Profesional 2010 03

Posdka Vykov PROFESIONL slo 3/2010
2
Bezpenostnho editele v doprovo-
du Ing. Miroslava Charbuskho (editel
Odboru bezpenosti MO) pivtal velitel
Velitelstv vcviku Vojensk akademie
plukovnk gt. Jaromr Zna, kter je
doprovodil do prostor uebnho bloku,
aby spolen pestihli psku a usedli do
lavic k prvn pednce pedmtu Fyzick
bezpenost.
Nov zrekonstruovan uebna
bude slouit k vuce poslucha, kte
u svch tvar a zazen odpovdaj za
fyzickou bezpenost. Prvnm poslucha-
m byly pipomenuty zatky vuky
v oblasti ochrany utajovanch informac
ve Vykov, kter sahaj do roku 2007,
a od t doby bylo vykoleno v odbor-
nch kurzech ji pes 120 poslucha.
U plastickho stolu, nov dominanty tto
speciln uebny, se seznmili se specif-
ky, kter mus zvldat specialista, odpo-
vdn za projekty fyzick bezpenosti
u sv jednotky. Nedlnou soust pro-
hldky byly rovn tabule elektrickho
zabezpeovacho systmu, nasazovan-
ho zpravidla do vtiny zabezpeench
oblast.
Clem vylepovn podmnek u ueb-
n vcvikov zkladny Vojensk aka-
demie je snaha Odboru bezpenosti
o centralizaci vuky zahrnujc bezpe-
nost ochrany utajovanch informac ve
Vykov a schopnost uitel zabezpeit
kvalitn vuku dle nejnovjch trend.
Odbor bezpenosti vyjdil spokojenost
nad stavem vuky ve Vykov i slovy
Ing. Charbuskho: Rd bych podkoval
hlavn uitelm kpt. Pavlu Matalovi a kpt.
Vladimru Haumerovi, kte v roce 2007
zanali tm na zelen louce, a dky jejich
pstupu k vuce se nm podailo vybudo-
vat takto kvalitn zzem. Dnes ji meme
hovoit o nadstandardn spoluprci, kter
vm bude i nadle pokraovat.
Historie vuky v oblasti bezpenosti
u Vojensk akademie ve Vykov sah
sice jenom do roku 2007, ale u dokzala
vstoupit do povdom jak zk odborn
veejnosti, tak i irok veejnosti zastou-
pen utvary a zazenmi AR, kter ve
stle vt me vyaduj vykolen svch
pracovnk v tto oblasti. 13. kvten
2009 byl navc dleitm datem pro
celou oblast hlavn z toho dvodu, e se
nm podailo u MMT akreditovat Kurz
bezpenostnch manaer OUI.
Stoupajc poteby vzdlvn ukazuj
i nsledujc poty kurz, kde jsme v roce
2009 realizovali ti kurzy, pro rok 2010
mme pipraveno ji sedm kurz a v roce
2011 plnujeme celkem devt zce spe-
cializovanch kurz. Podle tchto pot
meme ct, e hlavn sil bude zam-
eno na vuku Spisov a archivn sluby,
kterou zahajujeme v roce 2011, rozen
asti naich lektor v kontrolnch sku-
pinch, kter vysl Odbor bezpenosti
MO, dle na Kurz bezpenostnch sprv-
c utajovanch systm a kurz perso-
nln bezpenosti. Samozejmost bude
pokraovn v kvalitnm zabezpeen ji
probhajc vuky v Kurzu bezpenost-
nch manaer OUI a Kurzu fyzick bez-
penosti. Hlavnm clem pro dal obdob
bude vybudovn odpovdajccho zze-
m pro pracovit ppravy personlu
OUI, tedy k centralizaci veker vuky
v oblasti OUI v posdce Vykov.
Zvr nvtvy patil prezentaci
schopnost Velitelstv vcviku Vojensk
akademie v oblasti zabezpeen vuky
a vcviku v posdce Vykov. Spolen jed-
nn mezi velitelem plukovnkem Znou
a bezpenostnm editelem Mgr. Prou
bylo velice vstcn a vytvoilo vhodn
pedpoklady k dal vzjemn spoluprci.
Text: mjr. Ing. ubomr Sedlk, MBA
Foto: Olga Karafov
Bezpenostn editel MO v posdce Vykov
S
lavnostn oteven speciln uebny pro vuku fyzick bez-
penosti bylo pleitost, abychom ve stedu 10. bezna 2010
u Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov pivtali
bezpenostnho editele MO Mgr. Davida Pru.
3
O tom, e rok 2009 byl pro VeV VA,
kter zabezpeuje v rmci rezortnho
vzdlvn a vcviku tm 85% poteb
cel AR spnm, se zmnil plukov-
nk gt. Jaromr Zna ji pi slavnostnm
shromdn k zahjen roku 2010, kde
podkoval vem pslunkm VeV VA
za plnn kol v roce 2009 a krtce
pipomenul nejdleitj meznky,
kter vznamnm zpsobem pisp-
ly ke zven kreditu a kvality ppravy
VeV VA nejen v rmci rezortu obrany,
ale i spolenosti.
Rozhodn nemal vznam pi zvy-
ovn prestie VeV VA jako rezortn-
ho vzdlvacho zazen s mezinrodn
psobnost sehrv tak dlouholet
a velmi profesionln spoluprce se stt-
n sprvou a samosprvou. Prv iro-
kou podporu msta Vykova ocenil
velitel VeV VA a rovn velitel posdky
Vykov pi spolenm obd astnk
letonho rozboru, na kter pijal pozv-
n osobn starosta msta Vykova Petr
Hjek.
V samotnm zvru rozboru v krt-
kosti vystoupil tak velitel Vojensk
stedn a Vy odborn koly plukovnk
Vojtch Nmeek, kter velmi ocenil
pozvn velitele VeV VA. Vznam mo-
nosti sv asti na tto akci pikldal plu-
kovnk Nmeek pedevm v pleitos-
ti pro zlepen informovanosti obou
tchto rezortnch vzdlvacch instituc,
a to v oblasti mon spoluprce.
Text: kapitnka Monika Novkov,
tiskov a informan dstojnice VeV VA
Foto: Olga Karafov
Rok 2009 byl pro VeV VA velmi spn
V
e tvrtek 4. bezna 2010
se uskutenil v prosto-
rch spoleenskho slu
klubu kasren Ddice roz-
bor splnn kol Velitelstv
vcviku Vojensk akade-
mie (VeV VA) za rok 2009.
vodnho slova se ujal veli-
tel VeV VA plukovnk gt.
Jaromr Zna za ptomnosti
hlavnch funkcion VeV VA
a pmo podzench tvaro-
vch zazen (przab Vykov,
CSTT Brno, SOVZ Libav, SOVZ
Jince, SOVZ Boletice a SOVZ
Hradit). Rozboru se zastnili
tak jako host velitel Odborn
koly Vojensk policie Vykov
major Lubomr Wenzl, velitel
Vojensk stedn a Vy odbor-
n koly Moravsk Tebov
plukovnk Vojtch Nmeek
a editelka Odboru vuky
stavu jazykov ppravy Naa
Brzdilov. V prbhu dopo-
ledne byly gestory jednotlivch
oblast vyhodnoceny stejn
koly, kter plnilo Velitelstv
vcviku - Vojensk akademie
v prbhu loskho roku.
4
Zobecnn vsledk
v hlavnch oblastech innosti
VeV VA
(vtah z vystoupen velitele)
Skuten management smuje
k jdru innosti organizace. Kvalitu pln-
n kol na VeV VA v roce 2009 je proto
potebn hodnotit pedevm z pohledu
funkc, kter kola pln v oblasti ppravy
personlu a podpory dlouhodobho pro-
jektu profesionalizace OS R.
V oblasti ppravy personlu
Mottem innosti VeV VA v oblas-
ti ppravy personlu v roce 2009 byla
invence, inovace a vkonnost.
Rok 2009 byl charakteristick realizac
ady progresivnch opaten zamench
na zkvalitnn ppravy personlu OS
R. Podstatn byla zmnna struktura
i obsah karirovch, elovch a specia-
lizanch kurz. Byly rovn splnny ko-
ly vyplvajc z koncepnho dokumentu
Karirov vzdlvn a vcvik realizova-
n u VA Vykov: Systm ppravy pslu-
nk AR na Velitelstv vcviku Vojensk
akademii, kter byl pijat Radou NG AR
dne 22. dubna 2008. Soubn s nove-
lizac program ppravy pro jednotliv
kurzy byl vypracovn systm katalogiza-
ce kurz, zavedena matrika, vytvoeno
pedagogicko-psychologick pracovit
a realizovn soubor opaten, kter dle
prohloubila a poslila proflaci Vojensk
akademie ve Vykov jako resortn vojen-
sk koly.
V roce 2009 absolvovalo ppravu na
VeV VA 11 173 absolvent kurz a v pl-
nu bylo zaazeno 1 156 kurz vech typ.
Vysok objemy ppravy byly realizovny
i pes skutenost, e v roce 2009 dolo
k doasnmu pozastaven rekrutace do
AR. V roce 2008, kdy rekrutace probhala
s plnou intenzitou, mlo VeV VA dokon-
ce 14 500 absolvent kurz. Znamen to,
e v poslednch tech letech dochzelo
k siln rstu objem ppravy personlu.
Souvis to pedevm s tm, e k 1. lednu
2008 byly dokoneny plnovan zmny
ve struktue vojenskch kol a vcviko-
vch zazen, kter byly zahjeny v roce
2003. Odborn pprava je ve sv pod-
stat dnes cel soustedna do VeV VA
a posdky Vykov. Lze uvst, e objemy
i rozsah struktury ppravy personlu na
rezortn kole vzrostly v poslednch tech
letech 2 3 nsobn.
Jednou z priorit roku 2009 se stala
pprava dstojnickho sboru. Byl zave-
den kurz zen boje pro velitele rot, kurz
zen boje pro velitele prapor a dstoj-
nick kurz pro absolventy civilnch vyso-
kch kol vstupujcch do sluby v AR. Ve
vech ppadech jde o odborn nron
formy ppravy, kter pispvaj ke kvalit
pipravenosti dstojnickho sboru v AR.
Souasn byla v roce 2009 dokonena
pprava kurzu nich dstojnk, jeho
zaveden bylo uloeno v koncepnm
dokumentu Rozpracovn Koncepce
vstavby profesionln AR a mobilizace
OS R pepracovan na zmnn zdro-
jov rmec v oblasti ppravy pslunk
OS R (Kolegium MO R, 2005). Zahjen
ppravy personlu v kurzu nich dstoj-
nk je plnovno v roce 2010.
Intenzivn v roce 2009 pokraoval
proces certifkace a akreditace kurz.
Za zmnku jist stoj zskn akreditace
MMT R v oblasti ppravy bezpenost-
nch manaer. Dle je mon uvst audit
proveden adem pro civiln letectv na
VeV VA jeho zvr, e pprava pozem-
nho personlu specializac vzdunch
sil je provdna v souladu s evropskmi
standardy, je vchozm bodem pro dal
postup akreditace na VeV VA. V roce
2009 bylo rovn dokoneno plnn 14
rozvojovch projekt rezortn koly, kter
byly stanoveny velitelem VeV VA v roce
2008.
Prioritou roku 2009 bylo rovn pokra-
ovn v rozvoji spoluprce s vojenskmi
kolami v rezortu MO R a rezortnmi
kolami, kter v R psob. VeV VA pi-
pravilo v roce 2009 ve Vykov pracovn
setkn rezortnch kol R za elem pro-
hlouben spoluprce v oblasti ppravy
personlu. lo o historicky prvn iniciativu
takovho druhu, kter se setkala s mimo-
dnm zjmem a odbornm ohlasem.
ada opaten, kter byla vsledkem
jednn, je realizovna ji od roku 2010.
V souinnosti s VP MV v Pardubicch je
realizovna pprava pyrotechnik pro
AR. V souinnosti s DA MZV R je ve
Vykov organizovn Kurz speciln p-
pravy pro krizov situace pro posluchae
Diplomatick akademie. Vmna lektor
pro kurzy komunikace s veejnost a sd-
lovacmi prostedky mezi VeV VA SCP
R a dal. Dynamicky se v roce 2009 roz-
vjela spoluprce i s civilnmi kolami, ze
kterch lze uvst napklad VO CARITAS
v Olomouci, MU Brno nebo Metropolitn
univerzitu v Praze.
VYHODNOCEN SPLNN KOL NA VEV VA ZA ROK 2009
5
V oblasti mezinrodnho vcviku
V roce 2009 dle pokraovala vstav-
ba VeV VA a posdky Vykov jako cen-
tra mezinrodn ppravy v AR. V roce
2009 absolvovalo ppravu na VeV VA
539 vojenskch a civilnch osob ze spo-
jeneckch armd, NATO a EU. Pprava
civilnch zamstnanc NATO ped vjez-
dem do zahraninch mis a operac
je oceovna nejvymi pedstaviteli
NATO a pin VeV VA znan mezin-
rodn kredit. Obdobn je tomu v ppad
kurz organizovanch na BMATT CZ, do
jeho struktury byla v roce 2009 zaazena
skupina instruktor z AR, kte pln sv
koly spn. V roce 2009 byla rovn
intenzivn pipravovna nov strategie
pro BMATT CZ. Jejm zkladem je vstup
dalch strategickch partner do pro-
jektu, kter by ml perspektivn pinst
dal naven schopnost a mezinrod-
nho vznamu tto vcvikov instituce.
Spolen s TXNG pipravila v roce 2009
VeV VA pro AR dva vcvikov kurzy
s problematikou MOUT a IED. Nelze opo-
menout vcvik specialist chemickho
vojska na polygonu Kamenn chaloupka,
kde na zklad oboustrann pozitivnch
zkuenost byla prodlouena smlouva
o vcviku OS Rakouska na nsledujcch
pt let. VeV VA rovn plnila opaten
souvisejc s podporou projektu vrtuln-
kov iniciativy, kter od roku 2011 dle
roz rozmr zabezpeovanch mezi-
nrodnch forem ppravy. Rozhodnut
o vstavb VeV VA a posdky Vykov
jako centra mezinrodn ppravy bylo
pijato v rmci reformnho konceptu
v roce 2002 a ukazuje se, e vvoj byl
sprvn odhadnut. Vsledky v oblasti
mezinrodn ppravy potvrzuj, e jedi-
nou cestou k spchu je dlouhodob,
koncepn a realistick mylen.
V oblasti rozvoje UVZ a simula-
nch center
koly zabezpeen vcviku na VVP
a CSTT byly v roce 2009 splnny v celm
rozsahu. Objemy vcviku na VVP se ve
srovnn s rokem 2008 zvily o 20 %.
Vyuit simulanch a trenarovch
technologi se zvilo o 16 % a celko-
v vyuitelnost doshla 90,1 %. Byla
zabezpeena vechna hlavn cvien
AR a zahraninch armd. Zmnil bych
v tto souvislosti cvien SHORAD 2009
OS Maarska a cvien BLACK BEAR
2009 mezinrodnho praporu VP NATO.
Intenzivn byla vedena souinnostn jed-
nn se zahraninmi armdami o vcvi-
ku na VVP v R, kde byly podepsny
dohody s OS Belgie, Maarska o vcviku
v roce 2010. V prbhu roku 2009 rovn
probhala souinnostn jednn s OS VB
o perspektivnm vcviku student vojen-
skch kol OS VB na VVP v R. Na CSTT
probhal proces ppravy na dodvky
novch trenar s drazem na T810
a KOT. Zazen CSTT byla ve zven me
vyuvna v rmci ppravy v karirovch
kurzech.
V oblasti rozvoje doktrinln
soustavy
V oblasti rozvoje doktrinln soustavy
byly plnny koly zpracovatelsk, pod-
pory ppravy EU BG/CZ a zastupovn
AR ve vborech NATO. Institut doktrn
zabezpeoval plnn 41 zpracovatel-
skch kol. Z hlavnch byly splnny ko-
ly tvorby operanch doktrn Ochrana
vojsk, Vojensk logistika a Hlavn zsady
tvorby SOP, operanch (bojovch) doku-
ment a hlen. V oblasti metodik vcvi-
ku byly zpracovny Metodika steleck
ppravy, Metodika taktick ppravy,
Metodika taktick ppravy przkum-
nch jednotek, Metodika enijn ppra-
vy a Metodika ppravy v ochran vojsk
proti IED. Bylo rovn zpracovno sedm
publikac Zkuenost z operac s rznm
obsahovm zamenm podle poadav-
k AR.
V oblasti vztah s veejnost
Bylo dosaeno vysokho stup-
n akceptance VeV VA ve veejnosti
a v odborn a bezpenostn komunit
v R i zahrani. Obanskou veejnost
je vysoce kladn pijmna spoluprce
s armdou ve vech posdkch, kde jsou
dislokovny tvary a zazen VeV VA.
Psahy organizovan VeV VA v roce
2009 na Praskm hrad a ve Vykov
byly oznaovny ve sdlovacch pro-
stedcch za velkolep a tily se velk
pozornosti oban. Ocenn VeV VA
v souti eskch 100 nejlepch v kate-
gorii zdrav, vzdlvn a humanita je
potvrzenm sprvnosti zamen vstav-
by a rozvoje vojensk rezortn koly. Dne
dt, kter byl VeV VA organizovn v roce
2009, se zastnilo 1 500 dt z okresu
Vykov. Poprv byla tato akce organizo-
vna v souinnosti s PR a Ministerstvem
dopravy R ke veobecn spokojenosti
astnk i organiztor. VeV VA byly
dle plnny koly souvisejc s prezenta-
cemi AR na veejnosti, z nich lze pro
nzornost uvst IDET 2009, Den prevence
a osvty v doprav, Dny NATO v Ostrav
a mezinrodn sportovn sout Summer
Survival.
V oblasti posdkovch funkc a rozvo-
je posdky Vykov
VeV VA splnilo v roce 2009 vechny
plnovan koly souvisejc se zabez-
peovnm funkc posdkovho kom-
pletu, zabezpeen innosti 19 tvar
a zazen dislokovanch ve vojenskm
arelu posdky Vykov a modernizace
zazen posdky Vykov. V roce 2009
bylo ve vojenskm arelu ubytovno 26
544 osob a jde historicky o nejvy poet
ubytovanch. Jde o dal potvrzen sku-
tenosti, e VeV VA a posdka Vykov
jsou centrem vojenskho vcviku v AR.
Velmi dobr je spoluprce mezi posdko-
vmi subjekty a nastaven souinnost-
n mechanismy jsou funkn. V oblasti
modernizace a rozvoje byla v roce 2009
dokonena prvn etapa plynofkace
posdky Vykov, bylo vybudovno cen-
trln skladit zbran, vybudovn pro-
stor pro sprvu posdky, provedena
modernizace zazen klubu pro innost
VOLAREZY a jezdnho adu Bezina,
probhla modernizace ady odbornch
ueben a rekonstrukce simulanch cen-
ter, provedeny rekonstrukce internt,
modernizace objekt sportovi a ada
dalch akc, kter slou ke zkvalitnn
podmnek pro ppravu personlu a zvy-
uj kvalitu ivota v posdce.
Zvrem lze uvst, e v roce 2009 dolo
k dalmu prohlouben institucionlnho
charakteru rezortn koly, zkvalitnn jej
podstaty a proflaci jejch funkc.
plukovnk gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.
6
Program slavnostnho shromdn
za asti mstostarost msta Vykova
Romana Celho a Karla Jurky zah-
jil zstupce velitele Velitelstv vcviku
Vojensk akademie (VeV VA) plukov-
nk gt. Zbynk Janeka, kter nejprve
pedeslal nkter vznamn momen-
ty, souvisejc s touto v historii esk
republiky, potamo Armdy esk
republiky velmi vznamnou udlost,
a pot zmnil v tto souvislosti samot-
nou posdku Vykov:
Se vstupem esk republiky do NATO
a pemnou Armdy esk republiky se
vraznch zpsobem zmnila i posdka
Vykov, kter se stala v prbhu uplynu-
lch 11 let jednm z hlavnch center mezi-
nrodn spoluprce v AR. Mme zde pra-
covit a zazen s velmi silnou vazbou na
aliann prosted mezinrodn orga-
nizace NATO JCBRN Defence COE, stav
jazykov ppravy (JP), Britsk vojensk
poradn a vcvikov tm (BMATT CZ).
Z irokho vtu aktivit, kter vyjaduj
vznamn podl posdky Vykov na integ-
ranm procesu do struktur NATO, nelze
opomenout koly a innosti Institutu
doktrn VeV VA, kter zajiuje imple-
mentaci aliannch postup a standart
do zkladnch dokument AR, podl se
na vmn poznatk slouc k rozvoji
vcviku a vzdlvacch aktivit Lessons
Learned. V pedchzejcch letech mlo
VeV VA vlastn kontingent v Irku, kter
se v rmci NATO Treaning podlel na vcvi-
ku irck armdy.
Stle vznamnj msto maj ve
Vykov kurzy ppravy do mis nebo
k plnn kol v krizovch oblastech ve
svt, kter zabezpeuje v souasn dob
Institut rozvoje VeV VA Odborem p-
pravy do mrovch operac. Tento odbor
organizuje ppravu velitel, tb a spe-
cialist ped kadou rotac sil AR ve
vojenskch misch, v misch OSN nebo
ped jejich zalennm na funkce ve struk-
turch NATO a EU. Mezi velmi vyhledva-
n pat i kurzy novin a diplomat pro
innost v krizovch oblastech. Poadavek
na ppravu lid psobcch v krizo-
vch oblastech je m dl nalhavj.
Prosted, kde pod hlavikou NATO, OSN,
EU nebo rznch nevldnch, humanitr-
nch a charitativnch organizac a mdi
psob vedle sebe vojci i nevojci, je
z mnoha hl pohledu nestabiln. Proto
je logick, e pracovnci nejen vojenskch,
ale i nevojenskch organizac maj zjem
pipravovat sv pracovnky pro situace, se
ktermi se mohou v krizovch oblastech
svta reln setkat. Za velk spch a p-
nos pak meme povaovat zskn akre-
ditace v NATO pro organizaci kurzu pro
civiln zamstnance NATO ped vyslnm
k vkonu funkc v zahraninch misch.
NATO Civilians Pre-deployment Course
si zskal velmi vysok kredit v zahrani,
a tud by mlo dojt v tto oblasti spolu-
prce k rozen aktivit.
V oblasti vcviku bych rd vzpome-
nul i vojensk vcvikov prostory, kter
v psobnosti VeV VA jsou rovn vyu-
vny v rmci mezinrodn spoluprce
zemmi k vcviku svch jednotek. V tchto
dnech prv skonilo nejvt vojensk
11. vro vstupu esk republiky do NATO
V
ptek 12. bezna 2010 se uskutenilo v aule kasren Ddice ve Vykov slavnostn shromdn
u pleitosti 11. vro vstupu esk republiky do NATO. Slavnostnho aktu se zastnili hlavn
funkcioni a pslunci Velitelstv vcviku Vojensk akademie ve Vykov, pedstavitel dal-
ch posdkovch subjekt, Klubu vojenskch dchodc, Svazu Vojenskch tbor nucench prac
Pomocnch technickch prapor a sttn sprvy a samosprvy.
7
cvien zahraninch armd co do potu
vojensk techniky a osob za poslednch
pt let ve Vojenskm jezdu Hradit, a to
vcvik Ozbrojench sil Belgie.
Je mi potenm konstatovat, e
vznam Velitelstv vcviku Vojensk
akademie jako centra vzdlvn a vcvi-
ku s mezinrodn psobnost v rmci
NATO a EU bude i v dalch letech nars-
tat. V loskm roce i zatkem letonho
roku probhla jak u VeV VA, tak v zahra-
ni cel ada jednn s partnerskmi st-
ty, vyplvajc prv ze systmu integrace
v NATO. Posdku Vykov navtvili dele-
gace z USA, Rakouska, Francie, Kanady,
Srbska, Maarska, Slovinska, vdska,
Nizozemska, Belgie, Velk Britnie, Izraele,
Slovensk republiky, jejich hlavnm
zjmem bylo rozit stvajc i navzat
novou spoluprci pi vzdlvn a vcvi-
ku. Prv posledn jmenovan Ozbrojen
sly Slovensk republiky velmi zaujaly
monosti vzdlvn a vcviku specialist
vzdunch sil.
V zvru svho vystoupen podko-
val plukovnk Janeka vem za plnn
kol v rmci integranho procesu do
struktur NATO, piem zdraznil: Velmi
si tak vm a oceuji nasazen naich
pslunk v zahraninch operacch. Jsou
mezi nmi i ti, kte se potkem letonho
roku z mis v Kosovu a Afghanistnu vrti-
li. Vm vem pat velk dk.
Prv tmto pslunkm byla
vnovna dal st slavnostnho aktu,
pi kter pevzalo celkem 34 astnk
zahraninch mis 2009 2010 z VeV VA
a jemu pmo podzench tvarovch
zazen ocenn velitele VeV VA za kva-
litn plnn kol v zahraninch misch
a v mezinrodnch tbech NATO.
S krtkou zdravic pot vystou-
pili pedseda zemskho vboru
Moravskoslezskho svazu Vojenskch
tbor nucench prac Pomocnch
technickch prapor (MSS VTNP PTP)
Bohumr Dufek a tak mstostarosta
msta Vykova Karel Jurka, kter mimo
jin ekl: Vojsko je soust msta destky
let. Dnes mstn posdka pat na pedn
msta nejen v rmci AR, ale prv ve spo-
leenstv NATO. Dky n Vykov poznv
mnoho profesionl armdnch piek
a dalch osobnost z rznch kout cel-
ho svta. Je velmi potujc vdt, e tato
innost na poli mezinrodn spoluprce
v AR se odehrv prv u ns ve Vykov,
e prv vykovsk posdka vznam-
n uctv vyuitm vynikajcho zazen
a specializovanch pracovi k vcviku
pikovch vojk a expert.
Do samotnho zvru programu
oslav 11. vro vstupu R do NATO,
podtren jeho vznamu a zmiovanm
podlu na integranm procesu samot-
n posdky Vykov byl zakomponovn
krtk flmov prez nejprve z psobe-
n pslunk AR v zahraninch misch
a navazujc Vcvik Vykov 2009.
Foto: Olga Karafov
Vojci, obant zamstnanci,
ped jedencti lety, 12. bezna 1999, se esk republika
stala dnm lenem Organizace Severoatlantick smlou-
vy (NATO). Tento den se svm stle aktulnm vznamem
i vmluvnm historickm akcentem zaadil k nejvznamnj-
m okamikm modernch eskch djin.
Se svmi spojenci sdlme sv ekonomick, politick a bez-
penostn zjmy. Zkladn hodnoty naeho ivota individu-
ln svoboda, rovnost ped zkonem a demokratick systm
jsou spolenm ddictvm, kter spojuje a souasn charakte-
rizuje lensk stty Aliance daleko vce, ne by bylo na prvn
pohled patrn.
Ihned po vstupu do Organizace Severoatlantick smlouvy
uinila esk republika maximum pro to, aby se co nejlpe
etablovala v rmci ji existujcch aliannch struktur a pravi-
del. V pomrn krtkm asovm obdob bylo nutno zvld-
nout funkn mechanismy NATO na takov rovni a v takovm
rozsahu, abychom se mohli co nejefektivnji podlet na jeho
obrannm a bezpenostnm potencilu.
esk republika si je pln vdoma, e v dohledn dob
nelze oekvat nahrazen NATO jakoukoliv jinou bezpenost-
n strukturou, kter by byla v oblasti obrany stejn inn.
Vznam Aliance jako hlavnho pojtka mezi Evropou a Spoje-
nmi stty americkmi je zcela zsadn.
Zkladem esk proatlantick orientace jsou dvody, kte-
r vyplvaj z historick zkuenosti prvn i druh svtov vl-
ky. Zvazky vyplvajc z lenstv v NATO jsou tak urujcm
faktorem pro bilaterln kontakty esk republiky se zemmi,
kter nejsou leny tto organizace.
Vstupem do NATO byl splnn jeden z hlavnch strategic-
kch cl na zahranin politiky, kdy se struktura i schop-
nosti ozbrojench sil esk republiky propojily s principy
a standardy zavedenmi v Alianci. Pln se podlme na sys-
tmu zabezpeen a vyuit kolektivn obrany, esk armda
mnohokrte ukzala doma i na svch zahraninch misch, e
cesta dslednch reformnch zmn a rychl profesionalizace
byla a je sprvn. Jednoznan podporujeme jednotu Aliance
a chceme vem naim partnerm dokzat, e pizvn esk
republiky do aliannch struktur bylo inem, kter je prosp-
n vem zastnnm.
Vojci, obant zamstnanci,
lenstv v NATO nm na jedn stran dv pocit oprvn-
n hrdosti a jistoty, na stran druh ns zavazuje svm krdem
dokonale zvldnut a kadodenn osvdovan profesiona-
lity, kter se ji ze sv podstaty vyluuje s przdnou rutinou
a stereotypn innost.
Dnen armda je soustavou vysoce propracovanch
manaerskch postup a modernch technickch prostedk,
obsluhovanch dokonale pipravenmi lidmi. Udren pln
akceschopnosti tohoto systmu a jeho efektivn spoluprce
s obdobnmi systmy naich spojenc je vc osobn prestie
a cti.
Stanovit si takov cl a dojt k nmu nen ani dnes, po jede-
ncti letech, snadn a jednoduch. Jeho dosaitelnost vak ji
byla, tak va zsluhou, mnohokrte spn potvrzena.
MUDr. Martin B A R T K
ROZKAZ MINISTRA OBRANY
z 11. bezna 2010
k 11. vro vstupu esk republiky do
Organizace Severoatlantick smlouvy
8
ada belgickch vojk zn tern
Doupovskch hor velmi podrobn.
V z roku 2003 zde cviilo po dobu
dvou tdn na 600 jejich pslunk.
Z tohoto dvodu byla rekognoskace
v z a prosinci loskho roku zame-
na jen na detailn msta vcviku vetn
logistickho zzem, ppravy nvrhu
technick dohody a pozdji slavnost-
n podepsan smlouvy mezi eskou
republikou a Belgickm krlovstvm.
Dva tdny trvajc cvien bylo
zahjeno 25. nora pepravou 1600
osob a vce jak 600 kus tk vojen-
sk techniky z posdkovho msta
Marce-en-Famenne, mateskch tva-
r a Nmecka po eleznici k vojensk
vlece v Podboanech a po vlastn
ose z hraninho pechodu Pomez
za doprovodu Vojensk policie R do
prostoru rozmstnn.
Cvien se nm jevilo velmi zdaile
a cvicm vojkm navc mimodn
plo poas, pochvaloval si cvien
velitel brigdy plukovnk Jean Paul
Deconinck a zstupce velitele pro
vcvik major Pierre Pirson.
Oba oceuj ppravu pslunk
Stediska obsluhy vcvikovho za-
zen Hradit, kte pro prbh cvien
dlali maximum. Plukovnk Jean Paul
Deconinck dodal: Nen pochyb o tom,
e zabezpeit vcvik v tomto nronm
prostoru Doupovskch hor v nronch
klimatickch podmnkch nebyla jed-
noduch zleitost. Nae ocenn pat-
tak dalm slokm Armdy esk
republiky.
Major Pierre Pirson pipoml, e:
Cvien Bohemian Djale jsme zaali
pipravovat u v noru loskho roku.
Hledali jsme prosted s lenitm ter-
nem a rznorodm poasm. Major
Pierre Pirson dodal: Meme tady pro-
to trnovat souinnost jak jednotlivch
tvar, tak rznch druh vojsk. Naim

