Profesional 2010 04

Posdka Vykov PROFESIONL slo 4/2010
2
Certifkty pevzali absolventi z ru-
kou velitele Velitelstv vcvikuVojensk
akademie plukovnka gt. Jaromra Zny
a nelnka Institutu rozvoje VeV VA
plukovnka gt. Karla Klinovskho, kter
tyto kurzy zabezpeuje prostednictvm
velmi zkuench pslunk Odboru p-
pravy do mrovch operac. Pro Velitelstv
vcviku Vojenskou akademii je NATO
CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT COURSE
velmi prestin zleitost. Jeho prvn
bh se uskutenil pesn ped temi lety
aspolu sdnenmi vyazenmi jej za tuto
dobu absolvovalo vce ne tyi stovky
civilnch zamstnanc ze vech velitel-
stv a agentur NATO.
Text:kapitnka Monika Novkov,
tiskov a informan dstojnice
Velitelstv vcviku Vojensk akademie
Foto: Olga Karafov
Ve Vykov proli vcvikem dal
CIVILN ZAMSTNANCI NATO
D
ne 23. bezna 2010 se vprostorch divadelnho slu barokn-
ho zmku ve Slavkov u Brna uskutenil slavnostn ceremo-
nil vyazen 36 absolvent NATO CIVILIANS PRE-DEPLOYMENT
COURSE (Kurz pro ppravu civilnho personlu NATO do mis),
jeho 14.bh probhal vposdce Vykov od 17. bezna 2010.
Pod patronac Duchovn slu-
by Armdy esk republiky (DS AR)
se ve dnech 14.15. dubna 2010
v Pastoranm centru DS AR usku-
tenilo setkn pedstavitel vech
kesanskch crkv v R sdruench
vEkumenick rad crkv. Jednm zhlav-
nch bod jednn bylo seznme-
n s prac vojenskch kaplan u tvar
a zazen AR, zejmna potom pibl-
en projektu etickch semin, kter
jsou v pastoranm centru v Luli po-
dny ji od roku 2006.
V rmci tchto studijnch dn du-
chovn navtvili tak vojenskou posd-
ku Vykov, kde je pijal zstupce velitele
plukovnk gt. Zbynk Janeka, a pot
se ve zdej posdkov kapli zastni-
li Ekumenick bohosluby za obti le-
teckho netst vruskm Smolensku.
Text: kpt. Mgr. Josef Konen, kaplan VeVVA
Foto: Hana Jurov
Ekumenick rada crkv
u vojk ve Vykov
3
Konferenci podalo Velitelstv v-
cviku Vojensk akademie pod zti-
tou nmstka ministra obrany gene-
rlporuka v. z. Ing. Frantika Padlka,
pedsedy vboru pro vdu, vzdln,
kulturu, mlde a tlovchovu PS PR
PhDr. Waltera Bartoe a mstoped-
sedy Vboru pro obranu PS PR Ing.
Michaela Hrbaty. Najednn bylo ptom-
no 95 astnk z Ministerstva obrany
R, Generlnho tbu AR, vzdlvacch
a vcvikovch zazen rezortu obrany
(Univerzity obrany, Vojensk stedn ko-
ly a Vy odborn koly MO, Vojenskho
odboru FTVS UK v Praze, Odborn koly
Vojensk policie, stavu jazykov ppra-
vy a VeV VA), civilnch veejnch i sou-
kromch vysokch kol, rezortnch kol
R a5astnk ze zahrani (SR).
Clem konference bylo podpoit kon-
cepn pstup pro een otzek ppravy,
rozvoje schopnost a kompetenc profesi-
onl OS R; vytyit perspektivy a trendy
ppravy personlu do nejbli budouc-
nosti; vyut zskan poznatky, doporue-
n a zvry z jednn konference k dal-
mu zkvalitnn ppravy vojenskch pro-
fesionl a umonit osobn setkn a kon-
takty k dal vmn zkuenost vech
astnk jak z vojenskho, tak i civilnho
sektoru.
Konference probhala na Spole-
enskm sle spoleenskho klubu kas-
ren Ddice. Po vodnm vystoupen veli-
tele VeV VA plk. gt. Ing. Jaromra Zny,
MSc., konferenci zahjil nmstek minis-
tra obrany Ing. Frantiek Padlek. S krt-
km vystoupenm dle pokraoval posla-
nec PR Ing. Michael Hrbata. Na toto vy-
stoupen navzal editel Odboru vzd-
lvn Sekce personln MO Ing. Milan
Mel. Po tchto vodnch vystoupench
pokraovalo jednn v tmatickch pa-
nelech, ve kterch bylo pedneseno cel-
kem 25 odborn zamench refert.
Zamen tmatickch panel bylo nsle-
dujc:
Tematick okruh 1 Vojensk kolstv
v prosted systmu vzdlvn R (3 p-
spvky);
Tematick okruh 2A Celoivotn vzd-
lvn a karirov pprava (6 pspvk);
Tematick okruh 2B Pprava vojen-
skch odbornost (7 pspvk);
Tematick okruh 3 elov odborn
pprava na zahranin mise (3 pspvky);
Tematick okruh 4 Podpora ppravy
personlu (6 pspvk).
V jednotlivch vystoupench i v n-
sledn diskusi zaznla ada podntnch
poznatk z rznch oblast ppravy per-
sonlu nejen v rmci rezortu obrany, ale
tak v mezirezortnm i mezinrodnm
mtku. Vechny pspvky z konferen-
ce budou zveejnny ve sbornku a na
piloenm CD ROM, jako i na intrane-
tovch strnkch konference na adrese
http://www.vavyskov.cz/.
Program konference byl v odpoled-
n sti prvnho dne doplnn o ukz-
ky uebn vcvikov zkladny. astnci
konference si mohli prohldnout chemic-
k laboratoe stavu ochrany proti zbra-
nm hromadnho nien Univerzity obra-
ny, ukzky odmoovn vojensk tech-
niky a techniku pouvanou chemickm
vojskem, Odbor simulanch a trena-
rovch technologi, vetn Univerzlnho
cviit jzdy tank pod vodou a Halu
vzdunch sil.
Konference prokzala nutnost orga-
nizovn takovch akc k vmn zkue-
nost z ppravy personlu pro poteby
OSR. Ze strany astnk byla konferen-
KONFERENCE
20 let transformace vojenskho kolstv
(Pprava personlu pro poteby OS R)
V
e dnech 30. 31. bezna
2010 probhla, vrm-
ci oslav 75. vro zahje-
n ppravy personlu rezor-
tu obrany vposdce Vykov,
konference 20 let transfor-
mace vojenskho kolstv
(Pprava personlu pro po-
teby OS R).
4
ce hodnocena velmi dobrm zpsobem
a zst ady astnk zaznlo: ... Byla to
jedna znejlpe organizovanch konferenc,
kterch jsme se mohli v poslednm obdob
zastnit. Vysoce hodnotme irok zastou-
pen astnk konference, jak z rezortu
obrany, spolupracujcch rezort, tak i z ci-
vilnch kol a zazen, aze zahrani ...
Na ukonen konference byl velitelem
VeV VA plk. gt. Ing. Jaromrem Znou,
MSc. pednesen nvrh zvr konferen-
ce, kter byly astnky konference jed-
nohlasn pijaty (zvry jsou uvedeny
vdalm textu). Vzhledem kvelkmu zj-
mu o konferenci se pedpokld jej opa-
kovn vptm roce.
Text: RNDr. Frantiek Herodek
Foto: Olga Karafov
Konferenci organizovalo Veli-
telstv vcviku Vojensk akade-
mie ve Vykov. Na jednn bylo p-
tomno 95 astnk z Ministerstva
obrany R, Generlnho tbu AR,
vzdlvacch a vcvikovch zaze-
n rezortu obrany (Univerzity obra-
ny, Vojensk stedn koly a Vy od-
born koly MO, Vojenskho odboru
FTVS UK v Praze, Odborn koly vo-
jensk policie, stavu jazykov p-
pravy a VeV VA), civilnch veejnch
i soukromch vysokch kol, rezort-
nch kol R a 5 astnk ze zahra-
ni (SR).
Na konferenci bylo pedneseno
25 odborn zamench refert roz-
dlench do5tmatickch okruh.
Zhodnocen:
1. Konference splnila stanoven cle,
kter byly vytyeny pi pprav
konference.
2. Byly realizovny vechny plno-
van programov akce. Vhodnm
doplnnm konference byly ukz-
ky uebn vcvikov zkladny,
kter vhodnm zpsobem dokres-
lily kompetentnost VeV VA jako
rezortn koly pro ppravu perso-
nlu OSR.
3. Vichni astnci konference oce-
nili vysokou kompetenci ped-
nesench pspvk i organi-
zan uspodn jednotlivch
tmatickch okruh.
4. Vzhledem kpotu a sloen ast-
nk konference bylo mon
informovat ir veejnost o sou-
asnm systmu ppravy
personlu v rezortu i mimo nj
a dalmi smry rozvoje ppravy
personlu. Konference potvrdila
komplexnost ppravy personlu,
pedevm v oblastech vchovy,
vzdlvn a vcviku. Souasn
potvrdila, e pi pprav person-
lu je mon vyuvat mezirezortn
a mezinrodn spoluprci.
5. Konference prokzala, e pi p-
prav personlu v rezortu MO je
poteba respektovat standardy
platn v civilnm sektoru, v rmci
Aliance aEU. Tto problematice by
se ml rezort obrany vnovat vn-
sledujcm obdob.
6. Konference ukzala na poteb-
nost urychlenho dopracovn
koncepnch a legislativnch do-
kument, tkajcch se ppravy
personlu v rezortu obrany a na
tsnjm provzn reln per-
sonalistiky se systmem ppravy
personlu v rmci rezortu obra-
ny. Dle ukzala na potebnost
soustavnho budovn vzdlva-
cch a vcvikovch zazen rezor-
tu obrany.
7. Konference vytvoila vhodnou
platformu pro vmnu zkuenos-
t z ppravy personlu v rmci
rezortu obrany, mezi rezor-
ty i v mezinrodnm mtku.
Umonila navzn vhodnch kon-
takt mezi astnky konference
a vytvoila tak podmnky pro dal-
spoluprci.
8. Zvltn uznn a podkov-
n je poteba vyslovit organiz-
torm konference. Podkovn
pat i celmu kolektivu organi-
ztor ukzek Velitelstv vcvi-
ku Vojensk akademie, stavu
OPZHN Univerzity obrany, Centra
simulanch atrenaerovch tech-
nologi a Praporu zabezpeen.
9. Konference svm rozsahem i kva-
litou byla jednou z prvnch kon-
ferenc, zabvajcch se ppravou
personlu komplexnm zpso-
bem. Vzhledem k tomu astn-
ci konference doporuuj jej opa-
kovn vronch, ppadn dvoule-
tch intervalech.
Ve Vykov 31. bezna 2010
ZVRY
konference smezinrodn ast
20 let transformace vojenskho kolstv
Pprava personlu pro poteby OS R,
konan ve dnech 30. 31. 3. 2010
5
Ven pane poslane,
ven pane generle,
vae excelence,
pni generlov, vzcn host,
dovolte mi, abych vs jmnem svm
i jmnem vech pslunk posdky
Vykov pivtal na slavnostnm shrom-
dn, kter se kon u pleitosti oslav
75. vro zaloen vojenskho kolstv ve
Vykov.
Obzvlt mezi nmi vtm vs, bva-
l vojky a obansk zamstnance vojen-
sk sprvy, kte jste pijali nae pozvn,
a pi pleitosti takto vznamn udlosti
opt zavtali do prosted vojenskch kol
ve Vykov. Mnoz jste zasvtili ppra-
v vojk a vojenskmu kolstv podstat-
nou st sv profesn kariry, pojali jste to
jako sv posln, ktermu jste dali cel sv
sil a talent. Pat vm za to dk a uzn-
n a dnen den pat plnm prvem pe-
devm vm.
Kdy v dubnu roku 1935 dolo k vy-
vlastnn pozemk za elem vybudovn
vcvikovch zazen a v tme roce bylo
dne 1. listopadu 1935 zzeno v Ddicch
u Vykova velitelstv Vcvikovho tbo-
ra, jeho prvn velitel pplk. Alexandr Fusek
nemohl tuit, e zakld jednu z nejdel-
ch vojenskch tradic naich ozbroje-
nch sil, tradice vojenskho kolstv v po-
sdce Vykov. V prbhu uplynulch
75. let byla ve Vykov dislokovna ada
vznamnch vzdlvacch a vcvikovch
instituc, kter sehrvaly klovou roli
v pprav vojenskho personlu pro oz-
brojen sly naeho sttu. Kad znich, ve
sv dob a svm dlem, naplovala spo-
lenou a hlavn funkci vojenskch kol,
kterou je vojensk vchova, a pomhala
dotvet jednotliv vojensk pbhy, kte-
r nazvme vojenskou karirou. O ti ge-
nerace pozdji se vojensk koly v posd-
ce stle dynamicky rozvjej a Vykov je
dnes centrem vojensk ppravy a mezi-
nrodnho vcviku v AR.
Po ti generace je ji spjat ivot ob-
an msta Vykova s vojenskou posd-
kou. Vojensk tradice se za tu dobu sta-
ly nedlnou soust historickch tradic
msta. Domnvm se, e mohu bez nad-
szky ci, e vznam oslav 75. vro za-
loen vojenskho kolstv ve Vykov je
v obansk veejnosti vnmn se stejnou
dleitost, jako je tomu mezi vojky, kte-
zde slou. Vtto souvislosti je nutno pi-
pomenout, e bez podpory obansk ve-
ejnosti, bez dlouhodob podpory veden
msta Vykova, bez vzjemn spolupr-
ce armdy a veejnosti by zejm neby-
lo mon rozvjet vojensk kolstv zde ve
Vykov tak spn, jak se to dailo vpr-
bhu onch 75 let.
Struktura vojenskch kol i organizace
a obsah ppravy vojenskho personlu se
kontinuln mn. Jde o pirozen proces
zmn, kter je urovn vvojem vbezpe-
nostnm prosted a poadavky, kter jsou
na ozbrojen sly nov kladeny. Vojensk
koly mus umt novm poadavkm vy-
hovt a stejn tak si mus udrovat schop-
nost pizpsobit se mncm se podmn-
km. Nejde ale o jednosmrn proces. Ve
stejn me mus bt vojenskm kolm
poskytovna soustavn pe a podpora
pi naplovn jejich jedinench funkc.
