
letrh Solar Praha v soubehu s veletrhem Strechy Praha, ktery [e ne[- [ako [sou mechanlcka odolnost, pozarni bezpecnost, ochrana zdra-
vetsi akci v oboru strech u nas, a s veletrhem Pemeslo Praha zaha[o- vi, ochrana protl hluku, bezpecnost prl uzivani, uspory energle
vat nadchaze[ici stavebni sezonu. Tro[listek veletrh Strechy Praha, a tepla cl estetlckepozadavky.
Solar Praha a Pemeslo Praha podruhe doplni veletrh Por Paslv, ktery
se venu[e nizkoenergetlcke vystavbe a provozu paslvnich a nu- Program veletrzniho deni zahrne krome prednasek, semlnar
lovych budov. adlskusi pro odbornou l lalckou vere[nost l praktlckeprezentaceno-
vych produkt vcetne reseni technlckych detall a ukazek techno-
veletrh Solar Praha zahrnu[e veskere alternatlvni zdro[e energle loglckych postup. Na sve sl tak prl[dou [ak slroka vere[nost tak
[ako [sou fotovoltalka, solarni termlka, vetrne l male vodni elektrar-
ny, vyuzlti blomasy, kogenerace, tepelna cerpadla a akumulacevyro-
bene energle. Dalsi oblasti veletrhu [sou uspory energli obecne,
od uspor elektrlny, vody, vystavby nizkoenergetlckych budov po
napriklad setrnou dopravu s alternatlvniml pohony v podobe elek-
tromobll, elektroskutr, elektrokol a dalsich technlckych novlnek.
Soubezny veletrh Strechy Praha ma [lz l5 let [asnou speclallzacl
a ustalene zakladni body nomenklatury, ktere zahrnu[i stresni krytl-
ny a materlaly, tepelnelzolace, stresni doplnky, stresni okna a svetli-
ky, obvodove plaste a veskere sluzby pro stavbu a rekonstrukce
strech. Akce doplnu[e 2. rocnik veletrhu pro remeslo, vybaveni a
bezpecnost prace remeslnik s nazvem Pemeslo Praha. Zastlty ve-
letrhm udellly vyznamne lnstltuce a organlzace [ako [sou Ceska
komora autorlzovanych lnzenyr a technlk clnnych ve vystavbe,
CvUT Praha fakulta stavebni, vUT 8rno fakulta stavebni, Svaz podnl-
katel ve stavebnlctvi CP, Mlnlsterstvo prmyslu a obchodu a
Mlnlsterstvozlvotniho prostredi. Na pripravach veletrh a [e[lch do-
provodnych program uzce spolupracu[i l dalsi odborne svazy,
cechy a asoclace.
K[ublle[nimurocniku Solar Praha sechysta bohaty doprovodny pro-
gram. 1ednou z aktlvlt budou bezplatna poradenska centra, kde
navstevnicl ziska[i zdarma ucelene aktualni lnformace z oblastl
uspor energli a vyuzivani alternatlvnichzdro[ energle, vcetne kon-
zultaci s odborniky pro uspesne ziskani dotaci. Uzltecne rady z ob-
lastl energetlky, ekonomlky a zlvotniho prostredi mohouza[emcl zis-
kat od nezavlslych a kvallflkovanych odbornik ze spolecnostl
LkowATT, hlavniho partnera veletrhu Solar Praha. Prvni veletrzni stavebni odborna vere[nost - pro[ektantl, archltektl, reallzatorl
den se bude konat [ublle[ni l5. rocnik Konference |zolace 20l4, [e- a zastupcl stavebnich flrem, zastupcl mest a obci, vlastnicl dom cl
[imz poradatelem [e expertni a pro[ektova kancelar A.w.A.L. byt. vybrane semlnare [sou pravldelne akredltovany Ceskou
Konference se bude tentokrat venovat predevsim slkmym stresnim komorou autorlzovanych lnzenyr a technlk clnnych ve vystavbe
plastm. 1ednim ze zvyraznenych temat veletrh Solar Praha (CKA|T) a za razeny do programu celozlvotniho vzdelavani.
a Strechy Praha budou Obvodove plaste budov. Peslt se budou na- -red-
Ve|etrh !e|ar |raha es|a| |e6ac 114 6eset |et she traa|. la 6e|c s ex|s-teace [|I 6estateca
stecp|| 6e pe6em| e|e[aest| a [ehe h|aa| tma - sper eaerq||, aahra6a tra6|ca|ch t6re[ tep|a
e|ae|te|a)m| t6re[| c| aap||k|a6 meIaest| sper 6epra pe6e| a|teraat|a|ch pehea [e tarckec
p||taI||est| pre iechaaaita|k.
!e|ar |raha