Na zklad poadavku pidlence obrany Belgickho krlovstv bylo poveno Stedisko obsluhy vcvi-
kovho zazen Hradit ve Vojenskm jezdu Hradit zabezpeenm cvien jednotek 7. mechanizo-
van brigdy Ozbrojench sil Belgie.
spn po vech strnkch
Cvien Ozbrojench sil Belgie
9
poadavkm Vojensk jezd Hradit
pln vyhovuje. Je skvl, e zde meme
cviit vichni dohromady. D se zde
nacviit ve najednou. Do mise v Afgh-
nistnu se zapoj asi est set vojk, kte-
zde cvi. V misch se pravideln st-
dme. Je poteba asi tyi a est tdn,
ne je vojk na misi pipraven.
Cvien byla vnovna mimodn
pozornost nejenom eskch mdi,
kter byly pozvny na ukzky vcvi-
ku a ostrch steleb, ale tak ze strany
velen OS Belgie. Vcvik svch jedno-
tek navtvil tak nelnk generlnho
tbu generl Charles-Henri Delcour
a velitel pozemnch sil generl Marc
Compernolle. 7. mechanizovan bri-
gda Ozbrojench sil Belgie byla na
cvien zastoupen mechanizovanm
praporem 12. pluku de Ligne Prince
Leopolda a 13. plukem de Ligne (12/13
Li Bataillon), letkou vrtulnkovho win-
gu, logistickm praporem a opozin
jednotkou pluku Ardnt lovci.
Clem cvien byly pedevm ostr
stelby s nasazenm vrtulnk, taktic-
kho letectva, pozemnch sil a v nepo-
sledn ad tak sladnost taktickho
vcviku tankov jednotky a mechani-
zovan pchoty za dodren vech bez-
penostnch a ekologickch postup.
Cvien belgick armdy bylo ukone-
no ve dnech 11. a 12. bezna, kdy se
technika vrtila ke svm mateskm
tvarm.
Nasazenm tak velkho potu osob
a bojov techniky se jednalo o nej-
vt cvien zahraninch armd ve
Vojenskm jezdu Hradit za posled-
nch est a osm let. Od vstupu R
do Severatlantick aliance to bylo ji
18. velk cvien naich spojenc.
K pprav a prbhu cvien se
vyjdil tak zstupce nelnka SOVZ
Hradit major Martin Bubela: Hlavn
rozdl mezi zabezpeenm cvien nap-
klad na 4. brigdy a Belgiany byl
v tom, e zahranin vojci u ns cvii-
li po dlouh dob v takovm rozsahu
s velikm potem lid a mnoha kusy
techniky. Nam nejvtm neptelem,
se kterm jsme svedli vyerpvajc bit-
vu, byly pvaly snhu. Snh jsme muse-
li odstranit z komunikac do pjezdu
prvnch cvicch jednotek. Doslova se
probt zvjemi mnohdy dosahujc-
mi vky dosplho chlapa, kdy jsme
pipravovali odstavn plochy, ubyto-
vn a stelnice. Piznal, e jeho lidem
vrazn pomohla technika rakovnic-
kho enijnho praporu. Navc proti
poadavkm se podailo i zabezpeit
ubytovn pro 43 vojenskch policist,
kte doprovzeli kolony belgickch
vojk smujcch do Vojenskho
jezdu Hradit.
Belgian vyuili v prbhu svho
cvien cel prostor uebn vcviko-
vch zazen a logistickho zzem.
Prostory stelnice bojovch vozi-
del Mtikalov patily stelbm z tank
Leopard 1 a na protiletadlov stelni-
ci Bezina se do steleb zapojila tak
bojov vozidla AIFV. Na nejvt sou-
innostn stelnici ve stedn Evrop
na ru, kter m na dlku dvanct
a na ku a tyi kilometry se usku-
tenily stelby z bitevnch vrtulnk
A-109 BA, kolovch obrnnch trans-
portr Piranha III s kulomety 12,7 mm,
protitankovch zench stel Milan
a 120 mm minomet. Velitel tto stel-
nice prapork Ladislav Kubeek pro-
zradil, e oproti cvien naich vojk
zde museli pout asi dvojnsobn
mnostv ter. Poprv se zde tak
stlelo na termotere. Potvrdil, e bez
buldozeru, kter pomhal vyvzt tere
na pojezdov drhy, by prce na p-
prav byly mnohem sloitj.
Situace na ostatnch stelnicch
byla obdobn. Bylo nutn vyistit
mnoho kilometr pojezdovch drah,
a to run. Podle poadavk cvi-
cch vojk se nov upravovaly tak
ochrann valy, protoe bezpenost je
10
pi kadm cvien a stelbch na prv-
nm mst.
V prostoru ubytoven Ture, kde
se nachzela st velitelstv cvicch
Belgian, tak pistvac plocha pro
vrtulnky a pedevm zde bylo ubyto-
vno v budovch i pod stany vce ne
sto vojk, si museli podzen oban-
skho zamstnance Emila Blahovie
tak poradit hlavn se snhem.
Zahranin vojky jsme ubytovali
i na tboiti Sedlec, tam jich bylo dal-
ch stosedmdest, ekl Emil Blahovi
a pokraoval: Museli jsme vysthovat
nkter pokoje a vytvoit z nich kance-
le. Tak jednoduch jako na nov opra-
ven kole to nebylo vude, ale poradili
jsme si.
Zbytek Belgian vyuil dal uby-
tovac kapacity tohoto vcvikovho
prostoru a ti, kte se neveli na ubytov-
ny, odpovali ve stanech. Samozejm
i pro n bylo teba upravit plochu.
Prostory cviit zen bojovch
vozidel Ture slouilo pro hlavn veli-
telstv Belgian a k vcviku zen
bojovch vozidel. I zde byla poteba
upravit nemalou st ploch a piblin
edest kilometr zasnench vcvi-
kovch drah.
SOVZ Hradit se chyst na vcvik
4. brigdy rychlho nasazen a cvien
Ozbrojench sil Maarska. Pslunci
12. protiletadlovho pluku Arrabona
navou na cvien Shorad z erven-
ce loskho roku. Cvien maarsk
armdy se uskuten koncem dubna
na protiletadlov stelnici Bezina.
Z penosnch raketovch komplet
krtkho doletu SA-16 Gimlet se zde
budou konat ostr stelby na pozemn
a vzdun cle.
Text: Bc. Stanislav Stebila, Miroslav indel
Foto: mjr. Ing. Martin Bubela, Ing. Martin Koller,
Bc. Stanislav Stebila
11
Ukzky se zastnil nelnk
Generlnho tbu Armdy esk
republiky armdn generl Vlastimil
Picek, editel Sekce vyzbrojovn
MO Ji Stank, velitel Spolench sil
generl Hynek Blako, novini a dal
armdn pedstavitel.
Velitel 4. brigdy rychlho nasaze-
n plukovnk gt. Ladislav Jung v vod-
nm briefingu ekl, e hlavnm clem je
pedstavit kolov obrnn transpor-
try Pandur, kter nedvno zskali do
vzbroje jeho vojci; pedvst v prak-
tickch ukzkch monosti a schop-
nosti nejen samotnch transportr
v nelehkm ternu, ale i jejich vzbro-
je a vybaven.
K dispozici je vm dnes deset pi-
kov pipravench instruktor, kte-
r vykolili pracovnci firmy Rafael
a Steyer, zdraznil na vod plukovnk
Jung.
Pot velitel ateckho mecha-
nizovanho praporu podplukovnk
Luk Kune uvedl, e jeho jednotka
m k dispozici prv tyto obrnn
transportry, kter si vojci pochva-
luj a nenechaj na n tud dopustit.
Vyzvedl nkter parametry obrnnho
vozidla a podtrhl, e hlavnm kolem,
kter nyn jeho vojci piluj, je nauit
se vyuvat vekerou sofistikovanou
vzbroj a vybaven tohoto novho
pomocnka.
Diskutovalo se tak srovnn jejich
dosavadn a nov zbran bojovho
vozidla pchoty, kter je u zasta-
ral, a novch Pandur. Hned z prv-
nch argument ale bylo jasn, e
porovnvat tato dv vozidla nelze.
U proto, e napklad systm ze-
n a veden palby je zde absolutn
odlin a modern digitln techni-
ka, kterou je vozidlo Pandur doslo-
va propikovno, dv tuit, e nelze
porovnvat neporovnateln. Pochvalu
podle uivatel Pandur tak zaslou
teleskopick zbraov zkladna
RCWS-30, kter zvyuje palebnou slu
vozidla, kter je jak pipomnl gene-
rl Picek zkladnm prvkem souas-
nho digitalizovanho bojit.
Pedpokld se, e se Pandury u
brzy dokaj tak svho praktickho
vyuit pi nasazen v misi eskch
vojk v Kosovu a stanou se i soust
eskho provinnho rekonstruknho
tmu v afghnskm Lgaru.
Po praktickch ukzkch, ve kte-
rch nechybla podrobn prohldka
kolovho obrnnho vozidla v dopro-
vodu kolench instruktor, pedve-
den jeho jzdnch vlastnost ani stel-
ba, mli novini jedinenou monost
nasednout a svzt se v tomto vozi-
dle nejen na pevn komunikaci, ale
i v ternu.
Text: Miroslav indel
Foto: Bc. Stanislav Stebila
Pandury ukzaly sv monosti
K
olov obrnn transportry Pandur II 88 mistrn ovldan
vojky 41. mechanizovanho praporu ze atce se staly hlavn-
mi aktry ukzky, kter se v ter 16. bezna 2010 uskutenila ve
Vojenskm vcvikovm prostoru Hradit v Doupovskch horch.
12
Civilnm personlem NATO jsou
zamstnanci velitelstv a agentur NATO,
kte ve vojenskch operacch za asti
NATO pln koly na velitelskch stano-
vitch i samostatn v celm prostoru
operace. Pi plnn kolu jsou asto
vystaveni stejnm rizikm jako vojci,
s tm rozdlem, e nemaj zbra a tud
nemaj statut kombatant, tzn. p-
slunk ozbrojench sil s bojovm
poslnm.
Celkem 36 kurzantm vetn 5 en,
kter ek v prbhu tdne mimo
nezbytn vodn teorie pedevm
velmi nron vcvik, se pedstavili
jeho hlavn organiztoi, a to nelnk
Institutu rozvoje VeV VA plukovnk gt.
Karel Klinovsk, nelnk Odboru ppra-
vy do mrovch operac podplukovnk
Petr Dutko, dle obansk zamstna-
nec Ji Nudenko, poven vekermi
organizanmi zleitostmi a pedevm
pak instruktoi, kte budou mt v jejich
pprav ten rozhodujc podl.
Clem kurzu je poskytnout znalosti
a praktick dovednosti, potebn k bez-
penmu a spnmu nasazen ve
prospch mis a operac NATO v rznch
oblastech. Kurz byl ukonen slavnost-
nm vyazenm v prostorch Divadelnho
slu baroknho zmku ve Slavkov u Br-
na dne 23. bezna v 17 hodin.
Kurz pro ppravu
civilnho personlu NATO
Rekapitulace vzniku a prbhu
V mezinrodn souti, vyhlen
zstupcem generlnho tajemnka NATO
pro lidsk zdroje k podn Kurzu civil-
nho personlu NATO ped jejich vysl-
nm do vojenskch mis, zvtzila esk
republika. Rozhodujc byla promyle-
nost a komplexnost nabdky, materiln
a vcvikov zzem a zejmna zkue-
nost naeho managementu a instrukto-
r. Dne 10. srpna 2006 povil nelnk
Generlnho tbu AR velitele Sil pod-
pory a vcviku ppravou a realizac tch-
to kurz v zazench editelstv vcviku
a doktrn Krle Jana Lucemburskho ve
Vykov. A to na zklad rozhodnut, e
AR je schopna pipravit a provst tyto
kurzy prv v posdce Vykov, kter m
dlouholet zkuenosti s ppravou osob
pro innost v krizovch oblastech, kva-
lifkovan a zkuen personl schopn
vst kurzy v eskm, anglickm a fran-
couzskm jazyce, kvalitn uebn vcvi-
kovou zkladnu, vetn simultor
a trenar a v posdce rovn psobc
NATO JCBRN Defence COE.
Kurz byl vytven na zklad dosti
Mezinrodnho tbu Velitelstv NATO
o nrodn podporu v oblasti ppra-
vy mezinrodnho civilnho personlu
k nasazen v operacch a misch schv-
lench Radou NATO. Clem je poskyt-
nut znalost a praktickch dovednost,
potebnch k bezpenmu a spn-
mu nasazen ve prospch mis a operac
NATO v rznch oblastech.
V prosinci roku 2006 byla zahje-
na etapa, jejm clem bylo vytvoit
organizan a materiln podmnky
pro spn proveden prvnho kur-
zu. Teoretick vuka a praktick vcvik
Zahjen 14. bh
Kurzu pro ppravu civilnho personlu NATO do mis
D
ne 17. bezna 2010 byl
u Velitelstv vcviku
Vojensk akademie ve Vykov
zahjen dal z prestinch kur-
z pro ppravu civilnho per-
sonlu NATO do mis (NATO
CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT
COURSE), jeho organizace,
pprava a v neposledn ad
samotn proveden v anglickm
jazyce kladou vysok nroky
jak na ty, kte se na nm pod-
lej tak samotn kurzanty.
13
jsou zameny zejmna na mezinrodn
humanitrn prvo ve vztahu k mrovm
operacm a mism NATO, zdravotnick
pprava, topografck a enijn ppra-
va, taktick pprava zsady peit
v neznmm (neptelskm) prosted,
spojovac pprava. V noru 2007 navt-
vili posdku Vykov LTC Angel Valcarcel
z ACT Norfolk, USA, Dr. Jacopo Siani
z JFC Neapol (Itlie) a pan Hans Voets
z JFC Brunssum (Holandsko). Clem
bylo seznmit hosty s vysokou rovn
pipravenosti pro 1. bh Kurzu civilnch
zamstnanc NATO do mis.
Dne 17. dubna 2007 se prv v tchto
prostorch uskutenil ceremonil certifka-
ce prvnch 22 absolvent NATO CIVILIANS
PRE-DEPLOYMENT COURSE, za ptomnos-
ti sekrete generlnho tajemnka NATO
Douglase Dempstera a zstupce velitelstv
NATO v Norfolku plukovnka Karola Miloe.
V zvru podepsali sekret generln-
ho tajemnka NATO Douglas Dempster
a tehdej editel editelstv vcviku a dok-
trn Krle Jana Lucemburskho brigdn
generl Frantiek Maleninsk dvoustrann
dokument Technick ujednn pro reali-
zaci vcviku civilnho personlu NATO do
mis.
Na zklad prezentovan vysok
rovn lektor a instruktor a vzhledem
k vysok kvalit zabezpeen teoretick
a zejmna praktick ppravy byl kurz
akreditovn u Vojensk akademie ve
Vykov dne 25. kvtna 2007 neln-
kem tbu Spojeneckho velitelstv pro
transformaci v Norfolku a stanoven jako
povinn kvalifkan pedpoklad pro
vechny civiln pracovnky NATO, u kte-
rch se pedpokld psoben v oblas-
tech operac NATO.
Dne 11. z 2008 se pslunci
Vojensk akademie ve Vykov (VAV),
kte se podleli na realizaci Kurzu pro
ppravu civilnch pracovnk NATO ped
vyslnm do mis od samho potku (mjr.
Ing. Ji Adamec, nprap. Ondej Krytof
a Ing. Ji Nudenko) zastnili pracov-
nho jednn na Mezinrodnm tbu
Velitelstv NATO v Bruselu. Soust bylo
i pijet u Generlnho tajemnka NATO
pana Jaapa de Hoop Schefera, kter
podkoval ptomnm a jejich prosted-
nictvm i vem, kdo se na pprav civil-
nho personlu NATO podlej. Generln
tajemnk podtrhl vznam tohoto kolu
a ocenil rove, kter bylo pi jeho pln-
n dosaeno. V zvru vyjdil pesvd-
en, e pprava bude nejmn stejn
spn pokraovat i v budoucnosti, kdy
v rmci reorganizanch zmn v AR pe-
vzalo zodpovdnost za organizaci tch-
to kurz Velitelstv vcviku Vojensk
akademie (Odbor ppravy do mrovch
operac Institutu rozvoje).
O vysok rovni tohoto kurzu svd
i dal pochvaln slova, tentokrt z st
pana Alfreda Mikolascheka Portfolio
Managera NATO C3 Agency, kter vyslo-
vil mimo jin pi zvren ei slavnost-
nho ceremonilu vyazen absolven-
t NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT
COURSE v loskm roce, kdy jej oznail
jako Great training presented in excel-
lent English vetn vech instruktor,
kte se na nm podleli.
V loskm roce navtvili posledn
den polnho vcviku NATO CIVILIANS
PRE-DEPLOYMENT COURSE ve Vojen-
skm vcvikovm prostoru Ddice tak
zstupce nelnka tbu (ACOS J1)
SHAPE brigdn generl Jan Peter
Spijk a asistent generlnho tajemnka
NATO pro vkonn zen pan Douglas
Dempster, kter st zamstnn absol-
voval osobn s astnky.
V souasn dob je kurz tvoen temi
dny pednek, poskytujcch teoretic-
k znalosti a nkter zkladn praktick
dovednosti v rznch pedmtech v trv-
n 7-8 hodin denn a 2 dny intenzivnho
polnho vcviku k proven dovednos-
t a znalost pod tlakem scne reln
mise. Obsahem teoretick vuky a prak-
tickho vcviku jsou napklad souasn
zkuenosti z konkrtnch oblast operac,
minov nebezpe, topografe, zkladn
znalosti a dovednosti v prvn pomoci,
zklady ochrany pi pobytu na zklad-
n, pesuny, dovednosti a znalosti nutn
pro peit, psychologick aspekty mis
a s nimi spojenho stresu a psychologic-
k aspekty zajet, ochrana proti chemic-
kmu, biologickmu, radianmu a nuk-
lernmu nebezpe a jin.
NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT
COURSE absolvovalo ji vce ne 400
civilnch zamstnanc z velitelstv
a agentur NATO.
Autor: kapitnka Monika Novkov,
Velitelstv vcviku Vojensk Akademie, Vykov