Pipomenu vtto souvislosti jednu znich,
kterou zejmna vdnen dob, kdy budu-
jeme profesionln ozbrojen sly, pova-
uji za obzvlt vznamnou. Vojensk
koly jedin disponuj schopnost repro-
dukce vlastn stejn jako reprodukce
celho vojenskho systmu. dn jin
soust armdy touto schopnost nedis-
ponuje a spnost vstavby OS R je
dnes zcela zvisl na schopnosti vojen-
skch kol tuto reprodukn funkci zaji-
ovat. Je proto zcela pirozen, e systm
ppravy personlu je azen mezi princi-
py vstavby sil, a nikoliv mezi ely, kte-
r jsou platn napklad pro vstavbu jed-
notek.
Dmy a pnov, ven host,
je mi ct, e mohu bt ze sv funkce ve-
litele VeV VA organiztorem a hostite-
lem oslav 75. vro zaloen vojenskho
kolstv ve Vykov. km to tmto zp-
sobem zcela zmrn, protoe VeV VA
nen jedinou vzdlvac a vcvikovou in-
stituc, kter je v posdce Vykov dislo-
kovna. Mezi dalmi mohu jmenovat
stav ochrany proti zbranm hromad-
nho nien UO Brno, stav jazykov p-
pravy Vykov, Odbornou kolu Vojensk
policie Vykov, Britsk vojensk poradn
a vcvikov tm ve Vykov, NATO CBRN
COE, Centrum simulanch a trenaro-
vch technologi a dal tvary a za-
zen, kter jsou ureny k podpoe vzd-
lvn a vcviku v posdce Vykov. Jde
o soubor instituc a tvar, kter vechny
spolen vytvej jedinen prosted pro
ppravu vojk OS R a naich alian-
nch partner.
Dovolte mi pi pleitosti dnench
oslav popt vem vojkm z povol-
n a obanskm zamstnancm pso-
bcm v posdce Vykov mnoho dalch
spch pi plnn naeho spolenho
kolu, kterm je pprava personlu pro
poteby OS R. Vem institucm, kter
v posdce Vykov psob, peji spn
rozvoj a vem dnenm hostm pjemn
pobyt ve Vykov.
Dkuji za pozornost.
Velitel Velitelstv vcviku Vojensk akademie
plk. gt. Ing. Jaromr Zna, MSc.
VYSTOUPEN
velitele VeV VA
na slavnostnm shromdn
dne 29. 3. 2010
6
Ven pane veliteli,
ven vojci a obant zamstnan-
ci Velitelstv vcviku Vojensk akademie,
ven host,
vodem omlouvm pana hejtmana
Jihomoravskho kraje, kterho dnes zde
mm tu est zastoupit, a dovolte mi tedy
jako lenu Rady Jihomoravskho kraje,
abych Vs jmnem pana hejtmana ajm-
nem svm pozdravil vtento slavnostn den,
kdy jste zde nastoupili k 75. vro zahjen
ppravy personlu vposdce Vykov.
Jihomoravsk kraj si povauje za est
mt v rmci teritoria ti vojensk posd-
ky a jsem rd, e vykovsk posdky pat
mezi ty snejdel tradic a nejvym kredi-
tem. V souasn dob je tato posdka po-
vaovna za jednu z nejvznamnjch
vrmci Armdy esk republiky a je nejvy-
hlenjm centrem ppravy vojenskch
profesionl.
Vojensk posdka Vykov byla vdy
v rmci Jihomoravskho kraje povaov-
na za msto ppravy naich vojk, a zde
bylo posdkou Uilit ton vozby za
prvn republiky anebo pozdji Tankov vo-
jensk uilit a Vysok vojensk kola po-
zemnho vojska.
Dnes jste zde nastoupili jako
a bylo mi ct Vm pedat Stuhu hejtmana
Jihomoravskho kraje.
Stuhu na V bojov prapor se hejtman
Jihomoravskho kraje rozhodl pipevnit:
za vzornou reprezentaci a propaga-
ci Jihomoravskho kraje v zahrani-
a v rmci esk republiky. Jsem si
pln vdom, jakm zpsobem se po-
dlte na dobrm jmnu na republi-
ky a Jihomoravskho kraje ve sttech
Evropsk unie, ale i ve Spojench st-
tech americkch, a to pedevm p-
pravou obanskho personlu NATO
a ppravou vojk na armdy ped
vyslnm do zahraninch mis;
za vcvik a ppravu Jednotky aktivnch
zloh Jihomoravskho kraje organizo-
van pi Krajskm vojenskm velitelstv
Brno. Tato jednotka pat mezi jedny
znejlepch, a to je i Vae zsluha. Velmi
m potilo, kdy jste v srpnu minul-
ho roku pomohli zorganizovat sout
jednotek aktivnch zloh trncti kraj-
skch vojenskch velitelstv a drustvo
aktivn zlohy Jihomoravskho kraje
bezkonkurenn zvtzilo;
stuhu jste obdreli za bezodkladn
aobtav nasazen sil a prostedk pi
odstraovn nsledk povodn vrm-
ci Jihomoravskho kraje a esk re-
publiky. Kad obyvatel naeho kraje si
cen, jak obtav jste se zapojili do od-
straovn nsledk povodn, kter ns
zashly vletech 1997, 2002 a2006;
za vstcnost a vzornou spoluprci sob-
cemi a msty Jihomoravskho kraje pi
organizovn pietnch akt a nstu-
p vojsk na veejnosti. Vichni vme, e
ast zstupc armdy je zde nezastu-
piteln atakt nepehldnuteln;
stuha Vm byla udlena takt za aktiv-
n innost pi provdn osvty avcho-
vy mldee Jihomoravskho kraje. Jsem
rd, e pravideln slavte svtek Dne
dt, uskuteujete dny otevench dve-
pro matesk koly, ky zkladnch
astednch kol, e provdte besedy na
kolch a vychovvte nae nejmen
spoluobany klsce kvlasti;
a v neposledn ad Vm hejtman-
sk stuha pat za vzornou pi o vo-
jensk dchodce a veterny svtovch
vlek obany Jihomoravskho kraje.
Ven pane veliteli,
ven vojci a obant zamstnan-
ci Velitelstv vcviku Vojensk akademie,
dovolte mi na zvr vm popt mno-
ho pracovnch spch ve Va dleit
prci a vte mi, e si dnes rd prohldnu
vae vcvikov zazen a tuto krsnou mo-
dern posdku.
Dkuji za pozornost.
len Rady Jihomoravskho kraje
Bc. Zdenk Pavlk
VYSTOUPEN
lena Rady Jihomoravskho kraje
Bc. Zdeka Pavlka
na slavnostnm shromdn
dne 29. 3. 2010
7
Laudi Memorabilis
Nelnk Generlnho tbu AR ar-
mdn generl Ing. Vlastimil PICEK pi
pleitosti oslav 75.vro zahjen p-
pravy personlu vposdce Vykov ud-
lil LAUDI MEMORABILIS osobnostem,
kter se vznamnm zpsobem pod-
lely na tvorb koncepce ppravy perso-
nlu a na vstavb vzdlvacch avcvi-
kovch zazen.
Jedn se o tyto osobnosti:
genmjr. v. z. Ing. Ji HALAKA,
Ph.D. psobil ve Vykov jako ve-
litel 4. velitelstv pro vcvik a tvorbu
doktrn. Od 1. prosince 2003 jako edi-
tel editelstv vcviku a doktrn, jeho
soust byla i Vojensk akademie ve
Vykov. Od 1. ervna 2005 byl zstup-
cem velitele Sil podpory a vcviku, je-
mu bylo editelstv vcviku a doktrn
podzeno.
plk. v. z. prof. Ing. Ignc HOZA,
CSc. potkem devadestch let p-
sobil na Ministerstvu obrany jako nel-
nk Sprvy vojenskho kolstv, pozd-
ji od roku 1997 po dv funkn obdob
psobil ve funkci rektora Vysok vojen-
sk koly pozemnho vojska ve Vykov.
plk. v. z. Ing. Duan CHOVANEC
psobil jako velitel Vojensk stedn
koly ve Vykov od jejho vzniku 1. z
1993 a do svho odchodu do dchodu
k1. z 2004.
plk. v. z. Ing. Ji JULNEK pso-
bil na Vojensk stedn kole ve Vykov
jako zstupce velitele. Od 1. z 2004 a
do jejho zruen k31. srpnu 2006 byl je-
jm velitelem.
plk. v. z. Ing. Milan MEL pso-
bil na Ministerstvu obrany na Sprv vo-
jenskho kolstv, na Odboru vojensk-
ho kolstv a vdy. Vsouasnosti zastv
funkci editele Odboru vzdlvn Sekce
personln MO.
plk. v. z. doc. Ing. Lubomr
ODEHNAL, CSc. psobil jako dkan
Fakulty ekonomiky obrany sttu, poz-
dji jako rektor Vysok vojensk koly
pozemnho vojska ve Vykov v obdo-
b od 1. nora 1994 do 31. ledna 1997.
V dalm obdob psobil opt jako d-
kan Fakulty ekonomiky obrany sttu.
genmjr. v. z. Ing. Vladimr SOVA
byl potkem roku 1996 poven teh-
dejm NG AR generlporukem
Jim Nekvasilem zenm prac vedou-
cm ke zzen rezortn koly Vojensk
akademie ve Vykov. Od 1. erv-
na 1996 a do 14. jna 1999 byl jejm
prvnm velitelem.
brig. gen. v. z. prof. Ing. Rudolf
URBAN, CSc., dr. h. c. psobil na
Vysok vojensk kole pozemnho voj-
ska jako dkan Fakulty ekonomiky obra-
ny sttu a logistiky, od roku 2003 jako
rektor VV PV. Po vzniku Univerzity obra-
ny od1.z 2004 pracoval jako prorek-
tor pro rozvoj, od 1. srpna 2005 dopo-
sud jako rektor Univerzity obrany.
plk. prof. Ing. Duan VIAR, CSc.
v letech 19941997 psobil na VV PV
jako prodkan pro vdeckou innost
Fakulty druh vojsk, pozdji Fakulty -
zen vojenskch systm. Od roku 1997
byl po dv funkn obdob prorekto-
rem pro vdeckou innost. Od 1. z
2004 doposud vykonv funkci editele
stavu ochrany proti zbranm hromad-
nho nien Univerzity obrany sdisloka-
c ve Vykov.
Udlen estnho odznaku AR
Za zsluhy III. stupn
Nelnk Generlnho tbu AR ar-
mdn generl Ing. Vlastimil Picek rozka-
zem slo 6/2010-1304 ze dne 26.nora
2010 udluje estn odznak AR Za z-
sluhy III. stupn
RNDr. Petru HJKOVI starostovi
msta Vykov za vznamn pnos pi
budovn vojenskho kolstv na terito-
riu msta Vykov.
Text: RNDr. Frantiek Herodek
Foto: Olga Karafov
8
FOTOREPORT
Velitelsk pprava tbu VeV VA dne 8. bezna 2010
Foto: Olga Karafov
9
Semine se astnili zstupci z-
lonch dstojnk Nmecka, Dnska,
Nizozem, Velk Britnie, USA a R. Nad
seminem pevzal ztitu mstoped-
seda vldy a ministr obrany R Martin
Bartk a hejtman Jihomoravskho kra-
je Michal Haek. Vznam uvedenho
semine podtrhuje osobn ast aak-
tivn zapojen poslance Poslaneck
snmovny Parlamentu R Michaela
Hrbaty, mstopedsedy vboru pro
obranu a velitele Velitelstv vcvi-
ku zloh armdy USA generlmajora
James B. Mallory.
Po zahjen a vodnch vystoupe-
nch byli astnci semine rozdle-
ni do pracovnch skupin k een ot-
zek spojench spostupem pi vcviku,
pprav, vzdlvn a monm nasa-
zovn zlonch jednotek v rmci n-
rodnch a mnohonrodnch operac.
Vstupnm dokumentem celho se-
mine pak byly nvrhy jednotlivch
postup a een efektivn vstavby
a monho nasazen zlonch sbor
(jednotek) lenskch stt NATO.
V ervenci letonho roku probh-
ne u VeV VA jet jedna akce v rm-
ci vzdlvn zlonch dstojnk
NATO, zem, kte jsou leny CIOR, a to
14denn jazykov akademie.
Text: major v. z. Arnot Lbezn,
prezident Asociace zlonch brigd
Foto: Olga Karafov
Vzdlvn zlonch dstojnk NATO
ve Vykov
V
e dnech 7. 10. dubna 2010 probhl u Velitelstv vcviku Vo-
jensk akademie ve Vykov (VeVVA) semin mladch z-
lonch dstojnk CIOR (Mezispojeneck konfederace zlonch
dstojnk). Semin je organizovn ve spoluprci nrodnho re-
prezentanta CIOR, Asociace zlonch brigd majora v. z. Arnota
Lbeznho aVeVVA Vykov. elem semine bylo diskutovat n-
rodn principy vstavby, vcviku, vzdlvn a pouit zlonch
jednotek vrmci nrodnch amnohonrodnch operac.
10
Vcvik, kter zahajoval s 19 pslu-
nky, zde po jeho 14 dnech zcelkovch
6tdn absolvuje ji jen 17 pslunk.
Ti by se mli vjeho prbhu nauit ne-
jen zkladnm dovednostem v jednot-
livch druzch pprav, ale zvit si tak
svou fyzickou zdatnost a psychickou
odolnost. Rozhodujcmi pedmty, ve
kterch by mli zskat potebn znalos-
ti a dovednosti, jsou steleck, taktick,
zdravotn a tlesn pprava, a knim pak
postupn pibvaj i dal poznatky z to-
pografck, spojovac, enijn ppravy
a ochran proti zbranm hromadnho
nien (OPZHN). Vrmci zkladnch d
jsou tito pslunci tak seznamovni
sprvnmi a fnannmi nleitostmi vy-
plvajcch ze zkon, vyhlek avojen-
skch pedpis.
Rozhodujcmi zamstnnmi v pr-
bhu vcviku bude plnn zkladnho
cvien ve stelb ze samopalu, praktic-
k zamstnn z taktick ppravy a v-
cvik na ohov drze, plnovan do
posledn fze jejich ppravy. Zskan
vdomosti pak vsamotnm zvru 6t-
denn ppravy budou muset prokzat
sloenm sdruen zkouky.
spn absolventy pak ek slav-
nostn vyazen dne 12. kvtna 2010
vprostorch Praporickho klubu vare-
lu kasren Ddice.