114
e|etrh sper eaerq|| s|a| 1. [c|||ecm
Na shledanou na veletrzich Solar Praha, Strechy Praha
a Pemeslo Praha ve dnech 23. -25. l. 20l4 v Praze - Letnanech
www.strechy-praha.cz
Casopis 7echnika vydva:
TechPark, o. z.
reglstracla vykonana
22. l0. 2003
pod c. vvS/l-900/90-22538
Adresa redakcie:
TechPark, o. z.
Pltnicka c. 4,
0l0 0l Zlllna
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8
mobll: +42l 905 206 227
Sefredaktorka:
|ng. Dana Tretlnikova
Redakcia:
Mgr. Zuzana Augustinova
Mgr. |vana Hunackova
Poald Tretlnik
Inzercia:
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
e-mall:
Marketing
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
mobll: 0948 240 5l0,
0905 206 227
e-mall:
Crafika:
Graflcke studlo Techpark

Rozsiruje:
vlastna dlstrlbucna slet,
MLD|A PP|NT KAPA,
pressgrosso 8ratlslava,
a sukromni dlstrlbutorl

Registrovane:
MK SP pod. reg. cislom 3036/2003
|SSN l337-0022
e-mall: redakclaQtechpark.sk
tretlnlkovaQtechpark.sk
augustlnovaQtechpark.sk
kucerovaQtechpark.sk
hunackovaQtechpark.sk
redakclaQtechpark.sk
lnzerclaQtechpark.sk
marketlngQtechpark.sk
graflkaQtechpark.sk
8c. Lva Kucerova
www.techpark.sk
www.techpark.sk
www.solartechnika.sk
www.tribotechnika.sk
2O. ME0ZhlR00hl SFEClLZ0vlhl vSTlvl v00hEh0
h0SF00lRSTvl, hY0R0EhER0ETKY, 0ChRlhY Zv0ThEh0
FR0STRE0l, K0MbhlLhEJ TEChhKY l R0Zv0Jl MEST l 0BC
10. - 1Z. 6. Z014
10. - 1Z. 6. Z014
EXF0 CEhTER a.s.
Fod Sokolicami 48, O11 O1 Trencln
tel.: +4218277O 48 25 mobil: OO1577 12 GO
email: masarykovaexocenter.sk
WWW.axporanIar.sk
VIPA CZ s.r.o.
www.vipa.cz
32897( VODOMRY
SENSUS 5(6,',$?
ROZITE -( 2 %(=3(1
RADIOODEET
Radiomodul VIPA VM S
ElektronickradiomodulVIPA VM S |e urcen pro mont na vodomry Sensus konstrukcn ady Residia pro umonn vzdlenho
odectu namench hodnot.
Radiomodul |e mon osadit na vodomr pi |eho vrob, monti nebo NG\NROLYGRGDWHQ a dky tomu |e vhodn i pro stva|c
uivatele s |i nainstalovanmi vodomry. Pi osazen |e mono sprovat konkrtn radiomodul s vodomrem a peneny |i budou
konkrtn da|e o stavu spoteby. Pi dodatecn monti |e odeslna spoteba od okamiku |eho instalace.
Draz na bezpenost
Radiomodul |e vybaven aktivn antimagnetickou ochranou, kter za|iu|e registraci pokus o ovlivnn funkcnosti celho
vodomru pomoc piloenho magnetu.
Elektronick plomba pi pokusu o odstrann radiomodulu z vodomru registru|e chybov stav a tento |e nsledn soucst
vyslanch zznam.
Pnosy
> odecet bez vstupu do bytu
> pam na poslednch 18 mscnch nmr
> vyloucen chyb zpsobench rucnm zpracovnm namench da|
> zrychlen zpracovn namench hodnot
> pln kontrolovateln odecet bez monosti zsahu odecitatele
> snadn integrace do stva|c struktury AMR
Speciln nabdka
Pi ob|ednn alespo 100ks* zazen od rmy vPA CZ s.r.o. pouva|c odectov
protokol RCom, dodn odectov |ednotky ='$50$ YHWQ SURJUDPRYKR
Y\EDYHQ SUR RGHW\. Pro vyuit nabdky zade|te do ob|ednvky promokd
TECHNKA2013.
VIPA VM S
Radiomodul pro dlkov sbr dat
nasazen na vodomru Sensus
VIPA CZ s.r.o.
Mnesova 23
46601 |ablonec nad Nisou
e-mail: vipa@vipa.cz
tel:+420 482 750 457
6SUDYHGOLYMt
* |e mono kombinovat indiktory vPA EC Radio a radiomoduly vPA vM S v libovolnm pomru.
NOVINKA 2013
Zastoupen pro SR:
BYTTHERM s.r.o.
Hollho 148l46
957 01 Bnovce nad Bebravou
e-mail: byttherm@byttherm.sk
tel:+421 387 602 971
www.byttherm.sk