Foto: Olga Karafov
14
Vcvik chemickch specialist
z ABC Abwehrschule Korneuburg, kte-
r se uskutenil na Ternnm pracoviti
Vykov Kamenn chaloupka ve dnech
1.4. 3. 2010, navzal na ji deseti-
letou spoluprci mezi rakouskou a es-
kou armdou. Na zabezpeen vcvi-
ku se vznamnou mrou trvale podl
VA Vykov, kter poskytuje nezbytn
logistick servis, jako je vyuit parko-
vacch ploch v kasrnch, umonn
ubytovn a stravovn ve vojenskch
objektech, propjen kinoslu, prov-
dn odbr krve na posdkov oet-
ovn apod.
Vcviky rakousk armdy probhaj
na zklad bilaterln smlouvy o dvou-
strann spoluprci mezi MO AR a MO
rakousk armdy a sportu a uzaven
smlouvy s VOP-026 ternberk, s. p., kte-
r je od konce minulho roku vlastn-
kem TP Vykov Kamenn chaloupka.
Vcviky v roce 2010 s rakouskou arm-
dou jsou plnovny v ptitdennch tur-
nusech v celkovm potu cca 500 osob.
Vcvik probhl podle pedem pi-
pravench metodik rakousk armdy
formou nepetritho vcviku (68
hodin denn) jednotlivch skupin zale-
nnch v rmci integrovanho systmu
se zamenm na detekci, odbr vzor
a jejich analzu v pojzdnch analytic-
kch prostedcch a dekontaminaci osob
i techniky v polnch podmnkch. Tento
zpsob vcviku je vysoce efektivn a d-
c organizan tb rakousk armdy tak
mohl pln vyut pidlenho asu ke
kompletnmu zvldnut zadan tmati-
ky jednotlivc, osdek i jednotek.
Krom rakousk armdy je v roce
2010 plnovn vcvik cel ady jinch
zkaznk. Bhem roku se zde vyst-
daj inspektoi z OPCW z Haagu, hasii
praskho metra a ostatn ozbrojen
sloky z rznch stt svta organizova-
n v mezinrodnch organizacch. Hlavn
draz je poloen i na vcvik specialist
AR. Na zklad podepsan smlouvy
s VOP-026 ternberk, s. p. budou speci-
alist AR na TP Vykov Kamenn cha-
loupka cviit v roce 2010 v pti tden-
nch turnusech a vcviku se zastn cca
200 osob.
Text: Ing. Martin Brzda, foto: archiv
Vcvik specialist
na Ternnm pracoviti Vykov Kamenn chaloupka
Dne 24. 2. 2010 navtvil Velitelstv
vcviku Vojenskou akademii velc
serant Texask nrodn gardy CSM Juan
Morales v doprovodu vrchnho praporka
AR nadpraporka Miroslava vadleny.
V posdce Vykov ho pivtal velitel
VeV VA plukovnk gt. Jaromr Zna.
Po krtkm pivtn mu byla prezento-
vna praporkem Jaromrem alplachtou
historie a souasnost posdky Vykov.
CSM Morales byl seznmen se strukturou
VeV VA , jej innost a koly jednotli-
vch institut. Po tto prezentaci shldl
Muzeum Vojensk akademie Hranickch
akademik ve Vykov. Dalm bodem
programu jeho nvtvy byla ukzka
Centra simulanch a trenarovch tech-
nologi. Zde se vkladu ujal prapork
Libor Tesa a vyerpvajcm zpsobem
ho seznmil s vyuitm a monostmi toho-
to centra. CSM Morales vyjdil obdiv nad
variabilitou vyuit jednotlivch trena-
r. Dle shldl vuku praporka Marka
Javrka u Institutu dopravn vchovy
(IDV) a vyzkouel si simultor pevrcen
vozidla. Po spolenm obd v restauraci
U krle Jana Lucemburskho nsledovala
nvtva vuky Oddlen ppravy dlo-
stelectva. Major Ji Palika vedl ppravu
dcho tbu pslunk 13. db, 72. mpr
a vrchnho praporka minometn baterie
41. mpr. Npln tto vuky bylo vyado-
vn palebn podpory v operaci ISAF. Zde
mli monost pslunci dlostelectva
s CSM Moralesem pohovoit o odlinos-
tech vcviku a praxe v AR a TNG.
Na zvr sv nvtvy CSM Morales
podkoval za prezentaci posdky Vykov
a vyjdil zjem o rozen spoluprce
mezi TNG a VeV VA.
Text: nprap. Libor Plieovsk, foto: Olga Karafov
NVTVA
z Texask nrodn gardy
15
Kurzy CONAMS jsou provdny
v souladu s poadavky pijatmi R
vi NATO na nrodn ppravu osob
vyslanch na zahranin pracovit
a jsou organizovny od roku 1997 a pl-
novny VeV VA Vykov v souinnos-
ti s eZA MO, kter je souasn jeho
zadavatelem a jsou zveejovny ve
Vstnku MO.
Za dobu konn dolo na zklad
zskanch zkuenost z psoben naich
pslunk na ZP NATO nkolikrt
k prav dlky trvn kurzu. V roce 2009
byl kurz CONAMS poprv uskutenn
ve sv 14denn podob (oproti pvod-
nm 3 mscm).
Na lektorsk innosti se krom
VeV VA podl i dal sousti AR: eZA
MO, SPS MO, SOC MO, VZ MO, SOPS MO,
OSK SOJ MO, ProS MO, OVZdr MO,
OB MO, JP Vykov, 103. st. CIMIC atd.
Clem kurzu bylo seznmit astnky,
pipravujc se na psoben ve funkcch
na zahraninch pracovitch (ZP) NATO
a EU, s organizan strukturou, koly
a rozvojem AR do roku 2020, s mstem
a lohou AR v systmu IZS, s nasaze-
nm AR v zahraninch operacch NATO
a EU v roce 2010 vetn vhledu do dal-
ch let. astnci kurzu CONAMS byli
tak seznmeni s bezpenostn strate-
gi R, bezpenostn situac v Evrop,
na Stednm vchod a v Africe, a tak
s koly NATO a EU a jejich vojenskou
strategi.
Nedlnou soust byla i samotn
pprava na vysln, fnann a rodinn
zabezpeen bhem psoben pslu-
nk AR v zahrani a tak pezkoue-
n ze znalosti anglickho jazyka na JP
Vykov.
Soust kurzu a velkm pnosem
bylo pedn zkuenost z psoben
na zahraninch pracovitch pslun-
ky AR, kte tam v souasnosti pso-
b. Jednalo se o plk. Baxu (ZP Brusel),
pplk. Jnskho (ZP Brunssum) a pplk.
Svobodu (ZP Heidelberg).
Kurz byl zakonen slavnostnm pe-
dnm osvden o absolvovn 29 p-
slunkm AR nelnkem IRo plk. gt.
Ing. Karlem Klinovskm a pplk. Ing.
Jaroslavem Moutelkem z eZA MO.
Text: Ing. Josef Peek
Foto: Olga Karafov
Kurz CONAMS
K
urz pro ppravu osob
k vkonu funkc ve struk-
turch NATO a EU CONAMS
se konal u VeV VA ve dnech
8.18. 3. 2010.
DOPISY
OD VS
16
Projekt TERN
Jedn se o kryc nzev komplexu
sloitch ppravnch krok k etablo-
vn novho specializovanho kurzu
pod nzvem zen vojenskch vozidel
v extrmn tkm ternu. Takov typ
vcviku idi v AR zatm nen obvykl,
avak poptvka od vojenskch tvar
existuje. Jeho uplatnn lze najt nap.
pi pprav idi do mrovch mis.
Zajitn funknosti takto nronho pro-
gramu vak nen jednoduchou zleitost
a vyaduje adu postupnch ppravnch
krok. Lze sem zahrnout tvorbu koncep-
ce kurzu, ppravu personlu IDV, zpra-
covn specializovanho leknho fondu,
vybudovn cviit zen v extrmnm
ternu a vytvoen nabdky vcviku pro
vojensk tvary AR. Dosud byla reali-
zovna tvorba koncepce a pprava per-
sonlu IDV. Ji nyn jsou vak pipraveny
ostatn fze, kter na n v krtkm aso-
vm sledu nav tak, aby nov vcvi-
kov program mohl bt nabzen ji pro
pt rok.
Pprava personlu IDV
V zvru minulho roku se neln-
kovi IDV podailo zajistit pro vybran
pslunky institutu monost absolvov-
n vcviku v zen vozidel v extrmnm
ternu. Podajc instituc zmnnho
vcviku byla spolenost LIBROS s.r.o.
Ostrava, kter disponuje nkolika sou-
tnmi tmy v serilu zvod Tracktrial.
M tedy odbornky s dostatkem znalost
i praktickch zkuenost, kter lze pevzt
pro poteby vcviku vojenskch idi
pro jzdu tkm ternem.
V prbhu listopadu a prosince 2009
byly uskutenny vcvikov turnusy pro
instruktory a lektory IDV v zen vozidel
pi pekonvn extrmnch ternnch
pekek. Teoretick st vcviku probh-
la ve vzdlvacm centru LIBROS v Ostra-
v a praktick jzdy se uskutenily ve
Vesinsk rokli pobl Ostravy-Poruby. Zde
nae astnky kurzu oekvaly opravdu
pkr svahy a dal ternn pekky (viz
foto) s hlinitojlovitm povrchem, kter
se postupn uili pekonvat. Je nutn
podotknout, e pod vedenm zkuench
ternnch soutk si vichni sp-
n osvojili nutn dovednosti a zejm-
na zskali praktick zkuenosti s jzdou
s nkladnmi vozy v nevdan obtnch
ternnch podmnkch.
Klem k spchu bylo pedevm
pekonn psychickho bloku, kter se
projevoval obavami z jzdy do strmho
svahu, i ze sjdn z velmi prudkho
kopce. V krtkm ase se vichni ast-
nci vcviku vyrovnali s tm, e z kabiny
vozu sledovali okoln stromy z pta per-
spektivy a zrove zskali dvru v tern-
n schopnosti vozidel Tatra. Pi zvre-
nm hodnocen vcviku, kter probhlo
formou soute, byl nejspnj Ing.
Lutonsk, kter byl vyhlen mistrem
extrmu IDV.
Zpracovn leknho fondu
Za zklad leknho fondu pro kurz
zen vojenskch vozidel v extrmn
tkm ternu lze povaovat skrip-
ta nazvan Metodika zen vozidel
v extrmn tkm ternu, kter jsou
v souasnosti rozpracovna.
Vcn obsah skript e proble-
matiku:
technickch systm osobnch
a nkladnch ternnch vozidel, kte-
r umouj zven prchodnosti
tkm ternem;
obsluhy podprnch systm auto-
mobil;
typ povrchu, profly ternu a jejich
charakteristiky;
dleitch zsad zen vozidla pi
pekonvn ternnch pekek.
Institut dopravn vchovy AR
pipravuje extrmn vcvik v ternu
V
elitelstv vcviku Vojensk
akademie ve Vykov je
vznamnou vzdlvac instituc
pro ppravu personlu. Zdejmi
zkladnmi i odbornmi kurzy
prochz vtina pslunk
armdy. Tyto podmnky evokuj
stlou snahu o roziovn a zlep-
ovn existujcch vzdlvacch
program. Zrove je vnov-
na znan pozornost zajitn
neustlho zlepovn efektivity
vcviku. To vede k dynamick-
mu pizpsobovn vyuovn
a vcviku novm potebm
vojenskch tvar pro innost
na zem R i v zahraninch
misch. V poped tohoto trendu
kr Institut dopravn vchovy.
Dokladem toho me bt promy-
len a komplexn pprava zave-
den novho potebnho kurzu.
17
Vybudovn cviit
Velmi dleitm pedpokladem pro
zzen popisovanho kurzu je vybudo-
vn specializovanho cviit, umo-
ujcho vcvik zen automobil pi
pekonvn extrmnch ternnch pe-
kek. Budovn cviit bylo zahjeno
projektovou ppravou. Momentln
pracovnci IDV provdj rekognoskaci
ternu v rmci VVP Ddice a vyhledvaj
nejvhodnj prostory, kter by umonily
postupn vybudovn potebnch typ
pekek pi respektovn poteby mini-
mln nkladovosti. Pedpokladem je, e
vtina prac bude provedena svpomoc
a s vyuitm ji existujcch zdroj posd-
ky Vykov. Prvn realizovanou pekkou
by mla bt ternn vlna, umoujc
cviit idisk disciplny jako je vyjdn
a sjezd extrmnho stoupn, pekonn
ternnho horizontu, zmaen vjezd do
stoupn apod.
Nabdka kurzu pro tvary a sous-
ti AR
Pedpokladem je, e veker uvede-
n ppravn innosti budou dokone-
ny v letonm roce. Na zklad tohoto
vsledku bude mono nabdnout prov-
dn kurzu tvarm a zazenm AR ji
pro vcvikov rok 2011. Popsan vcvik
by ml zlepit pipravenost armd-
nch idi pro pekonvn tkho a
extrmnho ternu, co lze dobe vyut
pi plnn kol v mrovch misch, ale
i ve vojenskch vcvikovch prostorech
na zem esk republiky. Zven pr-
chodnosti vojenskch vozidel tkm
ternem me mt ve svm dsledku
kladn vliv na zlepen taktickch schop-
nost celho tvaru.
Text: Ing. Bedich Sedlk, IDV
Foto: prap. Petr Hrueck, IDV
Dne 16. bezna 2010 byl za p-
tomnosti velitele VeV VA slavnostn
oteven zrekonstruovan objekt soci-
lnho zazen na stadionu v arelu
kasren Ddice. Stavebn prce na
objektu probhaly koncem loskho
roku. Firma EVON s. r. o. odvedla prci
kvalitn a v urenm termnu v stce
1 780 771, K. Podkovn pat VUSS
Brno za umonn realizace stavebnch
prac v poadovanm rozsahu.
Sociln zazen a slou vem, kdo
vyuvaj pilehl sportovn plochy, a a
nadle slou v kvalit, v jak bylo dno
do uvn.
Text: Ing. Jana Mrzov
Foto: Olga Karafov
Pedn objektu
18
Zjemci o ast v kurzu mus spl-
nit poadavky vyplvajc ze zkona
. 247/2000 Sb., a jeho provdc vyhl-
ky . 167/2002 Sb., tedy doshnout
vku alespo 24 let, doloit ukonen
stedn vzdln, zakonen maturitn
zkoukou, a pedloit kladn hodnoce-
n dopravn psychologickho vyeten
pro uitele autokol. idiskm prka-
zem pak doloit nejmn tlet dren
idiskho oprvnn skupiny nebo
podskupiny, k jeho zskn budou pro-
vdt vcvik. V prbhu kurzu je jet
teba vpisem z evidenn karty idie
osvdit, e v poslednch tech letech
nemli uloen trest zkazu zen moto-
rovch vozidel.
Vichni posluchai uveden poa-
davky splnili. Te jet bylo nutn, aby
se pln soustedili na 230 hodin vuky
a vcviku, kter je v nsledujcch osmi
tdnech ekaly. Zskat pln profesn
osvden, kter jeho majitele oprav-
uje v jakkoliv autokole na zem R
psobit jako uitel teoretick vuky
i jako instruktor vcviku, rozhodn nen
jednoduch ani pro idie s rozshlou
prax.
Teoretick vuka se proto zamu-
je pedevm na pedmty jako zsady
pedagogiky a rtoriky, dopravn psy-
chologie, legislativa a jej vklad, teorie
zen a zsady bezpen jzdy, ovldn
a drba vozidla.
Praktick vcvik se sousted na vt-
povn sprvnch metodickch postup
pi provdn vcviku v zen vozidla na
idiskm trenaru, na autocviiti i pi
zen vozidla v silninm provozu a rov-
n pi praktick drb vozidla.
V druh polovin kurzu bylo prost
vstebvn informac vystdno nro-
nou ppravou na individuln vystou-
pen. Jejich vznam spoval v tom, e
poslucha v kadm pedmtu kurzu
provdl pednku na pedem stano-
ven tma a jeho kolegov se podleli na
hodnocen, zda dodrel veker didak-
tick zsady a naplnil formln i obsaho-
vou strnku dan vukov tmatiky. Pro
zafxovn zskanch odbornch poznat-
k a prohlubovn vdomost a doved-
nost, potebnch pro uitele autokoly,
je to velmi inn metoda, ale pro vt-
inu poslucha pedstavuj vstupy tu
nejt non mru.
Vydechnout budoucm uitelm
nedaly ani hodiny pi veden praktick-
ho vcviku v zen osobnho automo-
bilu. Pi nm mli jako instruktoi jzdy
vst svho ka v relnm silninm
provozu, hodnotit jeho idisk nvyky,
upozorovat jej na chyby a pomhat mu
nedostatky ihned napravovat. Pi tomto
druhu vcviku zkuen uitel IDV imito-
vali adepty zskn idiskho oprvnn
i s jejich astmi chybami, take o hork
chvilky bylo postarno. astnci kurzu
si tm rychle zvykli, e je teba bt stle
ve stehu.
Clem veker tto ppravy bylo
co nejlpe pipravit absolventy kur-
zu na sloen nronch zvrench
zkouek ped zraky psn zkuebn
komise, sloen ze dvou pracovn-
k Odboru dopravy Krajskho adu
Jihomoravskho kraje, zkuebnho
komisae z M Vykov a doplnn temi
uiteli IDV.
O nronosti cel zvren zkouky
svd fakt, e byla provedena z celkem
osmi pedmt.
vodn psychicky nron pezkou-
en z pedpis o provozu na pozemnch
komunikacch a zdravotnick ppravy
probhlo formou elektronickho testu
totonho s testy pro pezkuovn idi-
. Podstatn rozdl byl vak v tom, e
nai absolventi nesmli udlat ani jedi-
nou chybu, co se jim tak podailo.
Po vylosovn otzek a ticetimi-
nutov lht na ppravu nsledovala
tyi vystoupen na uebn. Pi vkla-
du pedpis o provozu na pozemnch
komunikacch bylo teba pedvst
metodicky sprvnou, logicky uspoda-
nou a dostaten nzornou pednku
na vybran tma. Kovm vslechem
je absolventy oznaovno pezkoue-
n z pedpis souvisejcch s pedpisy
o provozu na pozemnch komunikacch
a provdn jejich vuky, kde uchazei
o profesn osvden museli odpov-
dt na adu konkrtnch dotaz len
komise a prokzat svou orientaci v pi-
blin edesti legislativnch normch.
Pezkouen z ovldn a drby vozidla
Kurz uitel idi automobil
ada aktivit Institutu dopravn vchovy je i v tomto roce zam-