Text: kapitnka Monika Novkov,
tiskov a informan dstojnice VeVVA
Foto: Olga Karafov

Pslunci aktivnch zloh
absolvuj
VOJENSK VCVIK
VE VYKOV
O
d 1. dubna 2010 absol-
vuj u Institutu vcviku
Velitelstv vcviku Vojensk
akademie ve Vykov vcvik
dal pslunci aktivnch zloh.
Zamstnn bylo koncipovno ve
dvou samostatnch blocch - pro poslu-
chae UO a pslunky Spolench sil.
Pednky poskytly astnkm speci-
fck pohled na to, sjakmi novmi jevy
se musej velitel na taktickm stupni
(prapor) vyrovnvat. Lektorem byla zd-
raznna nutnost pizpsoben organi-
zan struktury se zalennm novch
prvk do sestavy praporu v zvislosti
na plnnm kolu. Znanou pozornost
vnoval vznamu a dleitosti ochrany
vojsk ped souasnmi hrozbami vope-
ranm prostoru nasazen a pprav jed-
notky ped jejm nasazenm do operace.
Na pednku navazovala iv dis-
kuse, ve kter se studenti UO i pslun-
ci velitelskho sboru zajmali o konkrt-
n aspekty veden zahraninch operac.
Organizan sena pprav aprove-
den pednky podleli Ing.Pavol Varga,
Ing. Jozef Buza a Ing. Karel Kudlika
z Oddlen koncepc analz a zeve-
obecovn zkuenost Institutu dok-
trn. Zahranin host vbec poprv na-
vtvili msto Brno a uvtali monost se
v pedveer pednek seznmit s tmi
nejzajmavjmi historickmi stmi
msta.
Autor: Ing. Karel Kudlika
Foto: Mgr. Zdeka Dubov
PEDNKA ZAHRANINHO LEKTORA
ke zkuenostem zveden souasnch operac na taktick rovni
I
nstitut doktrn VeVVA vsouinnosti sFakultou ekonomiky a managementu UO Brno
pipravil dne 8. dubna 2010 pro vybran pslunky velitelskho sboru AR, poslucha-
e a lektory UO pednky zahraninho lektora na tma Zkuenosti jednotek USA zve-
den souasnch operac. Pednejc pplk. John Reynolds se vrznch velitelskch
atbnch funkcch astnil operac vPerskm zlivu, vAfrice, na Balkn atech opera-
c vIrku. Pi dvou poslednch psobil ve funkcch velitele praporu 1/26 pho pluku a ve
funkci velitele prapornho kolovho uskupen Task Force 2-28 Black Lions. Pednky
se astnilo celkem 82 pslunk AR od SpS a UO Brno.
11
Pslunci Kurzu odbornk oprav
kolov techniky byli pod vedenm in-
struktora nrtm. Vladimra Harenka
seznmeni s kony zkladnch druh
drby a oprav kolov techniky pou-
van v AR jako je T-810, T-815, LR-110
aUAZ-469. Na zvr byli seznmeni svo-
zidly DINGO a IVECO.
V Kurzu poln proviantn techniky
byli astnci kurzu prokoleni z4Vyhl.
. 50/1978 Sb., o obsluze elektrickch za-
zen a prci na nich, kolen tlakovch
ndob stabilnch a kolen obsluh pol-
n proviantn techniky pro ppravu stra-
vy. Vrmci vuky byli vedoucm instruk-
torem prap. Sekrem prakticky sezn-
meni s ppravou stravy v polnch pod-
mnkch, manipulac s prostedky poln
proviantn techniky abezpenost prce.
Kurz zbroj byl zamen na dr-
bu, opravy a kontroln prohldky runch
zbran pouvanch v AR. Byl rozdlen
do dvou st, a to teoretick sti, kter
probhla na uebn, a praktickou ukz-
ku na stelnici. Kurz probhl pod vede-
nm instruktor Kurzu odbornk oprav
runch zbran prap. Petra Kivnka
anrtm. Rostislava Wendzela.
Uvedench kurz se zastni-
lo 16 pslunk AZ, kte svm pstu-
pem kplnn kol, zejmna pstupem
k praktickmu vcviku, prokzali vyso-
kou profesionalitu.
Text: pplk. Ing. Jan Koutnk
Foto: o. z. Josef Gottvald
VCVIK AKTIVNCH ZLOH
V
prvnm tvrtlet roku 2010 probhl u Odboru ppravy logistic-
kch azdravotnickch odbornost Institutu vcviku vcvik p-
slunk aktivnch zloh. Jednalo se o ti kurzy, a to Kurz odbornk
oprav kolov techniky, Kurz poln proviantn techniky a Kurz zbroj.
V tomto tvrtlet probhl tikrt Kurz
prvn pomoci-rozen a jednou Kurz
prvn pomoci. Dleit zamstnn jsou
realizovna nejen na uebn, ale hlavn
vternu za pouit zdravotnickch pom-
cek. Vcvik probh v podmnkch bl-
cch se bojov situaci pi odsunu aoete-
n zrannho na bojiti.
Zamstnn v ternu zpravidla
probhaj pod taktickm nmtem.
Rzn taktick situace u vojk zvyu-
j samostatnost, odbornost a rozhod-
nost poskytnut prvn pomoci. V rmci
zamstnn maj vojci monost provit
vlastn schopnosti, dovednosti a psychic-
kou odolnost pi oetovn porann
ohroujc ivot.
Vuku u Kurzu prvn pomoc-roze-
n zabezpeuj instruktoi vcviku prap.
Bc. Pavlna Klov, prap. Milan tpala
a pprap. Tom Chudrek. U Kurzu prv-
n pomoci jsou instruktoi vcviku prap.
Elika Komrkov, lektoi o. z. Jozef Stas
ao.z. Miroslav Kulich.
Text: pplk. Ing. Jan Koutnk
Vcvik zdravotnickch
odbornost
V
prvnm tvrtlet roku 2010 byla
uOddlen ppravy zdravotnickch
odbornost Odboru ppravy logistickch
a zdravotnickch odbornost Institutu v-
cviku vnovna pozornost nejen dlouho-
dobm zdravotnickm kurzm, ale ipro-
veden krtkodobch elovch kurz.
Kurz prvn pomoci aKurz prvn pomo-
ci-rozen je uren pro vojky vysla-
n do zahraninch mis, vsouasn dob
pro kontingent 1.OMLT. Clem vuky
avcviku vuvedench kurzech je pipra-
vit vojky na samostatnost arozhodnost
pi konech, kter zachrauj ivot zran-
nho vojka.
12
Pokusm se vm ve zkratce pibl-
it nai innost a vynechm aktivity ve-
den pmo ve prospch samotnho
tvaru spojen s zenm, plnovnm,
personlem, fnancemi atd. Prapor za-
bezpeen se skld z velen a tbu
tvaru, oddlen logistiky, roty bojov
techniky, roty dlostelectva, techniky
letectva, PLV a PLRV, roty speciln tech-
niky, roty zabezpeen, roty dr-
by UVZ, roty logistiky, vojensk ha-
sisk jednotky a skupiny podpory
kvality ivota.
Hlavnm kolem tvaru je: za-
bezpeit technikou, materilem, muni-
c, PHM, UVZ a slubami vechny tvary
posdky Vykov vetn zabezpeen v-
cviku vojsk vech cvicch jednotek ve
VVP Bezina.
Z tto veobecn defnice vypl-
v: Chcete se dostat s vojky na vcvik
a nejt pky? Chcete cviit a provdt
vuku se speciln technikou nebo pe-
pravovat materil? Przab to pro vs za-
bezpe. Technika pi vcviku zapad-
la? Przab ji vyprost. Nco se na tech-
nice pokazilo? Przab to oprav. Chcete
cviit dnem i noc? Naplnujte si vcvik
a przab to zabezpe.
K tmto elm mme k dispozici
techniku automobiln, tankovou, obrn-
nou, enijn, chemickou, dlosteleckou,
logistickou i leteckou. Prv o letec-
k technice se ve spojitosti sVykovem
asto mluv, asto i za hranicemi repub-
liky, ale ne kad v, e tuto techniku na
hale vzdunch sil obhospodauje prv
przab. Dle zabezpeujeme komplex-
n parkovou slubu vetn zabezpee-
n PHM, nabjec stanice a myky tech-
niky. Nemn dleitm kolem przab
je zabezpeen strn sluby na PMS
aochrann smny na pal.
Obrovskm a asto opomjenm
kolem je logistick zabezpeen,
kter zahrnuje veker sklady mate-
rilu od munice a po stavebn uby-
tovac materil, opravny techniky, za-
bezpeen oprav v civilnm sektoru,
metrologii a OTD, plnn hospodsko-
dopravnch kol, veden etn eviden-
ce vech majetkovch uskupen, een
otzek ekologie, ubytovac sluby, po-
rn ochranu cestou vojensk hasisk
jednotky, drbu a provoz protipor-
nch zazen, zpracovn uivatelskch
poadavk akvizin poteby za oblast
logistiky, nkupy materilu, zabezpeen
a drba vekerch sportovnch zazen,
provoz uebnch blok atd.
Dalm nemalm kolem je za-
bezpeen vojenskho provozu VVP
Bezina a UVZ. Mlokdo v, co to vech-
V
ichni dobe vte, e Prapor
zabezpeen (przab) tady
je. Ale vte tak, co vechno
vlastn tento tvar zabezpeu-
je ajak koly pln nejen ve pro-
spch Vykova? Drtiv vtina
zamstnanc kasren Ddice
pi poloen tto otzky odpo-
v, e disponuje technikou ve
prospch zabezpeen vcviku,
sklady a dlenskmi provozy.
Ano, je to pravda, ale je to jen
mal st z toho, co tento tvar
zabezpeuje.
O em je
PRAPOR ZABEZPEEN
13
no zahrnuje. Jakm zpsobem se pl-
nuje a koordinuje vcvik ve VVP, jak
probh drba VVP, co vlastn ve VVP
je za zazen, kdo vechno u ns cvi
akam a VVP sah. Nai lid mus vmi-
nimlnch potech osob a miniml-
nch fnannch nkladech udrovat
v provozu veker cviit, stelnice
a vcvikov zazen. Mus zabezpeo-
vat uzavrac stre pi stelbch (co je
takka denn). Zabezpeuj slubu py-
rotechnika avneposledn ad vjakch
podmnkch tohle ve mus plnit.
Myslte si, e u je toho dost? Je, ale
jet pod to zdaleka nen ve. Przab
m k dispozici Skupinu podpory kva-
lity ivota, kter zabezpeuje spo-
leensk, kulturn a sportovn ivot
v posdce, innost zjmovch skupin
a krouk. K dispozici m Posdkov
dm armdy a Spoleensk klub, kde
je mimo jin vprovozu i pjovna DVD,
knihovna a internetov pracovit.
Bohuel, mnostv akc je zvisl na f-
nannch prostedcch. Tato skupina za-
jiuje rovn nkup a distribuci knih
a DVD pro poteby zahraninch mis
AR.
Chcete si v poledne dt obd, nebo
si nco koupit v kantn? My pro vs
materiln a technicky zabezpeuje-
me stravovn prostednictvm VLRZ.
Prochzte pes brnu, nkdo vs kont-
roluje a po pracovn dob ste a kont-
roluje arel kasren? Je to CBA Vojensk
lesy a statky, kterou materiln, tech-
nicky a dokumentan zabezpeujeme.
Pro pslunky zkladnho vcviku za-
bezpeujeme doplnn zkladnho vy-
strojen a rovn technikou vcvik z-
loh. V neposledn ad jsou pslunci
Praporu zabezpeen zaazeni ve spous-
t hotovost. Opravdu toho nen mlo.
Pesn popisovat dl koly kad
sousti tvaru by bylo zdlouhav, ale
pevn vm, e jsem vm alespo tro-
chu piblil innost Praporu zabezpee-
n. Lze ci, e jsme dlnky armdy. O na-
ich problmech se nikde pli nemluv.
Jen se ekne zabezpete a tm se kon-
. I pesto bych rd podkoval vem,
kte ns chpou a pomhaj nm a hlav-
n bych rd podkoval vem pslun-
km Praporu zabezpeen za jejich ob-
tavou a kvalitn prci nejen ve prospch
posdky Vykov.
Text a foto: Vrchn prapork przab
nprap. Petr Rychnovsk
Foto: Olga Karafov, nprap. Petr Rychnovsk
Monosti oprav se minimalizu-
j a nkup nov techniky je odloen
na ne urito. Tato finann restrik-
ce se dotkaj i Leteck radionavi-
gan sluby (LRNS) v AR, technick
stacionrn prostedky na leteckch
zkladnch strnou. Z toho dvodu
odborn orgny LRNS stanovily ko-
misi pro proven polnch pojzdnch
prostedk NAVYRA-II a BASA-II-L kza-
bezpeen zlohy stacionrnch pro-
stedk LRNS vAR. Komise ze stupn
Skupiny logistiky Ministerstva obra-
ny (Slog MO) a Velitelstv Spolench
sil (VeSpS) pezkoumala technick
stav NAVYRA-II a BASA-II-L a provi-
la drustva LRNS u Praporu zabezpe-
en z rozvinut a obsluhy prostedk
NAVYRA-II a BASA-II-L.
Komise vyhodnotila vstavbu da-
nch prostedk, drbu dan techni-
ky a celkov pstup k plnnmu ko-
lu vten a konstatovala, e pslu-
nci przab jsou schopni dret hotovost
pro zlohu technickch stacionrnch
prostedk na leteckch zkladnch.
Text: por. Bc. Ji Grausgruber,
prap. Vlastimil Vysoudil
Foto: kpt. Ing. Pavel limar
Proven prostedk
Leteck radionavigan sluby
D
ne 8.4.2010 probhlo ve
Vykov vprostorch VVP
Bezina pezkoumn technic-
kho stavu a zpsobilosti roz-
vinut prostedk NAVYRA-II
(traov pibliovac majk)
aBASA- II-L (mobiln komplet
pro samostatn vrtulnkov let-
ky), slouc pro vstavbu poln-
ho letit.
14
Zamstnn zahjil dne 6. 4. 2010
v 9 hodin na cviiti Veperk ve VVP
Bezina (CRL) nelnk OPLogZdOdb
pplk. Ing. Jan Koutnk, kde pivtal p-
tomn hosty a provedl krtkou prezen-
taci odboru.