ena na zlepen stavu v oblasti ppravy idi a bezpenosti
provozu vozidel ozbrojench sil. K tm odborn sloitjm pat
specializan kurz uitel idi automobil. Zmrem tohoto ln-
ku je podat ucelen informace o vstupnch poadavcch, prbhu
i zvren zkouce kurzu, jeho posledn bh skonil 5. bezna
2010.
19
a provdn jejich vuky znamenalo
vysvtlen technickch een, princip
innosti a drby jednotlivch technic-
kch celk, pouvanch v konstrukci
vozidla. Nemal starosti zpsobilo pe-
zkouen z teorie zen a zsad bezpe-
n jzdy. Krom dobr motivace v vodu
vystoupen daj toti lenov komise
o nzorn vysvtlen detail a uveden
vhodnch pklad z idisk praxe.
Posledn ti sti zkouky maj prak-
tick charakter a probhaj u pistaven
techniky. Praktick drba vozidla od
uchaze vyadovala pmo na vozidle
ukzat a detailn vysvtlit funkci a tak
zpsob oetovn urench konstruk-
nch celk. Pi zkouce z veden prak-
tickho vcviku v zen vozidla koda
Felicia nebyla po celch 30 minut nouze
o dramatick okamiky. Bylo to tm, e
len komise umn vytvel v silninm
provozu problmov situace, na kter
musel uchaze okamit reagovat bu
slovn nebo zsahem do zen i pedl
vozidla. Posledn pezkouen se tkalo
praktickho ovldn vozidla, pi kterm
musel uchaze pedvst vzornou jz-
du s vozidlem pslun skupiny svho
idiskho oprvnn jezdilo se tedy
s autobusem, vozidlem Tatra 810 a Tatra
815 66 s pvsem. A protoe se poas
pi zkouce vylepilo, bylo mono pe-
zkouet na naem motocyklu BMW 750
i dva uchazee o profesn osvden na
skupinu A.
Dky pkladnmu pstupu uspli
tentokrt vichni uchazei ji v dnm
termnu, a tak tvary AR byly obohace-
ny o dal dobe pipraven odbornky
k provdn vcviku a kolen vojen-
skch idi. Zrove se tak jedn o dl
pspvek pslunk IDV k zajitn vy-
rovn bezpenosti provozu vozidel
AR.
Text a foto: Ing. Jan Lutonsk, IDV
Vuka zdravotn ppravy je prov-
dna s vyuitm nejnovjch lkaskch
metod a je doplovna praktickmi
ukzkami a ncvikem provdn prvn
pomoci. K piblen se co nejvce rel-
nm podmnkm autonehod a nsled-
nmu oetovn jednotlivch zrann
je pi vcviku vyuvna souprava mas-
kovn k imitaci porann.
Tento speciln vcvik zdravotn p-
pravy nen provdn pouze na uebn,
ale tak pi praktickch zamstnnch
s technikou. Zde jsou idii pipravovni
na konkrtn reln situace, se ktermi
se mohou v rmci sv idisk praxe
setkat. Provd se simulace dopravn
nehody, kdy je nutn provst vyprot-
n zrannch osob z vozidla a nsledn
jim poskytnout prvn pomoc. K tomuto
je, mimo jin, vyuvn tak simultor
pevrcen vozidla.
astnci kurzu tak mohou aplikovat
zskan vdomosti z teoretick sti p-
mo v praxi.
Tyto speciln metody a formy pro-
vdn zdravotn ppravy u IDV jsou na
zklad jejich vysok rovn a atraktiv-
nosti vyadovny i dalmi vojenskmi
tvary a zazenmi AR. Clem prov-
dn zdravotn ppravy v kurzech IDV
je vestrann vycviit vojenskho idi-
e, kter v ppad nenadl situace
bude schopen poskytnout prvn pomoc
a zachrnit tm lidsk ivot.
Text: kpt. Ing. Ji Kubn
Foto: Olga Karafov
Zdravotn pprava v rmci kurz IDV
I
nstitut dopravn vchovy
AR (IDV) je v souasn dob
jedinm zazenm AR ure-
nm k zabezpeen vcviku
idi kolov a psov techniky.
V jednotlivch kurzech, kter
jsou u IDV organizovny, jsou
idii pipravovni z technic-
kch pedmt, zsad bezpe-
n jzdy, pravidel silninho
provozu a tak ze zdravotn
ppravy a zsad poskytovn
prvn pomoci. Tuto zdravotn
ppravu zabezpeuje zdravot-
nick instruktor IDV prap. Alena
Veletov.
20
Tm 50 spnch absolvent
(38 praporickho kurzu a 11 rotmis-
trovskho kurzu) tak po dvoumsnm
teoretickm i praktickm sil, vrcho-
lcm komplexnm polnm vcvikem
a sloenm zvrench zkouek, pe-
vzalo z rukou velitele VeV VA plukov-
nka gt. Jaromra Zny absolventsk
certifkty, piem nejlepm poslucha-
em byl vyhlen prapork Ji Hubatka.
Vyazen posluchai praporickho kur-
zu pak byli navc dekorovni stbitm
odznakem absolventa karirovho kur-
zu VeV VA, kter je nov udlovn spo-
lu s dekretem po spnm absolvovn
praporickho kurzu, zatmco vyazen
rotmisti si budou muset na jeho bron-
zovou variantu jet pokat, nebo pod-
mnkou pro jeho zisk u rotmistrovskho
sboru je a spn absolvovn kurzu
velitel drustev.
Odznak absolventa karirovho
kurzu je dokladem a vnjm symbo-
lem absolvovn karirovho kurzu,
kter slou k naplnn kvalifkanch
poadavk pedepsanch k vkonu
funkc na jednotlivch systemizovanch
mstech. Poprv byl udlen ve zlato-
vm proveden spnm absolventm
dstojnickho kurzu 30. listopadu 2009.
Odznak byl zzen jako soust nov
budovanch tradic, obad a zvyklost.
Jeho udlovn vyjadujc nvrat k his-
torickm tradicm Vojensk akademie
v Hranicch m pispt ke zven pres-
tie rezortn koly MO, ke zven pocitu
hrdosti a sounleitosti s instituc, kter
jim poskytuje vojensk vzdln a pi-
pravuje pro slubu v profesionlnch
ozbrojench silch. Je obdobou odzna-
ku absolventa vysok koly.
Foto: Hana Jurov
VeV VA: Udleny prvn stbit odznaky
absolventa karirovho kurzu
D
ne 26. nora 2010 se v prostorch Spoleenskho klubu kasren
Ddice ve Vykov za ptomnosti hlavnch funkcion, pslunk
Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) a host uskutenilo pod
vedenm kolnho praporu leton prvn slavnostn vyazen poslucha
karirovch kurz, na kterch spolu se kolnm praporem participoval
Institut vzdlvn VeV VA.
AKTUALITY
ze kolnho praporu
21
Poslucham se pedstavili tak
zstupci Institutu vzdlvn (IVz)
z Oddlen vevojskov ppravy, a to
major Stanislav Doruk, kter je jako
nelnk tohoto oddlen garantem kur-
zu tbnch prapork, a major Rostislav
Juppa, kter zasteuje pevnou
st vuky v tomto kurzu. Za Oddlen
psychologicko-pedagogickch slueb
Institutu rozvoje (IRo) mezi nov poslu-
chae zavtala jeho nelnice kapitnka
Darina Zchov.
Do tohoto nejvyho praporick-
ho karirovho kurzu nastoupilo pouze
devt poslucha, co je proti minu-
lmu roku pouze zlomkov mnostv.
Pevn vm, e tento faktor pzniv
ovlivn kvalitu vuky, pi kter tak budou
mt uitel vt prostor pro individuln
prci s jedinci. Posluchai jsou v tomto
dvoumsnm kurzu pipravovni na
tbn prci stupn prapor. Zskan zna-
losti si prov v zvru kurzu pi cvie-
n, kter probhne v prostorch Centra
simulanch a trenarovch techno-
logi (CSTT) Brno a u zvren zkou-
ky. spn absolventi pak pevezmou
absolventsk certifkty pi slavnostnm
vyazen 30. dubna 2010.
Mnoho spch v prbhu kurzu
a pi zvren zkouce peje vrchn
prapork kolnho praporu nadprapor-
k Pavel ugrek.
Text: nadprapork Pavel ugrek,
vrchn prapork kPr
Foto: Olga Karafov
Zahjen Kurz tbnch prapork
D
ne 1. bezna 2010 v prostorch klubovny kolnho praporu
(kPr) Velitelstv vcviku Vojensk akademie (VeV VA) ve
Vykov pivtal zstupce velitele kPr kapitn Petr Slma spolu
s velitem roty kPr kapitnem Jim Gregorem nov posluchae
tbnho praporickho kurzu.
Zkladn dstojnick kurz
v Moravskm kantonu
ety Zkladnho dstojnickho kurzu
ZD0071 a ZD0081 byly sloueny v jednu etu
podle pedem znmho scne, kter vyhl-
sil uren velitel ety. Tm zaal v poad druh
komplexn vcvik, kter byl zamen na prci
v et. Velk pekvapen ns ekalo hned na
vod. Bylo nm oznmeno, e nae velk poln
se nm stanou po celou dobu naimi milenkami,
co znamenalo je mt stle u sebe a kad pesun
absolvovat s touto zt. A zrovna jich nebylo
mlo. Prvn den zaal pesunem pod taktickm
nmtem, kde bylo nae ohroen ze strany pro-
tivnka a prvn zkouka reakce na nastelen.
Pod psnmi dohledy naich instruktor (kpt.
M. Ambroe a kpt. J. Pniky) jsme tuto situaci
zvldli. Dorazili jsme na msto uren, kde ns
ekal dal kol. kolem bylo zplnovat tok
proti vylenn skupin osob a dobt uren
msto. Po dlouhm boji byla akce ukonena.
Nsledovalo okamit vyhodnocen a sdlen
si doplujcch informac, co jet zlepit a jak
bt dokonalej. Pot opt nsledoval pochod
do naeho zkladnho tbora, kde byla pau-
za na obd. Po vydatnm obd jsme se vrhli
na improvizovan psteky. Ten, kdo ekal
voln a klidn veer v promrzlm spacku, se
velice zmlil, protoe pni instruktoi si na ns
vymysleli non orientan pesun s vysazenm
v neznmm ternu. Doprava na ona msta byla
zajitna na zaplachtovan korb. Pot, co se
vichni vrtili (nkte s men asovou ztrtou),
se provedlo zajitn tbora s pravidelnmi hld-
kami a lo se spt. Druh den po probuzen bylo
provedeno znien tbora a odsun na stanovit,
kde byla akce MEDEVAC. Aby bylo patrn, e se
jedn o prav zrann, bylo provedeno nalen
figurant. Po zvldnut odsunu zrannho se
eta vydala na pesun na dal zchytn bod,
kde mly bt dny dal povely. Cestou se eta
mla dostat do lky, kter obsahovala minov
nebezpe. Dky dobr prci vech len se eta
v tto lce neocitla. Na mrn odreagovn nm
bylo poskytnuto setkn s psychologem. Pak
nm byl vydn rozkaz pesunout se a uskute-
nit lku a zskat dleit informace. Dleit
informace byly zskny a odevzdny v dan as
a na uritm mst se zmnila situace ve scni
a bylo eeno, e na n zkladn tbor me bt
spchn tok. Tak se tak stalo v rannch hodi-
nch. Nam kolem bylo co nejrychleji opustit
prostor se vemi vcmi a dorazit do shromadi-
t, kter bylo pedem ureno. Tato situace se je-
t jednou opakovala. Po splnn kolu ns ekal
jet jeden a to posledn pesun do vytouench
kasren za teplou postel
Text: ppor. Vclav Vonek
22
Za druh slezsk vlky byla v echch
zzena milice v sle 24 prapor a na
Morav byla proti Turkm a uherskm
povstalcm asto svolvna zemsk
hotovost.
Ale a za napoleonskch vlek v roce
1800 byla v echch zzena tzv. Legie
arcivvody Karla. V roce 1805 hrab
Wallis vypracoval nvrh na vyzbroje-
n obyvatelstva k podpoe armdy, ale
rychl sled udlost toho roku, ukonen
porkou Rakouska u Slavkova, zabrnil
tento nvrh realizovat.
A v roce 1808 tato mylenka trva-
lho zapojen ozbrojenho obyvatel-
stva do obrannho systmu zem byla
pod tlakem dalho hrozcho konfiktu
s Franci uskutenna. Csaskm paten-
tem z roku 1808 byla v Rakousku zzena
zembrana v sle 150 prapor, z toho pi-
padalo na echy 55 prapor a na Morav
a Slezsku 24 prapor. Organizace zem-
brany mla ryze teritoriln charakter,
tm byl umonn vcvik, zjednodue-
na evidence a urychlena pohotovost.
Zembraneck prapory byly vyzbrojeny
a cvieny jako adov pchota. K tto
povinnosti byli povolvni mui od
18 do 45 let. Tyto prapory byly v dob
mru povolvny ke spolenmu cvie-
n jednou za rok. Osvobozena od tto
povinnosti byla lechta, sttn ednci
a provozovatel zdanitelnch ivnost.
Tento systm vydrel tm a do
konce Rakousko-Uhersk monarchie.
Souasn systm aktivnch zloh
zaal vznikat v roce 1999 a z astnk
dobrovolnch cvien postupn vznika-
la jdra tvar aktivnch zloh.
tvary aktivnch zloh zaaly bt
systmov budovny od roku 2002.
V jednotlivch krajch vznikly krajsk
p roty, kter jsou ureny zejmna
k pomoci pi ivelnch pohromch
a k ochran objekt dleitch pro
obranu sttu v rizikovch situacch.
Dnes se aktivn zlohy u VeV VA
zdokonaluj v odbornch vojenskch
a velitelskch dovednostech.
Dne 15. bezna 2010 nastoupilo dal-
ch 25 pslunk aktivnch zloh do
kurzu velitel p ety a zstupce velitele
p ety AZ, z plnovanch 39 pslun-
k. Od potku roku 2010 absolvovalo
kurzy pro velitele a specialisty pch
jednotek AZ u koln roty odbornch
a specilnch kurz kolnho praporu
VeV VA celkem 113 pslunk aktiv-
nch zloh.
Velitel rOSpecK2
kpt. Ing. Jaroslav Janek
AKTIVN ZLOHY nedln soust armdy
P
otek zembrany musme hledat ve starch zemskch hoto-
vostech, pevzatch z feudlnho brannho systmu. Snaha
povolvat k obran obyvatelstvo byla i v dobch, kdy se vlek
astnili vhradn oldni a pozdji i po vzniku stlch armd.
23
Postupem asu
se francouzsk revo-
luce s nslednm
celoevropskm, snad
a svtovm vlivem
stala mm konkem.
A najednou jsem
pomalu zanal mt
jasno.
Opomenu politic-
k vvoj a vlivy tto
doby jako Obansk
zkonk se svm uznnm prv jednotliv-
ce, snahu o sjednocen Evropy by pod
francouzskm dikttem nebo naruen
feudlnho panstv na starm kontinent.
Tak pehldnu hospodstv a pr-
mysl se svmi manufakturami nebo ep-
nm cukrem, konzervami a parnmi stroji
a spoustu dalch, na tu dobu udivujcch
vc.
Zstanu u vlenictv. Tento evropsk
kvas umonil ve Francii vznik prvn veli-
dov armdy pro obranu sttnosti, vznikly
a byly pouity nov taktick a strategick
prvky, kter svoji innost a opodstat-
nnost mnohokrt prokzaly v bitevn
vav a jsou pouiteln i v souasnosti.
Vznikal nov dstojnick sbor zaloen
na sluebnm postupu, vdomostech
a zsluhch, ne na pbuzensk pzni
nebo pvodu.To ve umonilo vtzn
taen Francie Evropou. Postupem asu
evropsk velmoci pouen
z nezdar pebraly tyto fak-
tory spchu a zaleovaly je
do svch vojenskch pedpi-
s. Ztlesnnm vlenickho
gnia pelomu 18. a 19. stolet
je neodmysliteln Napoleon
Bonaparte, csa francouz
Napoleon I.
A najednou mi to dolo
tito mui armd chtj bt
aspo na chvli na mstech,
kde tento velk vojevdce dil sv boje,
aby ovlivnil cel v t dob civilizovan
svt. Na autentickm mst s pivenmi
vky o nast atmosfru msta, kde se
tvoily djiny. V relu porovnat mylenky
a iny vlenk, o kterch jen etli nebo
se uili. Tato nae hrouda jim byla uebnic
vlenictv, kter dnes motivuje mne.
Potkem tiscilet pithlo toto msto
pozornost vojk a poslucha Vojensk
akademie ve Vykov. Po opatrnch
zjezdech a vletech po Slavkovskm
bojiti s postupnmi nvtvami pamt-
nch mst a muze a obasnch ped-
nkch na Spoleenskm klubu se
zjem o tuto oblast zvil natolik, e
jsem byl v jnu 2009 osloven vrchnmi
praporky, nadpraporkem Liborem
Plieovskm a nadpraporkem Pavlem
ugrkem, abych provedl pednku na
Praporickm klubu VeV VA pro zjem-
ce z ad poslucha tohoto vzdlvacho
zazen.
Hojn ast a zjem ptomnch, kte
naplnili klub k prasknut, mne pekvapil
a potil.
Nsledn mne oslovil kapitn Ing.
Stanislav Balk a podal mne, zda bych
neudlal pednku o dstojnickm sbo-
ru t doby v pevn vuce pro karirov
dstojnick kurz.
Stalo se to, v co jsem dlouho doufal.
Pslunci AR i na nich funkcch kone-
n chtj znt, chtj se postavit na ur
nebo Santon a v relu porovnat mylenky
a iny vlenk, o kterch jen etli nebo
se uili, a snad i s pivenmi vky o
nast atmosfru msta, kde se tvoily dji-
ny, aby pes pochopen minulosti pocho-
pili souasnost.
Velitel rOSpecK2 kPr VeV VA
Nasajme atmosfru djin
VOJENSTV
V
dob nedvn, kdy byla nae armda exotickou
podvanou pro zstupce armd tzv. svobodnho
svta, kdy jedna delegace stdala druhou a nvtvy
byly na dennm podku v naich vojenskch zazench,
zaujalo mne, jak zjem projevuj tito nai budouc
spojenci o chvli vhledu z pahorku ur, od obelisku
s bronzovou mapou Bitvy t csa. Pes urit nabit
program pln ukzek a pedvdn se vdy vyslovi-
li pn navtvit a podvat se na tento kus morav-
sk pdy, peoran dly a zkropen krv tto bitvy.
Nezleelo na ronm obdob ani poas. Moc mi to v t
dob nelo do hlavy co tam chtj a pro tam jezd?
24
Velitel brigdy plk. gt. Mgr. Petr
Milick v vodn pednce informo-
val ptomn o posln brigdy a jej
organizan struktue. Dle objasnil
zkladn charakteristiku elektronic-
kho boje (EB) s tm, e je to vojensk
innost, zahrnujc pouit elektromag-
netick a smrovan energie, veden
s clem ztit nebo znemonit vyuit
elektromagnetickho spektra nepte-
lem a dit innosti k zabezpeen efek-
tivnho vyuit elektromagnetickho
spektra vlastnmi silami.
V zvru svho vystoupen zdraz-
nil, e sly a prostedky EB jsou dlei-
tou soust bojov podpory velitele
a elektronick boj m zsadn vznam
pro veden operac. Me pinst roz-
hodujc vhodu dky monosti zskvat
informace o monostech a zmrech
protivnka a dky monosti napadnout
jeho klov systmy v rozhodujc fzi
boje.
V dal sti ppravy kpt. Ing.
najdrek problematiku elektronick-
ho boje dle rozvedl zejmna na prak-
tickch pkladech ze soudobch vle-
nch konfikt. Podtrhl, e adekvtn
rove schopnost elektronickho boje
vyaduje vysoce sofstikovan technic-
k systmy schopn inn operovat
v soudobm sloitm prosted. Klov
je rovn odborn rove personlu. Na
pslunky odbornosti EB jsou kladeny
vysok nroky. Podle jejich zaazen
jsou poadovny znalosti problema-
tiky en signl, schopnost analzy
sloitch signl, technick zdatnost,
rozshl znalosti vzbroje, organiza-
nch struktur, taktiky a zvyklost protiv-
nka. Aby technika a personl vytvoili
inn a efektivn nstroj, mus bt
zalenni do struktur odpovdajcch
potebm operace a mus bt vytvoen
efektivn systm zen a velen tomuto
systmu. Zhodnotil ze svch vlastnch
zkuenost z mise z Afghnistnu, e
sil vnovan oblasti EB se vyplc.
Nzorn popsal a vysvtlil prostedky
a zpsoby vyuit elektronickho boje
proti nstranm improvizovanm
vbunm systmm neptele. V pr-
bhu obou pednek zaznla cel ada
dotaz ze strany poslucha kurzu.
V praktick sti ppravy nsle-
dovaly ukzky na sedmi pracovitch,
kter pipravili pslunci roty elek-
tronickho boje od 532. prEB pod
vedenm zstupce velitele roty npor.
Ing. Knoblocha. Jednalo se zejmna
o mobiln prostedky uren k aktivn-
mu ovlivovn elektromagnetickho
spektra neptele.
Celkov lze konstatovat, e zamst-
nn splnilo svj cl, protoe posluchai
mli monost seznmit se s problema-
tikou elektronickho boje od tch nej-
povolanjch. Na zklad dohovoru
s velitelem brigdy budeme i nadle
pokraovat v zapoat spoluprci mezi
53. brigdou a Odborem karirov p-
pravy na Institutu vzdlvan pi zabez-
peovan kvalitn ppravy budoucch
dstojnk v oblasti elektronickho
boje. Zrove do tmatickch pln
Dstojnickho kurzu a Kurzu velite-
l rot v rmci teoretick ppravy byla
zaazena tmatika EB, kterou budou
vyuovat extern uitel z 53. bPSEB.
Prvn zamstnn probhne ji v kvt-
nu 2010.
Text: pplk. Ing. Ivan Mrz, Ph.D.
Odborn pprava Dstojnickho kurzu
na velitelstv 53. brigdy pasivnch systm a elektronickho boje v Opav
N
a zklad nabdky velite-
le 53. brigdy pasivnch
systm a elektronickho boje
(53.bPSEB) se dne 10. bez-
na 2010 uskutenila v Opav
jednodenn odborn pprava
poslucha Dstojnickho
kurzu. Zamstnn se zastni-
lo rovn pt uitel a velitel
z Odboru karirov ppravy
a kolnho praporu z VeV VA.
25
lenov krouku po dobu sv
zjmov innosti od roku 2004 vytvoili
vukov dioramata pro Odbor ppravy
mrovch operac. Na tomto projektu
pracovali ve svm osobnm ase kapi-
tn Janek (kPr), kapitn Ambro (IVz)
a nadprapork ugrek (kPr). Modeli
se rovn aktivn zapojili do roze-
n expozice ,,Sn tradic na velitelsk
budov VeV VA. Dali se do oprav plas-
tickch stol na uebnch taktick p-
pravy. Svoji zjmovou innost prezen-
tuj modeli na vstavch, Dnech dt,
ukzkch pro veejnost a na dalch
akcch jako bylo ,,Otevrn przdnin
a ,,Slavkovsk memento. Pro podpo-
ru tto zjmov aktivity vylenil velitel
posdky modelm mstnost na inter-
ntu I-8. Vzhledem k tomu, e nkte
lenov krouku aktivn vyuvaj ploch
letit mstnho Aeroklubu, astn se
dobrovolnch pracovnch brigd pi
drb tohoto letit.
Samostatnou kapitolou innosti
model je rozvoj projektu ,,Vzdun
cl. Pi jedn z podanch vstav byla
zahjena spoluprce s Oddlenm p-
pravy RLPz a PLRV, kdy zstupci tohoto
oddlen podali modele o zpro-
voznn dvno zapomenutho vcvi-
kovho prostedku. Jednalo se o jedno
z poslednch zazen existujcch v AR,
kter v dvj dob slouilo k vcviku
obsluh protiletadlovch kann PLdvK
30 mm. Zstupci OdP RLPz a PLRV pili
s mylenkou vyuit tohoto prostedku
pro vcvik soudobch zbran protileta-
dlovho vojska. Modeli ekli sv ,,Ano
a nastala pro n spousta prce. Nejdve
se musel tento prostedek vyptrat, to se
povedlo v centrlnm skladu tpnov,
kde se zrove provedlo posouzen dal-
perspektivy prostedku. Na zklad
tohoto posouzen se zpracoval projekt
k modernizaci zazen, kter si vydal
stku cca 20 000 K.
MODELSK KROUEK VZDUN CL
N
a zklad rozvjen aktivit PSNJ u kolnho praporu byla v lednu
2004 zahjena innost modelskho krouku. Zaali se zde sdruo-
vat modeli rznch odvtv jako jsou plastikov, letet a lodn model-
i. Do tohoto krouku maj monost vstoupit zamstnanci a posluchai
VeV VA. Krouek prezentuje svou tvorbu na vstavch a ukzkch jak
v arelu kasren, tak i na veejnosti. Podl se na rozvoji vukovch pro-
stedk a zrove se aktivn zastuje vuky a vcviku.
26
Tyto prostedky byly vyuity k po-
zen nov dic rdiov soupravy, elek-
tronickho vybaven a dalho materilu
nutnho k rekonstrukci. Z pvodnho
vybaven bylo mono pout pouze ske-
let, veker elektronick vybaven sou-
pravy bylo naprosto zastaral, zkorodo-
van a nefunkn. Schvlenm tohoto
projektu a petovnm zazen nasta-
la modelm dal prce, kdy v dob
svho osobnho volna nadprapork
ugrek a kapitn Ambro provedli cel-
kovou rekonstrukci soupravy a vyuili
svho modelskho umu a dlouholet
praxe ve stavb a zen dlkov ovlda-
nch model letadel. V tto chvli musm
pipomenout, e prv letet modeli
byli v minulosti vybran k obsluze toho-
to prostedku. Piel dlouho oekvan
okamik duben 2006 prvn zkuebn
vzlet a bezpen pistn. ,,Povedlo se,
let! O zdaru byli okamit informo-
vni zstupci protiletadlovho vojska.
Kvten 2006: Vcvikov prostor Boletice
vojskov zkouky RBS 70: Let leta-
dlo, na odpovdajc vzdlenosti je zachy-
ceno pozorovatelem vzdunho prostoru,
kter s pomoc speciln aparatury zjist
potebn informace. Tyto zale v relnm
ase do stediska zen palby. Tam pro-
bhne loha rozdlen cl a nsledn je
datov vysln povel na vybran protileta-
dlov raketov komplet k nien letadla.
Komplet letadlo ni a ve stanovenm
formtu, opt datov a opt v relnm
ase hls vsledek zpt na stedisko ze-
n palby (citt: pplk. Ing. Vlastimil louf,
Ph.D.). Pi tomto vojenskm cvien se
potvrdila vyuitelnost ltajcho cle pi
praktickm vcviku protiletadlovch
odbornost, kdy za minimln fnann
prostedky na provoz a drbu za-
zen jsou modeli z Vykova ochotni
a schopni pomhat pi zkladnm vcvi-
ku obsluh protiletadlovch zbrao-
vch systm v ternu, jako jsou S-2M,
S-10MD, RBS-70 a aparatura vzdunho
pozorovatele. Modeli z Vykova se ji
pravideln astn cvien s 252. plro
Strakonice. Dle rozvjej spoluprci
s veliteli a modeli ve Strakonicch,
pomhaj sdlenm svch zkuenost pi
tvorb vzdunch cl pmo u toho-
to tvaru. Model letadla je v souasn
dob pipravovn pro nesen kamery
a bude vyuvn k monitorovn taktic-
k innosti cvicch jednotek v ternu.
Modelsk krouek pln prokzal,
e investice do nj vloen v rmci PSNJ
a pi tvorb vukovch prostedk ne-
jsou marn a v konenm dsledku byly
mnohonsobn vrceny zpt AR.
Text: Vrchn prapork kPr
nprap. Pavel ugrek
Foto: archiv
27
Zahjen klubovho shromdn
provedl pedseda klubu pplk. Ing. Ivan
Mrz, Ph.D., kter pivtal nejen leny
klubu, ale i ptomn hosty. Zvl oce-
nil ast pslunk minometn roty
z Pslavic.
Akce se zastnilo celkem 18 len
klubu a host. Pedseda klubu informo-
val leny klubu o cli setkn a nastnil
rmcov program klubu na nejbli
obdob.
Krom pednek, besed, klubovch
diskus na aktuln a zajmav tmata
pednesl nvrh na dal klubov akce,
jako je ast na ostrch stelbch, nvt-
va Knihovny Karla Dvoka ve Vykov,
Muzea Vykovska, nvtva Vojenskho
muzea v Leanech, dlosteleck tvrze
HANIKA a dalch atraktivnch akc, kte-
r bezezbytku napln klubovou innost.
lenov klubu pijali nvrhy s uspokoje-
nm a povili pedsednictvo klubu, aby
jejich naplnn postupn realizovalo.
Hlavn npln pednkovho cyk-
lu danho dne vak byla pednka
pplk. v zl. Ing. Jiho Blskho na tma:
Armdn generl Josef nejdrek es-
k Patton. Pplk. Blsk poutav a se zna-
lost vc pednesl pednku o panu
gen. Josefu nejdrkovi.
Pro mn znal historie esko-
slovenska jde o generla, jeho vhlas je
v bvalm eskoslovensku, ve Francii,
ale i jinde ve svt vrazn.
nejdrek se narodil v rodin mlyn-
e. Po absolvovn kadetn koly vstou-
pil do rakousko-uhersk armdy. Slouil
v Budapeti a Innsbrucku. Z rakousko-
uhersk armdy odeel a vstoupil do
francouzsk Cizineck legie, v jejch a-
dch se zastnil boj v severn Africe.
V prvn svtov vlce nejdrek
bojoval na zpadn front, byl nkolikrt
rann a vyznamenn. Psobil v esko-
slovenskch legich ve Francii.
Roku 1919 se nejdrek (jako fran-
couzsk oban) vrtil do eskoslovenska.
Stal se velitelem eskoslovenskch
vojsk operujcch na Tnsku a vedl
eskoslovenskou armdu v Sedmidenn
vlce s Polskem.
15. kvtna 1920 se pokusili dva le-
nov polsk vojensk organizace Polska
Organizacja Wojskowa z rozkazu jejho
veden nejdrka zavradit. nejdrek
v t dob bydlel v Orlov, v byt sv-
ho ptele editele spoitelny Mezery.
Atentt se nezdail bomba dajn
umstn pod nejdrkovou postel sice
vybuchla, ale pokozen byl pouze dm.
Pot se stal velitelem divize v bo-
jch proti Maarsk republice rad na
Slovensku, kde zvtzil v bitv o Zvolen
a jeho vojska postupn obsadila st
bvalch Uher. Nicmn a v roce 1927
nejdrek formln odeel z francouz-
sk armdy a vstoupil do eskosloven-
sk armdy.
V eskoslovensk armd byl nej-
drek jmenovn armdnm generlem
a zemskm vojenskm velitelem na
Slovensku. V roce 1932 dal rozkaz k opev-
nn bratislavsk Petralky betonovmi
bunkry. Zde tak vyrostlo 9 objekt.
V polovin 30. let byl penzionovn.
Roku 1939 nejdrek odeel do
Francie. Po obsazen Francie odeel do
severn Afriky, kde i zemel. Jeho ostatky
byly v roce 1996 peneseny z Casablanky
do rodinnho hrobu v Napajedlch.
V roce 1939 publikoval svou auto-
biografi nazvanou Co jsem proil.
Ta byla vydna znovu v roce 1994 pod
nzvem Pochoduj, nebo zemi!.
Pplk. v zl. Ing. Ji Blsk sklidil za
pednku velk potlesk. Pednka
byla zajmav, svm obsahem poutav
a nejen lenov klubu aSOD zskali
nov znalosti a informace o ve zmio-
van vznamn armdn a diplomatick
osobnosti.
Klubov akce pokraovala volnou
diskus a vmnou nzor.
Velmi pozitivn je ast mladch
pslunk dlostelectva len klubu,
ale i dalch host na zmiovan akci.
S uspokojenm musme konstatovat, e
souasn mlad generace dlostelec-
tva m zjem o innost klubu, podpo-
ruje jej a akc se pravideln zastuje.
A to je smyslem a clem innosti klubu,
kter je deklarovn i v organizanm
du klubu.

Zpracovali:
plk. v zl. Ing. Miroslav Hrebek, CSc.
pplk. Ing. Ivan Mrz, Ph.D.
Klubov setkn dlostelc U krle Jana Lucemburskho
K
lub esk a Slovensk obce
dlosteleck pi posd-
ce Vykov zorganizoval dne
22. nora 2010 tradin klubov
shromdn, kter se uskute-
nilo v salonku restaurace U kr-
le Jana Lucemburskho v arelu
Spoleenskho klubu Velitelstv
vcviku Vojensk akademie
na sdliti Vta Nejedlho.
Generl Josef nejdrek
Josef nejdrek (* 2. dubna
1875, Napajedla 13. kvtna 1945,
Casablanca) byl esk vojensk
dstojnk, astnk prvn svtov
vlky, Sedmidenn vlky o Tnsko
a boj na Slovensku proti Maarsk
republice rad.
Zdroj:
http://Josef nejdrek - Wikipedie,
oteven encyklopedie/
28
Tom Masaryk, prvn prezident svo-
bodnho eskoslovenska, obnovitel
eskoslovensk sttnosti po takka t-
setletm obdob v podru Habsbursk
monarchie, pichz na svt 7. bezna
roku 1850 v Hodonn jako syn ko-
ho a kuchaky. Mlad Masaryk v letech
18641865 pracuje jako kovsk ue,
v letech 18651872 pak studuje na gym-
nzich v Brn a poslze ve Vdni.
V letech 18721876 studuje Masaryk
na univerzit ve Vdni, kde na zvr stu-
dia zskv titul doktora flozofe. Jeho
dizertan prce nese nzev Podstata
due u Platna.
Nsledujc dva roky pak Masaryk
pobv jako soukrom uitel v Lipsku,
kde se setkv s mladou Ameriankou,
Charlottou Garrigue. S n se pak pi sv
prvn cest do Spojench stt americ-
kch 15. bezna roku 1878 en, zro-
ve pipojuje jej pjmen ke svmu,
od tto chvle se pak pedstavuje jako
Tom Garrigue Masaryk.
V roce 1879 se Masaryk habilitu-
je spisem Sebevrada jako hromadn
spoleensk jev modern civilizace,
nsledn pak sedm semestr pedn
na Vdesk univerzit jako soukrom
docent.
V roce 1881 publikuje Masaryk
(nmecky) svoji revidovanou habili-
tan prci o sebevrad, esk verze
pak vyjde v roce 1904 pod nzvem
Sebevrada hromadnm jevem spole-
enskm modern osvty.
Nsledujcho roku, tedy roku 1882,
je Masaryk jmenovn mimodnm pro-
fesorem flozofe na nov esk univer-
zit v Praze, dn profesura je mu pak
udlena v lednu 1897.
V roce 1883 zakld Masaryk ms-
nk Athenaeum, asopis vnovan
kritickmu pohledu a zkoumn esk
kultury a vdy; v roce 1885 publikuje
Masaryk sv hlavn flozofck dlo, spis
Zkladov konkrtn logiky: Tdn
a soustava vd, o dva roky pozd-
ji pak vychz tento spis v rozen
nmeck verzi.
Lta 18861888 jsou v Masarykov
ivot zajmav tm, e skupina vzd-
lanc sdruen kolem jeho msnku
Athenaeum, odhaluje, e dajn star
rukopisy (znm Rukopisy zelenohorsk
a krlovdvorsk majc dokldat ranou
vysplost stedovk esk kultury) jsou
pouhmi novodobmi padlky.
V roce 1887 navtvuje Masaryk
Rusko, kde diskutuje s L. N. Tolstm,
kterho pak navtvuje jet v letech
1889 a 1910, odmt pitom Tolstho
uen o neodporovn zlu.
V roce 1891 je Tom Garrigue
Masaryk zvolen do vdeskho parla-
mentu jako poslanec za mladoeskou
stranu, k n se pipojuje jako len sku-
piny tzv. realist v roce 1893 se pak
poslanec Masaryk svho mandtu vzd-
v, dvodem je jeho nespokojenost
s planm radikalismem mladoech
a s jejich vnitrostranickmi ptkami.
Roky 18951898 jsou vyplnny v Ma-
sarykov ivot intenzivn tvr pra-
c, a to prac zasvcenou hlavn es-
km problmm Masaryk formuluje
sv nzory na problematiku eskch
djin a pedkld esk politick pro-
gram, pedstavuje se pitom jako poli-
tick myslitel, jeho nzory maj pevn
morln a nboensk zklad Masaryk
postupn publikuje spisy esk otz-
ka (1895), Nae nynj krize (1895),
Jan Hus (1896), Karel Havlek (1896)
a Otzka sociln (1898).
V letech 18991900, v obdob tzv.
hilsneridy (obdob antisemitskch
nlad v eskch zemch po dvou soud-
nch procesech s idovskm mladkem
Leopoldem Hilsnerem obalovanm
z vrady dvou kesanskch dvek) vede
Masaryk kampa proti rasovm ped-
sudkm, zvlt pak proti povrm
o idovsk rituln vrad.
V roce 1900 Masaryk spolen s nk-
termi svmi stoupenci ze skupiny rea-
list zakld novou politickou stranu
nazvanou esk strana lidov (realistic-
k) a pozdji pejmenovanou na stra-
nu pokrokovou. Masarykova strana ale
nem spch, v esk politice m jen
marginln, okrajov vznam.
V roce 1902 cestuje Masaryk podru-
h po Spojench stt, kde na univerzi-
t v Chicagu pedn o esk literatu-
e a historii a o obecnch slovanskch
otzkch.
V roce 1907 se Masaryk stv opt
poslancem vdeskho parlamentu,
a to za realistickou stranu, k mandtu
mu t pomohou sociln demokrat.
OSOBNOSTI MSCE
160. vro narozen T. G. Masaryka
Vm i j Bohu, e pro pejit vichic hnvu vlda vc tvch se k tob zase navrt,
lide esk.
(ze slavnho inauguranho projevu na Praskm hrad v prosinci roku 1918,
citace z Komenskho Kaftu Jednoty bratrsk)
TOM GARRIGUE MASARYK
(7. bezna 1850 14. z 1937)
Prezident osvoboditel
29
Poslancem je pak Masaryk a do potku
prvn svtov vlky, celkem dv volebn
obdob. V tto dob t Masaryk podni-
k svoji tet cestu do Spojench stt
americkch, na sjezdu nboenskch
liberl v Bostonu pedn o nboen-
stv v Rakousku, pi sv cest t nav-
tvuje mnoho eskch krajan v ad
americkch mst.
V letech 19071908 vede Masaryk
v parlamentu akci na obranu svobody
vdy hj rakouskho vdce profeso-
ra Ludwiga Wahrmunda pronsledova-
nho za pednku o rozporech mezi
vdou a crkevn doktrnou.
Mezi lety 19091911 Masaryk velmi
oste kritizuje, zejmna po anexi Bosny
a Hercegoviny, zahranin politiku
Rakouska-Uherska, zvlt jeho alianci
s Nmeckem Masaryk t velmi srdna-
t hj jin Slovany, obalovan z vele-
zrady v procesu v Zhebu.
V roce 1913 publikuje Masaryk
(nmecky) prvn dva dly svho rozsh-
lho spisu Rusko a Evropa (pozn. tet
dl, a to v anglickm vydn, vyjde popr-
v a v roce 1967).
Po zahjen boj prvn svtov vl-
ky se Masaryk rozhodne pro politickou
podporu Spojenc a jejich boje proti
Rakousku-Uhersku a Nmecku pra-
covn navtvuje Itlii, vcarsko, Fran-
cii a Anglii, v Pai spolen s E. Bene-
em a M. R. tefnikem zakld
eskoslovenskou nrodn radu, v Rusku
a Francii pomh formovat eskoslo-
vensk vojensk jednotky.
V roce 1917 cestuje Masaryk do
Ruska, kde po bolevick revoluci kon-
soliduje eskoslovenskou legii, kter
je prohlena za st eskoslovensk
armdy ve Francii a m se podle doho-
dy s bolevickou vldou pesunout na
zpadn bojit.
V roce 1918 pijd Masaryk do
Spojench stt americkch pot, co
Francie a Anglie v podstat uznvaj
eskoslovenskou nrodn radu za es-
koslovenskou vldu, uin tot i vlda
americk.
Je teba na tomto mst pipo-
menout, e kdyby nebylo Masaryka,
nebylo by ani vzniku samostatnho
eskoslovenska prv Masarykem
veden zahranin akce bhem prvn
svtov vlky a jejich brilantn zakonen
ve Spojench sttech v jnu roku 1918,
kdy Masaryk sepe a vyd v americ-
kch listech Prohlen eskoslovensk
nezvislosti, jsou tmi rozhodujcmi
motivy toho, e americk prezident
W. Wilson odmtne rakousk snahy
o separtn mrov vyjednvn a e
vyzve Rakousko-Uhersko, aby respekto-
valo vli jm utlaovanch nrod svo-
bodn si zvolit politickou budoucnost.
Teprve pot, co Rakousko-Uhersko zve-
ejn, e podmnky prezidenta Wilsona
pijm, vznik 28. jna roku 1918 samo-
statn eskoslovensko, k nmu se pak
30. jna Martinskou deklarac pipojuje
slovensk politick reprezentace.
V Praze je pak Masaryk (v nep-
tomnosti) revolunm Nrodnm shro-
mdnm 14. listopadu roku 1918 zvo-
len prvnm prezidentem eskoslovensk
republiky, a to na dvoulet funkn ob-
dob. Brzy pot Masaryk publikuje spis
Nov Evropa, nstin povlen evrop-
sk rekonstrukce.
V roce 1920, 27. kvtna, je pak Tom
Garrigue Masaryk zvolen prezidentem
podle nov eskoslovensk stavy do
funkce prezidenta je pak zvolen jet
dvakrt, v roce 1927 (27. kvtna) a v roce
1934 (24. kvtna).
V roce 1925 vychz pod nzvem
Svtov revoluce Masarykova kniha
memor a politickch a historickch
vah o pelomov dob, jejm mezn-
kem je prvn svtov vlka.
V roce 1928 esk spisovatel Karel
apek publikuje prvn svazek svho
dla Hovory s T. G. Masarykem dla,
v nm ve form dialogu s apkem
Masaryk vyprv pbh svho ivo-
ta. V poslednm svazku Hovor pak
Masaryk vyslovuje sv flosofck krdo.
14. prosince roku 1935 Tom
Garrigue Masaryk ze zdravotnch
dvod abdikuje z funkce prezidenta
(18. prosince je novm prezidentem
zvolen E. Bene).
14. z roku 1937 pak Tom
Garrigue Masaryk, zakladatel svobod-
nho eskoslovenska v roce 1918 a prv-
n jeho prezident, na zmku v Lnech
umr.
Msto Vykov si pipomenulo
160. vro narozen T. G. Masaryka
v ptek 5. 3. 2010 slavnostnm aktem
u sochy T. G. Masaryka pod vedenm
starosty msta Vykova a poslan-
ce Parlamentu esk republiky Petra
Hjka.
Za posdku Vykov se jej ast-
nil a symbolickou kytici k soe
T. G. Masaryka poloil zstupce velitele
posdky Vykov major Karel Polnek.
Text: kpt. Monika Novkov (zdroj internet)
Foto: archiv msta Vykova
30
esk flozof, spisovatel a pedevm
pedagog svtovho vznamu, nejvt-
osobnost esk kultury 17. stolet.
Narodil se 28. 3. 1592 v Nivnici u Uher-
skho Brodu.
Kadoron si 28. bezna pipomn-
me narozen J. A. Komenskho (1592
1670), uitele nrod a osobnosti, kter
je v dlouh historii naeho kolstv nejen
nejvznamnj, ale kter pat i k nkoli-
ka mlo osobnostem naich djin vraz-
n svtovho vznamu. Komenskho
mylenky a nzory jsou i v dnen dob
symbolem tvoivosti a uitelskho umu.
Jan Amos Komensk pat k tm
osobnostem, kter za sebou zanech-
vaj nepominutelnou stopu, v jeho
ppad zeteln viditelnou v kruzch
vzdlan Evropy u za jeho ivota.
Patil k tm, kte nenechvaj ostat-
n lidi ve svm okol lhostejnmi, ml
prv tak sv pznivce a nsledovn-
ky, jako neptele a protivnky. Zrovna
tak dovedl mt podobn vyhrann
vztahy k osobnostem i jevm ve svm
okol on sm a dovedl to dt najevo.
Byl prvnm velkm pedagogem,
kter formuloval dodnes platn zkla-
dy demokratinosti vzdln, pim-
enosti ltky, srozumitelnosti podn
a pirozenho rozvoje dtte. Prvem
je nazvn uitelem nrod. Jeho
principy vzdln dostupn vem,
veobecn a povinn koln dochzka,
nzorn vyuovn pizpsoben vku
a schopnostem k, vzdlan uitel,
kvalitn uebnice a uen podle nej-
novjch vdeckch poznatk jsou
zsady, kter plat bez vjimky dodnes.
tystupov systm vzdln od
kol mateskch pes zkladn a sted-
n a po vysok je obecn pijmn
v celm svt. Komensk zdrazo-
val i pt stupe vzdln ili apo-
demii, tedy cestovn za poznnm.
Vrcholem Komenskho pedagogic-
k soustavy je koncept celoivotnho
vzdlvn, nebo lovk by ml usi-
lovat o sebezdokonalovn i ve vku
munosti a st. Pitom Komenskmu
zdaleka nelo jen o znalosti a vdo-
mosti, jako spe o formovn a vcho-
vu harmonicky rozvinut lidsk bytosti.
Komenskho vchovn flozofe
je jasn jedin vzdlnm se mohou
rozvjet kvality lovka. Jen tato cesta
vede k branm moudrosti, pouze tak lze
zdokonalit jednotlivce, nrod, lidstvo.
Vchovnou innost a svtlo poznn
oznail za nejmoudej zbra, kterou
se d elit nevdomosti a z n pramen-
cmu zlu.
Konference podan Velitelstvm
vcviku Vojenskou akademi v rmci
oslav 75. vro zahjen ppravy per-
sonlu v posdce Vykov pod ztitou
nmstka ministra obrany generlpo-
ruka v. z. Ing. Frantika Padlka, ped-
sedy Vboru pro vdu, vzdln, kultu-
ru, mlde a tlovchovu PS PR
PhDr. Waltera Bartoe a mstopedsedy
Vboru pro obranu PS PR Ing. Michaela
Hrbaty s clem podpoit koncepn p-
stup pro een otzek ppravy, rozvoje
schopnost a kompetenc profesionl
OS R, vytyit perspektivy a trendy p-
pravy personlu do nejbli budouc-
nosti, vyut zskan poznatky k dalmu
zkvalitnn ppravy vojenskch profesio-
nl, umonit osobn setkn a kontakty
k dal vmn zkuenost vech astn-
k jak z vojenskho, tak i civilnho sektoru.
Vdeck vbor konference:
prof. Ing. Ignc HOZA, CSc. (Univerzita
Tome Bati Zln)
doc. RNDr. Ladislav HALBERTT, CSc.
(FEM Univerzity obrany Brno)
doc. PhDr. Zdenk K, Ph.D. (FSS
Masarykovy univerzita)
Ing. Vladimr KARAFFA, CSc. (SOPS
MO)
plk. gt. Ing. Jaromr ZNA, MSc.
(VeV VA Vykov)
pplk. Ing. Bohuslav PERNICA, Ph.D.
(Institut vzdlvn VeV VA Vykov)
pplk. Ing. Ivan MRZ, Ph.D. (Institut
vzdlvn VeV VA Vykov)
pplk. Ing. Vlastimil LOUF, Ph.D.
(Institut vzdlvn VeV VA Vykov)
Ing. Pavel ZNA, MSS. (FEM
Univerzity obrany Brno).
J. A. Komensk uitel nrod
kola je dlna lidskosti a moudrosti
(J. A. Komensk)
JAN AMOS KOMENSK
(28. bezna 1592 15. listopadu 1670)
Uitel nrod
20 let transformace vojenskho kolstv
Pprava personlu pro poteby OS R
30.31. 3. 2010
Vykov
Zpracovala: kpt. Monika Novkov
Zdroj: internet
31
Tmatika konference:
Historie a historick souvislosti ppravy
personlu v resortu obrany; budov-
n vojenskch hodnot a tradic a jejich
vyuit pi vchov vojenskch profesi-
onl; vsledky transformace systmu
ppravy personlu pro poteby profe-
sionlnch ozbrojench sil.
Poadavky na ppravu vojenskch pro-
fesionl; systm ppravy personlu
pro poteby profesionlnch OS; zp-
soby naplovn kvalifkanch ped-
poklad a kvalifkanch poadavk;
role rekrutace v systmu ppravy per-
sonlu; specifkace znalost, dovednost
a zpsobilosti dstojnk, prapork
a rotmistr a jejich vznam pro plno-
vn a organizaci ppravy; zpsoby
zabezpeen kvalifkovanho person-
lu na msta instruktor, lektor a uitel;
klov kompetence instruktor, lektor
a uitel a jejich dal rozvoj; poadav-
ky na ppravu personlu v budoucm
bezpenostnm prosted; trendy vvo-
je poadavk na vojenskou vchovu,
vzdlvn a vcvik; celoivotn pprava
(vchova, vzdlvn a vcvik) poteby,
poadavky, struktura a obsah; budouc
zabezpeen jazykov ppravy; zvyo-
vn jazykovch schopnost na pozad
vvoje ve spolenosti; evropsk kvali-
fkan rmec a jeho aplikace v oblasti
ppravy personlu OS.
Pprava personlu pro komplexn pso-
ben v zahraninch operacch a misch,
pro een krizovch situacch na teri-
toriu R, v rmci Aliance, EU a OSN;
internacionalizace ppravy personlu;
monosti a perspektivy meziresortn
a mezinrodn spoluprce pi pprav
personlu profesionlnch OS; tren-
dy v pprav personlu v obrannch
a bezpenostnch slokch.
Poadavky, trendy a perspektivy p-
pravy personlu pro poteby profe-
sionlnch OS v oblasti metod, forem
a prostedk vojenskho vyuovn
a vcviku; trendy a smovn rozvoje
a modernizace simulan a trenarov
technologie; poadavky a perspektivy
vyuit informanch technologi pi p-
prav personlu, vetn poadavk
na informan zabezpeen; trendy
a smovn rozvoje uebn vcviko-
v zkladny a vojenskch vcvikovch
prostor.
Pspvky budou zveejnny ve sbor-
nku z konference (s ISBN) a na piloenm
CD ROM. Text: kpt. Mgr. Monika Novkov
V souasn dob jsou tyto jednotky
vylenny pro NATO response forces
(NRF) a tm poskytuj komplexn logis-
tickou a zdravotnickou podporu ve pro-
spch jednotek v kolovm uskupen
NRF-15.
Hlavnm clem na asti na tom-
to vcviku bylo zskn blich infor-
mac o novch prostedcch logistiky,
jako jsou nap. kontejnerov kuchyn,
THERMO KING, kontejnerov pekladae
MULTILIFT MK IV, KLAUS KM, STEELBRO,
pojzdn dlny, cisterny CAP 6M,
CITRA M, CAS 11, ploinov pepravn-
ky FLATRACK, jejich vyuit v polnch
podmnkch a zrove seznmen
se s vcvikem logistickch jednotek.
141. zsobovac prapor je jedin
v AR, kter disponuje tmito moder-
nmi prvky logistickho zabezpeen,
piem cvien prokazuje jejich profe-
sionln obsluhu a pipravenost vojk
k plnn kol v rmci NRF.
Text a foto: mjr. Ing. Radim Zkoutsk
KOMPLEXN POLN VCVIK
141. zsobovacho praporu ve VVP Jince
N
a zklad rozvoje spoluprce s ostatnmi tvary AR a pedevm
s jednotkou zabezpeujc logistickou podporu vojsk se pslunci
Institutu vcviku Odboru logistickch a zdravotnickch odbornost
mjr. Ing. Juraj Bozay, mjr. Ing. Radim Zkoutsk a nrtm. Petr Ka zastnili
ve dnech 10. 3.12. 3. 2010 Komplexnho polnho vcviku
141. zsobovacho praporu 14. blogp Pardubice, kter probhal ve VVP Jince.
32
Aby nedochzelo k mylnmu vkla-
du, odpovdm na nejastji kladen
otzky z ad vojensk veejnosti.
1. Mus mt vojk povolenku, kdy se
astn zamstnn? NE
vojci z povoln a obant
zamstnanci, kte se pohybuj na
zem vojenskho jezdu v dob
asti na vcviku vojsk, kter je
v souladu s plnem vcviku a pl-
nem vyuit UVZ, nejsou povinni
dat o povolen vstupu a vjezdu
(dle jen PVV);
ALE v ppad, e povol velitel
sousti ve svm rozkaze pout
jako dopravn prostedek na
zamstnn soukrom vozidlo, je
nutn vydat si u jezdnho a-
du (dle jen ) povolen vjezdu
pro toto vozidlo;
mimo dobu vcviku (as-
ti na zamstnn) se i vojk i
obansk zamstnanec stv
bnm obanem a je tedy po-
vinen podat o PVV v souladu
s 39 zkona . 222/1999 Sb.,
o zajiovn obrany R.
2. Je nutn povolen pro civiln ast-
nky akc podnch vojenskmi
subjekty? ANO
hromadn akce podan vojen-
skmi tvary a zazenmi ve spo-
luprci s civilnmi organizacemi
a obanskou veejnost a za jejich
asti (nap.: sportovn, kultur-
n, spoleensk apod.), kter se
konaj v souladu s plny innost
vojenskch subjekt na vcvi-
kov rok, podlhaj povinnosti
vydn PVV;
v dosti uvede velitel subjek-
tu o jakou akci se jedn, termn
a msto konn, rozkaz nebo
organizan nazen, ve kterm
je akce zveejnna a poet ast-
nk. Na zklad tto dosti
vyd hromadn povolen
(pi asti do 20 osob je nutn
dodat daje o jednotlivcch viz
obr. 1);
v ppad, e se akce zastn vce
ne 20 osob, nepoaduje
daje o jednotlivcch, ale ped-
nosta ur, v jakm rozsahu bude
povolen vydno; vdy je ovem
nutn uvst osobu odpovdnou,
tj. osobu, kter je adem pou-
ena, odpovd za innost osob
a pohyb vozidel, je oprvnna
k provdn zmn v seznamu
osob a vozidel v domluvenm
rozsahu a v ppad vzvy pod-
v vysvtlen, nap. ve vci sp-
chn pestupku.
3. Je nutn povolen pro civiln doda-
vatele? ANO
kad civiln frma, kter pln
dodvky slueb a materilu pro
sousti AR, kdy mstem plnn
je zem vojenskho jezdu, mus
bt dritelem platnho PVV;
k dosti o vydn PVV je nut-
n doloit kopii smlouvy nebo
objednvky, na zklad kter se
dodvka pln;
dost s kopiemi poadovanch
doklad je nutn zaslat k
min. 5 dn ped prvnm vjezdem
na zem vojenskho jezdu.
Pro zjednoduen a snen byrokra-
tickch kon vydal tiskopis
hromadnho PVV (viz obr. 1), kter
naleznete na webovch strnkch
adu www.vojujezd-brezina.cz,
nebo na intranetovch strnkch
ISPoVy.
Kontaktn osobou pro vyizovn
hromadnch povolen vstupu a vjez-
du je Mgr. ebestov, tel. 451 842,
IS: emilia.sebestova@sis.acr, e-mail:
taj emni k@voj uj ezd-brezi na. cz,
budova Spoleenskho klubu kas-
ren Ddice, 3. NP, mstnost . 314.
4. Jsem dritelem zelenho PVV,
mohu chodit do jezdu kdy chci
a kam chci? NE
zelen PVV je vydvno za e-
lem zamstnn nebo vkonu
innosti pro AR nebo VLS;
pravidla pro pohyb a innost
jsou pmo stanovena pi
vydn PVV a plat pouze v dob
vkonu takov innosti, tj. je
pesn stanoven el, prostor
a doba;
v ppad, e dritel PVV vstupuje
na zem vojenskho jezdu za
jinm elem, do jinho prostoru
ne m uvedeno v PVV a v dob,
kdy innost pro AR nebo VLS
nevykonv, dopout se tm
pestupku.
5. Jak jsou pravidla pro vydn PVV
za elem sbru plodin?
sbr lesnch plodin adme mezi
univerzln el volnoasov
aktivity, do kterch dle pat
nap. turistika, samovroba de-
va, vkon prva myslivosti, rybo-
lovu, atd.;
vydn PVV za elem vkonu
prva myslivosti a rybolovu je
podmnno pedloenm platn-
ho rybskho nebo loveckho
lstku, kter je vystaven VLS, divi-
ze Plumlov;
pokud dte o vydn PVV za
elem samovroby deva, je
nutn pedloit zadvac list,
Neznalost zkona neomlouv
P
slunci posdky Vykov jis-
t dobe vd, e v jejich bez-
prostedn blzkosti se nachz
vojensk jezd Bezina, dle zko-
na . 222/1999 Sb., o zajiovn
obrany R, vymezen st zem
sttu uren k zajiovn obrany
sttu a k vcviku ozbrojench sil.
astokrt ale dochz k dezinfor-
macm nebo absolutn nevdo-
mosti o podmnkch a pravidlech
vstupu na jeho zem. Pitom
neoprvnn vstup je z hlediska
zkona . 200/1990 Sb., o pe-
stupcch posuzovn jako pestu-
pek na seku obrany. Za takov
pestupek lze ve sprvnm zen
uloit pokutu do ve 3000, K.
33
kter vystav sprvce lesnho seku, kde budete devo
tit;
PVV za elem rznch przkum (archeologick, bota-
nick, apod.) se vydv adatelm, kte tuto innost
vykonvaj za elem vdeckch zjiovn pro k tomu
zzen instituce, muzea nebo je-li to v zjmu AR;
co se te vydvn PVV za elem ostatnch volno-
asovch aktivit (sbr plodin, turistika atd.), plat
pravidlo, e PVV obdr pouze obyvatel trvale ijc
na zem obce katastrln pilehl k zem vojen-
skho jezdu.
Kontaktn osobou pro vyizovn povolen vstupu
a vjezdu jednotlivc je Zdenk Pekak, tel. 451 845,
budova Spoleenskho klubu kasren Ddice, 3. NP,
mstnost . 311B. dost je nutn vyplnit a podepsat
osobn.
Dny vyhrazen pro een tchto dost jsou PON
DL a STEDA vdy v dob 812 h a 1317 h.
Text: Mgr. Emlia ebestov,
zstupce pednosty V Bezina
Ve Vykov dne
Vtisk .
Poet list:
P.. Pjmen, jmno Datum nar. slo OP Typ vozidla RZ vozidla
1.
2.
Datum nar. slo OP Bydlit Telefon
pednosta
*)
zvolit dle konkrtnho poadavku
pplk. Ing. Karel Schimitzek
Pi pohybu na zem jezdu je nezbytn respektovat stanoven reimov opaten se
zvltnm zetelem na vcvikov zazen!
*)
Jmenovan jsou zamstnanci firmy.., IO.. se sdlem
*)
Akce byla zveejnna v rozkaze uvst vedoucho organizanho celku WXYZ (velitel, editel) slo
..
Osobou odpovdnou za dodrovn bezpenostnch a reimovch opaten na zem
vojenskho jezdu je uren(-a):
JEZDN AD VOJENSKHO JEZDU BEZINA
Vta Nejedlho 692, 682 01 VYKOV, tel. 973 451 841-6, fax 973 451 840; tajemnik@vojujezd-brezina.cz
HROMADN POVOLEN VSTUPU A VJEZDU
NA ZEM VOJENSKHO JEZDU BEZINA
Na zklad (
*)
uzaven smlouvy o dlo . .., plnu vcviku vojenskho tvaru/zazen WXYZ na
vcvikov rok 200X ) povoluji vstup osob a vjezd vozidel ne uvedench na zem Vojenskho jezdu
Bezina do prostoru . za elem v dob
od do
Pjmen, jmno
Obrzek 1
Dnem 1. srpna 2009 pibyl v are-
lu kasren dal subjekt, a to jezdn
ad vojenskho jezdu Bezina (dle
jen ). jezdn ad je orgnem
veejn moci a vykonv sttn sprvu
na zem vojenskho jezdu v rozsahu
stanovenm zkonem . 222/1999 Sb.,
o zajiovn obrany R a pln dal
koly, kter by jinak zabezpeovala
obec.
Vojensk jezd je tak samostatnm
matrinm obvodem, a proto je
oprvnn provdt nkter kony, kte-
r si veejnost spojuje spe s obecnm
i mstskm adem. Co mete vydit
v arelu kasren, ani byste museli na
ad ve Va obci?
Vidimace a legalizace ovovn
Jedn se o oven shody opisu
nebo kopie s listinou a ovovn pra-
vosti podpisu dle zkona . 21/2006 Sb.,
o ovovn.
Ovovn provdme v souladu
s ve uvedenm zkonem. Sprvn
poplatky jsou stanoveny ve vi 30,- K
za jednu vidimovanou strnku a 30,- K
za jeden legalizovan podpis.
Czech POINT vpisy ze systmu
sttn sprvy
Czech POINT (tedy esk Podac
Ovovac Informan Nrodn Terminl)
je projektem, kter by ml zredukovat
plinou byrokracii ve vztahu oban
veejn sprva. V provozu je ji od roku
2007, kdy zanal s ovenmi vstupy
z veejnch informanch systm veej-
n zprvy, a to z katastru nemovitost,
obchodnho rejstku, ivnostenskho
rejstku a rejstku trest.
V souasn dob se rozrostl o dalch
18 druh vstup a neustle se pidvaj
nov a nov. Jedn se napklad o vpi-
sy z insolvennho rejstku, bodovho
hodnocen idi atd. a v souvislosti se
zkonem . 300/2008 Sb., o datovch
schrnkch a autorizovan konverzi, pi-
byla agenda ISDS a provdn autorizo-
vanch konverz.
Sprvn poplatky za vpis z rejstku
trest je 50,- K, u dalch vpis plat, e
prvn strana je za 100,- K a ostatn nsle-
dujc za 50,- K za stranu.
Potebujete-li vpis z rejstku trest,
katastru nemovitost, ovit vysvde-
n, smlouvu i podpis apod., pracovi-
t Czech POINT a ovovn naleznete
u jezdnho adu vojenskho jezdu
Bezina v budov Spoleenskho klubu
kasren Ddice, 3. NP, mstnost . 314.
Pokud si nejste jisti, jak doklady k po-
zen vpis nebo proveden vidimaci
a legalizace potebujete, mete se infor-
movat u Mgr. ebestov, tel. 451 842.
Text: Mgr. Emlia ebestov,
zstupce pednosty V Bezina
Co vechno mete vydit v kasrnch
Pro vyizovn dost o ovov-
n nebo vpisy z Czech POINT jsou
vylenny edn dny, a to PONDL
a STEDA vdy od 8 do 12 h a od
13 do 17 h. V MIMOEDN DNY
DOSTI NEPEDKLDEJTE.
34
Zameno na drogy
Nov prvn prava nedovolenho
nakldn s drogami
Dnem 1. ledna 2010 nabyl innos-
ti nov trestn zkonk, kter mj. nov
upravuje problematiku nedovolenho
nakldn s omamnmi a psychotrop-
nmi ltkami (drogami) jejich vrobu,
pechovvn (dren), pstovn rostlin
atd. prava se li od dosud platn prvn
pravy nejen ve znn jednotlivch para-
graf zkona, ale tak z hlediska jejich
pojet (uplatn se tzv. formln pojet
protiprvnho inu). prava obsaen
v trestnm zkonku je doplnna zmna-
mi v zkon o pestupcch a nov pija-
tmi nazenmi vldy, kter zvaznm
zpsobem stanov jednotliv mnostv.
- Tiskov zprva (vetn ploh s podrob-
nm vysvtlenm), souhrn zkladnch
informac a znn jednotlivch st prv-
n pravy.
Souhrn zkladnch informac
o nov prvn prav nedovolenho
nakldn s omamnmi a psychotrop-
nmi ltkami (drogami)
Dnem 1. ledna 2010 nabv innos-
ti zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk,
ve znn zkona . 306/2009 Sb., kter
byl v stce 11 Sbrky zkon vyhlen
9. nora 2009. V hlav VII (Trestn iny
obecn nebezpen), dlu 1 (Trestn iny
obecn ohroujc) trestnho zkonku
jsou v ustanovench paragraf 283288
uvedeny trestn iny, kter pmo souvis
s nedovolenm nakldnm s drogami
(dle je pouvn termn omamn a psy-
chotropn ltky OPL).
Problematiku upravuj tato ustano-
ven trestnho zkonku, inn od 1. 1.
2010:
283 - Nedovolen vroba a jin nakl-
dn s omamnmi a psychotrop-
nmi ltkami a s jedy
284 - Pechovvn omamn a psy-
chotropn ltky a jedu
285 - Nedovolen pstovn rostlin
obsahujcch omamnou nebo
psychotropn ltku
286 - Vroba a dren pedmtu
k nedovolen vrob omamn
a psychotropn ltky a jedu
287 - en toxikomanie
288 - Vroba a jin nakldn s ltkami
s hormonlnm inkem.