Praktick ukzka byla zahjena vy-
protnm zrann osoby z havarova-
nho vozidla. Ukzku zsahu provdli
pslunci Oddlen ppravy pornch
odbornost kpt. Ing. Leo Janda, npor.
Bc. Jan Dorfel, prap. Zdenk avelka
a prap. Jaroslav Vone za asistence ve-
douc instruktorky z Oddlen ppra-
vy zdravotnickch odbornost prap. Bc.
Pavlny Klov. Vzhledem ktomu, e pi
nehod dolo k takov deformaci ka-
roserie vozidla, e nebyl mon vstup
dvemi, jedna skupina provdla roz-
sthn karoserie, druh skupina pro-
nikla dovnit vozu zadnm oknem a za-
bezpeila kontakt se zrannm. Po vy-
protn zrannho z vozidla a jeho
oeten nsledovalo naloen do sa-
nitky a odsun do zdravotnickho za-
zen. Havarovan vozidlo bylo pomoc
vysokozdvinho vozku DVHM naloe-
no instruktorem vcviku prap. Petrem
Stromskm na vozidlo T-815, m se
prezentoval vcvik na vysokozdvi-
n motorov vozky, kter se u odbo-
ru provd.
V rmci dal prezentace odbo-
ru pedvedli instruktoi Vcvikov sku-
piny provozu a oprav TAT prap. Michal
Fajmon a nrtm. Jaroslav Novk vypro-
tn havarovanho vozidla. Jednalo se
o pevrcen vozidlo P-V3S, kter bylo
pomoc hlavnho navijku vyproova-
cho automobilu T-815 AV15 postaveno
na kola a podvenm pipraveno kod-
sunu. Pi odsunu dolo ke vzniku po-
ru na odtahovanm vozidle a musela za-
shnout porn jednotka OdPPoOdb,
kter vozidlo uhasila pomoc vozidla
CAS-32.
Pot nsledovalo vyprotn OT-90
vyproovacm tankem VT-72 a evaku-
anch prostedk. Zvrem byl prezen-
tovn vcvik jebnk zen zkueb-
nm komisaem zvedacch zazen prap.
Michalem Fajmonem. Za pouit jebu
T-815-AD-28 pemstil psov vozidlo
OT-90 na virtuln podvalnk.
Vedouc star instruktor prap. Even
Sekr provedl prezentaci Vcvikov
skupiny proviantnch odbornos-
t a sprvc skladu. Seznmil ptom-
n spoln proviantn technikou pro p-
pravu stravy, a to varnikou 54, PK12,
PK26H, Poka 3/1. Na fotografch byly
pedstaveny nov zavdn prostedky
proviantn techniky. Jednalo se o kon-
tejnerov kuchyn, Poka 4 a vozidlo
CITRA-M. Rovn byla rozvinuta hospo-
dsk vdejna, probhla ukzka in-
nosti hospodskho drustva pi p-
prav stravy a vydna strava cvicm.
Instruktor zabezpeujc vuku av-
cvik mechanik oprav kolov a bo-
jov techniky provedl ukzku tech-
niky a seznmen s clem a obsahem
kurz Odbornk oprav kolov tech-
niky, Mechanik kolovch vozidel LOV
DINGO, Mechanik kolovch vozidel-
OT64, Mechanik kolovch vozidel T-810,
Mechanik kolov bojov techniky. Clem
vcviku je pod vedenm starho in-
struktora nrtm. Vladimra Harenka na-
uit vojky provdt drbu a opravy
zkladnch typ automobil, kolovch
obrnnch transportr a jejich pod-
vozk.
Rovn tak star instruktor nrtm.
David Drbek provedl prezentaci kurz
Odbornk oprav elektrovybaven kolo-
v techniky a Odbornk oprav elektrovy-
baven psov techniky. Clem kurz je
seznmit a nauit vojky zkladn typy
oprav elektrovybaven danch typ
techniky. Vojci se zde u kompletn
rozebrat startry, alterntory, prom-
uj zdrojovou soustavu, diagnostikuj
vznikl zvady a provd zkladn dr-
bu elektrick soustavy vozidel. Vprb-
hu ptitdennho kurzu vojci absolvu-
METODICK DEN
nelnka Odboru ppravy logistickch a zdravotnickch odbornost
Institutu vcviku
D
ne 6. dubna 2010 pro-
bhl za asti plk. gt.
Ing. Zbyka Janeky, plk.
Ing. Jozefa Laura, pplk. Ing.
Jaroslava Medka, pplk. Ing.
Pavola Orszgha, nprap. Libora
Plieovskho, pplk. doc. Ing.
Jana Furcha zUO Brno a dalch
host metodick den nelnka
Odboru ppravy logistickch
a zdravotnickch odbornost
Institutu vcviku (IV), zame-
n na hlavn oblasti vuky a v-
cviku u odboru.
15
j dva tdny st u V 4423 Pslavice
nebo u V 5008 vKlatovech.
Vuka odbornk oprav psov tech-
niky je rozdlena do kurz Odbornk
oprav psov techniky BVP, Odbornk
oprav psov techniky GM, MTLB
a Odbornk oprav psov techniky
T72. Pod vedenm starho instruktora
nrtm. Jiho Pi provddrbu a opra-
vy pslun psov techniky za pouit
dlenskch prostedk. Absolventi kur-
zu mus umt defektovat zvady a pro-
vdt opravy jak nadlnch, tak i vpol-
nch podmnkch.
Oddlen ppravy zdravotnickch
odbornost je akreditovanm pracovi-
tm schvlenm Ministerstvem zdravot-
nictv. Odborn ste a zkouky jsou pi
akreditaci zasteovny Vojenskou ne-
mocnic vBrn. Ptomn byli seznmeni
lektorem instruktorem o. z. Miroslavem
Kulichem s pouitm jednotlivch dru-
h maket porann, zdravotnickou
vbavou pouvanou ve vojenskchpol-
nch podmnkch a zdravotnick-
mi prostedky pouvanmi k odsu-
nu rannch. Zvrem bylo provedeno
porovnn rozdlu v pouvn zdravot-
nick vbavy vmrovch a polnch pod-
mnkch.
Soust ukzek bylo i pracovit od-
bornk oprav zbran. Byly pedstaveny
dva kurzy, a to kurz Odbornk oprav ru-
nch zbran a Odbornk oprav zbran bo-
jov techniky. V kurzu Odbornk oprav
runch zbran se klade draz na zvld-
nut problematiky kontrolnch prohl-
dek zbran, drby, opravy a bezpen
manipulace se zbranmi. Jedn se otyto
zbran: pistole vz. 82, samopal vz. 58,
univerzln kulomet vz. 59, 7,62mm
kulomet PKT, odstelovac puky SVD,
RPG7, 12,7mm kulomet vz. 38/46,
12,7mm kulomet NSV a AGS17. Vroce
2011 se plnuje doplnn vuky o dal-
run zbran. Nap. pistole Glock 17,
12,7mm odstelovac puka Falcon.
Instruktoi kurzu prap. Petr Kivnek
a nrtm. Rostislav Wendzel vlastn certi-
fkt opravujc kolit vechny uveden
zbran vdanm rozsahu.
Clem kurzu Odbornk oprav v-
zbroje bojov techniky je nauit p-
slunky kurzu provdt zkladn opra-
vy, drbu a kontrolu jednotlivch
zbran bojov techniky. Draz se klade
na zvldnut oetovn, drby a kon-
trolnch prohldek u 30mm kannu
2A42, 120mm minometu, 122mm ra-
ketometu, ShKH DANA, kann 2A46
tanku T-72M4CZ. Na konci roku 2009
byli instruktoi prokoleni v atci izra-
elskou frmou RAFAEL na oetovn
a drbu zbraovho systmu na kolo-
vm obrnnm transportru PANDUR2
avtomto roce by mlo probhnout do-
kolen na dal dv zbran: kulomet
MG 3 a zbraovou stanici PROTECTOR
M151 A2.
Akreditovan Vojensk svesk
kola u esk svesk spolenosti
ANB provedla vedoucm instruktorem
prap. Jim Dadokem ukzku svaovn
a ezn kyslko-acetylenovm plame-
nem v polnch podmnkch. Dle byly
prezentovny svarky, kter provedli ab-
solventi svesk koly, a to jak na za-
tku kurzu, tak ze zvrench zkouek
(rozdly byly velmi patrn). Ukzky svar-
k byly ze t zkladnch metod svaov-
n, a to obalenou elektrodou, plamenem
a v ochrann atmosfe CO2. Byly uk-
zny rozlomen svary ze sttn edn
zkouky obalenou elektrodou provede-
nou absolventy svesk koly. Na nich
lektor-instruktor o. z. Miroslav Drmola
ukzal a vysvtlil vady ve svarech a chy-
by, kter svei udlali. Dle objasnil
druhy a metody zkouen svar. Na n-
stnkch byly zobrazeny polohy svao-
vn, druhy svar a typy plamen.
Na dalm pracoviti byla provedena
ukzka svecho agregtu vozidla VT-72,
kterm je tento tank vybaven. Pslunci
kurzu Obsluha vyproovacch prosted-
k absolvuj na zatku zkladn sve-
sk kurz zdvodu vybaven vyproovac
techniky sveskmi agregty.
Zamstnn piblilo iro-
kou klu odbornost, kter se cvi
uOPLogZdOdb IV. Zamstnn splnilo
stanoven cle zsluhou dobr odborn
a profesn pipravenosti instruktor pl-
nit sven koly.
Text: pplk. Ing. Jan Koutnk, o. z. Josef Gottvald
16
Kurz trv 4 dny a jeho clem je, aby
astnci zskali odborn vdomosti
apraktick dovednosti potebn kp-
prav, organizaci a realizaci pepravy
jednotek a materilu po eleznici na
stupni tvar na zem esk republiky.
Vuka a vcvik vkurzu jsou zame-
ny zejmna na zskn praktickch do-
vednost, kter potebuj funkcion-
i tvaru krealizaci pepravy jednotek
po eleznici na zem R. Posluchai
se vteoretick vuce podrobn sezn-
mili s problematikou plnovn, orga-
nizace a dokumentace pepravy, dle
s jednotlivmi oblastmi zabezpeen
pevozu.
Pi praktickm vcviku na elezni-
n vlece posdky Vykov si poslucha-
i procviili pebrn vagon a jejich
odstrojovn. Dle si vyzkoueli vypl-
ovn nkladovch list a komuni-
kaci s orgny eskch drah a orgny
Odboru vojensk dopravy, kter byly
na vcviku ptomny. Probhlo tak
seznmen smetodikou stavby univer-
zln nakldac ocelov rampy UNOR.
Pi nakldn kolovch i psovch
vozidel na ploinov i nzkostnn
vozy byla vysok pozornost vnovna
metodice navdn vozidel. Kad po-
slucha musel prokzat sv schopnos-
ti pi praktickm naveden bojovho
vozidla pchoty BVP-2 a Tatry T-810.
Nsledn se procviovalo upevov-
n techniky pomoc ocelovch kln
aupevovacch popruh.
Na zklad poadavk astnk kur-
zu bude pt kurzvroce 2011dopl-
nn o problematiku pepravy po elez-
nici vzahrani. Jde o velmi specifckou
oblast, kterou zatm e pouze Odbor
vojensk dopravy na Velitelstv sil pod-
pory.
Ji druhm rokem je u Oddlen lo-
gistick ppravy standardem, e kad
nvtvnk vzdlvacho portlu nebo
astnk kurzu se me seznmit sinfor-
macemi o plnovanm kurzu. Kdispozi-
ci m irok spektrum informac se-
znam astnk kurzu, profl astnka
kurzu, organizan pokyny pro nstup
do kurzu, tmatick pln kurzu a kom-
pletn lekn fond v elektronick po-
dob.
Na zdrnm prbhu kurzu se velmi
dobrm zpsobem podlel samostatn
koln prapor, kter mimo jin bezpro-
blmov zajistil rznorod materil pro
vbavu ostrho pevozu.
Prapor zabezpeen standardn za-
jistil prostor vleky, nakldac a upevo-
vac prostedky v poadovanm mno-
stv a kvalit.
Zvltn podkovn je ureno p-
slunkm vyproovacho drustva
Praporu zabezpeen, kte svm pstu-
pem a vysokm pracovnm nasazenm
vrazn pispli ke kvalit praktickho
vcviku na vlece.
Text: kpt. Ing. Martin Urbnek
Foto: Olga Karafov
Kurz organizace pepravy po eleznici
V
vodu 2. tvrtlet 2010 probhl u Velitelstv vcviku
Vojensk akademie kurz Organizace pepravy po eleznici.
Kurz organizuje a provd Oddlen logistick ppravy, odbornm
garantem kurzu je kpt. Ing. Martin Urbnek.
17
Jedn se o virtuln simultory
typu I, kter jsou z hlediska konfgura-
ce vnitnch prostor vrnmi kopie-
mi skuten bojov techniky. Nsledn
byly do konce roku 2008 dodny ktm-
to soupravm ti pohybliv zkladny
a jedna souprava osdkovho simul-
toru bez pohybliv zkladny. Pro ums-
tn tchto simultor bylo u Odboru
simulanch a trenarovch technolo-
gi nutn vybrat prostor na HTT a pi-
pravit jej pro instalaci simultor. To
znamen zajistit poadovanou infra-
strukturu (elektro, vzduchotechniku, kli-
matizaci, zpevnnou podlahu atd.) dle
technickch podmnek vrobce danch
simultor. Vzhledem kneustlmu sni-
ovn rozpotu rezortu MO bylo vel-
mi nron a sloit zskat fnann pro-
stedky z programovho fnancovn
azahjit investin akci, kterou by se sta-
vebn pprava prostoru rekonstrukce
vybran haly eila.
Na jae 2009 se podailo po domlu-
v s manaerem programu 207 820
SV MO vylenit z rezervy programu
st fnannch prostedk a pipravit
projektovou dokumentaci na rekon-
strukci haly. V lt 2009 byla z rezervy
programu 207 820 nabdnuta VeV VA
dal st fnannch prostedk k rea-
lizaci. Po dlouhm jednn u edite-
le SRDS-OS MO byla akce ke stavebn
realizaci schvlena a fnann prosted-
ky pidleny. Na podzim 2009 probh-
lo vbrov zen na dodavatele stav-
by a jet ped ukonenm roku dne
28.12.2009 smlouva o dlo podepsna.
Dnem 7. 1. 2010 byla hala . 51 k pro-
veden stavebnch prac pedna
dodavateli.
V prbhu rekonstruknch
prac haly probhlo nkolik kon-
trolnch dn stavby za asti do-
davatele stavby, PS 0624 Vykov,
VUSS Brno, Odboru simulanch
a trenarovch technologi, VeV VA/
OPlRozUVZ, zstupce VZ 3255 Praha
a vrobce simultor. Zvren kont-
roln den stavby probhl dne 8. 4. 2010
s clem proveden pedpejmky pro-
vdnch prac a dne 12. 4. 2010 byla
dokonen hala vetn technologic-
k mstnosti od dodavatele stavebnch
prac pevzata a pedna Odboru simu-
lanch a trenarovch technologi.
Instalaci osdkovch simulto-
r BVP-2 zahjil vrobce simultor
VR Group, a. s. dnem 13. 4. 2010 a tato
bude probhat a do 5. 8. 2010. Nov
vytvoen uebn vcvikov zklad-
na, kter bude tvoena temi osdko-
vmi simultory BVP-2 na pohyblivch
zkladnch a jedn soupravy bez z-
kladny s jednm instruktorskm praco-
vitm, bude slouit k vcviku vech
jednotek spolench sil a zvlt k p-
prav jednotek pedurench do zahra-
ninch mis.
Text a foto: mjr. Ing. Ladislav abka,
Odbor plnovn a rozvoje UVZ VeVVA
REKONSTRUKCE HALY . 51
pro umstn osdkovch simultor BVP-2
V
rmci projektu Vstavba si-
mulanch center II. etapa
byly kOdboru simulanch
a trenarovch technologi
Vykov dodny vroce 2007 ti
soupravy osdkovch simulto-
r BVP-2 bez pohyblivch zkla-
den a jedna souprava instruk-
torskho pracovit.
18
FOTOREPORT
Kurz civilnch pracovnk NATO
ped vyslnm do prostor operac
(21.28. 4. 2010)
Foto: Olga Karafov
19
Vcvik pslunk AZ v elovch
kurzech byl organizovn ve tech n-
stupnch termnech: 1.4. 3. 2010,
8.11.3.2010, 15.18.3.2010.
Hlavnm clem bylo zdokonalit p-
slunky AZ vobsluze a stelb z runch
zbran. Teoretick vuka a praktick v-
cvik byl provdn se samopalem, leh-
km kulometem a pistol.
Prvn den kurzu byl vnovn teo-
retick pprav, kde si vojci obnovi-
li ji zskan znalosti o zbranch a pra-
vidlech stelby. ada pslunk AZ se
svila, e nkter zbran vbec ne-
znaj nebo z nich jet nestleli a nebo
znich stleli jako vojci zkladn sluby
(nap. ped 19 lety). Druh den byl v-
cvik zamen na metodick ncvik na
TSC100, kde byla pozornost vnovan
innosti se zbranmi a na palebn e.
Rozhodujc byly ostr stelby z jednot-
livch zbran plnovan v poslednch
dvou dnech na PS Ferdinandsko a SBV B
ve VVP Bezina.
I pes rznou rove pipravenos-
ti jednotlivch pslunk AZ byly cle
akoly vcviku u vech splnny na vel-
mi dobr rovni.
Text: pplk. Ing. Ji Hemansk,
kpt. Ing. Marek Podlesn
Foto: prap. Martin Mark
V
msci beznu byl u Odboru zkladn ppravy (OZP) organi-
zovn vcvik pslunk AZ ve stelb zrunch zbran. OZP
bn elov kurzy neprovd. Zdvodu pozastaven nboru do
OS R a volnch kapacit OZP vcvik vtchto kurzech pipravil
aprovedl. Jednalo se o 4denn elov kurzy.
Termn
Plnovan
poet
Upesnn
poet
Skuten nastoupilo
eny mui celkem
1.4.3. 50 47 2 36 38
8.11.3. 50 58 1 46 47
15.18.3. 50 30 23 23
Celkem 150 135 3 105 108
ELOV KURZY AKTIVNCH ZLOH
v msci beznu 2010
Poty pslunk AZ v I. tvrtlet 2010:
20
Mnoz lid se jist optaj: Co to vlast-
n je a k emu je to dobr? Na to lze od-
povdt dvma zpsoby. Zjednoduen
se d ci, e se jedn o zazen lidov
nazvan ern skka, kter sleduje
pohyb automobilu a jeho elem je pe-
hovn idie. Ovem sprvnj bude
vysvtlit konstrukn zklad jednotky, jej
skutenou funkci ve vozidle a monosti
aplikac pro zven bezpenosti a zlep-
en ekonomiky provozu vetn uplatn-
n ve vcviku idi. O to druh vysvtlen
se pokusm vnsledujcm textu.
Zkladn technick princip jednotky
integrace vozidlovch dat Black Box
Elektronika v modernm motoro-
vm vozidle je nadstavbovm pro-
stedkem, kter umouje lpe splnit
zkladn cle vvoje vozidla. Hlavnmi
vhodami jsou zven bezpenosti,
hospodrnosti, jzdnho pohodl a sn-
en negativnho vlivu na ivotn pro-
sted. Vvoj elektronickch prvk pro
motorov vozidla vak otevr zcela nov
potencily pro inovace mechanickch
systm, kter lze elektronickmi prvky
vrazn zdokonalit, dt vozu pln nov
schopnosti a tm zvit jeho celkovou
uitnou hodnotu. Modern automobily
bvaj vybaveny nap. dicmi jednotka-
mi motoru, pevodovky, brzd, tempoma-
tu, komfortn elektroniky, komunikanho
a hudebnho centra, tedy systm jako
ABS (antiblokovac systm), EBD (el. dli
brzdn sly), EDS (el. uzvrka diferenci-
lu), ASR (regultor prokluzu kol), ESP (sta-
bilizan systm) aadou dalch zazen.
Podstatnou podmnkou pro umon-
n zstavby asistennch a jinch elektro-
nickch systm do vozidla je existence
sriovho rozhran. To u modernch au-
tomobil tvo zpravidla datov sbrnice
typu CAN BUS (Controller Area Network).
Tuto sbrnici lze zjednoduen popsat
jako dvojit kabelov veden propojuj-
c veker dic jednotky osazen v au-
tomobilu (viz obr. 1), kterch me bt a
edest.
Dle CAN BUS obsahuje adie, trans-
ceivery a ukonovac odpory. Tyto prv-
ky bezprostedn umouj datov tok,
vyslan a pijman dcmi jednotka-
mi, kter si vzjemn poskytuj informa-
Black Box ji brzy zkvalitn vcvik idi
T
m rok je vInstitutu
dopravn vchovy e-
en vnitn rozvojov pro-
jekt Monitorovn efektivi-
ty a bezpenosti provozu vozi-
del. Nkte zten si jist
vzpomenou, jak vjnu a v listo-
padu 2009 vkasrnch a oko-
l potkvali ervenou kodu
Octavia stovrnmi evidenn-
mi znakami a speciln vba-
vou. Popsan vozidlo slouilo
jako zkuebn vz pro testovn
jednotky fze vozidlovch dat
Black Box.
Obr. 1 Schma principu datov sbrnice CAN BUS a pipojen jednotky Black Box
Obr. 2 Schma datovho protokolu zprvy doruovan ve veden CAN BUS
21
ce prostednictvm softwarovho dato-
vho protokolu (viz obr. 2). m vce tch-
to jednotek je vzjemn propojeno pes
CAN BUS, tm vce daj o provoznm sta-
vu vozidla je kdispozici. Tto skutenosti
lze svhodou vyut a pipojit na sbrnici
tak jednotku integrace dat Black Box.
Zmiovan jednotka je klasick po-
ta s operanm systmem Windows XP,
upraven pro pouit k zznamu dat ve
vozidle. Nepotebuje monitor, fungu-
je pi napjecm napt 12 nebo 24 V
a prostednictvm pdavnho zaze-
n umouje men reakn doby idi-
e. Stejnojmenn software, tedy Black
Box, instalovan v jednotce integrace
dat, umouje zznam, uchovn a zpra-
covn informac produkovanch dic-
mi jednotkami vozu. Celkov lze praco-
vat a s 30 druhy daj (nap. rychlost,
spoteba paliva, otky motoru, intenzi-
ta brdn, nkolik teplot, akcelerace, po-
loha vozu apod.). Vechny daje jsou pra-
videln, kadch 20 milisekund (tj. 50krt
za sekundu), zapisovny do databze,
odkud je lze zskat v podob pesnch
tabulkovch hodnot nebo grafu. Takov
mnostv informac umouje spolehliv
vyhodnotit stav vozu v jakkoliv situaci
aase jzdy a ze zskanch parametr n-
sledn vyvodit piny a prbh konkrt-
nch udlost.
Pvodn byla jednotka Black Box ur-
ena pouze kposkytovn informac o p-
inch nehody vozidla, vnm je umst-
na. Monosti aplikac jsou vak mnohem
ir. Pstroj lze vyut nap. ke sledov-
n pohybu vozidla po stanoven drze
vrelnm ase, co by mohlo bt vhod-
n pro zajitn pepravy nebezpenho
nebo nadmrnho nkladu, teba mu-
nice. Dal monost je lep zabezpee-
n jzdy vproudu vozidel, nap. za snen
viditelnosti. Automobily by mohly mezi
sebou komunikovat a pomhat idii
udrovat sprvn smr a bezpenou
vzdlenost mezi sebou. Black Box tak
me pomoci vyhodnocovat jzdn styl i-
di a ovlivovat ekonomiku jzdy. Jist
by bylo mono jmenovat jet dal mo-
nosti upoteben jednotky fze dat. VIDV
se napklad pipravuje vcvik idi
spodporou zazen Black Box.
Uplatnn jednotky Black Box pi
vcviku idi
Projekt popsan v pedchozm textu
byl doveden do zvren, tet fze ee-
n. Pedchoz dv etapy spovaly vovo-
vn uitnch vlastnost jednotky integra-
ce dat zabudovanch do osobnch voz
koda Fabia a Octavia. Tato innost byla
propojena s ppravou metodik vyhod-
nocovn vozidlovch dat a vytvoenm
etalon umoujcch hodnocen jzdn-
ho stylu pi zen vozu. Takt byla pipra-
vena metodika vcviku idi s vyuitm
jednotky Black Box.
Ve tet etap prce na projektu bude
jednotka integrace dat zastavna do n-
kladnho vozidla Tatra, typ 810V. Hlavn
pozornost eitel se sousted na ove-
n funkce zazen Black Box vnovm typu
vozu a pouitelnosti ji pipravench eta-
lon jzdnch reim a metodiky vcviku
idi. Pokud dojde i vtto fzi kpotvrze-
n vsledk zskanch v pedchozch ex-
perimentech, nebude zaveden novho
typu vcviku idi nic brnit. Zkladn
pedstavu o zpsobu nov vcvikov in-
nosti si lze vytvoit znsledujcho stru-
nho nstinu metodiky vcviku idi.
Metodika vcviku v zen vozidel
s uplatnnm prvk defenzivn jzdy,
kontrolovanho jednotkou integrace
vozidlovch dat
Pedpokladem je, e nsledujc body
metodickho postupu budou soust
irho kolen idi:
1. Volba zkuebn trati s vhodnmi para-
metry pro vcvik defenzivn jzdy.
2. Instrukt idie ve vcviku k sezn-
men s proflem trati a dalmi para-
metry vcviku.
3. Prvn zkuebn jzda idi uplatuje
jzdn styl podle vlastnch zkuenost
azvyklost.
4. Okamit analza dat zaznamena-
nch jednotkou Black Box upozor-
nn idie na chyby v jzdnm stylu
z hlediska ekonomiky a bezpenosti
jzdy.
5. Druh zkuebn jzda idi na stej-
n trati uplatuje jzdn styl upraven
podle pokyn instruktora.
6. Analza a komparace dat zaznamena-
nch jednotkou Black Box z obou zku-
ebnch jzd.
7. Vyhodnocen, zda bylo dosaeno po-
kroku v uplatovn jzdnho stylu
sprvky defenzivn jzdy.
irok monosti systmu integra-
ce dat Black Box bude vhodn vyu-
vat ke zkvalitnn vcvikovch innost.
Zkladnm kladem je pedevm indivi-
dualizace vcviku idi a z toho plynou-
c zamen sil instruktora na odstrao-
vn odhalench slabin kadho jednotli-
vho idie. To by nsledn mlo vst ke
zven efektivity vcviku a ke zlepen
vsledk dosaench frekventanty kurz.
Lze pedpokldat, e systm integra-
ce vozidlovch dat bude mono vyut
i k dalm druhm vcvikovch innos-
t idi vozidel AR, avak tyto monos-
ti mus nejprve projt nronm experi-
mentlnm ovovnm, ne budou moci
bt uplatnny vrelnm vcviku.
Text: Ing. Bedich Sedlk
Obrzky a foto: archiv IDV
Obr. 3 Vbava experimentlnho vozu koda Octavia
22
Zahjen exekunho zen
Exekun zen se zahajuje na zkla-
d nvrhu oprvnnho (vitele) na
nazen exekuce doruenho pslun-
mu soudu i pmo exekutorovi, kterho
si oprvnn vybere. Proveden exekuce
zpravidla pedpokld uzaven smlou-
vy o proveden exekuce, kter ble vy-
mez vztah exekutora a oprvnnho.
Co dl soudn vykonavatel nebo-
li exekutor?
Vymh movit majetek od dlun-
ka. Ozna pedmty, kter pjdou do
draby, vypln protokol a z bytu odje-
de. Dokud se exekutor neuke podru-
h, m dlunk pleitost zaplatit z-
vazek bez dalch zbytench vdaj
a ztrt. Pokud tak neuin, zahod po-
sledn monost a o svj majetek velice
nevhodn pijde.
Dlunci se maj pro strachovat
Na zatku je mnohdy jen jeden ne-
zaplacen dluh tajc objemem pr ti-
sc, na konci stoj u dve bytu exeku-
tor, kterho tm nic nezastav.
Od 1. kvtna roku 2001 nabyl in-
nosti zkon . 120/2001 Sb., o soud-
nch exekutorech. Poet soudn
vymhanch pohledvek narst do-
slova geo metrickou adou a mnostv
penz vnesplacench dluzch dosahu-
je zvratnch stek.
Jak se stt (nebo nestt) dlu-
nkem?
Exekutor pichz, legrace kon.