Ustanoven uveden v 283-288
novho trestnho zkonku nahrazuj
dosud platn (do 31. 12. 2009) usta-
noven uveden v 187-188a zkona
. 140/1961 Sb., trestn zkon v platnm
znn, s vjimkou 285 a 288, kter jsou
zcela nov.
O celkovm pojet novho trestn-
ho zkonku plat, e posuzovn trestn
odpovdnosti se bude od 1. ledna 2010
od dosavadn situace vznamn liit.
Podle do r. 2009 platnho trestnho zko-
na (TZ) je trestnm inem pro spolenost
nebezpen in, jeho znaky jsou uvede-
ny v TZ, piem in, jeho stupe nebez-
penosti pro spolenost je nepatrn,
nen trestnm inem, i kdy jinak vykazu-
je znaky trestnho inu ( 3 odst. 1, 2 TZ).
Toto materiln (i formln materiln)
pojet trestnho inu je v novm trestnm
zkonku nahrazeno pojetm formlnm.
Podle novho trestnho zkon-
ku je trestnm inem protiprvn in,
kter trestn zkon oznauje za trest-
n a kter vykazuje znaky uveden
v takovm zkon, a to bez ohledu na
spoleenskou nebezpenost (kod-
livost atp.) danho inu ( 13 odst. 1
trestnho zkonku).
Za tto situace bude tedy nap. trest-
nm inem pechovvn OPL a jedu dle
284 trestnho zkonku kad jednn
trestn odpovdnho pachatele, kter
bude neoprvnn pro vlastn potebu
pechovvat nkterou z vymezenho
okruhu ltek (dle zkona . 167/1998 Sb.,
o nvykovch ltkch ve znn pozdj-
ch zmn), a to nejmn v mnostv
stanovenm v nazen vldy. Absolutn
trestn odpovdnost vyplvajc z forml-
nho pojet trestnho inu je potenciln
prolomena tzv. materilnm korektivem
podle 12 odst. 2; pro oblast drogov
kriminality si lze vyuit ustanoven 12
odst. 2 pedstavit (pi splnn dalch
podmnek) v ppadech nap. pstovn
a nslednho zpracovn konop vlun
pro ely alternativn lby.
Ustanoven 283 trestnho zko-
nku - Nedovolen vroba a jin nakl-
dn s omamnmi a psychotropnmi
ltkami a jedy do znan mry pebr
obsah dosavadn skutkov podstaty dle
ustanoven 187 TZ. Upravuje tak rz-
n zpsoby nedovolanho nakldn
s OPL (nap. vrobu, prodej, pechovv-
n OPL pro jinho atd.). K vznamnmu
zpsnn dochz zejmna ve vztahu
k pachatelm, kte se tohoto trestn-
ho inu dopust opakovan (byli za toto
jednn postieni v poslednch tech let).
Takovmu pachateli bude hrozit trest
odnt svobody v trvn 2 a 10 let (dle
pedchoz prvn pravy by pachateli
hrozil trest odnt svobody v trvn 1 a
5 let).
Vznamnou zmnu pin usta-
noven 284 Pechovvn omamn
a psychotropn ltky a jedu, kter rea-
lizuje poadavek praxe odliit pechov-
vn jednotlivch typ neleglnch OPL
s pihldnutm k jejich zdravotnm a spo-
leenskm rizikm. Relativn ni trest-
n sazbou tak budou ohroeni uivatel
OPL, kte pechovvaj pro vlastn pote-
bu v mnostv vtm ne malm konop-
n drogy. Zde hroz dle ustanoven 284,
odst. 1 trestnho zkonku pachateli trest
odnt svobody a na 1 rok, zkaz innosti
nebo propadnut vci nebo jin majetko-
v hodnoty. Pachatelm, kte pro vlastn
potebu v mnostv vtm ne malm
budou pechovvat jakoukoliv jinou OPL
ne konopn drogy, bude hrozit dle usta-
noven 284, odst. 2 trest odnt svobody
a na 2 roky, zkaz innosti nebo propad-
nut vci nebo jin majetkov hodnoty.
Ustanoven 284, odst. 3 a 4 trestnho
zkonku dopad na pechovvn OPL
ve vtm, resp. znanm rozsahu, a to ji
bez ohledu na typ OPL.

Ustanoven 285 Nedovolen
pstovn rostlin obsahujcch omam-
nou nebo psychotropn ltku znamen
v novm trestnm zkonku oproti dosa-
vadn prav zsadn zmnu. Pstovn
pro vlastn potebu je tzv. privilegova-
nou (v tomto ppad mrnji trestnou)
skutkovou podstatou ve vztahu k usta-
noven 283 trestnho zkonku, kter
postihuje mj. vrobu OPL. Ustanoven
285 pitom rozliuje mezi pstovnm
konop a pstovnm hub nebo jinch
rostlin obsahujcch OPL. Pstovn mal-
ho mnostv konop, hub nebo jinch
OKNKO
PREVENCE SOCILN NEDOUCCH JEV
35
rostlin pro vlastn potebu nebude pod-
lhat trestnprvn regulaci a bude posti-
hovno podle zkona o pestupcch.
Pstovn konop v mnostv vtm ne
malm bude postihovno dle ustanove-
n 285, odst. 1 trestem odnt svobody
a na 6 msc, penitm trestem nebo
propadnutm vci nebo jin majetko-
v hodnoty. Pstovn hub nebo jinch
rostlin pro vlastn potebu v mnostv
vtm ne malm bude podlhat trestu
odnt svobody a na 1 rok, penit-
mu trestu nebo propadnut vci nebo
jin majetkov hodnoty. Pstovn ve
vtm rozsahu nebo znanm rozsahu
ji obdobn, jako je to u dren OPL pro
vlastn potebu, nerozliuje mezi kono-
pm, houbami a jinou rostlinou a sta-
nov trest odnt svobody v dlce a do
3 let nebo penit trest u pstovn ve
vtm rozsahu a trest odnt svobody
6 msc a 5 let u pstovn ve znanm
rozsahu. Zavedenm tto nov skutkov
podstaty pstovn rostlin obsahujcch
OPL by mly bt odstranny nejasnosti
ohledn postihu samotnho pstov-
n tchto rostlin, kter mohlo bt podle
187 dosavadnho TZ sthno jako nedo-
volen vroba OPL. Suen a dal p-
prava ale zstv trestnm inem podle
283 trestnho zkonku.
Pozn.: Zkonem je dovoleno ps-
tovat rostliny konop, oznaovan jako
technick, kter obsahuje mn ne
0,3 % delta 9-THC. V ppad, e je tato
rostlina pstovna na celkov ploe vt
ne 100 m
2
(tato rozloha plat i pro sou-
et vtho mnostv mench osetch
ploch), m podle 29 (Ohlaovac povin-
nost osob pstujcch mk set nebo
konop) Zkona o nvykovch ltkch
(zkon . 167/1998 Sb.) pstitel ohlao-
vac povinnost vi mstn pslunmu
celnmu orgnu. Stejn ohlaovac povin-
nost plat pro osoby pstujc mk set.