Pevauje obecn shoda, e exekun
d je zsadnm prlomem do souas-
nho stavu vymhn prva. Pokrv
vechny u ns v republice znm zp-
soby exekuce, a u se jedn o srky
ze mzdy, pikzn pohledvky nebo
o prodej cennch papr, prodej movi-
tch a nemovitch vc. Srek z mezd
postupn ubv, protoe ten, kdo
podnik, nem vlastn dnho plt-
ce mzdy. Exekutor pichz a dlun-
kovi kon legrace v okamiku, kdy u
nepomohou ani vzvy, domluvy, opa-
kovan upozornn ani rozsudky sou-
du. Dve, ne je za dvemi bytu exe-
kutor se zmenkem, se ale hnkovi
zabavuj bankovn ty. Hodn zle
na vi celkovho dluhu a na stavu z-
statku na tech dlunka.
Dlunk dostv anci.
Na otzku, jak se m dlunk chovat
a reagovat, vm kad znal vci bez za-
vhn odpov: zaplatit a nenechat dojt
celou vc a do krajnosti, kdy soudn vy-
konavatel tvo soupis vc a pedmt
do draby. Zatm v tto fzi nic neodn-
. A to je ta prav chvle pro dlunka
jt dlun penze zaplatit pmo ksoudu.
Se sepsanm majetkem, televiz, po-
taem i dalmi vcmi ovem nesm u
ani pohnout. Nesm jej zpenit ani do-
konce za elem vyrovnn dluhu. Tyto
vci toti pjdou jen a pouze do soud-
n draby!
Co umouje exekun d?
Aby vitel i nadle vyuvali jak
vkon rozhodnut provdn soudem
podle obanskho soudnho du, tak
i nedobrovolnou drabu podle zkona
Co je exekuce?
Vkon rozhodnut, je nabylo prvn moci.
OKNKO
PREVENCE SOCILN NEDOUCCH JEV
S
lovo exekuce pochz z la-
tinskho slova executio
ajeho peklad v etin doslova
znamen vytst i vykonat.
Vbec prvn exekuce se u ns ob-
jevily v 16. stolet. Prvo u teh-
dy znalo pro stavovsk poplatn-
ky tzv. piznvac listy spolu
s rozvrhem bern. Stedovk
prvo znalo rukojemstv nynj-
ruitelstv, protoe u tenkrt
platebn morlka byla velmi sla-
b. Nai pedkov znali nap-
klad i ruen osobn svobodou,
tzv. leen byla to jaksi smlou-
va o tom, e pokud dlunk ne-
zaplat, plat v hospod za sv
kumpny tak dlouho, dokud z-
vazek nevyrovn; kuriozitou
bylo rovn ruen ct a bylo b-
n tak vzen pro dlunky.
23
o veejnch drabch. Soudu dv na
kad kon lhtu, ve kter mus rozhod-
nout. Jinmi slovy to znamen, e do
15 dn od doruen nvrhu na zahje-
n exekuce mus bt exekuce nazena.
Co je zkladn zsadou spn
exekuce?
Rychlost, mnohdy je dlunk vyrozu-
mvn o exekuci a pot, co mu byl za-
blokovn et, ppadn mu zane bt
dlun stka srena ze mzdy, nebo
bude na dvee klepat soudn exekutor,
aby sepsal a odvezl movit vci.
Exekuce k vymoen penitho
plnn
Pohledvky piznan soudnm roz-
hodnutm i jinm exekunm titulem
exekutor vyme srkami ze mzdy
i jinch pjm povinnho (dlun-
ka), pikznm jeho pohledvky (nap.
z penz na tu), prodejem movitch
vc a nemovitost nebo prodejem cel-
ho podniku povinnho (lze postihnout
t podl v obchodn spolenosti, len-
sk prva v byto-
vm drustvu, pa-
tenty, prmyslov
vzory a ochrann
znmky). O zp-
sobu provede-
n exekuce roz-
hodne exekutor
v zvislosti na v-
sledku eten
majetkovch po-
mr povinn-
ho (dlunka),
ppadn dle in-
formac, kter
sdl o majetku povinnho oprvnn
(vitel). Nesplatn pohledvky nebo
pohledvky sice ji splatn, ale ne-
piznan exekunm titulem, vym-
hat exekun nelze, lze je vak zajistit.
Optimlnm zpsobem zajitn pohle-
dvky je pozen exekutorskho zpisu
o uznn dluhu, jeho soust je svolen
dlunka sprovedenm exekuce zpisu.
Exekuce k vymoen jin povin-
nosti
Exekutor je oprvnn provst v-
kon exekunch titul ukldajcch vy-
klizen nemovitosti, odebrn vci, roz-
dlen spolen vci, proveden prac
a vkon, prodej zstavy. Jsou ji zn-
my ppady, z nich plynou zkuenosti
sprovdnm exeku-
c vyklizenm byt,
provedenm prac
najatou frmou, jej
odmna jde na vrub
povinnho tedy
vaeho souseda,
ktermu se nap. ne-
chce dobrovoln
skcet strom ohro-
ujc V dm apod.
Exekuci lze provst
na zklad rozsud-
ku soudu ukldajc-
ho povinnost vykli-
dit byt, odstranit kody, provst prce,
apod. Exekutoi jsou dokonce schopni
zajistit pste pro povinnho v ppa-
d, e poskytnut pste ukld vyko-
nvan rozsudek.
Nklady exekunho zen
Mezi nklady exekunho zen pa-
t zejmna odmna exekutora a hoto-
v vdaje vznikl pi provdn exekuce.
Nklady exekuce hrad povinn (dlunk)
a exekutor je vy-
mh v rmci exe-
kunho zen.
Oprvnn (v-
itel) m prvo
na nhradu n-
klad eln vy-
naloench k vy-
mhn nroku
(nap. nhrada za
prvn zastoupe-
n oprvnnho).
Nklady oprv-
nnho hrad t
povinn.
Na jak otzky bychom si mli
ped tm, ne si vezmeme vr, odpo-
vdt?
- Potebuji skuten tuto pjku?
- Dovoluj mi m fnann pomry vzt
si tento vr?
- Jak vysok je pravdpodobnost,
e mj pjem v prbhu splce-
n poklesne anebo vdaje naopak-
vzrostou?
- Vm opravdu, kde lze zskat vr za
nejvhodnjch podmnek?
- Jak rychle jsem schopen penze
splatit?
- Je vhodn si brt vr, za nj ru-
me bytem, domem?
Co dlat, kdy u se ocitnu v pro-
dlen s placenm?
- Nepanikait, ale zat jednat. Nen
dobr nedlat nic a myslet si, e se
situace sama zlep. Nezlep.
- Vypracujte si seznam vitel.
- Zjistte aktuln vi dluh.
- Sepite si seznam svch pjm a v-
daj.
- Posute sv vdaje azvate, zda by je
nelo snit.
- Snate se zvit svj pjem (bri-
gda,).
- Pedlote vitelm pln splcen va-
ich dluh.
Co byste naopak dlat nemli?
- Nepjujte si dal penze, abyste
splatili svj pvodn dluh.
- Neignorujte dopisy i dosti o za-
placen.
- Neslibujte spltky, kter nejste
schopni zaplatit.
- Neignorujte sv dluhy.
- Jestlie mte dluh na kreditn kart
i v obchod, pestate jejich slueb
uvat a jen splcejte sv zvazky.
Pokud si sami se svm problmem
nevte rady anebo potebujete vc
zkonzultovat s nezastnnou tet
osobou, mete se obrtit na nkte-
rou z organizac, kter nabzej bez-
platn poradenstv, nap. na oban-
sk poradny, anebo sdruen SPES,
je se specializuje na pomoc lidem,
kte se ocitli v potch se splcenm
dluh.
POMOC: Sdruen SPES:
www.pomocsdluhy.cz
Zdroj internet
Zpracovala: kpt. Mgr. Monika Novkov,
metodik komise P-SNJ VeVVA
Klientin manel se zdruje ne-
znmo kde. M spoustu dluh, ne-
pebr doruen dopisy. Exekun
zen ji bylo zahjeno. Klientka
sice podala dost o rozvod,
k nmu ale zatm nedolo a v exe-
kunm pkazu jsou jako povin-
n vedeni oba. Te zjiuje, co me
dlat, kdy na splcen dluh svho
mue nem penze
24
25
O tdrm dnu se jej stav zanal zhoro-
vat, po plnoci u nebylo na co ekat, protoe
se j dchalo stle he, tak jsme okamit jeli
do hradisk nemocnice, kde i pes vekerou
pi lka musela bt okamit pevezena
do dtsk Fakultn nemocnice v Brn na od-
dlen ARO, kde byla okamit napojena na
pstroje a stabilizovna. Bohuel se jej stav
u nezlepil natolik, aby mohla bt od pstro-
j odpojena a dchat sama bez pomoci p-
stroj. Proto ji musela bt provedena tracheo-
stomie a tak gastrostomie, protoe tyto dti
maj problmy spolyknm, a tak musej stra-
vu pijmat pes zavedenou sondu v bku.
To jsou slova tatnka mal Vanessky, kter je
dojdjcm pslunkem Velitelstv vcvi-
ku Vojensk akademie, a spolu smanel-
kou, kter musela zstat sVanesskou vne-
mocnici, vychovvaj jet dal 3 dti.
Jedin monost, jak bt s malou
Vanesskou doma, bylo zskat co nej-
rychleji domc plicn ventiltor, elektric-
kou odsvaku, pulzn oxymetr a dal-
dleit zdravotnick materil, co
bylo samozejm otzkou vysokch f-
nannch nklad. Jen provoz ventilto-
ru, ostatnho zazen a zdravotnickch
poteb stoj ron nkolik destek tisc.
Je to pro ni jedna z anc, jak zskat as, ne
lkai dokou tuto nemoc vylit a my v-
me a doufme, e to nebude u dlouho trvat,
konstatuje tatnek Vanessky, jeho rodina
se tak doslova ze dne na den dostala do vel-
mi tiv nejen osobn, ale i sociln situace.
Pslunci Velitelstv vcviku Vojensk
akademie (VeVVA) stejn jako obyvatel
obce, ve kterm rodina ije, okamit pro-
jevili solidaritu a snaili se vemi monmi
zpsoby pomoci, a to pedevm v zskn
potebnch fnannch prostedk. Po linii
obansk bylo rozhodujc nepochybn z-
zen konta: 43-6512240267/0100.
U VeV VA byla krom vyerpn
vech fnannch monost, kter bylo mo-
n pro tento ppad zrovn VeVVA po-
skytnout okamit zorganizovna mezi
pslunky tak dobrovoln sbrka a za po-
moci prvnch poradc velitele podstou-
pena dost ministrovi obrany omimod-
nou jednorzovou penn nenvratnou
pjku.
Vanessku ek jet velmi dlouh at-
k boj s touto nemoc, ale dleit je, e
dky zskn potebnch fnannch pro-
stedk me bt Vanesska doma se svou
rodinou. Rodie mal Vanessky si pomo-
ci vtto jejich opravdu nelehk situaci ne-
smrn v a rdi by touto cestou chtli vy-
jdit sv vel podkovn vem, kte jim
pomhaj.
V
anesska (nar. 18.5.2009),
trp vnou nemoc SMA I,
kter je v souasn dob nel-
iteln.
POPIS NEMOCI
Spinln svalov atrofe
(SMA), angl. Spinal muskular atro-
phy (Werdnigova-Hofmanova
nemoc).
slo jedna mezi genetickmi
zabijky dt. Onemocnn cha-
rakterizovan znikem sti mo-
torickch bunk pednch roh
mnch s nslednou atrof sva-
l. Dochz k progresivnmu byt-
ku sval ovldanch vl ovlivuj-
c chozen, lezen, kontrolu hlavy,
krku a nkdy dokonce i polykn.
Onemocnn vede ke kombino-
vanmu postien, vyadujc ce-
lodenn pi. Dti postien tou-
to zvanou chorobou maj zcela
normln, v mnoha ppadech a
nadprmrn intelekt a mentl-
n schopnosti, nemohou vak sa-
mostatn stt a chodit pro slabost
svalstva pnve a dolnch konetin.
V souasnosti neexistuje ov-
en lk, kter by tuto nemoc vy-
lil, ale dobr zprva je, e se na
nm usilovn pracuje (fenylbuty-
rt), hlavn v USA. Probh tam n-
kolik vzkum.
Jedno z 6 000 dt se narod
s SMA, 50% z nich se svch dru-
hch narozenin nedoije.
Kad tyict lovk v sob
nos gen SMA.
SMA me zashnout kadho
v jakmkoliv vku, jakkoliv n-
rodnosti nebo pohlav.
Text:kapitnka Monika Novkov,
tiskov a informan dstojnice VeVVA
POMOC
PRO MALOU VANESSKU
26
Text: Mgr. Eva Kachyov
Grafck prava: Olga Karafov
POZVNKY
DO ZAHRANI
27
S
obota 27. bezna byla djitm po-
pulrnho zvodu Hervis plmara-
ton Praha 2010.
Leton ronk pilkal na start pes
est tisc bc, mezi nimi i legendu
eskho fotbalu Pavla Nedvda.
Mimo zvodu jednotlivc prob-
h souasn i zvod tafet, kdy pl-
maratnskou porci (21,0975 km)
absolvuj tyi lenov tafety
(35 km, 16,0975 km). Zde dosh-
lo vynikajcho spchu drustvo V
1970, startujc ve sloen o. z. Dank,
kpt. olc, nrtm. Kamensk a ppor.
Novotn.
V kategorii bezpenostnch a z-
chrannch sloek obsadilo vborn
3. msto a v absolutnm poad vech
tafet pak tvrt msto z celkovho po-
tu 247 klasifkovanch tm!
Krom tafet mla vykovsk po-
sdka zastoupen tak v jednot-
livcch. Nejlpe se s nstrahami
trati amsty silnm protivtrem vypo-
dal rtn. Soukup, kter probhl clem za
1:38:12hod.
Zbvajc lenov vpravy si ved-
li nsledovn: kpt. Gygy 1:47:02, mjr.
Bil 1:48:50, prap. Jnsk 1:53:05 a nprap.
Krytof 2:00:54 hod.
Text a foto: Mgr. Radoslav Kala
SPORT
tafeta zila
D
ne 31. 3. 2010 se od 14 hodin
uskutenil vposdce Vykov
Velikonon turnaj ve stolnm tenisu.
Monost zastnit se mli vichni za-
mstnanci posdky Vykov vetn za-
mstnanc rezortu MO, kte byli vpo-
sdce na rznch kurzech.
Turnaj zorganizoval pslunk
kolnho praporu kpt. Pavel Stehlk
v rmci prevence sociln nedoucch
jev.