V ustanoven 286 Vroba
a dren pedmtu k nedovolen
vrob omamn a psychotropn ltky
a jedu, kter nahrazuje stvajc usta-
noven 188 TZ, je dleitou zmnou
zejmna rozen trestn sazby u prvn-
ho odstavce z pvodnho trestu odnt
svobody v trvn 15 let na trest odnt
svobody v trvn a 5 let. Dochz tedy ke
snen spodn hranice trestn sazby.

Ustanoven 287 en toxiko-
manie, nahrazujc stvajc ustanoven
188a TZ, upesuje okolnosti podmi-
ujc pouit vy trestn sazby, a to
ohledn pachatele-lena organizovan
skupiny.

Ustanoven 288 obsahuje nov
trestn in neoprvnnho nakldn s
ltkami s anabolickmi nebo hormonl-
nmi inky a neoprvnnho pouv-
n metod s dopingovmi inky, jeho
zkladn trestn sazba zan na odnt
svobody a na jeden rok a kon v kvalif-
kovan skutkov podstat na trestu odn-
t svobody na pt let a dvanct let.

V 289 Spolen ustanoven je
mimo jin dno zkonn zmocn-
n stanovit nazenm vldy, jak je
mnostv vt ne mal u OPL pro
poteby ustanoven 283, 284 a 285
trestnho zkonku a kter rostliny
nebo houby se povauj za rostliny
a houby obsahujc omamnou nebo
psychotropn ltku podle 285 a jak
je jejich mnostv vt ne mal ve
smyslu 285. Toto zmocujc ustano-
ven bylo do trestnho zkonku zaazeno
zejmna s ohledem na obte aplikan
praxe a rozdln vklad pojmu mnostv
vt ne dle pedchoz prvn pravy
na rovni policie, sttnch zastupitelstv,
soud.

Nazen vldy
Nazen vldy, kterm se pro ely
trestnho zkonku stanov, kter rostli-
ny nebo houby se povauj za rostliny
a houby obsahujc omamnou nebo
psychotropn ltku a jak je jejich
mnostv vt ne mal ve smyslu
trestnho zkonku bylo publikovno ve
Sbrce zkon pod . 455/2009 Sb.
Nazen vldy, kterm se pro ely
trestnho zkonku stanov, co se povau-
je za jedy a jak je mnostv vt ne
mal u omamnch ltek, psychotrop-
nch ltek, ppravk je obsahujcch
a jed, bylo publikovno ve Sbrce zko-
n pod . 467/2009 Sb.

Pestupkov zkon
Pechovvn OPL v malm mnostv
nebo pstovn rostlin nebo hub obsa-
hujcch omamnou nebo psychotropn
ltku je povaovno za pestupek podle
zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch ve
znn innm od 1. 1. 2010.
Dle ustanoven 30, odst. 1, psm. j)
zkona o pestupcch se pestupku
dopout ten, kdo neoprvnn pecho-
vv v malm mnostv pro svoji pote-
bu omamnou nebo psychotropn ltku.
Pechovvn takov ltky v mnostv
vtm ne malm je ji kvalifkovno
jako ve popsan trestn in dle ustano-
ven 284 trestnho zkonku.
Dle ustanoven 30, odst. 1, psm. k)
zkona o pestupcch se pestupku
dopout tak ten, kdo neoprvnn
pstuje pro vlastn potebu v malm
mnostv rostlinu nebo houbu obsahu-
jc omamnou nebo psychotropn ltku.
Pstovn takovch rostlin nebo hub
v mnostv vtm ne malm bude kva-
lifkovno jako ve popsan trestn in
dle ustanoven 285 trestnho zkona.
Za oba uveden pestupky hro-
z pachateli pestupku pokuta a do
15 000 K, lze mu vak uloit i sank-
ci napomenut a propadnut vci
(tedy i omamn a psychotropn ltky
drogy).

Dal informace
Zvazn znn vech pedpis najde-
te ve Sbrce zkon ; je mono si je vyhle-
dat na Portlu veejn sprvy . Informace
o jednn vldy , zznamy z jednn a pi-
jat usnesen najdete na strnkch vlada.
cz .
Vybran ustanoven trestnho zko-
nku a obou vldnch nazen najdete
rovn v souborech pipojench k tomu-
to lnku; jsou vak ureny pouze pro
informaci a nenahrazuj zvazn znn,
uveejnn ve Sbrce zkon.
Obecn informace o novm trestnm
zkonku najdete na strnkch justice.
cz pod odkazem Reforma Justice . Dal
informace najdete tak na strnkch
Ministerstva spravedlnosti v tiskov
zprv Justici ek v novm roce nkolik
vznamnch legislativnch zmn.
Podrobn informace o esk protidro-
gov politice a jej koordinaci byly zveej-
nny v Zaosteno na drogy . 2/2009. Je
uveden i historick kontext protidrogov
politiky na zem dnen R a zkladn
informace o vvoji prvn pravy dro-
gov problematiky ji od r. 1920. Krtk
souhrn vvoje prvn pravy obsahuje
lnek Prvn prava drogov problema-
tiky - vvoj.
Ve o problematice drog naleznete
na: www.drogy-info.cz.

Zdroj: internet
Pipravila: kapitnka Monika Novkov
36
Host tohoto plesu byli pivtni
ji u samotnho vstupu do PDA veli-
telem VeV VA, dmy navc obdrely
z rukou maoretek krsnou kvtinu.
vodn slovo a zrove i zahjen ple-
su provedl a jak sm oficiln pro-
hlsil, zejm v tto funkci naposledy
velitel Velitelstv vcviku Vojensk
akademie plukovnk gt. Jaromr
Zna.
Pro Reprezentan ples velitele
VeV VA byl vyhrazen cel objekt PDA,
a tak se mohli host bavit nejenom ve
velkm sle, kde k tanci a poslechu
hrla stejn jako v loskm roce sku-
pina Panorama band, ale i v malm
sle, kter patil hudebn skupin L.I.F.
Olomouc, a v baru, kter ovldl DJ
Edit. Pro ty, kte si chtli nejen zatan-
it, ale i zazpvat, byla ve vestibulu pi-
pravena cimblov muzika vojenskho
umleckho souboru ONDR. Host
se mohli tit tak z pestrho pro-
gramu, ve kterm se postupn ped-
stavily maoretky Kalimero, tanenci
DSP Kometa Vykov, kterm patilo
pedtanen s ukzkami standardnch
a latinskoamerickch tanc, orientln
tanenice a uzavrala jej ukzka kan-
knu. Celm veerem hosty provd-
la brnnsk hereka Hana Holiov,
znm pedevm z televiznho serilu
Velmi kehk vztahy (Rodinn pouta).
K zajmavostem letonho plesu pak
patilo bezesporu umn ptomnho
karikaturisty Lubomra Vaka, kter
ad host zvnil velmi realisticky
bhem nkolika vtein profil obli-
eje, a tak si mnoz odnesli opravdu
pknou a vtipnou pamtku na ten-
to veer. Milovnci dobrho moku
a jdla tak nepili zkrtka. Mlsn
jazky vech host letonho plesu
si mohli pochutnat i na tepl kuchy-
ni v podob gulku Sv. Huberta, na
ervenm vn s karlovarskm knedl-
kem s bylinkami, zmotcch z vepov
panenky plnn pentovch listem
se zmeckmi brambrky s bylinkami
i banketnch minizecch z vepov
panenky a kuecch prsou s domcm
bramborovm saltem.
Pesn o plnoci si vichni proili
pjemn chvilky napt, kter neod-
mysliteln ke kadmu plesu pat,
a to losovn velmi lkavch cen tom-
boly. Vechny vstupenky na tento ples
byly slosovateln, a tak se postupn
ceny pesunuly ke 14 astlivcm, kte-
rm nezbv ne poblahopt. Cel
veer probhal ve velice ptelsk
a pjemn atmosfe, a za to pat vel-
k dk zejmna tm, kte se na ppra-
v letonho Reprezentanho plesu
podleli.
Text: kapitnka Monika Novkov
Foto: Olga Karafov
Reprezentan ples velitele
Velitelstv vcviku Vojensk akademie
D
ne 5. bezna 2010 se ji tradin v Posdkovm dom armdy
ve Vykov uskutenil Reprezentan ples velitele Velitelstv
vcviku Vojensk akademie (VeV VA).
37
TAKY OBAS NEROZUMTE?
English Babylon?
George Bernard Shaw described Britain and America as
two countries divided by a single language. One would
have thought that Britons and Americans must have a simi-
lar culture because of common roots and, above all, a com-
mon language. Perhaps surprisingly, however, subtle cultural
diferences have a much more signifcant impact on British-
US communication than the relatively minor linguistic ones.
These cultural diferences are particularly dangerous because
they are so unexpected.
Case studies
What was said
Here are some cultural incidents involving Britons and
Americans. Where do you think the misunderstandings are
coming from?
CASE 1: In the of ce
Jim (US): Hi, howre you doing today, Dave?
Dave (UK): Im OK, thanks.
Jim: Oh, Whats wrong?
(Dave thinks: Why is he asking me that? Ive just told him that
Im OK.)
CASE 2: In a restaurant in the US
Dave (UK): Id like to order the steak and a glass of red wine,
please.
Waitress (US): Sure. I need to see your ID, sir.
Dave: Sorry?
Waitress: I need to see your ID.
Dave: Oh, I see. Heres my passport. Thanks, youve made my
day. Im going to be 40 next month.
(The waitress thinks: What a strange guy!)
CASE 3: Checking out of a hotel in the US
Dave (UK): Can I leave my suitcase with you? My fight is not
until this evening.
Receptionist (US): Certainly, sir. The porter will take it.
Porter (US): When will you be coming to collect your bag,
sir?
Dave: About two oclock.
Porter: I wont be here then.
Dave: OK
(Dave thinks: Why is he telling me this?)
For our comments on these incidents, turn the page.
JAZYKOV KOUTEK
collect sth. vyzvednout
guy tpek, chlpek
ID (identifcation) prkaz
incident udlost, incident
porter nosi, vrtn
youve made my day potil jsi m,
udlal jsi mi radost
38
Case studies (the previous page)
CASE 1
Many British people have been brought up to under- rather
than over- state things. For Dave, OK means fne. Jim has been
brought up to be optimistic and positive and so interprets the
OK as a sign that something is wrong, since he does not see
that simply saying OK could be positive.
CASE 2
The waitress is confused because, from her perspective,
she is just doing her job. Because of the strict licensing laws
in some parts of the US, restaurant staf have to check the
customers age. Dave is not used to these regulations, and so
he feels that it is absurd to ask him to prove his age when he
is clearly over the legal drinking age. The waitress is afraid she
might lose her job if her boss sees she does not follow this
procedure with every customer.
CASE 3
The porter is asking this because Dave has not given him
a tip. Tipping habits in the US and Britain are diferent. Dave
doesnt see any need to give a tip, as the porter is just taking
his suitcase. For US restaurant and hotel staf, however, the tip
is essential to make up for very low wages. A tip of $1 or $2 per
bag would have been appropriate in this case. While a ten per
cent tip would be acceptable in the UK, in a restaurant in the
US a tip of 15 to 25 per cent would be more normal. Maybe
Dave should have done his homework and had a quick look at
a helpful website.
WEBSITES
www.workingwithamericans.com
www.tripadvisor.com

Text: Mgr. Eva Kachyov
appropriate vhodn
do ones homework pedem se informovat, pipravit
licensing laws zkony na regulaci prodeje
alkoholu
make up for sth. kompenzovat
Aesops Fables:
The Wolf and the Lamb
Retold by Marek Vit
One day, the Wolf met a lamb who was too far from his home. He
decided not to eat the Lamb at once, but tried to explain why he had
the right to eat him. This is what he said: Little one, I am very angry
with you, because last year you said something very bad about me!
Really? said the Lamb. I was not even born then.
Then the Wolf said, You eat the grass from my pasture!
No, good sir, the Lamb replied. I have never tasted grass in my life.
Again, the Wolf said: You drink the water from my well!
No, the Lamb cried. I have never drunk water. My mothers milk is
both food and drink to me.
Then the Wolf took him and ate him. Well, I will not stay without
supper, he said, even though you could see
through all my lies.
Moral: A cruel person will always fnd an excuse for cruelty.Now
you can try a short quiz:
1. Which of the following animals is the lambs mother?
a cow
a goat
a pig
a sheep
2. How old was the lamb?
about one year old
less than one year old
more than one year old
older than the wolf
3. Where do farm animals often eat grass?
in the forest
in the pasture
in the stream
in the well
4. The wolf in the story wasnt _________.
angry
cruel
hungry
thirsty
5. When you dont understand something, you want
somebody to _________ it to you.
decide
explain
nd
taste
Adapted from http://www.helpforenglish.cz/cetba/c2007042603-
Aesop-s-Fables--The-Wolf-and-the-Lamb.html, kde si nahrvku
mete poslechnout.
pravy: Mgr. Eva Kachyov
A baby cow is called a CALF.
A baby goat is called a KID.
A baby pig is called a PIGLET.
A baby sheep is called a LAMB.
Jehn tvrd, e ped
rokem jet nebylo
narozen, terdy je mu
mn ne rok.
forest = les
pasture = pastvina
stream = potok, ka
well = studn
taste = ochutnat, chutnat
fnd = najt
decide = rozhodnout se
explain = vysvtlit
V prvn vt k, e se na bernka zlob,
navc z jeho tnu hlasu je to patrn.
Jist e byl krut, kdy chtl serat chudka bernka.
Hlad jist ml, kdy chtl bernka slupnout,
a nakonec k, e peci nezstane bez veee.
O zni se v povdce vbec nemluv,
pravdpodobn tedy ze neml.
39
Dne 19. nora 2010 probhl v Posd-
kovm dom armdy v Mst Libav
tradin ples Stediska obsluhy vcviko-
vho zazen Libav, peliv pipraven
komis v ele s nelnkem tbu majo-
rem Ing. Ivanem estkem a dalmi
zamstnanci stediska.
Plesu se zastnil krom dalch
host plk. gt. Ing. Josef Kopeck
MSc., plk. Ing. Pavel Dvok, plk.
Mgr. Josef Dmal, plk. gt. Ing. Karel
Klinovsk a pplk. Ing. Josef Houvic.
Ples oficiln zahjil nelnk
SOVZ podplukovnk Ing. Ladislav
Zakuansk, kter vem ptomnm
v zaplnnm sle PDA popl pjem-
nou zbavu bhem plesu.
Pot zaplnily parket dvtka
maoretky z matesk kolky z neda-
lekho Budiova nad Budiovkou se
svm vystoupenm a jako i minu-
l rok, opt sklidily naden potlesk
obecenstva.
K tanci a poslechu po cel ples hrla
a zpvala hudebn skupina ROSE BAND
z Olomouce a kad si urit nael
svj tanen styl. Prbh plesu jist
zpestilo hudebn vystoupen znm
zpvaky Heidi Jank s jejmi nemn
znmmi psnikami a nkter z nich
musela v zvru vystoupen pro velk
spch opakovat.
Co dodat na zvr? Ples se opt
vydail, astnci plesu si zajist odnes-
li mnoho pknch zitk z pjemn-
ho prosted plesu na Libav.

Text a foto: Ing. Jaroslav Spina,
nelnk PDA Libav
Ples SOVZ Libav
Kolektivn smlouva byla uzave-
na na zklad kolektivnho vyjedn-
vn mezi Vojenskm tvarem 1970
Vykov a vborem Zkladn odboro-
v organizace. Vymezuje pracovn
prvn, platov a sociln podmn-
ky obanskch zamstnanc tvaru
vetn uit zkladnch prv zvod-
nho vboru podle zkona . 2/1991
Sb., o kolektivnm vyjednvn (ve
znn pozdjch pedpis).
Kolektivn smlouva je zpraco-
vna na zklad zkona 262/2006
Sb., Zkonk prce (ve znn pozdj-
ch pedpis), Pracovnho du pro
obansk zamstnance a Dohody
o spoluprci mezi Ministerstvem
obrany R a eskomoravskm odbo-
rovm svazem civilnch zamstnanc
armdy a Kolektivn smlouvy vyho
stupn.
Text: kpt. Monika Novkov
Foto: Olga Karafov
Slavnostn podepsn
KOLEKTIVN SMLOUVY
Dne 19. bezna 2010 byla slav-
nostn podepsna Kolektivn smlouva
uzaven mezi Zkladn odborovou
organizac posdky Vykov zastou-
penou pedsedou Karlem Zvinou
a Vojenskm tvarem 1970 Vykov
zastoupenm velitelem plukovnkem
gt. Jaromrem Znou na rok 2010.
40
POSDKA VYKOV PROFESIONL msnk pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694.
Adresa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie, Vta Nejedlho, 682 01 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel Kovara,
mobil: 602 259 994, e-mail: KocvaraP@seznam.cz. Tisk: VydOd / OIT / VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku.
Grack nvrh tituln strany, grack prava a typograe: Bronislava ebelov. Foto na tituln stran: Bc. Stanislav Stebila. Registran slo: MK R E 11238.
Uzvrka ptho sla: 15. 4. 2010. Nevydan rukopisy, kresby a fotograe se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.
Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL
najdete na informanm portlu posdky Vykov:
http://intranet.ispovy.acr.
Horn Mseky v Krkonoch byly
djitm otevenho peboru AR ve
sjezdovm a beckm lyovn. Za
nepznivho poas a v konkurenci
140 startujcch se nevrtila s przdnou
vprava posdky Vykov. Jej zvodnci
zskali jednu stbrnou a jednu bronzo-
vou medaili.
Roli favorita potvrdil ziskem stbra
v obm slalomu pplk. tulo v kategorii
nad 40 let.
Ve stejn kategorii solidn vkony
pedvedli osm plk. Kubart a tinct
o. z. Stank. Dobe zajel nrtm. Kocek,
v kategorii do 30 let skonil est.
V much od 30 do 40 let obsadili kpt.
Matuka 14. a kpt. Linhart 17. pku.
V slalomu se do prvn destky pro-
tlaili ptm mstem pplk. tulo a sed-
mm mstem nrtm. Kocek. Umstn
zbvajcch vykovskch zvodnk:
12. plk. Kubart, 18. mjr. Pikryl, 22. kpt.
Fiala (vichni nad 40 let), 21. kpt. Linhart
(30-40let).
V beckch disciplnch vybojoval
bronz o. z. Kala v bhu na 15 km kla-
sickou technikou (mui nad 40 let). Ve
stejn discipln skonil kpt. olc tvrt
(mui 30-40let). V bhu na 15 km vol-
nou technikou obsadil o. z. Kala tvrt
a kpt. Fiala sedm msto (oba nad 40
let). Kpt. olc pidal ve sv kategorii
est msto.
Ve tafet na 37,5 km obsadilo
drustvo V 1970 ve sloen kpt. olc,
o. z. Kala, pprap. Sz do tetice tvrtou
pku. Kpt. Fiala byl lenem tafety
Spolench sil, kter skonila pt.
Text: Radoslav Kala
Foto: Jan Stank
Lyai pivezli
medaile
SPORT
Ve dnech 15.19. nora 2010 se konal
v Karlov Studnce v Jesenkch pebor
posdky Vykov ve sjezdovm a bec-
km lyovn. Peboru se astnilo cel-
kem 82 zvodnk ve tech disciplnch
sjezdu na lych, ve tech disciplnch
sjezdu na snowboardu a ve dvou bec-
kch disciplnch.
Ji tradin potvrdil roli favorita zis-
kem zlata ve vech disciplnch sjezdu
na lych pplk. Karel tulo v kategorii
nad 40 let. Dal zlat zskal ve sjezdu na
snowboardu nrtm. Jan Kocek a v bec-
kch disciplnch opt exceloval kpt.
Ladislav olc.
Pebory posdky Vykov
v lyovn
Text: kpt. Mgr. Roman Blahuta
Foto: Jan Stank

Profesional 2010 03

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Profesional 2010 03

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Posdka Vykov PROFESIONL slo 3/2010

ada aktivit Institutu dopravn vchovy je i v tomto roce zam-

You might also like