Do turnaje se pihlsilo celkem osm
skvlch hr zcel posdky. Hri byli
rozlosovni do dvou skupin, kde se utkal
kad s kadm. Do fnlov tyky po-
stoupili rtm. Michal Pios, prap. Martin
Man, kpt. Jan Ivano a kpt. Pavel Stehlk.
A jak to ve dopadlo? Tet msto vy-
bojoval prap. Martin Man (przab). Ve
velmi dramatickm a vyrovnanm fn-
le obsadil druh msto kpt. Jan Ivano
(IVz).
Vtzem turnaje se stal kpt. Pavel
Stehlk. Nejlep obdreli sladk veliko-
non odmny.
Podkovn si zaslou i ostatn hr-
i, kte se turnaje zastnili a pispli
tak kdobr atmosfe a kvbornm v-
konm.
Chtl bych pozvat pznivce a hr-
e stolnho tenisu na dal turnaj, kte-
r se uskuten ve tvrtek 13.kvtna od
14 hodin na Spoleenskm klubu ka-
sren Ddice a bude posledn generl-
kou ped peborem VeV VA v msci
ervnu. Kdo jet stle vh, nebojte se
apijte se skvle pobavit a mon izv-
tzit. Text a foto: kpt. Bc. Pavel Stehlk
Tentokrt zvtzil poadatel!
28
POSDKA VYKOV PROFESIONL msnk pslunk vykovsk posdky. Vydv: Velitelstv vcviku Vojensk akademie. IO 60162694.
Adresa redakce: Velitelstv vcviku Vojensk akademie, Vta Nejedlho, 682 01 Vykov. fredaktor: kpt. Ing. Pavel Kovara,
mobil: 602 259 994, e-mail: KocvaraP@seznam.cz. Tisk: VydOd / OIT / VeV VA. Distribuce dle zvltnho rozdlovnku.
Grafck nvrh tituln strany, grafck prava a typografe: Bronislava ebelov. Foto na tituln stran: Olga Karafov. Registran slo: MK R E 11238.
Uzvrka ptho sla: 15. 5. 2010. Nevydan rukopisy, kresby a fotografe se nevracej. Tento vtisk neproel jazykovou korekturou.
Elektronickou podobu asopisu Posdka Vykov PROFESIONL
najdete na informanm portlu posdky Vykov:
http://intranet.ispovy.acr.
DOPISY OD VS
Posdka Vykov PROFESIONL Ploha k slu 4/2010
1
Dmy a pnov,
v tomto roce uplyne 75 let od chv-
le, kdy byla zahjena pprava vojensk-
ho personlu v posdce Vykov. Za dobu
sedm desti pti let zde psobily tisce vo-
jk z povoln i prezenn sluby a tak
civilnch zamstnanc, kte zabezpe-
ovali vuku a vcvik frekventant rz-
nch typ kol a kurz, je byly postupn
v rznch asovch obdobch ve Vykov
zzeny. Dal tisce osob zskaly vojensk
vzdln jako frekventanti tchto kurz,
absolventi uili, Vysok vojensk koly
pozemnho vojska a Vojensk akademie.
Mnoz zabsolvent uili a Vysok vojen-
sk koly doshli generlskch hodnost,
zastvali a i dnes zastvaj vysok funkce
varmd.
Pprava vojenskho personlu v po-
sdce Vykov prola rznmi, mnohdy
nesmrn obtnmi a sloitmi etapa-
mi, kter odrely vvoj situace ve stt,
ale i v mezinrodnch vztazch. Jedinm
clem velitelskho a vdecko pedagogic-
kho sboru vak byla po celou dobu co
nejlep pprava frekventant k plnn
funkc v armd. K tomu vyvinuli vichni
spolen nemal sil.
asov prostor, kter mm ke svmu
vystoupen, nedovoluje podrobn uk-
zat celou historii ppravy vojenskho per-
sonlu vposdce Vykov. Proto mi dovol-
te, abych pipomnl alespo jej zkladn
meznky.
Potek ppravy vojenskho perso-
nlu v posdce Vykov spad do obdob
nrstu nebezpe faistickho Nmecka
pro eskoslovensko po nstupu Hitlera
k moci v roce 1933. V roce 1934 byla z-
zena Nejvy rada obrany sttu a byla
zahjena rozshl reorganizace arm-
dy s clem zven obranyschopnosti st-
tu. Ministerstvo nrodn obrany rozhodlo
o zzen vcvikovho tbora pro pcho-
tu vprostoru severn od Vykova. Cviit
mlo umoovat spoluprci pchoty
s ostatnmi druhy vojsk. Proto dochz
k budovn pchotn, dlosteleck a le-
teck stelnice. Bylo vybudovno i tboi-
t znm jako Koz Horka, kter umoo-
valo pobyt 3 300 osob a 200 kon. Dnem
1. listopadu 1935 bylo zzeno velitelstv
Vcvikovho tbora vDdicch u Vykova
a umstno v zmeku Ferdinandsko ve
vcvikovm prostoru. Vcvikov tbor byl
samostatnm tvarem podlhajcm veli-
telstv III.armdnho sboru.
V roce 1937 je na zklad rozhodnu-
t MNO pemstno do Vykova z Milovic
uilit ton vozby. V kronice uili-
t, kter je uloena ve Vojenskm his-
torickm archivu v Praze, se dotme:
Uilit s instrukn rotou a vozidly doje-
lo do Vykova dne 29. z 1937 v7:00ho-
din rno. Velitelstv bylo umstno
v soukromm byt ve mst a instrukn
rota svozidly nouzov ubytovna vnedo-
stavnch kasrnch PV 2.
Ji dne 4. jna byl zahjen kurz pro as-
piranty pchoty a dlostelectva. Od roku
1937 do okupace dne 15. bezna 1939
probhlo v Uiliti ton vozby vce ne
10 rznch kurz, kter absolvovalo pes
600 dstojnk, rotmistr, dlesloucch
poddstojnk a aspirant. Velitelem ui-
lit byl plk. Josef Morvek, kter se oka-
mit po okupaci zapojil do odbojov
organizace Obrana nroda. Nmci byl
pozdji zaten a zahynul v Kounicovch
kolejch vBrn vprosinci 1939.
Bezprostedn po okupaci pevza-
la stvajc zazen nmeck arm-
da. Znan rozila vcvikov prostor.
Bylo vysdleno celkem 33 obc v okol.
Vysthovat se muselo 4964 rodin s19288
obyvateli. V arelu kasren na Koz
Horce byly zzeny dv praporick ko-
ly Wehrmachtu. Jedna pro velitele tank
a druh pro velitele obrnnch transpor-
tr. K rozen kasren a budovn e-
lezobetonovch objekt ve vcvikovch
prostorech byly vyuity protektortn sta-
vebn frmy a vlen zajatci. Nmeck ar-
mda vyuvala vcvikov prostor po ce-
lou dobu vlky.
Po osvobozen Vykova byl vcvikov
prostor dle vyuvn jednotkami, kter
byly postupn do Vykova pemstny. lo
o tankovou brigdu ze zpadu vyzbroje-
nou tanky Cromwel a o 11. tankovou bri-
gdu z Moravsk Tebov vyzbrojenou
tanky T 34. Od ledna 1946 byl pouvn
ofciln nzev Vcvikov tbor Ddice
uVykova.
Po skonen vlky dolo postup-
n k obnoven vojenskho kolstv v ele
s Vojenskou akademi v Hranicch.
V roce 1946 existovalo i tankov uili-
t v Milovicch. Na zklad rozhodnu-
t MNO bylo uilit, stejn jako uilit
ton vozby ped deseti lety, pesunuto
do Vcvikovho tbora Ddice u Vykova.
V roce 1947 byla zzena dvoulet d-
HISTORIE PPRAVY PERSONLU REZORTU OBRANY
V POSDCE VYKOV
(Vystoupen doc. PhDr. Frantika HANZLKA, CSc.
na slavnostnm shromdn dne 29. 3. 2010)
2
stojnick kola tankovho vojska a v je-
jm rmci kola dstojnk v zloze tan-
kovho vojska a aplikan kurzy dstojn-
k tankovho vojska. Od roku 1947 a do
roku 1957, kdy tankov uilit existovalo,
prolo adou organizanch zmn a bylo
doplnno dalmi subjekty.
Dnem 1. 10. 1950 byla rozhodnu-
tm MNO zzena Tankov vojensk aka-
demie, kter se stala soust tankov-
ho uilit ve Vykov. 12. z 1952 bylo
uilit pejmenovno na Tankov uili-
t Klementa Gottwalda. Poty pslun-
k stlho stavu i k uilit se mnily.
Nap. vkvtnu 1952 bylo ve tech roncch
uilit celkem 1 518 k a v uiliti p-
sobilo 222 dstojnk, 15 poddstojnk
zpovoln a 119 obanskch zamstnan-
c. Prvnm velitelem tankovho uilit ve
Vykov se stal v roce 1947 plk. Frantiek
ebek. Ve velen se dle vystdali plu-
kovnci Konstantin Gottwald, Vratislav
Skopeek, Andrej Ondk, Jaroslav imek
a Jan Cihl.
V roce 1957 byla do Vykova pe-
mstna Zdokonalovac kola dstojn-
k pchoty z Bruntlu a Tankov uilit
Klementa Gottwalda bylo pejmenovno
na Vojensk uilit Klementa Gottwalda.
Dal zmny nsledovaly vroce 1958, kdy
bylo rozhodnuto o slouen Vojenskho
uilit Hrdiny Sovtskho svazu kapit-
na Otakara Jaroe, doposud dislokova-
nho v Lipnku nad Bevou, s Vojenskm
uilitm Klementa Gottwalda se sd-
lem v Ddicch. Dne 1. z 1958 vznik-
lo Vojensk uilit hrdiny SSSR kapit-
na Otakara Jaroe. Dlka studia byla dva
roky s jednoletou ppravkou. koln rok
se zahajoval 1. jna a trval 11msc. Byl
rozdlen na dva semestry.
Rozkazem prezidenta republiky ze
dne 17. bezna 1961 bylo dnem 31. kvt-
na 1961 zrueno Vojensk uilit Hrdiny
SSSR Otakara Jaroe a dnem 1. erv-
na 1961 vytvoeno nov Vy vojen-
sk uilit Hrdiny SSSR Otakara Jaroe
ve Vykov. To poskytovalo absolventm
vy vojensk odborn vzdln na rov-
ni velitele ety a vy veobecn vzdl-
n saprobac uitele matematiky a tlesn
ppravy u smru vevojskovho a mate-
matiky a technick ppravy u smru tan-
kovho pro druh stupe obecnch kol.
V z 1961 psobilo v uiliti 337 dstoj-
nk, 91 prapork, 59 absolvent DZ,
380 poslucha uilit, 315 k DZ
a 1 008 vojk zkladn sluby. Velitelem
Vojenskho uilit a Vyho vojensk-
ho uilit byl od roku 1957 do roku 1964
gen. Frantiek Bedich. Jeho nstupcem se
stal generl Pavel Papa.
Dnem 1. srpna 1967 bylo VVU-OJ
na zklad rozkazu prezidenta republi-
ky . 06/67 ze dne 20. ervna 1967 vle-
nno do Velitelsko-organiztorsk fa-
kulty Vojensk akademie Antonna
Zpotockho Brno, dislokovan ve
Vykov. Studium bylo tylet a ab-
solventm byl udlovn titul inenr.
Nelnkem fakulty byl generlmajor
Oldich Kvapil. V roce 1969 byl z funkce
odvoln a velenm fakulty byl poven plk.
Ing. Frantiek Herodek. ivot fakulty i cel
posdky Vykov ovlivnily udlosti spojen
s 21. srpnem 1968, kdy bylo zem repub-
liky obsazeno vojsky Varavsk smlouvy.
Pro postoje k tmto udlostem muselo
opustit sv msta 21 % pslunk velitel-
skho a vdecko-pedagogickho sboru.
V roce 1972 dochz k dalm roz-
shlm organizanm zmnm. Na z-
klad rozkazu prezidenta republiky ze
dne 28. ervna 1972 vznik z Velitelsko-
organiztorsk fakulty ve Vykov
Vysok vojensk kola pozemnho voj-
ska kapitna Otakara Jaroe. Od koln-
ho roku 1972/1973 byly realizovny n-
sledujc typy studia smr motosteleck,
tankov, raketovho vojska a dloste-
lectva, enijn, vevojskov tl, zabez-
peen PHM, proviantn zabezpeen,
vstrojn zabezpeen a fnann zabezpe-
en. Souasn vznikly i dvoulet dstoj-
nick kola, ron dstojnick kola a vo-
jensk stedn odborn kola. Velenm VV
byl poven plk. Ing. Frantiek Herodek.
Dnem 31. jna 1972 pevzal velen gene-
rlmajor Ing. Jozef Jurk. V nsledujcm
roce dochz k pemstn tlovch speci-
alizac do iliny a RVD a enijnho vojska
do Martina.
V roce 1973 je zahjena vstavba no-
vho modernho arelu koly. Vroce 1975
je zmnn nzev koly na Vysok vojen-
sk kola pozemnho vojska trojnsob-
nho Hrdiny SSR a Hrdiny SSSR armd-
nho generla Ludvka Svobody. V roce
1976 pebr velen koly generlmajor
Ing. Vclav Rouka. K dal rozshl reor-
ganizaci dochz vroce 1979. Do Martina
odchz dvoulet a ron dstojnick ko-
la. Z Martina naopak pichz obory RVD
a enijn. Vjnu 1981 pebr velen koly
generlmajor Ing. Zdenk Havala.
Dal reorganizace nsleduje v roce
1983. Ze iliny pichzej tlov speci-
alizace. Vznik nov struktura fakult
Fakulta motosteleckho vojska, Fakulta
tankovho vojska, Fakulta druh vojsk
se specializacemi RVD, enijn a chemic-
k, a Fakulta tlovho a technickho za-
bezpeen se specializacemi vevojsko-
v tl, proviantn zabezpeen, vstroj-
n zabezpeen, zabezpeen pohonnmi
hmotami a mazivy a fnann zabezpee-
n. Dnem 1.z 1987 je umonno poprv
i studium en voborech proviantn zabez-
peen, vstrojn zabezpeen a fnance.
V roce 1989 dolo k hlubokm zm-
nm nejen vna spolenosti, ale i vevrop-
skm a svtovm mtku. Jednm z d-
sledk bylo i postupn sniovn pot
ozbrojench sil a vzbroje. Dsledky toho-
to trendu se prbn promtaly i vnsle-
dujcch zmnch pi pprav vojenskho
personlu ve Vykov. Velenm koly byl
v noru 1990 poven plk. Ing. Vladimr
Michlek, kterho vystdal v srpnu 1990
generlmajor Ing. Ji rmek. S realiza-
c zkona o vysokch kolch . 172/1990
dolo i na VV k volb rektora akademic-
km sentem. Prvnm volenm rektorem
se stal plk. prof. Ing. Kamil Kollert, CSc.
Zmnil se nzev koly na Vysok vojensk
kola pozemnho vojska.
Vsouvislosti se zavdnm novho vy-
sokokolskho zkona a ztoho vyplvaj-
cho oddlen vysokokolsk vuky a v-
cviku vznik dne 1. z 1991 nov subjekt
kolic a vcvikov stedisko. Jeho prvnm
velitelem se stal plk. Ing. Pavol Siak.
V roce 1993 v souvislosti s rozdlenm
sttu odeli na Slovensko podle vlastnho
rozhodnut studenti slovensk nrodnosti
a nkte pslunci velitelskho a vdec-
ko-pedagogickho sboru. Fakulta moto-
steleckho vojska a Fakulta tankovho
vojska se slouily do Fakulty zen vojen-
skch systm. Fakulta tlovho a tech-
nickho zabezpeen byla pejmenovna
na Fakultu ekonomiky obrany sttu.
Dnem 1. jna 1995 byla Fakulta druh
vojsk zalenna do Fakulty zen vojen-
skch systm.
K 1. z 2003 se Fakulta zen vojen-
skch systm a Fakulta ekonomiky obra-
ny sttu a logistiky slouily do Fakulty
ekonomiky a managementu a souasn
vznik Organizan jdro stavu OPZHN.
Na zklad zkona . 214/2004 Sb.,
ze dne 2. dubna 2004 byla dnem 1. z
2004 zzena Univerzita obrany se sdlem
v Brn. Univerzita obrany vznikla sply-
nutm Vysok vojensk koly pozemn-
ho vojska ve Vykov, Vojensk akademie
vBrn a Vojensk lkask akademie Jana
3
Evangelisty Purkyn vHradci Krlov, kte-
r ke dni zzen Univerzity obrany zanik-
ly. Do funkce rektora VV PV byli po plk.
prof. Ing. K. Kollertovi, CSc. nsledn zvo-
leni akademickm sentem plk. doc. Ing.
Lubomr Odehnal, CSc., plk. prof. Ing.
Ignc Hoza, CSc. a brig. gen. prof. Ing.
Rudolf Urban, CSc.
Vysok vojensk kola pozemnho voj-
ska nebyla jedinm subjektem, kter se
podlel na vzdlvn vojenskho perso-
nlu ve Vykov. Dal subjekty vznikaly
po roce 1989 vsouladu snovmi poteba-
mi transformovan armdy a koly souvi-
sejcmi sna transformac do NATO.
Dnem 1. z 1993 byla ve Vykov
zzena Vojensk stedn kola (dle jen
VS), jako nstupkyn vojenskch sted-
nch kol umstnch do rozdlen st-
tu na zem dnenho Slovenska. Clem
bylo pipravovat profesionly, praporky
Armdy esk republiky. K31.srpnu 2006
byla Vojensk stedn kola ve Vykov
zruena. Jejm prvnm velitelem se stal
plk. Ing. Duan Chovanec.
Vojensk akademie ve Vykov byla
zzena k 1. ervenci 1996, na zklad
RMO . 20/1996 ze dne 7. kvtna 1996.
Vojensk akademie byla koncipov-
na jako rezortn kola Ministerstva obra-
ny k pprav vojk pro vkon zklad-
nch velitelskch atbnch funkc. Krom
vzdlvacch a vcvikovch aktivit po-
skytovala Vojensk akademie ve Vykov
logistickou podporu a zabezpeovala od-
bornou pi ostatnm tvarm a zaze-
nm v posdce Vykov. Prvnm velitelem
akademie se stal plk. gt. Ing. Vladimr
Sova.
Dle byla do Vykova k 1. jnu 1998
pemstna Odborn kola vojensk po-
licie, kter byla zzena rozkazem minist-
ra obrany SFR 1. dubna 1992 vMoravsk
Tebov. Organizan byla zalenna do
struktury Vojensk akademie jako samo-
statn soust s plnm logistickm za-
bezpeenm VA. Na zklad nazen NG
pela nhledn Odborn kola Vojensk
policie do podzenosti Hlavnho velitel-
stv Vojensk policie vPraze, jej dislokace
zstala ve Vykov.
Na zklad kol, kter vyplva-
ly z Koncepce vstavby profesionl-
n Armdy esk republiky a mobili-
zace ozbrojench sil esk republiky,
vzniklo k 1. dubnu 2003 4. velitelstv pro
vcvik a tvorbu doktrn. Velitelem orga-
nizanho jdra se stal plk. Ing. Jaromr
Zna a velitelem 4. velitelstv pro v-
cvik a tvorbu doktrn nsledn gene-
rlmajor Ing. Ji Halaka. Do jeho pod-
zenosti byla pevedena i Vojensk
akademie a Centrum simulanch a tre-
narovch technologi s dislokac v Brn
a ve Vykov. Logistick funkce, kter p-
vodn zabezpeovala Vojensk akade-
mie, byly pevedeny na zabezpeovac
zkladnu ve Vykov. Velitelstv zajiova-
lo odbornou ppravu, kurzy, vcvik i jazy-
kovou ppravu pro praporky adstojn-
ky vrezortn kole (Vojensk akademie ve
Vykov) a v jazykovm institutu (stav
jazykov ppravy). Vznamnm ko-
lem velitelstv byla tak tvorba koncepc,
doktrn, pedpis, vcvikovch program
adalch dokument pro poteby AR.
Soust 4. velitelstv pro vcvik a tvor-
bu doktrn se stalo 414. vcvikov ste-
disko, kter zahjilo innost dne 1. er-
vence 2003. Jeho kolem bylo provdt
zkladn vcvik jednotlivce a realizo-
vat kurzy specialist mechanizovanch
a tankovch odbornost, vojskovho
ahloubkovho przkumu.
Ke dni 1. prosince 2003 bylo 4. velitel-
stv pro vcvik a tvorbu doktrn reorgani-
zovno na editelstv vcviku a doktrn.
Jeho editelem se stal generlmajor Ing.
Ji Halaka. Byla provedena i reorganiza-
ce vcvikovho stediska na vcvikovou
zkladnu. K zkladnmu vcviku vojk
zkladn a nhradn vojensk sluby a ak-
tivnm zlohm pibyl vcvik vojenskch
profesionl v odbornch kurzech d-
losteleckm, enijnm, mechanizovanm
a protiletadlovm, na odlouenm pra-
4
coviti v Lipnku nad Bevou kurz spojo-
vacch odbornost a vojensk autokola.
Postupn nsledovala ada dalch zmn.
K 31. beznu 2004 bylo zrueno VS
chemickho vojska v Liberci. Jeho st
byla pevedena k VZ do Vykova a dnem
1. dubna 2004 byl zahjen vcvik chemic-
kch odbornost.
K 31. prosinci 2004 byla ukonena re-
dislokace kurzu spojovacch odbornos-
t a vojensk autokoly z posdky Lipnk
nad Bevou do posdky Vykov.
Vlednu 2005 byl zahjen vcvik kurzu
zdravotnickch odbornost, kter byl od
ervence 2005 rozen o logistick odbor-
nosti. Ze zruenho VS v Opav pevzala
VZ i vcvik pyrotechnickch odbornost,
kter je dislokovn na Libav.
Dnem 1. dubna 2005 byl zahjen his-
toricky prvn vcvik vojenskch profesio-
nl.
Do konce roku 2005 byl k VZ peve-
den vcvik 33. vcvikovho stediska ze
Stbra.
Vnoru 2007 byl zahjen vcvik hasi-
skch odbornost pro poteby AR.
V lednu 2008 byl zahjen vcvik od-
bornost vzdunch sil, mezi kter pat-
inenrsko-leteck sluba, radiotech-
nick zabezpeen letectva (nov nzev
pro tuto slubu je letitn radionavigan
sluba), letitn zabezpeen, letitn tech-
nick zabezpeen, protiletadlov rake-
tov vojsko. Ve spoluprci s vcvikovm
stediskem zen letovho provozu je za-
bezpeovna pprava dcch letovho
provozu a ve spoluprci s 269. vcviko-
vm stediskem ve Vtruicch je realizo-
vn praktick vcvik opertor radiolo-
kan techniky a slovch specialist pro
nrodn stedisko velen a zen.
Dne 1. ledna 2009 bylo na zklad
Nazen k realizaci organizanch, mobi-
lizanch a dislokanch zmn v rezortu
MO zzeno Velitelstv vcviku Vojensk
akademie. Prvnmi pedchdci Velitelstv
vcviku Vojensk akademie je editelstv
vcviku a doktrn, Vojensk akademie ve
Vykov avcvikov zkladna ve Vykov.
Jeho velitelem se stal a dosud je plk. Ing.
Jaromr Zna.
K dalm subjektm, podlejcm se
na pprav vojenskho personlu ve
Vykov, pat stav jazykov ppravy,
kter ofciln zahjil svoji innost dnem
1. z 2003 vBrn. Organizan byl zale-
nn do tehdejho 4. velitelstv pro vcvik
a tvorbu doktrn ve Vykov. O rok poz-
dji, tedy k 1. z 2004, byl stav jazyko-
v ppravy pemstn do posdky Vykov.
Na zklad OMDZ byl stav jazykov p-
pravy dnem 1. dubna 2008 pepodzen
editelstv personln podpory. V souas-
nosti je JP podzeno sekci personln
MO.
Centrum ochrany proti zbranm hro-
madnho nien Centre of Excellence
bylo zzeno 1.ervence 2006. Organizan
jdro centra vzniklo v rmci organizan
struktury Vojensk akademie ve Vykov.
K 1. ervenci 2006 bylo pepodzeno
sekci rozvoje druh sil operan sekci
Ministerstva obrany.
Centrum vzniklo v nvaznosti na
Summit NATO v Praze v listopadu 2002,
na kterm se esk republika zavza-
la, e jej armda se bude specializo-
vat na oblast ochrany proti ZHN. Centre
of Excellence je jedinm mezinrodnm
zazenm Ministerstva obrany a pso-
b v nm odbornci z Itlie, Nmecka,
Rumunska, ecka, Slovenska, Slovinska
aVelk Britnie.
Od roku 2000 psob ve Vykov pi
editelstv vcviku a doktrn Britsk vo-
jensk poradn a vcvikov tm. Jeho in-
nost ofciln zahjil britsk korunn princ
Charles. Hlavnm kolem tmu, kter se
skld z 26 dstojnk, prapork a rot-
mistr vybranch z krlovskho nmo-
nictva, pozemnch a vzdunch sil, je asi-
stence pi rozvoji profesionlnch armd
a zvlt profesionlnho sboru prapor-
k a rotmistr stt, kter se ast-
n projektu Partnerstv pro mr i zem
Stedomoskho dialogu. BMATT organi-
zuje tmsn kurzy, ktermi ve Vykov
kadoron projde a 600 vojk.
Celkovou historii vojenskho kolstv
ve Vykov nelze ukzat pouze na faktech,
kter byla uvedena. Pat kn tak kado-
denn ivot, kter pinel rznorod ud-
losti. Pi vcviku, pi kulturnm vyit i ve
sportu. Byla dosaena ada vznamnch
spch.
Za dobu existence ppravy vojensk-
ho personlu navtvily Vykov i stovky
zahraninch delegac. Pedevm po lis-
topadu 1989 pivtala kola a dal sub-
jekty, kter postupn vznikaly, adu de-
legac, zejmna ze stt NATO. Posdka
Vykov se v roce 1995 spn pod-
lela na pprav a proveden cvien
Cooperative Challenge za asti pslu-
nk 14 zahraninch armd v rmci pro-
jektu Partnerstv pro mr. Stejn spn
probhlo i cvien Cooperative Guard za
asti pslunk 26 armd v roce 1999.
Ob akce lze dle mho nzoru povaovat
za skromn pspvek k integraci AR do
NATO.
V cel historii bylo psoben rznch
subjekt, kter se podlely na pprav
vojenskho personlu, nerozlun spja-
to smstem Vykovem a sjeho rozvojem.
Je tomu tak i vsouasnosti. Msto Vykov
se stalo novm domovem pro stovky p-
slunk velitelskho a vdecko-pedago-
gickho sboru a jejich rodin. Varmdnch
zazench naopak nachzelo a nach-
z pracovn pleitosti mnoho oban
Vykova. Vzjemn vztahy mezi armdou
a mstem Vykovem pinely a pinej
oboustrann prospch ve vech oblastech
ivota. Vsedmdestch a osmdestch le-
tech pinesl rozvoj vojenskho kolstv ve
Vykov i rozvoj bytov vstavby. Vojci
poskytovali pomoc pi vstavb sportov-
nch zazen i jinch objekt. Kulturn za-
zen armdy, pedevm Posdkov dm
armdy, vytvela a vytvej podmnky
pro kulturn vyit oban msta. I souas-
n vztahy mezi vedenm msta a velenm
posdky svd o tom, e ob strany maj
na dalm spnm rozvoji spoluprce
eminentn zjem.
Dovolte mi, abych na zvr vyjd-
il pesvden, e tradice ppravy vojen-
skho personlu v posdce Vykov bude
spn pokraovat i nadle v podob,
kter bude vychzet ze soudobch poteb
armdy. Zrove vm, e bude i nadle
pokraovat vzjemn spoluprce posd-
ky smstem Vykov, a to ve ku prospchu
cel armdy i oban msta Vykova.
doc. PhDr. Frantiek HANZLK, CSc.
Univerzita obrany,
Fakulta ekonomiky a managementu,
katedra zen lidskch zdroj
Pouit literatura:
Kol. autor: Vysok vojensk
kola pozemnho vojska ve
Vykov historie a souas-
nost, 1. vyd. Praha : AVIS MO,
2002, ISBN 80-7278-160-X.
RKOSNK Zdenk: Historie
vojenskho kolstv ve
Vykov 19371996. Vykov
1996.

Profesional 2010 04

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Profesional 2010 04

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Posdka Vykov PROFESIONL slo 4/2010

You might also like